Masarykova univerzita Filozofická fakulta

Masarykova univerzita Filozofická fakulta

Ústav hudební vědy obor Hudební věda

Lucie Podmelová

Bakalářská diplomová práce

Zlatá éra jazzu v Orchestru Gustava Broma

Vedoucí práce: Mgr. Viktor Pantůček

Brno 2011

Čestně prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně s pomocí uvedených pramenů a použité literatury. V Brně dne 15. května 2011 Lucie Podmelová

1

Obsah 1.

Předmluva ....................................................................................................................................... 3

2.

Úvod ................................................................................................................................................ 4

3.

První počiny Gustava Broma a jeho orchestru (období do roku 1960) ........................................... 6 3.1.

4.

5.

Karel Vlach a Karel Krautgartner ........................................................................................... 10

Bromův jazz ................................................................................................................................... 12 4.1.

Free jazz, cool jazz ................................................................................................................. 16

4.2.

West coast jazz ...................................................................................................................... 16

4.3.

Třetí proud............................................................................................................................. 18

4.4.

Použití nástrojů u Broma ....................................................................................................... 19

Samostatné skupiny uvnitř orchestru a jejich nejvýznamnější členové ........................................ 21 5.1.

Dixieland ................................................................................................................................ 21

5.2.

Hardbopové combo ............................................................................................................... 22

5.3.

Vibrafonové combo ............................................................................................................... 23

5.4.

Trombónové duo ................................................................................................................... 24

6.

Nahrávky........................................................................................................................................ 26

7.

Závěr .............................................................................................................................................. 28

8.

Resumé1 ........................................................................................................................................ 29

9.

Resumé2 ........................................................................................................................................ 30

10. Seznam pramenů a literatury ........................................................................................................ 31 11. Přílohy............................................................................................................................................ 34

2

1. Předmluva Předně velice děkuji panu Mgr. Janu Beránkovi za pomoc, za ujasnění mnoha informací a především za poskytnutí seznamu nahrávek a možnosti nahlédnout do archivu brněnského rozhlasu. Dále bych chtěla poděkovat panu Mojmíru Bártkovi za mnoho cenných údajů a za ochotu věnovat mi několik nahrávek, též panu Jaromíru Hniličkovi a samozřejmě mému vedoucímu bakalářské diplomové práce panu Mgr. Viktoru Pantůčkovi za to, že se mojí práci rád věnoval a pomohl mi. Když jsem přemýšlela, o čem bych měla psát svoji bakalářskou práci, téměř hned mě napadl Gustav Brom a jeho orchestr. Ale prvním a pro mne nejdůležitějším podnětem byl můj dědeček Jan Formánek, který u pana Broma působil jako trombonista v letech 1967 až 1978. Kvůli němu jsem se rozhodla Bromův orchestr připomenout a připomenout i osobu mého dědečka, který mne od malička vedl k hudbě. Mohla bych se sice zabývat všeobecně celým Orchestrem Gustava Broma, podrobným vývojem orchestru, cestou, kterou se dostával na vrchol, jeho zlatými léty a časem od devadesátých let po současnost, ale toto téma by bylo natolik obsáhlé, že by na ně bakalářská práce rozhodně nestačila. Rozhodla jsem se tedy, že nebudu psát žádnou historii orchestru ani od kdy do kdy v něm kdo působil a další obecné věci a po rozpravě s panem Mgr. Beránkem jsem došla k tomu, že se zaměřím pouze na nejslavnější éru orchestru. Její počátek bych určila zhruba rokem 1960, kdy u Gustava Broma hostoval vynikající klarinetista Edmond Hall. Zaměřím se výhradně na jazzový repertoár a jazzové nahrávky, i když Bromovci znali i repertoár jiný. Všechny skladby uvedené v této práci, pokud nebude napsáno jinak, budou proto právě jazzového charakteru. Myslím si, že Brom a jeho jazz byl u nás od šedesátých let tím nejlepším, co jsme jako Československo mohli světu předvést.

3

2. Úvod Moje práce se bude zabývat obdobím od roku 1960 do roku 1995, bude to tedy celých 35 let. Za toto mnohaleté období Gustav Brom dokázal vytvořit špičkový orchestr světového formátu s nejlepšími muzikanty a hlavně nahrál značné množství jazzových skladeb. Kromě Gustava Broma u nás od roku 1960 působili další hudebníci, jejich orchestry i nejrůznější hudební tělesa. Bylo jich mnoho, ale nejdůležitější pro mne budou ti, kteří stejně jako Orchestr Gustava Broma hráli jazz. Ráda bych zjistila, v čem se od těchto ostatních těles Brom lišil, v čem vynikal a jestli též on měl nějakou svoji slabší stránku. Stejně jako jiní, měl Gustav Brom své hudební vzory, díky nimž se k nám dostaly nové formy jazzu jako je cool jazz, west coast jazz, east coast jazz1 a další. Z těchto forem a dalších vrstev jazzu přebral Gustav Brom stylotvorné prvky a přinesl je k nám do Československa. Podrobněji o nich hovořit v jedné z následujících kapitol. Půjde zejména o improvizační free jazz a cool jazz se kterými Bromovci začínali, z cool jazzu vycházející west coast jazz a nemohu zapomenout na důležitý třetí proud. Jednotlivé styly jazzu formovali Bromovi hudebníci a autoři skladeb pro orchestr i samostatná hudební tělesa. V následující kapitole se tedy zaměřím na některé jednotlivé sólisty a muzikanty. Mé informace budou založené na literatuře, ale především na rozhovorech s hudebníky samotnými, jež jsem zmínila výše. Chtěla bych se dozvědět co nejvíce o jejich tvorbě a též o tom, jaký byl jejich vztah k jazzu a z těchto informací čerpat a zjistit kam se díky nim český jazz posunul a jaký byl podle nich rozdíl mezi jazzem u nás a v zahraničí. Samozřejmě budu vycházet z literatury a s ní srovnávat zkušenosti jednotlivých autorů. Pouze s jazzem se bohužel Brom nemohl existenčně udržet a jeho repertoár tedy obsahoval nejen moderní jazz nebo dixieland, ale později i taneční hudbu. Tímto tématem se ovšem

1

Cool jazz – melodická forma jazzu, kombinace bebopu a swingu, hrály jej menší skupiny hudebníků, West

coast jazz – tvar cool jazzu, který se přibližuje evropskému stylu, vzniklý na západním pobřeží USA v roce 1952 v Kalifornii, původně hudba pro dva melodické nástroje – trubku a barytonsaxofon, s doprovodem kontrabasu a bicích, později i v orchestrální variantě, klade důraz na vokální projev, East coast jazz – tvar cool jazzu, vzniklý na východním pobřeží USA

4

v mojí práci zabývat nebudu, i když stojí nepochybně za zmínku a patrně i za celou studii, ale mým cílem bude zaměřit se výhradně na jazz. Cílem mojí bakalářské práce bude tedy zjistit, kam se posunul díky Orchestru Gustava Broma český (tehdy československý) jazz a v čem byl Gustav Brom tak výjimečný, že jazz dovedl až daleko do zahraničí a ke značné dokonalosti. Jednou z nejvýznamnějších věcí bylo fungování orchestru uvnitř se samostatnými skupinami. Hudebníci zde dostali možnost vytvořit své samostatné skupiny, tedy dixielandovou sestavu, která vychází z tanečního jazzu, vibrafonové kvinteto a hardbopovou skupinu. Tyto samostatné skupiny zmíním v jedné z hlavních kapitol a budu se zde zabývat jejich úspěchy, popřípadě neúspěchy a tím, zda pomohli Bromovi k jeho zviditelnění. Toto téma je dosti důležité především z toho důvodu, že tyto skupiny opravdu Bromovi značně pomohly a naopak zase Gustav Brom jim umožnil tvořit a hrát to, co samy chtěly. Do přílohy bych na závěr ráda zařadila seznam jazzových nahrávek Orchestru Gustava Broma. To co ještě je a co není jazz lze pochopit několika způsoby, ovšem velmi ráda bych uvedla všechny skladby, které je možné považovat za jazz a to tedy v co nejobecnějším měřítku. K jejich uvedení a zařazení využiji archiv Českého rozhlasu Brno a také nahrávky jednotlivých hudebníků. Budu pracovat převážně s literaturou2, snažit se zjistit pro mne důležité věci, týkající se Gustava Broma a jeho orchestru a jeho jednotlivých členů, kteří přispěli k vývoji orchestru i českého jazzu. Zajímat mne budou zejména životopisné prameny, data z encyklopedií, ale předně budu chtít využít zkušeností a pamětí brněnských členů Bromova orchestru.

2

Viz. použitá literatura

5

3. První počiny Gustava Broma a jeho orchestru (období do roku 1960) Nejprve se jen stručně zmíním o některých důležitých osobnostech československého jazzu během několika desítek let, kdy se jazz dostával postupně a velmi zvolna z Ameriky až k nám do tehdejšího Československa. Mezi prvními „fanoušky“ jazzového projevu se u nás představil Emil František Burian, jenž napsal průkopnickou knihu o jazzu a vedl literárněhudební kabaret Červené eso, Rudolf Antonín Dvorský později se svým souborem Melody Makers a navazujícím Melody Boys, Jaroslav Ježek inspirovaný k tvorbě básněmi Vítězslava Nezvala, Jiří Voskovec a Jan Werich, kteří o vlivech formování jazzové hudby napsali řadu publikací a další významné i méně významné osobnosti. Velmi výstižně toto formující období u nás popisují Lubomír Dorůžka a Ivan Poledňák ve své publikaci Československý jazz z roku 1967, na kterou bych touto cestou ráda odkázala3 a upozornila také na kapitolu „Pokusy o syntézu“ a „Epocha swingu“ ve stejném díle. Ještě před nástupem Gustava Broma pomáhali utvářet český, respektive československý jazz, osobnosti jako Ervin Schulhoff4, Emanuel Uggé5, Orchestr Gramoklubu (Jan Šíma, Ladislav Habart, Jiří Verberger a další), Orchestr Osvobozeného divadla, soubor Blue Boys založený s Karlem Vlachem, dirigent Emil Ludvík. Po válce pak již Orchestr Karla Vlacha, skupina Rytmus, Jiří Verberger, Karel Krautgartner a Gustav Brom. Ráda bych uvedla první větu v kapitole „Formování nové jazzové vlny – Orchestry Gustava Brom a Karla Krautgartnera“ z již zmíněné knihy: „Významnou, ba dokonce průkopnickou úlohu při formování nové jazzové vlny u nás v polovině padesátých let sehrál brněnský orchestr Gustava Broma.“ Období do roku 1960 lze označit předně za formování Bromova orchestru. Jeho historii do roku 1960 zmíním jen velmi stručně společně s nejdůležitějšími událostmi, které vedly k vývoji hudebního tělesa. Gustav Brom dal dohromady svůj první orchestr v roce 1940 ve 3

Dorůžka, Lubomír – Poledňák, Ivan. Československý jazz minulost a přítomnost. Editio Supraphon, Praha,

Bratislava, 1967, 312 stran textu, 44 stran obrazové přílohy, 1. vydání – strany 16 až 22. 4

Ervin Schulhoff – rodák z Prahy získal občanství v Sovětském svazu, kde se snažil komponovat hudbu pro

amatérské posluchače a zejména ji co nejvíce zjednodušit, později působil u Jaroslava Ježka, v Osvobozeném divadle, kde pomáhal hudebnímu vývoji. 5

Emanuel Uggé – zejména teoretik, publikoval značné množství hudební literatury u nás

6

složení Milan Hrdlička (trumpeta), Ota Kučírek (bubny), Milan Synek (altsaxofon), Karel Šmehlík (piano), Antonín Šubrt (tenorsaxofon), Gustav Brom (altsaxofon) a již o dva roky později všichni tito členové začínali působit živě v brněnském studiu Československého rozhlasu. Počet členů Bromova orchestru se dostal postupně na dvanáct a první zpěvačkou se stala Olga Šístková. Během válečných let nebylo možné využívat zahraničních vzorů a postupovat ve tvorbě mílovými kroky kupředu. Orchestru Gustava Broma to ovšem problémy v zásadě nedělalo zejména z toho důvodu, že se teprve začínal vypracovávat a vůdčí Gustav Brom si v té době raději prohluboval své organizační schopnosti. Po roce 1945 mohl Brom se svými muzikanty konečně vyjet do zahraničí a své turné započali po jednotlivých evropských státech. Tradiční swing se rychle stal oblíbeným také v Československu, Bromovcům se podařilo získat angažmá v Brně, zanedlouho také v Praze a postupně mohli začít využívat své cenné zkušenosti získané v zahraničí. Obraceli se na své zahraniční kolegy a přinesli tak do Československa nové nápady a náměty. Několik měsíců působil Orchestr Gustava Broma v bratislavském studiu Československého rozhlasu a brzy na to odjel na turné do Švýcarska a po jejich návratu Brom ještě stihl rozšířit svůj orchestr na střední obsazení. Orchestr Gustava Broma se stále častěji objevoval v zahraničí a to mnohem více než u nás. Velice významným bylo zejména hostování zahraničních hvězd, které Bromovcům vydrželo v podstatě dodnes. V padesátých letech se Bromovci vrátili do Brna a orchestr dostal podobu švédského obsazení, ale zakrátko zbylo členů jen šest. Samozřejmě takhle obsazený orchestr nemohl fungovat dlouho, takže se nakonec Bromovo hudební těleso ustálilo na konečném středním obsazení. Od poloviny padesátých let se Orchestr Gustava Broma zviditelnil zejména díky jeho jednotlivým muzikantům, kteří utvořili dixielandovou skupinu, dále hráli bop, cool jazz a od něj se postupně propracovali až k west coastu a třetímu proudu, o kterých bude řeč později. Bromovi značně prospěl poměrně rychlý vývoj nahrávacích studií a veliký zájem o gramofonové nahrávky ze strany posluchačů. Také ve Spojených státech amerických byl jazz ovlivňován určitým vývojem a začal se značně šířit až díky gramofonovým nahrávkám a také díky novým komunikačním možnostem, ale u nás se gramofony a později magnetofony objevily někdy před šedesátým rokem. Některé skladby se nejprve dostaly do Evropy a postupně do našich zemí. Za války nebylo jednoduché se k nahrávkám dostat, ale přece jen se jich pár dostalo až k českým hudebníkům a zejména tedy k některým 7

z Bromovců, kteří nahrávek dle své obratnosti a dovednosti náležitě využili. Krátce po válečných letech se stále desky poslouchaly tajně, opisovalo se z desek nebo z rentgenových fólií a tajně se podle nich psaly partitury. Ovšem díky těmto tiskovým přepisům a pozdějším vydáním jazzových skladeb z Ameriky a Anglie mohl Gustav Brom postupně dovést svůj orchestr k naprosté dokonalosti a profesionalitě. Bromovci velice často využívali tyto zahraniční podněty ke své tvorbě a díky těmto a samozřejmě mnoha dalším vynikajícím hudebníkům se u nás jazz poměrně dosti proslavil. Kdyby nebylo odvážných muzikantů, kteří začali hrát jazz naplno a bez obav, nikdy by se nedostal do takového povědomí, jaké vládne dnes. V tomto kontextu je nutné zmínit Luďka Hulana, saxofonistu, který měl výborný analytický sluch a dokázal podle nahrávek přepsat i velmi složité partitury. Opisy not se začaly rychle šířit a Brom mohl zahájit snahu vytvořit opravdový jazzový big band podle vlastních představ. V Brně, v obsazení čtyři saxofony, trubka a rytmická skupina, se velmi záhy zviditelnil svojí originalitou ve vedení vedoucího hlasu, který nesvěřil klarinetu, jak bylo obvyklé, ale rozložil hlasy do stejné úrovně. Byl tedy velkým protikladem Karla Krautgartnera, který začínal jako klarinetista, jehož vedoucím hlasem byl právě klarinet. I obsazení Orchestru Karla Krautgartnera se vyvíjelo, ale hlavní rozdíl mezi ním a Bromem byl ve využití west coastového obsazení, jelikož Krautgartner nehleděl na soudobé americké vlivy, kdežto Gustav Brom chtěl využít právě své americké vzory, které mu velice pomohly ve snažení proslavit jazz v Československu. Období, kdy se Gustav Brom se svým orchestrem dostával na vrchol, bychom mohli stylově zařadit k modernímu swingu. Ovšem neustálé vyvíjení stylu v orchestru posunulo český jazz značně kupředu. Od moderního swingu se dostal postupně ke cool jazzu a od něj byl už jen krůček k west coastu, jímž začíná dlouholeté období skvělých jazzových nahrávek u nás. Do roku 1958 prošel Bromův orchestr mnoha úpravami ve složení i repertoáru. Vystřídalo se zde několik muzikantů, někteří odešli úplně, jiní se po čase vrátili, přišli další úplně noví a po celou dobu zůstal snad jen samotný Gustav Brom. Orchestr přešel od sexteta až po desetičlenné obsazení, po roce 1958 se počet členů konečně ustálil na dvanáct a vydržel tak

8

až do konce 60. let. V této době odchází hudebníci také z jiných orchestrů, ale jen Gustav Brom si dokázal udržet ty nejlepší6. Významným a unikátním se stal orchestr v roce 1960, kdy měl za sebou již 20 let působení a téhož roku vyrazil na turné. Jejich hostem se na několik měsíců stal neworleanský klarinetista Edmond Hall, který s orchestrem koncertoval nejen u nás, ale i v okolních zemích (kupříkladu v tehdejší Německé demokratické republice). Díky němu se orchestr začal mnohem více dostávat do povědomí běžné populace ale i odborníků a od této chvíle začíná dlouhá série úspěšných nahrávek. Tyto nahrávky byly jedny z nejlepších, jaké Brom vytvořil a v následujících několika letech se orchestr stal špičkou u nás i v Evropě. Rovněž proto, že Edmond Hall během svého hostování s orchestrem nahrával na desky i pro rozhlas. Díky hostování zahraničních muzikantů se Gustav Brom stal výjimečnou osobností, neboť žádný jiný jazzový soubor neměl ve svém orchestru tak významného hosta. Nejen Edmond Hall hostoval u Broma. Kolem roku 1966 se jazzová linie orchestru dostala vedle linie popové (jednalo se o střední proud populární hudby). Bylo nutno obrátit se tedy směrem k populární hudbě, kterou si tehdy vyžadovalo publikum. Do orchestru přišel vynikající americký bubeník Bill Moody, který u Broma hrál sice pouze dva roky, brzy se vrátil do USA, ale jeho styl se Bromovi velmi zalíbil. Vzpomeňme ještě na další a poměrně velké množství zahraničních hostů, kteří rádi s Bromem a jeho orchestrem spolupracovali, tedy známý Slovák Laco Déczi, Ray Conniff, dále přítel Gustava Broma Willis Conover, vedoucí Orchestru Glena Millera Clem De Rosa, belgická zpěvačka Stella, zpěvák Vico Torriani a také Diana Ross a vokální skupina The Supremes. Tyto osobnosti hostovali u Broma v Československu, ale také s nimi Brom spolupracoval v zahraničí. Mohli bychom pokračovat ještě dalším výčtem známých i méně známých osobností, se kterými Brom spolupracoval, ale nám postačí osobnosti již zmíněné. Mnohem důležitější je totiž fakt, že žádný jiný hudební soubor v tehdejším Československu neměl takové množství zahraničních hostů.

6

Další informace o jednotlivých členech viz. jednotlivé kapitoly z: Zapletal, Jiří - Majer, Jiří - Brom, Gustav.

Gustav Brom: Můj život s kapelou. Thalia, Praha, 1994, 204 stran.

9

3.1. Karel Vlach a Karel Krautgartner Pokud budeme celou dobu hovořit o Orchestru Gustava a pokud bychom jej chtěli srovnat s jinými tehdejšími tělesy, je nutné zmínit se o Karlu Vlachovi a Karlu Krautgartnerovi, kteří také vedli své vlastní orchestry. Orchestr Karla Vlacha vycházel primárně ze swingu, avšak do vývoje českého a slovenského jazzu prakticky nezasahoval. Zřejmě jedinou výraznější pohnutkou bylo vytvoření saxofonové sekce podle vzoru Glenna Millera, ale od roku 1963 téměř přestal jazzové snímky tvořit, i když se o rok později ještě objevil na prvním pražském Mezinárodním jazzovém festivalu. Tento festival ovšem Orchestr Gustava Broma navštěvoval téměř pravidelně. Karel Vlach postupně nenacházel uplatnění pro celý velký orchestr v jazzové oblasti, měl sice orchestr technicky dobře vybavený, ale zato dosti málo muzikantů se sólovými nástroji. Proti Vlachovi měl Gustav Brom v Brně velkých sólových osobností nemálo. Vlachův orchestr nahrál dokonce skladbu Pavla Blatného, který tvořil převážně skladby třetího proudu, avšak především pro Gustava Broma a Karla Krautgartnera. Orchestr Karla Vlacha se ale obrátil spíše k tvorbě písňové, od 60. let navštěvoval písničkové soutěžní festivaly a další. Tím umožnil Bromovi snadnější průchod československou jazzovou scénou.7 Karel Krautgartner svoji soustavnou práci zahájil vlastně až roku 1960. Jeho cílem byla úplně jiná tvorba než u Karla Vlacha a snažil se od něj výrazně odlišit. Krautgartner chtěl vytvořit těleso, které by hrálo pouze jazz a nemělo být zaměřené jako Vlachův orchestr na písňovou tvorbu. Zpočátku orchestr hrál písňové skladby upravené do jazzového pojetí, oživil například několik písní Jaroslava Ježka, dále upravil písně Duka Ellingtona. Snažil se co nejvíce využít orchestrální jazz a také hráčské schopnosti muzikantů, kteří k němu přišli i od Karla Vlacha. Byl to velice dobrý nápad, bohužel v šedesátých letech bylo složité jej realizovat. Postupně musel pro rozhlas nahrávat taneční hudbu a nezbylo nic jiného, než rozdělit stávající hudební těleso na Taneční orchestr Československého rozhlasu (TOČR) a Jazzový orchestr Československého rozhlasu (JOČR). Došlo k tomu již v roce 1962, časem byl jazzový orchestr

7

Dorůžka, Lubomír – Ducháč, Miloslav. Karel Vlach: 50 let života s hudbou. Ekopress s.r.o., Praha, 2003.

1. vydání. Matzner, Antonín – Poledňák, Ivan - Wassenberger, Igor a kolektiv. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby – Československá scéna. Supraphon, Praha, 1990. 1. vydání.

10

stále méně využíván, a tak nebylo možné jej dále rozvíjet. Naštěstí, pokud víme, Gustav Brom takové problémy neměl a neustále se snažil se svůj orchestr udržet nad vodou.8

8

Matzner, Antonín – Poledňák, Ivan - Wassenberger, Igor a kolektiv. Encyklopedie jazzu a moderní populární

hudby – Československá scéna. Supraphon, Praha, 1990. 1. vydání.

11

4. Bromův jazz Od počátku tvorby bylo téměř jasné, že pro Gustava Broma bude nejdůležitější rytmický a improvizační styl. Můžeme si všimnout již jeho začátků, když začínal s big bandem swingovým a nebylo pochyb, že by od svých záměrů hrát jazz upustil. I když se co nejvíce snažil uživit jen jako jazzman, byl nucen připustit, že pokud by chtěl své muzikanty uživit, musel

se

částečně

obrátit

i na

moderní

populární

hudbu,

kterou

posluchači

v tehdejším Československu chtěli slyšet. V Brně Brom neměl možnost, zejména z finančních a existenčních důvodů, rozdělit orchestr na dva celky, které by hrály zvlášť taneční hudbu a jazz, jako tomu bylo v Praze u Orchestru Československého rozhlasu (ten se rozdělil na Taneční orchestr Československého rozhlasu a Jazzový orchestr Československého rozhlasu). My ovšem můžeme tento fakt chápat jako jednu z výrazných předností Gustava Broma a jeho orchestru, jelikož na rozdíl od ostatních hudebních souborů neměl svého stálého zaměstnavatele, ale s brněnským rozhlasem měl pouze smlouvu, a tudíž neměl tolik závazků jako další brněnské i mimobrněnské soubory. Brněnské studio Československého rozhlasu mělo dva kmenové soubory, Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů (BROLN) a s ještě původním názvem Brněnský estrádní rozhlasový orchestr (BERO), který byl později přejmenován na Orchestr Studio Brno (OSB). Kromě Gustava Broma měli smlouvu s rozhlasem také Státní filharmonie Brno a Janáčkova opera. Jedinou povinností bylo nahrát měsíčně určitý počet nahrávek, za které potom Gustav Brom dostal honoráře pro své hudebníky. Takto smlouvy fungovaly až do roku 1989, kdy došlo k demokratické revoluci a tedy i ke zrušení těchto smluv. Několik desítek takovýchto nahrávek můžeme ještě dnes nalézt v archivu brněnského rozhlasu, jakožto studiových snímků bez publika i záznamy veřejných nahrávek s obecenstvem9. Zaměřme se nyní na otázku, čím byl Gustav Brom a jeho orchestr tak výjimečný a jak pomohl českému jazzu v jeho vývoji? Řekněme si tedy, že každý hudební soubor nebo orchestr musel být zapsán pod některou z tehdejších institucí, aby mohl existovat a vystupovat. Jednoduše tedy musel mít svého stálého zřizovatele, avšak ten měl veškeré pravomoci k tomu, aby určoval, co bude nebo nebude daný hudební soubor hrát. Samostatné skupiny tedy existovat mohly, ale veškerý repertoár určoval jejich zaměstnavatel. Pouze Gustav Brom umožnil svým 9

Viz. příloha – seznam nahrávek

12

hudebníkům prostor pro uplatnění v samostatných skupinách a navíc jejich snahu a tvořivost podporoval. Hudební skupiny u Broma tedy dostaly možnost, kterou nikde jinde dostat nemohly. Tyto samostatné skupiny působící u Broma byly jednou z nejdůležitějších věcí, které posouvaly český jazz značně kupředu. Pokud bychom chtěli srovnat osobnosti naše a zahraniční, které pomáhaly utvářet jazz, musíme zmínit průlomové tvůrce, jakými byli Louis Armstrong, Duke Ellington, Benny Goodman nebo Miles Davis. Všechny tyto osobnosti byly vzory pro naše hudebníky. Kupříkladu stejně jako je Louis Armstrong považován za jednoho z nejvýznamnějších jazzmanů 20. století a založil několik hudebních těles, tak můžeme považovat Gustava Broma za nejvýznamnějšího jazzmana u nás, který se jazzu věnoval se stejným nasazením jako jeho zahraniční vzory. Pokusme se objasnit hudební situaci, pro nás tedy tu jazzovou, v Brně a v zahraničí. Jde nám především o to, jaké měl Brom možnosti zde a jaké možnosti měli ostatní hudebníci za našimi hranicemi, tedy zda byla složitější situace pouze v našich zemích nebo stejně tak i za hranicemi. Dejme si tedy příklad Brno – Vídeň. Totiž tato linie je podle mne bezpochyby velmi zajímavá. Situace v obou městech byla poměrně odlišná a každé z měst posouvalo jazz trochu jiným směrem. Důležitým a ovlivňujícím kritériem pro české i vídeňské big bandy bylo poválečné období, které omezovalo vycestování pro naše hudebníky a ovlivňovalo vídeňskou hudbu, ve které se dlouho držela hudba operní a velice pomalu ustupovala jazzu. Co se týče literatury, kde bychom mohli najít podrobnější informace o vídeňském jazzu, je jí bohužel poměrně málo. Dlouho tu byla železná opona a spojení mezi Brnem a Vídní bylo na čtyřicet let přerušeno. Zaměřme se tedy alespoň na jednoduché srovnání mezi možnostmi uplatnění hudebníků, tedy kde mohli hrát u nás a kde ve Vídni a mezi Bromovým big bandem a tím Vídeňským. Jedním z významných hudebních těles byl Vídeňský umělecký orchestr pod vedením švýcarského pianisty Mathiase Rüegga, který vytvořil big band skutečně světový. Rüegg psal pro orchestr skladby nejrůznějšího druhu, která se blížila nejvíce jazzu. Bohatá rytmika, improvizace i vynikající sólistické osobnosti se dosti podobali našemu brněnskému orchestru. Free jazz byl ve Vídni zastoupen trumpetistou Michaelem Mantlerem a později Joe Zawinulem v oblasti elektronického jazzu. Ten se u nás v tehdejší době vůbec nevyskytoval. Ústřední osobností rakouského jazzu byl ještě Hans Koller, který založil combo Austrian All Stars.

13

Zajímavostí například bylo, že v šedesátých letech u nás v Brně hrál Brom v klubu Stadion asi pro šedesát posluchačů, ale se stejným repertoárem přijel do Vídně a bylo beznadějně vyprodáno. Hlavním důvodem byl především velký počet jazzových klubů ve Vídni, kdežto v Brně se jazz mohl hrát snad jen v bývalém hotelu Passage (dnešní hotel Slovan) nebo na Stadionu. Jednoduše se tak Brom nejprve proslavil v zahraničí, kde měl podstatně více možností a po té teprve v Československu. Není pochyb, že díky hostování v zahraničí získal Bromův orchestr nemalé zkušenosti, zviditelnil sebe i tehdy československý jazz a jeho velkým úspěchem bylo umístění na sedmém místě mezi světovými orchestry. Dalším velkým plus byl pro Broma fakt, že z Brna jezdil do zahraničí jako jediný jeho orchestr. Gustav Brom byl velmi úspěšný, ale rád se vracel zpět do své vlasti: „Aby na ně posluchači doma úplně nezapomněli,

absolvoval

Gustav

Brom

se

svou

kapelou

čtrnáct

vystoupení

s Pragokoncertem, dalších sedm na Liberecku, zúčastnil se druhého ročníku Děčínské kotvy a dalšího pražského jazzového festivalu, natočil televizní pořad v Bratislavě a řadu veřejných rozhlasových nahrávek v Brně. V Československu si s Gustavem Bromem několikrát zahrál i známý americký trumpetista Maynard Ferguson.“10 V 70. a 80. letech se dostával na úplný vrchol11 a město Brno jej konečně začalo uznávat jako vynikajícího muzikanta s profesionálním hudebním tělesem. Dostalo se mu tehdy velké popularity, prohlubovala se spolupráce s brněnským rozhlasem, kde natočil pořad „Znáte tuhle hudbu?“ a od roku 1973 začínal natáčet dokonce množství pořadů v televizi. Velkým pozitivem, které je třeba zmínit, byla schopnost Bromovců nazkoušet za velmi krátkou dobu i ty nejsložitější skladby a okamžitě s nimi vystoupit. Zejména z tohoto důvodu si Gustava Broma a jeho orchestr vybírali slavní zahraniční hudebníci, kteří chtěli špičkový a profesionální orchestr na svoje turné. Ze všech můžeme zmínit Maynarda Furgusona, se kterým byla dokonce v Berlíně vydána deska. Dle mého názoru se právě z tohoto důvodu stal

10

Citováno z: Zapletal, Jiří - Majer, Jiří - Brom, Gustav. Gustav Brom: Můj život s kapelou. Thalia, Praha, 1994,

204 stran. 11

Na přelomu 70. a 80. let měl orchestr stále dost práce, ale blížilo se jeho čtyřicáté výročí od založení. Jubilejní

koncerty předvedl orchestr v obsazení Jan Formánek, Mojmír Bártek (trombóny), Artur Pavlíček, Jaromír Hnilička, Milan Michna (trumpety), František Navrátil, Josef Audes, Zdeněk Novák, Míla Petr (saxofony), Imre Móži (kontrabas), Josef Blaha (klavír), Václav Skála (bicí).

14

Orchestr Gustava Broma průlomovým a velmi si jej oblíbily zahraniční hvězdy světového formátu. Do zahraničí se Bromovci dostávali čím dál častěji a využívali zahraničních angažmá mnohem více než hraní v Československu. Za hranicemi je čekali především vynikající muzikanti a v neposlední řadě taktéž nesrovnatelně lepší finanční ohodnocení. Nyní se obraťme k malému srovnání možností, kde mohli Bromovci hrát a jaké festivaly mohli navštěvovat u nás a v zahraničí. V roce 1962 byl uveden první jazzový festival u nás, který se uskutečnil v Karlových Varech. Orchestr Gustava Broma zde na obecenstvo nezapůsobil, ale mnoho nezapůsobil ani další větší Orchestr Československého rozhlasu, který na festivalu vystupoval v čele s Karlem Krautgartnerem. Rok 1962 byl však důležitým zejména proto, že Gustav Brom mohl konečně po patnácti letech znovu vyjet do zahraničí. Využil toho hned velikým úspěchem na jazzovém festivalu v Manchestru a dalším úspěchem ve Francii v Antibes o dva roky později. Pozvání přijal též do Holandska, Belgie nebo rakouského Innsbrucku, ale především jezdil s orchestrem do bývalé NDR a SSSR, kde měl vybudované podstatné zázemí jak s repertoárem jazzovým, tak také s moderní populární hudbou. Další spoustu zahraničních příznivců získal orchestr ve stejném roce na již zmíněném mezinárodním jazzovém festivalu v Manchesteru, který byl dokonce vysílán v pořadu „Jazz Club“ v britské televizi BBC, kde byla uvedena skladba Oldřicha Blahy Svítání. U nás se o tomto úspěchu téměř nemluvilo, ani tento festival nebyl zmíněný v tehdejších periodikách nebo jinde. Po roce 1965 hrál Orchestr Gustava Broma sklady například Jaromíra Hniličky nebo Oldřicha Blahy, tedy zejména autorské skladby samotných muzikantů. Je nutno říci, že mezinárodními festivaly se Gustav Brom stal známější a byl zván na další akce a festivaly. Kritikové čeští i zahraniční tehdy nešetřili chválou na Bromův orchestr, provedení skladeb i na prvotřídní muzikanty. Kladnou kritiku dal najevo český muzikolog Ivan Poledňák, americký kritik Eric T. Vogel, John Hammond a další. Gustav Brom navštěvoval zahraniční festivaly stále častěji a jeho jméno se dostalo mezi nejlepší světové orchestry. V roce 1967 podepsal smlouvu na festivalu v Innsbrucku na tři roky dopředu, kde doprovázel mladé talenty nejen rakouské národnosti. O dva roky později hrál Gustav Brom se svým orchestrem na jazzovém festivalu v Bernu a potom také v Molde.

15

Zde byla poprvé veřejně provedená Hniličkova Jazzová mše a velmi zaujala jak kritiky, tak samotné posluchače. Dále cestovali po Norsku a koncertovali ve Velké Británii, Holandsku, Belgii i ve Švýcarsku. Počátkem 70. let dostal Brom nabídku hrát na reprezentačních plesech v Mnichově a jinde. Tuto nabídku samozřejmě neodmítl a díky sezónnímu hraní na plesech si muzikanti orchestru vydělali nemalé peníze. Celkově, díky zahraničním koncertům, je dosti pravděpodobné, že později v 70. letech dostávali i čtyřikrát více než u nás.

4.1. Free jazz, cool jazz Brom využil možnost zahrát si v zahraničí jako nikdo jiný u nás, kupříkladu z Brna vyjížděl do zahraničí

pouze

on, a díky získané popularitě

mohl

uvést svůj

jazz

konečně

i v Československu. Pojďme se zaměřit na jednotlivé jazzové styly v samotném orchestru a na to, co znamenaly pro český jazz. Improvizační sólová tvorba free jazzu odstartovala Bromovy tendence vytvořit špičkové hudební těleso a iniciativu nechal na svých muzikantech. V překladu volný či svobodný jazz vystihoval jejich tvorbu a Bromovo nové využití a uspořádání nástrojů tak, jak to nikdo před ním neudělal. Zde se uplatnil Jaromír Hnilička, který se věnoval nejen dixielandu, ale také free jazzu. Podle americké vzoru, trumpetisty Ornette Colleman, vytvořil a představil ve Vancouveru své combo a tím dal Hniličkovi podnět k vytvoření vlastní malé jazzové skupiny, ale hlavně podnět k používání čtvrttónů. I když docházelo neustále k obměnám ve složení orchestru, nic nebránilo tomu, aby se improvizace dostala i do éteru brněnského rozhlasu. Zde hráli například Jan Formánek a Mojmír Bártek ve svém trombónovém duu a ti se Bromovcům natolik zalíbili, že je pozvali mezi sebe a dali jim možnost tvořit trombónová dua i pod záštitou Orchestru Gustava Broma. Formování orchestru vedlo jasnou cestou ke cool jazzu a jeho formě west coastu.

4.2. West coast jazz Od poloviny šedesátých let, kdy byla situace u nás dosti vyhrocená a složitá (zejména rok 1968 a problémy v brněnském rozhlasu), se také Gustav Brom musel ohlížet, aby svůj orchestr udržel nad vodou a začal spolupracovat s Československým rozhlasem v Ostravě. Existenční důvody jej donutily opustit free a cool jazz a nalézt něco úplně nového. Na předchozí styly navázal west coastem, kde sice hovoříme o jisté obměně coolu, ale west 16

coast byl melodičtější a zpěvnější a tyto změny byly na první pohled patrné. Ve stejném období hrál Brom stále ještě dixieland a zároveň moderní populární hudbu, nicméně rozhodnutí věnovat se west coastu byl skutečně výborný nápad a přinesl velký úspěch. Přednesením west coastových skladeb československým posluchačům přinesl Orchestr Gustava Broma značný úspěch a stál tak v čele vývoje jazzu u nás. Hovoříme zde tedy o důležitém kroku, který postupně následovali další muzikanti a west coast se začal rychle šířit. Můžeme téměř s jistotou říci, že se Bromovci stylově přiblížili Shorty Rogersovi12, jejich skladby se vyznačovaly přehlednějším rytmickým členěním, upouštěním od velkých intervalových skoků, melodičností a částečně také hráli ve west coastovém obsazení. První west coastový kousek nahráli v březnu roku 1958, kdy natočili ve studiu Supraphonu skladbu Locomotion v obsazení Jaromír Hnilička a Michal Jánoš (trumpety), Stanislav Veselý (trombón), Jan Kulíšek (lesní roh), Štefan Šimo (tuba), František Navrátil (altsaxofon), Ivan Inochovský (tenorsaxofon), Josef Hruška (barytonsaxofon), Lubomír Novosad (piano), Antonín Julina (kytara), Milan Pilar (kontrabas), Ladislav Hudeček (bicí). Bromovci ke svým west coastovým skladbám využili vzorů ze zahraničí, jimiž byli zejména američtí hudebníci jako Gerry Mulligen, Shorty Rogers, Bill Holman a další ze západního pobřeží. Uvádí se též skladba Shortyho Rogerse Indiana Club a ta byla jednou z prvních west coastových kousků orchestru. Za zřejmě nejzajímavější autorské west coastové skladby uvnitř Orchestru Gustava Broma můžeme označit Kulíškovu Medvědí stopu (1959) a snad i Dudácký foxtrot (1961) Oldřicha Blahy. Jan Kulíšek společně s Emilem Janečkem (tubista, později vystřídán Štefanem Šimem) tvořili nedílnou součást west coastového obsazení orchestru. K west coastu a později k hardbopu se postupně propracoval i trumpetista Jaromír Hnilička. Další čistě west coastové skladby hráli už pouze na koncertech a k tomuto stylu se vrací znovu až v roce 1975 (ve studiu Československého rozhlasu Brno natočili skladbu Short Stop).

12

Shorty Rogers – zakladatel west coastu, sestavoval i vlastní comba a jako jeden z prvních začal používat

netradiční nástroje. Odtud tedy Bromovy tendence k využívání netradičních nástrojů u nás. Více o S. Rogersovy v: Matzner, Antonín – Poledňák, Ivan - Wassenberger, Igor a kolektiv. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby – Část jmenná L - Ž. – Světová scéna. Supraphon, Praha, 1987. 544 stran textu, 40 stran obrazové přílohy, 1. vydání. – str. 265 – 266.

17

Průkopníkem tohoto stylu byl bez pochyby Gustav Brom a jako jediný v tehdejším Československu využíval west coast v tak velkém rozsahu. Zavedl u nás toto střední obsazení, které využily následovně další hudební soubory. Je tedy očividné, jakou roli Bromovci sehráli ve formování českého jazzu. Hned po nich se totiž west coast objevil kupříkladu u pražského orchestru „Studio 5“ s některými z bývalých Bromovců (Luděk Hulan, Ivan Dominák, Jan Konopásek, Václav Tomek a Karel Velebný) a některé west coastové prvky bychom mohli nalézt i v jiných hudebních souborech jako u Karla Krautgartnera, ale zde snad jen ve Studentské suitě. Vesměs se u nás tento styl téměř neobjevuje anebo jen velmi málo a to zejména z toho důvodu, že ve 2. polovině 60. let byla na vrcholu spíše různorodost, tedy cool jazz, west coast jazz, ale i taneční hudba a později nastupující rock.

4.3. Třetí proud Bromovi hudebníci se dostali od tradičního swingu přes cool jazz až k modernímu jazzu navazujícímu na west coast. S tímto u nás zcela novým moderním stylem přichází opět jako první Gustav Brom, ale především jeho hudebníci se svými skladbami. Hovoříme o moderním jazzu, kterému se říkalo třetí proud13, v originále third stream. Dle mého názoru je třetí proud v Orchestru Gustava Broma vyvrcholením jeho jazzových inovací a hudebního snažení. Pokud nahlédneme do dějin českého, potažmo československého jazzu, po třetím proudu již nastupuje hudba s prvky rocku a následuje tedy jazzrock, ke kterému se Bromovci nedostali a patrně ani dostat nechtěli. Pokud budeme hovořit o třetím proudu ve spojitosti s Orchestrem Gustava Broma, je nutné zmínit jednoho ze skladatelů, jenž je se třetím proudem spojován v nejrůznějších definicích, studiích i článcích v odborných časopisech jako jsou Hudební rozhledy a další. Hlavním představitelem tohoto stylu byl Pavel Blatný, který je dnes považován za jeho zakladatele. Jak sám Blatný uvádí, skladby třetího proudu tvořil zpočátku vlastně nevědomky, snažil se tehdy pouze o nové pojetí tehdejší vážné hudby, kterou inovoval jazzovými prvky a jazzovými nástroji, ovšem pouze prvky jednoduchými. Blatný tvořil podle svých dojmů, vycházel z nitra vlastního estetického cítění a postupně se vracel i k jednoduchému pojetí dur-mollových 13

Třetí proud (definice podle Ivana Poledňáka z časopisu Hudební rozhledy 1964) – „Jde o promítnutí

moderních kompozičních metod a technik do jazzového ansámblu, přičemž základní rysy toho či onoho jazzového slohu mají být zachovány.“

18

vztahů. Teprve později jeho tvorbu popsal Ivan Poledňák v několika článcích a veškeré svoje snažení shrnul a publikoval v Encyklopedii jazzu a moderní populární hudby14, kde uvádí ukázku Blatného tvorby. Stálo by jistě za snažení věnovat se výhradně Blatného tvorbě, ale na toto téma bych ráda odkázala v rigorózní práci Mgr. Jany Ondrušové, která vypracovala velice zajímavou studii na téma Proměny českého třetího proudu konce 50. – 70. let 20. století od Jana Nováka k Pavlu Blatnému. Zde určuje linie českého třetího proudu a zabývá se jednotlivými pracemi Nováka a zejména Blatného. Nechybí i analýza vybraných skladeb. Pokud bychom chtěli tvorbu Blatného identifikovat a použít úplně jednoduchou definici řekli bychom, že kombinací vážné hudby a jazzu začal psát moderní jazz - třetí proud. Tvorba Pavla Blatného, jak je na první pohled patrné, využívala orchestrálního obsazení, které lze dokázat již z názvu jedné z jeho skladeb Koncert pro jazzový orchestr (60. léta) či další zajímavost, používání čtvrttónů, u skladby Studie pro čtvrttónovou trubku nahrána roku 1964 Jaromírem Hniličkou. S Bromem spolupracoval též v letech sedmdesátých, nejvíce skladeb bylo nahráno v roce 1976 (viz. příloha). Pojmem třetí proud se zabývalo již několik teoretiků ve svých pracích, ráda bych proto uvedla jen členy Bromova orchestru, kteří třetí proud komponovali stejně jako Pavel Blatný. Třetí proud byl v 60. letech po west coastu opět něčím novým, jednotliví hudebníci si jej velmi rychle oblíbili a začali jej hojně využívat ve svých skladbách. Jednoho z nejdůležitějších skladatelů jsme zmínili výše, ovšem třetí proud tvořili i Jaromír Hnilička (Suita pro II. trubku – 1962, Rozpory – 1963, Poseidon – 1964, Graf č. 1 – 1964) nebo Karel Velebný (Pět dodeka – 1962, Budapešťská ruláda – 1963, Páže pážete – 1964).

4.4. Použití nástrojů u Broma Nyní si řekneme něco málo o složení orchestru, samozřejmě v rámci jazzového repertoáru, a zejména poukážeme na některé inovace v orchestru. Gustav Brom utvořil svoji první swingovou kapelu v roce 1940, kde jeho hudebníci hráli na dva altsaxofony, tenorsaxofon, trubku, piano a bubny. Málokterá kapela se dokázala vypracovat tak, jak ta Bromova. V roce 14

Ivan Poledňák – autor hesla Blatný, Pavel v: Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby, část jmenná,

československé scéna, Supraphon, Praha, 1990. Str. 48 – 50.

19

1942 dostal Brom možnost angažovat se v brněnském rozhlasu a bylo tedy nutné najít nová řešení v obsazení nástrojů. Došlo samozřejmě k rozšíření nástrojů i k rozšíření jejich počtu a jako jeden z prvních začal Gustav Brom využívat lesní roh a tubu, což byla jedna z jeho nejvýraznějších inovací. Do té doby se u nás lesní roh i tuba používali v klasických hudebních tělesech a teprve po této inovaci se nástroje začaly využívat hojněji. Prvním hráčem na lesní roh, který na tento nástroj hojně využíval improvizace, se u nás v Československu stal Jan Kulíšek již v roce 1956. Brom využíval samozřejmě klasický big band, později vytvořili muzikanti samostatné skupiny kupříkladu trombónové duo se dvěma trombóny či vibrafonové combo se zajímavě znějícím vibrafonem. Výše zmíněný člen orchestru Jan Kulíšek byl ve své podstatě univerzálním hráčem a proto kromě lesního rohu a dalších nástrojů ovládal taktéž hru na banjo, kterou využíval v dixielandové skupině. Využíván byl taktéž hoboj a to jako vedoucí nástroj ve skladbě New York City (1968), kde byl sólistou Josef Blaha, bratr Oldřicha Blahy. Další poměrně významnou inovaci v rámci obsazení orchestru zajistil jeden z jeho členů Jaromír Hnilička, jenž dokázal vytvořit svůj vlastní hudební nástroj, jemuž dal jméno hnilofon. Tento zvláštní hudební nástroj v sobě spojoval prvky trubky, tuby a lesního rohu. Nebylo možné používat jej při nahrávkách ani nebylo možné na něj celý večer hrát, ale příležitostně byl využit jako zpestření hudebních představení. Nezbytnou součástí Bromova orchestru byla vokální složka a také jeho sólisté. Vystřídalo se jich poměrně velké množství, Brom využíval také mnoho hostů anebo se mikrofonu chopil sám. Výraznou sólistkou byla Helena Blehárová, pro kterou skládal i Jaromír Hnilička (Bažina, Divoženka), členem vokální skupiny byl i Jan Kulíšek, který pro ni napsal písničku Na naší půdě. Od roku 1974 s Bromem spolupracovali například Petr a Anna Ulrychovi.

20

5. Samostatné skupiny uvnitř orchestru a jejich nejvýznamnější členové Jak tedy vypadaly samostatné skupiny uvnitř orchestru? Již víme, že Gustav Brom měl pouze smlouvu s Československým rozhlasem, a proto zde hudebníci dostali možnost vytvořit samostatné skupiny a uplatnit své sklony k improvizaci a samostatné autorské práci. Jednalo se o dixielandovou sestavu, která vycházela z tanečního jazzu, vibrafonové kvinteto hardbopovou skupinu i trombónové duo. Mohli bychom konstatovat, že se následující muzikanti, o kterých budeme hovořit níže, zasloužili o jeden z největších rozmachů spontánnosti a improvizace v jazzu u nás. Šanci stát se těmi nejlepšími využili v následujících skupinách vytvořených v rámci Orchestru Gustava Broma a tyto samostatné skupiny natáčely skladby podobně jako celý orchestr. Za všechny jmenujme například desky Československý jazz a zde nahrané skladby Oktetu Orchestru Gustava Broma Vzpomínka na Oscara Pettiforda (1961), Nonetu Orchestru Gustava Broma Plachetnice (1961), hadbopového comba Africké noci (1964) nebo vibrafonového comba Cesta do neznáma (1962).

5.1. Dixieland Dixielandovou sestavu, vycházející především z tradičního jazzu, tvořili Jan Kulíšek (banjo), František Navrátil (klarinet), Václav Skála (bicí), Milan Pilar (druhé bicí), Lubomír Novosad (piano), Stanislav Veselý (trombón), Alfa Šmíd (trumpeta). V tomto složení byla například natočena skladba Lehce jako pírko autorů Kulíška a Novosada v roce 1960 na desku Československý jazz 1960 a složení vydrželo zhruba do začátku 70. let, kdy odešel Alfa Šmíd a trombonová sekce byla rozšířena o Gustava Broma mladšího. Jedním z dalších významných sólistů dixielandové skupiny byl Jaromír Hnilička, který také pro dixieland skládal. Hnilička působil v Orchestru Gustava Broma od roku 1956, po smrti Gustava Broma zůstal věrný jeho orchestru, kde komponoval jazzové skladby a jazzu se také věnuje dodnes, většinou společně s Mojmírem Bártkem. Jestliže hovoříme o Jaromíru Hniličkovi, je nutno uvést jeho skladbu pro dixieland Pozdrav astronautovi z roku 1961, na text Pavla Pácla. Píseň Pozdrav astronautovi, u posluchačů známá podle refrénu spíše jako „Dobrý den, majore Gagarine“ byla složena přesně před padesáti lety, kdy vynesla kosmická loď Vostok 1 do vesmíru

21

prvního člověka sovětského kosmonauta Jurije Gagarina a díky této události vznikla v ostravském studiu Československého rozhlasu tato píseň oslavující sovětského kosmonauta. Mikrofonu se chopil sám Gustav Brom a písnička se stala velkým hitem tehdejší doby. Píseň umožnila Bromovcům vyjet na turné v Sovětském svazu, do Moskvy a tím se dostat i do západních zemí. Jaromír Hnilička dosud je vynikajícím muzikantem a jeho tvorbu by bylo možné přirovnat k přednímu hudebníkovi dvacátých a třicátých let minulého století Rudolfu Antonínu Dvorskému. Hniličkův swing se v mnohém podobal swingu R. A. Dvorského, zejména svojí nápaditostí a vynikající interpretací jednotlivých skladeb. Oba skladatelé využívali nápaditý hudební projev a tendence reagovat na nové styly, které se objevovali v zahraničí.

5.2. Hardbopové combo Většina nových podnětů, jako zkomponovat píseň na oslavu Gagarina, přicházel od jednotlivců souboru trumpetisty Jaromíra Hniličky a Josefa Audese, kolem kterých se vytvořilo hardbopové combo, které značně ovlivnilo vývoj jazzu. Hnilička se věnoval nejen dixielandu,jeho americký vzor, Ornette Colleman, vytvořil a představil ve Vancouveru neobopové combo a tím dal Hniličkovi podnět k vytvoření vlastní malé jazzové skupiny a také k používání čtvrttónů. Jaromír Hnilička, který byl původně vyučený harfista a teprve po té se sám naučil hrát na trubku, později absolvoval brněnskou konzervatoř, a i když konzervatoř byla jeho nejvyšším dosaženým vzděláním, napsal v šedesátých letech první jazzovou mši u nás Missa Jazz15 pro orchestr a sbor. Zajímavostí je, že takřka ve stejné době, konkrétně v roce 1964, zkomponoval téměř stejné dílo Lalo Schifrin. Jeho jazzová mše nesla název Jazz Suite On The Mass Texts a tyto dvě jazzové mše vznikly nezávisle na sobě. Jazz Suite On The Mass Texts získala v Americe mnoho posluchačů, ale zejména započala trend jazzových mší. K tak významnému jazzovému dílu tedy stačila konzervatoř a díky možnostem u Broma se stal Hnilička jedním z nejuznávanějších autorů jazzových skladeb u nás. Jen málo muzikantů mělo dosažené vzdělání například na JAMU, většina z nich měla pouze dokončenou konzervatoř a JAMU si popřípadě dodělali později (jako Mojmír Bártek, jenž dokončil na 15

Missa jazz – jedna z náročnějších skladeb Jaromíra Hniličky pro orchestr a smíšený sbor, poprvé nahraná

v roce 1969 v německém Villingenu pro společnost SABA. Obsahuje Preludium, Introitus, Intermezzo, Kyrie, Gloria, Graduale, Credo, Sanctus, Pater Noster, Agnus Dei, Comunio a Postludium.

22

JAMU obor kompozice). Nejdůležitější ale bylo, že tito muzikanti byli talentovaní i bez předchozího vzdělání a ti patřili nakonec k těm nejlepším hudebníkům i autorům. Jeho kolega Josef Audes přišel ke Gustavu Bromovi o tři roky později než Jaromír Hnilička, roku 1959, a jen málokterý muzikant zůstal tak dlouho s jedním souborem jako právě Hnilička nebo Audes. I když byl hardbop původně výhradně černošský, dostal se postupně i k nám a jeho nejvíce charakteristickým rysem byla tvůrčí spontánnost, kterou pěstovali právě Jaromír Hnilička (trubka), Antonín Julina (kytara), Oldřich Blaha (piano), Josef Audes (saxofon), Milan Řežábek (kontrabas), Václav Skála (bicí). Josef Audes pro combo skládal a působil v něm jako přední sólista a jeho výkon byl plný nadšení a zapálení jak pro interpretaci skladeb, tak pro jejich tvorbu, ve které ještě navíc využíval nejrůznějších výrazových nástrojů i mimo jejich běžnou polohu. Zhruba od druhé poloviny šedesátých let pomáhalo harbopové combo výtečnými výkony celému orchestru, který se tím opět zviditelnil. Comba u nás jako další tvořili například Studio 5 a SHQ. Pro celý orchestr byla potom napsána skladba Egyptská suita (1957), která znamenala první skladbu většího rozsahu u nás, autory byly Jaromír Hnilička a Luděk Hulan.

5.3. Vibrafonové combo Další iniciativou bylo vytvoření vibrafonového comba Alfy Šmída (vibrafon) a Antonína Juliny (kytara). Zbývajícími členy se po té stali Oldřich Blaha (piano), Milan Řežábek (kontrabas) a Václav Skála (bicí). Jak nám napovídá již název comba, předním nástrojem zde byl vibrafon mající charakteristický zvuk a dodávající neotřelý výraz celému combu. Přední člen comba Antonín Julina nastoupil k Bromovi v roce 1949, ale již v roce 1956 jej opustil. Ani toto poměrně krátké období nebylo na škodu, poněvadž díky Antonínu Julinovi byla později po jeho odchodu založena skupina Rytmus 56, ve které nakonec působili i jeho kolegové od Broma Lubomír Novosad, Alfa Šmíd nebo Milan Pilar. Pianista Oldřich Blaha působil u Broma až od roku 1960 a pro vibrafonové i hardbopové combo komponoval jednotlivé skladby. Se skládáním pro Broma nepřestal ani po svém ochodu o pět let později. Mezi nejznámější skladby patřily Svita o vodě, Vyznání nebo Milostný dopis.

23

5.4. Trombónové duo Trombónové duo vytvořili společně ještě před nástupem k Bromovi Jan Formánek a Mojmír Bártek podle dvojice Jay & Kai. Oba se znali již z konzervatoře a z vojny a k Bromovi nastoupili jen několik měsíců po sobě v roce 1967. Jejich první skladba, ještě když tvořili samostatné duo, nesla název Dva kamarádi a tyto dva kamarády Bromovci objevili náhodou na jedné z hudebních soutěží v Praze, kde se jim styl dvojice zalíbil a rozhodli se pozvat je mezi sebe. Trombónové duo se stalo poměrně rychle známým a jejich skladby zajímavými zejména díky interpretaci obou muzikantů, ale také zajímavým motivům, které používal Mojmír

Bártek ve

svých

autorských

skladbách

a taktéž

díky jeho

neotřelému

a charakteristickému způsobu hry. Trombónové duo později vytvořil Bártek i s jinými muzikanty, ale nahrávky, které nahrál společně s Janem Formánkem a Orchestrem Gustava Broma, jsou dohledatelné v Českém rozhlasu Brno dohromady tři. Všechny tři byly autorské skladby Mojmíra Bártka – Trombontina (1968), Pirueta (1969) a Vůně lesa (1972). Jan Formánek, na rozdíl od ostatních trombonistů u Broma, nebyl improvizátor, za to špičkově ovládal hru z listu, proto mohl Bártek zkomponovat skladby přímo na míru sobě a Janu Formánkovi. Jiná trombónová dua už byla na bázi improvizace. Ještě bych ráda zmínila jednu zajímavou skladbu, kterou napsal také Mojmír Bártek, jde o skladbu Miniatura pro 9 trombónů a housle z roku 1975. Tato nahrávka mohla být pořízena jen ve studiu a nebylo možné skladbu zahrát jen tak na koncertech, jelikož se jednalo o nahrávky tří trombónů postavených třikrát na sobě, tedy úpravou ve studiu vznikla skladba pro trombónů devět. Sám autor zmíněných skladeb tvrdí, že velice rád komponoval a radost z komponování mu zůstala dodnes. Významný sólista Orchestru Gustava Broma a jeho comba téměř neví, kde se nacházejí jeho nahrávky a jestli jsou vůbec ještě někde k mání, ale naštěstí je možné spoustu nahrávek dohledat v archivech. Jistě stojí za zmínku, že o těchto muzikantech a zejména jejich skladby můžeme slyšet i v dnešní době v pořadech Českého rozhlasu Brno, které nyní tvoří pan Jan Beránek.

24

Některé ze skladeb nahráli v šedesátých letech i později už jen jednotlivý hudebníci Bromova orchestru v podobě kvartetu ve složení Milan Řežábek (kontrabas), V. Dadák (bicí), Antonín Julina (kytara) a Oldřich Blaha (piano). Toto kvarteto nahrál skladbu Antonína Juliny Blues pro kytaru (1961). Dále bylo vytvořeno okteto v obsazení Oldřich Alfa Šmíd, Stanislav Veselý, František Navrátil, Josef Audes, Oldřich Blaha, Antonín Julina, Eduard Vizvary, Václav Skála či noneto v obsazení Jaromír Hnilička, Stanislav Veselý, František Navrátil, Broněk Horák, Josef Audes, Oldřich Blaha, Antonín Julina, Eduard Vizvary, Václav Skála anebo celý Orchestr Gustava Broma s dalšími hosty.

25

6. Nahrávky Na přelomu 50. a 60. let vystupovali někteří z Bromových muzikantů v brněnském Jazz clubu, jehož místopředsedou byl Milan Řežábek. Pořádaly se zde jazzové koncerty, v roce 1958 zde účinkovali Herb Ward, Dixieland 7 a Studio 5, a při jednotlivých jazzových jam session dostali možnost i amatérští hráči jako například roku 1962 jam session ve složení Hnilička, Audes, Slezák, Řežábek, Skála, Dadák. Důležitým počinem v roce 1960 byl příchod klavíristy Oldřicha Blahy, který pro pana Gustava Broma a jeho orchestr napsal skladbu Poslední vlak a spolu s orchestrem ji nahrál. V následujícím roce Blaha napsal další čtyři skladby, z nich asi nejznámější Dudácký foxtrot, někdy zvaný také Dudák, dále Dudácký motiv, Flétna v rozpacích a Lesní roh a jazz. Šedesátá léta znamenala pro orchestr značné množství práce a nahrávání jak pro Československý rozhlas, tak také na gramofonové desky především pro Supraphon. Autory byli Jaromír Hnilička (Panenka se zelenýma očima), Antonín Julina (Blues pro kytaru) nebo Oldřich Blaha – obojí v roce 1961 anebo Studie pro čtvrttónovou trubku (1964, v nahrávce Jaromíra Hniličky a Orchestru Gustava Broma na LP Gustav Brom, Supraphon 1965, skladba byla v repertoáru Dona Ellise). Pravidelné nahrávání ve studiu i živé natáčení pro brněnský rozhlas se stalo Bromovým specifikem. Jedna z nejzajímavějších jazzových nahrávek pro Československý rozhlas v Brně je nepochybně Nepomlouvej mne Please Don´t Talk About Me When I’m Gone) od Sama H. Stepta, kterou Bromův orchestr natočil v březnu roku 1960. Další nahrávky byly vytvořeny v květnu, ale především v červnu téhož roku s Edmondem Hallem – Rytmus savany a Ja – da. V roce 1962 se Oldřich Blaha podílel na skladbě pro Broma a napsal dvě jazzové písničky – Cesta do neznáma a Jak malované ráno (Malované ráno). Pro rozhlas v tomto roce natočili Bromovci ještě také skladbu Hledám čtyřlístek, v následujícím roce napsal Hnilička skladby Bažina a Útesy, tuto skladbu nahráli pro rozhlas se sólistkou Helenou Blehárovou, autorem další skladby Astra byl Josef Audes. Ke špičkově sehranému tělesu se orchestr propracoval v 80. letech, kdy Orchestr Gustava Broma přešel k agentuře Pragokoncert. V 80. letech však vzniklo mnohem víc nahrávek typu

26

moderní populární hudby ve spolupráci se sólisty jako Jiřím Kornem, Helenou Vondráčkovou, Karlem Gottem nebo Yvetou Bartošovou. Jazzu se Orchestr Gustava Broma věnoval spíše živě na koncertech anebo jazzové kousky natáčel na desky. Mezi lety 1960 a 1995 lze najít velké množství jazzových skladeb a zejména autorských skladeb muzikantů působících u Gustava Broma, zejména tedy kompozice Josefa Audese, vynikajícího Jaromíra Hniličky, Mojmíra Bártka, Oldřicha Blahy. V málokterém hudebním souboru zůstali muzikanti téměř 43 let jako Mojmír Bártek nebo více než 50 let jako Jaromír Hnilička. Je tedy důležité zmínit především nahrávky pořízené pro brněnský rozhlas16, kde jde o sklady jazzového charakteru, které jsou pro český jazz jedny z nejdůležitějších, a řekněme taktéž pro nás jedny z nejzajímavějších.

16

Viz. příloha

27

7. Závěr Na závěr bych chtěla shrnout svoji bakalářskou práci, ve které jsem se věnovala Orchestru Gustava Broma. Mým záměrem bylo věnovat se jeho jazzovým tendencím a nahrávkám. Ve svém zkoumání jsem došla k závěru, že Gustav Brom vedl opravdu to nejlepší jazzové těleso v Československu a později tedy v České republice, jelikož vedl celý orchestr a zároveň i samostatné skupiny uvnitř. Vynikající byla možnost hudebníků, kteří mohli vytvořit samostatné skupiny a uplatnit své sklony k improvizaci a samostatné autorské práci. Jednalo se o dixielandovou sestavu, která vycházela z tanečního jazzu, vibrafonové kvinteto hardbopovou skupinu, trombónové duo. Tyto skupiny pomohly formovat jazz a využívaly zahraniční vzory ke svému působení u nás. Šlo také o využití west coastu, který u nás Orchestr Gustava Broma začal hrát jako první a jak již bylo zmíněno výše, tento zásadní krok velmi záhy následovala další hudební tělesa. Také Bromovo působení v zahraničí a se zahraničními hosty vyústilo k tendenci stát se světovým orchestrem. Hvězdy ze zahraničí rády účinkovali v Bromově orchestru a je nutné zdůraznit, že žádný jiný orchestr neměl takové množství zahraničních i našich hostů. Důkazem tvůrčí práce a snažení dostat jazz do povědomí českých posluchačů může být skladba Egyptská suita, napsaná pro celý orchestr, která znamenala první skladbu většího rozsahu u nás. Závěrem bych chtěla připomenout třetí proud, který se podle mého mínění stal v Orchestru Gustava Broma vyvrcholením jejich jazzových a hudebních snažení. Dle mého názoru byla však jedna z nejvýznamnějších schopností Bromovců nazkoušet za velmi krátkou dobu i ty nejsložitější skladby a okamžitě s nimi vystoupit, tedy na velmi vysoké úrovni ovládaná hra z listu a schopnost improvizace jednotlivých členů.

28

8. Resumé V závěrečném shrnutí bych ráda poukázala na to, že Orchestr Gustava Broma značně obohatil český i slovenský jazz. Ve své práci jsem se zabývala jazzovým repertoárem orchestru, uvedla jsem několik zajímavých a podle mne významných skladeb a poukázala jsem také na schopnosti jednotlivých členů souboru. Uvedla jsem stručný vývoj a historii orchestru do roku 1960 a dále jsem se přímo věnovala už jen období od šedesátých let. V tomto období tvořili někteří členové Bromova orchestru své samostatné skupiny, které jsem ve své práci uvedla a podrobněji se věnovala tomu, zda jakýmkoli způsobem tyto skupiny pomohly českému jazzu v jeho vývoji. Jednalo se o dixielandovou skupinu, harbopové combo, vibrafonové combo a trombónová dua. Důležité pro mne byly také jednotlivé jazzové styly, které Bromovci využívali, jako cool jazz, west coast jazz, ale zejména třetí proud. V příloze mojí práce uvádím jednotlivé jazzové skladby společně s datem pořízení jejich nahrávek.

29

9. Resumé Gustav Brom and his orchestra was an important ensemble in Czechoslovakia. Gustav Brom, as the famous musician, enriched Czech and Slovak jazz. I dealed with the jazz repertoire in my study. I wrote a few interesting and in my opinion important compositions and I pointed to the ability of each members of the orchestra. I introduced a brief development of history of the orchestra until 1960´s and after that, i specialized in the following years. Some members of Brom´s orchestra formed separate groups in this period of time. I pointed to these groups and I wanted to find out how the groups helped to develop jazz. There were the groups named the dixieland group, the combo of hardbop, the combo of vibraphone and the trombone duet. The different styles of jazz, which in Gustav Brom´s orchestra members used to, were also important for me, for example cool jazz, west coast jazz and principally the third stream. The compositions with the recording dates are given in my annex.

30

10.

Seznam pramenů a literatury

Černušák, Gracian – Štědroň, Bohumír – Nováček, Zdenko. Československý hudební slovník osob a institucí, část A – L. Praha, 1965. Černušák, Gracian – Štědroň, Bohumír – Nováček, Zdenko. Československý hudební slovník osob a institucí, část M – Ž. Praha, 1965. Dorůžka, Lubomír. Český jazz mezi tanky a klíči 1968 – 1989. Torst, Praha, 2002. 499 stran, 1. vydání. Dorůžka, Lubomír. Panoráma jazzových proměn. Torst, Praha, 2010. 223 stran. 1. vydání. Dorůžka, Lubomír. Panoráma jazzu. Mladá fronta, Praha, 1990. 352 stran textu, 48 stran přílohy. 1. vydání. Dorůžka, Lubomír. Tvář moderního jazzu. Praha, Bratislava, 1970. Dorůžka, Lubomír – Poledňák, Ivan. Československý jazz, minulost a přítomnost. Editio Supraphon, Praha, Bratislava, 1967. 312 stran textu, 44 stran obrazové přílohy, 1. vydání. Dorůžka, Lubomír – Ducháč, Miloslav. Karel Vlach: 50 let života s hudbou. Ekopress s.r.o., Praha, 2003. 1. vydání. Fordham, John. Jazz. Slovart, 1996. 216 stran. Fukač, Jiří – Vysloužil, Jiří - Macek, Petr a kolektiv. Slovník české hudební kultury. Praha, 1997. Matzner, Antonín – Poledňák, Ivan - Wassenberger, Igor a kolektiv. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby – Část jmenná A - K. – Světová scéna. Supraphon, Praha. Supraphon, Praha, 1986. 560 stran textu, 40 stran obrazové přílohy, 1. vydání. Matzner, Antonín – Poledňák, Ivan - Wassenberger, Igor a kolektiv. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby – Část jmenná L - Ž. – Světová scéna. Supraphon, Praha, 1987. 544 stran textu, 40 stran obrazové přílohy, 1. vydání.

31

Matzner, Antonín – Poledňák, Ivan - Wassenberger, Igor a kolektiv. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby – Část věcná. Supraphon, Praha. Supraphon, Praha, 1983. 416 stran textu, 16 stran obrazové přílohy, 2. rozšířené vydání. Matzner, Antonín – Poledňák, Ivan - Wassenberger, Igor a kolektiv. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby – Československá scéna. Supraphon, Praha, 1987. 544 stran textu, 40 stran obrazové přílohy, 1. vydání. Poledňák, Ivan. Kapitolky o jazzu. Vydalo státní hudební nakladatelství n.p., Praha, 1961. 148 stran textu, 8 stran přílohy, 1. vydání. Zapletal, Jiří – Majer, Jiří – Brom, Gustav. Gustav Brom: Můj život s kapelou. Thalia, Praha, 1994. 204 stran.

Odborné práce, studie a články:

Bobák, Michal. Brněnský pianista a skladatel Oldřich Blaha. Olomouc, 2007. 59 s. Bakalářská diplomová práce na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity na Ústavu hudební vědy. Vedoucí práce Mgr. Jan Beránek. Ondroušová, Jana. Proměny českého třetího proudu konce 50. – 70. let 20. století od Jana Nováka k Pavlu Blatnému. Brno, 2002. 200 s. Rigorózní práce na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity na Ústavu hudební vědy. Sychra, Antonín. O „Třetím proudu“ a lecčems jiném. In: Hudební rozhledy 1964, str. 960. Taneční hudba a jazz, 1961. str. 81

Elektronické zdroje: www.gustavbrom-bigband.com [online] [14. 5 2011] Gustav Brom Big Band © Copyright 2010. WebDesign by Ra.K www.jazzvbrne.cz [online] [14. 5 2011] www.jazzfestbrno.cz [online] [14. 5 2011] JAZZFESTBRNO 32

Ostatní zdroje:

Seznam nahrávek Orchestru Gustava Broma v Českém rozhlase Brno Archiv Českého rozhlasu Brno Rozhovory s panem Mojmírem Bártkem Rozhovory s panem Mgr. Janem Beránkem Rozhovory s paní Soňou Formánkovou (manželka trombonisty Jana Formánka)

33

11.

Přílohy

Do přílohy jsem pro zajímavost zařadila prospekty Orchestru Gustava Broma, ve kterých hovoří o svých nástrojích a zároveň jsou zde členové vyobrazeni se svými nástroji. Další částí přílohy je seznam jazzových nahrávek Orchestru Gustava Broma. Ten první je seznam jazzových nahrávek vybraných z fonotéky Českého rozhlasu Brno a po něm následující seznam nahrávek pro jednotlivé nahrávací agentury a společnosti. Ráda bych upozornila na počet jednotlivých nahrávek ať už pro rozhlas nebo na hudební nosiče, protože si myslím, že málokterý hudební soubor je schopný nahrát tolik skladeb a to jen z hlediska jazzového charakteru. Rozhodla jsem se oba tyto seznamy seřadit podle roku, ve kterém byly natočeny.

34

35

36

37

38

39

40

Nahrávky Orchestru Gustava Broma ve fonotéce Československého (později Českého) rozhlasu Brno:

570905 DF 215/21 Billy's Banjo Band 570906 DF 245/ 3 Basin Street Blues 581008 DF 247/18 Čínské město (China Town) Schwartz Jean 590312 T 90 St. Louis Blues Handy W.C. 600222 DF 242/24 Annie Laurie 600325 DF 242/21 Nepomlouvej mne (Don't Talk) Hudson Will 600506 DF 242/22 Margie Conrad-Robinson 600530 DF 206/10 Clarinet Marmalade, Shields-Ragas 600530 DF 206/10 Klarinetový koktejl (Clar.Mar) Shields-Ragas 600530 DF 244/24 Sweet Georgia Brown Pinkard-Casey 600530 DF 247/17 Alexander's Ragtime Band Berlin Irving 600620 DF 245/ 4 Rytmus savany/Hall Edmond 600620 DF 247/19 Chicago Fisher Fred 600620 DR 206/ 2 Ja-da/Hall Edmond Carleton Bob 610518 DF 245/11 Divertimento Hnilička Jaromír 620418 DF 244/18 Dudácký foxtrot Kulíšek Jan 620515 DF 235/12 Hledám čtyřlístek (I'm Look) Dixon-Woods 621022 T 16324 Fantasie Hefti Neal 630125 T 16596 Bažina Hnilička Jaromír 630125 T 16597 Čtyři proti pěti Blaha Oldřich 630621 T 16960 Útesy / Blehárová Helena Hnilička Jaromír 630905 T 17016 Astra Audes Josef 640210 T 17689 Air Mail Special Goodman-Christian 640617 DF 509/16 Odcházím z města (Get Out) Porter Cole 640617 DF 509/17 Mutnik Jones Quincy 640908 T 18258 Sonor Clarke Kenny 640928 T 18288 Graf Gamma Hnilička Jaromír 650703 T 18820/DF Jezinka / Blehárová Hnilička Jaromír 650703 T 18928 Ornis Blaha Josef 651109 T 16657 Syeeda's Song Flute Coltrane John 660221 T 19516 Preacher = Kazatel Silver Horace 660929 T 19866 Sladce jako východ slunce Romberg Sigmund 661206 T 15134 Stratusfunk Russell George 670422 T 15333 Ukradená chvíle Freund Joki

41

670614 T 15440 Poušť Audes Josef 670717 T 15466 Simple Waltz Terry Clark 670724 T 15472 Haló milenci (Hello Young) Rodgers Richard 671012 T 15563 Ararat Blaha Josef 671204 T 18670 GB Koller Hans 680126 DF 248/22 Trombontina Bártek Mojmír 680401 DF 509/18 Vzpomínám na duben (I'll Rem) 680401 T 15767 Freie Form Koller Hans 680402 T 15769 (chybné číslo) Zpráva příteli Herbolzheimer Peter 680402 T 15773 Hudba pro Pabla Picassa Koller Hans 680402 T 15774 Španělské aroma Herbolzheimer Peter 680909 T 15908 Sekavec Audes Josef 680909 T 15909 Obelisk Blaha Josef 681204 T 16069 Mlhavá noc Audes Josef 681217 DF 509/13 Ole - live Ferguson Maynard 681217 DF 509/14 Ole - studio Ferguson Maynard 681217 T 16637 Sid's Theme - studio Maiden Willie 681217 T 16731 Sid's Theme - live Maiden Willie 690109 T 16874 Beránek Blaha Josef 690618 T 18521 Introitus Hnilička Jaromír 690630 DF 509/12 Květy a slzy (veřejná nahrávka) 690701 ST 429 Modus vivendi 690701 ST 430 Blues in Latin Herbolzheimer 690926 T 15420 Gravy Waltz Brown Ray 691103 DF 209/10 Walkin' Carpenter Richard 691209 ST 464 Akt Fried Alexej 700429 T 19444 Elipsa Bártek Mojmír 700616 T 19674 Only Trust Your Heart Brodszky 700706 T 19807 Modus morendi Hnilička Jaromír 701008 DR 252/ 1 Here's That Rainy Day Van Heusen Jimmy 701104 DF 251/ 4 Dobrý den příteli Blaha Josef 701110 ST 779 Každý odjinud Bártek Mojmír 701118 DF 252/ 6 Nudlová polévka Novák Zdeněk 710414 ST 1060 Noli Tangere Circulos Meos Hnilička Jaromír 710416 ST 860 Dingo Blaha Josef 710416 ST 861 Bye Bye Blackbird 711013 ST 2027 Derbent Blaha Josef 711126 ST 2096 Malované saně Blaha Josef

42

711207 ST 2105 Hromotluk Bártek Mojmír 720208 ST 2173 Balada beze slov Katzenbeier Hubert 720221 ST 2205 Buldok Blaha Josef 720301 ST 2215 Host v rybníce (orch.) Blaha Josef 720324 ST 2252 Cestovní svita I Velebný Karel 720324 ST 2253 Cestovní svita II Velebný Karel 720411 ST 2268 Tabu Blaha Josef 721013 ST 2394 Podivnost a věrohodnost Blaha Josef 721123 ST 2445 Host v rybníce (orch.) Blaha Josef 721128 ST 2450 Myrmidoni Audes Josef 730123 ST 1392 Navlékání korálků Velebný Karel 730308 ST 5108 Severská sonáta 1 Hnilička Jaromír 730802 ST 1797 Suita pro Gustava Broma (1-3) Blatný Pavel (třetí proud) 730813 ST 507 Poslání Blaha Josef 740107 ST 2555 Studie pro Jiřího Kaniaka Blatný Pavel 740116 ST 2583 Houpací síť Bártek Mojmír 740121 ST 2578 In modo classico Blatný Pavel 740123 ST 2597 Ogarské hry Hála Kamil 740522 ST 2892 Dva takty navíc Michalík Jindřich 740607 ST 2910 Má jediná láska (My One and) Wood-Mellin 740626 ST 5350 Slunovrat (1-3) Fried Alexej 741007 ST 3100 V zátiší mezi svými Blaha Josef 741016 ST 5378 Semper ignotus Hnilička Jaromír 741218 ST 3248 Makové pole Bártek Mojmír 750204 ST 3373 Severská sonáta 2 Hnilička Jaromír 750221 ST 3412 Trojský kůň Velebný Karel 750504 ST 3580 Miniatura pro 9 tb a housle Bártek Mojmír 750513 ST 3600 Au Privave Parker Charlie 750515 ST 3613 Časný podzim (Early Autumn) Burns Ralph 750611 ST 3645 Blue Skies Berlin Irving 750613 ST 3675 Jazzové koncertino Fried Alexej 750623? ST 2484 Sklenice čisté vody Blaha Josef 751003 ST 3865 Sedm čtvrtek Vejvoda Josef 758 000000 Rat Race (ZN-ts, JA-bs) 760119 ST 4178 Acheron Hnilička Jaromír 760205 ST 4215 Tiger Rag La Rocca Nick 760206 ST 4262 Sladká stopa (Sugar Foot St) Oliver King 760224 ST 4306 Bounty Hnilička Jaromír

43

760525 ST 3986 Jazz-Bolero Sadykov Ravil 760525 ST 4548 Nesplněné sny Sadykov Ravil 760906 ST 4756 Evoluce Blatný Pavel 760907 ST 4764 Artistry in Rhythm Kenton Stan 761022 ST 4857 Festival Hnilička Jaromír 761025 ST 4860 Chci s tebou mluvit Coltrane 761026 ST 4864 Vzpomínka (Spomen) Šterev Simon 761130 ST 4971 Modely Blatný Pavel 770119 ST 7063 Styx Hnilička Jaromír 770120 ST 7069 3 x 3 + 2 Hála Kamil 770324 ST 7189 Fantazie pro pozoun a bigband Landowski Leon 770416 ST 5838 Jazzový trojkoncert 2 Blaha Oldřich 770416 ST 7241 Jazzový trojkoncert 1 Blaha Oldřich 770416 ST 7243 Jazzový trojkoncert 3 Blaha Oldřich 770428 ST 7273 SF 74 Sadykov Ravil 770613 ST 7349 U jezu pod mostem - combo Audes Josef 770615 ST 1746 Jejich Ilík Velebný Karel 770713 ST 7431 Tritron Bártek Mojmír 770919 ST 7450 Mám jen jednu bačkoru... Velebný Karel 770919 ST 7499 Čtyři švagři Velebný Karel 780120 ST 7833 Tatarská omáčka Sadykov Ravil 780302 ST 7945 Impromptu Bártek Mojmír 780309 ST 7946 Xeroslav Hnilička Jaromír 780821 ST 8386 Mutnik Jones Quincy 780822 ST 8384 Jazzlo krále Basieho Hnilička Jaromír 780822 ST 8395 Cestovní horečka Bártek Mojmír 780914 ST 8425 Vyvolávání Blatný Pavel 780918 ST 8462 Žraloci a malé ryby Hnilička Jaromír 780927 ST 8463 Obzor Bártek Mojmír 781106 ST 8533 Trombónium Bártek Mojmír 781128 ST 8567 Pod vsetínským zámkem Audes Josef 790125 ST 8652 Jazzová suita 2 - Sabinjana Planzer Mani 790125 ST 8695 Jazzová suita 1 - Beatitude Planzer Mani 790125 ST 8715 Jazzová suita 3 -Sambantinaba Planzer Mani 790131 ST 8728 Medové koláčky Růžička Karel 790208 ST 8781 Blues pro Brno Planzer Mani 790213 ST 8774 Malé rondo pro trubku Hnilička Jaromír 790227 ST 8806 Hromovka Viklický Emil

44

790227 ST 8811 Sedmdesátá východní ulice Viklický Emil 790511 ST 9119 Zpožděný rychlík do Karlovic Bártek Mojmír 790924 ST 9256 Quietude Jones Thad 790924 ST 9256 V pohodě (Quietude) Jones Thad 791015 ST 277 Nám (Us) Jones Thad 791015 ST 774 Čtyři bratři (Four Brothers) Giuffre Jimmy 791015 ST 9434 Quiet Lady Garvin Tom 791015 ST 9434 Tichá dáma (Quiet Lady) / Křiv Garvin Tom 791114 ST 9380 Medvědí země Urbánek Jiří 800107 VS 669526 Velký vůz (Big Dipper) Jones Thad 800110 VS 669545 Věnování (Dedication) Jones Thad 800304 VS 669679 Všechno se vrátí k tobě (It) Shaw Woody 800327 ST 669772 Strutting with Some Barbecue Armstrong Louis 800327 VS 669773 Sweet Georgia Brown Casey-Pinkard 801120 VS 670270 Birdland Zawinul Joe 801217 VS 670347 Blahé paměti Viklický Emil 810110 VS 670413 Kašny Viklický Emil 810212 VS 670502 Noční království Velebný Karel 810212 VS 670503 Daleká cysta Velebný Karel 810407 VS 670621 Don't Get Around Much Anymore Ellington Duke 810908 VS 670977 Mozaika Blatný Pavel 820115 VS 671319 Hvězdná tichá noc (Corcovado) Jobim Antonio C. 820115 VS 671320 Dnes je deštivý den (Here's) Van Heusen Jimmy 820115 VS 671320 Here's That Rainy Day Van Heusen Jimmy 820121 VS 671309 Trvalka Bártek Mojmír 820413 VS 662832 Chvalozpěv la Fanfáry Blatný Pavel 820420 VS 664352 Hřebenovka Bártek Mojmír 820903 VS 671707 San Francisco Phillips John 820914 VS 671949 Con Alma Gillespie Dizzy 821007 VS 671763 Pohled z okna Audes Josef 821007 VS 671793 Poušť Audes Josef 830110 VS 672068 Valach blues Bártek Mojmír 830110 VS 672100 Životní rozhodnutí Velebný Karel 830112 VS 672097 Pozdní lítost Viklický Emil 830115 VS 671318 Only Trust Your Heart Brodszky 830118 VS 671319 Věř jenom svému srdci (Only) 830211 VS 672141 Má černá labuť Hnilička Jaromír 830902 VS 672673 Sweet and Lovely

45

831027 VS 672772 Rondo Blaha Oldřich 831103 VS 672806 Woodchoppers' Ball Herman Woody 871210 VS 676486 Věnování Mintzer Bob 890316 VS 677562 Dingo Blaha Josef 890316 VS 677563 God Bless the Child Holiday-Herzog 890323 VS 677677 Paper Moon / Teptet (It's Only) Arlen Harold 890323 VS 677678 Satin Doll / Teptet Ellington Duke 890911 VS 677981 Whisper Not Golson Benny 891101 VS 678077 Sweet Georgia Brown Pinkard-Casey 891108 VS 678096 Patrně nikoliv Bártek Mojmír 891114 VS 678098 4:44 pro 10 dechových nástrojů Viklický Emil 900228 VS 635296 Jazzová mše (Missa Jazz) Hnilička Jaromír 900618 VS 678634 Kasace pro orchestr G. Broma Bártek Mojmír 900619 VS 678620 Koridory Hnilička Jaromír 900829 VS 678692 Litanie Blatný Pavel 920205 VS 679295 I Got Rhythm Gershwin George 000000 ST 7459 Závody na kolonádě v Jarama Vejvoda Josef 000000 T 18061 Asi přestanu nadobro cestovat Velebný Karel

Vysvětlivky: 900228 VS 635296 Jazzová mše (Missa Jazz) Hnilička Jaromír 900228 - datum ve tvaru rrmmdd VS 635296

- označení ve fonotéce, starší snímky mají prefix T nebo ST (mono nebo stereo), snímky stočené pro úspornější archivaci do sestav na velkých pásech obsahujících 20 i více skladeb mají prefix DF (dokumentační fond)

Jazzová mše

- název snímku

Hnilička Jaromír - jméno autora

46

Nahrávky pro nahrávací společnosti: Praha, Září 26, 1945 Beat me daddy eight to the bar Is you is or is you ain't my baby Políčko pole Oči černé Bratislava, Červen 4-5, 1946 My guy's come back Woodchopper's ball Azure Brno, Březen 2, 1955 China boy Vyzvání k tanci Praha, Prosinec 18, 1956 Návrat domů V malém španělském městečku Praha, Prosinec 19, 1956 Hra v kostky Ja-da - dixieland Variace na skladbu "Ruby" Berlin (Ost), Březen 7, 1957 Short stop Bärenspuren Basin Street Blues When the saints go březening in Praha, Duben 11, 1957 Indian club Vjezd gladiátorů Pekařův den Praha, Duben 12, 1957 Nepomlouvej mne Praha, Červen 4, 1957 Egyptská suita (Samum/Faraon/Příchod noci/Tanec na Nilu) Praha, Červen 4-5, 1957 Miluj mne,nebo opusť Kdo nevěří,ať tam běží Praha, Leden 6, 1958 Nemohu ti dát nic než lásku Buď šťastna Třistatřiatřicet pštrosích spřežení Tři bratři Neklidná noc Praha, Březen 6, 1958 Locomotion Fascinating rhythm Pozvedněte se! Praha, Březen 7, 1958 Perfido /Zrádný/ Ekvilibrista Smutné blues Praha,Leden 13,1959 Půlnoční blues Praha,early 1959 Na Dunaji Ráno na trhu

47

Praha,Leden 14,1959 Kontury Praha,Březen 19,1959 Medvědí stopa 5 pod nulou Praha,Březen 20,1959 Blues pro deštivý den Lehce jako pírko Praha,Červen 29,1959 Laura Fantail Praha,Červen 30,1959 Lover Sluneční paprsek Praha,Listopad 30,1959 Invence pro trubku Praha,Prosinec 1,1959 Osamělá trumpeta Nad starou knihou Impromptu Praha,Únor 17,1960 Marietta Vzpomínka Praha,Únor 18,1960 Super Octavia Annie Laurie Na konci se sejdeme Na své svatbě chci mít dixieland Music maestro please Praha,Únor 19,1960 Březen Praha,Duben 1,1960 Deštivý den Beale street blues Praha,Duben 19,1960 V tmavém koutě Praha,Duben 20,1960 Ranní blues A přece se točí Nač tolik slov Brno,Červen 20,1960 Ja-da Praha,Červen 21,1960 Sweet Georgia Brown Weary blues Swingin' Down on the desert Temnou ulicí Avant de mourir Praha,Září 29,1960 Plachetnice Praha,Listopad 5,1960 Na severní straně Příležitostné blues Pozdrav k svátku Praha,Leden 5,1961 Vzpomínka na Oscara Pettiforda

48

Vyznání Praha,Leden 6,1961 Diblíkův svátek Brno,Březen 1,1961 Veletržní dixieland Ostrava,Duben 12,1961 Pozdrav astronautovi Praha,Květen 4,1961 Mlhavé ráno Ještěrka Dudácký motiv Praha,Květen 6,1961 Kamelot Ve stínu jabloně Praha,Říjen 30,1961 Panenka se zelenýma očima Večerní snění Praha,Prosinec 5,1961 Blues pro kytaru Černý pláč Krysí dostihy Praha,Prosinec 6,1961 Moment Brno,Červenec 4,1962 Spirála Praha,Červenec 9,1962 Ve starém zámku Praha,Červenec 10,1062 Hledám čtyřlístek Na shledanou v Budapešti Balada Budulínek Praha,Prosinec 3,1962 Na líšeňském trhu Svita pro trubku /3 parts/ Cesta do neznáma Praha,Prosinec 4,1962 Hostinec u tří čtvrtek Zítra v šest Jak malované Praha,Březen 18,1963 Zlatá Ondine Praha,Březen 19,1963 Višňový květ Stopy v písku Praha,Říjen 18,1963 Piknik Praha,Říjen 30,1963 Oktaváni Rozpory Praha,Leden 24,1964 Africké noci Praha,Únor 22,1965 Hallelujah time Černé slzy Praha,Únor 23,1965 Svita o vodě (3 parts: Hluboká

49

řeka,Soumrak u řeky,Peřeje) Poseidon Studie pro čtvrttónovou trubku a jazzový orchestr Stříbrný pavouk Praha,Červen 24,1965 Ornis Praha,Říjen 18,1965 Blues pod povrchem Chléb náš vezdejší dejž nám jazz Blues pro Gustava Proklatý sen Praha,Leden 31,1966 Kyrie eleison Temná nálada Pochod jazzové policie Praha,Únor 1,1966 Jaký jsem to hlupák Dobře,ty nepotřebuješ Praha,Duben 26,1966 Kazatel Žlutá růže z Texasu Praha,Červen 23,1966 Jakoby nic Marný sen Conoversation Praha,Červen 24,1966 Byrčana zběhún Tomášův sen Stesk Praha,Listopad 10,1967 Valerie Inter-mezzo-forte Praha,Prosinec 11-13,1967 Rubikon (3 parts: Cathering of Causes,Fiction,Peripetia and crisis) Ararat Stratusphunk Ašchabad Mrak Villingen,Germany,Leden 18,1968 Opening 52nd street Central park Manhattan Brooklyn Skyline Harlem Freedom Black and white Ending Brno,Duben 1,1968 Freie form Praha,Listopad 21-22,1968 Pilatus Změny významu Mlhavá noc Maria

50

Got the spirit At the sound of the trumpet Brno,Prosinec 17,1968 At the sound of the trumpet Ole Villingen,Germany,Červen 1969 Präludium Introitus Kyrie Graduale Gloria Credo Sanctus et Postludium Brno,Červen 30,1969 Květy a slzy(Flowers and tears)-1 Modus vivendi-2 Brno,Červenec 1,1969 Blues in latin Brno,Prosinec 9,1969 Akt Ljubljana,Yugoslavia,Červen 4-6,1970 Ararat Brno,Srpen 12-13,1970 Jazzový koncert pro klarinet a orchestr (3 parts: Fast/ Very slowly/Very fast) Brno,Říjen 14,1970 Zub moudrosti Brno,Listopad 30,1970 D-E-F-G-A-H-C Brno,Březen 15,1971 Per orchestra sintetica Brno,Červenec 15 & 22,1971 Sidonia Brno,Listopad 26,1971 Malované sáně Brno,Leden 6-7 & 19-21,1972 Jazzový trojkoncert pro flétnu, klarinet,lesní roh a orchestr Brno,Duben 11,1972 Tabu Brno,Duben 17,1972 Dialog Moravská svatba (3 parts): Brno,Září 25,1972 1. Námluvy Brno,Září 27,1972 2. Požehnání Brno,Říjen 16,1972 3. Veselice Brno,Srpen 2,1973 Suite für Gustav Brom Brno,Srpen 22,1973 Dedikace Brno,Leden 7,1974 Studie pro Jiřího Kaniaka Brno,Leden 21,1974 In modo classico

51

Brno,Červen 4-6,12-14,18-19,1974 Slunovrat - Jazzový dvojkoncert Brno,Říjen 23,1974 Dny vína a růží Narodilo se dítě Letecká pošta Balve,Germany,Červen 1,1975 Semper ignotus Brno,Červen 11,1975 Blue skies Warsaw,Poland,Říjen 1975 Who can i turn to Příležitostné blues Brno,Březen 29,1976 Bye bye blackbird Brno,Červen 29,1976 Jazz bolero Brno,Říjen 26,1976 Model /Pattern/ Vzpomínka /Spomen/ Brno,Listopad 20-Prosinec 12,1976 Polymelomodus Festival Bounty Romance nad Mží Sedimentace Udělej to ještě jednou Brno,Prosinec 2,1976 Příležitostné blues Brno,Únor 24,1977 Taneček pro dva Brno,Březen 1978 Cukrový stomp /Sugar foot stomp/ Nejmilejší /Dearly beloved/ Tančíme beguine /Begin the beguine/ David a Goliáš Jazzlo krále Basieho Pozdrav orchestru Umění rytmu /Artistry in Rhythm/ Muttnik Jantar Rizoto První pozdimní dny /Early autumn/ Krysí dostihy /Rat race/ Brno,Únor 6,1979 Noční let Brno,Únor 13,1979 Malé rondo pro trubku Brno,Květen 11,1979 Zpožděný rychlík do Karlovic Brno,Červen 11,1979 Představy a skutečnost Kontury Brno,Červen 28,1979 Non stop Brno,Listopad 14,1979 Medvědí země

52

Bratislava,Prosinec 5-7, 1979 Occasional Blues Brno,Leden 14,1980 Vztek Brno,Březen 6,1980 Všichni lidé bratry jsou Únor 18,1988 Celebration Blues Březen 16,1989 Dingo Duben 10,1989 Bromantique Leden-Únor,1990 MISSA JAZZ: Preludium Introitus Intermezzo Kyrie Gloria Graduale Credo Sanctus Pater noster Agnus dei Comunio Postludium

53