TradiĀní mďsíĀník 46. skautského stĢediska „SFINX“
ÿtu, Āteš, Āteme …
… ÿÍSLO !!!
Pár slov z klobouku Co pĢísloví neĢíkají
OBSAH: Co pĢísloví neĢíkají Šík ……………………….……Strana 2
Podzimní výprava
-
Mladý stromek lehce se ohýbá. Však v mládí když se ohne, tďžko se ve stáĢí narovnává.
Blahoě………………………..Strana 3
-
Kdo jinému jámu kopá, mďl by být po zásluze odmďnďn.
Šík……………………………..Strana 4
První (jarní) prázdninová brigáda BásníĢka
-
-
Darovanému koni mĪžeš zkontrolovat alespoě kopyta.
J. Nohavica………………....Strana 5
ÿísloveĀírek pĢejato z bulv. tisku……...Strana 6
Pod svícnem je nejvíc vosku.
SkrývaĀky Šík…………………………..…Strana 7
Dvakrát Ģež a pak to zmďĢ.
ÿíslo pro tvĪj zápisník
Starého psa novým kouskĪm nenauĀíš, stejnď tak mladý Āasto nechce dďlat kousky po starém.
………………………………….Strana 8
Scouting for Boys vybral Job………….………Strana 10
Návrat do minulosti III.
-
Potrefená husa už se nemusí stihnout ozvat.
Záchvďvy poezie ………………………………...Strana 11
-
Kdo chce psa bít, musí si ho nejprve chytit.
ÿs. opevnďní z let 1935 – 1938
-
Slova jsou listy na stromď života. Na podzim zežloutnou a opadají.
-
Nemáš-li sílu, abys hoĢel, shánďj alespoě dĢevo na pĢikládání.
-
Bez práce nejsou koláĀe, mnohem Āastďji to totiž bývá peĀínka.
Svíža………………………...Strana 14
Lovci David…………………………Strana16
Tour de Swerige 2001 Šík……………………………Strana 16
Poezie na okraji Šík……………………………Strana 20
Šík
2
Podzimní výprava 26. – 30.10.2001 Sice
s mírným zpoždďním, ale pĢece se pĢed vás dostává zápis z naší letošní podzimní výpravy. ProstĢednictvím Blahoěova vytĢíbeného slohového stylu se teĊ mĪžete seznámit s tím vším, co se nám na této, myslím si že velmi podaĢené výpravď, pĢihodilo…
PÁTEK Sraz byl v 16:30 ÿlenové:Já, Lukáš, Jára, Pirát, Zdenďk, Bomber, Svíža,Vojtďch, Kotď, Jirka, Kuba, Job, Messner, David , Šík (ale ten pĢijel až na dny, kdy se už nechodilo ) Vyrazilo se smďr Invalidovna a jeli jsme metrem až na ÿerný most. Z ÿerného mostu jsme jeli autobusem do LIBERCE. Potom se jelo pod JEŠTĎD, kde se vyfasovali balónky, které nesmďly prasknout ani vyfouknout se. Popíšu vám cestu na Ještďd: chĪze, chĪze a pro zmďnu se taky šlo. Vyškrábali jsme se na vrchol a pak slezli dolĪ. Zde jsme postavili stany .
SOBOTA Snídanď, balení a hrozná ZIMA. Po dobalení se zase šlo. Po cestď se hrály hry, které se jmenují: nepĢítel, draĀí doupď. Došlo se až do mďsta nebo vesnice? Nabrala se voda na obďd. Z vesnice nebo mďsta se zase šlo do lesa ne na hru, ale na obídek . JÍDELNÍ LIST: Nudlová polévka Chleba k polévce Sýr do nudlové polévky Když se dojedlo, šlo se pryĀ. Po dlouhé a únavné chĪzi se lezlo na skálu, kde se postavily stany . Slezlo se dolĪ a šlo se na dĢíví po nasbíraní dĢíví se šel hrát fotbal, ale já s Pirátem jsme nehráli, my jsme hlídali dĢíví, jedli arašídy a povídali si o policejní akademii (PĢi nejlepší vĪli nejsem takový cvok, abych hrál mezi stromy ve tmď fotbal.) Pak jsme vynesli
dĢíví a udďlali jídlo. Po jídle jsme šli spát
NEDĎLE Nasnídali jsme se a zabalili si a taky jsme mďnili stany, já s Davidem (Davidovi se nelíbilo, jak jsem mu zabalil stan - chtďl ho do ĀtvereĀku) Šli jsme po cestď až k zastávce autobusu, kde se odpojil Job s Kotďtem. Šli jsme v dešti kolem kasáren až do lesa pod pĢevis, kde se odpojil David se Svížou. O chvíli pozdďji se vrátil Svíža se Šíkem (dďkuji Svížovi, že šel pro Šíka, který pĢinesl záviny se skoĢicí) Když si k nám (k Vojtďchovi a mnď) pĢilehl Pirát nebyli jsme moc nadšení, ale když vytáhl vysoĀinu, rozinky a sušené ovoce, hned jsme zmďnili názor. Šlo se spát.
PONDĎLÍ Snídalo se a nebalilo, zĪstalo se pod pĢevisem. Po dobré snídani se hrálo zemď mďsto (je to nefér Svíža my zakazoval slova pĢ.trotl- zvíĢe, tmavá - barva). PĢed obďdem jsme dostali zprávu v podobď morseové abecedy (.-,....-) Zeptal jsem se: Blahoě: Svížo, umí mikroby Āíst? Svíža: ProĀ ? Blahoě: Že bychom jim poslali poštou že byli soudnď vystďhovaní To jsem nemďl Ģíkat, Svíža mohl umĢít smíchy . Po dobrém obďdď(hrachová polévka) byl odpolední klid a po tomto odpoĀinku se na mď usmála smĪla. Mďl jsem jít se Svížou pro vodu asi 7 kilometrĪ, ale zachránila mď Šíkova vďta: „ Jdeme všichni “. PĢi zpáteĀní cestď jsme hráli Indiana Jonese o fidorky Šík byl hlídaĀ a zbytek bral. Došlo se pod pĢevis, nechaly se láhve a šla se hrát hra, po hĢe se udďlala veĀeĢe (Rajská)Potom se šlo spát .
3
ÚTERÝ Vstávalo, balilo, jedlo se a šlo se do Doks. Já jsem byl neplacený prĪvodce, který
zavedl Šíka do oplatkárny, kde jsme koupili oplatky. Z nádraží se jelo do Prahy. A pak následoval odchod domĪ
Blahoě
První jarní (prázdninová) brigáda Maniny – 2.3.2002 Druhého
bĢezna sice vďtšina z nás mďla jarní prázdniny a užívala si je kdesi na horách Āi chatách, ale pro ty, kteĢí už byli v Praze a nemďli žádnou smysluplnou náplě sobotního odpoledne, se konala letošní první, více ménď uklízecí, brigáda na „našich“ Maninách.
Sešli jsme se v klubovnď, tďsnď po obďdď, tedy asi v 13:00. Hrdinnými úĀastníky této akce byli: skauti Šváb, Jagger a Zdenďk, svďtluška KĢeĀek s kamarádkou a vlĀata Milan a ? + ?. VĪdcovstvo jsme zastupovali já, Messner a ÿeslo. Když jsme dorazili na Maniny, docela jsme se zhrozili nad spouští, kterou zde provedla firma instalující reklamní billboard. (viz. Ālánek Kdo nám niĀí Maniny ?!) Koleje od náklaĊáku, poĢezané stromky a konec koncĪ ani ten billboard Maninám nijak na kráse nepĢidaly. Nenechali jsme se však odradit a dali jsme se do práce. Šlo nám to celkem rychle od ruky. Sbírali jsme odpadky do pytlĪ, tĢídili jsme pĢitom
plasty a sklo zvlášĨ, abychom je mohli vyhodit do pĢíslušných kontejnerĪ. Zbytek odpadkĪ jsme nosili do kontejneru pĢistaveného v PobĢežce (skvďle zaĢízeno od Joba). Kluci (ÿeslo, Messner a ģváb) mezitím vyndali ze zemď železné tyĀe donedávna sloužící jako branky. Zbytek pokraĀoval ve sbďru odpadkĪ, bylo toho opravdu požehnanď – lahve ze skla, z plastu, papírky, krabiĀky od cigaret, plechovky a spousta dalšího. Je škoda, že taková spousta lidí neví, co je to koš nebo popelnice a k Āemu slouží. Nakonec jsme trochu prokypĢili písek v pískovištích a mohli jsme jít domĪ. Ještď jednou bych rád podďkoval všem, kteĢí pĢekonali vlastní lenost a pohodlnost, a i v den pracovního klidu se vydali tak trochu pracovat. Díky nim dnes Maniny vypadají zas o nďco líp. Ale na uklízení je tam toho poĢád fĪra – nezapomeěte tedy po každé schĪzce strávené na Maninách odnést odtamtud alespoě jednu igelitku plnou odpadkĪ. Najít je (bohužel) stále není problém. Doufám, že ne nadlouho.
Šík POD ÿAROU Už jste si opatĢili záchranný kruh? Nebo loĊ/ku/? Nebo dokonce ponorku??? Na co? Ptáte se. No na globální oteplování, pĢece..! Tak se toho radši rychle zbavte a kupte si lyže, snďžnice nebo sáěky. Ledovce totiž netajou, ale ještď víc ledovcovaĨej. /Teda jestli mĪj profesor na geografii nekecá…/
4
Jaromír Nohavica
BásníĢka MladiĀká básníĢka s korálky nad kotníky bouchala na dvíĢka paláce poetiky s nďkým se vyspala, nďkomu nedala, láska jako hobby pak o tom napsala sonet na ĀtyĢi doby Své srdce skloěovala podle vzoru Ferlinghetti ve vzduchu nechávala viset vždy jen pĪlku vďty plná tragiky, plná mystiky, plná splínu tak jí to otiskli v jednom magazínu Bývala vidďna v malém baru u Rozhlasu od sebe kolena a cizí ruka kolem pasu trochu se napila, trochu se opila na úĀet redaktora za týden nato byla hvďzdou Mikrofóra Pod paží nosila rozepsané rukopisy ráno se budila vedle záchodové mísy múzou políbená, životem potĢísnďná, plná zázrakĪ a pak ji vyhodili z gymplu i z baráku Šly ĢeĀi v okolí, že mďla nďco s esenbáky aĨ bylo cokoliv, pĢestala vďĢit na zázraky cítila u srdce, jak po ní pĢešla železná bota tak o tom napsala sonet ze života Pak jednou v pondďlí pĢišla na koncert na koleje a hlasem pokorným prosila o text Darmodďje a jak ho psala, tak se dala tichounce do pláĀe a její slzy kapaly na její mrkváĀe
/z alba Rok Ċábla – hudba k filmu/ Den otevĢených kluboven
sobota 6.4.2002 OD 1100 DO 1600 V NAŠÍ KLUBOVNĎ CO VŠECHNO SE BUDE DÍT ? - Karlínské mistrovství F1
zápis jezdcĪ v 11:15 vyhlášení výsledkĪ v 15:30
- Putování za Sfingou - Výstava táborových fotografií a archiválií
5
Nejvďtší letošní kulturní událost
ÿísloveĀírek – 30.1.2002 PROGRAM VEýERA První autorské þtení: 1.) Šík – NesmČlý pokus o nČco, jako je veselý þlánek (První ýíslo) 2.) Tomega – NesmČlý pokus o nČco, jako je kritika na nesmČlý pokus o nČco, jako je veselý þlánek (TĜetí ýíslo) „causa“ Slovník 3.) Tomega, Šík, Manuál – „náš“ slovník (TĜinácté ýíslo) 4.) Svižník – „originál“ slovník (Patnácté, Šestnácté ýíslo) PRVNÍ HUDEBNÍ PěEDċL: Druhé autorské þtení: („cestovatelské okénko“) 1.) Manuál – Jak jsem bruþel v Polsku (Osmé ýíslo) 2.) Tomega, Manuál – Borotín aneb úžasné úžasnosti (TĜinácté & ýtrnácté ýíslo) DRUHÝ HUDEBNÍ PġEDĎL 3.) ýeslo – Dobrovolná smrt 2 (Dvacáté první ýíslo) TěETÍ HUDEBNÍ PěEDċL: TĜetí autorské þtení: („Povídkujme si …“) 1.) Šík – Noþní pĜíbČh (Dvacáté první ýíslo) 2.) Šváb – Co nám tabule vypravovala (Dvacáté šesté ýíslo) 3.) Messner – Tak takhle je smutná realita všedního života (Dvacáté tĜetí ýíslo) SVOBODA FILMS PRESENTS: „24 HODIN NA KOLOBĎŽCE 2001“ ýtvrté autorské þtení: (Povídkujme si …II.) 1.) Tomega – Chvilka (Patnácté ýíslo) ýTVRTÝ HUDEBNÍ PěEDċL: Páté autorské þtení: („To nejlepší nakonec“) 1.) Šík – Poslední dobou (Dvacáté sedmé ýíslo) 2.) Manuál – Varování (TĜinácté ýíslo) 3.) Šík – Desatero správného uhrina (Dvanácté ýíslo) PÁTÝ – NEKONEýNÝ HUDEBNÍ PěÍDċL:
ÿíslo,
tento fenomén mezi skautskými stĢediskovými Āasopisy, poĢádalo svĪj první veĀírek. A opravdu to stálo za to. Myslím, že této probdďné noci, nemohl nikdo litovat.
Bohatý program, okoĢenďný umďleckými zážitky z vystoupení jednotlivých autorĪ, spousta známých osobností, to vše je zárukou kvalitního veĀírku. Jen to pohoštďní mohlo být na vyšší úrovni, organizátoĢi se tento nedostatek pokoušeli omluvit frázovitou vďtou, že dnes je zde dĪležitá strava duchovní, ale ne všichni umďlci duchovní stravu mĪžou, a tak veĀírek zbyteĀnď pĢišel o nďkteré z nich. Ale pďknď popoĢádku. Efektní úvod pĢedstavovala velmi vtipná scéna, ve které oba „otcové“ ÿísla pĢivedli na svďt jeho potomka. Jmenuje se sphinx-rom, váží sotva pďt deka a na svĪj vďk toho ví až neuvďĢitelnď mnoho. Kmotrou mu byla jedna z nejváženďjších osob pĢítomných na veĀírku, obvodní výchovná poradkynď Blanka. Jeden z otcĪ, nynďjší šéfredaktor Šík ve své uvítací ĢeĀi zavzpomínal na radost pĢi vydání desátého ýísla a jelikož je dnes na svďtď již ýíslo tĢicáté, vyzval všechny pĢítomné: „Jásejte tĢikrát radostnďji. Plesejte tĢikrát plesatďji. Skákejte tĢikrát výš. Koukejte tĢikrát dál. Volejte tĢikrát hlasitďji. ano, pĢátelé – vyšlo TĢicáté ÿíslo.“ Po úvodních ceremoniálech nastal samotný program veĀírku složený z autorských Ātení a hudebních pĢedďlĪ. Po každém svém Ātení vďnoval autor jeden artefakt do muzea ÿísla. Za veĀer se tu tak sešla celá Ģada více než zajímavých pĢedmďtĪ (napĢ. triko, ve kterém druhý z otcĪ ÿísla, Manuál, bruĀel v polské base, písanky z první tĢídy jako ukázka literárních poĀátku redaktora ģíka, nebo kapalné zbytky snďhu z putování na Borotín). AutoĢi nastupovali jeden za druhým, k nejzdaĢilejším výstupĪm, dle mého názoru, patĢil rozesmátý „duet“ Tomegy a Manuála popisujíc již zmiěované borotínské putování nebo velmi emotivní pĢíbďh Dobrovolná smrt 2 od stĢediskového vĪdce karlínských skautĪ ÿesla. Další atrakcí veĀera byl filmový záznam ze závodu 24 hodin na kolobďžce. SpoleĀnost Svoboda films se pĢedvedla materiálem s opravdu velkou umďleckou kvalitou, jak po stránce technické tak svou grafickou podobou i hudbou. VeĀer spďl do finále, gradoval legendárními Ālánky Varování (od Manuála) a Desatero správného uhrina (Šík). Po pĢeĀtení posledního Ālánku se na svďtle svďta
6
objevilo zbrusu nové vydání ÿísla, v poĢadí již jedenatĢicáté. Tímto program veĀírku konĀil, ale hlouĀky známých osobností pĪsobících v redakci ýísla i mimo ni (Logik, MajaĀka, Kvítď, Janík, Kristýna, …) se družnď bavily ještď dlouho poté.
HODNOCENÍ REDAKCE: ʍʍʍʍʎ Láska prochází žaludkem !
(pĢevzato z nejmenovaného bulvárního týdeníku)
SkrývaĀky
Výsledky 5. kola: Zdravím vás, všichni úspďšní hledaĀi, i ti kteĢí se právď dne s chystáte hledat poprvé. PĢipojte se k nám, kteĢí se pravidelnď vydáváme hledat to, co se pĢed námi skrývá, a obĀas to i nalezneme. Ale teĊ už k výsledkĪm minulého kola. V textu se skrývaly tyto pracovní nástroje, náĢadí: nebozez, rýĀ, kladivo, dláto, kleštď, cep, palice, metr, kosa, pila, papír smirkový, poĢíz. (lis mezi nď nepatĢí, to je stroj a ne nástroj!) Takže celkem dvanáct. Jak jste dopadli? Výherci a výherkynď 5. kola: Body za 5. kolo: Králík získala 9 bodĪ, Jarda vyhledal pĢedmďty také za 9 bodĪ, nejúspďšnďjším Ģešitelem však byl Jagger, který si pĢipsal 10 bodĪ
PrĪbďžné poĢadí po 5. kole: 1.) KRÁLÍK 2.) 3.) 4.) 5.)
KNOFLÍK NORNÍK JAGGER JARDA
54
BODĩ
46 BODĩ 27 BODĩ 10 BODĩ 9 BODĩ
6.kolo Po minulém kole, které bylo zamďĢené spíše na mužskou Āást planety se dnes podíváme do prostĢedí, které je naopak bližší spíše ženám. Úkolem každého soutďžícího je na rozhraní slov nalézt co nejvíce VÝRAZĩ Z KUCHYĚSKÉHO PROSTġEDÍ. Od nádobí, pĢes koĢení až po rozliĀné potraviny a poživatiny. Bodování zĪstává stále stejné – za každou uhádnutou vďc získáváš jeden bod, když se ti podaĢí uhádnout všechny vďci skryté v textu, získáváš bonus v podobď dalších pďti bodĪ. Odpovďdi stále vházejte do Āerné krabiĀky, nadepsané slovem skrývaĀky, v rohu klubovny vedle nástďnky vlĀat.
Turnaj ve Winston City Bleskový Jack se svým pĢítelem Mátohou Johnem právď dorazili do Winston City. Jejich první kroky nemohly míĢit nikam jinam než do saloonu. „Jacku, vsadil bych se, že ta zatrolená barmanka bude
chtít za nocleh minimálnď pďt babek.“ „To víš, musí toho nďjak využít, když se zítra koná turnaj,“ odvďtil bleskový Jack. Vešli dovnitĢ, objednali si každý jednu sklenku na osvďžení po dlouhé
7
cestď a zeptali se na cenu pokoje na tĢi dny. „TĢi dny, to máme za každého patnáct dolarĪ. To víte, pĢi turnaji se sem nahrne celé okolí, byla bych hloupá, nevyužít toho,“ Ģekla barmanka. Mátoha John se kysele ušklíbl a položil pĢed ní požadovanou sumu. KaždoroĀní turnaj v rychlosti a pĢesnosti stĢelby mďl ve Winston City a celém jeho okolí dlouhou tradici. Od ĀasĪ legendárního Stana Bettermana nikdo nedokázal vyhrát turnaj potĢetí za sebou. Letos se to mohlo podaĢit Bleskovému Jackovi. Obhajoval loěské a pĢedloěské vítďzství a byl opravdu tak dobrý, že o jeho vítďzství pochyboval málokdo. Sam dlouhý vlas sice jako každý rok prohlašoval už nďkolik dnĪ, že letos to bude on, kdo se bude radovat z vítďzství. Ale jeho ĢeĀem nevďnoval skoro nikdo vďtší pozornost. Bylo ráno, den závodu, když se Jack probudil, Mátoha už v pokoji nebyl. Ozvalo se zaklepání: „Kdo klepe?“ „KáĀa.“ „Jaká KáĀa?“ zeptal se Jack a vydal se ke dveĢím otevĢít. Ve dveĢích stála sliĀná dívenka ve svďtle modrých šatech, které krásnď ladily s jejíma modrýma oĀima. Usmála se na Jacka: „Ahoj, jsem sestra Sama dlouhého vlasu. Bratr Ģíkal, že
kromď tebe jsou v turnaji samí saláti. PĢišla jsem se tedy podívat, jak vypadá chlap, který není salát. PĢijela jsem sem až z Kentucky, o bratrovo vítďzství prý nemĪžu pĢijít.“ „To je chvástal, koukám, že krmí tou svou lží celé mďsto,“ odpovďdďl Jack. Uplynula již skoro celá hodina. Mátoha John se ještď nevrátil, Jack pokraĀoval v milém rozhovoru s KáĀou. „Koukám, že je to všechno docela jinak, než se dozvídám od bratra,“ povídala KáĀa. „Co kdybychom si pĢipili na tvé dnešní vítďzství,“ Ģekla a rozbalila ze šátku láhev koěaku. „ProĀ by ne,“ opáĀil Jack. Sklenky zacinkaly o sebe: „AĨ žije Bleskový Jack, pohroma soupeĢĪ.“ Jack se napil, avšak KáĀa upustila svou sklenku na zem. „Co to dďláš …“ Jack ani nedoĢekl vďtu a skácel se k zemi. „Jacku, Jacku, no koneĀnď ses probral, už jsem myslel, že je to tvĪj konec,“ ozýval se místností hlas Mátohy Johna. „Dva dny tď nemĪžeme probrat ze spaní. Našel jsem tď tady pĢed turnajem bezvládnď ležet, pĢedstav si, kdo vyhrál – Sam dlouhý vlas.“ PouĀení ? … není všechno zlato, co se tĢpytí !
Šík
ÿíslo pro tvĪj zápisník Skauti a skautky, ÿíslo vám nabízí pomocnou ruku pĢi tvorbď vašeho vlastního skautského zápisníku. V každém následujícím ÿísle teĊ nalezneš pĢehlednď zpracované jedno z témat z rozliĀných oborĪ skautské praxe. MĪžeš ji použít jako návod k tomu, jak si téma (jistď krasopisnď) napsat do svého zápisníku a nebo – v dnešním svďtď kompjĪtrĪ a kopírek … - si mĪžeš tuto stránku okopírovat, vystĢihnout, podtrhat vše dĪležité a výsledný výtvor vlepit do svého zápisníku. PĢibude ti tak další strana toho, co už znáš a umíš. A kdyby sis náhodou potĢeboval nďkdy nďco osvďžit Āi ujasnit … , otevĢeš svĪj zápisník a hravď si to najdeš. Tak aĨ vám slouží!
8
BEZVĎDOMÍ rozlišujeme tĢi druhy: A) PROSTÉ BEZVĎDOMÍ (ranďný dýchá i tepe) PĢíznaky: Ālovďk se nehýbe, leží bezvládnď. Nereaguje na oslovení, zatĢesení ani napĢ. na štípnutí do ucha První pomoc: Jestli leží na bĢiše, otoĀím ho na záda, ale nejdĢív musím vylouĀit poranďní páteĢe (pĢejedu mu prsty po páteĢi, zjistím, zda se nevychylují obratle) (!)IHNED ZKONTROLUJI: - zda poranďný tepe (poslechem, vyhledám tep na krkavici) - zda dýchá (poslechem, pohledem, dám mu pĢed ústa zrcátko) - zda tepennď nekrvácí Potom zkontroluji dutinu ústní, zda tam nejsou cizí tďlesa nebo zapadlý jazyk. Dýchací cesty uvolním tzv. trojitým manévrem. TROJITÝ MANÉVR = prsty položím na úhel dolní Āelisti, palce dám na bradu a dlaě na lícní kosti.. OtevĢu mu ústa, pĢedsunu dolní Āelist a tlaĀím na lícní kosti, abych udďlal minimální záklon hlavy. Pokud pacient dýchá i tepe, uložím ho do stabilizované polohy, dodržuji všechna PROTIŠOKOVÁ OPATġENÍ a volám záchranku. Poznámky: - PĢi podezĢení na poranďní páteĢe nechám pacienta na zádech a držím trojitý manévr. - PĢi mnohoĀetných zlomeninách nechám pacienta také na zádech, kontroluji, zda nezvrací B) BEZVĎDOMÍ SE ZÁSTAVOU DÝCHÁNÍ
PĢíznaky: postižený nedýchá pĢi pohledu, poslechu ani pohmatu, mďní se mu barva kĪže, modrá od okrajových Āástí tďla (nos, brada, ušní lalĪĀky,…) První pomoc: Je tĢeba provést UMĎLÉ DÝCHÁNÍ. Po vyĀištďní ústní dutiny zakloním postiženému hlavu. Následují dva hluboké vdechy do dutiny ústní. Poté zkontroluji tep na krkavici, pokud je zachován, provádím umďlé dýchání pĢi frekvenci 1 vdech za 5 sekund. Po 1 –2 minutách zkontroluji, zda postižený dýchá a tepe. Poznámky: - Že dýchám správnď poznám podle zvedajícího se hrudníku a ustupujícího modrání - PĢi poranďní ústní dutiny mĪžu dýchat poranďnému do nosu. - Malým dďtem se dýchá do dutiny ústní i nosní zároveě. C) BEZVĎDOMÍ SE ZÁSTAVOU DÝCHÁNÍ A KREVNÍHO OBĎHU
PĢíznaky: nehmatný tep na velkých tepnách, postižený je bledý, bďhem nďkolika sekund pĢestane dýchat První pomoc: Kombinujeme NEPġÍMOU SRDEÿNÍ MASÁŽ S UMĎLÝM DÝCHÁNÍM. Pacienta máme položeného na tvrdé podložce (abychom mohli promáĀknout hrudník o potĢebných 4-5 cm). TeĊ dám dlaě jedné ruky asi 2 prsty nad meĀovitý výbďžek hrudní kosti tak, aby dlaěový val byl na hrudní kosti. Na tuto ruku dám druhou, prsty zĪstávají ve vzduchu. ZaĀnu mechanicky stlaĀovat hrudník, tlaĀím na nďj celou horní polovinou tďla. Ruce však mám stále napnuté, nepokrĀuji je ! U dospďlého Ālovďka bych mďl masírovat rychlostí asi 80 –100 stlaĀení za minutu. Po 1-2 minutách kontroluji, zda nedošlo k obnovení srdeĀní Āinnosti Āi dýchání. Kombinovaná resuscitace probíhá tak, že provádíme masáž srdce a zároveě dáváme umďlé dýchání. (pĢi 1 zachránci provádíme 2 vdechy a 15 stlaĀení, pĢi 2 zachráncích 1 vdech a 15 stlaĀení) Poznámky: - U malých dďtí nesmíme tolik zaklánďt hlavu, staĀí podložit pod lopatkami. - Dďti do 3 let masírujeme dvďma prsty na spojnici prsních bradavek a hrudní kosti, stlaĀujeme asi o 1-2 cm tempem asi 140 (novorozenec) nebo 120 (kojenec) stlaĀení za minutu.Dďti 3-12 let stlaĀujeme 1 rukou asi 3-4 cm, frekvence je 110 stlaĀení za minutu.
9
Scouting for Boys Vybrané kapitoly z knihy Roberta Baden-Powella SKAUTI MÍRU Myslím, že každý chlapec chce nďjak pomáhat své zemi. Znám jednoduchý zpĪsob, jak to udďlat - stát se skautem. V angliĀtinď znamená slovo skaut zvďd. Je to obvykle voják, kterého díky jeho bystrostí a odvaze vybrali, aby šel vpĢedu, vypátral, kde je nepĢítel, a o všem informoval svého velitele. Kromď skautĪ-vojákĪ jsou i skauticivilové, kteĢí dďlají v mírových dobách práci, která vyžaduje stejnou odvahu a vynalézavost. TvoĢí pĢedvoj svďta.SeveroameriĀtí pionýĢi a trapeĢi lovci ve stĢední Africe, cestovatelé a misionáĢi v Asii a všech necivilizovaných Āástech svďta, australští domorodci a pastevci, jízdní policisté v severozápadní Kanadď – to všechno jsou skauti míru, muži v pravém slova smyslu, a skvďle ovládají skautskou praxi. Dovedou žít v džungli. Všude se výbornď orientují, postĢehnou i nejnepatrnďjší stopy. I když žijí daleko od doktorĪ, vďdí, jak peĀovat o své zdraví. Jsou silní a odvážní, pĢipravení Āelit nebezpeĀí a vždy ochotní pomoci druhému. Zvykli si spoléhat jen sami na sebe a když tím své zemi prospďjí, nasadí i svĪj vlastní život. PĢi své práci se vzdávají všeho osobního pohodlí i svých potďšení. Dďlají to, protože je to jejich povinnost. Život prĪkopníka je krásný, ale kdo po nďm zatouží, nemĪže se stát prĪkopníkem hned. NejdĢív se na to musí dobĢe pĢipravit. Nejlépe uspďjí ti, kteĢí byli v chlapeckých letech skauty. Skauting je užiteĀný pro každý zpĪsob života. Jeden slavný vďdec Ģekl, že je cenný i pro Ālovďka, který se dá na vďdeckou dráhu. A známý lékaĢ poukázal na to, že pro doktora nebo chirurga je dĪležité stejnď jako pro skauta všímat si drobností a rozumďt jim. Chci vám tedy ukázat, jak mĪžete zvládnout skautské
znalosti a dovednosti a jak je potom využívat v praktickém životď. Je to zajímavé uĀení, když proniknete do jeho tajĪ. Nejlépe vám to pĪjde, vstoupíte-li do skautského hnutí.
ŽIVOT V PġÍRODĎ Nejzábavnďjší souĀástí skautského života je táboĢení. Pobývat v boží pĢírodď, na horách, mezi stromy, ptáky a zvíĢaty, u moĢe nebo Ģeky - žít v plátďném domeĀku, vaĢit si a podnikat výzkumné výpravy – to všechno upevěuje zdraví a pĢináší radosti, jaké byste v šedivých ulicích mďsta vĪbec nezažili. Putovat daleko od domova a každý den objevovat nová místa je také nádherné dobrodružství. Posílí vás a zocelí tak, že vám nevadí vítr ani déšĨ, zima ani horko. Berete je jako samozĢejmost a pĢitom cítíte svou vlastní zdatnost, která vám pomáhá s úsmďvem Āelit všem nesnázím, s vďdomím, že nakonec zvítďzíte. Abyste mďli z táboĢení a putování potďšení, musíte si umďt poradit. Vďdďt, jak postavit stan nebo pĢístĢešek, jak pĢipravit a zapálit oheě, jak uvaĢit jídlo, jak pĢi stavbď mĪstku nebo voru svázat klády, jak za noci najít cestu v cizí krajinď stejnď dobĢe jako ve dne-a mnoho dalších vďcí. Jen málo lidí z tďch, kteĢí žijí v civilizovaných oblastech, se tyto vďci nauĀí, protože mají pohodlné domy a mďkké postele. Jídlo jim vaĢí jiní a když neznají cestu, zeptají se strážníka. Když se potom vydají táboĢit nebo na prĪzkumnou výpravu, jsou úplnď bezradní. Vezmďte do divoĀiny tĢeba nďkterého ze slavných sportovcĪ spoleĀnď s Ālovďkem, který má tábornické zkušenosti, a pozorujte, kdo z nich se o sebe umí postarat. Sportovní
10
rekordy tam nejsou moc platné, takový Ālovďk je v pĢírodď obyĀejným zelenáĀem.
WOODCRAFT Woodcraft - lesní moudrost znamená poznávání zvíĢat a pĢírody. Znalosti o rĪzných zvíĢatech získáváte tím, že sledujete jejich stopy a snažíte se k nim pĢiplížit tak blízko, abyste je mohli pozorovat v jejich pĢirozeném prostĢedí a studovat jejich zpĪsob života. Všechno kouzlo lovu spoĀívá v umďní zvíĢata vystopovat, ne v jejich zabíjení. Žádný skaut nezabíjí zvíĢata jen ze sportu, pokud mu od nich nehrozí vážné nebezpeĀí. K lovu se uchyluje pouze proto, aby si opatĢil potravu. Když Ālovďk stále pozoruje zvíĢata v pĢírodď, oblíbí si je tak, že je prostď nemĪže stĢílet. Woodcraft neznamená jen schopnost najít stopy a jiná drobná znamení, ale také umďní rozeznat jejich význam, vyĀíst z nich, jakou rychlostí se zvíĢe pohybovalo, jestli bylo vyplašené,
nebo se cítilo bezpeĀnď atd. Také lovci pomáhá v džungli i na poušti hledat a nacházet správnou cestu. UĀí ho, které lesní plody nebo koĢínky jsou jedlé, co je oblíbenou potravou zvíĢat a co je pĢiláká. Stejnď tak nacházíte stopy lidí, koní, kol nebo aut v obydlených oblastech a Ātete z nich, co se odehrálo. UĀíte se vyĀíst z maliĀkostí, jako je tĢeba ptáĀek, který se náhle vznese, že se nablízku nďkdo pohybuje, i když ho sami nevidíte. Když si všímáte toho jak se lidé chovají a oblékají a své poznatky složíte dohromady, nďkdy poznáte ty, od kterých se nedá Āekat nic¨dobrého. MĪžete také pochopit, kdo je v nouzi a potĢebuje pomoc nebo podporu, a pak udďláte to, co patĢí ke skautovým hlavním povinnostem - ze všech sil pomáháte tďm, kteĢí jsou v nouzi. Pamatujte, že skaut by se mďl cítit zahanbený, kdyby si jiní lidé všimli nďĀeho pozoruhodného dĢív než on sám.
vybral
Job
Návrat do minulosti III. Záchvďvy poezie V
již celkem bohaté historii našeho ÿísla se básnďní a básniĀkaĢení zrovna moc nedaĢí, pĢesto se na jeho stránkách nďkolikráte objevily svďtlé výjimky. V dnešním ohlížení do minulosti vám nabídnu ty nejzdaĢilejší poetické pokusy pĢispďvatelĪ našeho ÿísla.
11
Deváté ÿíslo: Stýská se mi po mé kštici, teĊ mi táhne na palici.
Svižník Jedenácté ÿíslo:
KÁMEN Spadnul kámen Z vejšky na Ālovďka Kterej šel pďšky Vyrostla mu na Āele velká boubele ZatlaĀil si na bulku VytlaĀil z ní píšĨalku To jest pĢíbďh kamene Který zĪstává na Āele
Šváb, Nerost, Lump STROM Strome, strome, co tam sedíš? Sedím, sedím tady v lese Držím, držím korunu Jako kytary strunu PĢišel vichr veliký Spadly struny na lípy Lípa sebou sekla Kdo okolo prošel Dál už nedošel Protože ten strom Je zakletý a Nemá rád dďti. Jednou tam šel Manuál Který 11. Āíslo napsal a vydal Byl to pro nďj špatný den Protože tam nebyl Batman.
Šváb, Nerost, Lump OSUDOVÁ Auto sviští po silnici, zastavuje na krajnici, vystoupí z nďj muž a už leze a už leze, skoĀil prostď už.
Z toho mostu v Nuslích, ne, ne, v Chuchlích. Letí, letí, letí vzduchem a jedním uchem poslouchá svou písniĀku a umíráĀka v cimbuĢí.
12
Sakra, sakra, sakra, kdy to skonĀí, letí dlouho, ale ouho, bum skonĀil život ten hĢíšník Pepa, který zradil Josefa. Už to není ten hoch, který
sílu mďl, aby navždy odletďl. Když si na nďj vzpomenu, dám si hlavu k kolenu a dívám se z okna ven.
Nerost TĢinácté ÿíslo: Žiju z bláta do louže, je to pďknď kluzký, obĀas nďkdo nezalže, až budeme slizký.
Tomega Dvacáté páté ÿíslo:
7.12. 2000 duši mi nďkdo do láhve lije kdo je to? BĪh že poĢád kleje já Ģvu a ústa jsou nďmá nechte mou duši ona nic neví neví o mď ani já o ní duše je pryĀ
a jiná není bez prstĪ levici mám dobĢe mi tak už ruku nikomu nepodám je to trest? zĪstat tu sám oprátka je fest pahýl na propadlištď dám a pak jen ... ticho nic
David
Dvacáté první ÿíslo:
PYRAMIDY On by chtďl nestrádat a žít sledovat nebe a vnímat klid na zemi ležet a snít ve stínu pyramid
Ona by chtďla praštit ho do Āela už dávno udďlat to mďla jen snílci vďdí, že život není cela
Šík 13
Dvacáté sedmé ÿíslo:
KDYŽ Když je ti smutno, tak si zapískej. A jestli to není nutno, radostí nevýskej. Když je ti krásnď, vzpomeě si, jak´s na tom dĢíve byl. Mohl bys o tom psát básnď, ale to už dávno není tvĪj styl.
Šík STġÍPKY SVĎTLA Venku tma všude tma Jenom jedno místo na svďtlo Tím je má duše Ty svďtlé stĢípky v ní Dávají nadďji nám ztraceným Ukazují nám cestu ven Každá duše má ten malinký stĢípek svďtla Tak když se všechny propletou nakonec není tma
Messner
ÿeskoslovenské opevnďní z let 1935-1938 Vchodové objekty Jak jsem se již zmínil, hlavním vchodem do dďlostĢeleckých tvrzí byl speciální objekt, zvaný vchodový. Tento byl umístďn mimo hlavní Āáru odporu a nebyl nijak (až na výjimky K – Bg –S 12a) zapojen do palebné pĢehrady objektĪ. Od objektĪ byly vzdáleny 500 – 1200 metrĪ. Vždy byly umístďny na svahu odvráceném od nepĢítele – to mďlo ztížit jejich pozorování a pĢímého dďlostĢelecké ostĢelování nepĢítelem. To zároveě krylo i pĢíjezdovou komunikaci, jejíž pĢerušení
by mďlo nedozírné následky. Ochranu pĢed letadly opomíjím, stejnď jako projektanti ġOP, nesmíme totiž zapomenout, že letectvo roku 1938 nemĪžeme srovnávat s „létajícími pevnostmi“ B-17 z roku 1944. Mimoto, každý pevnostní prapor mďl ve stavu již v míru vlastní jednotku velkých kulometĪ proti letadlĪm (VKPL). Výzbrojí objektĪ byl nejĀastďji kulomet lehký a tďžký. Kanony byly osazovány sporadicky, pohraniĀní hory byly z vďtší Āásti pokryty vzrostlým lesním porostem a nepĢedpokládalo se
14
proniknutí tankĪ palebnými vďjíĢi udržet je zavĢené, vrata se otvírala pevnostních objektĪ. PĢesto se tyto pomocí vrátku a síly dvou mužĪ. Za zbranď v objektech vyskytovali a to i na tďmito dveĢmi se chodba lomí pod úhlem obou stranách objektu (T – St – S 80a, N 135° (na kteroukoliv stanu) a následuje – Sk – 52a). tĢetí a poslední uzávďr, a to vrata SamozĢejmostí byla dvojice (vždy!) ocelolitinových zvonĪ na stropnici objektu, jejich (standardní) výzbrojí byl LK vz. 26. Vchod pro pďší a vjezd pro vozidla se nacházel mezi stĢeleckými místnostmi. Vjezd byl 3,25 m vysoký a 3,5 m široký, mďl tĢi uzávďry: prvním byla tunová mĢížová vrata, vyrobená ze silnostďnných ocelových bezešvých trubek, OBJEKT ZOBRAZENÝ NA ġEZU JE VCHODEM OBRÁCENÝ DO skládajících se ze ĀtyĢ TÝLU, VLEVO JE VYZBROJEN ZBRANÍ L1 (4 CM PROTITANKOVÝ dílĪ – byla však KANON VZ. 36 SPġAŽENÝ S TĎŽKÝM KULOMETEM VZ. 37), VPRAVO dvoukĢídlá. Za nimi JE PAK OSAZENA ZBRAĚ N (LEHKÝ KULOMET VZ. 26), OBA ZVONY následovala pancéĢová JSOU ÿTYġSTġÍLNOVÉ A JEJICH VÝZBROJÍ JE ZBRAĚ N. „padací“ vrata (zajíždďla posuvná do stran. Ta vážila „pouhé“ ĀtyĢi do spodního patra objektu) tvoĢící hlavní tuny. Skládala se ze dvou vrátní (kĢídel), uzávďr, vážila totiž šest tun. Vyrobena která se posunovala po rolnách do stran. byla z 20 mm silného ocelového plechu Obď poloviny mďly uzavíratelné pistolové zevnitĢ zesíleného rámem a výztuhami stĢílny, dveĢe se pomocí pák mohly z válcovaných profilĪ. dotlaĀit do tďsnďní a tím se zajistila jejich ZpĢedu pak mďla být zesílena ještď nepropustnost pro bojové plyny. devíti pancéĢovými deskami 98,5 cm x Mezi prvními a tďmito dveĢmi 98,5 cm, o síle 50 mm (To je kniha, která vznikla tzv. protiplynová pĢedsíě o níž má slabých 1600 stran…) Jejich stĢed jsme si povídali již v 28. Āísle (strana 12, byl opatĢen stĢílnou pro lehký kulomet. pátý Ģádek odshora). Jejich protizávaží se nacházelo ve Stejná zbraě je osazena ve stĢílnď spodním patĢe a bylo schopno dveĢe pĪsobící z nitra objektu. samo zavĢít bďhem patnácti sekund a
Sv!ža RámeĀkovník: Monty PythonĪv létající cirkus - Nic než slova: Konferenciér: Pan Oliver Cavendish z Leicestru prohlašuje, že odrecituje celou Bibli za jednu vteĢinu, dĢív než mu dopadne sekyra na hlavu. Ha, há, vau! Jenže jsme zjistili, že šlo o podvod, ano, o podvod, protože on ve skuteĀnosti neodrecitoval celou Bibli, ale pouze první dvď slabiky: „Na poĀ-“, a zemĢel. (TlaĀítkový potlesk.)
15
Lovci Stejnď
jako vloni, tak i letos jsem si Ģekl, že je na Āase nďco podniknout. Už o vánocích jsem se dohodl s PetaKutou o cestď, no kam asi, no do RoháĀĪ. Jenže Ālovďk míní a Āas mďní. Po návratu z Francie jsem zjistil, že je v RoháĀích lavinové nebezpeĀí pĢíliš veliké, než by bylo zdrávo, a že v práci je moĢe práce. A ještď k tomu mďl Peta-Kuta prošlý pas. No co dďlat. PĢemýšleli jsme a nakonec jsme vymysleli ne RoháĀe, ale Krkonoše, ne se stanem, ale bez stanu a vaĢiĀe, ale zato se snďžnicema. Vyrazili jsme v pátek veĀer Arnoštem (pro nezasvďcené naše Škoda 120 l ) smďr naše chata v Peci pod Snďžkou. VeĀer byla velice odpoĀinková hudba v autď a pĢíjemný kuleĀník. Po vydatném spánku a snídani jsme se vydali smďrem na Snďžku. Bohužel v pĪlce cesty jsme zhodnotili, že naše tempo je až pĢíliš pomalé, než abychom si mohli za svďtla udďlat bivak. Tak jsme trochu pozmďnili cíl a vydali se zasnďženou plání v tďžko rozeznatelných stopách.
Ty stopy nikdo neuvidí, protože jsou totiž v nás. Jsou to stopy dávných lovcĪ co týdny kĢižovali zasnďžené plánď, když stopovali zvďĢ, aby jejich rodiny mďli co jíst. Rázem jsme se ocitli v nádherném svďtď ticha, snďhu a stop zvďĢe. Já jsem jenom Āekal, že za obzorem uvidíme skupinku lovcĪ, kteĢí jdou plání po stopách medvďda. Pak se ale objevila chata a já jsem se rychle probudil. Slunce se blížilo už k obzoru a tak jsme se vydali hledat místo pĢespání. Našli jsme vďtší závďj a dali se do práce. Po dvou hodinách jsme mďli hotový záhrab pro dva lidi. UvaĢili jsme si Āaj, needlsky a zalehli. Ráno jsme se shodli na tom, že noc byla docela teplá a pohodlná. Zase jsme udďlali Āujdu a posnídali, zabalili a vydali se zpďt do civilizace. Jen co jsme vyšli z lesa, tak na nás zasvítilo sluníĀko, které stálo nad mlhou, která se táhla nížinou. Po chvilce jsme se dostali i my do mlhy, ale nás ještď hĢálo to sluníĀko. Bez problémĪ jsme se dostali zpďt k samohybu a odjeli z tďch loveckých plání. Ale kousek z tďch stop nám zĪstal v nás…
David
Tour de SWERIGE 2001 5.8.2001 PġES KALMAR LONDÝNSKÝM DVOUPATRÁKEM ZA VĎTRNÝMI MLÝNY To vstávání nám poĢád nďjak nevychází. Místo plánovaných osmi jsme vzhĪru až tďsnď pĢed devátou, snídáme tradiĀní krupicovku se zbytkem rybízu, zapíjíme Āajem. Já právď teĊ sedím v profukujícím stanu a dopisuju deník za poslední dny, abychom byli opďt v reálu. To je hrĪza, ty dva zase vytuhli, proto
prozatím konĀím a jdu je vzbudit, abychom dneska vĪbec nďkam vyjeli. PokraĀuje David: „Vyjeli jsme, a to famózním tempem Ø 23 km/h, takže teĊ vaĢíme o 31 km dále a to ve mďsteĀku Söderåkra. Máme hrachovku s loveĀákem a chlebem. Jsme u mateĢské školky a tďšíme se na trávení na houpaĀkách.“ Další Āást cesty pokraĀuje stále podél pobĢeží, asi po 35 km jízdy nás vítá Kalmar, krásné mďsto s celou Ģadou památek – obĢí budova muzea, stará vďž, kostel Karlsdom ze 17. stol., ale hlavnď šestikilometrový most vedoucí na ostrov
16
Öland
(dĢíve
byl
nejdelším
mostem
O Švédsku Povinná školní docházka: 9 letá, zaĀíná až od 7 let (alespoě jeden rok pĢed nástupem na základní školu je povinná pĢedškolní výchova) Základní škola se dďlí na tĢi fáze: -nižší (1. - 3. tĢída) -stĢední (4. - 6.tĢída) -vyšší (7. – 9. tĢída) Základní škola je zakonĀena závďreĀnými testy StĢední školy jsou buĊ dvouleté zamďĢené na administrativu, výrobu Āi zdravotnictví nebo tĢí až ĀtyĢleté všeobecné nebo odborné Vysoké školy: Ve Švédsku pĪsobí šest univerzit s mnoha fakultami (Stockholm, Uppsala, Linköping, Lund, Göteborg, Umeå) TĢístupěové univerzitní vzdďlání udďluje tituly kandidáta, magistra a doktora Mnoho švédĪ kombinuje vzdďlání na domácích univerzitách se studiem na evropských Āi amerických univerzitách. v Evropď, dnes už ho pĢedbďhl ten z Kodanď do Malmö). Já s Messnerem jdeme nakupovat, David mezitím musí opďtovnď mďnit svojí duši ucházející. Jeho duše zpuchĢelá zas na nďco najela, zas jí musí zalepit, on nebude mít nikdy klid. Naše tďšení se na 6 km jízdu po mostď nám trochu kazí místní péĀe o cyklisty. Místo toho, aby se cyklisté vydávali na svých strojích mezi automobily, tak mďsto radďji koupilo starší londýnský dvoupatrák (autobus). Tento pĢekrásný dopravní prostĢedek má však sedadla pouze nahoĢe, protože v dolní Āásti jsou sedaĀky vytrhány a na Ģetďzy se zde dají velmi skladnď zavďšovat jízdní kola. Autobus pĢeváží cyklisty samozĢejmď zdarma. Jen co se autobus vyprázdnil, bere si šofér naše kola, naše brašny na nich s ním lehce mávají, ale on, starý profesionál, vše hravď zvládá. Po chvilce pĢijíždí ještď nďkolik dalších cestujících, pan šofér típne cigaretku a
mĪžeme vyrazit. Již po nďkolika minutách jízdy se spolu s klukama kochám pohledem na mizející pevninu vidďnou z druhého patra londýnského autobusu. Zdárnď dorážíme na pevninu, necháme si vyložit kola, nasedáme a míĢíme po západním bĢehu Ölandu pĢímo na sever. po celkem krátkém Āase jízdy se stáĀíme smďrem k pobĢeží. Öland je opravu nádherný (teĊ to Ģíkám poprvé, ale zdaleka ne naposledy). Je to druhý nejvďtší ostrov Švédska se speciální kvďtenou, odlišnou od té kontinentální. ale co je na nďm nejkrásnďjší, na celé ploše Ölandu se nachází pĢes 400 vďtšinou dĢevďných vďtrných mlýnĪ. My už jsme jich vidďli asi šest. Paráda. Po rĪzných stále se zmenšujících cestách a cestiĀkách se dostáváme až ke šplouchajícímu bĢehu. Já se jdu hned koupat. MoĢe je sice studený jak Sázavák, ale koupání pĢi západu slunce se stalo jedním z dalších nezapomenutelných „švédských“ zážitkĪ. Kluci mezitím staví pĢíbytek a vaĢí. K véĀe máme sojové (p)látky na sušených meruěkách s rýží = hojnost. Dojíst, napsat domĪ (sms) a spát.
6.8.2001 DEN NA OSTROVĎ Dneska jsem budika neslyšel ani já (Messner Ģíká, že prý jsem byl vzhĪru, když pípal, ale já si to nďjak nepamatuju. Messner na to, že prý mám asi amnestii). Vstáváme tedy v 9.00, ale asi už v 9.40 jsme pĢipraveni vyrazit. Snídáme mlíĀko + müsli, chlebík s máslem a Āuj. Ten místní chleba je opravdu nďjakej divnej, k snídď padnul bochník a my máme furt hlad. TeĊ svištíme smďrem na Borgholm. Cesta je to lahodná, stále podél pobĢeží, okolo vďtrných mlýnĪ. Ještď pĢed Borgholmem stavíme u zĢíceniny hradu, jehož jméno je mi bohužel dodnes neznámé. Hrad vyhoĢel asi pĢed sto lety a dochovalo se z nďj jen zdivo, vypadá tak trochu jako pevnost Boyard.
17
V Borgholmu pauzírujeme asi až do dvou (vaĢba obďda, kupování pohledĪ, jejich psaní…). Zde se naše putování po Ölandu dostává do druhé poloviny, naše cesta se stáĀí k východnímu pobĢeží. PĢesnď v tďch místech, kam se hodláme vydat je zamraĀeno až bďda. Probíjíme se proti dďsivému protivďtru. Je to na dlouhou dobu naposled, co jedeme na jih. V Gardslöse si prohlížíme místní kostel a až tďsnď pĢed mďsteĀkem jménem Möckleby se stáĀíme opďt na západ, abychom se vrátili zpďt do Kalmaru, kde naše okružní jízda po Ölandu zaĀala. Poslední zastávkou na tomto pĢekrásném ostrovď se stává další zĢícenina – Gråborg. ZaĀínám si opďt o nďco víc vážit našich hradĪ a zámkĪ,
nďj ve vzpomínkách budeme vracet. Já tedy urĀitď. PĢemisĨujeme se asi jen 15 min jízdou za Kalmar, projíždíme okolo teĊ již liduprázdného golfového hĢištď a v lese za ním stavíme hnízdo. David opravuje (již druhý prasklý drát), já s Mesěou vyvaĢujeme. Nejprve nudlovka s chlebem a máslem (švédský tmavý sladký chléb + slané máslo = dobrota obrovská). Pro velký hlad pĢidáváme ještď ovesnou kaši dochucenou mnou nasbíranými borĪvkami. S celkem plnými žaludky, zdravď unaveni (ono jet pár hodin proti nepolevujícímu vďtru moc sil nepĢidá) jsme se odebrali ke spánku.
7.8.2001 RANNÍ LAPÁLIE A PĩLDENNÍ SPRINT ZAKONÿENÝ V BLANKAHOLMU Zapisuje
David:
„11:55 a my jsme stále
když vidím jak tyhle další zbytky zdiva a valĪ, znamenají pro Švédy významnou památku. Možná si to ani neuvďdomujete, ale u nás je hradĪ a zámkĪ opravdu ohromné množství a hlavnď vďtšina z nich je zachovalých. Do Kalmaru se dostáváme opďt busíkem. Na podlaze pod sedadel nacházím cenný úlovek v podobď švédského sportovního deníku, hltám tedy nejnovďjší výsledky (nic moc, pĢevážnď švédský fotbal + Maurice Greene mistrem svďta). Po chvíli deník mizí opďt pod sedadlem a všichni se posledním pohledem louĀíme s Ölandem mizejícím v dáli. Ještď mnohokrát se na
ještď ve stanu. ÿekáme až pĢestane pršet. Všichni spí. Kolo jsem opravil (dva chybďjící dráty vzadu jsem doplnil dvďma zepĢedu). Bohužel jsem pĢitom musel vypustit obď kola, a tak jsem se ráno v 9.00 vydal ke 2 km vzdálené pumpď, kde jsem kola dofoukl. Bohužel jsem velice vydatnď zmokl. Je 12.00 a ģík tvrdí, že se vďci daly do pohybu, prý už neprší ??? Ha ha ha. A taky že se do pohybu daly! Za 40 min zabaleno a vyjíždíme. Stavíme u pumpy, kde už David dneska jednou byl. Kupujeme chlebík a obďdváme bájeĀný, ale opravdu bájeĀný jogurtík. Po malé hygošce na místních toaletách již opravdu vyjíždíme. TempíĀko si držíme více než slušné. Projíždíme Ålem, Mönsteräs (prĪmďrná rychlost cca. 26 km/h, stĢídáme se po hodinď v Āele. po tĢech hodinách dnešní jízdy míjíme
18
v rychlosti také pĢístav Oskarshamn, odpoĀinek si dopĢáváme až u letištď ve Fårbo (ona je to tedy spíše pastvina Āi luĀina, ale mapa tvrdí že letištď). TeĊ už na každého z nás Āeká jen pĪl hodinky v Āele a vychází to tak, že tďsnď pĢed západem slunce konĀíme naší dnešní etapu v Blankaholmu (vzpomínka na Blanku, copak asi právď dďlá?) Ještď než sluníĀko úplnď zalezlo za obzor,
stíháme koupaĀku na plážiĀce v místním kempu. Kus za fotbalovým hĢištďm zastavujeme, zastanujeme a vyvaĢujeme. Dnes máme na jídelníĀku žampomáĀku s kolínkama. I pĢes to, že jsme kvĪli dešti vyjíždďli až ve dvď odpoledne, ujeli jsme 112,3 km, což je úctyhodný výkon, zasluhující si odmďnu v podobď ukliděujícího spánku.
CITÁTKY: Messner: Musíme brzo najít nďjakou benzínku, abych si moh dojít na záchod. Šík: Tak jdi do lesa, jak tď Pán BĪh stvoĢil. Messner: Mď stvoĢil pro benzínku.
Šík 19
Poezie na okraji trocha veršĪ na poslední stranď ÿísla SNĎNÍ
PROTIKLADY voda a oheě Slunce a Mďsíc svďtlo a tma bílá a Āerná ano a ne já a ty /12.10.2001/
Tma vchází do ulic hned poté do oken, pokojĪ a tďl ta tďla se zvodorovní vypnou jen pravidelný tlukot a obĀasný vzdech hlásí stálou pĢítomnost života PĢesto v horních partiích bďží nádherný film Barevní motýli sedí na vrcholu duhy rĪže a orchideje rozvíjejí se pĢed oĀima dobývají se do nosních dírek do uší se vkrádá vzdálený smích a kĢik Hlasité zapípání páska se trhá opona spadla Je Āas zapnout tďla a když jsou v poloze svislé „Dáš si mlíko nebo Āaj?“ /8.2.2002/
TĢicáté druhé ÿíslo Redakce: Václav Zeman - Šík, Michal Zikán – Manuál, Petra TomeĀková – Tomega, JiĢí Slavík - Svižník Do tohoto ÿísla pĢispďli: Vít Masopust – Job, Jan KliĀman- Blahoě, David Procházka, Pavel VeĀerka – Messner, Vojtďch VeĀerka – ģváb, Zdenka Jindráková – Lump, vašek Halbich – Nerost, Jarek Nohavica ÿíslo na internetu: http://cislo.webzdarma.cz RedakĀní e-mail:
[email protected],
[email protected],
[email protected],
[email protected] Náklad: 35 výtiskĪ Vychází: 10.4.2002
20
