O. ýÍSLO MČsíþník 46. skautského stĜediska „Sfinx“
BratĜi a sestry, pĜátelé, kamarádi a ostatní havČti máte velké štČstí, neboĢ se Vám do rukou dostalo nulté þíslo našeho (a teć už i Vašeho ) stĜediskového þasopisu. Náš þasopis si klade za cíl dvČ vČci: povznést Vás na urþitou úroveĖ kulturní, a pak také zajistit informovanost o þinnosti všech oddílĤ. KromČ pravidelných rubrik vČnovaných zprávám z oddílĤ, kartiþkám do zápisníkĤ, kultuĜe, zábavČ, ekologii tu bude místo i na Vaši vlastní tvorbu: postĜehy, básniþky, písniþky nebo kresby. Po dohodČ s vedoucími veškerou publikaþní þinnost obodujeme. A teć už se nalaćte na tu správnou notu a dejte se do þtení. Doufáme, že se Vám bude Nulté þíslo líbit.
Pozor-pozor - pozor-pozor - pozor - pozor - pozor ! * V sobotu 26. bĜezna se koná brigáda na Maninách. Sraz v 8.30 pĜed klubovnou. Na programu je þištČní a obnova hĜištČ. Úþast co nejvČtšího poþtu lidí vítána. * Každé pondČlí se koná roverské plavání. Sraz v 19.00 v Axe. * PravdČpodobnČ tĜetí týden v dubnu se bude konat roverská výprava do Nelahozevsi. Na programu je brigáda na tamním zámku odmČnČná atraktivní prohlídkou. Bližší informace na stĜediskové radČ 14. dubna.
Kamarádství - pĜátelství „jsme jedné krve ty i já." Moudrost zvíĜat, zvíĜat, která pĜijala do své smeþky lidské mládČ, Mauglího, a vČnovala mu svou lásku, své pĜátelství. Na druhé stranČ však vĤdce smeþky dobĜe vČdČl, co je povinností mládČte, a tvrdČ na vše dbal; uþil mládČ dobrým zpĤsobĤm. ěićme se všichni tímto heslem. (Podle R. Kiplinga) Po dlouhých peripetiích se nám podaĜilo získat novou klubovnu na Sokolovské ulici þ. 128. Klubovna je životnČ dĤležitá pro všechny, pro soudržnost a kompaktnost oddílĤ, pro pocit jistoty - je útoþištČm nás všech. Proto bychom si všichni mČli k nové klubovnČ vypČstovat vztah, kde by nám na ní záleželo, byly bychom k ní hodní, vážili bychom si jí. Všichni uvítáme nové nápady Vás všech, aĢ se to týká jejího vymalování, výzdoby nebo tĜeba úklidu. Naši malí kamarádi mĤžou zpestĜit stČny drobnými výtvarnými dílky.
Chystejte se na sraz StĜediskový sraz - potlach - rodiþovské jamboree aneb „Sejdeme se u buĜtu." Místo a datum konání upĜesníme po nejbližší stĜediskové radČ. Program pĜipraví roveĜi; pĤjde o setkání rodiþĤ, dČtí a všech ostatních v pĜírodČ pĜi písniþce a táboráku. Této akci je tĜeba pomoci propadel „ S modrou oblohou"
LÍDA
Vodáci * 30.4. - 1.5. Pohár ýSPL - Sraz vodáckých oddíiĤ. 32. oddíl * Stále ještČ nemáme oddílový pokĜik. Jeho vynálezce bude odmČnČn dvaceti body. RoveĜí * Zdravíme JOBa !
Vrþící dĜívka Tenká dĜevČná destiþka upevnČná na provázku. Když se roztoþí nad hlavou do vysokých otáþek vydává zvuky. Natoþíme-li provázek v jednom smČru tak, aby se destiþka otáþela kolem své vlastní osy, silnČ se rozezvuþí. Vrþící dĜívka jsou kultovní pĜedmČty primitivních kmenĤ. Na Nové Guiney vČĜí, že to jsou hlasy duchĤ. Na severu zase Eskymáci v den zimního slunovratu zahánČjí tímto zpĤsobem tmu a pĜivolávají zpátky slunce, l u nás to byía kdysi oblíbená dČtská hraþka.
Biosféra Biosféra je vrstva kolem naší planety, v níž existují všechny živé organismy. PatĜí do ní všechny rozdílné ekosystémy, všechna voda, minerální látky, kyslík, fosfor a další látky, které živé organismy potĜebují k životu. BiosféĜe se Ĝíká „pokožka života" zasahuje pouze nČkolik kilometrĤ nad a pod hladinu moĜe a pouze nČkolik metrĤ do pĤdy. Obklopuje Zemi jako porézní pĜikrývka, která tím, že umožĖuje vstup sluneþním paprskĤm a odpadní teplo propouští zpČt do vesmíru, upravuje teplotu. V biosféĜe spolu všechno souvisí. Atmosféra pomocí kolobČhu vody vodu þistí a vrací k novému použití a také dodává kysliþník uhliþitý pro fotosyntézu rostlin i kyslík pro dýchání živoþichĤ i rostlin. Rostliny poskytují zvíĜatĤm potravu a uvolĖují kyslík (odpadní produkt fotosyntézy ) k dýchání. PĤda dodává živiny a vodu rostlinám, když rostliny odumĜou, vracejí se živiny zpátky do pĤdy. Jak zvíĜata, tak rostliny pĜemČĖují potravu na energii pomocí procesu dýchání. Odpadním produktem dýchání je kysliþník uhliþitý, který upotĜebí rostliny pĜi fotosyntéze.
Svou ušlechtilou heraldickou krásou patĜí skautská lilie mezi nejpČknČjší znaky þi odznaky, jaké si zvolilo do štítu moderní sdružení. Stylizovaný kvČt lilie je prastarým znamením. Známe jej už od starých EgypĢanĤ, IndĤ a PeršanĤ. Bylo to vždy znamení dobré, spojované se sluncem, mírem a þistotou. Lilii pĜevzalo do znaku i Baden - Powelovo skautské hnutí. Jistota správného smČru,.kterou oznaþuje i stĜelka busoly, je i jistota skauta, že jeho pouĢ životem pod znamením lilie bude úspČšná. l lilie samotná má svou symboliku. ProstĜední ze tĜí listĤ znaþí hrot magnetické stĜelky; vyjadĜuje, že skaut jde vždy pĜímo, že ve svém živote jde nebojácnČ vstĜíc všem úkolĤm i tČžkostem. Nepokouší se problémy obcházet, cesta odboþující vpravo þi vlevo ( další listy lilie ) se stáþí zpČt. TĜi listy lilie znamenají také tĜi body skautského slibu a nČkdy bývají vykládány i jako tĜi vČkové kategorie skautského hnutí: vlþe ( svČtluška) skaut - rover. Lilie je základním tvarem odznaku skautĤ na celé zemČkouli.
SKAUTSKÁ LILIE
Slibuji, jak dovedu nejlépe: Být dobrou dcerkou své vlasti a poslušnou svČtluškou svého roje, a abych prokázala nČkomu alespoĖ jeden dobrý skutek dennČ.
Slibuji, jak dovedu nejlépe : Být dobrým synkem své vlasti a poslušným vlþetem své smeþky, a abych prokázal nČkomu alespoĖ jeden dobrý skutek dennČ.
Slibuji na svou þest, jak dovedu nejlépe : Milovati vlast svou, Republiku ýeskou, a sloužiti ji v každé dobé, plniti povinnosti vlastní a zachovávati zákony junácké, tČlem i duší být pĜipraven pomáhati bližnímu.
SLIB
SKAUTSKÝ
POZDRAV
Ptaþí kalendáĜ Jaro je nejkrásnČjší roþní období pro lidi stejnČ jako pro ptáky. Stálé teplé dny jsou tou nejlepší dobou pro výchovu potomstva. A že se mají nČkteĜí ptáci co ohánČt! NapĜíklad rodina sýkor se musí velice snažit, aby ve svém hnízdeþku na dnČ budky nebo pĜirozené dutiny nakrmila nČkdy i patnáct hladových krkĤ. Však také oba rodiþe pĜilétají k hnízdu snad každých pČt minut se zobáþkem plným nejrĤznČjších housenek, larev nebo motýlkĤ. Ze zimovišĢ se již vrátili i ti nejvČtší opozdilci. Ve škvírách pod stĜechou, v krovech nebo puklinách ve zdech sedí na ledabylém hnízdČ samiþky rorýsĤ na tĜech nebo þtyĜech bílých vajíþkách. V šípkovém keĜi, trnce nebo hlohu na louce je ukryto hnízdo ĢuhýkĤ obecných. Samiþku není celý den vidČt, ale sameþek je naopak velice nápadný. Posedává po vrcholcích okolních keĜĤ a prudce vyletuje za každým malým živoþichem, který se kolem mihne. Je vynikající lovec ve vzduchu i na zemi, takže žádný motýl, brouk, vážka nebo larva si pĜed ním nejsou jisti. Také v peþlivém košíþku, zavČšeném na stéblech rákosu nad vodou, peþují o vajíþka nebo mláćata rodiny rákosníkĤ velkých þi obecných. O své potomstvo se již starají i takoví opozdilci, jako žluvy hajní, hýlové rudí, jiĜiþky obecné a slavíci. Mnozí z nejþasnČjších navrátilcĤ nebo stálých druhĤ již vyvedli mladé z prvních hnízd a v dobČ, kdy je nadbytek potravy, hnízdí podruhé. Jen to jim totiž zaruþí, že jejich druh zĤstane zachován. Platí zde pravidlo, že þím je druh vystaven vČtšímu nebezpeþí, tím více potomkĤ musí pĜivést na svČt. Je to jednoduchý, ale velice tvrdý zákon pĜírody. PĜíroda je totiž z lidského pohledu nČkdy až pĜíliš tvrdá.
E. T. Seton : VEJ - AýA Matka PĜíroda, matka všeho tvorstva a lesĤ, pĜivedla na svČt medvČda a pak jej zavrhla, protože byl pĜíliš velký, jelena bezmocného a ve snČhu zdaleka viditelného, vlka - pĜíliš krutého a pĜíliš pachtícího se za masem, neuþinila ani jednoho z nich pánem lesa, a zkoušela stále dál, až se zrodil šibal mýval, tulák s þernou maskou, milovník noci a hlubokých lesĤ, jenž dostal do vínku dary lesních vil a stal se neškodným obyvatelem vykotlaných dubĤ a pánem bažin a moþálĤ vzdálených od lidí, toulavý pČvec písní, jež rudoši tak dobĜe znají a kterým bílé tváĜe naslouchají s povČrþivou hrĤzou. Kéž mi pomĤže zpČvavý zálesák vyprávČt o mývalu šibalovi, o jeho roztomilosti, stateþnosti, radostných dnech ve vykotlaném stromČ, který statkáĜ ušetĜil, protože už byl pĜíliš prohnilý, a o písních, s nimiž za noci putovával, o tom, proþ tak rád 'zpíval a proþ drvoštČpové milují jeho divoký a vĜeštivý kĜik stejnČ jako onu indiánskou píseĖ, v jejíchž tónech zvuþí dech hoĜících lesĤ. Jestliže mi pomĤžeš zachytit všechnu tu krásu, aby okouzlila celý svČt tak, jako okouzlila mne, pak drsný drvoštČp nedokonþí svou krutou práci, vykotlaný dub bude stát dál a kroužkoocasý poustevník neopustí lesy a nikdy neumlkne jeho tajuplná píseĖ k poctČ mČsíþních nocí. Má-li toulavý zpČvák nČjaké poslání, lze je tČžko vyjádĜit obyþejnými slovy. Snad bychom mohli Ĝíci : Je symbolem všeho, co pĜírodu neskonale miluje. A jestliže naši zaslepení a krátkozrací páni radní a mČšĢanostové prosadí svou, pak bude vykotlaný strom i s mývalem odsouzen k záhubČ, a to bude znamenat poslední smrtelnou ránu voĖavému koutu naší zemČ, kterou mu zasadí dolar a jeho pĜívrženci. Doufám, že toho dne se živý nedoþkám.
odbory - sdružení pracovníkĤ jednoho povolání ( napĜ.: Odborové sdružení uþitelĤ ) nebo jednoho podniku ( napĜ.: Odborové sdružení pracujících ve Spojených ocelárnách Kladno ). postanec - þlovČk zvolený ve volbách na období þtyĜ let; své voliþe zastupuje ve shromáždČní všech poslancĤ (je jich 200 ) - parlamentu. Parlament pĜijímá a schvaluje všechny zákony. OSN - Organizace spojených národĤ. Sdružuje vČtšinu ( 18O ) státĤ svČta. Jejím cílem je udržovat mezinárodní mír a rozvíjet spolupráci mezi národy. Založena byla roku 1945 v SaĖ Francisku a její sídlo je v New Yorku. privatizace - pĜevod ( hlavnČ prodej ) státního majetku soukromým osobám.
