Studijní obor: Finance

Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance

Možnosti financování založení taneční školy Funding possibilities of establishing a dance school Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Autor:

Ing. Veronika Kajurová

Nela Eršilová

Brno, 2014

Anotace Předmětem bakalářské práce Možnosti financování založení taneční školy je analýza způsobů financování tanečních škol. První část je zaměřena na popsání problematiky financování,v druhé části je porovnáno několik existujících tanečních škol ve snaze je porovnat a v poslední části je nastíněn modelový příklad modelové školy se snahou financování u ní optimalizovat.

Annotation The goal of the submited thesis Funding possibilities of establishing a dance school is to analyse the methods of funding the dancing schools. The first part is focused on description of the fundinf theory, the sekond one is comparing several existing companies to determine if there are any big differences and in the last part the model example of the enterprise is created to establish the funding optimum.

Klíčová slova Financování, analýza, obrat, plán, taneční škola, kapitál

Key words Funding, analysis, turnover, plan, dancig school, capital

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Možnosti financování založení taneční školy vypracovala samostatně pod vedením Ing. Veronika Kajurové a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 25. dubna 2014 _______________________ vlastnoruční podpis autora

Obsah Anotace .......................................................................................................................................3 Annotation ..................................................................................................................................3 Obsah ..........................................................................................................................................7 Úvod..........................................................................................................................................11 1

Teoretická část ...................................................................................................................12 1.1

Dělení podnikových financí ....................................................................................................12

1.2

Finanční struktura podniku a hledání optimální míry zadlužení ............................................12

1.3

Kapitál a jeho dělení ...............................................................................................................12

1.3.1

Dělení podle vlastníka kapitálu ......................................................................................13

1.3.2

Dělení podle aktivit, ze kterých zdroje pochází..............................................................14

1.3.3

Dělení dle doby splatnosti ..............................................................................................20

1.4

Vyhodnocení optima ..............................................................................................................21

1.4.1

Rentabilita vlastního kapitálu.........................................................................................22

1.4.2

Rentabilita tržeb .............................................................................................................22

1.4.3

Finanční páka .................................................................................................................22

1.4.4

Ziskový účinek finanční páky ..........................................................................................23

1.4.5

Náklady kapitálu .............................................................................................................23

1.4.6

Cena vlastního kapitálu ..................................................................................................23

1.4.7

Cena cizího kapitálu .......................................................................................................24

1.4.8

Náklady na celkový kapitál .............................................................................................24

1.5

Vývoj názorů na optimalizaci finanční struktury ....................................................................25

Modigliani-Miller I ..........................................................................................................................25 MMII ...............................................................................................................................................25 Kompromisní teorie .......................................................................................................................25 Teorie hierarchického pořádku ......................................................................................................25 Teorie Brealyho a Myerse o čtyřech dimenzích kapitálové struktury ...........................................26 Teorie manželů Inky a Ivana Neumaierových ................................................................................26 1.6

Aspekty založení podniku.......................................................................................................28

1.6.1

Podnikatelský záměr ......................................................................................................28

1.6.2

Oborové zaměření..........................................................................................................28

1.6.3

Zaměření podnikatelských aktivit a jejich financování ..................................................28

2

1.6.4

Podnikatelské riziko .......................................................................................................28

1.6.5

Právní forma podnikání ..................................................................................................29

1.6.6

Daňový systém ...............................................................................................................30

1.6.7

Podnikatelský plán .........................................................................................................30

1.6.8

Zakladatelský rozpočet ...................................................................................................32

Praktická část .....................................................................................................................33 2.1

Analýza vybraných tanečních škol..........................................................................................33

2.1.1

Porovnání jednotlivých tanečních škol...........................................................................35

2.1.2

Vyhodnocení financování jednotlivých škol a komparace .............................................38

2.2

Modelová taneční škola a její podnikatelský plán .................................................................41

2.2.1

Náklady na založení společnosti s.r.o. a postup.............................................................41

2.2.2

Další vstupní investice ....................................................................................................42

2.2.3

Provozní náklady ............................................................................................................42

2.2.4

Měsíční tržby dle obchodního plánu ..............................................................................43

2.2.5

Financování ....................................................................................................................44

Závěr .........................................................................................................................................51 3

Seznam literatury, tabulek, grafů a příloh .........................................................................52 3.1

Seznam Literatury ..................................................................................................................52

3.2

Seznam Tabulek .....................................................................................................................52

3.3

Seznam Grafů .........................................................................................................................52

3.4

Seznam příloh.........................................................................................................................53

Úvod Existuje mnoho zdrojů pro financování nově začínajících firem, ale otázkou je, kterou z nich je možno považovat za optimální. Cílem této práce je stanovení optimální formy financování zakládání taneční školy. Snahou je, aby tato práce zjednodušila začátek podnikání v tanečním odvětví. První část práce se zaobírá popsáním způsobů, jakými lze podniky financovat a také, co vše je potřeba před zahájením činnosti podnikání zvážit. Druhá část práce je zaměřena na konkrétní výběr již existujících tanečních škol a na analýzu jejich výročních zpráv, která slouží k rozpoznání toho, jakým způsobem školy své aktivity financují a následně je umožněno tyto způsoby porovnat a zhodnotit. Na základě toho je v další části vytvořená modelová situace, v níž je cílem dosáhnout co možná nejoptimálnější možnosti financování a to převážně z pohledu posouzení nákladovosti jednotlivých finančních prostředků a z hlediska jejich dostupnosti. Tohoto cíle se pokusíme dosáhnout za pomocí analýz jednotlivých již fungujících firem s totožným zaměřením a současně se pokusíme nastínit jaké nezbytné náklady je vůbec nutno vynaložit právě pro zřízení společnosti tohoto typu.

11

1 Teoretická část Finanční řízení podniku je zcela nezbytná činnost, která se zaobírá získáváním dostatečného množství finančních zdrojů pro jeho zřízení a následné fungování. Kromě toho se zaobírá optimalizací tohoto financování z pohledu ceny kapitálu, která se odvíjí od toho, že racionálně smýšlející investor preferuje více peněž než méně, menší riziko a větší likviditu – tedy možnost finance v případě potřeby využít nejlépe okamžitě. Je možné dohledat různé definice finančního řízení podniku, jednou u nich je například definice,která říká, že: „Finanční řízení podniku je subjektivní ekonomická činnost, zabývající se získáváním potřebného množství peněz a kapitálu z různých finančních zdrojů, alokací peněz do různých forem nepeněžního majetku a rozdělováním zisku s cílem maximalizace tržní hodnoty vlastního majetku firmy“1

1.1 Dělení podnikových financí Zdroje financování můžeme dělit na peněžní prostředky, kapitál a finanční zdroje. Kdy peněžními prostředky chápeme nejlikvidnější aktiva využívaná pro placení služeb a zboží. Kapitálem podniku rozumíme dlouhodobé zdroje financování, u nichž se předpokládá jejich zhodnocení díky aktivitě,která je předmětem podnikání daného podniku.2

1.2 Finanční struktura podniku a hledání optimální míry zadlužení Finanční politika se snaží o docílení podnikatelských cílů jako dosažení určitého zisku, či rozvoje, při dodržení likvidity firmy. A současně usiluje o maximalizaci rentability ,čímž rozumíme výnosnost prostředků do podniku vložených. Proto je důležité se zaměřit na finanční strukturu podniku, která je stanovena poměrem mezi vlastním a cizím kapitálem. Ideální je ta, co minimalizuje průměrné náklady a maximalizuje tržní hodnotu firmy.3

1.3 Kapitál a jeho dělení Pro možnost volby vhodného financování podniku je třeba zvážit faktory ovlivňující jeho cenu a to v souvislosti s preferencemi vlastníků. Kapitál se proto dělí následujícím způsobem.

1

VALACH, Josef. Finanční řízení podniku. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 1999, s.14. KALOUDA, F. Finanční řízení podniku. 2., rozš. vyd., 2011, s.11. 3 KALOUDA, F. Finanční řízení podniku. 2., rozš. vyd., 2011, s.92. 2

12

1.3.1 Dělení podle vlastníka kapitálu Vlastní kapitál Kapitál, vložený vlastníky podniku na dobu neurčitou, proto je považován za kapitál dlouhodobý. Vyjadřuje důvěru majitelů v jejich podnikatelský záměr v podobě ochoty podílet se na něm skrze podnikatelské riziko, které podstupují. Čím vyšší je podíl vlastního kapitálu, tím je podnik finančně stabilnější. Jelikož je ale vlastní kapitál nákladnější, než cizí, je nutné hledat optimální výši zadlužení. Vlastní kapitál je tvořen jak peněžními, tak nepeněžními vklady vlastníku a také zdroji získanými z vlastní podnikatelské činnosti.4 Vlastní kapitál se skládá ze základního kapitálu, z kapitálových fondů, ostatních kapitálových fondů, fondů ze zisku, výsledku hospodaření a výsledku hospodaření z minulých let, přičemž základní kapitál tvoří nejstabilnější složku a jeho minimální výše je pro všechny kapitálové společnosti stanovena zákonem (např. pro s.r.o. byl tento minimální limit nastaven na 200 000 Kč, to však bylo novelou zákona upraveno a s účinností od 1.ledna 2014 byl tento limit snížen jen na symbolickou 1 Kč). Další část kapitálu, která je řízena zákonem je ta uložená ve fondech ze zisku. Ty mají prioritu v rámci plnění, ale maximální hranice určena není a vlastníci se tak mohou rozhodnout pro tvorbu rezervních fondů. Dobrovolně tvořené bývají akciovými společnostmi také ostatní kapitálové fondy, které jsou vklady vlastníků nemající vliv na navýšení základního kapitálu. Dalšími fondy, které se tvoří v rámci vlastního kapitálu, jsou kapitálové fondy, ale pouze u akciových společností a jsou tvořeny emisním ážiem. Výsledky hospodaření podnik stabilizují a umožňují mu rozvoj v rámci reinvestování popřípadě výnos vlastníkům. 5 Cizí kapitál Cizí kapitál můžeme rozdělit podle doby zapůjčení na krátkodobý, střednědobý a dlouhodobý. Kdy krátkodobým horizontem máme na mysli období do jednoho roku. Z důvodů preferencí investorů (v našem případě spíše jednotlivých bank, ochotných poskytnou úvěr) je dlouhodobý kapitál nákladnější. I přesto se však využívá a to zejména při zahájení podnikání, kdy má společnost nedostatek vlastního kapitálu pro překonání časového nesouladu mezi výdaji a příjmy, či pro financování dlouhodobého majetku. Taktéž se využívá pro realizaci

4 5

ŠIMAN, J. a PETERA P. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. Vyd. 1., 2010, s. 57. ŠIMAN, J. a PETERA P. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. Vyd. 1., 2010, s.59.

13

efektivních investičních příležitostí.6 Mezi cizí kapitál můžeme řadit například různé dotace, dluhy jako obligace,investiční úvěry, obchodní úvěry, zálohy odběratelům, směnky. 1.3.2

Dělení podle aktivit, ze kterých zdroje pochází

Interní zdroje Jde o majoritní zdroj financování, často používaný pro financování investic na obnovu či rozvoj výroby. Je získáván vlastní aktivitou podniku – tedy výrobou či poskytováním služeb. Výhodou je větší kontrola při řízení podniku, oproti tomu však podnik musí čelit vyšším nákladům pro financování a menší stabilitě zdroje.7 Struktura a) odpisy b) nerozdělený zisk c) rezervní fondy a rezervy d) tržby z prodeje nepeněžní části majetku Ad. a) Hmotný a nehmotný investiční majetek, který je součástí provozních nákladů. ∑odpisu = oprávky k investičnímu majetku 

Účetní odpisy Jsou zákonem regulovány a odepisuje se celá účetní hodnota majetku za předpokladu běžných podmínek. Mají vliv na hospodářský výsledek.



Daňové odpisy Odepisují se ze vstupní ceny, což je cena pořízení, reprodukční cena či vlastní náklady. Odpisy daňové jsou menší než účetní.

Ad. c) Rezervní fond 

Ze zákona Pokud podnik v daném roce dosáhl zisku musí vložit do fondu v prvním roce alespoň 20% ze zisku po zdanění a maximálně 10% ze ZK. V následujících letech pak minimálně 5% ze zisku po zdanění až do dosažení maximální

6 7

ŠIMAN, J. a PETERA P. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. Vyd. 1., 2010, s.61. KALOUDA, F. Finanční řízení podniku. 2., rozš. vyd. , 2011, s.214.

14

hranice 20% ze ZK. Větší míra vkladu je možná a tvoří pak dobrovolný rezervní fond. 

Ze statutu Statutární rezervní fond – bývá využíván například pro pokrytí ztrát společnosti



Dobrovolný rezervní fond – rozhodnutí o jeho tvorbě je zcela v kompetenci valné hromady společnosti, je tvořen z čistého zisku.

Rezervy Jsou tvořeny pro případ budoucí potřeby využití finančních prostředků k předem stanoveným účelům. Jsou-li tyto účely definovány zákonem mluvíme o tzv. zákonných rezervách, které se také nazývají daňově uznatelné. Mezi zákonné rezervy řadíme rezervy na opravy hmotného investičního majetku, na nedobytné pohledávky, na technické zdroje, na kurzové ztráty či na dividendy. Dále společnost tvoří tzv. tiché rezervy a to pro případy, kdy dojde k podhodnocování majetku nebo naopak nadhodnocování závazků.8 Za výhody samofinancování můžeme považovat to, že nedochází k nárůstu počtu akcionářů a zvyšování zadlužení podniku. Oproti tomu zde však najdeme také nevýhody, mezi něž můžeme zahrnout například malou stabilitu zdroje, z pohledu nejistoty velikosti tržeb a také že je tento zdroj považován za nákladnější. Externí zdroje Využívají se k dlouhodobému financování a také financování přírůstku investičního majetku. Tyto zdroje jsou oproti interním rozmanitější. Toto financování lze jinak považovat za dluhové neboli návratové. Struktura: vklady vlastníků, obligace, úvěry, zálohy odběratelů, směnky, dotace. Alternativní zdroje Všeobecně lze říci, že do této skupiny zdrojů řadíme všechny zdroje financování,které jsme nezařadili do zdrojů externích a interních.

8

KALOUDA, F. Finanční řízení podniku. 2., rozš. vyd. , 2011, s.216.

15

a) Faktoring Jedná se krátkodobé financování, kdy je pohledávka přeprodána faktorovi, nejčastěji bance, která se tak staví do pozice věřitele. Tohoto financování podnik využívá v případě potřeby hotovosti. Nákladem zde pro firmu je úrok faktora, režie, která pokrývá náklady na správu, provizi za riziko nesplacení pohledávky. Faktor nemůže pohledávku vymáhat po firmě, od níž ji odkoupila, ale vždy přímo od dlužníka. Zisk Faktora = Inkaso – náklady nákupu pohledávky a související náklady9 b) Forfaiting Financování středně až dlouhodobé. Jedná se o překup pohledávek ze zahraničí. Důvodem pro podstoupení tohoto obchoduje pro firmu zase okamžitá hotovost a přenesení rizika nesplacení na forfaitera, ten naopak získává úrok, režii a rizikovou přirážku. Odlišnosti od faktoringu: 

„Riziko úrokových změn, vyplývající z dlouhodobého charakteru pohledávek, u faktoringu v menší míře



Riziko kurzových změn



Záruky třetích osob na straně dovozce, obvykle v podobě banky (náklady navíc)



Pohledávky se splatností delší jak rok“10

c) Franšíza Jedná se o licenci na firemní know-how, často se využívá při podnikání se službami jako obchod či vzdělání. Pro franšízora je franšíza způsobem rozšíření jeho podnikatelského nápadu na větší trh. Franšízant zas dostává do rukou otestovaný způsob podnikaní, který je zaštítěn dobrou obchodní značkou (goodwill) ve spojení se zapojením do již vybudované sítě dodavatelů a odběratelů. Existují i možnosti finanční výpomoci pro zahájení podnikání s franšízou, a to třeba formou vybavení, garanci úvěrů či tichého společenství mateřské firmy.

9

KALOUDA, F. Finanční řízení podniku. 2., rozš. vyd. , 2011, s.221. KALOUDA, F. Finanční řízení podniku. 2., rozš. vyd. , 2011, s.222.

10

16

Odkup je možný přímo za hotovost či různými možnostmi úvěru, leasingu či jejich kombinací.11 d) Dotace Financování státem či např. EU, kdy důvodem není peněžní zisk, ale veřejný zájem a prospěch. 12 e) Leasing Tento dlouhodobý a cizí zdroj financování vznikl v 50.letech v USA a umožňuje podniku využívat majetek, který sám nevlastní, což je hlavní rozdíl oproti úvěru či splátkovému prodeji. Umožňuje obnovu majetku v kratší době. Pronajimatel si stanovuje rizikovou přirážku, nebo může být riziko přeneseno na nájemce.13 Z právního hlediska se na leasing můžeme dívat jako na vtah z pravidla tří nebo čtyř subjektů. V případě tří stran jsou vztahy vymezeny mezi dodavatelem předmětu leasingu, jímž je nejčastěji výrobce, dále mezi pronajimatelem (leasingová firma) a nájemcem – tedy uživatelem. V případě vztahu čtyřstranného do něj vstupuje ještě věřitel, to však jen u některých typů leasingu.14 Legislativní podmínky leasingu 1. Provozní/operativní leasing Pronájem krátkodobý až střednědobý, který není finančním leasingem. Doba pronájmu je kratší než ekonomická životnost majetku. Nájemce nemá nárok na odkup. Majitel nese veškerá rizika a předmět pronájmu spravuje. Pokud je kupní cena vyšší než zůstatková cena při odepisování dle zákona, splátky jsou daňově uznatelným nákladem. Smlouva tohoto typu je vypověditelná. Volba tohoto leasingu převládá, pokud firma pro majetek nemá dlouhodobé využití.15 2. Finanční/kapitálový leasing

11

KALOUDA, F. Finanční řízení podniku. 2., rozš. vyd. , 2011, s.221. ŠIMAN, J. a PETERA P. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. Vyd. 1., 2010, s.69. 13 ŠIMAN, J. a PETERA P. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. Vyd. 1., 2010, s.68. 14 KALOUDA, F. Finanční řízení podniku. 2., rozš. vyd. , 2011, s.225. 15 ŠIMAN, J. a PETERA P. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. Vyd. 1., 2010, s.69. 12

17

Jedná se o dlouhodobý pronájem, de facto o koupi za pomocí splátek. Majetek je v pronájmu po celou dobu své ekonomické životnosti. Pronajimatel nepřejímá žádné riziko a ani neposkytuje servis. Majetek však není zachycen v bilanci podniku, jenž jej využívá. Po ukončení pronájmu majetek přechází do vlastnictví nájemci. 

„Doba nájmu je delší než 20% doby odpisování dle daňového zákona a minimálně 3 roky (u nemovitostí 8let)



Kupní cena (po ukončení pronájmu) je menší než zůstatková cena při rovnoměrném odepisování dle daňového zákona16“

Typy finančního leasingu o Přímý o Nepřímý – prodej a zpětný pronájem 3. Leverage – zde navíc působí věřitel, -často banka, která dorovná hodnotu majetku do plné výše a dále pak nemůže vyžadovat splacení po pronajímateli, ale musí se zajistit jiným způsobem. 4. Zpětný leasing - Výrobce prodá výrobek leasingové společnosti a zpětně si jej od ní pronajme a to z důvodů zajištění likvidity.17 Typy leasingu podle zůstatkové ceny 1. Leasing s plnou amortizací Zůstatkový hodnota je nulová či velmi nízká a pronajímatel neuvažuje o dalším využití majetku 2. Leasing s částečnou amortizací Pronajímatel řeší následné další využití majetku. Např. prodloužení pronájmu, prodej či jiný pronájem, tím mu vznikají další náklady. 3. Leasing s dělbou zbytkové hodnoty

16 17

KALOUDA, F. Finanční řízení podniku. 2., rozš. vyd. , 2011, s.226. ŠIMAN, J. a PETERA P. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. Vyd. 1., 2010, s.68.

18

Nájemce je zavázán prodat pronajimateli majetek za stanovenou částku. Při vyšší ceně se rozdíl dělí mezi obě strany. 18 Leasing dále můžeme členit do skupin podle možnosti odkupu předmětu a to na leasing s nárokem na odkup, kdy je nájemce povinen předmět odkoupit, nebo bez nároku na odkup, kdy má nájemce možnost volby odkupu. Dále můžeme leasing rozčlenit podle charakteru jeho splátek a to na leasing s pravidelnými lineárními splátkami a pak na všechny další varianty.19 Leasingová cena Je souhrnem všech leasingových splátek o „Pořizovací cena o Úrok z úvěru (v případě refinancování úvěrem) o Leasingová marže pronajímatele o Provize pronajímatele výrobci o Provize za zprostředkování pojištění předmětu leasingu o Zvýšení o rekapitalizaci –zálohová platba dodavateli za pořízení majetku o Snížení o derekapitalizaci- záloha nájemce na odkupní cenu“20

Leasingový koeficient: l.k. = leasingová cena/pořizovací cena f) Tiché společenství Tichý společník očekává za svůj kapitál vyšší výnos než věřitelé, v úvahu přichází ve chvíli, kdy jiné zdroje financování jsou nedostižné, popřípadě s velkými potížemi. Využívá se převážně ve chvílích, kdy jsou jiné zdroje financování nedostupné, nebo jen s velkými obtížemi. Tichý společník může být jak fyzická tak právnická osoba.21

18

KALOUDA, F. Finanční řízení podniku. 2., rozš. vyd. , 2011, s.227. KALOUDA, F. Finanční řízení podniku. 2., rozš. vyd. , 2011, s.228. 20 KALOUDA, F. Finanční řízení podniku. 2., rozš. vyd. , 2011, s.228. 21 ŠIMAN, J. a PETERA P. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. Vyd. 1., 2010, s.70. 19

19

g) Rizikový kapitál Krom zdrojů finančních zde věřitel poskytuje i své znalosti a kontakty a podílí se aktivně na řízení podniku. Tato investice je velmi riziková a připadá v úvahu, kdy jiní věřitelé, jsou nedostupní a z toho důvodu vyžaduje vysoký výnos.22 1.3.3

Dělení dle doby splatnosti

Krátkodobý kapitál Kapitál se splatností do jednoho roku, řadíme sem bankovní úvěry, závazky vůči zaměstnancům a státu, odběratelské úvěry a krátkodobé finanční výpomoci23 Bankovní úvěry Náklady na pořízení bankovního úvěru jsou následující: Existují dva druhy úroků, kterými jsou úvěry zpoplatněny - fixní a pohyblivý. Pohyblivý úrok je závislý na referenční sazbě peněžního trhu, kterou může být třeba LIBOR -London Interbank Offered Rate - referenční hodnota úrokových sazeb na trhu mezibankovních depozit v Londýně kalkulovaná každý den podle jednotných pravidel na základě kotací referenčních bank pro prodej mezibankovních depozit v USD24, a na předem určené marži banky. Dalším nákladem bankovního úvěru je samotný jednorázový poplatek za jeho vyřízení. Dále je třeba počítat s pravidelným poplatkem za správu úvěru, který se většinou platí ke konci každého měsíce. Existuje ještě tzv. závazková provize25, jedná se o provizi za blokaci peněz, která se hradí v situaci, kdy k čerpání úvěru nedojde. Proplácí se v době splatnosti úroků. o Krátkodobé provozní úvěry 

Kontokorentní úvěr Slouží pro překlenutí časového nesouladu mezi příjmy a výdaji a je založen na principu debetního čerpání účtu, kdy se předpokládá opakované přečerpání a následné vyrovnání účtu. Není při něm určen konkrétní účel čerpání.26



Revolvingový úvěr

22

ŠIMAN, J. a PETERA P. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. Vyd. 1., 2010, s.59. ŠIMAN, J. a PETERA P. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. Vyd. 1., 2010, s.62. 24 Csob: Fixingy úrokových sazeb. [online]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/csob/Urokovesazby/Stranky/Fixingy-urokovych-sazeb.aspx 25 ŠIMAN, J. a PETERA P. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. Vyd. 1., 2010, s.63. 26 ŠIMAN, J. a PETERA P. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. Vyd. 1., 2010, s.65. 23

20

Je sjednán s limitem, do jehož výše klient může úvěr opakovaně čerpat, jedná se o krátkodobý úvěr. Není u něj určen účel čerpání. Dlouhodobý kapitál Kapitál se splatností delší než jeden rok. Patří sem: dlouhodobé bankovní úvěry (hypoteční či investiční úvěry), dluhopisy, rezervy o Dlouhodobé bankovní úvěry Je stanoven přesný účel, na který je úvěr poskytnut, využívají se například na financování dlouhodobého majetku. Úvěr lze čerpat jednorázově nebo na etapy. Obsah žádosti: -

„Právní forma podnikání, historie podnikání, Informace o manažerech

-

Účel úvěru

-

Výsledek hospodaření za minulá období (výkazy)

-

Finanční plán

-

Přehled o struktuře majetku

-

Způsob zajištění úvěru“27

Pro účelový úvěr ještě banky požadují: -

„Vyhodnocení efektivnosti projektu

-

Pojistnou smlouvu na pojištění majetku

-

Informace o dodavateli“28

1.4 Vyhodnocení optima Pro zjištění optimálního zadlužení slouží posouzení cen kapitálu, nákladem vlastního kapitálu u akciových společností je dividenda, u jiných druhů společností to bude podíl na zisku a u cizího kapitálu hlavně úrok. Je třeba zohlednit to, že s růstem podílu cizího kapitálu rostou náklady na jeho pořízení, to platí i pro vlastní kapitál. Protože vlastníci jsou takto vystaveni většímu riziku. Platí nepřímo úměrný vztah mezi zadlužením a rentabilitou. 29 Pro určení optimálního složení kapitálu zohledníme míru rizika za pomocí poměrového ukazatele – finanční páky. Dále je třeba v rámci rozhodnutí o způsobu financování zohlednit, zda se jedná o společnost kapitálově lehkou (jako v našem případě), či kapitálově těžkou.

27 ŠIMAN, J. a PETERA P. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. Vyd. 1., 2010, s.66. 28 ŠIMAN, J. a PETERA P. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. Vyd. 1., 2010, s.66. 29Š IMAN, J. a PETERA P. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. Vyd. 1., 2010, s.65.

21

1.4.1

Rentabilita vlastního kapitálu

Rentabilita vlastního kapitálu nebo-li výnosnost je ovlivněna několika faktory. Jedním z nich je rentabilita tržeb, dále obrat aktiv a pak ukazatel finanční páky, který potenciálním věřitelům umožňuje vyhodnotit zda je zadlužení podniku přiměřené, či nikoliv.30 Ve vzorci využíváme několika poměrových ukazatelů. Jedním z nich je rentabilita tržeb, která je vyjádřena poměrem zisku po zdanění a tržbami. Obrat aktiv, což je ukazatel určující míru efektivnosti využívání celkových aktiv31, který je zde vyjádřen jako poměr tržeb a aktiv. Dále pak finanční páka, která je zde vyjádřena jako poměr aktiv a vlastního kapitálu.

1.4.2

Rentabilita tržeb

Udává jak velkých je třeba dosáhnout výnosů, pro 1 Kč zisku. Rentabilita tržeb se dá vyjádřit následujícím vzorcem, který v sobě zahrnuje člen vyjadřující provozní ziskovou marži, úrokovou redukci a daňovou redukci.

1.4.3

Finanční páka

Všeobecně platí předpoklad, že využití cizího kapitálu zvýší potenciál také vlastního kapitálu. To však může platit jen do chvíle než riziko pro věřitele bude natolik vysoké, že úrok, který za vypůjčený kapitál budou požadovat, bude příliš vysoký. Zadluženost podniku můžeme vyhodnotit právě na základě finanční páky, která je vyjadřuje poměr mezi celkovými aktivy a vlastním kapitálem.32

Ze vzorce vyplývá, že čím větší bude poměr cizího kapitálu, tím bude i vyšší ukazatel finanční páky. Proti finanční páce tedy působí právě ukazatel úrokové redukce, který v sobě zobrazuje stoupající riziko věřitelů, které je zohledněno v podobě růstu úrokové míry. Jelikož

30 HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza vlivu dluhu na rentabilitu a hodnotu podniku. Český finanční a účetní časopis. 2009, č. 3. [online]. Dostupné z: http://www.vse.cz/cfuc/abstrakt.php3?IDcl=35 31 KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004, s.82. 32 HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza vlivu dluhu na rentabilitu a hodnotu podniku. Český finanční a účetní časopis. 2009, č. 3. Dostupné z: http://www.vse.cz/cfuc/abstrakt.php3?IDcl=35

22

klesá finanční stabilita podniku. Rozhodování managementu je více závislé na vlastnících a proto i složitější. To je důvod, proč se také využívá k měření finančního rizika.33 1.4.4 Ziskový účinek finanční páky Právě zohlednění vlivu úrokové redukce a finanční páky je vyjádřeno v ukazateli ziskového účinku finanční páky, který je de facto součinem těchto dvou ukazatelů. Pokud bude nabývat hodnot větších jak jedna, je vhodné zvýšit podíl cizích zdrojů pro financování podniku.34

1.4.5 Náklady kapitálu Za náklady kapitálu považujeme finance podniku umožňující jeho chod a aktivity. Jejich výše je určena hodnotou bezrizikové sazby a rizikové prémie. Finanční struktura podniku určuje finanční flexibilitu a možnosti investovaní do nových projektů u nichž musí být stanovena nejnižší míra výnosnosti, při které je projekt považován za efektivní a proveditelný.35 Faktory ovlivňující náklady Výše nákladů kapitálu je závislá na vývoji bezrizikové sazby na peněžním trhu, jedná se o tzv. „ekonomický faktor“ 36 . Dále jsou ovlivňovány situací na trhu kapitálovém a to dle subjektivního vnímaní společnosti investory. Jelikož mezi cenou a rizikem je přímý vztah. Tedy roste-li cena stejno úměrně roste i míra rizika. Proto je třeba jako další faktor uvažovat riziko a to konkrétně riziko finanční a podnikatelské. V neposlední řadě jsou náklady ovlivněny objemem financování, který přímo úměrně navyšuje rizikovou prémii.37 1.4.6 Cena vlastního kapitálu Je určována rizikem, které je podstupováno v rámci projektu na nějž je kapitál vynaložen. Podíl na zisku podniku není daňově uznatelným nákladem, proto je znevýhodněn vůči cizímu kapitálu, u kterého se využívá tzv. daňového štítu.38

33

HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza vlivu dluhu na rentabilitu a hodnotu podniku. Český finanční a účetní časopis. 2009, č. 3. Dostupné z: http://www.vse.cz/cfuc/abstrakt.php3?IDcl=35 34 HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza vlivu dluhu na rentabilitu a hodnotu podniku. Český finanční a účetní časopis. 2009, č. 3. Dostupné z: http://www.vse.cz/cfuc/abstrakt.php3?IDcl=35 35 JINDŘICHOVSKÁ, I. Podnikové finance. Vyd. 1., 2001, s.167. 36 JINDŘICHOVSKÁ, I. Podnikové finance. Vyd. 1., 2001, s.167. 37 JINDŘICHOVSKÁ, I. Podnikové finance. Vyd. 1., 2001, s.167. 38 Š IMAN, J. a PETERA P. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. Vyd. 1., 2010, s.58.

23

1.4.7

Cena cizího kapitálu

Nákladem na cizí kapitál jsou úroky a všechny přidružené náklady pořízení kapitálu. Příkladem může být monitorování finančního zdraví dlužníka, sjednání úvěru či posouzení, zdali je potenciální dlužník bonitní. Výše úroků je také závislá na zadluženosti klienta a to přímo úměrně. V situaci, kdy podnik generuje zisk, jsou úroky z úvěru odečteny od základu daně, jedná se o tzv. daňový štít.39

Náklady CK získaného upisováním obligací: Do výpočtu nákladů na upisování obligací je třeba zohlednit také emisní náklady značené jako E.

Při rozdílu mezi tržní (C) a nominální cenou obligace (N), či v případě částečné splátky již při splatnosti, je nutné zjistit procento výnosnosti (i) do okamžiku splatnosti.40 Proměnná U ve vzorci udává úrok v jednotlivých letech, n značí dobu splatnosti obligace a t udává jednotlivé roky splatnosti.

C=∑

+ 41

1.4.8

Náklady na celkový kapitál

Náklady na celkový kapitál se logicky budou skládat z nákladu na kapitál vlastní a cizí, což je patrné i z následujícího vzorce. Celkový kapitál zde pro jasnost v rozlišení od cizího kapitálu označujeme jako K.

Dle zaměření na dobu disponování -

nejlevnější je krátkodobý cizí kapitál

-

střed – pro dlouhodobý kapitál

39

KALOUDA, F. Finanční řízení podniku. 2., rozš. vyd. , 2011, s.93. Š IMAN, J. a PETERA P. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. Vyd. 1., 2010, s.56. 41 Š IMAN, J. a PETERA P. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. Vyd. 1., 2010, s.56. 40

24

-

nejdražší je akciový kapitál – kapitál se nevrací

1.5 Vývoj názorů na optimalizaci finanční struktury Již od 60.let 20.století byla snaha o nalezení optimální míry zadlužení jednotlivých společností. První, kdo na toto téma publikoval odbornou práci byli Miller a Modigliani a to v roce 1961. Jejich teorie však byla velice zkreslená, díky snahy co nejvíce ji zjednodušit. Došlo proto v průběhu let k vytvoření dalších upřesňujících teorií. 42 Modigliani-Miller I Podle tohoto systému není cena finančních prostředku ovlivněna strukturou podnikového kapitálu, tedy je bezdůvodné snažit se najít nějaké optimum zadlužení. Očekává nedaňové prostředí a dokonalý kapitálový trh. 43 Jelikož je toto očekávání nereálné, došlo k následující úpravě. MMII Je zde zohledněn vliv daňového systému v podobě daňového štítu. Proto zde byla snaha o maximalizaci zadlužení, jelikož žádné další faktory nebyly zohledňovány.44 Kompromisní teorie Tato teorie již zaujímá stanovisko, že optimální míra zadlužení existuje. Podle ní by měl být poměr cizího a vlastního kapitálu takový, aby bylo dosaženo minimálních nákladů pořízení. Graficky se jedná o bod lokálního minima u u-křivky. Jelikož od určité míry rizika, je daňový efekt potlačen nedůvěrou věřitelů a proto náklady začnou stoupat. Zadlužovat by se měly hlavně firmy se stabilními zisky a větším podílem hmotných aktiv.45 Teorie hierarchického pořádku Empirická studie prokázala že 2/3 firem nejprve upřednostňují interní zdroje, pak dluhové financování a pak vlastní externí zdroje.46

RŮČKOVÁ, Petra a Michaela ROUBÍČKOVÁ. Finanční management. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 206.s. 42

43

KALOUDA, F. Finanční řízení podniku. 2., rozš. vyd. , 2011, s.95. KALOUDA, F. Finanční řízení podniku. 2., rozš. vyd. , 2011, s.95. 45 KALOUDA, F. Finanční řízení podniku. 2., rozš. vyd. , 2011, s.95. 46 HRDÝ, M. a STROUHAL j. Finanční řízení. Vyd. 1., 2010, s.57. 44

25

Teorie Brealyho a Myerse o čtyřech dimenzích kapitálové struktury Dimenzemi zde jsou daně, riziko, typ aktiv a finanční volnost. Vhodnější je zadlužení pro firmu očekávající zisk, před placením daní, či pro firmu s menším rizikem podnikání, s převážně hmotnými aktivy a pro podnik neočekávající volné finanční příležitosti47 Teorie manželů Inky a Ivana Neumaierových Optimálního zadlužení je dosaženo tehdy, když je rentabilita vlastního kapitálu maximální.48 Za optimální financování považujeme takové financování, kdy jsou náklady na financování podniku minimální, v souladu s majetkovou strukturou a v souladu s výkonností podniku (s tempem růstu tržeb, zisku CF)49 Zlatá pravidla financování Pravidla, která poukazují na časovou provázanost mezi aktivy a zdroji jejich krytí. Hlavní myšlenka je taková, že doba splácení aktiva by neměla přesahovat jeho životnost, a proto by dlouhodobá aktiva neměla být splácena krátkodobými zdroji. Zlaté bilanční pravidlo Vypovídá o časovém propojení aktiv a zdrojů jejich financování. Ideálně by stálá aktiva (SA) a oběžná aktiva vázaná dlouhodobě v podniku měla být financována dlouhodobými zdroji. 50 Pravidlo:

NWC nebo-li net working capital je ukazatel, který vypovídá o tom, jaká část OA (oběžných aktiv) je financována z dlouhodobých zdrojů. Je tedy zřejmé, že čím vyšší tento ukazatel bude, tím větší stability bude dosaženo, ale opět na úkor vysoké ceny tohoto financování. Optimální míra NWC není zcela určená, je ovlivněna strategickou pozicí podniku a také odvětvím, ve kterém působí. Bezesporu by však měl dosahovat kladných hodnot a jeho podíl na OA by měl dosahovat 30% - 50%. 47

HRDÝ, M. a STROUHAL j. Finanční řízení. Vyd. 1., 2010, s.57. HRDÝ, M. a STROUHAL j. Finanční řízení. Vyd. 1., 2010, s.57. 49 KALOUDA, F. Finanční řízení podniku. 2., rozš. vyd. , 2011, s.97. 50 Š IMAN, J. a PETERA P. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. Vyd. 1., 2010, s.63. 48

26

a. konzervativní strategie NWC > 0 Dlouhodobé zdroje jsou využívaný i pro krátkodobý majetek, tento způsob financování je častý, ale neefektivní, jelikož je příliš nákladný. Tento jev se také nazývá jako rekapitalizace.51 b. agresivní strategie NWC < 0 Dochází zde k podkapitalizaci, tedy dlouhodobé aktiva jsou kryta krátkodobými zdroji, tato strategice je sice nejméně nákladná, ale je velmi riskantní.(riziko insolvence)52 c. Neutrální strategie NWC=0 Zcela se řídí zlatým pravidlem financování53 Zlaté pravidlo vyrovnávání rizik Zohledňuje to, že zadluženost má vliv na náklady kapitálu společnosti, zároveň je ale potřeba zohlednit charakter podniku.54

Zlaté pravidlo pari Toto pravidlo se ztotožňuje s myšlenkou toho, že dlouhodobý majetek by měl být financován z vlastních zdrojů, dochází zde k propojení s finanční pákou.55

Zlaté poměrové pravidlo Tempo růstu tržeb by mělo být menší než tempo růstu investic a to z důvodu udržení dlouhodobé finanční rovnováhy. Nejdůležitější je dodržení tohoto pravidla u majetku zcela nepostradatelného pro podnikání. K porušení tohoto pravidla nejčastěji dochází ve fázi založení či v době recese.56

51

KALOUDA, F. Finanční řízení podniku. 2., rozš. vyd. , 2011, s.97. KALOUDA, F. Finanční řízení podniku. 2., rozš. vyd. , 2011, s.97. 53 KALOUDA, F. Finanční řízení podniku. 2., rozš. vyd. , 2011, s.97. 54 KALOUDA, F. Finanční řízení podniku. 2., rozš. vyd. , 2011, s.175. 55 KALOUDA, F. Finanční řízení podniku. 2., rozš. vyd. , 2011, s.175. 56 Š IMAN, J. a PETERA P. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. Vyd. 1., 2010, s.63. 52

27

1.6 Aspekty založení podniku Jedná se o důležitá hlediska, která musí budoucí vlastník zvážit ještě před založením podniku. 

„určení podnikatelského záměru



volba právní formy podnikání



výše prvotního kapitálového vkladu



daňový systém“ 57

1.6.1

Podnikatelský záměr

Při zahájení podnikání je nutné zvážit několik aspektů, po nichž je následně zhotoven podnikatelský plán. 1.6.2

Oborové zaměření

Odbornost v daném oboru je většinou zabezpečena osobou zakladatele, který se snaží o maximální využití tržních příležitostí, střední a malé podniky mají velký inovační potenciál, hrozí ale nebezpečí vyčerpání tohoto potenciálu.58 1.6.3

Zaměření podnikatelských aktivit a jejich financování

Dva korespondující způsoby: 

Oborové zaměření Značný rozdíl ve financování malého či velkého podniku



Marketing a logistika Odlišný způsob v chodu firmy operující na malém trhu či s úzce specifikovanou skupinou koncových uživatelů proti globálně působícím gigantovi, který musí mít velice propracovaný systém pro distribuci a marketing.59

1.6.4

Podnikatelské riziko

S předstihem je nutné analyzovat možná rizika a kvantifikovat případné následky vzniklé v situaci naplnění očekávání. Nová firma zpravidla není schopna překonat sebemenší problém

57

KALOUDA, F. Finanční řízení podniku. 2., rozš. vyd. , 2011, s.100. KALOUDA, F. Finanční řízení podniku. 2., rozš. vyd. , 2011, s.100. 59 KALOUDA, F. Finanční řízení podniku. 2., rozš. vyd. , 2011, s.100. 58

28

a zároveň je pro ni rozpoznání rizika v předstihu o dost složitější, zejména díky nedostatku zkušeností. V tomto případě je vhodné zvážit možnost pojištění. 60 1.6.5 Právní forma podnikání Při volbě právní formy je třeba zohlednit náš podnikatelský záměr, pokud je snahou docílit malého podniku je vhodnou formou podnik jednotlivce či jiná osobní společnost. Pro střední firmy bude nejlepším řešením jedna z forem kapitálových společností a pro velké podniky pak forma akciové společnosti. Za předpokladu, že založení firmy není primárně motivováno ziskem, lze za nejvhodnější formu považovat družstvo, které má obvykle nějaký společný záměr k naplnění. 61 S.r.o. Do konce roku 2013 platilo, že kapitálová společnost musela mít ze zákona minimální výši základního kapitálu 200 000 Kč (každý společník musel vložit minimálně 50 000 Kč). Od roku 2014 ale platí, že minimální výše vkladu je 1 Kč.62 Již existující společnosti mohou svůj základní kapitál snížit na stejnou částku. Společnost za své závazky ručila celým svým majetkem a společník do výše svého nesplaceného vkladu. Nově může společník (jednatel) ručit svým majetkem, pokud tak rozhodne soud z důvodu jeho pochybení. Například, je li prokázáno, že o hrozícím úpadku společnosti věděl, ale nic proti tomu nepodnikl.63Vrcholným orgánem je valná hromada, která rozhoduje o schválení jednání určených jménem společnosti ještě před jejím vznikem. Schvaluje účetní závěrky, rozhoduje o nakládání se ziskem případnou ztrátou. Schvaluje stanovy a jejich změny, stejně jako změny ve společenské smluvně v případě,kdy impuls ke změně není z právního důvodu. Taktéž rozhoduje o změně základního kapitálu. Jmenuje, odvolává a odměňuje členy dozorčí rady, popřípadě likvidátora a pokud to je ve shodě se společenskou smlouvou, může rozhodnout o likvidaci společnosti, či vyloučení společníka. V neposlední řadě může zcela změnit právní formu společnosti, či rozhodnout o fůzi nebo převodu jmění na společníka.64

60

KALOUDA, F. Finanční řízení podniku. 2., rozš. vyd. , 2011, s.101. 61 KALOUDA, F. Finanční řízení podniku. 2., rozš. vyd. , 2011, s.102. 62 §142 ods.1 zákona č.90/2012 Sb., o obchodních korporacích 63 §68 ods.1 zákona č.90/2012 Sb., o obchodních korporacích 64 HRDÝ, M. a STROUHAL j. Finanční řízení. Vyd. 1., 2010, s.13.

29

1.6.6

Daňový systém

Podnikatel právě zakládající podnik pravděpodobně nemá tolik možností, aby využil lobby či transfery do zahraničí k snížení daní a proto by alespoň měl využít daňového poradce pro minimalizaci nákladů.65 

„Daně přímé Daně z příjmů (fyzických a právnických osob) Majetkové daně (z nemovitostí, silniční)



Daně nepřímé DPH Spotřební daně Ekologické daně clo



Ostatní daně Obecné daně Sociální pojištění“66

1.6.7

Podnikatelský plán

Jedná se o dokument v rámci nějž jsou shrnuty získané informace, analýzy a budoucí plány podniku. Ujasňuje představy majitelů podniku o vývoji a jejich cíle. Bere v úvahu jak externí, tak interní faktory ovlivňující podnikání a je vytvářen při všech důležitých událostech, jako jsou založení podniku, významné rozšiřování apod. Často slouží pro vyjednávání s externími subjekty.67 Důvody sestavení podnikatelského plánu 

Založení podniku



Změna poslání, vize či cíle



Rozšiřovaní



Podstatná změna externích či interních podmínek



Žádosti o zvýšení kapitálu

Poskytuje informace převážně pro 65

KALOUDA, F. Finanční řízení podniku. 2., rozš. vyd. , 2011, s.103. HRDÝ, M. a STROUHAL j. Finanční řízení. Vyd. 1., 2010, s.33. 67 ŠIMAN, J. a PETERA P. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. Vyd. 1., 2010, s.47. 66

30



Majitele podniku – možnost prezentace jeho cílů externím subjektům a možnost kontroly jejich plnění



Podnikový management – nástroj pro řízení podniku



Banky – umožňuje posoudit bonitu podniku a jeho schopnost splácet úroky



Investory - informace vhodné k rozhodnutí, zdali investuje dlouhodobě svůj kapitál na základě posouzení očekávaného výnosu a podstoupeného rizika

Obsah podnikatelského plánu a jeho struktura: Není zcela přesně definováno, ale existují jisté základní informace, které by v plánu měly být obsaženy. 

Vize a cíle



Plánovaná změna, pokud nějaká je



Analýza podmínek pro podnikání a to jak interních, tak externích se snahou rozpoznat příležitostí a možné komplikace při dosahování cílů



Složení a charakteristika managementu



Organizační struktura podniku



Personální politika zahrnující vývoje pracovních míst i očekávané průměrné výdělky



Finanční plán



Identifikace produktů



Marketingové techniky



Technické parametry výroby, kapacita a možnost jejího rozšíření



Významní dodavatelé vstupů a odběratelé výstupů



Rizika podnikání a návrhy jejich řešení



Reference odběratelů68

Abstrakt podnikatelského plánu: Shrnutí klíčových informací zahrnutých v podnikatelském plánu. Jeho účelem je vzbudit zájem externích subjektů pro spolupráci. Obsah

68



Důvod sestavení plánu



Management podniku

ŠIMAN, J. a PETERA P. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. Vyd. 1., 2010, s.47.

31



Dosavadní výsledky



Přehled cílů podniku



Reálný postup při jejich uskutečnění



Výrobní program



Cílový trh



Stručná verze finančního plánu69 – dokládá reálnost celého plánu

1.6.8

Zakladatelský rozpočet



Stanovení poslání, vize a cíle



Zpracování podnikatelského záměru



Zpracování rozpočtu



Posouzení osobního předpokladu pro podnikání



Osvojení relevantních právních norem 70

Je nezbytnou součástí při zahájení podnikání. Bez něj je silně navýšeno podnikatelské riziko. Účel Zjistit potřebnou výši a ideální strukturu kapitálu pro založení podniku a zahájení podnikaní. Taktéž je potřebná dostatečná finanční rezerva do doby, než podnik začne vydělávat. Tedy od hodnoty kapitálu odečteme hodnotu disponibilního kapitálu a daný rozdíl je nutný zajistit pro zahájení. V neposlední době je třeba prozkoumat, zda je zajištění kapitálu reálné.71 Zásady Je třeba kvantifikovat a specifikovat všechny výdaje a to v maximální výši a v minimální výši příjmy spojené se založením a zahájením podniku. Je třeba provést analýzu finančních toků v několika verzích, a to v optimistické, pesimistické a reálné.72

69

ŠIMAN, J. a PETERA P. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. Vyd. 1., 2010, s.48. ŠIMAN, J. a PETERA P. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. Vyd. 1., 2010, s.48. 71 ŠIMAN, J. a PETERA P. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. Vyd. 1., 2010, s.48. 72 ŠIMAN, J. a PETERA P. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. Vyd. 1., 2010, s.48. 70

32

2 Praktická část 2.1 Analýza vybraných tanečních škol 1. Taneční škola Hes, s.r.o. (ič: 24217395) Tato taneční škola byla založena v roce 2012 a to se základním kapitálem v minimální možné výši, tedy 200 000 Kč. Kromě krátkodobých závazků ve výši 54 000 Kč nemá žádné jiné zdroje financování. V prvním roce hospodaření svůj majetek zhodnotila v podobě kladného výsledku hospodaření, konkrétně 224 000 Kč. 2. Vimperská taneční škola – Fíla s.r.o. (ič: 25198149) Jelikož tato škola byla založena již v roce 1999, její základní kapitál byl nastaven na minimální možnou hranici k aktuálnímu roku, tedy na 100 000 Kč. Jelikož ale z roku založení není dostupná účetní závěrka, byla pro naše účely použita data z rozvahy z roku 2009. V tomto roce společnost vykázala výsledek hospodaření v částce -264 000 Kč. K financování byly z velké části využity cizí zdroje, a to jak bankovní úvěry, tak krátkodobé závazky a to v celkové hodnotě 855 000 Kč. 3. DANCE PERFECT, s.r.o. (ič: 27870081) Společnost byla založena v roce 2006, a to se základním kapitálem opět v minimální možné výši, tedy 200 000 Kč. Výsledek hospodaření za rok 2007 dosáhl záporných hodnot a to přesně 47 000 Kč. K financování cizími zdroji firma využívá krátkodobé závazky a to ve výši 741 000 Kč. 4. Studio MONA, s.r.o. (ič: 27314693) Z založení tohoto studia došlo v roce 2007 a to za pomocí základního kapitálu ve výši 200 000 Kč. Ve stejném roce byl vykázán výsledek hospodaření ve výši -21 000 Kč. Cizí kapitál je opět využit v podobě krátkodobých závazků a to konkrétně ve výši 588 000 Kč. 5. TANEČNÍ STUDIO OSTRAVA, s.r.o. (ič: 25839918) Firma vznikla v roce 1999 se základním kapitálem ve výši 100 000 Kč. V prvním roce byl výsledek hospodaření velmi nepříznivý, konkrétně -546 000 Kč. Z cizích zdrojů byla financována většina majetku firmy, jelikož ty dosahují výše 670 000 Kč, z čehož je většina tvořená dlouhodobými závazky. 6. Maestro – taneční škola, s.r.o. (ič: 29129192) Tato škola byla založena v prosinci roku 2012 se základním kapitálem 200 000 Kč. Z rozvahy za daný rok je možné vyčíst výsledek hospodaření ve výši -13 000 Kč a cizí zdroj financování v podobě dlouhodobého závazku ke společníkům ve výši 15 000 Kč. 33

7. Taneční škola TANGO, s.r.o. (ič: 25172433) Tato škola je aktuálně v likvidaci, vznikla v roce 1998. Její základní kapitál byl opět roven minimální výši, tedy 100 000 Kč. Nejranější dostupná účetní závěrka pochází z roku 2001, kdy v tomto roce byla výše vlastního kapitálu společnosti rovna 142 000 Kč. Z čehož 35 000 Kč bylo uloženo v kapitálovém fondu, 2 000 Kč ve fondu ze zisku a zbytek tedy byl veden jako základní kapitál. Výsledek hospodaření tohoto roku je v kladných číslech, konkrétně 198 000 Kč, musí ale pokrýt ztráty minulých let, kdy výsledek hospodaření činil -193 000 Kč. Cizí zdroje jsou využity v částce 133 000 Kč v podobě krátkodobých závazků. 8. Taneční škola STARDANCE s.r.o. (ič: 22798773) K založení došlo v roce 2012, jako základní kapitál byla vložena částka 200 000 Kč. Účetní závěrka ke stejnému roku uvádí vlastní kapitál v částce 186 000 Kč, který je tvořen základním kapitálem a výsledkem hospodaření ve výši -14 000 Kč. 9. DANCE CLUB, s.r.o. (ič: 28467078) Klub vznikl v roce 2008. Základní kapitál byl vložen ve výši 200 000 Kč, výsledek hospodaření v prvním roce byl -168 000 Kč. Firma je financována za pomocí cizího kapitálu převážně v podobě dlouhodobých závazků v částce 450 000 Kč. 10. DANCEFLOOR, s.r.o. (ič: 64791645) Společnost byla založena v roce 1999 a proto je opět základní kapitál ve výši pod aktuální minimální hodnotou a to 100 000 Kč. Jelikož je dostupná až účetní závěrka z roku 2002, jsou zde uvedeny údaje z tohoto roku. Vlastní kapitál v hodnotě -1 456 000 Kč, který se skládá ze základního kapitálu, fondu ze zisku 10 000 Kč a pak výsledku hospodaření z minulých let -391 000 Kč a výsledku hospodaření z běžného období 1 177 000 Kč. Dále pak pokrývá svá aktiva z cizích zdrojů a to ve výši 11 088 00 Kč, a to skrze krátkodobé závazky.

34

2.1.1 Porovnání jednotlivých tanečních škol Tabulka 1: Aktiva vybraných tanečních škol ( v tis. Kč) Název 1 2

Celková Dlouhodobá aktiva Taneční škola HES, 477 Finanční majetek s.r.o. 100 Vimperská taneční škola 436 Hmotný majetek - Fíla s.r.o. 381

3

DANCE s.r.o.

4 5

Studio MONA s.r.o. 746 TANEČNÍ STUDIO 247 OSTRAVA s.r.o.

6

Maestro - taneční škola 202 s.r.o. Taneční škola TANGO 363 s.r.o

7

8 9

PERFECT, 3894

Finanční majetek 327

Krátkodobé pohledávky 5 Finanční majetek 42 Časové rozlišení 8 Nehmotný majetek Zásoby 9 125 Krátkodobé pohledávky Hmotný majetek 268 345 Finanční majetek 2723 Časové rozlišení 424 Finanční majetek 746 Hmotný investiční Zásoby (zboží) 12 majetek 169 Finanční majetek 57 Krátkodobé pohledávky 2 Časové rozlišení 4 Dohadné účty 3 Finanční majetek 202 Zásoby (zboží) 12 Krátkodobé pohledávky 26 Finanční majetek 325 Finanční majetek 186

Taneční škola 186 STARDANCE s.r.o. DANCE CLUB s.r.o. 482

10 DANCEFLOOR, s.r.o.

Krátkodobá

Nehmotný majetek Zásoby 191 90 Krátkodobé pohledávky 186 Finanční majetek 15 9672 Hmotný majetek Zásoby (zboží a 300 materiál) 7813 Nedokončený Krátkodobé pohledávky hmotný a 525 nehmotný majetek Finanční majetek 532 322 Časové rozlišení 185 Zdroj: vlastní zpracování podle rozvahy jednotlivých škol

35

Tabulka 2: Pasiva vybraných tanečních škol (v tis. Kč) Název 1 2

3 4 5

Celková Vlastní Cizí + ostatní pasiva pasiva Taneční škola HES, 477 ZK 200 Krátkodobé závazky 53 s.r.o. VH 224 Vimperská taneční škola 436 ZK 100 Krátkodobé závazky 619 - Fíla s.r.o. VH minulých let - Bankovní úvěry 236 264 Časové rozlišení 9 VH -264 DANCE PERFECT, 3894 ZK 200 s.r.o. Studio MONA s.r.o. 746 ZK 200 Krátkodobé závazky 588 VH -21 TANEČNÍ STUDIO 247 ZK 100 Dlouhodobé závazky OSTRAVA s.r.o. VH -546 (jiné) 662 Krátkodobé závazky 8 Časové rozlišení 15 Dohadné účty 8

ZK 200 dlouhodobé závazky 15 VH -13 7 ZK 100 Krátkodobé závazky 133 Kapitálové fondy časové rozlišení 88 35 Fondy ze zisku 2 VH minulých let 193 VH 198 8 Taneční škola 186 ZK 200 STARDANCE s.r.o. VH -14 9 DANCE CLUB s.r.o. 482 ZK 200 Dlouhodobé závazky VH -168 450 10 DANCEFLOOR, s.r.o. 9677 ZK 100 Krátkodobé závazky Fondy ze zisku 10 11088 VH minulých let - Časové rozlišení 46 391 Dohadné účty 1 VH -1177 Zdroj: vlastní zpracování podle rozvahy jednotlivých škol 6

Maestro - taneční škola 202 s.r.o. Taneční škola TANGO 363 s.r.o

36

Tabulka 3: Vyhodnocení pomocí poměrových ukazatelů jednotlivých škol EBT

EAT

FP

ZUFP

ROE

ROCE

1 2 3 4 5

EBI T 278 -240 28 -20 -545

277 -264 -45 -21 -546

224 -264 -47 -21 -546

1,125 -1,019 25,45 4,168 -0,552

1,121 -1,12 -4,09 4,376 -0,553

52,8% 61,7% -30,7% -11,7% 122,4%

65,6% 131,2% 0,9% -12,7% -228%

6 7 8

-13 199 -13

-13 180 -14

-13 198 -14

1,08 2,557 1

1,08 2,313 1,077

-7,1% 139,4% -7,5%

-6,4% 86,5% -7%

-168 -1446

-168 -1177

15,06 -6,646

15,06 -6,949

-525% -80,8%

-34,9% 98,0%

9 -168 1 -1383 0

Zdroj: vlastní zpracování Tabulka 4: Přehled průběhu ukazatelů v čase FUFP ROCE 1 nemá další dostupné 2 2010 -0,638 103,536% 2011 -0,341 -204,98% 2012 -0,308 80,172% 3 2008 -4,282 -44,427% 2009 -14,597 6,17% 2010 -0,486 57,099% 2011 -0,28 38,092%; 2012 -0,042 -4,66% 4 2008 5,95 -324,32% 2009 36,82 -88,461% 2010 -2,445 150,2% 2011 -1,122 53,009% 2012 2,801 -16,867 5 2010 -1,085 -13,96% 2011 -0,781 -20,767% 2012 -0,551 -26,4 6 2013 -32,79 -34,576% 7 v likvidaci 8 nemá další dostupné 9 nemá další dostupné 10 2008 -25,585 231,275%; 2009 -3,334 75,294% 2010 2,941 -6,55% 2011 5,687 -1,983% 2012 3,058 -16,507% Zdroj: vlastní zpracování podle účetní rozvahy a výkazů zisku a ztrát

37

2.1.2

Vyhodnocení financování jednotlivých škol a komparace (podle Tab. č. 3)

Prvním faktorem, který nám umožní vyhodnotit podnikání jednotlivých škol bude právě výsledek hospodaření. Ten můžeme kladný pozorovat pouze u školy Taneční škola HES, s.r.o. a u Taneční školy TANGO s.r.o. Za důležité ale považuji v tomto porovnání zohlednit to, že v případě první zmiňované, se skutečně jedná o výsledek hospodaření z prvního roku fungování, oproti tomu taneční škola Tango s.r.o. má dostupnou účetní závěrku až z pozdějšího roku, a také víme,že předtím dosahovala ztrát. (Dnes už je dokonce v likvidaci.) Dále se poměrně hodně od ostatních ve své strategii liší společnost Dancefloor, která se více než na tanec jako takový specializuje na prodej zboží, což je také možné vypozorovat z účetní závěrky, která nám ukazuje, že většina jejího majetku je vázaná právě ve zboží. Proto také dosahuje tak výrazného záporného výsledku hospodaření. Druhým faktorem, který nám pomůže analyzovat financování firem bude ziskový účinek finanční páky, jak bylo uvedeno výše, pokud dosahuje hodnot vyšších jak jedna společnosti se vyplatí zapůjčení cizího kapitálu, jelikož ten umožní výrazně zhodnotit taktéž kapitál vlastní. O výhodnosti zvýšení poměru zadlužení proto můžeme hovořit u společností Studio MONA s.r.o., Taneční škola TANGO s.r.o.(zde je opět důležité brát v úvahu, že se bavíme o roce 2001, dnes už je situace zcela odlišná, firma je v likvidaci) a DANCE CLUB s.r.o.. U společností, které mají ziskový účinek finanční páky na hraně bych důsledky zadlužení posuzovala jinými ukazateli a u společností se záporným účinkem je zřejmé, že by záměrem mělo být zmenšení míry zadlužení.

38

Třetím faktorem je poměrový ukazatel ROE (jednotky na ose y jsou % ) Graf 1: ROE – rentabilita vlastního kapitálu

200 100

Ostrava

0

Hes 0

-100

Tango

Fila 2

4 Mona

Dance perfect

6 Maestro

8 10 Stardance Dancefloor

12

-200 -300 -400 -500 Dance club

-600 Hodnoty osy Y

Zdroj: vlastní zpracování Z grafu je zřejmé,že nejvíce se vyplatí investovat do podílu ve společnosti Taneční škola TANGO s.r.o. a TANEČNÍ STUDIO OSTRAVA s.r.o. na opačné straně žebříčku naopak najdeme DANCE CLUB s.r.o. Je třeba zvažovat i to, že na ukazateli ROE se výrazně projevují změny ve výši aktiv, popřípadě také způsob odpisování majetku, který ovlivňuje výši EAT, nákladovost cizího kapitálu (růst úrokové míry snižuje EAT), aktuální zadluženost a další. Tedy je dobré sledovat spíše vývoj tohoto poměrového ukazatele v čase a více se zaměřit na to,čím je ovlivněn.

39

Čtvrtým faktor pro porovnání je poměrový ukazatel ROCE (jednotky na ose y jsou %) Graf 2: ROCE – rentabilita investovaného kapitálu 150 Fila 100

Dancefloor

Tango Hes

50 0 0

2

Dance perfect Mona 4

6

Maestro

-50

8

Stardance

10 Dance club

12

-100 -150 -200 Ostrava -250 Hodnoty osy Y

Zdroj: vlastní zpracování Měří výnosnost dlouhodobých investic podniku, měl by tedy být vyšší, než jsou náklady na půjčky a úvěry, jinak se neúčelně snižuje zisk vlastníků. Z grafu je patrné, že k takovémuto neúčelnému zadlužování dochází u Studio MONA s.r.o., TANEČNÍ STUDIO OSTRAVA s.r.o., Maestro - taneční škola s.r.o., Taneční škola STARDANCE s.r.o., DANCE CLUB s.r.o.. Dále se za nevýhodné dá považovat i zadlužování společnosti DANCE PERFECT, s.r.o. 2.1.3

Vyhodnocení financování jednotlivých škol a komparace (podle Tab. č. 4)

Z vypočtených ukazatelů v tabulce nám vyplývá následující: Vimperská taneční škola - Fíla s.r.o. ačkoliv k tomu ukazatel ZUFP nenabádal, zvýšila poměr cizího kapitálu, to mělo za následek záporné hodnoty ukazatele ROCE – tedy ztrátu pro investory, následující rok se ale zase přehoupl do kladných hodnot, i když menších, než těch původních z roku 2008.U společnosti

Maestro - taneční škola s.r.o. není vhodné navyšovat zadlužení a není ani

pravděpodobné, že by někdo do této společnosti byl ochoten investovat, jelikož podle ukazatele ROCE je její financování z roku 2013 ztrátové, nemůžeme ale bohužel porovnat s dalšími roky, aby bylo možné vyhodnotit, zda se jedná o dočasnou situaci vyvolanou 40

nějakými do budoucna výhodnými investicemi, či o trvalý stav. Oproti tomu z ukazatelů pro společnost TANEČNÍ STUDIO OSTRAVA s.r.o. je zřejmé, že pro investory vskutku dlouhodobě zajímavá nebude. U firmy Studio MONA s.r.o. je možné pozorovat, že nejprve v roce 2008 a 2009 bylo podle ZUFP vhodné navýšit zadlužení podniku . To skutečně v následujících letech zvýšilo výnosnost kapitálu, což je možné vidět na ukazateli ROCE. Z rozvahy je možné pozorovat konkrétní nárůst cizího kapitálu z roku 2008 201 000 Kč na 891 000 Kč v roce 2010. U DANCE PERFECT, s.r.o. dochází k odchylce od očekávaných výsledků, ačkoliv by se podle ZUFP nedoporučilo cizí kapitál navýšit, škola tak učinila (v roce 2009) a výnosnost kapitálu se i přesto navýšila. U společnosti Dancefloor management postupoval dosti protichůdně oproti ukazateli ZUFP, mezi roky 2008-2009 kdy měli zadlužení spíše snižovat ho navýšili, což vedlo k poklesu výnosnosti kapitálu a naopak mezi roky 2011 a 2012 kdy mělo dojít ke zvýšení poměru cizího kapitálu jej snížili, což se opět projevilo ve snížení ROCE.

2.2 Modelová taneční škola a její podnikatelský plán Pro modelový příklad byla zvolena taneční škola s formou podnikání s.r.o. Základní kapitál vloženy vlastníkem bude ve výši 200 000 Kč. Pro stanovený záměr, je potřeba blíže specifikovat předmět podnikání a co vše bude v rámci jeho realizace třeba inventovat. Tabulka 5: Rozvaha modelové školy Aktiva 700 000 Kč

Pasiva 700 000 Kč

Stálá aktiva 505 160 Kč

Vlastní kapitál 200 000 Kč

Dlouhodobý nehmotný majetek 105 160 Základní kapitál: 200 000 Samostatné movité věci 400 000 Oběžná aktiva 194 840Kč

Cizí kapitál 500 000 Kč

Pokladna 44 840

Dlouhodobé závazky 500 000

Bankovní účet 150 000 Zdroj: vlastní zpracování 2.2.1 Náklady na založení společnosti s.r.o. a postup Při vzniku záměru založení společnosti s.r.o. je zapotřebí sepsat zakladatelský dokument, jehož zřízení vychází na částku 3 200 Kč bez DPH. Konkrétně v tomto modelovém případě je třeba sepsat zakladatelskou listinu, která se sepisuje v případě jen jednoho společníka. Ta 41

obsahuje obchodní název společnosti (ten bude uveden i v obchodním rejstříku), sídlo společnosti, předmět podnikání, jméno a bydliště zakladatele. Zakladatelská listina musí být notářsky ověřena, ověření listiny a podpisů na ní vychází na 1 500 Kč. Dále je potřeba společnost zapsat do Obchodního rejstříku, přičemž je tento akt zpoplatněn částkou 6 000 Kč, která se platí příslušnému soudu. Dále si budoucí vlastník musí zřídit živnostenský list se zřizovacími náklady 1 000 Kč. A doložit výpis z rejstříku trestů a výpis z katastru nemovitostí dokládající, že místo sídla firmy je uvedeno pravdivě, za obojí se vybírá 100 Kč. Dalším nezbytným zřizovacím nákladem je založení bankovního účtu pro vklad základního kapitálu (pro modelový příklad Era účet k podnikání – zřízen zdarma, měsíční poplatek za vedení 50 Kč + náklady za platby = celkem cca 200 Kč) a následně výpis z Obchodního rejstříku, opět za poplatek ve výši 100 Kč. Celkově bylo na administrativní náklady vynaloženo 12 200 Kč. Dále je pak do zřizovacích výdajů započítán poplatek realitní kanceláři ve výši 46 480 Kč a ve stejné výši také kauce. V rozvaze se tyto zřizovací výdaje zobrazí jako dlouhodobý nehmotný majetek, jelikož se jedná o částku přesahující 60 000 Kč, což je limit stanovený zákonem pro započítání zřizovacích výdajů do dlouhodobého majetku. 2.2.2

Další vstupní investice

Pro plynulý provoz taneční školy je třeba zřídit spolehlivě fungující prostory, ve kterých se výuka bude provozovat. Jako nejvhodnější prostory pro realizaci podnikatelského záměru jsem zvolila prostory k pronájmu na adrese Jánská 453/9, které poskytují výborné zázemí v podobě dvou parketů, šaten se sprchami a kanceláří pro administrativní záležitosti. Z jednání s realitní kanceláří vyplynulo, že kromě pravidelného nájemného ve výši 46 480 Kč měsíčně, je v prvopočátku nutné investovat do nové klimatizace, podlah, zřízení recepce a vymalovaní prostor v minimální výši investované částky 400 000 Kč. V rozvaze je tato částka uvedena jako samostatné movité věci. Tato částka se v průběhu let bude odpisovat. Samozřejmostí je taktéž nutnost zřízení kvalitní hudební aparatury. 2.2.3

Provozní náklady

Měsíčně je potřeba kalkulovat s náklady na nájem 46 480 Kč a na zálohy na služby a energie ve výši 9 860 Kč. Za paušální částku lze také považovat mzdy zaměstnanců, které jsou vypočteny podle předpokládané časové vytíženosti ve firmě v rámci odpovídající hodinové mzdy. Dle našich předpokladů se měsíčně na mzdy vynaloží asi 321 000 Kč.

42

Tabulka 6: Mzdy zaměstnanců Zaměstnanec

Čistá mzda

Hrubá mzda

Super hrubá mzda

Soc. a zdr.

Recepční

10 055

11 600

15 545

3 854

Recepční

10 055

11 600

15 545

3 854

Recepční

10 055

11 600

15 545

3 854

Instruktor tance(v páru) 17 225

22 000

29 480

7 480

Instruktor tance(v páru) 17 225

22 000

29 480

7 480

Instruktor tance(v páru) 17 225

22 000

29 480

7 480

Instruktor tance(v páru) 17 225

22 000

29 480

7 480

Instruktor tance

16 012

20 250

27 135

6 885

Instruktor tance

16 012

20 250

27 135

6 885

Instruktor tance

16 012

20 250

27 135

6 885

Instruktor Aerobic

11 710

14 000

18 760

4 760

Instruktor Aerobic

11 710

14 000

18 760

4 760

Instruktor Aerobic

11 710

14 000

18 760

4 760

Instruktor Aerobic

11 710

14 000

18 760

4 760

celkem

147 101

239 550

321 00

81 450 Zdroj: vlastní zpracování

2.2.4 Měsíční tržby dle obchodního plánu Jelikož prostory, které byly vybrány pro využití poskytují pro využití dva sály, bude snahou využít jejich kapacitu maximálním způsobem. Je zřejmé, že musíme kalkulovat s určitou zaváděcí lhůtou, ve které se bude kapacita postupně naplňovat pomocí získávaní nových klientů. Tento proces se však dá urychlit v rámci marketingové kampaně, ještě před samotným zahájením. Z počátku budeme kalkulovat s využitím sálů jen v době největší špičky, tzn. v dopoledních hodinách od 7 - 9 a následně odpoledne od 14 - 22 hodin. Do 43

budoucna budeme ale počítat s rozšířením kapacity a to převážně v dopoledních hodinách, kdy se sály budou využívat pro kurzy vhodné pro těhotné ženy a matky na mateřské i s dětmi a ve večerních hodinách, se prostory využijí pro taneční párty všech možných tanečních stylů, které se budou střídat s určitou pravidelností dle dnů v týdnu. 1.sál Z důvodů různých svátků budeme uvažovat měsíc s 28 dny. Provoz bude každodenní. Taneční lekce jsou nastaveny po 60 minutách. Klient má možnost využití slevy při zakoupení permanentky na 10 lekcí. Plná cena 150 Kč , cena po množstevní slevě 100 Kč. Těmito cenami jsou oceněny lekce tanců jako např. Latinsko-americké tance a tance standardní ve formě přípravy na plesy, Zouk, Salsa, Bachata, Kizomba, West Coast Swing. S předpokládaným využitím množstevních slev bude průměrná cena hodiny 110 Kč. Předpokládaná je účast 20 kurzistů na kurz, tedy odhadované měsíční tržby z prvního sálu 28*10*20*110 = 616 000 Kč. Zde se jedná o optimistickou verzi, pesimistická verze bude nastavena tak,aby alespoň pokryla náklady a budeme pro její realizaci uvažovat poloviční vytíženost. (Mohla by se krátit doba kurzů nebo počet účastníku, mi se z důvodu nákladové výhodnosti přikloníme k první verzi.) Tržby 308 000 Kč. 2.sál Časově bude tento sál využíván naprosto stejným způsobem, aby však nedocházelo k překrývání zájmu, záměr pro využití bude mírně odlišný. Lekce zde budou orientovány na různá cvičení jako je aerobic, joga, power joga, jazz dance, baletní průprava, lady styling atd. Předpokládaná průměrná kapacita na lekci opět 20 lidí. Cena za jednotlivou lekci je nastavena na 80 Kč za hodinu v případě koupě 10 lekcí najednou cena 70 Kč za lekci. S přihlédnutím k této množstevní slevě k bude propočtům využívána cena 75 Kč za hodinu. Předpokládané měsíční tržby tedy budou 28*10*20*75 = 420 000 Kč. Pesimistická verze 210 000Kč. 2.2.5

Financování

Bankovní úvěr Jednou z možností financování je skrze bankovní úvěr, pro potřeby modelu bylo zvoleno financování za pomocí půjčky k podnikaní od společnosti Era. Která tuto půjčku poskytuje klientům s alespoň 6 měsíční historií vedení účtu u ČSOB. (pro splnění této podmínky teoreticky zřízení účtu předem před samostatnou realizací v rámci provozu). Jako podmínku pro tento úvěr si banka stanovuje obrat alespoň 50 000 Kč v minulém daňovém období a 44

kladná hospodářský výsledek. Jelikož se jedná o založení společnosti, tato podmínka není splněna, ale jak je zřejmé z podnikatelského plánu, plánovaný měsíční obrat je výrazně vyšší. Doložíme tedy bance podnikatelský plán a případně již přehled závazně přihlášených klientů do kurzů. Při půjčení částky 500 000 Kč s dobou splatnosti 5 let, se bude měsíčně splácet 10 623,52 Kč. Pro výši tohoto úvěru bylo rozhodnuto z důvodu nutnosti investice do technického zhodnocení nemovitosti a nákupu hudební aparatury. Poplatky za zřízení úvěru: Poplatek za poskytnutí úvěru 1% z částky, tedy 5 000 Kč a k tomu 200 Kč měsíčně administrativní poplatek za vedení úvěru. Úrok z bankovního úvěru 10%. Za první rok takto za úrok zaplatí 42 181 Kč. Výše úvěru byla nastavena bez využití příspěvku na společensky účelná pracovní místa, a to z toho důvodu, že finance je možné použít okamžitě pro zahájení podnikání. A také proto, že využití této částky je nezbytné a nárok na příspěvek na SÚPM není ze zákona povinné, proto není vhodné s ním kalkulovat, dokud není zcela potvrzen a to v konkrétní výši. Porovnávání s dalšími dostupnými úvěry pro začínající podnikatele. Nejdůležitějším kritériem, které nám znemožní využít poměrně veliké množství úvěrů je právě to, že firmu právě zakládáme a tudíž nemáme žádnou platební historii a ani možnost doložit obrat minulých let, či daňové přiznání. Můžeme tak například čerpat úvěr od Equa bank s názvem Malý podnikatelský úvěr (1.) – nezajištěný, či investiční úvěr (2.) od stejné společnosti. Česká spořitelna pro naše potřeby nabízí podnikatelský úvěr s názvem Investiční úvěr 5 plus, dále je možné čerpat podnikatelský úvěr od Fio banky, a investiční úvěr od WPB Capital či WSPK. Úrok z daných úvěru není příliš možné porovnat a to z toho důvodu, že většina bank uvádí výši úroků individuální podle rizikovosti klienta. Ve výjimečných případech je úroková míra uváděná a to v rozmezí od cca 5,1 -7,85 %.

45

Tabulka 7: Porovnání úvěrů bank Banka

výše úvěru

úrok

doba

Poplatek

za Poplatek za

zřízení

vedení

Equa bank (1.)

300 tis. -1,5 mil

1-7let

-

0

200 Kč

Equa bank (2.)

-

30let

-

0

200 Kč

8let

7,25-7,85%

0,5-2% z úvěru 300 Kč

Česká spořitelna Max.5 mil

Min. 5000 Kč Fio banka

3 mil -170 mil

WPB Capital

3 mil -45 mil

WSPK

-

Dále neporovnáváme, protože výše úvěru je mimo náš zájem

-

-

Od 2% z úvěru

50Kč

Min. 1000 Kč Zdroj: vlastní zpracování podle nabídek jednotlivých bank Z uvedených informací je zřejmé, že pro naše potřeby úvěru 500 000 Kč bude možné využít úvěr od Equa banky, České spořitelny a WSPK. V porovnání poplatků za zřízení je možné za nejvýhodnější považovat Equa banku, kde je poplatek nulový proti České pojišťovně, kde zaplatíme minimálně 5000Kč a v případě WSPK (0,02*500 000 = 10 000). Naopak poplatek za vedení je nejnižší u WSPK, pokud tyto poplatky porovnáme za celou dobu úvěru, což pro náš účel je 5 let. Za vedení u Equa banky zaplatíme celkem 12 000 Kč , u České spořitelny 18 000 Kč a u WSPK 3 000 Kč. Nejnižší náklady na úvěr tedy jsou u Equa banky.

46

Tabulka 8: Výkaz zisku a ztrát modelové školy V

Tržby za prodej služeb

12 432 000

6 216 000

N

Spotřeba energie

116 160

116 160

+

Přidaná hodnota

12 315 940

6 099 840

N

Mzdové náklady

2 874 600

2 874 600

N

Náklady na soc. a zdr.

977 400

977 400

N

odpisy

43 032

43 032

N

Ostatní provozní náklady

557 760

557 760

*

Provozní VH

7 863 148

1 647 048

Nákladové úroky

42 181

42 181

Ostatní finanční náklady

7 400

7 400

Finanční VH

-49 581

-49 581

Daň z příjmu za běžnou činnost

1 484 578

303 518

VH za běžnou činnost

6 328 989

1 293 949

*

*

Zdroj: Vlastní zpracování Odpisy daňové, rovnoměrné: U majetku je určená minimální doba odpisování, ne maximální. Jelikož jsme v rámci investice zakoupili klimatizaci, která patří do 3. Odpisové skupiny, budeme takto pro zjednodušení odepisovat i zbytek majetku (i když například pro hudební aparaturu je doba Kč. Kde 5,573 je koeficient pro

odpisování 10 let spíše nereálná). Tedy

danou odpisovou skupiny dle zákona a to pro 1.rok. Zřizovací výdaje budeme odepisovat 5 let, tedy podle skupiny 2.odpisové skupiny. Konkrétně

73

§31 ods.1 zákona č.586/1992 Sb., o daních z příjmu 47

Kč.

Tabulka 9: Vyhodnocení modelové školy Vlastní kapitál

6 528 989

1493 949

ZK

200 000

200 000

VH

6 328 989

1 293 949/0

Cizí kapitál

500 000

500 000

EBIT

7 863 148

1 647 048/0

Úrok

49 581

49 581

EBT

7 813 567

1 597 467

Daň z příjmu 19%

1 484 578

303 518

EAT

6 328 989

1 293 949

Rentabilita VK ROE

96,937%

86,612%

Rentabilita celkového kapitálu

111,867%

82,602%

Ziskový ukazatel finanční páky

1,074

1,295 Zdroj: vlastní zpracování

Dotace Po zkontaktování YRRUS Advisory, a. s. bylo zjištěno, že aktuálně nejdou dostupné žádné vhodné dotace přes Evropskou unii, pro náš podnikatelský záměr. Je však možné využít dotace přes úřad práce a to konkrétně dotaci na společensky účelná pracovní místa 74. Tímto způsobem zle dosáhnout na jednorázový příspěvek nejčastěji ve výši 30-50 tisíc Kč na jednoho zaměstnance. Přesné podmínky pro poskytnutí tohoto příspěvku se řídí zákonem o zaměstnanosti a to konkrétně §113. Jednou z hlavních podmínek je, že nově zaměstnaný musel být veden na úřadu práce, pokud zaměstnavatel poskytuje více jak 5pracovních míst,musí být proveden odborný posudek. Výše příspěvku se odvíjí od počtu nabízených míst, od průměrné nezaměstnanosti v kraji s nezaměstnaností celé ČR a také od výše průměrné mzdy za 1. až 3.čtvrdletí od požádání žádosti. Skupina zvýhodňována tímto příspěvkem je specifikovaná jako nezaměstnaní do 25let, či absolventi bez praxe a dále nezaměstnaní nad 74

§113 zákona č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti 48

55let. Kdy pro nás zajímavá bude právě prvně zmiňovaná skupina. Na základě těchto parametrů budeme zvažovat dotaci na mzdy ve výši 14*30 000 = 420 000 Kč. Tuto dotaci nelze využít pro stavební práce, ale je možné ji využít například pro nákup přístrojů, vybavení. Leasing Jako možnost financování je možné využít i leasing. Konkrétně se jedná o leasing finanční, s plnou amortizací a leasing přímý. Budeme z něj financovat klimatizaci. Jelikož ta se dá odpisovat po dobu 10 let a doba leasingu by neměla přesahovat tuto dobu, leasing vezmeme na 5 let. Konkrétně byl vybrán přístroj Klimatizace FUJITSU ARY-90ELC3/AOY90EPD3L75 za 135 000 bez DPH. Při sjednání leasingové smlouvy se platí příplatek za pojištění a to ve výši 2% z pořizovací ceny, pro plátce DPH, což je náš případ se tedy bude konkrétně jednat o částku 3 389 Kč. Tabulka 10: Výchozí údaje předmětu leasingu Pořizovací cena bez DPH

135 000Kč

Pořizovací cena vč. 21% DPH

163 350 Kč

Doba leasingu

5 let

Zůstatková cena

1 000 Kč Zdroj: vlastní zpracování

Tabulka 11: Průběh leasingu podle volby výše mimořádné splátky Počet splátek

Cena vč. DPH

Mimořádná splátka

Koeficient

Splátka bez DPH

Splátka celkem leasing i úvěr

v%

v Kč

60

163350

15

24503

1.2827

2676

3238

60

163350

20

32670

1.2703

2530

3061

60

163350

25

40838

1.2585

2385

2886

60

163350

30

49005

1.2462

2240

2710

60

163350

35

57173

1.2338

2094

2533

60

163350

40

65340

1.2220

1949

2358

60

163350

45

73508

1.2097

1804

2182

60

163350

50

81675

1.1973

1658

2006

Zdroj: http://www.b-leasing.cz/vypocet-leasingu-a-uveru/

75

Superklíma [online]. 2014 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.superklima.cz/klimatizace-fujitsu-ary-90elc3-aoy-90epd3l/

49

Tabulka 12: Vyhodnocení přeplacení pořizovací ceny Mimořádná splátka

Pojištění

Zaplaceno

Celkem

Přeplaceno

15% 24 503

3 389 Kč

160 560 Kč

188 952 Kč

53 952 Kč

25% 40 838

3 389 Kč

143 100 Kč

187 327 Kč

52 327 Kč

50% 81 675

3 389Kč

99 480 Kč

184 544 Kč

49 544 Kč

Zdroj:vlastní zpracování podle http://www.b-leasing.cz/vypocet-leasingu-a-uveru/ Možnost tohoto druhu financování vyhodnotíme jako neefektivní, jelikož při 10% roční úrokové sazbě (viz. Námi použitý úvěr) na částce 135 000 Kč za pět let přeplatíme 37 080 Kč a výše měsíční splátky bude rovna 2 868. V úvahu pro komparaci je také důležité to, že v případě leasingu je potřeba poměrně velikou částku zaplatit už na začátku v podobě mimořádné splátky, čímž se nám tato možnost financování znevýhodňuje i z pohledu likvidity.

50

Závěr V práci byla namodelována situace při zakládání taneční školy, společně s konkrétním podnikatelským plánem. Byly prozkoumány možnosti financování a jako nejvhodnější forma byla vybrána kombinace použití vlastního kapitálu a bankovního úvěru. Z pohledu podnikatelského plánu nemá smysl se příliš zadlužovat, jelikož se jedná o firmu kapitálově lehkou a tedy není její provoz příliš náročný z pohledu fixních nákladů. Plánovaný výsledek hospodaření i v pesimistické variantě očekávání vychází poměrně vysoký. Při porovnání naší modelové školy s ostatními výše zmiňovanými je patrné, že její výsledek hospodaření je značně lepší. Hlavní důvod je ten, že škola bude fungovat na území města Brna, kde je poměrně velká taneční komunita, dále pak ještě před založením firmy dojde k prozkoumání trhu a marketingové propagaci, včetně tanečních ukázek s cílem vzbudit zájem o výuku u potenciálních klientu. Díky tomu nedojde ke zbytečným ztrátám okamžitě po zahájení provozu. Jako efektivnější variantu pro využívání prostor taneční školy jsme vyhodnotili právě pronájem a to z toho důvodu, že pokud by bylo rozhodnuto o koupi prostor při zachování úrokové míry úvěru 10%p.a. a výše splátky by byla rovna výši nájmu, tedy částce 46 480 Kč, pak by dosáhla při době splácení 30 let na úvěr ve výši 5 296 434 Kč , je dosti nereálné předpokládat takovouto cenu prostor o potřebné rozloze a v žádané lokalitě centre Brna.

51

3 Seznam literatury, tabulek, grafů a příloh 3.1 Seznam Literatury [1] JINDŘICHOVSKÁ, Irena a Zdenek Sid BLAHA. Podnikové finance. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2001. 316 s. ISBN 80-7261-025-2. [2] VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. přeprac. vyd. Praha: Ekopress, 2006. 465 s. ISBN 80-86929-01-9. [3] KALOUDA, František. Finanční řízení podniku, 2. rozšířené vydání, 2011. 2. rozšířené. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2011. 299 s. Řízení a správa podniku, 4. ISBN 978-80-7380-315-5. [4] RŮČKOVÁ, Petra a Michaela ROUBÍČKOVÁ. Finanční management. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 290 s. Finanční řízení (Grada). ISBN 978-80-247-4047-8. [5] HRDÝ, Milan a Jiří STROUHAL. Finanční řízení. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 226 s. Vzdělávání účetních v ČR (Institut certifikace účetních). ISBN 978-80-7357-580-9. [6] KISLINGEROVÁ, Eva a Jiří STROUHAL. Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004, xxxi, 714 s. Vzdělávání účetních v ČR (Institut certifikace účetních). ISBN 80-717-9802-9. [7] Superklíma [online].

2014

[cit.

2014-04-25].

Dostupné

z: http://www.superklima.cz/klimatizace-fujitsu-ary-90elc3-aoy-90epd3l/ [8] CSOB: Fixingy úrokových sazeb [online]. 2014 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: : www.csob.cz/cz/csob/Urokove-sazby/Stranky/Fixingy-urokovych-sazeb.aspx [9] HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza vlivu dluhu na rentabilitu a hodnotu podniku. Český finanční a účetní časopis [online]. 2009, roč. 2009, č. 3 [cit. 2014-0424]. Dostupné z: www.vse.cz/cfuc/abstrakt.php3?IDcl=35 [10]

Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích

[11]

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu

[12]

Zákon č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti

3.2 Seznam Tabulek TABULKA 1: AKTIVA VYBRANÝCH TANEČNÍCH ŠKOL ( V TIS. KČ) .................................................... 35 TABULKA 2: PASIVA VYBRANÝCH TANEČNÍCH ŠKOL (V TIS. KČ) ..................................................... 36 TABULKA 3: VYHODNOCENÍ POMOCÍ POMĚROVÝCH UKAZATELŮ JEDNOTLIVÝCH ŠKOL ......... 37 TABULKA 4: PŘEHLED PRŮBĚHU UKAZATELŮ V ČASE ........................................................................ 37 TABULKA 5: ROZVAHA MODELOVÉ ŠKOLY .............................................................................................. 41 TABULKA 6: MZDY ZAMĚSTNANCŮ ............................................................................................................ 43

52

TABULKA 7: POROVNÁNÍ ÚVĚRŮ BANK ..................................................................................................... 46 TABULKA 8: VÝKAZ ZISKU A ZTRÁT MODELOVÉ ŠKOLY ..................................................................... 47 TABULKA 9: VYHODNOCENÍ MODELOVÉ ŠKOLY .................................................................................... 48 TABULKA 10: VÝCHOZÍ ÚDAJE PŘEDMĚTU LEASINGU........................................................................... 49 TABULKA 11: PRŮBĚH LEASINGU PODLE VOLBY VÝŠE MIMOŘÁDNÉ SPLÁTKY ............................ 49 TABULKA 12: VYHODNOCENÍ PŘEPLACENÍ POŘIZOVACÍ CENY .......................................................... 50

3.3 Seznam Grafů GRAF 1: ROE – RENTABILITA VLASTNÍHO KAPITÁLU ............................................................................. 39 GRAF 2: ROCE – RENTABILITA INVESTOVANÉHO KAPITÁLU ............................................................... 40

3.4 Seznam příloh PŘÍLOHA 1 ........................................................................................................................................................... 53

Příloha 1 Úvěr: z toho plyne 1 rok úrok 42 181 Kč Anuita 10 623,52 Kč rok

měsíc

počáteční hodnota

úrok

úmor

konečná hodnota

1

1

500000

4167

6457

493543

1

2

493543

4113

6511

487032

1

3

487032

4059

6565

480467

1

4

480467

4004

6620

473848

1

5

473848

3949

6675

467173

1

6

467173

3893

6730

460443

1

7

460443

3837

6786

453656

1

8

453656

3780

6843

446813

1

9

446813

3723

6900

439913

1

10

439913

3666

6958

432955

1

11

432955

3608

7016

425940

53

1

12

425940

3549

7074

418866

2

1

418866

3491

7133

411733

2

2

411733

3431

7192

404540

2

3

404540

3371

7252

397288

2

4

397288

3311

7313

389975

2

5

389975

3250

7374

382602

2

6

382602

3188

7435

375166

2

7

375166

3126

7497

367669

2

8

367669

3064

7560

360110

2

9

360110

3001

7623

352487

2

10

352487

2937

7686

344801

2

11

344801

2873

7750

337051

2

12

337051

2809

7815

329236

3

1

329236

2744

7880

321356

3

2

321356

2678

7946

313411

3

3

313411

2612

8012

305399

3

4

305399

2545

8079

297320

3

5

297320

2478

8146

289174

3

6

289174

2410

8214

280961

3

7

280961

2341

8282

272679

3

8

272679

2272

8351

264327

3

9

264327

2203

8421

255907

54

3

10

255907

2133

8491

247416

3

11

247416

2062

8562

238854

3

12

238854

1990

8633

230221

4

1

230221

1919

8705

221516

4

2

221516

1846

8778

212738

4

3

212738

1773

8851

203887

4

4

203887

1699

8924

194963

4

5

194963

1625

8999

185964

4

6

185964

1550

9074

176890

4

7

176890

1474

9149

167741

4

8

167741

1398

9226

158515

4

9

158515

1321

9303

149213

4

10

149213

1243

9380

139833

4

11

139833

1165

9458

130374

4

12

130374

1086

9537

120837

5

1

120837

1007

9617

111221

5

2

111221

927

9697

101524

5

3

101524

846

9777

91747

5

4

91747

765

9859

81888

5

5

81888

682

9941

71947

5

6

71947

600

10024

61923

5

7

61923

516

10107

51815

55

5

8

51815

432

10192

41623

5

9

41623

347

10277

31347

5

10

31347

261

10362

20984

5

11

20984

175

10449

10536

5

12

10536

88

10536

0

56