Obecní policie. Bankovní institut vysoká škola Praha. Katedra práva. Bakalářská práce. Martin Ženíšek. Autor:

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva

Obecní policie Bakalářská práce

Autor:

Martin Ženíšek Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

České Budějovice

JUDr. Božena Dolejská

duben 2010

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a s použitím uvedené literatury.

V Českých Budějovicích dne 12. 4. 2010

Martin Ženíšek

2

Anotace práce: Význam této bakalářské práce je ve dvou rovinách. V rovině první, teoretické, jde o cíl přiblížit vývoj obecní či komunální policie, přiblížit legislativu, odborné způsobilosti, povinností a pravomocí strážníka, atd. V rovině druhé jde o význam zjištěných poznatků jednak z odborné literatury a jednak při práci v terénu. Přesto, že bylo nakonec upuštěno od původně zamýšleného provedení empirického výzkumu a bylo užito spontánní formy oslovení zástupců obecní policie, státní policie i občanů, byla získána řada konkrétních poznatků a námětů z praxe, které byly shrnuty v poslední kapitole práce a některé doporučeno realizovat.

Annotation: The Meaning of this bachelor thesis is elaborated at two levels. At the first level, the theoretical one, the aim is to introduce the development of municipal or communal police, the legislation, the professional competences, duties and authorities of a police officer, etc. At the second level, the meaning of the findings is concerned, ascertained partly from specialized literature and partly from the work in the field. Despite the fact that the primarial intent to make an empiric study had been relinquished and the free form addressing of the municipal police, police and inhabitants representatives was used, many concrete findings and subjects from practice were obtained, which were summarised in the last chapter of the thesis and some of them recommended to realize.

3

Úvod …………………………………………………………………………………… 5 1. Vznik policejního aparátu na samosprávné úrovni obcí a měst a jeho charakteristika 6 1.1 Organizace, struktura policejního aparátu a jeho konstituování po roce 1918....... 6 1.2 Stát a bezpečností složky od roku 1918 do roku 1939 ........................................... 9 1.3 Bezpečnostní složky v období Protektorátu Čech a Moravy 1939 – 1945........... 14 2. Utváření a vývoj obecní policie po změně spol. a politického systému v roce 1989 a její právní úprava ......................................................................................................... 18 2.1 Zřízení obecní policie, jako orgánu obce a pojem veřejný pořádek..................... 18 2.2 Postavení obecní policie v systému samosprávního zřízení a „Veřejnoprávní smlouva“..................................................................................................................... 20 2.3 Předpoklady pro výkon činnosti strážníka............................................................ 22 2.4 Základní úkoly obecní policie a vzájemná spolupráce s ostatními bezpečnostními subjekty, zejména Policií ČR ..................................................................................... 25 3. Stážník, oprávnění strážníků, povinosti a donucovací prostředky ............................. 28 3.1 Strážník................................................................................................................. 28 3.2 Povinnosti strážníků ............................................................................................ 28 3.3 Oprávnění strážníků ............................................................................................. 30 3.4 Donucovací prostředky a další povinnosti............................................................ 37 4. Prováděcí předpisy k zákonu o obecní policii ............................................................ 43 5. Právní normy související s činností obecní policie .................................................... 45 6. Obecní policie a související problematika.................................................................. 48 6.1 Výsledky činnosti obecní policie a statistika ....................................................... 48 6.2 Odborně vzdělávací institut „POLIS“ ................................................................. 51 6. 3 Některé poznatky z činnosti obecních policií – doporučení pro praxi ............... 52 Závěr …………………………………………………………………………………...55 Seznam použité literatury …………………………………………………………….. 57 4

Úvod Zvolené téma bakalářské práce nebylo náhodné. Vždyť obecní policie jako orgán obce či města se svojí činností více či méně dotýká všech občanů v jejich každodenním životě bez ohledu na jejich profesi. Nemůže být proto lhostejné, o jaký orgán obce jde, proč byl zřízen, jaká je jeho efektivnost, náklady na zřízení a udržování apod. Po roce 1990 bylo možno v ulicích měst, ale i obcí stále častěji vidět muže v uniformách a k tomu ozbrojené, kde jedinou určitou orientací pro občana byly nášivky na rukávech s různými nápisy bezpečnostních složek. Občan si zákonitě musel klást otázku, k čemu jsou tyto složky, nestáváme se jakýmsi novodobým policejním státem a vůbec jde těmto složkám o ochranu občanů, nebo čí zájem zastupují? Zákonný rámec pro obecní policii byl dán přijetím zákona ČNR č. 553/1991 Sb. Ze dne 6. 12. 1991 o obecní policii, který byl postupně doplňován, upravován a nakonec zásadním způsobem novelizován s účinností k 1. 1. 2009. A protože jedním ze základních prvků demokracie je samosprávné zřízení obcí a měst, mají tyto obce a města právo zřídit svůj orgán, který by zajišťoval jeden z hlavních úkolů a to zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku. Cílem této práce je proto zpracovat z dostupných zdrojů průřez historií ozbrojených sborů na komunální úrovni a v časové linii navázat na stávající období po roce 1989. Vzhledem k významu novely zákona o obecní policii, která zásadním způsobem novelizuje původní znění zákona, charakterizovat jednotlivá ustanovení tohoto zákona, přičemž důraz položit na ustanovení, který již s ohledem na výše uvedené důvody, se týkají úkolů obecní policie, postavení, oprávnění a povinností strážníků apod. Druhým cílem této práce je pak na základě shromážděných informací z „terénu“ a to jak se strážníky, policisty, ale i občany, poukázat na některé možné negativní, ale i pozitivní skutečnosti, které s činností obecní policie souvisí a v neposlední řadě pak formulovat některé závěry jako doporučení pro další činnost obecní policie.

5

1. Vznik policejního aparátu na samosprávné úrovni obcí a měst a jeho charakteristika Kořeny vzniku bezpečnostního aparátu můžeme nalézt již v 16. století, kdy vládnoucí rody za účelem zabezpečení pořádku a bezpečnosti ve svém panství zaváděly různá nařízení a patenty. Historie lidstva postupně vykrystalizovala v postupné zpracování a vytváření dějin a to postupně tak, jak se vyvíjely jednotlivé obory lidské činnosti. Bezpečností složky se takovýmto množstvím dějinné literatury honosit nemohou. Literaturní zpracování dějin jednotlivých oborů lidské činnosti je značně odlišné svojí specifikou. Například: „zatímco armáda prokazuje svoji opodstatněnost pouze za války, abstrahujeme-li od její preventivní odstrašovací úlohy v míru, bezpečnostní složky jsou na poli své působnosti ve stavu permanentní války. V současné době sice existují i státy bez armády, ale žádný stát není bez policie či jiné rovnocenné bezpečnostní složky“. 1 V bezpečnostní sféře se postupně krystalizovaly dva typy bezpečnostních složek, které bychom mohli označit jako policii a četnictvo. Policie byla složka městská a zajišťovala bezpečnost v okruhu města na území, které k městu náleželo. Tato složka se postupně přetvářela v policejní sbory. Vlastní bezpečnostní činnost, pokud jde o obranu a bezpečnost státu, se koncentrovala zejména do oblasti tzv. Zemských cest a na jejich ochranu. Tento úkol zajišťovaly složky označované jako „zeměpanské“ podle svého zřizovatele a staly se zárodkem moderního četnictva. 2

1.1 Organizace, struktura policejního aparátu a jeho konstituování po roce 1918 Od 13. století, kdy se Habsburkové stali rakouskými vévody, lze celé období až do roku 1918 charakterizovat jako období různých územních i politických proměn, které často vyúsťovaly v řadu drobných válek, ať se již jednalo o období napoleonského protektorství, nebo války mezi katolíky a protestanty v Německu, neustálé rozmíšky ze šlechtou hájící svá privilegia a podobně. Dějinami celé habsburské říše se prolínají války s Turky a to až do 18. století. Období 16. a 17. století charakterizuje všeobecně velmi špatná úroveň veřejné bezpečnosti, což byl důsledek velkého územního rozsahu 1 2

Macek P., Uhlíř L. Dějiny policie a četnictva I, Themis, Praha 7, s. 1 Macek P., Uhlíř L. Dějiny policie a četnictva I, Themis, Praha 7, s. 11

6

habsburských držav a dále negativní vliv dlouhodobých válek. 17. století výrazně ovlivnila třicetiletá válka, která vedla k porážce Habsburků, kteří následně počali budovat silnou stálou armádu, která v následujících letech často suplovala slabé a nedostatečné bezpečnostní složky. Později se armáda podílela i na samotném budování výkonných bezpečnostních sborů a to po stránce lidských zdrojů, technického materiálu, tak i organizačně.

3

Dochází ke

kvalitativnímu rozvoji bezpečnostních složek a v tomto ohledu se Vídeň jako vzor stále více začíná prosazovat a vídeňský policejní systém se postupně rozšiřoval do všech končin monarchie. K dokončení vytvoření jednotné policejní instituce pro celou monarchii došlo až za vlády Josefa II., v 70 letech 18. století. V roce 1849 došlo v důsledku maďarské revoluce za tzv. Bachova absolutismu, k výraznému posílení policie a četnictvo bylo rozšířeno na celé území monarchie. Tyto složky byly často využívány k represím a pronásledování politických odpůrců, což vedlo ke špatné bezpečnostní situaci. Habsburská monarchie po ztrátě vlivu na západě, přesouvá své zájmy na Balkán, kde se střetává se zájmy Ruska. Ruské zájmy zejména v Srbsku vedly až ke známému sarajevskému atentátu a Františkem Josefem byl tak vlastně učiněn krok, který otevřel fronty 1. světové války. Válka samozřejmě přinesla celou řadu problémů, včetně problémů bezpečnostních. Špionáž, stíhání vojenských dezertérů, černý obchod, hladové demonstrace a v neposlední řadě i vleklé národnostní problémy, již za vlády posledního rakouského císaře Karla I. vedly k rozpadu monarchie. Pro úplnost charakteristiky uvedeného období je nutné se zmínit o organizaci státu. Určitý mezník v organizaci habsburské monarchie nastal po roce 1848, kdy značnou moc, o kterou se musel panovník dělit, měly zemské stavy. Ústavou v roce 1849 byly zrušeny dosavadní zemská zřízení. Byly vytvořeny kraje, které představovaly nejnižší orgán státní správy, dále okresy spolu se samosprávou. Toto rozdělení mělo mimo jiné za cíl posílení bezpečnosti v jednotlivých regionech. Představiteli byl krajský a okresní hejtman. K dalším změnám v organizaci státu došlo v roce 1862, kdy byl přijat zákon o obecním zřízení. Tento vycházel ze zásady, že „základem svobodného státu je svobodná obec.“

4

Představitelem obce byl starosta, který prostřednictvím obecního výboru spravoval obecní záležitosti mezi které patřila i místní policie.

3 4

Macek P., Uhlíř L. Dějiny policie a četnictva I, Themis, Praha 7, s. 33-36 Macek P., Uhlíř L. Dějiny policie a četnictva I, Themis, Praha 7, s. 42

7

K zajištění bezpečnosti osob a jmění mohly zřizovat polní, potravní, zdravotní, dělnickou mravnostní, požární a stavební policii. Obce rovněž spolupracovaly s četnictvem při výkonu jeho služby, především po stránce materiální. Pokud jde o policii Do roku 1776 bylo stíhání zločinců všeobecnou povinností obyvatelstva. Například policejní funkce ve Vídni, jako centru moci, vykonávali sami měšťané, přičemž nejnižší organizační jednotkou tvořili obyvatelé jednoho domu. Později, již byly skupiny občanů najímáni účelově, např. udržování bezpečnosti, či ochrana městských vinic, stráže mostů, bran apod. Pro financování těchto policejních městských zřízenců byl zakoupen nevěstinec! V 18. století se objevují první snahy vytvoření a sjednocení policejní organizace. Tyto pokusy však narážely na nedostatečnou spolupráci mezi zemskými vládami a lokálními vrchnostmi. I. reforma státní správy včetně policie v roce 1749 Podstatou se stalo oddělení policejní správy od justice, zřízení krajských úřadů s dozorem nad policií a dále specifické utváření policie ve Vídni, kde již bylo úkolem, mimo jiné, přispívat k veřejné bezpečnosti a udržení dobrého pořádku. II. policejní reforma a její realizace v roce 1776 Vzorem pro nově zřizovaná policejní ředitelství, zejména ve Vídni, se stala pařížská policejní struktura. III. policejní reforma z roku 1782 za vlády Josefa II Tato reforma je charakterizována vytvořením tajné policie a dále snahami o realizaci josefínských opatření, která spočívala především v hierarchii a struktuře policie, což se neobešlo bez problémů a ne vždy plnilo svůj účel. Vlastní policejní úřady, zejména ve větších městech tvořila policejní ředitelství. V menších městech a na vesnicích však nebyla policejní služba na takové úrovni jako ve větších centrech. Policejní službu zajišťovaly pozemkové vrchnosti a po roce 1848 obecní úřady, ale jen v rámci svých finančních možností a schopností. Ke konci 18. století byla pro potřeby policejních úkolů zejména v terénu využívána armáda. Jaký byl tedy vlastní systém policejních složek na přelomu 18. a 19. století? Situace v menších městech a na vesnicích byla již zmíněna. Ve větších městech, kde byla dislokována policejní ředitelství, však působila policie státní na rozdíl od obcí, kde

8

působila obecní policie. Z důvodu neefektivní činnosti obecní policie byla tato postavena pod inspekční dozor četnictva. Okruhy policejní činnosti byly v podstatě dva: 1) ochrana státu a státního pořádku, 2) ochrana jednotlivce, jeho osoby a majetku, dále pořádková služba, dopravní služba, dohled na zbraně apod. Pro zajímavost: podle první služební instrukce měli strážníci ve dne sloužit beze zbraně, v noci se šavlí a pro mimořádné případy byly k dispozici pušky. Pokud jde o organizační strukturu četnictva, které bylo určeno k vykonávání funkcí ve prospěch civilní státní správy, lze konstatovat, s ohledem na charakter, účely zřízení i podřízenost této složky, že není potřebné a účelné tuto rozebírat. 5

1.2 Stát a bezpečností složky od roku 1918 do roku 1939 Celkový vývoj státu můžeme rozdělit na několik období: 1) 1918-1920

Dochází k formování státu a stabilizaci území. V roce 1920 přijata ústava.

2) 1920-1928

Základním zákonem státu je zákon č. 121/1920 Sb. Vnitřní správa státu řízena župním zákonem. V roce 1927 přijat zákon č. 125/1927 Sb. (organizační zákon).

3) 1928-1938

Uspořádání státu má definitivní podobu. Mezníkem je přijetí mnichovských dohod, které zapříčinily změny ve všech oblastech.

4) 1938-1939

Jedná se o období tzv. druhé republiky. Odstoupení území, autonomní systém na Slovensku, zánik státního útvaru 14. -16. 3. 1939.

Pokud jde o policii jako takovou je nutno konstatovat, že síť policejních úřadů za bývalé monarchie byla značně řídká, neboť výkon policie byl svěřen především obcím. Taktéž i na Slovensku byla převzata tamní policejní soustava a dá se říci, že státní policie prakticky neexistovala. Dislokace státní policie byla dislokována: - policejní ředitelství Praha a Brno, - policejní komisařství Plzeň a Moravská Ostrava, - pohraniční policejní komisařství Podmokly, Cheb a Bohumín, 5

Macek P., Uhlíř L. Dějiny policie a četnictva I, Themis, Praha 7, s. 1 až 64

9

- státní policejní pohraniční útvar v Bratislavě. Vlastní působnost státní policie byla značně široká, odvíjela se v jejich územních obvodech a rozsah činnosti určoval ministr vnitra. Do této činnosti bylo mimo jiné zahrnuto: - pečování o veřejnou bezpečnost a klid, - udržování veřejného pořádku, - evidence obyvatelstva a cizinců, - plnění dalších úkolů uložených zvláštními předpisy. Na nejnižším stupni byl výkon policejní činnosti svěřen obci, přičemž bylo vycházeno ze specifických potřeb každé obce a dále možnosti financování. Tato, z dnešního pohledu obecní policie, měla za úkol: - pečovat o bezpečnost osob a majetku, - udržování obecních cest, - výkon funkce činnosti: a) polní (příklad: v pravý čas sbírání chroustů majitelem polnosti) b) potravinářské (příklad: zřizování a vedení potravinových obchodů) c) stavební (příklad: podmínky pro ukládání materiálů z hlediska bezpečnosti) d) silniční (příklad: zákaz zatarasovat chodníky bednami, sudy apod.) e) zdravotní (příklad: zákaz jakýmkoli způsobem znečišťovat veřejná místa) f) mravnostní (příklad: hyzdění zdí nemravnými kresbami) g) čelední a dělnická (příklad: povinnost živnostníka hlásit policejnímu úřadu propuštění dělníka či čeledína) Výčet těchto činností není úplný. Patří sem např. i kontrola zákazu vyvěšování prádla v oknech, která vedla na veřejná prostranství, apod. V případech kriminálního charakteru mohly obce vyžadovat prostřednictvím okresního úřadu pomoc četnictva. Značná decentralizace bezpečnostních složek přinášela mnoho nevýhod a problémů. Ke změnám v organizaci došlo až v polovině 30. let v souvislosti s nepříznivou bezpečností situací v sudetských oblastech. Z uvedeného důvodu bylo přijato vládní nařízení č. 51/1936 Sb., které mělo odstranit tuto roztříštěnost a vytvořit jednotný uniformovaný a neuniformovaný policejní sbor. Postavení a vztahy obcí a bezpečnostních orgánů Udržování veřejného pořádku, klidu a bezpečnosti na území celého státu bylo úkolem státním a tyto úkoly zajišťovány: 10

- převážně okresními politickými úřady a jim podřízeným četnictvem, - menší měrou státními policejními úřady v přikázaných úředních obvodech, - výjimku tvořily města s vlastními obecními statuty, která zmíněný úkol zajišťovaly vlastními bezpečnostními orgány. Až zákon upravující obecní zřízení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku dával obcím možnost nařizovat a činit opatření ve věcech, které se týkaly prospěchu obce a které mohly být provedeny jejich vlastními silami. Jde již o zmíněný výkon policie stavební, zdravotní, mravnostní, silniční, atd. Do přenesené působnosti starosty, který takzvaně „držel ruku nad policií místní“ 6 , náleželo právo trestat přestupky dle místních policejních předpisů. Starosta měl i právo donucovacích prostředků, kterými byly peněžitá pokuta, případně trest vězení. Podle zákona o obecním zřízení používaly tyto sbory a jejich členové „práva stráží veřejných“ a byly oprávněny nosit zbraně. Mohli být v odůvodněných případech přizváni i k plnění úkolů státní bezpečnostní služby. Tyto obecní, tzv. komunální policejní sbory, se při výkonu služby řídily předpisy platnými pro četnictvo, které tyto předpisy mělo velmi propracované. Komunální policejní sbory později převzaly název „stráže bezpečnosti“. Organizace činnosti stráže bezpečnosti Přijímání členů se dělo na základě konkursu a to volbou vykonávanou obecním zastupitelstvem. Uchazeč skládal slib a byl ustanoven „prozatímním srážníkem“ se zkušební dobou jednoho roku. Poté následovala zkouška způsobilosti před zkušební komisí, kterou tvořili mimo starosty i policejní úředník (obdoba dnešní pověřené osoby vedením obecní policie). Tento policejní úředník zodpovídal za kázeň, chod služby, plnění všech úkolů. Dozíral na výkon denní i noční služby a též odpovídal za veškerou administrativní a exekutivní službu. Vedl teoretický i praktický výcvik stráže a vydával písemné denní rozkazy týkající se výkonu služby. V závažnějších případech osobně vedl a řídil vyšetřování. Pokud prozatímní strážník po roční zkušební době při zkoušce obstál, stal se „pomocným strážníkem“. Až po dalších 4 letech bezvadné služby nabyl nároku na trvalé ustanovení. Takže celková čekatelská doba činila 5 let. Je vhodné se zmínit v krátkosti, i z důvodu srovnání se současným stavem, o dalších náležitostech, týkajících se členů stráže.

6

Macek P., Uhlíř L. Dějiny policie a četnictva II, Themis, Praha 7, s. 41

11

1. Pořádkové a disciplinární tresty a) pořádkové – ústní výstraha, - pořádková důtka (člen stráže měl právo stížnosti). b) disciplinární – písemná důtka (jednoduchá nebo přísná), - peněžitá pokuta, - vyloučení z postupu do vyšších platových stupňů, - snížení služebního příjmu, - přeložení do výslužby se sníženými požitky, - propuštění ze služby při: a) opilství ve službě b) opětovné opilství mimo službu ve služebním oděvu c) opětovné opilství mimo službu bez služebního oděvu, ale vzniklo-li veřejné pohoršení d) chování odporující služební kázni e) přijímání darů a podplácení ve služebních záležitostech f) jiná opětovná zanedbání služebních povinností g) nečestné a pověsti stráže škodící jednání h) opětovné nevhodné chování vůči veřejnosti ch) porušení úředního tajemství i) snižování úředních nařízení a rozkazů nadřízených j) prodej nebo zastavení stejnokroje nebo výzbroje k) vědomé nepravdivé nebo překroucené údaje ohledně výpovědi nebo hlášení strážníka l) provozování živnosti nebo jiného vedlejšího zaměstnání 2. Výkon služby Výkon služby byl 24 hodin, dále byla povinnost mít stálé bydliště v policejním obvodu. Každé překročení obvodu hlásit starostovi a městské radě. Pro překročení hranic státu bylo potřeba povolení starosty. Přihlásit se do služby i ve svém volnu v případě živelných pohrom nebo očekávaných nepokojů. 3. Všeobecné povinnosti členů stráže a) být příkladem občanských ctností b) dokonale znát zákony a předpisy 12

c) neposuzovat rozkazy a příkazy (výjimka při rozkazu, který odporoval zákonu – pak povinnost ohlásit nadřízenému) d) povinnost být ve službě vždy řádně ustrojen 4. Nepřístojnosti ve službě Patří sem například svévolné opuštění služby, kouření při úředních výkonech, nepořádek na strážnici, bavení se s veřejností ve službě, kritizování úředního nařízení. Jestliže strážník při výkonu služby musel navštívit veřejnou místnost, byl po návratu ze služby povinen toto ohlásit. 5. Nepřístojnosti mimo službu Na příklad: politická nestrannost mimo službu – zákaz účasti na politických agitacích, zákaz vyhledávat místnosti špatné či pochybné pověsti, z očí veřejnosti vhodným způsobem odstranit jiného člena stráže, který ohrožuje vážnost sboru, nepřípustný styk s osobami špatné pověsti. Povinnost chovat se slušně a počestně platilo i pro ostatní členy domácnosti strážníka. Zvláště byla upravena pravidla pro styk strážníka s veřejností. Například měl strážník příkaz dotazy veřejnosti zodpovídat stručně a věcně, dbát úředního tajemství. Dokonce měl zakázáno ve služebním oděvu obstarávat nákupy zejména na trzích nebo smlouvat o ceně. 6. Všeobecný výkon služby na veřejných místech Pochůzkovou službu vykonávat přesně co do času a předepsané cesty bez ohledu na počasí. „Chůze volná, nikoliv však zdlouhavá, všemu budiž věnována bedlivá pozornost.“ Členové měli za povinnost mít dokonalou místní a osobní znalost. Bezpečnostní stráž mohla být rovněž pověřována výkonem asistenční služby. Služební řád upravoval speciálně výkon služby na nádražích a tak dále. 7. Zakročování členů stráže Členové sboru měli za povinnost postupovat způsobem, který je v mnoha směrech obdobný jako v současné době. Například užití slov „ve jménu zákona“, poté následovalo napomenutí, poučení, upozornění, vyzvání. Druhou formou zakročování bylo oznámení, které muselo být přesné, objektivní a vyčerpávající. Řád umožňoval a opravňoval zjišťovat totožnost osob, stanovil postup při živelných pohromách. Dále 13

upravoval použití zbraně a postup po jejím použití. Stanovil i podmínky pro užití gumového obušku. 7 Závěrem této podkapitoly je třeba uvést, že bylo snahou vybrat ty pasáže, které mají vztah ke komunální policii a uvedením, byť i příkladmo, některých úkolů, povinností i oprávnění komunální policie té doby, tj. předválečného období, tedy do roku 1939, umožnit posoudit stávající úroveň požadavků na výkon služby komunální policie, případně tuto porovnat se současným stavem.

1.3 Bezpečnostní složky v období protektorátu Čech a Moravy 1939 – 1945 Období let 1939 – 1945 představovalo pro území bývalé ČSR řadu změn, jak ze státoprávního hlediska, tak i z hlediska bezpečnostního. Předcházely tomu územní ztráty po mnichovské konferenci v roce 1938 ve prospěch Maďarska, Polska a zejména Německa. Bezpečnostní funkce na těchto územích vykonávaly policejní složky uvedených států. Tam kde přežívaly některé, zejména bývalé české komunální bezpečnostní sbory, byly zařazeny do systému německé policie. Protektorát představoval z bezpečnostního a zejména právního hlediska komplikovaný útvar, ve kterém vedle podřízené české správy fungovala řídící německá správa se svými bezpečnostními orgány. Úvodem je nutno říci, že na území Protektorátu Čech a Moravy působily především německé bezpečnostní složky a dále i složky vytvářené účelově pro válečné potřeby. Bezpečnostní složky tvořily: 1. Pořádková policie (tvořená německou policií) a) Jednalo se o dva policejní pluky – ordnungspolizei (pořádková policie), - sicherheitspolizei(bezpečnostní policie) tvořena gestapem a kriminální policií b) Samostatné uniformované služby – tvořené četnictvem, - strážními oddíly, - dalšími jednotkami. 7

Macek P., Uhlíř L. Dějiny policie a četnictva II, Policie History, Praha 1999 s. 9 - 51

14

2. Bezpečnostní služba – podléhala říšskému protektorovi Na nově okupovaných území byla tvořena předem vytvořenými operačními oddíly, které působily ve většině větších měst a jejichž úkolem bylo zadržování osob považovaných za nepřátele říše. 3. Protipartizánské jednotky – tyto jednotky na mnoha místech přetrvaly až do příchodu spojeneckých vojsk. 4. Armáda – působnost zejména krátce po okupaci a pak ke konci války. 5. Židovská policie v Terezíně – tvořena zejména příslušníky SS, - židovská policie (složena z prominentních židů). K uvedené struktuře nutno podotknout, že se jednalo o německé bezpečnostní síly, které byly tvořeny pro potřeby okupace. Po skončení okupace a vzniku protektorátu byla zachována stejná struktura bezpečnostních složek jako v období předchozím. Existovalo: četnictvo, policie státní a policie obecní. U obecní policie došlo k reorganizaci již v roce 1942. K zásadní změně došlo v roce 1944, kdy všechny uvedené složky byly podřazeny pod tzv. protektorátní policii. Součástí protektorátní policie se stali i hasiči z povolání. S ohledem na účel této práce i určitou složitost struktury nebude rozebírána policie státní, jejíž zaměření již vyplývá z názvu, ale pouze policie obecní. Obecní policie zpočátku fungovala na obdobných principech jako v předchozím období tj., že vláda určovala podmínky pro ustanovení člena stráže, vlastní ustanovení bylo pak možné jen se souhlasem politického úřadu, který byl nadřízen obci. Obecní (později přibyl název výkonná) policie se členila na: a) uniformovanou výkonnou policii, b) neuniformovanou výkonnou policii. Podmínky zřízení obou složek: Obce s více než 10.000 obyvatel – povinnost zřízení obou složek. Obce s více než 5.000 obyvatel – povinnost zřídit uniformovanou výkonnou policii, od roku 1942 povinnost zrušena. O zřízení a udržování těchto policií rozhodoval ministr vnitra. Náklady na zřízení obecní výkonné policie nesla obec a příslušníci byli zaměstnanci obce. Služební a platové poměry se řídily vládními předpisy. V obcích, kde nebyla zřízena obecní výkonná policie, působila policie protektorátní, které musela obec vytvářet materiální 15

podmínky a platit státu příspěvek za udržování veřejného pořádku. Obecní výkonná policie, později nazvaná stráž bezpečnosti byla určena pro udržování veřejného pořádku, bezpečnosti majetku i osob, včetně cizinců. Dále podporovat v obvodu své působnosti veřejné úřady v jejich činnosti. Vlastní činnost stráže bezpečnosti byla dvojího charakteru: - preventivní (předcházet porušení veřejného pořádku), - represivní (porušení veřejného pořádku zákonnými prostředky potlačit). Stráž bezpečnosti se dělila na uniformovanou a neuniformovanou: a) uniformovaná (náležela velitelská pravomoc) b) neuniformovaná (policejní agenti) Pokud jde o uniformovaný sbor, představeným byl „Správce policejního úřadu“ (policejní komisař), který se zodpovídal starostovi města a měl za povinnost dbát na řádný chod služby a veškeré úkony se službou a strážníky související. Pravidla pro výkon služby, povinnosti členů stráže, nařízení i výčet zákazů, tzv. nepřístojností ve službě, byly značně přísné, o tomto byla již zmínka při charakterizování období do roku 1938. Značný důraz byl kladen na kolegialitu a místní a osobní znalost. Nařízením bylo upraveno i zakročování členů stráže. Rovněž o tomto byla již dříve zmínka a toto je obdobné jako před rokem 1938. Stráž měla dále oprávnění předvádět a toto se řídilo ustanoveními trestního řádu například z důvodu odepření udat své jméno, podezření z útěku, neuposlechnutí výzvy apod. Za zmínku stojí skutečnost, že předváděný měl možnost volby být dopraven k úřadu automobilem nebo povozem, ale toto se vždy dělo na náklady předváděné osoby. Jak již bylo rovněž zmíněno, první reorganizace policie z roku 1942 neměla zásadní vliv na organizaci policie (změny názvů z původních na názvy protektorátní policie). Zásadní změnu přinesla reorganizace z roku 1944, a to vládním nařízením č. 77/1944 Sb. z 28. 3. 1944, o protektorátní policii. Toto nařízení stanovilo, že policejní výkonná moc v Protektorátu Čechy a Morava náleží protektorátní policii. Ve stručnosti a pro orientaci její struktura: 1. Uniformovaná protektorátní policie

– četnictvo, - uniformovaná vládní policie, - uniformovaná obecní a výkonná policie, - požární ochranná policie. 16

2. Neuniformovaná protektorátní policie

- vládní kriminální policie, - obecní kriminální policie.

Odpovědnost z veškerého výkonu služby, tedy i výkon služby obecní policie přešel na nové zřízené inspektory protektorátní policie, kteří obcím udělovali pokyny. Vedení obce mohlo podat proti pokynu rozklad, věc pak řešil příslušný zemský úřad. 8 Závěrem této podkapitoly je možno uvést, že činnost komunálních policií byla rokem 1945 ukončena a to proto, že přetrvával a převládal názor, že obecní policie je institut „přežitý“ a je především spojen s předchozím společensko politickým uspořádáním státu. Teprve až v roce 1989 se počala prosazovat myšlenka posilování samosprávné úlohy obcí. Tento záměr prakticky navazoval na obecní zřízení ze 60. let 19. století. K postupné realizaci zřizování komunální policie došlo od 1. 1. 1992, kdy zákonem č. 367/1990 Sb., o obcích, bylo svěřeno do samostatné působnosti obce zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku a rovněž i oprávnění obce za tímto účelem zřizovat obecní policii.

8

Macek P., Uhlíř L. Dějiny policie a četnictva III, Policie History, Praha 1999, s. 7-90

17

2. Utváření a vývoj obecní policie po změně spol. a politického systému v roce 1989 a její právní úprava Období od roku 1945 do roku 1989 je možné charakterizovat jako období určitého útlumu a dá se říci potlačení institutu „obecní policie“, jako složky, která je „přežitá“ a charakterizuje spíše prvorepublikové nástroje k udržování veřejného pořádku. Svoji roli zde sehrála i skutečnost, že policie jako taková, byla především mocenskou institucí, která sloužila především k prosazování společenských, ekonomických a zejména politických cílů daného společenského zřízení a jeho představitelů. Do určité míry obecní policii v obcích a městech nahrazovali zaměstnanci, kteří byli spíše známí pod lidovým názvem „šedý mor“. Tendence ke zřizování obecní policie započaly počátkem roku 1992 a to především v souvislosti s přijatým zákonem č. 367/1990 Sb. o obcích, který svěřil v rámci obecního zřízení, do samostatné působnosti, zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku a v souvislosti s tím také oprávnění obecního zastupitelstva zřídit, k zajištění těchto úkolů, obecní policii.

2.1 Zřízení obecní policie, jako orgánu obce a pojem veřejný pořádek „Obecní policie“ je orgánem obce, který zřizuje a zrušuje obecní zastupitelstvo 9 obecně závaznou vyhláškou, v rámci tzv. „samostatné působnosti“. Do této samostatné působnosti patří záležitosti, které jsou v zájmu občanů obce, pokud nejsou zákonem svěřeny jiným subjektům nebo se nejedná o tzv. přenesenou působnost. „Místní zvyklosti a předpoklady“ 10 vyžadují od občanů obce takové chování a jednání, které je s těmito zvyklostmi a předpoklady v souladu a je možno tento stav charakterizovat jako dodržování veřejného pořádku. Obec ve své samostatné působnosti především pečuje o ochranu tohoto veřejného pořádku a může proto obecně závaznou vyhláškou ukládat povinnosti k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku. Obec při ukládání této povinnosti může zejména 9 10

Zákon ČNR č. 553/91 Sb. o obecní policii str. 7 Zákon ČNR č. 553/91 Sb. o obecní policii str. 8

18

stanovit, vycházeje z podmínek, které konkrétní činnosti by mohly být v rozporu s veřejným pořádkem, tedy dobrými mravy, ochranou zdraví občanů a jejich majetku. Následně pak určit, zda takovéto činnosti budou zcela zakázány nebo se zákaz bude týkat jen některých veřejných prostranství v obci. Aby obec měla reálnou možnost kontrolovat stanovená pravidla chování, patří do její samostatné působnosti i zřizování a tedy i zrušování obecní policie jako orgánu obce. Lze tedy konstatovat, že zřízení obecní policie vydáním obecné závazné vyhlášky tvoří právní základ, který je nezbytný pro zachování právní jistoty občanů obce zejména proto, že strážníci při výkonu svých oprávnění a plnění povinností dle zákona, mohou zasahovat i do osobních práv a svobod občanů, přičemž strážník je z tohoto zákona o obecní policii v postavení veřejného činitele. Považuji také za potřebné definovat pojem veřejný pořádek 11 . V obecném slova smyslu lze pod tento pojem zahrnout souhrn pravidel chování na veřejnosti a to: - pravidla obsažená v právních normách (zákony), - pravidla, která sice obsažena v právních normách nejsou, ale dle obecného názoru a přesvědčení jsou nezbytnou podmínkou pro spořádané společenské soužití, což je veřejným zájmem. Uvedený pojem veřejného pořádku bylo nutné definovat proto, že pojem veřejného pořádku (dále jen VP) je i základním znakem skutkové podstaty přestupků proti veřejnému pořádku (§ 47 a 48 přestupkového zákona). Ochrana VP je jedním ze základních úkolů policie obecní, ale i policie státní. Působnost obecní policie je koncipována jako činnost veřejně prospěšná, kterou obec zajišťuje klid a pořádek na území obce. Je nutno konstatovat, že obecní policie nenahrazuje, ani nemůže, činnost policie státní. (státní policie poskytuje občanům i garance širší – např. trestně právní ochrana osob, majetku apod.) Obecní policie má tudíž zákonem vymezenou působnost jen na území obce a to při zajišťování místních záležitostí veřejného pořádku.

11

Zákon ČNR č. 553/91 Sb. o obecní policii str. 9

19

2.2 Postavení obecní policie v systému samosprávního zřízení a „veřejnoprávní smlouva“ Obecní policii řídí starosta nebo jiný člen zastupitelstva obce, pověřený zastupitelstvem obce. 12

Starosta nebo pověřený člen zastupitelstva může podat zastupitelstvu obce

návrh, pověřit plněním některých úkolů při řízení obecní policie určeného strážníka. Tento strážník však musí předložit negativní lustrační osvědčení podle zákona upravujícího některé další předpoklady pro výkon funkcí ve státních orgánech a organizacích. Rozsah delegovaných pravomocí pro řízení obecní policie zákon o obecní policii blíže nespecifikuje. Lze proto mít zato, že tento rozsah pravomocí bude odvislý od prostředí a podmínek ve kterých ta či ona obecní policie působí. Těmito podmínkami jsou zejména velikost obce (průmysl, turistická oblast apod.). K uvedeným okolnostem je však nutno přiřadit i některé subjektivní okolnosti, kterými jsou zkušenosti, celková úroveň manažerských schopností a to především v oblasti kontrolní a řídící činnosti. Potřeba a míra ochrany a zabezpečování veřejného pořádku v obci a rovněž i finanční možnosti obce, jsou různé a odvíjí se často od ročních období, charakteru různých kulturních, společenských a jiných veřejných akcí. V takovýchto případech zákon o obecní policii umožňuje obci, která sama nezřídila obecní policii, uzavřít s jinou obcí, která o obecní policii zřídila, tzv. „veřejnoprávní smlouvu“ na jejímž základě bude obecní policie této obce plnit dané úkoly podle zákona a dohodnutém rozsahu na teritoriu obce, která obecní policii zřízenou nemá. 13 K uzavření veřejnoprávní smlouvy zákon o obecní policii však stanoví podmínky a to: - musí se jednat o subjekty smlouvy, které se nacházejí na katastrálním území stejného vyššího územněsprávního celku (kraje) - nelze uzavřít veřejnoprávní smlouvu mezi obcemi, které mají obě zřízenou obecní policii (jakási výpomoc v počtu strážníků), - k uzavření veřejnoprávní smlouvy je nutný souhlas krajského úřadu na jehož teritoriu mají obě obce sídlo. Podmínka dislokace obou subjektů veřejnoprávní smlouvy na teritoriu kraje neplatí v případě, že obec, která požaduje pomoc má vyhlášen krizový stav. V tomto případě jeden ze subjektů může být i z kraje jiného. Odpadá také povinnost informovat 12 13

Zákon ČNR č. 553/91 Sb. o obecní policii str. 27 Zákon ČNR č. 553/91 Sb. o obecní policii str. 28-37

20

hejtmana kraje

14

o uzavření veřejnoprávní smlouvy. Zůstává však povinnost

informovat hejtmana před faktickým použitím strážníků. Vlastní uzavření veřejnoprávní smlouvy (dále jen VPS) podléhá příslušným ustanovením správního řadu, rovněž tak písemná forma VPS musí být v souladu se zákonem a jinými právními předpisy. Písemnou formu vyžaduje i jakákoli změna nebo zrušení VPS. Obě obce mají povinnost zveřejnit obsah VPS na úřední desce. Obsah veřejnoprávní smlouvy: - specifikace subjektů smlouvy (názvy obcí), - konkretizace úkolů, - časový harmonogram působení strážníků, - uvedení dne započetí a konce platnosti VPS, - rozsah oprávnění strážníků, - kdo bude v době výpomoci strážníky řídit, - forma a způsob úhrady nákladů za výpomoc, - způsob jakým bude uhrazena škoda způsobena strážníky při výkonu služby. Strážník vykonává službu na teritoriu druhé obce na základě „zmocnění“, které vydává starosta této obce. Obsahem zmocnění, které musí mít písemnou formu, musí být: - jméno a příjmení strážníka (doporučeno i foto), - identifikační číslo, - název obce, ke které je v právním vztahu, - rozsah oprávnění, - text, ze kterého vyplývá, že strážník plní úkoly na základě uzavřené veřejnoprávní smlouvy, - kulaté razítko a podpis starosty. K této části zákona o obecní policii je třeba podotknout, že problematika uplatňování VPS by si zasluhovala preciznější zpracování již s ohledem na rozsáhlý komentář, který navíc není ani závazný. Pro lepší orientaci by praxi jistě prospělo: 1. více zobecňovat zkušenosti (praktické) obcí, které již VPS uzavřely 2. zpracovat vzory VPS (normální situace, krizový stav) 3. zpracovat vzor „zmocnění“ Dále by veřejnoprávní smlouva neměla omezovat rozsah plnění úkolů i oprávnění vypomáhajícího strážníka (např. výpomoc jen v případě měření rychlosti, odchyt

14

Zákon ČNR č. 553/91 Sb. o obecní policii § 3c

21

zatoulaných psů, apod.) neboť nelze předpokládat vývoj situace při plnění těchto vymezených úkolů. S tímto souvisí například případné použití donucovacích prostředků a podobně.

2.3 Předpoklady pro výkon činnosti strážníka Stále se zvyšující náročnost služby strážníka, respektive náročnost a charakter úkolů, vyžaduje stále vyšší nároky na osobnost strážníka a tím i profesionalitu plnění úkolů. Základní podmínky, které jsou předpokladem pro výkon činnosti strážníka obecní policie, jsou uvedeny v zákoně o obecní policii. Tento zákon stanoví, že strážníkem 15 může být občan České republiky, který: A) je bezúhonný – zákon negativní formou vymezuje, kdo není považován za způsobilého. Ve stručnosti je možno uvést, že bezúhonnost uchazeč prokazuje výpisem z Rejstříku trestů, přičemž pod písmenem a/odst. 1 § 4a zákona o obecní policii se rozumí pravomocné odsouzení pro úmyslný trestný čin, tedy jakýkoli trestný čin, který má čekatel nebo strážník zaznamenán v Rejstříku trestů. V případě nedbalostních trestných činů a jejich pravomocné odsouzení se pro potřeby zákona nepovažuje ten, kdo byl v posledních 5-ti letech pravomocně odsouzen a tento nedbalostní trestní čin byl spáchán v rozporu s posláním strážníka. Zákon v tomto případě nechává na subjektivním posouzení hodnotitele (zaměstnavatele) zda ta či ona skutková podstata nedbalostního trestního činu je či není slučitelná s posláním strážníka). Poznámka: je třeba zajistit objektivní posuzování bezúhonnosti uchazečů, jež by neměla provádět jedna osoba, ale výběrová komise, což je zejména v menších obcích podceňováno. V písmenu b/odst. 1 § 4a zákon hovoří o úmyslném trestném činu, za který trestní zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje 5 let. Zde ze zákona vyplývá, že v případě trestního stíhání pro úmyslný trestný čin, jenž je v rozporu s posláním strážníka, kdy toto trestní stíhání bylo zastaveno na základě institutu

15

Zákon ČNR č. 553/91 Sb. o obecní policii § 4

22

narovnání

16

, se taková osoba nepovažuje za bezúhonnou, pokud od zastavení trestního

stíhání neuplynulo ještě 5 let. Písmeno c/odst. 1 § 4a zákona – zákon stanoví obdobné podmínky pro posuzování bezúhonnosti v řízení o trestných činech, na kterých zákon stanoví trest odnětí svobody na dobu nejvýše 5 let, kde bylo trestní stíhání podmíněně zastaveno

17

při splnění

zákonem stanovených podmínek. Druhou možností je, že místo návrhu na potrestání, státní zástupce, rovněž při splnění zákonem stanovených podmínek, rozhodne o tom, že se podání návrhu na potrestání podmíněně odkládá. Tedy ve shora uvedených případech (§4a/odst.1/písmena a, b, c) nelze osobu strážníka považovat za bezúhonnou samozřejmě při splnění uvedených zákonných podmínek a to trestný čin je v rozporu s posláním strážníka a od doby spáchání neuplynulo 5 let. V písmenu d/odst. 1 § 4a zákona je stanoveno, že za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo uvede nesprávné údaje nutné pro posouzení bezúhonnosti v čestném prohlášení. V odstavci 2 § 4a zákona je stanoveno, kdy uchazeč o zaměstnání strážníka prokazuje svoji bezúhonnost. Výpisem z Rejstříku trestů ne starším 3 měsíců (odst. la § 4a zákona o obecní policii). V ostatních případech spáchání trestního činu, kdy však k pravomocnému odsouzení nedošlo čestným prohlášením. V odstavci 3 § 4a zákon ukládá uchazeči o zaměstnání strážníka do 15 dnů od zahájení trestního stíhání proti jeho osobě, písemnou formou toto oznámit svému zaměstnavateli a k oznámení připojit kopii usnesení o zahájení trestního stíhání. B) je spolehlivý – jde opět o negativní vymezení požadavku. 1. Spolehlivým není ten, kdo byl v posledních 3 letech opakovaně pravomocně uznán vinným z přestupku: - na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxickými látkami, - na úseku obrany České republiky, - proti veřejnému pořádku, - proti občanskému soužití, - proti majetku, - úmyslně zasáhl do výkonu práva myslivosti, rybářství nebo tento zásah provedl v době hájení,

16 17

Zákon č. 141/61 Sb. ve znění pozdějších změn § 309 a násl. trestní řád Zákon č. 141/61 Sb. ve znění pozdějších změn § 307 a násl. trestní řád

23

- na úseku vnitřní správy – porušil povinnost nebo nedodržel zákaz stanovený právními předpisy na úseku zbraní a střeliva nebo, - jestliže jeho jednání je v rozporu s posláním strážníka podle tohoto zákona a tímto jednáním byl spáchán přestupek. 2. V tomto odstavci se blíže stanoví podmínka opakovaného uznání vinným z přestupku podle odst. 1. 3. Spolehlivým také není ten, kdo uvedl nesprávné údaje v čestném prohlášení ve smyslu tohoto zákona. V dalších odstavcích zákon stanoví podmínku nejvýše 3 měsíců stáří čestného prohlášení, dále povinnost písemně oznámit zaměstnavateli, že byl čekatel nebo strážník pravomocně uznán vinným ze spáchání přestupku podle odst. 1, a v neposlední řadě stanovení povinnosti k tomuto oznámení přiložit kopii rozhodnutí o přestupku. C) je starší 21 let D) je zdravotně způsobilý – tuto způsobilost potvrzuje lékař závodní preventivní péče. Seznam tělesných a duševních vad, nemocí či stavů, které budou vylučovat zdravotní způsobilost uchazeče o zaměstnání strážníka, čekatele nebo strážníka stanoví Ministerstvo vnitra v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví ve vyhlášce č.444/2008 Sb. E) je odborně způsobilý – základními kritérii ve smyslu tohoto zákona, která jsou uvedena v odstavcích 1 až 10 jsou: - odbornou způsobilost ověřuje zkušební komise Ministerstva vnitra, - přihlášku ke zkoušce podává obec, - obec má stanovenu povinnost do 6 měsíců od vzniku pracovního poměru provést školení čekatele a to před první zkouškou u strážníka pak školení před každou zkouškou nejpozději 3 měsíce před skončením platnosti osvědčení, - obec je rovněž povinna zabezpečit výcvik čekatele a strážníka ve školících zařízení mající potřebnou specifikaci a akreditaci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Jen toto specializované zařízení může provádět školení, kdežto výcvik může po dohodě provést i Policie ČR. Oba subjekty, které provádějí výcvik, vydají čekateli nebo strážníkovi potvrzení o vykonání výcviku. - Konání zkoušky je v jeden den a skládá se z části písemné a ústní.

24

- V případě, že čekatel nebo strážník neuspěje, zašle Ministerstvo vnitra protokol o zkoušce. Čekatel nebo strážník mohou zkoušku 2x opakovat. - V případě, že čekatel nebo strážník neuspěje ani při druhém opakování může zkoušku opakovat nejdříve po 12-ti měsících. - V případě pochybností o odborné způsobilosti strážníka vyzve Ministerstvo vnitra strážníka k přezkoumání odborné způsobilosti před komisí. - Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou

18

rozsah odborných předpokladů zkušební řád,

náležitosti přihlášky ke zkoušce, rozsah výcviku čekatele a strážníka a náležitosti protokolu o zkoušce. F) je držitelem osvědčení - ministerstvo vnitra vydává na dobu 3 let po úspěšně vykonané zkoušce osvědčení a dále v případě, že dojde u strážníka ke změně údajů obsažených v osvědčení nebo strážník ve lhůtě 3 měsíců od skončení pracovního poměru dosavadního, nastupuje do nového pracovního poměru strážníka u jiné obce. Náležitosti osvědčení stanoví vyhláška Ministerstva vnitra. 19 Odnětí a zánik platnosti osvědčení § 5 odejmutí – v případě že přestaly být splňovány podmínky bezúhonnosti, spolehlivosti, zdravotní nebo odborné způsobilosti nebo se na výzvu Ministerstva vnitra bez omluvy nedostaví k přezkoumání odborné způsobilosti, zánik platnosti – pozbytím státního občanství, pozbytím nebo omezením způsobilosti k právním úkonům, uplynutím lhůty tří let, skončením pracovního poměru strážníka a neuspěním u zkoušky při jejím druhém opakování.

2.4 Základní úkoly obecní policie a vzájemná spolupráce s ostatními bezpečnostními subjekty, zejména Policií ČR Jasné a konkrétní vymezení úkolů, které má obecní policie plnit a jejich zakotvení v zákoně, je předpokladem pro efektivní výkon služby strážníka a to nejen pokud jde o 18

Vyhláška Ministerstva vnitra č. 418 ze dne 11. listopadu 2008 a její přílohy č. 1 a 2, kterou se provádí zákon o obecní policii 19 Vyhláška Ministerstva vnitra č. 418 ze dne 11. listopadu 2008 a její přílohy č. 1 a 2, kterou se provádí zákon o obecní policii

25

kvalitu plnění úkolů, ale i možnost kontroly úrovně jejich plnění. Domnívám se, že tato skutečnost přispívá i k celkovému náhledu veřejnosti na výkon služby strážníka. Kvalita plnění úkolů obecní policie (nejen obecní, ale i i policie státní), ovlivňuje veřejné mínění, což je patrno z řady statistických výzkumů. Obecně lze konstatovat, že obecní policie při zabezpečování místních záležitostí, veřejného pořádku a plnění dalších úkolů, se řídí podle zákona o obecní policii nebo zvláštního zákona. 20 Zejména: a) přispívá k ochraně a bezpečnosti osob a majetku, b) dohlíží na dodržování pravidel občanského soužití, c) dohlíží na dodržování obecně závazných vyhlášek a nařízení obce, d) se podílí v rozsahu stanoveném tímto nebo zvláštním zákonem na dohledu nad bezpečností a plynulostí provozu na pozemních komunikacích, e) se podílí na dodržování právních předpisů o ochraně veřejného pořádku a v rozsahu svých povinností a oprávnění stanovených tímto nebo zvláštním zákonem, činí opatření k jeho obnovení, f) se podílí na prevenci kriminality v obci, g) provádí dohled nad dodržováním čistoty na veřejných prostranstvích v obci, h) odhaluje přestupky a jiné správní delikty, jejichž projednávání je v působnosti obce, i) poskytuje za účelem zpracování statistických údajů Ministerstvu vnitra na požádání, údaje o obecní policii. K některým úkolům obecní policie je nutné napsat několik poznámek: ad d) strážník ze zákona o provozu na pozemních komunikacích je oprávněn, je-li to nezbytné pro obnovení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, svými pokyny usměrňoval provoz, přičemž se ale musí jednat o takové pokyny, které jsou stanovené pro řízení provozu policisty.

21

Z praxe převládá názor, že řízení provozu strážníky

vyžaduje specifický předchozí výcvik. Řízení provozu za účelem obnovení provozu v nezbytných případech (př. dopravní nehoda, živelná pohroma apod.) bude spíše ojedinělý případ, kdy se bude jednat o mimořádnou situaci, kdy podmínka používání přesně pokynů k řízení provozu policisty není adekvátní situaci, a je nadbytečná. 20 21

Zákon ČNR č. 553/1991 Sb., o obecní polici - § 2, ve znění pozdějších předpisů Zákon ČNR č. 553/1991 Sb. str. 13

26

ad f) jde o nový úkol oproti dřívějšímu znění zákona o obecní policii. S ohledem na význam a široký záběr významu slova „prevence kriminality“, který vyžaduje nejen některé odborné znalosti u strážníka, např. některé skutkové podstaty trestných činů latentního charakteru (především trestné činy páchané na mládeži, je potřebná užší spolupráce i s dalšími orgány a organizacemi, zejména s Policií ČR, které se více či méně rovněž s prevencí kriminality zabývají nebo mají možnost s ohledem na charakter své činnosti, tuto ovlivnit. Proto by rozsah úkolů obecní policie měl být rozšířen o úkol stanovující povinnost, v rámci svých možností, spolupracovat na úseku prevence kriminality s těmito orgány a organizacemi a sama (obecní policie) se na této činnosti aktivně podílet. V této souvislosti je potřebné uvést a odkázat na novelu zákona o Policii ČR, která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2009.

22

Tento nový zákon v některých oblastech

zásadním způsobem reformuje činnosti Policie ČR, čemuž odpovídá i nová organizační struktura útvarů policie. Jde především o prosazení principu sdílení odpovědnosti v oblasti vnitřní bezpečnosti, na kterém by se vedle státu a jeho orgánů, tedy vedle policie, měly podílet i orgány územních samosprávných celků, ale i podnikatelský sektor a každý občan. Základem vzájemné spolupráce s obcí, především pokud jde o společný postup při zabezpečování veřejného pořádku, by měly být navzájem uzavřené koordinační dohody, které by měly stanovit vzájemný podíl na zabezpečování záležitostí (místních) veřejného pořádku a rovněž i stanovit potřebné nástroje a prostředky realizace (např. spolufinancování

kamerového

systému,

bezpečnostní akce apod.).

22

Zákon č. 273/2008 Sb. o polici ČR § 14-18

27

společný

výkon

hlídek,

preventivně

3. Strážník, oprávnění strážníků, povinnosti a donucovací prostředky 3.1 Strážník Jak již bylo dříve uvedeno, strážníkem může být občan České republiky, který splňuje podmínky uvedené v § 4 odst. 1 písmena a-f zákona o obecní policii. Strážník, čekatel a další zaměstnanci zařazení do obecní policie jsou v pracovněprávním vztahu k obci a proto také v náležitostech tohoto pracovně právního vztahu jedná s uvedenými subjekty starosta obce. Na všechny pracovně právní záležitosti se vztahuje Zákoník práce a obecní policie, protože není ozbrojeným sborem, nevztahuje se na ní zákon o služebním poměru.

3.2 Povinnosti strážníků 23 Strážník při své činnosti podle zákona o obecní policie kromě jiného uplatňuje zákroky a úkony. Zákrokem se rozumí taková činnost, kterou strážník výrazněji zasahuje do práv a svobod občanů a k tomu používá zákonných oprávnění a prostředků (př. donucovací prostředky). Úkon je takový druh činnosti strážníka, kterou do práv a svobod občanů nezasahuje, ale který mu však umožňuje plnit úkoly obecní policie. V obou těchto případech činnosti je strážník povinen: a) dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní a nepřipustit, aby v souvislosti s touto činností osobám vznikla bezdůvodná újma a případný zásah do jejich práv a svobod překročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného zákrokem nebo úkonem. b) před zákrokem či úkonem prováděným dle zákona o obecní policii, jestliže je spojený se zásahem do práv a svobod osoby a jestliže to povaha a okolnosti zákroku či úkonu dovolují, řádně osobu poučit o jejích právech. Nelze-li poučení provést před, je strážník povinen tak učinit jakmile to okolnosti dovolují. Kritériem je rovněž o jaký zákrok či úkon se jedná (např. poučení o právu 23

Zákon ČNR č. 553/1991 Sb. o obecní policii ve znění pozdějších předpisů § 6-10

28

odepřít výpověď, přibrání nezúčastněné osoby, právo na uplatnění nároku na náhradu ušlých výdajů, apod.). c) poskytnout v rozsahu svých oprávnění a povinností pomoc podle tohoto zákona nebo zvláštního zákona každému, kdo o ni požádá. d) v ustanovení § 7 odst. 1-4 zákona o obecní policii zákon stanoví povinnost provést zákrok nebo úkon za těchto okolností: - v pracovní době (jedná se o zákrok nebo úkon provedený dle zákona - z moci úřední) a to jak v případech je-li páchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt, tak i v případech, kdy jde jen o důvodné podezření, - v mimopracovní dobu – je na místě připomenout, že podmínky zákroku jsou obdobné jako u Policie ČR. Těmito podmínkami, respektive okolnostmi jsou bezprostřednost ohrožení života, zdraví nebo majetku. e) prokazování totožnosti – jeli strážník ve stejnokroji, prokazuje se automaticky tímto stejnokrojem. Jinak tomu bude v případě, že je v občanském oděvu. - dovolují-li to okolnosti tak prohlášením podle zákona o příslušnosti k obecní policii a dále průkazem obecní policie, - jestliže to okolnosti zákroku nedovolují, ústním prohlášením dle zákona a následně průkazem obecní policie ihned, jakmile to okolnosti dovolí. Nutno podotknout, že v daném případě se jedná o povinnost, kterou je nutno splnit vždy. f) užití odpovídající výzvy – jestliže to povaha a okolnosti zákroku dovolují. Nově zákon stanoví povinnost před výzvou použít slova „jménem zákona“. Poznámka: je-li nebezpečí z prodlení, kdy okolnosti nedovolují výzvy použít a zákrok je proveden dle zákona není tento zákrok protiprávní. Případy, kdy není strážník povinen provést zákrok: 24 - je pod vlivem léků nebo jiných látek snižujících závažně jeho schopnost, - k provedení zákroku nebyl odborně vyškolen ani vycvičen a povaha zákroku toto vyžaduje, - je zřejmé, že zákrok nebo úkon nemůže zdárně dokončit, - provedením zákroku nebo úkonu by došlo ke zmaření úkolů bezpečnostního sboru.

24

Zákon ČNR č. 553/1991 Sb. o obecní policii ve znění pozdějších předpisů § 8

29

g) prokázat příslušnost k obecní policii

25

– zákon stanoví podmínky prokazování

příslušnosti, nošení odznaku obecní policie a dále jednotnost stejnokroje obecní policie. h) oznámit Policii ČR bez zbytečného odkladu, že byl spáchán trestný čin nebo je důvodné podezření na spáchání trestného činu, dle povahy věci též zajistit místo trestního činu proti nepovolaným osobám. 26 V souvislosti s výše uvedenou povinností je nutné uvést, že se jedná po stránce odborné o značně náročný úkol, zejména pokud jde o zajištění místa trestného činu, tedy např. místa nálezu stop, svědků, věcí, nástrojů atd. Kvalitní zajištění místa trestného činu je co do kvality základem pro objasnění případu. To vše předpokládá odpovídající odborné kriminalistické znalosti strážníka. V neposlední řadě se ukazuje, že bude nutná znalost i alespoň běžných skutkových podstat těch trestných činů, se kterými se strážník při výkonu své profese může setkat. Bez významu není ani otázka, zda oznámit podezření nebo spáchání trestného činu neprodleně nebo oznámení Policii ČR snese určitý odklad. Zákon u povinnosti „oznámit spáchání přestupku pokud nevyřídí přestupek strážník jinak“, například blokově, netrvá na výrazu „bez zbytečného odkladu“, což především souvisí s mírou společenské nebezpečnosti přestupku pro společnost oproti trestnému činu. U podezření, že byl spáchán přestupek, má ze zákona strážník jako jeden z úkolů při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku, přestupky odhalovat.

3.3 Oprávnění strážníků 27 Při výkonu činnosti strážník velmi často svými úkony a zákroky zasahuje do základních práv a svobod občanů. Zákon o obecní policii z důvodu zajištění právních jistot občanů, podrobně stanoví jaká zákonná oprávnění strážník má, způsob jejich užití a dále okolnosti za jakých může, respektive je strážník oprávněn jich užít. A) Oprávnění požadovat vysvětlení

25

Zákon ČNR č. 553/1991 Sb. o obecní policii ve znění pozdějších předpisů § 9, Vyhláška Ministerstva vnitra č. 418 z 11. listopadu 2008, kterou se prování zákon o obecní policii § 12-16 26 Zákon ČNR č. 553/1991 Sb. o obecní polici ze znění pozdějších předpisů § 10 27 Zákon ČNR č. 553/1991 Sb. o obecní polici ze znění pozdějších předpisů § 11

30

1. Může-li osoba přispět k objasnění skutečností důležitých pro odhalení přestupku, jiného správního deliktu nebo jeho pachatele, jakož i ke zjištění skutečného stavu věci, - za účelem podání vysvětlení osobu vyzvat k dostavení se ve stanovenou dobu na určené místo k sepsání zápisu o podání vysvětlení, - za účelem požadování potřebného vysvětlení vyzvat osobu, aby předložila doklady potřebné ke zjištění skutečností, které s předmětem podání vysvětlení souvisí. 2. Jestliže zápis o podání vysvětlení má být sepsán s osobou mladší 15-ti let, musí být zajištěna přítomnost jejího zákonného zástupce. 3. V dalších odstavcích dále zákon stanoví povinnost osoby vyhovět výzvě, dále od koho nesmí být požadováno vysvětlení a dále případy, kdy má osoba právo výpověď odepřít a povinnost strážníka v tomto směru osobu poučit. V neposlední řadě pak i povinnost strážníka sepsat úřední záznam o předvedení v případě, že předvolaná osoba se bez dostatečné omluvy nedostavila na výzvu. B) Obecní policie je v rozsahu nezbytném k plnění svých úkolů oprávněna vyžadovat poskytnutí údajů z informačních systémů 28 - policie ČR, - obecních úřadů s rozšířenou působností, - obecních úřadů. Dožádaný orgán, který tyto informace vede, je povinen žádosti vyhovět za předpokladu, že mu v tomto nebrání plnění nebo dodržování povinností podle zvláštních předpisů. Poznámka: zákon nestanoví, jakou formou mají být potřebné údaje vyžadovány. Vzhledem k tomu, že se jedná převážně o údaje osobního charakteru, měly by tyto údaje být vyžadovány písemnou formou a to předem dovolují-li to okolnosti případu, popřípadě následně, jakmile to okolnosti dovolí. C) Oprávnění požadovat prokázání totožnosti 29 Zákon o obecní policii sice neuvádí, čím má osoba svou totožnost prokázat, stanoví však, že důvod ke zjišťování totožnosti určuje míru spolehlivosti, s níž se zjištění provádí. Záleží tedy na důvodu, proč strážník realizuje toto oprávnění a vzhledem k závažnosti tohoto důvodu také volí prostředek, kterým je totožnost osoby spolehlivě

28 29

Zákon ČNR č. 553/1991 Sb. o obecní polici ze znění pozdějších předpisů § 11a Zákon ČNR č. 553/1991 Sb. o obecní polici ze znění pozdějších předpisů § 12

31

zjištěna. Dále zákon taxativně vyjmenovává případy, kdy může strážník prokazování totožnosti od osoby vyžadovat. Poznámka: v této souvislosti je na místě podotknout, že zjišťování totožnosti je prováděno v různou denní dobu, přičemž strážník kontrolovanou osobu většinou nezná. Je proto na místě dbát náležité opatrnosti. Zjišťování totožnosti pokud možno provádět ve dvojici, kdy druhý člen hlídky provádí zajišťování kontrolujícího strážníka. D) Oprávnění strážníka požadovat od každého věcnou a osobní pomoc a to v rozsahu potřebném pro splnění úkolu obecní policie 30 Zákon určuje kdy je oslovená osoba povinna žádosti o pomoc vyhovět a v kterých případech nikoliv. Otázku náhrady případných vzniklých nákladů řeší ustanovení § 24 zákona, neboť pod škodu či újmu lze podřadit i náklady vzniklé s poskytnutou pomocí na žádost strážníka. E) Oprávnění předvést osobu

31

Toto oprávnění strážník uplatní vůči osobě, která odmítla vyhovět výzvě strážníka k prokázání totožnosti nebo sice neodmítla, ale ani po poskytnutí potřebné součinnosti strážníka svou totožnost nemůže prokázat. Dle charakteru a závažnosti případu strážník si sám určuje míru spolehlivosti zjišťování totožnosti a to na základě zmíněné konkrétní situace. O předvedení strážník sepíše „záznam o předvedení“, který spolu s předvedenou osobou předá Policii ČR, která převzetí osoby na záznamu potvrdí. Dále předvede osoby, které jsou hledané policií ČR (osoby hledané pro podezření ze spáchání trestné činnosti, uprchlé vězně, osoby pohřešované, chovance dětských domovů apod.). Dalším případem, kdy se předvedou osoby, je neuposlechnutí výzvy strážníka, pokračování v protiprávním jednání a nemožností osobě v pokračování tohoto jednání zabránit. Výzvou se rozumí výzva „jménem zákona“ a dále pokyn co má osoba udělat. Novým důvodem k předvedení osoby je žádost orgánu obce předvést osobu podle správního řádu,

32

přičemž žádost musí být písemná. Takovouto osobou se rozumí

účastník správního řízení, o jehož právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech má být v řízení jednáno nebo tyto práva mohou být rozhodnutím 30

Zákon ČNR č. 553/1991 Sb. o obecní polici ze znění pozdějších předpisů § 12a Zákon ČNR č. 553/1991 Sb. o obecní polici ze znění pozdějších předpisů § 13 32 Zákon č. 500/2004 Sb. o správním řízení § 60 31

32

správního orgánu přímo dotčeny. Toto předvedení lze realizovat jen za předpokladu, že místo odkud a kam má být osoba předvedena se nachází na katastrálním území obce, kde obecní policie působí. Lze tudíž konstatovat, že pro realizaci předvedení musí být splněny zákonné podmínky a to: písemná žádost orgánu obce a tzv. místní příslušnost. Tyto podmínky garantuje vyžadující orgán. Zákon dále stanoví, jaké náležitosti musí obsahovat „záznam o předvedení“, který je strážník povinen sepsat. F) Oprávnění odebrat zbraň 33 V případech převádění osoby ve smyslu zákona, se strážník přesvědčuje o tom, zda-li nemá osoba zbraň a to buď vizuálně nebo pohmatem. Rovněž je možno využít technických prostředků. Nutno podotknout, že se nejedná o osobní prohlídku ve smyslu trestního řádu a proto tento úkon nemusí provádět osoba stejného pohlaví (jestliže to však okolnosti umožňují, je toto však doporučeno). V dalších případech, kdy strážník omezuje osobu na osobní svobodě ve smyslu § 76 odst. 2 trestního řádu – osoba přistižena při trestném činu nebo bezprostředně poté, pokud je to nutné ke zjištění totožnosti, zamezení útěku nebo k zajištění důkazu. Poznámka: takovouto osobu může na její osobní svobodě omezit kdokoliv, tedy nejen strážník či policista. 34 Osoba musí být ihned předána policejnímu orgánu. Stejné oprávnění má strážník i vůči osobě z důvodu jejího agresivního chování. Zákon v daném případě má na mysli ochranu života a zdraví nejen osoby předváděné, ale i jiných osob, tedy i strážníka. Strážník může dále odebrat zbraň na místě veřejnosti přístupném (různá shromáždění, sportovní akce, apod.). Zákon zde má na mysli ochranu veřejného pořádku, proto zbraní může být cokoliv např. řetěz, láhev, kámen, apod. Strážník se v tomto případě nepřesvědčuje, zda osoba má zbraň, ale tuto zbraň přímo vidí nebo důvodně předpokládá, že zbraň osoba má. Zde zákon stanoví tři podmínky: - strážník musí osoby vyzvat, aby zbraň vydala s poučením možnosti jejího odebrání, - jak je shora uvedeno musí jít o místo veřejnosti přístupné, - odebrání zbraně je nezbytně nutné v zájmu ochrany veřejného pořádku, života a zdraví osob či bezpečnosti majetku.

33 34

Zákon č. 553/1991 Sb. o obecní polici ze znění pozdějších novel § 14 Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších novel § 76 odst. 2

33

Strážník je povinen osobě, která zbraň vydala nebo které byla odebrána vystavit potvrzení o převzetí zbraně. Pojem zbraň – zbraní se rozumí vše, čím je možno učinit útok proti tělu důraznější (tedy zbraň střelná, sečná, bodná a další způsobilé předměty). 35 Zákon dále stanoví povinnost vrátit zbraň proti podpisu osobě při jejím propuštění, jestliže tomu nebrání zákonné důvody (např. zabrání nebo propadnutí v řízení o přestupku). Výjimku z povinnosti vrátit zbraň zákon vyjímá střelnou zbraň podléhající registraci podle zvláštního zákona. Jestliže zbraň není vrácena, je povinen strážník vystavit osobě úřední záznam, který musí obsahovat potřebné náležitosti. V posledním odstavci § 14 je přinejmenším nepřesná formulace, pokud jde o vrácení odebrané zbraně nebo zbraně dobrovolně vydané. Zákon zde stanoví podmínku, že osoba musí o vrácení zbraně požádat! Přičemž v odstavci předchozím je strážníkovi uložena povinnost odebranou zbraň osobě vrátit proti podpisu při jejím propuštění, nebrání-li tomu zákonné důvody. 36 G) Oprávnění zakázat vstup na určená místa 37 Podmínky pro realizaci tohoto oprávnění: - musí to vyžadovat plnění úkolů obecní policie, - v souvislosti s realizací tohoto oprávnění nesmí vzniknout bezdůvodná újma, - zásah do práv a svobod občana nesmí překročit míru nezbytnou k dosažení cíle, který je zákonem sledován. Dané oprávnění umožňuje: - zakázat vstup na strážníkem určená místa, - zakázat, aby se osoba na takovýchto místech zdržovala, - vyzvat osobu, aby po dobu nezbytně nutnou setrvala na určeném místě v případech, kdy bude hrozit závažné ohrožení zdraví nebo života. Zákon stanoví, že každý je povinen výzvy strážníka uposlechnout. Při neuposlechnutí hrozí sankce za spáchání přestupku proti veřejnému pořádku podle § 47 odst. 1 písm. a) přestupkového zákona. Výše uvedené oprávnění může strážník realizovat i na žádost orgánu, který má obdobné oprávnění podle zvláštních předpisů, například Policie ČR. 35

Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších novel § 89 odst. 5 Zákon ČNR č. 553/1991 Sb. o obecní polici ze znění pozdějších předpisů § 14 odst. 4 a 5 37 Zákon ČNR č. 553/1991 Sb. o obecní polici ze znění pozdějších předpisů § 15 odstr. 1, 2 36

34

H) Oprávnění otevřít byt nebo jiný uzavřený prostor 38 Nedotknutelnost obydlí patří do Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky. Podmínky pro realizaci oprávnění: - důvodná obava, že je ohrožen život nebo zdraví osoby, - nebo hrozí-li větší škoda na majetku (nejméně 50.000,-- Kč) 39 Účelem oprávnění je vstoupit do uvedeného prostoru a provést v souladu s tímto zákonem zákroky, úkony nebo jiná opatření k odvrácení bezprostředního nebezpečí. - strážník je povinen zajistit přítomnost nezúčastněné osoby vyjma, hrozí-li nebezpečí z prodlení, - po provedení zákroku, úkonů nebo jiných opatřeních zákon stanoví povinnost neprodleně vyrozumět uživatele bytu a zabezpečit zajištění bytu, - o otevření bytu a provedených opatřeních sepíše strážník úřední záznam. Ze zákona vyplývá, že nezúčastněnou osobu strážník musí mít až při vlastním vstupu do bytu, tedy nikoliv při jeho (obvykle násilném) otevírání. Nastává otázka, jestli by nebylo vhodné tuto nezúčastněnou osobu přizvat již při otevírání bytu nebo jiného prostoru. Ch) Oprávnění odejmout věc

40

Podmínky: - předchozí marná výzva k vydání věci - existence odůvodněné domněnky, že v řízení o přestupku může být vysloveno její propadnutí nebo zabrání, 41 - hodnota věci nesmí být v nápadném nepoměru k povaze přestupku, - povinnost sepsat úřední záznam a vystavit potvrzení o odnětí věci. I) Oprávnění použít technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla 42 Jedná se o poněkud rozsáhlejší problematiku tohoto oprávnění, zákon stanoví jasná kritéria a podmínky použití technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla. Výkon tohoto oprávnění v mnoha případech souvisí s jinými právními předpisy, zejména zákonem o provozu na pozemních komunikacích, obecně závaznou vyhláškou 38

Zákon ČNR č. 553/1991 Sb. o obecní polici ze znění pozdějších předpisů § 16 odst. 1 až 4 Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon ve znění pozdějších novel § 89 odst. 11 40 Zákon ČNR č. 553/1991 Sb. o obecní polici ze znění pozdějších předpisů § 17 odst. 1 až 3 41 Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích § 15, 18 42 Zákon ČNR č. 553/1991 Sb. o obecní polici ze znění pozdějších předpisů § 17a odst. 1 až 7 39

35

obce, např. co se rozumí veřejným prostranstvím, apod. Nejpodstatnější části tohoto oprávnění jsou následující: - Zákonnou podmínku pro použití technického prostředku je, že řidič není na místě přítomen a musí být zajištěna možnost odstranění technického prostředku bez zbytečného odkladu. - Technický prostředek není druhem sankce, ale prostředek ke zjištění totožnosti osoby. - Podmínkou pro odstranění technického prostředku je, že přestupek byl projednán v blokovém řízení, za předpokladu, že není nutno provádět dokazování a přestupce je ochoten zaplatit, a dále, že byla zjištěna totožnost přestupce. Bezprostřednost odstranění technického prostředku nenastane v případech, kdy totožnost přestupce se nepodaří zjistit (např. o odstranění požádá osoba blízká, která odmítla jméno přestupce sdělit) nebo osoba po poučení o svém právu odepřít výpověď svého práva využije. - Je nutné vždy vycházet z konkrétní situace i možnosti zjištění totožnosti přestupce jinak (např. vyhodnocení kamerového systému, ověření totožnosti majitele vozidla u odboru dopravy, apod.) - Dalším předpokladem odstranění technického prostředku je uhrazení manipulačního poplatku. - Zákon dále taxativně stanoví, kdy nesmí být technický prostředek použit (např. vozidla integrovaného záchranného systému), která jsou viditelně označena. - Zákon řeší i situaci, jestliže se nikdo o odstranění technického prostředku nepřihlásí ve lhůtě 30-ti dnů. J) Oprávnění strážníka zabezpečovat dopravu osob do zdravotnického zařízení nebo záchytné stanice podle zvláštního právního předpisu 43 Povinnosti a oprávnění podle zákona může strážník plnit pouze vůči přepravované osobě v rozsahu nezbytném pro zajištění této přepravy. K) Oprávnění ke vstupu do živnostenských provozoven 44

43

Zákon č. 379/2005 Sb. o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami § 16 odst. 9 a § 17 odst. 3 44 Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání ve znění pozdějších předpisů § 17

36

Význam tohoto oprávnění spočívá především v jeho preventivní roli. Oprávnění se týká prostor, kam mají vstup zákazníci a jen v době, která je uvedena jako doba prodejní nebo provozní.

3.4 Donucovací prostředky a další povinnosti 45 Jestliže má obecní policie plnit efektivně své úkoly, musí také disponovat specifickými prostředky donucení. Tyto donucovací prostředky však mohou užít jen tehdy, jestliže není možné docílit právního stavu nebo jeho obnovení jiným způsobem. Zákon o obecní policii vyjmenovává následující donucovací prostředky: a) hmaty, chvaty a kopy, b) slzotvorný, elektrický nebo jiný obdobně dočasně zneschopňující prostředek, c) obušek a jiný úderný prostředek, d) pouta, e) úder služební zbraní, f) hrozba namířenou služební zbraní, g) varovný výstřel ze služební zbraně, h) technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla. Podmínkou použití donucovacích prostředků je ochrana bezpečnosti jiných osob nebo své vlastní, majetku nebo k zabránění výtržnosti, rvačce nebo jinému jednání, jímž je vážně narušován veřejný pořádek. Před použitím donucovacích prostředků je strážník povinen užít výzvy „jménem zákona“ s výstrahou následného použití donucovacích prostředků. To neplatí, jestliže jde o přímé ohrožení života a zdraví a zákrok nesnese odkladu. Platí rovněž přiměřenost druhu donucovacího prostředku. Mezi další donucovací prostředky patří: Použití psa 46

45 46

Zákon ČNR č. 553/1991 Sb. o obecní polici ze znění pozdějších předpisů § 18 odst. 1 až 5 Zákon ČNR č. 553/1991 Sb. o obecní polici ze znění pozdějších předpisů § 19

37

Na rozdíl od Policie ČR, zákon o obecní policii nezahrnuje použití psa mezi donucovací prostředky, ale způsobilost psa musí být osvědčena Policií ČR. Na vlastní použití psa se použije ustanovení tohoto zákona o donucovacích prostředcích. Použití služební zbraně 47 Podmínky a okolnosti použití zbraně strážníkem: a) Za podmínek nutné obrany 48 nebo podmínek krajní nouze. 49 b) Zamezení útěku nebezpečného pachatele, jehož nemůže jiným způsobem zadržet a použití jiných donucovacích prostředků by bylo zřejmě neúčinné. c) Musí se jednat o krátkou střelnou zbraň, která je v majetku obce. d) Povinnost strážníka před použitím zbraně vyzvat osobu proti, které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání s výstrahou, že bude použito zbraně. To neplatí v případě ohrožení života nebo zdraví a zákrok nesnese odkladu. e) Povinnost strážníka dbát nutné opatrnosti, neohrožovat život jiných osob a co nejvíce šetřit život a zdraví osoby, proti níž zakročuje. K tomuto je nutné si blíže specifikovat pojem „nebezpečný pachatel“ ve smyslu tohoto zákona, i když zákon přímo nespecifikuje, kdo je nebezpečný pachatel. Je proto žádoucí použít analogicky výkladu, který používá Policie ČR. Z uvedeného vyplývá, že za nebezpečného pachatele lze považovat: 1. Osobu, která takto byla přímo označena Policií ČR při vyhlášení pátrání, např. zvlášť nebezpečný recidivista (viz § 41 odst. j trestního zákona). 2. Osobu, kterou si za nebezpečného pachatele označí strážník sám za podmínek: - trestný čin byl dokonán, - osoba byla strážníkem přistižena při páchání zvlášť závažných trestných činů (§ 62 trestního zákona) a dále trestných činů, kde je horní hranice odnětí svobody nejméně 8 let. Povinnosti strážníka po použití donucovacích prostředků a služební zbraně 50 - Jakmile to okolnosti dovolí, došlo-li ke zranění osoby, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření. Toto platí jak při použití donucovacích prostředků, 47

Zákon ČNR č. 553/1991 Sb. o obecní polici ze znění pozdějších předpisů § 20 Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon ve znění pozdějších novel § 13 a § 14 49 Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon ve znění pozdějších novel § 13 a § 14 50 Zákon ČNR č. 553/1991 Sb. o obecní polici ze znění pozdějších předpisů § 21 odst. 1 až 3 48

38

tak při použití služební zbraně. Strážník je rovněž povinen po každém použití služební zbraně učinit všechny neodkladné úkony za účelem objektivního posouzení oprávněnosti použití služební zbraně. - Povinnost strážníka o každém použití donucovacích prostředků nebo služební zbraně bez zbytečného odkladu vyrozumět svého nadřízeného (osoba, která řídí obecní policii) a sepsat úřední záznam. Zvláštní omezení 51 Zákon kategorizuje osoby, proti kterým není strážník oprávněn při zákrocích podle zákona, použít některých donucovacích prostředků, psa a ani služební zbraně. Patří sem: údery a kopy, slzotvorný, elektrický nebo jiný dočasně zneschopňující prostředek, obušek a jiný úderný prostředek, úder služební zbraní, hrozbu namířenou služební zbraní a varovný výstřel ze služební zbraně. Toto zvláštní omezení se týká:

- zjevně těhotné ženy, - osoby zjevně vysokého věku, - osoby se zjevnou tělesnou vadou nebo chorobou, - osoby zjevně mladší 15-ti let.

Náhrada škody 52 Je třeba podotknout, že odpovědnost je dána obci obecně a to bez ohledu na zavinění. Musí se vždy jednat o škodu: - způsobenou při výkonu pracovní činnosti strážníka i mimo jeho pracovní činnost, ale vždy v souvislosti s plněním úkolů obecní policie. Odpovědnost za škodu způsobenou strážníkem obec nemá, jestliže tato škoda byla způsobena osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala. - obec rovněž odpovídá za škodu osobě, která na žádost strážníka nebo s jeho vědomím poskytla pomoc, - odpovědnost za vzniklou škodu se týká i škody vzniklé na věcech a to v souvislosti s poskytnutím pomoci, přičemž se hradí skutečná škoda a to uvedením v předešlý stav, - v případě, že u poškozeného došlo k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a výše náhrady podle ustanovení občanského zákoníku, dle kterého lze přiznat v případech hodných zvláštního zřetele i mimořádné jednorázové odškodnění,

51 52

Zákon ČNR č. 553/1991 Sb. o obecní polici ze znění pozdějších předpisů § 22 Zákon ČNR č. 553/1991 Sb. o obecní polici ze znění pozdějších předpisů § 24 odst. 1 až 5

39

- obec dále odpovídá i za škodu, kterou osoba poskytující pomoc strážníkovi sama způsobila. Je nutné zdůraznit, že osoba, která poskytuje strážníkovi pomoc na jeho žádost nebo s jeho vědomím, používá při výkonu této pomoci, ochrany jako veřejný činitel a to se všemi důsledky. Dále by bylo přinejmenším vhodné, aby strážník při vyžadování pomoci o této skutečnosti osobu poučil. Zpracování a poskytování osobních údajů 53 Obecní policie k plnění úkolů zpracovává osobní údaje a rovněž i tyto poskytuje Policii ČR, orgánům obce i jiným orgánům veřejné moci za účelem plnění jejich úkolů. Potřebnost získaných osobních údajů pro účely plnění úkolů obecní policie se nejméně jednou za tři roky prověřuje a zjistí-li se, že tato potřeba již pominula, provede se bez zbytečného odkladu jejich likvidace. Obecní policie je též oprávněna v zájmu plnění jejich úkolů pořizovat zvukové, obrazové nebo jiné záznamy z míst veřejně přístupných. Jsou-li k pořizování těchto záznamů zřízeny stálé automatické technické systémy, je obecní policie povinna vhodným způsobem na toto upozornit veřejnost. (např. kamerové systémy). Podezření ze spáchání trestného činu strážníkem 54 V případě, že se strážník dopustí, respektive je podezření ze spáchání trestného činu, zákon stanoví Policii ČR povinnost bezodkladně oznámit obci zahájení trestního stíhání. Obec má pak oprávnění převést strážníka k výkonu práce čekatele nebo jiného zaměstnance obce z důvodu, že případné spáchání trestního činu může mít za následek ztrátu bezúhonnosti strážníka. Povinnost zachovávat mlčenlivost 55 Zákon stanoví povinnost mlčenlivosti strážníkovi a to o skutečnostech, se kterými se seznámil při plnění úkolů a které v zájmu zabezpečení těchto úkolů vyžadují, aby zůstaly před veřejností respektive před nepovolanými osobami utajeny. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního poměru strážníka.

53

Zákon ČNR č. 553/1991 Sb. o obecní polici ze znění pozdějších předpisů § 24a a 24b Zákon ČNR č. 553/1991 Sb. o obecní polici ze znění pozdějších předpisů § 25 55 Zákon ČNR č. 553/1991 Sb. o obecní polici ze znění pozdějších předpisů § 26 54

40

Strážník je povinen při vyžadování pomoci od osob tyto osoby o zachovávání mlčenlivosti řádně poučit. Zprostit mlčenlivosti strážníka je oprávněn starosta nebo jiná pověřená osoba. Působnost ministerstva 56 Dohled nad samostatnou působností obce, tedy i nad obsahem vydávaných obecně závazných vyhlášek včetně těch, kterými je zřizována nebo zrušována obecní policie, přísluší ministerstvu vnitra jako ústřednímu orgánu státní správy. K tomuto účelu získává ministerstvo informace pro stanovení, provádění i kontrolu plnění úkolů, které jsou uvedeny v ustanovení § 27 zákona o obecní policii. Ministerstvo tudíž: - ověřuje odborné předpoklady strážníka, - vydává a odnímá osvědčení, - vede informační systémy, - vykonává dozor nad odbornou způsobilostí strážníka, - dozor nad dodržováním stanovených jednotných prvků stejnokroje nebo označení motorových vozidel. Správní delikty 57 Zákon umožňuje s ohledem na svoji působnost kontrolovat a případně sankcionovat neplnění povinností stanovených zákonem, zejména: jestliže obec pověří plněním úkolů obecní policie osobu, která nemá osvědčení nebo nezajistí jednotnost prvků stejnokroje strážníků či označení motorových vozidel. Za tento správní delikt může ministerstvo uložit pokutu obci do výše 20.000,-- Kč. Oznamovací povinnost uchazeče o zaměstnání strážníka 58 Jedná se o povinnost, která se týká jak čekatele a strážníka, tak i samotného uchazeče o zaměstnání strážníka. Tato povinnost spočívá v oznámení zaměstnavateli, že bylo proti dotyčnému zahájeno trestní stíhání a to ve lhůtě do 15-ti dnů a písemně. Nesplněním této povinnosti se dopustí výše jmenovaní přestupku.

56

Zákon ČNR č. 553/1991 Sb. o obecní polici ze znění pozdějších předpisů § 27 Zákon ČNR č. 553/1991 Sb. o obecní polici ze znění pozdějších předpisů § 27a 58 Zákon ČNR č. 553/1991 Sb. o obecní polici ze znění pozdějších předpisů § 28 57

41

Přestupku se dopustí i fyzická osoba, která na místě veřejnosti přístupném úmyslně neoprávněně nosí stejnokroj strážníka nebo jeho součásti, které jsou s úplným stejnokrojem zaměnitelné nebo neoprávněně na vozidle nebo jiném dopravním prostředku užívá barevné označení nebo provedení, které je s dopravním prostředkem obecní policie zřejmě zaměnitelné. Je samozřejmě, že zákon má na mysli osoby, které nejsou čekatelem ani strážníkem.

42

4. Prováděcí předpisy k zákonu o obecní policii 1. Vyhláška č. 418 ze dne 11. listopadu 2008, kterou se provádí zákon o obecní policii Ministerstvo vnitra touto vyhláškou v části první stanoví náležitosti a kritéria odborné způsobilosti a zkušebního řádu, a to: - rozsah odborných předpokladů čekatele a strážníka, - rozsah výcviku čekatele a strážníka, - náležitosti přihlášky ke zkoušce, - zkušební komise, - oprávnění zkušební komise a tajemníka, - termín a místo vykonání zkoušky, - písemná část zkoušky, - ústní část zkoušky, - náležitosti protokolu o zkoušce. Část druhá se týká: - náležitosti osvědčení. Část třetí: - vzor průkazu obecní policie. Část čtvrtá: - označení strážníka a dopravního prostředku obecní policie, - vzor odznaku obecní policie, - jednotné prvky stejnokroje strážníka, - jednotné prvky označení dopravního prostředku obecní policie. Část pátá: - statistické údaje poskytované obcí ministerstvu. Část šestá: Závěrečná ustanovení. 2. Vyhláška č. 444 ze dne 11. prosince 2008 o zdravotní způsobilosti uchazeče o zaměstnání strážníka, čekatele a strážníka obecní policie Touto vyhláškou ministerstvo vnitra stanoví obsah lékařské prohlídky a její vlastní provádění. Dále stanoví, co se rozumí vstupní, periodickou a mimořádnou prohlídkou,

43

dále výstupní prohlídkou a doba platnosti lékařského posudku. Za zmínku stojí ustanovení § 6 této vyhlášky, které odkazuje na přílohu č. 3 vyhlášky, kde je uveden seznam tělesných a duševních vad, nemocí nebo stavů, které vylučují zdravotní způsobilost.

44

5. Právní normy související s činností obecní policie Níže uvedený výčet právních norem se dotýká, respektive souvisí s činností obecní policie v různé míře. Některé právní normy se dotýkají činnosti obecní policie bezprostředně a lze říci, že i do určité míry tvoří náplň činnosti. Je proto nezbytné, aby tyto normy strážník nejen znal po stránce teoretické, ale aby dokázal tyto aplikovat i v praktické činnosti. Druhou skupinu právních norem tvoří normy, jejichž znalost s určitou nadsázkou tvoří jakousi nadstavbu znalostí strážníka, umožňují efektivnější orientaci při plnění úkolů obecní policie a v neposlední řadě mají vliv na konkrétní výsledek vlastní činnosti. V této souvislosti je však nutno podotknout, že úroveň teoretických a následně i praktických znalostí bude odvislá od ochoty strážníka se sebevzdělávat a dále i od stupně náročnosti požadavků ze strany pověřeného strážníka ve směru k podřízeným. V jistém slova smyslu by se tudíž dalo říci, že první skupina právních norem tvoří ty, které při jejich aplikaci naplňují smysl a účel zřízení obecní policie, na prvním místě pak zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku na území obce. (§ 1 odst. 2 zákona o obecní policii) a znalost těchto právních norem je bezpodmínečně nutná bez ohledu na místo, kde byla obecní policie zřízena. Jiná situace bude ve větších městech s koncentrací průmyslu, turistického ruchu, případně rozmanitostí různých etnických skupin obyvatelstva a tím i zhoršenou celkovou bezpečnostní situací, jejíž součástí kromě kriminality jako takové, je časté narušování veřejného pořádku. Stále je však nutno mít na paměti, že obecní policie, zejména policie městská, by neměla při plnění úkolu obecní policie nahrazovat činnost policie České republiky. Na druhé straně při snaze o eliminaci nepříznivého stavu kriminality ve městě, se jistě bude jevit nezbytnou užší spolupráce s Policií ČR. Výčet právních norem: - Ústavní zákon ČNR č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, - Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, - Zákon ČNR č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů - Zákon č. 200/1991 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů

45

Zejména § 86 o blokovém řízení - Zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zejména § 2 – pojem křižovatka, § 3 – základní podmínky účasti na provozu na pozemních komunikacích, § 5,6 – povinnosti řidiče, § 8a – povinnosti učitele autoškoly, § 9 – povinnosti přepravované osoby, § 47 – dopravní nehoda, § 69 – řízení provozu na pozemních komunikacích, § 75 – řízení provozu pokyny policisty, § 79 – kdo je oprávněn zastavovat vozidla, § 122 – centrální registr řidičů. - Zákon č. 379/2005 Sb. o opatřeních k ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami (dále jen „tabákový zákon“), ve znění pozdějších předpisů Zejména § 16 – vyšetření přítomnosti alkoholu nebo jiné návykové látky, § 17 – ošetření v protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici. - Zákon č. 273/2008 Sb., o policii České republiky, v platném znění Zejména § 16 - spolupráce s obcemi, § 17 – spolupráce s ostatními právnickými a fyzickými osobami, § 18 – vyžadování pomoci od osob a orgánů. - Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů Zejména § 14, 13 – ustanovení o nutné obraně a krajní nouzi, § 15 – oprávněné použití zbraně, § 188a – šíření toxikomanie, § 201 – ohrožování pod vlivem návykové látky, § 201a – opilství, § 202 – výtržnictví. § 203 – týrání zvířat, § 215 - ohrožování mravnosti 46

část 2 hlava VI – trestné činy proti rodině a mládeži zejména § 217 a 218 - Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů Zejména oddíl 3 výkon trestu obecně prospěšných prací § 336, 337, 338 - Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb. Další právní normy, které souvisí s činností obecní policie - Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, - Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, - Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů, - Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech, ve znění pozdějších předpisů, - Zákon č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže, - Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, - Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřební dani, ve znění pozdějších předpisů, - Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, - Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, - Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, - Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, - Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, - Zákon č. 135/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti ochrany před domácím násilím. Uvedený výčet právních norem, které za určitých okolností a situací, byť ve velmi omezeném rozsahu, je vhodné, aby strážník znal, jistě není konečný, ale považoval jsem za vhodné tyto právní normy, alespoň příkladmo uvést.

47

6. Obecní policie a související problematika Se zřizováním obecní policie vyvstaly do popředí faktory, které mají přímý i nepřímý vliv na její konstituování a v závěru jsou často ukazatelem toho, zda zřizování obecních policií je dostatečně efektivní a to nejen na místní úrovni, ale i v celostátním měřítku. Mezi tyto faktory patří zejména: - periodické sledování ukazatelů výslednosti činnosti obecních policií, - postupné zdokonalování institucí, které se bezprostředně podílí na získávání odborné způsobilosti pro výkon činnosti strážníka, - průběžné zhodnocování poznatků pozitivních i negativních z vlastní činnosti obecních policií, ale i od veřejnosti a následné přijímání potřebných závěrů.

6.1 Výsledky činnosti obecní policie a statistika 59 K této problematice je nutno podotknout, že pro alespoň částečnou názornou ukázku porovnání stěžejních ukazatelů výsledků činnosti obecních policií by vybrán rok 2004 a 2008. Rozdílnost sledovaných kriterií v roce 2004 a 2008 spočívá v tom, že do statistických ukazatelů v roce 2008 byla zařazena kritéria, které stanovila prováděcí vyhláška Ministerstva vnitra. Novelou zákona o obecní policii je rovněž stanoveno, že obce jsou potřebné statistické údaje povinny poskytovat přímo ministerstvu a to od roku 2009. Z následující tabulky statistických údajů za rok 2004 a 2009 vyplývá: - v roce 2008 došlo k nárůstu počtu obecních policií o 22 tj. na 335. Určité zkreslení výsledků činnosti však způsobuje skutečnost, že údaje poskytlo z počtu 335 obecních policií jen 265, - došlo k nárůstu počtu strážníků s osvědčením a to o 417 na celkový počet 7 551, - na úseku počtu vyřešených přestupků v dopravě došlo k mírnému poklesu, ale oproti tomu ke zvýšení počtu přestupků postoupených správnímu orgánu, - v počtu řešených přestupků ostatních je tento počet přibližně stejný, k výraznému navýšení došlo v počtu přestupků postoupených správnímu orgánu a to téměř o 12 000 na celkový počet 67 056,

59

Internetové stránky www.obecnipolicie.eu / info polis.php

48

- k výraznému navýšení došlo v počtu zadržených hledaných osob a to přibližně o 1500 osob na počet 3 649, - k navýšení došlo v počtu předvedených osob, dle § 13 zákona o obecní policii, téměř o 4 500 osob, na celkový počet 13 160 osob. -- z nově požadovaných údajů je zajímavý údaj o vzdělanostní struktuře strážníků obecní policie (24% bez maturity a 7% vysokoškoláků), - průměrné roční náklady (mzdové i provozní) na jednoho strážníka činily v roce 2008 cca 400 tisíc Kč. 60 Pro úplnost několik údajů v porovnání s rokem 2007 - oproti roku 2007 došlo k nárůstu počtu obcí, kde obecní policie vykonávala práci na základě Veřejnoprávní smlouvy a to z počtu 95 obcí v roce 2007 na 253 obcí v roce 2008, - výrazný je rovněž nárůst počtu důvodných podezření ze spáchání trestného činu předaných Policii ČR a to o 70%, Ze shora uvedených údajů o výsledku činnosti obecních policií je zřejmé, že obecní policie má v rámci orgánů obce své opodstatnění. Sledování statistických údajů a jejich ujednocení ministerstvem dává předpoklad objektivnějšího hodnocení nejen na republikové úrovni, ale i místní. Toho jistě využijí i představitelé obcí a měst, kde je obecní policie zřízena, zejména pokud jde o posouzení efektivnosti i účelu zřízení. Tabulka statistických údajů:

Počet obyvatel z měst, ve kterých působí MP Počet dalších obcí, kde OP vykonává činnost na základě VPS Součet počtu obyvatel, v obcích kde OP vykonává činnost na Vps Počet obecních policií celorepublikově Počet obecních policií, které poskytly informace Odhad počtu strážníků (dle dostupných informací) Počet zaměstnanců celkem Z toho počet strážníků s osvědčením 60

Celkem ČR 2004 6 236 699

Celkem ČR 2008 6 155 716 253 444 154

313 256

335 265 7766

7793 7134

8590 7551

Internetové stránky www.obecnipolicie.eu / článek kolegia ředitelů statutárních měst a hlavního města Prahy – Výsledek činnosti obecních policií za rok 2008

49

Z toho počet čekatelů (bez osvědčení) Počet strážníků z MP, které poskytly informace

6950

130 7551

Počet vyřešených přestupků v dopravě Z toho řešeno blokově Z toho postoupeno správnímu orgánu Z toho řešeno domluvou Uloženo blokových pokut (v Kč)

1 483 716 860 933 219 470 403 613 198 893 200

1 396 077 695 258 385 315 313 433 326 858 380

Počet přestupků – ostatní Z toho řešeno blokově Z toho postoupeno správnímu orgánu Z toho řešeno domluvou Uloženo blokových pokut (v Kč)

393 663 162 159 55 282 176 222 50 634 250

387 883 153 864 67 056 165 268 60 584 700

Počet řešených přestupků v dopravě zařazených do bodového systému (bez měření rychlosti) Počet řešených přestupků v dopravě zařazených do bodového systému – překročení max. povolené rychlosti Počet řešených přestupků v dopravě zadržených řidičů motorového vozidla pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky Celkem řešeno přestupků Celkem uloženo blokových pokut (v Kč)

75 303 134 608 2 495

1 877 379 249 527 450

Počet důvodných podezření o spáchání trestného činu oznámených PČR Počet případů použití služební zbraně strážníky Počet útoků na strážníky Zadrženo hledaných osob Nalezeno vozidel v pátrání Předvedeno osob dle § 13 odst. 8) Předvedeno osob dle § 13 odst. 3) Odchyceno zvířat Provedené odtahy Stálá služba ANO Stálá služba NE Průměrný věk (strážníka a čekatele) Počet strážníků a čekatelů bez maturity Počet strážníků a čekatelů s maturitou Počet strážníků a čekatelů s VS Rozpočet MP (mzdy včetně odvodů) zdroj: www.obecnipolicie.eu

1 783 960 387 443 080 14 329

2 062 745 2 923 5 468 22 618

37 649 3 649 971 2 251 10 909 26 357 61 450 134 131 36,9 1 831 5 269 540 3 318 676 084

50

6.2 Odborně vzdělávací institut „POLIS“ 61 Polis je soukromý vzdělávací institut, který vznikl v roce 1991 a v této době také získal akreditaci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Tento institut od samého vzniku sloužil a slouží jako rekvalifikační zařízení pro pracovní činnost „strážník obecní a městské policie“. Kromě odborné přípravy strážníků tento institut vydal celou řadu odborných publikací určených pro strážníky obecní policie, včetně poslední novely zákona o obecní policii. Sídlo institutu se nachází v Příbrami. Samotná výuka strážníků probíhá za pomoci moderních audiovizuálních prostředků. Pracovníky institutu je rovněž zajišťováno ubytování i stravování a s ohledem na dislokaci, strážníci mají možnost kulturního i sportovního využití. Pokud jde o vlastní výukové programy, institut Polis nabízí: a) rekvalifikační kurzy – jako kurzy nástupní s délkou 10 týdnů a formou denního studia kromě pátku, kdy budoucí strážník vykonává řízenou praxi u mateřské obecní či městské policie. Součástí rekvalifikace není jen teoretická výuka, ale i výuka základů sebeobrany. V průběhu kurzu též absolvent získá zbrojní průkaz potřebný pro výkon pracovní činnosti strážníka a to po vykonání odborné zkoušky. Rovněž v rámci ucelené a komplexní přípravy je realizována i zkouška na získání profesního osvědčení pro řízení motorového vozidla s právem přednosti v jízdě. b) Prolongační kurzy – jsou kurzy sedmidenní a jsou určené pro ty, kteří již vlastní osvědčení strážníka a toto osvědčení, respektive jeho platnost jsou po třech letech povinni obnovit. Jak rekvalifikační, tak i tento kurz je zakončen zkouškou před zkušební komisí tvořenou zástupcem Ministerstva vnitra. Tento prolongační kurz je na rozdíl od rekvalifikačního, možno realizovat v sídle konkrétní obecní či městské policie a to za předpokladu dostatečného počtu zúčastněných strážníků (min. 20). c) Semináře řídících pracovníků obecních a městských policií jsou čtyřdenní a jejich realizace je prováděna 2 x ročně. Náplň těchto seminářů je zaměřena na aktuální problematiku potřebnou pro výkon této manažerské funkce.

61

Internetové stránky www.obecnipolicie.eu / info polis.php

51

Závěrem této podkapitoly je třeba podotknout, že institut POLIS zajišťuje ucelené potřebné odborné vzdělání strážníků obecní policie a jak vyplynulo z rozhovorů se strážníky obecních i městských policií na různých místech Jihočeského a Západočeského kraje, má tento institut po stránce odborné přípravy a její kvality, velmi dobrou pověst.

6. 3 Některé poznatky z činnosti obecních policií – doporučení pro praxi V této části práce jsou soustředěny poznatky a podněty z činnosti obecní policie tak, jak vyplynuly z rozhovorů jednak se samotnými strážníky, pracovníky Policie ČR i se samotnými občany. Některé názory byly dále využity při rozhovorech s jinými subjekty za účelem ověření názorové shody, či neshody na daný problém. Ve většině případů byla volena volná forma rozhovoru, nejednalo se tudíž o klasickou metodu řízeného kladení předem stanovených otázek. Potvrdilo se, že rozhovor vedený spontánní formou umožňoval získat větší množství informací, které však na druhé straně bylo nutno utřídit a vyhodnotit. Uvedený názorový průzkum byl proveden jak v obcích, kde je zřízena obecní policie o několika strážnících, tak i ve městech na úrovni okresu. Stejným způsobem bylo postupováno, i pokud jde o útvary Policie ČR. Zde se jednalo o obvodní oddělení Policie ČR a bývalé okresní ředitelství Policie ČR. Pokud jde o obecní policii, lze konstatovat, že poznatky získané od strážníků ve městech mají vyšší vypovídající hodnotu. Pozitivněji lze rovněž hodnotit i poznatky od nižšího managementu Policie ČR (vedoucí obvodních oddělení), kteří přímo řídí a organizují výkon služby v terénu, kde řadoví policisté jsou často v přímém kontaktu se strážníky. Z hlediska oblasti, kde byl průzkum proveden, se jednalo o kraj Plzeňský a Jihočeský. Získané poznatky lze rozdělit do dvou skupin: 1. poznatky či podněty týkající se stávající úrovně činnosti obecní policie, 2. poznatky či podněty mající charakter doporučení pro další činnost obecní policie. K bodu 1 a) Porovnáme-li kvalitu a rozsah činnosti obecní policie v obcích, kde je bezproblémová bezpečnostní situace a obecní polici tvoří zpravidla 4-5 strážníků, s činností obecní

52

policie ve městech, je zjišťován značný rozdíl a to v neprospěch obcí. Zatímco v obcích se činnost strážníků omezuje víceméně na obchůzkovou činnost, případně méně časté řešení méně závažných přestupků, což je často ze strany občanů kritizováno jako mrhání finančními prostředky obce, je ve městech, zejména větších, situace značně odlišná. Činnost strážníků je v daleko větší míře na vyšší profesionální úrovni, rovněž i plněné úkoly mají, v souladu se zákonem, širší rozsah. Tato skutečnost vyplývá z větší koncentrace obyvatelstva, průmyslu, intenzivnějšího kulturního i společenského dění a tím i často méně příznivé bezpečnostní situace a stavu veřejného pořádku. S těmito objektivními příčinami souvisí i příčiny subjektivní, spočívající v různé úrovni řídící, organizační a kontrolní činnosti pracovníků odpovědných za činnost obecní policie. b) Zvýšení celkové úrovně práce obecní policie by přispěla vyšší informovanost pracovníků odpovědných za činnost obecní policie, zejména pokud jde o praktické zkušenosti v oblasti řízení a úkolování strážníků, jaké formy hodnocení jednotlivců se osvědčily a jaké ne, jakým způsobem jsou prezentovány výsledky obecní policie ve směru k občanům, apod. Tomuto by napomohlo vydávání např. bulletinu Ministerstvem vnitra, který by zahrnoval i vhodnou formu poskytování metodické pomoci a v neposlední řadě i širší využívání internetových stránek. c) Za účelem zlepšení informovanosti občanů o činnosti obecní policie, za využití statistických údajů pravidelně hodnotit práci obecní policie. Ve sdělovacích prostředcích informovat o pozitivních případech zákroků strážníků a tím přispět k pozitivnějšímu náhledu veřejnosti na práci obecní policie, a to v širší a kvalitativně vyšší míře, nežli je prováděno v současné době. Významnější úlohu by v tomto směru mělo sehrát jak Ministerstvo vnitra, tak i představitelé měst a obcí. d) Statistické údaje o činnosti obecní policie na celostátní úrovni, které zpracovává Ministerstvo vnitra, by bylo vhodné doplnit o oblast prevence trestné a jiné protispolečenské činnosti, např. besedy s občany, na školách, uskutečněné preventivně bezpečností akce dopravního charakteru, ke konzumaci alkoholu mládeží v objektech, apod. Předpoklad je, že sledování tohoto statistického údaje by přispělo ke zvýšení počtu těchto aktivit a tím i k určité popularizaci činnosti obecní policie.

53

e) V souvislosti s naplňováním úkolu obecní policie podílet se na prevenci kriminality, pro interní potřebu strážníků zpracovat příručku obsahující základní skutkové podstaty některých trestných činů, které jsou páchané na mládeži s ohledem na jejich latentnost, srozumitelnou formou uvést jejich nejčastější projevy a formy. 62 Jedná se o společensky vysoce nebezpečné jednání osob směřující vůči mládeži, zejména dětem, kde zjišťování těchto případů je značně ztíženo. Cílem je zvýšení počtu podnětů v této oblasti a jejich předávání policii. K bodu 2 a) Za účelem zefektivnění práce obecní policie, zejména v oblasti ochrany veřejného pořádku a prevence kriminality, uzavírat koordinační dohody mezi obecní policií a útvary Policie ČR (viz zákon č. 273/2008 Sb. o Policii ČR, § 14-16). Koordinační dohodě by však musela předcházet objektivně zpracovaná analýza bezpečnostní situace a jasným vymezením úkolů pro subjekty dohody. V případě, že se tato forma spolupráce osvědčí, rozšířit tuto dohodu o další subjekty, které mohou s ohledem na charakter své činnosti přispět k pozitivním změnám v oblasti veřejného pořádku i celkové bezpečnostní situace (např. státní zastupitelství, instituce působící v oblasti využívání volného času mládeže, apod.). Bylo by rovněž vhodné zpracovat ze strany Ministerstva vnitra vzor koordinační dohody. V této souvislosti je zajímavý též projekt „COMUNITY POLICING“, realizovaný městem Pardubice.

63

Základem projektu je spolupráce obecní policie, Policie ČR,

veřejnosti, samosprávy a místních institucí, hledání a přijímání společných řešení. b) Zákon o obecní policii - § 4 odstavec 1 doplnit o písmeno g) o text: „dosavadní pověst a chování na veřejnosti uchazeče, dává předpoklady pro výkon činnosti strážníka“. Důvodem je domněnka, že činnost strážníka jako veřejného činitele, vyžaduje nejen bezúhonnost z hlediska trestního, ale i jeho dobré pověsti. Zařazení tohoto kritéria do zákona by přispělo ke zkvalitňování výběru uchazečů o zaměstnání strážníka. c) Zákonem č. 40/2009 Sb. došlo k rozšíření trestu odnětí svobody a to o novou alternativu – trest obecně prospěšných prací a jeho výkon (§ 335 až 340b trestního řádu) 62

Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdější novel a doplňků hlava VI – trestné činy proti rodině a mládeži 63 Internetové stránky www.obecnipolicie.eu

54

Dosavadní praxe ukazuje, že ne vždy je tam, kde je vykonáván trest obecně prospěšných prací, vykonáván dozor nad výkonem trestu odpovědně a účinně. Dozorem je mnohdy pověřován pracovník, respektive úředník obce či magistrátu, který považuje úkol spíše jako přítěž. Pracovník mediační a probační služby

64

tak často nemá v rámci

dozorové činnosti dostatek informací o chování odsouzeného. Zapojení obecní či městské policie do provádění kontroly výkonu trestu obecně prospěšných prací a vzájemná informovanost mezi probačním úředníkem a obecní policií by jistě výrazně přispěla ke splnění účelu trestu, nehledě na skutečnost, že strážník si tak osvojuje tzv. osobní znalost potenciálních pachatelů trestné činnosti a tím vlastně i plní úkol podílet se na prevenci kriminality. 65 d) Vzájemnou intenzivnější a cílenou spoluprací s oddělením sociálně-právní ochrany dětí městského úřadu, získávat přehled o problémových rodinách, u kterých může docházet k páchání trestné činnosti zejména na mládeži. Této znalosti využívat při každodenním výkonu služby s cílem případného získání poznatků na podezření z této trestné činnosti. Spolupůsobit tak při vytváření postupového systému sociálních prevence a prevence kriminality. 66

64

Zákon č. 257/2000 Sb. o probační a mediační službě Juristic.cz, příspěvek redakce Juristic z 14. 1. 2004 Mgr. Šaštinská a článek MF Dnes – zástupce ředitele MěP Jihlava z 18. 10. 2002 66 František Brabec – Ivo Látal a kolektiv – publikace „Bezpečnost pro firmu, úřad a občana“, str. 400403, vydal Public Histori Praha 2001 65

55

Závěr Obecní policie od roku 1991, kdy byl Českou národní radou schválen první zákon o obecní policii č. 553/1991 Sb., do současné doby, kdy došlo k řadě doplnění a změn, doznala, že její existence má plné opodstatnění. Svědčí o tom nejen zájem samosprávních celků o její zřizování, ale i samotné výsledky. V prvních kapitolách zaměřených na historii obecní policie, zejména v období do roku 1939 je znát, a byla k tomu i snaha, alespoň s ohledem na obsáhlost literatury, propracovanost tehdejších nařízení a příruček upravujících činnost obecní policie a porovnáme-li např. povinnosti strážníků při styku s občany, nároky kladené na morální stránku strážníka i jeho rodinné příslušníky, požadavky na ústrojovou kázeň, systém kázeňských trestů, apod. se současnými požadavky, je vidět v některých případech kvalitativní rozdíl v neprospěch stávajícího stavu. Ukázalo se, že v tomto směru musí sehrát větší úlohu nejen zaměstnavatel, ale i ministerstvo, které „metodicky“ obecní policii řídí, především kvalitou aktů řízení i podněty k zastupitelskému sboru. V kapitolách věnovaných vlastní činnosti obecní policie, v současné době, byl v některých případech vyjádřen i vlastní komentář ke konkrétní problematice, který vycházel ze získaných poznatků a konzultací jak s pracovníky obecní policie, tak policie státní. Doporučení pro praxi, o kterých již byla zmínka, nemají v žádném případě nahrazovat činnost policie jako takové, ale umožní rozšířit obzor i škálu dalších činností, které jsou pro společnost prospěšné a které nejsou v rozporu se zákonem o obecní policii.

56

Seznam použité literatury Odborné publikace: 1. Brabec F., Látal I. a kol., Bezpečnost pro firmu, úřad a občana, 1.vyd., Praha: Public History, 2001, ISBN 80-86445-04-06 2. Macek P., Uhlíř L., Dějiny policie a četnictva I, 1.vyd., Praha: Themis, 1997, ISBN 80-85821-52-4 3. Macek P., Uhlíř L., Dějiny policie a četnictva II, 1.vyd., Praha: Police History, 1999, ISBN 80-902670-0-9 4. Macek P., Uhlíř L., Dějiny policie a četnictva III, 1.vyd., Praha: Police History, 2001, ISBN 80-86477-01-0 5. Macek P., Hájek V., Obecní policie II, Praha: Policejní akademie ČR, 2003, ISBN 80-7251-133-5 Právní předpisy: 1. Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů 2. Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších novel 3. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších novel 4. Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších novel 5. Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších novel 6. Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami 7. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších novel 8. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších doplňků 9. Zákon č. 257/2000 Sb., o probační a mediační službě, ve znění pozdějších předpisů 10. Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů 11. Zákon č. 273/2008 Sb., o policii České republiky, v platném znění 12. Zákon č 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů

57

13. Vyhláška MV č. 418/2008 Sb., ze dne 11. 11. 2008, kterou se provádí zákon o obecní policii 14. Vyhláška MV č. 444/2008 Sb., ze dne 11. 12. 2008, o zdravotní způsobilosti uchazeče o zaměstnání strážníka

Odkazované internetové stránky: 1. http://www.obecnipolicie.eu/info_institut.php 2. http://www.obecnipolicie.eu/pripominky_namety.php 3. http://www.obecnipolicie.eu/index.php 4. http://trestni2.juristic.cz/489620/clanek/trest3 5. http://www.policie-cr.cz/

58