milost & pravda v š e c h
listopad 2005
Slovo úvodem Křesťané se občas ptají: Proč mají lidé pokřivený pohled na církev? Proč si myslí, že křesťanství je suchá nuda? Proč je křesťanství nepopulární? Proč je v očích světa křesťanství „berličkou“? Odpověď je jednoduchá. Protože svět ještě dostatečně neviděl ten správný obrázek. Ještě neviděl a nezažil Krista v plné Jeho kráse a moci. Je na tobě a na mě, abychom ten pokřivený obrázek Ježíše „narovnali“. Ale víme, jak má ten správný obrázek vlastně vypadat? Víme. Stačí se podívat do Bible. Je jasné, že nikdo z nás není dokonalý, ale v Ježíši jsme nová stvoření (2. Kor. 5:17). A to se v tomhle světě nedá přehlédnout. Jsme jako svítící žárovky v tmavém sklepě. Samozřejmě, že pokud si budu na křesťanství jen hrát, svět tím nenadchnu. Svět má lží, přetvářky a náhražek dost. Touží po něčem opravdovém. Chce vidět živého Ježíše, ne Jeho napodobeninu. A kde jinde ji svět uvidí než na nás? A navíc se nemusíme snažit připodobnit světu, upravit kázání, aby bylo stravitelnější, nebo dokonce utlumit nadpřirozené projevy, aby to nevěřícího nepohoršilo. Vždyť oni na to čekají. Někdy mohou naše „dobře míněné úpravy“ nadělat daleko více škody, než užitku. Není třeba skrývat Boží nadpřirozenost. Lidé jsou ochotni chodit ke kartářkám a léčite− lům. Kupovat dětem knížky, kde se seznámí s kouzlením a čarodějnými praktikami. Věří horoskopům, předpovědím. Ochotně přeorají celý byt, aby vyhověli zónám… Myslíte, že takové lidi nějak zvlášť překvapí modlitba v jazycích nebo proroctví? Naopak, Pán tyto dary dal právě k tomu, aby promluvil přímo k nim (1.Kor.14:24−25 Budou−li všichni mluvit prorocky a přijde tam člověk nevěřící nebo nezasvěcený, bude vším, co slyší, souzen a usvědčován, vyjdou najevo věci skryté v jeho srdci, takže padne na kolena, pokoří se před Bohem a vyzná: "Vskutku je mezi vámi Bůh!") A to je ono. Možná lidé nepochopí, co se to kolem nich děje, ale budou vnímat, že je příto− men Pán. Jakmile ucítí tu úžasnou vůni Boží přítomnosti, bude jim jedno, jestli vedle nich někdo dělá kotrmelce nebo mluví v jazycích. Budou uchváceni samotným Pánem vesmíru. Vždyť „všechno stvoření toužebně vyhlíží a če− ká, kdy se zjeví sláva Božích synů.“ Řím. 8:19 −x−
ročník 5
Prorok Izaiáš řekl o Izraeli: „Svůj hřích jako Sodomští vystavují, a netají“ (Izaiáš 3:9). Tato slova popisují právě teď také Ameriku. Náš národ zhřešil zrovna tak jako Sodoma. Stali jsme se společností, kde lze pro− vádět jakýkoliv bezbožný skutek beze stopy studu. Věřím, že se Amerika ocitla na úplném okraji propasti. I svět se shoduje, že věci zašly příliš daleko. Nedávno jsem četl novinovou zprávu, v níž citovali rockové hvězdy, kteří se stali před lety slavnými pro své ne− mravné chování na MTV. Dnes jsou ti samí hudebníci zděšeni z odporné špíny, která zaplavila Ameriku. Ří− kají, že nemorálnost, která se děje, je horší, než jakou kdy viděli. Jen před pár lety byli tito umělci hrdí na uvádění nemravnosti do nových výšin. Teď kroutí hlavou znechucením nad tím, co vidí. Připouštějí: „Ani my se nedokážeme vypořádat s tím, co se dnes děje. Tato země překročila naprosto všechny meze.“ Jak bude Pán reagovat na naši nestoudnost? Když se zlo rozmnožilo v Izraeli, odpověděl Bůh pádem eko− nomiky a hospodářskou krizí. Zdá se, že jediný způsob, jak mohl získat pozornost lidí, bylo vzít jim jejich živobytí: „Neboť hle, Pán, Hospodin zástupů, odejme od Jeruzaléma a Judy hůl a podporu, všechnu oporu chleba a veškerou oporu vody“ (Iz. 3:1). To jasně znamená ekonomickou katastrofu. Věřím, že ekonomické strádání je také jediný způsob, jakým může Bůh upoutat pozornost Ameriky. Jak jinak může chytit hříchem posedlý národ, než půso− bením na peněženku každého jednotlivce? Říká nám, stejně jako říkal Izraeli: „Způsobím ekonomické potí− že. Uvidíte, jak přeruším léta vaší prosperity.“ Izaiáš potom popisuje neobvyklou scénu: „A chopí se sedm žen jednoho muže v ten den, a řeknou: Chléb budeme jíst svůj, a svým rouchem se odívat, pouze ať nosíme tvé jméno; odejmi naše pohanění“ (Iz. 4:1). Sedm panen se pokoušelo vytvořit zvláštní účelovou dohodu o sňatku s jistým mužem. Ale v této dohodě nebyla ani zmínka o namlouvání nebo lásce. Nebylo zašeptáno jediné slovo o zásnubách, intimnosti, zřek− nutí se ostatních, o trvalé věrnosti. O co tu jde? Izaiáš nám říká: „Tyto ženy nechtějí manžela, kterého budou milovat nebo který bude napl− ňovat jejich potřeby. Všechno, co chtějí, je jméno tohoto muže. Hledají manželství bez lásky, bez zá− vazků, aby jim poskytlo jisté postavení.“ Číslo sedm představuje v Písmu často duchovní věci. Těchto sedm žen má nejspíš představovat jisté lidi, kteří vypadají, že mají podíl v Božím království. Říkají tomuto muži: „Sami si vyděláme na své živobytí, sami se zaopatříme. Všechno co chceme, je tvé jméno, aby odstranilo naši hanbu. Chceme před světem vypadat dobře. Tvé jméno nám takové postavení dá.“ Věřím, že Izaiáš mluví o církvi. A muž, za něhož se těchto sedm žen chce vdát, je Ježíš. Prorok tu ilustruje něco velice důležitého. Říká, že v době zmatků se rá− doby věřící budou snažit o pohodlné manželství s Kristem. Ale takoví věřící jsou křesťané jen podle jména. Budou chtít vypadat duchovně, budou pro− hlašovat, že jsou částí Božího království. Ale budou
Možná si, jako mnozí z nás, říkáš: „Dobře, nepřijdou v neděli, protože je to o církvi a to je nezajímá. Ale tohle je přece trochu jiné setkání, pro mladé.“ Ptala jsem se Pána. Vždyť když někdo jiný pozve tyto lidi na disco, do klubu, na oslavu… oni přijdou. Proč ale ne mezi nás? Pán mi ukázal jednu věc – tenhle svět patří satanovi, on vládne světu. Luk. 4:6 „Tobě dám všechnu moc i slávu těch království, poněvadž mně je dána, a ko− mu chci, tomu ji dám…“ Vláda nad světem patřila lidem, ale oni ji dali do rukou satana. A pokud někdo něčemu vládne, má vše pod kontrolou – dělá si s tím co chce. Jestli svět leží ve zlém, patří lidé satanovi, dokud nepoznají svobodu v Ježíši. Jestli s nimi mluvíme, potom to nejsou oni, kdo se rozhodují, jestli přijdou kam je zveme, ale je to někdo v nich, kdo rozhoduje za ně. Dává jim touhu jít kamkoli jinam, než s námi do církve. A co s tím? Co můžeme dělat? Vždyť dokud ti lidé nepatří dobrému Pastýři, tak u nich nemáme šanci.
c í r k v í
číslo 11
Křesťan jen podle jména
Ten boj je na nás Nedávno bylo 2. výročí mládeže. Bylo nás tu hodně, přesto někteří byli smutní, že pozvali své přátele a příbuzné a nikdo z nich nepřišel. Někdo řekl rovnou, že nepřijde, protože ho to nezajímá. Někteří poděkovali za pozvání, a že možná přijdou…někdy. A to trvá už delší dobu – zveme lidi a oni nepřijdou.
j i h o č e s k ý c h
Luk. 22:39−46 Potom se jako obvykle odebral na Olivovou horu; učedníci ho následovali. Když došel na místo, řekl jim: „Modlete se, abyste neupadli do pokušení.“ Pak se od nich vzdálil, co by kamenem dohodil, klekl a modlil se: „Otče, chceš−li, odejmi ode mne tento kalich, ale ne má nýbrž tvá vůle se staň.“ Tu se mu zjevil anděl z nebe a dodával mu síly. Ježíš v úzkostech zápasil a modlil se ještě usilovněji; jeho pot kanul na zem jako krůpěje krve. Pak vstal od modlitby, přišel k učedníkům a shledal, že zármutkem usnuli. Řekl jim: „Jak to, že spíte? Vstaňte a modlete se, abyste neupadli do pokušení.“ Zaujalo mě, že Ježíš v úzkostech bojoval tak, až musel přijít anděl Páně a povzbudit Ho, aby v tom boji vyhrál. To je místo, kde se rozhodlo o vítězství. To, že předtím dělal mnoho zázraků a mocných činů je pravda, ale to mohl udělat někdo jiný také. Ale okamžik, kde Ježíš vybojoval vítězství také pro nás, to je tento okamžik modliteb v Getsemane. To, že byl ukřižován a pak vstal z mrtvých, to byla demonstrace tohoto vítězství ve fyzickém světě. Ale v tom duchov− ním světě vybojoval naše vítězství nad satanem právě, když se modlil v Getsemane. „V úzkostech bojoval a modlil se ještě usilovněji.“ Bůh mi ukázal, že to je ten okamžik také pro nás. My musíme lidi vybojovat. Jestli se modlíme, aby bylo
ž i v o t a
pro vnitřní potřebu − neprodejné
D. Wilkerson
se snažit omezit jednání s Pánem. Budou říkat: „Chci tě, Pane. Ale chci jít svou vlastní cestou a dělat si vě− ci po svém. Jen mi dej své jméno. Chci být viděn a znám jako jeden ze tvých, jako tvá nevěsta.“ Takoví lidé nechtějí být oblečeni Kristem do roucha sprave− dlnosti. Nestojí o intimnost s Pánem, ani na něm nechtějí být závislí. Chtějí žít jen pro sebe. Nechtějí žádné závazky, žádné povinnosti. Svým postojem říkají Pánu: „Dovol, ať se raduji ze svého spojení s tebou. Pak na mě ostatní budou hledět jako na dobrého.“ Vidíme, že Izaiášovo proroctví se právě teď naplňuje. Církve v Americe a po celém světě jsou plné milionů lidí, kteří se nazývají křesťany, ale nemají žádný důvěrný vztah s Ježíšem. Netráví s ním čas v modlit− bě, nečtou své Bible, aby věděli, co od nich žádá. Je neuvěřitelné, že Bůh tyto lidi dál trpí, žehná jim a nechá je prosperovat. A oni se nezmůžou ani na to, aby prostě řekli: „Děkuji, Pane. Co ode mě žádáš?“ Tito lidé se nějak připojili ke Kristovu jménu. Ale učinili tak zcela po svém. Náš Pán není součástí této dohody. Moudrá panna však má pro svého ženicha velikou vášeň. Neustále touží po intimitě s ním: „Milý můj je můj, a já jeho“ (Pís.Šal. 2:16). Opravdu, volání sku− tečného, opravdového křesťana je: „Pane, já nechci jen tvé jméno. Toužím po tobě stále. Myslím na tebe každou noc, když jdu do postele. A každé ráno, když vstávám, vychází ti mé srdce vstříc.“ „Hospodine, očekáváme na tebe; po tvém jménu touží má duše, a připomínat si tě. Duše má po tobě touží v noci, ale i svým duchem ve mně tě ráno hledám“ (Iz. 26:8–9). Ano, pravý věřící prohlašuje: „Velice se budu radovat v Hospodinu, a plesat bude má duše v mém Bohu; neboť mne oděl do roucha spasení, a pláštěm sprave− dlnosti mne oblékl jako ženicha, který se ozdobně strojí, a jako nevěstu okrašlující se svými ozdobami“ (Iz. 61:10). Všechny tyto věci se stanou „v ten den“ (Iz. 4:1). Hospodin teď otřásá naším národem. Už brzy uvidí− me, jak se naplňuje Izaiášovo proroctví. Bůh s námi bude jednat stejně, jako jednal se Sodomou a Gomo− rou, protože „zpupně se postaví dítě proti starci, a bezectný proti vzácnému“ (Iz. 3:5). Brzy bude Hospodinův spravedlivý soud zjevný každému, až začne omezovat a zastavovat prosperitu. A jak se „ten den“ bude přibližovat, mnozí budou prohlašovat, že jsou provdaní za Krista. Ale budou k němu připojeni jen podle jména. Je tragické, že vůbec nebudou chtít být jeho. Budeme také svědky neuvěřitelné scény z Ježíšova podobenství: „A když Ženich prodléval, podřimovaly všechny a usnuly“ (Matouš 25:5). Všechny panny, jak bláznivé, tak moudré, usnuly. Kristus popisuje dřímající církev těsně před svým příchodem. V Markově ev. varuje: „Proto bděte; neboť nevíte, kdy Pán domu přijde, jestli večer, nebo o půlnoci, či−li když kohouti zpívají, nebo ráno; aby
Pokračování na str. 2
M. Kočerová
Bůh mi ukázal jednu věc.
S l o v o
probuzení v této zemi, aby lidé kolem nás byli zachráněni, pak to nemohou být občasné modlitby, když nám zbyde čas, ale musíme za tyto lidi bojovat v úzkostech. Protože teprve až vyhrajeme boj v duchovním světě, uvidíme změnu také v tom fyzickém. Pokud budeme lidem vyprávět jak je Bůh dobrý a budeme i dělat zázraky a uzdravovat, ale nevybojujeme je na modlitbách, k ničemu to nebude. Řeknou si: „Hmmm, to je zajímavé. Ten člověk má nějakou moc, pomohl mi…,“ ale to bude všechno. Pozvete ho, a on opět odmítne, protože za něho rozhodne někdo jiný. Někdo, kdo je sice vládcem tohoto světa, ale není silnější než Ježíš. Musela jsem si přiznat, že to nedělám. Modlím se, to ano, ale když mi vyjde čas, když se mi chce… a pak mě to už stojí moc námahy. Ale Ježíš bojoval. Bojoval tak, že musel přijít anděl Páně, aby Ho povzbudil. Božího Syna musel povzbudit anděl Páně. A my často bojujeme… já často bojuji jen tak, co se mi chce nebo co mi vlastní síly stačí. Jestli se nebudeme modlit tak, že možná bude muset anděl Páně přijít, aby nás povzbudil a dal nám novou sílu, tak se v tomhle světě nic nestane. Budeme jen chodit, zvát lidi na super akce a budeme zklamaní, že nepřichází. Není to o sebelepších akcích, je to o boji. Bojujme tam, kde bojovat máme. V modlitbách. §
VIZE Pete Greig Přijde ke mně a ptá se: „Tak co? Jaká je tvá vize? Jakou to máš představu?“ Otvírám ústa ... a hle vycházejí slova.... Tou vizí je JEŽÍŠ– ten stále hrozivě stejný Ježíš. Tou vizí je armáda mladých lidí. Ty vydíš kosti? Já vidím armádu! Armádu, která je SVOBODNÁ od materialismu. Nad malými vězeními osmi hodin jen mávnou rukou. Oni totiž v pondělí klidně poobědvají kaviár a v úterý budou chroupat staré rohlíky. A ani jim to nepřijde. Oni ví jak to je s Matrixem, ví jak se psaly dějiny. Jsou mobilní jako vítr, patří k národům. Nepotřebují pasy. Lidé si zapisují jejich jména tužkou a diví se, kde se tu vlastně vzali. Jsou svobodní a zároveň jsou otroky všech, kdo žijí v bolestech, ve špíně, ve smrti. Tou vizí je svatost, která propaluje zrak. Děti rozesmívá a dospělé nutí k zuřivosti. Už dávno si přestali hrát na svém písečku, teď touží bez výhrad po hvězdách. Pohrdají dobrým – dychtivě touží po tom nejlepším. Až nebezpečně čistí. Světlo září z každého, i toho nejtajnějšího, motivu, z každého soukromého hovoru. Vášnivě milují lidi, láskou je vytahují ze zoufalství, zachraňují před satanovými hrami. Tahle armáda položí svůj život za velkou věc. Milionkrát denně její vojáci raději prohrávají, Aby jednoho dne získali odměnu, kterou jim budou slova: „Dobře jste sloužili, moji věrní synové a dcery.“ Hrdinové, kteří jsou stejně radikální v pondělí ráno jako v neděli odpoledne. Nejde jim o vlastní slávu. Místo toho se jen potichu usmějí směrem k nebi a slyší zástup skandovat znovu a znovu: „JEN DÁL!“ A to je ten zvuk v pozadí... Šepot, který píše dějiny, Všechno se otřásá od základů. Revolurionáři znovu sní, Tajemství, šuškanda, tajné svazky ožívají.... To je ten zvuk v pozadí...
(
z p r a v o d a j
xj
i
Pokračování na str. 5
0
%
SL YŠTE, SL YŠTE! SLYŠTE, SLYŠTE!
Na vědomost se dává, zpráva světem letí, že 28.10. v 19:47 se narodil Jiřík Rendl „třetí“. Pokoj, radost, zdraví a požehnání, To je od nás z MaP srdečné blahopřání.
o
0
Křesťan jen... Pokračování ze str. 1
snad až přijde nenadále, nenalezl vás, a vy spíte. A to co vám pravím, pravím všem: Bděte“ (Mr.13:35−37). Zjišťuji, že tomuto obrazu v Kristově podobenství není snadné porozumět. Jak by mohly moudré panny dřímat? Jak by mohl kterýkoli zbožný služebník, který je tak dlouho připraven na Ježíšův návrat, spát, když se bude blížit Pán? Tehdy jsem začal poznávat tvrdou pravdu Ježíšova podobenství. Připomněl jsem si Ježíšovo proroctví, že v posledních dnech nastane v církvi veliké odpad− nutí. Potom jsem si připomněl Pavlovo napomenutí: „Teď máme nejvyšší čas probudit se ze sna. Nyní je nám zajisté spasení blíž, než když jsme uvěřili“ (Řím. 13:11). Pavel chce tímto varováním říci, že těsně předtím, než se Ježíš vrátí, padne na mnoho křesťanů veliká dřímota. I spravedliví budou v nebezpečí, že usnou. Pavel také varoval: „Proto praví: Probuď se ty, jenž spíš, a vstaň z mrtvých, a zazáří ti Kristus. Vizte tedy, jak byste opatrně chodili, ne jako nemoudří, ale jako moudří, vykupujíce čas; neboť časy jsou zlé“ (Ef. 5:14−16). Apoštol naléhá: „Probuďte se, svatí. Ne− buďte spícími pannami. Buďte moudří a zůstávejte bdělí pro Pánův návrat.“ Nemylte se v tom, na koho se tu Pavel zaměřuje. Obrací se na „následovníky Bo− ží…synové milí“ (5:1). Také říká: „Nespěme tedy, jako i jiní, ale bděme a střízliví buďme. Neboť ti kteří spí, spí v noci, a kteří se opíjejí, opilí jsou v noci“ (1. Tes. 5:6–7). Mnoho věřících bude tímto velkým spánkem testo− váno. Právě teď žijeme v temné hodině, půlnoc se rychle přibližuje. Návrat našeho Pána je blíž, než kdy byl. Ale když se rozhlédnu kolem, vidím, že mnoho věřících upadá do hlubokého spánku. Oprav− du, během let již tento duch dřímoty dostihnul davy lidí. Uvažuj o muži, který prohlašuje, že je křesťan. Tento muž se zřídkakdy modlí. Přesto tráví hodiny před svým televizorem sledováním sportu. Má také čas na své koníčky, na aktivity ve volném čase, na lov a ry−baření. Ale nemůže si udělat naprosto žádný čas na Pána. Bůh je k tomuto muži milosrdný. Žehná mu, působí, že prosperuje, stará se o jeho rodinu. Přesto ten samý muž, který prohlašuje, že miluje Krista, si nedokáže najít ani pět minut, aby pokleknul a řekl: „Děkuji, Pane.“ Je v nebezpečí, že se stává křesťanem jen podle jména. Teď přemýšlej o ženě, která říká, že je křesťanka. Tráví hodiny telefonováním s přítelkyněmi. Udělá si čas, aby každý večer sledovala svůj oblíbený TV program. A hodiny promarní čtením. Přesto nemá čas na intimitu s Ježíšem. Jestliže se modlí, je to pouze příležitostně, když na rodinu dolehne krize. Ale Pán v její mysli moc není. Ona je také v nebezpečí, že se stává křesťankou jen podle jména. Takoví věřící nejsou připravení na návrat svého Pána. S každým pomíjejícím dnem jejich lampy vyhasínají. Skrovný, vyprahlý vztah, který mají s Ježíšem, pomalu umírá. Ale Písmo jasně varuje: „Jak my unikneme, pohrdajíce takovým spasením?“ (Žid.2:3). Jak by mohl Pán chtít, aby s ním v nebi byli dřímající, vlažní, lhostejní následovníci? Proč by měl stát o ty, kdo se za něj na zemi stydí, kdo jsou znudění z Božích věcí, nestojí o církev, společenství a intimitu s Kristem? Naším cílem v nebi bude uctívat Pána a navždy mu sloužit. Jak by mohl někdo očekávat, že se tam bude těšit z věčnosti, když nestrpí chození s Ježíšem tady? Někdo možná odpoví: „Až zemřu, bude to jiné. V okamžení budu změněn. Pán mi dá v ten moment nové srdce. Potom ho budu chtít uctívat.“
Mou odpovědí bude, že smrt nic nezmění. Potom budeš známý tím, čím jsi známý teď. A charakter, který máš zde, je ten samý charakter, který budeš mít, až budeš stát před Pánem. Jestliže jsi teď „kůže líná,“ budeš mít stejný charakter i potom. Jestliže zemřeš jako polovičatý, vlažný věřící, křesťan jen podle jména, tak se takto ukážeš i v den soudu. Bible říká, že my všichni budeme stát před soudnou stolicí Kristovou. Až tento čas přijde, bude Pán poža− dovat, abychom vydali počet ze svého života. Bude chtít vědět, jak jsme trávili svůj čas. Jak čekáš, že mu odpovíš? On zaznamenává všechno, co tady řekneš a uděláš. A až otevře nebeské záznamy, nebudeš moci nic zapřít. Zjeví jeho kniha, že jsi mu sotva věnoval myšlenku? Možná říkáš: „Dobře, já však vím, že mě Bůh miluje.“ Odpovím ti: „On tě beze vší pochybnosti miluje. A bude tam v ten den mnoho jiných jako ty, které Pán miluje. Ale On je také Bohem spravedlnosti a sou− du. Proto jeho lid zemřel ve vzpouře na starozákonní poušti, ačkoliv Bible znovu a znovu říká, že je Bůh miloval. Faktem je, že oni nikdy nedopustili, aby se změnila jejich srdce. A mnozí dnes směřují stejnou cestou.“ Nechápejte to špatně. Bůh miluje a překypuje něžností ke svým kajícím avšak dřímajícím lidem. Všechno, co od nich chce, je otevřené srdce ke slyšení jeho hlasu a vášeň ke slyšení od něj. Přesto, dokonce poté co slyšeli varování za varováním, mnoho pravých věřících ignoruje Pána a zanedbává jeho dar spasení. Ve svém duchu slyším Ježíše, jak říká takovým lidem: „Nejen že mě zanedbávají. A nejenže odložili veškerou svou horlivost pro mě. Oni o mně ani nepře− mýšlejí. Nejsem již pro ně ani pomíjející myšlenkou.“ Zde je milující slovo varování pro všechny „moudré panny,“ které začaly dřímat Kdybych mohl vyjádřit Boží zármutek, shrnul bych to takto: Pán je zraněn zástupy, které byly kdysi moudrými pannami. Kdysi tito lidé toužili po jeho příchodu a pilně se připravovali na setkání s ním. Byli naprosto bdělí, jejich srdce hořela, jejich mysli a duše byly plné horlivosti pro Krista. Ale za čas se ty samé moudré panny začaly pomalu od něj odvracet. Po chvíli překročily hranice. A teď se připojily ke společnosti bláznivých panen, které Ježíš popisuje. Možná říkáš: „Nejsem jednou z těchto bláznivých panen. Souhlasím, nejsem tím zapáleným svědkem, kterým jsem kdysi pro Ježíše byl. Ale necítím se, že bych překročil hranici. Stále ještě je v mém srdci láska k němu. Čtu svou Bibli, věrně chodím do církve a jsem oddaným manželem a rodičem.“ Ale máš teď vášeň pro Ježíše? Hladovíš a žízníš po větší intimitě s ním? Vyznáváš, že ho miluješ. Ale je to chladná nebo vlažná láska. Jestliže jsi opravdu moudrou pannou – jestliže jsi nikdy neopustil svou intimní lásku pro Ježíše – uvažuj o tomto varování z Přísloví: „Lenost přináší mrákoty, a duše zahálčivá lačnět bude“ (Př.19:15). Možná si o sobě nemyslíš, že jsi lenivý. Ale lenost je přesné slovo k popisu duchovního bláta mnohých křesťanů, kteří kdysi horlili pro Ježíše. Lenost je přemohla, když ve svých životech začali povolovat bláznivé, tělesné věci, které by nikdy předtím nedopustili. Jak si začali tyto věci dopřávat, nechávali pozvolna slábnout svou horlivost pro Ježíše. A brzy opomíjeli svůj oddělený čas modlitby a bohoslužeb. Pozvolna se začali měnit na polovičaté, vlažné křesťany. A za čas upadli do nebezpečného spánku. Ptám se tě, nelenivíš ve své lásce k Božímu slovu? Nevykupuješ již čas, ale místo toho promrháváš čas na Internetu nebo před televizorem? Dej si pozor na varování z Písma: jestli se stáváš lenivým, upadáš do
OTÁZKY A ODPOVĚDI H + Dotaz:
A
PAVLŮV PŮST
Zajímalo by mě, jestli se dá z originálu nějak přesněji zjistit co ve skutečnosti znamená verš: 1. Tim. 5:23 „Nepij již pouze vodu, ale kvůli svému žaludku a svým častým nemocem užívej trošku vína“ • Měl Timoteus něco se žaludkem a trocha vína mu mohla vylepšit zažívání? • Jakožto křesťan nechtěl pít alkohol, ale voda byla v té době pravděpodobně často přenašečem nemocí, a tak mu Pavel doporučuje občas hasit žízeň vínem? • Pavel se permanentně postil a Timoteus ho napodo− boval, ale neměl tak silný žaludek, aby to zvládnul, tak má ke svému půstu „o vodě“ pít aspoň trochu vína? Já osobně se přikláním raději ke dvěma prvním názorům. Ten třetí mi připadá trochu přehnaný. Chápu, že Pavel se pravděpodobně postil a žil jako nikdo z nás. Ale pít celý život jen vodu? Jak by jeho tělo potom zvládalo ty dlouhé misijní výlety?
Odpověď: Já osobně se asi nejvíce přikláním k té první variantě, i když nelze úplně zavrhnout ani ty zbylé dvě. Každá má své zastánce. Alkohol působil v efezské církvi, kterou měl Timo− teus na starosti, značné problémy. Mnozí se oddávali opilství. Pavel se tomu snažil bránit jasnými instruk− cemi o víně pro biskupy a diakony v 1. Tim. 3.
P. Hoffman B.A., M.A., M.Div.
Timoteus zřejmě nechtěl pít víno, jednak aby nebyl ztotožňován s místními pijany, a jednak, aby nepo− horšoval své spolubratry (viz Řím. 14:21), kteří se tomuto trendu mnohdy až asketicky bránili. Byl rozhodnutý nepít víno, i kdyby mu to mělo uškodit fyzicky. Řecký imperativ přítomného času „nepij již pouze vodu“ naznačuje, že Timoteus do té doby opravdu pil jen vodu, a nic než vodu. Asi už nezjistíme, jestli to byl nějaký jeho „slib čistoty“ (srovnej s v. 22) podle nazorejského typu (viz Num. 6), kdy Nazorejci měli zakázáno pít jakékoli druhy vína i ocet. Kromě těchto nápojů totiž běžní Izraelci už zpravidla pili jen vodu, takže to by odpovídalo Timoteově situaci. Nutno si uvědomit, že raná církev byla stále velice blízká židovství, takže by nás podobné zvyky neměly příliš zaskočit. I sám Pavel některé dodržoval. J. H. Bernard, profesor Nového zákona, poukazuje na to, že Timoteus samozřejmě mohl pít vodu i nadále, ale čas od času si měl dát pauzu kvůli svým potížím.
Pavel si jistě cenil jeho snahy, ale střízlivě mu radil, že má užívat trochu vína kvůli svým zdravotním problémům (ty nejsou nikde přesně specifikovány). Zřejmě se jednalo o nějaký „osten v těle“ fyzického rázu, který Timotea mohl limitovat v jeho bohaté duchovní službě. Mnoho Božích služebníků v histo− rii trpělo zdravotními problémy, ačkoliv jinak ovoce jejich (i třeba uzdravovací) služby bylo velkolepé. Jedním z „postižených“ byl například i reformátor
duchovního spánku, překročíš časem hranici, což pro tebe byla nepředstavitelná událost. A uvrhneš sám sebe do společnosti bláznivých panen. Budeš vydán napospas hlubokému spánku. A ještě dřív než to poznáš, plamen ve tvé lampě připravenosti ještě napo− sledy vzplane a pak zhasne. Problém dřímajících křesťanů hoří teď v mém duchu již léta. Opravdu, věřím, že Bůh promlouvá to samé poselství k mnoha dalším dnešním pastýřům, tak jako to činil se svými dávnými proroky. Přesto mnoho Božích mluvčích usnulo stejně jako ovce v jejich péči. Izaiáš popisuje to, co dnes vidíme, když volá: „Strážní jeho jsou slepí, nikdo nic neví, všichni jsou němí psi, ani štěkat nemohou; jsou ospalci, leží, milují podřimování (Iz.56:10). Křesťané jen podle jména budou ponecháni stranou Božího věčného záměru s nimi Nemoudré panny se nezúčastnily svatební večeře. Byly úplně vyloučené. Ježíšovo podobenství nám poskytuje jasnou pravdu, kterou musíme přijmout: když Pán přišel, jen ti, kteří byli připraveni, mohli být s ním. Podle podobenství: „O půlnoci pak nastal křik“ (Mat. 25:6). Když se dnes rozhlížím po církevním prostředí, vidím jen líné pastýře a dřímající svaté. Vidím také do požitků zblázněné křesťany, kteří se nebojácně a střemhlav vrhají do žádostí a chtíčů všeho druhu. Ale navzdory vší této špatnosti a lenosti, Bůh se svého lidu nevzdal. Místo toho přikázal svým věrným pastýřům, aby volali varování. A tento svatý zbytek strážných nebude mlčet. Navzdory tomu, že jsou vystavení zesměšňování, pohrdání a výsměchu, vykřikují tito služebníci hlasitě poselství, které hoří v jejich srdcích: „Nastává půlnoční hodina. A ženich si přichází pro svou nevěstu. Ježíš bude brzy ve dveřích. Křesťane, připrav se na setkání se svým Pánem.“ Zde je křik této hodiny: „Připrav se.“ Jsi připraven? Připravuješ se na setkání s Ježíšem tváří v tvář? Ale Bible nám říká, že bude slyšet ještě jiný křik. Ještě ten křik neslyšíme. Ale brzy budeme. Uslyšíme ho, jak Bůh nyní začíná jednat v moci, aby získal pozornost odpadlého světa. A uslyšíme ho, až uvidíme, jak se před našima očima naplňují Ježíšova slova: „Takže lidé budou umírat strachy a kvůli očekávání těch věcí, které přijdou na celý svět. Neboť mocnosti nebeské (pekelné) se pohnou“ (Luk.21:26). Hluboko uvnitř ví každý v tomto národě i všude ve světě, že lidstvo dosáhlo kritické hranice. Je tu vnitřní vědomí, podporované intuicí, že tento svět nemůže zůstat tak, jak je. Musí se stát něco nadpřirozeného. Musí dojít k nějakému zásahu shůry. Znamení všude kolem ukazují na Pánův brzký návrat. Ten den je ješ− tě blíž. A až se ten okamžik přiblíží, rozmnoží se na zemi tma a zmatek. Základy každé společnosti budou otřeseny až do morku kostí. Ještě teď Židé na celém světě volají: „Náš Mesiáš konečně přichází. Můžeme cítit, že je přímo ve dveřích.“ Až konečně přijde okamžik, kdy se náš Pán objeví, bude z dřímající církve stoupat tento křik: „Naše lampy zhasly!“ Mnozí poznají, že nemají to, co vytrvá. Chladní a vlažní budou chvátat všude kolem, zoufalí nahradit ztracený čas. Budou úpěnlivě prosit své pasto− ry: „Pomozte mi, nevím, co mám dělat. Prosím, řekněte mi, jak tomu mohu čelit, jak to zvládnu.“ Ale mnozí z těchto pastorů budou zmatení jako jejich ovce. Ježíš nás již varoval ve svém podobenství: „A když odešly nakupovat, přišel Ženich“ (Mat.25:10). Mou− dré panny řekly těm bláznivým, aby si šly pro sebe koupit olej. Ale zatímco byly bláznivé panny pryč, přišel ženich. Až ten okamžik nastane, nebudeme mít čas, abychom
Jan Kalvín. V těchto případech je nutno hledat něja− kou vyšší skrytou moudrost. Izraelité rozeznávali několik druhů vín, alkoholicky slabších či silnějších (tvrdý alkohol?), připravované z jedné nebo více plodin jako např. hroznů, datlí či kukuřice. V novozákonní době se víno mísilo i s vo− dou. Verše jako Lev. 10:9 nebo Přísl. 31:4 rozlišují více druhů vína v jednom kontextu. Kromě zasvěco− vacích obřadů Písmo pití vína výslovně nezakazuje (viz Přísl. 31:6 nebo „obětní“ Dt. 14:26). Spíše nabá− dá k jeho užití ve střídmosti. Může se pít, ale nemá se to „přehnat“, ať už se to týká diakonů (1. Tim. 3:8) nebo žen (Tit. 2:3). Problémem není víno, ale opilství. Člověk nesmí ztratit kontrolu sám nad sebou, protože tím se uvrhuje do hříchu. Jinými slovy, podobně ja− ko oheň, víno je dobrý sluha, ale špatný pán. Není přesně dokázáno, že se v tehdejší době použí− valo i nealkoholické víno. Spíše to vypadá, že aspoň špetka alkoholu v něm vždycky byla obsažena. Tomu logicky nahrává i Pavlova rada Timoteovi, že má užívat trošku vína kvůli svému zdraví. Alkohol a vinné kyseliny totiž v těle potlačují růst mikroorga− nismů, které mohou způsobovat nemoci. Jak řekl Louis Pasteur, průkopník zdravé výživy, „víno je nejzdravější a nejhygieničtější nápoj“. Ale nesmí se toho zneužít. Dotaz: Pavel ve svých epištolách říká, že je schopen trpět nouzi i plnost. Takže se pravděpodobně nepostil neu− stále. Nebo jsou o tom v Bibli někde záznamy, které mi unikly? Nebo bylo v rané církvi zvykem se postit nějak častěji?
ve své duši rozvíjeli Kristův charakter. Nebudeme mít čas, abychom si vytvořili své duchovní zdroje. A spícím se rozbřeskne, že nejsou připraveni. V úzkosti budou volat: „Jsem prázdný, suchý. Promarnil jsem všechen svůj čas tím, že jsem se zabýval nesmyslnými věcmi. Úplně jsem promrhal svůj život. Pán přichází a já nejsem připraven.“ Když ženich zavřel dveře, bláznivé panny zůstaly vně s pláčem: „Pane, otevři nám. Pusť nás dovnitř.“ Ale ženich odpověděl: „Neznám vás“ (25:12). Jak děsivá vyhlídka. V té chvíli se nedá říci už nic. Žádná další výzva už nebude. Pán prohlásí: „Dveře jsou zavřené.“ Zde je důkaz, v Kristových vlastních slovech, že jen skutečně spasení věřící budou zahrnuti do jeho nevěsty. Všichni, kteří se snažili udržet si hřích v tomto světě – kdo chtěli jen jeho jméno, ale ne jeho lásku – zůstanou vně. Teď mi dovolte, abych vám přinesl dobrou zprávu Dobrá zpráva je, že je stále ještě čas. Dveře jsou stále ještě otevřené. A Pánovou největší touhou je mít tě na své straně pro Beránkovu svatební večeři. Miluje tě i navzdory tvé nedbalosti. A když budeš čestný, budeš souhlasit s jeho Slovem: „Ano, toto podo− benství popisuje mě. Zlenivěl jsem. Nechci se stát bláznivou pannou a zmizet. Chci být připravený, až se ten den přiblíží.“ Jestli chceš být moudrou pannou, zde jsou dva kroky, které je nutné učinit. Jsou to jednoduché kroky, ale není možné je přehlédnout, pokud máš být zahrnutý mezi moudré panny: 1. Učiň Krista středem svého myšlenkového světa. Ať je Pán ve všech tvých myšlenkách. Když se ráno probudíš, zašeptej Jeho jméno. Večer, až půjdeš do postele, volej k němu v myšlenkách a na svých kolenou. „Dále pak, bratři, kterékoli věci jsou správ− né, kterékoli čestné, kterékoli spravedlivé, kterékoli čisté, kterékoli hodné lásky, kterékoli dobré pověsti, jestli jsou ctné, a jestli jsou hodné chvály, o těch věcech přemýšlejte“ (Fil.4:8). Ať je tento verš základem tvé jednoduché modlitby po celý den: „Ježíši, ty jsi věrný, čestný, spravedlivý, ryzí, překrásný, milující. Ty jsi moje Dobrá zpráva.“ Pavel píše: „Pán zná myšlení moudrých“ (1.Kor. 3:20). Bůh zaznamenává všechny tvé myšlenky. Pokaždé, když na něj myslíš, to ví. Tak mu tedy dej všechny své „děkovné“ myšlenky. 2. Po celý den se modli: „Pane, buď ke mně, hříšní− kovi, milosrdný.“ Tato prostá modlitba je olejem pro tvou lampu. Tím, že se ji budeš denně modlit, se začneš připravovat na setkání s Pánem. Říkáš tím Bohu: „Otče, nejsem hoden, abych byl nazván tvým jménem. Potřebuji tvou milost. Uvědomuji si, že nejsem tím, kým jsem si o sobě myslel, že jsem. Myslel jsem si, že jsem docela dobrý člověk. Ale jakákoliv skrovná dobrota, kterou možná mám, mi nic nepřináší. Ve tvých očích jsou to všechno jen špinavé cáry. Vím, že mě moje skutky nespasí. Potře− buji tvou milost. Kořím se teď před tebou. Pane, buď ke mně, hříšníkovi, milostiv.“ Když se publikán poprvé takto modlil, Ježíš o něm řekl: „Pravím vám: Tento odešel ospravedlněn do svého domu“ (Luk.18:14). Jinými slovy to byl jeden z těch, komu Ježíš otevře dveře. „Tak i Kristus je jen jednou obětován, pro shlazení hříchů mnohých lidí; podruhé se ukáže už ne kvůli hříchu, ale pro spasení těm, kteří ho čekají“ (Žid. 9:28). Dovol, abych ti položil jednu závěrečnou otázku: Očekáváš jeho návrat? Dychtíš po tom, abys ho viděl? Čiň pokání a rozhodni se, že budeš hledat Ježíše celým svým srdcem, myslí, duší a silou. On slíbil, že pokud to budeš dělat, určitě ho najdeš. On ti otevře každé dveře. § Copyright © 2005 by World Challenge
(Ježíš říkal učedníkům, když nemohli vymést toho dé− mona, že "toto pokolení nevyjde než skrze půst..." To by pak vypadalo, že se Ježíš postil průběžně, aby byl připraven v čas potřeby? Ale jíst musel, měl přece tělo.)
Odpověď: Jak píšeš, Pavel se určitě stále nepostil. Půst sám o sobě k lepšímu duchovnímu životu nepomůže. Jde o živý vztah s Bohem. Představ si člověka, který by se pořád postil. Stane se mu to takovou rutinou a samozřejmostí, že důraz na půst je důležitější než Bůh sám (vytvoří si "Zákon půstu"). Mnoho křes− ťanů v minulosti padlo do extrému asketicismu. Tajemství duchovního úspěchu spočívá v dynamice, tedy měnit věci v životě podle toho, jak tě vede Duch svatý. Vědět, kdy se postit, a kdy ne, to je klíč k mocné službě. Tak to určitě dělal Ježíš i Pavel apoštol. S tím silnějším žaludkem je to jen spekulace, možné to je, ale dokázat se to nedá. Ale pokud byl Pavel zvyklý i na hojnost, nedivil bych se, kdyby se někdy pěkně "rozšoupl", když ho třeba pozval na hostinu některý významný člen města či církve. Kdyby se postil i tam, působil by jako z Marsu, a to přece ne− chtěl, když chtěl všechny získat pro evangelium. Ježíš si taky uměl dopřát. Tím ale neříkám, že se tře− ba opíjeli. Jedli a pili střídmě, jen si pokrmy a nápoje nevybírali. To by zase padli pod Zákon. Ale pak samozřejmě přicházela "dramatičtější" období jejich služby, kdy je skutečně Duch vedl k dlouhým půs− tům, skrze které se Bůh mocně oslavoval. Křesťan musí vědět, kdy je co třeba. § (převzato z www.filadelfie.com)
Českou republiku zaplavují tučňáci! V posledním mìsíci Èeská republika zaznamenává velký pøísun tuèòákù. Jedná se zejména o druh tuèòákù patagonských (Aptenodytes patagonicus), kteøí migrují pøes Indický oceán.Podle odborníkù, tzv. tuèòákologù, bude poèet zvíøecích imigrantù i nadále stoupat.Nejvìtší nárùst mùzeme oèekávat kolem Vánoc. >>> Pøesvìdète se sami:
Banket
Banket
Uf, za pár chvil jsou zase Vánoce. No a mnì ještì zbývá pøeplavat celý Indický oceán. Snad to stihnu.
Banket
>>>
„A kam se vlastnì já a moji kamarádi chystáme? No, pøece na BANKET! V èase snìhu a „dárkového“ bìhu chceme strávit pár chvil se svými blízkými, pobavit se a taky si poøádnì pochutnat na vánoèních dobrotách. Neváhejte a pøijïte taky! Jste srdeènì zváni!!!“
>>>
>>>
Naší zpravodajské relaci se podaøilo zachytit exkluzivní rozhovor s velitelem jedné kolonie. V rozhovoru byl velice struèný a dialog zakonèil se slovy: „Promiòte, uz musím letìt...“
Zcela jiná situace se nám nabízí v èeských zoologických zahradách. Zde, neohrabaná a velmi krátkozraká zvíøata, doslova stávkují. Shlukují se ve svých klecích, demonstrují a na návštìvníky, kteøí oèekávají mírumilovné tvoreèky, vykøikují: „Banket, banket!“
Všichni za mnou! Našim reportérùm se dále podaøilo zjistit, ze tajemná akce, pod krycím názvem BANKET, se uskuteèní
17. 12. 2005
v prostorách Slova zivota v Èeských Budìjovicích. Blizší informace naleznete v prosincových novinách. Heslo: Pátráme dál, pátrejte s námi a pøipojte se k nám (a nejen v pátrání) !!!
Redakce Výzvìd
Svědectví tak trochu z „druhé ruky“ Poznala jsem ji před jedenácti lety v Církvi Bratrské v Českém Krumlově, byla krátce rozvedená a měla malé miminko. Jednou bylo ošklivé počasí, nabídla jsem jí odvoz z církve autem, cestou jsme se domluvily, ze by jsme se mohli sejít, protože jsme obě na mateřské dovolené. I když jsme to ještě netušily, tak začala naše milost, mít přátelství. Toto svědectví je o životě, tak jak šel, o věrnosti Bohu a o vítězství. Život, této pro mne vzácné osoby, jsem začala poznávat v době, kdy prožívala bolest po rozvodu. Její bývalý manžel jí nebyl věrný a stále odcházel od rodiny a od tří dětí, které spolu měli. Bolest z jeho opakovaných odchodů odevzdávala Bohu, na víc neměla sílu. Ve chvíli, kdy už to nemohla vydržet, jí Bůh dal sen, který se brzy naplnil. Zdálo se jí, že její manžel opět odejde, ale ona bude mít v srdci pokoj. U rozvodu se vzdal veřejně, kromě manželky, i dětí. V její samotě a bolestech jí byla útěchou nejmladší dcera, byla sluníčkem mezi čer− nými mraky. Svoji samotu odevzdávala Bohu, na víc neměla sílu. Časem na její život dolehla těžce finanční situace a starosti o dva starší syny. Bývalý manžel neplatil pravidelně výživné. Jednou tuto situaci řešila soudně, podruhé už ne, protože bývalý manžel se znovu oženil. Bůh jí dal příležitost seznámit se s jeho ženou, které svědčila o Bohu a ze svého skromného sociálního příjmu jí pomohla koupit několik praktických věcí do domácnosti. Brzy do její mysli z těžké situace pronikly depresivní myšlenky. Křesťané se hrnuli s „biblickými“ radami jak deprese řešit nebo s přesvědčením, že křesťané deprese mít nemohou. Ona měla sílu jen na to, dávat vše Bohu a čekat na jeho milost. Pro mne bylo také velice těžké, místo přátelských rozhovorů, často dlouhé hodiny poslouchat depresivní myšlenky. V tuto dobu jsem měla chuť z tohoto vztahu odejít. Děkuji Bohu, že se tak nestalo. Situace dospěla
Dokážeme pomáhat druhým? P. Kvapilová
k tomu, že šla k psycholožce, očekávala, že dostane další „dobře míněné“ rady, jak si má udělat pořádek ve svém životě. Psycholožka, po seznámení s její situací, řekla, že ji obdivuje a má k ní úctu, protože 90% žen takové životní těžkosti řeší pitím nebo střídáním partnerů – jaké svědectví! Když bylo její dceři 6 let, nastoupila do práce. Po dvou dnech se zhroutila a zase začala léčit antidepresivy. Opět „jen“ vše odevzdala Bohu, na víc neměla sílu. Po opravdu dlouhém a těžkém času Pán Bůh začal její život měnit. „Náhodou“ našla inzerát na práci, byla přijata a mohla zde začít pracovat až s nadpřirozeným klidem. Křesťané se začínali modlit za nového manžela (to bylo přibližně před 6 lety). Deprese začaly ustupovat a pomalu je střídaly myšlenky, ve kterých jí Pán Bůh dával poznat její hodnotu v jeho očích. Asi před dvěma roky jsem si přečetla knížku „Jak se modlit“ od Davida Yonggi Cho, kterou prodává František Petrášek (to není skrytá reklama, to je reklama!) a podle „návodu“ ve třetí kapitole, jsem chtěla zjistit, jaká je konkrétní představa o manželovi, za kterého jsme se modlili. Jedna z představ bylo přání, aby to byl muž, který také vychovával sám děti. Hledejte dnes takového ☺. Představte si, že se našel a našel se na Alfa−kurzech (to je také reklama). Před několika lety ještě k tomu dostala pro− roctví, že ji Pán Bůh shromáždí v převelikém slitování, toto proroctví se naplnilo, místo tří dětí jich má pět a všechny jsou skvělé. Teď už by stačilo jen dopsat: „A byla svatba a …,“ která byla a byla krásná (přiložené foto je důkaz), ale ne, teď přijde to nejdůležitější – Pán Bůh je úžasný, on mění životy, on mění vše podle své vůle a stačí se Mu jen cele odevzdat, když máme sílu věci měnit, ale i když ji nemáme. On opravdu chce, abychom měli život a měli ho v hojnosti jeho požehnání. On je dokonalý, je milující a přesně ví, co je pro každého z nás nejlepší.
p 9 9
Luďa a a Bohunk
ovi k č a k Ku
Já osobně si někdy myslím, že si všichni lidé dokáží pomoc sami a mě k tomu nepotřebují.
a že si tolik lidí nedokáže poradit s problémy, které se na ně valí ze všech stran.
Chyba je v tom, že jsem častokrát zaneprázd− něný sám sebou, líný, a lhostejný k tomu, co druzí prožívají, a myslím si, že se mě pro− blémy ostatních netýkají. Schází mi vžít se do situace někoho, kdo něco potřebuje, o něco žádá nebo prosí. Uvědomuji si, že by mi nebylo příjemné prosit Boha, a vědět, že mi to nedá, protože je zrovna zaneprázdněný. Bůh ale takový není! On nám dává všechny věci, o které ve shodě s jeho vůlí prosíme, a často si používá lidi, kteří jsou kolem nás, a těm to dává do srdce.
Jsme to my, kdo máme lidem ukázat lásku. Lásku kterou jsme dostali od Boha, a která jako jediná dokáže pomoci lidem z jejich potíží. Možná ten pocit znáš, možná ne, ale Bůh vyzývá každého z nás k tomu, abychom uměli kolem sebe Pane, ať někdo rozdávat lásku. pomůže tomu člověku. Co říkáš, Pane? Proto buďme při− Já???! praveni pomáhat lidem, když to potře− bují, a ne jenom tehdy, když si o pomoc sami řeknou.
Srdce? Ano taky to znáte když, vás někdo potřebuje, a že to jste právě vy, kdo má pomoc. Já to znám a kolikrát hledám záminky jak se tomu, co mi říká Bůh, vyhnout. Vlastně bráním Bohu, aby si mě použil. Pak se ale nemůžu divit, že se na světě neděje Boží vůle,
Gal. 6:10 A proto, dokud máme čas, dělejme dobře všem, a zvláště členům rodiny víry.
K.
1. Jan. 3:17 Kdokoli však má jmění tohoto světa a vidí svého bratra, jak má nedostatek, a zavře před ním své srdce, jak v něm může zůstávat Boží láska? §
Rozhodný a udatný Někdy na jaře jsem dostala slovo od Pána. Tak nějak jsem si ho přečetla a zapomněla, zahodila. E−mail jsem smazala a papírek, na který jsem si to opsala zmizel. Když tu byl bratr ze Švédska (Micael Lundin) najednou to slovo a verš řekl. Mluvil ke křesťanům, kteří jsou už dlouho křesťany, prožili úžasné věci a pak na ně zapomněli. Zahodili to. Říkala jsem si: „To se mě vůbec netýká. Já jsem na začátku. Teprve ty věci musím zažít a pak můžu teprve něco zahazovat.“ Pak ale to slovo přečetl a já jsem si uvědomila, že jsem ho na jaře dostala, a je to přesně ono. Přesto, že jsem ještě do většiny věcí nevstou− pila, tak už jsem to vzala a zahodila. Poslední měsíc to zažívám dnes a denně. Myslím, že to není jenom pro mě, ale pro většinu z nás. Joz. 1,9 „…Buď rozhodný a udatný, neměj strach a neděs se, neboť Hospodin, tvůj Bůh, bude s tebou všude, kam půjdeš…" Musím přiznat, že tohle zažívám teď každou chvíli. Už jen to, jít dopředu za kazatelnu, mluvit a pomodlit se před všemi, když mám problém se pomodlit před dvěma lidmi. Pomodlit se za někoho, kdo to potřebuje. Přiznat se před někým k tomu, že věřím…
A. Michalcová
Každou chvíli zažívám to, že je třeba být rozhodný a udatný. Ve chvíli, kdy dokážeme takovými být, tak se k nám Bůh může přiznat. A když to neuděláme? Mě to přijde stejné jako když jsem říkala: „Bože, Tebe ano? Nebo ne? Mám udělat ten krok? Vždyť já vůbec nevím, co mě čeká. To bude hrozné, co všechno ztratím. Čeho všeho se budu muset vzdát…“ Teď vlastně v souvislosti se službou toužím být služebník, toužím dělat spoustu věcí, ale ve chvíli, kdy padne kosa na kámen, a já tu příležitost mám, si najednou říkám: „Ne, já nemůžu. Nemám všechny ty potřebné zna− losti, zkušenosti a tak…“ Stačilo, když jsem dostala nabídku, jestli bych mohla napsat malý článeček. První co mě napadlo: „No nemohla. Jak bych mohla já? Vždyť to nemám vůbec nastudované. Nemůžu.“ A pak zarezonují ta dvě slova – rozhodný a udatný. Pak se k tobě Pán přizná a ty to budeš moci zažívat. Zjistíš, jestli je to dobře nebo špatně. Takže nejenom sobě, ale i vám všem chci popřát, abychom byli rozhodní a udatní. Abychom vstoupili do těch věcí, do kterých nás Bůh vede. §
Bible kralická revidovaná Co je Bible kralická revidovaná? Bible kralická revidovaná je revizí Bible kralické a ne zcela novým překladem Bible. Jaký je cíl této revize? Dát člověku dnešní doby český překlad Bible, ve kterém je co nejvíce zachovaná duchovní síla překladu Bible kralické. Jakým způsobem se Bible kralická revidovaná tvoří? Nejprve se kralický text překládá do češtiny, které dnes rozumíme. Následně se tento překlad ze staročeštiny porovnává s originálními jazyky, ve kterých byla Bible napsaná, a dochází k případné úpravě podle originálů.
Spojili své životy v jeden a to před Bohem i lidmi dne 8.10.2005 v Č. Krumlově. Blahopřejeme!
M. Krédl
Ukázka textu Gen.1:1−5 Na počátku Bůh stvořil nebe a zemi. Země pak byla pustá a prázdná, nad propastí byla tma a Boží Duch se vznášel nad vodami. I řekl Bůh: „Ať je světlo!“ A bylo světlo. Bůh viděl, že světlo je dobré. Bůh tedy oddělil světlo od tmy. Bůh nazval světlo dnem a tmu nazval nocí. A byl večer a bylo jitro, den první.
a
P. Petrášek
Máš možnost se na této práci podílet! Jestli vnímáš Boží výzvu toto dílo pod− porovat, jsou tři věci, které můžeš dělat: 1. Modlitba Za překladatele a ostatní pracovníky, kteří pracují na odkazech a sazbě, aby jejich práce byla vždy v souladu s Boží vůlí. Za dostatek financí, které jsou k této práci potřebné. 2. Finanční podpora Jako každé dílo na zemi i tato revize má své finanční náklady, bez kterých nemůže být uskutečněna. Jestli máš na srdci finan− čně podporovat tuto práci, je jen na tobě, kolik a jak často budeš dávat. Číslo účtu je 174 723 698 / 0600 3. Pomoc s odkazy Tak jako Bible kralická, bude mít i Bible kralická revidovaná odkazy u veršů. Máš−li zájem o tuto práci ve volném čase, je nutné mít k dispozici počítač a připojení na internet. Kontaktuj se na adrese:
[email protected] a budeš seznámen s tím, jak tuto práci dělat.
Vize... Pokračování ze str. 1 Armáda se hýbe v šiku jako jeden muž. Mladí lidé, kteří nutí poslouchat své tělo. Každý z nich sebou samým vykryje kulku určenou někomu jinému. Tetování na jejich zádech volá: „Pro mne je žít Kristus a zemřít je zisk.“ Jejich oběti živí oheň vítězství, který se odráží v jejich vzhůru obrácených očích. Vítězi. Mučedníci. Kdo je zastaví? Budou to hormóny? Má šanci neúspěch? Může je vyděsit strach? Usmrtit smrt? Generace, která se modlí tak horlivě jako by to bylo na smrtelné posteli; která už jentak nepromlouvá se stěnami; provolává Vítězství; pláče trpké, hořké slzy, a najednou vybuchuje do hurónského smíchu. Čeká, trpělivě jako na stráži: 24 hodin denně, 7 dní v týdnu 365 dní v roce. Dávají všechno. Porušují pravidla – zbavují se pohodlí útulné, teplé průměrnosti. Vzdávají se svých práv, svých druhotných malých chybiček. Vysmějí se škatulkám, obejdou se bez všeho. Reklama nad nimi nemá žádnou moc, Hollywood je netankuje. Přátelé, co do nich celé noci hučí, nedokáží otřást jejich odhodláním. Jsou nepopsatelně cool, uvnitř jsou nebezpečně přitažliví. A co navenek? Tam je jim to takřka jedno. Jejich oblečení vypráví, vyzdvihuje, oslavuje... není však úkrytem. Dokáží se vzdát svého image či popularity? Svůj život by položili, na lavici obžalovaných si sedají namísto odsouzených. Zamění trůn za elektrické křeslo. V krvi, potu a slzách se v bezesných nocích modlí jak šílení, Modlí se, jako by vše záviselo na Bohu A žijí, jakoby vše záviselo na nich. Jejich DNA je prosycena JEŽÍŠEM. (On vydechuje, oni vdechují.) Jejich podvědomí zpívá. Právě dostali čerstvou transfůzi Ježíšovy krve. Jejich slova děsí démony v hypermarketech a nákupních centrech. Neslyšíš? Přicházejí! Vzdejte Poctu těm divným hrdinům. Svolejte všechny stroskotance, všechny podivíny. Přicházejí – vystrašení a zapomenutí s ohněm v očích. Kráčejí vzpřímeně a hrdě, stromy aplaudují, Mrakodrapy se sklání a z hor jsou kopečky vedle těchto dětí jiné dimenze. Modlitbou svolávají nebeské šiky a oživují ten starodávný příběh o ráji. A tato vize se naplní. Stane se, přijde lehce, přijde brzy. Jak to vím? Jednoduše: touží po ní samo stvoření, vzdychá po ní Duch, sní o ní Bůh. Mé zítra je jeho dnes. Moje mlhavá předtucha je jeho aktuální 3D. A moje zakřiknutá, nesměle zašeptaná, modlitba Vyvolává hromové, dech beroucí, vnitřnostmi cloumající, hlasité AMEN. Amen trilionů andělů, hrdinů víry. Amen Krista samého. On je ten, který začal snít, On je definitivní vítěz! Stoprocentně! Jistě! (Z anglického originálu přeložil, a na 2. výročí Vyjekrů osobně přednesl − Michal Kočer.)
Desatero První část desatera Máme uctívat Boha. Já bych se zeptala: ,,Co si představujeme pod slovem ,uctívat‘?“ Odpověděla bych tím, že mám prokazovat čest nebo úctu, vděčnost a nejvíce výstižné mi připadá slovo milovat z celého srdce, celou myslí, duší i tělem. Ano, mám takto milovat Boha. On je jediný a nemám uctívat nikoho jiného. Máme se nechat vést Jeho slovem, poslouchat Ho, důvěřovat Mu. Jeho jména si máme vážit a nikoliv ho používat například jako citoslovce úlevy. Naopak můžeme ostatní, kteří toto dělají, upozornit na závažnost toho, co říkají. Uctívat a milovat Boha máme i odpočinkem. Ano, slyšíte dobře. Nemluvím tu o zahálení a lenošení, ale o odpočinku, který ustanovil Bůh. 6x více pracujeme než odpočíváme. Bůh nám ukazuje v první části, jak se k Němu máme chovat, jaký máme s Ním mít vztah a ve druhé části přikázání ukazuje jaký vztah máme mít k lidem okolo nás. Pokud nenaplníme svým chováním a postoji tato přikázání jako celek, minuli jsme jak obsah tak jeho podstatu. Hodně jsem přemýšlela nad Božím jménem ,,Já jsem“. Neříká, že je jenom pro někoho. Říká tím, že existuje a my nemáme o Něm pochybovat. Lepší jméno nemohl vymyslet. Vidím v tomto tvrzení Boží dokonalost. Chce od nás lásku, ale ne vynucenou náklon− nost. Dal nám svobodnou vůli k rozhodnutí, jestli budeme uctívat Jeho a nebo někoho či něco jiného. Také je naší povinností, abychom stáli proti každé falešné bohoslužbě a netolerovali falešná náboženství (Gal.1/8−9). Je to v současné době dost nepopulární, protože se okolo nás hodně mluví o toleranci. Ale za jakou cenu? Jak více vyjadřovat Bohu lásku? Myslím, že máme Boha pustit do celého našeho srdce a nenechat si pro sebe ani ,,malou komůrku“,
E. Plchová
kde bychom určitou situaci zvládli sami. Sama mám tady veli− ké rezervy. Každý den se přistihnu, že věci začnu dělat bez Boží pomoci, a když mi to nejde, utíkám v modlitbě a prosbě k Bohu, aby zachraňoval, co jsem zkazila. Kolikrát za den chválíme Boha? Jak často mu zpíváme chvály i když nám zrovna není dobře? Největší vyjádření naší lásky k Bohu je naše vděčnost za dílo milosti v našich životech. (1.Kor.15/10) Druhá část desatera První část desatera (první čtyři přikázání) říkají, jak máme milovat Boha, druhá část (dalších šest přikázání) nám ukazuje, jak máme milovat bližního, jakým způsobem se máme k němu chovat. Je to vlastně jedno− duché. Co chceme, aby lidé činili nám, to máme dělat my jim. Páté přikázání má zaslíbení, aby se nám lépe vedlo. Bůh pamatoval i na to, jakým způ− sobem se budeme mít dobře a zažijeme dlouhověkost. Musíme si dávat pozor na to, co mluvíme a vyvarovat se kletbám, posmě− chu, zesměšnění nejen svých vlastních, ale i duchovních rodičů, svých nadřízených v práci a stejně tak těm, kterým sloužíme. Šesté přikázání – nezabiješ – není jenom o vraždě a zabití, ale i o ničení těla. Sedmé přikázání – nesesmilníš – není omezené jen na sexuální nečistotu. Už pohled očima na nesprávné místo je špatné a hříšné rozhodnutí (Job 31/1). Osmé přikázání – nepokradeš – se také neomezuje jenom na krádež, ale i na nad− měrné cenění svého majetku (Ž.62/11) a třeba i na zahálčivost (Př.18/9). Deváté přikázání ukazuje, abychom si, mimo jiné, dávali pozor a neodhalovali slabosti druhého (Př.25/9) Desáté, poslední přikázání nám ukazuje, že máme být spokojeni s tím, co máme a od− stranit svou závist (1.Tim 6/6)
Tak to vidím já... Z. Sedláčková (BK 1613) 1. Tim. 3:15b …abys věděl, kterak máš v do− mě Božím obcovati, kterýž jest církev Boha živého, sloup a utvrzení pravdy.
Celkový pohled na tuto část desatera je úžasný. Ukazuje na Boží dokonalost i na to, jak nás, jako náš Stvořitel, zná. On ví, v čem selháváme, čeho se máme vyvarovat a co máme napra− vovat. Bez oběti Ježíše bychom však byli ztracení. Více milovat lidi? Ve druhé polovině přiká− zání máme dobrý návod, jak to dělat. Dříve jsem si myslela, že stačí s každým souhlasit. Dnes vím, že je to ,,medvědí služba“ a veliká chyba. Je třeba ukázat lidem pravdu, jak je popsaná v Bibli. Napomenutí v lásce a bez postranních úmyslů vede k nápravě. (1.Kor. 4/14) Plačte s plačícími, radujte se s radujícími, (Řím.12/15) povzbuzujte se a proste o mou− drost (Jak.1/5), abyste se mohli dobře vcítit do druhého. Někdy nemusíte říci ani slovo, abyste vyjádřili lásku k druhému. Máme se nechat vést Duchem Božím (Gal. 5/18,25), osvojit si ovoce Božího Ducha a rozdávat lásku, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrotu, věrnost, tichost a ovlá− dání. (Gal.5/22) Modlitba je další způsob, jak se více přiblížit k lidem a milovat je. Také Pavel se modlil za Filipské, aby se více rozhojňovala láska mezi nimi (Fil.1/9). §
Půjčovna ČB nabízí: V půjčovně audio i videokazet (v Č. Budějovicích) si nyní můžete zapůjčit 7 kazet z le− tošní letní konference ve švédské Uppsale. (Anglický originál je přeložen do slo− venštiny). Dále nabízíme několik nových videokazet s filmy. Info přímo u Majky Prüherové.
G
Má někdo zájem opět se probírat mou speciální „vysněnou Biblí“ třeba nad šálkem něčeho horkého? Pak se pojďme podívat na to, co Písmo říká o pravdě.
(NBK ´98) 1. Tim. 3:15b …abys věděl, jak je třeba počí− nat si v Božím domě, jímž je církev živého Boha, pilíř a základna pravdy.
(NBK ´04) 1. Tim. 3:15b …abys věděl, jak je třeba si počínat v Božím domě, což je církev živého Boha, pilíř a základna pravdy.
(NS) 1. Tim. 3:15b …abys věděl, jak je třeba se chovat v domě Božím, jímž je církev Boha živého, sloup a opora pravdy.
(Ekum.´93) 1. Tim. 3:15b …abys věděl, jak je třeba si počínat v Božím domě, jímž je církev živého Boha, sloup a opora pravdy.
Pravda dnes? Co bychom si nalhávali. Její hodnota den ze dne nabývá na ceně, neb její výskyt je stále vzácnější. V tomto světě je více polopravd a lží, než pravdy. Každý si musí chtě nechtě prověřovat, jestli jsou zprávy v rádiu, novinách nebo TV pravdivé. Málo kdo z lidí (od politiků po běžné obyvatelstvo) je ochoten sdělovat nepokřivenou pravdu. Málo co je jasně černé nebo jasně bílé. Většinou je vše zabaleno do šedi polopravd. A není divu, vždyť: 1.Jan 5:19b 1.Jan 5:19b 1.Jan 5:19b 1.Jan 5:19b 1.Jan 5:19b …svět všecken ve zlém leží. …celý svět leží ve Zlu. …celý svět leží v tom zlém. …celý svět leží v tom Zlém. …celý svět je pod mocí Zlého. Proč? Jak se to stalo? Protože po pádu člověka nastala vláda boha tohoto světa. A jaké jsou jeho záměry? „Zloděj přichází, jen aby kradl, zabíjel a ničil.“ (Jan 10:10a) Luk. 4:6 A řekl jemu ďábel: Toběť dám tuto všecku moc i slávu; nebo mně dána jest, a komuž bych koli chtěl, dám ji. 2.Kor. 4:4a V nichž Bůh světa tohoto osle− pil mysli… Jan 8:44 Vy z otce ďábla jste, a žádosti otce svého chcete činiti. On byl vražedlník od počátku, a v prav− dě nestál; nebo pravdy v něm není. Když mluví lež, z svého vlastního mluví; nebo lhář jest a otec lži.
Luk. 4:6 Ďábel mu řekl: „Dám ti všechnu tuto moc a slávu těchto krá− lovství, neboť byla předána mně a já ji dávám, komu chci. 2.Kor. 4:4a ...nevěřícím, jimž bůh tohoto světa oslepil mysli… Jan 8:44 Vy jste z oce ďábla a chcete plnit touhy svého otce. On byl vrah od počátku a nestál v pravdě, protože v něm pravda není. Když mluví lež, mluví ze svého vlastního, neboť je lhář a otec lži.
Luk. 4:6 Ďábel mu řekl: „Dám ti všech− nu moc a slávu těchto králov− ství, neboť mi byla předána a mohu ji dát, komu chci. 2.Kor. 4:4a Těmto nevěřícím zaslepil bůh tohoto světa mysl… Jan 8:44 Váš otec je ďábel, a vy chcete plnit touhy svého otce. Od počátku to byl vrah a nestál v pravdě, protože v něm prav− da není. Když mluví lež, mluví, jak je mu vlastní, neboť je lhář a otec lži.
Luk. 4:6 ...a řekl mu: "Všechnu tuto pra− vomoc a jejich slávu dám tobě, protože mně je dána, a komu− koli chci, tomu ji dávám. 2.Kor. 4:4a Jim, nevěřícím, bůh tohoto věku oslepil myšlení… Jan 8:44 Vy jste z otce Ďábla a chcete činit žádosti svého otce. On byl vrah od počátku a nestál v prav− dě, protože v něm pravda není. Když mluví lež, mluví ze svého vlastního, protože je lhář a otec lži.
Luk. 4:6 ...a řekl: "Tobě dám všechnu moc i slávu těch království, poněvadž mně je dána, a ko− mu chci, tomu ji dám… 2.Kor. 4:4a Bůh tohoto světa oslepil jejich nevěřící mysl… Jan 8:44 Váš otec je ďábel a vy chcete dělat, co on žádá. On byl vrah od počátku a nestál v pravdě, poněvadž v něm pravda není. Když mluví, nemůže jinak než lhát, protože je lhář a otec lži.
Hmmm, takže nic dobrého: ďábel vlastní moc, oslepuje svůj „majetek“, a ten se podle toho chová, jedná a mluví. Kde se tedy můžeme dobrat pravdy? Kde ji najít? A existuje dokonalá pravda? Ježíš o sobě říká: Já jsem ta Cesta, Pravda i Život… (Jan 14:6a) Tedy Ježíš je ta jediná, dokonalá, ztělesněná Pravda. Jemu můžeme bezezbytku věřit. Jeho slovo (jímž je On sám – viz Jan 1:1a14) je Pravda. A jak tuto Pravdu zprostředkovat světu? Jak ho vytrhnout z moci ďábla pod ochrannou ruku Ježíše, který ho koupil zpět za nejvyšší cenu? Od toho je tu církev. Jak jsme četli na začátku v 1. Tim. 3:15 A jak to vidím já? Pokud je Ježíš ztělesněním dokonalé pravdy, je jen logické, že Jeho tělo (církev) bude součástí pravdy. Církev je Jeho tělo? Ano: Kol. 1:18a A onť jest hlava těla církve,
Kol. 1:18a ...on je hlavou těla církve,
Kol. 1:18a On je hlavou těla církve,
Kol. 1:18a A on je hlavou těla, církve.
Kol. 1:18a on jest hlavou těla − totiž církve.
Pokud se tvá hlava jmenuje Vlaďka, bude se i zbytek těla jmenovat Vlaďka. Ano, pokud ti amputují ukazovák, přestává být tvou součástí a tím ztrácí tvé jméno. Nikdo neřekne „to je Vlaďka,“ ale: „to je nějaký prst.“ Pokud jsi ovšem „pohromadě“, jsi prostě každým coulem Vlaďka. ☺ Pokud je církev Tělem Ježíše, který se nazývá Pravdou, je i církev (nebo by měla být) ztělesněním Pravdy tady na zemi. (Církev tvoří každý, kdo patří Ježíši.) Věřím, že církev nemá být „sloup a utvrzení pravdy“ v nebi. Tam Pravda vládne. Církev má být tady a teď místem, kam když vejde kdokoli, pozná pravdu. Měla by mít pověst „pravdy“. Měla by žít a (nejen) hlásat pravdu. Měla by být tím záchranným ostrůvkem pravdy v tomto světě. (A těch „ostrůvků“ by mělo přibývat.) A jak se to stane? Když jedna každá část těla bude spolupracovat a žít „neamputovaně“ v pravdě, potom bude celé Tělo správně fungovat. To znamená, že zodpovědnost leží na mě a na tobě. Je to výzva: najde svět v církvi Pravdu? §
Rozvrh jednotlivých seminářů Pátek: 16:30 – 20:00 Sobota: 9:30 – 12:30 15:00 – 18:00 18:30 – 19:30 zkouška Neděle: zvuková zkouška a koncert (přesný termín zvukové zkoušky a kon− certu bude upřesněn, podle možností účastníků.
B
aneb modlitebnice na plný úvazek
Cena workshopu: při platbě převodem 550 Kč (účet 167350213/0600) var. symbol 1105 a první 4 čísla vašeho rodného čísla) nebo 700 Kč na místě.
,,S oslem…..!??“ ,,Neee, bez osla,“ odpovídala jsem na roz− pačité otázky známých. Putování s Oslem je týdenní podzimní pobyt lidí, kteří mají nějaký handicap a letos se konal už sedmý rok. Původně – před sedmi lety se opravdu měly dělat výlety s vozíkem taženým oslem, ale nakonec to s oslem nevyšlo. Název však zůstal stejný. Do Bukové (malá vesnička kousek od Trhových Svinů) se sjeli druhý týden v září vozíčkáři, hůlkaři, berlaři, slepci a jejich asistenti. Trávili společně týden s každodenními výlety na všechny možné světové strany. A letos poprvé jsem vyrazila i já s kolem a hůlkou, dobrou náladou a s očekáváním, že prožiju dovolenkový týden se známými i neznámými lidmi. A moje očekávání se opravdu naplnilo. Nechci psát o tom, kdy jsme co dělali, kam jsme jeli, co jsme viděli. To by bylo na dlouhé povídání, rozjímání, vzpomínání… Chtěla bych Vám představit jednu sestru – Evu Zvolánkovou. Malá, nenápadná žena, která se musí ozvat, když jde okolo lidí, aby si ji všimli. Kolik
Nebojte se přihlásit! Cílem není stát se křesťanskou superstar, ale povzbudit Vás k maximálnímu využití talentu, který ve Vás dřímá. Přihlášení: mailem na
[email protected] nebo sms 603 482 086 Platba převodem možná nejpozději do 20.11.05 Seminář v Českých Budějovicích se koná už po třetí a je patrně posledním svého typu. Využijte tuto příležitost. Pokud ještě váháte navštivte stránku: www.jana.gospeltrain.cz kde se dočtete víc o historii a způsobech výuky ADÓ a můžete si přečíst i ohlasy účastníků minulých workshopů.
Můžeš se přidat (postněmodlitební středy)
ProChrist? Co to je?
E. Plchová
Co je ProChrist – evangelizační akce přenášená satelitem na stovky a stovky míst v Německu a Evropě, která se koná vždy v odstupu 2 až 3 let. ProChrist − to je také hnutí křesťanů z různých církví a sborů, kteří chtějí společně propagovat víru v Ježíše Krista. Organizátoři ProChrist zvou lidi k víře v Boha. Jde přitom především o otázky týkající se smyslu života, budoucích perspektiv a naděje. ProChrist 2006 je postaveno na jedné ústřední, hlavní akci, která se tentokrát koná v německém Mnichově a potom na mnoha různých místních akcích v Německu a po Evropě, kam je přes satelit přenos přenášen. Díky tomu mají akce na místní úrovni lokální rámec, ačkoliv jádrem celé akce je centrální přenos. Program obsahuje hudbu, rozhovory, divadelní scénky a přednášku (evangelizační poselství) evangelického faráře a ředitele organizace YMCA v Německu, Ulricha Parzanyho, na důležitá témata života a víry. Programy ProChrist 2006 proběhnou v ČR od 20. do 27. března 2006. Pro tuto akci jsme se rozhodli i v Trhových Svinech. Společně s Církví bratrskou chceme uskutečnit alespoň 5 večerů a pozvat lidi z města i okolí na evangelizaci. I když je samotná akce až na jaře příštího roku, prosíme vás o modlitby už nyní, abychom mohli zařídit vše potřebné. O dalším dění vás budeme rádi informovat.
Slavnost církve 17.11.05 Slavnost církve, den jednoty. Tak se nazývá zajímavý program.) Bude rozdělen do čtyř nejen akce, kterou pořádají křesťané ze širokého spektra hudebních bloků. Moderují: M. Kačírek, J. Limr, K. Řežábek, J. Zdráhal a další. církví za podpory AMM, IHOPP, ICEJ aj. Program zahrnuje výtvarné prvky, tanec, Akce se koná v kostele sv. Vojtěcha, Kolejní 4 projekce, vstupy se slovem, dětské chvály, (metro A − Dejvická), Praha. přímluvy, požehnání církvi a městům, Bližší info: Petra Šustrová, tel. 776 116 477 překvapení. (Pro děti od čtyř let bude připraven a Tomáš Janda tel. 220 800 962.
Rozpis shromáždění: České Budějovice Jana Čarka 7, Suché Vrbné modlit. procházky − St 18:00 modlitební − St 18:00 neděle 15:00 mládež − pátek od 17:30 19.11. v 15:00 „ŠUMÁK“
Prachatice Agitační středisko Pod Hradbami neděle od 15:30
Český Krumlov budova Ambit neděle od 9:00 modlitební − čtvrtek od 18:30
Vimperk, Čelakovského 345 neděle od 15:00 Pondělí od 17:00 h modlitební Středa od 16:00 h setkání dorostu Čtvrtek od 17:00 1x za 14 dní Biblická hodina 1x za 14 dní skupina
Tento zpravodaj si vyhrazuje právo nezodpovídat za případné chyby dodané s příspěvky jednotlivých autorů. Děkujeme za pochopení.
Narozeniny
měří cm ani nevím, ale když jsem ji viděla poprvé, koukala jsem se na ni z mých 174 cm opravdu dolu. Její společnicí jsou na každém kroku dvě berle, které ji provází celý život. Když se ale vaše oči setkají s jejími, je v nich vidět pokora, laskavost, ochota, odhodlání, bojovnost… Její slova pohled očí potvrzují. Ač jsme se nikdy neviděly, měly jsme si o čem povídat a velice rychle jsme se sblížily. Vyprávěla mi, jak před 14 lety uvěřila a jakým způsobem ji Bůh vede. To, co mi povídala, byly stejné věci, o kterých se u nás zrovna káže. Je to skvělé. Stejné slovo o Duchovních darech i o modlitbě. Naše společné chvíle byly nádherné. Po jedné modlitbě se mi Evička svěřila, že se denně modlí tak 4−5 hodin. ,,Lidé mi volají své prosby, modlím se za církev, za rodiče, lidi okolo mne a témat k modlitbě je mnoho,“ dodává skromně moje nová přítelkyně. ,,To je modlitebnice na plný úvazek!“ Sklonila jsem hlavu a říkala Bohu:,,Děkuji ti za tuto ženu a prosím, požehnej ji a oslav se v jejím životě.“ Amen. Modlitební život je součástí každého křesťana. Potřebujeme čistit naše studny, aby mohl Bůh skrze nás pracovat. Prosím, neodkládejte tuto činnost a začněte hned. §
6
Hned po ní přišla Vlaďka. V patách
již měla Alici a tu vystřídal Štefan. .... ... .. Nakonec přišla ještě Hela. Bylo to .......... . ..... . ... O o. .. ......... o..O o . . opravdu nové. Nové a budující. o o . . oO . .. . . . ... ... . A nejen pro nás posluchače, ale i pro ty,
…a další rok je za námi. Ne, to není chyba tisku. Ani nemám na mysli úžasnou oslavu druhých narozenin Vyjekrů. To naše jihočeská církev slaví už šestnácté narozeniny. Chtělo by se nostalgicky zavzpomínat, jaké to bývalo, a že to bylo velké… ale víte co? Tentokrát se nebudeme ohlížet. Poslední dobou často slýchám slova: „Kdo položí ruku na pluh a ohlíží se zpět, není způsobilý pro království Boží.“ (Luk. 9:62) Neohlížet se. Naopak, máme hledět dopředu, protože „Pán otvírá nové dveře a přichází nové věci…“ Co se před lety narodilo v Prachaticích, se rozrůstá. Zvěsti o „nových věcech“ přicházejí ze všech koutů jižních Čech – Církev roste, mění se, povstávají noví služebníci, modlitebníci povzbuzují k duchovnímu boji… (Moc rádi bychom otiskli Vaše konkrétní zkušenosti. Co nového prožíváte. Povzbuďte nás ostatní svědectvím z Prachatic, Vimperka, Nišovic, Krumlova…) Jedno z posledních shromáždění v Č.B. mě pře− svědčilo, že opravdu nové věci přicházejí i sem. Kolik lidí se běžně vystřídá za kazatelnou? Dva? Kazatel a „sbírkař“? Tak tentokrát tomu bylo jinak. Počítejte se mnou. Dětičkám netradičně požehnal novopečený tatínek Martin. Sbírku pro mládež uvedla Vlaďka. Po chvále dostala prostor pro slovo Máťa. Dále kázal Kája. A pak? Přišla výzva: „Teď je čas pro vás, kdo máte slovo, proroctví, povzbuzení…,“ protože (přiznejme si) jak nejlépe zakončit sérii o Duchov− ních darech, než tím, že je začneme používat? Chvála zahrála jednu píseň a už tu byla Martina.
16
V. Pomahačová Můj manžel ještě nepoznal Pána Ježíše. Pravidelně se za něho modlím a nedávno jsem přijala slovo: Est 4:13−16 Mordokaj však vzkázal Esteře: "Nedo−mnívej se, že v domě králově vyvázneš životem, jediná ze všech židů. Budeš−li v tuto chvíli skutečně mlčet, úleva a osvobození přijde židům odjinud, ale ty a dům tvého otce zahynete. Kdo ví, zda jsi nedosáhla královské hodnosti právě pro chvíli, jako je tato." Ester dala odpovědět Mordokajovi: "Jdi, shromažď všechny židy, kteří jsou v Šúšanu, a postěte se za mne. Nejezte a nepijte po tři dny, v noci ani ve dne. Také já a mé dívky se budeme takto postit. Potom půjdu ke králi, třebaže to není podle zákona. Mám−li zahynout, zahynu." Bůh povolal Ester jako královnu, aby mohla u krále orodovat za svůj lid (židy). Stejně tak jsem já, jako spa− sená manželka (na základě mnoha zaslíbení v Bibli: Sk.16:31, 1.Tim.2:4, apod.) povolána orodovat za svého manžela u Krále králů. Ježíš říká, že učedník není nad mistra. Jestliže se mistr modlil a postil, nepůjde to jinak ani v mém případě. Několik sester se již k těmto postním modlitbám za své muže přidalo. Tím Králem, za kterým budeme každou středu přicházet, je Bůh. A naším zastáncem je Ježíš Kristus. Pokud se chceš přidat i ty, modli a posti se každou středu dopoledne za svého manžela, manželku.
E. Plchová
5
Srdečně Vás zveme na pěvecký workshop ADÓ s Janou Peřtovou 25. − 27.11.2005 Repertoár na podzimním workshopu bude obsahovat písně žánrů: Gospel, blues, dance, worship. Ke zpívání můžete pozvat i své nevěřící kamarády. Vhodné pro všechny věko− vé kategorie, (děvčata od 13−ti let, kluci od 15−ti let) Workshop proběhne ve třech blocích a bude zakončen generální zkouškou a koncertem. Výuka repertoáru, tvorba písní i nácvik se budou vzájemně prolínat proto bude důležité účastnit se pokud možno celého programu.
Jak jsem byla na „Putování s oslem“
xx
;
ŽALM 2005
kdo se odvážili poslechnout Boží výzvu v srdci, přijít dopředu a promluvit. Skoro jako když čtete 1. Kor. 14:26b „Když se scházíte, každý z vás něco má. Jeden má žalm, druhý vyučování, jiný zjevení od Boha, někdo promluví v jazyku a další to vyloží. Všecko ať slouží ke společnému budování.“ A tak to má být. Jsme přece církev, Jeho tělo a „ jako je v jednom těle mnoho údů a nemají všechny stejný úkol, tak i my, ač je nás mnoho, jsme jedno tělo v Kristu a jeden druhému sloužíme jako jednotlivé údy. Máme rozličné dary podle milosti, která byla dána každému z nás: Kdo má dar prorockého slova, ať ho užívá v souhlase s vírou. Kdo má dar služby, ať slouží. Kdo má dar učit, ať učí. Kdo dovede povzbuzovat, nechť povzbuzuje. Kdo rozdává, ať dává upřímně. Kdo stojí v čele, ať je horlivý. Kdo se stará o trpící, ať pomáhá s radostí. (Řím.12:4−8) Nedávno mě napadlo: ‚Co by se stalo, kdyby najednou po celém kraji nastalo probuzení, o které tolik stojíme, a část té spousty lidí by přišla i do našeho sboru? Máme lidi, kteří je budou učit? Kteří se o ně dokážou postarat? Nebo je naše církev závislá na pár stávajících kazatelích?‘ Věřím, že velmi brzy už se nově povolaní kazatelé nebu− dou ptát: „Pane, MÁM DNES mluvit?“ ale „Pane CO mám dnes mluvit?“ Evangelisté nebudou zjišťovat data, KDY vyrazit do ulic, ale KAM dnes mají vyrazit. Proroci nebudou přemýšlet, JESTLI mají opravdu povolání prorokovat, ale budou přijímat CO chce Pán říci církvi…
Dnes už znám odpověď na předchozí otázku. ANO. Ti lidé tu jsou. V onu neděli se projevil potenciál učitelů, pastýřů, modlitebníků… Tohle tělo žije a má schopnost růst dál, aniž by se poškodilo. Sláva Pánu. −x−
Kuchařka plná dobrot Listopad je pro naší rodinu tzv. narozeninový – slavíme čtvery narozeniny. Když se sejde naše patnáctičlenná rodina, tak to vždy stojí za to! Většinou si skáčeme do řeči, když si sdělujeme novinky.☺ Vždy je to hodně živé. Jsem Bohu vděčná za svou rodinu. Je úžasné, že se modlíme jeden za druhého. Vím, že náš Pán má ve svých rukou celou mojí rodinu − jedná v ní! Haleluja! Děkujme Bohu za naše rodiče, sourozence... Je to úžasný dar, mít rodinu a proto bojujme na modlitbách za své rodiny. Nedovolme ďáblu, aby nám je bral. Takže co papáme, když se sejde má rodina? Většinou to máme ve stylu tzv. švédských stolů− vezmi si co chceš a honem to sněz.☺ Součástí našeho švédského stolu jsou tyto tři saláty:
l
D. Krédlová
Rajčatový salát Rajčata pokrájíme na kostičky, přidáme asi 6 natvrdo uvařených vajec (také nakrájené na kostičky), dále přidáme 25dkg junioru (také kostičky), 1 a 1/2 cibule nakrájené na drobno + sůl, pepř, 4 pytlíky majolky. Těstovinový salát Těstoviny tzv. vrtule uvaříme ve slané vodě (poté opláchnout ve studené vodě). Do těstovin přidáme 2 papriky, 4 rajčata, 1 salátová okurka, kukuřice v plechovce, 1 malý pórek, 2 pytlíky majolky, 1 malý bílý jogurt, sůl, pepř (můžeš také přidat šunkový salám 20dkg – jak chceš.) Necháme uležet v chladničce.
G
Květákový salát 1 celý květák očistíme a vložíme do vařící vody a vaříme 10 minut ve slané vodě. Poté nakrájíme na drobno. Přidáme 3 jablka nakrájené na kostičky, 5 vajec uvařených natvrdo − pokrájet opět na kostičky, 3 pytlíky majolky, 20dkg junioru, sůl, pepř. Ňami ňami ňami ☺
