Masarykova univerzita Filozofická fakulta. Ústav českého jazyka

Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav českého jazyka Český jazyk se specializací počítačová lingvistika

Nikol Volková

Použití vybraných anglicismů v českých textech korpusu czTenTen12 Bakalářská diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Dana Hlaváčková, Ph.D. 2015

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.

…………………………… Nikol Volková

Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. Daně Hlaváčkové, Ph.D. za trpělivost, cenné rady, průběžné konzultace a odborné vedení mé práce. Rovněž za užitečné připomínky děkuji RNDr. Zuzaně Nevěřilové, Ph.D. a RNDr. Vojtěchu Kovářovi, Ph.D.

ANOTACE Cílem této bakalářské diplomové práce je zmapovat užívání vybraných anglických lexikálních jednotek, převážně z oblasti informatiky, v českých textech a charakterizovat způsoby jejich zapojení do českého jazykového systému. Zaměřuji se na používání anglicismů, jejich frekvenci a míru začlenění do českého lexika především z hlediska jejich grafické a morfologické adaptace. Klíčová slova: přejímaní cizích slov do češtiny, grafická adaptace, morfologická adaptace, anglicismus, informatika, korpus czTenTen12, frekvence

ABSTRACT The purpose of this study is to chart the use of selected English lexical units, mainly from the area of information technologies, in Czech text and to describe ways of its integration into the Czech language system. I focus on the frequency of Anglicims usage and the extent of its integration or transformation into the Czech vocabulary, especially in terms of its graphical and morphological adaptation.

Key words: borrowing of foreignisms into the Czech language, graphical adaptation, morphological adaptation, Anglicism, informatics, corpus czTenTen12, frequency

OBSAH 1

Úvod ...................................................................................................................................... 6

2

Jazyk...................................................................................................................................... 7 2.1

3

Lingvistika .................................................................................................................... 7

Lexikologie a lexikon............................................................................................................ 8 Obohacování slovní zásoby........................................................................................... 9

3.1

Přejímání cizích lexémů ...................................................................................... 10

3.1.1 4

5

Jazyková situace v České republice .................................................................................... 11 4.1

Čeština a angličtina ..................................................................................................... 11

4.2

Anglicismy v češtině ................................................................................................... 12

Začleňování cizích lexémů, zvláště anglických, do české slovní zásoby............................ 13 Ortograficko-ortoepická adaptace ............................................................................... 13

5.1

6

5.1.1

Pravopisná adaptace ............................................................................................ 13

5.1.2

Výslovnostní adaptace ........................................................................................ 14

5.2

Morfologická adaptace ................................................................................................ 14

5.3

Shrnutí ......................................................................................................................... 15

Jazykový korpus .................................................................................................................. 16 Typy jazykových korpusů ........................................................................................... 16

6.1

Webový korpus ................................................................................................... 17

6.1.1

Využití jazykových korpusů ....................................................................................... 17

6.2

Korpusová lingvistika ......................................................................................... 18

6.2.1 6.3 6.3.1

Korpus czTenTen12 .................................................................................................... 18

7

8

Sketch Engine...................................................................................................... 18

Jazyk informatiky ................................................................................................................ 20 7.1

Morfologie lexikálních jednotek z oblasti informatiky ............................................... 20

7.2

Vybrané anglické přejímky a jejich zpracování .......................................................... 21

7.2.1

Anglické přejímky jednoslovné s původním pravopisem a českou flexí ............ 22

7.2.2

Anglické přejímky jednoslovné s počeštělým pravopisem ................................. 60

7.2.3

Anglické přejímky dvouslovné s původním pravopisem a českou flexí ............. 78

7.2.4

Anglické přejímky dvouslovné vzniklé spojením slova českého a anglického .. 83

Závěr ................................................................................................................................... 86

Použitá literatura ......................................................................................................................... 89 Seznam tabulek ........................................................................................................................... 93 Seznam obrázků .......................................................................................................................... 95

1

ÚVOD

V současnosti se počítačová zařízení stávají běžně používanými nástroji k získávání a šíření dat, uchovávání nebo výměně informací. Celosvětové trhy jsou zahrnovány komunikačními technologiemi a informačními systémy v angličtině. Čeština má za úkol se v tomto ohledu udržet alespoň v pozici národního jazyka a nezmizet ze seznamu jazyků světa. Přizpůsobení se češtiny globalizačním změnám spočívá v jejím vývoji, ve využívání již existujících jazykových prostředků ke specifikaci nových významů a v obohacování o nové výrazové prostředky. Problematika přejímání cizích slov je tedy aktuální. Děje se tak nejen v komunikaci mluvené, ale i psané. Cílem práce, jejíž téma zní „Použití vybraných anglicismů v českých textech korpusu czTenTen12“, je zmapovat užívání vybraných anglicismů, převážně z oblasti informatiky, v českých textech a posoudit míru jejich zapojení do českého morfologického systému. Součástí je také přehled o existenci (případných) českých ekvivalentů a definice významů vybraných anglických výrazů. V teoretické části shrnuji celkovou jazykovou situaci v České republice, charakterizuji stav současného českého lexika a způsoby jeho obohacování. Podrobněji se věnuji problematice přejímání cizích, především anglických, lexémů a jejich zapojení do českého jazykového systému z hlediska grafické, výslovnostní a morfologické adaptace. Tyto teoretické poznatky aplikuji na anglické přejímky v oblasti informatiky. Materiálovou základnu mé práce tvoří anglicismy vybrané z českých, případně slovenských prací studentů Fakulty informatiky Masarykovy univerzity. Lexémy anglického původu jsem vyhledávala pomocí dotazů v Corpus Query Language (dále jen CQL) v elektronicky dostupných textech korpusu czTenTen121. Každý lexém je zapsán do tabulky obsahující definici významu, případně český ekvivalent, pokud existuje. Navíc je doplněn frekvenčním seznamem užívaných tvarů a zobrazením v minimálním kontextu. Pro přehled jsou v závěru do tabulky shrnuty nejfrekventovanější tvary zpracovaných anglicismů a seřazeny podle frekvence. Shromážděný materiál nabízí více možností ke zpracování, v této práci se vzhledem k jejímu rozsahu zaměřuji především na způsoby adaptace lexikálních jednotek z hlediska jejich grafické formy a morfologického začlenění. Sleduji, zda uživatelé jazyka preferují původní pravopis přejatých lexémů nebo jej počešťují. Rovněž zkoumám míru zapojení jednotlivých anglicismů do českého lexika z pohledu jejich tvarosloví a částečně i slovotvorby. Přejímání anglických výrazů je proces dynamický a neuzavřený, proto věřím, že tato práce přispěje k systematickému popisu jevů utvářejících jazyk informatiky a výpočetní techniky a stane se praktickým zdrojem informací pro všechny zájemce o tuto oblast. Jedná se o webový korpus, který byl vytvořen Centrem zpracování přirozeného jazyka na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity. 1

6

2

JAZYK

Jazyk v této práci pojímám jako soustavu vyjadřovacích prostředků sloužící určitému společenství jako nástroj dorozumívání, myšlení a fixování nebo přenášení poznatků. Komunikací potom rozumím záměrné užití jazyka pro předávání informací. Všichni lidé na světě nemluví stejným jazykem, každý národ má svůj vlastní, který se zpravidla učí již od dětského věku. Lidský jazyk je zatím nepřekonaný kódový systém umožňující multiparentální dědictví, tj. předávání informací přes generace. Každý, kdo se tento kód naučí, ho může užívat. Jazyk také slouží jako prostředek k myšlení, mezi jazykem a myšlením existuje pevná vazba. Jazykem se dají vyjádřit myšlenky, pocity, stavy a vůle nejlépe. Pohled na jazyk z hlediska chronologického procesu se nazývá fylogeneze jazyka. V širším smyslu zahrnuje vznik, vývoj a zánik jazyka, v užším smyslu se týká vývoje jazyka a jeho změn v průběhu času. Lingvistika (jazykověda) je věda zkoumající přirozený jazyk. V mluvnici neboli gramatice jsou shrnuta pravidla o mluvnické stavbě jazyka, kdežto o rozboru slovní zásoby a významech slov pojednává lexikologie se sémantikou, lexikografie (slovníkářství) je pak věda zabývající se teorií i praxí zpracování slovní zásoby jazyka ve slovnících.

2.1

LINGVISTIKA

Jazykověda je věda zabývající se studiem jazyka a dnešní lingvistika již není izolovaná od ostatních vědních oblastí, jak tomu bylo dříve, naopak přispívá k jejich vývoji a zároveň z nich těží (Čejka, 1996). Lze ji dále rozdělit podle toho, který jazyk, nebo kterou jeho část zkoumá. Lingvistika studující jeden jazyk nebo skupiny příbuzných jazyků a jejich vztahy zahrnuje i nelingvistické výzkumy, na rozdíl od lingvistiky zaměřené na podsystémy jazyka, tedy na určitou část jazyka, kterou zkoumá detailněji. Například fonetika a fonologie se zabývají zvukovou stránkou jazyka, morfologie studuje slovní tvary, syntax větnou stavbu, sémantika význam, lexikologie a lexikografie slovní zásobu. Dalšími lingvistickými disciplínami jsou např. matematická lingvistika zkoumající jazyk pomocí matematických a statistických metod, komputační (počítačová) lingvistika vytvářející počítačové modely jazykového systému, podsystému a jeho částí nebo korpusová lingvistika zaměřená na analýzu jazyka zkoumaného pomocí obsáhlých elektronických jazykových korpusů. Existence zejména posledního zmíněného oboru je pro mou diplomovou práci důležitá, neboť poznatky získané na základě vyhledávání informací v korpusech jsou nedílnou součástí této práce.

7

3

LEXIKOLOGIE A LEXIKON

Lexikální zásoba je „soubor lexikálních jednotek užívaných a přetvářených jistým diferencovaným společenským celkem (…) a charakterizující jej“ (Filipec, 1985, s. 13). Lexikologie je pak lingvistická disciplína zkoumající tento lexikon, tedy lexikální/slovní zásobu. Zabývá se formou, významem a užíváním jednotek lexikonu a členěním slovní zásoby. Základní metodologické rozdělení lexikologie je na synchronní a diachronní. Synchronní lexikologie se zaměřuje na současný stav lexikonu a pravidla užívání současných lexémů, kdežto diachronní lexikologie je orientována na lexikon starší doby. Součástí synchronní lexikologie je sémaziologie a onomaziologie. Sémaziologie se týká lexikálního významosloví. Tato nauka postupuje od formy slova k jeho významu/obsahu – takto je tvořen například Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (SSČ). V tomto případě může jedné formě odpovídat vícero významů. Oproti tomu onomaziologie, teorie pojmenování, postupuje obráceně, a to od významu/obsahu k formě – takto jsou tvořeny například tezaury nebo synonymické slovníky. Lexikon je těžké zkoumat, jelikož je různorodý a především je nejasná hranice mezi lexikonem a gramatikou. Rozdíl mezi nimi je pouze v tom, že v gramatice platí obecná pravidla, jinými slovy je predikativní a lze ji často odvodit. V lexikonu žádná obecná pravidla neplatí, vše se uživatel musí naučit (např. jdu na poštu, avšak jdu do kina). Lexikon neboli slovní zásobu tvoří veškeré lexikální jednotky, ať už jde o slova jednovýznamová, vícevýznamová nebo ustálená slovní spojení, která jsou v češtině živá. Těchto jednotek je nespočitatelné množství a jejich počet nelze přesně určit především proto, že se lexikon neustále mění a jelikož v jazyce existuje mnoho slov potenciálních. Údaje o rozsahu slovní zásoby se pokouší zachytit velké jednojazyčné výkladové slovníky. Nejkomplexnější popis stavu lexika češtiny je možné najít v Příručním slovníku jazyka českého (PSJČ), který obsahuje přibližně 250 000 hesel seřazených podle abecedy. Jde o první a nejstarší ze tří jednojazyčných slovníků češtiny. Na PSJČ kontinuálně navazuje Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) obsahující zhruba 200 000 hesel. Posledním je SSČ, který shrnuje pasivní slovní zásobu průměrného člověka se středoškolským vzděláním a kromě 50 000 hesel obsahuje i praktické přílohy. Aktivní, tj. reálně používaná, slovní zásoba průměrného člověka s úspěšně ukončeným vzděláním na střední škole se pohybuje okolo 10–15 tisíců lexikálních jednotek, avšak pasivní, tj. ta, které rozumíme při četbě či poslechu, ale neužíváme ji, je zhruba šestkrát větší než aktivní. Nicméně k elementární domluvě člověku vystačí přibližně 1 500 základních slov. Ve slovní zásobě lze rozlišit tzv. jádro a periferii lexikální zásoby. Jádro je tvořeno nejfrekventovanějšími lexikálními jednotkami, které se mění nejméně. Tyto lexikální jednotky jsou vývojově nejstarší a stabilní, jsou bez průhledné struktury a etymologie. Označují skutečnosti běžného života a jsou nezbytné pro vyjadřování a dorozumívání se. Patří sem slova, která jsou 8

zejména nemotivovaná, např. syn, voda, jít, být, od nichž jsou potom odvozena slova další. Opakem jsou tedy slova z periferie lexikální zásoby, která jsou velmi proměnlivá a jejichž výskyt ve slovní zásobě je nestálý. Občas se může se stát, že se některá slova dostanou z periferie do jádra anebo naopak. Z hlediska stylové příznakovosti může být slovní zásoba rozdělena na nepříznakovou a příznakovou. Mezi nepříznakové se řadí lexikální jednotky slohově neutrální. Kdežto příznakové lexikální jednotky lze ještě rozdělit podle typu stylového příznaku, a to z hlediska územního na dialekty a interdialekty, sociálního na argot, slang a profesní mluvu, dobového na archaismy, historismy a neologismy, expresivity na pozitivní a negativní, slohového zabarvení na hovorová, knižní, básnická a odborná nebo původu lexému na domácí a přejatá.

3.1

OBOHACOVÁNÍ SLOVNÍ ZÁSOBY

Jak jsem již uvedla, slovní zásoba se neustále proměňuje a vyvíjí. K tomu dochází hned z několika důvodů. Primárně se tento proces týká potřeby pojmenovat nový jev, jev lépe pochopený nebo nově či jinak vnímaný. S rozvojem vědy a techniky přichází velké množství nových skutečností, které je třeba pojmenovat. Poněvadž za rozmachem v této oblasti stojí především Spojené státy americké (USA), je nemožné se vyhnout přílivu anglicismů do české slovní zásoby. Sekundárně se pak slovní zásoba obměňuje kvůli hospodářsko-politickým vlivům (pronikání cizích slov do české slovní zásoby) nebo z metajazykových důvodů, kdy se jedná o vliv analogie – slova na sebe vzájemně působí (např. opozice chudnout × bohatět – dnes bohatnout). Existuje několik způsobů, jak se může lexikon obměňovat. K obohacování slovní zásoby dochází například pomocí slovotvorby, tedy tvořením nových slov (neologismů) ze stavebních prvků, které se v jazyce už vyskytují. Nejčastějším typem takto tvořených nových slov v češtině je derivace, tj. odvozování nových slov od již existujících (prastarý, učitel). Spadá sem také kompozice, tj. skládání slovotvorných základů (velkoměsto, láskyplný), abreviace neboli zkracování, tj. tvoření zkratek (ČR, NATO), univerbizace, tj. zkracování víceslovných pojmů v jedno slovo (základka), frazeologie, tj. přiřazení nového významu k již existující formě, který nelze odvodit z jeho částí a uživatel se ho tudíž musí naučit (být ve slepé uličce s významem být v bezvýchodné situaci), nebo přenesení významu a jeho ustálení (např. koruna, kdy na mincích byla vyražena hlava s korunou). Kromě toho se česká lexikální zásoba obohacuje prostřednictvím přejímání lexikálních jednotek z cizích jazyků. Cizojazyčné výrazy jsou významnou součástí slovní zásoby českého jazyka. V současnosti se do češtiny přejímají nejvíce anglické lexémy, což výrazně souvisí mimo jiné s angloamerickým technickým vlivem. Ve své práci se zaměřuji konkrétně na anglické přejímky v oblasti informačních technologií a výpočetní techniky.

9

3.1.1

PŘEJÍMÁNÍ CIZÍCH LEXÉMŮ

Již zmíněnou možností obohacování slovní zásoby je přejímání lexémů z cizí slovní zásoby. Tyto lexémy jsou do češtiny přejímány buď jako celky, nebo slouží k tvoření slov nových. V dnešní době se užívání cizích výrazů stává trendem a cizojazyčná slova tak tvoří nezanedbatelnou část slovní zásoby češtiny. Přejímky ve slovní zásobě současné češtiny jsou výrazné, a to především z angličtiny. „Ukazuje se, že počet přejímek pocházejících z jiných jazyků než z angličtiny je v poměru k anglicismům velmi nízký (…) Slovanské jazyky mají na současnou slovní zásobu češtiny nevýrazný vliv.“ (Mravinacová, 2005, s. 187) Nejvíce přejímek probíhá v odborném, profesním a slangovém vyjadřování. Mezi přejatými slovy převládají substantiva, adjektiva a slovesa (Filipec, 1985). Vztáhnu-li tento fakt na oblast informačních technologií, jde např. o internet, počítačové či mobilní aplikace, softwarové a hardwarové vybavení. Pro příklad uvádím několik dalších lexémů z počítačové sféry, kterými se blíže zabývám v této práci: firewall, plug-in/plugin, smartphone, cloud, framework, middleware, router, level, open-source, malware, log, utilita, peerovat. Hladká v Příruční mluvnici češtiny (2012) rozlišuje tři typy přejatých slov podle způsobu a míry jejich přizpůsobení. Prvním typem jsou lexikální jednotky citátové, které si zachovávají svůj původní pravopis i výslovnost a nepřijímají tudíž české koncovky (např. nick, scheduled task). Druhým typem jsou lexikální jednotky částečně přizpůsobené, jejichž cizí původ je stále vnímán, ačkoli se dají skloňovat nebo časovat. Po formální stránce jsou tyto lexémy mnohdy rozkolísané, objevují se u nich dubletní tvary – dvě pravopisné podoby, původní a počeštělá (manager i manažer, business i byznys). Třetím typem jsou lexikální jednotky zcela zdomácnělé. Tato slova se přizpůsobila českému lexikálními systému do té míry, že se zcela vytratilo povědomí o jejich cizojazyčném původu (košile, vzduch). Jako zvláštní skupiny přejímek z cizích jazyků jsou zde zmíněna slova hybridní (elektroanalýza) a tzv. kalky, což jsou přesné napodobeniny cizích vzorů s použitím domácích jazykových prostředků (mytologie – bájesloví). Rozdělení podle Hladké je podobné Šmilauerovu v Nauce o českém jazyku (1972), který uvádí čtyři stupně vžití cizích lexémů. Zaprvé jde o slova citátová, která mají plně zachovanou cizí podobu i s přízvukem (fair play). Druhým stupněm jsou slova s původním pravopisem, ale českým přízvukem (outsider). Následují skupina slova s počeštělým pravopisem (fotbal), která je velmi početná. Nakonec některá slova zdomácněla natolik, že zmizelo povědomí o jejich cizím původu (svetr).

10

4

JAZYKOVÁ SITUACE V ČESKÉ REPUBLICE

Celkovou situací jazyka mám na mysli „obecný společenský stav, v němž se daný jazyk nalézá a vyvíjí v jisté zemi nebo na jistém teritoriu v určitém časovém úseku v daných politických, sociálních a kulturních podmínkách.“ (Daneš, 1997, s. 12). Zvláště podstatným aspektem jazyka je jeho dynamická vlastnost. Jazyk se neustále mění, a to hned z několika důvodů. V první řadě jde o modernizaci, rozvoj vědy a techniky, o vliv masmédií, globalizaci společnosti, nebo o opačnou tendenci, kdy se zvyšuje zájem o jevy okrajové. V důsledku migrace dochází ke stěhování lidí i s jejich výtvory a kulturou, což vede ke vzniku jazykových variant a míšení jazyků. Z hlediska právního postavení lze v České republice rozlišit tři skupiny jazyků – zaprvé jde o jazyky úřední komunikace, zadruhé o jazyky národnostních menšin a zatřetí o jazyky ostatní, kam je možno zařadit mezinárodní jazyky, které nemají status jazyků 1. a 2. skupiny, a jazyky imigrantů. (Nekvapil, Sloboda, Wagner, 2009). Státním a úředním jazykem České republiky je jazyk český. Co se jazyků národnostních menšin týče, jedná se pouze o jazyky oficiálně uznaných národnostních menšin, mezi které v České republice patří čtrnáct jazyků, a to běloruština, bulharština, chorvatština, maďarština, němčina, polština, romština, rusínština, ruština, řečtina, slovenština, srbština, ukrajinština a vietnamština. Do třetí skupiny spadají ostatní jazyky, např. mezinárodně rozšířená angličtina, arabština nebo čínština.

4.1

ČEŠTINA A ANGLIČTINA

Čeština je útvar různorodý, složený z nejrůznějších slangů, nářečí, expresivních a nespisovných výrazů. Specifickou češtinu užívají imigranti a reemigranti. Také znaková čeština užívaná neslyšícími lidmi je zvláštním druhem češtiny, přestože se češtině příliš nepodobá. (Nekvapil, Sloboda, Wagner, 2009). V České republice je angličtina cizím jazykem, který se od roku 1997 na školách vyučuje v největší míře a od té doby se objem jejího vyučování stále zvyšuje (Nekvapil, Sloboda, Wagner, 2009). Rozšířená znalost angličtiny mezi českým obyvatelstvem vede k jejímu užívání i v běžném životě. Od 90. let má právě angličtina nejsilnější vliv na češtinu. V dnešní době je působení angličtiny nevyhnutelné. Stala se jazykem zejména politiky, internetu a počítačů, poslední zmíněná oblast je pro tuto práci zásadní. Uživatelská znalost angličtiny je dnes vyžadována u mnohých zaměstnání. Oficiálním jazykem se angličtina stala v mezinárodním obchodu, letecké a námořní komunikaci, mezinárodní atletické organizaci a olympijském výboru (Jindráková, 2007). Angličtina jako úřední jazyk se užívá převážně ve Spojených státech amerických, Velké Británii, Kanadě, Austrálii a na Novém Zélandu. Je rovněž jedním ze šesti úředních jazyků Organizace spojených národů (OSN).

11

Angličtina patří mezi jazyky analytické, z čehož plyne, že pro vyjádření jednotlivých časů nebo pádů nevyužívá koncovky. Pro tyto účely existují v angličtině rozmanité předložky, kterými lze vyjádřit pády nebo způsoby. Při stavbě věty má také pevný slovosled. Oproti tomu čeština je jazykem flektivním s bohatým výběrem koncovek využívaných k deklinaci jmen nebo konjugaci sloves. Ani slovosled v češtině není pevně daný.

4.2

ANGLICISMY V ČEŠTINĚ

V současnosti do českého lexika pronikají především přejímky z angličtiny, což je motivováno hned několika důvody. Jednou z motivací užívání anglicismů je mezinárodní srozumitelnost a jednoznačná identifikovatelnost, k čemuž slouží mimo jiné mezinárodní odborné názvosloví, což ulehčuje vzájemné porozumění. Jiným důvodem pro užívání anglických přejímek je snaha zaujmout, být moderní. Takovéto vyjadřování mnohdy vede k nadbytečnému užívání anglicismů a tím ke snižování srozumitelnosti vyjadřování. Uživatel si myslí, že působí vzdělaně, avšak opak je pravdou. Nadužívání cizích slov může být na škodu tím více, existují-li české ekvivalenty. Zvýšený výskyt anglicismů v komunikaci může být taktéž dán dlouhodobým setrváním uživatele v cizí zemi a rozpojením kontaktu s českým prostředím. Tento pobyt jedince v zahraničí se téměř určitě v jeho vyjadřování projeví – přestože české výrazy zcela jistě zná, příliš je nevyužívá. Podstatné je vymezení pojmu anglicismus. Podle Nového akademického slovníku cizích slov (2005) se anglicismem označuje jazykový prvek přejatý z angličtiny do jiného jazyka nebo podle angličtiny v něm vymezený. Díky této definici se k anglickým výrazům řadí jednak taková přejatá anglická slova, která si zachovala svou původní podobu (hardware, sandbox), jednak anglicismy staré, tj. takové, které jsou v češtině již nějakou dobu adaptované a nepůsobí na nás příliš cize, poněvadž jsou plně počeštěny (manažer, byznys). Slova z angličtiny dnes patří k nejfrekventovanějším přejímkám v české slovní zásobě. Problematika anglicismů v češtině je tedy aktuální a známá široké veřejnosti. Vyskytuje se celá řada rozrůzněných názorů na přejímání výrazů z angličtiny, objevují se otázky, zda je tyto výrazy vhodné přijmout, jak má vypadat jejich formální adaptace nebo zda tyto výrazy počešťovat, či zachovat jejich původní podobu. Zejména díky mezinárodní prestiži angličtiny nesměřuje formální vývoj anglicismů v češtině jednoznačně k počešťování. Jak již bylo řečeno, přílivu cizích slov neunikneme a ačkoli záleží i na typu textu a komunikace, je prozatím zcela na daném uživateli, jakou podobu anglicismu užije, zda počeštělou, nebo původní. Podle Bozděchové (1997) se zdá, že Češi nejsou úplně na cizojazyčný vliv připraveni a často ho nezvládají. Důkazem je „ukvapené napodobování cizích vzorů a užívání cizích výrazů, především anglických nebo přes angličtinu přejatých bez přesnějších znalostí jejich významu, pravopisu, výslovnosti“ (Bozděchová, 1997, s. 278). Takovéto mechanické napodobování může působit komicky a nesmyslně. Nejčastěji se objevuje v reklamních sloganech nebo propagačních materiálech. 12

5

ZAČLEŇOVÁNÍ CIZÍCH LEXÉMŮ, ZVLÁŠTĚ ANGLICKÝCH, DO ČESKÉ SLOVNÍ ZÁSOBY

Přejímání cizojazyčných lexémů je možné chápat jako proces integrace přebíraného prvku do slovní zásoby. Cizí slova se do češtiny začleňují tím, že se češtině přizpůsobují. To probíhá u každého slova různou měrou a po různých stránkách. (Mravinacová, 2005) Proces zapojení slov cizího původu do češtiny má několik mezistupňů. Cizí lexém se nejprve objeví u omezeného okruhu lidí, které spojuje určitý obor. Díky užívání tohoto výrazu lidmi i mimo oblast jejich působnosti, se výraz dostane do povědomí širšímu okruhu lidí. Postupně se stane známý i široké veřejnosti a přesune se z okraje slovní zásoby do oblasti přechodu, případně se dostane i do centra systému české lexikální zásoby, popřípadě zdomácní. Jedním z pokročilých stupňů začlenění cizích lexémů do české slovní zásoby je jejich schopnost vytvářet homonymii (golf: „hra s míčkem“ z angličtiny, „mořský záliv“ z italštiny) nebo být součástí synonymických řad a stávat se tak i základními synonymy (dialog – rozmluva, rozhovor). „Svědectvím toho, že slovo zdomácnělo, jsou jeho odvozeniny (…) a složeniny.“ (Filipec, 1985, s. 126) Takovýto posun závisí na významové a společenské potřebě daného cizojazyčného lexému. Tento proces se poté projevuje jak z hlediska výslovnosti (ortoepie) a pravopisu (ortografie), tak po stránce morfologické (tvaroslovné a slovotvorné).

5.1

ORTOGRAFICKO-ORTOEPICKÁ ADAPTACE

Ortograficko-ortoepická adaptace pokrývá proces pravopisné a výslovností adaptace. Tyto dva procesy se vzájemně se ovlivňují. (Mravinacová, 2005, s. 190). U anglicismů bývá mezi grafickou a zvukovou podobou značný rozdíl. Při přijetí takovýchto lexémů do češtiny dochází k přibližování pravopisu a výslovnosti. Míra přizpůsobení se anglicismů češtině je závislá jak na délce doby a frekvenci užívání daných lexémů v češtině, tak na znalosti angličtiny uživateli. Díky tomu se jednotlivé anglicismy v češtině vyskytují na různém stupni adaptace. Mohou být buď neadaptované, záměrně užívané jako cizí slova (string, nick), nebo zcela adaptované a přiřazeny k některému z existujících paradigmat systému českého jazyka (utilita, implementovat). Současné přejímky zůstávají často v původní podobě, a přesto bývají skloňovány či časovány (cloud, peerovat).

5.1.1

PRAVOPISNÁ ADAPTACE

Způsob zaznamenávání projevů spisovného jazyka grafickými znaky se nazývá pravopis (Havránek, Jedlička, 1981). Pravopisná adaptace často souvisí s výslovností daného výrazu, jelikož pravopisné adaptaci podléhají především ty výrazy, jejichž pravopisná a výslovnostní podoba se příliš neliší (Mravinacová, 2005). Pravopis se výslovnosti přizpůsobuje změnami, jako 13

je náhrada hlásky či skupin hlásek nebo zjednodušováním hlásek zdvojených, čímž mohou vznikat pravopisné varianty (scan – sken). Podle Pravidel českého pravopisu (2015) se přejatá slova obecná mohou psát dvojím způsobem. Na jedné straně stojí slova, u nichž se zachovává pravopis jazyka, ze kterého byla přejata, přičemž nedochází ke zrušení zdvojených písmen, uchovávají se písmena v češtině jinak neobvyklá a kvantita se neoznačuje čárkou. Na straně druhé jsou slova, v jejichž pravopisu dochází ke zjednodušení zdvojených písmen, odstranění písmen pro češtinu nezvyklých a označování délky čárkou. Mezi těmito dvěma způsoby zápisu existují četné přechody podle míry zdomácnění slova, uplatňují se mino jiné i činitele zvyklostní nebo stylotvorné. Filipec v České lexikologii (1985) uvádí tři způsoby zápisu přejatých slov. Konkrétně u přejímek může zůstat pravopis původní (sex-appeal), nebo dochází k jeho rozkolísání a vzniku dublet (džez/jazz), nebo se slovo počeští, a to buď plně (džungle), nebo přednostně (džus proti juice).

5.1.2

VÝSLOVNOSTNÍ ADAPTACE

Výslovnostní adaptace je ovlivněna především výskytem různých fonémů v češtině a angličtině, proto se v češtině nevyslovují přejatá slova vždy shodně s jejich výslovností v původním jazyce. V anglickém jazyce se objevují hlásky specifické pro tento jazyk, které se v české výslovnosti modifikují (i když v grafické podobě mohou být zachovány) a takovéto přejímky se tím přibližují českému výslovnostnímu systému. K tomu přispívá také přesun přízvuku na první slabiku, ztráta aspirace určitých hlásek nebo neznělá výslovnost hlásek na konci slov. Výslovnost je však mnohdy ovlivněna grafickou podobou lexému, což vede k jisté rozkolísanosti a vzniku výslovnostních variant. Jen malé procento anglických slov má pravopis totožný s výslovností, z toho důvodu zde hraje důležitou roli znalost anglického jazyka.

5.2

MORFOLOGICKÁ ADAPTACE

Proces morfologické adaptace znamená přizpůsobení se cizojazyčného lexému českému jazykovému systému. Český jazyk je na rozdíl od anglického flektivním jazykem. To znamená, že pro vyjádření kategorií slovních druhů a jiných morfologických kategorií se využívá slovotvorných a tvaroslovných formantů, které se připojují k základu slova. Přejímky se přiřazují k některému z již existujících paradigmat přijímacího jazyka. „Analytický charakter angličtiny morfologickou adaptaci poněkud usnadňuje, jelikož mnohé anglické výrazy lze brát za samotný tvarotvorný nebo slovotvorný základ…“ (Živná, 2009, s. 15). Přejatá substantiva mohou zůstat nesklonná. Týká se to zvláště těch, která mají zakončení pro češtinu netypická a neodpovídá proto žádnému z českých deklinačních typů. V takovém případě gramatické kategorie lexému vyplývají z jeho začlenění v syntaxi. Jiná substantiva se skloňují podle příslušného vzoru v češtině, čímž mohou následně vyjadřovat kategorii pádu, čísla a rodu.

14

Ke vzoru, a to včetně životnosti, se substantiva přiřazují podle svého obvyklého zakončení v nominativu singuláru zejména ve výslovnosti. Bez větších problémů se do češtiny začleňují anglicismy jako pojmenování osob zakončená na -er nebo verbální substantiva na -ing/-ink. V současnosti se u přejímaných anglicismů do češtiny dá vypozorovat určitý mechanizmus v adaptaci jejich sufixů (např. -ity se přetváří na -ita, -ation na -ace, -ure na -ura, -ism na -ismus/-izmus), který bývá zpravidla doprovázen počeštěním celých lexémů. U přejímaných kompozit dochází k počeštění třeba jen jedné jeho části (setkarta z anglického set card). Podle Mravinacové (2005) mají mezi přejatými lexémy právě substantiva nejlepší předpoklady k vytváření a rozvíjení slovotvorných paradigmat uvnitř českého flektivního systému a mohou se stát východiskem pro tvorbu dalších substantiv, kompozit nebo jiných slovnědruhových lexémů. Co se adjektiv týče, je situace složitější. Nejčastěji se totiž derivují od substantiv a není možné je tedy pokládat přímo za přejatá adjektiva. Ta, která jsou adaptovaná jako původní adjektiva, bývají v češtině z velké části nesklonná a nijak se dále neupravují (open-source). U sloves je situace opačná. Anglická slovesa se ihned při přejímání přizpůsobují tvaroslovnému systému češtiny, bez kterého by v ní jinak nemohla fungovat. Jde o přiřazení cizího lexému do české kategorie sloves. Častokrát však není možné určit, zda jde o adaptaci původního slovesa, nebo o českou derivaci přejatého substantiva (ang. subst. raft – verb. raft, čes. raft – raftovat). Přejatá slovesa se nejčastěji přiklání ke vzoru kupovat (scanovat, chatovat, scrollovat, googlovat, spamovat). Méně časté jsou pak vzory prosit (googlit) nebo dělat (klikat) a tisknout (hacknout, kliknout), které mohou vyjadřovat stylovou příznakovost. K vyjádření vidu přejatých sloves slouží nejen sufixace (klikat – kliknout), ale i prefixace (skenovat – naskenovat). Příznakem pokročilého stupně zapojení se přejatých sloves do českého systému je jejich schopnost stát ve výchozí pozici pro tvorbu dalších lexémů.

5.3

SHRNUTÍ

Přejímání cizích slov je proces, během kterého se přejímky postupně začleňují do českého lexikálního systému, a to na úrovni zvukové, grafické, tvaroslovné i slovotvorné. V oblasti počítačové komunikace a informačních technologií se většina výrazů přejímá z angličtiny, kde existuje rozpor mezi formou pravopisnou a výslovnostní. Cizí lexém se nejčastěji užívá tehdy, není-li pro něj český ekvivalent. Je však pravdou, že některé z těchto anglických výrazů tak mohou uživatelům způsobovat výslovností i významové potíže. Cílem této práce je zmapovat používání vybraných anglicismů především z oblasti počítačové informatiky v českých textech, frekvenci jejich výskytů v českém lexiku a jejich zapojení do českého jazykového systému. Tyto tendence je možné sledovat zejména v rozsáhlých jazykových korpusech.

15

6

JAZYKOVÝ KORPUS

V lingvistice pojem korpus označuje sbírku textů, která odráží autentické užití přirozeného jazyka. Abychom sbírku textů mohli označit za korpus, musí splňovat několik obecných podmínek. Zaprvé musí být korpus složen z reprezentativních vzorků, které zachycují všechny vyskytující se varianty, a tudíž reprezentují jazyk jako celek. Zadruhé musí být konečný, musí obsahovat konečný počet slovních tvarů a neměl by být dále rozšiřován. Tato podmínka však neplatí pro korpusy webové, jejichž obsah je postupně stále zvětšován a není u nich kladen důraz na reprezentativnost textů. Čím více slovních tvarů korpus obsahuje, tím přesnějších a kvalitnějších závěrů se dá dosáhnout. Díky korpusům o rozsahu stovek milionů textových slov mohou lingvisté poprvé tvrdit, že porovnání a závěry vyvozené na základě dat z korpusů nejsou nijak deformované, neboť zde nepracují s malou, omezenou materiálovou základnou (Čermák, Schmiedtová, 2004). Třetí podmínkou je elektronicky čitelná podoba korpusu. Jelikož manuální, papírové korpusy jsou záležitostí doby minulé, dochází dnes k jejich elektronizaci, díky které je možné další (automatické) zpracování, např. rozšíření holého textu o tzv. anotace čili o všechny přídatné informace, např. morfologické značkování. Dalším předpokladem jsou metainformace o textech v korpusu. Ty se týkají základních informací, které musí každý korpus zahrnovat. Jedná se o odkaz k tomu, jak korpus vznikl, jak byl vytvořen a jak široký vzorek pojímá, jak je reprezentativní a rozsáhlý. Definic jazykových korpusů je mnoho. Podle Šulce (1999, s. 11) jde o „rozsáhlý soubor elektronických textů, cíleně shromážděných jako referenční zdroj pro vědecké studium jazyka a pro zpracování užitných jazykových nástrojů, který je v jednotném formátu, je lingvisticky označkovaný a který lze z hlediska skladby považovat za jistým způsobem vyvážený.“ Čermák (2006, s. 10) jazykovým korpusem rozumí „především takový ucelený soubor textů, který je sestavený s přihlédnutím ke svému cíli reprezentativním způsobem, je obhospodařovaný počítačově a zpracován souborem korpusových metod.“ V Příručce Českého národního korpusu se lze dočíst, že korpus je „rozsáhlý soubor autentických textů (psaných nebo mluvených) převedený do elektronické podoby v jednotném formátu tak, aby v něm bylo možné jednoduše vyhledávat jazykové jevy, zejména slova a slovní spojení (kolokace).“ (Cvrček, Richterová, 2014).

6.1

TYPY JAZYKOVÝCH KORPUSŮ

Jednou z možností, jak třídit korpusy, je počet jazyků, který zahrnují. Mohou být jednojazyčné nebo vícejazyčné, tzv. paralelní, obsahující texty ve dvou i více jazycích. Z pohledu časového období existují korpusy diachronní, ve kterých je zachycen vývoj jazyka, a synchronní, ve kterých není třeba přihlížet k těmto vývojovým změnám. Z hlediska typu zachycené komunikace se vyskytují korpusy psané a mluvené. Podle tématu se korpusy dělí na obecné, které se budují tak, 16

aby byly pokud možno co nejvyváženější a sloužily tak ke studiu např. slovní zásoby jazyka nebo gramatiky, a specializované, které vznikají za účelem konkrétního výzkumu. Korpusy lze rovněž rozdělit z hlediska původu na tradiční, na jejichž texty se vztahuje autorský zákon, a webové, u kterých není vlastnictví autorských práv jasné, jelikož jde o texty získané z internetu.

6.1.1

WEBOVÝ KORPUS

Od tradičních korpusů se webové liší kupříkladu zastoupením žánrů textů. Webové korpusy neplánují předem žánrové složení jako tradiční korpusy, ale obsahují například články z diskuzních fór a blogů nebo jiných veřejných internetových stránek. Z toho plyne také rozdíl v použitém jazyce textů, který je zde spíše neformální, často s mnoha pravopisnými nedostatky včetně chybějící diakritiky. Teprve s texty veřejně dostupnými na webu se nabízí možnost vytvořit korpusy několikanásobně větší, než jsou doposud existující korpusy tradiční. Jedním z takových je český korpus czTenTen122. Základním krokem k vytvoření webového korpusu je získání dat, a to stahováním obsahu WWW stránek. K tomu jsou využity automatické nástroje, tzv. crawlery. Následně se text vyčistí od nežádoucích prvků, tzv. boilerplate, jakými jsou zejména obrázky, tabulky a jiné grafické prvky, strukturní značky či konstantní části jako reklamy, odkazy nebo poznámky o autorských právech. Dále se odstraní duplicitní dokumenty, z nichž je v korpusu zachována pouze jedna kopie, a provádí se jazyková filtrace. Nakonec přichází na řadu anotace textů, kam spadá segmentace, tj. rozčlenění na odstavce a věty, tokenizace, tj. rozdělení na textová slova, lemmatizace, tj. přiřazení základního tvaru slova (např. u substantiv jde o nominativ singuláru, u sloves o infinitiv) a tagování, tj. přidělení příslušné morfologické značky.

6.2

VYUŽITÍ JAZYKOVÝCH KORPUSŮ

V dnešní době jsou korpusy největšími informačními základnami vůbec, protože slouží nejen lingvistům jako zdroj materiálů pro jejich bádání, ale i široké veřejnosti a zájemcům o mnohostranné poznání jazyka a jeho zákonitostí (Šulc, 1999). Přínos korpusové lingvistiky veřejnosti je nejlépe viditelný v oblasti lexikografie, kde vzniká nová korpusová disciplína, kterou je korpusová lexikografie. Ačkoli žádný ze slovníků nenese přívlastek „korpusový“, mnoho z nich je sestaveno podle dat získaných z jazykových korpusů nebo alespoň obsahují závěry autorů daných slovníků ověřené na základě dat v korpusech. Podávají rovněž novou informaci, kterou je frekvence lexikálních jednotek, tedy informace o tom, jak často se daná slova reálně používají. Doposud takovéto údaje žádný slovník neobsahoval, nicméně dnes může kdokoli bez problémů nahlédnout do tzv. frekvenčního slovníku. Jedním

2

Odkaz dostupný na stránkách MU ske.fi.muni.cz.

17

z nich je Frekvenční slovník češtiny3, jehož hlavní část zahrnuje 53 000 hesel s údaji o jejich frekvenci. Frekvenční údaje hrají i v této práci významnou roli. Na základě korpusů vznikají také gramatiky a jejich vliv lze postřehnout i v oblasti překladu, včetně strojového, a při výuce jazyků, kde je možné jazykový korpus využít např. jako zdroj frází, ba dokonce celých vět obvyklých pro daný jazyk nebo jako doplnění slovníku.

6.2.1

KORPUSOVÁ LINGVISTIKA

Počátky korpusové lingvistiky, jak je známá dnes, nemají v České republice příliš hluboké kořeny. Její rozmach přišel s rozšířením dostupnosti počítačů a rozvojem výpočetní techniky. První institut byl založen v roce 1994 v Praze na Karlově univerzitě pod názvem Ústav Českého národního korpusu pod vedením prof. Františka Čermáka. Zde vznikl počítačově založený Český národní korpus (ČNK), který se stal pro lingvistiku zdrojem kvalitativně nových a kvantitativně spolehlivějších studií. Korpusová lingvistika je odvětvím lingvistiky zkoumajícím jazyk na základě elektronických jazykových korpusů. Přistupuje k jazykovým datům skrze počítače a speciálně budované softwarové nástroje, tzv. korpusové prohlížeče neboli manažery. Zabývá se také výstavbou korpusů a jejich zpracováním. Je pevně spojena s reálnými texty psanými i mluvenými. Není novou jazykovou teorií, využívá jen nový, korpusově-lingvistický přístup, díky němuž může být dokázána všeobecná platnost jazykových zákonitostí a pravidel, nebo naopak platnost lingvistických teorií jen v určitých druzích textů (Rychlý, 2000).

6.3

KORPUS CZTENTEN12

Na Fakultě informatiky (FI) Masarykovy univerzity (MU) byl vytvořen Korpus CzTenTen12, jež je prozatím největším českým korpusem. Je inspirován velkými korpusy a obsahuje více než pět miliard tokenů, tj. textových slov. Jedná se o webový korpus, neboť texty v něm obsažené jsou získány z veřejných webových stránek, jsou protřízeny a označkovány, díky čemuž je lze využít k lingvistickým výzkumům. Rovněž je zde umožněno zkoumat okolí slov pomocí aplikace Word Sketch. Na stránkách MU ske.fi.muni.cz má uživatel ke korpusu volný přístup a po registraci může využít i všechny funkce, které nabízí jeho korpusový manažer Sketch Engine.

6.3.1

SKETCH ENGINE

Již zmíněný Sketch Engine (SkE) je webové rozhraní pro práci s korpusy, jež uživatelům dovoluje v textech korpusů zkoumat fráze, konkordance, tj. slova a jejich okolí, nebo kolokační a gramatické chování slov. Jedná se o korpusový manažer, který umožňuje nejen přístup ke korpusům přibližně padesáti jazyků, ale i tvorbu vlastního korpusu nebo výpis klíčových slov, 3

ČERMÁK, František a Michal KŘEN (2004).

18

tzv. extrakci termínů. Jeho součástí je unikátní aplikace Word Sketch, jež uživateli poskytuje slovní profily. Ty byly poprvé použity při tvorbě Macmillan English Dictionary, anglického výkladového slovníku pro pokročilé angličtináře, jehož první vydání z roku 2002 získalo několik prestižních ocenění. Pro užívání Sketch Enginu není třeba instalovat žádný doplňující software, je možné s ním pracovat prostřednictvím standardních internetových prohlížečů. Tato webová služba vznikla za spolupráce autorů Adama Kilgarriffa, Pavla Rychlého, Pavla Smrže a Davida Tugwella. Sketch Engine je využíván i k psaní slovníků např. v Cambridge University Press, Oxford University Press, Collins, KDictionaries, Macmillan, Le Robert, Shogakukan nebo Cornelsen (www.sketchengine.co.uk).

19

7

JAZYK INFORMATIKY

Rozvoj v oblasti informačních a komunikačních technologií probíhá neuvěřitelně rychle a slovní zásoba češtiny je v tomto směru neustále obohacována o četné množství výrazů právě z angličtiny. Vysoký počet přejímek z angličtiny na různé úrovni adaptace v českém lexiku svědčí o nemalé intenzitě působení angličtiny. Přejímají se nejen anglické termíny, ale i profesní a slangové výrazy. Velkému množství termínů a odborných názvů běžný uživatel počítače nebo internetu většinou nerozumí, převládají spíše u odborníků v dané sféře, což je důvodem, proč tyto přejaté anglicismy stojí často na periferii české slovní zásoby. Ovšem postupně a stále více pronikají takovéto výrazy do povědomí širší veřejnosti, čemuž výrazně přispívají jednak speciální slovníky počítačové informatiky a výpočetní techniky, jednak slovníky cizích slov. Počítače byly vytvořeny přibližně před začátkem druhé světové války v USA, primárně pro účely americké armády a jejich užívání bylo výsadou odborníků, ať už programátorů, techniků nebo matematiků. Postupem času však byla tato technologie vypuštěna do světa a s příchodem počítačů a následně i jiných „chytrých“ zařízení na český trh vyvstal na povrch problém související s terminologií. Jednomu anglickému termínu často odpovídá několik českých ekvivalentů, které bývají užívány velmi nejednotně, a to nejen mezi různými uživateli, ale také v rámci jednoho komunikátu. K těmto lexémům patří např. nickname – přihlašovací jméno – přezdívka, utilita – pomocný program, font – písmo, mallware – škodlivý sofware, driver – ovladač, scroll bar – posuvník – indikátor polohy, root – kořenový adresář – administrátor – správce, smartphone – chytrý telefon – chytrý mobil, plug-in – zásuvný modul. Tyto obtíže spojené s anglickými termíny se značně projevují v českých textech zejména studentů informatických oborů. V češtině totiž tato terminologie zatím není ustálená, což může být dáno mimo jiné mladostí oboru, který je záležitostí posledních několika desetiletí.

7.1

MORFOLOGIE LEXIKÁLNÍCH JEDNOTEK Z OBLASTI INFORMATIKY

Česká počítačová slovní zásoba je nekonzistentní jednak z hlediska významového, jednak formálního, a to především v rovině morfologické. Jedná se obzvláště o substantiva, která nemají oporu v českém deklinačním systému. Může jít o rozkolísanost jak v gramatickém rodě (software byl/bylo), tak čísle (Microsoft Windows jsou/je). Kdežto lexémy, včetně zkratek, které jsou zakončeny zejména na konsonant obdobný jako v češtině, se do českého morfologického systému začleňují snáze. Projevuje se to mimo jiné tím, že od takovýchto základových slov, substantiv a sloves, jsou tvořena slova odvozená, adjektiva či substantiva. Vliv angličtiny na češtinu v přejímání cizích slov v oblasti informatiky je velmi výrazný. Tyto přejímky se začleňují do českého lexika právě díky slovotvorbě. Derivací vznikají celé slovotvorné řady, jejichž výrazy mnohdy bývají hovorové nebo slangové: cloud – cloudový, emulace – emulovat – emulátor, front-end – front-endový, kompilovat – kompilace – kompilátor, 20

open-source – open-sourcový, Windows – windowsový – windowsák, link – linkovat. Vedle toho se uplatňuje i kompozice a různé hybridní tvoření slov: naimplementovat, zaimplementovat, nakódovat. Dále se využívá tvorba nápodobou: ořezávač, zápatí. (Bozděchová, 1997) Typickým rysem informatiky je rovněž užívání zkratek a zkratkových slov, které jsou projevem snahy o úsporné vyjadřování. Lidé je mnohdy užívají bez bližší znalosti celoslovných pojmenování. Přemíra těchto výrazů v komunikaci však snižuje její srozumitelnost. Zkratky, zkratková slova nebo číslice se často spojují v jeden celek: SharePoint, xBase, Office 365 ProPlus. Hojná jsou rovněž metaforická a metonymická pojmenování. Metafora se vykládá jako pojmenování na základě vnější podobnosti (myš: „malý hlodavec žijící poblíž lidských příbytků nebo v nich a znehodnocující často potraviny“ (PSJČ), „periferní zařízení počítače, které má podobu malé, většinou oblé krabičky se dvěma až čtyřmi tlačítky a které je pomocí kabelu spojeno s počítačem“ (Diderot)). Metonymie je utvářena přenesením pojmenování na skutečnost, která je se skutečností původní spjata nějakou souvislostí (Windows vydal opravný balíček). Tato obrazná pojmenování v informatice naplňují snahu o zjednodušení a přiblížení složité technologie běžnému uživateli, laikovi (Písková, 2007). Jelikož předmětem informatiky je i popis procesů, úkonů, operací a jiných dynamických jevů, přichází do češtiny výrazné množství sloves. Od přejatých anglických slov se tvoří nejčastěji sufixem -ovat (kompilovat, peerovat, linkovat, parsovat, logovat). Specifickou skupinou jsou slovesa utvořená podle pojmenování počítačových kláves (deletovat, entrovat, resetovat). (Bozděchová, 1997) Méně progresivní jsou pak sufixy -nout (kliknout, hacknout) a -it (googlit).

7.2

VYBRANÉ ANGLICKÉ PŘEJÍMKY A JEJICH ZPRACOVÁNÍ

Výběr lexémů byl proveden na základě doporučení vyučujících (Mgr. Dana Hlaváčková, Ph.D. a Mgr. Hana Žižková) předmětu VB000 Základy odborného stylu nabízeného na FI MU v semestru podzim 2014. Studenti mají v tomto kurzu povinnost zformulovat úvod ke své bakalářské práci. Jedním z problémů těchto prací je množství anglicismů, které studenti zapojují do svých českých textů, častokrát bez znalosti či povědomí o existenci českého ekvivalentu. Čtyřicet vybraných anglicismů jsem vyhledávala v korpusu czTenTen12 pomocí CQL, což je formální jazyk umožňující vyhledávání podle složitějších dotazů. Základní dotazy v CQL se skládají z atributu a hodnoty v podobě [atribut="hodnota"], nebo je možné zvolit implicitní atribut i samostatně. V této práci jsem k hledání výrazů využívala atribut lemma, tj. základní slovní tvar, případně word, tj. jakýkoli konkrétní slovní tvar, nebo tag, tj. morfologická značka. Vyhledané anglické přejímky jsem poté rozdělila do čtyř skupin z hlediska míry jejich grafické adaptace s ohledem na jejich adaptaci morfologickou. Skupiny jsou seřazeny sestupně podle počtu zahrnutých výrazů. Nejpočetnější skupinu tvoří jednoslovné anglické přejímky s původním pravopisem a českou flexí. Druhou skupinou jsou jednoslovné anglické přejímky s počeštělým pravopisem. Další dvě skupiny jsou výrazně méně početné. Třetí skupinu představují anglické 21

přejímky dvouslovné s původním pravopisem a čtvrtou skupiny reprezentují dvouslovné anglické přejímky s částečně českým pravopisem. Příklady uvedené v jednotlivých skupinách jsou uspořádány abecedně. Výrazy jsou pro lepší přehled zapsány do tabulek, kde jsou rovněž uvedeny jejich definice, případně české ekvivalenty. Definice jsou získány z Nového výkladového slovníku výpočetní techniky (NVSVT), Praha 1995, Velkého počítačového slovníku (VPS), Kralice na Hané 2006, nebo Velkého počítačového lexikonu (VPL), Brno 2009. Pokud definice hledaného výrazu nebyla zachycena v žádném ze tří slovníků, přispěli svými znalostmi vyučující a studenti FI MU. Za tabulkou následuje komentář vybraného výrazu, jeho frekvenční seznam a prvních pět konkordancí získaných z korpusu czTenTen12, zobrazující výraz v minimálním kontextu.

7.2.1

ANGLICKÉ PŘEJÍMKY JEDNOSLOVNÉ S PŮVODNÍM PRAVOPISEM A ČESKOU FLEXÍ

Do této skupiny jsem zařadila jednoslovné anglicismy, které si zachovaly původní anglický pravopis a přiřadily se k českému deklinačnímu nebo konjugačnímu typu. Jedná se o vybrané výrazy jako: antialiasing, back-end, build, cloud, driver, encoding, firewall, framework, front-end, kernel, level, malware, middleware, nickname/nick, open-source/opensource, plug-in/plugin, refactoring, root, router, sandbox, smartphone, start-up, tag. Z pohledu vybraných výrazů jde o nejpočetnější skupinu. výraz převzatý z angličtiny

antialiasing

český ekvivalent

–

definice

princip umělého vyhlazování zubatých šikmých hran v počítačové grafice (NVSVT)

Tab. 1 Antialiasing

Z dat získaných z korpusu by se mohlo dát vyvodit, že anglicismus antialiasing (doslovný překlad: potlačení schodovitosti/roztřepení hran) se skloňuje podle vzoru hrad jako substantivum mužského rodu neživotného. V textech korpusu se slovo vyskytuje ve čtyřech tvarech, a to antialiasing, antialiasingu, antialiasingem a nejméně frekventované antialiasingů (viz obr. 1). Tento výraz zatím v češtině není nahrazován českým ekvivalentem.

Obr. 1 Frekvenční seznam pro dotaz [lemma="antialiasing"] – celková frekvence (f) = 959

22

Obr. 1.1 Konkordance pro dotaz [lemma="antialiasing"]

23

výraz převzatý z angličtiny

back-end

český ekvivalent

podpůrná vrstva

definice

část programu v klientské serverové aplikaci, která běží na serveru (VPL)

Tab. 2 Back-end

Výraz back-end se skloňuje podle vzoru hrad jako substantivum rodu mužského neživotného tak, že se koncovky připojují na konec výrazu, ať už je jeho zápis se spojovníkem, nebo bez něj (backendu, back-endu, backendem, back-endem, backendy, back-endy). V českých textech převládá pravopis jednoslovný, bez spojovníku (viz obr 2). Odpovídajícím českým ekvivalentem by mohlo být slovní spojení podpůrná vrstva.

Obr. 2 Frekvenční seznam pro dotaz [lemma="back(-)?end(a|sa|sit)?"], negativní filtr [word=".*endové"] – f = 1 348

Obr. 2.1 Konkordance pro dotaz [lemma="back(-)?end(a|sa|sit)?"]

24


build

český ekvivalent

sestavení

definice

přeložení zdrojového kódu do spustitelné podoby (FI MU)

Tab. 3 Build

Anglický výraz build (doslovný překlad: sestavit) má v českých textech z oblasti informatiky užívaný ekvivalent sestavení. Na základě několika se vyskytujících tvarů slova v korpusu (viz obr. 3) lze usoudit, že se výraz skloňuje jako substantivum rodu mužského neživotného, vzoru hrad (buildu, buildy, buildem).

Obr. 3 Frekvenční seznam pro dotaz [lemma="build"] – f = 5 009

Obr. 3.1 Konkordance pro dotaz [lemma="build"]

25


cloud

český ekvivalent

–

definice

služby nebo programy uložené na internetu přístupné skrze webový prohlížeč či klienta dané aplikace (FI MU)

Tab. 4 Cloud

Anglický výraz cloud (doslovný překlad: mrak) označuje služby nebo programy uložené na internetu, které jsou přístupné skrze webový prohlížeč nebo klienta dané aplikace. Jedná se například o internetové úložiště, kancelářské aplikace nebo e-mailovou schránku. Slovo cloud se skloňuje podle vzoru hrad jako substantivum rodu mužského neživotného. K nejčastěji používaným tvarům patří cloud a cloudu (viz obr. 4). Lze si všimnout, že se v korpusu objevuje i přídavné jméno cloudové, což je jistým důkazem adaptace výrazu do českého morfologického systému.

Obr. 4 Frekvenční seznam pro dotaz [lemma="cloud"], negativní filtr [word=".*(a|ovi)"] – f = 9 656

Obr. 4.1 Konkordance pro dotaz [lemma="cloud"]

26


driver

český ekvivalent

ovladač

definice (wiki)

program, který slouží ke konfiguraci a ovládání externího zařízení nebo pracovního prostředí počítače (NVSVT)

Tab. 5 Driver

V informatice výraz driver (doslovný překlad: řidič, ovladač) označuje spojku mezi operačním systémem a hardwarem. V českém prostředí je užíván ekvivalent ovladač. Jelikož v korpusu nelze třídit výrazy na základě jejich významu, jsou na obrázku níže zachyceny tvary slova driver i s jinými významy jako řidič, příjmení a jiné názvy či pojmenování. Anglicismus se v tomto případě skloňuje jako substantivum rodu mužského neživotného, vzoru hrad (drivery, driveru, driverem, driverech), čímž se vyřadily alespoň některé tvary slova ve významu řidiče nebo příjmení, které přebírají koncovky typické pro substantiva rodu mužské životného, vzoru pán (driveři, drivera).

Obr. 5 Frekvenční seznam pro dotaz [lemma="driver(ama)?"], negativní filtr [word=".*[rř][aei]"] – f = 19 591, zahrnuje i výskyt substantiva v jiném významu

Obr. 5.1 Konkordance pro dotaz [lemma="driver(ama)?"], negativní filtr [word=".*[rř][aei]"]

27


encoding

český ekvivalent

(za)kódování, (za)šifrování

definice

přepsání jednotlivých složek (obvykle znaků) informace do zcela jiné reprezentace, neboli přiřazení jim jiných kódů (NVSVT)

Tab. 6 Encoding

Užívání anglického výrazu encoding je v korpusu zachyceno s výrazně nižší frekvencí, než mají jeho české ekvivalenty, které jsou doslovnými překlady. Avšak výraz se používá a skloňuje, a to podle vzoru hrad jako substantivum rodu mužského neživotného (encodingu, encodingem, encodingy). Objevují se i tvary na různé úrovni pravopisné adaptace, např. enkoding, enkóding, enkodink (viz obr. 6.1).

Obr. 6.1 Frekvenční seznam pro dotaz [lemma="en[ck][oó]din[kg](s|sit|sa)?"] – f = 570

Obr. 6.1.1 Konkordance pro dotaz [lemma="en[ck][oó]din[kg](s|sit|sa)?"]

Český ekvivalent, ať už kódování nebo šifrování s prefixem za- nebo bez něj, je v korpusu mnohem frekventovanější, jelikož se používal už dříve před vznikem oboru informačních technologií (viz obr, 6.2).

28

Obr. 6.2 Frekvenční seznam pro dotaz [lemma="(za)?(k[oó]dování|šifrování)"] – f = 43 378

Obr. 6.2.1 Konkordance pro dotaz [lemma="(za)?(k[oó]dování|šifrování)"]

29


firewall

český ekvivalent

zabezpečovací brána

definice

systém hardwaru nebo softwaru lokální sítě připojené k Internetu chránící ji před útoky z Internetu (VPL)

Tab. 7 Firewall

Anglicismus firewall (doslovný překlad: požární zeď) se v češtině vyskytuje již delší dobu, přijatelným českým ekvivalentem by mohlo být slovní spojení zabezpečovací brána, ačkoli žádný český ekvivalent se nepoužívá. Namísto toho uživatelé různými způsoby anglický výraz počešťují a samozřejmě skloňují, a to podle vzoru hrad jako substantivum rodu mužského neživotného. Stále svou frekvencí převládá tvar firewall, následuje firewallu a dále firewallem, firewallů nebo firewally (viz obr. 7). V korpusu je zachycen také ortograficky adaptovaný tvar fajrvol, resp. fajrvól, avšak s nepříliš vysokou frekvencí. Formou zapojení se anglicismu do české slovní zásoby je i odvození přídavného jména (firewallové), nebo tvorba deminutiv (firewallek).

30

Obr. 7 Frekvenční seznam pro dotaz [lemma="f[ai](j)?r(e|a)?[wv][aáoó]l(l)*(-)*(a|e|ek|ema|es|o|s|um|us|ovi|ech|i| |y)?"], negativní filtr [lemma=".*walek.*"] – f = 15 041

Obr. 7.1 Konkordance pro dotaz [lemma="f[ai](j)?r(e|a)?[wv][aáoó]l(l)*(-)*(a|e|ek|ema|es|o|s|um|us|ovi|ech|i| |y)?"], negativní filtr [lemma=".*walek.*"]

31


framework

český ekvivalent

aplikační/softwarový rámec; knihovna

definice

sada tříd v objektově orientovaných systémech, které jsou rámcem pro řešení řady podobných problémů (Diderot); programový balík, sdružující několik rozsáhlých kancelářských aplikací – tabulkové procesory, editory textů apod. (VPS)

Tab. 8 Framework

Výraz framework (doslovný překlad: rámec, struktura) je informatiky užíván nejednotně – někde označuje aplikační/softwarový rámec, jinde zase knihovnu. Anglické slovo je v korpusu zachyceno i s pravopisem na různé úrovni grafické adaptace, např. framevork, frejmwork, frejmvork (viz obr. 8). Objevují se také tvary se spojovníkem před přidanou koncovkou (framework-u, framework-cích).

Obr. 8 Frekvenční seznam pro dotaz [lemma="fr[ae](j)?m(e)?[wv]ork(-)?(a|u|am|ama|amo|ku|s|sa|sit|cí|-)?"] – f = 4 819

Obr. 8.1 Konkordance pro dotaz [lemma="fr[ae](j)?m(e)?[wv]ork(-)?(a|u|am|ama|amo|ku|s|sa|sit|cí|-)?"]

32


front-end

český ekvivalent

uživatelské rozhraní

definice

abstraktní termín, který označuje část hardwaru nebo softwaru, která je nejvíc „obrácena“ k uživateli (FI MU)

Tab. 9 Front-end

Anglický výraz front-end (doslovný překlad: čelní, přední) se v korpusu objevuje většinou bez spojovníku (frontend). Koncovky rodu mužského neživotného, vzoru hrad se připojují na konec slova, k části za spojovníkem (frontendu – front-endu, frontendem – front-endem, frontendy – front-endy). V souhrnném počtu je častější zápis slova dohromady, jako celku (viz obr. 9.1).

Obr. 9.1 Frekvenční seznam pro dotaz [lemma="front(-)?end([as])?"] – f = 1 542

Obr 9.1.1 Konkordance pro dotaz [lemma="front(-)?end([as])?"]

Český ekvivalent uživatelské rozhraní má v korpusu daleko vyšší frekvenci používání, jelikož se jedná také o český ekvivalent výrazu user interface. Nejfrekventovanějším tvarem je uživatelské rozhraní, dále následují tvary uživatelského rozhraní, uživatelským rozhraním a uživatelském rozhraní (viz obr. 9.2).

33

Obr. 9.2 Frekvenční seznam pro dotaz [lemma="uživatelský"][lemma="rozhraní"] – f = 24 807

Obr. 9.2.1 Konkordance pro dotaz [lemma="uživatelský"][lemma="rozhraní"]

34


kernel

český ekvivalent

jádro

definice

část programu nebo operačního systému, která vykonává základní, tzv. nejnižší úlohy (Diderot, NVSVT)

Tab. 10 Kernel

Kernel je označení pro jádro programu nebo operačního systému. Výraz se skloňuje podle vzoru hrad jako substantivum rodu mužského neživotného (kernelu, kernelem, kernely, kernelech). I pro tento pojem je v korpusu doloženo odvozené přídavné jméno kernelové (viz obr. 10). Možným českým ekvivalentem a doslovným překladem je slovo jádro.

Obr. 10 Frekvenční seznam pro dotaz [lemma="kernel"] – f = 8 182

Obr. 10. 1 Konkordance pro dotaz [lemma="kernel"]

35


level

český ekvivalent

úroveň

definice

označení výkonnosti produktu nebo postupového kola (náročnosti) počítačové hry (VPS)

Tab. 11 Level

Velmi rozšířeným se stal anglický výraz level, v českých textech psáno též levl (viz obr. 11). Slovo se řadí k substantivům mužského rodu neživotným, vzoru hrad, jehož koncovky při skloňování využívá (levelu – levlu, levely – levly, levelem – levlem). V korpusu je zaznamenáno také užití odvozeného přídavného jména (levelové). Existuje také český ekvivalent úroveň, jež je jedním z doslovných překladů anglického výrazu.

Obr. 11 Frekvenční seznam pro dotaz [lemma="lev(e)?l"] – f = 71 207

Obr. 11.1 Konkordance pro dotaz [lemma="lev(e)?l"]

36


malware

český ekvivalent

zákeřný/škodlivý program

definice (wiki)

škodlivý program, který poškozuje počítač (VPL)

Tab. 12 Malware

Malware (doslovný překlad: zákeřný software) je anglické označení softwaru určeného k poškození počítačového systému. Ve výslovnosti je pojem zakončen na tvrdou souhlásku, skloňuje se proto podle vzoru hrad jako substantivum rodu mužského neživotného (malwaru, malwarem, malwary). Odvozené přídavné jméno (malwarové) a částečně graficky adaptovaný tvar malverů (viz obr. 12) jsou důkazem o zapojení anglicismu do českého lexika.

Obr. 12.1 Frekvenční seznam pro dotaz [lemma="mal[vw][aeé]r(e)?"] – f = 6 575

Obr. 12.1.1 Konkordance pro dotaz [lemma="mal[vw][aeé]r(e)?"]

V korpusu je zachyceno použití možných českých ekvivalentů škodlivý program, případně zákeřný program (viz obr. 12.2).

37

Obr. 12.2 Frekvenční seznam pro dotaz [lemma="(škodlivý|zákeřný)" & tag=".*d1.*"][lemma="program"], negativní filtr [word="[Nn][Ee].*"] – f = 1 150

Obr. 12.2.1 Konkordance pro dotaz [lemma="(škodlivý|zákeřný)" & tag=".*d1.*"][lemma="program"]

38


middleware

český ekvivalent

–

definice

software obsahující rozhraní pro programování aplikací (API); spektrum softwaru, které konvertuje informace několika typů softwaru; kategorie nástrojů pro vývoj softwaru umožňující uživateli vytvářet jednoduché programy výběrem stávajících služeb a jejich propojením pomocí skriptovacího jazyka (VPL)

Tab. 13 Middleware

Výraz middleware (doslovný překlad: prostřední výrobky) přebírá koncovky substantiv rodu mužského neživotného, vzoru hrad (middlewaru, middlewarem, middlewary). V korpusu se nachází i odvozené přídavné jméno middlewarové (viz obr. 13). Český ekvivalent tohoto anglického výrazu zatím neexistuje.

Obr. 13 Frekvenční seznam pro dotaz [lemma="mid(d)?le[wv]ar(e)?"], negativní filtr [word=".*ové"] – f = 1 056

Obr. 13.1 Konkordance pro dotaz [lemma="mid(d)?le[wv]ar(e)?"]

39


nickname/nick

český ekvivalent

přihlašovací jméno

definice

volně vymyšlené jméno, pod kterým vystupuje účastník mailboxu nebo chatování u online služby (VPL)

Tab. 14 Nickname/nick

Na základě údajů v korpusu lze usoudit, že anglické nickname ve smyslu přihlašovacího jména, doslova přezdívky, se skloňuje podle vzoru hrad jako substantivum rodu mužského neživotného (nicknamem, nicknamy, nicknamu, nicknamů). V korpusu je zachyceno psaní pojmu jako dvouslovného (nick name). V tom případě nelze z dat přesně vyčíst, jak se slovní spojení skloňuje, jelikož se v korpusu objevují pouze tři tvary (nick name, nick names, nick namy). Nejčastěji se však výraz používá v základním jednoslovném tvaru nickname (viz obr. 14.1).

Obr. 14.1 Frekvenční seznam pro dotaz ([lemma="nicknam(es|esa|ea)?"]|([lemma="nick"][lemma="nam(e|esa|us|a| |at)?"])) – f = 675

Obr. 14.1.1 Konkordance pro dotaz ([lemma="nicknam(es|esa|ea)?"]|([lemma="nick"][lemma="nam(e|esa|us|a| |at)?"]))

Tento anglicismus se často zkracuje na pouhé nick, které se podle dat získaných z korpusu téměř neskloňuje (viz obr. 14.2), patří tudíž mezi tzv. citátová slova. Svou frekvencí užívání tento zkrácený tvar značně převyšuje užívání plnohodnotného výrazu nickname, ačkoli frekvenční údaj z korpusu zahrnuje i několik výskytů slova nick ve významu křestního jména.

Obr. 14.2 Frekvenční seznam pro dotaz [lemma="nick"], negativní filtr [word="nicki"] – f = 19 283, zahrnuje i několik výskytů jména Nick

40

Obr. 14.2.1 Konkordance pro dotaz [lemma="nick"], negativní filtr [word="nicki"]

Ve srovnání s pojmem nickname je český výraz přihlašovací jméno mnohem používanější. Na druhou stranu ve srovnání se zkráceným tvarem nick, je frekvence užívání českého ekvivalentu, který je podstatně delší, téměř čtvrtinová.

Obr. 14.3 Frekvenční seznam pro dotaz [lemma="přihla[šs]ovací"][lemma="jméno"] – f = 4 726

Obr. 14.3.1 Konkordance pro dotaz [lemma="přihla[šs]ovací"][lemma="jméno"]

41


open-source

český ekvivalent

otevřený software

definice

software s otevřeným obsahem (FI MU)

Tab. 15 Open-source

U anglicismu open-source (doslovný překlad: otevřený zdrojový kód) se v českých textech projevuje trojí zápis (viz obr. 15). První nejčastější je s mezerou jako dvojslovný pojem (open source), druhý je se spojovníkem namísto mezery (open-source) a v pořadí třetím je psaní pojmu dohromady jako jednoho slova (opensource). Koncovky typické pro substantiva rodu mužského neživotného, vzoru hrad se při skloňování připojují k druhé části dvouslovného výrazu (open sourcu), k části za spojovníkem (open-sourcu) nebo na konec jednoslovného výrazu (opensourcu).

Obr. 15 Frekvenční seznam pro dotaz ([lemma="open(-)?sour(c)?(e|ka)?"]|([lemma="open"][lemma="sour(c)?(e|es| |ec|u|a|ka)?"])) – f = 16 983

Obr. 15.1 Konkordance pro dotaz ([lemma="open(-)?sour(c)?(e|ka)?"]|([lemma="open"][lemma="sour(c)?(e|es| |ec|u|a|ka)?"]))

Na následujícím obrázku lze jasně vidět, že nejužívanější zápis anglicismu je jako dvojslovného pojmenování (open source) a naopak nejméně častý je zápis jednoslovný (opensource). V každém ze tří používaných zápisů se vyskytuje odvozené přídavné jméno, např. open sourcové, open-sourcové, opensourcové (viz obr. 15.2).

42

Obr. 15.2 Porovnání frekvencí slov s lemmaty open source (f = 9 321), open-source (f = 5 253), opensource (f = 2 409)

43


plug-in

český ekvivalent

zásuvný modul

definice

přídavný modul k programu, který rozšiřuje jeho možnosti (VPS)

Tab. 16 Plug-in

U anglického výrazu plug-in se v českých textech vyskytují dvě varianty zápisu, a to se spojovníkem (plug-in), nebo bez něj (plugin). Bez závislosti na grafické podobě se k výrazu připojují koncovky na konec pojmenování (pluginů – plug-inů, pluginy – plug-iny, pluginem – plug-inem). U několika výskytů se objevuje spojovník před přidanou koncovkou (plugin-ů, plugin-y, plugin-u), což může být zapříčiněno nejistotou uživatele týkající se umístění spojovníku (viz obr. 16.1). V malé míře se v korpusu výraz nachází s počeštělým pravopisem, opět se dvojím zápisem (plag-in, plagin). Ať takový či takový, anglicismus přebírá koncovky typické pro substantiva rodu mužského neživotného, vzoru hrad. O zapojení výrazu do českého lexika svědčí také výskyt deminutiva (pluginek) a odvození přídavného jména (pluginové, plug-inové).

44

Obr. 16.1 Frekvenční seznam pro dotaz [lemma="pl[ua]g(-)?in(-)?(y|a|am|ama|amum|ek|o|ovi|s|sa|y|sit|u|um| |ůmum)?"] – f = 36 945

Obr.

16.1.1

Konkordance

pro

dotaz

[lemma="pl[ua]g(-)?in(-)?(y|a|am|ama|amum|ek|o|ovi|s|sa|y|sit|u|um|

|ůmum)?"]

Z obrázku níže je zřetelné, že převládá zápis výrazu dohromady, bez spojovníku (viz obr. 16.1.2), a to jak s pravopisem původním (plugin), tak počeštělým (plagin).

Obr. 16.1.2 Porovnání frekvence slov lemmat plugin (f = 27 245), plug-in (f = 9 680), plugin- (f = 4), plagin (f = 14), plag-in (f = 1)

45

V češtině se nejčastěji používá ekvivalent zásuvný modul, téměř s čtvrtinovou frekvencí přídavný modul, nejméně pak výměnný modul (viz obr. 16.2), které jsou doslovnými překlady anglického výrazu.

Obr. 16.2 Frekvenční seznam pro dotaz [lemma="(zásuvný|přídavný|výměnný)"][lemma="modul"] – f = 5 523

Obr. 16.2.1 Konkordance pro dotaz [lemma="(zásuvný|přídavný|výměnný)"][lemma="modul"]

46


refactoring

český ekvivalent

–

definice

proces optimalizace objektově orientovaného programování za účelem zjednodušení práce s programem, aniž by se změnila jeho funkce (VPL)

Tab. 17 Refactoring

Refactoring je jedním z anglických výrazů, jehož frekvence v českých textech není nejvyšší, přesto se však objevuje, a to i pravopisně adaptovaný, kdy se „c“ zapisuje jako „k“ (refactoring – refaktoring) a odpovídá tak výslovnosti. (viz obr. 17). Obě pravopisné varianty mají v korpusu téměř stejnou frekvenci užívání a skloňují se jako neživotná substantiva rodu mužského, vzoru hrad (refactoringu – refaktoringu, refactoringem – refaktoringem, refactoringy – refaktoringy). Pro tento výraz zatím neexistuje odpovídající český ekvivalent.

Obr. 17 Frekvenční seznam pro dotaz [lemma="refa[ck]toring"] – f = 281

Obr. 17.1 Konkordance pro dotaz [lemma="refa[ck]toring"]

47


root

český ekvivalent

administrátor; kořenový adresář

definice

uživatel s nejvyšším oprávněním v systému Unix; adresář nejvyšší úrovně (VPS)

Tab. 18 Root

V závislosti na tom, co nebo koho anglicismus root (doslovný překlad: kořen) v informatice označuje, se skloňuje podle vzoru pán jako substantivum rodu mužské životného (roota, rooti), pokud označuje osobu administrátora, anebo podle vzoru hrad jako substantivum rodu mužského neživotného (rootu, rooty), označuje-li tzv. kořenový adresář (viz obr. 18.1). Ve frekvenčním seznamu jsou zobrazeny tvary slova root i v jiném významu, než jaký se používá v informatice, např. kořen.

Obr. 18.1 Frekvenční seznam pro dotaz [lemma="root"] – f = 9 336, zahrnuje i výskyty slova v jiném významu

Obr. 18.1.1 Konkordance pro dotaz [lemma="root"]

Jde-li o použití pojmu root ve smyslu správcovské osoby, je český ekvivalent administrátor užíván s mnohem vyšší frekvencí. Často se tento výraz zkracuje na pouhé admin (viz obr. 18.2). Jak jsem již zmínila, k těmto základním tvarům se připojují koncovky substantiv rodu mužského životného, vzoru pán (administrátora – admina, administrátoři – admini, administrátorovi – adminovi).

48

Obr. 18.2 Frekvenční seznam pro dotaz [lemma="admin(istrátor)?"] – f = 62 787

Obr. 18.2.1 Konkordance pro dotaz [lemma="admin(istrátor)?"]

Na obrázku níže lze vidět, že zkrácený tvar admin se svou frekvencí užívání blíží plnohodnotnému tvaru administrátor.

Obr. 18.2.1 Porovnání frekvence lemmat administrátor, admin

Slovní spojení kořenový adresář se jako český ekvivalent tolik neuchytilo, avšak v korpusu se vyskytuje. Nejčastějšími tvary jsou kořenovém adresáři, kořenového adresáře, kořenový adresář (viz obr. 18.3).

Obr. 18.3 Frekvenční seznam pro dotaz [lemma="kořenový"][lemma="adresář"] – f = 1 661

49

Obr. 18.3.1 Konkordance pro dotaz [lemma="kořenový"][lemma="adresář"]

50


router

český ekvivalent

směrovač

definice

technické zařízení (nebo program), které realizuje propojení mezi nejméně dvěma sítěmi na větší vzdálenost, zajišťuje správné směrování paketů mezi těmito sítěmi, překládá síťové adresy (VPS)

Tab. 19 Router

Router je anglický výraz, pro který se vcelku uchytilo užívání českého ekvivalentu směrovač. Při skloňování přebírá koncovky substantiv rodu mužského neživotného, vzoru hrad (routeru, routery, routerem). V některých případech odpovídá pravopis výslovnosti, např. routr, routru, routry (viz obr. 19.1).

Obr. 19.1 Frekvenční seznam pro dotaz [lemma="rout(e)?r"] – f = 23 101

Obr. 19.1.1 Konkordance pro dotaz [lemma="rout(e)?r"]

Ačkoli frekvence užívání českého ekvivalentu v korpusu je nižší než anglického výrazu, není zanedbatelná (viz obr. 19.2). Směrovač se skloňuje rovněž jako substantivum rodu mužského neživotného, ale podle vzoru stroj (směrovače, směrovači, směrovačům).

51

Obr. 19.2 Frekvenční seznam pro dotaz [lemma="směrovač"] – f = 8 192

Obr. 19.2.1 Konkordance pro dotaz [lemma="směrovač"]

52


sandbox

český ekvivalent

–

definice

označení speciálního provozního prostředí používaného jako testovací prostředí, v kterém mohou běžet programy, aniž by ovlivňovaly či měnily jimi využívaný operační systém; editor, který pomocí systémových prostředků dodaných určitou hrou či samostatně vytvořených umožňuje vypracování vlastního obsahu, sekvence nebo úrovně hry; koncept, který vymezuje programům určitý okruh činností, v němž mohou libovolně pracovat, aniž by ovlivňovaly zbytek systému (VPL)

Tab. 20 Sandbox

Anglický výraz sandbox (doslovný překlad: pískoviště) se podle dat získaných z korpusu skloňuje jako substantivum rodu mužského neživotného, vzoru hrad. Nejpoužívanějšími tvary jsou sandbox nebo sandboxu (viz obr. 20). Jeho význam není jednoznačně specifikovaný, odvíjí se od kontextu.

Obr. 20 Frekvenční seznam pro dotaz [lemma="sandbox"] – f = 1 373

Obr. 20.1 Konkordance pro dotaz [lemma="sandbox"]

53


smartphone

český ekvivalent

chytrý telefon/mobil

definice

mobilní telefon, který užívá pokročilý mobilní operační systém a aplikační rozhraní, jež umožňuje instalaci i úpravy programů (FI MU)

Tab. 21 Smartphone

Výraz smartphone je označení mobilního telefonu s operačním systémem, kterému v češtině odpovídá doslovný překlad chytrý telefon/mobil. Tento anglický výraz se skloňuje jako substantivum rodu mužského neživotného, vzoru hrad. Nejužívanějšími tvary jsou smartphone, smartphonů, smartphony nebo smartphonu (viz obr. 21.1). Nelze opomenout ani tvary vzniklé lidskou tvořivostí, například smartphoneů, smartfouny, smartfón či smártfoune.

54

Obr. 21.1 Frekvenční seznam pro dotaz [lemma="sm[aá]rt.*[fh][oó](u)?n(e)?"], negativní filtr [lemma=".*t(e)?le.*"] – f = 19 852

Obr. 21.1.1 Konkordance pro dotaz [lemma="sm[aá]rt.*[fh][oó](u)?n(e)?"], negativní filtr [lemma=".*t(e)?le.*"]

Na dvou následujících obrázcích lze vidět frekvenční porovnání užívaných tvarů jednotlivých lemmat odpovídajících morfologickému značkování v korpusu czTenTen12 (smartphon(e), smart-phon, smartphoun, smartfon, smartfoun, smartfón, smártfon, smártfoun). Je očividné, že 55

výrazně převažují tvary lemmatu smartphon(e) a s nižší frekvencí následují tvary lemmat smartfoun či smartfon.

Obr. 21.1.2 Porovnání frekvence slov s lemmaty smartphon(e) (f = 19 403), smart-phon (f = 19), smartphoun (f = 21)

Obr. 21.1.3 Porovnání frekvence slov s lemmaty smartfon (f = 139), smartfoun (f = 183), smartfón (f = 3), smártfon (f = 2), smártfoun (f = 7)

Český ekvivalent chytrý telefon, případně chytrý mobil, se v korpusu svou frekvencí blíží aglickému výrazu smartphone. Nejčastějšími tvary jsou chytrých telefonů, chytré telefony nebo chytrý telefon (viz obr. 21.2).

56

Obr. 21.2 Frekvenční seznam pro dotaz [lemma="chytrý" & tag=".*d1.*"][lemma="(mobil|telef[óo]n)"], negativní filtr [word="[Nn][Ee].*"] – f = 13 426

Obr. 21.2.1 Konkordance pro dotaz [lemma="chytrý" & tag=".*d1.*"][lemma="(mobil|telef[óo]n)"], negativní filtr [word="[Nn][Ee].*"]

Na obrázku níže je vidět, že mnohem častěji než slovní spojení chytrý mobil se používá spojení chytrý telefon.

Obr. 21.2.1 Porovnání frekvence lemmat chytrý telefon, chytrý telefón, chytrý mobil

57


start-up

český ekvivalent

–

definice

začínající firma/podnik (FI MU)

Tab. 22 Start-up

Výraz start-up (doslovný překlad: spuštění, začáteční, spustit) se skloňuje podle vzoru hrad jako substantivum rodu mužského neživotného (startupy, startupech, startupem, startupů, startupům). V korpusu se nalézá se dvěma možnými zápisy – se spojovníkem (start-up), nebo bez něj (startup). Převládá varianta bez spojovníku, která je přibližně dvakrát častější (viz obr. 22). V tomto případě se u několika výskytů objevuje spojovník před připojenou koncovkou (startup-y). Je zaznamenán i tvar výrazu s pravopisem odpovídajícím výslovnosti (startapů).

Obr. 22 Frekvenční seznam pro dotaz [lemma="start(-)?[ua]p(-)?(a|at|it|s|sa|sit|e)?"] – f = 3 767

Obr. 22.1 Konkordance pro dotaz [lemma="start(-)?[ua]p(-)?(a|at|it|s|sa|sit|e)?"]

58


tag

český ekvivalent

značka

definice

značka (příkaz) v programovacím jazyce HTML, do níž se vkládají parametry ovlivňující data následující po tomto tagu nebo uzavřená ve dvou takových značkách (VPS); podpis malovaný barvou ve spreji na zdech (Diderot); přídavná informace (VPL)

Tab. 23 Tag

Tag je anglický výraz pro značku užívanou informatiky např. pro zvýraznění textu kurzívou, v lingvistice se tagem myslí značka morfologická – význam je závislý na kontextu. Slovo se skloňuje podle vzoru hrad jako substantivum mužského rodu neživotného (tagy, tagů, tagem). Nejčastějšími tvary v korpusu jsou tagy a tag (viz obr. 23). V českých textech se běžně používá ekvivalent značka.

Obr. 23 Frekvenční seznam pro dotaz [lemma="tag"], negativní filtr [word=".*(us|a)"] – f = 46 851

Obr. 23.1. Konkordance pro dotaz [lemma="tag"], negativní filtr [word=".*(us|a)"]

59

7.2.2

ANGLICKÉ PŘEJÍMKY JEDNOSLOVNÉ S POČEŠTĚLÝM PRAVOPISEM

V této skupině jsou zastoupeny jednoslovné anglicismy, které zdomácněly natolik, že se upustilo od jejich původního pravopisu a výrazy se přiřadily do české slovní zásoby jako počeštělé. Z vybraných výrazů se jedná o: emulace, emulátor, emulovat, implementovat, kompilovat, linkovat, logovat, paket, parsovat, peerovat, randomizovat, utilita. výraz převzatý z angličtiny

emulace

český ekvivalent

–

definice

napodobování chodu programu nebo zařízení na prostředcích neodpovídajících přesně technické specifikaci napodobovaného zařízení (NVSVT)

Tab. 24 Emulace

Je pravděpodobné, že substantivum emulace vzniklo překladem z anglického emulation (doslovný překlad: napodobování) nahrazením sufixu -ation českým -ace. Mohlo také vzniknout odvození od slovesa emulovat, které by mohlo mít původ rovněž v anglické podobě to emulate (doslovný překlad: napodobovat). Slovo emulace se skloňuje jako substantivum rodu ženského podle vzoru růže. Nejvíce jsou v korpusu zastoupeny tvary emulace, emulaci a emulací (viz obr. 24). Objevují se však i tvary méně časté jako emulacemi, emulacím nebo emulacích.

Obr. 24 Frekvenční seznam pro dotaz [lemma="emulace"] – f = 4 112

Obr. 24.1 Konkordance pro dotaz [lemma="emulace"]

60


emulátor

český ekvivalent

–

definice (abz)

programový nebo hardwarový prostředek umožňující napodobovat činnost jiného programu, zařízení nebo jeho části (NVSVT)

Tab. 25 Emulátor

Substantivum emulátor pravděpodobně vzniklo odvozením z počeštělého slova emulace nebo emulovat pomocí sufixu -átor, za účelem pojmenování softwaru, který umožňuje proces emulace. Skloňuje se jako podstatné jméno rodu mužského neživotného, vzoru hrad. Většinou jde o tvary singuláru jako emulátor a emulátoru (viz obr. 25). Méně se objevují tvary plurálu (emulátory, emulátorů, emulátorech, emulátorům).

Obr. 25 Frekvenční seznam pro dotaz [lemma="emulátor"] – f = 7 549

Obr. 25.1 Konkordance pro dotaz [lemma="emulátor"]

61


emulovat

český ekvivalent

–

definice

napodobovat různé vlastnosti určitého zařízení nebo softwaru pomocí jiných programů nebo zařízení (FI MU)

Tab. 26 Emulovat

Již jsem zmínila problematiku vzniku substantiva emulace a obdobně je to i se slovesem emulovat, které mohlo vzniknout z anglického to emulate (doslovný překlad: napodobovat) nebo odvozením od počeštělého substantiva emulace. Ať tak či tak, sloveso se sufixem -ovat se řadí do 3. třídy, konkrétně ke vzoru kupovat. Jeho frekvence v infinitivu (emulovat) je téměř dvakrát vyšší než druhý nejužívanější tvar v 3. os. sg. emuluje a skoro desetkrát vyšší než třetí nejpoužívanější tvar v 3. os. pl. emulují (viz obr. 26). S nízkou frekvencí se objevují tvary n-ového participia pasivního (emulován, emulovány, emulována, emulováno) nebo tvary l-ového participa (emuloval, emulovaly, emulovala, emulovalo, emulovali). Sloveso se s nízkou frekvencí užívá také s prefixem ne- (neemuluje, neemulovala…). Pozoruhodný je výskyt přechodníkového tvaru slovesa (emulujíc), ačkoli může jít o typografickou chybu.

Obr. 26 Frekvenční seznam pro dotaz [lemma="emulovat"] – f = 2 017

62

Obr. 26.1 Konkordance pro dotaz [lemma="emulovat"]

63


implementovat

český ekvivalent

–

definice

přizpůsobovat a upravovat produkt, připravený v teoretickém či obecném stavu, tak, aby byl schopen provozu na dané platformě (FI MU)

Tab. 27 Implementovat

Sloveso implementovat vzniklo připojením sufixu -ovat k anglickému to implement (doslovný překlad: zavádět), čímž se zařadilo do 3. slovesné třídy ke vzoru kupovat, podle kterého se časuje. S nižší frekvencí se sloveso používá i v záporných tvarech s prefixem ne- (neimplementovat, neimplementoval). Frekvenčně nejužívanější je tvar infinitivu (implementovat). Dále mezi časté tvary patří 3. osoba singuláru a plurálu prézentu (implementuje, implementují), n-ová participia pasivní (implementován, implementována, implementovány, implementováno) anebo l-ové participium (implementioval, implementiovali, implementiovala). Z málo častých tvarů jsou zajímavé tvary imperativu pouze v 2. osobě plurálu (implementujte, neimplementujte) nebo přechodník přítomný (implementujíc), kde však může jít pouze chybný zápis jiného tvaru (viz obr. 27).

64

Obr. 27 Frekvenční seznam pro dotaz [lemma="implementovat"] – f = 28 243

Obr. 27.1 Konkordance pro dotaz [lemma="implementovat"]

65


kompilovat

český ekvivalent

překládat

definice

překládat zdrojový kódu programu z vyššího programovacího jazyka do strojového kódu (FI MU)

Tab. 28 Kompilovat

U slova kompilovat z anglického to compile (doslovný překlad: sestavit) došlo v češtině k ortografické adaptaci, kdy se „c“ vyslovuje i píše jako „k“. Sloveso se zařadilo do 3. slovesné třídy ke vzoru kupovat, podle něhož se časuje. Nejčastěji užívaným tvarem je v korpusu infinitiv kompilovat (viz obr. 28), z finitních tvarů převládá 3. osoba singuláru a plurálu prézentu (kompiluje, kompilují), l-ové participium (kompiloval) nebo n-ové participium pasivní (kompilován, kompilovány). Sloveso se rovněž užívá v záporných tvarech (nekompiluje, nekompilovat, nekompilují, …) nebo v imperativu 2. osoby jak singuláru, tak plurálu (kompilujte, nekompilujte, kompiluj). V českých textech se vyskytuje i český ekvivalent překládat (program).

66

Obr. 28 Frekvenční seznam pro dotaz [lemma="kompilovat"] – f = 2 617

Obr. 28.1 Konkordance pro dotaz [lemma="kompilovat"]

67


linkovat

český ekvivalent

sestavit, sestavovat

definice

programově propojit dva elementy pomocí indexů; spojovat počítačové sítě; vytvořit funkční, spustitelný program pomocí spojení více již hotových programů ve strojovém jazyce za současného vyřešení vzájemných odkazů (NVSVT)

Tab. 29 Linkovat

Sloveso linkovat ve významu spojování nebo propojování souborů má základ v anglickém to link (doslovný překlad: spojit), v českých textech se užívá výraz sestavit nebo sestavovat. Jelikož v korpusu nelze oddělit výrazy podle významu, ukazují výsledky frekvenci všech významů tohoto slovesa, tj. i ve smyslu líčit, předepisovat, dělat linky aj. S nejvyšší frekvencí se objevuje tvar 2. osoby imperativu linkuj, což je dáno častou zmínkou webové stránky linkuj.cz, a infinitiv linkovat (viz obr. 29). Následují l-ová příčestí (linkoval, linkovali) a tvary prézentní (linkuje, linkují, linkuju). Imperativ se u tohoto slovesa objevuje ve všech třech osobách (linkuj, linkujme, linkujte). Z uvedených údajů je patrné, že se sloveso časuje podle vzoru kupovat jako sloveso 3. slovesné třídy. V českých textech se namísto anglického výrazu používá také český ekvivalent sestavit nebo sestavovat.

68

Obr. 29 Frekvenční seznam pro dotaz [lemma="linkovat"] – f = 2 792, zahrnuje i výskyty slovesa v jiném významu

Obr. 29.1 Konkordance pro dotaz [lemma="linkovat"]

69


logovat

český ekvivalent

–

definice

ukládat záznamy o činnosti (FI MU)

Tab. 30 Logovat

Připojením sufixu -ovat k anglickému slovesu to log (doslovný překlad: zaznamenat) došlo ke vzniku počeštělého slovesa logovat. Spadá tedy do 3. slovesné třídy ke vzoru kupovat. V pravopisu dochází k drobné odchylce – při časování slovesa v angličtině se zdvojuje „g“ (logged), což se v některých případech promítá i do pravopisu počeštělého, např. loggovat, logguje, logguju (viz obr. 30). Za povšimnutí stojí také užívání slovesa v imperativu ať už pozitivního (loguj), nebo negativního (neloguj).

70

Obr. 30 Frekvenční seznam pro dotaz [lemma="log(g)?ovat"] – f = 1 836

Obr. 30.1 Konkordance pro dotaz [lemma="log(g)?ovat"]

71


paket

český ekvivalent

–

definice

skupina informací, která je předávaná jako jeden celek mezi jednotlivými uzly sítě (NVSVT)

Tab. 31 Paket

U českého výrazu paket došlo k ortografické adaptaci, kdy se podle výslovnosti anglického packet (doslovný překlad: balík) v českém zápisu vypouští „c“. Jde o substantivum rodu mužského neživotného a skloňuje se podle vzoru hrad. Nejběžněji vyskytujícími se tvary jsou paket, paketu, paketů, pakety, s menší frekvencí se používají také tvary paketem, paketech, paketům (viz obr. 31).

Obr. 31 Frekvenční seznam pro dotaz [lemma="paket"], negativní filtr [word=".*(o|a|ě|s|ovi)"] – f = 29 609

Obr. 31.1 Konkordance pro dotaz [lemma="paket"], negativní filtr [word=".*(o|a|ě|s|ovi)"]

72


parsovat

český ekvivalent

–

definice

dělení textu nebo získávání určitého konkrétního textu (např. telefonní číslo, mail) podle nějakých pravidel (FI MU)

Tab. 32 Parsovat

Sloveso parsovat vzniklo z anglického to parse (doslovný překlad: provést rozbor) připojením sufixu 3. slovesné třídy -ovat. a časuje se podle vzoru kupovat. Nejužívanější je tvar slovesa v infinitivu parsovat a ve 3. osobě singuláru parsuje (viz obr. 32). S nižší frekvencí se vyskytují tvary l-ového participia (parsoval, parsovali, parsovalo) a n-ového participia pasivního (parsovány, parsován, parsována). Objevují se i nemnohé výskyty slovesa s předponou ne(neparsuje, neparsují, neparsuju), pravopisně upraveného podle výslovnosti (pársují) nebo v imperativu (parsujte).

Obr. 32 Frekvenční seznam pro dotaz [lemma="p[aá]rsovat"] – f = 436

Obr. 32.1 Konkordance pro dotaz [lemma="p[aá]rsovat"]

73


peerovat

český ekvivalent

–

definice

vzájemně propojovat sítě jednotlivých primárních poskytovatelů na území republiky tak, aby tok dat ze sítě jednoho poskytovatele zbytečně nemusel procházet oklikou přes zahraniční linky do sítě jiného primárního poskytovatele (FI MU)

Tab. 33 Peerovat

Počeštělé peerovat pravděpodobně pochází z anglického slovesa to peer (doslovný překlad: zírat), avšak neméně možný je jeho původ v anglickém substantivu peer (doslovný překlad: vrstevník). Každopádně se svým sufixem -ovat spadá do 3. slovesné třídy ke vzoru kupovat. Sloveso peerovat nepatří mezi nejužívanější z vybraných výrazů, i jeho pravopis tomu odpovídá, jelikož se převážně neshoduje s výslovností [pírovat]. Užívá se převážně v infinitivu (peerovat) a v tvarech prézentu (peeruje, peerují, peerujete), velmi málo pak s prefixem ne- (nepeeruje, nepeerují, nepeerujeme). V korpusu se vyskytl také tvar, kdy pravopis koresponduje s výslovností, a to pírovat (viz obr. 33).

Obr. 33 Frekvenční seznam pro dotaz [lemma="p(ee|í)rovat"] – f = 80

Obr. 33.1 Konkordance pro dotaz [lemma="p(ee|í)rovat"]

74


randomizovat

český ekvivalent

–

definice

náhodně vybrat/vygenerovat/rozdělit, nebo učinit náhodným (znáhodnit) (FI MU)

Tab. 34 Randomizovat

Počeštělé sloveso randomizovat z anglického to randomize (doslovný překlad: tvořit náhodná čísla) se řadí do 3. slovesné třídy ke vzoru kupovat. Jeho frekvence v korpusu není příliš vysoká a převážně se nejedná ani o informatický kontext, nýbrž o lékařský (viz obr. 34.1). Význam tohoto slovesa spočívá v náhodném rozdělení vybraných vzorků (lidí) do skupin. Proto je také nejužívanějším tvarem slovesa n-ové participium pasivní: randomizováni, randomizováno, randomizovány (viz obr. 34) ve spojení se slovesem být. Pravopis je převážně jednotný s nevelkými odlišnostmi (75andomizováno, randomujete).

Obr. 34 Frekvenční seznam pro dotaz [lemma="random(i[sz])?ovat"] – f = 404

Obr. 34.1 Konkordance pro dotaz [lemma="random(i[sz])?ovat"]

75


utilita

český ekvivalent

pomocný program

definice

pomocné programy, jejichž úkolem je zjednodušit činnosti realizované na počítači (VPL); program velmi malé velikosti a vysoké užitnosti (VPS)

Tab. 35 Utilita

Substantivum utilita z anglického výrazu utility (doslovný překlad: užitečnost) se v českých textech užívá ve významu pomocného programu. Koncovka -y je pro zakončení českých substantiv v nominativu singuláru netypická, vyskytuje se spíše u plurálových tvarů, proto si čeština přizpůsobila slovo tak, aby odpovídalo jejímu paradigmatu. Nejfrekventovanějším slovním tvarem je utility (viz obr. 35), u kterého nelze jednoduše říci, zda je v tomto případě koncovka -y zakončením některého z možných pádů české deklinace, nebo jde o anglický zápis výrazu. Dále z výsledků zobrazených níže lze usoudit, že substantivum přebírá koncovky ženského rodu, vzoru žena a je hojně užíváno v deminutivních tvarech (utilitka, utilitku, utilitky, utilitkou). Výraz se velmi snadno skloňuje a používá se v rozmanitých tvarech a variantách (utilitami, utilitkami, utilitkama…).

76

Obr. 35 Frekvenční seznam pro dotaz [lemma="utilit(a|ka|ek|ies|iesa|ach|aka|am|amam|ia|ik|ika|ilitka|ita|itek|ites|k| |kam|kama|kamum|ký|lo)"] – f = 25 845

Obr. 35.1 Konkordance pro dotaz [lemma="utilit(a|ka|ek|ies|iesa|ach|aka|am|amam|ia|ik|ika|ilitka|ita|itek|ites|k|kam| |kama|kamum|ký|lo)"]

77

7.2.3

ANGLICKÉ PŘEJÍMKY DVOUSLOVNÉ S PŮVODNÍM PRAVOPISEM A ČESKOU FLEXÍ

Dvouslovných anglicismů s původním pravopisem, jež využívají české koncovky, není mnoho. Jedná se o vybrané výrazy jako: garbage collector, image server, motion capture. Jejich první část zůstává nesklonná ve funkci adjektiva, druhá se pak přiřadila českému vzoru hrad jako substantivum rodu mužského neživotného. výraz převzatý z angličtiny

garbage collector

český ekvivalent

správce paměti

definice

vestavěný správce paměti v programovacích jazycích (FI MU)

Tab. 36 Garbage collector

U slovního spojení garbage collector (doslovný překlad: sběrač odpadků) dochází k posunu, kdy jeho druhá část nejen přebírá české koncovky (collectoru, collectorem, collectory), ale také, ačkoli v nevelké míře, dochází k její pravopisné adaptaci. V korpusu tak můžeme najít tvary collector i kolektor nebo různé mezistupně jeho počeštění jako colector či collektor (viz obr. 36.1).

Obr. 36.1 Frekvenční seznam pro dotaz [lemma="garbag.*"][lemma="[ck]ol(l)?e[ck]tor.*"] – f = 306

Obr. 36.1.1 Konkordance pro dotaz [lemma="garbag.*"][lemma=“[ck]ol(l)?e[ck]tor.*"]

Rovněž se ujal český ekvivalent správce paměti, který v korpusu svou frekvencí o něco málo převyšuje užívání anglického výrazu garbage collector. V korpusu je nejfrekventovanějším tvarem správce paměti (viz obr. 36.2). 78

Obr. 36.2 Frekvenční seznam pro dotaz [lemma="správce"][lemma="paměť"] – f = 348

Obr. 36.2.1 Konkordance pro dotaz [lemma="správce"][lemma="paměť"]

79


image server

český ekvivalent

obrázkový server

definice

webový softwarový server, který se specializuje na poskytování, případně i úpravu, obrázků (FI MU)

Tab. 37 Image server

Anglické slovní spojení image server svou frekvencí výrazně převyšuje český ekvivalent a svůj doslovný překlad obrázkový server, avšak výrazy se užívají ve stejných tvarech image server – obrázkový server, image serverů – obrázkových serverů, image servery – obrázkové servery, image serverem – obrázkovým serverem (viz obr. 37.1 a obr. 37.2). Slovo server se skloňuje podle vzoru hrad jako substantivum rodu mužského neživotného a občas se v českých textech objevuje i jeho pravopisně adaptovaný tvar servr.

Obr. 37.1 Frekvenční seznam pro dotaz [lemma="image"][lemma="serv(e)?r.*"] – f = 92

Obr. 37.1.1 Konkordance pro dotaz [lemma="image"][lemma="serv(e)?r.*"]

Obr. 37.2 Frekvenční seznam pro dotaz [lemma="obrázkový"][lemma="serv(e)?r.*"] – f = 21

Obr. 37.2.1 Konkordance pro dotaz [lemma="obrázkový"][lemma="serv(e)?r.*"]

80


motion capture (mocap)

český ekvivalent

snímání pohybu

definice

různé metody k zachycení a záznamu pohybů pomocí počítače na poli profesionální počítačové animace, výzkumu a virtuální reality (VPL)

Tab. 38 Motion capture

Nejčastěji zůstává anglické slovní spojení motion capture (doslovný překlad: zachycení pohybu) v tomto nezměněném tvaru, případně ve tvaru motion capturing (viz obr. 38.1). Pokud se skloňuje, užívají se nejvíce tvary motion capturingu/capturu a motion capturingem. Výraz se používá i ve zkráceném podobě mocap, ke které se taktéž připojují české koncovky typické pro substantiva rodu mužského neživotného, vzoru hrad (mocapu, mocapem, mocapy).

Obr. 38.1 Frekvenční seznam pro dotaz ([lemma="motion"][lemma="captur(e|a|ing)?"]|[lemma="mocap.*"]) – f = 662

Obr. 38.1.1 Konkordance pro dotaz ([lemma="motion"][lemma="captur(e|a|ing)?"]|[lemma="mocap.*"])

Český ekvivalent snímání pohybu se valně uchytil a v korpusu se vyskytuje přibližně se stejnou frekvencí.

Obr. 38.2 Frekvenční seznam pro dotaz [lemma="snímání"][lemma="pohyb"] – f = 655

81

Obr. 38.2.1 Konkordance pro dotaz [lemma="snímání"][lemma="pohyb"]

82

7.2.4

ANGLICKÉ PŘEJÍMKY DVOUSLOVNÉ VZNIKLÉ SPOJENÍM SLOVA ČESKÉHO A ANGLICKÉHO

Nejméně početnou skupinou jsou dvouslovné anglicismy, jejichž jedna část si zachovala původní pravopis (anglické slovo) a druhá se přeložila do češtiny (české slovo). Jsou zde zařazeny výrazy herní engine a legacy systém. výraz převzatý z angličtiny

herní engine

český ekvivalent

herní jádro

definice

základní část hry, která navenek nabízí API (Application Programming Interface = rozhraní pro programování aplikací) pro komunikaci s ní (FI MU)

Tab. 39 Herní engine

V případě slovního spojení herní engine (z původního game engine) dochází ke skloňování obou jeho částí. Jelikož je lemma engine (doslovný překlad: motor) ve výslovnosti zakončeno na tvrdý konsonant, skloňuje se jako substantivum mužského rodu neživotného, vzoru hrad (enginu, enginem, enginy, enginech, enginům). K nejfrekventovanějším tvarům patří herního enginu, herním enginu a herních enginů (viz obr. 39.1).

Obr. 39.1 Frekvenční seznam pro dotaz [lemma="herní"][lemma="engin(e)?"] – f = 288

Obr. 39.1.1 Konkordance pro dotaz [lemma="herní"][lemma="engin(e)?"]

Přestože je český ekvivalent zřejmý, příliš se neujal a v korpusu se vyskytuje jen zřídka, nejčastěji ve tvaru herní jádro (viz obr. 39.2).

83

Obr. 39.2 Frekvenční seznam pro dotaz [lemma="herní"][lemma="jádro"] – f = 41

Obr. 39.2.1 Konkordance pro dotaz [lemma="herní"][lemma="jádro"]

84


legacy systém

český ekvivalent

–

definice

původní, překonaný, zastaralý systém, který se stále používá, navzdory tomu, že již existují novější a lepší alternativy (FI MU)

Tab. 40 Legacy systém

U slovního spojení legacy systém (z původního legacy system) zůstává jeho první část legacy (doslovný překlad: dědictví) nesklonná a zastává funkci adjektiva. Česká část systém se standardně skloňuje podle vzoru hrad. Nejčastějšími tvary v korpusu jsou legacy systémů a legacy systémy (viz obr. 40).

Obr. 40 Frekvenční seznam pro dotaz [word="legacy"][]{0,2}[lemma="systém"] – f = 37

Obr. 40.1 Konkordance pro dotaz [word="legacy"][]{0,2}[lemma="systém"]

85

8

ZÁVĚR

Ve své práci se věnuji zejména obohacování české slovní zásoby z hlediska přejímání anglických výrazů a jejich zapojení do českého jazykového systému. Není zde opomenuta ani motivace vedoucí k hojnému přejímání anglicismů. Sleduji grafickou adaptaci mnohdy ovlivněnou výslovností, která je u anglických lexémů od pravopisu často odlišná, a adaptaci morfologickou. To vše zkoumám na základě vybraných anglických výrazů z oblasti informačních technologií. V této oblasti je vliv angličtiny v dnešní době velmi výrazný, neboť jde o poměrně mladý obor, jenž přináší potřebu pojmenovat nově vzniklé skutečnosti a jevy. Vybrané anglické lexémy jsou rozděleny z hlediska pravopisné adaptace do čtyř skupin. Skupinu anglických přejímek jednoslovných s původním pravopisem a českou flexí tvoří 57,5 % vybraných anglicismů (např. smartphone, cloud, plug-in, sandbox, kernel). Spadají sem substantiva mužského rodu neživotného ve výslovnosti zakončená na tvrdý konsonant – připojují se k nim proto koncovky vzoru hrad. Pouze jeden výraz (root) označuje jak věc, tak osobu. V této závislosti se k němu připojují buď koncovky typické pro substantiva rodu mužské neživotného vzoru hrad, nebo životného vzoru pán. Druhou nejčastější skupinou (30 % vybraných anglicismů) jsou anglické přejímky jednoslovné s počeštělým pravopisem. Jsou zde zařazena jednak substantiva, jak rodu ženského, která se skloňují podle vzoru žena (utilita), nebo růže (emulace), tak rodu mužského neživotného, vzoru hrad (paket, emulátor), jednak slovesa, která tvoří dvě třetiny anglicismů této skupiny. V tomto případě všechna přijala sufix -ovat a zařadila se tak do třetí slovesné třídy ke vzoru kupovat. Ve třetí skupině jsou zahrnuty anglické přejímky dvouslovné s původním pravopisem a českou flexí (7,5 % vybraných anglicismů). Jejich první část zůstává nesklonná a zastává funkci adjektiva, kdežto druhá část výrazu se skloňuje jako substantivum rodu mužského neživotného podle vzoru hrad (garbage collector, motion capture, image server). Nejméně početnou skupinu (5 % vybraných anglicismů) zastupují anglické přejímky dvouslovné vzniklé spojením českého a anglického slova. I zde zaujímá první část výrazu funkci přídavného jména a druhá substantiva skloňujícího se podle vzoru hrad jako substantiva rodu mužského neživotného (herní engine, legacy systém). Na těchto údajích lze vidět také morfologickou adaptaci anglicismů. Přejatá substantiva označující neživé předměty (ve výslovnosti nebo i v pravopise nominativu singuláru zakončená na tvrdý konsonant) jsou převážně rodu mužského a skloňují se podle vzoru hrad (tag, back-end, sandbox, smartphone, kernel). Označují-li substantiva rodu mužského osoby, řadí se ke vzoru pán (root). Substantiva rodu ženského se v závislosti na svém zakončení v nominativu singuláru skloňují podle vzoru žena (utilita), končí-li -a, nebo růže (emulace), končí-li -e. Ve výběru byl zachycen i výraz neadaptovaný, jenž zůstává ve své původní podobě nesklonný (nick), a jako jediný tak spadá ke slovům citátovým. V případě dvouslovných anglicismů, kdy jde o spojení 86

dvou anglických výrazů, dochází ke skloňování pouze druhého z nich, první část zůstává beze změny (image serveru, image serverem, image servery), stejně tak jedná-li se o pojmenování anglicko-české (legacy systémů, legacy systémy, legacy systémech). Avšak co se týče slovního spojení česko-anglického, skloňují se obě části (herního enginu, herním enginem, herními enginy). U vybraných přejatých sloves se objevuje pouze sufix -ovat (kompilovat, emulovat, logovat, randomizovat), čímž se zařadila do třetí slovesné třídy, přesněji ke vzoru kupovat. Jednotlivé slovní tvary používané v českých textech jsou u každé zpracované anglické přejímky zobrazeny ve frekvenčním seznamu. Pro jednoduchý přehled jsem z těchto frekvenčních seznamů vybrala nejčastěji používaný tvar daného lexému a vložila jej do tabulky následující níže, ve které jsou tyto tvary seřazeny podle frekvence. Pouze u slovesa linkovat je použit druhý nejfrekventovanější tvar slova (linkovat), jelikož první nejčastější (linkuj) má vysokou frekvenci z důvodu často opakované zmínky o webové stránce (linkuj.cz), a nejde tedy o užití slovesa ve větě jako imperativu 3. os. singuláru. Slovní tvar (1–20)

Frekvence

Slovní tvar (21–40) Frekvence

level

33 363

kompilovat

1 270

nick

19 281

emulovat

1 060

tagy

17 616

startup

991

implementovat

11 598

middleware

809

plugin

10 376

linkovat

725

driver

10 095

logovat

706

router

9 561

sandbox

695

open source

9 295

backend

605

utility

8 420

antialiasing

539

paket

8 143

frontend

537

root

7 804

motion capture

478

smartphone

7 434

encoding

471

firewall

7 060

parsovat

240

cloud

5 750

garbage collector

195

kernel

5 010

randomizováni

177

malware

3 988

refactoring

104

framework

3 694

herního enginu

69

build

3 659

image server

50

emulátor

3 331

peerovat

29

emulace

2 111

legacy systémů

13

Tab. 41 Frekvenční tabulka nejfrekventovanějších tvarů čtyřiceti vybraných a zpracovaných anglicismů

87

Nejen tvarosloví, časování a skloňování, přejatých anglických lexémů svědčí o jejich začlenění do českého jazykového systému, ale také jejich schopnost slovotvorby, jež se projevuje například derivacemi výrazů. Tato práce zachycuje převážně odvození adjektiva od substantiva (cloud – cloudové, firewall – firewallové, kernel – kernelové, malware – malwarové), případně substantiva od slovesa nebo substantiva (emulovat – emulace – emulátor). Informatika je poměrně mladý obor a přináší s sebou mnoho nových skutečností, které je třeba pojmenovat. Vzhledem k angloamerickým kořenům tohoto oboru není divu, že jsou všechna pojmenování v angličtině. S příchodem počítačové technologie na český trh byla proto čeština obohacena o spoustu anglicismů, pro které hledá možné ekvivalenty. Ne vždy jsou anglické výrazy nově vzniklými, často jde o již existující slova použitá metaforicky. V některých případech se takto přenesená pojmenování uchytila i v češtině (mouse – myš: 1. drobný hlodavec, 2. periferní zařízení počítače k ovládání kurzoru na monitoru). Na základě zkoumaných dat však lze říci, že proces tvoření českých ekvivalentů není častý. Pouze u několika ze zpracovaných výrazů se české ekvivalenty ujaly natolik, že jejich frekvence jsou v korpusu vyšší než frekvence původních anglických výrazů (encoding – (za)šifrování/kódování, fron-end – uživatelské rozhraní, root – administrátor/admin) nebo je frekvence anglického výrazu a českého ekvivalentu přibližně stejná (smartphone – chytrý telefon/mobil, garbage collector – správce paměti, motion capture – snímání pohybu). Převážně však dochází k adaptaci anglického výrazu v podobě původní. Angličtina je jedním z předních světových jazyků a lidé jsou jí vystavováni již od útlého věku, nemají tedy problém s porozuměním a užitím anglicismu, aniž by museli hledat jeho význam či překlad nebo odpovídající český ekvivalent. Míra grafické a morfologické adaptace je tak závislá na znalosti angličtiny uživateli a na délce doby i frekvenci užívání daných anglických lexémů v češtině. Přejímání anglických výrazů do českého lexikálního systému je proces dynamický a stále otevřený. Neologismy se českým paradigmatům přizpůsobují relativně snadno. Cizojazyčnému vlivu, zejména pak anglickému se vyhneme jen stěží a vzhledem k rychlosti, se kterou anglicismy v češtině přibývají, je takovýto způsob jejich přejímání a adaptace příhodný.

88

POUŽITÁ LITERATURA BOZDĚCHOVÁ, Ivana. Jazyk počítačů. In František DANEŠ et al. Český jazyk na přelomu tisíciletí. Praha: Academia, 1997, s. 105–113. ISBN 80-200-0617-6. BOZDĚCHOVÁ, Ivana. Vliv angličtiny na češtinu. In František DANEŠ et al. Český jazyk na přelomu tisíciletí. Praha: Academia, 1997, s. 271–279. ISBN 80-200-0617-6. CVRČEK, Václav a Olga RICHTEROVÁ. Pojmy: korpus. Příručka ČNK [online]. Praha, 2014 [cit. 2015-02-18]. Dostupné na . ČEJKA, Mirek. Úvod do studia jazyka (pro bohemisty). Brno: Masarykova univerzita, 1996, 81 s. ISBN 80-210-1393-1. ČERMÁK, František. Korpusová lingvistika dnešní doby. In František ČERMÁK a Renata BLATNÁ, eds. Korpusová lingvistika – stav a modelové situace. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2006, s. 9–18. ISBN 978-807-1068-617. ČERMÁK, František a Věra SCHMIEDTOVÁ. Český národní korpus – základní charakteristika a širší souvislosti. Knihovna – knihovnická revue [online]. Národní knihovna ČR, 2004, roč. 15, č. 3, s. 152–168 [cit. 2015-02-16]. Dostupné na . ČERNÝ, Jiří. Dějiny lingvistiky. Olomouc: Votobia, 1996, 517 s. ISBN 80-858-8596-4. DANEŠ, František. Situace a celkový stav dnešní češtiny. In František DANEŠ et al. Český jazyk na přelomu tisíciletí. Praha: Academia, 1997, s. 12–24. ISBN 80-200-0617-6. FILIPEC, Josef a František ČERMÁK. Česká lexikologie. Praha: Academia, 1985, 281 s. HAVRÁNEK, Bohuslav a Alois JEDLIČKA. Česká mluvnice. Vyd. 6. Praha: SPN, 1988, 592 s. HÁJKOVÁ, Veronika. Frekvenční a sémantická analýza doplnění tranzitivních sloves [online]. Brno, 2013 [cit. 2015-03-31]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Dostupné na .

HLADKÁ, Zdeňka. Lexikologie. In Miroslav GREPL et al. Příruční mluvnice češtiny. Vyd. 2, opr. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012, s. 65–108. ISBN 978-80-7106-624-8. HLAVENKA, Jiří et al. Nový výkladový slovník výpočetní techniky. Vyd. 2. Brno: Computer Press, 1995, 275 s. ISBN 80-85896-13-3. JAKUBÍČEK, Miloš, Adam KILGARRIFF, Diana MCCARTHY a Pavel RYCHLÝ. Fast syntactic searching in very large corpora for many languages. Japan: PACLIC, 2010. JINDRÁKOVÁ, Lenka. Přejatá slova se zaměřením na anglicismy v současném českém lexiku [online]. České Budějovice, 2007 [cit. 2015-03-31]. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta. Dostupné na . KILGARRIFF, Adam, Pavel RYCHLÝ, Pavel SMRŽ a David TUGWELL. The Sketch Engine [online]. Lorient: Euralex, 2004 [cit. 2015-03-31]. Dostupné na . Korpus czTenTen12 [online]. Brno, 2012. [přístup leden až duben]. Po registraci dostupné na . MRAVINACOVÁ, Jitka. Přejímání cizích lexémů. In Olga MARTINCOVÁ et al. Neologizmy v dnešní češtině. Praha: ÚJČ AV ČR, 2005, s. 187–211. ISBN 80-200-0607-9. NÁDBĚLA, Josef. Velký počítačový slovník. Vyd. 2., opr. Kralice na Hané: Computer Media, 2006, 504 s. ISBN 80-866-8656-6. NEKVAPIL, Jiří, Marián SLOBODA a Peter WAGNER. Mnohojazyčnost v České republice: základní informace. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009, 117 s. ISBN 978-80-7106-5814. KRAUS, Jiří et al. Nový akademický slovník cizích slov A–Ž. Praha: Academia, 2008, 879 s. ISBN 978-80-200-1415-3.

PALA, Karel a Pavel RYCHLÝ. Do We Need Very Large Web Corpora? In František ČERMÁK, ed. Korpusová lingvistika Praha 2011. Výzkum a výstavba korpusů. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2011, s. 30–40. PÍSKOVÁ, Růžena. Utvářenost lexikálních jednotek v komunikační oblasti informačních technologií [online]. Brno, 2007 [cit. 2015-04-02]. Disertační práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Dostupné na . POLÁČKOVÁ, Lucie a Kateřina TOMANOVÁ. Webové korpusy aranea a vícejazyčné kolokační profily [online]. Brno, 2014 [cit. 2015-04-15]. Dostupné na . Pravidla českého pravopisu. Vyd. 2. Praha: Academia, 2015, 391 s. ISBN 978-80-200-1327-9. RAMBOUSEK, Adam a Aleš HORÁK. DEBDict – obecný prohlížeč slovníků [online]. Brno, 2008 [přístup březen až duben 2015]. Po registraci dostupné na . REJZEK, Jiří. K formální adaptaci anglicismů. Naše řeč [online]. 1993, roč. 76, č. 1 [cit. 201504-20]. Dostupné na . RYCHLÝ, Pavel. Korpusové manažery a jejich efektivní implementace [online]. Brno, 2000 [cit. 2015-03-30]. Disertační práce. Masarykova univerzita, Fakulta informatiky. Dostupné na . SVOBODOVÁ, Diana. Cizojazyčné lexikální přejímky v komunikaci na chatu, I. Naše řeč [online]. 2007, roč. 90, č. 2 [cit. 2015-04-20]. Dostupné na . SVOBODOVÁ, Diana. Cizojazyčné lexikální přejímky v komunikaci na chatu, II. Naše řeč [online]. 2007, roč. 90, č. 2 [cit. 2015-04-20]. Dostupné na . ŠMILAUER, Vladimír. Nauka o českém jazyku. Praha: SPN, 1972, 333 s. ŠULC, Michal. Korpusová lingvistika: první vstup. Praha: Karolinum, 1999, 94 s. ISBN 807184-847-6.

The Sketch Engine [online]. Brighton, 2003–2013 [přístup leden až duben 2015]. Dostupné na . WINKLER, Peter. Velký počítačový lexikon: co je co ve světě počítačů. Brno: Computer Press, 2009, 520 s. ISBN 978-80-251-2331-7. ŽIVNÁ, Tereza. Anglicismy v Korpusu soukromé korespondence [online]. Brno, 2009 [cit. 2015-02-12]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Dostupné na .

SEZNAM TABULEK Tab. 1 Antialiasing ...................................................................................................................... 22 Tab. 2 Back-end .......................................................................................................................... 24 Tab. 3 Build................................................................................................................................. 25 Tab. 4 Cloud................................................................................................................................ 26 Tab. 5 Driver ............................................................................................................................... 27 Tab. 6 Encoding .......................................................................................................................... 28 Tab. 7 Firewall ............................................................................................................................ 30 Tab. 8 Framework ....................................................................................................................... 32 Tab. 9 Front-end .......................................................................................................................... 33 Tab. 10 Kernel............................................................................................................................. 35 Tab. 11 Level .............................................................................................................................. 36 Tab. 12 Malware ......................................................................................................................... 37 Tab. 13 Middleware .................................................................................................................... 39 Tab. 14 Nickname/nick ............................................................................................................... 40 Tab. 15 Open-source ................................................................................................................... 42 Tab. 16 Plug-in ............................................................................................................................ 44 Tab. 17 Refactoring..................................................................................................................... 47 Tab. 18 Root................................................................................................................................ 48 Tab. 19 Router............................................................................................................................. 51 Tab. 20 Sandbox ......................................................................................................................... 53 Tab. 21 Smartphone .................................................................................................................... 54 Tab. 22 Start-up........................................................................................................................... 58 Tab. 23 Tag ................................................................................................................................. 59 Tab. 24 Emulace ......................................................................................................................... 60 Tab. 25 Emulátor......................................................................................................................... 61 Tab. 26 Emulovat ........................................................................................................................ 62 Tab. 27 Implementovat ............................................................................................................... 64 Tab. 28 Kompilovat .................................................................................................................... 66 Tab. 29 Linkovat ......................................................................................................................... 68 Tab. 30 Logovat .......................................................................................................................... 70 Tab. 31 Paket............................................................................................................................... 72 Tab. 32 Parsovat.......................................................................................................................... 73 Tab. 33 Peerovat ......................................................................................................................... 74 Tab. 34 Randomizovat ................................................................................................................ 75 Tab. 35 Utilita ............................................................................................................................. 76 Tab. 36 Garbage collector ........................................................................................................... 78 Tab. 37 Image server ................................................................................................................... 80 Tab. 38 Motion capture ............................................................................................................... 81

Tab. 39 Herní engine ................................................................................................................... 83 Tab. 40 Legacy systém................................................................................................................ 85 Tab. 41 Frekvenční tabulka nejfrekventovanějších tvarů čtyřiceti vybraných a zpracovaných anglicismů ................................................................................................................................... 87

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 Frekvenční seznam výrazu antialiasing........................................................................... 22 Obr. 1.1 Konkordance výrazu antialiasing ................................................................................. 23 Obr. 2 Frekvenční seznam výrazu back-end ............................................................................... 24 Obr. 2.1 Konkordance výrazu back-end ..................................................................................... 24 Obr. 3 Frekvenční seznam výrazu build ..................................................................................... 25 Obr. 3.1 Konkordance výrazu build ............................................................................................ 25 Obr. 4 Frekvenční seznam výrazu cloud ..................................................................................... 26 Obr. 4.1 Konkordance výrazu cloud ........................................................................................... 26 Obr. 5 Frekvenční seznam výrazu driver .................................................................................... 27 Obr. 5.1 Konkordance výrazu driver .......................................................................................... 27 Obr. 6.1 Frekvenční seznam výrazu encoding ............................................................................ 28 Obr. 6.1.1 Konkordance výrazu encoding .................................................................................. 28 Obr. 6.2 Frekvenční seznam výrazu kódování/šifrování ............................................................. 29 Obr. 6.2.1 Konkordance výrazu kódování/šifrování ................................................................... 29 Obr. 7 Frekvenční seznam výrazu firewall ................................................................................. 31 Obr. 7.1 Konkordance výrazu firewall........................................................................................ 31 Obr. 8 Frekvenční seznam výrazu framework ............................................................................ 32 Obr. 8.1 Konkordance výrazu framework ................................................................................... 32 Obr. 9.1 Frekvenční seznam výrazu front-end ............................................................................ 33 Obr 9.1.1 Konkordance výrazu front-end ................................................................................... 33 Obr. 9.2 Frekvenční seznam výrazu uživatelské rozhraní .......................................................... 34 Obr. 9.2.1 Konkordance výrazu uživatelské rozhraní ................................................................. 34 Obr. 10 Frekvenční seznam výrazu kernel .................................................................................. 35 Obr. 10. 1 Konkordance výrazu kernel ....................................................................................... 35 Obr. 11 Frekvenční seznam výrazu level .................................................................................... 36 Obr. 11.1 Konkordance výrazu level........................................................................................... 36 Obr. 12.1 Frekvenční seznam výrazu malware ........................................................................... 37 Obr. 12.1.1 Konkordance výrazu malware ................................................................................. 37 Obr. 12.2 Frekvenční seznam výrazu škodlivý/zákeřný program ............................................... 38 Obr. 12.2.1 Konkordance výrazu škodlivý/zákeřný program...................................................... 38 Obr. 13 Frekvenční seznam výrazu middleware ......................................................................... 39 Obr. 13.1 Konkordance výrazu middleware ............................................................................... 39 Obr. 14.1 Frekvenční seznam výrazu nick name ........................................................................ 40 Obr. 14.1.1 Konkordance výrazu nick name ............................................................................... 40 Obr. 14.2 Frekvenční seznam výrazu nick .................................................................................. 40 Obr. 14.2.1 Konkordance výrazu nick ........................................................................................ 41 Obr. 14.3 Frekvenční seznam výrazu přihlašovací jméno .......................................................... 41 Obr. 14.3.1 Konkordance výrazu přihlašovací jméno ................................................................ 41

Obr. 15 Frekvenční seznam výrazu open-source ........................................................................ 42 Obr. 15.1 Konkordance výrazu open-source .............................................................................. 42 Obr. 15.2 Porovnání frekvencí slov s lemmaty open source, open-source, opensource ............ 43 Obr. 16.1 Frekvenční seznam výrazu plug-in ............................................................................. 45 Obr. 16.1.1 Konkordance výrazu plig-in .................................................................................... 45 Obr. 16.1.2 Porovnání frekvence slov lemmat plugin, plug-in, plugin-, plagin, plag-in ............ 45 Obr. 16.2 Frekvenční seznam výrazu zásuvnýpřídavnývýměnný modul ..................................... 46 Obr. 16.2.1 Konkordance výrazu zásuvný/přídavný/výměnný modul ......................................... 46 Obr. 17 Frekvenční seznam výrazu refactoring .......................................................................... 47 Obr. 17.1 Konkordance výrazu refactoring ................................................................................ 47 Obr. 18.1 Frekvenční seznam výrazu root .................................................................................. 48 Obr. 18.1.1 Konkordance výrazu root ........................................................................................ 48 Obr. 18.2 Frekvenční seznam výrazu admin/administrátor ........................................................ 49 Obr. 18.2.1 Konkordance výrazu admin/administrátor .............................................................. 49 Obr. 18.2.1 Porovnání frekvence lemmat administrátor, admin ................................................ 49 Obr. 18.3 Frekvenční seznam výrazu kořenový adresář............................................................. 49 Obr. 18.3.1 Konkordance výrazu kořenový adresář ................................................................... 50 Obr. 19.1 Frekvenční seznam výrazu router ............................................................................... 51 Obr. 19.1.1 Konkordance výrazu router ..................................................................................... 51 Obr. 19.2 Frekvenční seznam výrazu směrovač ......................................................................... 52 Obr. 19.2.1 Konkordance výrazu směrovač ................................................................................ 52 Obr. 20 Frekvenční seznam výrazu sandbox .............................................................................. 53 Obr. 20.1 Konkordance výrazu sandbox ..................................................................................... 53 Obr. 21.1 Frekvenční seznam výrazu smartphone ...................................................................... 55 Obr. 21.1.1 Konkordance výrazu smartphone ............................................................................ 55 Obr. 21.1.2 Porovnání frekvence slov s lemmaty smartphon(e), smart-phon, smartphoun ....... 56 Obr. 21.1.3 Porovnání frekvence slov s lemmaty smartfon, smartfoun, smartfón, smártfon, smártfoun .................................................................................................................................... 56 Obr. 21.2 Frekvenční seznam výrazu chytrý mobil/telefon ......................................................... 57 Obr. 21.2.1 Konkordance výrazu chytrý mobil/telefon .............................................................. 57 Obr. 21.2.1 Porovnání frekvence lemmat chytrý telefon, chytrý telefón, chytrý mobil ............... 57 Obr. 22 Frekvenční seznam výrazu start-up ............................................................................... 58 Obr. 22.1 Konkordance výrazu start-up ..................................................................................... 58 Obr. 23 Frekvenční seznam výrazu tag....................................................................................... 59 Obr. 23.1. Konkordance výrazu tag ............................................................................................ 59 Obr. 24 Frekvenční seznam výrazu emulace .............................................................................. 60 Obr. 24.1 Konkordance výrazu emulace ..................................................................................... 60 Obr. 25 Frekvenční seznam výrazu emulátor ............................................................................. 61 Obr. 25.1 Konkordance výrazu emulátor .................................................................................... 61 Obr. 26 Frekvenční seznam výrazu emulovat ............................................................................. 62

Obr. 26.1 Konkordance výrazu emulovat ................................................................................... 63 Obr. 27 Frekvenční seznam výrazu implementovat .................................................................... 65 Obr. 27.1 Konkordance výrazu implementovat........................................................................... 65 Obr. 28 Frekvenční seznam výrazu kompilovat .......................................................................... 67 Obr. 28.1 Konkordance výrazu kompilovat ................................................................................ 67 Obr. 29 Frekvenční seznam výrazu linkovat ............................................................................... 69 Obr. 29.1 Konkordance výrazu linkovat ..................................................................................... 69 Obr. 30 Frekvenční seznam výrazu logovat ................................................................................ 71 Obr. 30.1 Konkordance výrazu logovat ...................................................................................... 71 Obr. 31 Frekvenční seznam výrazu paket ................................................................................... 72 Obr. 31.1 Konkordance výrazu paket ......................................................................................... 72 Obr. 32 Frekvenční seznam výrazu parsovat .............................................................................. 73 Obr. 32.1 Konkordance výrazu parsovat .................................................................................... 73 Obr. 33 Frekvenční seznam výrazu peerovat .............................................................................. 74 Obr. 33.1 Konkordance výrazu peerovat .................................................................................... 74 Obr. 34 Frekvenční seznam výrazu randomizovat ...................................................................... 75 Obr. 34.1 Konkordance výrazu randomizovat ............................................................................ 75 Obr. 35 Frekvenční seznam výrazu utilita .................................................................................. 77 Obr. 35.1 Konkordance výrazu utilita......................................................................................... 77 Obr. 36.1 Frekvenční seznam výrazu garbage collector ............................................................ 78 Obr. 36.1.1 Konkordance výrazu garbage collector................................................................... 78 Obr. 36.2 Frekvenční seznam výrazu správce paměti ................................................................ 79 Obr. 36.2.1 Konkordance výrazu správce paměti ....................................................................... 79 Obr. 37.1 Frekvenční seznam výrazu image server .................................................................... 80 Obr. 37.1.1 Konkordance výrazu image server .......................................................................... 80 Obr. 37.2 Frekvenční seznam výrazu obrázkový server ............................................................. 80 Obr. 37.2.1 Konkordance výrazu obrázkový server .................................................................... 80 Obr. 38.1 Frekvenční seznam výrazu motion capture/mocap ..................................................... 81 Obr. 38.1.1 Konkordance výrazu motion capture/mocap ........................................................... 81 Obr. 38.2 Frekvenční seznam výrazu snímání pohyb ................................................................. 81 Obr. 38.2.1 Konkordance výrazu snímání pohyb ........................................................................ 82 Obr. 39.1 Frekvenční seznam výrazu herní engine..................................................................... 83 Obr. 39.1.1 Konkordance výrazu herní engine ........................................................................... 83 Obr. 39.2 Frekvenční seznam výrazu herní jádro....................................................................... 84 Obr. 39.2.1 Konkordance výrazu hern jádro .............................................................................. 84 Obr. 40 Frekvenční seznam výrazu legacy systém...................................................................... 85 Obr. 40.1 Konkordance výrazu legacy systém ............................................................................ 85

Masarykova univerzita Filozofická fakulta. Ústav českého jazyka

Recommend Documents