Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky Ruský jazyk a literatura
Ivana Bečicová Onomastická analýza místních jmen Sankt-Petěrburgu Bakalářská diplomová práce
Vedoucí práce: PhDr. Jiří Gazda, CSc. 2013
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením PhDr. Jiřího Gazdy, CSc., pouze s pouţitím pramenů uvedených v seznamu literatury. ……………………………………. Podpis autora práce
Na tomto místě bych ráda upřímně poděkovala PhDr. Jiřímu Gazdovi, CSc. za vedení bakalářské diplomové práce, věnovaný čas, cenné rady, ochotu a přátelský přístup.
OBSAH ÚVOD .........................................................................................................................................6 I.
TEORETICKÁ ČÁST .........................................................................................................8 1.
Onomastika ......................................................................................................................8 1.1.
2.
3.
Toponomastika.................................................................................................................9 2.1.
Dělení toponym ......................................................................................................10
2.2.
Z dějin ruské toponomastiky ..................................................................................13
2.3.
Toponomastická práce ............................................................................................15
Urbanonyma...................................................................................................................16 3.1.
4.
Dělení vlastních jmen ...............................................................................................8
Názvy ulic ...............................................................................................................16
Historie pojmenovávání ulic Sankt-Petěrburgu .............................................................17
II. PRAKTICKÁ ČÁST .........................................................................................................19 1.
2.
3.
Názvy ulic motivované jmény osobností .......................................................................19 1.1.
Názvy ulic motivované jmény osobností z oblasti kultury ....................................19
1.2.
Názvy ulic motivované jmény osobností spojených s válkou ................................23
1.3.
Názvy ulic motivované jmény osobností z oblasti vědy ........................................27
1.4.
Názvy ulic motivované jmény osobností z politiky ...............................................31
1.5.
Názvy ulic motivované jmény majitelů domů nebo pozemků ...............................35
Názvy ulic motivované charakterem obyvatelstva ........................................................37 2.1.
Názvy ulic motivované jmény vojenských útvarů a povolání................................37
2.2.
Názvy ulic motivované národností nebo postavením jejich obyvatel ....................39
Názvy ulic motivované jmény měst a vesnic.................................................................40 3.1.
Názvy ulic motivované jmény ruských měst..........................................................40
3.2.
Názvy ulic motivované jmény zahraničních měst ..................................................44
3.3.
Názvy ulic motivované jmény vesnic.....................................................................45
4.
Názvy ulic motivované jmény oblastí a států ................................................................47
5.
Názvy ulic motivované jmény geografických objektů ..................................................48
6.
Názvy ulic motivované jmény objektů, které se nachází ve městě ...............................49 6.1.
Názvy ulic motivované jmény budov a továren .....................................................49
6.2.
Názvy ulic motivované jmény ostatních objektů ...................................................54 4
7.
Názvy ulic motivované jmény organizací .....................................................................55
8.
Názvy ulic motivované jmény výrobků, materiálů a surovin ........................................57
9.
Názvy ulic motivované polohou ulice ...........................................................................58 9.1.
Názvy ulic motivované jménem místa nebo vodního objektu ...............................58
9.2.
Názvy ulic motivované polohou ulice či charakterem jejího okolí ........................60
10.
Názvy ulic motivované funkcí ulice ..........................................................................61
11.
Názvy ulic motivované historickou událostí ..............................................................61
12.
Názvy ulic motivované vzhledem ulice .....................................................................62
13.
Názvy ulic se socialistickou tematikou ......................................................................63
14.
Názvy ulic s vojenskou tematikou .............................................................................64
15.
Názvy ulic s tematikou letectví a kosmonautiky........................................................65
16.
Názvy ulic motivované ostatními jevy .......................................................................66
17.
Názvy ulic s neznámou motivací ...............................................................................67
ZÁVĚR .....................................................................................................................................68 РЕЗЮМЕ ..................................................................................................................................70 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ......................................................................................74
5
ÚVOD „Sejdeme se na České.―, „Odjíţdím do Německa.―, „exkurze do Prahy―… Toponyma jsou všude kolem nás. Pouţíváme je kaţdý den, aniţ bychom to vnímali jako něco zvláštního. Jména zeměpisných objektů jako by byla součástí toho, co pojmenovávají. Můţeme si říct, ţe jsou to přece jenom pouhá slova, ale představme si, ţe by najednou ze světa všechna toponyma zmizela. Nikdo by nevěděl, kam má jít, kde je, nefungovala by doprava ani pošta. Jsou to sice jen slova, ale pro náš ţivot jsou velmi důleţitá. Zeměpisné objekty mohou měnit svá nazvání (třeba v závislosti na politické situaci), jeden objekt můţe mít více různých názvů nebo můţe existovat několik variant jednoho jména, ale není moţné se bez těchto vlastních jmen obejít. Tématem této bakalářské diplomové práce je rozbor názvů ulic centrální části SanktPetěrburgu. Původním záměrem bylo zkoumat tato místní jména z hlediska jejich motivace, formálně-strukturního hlediska a dalších. Od tohoto úmyslu jsme ale upustili, vzhledem k tomu, ţe nasbíraný materiál čítal 840 jednotek, a zaměřili jsme se pouze na motivaci jednotlivých názvů. Práce sestává ze dvou částí, teoretické a praktické. V první části je definována onomastika a její oddíly, největší pozornost je věnována toponomastice. Uvádíme několik způsobů dělení toponym, zabýváme se také historií Ruské toponomastiky a povahou toponomastické práce. Samostatná kapitola je potom věnována urbanonymům a názvům ulic. V poslední kapitole této části uvádíme stručný přehled toho, jak byly ulice během dějin nazývány případně přejmenovávány. V praktické části potom pracujeme s 840 názvy ulic, které podle jejich motivace dělíme do sedmnácti kategorií, z nichţ některé se ještě dále dělí do několika dalších podkategorií. U kaţdé kapitoly uvádíme všechny názvy ulic, které daná kategorie obsahuje (v tabulce, jako seznam, nebo v komentáři). Ke kaţdému oddílu je také připojen kulturněhistorický komentář, kde blíţe analyzujeme vybrané názvy, uvádíme motivující slova a případně také změny názvů konkrétních ulic. Materiál, s nímţ jsme pracovali, jsme vybírali z centrální oblasti města, a to konkrétně z rajonů Admiralitějský (Адмиралтейский), Vasileostrovský
(Василеостровский),
(Центральный),
Kirovský
Petrohradský
(Кировский),
Moskevský
(Фрунзенский) a Něvský (Невский).
6
(Петроградский), (Московский),
Centrální Frunzenský
V teoretické části jsme vycházeli především z prací V. Šmilauera (Úvod do toponomastiky) a B. D. Bondaletova (Русская ономастика) a také z informací na serveru krugosvet.ru, v praktické potom ze slovníků na serveru dic.academic.ru.
7
I.
TEORETICKÁ ČÁST
1. Onomastika
Onomastika (z řec. ὀνομαζηική – „umění dávat jména―) je jazykovědná disciplína, zabývající se vlastními jmény (lat. nomina propria, rus. имена собстввенные).
1.1.Dělení vlastních jmen
V. Šmilauer tvrdí, ţe vlastní jména mohou označovat: a) ţivé bytosti (osoby, národy, zvířata, pohádkové nebo nadpřirozené bytosti atd.) b) neţivé věci (zeměpisné jevy, nebeská tělesa a souhvězdí, lidské výtvory a zařízení atd.). (Šmilauer 1966: 8)
Podle toho, co vlastní jména označují, se, podle V. D. Bondaletova, dělí na antroponyma, toponyma, kosmonyma, zoonyma a chrematonyma (ktematonyma). Pod termínem antroponyma (z řec. άνθρωπος = člověk, muţ; rus. антропонимы) rozumíme vlastní jména lidí (jména, příjmení, přezdívky; např. Petr, Jana, Antonín Dvořák, Igor Andrejevič Popov). Antroponymy se zabývá antroponomastika (антропонимика) a souhrn antroponym daného jazyka se nazývá antroponymie (антропонимия). Toponyma (z řec. ηόπος = místo; rus. топонимы) jsou názvy geografických objektů (států, řek, pohoří, měst, ulic atd.; např. Irkutsk, Slovenská republika, Kaspické moře, Balkánský poloostrov). Tato vlastní jména studuje věda zvaná toponomastika (топонимика). Kosmonyma (z řec. κόζμος – svět; rus. космонимы) jsou jména nebeských těles (hvězd, planet, souhvězdí, komet ad.; např. Venuše, Mléčná dráha, Slunce, Halleyova kometa). Kosmonymy se zabývá oddíl onomastiky, který se nazývá kosmonomastika (космонимика). 8
Zoonyma (z řec. ζώο – zvíře; rus. зоонимы), neboli vlastní jména zvířat (nejčastěji domácích, tedy např. koček, psů, krav; např. Rex, Ryzka, Stračena), studuje zoonomastika (зоонимика). Chrematonyma nebo ktematonyma (z řec. χρεμαηος nebo κηήμαηος – věc, předmět; rus. хрематонимы, ктематонимы) jsou vlastní jména předmětů materiální kultury (lidské výrobky, automobily, hudební nástroje atd.) nebo děl duchovní kultury (názvy knih, filmů, divadelních her atp.; např. Škoda Octavia, Vojna a mír, Revizor). Těmito vlastními jmény se zabývá
chrematonomastika
(ktematonomastika;
хрематонимика,
ктематонимика).
(Бондалетов 1983: 3 – 4) Dále se mohou rozlišovat například fytonyma (rus. фитонимы; vlastní jména rostlin; např. Strom poznání), teonyma (rus. теонимы; jména bohů a boţstv; např. Perun, Hefaistos), chrononyma (rus хрононимы; názvy historických událostí; první světová válka, Velká francouzská revoluce), etnonyma (rus. этнонимы; jména národů; např. Bulhaři, Rusové, Ukrajinci, Tataři) atd., ty ale Bondaletov ve své knize neuvádí. Největšími skupinami vlastních jmen jsou antroponyma (vlastní jména lidí) a toponyma, proto jsou hlavními oddíly onomastiky antroponomastika a toponomastika.
2. Toponomastika
Termínem toponomastika se označuje nauka, která se zabývá vlastními jmény zeměpisnými (toponymy), zákonitostmi jejich vzniku, vývoje a fungování, rozšířením toponym a také jejich povahou a strukturou. Toponomastika je součástí onomastiky (nauky o vlastních jménech). S pojmem toponomastika souvisí pojem toponymie, pod nímţ rozumíme soubor toponym dané oblasti (např. toponymie Moravskoslezského kraje).
9
2.1.Dělení toponym
2.1.1. Dělení toponym v české toponomastice
V české toponomastice se, jak uvádí V. Šmilauer, vlastní jména zeměpisná dělí podle charakteru objektů, které označují, na choronyma, oikonyma a anoikonyma. Choronyma (z řec. χώρο - kraj, oblast) jsou jména přírodních nebo správních celků – světadílů, oblastí, států, okresů atd. Rozlišují se tzv. přírodní choronyma, tedy názvy přírodních celků (Austrálie, Evropa), a administrativní choronyma, tzn. názvy správních celků (Česká republika, Moravskoslezský kraj). Oikonyma (z řec. οἶκος – dům), neboli jména místní, jsou jména obydlených míst a jejich částí – obcí, osad, místních částí, významných staveb (zámků, kostelů, hotelů), ulic, náměstí atd. (Hradec Králové, Sokolovská ulice, náměstí Republiky). Anoikonyma (řecká předpona an- označuje zápor), označovaná také jako jména pomístní, se dále dělí na: a) hydronyma (řec. ὕδωρ = voda), tzn. jména řek, potoků, moří, jezer, vodních nádrţí atd. (Máchovo jezero, Středozemní moře, řeka Morava) b) oronyma (řec. ὄρος = hora), tedy vlastní jména hor, pohoří, níţin, rovin, ostrovů, poloostrovů atd. (Ural, Sněţka, Sicílie, Apeninský poloostrov) c) jména traťová (jména pozemků, parcel, pozemkových tratí, pastvin atd., např. Za mlýnem) d) jména drobných přírodních útvarů (jeskyň, skal; např. Javoříčské jeskyně, Břestecká skála) e) názvy jednotlivých předmětů (památkově cenných stromů, kapliček; např. Ţiţkův dub) f) jména komunikací (Transsibiřská magistrála, Hedvábná stezka).
Pomístní jména se také mohou dělit na přírodní a kulturní (tzn. pod vlivem člověka), ale toto rozdělení se v praxi příliš neosvědčuje (obtíţně se rozlišují např. přírodní a uměle vysazené lesy, přírodní a umělá jezera), a proto se vyuţívá spíše jako pomocné. 10
Dále rozlišujeme přímá (primární) a nepřímá (sekundární) toponyma (Něva; Něvský prospekt). (Šmilauer 1966: 9 – 11)
2.1.2. Dělení toponym v ruské toponomastice
V ruské toponomastice jsme se setkali s několika způsoby dělení vlastních jmen geografických. V této části uvádíme ale pouze tři, a to rozdělení podle A. M. Šeliščeva, V. A. Nikonova a serveru krugosvet.ru. Nejrozsáhlejší je dělení A. M. Seliščeva, který rozděluje toponyma z několika hledisek: a) ze sociálně-historického hlediska na stará (předrevoluční; odvozená nejčastěji od postavení majitelů – Княжево, Монастырщина, povolání obyvatel – Стрелеская слобода, nebo od místního kostela – Воскресенское) a nová (porevoluční; oslavující komunistickou ideologii a její představitele, socialistický stát, proletariát atp.; například: Ленинград, Комсомолск-на-Амуре, Пролетарий) b) z lexiko-sémantického hlediska je moţné rozdělit toponyma na: jména odvozená od antroponym (Юрьево, Синеусово) jména odvozená od povolání (Столечники, Кузнецкий мост) jména odvozená od názvů etnických skupin (Татариново, Югорская) jména odvozená od vzhledu objektu (Кривое Село, Семидворье) nebo jeho umístění (Высокое, Крутое) jména odvozená od charakteru krajiny (Поляна, Болото) jména odvozená od typických rostlin (Дубровка, Березовец) atd. Zvláštní lexiko-sémantickou skupinu tvoří jména objektů s revoluční a porevoluční tematikou (Красноармейск, Октябрьский). c) ze strukturního a strukturně-gramatického hlediska rozlišuje například jednoduchá, tj. jednoslovná, jména; spojení přídavného a podstatného jména (Нижний Новгород); spojení dvou podstatných jmen (Бор-лес), atd. d) ze slovotvorného hlediska toponyma dělí na jména neodvozená (Село, Городок) a jména s afixy (Иваново, Забережье). (Бондалетов 1983: 185 – 187)
11
Podrobnější rozbor vlastních jmen zeměpisných ze slovotvorného hlediska podává V. A. Nikonov, který toponyma dělí následovně: a) osnova, tj. podstatné jméno v základním tvaru (Кряж, Калинин) b) osnova a sufix, prefix, nebo sufix i prefix (Иваново, Подлес, Зауралье) c) skládání slov (Новгород) d) slovní spojení (Ясная Поляна) e) podstatné jméno s předloţkou (За лесом). (Бондалетов 1983: 189) Server krugosvet.ru rozděluje toponyma na hydronyma (гидронимы), oronyma (оронимы), speleonyma (спелеонимы) mikrotoponyma (микротопонимы), oikonyma (ойконимы) a urbanonyma (урбанонимы). Hydronyma jsou názvy vodních objektů – řek, jezer, moří, oceánů atp. (Волга - Volha, Северный Ледовитый океан – Severní ledový oceán). Jako oronyma se označují názvy hor, vyvýšenin, vrchovin, nebo naopak níţin apod. (Уральские горы – Ural, Туранская низменность – Turanská níţina). Pod termínem speleonyma (z řec. ζπήλαιο - jeskyně) rozumíme jména podzemních objektů. (Кызыл-Коба – jeskyně Kyzyl Koba). Mikrotoponyma (řec. μικρό = malý) jsou názvy menších neobydlených objektů, například potoků, pastvin, luk atp. (Парус – skála Parus). Termínem oikonyma se označují jména osídlených míst od měst přes vesnice aţ po samoty (Ростов-на-Дону – Rostov na Donu, Заярного – vesnice Zajarnovo). Pojem urbanonyma (z lat. urbanus – městský) spojuje všechny názvy objektů uvnitř měst, tedy jména ulic, náměstí, obchodů, restaurací,… (Будапештская улица – Budapešťská ulice, ресторан «Солнце» - restaurace „Slunce“).
V ruské toponomastice se také velmi často setkáváme s dělením objektů podle jejich velikosti na makrotoponyma (макротопонимы; názvy větších zeměpisných objektů, které jsou široce známé a pouţíváné velkou skupinou lidí) a mikrotoponyma (микротопонимы; názvy malých geografických objektů, které jsou známé pouze ohraničené skupině lidí).
12
Někteří autoři také pracují s termínem mezotoponyma (мезотопонимы), který označuje přechodná toponyma mezi makrotoponymy a mikrotoponymy.
2.2.Z dějin ruské toponomastiky
Nejstarší zmínky o východoslovanských zeměpisných jménech máme ze zápisů byzantského císaře Konstantina VII. Porfyrogenneta (949 - 952): Новгород (Novgorod), Чернигов (Černigov), Куява (Kyjev). Také se objevují na starých mapách a ve starých ruských letopisech. Jiţ autoři starých letopisů přemýšleli nad tím, jak asi jméno objektu, který popisují, vzniklo, a dávali je nejčastěji do souvislosti s významnou osobností nebo charakterem okolní krajiny. Například původ názvy města Kyjev se vykládal následovně: město zakládali tři bratři Kyj, Šček a Choriv (Кий, Щек, Хорив), po nejstarším z nich nazvali město – Kyjev (Киев) a po dvou mladších přilehlé pahorky – Ščekovica a Chorivica (Щековица, Хоривица). Takový výklad ovšem není příliš věrohodný, původ těchto jmen zatím nebyl spolehlivě vysvětlen. Podobně naivní výklady se vyskytují i v 16. – 18. století. Kupříkladu V. K. Trediakovskij tvrdil, ţe název Норвегия (Norsko) pochází ze slova Наверхия („země nahoře―) a Италия (Itálie) ze slova Удалия („daleká, vzdálená země―) atp. Vědecká etapa toponomastiky byla odstartována roku 1812 článkem A. Ch. Vostokova „Úloha pro milovníky etymologie― («Задача любителям этимологии»), který byl zaměřen především na ruská hydronyma. Vostokov vyděluje několik slovotvorných elementů, jeţ staví do souvislosti s jejich geografickou polohou (a tím pochopitelně i s jazyky, jimiţ na daném území obyvatelstvo mluvilo nebo bylo ovlivňováno). Domnívá se, ţe pokud tyto slovotvorné elementy označují vodu, proud nebo řeku, musí zbytek slova označovat vlastnost vodního objektu (např. z hydronyma Волга odděluje část -га, označující vodu, a část вол-, označující pravděpodobně vlastnost řeky). Stejných elementů v názvech řek na jednom území si všímal i další ze „zakladatelů― ruské toponomastiky N. N. Naděţdin. Dalším významným toponomastikem 19. století byl M. A. Kastren – jazykovědec, etnograf, geograf ad. Cestoval po Finsku, severním Rusku a Sibiři, kde sbíral materiály pro svůj výzkum. Ve výsledcích své práce odhaluje vrstvy ruských, ugrofinských, turkotatarských
13
a samojedských jazyků v toponymii zkoumaných území a také vysvětluje význam některých názvů. Na zkoumání toponym středního a severního Ruska se výrazně podíleli odborníci na ugrofinské jazyky, jako například D. Europaeus, A. Kannisto a J. Kalima. Zásluhu na studiu toponym turkotatarského a mongolského původu má zakladatel ruské turkologie V. V. Radlov. V roce 1847 byla z iniciativy Ruské geografické společnosti (РГО) a Druhého oddělení akademie věd (Второе отделение Академии наук) vydána výzva „Od Ruské geografické společnosti― («От Русского географического общества»), která nabádala ke sběru místních zeměpisných jmen. To vyvolalo vlnu zájmu o toponomastiku, bylo napsáno velké mnoţství článků a prací. V této době si odborníci začínají uvědomovat, ţe geografická jména je nutné pečlivěji zkoumat z lingvistického hlediska. Kupříkladu J. K. Grot se vyjádřil, ţe geografie by získala větší smysl, kdyby se zeměpisná vlastní jména více zkoumala z filologického pohledu, a to proto, ţe nikdy nejsou náhodná a vţdy v sobě nesou charakteristiku objektu, který označují, jeho okolí nebo nějaké další okolnosti. V 19. a počátkem 20. století se v ruské toponomastice začínají objevovat jména, která nelze přiřadit k ţádnému z jazyků, s nimiţ byla toponyma na území evropského Ruska aţ dosud spojována. Tehdy vystupuje A. N. Sobolevskij s myšlenkou, ţe tato jména pochází z indoíránských jazyků. Sobolevského myšlenka však byla později zavrhnuta jako antihistorická. Předválečnou epochu ruské toponomastiky završil článek A. M. Seliščeva „Ze staré a nové toponomastiky― («Из старой и новой топонимикы») z roku 1939. Mnohé jeho teze byly pak dále rozvíjeny. Po druhé světové válce se toponomastická práce obnovuje a dále rozvíjí. Mezi nejvýznamnější
badatele
patří
S. B. Veselovskij,
O. R. Nazarevskij,
V. A. Nikonov,
A. V. Superanskaja, V. N. Toporov, O. N. Trubačev ad. V roce 1959 je při moskevské pobočce Geografické společnosti SSSR (МФГО СССР) ustanovena Toponymická komise, v jejímţ čele stál V. A. Nikonov. V padesátých letech byla znovu vydána «Книга большому чертежу» z roku 1627. Tato kniha podává ucelenou představu o toponymii ruského jazyka té doby. Od šedesátých let probíhají nejrůznější toponomastické a onomastické konference, jak všesvazové tak také mezinárodní (těch se pochopitelně účastnili pouze zástupci států 14
tzv. východního bloku). První Mezinárodní onomastická konference proběhla v roce 1976 v Moskvě. Dále bylo uspořádáno velké mnoţství sjezdů slavistů, ugrofinistů, lingvistů apod., na nichţ byla probírána mimo jiné i toponomastická témata.
2.3.Toponomastická práce
Jak ve své knize uvádí V. Šmilauer, geografická jména musíme zkoumat nejen z hlediska jazykového, ale i z hlediska kulturně-historického (tzn. je nutno dobře znát objekt a také ty, kteří ho pojmenovali a pouţívají jeho jméno). V různých zemích se ale často stává, ţe je upřednostňován pouze jeden z těchto pohledů a druhý je potlačen. Například ve Švédsku se vţdy přihlíţelo spíše k jazykovědnému rozboru geografických jmen. Naopak v Německu byla více zohledňována kulturně-historická sloţka jmen. Tato rozdílnost má však své opodstatnění. Zatímco ve Švédsku jsou zápisy jmen mladší (přelom 13. a 14. století) a většina z nich je nordického původu (v historii se obyvatelstvo příliš neměnilo), v Německu jsou dochovány mnohem starší zápisy (nejstarší z doby karolinské) a vyskytují se zde názvy keltské, římské, slovanské nebo pruské. V prvním případě tedy není ke kulturně-historickým bádáním příliš mnoho prostoru a ve druhém je zase jazykovědné bádání velmi sloţité (je třeba dobré znalosti více jazyků). Protoţe ale na zeměpisná jména je nutné nahlíţet z obou pohledů, začínají se tyto nevyváţenosti ve 20. století vyrovnávat. Pro kvalitní zkoumání toponym je nejvhodnější spolupráce odborníků z různých oborů. Lingvisté si tak na pomoc brávají historiky, etnografy, archeology a geografy. Není to ale tak, ţe by toponomastika vyuţívala tyto vědy. Naopak, i ony mohou mít z výsledků toponomastické práce uţitek. Lingvisté, zkoumající vlastní jména geografická, pak často spolupracují i s jazykovědci, kteří se zabývají jinými jazyky (například bohemisté se slavisty a s germanisty). To proto, ţe na území jednoho státu se vyskytují zeměpisná jména s původem v různých jazycích. Tak například na území České republiky najdeme jak jména česká, tak také západoslovanská (polská, luţická), ale i východoslovanská a jihoslovanská. Nesmíme zapomenout také na německá a keltská. Na území severního Ruska se potom setkáváme se jmény slovanskými, ugrofinskými a baltskými. Velmi sloţitá situace je například 15
v Bulharsku, kde je nutná znalost nejen slovanských jazyků, ale také rumunštiny, turečtiny a thráčtiny. (Šmilauer 1966: 11 – 15)
3. Urbanonyma
V této kapitole jsme čerpali především z informací uvedených na serveru jourclub.ru. Pod termínem urbanonyma (урбанонимы) rozumíme vlastní jména objektů, které se nacházejí uvnitř měst, tzn. přímkových objektů (ulic, tříd, nábřeţí; např. Синопская набережная – Sinopské nábřeţí, Капитанская улица – Kapitánská ulice), teritoriálních objektů (náměstí, parků, městských částí; např. Театральная площадь – Divadelní náměstí, Измаиловский сад – Izmajlovský sad) a staveb (kostelů, klášterů, továren, restaurací; např. храм Василия Блаженого – chrám Vasila Blaţeného, Кировский завод – Kirovský závod). Urbanonyma v sobě zahrnují názvy ulic (годонимы), názvy ploch (агоронимы), městská choronyma (хоронимы городские), názvy náboţenských staveb (экклезионимы) a oikonyma (ойконимы).
3.1.Názvy ulic
Pro tuto skupinu toponym se v ruském jazyce pouţívá pojem годонимы, v češtině ale tento výraz nemá svůj ekvivalent. Termín годоним označuje vlastní jméno přímkového objektu, který se nachází uvnitř města, jedná se tedy o názvy ulic, nábřeţí, tříd, bulvárů, postranních uliček atd. Protoţe ulice bývají pojmenovány po různých jiných zeměpisných objektech, názvy ulic v sobě zahrnují všechny druhy toponym (hydronyma, oronyma, choronyma, oikonyma ad.). Jména ulic velmi ţivě reagují na všechny změny ve společnosti, a to nejen politické (přejmenovávání ulic se změnou politického reţimu), tak také jazykové (např. změny ve slovotvorbě). Názvy ulic (a urbanonyma vůbec) se oproti ostatním toponymům velmi často mění (právě v závislosti na výše popsaných změnách), proto vytváří specifickou kategorii zeměpisných vlastních jmen. Tyto rychlé a časté změny nám však dávají moţnost poznat
16
historii daného města, protoţe právě v názvech ulic je velmi názorně zachycována aktuální společenská a politická situace.
4. Historie pojmenovávání ulic Sankt-Petěrburgu
Přestoţe je tato práce zaměřena na současné názvy ulic města, v této kapitole krátce shrneme historii pojmenovávání ulic v Petrohradě, protoţe dle našeho názoru stará jména ulic odráţejí dějiny města i celého státu, a proto jsou neméně důleţitá neţ jména současná. Sankt-Petěrburg byl zaloţen roku 1703 na dobytém švédském území. Samo město získalo svůj název po apoštolu Petrovi, a ne po jeho zakladateli Petru I., jak někdy bývá interpretováno. V první třetině 18. století neměly ulice ţádné názvy a adresy se určovaly pouze detailním popisem okolí domu. První jména byla dána 18 největším ulicím, několika náměstím a mostům v dubnu 1738 z rozhodnutí k tomuto účelu sestavené speciální komise (Комиссия о Санкт-Петербургском строении). V 18. a v první polovině 19. století byly ulice pojmenovávány především po povolání jejich obyvatel, po charakteru okolí, po stavbách nacházejících se v blízkosti ulice atp. Motivujícím slovem také často slouţilo jméno majitele domu, továrny či pozemku, v blízkosti kterých ulice leţela. V polovině 19. století bylo velké mnoţství ulic pojmenováno po objektech, které s ulicí nijak nesouvisely. V názvech ulic se tak začínají objevovat jména řek, měst, ruských gubernií apod. V té době byly ulice nazývány k uctění významu osobností, a to jak osobností spojených s carským reţimem (panovníci, členové carské rodiny), tak také významných osobností z oblasti kultury (spisovatelů, hudebních skladatelů, architektů podílejících se na výstavbě města…) a vědy (vynálezců, lékařů, konstruktérů…). Ţivot a dílo většiny z těchto osobností byly velmi úzce spjaty s tehdejším hlavním městem Ruského impéria. Po říjnovém převratu se začínají projevovat snahy o odstranění jmen ulic odkazujících na představitele carské vlády, tzv. nepřátele lidu, církevní stavby apod. Ve 20. letech se objevují názvy se socialistickou tematikou (různé abstraktní pojmy, názvy odkazující na Rudou armádu či na účastníky říjnové revoluce).
17
V 50. letech jsou ulice města pojmenovávány po osobnostech, které se vyznamenaly ve Velké vlastenecké válce, především pak po obráncích Leningradu. V 90. letech byla některým ulicím navrácena jejich původní jména, která jim byla odebrána v komunistické éře kvůli jejich „nevhodnosti―. Informace, které uvádíme v této kapitole, jsme čerpali z internetových stránek dic.academic.ru a nazvaniya-812.narod.ru.
18
II.
PRAKTICKÁ ČÁST
1. Názvy ulic motivované jmény osobností
Z 840 zkoumaných ulic bylo přesně 232 pojmenovaných po osobnosti. Tato kategorie je rozdělena na pět podkategorií: osobnosti z kultury, vědce, osobnosti spojené s válkou, majitele domů nebo pozemků a politicky činné osobnosti. Některé osobnosti se nám během zařazování jevili jako sporné (např. M. V. Lomonosov je v naší práci zařazen mezi vědce, ale je známý také jako básník), nicméně jsme je přiřadili vţdy k profesi, ve které, podle našeho názoru, nejvíce vynikly.
1.1. Názvy ulic motivované jmény osobností z oblasti kultury
Ze zkoumaných ulic bylo celkem 39 pojmenovaných po osobnostech svázaných s kulturou. Tuto podkategorii jsme ještě dále rozdělili na architekty, výtvarníky, literáty, hudební skladatele a herce. V rámci jednotlivých profesí, můţeme osobnosti rozdělit podle jejich národnosti (na ruské, nebo zahraniční): ulice nazvané po architektech jsou mezi zkoumanými jen dvě, oba architekti jsou italského původu, naopak všichni výtvarníci, herci a skladatelé jsou ruského původu. Mezi literáty převládají ruské osobnosti (25), zbylých pět je zahraničních, z toho jeden německý (G. E. Lessing), jeden byzantský (sv. Cyril), jeden Kazach (D. Dţabajev) a dva Češi (J. Hašek a J. Fučík). K ruským spisovatelům jsme přiřadili i ukrajinského básníka T. Ševčenka, jelikoţ působil na území Ruského impéria a psal také v ruštině.
19
1.1.1. Názvy ulic motivované jmény osobností spojených s literaturou
Názvy ulic motivované jmény ruských Názvy
ulic
motivované
literátů
zahraničních literátů
Державинский переулок
аллея Лессинга
Лермонтовский проспект
Кирилловская улица
переулок Крылова
переулок Джамбула
переулок Макаренко
улица Фучика
переулок Радищева
улица Ярослава Гашека
jmény
проспект Добролюбова проспект Чернышевского Пушкинская улица улица Александра Блока улица Белинского улица Всеволода Вишневского улица Глеба Успенского улица Достоевского улица Жуковского улица Короленко улица Льва Толстого улица Маяковского улица Некрасова улица Одоевского улица Ольги Берггольц улица Писарева улица Решетникова улица Чапыгина улица Чехова улица Шевченко
Mnohé ulice Sankt-Petěrburgu, stejně jako ulice jiných měst, nesou jméno spisovatele. Důvody, proč je určitá ulice pojmenovaná po konkrétním spisovateli, jsou různé. Ulice často získávají svůj název po osobnosti, jejíţ ţivot nebo dílo jsou spojeny s městem (např. переулок 20
Крылова – I. A. Krylov ţil v letech 1782 – 1844 v Petrohradě, улица Достоевского – F. M. Dostojevskij ve městě ţil a děj jeho děl se často odehrává právě zde) či přímo s danou ulicí (Державинский переулок), jiným důvodem můţe být prostá významnost dané osobnosti (улица Льва Толстого). Od 20. do 90. let bylo velké mnoţství ulic s „nevhodnými― názvy (ulice pojmenované například po církevních stavbách či tzv. nepřátelích národa) přejmenováno po spisovatelích spojených s komunistickým reţimem (např. dnešní Казанская улица, nazvaná podle Kazanského chrámu, se v letech 1923 – 1998 jmenovala улица Плеханова, po G. V. Plechanovovi, jednom z prvních propagátorů marxismu v Rusku). Většině z nich byly později navráceny původní názvy, některým ale jména zůstala (např. проспект Чернышевского, улица Фучика). Jistě stojí za to zmínit se o dvou českých osobnostech, které daly jména dvěma ulicím v této kategorii. Prvím z nich je satirik a humorista Jaroslav Hašek, který během první světové války padl do ruského zajetí, poté bojoval v občanské válce (na straně rudých) a stal se dokonce členem bolševické strany. Proslavil se napsáním čtyřdílného románu Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, který je inspirován autorovou účastí ve válkách. Druhou osobností je Julius Fučík, novinář a komunista, který působil v protinacistickém odboji, za coţ dostal trest smrti. K jeho nejznámějším dílům patří knihy Reportáţ psaná na oprátce a V zemi, kde zítra jiţ znamená včera (tato kniha oslavuje Sovětský svaz jako nejlepší stát). Obě ulice se nachází v části Kupčino (Купчино), názvy jejíchţ ulic spojuje tematika východní Evropy a Balkánského poloostrova. Zvláštním případem je v této skupině alej, nesoucí jméno německého spisovatele G. E. Lessinga. V roce 1934 získala název Лесина аллея (od slova „лес―), toto jméno však bylo pro obyvatele špatně srozumitelné, a tak bylo různě zkomolováno. V 50. letech pak byla úředně potvrzena jedna z lidových variant názvu ulice – аллея Лессинга.
1.1.2. Názvy ulic motivované jmény architektů
Mezi zkoumanými ulicemi byly dvě, jejichţ název je motivován jmény architektů переулок Кваренги a улица Зодчего Росси. Tvorba obou těchto osobností je spojena s Ruskem a především se Sankt-Petěrburgem. Carlo di Giovanni Rossi ţil v Rusku od svých 12 let a měl ruské státní občanství, mezi jeho nejznámější architektonické počiny patří budova 21
bývalého Hlavního štábu ruské armády na Palácovém náměstí. Giacomo Quarenghi přijel do Ruska na pozvání Kateřiny II. a v Petrohradě navrhl mj. budovu Akademie věd.
1.1.3. Názvy ulic motivované jmény hudebních skladatelů
Všichni čtyři skladatelé, po nichţ jsou nazvány ulice, zařazené do této skupiny, jsou ruského původu. Ve všech případech byla k uctění jména osobnosti vybrána ulice, s níţ je tato osobnost spojena. Například asi nejznámější z nich – P. I. Čajkovskij, autor baletů Labutí jezero a Louskáček, opery Evţen Oněgin ad., studoval na právnické fakultě nedaleko ulice, která nyní nese jeho jméno (yлица Чайковского). Po dokončení této fakulty se dal zapsat na petrohradskou konzervatoř, v jejímţ čele tehdy stál A. G. Rubinstein, po němţ je nazvána ulice, na které nějaký čas ţil (yлица Рубинштейна). S touto konzervatoří je spojeno i jméno skladatele Rimského-Korsakova, který zde působil jako profesor a po kterém je nazvána třída, leţící nedaleko budovy konzervatoře (проспект Римского-Корсакова). Poslední ulicí v této skupině je yлица Глинки, která ke svému názvy přišla koncem 19. století. Původně se ulice jmenovala Никольская улица, po dnes jiţ neexistujícím Nikolském chrámu. Městská duma r. 1892 rozhodla, ţe vzhledem k přemíře „nikolských― toponym ve městě je moţné jedno „obětovat― k uctění památky slavného hudebníka. Byla vybrána ulice vedoucí k Mariinskému divadlu, kde se často hrávala jeho díla. Z lingvistického hlediska je zajímavé, ţe právě tato ulice je první v Petrohradě, nazvaná po osobnosti za pouţití 2. pádu.
1.1.4. Názvy ulic motivované jmény herců
Ulice, jejíţ název je motivován jménem herce, je mezi zkoumanými jen jedna, a to yлица Савиной, která je pojmenovaná po M. G. Savinové, herečce Alexandrinského divadla. Ulice byla pojmenována v roce 1965 a její výběr nebyl náhodný, nedaleko se nachází ústav pro vyslouţilé herce (Дом ветеранов сцены им. М. Г. Савиной), který zaloţila.
22
1.1.5. Názvy ulic motivované jmény osobností z oblasti výtvarného umění
Jména výtvarníků slouţila jako motivující pro dvě ulice z 840 zkoumaných. Jedná se o ulice Аникушинская аллея a улица Репина. Alej nesoucí jméno sochaře M. K. Anikuškina (k jeho nejvýznamnějším dílům v Sankt-Petěrburgu patří památník Puškina na náměstí Umění a památník V. I. Lenina na Moskevském náměstí) neměla aţ do r. 1999, kdy získala svůj dnešní název, ţádné jméno. Důvodem pojmenování je u obou ulic opět spojitost osoby s místem: Anikuškinova dílna se nacházela v okolí aleje, pojmenované po tomto umělci, a na ulici Repina stojí budova Akademie umění, s níţ je jméno malíře I. J. Repina, známého svými portréty a obrazy s historickými náměty, neodmyslitelně spjato.
1.2. Názvy ulic motivované jmény osobností spojených s válkou
Mezi zkoumanými ulicemi bylo 49 takových, jejichţ jména byla motivována jménem osobnosti spojené s válkou či válkami. Tuto skupinu jsme proto ještě rozdělili na menší skupiny podle válek, v níţ se osobnosti vyznamenaly, či období, ve kterém působily. Jména osobností jsme také rozdělili podle národnosti na ruské (do této skupiny jsme zařadili také Ukrajince a Bělorusy, jelikoţ tyto země byly za ţivota daných osobností součástí Ruského impéria nebo Sovětského svazu a dané osobnosti ve válkách bojovali na straně Ruska) a zahraniční. 48 osobností bylo ruské národnosti a pouze jedna osobnost byla původu chorvatského (podle některých pramenů srbského). Jedná se o Oleka (Aleksu) Dundiče, který se účastnil první světové války na straně Rakouska, ale poté, co padl do zajetí, přešel na ruskou stranu, a také ruské občanské války na straně revoluce. Jelikoţ je drtivá většina osobností ruského původu, nebudeme k tomuto rozdělení více přihlíţet.
1.2.1. Názvy ulic motivované jmény osobností spojených s válkami v 18. a 19. století
Do této skupiny patří čtyři názvy ulic, dva z nich jsou motivovány jmény vojevůdců, kteří se proslavili ve vlastenecké válce. Prvním je M. B. Barclay de Tolly, který byl velitelem 23
carských vojsk ve válce proti Napoleonovi. Protoţe se ale jeho taktika příliš nezamlouvala jak vojsku, tak ani caru Alexandrovi I., byl hlavním velitelem ruské armády jmenován M. I. Kutuzov, jehoţ jméno nese jedno z nábřeţí ve městě. Další dvě ulice jsou pojmenovány po významných vojevůdcích 18. a 19. století – A. V. Suvorovovi a P. S. Nachimovovi. Generalissimus Suvorov velel ruským vojskům mimo jiné v sedmileté válce nebo ruskotureckých válkách a admirál Nachimov se vyznamenal v bitvě u Sevastopolu během krymské války.
Názvy ulic motivované jmény osobností Názvy ulic motivované jmény ostatních spojených s vlasteneckou válkou
osobností spojených s válkami v 18. a 19. století
Барклаевская улица
Суворовский проспект
набережная Кутузова
улица Нахимова
1.2.2. Názvy ulic motivované jmény osobností bojujících ve válkách počátku 20. století
V této skupině jsme sjednotili jména všech osobností spojených s rusko-japonskou válkou, první světovou válkou a ruskou občanskou válkou. K rusko-japonské válce se z této skupiny váţe pouze jedno jméno, a to jméno generála R. I. Kondratěnka, který zahynul při obraně přístavu Port Arthur (nyní Lü-šun-kchou v ČLR). Ostatní osobnosti se vyznamenali v ruské občanské válce, pouze jiţ zmíněný O. Dundič, je známý také svou účastí v první světové válce.
24
Názvy ulic motivované jmény osobností Názvy ulic motivované jmény osobností svázaných s ruskou občanskou válkou svázaných s rusko-japonskou válkou (první světovou válkou) улица Котовского
улица Кондратенко
улица Примакова улица Чапаева улица Фрунзе улица Подковырова улица Олеко Дундича
Mezi osobnostmi, které se účastnily ruské občanské války a poté dali jméno jedné z Petrohradských ulic, je většina významných vojevůdců (Kotovskij, Primakov, Čapajev a Frunze). S. I. Podkovyrov byl bolševik, zabitý v boji s bělogvardějci a O. Dundič, byl srbský zajatec, který se postavil na stranu Ruska (v první světové válce) a poté (v občanské válce) na stranu revoluce. Ani jeden z posledních dvou jmenovaných neměl výrazně vyšší hodnost. Všechny osobnosti, uvedené v levém sloupci tabulky, bojovaly v občanské válce na straně Rudé armády.
1.2.3. Názvy ulic motivované jmény osobností bojujících ve druhé světové válce
Pro tuto skupinu jsme pouţili pro ruské reálie poněkud netypický název. V ruském dějepisectví se totiţ druhá světová válka „dělí― na dvě části: sovětsko-finskou válku (1939 1940)1 a Velkou vlasteneckou válku (1941 - 1945). Právě takto jsme rozdělili i osobnosti, po nichţ jsou pojmenovány ulice v této skupině.
Názvy ulic motivované jmény osobností Názvy ulic motivované jmény osobností spojených se sovětsko-finskou válkou
spojených s velkou vlasteneckou válkou
улица Булавского
улица Маршала Говорова
улица Дудко
проспект Маршала Жукова
1
Tento ozbrojený konflikt se také někdy nazývá jako zimní válka.
25
улица Емельянова
улица Маршала Казакова
улица Салова
улица Черняховского Винокурцевский проезд улица Зайцева переулок Сергея Тюленина переулок Ульяны Громовой улица Лабутина улица Бурцева улица Галстяна улица Лизы Чайкиной улица Зины Портновой улица Зои Космодемьянской улица Константина Заслонова улица Лѐни Голикова улица Подводника Кузьмина улица Маринеско Соломахинский проезд переулок Бойцова переулок Бринько переулок Гривцова переулок Талалихина улица Володи Ермака улица Гастелло улица Генерала Симоняка улица Ефимова улица Красуцкого улица Пасторова улица Севастьянова улица Солдата Корзуна улица Типанова переулок Нестерова улица Танкиста Хрустицкого
26
Výrazná většina osobností v tabulce byla vyznamenána titulem Hrdina Sovětského svazu. Osobnosti, jejichţ jména nesou ulice v levém sloupci, byly takto vyznamenány všechny. Tři z nich (V. K. Bulavskij, I. D. Jemeljanov a A. M. Salov) za odvahu projevenou v bojích a F. M. Dudko především za objevení nových způsobů řízení tanku. Ve druhém sloupci najdeme jména ulic, odkazujících jak na vojevůdce a generály (například G. K. Ţukov, zvaný «Маршал Победы» - maršál vítězství, L. A. Govorov, velitel leningradské fronty), tak i obyčejné vojáky, a dokonce nevojáky. K civilistům a nevojákům, jejichţ
jméno
nese
některá
z ulic
Sankt-Petěrburgu,
patří
například
partyzáni
Z. A. Kosmodemjanská, první ţena, která získala titul Hrdina Sovětského svazu, a L. Golikov, který si stejný titul získal tím, ţe zabil několik důstojníků wehrmachtu a zmocnil se důleţitých dokumentů, a členů ilegálních sdruţení, bojujících proti nepříteli (např. S. G. Ťulenin, jeden z vůdců organizace Mladá garda). Tematika velké vlastenecké války má ve městě dokonce vyhrazenu svou vlastní čtvrť. Ulice na jihozápadě města totiţ byly, převáţně v poválečné euforii 50. let, případně později k výročí vítězství ve válce, pojmenovávány po obráncích Leningradu, Hrdinech Sovětského svazu a dalších osobnostech, které se vyznamenaly ve druhé světové válce.
1.3. Názvy ulic motivované jmény osobností z oblasti vědy
Ze zkoumaných ulic bylo 24 motivováno jmény osobností, které můţeme definovat jako vědce. Do této skupiny spadají chemici, fyzikové, osobnosti, které se proslavily technologickými a technickými zkoumáními (například konstruktéři, vynálezci atd., pro větší přehlednost sjednoceni do skupiny nazvané „technici―) a lékaři. Do této skupiny jsme také zařadili cestovatele a objevitele a v neposlední řadě také jednoho vědce z humanitní oblasti. Osobnosti jsme také rozdělili podle národností. Z celkového počtu je 22 vědců ruského a dva zahraničního původu (jeden Němec a jeden Dán).
27
1.3.1. Názvy ulic motivované jmény fyziků a chemiků
Tato skupina obsahuje tři názvy ulic, dva z nich jsou motivovány jménem chemika, jeden jménem fyzika. Rozdělení podle vědních oborů také odpovídá rozdělení podle národností (D. I. Mendělějev a M. V. Lomonosov byli Rusové, W. C. Röntgen byl Němec).
Názvy ulic motivované jmény chemiků
Názvy ulic motivované jmény fyziků
Менделеевская линия
улица Рентгена
улица Ломоносова
Ve všech třech případech nebylo pojmenování zcela náhodné. Na ulici nesoucí jméno Mendělejeva stojí budova akademie, v níţ tento vědec, známý hlavně sestrojením periodické tabulky prvků, pracoval v letech 1865 – 1890. Nedaleko od Lomonosovovy ulice, na náměstí Černyševa, se nachází parčík pojmenovaný po tomto vědci a básníkovi s jeho bustou. A konečně na ulici, která byla pojmenovaná po objeviteli rentgenového záření německém vědci Röntgenovi, je institut pro výzkum radia.
1.3.2. Názvy ulic motivované jmény lékařů
Z osobností, které jsme nazvali jako vědce, jsme dále vydělili skupinu pěti lékařů. Tuto skupinu jsme jiţ dále nedělili, jelikoţ všechny osobnosti ţili přibliţně ve stejné době – na přelomu 19. a 20. století (jedinou výjimkou je zde N. I. Pirogov, který byl starší), všichni jsou Rusové a jejich specializace jsou příliš různé, aby bylo moţné sjednotit je do skupin. Opět můţeme pozorovat spojitost osobnosti a místa, které po ní bylo pojmenováno. Na ulici akademika Pavlova (улица Академика Павлова) stojí budova Institutu experimentální medicíny, kde pozdější drţitel Nobelovy ceny I. P. Pavlov pracoval, a který dnes také nese jeho jméno. Neobvyklé je, ţe takto byla ulice pojmenována ještě za ţivota fyziologa. Neurologický institut, v jehoţ čele stál psycholog a neurolog V. M. Bechtěrev, se nachází na ulici Bechtěreva (улица Бехтерева). A primářem nemocnice S. P. Botkina, stojící na ulici profesora Ivašencova (улица Профессора Ивашенцова), byl G. A. Ivašencov. Dalším 28
významným lékařem, po němţ se nazývá ulice v centru města, je zakladatel polní chirurgie N. I. Pirogov (переулок Пирогова ), příznivec tzv. úsporné chirurgie (amputace jako poslední, a ne první, řešení) a také první, kdo pouţil anestezii éterem v bojových podmínkách. Ulice nesoucí jméno lékaře V. V. Cimbalina (улица Цимбалина) se aţ do roku 1939 jmenovala переулок Муравьева, s největší pravděpodobností po majiteli pozemků. Nové moci se ale nelíbilo, ţe ulice nese stejné jméno jako jeden z „nepřátel lidu―2, a proto rozhodla, ţe ulice musí být přejmenována.
1.3.3. Názvy ulic motivované jmény techniků
V této skupině jsme sjednotili jména ulic, jeţ jsou motivována jmény osobností spojených s technikou. Patří sem tedy vynálezci, konstruktéři, odborníci na zpracování určitých surovin atp. Skupinu jsme dále rozdělili na názvy motivované jmény vynálezců (pět ulic) a ostatních osobností z oblasti techniky (tři ulice).
Názvy ulic motivované jmény vynálezců
Názvy ulic motivované jmény ostatních osobností z oblasti techniky
улица Циолковского
улица Графтио
улица Оружейника Фѐдорова
улица Профессора Качалова
переулок Лодыгина
улица Чернова
улица Профессора Попова улица Яблочкова
Znovu se často objevuje propojení ulice a osudů dané osobnosti. G. Graftio (jeden z hlavních realizátorů plánu GOERLO) a A. S. Popov (vynálezce rádia) učili na univerzitě nedaleko ulic nesoucích nyní jejich jména. Výběr jména N. N. Kačalova pro konkrétní ulici má také své opodstatnění. Kačalov byl odborníkem na zpracování skla a „jeho― ulice se nachází v tzv. Skleněném městečku (Стеклянный городок), kde se zpracovávalo sklo.
2
M. A. Muravjov byl levý eser, který v létě 1918 velel východní frontě. Kdyţ se dozvěděl o povstání levých eserů 6. července, vystoupil proti bolševikům. Byl zabit při pokusu o zadrţení.
29
Významnou osobností, jejíţ jméno nese ulice zařazená do této skupiny je také „zakladatel kosmonautiky― K. E. Ciolkovskij, který jako první na světě navrhl sestavovat umělé satelity Země a celý ţivot se zabýval moţností konstrukce rakety pro meziplanetární cestování. Za zmínku stojí i A. N. Lodygin, který vynalezl ţárovku o sedm let dříve neţ Edison (kvůli pomalosti ruských výrobců ji však nestihl proslavit). Se jménem T. A. Edisona má spojitost rovněţ ulice pojmenovaná po P. N. Jabločkovovi (vynálezci tzv. Jabločkovovy svíčky, druhu obloukové lampy). Tato ulice se totiţ jmenovala ulice Edisona, ale v době boje proti kosmopolitismu byl tento název zaměněn za jméno domácího vynálezce.
1.3.4. Názvy ulic motivované jmény cestovatelů
Při dalším rozdělování jmen v této skupině jsme se zaměřili na původ osobností, jeţ propůjčily ulici své jméno. Opět převaţují osobnosti ruského původu, z celkového počtu šesti osobností je jich pět. Jedinou zahraniční osobností je zde Dán Vitus Bering, který byl ale také svázán s Ruskem (pracoval ve sluţbách ruského vojenského námořnictva).
Názvy ulic motivované jmény ruských Názvy
ulic
motivované
jmény
cestovatelů a objevitelů
zahraničních cestovatelů a objevitelů
набережная Адмирала Лазарева
улица Беринга
набережная Макарова Сомов переулок улица Пинегина улица Седова
I v těchto případech můţeme říci, ţe výběr ulice pro zvěčnění jména konkrétní osobnosti nebyl náhodný. Například na ulici nazvané po V. Beringovi sídlí ústav pro výzkum Arktidy a Antarktidy (Арктический и антарктический научно-исследовательский институт) – Bering prozkoumával oblasti Arktidy. Názvy a poloha ulic pojmenovaných po dalších polárnících (Сомов переулок, улица Пинегина, улица Седова) spolu velmi úzce souvisí. Jako první získala své jméno ve 40. letech ulice Sedova. Jeho jméno bylo mezi mnohými dalšími polárníky vybráno proto, ţe jako jeden z mála neměl urozený původ a 30
všeho dosáhl vlastním úsilím. Rovnoběţná ulice byla v roce 1985 pojmenována ulice Piněgina – N. V. Piněgin se na začátku své polárnické kariéry účastnil expedice, které velel G. J. Sedov. V roce 1998 k těmto dvěma ulicím přibyla ještě třetí, nesoucí jméno zakladatele první sovětské vědecké observatoře v Antarktidě M. M. Somova. Za zmínku stojí rovněţ ţivot a dílo dalších osobností: S. O. Makarov byl nejen mořeplavec a oceánolog, ale také lodní konstruktér a M. P. Lazarev se spolupodílel na Bellingshausenově objevení Antarktidy (velel druhé expediční lodi). Kromě ulic a v Petrohradě je po těchto osobnostech pojmenováno ještě mnoho dalších geografických objektů, např. Beringův průliv, Lazarevovův ledovec ad.
1.3.5. Názvy ulic motivované jmény ostatních osobností z oblasti vědy
Do této skupiny jsme zařadili dva názvy ulic. Jedna je nazvaná po jazykovědci V. I. Dalovi (улица Даля) a druhá po pěstiteli I. V. Mičurinovi (Мичуринская улица). Ulice nesoucí jméno I. V. Mičurina několikrát změnila svůj název. Od roku 1822 se jmenovala Малая Дворянская, v roce 1918 ale byla přejmenována a jako protiklad starému názvu bylo vybráno jméno 2-я улица Деревенской Беноты. Tento název byl ale dost těţkopádný, a proto byla ulice roku 1935 nazvána dnešním jménem. Oficiální moc toto přejmenování zdůvodnila jako „uctění památky člověka, který přetvářel přírodu―. Druhá osobnost – lingvista V. I. Dal – je známý jako zakladatel turkologie a Ruské geografické společnosti.
1.4. Názvy ulic motivované jmény osobností z politiky
Tato kategorie zahrnuje 78 názvů ulic, které jsme dále rozdělili na ulice pojmenované po bolševicích, komunistech nebo revolucionářích (tedy osobností spojených s revolucí v říjnu/listopadu 1917) a ulice pojmenované po ostatních osobnostech svázaných s politikou.
31
1.4.1. Názvy ulic motivované jmény osobností spojených s komunismem, socialismem nebo říjnovou revolucí
Jednotky v této kategorii jsme jiţ více nedělili, a proto uvádíme jej jejich seznam.
улица Бабушкина
улица Козлова
улица Ванеева
улица Коллонтай
улица Шкапина
улица Кржижановского
Ленинский проспект
улица Крупской
переулок Ногина
улица Крыленко
проспект Елизарова
улица Куйбышева
улица Антонова-Овсеенко
улица Ленина
улица Бадаева
улица Невзоровой
улица Ворошилова
улица Подвойского
улица Дмитрия Устинова
улица Шелгунова
улица Дыбенко
улица Шотмана
улица Калинина
Дойников переулок
улица Козлова
улица Ольминского
улица Коллонтай
улица Орджоникидзе
улица Кржижановского
улица Печатника Григорьева
улица Крупской
улица Розенштейна
улица Крыленко
улица Трефолева
улица Куйбышева
улица Тюшина
улица Ленина
улица Хохрякова
улица Невзоровой
улица Чудновского
улица Подвойского
улица Швецова
улица Шелгунова
улица Самойловой
улица Шотмана
улица Джона Рида
Дойников переулок
улица Благоева
набережная Мартынова
улица Димитрова
переулок Матвеева
улица Белы Куна
улица Белышева
улица Тельмана
32
Mezi jmény, která slouţila jako motivace pro názvy ulic, najdeme jak jména světoznámých osobností (např. V. I. Lenin), tak i jména obyčejných továrních dělníků, kteří se účastnili říjnového převratu, nebo svým působením vytvořili podhoubí k jeho uskutečnění. Většina ulic nazvaných po revolucionářích se nachází v Něvském rajoně na pravém břehu Něvy. Ze jmen osobností můţeme vyčlenit několik skupinek. Například názvů motivovaných jmény ţen je v seznamu pět (улица Крупской, улица Книпович, улица Коллонтай, улица Невзоровой, улица Самойловой). Ţeny, po nichţ jsou tyto ulice pojmenovány, nedosahovaly významu ostatních osobností, působily spíše „v pozadí―. Tím ale jejich vliv na chod dějin rozhodně nemůţe být zpochybněn. Kupříkladu N. K. Krupská se zabývala organizací sovětského školství a K. N. Samojlová byla členkou ţenského hnutí a zaslouţila se o slavení 8. března jako Dne ţen v Rusku. Ze seznamu ulic můţeme dále vydělit skupinku názvů motivovaných jmény zahraničních politiků, kterých je rovněţ pět (улица Джона Рида, улица Благоева, улица Димитрова, улица Белы Куна, улица Тельмана). Téměř všechna jména jsou spjata s bývalými socialistickými satelity SSSR – D. N. Blagojev zaloţil Komunistickou stranu Bulharska, G. Dimitrov byl první komunistický vůdce Bulharska, B. Kun stál v roce 1919 v čele Maďarské republiky rad a E. Thälmann byl vůdcem německých komunistů ve 30. a 40. letech. Zajímavé je také umístění některých ulic, ulice pojmenovaná po Dimitrovovi protíná Sofijskou ulici a ulice nesoucí jméno Kuna protíná Budapešťskou ulici. Jediný J. Reed nebyl Evropan, nýbrţ Američan. Roku 1919 zaloţil Komunistickou stranu Ameriky a proslavil se především knihou „Deset dnů, které otřásly světem―, v níţ popisuje průběh Říjnové revoluce, které se zúčastnil. Ulice
byly
v Sankt-Petěrburgu
pojmenovávány
po
osobnostech
spojených
s komunismem především v období od 30. do 70. let. Pokud takto pojmenovaná ulice měla dříve jiné jméno, bylo jí většinou v 90. letech navráceno. Jednalo-li se ale o nově zbudovanou ulici, zůstalo jí ve většině případů jméno aţ dodnes.
1.4.2. Názvy ulic motivované jmény ostatních osobností spojených s politikou Do této kategorie spadají ulice nazvané po teoreticích politiky, různých revolucionářích (národovolcích, děkabristech, účastnících Velké francouzské revoluce), panovnících a politicích lokálního významu. Kategorie zahrnuje 24 jmen ulic a je dále rozdělena na názvy ulic motivované jmény ruských a zahraničních osobností. 33
Názvy ulic motivované jmény ruských Názvy
ulic
motivované
politiků
zahraničních politiků
набережная Лейтенанта Шмидта
улица Костюшко
переулок Антоненко
набережная Робеспьера
переулок Матюшенко
улица Марата
jmény
улица Вакуленчука Петровская коса Петровская набережная Петровский переулок Петровский проспект улица Александра Невского улица Грота переулок Декабристов переулок Каховского улица Декабристов улица Пестеля улица Рылеева улица Якубовича улица Степана Разина улица Веры Фигнер улица Кибальчича проспект Бакунина улица Кропоткина Mezi uvedenými ulicemi, můţeme najít ulice nesoucí jména tzv. revolučních námořníků, tedy účastníků povstání na křiţnících Očakov (P. P. Šmidt, N. G. Antoněnko) a Potěmkin (G. N. Vakulenčuk, A. N. Matjušenko). Zajímavé je, ţe významnou osobností povstání na křiţníku Očakov byl mimo Šmidta a Antoněnka i S. Častnik, ale jeho jméno „nebylo příliš vhodné k pojmenování ulice―3. Několik ulic také nese jména ruských panovníků – čtyři jsou pojmenovány po zakladateli města Petru I. a jedna po Alexandru Něvském.
3
rus. Частник – soukromý podnikatel, obchodník, ţivnostník
34
Улица Декабристов se dříve jmenovala Офицерская, ale během občanské války bylo slovo důstojník synonymem pro slovo bělogvardějec, a proto byla ulice pojmenována po revolucionářích, kteří vystoupili proti samoděrţaví. Analogicky pak byly přejmenovány další ulice, které dnes nesou jména děkabristů (улица Рылеева, улица Якубовича apod.) a také ulice nazvané po ostatních revolucionářích a bojovnících proti carskému reţimu (улица Степана Разина, улица Кибальчича, улица Марата, улица Костюшко ad.).
1.5. Názvy ulic motivované jmény majitelů domů nebo pozemků
Do této kategorie jsme zařadili 42 ulic, které jsme dále rozdělili na ulice motivované příjmením majitele domu nebo pozemku, který se na ulici či v její blízkosti nacházel, a ulice motivované křestním jménem majitele. Do první skupiny spadá 37 ulic, do druhé pět.
Názvy ulic motivované příjmením majitelů Názvy ulic motivované křestním jménem domů nebo pozemků
majitelů domů nebo pozemků
Андреевская улица
Арсеньевский переулок
Апраксин переулок
Еленинская улица
Бармалеева улица
Константиновский проспект
Басков переулок
Ольгина улица
Белосельский переулок
Эсперова улица
Варфоломеевская улица Волынский переулок Вяземский переулок Гороховая улица Замятин переулок Зубковская улица Ивановская улица Камчатская улица Канареечная улица Караваевская улица Климов переулок 35
Козловский переулок Кокушкин переулок Кузнецовская улица Мошков переулок Ординарная улица Орловская улица Орловский переулок Остоумова улица Плуталова улица Подрезова улица Полозова улица Потѐмкинская улица Резная улица Резной переулок Тосина улица Шамшева улица Щербаков переулок Яковлевский переулок Бодров переулок Опочинина улица Карташихина улица
Poslední tři názvy uvedené v levém sloupci tabulky jsou buď odvozeny od příjmení, ale následně zkomoleny (Бодров переулок – původně od příjmení Бедров; Опочинина улица – původně Апачинихинa у.), nebo odvozeny od zkomoleného příjmení (Карташихина улица – název je odvozen od jména Карташевая, tak se jmenovala majitelka domu, které přezdívali Карташихa). Většinu ulic, jejichţ názvy jsou motivovány křestním jménem majitele domu či pozemku, najdeme na Krestovském ostrově. Pozemky na ostrově totiţ od počátku 19. století patřily rodině Běloselských-Bělozerských, a proto bylo několik ulic nazváno po členech rodiny (Эсперова улица, Ольгина улица).
36
Názvy některých ulic v této kategorii mohou být poněkud matoucí. Například Вяземский переулок není nazvaný po městě Vjazma a Камчатская улица po poloostrově Kamčatka, na ulici Гороховая se neprodával hrách, Ординарная улица nezískala svůj název, protoţe vypadala obyčejně, a na ulici Канареечная neţili řemeslníci vyrábějící klece pro kanárky, jak si dnes někteří obyvatelé města myslí. Je také všeobecně rozšířeno, ţe ulice Бармалеева byla pojmenována po zbojníku Barmalejovi, literární postavě, kterou vytvořil spisovatel K. I. Čukovskij. Ve skutečnosti tomu bylo přesně naopak – spisovatel se jednou se svým přítelem procházel po městě a název této ulice je velmi zaujal, a tak se snaţili najít nějaké vysvětlení, proč se ulice jmenuje zrovna takto, autor svou myšlenku potom rozvinul aţ do podoby, kterou známe z jeho pohádek.
2.
Názvy ulic motivované charakterem obyvatelstva
Do této skupiny jsme zařadili 53 ulic, jména kterých jsou motivována povoláním příslušností k vojenskému útvaru či postavením jejich obyvatel. Kategorie se dále dělí na dvě další: ulice nazvané po vojenských útvarech a povoláních a ulice pojmenované po národnosti nebo postavení obyvatel.
2.1. Názvy ulic motivované jmény vojenských útvarů a povolání
Z 53 názvů spadá do této kategorie 39, které jsme dále rozdělili na názvy odkazující na vojenský útvar a názvy odkazující na povolání.
Názvy
ulic
motivované
příslušností Názvy ulic motivované povoláními jejich
obyvatel k vojenským útvarům
obyvatel
Большая Пушкарская улица
Леснозаводская улица
Большой Казачий переулок
улица Ткачей
Канонерская улица
улица Красного Текстильщика
Конногвардейский бульвар
Большая Монетная улица
37
Конногвардейский переулок
Большая Морская улица
Лоцманская улица
Вѐсельная улица
Малая Гребецкая улица
Гончарная улица
Малая Пушкарская улица
Кузнечный переулок
Малый Казачий переулок
Малая Монетная улица
Пушкарский переулок
Малая Морская улица
Шкиперский проток
Певческий переулок
Артиллерийская улица
Перекупной переулок
Артиллерийский переулок
Поварской переулок
Сапѐрный переулок
Столярный переулок
Музыкантский переулок
Стремянная улица
Атаманская улица
улица Кораблестроителей
Измайловский проспект
Прядильный переулок
Кавалергардская улица Новоизмайловский проспект Солдатский переулок Средняя Колтовская улица Финляндский переулок
Roku 1740 bylo carským ukazem přikázáno plukům, které pobývaly v Petrohradě, zaloţit si namísto kasáren vlastní „obce― (слободы). Ve městě tak vznikla obec Semjonovského pluku, obec Izmajlovského pluku atp. Ulice v takových obcích byly často pojmenovávány po rotách daného pluku (například v případě Semjonovského pluku ale v opačném pořadí: 1. rota – 12. ulice, 2. rota – 11. ulice atd.). Nakonec bylo od tohoto pojmenování upuštěno a ulice byly přejmenovány, v jejich jménech se zachovaly jen názvy pluků (Атаманская улица, Измайловский проспект). Další ulice jsou pojmenovány po jiných vojenských útvarech jako například brigádách (Артиллерийская улица) nebo praporech (Сапѐрный переулок) Názvu své kategorie se moţná poněkud vymykají jména Малая Гребецкая улица (pojmenovaná po zde ţijících veslařích) a Музыкантский переулок (nazvaný po hudebnících vojenských orchestrů), která jsou motivována spíše povoláními, ale protoţe souvisí s vojenskou tematikou, zařadili jsme je do této kategorie. Názvy, které uvádíme ve druhém sloupci tabulky, jsou motivovány nejen profesemi, ale také příslušností obyvatel k určité továrně (Леснозаводская улица). Z názvů většiny ulic 38
je zřejmé, o jaké povolání se jedná (kupříkladu na ulici Красного Текстильщика byly textilní závody a na ulicích Большая Морская a Малая Морская ţili lidé «морского дела», tj. např. námořníci.)
2.2. Názvy ulic motivované národností nebo postavením jejich obyvatel
Mezi zkoumanými názvy ulic bylo 11 motivováno postavením a 3 národností obyvatel dané ulice.
Názvy ulic motivované postavením jejich Názvy ulic motivované národností jejich obyvatel
obyvatel
Большая Подьяческая улица
Английская набережная
Большая Посадская улица
Английский проспект
Большая Разночинная улица
Татарский переулок
Гражданская улица Графский переулок Малая Подьяческая улица Малая Посадская улица Малая Разночинная улица Мастерская улица Средняя Подьяческая улица улица Новосѐлов
Pod pojmem „postavení obyvatel― v této kapitole rozumíme jak jejich postavení ve společnosti (Гражданская улица), tak i šlechtické tituly (Графский переулок) a majetkové poměry (Большая Подьяческая улица). Do této kategorie jsme začlenili i ulici Новосѐлов, na níţ ţili lidé, kteří se nově přistěhovali. Trochu zvláštní můţe být pojmenování jedné z ulic názvem Гражданская улица. Občané přeci ţijí téměř na kaţdé ulici, tak proč právě tato? Vysvětlení je velmi jednoduché: ulice se původně jmenovala Средняя Мещанская, coţ se ale nelíbilo nové moci (název odkazoval k burţoazii), a proto byla ulice r. 1918 přejmenována tak, aby nové jméno tvořilo protiklad starému. 39
3.
Názvy ulic motivované jmény měst a vesnic
Z celkového počtu 840 zkoumaných názvů ulic, bylo 138 motivováno jmény měst a vesnic. Skupinu jsme rozdělili na ruská města, zahraniční města a vesnice. Nejvíce poloţek obsahuje kategorie ruská města (celkem 96), do které jsme zařadili všechny ulice, jejichţ názvy jsou motivovány jmény měst, která byla v době pojmenování ulice součástí Ruského impéria nebo SSSR. Kategorie zahraniční města obsahuje třináct jednotek a kategorie vesnice 29 jednotek. 3.1. Názvy ulic motivované jmény ruských měst
Jak je uvedeno výše, v této kategorii jsou názvy ulic motivované nejen jmény ruských měst (tj. měst, které se v současnosti nacházejí na území Ruské federace), ale i měst, jeţ dříve náleţely Rusku (tzn. Ruskému impériu či Sovětského svazu), ale nyní jiţ leţí na území jiného státu. Tomu odpovídá i další rozdělení této skupiny.
3.1.1. Názvy ulic motivované jmény měst nacházejících se na území Ruské federace
Z 96 jednotek jsme do této kategorie zařadili 53 názvů ulic, které jsme dále rozdělili na názvy motivované jmény měst, která se nacházejí v blízkosti hlavních měst (tzn. Moskvy nebo Sankt-Petěrburgu) a ostatní ruská města.
Názvy ulic motivované jmény měst ležících Názvy ulic motivované jmény ostatních v blízkosti hlavních měst
ruských měst
Серпуховская улица
Нерчинская улица
Подольская улица
Иркутская улица
Рузовская улица
Псковская улица
Можайская улица
Гдовская улица
Московский проспект
Смоленская улица
40
Московское шоссе
Петрозаводская улица
Звенигородская улица
Кемская улица
Клинский проспект
Пудожская улица
Дмитровский переулок
Лодейнопольская улица
Волоколамский переулок
Вытегорский переулок
Большая Московская улица
Мончегорская улица
Малая Московская улица
Рязанский переулок
Верейская улица
Старорусская улица
Бронницкая улица
Тамбовская улица
Бородинская улица
Тверская улица
Новоладожская улица
Тульская улица
Ораниенбаумская улица
Чебоксарский переулок
Гатчинская улица
Ярославская улица
Кронштадтская улица
Касимовская улица
Шлиссельбургский проспект
Ново-Рыбинская улица Рыбинская улица Курская улица Новгородская улица Калужский переулок Костромская улица Воронежская улица Сызранская улица Уфимская улица Юризанская улица Азовский переулок Батайский переулок Железноводская улица Ставропольская улица
K tomuto rozdělení jsme přistoupili proto, ţe v kategorii „ostatních měst― převládají větší a významnější města a v druhé skupině naopak menší města (výjimku tvoří jen město Moskva). Důvodů, proč byly ulice Petrohradu pojmenovány po méně známých městech, je několik.
V případě
měst
z okolí
Sankt-Petěrburgu 41
(např.
Новоладожская
улица,
Гатчинская улица ) je to samozřejmě jejich blízkost k městu (někdy ulice také vedli směrem k danému městu). Po městech Moskevské oblasti je pojmenováno šest ulic v části zvané Seměncy (Семенцы), kde dříve sídlil Semjonovský pluk. Tento pluk přišel do SanktPetěrburgu z vesnice Semjonovskoje (Семѐновское), jeţ leţela u Moskvy a po níţ získal svůj název. Ulice v této části města se původně jmenovaly po rotách pluku, ale v opačném pořadí (tedy na První ulici sídlila dvanáctá rota, na Druhé ulici jedenáctá rota atd.). Později byly ulice přejmenovány a 6 z nich nyní nese jméno města Moskevské oblasti (Рузовская улица, Можайская улица, Верейская улица, Подольская улица, Серпуховская улица, Бронницкая улица). Po samotné Moskvě jsou pojmenovány čtyři ulice (Московский проспект , Московское шоссе, Большая Московская улица, Малая Московская улица) a jedna ulice je pojmenována po dějišti slavné bitvy (Бородинская улица). U dalších ulic se nám objasnění výběru motivujícího názvu města bohuţel nepodařilo dohledat. Ulice uvedené ve druhém sloupci v mnoha případech spojuje jak poloha měst, která jim propůjčila jména, tak i poloha samotných ulic. Kupříkladu v Roţděstvěnské části města je několik ulic nazvaných po městech centrálního Ruska (Ярославская улица, Тверская улица, Костромская улица), v okolí ulice Иркутская bylo mnoho dalších toponym se sibiřskou tematikou, ale zachoval se pouze tento jediný název.
3.1.2. Názvy ulic motivované jmény měst, která v době pojmenování ulice nacházela na území Ruského impéria nebo SSSR, ale nyní náleží jinému státu
Do této skupiny jsou zařazeny ulice pojmenované po městech, která nyní leţí na teritoriu Ukrajiny (22 názvů), Běloruska (6 názvů), Polska (1 jednotka), Litvy (3 názvy), Lotyšska (6 jednotek), Estonska (3 jednotky), Uzbekistánu a Finska (po jednom názvu). Dále jsme tuto kategorii rozdělili z geografického hlediska na názvy motivované Ukrajinskými, Běloruskými a Polskými městy a názvy motivované městy pobaltských států, které uvádíme v tabulce. Další dva názvy ulic jsme ponechali nezařazené a uvádíme je pouze v komentáři následujícím za tabulkou.
42
Názvy
ulic
motivované
jmény Názvy ulic motivované jmény měst ležících
ukrajinských, běloruských a polských v pobaltských státech měst Керченский переулок
Якобштадтский переулок
Харьковская улица
Рижский проспект
Херсонская улица
Либавский переулок
Херсонский проезд
Митавский переулок
Черниговская улица
Дубленский переулок
Ялтинская улица
Двинская улица
Одесская улица
Ковенский переулок
Павлоградский переулок
Друскеникский переулок
Полтавская улица
Виленский переулок
Полтавский проезд
Ревельский переулок
Прилукская улица
Нарвский проспект
Роменская улица
Дерптский переулок
Люботинский проспект Миргородская улица Запорожская улица Киевская улица Кременчугская улица Днепропетровская улица Мелитопольский переулок Красноградский переулок Очаковская улица Перекопская улица Минский переулок Кричевский переулок Гродненский переулок Витебская улица Витебский проспект Пинский переулок Люблинский переулок
43
Znovu můţeme pozorovat spojení názvu ulice s jejím umístěním na mapě, ulice vytvářejí jakési tematické skupiny. Například ulice Narvské části byly nazývány po městech Pobaltí (Рижский проспект, Ревельский переулок4, Нарвский проспект), v okolí ulice Миргородская je mnoho ulic pojmenováno po městech někdejšího jiţního Ruska, tzn. dnešní Ukrajiny (Кременчугская улица, Харьковская улица, Херсонская улица ad.). Důvodem k pojmenování ulice po konkrétním městu mohla být také historická událost, která se poblíţ města stala, nejčastěji se jednalo o osvobození města od nacistických okupantů (Мелитопольский переулок, Пинский переулок). Některá města, jejichţ jméno nesla ulice v Petrohradě,
byla
v historii
přejmenovávána.
V případě
Dněpropetrovska
(dříve
Jekatěrinoslavi) se přejmenovala i ulice (1858 – 1926 se jmenovala Екатеринославская, od 1926 Днепропетровская). V případě města Krasnograd (do r. 1922 Konstantinograd) byla situace o něco sloţitější. Konstantinogradská ulice v Sankt-Petěrburgu byla, ale po přejmenování města jí její název zůstal a nové jméno města se stalo motivujícím pro novou ulici (Красноградский переулок). Ulice nesoucí starý název města byla v roce 1975 úplně zrušena. Dva názvy ulic jsme v tabulce neuvedli, jedná se o ulice Ташкентская a Свеаборгская. První je pojmenována po hlavním městě Uzbekistánu, dřívějším hlavním městě Uzbececké sovětské socialistické republiky, a druhá po švédské pevnosti Sveaborg (dnes finská pevnost Suomenlinna).
3.2. Názvy ulic motivované jmény zahraničních měst
Jednotky v této kategorii jsme dále rozdělili na skupinu názvů s tematikou východní Evropy a názvy motivované jinými neţ východoevropskými městy.
Názvy
ulic
motivované
jmény
měst Názvy ulic motivované jmény ostatních
východní Evropy
měst
Белградская улица
Синопская набережная
Будапештская улица
Тифлисская улица
4
Ревель (Reval) je dánský název města Tallinn. 44
Бухарестская улица
Тифлисский переулок
Варшавская улица
yлица Турку
Загребский бульвар Малая Бухарестская улица Пловдивская улица Пражская улица Софийская улица
V levém sloupci tabulky je většina jmen ulic motivována názvem hlavního města bývalého socialistického státu. Výjimku tvoří jenom město bulharské město Plovdiv, partnerské město Sankt-Petěrburgu, a chorvatský Záhřeb, který v době pojmenování ulice nebyl hlavním městem. Tyto ulice však nejsou svázány jen tematicky, ale také umístěním – všechny se nacházejí v městské části Kupčino (Купчино). Ulice této čtvrti spojuje tematika východní Evropy a Balkánu (ulice nazvané po hlavních městech, jiţ zmiňovaná ulice pojmenovaná po O. Dundičovi, Малая Каштановая аллея – kaštan je strom typický pro Balkán, atd.). Pět ze zde uvedených ulic (Белградская улица, Будапештская улица, Бухарестская улица, Пражская улица, Софийская улица), bylo dokonce nazváno ve stejný den (16. 1. 1964) Ve druhém sloupci jsou ulice pojmenovány po hlavním městě Gruzie Tbilisi (dříve Tiflis), po partnerském městě Turku (Finsko) a tureckém městě Sinop (ke stoletému výročí vítězství v bitvě u Sinopu).
3.3. Názvy ulic motivované jmény vesnic
Do této kategorie jsme zařadili jak doposud samostatné vesnice, tak i části města, které byly dříve samostatnými vesnicemi. Tomu odpovídá i rozdělení názvů ulic v tabulce.
45
Názvy ulic motivované jmény vesnic
Názvy ulic motivované jmény bývalých vesnic, které se staly městskými částmi
Красноборский переулок
1-й Рыбацкий проезд
Дивенская улица
2-й Рыбацкий проезд
Колпинская улица
3-й Рыбацкий проезд
Колпинский переулок
4-й Рыбацкий проезд
Красносельская улица
5-й Рыбацкий проезд
Лахтинская улица
6-й Рыбацкий проезд
Любанский переулок
Автовская улица
Ропшинская улица
Большой Смоленский проспект
Саблинская улица
Волковский проспект
Стрельнинская улица
Дачный проспект
Дубровская улица
Клочков переулок
Мгинская улица
Купчинская улица
Остропольский переулок
Левашовский проспект Рыбацкая улица Рыбацкий проспект Малодетскосельский проспект
Některé vesnice od doby, kdy daly název ulici, změnily svůj status, staly se například městy, předměstím Sankt-Petěrburgu, nebo byly Petrohradem pohlceny a staly se městskou částí. My jsme ale v této práci přihlíţeli k době, kdy byly ulice pojmenovány. Téměř všechny ulice v pravém sloupci se pochopitelně nachází na místě bývalých vesnic a ve většině případů jsou to někdejší hlavní ulice těchto obcí. Výjimku zde představují jen ulice, pojmenované po bývalé vesnici Rybackoje (Рыбацкое), hlavní ulicí byl Рыбацкий проспект, některé další ulice vesnice byly pojmenovány 1-й – 6-й Рыбацкий проезд a Рыбацкая улица leţí na Petrohradském ostrově, tedy úplně mimo někdejší vesnici. Název Малодетскосельский проспект je odvozen od dřívějšího názvu města Puškin, které administrativně spadá pod Sankt-Petěrburg. Třída se původně jmenovala Малый Царскосельский проспект, ale kdyţ bylo r. 1918 Carské Selo přejmenováno na Dětské Selo, změnila svůj název.
46
Na Petrohradském ostrově je mnoho ulic pojmenováno po obcích Leningradské oblasti (dříve Petrohradská gubernie). Některé ulice tak byly nazvány kvůli bitvě, která blízko obce proběhla (Дубровская улица, Мгинская улица), či k oslavě osvobození vesnice od fašistů (Красноборский переулок). Zvláštní případ potom představuje Остропольский переулок, který byl sice rovněţ pojmenován po vesnici, která byla osvobozena od Němců, ale tato vesnice jako jediná neleţí blízko Petrohradu, nýbrţ na Ukrajině.
4. Názvy ulic motivované jmény oblastí a států
Z 840 zkoumaných názvů ulic bylo pět motivováno jmény oblastí a dva byly motivovány jménem státního útvaru.
Názvy ulic motivované jmény oblastí
Názvy ulic motivované jmény států
Дальневосточный проспект
Грузинская улица
Черноморский переулок
Кубинская улица
Алтайская улица Курляндская улица Лифляндская улица
Všechny oblasti, které daly jméno jedné z ulic Sankt-Petěrburgu, se nachází (nebo se v době svého pojmenování nacházely) na území Ruska. Kuronsko (rus. Курляндия) je dnes součástí Lotyšska a Livonsko (rus. Лифляндия) leţí na území Lotyšska a Estonska, všechny ostatní oblasti tvoří součást Ruské federace. Další dvě ulice jsou nazvané po jedné z republik Sovětského svazu (Грузинская улица) a „jediném spojenci SSSR na západní polokouli― (Кубинская улица).
47
5. Názvy ulic motivované jmény geografických objektů
Do této skupiny jsme zařadili celkem 22 ulic, které jsou nazvány po různých zeměpisných objektech (poloostrovech, řekách, jezerech ad.). Jelikoţ největší část (13) názvů ulic v této kategorii je motivována jmény řek, rozdělili jsme skupinu na ulice pojmenované po řekách a ulice pojmenované po ostatních objektech.
Názvy ulic motivované jmény řek
Názvy ulic motivované jmény ostatních geografických objektů
Моравский переулок
Заозѐрная улица
Дунайский проспект
Карпатская улица
Камская улица
Малая Карпатская улица
Уральская улица
Альпийский переулок
Неманский переулок
Азовская улица
Бугский переулок
Глухоозѐрское шоссе
Днепровский переулок
Шипкинский переулок
Донская улица
Гангутская улица
Волжский переулок
Малая Балканская улица
Волховский переулок Свирская улица Двинский переулок Кубанский переулок
Z názvů, které uvádíme v levém sloupci tabulky, jsou pouze dva motivovány jménem řeky, která se nenachází na území Ruské federace (případně se v době svého pojmenování nenacházela na území Ruského impéria nebo SSSR). Jedná se o Моравский переулок a Дунайский проспект. Obě ulice leţí v městské části Kupčino, jejíţ ulice spojuje tematika východní Evropy, Balkánského poloostrova a bývalých socialistických států. Prospekt nesoucí jméno druhé nejdelší evropské řeky protíná pět ulic, které jsou nazvány po hlavních městech států východní Evropy. Výběr právě takové kombinace ulic, se zdůvodňuje tím, ţe dvě města leţí přímo na Dunaji (Bělehrad a Budapešť), dvě na řece, která se do Dunaje vlévá (Bukurešť a Sofie), a poslední Praha sice neleţí ani na Dunaji, ani na řece z jejího povodí, ale 48
je hlavním městem státu, většina řek kterého se vlévá do Dunaje. S Českou republikou potom souvisí i ulice nesoucí jméno řeky Moravy. Tato ulice je ale nazvaná po dvou řekách jménem Morava (Morava v České republice a Velika Morava v Srbsku). Jméno Bug také nesou dvě řeky (Západní Bug na území Polska a Běloruska a Jiţní Bug na Ukrajině), v tomto případě ale není známo, po které z nich byl Бугский переулок nazván. Většina ze zde vyjmenovaných ulic nazvaných po řekách leţí na Vasiljevském ostrově (např. Бугский переулок, Волжский переулок), všechny tyto ulice byly nazvány v polovině 19. století. V pravém sloupci se objevují názvy ulic motivované jmény nejrůznějších zeměpisných objektů – hor nebo pohoří (Заозѐрная улица, Карпатская улица, Малая Карпатская улица, Альпийский переулок), moře (Азовская улица), jezera (Глухоозѐрское шоссе), horského průsmyku (Шипкинский переулок ) a poloostrovů (Гангутская улица, Малая Балканская улица). Důvodem k pojmenování byla v některých případech bitva, která blízko daného zeměpisného objektu proběhla (bitva o Šipkinský průsmyk, bitva u jezera Chasan o výšiny Zajezerní a Bezejmenná). Zajímavé je také vysvětlení Lensovětu, proč bylo k pojmenování jedné z ulic vybráno pohoří Alpy. Toto pohoří údajně tvoří přirozenou hranici mezi socialistickými a kapitalistickými zeměmi Evropy.
6. Názvy ulic motivované jmény objektů, které se nachází ve městě
Do této kategorie jsou zařazeny ulice nazvané po továrnách, budovách (chrámech, palácích ad.) a ostatních objektech (ţelezničních stanicích, hřbitovech atp.). Z celkového počtu 840 zkoumaných ulic jsme do této kategorie zařadili 133 jednotek.
6.1. Názvy ulic motivované jmény budov a továren
Ze 132 názvů ulic bylo 93 motivováno jménem budovy nebo závodu. Tuto kategorii proto ještě dále dělíme na ulice pojmenované po chrámech, klášterech a palácích, vojenských a zdravotnických zařízeních, továrnách a ostatních budovách.
49
6.1.1. Názvy ulic motivované názvy chrámů, klášterů a paláců
Ulic nazvaných po chrámech bylo mezi zkoumanými 14, ulic pojmenovaných po klášterech šest a ulic nesoucích jméno paláce deset.
Názvy ulic motivované jmény chrámů a Názvy ulic motivované jmény paláců klášterů Кирочная улица
Михайловская улица
Казанская улица
Мраморный переулок
Захарьевская улица
Петергофская улица
Греческий проспект
Старо-Петергофский проспект
Вознесенский проспект
Таврическая улица
Владимирский проспект
Таврический переулок
Введенский канал
Дворцовая набережная
Введенская улица
Дворцовый проезд
Храмов переулок
Итальянская улица
Троицкий проспект
Замковая улица
Спасский переулок Никольский переулок Матвеевский переулок Шведский переулок Улица Смольного Смольный проспект Смольный проезд Смольная набережная Аллея Смольного Лаврский проезд
Ulice nazvané po palácích nesou ve většině případů jméno dané budovy (Михаиловский дворец – Михайловская улица, Итальянский дворец – Итальянская улица atd.). Pouze Дворцовая набережная, Дворцовый проезд a Замковая улица jsou nazvány aţ po druhé části jména objektu (Зимний дворец, Инженерный замок). 50
Názvy ulic motivované jmény církevních objektů také většinou odkazují na název dané stavby (Смольный институт – Смольный проспект). Výjimkami jsou názvy Кирочная улица (odvozeno od slova «кирха», které označuje luteránský kostel) a Храмов переулок (odkazující pouze na existenci chrámu a ne na jeho jméno). Ulic pojmenovaných po církevních budovách bylo v Petrohradě samozřejmě mnohem více. Časem však byly tyto ulice přejmenovávány. Jednak proto, ţe po převratu v říjnu roku 1917 bylo mnoho takových objektů uzavřeno nebo zbouráno (pokud dále slouţily svému účelu, ulice byla přejmenována kvůli „nevhodnosti― takového názvu), jednak také proto, ţe například ulic s názvem Никольская bylo ve městě velmi mnoho. Některým ulicím byla jejích jména v posledních 20 letech navrácena, některým zůstala jména nová. I v tomto pravidle se však najde výjimka – Лаврский проезд byl pojmenován v 50. letech po lávře Alexandra Něvského (АлександроНевская лавра). Jako poněkud zvláštní se můţe zdát nazvání ulice slovem „kanál― (канал), má to však své odůvodnění. Ulice Введенский канал vede místy, jimiţ dříve protékal kanál stejného jména, který byl v 60. letech 20. století zasypán.
6.1.2. Názvy ulic motivované názvy zdravotnických a vojenských objektů
Tato skupina obsahuje 23 jednotek, z toho 9 názvů odkazuje na zdravotnická zařízení a 14 na objekty určené k vojenským účelům.
Názvy ulic motivované jmény vojenských Názvy
ulic
motivované
objektů
zdravotnických zařízení
Манежный переулок
Магдалинский переулок
Парадная улица
Петропавловская улица
Кронверкская набережная
Санаторная аллея
Кронверкская улица
Сухопутный переулок
Кронверкский проспект
Аптекарская набережная
Адмиралтейская набережная
Аптекарский переулок
Адмиралтейский проезд
Аптекарский проспект
Адмиралтейский проспект
Госпитальная улица
Казарменный переулок
Иоанновский переулок 51
jmény
Фуражный переулок Фурштатская улица Конюшенный переулок Большая Конюшенная улица Малая Конюшенная улица
V Sankt-Petěrburgu bylo několik „obcí― pluků, v nichţ bylo moţné najít konírny, jízdárny a další příslušenství. Tyto instituce daly později název ulicím, v jejichţ blízkosti se nacházely. Název Манежный переулок tak odkazuje na nedalekou jízdárnu, Большая Конюшенная улица na konírny, Фуражный переулок a Фурштатская улица na tzv. фуражные дворы (slovo «фураж» označuje krmení pro koně) atd.
Адмиралтейская
набережная, Адмиралтейский проезд a Адмиралтейский проспект jsou pojmenovány po budově Admirality (Адмиралтейство), kde sídlilo ruské námořnictvo, a Кронверкская набережная, Кронверкская улица a Кронверкский проспект po korunní hradbě (rus. кронверк) Petropavlovské pevnosti. Názvy motivované zdravotnickým zařízením opět odkazují buď přímo na jméno objektu (Магдалинский переулок, Иоанновский переулок), a nebo na druh zařízení (Госпитальная улица, Аптекарская набережная).
6.1.3. Názvy ulic motivované jmény továren a ostatních budov
Mezi zkoumanými ulicemi bylo rovných dvanáct nazváno po továrnách a 28 po ostatních budovách (např. celnicích, hospodách, divadlech atp.).
Názvy ulic motivované jmény továren
Názvy ulic motivované jmény ostatních budov
Краснопутиловская улица
Банковский переулок
Литейный проспект
Биржевой проезд
Масляный переулок
Биржевая линия
Мельничная улица
Биржевой переулок 52
Ново-Александровская улица
Водопроводный переулок
Новоовсянниковская улица
Улица Литераторов
Тепловозная улица
Клубный переулок
Автогенная улица
Колокольная улица
Автомобильная улица
Пулковская улица
Галерная улица
Пулковское шоссе
Галерный проезд
Расстанная улица
Кожевенная линия
Расстанный переулок Расстанный проезд Барочная улица проспект Динамо Гребная улица Динамовская улица Съезжинская улица Съезжинский переулок Караванная улица Гагаринская улица Мытнинская набережная Мытнинская улица Мытнинский переулок Таможенный переулок Театральная аллея Трамвайный проспект проспект Александровской Фермы
Názvy uvedené v levém sloupci jsou odvozeny od názvu továrny (Автогенная улица – továrna «Красный Автоген»). V některých případech továrna změnila název, ale jméno ulice zůstalo zachováno (např. název ulice Краснопутиловская je odvozen od továrny «Красный путиловец», která dnes nese název Кировский завод). V pravém sloupci jsou uvedeny názvy, které jsou motivovány existencí různých objektů, například celnice (Мытнинская улица, Таможенный переулок), banky (Банковский переулок), divadla (Театральная аллея), a nebo přímo jejich názvem
53
(Расстанная улица odkazuje na hospodu «Расстанье», Динамовская улица na stadion «Динамо» atd.).
6.2. Názvy ulic motivované jmény ostatních objektů
Do této skupiny jsme zařadili ulice pojmenované po objektech, které nejsou ani budovou ani firmou. Takových ulic bylo mezi zkoumanými rovných čtyřicet, zde uvádíme jejich seznam:
Батарейная дорога
Заставская улица
Стрельбищенская улица
Зольная улица
Озерной переулок
Зверинская улица
Фонтанная улица
Зоологический переулок
Прачечный переулок
Цветочная улица
Балтийская улица
Малая Митрофаньевская улица
Железнодорожный проспект
Старообрядческая улица
Старопутиловский вал
улица Жертв Девятого Января
1-й Предпортовый проезд
Калинкин переулок
2-й Предпортовый проезд
Львиный переулок
3-й Предпортовый проезд
Тучков переулок
4-й Предпортовый проезд
Перевозная набережная
5-й Предпортовый проезд
Перевозная улица
6-й Предпортовый проезд
Парковая улица
7-й Предпортовый проезд
Круглый переулок
Витебская Сортировочная улица
Сытнинская улица
Ижорская улица
Малая Садовая улица
Предпортовая улица
Огородный переулок
Сортировочная-Московская улица
Садовая улица
Транспортный переулок
Прожекторная улица
54
Spektrum motivujících jmen je opravdu široké. Velká část ulic je nazvána po ţelezničních
tratích
(Балтийская
улица,
Железнодорожный
проспект,
Старопутиловский вал) nebo vlakových stanicích (např. Предпортовая улица, Сортировочная-Московская улица). Další názvy jsou motivovány vojenskými objekty (Батарейная
дорога,
Стрельбищенская
улица),
jmény
hřbitovů
(Малая
Митрофаньевская улица, Старообрядческая улица, улица Жертв Девятого Января), názvy mostů (Калинкин переулок, Львиный переулок, Тучков переулок), nebo jmény trţišť (Круглый переулок, Сытнинская улица). Motivaci ostatních můţeme poznat podle jména ulice, tak například Зверинская улица a Зоологический переулок se nacházeli blízko zoologické zahrady (dříve označované jako zvěřinec), Малая Садовая улица, Огородный переулок a Садовая улица procházely nedaleko sadů a zahrad, Цветочная улица zase kolem botanické zahrady atd. Pro Sankt-Petěrburg je poněkud netypické pojmenování ulice jako „val―. Toto označení je charakteristické spíše pro města, kolem kterých byla budována obranná zařízení (například Moskva). Старопутиловский вал, vznikl kvůli ţelezniční trati a je také jediným „valem― ve městě.
7. Názvy ulic motivované jmény organizací Do této kategorie jsme zařadili 37 názvů ulic motivovaných především názvy vzdělávacích ústavů, politických institucí a dalších organizací. Ulice jsme dále rozdělili na dvě skupiny: ulice nazvané po vzdělávacích institucích a ulice pojmenované po dalších organizacích. Názvy ulic motivované jmény vzdělávacích Názvy ulic motivované jmény ostatních institucí
organizací
1-й Рабфаковский переулок
Агатов переулок
2-й Рабфаковский переулок
Казначейская улица
3-й Рабфаковский переулок
Евгеньевская улица
Авиационная улица
Детский переулок
Воздухоплавательная улица
Академический переулок
Гимназический переулок
Думская улица
55
Детская улица
Иностранный переулок
Инженерная улица
Исполкомская улица
Кадетская линия
проспект КИМа
Кадетский переулок
улица Ленсовета
Корпусная улица
Пионерская улица
Мариинский проезд
Общественный переулок
Морской переулок
улица Союза Печатников
Офицерский переулок
Почтамтская улица
проспект Медиков
Почтамтский переулок
Рабфаковская улица
Улица Труда
Ремесленная улица
Эскадронный переулок
Университетская набережная
Улица Юннатов
Филологический переулок Nutno podotknout, ţe ne ve všech případech je název ulice odvozen od názvu organizace, ale přesto na ni odkazuje (např. Офицерский переулок – v okolí ulice bylo mnoho vojenských škol, проспект Медиков – v blízkosti se nacházela lékařská univerzita a několik nemocnic). Většina organizací měla své sídlo přímo na ulici, jejíţ jméno je motivováno názvem či zaměřením organizace. Výjimkami jsou Проспект КИМа (nesoucí jméno Komunistické internacionály mládeţe – Коммунистический Интернационал молодежи) a Ремесленная улица (jméno ulice mělo za úkol propagovat řemeslnické školy, novou formu vzdělávání klasifikovaných pracovníků). Zajímavé jsou změny jmen ulic Кадетская линия a Кадетский переулок, které byly nazvány po vojenské škole (кадетский корпус). Po říjnovém převratu se tato jména nelíbila novému reţimu, protoţe zněla stejně jako název jedné z největších kontrarevolučních organizací – tzv. Kadetů.5 Proto byly obě ulice brzy po revoluci pojmenovány po Prvním všeruském sjezdu sovětů rolnických zástupců, který proběhl nedaleko obou ulic na jaře 1917, Съездовская улица a Съездовский переулок. Jejich původní názvy jim byly navráceny v roce 2006. Za zmínku stojí i název Агатов переулок, jedná se totiţ o jedinou ulici ve městě nazvanou po akciové společnosti. Firma Agat dnes jiţ neexistuje, ale název ulice se zachoval.
5
Jednalo se o členy Konstitučně demokratické strany (Конституционная Демократическая партия). Od zkratky к. д. vzniklo označení Кадеты.
56
8. Názvy ulic motivované jmény výrobků, materiálů a surovin Do této skupiny jsou zařazeny ulice pojmenované po výrobcích, které produkovaly místní továrny, materiálech, které při výrobě zpracovávaly, předmětech, s nimiţ se na ulici nebo v její blízkosti obchodovalo a také po výrobcích a materiálech, které tam byly skladovány. Skupina čítá celkem 36 jednotek a dále jsme ji nedělili. Uvádíme pouze výpis názvů ulic s následným komentářem. Глазурная улица
Дровяная улица
Глиняная улица
Дровяной переулок
Фаянсовая улица
Соляной переулок
Хрустальная улица
Нефтяная дорога
Свечной переулок
Пеньковая улица
Фонарный переулок
Дегтярная улица
Шпалерная улица
Дегтярный переулок
Вертолѐтная улица
Перинная линия
Мясная улица
Тележная улица
Большая Зеленина улица
Тележный переулок
Глухая Зеленина улица
Щепяной переулок
Малая Зеленина улица
Кустарный переулок
Бумажная улица
Конная улица
Инструментальная улица
Конный переулок
Зеркальный переулок
Москательный переулок
Стеклянная улица
Мучной переулок
Фарфоровская улица
Провиантская улица
Кирпичный переулок
Турбинная улица
Několik ze zde uvedených ulic leţí v tzv. Skleněném městečku (Стекляный городок), v němţ se nacházela sklárna a porcelánka. Proto ulice nesou názvy výrobků těchto továren (Стеклянная улица, Зеркальный переулок, Фарфоровская улица) a materiálů, které byly k výrobě potřeba (Глиняная улица, Хрустальная улица).
57
Většina názvů výstiţně popisuje, co se na ulici prodávalo, vyrábělo nebo skladovalo. Tak například na ulici jménem Соляной переулок byly sklady soli, na ulici s názvem Конная улица se obchodovalo s koňmi, blízko ulice jménem Мясная улица se nacházela jatka atp. Nutné je vysvětlit snad jen názvy Большая, Глухая a Малая Зеленина улицa. Na těchto ulicích se vyráběl střelný prach a slovo «Зеленина» znělo původně «Зелейная», tento tvar je odvozený od slova «зелье», které dříve označovalo střelný prach. Také se nesmíme nechat zmást jménem Бумажная улица, na této ulici se nevyráběl ani neprodával papír, nýbrţ bavlna (v 19. století slovo «бумага» označovalo bavlnu a výrobky z ní).
9. Názvy ulic motivované polohou ulice Ulic, jejichţ jméno je motivováno jejich polohou, bylo z 840 zkoumaných 68. Do této kategorie spadají názvy motivované názvem místa, na kterém se ulice nachází, řeky či jiného vodního objektu, blízko které ulice leţí, charakterem okolí ulice nebo samotnou polohou ulice (např. ve srovnání s ostatními ulicemi, směr, kterým ulice vede apod.), čemuţ také odpovídá jejich další rozdělení.
9.1. Názvy ulic motivované jménem místa nebo vodního objektu Do této podkategorie spadá 50 názvů ulic, které jsme dále rozdělili na dvě skupiny. Názvy ulic motivované jmény míst, na Názvy ulic motivované jmény vodních nichž se ulice nachází
objektů, blízko kterých se ulice nachází
1-я линия Васильевского острова
Ждановская набережная
2—3-я линии Васильевского острова
Ждановская улица
4—5-я линии Васильевского острова
Карповский переулок
6—7-я линии Васильевского острова
Лиговский переулок
8 – 9-я линии Васильевского острова
Лиговский проспект
10—11-я линии Васильевского острова
Морская набережная
12—13-я линии Васильевского острова
Морской проспект
14—15-я линии Васильевского острова
Мурзинская улица
16 – 17-я линии Васильевского острова
набережная Крюкова канала
58
18—19-я линии Васильевского острова
набережная реки Крестовки
20—21-я линии Васильевского острова
набережная реки Малой Невки
22 – 23-я линии Васильевского острова
набережная реки Монастырки
24—25-я линии Васильевского острова
набережная реки Пряжки
26—27-я линии Васильевского острова
набережная реки Смоленки
28—29-я линии Васильевского острова
набережная реки Средней Невки
Большой проспект Васильевского острова
набережная реки Фонтанки
Большой проспект Петроградской
Невский проспект
стороны
Новосмоленская набережная
Гаванская улица
Речная улица
Каменноостровский проспект
Чернорецкий переулок
Крестовский проспект Малый проспект Васильевского острова Малый проспект Петроградской стороны Матисов переулок Среднегаванский проспект Забалканский проезд Белевский проспект Петроградская набережная Петроградская улица Прудковский переулок Песковский переулок Názvy v levém sloupci tabulky jsou ve většině případů odvozeny od částí města (Гаванская
улица,
Малый
проспект
Петроградской
стороны)
či
ostrovů
(Каменноостровский проспект, Матисов переулок). Výjimku tvoří pouze Забалканский проезд, jehoţ jméno je odvozeno od nedaleké ulice Малая Балканская. Názvy číslovaných linií Vasiljevského ostrova uvádíme po dvou proto, ţe se jedná vţdy o jednu ulici, která je na jedné straně označena jedním číslem a na protější číslem následujícím. Pouze název 1-я линия Васильевского острова jsme uvedli samostatně, protoţe tvoří pár s ulicí Кадетская линия, kterou jsme kvůli motivaci jejího názvu zařadili do kategorie ulic nazvaných po organizacích. Jmény ulic nazvaných po řekách, kanálech a jiných vodních objektech jsou v některých případech motivována starým názvem objektu (např. Чернорецкий переулок – bývalá Черная речка se dnes jmenuje Монастырка). 59
9.2. Názvy ulic motivované polohou ulice či charakterem jejího okolí Do této podkategorie spadají ulice, jejichţ název je motivován tím, kde leţí (na mapě, ve srovnání s ostatními ulicemi apod.), kam vedou (např. na jakou světovou stranu) a jak vypadá jejich okolí. Názvy ulic motivované polohou ulice
Názvy ulic motivované vzhledem okolí ulice
Боковая аллея
Благодатная улица
Задворная улица
Песочная набережная
Западная аллея
Рощинская улица
Наличная улица
Тихая улица
Прибрежная улица
Уездный проспект
Средний проспект
Вагонный проезд
Средняя аллея
Гаражный проезд
Средняя улица
Грузовой проезд
Южная дорога
Складской проезд
Южное шоссе U názvů odvozených od polohy ulic je vše jasné, Прибрежная улица vede ke břehu řeky Něvy, Западная аллея zase západním směrem, Задворная улица se nacházela za dvory atd. Názvy uvedené ve druhém sloupci by bylo dobré objasnit. Благодатная улица byla vystavěna na úrodné půdě, která byla vhodná pro zemědělství, Песочная набережная na písčitém břehu řeky Malé Něvky a Рощинская улица potom na samém okraji města, kde byly hájky (rus. рощи). Тихая улица a Уездный проспект se v době svého pojmenování nacházely mimo centrum města, na ulicích nebyl ruch a vypadalo to tam jako v menším městě (rus. уездный = újezdní, okresní, venkovský). Blízkostí ţeleznice je ovlivněn název Вагонный проезд, jména Гаражный, Грузовой a Складской проезд zase souvisí s tím, ţe se ulice nachází v neobydlené zóně Obuchlovo (Обухлово).
60
10. Názvy ulic motivované funkcí ulice Tato skupina obsahuje šest názvů ulic, které odkazují na funkci ulice. V polovině případů je touto funkcí fakt, ţe ulice vedla na konkrétní místo (Дорога на Петро-Славянку vedla do vesnice Petro-Slavjanky, Загородный проспект vedl za město a Торговый переулок k nedalekému trhu). Funkce ostatních ulic jsou různé: Прогонная улица slouţila jako jedna z hlavních tras pro přesun dobytka, na ulici s názvem Разъезжая měli svá stanoviště droţkáři a právě odsud se rozjíţděli za zákazníky a Подъездной переулок slouţil jako příjezd k dostihové dráze.
11. Názvy ulic motivované historickou událostí
Mezi zkoumanými jednotkami bylo názvů ulic motivovaných historickou událostí pouze pět. Oproti českým zvyklostem je to velký rozdíl, protoţe i v sebemenším českém městě najdeme náměstí 28. října, ulici 17. listopadu nebo další toponyma odkazující na významnou událost. Jediná ulice z této kategorie, která obsahuje datum události, je проспект Девятого Января. 9. 1. 1905 (podle gregoriánského kalendáře 22. 1.) proběhla v Petrohradě demonstrace nazvaná „Krvavá neděle―. Jednalo se o poklidný protest dělníků, který byl krvavě potlačen carskými vojáky. Nedaleko této třídy se nachází Hřbitov paměti obětí devátého ledna (Кладбище памяти жертв девятого января). S touto událostí souvisí i toponymum проспект Стачек, odkazující na stávku dělníků v lednu 1905. Улица Восстания odkazuje na demonstrace v únoru a červnu roku 1917, které proběhly na blízkém náměstí nesoucím stejný název, a проспект Обуховской Обороны zase na stávky dělníků Obuchlovského závodu v roce 1901. Zajímavý je potom důvod pojmenování jedné z ulic jako Тракторная улица. Tento název totiţ vznikl v r. 1926 k oslavě vyrobení prvního traktoru v Sankt-Petěrburgu.
61
12. Názvy ulic motivované vzhledem ulice
Do této skupiny spadá 18 ulic, které získaly svůj název podle svého tvaru, rozměru či charakteru objektů, jeţ se na nich nacházejí (stromy, vzhled domů).
Názvy
ulic
motivované
tvarem
nebo Názvy
ulic
otivované
charakterem
rozměrem ulice
objektů, které se na ulici nacházejí
Косая линия
Миллионная улица
Ломаная аллея
улица Новостроек
Ломаная улица
Промышленная улица
Прямой проспект
Складская улица
Угловой переулок
Кленовая улица
улица 2-й Луч
1-я Берѐзовая аллея
Большая аллея
2-я Берѐзовая аллея
Большая линия
Боровая улица
Заячий переулок
Вязовая улица
Z uvedených názvů lze lehce pochopit, jak ulice vypadá (Большая линия je větší neţ ostatní, Угловой переулок svírá pravý úhel, Прямой проспект jde přímo rovně atd.) či jaké stromy nebo domy se na ní nacházely (na ulici Миллионная bylo postaveno mnoho honosných domů, na ulici Кленовая rostly javory atp.). Poněkud neobvyklé je pojmenování ulice jako улица 2-й Луч. Původně byly takové „paprsky― čtyři, jeden zanikl, dva změnily název a zůstal jen jeden nesoucí číslo 2. Velmi zajímavý je důvod proč Заячий переулок nese jméno právě tohoto zvířete. Původně se totiţ měl jmenovat Слоновый, protoţe hned vedle se nacházela Слоновая улица. Podle názoru městské dumy ale rozměry uličky neodpovídaly rozměrům slona, a proto bylo vybráno „vhodnější zvíře―.
62
13. Názvy ulic se socialistickou tematikou
Ulic, jejichţ název slouţil jako propaganda komunistického (socialistického) reţimu či jako oslava hodnot a jevů, které tento reţim povaţoval za oslaveníhodné, bylo mezi zkoumanými 43. Tyto názvy slouţily buď jako náhrada za „nevhodný― název staré ulice (názvy odvozené od jmen chrámů, jména daná k uctění představitelů carského reţimu, či názvy odkazující na „nepřátele lidu―), nebo jako název pro nově postavenou ulici a byly dávány většinou ve 20. aţ 80. letech. Protoţe jsme ulice nijak dále nerozdělili, uvádíme pouze jejich seznam a komentář k vybraným názvům.
1-я Красноармейская улица
9-я Советская улица
2-я Красноармейская улица
10-я Советская улица
3-я Красноармейская улица
Депутатская улица
4-я Красноармейская улица
проспект Большевиков
5-я Красноармейская улица
Советский переулок
6-я Красноармейская улица
Крестьянский переулок
7-я Красноармейская улица
Народная улица
8-я Красноармейская улица
Октябрьская набережная
9-я Красноармейская улица
переулок Красного Курсанта
10-я Красноармейская улица
проспект Пятилеток
11-я Красноармейская улица
проспект Солидарности
12-я Красноармейская улица
Рабочий переулок
13-я Красноармейская улица
Российский проспект
улица Червонного Казачества
Социалистическая улица
1-я Советская улица
Товарищеский проспект
2-я Советская улица
улица Возрождения
3-я Советская улица
улица Латышских Стрелков
4-я Советская улица
улица Победы
5-я Советская улица
улица Правды
6-я Советская улица
улица Пролетарской Диктатуры
7-я Советская улица
Искровский проспект
8-я Советская улица 63
Mnohé ulice jsou pojmenovány k uctění Rudé armády nebo sovětské moci, další názvy jsou motivovány termíny z teorie marxismu-leninismu, jiné oslavují lid, rolníky, vítězství komunismu atd. Z pohledu jazykovědy je velmi zajímavý název Улица Червонного Казачества, jedná se totiţ o jediný název ulice v Petrohradě, který není v ruštině, ale v ukrajinštině.
14. Názvy ulic s vojenskou tematikou
Názvů ulic s vojenskou tematikou bylo mezi zkoumanými jedenáct. Pět z nich souvisí s velkou vlasteneckou válkou a šest s vojenským námořnictvím.
Názvy
ulic
s tematikou
vojenského Názvy ulic s tematikou velké vlastenecké
námořnictví
války
Адмиральский проезд
проспект Ветеранов
Боцманская улица
проспект Народного Ополчения
Капитанская улица
проспект Славы
Мичманская улица
улица Зенитчиков
улица Морской Пехоты
улица Стойкости
Флагманская улица
Ulice s námořní tematikou se nachází na Vasiljevském ostrově nebo v blízkosti Finského zálivu. Jedná se většinou o vojenské hodnosti (Адмиральский проезд, Капитанская улица a Мичманская улица jsou dokonce seřazeny od severu k jihu podle významu hodnosti). Mezi názvy s tematikou velké vlastenecké války naopak převládají spíše abstraktní pojmy (проспект Народного Ополчения, проспект Славы, улица Стойкости).
64
15. Názvy ulic s tematikou letectví a kosmonautiky
Z celkového počtu 840 zkoumaných ulic bylo 11 pojmenováno názvem s leteckou tematikou a 3 názvem s tematikou kosmonautiky. Do této skupiny jsme zařadili také dvě ulice nesoucí jméno osobnosti, protoţe dle našeho názoru lépe zapadají právě do této kategorie neţ do kategorie názvů ulic motivovaných jménem osobnosti.
Názvy ulic s leteckou tematikou
Názvy ulic s tematikou kosmonautiky
Чкаловский проспект
Звѐздная улица
Взлѐтная улица
проспект Космонавтов
Диспетчерская улица
проспект Юрия Гагарина
Рейсовая улица Стартовая улица улица Пилотов Штурманская улица Внуковская улица Домодедовская улица Быковская улица Шереметьевская улица
Deset z jedenácti ulic uvedených v levém sloupci tabulky leţí v části zvané Авиагородок, která se nachází nedaleko letiště Pulkovo. Část z nich byla pojmenována 15. 6. 1976 (Взлѐтная улица, Диспетчерская улица, Рейсовая улица, Стартовая улица, улица Пилотов, Штурманская улица) a zbylé čtyři, které nesou jména moskevských letišť, pak své názvy získaly 20. 5. 2002 (Внуковская улица, Домодедовская улица, Быковская улица, Шереметьевская улица). Jen Чкаловский проспект leţí v Petrohradském rajoně a byl pojmenovaný v 50. letech po legendárním pilotu, Hrdinovi Sovětského svazu, V. P. Čkalovovi. Ulice, které uvádíme v pravém sloupci tabulky, leţí všechny ve Frunzenském rajoně. V týchţ místech se také nachází Пулковская улица a Пулковское шоссе, které jsou pojmenovány po Pulkovské observatoři, čímţ tematicky zapadají mezi okolní ulice (v této 65
práci jsou ale zařazeny do kategorie názvů motivovaných názvem objektu, který se nachází ve městě). Проспект Юрия Гагарина je poslední ulicí ve městě, jeţ byla pojmenována po osobnosti ještě za jejího ţivota. Třída byla pojmenována 14. 4. 1961, tedy pouhé dva dny po Gagarinově letu do vesmíru, a v říjnu r. 1961 Ústřední výbor KSSS tuto praktiku zakázal.
16. Názvy ulic motivované ostatními jevy
Do této kategorie jsme zařadili 14 názvů ulic, které neodpovídají charakteristice ţádné z kategorií, s nimiţ tato práce operuje. Názvy nejsou nijak dále rozděleny, uvádíme jen jejich seznam a za ním komentář.
улица Мира
Моховая улица
Летняя аллея
Рюхина улица
Счастливая улица
Слободская улица
бульвар Новаторов
Солнечная улица
улица Полярников
Спортивная улица
Бассейная улица
бульвар Красных Зорь
Парусная улица
Малая Каштановая аллея
Několik ulic z této kategorie je pojmenováno k uctění významných osobností (бульвар Новаторов, улица Полярников). Tři ulice v blízkosti ulice Полярников byly později pojmenovány po významných polárnících (Сомов переулок, улица Пинегина, улица Седова). Dále se zde můţeme setkat s názvy s námořnickou tematikou (Парусная улица), tematikou východní Evropy v části Kupčino (Малая Каштановая аллея; kaštan je strom typický pro Balkán a východní Evropu) či sportovní tematikou (Спортивная улица, Бассейная улица, Рюхина улица). Бассейная улица je pojmenována po zamýšleném veslařském kanálu, který byl označen jako bazén (бассейн) a jehoţ projekt nebyl nikdy realizován. Счастливая улица se dříve nacházela v městské části Avtovo (Автово) a její název byl pravděpodobně výsměchem nad vzhledem ulice (ţili tam chudí obyvatelé v polorozbořených domech). Tato ulice byla v r. 1919 zničena a její jméno bylo přeneseno na nově vzniklou ulici v části Kňaţevo. Улица Мира se dříve jmenovala Большая Ружейная a současný název 66
získala v roce 1918 jako protiklad starému. Бульвар Красных Зорь byl pojmenován na přání básníka A. Prokofjeva, který se v jednom ze svých novinových článků vyjádřil, ţe městu jsou potřebná poetická jména ulic. Název Моховая улица je výsledkem nepochopení a překroucení původního názvu Хамовая (odvozeno od povolání хамовник, tzn. tkadlec). Tito lidé, stejně jako označení jejich profese, přišli do Petrohradu z Moskvy. Slovo хамовник se zde však neujalo a tak se název ulice zkomolil do podoby Хомовая a poté Моховая.
17. Názvy ulic s neznámou motivací
Mezi zkoumanými ulicemi byly tři, u kterých se nám nepodařilo vypátrat motivující předmět či jev. Jedná se o toponyma Мариинская улица, Полевая аллея a Демонстрационный проезд. U první jmenované, jejíţ jméno pochází z počátku minulého století, můţe být motivujícím slovem ţenské jméno, jméno majitele domu či jméno objektu, který se na ulici nacházel. Полевая аллея mohla svůj název získat po nedalekém poli, nachází se ale na Kamenném ostrově, kde byla sanatoria a parky, takţe je velmi nepravděpodobné, ţe by místní půda byla ve velkém obdělávána. V posledním případě mohla být ulice pojmenována po konkrétní demonstraci (ať uţ proběhla blízko dané ulice nebo někde uplně jinde) či po demonstracích obecně.
67
ZÁVĚR Úkolem této bakalářské diplomové práce bylo určit motivaci názvů ulic SanktPetěrburgu. K tomuto účelu jsme nashromáţdili materiál čítající 840 názvů ulic z 8 rajonů města (Admiralitějského, Vasileostrovského, Petrohradského, Centrálního, Kirovského, Moskevského, Frunzenského a Něvského). Jednotky jsme potom rozdělili do 17 kategorií podle charakteru motivujícího slova. Nejvíce jednotek obsahuje kategorie „Názvy ulic motivované jménem osobnosti―, do níţ jsme zařadili 232 názvů ulic a kategorii jsme dále rozdělili na pět podkategorií (názvy ulic motivované jménem osobnosti spojené s oblastí kultury, politiky a vědy, osobnosti spojené s válkou či válkami a majitele domů nebo pozemků). Většina z těchto podkategorií se ještě dále dělí. Nejvíce jednotek obsahuje skupina názvů motivovaných jmény politiků a to proto, ţe tyto ulice byly pojmenovávány ve 20. – 80. letech po revolucionářích a bolševicích jako nově vzniklé. V 90. letech jim tedy nebylo moţné vrátit původní název, jak se to často stávalo u ulic, které byly v té době přejmenovány. Několik dalších kategorií zahrnuje názvy ulic motivované jmény různých geografických objektů (měst, vesnic, států, oblastí, řek a dalších). Takových ulic bylo z 840 zkoumaných 168. Největší skupinu motivujících slov v této skupině představují jména měst (celkem 109), z nichţ drtivá většina (97) jsou města, která se v době pojmenování ulice nacházela na území Ruska. Ke jménům ulic motivovaným názvem objektu (nejčastěji budovy nebo továrny), který se nachází ve městě, jsme zařadili 133 jednotek. Nejvíce ulic bylo pojmenováno po církevních budovách (kostelích, klášterech) a továrnách. Dalšími motivujícími slovy byly názvy organizací, výrobků nebo materiálů a historických událostí. Mnohé ulice byly pojmenovány po obyvatelstvu (motivujícím slovem byl v těchto případech např. název vojenského útvaru, povolání, národnost či postavení obyvatel dané ulice). Motivujícím slovem také mohl slouţit výraz označující polohu, funkci či vzhled dané ulice. Některé ulice spojuje také tematika názvů (vojenská, socialistická nebo tematika letectví a kosmonautiky). Názvy ulic, které neodpovídají charakteristice ţádné z kategorií, jsme sjednotili v kapitole s názvem „Názvy ulic motivované ostatními jevy―. U tří názvů se nám nepodařilo vyhledat motivující jev nebo předmět, a proto je uvádíme v samostatné kapitole.
68
Práce je zakončena resumé v ruském jazyce, za nímţ následuje seznam pouţité literatury a internetových zdrojů. Během zkoumání názvů ulic Sankt-Petěrburgu jsme došli k závěru, ţe výběr těchto názvů je podmíněn jak polohou města ve Finském zálivu (názvy s námořnickou a vojenskou tematikou), tak také jeho historií (např. ulice pojmenované po osobnostech působících ve městě, názvy související s blokádou tehdejšího Leningradu atd.) a politickou situací, která byla v době pojmenování dané ulice aktuální (ulice nazvané po politicích). V mnohých případech byl brán v potaz také vzhled či tvar ulice, její funkce nebo poloha, povolání obyvatel, předměty nebo suroviny, které se v blízkosti ulice vyráběly, prodávaly nebo zpracovávaly, významný objekt, v jehoţ blízkosti se ulice nachází, atp. V některých případech ulice vytvářejí jakési „tematické čtvrtě―. Kupříkladu většina názvů ulic v městské části Kupčino (Купчино) souvisí s tematikou východní Evropy a Balkánu, mnohé ulice, které se nachází v Něvském rajoně na pravém břehu řeky Něvy, nesou jména revolucionářů atp. Toponomastika je věda, které nebylo v minulosti věnováno tolik pozornosti, kolik by zasluhovala. V minulém století ale začal její význam vzrůstat. Slouţí sice spíše jako pomocná disciplína pro ostatní vědní obory, jako je historie, archeologie, etnografie, geografie, ale bez ní by tyto vědy nebyly schopné dosáhnout takových výsledků, jakých dosahují. Názvy řek, měst, ulic, staveb a dalších nám mohou prozradit mnohé o smýšlení a způsobu ţivota lidí, kteří jim tato jména dali.
69
РЕЗЮМЕ Темой данной бакалаврской работы является анализ названий улиц центральной части Санкт-Петербурга (а именно районов: Адмиралтейский, Василеостровский, Петроградский, Центральный, Кировский, Московский, Фрунзенский и Невский). Первоначальной целью было проанализировать названия улиц с нескольких точек зрения (с формально структурной точки зрения, с точки зрения их мотивации и т.п.). Наконец, мы решили рассматривать их только с точки зрения их мотивации (т. е. мы старались узнать, почему они получили свое название). Работа состоит из двух частей. В первой приводится определение ономастики и ее разрядов (антропонимики, топонимики, космонимики, зоонимики, хрематонимики и др.). Самое большое внимание уделяется топонимике, разным видам ее разделения (в чешской и русской традиции), истории и процессу изучения топонимов, а также урбанонимам и годонимам. В последней главе первой части мы приводим краткий обзор принципов наименования улиц Санкт-Петербурга в истории. Во второй части мы постарались разделить собранный материал (840 названий улиц) на группы по их мотивации. Нам удалось образовать 17 групп, некоторые из них делятся на несколько подгрупп. Самая большая группа – названия улиц, мотивированные именами людей (всего 232 названий). Эта группа делится на пять подгрупп: названия, мотивированные именами людей из области культуры (мотивирующими словами служили имена писателей, архитекторов, композиторов и т.п.; например,
в эту подгруппу мы
зачислили названия: улица Всеволода Вишневского, Аникушинская аллея, улица Савиной), науки (сюда попали названия, мотивированные именами химиков, изобретателей, врачей, путешественников и т.п.; например, набережная Адмирала Лазарева, улица Оружейника Фѐдорова, Менделеевская линия), политики (например Ленинский проспект, Петровская набережная, переулок Декабристов) и людей, связанных с войной (например, улица Танкиста Хрустицкого, улица Генерала Симоняка, проспект Маршала Жукова). Особую группу в этой категории представляют собой улицы, названные по домовладельцам или землевладельцам. Мотивирующим словом в этом случае может являться как фамилия (Варфоломеевская улица, Белосельский переулок), так и имя (Константиновский проспект, Еленинская улица) или прозвище (Карташихина улица) конкретного лица. 70
Вторая группа по количеству зачисленных в нее единиц – это группа имен улиц, мотивированных названиями городов и сел. Эта группа делится на улицы, названные по городам России – сюда мы включили также города, находящиеся сейчас на территории государств, которые во время названия улицы были частью Российской Империи или СССР (например, Большая Московская улица, Киевская улица, Рижский проспект), по иностранным городам (например, Пражская улица, Загребский бульвар, Тифлисский переулок) и по селам (например, Красносельская улица, Волковский проспект, Рыбацкий проспект). Следующие группы объединяют названия улиц, мотивированные названиями разных
географических
объектов
(Дунайский
проспект,
Альпийский
переулок,
Глухоозѐрское шоссе), областей и стран (Дальневосточный проспект, Лифляндская улица, Грузинская улица), зданий или других объектов, находящихся недалеко от данной улицы (Смольная набережная, Кожевенная линия, Зоологический переулок) или организаций, пребывающих на данной улице (Гимназический переулок, Почтамтский переулок, Академический переулок). В остальные группы мы зачислили названия улиц, мотивированных профессией, сословием или национальностью их жителей (улица Кораблестроителей, Графский переулок, Английская набережная), названием предметов, которыми на улице торговали, и материалов, которые обрабатывали на недалеких заводах, (Свечной переулок, Провиантская улица, Хрустальная улица), а также местоположением (набережная
реки
Малой
Невки,
Песочная
набережная,
Большой
проспект
Петроградской стороны), функцией (дорога на Петро-Славянку, Разъезжая улица, Торговый переулок) и внешним видом улицы (Угловой переулок, Большая линия, Промышленная улица). Несколько названий связывает общая тематика – военная (проспект Народного Ополчения, Адмиральский проезд, проспект Ветеранов), социалистическая (улица Пролетарской Диктатуры, Октябрьская набережная, проспект Большевиков), авиационная (Диспетчерская улица, Шереметьевская улица) и космонавтическая (проспект Космонавтов, проспект Юрия Гагарина). Особую группу образует 14 названий улиц, которые не отвечают характеристике нами созданных категорий. Эти единицы мы объединили в одной категории, в которую
71
попали такие названия, как например: Счастливая улица, Бульвар Красных Зорь, Малая Каштановая аллея. У трех названий (Мариинская улица, Демонстрационный проезд, Полевая аллея) нам не удалось найти мотивирующее явление или объект. Поэтому мы только приводим несколько возможностей, почему они могли получить свое название. В конце бакалаврской работы мы приводим список использованной нами литературы и интернет-сайтов. При рассмотрении названий улиц Санкт-Петербурга мы узнали, что эти названия относятся к местоположению города на берегах Финского залива (названия с военной и морской тематикой, названия в честь известных мореплавателей), к его истории (названия с тематикой блокады города во время Великой Отечественной войны, названия мотивированные именами лиц проживших в городе свою жизнь или ее часть), а также актуальной во время названия улицы политической обстановкой (названия в честь политических деятелей, в честь революционеров). Часто название улицы указывает на ее внешний вид, местоположение, на здания или заводы, которые находятся на ней, на деятельность ее жителей, или на предметы, которые там производили или которыми торговали, и т.д. Иногда улицы образуют «тематические районы». Например, на территории исторического района Купчино большинство улиц несет названия с тематикой восточной Европы и Балканского полуострова. В этой части города появляются названия, относящиеся к географии этой области (Бухарестская улица, Белградская улица, Карпатская улица, Дунайский проспект, Малая Балканская улица), к известным лицам, которые происходят из восточной или юго-восточной Европы (улица Олеко Дундича, улица Димитрова, улица Белы Куна) и к типическим явлениям этой части мира (Малая Каштановая аллея; каштан – растения, росшие первоначально только на Балканах). В Невском районе много улиц названо по именам революционеров и известных
большевиков
(улица
Белышева,
улица
Антонова-Овсеенко,
улица
Подвойского). Несколько улиц, несущих имена рек, находится на Василевском острове (Бугский переулок, Волжский переулок, Днепровский переулок). Топонимика очень важная и нужная наука. Ведь топонимы везде вокруг нас, мы ежедневно пользуемся ими, даже не обращая внимание на то, что это специфические 72
слова, которые нам могут сказать многое о прошлом. Все эти названия стран, рек, городов улиц и другого могут нам сказать многое об образе жизни и мыслях людей, назвавших эти объекты. И, кстати, представьте себе, что все топонимы исчезли с нашей планеты... Никто вдруг не знал бы, куда идет и где сейчас находится, не работал бы ни общественный транспорт, ни почта... И все из-за такого пустяка как слова. Но этого, к счастью, не может произойти, потому что имена тесно связаны с обозначаемыми объектами, их можно менять, у одного объекта может быть два, три или больше названий, но их нельзя отобрать.
73
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
Sekundární literatura:
ŠMILAUER, V.: Úvod do toponomastiky (nauky o vlastních jménech zeměpisných). Praha: SPN, 1966 ŠRÁMEK, R.: Úvod do obecné onomastiky. Brno: Masarykova univerzita, 1999 БОНДАЛЕТОВ, В. Д.: Русская ономастика учебное пособие для студентов педагогических институтов по специальности № 2101 «Русский язык и литература». Москва: Просвещение, 1983 ГОРБАНЕВСКИЙ, М. В.: В мире имен и названий. Москва: Знание, 1983 НИКОНОВ, В. А., СУПЕРАНСКАЯ, А. В.: Ономастика. Москва: Наука, 1969 НИКОНОВ, В. А.: Введение в топонимику. Москва: Наука, 1965 МУРЗАЕВ, Э. М.: Очерки топонимики. Москва: Мысль, 1974 СУПЕРАНСКАЯ, А. В.: Восточно-славянская ономастика. Москва: Наука, 1972
Příručky a slovníky:
Slovník cizích slov. Praha: Encyklopedický dům, 1996 HARTMANNOVÁ, V.: Pravidla českého pravopisu. Olomouc: Fin, 1994 ŠROUFKOVÁ, M., VENCOVSKÁ, M., PLESKÝ, R.: Rusko-český, česko-ruský slovník: Praha: LEDA, 1999
74
Internetové zdroje:
dic.academic.ru www.krugosvet.ru www.tapemark.narod.ru www.jouclub.ru www.nazvaniya-812.narod.ru www.maps.yandex.ru www.maps.google.cz www.vugtk.cz www.cojeco.cz www.prirucka.ujc.cas.cz
75
