Masarykova univerzita Filozofická fakulta

Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav českého jazyka

Bakalářská diplomová práce

2006

Ludmila Huvarová

Masarykova univerzita Filozofická fakulta

Ústav českého jazyka

Český jazyk a literatura

Ludmila Huvarová

Nářeční slovník z obce Olešnice Bakalářská diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Hana Svobodová

2006 2

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. …………………………………… Podpis autora práce

3

Poděkování

Zde bych chtěla poděkovat vedoucí práce za užitečné rady, které mi poskytla. Můj dík patří také respondentům za jejich čas a ochotu podílet se na výzkumné části této práce.

4

Obsah

Úvod......................................................................................................................................6 1. Charakteristika oblasti.....................................................................................................7 1.1. Obec ............................................................................................................................7

1.2. Jazyková charakteristika ..............................................................................................8

2. metodika práce ...............................................................................................................10 2.1. Terénní výzkum.........................................................................................................10 2.2. Dotazník ....................................................................................................................10

2.3. Mluvčí .......................................................................................................................10

2.4. Metoda přepisu mluveného projevu ...........................................................................11

2.5. Zkratky a další znaky .................................................................................................12 2.6. Materiálové doklady ..................................................................................................12

2.7. Sestavení slovníku – cíl práce ....................................................................................12

3. zařazení do nářeční skupiny...........................................................................................14 3.1. Fonetická a fonologická rovina ..................................................................................14

3.2. Rovina tvarosloví a slovotvorby.................................................................................15 3.2.1. Tvarosloví...........................................................................................................15 3.2.2. Tvoření slov........................................................................................................16 3.3. Syntaktická rovina .....................................................................................................17 3.4. Lexikální rovina.........................................................................................................17

4. Analýza slovní zásoby.....................................................................................................18 4.1. Slovník ......................................................................................................................19

4.2. Komentáře k vybraným slovům .................................................................................22 4.2.1. Uspořádání jednotlivých hesel.............................................................................22 4.2.2. Vlastní komentáře ...............................................................................................23 4.3. Slovník nářečních výrazů...........................................................................................38

5. Závěr ...............................................................................................................................44

Použitá literatura ...............................................................................................................45 Přílohy ……………………………………………………………………………………….47

5

Úvod Nacházíme se v době, kdy se tradiční nářečí pomalu stávají minulostí. Proto je tématem

této práce právě oblast dialektologická. Snaží se zachytit to, co zbylo ze specifické mluvy Olešnice, rodné obce autorky.

Město Olešnice leží v jazykově velmi zajímavé oblasti, na samé hranici Čech a

Moravy. Mísí se zde tedy vliv českých a moravských nářečí, navíc byla mluva již v dávných dobách ovlivněna osídlením německým.

V práci je popisován současný stav jazyka v dané obci a snaží se zařadit místní jazyk

k nářeční skupině. Na základě textů promluv třech obyvatel a dotazníků od patnácti

respondentů rozebírá jazykový materiál ve všech jazykových rovinách, hlavním cílem práce však je podrobný rozbor lexikální roviny a sestavení slovníku několika vybraných oblastí lidského života. Snaží se zachytit co nejvíce nářečních jazykových jevů, které budou

s největší pravděpodobností v budoucnu pozapomenuty. Z toho důvodu se průzkumu

zúčastnili zejména příslušníci nejstarší generace. Zachycuje však nejen užívání dialektismů, ale snaží se také popsat způsob a míru užívání ostatních výrazů nespisovných.

Srovnáním získaného materiálu s literaturou, hlavně s Českým jazykovým atlasem a

Běličovým Nástinem české dialektologie bude dále ukázáno, že přiřazení ke konkrétní nářeční skupině není snadné, že stav jazyka v obci je velice zajímavý.

Při práci v terénu bylo mimo jiné zjištěno, že zájem obyvatel o jazykovou problematiku

je velice živý, obyvatelům zdaleka není lhostejné, jak se u nich doma, ale i v médiích a

podobně mluví, někteří velmi důrazně reagují na možné ohrožení „naší olešnické mluvy“ jazykovými kontaminacemi zejména ze spisovného jazyka, ale i například některými, na

daném území dosud nevžitými, prvky z obecné češtiny. Velice si také všímají rozdílného

vyjadřování obyvatelů okolních obcí. Není divu, vždyť dva kilometry východně leží obec Louka, jejíž mluvu, zejména v hláskoslovné rovině, je možné bez výhrad zahrnout mezi

středomoravské dialekty, naopak lidé z Trpína, pět kilometrů severozápadně vzdálené vesnice jsou pro místní obyvatele nápadní zejména českou intonací, ale i tvaroslovnými diferencemi.

Kupodivu, přes dlouhotrvající stav, kdy děti ze všech výše zmíněných obcí navštěvují stejnou školu, v Olešnici, nedošlo ke sblížení jednotlivých dialektů a jedni i druzí si zachovávají, alespoň v hlavních rysech, svou specifickou mluvu.

Práci tvoří dvě části, obecné pojednání o mluvě ve zvolené obci a vlastní slovník.

V příloze jsou umístěny texty promluv třech hlavních respondentů, dále dotazník v plné

verzi a mapka pro upřesnění lokalizace.

6

1. Charakteristika oblasti 1.1. Obec Zeměpisná charakteristika

Olešnice se nachází ve východní části Českomoravské vysočiny. Administrativně patří

k Jihomoravskému kraji, okresu Blansko. Nejbližší větší města jsou dvacet dva kilometrů východně vzdálené Boskovice a dvacet sedm kilometrů severozápadně Polička. Historie obce

První zmínka o Olešnici jako újezdu ke klášteru v Opatovicích u Hradce Králové

pochází z jedenáctého století. Ve století třináctém dochází k vymýcení lesů na

českomoravském pomezí a následnému osídlení. Oblast je majetkem pánů z Lomnice. Po roce 1250 je založeno městečko s právem trhů, dochází též k rozvoji řemesla. Později se majiteli panství stávají páni z Pernštejna.

Po třicetileté válce, stejně jako ve velké části Evropy, je hlavním sociálním a

hospodářským problémem velký úbytek obyvatelstva. Vrchnost tedy začíná do městečka dosazovat německé obyvatelstvo, do Olešnice přicházejí obyvatelé z Radiměře. Je

pravděpodobné, že situaci v této době je možné přikládat vliv na utváření jazyka olešnického obyvatelstva charakteristického užíváním německých výrazů. V pozdějších dobách zde totiž působení německy mluvícího živlu není doloženo.

V sedmnáctém století se oblast stává majetkem pánů z Vamberka. Administrativně

patří od roku 1730 děkanství bystřickému, od roku 1786 letovickému. Po zavedení okresů podléhá postupně bystřickému, boskovickému a nakonec blanenskému.

Styk s okolním světem byl dlouho zprostředkováván jedinou velmi starou silnicí, která

vedla od Kunštátu přes Sulíkov a Ústup k Trpínu a Bystrému. Tato stezka je přímou spojnicí Čech (Trpín, Bystré) s Moravou (Kunštát, Sulíkov, Ústup).1

Přestože má obec necelé dva tisíce obyvatel, byla v roce 1999 prohlášena za město.

1

Višinka, Josef. Dějiny městečka Olešnice. Olešnice: Radim Višinka, 1995.

7

Hospodářství

V šestnáctém století je pro olešnické hospodářství dominantní vytvoření krejčovského a

tkalcovského cechu. Zpracovává se len a vlna. Po roce 1846, kdy je otevřena dráha Brno – Praha, ztrácí olešnické hospodářství na významu. Po první světové válce zde ještě přežívá

tkalcovská továrna, za první republiky je vybudována mlékárna, která je v Olešnici jediným zástupcem větší průmyslové výroby dodnes. 2

1.2. Jazyková charakteristika

Svým administrativním zařazením je pro Olešnici spádovou oblastí, jak v oblasti

úřadů, tak školství, odedávna východ, Morava. Lidé jezdili a jezdí za vzděláním a za prací zejména do Boskovic, nověji také do Brna.

Přes tyto skutečnosti si, zejména v oblasti hláskosloví, obyvatelé uchovávají jazyk

bližší prostředí českému. Naopak z lexikálního hlediska převažují rysy moravské. Olešnice

tvoří jakousi jazykovou enklávu, vstřebávající okolní vlivy. Leží v oblasti, kterou je možné charakterizovat přechodem „od vlastních českých nářečí k nářečím středomoravským“ 3.

Bělič uvádí: „Hranice českých nářečí v užším smyslu proti nářečím střmor. (izoglosa

ej, ou x é, ó) se v severním úseku sv. od Lanškrouna kryje s bývalou zemskou hranicí česko-

moravskou, na jih od dřívějšího lanškrounsko-svitavského německého ostrova pak probíhá jz. Moravou východně od Bystřice nad Pernštejnem, Jihlavy a Jemnice. Ještě poněkud dále na východ od této čáry, v oblasti střmor. nářečí (s é, ó), tvoří od dřívějška enklávy českého

nářečního typu (s ej, ou) městská mluva Velkého Meziříčí a Třebíče. Mimo tyto oba ostrovy

nejvýchodnějšími obcemi s výhradním výskytem dvojhlásek ej, ou jsou od severu

k jihozápadu Herbortice v okrese Ústí nad Orlicí, jižně od býv. lanškrounsko-svitavského něm. ostrova Mor. Chrástová a Vítějeves v okrese Svitavy a Veselka, Crhov, Lhota u Olešnice v okrese Blansko, dále Bolešín, Pivonice, Lesoňovice...“4

Právě obcemi Crhov a Lhota u Olešnice je Olešnice obklopena.

Srovnáním s mapou uvedenou v Českém jazykovém atlase dojdeme k závěru, že svou

polohou patří Olešnice k nářečím středomoravským.5 Tato skutečnost je jistě ovlivněna

nepřesností údajů vzhledem k rozměrům a možnostem grafického ztvárnění mapy.

Nejbližšími lokalitami mapovanými Českým jazykovým atlasem, které vymezují polohu obce Višinka, Josef. Dějiny městečka Olešnice. Olešnice: Radim Višinka, 1995. Lamprecht, Arnošt. České nářeční texty. Praha: SPN, 1976, s.128. 4 Bělič, Jaromír. Nástin české dialektologie. Praha: SPN, 1972, s. 12. 5 Viz mapka uvedená v příloze.

2

3

8

Olešnice, jsou na západě Rohozná (502),6 na severovýchodě Horní Poříčí (630) a na jihu až jihovýchodě Tasovice (616). Dělicí čára mezi českomoravskými a středomoravskými

nářečími prochází několik kilometrů západně od Olešnice, podle čistě zeměpisného hlediska by tedy patřila k nářečím středomoravským.

Vezmeme-li v úvahu tradiční dělení českých nářečí podle výsledků staročeských změn

ý > ej, ú > ou, pak jednoznačně spadá Olešnice do oblasti nářečí českých v užším slova smyslu, konkrétně do podskupiny česko – moravské, která bývá označována také jako přechodový pás česko – moravský.

Vzhledem k tomuto umístění na samé hranici dvou oblastí lze očekávat velkou

rozrůzněnost v užívání jednotlivých jazykových tvarů, a to ve všech jeho rovinách.

6

Čísla odpovídají značení v ČJA.

9

2. Metodika práce Cílem práce bylo sestavení nářečního slovníku z obce Olešnice, zaměřeným na určité

oblasti lidské činnosti. 2.1. Terénní výzkum

Základem pro vytvoření práce byl terénní výzkum, který probíhal od října 2005 do února

2006.

Jeho náplní bylo zaznamenání textů nářečních projevů třech obyvatel města Olešnice a

sestavení skupiny patnácti informátorů, kteří se zúčastnili výzkumu na základě dotazníku. 2.2. Dotazník

Řízeným rozhovorem se třemi hlavními respondenty byl získán materiál pro jazykový

rozbor a pro sestavení dotazníku pro další informátory. Některé položky pro dotazník byly převzaty z Dotazníku pro výzkum českých nářečí7. Mezi vybranými položkami byly jak

samotné výrazy, tak konkrétní tvary.

S informátory byly vedeny rozhovory v jejich domácnostech. S třemi hlavními

respondenty se pracovalo metodou řízené konverzace, s ostatními pak dotazníkovou metodou s pevněji řízeným sledem otázek a odpovědí. Při dotazování bylo využito více typů dotazů –

přímé ukázání na daný objekt, definice, doplnění řady pojmenování. Někteří respondenti se po uvedení odpovědi vzápětí „opravili“, buď nyní uvedli spisovný tvar, ale často také, vědomi si úkolu, na kterém spolupracují, uvedli nářeční tvar, někdy s poznámkou typu: „u nás doma se

říkalo…“. V těchto případech je v dotazníku na prvním místě uveden výraz, který byl

vysloven jako první, případně ten, o kterém respondent tvrdí, že určitě používá častěji. Při zpracování bylo s tímto výrazem počítáno jako se základním, dubletní tvar však také není opomíjen, hraje-li roli při dalším zpracování získaného materiálu. 2.3. Mluvčí

Za informátory byly vybrány osoby ve věku od padesáti let výše. Zastoupeni byli muži

i ženy, v poměru 4:11. Oslovené ženy byly více ochotné spolupracovat, většinou i více

komunikativní, proto bylo přínosnější přizvat ke spolupráci právě je. V tabulce uvedené v

příloze jsou respondenti rozděleni do třech věkových kategorií: 50 až 55 letí, 55 až 75 letí a 7

Dotazník pro výzkum českých nářečí. Praha, 1964-5.

10

starší než 75 let. Toto dělení umožňuje lépe zmapovat postupné proměny v místním jazyce.

Rozdíly v mluvě jednotlivých věkových kategorií jsou popsány v části věnující se slovníku. Většina respondentů jsou místní rodáci, případně pocházejí z blízkého okolí. U osob, které nepochází přímo z Olešnice, je tato skutečnost zaznamenána a ve vlastním rozboru zohledněna.

Dvě hlavní mluvčí, s kterými byly vedeny delší rozhovory, jsou absolutně nejstarší ze

všech dotazovaných (obě jsou narozeny v roce 1922), třetí respondent je nejstarším zástupcem mužské populace, narozen je v roce 1931. Nejstarší mluvčí, dále označována jako Ludmila S., pochází z chudých venkovských poměrů, do svých sedmnácti let žila na samotě blízko Olešnice, rodiče pocházeli z nedalekých obcí. Nebylo jí umožněno vyšší než základní

vzdělání. Obecnou školu navštěvovala v Ústupu, obci asi dva kilometry vzdálené od Olešnice. Od sedmnácti let žije trvale v Olešnici, kde celý život pracovala jako zahradnice. Druhá

mluvčí, Marie K., se narodila do trochu lepších poměrů, v době socialismu však neměla

možnost plně se realizovat. Oba její rodiče pocházeli z Olešnice. Absolvovala měšťanku v Olešnici a poté se vyučila švadlenou. Miroslav B. byl, navzdory svému přání stát se

hudebníkem, automaticky dán do učení řemeslu svého otce, stolařiny. Tu provozuje celý život, i dnes, v důchodovém věku. Své hudební nadání uplatňuje v místním kostele, kde

dlouhá léta působí jako varhaník. Rodina jeho otce má kořeny v Olešnici, matka pochází z jižních Čech.

Informace o všech informátorech, jejich věku vzdělání a rodišti jsou součástí přílohy.

Kvůli zachování anonymity jsou jména uváděna pouze způsobem křestní jméno a první písmeno příjmení.

2.4. Metoda přepisu mluveného projevu

Při přepisu všech mluvených projevů bylo postupováno podle zjednodušených

pravidel fonetického zachycování mluvené řeči, která byla stanovena českou dialektologickou komisí v roce 1951. Následují některá upřesnění způsobu přepisu. 1) „u“, které je součástí diftongu ou, je zapisováno jako „u“.

2) znakem „h“ je označováno jak znělé „h“, znělé „ch“ pak znakem „ch“ 3) ráz, spojitá výslovnost, větný předěl ani slovní přízvuk není označován 4) slabikotvorné „l“ se označuje jako běžné „l“

5) znakem „ř“ je označováno znělé i neznělé „ř“ 11

6) velární „n“ a retozubné „m“ se označují jako „n“, „m“ 2.5. Zkratky a další znaky: > ………………………………. změna jedné hlásky v jinou imp…………………………….. rozkazovací způsob sg. ………………………………jednotné číslo pl. ……………………………… množné číslo 1.-7…………………………….. pád

hypok…………………………… domácké jméno (…)……………………………... zásahy do textu

PSJČ…………………………… Příruční slovník jazyka českého

SSJČ……………………………. Slovník spisovného jazyka českého SSČ…………………………….. Slovník spisovné češtiny ČJA……………………………... Český jazykový atlas 2.6. Materiálové doklady

V příloze jsou uvedeny záznamy promluv hlavních respondentů a vyplněný dotazník.

Vzhledem k tomu, že mluvčí byli zkoumáni delší dobu, některé položky v příloze jsou

uvedeny odděleně, bez zapojení do kontextu.Texty uvedené v ucelené podobě jsou vybrány

tak, aby zachytily nejvýraznější jazykové prvky, byly vynechány části, kdy mluvčí například výrazně odbočil od tématu, nebo se naopak zbytečně opakoval. Jelikož byly pořízeny cíleně,

může se stát, že mluvčí byl ovlivněn, například podvědomou snahou o spisovné vyjadřování. Zkresleným výsledkům mělo částečně zabránit právě zaznamenávání spontánních projevů, kdy si mluvčí nebyl vědom, že je jeho vyjadřování zaznamenáváno. 2.7. Sestavení slovníku – cíl práce

Hlavním cílem práce je sestavení slovníku, tvořeného výrazy především z těchto čtyř

hlavních oblastí:

1) rodina

2) zvyky a tradice 3) domácnost

4) hospodářství 12

Na základě výsledků získaných zpracováním dotazníku byl sestaven slovník. Rozdělen

byl na část zkoumající jevy fonologické a tvaroslovné a část vlastního slovníku. Celkem obsahuje slovník sto dvacet hesel. Zpracován byl rovněž slovník jednotlivých nářečních ekvivalentů.

Součástí práce je také výběr části slovníku a jeho podrobný rozbor na základě srovnání

s literaturou.

13

3. Zařazení do nářeční skupiny V této části jsou uvedeny specifické nářeční jevy a odchylky od spisovné češtiny, které

se v dané oblasti vyskytují, na základě srovnání se spisovnou češtinou a příslušnými

nářečními oblastmi, ke kterým má zkoumaná lokalita nejblíže. Vychází se ze získaných

materiálů, pro větší ucelenost jsou informace doplňovány poznatky z příslušné literatury. 3.1. Fonetická a fonologická rovina

Inventář vokálů i konsonantů je ve zkoumané oblasti shodný se spisovnou češtinou.

Obsahuje tedy deset vokalických fonémů, dva diftongy, dvacet jedna pravých konsonantických fonémů a pět sonor.

Slovní přízvuk je rovněž ve shodě se spisovnou češtinou umístěn na první slabice. Znělostní asimilace ve spojení konsonantů „s“a „h“ jsou prováděny nepravidelně.

Progresivní asimilace, typická pro Čechy, převažuje ve slově „nashledanou“ [naschledanou].

Regresivní asimilace, typická pro Moravu, se objevuje v případě výrazu „shodit“ [zhoďit]. Při výslovnosti slova „shodit“ u některých mluvčích nedochází k asimilaci znělosti vůbec

[shoďit].

Užití protetického „v“ na začátku slova, typické pro Čechy a západní Moravu,8 se

alespoň u některých slov vyskytuje u všech mluvčích, celkově převládá nad spisovnou

výslovností [o-](například [okurka]). Protetické „h“, vyskytující se v oblasti jihozápadočeské

a na střední Moravě9, bylo zaznamenáno jen u jedné, nejstarší, respondentky, ve slově „úterý“ [houterí], ale pouze jako méně častá dubleta.

Přehláska „a“ v „e“ po měkkých konsonantech na konci slova se většinou nerealizuje

[popelňica, sestřeňica, škarbelica, vejca].

Podobně v krátkých koncových slabikách nebyla po měkkých konsonantech provedena

přehláska „u“ v „i“ [f tu chvílu ju zastřelil].

Diftongizace „ý“ v „ej“ je provedena, stejně jako na území Čech a západní Moravy,

pravidelně v případě změny původního „ý“ [zabitej], v případě „í“ ztvrdlého vlivem hlavní

historické depalatalizace10 nepravidelně [sítko i sejtko].

Rovněž úžení „é“ v „í“ [novího] je provedeno ve shodě s okolními oblastmi.

Karlík, Petr., Nekula, Marek., Rusínová, Marie., aj. Příruční mluvnice češtiny. Praha: Nakladatelství lidové noviny, 2003. 9 Tamtéž. 10 Lamprecht, Arnošt. Historická mluvnice češtiny. Praha, 1986.

8

14

Skupina „šť“ se zde vyslovuje [šť] oproti očekávanému [šč], typickému pro Moravu i

přechodový pás česko-moravský 11[recept na malinovou šťávu].

Dále se objevuje zjednodušování výslovnosti skupiny -kt- [někerej].

Dalším, tentokrát typicky moravským rysem, je krátkost ve slovech typu „rána“ a

„síla“ [rana, sila] a také například [paňi, povidá]. V některých případech v dotazníku

nápadně převažuje užití tvaru s nezkráceným vokálem (hypok. [míra, mísa]), celkově však

krátkost převládá.

3.2. Rovina tvarosloví a slovotvorby 3.2.1. Tvarosloví

Na rozdílný vývoj hláskosloví v jednotlivých oblastech národního jazyka přímo

navazují diference v tvarosloví. I v této oblasti nacházíme časté dubletní tvary, a to jak u

mluvy jednotlivce, tak při srovnání užití jednotlivých výrazů různými mluvčími. Základní nářeční rysy jsou však dobře popsatelné. Podstatná jména

Typické pro Moravu je vyrovnávání tvrdých a měkkých skloňovacích vzorů.12 Ve

zkoumané oblasti se toto vyrovnávání ve většině případů také realizuje. U maskulin jde o

přechod od měkkého skloňování k tvrdému (2.sg. [vohňa]), u feminin přechod od tvrdého k měkkému (1.pl. [křížale], 2.sg. [do škole]), ale i naopak (1.sg. [sestřeňica]).

Instrumentál plurálu všech rodů má koncovku „–ma“, „ –ama“. Tento jev je shodný

pro česká nářečí v užším smyslu i pro nářečí středomoravská.13

V nominativu plurálu životných podstatných jmen mužského rodu je hojný výskyt

koncovky „–i“ [siňi].

Dativ množného čísla maskulin se realizuje buď koncovkou „–ům“ nebo „–om“ (v

dotazníku zastoupeno rovnoměrně – [roďičom] i [roďičúm]). Přídavná jména

V koncovkách tvrdé deklinace se objevuje „ej“ [dobrej, dobrejch] místo spisovného

„ý“ a „ý“ místo „é“ [dobrí ženi], ale většinou se nerealizuje striktně [jedné známí].

Karlík, Petr., Nekula, Marek., Rusínová, Marie., aj. Příruční mluvnice češtiny. Praha: Nakladatelství lidové noviny, 2003. 12 Bělič, Jaromír. Nástin české dialektologie. Praha: SPN, 1972. 13 Tamtéž, s. 242. 11

15

Zájmena

Tvary jako [von, ju] jsou závislé na provedení fonetických změn (viz výše). Tvary

genitivu plurálu zájmena „ten“ jsou dubletní [ťech] i [tejch].

V dativu zájmena „já“ je výlučně tvar [mňe]. Opět se jedná o rys středomoravský.14

Slovesa

Prézens první osoby singuláru slovesa být je [su]. Imperativ pak [buť, buťme] (narozdíl

od [biť, biťme], které uvádí Bělič).

Koncové „–l“ v singuláru maskulina příčestí minulého následující po souhlásce ve

většině českých nářečí zaniká.15 Ve zkoumaném materiálu je tomu podobně [zdrch] místo

spisovného [zdrhl].

Préteritum je vyjádřeno plnovýznamovým slovesem s náležitým tvarem pomocného

slovesa být, zájmeno osobní se v neutrální promluvě vynechává [bil sem, viďel sem].

Imperativ druhé osoby plurálu sloves, která mají v imperativu singuláru druhé osoby

„–i“, má koncovku „–ite“ [řekňite]. U sloves typu prosí, prosit převažuje v imperativu česká

koncová souhláska „–s“ [nos, noste]. Příslovce

Za zmínku stojí užití tvaru [popárkrát] ve významu několikrát.

3.2.2. Tvoření slov

„… rozdíly v tvoření slov, pokud jde o soubor slovotvorných postupů a inventář

prostředků, většinou existují jenom na okraji celého systému16.“

Hlavní rozdíly lze hledat zejména v různém využití přípon nebo předpon stejného nebo

podobného významu. Tak je tomu například ve slově „trakař“. Na Moravě je častější

označení [trakač], v Čechách pak [trakař].17 Z výzkumu vyplývá, že v dané lokalitě převažuje

užití tvaru moravského.

Také většina dalších rozdílů v tvoření slov se projevuje na úrovni Čechy – Morava. Jde

o rozdíly v příponách obecných jmen s místním významem (mor. „-isko“ x čes. „-iště“), ve 14

Bělič, Jaromír. Nástin české dialektologie. Praha: SPN, 1972, s. 218.

Tamtéž, s. 218. Tamtéž, s. 208. 17 Balhar, Jan aj. Český jazykový atlas 3. Praha: Academia, 1999, s.380. 15 16

16

zdrobnělinách pak čes. „–ička“ (kočička) x mor. „-enka“ (kočenka) apod.18 Zjišťování těchto

tvarů nebylo předmětem výzkumu. 3.3. Syntaktická rovina

„Skladební rozdíly mezi nářečími existují většinou jen v méně nápadných a méně

podstatných okrajových jevech. V nářečních promluvách se ovšem ve srovnání se spisovným jazykem, zvlášť psaným, často projevuje celkově volnější organizace vět, souvětí i delších

projevů; hojné je např. vytýkání větných členů před větou nebo naopak dodatečné, popauzové připojování větné části nebo i celé věty k větě předcházející; myšlenkový vztah podřízenosti

se mnohdy vyjadřuje formou souvětí souřadného, častá je eliptičnost, bezespojkové spojování vět, (…) aj. Naproti tomu se hojněji vyskytují různé formální prostředky ukazovací,

odkazovací a apelové (upozorňovací větné členy a věty) apod. (…) Běží tedy o jevy spíš stylového než mluvnicky strukturního charakteru.“19

Doklady tohoto způsobu využití skladebných prostředků, zejména typických

mluvenostních jevů, nacházíme i v textech promluv místních informátorů. Jako příklad mohou posloužit následující úryvky jednotlivých výpovědí:

(…) malini, kerí se rozmačkají, dám je na obrácení štokrle (…), (…) starosta oustupa

jag bil zabitej (…) Zde se jedná o vytýkání větných členů před větou.

(…) copak, vichodil sem školu ve volešnici (…),(…) no tos mňela recht (…),(…) no

propána, japka voloupaní (…). V tomto případě jde o formální prostředky odkazovací a apelové.

3.4. Lexikální rovina

„Poměrně dost četné hranice slovníkových diferencí probíhají zvlášť v přechodovém

pásu mezi čes. nářečími v už. smyslu a nářečími střmor., s nimiž se v daném jevu často shodují i ostatní nářeční skupiny, takže proti sobě stojí západní a východní území.“20

K těmto slovům patří také v dotazníku uvedená slova [ďeďina/vesňice], [křidlice/taška],

[stolař/truhlář]. Podle tohoto dělení výrazů na české a moravské, tedy východní a západní

typy, se řadí Olešnice jednoznačně k východní části. I další výrazy, jako například [zavazet],

pojí danou oblast s moravskými dialekty.

Bělič, Jaromír. Nástin české dialektologie. Praha: SPN, 1972, s.209. Tamtéž, s. 204. 20 Tamtéž, s. 213. 18

19

17

Některé typicky moravské výrazy jsou již na ústupu [zemskí japka, děďina], vyskytují

se převážně jen v mluvě nejstarší generace. Tato situace je důsledkem celkové nivelizace

mezi nářečími. „Slovníkové rozdíly z velké části ustupují slovům celonárodního charakteru, a

to většinou rychleji než různé nářeční jevy hláskoslovné, tvaroslovné aj.“ 21 Samotní mluvčí si tuto situaci dobře uvědomují, několik respondentů uvedlo u slova „vesnice“, že dříve znali jen

pojem „dědina“, dnes však stále častěji slyší v médiích apod. „vesnice“ a nakonec se tento výraz dostává i do jejich slovníku.

Z přejatých hovorových výrazů jsou nejhojněji zastoupena slova německého původu,

například:

[piglovat] (žehlit), [putra] (máslo), [pucovat] (čistit), [funus] (pohřeb), [krchov] (hřbitov),

[špajz] (spižírna), [kvartýr] (byt), [špacír] (výlet), [šnuptychl] (kapesník), [forhaus] (průjezd). Zejména první dva tvary však již ze slovníku místní populace mizí, někteří mladší

obyvatelé už ani neznají jejich význam. Většina německých výrazů byla zaznamenána ve spontánní mluvě Ludmily S.

Detailnějšímu rozboru je slovní zásoba podrobena v další části práce.

21

Bělič, Jaromír. Nástin české dialektologie. Praha: SPN, 1972, s. 216.

18

4. Analýza slovní zásoby Na základě získaných materiálů z terénního průzkumu, jehož postup je popsán v oddíle

2. Metodika práce, mohlo dojít k sestavení slovníku.

Výběr lexikálních položek byl již během průzkumu redukován, například u některých

slov se zjistilo, že vymezení jejich významu závisí na konkrétních zvyklostech daného

mluvčího či jeho rodiny (slova jako „pouť“, „hody“,…). Zařazena do slovníku byla však také slova z dnešního hlediska již historická, spojená se zaniklým či zanikajícím způsobem života („sušák na seno“, „kmotr“, „mlátit obilí“).

4.1. Slovník

Níže uvedená tabulka obsahuje abecedně seřazená slova, z kterých byl tvořen dotazník.

V prvním sloupci najdeme spisovný výraz, v následujících pak podle četnosti seřazené

výrazy, které informátoři uvedli. První číslo za slovem uvádí, u kolika respondentů se v jejich mluvě objevil daný tvar jako základní, číslo za znaménkem „+“ uvádí, v kolika případech se

jedná o tvar dubletní, číslo v závorce odkazuje ke slovu, které se vyskytlo pouze jako dubleta k tvaru jinému. Pokud respondent dané slovo nezná nebo nepoužívá, je tato situace

zaznamenána znakem „x“ a připojená číslovka opět udává počet těchto odpovědí. Součástí výzkumu bylo v menší míře také zmapovat situaci v oblasti hláskosloví a tvarosloví. To zachycuje druhá tabulka.

Tabulka zachycující frekvenci užití jednotlivých výrazů babička bednění bláto bramborák

babička 13+1 šaluňk 11 blato 15 bramborák 10

bábí 1 bedňeňí 3

babi 1 x1

hulán 4

x1

brambory bratr brzdit dědeček deska dítě zlobivé

brambor 7 brácha 9+1 brzďit 12 ďedeček 9 deska 12 ďecko 7 prcek 1 dobrí den 14 +1 hadra 10

brambora 4 bratr 6+1 šlajfovat 3+3 ďeda 5 prkno 3 fagan 1+1 uličňík 1 dobrí 1 hadr 5

japka 2+1

japka zemskí 2

ďeďík 1

ďedoušek (1)

grázl 1 zlobivec 1

harant 1 parchant 1 kluk, hoka 1+1

dobrý den hadr

19

zemák (1)

hlavní mše hodně lidí hospodyně kaluž kázání klást kmotr kmotra kněz kolečko na hl. kolíček na prád kostelní kůr králíkárna křídlo na saze křížaly kůlna kvedlačka květináč láhev limonáda manžel manželka máslo matka mísa na těsto nářadí kutila nashledanou návštěva nudle nůž oddělat okurka otec peroutka peřina plech. krabice poklička polštář pomlázka popelnice povlak na peřiny prostěradlo průjezd

hrubá 11+2 hodňe liďí 5 sešlost 1 hospodiňe 6 kalužina 8 kázáňí 11 klast 12 kmotr 8 kmotra 6 pan farář 4 kňes 1 korbica 10

velká 1 h.lidu 1 schromážďěňí 1 hospodiň 4+1 kaluš 4 promluva 2 klást 2 kmotříček 3 kmotřenka 4 farář 3 velebnej 1 kolečko 3

x3 h. národa 1

kolíček 11 chór 6 králíkárna 11+1 peroutka 12 křížali 7 kúlna 9 šprudlovačka 8 kverlačka 1 kvjeťináč 8+1 flaška 9+1 sodofka 11 + 1 manžel 11 manželka 9+1 máslo 14 maminka 10 mísa 6 vercajk 8+1

kolík 4 kúr 5+1 králíčárna 2 pérko 1 křížale 6 kúlňa 5 kverlík 2 x1 bulák 7 láhef 4 limonáda 2 muš 3+1 žena 5 putra 1+3 mamka 3 vajlínek 6 nářaďí 6+1

naschledanou 9 náfšťeva 10 nudle 13 núš 11+1 zďelat 12 vokurka 10 taťínek 7 pírko 9 peřina 11+1 škarbelica 7 x2 křidla 6 polštář 11+1 šmerkust 8+1 popelňica 11 bečka (1)

naschle 2 beseda 4 lukše 3+2 kudla 4+2 sundat 3 okurka 4 taťka 5 peroutka 4 duchna 2+1 krabice 2+1

nasledanou 2 na pokec 1

spánembohem nazhledanou 1 1 na koc (1)

vodďelat (1) okurek 1 otec 1 pérko 1 deka 1 krabica 2

táta (1) mašlovačka 1 kapna 1 škatula 1

dóza 1

poklica 5 + 1 zhlavec 4 mrskut 2 popelňice 2 škarbelica (1)

poklička 3

poklice 1

křidlice 1

šmergust 2 sut 1

šmigrust 2 kontejner 1

mrskačka 1 popelna (1)

povlečeňí 7 prosťeradlo 10+1 prújest 9+1

cícha 3+1

cejcha 2

povlak 2

kapna 1

plachta 2 forhaus 5+1

podslámka 1 forhajs 1

poslámka 1

lajntuch 1

h.lictva 1

slezina 1

daf 1 paňímáma 2 louža 1+1

liďi 1, x 1 hospodyňka 1 kaluže 1

x3 kmotři (1) dústojní pán 2

x3 velební pán 2

kór 2 zajičárna 2 brko 1 křížalki 2 kolna 1 šprudlák 1

kchór (1)

x1

sklinka 2+1 limča 1 muskej 1 paňí 1

skleňice (1) brča 1

fronta 1 hospodiňa 2 louže 1 x2 x1 kmotřík 1 kmotřička 2 falář 2 korba 2

máma 1+2 vandlik 2 náčiňí 1

20

x1 kvedlačka 1

kvedlovačka 1

ďíža 1

mašťátko (2)

překážet rampouch rozinka rozsvítit sběračka sbírka při mši sestra sestřenice shodit, zvrhnout síla sítko na čaj sklenička na alkohol

zavazet 15 rampouch 13 hrozinka 11 rožnout 14 žufánek, žufan 12 ofjera 7+1 sestra 9 sestřeňica 13

zhoďit 7 síla 9 ceďák 8 štamprdle(a) 6+2 štamprlička 1 slánka solňička 12+1 smeták košťe 7+4 sněžit chumelit 12+2 stolař stolař 14 struhadlo struhadlo 12 strýc strejda 6+1 sušák na seno kotačka 9 škraloup blaňa 7+1 škubánky škubánki 9 švagr švagr 15 švestky kadlátki 8+1 taneční zábava zábava 9 křidlice, taška křidlica 12 teta teta 14 trakař trakač 10 třešeň třešňa 6 třísky na oheń tříski 9 chrasťí (1) tvrdý alkohol umyvadlo uzel vánočka vařečka vejít se velikonoční bochník velikonoční řehtačka Velikonoce vesnice větev vlástně vykrmit prase vymláceno záclona malá

střechejl 1+1 rozinka 4 rosvíťit 1

krápňík 1

zbjeračka 2 zbírka 3 švíca 6 sestřeňice 2

nabjeračka 1 na svjetlo 2+2 x 3

schoďit 5 sila 6+1 cedňík 4+1

shoďit 3 sítko 1

sejtko 1

ceďítko 1

vodlifka 1

skleňička 1

osminka 1

panák 1

slánka 2 smeták 7+2 sňežit 3+1 truhlář 1 strouhátko 3 stríc 3 hifle 2 škraloup 7 netija 4

miska 1 pometlo 1

strejc 3 rohački 1

stríček 1 x1

strejček 2+1 sušák 2+1 blána 1+1 nítig 1

x1

švestki 7 muzika 5 taška 3 tetka 1 trakař 5 třešeň 4 šáší 3

kořalka 7 lavor 6 suk 13 vánočka 14 vařejka 8 vejít se 5

tvrdej (alkohol) 4 lavór 5 uzel 2 štola 1 vařečka 4 vlíst se 4+1

mazanec 14

bacouch 1

hrkačka 13 velikonoce 10 ďeďina 10 haluza 4+2 vlástňe 11 vikrmit 10+1 vimláceno 8 záclonka 6

x2 velkonoce 4 vesňica 4+4 halus 4+1 sestříňata 1 vipoklízet 5 vimlácení 7 firhaňk(a) 5

tancovačka 1 teťička (2) střešeň 3 derázek 2

střešňa 2 klesťí 1

piťí 2 vajlínek 2

chlast 2 umivadlo 2

vařejčka 2 vlest se 4

vařeka 1 vlést se 2

svátki jara 1 vesňice 1 vjetef 4 x3 drapérka 2+1

21

vjetva 2

trapérka 2

rošťí (1)

ratolest 1

zápalka zárubeň zásuvka žehlit židle bez opěradla

sirki 14 futro 15 šufle 12 žehlit 13

zápalki 1 šuple 1 piglovat 2+3

šuplík 1

štokrdle 9

stolička 1

1.sv.vánoční

boží hot 12

2.sv.vánoční 3.pl.králík 3.pl.rodiče 4.pl. vejce 6.sg. Vánoce

šťepán 13 králíkúm 7 roďičúm 8 vejca 9 vánocích 13

štokrle 5 boží narozeňí 2 druhí svátek v.1 králikom 5+1 roďičom 7 vejce 5 vánocách 2

zásufka 1

x1 x1 zajícom 3 vajíčka 1

Tabulka hlavních fonetických a morfologických jevů 1.pl. syn 2.sg oheň 3.pl.králík 3.pl prosit 3.pl.rodiče 4.pl. vejce 6.sg stodola 6.sg. Vánoce bláto hypok.Ladislav hypok.Miroslav imp.2.pl říci imp.2.sg nosit nashledanou okurka rána sestřenice

siňi 13 ohňe 5 králíkúm 7 prosí 12 roďičúm 8 vejca 9 ve stodole 9 vánocích 13 blato 15 laďa 12 míra 6 řekňite 11 nos 14 naschledanou 9 vokurka 10 rana 12+1 sestřeňica 13

sinové 2 vohňa 5 králikom 5+1 prosijou 3 roďičom 7 vejce 5 ve stodoli 6 vánocách 2 láďa 3 mira 5 řekňete 4 noš 1 naschle 2 okurka 4 rána 3 sestřeňice 2

ohňa 3 zajícom 3

vohňe 2

vohňu (1)

vajíčka 1

x4

nasledanou 2 okurek 1

spánembohem nazhledanou 1 1

4.2. Komentáře k vybraným slovům

V této části jsou uvedena a podrobně charakterizována slova, která jsou pro nářeční

průzkum nejzajímavější – mají nejvíce nářečních ekvivalentů, jednotlivé výrazy nejsou ve

slovnících apod. Komentáře obsahují zevšeobecňující poznatky získané na základě průzkumu. 4.2.1. Uspořádání jednotlivých hesel

V komentáři se u každého hesla objevují poznámky o generačním využití jednotlivých

nářečních ekvivalentů, dále četnost užití konkrétního výrazu a případně další poznámky o

užití slova. Upozorňuje se také na problémy, které se při výzkumu vyskytly, zaznamenány

jsou i zajímavé informace, které v dané souvislosti mluvčí poskytli. Užité výrazy jsou podle 22

nutnosti a možností srovnávány s výkladovými slovníky (Slovníkem spisovné češtiny pro

školu a veřejnost, Slovníkem spisovného jazyka českého a případně s Příručním slovníkem jazyka českého). Jedním z klíčových bodů je konfrontace získaných informací s údaji v Českém jazykovém atlase.

Ke každému komentáři je připojen graf četnosti výskytu jednotlivých nářečních

ekvivalentů k danému pojmu.

Základní výraz je vyznačen tučně. Je-li to pro srozumitelnost výrazu nutné, v závorce

následuje definice pojmu. Jednotlivé nářeční ekvivalenty jsou umístěny pod slovo základní podle četnosti výskytu, graficky jsou odlišeny kurzívou, pro zjednodušení nejsou uváděny

v hranatých závorkách. Zapsány jsou fonetickým přepisem podle pravidel uvedených v oddíle Metodika práce.

Hesla jsou rozdělena, shodně s řazením v dotazníku, do čtyř oblastí – člověk a rodina,

domácnost, hospodářství, zvyky a tradice. V jednotlivých oddílech jsou lexémy řazeny

v abecedním pořádku. Pátý oddíl obsahuje slova ostatní, pro nářeční slovník významná. 4.2.2. Vlastní komentáře I. oddíl - rodina

Z této oblasti byly pro analýzu vybrány čtyři výrazy, názvy osob, které jsou v rodině

v mluveném projevu, zejména při oslovování, nejčastěji používány, tedy označení rodičů a prarodičů. Respondenti většinou uváděli, že jiný výraz užívají pro své rodiče a prarodiče a

jinak je samotné nazývají jejich vlastní děti a vnuci. Proto bylo požadováno, aby uváděli tvar, který oni sami používají nebo používali k označení vlastních rodičů či prarodičů. babička (familiární označení matky jednoho z rodičů) babička Tento výraz jednoznačně

převládá ve všech věkových kategoriích.

bábí 7%

Územně je užití tohoto označení vymezeno na Čechy a přilehlou část Moravy22, jedná

babička 86%

se však o starší stav, kdy na Moravě

22

babi 7%

Balhar, Jan aj. Český jazykový atlas 1. Praha: Academia, 1993, s.78.

23

převládala dnes již ustupující forma „stařenka“.

babi Daný výraz je užíván jako vokativ ke slovu babička. Ve funkci nominativu je zapsán u jednoho z dotazovaných.

bábí Jedná se o prodlouženou variantu tvaru babi, toto dloužení je typické pro západní Moravu.23

dědeček (familiární označení otce jednoho z rodičů) ďedeček Tento neutrální, základní tvar

převládá.

ďeda Převažuje u nejmladších, dle SSJČ

ďeda 33%

je výraz expresivní.

ďeďík 7% ďedeček 60%

ďeďík Vyskytl se pouze u jedné,

nejmladší respondentky.

maminka (familiární označení matky) maminka Toto, podle SSJČ expresivní označení, převládá ve všech věkových

skupinách, u nejstarší generace se jedná o

mamka 20%

výraz jediný užívaný. ČJA24 dokládá pro

máma 7%

danou formu téměř celonárodní rozšíření.

mami 7%

maminka 66%

mamka Tato forma se objevila v několika

případech. máma

Jako základní tvar se objevil v jednom případě, ve dvou pak jako dubleta k maminka.

mami O běžné užívání tohoto výrazu ve funkci nominativu se jedná u jedné respondentky.

Tvar je mapou v ČJA vymezen pro západní a jihozápadní Čechy.

23 24

Balhar, Jan aj. Český jazykový atlas 1. Praha: Academia, 1993, s.78.

Balhar, Jan aj. Český jazykový atlas 1. Praha: Academia, 1993, s.75.

24

tatínek (familiární označení otce) tatínek Toto označení (stejně jako

otec 8%

maminka expresivní) převládá u nejstarší generace, celkově má menší zastoupení

taťka 38%

než srovnatelný tvar „maminka“..

taťka Výraz je zastoupen mezi všemi

taťínek 54%

věkovými skupinami. V SSJČ je

označován jako hovorové expresivum.

otec Jedná se o neutrální, nezdrobnělý tvar.

táta Užíván jedním respondentem jako dubleta. II. oddíl – zvyky a tradice

Tento oddíl v sobě zahrnuje rovněž výrazy z oblasti církevního názvosloví. Vzhledem

k tomu, že zkoumaná oblast se vyznačuje poměrně vysokou religiozitou, nebyl problém do dotazníku zahrnout i výrazy, které souvisí s vykonáváním náboženských obřadů. Pokud

některý respondent nepocházel z prostředí s rozvinutou náboženskou tradicí, nemusel se

k některým pojmům vyjadřovat. Tak tomu bylo pouze asi ve dvou případech. Toto zúžení

počtu respondentů je zohledněno ve výpočtech, ve vlastních komentářích se nebere v potaz.

kněz (ve významu duchovní správce farnosti) pan farář, farář Spisovné, mírně převládající označení je mezi

dotazovanými považováno za novější výraz.

velební pán 13%

kňes 7%

dústojní pán 13%

falář Tento nářeční ekvivalent uvedli

shodně dva respondenti, kteří pocházejí z oblasti šest kilometrů vzdálené, s vlivem středomoravské mluvy.

25

velebnej 7%

falář 13%

pan farář 27% farář 20%

dústojní pán, velební pán Toto dvouslovné označení se vyskytuje u nejstarší generace, zejména v oslovení.

velebnej Jedná se o elipsu od spojení „velebný pán“.

kňes Označení typické pro Slezsko používá respondentka, která několik let žila v Ostravě

panáček Pro Moravu příznačný výraz25 nebyl ve zkoumané lokalitě zjištěn. pomlázka (velikonoční zvyk) pomláska Výraz základní a spisovný,

typický pro Čechy, neuvedl žádný

šmigrust 13%

respondent.

mrskačka 7%

šmergust 13%

šmerkust, šmergust, šmirgust Tyto

varianty přejaté z německého

šmerkust 54% mrskut 13%

„Schmeckostern“ převažují. 26

mrskut Podle ČJA pro zkoumanou

oblast charakteristický výraz se objevil jen u dvou mluvčích, navíc nikoli místních rodáků. mrskačka Opět v dané lokalitě ojedinělé pojmenování, dle ČJA 27 je typické pro východní Moravu, rozptýleně se vyskytuje na celém území, hlavně ve městech.

šmigrust Tuto slezskou variantu uvedla mluvčí, která několik let žila v Ostravě. „Šmergust“ i

„šmirgust“, rovněž slezské varianty, uvedli rodilí mluvčí, žijící celý život v Olešnici.

sbírka (sbírka peněz při mši) ofjera Podle SSJČ je slovo „ofěra“

na svjetlo 17%

spisovné, v dotazníku je silně zastoupeno.

zbírka Malá část dotázaných uvedla

zbírka 25%

obecnější výraz „sbírka“.

na svjetlo Toto označení se častěji objevilo jako dubletní tvar, buď jej

Balhar, Jan., Jančák, Pavel. Aj. Český jazykový atlas 2. Praha: Academia, 1997, s. 408. Tamtéž, s. 458. 27 Tamtéž, s. 456. 25

26

26

ofjera 58%

respondenti považovali za zastaralý nebo specifičtější (někteří, zejména starší informátoři,

diferencují užití výrazů „ofěra“ a „na světlo“; slovem „ofěra“ označují příležitostnou sbírku

na určitý konkrétní účel, výrazem „na světlo“ pak každotýdenní sbírku na potřeby kostela).

taneční zábava zábava Toto neutrální označení převažuje ve všech věkových skupinách.

muzika 33%

muzika Vyskytuje se zejména u starší

tancovačka 7% zábava 60%

generace.

tancovačka Tento výraz uvedla pouze

jedna respondenta, příslušnice nejstarší generace.

U nejmladší generace, která však nebyla zahrnuta mezi účastníky průzkumu, se objevuje výraz „čoch“. Respondenti tento výraz také znají, ale zásadně nepoužívají.

velikonoční řehtačka (dřevěný nástroj s ozubeným kolečkem, užívaný o Velikonocích místo

kostelního zvonění)

hrkačka Podle SSJČ se jedná o nářeční výraz, v dané oblasti se vyskytuje tento výraz ve shodě s ČJA.28 Izoglosa

oddělující označení hrkačka a řehtačka

hrkačka; 100%

prochází jen velmi mírně západně od zkoumané lokality, přesto se zde objevuje pouze moravský výraz

„hrkačka“. Dáno to je zřejmě živou tradicí, kdy „hrkači“ každoročně vykonávají obchůzku po obci

28

Balhar, Jan., Jančák, Pavel. Aj. Český jazykový atlas 2. Praha: Academia, 1997, s. 452.

27

IIII. oddíl – domácnost

Tento oddíl obsahuje největší množství položek, domácí prostředí totiž není podrobeno

tak silným nivelizačním tendencím v jazyce jako jiné oblasti lidského života.

bramborák (smažené placky připravené z nastrouhaných syrových brambor) bramborák Toto označení se vyskytuje jako základní i jako dubleta.

hulán 29%

hulán Název se objevuje u příslušníků

všech věkových kategorií, jedná se

bramborák 71%

pravděpodobně pouze o místní výraz. Slovníky uvádějí tento výraz jako

označení pro jiný objekt (SSČ: „jízdní voják“)

kvedlačka (kuchyňské dřevěné náčiní, určené k míchání točivým pohybem) Shodně s mapou převažují tvary se 29

slovním základem šprudl-. Jedná se o deverbativa od šprudlovat, přejatého z němčiny.

šprudlovačka, šprudlák Tyto tvary

převažují ve všech skupinách.

kvedlačka 7% šprudlák 7%

kverlík, kverlačka Typické je toto

kvedlovačka 7%

šprudlovačka 58% kverlík 14%

označení pro severovýchodní Čechy.

kvedlačka, kvedlovačka Výraz převažuje ve středních Čechách.30

29 30

Balhar, Jan aj. Český jazykový atlas 1. Praha: Academia, 1993, s. 295. Tamtéž.

28

kverlačka 7%

květináč (hliněná nádoba na pěstování květin) kvjeťináč Výraz je považován za

neutrální téměř na celém území.31

bulák Jedná se pouze o nářeční tvar.

bulák 47%

Oba výrazy se objevují rovnoměrně ve

kvjeťináč 53%

všech generačních skupinách, jiné výrazy, které uvádí ČJA pro dané

území (např. hrnec, koflík) respondenti neznají nebo nepoužívají (výraz

„koflík“ používá jeden mluvčí ve významu kelímek).

limonáda (barevný šumivý nápoj) sodofka SSČ uvádí, že oblastně

limča 7%

moravské pro šumivou limonádu je

„sodovka“, základní spisovný význam

limonáda 13%

téhož výrazu je voda + oxid uhličitý, užívaný na území Čech.

sodofka 73%

V dotazníku převažuje, u nejstarších obyvatel pouze „sodovka“.

Další výrazy se vyskytují jen ojediněle. limonáda limča

brča

31

brča 7%

Balhar, Jan aj. Český jazykový atlas 1. Praha: Academia, 1993, s. 298.

29

máslo (produkt vyrobený z kravského mléka) máslo Pro většinu je tento tvar základní a jediný.

putra 7%

putra Slovo je převzato z německého

„butra“, pro nejstarší respondentku je tento tvar základní, u dalších nejstarších se

máslo 93%

objevuje jako dubleta.

Někteří uvedli, že „putra“ označovalo

doma vyráběné máslo, které případně ještě dělili na „čajové máslo“ a „máslo selské“

(případně „putru“)

mísa (nádoba na přípravu těsta) mísa Část mluvčích používá tento neutrální tvar.

vandlik 19%

vajlínek Tento výraz převažuje u nejmladší a u nejstarší věkové kategorie, zdá se, že není

na ústupu, slovníky toto slovo neobsahují, ve

ďíža 6%

mísa 37%

vajlínek 38%

dvou případech byl tento výraz použit pro označení jiného předmětu (umyvadla, kovové nádoby na vodu).

vandlík/vandlík V ČJA nalezneme pouze výraz „vandle“ pro označení necek, přejatý

z němčiny; oba mluvčí, kteří tento výraz používají, pocházejí z šest kilometrů západně vzdálené obce, kde je již výraznější vliv středomoravského dialektu.

30

peřina (ložní přikrývka) Izoglosa oddělující výskyt výrazů peřina

deka 7%

a duchna prochází mírně na východ od zkoumané lokality.32

kapna 7%

duchna 13%

peřina Převažuje ve všech věkových

skupinách, jedná se o tvar náležitý pro

peřina 73%

danou oblast.

duchna Jedná se o oblastně moravský

výraz,33 někteří respondenti tímto

názvem označují pouze těžkou peřinu, s neprošitým sypkem.

deka V jednom případě respondent uvádí pouze tento výraz.

kapna Stejné označení se objevilo také jako název pro povlak na peřinu.

polštář (podložka pod hlavu, určená ke spaní) polštář Jde o spisovný výraz typický pro Čechy, jeho užití převládá.34

zhlavec 27%

zhlavec Původně typicky moravský výraz,

v SSJČ označen jako nářeční, je zastoupen

polštář 73%

hlavně v mluvě nejstarší generace. Uvedl ho i jeden příslušník nejmladší věkové

skupiny, který však pochází z obce šest

kilometrů západně od Olešnice, kde je již vliv středomoravského dialektu výraznější. Jiné tvary nejsou doloženy.

Balhar, Jan aj. Český jazykový atlas 1. Praha: Academia, 1993, s. 314. Havránek, Bohuslav. Slovník spisovného jazyka českého. Sv. 2, A-G. Praha: Academia, 1989. 34 Balhar, Jan aj. Český jazykový atlas 1. Praha: Academia, 1993, s. 315. 32

33

31

prostěradlo (plátěná pokrývka lůžka) prosťeradlo Tento český a spisovný tvar

začíná převládat, a to i u nejstarší

generace, jejíž příslušníci uvádějí, že

dříve používali spíše jiné ekvivalenty.

podslámka 7%

poslámka 7%

lajntuch 7%

prosťeradlo 66%

plachta 13%

plachta Oblastně moravské

pojmenování, pro danou oblast náležité,35 je na ústupu.

podslámka, poslámka Narozdíl od údaje v SSJČ je výslovnost prvního dlouhá, týmž

slovníkem je slovo „podslamka“ hodnoceno jako zastaralé a nářeční.

lajntuch Tento obecně český výraz36 používá jeden respondent, jeho pasivní znalost dokládá

více dotázaných.

slánka (nádobka na sůl) solňička Výrazně převažující zastoupení

tohoto označení je v souhlase s lokalizací v

slánka 13%

ČJA37 jedná se o tvar oblastně moravský. slánka Tento spisovný výraz mluvčí

používají jako dubletní při spisovném

miska 7%

solňička 80%

vyjadřování.

miska Toto označení se širším

významovým polem je zřejmě specifickým výrazem užívaným pouze daným jednotlivcem.

35 36 37

Balhar, Jan aj. Český jazykový atlas 1. Praha: Academia, 1993, s. 312. Havránek, Bohuslav. Slovník spisovného jazyka českého. Sv. 2, H-L. Praha: Academia, 1989.

Balhar, Jan aj. Český jazykový atlas 1. Praha: Academia, 1993, s. 246.

32

švestky (plody ovocného stromu Prunus domestica) kadlátki Podle SSJČ se jedná jen o nářeční tvar, vyskytuje se rovnoměrně s tvarem druhým

švestki 47%

švestki Narozdíl od českého [šveska]38 se

kadlátki 53%

vyslovuje ve shodě se spisovnou češtinou. Jiné tvary pro označení daného ovoce nejsou doloženy.

žehlit žehlit Tento spisovný, neutrální výraz převažuje.

piglovat 13%

piglovat SSJČ označuje výraz za obecně

český. Aktivně toto slovo užívají pouze

dvě nejstarší respondentky, někteří uvádějí,

žehlit 87%

že jej používali dříve, případně ještě dnes používají, ale pouze jako méně častou

dubletu ke spisovnému tvaru. Část informátorů, zejména mladších, toto slovo vůbec nezná.

IV. oddíl – hospodářství

Vzhledem k zásadním změnám, kterými proběhla celá společnost v posledním

půlstoletí, se stala terminologie z oblasti zemědělství a hospodaření na venkovských statcích z velké části historií. Některá slova, jako například „sedlák“ nebo „hospodyně“, byla

v souvislosti s vymýcením jejich nositelů zapomenuta a dnes, kdy se opět někteří jedinci vrací k hospodaření na vlastní půdě, se jen s obtížemi vžívají označení nová. Proto tento oddíl obsahuje jen terminologii, která není příliš komplikovaná ve vztahu k označovaným

objektům. Částečně obsahuje pojmy, které souvisí s vymezeným tématem jen okrajově. 38

Balhar, Jan., Jančák, Pavel. aj. Český jazykový atlas 2. Praha: Academia, 1997, s. 52.

33

kolečko (kovové ruční náčiní s jedním kolem určené na vožení hlíny, písku apod.) korbica Ve zkoumané lokalitě toto označení, případně níže uvedená

varianta výrazně převládá. Všichni

korba 13%

kolečko 20%

dotázaní na konci slova vyslovili „–a“.

korbica 67%

Tvar je tedy moravský jak lexikálně39, tak foneticky.

korba Jedná se o slovotvornou variantu výrazu korbice.

kolečko Tento singulárový tvar je ve shodě s užitím ve spisovné češtině a nářečími českými

v užším smyslu,40ojediněle se vyskytl se v mluvě nejstarší a nejmladší věkové skupiny. průjezd (část domu, spojující ulici se dvorem) prújest Přestože se objevuje u

nadpoloviční většiny dotazovaných, část z nich používá i dubletní výraz

forhaus 33%

„forhaus“.

forhajs 7%

forhaus Z němčiny přejatý výraz

prújest 60%

převažuje v mluvě nejmladší věkové skupiny.

forhajs Tato varianta se vyskytla u jednoho z dotázaných. taška (dílčí část střešní krytiny) Izoglosa na mapě uvedené v ČJA

taška 20%

41

probíhá přímo danou lokalitou, přesto v oblasti výrazně převažuje tvar

křidlica 80%

moravský.

Balhar, Jan aj. Český jazykový atlas 3. Praha: Academia, 1999, s. 378. Tamtéž. 41 Balhar, Jan aj. Český jazykový atlas 1. Praha: Academia, 1993, s. 376. 39

40

34

křidlica Podle SSJČ jde pouze o nářeční výraz. Stejné označení („křidlice“, „křidla“) nese i

jiný objekt (poklička - nádobí). Mluvčí uváděli shodně tvar končící na „–a“. taška Podle SSJČ je toto slovo přejato z němčiny, jedná se o tvar spisovný.

trakař (dřevěný ruční povoz s jedním kolem) Zjištěny byly pouze slovotvorné rozdíly. trakač Podle SSJČ jde o moravský tvar,

trakař 33%

převažuje u nejmladší skupiny.

trakař Tento spisovný tvar je zastoupen

trakač 67%

v menší míře.

truhlář, stolař (ten, kdo vyrábí dřevěný nábytek) stolař SSČ uvádí tento ekvivalent jako

truhlář 7%

oblastně moravský.

Izoglosa v ČJA42 prochází západně

od zkoumané oblasti, tento výraz je

stolař 93%

téměř všemi respondenty jediný užívaný, základní

truhlář Tento výraz je zastoupen jen

v jednom případě, někteří rozlišují výraz „stolař“ (ve výše uvedeném smyslu) a „truhlář“ (označení pouze toho, kdo vyrábí rakve).

V. oddíl – ostatní

Tento oddíl obsahuje zejména pojmy, pro které existují v národním jazyce nejčastěji

dvě označení, jedno typické pro Čechy, druhé pro Moravu. Pouze u výrazu „brzdit“ je zkoumána četnost pojmenování přejatého z němčiny a domácího.

42

Balhar, Jan aj. Český jazykový atlas 1. Praha: Academia, 1993, s. 300

35

brzdit (uvádět v činnost brzdy u auta) brzdit Nejstarší generace uváděla tento

výraz výhradně pro danou skutečnost.

šlajfovat 20%

šlajfovat Příslušníci starší generace mají tento pojem spojen s bržděním vozu, u

mladších (zejména mužů) se vyskytuje i

brzďit 80%

v souvislosti s bržděním auta („zašlajfuj“).

kaluž, louže (voda, která zůstane po dešti na silnici) kalužina Tento tvar je považován za

oblastně moravský,43 v dotazníku se

vyskytl u nejstarších respondentů ve sto

louža kaluže 7% louže7% 7%

kaluš, kaluže Jedná se o tvaroslovnou

kaluš 27%

procentech.

variantu výrazu „kalužina“.

kalužina 52%

louže/louža Tyto tvary se vyskytly pouze

ve dvou případech, u jednoho

respondenta jako dubleta, některými respondenty je označení považováno za cizorodé.

SSČ uvádí slova „kaluž“ a „louže“ jako synonyma. překážet

zavazet

zavazet Ve SSČ výraz nenajdeme, SSJČ jej charakterizuje jako oblastně moravský.

Všichni dotázaní uvedli pouze tento tvar. překážet Tento spisovný a český výraz

se zde neprosazuje ani jako dubleta. 43

1 100%

Balhar, Jan., Jančák, Pavel. aj. Český jazykový atlas 2. Praha: Academia, 1997,s. 318.

36

rozsvítit (uvést v chod elektrický světelný zdroj) rožnout SSJČ označuje jako nářeční, ve

zkoumané lokalitě téměř výlučný výraz,

rosvíťit; 1

jiné varianty, které uvádí ČJA, jako 44

např. „rozžít“, se nevyskytují.

rožnout; 14

rosvíťit Podle ČJA jde o progresivní tvar, který se stále více prosazuje ve městech, i moravských, v dané lokalitě je však považován za cizorodý.

uzel (to, co vznikne svázáním tkaničky, provázku) suk SSJČ označuje pojmenování za

uzel 13%

oblastně moravské. Narozdíl od izoglosy v ČJA,45 která probíhá východněji a zachycuje prakticky jen

východomoravské dialekty, tento výraz

suk 87%

ve zkoumané lokalitě výrazně převládá, pro nejstarší generaci je pojmenováním výhradním

uzel Toto označení se prosazuje méně. vesnice (obec venkovského typu) ďeďina SSČ považuje výraz za knižní,

oblastně moravský, ve zkoumané lokalitě

vesňica 27%

mírně převažuje, zejména u nejstarší

generace, u mladších již ustupuje tvaru

ďeďina 66%

spisovnému a českému.

44 45

vesňice 7%

Balhar, Jan aj. Český jazykový atlas 1. Praha: Academia, 1993, s. 344. Tamtéž, s. 188.

37

vesňice/vesňica Hláskově se tento výraz diferencuje na české zakončení „–e“ a moravské „–a“, v dotazníku převažuje moravské „–a“.

Starší informátoři uvádějí, že názvu [ďeďina] se používalo dříve, dnes již, vlivem médií,

používají i dubletního [vesňice/vesňica], ale považují to za kontaminaci ze spisovného jazyka.

4.3. Slovník nářečních výrazů

V následující části jsou abecedně seřazeny jednotlivé nářeční ekvivalenty. Ke každému

je připojen „překlad“ do spisovné češtiny, případně definice, je-li to pro pochopení významu nutné.

Tři sta padesát dva pojmenování označuje sto jedenáct významů. Do tohoto seznamu

jsou zařazena všechna slova, která se v dotazníku u jednotlivých významů objevila.

Podstatná jména jsou uváděna v nominativu singuláru, slovesa v infinitivu. Pouze

součásti frazémů [na koc, na svjetlo, na pokec] jsou uváděny v tvaru běžném v komunikaci.

babi bábí

babička babička

osminka otec

babička

pan farář

bacouch

babička velikonoční bochník

beseda

návštěva

paňí

bečka bedňeňí

popelnice bednění škraloup (na mléce) škraloup (na mléce) bláto první svátek vánoční první svátek vánoční bratr brambor brambor smažený pokrm z brambor bratr limonáda křídlo na saze brzdit

paňímáma parchant

sklenička na alkohol familiárně otec duchovní správce farnosti sklenička na alkohol manželka (familiárně) hospodyně, manželka farmáře zlobivé dítě

pérko

křídlo na saze

pérko peroutka

peroutka křído na saze

peroutka

peroutka

peřina piglovat pírko piťí

peřina žehlit peroutka tvrdý alkohol

plachta podslámka poklica poklice poklička

prostěradlo prostěradlo poklička poklička poklička

blaňa blána blato boží hot boží narozeňí brácha brambor brambora bramborák bratr brča brko brzďit

panák

38

bulák

květináč

polštář

ceďák ceďítko cedňík cejcha cícha

pometlo popelna popelňica popelňice poslámka

daf ďecko ďeda

sítko na čaj sítko na čaj sítko na čaj povlak na peřiny povlak na peřiny velké shromáždění lidí zlobivé dítě dědeček

ďedeček ďeďík ďeďina

dědeček dědeček vesnice

prkno promluva prosťeradlo

ďedoušek deka derázek

prújest putra rampouch rana ratolest rohački rosvíťit rošťí rozinka

rána větev sušák na seno rozsvítit třísky na oheň (h)rozinka

rožnout sejtko

rozsvítit sítko na čaj

sestra sestřeňica

sestra (familiárně) sestřenice

sestřeňice

sestřenice

farář

dědeček peřina třísky na oheň plochý předmět nevelké tloušťky mísa na těsto dobrý den dobrý den plechová krabice malá záclonka druhý svátek vánoční peřina duchovní správce farnosti zlobivé dítě duchovní správce farnosti duchovní správce farnosti

povlak na peřiny povlak na peřiny zlobivé dítě plochý předmět nevelké tloušťky kázaní v kostele prostěradlo průjezd ( ve významu místo) máslo rampouch

sestříňata

firhaňk

malá záclonka

sešlost

frhaňka

malá záclonka

shoďit

flaška

láhev průjezd ( ve významu místo) průjezd ( ve významu místo) velké shromáždění lidí zárubeň zlobivé dítě velké shromáždění lidí velké shromáždění lidí

schoďit schromážďení

vlástňata velké shromáždění lidí zvrhnout (něco odněkud) zvrhnout (něco odněkud) velké shromáždění lidí

sila

síla

síla sirki sítko

síla zápalky sítko na čaj

skleňice

láhev sklenička na alkohol

deska ďíža dobrí dobrí den dóza drapérka druhí svátek vánočňí duchna dústojní pán fagan falář

forhajs forhaus fronta futro grázl hodňe národa hodňe lictva

povlak povlečeňí prcek

skleňička

39

polštář smeták (kartáč na tyči) popelnice popelnice popelnice prostěradlo

hodňe lidu hadr

velké shromáždění lidí hadr

sklinka slánka

hadra

hadr

slezina

halus haluza harant hifle

větev větev zlobivé dítě sušák na seno

smeták sňežit sodofka solňička

láhev slánka velké shromáždění lidí smeták (kartáč na tyči) sněžit limonáda slánka nashledanou (pozdrav při loučení) výrobce dřevěného nábytku

hrkačka

velké shromáždění lidí hospodyně, manželka farmáře hospodyně, manželka farmáře hospodyně, manželka farmáře hospodyně, manželka farmáře velikonoční řehtačka

hrozinka

(h)rozinka

stríc

hrubá

stríček strouhátko struhadlo

struhadlo struhadlo

chór chrasťí chumelit

hlavní nedělní mše smažený pokrm z brambor tvrdý alkohol kostelní chór (místo) třísky na oheň sněžit

židle bez opěradla bratr jednoho z rodičů bratr jednoho z rodičů bratr jednoho z rodičů bratr jednoho z rodičů bratr jednoho z rodičů

střechejl střešeň střešňa

japka

brambory

suk

japka zemskí kadlátki kaluš kaluže kalužina kapna kapna kázáňí

sundat sušák sut svátki jara šaluňk šáší škarbelica škarbelica

klást klesťí

brambory švestky louže louže louže peřina povlak na peřiny kázání v kostele kostelní chór (místo) klást (umisťovat něco někam) klást (umisťovat něco někam) třísky na oheň

rampouch třešeň (strom) třešeň (strom) uzel (na tkaničce apod.) oddělat (něco doněkud) sušák na seno popelnice Velikonoce bednění třísky na oheň plechová krabice popelnice

kluk, hoka

zlobivé dítě

šmergust

hodňe liďí hospodiň hospodiňa hospodiňe hospodiňka

hulán chlast

kchór klast

spánembohem stolař stolička strejc strejček strejda

škatula škraloup škubánki šlajfovat

40

plechová krabice škraloup (na mléce) pokrm z vařených brambor brzdit pomlázka (velikonoční zvyk)

šťepán

pomlázka (velikonoční zvyk) pomlázka (velikonoční zvyk) kvedlačka (dřevěné kuchyňské náčiní) kvedlačka (dřevěné kuchyňské náčiní) sklenička na alkohol sklenička na alkohol sklenička na alkohol Druhý svátek vánoční

štokrdle štokrle štola

židle bez opěradla židle bez opěradla vánočka

šufle šuple

zásuvka (ve stole) zásuvka (ve stole)

šuplík

zásuvka (ve stole)

švagr

švagr

švestki švíca

švestky sestra (familiárně)

tancovačka taška táta taťínek taťka

truhlář třešeň třešňa tříski

taneční zábava střešní taška familiárně otec familiárně otec familiárně otec sestra jednoho z rodičů sestra jednoho z rodičů sestra jednoho z rodičů trakař trakař malá záclonka výrobce dřevěného nábytku třešeň (strom) třešeň (strom) třísky na oheň

tvrdej (alkohol)

tvrdý alkohol

kmotr

kmotr

šmerkust

kmotra

kmotra

šmigrust

kmotřenka

kmotra

šprudlák

kmotři

kmotra

šprudlovačka

kmotříček

kmotr

štamprdle

kmotřička

kmotra

štamprdla

kmotřík

štamprlička

košťe kotačka krabica krabice králíčárna

kmotr duchovní správce farnosti kolečko na vožení hlín apod. kolíček na prádlo kolíček na prádlo kůlna (dřevěné zahradní stavení) popelnice kostelní chór (místo) kolečko na vožení hlíny apod. kolečko na vožení hlín apod. tvrdý alkohol smeták (kartáč na tyči) sušák na seno plechová krabice plechová krabice králíkárna

králik

králík domácí

teta

králíkárna

králíkárna

tetička

krápňík křidla křidlica křidlice

rampouch poklička střešní taška poklička

tetka trakač trakař trapérka

křížale křížali křížalki kudla

křížaly křížaly křížaly nůž kůlna (dřevěné zahradní stavení)

kňes kolečko kolíček kolík kolna kontejner kór korba korbica kořalka

kúlna

41

kúlňa kúr kvedlačka kvedlovačka kverlačka kverlík kvjeťináč laďa láhef lajntuch lavor

kůlna (dřevěné zahradní stavení) kostelní chór (místo) kvedlačka (dřevěné kuchyňské náčiní) kvedlačka (dřevěné kuchyňské náčiní) kvedlačka (dřevěné kuchyňské náčiní) kvedlačka (dřevěné kuchyňské náčiní) květináč hypok. Ladislav láhev prostěradlo plechové umyvadlo

uličňík

zlobivé dítě

umivadlo

plechové umyvadlo

uzel

uzel (na tkaničce apod)

vajlínek

mísa na těsto

vajlínek

plechové umyvadlo

vandlik vánočka vařečka vařejčka vařejka vařeka

mísa na těsto vánočka vařečka vařečka vařečka vařečka vejít se (do šatů apod.) duchovní správce farnosti duchovní správce farnosti Velikonoce hlavní nedělní mše Velikonoce nářadí pro kutily vesnice vesnice vykrmit (prase) (mít) vymláceno (obilí) (mít) vymláceno (obilí) vykrmit (prase) větev větev

vejít se

liďi

plechové umyvadlo velké shromáždění lidí

limča limonáda louža louže lukše máma maminka mamka

limonáda limonáda louže louže nudle familiáně matka familiáně matka familiáně matka

velební pán velikonoce velká velkonoce vercajk vesňica vesňice vikrmit

manžel

vimlácení

mazanec

manžel (familiárně) manželka (familiárně) máslo peroutka peroutka velikonoční bochník

míra

hypok. Miroslav

vlest se

mísa

mísa na těsto

vlést se

miska

slánka pomlázka (velikonoční zvyk) pomlázka (velikonoční zvyk) manžel (familiárně) manžel (familiárně) taneční zábava

vlíst se

lavór

manželka máslo mašlovačka mašťátko

mrskačka mrskut muskej muš muzika

velebnej

vimláceno vipoklízet vjetef vjetva vlástňe

vodďelat vodlifka vokurka zábava záclonka

42

vlástně vejít se (do šatů apod.) vejít se (do šatů apod.) vejít se (do šatů apod.) oddělat (něco doněkud) sklenička na alkohol okurka taneční zábava malá záclonka

na koc na pokec na svjetlo nabjeračka náčiňí náfšťeva nářaďí

návštěva (jít na…) návštěva (jít na…) sbírka při mši naběračka nářadí pro kutily návštěva nářadí pro kutily

zajíc zajičárna zápalki zásufka zavazet zbírka zbjeračka

naschle

nashledanou

zďelat

naschledanou nasledanou

nashledanou nashledanou

zemák zhlavec

nazhledanou

zhoďit zlobivec

zlobivé dítě

žehlit

nudle

nashledanou škubánky (pokrm z vařených brambor) škubánky (pokrm z vařených brambor) nudle (těstoviny do polévky)

brambor polštář zvrhnout (něco odněkud)

žena

žehlit manželka (familiárně)

núš ofjera

nůž sbírka při mši

žufánek žufan

naběračka naběračka

okurek okurka

okurka okurka

netija nítig

43

králík domácí králíkárna zápalky zásuvka (ve stole) překážet sbírka při mši naběračka oddělat (něco doněkud)

5. Závěr Při zpracování jazykového materiálu se potvrdil předpoklad, že olešnická mluva

vykazuje jak prvky moravské, tak české. Podle obecně uznávaných kritérií ji řadíme k českým nářečím v užším slova smyslu, konkrétně k přechodovému pásu českomoravskému. Stále

však platí, že vliv středomoravského dialektu je zde přítomen ve zvýšené míře. Vytvořený slovník dokládá převahu výrazů typických pro Moravu.

Výpovědní hodnota průzkumu byla samozřejmě ovlivněna výběrem respondentů z

pouze určité části populace a vzhledem k možnostem rozsahu práce také zúženým počtem

slovníkových položek. Přesto byl získán cenný materiál, neboť rozdíly v mluvě jednotlivých oblastí národního jazyka se obecně neustále nivelizují a v dohledné době je možné očekávat vymizení některých charakteristických jazykových rysů.

Cenným ziskem bylo zaznamenání výrazů, které používají již jen příslušníci nejstarší

generace nebo takových, které se nevyskytují ve slovnících (PSJČ, SSJČ, SSČ), a jsou pravděpodobně jen lokálního charakteru.

Tato práce otevírá možnost pro další výzkum v dané lokalitě. Zajímavé by bylo

například zhodnotit situaci v porovnání s nejmladší věkovou kategorií nebo se stavem v okolních obcích.

44

Použitá literatura: Balhar, Jan aj. Český jazykový atlas 1. Praha: Academia, 1993.

Balhar, Jan. - Jančák, Pavel aj. Český jazykový atlas 2. Praha: Academia, 1997. Balhar, Jan aj. Český jazykový atlas 3. Praha: Academia, 1999. Balhar, Jan aj. Český jazykový atlas 4. Praha: Academia, 2002.

Bělič, Jaromír. Nástin české dialektologie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1972.

Dotazník pro výzkum českých nářečí. Praha: Česká dialektologická komise, Ústav pro jazyk český ČSAV, 1964-5.

Filipec, Josef - Daneš, František – Mejstřík, Vladimír. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 2.vyd. Praha: Academia, 1994.

Havránek, Bohuslav aj. Slovník spisovného jazyka českého. Sv. 1, A-G. 2.vyd. Praha: Academia, 1989.

Havránek, Bohuslav aj. Slovník spisovného jazyka českého. Sv. 2, H-L. 2.vyd. Praha: Academia, 1989.

Havránek, Bohuslav aj. Slovník spisovného jazyka českého. Sv. 3, M-O. 2.vyd. Praha: Academia, 1989.

Havránek, Bohuslav aj. Slovník spisovného jazyka českého. Sv. 5, R-S. 2.vyd. Praha: Academia, 1989.

Havránek, Bohuslav aj. Slovník spisovného jazyka českého. Sv. 6, S-U. 2.vyd. Praha: Academia, 1989.

Havránek, Bohuslav aj. Slovník spisovného jazyka českého. Sv. 7, V-Y. 2.vyd. Praha: Academia, 1989.

Karlík, Petr - Nekula, Marek - Rusínová, Marie. Příruční mluvnice češtiny. 2.vyd. Praha: Nakladatelství lidové noviny, 2003.

Lamprecht, Arnošt aj. České nářeční texty. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1976. Bělič, Jaromír. Nástin české dialektologie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1972. Lamprecht, Arnošt – Šlosar, Dušan – Bauer, Jaroslav. Historická mluvnice češtiny. Praha: Státní pedagogické nakladatelství,1986.

Pravidla pro vědecký přepis dialektických zápisů. Praha: Dialetologická komise České akademie věd a umění, 1951.

Příruční slovník jazyka českého. D. 1. A-J. Praha: Česká akademie věd a umění, 1935.

45

Příruční slovník jazyka českého. D. 6. T-vůzek. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1951-1953.

Višinka, Josef. Dějiny městečka Olešnice. Olešnice: Radim Višinka, 1995.

46

Přílohy

47

Příloha 1 Texty promluv třech hlavních mluvčích

Marie K. [narozena 1922 v Olešnici, pracovala jako švadlena]

(…) ňekerou chvílu slišim v rádiju (…)mladí ďefče, ta mluvila, řikam si vichodilas pjet obecnejch (…) bili tu dvje ženi, kerí tu nebili třiadvacet roků, mi sme jim dali dvje ti lahve (…) Řřeknu vám recept na malinovou šťávu, malini kerí se rozmačkají, dám je na obrácení štokrle (…) to bejvala lněná uťerka, ale já mám ze staré zácloni (…) nechám ju překapat (…) tihle hruški, mi sme je pomleli (…) a malenovky sou porád ve sklepje (…) a tohle je zamilovaní cukroví mej vnučki (…) to je starej recept, je to velice dobrí (…). Ve druhé mňešťance bylo dvje hoďini vařeňí, tohle sme tam pekli, kakaoví koláčki (…) tohle ďeláme pro pravnučku, oňi sáhnou po ňečom dobrím. (…) po tom jejich vilepšením ovoci z jednoti uš nesáhneme (…) Mňeli sme dvje kravički, vipoklízelo se jedno prase, přišla okupace, muselo se poviňe odváďet iks kilogramú masa a vajec (…) ti vejca sme kupovali (…) V neďeli večír sem psala jedné známí, píšu jí srdeční dopis, psala sem jí o tom piťhovi, jak tadi bil, o čem on mluvil (…) o vánocích se ďelá stromeček (…), o velikonocích pečem beránka, šest, ďetem to naaranžuju (…). Taťínek jejich neňí lakomej, ale je šetrnej (…) kluci choďí na šmerkust (…) pak držíme fšechni svatí (…) (…)bil zde silnej orelskej život, ochotníci bili tak ochotňí, objetaví, ťi liďi pracovali na poli, večír šli na pívo (…) (…) o stejskalovejch se řikalo: „ Cirile zazvoň, metode šlajfuj“, tadi se taki řikalo z legrace: „štumedla pucovala na ganku šláfro“, to je ďefče čisťilo na verandě kabát (…) šátek se vaší babičce porá rozvazuje (…). Diš sem pozvala chlapíka, abi zabil králíka, tak to s manželem pořádňe oslavili (…) Zeptala sem se jedné paňi a ta řikala, že ta silnica se svažuje dolú k boskovicím, jak bidlí (…) snacha chťela, abi sin šel ďelat k lesom (…) Miroslav B. [narozen 1931 v Olešnici, pracuje jako stolař] (…) copak, vichoďil sem školu ve volešňici, vjenoval sem se hudbje, ve školi sme mňeli orchestr, učil sem se stolařem u svího otce ve volešnici, v letovicích (…) ot mláďí sem choďil do ťelovíchovní organizace orel, za válki to bilo zakázaní (…) ve vosmačtiřicátím otcházel starí varhaňík, on bil slepí, tak mňe požádal, abich se toho ujmul. Hrál sem na trupku a ďivadelňictví hlavňe, f čtiřiapadesátím roce sme začli nacvičovat ďivadlo, režizér hamerskí karel (…) ňákí jídla, kerí vaříš( k ženě)(…) Ňic novího, pávovica, to je jídlo z brambor, to je bramborák z vařenejch (…) Taťínek bil ze křťenova, maminka z netolic u českích buďejovic, já, sestra a brácha, babička, dědeček, teta, stríc (…) Zviki, normálňí, na vánoce se připraví stromeček, bívá smažení kapr, tak o pouťi se zejde roďina, o velikonocích už aňi tak ne, to sou všechno ti kostelňí vjeci, svatí tíden se drží, pro mňe je to více práce(…)

48

Ludmila S. [narozena 1922 v Ústupu, pracovala jako zahradnice] (…) no tos mňela recht, žes nešla do škole (…) Starosta oustupa jak bil zabitej (…) Ten chlápek, jednoho sedláka sin, dicki zdrch z vojni a diš uš toho bilo moc, tak starosta si nemoch nechat, abi bil trestanej, tag ho poslal spátki na vojnu, diš to bilo popárkrát. A diš uš bil z vojny doma, bila v noci bouřka, tak se vloupal do starostovího domu a tam ho zastřelil, starostova hospodiň slišela vístřel, uťíkala ven, držela kliku ot venkovňích dveří, f tu chvílu ju zastřelil a vona ta klika tam bila ustřelená leta (…) Tenkrát choďili četníci ve volešňici patrolou do vokolňích opcí. Četňík přišel do oustupa a ptal se vraha co je novího a ten vrach mu povidá: „pane četňíku, strašná vjec se tu stala“. A šli dovnitř prostřelenejma dveřma a řiká mu: „tak tadi to je“. A tag ho zrovna objevili. Ten vrach mu ukazoval, kudma se tam dostal. To bilo podezřelí četňíkovi i ťem sousedom. A teť jeden soused se poďval vrahovi, lojzovi, na nohu a viďel, že tam má kref. Tak to řek zase svímu sousedovi, pak to řekli četňíkovi a ten lojza tam bil, tak mu dal četňík hnetka želíska na ruce. Pak šli do vrahovího domu, tam bil čeleďín, ten řek, že nesmí ňic říct, že bi mu lojza ňěco uďál, že zakopal ti krvaví hadri do hnoja. No a lojza seďel na doživoťí(…) Holasúf bil ďedoušek, z oustupa , peterkúf bil ďedeček, z hlásňice. Babički bili obje. Pak sme mňeli teťički, strejčki, tem mlatčím se řikalo ménem.. (…)netija neboli škubánki, no propána, japka voloupaní, uvaření, scezení, potom trochu mouki do toho nechat zapařit, přikrit, pak se to utluče, mňeli sme na to dřevjenej tlouček, mák se namele, cukr, sádlo, ďelají se kouski a rozsipá se to (…) tak já se uš du richtovat(…) Další materiálové doklady:

…v houteri pudeme fšeci na funus, neska to venku klíhá (klouže) a ešťe šuteří (sněží), su

s toho praňí ouplnej kaput, kde mám ten šnuptichl, ešťe chcu vipiglovat ten lajntuch,…

49

Příloha 2

Dotazník Jméno Rok narození Vzdělání

Marta O. 1955 střední

Zaměstnání Žije v Olešnici Pochází z

samota 6 km

otec

Marie P. 1955 VŠ

Libor P. 1954 střední

Marie S. 1951 vyučená

zdr.sestra

učitelka

zootechnik

v domácnosti

Anna K. 1951 střední zdravotní sestra

30 let

celý život

26 let

35 let

celý život

taťka

matka 3.pl.rodiče 1.pl. syn sestra bratr dědeček babička švagr strýc teta sestřenice vlástně kmotra kmotr

mamka roďičom siňi švíca brácha děďík babička švagr stríc teta setřeňica kmotřenka kmotřík prcek,kluk, dítě zlobivé holka manželka žena manžel muš hypok.Miroslav míra hypok.Ladislav laďa taneční zábava tvrdý alkohol sklenička na alkohol limonáda návštěva dobrý den nashledanou Velikonoce

respondenti 50 - 55 let

zábava tvrdej alkohol

Hodonín u Kunštátu I. oddíl - rodina

taťka, táta

otec maminka, maminka,máma máma roďičom roďičom siňi siňi švíca sestra brácha brácha ďedeček ďeda babička babička švagr švagr strejček strejc teta teta sestřeňica sestřeňica vlástňe vlástňata kmotra,kmotři kmotra kmotr kmotr

Brněnec taťínek

taťi

maminka roďičúm siňi švíca brácha ďedeček babička švagr strejda tetka sestřeňice vlástňata kmotra kmotr

mami roďičúm sinové švíca brácha ďeda babička švagr strejda teta sestřeňica vlástňe kmotra kmotr

ďecko, fagan fagan žena manželka muš, mušskej manžel míra míra laďa laďa II. oddíl - zvyky a tradice

zlobifci paňí manžel laďa

uličňík žena muš míra laďa

zábava tvrdej

muzika kořalka

zábava piťí

zábava kořalka

štamprle sodofka náfšťeva dobrí den nasledanou velkonoce

štamprdle sodofka náfšťeva dobrí den naschledanou velikonoce

štamprdle sodofka nafšťeva dobrí den naschledanou velikonoce

štamprle štamprdle limonáda sodofka náfšťeva náfšťeva dobrí den dobrí den naschledanou nachledanou velikonoce velkonoce

50

vel. řehtačka pomlázka vel. bochník hodně lidí 6.sg. Vánoce 1.svátek vánoční 2.svátek vánoční vánočka rozinka křížaly

hrkačka mrskut mazanec slezina vánocích

hrkačka šmerkust mazanec hodňe liďí vo vánocách

hrkačka šmerkust mazanec hodňe lidu vánocích

hrkačka mrskut mazanec hodňe liďí vánocích

hrkačka šmergust mazanec hodňe liďí vánocích

boží hot

hot boží

hot boží

boží narozeňí

boží hot

šťepán vánočka hrozinka křížale

šťepán štola hrozinka křížali

šťepán vánočka hrozinka křížali

pan farář chór hrubá promluva ofjera

pan falář chór hrubá kázáňí ofjera

peroutka sirka tříski ohňa rožnout šuple stolař prosťeradlo polštář peřina kapna křidla žufánek vařečka šprudlovačka ceďítko struhadlo solňička hadr louža núš popelňica bulák sklinka

šťepán šťepán vánočka vánočka hrozinka hrozinka křížali křížale velební pán, farář falář chór, kúr kór hrubá hrubá kázáňí kázáňí ofjera na svjetlo III. oddíl - domácnost peroutka peroutka sirka sirka šáší derázek vohňa vohňa rožnout rožnout šufle šufle stolař stolař prosťeradlo plachta polštář zhlavec peřina duchna povlak cejcha poklica poklica žufánek žufan vařejka vařejka kverlík šprudlovačka ceďák ceďák strouhátko struhadlo solňička solňička hadr hadra kalužina kalužina núš kudla popelňica popelňica kvjeťináč bulák flaška flaška

kněz kostelní kůr hlavní mše kázání sbírka při mši

pan farář kúr hrubá kázáňí zbírka

křídlo na saze zápalka třísky na oheń 2.sg oheň rozsvítit zásuvka stolař prostěradlo polštář peřina povlak na peř. poklička sběračka vařečka kvedlačka sítko na čaj struhadlo slánka hadr kaluž nůž popelnice květináč láhev židle bez opěradla kolíček na prádlo brambory škubánky

peroutka sirka šáší ohňě rožnout zásufka stolař prosťeradlo polštář peřina povlečeňí křidla žufánek vařejka šprudlák ceďák struhadlo solňička hadr kaluže kudla popelňica kvjeťináč flaška, sklinka

peroutka sirka tříski vohňa rožnout šufle stolař prosťeradlo polštář peřina povlečeňí poklička žufánek vařejka šprudlovačka sítko struhadlo solňička hadra kaluš núš, kudla popelňica kvjeťináč flaška

štokrle

štokrdle

štokrdle

štokrle

štokrdle

kolíček brambora škubánki

kolíček brambora netija

kolíček japka netija

kolíček brambor škubánki

kolíček brambor škubánki

51

máslo žehlit švestky okurka nudle bramborák

máslo žehlit švestki vokurka nudle bramborák

máslo žehlit kadlátki vokurka nudle, lukše hulán

máslo žehlit kadlátki okurek lukše bramborák

peroutka škraloup záclona malá nářadí pro kut. mísa na těsto umyvadlo

pírko blaňa trapérka vercajk vandlík lavor

soukr. zeměd. kůlna 6.sg stodola vymlátit - mít… hospodyně sušák na seno shodit, zvrhnout kolečko na hlínu trakař vykrmit prase 4.pl. vejce

statkář kúlna stodole vimlácení hospodiňe hifle

peroutka pírko blaňa blaňa záclonka firhaňk nářaďí vercajk vajlínek vandlik lavór lavor IV. oddíl - hospdářství

3.pl.králík třešeň větev bednění zárubeň plech. krabice

máslo žehlit švestki okurka nudle hulán peroutka, mašťátko škraloup firhaňka vercajk mísa vajlínek

máslo žehlit, piglovat kadlátki vokurka nudle bramborák pírko škraloup drapérka vercajk mísa, vajlín lavór

soukromňík kúlňa stodole vimlácení hospodiňa kotačka

soukromňík kúlňa stodoli vimlácení paňímáma hifle

soukromňík kúlna stodole vimláceno hospodiňe kotačka

zemňeďelec kúlna stodole vimláceno hospodiňa kotačka

zhoďit

zhoďit

shoďit

zhoďit

zhoďit

korbica trakač vikrmit vejca

korbica trakač vikrmit vejca

korbica trakač vipoklízet vejca

kolečko trakač vikrmit vejca

králikom třešňa vjetva, haluza šaluňk futro škarbelica

králíkúm třešňa vjetef šaluňk futro škarbelica

králíkúm třešňa halus bedňeňí futro -

průjezd křidlice, taška brzdit

králíkúm třešňa vjetva bedňeňí futro dóza, krabice forhaus, prújest křidlica brzďit

korbica trakač vipoklízet vejca zajícom, králíkom střešeň haluza šaluňk futro škarbelica

prújest křidlica brzdit

forhaus křidlica brzďit

rampouch smeták králíkárna

krápňík smeták králíkárna

rampouch smeták králíkárna

rampouch košťe králíkárna

bláto klást rána síla imp.2.sg nosit 3.pl prosit

blato klast rana síla nos prosí

blato klast rana síla nos prosí

blato klást rana sila nos prosí

prújest forhaus křidlica křidlica brzďit šlajfovat rampouch, střechejl rampouch košťe, smeták smeták, košťe králíkárna zajičárna V. oddíl - ostatní blato klast rana sila nos prosí

blato klast rana sila nos prosijou

52

sněžit imp.2.pl říci deska vesnice

chumelit řekňite deska ďeďina, vesňica

oddělat suk vejít se překážet

zďelat suk vlíst se zavazet

chumelit, sňežit chumelit řekňete řekňete deska deska

chumelit řekňite deska

sňežit, chumelit řekňete prkno

vesňica zďelat, vodďelat suk vlest se zavazet

ďeďina

vesňica

vesňica

zďelat suk vlest se zavazet

zďelat suk vlíst se zavazet

sundat uzel vlést se zavazet

53

Dotazník Jméno Rok narození

Jan S. 1949

Vzdělání Zaměstnání Žije v Olešnici Pochází z

Libuše B. 1940

František G. 1948

Květa G. 1937

vyučen

vyučena

střední

dělník

dělnice

střední projektant, vychovatel

Miroslav B. 1931 vyučen stolařem

švadlena

stolař

celý život

celý život

celý život

celý život

celý život

otec matka 3.pl.rodiče 1.pl. syn sestra bratr dědeček babička švagr strýc teta sestřenice vlástně kmotra kmotr dítě zlobivé

taťík máma roďičúm siňi švíca, sestra brácha, bratr ďeda bábí švagr strejc teta sestřeňica vlástňata kmotra kmotr parchanťi žena, manželka manželka manžel manžel, muš hypok.Miroslav mira hypok.Ladislav laďa taneční zábava tvrdý alkohol

respondenti 55 - 75 let

zábava kořalka vodlifka, sklenička na al štamprdla limonáda brča, sodofka beseda, na návštěva koc, na plk dobrý den dobrí den nashledanou naschle Velikonoce velikonoce vel. řehtačka hrkačka mrskačka, pomlázka šmerkust

I. oddíl - rodina taťka taťka mamka mamka roďičom roďičúm siňi siňi švíca sestra brácha bratr, brácha ďedeček ďedeček babi, babička babička švagr švagr strejda strejda teta teta sestřeňica sestřeňica vlástňata ďecko ďecko

taťínek maminka roďičúm siňi sestra brácha ďeda babička švagr stríc teta sestřeňice vlástňata ďecko

taťínek maminka roďičom siňi sestra bratr ďedeček babička švagr strejda teta sestřeňica kmotřenka kmotr kluk, holka

manželka manželka manžel manžel mira mira laďa laďa II. oddíl - zvyky a tradice

manželka manžel míra láďa

manželka manžel mira laďa

zábava kořalka

zábava chlast

muzika alkohol

muzika kořalka

skleňička limča

štamprdle sodofka

štamprdle limonáda

panák sodofka

na pokec dobrí den naschle velikonoce hrkačka

náfšťeva dobrí den naschledanou velikonoce -

náfšťeva dobrí den nachledanou svátki jara -

na besedu dobrí den nazhledanou velikonoce hrkačka

šmerkust

šmerkust

šmigrust

šmirgust

54

vel. bochník hodně lidí 6.sg. Vánoce 1.svátek vánoční 2.svátek vánoční vánočka rozinka křížaly

bacouch mazanec hodňe národa, lictva fronta vánocách vánocích

mazanec

mazanec

hodňe liďí vánocích

schromážďeňí liďí vánocích vánocích

hodtboží

boží hot

šťepán vánočka hrozinka křížale

šťepán vánočka rozinka křížale

vánočka hrozinka křížali

kněz kostelní kůr hlavní mše kázání

farář kúr, kchór hrubá kázáňí

farář chór

farář

sbírka při mši

ofjera

křídlo na saze zápalka třísky na oheń 2.sg oheň rozsvítit zásuvka stolař prostěradlo

peroutka sirka klesťí, chrasťí ohňě rožnout šufle stolař podslámka polštář, zhlavec

peroutka sirka tříski vohňa, vohňu rožnout šufle truhlář prosťeradlo

pérko sirka tříski ohňa rožnout zásufka stolař prosťeradlo

brko sirka tříski vohňe rožnout šufle stolař prosťeradlo

sirka tříski ohňe rožnout šufle stolař prosťeradlo

polštář

polštář

polštář

duchna povlečeňí křidla, poklica žufan vařejčka šprudlovačka ceďák struhadlo miska hadra kaluš, louža kudla popelňica, škarbelica bulák flaška

peřina povlečeňí křidla žufánek vařejka šprudlovačka cedňík struhadlo solňička hadr kalužina núš

polštář peřina, duchna povlečeňí poklica zbjeračka vařejka kvedlačka cedňík struhadlo slánka hadra kaluš núš

kapna povlečeňí poklička nabjeračka vařejka cedňík struhadlo solňička hadr louže núš

peřina cícha poklica, křidla žufánek vařečka kvedlovačka ceďák struhadlo solňička hadr, hadra kaluš núš

popelňica popelňice bulák kvjeťináč sklinka, flaška láhef

kontejner kvjeťináč láhef

popelňica kvjeťináč láhef

štokrdle

štokrdle

štokrle

stolička

štokrdle

kolíček japka zemskí

kolík brambora

kolík brambor

kolíček brambor

kolík brambor

polštář peřina povlak na peř. poklička sběračka vařečka kvedlačka sítko na čaj struhadlo slánka hadr kaluž nůž popelnice květináč láhev židle bez opěradla kolíček na prádlo brambory

-

-

-

III. oddíl - domácnost

55

boží narozeňí druhí svátek vánočňí vánočka rozinka křížali

mazanec

kňes chór

-

kázáňí

-

boží hot šťepán vánočka hrozinka křížale velebnej, pan farář kúr hrubá kázáňí na svjetlo, ofjera -

škubánky máslo žehlit švestky okurka nudle bramborák peroutka

škubánki máslo žehlit kadlátki vokurka nudle hulán, bramborák peroutka

škraloup záclona malá nářadí pro kut. mísa na těsto umyvadlo

blaňa firhaňk vercajk ďíža vajlínek

soukr. zeměd. kůlna 6.sg stodola vymlátit - mít… hospodyně sušák na seno shodit, zvrhnout kolečko na hlínu trakař vykrmit prase 4.pl. vejce 3.pl.králík třešeň větev bednění zárubeň plech. krabice průjezd křidlice, taška

soukromňík kúlňa stodoli vimlácení hosodiňe kotačka

brzdit rampouch

škubánki máslo žehlit švestki vokurka nudle

škubánki máslo žehlit švestki vokurka nudle

bramborák bramborák pírko pírko škraloup, blaňa blána záclonka záclona nářaďí nářaďí vajlínek mísa lavor lavór IV. oddíl - hospdářství -

-

škubánki máslo žehlit švestki vokurka nudle

škubánki (putra), máslo žehlit kadlátki vokurka nudle

bramborák pírko

bramborák pírko

škraloup záclonka nářaďí mísa umivadlo

škraloup drapérka nářaďí, vercajk mísa lavor -

kúlna stodole vimláceno hospodiňe kotačka

kúlna stodoli vimláceno hispodiňka kotački

kúlňa stodole vimlácení hospodiňe -

sedlák kolna stodole vimláceno hospodiňe sušák

zhoďit

zhoďit

shoďit

schoďit

shoďit

korbica trakač vikrmit vajíčka zajícom střěšeň halus šaluňk futro škarbelica forhaus křidlica

korba trakař vikrmit vejca králikom střešeň haluza šaluňk futro škatula forhajs taška

korbica trakař vikrmit vejce králíkúm třešeň vjetef šaluňk futro krabice prújest křidlica

korba trakař vikrmit vejce králíkúm třešeň ratolest, halus futro škarbelice prújest taška

brzďit rampouch

brzďit rampouch

brzďit rampouch

smeták králíkárna

šlajfovat rampouch pometlo, košťe zajičárna

korbica trakař vipoklízet vejce králikom střešeň vjetef, haluza šaluňk futro krabica prújest křidlica (šlajfovat), brzďit rampouch

bláto klást rána síla imp.2.sg nosit

blato klast rana síla,sila nos

košťe košťe králičárna králíkárna V. oddíl - ostatní blato klast rána síla nos

blato klast rána síla nos

56

smeták, košťe košťe, smeták králíkárna králíkárna blato klást rana síla noš

blato klast rána, rana síla nos

3.pl prosit sněžit imp.2.pl říci deska

prosijou chumelit řekňite deska

vesnice oddělat suk vejít se překážet

ďeďina zďelat suk vlíst se zavazet

prosí chumelit řekňite deska ďeďina, vesňica sundat suk vlést se zavazet

prosí chumelit řekňite prkno

prosí chumelit řekňite deska

ďeďina zďelat uzel vejít se zavazet

vesňica zďelat suk vejít se zavazet

57

prosí chumelit řekňite deska ďeďina, vesňica zďelat suk vejít se zavazet

Dotazník Jméno Rok narození Vzdělání

Anna V. 1929 základní

Zaměstnání Žije v Olešnici

dělnice od 15 let

Pochází z

2 km Ústup

otec matka 3.pl.rodiče 1.pl. syn sestra bratr

taťka maminka roďičúm siňi sestra bratr

dědeček babička švagr

ďedeček babička švagr strejček, strýc strejda teta teta, teťička sestřenice sestřeňica vlástně vlástňata kmotra kmotřička kmotr kmotříček dítě zlobivé ďecko manželka manželka manžel manžel hypok.Miroslav hypok.Ladislav laďa taneční zábava tvrdý alkohol

zábava piťí

sklenička na al limonáda návštěva dobrý den

štamprle sodofka náfšťeva dobrí (den)

nashledanou Velikonoce vel. řehtačka pomlázka vel. bochník

respondenti 75 let a více Anna F. 1927 základní

Marie K. 1922 základní

Ludmila S. 1922 základní

dělnice

Květa Ž. 1924 základní dělnice, úřednice

švadlena

zahradnice

celý život

65 let

celý život

od 17 let

Jaroměřice nad Rokytnou I. oddíl - rodina

Ústup

taťínek maminka roďičúm siňi sestra brácha

taťínek, taťi maminka roďičúm siňi sestra bratr

taťínek maminka roďičom sinové sestra bratr

ďedeček babička švagr

ďedeček babička švagr

ďeda babička švagr

taťínek maminka rodičom siňi sestra bratr ďedeček, ďedoušek babička švagr strejc, strejček teta, teťička sestřeňica vlástňe kmotřička kmotříček harant žena muskej míra laďa

strejda stríček teta teta sestřeňica sestřeňica vlástňata sestříňata kmotřenka kmotřenka kmotr kmotříček grázl ďecko manželka manželka manžel manžel mira laďa láďa II. oddíl - zvyky a tradice

stríc teta sestřeňica vlástňe kmotra kmotr ďecko manželka manžel láďa

tancovačka kořalka

muzika kořalka osminka, štamprdle sodofka na besedu dobrí den

štamprle sodofka náfšťeva dobrí den

naschledanou velikonoce hrkačka šmerkust mazanec

nasledanou velkonoce hrkačka šmerkust mazanec

štamprdle sodofka beseda dobrí den s pánem naschle(danou) bohem velikonoce velkonoce hrkačka hrkačka šmerkust šmergust mazanec mazanec

zábava alkohol štamprlička sodofka náfšťeva dobrí den naschledanou, zbohem velikonoce hrkačka šmerkust mazanec

58

muzika chlast

hodně lidí 6.sg. Vánoce 1.svátek vánoční 2.svátek vánoční vánočka rozinka křížaly

sešlost vánocích

liďi vánocích

vánocích

daf, sešlost vánocích

hodňe lictva vánocích

hot boží

boží hot

boží hot

boží hot

boží hot

šťepán vánočka rozinki křížali

šťepán vánočka hrozinka křížalki dústojní pán kchór hrubá kázáňí

šťepán vánočka hrozinka křížali dústojní pán, pan farář kúr velká, hrubá kázáňí

sbírka při mši

pan farář chór hrubá kázáňí ofjera, na svjetlo

šťepán vánočka rozinki křížalki pan farář, velební pán kúr hrubá promluva

křídlo na saze zápalka třísky na oheń 2.sg oheň rozsvítit zásuvka stolař

peroutka sirka tříski, rošťí ohňe rosvíťit šufle stolař

na svjetlo zbírka III. oddíl - domácnost peroutka peroutka sirka zápalki tříski tříski ohňa ohňe rožnout rožnout šufle šuplík stolař stolař

sťepán vánočka hrozinka křížale velební pán, pan farář kór hrubá kázáňí ofjera, na svjetlo

prostěradlo

prosťeradlo

plachta

prosťeradlo

polštář peřina

polštář peřina

polštář deka, peřina

povlak na peř.

cícha

zhlavec peřina povlečeňí, cícha

peroutka sirka derázek vohňe rožnout šufle stolař lajntuch, prosťeradlo zhlavec, polštář peřina

povlak

cícha

poklička sběračka vařečka kvedlačka sítko na čaj struhadlo

křidlice,křidla žufan vařečka šprudlovačka sejtko, cedňík struhadlo

poklička žufánek vařejka šprudlovačka ceďák strouhátko

poklice zbjeračka vařečka kverlačka cedňík struhadlo

slánka hadr kaluž nůž

solňička hadr kalužina núš,kudla popelňica, bečka

solňička hadra kalužina núš, kudla

solňička hadra kalužina núš

křidla žufánek vařeka šprudlovačka ceďák struhadlo slánka, solňička hadra kalužina núš

popelňica

popelňice

popelňica

kvjeťináč flaška

bulák flaška

kvjeťináč bulák láhef, skleňice flaška

sut, popelna bulák, kvjeťináč flaška

štokrle

štokrdle

štokrdle

štokrdle

štokrle

kolíček

kolíček

kolíček

kolíček

kolík

kněz kostelní kůr hlavní mše kázání

popelnice květináč láhev židle bez opěradla kolíček na prádlo

59

zbírka, ofjera

peroutka sirka šáší vohňa rožnout šufle stolař poslámka zhlavec peřina cejchi, povlaki poklica, křidla žufan vařejčka kverlík ceďák strouhátko solňička hadr kalužina kudla

brambory škubánky máslo

brambor nítig máslo

japka netija (putra),máslo

brambor, zemák máslo žehlit

brambora, japka škubánki (putra), máslo (piglovat), žehlit

žehlit

piglovat

švestky okurka nudle

žehlit švestki, kadlátki okurka lukše, nudle

piglovat

bramborák

hulán

kadlátki vokurka nudle hulán, bramborák

švestki okurka nudle

kadlátki okurka nudle

kadlátki vokurka nudle, lukše

peroutka

mašlovačka

bramborák

-

hulán peroutka, mašťátko

rolňík, zemňeďelec kúlna stodole vimláceno

pérko pírko škralopup, blána škraloup firhaňka, drapérka záclonka vercajk náčiňí vajlínek mísa lavór umivadlo IV. oddíl - hospdářství pantáta, zemňeďelec, sedlák sedlák kúlna kúlna stodoli stodole vimlácení vimláceno

hospodiň rohački

hospodiň kotačka

hospodiň sušák

kúlna stodoli vimláceno paňímáma, hospodiň kotačka

schoďit

schoďit

schoďit

zhoďit

schoďit

kolečko trakař

korbica trakač

kolečko trakač

korbica trakač

vikrmit vejce králíkúm třešeň halus bedňeňí futro dóza,škarbelica na boti

vipoklízet vajca zajícom střešeň haluza šaluňk futro

vikrmit vejce králíkúm třešeň vjetef šaluňk futro

vipoklízet vajca králíkom třešňa haluza šaluňk futro

korbica trakač vikrmit, vipoklízet vejca králikom třešňa halus šaluňk futro

-

krabice

forhaus křidlica

prújest taška

brzdit rampouch

prújest křidlica brzďit, šlajfovat vús rarampouch

šlajfovat vús rampouch

brzďit rampouch

krabica prújest, forhaus křidlica brzďit, (šlajfovat) rampouch

smeták

smeták

košťe

košťe

smeták, košťe

škraloup

blaňa trapérka, záclona malá firhaňka nářadí pro kut. nářaďí mísa na těsto vajlínek umyvadlo lavor soukr. zeměd. kůlna 6.sg stodola vymlátit - mít… hospodyně sušák na seno shodit, zvrhnout kolečko na hlínu trakař vykrmit prase 4.pl. vejce 3.pl.králík třešeň větev bednění zárubeň plech. krabice průjezd křidlice, taška

60

pírko

zemskí japka netija putra

blaňa (firhaňk), záclonka vercajk vajlínek lavór -

blaňa firhaňka vercajk vajlínek lavor zemňeďelec kúlňa stodoli vimlácení hospodiň kotačka

škarbelica prújest křidlica brzďit střechejl smeták, košťe

králíkárna

králíkárna

bláto klást rána síla imp.2.sg nosit 3.pl prosit

blato klast rana síla nos prosí

sněžit imp.2.pl říci deska

králíkárna králíkárna V. oddíl - ostatní

chumelit řekňite deska

blato klást rana sila nos prosí sňežit, chumelit řekňite deska

bláto klast rana síla nos prosí

snežit řekňite deska

vesnice oddělat suk

ďeďina zďelat suk

ďeďina zďelat suk

vesňice zďelat suk

vejít se překážet

vlest se zavazet

vlíst se zavazet

vejít se zavazet

61

králíkárna

králík(č)árna

blato

blato klast rana sila nos prosijou

rana sila nos prosí

-

chumelit řekňite deska ďeďina, vesňica zďelat suk vejít se, vlíst se zavazet

chumelit řekňete prkno ďeďina sundat suk vlest se zavazet

Příloha 3 Umístění Olešnice na nářeční mapě 46

46

Balhar, Jan aj. Český jazykový atlas 1. Praha: Academia, 1993, s. 43. 62