Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky. Překladatelství ruského jazyka. Linda Táboříková

Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky

Překladatelství ruského jazyka

Linda Táboříková Komentovaný překlad titulků k dokumentárnímu filmu „Veduščij“ (Parfjonov o Poznere) Magisterská diplomová práce

Vedoucí práce: doc. PhDr. Jiří Gazda, CSc. 2014

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. …………………………………………….. Podpis autora práce

Zde bych chtěla poděkovat vedoucímu práce doc. PhDr. Jiřímu Gazdovi, CSc., za jeho ochotu, cenné rady a podnětné připomínky, které mi poskytl při tvorbě této diplomové práce. Mé velké díky zároveň patří Mgr. Oxaně Matveevě za korekturu přepisu dokumentárního filmu a ruského resumé. Za odborné konzultace bych dále chtěla poděkovat Mgr. Aleši Dvořákovi, Mgr. Inně Bilanyn a Bc. Milanu Vocílkovi.

Obsah ÚVOD ............................................................................................................................... 5 1.

Vladimir Pozner ........................................................................................................ 7

2.

Parfjonov a Pozner .................................................................................................. 12

3.

Audiovizuální překlad............................................................................................. 15 3.1

3.1.1

Dabing ....................................................................................................... 16

3.1.2

Titulky....................................................................................................... 16

3.1.3

Voice-over ................................................................................................ 16

3.2 4.

Druhy audiovizuálního překladu ...................................................................... 16

Titulky, nebo dabing ........................................................................................ 18

Titulky..................................................................................................................... 19 4.1

Druhy titulků .................................................................................................... 19

4.2

Formální požadavky na vzhled titulků ............................................................. 20

4.3

Lingvistické požadavky na vzhled titulků........................................................ 23

4.4

Interpunkce ....................................................................................................... 26

4.5

Amatérské titulky ............................................................................................. 27

5.

Překlad dokumentárního filmu Moderátor ............................................................. 28

6.

Komentáře k překladu titulků ................................................................................. 65 6.1

Překlad reálií .................................................................................................... 65

6.2

Překlad „sovětismů“ ......................................................................................... 68

6.3

Překlad aluzí ..................................................................................................... 70

6.4

Překlad abreviatur a kompozit ......................................................................... 74

6.5

Překlad antroponym a toponym ....................................................................... 79

6.6

Překlad slovesných kondenzátorů .................................................................... 86

ZÁVĚR ........................................................................................................................... 92 РЕЗЮМЕ ........................................................................................................................ 96 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .......................................................................... 101 PŘÍLOHA ..................................................................................................................... 105

ÚVOD Předkládaná diplomová práce Komentovaný překlad titulků k dokumentárnímu filmu „Veduščij“ (Parfjonov o Poznere) je zaměřena na tvorbu titulků. Hlavním podnětem k sepsání této diplomové práce se stala autobiografická kniha Vladimira Poznera Прощание с иллюзиями. V memoárech je vylíčen neobyčejný život tohoto slavného ruského moderátora a novináře. Na motivy této biografie natočil uznávaný publicista Leonid Parfjonov dokumentární film, který nese název Moderátor (Ведущий) a je věnovaný osobě Vladimira Poznera. Diplomová práce si klade za cíl vytvořit na základě překladu mluveného slova titulky k dokumentárnímu filmu Moderátor a jeho prostřednictvím seznámit českého diváka s postavou Vladimira Poznera, a přiblížit mu tak nejen moderátorův život, ale i důležité historické události, ke kterým došlo v druhé polovině dvacátého století. Předkládaná diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se skládá ze čtyř kapitol. V první a druhé kapitole je naše pozornost zaměřena na život Vladimira Poznera a Leonida Parfjonova. Výchozím pramenem pro tyto kapitoly se stala již zmíněná autobiografie Прощание с иллюзиями a oficiální internetové stránky obou novinářů.1 Třetí kapitola je věnována audiovizuálnímu překladu. V tomto oddílu jsme nastínili druhy audiovizuálního překladu a pokusili jsme se určit klady i zápory titulků a dabingu jako dvou nejčastěji využívaných forem audiovizuálního překladu. Poslední kapitola pojednává o titulcích. Soustředí se na jednotlivé druhy titulků, na formální i lingvistické požadavky při jejich tvorbě a v tomto oddílu je rozpracován i fenomén poslední dekády – amatérské titulky. Při tvorbě kapitol zaměřených na audiovizuální překlad jsme vycházeli především z příručky Miroslava Pošty Titulkujeme profesionálně a z publikací Jorgeho Díaze-Cintase. Praktická část se skládá ze dvou kapitol. První kapitolu tvoří titulky k dokumentárnímu filmu Moderátor a druhá kapitola analyzuje samotný překlad. V jednotlivých podkapitolách jsou zahrnuty komentáře k překladu reálií, aluzí, abreviatur a kompozit, „sovětismů“, antroponym a toponym a slovesných kondenzátorů. Primárním zdrojem při tvorbě podkapitol se stala publikace Sergeje Vlachova a Sidera Vladimir Pozner [online]. 2008 [cit. 2014-11-16]. Dostupné z: http://vladimirpozner.ru

1

Leonid Parfjonov [online]. 2008 [cit. 2014-11-16]. Dostupné z: http://leonidparfenov.ru/

5

Florina Непереводимое в переводе. Dále jsme čerpali z knihy Zlaty Kufnerové Překlad a čeština a z vybraných výkladových slovníků. Součástí diplomové práce je příloha s přepisem celého dokumentu v původním znění, DVD nosič s dokumentárním filmem Moderátor a k němu vytvořené titulky.

6

1. Vladimir Pozner Vladimir Vladimirovič Pozner je uznávaný ruský televizní moderátor, novinář a spisovatel. V ruském prostředí se proslavil především díky svým pořadům (Если…, Мы, Человек в маске, Времена, Познер), do kterých si pravidelně každý týden zval zajímavé hosty. V Rusku před dvěma lety vyšla jeho biografie pod názvem Прощание с иллюзиями a okamžitě se stala knižním bestsellerem.2 Vladimir Pozner se narodil 1. dubna 1934 v Paříži, ve stejný den jako jeho matka, Francouzka

Geraldine

Lutten,

a

pokřtěn

byl

v katolickém

kostele

jako

Vladimir Gerald Dmitrij Pozner. Na den jeho narození připadly oslavy jak katolických a pravoslavných Velikonoc, tak i židovský pesach. Právě otázka náboženství sehrála v jeho pozdějším životě důležitou roli. Předkové ze strany jeho otce byli španělští Židé, kteří v 15. století utíkali před inkvizicí a zakotvili v polské Poznani, odkud také pochází příjmení Pozner. Vladimir Pozner se velmi brzy po svém narození ocitl ve Spojených státech, kam s ním odcestovala matka za svojí rodinou do New Yorku. V pěti letech se poprvé setkal se svým otcem Vladimirem Alexandrovičem Poznerem. Otec Vladimira Poznera byl smýšlením zatvrzelý komunista, věrný stoupenec Sovětského svazu, a i když se nikdy nestal členem komunistické strany, spolupracoval s KGB. Otcovy politické názory měly vliv i na výchovu syna. Vladimir Pozner byl vychováván v přesvědčení, že „Sovětský svaz je země, která si zaslouží obdiv, uznání a lásku“ (Pozner 2012: 39). V Americe se začaly projevovat silné antisovětské nálady, otec byl bez práce a život v New Yorku začal být nesnesitelný, a tak se v 15 letech Vladimir Pozner společně s rodiči přestěhoval do Německa. Vladimir Pozner starší začal v Berlíně pracovat pro organizaci Sovexportfilm a jeho úkolem byla obnova německého filmového průmyslu v sovětské okupační zóně. V Berlíně rodina strávila čtyři roky a podle slov Vladimira Poznera nebylo dne, kdy by se nechtěl ocitnout na jiném místě. Postupem času tato myšlenka jenom sílila. Teď, když má za sebou celý život, chápe, že tehdy onen pocit v sobě hluboko skrýval, zavřel ho za ocelové dveře, odmítal si

Pozner tuto knihu původně napsal a vydal v Americe v roce 1990 pod názvem Parting With Illusions. Více jak 20 let čekala na svůj ruský překlad, který autor opatřil i komentáři k jednotlivým kapitolám a doslovem. 2

7

přiznat jeho existenci. On však žil a tiše ho sžíral. Tyto čtyři roky byly nejtěžší v jeho životě (Pozner 2012: 101). Nakonec se otcův sen o návratu do SSSR splnil. Do SSSR se Vladimir Pozner starší vrátil s rodinou jen několik měsíců před smrtí Josifa Vissarionoviče Stalina. Díky tomu unikli zatčení a nuceným pracím na Sibiři. Rodina bydlela v luxusním hotelu Metropol v centru Moskvy a o skutečných poměrech života v Sovětském svazu se dozvěděla až mnohem později. K prvnímu nepříjemnému střetu

se sovětskou mocí

došlo během přijímacích zkoušek

na přírodovědeckou fakultu. Vladimira Poznera nepřijali kvůli nevyhovujícímu původu. Vyrostl v cizině, jeho otec byl „navrátilec“ a navíc příjmení Pozner bylo židovské. Díky otcovým konexím na nejvyšších místech byl nakonec Vladimir na univerzitu přijat. Přírodovědeckou fakultu dokončil v roce 1958. Souhrou okolností se Vladimir Pozner seznámil s předním autorem dětské literatury a znamenitým překladatelem Samuilem Jakovlevičem Maršakem. Pracoval pro něho dva a půl roku jako asistent. Jak sám Pozner ve své autobiografii píše: „Byl jsem v neustálém kontaktu s kulturním dinosaurem, se zástupcem vymírajícího druhu. Vždyť Maršak prožil dětství a dospívání v předrevolučním Rusku. Literaturní kritik Stasov ho jako chlapce představil Lvu Tolstému. Maršak studoval na Londýnské univerzitě a po svém návratu se stýkal s ikonami Stříbrného věku. Zažil revoluci v roce 1917 a byl svědkem otřesu v uměleckém a literárním světě“ (Pozner 2012: 198). Dále Pozner dodává: „Stal se svědkem zničení tohoto ‚skvostu‘ během let Stalinovy vlády, likvidace intelektuálního a uměleckého prostředí země. Všechno to viděl a mnohé si zapamatoval. Díky Maršakovi jsem absolvoval zcela nový kurs ruské literatury a historie. Znovu jsem začal číst spisovatele, se kterými jsem se seznámil ještě v době, kdy jsem se připravoval k maturitě. Ale teď jsem je četl jinak, znovu jsem pro sebe objevoval Puškina, Gogola, Tolstého, Dostojevského. Rovněž jsem se seznamoval se spisovateli, o kterých jsem předtím neslyšel, jejichž příjmení se nevyskytovala v učebnicích, jejichž knihy byly zakázané a uložené pouze ve speciálních odděleních knihoven. Z pohledu sovětské společnosti neexistovali, i když se mezi nimi objevovali významní spisovatelé jako Bulgakov, Platonov, Babel a Zoščenko. Ti mi pomohli pochopit, co se odehrálo v Rusku na začátku dvacátého století, a udělat si představu o sledu událostí, které nakonec vedly k pádu dynastie Romanovců“ (Pozner 2012: 199).

8

V roce 1959 mu byla nabídnuta pozice ve Všesvazové státní knihovně zahraniční literatury (VGBIL).3 Pozner zde každý měsíc vedl seminář Novinky v americké literatuře. Jeho přednášky byly velmi oblíbené. Mluvil plynule americkou angličtinou a pozornost věnoval knihám, které nebyly dostupné obyčejnému čtenáři, jelikož se nacházely v sekci zvláštního uložení. Během své dlouhé kariéry Pozner pracoval v 60. letech i v redakci časopisu Soviet Life, který vydávala vláda SSSR a který byl určen pro čtenáře v Americe. Následně pracoval

v časopise

Спутник.

Jednalo

se

o

přehled

sovětského

tisku

pro zahraničí odběratele. Časopis se tiskl ve Finsku a měl velikou oblibu ve státech západní Evropy. Sám Pozner považuje za nejdůležitější období ve svém profesním životě 13 let (1973–1986)

strávených

v moskevském

rozhlase,

kde

měl

svůj

pořad

Ежедневная беседа Владимира Познера, v němž americkým a britským posluchačům představoval Sovětský svaz. Do povědomí se však dostal i americkým televizním divákům, když přijal roli mezinárodního komentátora sovětské politiky na americkém kanálu ABC. Od začátku 80. let se objevoval ve známém zpravodajském pořadu Nightline a brzy se stal v Americe hvězdou, i když vše komentoval z moskevského studia v budově Gosteleradio SSSR4 a v Sovětském svazu ho nikdo neznal. V té době zuřila studená válka a Vladimir Pozner měl status osoby se zákazem vycestování. V roce 1982 se uskutečnil historicky první telemost mezi městy Moskva a San Bernardino. Jednalo se o televizní přenosy prostřednictvím satelitu mezi americkým a sovětským publikem. Tyto přenosy však příliš nezaujaly diváky ani v jedné zemi a brzy se na ně zapomnělo. Vladimir Pozner byl moderátorem telemostů v SSSR a jeho kolegou v USA se stal velmi populární Phil Donahue.5 Právě odvysílání druhého telemostu v roce 1986, mezi tehdejším Leningradem a Seattlem, se stalo prvním náznakem „glasnosti“. Počáteční obavy Vladimira Poznera, zda vůbec bude možné tento díl odvysílat kvůli svému obsahu, se brzy rozplynuly. Velkou zásluhu na tom měl generální tajemník KSSS Michail Gorbačov, který jen dva dny před přelomovým XXVII. sjezdem dal pokyn, aby se tento díl dostal na televizní Dnes knihovna nese jméno své zakladatelky Margarity Ivanovny Rudomino a její celý název zní Všeruská státní knihovna zahraniční literatury M. I. Rudomino. V hovorové řeči je pak knihovna často nazývána zkráceně „Cizinka“ (Иностранка). 4 Státní výbor pro televizní a radiové vysílání v SSSR 5 Americký televizní moderátor, celým jménem Phillip John Donahue, je považován za autora formátu talk show. Televizní pořad s názvem The Phil Donahue Show se vysílal 26 let od roku 1970 do roku 1996. 3

9

obrazovky. Světlo světa tak spatřila nahrávka, ve které americké publikum kritizovalo Sovětský svaz za válku v Afghánistánu, antisemitismus, potlačování svobody slova, porušování lidských práv a postoj sovětské vlády vůči Alexandru Solženicynovi. Americký moderátor ještě vše podtrhl svojí závěrečnou řečí, ve které sice pronesl, že Američané mají úctu k sovětskému lidu, ale diví se, jak si tak velký, nadaný a obdivuhodný národ nechá vládnout skupinou kmetů, kteří o všem rozhodují za zavřenými dveřmi. V SSSR telemost vidělo přes 180 milionů diváků a Vladimir Pozner se přes noc stal hvězdou (Pozner 2012: 370–380). Jen několik měsíců poté byl za svoji práci odměněn – stal se politickým komentátorem Centrální televize SSSR (Центральное телевидение СССР), a tím dosáhl vrcholu své kariéry. Můžeme říct, že rok 1986 byl pro Poznera přelomový, v květnu téhož roku se po 38 letech mohl vrátit do USA. V roce 1988 Pozner dokončil práci na dokumentu Свидетель, jehož hlavním a jediným protagonistou byl Valentin Michajlovič Berežkov, osobní překladatel Josifa Stalina (Pozner 2012: 113–114). Vladimir Pozner se dnes nemůže smířit s tím, že místo toho, aby byl Stalin v ruských učebnicích dějepisu představen jako jeden z nejhorších zločinců celé historie, je oslavován jako „efektivní manažer“, který vyhrál 2. světovou válku. Pouze okrajově je zde zmínka o stalinských represích z doby jeho vlády. Poté, co se dostal k moci Vladimir Putin, došlo k rehabilitaci osoby Josifa Stalina, který je dnes jednou z nejpopulárnějších postav ruské historie (Pozner 2012: 66). Po rozpadu Sovětského svazu Vladimir Pozner přijal nabídku na práci ve Spojených státech a až do roku 1997 tu společně s Philem Donahuem vedl televizní pořad Pozner & Donahue na kanále CNBC. V roce 1997 se vrátil do Moskvy a společně se svou tehdejší manželkou Jekatěrinou Orlovou založili televizní školu pod názvem Школа телевизионного мастерства В. В. Познера. Hlavní myšlenkou bylo zlepšit kvalitu profesionálních dovedností novinářů, kteří pracují v ruských regionálních televizích (Pozner 2012: 470). Brzy po svém návratu do Ruska Vladimir Pozner začal aktivně bojovat proti viru HIV, jenž způsobuje infekční onemocnění AIDS. Během let 2004–2010 cestoval po Rusku s televizním pořadem Время жить!, jehož prostřednictvím se snažil o osvětu národa. Usiloval o to, aby lidé v Rusku pochopili, jakým způsobem se virus do těla dostává, a také se dozvěděli, jak se mají chránit. Snažil se o to, aby se Rusové nebáli osob nakažených virem HIV a nediskriminovali je. Proti tomuto pořadu se postavila 10

Ruská pravoslavná církev a někteří politici. Dnes je Vladimir Pozner komisařem společného programu OSN pro boj s AIDS.6 V roce 2003 bylo Poznerovi uděleno americké občanství a o dva roky později i francouzské. V roce 2006 Vladimir Pozner spolu s americkým spisovatelem, novinářem Brianem Kahnem

a

ruským

hercem

a

moderátorem

Ivanem

Urgantem

cestoval

po Spojených státech. Z jejich toulek po USA vznikl šestnáctidílný cestopisný pořad pod názvem Одноэтажная Америка, který odvysílala o dva roky později stanice Pervyj kanal (Первый канал). Název odkazuje na stejnojmenný román Ilji Ilfa a Jevgenije Petrova, kteří Ameriku sami procestovali a své dojmy v něm shrnuli. Pozner se se svými kolegy vydal po jejich stopách, divákovi představil jednotlivá města a snažil se o objektivní zachycení současného života v Americe. V roce 2011 přenesli své cestovatelské zážitky do knižní podoby. Po tomto úspěšném televizním projektu v roce 2009 Pozner s Urgantem podobným způsobem procestovali Francii, což zachytili v třináctidílném dokumentu nazvaném Tour de France. Následovala výprava do Itálie v roce 2011. V desetidílném cyklu Их Италия se zaměřili na italskou gastronomii a historické památky. Svůj cestopisný dokument opatřili rozhovory se známými italskými rodáky. Jejich posledním společným počinem je dokumentární cyklus z roku 2012 věnovaný Německu. Poznera k této zemi vážou nejen vzpomínky z dětství, ale také zde žije jeho dcera s vnoučaty. Tento osmidílný dokument nese název Германская головоломка a je pro Poznera především osobní konfrontací s jeho vlastním názorem na tuto zemi. Pozner se nikdy příliš netajil svým vyhraněným postojem vůči Německu, a proto se jedná o dokument ne zcela objektivní. Pozner se zde zamýšlí nad německým národem a nad svým vlastním vztahem k Německu. Poslední díl je věnován právě jeho nejbližším.7 Od roku 2008 má Vladimir Pozner svoji vlastní talk show s názvem ПОЗНЕР na stanici Pervyj kanal, kam si zve hosty z celého světa. U příležitosti jeho 80. narozenin, 1. dubna 2014, byla vydána kniha nazvaná Познер о Познере, ve které autor popisuje setkání s jednotlivými hosty.

Владимир Познер о проблеме ВИЧ/СПИД в России. In: Vladimir Pozner [online]. 2013 [cit. 2014-11-17]. Dostupné z: http://pozneronline.ru/2013/12/6367/. 7 Как в телеэфире ищут врагов. In: Vladimir Pozner [online]. 2013 [cit. 2014-11-17]. Dostupné z: http://pozneronline.ru/2013/11/6236/. 6

11

2. Parfjonov a Pozner Leonid Gennadjevič Parfjonov je známý ruský televizní moderátor a novinář, který se proslavil populárním pořadem Намедни. Наша эра na televizní stanici NTV (НТВ). Tento dokumentární cyklus mapující původně nejdůležitější historické události v Sovětském svazu se objevoval na televizních obrazovkách v průběhu 14 let (1990–2004) a několikrát změnil svůj koncept. Od prvotního záměru, který měl dokumentovat stěžejní okamžiky v SSSR od roku 1961, pořad postupně přešel k analyticko-zpravodajskému žánru. Leonid Parfjonov v roce 2004 dostal výpověď kvůli odvysílanému dílu, jenž nebyl schválen vedením televize a pořad se přestal vysílat. Oficiální odůvodnění ze strany NTV znělo, že Parfjonov porušil obchodní etiku. Pořad Намедни. Наша эра se dočkal i své knižní podoby. Ta se skládá celkem z 6 svazků a končí rokem 2010. První čtyři díly mapují vždy desetiletá období (1961–1970, 1971–1980, 1981–1990, 1991–2000) a následující dva pětiletá (2001–2005, 2006–2010). Parfjonov byl za svoji práci na knižním vydání odměněn hned několika cenami. Od Federální agentury pro tisk a masovou komunikaci RF Роспечать dostal ocenění za nejlepší novinářskou knihu a v roce 2009 byly jeho dva svazky Намедни. Наша эра. 1961–1970, 1971–1980 vyhlášeny knihou roku. Leonid Parfjonov začal po odchodu z NTV pracovat jako šéfredaktor prestižního časopisu Русский Newsweek, který vedl do roku 2007, a na televizní stanici Pervyj kanal natáčel dokumentární filmy. Mezi jeho nejzdařilejší televizní projekty se řadí dokumentární cyklus Российская империя a poté dokumenty věnované významným osobnostem jako Жизнь Солженицына, Век Набокова, Живой Пушкин, Птица-Гоголь, Зворыкин-Муромец, Он пришёл дать нам волю (dokument o Michailu Sergejeviči Gorbačovovi). 8 V roce 2004, u příležitosti 70. výročí narození Vladimira Poznera, natočil Parfjonov jeho dokumentární portrét pod názvem Ведущий. Sám Pozner tento dokument ohodnotil kladně, jak sám řekl, byl to jediný film, který se snažil odhalit a ukázat, kdo ve skutečnosti je.9 Na televizní stanici Pervyj kanal došlo k setkání dvou osobností ruské televize – Leonida Parfjonova a Vladimira Poznera.

Vladimir Kozmič Zvorykin byl sovětský inženýr, jenž postavil základy televizního vysílání. Vynalezl televizní přenosový a vysílací systém. 9 О том, почему документальное кино интереснее телевидения, и как избежать цензуры. In: Vladimir Pozner [online]. 2012 [cit. 2014-11-17]. Dostupné z: http://pozneronline.ru/2013/11/6243/. 8

12

K první spolupráci těchto dvou proslulých televizních moderátorů došlo až o 8 let později v rámci projektu na televizním kanále Dožď.10 Pořad Parfjonov///Pozner měl premiéru 8. dubna 2012 a vysílal se pravidelně každou neděli.11 Oba moderátoři glosovali nejdůležitější události posledního týdne a do studia si zvali hosty, kteří měli k jednotlivým tématům co říci. Tento projekt skončil už po dvou měsících. Na konci pořadu odvysílaného 24. 06. 2012 Vladimir Pozner oznámil, že vedení stanice Pervyj kanal mu dalo na vybranou. Buď bude mít svůj pořad ПОЗНЕР na jejich kanále, nebo pořad s Parfjonovem na kanále Dožď. Pozner se rozhodl pro první možnost, a tím jeho krátké účinkování na kanále Dožď skončilo.12 31. 12. 2012 Leonid Parfjonov zrekapituloval rok 2012 na kanále Dožď pod názvem Parfjonov 2012. Od dubna 2013 měl Parfjonov na stejném kanálu každou neděli svůj zpravodajský pořad pod názvem Parfjonov, ve kterém se podobně jako v pořadu Parfjonov///Pozner věnoval událostem uplynulého týdne. Zpravodajský cyklus se dočkal 12 dílů a ke konci minulého roku skončil.13 Oba moderátoři jsou ostrými kritiky Kremlu a také poměrů na ruských televizních kanálech, které jsou politicky řízeny, a kde je cenzura na každodenním pořádku. Pozner se ve své biografii několikrát dotýká otázky žurnalistiky v Rusku, demokracie a z ní plynoucí svobody slova. Všímá si, že poté, co se Vladimir Putin dostal do vedení a nastolil svoji vertikálu moci, žurnalistka v Rusku téměř vymizela. Byla zavedena nepsaná omezení, pravidla neomezené autocenzury (Pozner 2012: 92). Pozner k ruským poměrům vysvětluje: „V Rusku je dnes situace taková, že čím menší má hromadný sdělovací prostředek odběratelů, tím je svobodnější. Do Kremlu jsou každý týden povoláváni

generální

ředitelé

televizních

stanic

Pervyj

kanal

a

NTV

a předseda Všeruské státní televizní a rozhlasové společnosti (VGTRK), aby zde obdrželi náležité instrukce. Svoboda slova a tisku jsou tak dokonale řízeny nejvyšším vedením státu“ (Pozner 2012: 298). Podle Poznera by kromě státní televize a státní rozhlasové stanice měly existovat ještě televizní a rozhlasové stanice veřejnoprávní, Internetový kanál Dožď (Дождь) je nezávislá zpravodajská televizní stanice, která byla spuštěna v roce 2010. Dožď vysílá nepřetržitě 24h denně, z čehož je více jak polovina přímý přenos. Od roku 2013 se jedná o placený kanál. 11 Премьера проекта "Парфенов. Познер" состоится на телеканале "Дождь". In: RIA Novosti [online]. 2012 [cit. 2014-11-17]. Dostupné z: http://ria.ru/media/20120408/620728524.html. 12 «Парфенов и Познер» на телеканале "Дождь" прекратит существование. In: Vladimir Pozner [online]. 2012 [cit. 2014-11-17]. Dostupné z: http://vladimirpozner.ru/?p=10498. 13 Парфенов. In: TV Rain [online]. 2013 [cit. 2014-11-17]. Dostupné z: http://tvrain.ru/teleshow/tv_archive/parfenov/. 10

13

které nebudou závislé na reklamě, nebudou komerční a nebudou řízeny vládou (Pozner 2012: 298). Pozner spolu s bývalým prezidentem Michailem Gorbačovem usilovali o vytvoření veřejnoprávní televize, ale od vedoucího Federální agentury pro tisk a masovou komunikaci RF dostali odpověď, ze které vyplývalo, že ještě nenastala vhodná doba. V současné době 80 % ruských médií buď patří federálním úřadům, nebo jsou těmito úřady zprostředkovaně ovládána (Pozner 2012: 298–302). Leonid Parfjonov vyjádřil svůj kritický názor na ruskou televizi v působivé děkovné řeči, když jako první obdržel cenu Vladislava Listjeva za zásluhy o rozvoj ruské televize.14 Autor pořadu Namedni pronesl, že v roce 2000 televizní zprávy přešly pod kontrolu státu a všechna témata se začala dělit buď na přijatelná pro TV, nebo nepřijatelná. Dále poznamenal, že na televizních obrazovkách je nedostatek kritických nebo skeptických názorů na prezidenta a předsedu vlády RF. Jak Parfjonov, tak Pozner se během profesní kariéry setkali s cenzurou svých televizních projektů. Parfjonov kvůli „nepřijatelné“ reportáži dostal výpověď z NTV a Pozner si do svých diskusních pořadů nesmí zvát vybraný okruh hostů.

Премия имени Владислава Листьева: Выступление при получении премии имени Владислава Листьева. In: Leonid Parfjonov Live Journal [online]. 2010 [cit. 2014-11-17]. Dostupné z: http://parfenov-l.livejournal.com/29844.html. 14

14

3. Audiovizuální překlad Z teoretického hlediska je audiovizuální překlad (AVT, audiovisual translation, аудиовизуальный перевод) jedním z dynamicky se rozvíjejících vědních oborů v rámci širší vědní disciplíny zvané translatologie. Tradičně se AVT pokládá za odvětví překladatelství stejně jako literární a dramatické překlady. Za prvotní formu audiovizuálního překladu se považují titulky k němým filmům. Vzestup AVT následně přichází s prvním mluveným filmem ve dvacátých letech 20. století a potřebou opatřit film titulky pro zahraniční distribuci (Remael 2010: 12–17). Za klíčový se označuje rok 1980, kdy se výzkum přesunul ze sféry filmu a mediálních studií do oblasti překladatelství. V roce 1987 se pak ve Stockholmu pod záštitou Evropské vysílací unie (EBU) uskutečnila první konference o dabingu a titulkování. Devadesátá léta představují zlatý věk audiovizuálního překladu, kdy dochází k objektivnímu a systematickému výzkumu v oblasti AVT a jsou vydány stěžejní publikace Gottlieba, Gambiera, Ivarssona a

Luykena.

Dnes

má

audiovizuální

překlad

své

místo

na akademické půdě, obhajují se dizertační práce na toto téma, publikují se články, a dokonce některé univerzity nabízejí i kurzy zaměřené na dabování, titulkování a voice-over (Díaz-Cintas 2009: 1–18). AVT lze chápat jako překladatelskou metodu, která pracuje s výchozími texty tak, že kombinuje dva komunikační kanály – zvukový a vizuální. Vytváří tak jakýsi protiklad k psanému překladu či k tlumočení. Při audiovizuálním překladu dochází

k přenosu

verbálních

složek

obsažených

v audiovizuálních

dílech

mezi jednotlivé jazyky. Audiovizuální překlad podtrhuje audiovizuální rozměr komunikační metody. Termín AVT naznačuje, že je nutné splnit požadavky kladené na oba jmenované kanály.15

FISNAR-KEGGLER, Michaela. AVT – The Importance of Audiovisual Translation for Europe. In: Portal7.ch [online]. 2010 [cit. 2014-11-16]. Dostupné z: http://www.portal7.ch/interviews/interviews/Jorge.html. 15

15

3.1 Druhy audiovizuálního překladu V dnešní době se za nejznámější a nejrozšířenější formy audiovizuálního překladu považují dabing a titulky. Oproti nim zůstává v pozadí třetí nejběžnější technika audiovizuálního překladu – voice-over. Pošta ve své publikací o titulcích zmiňuje, že se kromě titulků, dabingu a voice-overu do audiovizuálního překladu řadí také titulky pro neslyšící a audiopopis pro nevidomé (Pošta 2012: 8).

3.1.1 Dabing Luyken popsal dabing jako „nahrazení původního jazyka hlasovou stoupou, která se snaží co nejpřesněji dodržovat časování, frázování a pohyby rtů v původním dialogu“ (Luyken 1991: 31). Hlavním cílem dabingu je vytvořit věrohodné dialogy, při kterých divák uvěří, že je pronášejí původní herci, a tím se zvýší prožitek ze sledovaného díla. Dabing je jednou z mnoha překladatelských metod umožňujících využití zvukového kanálu. Během dabingu by mělo dojít k synchronizaci rtů, gest a pohybů herce. Překlad je podle potřeby nutno upravit tak, aby byl v souladu s délkou výchozího textu. Využití dabingu je omezeno pouze na překlad filmů, televizních seriálů, sitcomů (situačních komedií) a pořadů určených pro dětské publikum. Náklady na jeho výrobu jsou vysoké a dabování vyžaduje přítomnost mnoha oborníků (Díaz-Cintas – Orero 2010: 441–446).

3.1.2 Titulky Titulky můžeme charakterizovat jako vizuální přepis filmového nebo televizního dialogu současně uvedeného na obrazovce. Luyken dále definuje titulky jako zhuštěný písemný překlad původních dialogů, které se objevují a mizí synchronně s odpovídajícími částmi originálních replik. Obvykle jsou přidány do filmu až později jako postprodukční činnost. Titulky mají za úkol zachytit co nejstručněji děj, který se odehrává na plátně (Luyken 1991: 31).

3.1.3 Voice-over Voice-over lze definovat jako techniku, kdy je průvodní zvuk ztlumen a je překryt čteným překladem. Repliky všech postav čte obvykle jeden hlas (Pošta 2012: 8).

16

Průvodní zvuková stopa zůstává na pozadí slyšitelná, nicméně není pro diváka srozumitelná. Při použití této metody začne osoba, jež dabuje film, hovořit v cílovém jazyce až poté, kdy začne hovořit osoba v původním jazyce, a následně zůstává po celou dobu dabování mírně pozadu za původní zvukovou stopou. Voice-over známe především z českého znění dokumentárních filmů, rozhovorů nebo zpráv. Na televizní obrazovce pak převládá v Polsku, Bělorusku, Rusku, Bulharsku a pobaltských republikách. Ve srovnání s dabingem je voice-over technicky méně náročný, jelikož se dabér nemusí „strefovat“ do pohybu rtů na obrazovce. Oproti dabingu je voice-over navíc levnější a rychleji se realizuje (Chiaro 2009: 141–165).

17

3.2 Titulky, nebo dabing Jak jsme již výše uvedli, titulky společně s dabingem patří k nejčastějším a nejpopulárnějším formám audiovizuálního překladu. Každá z těchto forem AVT má své zastánce i odpůrce. Pro titulky hovoří zejména zachování autentičnosti projevu, ve kterém je zdrojový jazyk ponechán a původní dialog nám je stále k dispozici. Výhodou titulků je také jejich nižší cena. Pošta ve své knize zmiňuje, že dabing je v průměru 11,6krát dražší než titulkování (Pošta 2012: 29). Bakerová s Hochelem navíc hovoří o dalších nevýhodách dabingu. Divák u nadabovaného filmu například ztrácí možnost poslouchat cizí jazyk. Ačkoliv žádná odborná studie zatím neprokázala pozitivní vliv titulků na diváka při výuce cizích jazyků, v evropských zemích (Holandsko, skandinávské státy), kde převažují otitulkované pořady a filmy, je znalost angličtiny na vyšší úrovni, než je tomu například v Německu. Dále filmy s titulky zlepšují čtecí schopnosti diváka. Oproti tomu výhodou dabingu je menší zásah do textu než u titulků. Dabing je také víc profesionální, vytváří homogenní projev, proto není divák nucen rozdělovat svoji pozornost mezi děj na plátně a jeho psaný překlad (Baker – Hochel 2001: 74–77). V České republice dabing převažuje v televizním vysílání, v kinech pak dominují titulky. Jelikož je české publikum poměrně konzervativní, nedá se do budoucna počítat s větším využitím titulků na televizních obrazovkách, i když jsou náklady na jejich vytvoření mnohem nižší, než je tomu u dabingu. Pošta ve své publikaci také porovnává dabing a titulky na stejném DVD. Dochází k závěru, že v mnoha případech je dabingová verze na DVD z překladatelského hlediska velmi kvalitní, zatímco titulky jsou často jen „otrockým“ překladem. Dabingu se obecně věnuje větší pozornost a na jeho tvorbě se podílí i více lidí od překladatele po dialogového úpravce, režiséra až po samotné herce. Dabing je pro naši zemi tradiční a kdysi míval i věhlasnou pověst. Dnes však žije pouze ze své již skoro zapomenuté slávy (Pošta 2012: 9–29).

18

4. Titulky 4.1

Druhy titulků V současné době zatím neexistuje společná a jednotná klasifikace titulků. Většina

odborníků na audiovizuální překlad pohlíží na titulky ze dvou základních hledisek – lingvistického a technického. Z lingvistického aspektu rozlišujeme dva druhy titulků:  Vnitrojazykové neboli intralingvální – vertikální titulky, kdy dochází k přenosu zvukové podoby do podoby psané uvnitř jednoho jazyka. Tento typ titulků se využívá u televizních programů, jež jsou určené pro neslyšící. Druhá možnost použití těchto titulků je během výuky cizích jazyků.  Mezijazykové neboli interlingvální – diagonální titulky, při nichž je převeden jazykový projev v jednom jazyce do psané formy v druhém jazyce. Součástí této kategorie jsou i dvojjazyčné titulky, které se využívají v zemích s více úředními jazyky (například ve Finsku jsou titulky ve finštině a švédštině). Z technického aspektu rozdělujeme titulky na:  Otevřené (Klasické) – nevolitelné titulky používané v kině jsou pevnou součástí filmu nebo jeho televizní verze.  Skryté – volitelné titulky v televizním vysílání. Divák tak má možnost si pomocí dálkového ovládání vybrat z nabízeného spektra titulků. Tyto titulky jsou vytvořeny dekodérem v televizním přijímači. Jsou přenášeny pomocí satelitu a umožňují získat různé verze titulků toho samého programu zároveň. Skryté titulky obsahuje také většina DVD (Gottlieb 2001: 244–248). Díaz-Cintas pak navíc klasifikuje titulky podle způsobu uvedení na obrazovce. Rozlišuje mezi titulky vyskakovacími a rolovacími (svislé nebo vodorovné). Upozorňuje také na skutečnost, že titulky mohou být předpřipravené nebo jsou vysílány živě (Díaz-Cintas 2001: 24). Ivarsson rozlišuje titulky určené pro kina, a titulky určené pro televizní vysílání. Dále vyčleňuje titulky z konferencí, divadelních inscenací a operních přenosů (Ivarsson 1992: 35).

19

4.2 Formální požadavky na vzhled titulků Při tvorbě titulků musíme brát v potaz jejich dvojí omezení: prostor a čas. Prvním omezením je prostor, do kterého se musí titulky na plátně nebo obrazovce vejít, druhým je pak vymezený čas pro zobrazení každého titulku. Délka titulku přímo souvisí s dobou jeho zobrazení (Pošta 2012: 42). Titulky se obvykle skládají z jednoho nebo dvou řádků a jednomu titulku odpovídá jedna věta. Pokud je titulek dvouřádkový, první titulek je zpravidla kratší než druhý a dohromady vytvářejí tzv. tvar pyramidy. Pošta doporučuje dlouhé souvětí rozdělit do více titulků a v ideálním případě do jednodušších vět (Pošta 2012: 55). Počet znaků na řádek je dále určený šířkou plátna nebo obrazovky, proto se titulky pro kina liší od titulků pro televizi a DVD. Počet znaků na řádek pro účely televizního vysílání se pohybuje od 30 do 37 včetně mezer. Pro kina a DVD je počet znaků o něco vyšší, maximálně okolo 40. Co se týče nelatinkových písem, je počet znaků na řádek menší. Pro cyrilici a azbuku platí 35 znaků, pro řečtinu a arabštinu 34 až 36, japonština a korejština mají od 12 do 14 znaků a čínština 14 až 16. S vyšším počtem znaků (nad 41) se také můžeme setkat. Jedná se především o amatérské titulky nebo titulky vyrobené pouze pro účely některých filmových festivalů (Pošta 2012: 43). Jak Pošta zmiňuje, délka zobrazení titulku souvisí s jazykovou stránkou věci. Tvůrce titulků by se měl v první řadě postarat o srozumitelnost textu a odpovídající časování (anglicky spotting, timing, cueing, český též kódování nebo zakládání titulků) (Pošta 2012: 44). Divák nikdy neocení kvalitní překlad, pokud nebude mít dostatek času na přečtení titulku. Titulek by měl být zobrazen dostatečně dlouho, aby se dal pohodlně přečíst (Pošta 2012: 46). Je nemyslitelné, aby se titulek bez předchozího načasování jen mechanicky nasadil. K tomuto nesouladu dochází především při vysílání dokumentárních filmů na filmových festivalech (Pošta 2012: 12). Tři až pět sekund je ideální doba pro zobrazení jednořádkového titulku, čtyři až šest sekund pak pro titulek dvouřádkový (Linde – Kay 1999: 7). Co se týče času zahájení titulku (tzv. in-time, leading in-time, lead-in time, start time), existuje několik variant. Titulek může být nasazen přesně v okamžik, kdy začíná daná replika, nebo o několik setin sekundy dříve či později (Pošta 2012: 44). Fotios

Karamitroglou

například doporučuje nasazovat

titulky

se zpožděním

0,25 sekund, což vysvětluje tím, že lidský mozek potřebuje přesně tento čas na to, 20

aby si uvědomil, že postava promluvila, a nasměroval oči ke spodní části obrazovky. 16 Pošta poté dále poukazuje na jednu důležitou funkci v titulkovacích programech (anglicky tzv. sound wave), která umožňuje převést zvukovou stopu na křivku. Na časové ose zobrazuje hlasitost, a titulkáři tak usnadní nastavení začátku repliky (Pošta 2012: 45). Titulkář by si měl dát pozor i na to, aby titulek nebyl zobrazen příliš dlouho, v praxi to znamená déle než 6 sekund. Divák pak má tendenci číst titulek znovu, což však nevede k lepšímu porozumění. V ideálním případě by si divák neměl vůbec uvědomovat, že titulek čte. Pokud jde o skončení titulku, doporučuje se, aby zmizel v okamžiku, kdy dozní příslušná replika nebo její část. Někdy ovšem není na škodu, když jsou titulky zobrazeny ještě zhruba dvě sekundy po skončení repliky, a divák má tak možnost si titulek v klidu přečíst. Ukončení titulků ovlivňují také filmové střihy; titulek by měl skončit před střihem nebo přinejmenším v době střihu (Pošta 2012: 46). Mezi dvěma po sobě jdoucími titulky by měla být ponechána určitá časová pauza. Doporučení odborníků se opět různí, časový rozestup by měl trvat od 0,08 do 0,16 sekund (Pošta 2012: 47). Titulky se načasují v titulkovacích programech pomocí časových kódů. V programu vždy vidíme čas zobrazení titulku, čas jeho zmizení a délku zobrazení. Časový kód bývá zobrazen ve formátu xx:xx:xx:xx, například 00:24:54:12, což znamená 0. hodina, 24. minuta, 54. sekunda, 12. snímek (Pošta 2012: 51). Titulky jsou zpravidla umístěny ve spodní části obrazovky a jsou buď vycentrované, nebo zarovnané doleva. Dvouřádkové dialogové repliky jsou zarovnány doleva, kde je každá replika uvedená spojovníkem.17 V jazycích jako hebrejština nebo arabština, které se čtou zprava doleva, je pak zarovnání přirozeně doprava. Titulky jsou většinou zobrazeny horizontálně, ale například japonština využívá vertikální zobrazení. Titulky mohou zabírat až 20 % prostoru na obrazovce. Dnes již není nijak výjimečné, že je titulek zobrazen i v horní části obrazovky. Tohoto zobrazení využívá například hudební stanice MTV. Za zvláštnost se nepovažují ani pohybující se titulky v dolní části obrazovky (Chiaro 2009: 148–149).

16

KARAMITROGLOU, Fotios. A Proposed Set of Subtitling Standards in Europe. Translationjournal [online]. [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: http://translationjournal.net/journal/04stndrd.htm. 17 Tamtéž

21

Při tvorbě titulků je důležitý i výběr typu písma. Zpravidla se doporučují písma bezpatková, jako je například Helvetika nebo Arial, která zaručí lepší čitelnost textu. Barva titulků by měla být světle bílá, ne však sněhově bílá. Karamitroglou to zdůvodňuje tím, že divákovy oči se při použití příliš jasné barvy dříve unaví.18

18

KARAMITROGLOU, Fotios. A Proposed Set of Subtitling Standards in Europe. Translationjournal [online]. [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: http://translationjournal.net/journal/04stndrd.htm.

22

4.3 Lingvistické požadavky na vzhled titulků Mary Caroll a Jan Ivarsson sestavili seznam 32 doporučení, která by se měla dodržovat při vytváření kvalitních titulků.19 Za klíčový bod pak považují gramatickou správnost titulků. O titulcích se dá říct, že jsou mnohdy spisovnější než dabing. Jednak hovorová forma určitého slova v psaném projevu „bije do očí“, jednak je často spisovný výraz přesnější a hlavně kratší (například tento na rozdíl od tenhle/tendleten; krásný nový dům namísto krásnej novej barák), což je při tvorbě titulků zásadní (Pošta 2012: 35). Od

titulků

se

očekává,

že

budou

stylistickým

odrazem

originálu,

proto by se neměly kombinovat stylisticky nesourodé výrazy. Během překladatelského procesu může dojít k mísení obecné a spisovné češtiny, proto je vždy nezbytná následná korektura textu (Pošta 2012: 35–36). Při překladu titulků se používají tři základní překladatelské univerzálie. Jedná

se

o

zjednodušování,

normalizaci

a

explicitaci.

Jak

Pošta

uvádí,

ke zjednodušování může docházet na úrovni slova, syntaxe, stylistiky a pragmatiky. Na úrovni slova se jedná o používání významově obecnějších nebo nadřazených slov (například pták místo strakapoud). Ze stylistického a syntaktického hlediska se pak jedná o rozdělení dlouhých souvětí na kratší, samostatné věty. Touto redukcí se ušetří několik znaků a text se stává více srozumitelným. Někdy ovšem dochází k nadbytečnému zjednodušování, které je mnohdy způsobeno pohodlností překladatele. Toho však ve většině případů tlačí „šibeniční termíny“ zadavatele a také například jeho požadavek na překlad do tzv. šablon. V nich je překladatel limitován prostorem i časem a upravuje svůj překlad tak, aby se výsledné titulky do těchto šablon vešly (Pošta 2012: 62–63). Při normalizaci překladatel z jazyka originálu odstraňuje nevšední prvky, jako je nestandardní, chybná syntax, dále neobvyklá slovní spojení, přeřeknutí, vyšinutí z větné konstrukce a celkově se snaží o zlogičtění textu. Normalizace se především využívá u nepřipravených mluvených projevů, tedy například v reportáži, dokumentárním filmu apod. (Pošta 2012: 64). Jak dále Pošta zmiňuje, tak se právě autentický mluvený projev vyznačuje vysokou redundancí. Opakování té samé informace, ať už doslova, nebo pomocí jiných obratů, nám opět ulehčuje titulkování filmu a titulkář tak ušetří CARROL, Mary – IVARSSON, Jan. Code of good subtitling practice. [online].[cit. 2014-11-16]. Dostupné z: http://1url.cz/fC2I. 19

23

několik znaků. Častým jevem, hlavně v amerických filmech, je používání „slovní vaty“. Ta v sobě nenese žádnou informaci a má pouze mluvčímu zajistit potřebný čas na to, aby našel vhodná slova. Jedná se o formulace typu ono totiž, no víš, vlastně, nehledě na to, vzhledem k tomu, v angličtině potom you know, well, I mean, in view of the fact that (Pošta 2012: 70–71). Další překladatelskou univerzálií je explicitace. Při procesu explicitace dochází k výslovnějšímu, jednoznačnějšímu, výraznějšímu nebo specifičtějšímu vyjádření významů obsažených v originálu. Překlad se tak stává pochopitelnější než originál (Pošta 2012: 64). Při tvorbě titulků je dále nezbytné využít ve velké míře zkracování, a tak někdy dojde k vypuštění celé části věty. Toto snížení umožňuje divákovi, aby si pohodlně přečetl titulek a zároveň sledoval film. Zkrácení textu lze docílit pomocí kondenzace. Při použití této metody se překladatel pokouší co nejstručněji vyjádřit smysl originálu, vynechává méně důležité informace, nebo dokonce i celé části textu. Na úrovni slova tak lze využít následující postupy:  Univerbizace, kdy překladatel dá přednost jednoslovnému vyjádření namísto víceslovného (například student medicíny → medik, jazyková škola → jazykovka, učitel angličtiny → angličtinář).  Stažené formy sloves v hovorové češtině, kdy místo našel jsi lze použít našels. Případně pak hovorová forma pročs namísto proč jsi.  Volba kratšího synonyma také ušetří několik znaků, tak tedy místo jestliže můžeme použít -li, příslovečné určení tady lze nahradit slovy zde nebo tu.  Čísla se mohou napsat číslicí.  Vypouštění zesilujícího přívlastku či příslovečného určení typu very nice (velmi sympatický) → sympatický  Vypouštění oslovení v některých případech. Look around, Grant. (Rozhlédni se, Grante.) → Rozhlédni se. Dalším prostředkem, který se využívá při tvorbě titulků, je využití zástupných slov. Audiovizuální překlad má výhodu v tom, že nevychází pouze z psaného textu, ale diváka odkazuje také na obraz. V titulcích se proto dají použít podle kontextu slova jako tohle či tamto. Díky vizuální stránce filmu nebo pořadu je hned zřejmé, co se má těmito slovy na mysli.

24

Oproti tomu existuje seznam výrazových prostředků, které by měly být v titulcích zachovány. Jedná se zpravidla o vlastní jména, známá cizí slova (například yes, no, OK) nebo internacionalismy, citoslovce (oh, ah, wow) (Pošta 2012: 68–78).

25

4.4 Interpunkce Jak již bylo výše zmíněno, titulky by se měly skládat maximálně ze dvou řádků. Problém však nastává ve chvíli, kdy má dojít k dělení slov na konci řádku. Překladatelé dokonce tento moment nazývají „překladatelské tabu“ (Pošta 2012: 55). I když je nepsaným pravidlem, že druhý řádek by měl být delší než řádek první, nedá se toto pravidla vždy dodržet. Na dělení slov na konci řádku můžeme pohlížet z hlediska estetického, nebo gramatického. Přívrženci první možnosti volí symetrické uspořádání, kdy jsou oba řádky zhruba stejně dlouhé. Zastánci druhé možnosti pak dávají přednost logickému uspořádání titulku, syntaktické a významové struktuře repliky. Estetika je z jejich pohledu až na druhém místě. Jak Pošta dále píše, na konci řádku se nachází logický, a tedy i syntaktický předěl. Obdobně jako v běžném textu se ani u titulků nedoporučuje oddělovat podstatné jméno a jeho přívlastek (například cestou / nejmenšího odporu), podstatné jméno a předložku (například do / Anglie), přídavné jméno a jeho příslovečné určení (velmi / těžké), jednotlivé části složeného tvaru (například abychom / věděli, musela / by zpívat). Co se týče dělení souvětí, neměl by být konec řádku uprostřed věty (Pošta 2012: 55–57). Na konci titulku se můžeme setkat i s trojtečkami, které mají diváka upozornit na to, že věta ještě nekončí, ale bude pokračovat v dalším titulku. Zpravidla se tohoto znaku využívá v cizojazyčných titulcích, ale i v českých titulcích se s tímto znakem můžeme setkat. Čeští překladatelé ho aplikují pod vlivem zahraničních filmových produkcí. Jinak je v českém prostředí totiž trojtečka chápána jako přerývaná řeč, pomlka, vynechání části textu apod. (Pošta 2012: 38). Další znak, který se hojně využívá v titulcích, je spojovník (-). Spojovník se obvykle užívá na začátku řádku při replice různých postav. Někteří klienti v zájmu úspornosti vyžadují, aby po spojovníku nenásledovala mezera. U zahraničních titulků se stále častěji setkáváme s tím, že je spojovník pouze na druhém řádku (Pošta 2012: 39). Bohužel příslušné formáty titulkových souborů mnohdy nerozlišují mezi pomlčkou a spojovníkem. To samé platí i u uvozovek, kdy je k dispozici pouze anglický formát "". Použití pomlčky na konci řádku se považuje za nevhodné. Tohoto způsobu dělení slova lze využít jen ve výjimečných případech, kdy tento zásah do textu pomůže vyřešit nedostatek prostoru (Pošta 2012: 41).

26

4.5 Amatérské titulky V dnešní době je celkem běžné, že si lidé stahují z internetu pirátské verze filmů. Tento neblahý jev s sebou přinesl potřebu vytvořit titulky k těmto nelegálně šířeným kopiím. Fenomén amatérských titulků (fansubbing) je stále populárnější a těchto titulků podle všeho využívají především lidé, kteří nevyžadují dabing (Pošta 2012: 9). Počátky amatérského titulkování nalezneme v Japonsku, kde místní fanoušci japonských animovaných seriálů vytvořili titulky pro seriálové nadšence z celého světa. Amatérské titulky si dávají za cíl zpopularizovat určitou filmovou tvorbu za hranicemi dané země, a zpřístupnit tak film širšímu spektru diváků (Bogucki 2009: 49–57). Výroba amatérských titulků zahrnuje týmovou spolupráci, ve které je každý člen titulkovací skupiny zodpovědný za určité kroky během procesu tvorby titulků. Tento proces začíná prvotním stažením kopie filmu a končí až načasováním hotových titulků, jejich editací a následnou distribucí. Co se týče technické stránky, jsou amatérské titulky mnohdy na vysoké úrovni. Mezi amatérskými titulkáři totiž nalezneme mnoho odborníků na informační technologie. Nelze se tedy divit, že tito titulkáři disponují celou řadou freeware a shareware programů k vytvoření titulků, a celkem úspěšně se jim tak daří zkombinovat jednotlivé funkce programů, aby dosáhli kýženého výsledku. Když pak navíc ke svým počítačovým schopnostem připojí překladatelské dovednosti, občas vzniknou titulky na téměř profesionální úrovni (Chiaro 2009: 151–152). Pošta ve své publikaci dokonce připouští, že „titulky vytvořené amatéry jsou mnohdy přinejmenším po technické stránce kvalitnější než ‚profesionální‘ titulky na DVD“ (Pošta 2012: 9). Amatérské titulky se od profesionálních dále odlišují svou odvážností. Amatérští titulkáři často opovrhují obecně zavedenými pravidly, která nedoporučují, aby například každý herec měl barevně odlišený titulek. Zároveň se nezdráhají do dialogu přidat podle potřeby vysvětlující komentář. Titulkář bývá uveden na samotném začátku nebo na jeho konci. Ve většině případů se však jedná pouze o titulkářovu přezdívku.

27

5. Překlad dokumentárního filmu Moderátor 1 00:00:01,879 --> 00:00:04,062 Pervyj kanal a NTV uvádějí

10 00:00:45,649 --> 00:00:49,685 zařízené pokoje, hotel pro dlouhodobé ubytování.

2 00:00:06,346 --> 00:00:08,181 vyrobila společnost TeleFormat

11 00:00:50,011 --> 00:00:51,669 Tak co, zkusíme vejít? 12 00:00:59,287 --> 00:01:00,204 Pojďme.

3 00:00:09,987 --> 00:00:11,718 Vladimir Pozner

13 00:01:00,324 --> 00:01:02,414 Aha, nechali to takto.

4 00:00:12,916 --> 00:00:15,425 ve filmu Leonida Parfjonova

14 00:01:02,730 --> 00:01:08,443 A je to osud narodit se v luxusu, a potom se stát tulákem?

5 00:00:20,895 --> 00:00:24,188 Moderátor

15 00:01:08,755 --> 00:01:12,236 Možná. Ani nevím, co vám na to říct.

6 00:00:25,124 --> 00:00:28,432 PAŘÍŽ, ulice Narcissa Diaze 7 00:00:30,880 --> 00:00:34,363 Je považován za Rusa, který vyrostl v Americe.

16 00:01:12,651 --> 00:01:21,075 Víte, že jsem zde nebyl celých 70 let. 17 00:01:23,102 --> 00:01:25,694 Těžko se mi hledají slova.

8 00:00:34,632 --> 00:00:41,231 Tak to je. Ale 1. dubna 1934 se narodil jako Francouz.

18 00:01:26,237 --> 00:01:29,599 Původní drahé pokoje jsou přestavěné.

9 00:00:41,699 --> 00:00:45,274 16. pařížský obvod, nejdražší a nejprestižnější,

19 00:01:29,719 --> 00:01:33,613 Zbytky někdejšího luxusu zůstaly pouze v pokojích staré majitelky domu

28

20 00:01:33,914 --> 00:01:35,224 úplně nahoře.

31 00:02:26,750 --> 00:02:31,039 Malý Vladimir dokonce do pěti let nosil její příjmení.

21 00:01:35,498 --> 00:01:40,365 Její současný obývací pokoj sloužil jako ošetřovna.

32 00:02:31,863 --> 00:02:40,154 Toto je typický výhled na Paříž. Střechy, podkroví, komíny…

22 00:01:40,485 --> 00:01:45,699 Zde nájemníky ošetřovali a byla tu i porodnice.

33 00:02:46,307 --> 00:02:54,083 Petrohradský dopravní inženýr Alexandr Pozner emigroval před bolševiky v 1921.

23 00:01:51,682 --> 00:01:59,716 To znamená, že to byl soukromý hotel, kde také nabízeli služby porodních bab.

34 00:02:54,203 --> 00:02:58,808 Měl tři děti: syna Vladimira, dcery Jelenu a Viktorii.

24 00:02:00,314 --> 00:02:04,091 A potom to celé přestavěli na malé byty.

35 00:02:59,318 --> 00:03:00,984 Ta jediná je stále naživu.

25 00:02:04,920 --> 00:02:09,954 Takže jsem nakonec našel místo, kde jsem se ve skutečnosti narodil,

36 00:03:01,620 --> 00:03:08,827 Narodila se v carském Rusku a celý život strávila v tomto pařížském bytě.

26 00:02:11,154 --> 00:02:12,638 což je úžasné.

37 00:03:09,725 --> 00:03:12,686 PAŘÍŽ, Boulevard Victor

27 00:02:14,110 --> 00:02:16,748 Pro jednoho z Rusů s nejvytříbenějším jazykem,

38 00:03:14,501 --> 00:03:17,743 Alexandr Pozner se přátelil s Kornějem Čukovským.

28 00:02:16,868 --> 00:02:19,509 hlavního televizního moderátora v zemi,

39 00:03:18,211 --> 00:03:22,696 Čukovskij je autorem známé veršované pohádky „Mydlipán“,

29 00:02:19,629 --> 00:02:21,894 je ruština třetím mateřským jazykem.

40 00:03:22,816 --> 00:03:27,077 kde vystupuje Krokodýl s krokodýlky Kokošou a Totošou.

30 00:02:22,014 --> 00:02:26,470 První je francouzština, jazyk jeho matky Geraldiny Dubois Niboyetové. 29

41 00:03:30,078 --> 00:03:35,208 Kokoša je syn Čukovského a Totoša je Viktorie Poznerová.

51 00:04:19,505 --> 00:04:21,209 Velmi dobře si pamatuji, 52 00:04:21,329 --> 00:04:23,474 když jsem z okna tohoto domu

42 00:03:35,507 --> 00:03:41,091 Synovec doposud oslovuje svou 93letou tetu jako Totošu.

53 00:04:23,750 --> 00:04:28,262 pozoroval vojáky v uniformách,

43 00:03:42,926 --> 00:03:48,158 Vladimirův otec a jeho sestra spolu pracovali v Paříži u filmu.

54 00:04:30,397 --> 00:04:35,645 kteří stáli před Ministerstvem vojenského letectva.

44 00:03:48,578 --> 00:03:53,381 - Pracoval tam i jejich přítel Baraškin. - Ano, samozřejmě! No jasně.

55 00:04:36,226 --> 00:04:44,685 A uplynulo něco málo přes 40 let, než jsem se sem vrátil.

45 00:03:54,448 --> 00:03:57,069 A přes něho se tam všichni dostali.

56 00:04:44,805 --> 00:04:48,401 Na nic jsem teď nemyslel, prostě jsem se tak otočil

46 00:03:58,509 --> 00:04:01,113 Pracovali tam pouze Rusové.

57 00:04:49,549 --> 00:04:53,219 a najednou se mi vybavil tento okamžik.

47 00:04:01,637 --> 00:04:05,716 Geraldine Dubois Niboyetová také pracovala v ateliérech,

58 00:04:53,543 --> 00:04:57,830 Rozrušilo mě to, pochopil jsem, že tady stál pětiletý chlapec,

48 00:04:05,836 --> 00:04:09,222 kde se zamilovala do Vladimirova otce.

59 00:04:57,950 --> 00:05:02,226 který v roce 1939 neměl žádnou představu o tom,

49 00:04:09,522 --> 00:04:12,854 A v roce 1939, když bylo Vladimirovi už pět let,

60 00:05:02,346 --> 00:05:06,121 jaký život ho čeká.

50 00:04:12,974 --> 00:04:17,558 se dvě filmařské rodiny nastěhovaly sem, do jednoho domu.

61 00:05:07,694 --> 00:05:12,946 A vidíte, uplynulo 40 let a já se dívám zpátky 30

62 00:05:13,658 --> 00:05:18,423 a pokouším se pochopit, co jsem to vlastně celý život dělal.

73 00:06:30,726 --> 00:06:35,232 Brzy se tam přijeli léčit němečtí důstojníci.

63 00:05:19,731 --> 00:05:21,959 Je to celkem zvláštní stav.

74 00:06:37,123 --> 00:06:40,718 Biarritz, FRANCIE

64 00:05:22,502 --> 00:05:26,098 A když se mě někdo zeptá, kde je můj domov.

75 00:06:41,783 --> 00:06:43,863 - V Biarritzu je Vám šest let. - Ano, šest let.

65 00:05:37,475 --> 00:05:39,741 Odpovím, že nejspíš tady.

76 00:06:44,428 --> 00:06:46,629 A měl jste pocit, že sem utíkáte?

66 00:06:00,293 --> 00:06:03,288 Stále zde je vojenské velitelství,

77 00:06:46,749 --> 00:06:47,977 Ne, ne, ne.

67 00:06:04,056 --> 00:06:07,305 ale v roce 1940 armáda neochránila Francii,

78 00:06:48,314 --> 00:06:51,901 Poslali mě k Marguerite, které doma říkali Gigit,

68 00:06:07,425 --> 00:06:12,555 když se vzdala po měsíčním boji, a Němci vstoupili do Paříže.

79 00:06:52,507 --> 00:06:54,548 k blízké přítelkyni mých rodičů. 80 00:06:54,847 --> 00:07:00,143 Nevěděl jsem, že jsou rodiče částečně v ilegalitě ve francouzském odboji.

69 00:06:17,853 --> 00:06:21,373 Geraldine a Vladimirův otec neměli na výběr.

81 00:07:00,263 --> 00:07:02,924 Úplně si nevybavuji tehdejší Biarritz,

70 00:06:21,822 --> 00:06:24,368 Připojili se k francouzskému odboji

82 00:07:03,044 --> 00:07:07,998 ale moc dobře si pamatuji, jak sedím na parapetu v bytě Marguerite.

71 00:06:24,800 --> 00:06:27,888 a syna Vladimira poslali ke své přítelkyni do Biarritzu,

83 00:07:08,278 --> 00:07:15,350 Naproti je nemocnice, a tam němečtí vojáci hrají fotbal.

72 00:06:28,008 --> 00:06:30,418 lázeňského městečka na hranicích se Španělskem. 31

84 00:07:15,727 --> 00:07:18,948 A samozřejmě že jim fandím,

95 00:08:15,258 --> 00:08:15,951 A potom

85 00:07:19,247 --> 00:07:22,918 dokonce jsem něco pokřikoval.

96 00:08:17,093 --> 00:08:19,572 někdy ve tři, ve čtyři ráno

86 00:07:23,555 --> 00:07:31,773 Najednou mi někdo pevně stiskl ucho a stáhl mě za něj z parapetu.

97 00:08:21,943 --> 00:08:24,639 mě Marguerite nešetrně probudila. 98 00:08:25,107 --> 00:08:28,773 Pamatuji si, byla úplná tma jak v pytli

87 00:07:32,225 --> 00:07:35,632 Byla to Gigit, která mi řekla:

99 00:08:28,893 --> 00:08:31,963 a také zima od moře, oceánu

88 00:07:36,194 --> 00:07:39,152 „Na Němce se nesmíš dívat

100 00:08:32,937 --> 00:08:34,659 a mlčky mě odvedla ven,

89 00:07:39,272 --> 00:07:46,004 a za trest budeš bez večeře a půjdeš dřív spát.“

101 00:08:34,779 --> 00:08:39,286 kde skoro nikdo nebyl, a vybavuje se mi takový prázdný pocit.

90 00:07:46,980 --> 00:07:48,703 Byl časný podzim,

102 00:08:39,406 --> 00:08:43,225 Potom se začali objevovat další a další lidé,

91 00:07:49,021 --> 00:07:53,477 babí léto roku 1940 bylo nejhorší období pro Francii.

103 00:08:43,589 --> 00:08:46,132 a čím jsme byli blíž k oceánu, tím více jich bylo.

92 00:07:53,889 --> 00:07:57,464 V té době být Francouzem, i když pouze šestiletým,

104 00:08:46,252 --> 00:08:48,247 Nakonec jich tam byl zástup.

93 00:07:57,584 --> 00:08:01,450 znamenalo na smrt nenávidět Němce.

105 00:08:48,528 --> 00:08:52,496 A já tam tak stojím, najednou kolem plave mrtvola,

94 00:08:10,017 --> 00:08:13,143 Takže mě poslali spát.

32

106 00:08:54,950 --> 00:08:56,289 a potom další,

118 00:09:35,877 --> 00:09:37,808 celá Evropa už byla v plamenech,

107 00:08:57,899 --> 00:09:00,052 celkem jich proplulo pět.

119 00:09:37,928 --> 00:09:41,744 Poznerova rodina se s velkými potížemi dostala na portugalský parník

108 00:09:01,817 --> 00:09:03,539 Následně jsem se dozvěděl,

120 00:09:41,864 --> 00:09:44,516 a utekla do Ameriky.

109 00:09:04,627 --> 00:09:07,222 že se šli němečtí důstojníci koupat,

121 00:09:46,488 --> 00:09:49,786 NEW YORK, škola City&Country School

110 00:09:07,342 --> 00:09:08,727 a při tom se utopili.

122 00:09:58,154 --> 00:10:04,111 Vlastně mít takovou věcičku to byl pro každého kluka sen.

111 00:09:09,690 --> 00:09:15,438 Všichni obyvatelé Biarritzu věděli, že utonulé přináší příliv v určitý čas.

123 00:10:04,727 --> 00:10:07,799 Baseball je podobný naší pálkovací hře lapta.

112 00:09:15,558 --> 00:09:18,369 Celé město se na to přišlo podívat.

124 00:10:08,227 --> 00:10:10,455 Této hře se podobá asi tak,

113 00:09:18,489 --> 00:09:20,490 Marguerite mě opět chytla za ruku,

125 00:10:10,736 --> 00:10:14,368 - jako se podobají makaróny po námořnicku - špagetám carbonara.

114 00:09:20,920 --> 00:09:22,942 mlčky mě odvedla,

126 00:10:14,488 --> 00:10:16,678 Přibližně tak se podobají.

115 00:09:23,448 --> 00:09:26,462 a když už jsme se blížili domů, řekla mi:

127 00:10:19,486 --> 00:10:21,864 Do takového míčku se trefit…

116 00:09:27,163 --> 00:09:29,956 „Tak na takové Němce se dívat můžeš.“

128 00:10:30,174 --> 00:10:33,188 Amerika se pro Poznera stala hlavní školou života.

117 00:09:32,370 --> 00:09:35,757 Život v okupované Francii začal být nesnesitelný, 33

129 00:10:33,308 --> 00:10:38,096 První třídu této školy představovala škola City&Сountry School.

140 00:11:16,802 --> 00:11:20,472 ale ještě navíc se jeho prostřednictvím vyučuje historie tiskařství.

130 00:10:38,602 --> 00:10:40,736 Tady se od té doby nic nezměnilo

141 00:11:20,592 --> 00:11:22,317 Tak například Gutenberg

131 00:10:40,856 --> 00:10:44,203 a výuka probíhá se stále stejným nadšením.

142 00:11:22,437 --> 00:11:27,054 přestává být dávno zemřelým a abstraktním Němcem.

132 00:10:44,475 --> 00:10:49,904 Zakladatelka této školy Caroline Prattová měla netradiční přístup k výuce,

143 00:11:27,383 --> 00:11:30,428 A ty na jeho místě skládáš zkoušku

133 00:10:50,024 --> 00:10:53,079 jak by se měly děti všeobecně učit.

144 00:11:30,548 --> 00:11:33,295 na tiskařského odborníka nebo jeho pomocníka…

134 00:10:53,199 --> 00:10:56,785 Došla k názoru, že i učitel se musí od dětí učit

145 00:11:33,594 --> 00:11:36,633 - A na Gutenberga do smrti nezapomeneš. - Nikdy, nikdy…

135 00:10:56,905 --> 00:11:02,058 a že je nutné vzbudit jejich zájem.

146 00:11:37,289 --> 00:11:41,969 - Bude s tebou po celý život. - I proto je tato škola unikátní nejen pro USA.

136 00:11:02,178 --> 00:11:04,817 Vše musí být zcela přehledné a konkrétní.

147 00:11:42,089 --> 00:11:45,063 Myslím, že ve světě je takových škol velmi málo.

137 00:11:04,937 --> 00:11:09,999 Proto tento tiskařský lis neslouží pouze jako nástroj,

148 00:11:47,252 --> 00:11:50,173 Tato škola byla určena pro děti bohatých liberálů.

138 00:11:10,467 --> 00:11:13,781 s jehož pomocí děti zásobují celou školu,

149 00:11:50,473 --> 00:11:53,835 Jako první v New Yorku začala přijímat ke vzdělání černochy,

139 00:11:13,901 --> 00:11:16,346 například katalogizačními lístky,

34

150 00:11:53,955 --> 00:11:57,512 na konci 40. let to bylo něco neslýchaného.

161 00:12:31,780 --> 00:12:35,241 Vladimir Pozner starší v Americe rychle bohatl.

151 00:11:57,830 --> 00:11:59,234 Velmi dobře si pamatuji,

162 00:12:35,361 --> 00:12:37,130 Zajišťoval distribuci filmů.

152 00:11:59,748 --> 00:12:02,474 jak se v naší škole objevil první černošský chlapec

163 00:12:37,250 --> 00:12:39,565 Měl známosti a vlivy ve filmovém světě.

153 00:12:02,594 --> 00:12:04,728 a jak jsme se mu všichni…,

164 00:12:39,685 --> 00:12:43,170 Rodina se nastěhovala do pěkného domu na 10. ulici.

154 00:12:05,203 --> 00:12:08,355 což je také pro tuto školu typické,

165 00:12:43,290 --> 00:12:45,756 Tato newyorská část se trochu podobá Evropě.

155 00:12:08,475 --> 00:12:12,200 jak jsme se mu snažili ukázat, že je vše v pořádku.

166 00:12:45,876 --> 00:12:50,582 Zatímco podle amerických měřítek byl dům starý, hodně starý.

156 00:12:12,320 --> 00:12:15,262 Ve skutečnosti ho to ještě více rozhodilo,

167 00:12:50,702 --> 00:12:53,615 Ještě i okenice se srdíčky. Byly tam i tehdy?

157 00:12:15,382 --> 00:12:19,051 ale nám připadlo, že je na nás, aby se cítil…

168 00:12:53,735 --> 00:12:56,685 A mimochodem i tehdy byla okna schválně neprůhledná.

158 00:12:19,613 --> 00:12:22,589 - A nepřeháněli jste to? - Dost jsme to přeháněli.

169 00:12:56,985 --> 00:12:58,446 Ano, protože je to přízemí.

159 00:12:22,709 --> 00:12:25,199 Ale to také o mnohém vypovídá…

170 00:12:59,082 --> 00:13:03,002 - Je to mimochodem holandské sklo. - Ano, samozřejmě.

160 00:12:25,319 --> 00:12:30,035 - Že jste se styděli, aby on nedej bože… - Přesně tak.

35

171 00:13:05,394 --> 00:13:09,017 Vladimirova otce odvezli ze SSSR v pouhých 13 letech.

182 00:13:50,206 --> 00:13:54,036 protože on pracoval pro ideologického protivníka.

172 00:13:09,137 --> 00:13:11,310 I díky neznalosti tamějších poměrů

183 00:13:54,363 --> 00:13:57,358 Nebyl špion, ani vyzvědač

173 00:13:11,430 --> 00:13:17,152 Pozner starší Rusko miloval a sympatizoval s bolševickým režimem.

184 00:13:57,478 --> 00:14:01,027 v klasickém významu tohoto slova. 185 00:14:01,147 --> 00:14:03,203 Řekněme, že pomáhal

174 00:13:17,272 --> 00:13:19,605 Své levicové postoje neskrýval,

186 00:14:04,406 --> 00:14:08,217 Gromykovi, co to povídám, Vyšinskému s projevy před OSN.

175 00:13:19,725 --> 00:13:22,859 když otevřeně pomáhal sovětské misi v New Yorku.

187 00:14:08,337 --> 00:14:12,755 To znamená, že pro něho připravoval materiály,

176 00:13:22,979 --> 00:13:26,292 Dokud obě země spolupracovaly, jeho názory byly tolerovány.

188 00:14:13,782 --> 00:14:20,002 díky kterým Vyšinskij prokázal oslnivé znalosti o USA,

177 00:13:26,412 --> 00:13:30,759 Po válce však v Americe začal pověstný „hon na čarodějnice“,

189 00:14:20,122 --> 00:14:22,182 a v OSN je interpretoval.

178 00:13:30,879 --> 00:13:35,033 pronásledování stoupenců komunismu.

190 00:14:22,302 --> 00:14:24,936 A myslím si, že mnohé nevím

179 00:13:35,852 --> 00:13:40,167 NEW YORK, East Side 10. ulice

191 00:14:25,233 --> 00:14:27,594 a ani vědět nechci.

180 00:13:41,016 --> 00:13:44,742 Ale Váš otec v podstatě již štvancem byl.

192 00:14:27,966 --> 00:14:33,294 Mohl bych snad dokonce požádat, aby mě nechali nahlédnout do otcova spisu,

181 00:13:45,556 --> 00:13:50,086 No, pokud chcete, tak do určité míry ano, 36

193 00:14:33,414 --> 00:14:34,968 ale nestojím o to.

204 00:15:13,105 --> 00:15:17,919 BERLÍN, Braniborská brána

194 00:14:36,932 --> 00:14:41,224 Poznera staršího nezavřeli, ale nemohl sehnat práci.

205 00:15:19,098 --> 00:15:21,716 Ale Němcem jste se nestal ani trochu. 206 00:15:22,037 --> 00:15:24,280 Německo Vám nepřirostlo k srdci.

195 00:14:41,344 --> 00:14:45,150 Nastal čas odjet ze „zahnívající a parazitující“ Ameriky

207 00:15:24,400 --> 00:15:25,687 To není přesné.

196 00:14:45,270 --> 00:14:48,045 do SSSR, kterému patří budoucnost.

208 00:15:25,807 --> 00:15:29,894 Jestli byla na světě země, kam jsem nechtěl jet, bylo to právě Německo.

197 00:14:48,165 --> 00:14:52,396 Matka vlast k sobě volala, ale nejdříve ho poslala pracovat

209 00:15:30,014 --> 00:15:32,221 Přece jsem si pamatoval okupaci Paříže

198 00:14:52,516 --> 00:14:54,680 do sověty okupovaného Německa.

210 00:15:32,341 --> 00:15:34,626 i to, jak mě vychovali.

199 00:14:54,800 --> 00:14:56,365 Rozkaz je rozkaz.

211 00:15:34,746 --> 00:15:37,161 Celkově jsem je za všechno nenáviděl.

200 00:14:56,485 --> 00:14:59,414 Rodina ochotně odcestovala do Berlína.

212 00:15:37,281 --> 00:15:42,376 Táta mi ukazoval záběry z Norimberského procesu,

201 00:14:59,534 --> 00:15:02,679 Když za zádí parníku mizely vrcholky mrakodrapů,

213 00:15:42,496 --> 00:15:45,280 které sami Němci natočili v táborech.

202 00:15:02,799 --> 00:15:05,338 srdce se svíralo jen malému Vladimirovi.

214 00:15:45,400 --> 00:15:51,373 Bytostně jsem je nenáviděl a jet sem pro mě bylo nepředstavitelné.

203 00:15:05,458 --> 00:15:10,658 Bylo mu 14 let a on se loučil už se svým druhým domovem.

215 00:15:52,108 --> 00:15:53,373 Víte, co se říká: 37

216 00:15:53,493 --> 00:15:58,877 „Chceš-li rozesmát pánaboha, pověz mu o svých plánech.“

226 00:16:38,111 --> 00:16:41,112 Jistou osamělost samozřejmě pociťuji stále.

217 00:15:58,997 --> 00:16:02,549 Zdálo se, že nenávist ke všemu německému je na celý život.

227 00:16:42,024 --> 00:16:46,670 Ale není to proto, že jsem zde, ale proto, že jsou všichni daleko.

218 00:16:02,669 --> 00:16:06,244 Nicméně teď žije v Berlíně jeho dcera se dvěma dětmi

228 00:16:46,790 --> 00:16:52,085 Celý den musím mluvit německy a k večeru občas mívám pocit,

219 00:16:06,364 --> 00:16:10,432 a Německo se stalo jejím osudem.

229 00:16:52,383 --> 00:16:55,858 jako bych celý den něco žvýkala.

220 00:16:11,340 --> 00:16:14,859 BERLÍN, ulice Nollendorfstrasse

230 00:16:57,402 --> 00:17:02,126 Vnučka Máša a vnuk Kolja rusky mluví jenom doma,

221 00:16:15,609 --> 00:16:20,731 Na přelomu 80. a 90. let v Rusku dcera Jekatěrina nenašla uplatnění

231 00:17:02,246 --> 00:17:05,091 němečtí vrstevníci je považují za své.

222 00:16:20,851 --> 00:16:23,914 v oboru vážné hudby, a tak odjela sem,

232 00:17:05,211 --> 00:17:08,584 Když mluvil před půlstoletím děda rusky s chybami,

223 00:16:24,034 --> 00:16:27,083 kde zájem o vážnou hudbu určitě nikdy nezmizí.

233 00:17:08,704 --> 00:17:14,763 také ho považovali za Němce, což pro něj byla ta nejhorší urážka.

224 00:16:27,203 --> 00:16:31,996 Již 15 let působí jako klavíristka a skladatelka.

234 00:17:15,269 --> 00:17:18,021 Rodina se chtěla přestěhovat do SSSR. 235 00:17:18,141 --> 00:17:21,393 Pro studium v Moskvě se vyžadovala sovětská atestace.

225 00:16:33,418 --> 00:16:36,620 A ty se tu cítíš jako cizinka?

38

236 00:17:21,513 --> 00:17:25,547 V Berlíně ji poskytovala pouze škola při sovětském štábu.

246 00:17:53,009 --> 00:17:55,217 a rodným jazykem se stala americká angličtina,

237 00:17:26,215 --> 00:17:28,555 BERLÍN, Karlshorst

247 00:17:55,337 --> 00:17:58,736 a teď třetí domov a třetí jazyk.

238 00:17:30,353 --> 00:17:32,955 Z toho vyplývá, že to byla vaše první ruská škola?

248 00:17:58,856 --> 00:17:59,718 Přesně tak. 249 00:18:00,074 --> 00:18:03,844 A přihodila se mi tady trapná situace kvůli mé ruštině.

239 00:17:33,075 --> 00:17:35,968 Byla to první sovětská škola. Ano, to je ona.

250 00:18:04,181 --> 00:18:08,449 Měli jsme fyziku, a to elektromagnety.

240 00:17:36,088 --> 00:17:41,247 - A kdo byli spolužáci? - Spolužáci byli převážně důstojníci.

251 00:18:09,294 --> 00:18:16,548 Učitel mě poprosil, abych četl nahlas o solenoidu.

241 00:17:41,603 --> 00:17:42,333 Ve škole?

252 00:18:17,272 --> 00:18:22,113 A rusky se, jak si pamatujete, nejspíš solenoid píše s „i“ a ne s „j“,

242 00:17:43,301 --> 00:17:46,002 Ano, důstojníci, kteří během války nedokončili školy.

253 00:18:22,233 --> 00:18:25,100 ale vyslovuje se s „j“ a já začal číst:

243 00:17:46,122 --> 00:17:49,286 To znamená, že jste se narodil jako Francouz

254 00:18:25,220 --> 00:18:28,676 „Solenojíd, solenojíd, sele…“

244 00:17:49,406 --> 00:17:51,035 a vaším rodným jazykem byla francouzština.

255 00:18:29,065 --> 00:18:31,120 A vtom se nějaký kapitán rozchechtal.

245 00:17:51,155 --> 00:17:52,889 Potom jste vyrostl jako Američan

256 00:18:31,240 --> 00:18:36,872 Přišlo mu to vtipné a já jsem se tam skoro propadl hanbou.

39

257 00:18:37,247 --> 00:18:40,247 A vtom vyskočil, nikdy na to nezapomenu,

268 00:19:14,650 --> 00:19:16,721 Stál tam bledý kapitán, který řekl: 269 00:19:16,841 --> 00:19:18,769 „Vláďo, promiň mi to, prosím.“

258 00:18:41,085 --> 00:18:45,091 major s příjmením Michejev

270 00:19:19,946 --> 00:19:22,289 Bylo to neobyčejně dojemné.

259 00:18:46,764 --> 00:18:49,461 a hlasitě mi přikázal: „Odchod.“

271 00:19:23,727 --> 00:19:28,346 Škola byla částí sovětského armádního městečka ve Východním Berlíně.

260 00:18:49,871 --> 00:18:52,761 Vyšel jsem na chodbu, zavřel dveře 261 00:18:52,881 --> 00:18:56,013 a ze třídy se ozvalo tolik nadávek…

272 00:19:28,466 --> 00:19:32,435 Němcům zabrané rodinné domky připadly významným odborníkům,

262 00:19:00,529 --> 00:19:04,317 vícekrát jsem už nic takového neslyšel, opravdu.

273 00:19:32,555 --> 00:19:34,376 vždy jeden domek na dvě rodiny.

263 00:19:04,704 --> 00:19:08,084 Byly určené očividně tomu, kdo se mi smál.

274 00:19:34,496 --> 00:19:39,113 Poznerovi dostali přízemí tohoto domu, na vlas stejný jako u Stierlitze.

264 00:19:08,204 --> 00:19:10,880 Potom nastalo hrobové ticho a dveře se otevřely

275 00:19:39,233 --> 00:19:44,475 Pozner starší pracoval v Sovexportfilmu a šířil do Evropy sovětský film.

265 00:19:11,000 --> 00:19:12,653 a mně ten samý Michejev řekl:

276 00:19:44,595 --> 00:19:49,806 Celé čtyři roky života v Německu usiloval o přeložení do Moskvy.

266 00:19:12,773 --> 00:19:13,718 „Vstupte.“

277 00:19:49,926 --> 00:19:54,119 Na konci roku 1952 se konečně jeho sen splnil

267 00:19:13,838 --> 00:19:14,530 Vešel jsem.

40

278 00:19:54,239 --> 00:19:58,774 a rodina se přestěhovala do nejlepšího města na světě.

289 00:20:29,721 --> 00:20:34,064 který vrže pod nohama 290 00:20:34,529 --> 00:20:38,617 a je na všech oknech trolejbusů.

279 00:20:01,535 --> 00:20:03,726 MOSKVA, hotel Metropol

291 00:20:38,932 --> 00:20:43,412 Nikdy jsem už pak v Moskvě nic takového neviděl.

280 00:20:04,811 --> 00:20:07,211 To je ten stejný pokoj, ve kterém žili Vaši rodiče?

292 00:20:43,837 --> 00:20:48,979 13. ledna 1953 sovětský deník Pravda otiskl první článek

281 00:20:07,331 --> 00:20:11,023 Ano, to je on, bydlel tu s nimi i můj mladší bratr.

293 00:20:49,099 --> 00:20:51,169 o „spiknutí bílých plášťů“.

282 00:20:11,143 --> 00:20:13,857 Já jsem bydlel v jiném, skromnějším pokoji, 283 00:20:13,977 --> 00:20:15,496 Tento byl považován za přepychový.

294 00:20:51,289 --> 00:20:54,775 Vrahové v bílých pláštích neměli ruská příjmení.

284 00:20:15,616 --> 00:20:17,950 Když jste se díval z okna, na co jste myslel?

295 00:20:54,895 --> 00:20:59,081 Byli spojeni s židovskou nacionalistickou organizací Joint,

285 00:20:18,070 --> 00:20:21,026 Že jste v hlavním městě evropského státu, že tu je Velké divadlo?

296 00:20:59,201 --> 00:21:03,971 od které vedly stopy k imperialistickým kruhům v USA.

286 00:20:21,146 --> 00:20:23,410 Ne, takhle jsem nepřemýšlel.

297 00:21:04,091 --> 00:21:05,607 Po náhlé Stalinově smrti

287 00:20:23,530 --> 00:20:26,400 Ve skutečnosti na mě Moskva udělala zvláštní dojem.

298 00:21:05,727 --> 00:21:09,021 bylo oficiálně „spiknutí bílých plášťů“ prohlášeno za vykonstruované,

288 00:20:26,520 --> 00:20:29,103 Například bílý sníh,

299 00:21:09,141 --> 00:21:14,279 ale boj s kosmopolity bez kořenů nikdo nezrušil. 41

300 00:21:17,515 --> 00:21:22,476 Během chladného léta roku 1953 se Pozner obává přihlásit na humanitní obory.

311 00:21:58,862 --> 00:22:00,714 a já jsem mezi nimi nebyl. 312 00:22:00,834 --> 00:22:05,016 Byl jsem úplně…, ani nevím, jakým slovem to vyjádřit.

301 00:21:22,596 --> 00:21:26,473 Se svojí sotva naučenou ruštinou by těžko zvládl přijímačky,

313 00:22:05,714 --> 00:22:11,037 Šel jsem dál po chodbě. Byla tam zkušební komise,

302 00:21:26,593 --> 00:21:31,809 proto volí přírodovědeckou fakultu Lomonosovovy univerzity.

314 00:22:11,708 --> 00:22:14,795 které jsem se zeptal, proč nejsem přijatý.

303 00:21:32,483 --> 00:21:35,314 MOSKVA, přírodovědecké muzeum univerzity, 304 00:21:35,434 --> 00:21:38,132 bývalé prostory přírodovědecké fakulty

315 00:22:14,915 --> 00:22:18,809 Odpověděli mi, že velmi mnoho studentů získalo 25 bodů,

305 00:21:38,252 --> 00:21:40,759 Kolik bodů jste získal u přijímaček?

316 00:22:18,929 --> 00:22:23,406 takže 24 bodů pro přijetí nestačilo.

306 00:21:40,879 --> 00:21:42,410 24 z 25.

317 00:22:24,580 --> 00:22:26,996 Nedá se říct, že bych byl bezradný,

307 00:21:42,759 --> 00:21:45,416 24. To znamená, že jste z jedné zkoušky dostal dvojku.

318 00:22:27,116 --> 00:22:28,366 byl jsem zničený.

308 00:21:45,536 --> 00:21:47,987 Ano, dvojku jsem dostal z fyziky.

319 00:22:28,486 --> 00:22:34,102 Pomalu jsem šel k východu. Dohnala mě jedna paní, Bůh jí žehnej,

309 00:21:48,514 --> 00:21:52,836 Mimochodem sloh jsem napsal na jedničku, což bylo zcela překvapivé.

320 00:22:36,161 --> 00:22:38,202 a společně jsme vyšli ven. Tam mi řekla:

310 00:21:52,956 --> 00:21:58,030 Takže asi tady na této zdi visely seznamy přijatých

321 00:22:38,322 --> 00:22:43,129 „Tak tedy, já vás neznám, vy mě neznáte a nikdy o tom nemluvte, 42

322 00:22:43,249 --> 00:22:51,416 ale nebyl jste přijat kvůli nevyhovujícímu příjmení a původu.“

332 00:23:17,140 --> 00:23:20,488 a vy mi přitom nabízíte rozvědnou školu?“ 333 00:23:20,918 --> 00:23:24,408 Na to mi major Rys odpověděl:

323 00:22:52,065 --> 00:22:54,481 Vrátil jsem se do hotelu a řekl otci:

334 00:23:24,528 --> 00:23:26,752 „Vladimire, u nás existují různé školy.“

324 00:22:54,601 --> 00:22:58,094 „Tak tomu říkáš země, kde neexistuje křivda?

335 00:23:26,872 --> 00:23:31,542 Sovexportfilm se zabýval nejen exportem filmů do zahraničí.

325 00:22:58,496 --> 00:23:00,778 Říkal jsi mi, že tady nic takového není.

336 00:23:31,662 --> 00:23:35,216 Pozner starší měl konexe a díky nim docílil toho,

326 00:23:00,898 --> 00:23:04,271 V Americe jsem dostal přes hubu kvůli černochům, které jsem bránil,

337 00:23:35,336 --> 00:23:40,146 že syn se nakonec nestal „rozvědčíkem“, ale studentem biologie.

327 00:23:04,391 --> 00:23:06,564 a tady mě nevezmou na školu kvůli tomu, že jsem Pozner

338 00:23:47,043 --> 00:23:51,982 Studentská léta v 50. letech připadala na období „tání“,

328 00:23:06,684 --> 00:23:07,878 a ještě mám špatný původ.“

339 00:23:52,358 --> 00:23:56,143 a proto patřila k těm nejšťastnějším.

329 00:23:07,998 --> 00:23:10,891 Tou dobou jsem dostal povolávací rozkaz.

340 00:23:56,556 --> 00:24:01,120 Síla příkazů a zákazů postupně slábla, ze země se sice nedalo vycestovat,

330 00:23:11,011 --> 00:23:13,669 V armádě mi nabídli studium na rozvědné škole,

341 00:24:01,240 --> 00:24:03,703 ale dalo se sem přicestovat.

331 00:23:13,789 --> 00:23:17,020 a když jsem se zeptal: „Jak je možné, že mě na univerzitu nevzali,

342 00:24:03,823 --> 00:24:08,542 V Moskvě se uskutečnil Světový festival mládeže a studentstva. 43

343 00:24:09,655 --> 00:24:12,822 MOSKVA, Leninské hory

354 00:24:56,954 --> 00:25:01,561 Milostný románek také neuškodil...

344 00:24:13,917 --> 00:24:17,353 Festival mládeže a studentstva se konal v roce 1957.

355 00:25:01,681 --> 00:25:02,781 Ba pomohl. 356 00:25:05,226 --> 00:25:06,940 To víte, že jo.

345 00:24:17,473 --> 00:24:21,410 - Američany jste do té doby 9 let neviděl. - Ano, 9 let.

357 00:25:09,244 --> 00:25:14,745 Pak jsem najednou pochopil, že jsem mezi svými.

346 00:24:21,530 --> 00:24:26,282 Podařilo se mi „infiltrovat“ do početné skupiny Američanů.

358 00:25:14,865 --> 00:25:22,118 Rozumím jim, chápu jejich řeč těla, gesta, intonaci a vtipy.

347 00:24:26,402 --> 00:24:31,234 V tomto různorodém kolektivu byli i lidé od CIA, FBI i komunisti,

359 00:25:22,467 --> 00:25:29,018 Vtom jsem si uvědomil, že vlastně vůbec nejsem doma.

348 00:24:31,354 --> 00:24:33,257 byl tam každý, na koho si vzpomeneš.

360 00:25:30,598 --> 00:25:32,304 Že jste Američan?

349 00:24:33,377 --> 00:24:34,761 Ale „infiltroval“ jsem se tam.

361 00:25:32,424 --> 00:25:34,491 No v každém případě, že nejsem Rus.

350 00:24:34,881 --> 00:24:37,669 - Prostě jste mezi ně zapadl. - No jo.

362 00:25:34,611 --> 00:25:40,880 V jednu chvíli jsem chtěl dokonce přejít hranici do Norska.

351 00:24:38,009 --> 00:24:40,797 Žil jsem s nimi dva týdny na jedné koleji. 352 00:24:46,141 --> 00:24:49,845 Tady je 23letý Pozner v levé části záběru.

363 00:25:42,449 --> 00:25:45,455 Představil jste si technicky, jak by to bylo možné provést?

353 00:24:49,965 --> 00:24:56,187 Jistě ho v této reportáži považovali za amerického delegáta na festivalu.

364 00:25:45,575 --> 00:25:46,314 Jistě. 44

365 00:25:46,905 --> 00:25:51,127 Nejspíš by mě chytili, ale na to jsem byl připraven.

375 00:26:23,114 --> 00:26:27,892 V létě roku 1957 Vladimir Pozner potkal Valentinu Čemberdžiovou,

366 00:25:51,247 --> 00:25:56,587 Když jsem se o tom zmínil svému otci, rozčílil se do nepříčetnosti,

376 00:26:28,012 --> 00:26:30,390 která studovala na stejné univerzitě jazyky. 377 00:26:30,510 --> 00:26:32,203 Brzy se vzali.

367 00:25:57,071 --> 00:25:58,199 zbělal,

378 00:26:32,323 --> 00:26:35,536 Začali vést vlastní život, a na ten bylo potřeba vydělávat.

368 00:25:59,622 --> 00:26:02,812 a řekl mi, že jestli se o to jenom pokusím,

379 00:26:35,656 --> 00:26:37,496 Plynulá angličtina byla v SSSR

369 00:26:03,487 --> 00:26:05,208 nechá mě zavřít.

380 00:26:37,616 --> 00:26:40,699 velká vzácnost a překlady zaručovaly dobrý výdělek,

370 00:26:07,068 --> 00:26:10,772 S otcem téměř na nože a doma vůbec všechno špatně.

381 00:26:40,819 --> 00:26:43,062 ale objevovaly se jen zřídka.

371 00:26:10,892 --> 00:26:14,638 Matka se rusky nenaučila a země pro ni zůstala cizí.

382 00:26:43,182 --> 00:26:46,988 První stálé místo bylo unikátní a znělo okázale:

372 00:26:14,758 --> 00:26:17,484 Výběr přírodovědecké fakulty nebyla správná volba.

383 00:26:47,444 --> 00:26:50,316 literární asistent Samuila Maršaka,

373 00:26:17,604 --> 00:26:21,344 Poznera vůbec nelákala vědecká kariéra odborníka přes ryby.

384 00:26:50,436 --> 00:26:55,488 slavného básníka a uznávaného klasika překladů z angličtiny.

374 00:26:21,464 --> 00:26:22,994 Zachránila ho láska.

385 00:26:56,325 --> 00:26:59,238 MOSKVA, ulice Zemljanoj Val

45

386 00:26:59,358 --> 00:27:05,023 Jednou zazvonil telefon. Beru sluchátko a takový skřehotavý hlas povídá:

397 00:27:38,243 --> 00:27:41,782 Vystoupal jsem do druhého patra, jako teď,

387 00:27:05,143 --> 00:27:07,334 „Prosím Vladimira Vladimiroviče.“

398 00:27:42,506 --> 00:27:46,768 a stál jsem naproti tomuto bytu č. 113.

388 00:27:07,454 --> 00:27:11,280 Ještě jsem si tehdy nezvykl, že by mě někdo oslovoval jménem po otci,

399 00:27:47,070 --> 00:27:51,336 Dokonce si pamatuji, jak jsem se strašně bál jen zazvonit.

389 00:27:11,400 --> 00:27:13,106 a tak jsem řekl: „U telefonu.“

400 00:27:52,126 --> 00:27:58,025 No byl to přece jen Maršak, ale nakonec jsem zazvonil.

390 00:27:13,226 --> 00:27:18,726 „Tady Rozálie Ivanovna, sekretářka Samuila Jakovleviče Maršaka.“

401 00:27:59,314 --> 00:28:04,575 Samuil Jakovlevič Maršak vedl rozsáhlou korespondenci v ruštině i v angličtině.

391 00:27:18,846 --> 00:27:20,376 Bylo dobře, že jsem seděl,

402 00:28:04,695 --> 00:28:07,906 Pozner mu připravoval koncepty dopisů.

392 00:27:20,496 --> 00:27:24,012 protože Maršak pro mě byl něco jako Pán Bůh.

403 00:28:08,026 --> 00:28:11,530 Maršak je někdy opravoval, ale častěji je hned podepisoval.

393 00:27:24,132 --> 00:27:27,568 - Zejména proto, že už jste sám překládal. - Přesně tak.

404 00:28:11,650 --> 00:28:16,604 Bylo mu přes 70 let a už vešel do historie svými překlady Shakespeara a Burnse.

394 00:27:27,688 --> 00:27:30,904 A ona řekla: „Chtěl by se s Vámi sejít.“

405 00:28:16,724 --> 00:28:22,444 I nadále však každý den pracuje a rozšiřuje překladatelské obzory svého asistenta.

395 00:27:32,025 --> 00:27:34,741 Tak jsem přijel, měl jsem strašnou trému.

406 00:28:22,564 --> 00:28:26,243 MOSKVA, pracovna Samuila Maršaka

396 00:27:34,861 --> 00:27:37,384 Vůbec jsem nechápal, co mi chtějí. 46

407 00:28:28,142 --> 00:28:32,606 A nastal okamžik, kdy už bylo možné vydat Váš první vlastní překlad?

418 00:29:02,601 --> 00:29:06,848 Přepsal jsem jak své čtyři překlady, tak i čtyři Maršakovy překlady.

408 00:28:32,726 --> 00:28:33,841 Nastal.

419 00:29:06,968 --> 00:29:09,047 Ovšem ne Burnse, kterého všichni znají,

409 00:28:35,950 --> 00:28:37,695 A co to bylo za texty?

420 00:29:09,167 --> 00:29:11,238 ale Kiplinga a Blakea,

410 00:28:37,815 --> 00:28:42,777 Byly to dva překlady Johna Donna mého nejoblíbenějšího básníka,

421 00:29:11,358 --> 00:29:13,693 celkem čtyři, dohromady tedy osm překladů.

411 00:28:42,897 --> 00:28:46,518 jeden překlad Williama Blakea, dalšího mého oblíbence,

422 00:29:13,813 --> 00:29:18,420 Přišel jsem k vedoucí oddělení poezie literárního časopisu, Sofii Karaganovové.

412 00:28:46,638 --> 00:28:50,289 a jeden překlad Thomase Moora, ale ne toho filosofa,

423 00:29:18,833 --> 00:29:25,329 Přijala mě velmi chladně s výrazem – „Co tady chcete?".

413 00:28:50,409 --> 00:28:52,506 nýbrž irského básníka.

424 00:29:25,449 --> 00:29:26,864 Řekl jsem jí: „Tady jsou překlady.“

414 00:28:52,626 --> 00:28:54,488 A Samuil Jakovlevič pravil:

425 00:29:26,984 --> 00:29:32,444 Ona odpověděla: „Nejsou pro nás zajímavé, vždyť jsou staré, jakési století…“

415 00:28:54,608 --> 00:28:57,763 „Toto se už může vydat, zařídím to.“

426 00:29:32,564 --> 00:29:35,143 Já na to: „Možná se přece jen podíváte?“

416 00:28:57,883 --> 00:28:59,932 Ale já jsem hrdý člověk, proto jsem řekl:

427 00:29:35,263 --> 00:29:38,451 „No tak dobře, nechte mi je tu a přijďte za týden.“

417 00:29:00,052 --> 00:29:02,481 „Ne, udělám to sám.“

47

428 00:29:38,571 --> 00:29:41,782 Cítil jsem, jak mnou opovrhuje.

439 00:30:11,192 --> 00:30:13,936 a to, to a to Samuil Jakovlevič Maršak. 440 00:30:14,056 --> 00:30:18,203 A to, že jste překlady nerozeznala, je pro mě prostě úžasné.“

429 00:29:42,371 --> 00:29:45,328 Po týdnu jsem přišel a ptám se: „Tak jak?“

441 00:30:18,323 --> 00:30:21,479 Byl z toho samozřejmě obrovský skandál.

430 00:29:45,448 --> 00:29:48,829 „Je to nudné, velmi nevýrazné.“

442 00:30:21,816 --> 00:30:27,895 A když jsem přišel k Maršakovi, už o všem věděl a příšerně mi nadával.

431 00:29:50,615 --> 00:29:53,779 Říkám: „Všechny? Ani jeden se Vám nelíbí?“

443 00:30:28,268 --> 00:30:33,004 Nazýval mě darebákem a lumpem, ale nepřestával se smát.

432 00:29:53,899 --> 00:29:55,907 Už se ve mně vařila krev. 433 00:29:56,027 --> 00:29:57,712 „Ani jeden?“

444 00:30:34,316 --> 00:30:38,378 Výplata 70 rublů, kterou platil Maršak Poznerovi

434 00:29:58,530 --> 00:30:00,252 Odpověděla: „Ne, ani jeden!“

445 00:30:38,498 --> 00:30:44,670 nezákonně „ze svého“, byla almužnou.

435 00:30:00,372 --> 00:30:02,728 A já na to: „Mnohokrát Vám děkuji.“

446 00:30:44,991 --> 00:30:47,705 Poznerovi se už narodila dcera a tisková agentura Novosti

436 00:30:02,848 --> 00:30:04,900 Prostě jsem nevěděl, co jiného říct.

447 00:30:47,825 --> 00:30:52,259 nabízela za anglické texty celých 190 rublů měsíčně,

437 00:30:05,020 --> 00:30:07,221 Ona se podivila a řekla: „Za co mi tak děkujete?“

448 00:30:52,379 --> 00:30:55,828 a byla to navíc skutečná samostatná práce.

438 00:30:07,341 --> 00:30:11,072 Odpověděl jsem: „Chápejte – to, to a to jsem opravdu přeložil já 48

449 00:31:01,880 --> 00:31:06,766 Novinář, který anglicky nejen bezchybně píše, ale i plynně hovoří

459 00:31:45,256 --> 00:31:47,626 měla nesmírně těžký život. 460 00:31:48,301 --> 00:31:52,382 Její příbuzné upálili zaživa Němci během války,

450 00:31:06,886 --> 00:31:09,984 je velmi potřebný v Zahraniční redakci sovětského rozhlasu,

461 00:31:53,243 --> 00:31:54,835 ona je Židovka

451 00:31:10,104 --> 00:31:13,287 který vytváří protipól k ruskému vysílání BBC a Hlasu Ameriky.

462 00:31:55,516 --> 00:32:02,180 a v Rusku je tradiční antisemitismus, a podívejte se, jak si žije.

452 00:31:13,407 --> 00:31:17,519 Poznerovi tam nabídli vlastní každodenní pořad.

463 00:32:02,719 --> 00:32:05,302 Vyjmenoval jsem, jaký má důchod,

453 00:31:17,796 --> 00:31:22,364 MOSKVA, ulice Pjatnickaja, studio Zahraniční redakce sovětského rozhlasu

464 00:32:05,422 --> 00:32:06,809 v jakém bytě žije,

454 00:31:22,484 --> 00:31:27,458 Pokud mám upřímně říct, co jsem tu celých těch 15 let dělal,

465 00:32:06,929 --> 00:32:08,681 kolik peněz si ušetřila,

455 00:31:27,909 --> 00:31:32,233 tak jsem většinou lhal, přitom jsem občas ale také říkal pravdu.

466 00:32:09,224 --> 00:32:12,814 že jí umožňují pracovat, protože chce pracovat a tak dále.

456 00:31:32,353 --> 00:31:35,903 Vyprávěl jste o tom, že zdravotní ošetření je sice zdarma,

467 00:32:12,934 --> 00:32:19,235 Na příkladu své tchýně jsem ukazoval život lidí důchodového věku v Rusku.

457 00:31:36,023 --> 00:31:40,832 -ale při volbě poslanců nemáte na výběr. -Nejenom to, sedl jsem si a povídal…

468 00:32:19,355 --> 00:32:22,830 Výběr tchýně byl přesný, tchýně je totiž tchýně.

458 00:31:41,130 --> 00:31:45,136 Ano, nebo jsem povídal, že například moje tchýně

469 00:32:22,950 --> 00:32:24,497 Všichni se začínají usmívat.

49

470 00:32:24,617 --> 00:32:27,942 Když jsem o ní dlouho nemluvil, dokonce mi přicházely dopisy typu:

481 00:32:59,101 --> 00:32:59,924 Můžeme!

471 00:32:28,062 --> 00:32:29,590 „A jak se má Vaše tchýně?“

482 00:33:01,221 --> 00:33:03,861 „Dobrý den, dnes bych rád hovořil o své tchýni.

472 00:32:29,710 --> 00:32:31,257 - „Co její zdraví?“ - „Co dělá?“

483 00:33:03,981 --> 00:33:08,503 Všichni máme tchýně a víme, jak se chovají, ale moje tchýně je vcelku neobyčejná.“

473 00:32:31,377 --> 00:32:34,009 - „Nestalo se jí něco? Proč o ní nemluvíte?“ - Přesně tak.

484 00:33:08,623 --> 00:33:09,814 A pokračoval jsem dál. 485 00:33:09,934 --> 00:33:15,319 Každodenní kontakt s Amerikou bez nejmenší šance ji znovu uvidět.

474 00:32:34,129 --> 00:32:35,801 Jak Vaše práce vypadala? 475 00:32:35,921 --> 00:32:39,964 Takže jsem si sedl tady na tu židli.

486 00:33:15,732 --> 00:33:21,310 Tajné rozhodnutí o zákazu vycestovat bylo vznášeno na vládní nebo stranické úrovni,

476 00:32:40,902 --> 00:32:44,889 Hlasatel, který tady byl přede mnou, řekl:

487 00:33:21,430 --> 00:33:26,422 ale poslední slovo měli vždy příslušníci KGB.

477 00:32:45,009 --> 00:32:48,724 „A teď je čas na každodenní besedu Vladimira Poznera.“

488 00:33:26,542 --> 00:33:30,543 Osoba se zákazem vycestovat znamená, že orgány soudruha prověřily

478 00:32:48,844 --> 00:32:50,511 „Vladimir Pozner's Daily Talk“

489 00:33:30,663 --> 00:33:32,409 a nedůvěřují mu.

479 00:32:50,997 --> 00:32:54,817 Nato přicházím do studia se svým „daily talkem“

490 00:33:32,529 --> 00:33:35,973 MOSKVA, Čistyj pereulok 491 00:33:36,816 --> 00:33:40,192 KGB se o mě zajímala už v době mých studií.

480 00:32:55,095 --> 00:32:58,280 a na pokyn zvukaře začínám. 50

492 00:33:40,312 --> 00:33:43,195 Zazvonil telefon, člověk v něm mi řekl,

503 00:34:17,252 --> 00:34:21,570 Řekl jsem jim: „Pokud jde o mé přátele, na to zapomeňte,

493 00:33:43,315 --> 00:33:45,910 že přijel od mého otce, přivezl balíček,

504 00:34:21,690 --> 00:34:27,697 no a jestli uvidím nějakého zahraničního špiona, tak Vám o tom určitě řeknu.“

494 00:33:46,030 --> 00:33:48,774 a jestli se nestavím v hotelu Ural.

505 00:34:27,817 --> 00:34:32,072 Potom v průběhu několika let mi občas jeden z nich,

495 00:33:48,894 --> 00:33:50,393 Samozřejmě jsem souhlasil.

506 00:34:32,451 --> 00:34:38,723 říkal si Nikolaj Antonovič, určoval setkání na různých místech.

496 00:33:50,513 --> 00:33:55,235 Přišel jsem do hotelu, zaklepal na dveře a na výzvu vstoupil.

507 00:34:38,843 --> 00:34:44,552 Pak proběhla schůzka poslední. Byl to člověk zřejmě s vyšší hodností

497 00:33:55,355 --> 00:33:59,062 Vstříc mi šel člověk, který za mnou zamknul dveře,

508 00:34:44,672 --> 00:34:46,368 a ten mi řekl:

498 00:33:59,182 --> 00:34:02,564 a druhý mi ukázal služební průkaz a řekli:

509 00:34:46,488 --> 00:34:53,030 „Nechtělo by se Vám jet do Varny, ale nikoli jako sovětský občan, ale jako Švýcar?“

499 00:34:02,684 --> 00:34:06,895 „Jednak nás zajímají názory vašich spolužáků,

510 00:34:53,150 --> 00:34:53,667 Odpověděl jsem:

500 00:34:07,015 --> 00:34:11,468 a navíc máte hodně známých ze zahraničí, ti nás také zajímají.“

511 00:34:53,787 --> 00:34:58,733 „Poslyšte, mám spoustu příbuzných a známých

501 00:34:11,588 --> 00:34:14,672 Zkrátka a dobře nabídli mi, abych pro ně donášel.

512 00:34:59,061 --> 00:35:04,595 a já budu ve Varně a ke mně přijde člověk a řekne: „Vláďo, ahoj, co tu děláš?“

502 00:34:14,961 --> 00:34:17,132 Striktně jsem odmítl. 51

513 00:35:04,715 --> 00:35:07,816 A já mu řeknu: „Já nejsem Vláďa, ale Vilém Tell,

523 00:35:38,147 --> 00:35:41,441 hlavního politického pořadu ABC „Nightline“.

514 00:35:07,936 --> 00:35:09,003 švýcarský občan.“

524 00:35:46,379 --> 00:35:50,579 V listopadu 1982 u příležitosti zvolení Jurije Andropova generálním tajemníkem,

515 00:35:09,123 --> 00:35:10,941 Načež agent: „Aha, tak vy takhle na nás?“

525 00:35:50,699 --> 00:35:55,143 svolává moderátor Ted Koppel do newyorského studia bývalého šéfa CIA,

516 00:35:11,061 --> 00:35:14,858 Odpovídám: „Ano, takhle. Budete mi dělat potíže?“

526 00:35:56,322 --> 00:35:57,595 William Colby, bývalý šéf CIA

517 00:35:14,978 --> 00:35:20,463 „Prozatím s vámi rozvážeme všechny kontakty, ale ještě o nás uslyšíte.“

527 00:35:57,715 --> 00:35:59,586 maďarského novináře v emigraci

518 00:35:20,583 --> 00:35:25,144 V roce 1978, čtvrt století po příjezdu do SSSR,

528 00:35:59,706 --> 00:36:01,402 Endre Marton, maďarský novinář

519 00:35:25,264 --> 00:35:27,841 Poznera poprvé pouštějí do zahraničí,

529 00:36:03,552 --> 00:36:08,082 a bývalého náměstka generálního tajemníka OSN Arkadije Ševčenka,

520 00:35:27,961 --> 00:35:31,436 do Maďarska a poprvé ho pouštějí na televizní obrazovce,

530 00:36:08,202 --> 00:36:11,265 sovětského diplomata, který zůstal v USA.

521 00:35:31,556 --> 00:35:32,877 i když americké.

531 00:36:11,385 --> 00:36:13,370 Z Moskvy mluví jenom Pozner.

522 00:35:33,179 --> 00:35:38,027 Prostřednictvím telemostů z Moskvy se Pozner vždy živě účastní

532 00:36:13,490 --> 00:36:16,523 Nic dobrého rozhovor v tomto složení nevěstil,

52

533 00:36:16,643 --> 00:36:22,123 ale nejhorší byl sám fakt, že se ho účastní sovětský emigrant.

543 00:37:00,301 --> 00:37:01,285 ale řekl jsem: 544 00:37:01,405 --> 00:37:08,688 „Víš, Tede, nerad hovořím se zrádci, ať už s vašimi nebo našimi, protiví se mi.

534 00:36:25,761 --> 00:36:31,714 MOSKVA, ul. Pjatnickaja 25, bývalá pracovna předsedy Gosteleradio

545 00:37:08,808 --> 00:37:11,506 Ale tento člověk nejenom že zradil svoji zemi,

535 00:36:32,545 --> 00:36:37,132 Chápal jsem, že bych s ním neměl vůbec hovořit,

546 00:37:11,626 --> 00:37:13,228 ale také svoji rodinu.

536 00:36:37,252 --> 00:36:39,498 ani mu nadávat, prostě nic, ale seděl jsem tam.

547 00:37:13,348 --> 00:37:15,926 Můj syn studuje ve stejné škole s jeho dcerou

537 00:36:39,618 --> 00:36:43,324 Tomu se říká: „že byste se s ním za jedním keřem ani…“

548 00:37:16,046 --> 00:37:18,472 a vím tedy, že když to vše vyšlo najevo,

538 00:36:43,676 --> 00:36:47,253 Ale já tam seděl a co jsem měl dělat, zvednout se a odejít?

549 00:37:18,592 --> 00:37:20,982 tak se jeho žena oběsila.“

539 00:36:47,373 --> 00:36:50,098 A co si pomyslí Američané, kteří se dívají.

550 00:37:22,059 --> 00:37:24,586 Ano, to je ubíjející argument.

540 00:36:50,218 --> 00:36:51,371 Seděl jsem dál.

551 00:37:39,642 --> 00:37:43,985 A dál povídám, nejenže s ním nebudu mluvit,

541 00:36:51,491 --> 00:36:54,741 Koppel řekl: „Vladimire, co k tomu můžete říci?“

552 00:37:46,314 --> 00:37:49,066 ale Rusové mají dost sprosté rčení, které zní:

542 00:36:54,861 --> 00:36:59,147 Nevím, co mě osvítilo, jsem naprosto nevěřící člověk,

553 00:37:49,186 --> 00:37:53,465 „S ním bych si za jedním keřem, řekněme, nepřidřepnul.“

53

554 00:37:53,585 --> 00:37:56,016 -Tak vidíte, jak jsem to uhodl. -Ano, trefil jste se.

565 00:38:24,359 --> 00:38:29,770 „Lapinská epocha“ označuje celé období stagnace v sovětské televizi.

555 00:37:56,136 --> 00:37:58,620 A nastalo ticho.

566 00:38:30,437 --> 00:38:35,735 Přesně v 9 ráno na mém stole zazvonil telefon, zvednul jsem ho:

556 00:37:58,740 --> 00:38:02,039 A konkrétně to slovo, co byste dělal za keřem, jste řekl?

567 00:38:36,091 --> 00:38:36,914 „Vladimir Vladimirovič?“

557 00:38:02,159 --> 00:38:03,095 Ano, přesně to.

568 00:38:37,034 --> 00:38:37,626 „Ano!“

558 00:38:03,215 --> 00:38:05,885 - A v angličtině takové je? - Ano, „shit“ se používá.

569 00:38:37,746 --> 00:38:40,464 „Sekretariát Lapina. Zastavte se tady, prosím.“

559 00:38:06,005 --> 00:38:09,332 - Za jeden keř si s ním nedřepnu. - Ne, nedřepnu.

570 00:38:40,584 --> 00:38:41,363 Bylo to jasné. 571 00:38:41,456 --> 00:38:45,099 Sejdu a vstoupím do kanceláře. Tam sedí Sergej Georgijevič Lapin.

560 00:38:09,452 --> 00:38:12,684 A vtom Koppel povídá: „No jestli s ním nechcete hovořit,

572 00:38:45,219 --> 00:38:46,185 Sedněme si.

561 00:38:12,804 --> 00:38:14,050 tak Vás nutit nemůžeme.“ 562 00:38:14,170 --> 00:38:15,997 A de facto ho odpojili.

573 00:38:46,305 --> 00:38:50,322 - Sednu si, řekněme, tady… - Já si sednu na Lapinovu židli.

563 00:38:16,957 --> 00:38:20,589 Toto je pouze část bývalé pracovny Sergeje Lapina,

574 00:38:50,442 --> 00:38:53,804 A tam zrovna sedí Sergej Georgijevič Lapin.

564 00:38:20,709 --> 00:38:24,239 doživotního předsedy Výboru pro televizi a rozhlas v SSSR.

575 00:38:54,545 --> 00:39:03,438 Když mě uviděl, tak se v jeho tváři objevilo krajní opovržení a řekl mi: 54

576 00:39:03,805 --> 00:39:09,103 „Jak jste mohl být s takovým bídákem v jednom pořadu?“

586 00:39:43,342 --> 00:39:46,966 a pronesl: „Podívejte se, jak neumí přijmout kritiku!“

577 00:39:10,602 --> 00:39:13,897 Chápal jsem, že jsem tady stejně skončil, proto jsem odpověděl:

587 00:39:47,502 --> 00:39:52,313 A já na to: „Ale jděte, Sergeji, pracuji u vás 15 let a dobrého slova jsem se nedočkal,

578 00:39:14,017 --> 00:39:17,098 „Ale, Sergeji Georgijeviči, vždyť jsem s ním nehovořil.“

588 00:39:52,433 --> 00:39:53,811 takže jsem si už zvykl.“ 589 00:39:54,148 --> 00:39:56,863 Lapin trochu ztlumil hlas a řekl: „Vladimire Vladimiroviči,

579 00:39:18,072 --> 00:39:20,720 „To sice ne, ale byl jste s ním v jednom pořadu.“

590 00:39:56,983 --> 00:40:01,266 máte obdobnou práci jako ženista – nesmíte udělat chybu.“

580 00:39:20,840 --> 00:39:23,791 A já na to: „Ano, byl a myslím, že jsem udělal dobře.“

591 00:40:01,752 --> 00:40:06,264 Já mu na to řekl: „Sergeji Georgijeviči, zaměstnali jste mě tu jako novináře,

581 00:39:23,911 --> 00:39:28,209 V jeho obličeji už ani větší opovržení nemohlo být a on řekl:

592 00:40:06,384 --> 00:40:07,556 a ne jako ženistu,

582 00:39:28,329 --> 00:39:30,904 „A my si myslíme, že jste neudělal dobře,

593 00:40:07,676 --> 00:40:11,301 ale pokud chcete pokračovat v tomto srovnání,

583 00:39:31,024 --> 00:39:35,620 že Vám chybí dostatek zkušeností a že se na tuto práci vůbec nehodíte.“

594 00:40:11,421 --> 00:40:15,007 tak pokud ženista šlápne na minu, tak ví,

584 00:39:35,740 --> 00:39:37,960 Já na to: „Už můžu jít?“

595 00:40:15,127 --> 00:40:20,555 že se ho jeho lidé pokusí zachránit, ale my víme, že nás se pokusí dodělat."

585 00:39:38,804 --> 00:39:43,222 Lapin byl navíc ještě dobrý herec, takže se otočil ke všem ostatním,

596 00:40:20,675 --> 00:40:22,398 Rozhostilo se ticho… 55

597 00:40:22,678 --> 00:40:28,650 A Juškevičius, díky Bohu za něj, se zasněně podíval do stropu

607 00:41:12,643 --> 00:41:16,575 Dřívější političtí komentátoři, propagátoři výhod socialismu

598 00:40:28,770 --> 00:40:31,261 a se svým litevským přízvukem pronesl:

608 00:41:16,695 --> 00:41:21,813 a odhalovači plánů Pentagonu se pro roli televizního mírotvůrce nehodili.

599 00:40:31,381 --> 00:40:37,476 „To by mě zajímalo, jak potrestají Ševčenka za to, že hovořil s Poznerem.“

609 00:41:21,933 --> 00:41:25,651 Sovětský moderátor musel předvést doma i na Západě:

600 00:40:38,034 --> 00:40:42,995 A tady začalo být natolik zřejmé, jak je to celé absurdní,

610 00:41:25,771 --> 00:41:28,085 „Podívejte se, všechno se u nás mění.“

601 00:40:43,115 --> 00:40:46,253 že Lapin řekl: „No tak dobrá, běžte pracovat.“

611 00:41:28,205 --> 00:41:32,185 Proti našemu nováčkovi stál sám Phil Donahue,

602 00:40:51,434 --> 00:40:54,878 Za tři roky se však Poznerovy nedostatky stávají přednostmi.

612 00:41:32,305 --> 00:41:36,542 zakladatel talk show, který se tomuto typu pořadu věnoval celý život.

603 00:40:54,998 --> 00:40:58,810 Gorbačovská perestrojka otevřela zemi Západu

613 00:41:36,662 --> 00:41:38,751 Donahue je v Americe znám svým liberálním postojem,

604 00:40:58,930 --> 00:41:02,357 a Výbor pro rozhlas a televizi v SSSR byl pověřen

614 00:41:38,871 --> 00:41:41,166 ale v tomto případě se rozhodl vystupovat rázně.

605 00:41:02,477 --> 00:41:05,820 zajištěním prvního satelitního telemostu s Američany.

615 00:41:41,286 --> 00:41:45,471 Rezidence Phila Donahua, Westport, Connecticut, USA

606 00:41:05,940 --> 00:41:10,305 Za USA to byl Seattle a za SSSR Leningrad.

616 00:41:47,840 --> 00:41:51,883 Chtěl jsem zůstat čestný a objektivní.

56

617 00:41:52,937 --> 00:41:59,022 A abych dokázal, že jsem byl důsledný, nestranný a že mě neoklamali,

627 00:42:42,273 --> 00:42:44,884 U nás bylo zničeno 1710 měst. 628 00:42:45,257 --> 00:42:51,978 Jenom v Leningradě bylo během války pohřbeno tolik lidí,

618 00:41:59,340 --> 00:42:03,184 zhruba 20 minut jsem svou pravdu obhajoval.

629 00:42:52,098 --> 00:42:54,093 kolik ztratila celá Amerika.

619 00:42:05,468 --> 00:42:08,631 Máte akademika Sacharova ve vyhnanství v Gorkém.

630 00:42:54,213 --> 00:42:57,539 Proč se soustředíte zrovna na Židy, co od nich potřebujete?

620 00:42:08,751 --> 00:42:12,638 Proč se Sovětský svaz chová k Židům jinak než k ostatním lidem?

631 00:42:57,659 --> 00:43:02,138 Žije se nám báječně, lépe než těm vašim, to vás ujišťuji.

621 00:42:12,758 --> 00:42:16,623 Proč dovolíte, aby se nějací staříci scházeli za zavřenými dveřmi,

632 00:43:02,258 --> 00:43:04,648 S radostí bych nakreslil jeho portrét,

622 00:42:16,743 --> 00:42:20,069 aby rozhodovali o tom, co je pro vás dobré a co ne?

633 00:43:04,768 --> 00:43:09,094 protože má pěkný, normální lidský obličej,

623 00:42:20,576 --> 00:42:26,357 Opravdu chceme pochopit, jak se vláda může dozvědět o vůli národa,

634 00:43:09,214 --> 00:43:13,740 jako máte vy všichni, pojďme se o sobě více dozvědět, družme se!

624 00:42:27,279 --> 00:42:31,379 pokud se odlišné názory potlačují a trestají.

635 00:43:15,107 --> 00:43:18,814 Sovětský moderátor stíhal hovořit rusky i anglicky.

625 00:42:33,009 --> 00:42:37,128 Sovětští lidé, kteří přišli do studia, aby se spřátelili s Američany,

636 00:43:18,934 --> 00:43:23,943 Ptal se, poslouchal, doplňoval, pobíhal po studiu, až nakonec skoro upadl,

626 00:42:37,248 --> 00:42:42,153 se nejprve zarazili, ale poté pochopili, že jejich vlasti hrozí nebezpečí.

637 00:43:24,063 --> 00:43:26,811 když k někomu přibíhal s mikrofonem. 57

638 00:43:26,931 --> 00:43:30,291 Nechodím po studiu jen tak,

649 00:44:21,868 --> 00:44:24,466 který má to hlavní teprve před sebou?

639 00:43:30,411 --> 00:43:35,758 pobíhám rychleji, čas utíká, hodinky tikají a ty jsi dělal to samé.

650 00:44:24,738 --> 00:44:28,435 SANKT-PETĚRBURG, Petropavlovská pevnost

640 00:43:36,448 --> 00:43:38,994 Na konci telemostu jsi řekl něco v ruštině,

651 00:44:29,624 --> 00:44:34,098 - Vnímal jste tyto telemosty jako šanci? - Ne, to ne.

641 00:43:39,837 --> 00:43:42,589 která je pro mě španělskou vesnicí…

652 00:44:35,113 --> 00:44:41,142 Samozřejmě jsem chtěl tento telemost dělat, ale nepředstavoval jsem si,

642 00:43:50,515 --> 00:43:54,784 A já se díval na obrazovku a myslel si:

653 00:44:41,262 --> 00:44:45,156 že mě katapultuje,

643 00:43:55,476 --> 00:43:57,929 „Ty jsi takový mizera!

654 00:44:45,276 --> 00:44:47,627 že mi otevře cestu ke kariéře,

644 00:43:58,049 --> 00:44:01,919 Neumím rusky, tak proč mi to děláš?“

655 00:44:47,747 --> 00:44:53,338 že to bude jako bych se znovu narodil.

645 00:44:04,797 --> 00:44:08,743 Když perestrojka označila předchozí období za epochu stagnace,

656 00:44:54,018 --> 00:44:57,388 A ani jsem neměl pocit, že bych toho musel využít.

646 00:44:08,863 --> 00:44:14,255 lidé Poznerova věku zjistili, že promrhali své nejlepší roky.

657 00:44:57,508 --> 00:45:02,601 A měl jste pocit, že máte image – „svůj mezi cizími, cizí mezi svými“?

647 00:44:14,672 --> 00:44:18,641 Jaké to je v 51 letech získat hlavní profesní uplatnění

658 00:45:02,721 --> 00:45:04,574 Jak Vás vnímají lidé?

648 00:44:18,761 --> 00:44:21,748 a vrhnout se do něj s horkokrevností mladého muže,

659 00:45:05,380 --> 00:45:10,210 Stejně mě brali jako svého, i když ne až tak docela. 58

660 00:45:12,353 --> 00:45:16,097 A to je v pořádku. Jinak by to bylo zvláštní.

671 00:45:58,054 --> 00:46:01,136 Donahue zve Poznera na spolupráci do Ameriky,

661 00:45:16,621 --> 00:45:20,590 Dostal jsem Donahua, protože jsem jejich.

672 00:46:01,256 --> 00:46:03,962 a vtom dochází k puči GKČP.

662 00:45:20,710 --> 00:45:22,983 To mi poměrně často říkali.

673 00:46:04,082 --> 00:46:08,363 Když do Moskvy přijížděly tanky, Pozner se s manželkou zrovna vraceli z chaty.

663 00:45:23,338 --> 00:45:26,840 Ale současně i to, že jsem ho dostal také díky tomu, že nejsem jejich,

674 00:46:08,483 --> 00:46:11,338 Když se žigulík ocitl vedle tanku,

664 00:45:26,960 --> 00:45:28,169 prostě divné věci.

675 00:46:12,164 --> 00:46:14,167 tak jsem prvně pochopil, co je to tank.

665 00:45:31,519 --> 00:45:36,779 Euforii na konci 80. let vystřídala touha po odvetě v roce 1991.

676 00:46:15,497 --> 00:46:21,937 Bylo to prostě šílené, za těch několik dnů jsem zestárla o mnoho let.

666 00:45:37,083 --> 00:45:42,456 Krvavé střety v Pobaltí, které zašlo při svém osvobozování příliš daleko,

677 00:46:22,057 --> 00:46:27,585 Jen představa, že se to všechno může vrátit a opakovat se, byla naprosto nesnesitelná.

667 00:45:42,576 --> 00:45:47,477 utahování šroubů v Moskvě, svazové vedení se nesnese s novým ruským.

678 00:46:27,705 --> 00:46:32,304 Nechtěla jsem ani pomyslet, že bych takový život musela prožít ještě jednou.

668 00:45:47,597 --> 00:45:53,075 A po Poznerově prohlášení, že by spíš hlasoval pro Jelcina než pro Gorbačova,

679 00:46:32,424 --> 00:46:35,562 Telefon nepřestával zvonit.

669 00:45:53,195 --> 00:45:55,482 vedení Výboru pro rozhlas a televizi v SSSR oznamuje:

680 00:46:35,682 --> 00:46:39,916 Televizní stanice Spojených států, Anglie, Francie se mě dožadovaly

670 00:45:55,602 --> 00:45:57,934 „Pro takové není v našem vysílání místo.“

681 00:46:40,036 --> 00:46:41,488 a já se bál vzít telefon, 59

682 00:46:41,608 --> 00:46:44,353 protože jsem to chápal tak, že je vše rozhodnuto,

693 00:47:25,174 --> 00:47:29,456 a domnívá se, že za úspěchy posledních desetiletí vděčí právě jí.

683 00:46:44,473 --> 00:46:47,267 a jestli si teď pustím pusu na špacír a řeknu to, co si myslím,

694 00:47:29,576 --> 00:47:31,422 Vždycky si vymýšlíš svá nová pravidla,

684 00:46:47,387 --> 00:46:52,218 pak nejen že nepojedu do Ameriky, ale pojedu úplně někam jinam, a to velmi rychle.

695 00:47:31,542 --> 00:47:35,724 přičemž jsou to taková pravidla, která ti umožňují vyhrát. 696 00:47:36,987 --> 00:47:40,224 - Vláďo? Máš štěstí! - Kdo má nová pravidla?

685 00:46:52,338 --> 00:46:56,299 A nemluvit znamenalo, že už jsem úplný zbabělec,

697 00:47:40,344 --> 00:47:41,403 Zkoušeli jste...

686 00:46:56,767 --> 00:46:59,332 a s tím taky nebudu umět žít.

698 00:47:42,077 --> 00:47:42,995 Podvodníci jste.

687 00:46:59,452 --> 00:47:02,791 Proto jsem šel ven, do města,

699 00:47:43,115 --> 00:47:45,578 Pokoušeli jste se nás napálit a nevyšlo to.

688 00:47:03,259 --> 00:47:05,037 a tam jsem chodil a chodil,

700 00:47:45,698 --> 00:47:48,593 Rodinná idylka, setkání tří generací,

689 00:47:05,956 --> 00:47:09,700 a když jsem se pak nakonec k večeru vrátil, řekl jsem Kátě:

701 00:47:48,713 --> 00:47:53,367 když je na návštěvě syn Petr s manželkou Natálií a svými dětmi Arsenijem a Gošou.

690 00:47:10,168 --> 00:47:12,396 „Já musím promluvit, nemůžu mlčet.“

702 00:47:53,487 --> 00:47:58,088 Teď se vídají občas, ale v polovině 90. let šla práce amerického moderátora

691 00:47:12,516 --> 00:47:15,807 Ona mi na to řekla: „Samozřejmě, že musíš mluvit.“

703 00:47:58,208 --> 00:48:04,154 a hvězdy talk show „Pozner&Donahue“ na úkor dědečka v Moskvě.

692 00:47:19,644 --> 00:47:25,054 S novinářkou Jekatěrinou Orlovovou se Pozner oženil před pětatřiceti lety 60

704 00:48:04,274 --> 00:48:08,615 Rezidence Phila Donahue, Westport, Connecticut, USA

715 00:49:06,298 --> 00:49:10,109 a show tak získala federální význam. 716 00:49:10,632 --> 00:49:16,155 Sídlo štábu CNBC, Englewood Cliffs, New Jersey, USA

705 00:48:09,604 --> 00:48:15,917 Nepřestávám se divit! Mnozí známí novináři říkali:

717 00:49:17,276 --> 00:49:20,986 Měli jsme s Philem pořad, ve kterém jsme mluvili o tom,

706 00:48:16,741 --> 00:48:20,859 „Myslíme si, že pro Vladimira není místo v americké televizi.“ 707 00:48:21,421 --> 00:48:23,874 Vyvádělo mě to z míry.

718 00:49:21,106 --> 00:49:24,849 že se americká auta špatně prodávají v Japonsku proto,

708 00:48:24,323 --> 00:48:27,311 „A pro koho je tedy místo v americké televizi?

719 00:49:24,969 --> 00:49:28,706 že jsou jednoduše horší než ta japonská, a ne proto, že by je Japonci nechtěli prodávat.

709 00:48:27,431 --> 00:48:29,247 Čeho se bojíte?

720 00:49:28,826 --> 00:49:30,145 Byl z toho strašný skandál,

710 00:48:30,090 --> 00:48:32,927 Chováte se jak sovětské politbyro!

721 00:49:30,265 --> 00:49:33,814 protože jedním z našich zadavatelů reklamy byla společnost General Motors,

711 00:48:33,703 --> 00:48:42,893 Pokoušíte se zavádět tady v Americe sovětské metody kontroly nad televizí.

722 00:49:33,934 --> 00:49:36,622 která druhý den stáhla svoji reklamu.

712 00:48:43,193 --> 00:48:44,503 Měli byste se stydět!“

723 00:49:36,742 --> 00:49:41,921 A nás si pozvali k nejvyššímu šéfovi, který řekl: „Uvažujete vůbec nad tím, co říkáte?“

713 00:48:54,937 --> 00:49:02,069 Dvakrát týdně v letech 1991–1996 debaty ve studiu na nejaktuálnější témata.

724 00:49:42,041 --> 00:49:44,487 A já odpověděl: „A co třeba svoboda slova?“

714 00:49:02,189 --> 00:49:06,178 Stanice CNBC je kabelová, ale pokrývá skoro celé Spojené státy,

725 00:49:44,607 --> 00:49:47,801 Načež on: „Svobodu slova máte venku, ale ne v našem studiu. 61

726 00:49:47,921 --> 00:49:50,704 Popuzovat naše zadavatele reklamy nedovolíme nikomu.“

737 00:50:45,421 --> 00:50:49,034 Letadlo na trase Moskva – New York to je takový Váš třetí domov, že?

727 00:49:50,824 --> 00:49:53,025 Pořad byl skutečně velmi úspěšný,

738 00:50:49,154 --> 00:50:52,048 Jeden domov v New Yorku, jeden v Moskvě a třetí domov…

728 00:49:53,345 --> 00:49:58,905 ale bohužel byl ukončen,

739 00:50:52,168 --> 00:50:59,296 Sem a tam, sem a tam v průběhu téměř šesti let, každý měsíc.

729 00:49:59,188 --> 00:50:04,167 a můžu zcela upřímně říct, že z politických důvodů.

740 00:51:00,045 --> 00:51:02,666 A co pro Vás bylo tím hnacím motorem?

730 00:50:05,421 --> 00:50:10,907 Tehdejší prezident CNBC Roger Ailes totiž řekl,

741 00:51:02,786 --> 00:51:08,769 „To přece nejde, aby se na mě zapomnělo, bylo by špatné zmizet.“ Proč jste to dělal?

731 00:50:11,378 --> 00:50:20,439 že chtějí v nové smlouvě bod o kontrole nad tématem a účastníky.

742 00:51:08,889 --> 00:51:15,128 Víte, asi nejspíš proto, že jsem nevěděl, kdy a jestli vůbec se vrátím,

732 00:50:20,559 --> 00:50:24,291 A s námi neobnovili smlouvu.

743 00:51:15,248 --> 00:51:21,974 a zároveň jsem měl vždy pocit, že musím udělat vše pro to,

733 00:50:24,411 --> 00:50:30,188 A to je celé, pořad zanikl, potichu, bez skandálů, bez demonstrací, bez všeho.

744 00:51:22,094 --> 00:51:24,633 aby se v Rusku dalo normálně žít.

734 00:50:30,890 --> 00:50:34,559 Ale ještě předtím, jakmile se objevila práce v Rusku,

745 00:51:24,932 --> 00:51:29,438 To můžu jen prostřednictvím televize.

735 00:50:34,679 --> 00:50:40,795 začal život mezi dvěma zeměmi, pravidelné přelety na natáčení pořadů v Moskvě.

746 00:51:29,558 --> 00:51:34,456 Aby lidé pochopili, že takhle se žít nedá. 747 00:51:35,935 --> 00:51:43,049 Chápu, že to může znít jako fráze, ale byl to asi ten hlavní důvod.

736 00:50:41,133 --> 00:50:44,485 BOING 767, let New York – Moskva 62

748 00:51:45,212 --> 00:51:47,740 Vítejte u pořadu „My“.

759 00:52:23,906 --> 00:52:29,905 Tento postup se nabízel, i když zpočátku jsem si myslel, že to je nějaká hra.

749 00:51:47,860 --> 00:51:50,512 Pokud chcete udělat kariéru,

760 00:52:30,186 --> 00:52:34,548 Ukázalo se, že je spousta lidí, kteří by chtěli mluvit, ale bojí se.

750 00:51:51,803 --> 00:51:53,900 sledujte náš pořad „Jestli“.

761 00:52:34,668 --> 00:52:41,070 A někteří si masku nesundají ani na konci pořadu.

751 00:51:54,020 --> 00:51:59,218 Dobrý večer, sledujete přímý přenos pořadu „Doba a my“.

762 00:52:41,190 --> 00:52:45,695 Například přišel člověk, který řekl: „Jsem homosexuál.

752 00:51:59,338 --> 00:52:03,244 Dá se říct, že uvádí stále stejný pořad,

763 00:52:46,146 --> 00:52:51,781 Nechtěl jsem být, ale tak se to v životě stalo.

753 00:52:03,364 --> 00:52:07,627 jen název se mění, neměnným zůstal formát talk show,

764 00:52:51,901 --> 00:52:56,181 A ukázalo se, že žít v této společnosti a otevřeně říkat, že jsem gay, prostě nejde.

754 00:52:07,747 --> 00:52:10,491 rozhovor se zajímavými osobnostmi. 755 00:52:10,611 --> 00:52:15,230 Tvář hrdiny může zůstat i zakrytá, jako tomu bylo v pořadu „Člověk v masce“.

765 00:52:56,301 --> 00:53:00,452 Bijí a šikanují mě, zapálili mi auto. 766 00:53:00,572 --> 00:53:05,039 Chci se odsud odstěhovat, je tu krutá společnost.“

756 00:52:15,350 --> 00:52:19,086 - Dokonce tady je ta původní maska. - Ano.

767 00:53:05,357 --> 00:53:07,828 Bez masky by to neřekl.

757 00:52:19,206 --> 00:52:22,064 Proč tento člověk nejdříve vystupoval v masce?

768 00:53:07,948 --> 00:53:10,545 Měl jsem tu člověka, který povídá: „Jsem vrah.“

758 00:52:22,184 --> 00:52:23,786 Proč jste zvolili tento postup?

63

769 00:53:10,665 --> 00:53:11,668 A já na to: „Jak jako vrah?“

779 00:53:50,156 --> 00:53:58,198 aby poté žil na její druhé straně a pocítil nesvobodu slova a cestování.

770 00:53:11,788 --> 00:53:14,627 A on: „Ano, jsem vrah, zabíjím drogové dealery.

780 00:53:58,318 --> 00:54:02,939 Když padla železná opona, hájil svobodu a právo,

771 00:53:14,747 --> 00:53:16,293 Pracoval jsem u KGB,

781 00:54:03,059 --> 00:54:07,808 stal se stálým prezidentem televizní akademie a rektorem vlastní televizní školy,

772 00:53:16,413 --> 00:53:22,603 kde bývalo oddělení, které se tím zabývalo. My jsme měli právo zabíjet,

782 00:54:07,928 --> 00:54:14,642 rekordmanem v počtu uskutečněných kurzů v těch nejmenších regionálních studiích.

773 00:53:22,723 --> 00:53:25,451 poté co oddělení zaniklo, jsem to vzal do svých rukou.

783 00:54:15,674 --> 00:54:18,538 V televizi šéfuje, ale i vystupuje.

774 00:53:25,571 --> 00:53:27,810 Jinak totiž národ zanikne.“

784 00:54:18,658 --> 00:54:22,158 Není pro něj problém se účastnit každý týden živého vysílání.

775 00:53:30,674 --> 00:53:32,472 Dámy a pánové,

785 00:54:22,278 --> 00:54:27,363 Chystá dokumentární cyklus, ale přitom neopomíjí ani svoji nedělní talk show,

776 00:53:32,592 --> 00:53:38,650 prezident Ruské televizní akademie – Vladimir Pozner.

786 00:54:27,483 --> 00:54:29,883 svůj nejoblíbenější žánr.

777 00:53:40,451 --> 00:53:46,517 Jeho život napsalo 20. století, které rozdělilo svět na rudé a bílé.

787 00:55:11,651 --> 00:55:15,957 Dobrý večer! U pořadu „Doba“ Vás vítá Vladimir Pozner.

778 00:53:46,637 --> 00:53:50,036 Narodil se a vyrostl na jedné straně železné opony,

64

6. Komentáře k překladu titulků Tato část diplomové práce je věnována komentářům k překladu dokumentárního filmu Moderátor. Výchozí literaturou pro tuto kapitolu se stala kniha Sergeje Vlachova a Sidera Florina Непереводимое в переводе (Влахов – Флорин 2012). Při tvorbě podkapitol a jednotlivých klasifikací jsme čerpali z dané publikace. Při definici dílčích pojmů jsme se opírali o Slovník lingvistických termínů pro filology (Lotko 2003), Slovník literární teorie (Vlašín 1984) a Большой толковый словарь русского языка (Кузнецов 2000).

6.1 Překlad reálií Termín reálie definuje Edvard Lotko jako „úhrn věcných znalostí a informací o společnosti, jejím životě a zvycích, prostředí, historickém pozadí, institucích apod., které jsou významné při studiu cizího jazyka“ (Lotko 2003: 96). Vlachov s Florinem (Влахов – Флорин 2012: 55–61) klasifikují reálie následovně: 1. reálie zeměpisné, 2. reálie etnografické, 3. reálie společensko-politické. Za základní dva postupy při překladu reálií pak považují překlad v širším slova smyslu a transkripci. V knize autoři dále upozorňují na to, že transkripce bývá často zaměňována s transliterací. Dokonce byly tyto dva termíny v sovětské překladatelské praxi často považovány za synonyma (Влахов – Флорин 2012: 89). I dnes není vždy jednoznačné, který z těchto dvou postupů byl při překladu použit. Slovník lingvistických termínů pro filology definuje transkripci jako „co nejvěrnější přepis zvukové formy komunikace do formy grafické, obvykle pomocí standardizovaných značek, přepis“ (Lotko 2003: 119). Transliterace je pak popsána jako „převod textu v jednom písmu do

textu

v jiném,

obvykle

při

zachování

korespondence

např. transliterace azbuky do latinky“ (Lotko 2003: 119).

65

každého

grafému,

První postup – překlad reálií v širším slova smyslu pak dále rozdělují na: 1. překlad reálie pomocí neologismu,  kalkem  částečným kalkem  adaptací  sémantickým neologismem 2. nahrazení reálie reálií v cílovém jazyce, 3. přibližný překlad reálie,  nahrazení nadřazeným slovem  nahrazení funkčním analogem  pomocí popisu, vysvětlení, komentáře 4. kontextuální překlad reálie. V překladu dokumentárního filmu Moderátor se vyskytuje několik etnografických reálií, které se vztahují k výhradně ruskému prostředí. Reálie лапта byla přeložena pomocí transkripce. Большой толковый словарь русского языка definuje tuto reálii jako 1. ruskou lidovou míčovou hru. 2. dřevěnou hůl, lopatku, pálku, kterou se odbíjí míč v této hře. (1. русская народная игра в мяч двумя партиями. 2. Деревянная палка, лопатка, бита, которой ударяют по мячу в этой игре) (Кузнецов 2000: 487). Do češtiny bylo slovo лапта přeložena jako lapta. Это похоже на лапту, как у нас

Baseball je podobný naší pálkovací hře

всегда…

lapta.

Z kontextu je patrné, že mluvčí přirovnává tuto hru k americkému baseballu. Aby český divák pochopil, že se jedná o ruskou lidovou hru, je tato reálie doplněná o popis. Pravidla této ruské hry popsal Miloš Zapletal ve třetím svazku Velké encyklopedie her (Zapletal 1987).

66

Vlachov s Florinem do etnografických reálií řadí i měrné a měnové jednotky. Pomocí transkripce je proto přeloženo i označení ruské měny рубль → rubl. Маршак платил секретарю из своего

Výplata 70 rublů, kterou platil Maršak

кармана, в общем, незаконно, но жало-

Poznerovi nezákonně „ze svého“, byla

ванье в семьсот рублей старыми,

almužnou.

с шестьдесят первого года – в семьдесят рублей новыми – совсем немного. Do etnografických reálií tito bulharští teoretikové překladu zařazují i názvy jídel a nápojů. V dokumentu Moderátor se objevují dva klasické pokrmy z těstovin. První jídlo je typické pro Rusko – макароны по-флотски, druhé pak pro Itálii – cпагетти карбонара. - Это так похоже на лапту,

- Této hře se podobá asi tak,

как макароны по-флотски...

jako se podobají makaróny po námořnicku

- Похожи на спагетти карбонара.

- špagetám carbonara.

Poslední kategorie reálií – společensko-politické – zahrnují i reálie vojenské. Sem můžeme zařadit například ženistu neboli sapéra. Oba výrazy jsou převzaty z francouzštiny (soldat du génie a sapeur). Zatímco se v ruštině zachovala druhá varianta, v češtině je slovo sapér vnímáno jako zastaralé. Při překladu jsme proto volili první variantu. «Владимир Владимирович, у вас

„Vladimire Vladimiroviči, máte obdobnou

работа, как у сапёра, вы не имеете

práci jako ženista – nesmíte udělat

права на ошибку».

chybu.“

V překládaném dokumentárním filmu se vyskytuje velké množství reálií, jež jsou spojené s existencí Sovětského svazu. Tyto společensko-politické reálie jsme se proto rozhodli analyzovat v následujících podkapitolách, které jsou věnované překladu „sovětismů“ a abreviatur. 67

6.2 Překlad „sovětismů“ Большой лингвострановедческий словарь sovětismus charakterizuje jako „cлово или оборот речи, отражающие реалии советского периода в истории России (1917–1991 гг.)“ (Прохоров 2007: 533). Vlachov s Florinem zmiňují, že pokud je text obsahující sovětské reálie určen čtenáři ze socialistické země, doporučuje se sovětismus přeložit pomocí kalku nebo transliterace či transkripce (Влахов – Флорин 2012: 140). Ve většině případů proto byla zvolena možnost překladu sovětismů kalkem nebo funkčním analogem. Abreviatury sovětských reálií rozebereme v další podkapitole. После скорой смерти Сталина

Po náhlé Stalinově smrti bylo oficiálně

«дело врачей» официально признали

„spiknutí bílých plášťů“ prohlášeno

сфабрикованным, но борьбу

za vykonstruované, ale boj

с безродными космополитами

s kosmopolity bez kořenů nikdo

никто не отменял.

nezrušil.

Счастливее советских студентов

Studentská léta v 50. letech připadala

пятидесятых годов не было и нет. Их

na období „tání“, a proto patřila

весна жизни пришлась на оттепель.

k těm nejšťastnějším.

Когда перестройка объявила

Když perestrojka označila předchozí

предыдущую эпоху застоем, люди зрелых období za epochu stagnace, lidé лет узнали, что оказывается они

Poznerova věku zjistili, že promrhali

погубили в нём свои лучшие годы.

své nejlepší roky.

Негласный приговор «невыездной» могли

Tajné rozhodnutí o zákazu vycestovat

выносить администрация или партком,

bylo vznášeno na vládní nebo stranické

но за ним всегда стояло решение

úrovni, ale poslední slovo měl vždy

комитетчиков из госбезопасности.

příslušník KGB.

68

Transliterace byla použita u následujících výrazů: Горбачёвская перестройка открыла

Gorbačovská perestrojka otevřela zemi

страну для контактов с Западом

Západu a Výbor pro rozhlas a televizi

и Гостелерадио поручили советскую

v SSSR byl pověřen zajištěním prvního

часть первого телемоста

satelitního telemostu s Američany.

с американцами через космический спутник. Петербургский инженер-путеец

Petrohradský inženýr železniční dopravy

Александр Познер эмигрировал от

Alexandr Pozner emigroval před bolševiky

большевиков в 1921 году.

v roce 1921.

Большой толковый словарь русского языка definuje přídavné jméno обречённой jako „такой, которому суждена гибель“ (Кузнецов 2000: 684). Máme za to, že v následujícím kontextu je toto adjektivum záměrně použito a má odkazovat na propagandu té doby, jako například heslo „Буржуазия – обреченный класс“. Jak tehdejší Amerika, tak i buržoazie byly odsouzeny ke svému zániku. Rozhodli jsme se proto využít pro tu dobu Leninovu formulaci o kapitalismu, který nazval právě jako „odumírající, parazitující a zahnívající“. Что ж, значит, пора уезжать из

Nastal čas odjet ze „zahnívající

обречённой Америки в Советский Союз,

a parazitující“ Ameriky do Sovětského

за которым будущее.

svazu za lepší budoucností.

69

6.3 Překlad aluzí Slovník literární teorie definuje aluzi neboli narážku jako „nepřímý odkaz k politickému, historickému, literárnímu aj. kontextu, začleněný do stavby literárního díla“ (Vlašín 1984: 18). Aluze může odkazovat na politickou či historickou událost, na konkrétní či fiktivní osobu, na citát, frazeologismus, přísloví, pořekadlo apod. V dokumentárním filmu Moderátor je zmíněn uznávaný a světově proslulý sovětský fyzik Andrej Dmitrijevič Sacharov. Jako první Rus získal Nobelovu cenu míru. Byl to ochránce lidský práv, disident, spoluzakladatel Moskevského výboru pro lidská práva. Ostře vystoupil proti sovětské intervenci v Afghánistánu, za což byl potrestán sedmiletou izolací ve městě Gorkém (dnešní Nižnij Novgorod). Právě na tuto událost naráží americký moderátor Phil Donahue v dokumentu Moderátor. У вас Сахаров в Горьком, почему

Máte akademika Sacharova ve vyhnanství

в Советском Союзе к евреям

v Gorkém. Proč se Sovětský svaz chová

относится не как к остальным людям,

k Židům jinak než k ostatním lidem?

почему позволяете каким-то старикам

Proč dovolíte, aby se nějací staříci

собираться за закрытыми дверьми,

scházeli za zavřenými dveřmi, aby

чтобы решить, что для вас хорошо,

rozhodovali o tom, co je pro vás dobré

а что плохо?!

a co ne?

Andrej Sacharov položil základy pro demokratické směřování Sovětského svazu. Rozpadu SSSR se však nedočkal, zemřel v roce 1989. Od roku 1988 je Evropským parlamentem udílena cena, která nese vědcovo jméno – Sacharovova cena za svobodu myšlení. Tímto oceněním jsou vyznamenáváni lidé, kteří se zasazují o lidská práva a svobody.20 Následující aluze odkazuje na kultovní literární a seriálovou postavu – tajného agenta Otto von Stierlitze. Stierlitz je hlavní hrdina románové série Sedmnáct zastavení jara (Семнадцать мгновений весны) spisovatele Juliana Semjonova. Na televizní obrazovce tuto postavu nezaměnitelným způsobem ztvárnil sovětský herec Vjačeslav Tichonov. Byť byl tento seriál natočen uprostřed hluboké totality, jedná se o velmi

Сахаров, Андрей Дмитриевич. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-11-17]. Dostupné z: http://1url.cz/Eh9k. 20

70

zdařilý počin s hereckými špičkami té doby. „Rozvědčík“ Stierlitz je v současném Rusku fenomén a existuje nepřeberné množství vtipů spojených právě s jeho osobou.21 Познерам достался первый этаж

Poznerovi dostali přízemí tohoto domu,

этого дома, точь-в-точь как

na vlas stejný jako u Stierlitze.

у Штирлица. Výčet aluzí, jež odkazují na skutečnou nebo smyšlenou osobu, uzavírá známá historická postava – Vilém Tell. Jedná se o lidového švýcarského hrdinu, který vedl povstání proti Habsburkům a usiloval o nezávislost švýcarské konfederace. Tato postava švýcarské mytologie se stala námětem mnoha pověstí a legend. První zmínky o tomto hrdinovi pocházejí již z konce 14. století. Vilém Tell je především známý jako výtečný lučištník, který dokáže šípem sestřelit jablko z hlavy. 22 А я ему скажу: «Я не Володя,

A já mu řeknu: „Já nejsem Vláďa,

я – Вильгельм Телль,

ale Vilém Tell, švýcarský občan.“

швейцарский гражданин». Další narážka, avšak vyjádřená pomocí citátu, odkazuje k samotnému autorovi výroku, Woodymu Allenovi – „If you want to make God laugh, tell him about your plans“. Tato aluze byla přeložená kalkem. Это называется: «Если хочешь

Víte, co se říká: „Chceš-li rozesmát

рассмешить Бога – расскажи ему

pánaboha, pověz mu o svých plánech.“

о своих планах.»

Sedmnáct zastavení jara. In: Česko-Slovenská filmová databáze [online]. 2003 [cit. 2014-11-17]. Dostupné z: http://www.csfd.cz/film/95426-sedmnact-zastaveni-jara/. 22 Вильгельм Телль. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-11-17]. Dostupné z: http://1url.cz/Ph9s. 21

71

V dokumentárním filmu je použita i aluze, která odkazuje na název filmu. Энциклопедический словарь крылатых слов и выражений uvádí aforismus „свой среди чужих, чужой среди своих“ jako název uměleckého filmu z roku 1974, který natočil režisér Nikita Michalkov. Dále slovník vysvětluje význam tohoto aforismu jako: „Иносказательно о человеке, который находится в кругу чуждых ему людей, не находит себе общества, единомышленников и т. д.“ (Серов 2005: 685). А у вас было ощущение, что у вас за

A měl jste pocit, že máte image „svůj mezi

имидж? Вот это «свой среди чужих,

cizími, cizí mezi svými?“

чужой среди своих». Další narážku v dokumentu nalézáme v nedořečeném lidovém rčení „На одном поле срать не сяду“. Большой словарь русских поговорок definuje toto vulgární a hovorové rčení jako „никаких больше общих дел не имею, не хочу, знаться с кем-л.“ (Мокиенко – Никитина 2007: 516). 1. Присесть на одном поле, это

1. Tomu se říká, že byste s ním za jeden keř

называется, нельзя.

nešel udělat ani velkou potřebu.

2. У русских есть довольно грубая

2. Rusové mají dost sprosté rčení,

пословица: «Я с ним на одном поле

které zní: „S ním bych si za jedním keřem,

«сесть» не стал бы».

řekněme, nepřidřepnul.“

Jelikož v češtině nenalezneme podobné rčení, rozhodli jsme při překladu použít opisnou variantu. Dále se ve filmu vyskytuje frazeologismus „бархатный сезон“. Большой толковый словарь русского языка popisuje toto období jako „сезон о первой половине осени как наиболее благоприятном времени для отдыха на южном курорте“ (Кузнецов 2000: 60). Стояла ранняя осень, бархатный сезон

Byl časný podzim, babí léto, nejhorší

самого страшного для Франции

období pro Francii, a to rok 1940.

сорокового года.

72

Tuto aluzi jsme přeložili funkčním analogem – babí léto. V poslední části této kapitoly se zaměříme na aluze, jež odkazují na historické události. První aluze se vztahuje k období po 2. světové válce. Široké veřejnosti je tato událost dobře známá, jednalo se o soudní proces s válečnými zločinci v Norimberku. Tato aluze byla přeložena kalkem. Я всё-таки помнил оккупацию Парижа,

Přece jsem si pamatoval okupaci Paříže

я помнил, как меня воспитали, я

i to, jak mě vychovali. Celkově jsem je

ненавидел их вообще, ненавидел за всё,

za všechno nenáviděl. Táta mi ukazoval

что было, мне папа показывал кадры из

záběry z Norimberského procesu,

Нюрнбергского процесса, тех фильмов, které sami Němci natočili v táborech. которые сами немцы снимали в лагерях. Následující historická událost je spojena s koncem Stalinovy éry. V českém prostředí je tento případ nazýván jako „spiknutí bílých plášťů“.23 Na začátku roku 1950 došlo k zatčení lékařů, kteří měli na starost léčbu vrcholných představitelů SSSR. Lékaři byli obviněni ze smrti sovětských činitelů, jelikož jim místo léčby záměrně škodili. Případ byl uměle vykonstruován a nevinné lékaře uchránila před tvrdými tresty Stalinova smrt. Při překladu jsme proto volili českou variantu této události. Тринадцатого января пятьдесят

13. ledna 1953 sovětský deník Pravda

третьего «Правда» напечатала

otiskl první článek o „spiknutí bílých

первую статью про «дело врачей».

plášťů“.

Дело врачей. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-11-17]. Dostupné z: http://1url.cz/9h9T. 23

73

6.4 Překlad abreviatur a kompozit Slovník lingvistických termínů pro filology definuje abreviaturu jako „zkratku slova nebo slovní kombinace, která zpravidla nemá slovní povahu a koexistuje s nekondenzovanými pojmenováními“ (Lotko 2003: 9). Vlachov s Florinem (Влахов – Флорин 2012: 340) nabízejí při překladu zkratkových slov tři možné postupy: 1. překlad,  pomocí abreviatury  pomocí plné formy zkratky 2. transliterace nebo transkripce, 3. přenesení abreviatury. Překlad pomocí abreviatury je možný pouze v případě, že se v cílovém jazyce vyskytuje abreviatura daného výrazu. Tímto způsobem pak byly přeloženy následující názvy: ООН → OSN США → USA ЦРУ

→ CIA

Druhé možnosti překladu – pomocí plné formy zkratky – jsme využili pouze při překladu abreviatury МГУ. Vycházeli jsme z předpokladu, že by český divák stěží rozšifroval tuto abreviaturu jako Moskevskou státní univerzitu (Московский государственный университет). Tato abreviatura byla proto přeložena funkčním analogem. Только что выученный русский язык вряд

Se svojí sotva naučenou ruštinou by těžko

ли сдашь на отлично.

zvládl přijímačky, proto volí přírodově-

Владимир Познер-младший выбирает

deckou fakultu Lomonosovovy univerzity.

биологический факультет МГУ.

74

Transkripci jsme poté zvolili u zbývajících abreviatur: ГКЧП

→

GKČP

СССР

→

SSSR

Би-би-си

→

BBC

Эй-би-си

→

ABC

Cи-эн-би-си

→

CNBC

КГБ

→

KGB

Dále jsme se rozhodli vyčlenit částečně zkratková slova, kdy je zkrácena pouze první část složené abreviatury. V českém jazyce k tomuto jevu dochází zřídka, naopak ruština těchto zkratkových tvarů hojně využívá. Прежние политобозреватели, певцы

Dřívější političtí komentátoři, propagá-

преимуществ социализма и разоблачи-

toři výhod socialismu a odhalovači plánů

тели планов Пентагона, на роль

Pentagonu se pro roli televizního

телемиротворца не подходили.

mírotvůrce nehodili.

Ve většině případů jsme se rozhodli tuto abreviaturu překládat pomocí její plné formy. Тем временем я получил повестку

Tou dobou jsem dostal povolávací rozkaz.

в армию, там мне предложили

V armádě mi major Rys nabídl studium

вообще разведшколу.

na rozvědné škole.

Да, я убийца, я убиваю наркодельцов.

Ano, jsem vrah, zabíjím drogové dealery.

Výjimku tvoří název společnosti, kde pracoval Poznerův otec. Název této firmy jsme pouze transkribovali. Владимир-старший работал

Pozner starší pracoval v Sovexportfilmu

в «Совэкспортфильме», продвигая

a šířil do Evropy sovětský film.

в Европу советское кино. 75

Následujícím druhem zkratkových slov jsou názvy institucí, funkcí nebo společností. Název je vždy utvořen z počátečních slabik celého názvu. С отцом – почти разрыв, дома вообще

S otcem téměř na nože a doma vůbec

всё не ладно, мать так и не выучила

všechno špatně. Matka se rusky nenaučila

русский, страна остаётся для неё

a země pro ni zůstala cizí. Výběr

чужой, и выбор биофака оказался

přírodovědecké fakulty nebyla správná

ошибкой.

volba.

В ноябре восемьдесят второго

V listopadu 1982 u příležitosti zvolení

по случаю избрания генсеком

Jurije Andropova generálním

Андропова ведущий Тед Коппел

tajemníkem, svolává moderátor Ted

собирает в нью-йоркской студии

Koppel do newyorského studia bývalého

бывшего шефа ЦРУ.

šéfa CIA Williama Colbyho.

Další skupinou jsou pak slova, jež byla odvozena od abreviatur. V českém prostředí to jsou například hovorová slova „kágébák“ či „esenbák“ apod. V dokumentárním filmu se vyskytují ruská slova цэрэушник a фэбээрэшник. Jelikož v českém jazyce neexistuje vhodný ekvivalent k těmto výrazům, jež označují tajné americké agenty, volili jsme při překladu opisnou variantu. Девять лет, девять лет, и я внедрился

Ano, devět let. Podařilo se mi

в эту группу американцев, она была

„infiltrovat“ do početné skupiny

очень большой, там были разные,

Američanů. V tomto různorodém kolektivu

там были наверняка и цэрэушники,

byli i lidé od CIA, FBI i komunisti,

и фэбээрэшники, и коммунисты,

byl tam každý, na koho si vzpomeneš.

и что только там не было. Následující řádky budou věnované složeninám, které byly utvořeny za pomoci cizojazyčných analytických adjektiv. Tato hybridní kompozita vznikla následkem globalizačního vlivu angličtiny ve všech sférách komunikace. Jiří Gazda k této problematice uvádí: „Последние две десятилетия развития славянских языков характеризуется ростом аналитизма и черт агглютинации в их словообразовательных 76

системах.

Одним

из

наиболее

заметных

проявлений

этой

тенденции

являетсярезкое увеличение числа сложных лексических единиц, в образовании кот орых принимают участие т. наз. Aналитические прилагательные иноязычного происхождения, стоящие в препозиции и выполняющие функцию определения. Речь идёт об интернациональных корневых морфемах типа русск. aвто-, био-, видео-, кино-, порно-, радио-, ретро-, стерео-, теле-, эко-, электро-, фото-“ (Gazda 2002: 48). V dokumentárním filmu Moderátor se vyskytují pojmenování s analytickými adjektivy tele-, radio- a kino-. Tyto slovotvorné prepozitivní elementy jsou mnohem více využívány v ruštině než v češtině. Jak dále Gazda uvádí „v češtině se např. (na rozdíl od ruštiny) nekonstituoval element kino- ve významu ‚filmový‘ (viz rus. кинорежиссер, киноспектакль), tele- ve významu ‚televizní‘ (телесериал, телепрограмма), či radio- ve významu ‚rozhlasový‘ (радиодиктор, радиопьеса)“ (Gazda 2002: 53). Při překladu jsme proto ve většině případů volili plnou formu adjektiva. киностудия

→

filmový ateliér

киномир

→

filmový svět

телемиротворец

→

televizní mírotvůrce

телестудия

→

televizní studium

телеакадемия

→

televizní akademie

телешкола

→

televizní škola

телеэкран

→

televizní obrazovka

телесобеседник

→ televizní moderátor

Transliterací byl přeložen pouze ruský výraz телемост. По телемостам из Москвы всегда

Prostřednictvím telemostů z Moskvy

в живом эфире Познер постоянно

se Pozner vždy živě účastní hlavního

участвует в главной политической

politického pořadu ABC „Nightline“.

программе ABC «Найтлайн».

77

Pří překladu jazykové přesmyčky s využitím podobných slovotvorných základů a prefixoidu tele- jsme byli nuceni použít opisnou variantu, neboť v češtině vhodné ekvivalenty nenalezneme. Ruský výraz теледеятель se dá považovat za neologismus, který se ve větší míře začíná používat až v posledních letech. Druhé slovo, теледелатель, je ryzí okazionalismus a autorova hra se slovy. Он теледеятель и теледелатель,

V televizi šéfuje, ale i vystupuje. Není

еженедельный эфир считает

pro něj problém se účastnit každý týden

минимальной рабочей нагрузкой.

živého vysílání.

Při překladu posledního kompozita jsme využili vizuální stránky filmu a místo adverbia v rádiu (pořad v rádiu) jsme použili zástupné slovo tam. Для Познера завели личную ежедневную

Poznerovi tam nabídli vlastní každodenní

радиопрограмму.

pořad.

78

6.5 Překlad antroponym a toponym Při překladu vlastních jmen a geografických názvů se nejčastěji uplatňují dva translatologické postupy – transkripce a překlad. Vlachov s Florinem se pak pokoušejí odpovědět na otázku, zda při převodu jména zvolit metodu transkribování nebo překládání. Poukazují na to, že vždy záleží na samotném jménu, na jeho vztahu k předmětu a na kontextu (Влахов – Флорин 2012: 248). Zlata Kufnerová ve své knize Překlad a čeština píše následující: „Při řešení jazykové podoby pojmenování osob (ale i míst) v překladu je třeba brát v úvahu především tyto okolnosti: 1. grafické systémy daných jazyků, 2. stupeň frekvence jména a stupeň jeho ‚domestikace‘, osvojení, 3. dobové zvyklosti“ (Kufnerová 1994: 172). Při překladu antroponym jsme v největší míře použili transkripci, aby byl zachován ruských charakter vlastního jména. Západoevropská jména a příjmení jsou pak přejata ve své výchozí grafické podobě. Adaptaci jsme zvolili pouze u několika vybraných jmen, jelikož čeština nabízí vhodné ekvivalenty daného jména.  překlad ruských jmen pomocí transkripce: Владимир

→

Vladimir

Елена

→

Jelena

Екатерина

→

Jekatěrina

Валентина

→

Valentinа

Леонид

→

Leonid

Корней

→

Korněj

Самуил

→

Samuil

Аркадий

→

Arkadij

Сергей

→

Sergej

Николай

→

Nikolaj

Арсений

→

Arsenij

79

 překlad ruských patronymik (jmen po otci) pomocí transkripce: Владимирович →

Vladimirovič

Яковлевич

→

Jakovlevič

Георгиевич

→

Georgijevič

Антонович

→

Antonovič

Ивановна

→

Ivanovna

Zlata Kufnerová k problematice překladu patronymik uvádí: „Praxe je taková, že se oslovení pomocí křestního jména a patronymika v českém překladu z ruštiny ponechává. Tento typ oslovení je pak velice výrazným signálem cizosti, tj. signalizuje i lingvisticky nepříliš školenému čtenáři, že jde o autentické ruské prostředí“ (Kufnerová 1994: 167). S ohledem na tvorbu titulků jsme byli nuceni v některých případech jméno po otci vynechat.  překlad ruských mužských příjmení pomocí transkripce: Андропов

→

Andropov

Сахаров

→

Sacharov

Михеев

→

Michejev

Горбачёв

→

Gorbačov

Ельцин

→

Jelcin

Барашкин

→

Baraškin

Громыко

→

Gromyko

Вышинский

→

Vyšinskij

Лапин

→

Lapin

Шевченко

→

Ševčenkо

Маршак

→

Maršak

Чуковский

→

Čukovskij

Парфёнов

→

Parfjonov

Познер

→

Pozner

Рысь

→

Rys

80

V předkládaném dokumentárním filmu nalezneme hned několik aluzí s odkazem na významné politické činitele v Sovětském svazu. Jako první je zmíněn Andrej Andrejevič Gromyko a za ním hned následuje Andrej Januarjevič Vyšinskij. Вот скажем, он помогал Громыко...

Řekněme, že pomáhal Gromykovi,

что я говорю?! Вышинскому

co to povídám, Vyšinskému s projevy

выступать в ООН.

před OSN.

Andrej Gromyko byl sovětský politik a diplomat. Během 2. světové války působil jako velvyslanec v USA. Stal se prvním představitelem SSSR v Organizaci spojených národů. Dlouhou dobu zastával funkci ministra zahraničních věcí Sovětského svazu (1957–1985).24 Andrej Vyšinskij, vystudovaný právník, byl rovněž sovětským politikem a diplomatem. V letech 1949 až 1953 vedl Ministerstvo zahraničních věcí SSSR. Poté byl rok stálým zástupcem Sovětského svazu v OSN. Je spoluzodpovědný za smrt milionů lidí v Sovětském svazu.25 V dokumentu Moderátor

dále

vystupuje

sovětský

„přeběhlík“

Arkadij Nikolajevič Ševčenko.26 Jeho život byl spojen se sovětskou diplomacií. Od roku 1956 pracoval na Ministerstvu zahraničních věcí SSSR, byl poradcem ministra zahraničí Gromyka v letech 1970 až 1973. Poté zastával funkci náměstka generálního tajemníka OSN Kurta Waldheima (1973–1977). Od roku 1975 zůstal natrvalo v USA, kde spolupracoval s americkými tajnými službami a získával pro ně po dobu dvou let informace. Následně zažádal v Americe o politický azyl. …и бывшего заместителя генерального

… a bývalého náměstka generálního

секретаря ООН Аркадия Шевченко,

tajemníka OSN Arkadije Ševčenka,

советского дипломата, оставшегося в

sovětského diplomata, který zůstal v USA.

США.

Громыко, Андрей Андреевич. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-11-17]. Dostupné z: http://1url.cz/Oh9j. 25 Вышинский, Андрей Януарьевич. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-11-17]. Dostupné z: http://1url.cz/th94. 26 Шевченко, Аркадий Николаевич. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-11-17]. Dostupné z: http://1url.cz/oh9Z. 24

81

 překlad ženských ruských příjmení pomocí transkripce: Познер

→

Poznerová

Караганова

→

Karaganovová

Орлова

→

Orlovová

Чемберджи

→

Čemberdžiová

Při překladu ženského příjmení ať už ruského, nebo cizího původu jsme se uchýlili k přechylování. Přechylování je v češtině oproti jiným slovanským jazykům striktně dodržováno a ženské příjmení díky němu získává ryze český charakter. K přechylování nedochází jen ve výjimečných případech, kdy je nositelka daného příjmení veřejně známá osobnost jako například Greta Garbo, Edith Piaf nebo Marilyn Monroe.27 

překlad hypokoristik pomocí transkripce: Коля

→

Kolja

Гигит

→

Gigit

Гоша

→

Gošа

Тотоша

→

Totoša

Кокоша

→

Kokoša

Zdrobnělá forma jména Nikolaj zní Kolja. Zdrobnělina Goša může být utvořena od křestních jmen Georgij, Igor nebo Jegor. Hypokoristika Totoša a Kokoša pak vznikla na základě tvůrčích schopností spisovatele Korněje Čukovského. Jméno Totoša bylo odvozeno od jména Viktorija a Kokoša od jména Nikolaj. 

adaptace křestních jmen a hypokoristik: Наталия

→

Natálie

Виктория

→

Viktorie

Софья

→

Sofie

Розалия

→

Rozálie

Александр

→

Alexandr

Пётр

→

Petr

Naše řeč. Přechylování příjmení v češtině [online]. 1979 [cit. 2014-11-26]. Dostupné z: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=6153. 27

82

Вильгельм

→

Vilém

Маша

→

Máša

Володь (Володя)→

Vláďa

Катя

Káťa

→

Adaptaci jsme se rozhodli využít u výše uvedených jmen hlavně z toho důvodu, že se téměř neliší od jmen původních. U ženských křestních jmen se změna týká pouze zakončení. U mužských jmen a hypokoristik pak byly vybrány české obdoby původního jména. 

Mužská jména a příjmení cizího původu jsme ponechali v jejich výchozí grafické podobě: Фил Донахью

→

Phil Donahue

Роджер Эйлс →

Roger Ailes

Тед Коппел

→

Ted Koppel

Джон Донн

→

John Donne

Томас Морр

→

Thomase Moore

Телль

→

Tell

Шекспир

→

Shakespear

Киплинг

→

Kipling

Блейк

→

Blake

Бёрнс

→

Burns

Гутенберг

→

Gutenberg

Юшкявичюс

→

Juškevičius

Штирлиц

→

Stierlitz

V dokumentu je zmíněn i Henrikas Algirdas Juškevičius.28 Tento sovětský a po rozpadu SSSR ruský inženýr a diplomat se narodil v Litvě. Vystudoval fakultu elektrotechniky se zaměřením na radiové spojení a vysílání. V letech 1966 až 1971 působil v Mezinárodní organizaci pro rozhlas a televizi (Intervize) v Praze. Poté byl až do rozpadu Sovětského svazu ve Výboru pro rozhlas a televizi v SSSR

Юшкявичюс, Хенрикас-Альгирдас Зигмо. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-11-17]. Dostupné z: http://1url.cz/6h9I. 28

83

(Gosteleradio SSSR). Od roku 1991 zastával funkci poradce, později tajemníka generálního ředitele organizace UNESCO. И тут наступила тишина,

Rozhostilo se ticho a Juškevičius, díky

и Юшкявичюс, дай ему Бог,

Bohu za něj, se zasněně podíval do stropu,

посмотрев на потолок, мечтательно,

a se svým litevským přízvukem pronesl:

со своим литовским акцентом, сказал:

„To by mě zajímalo, jak potrestají

«Да, интересно, как накажут

Ševčenka za to, že hovořil s Poznerem.“

Шевченко за то, что он разговаривал с Познером?» 

Ženská jména a příjmení cizího původu jsme ponechali v jejich původní variantě: Маргарит

→

Marguerite

Жеральдин Дюбуа Люттен →

Geraldine Dubois Luttenová

Жеральдин Дюбуа Нибуайе →

Geraldine Dubois Niboyetová

Керолайн Пратт

Caroline Prattová

→

Jak již bylo výše zmíněno, rovněž jsme se rozhodli tato cizí ženská příjmení přechylovat. Při překladu toponym, tedy geografických názvů, jsme uplatnili stejné postupy jako u překladu antroponym. Navíc zde byla použita metoda překladu kalkem. 

názvy ulic a částí města jsme ponechali v jejich původní variantě:

улица Нарцисс Диаз

→

ulice Narcissa Diaze

Ист-Сайд 10-ая стрит

→

East Side 10. ulice

Бульвар Виктор

→

Boulevard Victor

Ноллендорф-штрассе

→

ulice Nollendorfstrasse

Карлсхорст

→

Karlshorst

Нью-Йорк

→

New York

Биарриц

→

Biarritz

84



názvy ulic přeložené pomocí transkripce:

Чистый переулок

→

Čistyj pereulok

Пятницкая улица

→

ulice Pjatnickaja

улица Земляной Вал

→

ulice Zemljanoj Val



názvy pamětihodnosti přeložené kalkem:

Бранденбургские ворота

→

Braniborská brána

Ленинские горы

→

Leninské hory

Петропавловская крепость → 

Petropavlovská pevnost

názvy měst byly převedeny s příslušnou hláskoslovnou modifikací:

Париж

→

Paříž

Берлин

→

Berlín

Jak Zlata Kufnerová k otázce překladu toponym podotýká: „U řady místních jmen je již historická tradice kulturních i jiných kontaktů, a tak se ustálila adaptovaná podoba jména: Paříž, Petrohrad, Londýn, Vídeň, Lipsko, Cáchy, Curych. Problémem bývají spíše názvy míst, která nejsou tak frekventovaná (např. Jaroslavl), dále jména pomístní, traťová, názvy ulic, náměstí“ (Kufnerová 1994: 175).  názvy měst přeložené pomocí transkripce: Горький

→

Gorkij

Ленинград

→

Leningrad

Санкт-Петербург

→

Sankt-Petěrburg

85

6.6 Překlad slovesných kondenzátorů Ruština oproti češtině ve značné míře využívá slovesné kondenzátory. Tyto polovětné útvary bývají zpravidla doprovázeny rozvíjejícími členy a svým obsahem dokážou ve zhuštěné formě vyjádřit vedlejší děj, který je podřízen ději hlavnímu. Řadí se k nim obraty s přechodníky, obraty se slovesnými adjektivy (participii) a obraty infinitivní (Žaza 1999: 81). Na rozdíl od ruštiny, kde se běžně setkáváme s použitím přechodníků ve větách, přechodníky v češtině nabyly archaického příznaku. Při překladu z ruštiny je proto tento kondenzační prostředek většinou nahrazen vedlejší větou, případně je použita předložková vazba, nebo parataktické rozvití věty. V dokumentárním filmu Moderátor se často setkáme i se slovesnými adjektivy. Stanislav Žaža k participiím poznamenává: „Tyto obraty vyjadřují vedlejší děj, který se však chápe jako vlastnost jeho činitele nebo nositele. Bývají často bohatě rozvinuty, ale přesto je jejich výhodou stručnost. […] Vhodně mohou nahradit větu uvozenou vztažným zájmenem который, кто, что“ (Žaza 1999: 81). Při překladu přechodníkových konstrukcí do češtiny jsme nejčastěji volili vedlejší větu příslovečnou, nebo byla tato konstrukce nahrazena větou hlavní.  Překlad obratů s přechodníky vedlejší větou příslovečnou časovou: Здесь и сейчас штаб военно-воздушных сил, но в сороковом году армия не спасла Францию, капитулировав через месяц боёв, и немцы вошли в Париж.

Stále zde je velitelství vojenského letectva, ale v roce 1940 armáda neochránila Francii, když se vzdala po měsíčním boji, a Němci vstoupili do Paříže.

Из СССР увезённый всего в 13 лет и совсем не знавший тамошних порядков Владимир Познер-старший не просто любил Россию, он симпатизировал большевистскому строю и своих левых взглядов не скрывал, открыто помогая работе советской миссии в Нью-Йорке.

Vladimira Poznera staršího odvezli ze SSSR v pouhých 13 letech. I díky neznalosti tamějších poměrů Rusko miloval a sympatizoval s bolševickým režimem. Své levicové postoje neskrýval, když otevřeně pomáhal sovětské misi v New Yorku.

86

Советский ведущий успевал говорить и по-русски, и по-английски, спрашивал, слушал, добавлял от себя, носился по студии, и наконец даже упал, подбегая к кому-то с микрофоном.

Sovětský moderátor stíhal hovořit rusky i anglicky. Ptal se, poslouchal, doplňoval, pobíhal po studiu, až nakonec skoro upadl, když k někomu přibíhal s mikrofonem.

 Překlad obratu s přechodníkem vedlejší větou přívlastkovou: То есть он подготовил для него некоторые факты, некоторые конкретные вещи, которые, скажем, тот же Вышинский, так сказать, показав блистательные знания Соединнёных штатов, значит, в ООН выложил.

To znamená, že pro něho připravoval materiály, díky kterým Vyšinskij prokázal oslnivé znalosti o USA a interpretoval je OSN.

 Překlad obratu s přechodníkem vedlejší větou důsledkovou: И Лапин, так обращаясь, он вообще был ещё хороший актёр, обращаясь ко всей публике, говорит: «Ха, смотрите, как он не любит, когда его критикуют!»

Lapin byl navíc ještě dobrý herec, takže se otočil ke všem ostatním a pronesl: „Jen se podívejte, jak se mu nelíbí, když ho někdo kritizuje!“

 Překlad obratů s přechodníky hlavní větou nebo souřadně spojenými hlavními i vedlejšími větami: Владимир Познер-старший в Америке быстро богател, занимаясь прокатом фильмов, имел связи и влияния в киномире.

Vladimir Pozner starší v Americe rychle bohatl. Zajišťoval distribuci filmů, měl známosti a vlivy ve filmovém světě.

И вот прошло сорок лет, даже с небольшим хвостиком, сорок лет, прежде чем я вернулся, и, ни о чём не думая, я просто так повернулся и вдруг увидел вот, вот эту картину.

A uplynulo něco málo přes 40 let, než jsem se sem vrátil. Na nic jsem teď nemyslel, prostě jsem se tak otočil a najednou se mi vybavil tento okamžik.

87

Владимир-старший работал в «Совэкспортфильме», продвигая в Европу советское кино.

Pozner starší pracoval v Sovexportfilmu a šířil do Evropy sovětský film.

Ну, вот я приехал, страшно волнуюсь, вообще, совершенно не понимая, что от меня хотят.

Tak jsem přijel, měl jsem strašnou trému. Vůbec jsem nechápal, co mi chtějí.

И тут наступила тишина, и Юшкявичюс, дай ему Бог, посмотрев на потолок, мечтательно, со своим литовским акцентом, сказал: «Да, интересно, как накажут Шевченко за то, что он разговаривал с Познером?»

Rozhostilo se ticho a Juškevičius, díky Bohu za něj, se zasněně podíval do stropu a se svým litevským přízvukem pronesl: „To by mě zajímalo, jak potrestají Ševčenka za to, že hovořil s Poznerem.“

Лапин, чуть сбавив тон, говорит: «Владимир Владимирович, у вас работа, как у сапёра, вы не имеете права на ошибку».

Lapin trochu ztlumil hlas a říká: „Vladimire Vladimiroviči, máte obdobnou práci jako ženista – nesmíte udělat chybu.“

Он теледеятель и теледелатель, еженедельный эфир считает минимальной рабочей нагрузкой, затевает цикл документальных фильмов, не оставляя конечно воскресного ток-шоу, своего любимого жанра.

V televizi šéfuje, ale i vystupuje. Není pro něj problém se účastnit každý týden živého vysílání. Chystá dokumentární cyklus, ale přitom neopomíjí ani svoji nedělní talk show, svůj nejoblíbenější žánr.

Жить в оккупированной Франции становилось невыносимо, в огне уже вся Европа, и с великим трудом, попав на португальский пароходик, семья Познеров бежит в Америку.

Život v okupované Francii začal být nesnesitelný, celá Evropa už byla v plamenech, avšak Poznerova rodina se i přes velké potíže dostala na portugalský parník a utekla do Ameriky.

Запреты падали один за другим, наконец, оставаясь невыездной, страна стала «въездной».

Síla příkazů a zákazů postupně slábla, ze země se sice nedalo vycestovat, ale dalo se sem přicestovat.

88

Родиться и вырасти по ту сторону железного занавеса, чтобы потом, живя по другую его сторону, чувствовать несвободу слова и бесправие на выезд и возвращение, чтобы потом, когда занавес рухнул ратовать за свободы и права, став бессменным президентом телеакадемии и ректором собственной телешколы, рекордсменом мастер-классов, проведённых на телестудиях в самой глубокой глубинке.

Narodil se a vyrostl na jedné straně železné opony, aby poté žil na její druhé straně a pocítil nesvobodu slova a cestování. Když padla železná opona, hájil svobodu a právo, stal se stálým prezidentem televizní akademie a rektorem vlastní televizní školy, rekordmanem v počtu uskutečněných kurzů v těch nejmenších regionálních studiích.

I druhý typ slovesných kondenzátorů – participia – se v dokumentárním filmu Moderátor vyskytoval poměrně v hojném počtu, proto jsou níže uvedena pouze vybraná slovesná adjektiva. Při překladu participií jsme nejčastěji volili vhodný český ekvivalent. Dále byla slovesná adjektiva přeložena vedlejší větou přívlastkovou a v několika případech byla tato konstrukce nahrazena i hlavní větou.  Překlad slovesného adjektiva příslušným ekvivalentem: Жить в оккупированной Франции становилось невыносимо, в огне уже вся Европа, и с великим трудом, попав на португальский пароходик, семья Познеров бежит в Америку.

Život v okupované Francii začal být nesnesitelný, celá Evropa už byla v plamenech, avšak Poznerova rodina se i přes velké potíže dostala na portugalský parník a utekla do Ameriky.

Холодным летом пятьдесят третьего на гуманитарные специальности посту -пать боязно, только что выученный русский язык вряд ли сдашь на отлично.

Během chladného léta roku 1953 se Pozner obává přihlásit na humanitní obory. Se svojí sotva naučenou ruštinou by těžko zvládl přijímačky, proto volí přírodovědeckou fakultu Lomonosovovy univerzity.

Реквизированные у немцев коттеджи Němcům zabrané rodinné domky připadly ценным специалистам давали по významným odborníkům, vždy jeden одному на две семьи. domek na dvě rodiny. 89

После скорой смерти Сталина «дело врачей» официально признали сфабрикованным, но борьбу с безродными космополитами никто не отменял.

Po náhlé Stalinově smrti bylo oficiálně „spiknutí bílých plášťů“ prohlášeno za vykonstruované, ale boj s kosmopolity bez kořenů nikdo nezrušil.

 Překlad slovesného adjektiva vztažnou větou: Его считают русским, выросшим в Америке.

Je považován za Rusa, který vyrostl v Americe.

Офицеры, не окончившие за войны Ano, důstojníci, kteří během války школы. nedokončili školy.

В ноябре восемьдесят второго по случаю избрания генсеком Андропова ведущий Тед Коппел собирает в ньюйоркской студии бывшего шефа ЦРУ, тот противостоял Андропову, бывшему шефу КГБ, венгерского журналиста-эмигранта, Андропов был послом в Венгрии во время восстания пятьдесят шестого года, и бывшего заместителя генерального секретаря ООН Аркадия Шевченко, советского дипломата, оставшегося в США.

V listopadu 1982 u příležitosti zvolení Jurije Andropova generálním tajemníkem, svolává moderátor Ted Koppel do newyorského studia bývalého šéfa CIA Williama Colbyho, maďarského novináře v emigraci Endre Martona a bývalého náměstka generálního tajemníka OSN Arkadije Ševčenka, sovětského diplomata, který zůstal v USA.

Его биографию написал двадцатый век, Jeho život napsalo dvacáté století, расколовший мир на белых и красных. které rozdělilo svět na rudé a bílé.  Překlad slovesného adjektiva hlavní větou: Единственная из здравствующих Познеров, родившаяся в царской России, она всю жизнь в этой большой парижской квартире.

Ta jediná je stále naživu. Narodila se v carském Rusku a celý život strávila v tomto velkém pařížském bytě.

90

Из СССР увезённый всего в тринадцать лет и совсем не знавший тамошних порядков Владимир Познер-старший не просто любил Россию, он симпатизировал большевистскому строю и своих левых взглядов не скрывал.

91

Vladimira Poznera staršího odvezli ze SSSR v pouhých 13 letech. I díky neznalosti tamějších poměrů Rusko miloval a sympatizoval s bolševickým režimem.

ZÁVĚR Cílem diplomové práce s názvem Komentovaný překlad titulků k dokumentárnímu filmu ‚Veduščij‘ (Parfjonov o Poznere) bylo vytvořit adekvátní překlad titulků k dokumentárnímu filmu Moderátor. Výběr právě tohoto dokumentu nebyl náhodný. Postava Vladimira Poznera je natolik zajímavá, že si, dle našeho názoru, zaslouží být představena i českému publiku. Prvotní impuls k sepsání této diplomové práce představovala autobiografická kniha Прощание с иллюзиями samotného aktéra filmu. Původní záměr – přeložit vybrané části této biografie – byl pozměněn. Namísto toho byl zvolen překlad dokumentárního filmu Moderátor, který je věnovaný osobě Vladimira Poznera. Film natočil Leonid Parfjonov u

příležitosti

oslav

Poznerova

jubilea.

Dokument zachycuje nejdůležitější události z Poznerova života a představuje i historickou sondu do dějin druhé poloviny dvacátého století. Diplomová práce se skládá ze dvou částí – teoretické a praktické. Poznatky z teoretické části jsme následně aplikovali v části praktické. První dvě kapitoly teoretické části jsou zaměřeny na osobnosti ruské publicistiky – Vladimira Poznera a Leonida Parfjonova. Kapitola věnovaná Vladimiru Poznerovi se snaží dokreslit portrét tohoto předního ruského moderátora a novináře. Společně pak s dokumentárním filmem vytváří ucelený obraz Poznerova života. Následující kapitola pojednává o samotném autorovi dokumentárního filmu Moderátor – Leonidu Parfjonovovi. V krátkosti zde je nastíněn profesní život Parfjonova a jeho autorské počiny. Ke jménu Leonida Parfjonova neodmyslitelně patří dokumentární cyklus Намедни. Наша эра. Dovolujeme si tvrdit, že se tímto projektem zapsal „zlatým písmem“ do dějin ruského televizního vysílání. V této kapitole se také věnujeme společnému projektu Vladimira Poznera a Leonida Parfjonova na televizním kanále Dožď i jejich místu na ruské televizní obrazovce. Naše pozornost je dále zaměřena na audiovizuální překlad. Toto poměrně mladé odvětví translatologie se stalo díky bouřlivému rozmachu informačních technologií jedním z nejperspektivnějších a překladatelům do budoucna nabízí nové možnosti uplatnění. V této kapitole je popsána charakteristika audiovizuálního překladu a jeho jednotlivých forem – dabingu, titulků a voice-overu. V závěru kapitoly jsou pak porovnány dva nejpopulárnější druhy audiovizuálního překladu – dabing a titulky. Dabing má v České republice svoji historickou tradici a převážná část populace proto dává přednost této formě před titulky. Titulky však mají výsadní postavení 92

v kinech a pomalu se začínají objevovat i na televizních obrazovkách. Z ekonomického hlediska jsou několikanásobně levnější než dabing a umožňují divákovi sledovat film v originálním znění, s původními hlasy herců. Naopak pro dabing hovoří zejména to, že se při něm nemusí tolik zasahovat do textu, je profesionálnější a navíc nenutí diváka rozdělovat pozornost mezi děj na plátně a jeho psaný překlad. Každá z těchto forem má své zastánce i odpůrce a všechny výše uvedené argumenty mají své opodstatnění. V poslední kapitole teoretické části jsou zpracovány samotné titulky. Pro naši práci byly stěžejní, proto jsme je podrobili komplexní analýze. V současné době bohužel neexistuje jednotná klasifikace titulků. Většina odborníků se přiklání k základnímu dělení titulků z hlediska lingvistického a technického. Z lingvistického pohledu pak rozlišujeme titulky intralingvální a interlingvální. Z technického hlediska se jedná o titulky otevřené (klasické) nebo skryté. V této kapitole jsou dále popsány formální a lingvistické požadavky na vzhled titulků. Z hlediska formální stránky musíme při tvorbě titulků stále pamatovat na tzv. dvojí omezení titulků, tedy prostorové a časové omezení. Jednotlivé repliky proto musí být ve většině případů zestručněny, aby si je divák stihl pohodlně přečíst. Titulky dále mohou být rozloženy na jeden nebo dva řádky. Pokud jsou rozděleny do dvou řádků, první řádek by měl být o něco kratší, aby společně vytvořily tvar pyramidy. Je doporučeno, aby barva titulků byla bílá, a za typ písma se nejčastěji volí Helvetika nebo Arial. Lingvistické požadavky zahrnují především gramatickou bezchybnost. Dále v této kapitole upozorňujeme na to, že titulky jsou na rozdíl od dabingu spisovnější, neboť spisovná varianta bývá mnohdy kratší než její hovorová alternativa. Při tvorbě titulků se používají tři základní překladatelské univerzálie – zjednodušování, normalizace a explicitace. Při překladu dokumentu Moderátor jsme nejčastěji volili zjednodušování na úrovni syntaxe, kdy jsme dlouhá souvětí rozdělili na samostatné věty. V překládaném dokumentárním filmu se dále vyskytuje celá řada přeřeknutí, nedořečených myšlenek a opakování téhož sdělení, proto jsme se snažili o celkové zlogičtění textu. Častým jevem bylo použití tzv. slovní vaty (např. вообще, и вот, так сказать, короче говоря, в общем, ну…). Díky výše zmíněným faktorům jsme nebyli nuceni text tolik krátit, takže nedošlo k ochuzení jednotlivých výpovědí. V následující podkapitole – Interpunkce – se naše pozornost zaměřila na dělení slov na konci řádku. V titulcích k dokumentu Moderátor jsme proto dbali na to, aby toto dělení nepůsobilo rušivě a mělo svoji logiku. Výpustku neboli trojtečku jsme 93

při překladu použili pouze u nedokončených myšlenek. Další z interpunkčních znamének – spojovník – uvozoval repliky postav během dialogu. Teoretická část je uzavřena podkapitolou, jež je věnována amatérským titulkům. I díky komunitě amatérských překladatelů titulků došlo ke zlepšení kvality titulků. Vznikají nové programy na jejich vytváření, vedou se diskuze na toto téma a dokonce vznikají první obory, které se studiu překládání titulků věnují. Praktická část byla rozdělena na dvě kapitoly. První kapitola obsahuje přeložené titulky k dokumentárnímu filmu Moderátor. Při tvorbě titulků jsme použili titulkovací program volně dostupný na Internetu – VisualSubSync. Hlavní výhodou tohoto programu je, že obsahuje i zvukovou stopu videa, která umožňuje snadnější vkládání titulků. Dokument s titulky je určen pro multimediální přehrávač VLC Media Player. Druhá kapitola praktické části se soustředí na komentáře k překladu titulků. V první podkapitole se věnujeme překladu reálií. Vzhledem k charakteru dokumentu se jich v textu mnoho nevyskytovalo. Reálie spojené s obdobím Sovětského svazu jsme analyzovali v následující podkapitole. Při překladu „sovětismů“ jsme vycházeli z předpokladu, že tyto pojmy nejsou pro velkou část obyvatel České republiky, kteří zažili okupaci, neznámé. Tyto reálie jsme přeložili kalkem (эпоха застоя → období stagnace), funkčním analogem (комитетчик → příslušník) a v několika případech byla použita transliterace (перестройка → perestrojka). Další podkapitola pojednává o aluzích. V dokumentu nalezneme odkazy jak na postavy reálné (Andrej Sacharov), tak i fiktivní (Otto von Stierlitz) nebo historické (Vilém Tell). Ve filmu Moderátor se dále vyskytují aluze v podobě citátu, rčení, aforismu i frazeologismu a ve dvou případech je zde i odkaz na historickou událost (Norimberský proces a „spiknutí bílých plášťů“). Následující podkapitola je zaměřena na komentáře k překladu abreviatur a kompozit. Zkratková slova jsme nejčastěji transkribovali a v jednom případě byl zvolen překlad pomocí funkčního analogu (МГУ → Lomonosovova univerzita). Částečně zkratková slova byla přeložena pomocí jejich plné formy (například политобозреватели → političtí komentátoři). Dále v této podkapitole analyzujeme kompozita utvořená za pomoci cizojazyčných analytických adjektiv. V dokumentu Moderátor se vyskytují slovotvorné prepozitivní elementy tele-, radio- a kino-. Složeniny obsahující tyto prepozitivní elementy jsme přeložili plnou formou adjektiva (např. телесобеседник → televizní moderátor). Předposlední podkapitola komentářů překladu se soustředí na překlad antroponym a toponym. Vlastní jména účastníků doku94

mentárního filmu byla transkribována a u západoevropských jmen a příjmení byla přejat a jejich výchozí grafická podoba. V několika případech byla zvolena i adaptace vlastního jména. U překladu místních jmen jsme postupovali obdobně jako u překladu vlastních jmen. Navíc zde byla uplatněna metoda překladu kalkem (například Петропавловская крепость → Petropavlovská pevnost). Praktickou část uzavírá podkapitola, jež je věnována slovesným kondenzátorům. Naše pozornost se zaměřuje na překlad obratů s přechodníky a slovesnými adjektivy. Přechodníkové konstrukce byly přeloženy pomocí vedlejší věty příslovečné, nebo byla tato konstrukce nahrazena hlavní větou. U druhého typu slovesných kondenzátorů – participií – jsme při překladu nejčastěji volili vhodný český ekvivalent. V několika případech byla tato slovesná adjektiva přeložena vedlejší vztažnou větou nebo větou hlavní. Během překladu titulků jsme se nesetkali s vážnějšími problémy. V dnešní době lze na internetu vyhledat doporučené postupy pro tvorbu titulků či rady zkušenějších kolegů překladatelů. Proces titulkování je z našeho pohledu časově náročný a vyžaduje pečlivost, trpělivost a jazykový cit. Nejnáročnější fázi představovalo samotné zakládání titulků, kdy bylo třeba rozhodnout, která informace není pro diváka nezbytná, případně, jak výpovědi upravit, aby se vešly do časového rozpětí. Z vlastní zkušenosti však můžeme říct, že při tvorbě titulků dochází k rozšiřování slovní zásoby, k osvojování nových slovních obratů i k upevňování výslovnosti ruských slov se správným přízvukem a intonací. Hotové titulky společně s filmem utvářejí jednotný celek a překladatelova stopa je v nich nesmazatelně vtisknuta.

95

РЕЗЮМЕ Настоящая дипломная работа «Комментированный перевод субтитров к документальному фильму «Ведущий» (Парфёнов о Познере)» посвящена проблематике создания субтитров к документальному фильму. Целью работы было

создание

соответствующего

перевода

к документальному

фильму

«Ведущий». В результате проведённого исследования личность главного героя фильма может быть представлена чешским телезрителям. Поводом к написанию дипломной работы стала книга Владимира Познера «Прощание с иллюзиями». В автобиографии описана необыкновенная жизнь этого известного российского телеведущего

и публициста.

Признанный

российский

журналист

Леонид Парфёнов по мотивам указанной книги снял документальный фильм «Ведущий»,

посвящённый

семидесятилетию

Владимира

Познера.

В фильме показаны самые яркие и значительные моменты из жизни Познера, и в то же время фильм представляет собой историческое свидетельство о событиях второй половины двадцатого века. Дипломная работа состоит из двух частей: теоретической и практической. В теоретической

части

основное

внимание

уделяется

представителям

российской журналистики: Владимиру Познеру и Леониду Парфёнову. Основным источником стала вышеуказанная биография «Прощание с иллюзиями» и официальные сайты обоих журналистов. В разделе, посвящённом Познеру, приводятся факты из его биографии, которые дополняют информацию, представленную в документальном фильме и создают более полный портрет этого

выдающегося

приводится

телеведущего

информация

об

и журналиста.

авторе

В следующем

документального

фильма

разделе Леониде

Парфёнове, кратко описывается его профессиональная жизнь и авторские телепроекты. С именем Леонида Парфёнова неотъемлемо связан документальный цикл «Намедни. Наша эра». Именно благодаря этому циклу он вошёл, по нашему мнению, в историю российского телевидения. В этом разделе также затрагивается сотрудничество Познера с Парфёновым на телеканале «Дождь» и их место на российском телевидении. Далее в теоретической части особое внимание уделено аудиовизуальному переводу. Аудиовизуальный перевод является относительно молодой отраслью 96

переводоведения,

и благодаря

размаху

информационных

технологий

он предлагает новые возможности для переводчиков. В этом разделе дана характеристика

аудиовизуального

перевода

и его

отдельных

форм:

дублирования, субтитрования и закадрового перевода. В конце данного раздела проанализированы плюсы и минусы дублирования и субтитрования, приводится их сравнение. В Чешской Республике дублирование имеет свою историческую традицию и представляет собой более популярную форму перевода, чем перевод с субтитрами.

Однако

субтитрование

в кинотеатрах

и постепенно

начинает

занимает появляться

монопольную даже

на

позицию

телеэкранах.

С экономической точки зрения создание субтитров обходится в несколько раз дешевле, чем дубляж и позволяет телезрителю смотреть данный фильм в оригинале с исходным голосом актёров. Преимущество дубляжа состоит в следующем: не требуется внесения большого количества поправок в текст, дубляж производит впечатление более высокого уровня профессионализма, кроме того, телезрителю не приходится постоянно переключать внимание с хода действия на субтитры и наоборот. У каждой из этих форм аудиовизуального перевода имеются свои сторонники и противники, и каждый из вышеприведённых аргументов имеет свое обоснование. Последний раздел теоретической части посвящён разработке субтитров и их комплексному анализу. В настоящее время, к сожалению, не существует единой классификации субтитров. Большинство специалистов склоняется к основной

классификации

субтитров:

с лингвистической

точки

зрения

и с технической точки зрения. С лингвистической точки зрения выделяются субтитры интралингвистические и интерлингвистические. С технической точки зрения различают субтитры открытые (обычные) и скрытые. В указанном разделе

также

приводятся

формальные

и лингвистические

требования

к созданию субтитров. При создании субтитров мы должны учитывать тот факт, что субтитры ограничены пространством и временем, ввиду чего отдельные реплики могут быть сокращены для того, чтобы телезрителю было удобно их прочесть. Что касается расположения, субтитры должны быть размещены на одной или двух строках в нижней части экрана. Цвет для субтитров рекомендуется белый, чаще всего используется шрифт Helvetika или Arial. К лингвистическим требованиям относится, прежде всего, грамматическая 97

безошибочность.

В данном

разделе

также

уделяется

внимание

тому,

что субтитры, в отличие от дубляжа, более приближены к литературной норме, так как литературный вариант часто является более коротким, чем его разговорная альтернатива. При создании субтитров применяются три основные переводческие универсалии: упрощение, нормализация и эксплицитность. При переводе документального фильма мы обычно использовали упрощение на синтаксическом уровне: длинные сложные предложения были расчленены на самостоятельные предложения. В представленном документальном фильме также встречается целый ряд обмолвок, недосказанных мыслей и повторений одного и того же сообщения, поэтому мы стремились к тому, чтобы текст стал более чётким и логичным. Частое явление в фильме представляли собой «слова-паразиты» (напр. вообще, и вот, так сказать, короче говоря, в общем, ну…). Благодаря вышеуказанным факторам нам удалось избежать сокращений объёма

за

счет

отдельных

высказываний.

В следующем

подразделе

«Пунктуация» наше внимание сосредоточено на переносе слов в конце строки. В субтитрах к документальному фильму «Ведущий» мы следили за тем, чтобы перенос слов не производил нарушающее впечатление на зрителя и имел свою

логику.

Многоточие

было

использовано

только

при

переводе

незаконченных высказываний. Следующим знаком препинания является дефис, который ставится в начале каждого диалога, состоящего из двух строк. Теоретическую часть завершает подраздел, посвящённый любительским субтитрам (фэнсаб, фансуб, фансаб). Благодаря общине «фэнсабберов» произошло улучшение качества субтитров. Возникают новые программы для создания субтитров, ведутся дискуссии и даже появляются новые специальности, направленные на обучение переводу субтитров. При создании раздела о аудиовизуальном переводе мы опирались на пособие Мирослава Пошты

о субтитрах,

а также

на

публикации

других

специалистов

по проблематике перевода субтитров. Практическая часть включает в себя два раздела. Первый раздел содержит перевод субтитров к документальному фильму «Ведущий». При создании субтитров

была

использована

программа

для

работы

с субтитрами

VisualSubSync, которая находится в свободном доступе на страницах Интернета. Главным преимуществом этой программы является звуковая дорожка к видео, 98

упрощающая процесс вставки субтитров. Документальный фильм с субтитрами предназначен для мультиформатного медиаплеера VLC Media Player. Во втором разделе практической части внимание уделяется комментариям к переводу субтитров. Первичным источником при создании следующих подразделов стала книга Сергея Влахова и Сидера Флорина «Непереводимое в переводе». Кроме того, мы черпали информацию из книги Зиты Куфнеровой «Перевод и чешский язык», а также из избранных толковых словарей. В первом подразделе даётся анализ перевода реалий. В данном фильме встречались, например, этнографические реалии, такие как: деревянная палка лапта или русское блюдо макароны по-флотски. К общественно-политическим реалиям можно отнести военнослужащего сапёра. Реалии, отражающие советский период, были рассмотрены в следующем подразделе. При переводе советизмов мы принимали во внимание тот факт, что большая часть населения Чешской Республики ознакомлена с советскими реалиями, поскольку история Чехии связана с Советским Союзом. Советские реалии были переведены: калькой эпоха застоя, функциональным аналогом комитетчик, и в нескольких случаях была использована транслитерация, например, перестройка. В следующем подразделе изложена проблематика перевода аллюзий. В фильме мы также обнаружили намёки на реальных людей (Андрей Сахаров), вымышленных персонажей (Отто фон Штирлиц)

или

исторических

лиц

(Вильгельм

Телль).

Далее в фильме «Ведущий» встречаются аллюзии в виде цитаты «Если хочешь рассмешить Бога – расскажи ему о своих планах», поговорки «На одном поле срать не сяду»,

афоризма

фразеологизма

«бархатный

«свой

среди

сезон»

чужих,

и названий

чужой

среди

исторических

своих», событий

«Нюрнбергский процесс», «дело врачей». Следующий подраздел посвящён комментариям

к переводу

сокращений

и сложных

слов.

Аббревиатуры

чаще всего были транскрибированы, а в одном случае был использован перевод при помощи функционального аналога МГУ. Частичные сложносокращённые слова были переведены их полной формой (политобозреватели). Далее в этом подразделе иноязычных

были

проанализированы

аналитических

композиты,

прилагательных.

созданные

с помощью

В документальном

фильме

«Ведущий» встречаются препозитивные словообразовательные элементы теле-, радио-, кино-. Сложения, содержащие данные препозитивные элементы, были 99

переведены полной формой прилагательного. В предпоследнем подразделе с комментариями к переводу рассматриваются антропонимы и топонимы. Имена собственные участников документального фильма подверглись транскрибированию, а западноевропейские имена и фамилии были переданы в их исходном графическом

варианте.

В нескольких

случаях

было

адаптировано

имя

собственное. При переводе географических названий мы поступали так же, как при переводе имён собственных. Кроме того, был применен метод перевода калькой Петропавловская крепость. Практическую часть завершает подраздел, посвящённый «глагольным конденсаторам». Внимание было сосредоточено на переводе конструкций с деепричастиями и причастиями. Конструкции с деепричастиями были переведены придаточным обстоятельственным предложением, либо же данная конструкция заменялась главным предложением. Как правило, причастия были переведены подходящим чешским эквивалентом, но иногда они заменялись относительным придаточным или главным предложением. Дипломная работа также включает в себя введение, заключение, резюме, список литературы, приложение с полным текстом документального фильма «Ведущий» в оригинале, а также DVD диск с документальным фильмом и чешскими субтитрами. При переводе субтитров мы не встретились с нерешаемыми проблемами. Сегодня в Интернете можно найти рекомендуемые приёмы создания субтитров и советы от более опытных коллег-переводчиков. Процесс субтитрования, с нашей точки зрения, является довольно трудоёмким и требует от переводчика усидчивости, терпения, а также наличия языкового чутья. Наиболее трудоёмкий этап работы представляет собой вставка субтитров, когда необходимо обработать высказывания так, чтобы оно вписалось во временной и пространственный диапазон кадра, сохраняя при этом своё исходное смысловое наполнение. Следует отметить, что процесс создания субтитров способствует расширению словарного запаса, овладению новыми языковыми средствами и укреплению произношения русских слов с правильным ударением и интонацией. Данная работа может послужить материалом для ознакомления с русскими реалиями на курсах русского языка как иностранного, а также теоретической основой для разработки дальнейших исследований в области аудиовизуального перевода.

100

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Encyklopedie a slovníky:

BAKER, M.: Routledge encyclopedia of translation studies. New York: Routledge, 1998, 654 s. LOTKO, E.: Slovník lingvistických termínů pro filology. Olomouc: Univerzita Palackého, 2003, 128 s. VLAŠÍN, Š.: Slovník literární teorie. Praha: Československý spisovatel, 1984, 167 s. ZAPLETAL, M.: Velká encyklopedie her. 3, Hry na hřišti a v tělocvičně. Praha: Olympia, 1987, 503 s. Rusko-český, česko-ruský velký slovník. V Brně: Lingea, 2009, 1359 s. КУЗНЕЦОВ, С. А.: Большой толковый словарь русского языка. СПб: Норинт. 2000, 1536 с. МОКИЕНКО, В. М. – НИКИТИНА, Т.Г.: Большой словарь русских поговорок. Москва: ОЛМА Медиа Групп, 2007, 784 с. ПРОХОРОВ, Ю. Е.: Большой лингвострановедческий словарь. Москва: АСТ-ПРЕСС КНИГА, 2007, 736 с. СЕРОВ, В.: Энциклопедический словарь крылатых слов и выражений. Москва: Локид-Пресс, 2005, 880 с. Odborná literatura: BAKER, M. – HOCHEL, B.: Dubbing. In: Baker, M., Routledge encyclopedia of translation studies. London: Routledge, 2001, 74–77 s. BOGUCKI, L.: Amateur Subtitling on the Internet. In: Díaz-Cintas, J. – Anderman, G., Audiovisual translation: language transfer on screen. New York: Palgrave Macmillan, 2009, 49–57 s. DÍAZ-CINTAS, J.: La traducción audiovisual: el subtitulado. Salamanca: Ediciones Almar, 2001, 173 s. DÍAZ-CINTAS, J.: Introduction – Audiovisual Translation: An Overview of its Potential. In: Díaz-Cintas, J., New trends in audiovisual translation. Tonawanda, NY: Multilingual Matters, 2009, 1–18 s. 101

DÍAZ-CINTAS, J. – ORERO, P.: Voiceover and dubbing. In: Gambier, Y. – Doorslaer L., Handbook of translation studies. Philadelphia: John Benjamins Pub, 2010, 441–446 s. GAZDA, J.: Dynamika a internacionalizace slovní zásoby současné ruštiny. Brno: Masarykova univerzita, 2002, 121 s. GOTTLIEB, H.: Subtitling. In: Baker M., Routledge encyclopedia of translation studies. London: Routledge, 2001, 244–248 s. CHIARO, D.: Issues in Audiovisual Translation. In: Munday J., The Routledge companion to translation studies. London: Routledge, 2009, 141–165 s. IVARSSON, J.: Subtitling for the media: a handbook of an art. Stockholm: Transedit, 1992, 199 s. KUFNEROVÁ, Z.: Překládání a čeština. Vyd. 1. Jinočany: H, 1994, 260 s. LINDE, Z. – KAY, N.: The Semiotics of Subtitling. Manchester: St. Jerome Publishing, 1999, 128 s. LUYKEN, G. – HERBST T.: Overcoming language barriers in television: dubbing and subtitling for the European audience. Manchester: European Institute for the Media, 1991, 214 s. POŠTA, M.: Titulkujeme profesionálně. Praha: Apostrof, 2012, 157 s. REMAEL, A.: Audiovisual translation. In: Gambier, Y. – Doorslaer L., Handbook Of Translation Studies: Volume 1. Translating and interpreting. 2010, 12–17 s. ŽAŽA, S.: Ruština a čeština v porovnávacím pohledu. Brno: Masarykova univerzita, 1999, 122 s. ВЛАХОВ, С. И. – ФЛОРИН, С. П.: Непереводимое в переводе. Москва: Р. Валент, 2012, 406 с. ПОЗНЕР, В. В.: Прощание с иллюзиями. Москва: Астрель, 2012, 480 с.

102

Internetové zdroje: Владимир Познер о проблеме ВИЧ/СПИД в России. In: Vladimir Pozner [online]. 2013 [cit. 2014-11-17]. Dostupné z: http://pozneronline.ru/2013/12/6367/. Как в телеэфире ищут врагов. In: Vladimir Pozner [online]. 2013 [cit. 2014-11-17]. Dostupné z: http://pozneronline.ru/2013/11/6236/. О том, почему документальное кино интереснее телевидения, и как избежать цензуры. In: Vladimir Pozner [online]. 2012 [cit. 2014-11-17]. Dostupné z: http://pozneronline.ru/2013/11/6243/. Премьера проекта "Парфенов. Познер" состоится на телеканале "Дождь". In: RIA Novosti [online]. 2012 [cit. 2014-11-17]. Dostupné z: http://ria.ru/media/20120408/620728524.html. «Парфенов и Познер» на телеканале “Дождь” прекратит существование. In: Vladimir Pozner [online]. 2012 [cit. 2014-11-17]. Dostupné z: http://vladimirpozner.ru/?p=10498. Парфенов. In: TV Rain [online]. 2013 [cit. 2014-11-17]. Dostupné z: http://tvrain.ru/teleshow/tv_archive/parfenov/. Премия имени Владислава Листьева: Выступление при получении премии имени Владислава Листьева. In: Leonid Parfjonov Live Journal [online]. 2010 [cit. 2014-11-17]. Dostupné z: http://parfenov-l.livejournal.com/29844.html. FISNAR-KEGGLER, Michaela. AVT – The Importance of Audiovisual Translation for Europe. In: Portal7.ch [online]. 2010 [cit. 2014-11-16]. Dostupné z: http://www.portal7.ch/interviews/interviews/Jorge.html. KARAMITROGLOU, Fotios. A Proposed Set of Subtitling Standards in Europe. Translationjournal [online]. [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: http://translationjournal.net/journal/04stndrd.htm. CARROL, Mary – IVARSSON, Jan. Code of good subtitling practice. [online]. [cit. 2014-11-16]. Dostupné z: http://1url.cz/fC2I. Сахаров, Андрей Дмитриевич. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-11-17]. Dostupné z: http://1url.cz/Eh9k.

103

Sedmnáct zastavení jara. In: Česko-Slovenská filmová databáze [online]. 2003 [cit. 2014-11-17]. Dostupné z: http://www.csfd.cz/film/95426-sedmnact-zastaveni-jara/. Вильгельм Телль. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-11-17]. Dostupné z: http://1url.cz/Ph9s. Дело врачей. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-11-17]. Dostupné z: http://1url.cz/9h9T. Громыко, Андрей Андреевич. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-11-17]. Dostupné z: http://1url.cz/Oh9j. Вышинский, Андрей Януарьевич. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-11-17]. Dostupné z: http://1url.cz/th94. Шевченко, Аркадий Николаевич. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-11-17]. Dostupné z: http://1url.cz/oh9Z. Naše řeč. Přechylování příjmení v češtině [online]. 1979 [cit. 2014-11-26]. Dostupné z: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=6153. Юшкявичюс, Хенрикас-Альгирдас Зигмо. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-11-17]. Dostupné z: http://1url.cz/6h9I. Internetové slovníky a příručky:

http://prirucka.ujc.cas.cz/ http://slovniky.lingea.cz/ http://nase-rec.ujc.cas.cz/ http://www.morfologija.ru/ http://gramota.ru/ http://dic.academic.ru/

104

PŘÍLOHA Přepis dokumentárního filmu „Veduščij“ Первый канал и НТВ представляют производство Компании ТелеФормат Владимир Познер в фильме Леонида Парфёнова

Ведущий ПАРИЖ, улица Нарцисс Диаз (PARIS, Rue Narcisse Diaz) (titulky č. 7–37) ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Его считают русским, выросшим в Америке. Это так. Но 1 апреля 1934 года он родился французом. Парижский 16-ый район, самый дорогой и престижный, меблированные комнаты, гостиница для долгого проживания. ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: Ну что, попробуем войти? Пошли. Аaa, оставили так. ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: А это вообще судьба родиться в меблированных комнатах и, значит, потом оказаться скитальцем? ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: Возможно, возможно. Даже не знаю, что вам сказать. Вообще, я впервые вхожу сюда за семьдесят лет. Я был здесь семьдесят лет тому назад. Вообще, даже слова-то не говорятся. ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Прежние дорогие меблированные комнаты перестроены. Остатки былой роскоши – только апартаменты старушки хозяйки дома на самом вверху. Оказывается, её нынешняя гостиная была амбулаторией тех меблированных комнат. Здесь жильцам оказывали медицинскую помощь и здесь у постоялиц принимали роды. ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: То есть это был частный отель, где также были услуги, ну повивальных бабок, скажем так, если говорить по-русски, баб. А потом всё это перестроили в квартиры, маленькие квартирки. Так что вот, вот наконец я нашёл, я пришёл в то место, где я на самом деле родился, что вообще, вот это уже удивительно. ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: У одного из самых речистых россиян, главного телесобеседника страны, русский язык – третий родной, а первый – французский, язык матери Жеральдин Дюбуа Нибуайе. Маленький Владимир до пяти лет даже носил фамилию матери. 105

ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: Это настоящий парижский вид, вот он, с этими крышами, мансардами, печными трубами. ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Петербургский инженер-путеец Александр Познер эмигрировал от большевиков в 1921 году. В семье было трое детей: сын Владимир, дочери Елена и Виктория – она жива. Единственная из здравствующих Познеров, родившаяся в Царской России, она всю жизнь в этой большой парижской квартире. ПАРИЖ, Бульвар Виктор (PARIS, Boulevard Victor) (titulky č. 38–74) ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Александр Познер дружил с Корнеем Чуковским. У Чуковского в «Мойдодыре» есть знаменитые строчки про крокодила: «Он с Тотошей и Кокошей по аллее проходил». Кокоша – это сын Чуковского Николай, а Тотоша – Виктория Познер. Племянник и сейчас называет девяностотрёхлетнюю Викторию Александровну тётей Тотошей. Виктория и Владимир Познер-старший вместе работали в Париже на киностудии. ВИКТОРИЯ ПОЗНЕР: Первый попал приятель Вовы Барашкина (ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: Да, ну конечно) И вот и через Бараша влезли все (ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: Все?!) Да, и там и работали, конечно, только русские. ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Жеральдин Дюбуа Нибуайе тоже работала на киностудии. Их роман с Владимиром Познером-старшим был служебным. А в тридцать девятом году, когда Владимиру-младшему уже пять лет, две семьи кинематографистов поселились здесь, в одном доме. ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: Я очень хорошо помню, как я из окна этого дома смотрел напротив, потому что там были люди военные, все в форме. Я очень хорошо это помню. А это, оказывается, Министерство военно-воздушных сил. И вот прошло сорок лет, даже с небольшим хвостиком, сорок лет, прежде чем я вернулся, и, ни о чём не думая, я просто так повернулся и вдруг увидел вот, вот эту картину. Это меня всё взволновало, потому что я понял: вот стоял вот тут мальчик пятилетний в тридцать девятом году и не имел ни малейшего представления о том, что же ждёт его, какая жизнь, что будет. И вот прошло столько лет, и я теперь назад смотрю и пытаюсь понять, что же со мной было за целую жизнь. В общем, удивительное состояние. И вот если меня спросить: «А где твой дом?» – «Наверно здесь». ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Здесь и сейчас штаб военно-воздушных сил, но в сороковом году армия не спасла Францию, капитулировав через месяц боёв, и немцы вошли в Париж.

106

Для Жеральдин и Владимира-старшего выбора не существовало – они примкнули к французскому сопротивлению, а сына отправили к своей приятельнице в Биарриц, курортный городок на границе с Испанией. Вскоре и там оказались немцы, выздоравливающие после ранений офицеры. Биарриц, ФРАНЦИЯ (Biarritz, FRANCE) (titulky č. 75–121) ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: В Биаррице вам шесть лет. ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: Шесть лет. ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Но это было ощущение бегства, что вы сюда… ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: Нет, нет, нет. Меня отправили к Маргарит или, как её называли дома, Гигит, близкая подруга моих родителей, но я не знал, что родители в какой-то степени в подполье во французском сопротивлении. Я не помню совершенно, каким тогда был Биарриц, но очень хорошо помню, как я сижу на подоконнике в её квартире, Маргарит, и напротив находится больница, и там немцы солдаты, офицеры гоняют мяч. И я, естественно, болею там, как они гоняют мяч, я там что-то такое сижу, даже кричал чего-то, и вдруг – какие-то совершенно железные пальцы сжали моё несчастное ухо и меня просто сдёрнули с этого подоконника, и это была Гигит, и она мне сказала: «Ты не смеешь смотреть на немцев. И за то, что ты смотрел, у тебя не будет ужина и ты отправишься спать раньше времени». ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Стояла ранняя осень, бархатный сезон самого страшного для Франции сорокового года. Тогда быть французом, даже всего шестилетним, означало ненавидеть немцев, смертельно. ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: Ну так вот меня отправили спать, и потом где-то в три или в четыре часа утра Маргарит меня довольно грубо разбудила, я помню было очень темно ещё как-то серый, ну и холодно с моря, с океана, и молча она меня повела, причём, было совсем мало народу, я просто помню какое-то пустынное ощущение, а потом как-то люди стали появляться, появляться, появляться, и чем ближе к океану, тем больше народу, и в конце концов уже просто толпа, и я вот так стою, и вдруг плывёт труп, и потом второй труп, и всего так пять трупов проплыло. Я потом только узнал, что это немцы офицеры пошли купаться и они утонули. А все жители Биаррица знали, что утопленников приносит прилив в определённое время, и город весь вышел на это посмотреть. Маргарит опять взяла меня за руку, повела, молча, и потом уже, когда мы подходили к дому, она мне сказала: «Вот на таких немцев ты можешь смотреть».

107

ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Жить в оккупированной Франции становилось невыносимо, в огне уже вся Европа, и с великим трудом, попав на португальский пароходик, семья Познеров бежит в Америку. НЬЮ-ЙОРК, «Сити энд Кантри» Cкул (NEW YORK, City&Country School) (titulky č. 121–179) ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: Вот, и собственно говоря, вот иметь такую, такую штуку – это была мечта идиота. ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Это похоже на лапту, как у нас всегда… ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: Да ну, похоже на лапту… Это так похоже на лапту, как макароны по-флотски... ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Похожи на спагетти карбонара. ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: Именно, вот, примерно так же похоже. ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Такое ядрышко зафитилить это… ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Америка стала главной школой жизни, а первым её классом дорогая частная «Сити энд Кантри» Cкул. Здесь с тех пор ничего не изменилось. Даже методика учения с увлечением. ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: Тот человек, который создал эту школу, звали её Керолайн Пратт, у неё были особые идеи о том, каким образом должны вообще учиться дети. Она считала, что, во-первых, дети учат учителей, и она считала, что единственный способ обучения – это заинтересовать; и всё должно быть совершенно наглядно и конкретно, поэтому вот этот печатный станок – это не просто то, с помощью, тот инструмент, если угодно, с помощью которого дети снабжают всю школу, там библиотечными карточками, ещё каким-то вещами, но это ещё, через это изучается история печатного дела. Там Гутенберг, например, становится не каким-то давно умершим и отвлечённым... ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Немцем непонятным… ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: Немцем, да, а вот, вот он здесь стоял, и ты сдаёшь экзамен на звание мастера-печатника или помощника мастера… ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: И уже Гутенберга не забудешь до гробовой доски… ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: Никогда, никогда… 108

ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Он пройдёт с тобой через всю жизнь. ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: Вообще и в этом уникальность этой школы не только для Америки, я думаю, что вообще в мире таких школ крайне мало. ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Эта школа для детей богатых либералов, она первой в Нью-Йорке стала принимать на учёбу чёрных – для конца сороковых это было неслыханной смелостью. ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: Я очень хорошо помню, как появился первый чёрный мальчик и как мы все, и вот это вот тоже характерно, как мы все специально хотели ему показать, (ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Демонстрировали) что всё хорошо, что на самом деле его смущало ещё гораздо больше, но нам казалось, что мы должны сделать так, чтобы он себя чувствовал... ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: И перебарщивали в этом? ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: Сильно, перебарщивали, да. Но это о многом говорит тоже, что именно... ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Что вы стыдились, не дай Бог, он… ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: Именно так, именно так. ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Владимир Познер-старший в Америке быстро богател, занимаясь прокатом фильмов, имел связи и влияния в киномире. Семья поселилась в хорошем доме на 10-ой в этой части Нью-Йорк немного похож на Европу. Особняк, по американским меркам, даже не старый, а древний. ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Ещё и ставни с сердечками. Они были? ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: И кстати, окна и тогда были непрозрачными. Специально. ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: А, ну, да. Поскольку первый этаж, да. Это, кстати, тоже голландское такое стекло, когда оно такое… ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: Да, конечно, конечно. ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Из СССР увезённый всего в тринадцать лет и совсем не знавший тамошних порядков Владимир Познер-старший не просто любил Россию, он симпатизировал большевистскому строю и своих левых взглядов не скрывал, открыто помогая работе советской миссии в Нью-Йорке. Пока две страны союзничали, это было ещё терпимо, но после войны в Америке началась знаменитая «охота на ведьм»: выявление и изгнание отовсюду сочувствующих коммунизму.

109

НЬЮ-ЙОРК, Ист-Сайд 10-ая стрит (NEW YORK, East Side 10 th Street) (titulky č. 180–204) ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Но Владимир Познер, в принципе, ведьмой-то был. ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: Ну, если хотите, в какой-то степени да, потому что он работал на идеологического противника. Он не был шпионом, он не был разведчиком, в таком классическом представлении этого слова, вот скажем, он помогал Громыко... что я говорю, Вышинскому выступать в ООН. То есть он подготовил для него некоторые факты, некоторые конкретные вещи, которые, скажем, тот же Вышинский, так сказать, показав блистательные знания Соединнёных штатов, значит, в ООН выложил. И я думаю, что я многого не знаю и, вы знаете, я специально не узнаю, я бы мог, наверное, потребовать даже, чтобы мне... меня ознакомили с досье моего отца, а я не хочу. ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Познера-старшего не посадили, но работать не давали совсем. Что ж, значит, пора уезжать из обречённой Америки в Советский Союз, за которым будущее. Социалистическая отчизна к себе звала, но сначала предложила поработать в оккупированной ею Германии. Надо – значит надо. Семья охотно отправляется в Берлин. Когда за кормой парохода таяли макушки небоскрёбов, только у Владимира-младшего ныло в груди. Ему четырнадцать лет, он прощался уже со второй своей родиной. БЕРЛИН, Бранденбургские ворота (BERLIN, Brandenburger Tor) (titulky č. 205–220) ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Но немцем вы не стали ни на сколько. Германия не пришлась Вам по сердцу. ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: Это не то слово, вообще, если была страна в мире, куда я не хотел ехать, это была Германия. Я всё-таки помнил оккупацию Парижа, я помнил, как меня воспитали, я ненавидел их вообще, ненавидел за всё, что было, мне папа показывал кадры из Нюрнбергского процесса, тех фильмов, которые сами немцы снимали в лагерях. Я их ненавидел лютой ненавистью, и приехать сюда – это было невозможно. ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Это называется: «Если хочешь рассмешить Бога – расскажи ему о своих планах». Казалось, ненависть ко всему немецкому – на всю жизнь, но теперь в Берлине живёт дочь, и Германия стала судьбой для неё и для двух внуков.

110

БЕРЛИН, Ноллендорф-штрассе (BERLIN, Nollendorfstrasse) (titulky č. 221–237) ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: На рубеже восьмидесятых-девяностых в России не было работы для серьёзного музыканта, и дочь Познера Екатерина уехала туда, где интерес к музыке точно не пропадёт никогда. Уже пятнадцать лет она берлинский пианист и композитор. ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: А ты себя чувствуешь здесь иностранцем или иностранкой? ЕКАТЕРИНА ПОЗНЕР: Некоторое одиночество я, конечно, ощущаю постоянно. Но это не потому что я здесь, а потому что все далеко. Конечно, к вечеру у меня бывает ощущение, что... потому что весь день говоришь на немецком языке, и ощущение что, в общем, хорошую бумагу жевала весь день. Пережевывала. ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Внучка Маша и внук Коля по-русски говорят только дома, немецкие сверстники принимают их за своих. Когда полвека назад дед говорил по-русски с ошибками, его тоже принимали за немца, и худшего оскорбления невозможно было представить. Семья жила мыслью о переезде в СССР, для учёбы в Москве требовался советский аттестат, в Берлине его могла дать только школа при советском штабе. БЕРЛИН, Карлсхорст (BERLIN, Karlshorst) (titulky č. 238–279) ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Получается, это ваша первая русская школа? ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: Первая советская школа. Это она и была. ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: А кто были одноклассники? ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: Одноклассники – это в основном офицеры… ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: В школе? ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: Офицеры, не окончившие за войны школы. ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: То есть, получается: вы родились французом, и родным был французский язык; потом выросли американцем, и родным был американский английский; и теперь начиналась третья родина и третий язык. ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: Именно так. И со мной тут случился конфуз из-за моего русского языка, мы учили физику как-то, электромагниты, и там учитель, учительница, просила читать, ну, громко, значит, вот, и это было про селеноид. А по-русски, как вы помните, наверное, селеноид пишется через «и» а не через «и» краткое, но раз нет «и» краткого, «и» произносится, я стал читать: «Селеноид, селеноид, вот селе…» И тут какой-то капитан заржал. Ну смешно ему было, и я хоть ну сквозь пол провалиться и всё. И тут вскочил, я никогда не забуду, 111

вскочил, значит, майор Михеев, по-моему, его была фамилия, и громовым голосом сказал мне: «Выйди!» Я вышел из класса, закрыл дверь, и оттуда раздался такой мат, с такими переборами, с такими закрутами, я больше никогда такого не слышал, честно говоря. Это было адресовано, видимо, тому, кто надо мной посмеялся. Потом наступила мёртвая тишина, дверь открылась и мне всё тот же Михеев сказал: «Заходи». Я зашёл. Стоял бледный капитан, который сказал: «Володь, извини, пожалуйста». Трогательно, необыкновенно. ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Школа была частью советского армейского городка в Восточном Берлине. Реквизированные у немцев коттеджи ценным специалистам давали по одному на две семьи. Познерам достался первый этаж этого дома, точьв-точь как у Штирлица. Владимир-старший работал в «Совэкспортфильме», продвигая в Европу советское кино. И все четыре года жизни в Германии добивался перевода в Москву. Наконец под новый пятьдесят третий год мечта сбылась. Семья приехала в лучший город земли. МОСКВА, гостиница «Метрополь» (titulky č. 280–303) ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Этот тот самый номер, в котором жили ваши родители? ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: Этот тот самый номер, в котором жили мои родители и брат младший. Я жил в другом номере, гораздо более скромном, а этот считался люксом. ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Вы смотрели в окошко, и вы что думали? Вот, столица европейского государства, вот у них «Гранд-Опера» такой? ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: Нет, я так не думал. Вообще Москва на меня проявила странное впечатление. Самое вообще первое впечатление – это снег, который скрипит под ногами, белый снег, который скрипит под ногами, и конечно, навить, на всех окнах троллейбусов, вот этого я никогда не видел, и я потом в Москве этого больше не видел. ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Тринадцатого января пятьдесят третьего «Правда» напечатала первую статью про «дело врачей». Убийцы в белых халатах носили нерусские фамилии и были связаны с еврейской националистической организацией «Джойнт», а от неё нити вели к империалистическим кругам США. После скорой смерти Сталина «дело врачей» официально признали сфабрикованным, но борьбу с безродными космополитами никто не отменял. Холодным летом пятьдесят третьего на гуманитарные специальности поступать боязно, только что выученный русский язык вряд ли сдашь на отлично. Владимир Познер-младший выбирает биологический факультет МГУ. 112

МОСКВА, Зоологический музей МГУ, бывшее здание биологического факультета (titulky č. 304–343) ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Вы сколько баллов набрали при поступлении? ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: Двадцать четыре из двадцати пяти. ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Двадцать четыре. Значит, один экзамен вы сдали на четвёрку. ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: Да, на четвёрку я сдал физику. Сочинение я написал на пять, между прочим, что было совершенно поразительно. Так вот, примерно здесь, вот на этой стене, висели списки принятых, и меня в этом списке не было. Я совершенно, вообще был, даже не знаю какое слово изобразить здесь, но я пошёл дальше по коридору, там была экзаменационная комиссия и спросил, а почему меня нет, и мне сказали, что, ну видите ли, очень многие сдали на двадцать пять, и поэтому проходной балл двадцать четыре оказался уже не проходным, так что вы не прошли. Вот, я был не то что растерян, я был уничтожен. Я тихо пошёл на выход, догнала меня одна женщина, дай Бог ей вообще всего на свете, мы вышли на улицу и она сказала: «Значит, я вас не знаю, вы меня не знаете, и никогда об этом не говорите, но вы, вас не приняли, потому что у вас фамилия не очень хорошая, Познер всё-таки, и биография плохая». Ну я вернулся в «Метрополь» и сказал отцу: «А интересно, куда ты меня привёз, в страну справедливости, так сказать? Ты мне говорил, что здесь ничего этого нет; в Америке мне били морду за негров, которых я защищал, а тут меня не принимают, потому что я Познер, да ещё биография не та». Тем временем я получил повестку в армию, там мне предложили вообще разведшколу, и когда я сказал: «А как это так, меня не принимают в университет, а вы меня – в разведшколу?» На что майор Рысь, была его фамилия, посмотрел и сказал: «Владимир Владимирович, у нас разные учреждения». ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: «Совэкспортфильм» продвигал за границу, конечно, не только кино. Познеру-старшему было к кому пойти, добиться, чтобы сын стал не курсантом, а студентом. Счастливее советских студентов пятидесятых годов не было и нет. Их весна жизни пришлась на оттепель. Запреты падали один за другим, наконец, оставаясь невыездной, страна стала «въездной». В Москве проходит Всемирный фестиваль молодёжи.

113

МОСКВА, Ленинские горы (titulky č. 344–385) ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Фестиваль молодёжи и студентов, пятьдесят седьмой год, вы американцев не видели до этого девять лет. ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: Девять лет, девять лет, и я внедрился в эту группу американцев, она была очень большой, там были разные, там были наверняка и цэрэушники, и фэбээрэшники, и коммунисты, и что только там не было. Но я внедрился. ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Просто слились. ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: Ну, да и, короче, я с ними жил две недели в этом общежитии. ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Вот, двадцатитрёхлетний Познер в левой части кадра. Наверняка и в этой хронике его снимали, принимая за американского делегата фестиваля. ВЛАДИМИР

ПОЗНЕР:

Ну

маленький

роман,

тоже, всё

не

помешало.

ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Помогло. ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: Помогло. Вот, а потом я вдруг понял, что я – у своих. Я их понимаю, я понимаю их телодвижения, я понимаю их жестикуляцию, я понимаю их интонации, я понимаю их шутки, что это – мои. Я вдруг, вот я очень хорошо понял, я Владимир Познерервые понял, что я не дома, совсем. ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Что вы американец? ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: Ну уж, во всяком случае, не русский. Был момент, когда я был близок к тому, чтобы попытаться перейти границу с Норвегией. Был такой момент. ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Вы технически представили, как это можно сделать? ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: Да-да-да. Скорее всего, меня поймали бы, конечно, но я был готов к этому, да. Когда я сказал об этом моему отцу, сказать, что он разозлился – это ничего не сказать. Он побелел, и он мне сказал, что если я только попробую уехать, он меня посадит. ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: С отцом – почти разрыв, дома вообще всё не ладно, мать так и не выучила русский, страна остаётся для неё чужой, и выбор биофака оказался ошибкой, совсем не манит научная карьера исследователя рыб. 114

Спасает любовь: тем же летом пятьдесят седьмого Владимир Познер встретил Валентину Чемберджи. Она в МГУ училась на филологическом. Вскоре сыграли свадьбу, началась своя жизнь, на неё надо зарабатывать. Свободный английский в СССР большая редкость, и переводы – выгодное дело, но они выпадают от случая к случаю. Первая постоянная должность уникальная и называется громко – литературный секретарь Маршака, знаменитого поэта и признанного классика переводов с английского. МОСКВА, улица Земляной Вал (titulky č. 345–406) ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: Однажды раздался телефонный звонок. Я беру трубку, и такой скрипучий голос говорит: «Можно Владимира Владимировича?» Во-первых, я не привык ещё тогда к тому, чтобы меня называли по отчеству, я говорю: «Это я». «Это с вами говорит Розалия Ивановна, секретарь Самуила Яковлевича Маршака». Но хорошо, что я сидел, потому что для меня существовал Господь Бог, а потом Маршак. ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Именно оттого, что вы уже занимались переводами. ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: Именно оттого я считал, вот. И она сказала: «Он бы хотел с вами встретиться». Ну, вот я приехал, страшно волнуюсь, вообще, совершенно не понимая, что от меня хотят. Вот поднялся на третий этаж, как сейчас, и стал напротив вот этой квартиры сто тринадцатой, и я помню даже, я очень, я даже боялся позвонить в дверь. Ну вот, потому что ну Маршак, Маршак, ну как же, но всё-таки позвонил. ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Самуил Яковлевич Маршак вёл огромную переписку, по-русски и по-английски. Литературный секретарь готовил проекты писем, классик иногда их правил, чаще сразу подписывал. Маршаку за семьдесят, он уже вошёл в историю переводами Шекспира и Бёрнса, но продолжает работать каждый день и поощряет переводческие опыты своего секретаря. МОСКВА, кабинет Самуила Маршака (titulky č. 407–453) ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: И что момент «вот это уже можно печатать», он наступил? ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: Он наступил. Он наступил. ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: А что это было, какая это была?

115

ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: Это были мои переводы, значит, было два перевода из Джона Донна, моего любимого, один перевод из Блейка, тоже очень любимого и один перевод Томаса Морра, но только не того философа, а поэта ирландского. И Самуил Яковлевич сказал: «Вот это уже можно печатать, давайте, я позвоню». Но я же – человек гордый, я говорю: «Нет, Самуил Яковлевич», – я сказал, что я сам. Я перепечатал не только свои четыре перевода, но и четыре перевода Маршака. Но только не Бёрнса, который все знают, а Киплинг тоже, Блейк, в общем, и четыре штуки, итого восемь. И я пришёл к заведующей отделом поэзии «Нового мира», такая Софья Караганова была. Я пришёл к ней. Она меня принимала очень холодно, ну так, какой-то пришёл, не понятно, что. Я говорю, вот переводы. Она говорит: «Нет, нет. Нас ведь это старое, нас не интересует, какой-то там век, непонятно какой». Я говорю: «Может быть, вы всё-таки, вы посмотрите?» – «Ну хорошо, оставьте, и там, приходите через неделю». Но абсолютно с презрением и так далее. Ну через неделю я пришёл. Я говорю: «Ну как?» – «Ну, – говорит, – не интересно, очень серые переводы». Я говорю: «Все? Ну неужели нет ни одного?» Я уже, знаешь, почуял кровь: «Неужели нет ни одного?» – «Нет. Ни одного». Ну я говорю: «Огромное вам спасибо!» Я просто не... А что сказать? Тут она удивилась: «Что вы благодарите так?» Я говорю: «Понимайте, вот это, это, это, это – это действительно я перевёл, а вот это, это, это – это Самуил Яковлевич Маршак. И то, что вы не смогли отличить – это для меня просто удивительно». Ну скандал, конечно, был грандиознейший. И когда я уже пришёл к Самуилу Яковлевичу, он уже знал об этом, и страшно меня ругал, называл хулиганом и безобразником, но хохотал, не мог удержаться. ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Маршак платил секретарю из своего кармана, в общем, незаконно, но жалованье в семьсот рублей старыми, с шестьдесят первого года – в семьдесят рублей новыми – совсем немного. Уже родилась дочь, а агентство печати «Новости» предлагает за английские тексты целых сто девяносто в месяц, и это настоящая самостоятельная работа. ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Журналист, который по-английски не только свободно пишет, но и свободно говорит, ещё нужнее на Иновещании, нашем ответе, русской службе Би-би-си и Голосу Америки. Для Познера там завели личную ежедневную радиопрограмму. МОСКВА, Пятницкая улица, студия Иновещания (titulky č. 454–490) ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: Так, если честно оценить то, что я делал в течение пятнадцати лет: в общем – я врал, при том, что по частностям я говорил, конечно, правду.

116

ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Ну, вы рассказывали о том, что, действительно в поликлинике бесплатно, но при этом упоминали о том, что кандидат в депутаты один. ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: Не только, я садился и говорил… Да, или говорил, что, скажем, вот моя тёща, она прожила чрезвычайно тяжёлую жизнь, её родственников сожгли немцы во время войны живьём, она еврейка, в России традиционный антисемитизм, и тем не менее, вот посмотрите, что у неё есть. Я перечислял: вот какая у неё пенсия, в какой квартире она живёт, сколько денег она смогла отложить, то, что ей разрешают работать, потому что она хочет работать, и так далее, и так далее. И через эту тёщу я вроде раскрывал положение престарелых людей в России. Ход был абсолютно безошибочный, потому что тёща есть тёща. Все начинают улыбаться, и, более того, получал письма, если я долго о ней не говорил: «А как ваша тёща?» ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Как здоровье? ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: «Как она?» ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Не случилось ли что? Что же вы замолкли? ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: Именно так, именно так. ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Вот как это выглядело? ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: Вот. Значит, я садился. Надо, вообще-то говоря, развернуть, вот сюда. Да. ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: Значит, короче говоря, диктор, который был до меня, говорил: «А теперь время для ежедневного разговора Владимира Познера». Vladimir`s Pozner`s daily talk. После чего я захожу в студию со своим «дэйли толком» этим самым и по знаку, значит, оператора, мол, оп! ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Давайте! ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: Hi, today I`d like to talk about my mother in law, we all have mothers in law, we know, how they behave, but mine`s quite special. Ну и поехали, так сказать. ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Ежедневное общение с Америкой без малейшего шанса увидеть её вновь. Негласный приговор «невыездной» могли выносить администрация или партком, но за ним всегда стояло решение комитетчиков из госбезопасности. Невыездной – значит, органы товарища проверили и не доверяют.

117

МОСКВА, Чистый переулок (titulky č. 491–534) ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: КГБ стало за мной охотиться ещё, когда я был студентом. И раздался телефонный звонок, сказал человек, что вот он приехал от моего отца, привёз посылочку, и вот не зайду ли я в гостиницу «Урал». Я, конечно, сказал: «Обязательно приду», – пришёл, постучался, сказали: «Пожалуйста, войдите». Я вошёл, навстречу мне пошёл человек, запер дверь, а второй показал мне книжечку, и сказали мне: «Ну вот, во-первых, нас интересует мнение ваших товарищей по учёбе и, кроме того, конечно у вас много иностранных знакомых, и нас это тоже интересует». То есть предложили мне стучать просто-напросто. Я категорически отказался. Я говорю: «Что касается моих товарищей, то забудьте, ну а если какой-нибудь там я увижу шпиона там иностранного, я вам обязательно об этом скажу». После этого в течение нескольких лет время от времени, один из них, он назывался Николаем Антоновичем, назначал мне свидания в разных местах. В конце концов состоялась последняя встреча. Был человек постарше, видимо, по званию, и тот мне сказал: «А вот не хотели бы вы поехать в Варну?» Но только я поеду не как советский гражданин, а как швейцарский. Я сказал: «Послушайте, во-первых, у меня масса родственников, да и знакомых много, и вот я буду в Варне, ко мне подойдёт человек скажет: «Володя, привет, что ты тут делаешь?» А я ему скажу: «Я не Володя, я – Вильгельм Телль, швейцарский гражданин». Говорит: «Ах, вы так разговариваете?!» Я говорю: «Да, я так, разговариваю. Вы что, хотите меня провалить?» «Ну, – говорит, – мы с вами прекращаем всякие отношения отныне, но вы нас попомните». ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: В семьдесят восьмом году, через четверть века после приезда в СССР, впервые выпускают за границу, в Венгрию, и впервые выпускают на телеэкран, правда, американский. По телемостам из Москвы всегда в живом эфире Познер постоянно участвует в главной политической программе ABC «Найтлайн». В ноябре восемьдесят второго по случаю избрания генсеком Андропова ведущий Тед Коппел собирает в нью-йоркской студии бывшего шефа ЦРУ, тот противостоял Андропову, бывшему шефу КГБ, венгерского журналиста-эмигранта, Андропов был послом в Венгрии во время восстания пятьдесят шестого года, и бывшего заместителя генерального секретаря ООН Аркадия Шевченко, советского дипломата, оставшегося в США. Из Москвы – только Познер. Ничего хорошего разговор в таком составе не сулил, но хуже всего – сам факт участия в нём нашего невозвращенца. МОСКВА, Пятницкая 25, бывший кабинет председателя Гостелерадио (titulky č. 492–615) ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: Я понимаю, что всё, потому что я не имею права с этим человеком вообще разговаривать, ни матом, никак, но я же сижу.

118

ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Присесть на одном поле, это называется, нельзя. ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: Но, я, значит, там сижу, и что мне делать, встать и уйти? А что американцы, которые видят это, они что подумают, ну я сижу. И Коппел говорит: «Владимир, что вы можете сказать по этому поводу?» Значит, я не знаю, как меня осенило, вообще я неверующий человек, но кто-то меня осенил, и я сказал: «Вот, знаешь, Тед, я не люблю разговаривать с предателями, ни с вашими, ни с нашими, они мне неприятны. Но этот человек предал не только свою страну, он ведь предал свою семью. Мой сын учится в одной школе с его дочерью, и я знаю, когда это стало всё известно, значит, его жена повесилась». ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Да, это убийственный аргумент. ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: И дальше я говорю, так вот что, я с ним не то что разговаривать, я сейчас текстуально говорю, я говорю, у русских есть довольно грубая пословица: «Я с ним на одном поле «сесть» не стал бы». ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Вот видите, как я… ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: Да, вы угадали. И тишина, и тишина. ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: А вот именно вот слово, что именно делать на одном поле вы тоже сказали? ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: Именно, да, да, вот это я сказал, да. ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: А в английском есть такое? ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: Shit, shit. Да, да, это. ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: На одном поле не стану! ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: Нет, не стану. И тут Коппел говорит: «Ну если вы не хотите с ним говорить, мы же вас не можем заставить». И его выключили фактически. ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Это только часть бывшего кабинета Сергея Лапина, бессменного председателя Гостелерадио СССР, его имя – эпоха, всё советское застойное телевидение было «лапинским».

119

ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: Ровно в девять утра на моём столе раздаётся звонок телефонный, я беру трубку: «Владимир Владимирович?» – «Да». – «Приёмная Лапина. Зайдите, пожалуйста». Ну, всё понятно. Я спускаюсь, вхожу. Сидит Сергей Георгиевич Лапин. ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Давайте сядем. ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: Вот давайте, значит, вот, вот, ну я сажусь, скажем, здесь… ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Я пошёл за Лапина. ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: А там вот как раз и сидит Сергей Георгиевич Лапин. Вот, значит, на его лице, когда он меня увидел, появилось выражение крайнего отвращения, и он мне говорит: «Как вы могли с такой мразью в одной программе быть?» Я понимаю, что всё равно – конец, поэтому я говорю: «Так, Сергей Георгиевич, я ведь с ним не разговаривал». Вот он говорит: «Да, но вы же были в одной программе». Я говорю: «Да, и, по-моему, я правильно сделал». На что уже на лице, ну большего отвращения быть не может, и он говорит: «А вот мы считаем, что неправильно, и что вы вообще к такой работе, так сказать, неприспособлены и вы недоросли». Я говорю: «Я свободен, я могу идти?» И Лапин, так обращаясь, он вообще был ещё хороший актёр, обращаясь ко всей публике, говорит: «Ха, смотрите, как он не любит, когда его критикуют!» А я говорю: «Да что вы, Сергей Георгиевич, я у вас работаю пятнадцать лет и доброго слова не слышал, так что как раз это-то я привык». Лапин, чуть сбавив тон, говорит: «Владимир Владимирович, у вас работа, как у сапёра, вы не имеете права на ошибку». Вот, я ему сказал: «Сергей Георгиевич, я к вам нанимался, вообще-то говоря, не сапёром, а журналистом, но уж если вы хотите эту линию, так сказать, сравнения, продолжить, так ведь сапёр, если он, не дай Бог, подорвётся, он понимает, что его свои постараются вытащить, а мы-то понимаем, что свои постараются утопить». И тут наступила тишина, и Юшкявичюс, дай ему Бог, посмотрев на потолок, мечтательно, со своим литовским акцентом, сказал: «Да, интересно, как накажут Шевченко за то, что он разговаривал с Познером?» И тут стало настолько очевидно, что всё это, абсурдность всей этой истории, что Лапин говорит: «Ладно, идите, работайте». ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Через три года недостатки стали достоинствами. Горбачёвская перестройка открыла страну для контактов с Западом и Гостелерадио поручили советскую часть первого телемоста с американцами через космический спутник. От США – город Сиэтл, от СССР – Ленинград. Прежние политобозреватели, певцы преимуществ социализма и разоблачители планов Пентагона, на роль телемиротворца не подходили. Советский ведущий должен был продемонстрировать и стране, и Западу: «Смотрите, у нас всё меняется». Нашему новичку противостоял великий Фил Донахью, основоположник ток-шоу, который всю жизнь только ими и занимался. Донахью в Америке считается либералом, но тут он решил держаться жёстко. 120

Поместье Фила Донахью, Уэстпорт, Коннектикут США (Westport, Connecticut, USA) (titulky č. 616–650) ФИЛ ДОНАХЬЮ: Я хотел остаться честным и беспристрастным. И чтобы доказать, что я был последователен, и не приклонен, что меня не провели, я разошёлся минут на двадцать. У вас Сахаров в Горьком, почему в Советском Союзе к евреям относится не как к остальным людям, почему позволяете каким-то старикам собираться за закрытыми дверьми, чтобы решить, что для вас хорошо, а что плохо?! Мы искренне хотим понять, как воля народа может быть известна правительству, если инакомыслие подавляется и наказывается. ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Советские люди, которые пришли в телестудию, чтобы дружить с американцами, поначалу опешили, но потом поняли – родина в опасности. У нас был разрушена тысяча семьсот десять городов, только в Ленинграде, послушайте, только в Ленинграде у нас похоронено столько во время войны, сколько потеряла вся Америка. Что вы привязались к евреям, что вам надо от евреев? Мы живём прекрасно, лучше, чем у вас там евреи живут, уверяю вас. Я, с удовольствием, бы написал его портрет, потому что, у него хорошее, нормальное, человеческое лицо, как и у всех у вас, ну давайте же мы лучше друг другу узнавать, давайте мы дружить! ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Советский ведущий успевал говорить и по-русски, и по-английски, спрашивал, слушал, добавлял от себя, носился по студии, и наконец даже упал, подбегая к кому-то с микрофоном. ФИЛ ДОНАХЬЮ: Я не хожу по студии еле-еле, бегу быстрее, давай-давай, время истекает, часы тикают, и ты делал то же самое. В конце телемоста ты сказал по-русски, который для меня звучал как тарабарщина: «....» Я смотрел на экран и думал: «Ну ты и подлец! Я не знаю русский, почему ты со мной так поступаешь?» ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Когда перестройка объявила предыдущую эпоху застоем, люди зрелых лет узнали, что, оказывается, они погубили в нём свои лучшие годы. Каково в пятьдесят один год обрести главное дело жизни и приняться за него с молодой горячностью дебютанта у которого всё впереди?

121

САНКТ-ПЕТЕРБУРГ, Петропавловская крепость (titulky č. 651–704) ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: У вас было ощущение, что эти телемосты – для вас шанс? ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: Нет, такого не было. Было страстное желание это сделать, но даже представить себе, что этот телемост меня катапультирует, откроет вообще карьеру, что я просто, как бы рождаюсь заново, конечно никакого такого ощущения не было и не было ощущения того, что вот надо этим воспользоваться. ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: А у вас было ощущение, что у вас за имидж? Вот это «свой среди чужих, чужой среди своих». Как воспринимают вас люди? ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: Всё равно меня воспринимали как «ну это – наш, да не совсем, да не совсем». И это даже хорошо. Вот это вот было странно. Ну и потом конечно то, что «он наш, и он обыграл Донахью», это довольно часто говорили, но в то же время «он его обыграл, потому что он немножко и не наш», странные вещи. ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Эйфория конца восьмидесятых сменилась попыткой реванша в девяносто первом году. Кровавые столкновения в Прибалтике, которая в своём освобождении зашла слишком далеко, закручивание гаек в центре, союзное руководство враждует с новым российским, и после фразы Познера, что он скорее проголосовал бы за Ельцина, чем за Горбачёва, руководство Гостелерадио заявляет: «Таким не места в нашем эфире». Донахью зовёт работать на пару в Америке, и тут случился путч ГКЧП. Познер с женой возвращались с дачи, когда в Москву входили танки. ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: Когда жигулёнок оказался рядом с танком, я понял, что такое танк впервые, вот так. ЕКАТЕРИНА ОРЛОВА: Было страшно безумно, ещё потому что, вообще, вот за этих несколько дней я, например, просто постарела на много лет, потому что мысль о том, что всё может вернуться и повториться, просто была абсолютно невыносима, потому что прожить ещё раз вот эту жизнь – даже представить себе было невозможно. ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: Телефон просто, можно сказать, не переставая звонил (ЕКАТЕРИНА ОРЛОВА: разрывался), телевизионные станции Соединённых Штатов, Англии, Франции добивались меня, и я боялся брать трубку, потому что, я понимал так, что всё решено, если я сейчас открою рот и скажу то, что я думаю, то это не то что я не поеду в Америку, а поеду, но только в совсем другую сторону и очень скоро. А не говорить – значит всё, значит уже ты полный подлец и как с этим жить тоже не понятно. 122

Поэтому, собственно, я ушёл из дома, то есть в город, ходил, ходил, ходил, ходил, потом всё-таки когда вернулся опять-таки в конце дня, я тоже Кате сказал: «Ну вот, ну я должен говорить, я не могу не говорить». Она опять же сказала: «Конечно, ты должен говорить». ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: На журналистке Екатерине Орловой Познер женился тридцать пять лет назад и ей считает себя обязанным успехами последних десятилетий. ЕКАТЕРИНА ОРЛОВА: Вот ты всегда свои новые, всегда правила придумываешь, причём такие правила, которые тебе позволяют выиграть. Вова? Везёт же вообще! ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: А кто новые правила? ПЁТР ПОЗНЕР: Пытались, пытались... ЕКАТЕРИНА ОРЛОВА: Пытались, пытались надуть – не вышло. ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: Жулики, жулики просто. ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Семейная идиллия, встреча трёх поколений, когда в гостях сын Пётр с женой Натальей, их дети Арсений и Гоша, и сейчас не часто, а в середине девяностых роль московского дедушки исключала работа американским телеведущим, звездой шоу «Познер энд Донахью». Поместье Фила Донахью, Уэстпорт, Коннектикут США (Westport, Connecticut, USA) (titulky č. 705–716) ФИЛ ДОНАХЬЮ: Я не перестаю удивляться! Было столько известных журналистов, которые говорили: «Не думаю, что Владимиру место на американском телевидении». Меня это выводило из себя: «А кому место на американском телевидении?! Чего вы боитесь?! Вы ведёте себя как политбюро! Вы пытаетесь советские методы контроля над телевидением применить здесь в Америке. Вам должно быть стыдно!» ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Два раза в неделю с девяносто первого года по девяносто шестой разговоры в студии на самые актуальные темы, канал CNBC – кабельный, но охватывает почти все штаты и шоу получалось федерального значения.

123

Штаб-квартира CNBC, Englewood Cliffs, New Jersey, USA (titulky č. 717–736) ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: Была программа, в которой мы с Филом говорили о том, что американские машины потому плохо продаются в Японии, что просто они хуже японских, а не потому что японцы их не пускают. И был дикий скандал, потому что одним из наших рекламодателей была компания General motors которая на следующий день сняла свою рекламу. Ну и нас вызвали к боссу большому, который сказал: «Вы что вообще, соображаете, что вы говорите?!» И я сказал, что: «Но а как же свобода слова?» Он сказал: «Свобода слова – это на улице, но не в нашей студии. Отбивать наших рекламодателей мы никому не позволим». Программа действительно была очень успешной, но, к сожалению, она была закрыта, причём, могу об этом сказать совершенно откровенно, по политическим мотивам, по политическим мотивам, поскольку тогдашний президент CNBC такой Роджер Эйлс сказал, что они хотят в новом контракте, чтобы был пункт контроля над тематикой и над участниками. И с нами не возобновили контракт. И всё, программа исчезла, тихо без скандалов, без демонстраций, безо всего. ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Но ещё до этого, как только появилась работа в России, началась жизнь на две страны: регулярные перелёты на съёмки программ в Москве. БОИНГ-767, рейс Нью-Йорк – Москва (titulky č. 737–787) ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Самолёт Москва-Нью-Йорк – это такой третий дом, да? Есть дом в Нью-Йорке, есть дом в Москве и третий дом... ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: Это взад-вперёд, взад-вперёд в течение шести лет почти, каждый месяц. ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: А что вот вами двигало? «Нельзя, чтоб меня забыли, неправильно пропадать». Это было почему? ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: Вы знаете, потому, наверное, ведь, я не знал, когда я вернусь, я даже не знал, вернусь ли, и в то же время я ведь, у меня всегда было такое ощущение, что вот я должен сделать то, что я могу сделать, чтобы всё-таки в России было нормально жить, тем, что я могу, а я могу только путём телевидения, через телевидение, хоть что-то сделать, чтобы люди понимали, что так жить невозможно. Я понимаю, это звучит, я повторяю, выспренно и так далее, но это тоже, а может быть это была главная причина.

124

ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: В эфире программа «Мы» Если вы хотите сделать карьеру, в эфире программа «Если» Добрый вечер, в прямом эфире программа «Время и мы» ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Можно сказать, он ведёт одну и ту же передачу, она меняла название, неизменным оставался формат ток-шоу, разговор, который интересно смотреть. Даже, если лицо героя закрыто, так было в программе «Человек в маске». ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Это маска, которую вот разыскали. ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: Да. ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: А почему нужно с человеком сначала говорить в маске? Ну вот, такой приём. ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: Ну, это приём совершенно понятный, как, потом выяснилось, хотя в начале я говорил, это какая-то игра, ну зачем это? Но потом выяснилось, что есть люди, которые готовы, хотят говорить, но бояться. И они маску не снимают до конца, и когда в конце программы я говорил: «Ну, хотите снять?» – «Нет, не хочу». Скажем, вот пришёл человек, который говорил: «Я гомосексуалист. Ну вот так случилось в жизни, я не хотел этого. Но это так оказалось, и жить в этом обществе, открыто говоря, что ты гомосексуалист невозможно. Меня избивают, меня преследуют, подожгли мою машину, я вообще хочу отсюда уехать, здесь бесчеловечное общество». Он не мог, открыв лицо, сказать это. Был человек, который говорил: «Я убийца». И я говорю: «Как вы убийца?» – «Да, я убийца, я убиваю наркодельцов. Я работал в КГБ, был в своё время отдел, который занимался этим, и мы имели право убивать, теперь этого нет, я это беру на себя, потому что иначе гибнет нация». Дамы и господа, президент Академии российского телевидения Владимир Познер. ЛЕОНИД ПАРФЁНОВ: Его биографию написал двадцатый век, расколовший мир на белых и красных. Родиться и вырасти по ту сторону железного занавеса, чтобы потом, живя по другую его сторону, чувствовать несвободу слова и бесправие на выезд и возвращение, чтобы потом, когда занавес рухнул ратовать за свободы и права, став бессменным президентом телеакадемии и ректором собственной телешколы, рекордсменом мастер-классов, проведённых на телестудиях в самой глубокой глубинке. Он теледеятель и теледелатель, еженедельный эфир считает минимальной рабочей нагрузкой, затевает цикл документальных фильмов, не оставляя конечно воскресного ток-шоу, своего любимого жанра. ВЛАДИМИР ПОЗНЕР: Добрый вечер! В эфире программа «Времена», я – Владимир Познер.

125