TradiĀní mďsíĀník 46. skautského stĢediska „SFINX“
Dnes se speciální pĢílohou
VVV 2002
Pár slov z klobouku PĢíbďh kapky
OBSAH PĢíbďh kapky Šík……………………….……Strana 2
Byla jednou jedna malá sleĀna. Byla tak malá, že bys ji okem sotva zahlédl. Bydlela vysoko na obloze. Bylo to tak vysoko, že bys tam okem sotva dohlédl. Narodila se sice nedávno, ale pĢesto již za sebou mďla školu, Základní školu pro dešĨové kapky. TeĊ na ní Āeká praxe. Zítra nastane ten den, kdy má podle rozpisu služeb nastoupit na svou první smďnu. Dostaví se na nebeské shromaždištď. A až se jich na tomto srazu srazí dostateĀné množství, vydají se na dlouhou cestu k zemskému povrchu. Bude padat ohromnou rychlostí. Ale pĢesto jí celá cesta bude pĢipadat jako vďĀnost. Nejprve uvidí modrozelenou plochu, která bude nabírat stále jasnďjších obrysĪ. Dopadne na vyprahlou zem a vsákne se do ní. Pramínky, ĢíĀky, Ģeky a veletoky jí poté dovedou až do moĢe nebo oceánu. Odtud se zase vypaĢí tak vysoko, že bys tam okem sotva dohlédl. PĢestože by si mohla pĢipadat jako malá a nepodstatná, ta další z Ģady, stále se bude trpďlivď dostavovat na shromaždištď a padat k zemi. Jednou za Āas nám i ona umí dokázat, že mnoho zdánlivď malých a nepodstatných Āástí dokáže dohromady dďlat divy.
RodiĀovská brigáda Knoflík…..…………………..Strana 3
Expedice O.Ch. 2002 Ploskochodci….…………..Strana 4
Bos(s) Svíža, Šík, Messner.…......Strana 5
PLOSKOSTRANA Ploskochodci…………..…...Strana 7
VIET – NAM II. “!“….………………………..…Strana 8
Anketa Ploskochodci a knihy zpracoval Šík………………Strana 9
Život Kája…….…………………...Strana 10
Scouting for Boys vybral Job………….……...Strana 11
ÿs. opevnďní z let 1935 – 1938 Svíža…………………………Strana 12
Tour de Swerige 2001 Šík……………………………Strana 13
Poezie na okraji Šík……………………………Strana 16
Šík
Speciální pĢílohu
VVV 2002 hledej uvnitĢ ! 2
RodiĀovská brigáda - 19.10.2002 Na naši první popovoděovou stĢediskovou výpravu, která pĪvodnď mďla být RodiĀovská , se nás sešlo opravdu málo. Bylo nás více než pďt a pĪl, ale asi o polovinu lidí ménď, než normálnď na rodiĀovskou bývá. Po radď vĪdcĪ a tďch málo rodiĀĪ se ti oni rozhodli, že než mít rodiĀovskou s tak málo lidmi, radďji pĪjdeme pomoci jiným skautĪm sázet stromky na CísaĢský ostrov, který byl poniĀený povodní. Nikdo z toho nebyl moc nadšený, protože jsme všichni mďli kroj. Až na Katku, která jako by to tušila, ho zapomnďla. Ale hlavní vďc, proĀ jsme z toho nebyli nadšení, byla ta, že témďĢ nikdo nemďl pracovní rukavice. Ale co se dalo dďlat. Vydali jsme se smďr CísaĢský ostrov. Prošli jsme uzavĢenou Stromovkou. Za chvíli už jsme byli skoro na místď. Vidďli jsme tu spoustu pracujících ĀlovíĀkĪ. Než jsme se tam rozkoukali, bylo nám hnedka vysvďtleno, že povodeě to tam moc poniĀila a firma, která tam odklízela následky, je odklidila i s veškerou zelení, která tam zbyla. My jako vzorní skauti jsme tu plnili naše skautské zákony a pĢíkazy: „Skaut je ochráncem pĢírody a cenných výtvorĪ lidských. Každý den má vykonat alespoě jeden dobrý skutek.“ SamozĢejmď, že byli ochotni pracovat i vlĀata, svďtlušky a rodiĀe. Hnedka jsme se chopili kvďtináĀĪ s malinkými stromky rĪzných druhĪ. Byly tam duby, lísky, jedna jabloě a spousty dalších. SleĀna zemďdďlská inženýrka nám vysvďtlila, jak to máme správnď sázet. Rozdďlili jsme se do nďkolika skupin. Každá skupina dostala devďt stromkĪ. Ty jsme zasadili blízko u sebe a kolem nich jsme udďlali lavĪrky, aby se u nich držela voda.
Abych ale nezapomnďla na siláky, ti nesázeli stromky, ale dďlali práci, na kterou byli potĢeba jen poĢádní chlapi. Ale vzhledem, že já nejsem chlap a ani poĢádnej chlap, tak nevím, co pĢesnď dďlali. Do našeho pracování se nám spustil pďkný déšĨ. Ale my jsme makali dál. Po delší dobď práce jsme si dali pĢestávku a najedli jsme se. Po pĢestávce jsme se dali opďt do práce. Když jsme vše dosázeli, tak na nás Āekalo ještď pĢivázat nďkteré stromky ke kĪlĪm, které tam také nďkdo zapalicoval. Z tďch našich zasazených stromkĪ se tam nechají jen ty nejsilnďjší. Po této užiteĀné práci už nás Āekalo to nejpĢíjemnďjší – hry. Hráli jsme všechny možné rĪzné Baby, Molekuly, jiné bďhací hry až po takovou skvďlou, ve které nám pĢedvedli naši rodiĀe, jak jim to bďhá. NďkteĢí po pádu dokonce ochutnali chuĨ zdejší hlíny. Byla urĀitď dobrá. Když jsme se Ģádnď vyĢádili, Āekal nás už jen odchod domĪ. Postupnď jsme se rozešli a rozjeli do našich domeĀkĪ. Myslím, že to bylo vydaĢené a nikomu nevadilo, že se z naší RodiĀovské stala brigáda. Nďkdo si dokonce pĢivezl dáreĀek, který by asi jinde nenašel. Tím myslím hlavnď BlahoěĪv biĀík na konď. Blahoě chtďl ještď najít nebo vyhrabat konď s jezdcem, ale to už se mu nepovedlo. Mezi zajímavé nálezy patĢil také tekutý sliz s nďjakou Āástí tďla (nos, ucho), která v nďm byla schovaná (byla gumová). Také tam byla hojnost gumiĀek do vlasĪ. Voda to vzala nejspíš pĢes papírnictví. Takže RodiĀovskou brigádu hodnotím jako skvďlou. Pomohli jsme, zahráli jsme si a urĀitď jsme se i zasmáli.
Knoflík (::) 3
Expedice O.Ch. 2002 ZaĀali jsme na Masarykovď nádraží. Tam pĢišel ruský profesor Georgij StanislaviĀ. A blekotal nďjaké nesmysly o nďjakém tvorovi, jehož skuteĀnost není potvrzena. Je to jen povďst, legenda Āi báje. Ta vďc - spíše tvor, to byl menší háĀek, prý žije uprostĢed pouštď Gobi (ta se nalézá v Mongolsku). Prosil nás, jestli bychom mu mohli pomoci objevit toho tvora jménem Olgoj Chorchoj. Jeli jsme s ním do Mongolska vlakem (podle jednoho Ālena expedice z donucení) Vystoupili jsme v hlavním mďstď Mongolska. Cesta byla dlouhá. Náš prĪvodce nás dovedl do chaty ve stepi, kde jsme se ubytovali. PĢišel profík a vyprávďl, kolik má Olgoj ĀlánkĪ, jak vypadá a jak útoĀí. Hned poté Ģíkal, jak ho nalákáme a zjistíme dĪkazy. Celou dobu nás oslovoval „malĀici“. Také nám Ģekl, že se Āerv vyskytuje u studní a vodních tokĪ. Takže kdo vlastní studnu, je ve velkém nebezpeĀí. PrĪvodce s policejní eskortou šli pro vodu ke studni, vystavili se tak velkému nebezpeĀí, ale vrátili se zpďt v poĢádku. Druhý den pan profesor Ģekl, že Olgoj žije pod zemí. A tak jsme vymysleli pĢístroj (buchadlo). Byl to velice složitý a dĪmyslný systém na vytváĢení vibrací, protože podle StanislaviĀe se ten tlustej Āerv orientuje podle vibrací. OtĢesy tďžkého zaĢízení mďli Āerva pĢilákat. Mďli jsme dvď možnosti. Zvolili jsme tu druhou a po marném zkoušení se nám ho povedlo sestrojit. Fungoval tak, že nďkolik osob zvedalo kmen pomocí lana nad zem a pak ho pustili a on spadl (viz. obr.). Pďt minut jsme buchali. Všichni byli v obavách, že nastala hodina H a den D.
Zemď se zaĀala tĢást a co se nestalo? Nic se nestalo! Ten slizák zase nevylezl. Tak jsme se vrátili do základního tábora. VeĀer jsme se probudili a museli jsme opustit základní tábor kvĪli píseĀné bouĢi. BouĢe byla velká a na poušti jsme se nevyznali, protože jsme vĪbec nevidďli na cestu. Ztratili jsme se a poslední slova, která jsme slyšeli, byla: „Najdďte nďkoho se svďtlicí, má baterku a bude svítit.“ Když jsme se u nďj sešli a bouĢe se uklidnila, mohli jsme se vrátit do tábora. Další den na to nás zajali vesniĀani a odvedli nás do zajateckého tábora. Museli jsme pĢelézt elektrický plot, abychom se odtamtud dostali. Bylo to se ztrátami, ale s tďmi jsme poĀítali Poslední den expedice jsme šli hledat Olgoje. Zjistili jsme, že sem pĢijela jiná expedice, která chtďla Olgoje zabít jimi sestrojenou bombou. Nám se ale povedlo ji zneškodnit. VeĀer pĢišla zpráva z míst, kde byl Olgoj spatĢen. Vyrazili jsme ihned, ale i tak jsme bohužel pĢišli pozdď. U studní jsme po nďm našli už jenom stopu. Našli jsme úplné dĪkazy o existenci tohoto tvora. Už víme, že je dlouhý 57 stop, široký 1 stopu a má 332 ĀlánkĪ. Stali jsme se první expedicí, která našla stopy Olgoje Chorchoje. Vrátili jsme se na základnu a zaĀali sepisovat své poznatky. Tím konĀí dobrodružství na úrovni expedic, jakými byly napĢ. Cesta do stĢedu zemď, Ztracený svďt a podobnď.
Expedice O.Ch. 2002 se zúĀastnili: Jarda, Bomber, Vojta, Blahoě,
Jirka, Zdenďk, Svižník, Messner, Šík
4
Bos(s) nejnovďjší skeĀ proslavené skupiny VeSlaZe OBRAZ PRVNÍ: Do naprosté tmy se ozývá hlas vyprávďjící svĪj životní pĢíbďh: Boss: (odevzdanď) Dneska jsme mďli s bandou vykrást banku. PĢišli jsme tam pĢesnď podle plánu hodinu pĢed otevĢením. Jenže se mďnil Āas. bylo tam tolik policajtĪ … všechny je dostali. DRUHÝ: Rozsvítí se svďtlo. V zakouĢené putice sedí lehce podroušený muž v celkem elegantním obleku, hledí nepĢítomnď na prázdnou sklenku stojící pĢed ním. PĢichází k nďmu druhý muž, zahalený v kápi, v ruce drží hĪl. Klepajíc na rameno Bossovi Ģíká: Vďštec: Cítím, že mď potĢebujete. Jsem Vďštec. Boss zvedne svĪj zrak smďrem k vďštci, zavrávorá a hlasem s houpavou intonací se ptá: Boss: A z Āeho jako vďštíte? To jako tĢeba z koulí? Vďštec: Ne, z nohy. Z levý. Boss: Tý jo?! Vďštec: Ukaž Boss nemotornď pokládá levou nohu na stĪl. Vďštec si nasazuje roušku a s chirurgickou jemností sundává Bossovi ponožku. Poté sleduje Āáru života. Vďštec: No, vidím to tady …, zaĀíná to dďtstvím … Ema mele maso, hmm a pokraĀuje to až sem, tady vám stojí, že dneska v sedm hodin ráno … Boss sebou trhne (tak nešĨastnď, že trochu nakopne Vďštce pod nos) a polekanď vyskoĀí. Boss: (vzrušenď) Cože? To snad není možný. Co tam mám dál? Vďštec: (klidnď) No, tady je jizva. A tlustá. Musíme pokraĀovat z druhé nohy. Sem s ní! Boss pokládá na stĪl druhou ze svých nohou. Vďštec ji stejnď peĀlivď zbavuje ponožky. Vďštec: (sleduje Āáru) No tady je to trochu horší. Ale vidím tady vyjícího psa. Boss se s trochou námahy postaví a zcela mimo mísu se zamyšlen dívá k nebesĪm. Vďštec: Štďstí nehledej v oblacích, vraĨ se zpátky na zem. Vďštec odchází. Boss sklopí zrak a spatĢí pĢímo pĢed sebou na zemi sedícího muže zahaleného v otĢesnď špinavý a roztrhaný šat. Sedí v krkolomné poloze.Vypadá, jako by meditoval. Bezdomovec: Ějé, nemáš pďtku na cigháro? (dál sedí v krkolomném sedu) Boss: (užasle) Aaaahh, boží stvoĢení! Bezdomovec vstane a podává Bossovi ruku. Bezdomovec: Nikoli, jsem Nikopulos Karadizmalis – bezdomovec.
OBRAZ
TġETÍ: Cinknutí pĢi pĢiĨuknutí skleniĀkami.V té samé putice sedí Boss s Bezdomovcem u stolu, pĢipíjejí si a vedou družný rozhovor. Bezdomovec: Jo a pamatuješ tenkrát v tom Vietnamu, já tam sloužil u výsadkáĢĪ. Boss: Jo, jo, pamatuju. Já byl u letectva. Já to všechno sledoval z nebeské výše. Zadívají se na sebe a obejmou se. Bezdomovec: PĢíteli! Boss: Kamaráde!
OBRAZ
OBRAZ ÿTVRTÝ: Zesilující se svďtlo. Boss zvedá hlavu ze stolu. Po propité noci zjevnď není ve své kĪži (dalo by se to nazvat pravou ranní opiĀkou). Mátožnď si kryje zrak pĢed svďtlem. Sáhne si do kapsy u saka. Boss: Cože, tady nic není. Sahá si postupnď do všech kapes u kalhot.
5
Boss: Tu tože nic. Sklátí se ze židle, klekne na všechny ĀtyĢi a vyje jako pes na mďsíc. Boss: (procítďnď) Vaúúúú … PÁTÝ: Z povzdálí pĢichází Bezdomovec. Tentokrát již mnohem lépe obleĀen (jeho oblek se nápadnď podobá obleku Bossovu) Bezdomovec: Ták a další rádoby konkurenci bysme mďli z krku.
OBRAZ
SEPSALI: Šík, Svižník, Messner SEHRÁLI: Bomber (Boss), Vojta (Vďštec), Jarda (Bezdomovec) x Premiéra a zároveě také derniéra tohoto kusu se odehrála dne 26.10. 2002 v teple Blahoěovy chalupy
Priessnitz Na sever od ráje jako papírový drak co se utrh ze špagátu letím si jenom tak jenom tak, letím si jako Āerný mrak nabitý elektĢinou rozdávám rány nevím proĀ, nevím zaĀ jako špatnej chlap co bere dráhu zdrhám letím vyhejbám se drátĪm jako sáĀek z igelitu prázdný a zbyteĀný padám nedoletím ale letím cestu znám i poslepu pĪjdu sám nic neĢeknu cestu znám i poslepu na sever od ráje
jako papírový drak ve vďtvích stromĪ chycený potrhán Āernými paĢáty jako nezdárný syn vracím se domĪ jiný nepoznám zadní ulicí cestu znám i poslepu pĪjdu sám nic neĢeknu cestu znám i poslepu na sever od ráje na sever od ráje vítr studený nad poli nad lesy stromy mávají na sever od ráje vítr studený nad poli nad lesy stromy mávají Āernými paĢáty Āernými paĢáty Āernými paĢáty Āernými paĢáty
/z alba Zero/
6
aneb Co je u nás nového? a) Z Ģíjnových družinovek: 2. družinová schĪzka ŠpiĀky: ZaĀali jsme v 17:15 pĢed klubovnou. Pak jsme šli na Vítkov. Šli jsme po schodech a já napoĀítal pĢesnď tolik schodĪ, co Messner. Pak jsme šli do takového parku, kde byly prolejzaĀky. Byla tam taková partiĀka, který se Messner bál, takže jsme tam nešli. ģli jsme si sednout na laviĀky. Tam jsme hráli mezidružinovou hru, která spoĀívala v tom, že Messner rozházel papírky s uzly a ty jsme mďli pak udďlat na Āas. pak jsme sbírali kamínky na další hru, ke které jsme potĢebovali ještď kovový prachy. Tuhle hru jsme vyhrál. Pak jsme šli hrát frisbí na silnici. Když jsme všechno dohráli, šli jsme do klubovny a pĢitom jsme sbírali listy. V klubovnď jsme je dávali do knížek. Pak zazvonil Šík Messnerovi, že je dole pĢed barákem, tak tam Blahoě musel skoĀit. Ještď jsme si napsali, kdy a jak na výpravu a byl konec schĪzky. PĢed koncem jsme ještď udďlali úklid.
Zdenďk 4. schĪzka MedvďdĪ: Na zaĀátku družinovky jsme se vydali na výstavu obrázkĪ z povodní v Karlínď a Libni. Cestou jsme hráli hru. SpoĀívala v tom, že jsme si mďli zapamatovat co nejvíce vďcí kolem sebe. Pak, když jsme pĢišli, jsme dostali otázky. Potom se dohadovalo jídlo na podzimní výpravu.
(KotďnoĀkin) Další schĪzky: -
dďláme kouĢové otisky listĪ jsme se nauĀili naši speciální oddílovou šifru „MďsíĀek“
b) Citátky: Blahoni, nechtďl bys jet s Adventurou na mďsíc do Thajska? /Vojtďch by potĢeboval snížit BlahoěĪv náskok v bodování/
c) Drby & klepy: -
zatímco LyĀkováci se nám živí a zdraví vrátili z dalekého ġecka, PerneráĀci odjeli na tĢi týdny do Olomóce Messner Ģeší zĢejmď nejvďtší životní dilema: „Jakou barvu má mít rám mého kola?“
Další novinky ze života PloskochodcĪ najdete v pĢíštím ÿísle!
7
VIET – NAM II. VyĀkávali jsme, až se rozhoĢí hlavní boj v uliĀkách mďsta... Takže jsme mďli spoustu Āasu na pĢemýšleni a hlavnď odpoĀinek, vďnovali jsme se jídlu a rekonstrukci vlastních tďl, hlavnď pak nohou. Smáli jsme se a vtipkovali. Neznali jsme Stalingrad... Byli jsme již pĢipraveni na další mďĢení sil, a proto jsme se vydali do ulic na prĪzkum. Okamžitď jsme narazili na skupinu RusĪ, neváhali jsme a okamžitď jsme se vydali je zniĀit nebo alespoě zatlaĀit. Postupovali jsme pĢikrĀeni u rozliĀných krytĪ - podél stďn, plotĪ nebo nďkolika vrakĪ aut... Náhle jsme se do sebe pustili jako psi puštďní ze Ģetďzu. Zbranď pĪsobící na dálku byly k niĀemu. Bili jsme do sebe vším, co jsme mďli po ruce... Jednoho
jsem zabil vlastníma rukama, ale bylo jich pĢíliš mnoho a jejich další posily pĢibíhaly ze všech stran. Proto jsme se rozhodli pro organizovaný a postupný ústup. Brzy jsem ale zjistil jednu nepĢíjemnou vďc - jsem sám a proti mnď postupují minimálnď ĀtyĢi Rusové! Udďlal jsem jednu velikou chybu, vybďhl jsem na otevĢené prostranství a zalehl za strom. Snažil jsem se je udržet v úzké uliĀce, ze které jsem právď vybďhl, ale to se mi nepodaĢilo. Rozvinuli se kolem mď, našli si pĢíhodné kryty a z bezpeĀí se mď jali ostĢelovat. Byly v tďsném kruhu kolem mď a já byl sám...
ZPRÁVA O ÚMRTÍ VOJÁKA AUSTRALSKÉ ARMÁDY Jméno: G. S. Nightingal Místo úmrtí: Vinh Long Zpráva pozĤstalým odeslána dne: 15-V-72 PĜíþina úmrtí: zastĢelen Hodnost: privat Vojenské þíslo: ST15635821 Datum úmrtí: 12-V-1972 Jednotka: 2nd inf. Div. SvČdkové: nejsou Podpis velitele: LiC. J. M. Beetle
“!“ RÁMEÿKOVNÍK Alexandr Solženicyn – Jeden den Ivana DďnisoviĀe Šuchov postavil kbelík, zasunul ruce hluboko do rukávĪ a se zájmem pozoroval, co se tu dďje. Zatím muž na sloupu Ģekl ochraptďlým hlasem: „Sedmadvacet a pĪl, do prĀic práce.“ Pro jistotu se podíval ještď jednou a seskoĀil. „Nestojí za nic, vždycky ukazuje blbď,“ Ģekl nďkdo. „Copak do tábora dají poĢádnej teplomďr?“ ParĨáci se rozešli. Šuchov se rozbďhl ke studni. Pod spuštďnými, ale dole nesvázanými náušníky Āepice zle štípal do uší mráz. Na roubení studny namrzla tlustá vrstva ledu, takže kbelík sotva prošel otvorem. A lano stálo jako kĪl. S kbelíkem, z kterého se kouĢilo, a rukama zmrzlýma, že je necítil, se Šuchov vrátil na strážnici a strĀil ruce do studniĀné vody. Rozlilo se mu po nich teplo.
8
Anketa Ploskochodci a knihy V ÿísle jste se mohli setkat s výsledky ankety, která se nazývala Ploskochodci a média. Sledovali jsme tenkrát, jak jsme na tom v oddíle se sledováním televize, posloucháním rozhlasu a Āetbou novin Āi ĀasopisĪ. Po mďsících jsme si podobnou anketu zopakovali. Tentokráte byla jejím ústĢedním tématem kniha. Na anketu navazovala tradiĀnď debata a nďkteré vyĢĀené názory nebyly rozhodnď nezajímavé. Stejnď tak jako koneĀné výsledky ankety.
OTÁZKA ÿ.1: Kde nejradďj Āteš? ŏŏŏŏŏŏ postel Āi pĢed spaním ŏŏŏ škola (1x konkrétnď hodina zemďpisu) ŏŏŏ vana ŏ kdekoli (vleže, vsedď, MHD,…) OTÁZKA ÿ.2: Co nejradďj Āteš? (žánr) ŏŏŏ fantasy, sci – fi, dobrodružná lit. ŏŏ váleĀná lit. ŏ komiksy, próza, dokumentární, detektivky, sportovní, horolezecké, cestopisy OTÁZKA ÿ.3: Jak Āasto Āteš? (kolik knih do mďsíce) Ø 2,69 knihy / mďsíc (nejvíc 10, nejménď 1) OTÁZKA ÿ.4: Myslíš si, že knihy pĢežijí rok 2100? ŏŏŏŏŏŏŏ ano ŏ ne ANO: pĢežijí, ale nebude se tolik Āíst – 2100 ano, ale 2110 už jsem na pochybách – doufejme, že bez problému, vydržely pĢece sakra dlouho – lidi budou stále chtít otáĀet stránky a koukat na obrázky na kĢídovém papíĢe – nikdy nezemĢou, i když za 300 let možná budou jen v muzeu a koupit si je budou moci jen ti nejbohatší. NE: bude poĀítaĀ OTÁZKA ÿ.5: V Āem je podle tebe knížka lepší než film nebo film než knížka?
-
Ve filmu není, co si myslet (mínďno zĢejmď tak, že se u nďj nemusí tolik pĢemýšlet). Je pro lidi, co nemají fantazii. Kniha je lepší, lépe provedená. Ve filmu není vše, co bylo v knížce. Film se upravuje podle potĢeb. Kniha je napínavďjší, mĪžu ji Āíst, jak dlouho chci, a pĢerušit Ātení Āi pokraĀovat, kdy chci. Film niĀí vytváĢení fantazie. Hlavní hrdina ve filmu nemĪže umĢít brzy. Je to široký problém, o kterém nejde mluvit obecnď. Knížka je lepší, více rozvíjí fantazii, je záživnďjší, originálnďjší, napínavďjší. Film je ménď podrobný.
OTÁZKA ÿ.6: ProĀ lidi vĪbec Ātou knihy? Co jim to pĢináší? ŏŏŏŏŏ pro zábavu (pobavení i napďtí) – beletrii, pro zisk informací, pouĀení se – nauĀnou lit. ŏŏŏŏ Ātením se rozšiĢuje slovní zásoba ŏŏ rozvíjí se fantazie
9
ŏ Ātou, aby nezapomnďli písmena a Āísla, pro morální a kulturní povznesení, pro inspiraci, pro odreagování
OTÁZKA ÿ.7: Odkud získáváš knihy? ŏŏŏŏŏŏ pĪjĀuji z knihovny, z domácí knihovny ŏŏŏŏ od kamarádĪ ŏŏŏ kupuji v knihkupectví, v antikvariátech, dostávám darem OTÁZKA ÿ.8: Jak Āasto kupuješ knížky (sobď i druhým)? ŏŏŏŏ vĪbec ŏŏŏ obĀas (cca 3-6 knih za pĪl roku) ŏ Āasto (více než 6 za pĪl roku) OTÁZKA ÿ.9: Znáš svou rychlost Ātení? ŏŏŏŏ ano ŏŏŏŏ ne Budeme rádi pokud nďkterá z položených otázek nebo nďkterá z odpovďdí vyvolá reakci u vás ĀtenáĢĪ a vy se o ni podďlíte s námi. StruĀnďji ĢeĀeno – pokud napíšete váš názor na to, jak si stojí knihy v dnešním uspďchaném a stále rychleji se otáĀejícím svďtď. Díky za pozornost a Ātení zdar!
Jménem ploskochodĀím zpracoval a shrnul
Šík
Život Píše se rok 1968, mladý hoch dokonĀuje studia na stĢední škole a vydává se dál v nadďji svobodného života. PĢíjezd bratrských vojsk mu však nedává moc sil. PĢesto si našel pďknou ženu a sní zplodil dceru. Jak roky plynuly, dcera vyrĪstala. Z malé dcerky se stávala žena pĢitahující pozornost mužĪ. Otec si byl vďdom této skuteĀnosti. Jednoho dne jedinou milovanou dceru znásilnil a zabil Nďkdo. Žal a pomstychtivost otec neunesl, nďkolika ranami z oboustranné zbranď Nďkoho zabil. Celých dlouhých šestnáct let strávil otec v tďžké káznici, celých šestnáct let za Ālovďka kterého miloval, šestnáct let bez svobody, za Nďkoho. Léta uplynula a otec se vrátil do svďta svobodného, své plány mohl uskuteĀnit a dohnat to, co nestihl. Najít nový domov a práci nebyla vďc snadná. Pár metrĪ ĀtvereĀních v karlínském suterénu bylo jeho novým domovem. Úspory šly na zaĢízení
a jídlo. Najít práci, teĊ? Nebyl to snadný úkol - i k lopatď potĢeboval výpis z rejstĢíku... Po pár mďsících na svobodď se opďt stal vďznďm ve svém novém domovď. PĢišel nový srpen - nepĢišla bratrská vojska jen pouho-pouhá voda. Ta sebrala nejen všechen skromný majetek, ale i dĪstojnost. Jako dobrovolníkova pomoc, byla jeho služba žádaná. Za tĢi týdny dĢiny ve sklepeních nedostal ani penny. Za peníze jeho pracovní sílu nikdo pozdďji nevyužil. Ze sklepní kanalizace se stďhoval do squattu, bez elektĢiny, plynu, vody a tepla. NedĪstojné podmínky zhoršovala i voda ve Vltavď. SleĀna, která se v ní vykoupala, dostala ekzém po celém tďle. Tento muž bez práce, bez pĢátel, bez domova se snaží rozprodat poslední zachránďné vďci náhodným kolemjdoucím. Starou devítimilimetrovou kameru prodává na autobusové zastávce mladému muži, který si tento pĢíbďh bez konce vyslechne. "Co je to za chlapa?
10
ProĀ mi to vypráví? VždyĨ ho neznám?", rozmlouvá si k sobď. Poté jen pĢikyvuje, jako by znal všechnu pravdu svďta. Po pár minutách v pĢeplnďném autobuse s tímto mužem si mladík zaĀíná uvďdomovat pomíjivost. Jak asi dopadne tento pĢíbďh trestance? Najde si práci a dokonĀí život ve
spokojenosti? Nebo ho spoleĀnost odvrhne? Zabil! Pro lásku k dceĢi! Pomáhal lidem, kdo pomĪže jemu? Jak jsme moc potĢební na tomto svďtď? Každý svĪj pĢíbďh tvoĢí teĊ, ne nikdy pozdďji. Chvíle TEĉ už nebude, už byla... to nikdo nevrátí. BuĊ pĢipraven.
Kája
Scouting for Boys vybrané kapitoly z knihy Roberta Baden-Powella JAK SE STÁT SKAUTEM NováĀkovská zkouška. Chcete-li se stát skautem, mďli byste vstoupit do nďkterého oddílu ve vaší Ātvrti. Budete k tomu potĢebovat písemný souhlas rodiĀĪ. Než se však skautem skuteĀnď stanete, musíte složit nováĀkovskou zkoušku. Je to jednoduchý test, kterým prokážete, že jste toho hodni a vytrváte. Když s vámi bude vĪdce, povďĢený vedením oddílu, spokojený a uvidí, že umíte všechno potĢebné a dďláte to svďdomitď, pĢijmou vás mezi skauty a po slibu dostanete slibový odznak.
SKAUTSKÝ ZÁKON Skautský zákon obsahuje zásady, kterými se Ģídí skauti na celém svďtď. Když jste mezi skauty pĢijímáni, slibujete, že je budete dodržovat. Prostudujte skautský zákon pozornď, abyste rozumďli všem jeho bodĪm.
SKAUTSKÝ SLIB PĢi slavnostním obĢadu skládáte pĢed oddílem skautský slib. Jeho dodržování je velmi tďžké, ale je pro vás závazný. Žádný chlapec není skuteĀným skautem, pokud pro plnďní slibu nedďlá všechno, co je v jeho silách. Tak vidíte - skauting není jen zábava, ale hodnď toho od vás vyžaduje, a já vím, že se na vás mohu spolehnout - jistď udďláte všechno, co mĪžete, abyste slib dodrželi.
SKAUTSKÉ HESLO Skautské heslo zní: Bud' pĢipraven. Znamená to, že máte být vždycky pĢipraveni. duševnď i tďlesnď, plnit svou povinnost.
Duševnď jste na to pĢipraveni, když jste díky své ukáznďnosti ochotni uposlechnout všech pĢíkazĪ, a také pĢedem poĀítáte s tím, co se mĪže stát, a umíte udďlat pravou vďc v pravý Āas. Tďlesnď jste pĢipraveni tehdy, když v sobď pďstujete všestrannou zdatnost,jste schopni dďlat pravé vďci v pravý Āas a skuteĀnď je dďláte.
SKAUTSKÝ ZNAK Skautský znak vypadá jako špiĀka kompasové stĢelky, která na mapď nebo pĢístroji ukazuje k severu. Znakem skautĪ se stala proto, že ukazuje vzhĪru a správným smďrem. Ukazuje cestu k plnďní povinností a službď druhým. TĢi špiĀky symbolizují tĢi body skautského slibu. Tato lilie je skautským znakem témďĢ ve všech zemích svďta.
SKAUTSKÉ ZNAMENÍ A POZDRAV I Skautské znamení udďláte tak, že zvednete pravou ruku, dlaní dopĢedu. Palec spoĀívá na nehtu malíĀku, ostatní prsty jsou vztyĀeny a smďĢuji vzhĪru. Tyto tĢi prsty pĢipomínají tĢi body skautského slibu. Skautské znamení se používá pĢi skládání slibu nebo jako pozdrav. Když zvednete ruku s tímto znamením k Āelu.je to skautský pozdrav.
KDY ZDRAVIT Všichni nositelé skautského odznaku se takhle zdraví jednou dennď. Kdo uvidí jiného skauta první, má také jako první pozdravit. Na jeho hodnosti a vďku nezáleží.
vybral Job 11
ÿeskoslovenské opevnďní z let 1935 - 1938 Tvrzové pďchotní sruby Byly budovány na samém Āele tvrze a sloužily k ochranď ostatních, dďlostĢeleckých Āi minometných srubĪ. Jsou normálnď zaĀlenďny do linie samostatných pďchotních srubĪ. Ve tvrzi, která se vďtšinou nachází kolem nďjaké kóty, jsou pĢesunuty na svah pĢivrácený k nepĢíteli – neomezují tak svým tďlesem palbu objektĪ dďlostĢeleckých. Jsou vyzbrojeny normálnď jako objekty izolované - kulomety v provedení sólo nebo jako dvojĀe, protitankové kanóny a lehké kulomety coby zbranď pomocné pod betonem i pod pancíĢem. V nďkterých byla výzbrojí i kulometná otoĀná vďž s dvojicí TK vz. 37. Až na jedinou výjimku (Nepostavený objekt T - JH - S15 tvrze Jírová hora.) nemďl být žádný objekt vyzbrojený 9 cm minometem vz. 38 (zbraě G), který pĪsobil ze spodního patra objektu. Tvrzové objekty nemďly, na rozdíl od izolovaných, tolik rozliĀných zaĢízeních zajišĨující elektĢinu, nebo vodu. K výrobď elektrické energie sloužila centrální elektrárna v podzemí, stejnď tak to bylo s vodou. Proto se ve spodním patĢe objektu nacházely vďtšinou jen schody s výtahem, ubikace pro poplachovou posádku (hlavní kasárna jsou opďt v podzemí), záchody a samozĢejmď sklady munice, granátĪ a raket. Další vďcí, kterou se odlišovaly od isolovaných objektĪ je absence vchodu pro pďší tak, jak jej známe (normální vchod mají jen dva tvrzové objekty: K – Ba – S24 (Bouda) a MO – Or – S20 (Orel). V nďkterých
z nich byl jediný možný východ pĢes schodišĨovou šachtu. V ostatních pak byl pouze nouzový východ pĢes malá dvíĢka v diamantovém pĢíkopu 90/100 cm. Ta sloužila k eventuelnímu protiútoku na povrchu tvrze, ženisté mohli pĢes tento východ opravovat pĢekážky a v pĢípadď obsazení vchodového objektu mohla sloužit k zásobování tvrze. V krajním pĢípadď pak posádka mohla pĢes tato dvíĢka opustit tvrz v pĢípadď, že nebyla další obrana možná.
Svižník 12
Tour de Swerige 2001 11.8.2001 STOCKHOLM Budík byl naĢízen na osmou, ale já s Messnerem jsme vzhĪru už asi deset minut pĢed. Budíme Davida jde se snídat. Dnešní den nás Āeká návštďva hlavního mďsta Švédska. Martin se s námi po snídani (opďt cca tĢiĀtvrtďhodinové) a vyráží s kamarádem do autobazaru shánďt vĪz, kterým se bude pĢepravovat na severu. Naší prĪvodkyní se tedy stává Verunka. Ve mďstď jsme za necelou hoĊku (tentokráte netradiĀnď po ĀtyĢech kolech). A prohlídka mĪže zaĀít. Nejprve míĢíme do R.O.O.M.U, což je speciální prodejna se švédským nábytkem. Dozvídáme se nďco z historie, o tom jak byl podnik založen jako prodejna nábyt-ku v garáži. Jeho majitelé nechtďli, aby stál v centru mďsta, ale cílenď ho umístili na okraj. Návštďva prodejny se tak pro každou rodinu mďla stát pĢíjem-ným výletem. Strohost, jedno-duchost, ale zároveě úĀelnost a krása – to je švédský nábytek. Další „obchodní“ zastávkou je outdoorová prodejna. Tady si Messner docela vyléĀil komplexy z vysokých cen tohoto zboží v ÿechách. Už se nedivíme, proĀ Martin tak rád navštďvuje takové prodejny u nás.
TeĊ už nás ale Āeká výstup na radnici Stadshuset. SluneĀné poĀasí nám dovoluje výborný výhled. Zaznamená-
váme nďkolik fotek, já nacházím halu Globen… Stockholm jako na dlani. TeĊ opďt nďkolik set schodĪ opaĀným smďrem a poté se kolem nádraží a domu se sály pro koncerty vážné hudby (švédsky vám jeho název pĢedat nedokážu) dostáváme do bankovní Ātvrti. Odtud pak procházíme pobĢežní licí Strandvågen až do parku. V parku pĢíjemnď piknikovď poobďdváme bezva pirohy a Āekáme na Martina. Bďhem poklidného trávení se však obloha bleskurychle zatahuje a nás, nic neĀekající piknikáĢe, se snáší stockholmský deštík (no poĢádný slejvák to byl). MaĀkání se s Messnerem pod jedním deštníkem je zatím jeden z nejhorších zážitkĪ z cestování po Švédsku. S Martinem se potkáváme na mostu vedoucím na Djurgården (jeden z nďkolika ostrovĪ, na kterých se celý Stockholm rozkládá) Tady se naše cesty dďlí. Já a Messner se jdeme podívat do Vasamuseet a Švédové s Davidem šli do starého mďsta (David už Vasu vidďl v Āervnu). Ptáte-li se, co je Vasa, rád odpovím. tak tedy Vasa je švédská plachetnice postavená v 17. stol., která se kvĪli špatnému vyvážení potopila 20 minut po svém vyplutí. V letech 1957-61 však byla vyzdvižena z moĢského dna a následnď restaurována. Dnes se nachází právď ve Vasamuseu. To je taková budova postavená kolem plachetnice, už z dálky jí poznáte podle tĢí stožárĪ, které trĀí z její stĢechy. Na nďkolika Ģádcích nemĪžu popsat, co vše je v muzeu k shlédnutí. Tak jen ve zkratce. MĪžete zde spatĢit snad všechno, co se týká samotné Vasy, dále o životď v dobď, kdy Vasa vznikala, o celé švédské námoĢní flotile… to všechno nejen na muzejních tablech, ale i ve filmu o vyzdvižení lodi promítaném v místním sále. Návštďva muzea se nám trochu protahuje, tak po pĢepravď lodí na ostrov, kde se nachází staré mďsto (Gamlastan), stíháme tuto Āást Stockholmu prolétnout jen v rychlosti. Sraz s ostatními máme u radnice. Cestou zpďt do Oxelösundu si
13
navzájem vymďěujeme zážitky a všelijak jinak vesele rozprávíme. Po poveĀeĢení trávíme veĀer Āetbou, zjišĨováním vlakĪ z Polska a nakonec samozĢejmď také spánkem. Zítra nás Āeká poslední den v Oxelösundu.
12.8.2001 VYJÍŽĉKA NA MOġI,
POSLEDNÍ REGENERAÿNÍ HODINY
Vstáváme jako již skoro tradiĀnď v Oxelösundu okolo osmé hodiny. Vypadá to, že poĀasí se od vĀerejška umoudĢilo, budeme tedy moci absolvovat vyjížĊku na moĢe. Po snídani se pĢesouváme do jednoho z mnoha pĢístavĪ v okolí Oxelösundu. MoĢe dnes vypadá opravdu klidnď (to jsem ještď nevďdďl, jak zdání mĪže klamat). Nasedáme do lodi a vydáváme se na otevĢené moĢe, z pĢístavu nás vyváží pan JiĢí, MartinĪv otec. Na volném moĢi se pak jako první z nás ujímá kormidla Messner. LoĊ se houpe jak divoký mustang, ale Messner ji krotí více než stateĀnď. Pomalu zaĀínám poznávat, co je to moĢská nemoc. PĢekonáváme první sérii vln a ke kormidlu se dostávám také já. Je to zvláštní pocit to brázdďní moĢí a oceánĪ. Do pĢístavu míĢíme již pod vedením kapitána Davida. ZaĀíná pršet. Netrvá nám to dlouho a loĊ je opďt zakotvena na svém místď a my venku o další zážitek bohatší. ÿas, který nás dďlí od doby obďda, trávíme s mapou v ruce. Zkoušíme svou dlouze získávanou orientaĀní schopnost a podle mapy orientaĀního bďhu, který se zde nedávno bďžel, se pokoušíme hledat kontroly, které tu po nďm zĪstaly. Je to nďco jako PražákĪv memoriál bez zkoušek se stanovišti cca 500 m od sebe. Když se však rozpršelo podstatnď vydatnďji, vracíme se na základnu ke Koutným. Po obďdď si lámeme hlavu nad boa (stolní hra, kterou Martin pĢivezl z Tanzánie), a to hlavnď nad tím, jak porazit Martina. Po intelektuální zátďži si dáváme také trochu do tďla. Ve
O ŠVÉDSKU Švédské lesy dnes patĢí k nejlépe udržovaným na svďtď. RoĀnď se více stromĪ vysazuje než kácí, a dokonce byly vysušeny a zalesnďny nďkteré bažinaté oblasti. V zemi jsou zachovány rozsáhlé plochy pĪvodní pĢírody, kde hnízdí hejna stďhovavých ptákĪ a žijí medvďdi, sobi, losi a jelení zvďĢ. V zemi se chová na 270 000 sobĪ, kteĢí tráví léta na vĢesovištích a zimy v lesích. streetballu dostáváme já a David strašným zpĪsobem naklepáno od Messnera s Martinem (tipujte nejlepšího stĢelce utkání). Poté ještď ztrácíme bumerang (zasekl se mrška na jednom z okolních stromĪ). PĢed veĀeĢí jsme Martinovým tatínkem zasvďceni do tajĪ leteckých simulátorĪ. Naše letecké pokusy však vďtšinou konĀí pĢi pokusu o vzlétnutí. V dobď, kdy píši tyto Ģádky je nďco po desáté hodinď, Messner dokonĀuje generálku svého vozu a David je neznámo kde a co. PĢed chvíli jsme ukonĀili sledování vítďzného tažení Honzy Železného opďt zlatého na MS v atletice. TeĊ nás Āeká poslední mytí v teplé vodď, poslední spánek v mďkké posteli s peĢinou a polštáĢem – poslední noc v Oxelösundu. Hraje Björk, David už spí, Messner právď vylézá ze sprchy a já odkládám tužku a deník. Dobrou noc.
13.8. 2001 SBOHEM OXELÖSUNDE! Doba lenošení skonĀila! Je pondďlí nďco po osmé hodinď, my vylézáme z postelí, dobalujeme a všemožnď se chystáme k odjezdu. Po snídani dobalit, vyndat stroje, osedlat, zabrašnit a vyjet. Naše cyklistická skupina se rozrĪstá o dva Āleny (Verunka a Martin), a tak se po rozlouĀení a podďkování za vše vzdalovalo od oxelösundského domku pďt cyklistĪ.
14
Pod vedením Martina se vymotáváme z Oxelösundu a více ménď (spíš více) po okreskách míĢíme na Björkvik. Tady dokupujeme starý chleba (za poloviĀní cenu–viz. Slavnosti snďženek: „Nekup to, když je to tak levný.“). VaĢíme nudlovku a s plnými žaludky si to uháníme na Strangsjö. Odtud pak pokraĀujeme krásnou krajinou s pastvinami a jezery až do vesniĀky s názvem Nora. Mďl bych se teĊ zmínit o tom, jaký jsme mďli strach, že nám sportovnď založení sourozenci Koutní budou celou dobu ukazovat záda, ale ono ne. Verunka jezdí „kochacím“ tempem vzadu a na Martina zaĀíná padat únava z poĀáteĀní jízdy vepĢedu.Možná právď v tom je ten rozdíl mezi Skandinávci a ÿechy. Oni se umí Āastďji pozastavit a „kochat“ se z krásy vďcí, které my kvĪli svému spďchu ani nezahlédneme. PĢitom trasu ujedeme všichni stejnou. Nemusíte se mnou souhlasit, ale minimálnď dnes tomu tak bylo. V cílové stanici Hävla jsme my (ÿeši), kteĢí jsme dojeli dĢív, zakoupili punĀovou
a Āokoládovou zmrzlinu. SamozĢejmď jsme se o ni s našimi severskými pĢáteli rozdďlili. Po dobaštďní a odpoĀinku vyjíždíme kousek za Hävla, kde chceme dnes spát. Po 5 km zjišĨujeme, že jedeme docela opaĀným smďrem, než máme zítra pokraĀovat. Nezbývá nám nic jiného než se vrátit. PĢed vsí odboĀujeme do lesa a po chvíli hledání nacházíme celkem sympatické místeĀko kousek od jezera. Mezitím, co se Martin s Verunkou koupou, stavíme stan a rozestýláme. Poté se jdeme koupat my a sourozenci vaĢí veĀeĢi. Podávají se famózní bretaěské fazole se salámkem a rýží. Z koupaĀky v bahěáku si s Messnerem odnášíme nejen špinavé nohy, ale i ještď špinavďjší ruĀníky. Po shlédnutí západu slunce se vracíme ke stanu a na dobrou noc si dáváme dobrou bábovku jako od maminky (z Oxelösundu). Celkem v pohodď se vmďstnáváme do stanu i v pďti a celkem rychle také usínáme.
CITÁTKY: Já mám nohy jak špagety. /Martin po ujetí 100 km/
Šík 15
Poezie na okraji trocha veršĪ na poslední stranď ÿísla Kajak Krájel Kajak mrkviĀku, krájel ji však špatnď, teĊ má nožík v oĀiĀku, vidí již jen matnď. Tďžko mu to nďkdo spraví, zelenina-základ zdraví !!! (Správná pďtka - 24.oddíl skautĪ a skautek)
dodal David Hovadinky DVA ZMATENÍ SRNCI VAġÍ VODU V HRNCI NEVÍ CO JE ÿEKÁ PROÿ JE VODA MĎKKÁ
DVĎ JEŠITNÉ OVCE HONÍ VLOÿKY Z KOPCE NEVÍ CO SE DĎJE PROÿ SE VLOÿKA SMĎJE
DVA INTROVERTNÍ MLOCI PEÿOU KOLÁÿ V NOCI NEVÍ CO TO ZNAÿÍ PROÿ JE KOLÁÿ SLADŠÍ
DVĎ OPILÉ SOJKY CVIÿÍ POTMĎ STOJKY NEVÍ JAK SE KOJÍ PROÿ SE STOJEK BOJÍ
DVA FUNÍCÍ TCHOġI JSOU SMRTELNĎ CHOġÍ NEVÍ CO JE NUDÍ PROÿ TA SMRT TAK STUDÍ DVĎ ZPOCENÉ VOSY SRPEM TRÁVU KOSÍ NEVÍ CO JSOU KUPY PROÿ JE SRP TAK TUPÝ DVA SVALNATÍ BUVOLI KLÁTÍ VE VĎTRU TOPOLY NEVÍ CO SE STANE PROÿ TEN VÍTR VANE DVĎ STATEÿNÉ SLEPICE ZTRATILI SVÉ ÿEPICE NEVÍ KDE JE ZVONEC PROÿ UŽ NENÍ KONEC?
Šík TĢicáté Ātvrté ÿíslo Redakce: Václav Zeman - Šík, Michal Zikán – Manuál, Petra TomeĀková – Tomega, JiĢí Slavík - Svižník Do tohoto ÿísla pĢispďli: Vít Masopust – Job, Jan KliĀman- Blahoě, Michal Novák – Kája, Aneta Höschlová – Knoflík, Pavel VeĀerka – Messner, Vojtďch Hyka, Matouš Libánský Bomber, Jirka Novák, Zdenďk ŠindeláĢ, Jarda ÿervinka ÿíslo na internetu: http://cislo.webzdarma.cz RedakĀní e-mail:
[email protected],
[email protected],
[email protected],
[email protected] Náklad: 4O výtiskĪ
Vychází:
16
