Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky
Chorvatský jazyk a literatura
Lucie Jarošová
Reálie v učebnicích chorvatštiny pro cizince Bakalářská diplomová práce
Vedoucí práce: Mgr. Elena Krejĉová, Ph.D.
2016
Prohlašuji,
ţe
jsem
diplomovou
práci
vypracovala
samostatně s vyuţitím uvedených pramenů a literatury.
……………………………………………
OBSAH
1.
Úvod .......................................................................................................................... 4
2.
Reálie a lingvoreálie (vymezení pojmů) ............................................................... 53 Reálie jako součást výuky ....................................................................................... 7
4.
Geografie................................................................................................................... 9
5.
6.
7.
4.1.
Obecné geografické informace o Chorvatsku ............................................................... 9
4.2.
Záhřeb ......................................................................................................................... 10
4.3.
Chorvatské Záhoří ....................................................................................................... 12
4.4.
Istrie ............................................................................................................................ 13
4.5.
Plitvická jezera ............................................................................................................ 14
4.6.
Dalmácie ..................................................................................................................... 15
Literatura ............................................................................................................... 17 5.1.
Antun Mihanović ........................................................................................................ 17
5.2.
Ivan Gundulić.............................................................................................................. 18
5.3.
Dobriša Cesarić ........................................................................................................... 18
5.4.
August Šenoa .............................................................................................................. 19
5.5.
Miroslav Krleţa .......................................................................................................... 19
5.6.
Pavao Pavliĉić ............................................................................................................. 20
Historie, legendy, světoznámé příběhy, kuriozity z chorvatského prostoru .... 22 6.1.
Povídka o kravatě ........................................................................................................ 22
6.2.
Povídka o peru ............................................................................................................ 22
6.3.
První tramvaj v Záhřebu ............................................................................................. 23
6.4.
Bulcsu Laszlo .............................................................................................................. 23
6.5.
Matija Gubec .............................................................................................................. 24
Kultura a umění, vzdělávání ................................................................................. 25 7.1.
Hrady a zámky ............................................................................................................ 25
7.2.
Svatyně Marija Bistrica............................................................................................... 26
7.3.
Pulská aréna ................................................................................................................ 26
7.4.
Univerzita v Záhřebu .................................................................................................. 27
7.5.
Malíři a jejich obrazy .................................................................................................. 27
7.6.
Hudba .......................................................................................................................... 28
8.
Chorvatský jazyk (vývoj, charakteristika a nářečí ............................................ 30
9.
Sport ........................................................................................................................ 31 9.1.
Janica a Ivica Kostelić................................................................................................. 31
9.2.
Ivana Brkljaĉić ............................................................................................................ 31
9.3.
Fotbal (Mark Viduka, Eduardo da Silva) .................................................................... 32
9.4.
Volejbal v Chorvatsku ................................................................................................ 33
10. Tradice, svátky, gastronomie ................................................................................ 34 10.1.
Chorvatská kuchyně ................................................................................................ 34
10.2.
Zvyky a obyĉeje, kaţdodenní ţivot běţného Chorvata ........................................... 35
10.3.
Svátky ..................................................................................................................... 37
10.4.
Chorvati ve světě..................................................................................................... 38
10.5.
Suvenýry ................................................................................................................. 38
10.6.
Chorvatská jména .................................................................................................... 39
10.7.
Chorvatská přísloví ................................................................................................. 39
11. Závěr ....................................................................................................................... 41 12. Resumé .................................................................................................................... 43 13. Bibliografie ............................................................................................................. 45 14. Excerpovaná literatura.......................................................................................... 46 15. Přílohy ..................................................................................................................... 47 15.1.
Titulní strana Hrvatski za poĉetnike ....................................................................... 47
15.2.
Titulní strana Dobro došli ....................................................................................... 48
15.3.
Titulní strana Razgovarajte s nama ......................................................................... 49
1. Úvod
Jakoţto studentka bakalářského studia kroatistiky se v této své bakalářské práci budu věnovat srovnáním a utřídením reálií v uĉebnicích chorvatského jazyka pro zaĉáteĉníky. Budu zkoumat tři stěţejní uĉebnice chorvatštiny pro zaĉáteĉníky: Hrvatski za početnike, Dobro došli a Razgovarajte s nama. Všechny tři zkoumané uĉebnice konĉí jazykovou úrovní A2/B1. Pokud se ĉlověk uĉí ať uţ jakýkoliv jazyk, je důleţité znát právě i reálie dané země a jejího jazyka. Reálie do výuky cizího jazyka neodmyslitelně patří, protoţe je důleţité mít povědomí o historii a kultuře země ĉi jazykové oblasti. Reálie kaţdého jazyka, v našem případě Chorvatska (velmi ĉasto i celého Balkánu), jsou rozmanité a pro ĉlověka, který cizí jazyk (v našem případě chorvatštinu) studuje, pomohou jak poznat příslušnou zemi s její přírodním, historickým a kulturním bohatstvím, tak i pochopit, poznat mentalitu lidí, jejichţ jazyk studujeme. Reálie Chorvatska, a vůbec celého Balkánu, jsou rozmanité a pomohou ĉlověku vţít se do situace celého státu a nebo se přizpůsobit jejich kultuře a zvykům a pochopit je. V práci budu tedy sledovat, jak jsou reálie zapojené do výuky chorvatského jazyka v poĉáteĉních fázích (všechny tři uĉebnice jsou pro zaĉáteĉníky). Budu sledovat, do jakých lekcí jsou reálie zakomponované a v jakém kontextu v jednotlivých uĉebnicích fungují. Cílem práce je tedy zjistit, jaké reálie jsou pouţity v uĉebnicích chorvatského jazyka pro zaĉáteĉníky, následně je roztřídit dle významového hlediska do sémantických skupin a podskupin, urĉit, v jakém kontextu jsou v uĉebnicích pouţité, a sledovat, jestli jsou nějaké rozdíly v uvádění reálií v jednotlivých uĉebnicích. Metody, které budu v práci vyuţívat, jsou excerpce uvedených uĉebnic chorvatštiny pro zaĉáteĉníky, budu komparativně nahlíţet jak na reálie zaĉleněné do textu, tak na kontext, ve kterém jsou pouţité. Jedná se tedy o analyticko-statistický výzkum.
4
2. Reálie a lingvoreálie (vymezení pojmů)
Josef Hendrich definuje reálie následovně: ,,Reálie zahrnují poznatky týkající se zeměpisu
dané
jazykové
oblasti,
jejího
historického
vývoje
(dějin),
jejích
hospodářských, politických, sociálních podmínek, její literatury, umění, vědy a techniky i dalších okruhů tvořících kulturu příslušné cizí země a jejího národa či národů. Obsahují tedy fakta (skutečnosti, reálie), charakterizující příslušnou jazykovou oblast v naší současnosti s přihlédnutím k její minulosti i k jejím aktuálním vývojovým tendencím.“1 Tato fakta jsou pak tedy klíĉová k pochopení dalších jevů jazykových spadajících do sféry lingvoreálií. Lingvoreálie pak Hendrich popisuje jako „poznatky úzce související s významem slov, slovních spojení, frazeologie i větších jazykových útvarů, a to zvláště těch slov či útvarů, které odráţejí mimojazykovou skutečnost příznačnou pro danou cizojazyčnou oblast a odlišnou od mimojazykové skutečnosti, která obklopuje ţáka a jejímţ odrazem je po stránce významové, popř. i výrazové, ţákova mateřština. Lingvoreálie upřesňují tedy sémantickou stránku jazykových prostředků, popř. zabraňují jazykové interferenci, resp. mylné analogii, při chápání obsahu dotyčných slov či jiných jazykových útvarů.“2 Patří sem zkrátka ty jazykové prostředky, s nimiţ je spjat význam a forma, které charakterizují ţivot a zvyklosti dané cizojazyĉné oblasti. Radomír Choděra pak reálie a lingvoreálie popisuje jako uĉební jednotky, které leţí na pomezí jazykového a výchovně vzdělávacího uĉiva. Tyto pojmy se podle Choděry ĉasto zaměňují. Rozdíl definuje tak, ţe „V obou případech jde o reálie, ale rozdíl tkví v tom, ţe spjatost s jazykem není stejná. Lingvoreálie jsou reálie s jazykem spojené těsně, tedy ve smyslu jednoty označujícího a označovaného, zatímco u reálií je toto spojení volné. Lingvoreálie – na rozdíl od reálií – obsahují vţdy komparativní nexus, tj. porovnávají cizí jazyk s mateřským (např. vysvětlit význam ruského „atribuent“ znamená porovnat s významem českého podobně znějícího slova). Tato nezbytnost porovnání pro reálie neplatí, i kdyţ moţná je, byť ve zcela odlišném smyslu (je-li např. 1 2
HENDRICH, Josef: Didaktika cizích jazyků. Praha 1986, s. 115, HENDRICH, Josef: Didaktika cizích jazyků. Praha 1986, s. 115.
5
v učebnici ruského jazyka uvedeno, ţe Moskva má v současnosti takřka 10 milionů obyvatel, připomene se, ţe Praha je osmkrát menší).“3 Dále Choděra vysvětluje, ţe rozdíl mezi reáliemi a lingvoreáliemi tkví v tom, ţe lingvoreálie jsou předmětem lingvistiky, kdeţto reálie jsou předmětem příslušných věd jako historiografie, geografie apod. Lingvoreálie tedy míří k naplnění jazykového cíle a reálie naplňují cíl vzdělávací, resp. výchovný.
3
CHODĚRA, Radomír – RIES, Lumír: Výuka cizích jazyků na prahu nového století. Ostrava 1999, s. 55
6
3. Reálie jako součást výuky
Cizojazyĉná výuka se zaměřuje na cíl komunikativní, vzdělávací a výchovný, z ĉehoţ plyne to, ţe reálie a lingvoreálie dané cizí země ĉi jazykové oblasti jsou nedílnou sloţkou výuky. Zaĉlenění reálií do výuky není ţádnou novinkou. Jiţ ve středověku se při výuce latiny a staré řeĉtiny se vyuĉovaly římské a řecké reálie. Od poloviny 19. století se pak zaĉaly hojně vyuĉovat ţivé neboli moderní jazyky a samozřejmě i k nim příslušné reálie.4 Reálie pomáhají díky své faktografické náplni, která je znaĉně bohatá na pro ţáka nové a zajímavé informace, ţákovi pochopit souvislosti mezi zeměpisnými, ekonomickými, politickými, sociálními a kulturními skuteĉnostmi konkrétní cizojazyĉné oblasti. Cíl výuky reálií není však pouze poskytnout ţákovi věcné znalosti, ale i rozvíjet jejich znalost jazykových prostředků i řeĉových dovedností na této tématice. Cílem je tedy spojení obsahové neboli věcné stránky uĉiva s cizojazyĉnými prostředky a komunikaĉními dovednostmi. Reálie tedy plní polyfunkĉní cíl, který zahrnuje sloţku komunikativní, vzdělávací i výchovnou. Motivují tedy ţáka svým obsahem, ale i didaktickými prostředky.5 I lingvoreálie mají polyfunkĉní charakter, i přes to, ţe jejich hlavním úkolem je přispívat od samého zaĉátku výuky k přesnému pochopení obsahu ĉi významu jednotlivých slov a vyšších jazykových útvarů. Ţák má tedy pochopit, ţe kaţdý jazykový znak (tedy slovo) můţe mít více různých významů a stylistických zabarvení a ţe v kaţdém jazykovém prostředku se obráţí historický vývoj národa a jeho materiální a duchovní podmínky, tedy i souĉasnost. Hendrich také píše, ţe „Ligvoreálie slouţí tedy v prvé řadě komunikativnímu cíli tím, ţe zpřesňují obsah i funkci jazykových prostředků a zdokonalují tak proces ústní i písemné komunikace. Zároveň však obohacují věcné znalosti ţáka a plní tím funkci vzdělávací, popř. i výchovnou, jakoţ i motivační.“6 V této bakalářské práci ĉlením reálie následovně:
4
HENDRICH, Josef: Didaktika cizích jazyků. Praha 1986, s. 115, HENDRICH, Josef: Didaktika cizích jazyků. Praha 1986, s. 116, 6 HENDRICH, Josef: Didaktika cizích jazyků. Praha 1986, s. 116. 5
7
1. Geografie 2. Literatura 3. Historie, legendy, světoznámé příběhy, kuriozity z chorvatského prostoru 4. Kultura a umění, vzdělávání 5. Chorvatský jazyk (vývoj, charakteristika a nářeĉí) 6. Sport 7. Tradice, svátky, gastronomie
8
4. Geografie
4.1.Obecné geografické informace o Chorvatsku Mezi tyto obecné geografické informace řadíme základní informace o Chorvatsku jako státu, např. jaká tam jsou města, ostrovy, moře, řeky, kolik má Chorvatsko obyvatel, na jaké územně správní celky se dělí apod. V uĉebnici Dobro došli se tyto obecné informace student dozví díky kvízovým otázkám. V kaţdé lekci je jedna taková kvízová otázka, která je většinou z oblasti geografie Chorvatska, tato otázka nabízí vţdy tři moţnosti na výběr, z nichţ jedna je právě ta správná odpověď. Jsou to např. otázky jako: ,,Hrvatska je: a) federacija b) republika c) monarhija“, ,,Hrvatsko more je: a) Sredozemno b) Crveno c) Jadransko“ nebo ,,Park Maksimir je u: a) Osijeku b) Zagrebu c) Splitu“, dále tu pak najdeme otázky o poĉtu obyvatel Chorvatska, o řece Sávě, o nejdelší ulici v Záhřebu apod. nebo o nejrůznějších zajímavostech, které se týkají Chorvatska, jako např. otázka ,,Na Sljeme moţemo: a) ţičarom b) autobusom c) vlakom“. Tyto kvízové otázky zaĉínají jiţ v první lekci a pokraĉují aţ do konce. Správné odpovědi tu uvedeny nejsou, většinou je ale student najde v dialozích na zaĉátku kaţdé lekce, není tedy třeba aktivní úĉast pedagoga. Uĉebnice Razgovarajte s nama taktéţ nabízí nějaké základní geografické informace, např. ţe Chorvatsko je jadranská a středoevropská země, má 1246 ostrovů, má kontinentální, horské a středomořské klima a má 8 národních parků, na moři i na pevnině a 21 tzv. ţup. Také je tu zmínka o menšinách ţijících v Chorvatsku, jsou tu uvedení Srbové, Bosňáci a Italové. Tyto obecné informace o Chorvatsku jsou uvedeny hned na zaĉátku, tedy v první lekci. Z uĉebnice Hrvatski za početnike se z obecných geografických informací doĉteme, odkdy je Chorvatsko samostatný stát (od roku 1991), ţe se Chorvatsko dělí na 21 ţup a má 4 500 000 obyvatel, hlavní město je Záhřeb a ten má více jako 800 000 obyvatel. Taktéţ je tu uvedeno, ţe má země 1246 ostrovů, ovšem jen 66 z nich je obydleno. Tento údaj se tedy shoduje s údajem z uĉebnice Razgovarajte s nama. Navíc jsou tu ještě údaje, jako např. to, ţe chorvatské pobřeţí je dlouhé 5 790 km a ţe mezi největší 9
chorvatské ostrovy patří Krk, Cres, Braĉ, Hvar, Pag, Korĉula, Dugi otok, Mljet,Vis, Rab a Lošinj. Zvláštní je, ţe jsou tyto informace poskytnuty aţ v 17. lekci. Nejbohatší na obecné geografické informace a údaje je tedy uĉebnice Hrvatski za početnike. Jsou sice shrnuty pouze v jedné lekci téměř na konci uĉebnice, ale je jich tam nejvíc. Naopak uĉebnice Dobro došli obsahuje tyto údaje ve velmi skromném mnoţství ve formě kvízových otázek.
4.2.Záhřeb Hlavní město Chorvatska je zmíněno v kaţdé uĉebnici, kterou jsem excerpovala. V uĉebnici Hrvatski za početnike je Záhřebu, hlavnímu města Chorvatska, věnován poměrně velký prostor. Student se z uĉebnice dozvídá, ţe je Záhřeb zároveň největší město Chorvatska, kde se nachází Chorvatská akademie věd a umění, dost různých kulturních institucí, muzeí, divadel i galerií. Koná se tam mnoho nejrůznějších výstav, koncertů, přednášek a projekcí. Záhřeb se tu také promítá do klasického dialogu (tyto dialogy se vţdy nachází na zaĉátku kaţdé lekce), ve kterém se baví dva lidé (Paul a kolemjdoucí) o tom, kde stojí Chorvatské národní divadlo: ,,Paul: Idem na operu „Nikola Šubić Zrinski“, ali ne znam gdje se nalazi Hrvatsko narodno kazalište. Je li daleko od Trga bana Jelačića? Prolaznik: Ne. Adresa je Trg maršala Tita 15. Trebate oko 10 minuta. Paul: Odlično! Idem pješice. Prolaznik: Znate li moţda gdje je Pravni fakultet? Kazalište je blizu Fakulteta. Paul: Ne, ne znam, ali znam gdje je muzej Mirnara. Prolaznik: Odlično! Muzej je takoĎer nedaleko od Kazališta. Od Jelačićeva trga trebate ići Ilicom do Frankopanske ulice. (…)“.7 Student tedy získává povědomí o okolí Chorvatského národního divadla. Po dialogu následují základní informace o Chorvatském národním divadle a hře Nikola Šubić Zrinski, tedy kdo ji napsal, kdy byla uvedena a kdo ţe to vlastně byl N. Š. Zrinski. Nechybí tu ani malá mapa Záhřebu, kde jsou zakresleny důleţité kulturní památky. Fotografie ze Záhřebu student najde uţ ve třetí lekci, autoři uĉebnice tu vypíchli např. Ilicu, náměstí Cvjetni trg, Trg bana Jelaĉića, Kaptol ĉi park Zrinjevac. Na samém zaĉátku 16. lekce je také zmíněn program Croaticum na filozofické fakultě, na který jezdí studenti z celého světa, konkrétně uĉebnice zmiňuje např. studenty z Ĉíny, Belgie ĉi Německa. Ve formě krátkých 7
ĈILAŠ-MIKULIĆ, Marica – GULEŠIĆ MACHATA, Milvia – PASINI, Dinka – UDIER, Sanda Lucija: Hrvatski za početnike 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb 2006, s. 221
10
monologů je tu popsána také záhřebská doprava, tedy to, ţe místní lidé vyuţívají hodně městskou hromadnou dopravu, mezi kterou mimo tramvaje a autobusy patří i krátká lanovka, která vede na Gornji grad. Ve třetí lekci je velmi krátké povídání o záhřebském parku Maksimir, z něhoţ se student dozvídá, ţe je tam krásná příroda, památky a nedaleko odtud je také zoologická zahrada. V desáté lekci je informace o tom, ţe Záhřebĉani na podzim tráví hodně ĉasu na Medvednici, v kavárnách ĉi v Samoboru. Uĉebnice Razgovarajte s nama věnuje Záhřebu uţ prostoru poměrně výrazně méně, nicméně, krátký ĉlánek o hlavním městě Chorvatska student spatří hned v lekci první, coţ je ţádoucí, protoţe je to nejdůleţitější centrum země. Student se z této uĉebnice doĉte o první zmínce o Záhřebu, kdyţ bylo roku 1094 zaloţeno Záhřebské biskupství. Zprvu to totiţ byla dvě města, Gradeci a Kaptol a aţ od roku 1850 je to jedno samostatné město, tedy Záhřeb. Píše se tu, ţe roku 1669 byla v Záhřebu zaloţena první fakulta. Dále jsou tu jen obecné informace o městě, poĉet obyvatel (je tu uvedeno ĉíslo 800 000) a ţe v blízkosti je přírodní park Medvednica. Tato uĉebnice tedy podává velmi základní informace o historii města, ovšem o souĉasnosti tu není zmínka. Co se obrazového materiálu týĉe, najdeme tu obrázky jako v uĉebnici Hrvatski za početnike, tedy Chorvatské národní divadlo, Trg bana Jelaĉića nebo park Maksimir, navíc jsou tu ještě ukázané obrázky, jako např. Crkva svetog Marka, Medvednica ĉi Trg kralja Tomislava. Croaticum je tu zmíněno jen velmi krátce u jednoho obrázku. V uĉebnici Dobro došli se se Záhřebem setkáváme v dialogu v páté lekci: ,,Ana: Dobar dan, Paul, ti nisi u školi? Paul: Nisam, imam posla u gradu. Ana: Poznaješ dobro Zagreb? Paul: Ne baš, znam centar i Gornji grad. Novi Zagreb ne poznam dobro. Ana: Ali znaš gdje je Velesajam, zar ne? Paul: Znam. Dopusti – ovo je moj znanac Petar. (…)“.8 Najdeme tu dokonce i ĉlánek o Hlavním nádraţí v Záhřebu, z něhoţ se student doĉte, ţe blízko nádraţí najdeme park i hotel, je lepší tam jezdit tramvají, protoţe v okolí není moc parkovacích míst, coţ je údajně všeobecně v Záhřebu veliký problém. 22. lekce se věnuje Hornímu městu, toto téma se prolíná celým dialogem, v němţ jsou velmi uţiteĉné a praktické informace: ,,(…) Ana: Teško? Ni govora. Najprije ćemo razgledati kulu Lotrščak, sada je tamo galerija, a ranije je to bio ulaz u Stari grad. Inga: Iz kule se točno u podne čuje top, pa se netko moţe uplašiti ako ne zna što je. Ana: A blizu je Trg svetoga Marka i crkva koja ima zanimljiv krov. 8
BAREŠIĈ, Jasna: Dobro došli 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb 2005, s. 31
11
Helga: Na krovu je grb Zagreba, vidjela sam razglednicu. Ana: Da, a na trgu je Hrvatski sabor i Vlada. U prošlom stoljeću na tom je trgu bilo kazalište. Helga: Čula sam za stari isusovački samostan koji je danas muzejski prostor. Ana: To su Klovićevi dvori, poznati i Ivan Hrvaatske. (…)“.9 Následuje dialog s názvem Na Dolcu, kde je také řeĉ o této ĉásti Záhřebu: ,,Inga: Hajdemo kroz Kamenita vrata do Tkalčićeve ulice. Ana: Dobra ideja. Meni je ta ulica jaako draga. Moţemo popiti kavu u jednom iz prekrasnih, malih kafića. Inga: Moţe, ali ja vas častim. Tkalča je poznato mjesto okupljanja mladeţi. (…)“.10 Mezi obrázky samozřejmě nechybí Crkva svetoga Marka s erbem Chorvatska na střeše a Tkalĉićeva ulica, jinak je v této uĉebnici obrazového materiálu po málu. Záhřebu se tedy věnují všechny tři excerpované uĉebnice poměrně dost, nechybí ani obrazový materiál, kterého by však v uĉebnici Dobro došli mohlo být alespoň trochu více. 4.3.Chorvatské Záhoří Uĉebnice Dobro došli představuje Chorvatské Záhoří (tedy Hrvatsko Zagorje) v 17. lekci, kde je dokonce celý dialog na toto téma: ,,Ivan: Evo nas na Zagorskoj magistrali. Ana: Zagorje je, čula sam, jedan od najljepših krajeva Hrvatske. Inga: Sve su hrvatske regije ljepe na svoj način, svi kaţu. Ivan: Paul, udesno skrećeš prema Stubičkim toplicama. Paul: U Zagorju ima nekoliko ljekovitih toplica. Ana: Da, Stubičke, Krapinske, Tuheljske, Varaţdinske … Inga: Čini mi se da su ovdje brda niţa nego juţnije od Zagreba. Ana: Ovdje je veći izbor
izletišta sa zagorskim
specijalitetima. Inga: Meni se sviĎaju zagorski štrukli. Ivan: A meni purica s mlincima. Paul: Idemo vidjeti Stubicu? Ivan: Jako ţelite malo povijesti. To je Gupčev kraj. Inga: TTko je Gubec? Ivan: VoĎa seljaka u seljačkoj buni protiv feudalaca. Ana: Tamo je stoljetna Gupčeva lipa i muzej, nekada dvorac obitelji Oršić. Paul: Ne volim převise povijest, ne razumijem sve. Ivan: Idemo se onda okupati u bazenu Stubičkih toplica. Ana: Hotel „Matija Gubec“ je udoban i ima dobru poslugu. Ivan: U ovo doba Rodine moţe biti i hladnije. Inga: Mislim da je voda u bazenu toplija nego more ljeti. Ana: Imaš pravo! Veselim se plivanju“.11 Tento dialog je pro studenta přínosný, protoţe 9
BAREŠIĆ, Jasna: Dobro došli 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb 2005, s. 201, 202, BAREŠIĆ, Jasna: Dobro došli 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb 2005, s. 203, 11 BAREŠIĆ, Jasna: Dobro došli 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb 2005, s. 147. 10
12
obsahuje informace o tom, ţe tam je několik pramenů, turista tam můţe okusit místní speciality a díky tomuto dialogu se dostává studentovi do povědomí důleţitá chorvatská historická osobnost, která je spojena s tímto místem, tedy Matija Gubec. Z uĉebnice Razgovarajte s nama dostáváme informaci o Chorvatském Záhoří hned v první lekci, tedy spoleĉně s informacemi o hlavním městě Záhřebu. Píše se tu, ţe je to region severozápadního Chorvatska a má asi 270 000 obyvatel. Je tam rozvinuté zemědělství, které je většinou obţivou místních lidí. Nicméně, je tu také rozvinutý textilní průmysl a dřevoprůmysl. Mezi nejdůleţitější města této ĉásti Chorvatska podle uĉebnice patří Krapina, Ivanec, Zabok. Ĉlověk tu také můţe navštívit mnoho zámků nebo známé poutní místo netište Marija Bistrica. Mezi obrázky nechybí např. město Krapina, zámek Trakošćan nebo právě zmiňované Svetište Marija Bistrica. Uĉebnice Hrvatski za početnike bohuţel informace o Chorvatském Záhoří postrádá. Nejvíc údajů o Záhoří podává tedy uĉebnice Dobro došli a Razgovarajte s nama, kde se navíc setkáme i s obrázky, které jsou pro studenty taktéţ velmi důleţité a uţiteĉné.
4.4.Istrie S chorvatským poloostrovem Isrie se setkává student v uĉebnici Dobro došli aţ v lekci 23., ale zato se v ní doĉte mnoho zajímavých i uţiteĉných informací o Istrii. Jak je tomu v této uĉebnici zvykem, reálie se tu prolínají v tomto případě poměrně rozsáhlým dialogem, ze kterého se dozvíme, ţe Istrie je největší poloostrov Jadranu, střetávají se tu různé národy- Slované, Římané, Němci, je tu mnoho krásných kostelů, které jsou zdobeny freskami, dřevěných soch, restaurací…: ,,Ana: Cijeli poluotok presijeca najjuţniji fjord Lim, kraj je pun gostionica, a moţete kušati i tartuf, gastronomii specijalitet, gomor-gljiva, afrodizijak. Ivan: Istra je puna starih narodnih običaja, plesa, nošnji. Vesna: Mene najviše zadivljuju gradići smješteni na brdima: Groţnjan, Motovun … s crkvicama i freskama.“.12 Dále je v dialogu řeĉ o Pule a její aréně z římské doby, o národním parku Brijuni, Umagu, městě sportu a dobrého jídla,
12
BAREŠIĆ, Jasna: Dobro došli 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb 2005, s. 213
13
letním hrádku Vrsar, který v uĉebnici představují jako největší přírodní oázu Evropy, a o městech Rovinj, Uĉka a Poreĉ. Uĉebnice Razgovarajte s nama představuje Istrii uţ ve třetí lekci jako největší poloostrov Chorvatska a také nejzápadnější chorvatský region, který má asi 200 000 obyvatel. Největší město Istrie je Pula, ovšem administrativní centrum je město Pazin. Místní lidi ţiví turismus, zemědělství a průmysl. Poloostrov má bohatou historii a mnoho antických a hlaholských památek: ,,Istra je najzapadnija regija Republike Hrvatske i najveći poluotok. Ima oko 200 000 stanovnika. Najveći grad je Pula, a administrativno središte je Pazin. Ljudi se bave turizmom, ekološkim poljoprivedrom, vinogradarstvom, industrijom i drugim. Istra ima bogatu i dugu povijest te mnogo antičkih i glagoljičkih spomenika.“.13 Samozřejmě tu nechybí ani obrazový materiál, jsou tu k vidění např. Poreĉ, istrijský národní kroj, Umag, národní park Brijuni ĉi Amfiteátr v Pule. V Hrvatski za početnike veškerý materiál o Istrii chybí. S informacemi o tomto poloostrově je na tom tedy nejlíp uĉebnice Dobro došli, nicméně obrázků je více v Razgovarajte s nama. 4.5.Plitvická jezera Plitvická jezera jsou zmíněna v uĉebnici Hrvatski za početnike ve 12. lekci, kde se píše, ţe se nachází v Lice mezi pohořími Malá Kapela a Plješivice a je to celkem 16 průzraĉných modrozelených jezer. Největší z nich je podle uĉebnice Prošćanské jezero a jedno jezero dokonce dostalo jméno podle známé chorvatské operní pěvkyni, Milce Trnini, jmenuje se tedy Milino jezero. V Plitvicích je velmi bohatá fauna a flora, jsou tu lesy, ryby, ptáci, vlci, medvědi. Je tu také uvedeno, ţe Plitvická jezera jsou národním parkem od roku 1949 a jsou i na seznamu UNESCO od roku 1979. Plitvická jezera se promítla i do dialogu v uĉebnici Dobro došli. Plitvice tu autoři prezentují jako nejznámější místo Chorvatska, které je 150 km jiţně vzdálené od Záhřebu, coţ se prý dá stihnout autobusem za dvě hodiny. Taktéţ je tu uvedeno, ţe jezer je 16 a dají se objet malým vláĉkem, který je k dispozici všem turistům. Národní park je tu vykreslen velmi kladně: ,,Inga: Šetale smo kasnije preko malih mostića koji spajaju 13
ĈILAŠ-MIKULIĆ, Marica, GULEŠIĆ, Milvia, UDIER, Sanda Lucija: Razgovarajte s nama!. Zagreb 2013, s. 60
14
obale i slikale se ispod vodopada. Ana: Najveće je jezero Kozjak, čini mi se, koje se moţe oplošti turističkim brodom. Inga: Ne znam kako se zovu. Ja sam uţivala u prirodi, šumi i drveću i pticama kojih ima mnogo. Helga: Mene je najviše zadivila čistoća i bistrina jezerske vode u kojoj ima dosta ribe. Ivan: Ali se ta riba ne smije loviti jer su Plitvička jezera jedan od hrvatskih nacionalnih parkova. Inga: Imaš pravo, sva je priroda zakonom zastićena, ne smije se ništa ubrati ni uništiti. Helga: Bila sam iznaneĎena disciplinom turista, osobito djece. Inga: Večerali smo ličke specijalitete u Ličkoj kući. Ivan: To je poznati rustikni restoran, zar ne? Helga: SviĎa mi se lička kuhinja, posebno krumpir i jela ispod peke. Inga: Bilo je divno dva dana provesti u netaknutoj prirodi. Helga: I udisati taj čisti, svjeţi zrak po cijeli dan!“.14 Uĉebnice Dobro došli a Hrvatski za početnike tedy podávají o Plitických jezerech podobné informace, ovšem v jednom údaji se od sebe liší. Podle uĉebnice Dobro došli je největší jezero Kozjak, zatímco druhá uĉebnice tvrdí, ţe největší je Prošćanské jezero. Nicméně, jezero Kozjak je největší. V uĉebnici Razgovarajte s nama se o Plitvických jezerech nezmiňují.
4.6.Dalmácie Této oblasti obecně se poměrně v hojné míře věnuje uĉebnice Razgovarajte s nama. Poprvé se s tímto tématem setkáme v sedmé lekci, která se zaměřuje na severní a střední Dalmácii. Uĉebnice uvádí, ţe do této oblasti se řadí ostrovy Braĉ, Hvar a jiné, patří sem ale i pobřeţí. V této oblast vládne středozemní klima, jsou tu tedy teplá a suchá léta a vlaţné zimy. Dále se tu píše, ţe lidé se tu ţiví turismem, vinařstvím apod. Tento chorvatský region má bohatou minulost a hodně historických památek. Navíc jsou tu obrázky, mezi kterými je např. Diokleciánův palác ve Splitu, národní parky Kornati a Krka, město Zadar, Trogir ĉi Šibenik. Naopak lekce devátá se věnuje oblasti jiţní Dalmácie, nejjiţnějšímu chorvatskému regionu. Je tu napsáno např. to, ţe sem patří města Dubrovník, Ploĉe a Metković. Dubrovník má velmi dlouhou historii. Do této oblasti patří podle uĉebnice ostrovy Korĉula, Mljet, Lastovo a Elafitské ostrovy a poloostrov Pelješac. Obrázky ukazují např. kostel Svatého Vlaha v Dubrovníku, národní park Mljet ĉi poloostrov Korĉula.
14
BAREŠIĆ, Jasna: Dobro došli 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb 2005, s. 216
15
Uĉebnice Hrvatski za početnike popisuje uţ konkrétní města celé Dalmácie. 12. lekce se věnuje Zadaru. Zadar je tu prezentován jako město, které turisté vyhledávají především díky jeho památkám, mezi něţ se řadí např. známé antické Forum Romanum. V 15. lekci je představeno město Dubrovník jako město s mediteriánským klimatem, ĉistým mořem a bohatým kulturním dědictvím a je vyhledáván turisty z celého světa. Dubrovnická hlavní ulice se nazývá Stradun. Dále jsou tu informace o památkách v Dubrovníku: ,,Ondje se nalaze Onofrijeva česma, Kneţev dvor, Crkva svetoga Vlaha i Orlandov stup. Na njemu se stoljećima vijorila dubrovnička zastava Libertas. Sveti Vlaho je zaštitnik Dubrovnika. Svako ljeto (od 1950.) u Dubrovniku se odrţava Dubrovački ljetni festival. To je glazbeni i kazališni festival.“15 V 15. lekci se zmiňuje právě Stradun, coţ je údajně nejznámější dubrovnická ulice, která je stále plná turistů. Její název prý pochází z italštiny, kde to znamená něco jako velká ulice. V Dobro došli informace o Dalmácii zcela chybí. V níţe uvedené tabulce uvádím statistický přehled excerpovaných geografických reálií ve zkoumaných uĉebnicích. Uĉebnice Hrvatski za početnike neposkytuje informace o Chorvatském Záhoří a Istrii, v Dobro došli není zmíněna Dalmácie a v uĉebnici Razgovarajte s nama chybí informace o Plitvických jezerech, jinak všechny uĉebnice popisují stejné geografické reálie. Tabulka ĉ. 1 HzP
DD
RsN
obecné informace
ano
ano
ano
Záhřeb
ano
ano
ano
Chorvatské Záhoří
ne
ano
ano
Istrie
ne
ano
ano
Plitvická jezera
ano
ano
ne
Dalmácie
ano
ne
ano
15
ĈILAŠ-MIKULIĆ, Marica – GULEŠIĆ MACHATA, Milvia – PASINI, Dinka – UDIER, Sanda Lucija: Hrvatski za početnike 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb 2006, s. 214
16
5. Literatura
5.1.Antun Mihanović Antun Mihanović (1796–1861) byl chorvatský spisovatel, básník, a autor dnešní chorvatské hymny. Psal především milostnou poezii, ve kterých vynikají popisy krajiny, hudebnost a hymniĉnost.16 S touto známou chorvatskou osobností se student seznamuje v uĉebnici Hrvatski za početnike aţ v lekci 20., kde najde cviĉení, ve kterém si má procviĉit vokativ. Poslední věta tohoto cviĉení zní: ,,Naslov hrvatske himne je ‚Ljepa naša ……‘. (domovina)“.17 Student má tedy doplnit slovo ,,domovino“. A po cviĉení následuje ukázka souĉasné chorvatské hymny Lijepa naša domovino od Antuna Mihanoviće. Dokonce je zde i obrázek, který zobrazuje památník Ljepoj našoj v Klanjci, coţ je v Chorvatském Záhoří. Uĉebnice Dobro došli představuje Antuna Mihanoviće a jeho slavné dílo Horvatska domovina v lekci 17., která se soustředí na Chorvatské Záhoří, kde se toto téma promítlo i do dialogu: ,,(…) Ana: Mogu vam na povratku pokazati kip Antuna Mihanovića u Klanjcu. Ivan: Da, on je autor hrvatske himne, a ja je znam napamet. Inga: Moţeš li je kazati, ako nije preteška. Ivan: Mogu. Evo slušajte: Lijepa naša domovino, oj junačka zemljo mila, stare slave djedovino, da bi vazda sretna bila. Mila, kano si nam slavna, mila si nam ti, jedina, mila kuda si nam ravna, mila kuda si planina! Teci, Savo, Dravo, teci, niti Dunav silu gubi, sinje more, svijetu reci: da svoj narod Hrvat ljubi! Dok mu njive sunce grije, dok mu hrašće bura vije, dok mu tijelo grob sakrije, dok mu ţivo srce bije!“.18 Nechybí ani portrét Antuna Mihanoviće s jeho podpisem. V uĉebnici Razgovarajte s nama není o Antunu Mihanovići ani zmínka, naopak uĉebnice Hrvatski za početnike a Dobro došli nabízejí i slova celé chorvatské hymny.
16
NOVAK, Slobodan Prosperov: Povijest hrvatske knjiţevnosti. Split 2003, s. 178, ĈILAŠ-MIKULIĆ, Marica – GULEŠIĆ MACHATA, Milvia – PASINI, Dinka – UDIER, Sanda Lucija: Hrvatski za početnike 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb 2006, s. 278, 18 BAREŠIĆ, Jasna: Dobro došli 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb 2005, s. 149. 17
17
5.2.Ivan Gundulić (1589–1638) Byl to chorvatský básník, dramatik, významný představitel dubrovnické barokní literatury a autor historického eposu o 20 zpěvech Osman.19 Ve 24. lekci uĉebnice Dobro došli se student doĉte něco málo o chorvatském spisovateli Ivanu Gundulići. Najdeme tu cviĉení, ve kterém má student okomentovat známé chorvatské přísloví ,,Tko visoko leti, nisko pada.“, v ĉeském překladu ,,Kdo letí vysoko, snadno spadne“. K tomuto přísloví jsou tu i tři otázky, co nám toto přísloví vlastně říká, jestli národní moudrost znázorňuje skuteĉné ţivotní situace a student má také za úkol na konkrétním příkladu vysvětlit význam přísloví. V souvislosti s tímto cviĉením (potaţmo příslovím) je tu krátká ukázka z díla Osman, které napsal Ivan Gundulić: ,,Kolo od sreće uokoli/ Vrteći se ne pristaje/ Tko bi gori, eto je doli/ A tko doli, gore ustaje.“.20, coţ je úryvek z prvního zpěvu tohoto díla. Uĉebnice Hrvatski za početnike Ivana Gunduliće zmiňuje pouze velmi struĉně na konci druhé lekce, kde je obrázek bankovky s I. Gundulićem s krátkým popiskem: ,,Ovo je Ivan Gundulić. On je pisac.“21 5.3.Dobriša Cesarić S tímto chorvatským básníkem (1902–1980) se setkáme pouze v jedné zkoumané uĉebnici, ale zato hned dvakrát, a to v uĉebnici Dobro došli. První zmínka o tomto básníkovi je v 16. lekci, kde je cviĉení s úkolem popsat nějaký jarní záţitek. V této souvislosti je zde ukázka básně Dobriše Cesariće s názvem Voćka poslije kiše: ,,Gle malu voćku poslije kiše:/ Puna je kapi, pa ih njiše./ I bliješti, suncem obasjana,/ Čudesna raskoš njenih grana./ Al‘ nek‘ se sunce malo skrije,/ Nestane sve te prolije./ Ona je opet, kao prvo,/ Obično malo, jadno drvo.“22 Ve 23. lekci, která pojednává hlavně o Plitvických jezerech, najdeme ukázku další Cesarićové básně, která nese název Slap: ,,Teče i teče, teče jedan slap;/ Što u njem znači moja kap?/ Gle, jedna duga u vodi
19
DOROVSKÝ, Ivan a kol: Slovník balkánských spisovatelů. Praha 2001, s. 196, BAREŠIĆ, Jasna: Dobro došli 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb 2005, s. 234, 21 ĈILAŠ-MIKULIĆ, Marica – GULEŠIĆ MACHATA, Milvia – PASINI, Dinka – UDIER, Sanda Lucija: Hrvatski za početnike 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb 2006, s. 38, 22 BAREŠIĆ, Jasna: Dobro došli 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb 2005, s. 145. 20
18
se stvara,/ I sja i dršće u hiljadu šara./ Taj san u slapu da bi mogo sjati,/ I moja kaplja pomaţe ga tkati.“23 5.4.August Šenoa August Šenoa (1838–1881) je taky jeden z významných chorvatských spisovatelů. Byl romanopisec, básník, fejetonista a kritik, který měl smysl pro realismus, estetické vnímání literatury a smysl pro detail.24 Informace o něm a jeho díle Zlatarovo zlato najdeme v uĉebnici Hrvatski za početnike, kde se v 19. lekci píše, ţe je to jedna z nejznámějších zamilovaných příběhů v chorvatské literatuře. Je to román, jehoţ hlavním hrdinou je šlechtic Pavle Gregorijanec, který se zamiloval do zlatníkové dcery Dory, měšťanské dívky. Ale taková láska byla zakázána. Příběh konĉí tragicky, smrtí obou postav: ,,Jedna od najpoznatijih ljubavnih priča u hrvatskoj knjiţevnosti jest ona u romanu Zlatarovo zlato Augusta Šenoe. Plemić Pavle Gregorijanec zaljubio se u zlatarovu kćerku Doru Krupićevu. Ljubav izmeĎu plemića i graĎanke bila je zabranjena i za to su pred njom stajale brojne prepreke. Romantična ljubav završila je tragično: Doru su otrovali, a Pavle je nakon Dorine smrti poginuo u ratu kao junak.“25 Zbylé dvě excerpované uĉebnice Augusta Šenou nepředstavují ani ve struĉnosti. 5.5.Miroslav Krleža Lekce 17. v uĉebnici Hrvatski za početnike představuje dalšího velmi významného chorvatského spisovatele, Miroslava Krleţu (1893–1981), coţ byl chorvatský básník, prozaik, dramatik a esejista, nejvýznamnější osobnost chorvatské literatury 20. století, která vystoupila proti vulgarizaci sociální literatury, ĉímţ se dostal Krleţa do ostrého sporu s levicí.26 V uĉebnici se píše, ţe ,,Miroslav Krleţa je knjiţrvnik i enciklopedist. Mnogi smatraju da je on najveći hrvatski pisac 20. stoljeća. Pisao je poeziju, drame, novele, pripovijetke, romane, eseje i memoarsku prozu. Rodio se 1983. godine, a umro 1981. 23
BAREŠIĆ, Jasna: Dobro došli 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb 2005, s. 216, VISKOVIĆ, Velimir: Hrvatska knjiţevna enciklopedija IV. Zagreb 2012, s. 205, 25 ĈILAŠ-MIKULIĆ, Marica – GULEŠIĆ MACHATA, Milvia – PASINI, Dinka – UDIER, Sanda Lucija: Hrvatski za početnike 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb 2006, s. 266, 26 DOROVSKÝ, Ivan a kol: Slovník balkánských spisovatelů. Praha 2001, s. 320. 24
19
godine. Prvu dramu objavio je 1915. godine, prvu zbirku pjesama 1915. godine, a roman Povratak Filipa Latinovicze 1932. godine. Njegov je opus golem. On je najplodniji i najsvestraniji hrvatski knjiţevnik.“27 V tomto krátkém ĉlánku je ovšem chyba, resp. překlep. Krleţa se nenarodil roku 1983, ale roku 1893. Datum jeho úmrtí je pak uvedené správně. 5.6.Pavao Pavličić Pavao Pavliĉić je chorvatský spisovatel, v jehoţ díle se prolíná několik tematických oblastí, především stará chorvatská literatura, především pak baroko a manýrismus, literární genealogie, versifikace a moderní chorvatská lyrika.28 Tento chorvatský prozaik (1946) je představen pouze v uĉebnici Razgovarajte s nama v osmé lekci. Je představen formou rozhovoru a je tam uveden i zdroj, ze kterého je rozhovor převzat: ĉasopis Šalji dalje. V úvodu je Pavliĉić struĉně představen jako spisovatel, který píše romány, fejetony, povídky, vědecké studie i knihy pro děti a vydal uţ více jak 50 knih. Následuje rozhovor spisovatele s novinářkou: ,,Novinarka: Kad ste počeli pisati? Pisac: Kad sam bio dječak, pokušavao sam pisati. Čovjek u dětinstvu misli da će biti vatrogasac, svjetski putnik, pisac, a onda ţeli opet nešto drugo. Novinarka: Sjećate li se što ste pisali? Pisac: Za domaću zadaću pisao sam pjesmice. Kad sam imao deset-dvanaest godina, kad sam čitao dječje romane, mislim Kastnera, počeo sam pisati roman. Htio sam pričati o ţivotu na Dunavu, o čamcu, o rybolovu… Napisao sam moţda deset stranica. Mislio sam da je to jako mnogo. U gimnaziji sam pisao pjesme, koje, srećom, nikad nisam objavio. Kad sam počeo studirati, počeo sam pisati prozu. (…)“29 Rozhovor pak dále pokraĉuje spisovatelovým vyprávěním o jeho dětství ve Vukovaru, o tom, jak se mu dařilo ve škole a jak moc ĉetl. V níţe uvedené tabulce uvádím statistický přehled excerpovaných literárních reálií ve zkoumaných uĉebnicích. V poskytování literárních reálií se zkoumané uĉebnice velmi odlišují. Pouze ve dvou případech se dvě uĉebnice shodují, tedy Hrvatski za početnike a Dobro došli zmiňují Antuna Mihanoviće a Ivana Gunduliće.
27
ĈILAŠ-MIKULIĆ, Marica – GULEŠIĆ MACHATA, Milvia – PASINI, Dinka – UDIER, Sanda Lucija: Hrvatski za početnike 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb 2006, s. 244, 28 VISKOVIĆ, Velimir: Hrvatska knjiţevna enciklopedija III. Zagreb 2011, s. 316, 29 ĈILAŠ-MIKULIĆ, Marica, GULEŠIĆ, Milvia, UDIER, Sanda Lucija: Razgovarajte s nama!. Zagreb 2013, s. 133.
20
Jinak autoři uĉebnic preferují pokaţdé jiného spisovatele, s tím, ţe uĉebnice Razgovarajte s nama v celém svém obsahu zmiňuje pouze jednoho spisovatele. Tabulka ĉ. 2 HzP
DD
RsN
Antun Mihanović
ano
ano
ne
Ivan Gundulić
ano
ano
ne
Dobriša Cesarić
ne
ano
ne
August Šenoa
ano
ne
ne
Miroslav Krleža
ano
ne
ne
Pavao Pavličić
ne
ne
ano
21
6. Historie, legendy, světoznámé z chorvatského prostoru
příběhy,
kuriozity
6.1.Povídka o kravatě Ţe je Chorvatsko domovem kravaty se student dopátrá v uĉebnici Hrvatski za početnike v 11. lekci. Je tu totiţ krátký ĉlánek o tom, ţe kravata vznikla v Chorvatsku, kdyţ v 17. století nosili chorvatští vojáci šátek a Francouzi mu dali název a la croate. Později se kravata stala symbolem elegance a kultury a dnes ji nosí především politici, diplomati ĉi manaţeři: ,,Hrvatska je domovina kravata kao što je Francuska zemka šampanjca i visoke mode, i Švicarska sira i satova. Kravatu su izmislili Hrvati. U 17. stoljeću hrvatski vojnici nosili su maramu. Francuzi su marami dali ime a la croate. Kravatu su prvo nosili plemići, a poslije i graĎani. Ona je postala simbol kulture i elegancije. Kravatu danas nose političari, diplomati, menedţeri.“ 30 Následuje cviĉení ,,Odgovorite na pitanja“, ve kterém má student za úkol odpovědět na otázky jako např. ĉím je známé Chorvatsko, co nosili v 17. století chorvatští vojáci nebo kdo dnes nosí kravatu. Přesné odpovědi student najde v ĉlánku. Nepoĉítá se tedy s aktivní úĉastí pedagoga. 6.2.Povídka o peru Tuto povídku má student moţnost si přeĉíst opět v uĉebnici Hrvatski za početnike, tentokrát v lekci 15. Je tu uvedeno, ţe první ĉlověk, který psal perem, byl Slavoljub Eduard Penkala a pero je právě jeho vynález. Mimochodem, je tu také informace, ţe Penkala byl první ĉlověk, který letěl v Chorvatsku letadlem a zrekonstruoval první chorvatské letadlo: ,,Prvi čovjek koji je pisao penkalom bio je Slavoljub Eduard Penkala. Penkala je njegov izum. Penkala je takoĎer prvi čovjek u Hrvatskoj koji je letio avionom. On je konstruriao prvi hrvatski zrakoplov. Prva hrvatska zračna luka bila je na Črnomercu.“31 Je tu k vidění i Penkalův portrét.
30
ĈILAŠ-MIKULIĆ, Marica – GULEŠIĆ MACHATA, Milvia – PASINI, Dinka – UDIER, Sanda Lucija: Hrvatski za početnike 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb 2006, s. 159. 31 ĈILAŠ-MIKULIĆ, Marica – GULEŠIĆ MACHATA, Milvia – PASINI, Dinka – UDIER, Sanda Lucija: Hrvatski za početnike 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb 2006, s. 207.
22
6.3.První tramvaj v Záhřebu Ĉlánek o první záhřebské tramvaji nám nabízí také uĉebnice Razgovarajte s nama. V ĉlánku je uvedeno, ţe první tramvaj získali Záhřebĉani roku 1891. a táhli ji koně. Kdeţto první elektrická tramvaj se tu prý objevila aţ v roce 1905. Dále se tu zmiňuje, ţe roku 1901 se v Záhřebu objevil první automobil: ,,Zagrepčani su 1891. godine dobili prvi tramvaj. Vukli su ga konji. Prvi električni tramvaji počeli su voziti 1905. godine. Četiri godine prije, 1901., prvi automobil pojavio se na zagrebačkim ulicama.“32 Ĉlánek se dále zmiňuje o první tramvaji a prvním automobilu ve světě: ,,Prvi tramvaj postavljen je na tračnice 1832. godine u New Yorku. TakoĎer su ga vukli konji. Prvi električni tramvaj na svijetu izgraĎen je u tvornici „Werner von Siemens“ i pokrenut je 1881. godine u Berlinu, a vozio je maksimalnom brzinom od 20 kilometara na sat. Prvi automobil, marke Mercedes, konstruriao je Gotlieb Daimler 1885. U Francuskoj se prvi automobil pojavio 1890., a u Americi 1892. godine. Proizveo ga je Henry Ford.“33 Jsou tu k vidění i nějaké názorné obrázky. Také je tu cviĉení „Zaokruţite T ako je tvrdnja točna, a N ako je točna.“, kde má student podle ĉlánku urĉit, jestli jsou věty pravdivé ĉi nepravdivé. Cviĉení je velmi triviální, takţe není třeba aktivní úĉast pedagoga.
6.4.Bulcsu Laszlo Tohoto chorvatského lingvistu, spisovatele a překladatele (1922–2016) zmiňuje uĉebnice Razgovarajte s nama hned v první lekci. Zmínka o něm je však velmi struĉná. Uvádí se tu jenom to, ţe Bulcsu Laszlo je chorvatský profesor lingvistiky, který hovoří 40 jazyky. Student v uĉebnici spatří i jeho portrét. Lingvista je tu zmíněn v souvislosti s cviĉením „Razgovor“, v rámci kterého má student konverzovat na téma jazyky. Jsou tu i nějaké otázky, které by student mohl zahrnout do konverzace, např. otázky jako ,,Zašto je dobro govoriti više jezika?“, „Koje ste se strane jezike učili do sada?“ nebo „Kako učite hrvatski? Imate li poseban način za učenje jezika?“.34
32
ĈILAŠ-MIKULIĆ, Marica, GULEŠIĆ, Milvia, UDIER, Sanda Lucija: Razgovarajte s nama!. Zagreb 2013, s. 83, 33 ĈILAŠ-MIKULIĆ, Marica, GULEŠIĆ, Milvia, UDIER, Sanda Lucija: Razgovarajte s nama!. Zagreb 2013, s. 83, 34 ĈILAŠ-MIKULIĆ, Marica, GULEŠIĆ, Milvia, UDIER, Sanda Lucija: Razgovarajte s nama!. Zagreb 2013, s. 23,
23
6.5.Matija Gubec Uĉebnice Dobro došli také přeci jenom něco málo z historie studentovi nabízí. V 17. lekci je v dialogu, který rozvíjí téma Chorvatské Záhoří, je zmíněn v Chorvatsku velmi známý Matija Gubec, chorvatský sedlák a vůdce chorvatského selského povstání roku 1573. Gubec totiţ z této ĉásti Chorvatska pocházel, jak je zmíněno i v dialogu: ,,(…) Ivan: Ako ţelite malo povijesti. To je Gupčev kraj. Inga: Tko je Gubec? Ivan: VoĎa seljaka u seljačkoj buni protiv feudalaca. Ana: Tamo je stoljetna Gupčeva lipa i muzej, nekada dvorac obitelji Oršić. Paul: Ne volim převise povijest, ne razumijem sve. (…)“.35 V níţe uvedené tabulce uvádím statistický přehled excerpovaných historických reálií ve zkoumaných uĉebnicích. V této oblasti se uĉebnice od sebe velmi odlišují. Ţádné dvě uĉebnice nepopisují stejnou historickou reálii. Kaţdá z uĉebnic tedy věnuje pozornost jiným historickým událostem a osobnostem. Nejvíce těchto reálií pak poskytuje uĉebnice Razgovarajte s nama, zatímco uĉebnice Dobro došli popisuje pouze jednu historickou reálii, resp. osobnost. Tabulka ĉ. 3 HzP
DD
RsN
historie kravaty
ano
ne
ne
historie pera
ano
ne
ne
první tramvaj
ne
ne
ano
Bulcsu Laszlo
ne
ne
ano
Matija Gubec
ne
ano
ne
35
BAREŠIĆ, Jasna: Dobro došli 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb 2005, s. 147
24
7. Kultura a umění, vzdělávání
7.1.Hrady a zámky Uĉebnice Dobro došli představuje chorvatské zámky v 16. lekci v dialogu, který popisuje okolí Záhřebu: ,,(…) Ivan: U blikni Zagreba ima lijepih starih dvoraca: Brezovica, Miljana, Tabor, Trakošćan … Inga: Mislim da je Brezovica vrlo blizu i imaju dobar restoran. Ana: Svaki vikend moţno pogledati po jednoga, što mulite? Inga: Slaţem se s tobom. Hrvatska je lijepa, ali puna kontrasta. (…)“36 Po dialogu je v lekci blíţe představen jeden konkrétní zámek, Brezovica. Dozvíme se odsud, ţe první zmínka o něm pochází z roku 1277, kdyţ si ho dal vystavět kníţe Ivan. Do 17. století zámek patřil rodu Ivanović, potom rodu Mrnjavić, Zrinski a Drašković, kteří dali zámku dnešní podobu. Zámek je vystavěn do tvaru písmene U, přiĉemţ „Sjeverno pročelje u baroknom je stilu sa središnjim dvokatnim istakom (rizalitom) i s okruglim kulama na svakoj strani. U glavnoj dvorani očuvane su zidne slike (prikaz bitaka i opsada, oruţí i nošnji) u rokoko stilu.“37 Následuje cviĉení „Odgovorite na pitanja“, na jehoţ odpovědi student snadno sám odpoví s informacemi z textu. Lekce 20. uĉebnice Hrvatski za početnike nabízí studentovi také nějaké informace o hradech a zámcích v Chorvatsku ve formě krátkého ĉlánku, ze kterého se doĉteme, ţe Chorvatsko je velmi bohaté na hrady a zámky. Zmiňují tu Trakošćan, Veliki Tabor, Beţanec, Ozalj, Novigŕad na Dobri, Dubovac, Severin na Kupi, Kraljevicu, Ilok a Adamovich. Je tu dodáno, ţe ,,Mnogi dvorci imaju muzej, izloţbu slika, knjiţnicu, suvenirnicu i vinski podrum. Dvorci često imaju ureĎene parkove i šetališta. Neki su preureĎeni u hotele.“38 Třetí uĉebnice Razgovarajte s nama hrady a zámky ve svém obsahu netematizuje.
36
BAREŠIĆ, Jasna: Dobro došli 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb 2005, s. 134, BAREŠIĆ, Jasna: Dobro došli 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb 2005, s. 136, 38 ĈILAŠ-MIKULIĆ, Marica – GULEŠIĆ MACHATA, Milvia – PASINI, Dinka – UDIER, Sanda Lucija: Hrvatski za početnike 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb 2006, s. 273. 37
25
7.2.Svatyně Marija Bistrica Uĉebnice Dobro došli se věnuje v 17. lekci Chorvatskému Záhoří, kde se do dialogu promítla pověst o Mariji Bistrici, která údajně léĉí nemocné a nešťastné: ,,Ana: Sad smo odmorniji pa moţno nastaviti. Inga: Idemo do Marije Bistrice, moţe? Ana: Ţeliš vidjeti crni kip Majke Boţje? Ivan: To je najpoznatije svetište u Hrvatskoj. Ana: Svake se godine, 15. kolovoza, na dan Velike gospe, drţava veliko proštenje i hodočašće. Ivan: Čuo sam da Majka Boţja Bistrička liječi bolesne i nesretne. Paul: To je vjerovanje. A ja vjerujem da je „svatko kovač svoje sreće“. Bar se tako kaţe. (…)“.39 O svatyni Marija Bistrica (Svetiště Marija Bistrica) je v této lekci i krátký ĉlánek, kde se student dozví, ţe ona socha Majke Boţje pochází z 15. století, kdy byla také kvůli nebezpeĉí ze stran Turků přestěhována do místního kostela a poté zazděna do jeho okna. Pak ji ale našli a postavili na ĉestné místo, odkud se dnes údajně konají velkolepé poutě. Ĉlánek pokraĉuje následovně: ,,Kasnije Hrvatski sabor daruje crkvi glavni oltar u čast Bistričkoj Gospi i od tada crkva postaje svetište Majke Boţje Bistričke. U velikom poţaru u crkvi 1880. kip je ostao neoštećen. Papa Pio XI. proglasio je crkvu Majke Boţje Bistričke bazilikom. U Mariji Bistrici se svake godine 15. kolovoza drţava proštenje i hodočašće.“40 7.3.Pulská aréna Na konci páté lekce uĉebnice Hrvatski za početnike je představena Pulská aréna jako největší kravata na světě. Podle ĉlánku je aréna dlouhá 808 metrů a široká 25 metrů. Je to římský amfiteátr z prvního století. Také je tu informace, ţe Pula se nachází na poloostrově Istrii a ţe tato kravata symbolicky spojuje antický svět, moderní civilizaci a Chorvatsko a ţe existuje projekt Kravata oko Hrvatske: ,,Ovo je najveća kravata na svijetu. Duga je 808, a široka 25 metara. To je pulska Arena, rimski amfiteatr iz 1. stoljeća. Pula je istarski grad. Ova kravata simbolički povezuje antički svijet, modernu civilizaciju i Hrvatsku. Izveden je i velik projekt Kravata oko Hrvatske.“.41 Nechybí ani obrázek amfiteátru.
39
BAREŠIĆ, Jasna: Dobro došli 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb, 2005. s. 148-149, BAREŠIĆ, Jasna: Dobro došli 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb, 2005. s. 151, 41 ĈILAŠ-MIKULIĆ, Marica – GULEŠIĆ MACHATA, Milvia – PASINI, Dinka – UDIER, Sanda Lucija: Hrvatski za početnike 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb, 2006. s. 82. 40
26
7.4.Univerzita v Záhřebu Uĉebnice Hrvatski za početnike také věnuje svůj prostor záhřebské univerzitě (Sveuĉilište u Zagrebu. Krátký ĉlánek na téma má student moţnost najít na konci 14. lekce. Podle ĉlánku je tato univerzita nejstarší v Chorvtsku a jedna z nejstarších univerzit v Evropě. Zaloţili ji jezuité roku 1669 a od roku 1776 má univerzita tři fakulty: filozofickou, teologickou a právnickou a dnes univerzita nabízí velký výběr nejrůznějších studií, programů a předmětů a
kaţdý rok přijímá mnoho studentů,
z kterých se pak stávají diplomovaní odborníci: ,,Sveučilište u Zagrebu najstarije je sveučilište u Zagrebu i jedno od najstarijih u Europi. Osnovali su ga 1669. godine isusovci. Godine 1776. sveučilište ima tri fakulteta: filozofski, bogoslovni i pravni. Danas Zagrebačko Sveučilište nudi velik izvor raznovrsnih studija, programa i predmeta. Svake godine upisuje brojne studente i promovira mnoge diplomirane stručnjake.“42 Jsou tu i tématické obrázky univerzity. 7.5.Malíři a jejich obrazy V uĉebnici Hrvatski za početnike má student moţnost si prohlédnout díla ĉtyř chorvatských malířů. Tato kapitola se nachází ve 12. lekci, kde se mimo jiné řeší poĉasí, roĉní období a měsíce, kapitola tedy nese název „Slikari i vrijeme“, tedy malíři a poĉasí. Jsou tu k vidění ĉtyři obrazy ĉtyř malířů: Milan Steiner, Kiša, Ivan Rabuzin, Proljeće, Oton Iveković, Zima a obraz Bura malíře Menciho Klementa Crniće. V uĉebnici Dobro došli je také moţné vidět ukázku jednoho díla, konkrétně v lekci 23. Jedná se o obraz RoĎenje Isusovo, který je vystaven v Đakovaĉke katedrále, která je zmiňována i v dialogu: ,,(…) Paul: Ja sam htio razgledati Ďakovačku katedralu jer sam čuo da vrijedi truda. Ivan: Je li vrijedilo? Ni ja je još nisam vidio. Paul: Zaista jest. Ostali smo oko 1 sat i nastavili prema Osijeku.(…)“43 Uĉebnice Razgovarajte s nama se malířskému umění nevěnuje.
42
ĈILAŠ-MIKULIĆ, Marica – GULEŠIĆ MACHATA, Milvia – PASINI, Dinka – UDIER, Sanda Lucija: Hrvatski za početnike 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb 2006, s. 202, 43 BAREŠIĆ, Jasna: Dobro došli 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb 2005, s. 218.
27
7.6.Hudba Uĉebnice Dobro došli představuje v dialogu 18. lekce koncertní sál Vatroslava Lisinského, coţ byl významný chorvatský skladatel, a chorvatského pianistu Iva Pogoreliće: ,,Marko: Koncertna dvorana „Vatroslav Lisinski“ je najveća i najljepša u Hrvatskoj. Branka: To svi znaju. Voliš li, Christine, klavirske koncerte? Christine: Ja volim klasičnu glazbu, ali ne tako kao moj muţ. Gordan: Svira li večeras onaj poznati pijanist? Branka: Da, Ivo Pogorelić, izvrstan je, pravi virtuoz. Marko: Branko i ja volimo slušati ozbiljnu glazbu. Branka: SviĎa mi se atmosfera na koncertima. Sve je tako svečano.(…)“44 Je tu i obrázek koncertního sálu. Uĉebnice Razgovarajte s nama studentovi nabízí píseň s názvem Kad naš brod plovi, a to uţ ve druhé lekci: ,,Kad naš brod plovi, plovi i ribu lovi, na jarbolima stojimo mi. Kad naš brod plovi, plovi i ribu lovi, na jarbolima stojimo mi. A da smo dečki, dečki, svi to znaju, riba, ribari, kad uz gitare pjevamo mi. A da smo dečki, dečki, svi to znaju, riba, ribari, kad uz gitare pjevamo mi. Kad naš brod tone, tone, a zvona zvone, na jarbolima stojimo mi. Kad naš brod tone, tone, a zvona zvone, na jarbolima stojimo mi. (…)“45 Hrvatski za početnike ţádná hudební témata neobsahuje. V níţe uvedené tabulce uvádím statistický přehled excerpovaných kulturních reálií a reálií umění ve zkoumaných uĉebnicích. Nejméně těchto reálií se vyskytuje v uĉebnici Razgovarajte s nama, kde je pouze jedna píseň. Uĉebnice Hrvatski za početnike a Dobro došli se shodují ve dvou reáliích, obě uĉebnice se věnují hradům a zámkům v Chorvatsku a také chorvatskému malířskému umění. Tabulka ĉ. 4 HzP
DD
RsN
hrady a zámky
ano
ano
ne
svatyně Marija Bistrica
ne
ano
ne
Pulská aréna
ano
ne
ne
univerzita
ano
ne
ne
44
BAREŠIĆ, Jasna: Dobro došli 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb 2005, s. 160, ĈILAŠ-MIKULIĆ, Marica, GULEŠIĆ, Milvia, UDIER, Sanda Lucija: Razgovarajte s nama!. Zagreb 2013, s. 43. 45
28
malíři a obrazy
ano
ano
ne
hudba
ne
ano
ano
29
8. Chorvatský jazyk (vývoj, charakteristika a nářečí)
Uĉebnice Razgovarajte s nama z historie Chorvatska vyzdvihuje vývoj chorvatského jazyka a jeho nářeĉí, a to hned v první lekci. Je tu celý ĉlánek týkající se tohoto tématu, z něhoţ se student doĉte, ţe chorvatština je jihoslovanský jazyk, který má tři nářeĉí, štokavské, ĉakavské a kajkavské a kaţdé z těchto nářeĉí se nazývá podle zájmen što, ča a kaj. Nejvíce vyuţívaná je štokavština, která se stala základem pro standartní spisovný jazyk. Dále ĉlánek pokraĉuje o tom, ţe Chorvati od devátého století psali hlaholicí, kterou vymyslel Řek Cyril. Cyril a jeho bratr Metoděj přeloţili několik důleţitých textů do staroslověnštiny. Těmto dvěma bratrům se zaĉalo přezdívat Svatí bratři. Ĉlánek se vyvíjí následovně: ,,Od 12. stoljeća Hrvati su pisali i hrvatskom ćirilicom ili bosančicom. U 14. stoljeću Hrvati su počeli pisati latinicom. U 17. stoljeću latinica je postala glavno pismo, ali su neka slova pisana na talijanski, maĎarski ili njemački način. 1830. godine Ljudevit Gaj je reformirao hrvatski pravopis. Moţemo reći da od tada hrvatska abeceda ima slova: č, ć, dţ, Ď, lj, nj, š, ţ.“46 Nechybí ani portrét Ljudevita Gaje a cviĉení ,,Koji je odgovor točan?“, ve kterém je několik otázek s odpověďmi, ze kterých má student vybrat jednu správnou. Všechny odpovědi student můţe dohledat v ĉlánku, je tu např. otázka ,,Temelj za hrvatski standardni jezik je: a) kajkavsko narječje b) čakavsko narječje c) štokavsko narječje“.47
46
ĈILAŠ-MIKULIĆ, Marica, GULEŠIĆ, Milvia, UDIER, Sanda Lucija: Razgovarajte s nama!. Zagreb 2013, s. 21, 47 ĈILAŠ-MIKULIĆ, Marica, GULEŠIĆ, Milvia, UDIER, Sanda Lucija: Razgovarajte s nama!. Zagreb 2013, s. 21.
30
9. Sport
9.1.Janica a Ivica Kostelić Tito dva známí chorvatští sportovci jsou zmiňováni dokonce vícekrát v uĉebnici Hrvatski za početnike, poprvé pak uţ ve třetí lekci, kde je cviĉení „Kako se oni zovu?“, ve kterém sou obrázky známých Chorvatů i s jejich jmény a studentův úkol je jména pouze přeĉíst. Jsou to např. obrázky Blanky Vlasić (atletka), Aleksandry Grdić (modelka), Stipe Mesiće (politik) a především sourozenců Kostelić, u nichţ je popisek „skijaši“, tedy lyţaři. V lekci páté si pak student můţe přeĉíst krátký ĉlánek „Bravo, Kostelići!“, ve kterém se dozví informace o celé této slavné rodině: ,,Obitelj Kostelić tata Ante, mama Marica, kćerka Janica i sin Ivica – popularna je hrvatska obitelj. Ante je otac i trener. Marica je majka, takoĎer bivša spotašica i obiteljska logistika. Njihova djeca su poznati hrvatski i svjetski skijaši. Ante i Marica zajedno odgajaju djecu. Janica i Ivica jako mnogo treniraju. Skijaju cijelu godinu. Mama i tata navijaju za svoju djecu. Janica i Ivica reklamiraju: mineralnu vodu, mobilne komunikacije, čokoladu … Ivica pjeva i svira rock-glazbu.“48 Na konci se píše, ţe Janica a Ivica jsou sympatiĉtí, jejich tváře jsou symbolem Chorvatska a rodina je populární jako úspěšná chorvatská rodina. Nechybí tu ani fotografie celé rodiny Kostelić. Následuje cviĉení „Dopunite rečenice“, ve kterém jsou věty z ĉlánku, ale jsou zde vynechány slovesa, takţe je musí student doplnit a správně vyĉasovat. Není třeba aktivní úĉast pedagoga, student si to pak můţe zkontrolovat podle ĉlánku. Třetí zmínka v uĉebnici pojednává uţ jen o Janici Kostelić a je v 17. lekci: ,,Janica Kostelić, hrvatska skijašica, na Olympijadi u Salt Lake Cityju 2002. bila je prva u kombinaciji, slalomu i veleslalomu, a druga u superveleslalomu. Na Olimpijadi u Torinu 2006. bila je prva u kombinaciji i druga u superveleslalomu. Godine 2006. dobila je sportski Oskar.“49 9.2.Ivana Brkljačić V uĉebnici Razgovarajte s nama je v osmé lekci podkapitola „Čega se boje poznati Hrvati i Hrvatice“, ve které je mimo jiných zmíněna i Ivana Brkljaĉić, světová 48
ĈILAŠ-MIKULIĆ, Marica – GULEŠIĆ MACHATA, Milvia – PASINI, Dinka – UDIER, Sanda Lucija: Hrvatski za početnike 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb 2006, s. 76, 49 ĈILAŠ-MIKULIĆ, Marica – GULEŠIĆ MACHATA, Milvia – PASINI, Dinka – UDIER, Sanda Lucija: Hrvatski za početnike 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb 2006, s. 243.
31
jedniĉka v hodu kladivem. Je tu psáno, ţe se bojí psů: ,,Ivana Brkljačić je poznata hrvatska sportašica. Ona je svjetska prvakinja u bacanju kladiva. Zamislite – boji se pasa! Ivana kaţe: „Bojim se i malih i velikih pasa! Kad vidim psa, drhtim i ne mogu govoriti.“ Kad pas reţi, naša poznata atletičarka bjeţi. Ivana se ţeli riješiti tog straha.“50
9.3.Fotbal (Mark Viduka, Eduardo da Silva) Lekce desátá uĉebnice Razgovarajte s nama studentovi nabízí krátký ĉlánek o fotbalistovi Marku Vidukovi. Student se z tohoto ĉlánku dozví, ţe Mark Viduka je australský Chorvat z Meulborne, který svou fotbalovou kariéru zapoĉal v Meulbornu roku 1993 a od roku 1995 do roku 1998 hrál fotbal za Chorvatsko. Tehdy prý odehrál své první zápasy v UEFA a v Lize mistrů. Z Chorvatska přešel do klubu Celtic a do jiných klubů. V ĉlánku je dále řeĉeno, ţe ,,Godine 2006. na Svjetskom nogometskom prvenstvu u Njemačkoj Australia je diskvalificirala Hrvatsku. U australskoj reprezentaciji bilo je tada čak sedam australskih Hrvata! Svi govore hrvatski. I jedna i druga himna na utakmici – australska i hrvatska – njihove su.“51 Po krátkém ĉlánku následuje cviĉení ,,Zaokruţite T ako je tvrdnja točna ili N jako je netočna“, kde má student urĉit (ne)správnost vět podle ĉlánku. Ve stejné uĉebnici je zmiňován ještě jeden fotbalový hráĉ, Eduardo da Silva, a to v lekci desáté. Je tu o něm krátký ĉlánek, ve kterém se píše, ţe má přezdívku Dudú, narodil se v Brazílii, oţenil se s Chorvatkou a je to nejlepší chorvatský fotbalista. Do Chorvatska se prý dostal ve svých 15 letech a v roce 2002 se stal chorvatským obĉanem. Ĉlánek pokraĉuje: ,,Eduardo je najbolji hrvatski nogometaš – u sezoni 2006. – 2007. postigao je 34 gola. Igrao je u zagrebačkom Dinamu. Sad igra u Arsenalu, a došao je na mjesto legendarnog Hernyja.“52 Opět následuje cviĉení, kde má student za úkol dle ĉlánku zjistit, jestli jsou dané věty pravdivé ĉi nejsou.
50
ĈILAŠ-MIKULIĆ, Marica, GULEŠIĆ, Milvia, UDIER, Sanda Lucija: Razgovarajte s nama!. Zagreb 2013, s. 138, 51 ĈILAŠ-MIKULIĆ, Marica, GULEŠIĆ, Milvia, UDIER, Sanda Lucija: Razgovarajte s nama!. Zagreb 2013, s. 158, 52 ĈILAŠ-MIKULIĆ, Marica, GULEŠIĆ, Milvia, UDIER, Sanda Lucija: Razgovarajte s nama!. Zagreb 2013, s. 162.
32
9.4.Volejbal v Chorvatsku Uĉebnice Hrvatski za početnike nám poskytuje na konci 18. lekce velmi struĉný ĉlánek o úspěších volejbalu v Chorvatsku: ,,Hrvatska rukometna reprezentacija bila je svjetski prvak 2003. u Portugalu i prva na Olimpijskim igrama u Atlanti 1996. Ivano Balić bio je najbolji rukometaš na svijetu 2003. i 2005.“53 Uĉebnice Dobro došli ani v jedné lekci ţádné sportovní téma nerozvíjí ani ve struĉnosti. V níţe uvedené tabulce uvádím statistický přehled excerpovaných sportovních reálií ve zkoumaných uĉebnicích. Sportovních reálií je v uĉebnicích všeobecně málo a navíc ještě kaţdá uĉebnice vyzdvihuje jinou sportovní reálii. V Dobro došli dokonce ţádné sportovní reálie nenajdeme. Tabulka ĉ. 5 HzP
DD
RsN
Janica a Ivica Kostelić ano
ne
ne
Ivana Brkljačić
ne
ne
ano
fotbal
ne
ne
ano
volejbal
ano
ne
ne
¨
53
ĈILAŠ-MIKULIĆ, Marica – GULEŠIĆ MACHATA, Milvia – PASINI, Dinka – UDIER, Sanda Lucija: Hrvatski za početnike 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb 2006, s. 256
33
10.
Tradice, svátky, gastronomie
10.1.
Chorvatská kuchyně
Zmínku o tradiĉních chorvatských pokrmech najdeme v uĉebnici Hrvatski za početnike, a to hned několikrát v lekci osmé, která nese název „Dobar tek!“ (tedy Dobrou chuť) a věnuje se jídlu. Jídlo se tu promítlo uţ do úvodního dialogu: ,,Gospodin Weber: Je li ovo tipičan hrvatski restoran? Gospodin Tomić: Jest. Restoran nudi domaću kuhinju. Gospodin Weber: Odlično. Moram kušati hrvatske specijalitete. Gospodin Tomić: Da, svakako! Izvolite jelovnik. Gospodin Weber: Hvala! Što su to zagorski štrukli? Gospodin Tomić: To je poznati hrvatski specijalitet. Jedemo slatke i slane štrukle, ikao predjelo ili kao desert. Gospodin Weber: A tako! Moţda za desert. Konobar: Dobra večer! Izvolite. Gospodin Weber: Molim Vas, za predjelo goveĎu juhu, za glavno jelo zagrebački odrezí, krumpir i zelenu salatu. Za desert zagorske štrukle. (…)“54 Dále v lekci je pak ukázka klasického chorvatského jídelníĉku, kde jsou studené a teplé předkrmy (pršut i masline, zapečeni zagorski štrukli…), polévky (např. dalmatinska juha), hlavní jídla (lignje na ţaru, pljeskavica, čevapčiči atd.), dezerty a saláty (palačinke nebo pečena paprika apod.). Na konci této lekce je dokonce recept na chorvatské škampi na buzaru (krevety s omáĉkou): ,,Oprati škampe. Oguliti i narezati rajčicu. Prţiti mrvice na ulju. Dodati češnjak, peršin, rajčicu, vegetu, sol, papar, vino i škampe. Kuhati 15 minuta.“55 Po receptu na krevety následuje krátký ĉlánek o tom, co jí Slavonci, Liĉani, Dalmatinci, Istrijci ĉi obyvatelé přímoří a ostatní Chorvaté: ,,(…) Slavonci često jedu svinjetinu, kulen, gulaš, sarmu. Slavonska je hrana jako začinjena. Zagorci i Podravci jedu piletinu, puricu s mlincima, svinjetinu. Ličani jedu krumpir, kiseli kupus, govedinu, teletinu, janjetinu. Istrani, Dalmatinci i Primorci jedu zdravu, laganu hranu: povrće, ribu, kuhano meso. Svaki hrvatski grad ima trţnice. Ondje moţete kupiti kvalitetno svjeţe voće i povrće. TakoĎer, svaki grad ima ribarnice, gdje moţete kupiti svjeţu riječnu i morsku ribu.“56
54
ĈILAŠ-MIKULIĆ, Marica – GULEŠIĆ MACHATA, Milvia – PASINI, Dinka – UDIER, Sanda Lucija: Hrvatski za početnike 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb 2006, s. 109, 55 ĈILAŠ-MIKULIĆ, Marica – GULEŠIĆ MACHATA, Milvia – PASINI, Dinka – UDIER, Sanda Lucija: Hrvatski za početnike 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb 2006, s. 118, 56 ĈILAŠ-MIKULIĆ, Marica – GULEŠIĆ MACHATA, Milvia – PASINI, Dinka – UDIER, Sanda Lucija: Hrvatski za početnike 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb 2006, s. 118.
34
V 11. lekci uĉebnice Dobro došli se do úvodního dialogu také promítlo jídlo, resp. chorvatské speciality, ikdyţ jen zlehka: ,,Maja: Mama, što ţeliš pripremiti za večeru? Branka: Svakako naše specijalite. Maja: A to su …? Branka: Štrukle sa sirom kao predjelo. Christine: To je izvrsno! Maja: Ja više volim palačinke sa sirom. Branka: A potom pečeno meso i povrće kao prilog, te salate. Maja: A kakve salate, mama? Branka: Miješane, svih boja. Crvene rajčice, zelenu salatu, bijeli luk, ţuti kukuruz, ljubičastu ciklu … Maja: Dosta, dosta, to je lijepi spektar. Christine: Razne boje izgledaju lijepo na stolu. (…)“57 Uĉebnice Razgovarajte s nama také v desáté lekci tematizuje v krátkém ĉlánku chorvatské speciality. Je to ĉlánek s názvem ,,Dobro – hrvatski restoran u Tokiju“ a pojednává o tom, ţe i v Tokiu si ĉlověk můţe dát chorvatské speciality jako pršut, štrukli nebo graševinu. Vlastník této restaurace je však Japonec: ,,Preko nogometa zavolio je Hrvatsku. Dao je otkaz na poslu i iz Tokija doputovao u Hrvatsku. Detajlno je poručio hrvatsku kuhinju i pronašao hrvatskoga kuhara iz Zagorja za svoj restoran. U restoranu ima mnogo licitarskih srca, nogometnih suvenira, bočica vegete. Svira dalmatinka glazba. Satsuki Kawasaki dao je lijepo ime svojem restoranu – Dobro. Ta riječ širi pozitivne vibracije, obećava dobar obrok i lako je ju je izgovoriti. Dobro došli.“58 Je tedy zřejmé, ţe jídlo, resp. typické chorvatské speciality, se promítlo do všech zkoumaných uĉebnic, v největší míře pak do uĉebnice Hrvatski za početnike, kde je o tomto tématu celá jedna lekce.
10.2.
Zvyky a obyčeje, každodenní život běžného Chorvata
Z uĉebnice Hrvatski za početnike student pozná různé zvyky Chorvatů. První zmínka o chorvatských tradicích je na konci ĉtvrté lekce, kde se píše, ţe tramvaje v Záhřebu mají modrou barvu a ţe modrá barva je symbol Záhřebu. Důkazem tu jsou obrázky tramvaje, lanovky ĉi autobusu v Záhřebu. Na konci sedmé lekce jsou popsány zvyky Chorvatů, kam jezdí v létě a v zimě. V zimě prý jezdí lyţovat do sousedních zemí nebo do chorvatských zimních středisek. Někteří pak na zimní dovolené nejezdí vůbec. A ,,Kamo idu Hrvati ljeti? Najčešće idu na more. Hrvatska ima Jadransko more. 57
BAREŠIĆ, Jasna: Dobro došli 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb 2005, s. 82, ĈILAŠ-MIKULIĆ, Marica, GULEŠIĆ, Milvia, UDIER, Sanda Lucija: Razgovarajte s nama!. Zagreb 201, s. 163. 58
35
Tamo su mnogi lijepi gradovi i otoci. More je čisto, a klima hodna.“59 Na konci deváté lekce je krátký příběh o minisukni, podle kterého je minisukně typická pro všechny ţeny na ostrově Susak. Sukni tu ţenu nosí jako tradiĉní kroj: „Znate li priču o minisuknji? Otok Susak je malen pješčani otok na sjevernom Jadranu. Ţene ondje nose posebnu tradicionalnu nošnju: kratke suknje iznad koljena, danas zvane minisuknje. Čak i stare bake nose minisuknje!“60 Příběh je doplněn obrázkem ţeny oděné v tradiĉní sukni. V desáté lekci je krátký ĉlánek o tom, jak Chorvati bydlí, z něhoţ se můţeme dozvědět, ţe bydlí v domech a bytech, přiĉemţ někteří Chorvati mají ještě nějakou chatu na venkově ĉi u moře, kde odpoĉívají a relaxují. Ĉlánek také obsahuje informaci o tom, ţe na severu Chorvatska je moţné vidět typické staré dřevěné domky a na jihu Chorvatska a na Istrii jsou zase staré kamenné domky. 12. lekce představuje tradiĉní rytířské souboje na koních (tzv. Sinjska alka), které se konají v ĉásti Chorvatska Cetinjska krajina. Tato tradice je prý stará 300 let a je známá i ve světě. Rytíři mají na sobě sváteĉní kroje a jejich koně mají speciální výzbroj. Uĉebnice Razgovarajte s nama taktéţ představuje nějaké tradice dodrţované v Chorvatsku. Lekce první hovoří o přátelském polibku jako o kaţdodenní kultuře v Chorvatsku: „Prijateljski poljubac (takozvana pusa) vaţan je dio svakodnevne kulture u Hrvatskoj. Dobri prijatelji ljube se dva puta u obraz kad se sretnu nakon duljeg vremena. Ljudi se ljube dva puta u obraz i kad jedni drugim nešto čestitaju. Ako su jako dobri prijatelji i ako su jako sretni što se vide, grle se. Nije običaj da se ljudi ljube i grle kad se prvi put vide ili upoznaju. Kad se upoznaju, ljudi se rukuju. Zagrljaj i tapšanje po ramenima normalni su meĎu prijateljima.“61 Druhá lekce popisuje to, jak se Chorvati chovají při návštěvách. Z ĉlánku vyplývá, ţe Chorvati rádi přijímají návštěvy a snaţí se ji pohostit co nejlépe. Je tu zvykem chodit o 15 minut později a přinést drobný dárek jako např. ĉokoládu, víno ĉi květiny. V ĉlánku je dále uvedeno, co je nevhodné: ,,Kad nas domaćini nude jelom i pićem, nije pristojno odmah puno jesti i piti, nego trebamo pričekati da nas ponude više puta (barem dva puta). Nije pristojno odbiti jelo i
59
ĈILAŠ-MIKULIĆ, Marica – GULEŠIĆ MACHATA, Milvia – PASINI, Dinka – UDIER, Sanda Lucija: Hrvatski za početnike 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb 2006, s. 106. 60 ĈILAŠ-MIKULIĆ, Marica – GULEŠIĆ MACHATA, Milvia – PASINI, Dinka – UDIER, Sanda Lucija: Hrvatski za početnike 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb 2006, s. 128, 61 ĈILAŠ-MIKULIĆ, Marica, GULEŠIĆ, Milvia, UDIER, Sanda Lucija: Razgovarajte s nama!. Zagreb 2013, s. 20.
36
piće da se domaćini ne uvrijede ili raţaloste. (…)“ 62 Další zvyky poznáme v lekci sedmé, kde jsou struĉně popsány pracovní zvyky v Chorvatsku, je tu uvedeno, ţe pracovní doba bývá od 9 do 5 a ţe poţadavky na zaměstnance jsou veliké. V uĉebnici Dobro došli se ţádné chorvatské zvyky a tradice nepopisují. Tradice Chorvatů tedy popisují pouze dvě excerpované uĉebnice, Hrvatski za početnike a Razgovarajte s nama, ovšem kaţdá uĉebnice popisuje jiné tradice, ani v jedné tradici se tedy neshodují.
10.3.
Svátky
V 17. lekci v uĉebnici Hrvatski za početnike jsou vypsány všechny chorvatské svátky. Jeden svátek je tu pak blíţe rozveden, Den státnosti: ,,Dan drţavnosti najveći je hrvatski drţavni praznik. Svake godine 25. lipnja obiljeţava se dan kada 1991. godine Hrvatski sabor donio ustavnu odluku o suverenosti i samostalnosti Republike Hrvatske. Time je Hrvatska istupila iz Jugoslavije, nakon čega je meĎunarodno prizmata.“63 V 13. lekci uţ najdeme dva krátké ĉlánky o Vánocích a Velikonocích v Chorvatsku, tedy o dvou největších křesťanských svátcích, z nichţ se student doĉte, proĉ se slaví, co znamenají a jaké tradice se dodrţují v Chorvatsku. V uĉebnici Dobro došli nejsou svátky vypsány, ale je tu zmíněn svátek Dan Velike gospe v dialogu v 17. lekci: ,,(…) Inga: Idemo do Marije Bistrice, moţe? Ana: Ţeliš vidjeti crni kip Majke Boţje? Ivan: To je najpoznatije svetište u Hrvatskoj. Ana: Svake se godine 15. kolovoza, na dan Velike gospe, drţava veliko proštenje i hodočašće. Ivan: Čuo sam da Majka Boţja bistrička liječi bolesne i nesretne. (…)“64 Uĉebnice Razgovarajte s nama chorvatské státní svátky nezmiňuje ani v jedné své lekci. Svátky v Chorvatsku tedy zmiňují dvě zkoumané uĉebnice, Hrvatski za početnike poměrně hojně a Dobro došli jen okrajově.
62
ĈILAŠ-MIKULIĆ, Marica, GULEŠIĆ, Milvia, UDIER, Sanda Lucija: Razgovarajte s nama!. Zagreb 2013, s. 46, 63 ĈILAŠ-MIKULIĆ, Marica – GULEŠIĆ MACHATA, Milvia – PASINI, Dinka – UDIER, Sanda Lucija: Hrvatski za početnike 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb 2006, s. 245, 64 BAREŠIĆ, Jasna: Dobro došli 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb 2005, s. 148.
37
10.4.
Chorvati ve světě
V uĉebnici Hrvatski za početnike je toto téma nastíněno poprvé ve třetí lekci, kde je mapa celého světa, u níţ jsou pak poznámky, kde je kolik Chorvatů, samozřejmě kromě Balkánského poloostrova. Podle uĉebnice jich je nejvíc v Severní Americe (1 500 000), v Austrálii ţije 300 000 Chorvatů a např. v Jiţní Americe i v jiţní Africe jich je 10 000. Studenti si díky této mapce mimo jiné procviĉí vysoké ĉíslovky (od 11 do biliónu, jak je tu uvedeno níţe). Toto téma je pak rozvedeno ve 13. lekci, kde je krátký ĉlánek s názvem Hrvati u iseljeništvu (Chorvati ve světě): ,,Hrvati ne ţive samo u Hrvatskoj. U 16. stoljeću, kada je turska vojska došla na Balkan, neki su se Hrvati iselili u Austriju, MaĎarsku, Slovačku, Češku i Italiju. U 17. stoljeću iselili su se u Rumunjsku. U drugoj polovici 19. stoljeća gospodarska situacija u Hrvatskoj bila je loša. Hrvati su se iselili Sjedinjene Američke drţave, Kanadu, Argentinu, Čile, Brazil, Urugvaj, Australiju i na Novi Zeland.“65 Ĉlánek dále pokraĉuje informací o tom, ţe ve 20. století se Chorvati kvůli politické situaci zaĉali stěhovat do Severní a Jiţní Ameriky a do Austrálie. V 60. letech 20. století pak zaĉali odcházet za prací do západoevropských zemí. Dnes ve světě prý ţije asi 2,5 milionu Chorvatů, kteří zde mají své kluby, v rámci kterých se sdruţují. V uĉebnici Razgovarajte s nama je téma Chorvati ve světě také dotĉeno, a to v desáté lekci: ,,Izvan Hrvatské ţivi oko 2 milijuna Hrvata. Ţive na svim kontinentima. Oni ili nohovi roditelji, bake i djedovi, ili drugi preci, iselili su se iz Hrvatske iz gospodarskih i političkih razloga. Najpoznatiji hrvatski iseljenici su izumitelj Nikola Tesla i kipar Ivan Meštrović.“66 Vidíme tedy, ţe iformace se v obou uĉebnicích shodují, ikdyţ druhá uĉebnici jich poskytuje podstatně méně. Uĉebnice Dobro došli o Chorvatech ve světě vůbec nepíše.
10.5.
Suvenýry
Téma suvenýry student najde pouze v jedné uĉebnici, v Hrvatski za početnike ve 14. lekci. Podle uĉebnice mezi nejznámější chorvatské suvenýry patří např. olivový olej, Bašĉanska ploća, rakija, kravata, pero atd.: „Turisti i stranci koje odlaze iz Hrvatske 65
ĈILAŠ-MIKULIĆ, Marica – GULEŠIĆ MACHATA, Milvia – PASINI, Dinka – UDIER, Sanda Lucija: Hrvatski za početnike 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb 2006, s. 174, 66 ĈILAŠ-MIKULIĆ, Marica, GULEŠIĆ, Milvia, UDIER, Sanda Lucija: Razgovarajte s nama!. Zagreb 2013, s. 155.
38
nose tipične hrvatske suvenire. To su: maslinovo ulje, rakija travarica, paška čipka, vučedolska golubica, Baščanska ploća, licitarsko srce, penkala, kućice i crkvice, vino, kravata, istarski tartufi, slavonski kulen, dalmatinski pršut…“67
10.6.
Chorvatská jména
O tématu jména pojednává krátký ĉlánek s názvem „Hrvatska imena i njihovo značenje“ v deváté lekci v uĉebnici Razgovarajte s nama. Chorvatská jména tu jsou rozdělena podle jejich významu, např. mezi jména podle vlastností charakteru patří Blaţenka, Drago, Mila, Mirko, Tihana, Tvrtko, Vedran, Jasna; mezi jména vyjadřující chrabrost patří Branimir, Branimira, Borna, Boris, Trpimir a jména vzniklá podle mytologie jsou např. Lada, Morana a Vesna. Dále ĉlánek dělí jména následovně: „vjera: Boţena, Boţidar; biljke: Bosiljka, Dušnja, Ljiljana, Višnja, Jagoda; nebeska tijela i svemir: Danica, Luna, Sunčana, Svemir, Zvjezdana; vjetar: Lahorka; vremenske prilike: Snjeţana; dan: Dan, Zora; nacije: Hrvoje, Hrvojka; regija: Goran, Goranka; vatra i voda: Iskra, Ţarko, Ognjen, Izvor.“68 V uĉebnicích Dobro došli a Hrvatski za početnike ţádný ĉlánek o typických chorvatských jménech sice nenajdeme, nicméně, mezi ĉastá chorvatská jména objevující se v dialozích patří např.: Branka, Gordan, Hrvoje, Davor, Ana, Marija… Student tedy získá povědomí o tom, jaká jména jsou vyuţívána v Chorvatsku.
10.7.
Chorvatská přísloví
Chorvatská přísloví se poměrně hojně vyskytují v jedné uĉebnici, konkrétně v Dobro došli. Objevují se tu přísloví jako ,,Obećanje, ludom radovanje“ (tomu odpovídá ĉeské „Sliby-chyby.“), „Ljubav je slijepa“ (láska je slepá), ,,Više ljudi više zna“ (víc hlav, víc ví) a nebo ,,Tko visoko leti, nisko pada“ (kdo chce hodně, nemá nic). V níţe uvedené tabulce uvádím statistický přehled excerpovaných reálií týkajících se tradicí a svátků v Chorvatsku ve zkoumaných uĉebnicích. Všechny tři uĉebnice popisují chorvatskou kuhyni a ve všech třech uĉebnicích student pozná nějaká chorvatská jména. Jinak se uĉebnice v tématech různí. 67
ĈILAŠ-MIKULIĆ, Marica – GULEŠIĆ MACHATA, Milvia – PASINI, Dinka – UDIER, Sanda Lucija: Hrvatski za početnike 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb 2006, s. 184, 68 ĈILAŠ-MIKULIĆ, Marica, GULEŠIĆ, Milvia, UDIER, Sanda Lucija: Razgovarajte s nama!. Zagreb 2013, s. 150.
39
Tabulka ĉ. 6 HzP
DD
RsN
chorvatská kuchyně
ano
ano
ano
zvyky a obyčeje
ano
ne
ano
svátky
ano
ano
ne
Chorvati ve světě
ano
ne
ano
suvenýry
ano
ne
ne
jména
ano
ano
ano
přísloví
ne
ano
ne
40
11.
Závěr
Úĉelem této bakalářské práce bylo zjistit, do jaké míry se vyskytují reálie v uĉebnicích chorvatštiny pro zaĉáteĉníky a srovnat, jestli se uĉebnice zaměřují na stejné reálie ĉi nikoliv. Úkolem práce bylo také reálie utřídit podle jejich významu do sémantických skupin a podskupin. V práci byly excerpovány tři stěţejní uĉebnice chorvatštiny pro zaĉáteĉníky: Hrvatski za početnike, Dobro došli a Razgovarajte s nama. Práce je rozdělena do devíti kapitol, z nichţ první dvě kapitoly se zabývají vymezením pojmů a teorií reálií. Následující kapitoly pak třídí jednotlivé reálie do sémantických skupin a podskupin podle jejich významu. Excerpcí těchto uĉebnic jsem zjistila, ţe reálie jsou důleţitou souĉástí při výuce cizího jazyka (v tomto případě chorvatského jazyka), proto se v jednotlivých uĉebnicích vyskytují v poměrně znaĉné míře, ne však v úplně kaţdé lekci. Reálie se tedy objevují v lekcích sporadicky a většinou navazují na konkrétní téma lekcí, resp. je doplňují. Student tyto reálie pozná buď v dialozích, do kterých je autoři uĉebnic zaĉlenili nebo se vyskytují v lekci ve formě krátkého samostatného ĉlánku. Práce také odhalila, ţe statisticky nejvíc je reálií v uĉebnici Hrvatski za početnike (viz. následující tabulka). Naopak statisticky nejméně reálií se vyskytuje v uĉebnici Razgovarajte s nama. Podle mého názoru jsou reálie při výuce cizího (i chorvatského) jazyka natolik důleţité, ţe by se měly vyskytovat v úplně kaţdé lekci v jednotlivých uĉebnicích. Student si díky nim odpoĉne od gramatiky a zároveň se dozví něco z běţného ţivota Chorvatů ĉi jejich historie a také pozná kulturu země. Nicméně, v excerpovaných uĉebnicích jsem postrádala reálie týkající se náboţenství, o kterých by měl student mít také povědomí. Naopak bych řekla, ţe reálií týkajících se běţného ţivota Chorvatů bylo ve zkoumaných uĉebnicích příliš. Tabulka ĉ. 7 HzP
DD
RsN
geografie
4
5
5
literatura
3
3
1
41
historie, legendy…
2
1
2
kultura, umění, vvzdělávání
4
4
1
jazyk
0
0
1
sport
2
0
2
tradice, běžný život
6
4
4
celkem
21
17
16
42
12.
Resumé
Cilj ovog preddiplomskog rada je analiza ĉinjenica u udţbenicima hrvatskog jezika za poĉetnike. Ovaj rad se bavi trima osnovnim udţbenicima hrvatskog jezika za poĉetnike: Hrvatski za početnike, Dobro došli i Razgovarajte s nama. Sva tri udţbenika završavaju na jeziĉnoj razini A2/B1. Mojim zadatkom je bilo opisati ĉinjenice koje se javljaju u ovim ispitanim udţbenicima i podijeliti je u semantiĉke grupe po njihovom smislu. U prvom i drugom odjeljku opisujem nešto malo iz teorije o ĉinjenicama, što ĉinjenice znaĉe i kako su vaţne u nastavi stranog jezika (u ovom sluĉaju u nastavi hrvatskog jezika), jer je vaţno znati takoĊer nešto o hrvatskoj povijesti, knjiţevnosti ili o hrvatskoj kulturi, ne samo gramatiku. Sljedeći odsjeci već analiziraju ĉinjenice iz udţbenika i podijeluju ih u semantiĉke grupe po njihovom smislu. Našla sam sedam grupa ĉinjenica, to znaĉi da ovdje imam sedam grupa ĉinjenica: geografija, knjiţevnost, povijest, kultura, hrvatski jezik i njegovo razvijanje, sport i ĉinjenice o hrvatskim obiĉajima, praznicima i obiĉnom ţivotu svih Hrvata. Svaki udţbenik najĉešće daje prednost razliĉitim ĉinjenicama iz ovih sedam grupa, ali ima i ovih ĉinjenica, kojim daju prednost sva tri ispitani udţbenici, naprimjer iz grupe zemljopisnih ĉinjenica, sva tri udţbenici opisuju hlavni grad Hrvatske Zagreb. Najviše se ĉinjenica u ispitanim udţbenicima pojavljuje iz podruĉja zemljopisa i takoĊer iz podruĉja hrvatskih obiĉaja, praznika i obiĉnog ţivota Hrvata. Ali s drugoj strani ovdje nije ništa o ĉinjenicama koje opisuju religiju Hrvatske. U ovom preddiplomskom radu sam saznala da je jako vaţno uĉiti se osim hrvatske gramatike takoĊer ĉinjenice, koje se nalaze u udţbenicima hrvatskoga jezika. U ispitanim udţbenicima je relativno dovoljno ĉinjenica.
43
Cílem této bakalářské práce byla analýza reálií v uĉebnicích chorvatského jazyka pro zaĉáteĉníky. Práce se zabývá třemi základními uĉebnicemi chorvatštiny pro zaĉáteĉníky: Hrvatski za početnike, Dobro došli a Razgovarajte s nama. Všechny tři uĉebnice konĉí jazykovou úrovní A2/B1. Mým úkolem bylo popsat reálie, které se objevují v těchto zkoumaných uĉebnicích, a rozdělit je do skupin podle jejich významu. V první a druhé kapitole píšu o teorii reálií, co reálie znamenají a jak jsou důleţité při výuce cizího jazyka (v tomto případě chorvatštiny), protoţe je důleţité vědět něco o chorvatské historii, literatuře ĉi kultuře a ne se uĉit pouze gramatiku. Další kapitoly uţ analyzují reálie z uĉebnic a dělí je do skupin podle jejich významu. Reálie v práci dělím na sedm skupin: geografie, literatura, historie, kultura, chorvatský jazyk a jeho vývoj, sport a reálie o tradicích, svátcích a běţném ţivotu Chorvatů. Kaţdá uĉebnice většinou preferuje rozdílné reálie z těchto sedmi skupin. Jsou ale i reálie, o kterých se píše ve všech zkoumaných uĉebnicích, např. o Záhřebu. Nejvíce reálií se ve zkoumaných uĉebnicích objevuje z oblasti geografie a také z oblasti chorvatských tradicí, svátků a běţného ţivota Chorvatů. Ale na druhou stranu, uĉebnice nepopisují vůbec reálie z oblasti náboţenství Chorvatska. V bakalářské práci jsem zjistila, jak jsou reálie důleţité a uĉebnice, které jsem zkoumala, jich obsahují poměrně dost.
44
13.
Bibliografie
DOROVSKÝ, Ivan a kol: Slovník balkánských spisovatelů. Praha 2001. HENDRICH, Josef: Didaktika cizích jazyků. Praha 1986. CHODĚRA, Radomír – RIES, Lumír: Výuka cizích jazyků na prahu nového století. Ostrava 1999. NOVAK, Slobodan Prosperov: Povijest hrvatske knjiţevnosti. Split 2003. VISKOVIĆ, Velimir: Hrvatska knjiţevna enciklopedija III. Zagreb 2011.
VISKOVIĆ, Velimir: Hrvatska knjiţevna enciklopedija IV. Zagreb 2012.
45
14.
Excerpovaná literatura
BAREŠIĆ, Jasna: Dobro došli 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb 2005.
ĈILAŠ-MIKULIĆ, Marica – GULEŠIĆ MACHATA, Milvia – PASINI, Dinka – UDIER, Sanda Lucija: Hrvatski za početnike 1. Udţbenik i rječnik. Zagreb 2006. ĈILAŠ-MIKULIĆ, Marica – GULEŠIĆ MACHATA, Milvia – UDIER, Sanda Lucija: Razgovarajte s nama!. Zagreb 2013.
46
15.
Přílohy
15.1.
Titulní strana Hrvatski za početnike
47
15.2.
Titulní strana Dobro došli
48
15.3.
Titulní strana Razgovarajte s nama
49
