Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Práva
Ochranná známka Bakalářská práce
Autor:
Alexandra Běhounková Právní administrativa v podnikatelské sféře
Vedoucí práce:
Praha
JUDr. Jiří Matzner, Ph.D.
Květen, 2010
Prohlášení:
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury.
V Praze dne 28.5. 2010
Alexandra Běhounková
Poděkování:
Ráda bych vyuţila moţnosti poděkování, které chci v první řadě věnovat vedoucímu práce – JUDr. Jiřímu Matznerovi, Ph.D. za veškeré konzultace a rady ohledně psaní této práce.
Anotace Podstatným cílem mé práce je seznámení se základní problematikou ochranné známky. Začátek je věnován historii ochranných známek, významu, právní úpravě, dále pokračuji jednotlivými druhy a typy ochranných známek, uvádím i příklad sporu o ochrannou známku. Značnou část věnuji právům plynoucím z ochranné známky, podmínkám zápisné způsobilosti, době její platnosti a samotnému zániku. Nastíním i problematiku ochrany všeobecně známé ochranné známky, označení původu a zeměpisná označení Společenství, zmíním se také o ochranné známce Společenství a Mezinárodní známce. Charakterizuji doménu a nebude chybět ani nekalosoutěţní jednání. Závěr se týká celkového zhodnocení ochranných známek a jejich pouţitelnosti v praxi. Annotation The main aim of my bachelor project is an introduction with a basics question of the trademark. I chalk out a history of trademarks, their avail and legal regulations, different types and kinds, example of legal dispute about trademark. Next are conditions of qualification, time of validity and expiration, law of trademark. General known trademarks and their protection, mark of origin and geographic mark of Community. Describe some details of Community trade mark, and International trade mark, define domain and unfair competition. The finish of my bachelor project is about the evaluation of trade marks and their usability in use.
Úvod ...................................................................................................................................... 7 1 Historie .............................................................................................................................. 8 1.1 Od znaků a značek k ochranným známkám ................................................................ 8 2 Ochranná známka a její význam .................................................................................. 11 3 Právní úprava ochranných známek .............................................................................. 13 3.1 Územní rozsah známkoprávní ochrany ..................................................................... 14 3.2 Právní ochrana ochranných známek .......................................................................... 15 4 Druhy ochranné známky ............................................................................................... 17 4.1 Typy ochranných známek .......................................................................................... 20 5 Světový gigant vyhrál spor o známky v České republice ............................................ 23 5.1 Dobré jméno ohroţeno .............................................................................................. 23 5.2 Časté spory o známky ................................................................................................ 24 6 Podmínky zápisné způsobilosti ochranných známek .................................................. 25 6.1 Absolutní důvody pro odmítnutí ochrany.................................................................. 25 6.2 Relativní důvody pro odmítnutí ochrany ................................................................... 27 7 Doba platnosti a zánik ochranné známky .................................................................... 28 7.1 Zánik ochranné známky ............................................................................................ 28 8 Práva z ochranné známky.............................................................................................. 30 8.1 Uţívání ochranné známky ......................................................................................... 31 8.2 Neuţívání ochranné známky a její následky ............................................................. 31 9 Nakládání s právy u ochranné známky ........................................................................ 32 9.1 Převod práv u ochranné známky ............................................................................... 32 9.2 Přechod práv u ochranné známky .............................................................................. 32 9.3 Přepis práv ................................................................................................................. 33 9.4 Licenční smlouva....................................................................................................... 33 9.5 Zástava ....................................................................................................................... 34 9.6 Konkurs ..................................................................................................................... 34 9.7 Exekuce ..................................................................................................................... 34 10 Vyčerpání práv a omezení účinku z ochranné známky ............................................ 35 10.1 Vyčerpání práv z ochranné známky ........................................................................ 35 10.2 Omezení práv u kolektivní ochranné známky ......................................................... 36 11 Prostředky a prosazování práva ................................................................................. 37 12 Všeobecně známé známky a jejich ochrana ............................................................... 38 5
13 Označení původu a zeměpisná označení Společenství .............................................. 42 13.1 Označení původu a zeměpisná označení zemědělských produktů a potravin ......... 42 14 Ochranná známka Společenství .................................................................................. 45 14.1 Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu (OHIM) ..................................................... 45 14.2 CTM a výhody ......................................................................................................... 46 14.3 CTM a systém národních ochranných známek........................................................ 47 14.4 Madridský protokol ................................................................................................. 48 14.5 Přihlášení a získání CTM ........................................................................................ 49 14.6 Proces registrace ...................................................................................................... 50 14.7 Důvody zamítnutí CTM........................................................................................... 50 15 Mezinárodní ochranná známka .................................................................................. 52 16 100 Celosvětově nejlepších ochranných známek pro rok 2010 ................................ 55 17 Doména obecně a její charakteristika ........................................................................ 57 17.1 Dělení domén........................................................................................................... 57 17.2 Rozdělení domén podle koncovek ........................................................................... 58 17.3 Doména a ochranná známka .................................................................................... 59 17.4 Domény a zápis ....................................................................................................... 61 17.5 Domain name grabbing ........................................................................................... 62 18 Nekalá soutěž ................................................................................................................ 63 18.1 Klamavé označování zboţí a sluţeb ........................................................................ 63 18.2 Jako nekalou soutěţ zahrnující vyvolávání nebezpečí záměny postihuje zákon tři typy jednání: .................................................................................................................... 64 Závěr ................................................................................................................................... 66 Seznam použité literatury ................................................................................................. 68
6
Úvod Ochrannou známku jsem si zvolila, protoţe se domnívám, ţe je toto téma velmi zajímavé a poučné. Díky dnešní globalizaci se stále právní úprava spojená s ochrannou známkou vyvíjí a rozšiřuje a je dobré se seznámit alespoň se základními pojmy a problematikou ochranné známky. Ochranná známka odlišuje a zároveň také identifikuje výrobky a sluţby jednotlivých výrobců. Toto označení je důleţité k rozlišení jednotlivých firem, které přinášejí obdobné nebo stejné výrobky a sluţby na trh. Zboţí je tak zbaveno anonymity a zároveň ukazuje na jeho původ. Spotřebitelé mají tedy ulehčený výběr mezi různými druhy výrobků a sluţeb. Tímto způsobem jsou zákazníci navíc obeznámeni o určité kvalitě zboţí. Ochranná známka díky své rozlišovací funkci, dává svému majiteli také soudně vymahatelnou právní záruku. Jedná se o případy jako je např. zneuţití značky či dobrého jména výrobku jiným účastníkem hospodářské soutěţe. Mnoho společností si chrání prostřednictvím ochranné známky také obchodní firmu, či logo společnosti. Díky velkému vývoji informační technologie, nesmíme také zapomínat na ochranu doménového jména, u kterého slovní vyjádření můţe být předmětem známkoprávní ochrany. Máme mezinárodní i národní cestu, jak lze zaregistrovat ochranné známky. Hlavní rozdíl a výhoda u mezinárodní formy je, ţe stačí jedno přihlášení u Mezinárodního úřadu Světové organizace duševního vlastnictví a ochranná známka má ve vybraných zemí stejnou účinnost jako známka národní. Přihlášení se podává na základě jiţ zaregistrované ochranné známky či podané přihlášky v zemi původu neboli v zemi přihlašovatele. U národní formy jde o přihlášení stejné známky ve více zemích Evropské unie. Majitel tak získá jednu či více národních ochranných známek, které budou spadat pod jednotlivá ustanovení v členských státech EU. Na závěr se zmíním o nekalosoutěţním jednáním, jenţ je v rozporu s dobrými mravy a způsobuje tak újmu či škodu jiným soutěţitelům nebo spotřebitelům hospodářské soutěţe.
7
1 Historie 1.1 Od znaků a značek k ochranným známkám „S existencí znaků a značek, byť i primitivních a zprvu neuţívaných v souvislosti s výrobou a obchodem, se setkáváme velmi záhy. Byly to především znaky a kresby zpodobující bohy a roční období, prováděné v souladu s tehdejšími technickými a materiálovými moţnostmi a s názorem na srozumitelnost kresebného vyjádření. Často tvůrci pouţívali podobné symboliky, přes vzdálenosti zeměpisné i rozdíly letopočtů. Ale i ve své funkci rozlišovací se znaky a značky představují velmi brzy. Tak např. na nádobách starých přes 4000 let a nalezených při vykopávkách v Mezopotámii, nebo na dţbánech a amforách egyptských, ale i kamenech velkých paláců asyrských a babylonských z období cca 3000 let př.n.l. Znaky a značky pouţívali i vladaři místo svých podpisů a jako odznak své moci. Avšak skutečnými předchůdci ochranných známek v našem nynějším pojetí, byly značky uplatňované ve vztahu k vlastníku a později k výrobci. Značky s tímto určením se objevují jiţ v době otrokářské. Je ovšem samozřejmé, ţe pokud se v této době činnost výrobce rozvíjela jen na základě přímých objednávek, by smysl označování výrobků nepodstatný, neboť o výrobci se vědělo a jeho výrobky byly známé. Přesto se vyskytuje (např. kováři ve starém Římě razili své značky do zhotovených zbraní přesto, ţe šlo o přímou zakázku.) Ke zdůvodněnému označování dochází teprve tehdy, kdy se výrobek stává zboţím a kdy se zboţí stává předmětem nabídky. Především však, kdyţ mezi výrobce a zákazníka vstupuje nový článek – obchod. V době otrokářské dostává značka vedle funkce rozlišovací i svou funkci kontrolní. Podle různých značek na zboţí vyrobeném otroky bylo moţné sledovat mnoţství a kvalitu jejich práce. Značka se z výrobků a zboţí přenášela i na místo výroby nebo obchodu. Často se objevuje jako vývěsní štít. Mnohá svědectví o tom vydávají vykopávky z Pompejí. Zmínka o pouţití značek v tomto smyslu je i v díle Aristotelově (rok 350 př.n.l.). S rozvojem obchodu stává se značka stále důleţitější, a proto se začíná projevovat snaha po její nedotknutelnosti. Ve starém Římě byla dočasně poskytována jiţ právní ochrana majitelům značek, a ti, kteří je zneuţívali, byli stíháni trestně. K podstatnému rozšíření a vyuţití značek a k jejich výraznějšímu uplatnění ve funkci oznamovací i rozlišovací dochází však teprve za feudalismu. Podle vzoru šlechtických erbů, které ovšem vznikly z jiných důvodů a za
8
jiných okolností (podnět k nim dala křiţácká taţení), začali si vytvářet své znaky také řemeslníci a kupci. Ze šlechtických erbů se pozvolně vyvinuly cechovní znaky, pouţívané jednotlivci i cechovými celky. Cechy byly vlastně určitou formou feudální řemeslnické organizace a cechovní znaky chránily organizaci i její jednolité členy. Ukládaly jim však také přísné kvalitativní výrobní povinnosti. Později však tuto svou funkci plnit přestaly, začaly chránit i zboţí nekvalitní a staly se brzdou pokroku. Funkce vývěsných štítů ve smyslu označování výroby a obchodu zůstávají i v době feudální a nabývají na významu. Obdobou cechovních organizací u řemeslníků stávají se u kupců tzv. Kupecké gildy. Jejich členové jsou nejbohatší sloţkou městského obyvatelstva. Znaky a značky se objevovaly na výrobcích různého druhu a určení stále častěji. Byly rozdílné nejen svou formou, ale i provedením.“ Jednoduchá řemeslná výroba se pozvolna zdokonaluje. Je to jednak tím, ţe se řemeslníci postupně specializují jen na výrobu určitých druhů zboţí, místo dřívější výroby všeho zboţí z téhoţ materiálu, ale také tím, ţe se zdokonalily nástroje a ţe se objevují i první techničtí pomocníci (ve 14. stol vodní kolo, v 15. stol. Primitivní vysoká pec, v 16. stol kolovrat a na začátku 17.stol tkalcovský stav). Ruku v ruce se specializací začala vznikat i konkurence. Zvyšující se produktivita řemeslné práce se nemohla jiţ vtěsnat do svěrací kazajky cechovních řádů. Vzrůst výrobních sil musel mít nutný důsledek ve vytvoření nových výrobních vztahů. Kromě toho vznikající světový trh, vedle národního, znamenal i zvýšení poptávky. Pomalá malovýroba ustoupila velkovýrobě. Dochází k značnému rozšíření významu a funkce značek. Uplatňují se především u toho zboţí, jehoţ manufaktura se nejvíce rozšířila. Je to odvětví soukenické, plátenické, hodinářské, zbrojířské a sklářské. Někde se manufaktura co do kvality tak prosadila, ţe se stala světovým pojmem (např. benátské sklo, bruselská krajka, vlámské sukno, solingenská ocel atd.) její označení i rozlišení bylo svěřeno značce. Jelikoţ ale stále více šlo také o nutnou ochranu objevují se jiţ v 17. a 18. stol. v některých státech (např. ve Vestfálsku a v 19. stol. ve všech průmyslově vyspělých zemí, první zákonná opatření k ochraně značek (např. ve Francii roku 1857, v Bavorsku r. 1862, v Německu r. 1871, v USA r. 1881 a Vel. Britanii r. 1883). Značky a známky prodělávají v 18. a 19. stol. také změnu vzhledovou. Začíná se projevovat snaha zlepšit i jejich estetickou stránku, která by dovolovala dlouhodobé pouţívání bez jakýchkoliv změn. Příkladem jsou třeba značky vznikajících porcelánek.“1 V dnešním světě nejsou však 1
Bohuš Häckl, Ochranné známky a značky, Universita Karlova v Praze, státní pedagogické nakladatelství Praha, str. 11-14
9
ochranné známky pouze proto, aby získávaly zákazníky. Jejich neméně významným posláním je zdolávat také konkurenci.
10
2 Ochranná známka a její význam S ochrannými známkami se v běţném ţivotě setkáváme v podstatě kaţdý den, jsou všude kolem nás a představují nejrůznější označení výrobků a sluţeb. V České republice jsou upraveny ochranné známky zákonem č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách. Pojem ochranné známky je tedy vymezen v §1 zákona o ochranných známkách: „Ochrannou známkou můţe být za podmínek stanovených tímto zákonem jakékoliv označení schopné grafického znázornění, zejména slova, včetně osobních jmen, barvy, kresby, písmena, číslice, tvar výrobku nebo jeho obal, pokud je toto označení způsobilé odlišit výrobky nebo sluţby jedné osoby od výrobků nebo sluţeb jiné osoby.“2 Zákon tedy připouští jakékoliv označení schopné grafického znázornění, slova a to i osobních jmen, kresby, barvy, číslice, písmena, obal výrobku a jeho tvar, za předpokladu schopnosti odlišit výrobky či sluţby z jednoho zdroje od jiného. Dokonce i zvukové záznamy v hmatatelné formě jdou registrovat, čichové známky pomocí chemického vzorce a další neobvyklé formy ochranných známek, na které jsou však kladeny přísné nároky. Nejběţnější jsou slovní ochranné známky, které tvoří text a obrazové ochranné známky s abstraktním či realistickým prvkem. Můţeme pouţít i kombinaci obrázku a textu. Dále se pouţívají prostorové ochranné známky s trojrozměrným vyobrazením jako např. tvar výrobku. Ochrannou známkou se tedy rozumí označení, které odlišuje a zároveň identifikuje výrobky či sluţby jednoho výrobce od druhého. Tímto označením se liší od jiných firem, jeţ přinášejí podobné či stejné výrobky a sluţby na trh. Spotřebitelé mají tak usnadněný výběr mezi různými druhy výrobků či sluţeb, zbavují zboţí anonymity a zároveň ukazují na jeho původ. Tímto způsobem jsou zákazníci obeznámeni o určité kvalitě zboţí. Ochranná známka je zapsána v rejstříku ochranných známek, který má na starosti známkový úřad. V České republice se tento úřad nazývá Úřad průmyslového vlastnictví se sídlem v Praze. Ochranná známka plní nejen funkci rozlišovací, ale také dává svému majiteli soudně vymahatelnou právní záruku, jako v případě zneuţití značky nebo dobrého jména produktu jiným účastníkem hospodářské soutěţe. Dnešní trh je zahlcen velkým
2
[Citováno 08.11.2009].Dostupný z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/ochranne_znamky/cast1.aspx
11
mnoţstvím obdobných či totoţných produktů, proto význam ochranných známek stále narůstá. Ochranná známka umoţňuje snadnou orientaci na trhu a zákazník se můţe lehce rozhodnout, jaký výrobek či sluţbu bude nakupovat podle své dlouhodobé zkušenosti. U celosvětově proslulých ochranných známek si zákazník spojí konkrétní zboţí či sluţbu, coţ zvyšuje významně obchodní hodnotu majetku společnosti. Mnoho společností si chrání prostřednictvím ochranné známky také obchodní firmu, či logo společnosti. V souvislosti s rozmachem informačních technologií je také důleţité nezapomínat na ochranu doménového jména, u kterého slovní vyjádření můţe být předmětem známkoprávní ochrany.
12
3 Právní úprava ochranných známek Ochranné známky a jejich problematiku nalezneme v zákoně č. 441/2003 Sb., a dále o změně zákona č. 6/2002 Sb., soudcích, přísedících a státní správě soudů. Důleţitá je také vyhláška č. 97/2004 Sb., k provedení zákona o ochranných známkách. Ochranné známky jsou také chráněny dle zákona č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníkem pod rámcem práva nekalé soutěţe (§44 a následující). Neoprávněné pouţití ochranné známky spadá pod nedovolené soutěţní jednání. Záleţí tedy na okolnostech, výše uvedených právních předpisů, podle nichţ se mohu domáhat ochrany. Dalšími právními předpisy, které chrání ochranné známky jsou: zákon o ochraně spotřebitele (zákon č. 634/1992 Sb.), zákon o přestupcích (zákon č. 78/2002 Sb.), trestní zákon (zákon č. 140/2001 Sb.), zákon o ochraně olympijských symbolik (zákon č. 60/2000 Sb.). Vlastníkem ochranné známky v širším pojetí můţe být fyzická či právnická osoba, která má způsobilost k právním úkonům (u právnických osob vzniká způsobilost dnem zápisu do obchodního rejstříku a u fyzických osob dosaţením 18 let), dále vlastníkem mohou být různé nadace, instituce, obce, sdruţení, nebo i stát či jeho orgán atd. Ochranná známka nemůţe existovat jen sama o sobě, musí se vţdy pojit s určitými výrobky či sluţbami. Jak jiţ bylo zmíněno, ochranná známka by měla především upoutat pozornost na trhu, tak aby si ji spotřebitel dobře zapamatoval a následně ji pak i vyhledával. Proto by měla především být lehce zapamatovatelná, krátká, výstiţná, zvučná a působivá. Právní úprava na území České republiky vylučuje rytmické či hudební projevy. Jedná se tedy o sluchem vnímatelné projevy jako jsou různé signály nebo znělky. Mohly by být vyjádřeny formou notového zápisu, ovšem touto formou nelze bohuţel řešit problematiku spojenou s interpretací zvuku. U čichových známek je zase problém o zachování stálosti
čichového vjemu.
Ochráněna českým zákonodárstvím nemohou být také pohybová či světelná ztvárnění. Jedná se tedy o kombinované, obrazové či slovní známky, které jsou vyjádřeny technikou jako je televizní přenos, projekce či jiný specifický pohybový záběr. Pokud se skládá ochranná známka z Braillova písma nebo z čínských znaků, je důleţitý přepis do latinky. Je to určitá ochrana obsahu známky, jinak by se poté jednalo o označení obrazové.
13
3.1 Územní rozsah známkoprávní ochrany
V České republice kromě národních ochranných známek, kde je ochrana poskytována pouze na území příslušného státu, se vyskytují také ochranné známky Společenství, které nabyly účinnost od 1. května 2004. Jedná se o takzvané evropské ochranné známky. Na základě dvou mezinárodních smluv, a to Madridské dohody o mezinárodním zápisu ochranných známek a Protokolu k této smlouvě, se tak zápis mezinárodních ochranných známek můţe realizovat. Členové této dohody včetně České republiky, mohou chránit známku ve všech nebo jen některých smluvních státech a to prostřednictvím podání jedné přihlášky u Světové organizace duševního vlastnictví WIPO (World Intellectual Property Organization). Zápisem mezinárodní ochranné známky se na našem území zabývá Úřad průmyslového vlastnictví. „Vstupem České republiky a dalších států do EU se na území České republiky rozšířila platnost institutu ochranné známky Společenství; který tak má nyní v zásadě stejné účinky na celém území EU. Právní úprava ochranných známek Společenství je upravena v nařízení Rady č. 40/1994, o ochranné známce Společenství. Značnou výhodu ochranné známky Společenství lze spatřovat například v tom, ţe při registraci podává přihlašovatel pouze jednu přihlášku a platí pouze jeden poplatek a ochrana přitom platí ve všech členských státech EU; za některých podmínek se pak dokonce rozšíří automaticky ochrana známky Společenství i na území těch států, jeţ se stanou členy EU teprve v budoucnu.“ 3 Správnou registrací jde ochrannou známku chránit v podstatě kdekoli a zmiňované varianty se mohou libovolně kombinovat. Pokud se potřebuje poskytnout ochrana ochranné známce zemi, jenţ není členem EU ani členem Madridské dohody, je nutné zápis uskutečnit národní cestou, neboli podáním přihlášky v příslušném státě a řídit se podle jeho známkoprávních předpisů.
3
[Citováno 08.11.2009].Dostupný z: http://www.epravo.cz/top/clanky/ochranne-znamky-zname-i-nezname53185.html
14
Právní ochraně předchází zápis ochranné známky do známkového rejstříku. „V České republice kaţdá právnická či fyzická osoba můţe přihlásit národní ochrannou známku u ÚPV (Úřad průmyslového vlastnictví).“4 Zákon o ochranných známkách stanoví veškeré náleţitosti přihlášky a jejího řízení. Ochranné známky Společenství je nutné také registrovat u Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu (OHIM).
3.2 Právní ochrana ochranných známek
Popularita výrobku či sluţby udává také hodnotu a význam dané ochranné známky, která bývá mnohokrát zneuţívána v podobě různých padělků či modifikací. Cíl je jasný, obohatit se na úkor majitele ochranné známky nebo mu alespoň uškodit. Toto jednání je znakem nekalé soutěţe a je upraveno v obchodním zákoníku § 44 a násl. zák. č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o klamavou reklamu, vyvolání nebezpečí záměny nebo parazitování na pověsti účastníka hospodářské soutěţe či klamavého označení zboţí a sluţeb. S rostoucí technologií se účastníkem nekalé soutěţe stávají také doménová jména, která jsou úmyslně registrována s cílem oklamat běţného spotřebitele. Tento způsob nejčastěji vyuţívají konkurenti a zneuţívají tak podobnost jmen některých z jiţ zaregistrovaných ochranných známek. To vše za účelem dosaţení zisku z prodeje domény. „Výše popsané jednání můţe být při splnění zákonem stanovených podmínek klasifikováno jako trestný čin. Oddíl čtvrtý zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, upravuje trestné činy proti předpisům o nekalé soutěţi, ochranných známkách, chráněných vzorech a vynálezech a proti autorskému právu, proti právům souvisejícím s právem autorským a proti právům k databázi. Proti tomu, kdo porušuje práva majitele ochranné známky, se tento můţe bránit podáním trestního oznámení na příslušnou osobu.“ 5 Existuje řada moţností, jak se domáhat svých práv proti případnému porušovateli a jak správně zakročit. Jedna z moţných variant, je institut předběţného 4
[Citováno 08.11.2009].Dostupný z: http://www.epravo.cz/top/clanky/ochranne-znamky-zname-i-nezname53185.html 5 [Citováno 08.11.2009].Dostupný z: http://www.epravo.cz/top/clanky/ochranne-znamky-zname-i-nezname53185.html
15
opatření, prostřednictvím něhoţ se můţe majitel ochranné známky chránit. Lze jej vyuţít v případech, kdy je potřeba účastníkovi uloţit, aby něco vykonal, něco snášel či se něčeho zdrţel. Kromě návrhu na předběţné opatření, je moţné také podat ţalobu, díky níţ se oprávněná osoba můţe domáhat trvalé ochrany svého práva z ochranné známky. Často dochází záměrně k registraci více či méně podobných ochranných známek, které jsou jiţ dávno zapsané. ÚPV má za úkol vše řádně prověřit formou věcného průzkumu. Jiţ od podání přihlášky je moţno podat námitky či připomínky, nebo prohlásit ochrannou známku za neplatnou či ţádat její zrušení, pokud jiţ je tedy ochranná známka zapsána v příslušném rejstříku. Shledají-li se důvody za oprávněné, bude známka bude z rejstříku vymazána. Je vhodné také připomenout, ţe mnoho úkonů je zpoplatněno. „V případě poplatků placených ÚPV se vychází ze zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně pak z části XI přílohy (Sazebníku správních poplatků). Poplatky se obvykle platí při podání a snad jen pro zajímavost uveďme, ţe poplatek za přihlášku nové ochranné známky je 5 000 Kč, za návrh ke zrušení nebo prohlášení neplatnosti ochranné známky se ÚPV platí 1 000 Kč.“ 6
6
[Citováno 08.11.2009].Dostupný z: http://www.epravo.cz/top/clanky/ochranne-znamky-zname-i-nezname53185.html
16
4 Druhy ochranné známky 1. Slovní ( Čedok, KOH-I-NOOR, SIGMA)
Obrázek č. 17 2. Slovní grafické – slovní, graficky upravené v písmu (např. název Coca-Cola)
Obrázek č. 28 3. Obrazové – většinou kresba či geometrický obrazec (Tesla, Nike)
Obrázek č. 39
Obrázek č. 410
4. Prostorové - tvar výrobku nebo jeho obal (cukrovinky Toblerone)
Obrázek č. 511
Obrázek č. 6 12
7
Obrázek č. 7
13
[Citováno 08.11.2009].Dostupný z: http://www.sigmagroup.cz/web/cz/o_firme/ochranne_znamky/render.rd?renderer=image&imageId=314&text DocId=646 8 [Citováno 08.11.2009].Dostupný z: http://www.novakuchyne.cz/wp-content/cocacola_.gif 9 [Citováno 08.11.2009].Dostupný z: http://www.tesla.cz/assets/images/tesla-holding/ochranne-znamky/teslaobrazova_m_S.jpg 10 [Citováno 08.11.2009].Dostupný z: http://nike-inc.navajo.cz/nike-inc.png 11 [Citováno 08.11.2009].Dostupný z: http://parthenonfoods.com/images/TobleroneMilk50g.jpg
17
5. Kombinované – kombinace prvků jak obrazových tak slovních (posuzuje se zde celek)
Obrázek č. 8 14
Obrázek č. 915
Obrázek č. 1016
např. ŠKODA AUTO, Pilsner Urquell, Pepsi
Atd. 1 Ochranné známky slovní „V právě uvedeném druhovém roztřídění ochranných známek patří známky slovní zcela oprávněně na první místo. Tvoří dokonce ve známkotvorné činnosti jakýsi základ, neboť bez jmenného nebo slovního označení podniků, institucí a organizací, ale i jejich produktů a sluţeb, se prostě neobejdeme. I za grafickou značkou nebo známkou je jméno, i kdyţ třeba současně nepouţívané. Jméno přesně určuje, vylučuje omyl, dává jistotu a šetří čas. Dobré jméno resp. Dobrá slovní známka se často stává známým pojmem. Ovšem jen tehdy, je-li správně vytvořena a provedena.“17 Atd. 3 Obrazové Obrazová ochranná známka je jedna z nejstarších druhů ochranné známky. Tvoří jí především kresba či jiný obrazec, jenţ není doprovázen textem, tak aby jí zastínil. Důleţitý je celkový dojem známky, který má působit spíše jako obrazec neţli slovo. Lze pouţít i datum vzniku ochranné známky, které tím podtrhne tradici daného výrobku. Obrazová ochranná známka by měla být stejně tak jako slovní, lehce zapamatovatelná, ne příliš 12
[Citováno 08.11.2009].Dostupný z: http: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/87/CocaColaBottle_background_free.jpg 13 [Citováno 08.11.2009].Dostupný z: http://new.private-prague-guide.com/wp-content/becherovka.jpg 14 [Citováno 08.11.2009].Dostupný z: http://web.olympic.cz/obrazky/Skoda_Logo.jpg 15 [Citováno 08.11.2009].Dostupný z: http://www.navidlicce.cz/images/partneri/33_pilsner_urquell.jpg 16 [Citováno 08.11.2009].Dostupný z: http://www.foxspizzaaspinwall.com/zchains/chain172/PepsiLogo2.JPG 17 Bohuš Häckl, Ochranné známky a značky, Universita Karlova v Praze, státní pedagogické nakladatelství Praha, str. 23
18
sloţitá kvůli moţnosti měnit její tvar podle velikosti výrobku a měla by především vyjadřovat vztah k podniku. Důleţité je také neopomenout druh materiálu, na kterém má být zobrazena „U obrazových označení půjde vţdy o velmi náročný grafický projev. Jeho obtíţnost spočívá v tom, ţe se má grafickou zkratkou vyjádřit často velmi nesnadno ztvárnitelná myšlenka. Navíc ji pak vyjádřit co nejjednoduššími prostředky, působícími však dobře jak v rozměrech několika plošných metrů, tak i ve zmenšení na milimetry. Závaţnost tvorby spočívá i v tvůrčí odpovědnosti, neboť tam, kde se má stát z pouhé značky ochranná známka, mění se v hodnotu trvalou nebo s ţivotností na dlouhá desetiletí.“18 Atd. 5 Kombinované „Jak jiţ nadpis napovídá, jde o označení, při němţ je kombinováno slovo s obrazem. Jistě k větší působivosti, ale také s většími nároky na tvorbu. Obtíţnost se tu projevuje především v nesnadném dodrţení poţadavku jednoduchosti a grafické zkratky. Těţkosti nastávají zvláště při zmenšení, kdy hrozí nečitelnost. Proto se často vedle ochranné známky kombinované pouţívá i označení slovní a obrazové na základě rozloţení kombinované známky na slovo a grafiku.“19 Správně provedená kombinace textu a obrázku můţe být velmi působivým nástrojem na zákazníka. Obrazový prvek můţe zaujímat dominantní postavení a slovní část můţe být pouze doplňující či naopak, kdy text bude stěţejní částí známky. Výhoda těchto známek je v tom, ţe jsou mnohdy posuzovány jako celek – rozlišovací schopnost stačí u jednoho z prvků. Pokud chce majitel dosáhnout širší ochrany pro své výrobky a zamezit tak případnému zneuţití, můţe si přihlásit oba prvky ochranné známky zvlášť. Poté mohou vedle sebe fungovat jak známka obrazová, tak známka slovní a kombinovaná. Atd. 4 Prostorové „I kdyţ se prostorové známky nemohou svým významem a praktickým pouţitím řadit rovnocenně vedle prvních tří druhových skupin – slovních, obrazových a kombinovaných ochranných známek – patří přesto k základnímu druhovému třídění. 18
Bohuš Häckl, Ochranné známky a značky, Universita Karlova v Praze, státní pedagogické nakladatelství Praha 1976, str. 29 19 Bohuš Häckl, Ochranné známky a značky, Universita Karlova v Praze, státní pedagogické nakladatelství Praha 1976, str. 29
19
Jsou to ochranné známky, jejichţ typickou vlastností je prostorovost. Jsou trojrozměrné, plastické a většinou vycházejí z typického tvaru výrobku nebo z jeho obalu. Jde např. o různé originální láhve, tvarované nevšedním způsobem jen pro odlišení a pro známkové a propagační vyuţití. Tvary prostorových známek tohoto druhu mohou být chráněny také jako průmyslové vzory. Často se ale při tvaru prostorových známek vychází i z typických propagačních předmětů. Většinou to bývají figurky, které se dají současně vyuţít i jako obrazové známky a jimţ můţe být svěřena i určitá propagační aktivita. Příkladem pro mnohé další je figurka propagující pneumatiky zn. Michelin.“20 Jedna z nejznámějších prostorových známek je láhev Coca – Coly. V České republice se jedná např. o láhev Becherovky.
4.1 Typy ochranných známek
Výrobní Obchodní Zásobní Blokovací Ochranné známky se dělí také dle účelu uţití, a to na: Výrobní – kdy výrobce označuje své výrobky, které sám produkuje. A to buď celý výrobek, či pouze jeho část. Zákazník jiţ nerozlišuje, zdali výrobky prodává sám výrobce či jeho odběratelé. Pro něj je důleţité, ţe zboţí bylo vyrobeno v poţadované kvalitě pod danou výrobní značkou a to je tedy záruka poţadovaných vlastností, pro které si jej zákazník kupuje.
20
Häckl, Ochranné známky a značky, Universita Karlova v Praze, státní pedagogické nakladatelství Praha 1976, str. 30
20
Obchodní - kdy má prodejce zájem na tom, aby zboţí bylo prodáváno pod jeho značkou, ačkoliv zboţí přímo sám nevyrobil. Klasickým případem jsou ochranné zámky uţívané obchodními řetězci ( Albert, TESCO…) Důvodů je mnoho, ať uţ velké mnoţství výrobců, kteří by jen zbytečně mátli kupující či zájem prodejce vytvořit si svojí vlastní řadu zboţí a zafixovat tak značku do mysli zákazníků. Zásobní - registrace proběhne z důvodu změny či rozšíření výrobků v budoucnu. Blokovací - „praktické pouţití není předpokládáno, ale jsou přesto registrovány, aby se zabránilo jejich případnému pouţití někým jiným. Bývá to tam, kde by určitá podobnost mohla působit zmatek spotřebitelů nebo kde by podobnost známky nově zaváděné mohla těţit popularity a dobrého zvuku ochranné známky jiţ zavedené.“ 21 Ochranné známky lze dělit i podle počtu vlastníků na individuální a kolektivní. Individuální ochranná známka Vlastníkem je jedna či více fyzických osob nebo právnická osoba. Subjekty jsou zde na sobě nezávislé a samostatně vystupující. Kolektivní ochranná známka Jedná se o označení, jenţ rozlišuje výrobky či sluţby členů či společníků právnické osoby nebo sdruţení účastníků, které bylo zaloţeno za účelem společného označování sluţeb nebo výrobků od výrobků či sluţeb jiných subjektů. U přihlášky je nutné doloţit písemnou smlouvu, která byla uzavřena mezi všemi členy nebo společníky právnické osoby či účastníky sdruţení, kde se stanoví podmínky pouţívání kolektivní ochranné známky (obsahem jsou i sankce za jejich porušení). Fyzická či právnická osoba můţe být členem, ale musí akceptovat práva a povinnosti, které vyplývají ze smlouvy uzavřené mezi členy sdruţení. 21
Bohuš Häckl, Ochranné známky a značky, Universita Karlova v Praze, státní pedagogické nakladatelství Praha 1976, str. 10
21
Zákon o ochranných známkách je kategorizován na: a) Národní ochranné známky - zapsané v rejstříku vedeném Úřadem průmyslového vlastnictví v Praze b) Mezinárodní ochranné známky – zapsané
v rejstříku Mezinárodního úřadu
duševního vlastnictví pro ČR podle Madridského protokolu a dohody. c) Známky Společenství - zapsané v rejstříku vedeném Úřadem pro harmonizaci ve vnitřním trhu (OHIM – Office for harmonization in the Internal Market) d) Všeobecně známé známky – důleţitost faktického uţívání a ne zaloţení na zápisu. Označení se pouţívá ve vztahu k určitým sluţbám či výrobkům daného poskytovatele. Vlastnictví všeobecně známé známky vzniká postupným získáváním rozlišovací způsobilosti, kdeţto u ochranné známky je důleţitý její formální zápis do daného rejstříku. Pro vztahy, které plynou z práv ochranné známky
je nutné zmínit starší ochrannou
známku. Důleţitým bodem tohoto pojmu je datum podání přihlášky a z něho plynoucí datum přednosti. Staršími ochrannými známkami se rozumí: 1) ochranné známky národní, Společenství či mezinárodní, pokud mají dřívější datum podání, 2) ochranné známky Společenství, kde je uplatněno právo na uţívání práv ze starší zapsané národní či mezinárodní ochranné známky, ačkoliv jiţ třeba tato ochranná známka zanikla (seniorita), 3) přihlášené ochranné známky národní, mezinárodní a známky Společenství, v případě, ţe se zapíší, 4) všeobecně známé známky, pokud jejich ochrana vznikla jiţ před datem podání pozdější přihlášky ochranné známky a ochrana k tomuto datu stále trvá.
22
5 Světový gigant vyhrál spor o známky v České republice „Brno - Německý chemický gigant Merck definitivně vyhrál soudní spor o ochranné známky s malou českou společností Merx. Česká logistická firma Merx z Kladna se totiţ u Úřadu průmyslového vlastnictví pokusila zapsat ochranou známku s názvem své firmy. Její název se ovšem velmi podobá německému koncernu Merck. A firma si nad to známkou nechtěla chránit sluţby, které skutečně nabízí, ale výrobky z chemického průmyslu. Tedy nerostné suroviny nebo průmyslové tuky a oleje. Tyto výrobky přitom částečně produkuje i Merck.
5.1 Dobré jméno ohroženo
Celý spor trval tři roky. Úřad nyní známku Merx odmítl zapsat. Zamítl i odvolání firmy s tím, ţe by zapsáním ochranné známky Merx mohlo dojít ke klamání spotřebitelů. Byly by jí totiţ označeny podobné výrobky jako vyrábí německý chemický koncern. A česká společnost neuspěla ani u soudů, nyní její kasační stíţnost zamítl také Nejvyšší správní soud. Rozhodnutí o nezapsání známky Merx je tak definitivní. Soudy tak souhlasily s názorem Úřadu průmyslového vlastnictví, ţe ochranná známky koncernu Merck, kterých je v Česku celkem deset, jsou vzhledem ke svému dlouhodobému uţívání všeobecně známé především v oblasti farmaceutického a chemického průmyslu. A z pohledu průměrného spotřebitele, který výrobky německého koncernu vyuţívá, by přesto, ţe nejde o stejně psané a vypadající ochranné známky, mohlo dojít k záměně a poškození německé firmy. "Tyto mezinárodní ochranné známky s dobrým jménem jsou natolik silné, ţe by jim uţívání podobného nebo shodného označení mohlo způsobit újmu," rozhodl v soudem potvrzeném verdiktu Úřad průmyslové vlastnictví.
23
5.2 Časté spory o známky
Do Česka Merck dodává především léky, nejznámější jsou léky na léčbu diabetu, poruch funkce štítné ţlázy a kardiovaskulárních onemocnění, známé jsou také kapky Nasivin nebo vitamínové doplňky. Provozní zisk firmy za tři měsíce do konce prosince 2006 vzrostl na 303,3 milionu eur (8,4 miliardy Kč) ze 191,7 milionu eur ve stejném období předchozího roku. K vysokému růstu přispělo oţivení prodeje tekutých krystalů, pouţívaných v obrazovkách televizorů a mobilních telefonů, a zájem o lék na rakovinu Erbitux. Merck je největším světovým dodavatelem tekutých krystalů a kontroluje téměř tři pětiny trhu. V Česku má firma přes sto zaměstnanců, obrat za loňský rok měl dosáhnout šesti set milionů korun. Kladenská společnost Merx je převáţně logistická společnost, spolupracuje s velkými obchodními řetězci jako je Lidl a Tesco, podle internetových stránek firmy patří mezi významné sponzory hokejového klubu v Kladně. Merck je dalším velkou světovou firmou, jejíţ ochranné známky v Česku řešily soudy. Spory o ochranné známky nejsou přitom v Česku ničím neobvyklým a stále jich přibývá. Asi nejznámějším případem, který se v Česku stal, byla kauza podnikatele Marka Němce. Ten si v 90.letech nechal v Čechách zaregistrovat ochranné známky světoznámých firem, jakými jsou například Toyota, Audi nebo Rolls Royce. V případě sporů o ochranné známky nejde o jednoduché spory. Podle údajů ministerstva spravedlnosti je průměrná doba civilního řízení ve věcech, jako je nekalá soutěţ a ochrana průmyslových práv, 1,5 roku.“22
22
[Citováno 28.5.2010].Dostupný z: http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/domaciekonomika/clanek.phtml?id=380043
24
6 Podmínky zápisné způsobilosti ochranných známek Rozlišujeme: a) Absolutní důvody pro odmítnutí ochrany Veřejnoprávní charakter (zákon má vţdy nadřazenou roli, nelze jej obejít, důvody jsou zde stanovené, postavení účastníků není rovné) b) Relativní důvody pro odmítnutí ochrany Soukromoprávní charakter (dohoda mezi jednotlivými účastníky – důvody lze obejít či napravit a účastníci jsou si rovni)
6.1 Absolutní důvody pro odmítnutí ochrany
Absolutní důvody jsou vyjmenovány v §4 zákona o ochranný známkách. To znamená, že do rejstříku se nezapíší označení, která: 1) nesplňují definiční znaky ochranné známky – označení není schopné zápisu do rejstříku ochranných známek, 2) mají riziko záměny s jiţ registrovanou známkou, kdy nemá dostatečnou rozlišovací způsobilost, proto je velmi důleţité, aby ochranná známka byla ztvárněna originálním způsobem a byla schopná individualizovat dané označení výrobku či sluţby, 3) výlučně slouţící k rozpoznání druhu (např. hořká čokoláda, světlé pivo, autoservis), mnoţství (např. mini, mikro, maxi), jakost (speciální, exkluzivní, standardní), hodnoty týkající se zeměpisného původu či doby poskytnutí sluţby nebo výroby produktů či označení jiných vlastností. Určitá opisnost je moţná, pokud vyvolává asociace ve vztahu k sluţbě, či produktu, nebo pouze popisná označení, ovšem bez souvislosti k sluţbám a produktům (např. Sahara – pro kosmetické přípravky),
25
4) jsou tvořena ze slov obvyklých v běţném jazyce či obchodních zvyklostí (např. net, CZ, web) 5) jsou tvořena jen tvarem výrobku nelze chránit jako ochrannou známkou a to tehdy, kdy daný tvar je uţíván obecně (např. klasický tvar tuţky pro psací potřeby, pivní lahve) a také tehdy, kdy tvar produktu je daný jeho povahou (tvar baterky pro kapesní svítilny, tvar tablety do myčky), 6) jsou v rozporu s dobrými mravy a veřejným pořádkem, tzn. označení neslušná, nemorální, hanlivá, pornografická, propagující rasismus či násilí (např. Ku-KluxKlan, hákový kříţ atd.), 7) klamají veřejnost a to v povaze, jakosti či zeměpisného původu výrobků či sluţby (např. „krabí krokety“ pro hovězí maso), 8) která přihlašuje vína nebo lihoviny, jenţ obsahují zeměpisné označení, aniţ by měly tento zeměpisný původ (např. Skotská whisky, jeţ byla vyrobena v České republice, Francouzské víno, které se vyrobilo v Itálii), 9) obsahují symboly náboţenství („Davidova hvězda“, „křesťanský kříţ“), 10) jsou v Paříţské úmluvě chráněny (pouţití erbů, vlajek, jiných znaků státní svrchovanosti, zkratky či názvy mezivládních a mezinárodních organizací), pokud k zápisu nedal daný orgán svůj souhlas, 11) obsahují jiné emblémy, erby, znaky neţ uvádí Paříţská úmluva, pokud vyuţití by bylo spojeno s veřejným zájmem, ledaţe by daný orgán svolil k zápisu (např. znaky obcí a krajů), 12) jsou v rozporu se závazky, jenţ plynou pro Českou republiku z mezinárodních smluv nebo ustanovení (např. zákon č. 60/2000 Sb. O ochraně olympijských symbolik), či uţívání, které je v nesouladu s jiným právním předpisem, 13) nebudou splňovat předpoklady, kdy přihláška nebyla podána v dobré víře - např. kdy by si zájemce ochranné známky nechal zapsat označení, které je podobné jiţ zapsané známce a čerpal by výhody s ní spojené. Důleţité je také rozlišovat u absolutních důvodů, ty které překonat lze (musí být splněny jen určité podmínky – pak můţe být ochranná známka zapsána do rejstříku), nesmí být porušeny důvody zákonné a těmi, které překonat nelze (označení nemůţe být vůbec zapsáno do rejstříku).
26
Ohledně přihlášky ochranné známky se dají překonat překáţky, které nemají dostatečnou rozlišovací způsobilost přihlašovaného označení. Toto označení můţe být zapsáno do rejstříku, pokud přihlašovatel prokáţe, ţe dané označení týkající se uţívání v obchodním styku získalo způsobilost
pro jeho výrobky a sluţby jiţ před zápisem
ochranné známky do rejstříku. Přihlašovatel prokazuje své sluţby či výrobky na základě dokladů jako jsou např. faktury, dodací listy, objednávky, propagační materiály, z nichţ vyplývá, ţe tyto označení jsou uţívána na jeho výrobcích či sluţbách, a to uţ v období před zápisem ochranné známky.
6.2 Relativní důvody pro odmítnutí ochrany
Především jde o zápis související s kolizí ohledně práv třetích osob. Např. existuje starší shodná ochranná známka jiného majitele, která se shoduje jak ve vnějším provedení tak i ve skupině výrobků a sluţeb. Zápisná způsobilost
je zde získána na základě
písemného souhlasu vlastníka starší ochranné známky. Důvodem je zamezit uţívání shodného označení několika majiteli. Konzumenti na trhu dokáţí lépe rozeznat původ výrobků a sluţeb. Nebo kdy přihlášku ochranné známky podal tzv. „nehodný zástupce“. Přihláška ochranné známky byla podána zástupcem či jednatelem majitele ochranné známky pod jeho jménem a to bez jeho souhlasu. Pokud vlastník vznese námitky nemůţe být ochranná známka zapsána.
27
7 Doba platnosti a zánik ochranné známky Ode dne podání přihlášky u Úřadu průmyslového vlastnictví platí zápis ochranné známky deset let. Pokud majitel zaţádá o obnovení zápisu, prodlouţí se opětovně o deset let. Nejdříve ve lhůtě 1 roku (12 měsíců) před ukončením doby platnosti ochranné známky můţe být tato ţádost podána a nejpozději v poslední den skončení doby platnosti. Za obnovu se platí příslušný správní poplatek a pokud by vlastník ochranné známky nezaplatil, hledí se na ţádost o obnovu jako by nebyla nikdy podána. Zákon o ochranných známkách připouští, ţe majitel ochranné známky můţe podat ţádost o obnovu zápisu ještě v dodatečné lhůtě 6 měsíců po uplynutí doby splatnosti. Důvodem je, aby se zabránilo případnému zániku ochranné známky uplynutím doby splatnosti, pokud ji majitel dočasně zapomněl podat. Pokud by se tak stalo, je vlastník povinen zaplatit správní poplatek v jednou tak větší výši.
7.1 Zánik ochranné známky
Zákon stanoví tyto podmínky: 1. Vzdání se práv Prostřednictvím písemného prohlášení u Úřadu průmyslového vlastnictví se vlastník můţe vzdát práva k ochranné známce a to v rozsahu všech sluţeb nebo výrobků, pro něţ byla ochranná známka zaregistrována či jen některým z nich. Dané prohlášení nabývá účinnosti dnem doručení ţádosti Úřadu. Tuto ţádost nelze vzít zpět. Úřad průmyslového vlastnictví vydá ve Věstníku oznámení o vzdání se práv k ochranné známce a zároveň to vyznačí v rejstříku.
28
2. Uplynutí doby platnosti Nastává tehdy, pokud vlastník ochranné známky nepodal v zákonem stanovené lhůtě či v dodatečné lhůtě ţádost o obnovu ochranné známky a její platnost jiţ uplynula. 3. Prohlášení ochranné známky za neplatnou Nastane tehdy, je-li nutné odstranit neţádoucí stav ochranné známky, který vznikl jiţ při samotném zápisu ochranné známky do rejstříku. Ochranná známka byla zapsána do rejstříku v rozporu z některých důvodů pro odmítnutí ochrany. Na známku, která byla uznána za neplatnou se pohlíţí jako by nebyla ani registrována. Pokud se vyskytuje důvod pro neplatnost jen u některých sluţeb či výrobků, pro něţ byla ochranná známka zapsána, je prohlášena za neplatnou jen pro tyto sluţby či výrobky. 4. Zrušení ochranné známky a) pokud se ochranná známka neuţívá po stanovenou dobu zákonem - kdy ochranná známka po dobu pěti let nebyla uţívána pro sluţby či výrobky, pro které byla původně zapsána - uţíváním (myšleno: Skutečné uţívání sluţeb či výrobků, které jsou běţně dostupné na trhu či uţívání v obchodní korespondenci jako je propagace (reklamní účely, broţury, katalogy, atd.) b) zdruhovění - ztráta rozlišovací způsobilosti ochranné známky, kdy se stala označením obvyklým pro sluţby či výrobky, pro něţ byla zapsána. c) klamavost - jde-li o klamání veřejnosti v důsledku špatného uţívání ochranné známky a to buď samotným vlastníkem či s jeho souhlasem. d) nedovolené soutěţní jednání - pouze na základě pravomocného soudního rozhodnutí soudu, který rozhodne, ţe uţívání ochranné známky je nedovoleným soutěţním jednáním.
29
8 Práva z ochranné známky Práva z ochranné známky má pouze její vlastník a působí vůči všem, kteří by usilovali do jeho práv zasáhnout. Dnem zápisu ochranné známky do rejstříku vznikají práva samotného vlastníka. Práva jsou vymezena pozitivně (činnosti, k nímţ je z hlediska vlastnického práva oprávněn) a negativně (kdy vlastník můţe zakázat dalším osobám určitý výčet činností). Nachází se zde výlučné právo vlastníka nakládat s ochrannou známkou ve spojení se sluţbami či s výrobky, pro něţ je ochranná známka chráněna. Vlastník má právo označovat ochrannou známkou své výrobky či sluţby, uvádět je na trh, skladovat je, vyváţet nebo dováţet výrobky pod tímto označením a uţívat je v reklamě a obchodních listinách. Také můţe pouţívat označení ®. Toto označení ®, je ochranným prvkem, slouţící k zabránění zdruhovění ochranné známky. Právo vlastníka se prokazuje prostřednictvím výpisu z rejstříku, popř. osvědčením o zápisu. S tím je spojené také právo domáhat se zákazu jednání třetích osob, které pouţívají označení v obchodním styku bez souhlasu vlastníka. Jedná se o: a) výrobky či sluţby, jenţ jsou shodné s jinými produkty a sluţbami, pro které je ochranná známka zapsána, b) moţnou záměnu díky podobnosti výrobků nebo sluţeb ze strany veřejnosti, c) zneuţití dobrého jména ochranné známky, kdy by se nepoctivě těţilo z rozlišovací způsobilosti či by byla způsobena újma.
30
8.1 Užívání ochranné známky
Stane-li se, ţe vlastník do 5 let od zápisu do rejstříku, nezačal řádně uţívat svou ochrannou známku či toto uţívání bylo přerušeno nejméně na nepřetrţitou dobu 5 let, ochranná známka podlehne následkům ze zneuţívání, pokud se neprokáţe, ţe existují pro neuţívání ochranné známky řádné důvody. Řádné důvody: 1) jedná-li se o umístění ochranné známky na produktech či jejich obalech pro účel vývozu, 2) pokud se nemění u ochranné známky její rozlišovací způsobilost v souvislosti s podobně zapsanou ochranou známkou. Uţívání ochranné známky prostřednictvím licenční smlouvy či uţívání kolektivní ochranné známky osobou, která má oprávnění k uţívání, je povaţováno za uţívání vlastníkem.
8.2 Neužívání ochranné známky a její následky
Za neplatnou můţe být ochranná známka prohlášena, pokud existuje starší ochranná známka, která nesplňuje podmínky uţívání. Důvodem zrušení starší ochranné známky můţe být také její neuţívání a to buď v plném rozsahu, či částečně, pro tu část sluţeb či výrobků, pro neţ není uţívána. Pokud není starší ochranná známka uţívána pro některé sluţby či výrobky, pro neţ byla zapsána, můţe to vést k prohlášení pozdější ochranné známky za neplatnou, ale jen v rozsahu, pro který je starší ochranná známka vedena.
31
9 Nakládání s právy u ochranné známky Zejména se jedná o moţnost práva na licenci k ochranné známce, právo zastavit ochrannou známku či ţádost o přepis majitele ochranné známky.
9.1 Převod práv u ochranné známky
Majitel ochranné známky můţe převést práva na toho, kdo má způsobilost k právním úkonům (u právnických osob se nabývá dnem vzniku a u fyzických osob dosaţením 18 let). Na nového majitele přechází všechna práva a povinnosti původního majitele ochranné známky. Převod je proveden na základě písemné smlouvy, kde je stanoveno, zda-li se jedná o částečný či úplný převod práv. Převody práv ochranné známky vůči třetím osobám nabývají účinnosti aţ dnem zápisu do rejstříku. Za tento úkon se platí správní poplatek a ţádost o zápis převodu do rejstříku můţe podat kterýkoliv účastník smlouvy. Ačkoliv zrovna probíhá prodej či převod podniku nebo jeho zrušení, práva k ochranné známce nezanikají a je moţný převod práv. Pokud byl vyhlášen konkurz je důleţité, aby správce konkurzní podstaty odsouhlasil převod práv na jiný subjekt. Bez souhlasu správce konkurzní podstaty nelze uskutečnit zápis o převodu a to i v případě, ţe smlouva byla podepsána jiţ před vyhlášením konkurzu.
9.2
Přechod práv u ochranné známky
Pokud ţádost o zápis ochranné známky podává právní nástupce (osoba, na níţ práva přecházejí), není v tomto případě ţádost zpoplatněna. Při sloučení, splynutí podniku či úmrtí vlastníka vlastnická práva přecházejí na právního nástupce.
32
9.3
Přepis práv
Majitel ochranné známky registrované v unijní zemi Paříţské úmluvy můţe podat u soudu návrh na určení práva, pokud byla ochranná známka obstaravatele
(osoba,
jeţ
hájí
obchodní
zájmy
majitele
zapsána na jméno ochranné
známky
–
zprostředkovatel či obchodní zástupce, který má s majitelem smluvní vztah). Skutková podstata „nevěrného agenta“, nebo-li kdyţ obstaravatel zneuţije svého postavení a zapíše tak ochrannou známku na své jméno. Dopouští se tím podvodu za získáním jednostranné výhody. Pravomocné rozhodnutí soudu mění vlastnické právo a Úřad na ţádost soudu změní vlastníka ochranné známky v rejstříku a také tuto událost zveřejní ve věstníku Úřadu.
9.4
Licenční smlouva
Licence můţe být udělena vlastníkem ochranné známky na základě licenční smlouvy uzavřené podle Obchodního zákoníku, jenţ upravuje licenční smlouvy pro předmět průmyslového vlastnictví
jako zvláštní smluvní typ (§508 a následující
Obchodního zákoníku). Nabyvatel licence má právo uţívat ochrannou známku a to ve smluveném rozsahu (pro všechny sluţby či výrobky, pro neţ byla zapsána či pro jejich část) a to na území České republiky či ve vymezené lokalitě. Většinou vlastník poskytuje licenci nabyvateli za úplatu. Vlastnické právo nepřechází z majitele na nabyvatele, nabyvatel má pouze právo ochrannou známku vyuţívat. Licence se dělí na výlučné a nevýlučné . Pokud smlouva neurčí druh licence, má se za to, ţe licence je nevýlučná, tzn. majitel ochranné známky je oprávněn k vyuţívání ochranné známky a k poskytnutí práva uţívat ji jinou osobou. Zápisem do rejstříku nabývá licenční smlouva účinnost vůči třetím osobám a je nutné, aby byla v písemné formě.
33
9.5
Zástava
Zástavní právo umoţňuje z předmětu zástavy uspokojit věřitelovy pohledávky a to tehdy, kdyţ dluţník neplní své platební či jiné povinnosti. Zástavní právo je upraveno v §152 Občanského zákoníku. Věřitel si nemůţe „dělat se zástavou co chce dle libosti“ a také mu nemůţe zástava „jen tak propadnout“. Ovšem má právo a nárok na to, zpeněţit zástavu, aby uspokojil svou pohledávku. Zástavní věřitel navrhne prodej zástavy např. ve veřejné draţbě.
9.6
Konkurs
Pokud je podnik v konkurzu, práva průmyslového vlastnictví se stanou součástí konkurzní podstaty. Je důleţité, aby s převodem práv na jiný subjekt souhlasil správce konkurzní podstaty jinak nelze bez jeho souhlasu převod zápisu provést a to i v případě, ţe smlouva se podepsala před vyhlášením konkurzu.
9.7
Exekuce
Předmětem exekuce se mohou stát práva průmyslového vlastnictví. Na základě rozhodnutí soudu se provede exekuce a to díky prodeji práv průmyslového vlastnictví.
34
10 Vyčerpání práv a omezení účinku z ochranné známky Práva majitele ochranné známky jsou omezena zákonnou licencí. Zákonná licence se hlavně uplatňuje u předmětů průmyslového práva a to u vynálezů. Jde o případy, kdy je uţívání chráněného předmětu ve veřejném zájmu. V obchodním styku majitel ochranné známky nemůţe zakázat třetím osobám uţívání stanovených údajů, pokud je jejich uţívání v souladu s pravidly hospodářské soutěţe a s dobrými mravy. Jedná se o uţívání názvu obchodní firmy nebo adresy, popř. jména a příjmení třetích osob. Také tam patří údaje zahrnující jakost, mnoţství, druh, účel, hodnoty, zeměpisný původ, dobu výroby produktu či sluţby a jiné vlastnosti. Majitel ochranné známky musí strpět uţívání obdobného označení, pokud práva k označení vznikla jiţ před podáním přihlášky a pokud je vše v souladu s právem České republiky. Jde o omezení práv majitele ochranné známky právem předešlého uţivatele.
10.1 Vyčerpání práv z ochranné známky
Institut tzv. vyčerpání práv z ochranné známky je upraven zákonem o ochranných známkách, kde se uvádí, ţe majitel ochranné známky nemůţe zakázat třetím osobám uţívat své ochranné známky na produktech, jeţ jsou s touto ochrannou známkou uvedeny na trhu v České republice či v členském státě Evropského společenství, ať jiţ majitelem samotným či s jeho souhlasem. Pokud má ovšem majitel ochranné známky řádné důvody k tomu, aby zabránil pozdějšímu vyuţití výrobků a to tehdy, kdyby se jejich stav změnil či zhoršil po uvedení na trh, tak toto omezení neplatí.
35
10.2 Omezení práv u kolektivní ochranné známky
Kolektivní ochranná známka se nemůže převádět na jinou osobu, nemůže být předmětem licence a ani ji nelze poskytnout jako zástavu.
36
11 Prostředky a prosazování práva Majitel ochranné známky, dojde-li k neoprávněnému zásahu do práv z ochranné známky, má právo domáhat se u soudu: 1. O dostatečné zadostiučinění (nepeněţité či peněţité, které spočívá hlavně v omluvě či v uvedení věci na pravou míru). 2. O odstranění porušení následků. 3. Zákazu porušení či ohroţení práva (majitel práva odvrací hrozbu, aby k porušení jeho práva nemohlo dojít, majitel práva ţádá, aby ten co jeho práva porušuje, je přestal porušovat). 4. O náhradu škody a navrácení bezdůvodného obohacení (vznikla-li škoda, musí zde být příčinná souvislost mezi jednáním, které směřovalo přímo ke vzniku škody a vzniklou škodou). Dalšími prostředky práv, které vlastník můţe uplatnit u soudu: 1. Informace a právo na ně. Nebo-li informovanost o původu výrobků či sluţeb, jenţ jsou uváděny na trh. Na dokladech či přímo na obalech je umístěno označení podobné či shodné s ochrannou známkou vlastníka. 2. Právo vlastníka na zničení či zabavení zboţí. Týká se to také materiálů a nástrojů, jenţ vedly k porušení nebo ohroţení práv. Toto právo je uplatněno proti tomu, kdo je vlastníkem těchto nástrojů či práva porušuje. Netýká se to spotřebitele (pouze v případě kolizního označení z výrobků, coţ se pouţije velmi ojediněle), soud by nerozhodl o zničení, pokud by to bylo nepřiměřené tomuto porušení či ohroţení. 3. Právo poţadovat, aby vydavatel či nakladatel tiskovin, periodik, slovníků nebo encyklopedií, uváděl jasný údaj o tom, ţe se jedná o zapsanou ochrannou známku, pokud se v nich publikuje či reprodukuje ochranná známka. Je to jedna z moţností proti zdruhovění.
37
12 Všeobecně známé známky a jejich ochrana „Pro řádný a nerušený rozvoj mezinárodního obchodu je ţádoucí, aby byla i v České republice zajištěna dostatečná ochrana tzv. všeobecně známých ochranných známek. Ochranou známých známek se zabývají některé mezinárodní smlouvy z oblasti průmyslově právní ochrany. Česká republika je vázána Paříţskou úmluvou na ochranu průmyslového vlastnictví a Dohodou o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS). Tyto úmluvy stanoví, jaké známky se povaţují za všeobecně známé a jaká je jim poskytována ochrana. V článku 6 bis uvedené Paříţské úmluvy se unijní země zavázaly, ţe při posuzování všeobecné známosti známky pro ně bude rozhodující posudek příslušného úřadu země jejího zápisu nebo jejího uţívání. Unijní země odmítnou nebo zruší zápis a zakáţí uţívání známky, která je reprodukcí, napodobením nebo překladem, jeţ je schopen vyvolat záměnu s všeobecně známou známkou. Dohoda TRIPS stanoví, ţe ochrana všeobecně známých známek se bude vztahovat nejenom na zboţí a sluţby, které jsou podobné těm, pro které byla známá známka zapsána. Ochrana se tedy vztáhne na všechny sluţby a zboţí bez omezení. Podle článku 16 odst. 2 citované dohody TRIPS se bude při určování, zda je ochranná známka všeobecně známá, brát zřetel na to, zda je tato známka známá v příslušném okruhu veřejnosti, včetně známosti v dané členské zemi, získané jako důsledek propagace této ochranné známky. V souladu s mezinárodními závazky poskytují zmíněnou ochranu také české právní předpisy. Je to zejména zákon č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách (dále jen ZOZ), obchodní zákoník a další předpisy z oblasti průmyslově právní ochrany. K všeobecně známým známkám se vztahují následující instituty ZOZ: 1) Ustanovení § 2 odst. 1 písmene h), týkající se označení, která jsou ze zápisu do rejstříku vyloučena.
38
2) §9 odst. 1 písm. b) o námitkách proti zápisu označení do rejstříku. 3) § 25 odst. 3 a § 26 odst. 2 tohoto zákona o výmazu jiţ zaregistrované ochranné známky. Ad 1) Podle § 2 odst.1 písm. h) zákona jsou ze zápisu do rejstříku vyloučena označení, jejichţ uţívání by bylo v rozporu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z mezinárodních smluv.O příslušných ustanoveních mezinárodních smluv jsme pojednali jiţ výše. Ad 2) V průběhu námitkového řízení můţe podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona podat námitky proti zápisu přihlašovaného označení do rejstříku majitel starší shodné či zaměnitelné všeobecně známé známky. I v tomto případě nemusí jít o známku zapsanou pro stejné nebo podobné výrobky nebo sluţby. Při podávání a projednávání těchto námitek je třeba doloţit, resp. zkoumat zejména tyto skutečnosti: - ţe podatel námitek je majitelem ochranné známky, - ţe má namítaná ochranná známka dřívější prioritu,- důkazy o tom, ţe je namítaná ochranná známka shodná či zaměnitelná se zveřejněným označením, - důkazy o tom, ţe se namítaná ochranná známka stala pro svého majitele a jeho výrobky či sluţby před podáním napadené přihlášky v ČR všeobecně známou. Není přitom rozhodující, zda byla všeobecně známá známka zapsaná téţ v České republice. Námitky na podkladě všeobecně známé známky musí jejich podatel odůvodnit především pomocí dokladů o: rozsahu a době uţívání ochranné známky,- propagaci, např. inzerci známky, - pověsti o známosti známky mezi příslušnou částí veřejnosti. Ideálním dokladem o této skutečnosti bude výsledek šetření o všeobecné známosti u občanů,hodnotě ochranné známky, - rozsahu a délce ochrany známky. Pokud jde o doklad o hodnotě ochranné známky, o níţ se prokazuje její všeobecná známost, nejsou většinou tyto hodnoty známy. V některých případech byla tato hodnota stanovena v rámci privatizace majitelem nebo znalcem. Kromě znaleckého posudku můţe za důkaz poslouţit hodnocení zveřejněné v odborném časopisu. Časopis Financial World v roce 1995 uvedl zaokrouhlené hodnoty světově proslulých známek (v mil. USD) např: Coca-Cola 39, Marlboro 39, IBM 17, Motorola 15, Kodak 12, Budweiser 11, Nescafé 10, Gilette 10, Pepsi 8 atd.
39
O tom, zda je ochranná známka všeobecně známou, rozhoduje ve smyslu článku 6 bis Paříţské úmluvy příslušný úřad země zápisu, tj. Úřad průmyslového vlastnictví. Obdobně bude Úřad postupovat, jestliţe podstatná část zveřejněného označení bude reprodukcí nebo napodobením namítané všeobecně známé známky. Ad 3) Majitelé všeobecně známých známek mají dále moţnost podat návrh na výmaz ochranné známky, která je shodná nebo zaměnitelná se všeobecně známou známkou. Úřad z rejstříku podle § 25 odst. 3 ZOZ vymaţe takovouto shodnou nebo s všeobecnou známou známkou zaměnitelnou známku z rejstříku, jestliţe by její uţívání neoprávněně těţilo z rozlišovací nebo dobré pověsti všeobecně známé známky nebo ji bylo na újmu. A to opět i v tom případě, ţe je napadená ochranná známka zapsána pro jiné druhy zboţí nebo sluţeb. Úřad však výmaz neprovede, jestliţe majitel všeobecně známé známky vědomě strpěl uţívání napadené ochranné známky v České republice po dobu pěti let od jejího zápisu. O všeobecně známých známkách jsme podrobněji pojednali výše, zejména ve vztahu k průběhu námitkového řízení. Na základě soudního rozhodnutí můţe podle § 26 odst. 2 ZOZ dojít k výmazu ochranné známky v případě, ţe soud dojde k závěru, ţe je pouţití této ochranné známky nedovoleným soutěţním jednáním. Majitel všeobecně známé ochranné známky musí Úřad o výmaz poţádat do šesti měsíců od právní moci rozhodnutí. Ve vztahu k uvedenému ustanovení známkového zákona bude k nedovolenému soutěţnímu jednání docházet při klamavé reklamě, klamavém označení zboţí a sluţeb, při vyvolání nebezpečí záměny a parazitování na pověsti výrobků nebo sluţeb soutěţitele. Pro ilustraci můţeme uvést některý zajímavý případ z praxe. Název Jaguar je všeobecně známá značka aut. Avšak dne 28. 3. 1995 byla pod č. 183 746 zapsána do rejstříku kombinovaná ochranná známka "JAGUAR" pro šicí stroje pro domácnost, řemeslo a průmysl a pro pletací stroje ve třídě 7 mezinárodního třídění výrobků a sluţeb. Světoznámý výrobce automobilů JAGUAR se domáhal výmazu této ochranné známky s odůvodněním, ţe se jedná o známku zaměnitelnou s jeho všeobecně známou ochrannou známkou "JAGUAR", která je i v ČR řádně registrována. Na podporu tvrzení o všeobecné známosti známky JAGUAR navrhovatel předloţil všechny potřebné materiály. Úřad o tomto sporu rozhodl v roce 1997. K zaměnitelnosti srovnávaných ochranných známek Úřad konstatoval skutečnost, ţe napadená ochranná známka obsahuje celé znění známky namítané. Slovní prvek JAGUAR je zde přitom prvkem jednoznačně
40
dominantním a určujícím charakter této známky. Doplňující obrazový prvek pak nemůţe tuto známku odlišit od známek namítaných natolik, aby nemohlo dojít k jejich vzájemné záměně. Napadená ochranná známka je se známkami namítanými natolik vizuálně i foneticky zaměnitelná, ţe můţe u běţných spotřebitelů vyvolat dojem, ţe zboţí označené napadenou ochrannou známkou pochází od navrhovatele, a de facto tak těţit z rozlišovací způsobilosti všeobecně známé známky JAGUAR.Na základě těchto skutečností a vzhledem k tomu, ţe pětiletá lhůta od zápisu napadené ochranné známky v době rozhodování neuplynula, bylo návrhu na výmaz vyhověno a napadená ochranná známka byla vymazána z rejstříku ochranných známek. Česká právní úprava ochrany všeobecně známých ochranných známek odpovídá soudobým světovým standardům a je plně v souladu s mezinárodními úmluvami z této oblasti. Právní úprava by tak neměla činit překáţky v rozvoji mezinárodního obchodu.“23
23
[Citováno 19.5.2010].Dostupný z: http://www.epravo.cz/top/clanky/ochrana-vseobecne-znamych-znamek-12657.html
41
13 Označení původu a zeměpisná označení Společenství 13.1 Označení původu a zeměpisná označení zemědělských produktů a potravin
„Nařízení Rady (ES) č. 510/2006 z 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin upravuje dvě samostatné skupiny chráněného zeměpisného názvu: označení původu a zeměpisná označení. K němu přísluší nařízení Komise (ES) č. 1898/2006, které je prováděcím předpisem. Obsahuje některé podrobnosti řízení, příslušné formuláře a pouţívané symboly. Jak se uvádí v preambuli k nařízení, spotřebitelé přikládají stále větší význam kvalitě potravin spíš neţ jejich kvantitě. Tato skutečnost vytváří rostoucí poptávku po zemědělských výrobcích nebo potravinách s identifikovatelným zeměpisným původem. V Evropské unii se označování zemědělských výrobků a potravin řídí jiţ obecnými pravidly, obsaţenými ve směrnici Rady ES 79/112/EEC o sblíţení zákonů členských států v oblasti označování a předvádění potravin a reklamy jich se týkající; s ohledem na jejich specifickou povahu však bylo přijato nařízení, které obsahuje dodatečná zvláštní ustanovení pro výrobky a potraviny ze stanovených zeměpisných oblastí. Nařízení obsahuje pravidla poskytování ochrany zeměpisným označením a označením původu pro zemědělské výrobky určené pro lidskou spotřebu, uvedené v příloze II Smlouvy o zaloţení Evropského společenství, a také pro potraviny, uvedené v příloze I nařízení, a zemědělské výrobky, uvedené v příloze II nařízení. Nařízení se týká těchto potravin : maso a masné produkty, sýry, další produkty ţivočišného původu, oleje a tuky, ovoce, zelenina a cereálie, ryby, měkkýši a korýši, koření, pivo, nápoje připravené z rostlinných extraktů, chléb, pečivo a další pekárenské a cukrářské produkty, přírodní klovatina a pryskyřice, hořčičná pasta, těstoviny; a těchto zemědělských produktů: seno, esenciální oleje, korek, košenila, květiny a okrasné rostliny, vlna, vrbové proutí, třený len.
42
Nařízení se netýká vín, lihovin a minerálních vod, neboť tuto oblast upravují speciální předpisy. Seznam v příloze nařízení můţe být rozšířen. Chráněné označení původu (CHOP) je název regionu, určitého místa nebo ve výjimečných případech země, který se pouţívá k označení zemědělského produktu nebo potraviny které pocházejí z tohoto regionu, určitého místa nebo země, jejichţ kvalita nebo vlastnosti jsou převáţně nebo výlučně dány zvláštním zeměpisným prostředím zahrnujícím přírodní a lidské činitele a jejichţ produkce, zpracování a příprava probíhá ve vymezené zeměpisné oblasti. Vyţaduje se tedy úzká vazba na oblast původu. Chráněné zeměpisné označení (CHZO) je název regionu, určitého místa nebo ve výjimečných případech země, který se pouţívá k označení zemědělského produktu nebo potraviny které pocházejí z tohoto regionu, určitého místa nebo země, a které mají určitou kvalitu, pověst nebo jinou vlastnost, kterou lze přičíst tomuto zeměpisnému původu a jejichţ produkce, zpracování nebo příprava probíhá ve vymezené zeměpisné oblasti. Rozdíl mezi označením původu a zeměpisným označením je ve druhém odseku definice. Pro zeměpisné označení postačí, aby bylo jen jedno stadium výroby produktu úzce vázáno na zeměpisné prostředí, i kdyţ to stále musí být výrobek pocházející z regionu, jehoţ jméno nese, a musí mít alespoň pověst, kterou lze přičíst jeho zeměpisnému původu. Rozsah ochrany Zapsaná označení jsou chráněna proti: přímému či nepřímému obchodnímu uţití zapsaného označení na produktech, na které se zápis nevztahuje, pokud jsou tyto produkty srovnatelné s produkty zapsanými pod tímto názvem, nebo (tam, kde výrobky nejsou srovnatelné) pokud uţívání označení těţí z dobré pověsti chráněného označení; 43
kaţdému zneuţití, napodobení nebo připomínání, i kdyţ je skutečný původ výrobku uveden nebo i kdyţ je chráněný název přeloţen nebo provázen výrazem „druh,“ „typ“, „metoda“, „na způsob“, „napodobeno“ apod.; kaţdému jinému lţivému nebo klamavému údaji o provenienci, původu, povaze nebo základních vlastnostech produktu, uvedenému na obalu, reklamních materiálech apod., způsobilému vyvolat nepravdivý dojem o jeho původu; všem ostatním praktikám způsobilým klamat veřejnost ohledně skutečného původu produktu. Tento bod byl úmyslně formulován obecně, aby zaplnil případné mezery v podrobněji formulovaných ustanoveních. Kontrolní struktury Nařízení by nemělo valného smyslu bez účinného kontrolního mechanismu. Funkcí kontrolních struktur je zabezpečit, ţe produkty nesoucí chráněné označení splňují poţadavky uvedené ve specifikacích. Nařízení vysvětluje podrobněji, ţe kontrolní struktury se mohou skládat z jednoho nebo
několika
určených
kontrolních
orgánů
a/nebo
soukromoprávních
útvarů,
aprobovaných k tomuto účelu členským státem. Je tedy na členském státu, aby rozhodl, zda kontrolu bude provádět soukromý sektor, nebo zda bude probíhat v rámci státní správy. V České republice je touto kontrolou pověřena Státní zemědělská a potravinářská inspekce a Státní veterinární správa ČR.“24
24
[Citováno 28.5.2010].Dostupný z: http://www.upv.cz/cs/informacni-zdroje/eurorubrika/oznaceni-puvodua-zemepisna-oznaceni-spolecenstvi.html
44
14 Ochranná známka Společenství 14.1 Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu (OHIM)
OHIM, který má sídlo v Alicante (jihovýchod Španělska) odpovídá za správu registrovaných průmyslových vzorů a ochranných známek Společenství. Rada EU přijala Nařízení, kterým byl zaloţen OHIM. Jedná se o Nařízení vytvoření ochranné známky Společenství (CTM). Kořeny sahají aţ roku 1957, kdy EHS usilovalo o společný evropský trh. Neţ vznikl OHIM a CTM, mohli vlastníci vyuţít právo na ochranu svých známek národní formou či mezinárodní. Mezinárodní forma: Je mezinárodní registrace, kterou má na starosti Mezinárodní úřad Světové organizace duševního vlastnictví se sídlem v Ţenevě. Oproti národní známce má tu výhodu, ţe stačí jedno přihlášení a zároveň má ve vybraných zemí stejnou účinnost jako známka národní. Přihlášení se podává na základě jiţ zaregistrované ochranné známky či podané přihlášky v zemi původu neboli v zemi přihlašovatele. Tuto formu mohou vyuţívat pouze firmy se sídlem či skutečným podnikem v členských zemích, které patří do Madridské dohody a Protokolu. Národní forma: Jedná se o přihlášení stejné známky ve více zemích Evropské unie. Čímţ majitel získá jednu či více národních ochranných známek, které spadají pod jednotlivá ustanovení v daných státech EU.
45
14.2 CTM a výhody
CTM (ochranná známka Společenství) můţeme převést, zrušit, zapsat na celém území členských států EU. Její existence činí 10 let, přičemţ jí můţeme obnovovat dle libosti. Podléhá podobným právním předpisům jako známky národní. Majitel CTM má vynutitelné právo pro celé území Společenství a zároveň je tu výhoda jediné registrační formy.
Coţ se projevuje také v niţších nákladech a ve zjednodušeném postupu. „U
národní ochranné známky je ochrana omezena na trh jedné země a mezinárodní ochranné známky nabízejí zjednodušený a relativně levnější způsob, jak získat ochranu v několika zemích, ale jen ochranná známka Společenství (CTM) poskytuje přímou a jednotnou ochranu na celém trhu EU. Tyto tři cesty jsou propojeny “spojnicemi“, které umoţňují drţitelům práv přizpůsobit systém ochrany svým konkrétním poţadavkům, obzvláště od 1. Října 2004, kdy bylo vytvořeno spojení mezi Madridským protokolem a systémem ochranných známek Společenství. Mezinárodní přihláška můţe také vyznačit OHIM, takţe místo (nebo vedle) národních ochranných známek pro jednotlivé země můţe přihlašovatel získat ochranu formou ochranné známky Společenství jako součást své “mezinárodní registrace“. “25
25
[Citováno 02.5.2010]. Ochranná známka Společenství, Úřad průmyslového vlastnictví, 1. vydání Praha 2006, s. 5
46
14.3 CTM a systém národních ochranných známek
„Ochrannou známku Společenství (CTM) je moţné získat bez ohledu na to, zda jiţ byla majitelem podána přihláška stejné ochranné známky nebo zda má majitel stejnou ochrannou jiţ zaregistrovanou u národního úřadu. CTM nevyţaduje zrušení dřívějších národních nebo mezinárodních ochranných práv, naopak zlepšuje ochranu a usnadňuje správu portfolia ochranných známek jednotlivých firem. Značku (nezapsané označení) můţete chránit tak, ţe si zaţádáte o její registraci jako CTM u Úřadu pro harmonizaci vnitřního trhu (OHIM). Přihláška CTM můţe být rovněţ doprovázena nárokováním práva přednosti podle Paříţské úmluvy, pokud byla přihláška národní známky podána v posledních šesti měsících před podáním přihlášky k OHIM. Právo přednosti, jak je definované v Paříţské úmluvě, bylo nyní rozšířeno na všechny členy Světové obchodní organizace (WTO).“26 Ochranné známky, registrované v členském státě EU, mohou být přihlášeny pod názvem ochranná známka Společenství, přičemţ se národní ochranná známka nemusí rušit. Majitel si můţe udrţet národní registraci v platnosti po tu dobu, v níţ bude platit povinné poplatky za obnovu. CTM nabízí také tzv. právo seniority, coţ nastane tehdy, kdyţ má vlastník registrovanou stejnou ochrannou známku u OHIM a zároveň národní. Lze tedy nárokovat senioritu u národní ochranné známky. Tento nárok umoţňuje vzdát se národní známky a udrţet si tak dřívější práva se známkou spojená, jako by se jednalo o stále registrovanou známku. Pokud dojde k odmítnutí přihlášky CTM, je moţné poţádat o konverzi. Stejně tak u zrušení registrace či prohlášení neplatnosti. V podstatě se jedná o změnu přihlášky CTM u národních ochranných známek. Týká se to zemí EU, kde zákon nezná důvody pro odmítnutí, zrušení či prohlášení neplatnosti ochranné známky. „Vzniklé národní známky mají původní datum podání nebo seniority, a díky tomu nebudou znehodnoceny investice nebo dobré jméno existující v těchto zemích. Od 1. října 2004
26
[Citováno 02.5.2010]. Ochranná známka Společenství, Úřad průmyslového vlastnictví, 1. vydání Praha 2006, s. 7
47
existuje další propojení mezi národními úřady duševního vlastnictví a OHIM: Madridský protokol.“27
14.4 Madridský protokol
K Madridskému protokolu přistoupilo Evropské společenství a tím OHIM získal významnou úlohu. Došlo ke spojení mezi systémem ochranných známek Společenství a zároveň Madridského protokolu.
CTM lze tedy získat i u Madridského protokolu.
Madridský protokol představuje ochranu známek po celém světě a zároveň se jedná o mezinárodní registrační systém, jehoţ správu má na starosti WIPO (Světová organizace duševního vlastnictví). Nyní vlastníci ochranných známek mohou vyuţívat dva různé způsoby. Podat mezinárodní přihlášku k OHIM (úřad země původu) prostřednictvím přihlášky CTM či vyznačit v mezinárodní přihlášce EU.
U mezinárodních přihlášek
s vyznačením EU, OHIM tuto přihlášku zveřejní. Zveřejněné přihlášky ovšem neobsahují seznam sluţeb a výrobků. Tyto přihlášky jsou prozkoumávány a lhůta pro podání námitek činí 9 měsíců od uveřejnění. OHIM má určitou časovou rezervu, kterou Madridský protokol nabízí. Nezkoumá např. zatřídění, které jiţ WIPO vytvořila. Prozatímní odmítnutí můţe být učiněno ve lhůtě 18 měsíců OHIM, pokud k odmítnutí nedojde z absolutních důvodů. Následně je vydáno osvědčení o udělení ochrany v půlroční lhůtě. V případě ţádných námitek, se vydá druhé prohlášení a známka je poté chráněna jako CTM. „Úspory pro OHIM, které vyplývají z přihlášek podle Madridského protokolu, umoţňují výrazné sníţení poplatků ve srovnání s přímým přihlášením CTM. Od samého začátku jsou mezinárodní přihlášky s vyznačením EU zařazeny do CTM-ONLINE (nástroj na vyhledávání ochranných známek Společenství na internetových stránkách OHIM) stejně jako CTM přihlašované přímo. Speciální výhodou vyznačení EU v mezinárodních přihláškách představuje tzv. “zpětná opce“. Díky tomuto ustanovení, v případě, ţe mezinárodní přihláška s vyznačením EU nedospěje k registraci, si můţe přihlašovatel ponechat původní datum podání mezinárodní přihlášky, registrační číslo, atd. a určit členské státy EU, v nichţ by chtěl národní ochranu navázanou na registraci podle 27
[Citováno 02.5.2010]. Ochranná známka Společenství, Úřad průmyslového vlastnictví, 1. vydání Praha 2006, s. 8
48
Madridského protokolu. Tato koncepce je podobná konverzi, ale je jednodušší. Mezinárodní přihlášky podávané u OHIM na základě přihlášky nebo registrace CTM mohou být podány v kterémkoli oficiálním jazyce EU, ale musí se pouţívat oficiální formulář (ten není povinný u běţných přihlášek CTM) Pokud seznam výrobků a sluţeb není v jednom z jazyků, které přijímá WIPO (angličtina, francouzština, španělština), zajistí OHIM jeho překlad do jednoho týdne. Překlad bude proveden prostřednictvím Překladatelského centra v Lucemburku. Protoţe OHIM a WIPO mají moţnost vzájemné elektronické komunikace, má přihlašovatel usnadněnou úlohu, protoţe nemusí znovu překládat vyobrazení ochranné známky.“28
14.5 Přihlášení a získání CTM
Přihlásit si CTM mohou všechny kategorie přihlašovatelů. Mohou jí podat veřejná sdruţení, holdingové společnosti, firmy, soukromá sdruţení, či samotný tvůrce grafické známky. CTM a její systém umoţňuje celosvětový přístup přihlášení. Ti co nemají bydliště, sídlo či funkční podnik v EU, jsou zastupováni speciálním zástupcem před OHIM. Seznam těchto zástupců je uveřejněn na webových stránkách OHIM jako „CTMAGENT“. Přihlášku je moţné podat v národním jazyce a jako druhý jazyk si zvolit nějaký jiný jazyk z oficiálního jazyka Evropské unie (angličtina, španělština, francouzština, němčina a italština). Úplné informace nalezneme ve Věstníku a Rejstříku ochranných známek Společenství. Přihláška můţe být podána přímo osobně u OHIM v Alicante či u národního úřadu průmyslového vlastnictví ve státech Evropské unie. Způsob přihlášení můţe být faxem, online způsobem, poštou či osobní formou. Nejlevnější forma je on-line systémem.
28
[Citováno 05.5.2010]. Ochranná známka Společenství, Úřad průmyslového vlastnictví, 1. vydání Praha 2006, s. 9,10.
49
14.6 Proces registrace
Přihláška musí splňovat určité poţadavky. Především se jedná o zaplacení poplatku a to do 30 dní od přijetí přihlášky. Přihlašovatel je zároveň vyzván, aby odstranil případné nedostatky. Za datum byl povaţován den, kdy případné nedostatky přihlašovatel odstraní. Zároveň dochází ke kontrole správného zatřídění výrobků a sluţeb a jiných poţadavků. K usnadnění správného zatřídění přihlašovatelem, slouţí např. nástroj EUROACE, který nalezneme na webových stránkách OHIM. I zde ovšem platí, ţe průzkumný referent OHIM bude kontaktovat přihlašovatele v případě některých nedostatků a přihlašovatel bude mít moţnost je tak následně upravit či odstranit. Podrobnosti týkajících se nových přihlášek potom předá OHIM těm národním úřadům průmyslového vlastnictví, které měly zájem vypracovat národní rešeršní zprávy. Zároveň OHIM provede svou vlastní rešerši, kdy se zaměří na starší ochranné známky CTM, zda nejsou v rozporu s danou přihláškou. Poté je přihlašovatel, či jeho zástupce rešeršemi informován.
14.7 Důvody zamítnutí CTM
Přihláška můţe být zamítnuta z “absolutních“ důvodů. OHIM musí zkontrolovat, zdali označení na přihlášce má dostatečnou rozlišovací způsobilost a je moţné je tedy zaregistrovat jako CTM. „Onačení nesmí: 1. Postrádat rozlišovací způsobilost, tzn. přihlašovaná známka musí být schopna fungovat jako označení obchodního původu výrobku nebo sluţby, 2. být popisná , tj. v ţádném jazyce Společenství nesmí popisovat kvalitu, mnoţství, hodnotu, zeměpisný původ nebo jiné vlastnosti výrobků a sluţeb,
50
3. být označením generickým, tj. označením běţným v současné mluvě nebo v bona fide a zavedené obchodní praxi v ţádné členské zemi EU. Tyto výhrady mohou být překonány, pokud příslušné označení získalo uţíváním rozlišovací způsobilost, čemuţ se říká odvozený význam. V takovém případě musí přihlašovatel prokázat, ţe relevantní veřejnost povaţuje dané označení na základě jeho uţívání za označení výrobků nebo sluţeb pocházejících od jednoho podniku (tj. podniku přihlašovatele). Existují další důvody pro zamítnutí, související např. s povahou, hodnotou nebo technickou nezbytností tvaru výrobku v případě trojrozměrných ochranných známek. Ochranné známky, které jsou klamavé nebo v rozporu s dobrými mravy a morálkou budou rovněţ zamítnuty. Přestoţe v předběţném průzkumu nebudou zajištěny ţádné překáţky, které by bránily registraci, mohou o zrušení příslušné CTM poţádat u OHIM třetí strany. Jako u všech rozhodnutí OHIM se přihlašovatel proti rozhodnutí o zamítnutí přihlášky můţe odvolat.“29
29
[Citováno 05.5.2010]. Ochranná známka Společenství, Úřad průmyslového vlastnictví, 1. vydání Praha 2006, s. 18
51
15 Mezinárodní ochranná známka „Ochranné známky zapsané v České republice je moţné prostřednictvím Úřadu
průmyslového vlastnictví přihlásit jako tzv. mezinárodní ochranné známky do některých dalších států (viz seznam smluvních států) na základě Madridské dohody o mezinárodním zápisu ochranných známek a na základě Protokolu k této dohodě.“30 Madridská dohoda a Protokol umoţňují vlastníkům ochranných známek moţnost ochrany na základě jediné přihlášky, která byla podána u Mezinárodního úřadu Světové organizace duševního vlastnictví se sídlem v Ţenevě. Přednostní právo ochranné známky z přihlášky lze uplatnit tehdy, pokud bude přihláška u Mezinárodního úřadu podána do 6 měsíců a to od podání dané přihlášky na území České republiky. Pokud mezinárodní přihláška obsahuje jen smluvní státy Madridské dohody, jenţ ale nejsou smluvními státy Protokolu, je důleţité aby se zápis ochranné známky opíral o přihlášku v České republice. Pokud budoucí majitel ochranné známky, ţádá o ochranu ve státech, které jsou členy Protokolu či Madridské dohody, zápis se můţe uskutečnit pouze na základě přihlášení ochranné známky v České republice, aniţ by byl proveden zápis do rejstříku ochranných známek v Čr. „Takový mezinárodní zápis je však závislý na následném provedení zápisu předmětné ochranné známky v České republice. To znamená, ţe pokud nedojde k zápisu známky a řízení o přihlášce ochranné známky v České republice skončí zamítnutím přihlášky nebo zastavením řízení o přihlášce, bude příslušný mezinárodní zápis v mezinárodním rejstříku ochranných známek vedeném Mezinárodním úřadem Světové organizace duševního vlastnictví zrušen. Rozsah zrušení musí vţdy odpovídat výslednému stavu základní národní přihlášky. Bude-li tedy národní přihláška v České republice zamítnuta jen pro část seznamu přihlašovaných výrobků nebo sluţeb, bude téţ mezinárodní
30
[Citováno 26.5.2010].Dostupný z: http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/ochranneznamky/prihlasovani-do-zahranici/mezinarodni-ochranna-znamka/moz-obecne-informace.html
52
zápis ochranné známky zrušen jen pro odpovídající část seznamu výrobků nebo sluţeb a pro zbývající výrobky nebo sluţby bude ponechán v platnosti.“31 Jakmile je mezinárodní ochranná známka zapsaná do mezinárodního rejstříku, Mezinárodní úřad má na starosti oznámení o zápisu všem smluvním státům Protokolu či Madridské dohody, neboli do těch, které jsou v mezinárodní přihlášce uvedeny. Pokud známka odporuje vnitrostátním předpisům, mohou smluvní státy odmítnout ochranu mezinárodní známky a to do jednoho roku od data oznámení. Lhůta se ovšem dá na základně prohlášení smluvních států prodlouţit a to na dobu osmnácti měsíců. Pokud oprávněná osoba podá námitku, můţe být překročena i lhůta osmnácti měsíců, ovšem pokud je stát členem Mádridské dohody i Protokolu (tj. obou), můţe odmítnout ochranu pouze v období jednoho roku od data zveřejnění mezinárodního zápisu. Doba ochrany u mezinárodní známky činí 10 let a obnovena můţe být také na 10 let. Jakmile je mezinárodní známka zapsána, můţe jí její majitel přihlašovat do dalších států Protokolu a Madridské dohody.
Existence zápisu známky v České republice
v prvních pěti letech je důleţitá pro mezinárodní zápis. Pokud totiţ dojde k zániku známky v průběhu pěti letech od data mezinárodního zápisu, bude její mezinárodní zápis zrušen. Následně je vlastník oprávněn v průběhu tříměsíční lhůty (od data zrušení) poţádat o přeměnu, neboli zaţádat o přeměnu mezinárodního zápisu na národní přihlášky u zápisných úřadů, jenţ mají povinnost schválit pod datem mezinárodního zápisu, datum podání národní přihlášky. „Od 1. října 2004 je moţné formou mezinárodního zápisu přihlásit ochrannou známku rovněţ pro Evropskou unii jako celek tím, ţe přihlašovatel v ţádosti o mezinárodní zápis vyznačí Evropskou unii. O ochraně známky na území Evropské unie rozhoduje Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu (OHIM) v Alicante. Jestliţe tento úřad odmítne mezinárodní ochranné známce pro území Evropské unie ochranu nebo účinky mezinárodního zápisu ochranné známky pro Evropskou unii zaniknou, (např. z důvodu prohlášení známky za neplatnou), můţe přihlašovatel poţádat o přeměnu vyznačení Evropské unie jako celku na ţádost o následné vyznačení mezinárodního zápisu ochranné známky pro jednotlivé členské státy Evropské unie podle svého výběru. Přihlašovatel si 31
[Citováno 26.5.2010].Dostupný z: http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/ochranneznamky/prihlasovani-do-zahranici/mezinarodni-ochranna-znamka/moz-obecne-informace.html
53
rovněţ můţe určit, zda bude ţádat o následné vyznačení v členských státech pro celý seznam výrobků nebo sluţeb nebo jen pro část tohoto seznamu. Dále se přihlašovatel můţe rozhodnout pro přeměnu vyznačení Evropské unie v mezinárodním zápisu ochranné známky na národní přihlášky v jednotlivých členských státech. V tom případě ţádá o přeměnu přímo u zápisných úřadů těchto států podle nařízení o ochranné známce Společenství (Community Trade Mark). Ţádost o přeměnu vyznačení Evropské unie na následné vyznačení členských států podává přihlašovatel k Mezinárodnímu úřadu prostřednictvím OHIM ve lhůtě stanovené nařízením o ochranné známce společenství, tj. ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy nastaly rozhodné skutečnosti (např. vydání oznámení o odmítnutí ochrany ze strany OHIM). Ţádost se podává na zvláštním formuláři Mezinárodního úřadu Světové organizace duševního vlastnictví MM16, který je k dispozici na adrese http://www.wipo.int. Pro následné vyznačení členských států bude uznáno datum dne, kdy bylo do mezinárodního rejstříku zapsáno datum vyznačení Evropské unie. V důsledku uvedené přeměny budou rozhodovat o přiznání nebo odmítnutí ochrany předmětné mezinárodní ochranné známce zápisné úřady vybraných členských států Evropské unie v souladu s vlastními známkoprávními předpisy. Přihlašování do států, které nejsou členy Madridské dohody o mezinárodním zápisu ochranných známek nebo Protokolu k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu ochranných známek. Pokud chce vlastník ochranné známky získat pro tuto známku ochranu ve státě, který není smluvním státem Madridské dohody nebo Protokolu k této dohodě, musí ţádat o její registraci tzv. národní cestou, tedy přímo u úřadu průmyslového vlastnictví tohoto státu, zpravidla prostřednictvím tamějšího oprávněného zástupce a podle vlastních známkoprávních předpisů tohoto státu. Tímto způsobem lze přihlašovat ochranné známky i do jednotlivých států, které jsou členy Madridské dohody nebo Protokolu k této dohodě, jakoţ i do jednotlivých států Evropské unie.“32
32
[Citováno 26.5.2010].Dostupný z: http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/ochranneznamky/prihlasovani-do-zahranici/mezinarodni-ochranna-znamka/moz-obecne-informace.html
54
16 100 Celosvětově nejlepších ochranných známek pro rok 2010 Obrázek č. 1133
33
[Citováno 18.5.2010].Dostupný z: http://www.millwardbrown.com/Libraries/Optimor_BrandZ_Files/2010_BrandZ_Top100_Chart.sflb.ashx
55
Obrázek č. 1234
34
[Citováno 18.5.2010].Dostupný z: http://www.millwardbrown.com/Libraries/Optimor_BrandZ_Files/2010_BrandZ_Top100_Chart.sflb.ashx
56
17 Doména obecně a její charakteristika Obrázek č. 1335 Jedná se o základní adresní jednotku internetu, kde je
označeno místo, na kterém nalezneme
uloţenou webovou prezentaci. Sem potom také směřuje náš internetový prohlíţeč. Kaţdá doména je jedinečná. Nemůţe existovat stejná doména. Kdyby existovala, docházelo by k duplicitě a počítač by netušil, o kterou prezentaci máme vlastně zájem. Domény
byly
zaloţeny
k lepšímu
zapamatování adresy, jelikoţ na úplném počátku světové sítě internetu se zadávaly do prohlíţeče jenom čísla. Jednalo se zejména o IP adresy serveru, na nichţ byly webové prezentace ukládány. Lidský mozek si ovšem ale daleko lépe zapamatuje slovní spojení či samotné slovo neţ jen řadu nic neříkajících čísel. To byl hlavní důvod, proč se pod tato čísla přiřadily jednotlivé domény, jeţ je také nahradily. Ovšem i dnes můţeme pouţít IP adresu, je-li nám známa namísto domény. Tento postup je vyuţíván zejména tehdy, pokud se na straně domény vyskytly nějaké problémy. Je i moţné, ţe doména na určitý čas tzv. vypadne ze sítě. Díky novým technologiím se ovšem tento problém stává dnes jiţ jen výjimečně.
17.1 Dělení domén Dělení domén máme buď podle koncovky či podle úrovně. Kaţdá doména je sloţena z více částí. 1. úroveň domény je někdy nazývána jako „koncovka“ nebo „TLD“ coţ je zkratka pro top level domain, většinou symbolizuje národní koncovku (CZ, COM, EU, DE atd.) Mnohdy je koncovka určující pro jazyk, v němţ je webová prezentace zhotovena, ale není to pravidlo. Doména 2. úrovně se vyskytuje před doménou 1. úrovně a odděluje je tečka. Akreditovaní registrátoři jsou ti, co poskytují registraci těchto domén.
35
[Citováno 18.5.2010].Dostupný z: http://www.green-master.cz/wpcontent/uploads/wpsc/product_images/domena.jpg
57
Konkrétní zaměření nebo webové prezentace jsou obsaţeny v doméně 2. úrovně, které slouţí k usnadnění případnému odůvodnění, pokud není uţivateli známa. Např: „webzurnal.cz“. Dále tu máme doménu 3.úrovně, jenţ můţeme nalézt i pod pojmem subdoména. Nalézá se před doménou 2. úrovně a opět je za ní tečka. Pro lepší specifikaci celého obsahu se právě pouţívá subdoména, která umoţňuje vytvoření dalších prezentací. Uţití nalezneme převáţně ve větších portálech, které se skládají jiţ z mnoho dat a informací. Je tedy lepší obsah rozdělit do více kategorií a zároveň tak vytvořit pro ně oddělené stránky, aby se uţivatel mohl lépe zorientovat. Výhoda subdomény je, ţe se dá vytvořit zdarma, snadno a rychle. Existují i další domény různých úrovní, ale jsou pouţívány jen zřídkakdy. Důvodem je, ţe bohatě stačí jiţ zmíněné úrovně. Při komunikaci na internetu, můţeme vidět označení domény 1. řádu, jedná se o to stejné jako doména 1. úrovně atd.
17.2 Rozdělení domén podle koncovek Obrázek č. 1436 Domény 1. úrovně se nám ještě dělí na domény generické a národní. Generickou doménu si v podstatě můţe zaregistrovat kdokoli a to bez ohledu na občanství či jiné náleţitosti (např. COM, BIZ, NET, NAME, INFO), ovšem národní domény mají vţdy vazbu k určitému státu. Zároveň se vyskytují ve správě státem určených jednotlivých organizací, které mají náleţité povolení. V České republice máme národního správce domén např. CZ.NIC. Zde jsou centrální registry a tyto společnosti si určují pravidla a podmínky, na základě kterých se registruje specifická doména. Máme případy, kdy lze, aby doména mohla být registrována pouze občanem dané země nebo právnickou osobou podnikající v daném státě. U nás se s tímto omezením nesetkáváme.
36
[Citováno 18.5.2010].Dostupný z: http://www.ehosting.cz/img/domeny.jpg
58
Je velmi důleţité jakou doménu si zvolíme a to platí nejen pro webovou prezentaci. Doména určuje zároveň budoucnost, to jestli se bude dotyčný potýkat s problémy či bude mít tzv. vystaráno. Proto je lepší při výběru domény, pečlivě zváţit všechny moţné návrhy. Lidé mívají velmi často problémy s pamětí, a proto je lepší se řídit pravidlem: „čím jednodušší tím zapamatovatelnější a lepší.“
17.3 Doména a ochranná známka
Doména a její jméno slouţí k rozlišení sluţeb a výrobků jejich majitelů. Nejprve musí splnit zákonné podmínky ve smyslu zákona č. 137/1995 Sb., a dalších následujících předpisů o ochranných známkách, a teprve poté mohou být v České republice registrovány. Ze zápisu do rejstříku ochranných známek na základě zákona je vyloučen výčet případů a to včetně i doménového jména. Coţ znamená, ţe nemůţe být zaregistrováno označení či značka, jeţ se pouţívají v obchodních zvyklostech, v dobré víře, či obvyklé označení v běţném jazyce. Stále platí dostatečná rozlišovací schopnost. Zákon udává případy, kdy Úřad průmyslového vlastnictví nemůţe provést zápis do rejstříku ochranných známek. Jedná se např. o označení, zabraňující právům třetích osob. Většinou jsou důvodem řádně zdůvodněné námitky, na základě kterých nebylo přihlášení učiněno v dobré víře. „Například zákon o ochranných známkách uvádí (§ 9 odst.1 písm. c), ţe námitky proti zápisu zveřejněného označení můţe ve lhůtě tří měsíců od zveřejnění podat „drţitel shodného nebo zaměnitelného označení, které v České republice v uplynulých dvou letech před podáním přihlášky získalo rozlišovací způsobilost pro stejné nebo podobné výrobky nebo sluţby tohoto drţitele“. Na základě tohoto ustanovení by mohl podat námitky proti zápisu určitého označení i majitel doménového jména, uţívaného alespoň dva roky v ČR pro označení určitých výrobků nebo sluţeb, pokud jeho registraci jako ochranné známky poţaduje přihlašovatel ochranné známky. Obdobně lze vyuţít na ochranu staršího práva i další ustanovení zákona o ochranných známkách.“37
37
[Citováno 20.5.2010].Dostupný z: http://www.epravo.cz/top/clanky/domenova-jmena-a-ochranne-znamky20197.html
59
Setkáváme se s případy, kdy jsou porušeny práva k ochranným známkám prostřednictvím domén. „Zejména se jedná o tzv. „spekulativní doménová jména“, přihlášená za účelem jejich následného prodeje majitelům shodné nebo obdobné ochranné známky.“38 Soudy nepřikládají doménám zvláštní postavení a jsou posuzovány dle platných známkoprávních předpisů. „V jednom z prvních rozhodnutí v ČR, týkajících se doménových jmen, vydal soud předběţné opatření zakazující uţívání doménového jména aţ do konečného rozhodnutí soudu. Navrhovatelem byla společnost, vlastnící ochrannou známku, shodnou s daným doménovým jménem a podnikající ve stejném regionu a ve stejném oboru jako drţitel registrace. Doménové jméno bylo tedy zaregistrováno přímým soutěţitelem majitele shodné ochranné známky. Soud ve zdůvodnění svého rozhodnutí uvedl, ţe registrace doménového jména nedává drţiteli registrace ţádná práva srovnatelná s právy k ochranným známkám nebo firmám, a ţe drţitel registrace musí dodrţovat tato práva, jakoţ i práva na ochranu proti nekalé soutěţi. Toto rozhodnutí je v souladu se zahraničními judikáty. Např., soudce ve sporu eCash Technologies Inc. v. Guagliardo d/b/a ecash.com, C.D.Cal. Case No. CV 00-03292 ABC (RNBx), 12/18/00, rozhodnutém v USA, ve zdůvodnění rozsudku uvedl, ţe registrace doménového jména nedává drţiteli této registrace ţádná práva k ochranné známces doménovým-jménem.“39
Soudní praxe nám ukazuje, ţe sloţitější případy doménových jmen a ochranných známek působí v mnoha zemích problémy. Hlavními důvody jsou: a) Doménová jména jsou celosvětově unikátní, ovšem ochranné známky mohou být přihlášené pro rozdílné produkty či sluţby (známky jsou chráněny pro vymezený okruh produktů či sluţeb) coţ znamená, ţe se můţe vyskytovat více podobných či obdobných známek na trhu, a to u domén nelze.
38
[Citováno 20.5.2010].Dostupný z: http://www.epravo.cz/top/clanky/domenova-jmena-a-ochranne-znamky20197.html 39 [Citováno 20.5.2010].Dostupný z: http://www.epravo.cz/top/clanky/domenova-jmena-a-ochranne-znamky20197.html
60
b) Problémy při určování práv, zda je právo porušováno či nikoliv a to na základě celosvětového charakteru domén (i národní domény jsou přístupné v podstatě komukoliv po celém světe, přičemţ se nebere ohled na server a jeho umístění, na kterém jsou zpřístupněny). c) Prosazování známkového práva v různých zemích. V dnešní době jsou tyto problémy řešeny právem nekalé soutěţe.
17.4 Domény a zápis
„Doménová jména jsou schopná zápisu do rejstříku ochranných známek jen tehdy, jestliţe vedle běţných prvků domény obsahují ještě navíc nějaký prvek, který má dostatečnou rozlišovací způsobilost. Zápisu neschopné jsou prvky www, com, org, gov, edu, net, cz, neboť samy o sobě nemají rozlišovací způsobilost OHIM pokládá např. za zápisu neschopná označení: SOFTWARE.COM, Internet.com, VIDEOGAMES.COM, čs. Úřad pokládal za zápisu neschopná označení: WWW.CENTRUM www, Patentmarket, www.knihy, www.stranky.cz, www.stranky, www.centrum.cz, www.centrum 2000.cz, WWW.PASTA, www.modelar.cz, WWW.SPAGETTI čs. Úřad pokládal za zápisu schopná označení http://www.mediatel.cz, www.producer.cz, www.atic.cz, www.karta.cz, WWW.PART:CZ, www.sinfonia.aliachem.cz, www.expedice.natires.cz, www.regon.cz, www.EUROBROKER.czwww.autohandlanonce.cz“40
40
[Citováno 18.05.2010] Ladislav Jakl, Právní Ochrana
61
17.5 Domain name grabbing Domain name grabbing nebo cybersquatting, v podstatě zlovolná registrace doménových jmen zaměnitelná se známými obchodními firmami anebo ochrannými známkami. Vlastník této registrované domény, se snaţí prodat tyto domény dotčeným firmám s velkým ziskem. I u nás v České republice, máme dostatek těchto příkladů, např.: „TV-NOVA.COM, PILSNER-URGUEL.COM, OSKAR.CZ, KRAJBRNENSKY.CZ, OMBUDSMAN.CZ apod. Jiné domény zase neoprávněně uţívají jména populárních osobností(např.DAGMAR-HAVLOVA.CZ;KARELGOTT.CZ;MILOSZEMAN.CZ,...).“41
41
[Citováno 14.5.2010].Dostupný z: http://www.epravo.cz/top/clanky/domenova-jmena-versus-ochranneznamky-15291.html?mail
62
18 Nekalá soutěž „Nekalou soutěţí rozumíme podle obecné podstaty zákona takové jednání v hospodářské soutěţi, které je v rozporu s dobrými mravy soutěţe a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěţitelům nebo spotřebitelům. Zvláštní typy nekalé soutěţe jsou například následující druhy jednání: Klamavé označování zboţí a sluţeb, vyvolávání nebezpečí záměny, klamavá reklama, parazitování na pověsti, podplácení, zlehčování, porušování obchodního tajemství, ohroţování zdraví a ţivotního prostředí. K naplnění podstaty nekalosoutěţního jednání je třeba splnit následující dvě podmínky: jednání musí být v rozporu s dobrými mravy soutěţe a musí být způsobilé přivodit újmu jiným soutěţitelům nebo spotřebitelům.“42
18.1 Klamavé označování zboží a služeb
„Klamavé označení zboţí a sluţeb, (§46 Obch.z) je označení, které je způsobilé vyvolat v hospodářském styku mylnou domněnku, ţe jím označené zboţí nebo sluţby pocházejí z určitého státu, určité oblasti či místa nebo od určitého výrobce. Taktéţ, vykazují-li zvláštní charakteristické znaky nebo zvláštní jakost. Klamavé označení zboţí a sluţeb, (§46 Obch.z) je označení, které je způsobilé vyvolat v hospodářském styku mylnou domněnku, ţe jím označené zboţí nebo sluţby pocházejí z určitého státu, určité oblasti či místa nebo od určitého výrobce. Taktéţ, vykazují-li zvláštní charakteristické znaky nebo zvláštní jakost. Na místě, prostředku a skutečnosti zda došlo k označení přímo či nepřímo přitom nezáleţí. Můţe jím být proto i pouhé nesprávné označení výrobku. Klamavým označením však není případ uvedení názvu, který se v hospodářském styku jiţ všeobecně vţil jako údaj k označování druhu nebo jakosti zboţí (ne však, je-li k němu připojen dodatek způsobilý klamat o původu, např."pravý, původní" apod.). Na rozdíl o skutkové podstaty vyvolání nebezpečí záměny 42
[Citováno 19.5.2010].Dostupný z: http://www.ochranneznamky.info/index.php?page=nekalosoutezni_jednani&lang=cz
63
zde nejde o zaměnitelnost jednoho předmětu s jiným, ale o vyvolání nesprávných představ o určitém výrobku nebo sluţbě. Toto ustanovení se nedotýká práv a povinností z označení původu výrobků, ochranných známek, chráněných odrůd rostlin a plemen zvířat. Klamavé označení představuje jednu ze skutkových podstat nekalé soutěţe.“43
18.2 Jako nekalou soutěž zahrnující vyvolávání nebezpečí záměny postihuje zákon tři typy jednání:
„uţívání obchodního jména nebo zvláštního označení podniku uţívaných jiţ po právu jiným soutěţitelem uţívání zvláštních označení výrobků nebo obchodních materiálů podniku, která platí v zákaznických kruzích pro určitý podnik za příznačná napodobování cizích výrobků nebo jejich obalů (výjimku tvoří v tomto případě napodobení v prvcích, které jsou uţ z povahy výrobků funkčně, esteticky nebo technicky předurčeny, a napodobitel učinil veškerá opatření, aby nebezpečí záměny vyloučil nebo aspoň podstatně omezil) Pokud k jednotlivým označením příslušejí zvláštní práva (průmyslová, autorská), tvoří jejich porušení zvláštní skutkovou podstatu, kterou nelze zaměňovat s jednáním nekalé soutěţe. Abychom mohli mluvit o zaměnitelnosti z hlediska nekalé soutěţe, je třeba, aby název, značka, výrobek či obal, o jehoţ zaměnitelnost se jedná, byl individualizovatelný, tzn. aby měl příslušnou míru rozlišovací způsobilosti. Právní prostředky ochrany v oblasti práva na ochranu proti nekalé soutěţi jsou soukromoprávní (na rozdíl od veřejnoprávních). Je to především: nárok na zdrţení se jednání nekalé soutěţe nárok na odstranění stavu, který jednáním nekalé soutěţe vznikl nárok na přiměřené zadostiučinění nárok na náhradu škody 43
[Citováno 19.5.2010].Dostupný z: http://www.epravo.cz/top/clanky/klamave-oznaceni-zbozi-a-sluzeb4026.html
64
nárok na vydání bezdůvodného obohacení různé nároky určovací“44
44
[Citováno 19.5.2010].Dostupný z: http: Dostupný z: http: ://www.ochranneznamky.info/index.php?page=nekalosoutezni_jednani&lang=cz
65
Závěr Cílem této práce bylo nastínit problematiku ochranné známky a práva s ní spojené. Definovala jsem ochrannou známku, tak jak to činí zákon a odborná literatura. Snaţila jsem se rozebrat nejdůleţitější body, které souvisejí s ochrannou známkou, také práva a povinnosti, které vznikají jednak vůči vlastníkům tak i vůči třetím osobám. Pouţívání znaků a značek sahá uţ do dávné minulosti. Od různých kreseb a znaků, které zpodobují bohy (kdy spojovacím článkem ještě nebyl obchod), aţ po dnešní pojetí ochranné známky, která v současné době splňuje mnoho funkcí. Jednou z nich je například funkce rozlišovací, ta poukazuje na určitou kvalitu nabízeného zboţí. Usnadňuje identifikaci jednotlivých výrobků a sluţeb, upozorňuje na jejich původ, umoţňuje spotřebitelům snadný přehled a orientaci na trhu. Dále máme funkci obrannou, která pomáhá chránit jednotlivé výrobky a sluţby svých majitelů prostřednictvím vymahatelné právní záruky. Ideální prostředí na trhu bohuţel neexistuje, a proto mnohdy dochází ke klamavému označení zboţí a sluţeb. Např. ve formě padělání či parazitování na pověsti jiných soutěţitelů. Mnoho výrobců způsobuje záměrně újmu a škodu jiným účastníkům hospodářské soutěţe, to vše především za účelem dosaţení zisku a obohacení se. Mnohdy tak činí na úkor známých značek, které si své postavení na trhu tvrdě vydobyly. Nejen národní právní úprava, ale i mezinárodní úmluvy, nařízení a směrnice se sice snaţí zabránit této trestné činnosti, ale i tak se setkáváme s velkým mnoţstvím snadno dostupných padělků. Bylo by moţná vhodné, zkusit se více zaměřit na důkladnější kontrolu ze strany celních úřadů a zlepšit samotnou vymahatelnost práv. Ovšem i samotní majitelé ochranných známek, dle mého názoru, mohou mít svůj podíl nepřímo na nekalosoutěţním
jednáním.
Vlastník
ochranné
známky
má
řadu
moţností
(soukromoprávních, veřejnoprávních), které můţe pouţít a bránit se tím proti porušování svých práv. Pak uţ je na kaţdém z nich, do jaké míry tuto moţnost dokáţe vyuţít. Často i nedůsledné chování a nezájem ze strany majitelů ohledně porušování jejich práv a ochrany tak nepřímo podporuje ono nekalosoutěţní jednání. Co se týče oblasti označení původu a zeměpisného označení, domnívám se, ţe tato problematika bude nabývat stále na větší důleţitosti a to zejména díky zvyšování ţivotní úrovně. Příznivý vliv na tuto úpravu měl bezpochyby vstup České republiky do Evropské
66
unie, kdy se mnoho předpisů podřídilo nařízení Rady ES a byly tak přijaty novější a flexibilnější právní úpravy. Zajímavá je také problematika domény, ta díky své krátké historii nemá zatím svou zákonnou úpravu a její konfliktnost je řešena na základě obecných právních zásad či ustanovením o nekalé soutěţi, coţ způsobuje v řadě zemích problémy. Mezi hlavními důvody můţeme zmínit jednak to, ţe doménová jména jsou celosvětově unikátní, ovšem ochranné známky mohou být přihlášené pro rozdílné produkty či sluţby (známky jsou chráněny pro vymezený okruh produktů či sluţeb), coţ znamená, ţe se můţe vyskytovat více podobných či obdobných známek na trhu, a to u domén nelze. Dále tu máme problémy při určování práv, zda je právo porušováno či nikoliv a to na základě celosvětového charakteru domén (i národní domény jsou přístupné v podstatě komukoliv po celém světe, přičemţ se nebere ohled na server a jeho umístění, na kterém jsou zpřístupněny). A nakonec samotné prosazování známkového práva v různých zemích. Velice mě zajímá, jak se bude tato problematika vyvíjet dále a stačit tak plně, dostatečně a pruţně reagovat na mnoho dalších moţných skutečností a konfliktů, které se v budoucnu s touto právní oblastí mohou vyskytnout.
67
Seznam použité literatury Knižní literatura 1.
Bohuš Häckl, Ochranné známky a značky, Universita Karlova v Praze, státní pedagogické nakladatelství Praha SPN, 1976
2.
JAKL, Ladislav, Právní ochrana průmyslového vlastnictví a jiného duševního vlastnictví.vydání 1. Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů, 2004, ISBN 80-86855-02-3
3.
JAKL, Ladislav, a kolektiv. Ochranné známky a označení původu. vydání II.doplněné Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2002.267 s. ISBN:80-7282-017-6
4.
JAKL, Ladislav, CSc. Právní ochrana vynálezů a užitných vzorů. vydání I.:Úřad průmyslového vlastnictví,2004. 158 s. ISBN:80-7282-036-2
5.
Ochranná známka Společenství, Úřad průmyslového vlastnictví, 1. vydání Praha 2006, ISBN 80-7282-055-9
Internetové odkazy http://business.center.cz/business/pravo/zakony/ochranne_znamky/cast1.aspx (cit.08-112009) http://www.epravo.cz/top/clanky/ochranne-znamky-zname-i-nezname-53185.html (cit. 0811-2009) http://www.sigmagroup.cz/web/cz/o_firme/ochranne_znamky/render.rd?renderer=image&i mageId=314&textDocId=646 (cit. 08-11-2009) http://www.novakuchyne.cz/wp-content/cocacola_.gif (cit. 08-11-2009) http://www.tesla.cz/assets/images/tesla-holding/ochranne-znamky/tesla-obrazova_m_S.jpg (cit. 08-11-2009) http://nike-inc.navajo.cz/nike-inc.png (cit. 08-11-2009) http://parthenonfoods.com/images/TobleroneMilk50g.jpg (cit. 08-11-2009) http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/87/CocaColaBottle_background_free.jp g (cit. 08-11-2009)
68
http://new.private-prague-guide.com/wp-content/becherovka.jpg (cit. 08-11-2009) http://web.olympic.cz/obrazky/Skoda_Logo.jpg (cit. 08-11-2009) http://www.navidlicce.cz/images/partneri/33_pilsner_urquell.jpg (cit. 08-11-2009) http://www.foxspizzaaspinwall.com/zchains/chain172/PepsiLogo2.JPG (cit. 08-11-2009) http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/domaci-ekonomika/clanek.phtml?id=380043 (cit. 28-5-2010) http://www.epravo.cz/top/clanky/ochrana-vseobecne-znamych-znamek-12657.html (cit.195-2010) http://www.upv.cz/cs/informacni-zdroje/eurorubrika/oznaceni-puvodu-a-zemepisnaoznaceni-spolecenstvi.html (cit. 28-5-2010) http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/ochranne-znamky/prihlasovani-dozahranici/mezinarodni-ochranna-znamka/moz-obecne-informace.html (cit. 26-5-2010) http://www.millwardbrown.com/Libraries/Optimor_BrandZ_Files/2010_BrandZ_Top100_ Chart.sflb.ashx (cit. 18-5-2010) http://www.green-master.cz/wp-content/uploads/wpsc/product_images/domena.jpg (cit. 18-5-2010) http://www.ehosting.cz/img/domeny.jpg (cit. 18-5-2010) http://www.epravo.cz/top/clanky/domenova-jmena-a-ochranne-znamky-20197.html (cit. 20-5-2010) http://www.epravo.cz/top/clanky/domenova-jmena-versus-ochranne-znamky15291.html?mail (cit.14.5.2010) http://www.ochranne-znamky.info/index.php?page=nekalosoutezni_jednani&lang=cz (cit.19.5.2010) http://www.epravo.cz/top/clanky/klamave-oznaceni-zbozi-a-sluzeb-4026.html (cit.19.5.2010)
69