Masarykova Univerzita Filozofická fakulta
Ústav české literatury a knihovnictví
Magisterská diplomová práce
2011 Brno
Masarykova Univerzita Filozofická fakulta Ústav české literatury a knihovnictví
Kabinet informačních studií a knihovnictví Filip Šubrt
Prezentace pomocí vícedruhových médií. Srovnání jednotlivých softwarových řešení Rich Media Management System.
Magisterská diplomová práce
Vedoucí práce: PhDr. Petr Škyřík, Ph.D.
2011
Bibliogarfický záznam ŠUBRT, Filip. Prezentace pomocí vícedruhových médií. Srovnání jednotlivých softwarových řešení Rich Media Management System. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2011. 87 s. Vedoucí magisterské práce PhDr. Petr Škyřík, PhD.
Anotace Diplomová práce „Prezentace pomocí vícedruhových médií. Srovnání jednotlivých softwarových řešení Rich Media Management System představuje softwarová řešení pomocí kterých je možné pořádat webináře. V teoretické části se věnuji Richness Media theory a e‐ learningu. Dále se v této části zabývám slovem webinář a jak webináře používat. V praktické části se věnuji popisu projektu webinare.knihovna.cz. .
Annotation Dissertation Thesis "Presentation by Rich Media. Alignment particular software solution Rich Media Managemetnt Systém presents software solution by the help of which it is possible arrange webinars. The theoretical part explain Rich Media Theory and e‐learning. In those parts further I deal with in a word webinar and by using webinars in education. The Practical part describes project webinare.knihovna.cz
Klíčová slova Webinář, Elluminate, knihovna.cz, webinare.knihovna.cz, Webex, Onif, Vícedruhová media, teleseminář, e‐learning
Keywords Webinar, Rich Media, Elluminate, Webex, Onif, knihovna.cz, webinare.knihovna.cz, teleseminar, e‐learning
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.
……………. Filip Šubrt
Brno 2011
Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucímu práce PhDr. Petru Škyříkovi, Ph.D. za drahocenný čas, podnětné nápady a připomínky, kterými mně velmi pomohl.
Obsah Obsah ....................................................................................................................................................... 1 Úvod ........................................................................................................................................................ 3 1 Vícedruhová média ............................................................................................................................... 7 1.1 Media Richnness Theory ............................................................................................................... 8 1.3 Social presence theory ................................................................................................................. 11 1.4 Social Learning Theory ............................................................................................................... 12 2 Distanční vzdělávání .......................................................................................................................... 13 2.1 Historie distančního vzdělávání .................................................................................................. 13 2.2 E-learning .................................................................................................................................... 15 2.2.1 Výhody a nevýhody e-learningu .......................................................................................... 17 2.3 Prezentační techniky používané v e-learningu ................................................................................ 18 2.3.1 Webcast ................................................................................................................................ 18 2.3.2 Podcasting ............................................................................................................................ 19 2.3.4 Vodcast ................................................................................................................................. 19 2.3.5 Teleseminář .......................................................................................................................... 19 2.3.6 Virtuální svět ........................................................................................................................ 20 2.3.7 Webinář ................................................................................................................................ 20 2.4 Porovnání Webinář, Teleseminář ................................................................................................ 21 2.5 Shrnutí kapitoly ........................................................................................................................... 25 3. Vybavení na webinář a systémy pro webináře .................................................................................. 25 3.1 Proč využívat webináře ............................................................................................................... 26 3.1.2 Nevýhody webinářů ................................................................................................................. 28 3.2 Tipy pro úspěšný webinář ........................................................................................................... 28 3.2.1 Co si připravit na webinář .................................................................................................... 31 3.3 Jak propagovat webinář ........................................................................................................... 34 3.4 Přehled systémů pro webináře ..................................................................................................... 35 1
3.4.1 Gotowebinar ......................................................................................................................... 35 3.4.2 Webex ................................................................................................................................... 37 3.4.3 Onif ....................................................................................................................................... 40 3.4.4 DimDim ................................................................................................................................ 43 3.4.5 Elluminate ............................................................................................................................ 45 3.5 Jak vybrat správný systém ........................................................................................................... 48 3.6 Shrnutí kapitoly ........................................................................................................................... 51 4 Jak pracovat s programem Elluminate,, .............................................................................................. 52 5 Webinare.knihovna.cz ........................................................................................................................ 55 5.1 Představení projektu webinare.knihovna.cz ................................................................................ 55 5.1.1 Projekt knihovna.cz .............................................................................................................. 55 5.2 Logo projektu .......................................................................................................................... 56 5.3 Konkurenční projekty v České republice .................................................................................... 57 5.4 Cílová skupina ............................................................................................................................. 59 5.5 Popis portálu webinare.knihovna.cz ............................................................................................ 60 5.6 Implementace webinářů do výuky Kabinetu informačních studií a knihovnictví ....................... 64 5.7 Rizika projektu webinare.knihovna.cz ........................................................................................ 66 5.7.1 Klasifikace rizik ................................................................................................................... 67 5.8 Definice cílů projektu webinare.knihovna.cz .............................................................................. 73 5.9 Budoucnost projektu webinare.knihovna.cz ............................................................................... 74 5.10 Shrnutí kapitoly ......................................................................................................................... 75 Závěr ...................................................................................................................................................... 77
2
Úvod V současné uspěchané době existuje veliké množství projektů, které se zaobírají tématikou vzdělávání. Já jsem si pro téma své magisterské práce vybral jedno z nejnovějších témat z této oblasti, téma webinářů. Webináře jsou moderní výukovou metodu, která spojuje prvky klasické třídy a virtuálního prostoru. Proto se někdy v českém jazyce používá pro termín webinář i sousloví virtuální třída. Využití webinářů je v dnešní době velmi široké. S jejich pomocí se mohou distančně vzdělávat a setkávat lidé z celé planety na jednom virtuálním místě v jeden čas a spolu kooperovat. Díky nasazení webinářů do prostředí vysokých škol je možné velmi levně pozvat hostující odborníky z celého světa. Využití webinářů se dnes však neomezuje jen vysoké školy. Webinářů dnes využívají i komerční subjekty. Ti webináře využívají především k marketingovým účelům, kdy s pomocí webinářů představují své produkty potencionálním zákazníkům. Další využití pro webináře v komerční sféře jsou i školení pro zaměstnance (ať už interní či externí) nebo technická podpora pro zákazníky, kdy je možno pomocí webináře řešit různá technická úskalí. Dobrým příkladem, kdy webinář může velmi efektivně pomoci, je, když se zákazník spojí s producentem (např. software) a projednají pomocí mikrofonu problém, který nastal. Producent se poté může připojit na zákazníkův počítač a může mu živě na jeho počítači problém odstranit či ukázat zákazníkovi, kde udělal chybu.
Tato magisterská práce má dvě oddělené části. V první teoretické části se věnuji vysvětlení základních pojmů, co to jsou Rich media (česky vícedruhová média), jak jsou vícedruhová média na českých vysokých školách využívána. V další kapitole se již věnuji distančnímu vzdělávání. Na distanční vzdělávání se nejprve dívám z historického hlediska, kde vysvětluji historické kontexty a milníky, jaké distanční vzdělávání zaznamenalo, a také jaká pojetí distančního vzdělávání v literatuře existují. Na konci této kapitoly vysvětluji základní prezentační techniky, které se v distančním vzdělávání vyskytují. Nejdůležitější, z hlediska
3
mé práce, je pojem webinář. Tématu webinář se pak již plně věnuji v dalších kapitolách této práce. V kapitole Vybavení na webinář a systémy pro webináře se věnuji již plně problematice webinářů. V této kapitole představuji různé systémy pro webináře. Vysvětluji jejich přednosti a zápory a také jsem sestavil kritéria, podle kterých lze vybrat nejvhodnější systém. Nejdůležitější částí této kapitoly jsou však v české literatuře dosud nepublikovaná doporučení a návody, jak webináře pořádat, co si na webinář připravit a jak pracovat s účastníky během webináře a po něm. V další kapitole je sestaven návod, jak pracovat se systémem Elluminate vClass10. Tento systém je zde popsán detailně, protože byl vybrán pro praktické nasazení do výuky Kabinetu informačních studií a knihovnictví. V následující kapitole je již popsána praktická část mé magisterské práce. Praktická část se stává z popisu vzniku a rozvoje nového projektu, který se soustřeďuje na vytvoření nového webového portálu webinare.knihovna.cz a hlavně na propagaci webinářů jako takových. Webový portál, který je nově vybudován na webové adrese www.webinare.knihovna.cz, obsahuje všechny potřebné informace o webinářích. Návštěvníci webu zde najdou informace o tom, co to webináře jsou, co je potřeba k tomu, aby se webináře mohli zúčastnit či co musí udělat proto, aby webinář mohli sami uspořádat. Stěžejním bodem celého portálu jsou však webináře samotné. Portál sám pořádá zdarma webináře, kterých se návštěvníci webu mohou zúčastnit. Na úvod bych rád ještě doplnil informace, jak jsou na českých vysokých školách používány webcastingy a případně i webináře. Na žádné vysoké škole v České republice není v současné době nasazen žádný systém pro vytváření webinářů. V omezeném množství je systém nasazován na Vysokém učení technickém systém ONIF a na Kabinetu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity systém Elluminate. Na rozdíl od českých vysokých škol je používání webinářů na zahraničních školách poměrně běžné. Velmi využívané pak jsou tzv. virtuálními univerzitami. Mezi významné uživatele můžeme jmenovat například California State University v USA, Al-Quds Open University v Palestině či African Virtual University. 4
Masarykova univerzita Masarykova univerzita jako celek nepoužívá žádný systém pro webináře. Na druhou stranu poměrně dlouho využívá možnosti zaznamenávat přednášky. Pionýrem na půdě Masarykovy univerzity byla Fakulta informatiky, která začala přednášky zaznamenávat na podzim roku 2001 studentská aktivita. Studentský projekt se rozvinul do dnešní podoby, kdy jsou zaznamenávány přednášky již plně automaticky1. Každý týden je uvedeno na server více jak sto hodin záznamu2. Bohužel tyto záznamy nemají žádnou přidanou hodnotu. Nejsou vloženy do žádného Learning Management Systému, ale jsou to pouhé odkazy na přednášky. Tím pádem zde nejsou vloženy ani příslušné prezentace a student si je musí hledat sám na jiném místě a spouštět si je v samostatném okně. V roce 2003 projekt na zaznamenávání přednášek představila Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity. Tento projekt již nahrávky integruje do Learning Management Systému. Díky této integraci je možné již využít vložení powerpointových slidů nebo záběrů z tabulek k videu. Díky tomuto má student mnohem lepší vjem z přednášky. Tento umožňuje nejen pořizování nahrávek, ale je zde možný i online stream. Bohužel zde chybí zpětný kanál, takže je-li student doma/v práci a sleduje přednášku, nemá šanci do ní zasáhnout a zeptat se na otázky, které ho zajímají. Je zde důležité upozornit, že přednášející mají na výběr, jestli budou nebo nebudou nahrávání.
Projekt MERLINGO MERLINGO je zkratka pro MEdia-rich Repository of LearnING Objects. Tento celorepublikový projekt, na kterém participuje Akademie věd ČR, Jihočeská univerzita, Ostravská univerzita, Slezská univerzita, Technická univerzita v Liberci, Univerzita Hradec Králové, Univerzita Tomáše Bati a Vysoká škola báňská, si klade za cíl především3:
kontinuální pokračování v procesu budování infrastruktury umožňující nasazování nejnovějších technologií určených pro tvorbu a publikaci multimediálních vzdělávacích objektů na bázi vícedruhových médií na všech participujících univerzitách,
1
HLADKÁ, E., LIŠKA, M. Přednášky ze záznamu na FI MU. Zpravodaj ÚVT MU [online]. [cit. 2010‐03‐25]. ISSN 1212‐0901, 2003, roč. XIII, ˇc. 4, s. 6‐8. Dostupné z WorldWideWeb: http://www.ics.muni.cz/zpravodaj/articles/273.html. 2 KOVÁČOVÁ, Božena. Vícedruhová média ve vzdělávání: zaznamenávání přednášek na vysokých školách v České republice. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2010, 81 s., 16 s. příloh. Vedoucí diplomové práce RNDr. Miloš Liška, Ph.D. 3 Vysoká škola Báňská ‐ Technická univerzita Ostrava. Merlingo [online]. c2004‐2010 [cit. 2011‐05‐20]. Cíle projektu. Dostupné z WWW:
.
5
zabezpečení provozu a rozšiřování hardwarové a softwarové konfigurace centrálního úložiště vzdělávacích objektů MERLINGO, které je v současné době dostupné všem veřejným vysokým školám v rámci národní akademické počítačové sítě CESNET2,
podstatné snížení finanční, časové, personální a technologické náročnosti při nasazování technologií Accordent Capture Station a Mediasite Recorder určených k pořizování záznamů prezentací s podporou vícedruhových médií a vyznačujících se unikátními vlastnostmi splňujícími náročné požadavky pedagogů na jejich dostupnost a kvalitu,
budování ucelených kolekcí vzdělávacích objektů obsahující záznamy prezentací pedagogů a zabezpečení jejich dostupnosti v reálném čase nebo na vyžádání v prostředích LMS systémů na projektu participujících univerzitám,
podpora zavádění prvků eLearningu ve výukovém procesu všech forem studia,
podpora stávajících technologií eLearningu v oblasti komplexní multimediální vizualizace pedagogického procesu a zásadním zkvalitnění výukového procesu znevýhodněných osob,
podpora chystaných akreditací (příp. reakreditací) vybraných studijních oborů v oblasti kombinované (příp. distanční) formy studia na participujících univerzitách,
zahájení spolupráce v oblasti tvorby multimediálních vzdělávacích objektů mezi participujícími univerzitami,
participace při řešení problémů souvisejících s oblastí právních aspektů pořizování záznamů prezentací s podporou vícedruhových médií a jejich publikací v prostředí webových služeb.
Technologie tohoto systému je postavena na zařízení Accordent Capture Station. Toto zařízení umožňuje záznam prezentací a jejich vysílání po internetu, živě nebo on-demand (na vyžádání). Hladce zaznamenává a synchronizuje zvukový, obrazový a datový výstup z jakéhokoli prezentačního zařízení a okamžitě z něj vytváří multimediální online prezentaci. Prezentující jednoduše zapojí jakékoli zařízení s výstupem VGA (např. notebook, projektor, elektronickou tabuli, vizualizér) do ACS, stiskne tlačítko „Start“ a systém se o zbytek postará
6
sám4. Celý tento systém se vejde do klasického osobního počítače. Jestliže to situace vyžaduje, může se nasadit i mobilní verze, která má velikost notebooku. Tento systém již velmi dobře využívá možnosti kombinovat video záběry s powerpointovými prezentacemi. Bohužel i tento systém postrádá zpětnou vazbu při vysílání online. Posluchač je tedy ochuzen o veškerou interakci s přednášejícím nebo ostatními účastníky.
1 Vícedruhová média Vícedruhová média (Rich Media) popisují celou škálu digitálních interaktivních médií, přes které je možné sdílet a přenášet informace a komunikovat nejrůznějšími způsoby. Interaktivní média umožňují aktivní a interaktivní účast všech účastníků (obousměrná komunikace). Za interaktivní může být považována jakákoliv forma rozhraní mezi koncovým uživatelem a médiem. Vlivem internetu dochází k nárůstu možností pro interaktivitu. Hlavní oblastí využití interaktivních médií najdeme ve vztahu člověk počítač.5 Nástup Rich media začal již v počátcích internetu, avšak vývoj se nezastavil a dá se říct, že jejich rozvoj pokračuje dynamickým způsobem dodnes. Jejich využívání najdeme dnes nejen v oblasti internetového vysílání (webcasting), ale i v oblasti vzdělávací. Webcasting si můžeme ještě dále rozdělit na video, které vysílá sám provozovatel bez jakékoliv interakce s uživatelem, a na video on demand. U tohoto videa je již nutná interakce uživatele, který si vysílaný pořad sám vybere a spustí. Nejlepším příkladem videa on demand na internetu je server youtube.com. Rich media dnes najdeme i v oblasti vzdělávání. Využívají se především jako nástroj pro elearning, kdy je požadována synchronní komunikace mezi přednášejícím a studenty. Pro tuto činnost můžeme využívat různé nástroje videokonference, sdílené pracovní plochy, chatovaní systémy, sdílené dokumenty, speciální systémy pro synchronizaci videa a slidů. Všechny tyto systémy je možné používat buď samostatně, nebo, což je mnohem efektivnější varianta,
4
INTER M & K, Ltd. INTER M & K [online]. c2007‐2011, 2011 [cit. 2011‐06‐20]. Accordent Capture Station. Dostupné z WWW:
./ 5 KOVÁČOVÁ, Božena. Vícedruhová média ve vzdělávání: zaznamenávání přednášek na vysokých školách v České republice. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2010, 81 s., 16 s. příloh. Vedoucí diplomové práce RNDr. Miloš Liška, Ph.D.
7
v jednom systému. Mezi nejznámější systémy, které toto umožňují, jsou DimDim, Adobe Connect Pro, Elluminate.
1.1 Media Richnness Theory Media richness theory (teorie vícedruhových médií) je teorie o organizaci komunikace. Tato teorie je schopná predikovat výsledky chování ve spojení s různými komunikačními kanály. Tato teorie je dnes nejvíce spojována s elektronickými kanály, hlavně internetem. Důležité je si ale uvědomit, že tato teorie byla formulována již dávno před nástupem internetu či jiných moderních elektronických komunikačních kanálů. Media Richnness Theory je dnes jednou z nejvíce citovaných teorií v oblasti informačních systémů. Nová elektronická média, jako například počítače či video konferenční systémy, umožnila učitelům se studenty, ale i lidem z komerční oblasti, mnohem lépe komunikovat. Výsledkem jsou komunikační prostředky, díky kterým mohou přednášející komunikovat se studenty, i když nejsou na stejném fyzickém místě za mnohem nižších nákladů. Kromě nižších nákladů
je důležitým faktorem možná účast mnohem většího počtu studentů nebo i přednášejících, než jak by tomu bylo v reálném prostředí a setkání tváří v tvář. Definice Media Richness Theory podle Dafta a Lengela: komunikační prostředky se liší ve své způsobilosti napomáhat pochopení. Média lze charakterizovat v pojmech velké nebo malé „bohatosti“, která je založena na jejich kapacitě usnadňovat sdílení smyslu.6 Komunikační média se liší v bohatosti zpracovaných informací. Nejvíce bohatým médiem je přímá komunikace tváří v tvář. Je to dáno tím, že jsem schopni při této komunikaci reagovat okamžitě na všechny podměty. Tedy nejen na lidskou řeč, ale i na gesta, mimiku, atd. Méně bohatým médiem je telefonní rozhovor. Při formě této komunikace nám chybí, na rozdíl od přímé komunikace, možnost vidět všechna gesta a mimiku druhé strany. Více o tomto v obrázku č. 1.
6 Daft, R. L. – Lengel, R. H. – Trevino, L. K. Message Equivocality, Media Selection, and Manager Performance: Implications for Information Systems. MiS Quarterly, 1987, str. 358. („Communication mediadiffer in their ability to facilitate understanding. Media can be characterized as high or low in "richness" basedon their capacity to facilitate shared meaning.“).
8
Komunikační médium
Bohatost média
Tváří v tvář
Nejvyšší
Telefon
Vysoký
Napsaný osobní dopis
Průměrný
Napsaný formální/obchodní dopis
Nízký
Počítačový výstup
Nejnižší
Obrázek č.1 Bohatost komunikačních médií7
Bohatost médií „Bohatost“ médií můžeme charakterizovat na základně jejich schopnosti správně a rychle pochopit dané sdělení. V literatuře, a také v obrázku č. 1, se můžeme setkat s rozdělením, kde na prvním místě je uvedena jako nejbohatší setkání tváři v tvář. Dále následuje telefonní rozhovor, kde už chybí přímý oční a tělesný kontakt. Na třetím místě je umístěn přímo adresovaný dopis či dokument. Při tomto sdělení už chybí jakýkoliv přímý lidský kontakt. Na čtvrtém místě je pak umístěn neadresný dopis či dokument. Nejméně bohatým médiem je pak strojový, počítačový výstup. Bohatost každého média je posuzována podle těchto čtyřech kritérií8:
7 D´AMBRA, John; RICE, Ronald E.; O´CONNOR, Marcus. Computer‐mediated communication and media preference: An investigation of the dimensionality of perceived task equivocality and media richness. Behaviour and Information Technology [online]. 1998, 17, 3, [cit. 2011‐05‐04]. Dostupný z WWW: . 8
DAFT, Richard; LENGEL, Robert; TREVINO, Linda. Message equivocality, media selection, and manager. Manager Performance. 1987, s. 355‐366. Dostupný také z WWW:
9
1) Zpětná vazba – Okamžitá zpětná vazba umožňuje reagovat na dotazy a případně ujasnit si nepřesnosti, které mohly v průběhu komunikace vzniknout. 2) Vícenásobné podněty – Čím více máme podnětů, tím můžeme lépe zprávu pochopit a snížit tím nebezpečí zkreslení. Podněty mohou být jak fyzického rázu (gesta, postoje), ale i rázu duševního (mluva). 3) Rozmanitost jazyka – Pomocí jazyka můžeme lehce vyjádřit naše myšlenky. Přičemž pro větší přesnost je lepší používat čísla, kdežto přirozený jazyk pro vyjádření našich myšlenek, citů, názorů. 4) Osobní pohled – Toto kritérium je zprostředkováno nejvěrněji, je možné do něho zahrnout i osobní pohledy a emoce, které mohou vyplynout z aktuální situace.
1.2 Media Naturalness Theory Media Naturalness Theory publikoval Ned Kock, profesor na Texaské univerzitě, na konci dvacátého století jako alternativu k Rich Media Theory. Základem Media Naturalness Theory je kombinace evoluční teorie s technologickými a sociálními teoriemi chování v elektronické komunikaci.9 V této teorii je středem komunikace Face to Face. Vychází to z důsledků evoluce lidského chování, kdy člověk si zvykl na tuto formu komunikace a vlastně se jí i přizpůsobil, stala se pro něj přirozenou. Tato teorie obsahuje 3 základní principy10: 1) Porovnání komunikačního prostředku vůči klasické Face to Face komunikaci. Podle toho, jak je využito začlenění prvků Face to Face komunikace, mluvíme o přírodní komunikaci. Je zde pět prvků, které určují přirozenou Face to Face komunikaci. Za prvé: jedinci se díky komunikačnímu kanálu mohou vidět a slyšet. Za druhé: vysoká míra synchronizity, která dovoluje rychlou interakci uživatelů. Za třetí: díky . 9 KOCK, Ned. Evolutionary Psychology and Information . New York Dordrecht Heidelberg London : Springer, 2010. Theoretical Explanations for Differences Between Computer‐Mediated and Face‐to‐Face Communication, s. 194‐199. ISBN 978‐1‐4419‐6138‐9. 10 DE ROSSA, Darleen M. , et al. TRUST AND LEADERSHIP IN VIRTUAL TEAMWORK: A MEDIA NATURALNESS PERSPECTIVE. HUMAN RESOURCE MANAGEMENT [online]. 2004, [cit. 2011‐05‐10]. Dostupný z WWW: .
10
komunikačnímu kanálu se jedinci mohou vidět. Za čtvrté: je možné zprostředkovat řeč těla. Za páté: je možné slyšet lidskou řeč. 2) Uživatelé z různých kultur mají stejné chování. Díky tomuto jsou schopni uživatelé, i když pocházejí z různých socio-kulturních oblastí, komunikovat pomocí informačního kanálu. 3) Naučené principy chování. V tomto principu je důležité poznat rozdíly v naučeném chování. Například pro člověka, který je obeznámen s e-mailem a používá jej, je pro tohoto uživatele tato technologie již přirozenou. Na rozdíl od člověka, který ji nezná, a tudíž nepoužívá.
1.3 Social presence theory Social presence theory uveřejnili John Short, Ederyn Williams a Bruce Christie. Do češtiny bývá překládána jako teorie sociální prezence. Social presence theory nebyla nikdy určena k počítačově zprostředkované komunikaci11 a ani nikdy nebyla pro tuto potřebu přeformulována.12, Tato teorie vychází z pokusu určit diferenční vlastnosti rozmanitých komunikačních médií, včetně médií masových, podle stupně sociálních podnětů/narážek (cues), jež jsou dané technologii vlastní, inherentní. O počítačově mediované komunikaci CMC, s jejím nedostatkem vizuálních a dalších neverbálních podnětů, se všeobecně říká, že je co do sociální prezence a ve srovnání s komunikací tváří v tvář mimořádně nízká.13 Social presence theory rozlišuje tři úrovně sociální presence: 1) Sociální kontext 2) Online komunikaci 3) Interaktivitu
11
Anglický překlad Computer mediated communication. V literatuře bývá zkracován na CMC. CHIH‐HSIUNG, Tu. On‐line learning migration: fromsocial learning theory to social presence theory in a CMC environment. Journal of Network and Computer Applications. 2000, 23, s. 27‐37. Dostupný také z WWW: . 13 ŠMÍD, Milan. PhDr. Milan Šmíd [online]. Praha : 2006 [cit. 2011‐06‐12]. Internet jako masové médium. Dostupné z WWW: . 12
11
1.4 Social Learning Theory Autorem teorie Social Learning Theory (český překlad Teorie sociálně kognitivního učení) je americký psycholog Albert Bandura. Bandura považuje označení teorie sociálního učení za zužující ze dvou důvodů. Jednak proto, že od samého počátku věnoval pozornost i mechanismům, které překračují rámec učení, jako jsou mechanismy motivační a autoregulační. Za druhé proto, že existuje řada teorií sociálního učení, které přes shodné označení se značně vzájemně liší svými východisky.14 Sociálně kognitivní teorie vychází ve výkladu lidského chování z triadického recipročního determinismu. Staví jej proti jednostrannému výkladu chování pouze na základě vlivů prostředí nebo pouze na základě vnitřních dispozic. Triadičnost navrhovaného modelu znamená, že se berou v úvahu tři faktory či spíše skupiny faktorů: chování, dále kognitivní, biologické a jiné vnitřní osobní momenty, a posléze vnější prostředí. Recipročnost modelu spočívá v tom, že tyto faktory na sebe vzájemně působí, interagují mezi sebou: Determinismem se tu rozumí výsledný efekt množiny vzájemně propojených vlivů. Determinismus je tu proto chápán spíše pravděpodobnostně než lineárně.15 V souvislosti s recipročním determinismem Bandura definoval pět základních vlastností osobnosti, které jsou v individuálním vývoji buď kultivovány, nebo zůstávají nerozvinuté. Jsou přítomné v určité míře u všech jedinců, jejich deficit může způsobovat problémy v chování: 1. Schopnost symbolizace, která umožňuje zpracování a transformaci přechodné zkušenosti do vnitřních modelů, dodává zkušenosti význam, formu a souvislost v čase, zajišťuje symbolické testování různých způsobů chování a jednání. 2. Schopnost myšlenkové anticipace důsledků vlastního chování do budoucnosti. Ta skrze kognitivní reprezentace budoucnosti kauzálně působí na přítomnou činnost. 3. Schopnost zástupného učení umožňuje získávání zkušeností zprostředkovaně skrze pozorování chování jiných lidí a důsledků z toho plynoucích. Schopnost autoregulace
14
JANOUŠEK, Jaromír. Sociálně kognitivní teorie Alberta Bandury. Československá psychologie : časopis pro psychologickou teorii a praxi. Praha : Academia, 1992. Roč. 36. č. 5, s. 385‐398. ISSN 0009‐62X. 15 JANOUŠEK, Jaromír. Sociálně kognitivní teorie Alberta Bandury. Československá psychologie : časopis pro psychologickou teorii a praxi. Praha : Academia, 1992. Roč. 36. č. 5, s. 385‐398. ISSN 0009‐62X.
12
zprostředkovává přijímání vnitřních norem (standardů), hodnocení diskrepance mezi těmito normami a činnostmi a vznik sebehodnotících reakcí ovlivňujících následné chování. 4. Schopnost autoreflexe (neboli mentalizace) spočívá v hodnocení a měnění vlastního myšlení, včetně posuzování vlastních schopností vyrovnávat se s různorodými skutečnostmi.16
2 Distanční vzdělávání V této kapitole vysvětlím pojem distanční vzdělávání a jeho historii. Dále navážu vysvětlením pojmu e-learning, přičemž vysvětlím jeho výhody a nevýhody. V další části vysvětlím pojmy, které jsou používány v elektronickém prostředí.
2.1 Historie distančního vzdělávání Distanční vzdělávání se objevilo už na konci 19. století ve Spojených státech amerických a roku 1891 byly promování první vysokoškolští absolventi17. Celý tento kurz studenti absolvovali pomocí klasické pošty, kdy dostávali zadání od učitelů a po vypracování je posílali zpět. Poté, co bylo vynalezeno rádio, začalo se i ono používat ke vzdělávacím aktivitám. Mezi oběma světovými válkami mělo rádiovou licenci 202 univerzit ve Spojených státech.18 Po druhé světové válce již nastupuje velký fenomén dvacátého století, televize, avšak první „televizní vzdělávání“ poskytuje od roku 193419 Státní univerzita Iowa. Televize přináší další, dosud nepoznaný rozměr pro distanční vzdělávání. Přináší vizuální vjemy.As největším milníkem pro distanční vzdělávání se stává vytvoření osobního počítače v sedmdesátých letech. Jeho vynalezením a připojením do celosvětové počítačové sítě internet v devadesátých letech, se stává počítač nejdůležitějším prvkem v oblasti distančního
16
BĚHOUNKOVÁ, Leona. Rozvoj sociálních dovedností ohrožených dětí v institucioální výchově v kontextu přípravy na samostatný život [online]. Brno, 2011. 325 s. Dizertační práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Dostupné z WWW: . 17 NASSEH, Bizhan. A Brief History of Distance Education. [online]. 1997, [cit. 2011‐06‐12]. Dostupný z WWW: . 18 Tamtéž 19 NOCAR, David. E‐LEARNING V DISTANČNÍM VZDĚLÁVÁNÍ. In "Distanční vzdělávání v České republice. Sborník "Distanční vzdělávání v České republice. 2004. [s.l.] : [s.n.], 2004. s. 231‐237. Dostupné z WWW: .
13
vzdělávání20. Počítače, na rozdíl od všech předešlých technologií, jsou schopny poskytnout okamžitou zpětnou vazbu učitelovi a žákovi. Tím pádem je výuka mnohem efektivnější a informačně bohatší. Díky počítačům se tak od roku 1999 používá ustálený výraz e-learning. Definice podle Pedagogického slovníku: „Obecně jde o formu studia zprostředkovanou médii (dříve telefon, rozhlas, televize. Nyní stále více počítač, zvl. Internet a elektronická pošta). Na středních a vyšších odborných školách se jím rozumí samostatné studium uskutečňované převážně nebo zcela prostřednictvím informačních technologií, popř. spojené s individuálními konzultacemi. 2 Na vysokých školách jde o samostatné studium účastníků, zpravidla bez prezenčního kontaktu studujících s vyučujícími. Výuku účastníků zajišťují speciálně připravené učební materiály (studijní opory), počítačové programy a jiné metody umožňující individuální přístup (komentáře a podpora lektorů, tutorů a konzultantů). Formy distančního vzdělávání se využívají jak na fakultách běžných vysokých škol v distančním studiu a kombinovaném studiu, tak v systému tzv. otevřené univerzity.21 V literatuře se můžeme setkat i s rozdělením distančního vzdělávání do několika generací, nejčastěji se jedná o tři generace (korespondenční kurzy, audio + video + počítač, počítač + počítačová síť). Tony Bates rozlišuje dokonce pět generací22. První generace se vyznačuje použitím jednocestných technologií a nepřímé interakce mezi učitelem a studentem. Typickým technologickým zástupcem je korespondenční vzdělávání. Pro druhou generaci je charakteristická implementace již speciálních studijních materiálů, speciálně navržených pro tuto formu výuky. Tyto materiály poté doplňuje podpora skrz rozhlasové a televizní vysílání. U této formy vzdělávání ale stále chybí obousměrná komunikace mezi učitelem a studentem. Třetí generace se již vyznačuje použitím obousměrné komunikace mezi učitelem a studentem. Za tímto účelem využívá audio nebo telekonference.
20
BATES, Tony. www.tonybates.ca [online]. July 7, 2008 [cit. 2011‐06‐27]. What Is Distance Education?. Dostupné z WWW: . 21 PRŮCHA, Jan; WALTEROVÁ, Eliška; MAREŠ, Jiří. Pedagogický slovník. 6., rozš. a aktualiz. vyd. Praha : Portál, 2009. 395 s. ISBN 9788073676476. 22 BATES, Tony. www.tonybates.ca [online]. July 7, 2008 [cit. 2011‐06‐27]. What Is Distance Education?. Dostupné z WWW: .
14
Čtvrtá generace je založena na asynchronní komunikaci prostřednictvím internetu a World wide webu. Tento model umožňuje interakci mezi učitelem a studentem nebo i mezi studentem a studentem kdekoliv a kdykoliv. Pátá, experimentální generace se stále vyvíjí. Je založena na automatické učení a aplikací poznatků. Tato generace je založena především na prvcích, které označujeme jako 2.0. Může to být sociální software, Youtube ale i virtuální světy (např. Second Life).
2.2 E-learning E-learning nelze podle mnoha autorů přesně definovat. Můžeme se tedy setkat s několika různými pojetími. Já zde uvedu tři nejzákladnější23:
Pedagogické pojetí: e-learning je vzdělávací proces, ve kterém používáme multimediální technologie, Internet a další elektronická média pro zlepšení kvality vzdělávání. (Multimedia umožňují používání obrazových, zvukových a textových informací k obohacení obsahu výuky. Internet poskytuje lepší přístup ke studijním materiálům a službám, k výměně informací a ke spolupráci vzdělávací komunity.)
Technologické pojetí: E-learning je spektrum aplikací a procesů jako je Web-based training (WBT), Computer-based training (CBT), virtuální třídy nebo digitální spolupráce. Zahrnuje přenos obsahu kurzů prostřednictvím elektronických médií, např. Internetu nebo Intranetu, satelitního vysílání, interaktivních televizních pořadů a výukových CD-ROMů, často s podporou učitele. o Computer based training - „vzdělávání za podpory počítačů“ lze považovat za první úroveň e-learningu. Na tuto první úroveň se většinou nahlíží jako na off-line formu e-learningu, kdy není k dispozici žádné připojení k počítačové
23
E‐learning Portál. E‐learning Portál [online]. 2005 [cit. 2011‐06‐12]. Začínáme s e‐learningem. Dostupné z WWW: .
15
síti. Někdy bývá tato forma nazývána též CAI (Computer-assisted instruction).24 o Web-based training - vzdělávání za podpory webových technologií.
Síťové pojetí: E-learning spočívá v užití počítačových sítí pro přenos dovedností a znalostí. (To je úzké vymezení e-learningu, nezahrnuje např. výuku pomocí CDROMu.).
E-learning si můžeme nejjednodušeji rozdělit na:
Offline – u této verze není potřeba mít připojený počítač do žádné počítačové sítě. Studentovi se materiály posílají například klasickou poštou na pevných nosičích (disketa, flash disk, CD/DVD médium). Tato verze není pro studenty a pedagogy příliš vhodná, je na stejné úrovni jako vzdělávání pomocí klasické korespondence či rádio. Informační bohatost je zde kvůli chybějící přímé komunikaci velmi malá.
Online – u této verze je již nutné mít počítač připojen do počítačové sítě. Materiály se zpřístupňují studentů prostřednictvím této sítě. Tuto formu je dobré dále rozdělit na: o Synchronní – učitel(é) se sejde se studenty v určitý čas na určitém virtuálním místě. Nevýhodou toho setkání je nutnost mít stálé připojení do počítačové sítě a nalezení termínu, který vyhovuje všem účastníkům. Výhodou je naopak velká informační bohatost. Při tomto setkání všichni spolu komunikují v reálném čase a je tedy možné rychle reagovat na případné podměty. Typickým zástupcem synchronního e-learningu je webinář. o Asynchronní – při této formě spolu účastníci nekomunikují v reálném čase. Počítač je zde využíván jako řídicí prostředek komunikace. Při této formě si studenti mohou stáhnout studijní materiály do počítače a studovat je podle svých časových možností. Tato forma je časově flexibilnější, nenáročná
24
NOCAR, David. E‐LEARNING V DISTANČNÍM VZDĚLÁVÁNÍ. In "Distanční vzdělávání v České republice. Sborník "Distanční vzdělávání v České republice. 2004. [s.l.] : [s.n.], 2004. s. 231‐237. Dostupné z WWW: .
16
na investice, avšak vyžaduje vysokou motivaci ze strany studentů25. Tato forma výuky ale opět není informačně bohatá z důvodu absence přímého kontaktu s učitelem.
2.2.1 Výhody a nevýhody e-learningu
Výhody e-learningu
Aktuálnost informací; tato výhoda nabývá na významu zejména v souvislosti s online formou e-learningu, kde při aktualizaci studijních materiálů není nutná jejich redistribuce jednotlivým studentům.
Možnost propracované verifikace získaných znalostí; e-learningový kurz je vybaven různými druhy testů nebo otevřenými úkoly, což může studenta motivovat.
Možnost souběžné ekonomické aktivity.
Individualizace studia.
Efektivnost – multimediální studijní materiály mají pozitivní vliv na vnímání a zapamatování informací studentem; výzkumy ukázaly, že při percepci informací používáme především zrak, při klasické formě výuky se však informace předávají z 80 % zvukem.
Nevýhody e-learningu:
závislost na technologickém zabezpečení;
finančně i časově náročná tvorba obsahu e-learningového kurzu;
vzájemná izolovanost studujících;
nevhodnost pro určité studenty a některé oblasti vzdělávání.
25
NOCAR, David. E‐LEARNING V DISTANČNÍM VZDĚLÁVÁNÍ. In "Distanční vzdělávání v České republice. Sborník "Distanční vzdělávání v České republice. 2004. [s.l.] : [s.n.], 2004. s. 231‐237. Dostupné z WWW: .
17
2.3 Prezentační techniky používané v e-learningu 2.3.1 Webcast
Pojem webcast poprvé použil na začátku osmdesátých let americký programátor a spisovatel science-ficton literatury Daniel Keys Moran ve své knize The Armageddon Blues. V této době byla představa webcastingu pouhou představou spisovatelů toho žánru. Na konci osmdesátých let, konkrétně roku 1989 Brian Raila z GTE Laboratories poprvé představil technologii pro streaming médií na konferenci IterTainment ’89. Raila však svou technologii ještě nenazýval webcast, ale buffered media. Jak název napovídá, video již není stahováno do počítače najednou, ale naopak je stahováno po částech, tak jak je potřeba. Díky tomuto začala stoupat popularita webcastu.26 Webcast obsahuje mnoho různých významů, ale nejjednodušší definice je: Přenos audio nebo video, které je přenášeno přes World Wide Web pomocí jediného obsahového zdroje. Média mohou být přenášena živě nebo on-demand.27 On demand znamená, že uživatel si video/audio záznam sám vybírá a rozhoduje si i o čase, ve kterém se na něj podívá. Webcasting je dnes nejpoužívanějším prostředkem pro distribuci vysílání neinteraktivních materiálů. Důležitý je výraz neinteraktivních, do webcastu, na rozdíl on webináře, nemohou uživatelé již zasahovat. Vysilatelé se sice snaží aplikovat jisté prvky interaktivity, například pomocí diskusních fór či chatů, ale tato interaktivita je domnívám se nedostatečná a přichází vůči vysílanému médiu pozdě. Webcasty se dnes využívají hlavně v oblasti zábavy (televizní vysílání online, televizní archivy televizních společností), ale i pro potřeby výuku. Ve výuce je webcasting používán především na vysokých školách. Jako typické zástupce můžeme vyjmenovat Fakultu informatiky Masarykovy univerzity či Vysokou školu báňskou a jejich projekt Merlingo.
26
Celn. Webcasttolearn [online]. copyright 2009 [cit. 2011‐06‐12]. How to webcast. Dostupné z WWW: . 27 tamtéž
18
2.3.2 Podcasting
Podcasting vznikl spojením slov iPod a Broadcasting. Tento výraz použil poprvé v roce 2004 Adam Curry. Dle jednoho výkladu jde o RSS kanály, které jsou obohaceny o multimediální obsah nejčastěji v podobě audio a video souborů. Podmínkou je, že musí být volně dostupné ke stažení, tzn. uživatel si je může uložit na svůj počítač a následně je přehrát. Z toho důvodu se za podcasting nepovažuje třeba streamované video. Nejběžnějším typem podcastu jsou MP3 soubory. Často se používají také formáty MPEG, AVI nebo WMV. Jiné zdroje hovoří o tom, že podcasting jsou RSS kanály pouze se zvukovými záznamy a obsahují-li video soubory, pak je označují jako vodcast (někdy též vidcast nebo videocast). Podpora podcastingu byla zavedena již v roce 2000, kdy vyšla specifikace RSS ve verzi 0.92.28 Podcasting je možné využít samozřejmě nejen pro zábavu, ale i pro vzdělávací účely. Jednak studenti si mohou audio soubory stáhnout a přehrát kdykoliv chtějí, ať už v posteli před spaním či při jízdě autobusem ze školy. Dále je může využívat učitel, který studenty může upozornit na jednotlivé zajímavé podcasty či on sám může podcasty nahrát a dát k dispozici studentům.
2.3.4 Vodcast
Vodcast je zkráceně Video podcast. Vodcast, na rozdíl od audio podcastu, obsahuje video soubory, které jsou distribuovány pomocí RSS kanálů. Tento video soubor může být jednak online streamován nebo si ho uživatel může stáhnout do svého počítače a pouštět si ho bez nutnosti připojení k internetu.29
2.3.5 Teleseminář
Teleseminář, podobně jako webinář, se velmi blíží klasickému semináři. V tomto případě je však účast zajišťována pomocí telefonního přístroje. Díky telefonu se účastníci připojí 28
KRČÁL, Marin. Podcasting [online]. 2008, 13.5.2008 [cit. 2011‐06‐12]. KISK Wiki. Dostupné z WWW: . 29 Video podcast. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, , last modified on 8 June 2011 [cit. 2011‐08‐01]. Dostupné z WWW: .
19
v předem stanovený čas na určité telefonní číslo. Poté jsou spojeni s ostatními účastníky a mohou komunikovat. 30
2.3.6 Virtuální svět
Mgr. Tomáš Bouda ve své magisterské práci definuje virtuální svět takto: „Virtuální svět je synchronní, perzistentní síť lidí, kteří jsou reprezentováni avatary.“ Synchronní v tomto smyslu znamená, že uživatelé sdílí stejný čas a stejný prostor, který umožňuje vznik sociálních aktivit. Výraz perzistence Všeobecná encyklopedie definuje jako „stálost, vytrvalost, trvání“. Perzistentní virtuální svět zůstává i tehdy, když se uživatel od světa odpojí. Aktivity tak nejsou vázány na přítomnost ve virtuálním světě, ale probíhají i tehdy, když je uživatel off-line. Další uvedená charakteristika – síť lidí – znamená, že ve virtuálním světě je možné navazovat sociální kontakty a formovat skupiny, které mají společné hodnoty. Virtuální svět umožňuje socializaci. Člověka ve virtuálním světě reprezentuje avatar, ten má název a je kontrolován v reálném čase uživatelem.31
2.3.7 Webinář
Pojem webinář se objevil na počátku 21. století. Jedná o spojení slov web(ový) a seminář. Jak již z těchto dvou slov je patrné, jedná se tedy o seminář, který je uskutečňován v reálném čase pomocí webových technologií.32 Webinář je skvělým doplňkem/alternativou e-learningového vzdělávání. U webináře, na rozdíl od klasického e-learningu, vidíme přednášejícího a můžeme pružně reagovat na jeho přednášku a případné dotazy. Webináře nalézají své uplatnění i v oblasti prodeje a marketingu. Pomocí webinářů jsou představovány různé produkty zákazníkům a vedeny marketingové kampaně. Ve webináři, na rozdíl od webcastu, spolu účastníci komunikují v reálném čase. Tato komunikace nemusí a neměla by být, jen jednostranná. Studenti by se měli do průběhu webináře zapojovat a interagovat s přednášejícím ale i mezi sebou. K interakci jim mohou
30
HOLMES, Shelley. Leadership‐and‐motivation‐training [online]. 2007 [cit. 2011‐06‐12]. What is a Teleseminar?. Dostupné z WWW: . 31 BOUDA, Tomáš. Vzdělávací aktivity v 3D virtuálním vzdělávacím prostředí (MUVE) se zaměřením na projekt VIAKISK (Virtuální akademický kampus informačních studií a knihovnictví) v sociálním virtuálním světě Second Life. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2010. 100 s. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Daniel Říha, Ph.D. 32
Demand Media. EHow [online]. c1999‐2011, 2011 [cit. 2011‐05‐22]. Define Webinar. Dostupné z WWW: .
20
pomoci různé vestavěné nástroje. Typickými nástroji, které by neměly chybět v žádné platformě pro pořádání webinářů jsou:
VoIP - Voice over Internet Protocol je technologie umožňující přenos digitalizovaného hlasu v těle paketů rodiny protokolů UDP/TCP/IP prostřednictvím počítačové sítě nebo jiného média, prostupného pro protokol IP.33 Stream z kamery – Pomocí online přenosu z (web)kamery můžou studenti vidět přednášejícího. U některých systémů je možno mít zapnuto současně i více kamer. Díky tomu se mohou vidět i studenti mezi sebou. Web tour – web tour bývá vestavěný prohlížeč webu. Díky tomuto sdílenému prohlížeči mohou studenti vidět webové stránky, o kterých přednášející hovoří. Whiteboard – whiteboard je sdílený pracovní prostor, který můžeme česky nazvat tabulí. Na whiteboard můžou studenti psát poznámky, kreslit, vkládat obrázky, atd. Nástroj pro promítání prezentací a dokumentů – pomocí tohoto nástroje přednášející nahraje prezentaci a synchronně promítá studentům. Sdílení obrazovky, aplikace – při této funkci může přednášející sdílet se studenty svou plochu svého počítače nebo jen konkrétní aplikaci. Chat – do chatu mohou studenti a přednášející psát své postřehy, komunikovat, případně psát své technické problémy (nevidí, neslyší). U většiny systémů je možnost zapnout i funkci soukromý chat, kdy si přednášející nebo i ostatní studenti mohou psát jen mezi sebou a ostatním je tato komunikace skryta. Ankety – přednášející může během semináře vystavit anketu, na kterou studenti mohou odpovědět. Testování – přednášející může připravit online test, který zadá studentům a ti ho ihned vyplní. Nahrávání – systémy umožňují nahrávat celý průběh webináře. Je tedy zaznamenáno nejen audio a video z kamer, ale i celé dění na obrazovce.
2.4 Porovnání Webinář, Teleseminář V této kapitole bych chtěl vysvětlit rozdíly mezi webináře a teleseminářem a především vyzdvihnout přednosti jednotlivých řešení. Já osobně se domnívám, že i teleseminář má v dnešní době stále co nabídnout a je v mnoha oblastech výhodnější a flexibilnější než webinář.34
33
VOIP. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011‐06‐12]. Dostupné z WWW: . 34 YUDKIN, Marcia. Webinarwire [online]. October 7 2010 [cit. 2011‐03‐23]. Webinar versus Teleseminar? Determine Your Most Profitable Teaching Format. Dostupné z WWW:
21
Hlavní přednosti telesemináře35:
Nepotřebujete počítač. K účasti stačí pouhý telefon (klasická pevná linka, mobilní telefon). Pro účastníky, kteří neovládají počítač, tak odpadá stres s jeho ovládáním.
Vyhnete se tzv. „cold call“36, protože lidé se chtějí telesemináře zúčastnit.
Můžete lehce udělat záznam telesemináře.
Účastníci ušetří mnoho času a peněz za cestování, protože telesemináře se mohou zúčastnit z jakéhokoliv místa, kde mají připojení k telefonu. Díky telesemináři se můžete spojit i s lidmi, kteří nemají čas se zúčastnit tradičního semináře nebo nemají dostatek prostředků na tradiční seminář.
Díky minimálním nákladům je teleseminář velmi levný nebo může být poskytován zadarmo.
Nepotřebujete si pronajímat konferenční místnost, zařizovat občerstvení.
Hlavní přednosti webináře37:
Účastníci se mohou rozhodnut, jak budou webinář poslouchat, jestli pomocí reproduktorů nebo telefonu.
Pronájem virtuální místnosti (webinářového systému) je levný.
Prezentaci můžeme obohatit o audio vizuální prvky. Prezentaci můžeme dát okamžitě ke stažení účastníkům, už před webinářem nebo v jeho průběhu.
Pro neslyšící, ať už sluchově postižené nebo účastníci nemající reproduktory, můžeme používat chatovací okna, kde všichni vidí text.
Webinář umožňuje zúčastnit se za minimálních nákladů, a také je schopen přitáhnou i další nové zájemce, kteří by se nemohli dostavit na klasický seminář. Ať už z časových či geografických problémů.
Účastníci mohou pokládat otázky nejen pomocí mikrofonu, ale i pomocí chatovacího okna či telefonu.
Všichni účastníci, jak přednášející, tak posluchači, mohou online v reálném čase sdílet své poznámky a pracovní plochy.
. 35 LLOYDL , A. HubPages [online]. 2008 [cit. 2011‐06‐12]. Teleseminars vs. Webinars. Dostupné z WWW: . 36 První telefonický kontakt. Většinou nevyžádaný 37 Celn. Webcasttolearn [online]. copyright 2009 [cit. 2011‐06‐12]. How to webcast. Dostupné z WWW: .
22
V průběhu webináře můžete interaktivitu mezi účastníky zvýšit pomocí hlasování. Účastníci se mohou lehce vyjádřit k jakémukoliv tématu a jejich názor může okamžitě dán k dispozici na sdílenou pracovní plochu.
Síťování a sdílení dat je pro mnohé účastníky mnohem snazší, díky tomu, že nemusí opustit „bezpečí“ domova a svou komfortní zónu.
Psaní otázek, například do chatovacího okna, je pro účastníky mnohem snazší, než pokládat otázky přímo. Ať už pomocí přímé komunikace či pomocí telefonu.
V reálném čase je možné sdílet webové stránky a jejich adresy přímo s ostatními účastníky. Může se tak dít v chatovacím okně, kam adresu napíšeme, nebo ve společném webovém prohlížeči, kde mohou účastníci společně navštívit danou webovou stránku.
Pro zopakování webináře si můžeme udělat jednoduše záznam webináře. Může to být jak audio soubor (nejčastěji soubor typu mp3), který můžeme využít i k podcastingu, tak i kompletní video záznam.
Jestliže chcete, můžete využít při webináři kamery. Díky kamerám mohou účastníci vidět přednášejícího, ale i přednášející může vidět účastníky.
Díky tomu, že je spojení realizováno pomocí webu, jsou náklady na cestování nulové a webináře se mohou lehce v jeden čas zúčastnit lidé z celého světa.
V průběhu nebo po skončení webináře můžeme dát účastníkům ke stažení všechny materiály, které jsme v průběhu webináře použili.
V tétotabulce se můžeme podívat na jednoduché srovnání videokonferenčních softwarů s webinářovým softwarem. Povšimněte si, že většina telekonferenčních softwarů je omezena na komunikaci pouze mezi dvěma osobami, kdežto webinářový software je určen pro komunikaci mezí více účastníky. Webinářový software dále využívají mnohem více internetových protokolů, které zabezpečují mnohem efektivnější práci. V tabulce jsou uvedeny protokoly:
RFB (remote framebuffer, vzdálený framebuffer) je v informatice jednoduchý protokol určený pro vzdálený přístup ke grafickému uživatelskému rozhraní (nejčastěji prostřednictvím počítačové sítě). Protože je RFB protokol založen na framebufferu,
23
je možné ho použít v nejrůznějších systémech, které pracují v grafickém režimu a používají okna (tj. včetně X Window System, Microsoft Windows a Mac OS X).38
SIP (Session Initiation Protocol - česky protokol pro inicializaci relací) je internetový protokol určený pro přenos signalizace v internetové telefonii.39
VoIP - Voice over Internet Protocol je technologie, umožňující přenos digitalizovaného hlasu v těle paketů rodiny protokolů UDP/TCP/IP prostřednictvím počítačové sítě nebo jiného média, prostupného pro protokol IP.40¨
obrázek č.2 Porovnání videtlekonferenčních softwarů a webinářových softwarů41
Podíváme-li se na tyto dva moderní komunikační kanály z hlediska Media richness theory, uvidíme jejich velké rozlišnosti a přednosti, které mají webináře oproti staršímu telesemináři. Webinář, na rozdíl od telesemináře, umožňuje zprostředkované video setkání tváří v tvář v reálném čase. Díky tomuto stojí v hierarchii komunikačního kanálu o stupeň výše
38
RFB. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, , last modified on 6. 2. 2010 [cit. 2011‐08‐03]. Dostupné z WWW: . 39 Session Initiation Protocol. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, , last modified on 14. 7. 2011 [cit. 2011‐08‐03]. Dostupné z WWW: . 40 VOIP. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011‐06‐12]. Dostupné z WWW: . 41 REVANKAR, Ameet V. ; GANDEDKAR, Narayan H. . Effective communication in the cyberage. American Journal of Orthodontics and Dentofacial Orthopedics [online]. May 2010, 12, 4, [cit. 2011‐05‐010]. Dostupný z WWW: < http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0889540610001150>.
24
než teleseminář.42 Díky tomuto je vzdělávání pomocí webinářů mnohem efektivnější a pro uživatele příjemnější.
2.5 Shrnutí kapitoly V této kapitole jsem popsal historii distančního vzdělávání a definici, co je to distanční vzdělávání. Dále jsem se věnoval pojmu e-learning, který je dnes velmi využíván na vysokých školách. K pojmu e-learning jsem poté doplnil prezentační techniky, které jsou v e-learningu využívány. Pro tuto práci je nejdůležitější pojem webinář, který je také v této kapitole vysvětlen. Dále jsem v této kapitole provedl porovnání mezi teleseminářem a webinářem. Toto srovnání jsem provedl, protože jsem zjistil, že většině lidí tyto dva termíny splývají v jeden.
3. Vybavení na webinář a systémy pro webináře Vybavení pro webinář bychom si měli rozdělit na přednášejícího a obyčejného účastníka. I když je vybavení velmi podobné, na kvalitu zařízení u přednášejícího by měl být kladen velký důraz, protože na jeho kvalitě závisí kvalita celého webináře. V prvé řadě je potřebný mít počítač s připojením k internetu. Doporučené konfigurace jsou v procesor 1Ghz, 512 MB operační paměti, operační systém MS XP. Z tohoto jasně vyplývá, že výkonově stačí i obyčejné kancelářské počítače. Domnívám se, že nejdůležitějším hardwarovým článkem je připojení k internetu. Pro účast na webináři sice stačí internet o rychlosti 128 Kbs, ale co je nejdůležitější, je jeho stabilnost. Bez stabilního připojení se bohužel webináře nemůžete zúčastnit. Proto, abyste mohli dobře s ostatními komunikovat, je potřeba se vybavit kamerou a mikrofonem. Na kamery nejsou kladeny zvláštní nároky, stačí jakákoliv webová kamera. Některé systémy podporují i HD43 rozlišení kamer, ale já se domnívám, že takto vysoké rozlišení je zbytečné a nedůležité a zabírá zbytečně datový tok a mnoho uživatelů nevlastní ani monitory s takovýmto rozlišením. Naopak mikrofon se sluchátky je důležitá součást pro účastníky webináře. Chtěl bych zdůraznit, že by se měli používat sluchátka s mikrofonem, protože když použijeme mikrofon a reproduktory může 42 43
Viz. obr. č.1 str…… HD rozlišení jsou dva druhy. 1) 1280x720 bodů se nazývá HD Ready. 2) FULL HD je 1920x1080 bodů
25
dojít ke zpětné vazbě.44 Té se nejlépe vyhneme, budeme-li používat mikrofon a uzavřená sluchátka. Ze softwarového vybavení je nutné mít aktuální webový prohlížeč, všemi výrobci je doporučována Mozilla Firefox. Webový prohlížeč může sloužit přímo k pořádání webináře. To znamená, že přímo ve webovém prohlížeči běží program, pomocí kterého se webinář uskutečňuje. Typickým příkladem je DimDim. Dále pak webový prohlížeč slouží k přihlašování na webinář. Další důležitou součástí operačního systému je nutné mít nainstalovanou technologii Flash. Tuto technologii vyžaduje většina systémů na webináře. Bohužel kvůli této technologii není možné tyto systémy používat na zařízeních firmy Apple. Ti, co nepoužívají technologii Flash, se snaží využívat technologii Java.
3.1 Proč využívat webináře45 Účast odkudkoliv Účastnit se webináře je možno z jakéhokoliv místa, nezáleží na tom, jestli se nacházíme momentálně v práci, ve škole či doma. Jedinou podmínkou je mít kvalitní připojení k internetu, aby byl schopný přenášet veškerou komunikaci.
Účast kdykoliv Webináře se můžeme zúčastnit v jakýkoliv čas, který nám vyhovuje.
Spolupráce a interakce Účastníci spolu mohou, a měli by interagovat. Přednášející by měl účastníky aktivně do webináře zapojovat, aby účastníci neztratili pozornost. 44
Negativním projevem zpětné vazby je "pískání", tzn. systém začne pracovat jako oscilátor na daném kmitočtu. Podmínkou pro tento jev je, aby zesílení zpětnovazební smyčky bylo větší než 1( tzn. že signál přijímaný mikrofonem z reproduktoru je silnější než z originálního zdroje) a zároveň je signál shodný v amplitudě i fázi. Zdroj: http://www.zesilovace.cz/view.php?cisloclanku=2002121601 45 KEEFER, Jeffrey. Slideshare.net [online]. 2008 [cit. 2011‐01‐20]. What is webinar, and How we can use it?. Dostupné z WWW: .
26
Setkání v reálném čase Webinář se odehrává v reálném čase. Díky tomu, že jsou účastnící online v jeden čas, může docházet k jejich interakci.
Bezpečnost Samotný webinář můžeme zabezpečit před nechtěnými návštěvníky. Toho můžeme docílit tak, že účastníkům pošleme link, kde bude přesná adresa našeho webináře nebo vstup do webináře opatříme heslem.
U pořádání webináře nejste omezeni prostorem. Webináře můžete pořádat řádově pro stovky účastníků najednou. Přidanou hodnotou dále může být možnost pořízení okamžitého záznamu webináře a jeho zpřístupnění účastníkům či dalším zájemcům o dané téma.
Geografické omezení. Při pořádání webináře nejste omezeni geografickou polohou. Účastníci webináře, přednášející a studenti se mohou nacházet v různých částech světa.
Možnost účasti na webináři z domova.
Jednoduché sdílení souborů. Můžeme jednoduše mezi sebou sdílet multimediální obsah. Nejen powerpointové prezentace, ale i audio a video soubory či obrázky.
Lektor může otestovat znalosti studentů. Lektor může vytvořit test, který účastnicí hned vyplní. Jestliže to prostředí webináře dovolí, mohou se výsledky přenést i do LMS prostředí (např. Moodlu)
Využití interaktivních prvků. Webinář není statickou přednáškou/telekonferencí. Studenti se mohou, a měli by, se aktivně do průběhu zapojit.
Menší náklady na pořádání. Při pořádání webinářů můžete ušetřit spoustu prostředků. o náklady na pronájem přednáškového sálu; o náklady na cestovné; o náklady na pořízení techniky (počítače, projektory, papír, tužky, atd).
27
Vyžití webinářů:
Školení;
Setkání;
Prezentace;
Spolupráce;
Marketing;
Informační schůzka.
3.1.2 Nevýhody webinářů Tak, jako mají webináře mnoho výhod, mají i své nevýhody. Za největší nevýhodu můžeme považovat chybějící Face2Face kontakt, který zatím žádná technologie a nástroj nedokáže nahradit. S tímto souvisí i další často kritizovaný jev. Přednášejícímu částečně chybí zpětný kanál, takový, na jaký je zvyklý v průběhu klasické přednášky, a nemůže si tak být úplně jistý pochopením přednášeného problému. Dále může být problém v rychlosti připojení k internetu. I dnes jsou místa v České republice, která mají špatné internetové připojení. Dalším, možná nejdůležitějším, problémem jsou znalosti IT u přednášejících a studentů.
3.2 Tipy pro úspěšný webinář46 Proto, aby byl webinář úspěšný, by mělo být splněno několik podmínek. Nejdůležitější a také nejtěžší podmínkou je vybrat správnou platformu. Proto, abychom vybrali správně, měli bychom mít na paměti tyto podmínky4748: A) operační systém: ne všechny platformy fungují i na jiných systémech než Windows. Některé platformy fungují i na mobilních zařízeních jako jsou iPad či tablety se systémem Android, B) jazyk: některé platformy jsou přeloženy i do jiných jazyků než je angličtina. V českém jazyce je pouze platforma Onif, 46
KARRER, Tonny . Elearningtech.blogspot.com [online]. 5 August 2010 [cit. 2011‐03‐09]. ¨19 Tips for Effective Online Conferences : eLearning Technology. Dostupné z WWW: . 47 CharelWood eMarketing. CharelWood eMarketing [online]. c2009‐2011, 2011 [cit. 2011‐06‐06]. 10 Tips For A Successful Online Webinar. Dostupné z WWW: . 48 GUANIC, Gen. Best Practices for Webinars. Creative Nursing [online]. 2010, 16, 3, [cit. 2011‐05‐20]. Dostupný z WWW:
28
C) webkamera: musíme vzít v úvahu, kolik budeme chtít mít webkamer. Nejčastější počet je 4-6 kamer. Jsou ale platformy, které nemají možnost přenášet video, D) musíme vzít v úvahu počet účastníků, kteří budou moci být online. Počet účastníků je nejčastějším kritériem výběru systému, E) cena: musíme najít platformu, na kterou nám stačí finanční prostředky, F) záznam webináře: některé platformy umožňují nahrávat webináře, ale některé ukládají ve svém formátu a je na něj potřeba speciální přehrávač nebo kodek.
Přednášející, ale i student by se měl velmi dobře seznámit s prostředím, ve kterém bude webinář probíhat. Díky důvěrnému seznámení předem se můžeme vyhnout problémům, jak nahrát prezentaci, jak spustit webový prohlížeč, jak zapnout/vypnout chat, atd.
Slide by měly být co nejatraktivnější. Protože přednášející není ve fyzickém kontaktu s ostatními účastníky, je prezentace jedna z mála aktivit, jak přilákat a hlavně udržet jejich pozornost. Slide při webináři bychom měli opatřovat obrázky, animacemi, ale také rozmýšlet použití online nástrojů pro kreslení a zvýrazňování, které systémy pro webináře nabízejí. Naomi Karten ve své knize Presentation Skills for Technical Professionals: Achieving Excellence49 doporučuje měnit slide maximálně po dvou minutách.
Ignorujte typografická pravidla.
Zasaďte pojmy příběhu. Tak jako na běžné přednášce, můžete i na webináři využít nějakou historku, která s daným pojmem souvisí. Jen byste měli myslet, že u webináře není vidět řeč těla a mimika je též omezena na rozlišovací schopnost vaší webkamery.
Využívejte hlasování. V průběhu webináře můžete nechat studenty hlasovat o různých názorech. U většiny systémů pro pořádání webinářů můžete nastavit škálu od ANO/NE až po výběr z 8 možností.
Připravte si pití. Jako přednášející byste měl mít po ruce skleničku čisté vody. Je velká pravděpodobnost, že budete mluvit téměř po celý čas webináře.
Připravte si všechny materiály dopředu. Toto platí nejen pro online materiály, které vystavíte v systému pro pořádání webinářů, ale i pro vaše pomocné materiály (např. připravte si na stůl knížku, o které budete mluvit, ať ji můžete studentům ukázat či si připravte vytištěnou vaši prezentaci).
49
KARTEN, Naomi. Presentation Skills for Technical Professionals: Achieving Excellence. Cambridgeshire : IT Governance Publishing, 2010. 224 s. Dostupné z WWW: . ISBN 978‐1‐84928‐074‐7.
29
Domluvte se dopředu s moderátorem. Některé webináře mají kromě přednášejícího/přednášejících a studentů i moderátory. Moderátor má za úkol uvést přednášejícího, hlídat čas webináře případně pokládat otázky, které uživatelé napíši do chatovacího okna.
Počet účastníků. Proto, aby byl webinář úspěšný, je důležité zvolit maximální počet účastníků. Tento počet, pokud je to možné, by neměl přesáhnout 50 účastníků.
Délka webináře. Webinář by neměl trvat déle než 90 minut. Po více jak 90 minutách už studenti ztrácejí pozornost a je pro ně velmi únavné sledovat plochu monitoru.
Volba data. Dejte vědět o chystaném webináři včas, alespoň 3 týdny dopředu. Dále, pokud to má být webinář mezinárodní, nezvolte datum státního svátku a počítejte s případným časovým posunem
Omezte (vy)rušení. Před začátkem webináře vypněte svůj mobilní telefon, vyvěste pevnou linku, zavřete okna a dveře, ať nejste vy ani ostatní účastníci ničím vyrušováni.
Nebuďte nervózní, nemějte strach. Spousta přednášejících má strach a je nervózní, mají-li mluvit na webináři. Strach a nervozita pramení z pocitu, že nevidí svoje studenty naživo tak, jak jsou zvyklí z klasických seminářů.
Mluvte s nadšením. Získejte studenty svou řečí na svoji stranu.
Za chyby se omluvte. Omluvte za každou chybu, které nastane. Ať už jde o pozdní začátek webináře či chybějící prezentaci.
Mluvte k věci. Snažte se mluvit vždy krátce a výstižně. Čím bude vaše řeč kratší tím lépe
Odpovídejte na otázky. Snažte se na otázky, které vám studenti položí, odpovědět co nejdříve.
Poskytněte všechny materiály studentům. Dovolte, aby si studenti mohli stáhnout celé materiály, které jste na webináři použili. Případně dejte svolení k nahrání webináře a jeho další distribuci mezi studenty.
Určete délku webináře. Dejte dopředu studentům vědět, jak dlouho potrvá webinář. Jestliže začnete později, řekněte nový předběžný konec webináře.
Stanovte pravidla webináře. Přednášející by se měl připojit do webináře jako první. Nahrát všechny prezentace, dokumenty, multimediální soubory, vytvořit „uvítací obrazovku“. Dále by měl stanovit pravidla, kdy a kdo bude moci mluvit, co se bude psát do chatovacího okna, určit jazyk komunikace. 30
Proveďte výzkum před a po webináři. Před uspořádáním webináře si udělejte průzkum znalostí mezi posluchači. Díky tomuto průzkumu můžete lehce nastavit míru odbornosti webináře. Po webináři byste měli udělat další průzkum, tentokrát jak byli posluchači spokojení s průběhem webináře, s použitou platformou, přednášejícím atd. Nahrajte webinář. Nahrané webináře můžete poskytnout jak účastníkům daného webináře (ti si tak mohou daný webinář kdykoliv zopakovat), tak i naprosto nezúčastněným osobám, které může dané téma zajímat a o webináři se nemuseli dozvědět. Sledujte a následujte. Posílejte děkovné e-maily studentům, kteří se zúčastnili webináře. Těm, co se nezúčastnili, pošlete e-mail, kde jim napíšete, že vám na webináři velmi chyběli a doufáte, že se zúčastní později. Dále posílejte e-maily, ale jen pokud souhlasí, s nabídkou dalších webinářů, kterých by se mohli zúčastnit. Vylepšujte. Berte si příklady z chyb, které jste udělali, a příště se jich vyvarujte.
3.2.1 Co si připravit na webinář
V této kapitole bych chtěl uvést rozdělení prací, které by organizátor měl učinit před webinářem, které by měl dělat v průběhu webinář a které by měl po skončení webináře. Tento obsah byl vytvořen na základně zkušeností marketingové firmy Aprix Solutions50. Každá fáze by se měla předem rozdělit na dílčí činnosti. Zajištění obsahu, lidí a zabezpečení.
3.2.1.1 Před webinářem
Obsah
o Důkladně si naplánujte cíl vašeho webináře. Bude mít zaměření na vzdělávání? Marketing? Teambulding? Dále vždy se snažte při plánování dostat nejen do kůže přednášejícího, ale i studenta. Myslete, jak se bude student cítit, když bude přednášejícího jen nečinně poslouchat 3 hodiny bez možnosti interakce. o Připravte si všechny materiály dopředu. Toto platí nejen pro online materiály, které vystavíte, ale i pro vaše pomocné materiály (např. připravte 50
APRIX Solution. Slideshare.net [online]. 2011 [cit. 2011‐07‐22]. Webinar Planning and Checklist Guide. Dostupné z WWW: .
31
si na stůl knížku, o které budete mluvit, ať ji můžete studentům ukázat či si připravte vytištěnou vaši prezentaci). o Připravte si správnou prezentaci. Správná prezentace pro webinář by měla obsahovat co nejvíce obrázků a grafiky. Nenuťte účastníky číst dlouhé texty. o Připravte si otázky a kvízy, na které budou studenti v průběhu webináře odpovídat. Díky kvízům udržíte jejich pozornost a zajistíte větší interaktivitu.
Lidé
o Pozvěte na webinář svou cílovou skupinu. o Přednášející, ale i student, by se měl velmi dobře seznámit s prostředím, ve kterém bude webinář probíhat. Díky důvěrnému seznámení předem se můžeme vyhnout problémům jak nahrát prezentaci, jak spustit webový prohlížeč, jak zapnout/vypnout chat, atd. o Dejte informace o webináři na svoje webové stránky a sociální sítě. o Blogujte, tweetuje, pište na Facebook o následujícím webináři. o Pošlete uvítací e-mail všem již přihlášeným studentům (jeden e-mail 24 hodin před webinářem a další 1 hodinu před webinářem). Přednášející by se měl velmi dobře seznámit s prostředím, ve kterém bude webinář probíhat. o Domluvte se dopředu s moderátorem. Některé webináře mají kromě přednášejícího/přednášejících a studentů i moderátory. Moderátor má za úkol uvést přednášejícího, hlídat čas webináře případně pokládat otázky, které uživatelé napíši do chatovacího okna. o Vyplňte si vizitku v systému a nahrajte svoji fotografii.
Zabezpečení
o Vyberte přednášejícího. o Nacvičte si prezentaci. o Připravte si uvítací obrazovku webináře. o Celý průběh webináře si vyzkoušejte přímo v systému. o Zvolte si maximální počet účastníků webináře. Je doporučeno mít nejvýše 25 účastníků. Budete-li mít více účastníků, není již možné zaručit efektivnost celého webináře a také interakce mezi účastníky bude již velmi malá. 32
o Zvolte délku webináře. Aby byl webinář co nejefektivnější, měl by trvat 45 minut. Maximálně hodinu a půl. o Dejte vědět o chystaném webináři včas, alespoň 3 týdny dopředu. Dále, pokud to má být webinář mezinárodní, nezvolte datum státního svátku a počítejte s případným časovým posunem. o Je-li to možné, mějte náhradní PC a připojení k internetu.
3.2.1.2 Co si připravit v den/průběhu webináře
Obsah o
Zkontrolujte, jestli jste nahráli všechen obsah, a také jeho funkčnost.
o
Otestuje součásti systému (mikrofon, webkamera).
o
Pokládejte otázky studentům každých 6-10 minut.
o
Udělejte závěr webináře. Zopakujte vše důležité.
Lidé o
Pošlete hodinu před začátkem všem registrovaným e-mail. Uveďte v něm i link na místo konání a případně i heslo.
o
Jako moderátor nebuďte nervózní a nemějte strach.
o
Mluvte s nadšením. Tím získáte studenty na svou stranu.
o
Omluvte se za chyby.
o
Mluvte k věci.
Zabezpečení o
Zkontrolujte připojení k internetu.
o
Zkontrolujte PC.
o
Připravte si pití. Jako přednášející byste měl mít po ruce skleničku čisté vody. Je velká pravděpodobnost, že budete mluvit téměř po celý čas webináře.
33
3.2.1. 3 Co dělat po webináři
Obsah o
Uložte nahraný webinář na web a pošlete link účastníkům.
o
Přednášejícím dejte výsledky evaluace webináře.
Lidé o
Pošlete e-mail s linkem na záznam webináře.
o
Napište e-mail těm, co se nedostavili a zkuste zjistit důvody, proč nepřišli. Do e-mailu byste jim měli oznámit, že vám chyběli a pozvat je na příští webinář.
o
Napište na web či blog zprávu o proběhlém webináři. Díky této zprávě můžete přilákat další zájemce o webinář, případně vložte na web jen záznam webináře.
Zabezpečení o
Pošlete e-mail s linkem na záznam webináře.
3.3 Jak propagovat webinář51
Nejprve je nutné stanovit cíl našeho webináře. Cílem webináře může být propagace nového výrobku, vzdělávání účastníků nebo i výzkum spokojenosti uživatelů s výrobkem či službami firmy. Po stanovení cíle přichází nejdůležitější část přípravy webináře, samotná příprava samotného webináře a propagace. Při přípravě webináře byste měli vytvořit informace o webináři na svých webových stránkách, měli byste tuto informaci vložit i do sociálních sítí (Facebook, Twitter, LinkedIn). Jestliže máte e-mailovu databázi svých návštěvníků, pošlete jim přímo adresný e-mail, kde je na webinář pozvete. Velmi důležité je i odhadnout zájem
51
SRINIVAS, Ranganayaki . Webspacebuddy [online]. India : 2010 [cit. 2011‐04‐10]. How to Conduct a Webinar to Promote Your Sites, Products & Services. Dostupné z WWW: .
34
o náš webinář. Zájem uživatelů většinou ovlivní tyto tři faktory52. Za prvé vaše samotná kvalita vaší nabídky. Za druhé tvořivost, jak jste schopni vytvořit kvalitní webinář. Za třetí zacílení na konkrétní cílovou skupinu, která může mít o webinář zájem. Dalším důležitým prvkem je, kdy webinář uživatelům nabídnete. Statisticky je dokázané, že největší úspěch má propagovat (nejen) webinář v úterý a čtvrtek odpoledne, kdy si lidé většinou čtou své e-maily. Důležité je si zapamatovat, že nikdy nepřijdou na webinář všichni zaregistrovaní. Většinou přijde 60 % až 40 % zaregistrovaných. Pro ty uživatele, kteří se nedostaví, byste měli poslat email, kde jim pošlete odkazy na prezentace a záznam webináře. Jak jsem psal i výše, je dobré připojit i osobní poznámku, že vám velmi chyběli a těšíte se další webinář s nimi.53
3.4 Přehled systémů pro webináře V této části představím několik systémů pro webináře. Tyto systémy jsem vybral tak, abych představil několik různých pojetí, jak se dá systém pro webináře vytvářet.54
3.4.1 Gotowebinar55
Gotowebinar je výrobkem americké společnosti Citrix. Firma Citrix se specializuje na software podporující kolaboraci a ovládání PC na dálku. Kromě Gotowebinar vyvíjí i řešení gotomeeting, GoToTraining, GoToAssist. GoToWebinar je možné stáhnout na stránkách http://www.gotomeeting.com/fec/webinar. Ke stažení je nutné zadat číslo kreditní karty! Nemusíte se ale bát, první měsíc je zdarma. Kreditní karta zde funguje jen jako pojistka.
52
CharelWood eMarketing. CharelWood eMarketing [online]. c2009‐2011, 2011 [cit. 2011‐06‐06]. 10 Tips for Promoting Online Seminars. Dostupné z WWW: . 53 COSINSCHI , Eugenia . Webinare Wire [online]. June 9 2010 [cit. 2011‐06‐05]. How to Promote Your Webinar or Webcast on a Budget. Dostupné z WWW: . 54 Centre for Learning & Performance Technologies. Centre for Learning & Performance Technologies [online]. 2006‐2011 [cit. 2011‐04‐20]. Web meeting, virtual classroom and webconferencing tools. Dostupné z WWW: . 55 Citrix. GotoWebinar [online]. ©1997‐2011, 2011 [cit. 2011‐06‐05]. Dostupné z WWW: .
35
Program funguje na operačních systémech Windows a Mac OS. Celý systém je hostovaný, není možné jej tedy nainstalovat na vlastní servery.
Prostředí Jak sem napsal, je nutné stáhnout program, který je nutné nainstalovat na naše PC. Systém, na rozdíl od jiných, neběží v okně webového prohlížeče. Prostředí je poměrně intuitivní a obsahuje jak klasický chat, tak polly, nastavení mikrofonu, nastavení sdílení.
Video panel Největší slabinou tohoto řešení je absolutní absence videa. Program nepodporuje ani jednu kameru, tím pádem přednášející není vůbec vidět. Může být pouze slyšet. Firma si je této chyby vědoma a již od podzimu roku 2010 pracuje na nápravě. Bohužel stále se neví, kdy bude testování videa ukončeno a přejde do řádného užívání. Pracovní plocha Pomocí GoToWebinar se sdílí jenom konkrétní programy, či oblasti, které dopředu definujeme. Tedy i powerpointové prezentace, které chceme sdílet, musíme spustit v našem vlastním Power Pointu a ten sdílet. Stejným způsobem je nutné sdílet i webový prohlížeč. GoToWebinar umožňuje velmi lehce předat ovládání vlastního PC. Díky tomu může prezentující ovládat PC studenta.
Záznam webináře Díky absenci kamery a videa, je zaznamenán kromě dění na ploše jen audio záznam.
Přihlašování na webináře 36
Na webinářů je možné si přihlásit dopředu přes webové rozhraní, kde autor vypíše termíny dopředu. Případně přímo v programu je uveden odkaz, který přednášející může zájemcům poslat mailem, a ti se opět pomocí webového rozhraní přihlásí a připojí.
Využití pro vzdělávání Pro vzdělávání nevidím GoToWebinar jako příliš vhodnou alternativu. Hlavním argumentem je absence webkamery, která jak si myslím, by spoustě studentů ale i učitelů chyběla.
Využití Využít GoToWebinar vidím především v demonstracích softwaru zákazníkům, řešení problémů se zákazníkem (předání ovládání PC technické podpoře).
Počet uživatelů Počet uživatelů záleží na verzi, kterou si koupíme. Nejlacinější verze nabízí 100 míst, nejdražší verze až 1000 účastníků. Cena Cena se pohybuje od 99 dolarů za měsíc pro 100 účastníků až po 499 dolarů pro 1000 účastníků. Při předplacení na jeden rok je dána obvyklá sleva ve výši 20 %.
3.4.2 Webex56
Toto řešení pochází od světoznámého výrobce síťových prvků, firmy Cisco. Na zkoušku můžete použít trial verzi, která má omezení na 14 dnů na 25 účastníků. Prostředí systému je v celém anglickém jazyce včetně nápovědy. Na stránkách http://support.webex.com/support/howdoi.html je možné si prohlédnout videotutoriály (kromě angličtiny jsou v němčině, portugalštině, španělštině, francouzštině a japonštině). Prostředí
56
Cisco. Webex [online]. ©2011, 2011 [cit. 2011‐06‐05]. Dostupné z WWW: < http://www.webex.com/>.
37
Prostřední webex je intuitivní. Po pravé straně najdeme seznam přihlášených účastníků, chat apoznámky. Zbytek plochy můžeme vyplnit whiteboardem, prezentací, či sdílením multimediálních souborů. Webex také nabízí sdílení vybraných aplikací či webového prohlížeče. Toto sdílení ale neprobíhá přímo v okně jako whiteboard. Po vybrání aplikace se automaticky do dané aplikace přepneme a okno webexu se objeví ve spodní liště, kde si můžeme vybrat další akce, které chceme v aplikaci dělat. Jako jeden z mála podporuje Webex i mobilní zařízení (iPad, iPhone, BlackBery, Android, Symbian).
Video panel Video panel je pevně upevněn v pravém horním rohu programu a není možnost jej přemístit. Je možné mít připojeno současně 6 webkamer .
Pracovní plocha Na sdílené pracovní ploše je možné sdílet whiteboard, kam všichni můžou psát, kreslit. Dále se může vložit multimediální soubor, powerpointová prezentace, dokument v formátu *.DOC či *.PDF. Do všech těchto segmentů, pokud mají právo, mohou studenti psát poznámky či podtrhávat důležité pasáže.
Sdílení webu/aplikací Webex, jak jsem napsal výše, umožňuje sdílet aplikace i webový obsah. U webového obsahu si můžeme vybrat, jak chceme sdílet. Buď můžeme sdílet přímo v pracovní ploše nebo web sdílet stejně jako aplikace. Když sdílíme aplikaci nebo web, přepne se Webex přímo do aplikace a zmizí tak chat případně poznámky. Hlavní část programu se přesune do spodní lišty, kde může vybrat, jestli chceme sdílet aplikaci, jestli chceme předat prezentační práva či jestli chceme zvýraznit/ukázat kurzor. 38
Webex i při sdílení aplikací umožňuje, jako jeden z mála, dělání poznámek a kreslení. Záznam webináře Nahrávání webináře je velmi lehké a poměrně netradiční. Nahrávání spustíme kliknutím na tlačítko rekord a poté jsme vyzváni, kam chceme video uložit. Záznam se přímo ukládá na náš počítač. Nevýhodou tohoto záznamu je, že je ve vlastním formátu a je nutné používat přehrávač přímo od Cisca.
Přihlašování na webináře Přednášející nejprve vyhlásí webinář ve webovém prostředí. V tomto prostředí napíše téma webinářů, volitelně zvolí heslo pro přihlášení, určí čas a pošle e-mail zájemcům. Ti poté v emailu kliknout na odkaz a připojí se do webináře. Využití pro vzdělávání Využití pro vzdělávání vidím jako velmi dobré. V prostředí sice chybí okamžitá možnost testování či hlasování ale je možné webex propojit s některými Learning Management Systemy (např. Moodle). Využití bych ale nesměřoval jen do oblasti vzdělávání, ale myslím si, že si tento systém najde zájemce i v komerčních firmách, které chtějí propagovat své produkty online.
Počet uživatelů Počet uživatelů v základní verzi je 25. To je dostatečné číslo, pokud chceme předvádět naše produkty. Ale když chceme pořádat webinář, je to už malé číslo. Maximální počet uživatelů je 100.
Cena Cena začíná na 49 dolarech za měsíc pro 25 účastníků. Pokud chceme větší počet účastníků, cena se vyšplhá až na stovky dolarů měsíčně. 39
3.4.3 Onif57
Toto řešení vyvinula česká firma Icord. Díky tomuto je celé rozhraní dostupné v českém jazyce a můžou ho tedy ovládat i lidé bez znalosti anglického jazyka. Systém můžeme jednak hostovat u provozovatele, ale můžeme si nechat i individuální instalaci na náš server. Instalace na náš server nám může přinést několik výhod např. upravení vzhledu podle našeho přání či propojení s LMS (learning management systems).
Prostředí Systém Onif, dnes ve verzi 3, se spouští v okně prohlížeče. Nemusíte tedy stahovat žádnou externí aplikaci. Systém ovládání je velmi intuitivní a díky českému prostředí a české nápovědě i pochopitelný. Jak jsme zvyklí i u jiných programů, obsahuje i Onif sdílenou pracovní plochu, prostor na chat, místo na webkamery. Předností tohoto prostředí je možnost sdílení kurzoru. Když zapnete tuto funkci, uvidíte všechny kurzory vybraných účastníků. U každého kurzoru je napsáno jméno uživatele, abyste je lehce rozlišily.
Video panel Systém nemá omezení pro počet web kamer. Není však vhodné mít zapnutých hodně kamer najednou. Je velmi náročné na přenosovou kapacitu. Hned pod kamerami jsou velmi užitečná tlačítka pro ovládání hlasitosti vašeho mikrofonu a hlasitosti reproduktorů. Velmi oceňuji tlačítko NESLYŠÍM VÁS. Díky tomu nemusíte do chatu psát, že neslyšíte přednášejícího a jenom zmáčknete toto tlačítko.
57
iCord. Onif [online]. 2011 [cit. 2011‐06‐05]. Dostupné z WWW: < http://www.onif.cz/>.
40
Pracovní plocha Na sdílené pracovní ploše můžete sdílet s ostatními účastníky své powerpointové prezentace, dokumenty z Wordu, obrázky či soubory typu PDF. Nevýhodou u těchto formátů je dvojitá konverze, která zabere poměrně dost času (oproti jiným systémům). Konverze se provádí nejprve do formátu PDF a poté do formátu SWF. Bohužel se mi nepovedlo nahrát text ve formátu open office. Dalším omezením je maximální velikost pro sdílené soubory. Ta je nastaven na 10MB. Dále můžete využít i panel pro kreslení. Zde si můžete vybrat z nástrojů pro zvýrazňování, kreslení rukou, text, kreslení elips a obdélníků. Samozřejmostí je možnost výběru šířky čar a na výběr je i 229 barev. Na pracovní ploše dál můžete lehce sdílet multimediální soubory. Do systému je přímo implementována záložka serveru youtube.com. Díky tomu můžete lehce sdílet multimediální obsah z tohoto serveru.
Sdílení webu/aplikací Pro sdílení webových stránek a aplikací je nutné stáhnout do vašeho počítače další software. Bohužel se mi na stránkách Onif nepovedl najít odkaz na tento plugin. Z rozhovoru se zástupcem firmy mně bylo sděleno doporučení: „Pro sdílení doporučujeme další monitor.“
Záznam webináře Onif implicitně neumí udělat záznam celého webináře. Na záznam je nutné použít řešení externích firem. Díky tomu se tedy toto řešení, podle mého názoru, stává poněkud nekonkurenceschopným, protože nahrávání záznamů je standardní funkce ostatních systémů pro pořádání webinářů.
Přihlašování na webináře
41
Bohužel nikde jsem neviděl možnost dopředu vytvoření kalendáře s pořádanými akcemi. Ani v samotném systému není odkaz, kterým bych lehce mohl pozvat účastníky do místnosti, kde se pořádá webinář. Toto považuji rovněž za velkou slabinu tohoto systému.
Využití pro vzdělávání Onif nám pro vzdělávání nenabízí vůbec nic. Chybí zde jakákoliv možnost vytvářet a zadávat testy. Integrace s LMS je možná pouze u nainstalované verze.
Využití Tento systém nepovažuji pro pořádání webinářů za příliš vhodný. Jeho využití vidím spíš ve firmách pro pořádání porad uvnitř firem a při komunikaci se zákazníky či externími partnery. Chcete-li vidět tento systém nasazený v praxi, můžete navštívit městské infocentrum v Chrudimi na adrese http://www.chrudimsky.navstevnik.cz/, kde tento systém využívají pro komunikaci s turisty.
Počet uživatelů Počet uživatelů ve verzi je omezen na 100. Ve verzi 4 bude kapacita navýšena na řádově tisíce uživatelů.
Cena Můžete si vybrat, jestli chcete platit paušální poplatek (ten vám rádi pošlou na vyžádání) či jestli chcete využít možnosti předplatit si objem přenesených dat.
42
3.4.4 DimDim58
DimDim vyvinula americká společnost DimDim jako opensourcové řešení. Díky tomuto řešení si uživatelé mohou vybrat mezi hostovanou verzí, která je placená, a instalací na vlastní server, která je bezplatná. DimDim v neplacené verzi nabízí pořádat webinář pro deset účastníků s tím, že mohou mít jednu webkameru. Jestliže nám toto nevyhovuje, je možné si zaplatit verzi, která stojí dvacet dolarů na rok a obsahuje padesát účastníků, čtyři webkamery a 2GB místa pro studijní materiály. Samozřejmostí je obligátní sleva dvacet procent, jestliže předplatíme službu na jeden rok.
Prostředí Prostředí DimDim se, stejně jako Onif, spouští v okně webového prohlížeče. Díky tomu není nutné nic instalovat a stahovat. Díky tomuto řešení a portu 80 DimDim funguje téměř ve všech sítích, i firemních, kde bývá síťové připojení omezování. Z grafického hlediska je prostředí velmi intuitivní, nachází se zde všechny známé věci webová kamera, whiteboard, chat, správa uživatelů.
Video panel V DimDimu můžeme provozovat až čtyři webkamery najednou. V případě potřeby je možné někomu webkameru vypnout a předat ovládání kamery jinému uživateli. Nevýhodou video panelu je jeho pevné umístění v dolním levém okraji. Další nevýhodou je pevná velikost video panelu. Bohužel není jej možné mírně zvětšit. Zvětšit jde pouze do full screenu, ale poté není vidět nic jiného než video.
58
DimDim. DimDIM [online]. ©2010, 2010 [cit. 2011‐06‐05]. Dostupné z WWW: < http://www.dimdim.com/>.
43
Pracovní plocha Na sdílené pracovní ploše můžeme, tak, jak jsme zvyklí z jiných systémů, sdílet whiteboard, kde můžou účastníci různě spolupracovat pomocí různých kreslících nástrojů. Dále můžeme přenášet powerpointové prezentace. Dále je možné sdílet obvyklé typy souborů (PDF, doc, docx). Výhodou je přímá podpora serveru Youtube. Ta spočívá, že můžeme přímo zkopírovat adresu videa a sdílet s ostatním, není tedy nutné video stahovat a uploadovat.
Sdílení webu a aplikací Bohužel v poslední hostované verzi již není možné sdílet aplikace a ani webové stránky. V předposlední verzi toto bylo stále přístupné a velmi intuitivní.
Záznam webináře Záznam se pořizuje velmi jednoduše, stačí kliknout na tlačítko rekord, a systém se o nahrávku sám postará. Po skončení webináře se v administraci objeví zpráva, že byl vytvořen záznam. Je zde pouze omezení na 2 GB dat, jestliže máme nahráno již více materiálů, může nastat problém. Poté již můžeme video stáhnout, stahuje se ve formátu *.flv a umístit na naše webové stránky, poslat účastníkům nebo vystavit na server youtube.com
Přihlašování na webinář Na webinář je možné přihlásit se pomocí widgetu, který můžeme vystavit na našich stránkách. Dále je možné přihlásit se pomocí linku, který nám pořadatel pošle. Přihlášení na webinář může být podmíněno heslem.
Využití pro vzdělávání Využití pro vzdělávání vidím velmi dobré. DimDim jako jeden z mála systémů podporuje LMS, konkrétně Moodle. Do Moodlu je možné instalovat přímo plugin, který nám přenáší veškeré informace o webináři a účastnících. 44
Počet uživatelů Jak jsem již napsal výše, počet uživatelů je omezen ve free verzi na deset účastníků a ve verzi palcené na padesát účastníků. Což si myslím, že je dostatečné číslo pro uspořádání kvalitního webináře.
Cena Cena, jak jsem napsal výše, je dvacet dolarů. Naštěstí DimDim nabízí, kromě obvyklých deseti až dvaceti procent, i větší slevy. Mně osobně se podařilo vyjednat cenu stopadesát dolarů za rok.
Poznámka Bohužel musím napsat, že tento, podle mého názoru, nejlepší systém, skončil v lednu 2011 nabízet své služby zákazníkům. Těm co mají předplacené licence, je mohou využít do konce svého předplatného. Další objednávky však již nejsou přijímány.59
3.4.5 Elluminate60
Elluminate Live vlastní nyní americká společnost Wimba. Tato společnost mimo toho řešení vlastní, v Americe velmi populární, Learning Management Systém Blackboard. I díky tomuto je tento systém populární hlavně na univerzitách ve Spojených státech amerických. Elluminate patří mezi hostované služby, není možné jej tedy nainstalovat na vlastní server.
59
DimDim. DimDIM [online]. ©2010, 2010 [cit. 2011‐06‐05]. Dostupné z WWW: < http://www.dimdim.com/>. Blackboard. Elluminate Live! [online]. ©2011, 2011 [cit. 2011‐07‐04]. Dostupné z WWW: < http://www.elluminate.com/>. 60
45
Prostředí
Prostředí Elluminate funguje na technologii Java. Je tedy nutné nejprve Javu nainstalovat. Velikou výhodou tohoto prostředí je, že jej není nutné na počítač instalovat. Což považuji za výhodu. Poté, co klikneme na odkaz, otevře se nám okno s prostředím Elluminate. Toto prostředí je velmi klasické, obsahuje chatovací okno, sdílenou pracovní plochu, video panel ale i panel s kvízy.
Video panel
V Elluminate můžeme mít zároveň zapnuto až šest webových kamer standardního rozlišení. Video panel není pevně umístěn, což považuji za velikou výhodu před konkurenčními produkty. Každý uživatel si může přesunout video panel na místo, které mu vyhovuje. Dokonce každý uživatel si může vybrat i kvalitu videopřenosu podlé svého připojení. Velikost videopanelu je možné jednoduše změnit kliknutím na kraj okna a tažením do příslušného směru.
Pracovní plocha Na sdílené pracovní ploše můžeme sdílet powerpointové prezentace, whiteboard, kde si uživatelé mohou kreslit a psát společné zápisky. Nevýhodou tohoto systému a powerpointových prezentací je neschopnost importu celých prezentací. Prezentace se zde importují jako jednotlivé obrázky. Díky tomuto není možné využívat všechny přednosti prezentací (např. přechody mezi slidy). Na pracovní plochu je možné kromě slidů importovat i dokumentu formátu doc a obrázky formátu bmp či jpg.
Sdílení webu a aplikací V Elluminate je možné sdílet webové aplikace pomocí jednoho kliku na příslušnou ikonu a poté vybereme program, který chceme jako přednášející sdílet s účastníky. Jestliže to vyžaduje situace, je možné sdílet i pouhou část programu. Kdy si sami nastavíme velikost
46
sdílené plochy. Pro sdílení webových stránek slouží speciální webový prohlížeč, který je sdílen se všemi účastníky. Elluminate nabízí, jako jeden z mála systémů, i možnost přebrání kontroly nad počítačem jiného účastníka. Povolí-li to student, může přednášející ovládat jeho počítač.
Záznam webináře Záznam webináře se provádí jedním kliknutím na tlačítko rekord. V administraci je možné nastavit i automatické nahrávání při zapnutí systému. Délka nahrávky webináře není nijak omezena. Bohužel záznam webináře není možné stáhnout na vlastní disk či dát k dispozici na server Youtube. K dispozici je pouze link na záznam webináře, který si můžeme prohlédnout pouze online. Stažení záznamu je možné pouze za podmínky, že se zakoupí licence k softwaru Elluminate Live, který umožňuje vytváření nahrávek webinářů. V tomto softwaru je možné vytvářet nejen video záznamy (ve formátu flash), ale i audio nahrávky ve formátu mp3 či wav.
Přihlašování na webinář Na webinář je možné se přihlásit pomocí widgetu, který můžeme umístit na naše stránky nebo pomocí formuláře, na který může autor webináře upozornit například e-mailem.
Využití pro vzdělávání Elluminate, nejen díky tomu, že jej vlastní společnost Blackboard, je určen hlavně pro vzdělávací instituce. Svědčí o tom mnoho výborných referencí od Amerických ale i jiných univerzit. Jeho hlavní síla v oblasti vzdělávání je schopnost integrace do nejpoužívanějších Learning Management systémů (Moodle a Blackboard). Díky této integraci je velmi jednoduché jej využít i pro testování žáků přímo uvnitř systému a převod výsledků zpět do LMS.
47
Počet uživatelů Počet uživatelů je ve verzi Pro omezen na padesát účastníků (včetně přednášejícího), šest účastníků může mít současně zapnutou kameru a stejný počet uživatelů mikrofon. Cena Cena verze Pro je padesát dolarů za jeden měsíc. Při předplatném na jeden rok se cena snižuje na pět set dolarů.
3.5 Jak vybrat správný systém
Vybrat správný systém pro pořádání webinářů je velmi těžký a zdlouhavý úkol. Při vybírání systémů bychom měli myslet na několik pravidel, která nám mohou pomoci s výběrem.61,62,63,64,65 Cena – Ceny systémů se velmi liší. Mohou být freewarové systémy za cenu nula dolarů, ale jsou systémy, které stojí stovky dolarů měsíčně. Host/Server – Musíme si vybrat, jestli chceme službu hostovat nebo ji instalovat na vlastní server. Software – Musíme si zjistit, jestli je nutné instalovat software pro to, abychom se mohli zúčastnit webináře nebo ho pořádat. Je mnoho služeb, které instalaci vyžadují. Uživatelská přívětivost – Měli bychom si udělat uživatelské testování služby. Při tomto testování zjistíme, jak je schopná se službou pracovat cílová skupina (nejen přednášející, kteří celý webinář řídí, ale i samotní studenti). 61
Demand Media. EHow [online]. © 1999‐2011, 2011 [cit. 2011‐06‐10]. How to Choose a Webinar Service. Dostupné z WWW: . 62 Webinar Base. Webinar Base [online]. c2011 [cit. 2011‐06‐10]. How to choose a webinar service. Dostupné z WWW: . 63 HubPages. HubPages [online]. c2011 [cit. 2011‐06‐10]. How to choose a webinar service. Dostupné z WWW: . 64 SRINIVAS, Ranganayaki . Webspacebuddy [online]. India : 2010 [cit. 2011‐04‐10]. How to Conduct a Webinar to Promote Your Sites, Products & Services. Dostupné z WWW: . 65 Web Conferencing Comparison. Webconferencing [online]. c2011 [cit. 2011‐06‐12]. Doing a Webinar Software Comparison. Dostupné z WWW: .
48
Jazyk rozhraní – Některé služby na webináře jsou lokalizovány i do jiných jazyků, než je angličtina. Měli bychom zvážit, vzhledem k cílové skupině, jestli je pro ně angličtina či jiné jazyky akceptovatelné. Podpora – Měli bychom si zjistit, jakou má služba podporu. Nejen oficiální (e-mail a odpověď do 24 hodin), ale i neoficiální mezi základnou uživatelů. Počet webinářů za jednotku času – Měli bychom si uvědomit, kolik webinářů a jak často chceme pořádat. U většiny služeb není možné pořádat dva webináře v jeden čas. U některých služeb je možné i omezení počtu webinářů za jednotku času (týden, měsíc). Nahrávání a distribuce – Mnoho webinářových systémů umožňuje pořizovat z webinářů záznamy. Bohužel jsou některé záznamy ve speciálních formátech a jejich distribuce je pak mnohem obtížnější. Příkladem může být služba Webex. Pro přehrání je potřeba mít v počítači nainstalovaný speciální přehrávač. Některé systémy naopak neumožňují pořizovat žádné záznamy. Počet uživatelů – Dopředu si rozmyslete, pro kolik účastníků chcete webináře pořádat. Většina systémů nabízí verze zdarma. Tyto verze bývají omezeny maximálním počtem účastníků (v průměru pět účastník) nebo dobou trvání (většinou omezení na jednu hodinu). Počet kamer, mikrofonů – Rozmyslete se kolik webkamer budete chtít využívat. Měli byste myslet, že počet kamer a mikrofonů by měl být větší, než počet přednášejících. Počítáte-li se čtyřmi přednášejícími, tak počet kamer by měl být alespoň šest. Sdílená pracovní plocha – Rozmyslete si, jestli chcete sdílet pracovní plochu mezi přednášejícím a studenty. Je několik systémů, které potřebují ke sdílení pracovní plochy dva monitory. Na jednom monitoru musí běžet software pro webinář a na druhém sdílený software. Rychlost připojení – Zjistěte si, jakou rychlost připojení mají vaši přednášející a potencionální studenti. Integrace s LMS - Dopředu si rozmyslete, jestli chcete systém na webináře integrovat do LMS. Ne všechny LMS podporují. Trial verze – Vyzkoušejte si systém na webináře na vlastní kůži. Většina společností nabízí trial verze minimálně na čtrnáct dní bez jakýchkoliv omezení. 49
Platforma – Zjistěte si, na jakých systémech webináře fungují. Většina funguje bezchybně na systémech založených na platformě MS Windows, některé podporují i Linux. Některé systémy dokonce podporují i mobilní platformy (iPad či tablety Android).
Podle těchto kriterií jsem se snažil vybrat ten nejsprávnější systém pro Kabinet informačních studií a knihovnictví pro projekt webinare.knihovna.cz. Nejlépe v těchto kritériích obstál systém DimDim. DimDim předčil ostatní konkurenty především cenou. Za cenu 25 dolarů měsíčně konkurence žádný výrobek nenabízela a dodnes nenabízí (nakonec cena klesla za první rok na sto padesát dolarů). Další výhodou DimDim je možnost výběru mezi hostovanou verzí a instalací na vlastní server. Díky tomu, že se jedná o Open Source řešení, je tato instalace zdarma. Bohužel na webu se nachází posledně verze z roku 200966, tím pádem je vidět, že se práce na tomto projektu již zastavili. Nezanedbatelnou výhodu DimDim je jeho integrace do okna webového prohlížeče. Díky tomu není nutné instalovat žádný speciální software. DimDim dále umožňuje velmi jednoduché nahrávání a distribuci záznamů z webináře. Nahrávání se provádí přímo v systému a záznam je možné okamžitě po ukončení nahrávání dále distribuovat. Výhodou záznamu je, že je v klasickém videoformátu a není nutné jej dále konvertovat nebo používat speciální přehrávač. DimDim dále umožňuje velmi jednoduché sdílení pracovní plochy mezi přednášejícím a studenty. Posledním velikou výhodou je jeho integrace do největších Learning Management Systémů jako jsou Blackboard a na Masarykově univerzitě používaný Moodle. Díky této integraci je možné ještě více zefektivnit e-learningové kurzy. Bohužel na začátku roku 2011 byl můj jasný favorit (a již zakoupený systém) odkoupen konkurenční firmou, která rozhodla v nepokračování projektu DimDim a jeho zastavení. Díky tomuto rozhodnutí jsem byl nucen vybrat systém jiný, který bude nejlépe vyhovovat projektu webinare.knihovna.cz. Po dlouhém testování různých systémů jsem vybral řešení od firmy Elluminate. Toto řešení se nabízelo jako nejlepší alternativa pro potřeby projektu. Hlavní důraz jsem kladl především na funkčnost systému, uživatelskou přívětivost, cenu a po zkušenosti s DimDim i na velikost firmy, aby projekt nehrozila další fúze firem. 66
Zdroj: http://sourceforge.net/
50
Řešení od firmy Elluminate sice v některých kritériích zaostává za řešením od firmy DimDim, ale domnívám se, že je to velmi dobré a pro potřeby projektu webinare.knihovna.cz i vhodné řešení. Elluminate ztrácí na DimDim především cenou. Cena Elluminate, nejlevnější verze, je padesát dolarů měsíčně, což je dvakrát více než cena DimDim. Ale v dalších oblastech na DimDim v žádném případě neztrácí a dá se říci, že DimDim a ostatní konkurenty překonává. Hlavním důvodem, proč jsem se rozhodl pro řešení Elluminate, bylo jeho velké nasazení na amerických vysokých školách a jeho pozitivní hodnocení americkými učiteli a studenty. Chtěl bych doplnit, že pro mě bylo důležité vybrat systém primárně určený pro vzdělávání, jestliže bych vybíral systém pro komerční firmu, která by webinář využívala k marketingovým účelům, vybral bych systém Webex.
3.6 Shrnutí kapitoly V této kapitole jsem nejprve popsal hardwarové a softwarové vybavení, které je nutné mít pro účast na webináři. Dále jsem se snažil vysvětlit výhody a objasnit i některé nevýhody webinářů. Dále jsem pokračoval v sestavení tipů pro úspěšný webinář. V těchto tipech najdete mnoho cenných rad od mnoha světových odborníků na webináře. V další části jsem se již věnoval samotným systémům pro webináře. Představil jsem několik typických příkladů systémů, které jsou v současné době na trhu. U každého systému jsem vypsal jeho kladné a stinné stránky a možnosti využití. V další části můžete najít tipy, jak si vybrat správný systém pro webináře. Díky těmto tipům se můžete velmi rychle zorientovat a vybrat si ten správný systém pro vaše účely.
51
4 Jak pracovat s programem Elluminate67,68,69 V této kapitole detailně popíšu, jak pracovat s vybraným systémem na webináře. V předchozí kapitole jsem napsal, že jsem pro potřeby Kabinetu informačních studií a knihovnictví vybral systém Elluminate.
V níže přiloženém obrázku vidíte úvodní obrazovku systému. Pro lepší orientaci jsem základní obrazovku rozdělil na čtyři menší útvary.
1) 2) 3) 4)
Správa uživatelů Textový chat Správa audio nastavení Whiteboard
67 FREDRICK, Kathy. Weaving Your Virtual Seminar: Create a Webinar. Library 2.0+. 2011, XXVII, 5, s. 39‐41. 68
Blackboard. Elluminate Live! [online]. ©2011, 2011 [cit. 2011‐07‐04]. Dostupné z WWW: < http://www.elluminate.com/>. 69 Kwase‐kwaza [online]. 2011 [cit. 2011‐05‐04]. A good practice guide to using Elluminate Live to support teaching, learnign and assessment, co‐operative working and conferences. Dostupné z WWW: .
52
1. Správa uživatelů
V tomto okně můžete spravovat veškerá práva připojených účastníků. Zobrazuje se zde jejich jméno, práva, emoce. U jména může být v závorce poznámka Moderator. Moderátor má nejvyšší práva, moderátorská práva by měl mít vždy přednášející. U tohoto systému není počet moderátorů nijak omezen. Jestliže je někdo již moderátorem, může sám o své vůli jmenovat dalšího člověka moderátorem. Stačí kliknout levým tlačítkem myši na jméno dotyčného a přidat mu práva. Nezávisle na tom, jestli je někdo moderátorem, můžete studentům přidávat a odebírat právo k diskuzi (mikrofonu), ikonka můžete přidat právo ke kameře, ikonka
. Dále jim
. Zde bych chtěl zdůraznit, že se jedná o přenos
od studenta. Na tom, jestli vidí přednášejícího, nemá tato ikona vliv. Vedle ikonky kamery najdeme ikonku pro psaný chat
. Zapntím/vypnutím této ikony můžeme zakázat psanou
diskuzi mezi studenty. Já ji nedoporučuji vypínat, protože chat je jediný kanál, prostřednictívm kterého mohou studenti říct, že vás nevidí nebo neslyší. Další ikonka umožňuje přenášet sdílenou obrazovku
. Poslední ikonou
můžeme vypnout nástroje
pro kreslení a kolaboraci na sdílené pracovní ploše. Osobně doporučuji tuto funkci mít vypnutou. Díky vypnutí je celé prostředí mnohem přehlednější a neodvádí od studentů pozornost. Všechny tyto funkce můžeme vypínat hromadně tak, že klikneme v prvním řádku na příslušnou ikonu. Nebo můžeme vypnout funkci jednotlivým uživatelům. To provedeme nakliknutím na ikonu u daného uživatele. V tomto okně se v levém dolním rohu nachází ikony pro vyjádření emocí. Účastníci mohou vyjádřit jednoduše emoce kliknutím na danou ikonu. Jejich stav se pak objeví u jejich jména. Dále se zde nachází ikona zvednuté ruky
. Kliknutím na tuto ruku se student
přihlásí a jeho stav se opět objeví u jeho jména.
2.
Textový chat
V tomto okně probíhá v průběhu webináře textový chat, jestliže ho povolíme. Jak jsem napsal výše, chat je dobré využívat pro psaní technických problémů, které nastanou v průběhu webináře. Dále jej je možné využít pro komunikaci mezi přednášejícími, protože je zde podporován i soukromý chat. Soukromý chat může probíhat mezi moderátory nebo mezi
53
moderátorem a určitou osobou. Textový chat je možné poté uložit a přiložit jako studijní materiál.
3. Správa audio nastavení
V tomto okně si můžete jednoduše změnit svoje audio nastavení při webináře. Můžete zde zapnout/vypnout svůj mikrofon a nastavit jeho intenzitu. Případně je zde možné nastavit telefoní číslo a heslo do telekonference.
4. Whiteboard
Největší část systému, celou pravou stranu, zabírá whiteboard. Do whiteboardu můžeme umístit naše předem připravené prezentace v MS Power Point nebo můžeme použít prázdný „bílý list“, na který můžeme psát a krestlit jako na školní tabuli. Ke psaní a zvýraznění jednotlivých částí nám slouží levý sloupec, který se nachází vlevo do whiteboardu. Detail je vidět na následujícím obrázku.
Obrázek č.3 prostředí Elluminate
54
5 Webinare.knihovna.cz V této praktické části bych rád představil projekt webinare.knihovna.cz . Tento projekt je součástí velkého portálu knihovna.cz, který zakoupil Kabinet informačních studií a knihovnictví v roce 2010. Tento projekt, jak vyplyne z dalších kapitol, se soustřeďuje na vybudování webového portálu, kde uživatelé najdou cenné informace o webinářích. Tyto informace nejsou jen teoretického charakteru, ale uživatelé zde najdou i konkrétní webináře, které tento portál pořádá. Dále jsou v této části magisterské práce popsány konkurenční projekty, rizika, které souvisejí s tímto projektem, návrhy konkrétních webinářů, které se mohou implementovat do výuky Kabinetu informačních studií a knihovnictví.
5.1 Představení projektu webinare.knihovna.cz
Projekt webinare.knihovna.cz jako součást portálu knihovna.cz si klade za cíl vybudovat webový portál, který rozšíří povědomí o pojmu webinář, jeho aplikaci ve vzdělávání a vybuduje místo pro sdílení znalostí a zkušeností s webináři na jednom centralizovaném místě na českém webu. Na tomto portále najdou uživatelé informace nejen o tom co je to webinář, ale i praktické rady a doporučení jak webináře pořádat, jaký systém pro webináře vybrat a jak. Dále zde naleznou i pozvánky na webináře, které tento projekt pořádá. Ti, kteří by si chtěli proběhlý webinář zopakovat, zde najdou záznamy již proběhlých webinářů. Veškeré webináře a záznamy webinářů pořádané tímto projektem jsou pro uživatele zdarma.
5.1.1 Projekt knihovna.cz
Portál knihovna.cz je zaměřený na budování a posílení spolupráce knihoven a akademických pracovišť při rozvoji oboru Informační studia a knihovnictví skrze moderní informační a komunikační technologii. Primární snahou je usnadnit sdílení a transfer znalostí z různých prostředí a umožnit 55
knihovníkům, informačním specialistům, studentům a pedagogům horizontální prostupnost elektronických výukových materiálů.70 Celý portál knihovna.cz se bude skládat z těchto subportálů: autorskepravo.knihovna.cz – portál o autorském právu bezbariérova.knihovna.cz – portál o práci s uživateli se specifickými potřebami clanky.knihovna.cz – portál s agregovanými články z odborných zdrojů ctenarstvi.knihovna.cz – portál o čtenářství digitalni.knihovna.cz – digitální knihovna oboru Informační věda a knihovnictví komunitni.knihovna.cz – portál o studiu komunit kurzy.knihovna.cz – portál o e-learningu nastroje. .knihovna.cz – předmětový katalog webových nástrojů virtualni.knihovna.cz – portál o využívání Second Life vyzkumy.knihovna.cz – portál o výzkumech v oblasti Informační vědy webovky.knihovna.cz – stránky zaměřené na poskytování podpory při vytváření webových stránek knihoven wiki.knihovna.cz – portál pro sdílení studijních materiálů
5.2 Logo projektu
Logo projektu webinare.knihovna.cz vychází z jednotného loga knihovna.cz, kde základním stavebním prkem je písmeno w. Jednotlivá w jsou tvořena dvěmi stylizovanými otevřenými knihami. Knihy fungují jako variabilní systém, který lze přestavovat a přeskupovat, podobně jako leporelo nebo skládačku. Toho se využívá při tvorbě dalších variant loga.
70
Časopis knihovna
56
Varianta www, kdy jsou všechny 3 prvky vedle sebe (jako v zápisu webové adresy) by byla ve spojení s textem příliš dlouhá a nepraktická. Proto základní logo knihovna.cz tvoří tři w nad sebou, čímž vzniká „sloup”, který připomíná regály knihovny, police, úložný systém. Barvy loga jsou zvolené tak, aby odpovídaly podstatě loga. Proto to jsou jak barvy chladné (modrá – technologie, fialová – vývoj, změna), tak živé teplé barvy (jasná zelená – život, růst).71
Obrázek č.4 Logo projektu webinare.knihovna.cz
5.3 Konkurenční projekty v České republice Projekt webinare.knihovna.cz má z hlediska produktu několik konkurentů. Produkt, který tento projekt nabízí, není ojedinělý v celosvětovém měřítku, ale ani v rámci České republiky. Konkurenty tohoto projektu jsou projekty webinare.cz, videokonzultace.cz a schoolnet.cz. Všechny tyto projekty zde uvádím, i když jsi sem vědom, že tyto projekty mají jinou cílovou skupinu a tím pádem i úplně jiné zaměření.
www.Webinare.cz72
Webinare.cz je nejstarší český webový portál, který se věnuje problematice webinářů. Tento portál cílí především na privátní sféru. Pro privátní sféru dělá pravidelně webináře, které se věnují problematice daňové politiky a managementu. Dále se na tomto portálu dají nalézt i webináře o tom, jak webináře pořádat (cena tohoto webináře je kolem třech tisíc korun). Problematice školního vzdělávání se tento portál téměř nevěnuje. Nenajdeme zde žádné školní zařízení, které by prostřednictvím tohoto portálu pořádalo své vlastní webináře. Neznalý uživatel zde najde i mnoho informací o tom, co to webináře jsou, jaké jsou jejich výhody a také si může prostřednictvím tohoto serveru systém zakoupit a sám jej provozovat. 71 72
Logomanuál Knihovna.cz. Logomanuál Knihovna.cz. [s.l.] : Petra Pohlova, 2010. 12 s. Webinare.cz. Webinare.cz [online]. c2011 [cit. 2011‐07‐10]. Dostupné z WWW: <www.webinare.cz>.
57
Dále tento portál nabízí možnost pronájmu či koupě systému pro webináře. Díky této nabídce mohou firmy či jednotlivci pořádat vlastní webináře. Bohužel však na svých stránkách nemají uvedeno, o jaký systém se jedná (dříve to byl systém DimDim).
www.Videokonzultace.cz
Projekt videokonzultace pracuje na principu objednání služby na míru, „webinar on demand“. Zde si zákazník vybere svého učitele/konzultanta a u něj webinář/konzultaci absolvuje. Výhoda tohoto systému je, že webinář je ušit přímo na míru danému objednavateli a je zde velmi dobrá interakce, z důvodu účastni jen jednoho přednášejícího a studenta. Citace z webu videokonzultace.cz „Návštěvník portálu si vybere z daného oboru (IT, psychiatrie, pedagogika, výuka cizích jazyků, školství - odborné konzultace učitelů nebo doučování studentů, atd.), který ho zajímá, resp. v kterém potřebuje poradit a konzultant mu tyto otázky zodpoví. Videokonzultace umožňují obousměrný přenos zvuku, obousměrný přenos textových zpráv a datových souborů (formáty PDF a zip) a dále jednosměrný přenos videa (směrem k zákazníkovi, tzn. .že zákazník vidí svého konzultanta, konzultant zákazníka nikoliv). K samotné komunikaci, resp. k videokonzultaci si nebudete muset na svém PC nic instalovat, postačí Vám jen standardní přehrávač Adobe Flash Player“73 Velikou nevýhodu tohoto portálu spatřuji v nekonzistentní kvalitě, výběru konzultantů. Mezi konzultanty najdeme i studenty, kteří nemusejí mít veliké zkušenosti v oboru.
www.Schoolnet.cz
Projekt schoolnet.cz je úzce spjat s firmou Onif, jejíž řešení také pro své potřeby využívá. Pro potřeby lektora nabízí tento server zajímavou nabídku. Za 990 korun na tři měsíce si můžete pronajmout virtuální prostor, ve kterém si můžete uspořádat vlastní webináře. Schoolnet.cz je vůbec první projekt zaměřující se na online výuku74.
73
Videokonzultace.cz. Videokonzultace.cz [online]. 2010‐05‐20 [cit. 2011‐06‐22]. Popis. Dostupné z WWW: . 74 iCord. Schoolnet.cz [online]. © 2010 [cit. 2011‐06‐22]. O Schoolnetu. Dostupné z WWW: .
58
Jak je z výčtu vidět, žádný se nevěnuje přímo podpoře vysokoškolskému vzdělávání. Nejblíže projektu webinare.knihovna.cz je projekt schoolnet.cz, který ale cílí na jinou cílovou skupinu, základní a střední školství. Z tohoto je jasně patrné, že tento projekt ¨je na českém území unikátní.
5.4 Cílová skupina Cílová skupina je skupina, která svým životním stylem (spotřebou, jednáním, životními cíli a normami, prostředím, v němž se pohybuje apod.), svým názorovým zaměřením a konkrétními preferencemi je vstřícná nabízenému zboží nebo službám. Na cílové skupiny je zaměřeno úsilí ovlivnit jejich chování ve směru konkrétní reálné spotřeby. Pro určení konkrétní cílové skupiny je důležité chování příslušníků skupiny ve vztahu k nabídce zboží a služeb a nikoliv obecné rozlišující znaky. Cílové skupiny mohou mít dvojí podobu. Jednak jsou to reálné sociální skupiny, kde je jednání člověka formováno skupinovými požadavky na chování (národ, mládež, odborově organizovaní zaměstnanci). Druhou skupinou je seskupení jedinců, kteří nejsou sociální skupinou s bezprostředním vlivem na chování, ale jsou zde výrazné charakteristiky a ty ukazují na obdobné motivace a jednání lidí.75 Hlavní cílové skupiny projektu webinare.knihovna.cz: Učitelé z Kabinetu informačních studií a knihovnictví
Jedná se odborníky z oblasti informační a knihovnické vědy. Tito odborníci mohou díky webinářům předávat své zkušenosti mnohem širší veřejnosti než jen svým studentům. Dále mohou webináře implementovat do své výuky a nabídnout účast na svých přednáškách i studentům kombinovaného studia, kteří by se jinak na danou přednášku nemohli dostavit. Tuto cílovou skupinu jsem oslovil začátkem jarního semestru 2011. Při této prezentaci jsem všem členům kabinetu předvedl prostředí systému a nástroje, které je možné při výuce používat.
75
HUBINKOVÁ, Zuzana, et al. Psychologie a sociologie ekonomického chování. 3.,aktualizované, doplněné a prapracované vydání. Praha : Grada Publishing, 2008. 280 s. ISBN 978‐80‐247‐1593‐3.
59
Studenti Kabinetu informačních studií a knihovnictví
Pod Kabinetem informačních studií a knihovnictví studují nejen prezenční, ale i kombinovaní studenti. Veliký přínos webinářů je pro studenty kombinované formy, kteří se díky tomu mohou zúčastnit osobně přednášek či konzultací, kterých by se jinak nemohli zúčastnit. Výhodou pro všechny studenty je pak možnost nahrát webinář, který si pak mohou kdykoliv zopakovat. Oslovení této cílové skupiny probíhá pomocí sociálních sítí, osobního kontaktu a portálu webinare.knihovna.cz Odborná knihovnická veřejnost Jedná se o odborníky z oboru, kteří neučí pod Kabinetem informačních studií a knihovnictví. Tito lidé mohou díky webinářům oslovit mnohem širší publikum a předat tak své myšlenky veřejnosti. Oslovení této cílové skupiny probíhá pomocí sociálních sítí či odborných časopisů.
5.5 Popis portálu webinare.knihovna.cz Pro vybudování portálu jsem vybral redakční systém Joomla, v té době ve verzi 1.5. Pro tento výběr jsem se rozhodl, protože tento systém je rychlý, přehledný, pro administrátora jednoduchý (důležitý parametr při změně administrátora projektu) a je šířen pod GNU76 licencí (všeobecná veřejná licence). I díky této licenci existují na celém světě stovky programátorů, kteří programují doplňky pro tento systém. Díky těmto doprogramovatelným doplňkům se stává práce s tímto systémem daleko efektivnější a efektnější. Další nespornou výhodou, která zjednodušila výběr, je to, že většina projektů, které sídlí na doméně knihovna.cz používá tento systém a je tedy možnost spolupráce v případě problémů. Pro grafické rozdělení prvků portálu jsem použil placenou šablonu Synapse od firmy RocketTheme77. Tato šablona vyniká svou grafickou jednoduchostí a přehledností. Bohužel jsem po čase užívání zjistil, že nevyhovuje přesně mým grafickým představám. Proto jsem byl 76
Root.cz [online]. 2010 [cit. 2011‐06‐22]. GNU General Public License (verze 2). Dostupné z WWW: < http://www.root.cz/specialy/licence/gnu‐general‐public‐license‐verze‐2>. 77 www.RockteTheme.com
60
nucen ji graficky upravit. Úprava spočívala v předělání barevné šablony. Barvy jsem zvolil tak, aby přesně odpovídaly projektu knihovna.cz a jeho grafickému manuálu. Velkou pozornost jsem dal také na předepsané barevné pozadí loga a jeho odsazení od okraje webové stránky. Pro účely registrace na webináře jsem instaloval opět placený modul Ohanah78. Díky tomuto modulu je možné velmi rychle a jednoduše vkládat na portál informace o nastávajících webinářích, které bude tento portál pořádat. Tyto informace se na portále mohou objevit jednak v kalendáři nebo ve widgetech79 na levé straně webu. Výhodou tohoto modulu pro návštěvníky stránek je jich okamžitá informovanost o chystaném webináři. U každého webináře vidí návštěvník jeho téma, časový rozsah (od kdy do kdy se koná) a informace o přednášejícím. Dále zde návštěvník vidí tlačítko přihlásit. Jestliže na něj klikne, je okamžitě na webinář zaregistrován. U tohoto tlačítka je dále vidět, kolik ještě zbývá volných míst na daný webinář. Díky tomu se nemůže stát, že by se na webinář přihlásilo více lidí, než je kapacita systému (v našem případě je maximální kapacita padesát účastníků). Osobně navrhuji nechávat maximální počet účastníků na třicet osob. Dále je zde možné povolit samostatné odhlašování na již přihlášený webinář či nastavit nejzazší termín registrace. Zde doporučuji nastavit nejzazší termín dvacet čtyři hodin před konáním události, protože, jak jsem napsal v předchozích kapitolách, je dobré kontaktovat účastníky prvním e-mailem již dvacet čtyři hodin před začátkem akce. Volitelně můžeme v tomto modulu nastavit i místo události (ta se poté může ukázat přímo v google maps) nebo je možné nastavit cenu za daný webinář, kterou musí účastník nejdříve zaplatit. V administračním prostředí je poté již pro administrátora nebo pověřenou osobu velmi lehké najít přihlášené uživatele na daný webinář a poslat jim instrukce o webináři. Tyto instrukce obsahují místo konání (webový odkaz, na který kliknou80), informace o tématu webináře, hardwarové požadavky (jestliže přednášející požaduje webovou kameru a mikrofon), informace o přednášejícím, odkaz na stránku, kde si mohou otestovat svůj počítač, jestli obsahuje software Java a kontaktní e-mail, na který mají napsat v případě jakýkoliv problémů. 78
www.ohanah.com Neboli widgety, kterými lze rozšířit a obohatit webové stránky. Někdy se jim také říká: gadget, badge, module, webjit, capsule, snippet, mini nebo flake. S jejich pomocí lze na internetové stránky přidávat užitečná rozšíření nejrůznějších webových služeb (Facebook, Google, MySpace apod.). Pro tvorbu webových widgetů se nejčastěji používají technologie jako je DHTML, Flash nebo JavaScript. Zdroj: http://www.symbio.cz/slovnik/widget.html 80 Dopročuji využívat službu byt.li a do názvu odkazu napsat téma webináře 79
61
Odkaz na Java test je nutný, protože systém Elluminate běží právě na této platformě. Po skočení webináře se opět napíše mail všem přihlášeným účastníkům. Těm, co se webináře zúčastnili, se poděkuje za účast a připojí odkaz se záznamem webináře. Těm, co se webináře nezúčastnili, se napíše osobní e-mail, že všem chyběla jejich účast a zeptáme se, proč se webináře nezúčastnili.
Registrace na portál Jestliže se chtějí návštěvníci webu zúčastnit webináře, které pořádá portál webinare.knihovna.cz, je nutné, aby se předem na portál registrovali. Registrační formulář se nachází hned na úvodní straně v pravém sloupci. Po kliknutí na registraci musí uživatel zadat své jméno, uživatelské jméno, platný e-mail a heslo. Poté přijde uživateli do e-mailové schránky zpráva s aktivačním kódem, na který musí kliknout, aby se účet stal aktivním. Jestliže na něj uživatel klikne, stává se registrovaným uživatelem a může se registrovat na webináře.
Portál webinare.knihovna.cz a sociální sítě Protože sociální sítě jsou dnešním fenoménem, nemohl jsem nezabudovat jejich implementaci ani do portálu webinare.knihovna.cz. Pro začátek jsem se rozhodl implantovat do portálu pouze sociální síť Facebook. Rozhodl jsem se pro Facebook, protože je to v České republice nejrozšířenější sociální sít s více jak třemi miliony uživatelů.81,82 Implementace do portálu proběhla pomocí widgetu, který se nachází v levé části webu. Na tomto widgetu vidí návštěvníci fanoušky, které tento portál má a poslední aktivitu, která na Facebooku proběhla. Ti, kteří by se chtěli stát fanoušky, mohou jen na widget kliknout a hned se mohou stát fanoušky projektu. Webinare.knihovna.cz na Facebooku
81
HEJL, Zdeněk. Magazín Portiscio [online]. 6.1.2011 [cit. 2011‐07‐20]. Počet uživatelů Facebooku 2011. Dostupné z WWW: . 82 Podle webu http://www.checkfacebook.com/ je k 31.červenci 2011 celkem 3 338 920 českých uživatelů
62
Projektu jsem na sociální síti Facebook zřídil vlastní fan page83. Na této stránce mohou lidé spolu komunikovat, sdílet své zážitky s webináři, ptát se, co je o webinářích zajímá, atd. Dále se zde objevují informace o chystaných webinářích a odkazy na záznamy již proběhlých webinářů. Webinare.knihovna.cz a jiné sociální sítě Do budoucna plánuji rozšířit projekt i na jiné sociální sítě. V nejbližší době se jedná především o Twitter. Na Twitter jsem zatím s projektem neexpandoval, protože jeho česká komunita je zatím malá (něco přes čtyřicet tisíc uživatelů84), ale stále roste. Na Twitteru uživatelé poté najdou hlavně informace o budoucích a již proběhlých webinářích.
Další nabízené webináře
Pro zvýšení atraktivnosti webu a přilákání dalších uživatelů mimo cílovou skupinu, jsem se rozhodl vložit na web kalendář s vyznačenými webináři, které pořádá learncentral.org. Learncentral.org je sociální síť, která se snaží integrovat nejnovější online vzdělávací nástroje a technologie v osobním rozhraní uživatelů. V souladu se současnými trendy v přijímání konvergentních technologií ve vzdělávání může LearnCentral sloužit také pro interakci s uživatelem prostřednictvím virtuální třídy Ellumiante Live. Tato virtuální třída poskytuje inovativní a flexibilní možnosti pro zapojení se všemi zúčastněnými stranami. Elluminate Live! poskytuje LearnCenral své zaměstnance a výzkumníky, aby mohli spolupracovat.85 Díky vložení tohoto kalendáře, se uživatelé portálu dostávají k informacím o stovkách webinářů, které tato společnost pořádá. Většina těchto webinářů je zdarma. Tyto webináře bývají na různorodá témata namátkou: pedagogika, psychologie, nové technologie, atd. Nevýhodou pro uživatele portálu webinare.knihovna.cz je nutnost registrace na tento portál.
83
Definice Fan page podle časopisu webžurnál „měla by podporovat nějakou aktivitu, známou osobnost apod. a nám jde samozřejmě o propagaci byznysu, i když se Fan Page běžně používá…jedná se pochopitelně o byznys, konkrétně využití pro internetový marketing.“ 84 DOČEKAL, Daniel. Just it [online]. 12/07/2011 [cit. 2011‐07‐31]. Český twitter má 40 196 účtů. Dostupné z WWW: . 85 Learncentral. Learncentral.org [online]. 2011 [cit. 2011‐06‐31]. Welcome to LearnCentral!. Dostupné z WWW: .
63
5.6 Implementace webinářů do výuky Kabinetu informačních studií a knihovnictví Důležitou součástí projektu webinare.knihovna.cz je implementace webinářů do výuky Kabinetu informačních studií a knihovnictví (dále jen KISK). Rozhodl jsem se vybrat několik témat, která se již na KISK vyučují a která jsou vhodná pro výuku v elektronickém prostředí. Vybraná témata jsou tato:
Vyhledávání na internetu,
Katalogizace,
Počítačová gramotnost,
Digitální knihovny,
Blok expertů,
Vyhledávání na internetu V tomto tématu se využije především nástroj sdílení webu. Přednášející ukazuje na svém počítači různé webové vyhledávače a katalogy a jak je v nich možné vyhledávat. Dále může přednášející využít okamžitého testování žáků, když jim zadá test na probírané téma, případně „vyvolá“ studenta, který předvede ostatním, jak vyhledat zadanou informaci (toto se může provést pouze, dostane-li student potřebná práva, jinak ostatní nevidí, kdo a co právě dělá). Samozřejmostí je zodpovídání dotazů studentů v průběhu celého webináře (dotazy mohou být jak písemné v chatovacím okně , tak mluvené, jestliže student má mikrofon a přednášející dovolí mikrofony studentům používat). Přidanou hodnotou tohoto semináře pořízení záznamu a jeho možné si zopakování studenty kdykoliv v průběhu semestru.
Katalogizace
V tomto tématu se studenti naučí, případně si rozšíří znalosti z oblasti katalogizace. Zde se využije především nástroj whiteboard, kde přednášející má připravené slidy se svou prezentací. Po prezentaci přednášející předvede katalogizaci přímo ve svém počítači studentům. Přednášející opět může zodpovídat dotazy v průběhu celého webináře a pořídit také záznam, který si studenti mohou kdykoliv pustit a zopakovat si látku. 64
Počítačová gramotnost V tomto tématu by měl přednášející využít veškerých prostředků, které systémy pro webináře nabízejí (whiteboard, testování, sdílení aplikací, sdílení webu, kooperace mezi studenty, atd.). Zde by se nemělo jednat jen o jeden webinář, ale celý cyklus webinářů. Nejprve je nutné zjistit u studentů, jaké mají vstupní znalosti o PC a tomu přizpůsobit výuku. Poté by měly následovat přednášky, kde se studentům promítnou slidy a na ně by měly následovat praktické ukázky do přednášejícího. To celé by mělo být zakončeno buď testem, kde by studenti psali své odpovědi nebo vybírali možné odpovědi z předem připravených odpovědí. Toto téma považuji za jedno z nejstěžejnějších, protože počítačová gramotnost je velmi nízká v celé české společnosti, je možné ji tak pomocí webinářů velmi lehce rozšířit. Na tyto webináře mohou lákat knihovny své uživatele, případně jim dávat odkazy na uložené záznamy webinářů.
Digitální knihovny V tomto tématu by měl přednášející využít opět whiteboard, pro promítnutí slidů. Dále je zde dobré využít sdíleného webového prohlížeče, kde přednášející může ukázat úspěšné projekty digitálních knihoven a tak je lépe studentům představit. Na konci je možné opět studenty vyzkoušet za pomocí testu.
Blok expertů Toto téma není zcela uzpůsobené z toho důvodu, aby bylo šířeno mezi studenty pomocí systému pro webináře. Ale já se domnívám, že jej lze využívat velmi efektivně a pro dobro jak přednášejících, tak studentů. Toto téma vyžaduje největší přípravu pro technické zázemí, je nutné do přednáškové místnosti umístit kameru či webkameru a mikrofon. Pomocí těchto zařízení by byl snímán obraz a zvuk přednášejícího. Dále by bylo nutné zabezpečit dopředu slidy přednášky. Tyto slidy by poté musela předem určená osoba posouvat vpřed, tak jak by se přednáška odvíjela dopředu. Tato osoba by poté přednášejícímu tlumočila dotazy studentů, které by pokládali pomocí chatu přednášejícímu. Zde by bylo dobré navázat
65
spolupráci s týmem InHD86, který zprostředkovává záznamy z přednášek a má i vybavení pro nahrávání a pořizování záznamů. Od jarního semestru 2011 dokonce dělá online streamy přednášek. Domnívám se, že napojení online streamu by přineslo velkou přidanou hodnotu studentům, kteří by z pohodlí domova viděli kompletní přednášku i se slidy a obrazovým výstupem přednášejícího.
5.7 Rizika projektu webinare.knihovna.cz Pojem riziko je definován různě, původně toto slovo pochází údajně ze 17. století, kdy se objevilo v souvislosti s lodní plavbou. Výraz „risico“ v italštině označoval úskalí, kterému se museli mořeplavci vyhnout. Dále se tím vyjadřovalo „vystavení nepříznivým okolnostem. Starší encyklopedie vysvětlují tento pojem jako odvahu či nebezpečí, případně to, že „riskovat“ znamená odvážit se něčeho. Teprve později se objevuje i význam ve smyslu možné ztráty. Dnes se rizikem obecně rozumí nebezpečí vzniku škody, poškození, ztráty či zničení, případně nezdaru při podnikání.87 K pojmu riziko neexistuje pouze jedna obecně uznávaná definice, dá se definovat různě, např88.:
Pravděpodobnost či možnost vzniku ztráty, obecně nezdaru.
Variabilita možných výsledků nebo nejistota jejich dosažení.
Odchýlení skutečných a očekávaných výsledků.
Pravděpodobnost jakéhokoliv výsledku, odlišného od výsledku očekávaného.
Situace, kdy kvantitativní rozsah určitého jevu podléhá jistému rozdělení pravděpodobnosti.
Nebezpečí negativní odchylky od cíle (tzv. čisté riziko).
Nebezpeční chybného rozhodnutí.
Možnost vzniku ztráty nebo zisku (tzv. spekulativní riziko).
86
www.inhd.cz Kdo je InhD? Jsme partička studentů, která se snaží pomocí multimediálních videí zprostředkovat cestu do hlubší dimenze informačního vesmíru ISK. Zdroj www.inhd.cz 87 SMEJKAL, V.; RAIS, K., Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích, 3., rozš. a aktualiz. vyd., 2010, s. 90. 88 SMEJKAL, Vladimír ; RAIS, Karel. BussinessInfo.cz [online]. 27.12.2006 [cit. 2011‐07‐22]. Co je to riziko a analýza rizik . Dostupné z WWW: .
66
Neurčitost spojená s vývojem hodnoty aktiva (tzv. investiční riziko).
Střední hodnota ztrátové funkce.
Možnost, že specifická hrozba využije specifickou zranitelnost systému.
5.7.1 Klasifikace rizik89 Interní a externí Členění rizik na interní a externí vychází z toho, jestli je riziko zapříčiněno podnikem samotným (interní riziko), či zda bylo zapříčiněno okolím podniku (externí riziko). Ovlivnitelná a neovlivnitelná Na ovlivnitelná rizika může podnikatel či management podnikatelského subjektu působit a pokusit se je ovlivnit ve svůj prospěch. Neovlivnitelná rizika se ovlivnit nedají a působí nezávisle na vůli podnikatele či managementu. Předvídatelná a nepředvídatelná V případě předvídatelného rizika je management schopen odhadnout, jestli riziko nastane a je možné ho předvídat (např. kolísání finančního trhu). Pokud je riziko nepředvídatelné, nelze určit, zda se projeví. Hmotná a nehmotná O hmotném riziku hovoříme tehdy, je-li nějak měřitelné. Nehmotná rizika souvisí s duševní činností nebo nečinností, označují se také jako psychologická rizika. Pro analýzu rizik můžeme použít dvě základní metody: a) Kvalitativní metody se vyznačují tím, že rizika jsou vyjádřena v určitém rozsahu (například jsou obodována <1 až 10>, nebo určena pravděpodobností <0 : l> nebo slovní (malé, střední, velké). Úroveň je určována obvykle kvalifikovaným odhadem. 89
PLÍHALOVÁ, Kateřina. ŘÍZENÍ RIZIK VYBRANÉHO PODNIKATELSKÉHO SUBJEKTU. Brno, 2010. 52 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Svatopluk Nečas. Dostupné z WWW: .
67
Kvalitativní metody jsou jednoduší a rychlejší, ale více subjektivní. Obvykle přináší problémy v oblasti zvládání rizik, při posuzování přijatelnosti finančních nákladů nutných k eliminaci hrozby, která může být kvalitativní metodou charakterizována třeba jako „velká až kritická". Tím, že chybí jednoznačné finanční vyjádření, se kontrola efektivnosti nákladu znesnadňuje.90 Tato metoda je oproti kvantitativní metodě levnější, jednodušší, méně nákladná. Největší nevýhodou této metody je menší přesnost a subjektivita hodnotitele.91 b) Kvantitativní metody jsou založeny na matematickém výpočtu rizika z frekvence výskytu hrozby a jejího dopadu. Vyjadřují dopad obvykle ve finančních termínech.92 Tato metoda je oproti kvalitativní metodě přesnější, lépe se kontrolují náklady a je více transparentní. Toto je ale vykoupeno mnohem většími náklady (peněžními, ale i lidskými). Já jsem se rozhodl vybrat kvalitativní metodu analýzy rizik. Za hlavní rizika projektu jsem vybral tato témata:
Systém pro webináře zkrachuje/změní majitele.
Zvýší se cena za poskytování systému pro webináře.
Přednášející nebudou mít zájem o webináře.
KISK nebude mít zájem o implementaci do výuky.
Uživatelé/studenti nebudou mít o webináře zájem.
Lidé nemají dostatečné vybavení pro účast na webináři.
Každému problému jsem se rozhodl přiřadit jednu z těchto hodnot
Málo pravděpodobné.
Pravděpodobné.
Velice pravděpodobné.
90
SMEJKAL, Vladimír ; RAIS, Karel. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. 3. rozšířené a aktualizované vydání. Havličkův Brod : Grada Publishing, a.s., 2010. ISBN 978‐80‐247‐3051‐6. 91 Clever AND Smart. Clever and Smart [online]. 2011 [cit. 2011‐07‐18]. Analýza rizik: kvantitativní vs. kvalitativní. Dostupné z WWW: . 92 tamtéž
68
Systém pro webináře zkrachuje/změní majitele Tuto variantu považuji za pravděpodobnou. Toto mé tvrzení vychází již ze zkušeností se systémem DimDim, který byl koupen jinou firmou a jeho vývoj byl úplně zastaven a skončila rovněž jeho podpora. Dalším, přímým rizikovým faktorem je u tohoto projektu nedávné zakoupení firmy Elluminate firmou BlackBoard. V tuto chvíli se mohu pouze domnívat, jaké přesné plány má tato společnost se systémem na webináře. Prozatím BlacBoard plně integroval systém pro pořádání webinářů do svého portfolia služeb. Je však otázka, co by se stalo, kdyby tento produkt nesplnil očekávání. Je nanejvýš pravděpodobné, že by trh opustili a dále již neposkytovali dané služby. Plán reakce na tento problém Vzhledem k tomu, že je tento projekt životně závislý na poskytovateli této služby, je důležité vytvořit záložní plán, který je možné okamžitě uplatnit v případě tohoto problému. Já se domnívám, že je nejlepší vytvořit dva plány. Jeden, který bude počítat s komerčním produktem, a druhý, který bude počítat s OpenSource řešením. Řešení komerčním produktem navrhuji zaměření na řešení od firmy Adobe, produkt Adobe Connect Pro. Toto řešení navrhuji, protože se domnívám, že je zde velmi malé riziko krachu či zanechání poskytování této služby. Nevýhodou u tohoto systému, pro účel tohoto projektu, je jeho necílenost na služby v oblasti vzdělávání. Tento produkt je spíše primárně určen pro komerční sféru. Řešení OpenSource produktem navrhuji zaměřit se na řešení Big Blue Button93. Toto řešení navrhuji, protože se jedná o zdařilý projekt, který postupně nachází uplatnění i na mnoha univerzitách po celém světě. Výhodou tohoto řešení je samozřejmě cena a díky otevřenosti zdrojového kódu i jeho snadná přizpůsobitelnost. Bohužel toto řešení by si v případně nasazení vyžádalo mnohem více času na implementaci, v počátku i velkou vstupní investici (server, práce programátora, správce serveru). Přesto se domnívám, že tato cesta je v současné neklidné době nejlepším řešením a mělo by se o této cestě i v budoucnosti uvažovat. 93
http://bigbluebutton.org/
69
Preventivní opatření Jako prevenci před tímto rizikem navrhuji sledovat průběžně informace o vývoji systému. Jestliže by nastaly například problémy s aktualizacemi systému, navrhuji začít se hlouběji informovat o stavu a začít činit opatření.
Zvýší se cena za poskytování systému pro webináře Velmi pravděpodobné riziko. Toto riziko považuji za velmi pravděpodobné. Je možné, že firma BlackBoard bude chtít donutit uživatele, aby začali využívat více produktů z jejího portfolia, a zakáže objednávky jednotlivých částí. Dále je možné, že dojde k oslabení české měny vůči americkému dolaru a tím pádem k růstu ceny. Další možnou variantou je zrušení dvacetiprocentní slevy v případě předplacení systému na celý rok. Plán reakce na tento problém Jestliže se cena poskytovaného systému závratně nezvýší (80 dolarů za měsíc/ 1300 Kč), měli bychom toto zvýšení akceptovat a zůstat u tohoto systému. Kdybychom se rozhodli přejít na jiný systém, pravděpodobně bychom museli investovat ještě více peněžních prostředků, než by bylo navýšení ceny za systém. Tyto peněžní prostředky bychom museli vynaložit především na nová školení pro přednášející a účastníky. Dále na změnu grafických prvků na portále a vytvoření nových vlastních tutoriálů a widgetů pro práci se systémem. Jestliže by cena překročila hranici 80 dolarů za měsíc, měli bychom najít nový systém. Zde bychom mohli aplikovat postup z plánu, co dělat, když poskytovatel zkrachuje. Další možnou reakcí může být pokus o vyjednání osoby slevy. Za tuto slevu bychom mohli nabídnout například pomoc při lokalizaci produktu pro český a slovenský trh. Preventivní opatření Nejlepším preventivním opatřením v tomto případě je průběžné sledování ceníků systému a kurzovního lístku naší banky. Díky tomuto se můžeme i velmi dopředu připravit na toto riziko a uplatnit protiopatření.
70
Přednášející nebudou mít zájem o webináře Pravděpodobné. Tuto variantu považuji za pravděpodobnou. Domnívám se, že mnoho odborníků se necítí dobře, když mají pracovat s výpočetní technikou či systém, který nikdy neviděli. Dále mají strach, že své publikum, kterému přednášejí, nevidí.
Plán reakce na tento problém Je nutné zvýšit povědomí mezi odbornou veřejností o projektu webinare.knihovna.cz. Dále je možné ukázat dobré příklady z pořádání webinářů (ukázky výuku z Kabinetu informačních studií a knihovnictví případně z projektu Learncentral.org, kde jsou webináře na odborná témata zdarma).
Preventivní opatření Je nutné zajistit přednášejícím, aby se systémem dopředu důkladně seznámili a vyzkoušeli si, co systém umí v praxi. Za tímto účelem jsem již započal sérii workshopů, na které se mohou přihlásit a vyzkoušet si to. Díky tomu, že systém poznají pod dohledem zkušeného přednášejícího, si budou poté více věřit a uspořádají svůj webinář na téma, ve kterém jsou odborníci.
KISK nebude mít zájem o implementaci do výuky Málo pravděpodobné. Toto riziko je málo pravděpodobné, protože prvotní impulz na implantaci webinářů přišel od vedoucího Kabinetu informačních studií a knihovnictví FF MU.
Plán reakce na tento problém Jestliže by vyučující z Kabinetu informačních studií a knihovnictví neměli o tuto zájem, je vhodné oslovit jiné Katedry a ústavy a jejich představitelům toto řešení představit a nabídnout jim případnou spolupráci na tomto projektu. 71
Preventivní opatření Je důležité od začátku, tak, jak jsem činil, spolupracovat s vyučujícími na Kabinetu informačních studií a knihovnictví. Vyučující je nutné pravidelně informovat o nových poznatcích o webinářích, nabízet jim osobní konzultace a také poskytovat technickou podporu při jejich webinářích.
Uživatelé/studenti nebudou mít o webináře zájem Málo pravděpodobné. Tato varianta je málo pravděpodobná. Uživatelé a studenti dnes hledají nové cesty pro vzdělání a webinář je ideální formou distanční formu výuky. Díky webinářům se mohou zúčastnit webináře, i když se zrovna nacházejí na druhém konci světa a vyslechnout si důležité informace, které potřebují ke studiu či práci. Plán reakce na tento problém Jestliže nebudou mít uživatelé o webináře zájem, je nutné jim ukázat dobré příklady ze zahraničí, kde tato služba funguje. Dále je důležité zlepšit i marketingovou kampaň, která by přilákala nové uživatele. Marketingovou kampaň by bylo dobré vést prostřednictvím internetu, sociálních sítí.
Preventivní opatření Dobrá marketingová kampaň, která už od začátku bude vysvětlovat uživatelům výhody webinářů.
Lidé nemají dostatečné vybavení pro účast na webináři Málo pravděpodobné. Toto riziko je málo pravděpodobné, protože systém, který pro pořádní webinářů provozujeme, je velmi nenáročný na hardware i software počítač. Jediným problémem u uživatelů je malá penetrace webkamer a mikronů se sluchátky. 72
Plán reakce na tento problém Bohužel zde reakce na tento problém je velmi těžce řešitelná. Pomoc bychom mohli nabídnout studentům v podobě půjčení webkamery a mikrofonů se sluchátky. Bohužel by toto vyžadovalo určitou, ne velikou, finanční investici.
Preventivní opatření Je důležité přesvědčit studenty k investici do potřebného zařízení, jestliže jej nevlastní. Je důležité, aby pochopili, že webinář není jednoúčelová záležitost a investice se jim po několika účastech vrátí.
5.8 Definice cílů projektu webinare.knihovna.cz
„Správná definice cíle projektu (případně dílčích cílů) je jedním z klíčových faktorů úspěchu projektu. Čím vágněji je cíl definován, tím nejistěji projekt zřejmě dopadne a je vysoká pravděpodobnost, že dříve nebo později některá ze zainteresovaných stran začne zjišťovat, že to, co je realizováno, je něco úplně jiného, než bylo definováno.“94 Proto, abych cíle projektu webinare.knihovna.cz co nejlépe definoval, rozhodl jsem se použít metodu SMART. Tato metoda znamená95: S – Specifik (Specifik). Navrhované řešení musí pojmenovat to, čeho chceme dosáhnout, tedy cíle. M – Measurable (měřitelný). Měli bychom najít způsob, jak monitorovat a měřit, kde se právě ve vztahu k našemu cíli nacházíme. A –Acepted (akceptovatelný). Úkol musí být takový, aby byl pro nás akceptovatelný. Neměli bychom si klást příliš vysoké cíle, které by nás v případě neúspěchu mohli demotivovat.
94
DOLEŽAL, Jan ; MÁCHAL, Pavel; LACKO, Branislav. Projektový management podle IPMA. Praha : Grada, 2009. 512 s. ISBN 978‐80247‐2848‐3. 95 KAŇÁKOVÁ, Eva. Jak efektivně vést porady . Havlíčkův Brod : Grada Publishing, 1998. Metody a nástroje, s. 128‐131. ISBN 978‐80‐274‐1625‐1.
73
R – Realistic. Řešení musí být realistické. Při úvaze o tomto pravidle bychom si měli položit otázku, zdali je možné navrhované řešení vůbec realizovat a dosáhnout požadovaných výsledků. T – Tild. Řešení by mělo být časově omezené.
Konkrétní cíle projektu webinare.knihovna.cz 1) Vystavění portálu webinare.knihovna.cz – zde je cílem vybudovat webový portál, na kterém budou umístěny články o webinářích, záznamy webinářů a pozvánky na budoucí webináře. Termín dokončení červen 2011. Cíl byl v červnu 2011 splněn. Byl postaven portál, na kterém se návštěvníci dozvědí informace o webinářích a mohou se i na webináře přihlásit. 2) Výběr systému pro webináře – zde je cílem vybrat správný systém pro pořádání webinářů podle předem vybraných kritérií. Termín dokončení listopad 2010. Cíl splněn v únoru 2011. Dokončení tohoto cíle se protáhlo o několik měsíců z důvodu krachu společnosti DimDim. Proto jsem musel od ledna vybírat nový systém, který nasadím místo DimDim. 3) Počet webinářů do konce roku 2011 – cílem je uspořádat alespoň deset webinářů do konce roku 2011. Termín dokončení prosinec 2011. 4) Implementace do výuky – cílem je aktivní provázání projektu s výukou na Kabinetu informačních studií a knihovnictví. Termín dokončení prosinec 2011. 6) Pravidelné webináře – cílem je v průběhu roku 2012 pořádat minimálně jeden webinář týdně. Termín dokončení 2012.
5.9 Budoucnost projektu webinare.knihovna.cz
Budoucnost projektu bych chtěl rozdělit na dvě části. Tou první částí je budoucnost webového portálu a tou druhou webináře samotné.
74
Webový portál Portál v současné době plní svou informační funkci, avšak jsem si vědom jistých nedostatků, které nyní obsahuje. Do budoucna je podle mého názoru nutné předělat grafickou podobu tak, aby plně splňovala pravidla přístupného webu.96 Pro lepší informovanost návštěvníků a uživatelů bude v blízké budoucnosti nutné zavést RSS, pomocí kterého můžeme velmi efektivně informovat o novinkách na portále. Ve střednědobém horizontu bych chtěl na stránky implementovat i diskusní fórum. V tomto fóru by návštěvníci portálu mohli sdílet své zkušenosti s pořádáním a účastní na webinářích. Mohli by zde i sdílet tipy na zajímavé webináře, které pořádají i jiné portály či požádat o pomoc zkušené uživatele s uspořádáním vlastního webináře.
Webináře Pro zvýšení povědomí o webinářích je dobré začít nabízet možnost uspořádání webináře i jiným institucím. Mělo by se jednat především o knihovny, které mohou pomocí webináře vzdělávat jiné knihovny či informovat ostatní o svých úspěšných projektech.
5.10 Shrnutí kapitoly V praktické části mé magisterské práce jsem se snažil popsat vznik a vývoj celého projektu webinare.knihovna.cz. Celý projekt se začal slibně rozvíjet už v začátcích. V září 2010 byl vybrán v té době nejlepší systém DimDim a začalo se přemýšlet o zapojení do výuky již od jarního semestru 2011. Bohužel na začátku roku 2011 byl DimDim odkoupen konkurenční firmou a přestala být již poskytována jeho technická podpora. Proto bylo nutné najít jiný, stejně kvalitní systém. Rozhodnutí padlo na systém Elluminate, který je schopen DimDim plně nahradit. Po zakoupení systému již začal fáze budování webového portálu a představení systému vyučujícím z Kabinetu informačních studií a knihovnictví, kteří by mohli webináře implementovat do své výuku. V červnu 2011 byl webový portál spuštěn. Na tomto portále 96
Přístupnost.cz. Přístupnost.cz [online]. 2011 [cit. 2011‐07‐20]. Pravidla přístupnosti. Dostupné z WWW: .
75
návštěvníci již od začátku naleznou informace, co to jsou webináře a také rozpis webinářů, které tento portál pořádá. V budoucnosti počítám s rozšířením počtu webinářů na minimálně jeden týdně a se zapojením i dalších institucí.
76
Závěr Tato práce ve svém úvodu obsahuje důležité teorie, ze kterých vycházejí webináře. Nejdůležitější je Media richness theory (teorie vícepruhových médií) a bohatost médií, která z této teorie vychází. Díky popsání bohatosti médií jsem schopen velmi dobře zasadit do kontextu komunikace samotné webináře. Díky této teorii jsem schopen říci, že webináře jsou nejbohatší formou počítačem zprostředkované komunikace. V další kapitole se poté věnuji distančnímu vzdělávání. Tato forma vzdělávání dostává, díky webinářům, úplně nový směr. Prostřednictvím webinářů jsou dnes učitelé schopni se žáky komunikovat v reálném čase za pomocí nástrojů, které jim žádná jiná online forma nenabídne. Učitelé zde mohou využít virtuální tabuli, na kterou mohou psát, kreslit obrázky, vkládat své předem připravené prezentace, fotografie, video soubory. Mohou s žáky komunikovat prostřednictvím webkamery a mikrofonu. Mohou žáky v reálném čase testovat a výsledky okamžitě převést například do Learning Management Systému. Mohou si žáky rozdělit do menších pracovních skupin, kde žáci spolupracují jen mezi sebou a sdílejí si svoje poznatky. Výsledky této spolupráce pak mohou všichni okamžitě předvést ostatním. A nejdůležitější na tomto je, že nezáleží, kde se právě učitel a jeho žáci nalézají. Záleží jen, že se sešli na jednom webovém místě v jeden čas a využívají moderní nástroje, které jim jsou nabízeny. V následující kapitole popisuji, co v České republice ještě nikdo nepublikoval. Domnívám se, že se jedná o nejdůležitější část teoretické části mé magisterské práce. Uveřejnil jsem zde rady a návody, jak pořádat webináře. V těchto radách a doporučeních jsem sestavil návody, jak se chovat při webinářích, co dělat, když chcete uspořádat webinář. Tyto informace jsem vybral od předních světových odborníků a doplnil jsem je svými postřehy, které jsem posbíral v průběhu psaní této práce. Poslední teoretická část obsahuje technický popis prostředí pro webináře Elluminate. V praktické části jsem popsal vznik a vývoj projektu webinare.knihovna.cz. Tento projekt je součástí celého velikého portálu knihovna.cz, který buduje Kabinet informačních studií a knihovnictví. Tento subportál si klade za cíl především rozšířit povědomí o webinářích a také ukázat praktická řešení při implementaci webinářů do výuky. 77
Celý projekt je zatím na samém počátku svého života. Je velmi těžké predikovat budoucí vývoj vzdělávání. Je možné, že budoucnost online vzdělávání je ve virtuálních světech. Virtuální světy jsou ale velmi vzdálená budoucnost. Proč tedy nevyužít techniky, které máme již dnes? Proč nezačít využívat webináře místo dnešních těžkopádných virtuálních světů? Pro představu virtuální svět Second Life doporučuje svým uživatelům pro správný chod virtuálního světa takovýto počítač97: procesor minimálně 1,5GHz (Windows XP), 1 Gb operační paměti (raději více) a grafickou kartu, který vykreslí virtuální svět. Kdežto systémy pro webináře potřebují mnohem méně výkonné stroje a nejsou omezeny výkonem dnešních PC. Dá se předpokládat, že v nejbližších deseti letech bude obliba virtuálních světů na pokraji zájmu vzdělávacích institucí. A zde je příležitost pro webináře. Jen webináře jsou dnes schopny nahradit klasickou výuku, kde vidíme přednášejícího a slidy, kde můžeme spolu komunikovat v reálném čase za pomocí nenáročného, uživatelsky přívětivého softwaru. Je určitě potřeba udělat mnoho výzkumů z oblasti webinářů. Nejprve je nutné udělat jednoduchý průzkum, jestli o tuto formu vzdělávání mají dnešní učitelé a žáci zájem. Já se z osobních rozhovorů domnívám že zájem o webináře je. Největším problémem je však neznalost tohoto druhu vzdělávání. Dále je nutné uskutečnit již klasický výzkum mezi učitely a žáky, který by osvětlil jejich postoje k této formě vzdělání. Bohužel takovýto výzkum se ještě v České republice neuskutečnil a ani žádný světový ještě nebyl publikován. Webináře jsou jistě velmi moderní a efektivní formou vzdělávání a záleží jen na nás, jestli je zavedeme do praxe a potvrdíme jejich kvality.
P97 http://secondlife.com/support/system‐requirements/
78
Použité zdroje
APRIX Solution. Slideshare.net [online]. 2011 [cit. 2011-07-22]. Webinar Planning and Checklist Guide. Dostupné z WWW: .
BATES, Tony. www.tonybates.ca [online]. July 7, 2008 [cit. 2011-06-27]. What Is Distance Education?. Dostupné z WWW: .
BĚHOUNKOVÁ, Leona. Rozvoj sociálních dovedností ohrožených dětí v institucioální výchově v kontextu přípravy na samostatný život [online]. Brno, 2011. 325 s. Dizertační práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Dostupné z WWW: .
Blackboard. Elluminate Live! [online]. ©2011, 2011 [cit. 2011-07-04]. Dostupné z WWW: < http://www.elluminate.com/>.
BOUDA, Tomáš. Vzdělávací aktivity v 3D virtuálním vzdělávacím prostředí (MUVE) se zaměřením na projekt VIAKISK (Virtuální akademický kampus informačních studií a knihovnictví) v sociálním virtuálním světě Second Life. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2010. 100 s. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Daniel Říha, Ph.D.
Celn. Webcasttolearn [online]. copyright 2009 [cit. 2011-06-12]. How to webcast. Dostupné z WWW: .
Centre for Learning & Performance Technologies. Centre for Learning & Performance Technologies [online]. 2006-2011 [cit. 2011-04-20]. Web meeting, virtual classroom and 79
webconferencing tools. Dostupné z WWW: .
Cisco. Webex [online]. ©2011, 2011 [cit. 2011-06-05]. Dostupné z WWW: < http://www.webex.com/>.
Citrix. GotoWebinar [online]. ©1997-2011, 2011 [cit. 2011-06-05]. Dostupné z WWW: .
Clever AND Smart. Clever and Smart [online]. 2011 [cit. 2011-07-18]. Analýza rizik: kvantitativní vs. kvalitativní. Dostupné z WWW: .
COSINSCHI , Eugenia . Webinare Wire [online]. June 9 2010 [cit. 2011-06-05]. How to Promote Your Webinar or Webcast on a Budget. Dostupné z WWW: http://www.webinarwire.com/posts/2010/6/9/how-to-promote-your-webinar-or-webcast-on-abudget
D´AMBRA, John; RICE, Ronald E.; O´CONNOR, Marcus. Computer-mediated communication and media preference: An investigation of the dimensionality of perceived task equivocality and media richness. Behaviour and Information Technology [online]. 1998, 17, 3, [cit. 2011-05-04]. Dostupný z WWW: .
DAFT, Richard; LENGEL, Robert; TREVINO, Linda. Message equivocality, media selection, and manager. Manager Performance. 1987, s. 355-366. Dostupný také z WWW: .
Demand Media. EHow [online]. c1999-2011, 2011 [cit. 2011-05-22]. Define Webinar. Dostupné z WWW: . 80
Demand Media. EHow [online]. © 1999-2011, 2011 [cit. 2011-06-10]. How to Choose a Webinar Service. Dostupné z WWW: .
DE ROSSA, Darleen M. , et al. TRUST AND LEADERSHIP IN VIRTUAL TEAMWORK: A MEDIA NATURALNESS PERSPECTIVE. HUMAN RESOURCE MANAGEMENT [online]. 2004, [cit. 2011-05-10]. Dostupný z WWW: .
DimDim. DimDIM [online]. ©2010, 2010 [cit. 2011-06-05]. Dostupné z WWW: < http://www.dimdim.com/>.
DOČEKAL, Daniel. Just it [online]. 12/07/2011 [cit. 2011-07-31]. Český twitter má 40 196 účtů. Dostupné z WWW: .
DOLEŽAL, Jan ; MÁCHAL, Pavel; LACKO, Branislav. Projektový management podle IPMA. Praha : Grada, 2009. 512 s. ISBN 978-80247-2848-3
E-learning Portál. E-learning Portál [online]. 2005 [cit. 2011-06-12]. Začínáme s elearningem. Dostupné z WWW: .
FREDRICK, Kathy. Weaving Your Virtual Seminar: Create a Webinar. Library 2.0+. 2011, XXVII, 5, s. 39-41.
HLADKÁ, E., LIŠKA, M. Přednášky ze záznamu na FI MU. Zpravodaj ÚVT MU [online]. [cit. 2010-03-25]. ISSN 1212-0901, 2003, roč. XIII, ˇc. 4, s. 6-8. Dostupné z WorldWideWeb: http://www.ics.muni.cz/zpravodaj/articles/273.html.
GAZDA, Russ; SENECAL, Jinnette. Harmonizing the Virtual Choir: Interactive Synchronous Webinars for Online Education. JOURNAL OF INTERACTIVE INSTRUCTION 81
DEVELOPMENT [online]. 2010, 21, 3, [cit. 2011-07-03]. Dostupný z WWW: .
GUANIC, Gen. Best Practices for Webinars. Creative Nursing [online]. 2010, 16, 3, [cit. 2011-05-20]. Dostupný z WWW:
HEJL, Zdeněk. Magazín Portiscio [online]. 6.1.2011 [cit. 2011-07-20]. Počet uživatelů Facebooku 2011. Dostupné z WWW:
HOLMES, Shelley. Leadership-and-motivation-training [online]. 2007 [cit. 2011-06-12]. What is a Teleseminar?. Dostupné z WWW: .
HUBINKOVÁ, Zuzana, et al. Psychologie a sociologie ekonomického chování. 3.,aktualizované, doplněné a prapracované vydání. Praha : Grada Publishing, 2008. 280 s. ISBN 978-80-247-1593-3.
CharelWood eMarketing. CharelWood eMarketing [online]. c2009-2011, 2011 [cit. 2011-0606]. 10 Tips For A Successful Online Webinar. Dostupné z WWW:
CHIH-HSIUNG, Tu. On-line learning migration: fromsocial learning theory to social presence theory in a CMC environment. Journal of Network and Computer Applications [online]. 2000, 20, 23, [cit. 2011-08-03]. Dostupný z WWW: .
iCord. Onif [online]. 2011 [cit. 2011-06-05]. Dostupné z WWW: < http://www.onif.cz/>
iCord. Schoolnet.cz [online]. © 2010 [cit. 2011-06-22]. O Schoolnetu. Dostupné z WWW: . 82
INTER M & K, Ltd. INTER M & K [online]. c2007-2011, 2011 [cit. 2011-06-20]. Accordent Capture Station. Dostupné z WWW: ./
JANOUŠEK, Jaromír. Sociálně kognitivní teorie Alberta Bandury. Československá psychologie : časopis pro psychologickou teorii a praxi. Praha : Academia, 1992. Roč. 36. č. 5, s. 385-398. ISSN 0009-62X.
Learncentral. Learncentral.org [online]. 2011 [cit. 2011-06-31]. Welcome to LearnCentral!. Dostupné z WWW: .
KAŇÁKOVÁ, Eva. Jak efektivně vést porady . Havlíčkův Brod : Grada Publishing, 1998. Metody a nástroje, s. 128-131. ISBN 978-80-274-1625-1
KARRER, Tonny . Elearningtech.blogspot.com [online]. 5 August 2010 [cit. 2011-03-09]. 19 Tips for Effective Online Conferences : eLearning Technology. Dostupné z WWW: .
KARTEN, Naomi. Presentation Skills for Technical Professionals: Achieving Excellence. Cambridgeshire : IT Governance Publishing, 2010. 224 s. Dostupné z WWW: . ISBN 978-1-84928-074-7.
KEEFER, Jeffrey. Slideshare.net [online]. 2008 [cit. 2011-01-20]. What is webinar, and How we can use it?. Dostupné z WWW: .
KOCK, Ned. Evolutionary Psychology and Information . New York Dordrecht Heidelberg London : Springer, 2010. Theoretical Explanations for Differences Between ComputerMediated and Face-to-Face Communication, s. 194-199. ISBN 978-1-4419-6138-9.
KOVÁČOVÁ, Božena. Vícedruhová média ve vzdělávání: zaznamenávání přednášek na vysokých školách v České republice. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, 83
Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2010, 81 s., 16 s. příloh. Vedoucí diplomové práce RNDr. Miloš Liška, Ph.D.
KRČÁL, Marin. Podcasting [online]. 2008, 13.5.2008 [cit. 2011-06-12]. KISK Wiki. Dostupné z WWW: .
Kwase-kwaza [online]. 2011 [cit. 2011-05-04]. A good practice guide to using Elluminate Live to support teaching, learnign and assessment, co-operative working and conferences. Dostupné z WWW: .
LLOYDL , A. HubPages [online]. 2008 [cit. 2011-06-12]. Teleseminars vs. Webinars. Dostupné z WWW: .
Logomanuál Knihovna.cz. Logomanuál Knihovna.cz. [s.l.] : Petra Pohlova, 2010. 12 s
NASSEH, Bizhan. A Brief History of Distance Education. [online]. 1997, [cit. 2011-06-12]. Dostupný z WWW: .
NOCAR, David. E-LEARNING V DISTANČNÍM VZDĚLÁVÁNÍ. In "Distanční vzdělávání v České republice. Sborník "Distanční vzdělávání v České republice. 2004. [s.l.] : [s.n.], 2004. s. 231-237. Dostupné z WWW: .
Onlignment Ltd . Online Meetings [online]. c2009 - 2011 [cit. 2011-06-08]. Online Meetings – A facilitator’s guide. Dostupné z WWW: .
PLÍHALOVÁ, Kateřina. ŘÍZENÍ RIZIK VYBRANÉHO PODNIKATELSKÉHO SUBJEKTU. Brno, 2010. 52 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Svatopluk Nečas. Dostupné z WWW: 84
.
PRŮCHA, Jan; WALTEROVÁ, Eliška; MAREŠ, Jiří. Pedagogický slovník. 6., rozš. a aktualiz. vyd. Praha : Portál, 2009. 395 s. ISBN 9788073676476.
Přístupnost.cz. Přístupnost.cz [online]. 2011 [cit. 2011-07-20]. Pravidla přístupnosti. Dostupné z WWW:
REVANKAR, Ameet V. ; GANDEDKAR, Narayan H. . Effective communication in the cyberage. American Journal of Orthodontics and Dentofacial Orthopedics [online]. May 2010, 12, 4, [cit. 2011-05-010]. Dostupný z WWW: < http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0889540610001150>.
RFB. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, , last modified on 6. 2. 2010 [cit. 2011-08-03]. Dostupné z WWW: .
Root.cz [online]. 2010 [cit. 2011-06-22]. GNU General Public License (verze 2). Dostupné z WWW: < http://www.root.cz/specialy/licence/gnu-general-public-license-verze-2>.
Session Initiation Protocol. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, , last modified on 14. 7. 2011 [cit. 2011-08-03]. Dostupné z WWW: .
SRINIVAS, Ranganayaki . Webspacebuddy [online]. India : 2010 [cit. 2011-04-10]. How to Conduct a Webinar to Promote Your Sites, Products & Services. Dostupné z WWW: .
85
SMEJKAL, Vladimír ; RAIS, Karel. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. 3. rozšířené a aktualizované vydání. Havličkův Brod : Grada Publishing, a.s., 2010. ISBN 97880-247-3051-6.
SMEJKAL, Vladimír ; RAIS, Karel. BussinessInfo.cz [online]. 27.12.2006 [cit. 2011-07-22]. Co je to riziko a analýza rizik . Dostupné z WWW: .
ŠMÍD, Milan. PhDr. Milan Šmíd [online]. Praha : 2006 [cit. 2011-06-12]. Internet jako masové médium. Dostupné z WWW: .
Videokonzultace.cz. Videokonzultace.cz [online]. 2010-05-20 [cit. 2011-06-22]. Popis. Dostupné z WWW: .
Video podcast. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, , last modified on 8 June 2011 [cit. 2011-08-01]. Dostupné z WWW: .
VOIP. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-06-12]. Dostupné z WWW: .
Vysoká škola Báňská - Technická univerzita Ostrava. Merlingo [online]. c2004-2010 [cit. 2011-05-20]. Cíle projektu. Dostupné z WWW: .
Webcasttolearn. How to Webcast [online]. c2009 [cit. 2011-04-20]. Dostupné z WWW: .
Webinare.cz. Webinare.cz [online]. c2011 [cit. 2011-07-10]. Dostupné z WWW: <www.webinare.cz>. 86
Webinar Base. Webinar Base [online]. c2011 [cit. 2011-06-10]. How to choose a webinar service. Dostupné z WWW: .
Web Conferencing Comparison. Webconferencing [online]. c2011 [cit. 2011-06-12]. Doing a Webinar Software Comparison. Dostupné z WWW: .
YUDKIN, Marcia. Webinarwire [online]. October 7 2010 [cit. 2011-03-23]. Webinar versus Teleseminar? Determine Your Most Profitable Teaching Format. Dostupné z WWW: .
87
