Masarykova univerzita Filozofická fakulta. Ústav slavistiky. Ruský jazyk

Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky Ruský jazyk

Mgr. Dita Gálová

Integrace anglicismů v současné ruské ekonomické terminologii z hlediska procesů jazykové globalizace Disertační práce

Vedoucí práce: PhDr. Jiří Gazda, CSc.

2009

Prohlašuji, že jsem doktorskou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů. Všechny další myšlenky, kromě obecně platných pravd, jsou původní a vznikly při psaní práce.

Děkuji PhDr. Jiřímu Gazdovi, CSc. za odborné vedení práce, podporu a trpělivost.

OBSAH ÚVOD

7

1. OBECNÉ OTÁZKY TERMINOLOGIE VE VZTAHU KE ZKOUMANÉ PROBLEMATICE 1.1. Historie terminologie jako samostatného vědního oboru 1.2. Termín a terminologické pole

12 14 16

2. SPECIFIKA FORMOVÁNÍ EKONOMICKÉ TERMINOLOGIE

18

2.1. Cizojazyčné neologismy

19

2.2. Přejímání cizojazyčných elementů jako hlavní zdroj nového lexika

21

2.2.1. Příčiny a podmínky přejímání slov

24

2.2.2. Způsoby adaptace cizojazyčných elementů v cílovém jazyce

28

3. GLOBÁLNÍ ASPEKT V INTERNACIONALIZACI TERMINOLOGIE 3.1. Globalizační procesy ve společnosti a v jazyce 3.1.1. Koncept globálního jazyka

32 32 33

3.1.1.1. Soustředné kruhy Braje B. Kachru (1985, 1992)

35

3.1.1.2. Model Davida Crystala (1997)

36

3.1.2. Koncept jazykového imperialismu

37

3.1.3. Jazyková ekologie

38

3.1.4. Globalizace vs. „glokalizace“

41

3.2. Anglicismy jako zdroj internacionalizace současné terminologie

43

3.3. Další jazykové projevy globalizace

47

4. TERMINOLOGIE OBLASTI PODNIKOVÉ EKONOMIKY A FINANCÍ 4.1. Charakteristika termínů ve zkoumaném terminologickém poli

50 50

4.2. Ekonomická terminologie a její pronikání do dalších komunikačních oblastí

52

4.2.1. Profesní mluva

52

4.2.2. Firemní slang

53

4.2.3. Publicistické texty

56

4.2.4. Jazyk reklamy

58

5. ANALÝZA INTEGRACE EKONOMICKÝCH TERMÍNŮ ANGLICKÉHO PŮVODU DO SOUČASNÉ RUŠTINY 5.1. Specifika adaptace anglojazyčných termínů v ruštině

5

61 61

5.1.1. Foneticko-grafická adaptace

61

5.1.2. Morfologická adaptace

73

5.1.2.1. Rod podstatných jmen

73

5.1.2.2. Číslo podstatných jmen

75

5.1.2.3. Pád podstatných jmen

75

5.1.3. Sémantická adaptace

76

5.2. Slovotvorná adaptace anglicismů v ruské terminologii 5.2.1. Sufixální derivace

80 80

5.3. Aplikace neo-koloniálního modelu pro popis integrace anglicismů v ruštině

84

5.3.1. Neo-koloniální model globalizačních procesů v aktualizaci terminologie

84

5.3.2. Globální aspekt v jednotlivých etapách kolonizace nové terminologie

91

ZÁVĚR

97

РЕЗЮМЕ

103

SEZNAM LITERATURY

115

REJSTŘÍK EXCERPOVANÝCH SLOV S PŘEKLADEM RUSKÉHO VÝZNAMU

132

6

ÚVOD

Disertační práce „Integrace anglicismů v současné ruské ekonomické terminologii z hlediska procesů jazykové globalizace“ je věnována problematice integrace cizojazyčných lexikálních elementů v ruštině, konkrétně anglicismům, v současné ekonomické terminologii, se zvláštním zaměřením na oblast podnikové ekonomiky a obchodu. Téma aktualizace slovní zásoby cestou lexikálního přejímání není nové, v předkládané disertační práci se však zaměříme na analýzu novější ekonomické terminologie v souvislosti s integračními a globalizačními procesy a v interkulturní komunikaci a tyto inovační procesy budeme zkoumat především z pohledu angličtiny jako globálního jazyka. Aktuálnost této otázky je spojena s propojeností světové ekonomiky,

výrazným

šířením

vědecko-technických

poznatků

prostřednictvím

současných masových komunikačních prostředků a s tím související potřebou internacionalizace současné terminologie. Terminologie jako specifická funkčně stylová vrstva pojmenovacích jednotek v oblasti vědecké komunikace je v ruské jazykovědě systematicky zkoumána přibližně od 30.-40. let dvacátého století až do současnosti. Práce zabývající se teorií termínu a procesy formování odborného lexika (D. S. Lotte, G. O. Vinokur, A. A. Reformatskij, A. S. Gerd,

B. N. Golovin,

S. V. Griňov,

V. V. Vinogradov,

V. P. Danilenko,

V. M. Lejčik, L. A. Morozova, V. A. Tatarinov, K. J. Averbuch a další) tvoří významnou teoreticko-metodologickou základnu pro zkoumání charakteristik výstavby jednotlivých terminologických systémů i trendů v jejich vývoji. Ekonomická terminologie je v posledních desetiletích velmi častým předmětem lingvistického bádání (M. V. Kitajgorodskaja, N. A. Nazarenko). Vzhledem k tomu, že na přelomu tisíciletí je ruský jazyk aktivním receptorem lexikálních přejímek z anglického jazyka, aktualizace terminologie je velmi úzce spojena s oblastí lexikálního přejímání. Při vymezování teoretických konceptů a východisek se v práci opíráme o poznatky ruských (L. P. Krysin, V. G. Kostomarov, E. A. Zemskaja, A. N. Tichonov, E. F. Volodarskaja a další), ale současně i neruských autorů, především při srovnání jednotlivých pohledů na procesy jazykové globalizace (D. Crystal, D. Graddol, B. Kachru, A. Pennycook, M. Görlach, R. Phillipson). V disertační práci se pokusíme nastínit koncepty aplikované na studium aktualizace ekonomické terminologie cestou lexikálního přejímání. Jde především o perspektivu konceptu angličtiny jako globálního jazyka (B. Kachru, D. Crystal,

7

D. Gradol, А. V. Podstrachová, Je. A. Voroncová, S. G. Ter-Minasová). V této souvislosti je inspirativní srovnání rozdílných přístupů k dané problematice v ruské a anglosaské jazykovědě. Zatímco v pracích především amerických lingvistů je při zkoumání tohoto fenoménu využíván koncept jazykového imperialismu (R. Phillipson, A. Suresh Canagarajah, J. Tomlinson, R. E. Hamel, P. G-L. Chew), u ruských autorů převažuje spíše lingvoekologické hledisko (A. P. Skovorodnikov, N. N. Kislicyna, L. I. Skvorcov, V. G. Kostomarov, V. K. Žuravlev).

Charakteristika zkoumaného materiálu Z jakového materiálu získaného vlastní excerpcí jsme vyčlenili korpus přibližně 430 přejímek, které se v tištěných materiálech objevily v letech 1998-2008. Základním zdrojem excerpt byly ruské odborné publikace, vysokoškolské učebnice, soudobý tisk a internetové texty. Jako sekundární prameny jsme využili oborové a odborné slovníky a ruský národní korpus (http://ruscorpora.ru/, http://corpus.leeds.ac.uk/ruscorpora.html). Při výběru materiálu jsme se zaměřili zejména na substantivní termíny z oblasti podnikové ekonomiky, konkrétně marketingu a financí. Příležitostně a v omezeném rozsahu jsou pro ilustraci některých popisovaných jevů uváděny i příklady nesubstantivních terminologických jednotek. Uvedený sektor dle našeho názoru nejvíce reflektuje transformační procesy ruské ekonomiky, neboť na přelomu tisíciletí prošel nejvýraznějšími změnami. Toto období je spojeno se vznikem nových reálií i potřebou pojmenování nových konceptů.

Metody a cíle Disertační práce se zaměřuje na analýzu hlavních mechanismů přejímání cizojazyčného lexika v oblasti ekonomické terminologie s důrazem na integraci anglicismů v terminologickém systému současné ruštiny z hlediska procesů jazykové globalizace. Očekáváme, že analýza konkrétního jazykového materiálu potvrdí předpoklad, že globalizační tendence nejsou homogenním procesem, ale že jsou úzce propojeny s tzv. lokalizací, na jejímž základě dochází ke zcela specifickému chování „globalismů“ (tzn. slov přejatých z anglického jazyka jako globálního) v cílovém jazyce, ve kterém se tyto přejímky z anglického jazyka integrují. Cílem srovnání jednotlivých integračních fází je prokázat, že adaptace cizojazyčných elementů v přejímajícím jazyce probíhá v návaznosti na specifické společenské podmínky a jazykově systémové zvláštnosti nového jazykového prostředí.

8

Tuto hypotézu se pokusíme prokázat analýzou jazykových a mimojazykových faktorů internacionalizačních a inovačních tendencí v oblasti ruské odborné slovní zásoby a zhodnotíme vliv angličtiny jako globálního jazyka na její formování. Jako základní metodologický přístup popisu sledovaných adaptačních procesů volíme strukturněfunkční analýzu shromážděného jazykového materiálu. Pro interpretaci výsledků takto provedené analýzy využijeme poznatky z teorie kolonizace a postkolonizace (A. Pennycook, D. Robinson, H. Shin, R. Kubota), na jejichž základě se pokusíme navrhnout „neo-koloniální“ model globalizačních procesů v aktualizaci terminologie, který by bylo možné aplikovat na vymezení jednotlivých etap pronikání cizojazyčné slovní zásoby jednoho dominantního jazyka v daném období a geopolitickém prostoru do jiných jazykových systémů. Cílem práce je potvrdit následující hypotézy: 1. Charakteristickým

rysem

nové

odborné

slovní

zásoby

je

její

internacionalizace, v níž významnou roli hrají profesionální profesionalismy, firemní slang a hromadné sdělovací prostředky. 2. Hlavním zdrojem inovací současné ekonomické terminologie je lexikální přejímání z anglického jazyka. 3. Internacionalizace terminologie je úzce propojena s jazykovou globalizací. 4. Globalizace je z lingvistického hlediska dynamickým procesem reflektujícím lokální specifika (koncept tzv. „glokalizace“). 5. Základním předpokladem úplné integrace anglicismů v ruštině je jejich grafická adaptace. 6. Pro integrační fáze pronikání cizojazyčného lexika do ruské ekonomické terminologie lze v podmínkách jazykové globalizace využít paralelu s „neokoloniálním“ modelem globalizačních procesů v aktualizaci terminologie.

Struktura práce První kapitola „Obecné otázky terminologie ve vztahu ke zkoumané problematice“ je stručným exkurzem do ruské terminologie jako vědního oboru a vymezujeme základní pojmy ve vztahu ke zkoumané problematice (tj. termín, terminologické pole, terminologický systém). Druhá kapitola „Specifika formování ekonomické terminologie“ obsahově navazuje na kapitolu předchozí a konkretizujeme v ní postupy formování odborné slovní zásoby. Kromě cizojazyčných neologismů se v této kapitole věnujeme obecně

9

procesu přejímání cizojazyčných elementů, který považujeme za hlavní zdroj nového speciálního lexika. Shrnujeme zde příčiny a podmínky pro přejímání slov a popisujeme způsoby adaptace přejímek v cílovém jazyce. Ve třetí kapitole „Globální aspekt v internacionalizaci terminologie“ se pokusíme vymezit lingvistický význam globalizačních procesů ve společnosti a jejich vlivu na jazyk, zejména pokud jde o přejímání cizojazyčných elementů a internacionalizace speciální slovní zásoby. V terminologii tyto inovační tendence na lexikální úrovni úzce souvisejí s dominantním postavením „globální angličtiny“ (Crystal, 1997), která do určité míry stírá rozdíly mezi internacionalismy a přejatými slovy, jelikož globální termíny pronikají v souvislosti s globálním komunikačním propojením společnosti do mnoha jazyků, kde se více či méně adaptují a přizpůsobují místním podmínkám. Uvedená kapitola nastiňuje hlavní přístupy k takovým inovačním tendencím, počínaje popisem modelů angličtiny jako globálního jazyka, po koncept jazykového imperialismu či koncept lingvoekologie. Čtvrtá kapitola „Terminologie oblasti podnikové ekonomiky a financí“ je věnována charakteristice zkoumaného jazykového materiálu. Ilustrujeme v ní výskyt přejaté

ekonomické

slovní

zásoby

v novější

ruské

terminologii

v různých

komunikačních sférách, do nichž pronikají anglojazyčné elementy vlivem hromadných sdělovacích prostředků, internetu, i v souvislosti s působením zahraničních subjektů na území Ruska. V páté kapitole nazvané „Analýza integrace ekonomických termínů anglického původu do současné ruštiny“ se podrobně zabýváme mechanismy adaptace anglojazyčných termínů na foneticko-grafické, morfologické a sémantické úrovni. Vzhledem k tomu, že jsme se při shromažďování jazykového materiálu soustředili na psané texty, zvukové adaptaci jsme se nemohli věnovat podrobněji. Dále jsme se v této kapitole pokusili navrhnout model, který by bylo možné aplikovat pro popis jednotlivých fází integrace anglicismů v současné ruské ekonomické terminologii. Vzhledem k tomu, že v jazykové globalizaci je možné vidět paralelu s kolonizací, vytvořili

jsme

„neo-koloniální“

model

globalizačních

procesů

v aktualizaci

terminologie s jehož pomocí vysvětlujeme vliv dominantního postavení anglického jazyka v daném období, ve vymezeném geopolitickém a etnokulturním prostoru, s přihlédnutím k daným sociálním, politickým a kulturním podmínkám. Jde o složitý proces, v němž lze vyčlenit několik etap. Našim záměrem bylo objasnit příčiny příklonu k přejímání z globálního anglického jazyka vlivem lexikální internacionalizace.

10

Obzvláště v odborné terminologii jsou zřetelně patrné unifikační tendence, jejichž působením je slovní zásoba v uvedeném globálním teritoriu sjednocována a standardizována. Uvedený neo-koloniální model zároveň zohledňuje i druhou stranu globalizace, nazývanou „glokalizace“ (Robertson, 1992), která reflektuje lokalizaci, tedy přizpůsobení přejatého lexika lokálním kontextům a místně specifickým podmínkám, v nichž má primární význam kultura, včetně jazyka. V předkládané práci se tak pokoušíme postihnout specifika projevu takových globálních aspektů v současné ruské ekonomické terminologii ve vybrané oblasti, které jsou podmíněny lokálními mimojazykovými faktory, a rovněž faktory jazykově systémovými na všech úrovních systému přejímajícího jazyka. Výsledky našeho zkoumání prezentujeme ve shrnujících částech práce, jimiž jsou Závěr a rusky psané resumé. Práci formálně uzavírá Seznam literatury a dalších použitých zdrojů, a rovněž lexikografická příloha Rejstřík excerpovaných slov s překladem ruského významu.

11

1.

OBECNÉ OTÁZKY TERMINOLOGIE VE VZTAHU KE ZKOUMANÉ PROBLEMATICE

Jakákoliv oblast lidské činnosti je spojena s nutností použití odpovídajících jazykových prostředků. V každém jazyce vznikají nejrůznější vrstvy, v nichž se odrážejí potřeby pojmenování různých vědních oborů, které vytvářejí subjazyk obsahující termíny dané oblasti (jazyk ekonomiky, matematiky, apod.). Markantní nárůst odborné slovní zásoby v posledních desetiletích reflektuje růst vědecko-technických poznatků. Odborné znalosti mají stále více mezinárodní charakter, lidské vědění se integruje, a tak má terminologie stále větší tendenci se sjednocovat. Proto se v této oblasti stále častěji objevují internacionalismy či slova přejatá z anglického jazyka, obecně chápaného jako jazyka globálního. Efektivní výběr jazykových prostředků pro výstavbu odborných textů je nutné podřídit takovým požadavkům jako je logika a přesnost označení jevů a reálií. Odborná komunikace není možná bez konkrétní terminologie charakteristické pro danou oblast. Právě terminologie umožňuje, aby sdělení bylo přesné a jednoznačné. V současné době dochází především v některých funkčních stylech v souvislosti se značným rozvojem informačních technologií k determinologizačním procesům. Dle typologie funkčních stylů D. N. Šmeljova (Шмелев, 1977a) jde především o vědecký styl (научный стиль), publicistický a jednací styl (публицистический и официально-деловой стили). Taková terminologie není srozumitelná pouze odborníkům, ale i širší veřejnosti, čemuž výrazně napomáhají hromadné sdělovací prostředky. V nich se spojují dvě protichůdné tendence, jak prokázal V. G. Kostomarov při analýze jedné z variet publicistického stylu, a sice jazyka novin. Projevuje se zde tendence standardizace, jež je typická pro odborný jazykový styl, a rovněž tendence k řečové expresivitě, která je naopak charakteristická pro běžně mluvený jazyk a pro uměleckou literaturu. Kostomarov v té souvislosti uvádí: „К максиму информативности стремятся научный и деловой стили… к максиму эмоциональности приближаются некоторые бытовые и поэтические тексты… Газетное изложение не терпит ни той, ни другой крайности: в первом случае не было бы эмоционально воздействующего эффекта (скучно, неинтересно), во втором – необходимой фактографичности.“ (Костомаров, 1971: 91) Jednotky odborné vrstvy jsou stylově nepříznakové, přes její dílčí stylovou oblast popularizační, přecházejí do publicistické, někdy i do hovorové vrstvy. Taková

12

slova či spojení mohou ztratit svůj původní přesně vymezený obsah a dochází k tzv. determinologizaci, přestávají tak mít platnost termínů. Nezřídka se mohou stát módními slovy, jako např. výrazy optimální, sféra, stimul aj. Mnohé termíny přejaté z angličtiny se nepoužívají jen v úzce specializovaných oblastech komunikace (брокер, грант, демографикс, дедлайн, дилер, дистрибьютор, клиринг, консалтинг, лейбл, лизинг, менеджер, менеджмент, оффшор, пейпербек, риэлтер, супервайзер, тендер, франчайзинг, фьючерс, хэдхантинг, холдинг, чартер, эккаунтинг). Чем сейчас занимается ваш сын? ― Недавно он закончил университет в Англии, гуманитарий, знает пять языков. У Пети был грант, поэтому его учеба нам почти ничего не стоила. («Театральная жизнь», 28.6.2004) Сиденье достаточно комфортабельное и мягкое, чего никак нельзя сказать о дополнительном откидном месте, на котором в отдельных случаях восседает супервайзер. («Автопилот», 15.2.2002) Довести его до ума руки долго не доходили (Лукас ковырялся со своими "Звездными войнами", Спилберг — с "Войной миров"), пока в 2006-м истомившийся Харрисон Форд не поставил со своей стороны дедлайн: если к 2008 году так и не удастся приступить к реализации проекта, то не стоит дальше с ним мучиться. (Журнал «Weekend» № 18 (64), 16.05.2008) U nové terminologie, zvláště v počátečních integračních fázích, může docházet k nepříliš vhodnému či správnému použití těchto termínů. Jako příklad uveďme významově

nesprávné

užití

slov

„презентация“

a

„бизнес-план“.

Slovo

„презентация“ se často nesprávně používá ve významu „открытие“, a „бизнесплан“ se užívá jako ekvivalent termínu „хозяйственная деятельность“ (zatímco slovníkový význam slova zní: „план, программа осуществления бизнес-операции, действий фирмы, содержащая сведения о фирме, рынках сбыта, маркетинге, организации операций и их эффективности и т.д.)“. Tomuto nekorektnímu používání termínů bohužel často napomáhají média, v nichž se ve snaze dosáhnout zdání profesionality a odbornosti obdobné výrazy používají nepřesně. Termíny a terminologická spojení jsou základem odborného jazyka, jsou zde tedy hlavním nositelem věcné informace. Předpokládá se, že terminologie různých oborů představuje téměř 90% nových slov, což je spojováno s rychlým nárůstem objemu vědecko-technických poznatků (Татаринов, 1996). Potřeba nových odborných výrazů mnohonásobně převyšuje potřebu rozšiřování obecné slovní zásoby. Prudký rozmach společnosti musí nutně vyústit v potřebu nových pojmenování. Terminologie, která v odborné komunikaci zaujímá hlavní místo, se dále formuje a rozšiřuje. Přitom je ale nezbytné, aby byl termín vždy přesně vymezen lingvistickou normou, která stanoví,

13

jak má být termín správně utvořen a používán. Nesmí narušovat pravidla spisovného jazyka, avšak zároveň musí splňovat požadavky kladené na termín obecně.

1.1. Historie terminologie jako samostatného vědního oboru V souvislosti s vývojem lidského vědění je oblasti terminologie věnována stále větší pozornost. V historii tohoto oboru je v ruském prostředí možné vymezit několik fází. Nejstarší období, které S. V. Griněv a V. M. Lejčik (1999) nazývají přípravným (подготовительный период), souvisí se zvyšujícím se počtem překladů odborné literatury, a tím i zvyšujícím se zájmem o speciální lexikum (M. V. Lomonosov). Ve 30.-60. letech 20. století se tvoří teoretická základna terminologie a vymezuje se chápání termínu. Termín jako samostatná lexikální jednotka vždy souvisí s určitou oblastí odborných poznatků a jeho příslušností k určité terminologické sféře. Uvedené období je spojeno především s prací D. S. Lotte (Очередные задачи технической терминологии, 1931; Задачи и методы работы по упорядочению технической терминологии, 1937; Некоторые принципиальные вопросы отбора и построения научно-технических терминов, 1940; Изменение значений слов как средство образования научно-технических терминов, 1941), který definoval pojem termínu, zformuloval normativní požadavky na terminologii a rozpracoval její metodologii. Tento zakladatel ruské terminologické školy definoval pomocí analýzy konkrétního jazykového materiálu základní požadavky na termín. Definoval je jako systémovost, nezávislost termínu na kontextu, ekonomičnost termínu, jeho absolutní a relativní jednoznačnost (отсутствие синонимии и омонимии), jednoduchost a srozumitelnost (достаточная или полная ясность). Jako základní zdroj pro vytváření nových termínů, který by měl být upřednostňován, D. S. Lotte v této době označil jazykové prostředky mateřského jazyka. Ve svých pozdějších pracích (1961 a dalších) však označil přejímky za potenciální zdroj vzniku termínů, čímž nastínil další vývoj současné terminologie. Na D. S. Lotte dále navázal G. O. Vinokur (О некоторых явлениях словообразования в русской технической терминологии, 1937), který k charakteristikám termínu doplňuje speciální význam, přesnost a stylistickou neutrálnost. Zabývá se rovněž slovotvornými procesy a modely tvoření speciálního lexika. Konec tohoto období je spojen se jménem A. A. Reformatského, který ve své stati Что такое термин и терминология (1961) popsal systémovost terminologie a podrobněji propracoval charakteristiku termínů. V této době se pozornost lingvistů

14

přesouvá od normativně-popisného přístupu na další oblasti terminologie (překlad termínů, logika, sémiotika a sémantika apod.). Především se však zaměřují na odlišení speciálního lexika od obecné slovní zásoby. Od 70. do 80. let 20. století (např. V. P. Danilenko, O. S. Achmanová, S. V. Griněv, V. M. Lejčik, L. L. Kutina, K. J. Averbuch, N. Z. Kotělová) se upřesňuje pojetí speciálního lexika, a to především ve strukturně-sémantické rovině. Terminologie je i nadále zkoumána ve vztahu k začlenění do jazykového systému: „(…) терминология (является) составной частью литературного языка, и она должна характеризоваться как отдельная подсистема лексики этого языка, обеспечивающая выполнение важнейшей функции – специальной профессиональной коммуникации.“ (Головин, Кобрин, 1987: 11) V této době se rozvíjela teorie odborné lexikografie (Герд, А. С.: Основы научно-технической лексикографии, 1986). D. S. Lotte se dále zabývá vznikem termínů

v souvislosti

s

lexikálním

přejímáním

(Вопросы

заимствования

и упорядочения терминов и терминоэлементов, 1982). V 90. letech 20. století a na začátku 21. století se terminologie dále konstituuje jako samostatný obor, jehož teoretické poznatky systematizují např. S. V. Griněv (Введение в терминоведение, 1993; Введение в терминографию, 1995) a V. A. Tatarinov (Терминоведение, 1998; třídílný svazek Теория терминоведения, 1994, 1995, 1996; История отечественного терминоведения, 2003). Lingvisté se v 90. letech často zaměřují na terminologické systémy konkrétních oblastí, např. M. V. Kitajgorodskaja

(Современная

экономическая

терминология.

Состав.

Устройство. Функционирование, 1996). Nejnovější tendence současné terminologie v komparativním pohledu na jednotlivé etapy vývoje terminologie shrnuje K. J. Averbuch (Манифест современной терминологии, 2002; Общая теория термина, 2006), který v historii terminologie rozlišuje dvě základní koncepce. Jméno již zmíněného D. S. Lotte je spojeno s pojetím, které Averbuch nazývá „инженреная концепция“, v níž „термины – это особые слова

в структуре

любого

развитого

национального

языка,

требующие

упорядочения и целенаправленного воздействия“ (Авербух, 2006: 7). Termíny vždy reflektují potřeby určité oblasti lidské činnosti, jsou tedy chápány oborově. Naopak lingvistické pojetí, jejímž představitelem je G. O. Vinokur, zkoumá termíny „не как особые слова, а как слова в особой функции (…). Teрмином может

15

быть любое слово, сколь бы тривиально оно ни было.“ (Авербух, 2006: 7). Tato definice termínu v současné ruské terminologii převažuje.

1.2. Termín a terminologické pole Na základě exkurzu do vývoje terminologie můžeme konstatovat, že mezi základní otázky terminologie jako samostatné disciplíny patří definování základních konceptů terminologie:

termín,

terminologický

systém,

terminologické

pole,

jejich

sociolingvistické aspekty, jakož i vymezení charakteristik speciálních termínů v konkrétních funkčních varietách jazyka oproti spisovnému obecnému lexiku. Termíny jsou speciální nominativní lexikální jednotky, tedy slova nebo slovní spojení, řadíme k nim však také zkratky, symboly, čísla, značky nebo jejich seskupení (Герд, 1986: 4-5). Jejich základní funkcí je přesný a jednoznačný popis profesionální reálie. Podle G. O. Vinokura jsou to „zvláštní“ slova, charakteristická svojí speciální funkcí, jež souvisí se specializovaným významem termínu (точность его семасиологических границ), a rovněž jeho „intelektuální čistotou“ (отрешение от образных и эмоциональных переживаний, обычно сопутствующих обиходному словоупотреблению) (Винокур, 1939: 49). Ze sociolongvistického pohledu vymezení termínu ovlivňuje nejen speciální sféra lidské činnosti, ale také osoby, které tyto termíny používají (Татаринов, 2003: 227). Obecně můžeme pojem termínu shrnout popisem jeho základních vlastností: •

termínem je slovo, slovní spojení, lexikální jednotka

•

termínem označujeme, formujeme či vyjadřujeme určité odborné skutečnosti

•

termín se vztahuje ke konkrétní profesní oblasti

•

termín je součástí systému vzájemně propojených jednotek souvisejících s danou sférou lidské činnosti

Vlastnosti termínu je nutno odlišovat od požadavků, které by měl splňovat. Ty představují idealizované pojetí, které nemusí odpovídat reálně existujícímu termínu. Mezi takové požadavky jsou obvykle řazeny: •

systémovost (zařazení do systému konkrétní profesionální oblasti)

•

nezávislost na kontextu (význam termínu musí být jasný bez jeho zařazení do kontextu)

•

existence definice vymezující význam termínu

16

•

jednoznačnost

•

přesnost

•

stručnost

•

stylistická neutrálnost (absence expresivní a emocionální funkce)

•

normativnost (termín musí vyhovovat normám daného jazyka)

•

internacionálnost

Především poslední uvedený požadavek považujeme za klíčový pro formování novější terminologie v podmínkách jazykové globalizace. Terminologické pole je souhrnem termínů určité profesionální oblasti: „терминополе – это унифицированная по системному основанию многоуровневая классификационная структура, объединяющая термины сферы однородной профессиональной деятельности“. (Морозова, 2004: 92) Terminologické pole dle L. A. Morozové slouží a) для наименования метода комплексного

исследования

любых

терминологических

систем;

b)

для

обозначения исчислимого множества взаимосвязанных и взаимообогащенных в процессе функционирования терминологических единиц. Zároveň vymezuje oblast výskytu termínů, které definuje jako zvláštní jazykové prostředí, které formuje termín jako skutečnost realizující zvláštní sémantický obsah (Морозова, 1996: 49). Taková terminologická pole jsou předmětem zkoumání odborného jazyka (языки для специальных целей – ЯСЦ, languages for specific purposes – LSP). Termín je součástí určitého terminologického systému. Ten můžeme chápat jako skupinu jednotek vztahujících se ke konkrétní oblasti profesionálních znalostí. Terminologické pole tedy představuje systém, který obsahuje souhrn odborných poznatků z určité oblasti. Je to systematicky vytvořený obsahový plán, kterému ve výrazovém plánu odpovídají lexikální jednotky, slovotvorné morfémy a formální syntaktické vazby. Tento výrazový plán představuje terminologický systém.

17

2.

SPECIFIKA FORMOVÁNÍ EKONOMICKÉ TERMINOLOGIE

Pro efektivní komunikaci v libovolné oblasti lidské činnosti je nezbytný především neustálý rozvoj slovní zásoby, ve které se odráží změny ve společnosti, vývoj lidského poznání a lidstva vůbec. „Словарный состав языка непосредственно связан с внеязыковой действительностью, поэтому именно в лексике наиболее заметно отражаются те изменения, которые происходят в жизни общества.“ (Земская, Шмелев, 1965: 3) Lexikum tedy jako kulturní produkt různých epoch odráží zvláštnosti historického a kulturního rozvoje daného národa (Kubík, Kondrašov, 1981: 244). Pro označení nových jevů, dějů a předmětů a všeho, co člověka obklopuje, je potřeba nových pojmenování, a proto slovní zásoba představuje nejproměnlivější subsystém každého živého jazyka. Do jazyka neustále pronikají nová slova; některá mění svůj původní význam, jiná se postupně dostávají na periferii jazykového systému. Podle D. N. Šmeljova tedy slovní zásoba není charakteristická pouze tím, že se stále mění, ale také tím, že její rozsah nelze ani přesně vymezit (Шмелев, 1977b: 16-17). A. A. Braginová považuje obohacování lexika za jeden z nejdůležitějších faktorů rozvoje jazyka. Způsoby rozšiřování slovní zásoby a vzniku nových pojmenování dělí do dvou základních skupin (Брагина, 1973: 3): 1. tvoření nových pojmenování s využitím prostředků ruského jazyka – tvoření nových slov pomocí existujících morfémů, přenášením pojmenování na nové významy apod.; 2. tvoření nových slov pomocí přejímání (jako výsledek mezinárodních kontaktů). F. Uher tvoření nových lexikálních jednotek ze slov již existujících dělí dále na: 1. sémantické tvoření pojmenování; 2. vznik spisovných pojmenování standardizací nespisovných slov; a 3. formování víceslovných lexémů z existujících slov (Uher, 1998: 16). Formy obohacování slovní zásoby jsou tedy různé. Může jít o neologismy, tvoření zkratkových slov, akronymů, slovních spojení, apod. Lexikálně-sémantický

terminologický

systém

se

formuje

1.

pomocí

morfologických slovotvorných procesů s využitím v jazyce existujících strukturních slovotvorných prvků, kdy dochází k derivaci, univerbizaci, kompozici či abreviaci; 2. tvořením sémantických neologismů; a především 3. na základě lexikálního přejímání.

18

2.1. Cizojazyčné neologismy Termín neologismus označuje novou lexikální jednotku jako celek, nebo rozšíření sémantické struktury existující lexikální jednotky o nový význam. Tento termín není nový,

avšak

jeho

výklad

je

poměrně

neustálený.

Obecně

lze

souhlasit

s N. Z. Kotělovou, která zdůrazňuje souvislost neologismů s určitým časovým obdobím: „(…) слова, значения слов или сочетания слов, появившиеся в определённый период в каком-либо языке или использованные один раз в тексте или акте речи.” (Котелова, 1997: 262) Stylistická teorie neologismů vyzdvihuje stylistické příznaky, které slovům, slovním spojením či frazeologismům dávají nádech novosti. Podle A. G. Lykova je tato charakteristika, tj. качество новизны слова, základním příznakem neologismů (Лыков, 1976: 99). Pro definování neologismů jej však nemůžeme považovat za dostatečný. Rys novosti je jevem, který je chápán vždy velice subjektivně. Každý člověk je jiný, a proto je i vnímání novosti ovlivněno konkrétní situací, vzděláním, zkušenostmi i psychologickým profilem každého jedince. Tento příznak je rovněž poměrně časově ohraničený; oslabuje se s narůstající frekvencí užití „nového“ výrazu. Výstižně jej popisuje N. Z. Kotělová: „многие новые слова сразу усваиваются говорящими и ощущение новизны быстро стирается“ (Котелова, 1978: 12). Dalším slabým místem uvedené teorie je fakt, že k neologismům patří i lexémy vznikající slovotvornými procesy na základě již známých slov či reálií (např. догорбачевский, послегорбачевский). Z tohoto důvodu u nich uživatelé rys novosti nevnímají. Důraz na subjektivní vnímání rysu novosti neologismů je typický i pro psycholingvistickou teorii, v níž je jako neologismus označována jazyková jednotka, se kterou se nositel jazyka dosud nesetkal, tedy „языковая единица, не встречавшаяся ранее в индивидуальном речевом опыте носителя языка“ (Тогоева, 1999: 88). Lexikografické pojetí definuje neologismy jako slova, která dosud nejsou lexikograficky zpracována. Novost v širším významu je však vždy relativní, a proto je nezbytné

neologismy

v lexikografii

charakterizovat

jako

jednotky

fixované

ve slovnících daného časového období. K tomu je nutné, aby se v tomto období vyskytovaly s určitou frekvencí, takže de facto nejsou nová. Neologismy jsou tudíž slova, která vznikla a užívala se ve vymezeném časovém úseku. Za neologismy je můžeme označit pouze ve vztahu k této době. Z denotativního hlediska je za neologismus považováno slovo, kterým se označují nové reálie (jevy, předměty, denotáty), nebo které je užito v nových kontextech

19

s novým významem. Tato teorie je poměrně rozšířená, avšak nezohledňuje například potřebu mluvčích vytvářet nové výrazy za účelem jazykové ekonomie, expresívnosti apod. Výrazně omezující je vymezení neologismů ve strukturní teorii, která za neologismy považuje pouze jednotky, u nichž je novost absolutní, tj. formální i sémantická. Vylučuje tak deriváty, které vznikají s použitím existujících derivačních, gramaticko-slovotvorných morfémů. Výše uvedené principy definují neologismy pouze částečně. Rys novosti, neboli ореол новизны, je třeba chápat pouze jako jednu z charakteristik neologismů. N. Z. Kotělová doplňuje další specifika, která vymezení neologismů dále konkretizují. Především jde o časovou charakteristiku zahrnující vznik neologismu a jeho použití. Dále je to oblast použití (např. neologismy v rámci konkrétního jazyka, neologismy v rámci terminologie, slangu apod.) a typ neologismů. Nový význam lze považovat za sémantický neologismus, nové formy představují například synonyma existujících slov. N. Z. Kotělová popisuje neologismy jako „(…) собственно новые, впервые образованные или заимствованные из других языков слова, так и слова, известные в русском языке и ранее, но или употреблявшиеся ограниченно, за пределами литературного языка, или ушедшие на какое-то время из активного употребления, а сейчас ставшие широко употребительными“ a také „(…) производные слова, которые как бы существовали в языке потенциально и были образованы от давно образовавшихся слов по известным моделям лишь в последние годы (их регистрируют письменные источники только последних лет).“ (Котелова, Сорокин: 1971: 7) Hlavním faktorem posuzování neologismů není přesné určení času, kdy do cílového jazyka pronikají, ale jejich význam v určitém období vývoje jazyka a společnosti. Vzhledem k rychlému vývoji společnosti většina neologismů označuje nové reálie, další skupinu tvoří přejatá slova, která v ruštině existovala již dříve, prodělala změny ve své sémantické struktuře či významové posuny a začala se používat v jiných kontextech (např. бизнес, олигарх). Pojmenování, která dříve označovala jevy spojované s uměle vytvářeným obrazem politického a ideového nepřítele, jsou používána i pro ruské reálie. Takové přejímky jsou označovány za „funkční” neologismy. V. G. Kostomarov (1997) zmiňuje funkční neologismy v souvislosti s determinologizací.

“Novost”

těchto

neologismů

je

však

opět

relativní.

Sociolingvistickému hledisku věnuje velkou pozornost L. P. Krysin, srov. např.

20

Социолингвистические аспекты изучения современного русского языка (Крысин, 1989) či A. D. Duličenko: Русский язык ХХ столетия (Дуличенко, 1994). Uvedení autoři upozorňují na rostoucí vliv jazykových subvariet na spisovný jazyk. Takovými subvarietami jsou například profesionální mluva či firemní slang, jež jsou tvořeny na bázi ekonomické terminologie. Vymezení neologismů je tedy poměrně nejednoznačné, avšak jejich typy lze obecně rozdělit do dvou skupin. První skupinu tvoří nová pojmenování, jejichž rys novosti

je

vymezen „степенью зависимости нового слова или сочетания от

контекста“, jde o okazionální a uzuální neologismy. Okazionalismy jsou slova vytvořená a použitá konkrétním autorem. J. A. Zemskaja je dále dělí na потенциальные слова a собственно окказионализмы. Od nich se odlišují uzuální neologismy, které nejsou vázány na konkrétní kontext. Vyčlenění druhé skupiny neologismů se zakládá na struktuře. Jedná se o slova nebo slovní spojení (неологизмслово a неологизм-сочетание), v nichž se rys novosti projevuje na fonetické či sémantické úrovni (např. пилотный – „pilotní“ v novém významu „zkušební, první apod.“) nebo na obou těchto úrovních (пейджер, пиарщик) (Маринова, 2003). S neologií úzce souvisí neografie, jejímž úkolem je systematické lexikografické zpracování neologického materiálu. Tato disciplína není nová, jelikož nová slova bylo vždy nutné nějak popsat. V ruské lingvistice se však výrazněji rozvíjí od sedmdesátých let 20. století, kdy leningradský lexikografický kolektiv pod vedením N. Z. Kotělové začal sestavovat řadu každoročně vycházejících slovníkových příruček slovníků Новое в русской лексике, Словарные материалы – 1977−1988, na které v devadesátých letech 20. století navázal E. A. Levašov (Левашов, 1997). Slovníky neologismů a jejich typologií se zabývá i A. A. Braginová, rozlišující jejich tři hlavní typy: ежегодные словари, словари-справочники, словари неологические, толковые (Брагина, 1986).

2.2. Přejímání cizojazyčných elementů jako hlavní zdroj nového lexika Termín jako zvláštní typ lexikální jednotky musí projít složitým procesem než se stane součástí odborné slovní zásoby. Transformace, kterými speciální pojmenování prochází na různých úrovních jazykového systému, v sobě odráží aktuální vývoj daného oboru. Základním zdrojem pro vznik terminologie je samozřejmě obecná slovní zásoba, na jejímž základě speciální lexikum staví pomocí sémantických posunů či metaforických a

21

metonymických přenosů. S. V. Griněv tento typ přejímek, tedy přejímání z obecného slovní zásoby, považuje za jeden z hlavních zdrojů odborné terminologie: „Факт заимствования бытовых слов в специальную лексику достаточно хорошо известен и считается одним из основных средств пополнения терминологии.“ (Гринев, 1993: 28) V současné době je tento korpus v terminologii možné označit jako soubor základních či nejstarších jednotek (např. rus. деньги, рынок, торговля, čes. obchod, peníze, trh apod.). Některé z těchto lexémů vznikly a dále vznikají metaforickým přenosem pojmenování na nový denotát. V ruštině i v češtině jsou to například пирамида, pyramida (finanční), коридор, koridor (měnový). Nejvýznamnějším způsobem obohacování odborného lexika je však v současné době přejímání termínů z jiných jazyků. Takové přejímky mnohdy vytěsňují ruská slova a přinášejí nemalé obtíže těm, kteří tyto jazyky neovládají. Avšak, jak uvádí F. Uher: „(…) cizí slova v jazyce jsou známkou vyspělého národního společenství, protože odkazují na jeho styky s jinými národy. Nejsou tedy negativním rysem, známkou pokažení jazyka, jak tvrdili puristé.“ (Uher, cit. In: Hauser, 1996: 13) L. Krysin přejímání vysvětluje jako „перемещение различных элементов из одного языка в другой“ (Крысин, 1968: 18). Obdobně je daný typ aktualizace slovní zásoby definován v lingvistickém encyklopedickém slovníku: „заимствование – процесс перехода элементов одного языка в другой“ (ЛЭС: 1419). Na druhou stranu je nutné zmínit i možnost přejímání uvnitř jazyka samotného, protože „(…) заимствования могут происходить не только из чужих языков, но и из национального литературного языка, а также из диалектов, как географических, так особенно и из социальных.“ (Щерба, 1957: 126) Pojem „přejímka“ (výpůjčka, заимствование, lexical borrowing / loanword, Lehnwort) je chápán různě. David Crystal tak označuje lexémy, které přecházejí z jednoho jazyka do druhého (1997: 126). Přejímky se integrují podle gramatických a fonetických pravidel přejímajícího jazyka; jinak jsou považovány za cizí slova. V ruštině se však vyskytují i slova, která se ruským jazykovým normám nepřizpůsobila 1) foneticky, např. колледж
college nebo 2) gramaticky, např. nesklonné меню
menu (Крысин, 1968: 111-112). Proto není rozdíl mezi cizím a přejatým slovem vždy zřejmý. Termín „přejímka / výpůjčka“ neoznačuje pouze slova, ale „единицы различных уровней структуры языка – фонологии, морфологии, синтаксиса, лексики, семантики“ (Крысин, 1968: 18). Přejímání celých slov je samozřejmě nejčastější (адвайзер
adviser; айтем
item; актуарий
actuary; апостиль


22

apostil; аудит
audit; аутплейсмент
outplacement; баргейн
bargain; бенефициар
beneficiary; бид
bid; бизнес
business; бонд
bond; дисконт
discount; диспенсер
cash dispenser; диспетчер
dispatcher; митинг
meeting; оверсолд
oversold; пейджер
pager; тендер
tender), avšak nezanedbatelnou skupinu tvoří přejaté morfémy. Příkladem mohou být cizojazyčné sufixy a prefixy, které do jazyka pronikají a slouží v něm k dalšímu tvoření odvozenin od již existujících slov (anti-: антирыночный). Dále se setkáváme s přejímáním syntaktickým nebo strukturně-syntaktickým a sémantickým (vznik kalků na základě překladu významu cizího výrazu, v ruštině např. облигационная толпа
bond crowd, v češtině např. kalk Zelená karta
Green Card, srov. ruská přejímka Грин кард). Vlivy cizích jazyků se v nejmenší míře uplatňují na úrovni zvukového plánu jazyka. Za jeden z nejstarších a nejdůležitějších zdrojů cizojazyčných výpůjček můžeme považovat přejímky z klasických jazyků, tedy z latiny a řečtiny, tedy jazyků, které poskytly základ internacionální slovní zásoby současných jazyků světa. Jako internacionalismy však lze označit i slova, která mají původ v některém ze současných jazyků, a jejichž užívání se rozšířilo i v dalších geneticky různorodých jazycích. V ekonomické terminologii jsou řecko-latinské morfémy poměrně hojně zastoupeny (např. амортизация, аренда, дебет, дефицит, инфляция, корпорация, кредит, экономика, эмиссия). Tyto jednotky často přecházely do ruštiny prostřednictvím třetích jazyků, například polštiny. Z francouzského jazyka do ruštiny pronikly například výrazy абандон, акциз, баланс, бюджет, коммерсант, компания, z italštiny авизо, брутто, валюта, касса, фирма, z němčiny банкрот, бухгалтер, вексель, гастарбайтер, гроссбух, фрахт, штраф, ярмарка apod. Přejímky termínů z anglického jazyka nebo jeho prostřednictvím můžeme vzhledem k velkému objemu i významu vyčlenit jako samostatnou skupinu, například брокер,

бутик,

дистрибьютор,

клиринг,

лизинг,

маркетинг,

менеджер,

мерчандайзинг, ноу-хау, овербот, стейкхолдер, стрэдл, сток-брокер, спред, трейдофф; факторинг, форвард, холдинг. „Заимствование иноязычных терминов – это один из самых продуктивных способов появления терминологических наименований, а заимствования из американского варианта английского языка многие считают самой яркой чертой нашего сегодняшнего языкового развития, сравнивая их поток с французским наводнением, пережитым в XVIII веке.“ (Костомаров, 1999: 110)

23

2.2.1. Příčiny a podmínky přejímání slov E. F. Volodarskaja lexikální přejímání definuje jako: „(…) языковое явление, заключающееся в акцепции одним языком лингвистического материала из другого языка вследствие экстралингвистических контактов между ними, различающихся по уровню и формам.“ (Володарская 2002: 96) Nazývá jej univerzálním jazykovým jevem, u kterého konkretizuje šest základních funkcí (Володарская, 2001: 22): 1. обогащение

словарного

запаса

путем

номинации

иностранных

предметов, явлений, идей; 2. заполнение лексического пространства, не заполненного коренным словом реципиента вследствие неудачной номинации; 3. обогащение

словаря

синонимов

вследствие

более

точной

семантической дифференциации, коррекция полисемии; 4. расширение грамматических, стилистических возможностей языкареципиента; 5. создание нового и обогащение существующего терминологического корпуса лексикона; 6. источник вариативности. Příčiny přejímání lze spatřovat v několika oblastech, které se během historického vývoje mění; některé v daném období převažují, vliv jiných naopak slábne. M. I. Fominová rozděluje příčiny lexikálního přejímání na dvě základní skupiny, a to na příčiny jazykové a mimojazykové (Фомина, 1978: 150). L. P. Krysin jako hlavní podmínku označuje jazykový kontakt: „Традиционно главным условием заимствования иноязычных слов считается наличие контакта языка-реципиента с языком-источником и, как следствие этого, двуязычие говорящих.“ (Крысин, 1996: 143) Uvedená dvojjazyčnost není způsobena jen kontakty mezi dvěma sousedícími národy nebo národy, které sdílejí stejný životní prostor. V současné době díky globalizačním procesům musíme tyto kontakty chápat mnohem volněji: „(…) чтение, перевод и комментирование иностранной прессы, научной и публицистической литературы, участие в интернациональных совещаниях, симпозиумах, конгрессах, общение в процессе разработки совместных, межнациональных технических и научных проектов и т.п.“ (Крысин, 2000b: 143)

24

Každé období lidské existence je spojeno s různými sociálními, politickými a ekonomickými podmínkami, jež ovlivňují způsob, jakým se přejímání realizuje. Na začátku procesu pronikání cizojazyčného elementu jsou vždy skupiny nositelů jazyka (ať již jde o jeho psanou formu nebo přímé kontakty s jeho mluvčími). Kromě toho tyto osoby musí mít na společnost dostatečný vliv, protože jinak by použití cizích slov v jejich řeči bylo chápáno jako projev nedostatečné znalosti jazyka. V minulosti tuto roli hráli politikové, diplomaté, vědci, obchodníci. Na přelomu osmnáctého a devatenáctého století začal narůstat vliv spisovatelů a novinářů, jejichž texty sloužily jako prostor pro šíření přejímek (Крысин, 1993: 142). Od dvacátého století tuto roli hrají, kromě obchodu a politiky, především hromadné sdělovací prostředky. Vnější, extralingvistické (mimojazykové) příčiny souvisí s existencí těsných politických, ekonomických a kulturních styků mezi dvěma národy, s kulturními vazbami, se snahou o zjednodušení vědeckých a profesních kontaktů v mezinárodním měřítku, a také s jazykovou politikou státu, včetně míry podpory jazykové diverzity a podpory jazykového vzdělávání. V neposlední řadě sem řadíme i psychologické působení rysu novosti (эффект новизны) či módní trendy. Vnitřní,

lingvistické

příčiny

zahrnují

především

potřebu

lexikálního

pojmenování pro (nové) předměty nebo jevy. Jsou bezpochyby nejdůležitějším důvodem pro přejímání z cizích jazyků. Sporným zůstává hodnocení přejímání slov, která své odpovídající ekvivalenty v ruštině mají, i když většinou u takových dubletních forem lze vysledovat jak stylistické rozdíly, tak i třeba jen nepatrné odstíny v jejich významech. L. Fermová poukazuje i na existenci dubletních slov, jejichž odlišnost od ruských slov, ať už stylistická, či významová, jasná není (брутальный – жестокий, креативнй – творческий, резистанс – сопротивление) (Ферм, 1994: 145). Obecně jsou tyto případy často motivovány nutností specializace či konkretizace, tj. sémantického vymezení dvou odlišných pojmů, a především snahou o omezení víceslovných pojmenování předmětů a jevů. Tato jazyková ekonomie je patrná zejména v oblasti terminologie. агенда
agenda: jako jednoslovný ekvivalent pro program jednání: перечень вопросов, подлежащих обсуждению на совещании, деловой встрече. андеррайтер / андерайтер
underwriter: místo dosud neexistujícího ekvivalentního termínu pro označení reálie, jehož význam by bylo jinak třeba opsat: 1. поручитель – гарант, страхователь, страховщик, лицо, уполномоченное страховой компанией принимать на страхование

25

(перестрахование) риски и ответственность за формирование страхового портфеля; 2. гарант размещения ценных бумаг; 3. инвестиционный банкир; 4. поручитель, член консорциума – гаранта по операциям по эмиссии займа дериватив
derivative: místo víceslovného производная ценная бумага nebo производный финансовый инструмент маркетинг микс
marketing mix: víceslovný termín, který však v ruštině nemá ekvivalent a bylo nutné jej nahrazovat opisným výkladem: комплекс

средств,

с помощью

которых

субъект

рынка

(промышленное или торговое предприятие) воздействует на тот или иной целевой рынок. 4 составляющие маркетинга: цена, товар, реклама и размещение. Snahy o zavedení ruského termínu nebyly úspěšné a uvedená přejímka nahradila varianty маркетинговый комплекс, комплекс маркетинга, маркетинговый набор, маркетинговая смесь. ройялти / роялти / ройялити
royalty: nahrazuje víceslovné авторский гонорар (компенсация за использование патентов, авторских прав, природных ресурсов и других видов собственности, выплачиваемая в виде определенного процента от стоимости проданных товаров и услуг, при производстве которых использовались эти патенты, авторские права и др.) nebo авторское вознаграждение (гонорар, обыкновенно, в виде процента от стоимости каждого проданного экземпляра книги, компактного диска и т.п.) сэмплинг
sampling: místo víceslovného распространение образцов Další skupinu představuje užití cizojazyčných elementů, které slouží řečové expresivitě, nebo jsou uplatňovány v souvislosti se sociologicko-psychologickými příčinami, jako jsou módní trendy, prestiž apod. Přejatá slovní zásoba, a konkrétně anglojazyčná, proniká do ruské terminologie na základě všech výše popsaných lingvistických i extralingvistických důvodů. Kromě toho je uvedený jev spojen s mezinárodním charakterem současné ekonomiky: „(…) чем больше вовлечена та или иная сфера деятельности в международное сотрудничество, в более или менее длительные международные связи, тем более открыта лексика и терминология этой сферы иноязычным инновациям.“ (Крысин, 1996: 144)

26

Anglický jazyk je hlavním zdrojem obohacování ekonomické terminologie ve většině jazyků. Tento sociolingvistický fakt souvisí s politicko-ekonomickým postavením Spojených států amerických, které napomohlo ve dvacátém století rozmachu angličtiny jako globálního jazyka. Ovlivňování jednoho jazyka druhým, či obou navzájem, je podmíněno kontaktem zástupců těchto jazyků, tedy komunikací osob různých etnických skupin. J. Milroy v této souvislosti zdůrazňuje vliv jednotlivců, kteří dle něj vytvářejí určité sítě, v nichž výraznou roli hraje nejen frekvence kontaktů, ale i charakteristické vazby mezi mluvčími (Milroy, 1992: 84). Tyto kontakty mohou být osobní, obchodní, politické, kulturní, písemné či ústní, přímé nebo nepřímé. Vždy však vypovídají

mnohé

o vzájemných vztazích těchto komunit. Podle množství, typu a funkce přejatých slov můžeme usuzovat na úroveň a hlavní oblasti rozvoje daného společenství či roli, kterou v historii sehrály. L. P. Krysin srovnává stav na přelomu 20. a 21. století s 19. stoletím: „(…) в истории общества бывают времена, когда преобладает более терпимое отношение к внешним влияниям, в частности к заимствованию новых иноязычных слов. Таким временем можно считать то, в котором мы живем, конец ХХ века и рубеж двух столетий, когда в сферах политики, экономики, культуры возникли такие условия, которые определили предрасположенность российского общества к принятию новой и к широкому употреблению ранее существовавшей, но известной главным образом специалистам иноязычной лексики.“ (Крысин, 2001) Do ruského jazyka pronikala nová slova v průběhu mnoha staletí; pouze ta, jejichž asimilace byla skutečně úspěšná a účelná, v ruštině zdomácněla. Odhaduje se, že během vlády Petra Velikého (1682-1725) bylo do ruštiny přejato přes 1500 slov z holandštiny, z nichž v současné ruštině funguje přibližně 250. Dalším příkladem mohou být přejímky z francouzštiny; u 74 procent slov přejatých v devatenáctém a dvacátém století v ruštině došlo oproti francouzskému originálu k zúžení jejich významu, 35 procent získalo význam odlišný od francouzského protějšku. Ruština tak stále prokazuje svou stabilitu tím, že je schopna přejímky absorbovat a přizpůsobovat podle svých vyjadřovacích potřeb. „Язык умеет самоочищаться, избавляться от функционально излишнего, ненужного. Это происходит и с иноязычными словами“ (Крысин, 2000a). Některé výpůjčky postupem času přestávají být aktuálními, jiné módními, a tak se přestávají používat a vytlačují je slova nová. Narozdíl od V. N. Šapošnikova, podle něhož je použití cizích slov v současné ruštině spojeno především se společenským vývojem (Шапошников, 2003), L. P. Krysin vyzdvihuje

27

sociálně-psychologické příčiny spojené s určitou prestiží cizího slova ve srovnání se slovem ruského původu (Крысин, 2000a). „Но все же надо иметь в виду, что для развития почти каждого языка процесс заимствования слов из других языков вполне естествен и обычен, как естествены и обычны контакты между народами – политические, торговые, культурные. (...) Разумеется, неумеренное и неуместное употребление иноязычных слов недопустимо, но неумеренность и неуместность вредны и при использовании любого слова.“ (Крысин, 2000a) Mezijazykové kontakty se v posledních desetiletích staly díky moderním komunikačním prostředkům mnohem intenzivnější. V případě zkoumání

přejímek

starších období (tj. v období sedmnáctého až devatenáctého století) lze konstatovat, že tento proces probíhal plynule a téměř vždy byl spojen s kulturními aspekty nebo přímým či nepřímým vlivem politicky a ekonomicky mocnějších zemí na jiné. Pokud se ale zaměřujeme na proces lexikálního přejímání ve dvacátém a dvacátém prvním století, znamená to, že se ve skutečnosti musíme zabývat situací v mnohem širším kontextu celosvětové interakce, kde jazykový kontakt nabývá naprosto odlišných rozměrů. Nejde o přímý vliv jednotlivců uvnitř „sítí“ (Milroy, 1992) nebo důsledek emigrace či politických či vojenských ataků apod. Jazykový kontakt je založen na vlivu globálního jazyka prostřednictvím komunikačních prostředků, kde zcela zásadní roli bezesporu hraje internet. Internet kombinuje psanou i mluvenou a obrazovou formu, což umožňuje vývoj a fixaci určitých jazykových charakteristik. Psaný text má stabilizační efekt, protože uživatel považuje graficky předané tvary za samozřejmou součást slovní zásoby daného jazyka i přesto, že vůbec nemusejí být kodifikovány v tradičních slovnících apod. Internetová komunikace, k níž můžeme řadit e-maily, chaty, diskusní fóra, voice-conferencing apod. zase přináší prostor pro jazykovou kreativitu. David Crystal předpokládá, že nové technologie mají přímý a okamžitý vliv na jazyk a řečové chování a vidí v nich hlavní hybnou sílu jazykového vývoje (Crystal, 2001: 224).

2.2.2. Způsoby adaptace cizojazyčných elementů v cílovém jazyce L. P. Krysin podmiňuje osvojení cizích slov splněním následujících podmínek, bez nichž by přejímky v přejímajícím jazyce nezdomácněly (Крысин, 1968: 111-112): 1. передача

иноязычного

слова

средствами заимствующего языка;

28

фонетическими

и

графическими

2. соотношение слова с грамматическими классами и категориями заимствующего языка; 3. фонетическое освоение иноязычного слова; 4. грамматическое освоение; 5. словообразовательная активность слова; 6. семантическое освоение иноязычного слова: определенность значения, дифференциация значений и их оттенков между существовавшими в языке словами и появившимся иноязычным словом; 7. регулярная употребляемость в речи: для слова неприкрепленного к какой-либо специальной стилистической сфере – в различных жанрах литературной речи; для термина – устойчивое употребление в той терминологической области, которая его заимствовала, наличие определенных

парадигматических

и

«значимостных» отношений

с терминами данного терминологического поля.

Osvojení cizojazyčných lexikálních jednotek představuje tedy mnohostranný proces probíhající souběžně na různých úrovních: ortografické, fonetické, morfologické, sémantické, slovotvorné, a také frazeologické a stylistické. Chceme-li analyzovat osvojení přejímek, musíme obvykle porovnat jednotlivé stupně jejich asimilace v určitém časovému úseku. Asimilace je komplexní proces, jehož etapy se u jednotlivých přejatých slov liší v závislosti na čase i příčinách přejímání. Obecně můžeme vydělit fázi pronikání lexému do přejímajícího jazyka, obvykle prostřednictvím médií, a fázi integrace spojenou se společenským přijetím přejatého slova. Období pronikání cizího slova do přejímajícího jazyka se vyznačuje zvyšující se frekvencí užití, kdy však není zřejmé, zda se jednotka v novém jazykovém systému ustálí. Obvykle jsou v této fázi cizí slova v textu opatřena komentářem či vysvětlivkou, často s uvedením etymologie a definice významu původního výrazu. Případně je cizojazyčný výraz psán v uvozovkách, jako u výrazu гэп níže: Индекс РТС держится на рекордно высоком для российского фондового рынка уже пятый день (1127-1128 пунктов). Бодрый настрой на рынке поддерживается желанием инвесторов уйти на продолжительные новогодние каникулы «в бумагах», поскольку на западных площадках торги начнутся уже 2 января, и не исключено, что котировки российских ADR в первую декаду месяца могут вырасти, а сразу после каникул рынок может открыться с «гэпом» вверх, считают аналитики Банка «Зенит». (Личные Деньги, 28.12.2005)

29

Často uváděným příkladem je například slovo рейв. V době, kdy začalo pronikat do ruského jazyka, text obsahoval i překlad: “Упрощенно говоря, рейв (от англ. rave – бредить) – это техномузыка, возводимая в идеологию тусовщиками по всей Европе… Рейв зародился пять лет назад в лондонских дешевых дискотеках.” (Сегодня, 14.4.1995) Později, v integrační etapě, se přejatá slova mnohem častěji používají ve sdělovacích prostředcích, a jsou základem pro tvoření dalších významů – ať již odvozených nebo přenesených, které nemusí ve zdrojovém jazyce existovat. V této etapě dochází k morfologické

asimilaci,

např.

zařazení

jednotky

do

deklinačního

systému

přejímajícího jazyka, ke slovotvorným procesům (sufixace, prefixace) či tvoření slovních spojení, a k jejich širokému rozšíření, kdy většina mluvčích významu přejímky rozumí bez nutnosti vysvětlování. Uvedený příklad – рейв – byl tímto způsobem použit v roce 2003, a sice nikoliv pro označení hudebního stylu, ale hudební akce, zde již bez dalšího vysvětlení. To znamená, že slovo je již natolik zdomácnělé, že není zapotřebí dalších komentářů: “В городе снова “запахло” рейвом”, хором заявили промоутеры и, видимо, не ошиблись. Танцевальная революция 90-х не умерла, просто организация массовых танцев нуждалась в более грамотном подходе.“ (MK, 24.9.2003) Proces adaptace (jinými slovy asimilace či osvojení) je vhodné zkoumat současně ze synchronního i diachronního hlediska, jelikož během existence přejímky v přejímajícím jazyce mnohdy dochází ke vzniku různých grafických podob jednoho a téhož výrazu, které se postupem času vzájemně nahrazují, často však po určitou dobu fungují vedle sebe (аккаунт / эккаунт; андеррайтер / андерайтер; аффидевит / афидавит; бай-бек / бай-бэк; банкнота / банкнот; бербоут-чартер / бэрбоутчартер;

билл-брокер / билль-брокер; бренд / брэнд; брокераж / брокеридж;

бэкуордейшн / бэквардэйшн / бэквордэйшн; гэп / гап; дистрибутор / дистрибьютор / дистрибьютер; клайм / клейм / клэйм; клиранс / клиренс; ковернот / ковернота; кэш флоу / кэшфлоу / кашфлоу; мергер / мэрджер; мерчандайзер / мерчендайзер; прайм-рейт / прайм-райт / прайм рэйт; промоушн / промоушен; профит-тайкинг / профит-тейкинг; риэлтор / риэлтер; ройялти / роялти / ройялити; свап / своп; селенг / селинг; супервайзер / супервизор; трэдинг / трейдинг; фидбэк / феедбэк;

френчайзинг / франчайзинг; фрилансер /

фриленсер; эккаунтинг / эккаутинг; эскроу / экскроу).

30

Dále dochází k různým sémantickým posunům: аутфитер
outfitter: profesionální organizátor lovu, v angličtině však dodavatel výzbroje nebo obchodník s konfekcí диспашер
dispatcher: pojišťovací agent, osoba, jejíž úkolem je posoudit škodu obvykle při škodě vzniklé na lodi, v angličtině však jako dispečer, odesílatel, ruský význam odvozen pravděpodobně od substantiva dispatch: odbavení, expedice nebo slovního spojení dispatcher contract: smlouva mezi odesílatelem a dopravcem риск-тейкер
risk taker: podnikatel, který se nebojí riskovat, v angličtině však spíše jako hazardní hráč, gambler Poměrně často se význam v cílovém jazyce značně zužuje či omezuje pouze na vybraný kontext: энтри
entry: novinka na trhu, v angličtině však uváděno mnohem více významů: 1. přístup, vstup kam; 2. příchod, příjezd, např. triumfální; 3. vstup, přijetí např. do nějaké skupiny; 4. záznam, zápis, položka, údaj; 5. slovníkové heslo; 6. příspěvek, např. do soutěže; 7. seznam účastníků, celkový počet přihlášených, např. do soutěže; 8. účast, např. V soutěži; 9. brána, dveře, vrata; 10. vstupní hala, vestibul; 11. nástup, například nástroje nebo hlasu ve skladbě; 12. ujmutí se držby; 13. neoprávněné vniknutí, např. do domu; 14. ústí řeky; 15. celní deklarace, celní odbavení apod. L. P. Krysin je v popisu procesu asimilace konkrétnější a vymezuje pět fází adaptace přejímky: 1. první fáze, kdy se cizí slovo vyskytuje v textu v původní ortografické (a v ústním projevu fonetické) a gramatické podobě; 2. druhá fáze, kdy dochází k přizpůsobení slova systému jazyka příjemce; 3. třetí fáze, ve které se upouští od vysvětlivek cizího slova, jež často doprovází nový výraz v prvních fázích adaptace. Uživatelé jazyka si začínají na nové slovo zvykat a přestávají jej chápat jako cizí; 4. čtvrtá fáze, v níž slovo ztrácí stylistické a sociální zvláštnosti; 5. konečná fáze, kdy je cizí slovo fixováno ve slovnících (Крысин, 1991: 74-75)

31

3.

GLOBÁLNÍ ASPEKT V INTERNACIONALIZACI TERMINOLOGIE

3.1. Globalizační procesy ve společnosti a v jazyce Pojem globalizace vznikl v 60. letech 20. století. V dnešním pojetí se začal užívat až v osmdesátých a především v devadesátých letech 20. století (Robertson, 1992; Waters, 2001). Prvopočátky tohoto procesu by však bylo možné spatřovat už v prvních cestách Evropanů do Asie v období starověku, v šíření křesťanství, ale i koření nebo nemocí. Mnohem pozdější vynálezy v oblasti dopravy (železnice, lodní kanály apod.) a komunikační prostředky (telegraf 1835, telefon 1877, rádio 1896) spojily lidstvo na dlouhé vzdálenosti. Díky rozmachu technologií, a především internetu, se společnost od konce 20. století stala mnohem propojenější. Přesný význam pojmu globalizace není jednoduché vymezit. Poměrně neustálená je i terminologie spojená s popisem globalizačních procesů, protože někdy je slovo globální používáno jako synonymum pro zaužívané výrazy internacionální, mezinárodní, nadnárodní či světový, jindy jsou tyto pojmy chápany odlišně v závislosti na různých kulturních, politických či ideologických aspektech (Holton, 1998). Tato odlišná pojetí se rovněž promítají v tom, jakým způsobem je vysvětlován vznik globalizace ve společnosti. Podle J. N. Ustjugové v takových definicích obvykle převažují ekonomické, politické, sociologické nebo ekologické faktory (Устюгова, 2003: 26). Jednotným znakem globalizačních procesů však vždy zůstává idea spojení a vzájemných vztahů, které přesahují lokální prostředí. V ruštině se výraz глобальный používá ve dvou významech, které Толковый словарь Ожегова vymezuje jako 1. охватывающий весь земной шар a 2. полный, всеобъемлющий (Ожегов, Шведова, 1999). Další odvozené výrazy, např. глобальный, глобализм, глобализация, глобалист, антиглобалист, v citovaném zdroji uvedeny nejsou. V ruském národním korpusu (http://ruscorpora.ru/) je lexém глобализация zaznamenán nejdříve ve zdroji z roku 1999, глобализм či глобалист v roce 2001, антиглобалист v roce 2002, přičemž mezi prameny těchto příkladů převažují publicistické texty. Ve slovnících jsou uvedené výrazy podle V. S. Jelistratova zafixovány až v posledním desetiletí: „В Толковом словаре русского языка конца ХХ века (СПб., 1998), призванного зафиксировать все языковые изменения последних десяти лет XX в., встречается только слово “глобальный”. Его производные отсутствуют.“ (Елистратов, 2006)

32

U většiny ruských autorů je ve zkoumání globalizačních vlivů patrné zejména ekonomické hledisko globalizace (Гапоненко, 2005; Иноземцев, 2004; Миронов, 2001). S ním je často spojován vznik všech dalších sjednocujících tendencí, z nichž J. A. Voroncová vyzdvihuje dva základní aspekty – homogenizaci a integraci: „(…) с одной стороны – это гомогенизация жизненного мира, приверженность общим культурным ценностям, стремление все универсализировать, с другой – естественно, растущая взаимозависимость, интеграция отдельных форм общественного сознания, когда под воздействием процессов глобализации формируется единый, целостный универсальный социум.“ (Воронцова, 2007) Globalizace je historickým procesem, který odráží přirozenou potřebu rozvoje. Je spojena také s nárůstem sociálních vazeb, které napomáhají nadnárodní integraci v oblasti ekonomiky, politiky, vědy a techniky. Tyto vazby formují vzájemně provázanou společnost, kterou N. V. Tišuninová nazývá světem bez hranic či virtuálním světem (мир без границ, виртуальный универсум) (Тишунина, 2003: 6). V. L. Inozemcev v podmínkách globalizace zdůrazňuje oboustrannost těchto společenských vazeb (сетевое общество), čímž odlišuje globalizaci od westernizace, pro níž je charakteristický jednostranný vliv plynoucí z konkrétního geografického centra (Иноземцев, 2004: 59).

3.1.1. Koncept globálního jazyka O globálním jazyce hovoříme tehdy, pokud určitý jazyk dosáhne takového statusu, kdy je jeho zvláštní role více či méně uznávána ve více (resp. většině) zemích. Tuto roli hraje v některých zemích mateřský nebo úřední jazyk, jinde jde o jazyk, jehož výuka převažuje na školách. V historii se můžeme setkat s mnoha pokusy o zavedení nějakého společného dorozumívacího jazyka, který by fungoval jako lingua franca. To, který jazyk je pro tyto účely zvolen, ovlivňují historické tradice, politické zájmy, či snaha zajistit obchodní, kulturní a technologickou otevřenost země. V současných politickoekonomických, kulturních a komunikačních podmínkách je tímto jazykem angličtina, jejíž gramatická struktura se obecně považuje za relativně jednoduchou; neexistují v ní flexe či tvary pro jednotlivé rody podstatných jmen. Tuto charakteristiku však není možné považovat za jediný či hlavní důvod, proč angličtina zaujala pozici mezinárodního jazyka. Jako takovýto komunikační nástroj fungovala v různých dobách a areálech například hebrejština, řečtina, arabština, francouzština nebo latina, tedy

33

jazyky, které patří z tohoto hlediska k nejsložitějším. Z uvedeného vyplývá, že to, proč je nějaký jazyk v určité době považován za globální, je spojené spíše s politickými, geografickými a sociálně-kulturními faktory než s jeho vnitřní strukturou. Vznik globálního jazyka souvisí především s mimojazykovými příčinami jako je rozšíření mezinárodních kontaktů, prudký vývoj technologií, jeho mezinárodní využití ve vědě apod. Pojem globální jazyk patrně nejlépe formuloval David Crystal (1997). Přiznání statusu globálního jazyka některému z existujících národních jazyků podmínil splněním tří základních podmínek či funkcí jazyka. Globální jazyk musí být používán jako hlavní úřední jazyk ve více zemích, dále musí být v dalších zemích druhým úředním jazykem, který je aktivně používán v úředním styku, sdělovacích prostředcích, reklamě a ve školství. V tomto případě však může existovat vedle hlavního úředního jazyka, může mít status polooficiálního jazyka, jenž je vymezen pouze pro vybrané oblasti komunikace, případně se může rovněž prosazovat vedle jiných jazyků apod. Tomuto jazyku je v takových zemích zpravidla věnována značná pozornost ve školském systému a jeho výuka začíná již na nejnižších stupních. Třetím předpokladem přiznání globálního charakteru jazyka je jeho role v jazykové politice země, která na jeho výuku klade z různých důvodů velký důraz (Crystal, 2003: 5). Status globálního jazyka ovlivňuje také sociálně-politické prostředí země a frekvence jeho užívání v různých typech komunikace na mezinárodní úrovni (obchodní kontakty apod.). A. V. Podstrachová místo označení globální angličtina volí pojem международный

английский

глобального

общения

(Подстрахова,

2004).

Zdůrazňuje, že jde o společný dorozumívací prostředek, který nediskriminuje mluvčí z politických, sociálních, věkových, náboženských či kulturních důvodů, protože jako univerzální

prostředek

mezinárodní

komunikace

(nazývá

jej

také

jako

наднациональный вариант) je zbaven specifických kulturních charakteristik. Z tohoto důvodu je jazyk, který je součástí dané kultury, nutné odlišit od jazyka v roli lingua franca: „В первом качестве каждый существующий язык представляет собой абсолютную ценность и должен сохраняться и развиваться как часть культурного разнообразия мира. Во втором случае, как и в экономике, чем меньше посредников, тем лучше, эффективнее идет процесс взаимодействия.“ (Гребнев, 2004) Jasným důkazem internacionálního charakteru angličtiny je, že se stala jazykem vědy a výzkumu. Nárůst anglicky psaných publikací ruských autorů je spojován s nutností

34

integrace do mezinárodního odborného společenství. J. G. Anatoljevna (2009) uvádí, že v letech

1996–2007

ruští

autoři

anglicky

publikovali

367560

dokumentů

v recenzovaných odborných časopisech, a citační index dosáhl 206 (srov. Itálie: 532598 – 374, Kanada: 548280 – 416). Přestože tato skutečnost nabývá na významu zejména v posledních desetiletích, trend směřující k používání angličtiny namísto mateřského jazyka v oblasti vědy a výzkumu má dlouhodobější historii. The Encyclopedia of Language and Linguistics to demonstruje na procentu anglicky psaných odborných a vědeckých publikací za léta 1880-1980. V diagramu je patrný pozvolný nárůst podílu angličtiny a současně pokles používání jiných jazyků. 70 60 50

angličtina francouzština

40

němčina 30

ruština japonština

20 10 0 1880-1890 1890-1910 1910-1920 1920-1930 1930-1940 1940-1950 1950-1960 1960-1970 1970-1980

3.1.1.1. Soustředné kruhy Braje B. Kachru (1985, 1992) Americký lingvista indického původu Braj B. Kachru vypracoval model tří soustředných kruhů, které reprezentují rozšíření angličtiny v různých kulturních kontextech s přihlédnutím ke způsobu osvojení jazyka a jeho funkce (1992: 356). Ve středu tohoto modelu je takzvaný „vnitřní kruh“ („Inner Circle“), tj. USA, Británie, Irsko, Kanada, Austrálie a Nový Zéland, představující tradiční kulturní a jazyková centra angličtiny. „Vnější kruh“ („Outer Circle“) je druhým největším a zahrnuje země, ve kterých je angličtina ve svých varietách úředním jazykem (např. Bangladéš, Ghana, Indie, Keňa, Malajsie, Nigérie, Pákistán, Filipíny, Singapur, Srí Lanka, Tanzanie a Zambie). V mnoha případech jde o bývalé kolonie zemí z vnitřního kruhu. Do tzv. „rozšířeného kruhu“ („Expanding Circle“), patří např. Čína, Egypt, Indonésie, Izrael, Japonsko, Korea, Nepál, Saudská Arábie, Tchaj-wan, Zimbabwe, ale i země bývalého Sovětského svazu. Řadí se sem oblasti, které nikdy nebyly koloniemi zemí z vnitřního kruhu, a anglický jazyk zde nemá úřední status. Přesto je zde silně rozšířen jako cizí 35

jazyk. D. Crystal (1997) předpokládá, že vnitřní a vnější kruh postihují přibližně 570 milionů uživatelů, v rozšířeném kruhu je to již 100 milionů až jeden bilión. Podle Crystala je u třetí skupiny obtížné vymezit uživatele přesněji, jelikož sem spadají různé formy jazykové kompetence a užití jazyka. Vzhledem k současnému trendu, kdy se angličtina dostává na první místo v žebříčku vyučovaných cizích jazyků ve stále větším počtu zemí, je možné konstatovat, že tento rozšířený kruh pokrývá naprostou většinu ostatních zemí a de facto splývá s pojetím globální angličtiny (Crystal, 1997 – viz dále). Model Braje Kachru (1985, 1992) představuje pronikání angličtiny od centra soustředných kruhů, tedy od angličtiny v roli mateřského jazyka, směrem k jejímu mezinárodnímu použití a bere v potaz změny, jež během svého šíření v anglickém jazyce samotném probíhají. Rozšířený kruh zahrnuje takové variety funkčního užívání angličtiny jako jazyk mezinárodní komunikace, ekonomiky, obchodu apod.

3.1.1.2. Model Davida Crystala (1997) Podle Davida Crystala (1995) model Braje Kachru (1992) neodráží dostatečně realitu rozšíření angličtiny jako mezinárodního jazyka. Crystal tvrdí, že model soustředných kruhů může být interpretován i tak, že vnitřní kruh vytváří normy, vnější kruh tyto normy dále rozvíjí a rozšiřující kruh je na těchto normách závislý. To je ovšem poměrně zjednodušené pojetí, protože skutečnost je mnohem vrstevnatější. Crystal polemizuje s myšlenkou, zda vnější kruh přebírá normy vnitřního kruhu, a zamýšlí se nad tím, zda si nevytváří své vlastní standardy. Domnívá se rovněž, že normy mohou rozvíjet i členové rozšiřujícího kruhu. Kromě toho poukazuje na problém odlišení mateřského jazyka a cizího jazyka (Crystal, 1995: 363) Crystal souhlasí s Kachru (1992) v tom, že neexistuje jednotná standardní podoba angličtiny, ale předkládá mnohem ucelenější pohled na angličtinu jako jazyk mezinárodní komunikace, kde její variety nejsou vymezeny v žádných soustředných kruzích. Crystal rovněž používá pro označení souhrnu areálových variet anglického jazyka nestandardní formy plurálu – „angličtiny“ (Englishes) – a tyto nové formy definuje jako mezinárodní dialekty zahrnující celé země a regiony. Podstatou jejich vzniku je vyjádření národní identity, ale zároveň omezení vzájemné srozumitelnosti (Crystal, 1997: 134). Podle Crystala společnost dospěla do multidialektního stádia, které vyžaduje nějakou standardizovanou formu a tu, kterou nazývá mezinárodní angličtinou, shledává nevyhnutelnou jako doplnění existujících dialektů či regionálních variet, ať

36

jde o hovorový jazyk, formální mezinárodní komunikační nástroj, nebo odborný psaný diskurz. Vzhledem k širokému rozšíření angličtiny bude tento globální jazyk pak zcela přirozeně zpětně ovlivňovat standard. Jako příklady takových následků Crystal uvádí změny přízvuku a rytmu, u nichž předpokládá vliv dalších jazyků (Crystal, 2003: 182).

3.1.2. Koncept jazykového imperialismu V souvislosti s šířením globálního jazyka se v devadesátých letech dvacátého století rozvinula teorie tzv. jazykového imperialismu, jehož představitelem je například Robert Philipson (1992). Phillipson kritizuje nerovné postavení jazyků (inequality) a popisuje šíření angličtiny jako jednoho jazyka v historických souvislostech počínaje anglosaskou koloniální politikou. Postkoloniální situace v zemích jako Indie, Uganda, Zimbabwe ukazuje, že anglický jazyk zde stále více dominuje v ekonomicko-politické i vzdělávací oblasti. Zastánci šíření angličtiny jako globálního jazyka, mezi něž lze řadit organizace jako je Světová banka, Britská rada, dále vzdělávací instituce, provozovatele jazykových škol i jednotlivce, vidí v angličtině v tomto pojetí především funkční aspekty. Ty zahrnují komunikaci v mezinárodním kontextu (tj. ekonomicko-politické vztahy, věda a výzkum), používání informačních technologií i dostupnost výukových materiálů. Jazykový imperialismus nelze spojovat pouze s angličtinou. Hovoříme o něm všude tam, kde byly regionální jazyky vytlačeny nebo omezeny jinou dominantní kulturou (např. tibetština nahrazená mandarínskou čínštinou apod.). V historii měla obdobný status již zmiňovaná latina nebo francouzština. Stovky let po Normanském záboru (Norman Conquest), v roce 1066, byla francouzština úředním jazykem, stejně jako byla latina jazykem církve. Obdobně můžeme o jazykovém imperialismu hovořit v případě němčiny před druhou světovou válkou nebo ruštiny v zemích bývalého „východního bloku“ do konce osmdesátých let dvacátého století. Robert Phillipson ve své knize English-Only Europe? Challenging Language Policy v souvislosti se šířením globálního jazyka, resp. globální angličtiny, varuje před útlakem, ztrátou identity a kulturní vitality (Phillipson, 2003: 176). Phillipsonovy obavy z „nadvlády“ angličtiny do určité míry podporují Alastair Pennycook (1998, 2001, 2004), Suresh Canagarajah (1999, 2004), Michael Alexander Kirkwood Holliday (2004). K projevům takového dominantního postavení uvedení autoři řadí i přílišné lexikální přejímání z angličtiny. To dle jejich názoru může vést k tomu, že přejímající

37

jazyk (ať se v něm tyto lexémy adaptují či nikoliv) může ztratit schopnost vytvářet nová slova a výrazy. Stávající jednotky mohou být úplně vytlačeny a nové nepřejaté jednotky se mohou mnohem obtížněji upevňovat (McArthur, 2002: 416, 125). Jiní zastánci jazykového imperialismu, jako Alan Davies či Henry Widdowson, již tolik kritičtí nejsou. Druhý jmenovaný navíc „nadvládu“ nepřisuzuje jazyku samotnému, ale společenství, které daný jazyk využívá jako „nástroj své moci“ (Widdowson, 1998a: 398). Mezi ruskými autory není koncept jazykového imperialismu příliš rozšířený. Domníváme se, že globální jazyk je v ruském prostředí ze sociologických důvodů nahlížen spíše z pohledu ruštiny jako jazyka vlastního, a proto se zde více setkáváme s puristickými názory či konceptem jazykové ekologie.

3.1.3. Jazyková ekologie Ekologický přístup ve zkoumání jazyka vychází z práce norského lingvisty E. I. Haugena The Ecology of Language (Haugen, 1972), který vysvětluje principy vlivu okolního prostředí (tedy společnosti) na jazyk. Podle Haugena si jazyky, podobně jako různé živočišné a rostlinné druhy, vzájemně konkurují a jejich existence zároveň závisí jeden na druhém. Jeden druhého navzájem ovlivňují v jednom geopolitickém prostoru nebo sociální skupině, v nichž se projevují různá psychologická a sociologická hlediska. Tyto vlivy shrnuje definice N. N. Kislicynové: „(…) эколингвистика – раздел языкознания, сформировавшийся на стыке социального (соотношение социальных и языковых структур в процессе развития мышления на разных ступенях этногенеза), психологического (проблемы речевого воздействия) и философского (проявление в языке предельно общих свойств и закономерностей развития общества и познания) направлений в лингвистике.“ (Кислицына, 2004: 43) Ekologické hledisko můžeme spojovat s působením sociologických faktorů, které výzarně ovlivňují i aktualizaci slovní zásoby. Přejímání cizojazyčných elementů tedy můžeme zčásti vysvětlovat i z pohledu ekolingvistiky (Молодкин, Максимова, 2003: 24). V souvislosti s významným rozvojem slovní zásoby na přelomu dvacátého a dvacátého prvního století se proto od začátku 90. let dvacátého století setkáváme s rozvojem jazykové ekologie. Její metodologie a terminologie hojně čerpá z biologie, což je zřetelné ze základních pojmů:

38

•

языковая среда – jazykové prostředí

•

загрязнение речевой среды – znečištění prostředí řeči

•

болезнь языка – nemoc jazyka

•

оздоровление языка – očista jazyka

•

лингвоцид – „lingvocida“ (odvozeno od slova ekocida
genocida)

•

лексическая эрозия – lexikální eroze (odvozeno od eroze půdy)

•

языковое насилие – násilí na jazyce

Významným

představitelem

ekolingvistiky

je

A.

P.

Skovorodnikov

(Сковородников 1996, 2000), avšak ekolingvistický aspekt můžeme vysledovat i v pracích mnoha dalších současných rusistů, např. V. G. Kostomarova či V. V. Kolesova. A. P. Skovorodnikov sem řadí všechny autory, kteří se zabývají současným stavem kultury jazyka a řeči, především v hromadných sdělovacích prostředcích. Zaměřují se například na pronikání struktur jednacího jazyka do běžné mluvy, užívání přejímek, šíření slangových výrazů apod.: „(…) бюрократизация языка и речи (экспансия канцелярского стиля), наплыв заимствований (преимущественно англицизмов), жаргонизация и вульгаризация речевого общения, легализация сквернословия.“ (Сковородников 1996: 5) Podle Skovorodnikova lingvoekologie sjednocuje poznatky sociolingvistiky, etnolingvistiky a řečové kultury. Autor zdůrazňuje rovněž její souvislost s dalšími humanitními disciplínami, jako je sociologie, psychologie, historie, kultura. Jde o obor, který zkoumá vztah jazykového prostředí z pohledu jeho dynamiky, a zabývá se zejména problematikou jazykové a řečové degradace (Сковородников, 1996: 7). Dalším významným představitelem lingvoekologie je L. I. Skvorcov, který klade hlavní důraz na předpoklady zachování jazykové kultury na úrovni rozšiřování a používání slovní zásoby. Ta, v souvislosti s ekolingvistickým pojetím, nemůže být omezena pouze na lexikálně-gramatickou správnost, ale i na lexikální a stylistickou „čistotu řeči“. Kromě absence dialektismů a vulgarismů, se L. I. Skvorcov zabývá především nadužíváním přejatých slov a profesionalismů (Скворцов, 2006: 12). V anglosaské jazykovědě k tomuto konceptu řadíme především práce Alstaira Pennycooka (2004), Jamese Crawforda (1998) či Petera Mühlhäuslera (1996, 2001) kteří přirovnání k ekologii používají zejména v souvislosti s ohroženými jazyky menších etnických skupin, např. původních obyvatel Ameriky. Ekologickou

39

terminologii využívá pro popis vývoje jazyka i Salikoko Mufwene (2001), který zároveň zaznamenává zvýšenou dynamiku „lokální ekologie jazyka“ v podmínkách globalizace, v níž na jazykovou normu zpětně působí původně vytlačovaný místní jazyk. Daniel Nettle a Suzanne Romaine (2000) ekologii používají jako metaforu vyjadřující vztah mezi jazykem a sociálním a fyzickým prostředím. Hlavní teze této teorie naznačuje, že jazyk je součástí většího systému, resp. ekosystému. Vysoká

míra

přejímání

anglicismů

a

amerikanizmů

je

v souvislosti

s lingvoekologií často považována za degradaci jazyka. Proto se objevují nejrůznější snahy zabránit pronikání anglicismů do jiných jazyků pomocí administrativních či legislativních opatření. V roce 1995 byl ve Francii přijat zákon La loi Toubon omezující nadměrné pronikání anglicismů do francouzštiny: „(…) veškeré celoanglické inzeráty a reklamy nesmí být publikovány a vysílány ve francouzských kinech; celoanglická inzerce nesmí být publikována ve francouzském tisku; ve dvojjazyčné reklamě či nápisech nesmí být francouzský text menšími písmeny než anglický.“ (Lamy, 1996 ‘Franglais’ cit In: Graddol, Leith and Swann, 1996: 32–36) V oficiálních dokumentech je zakázáno používat anglické výrazy tam, kde existuje francouzský ekvivalent, a to i v případě obecně rozšířených pojmů (např. computer pro ordinateur). Francouzským zákonem se inspiroval i německý politik Eckart Werthebach, který ve snaze bránit němčinu před přílišným vlivem angličtiny v roce 2001 navrhl „zákon na očistu jazyka”, který by stanovil pokuty za používání tzv. Denglish (Deutsch-English) (McCrum, 2001: 1). Uvedená „neopuristická“ opatření často nerespektují fakt, že angličtina sama během staletí přejala tisíce slov z jiných jazyků (včetně výše uvedeného lexému computer, jenž má své kořeny v latině, z níž francouzština, která se užívání tohoto pojmu jako anglicismu nyní brání, sama vznikla – srov. Crystal, 1997, 2003). V roce 2003 obdobná kritika iniciovala v ruském prostředí přijetí federálního zákona „О русском языке как государственном языке Российской Федерации.“ Tento zákon ukládá ruským úředníkům a zaměstnancům veřejné sféry povinnost mluvit spisovnou ruštinou, přičemž používání „neschváleného lexika“ je dle zákona také sankcionováno. Výjimku tvoří novináři a spisovatelé, kterým je v používání jazykových prostředků ponechána větší volnost. Anna Duszakova (2006) zmiňuje podobné tendence v polštině, která je podle jejího názoru poměrně konzervativní až puristická. Ochrana národního jazyka byla

40

v Polsku dle Duszakové po mnoho let povýšena na „národní úkol”, protože zachování integrity jazykového systému znamenalo zachování „jednoty národa“. Z tohoto důvodu byly jazykové výpůjčky omezeny na nezbytné minimum a upřednostňovala se revitalizace jazyka pomocí vlastních zdrojů (Duszak In: Mar-Molinero, Stevenson, 2006: 96). Obdobná situace nastala i v chorvatském jazyce na začátku devadesátých let dvacátého století, kdy byla nová slova anglického původu spíše nahrazována chorvatskými

neologismy.

Tyto

chorvatské

neologismy

však

v chorvatštině

nezdomácněly, a proto chorvatština od tohoto způsobu aktualizace slovní zásoby postupem času upouští. Čistě chorvatské neologismy proto v současné době představují nejméně početnou skupinu (hardware  sklopovlje, fizičke komponente, dijelovi računala; učitati
download, pržilica
burner).Typickým příkladem jsou termíny z oblasti výpočetní techniky (očvrsje
hardware, znakovnik
code, sklopnjak
chip, ulazište
port). Jak uvádí Ivanka Ferčec (2007: 225), snahy o potlačení vlivu anglicismů lze považovat pouze za dočasný trend uvedeného období; přejímky chorvatština poměrně ochotně přijímá. Používají se zde buď v původní fonologické podobě respektující originální výslovnost (čet
chat) a v procesu integrace procházejí dalšími slovotvornými procesy, které zahrnují tvoření derivátů pomocí typicky chorvatských přípon (verbum četati
to chat, substantivum četanje
chatting), další si zachovávají původní ortografii (hardware), případně se dále adaptují na fonologické úrovni (haker
hacker; skener
scanner; domena
domain).

3.1.4. Globalizace vs. „glokalizace“ Někteří badatelé v globalizaci spatřují hrozbu zániku lokálních a minoritních jazyků (language endangerment) a poukazují na to, že globalizační procesy pozici takových jazyků oslabují. Jsou vytlačovány jinými, silnějšími jazyky a ztrácejí svoji identitu nebo „čistotu“. Angličtina, dominantní lingua franca Evropské unie, je v této souvislosti někdy označována jako „jazyk-zabiják“ (killer language) ohrožující evropské jazyky (Skutnabb-Kangas, 2000; Phillipson, 2003). Na rozdíl od zastánců této myšlenky se však nedomníváme, že by tento vliv sílil natolik, že by současná tendence výrazného přejímání lexika z anglického jazyka, která je zřetelná v mnoha, ne-li ve všech národních jazycích, přerostla do takové míry, že by tyto jazyky zahltila a poté „zahubila“ (Crystal, 2000).

41

Globalizace nicméně není procesem vedoucím pouze k unifikaci či homogenizaci. Jde o jev mnohem dynamičtější a nelze ji oddělit od lokalizace, která představuje určité přizpůsobení místním podmínkám, jejichž vlivem dochází k tzv. „kulturní hybridizaci“ (Tomlinson, 1997). Paradoxně tak může v důsledku hledání autenticity v globalizovaném světě dojít k posilování diverztity. V tomto kontextu se používá koncept glokalizace1 (Robertson, 1992; Согомонов, 2004), který vystihuje dialektickou povahu obou jevů, které nejsou opozity, ale inherentními složkami mnohostranného procesu, jež od sebe nelze oddělit. Termín glokalizace je převzat z japonských marketingových příruček, v nichž je odmítána standardizovaná (globální) forma prodeje. Úspěch a efektivita záleží na přizpůsobení lokálním kontextům a místně specifickým podmínkám, v nichž má primární význam kultura, a rovněž jazyk. Proto je tato strategie nazývána „globální lokalizací“. V ní je zdůrazňována nutnost diverzifikace, fragmentarizace, a pronikání do nových oblastí jako vlastní součást trhu i kultury (Beck, 1997: 86). Nelze tedy mluvit o tzv. „mcdonaldizaci”, kterou Georgie Ritzer (1993) vysvětloval uniformní spojení kultur. Naopak, i menu podávané v restauracích McDonald je vždy alespoň do určité míry modifikováno podle místních stravovacích návyků a lokálně dostupných surovin, nabídka výrobků je psaná místním jazykem atd. Jevy, které jsme si zvykli označovat jako globální, mají v různých částech světa často značně odlišnou podobu. Globalizace se nedotýká obsahu, ale formy, protože tyto posílené rozdíly a místní specifika prezentujeme stále podobnějšími způsoby. „Nový globální kulturní systém vynucuje a posiluje rozdíly, namísto toho, aby je potlačoval, ale právě rozdíly zvláštního ražení. (…) Globální struktury organizují diverzitu a nereprodukují uniformitu. Jinak řečeno: zatímco se rozličné kultury nadále navzájem odlišují, budují přece jen svou rozdílnost jistým velice uniformním způsobem.“ (Beck, 1997: 59) Glokalizace je zřetelná i v oblasti jazyka. Společnost nesměřuje k jedinému univerzálnímu společnému jazyku. I přes masové rozšíření angličtiny a její značný vliv na ostatní živé jazyky, včetně šíření přejímek z angličtiny, se tento vliv v každém národním

jazyce projevuje zcela specificky.

Je podmíněn

jejich

lokálními

charakteristikami, jazykovým systémem, fonetickými zvláštnostmi atd. Nedomníváme 1

Anglický termín glocalization se poprvé objevil ve slovníku nových slov Oxford Dictionary of New Words v roce 1991, který jej definoval následujícím způsobem: “adjektivum glocal obch. slang: globální a lokální zároveň; verbum glocalize podnikat v globálním měřítku s přihlédnutím k místním potřebám a podmínkám; substantivum glocalization marketingová strategie spojující globální a lokální přístup, odvozeno od slovního spojení global localization” (Tulloch, 1991)

42

se ale, že by tato lokalizace vyústila do extrémní regionalizace, kterou jako jednu z hypotéz uvádí V. S. Jelistratov: „(…) глобальная глобализация вызовет глобальную же регионализацию. Все запрутся в своих регионах и с калашниковым в руках будут защищать своего культурно-языкового genius’a loci.“ (Елистратов, 2006: 21) V uvedených trendech je třeba vidět především pragmatická a funkční hlediska využití anglického jazyka, tedy jeho funkci v mezinárodní komunikaci. Stoupenci tohoto pragmatického přístupu používají označení angličtina jako lingua franca (ELF – English as Lingua Franca), která na rozdíl od angličtiny jako cizího jazyka (EFL – English as Foreign Language), klade důraz spíše na základní komunikační dovednosti. Angličtina se stejně jako psaní nebo čtení stává součástí gramotnosti. V podmínkách jazykové globalizace, resp. glokalizace, není nutné dokonalé zvládnutí jazyka po formální stránce. Jsou zde naopak patrná i lokální specifika signalizující národnost mluvčího, včetně zachování vlastního přízvuku (Graddol, 2006: 117).

3.2. Anglicismy jako zdroj internacionalizace současné terminologie Výpůjčky z angličtiny, označované jako anglicismy, tvoří samostatnou vrstvu přejaté slovní zásoby. Termín „anglicismus“ je v odborné literatuře používán ve dvou významech. V užším pojetí označují slova přejatá z britské angličtiny (Большой толковый словарь русского языка, 2003: 39), od kterých se odlišují amerikanismy. Jiné varianty angličtiny (australská, kanadská, jihoafrická atd.) však zohledněny nejsou. Proto takové odlišení není nejpřesnější. Při studiu výpůjček není rovněž většinou možné dohledat „zemi původu“ přejímaného výrazu. Kromě toho, jak již bylo řečeno v kapitole o tzv. globálním jazyce (viz. kap. 3.1.1. Koncept globálního jazyka, s. 33), rozdíly mezi jednotlivými „angličtinami“ (World Englishes) se stále více stírají, a tak je angličtinu stále nutné chápat jako jeden jazyk. Termín anglicismus budeme tedy používat v širokém významu pro označení lexémů přejatých z angličtiny bez přihlédnutí k lokálním variantám: „(…) это понятие лингвистическое, поэтому исходным считается язык, а не национальные, этнические особенности того или иного языкового ареала. На этом основании в группу англицизмов включены слова из американского, австралийского и других вариантов английского языка.“ (Аристова, 1978: 134)

43

V tomto smyslu anglicismy zahrnují slova, jejichž forma a význam se zakládají na anglickém protějšku, a rovněž slova, která do přejímajícího jazyka pronikla prostřednictvím angličtiny z jiných jazyků. Řadíme sem také zkratková slova vzniklá v anglickém jazyce a jako zkratky přecházející do jiného jazyka, ve kterém mohou dále fungovat jako formanty pro další slovotvorné procesy (PR / ПР
PR – public relations  пиарщик). Používání anglicismů a představy spojené s anglo-americkou kulturou odráží určité sociální aspekty, jelikož podle některých uživatelů jazyka mohou textům dodávat určité stylistické zabarvení. Anglojazyčné elementy v tomto pojetí odkazují na západní kulturu a vyspělou ekonomiku. Uvedený trend je zjevný například v reklamě, kdy „použití nových slov cizího původu signalizuje liberální mentalitu a západní vzory“ (Ryazanova-Clarke, 1999: 220) a zvláště slova anglického původu evokují „kouzlo a vzrušení z konzumního života“ (tamtéž: 222). Kostomarov navíc uvádí, že v Rusku, podobně jako v mnoha dalších zemích, jsou Spojené státy americké vnímány jako „symbol úspěchu“, počínaje novými technologiemi, přes ekonomickou prosperitu, až po lepší životní standard (Костомаров, 1999: 110). Přejímání anglických slov do ruštiny může tedy souviset i s určitou prestiží. Negativní dopad užívání anglicismů je spojován s překročením pomyslné hranice tolerance. Pokud přejímky ve sdělení převažují, kultura se může cítit ohrožena a může vidět v ohrožení i svůj jazyk, který je pro ni vždy výrazem národní identity. Členové takových kultur protestují proti dominanci cizích vlivů – „засилья иностранщины“ (Крысин, 2000b: 158)2, což nejen v Rusku vyúsťuje ve snahy regulovat používání slov anglického původu v médiích a ve veřejném životě administrativními kroky či zákonnými nařízeními. V terminologii se setkáváme s přejímkami různého typu. Podle zdroje přejímání se rozlišují slova přejatá z jiných živých národních jazyků a internacionalismy. K internacionalismům patří takové lexémy, které fungují současně ve více jazycích, obvykle více než ve třech nepříbuzných jazycích (ЛЭС, 1990: 197). Právě tato skupina speciálních pojmenování je v oblasti terminologie hojně zastoupená. V souvislosti se šířením globálního jazyka ale tato definice není úplně dostatečná, jelikož angličtina jako globální jazyk je zdrojem anglicismů pro mnohem více jazyků.

2

Krysin poukazuje na to, že s obdobnou reakcí se můžeme setkat v jakémkoliv období v historii, kdy proběhla nějaká významná společensko-politická změna, například reformy Petra Velikého.

44

Pomocí následujících příkladů je možné demonstrovat pronikání anglického výrazu franchising do ekonomické terminologie dalších živých jazyků. V ruštině je tento termín přejímán pro označení nové reálie: Френчайзинг / франчайзинг
franchising: 1. специальная привилегия, предоставляемая правительством частному предприятию, которое уплачивает за использование этой привилегии налог; 2. форма маркетинга, при которой компания предоставляет индивидууму, дочерней или др. компании («младшему партнеру») право (привилегию) совершать сделки в течение определенного времени и в предписанной форме; передача определенной территории в исключительное пользование агента по продаже товаров, производимых этой компанией. Spolu s uvedeným termínem v ruštině začínají fungovat další odvozeniny: франчайзер, франшиза. Příklady existence ekvivalentních termínů a jejich odvozenin zastoupených ve vybraných jazycích dokazují, že uvedený termín má výrazně internacionální charakter: o bulh. франчайзинг, франчайзополучател

франчайзингът,

франчайзодател,

o čes. franchising, frenčízing, frančízing, frančíza, frenčízování, frenčízor, frenčízant o dán. Franchising, franchiseaftale, franchisegiveren, franchisetagere, franchisetager, franchiseaftale o fin. Fransiisi o fr. franchisage, franchisé, franchiseur; franchiser, franchisé o holand. Franchising, franchise, franchisenemer, franchisegever, franchisebedrijf, franchisecontract, franchiseketen, franchiseformule, franchiseland o chorv. franšiza, franšizno o it. franchising, franchise, franshisee, franchisor o maďar. franchise, Franchiseról, Franchisingról, franchise-átadó, franchise-átvevı o něm. Franchising, Franchise, Franchisenehmer, Franchisegebers, Franchisesystem, Franchisemanager, Franchisepartner o nor. franchising, Francoise, franchisegiver, franchisetaker o pol. franchising, franczyza, franczyzodawca, franczyzobiorca

finansowanie,

franczyzowy,

o portug. franchising, franqueador, franqueado, franquia, o rum. franchising, franciză, francizor, francizat, francizorul o řec. franchising, franchise, franchisor, φραντσάιζινγκ = δικαιοχρησία, δικαιοπαροχή

45

o šp. franchising, franquicia, franquiciador, franquiciante, franquiciar, franquiciado o tur. franchise, franchising o ukr. франчайзинг, франчайзер, франчайзингові (Görlach, 2001: 125, http://www.franchise-net.com, www.wikipedia.org) Na základě tohoto a dalších příkladů lze konstatovat, že anglicismy plní v současné době roli internacionalismů, srov.: angličtina

marketing mix

ruština

маркетинг микс

čeština

маркетинговый комплекс, комплекс маркетинга, маркетинговый набор, маркетинговая смесь marketing mix

němčina

Marketing-Mix

francouzština marketing-mix italština

marketing mix

marketing management маркетинг менеджмент

public relations паблик рилейшнз

direct marketing прямой маркетинг

управление маркетингом, маркетинговое управление

связи с общественностью, отношения с общественностью, пиар, PR, ПР

marketing management, marketing menežment MarketingManagement marketing management marketing management

vtahy s veřejností, public relations, PR

direct marketing

Public Relations

Direktmarketing marketing direct direct marketing

relation publique relazioni pubbliche

Termín může být přejat přímo nebo prostřednictvím jiného jazyka. V posledních letech, i díky zmíněné globalizaci, angličtina plní kromě funkce donora nových výrazů rovněž funkci zprostředkujícího jazyka. Do ruštiny, češtiny a dalších jazyků jsou tak přenášena slova, jež mají svůj původ v latině (např. čes. investor; rus. инвестор
lat. investiere), francouzštině (čes. benefit; rus. бенефит
fr. benefice) a jiných jazycích. Způsob, jakým slovní zásoba přechází z jednoho jazyka do druhého, souvisí se schopností přejímajícího jazyka asimilovat nové elementy. Grafické a fonetické osvojení probíhají souběžně a vzájemně se ovlivňují. Prvním krokem formální adaptace je tedy graficko-fonetická adaptace. V dalších fázích se výpůjčka integruje do systému přejímajícího jazyka a dochází k adaptaci gramatické, sémantické a slovotvorné (viz

46

kap. 5. Analýza integrace ekonomických termínů anglického původu do současné ruštiny, s. 61). Nejnižší stupeň adaptace vykazují citátová (cizí) slova, exotismy.

3.3. Další jazykové projevy globalizace Globalizace je proces, který narušuje rozdíly nejen mezi jednotlivými státy a kulturami, ale rovněž mezi jazyky. Vzájemné sociokulturní působení globalizačních procesů ve společnosti se tedy projevuje i kvalitativními změnami v jazykových systémech. Vlivem globalizace dochází nejen k intenzifikaci lexikálního přejímání, ale i k unifikačním tendencím na dalších úrovních jazykového systému, v různých projevech řečového chování, a dokonce v přenášení celých žánrově textových struktur. V jazycích se šíří jednotné grafické symboly nebo piktogramy (např. „smajlíci“), oslabuje se jejich artikulace, unifikují se použitím obdobných struktur (somewhere  где-то) či použitím obdobných parazitních slov (actually  на самом деле, vlastně). V neposlední řadě klesá řečová kultura, která se stává hovorovější, což do určité míry kontrastuje s výraznějším šířením terminologie za hranice oborové komunikace. Jako příklad vlivu globalizace můžeme uvést působení angličtiny jako globálního jazyka v oblasti reklamy, především v oblasti jazykové pragmatiky, konkrétně způsob adresování sdělení jeho příjemcům (tj. divákům nebo čtenářům). Pro druhou osobu je v angličtině v jednotném i množném čísle používána stejná forma: jazyk

formální/ neformální angličtina obojí neformální ruština formální neformální čeština formální španělština neformální formální

singulár

plurál

you ты вы ty vy tú

you вы вы vy vy vosotros (maskulinum) vosotras (femininum) ustedes

usted

Reklama je vždy zaměřena na stávající či potenciální zákazníky, takže to, jak jim bude sdělení adresováno, je velmi důležité a často slouží k individualizaci spotřebitele. V jazycích jako je čeština a ruština je při překladu anglických reklam nutné rozhodnout, zda použít druhou osobu jednotného čísla, která se považuje za osobnější a familiárnější (tykání), nebo množné číslo (vykání), které je chápáno jako zdvořilejší. Z jazykového hlediska je jednodušší použít právě druhý zmíněný postup, protože v případě, kdy nejde

47

o imperativní text, se použití plurálové fromy vyhýbá genderovým problémům s vymezením pohlaví spotřebitele (což, s výjimkou například dekorativní kosmetiky, může být poměrně obtížné). V reklamách prezentujících výrobky orientované na mládež, obecně převažuje familiérnější tón, a tedy i tykání: Drink Fanta! Stay Bamboocha! Пей Fanta! Будь Бамбуча! Dej si Fantu! Buď Bamboocha! Image is nothing. Thirst is everything. Obey your thirst. Имидж – ничто. Жажда – все! Не дай себе засохнуть. Image je na nic. Poslouchej žízeň! Ask for more. Pepsi. Бери от жизни все. Když chceš víc. V námi zkoumaných textech se mnohem častěji vyskytovalo formální oslovení, tzn. vykání. Je mnohem neutrálnějším ekvivalentem anglického you a vyskytuje se především u výrobků se širokou škálou potenciálních zákazníků (potraviny, automobily, počítače, strava pro domácí zvířata, apod.). Фрискис. Язык Вашей кошки понятен только Вам. (Friskies) Позвоните нашим официальным дилерам. (Ford) Ford Fusion. Привыкайте смотреть на мир свысока. (Ford Fusion) Достойна быть Вашей. (Toyota Camry) Может изменить Вашу жизнь. (Renault Megane) (webové stránky firem, TV reklama, www.textart.ru) Vykání přidává reklamě na serióznosti a obecně je považováno za zdvořilejší. Вы je rovněž psáno velkým písmem, což D. Offord zmiňuje jako základní charakteristiku formální psané komunikace (Offord, 2000: 202). G. Cook uvádí, že častější použití vykání může být reakcí na slogany z minulého režimu, kdy všichni byli oslovováni „ty“ (Cook, 2001: 240). Vliv globalizace se projevuje i ve tvoření a používání sloganů, které jsou vzhledem ke snaze uspět na mezinárodních trzích někdy již tvořeny v anglickém jazyce, namísto jazyka původu výrobce či firmy (například slogan automobilů Škoda – Simply clever). To sice omezuje nutnost přizpůsobovat slogan každé zemi, avšak v místě původu může způsobovat obtíže s výslovností a porozuměním vůbec. Proto tedy zřejmě (v souladu s tím, co bylo dříve zmíněno o tzv. „glokalizaci“) je tento způsob využíván

48

v menší míře a v reklamních sděleních převládá překlad a přizpůsobení místním zvykům. Dalším příkladem lingvistického významu globalizace jsou změny, které probíhají v globálním jazyce, tedy v angličtině samotné: „английский язык, в силу своих

многочисленных

контактов

с

инолингвокультурами,

более

всего

подвергается языковой эрозии“ (Кабакчи, 2009: 87). Dochází ke změnám na gramatické a syntaktické úrovni, které jsou spojeny především se snahou o zjednodušení různých elementů jazykové struktury (použití slovesa to have, použití minulého namísto předpřítomného času apod.). Jako důsledek můžeme pozorovat, že se spisovná angličtina přestává výrazně lišit ve svých lokálních varietách (např. tendence sjednocovat pravopis anglické angličtiny dle amerického vzoru: co-operation  cooperation, defence  defense; offence  offense; realisation  realization; recognize  recognise).

49

4.

TERMINOLOGIE OBLASTI PODNIKOVÉ EKONOMIKY A FINANCÍ

4.1. Charakteristika termínů ve zkoumaném terminologickém poli Při excerpci terminologického jazykového materiálu jsme se soustředili na oblast podnikové ekonomiky. Toto terminologické pole však v sobě zahrnuje i další oblasti, se kterými je úzce propojeno. Jsou to především:

administrativa

pojišťovnictví bankovnictví

FINANCE

PODNIKOVÁ EKONOMIKA

burza marketing reklama

Při strukturně-sémantické analýze termínů vycházíme ze základních požadavků na specifické vlastnosti termínů definovaných

Graudinovou a Širjajevem jako:

1. jednoznačnost; 2. přesnost; 3. stručnost; 4. absence synonymie; 5. systémovost; a 6. stylistická neutrálnost (Граудина, Ширяев, 2002: 169). Tyto charakteristiky níže blíže ilustrujeme na příkladech analyzovaného jazykového materiálu. Jednoznačnost, tedy sémantické vymezení daného termínu tak, aby odpovídal pouze jednomu významu, splňuje požadavek na přesné zafixování jednotky v konkrétním terminologickém systému příslušného oboru. U této charakteristiky však musíme vzít v potaz šíři terminologie a existenci více terminologických polí, v nichž, v závislosti na specifikách daného oboru, může docházet k různým odchylkám v definici termínů, jak je tomu u ruských významů následujících přejatých termínů: аккаунт
account: 1. účet (bankovnictví), 2. účet (internet); баргейн
bargain: 1. výhodná koupě, 2. kupní a prodejní smlouva; драфт
draft: 1. projekt, návrh, koncept, 2. směnka. Z tohoto důvodu tedy k požadavku na jednoznačnost doplňme, že jednoznačnost je třeba chápat jako sémantickou singularitu termínu v rámci vymezeného terminologického pole: aндеррайтинг, андерайтинг
underwriting: a) burzovní terminologie 1. uvádění nové emise akcií na trh, 2. nákup nové emise cenných papírů za účelem jejich dalšího prodeje; b) v pojišťovnictví 3. přijetí pojistného rizika; 4. uzavření pojistné smlouvy a splnění jejích podmínek. Terminologický neologismus

50

spojený s novou reálií může mít rovněž různé výklady v závislosti na pojetí a přístupu, ať již konkrétního jednotlivce, určité „školy“ apod. Přesnost termínu je chápána jako omezení významu obvykle v rámci závazné definice (Гринев, 1995: 30). Existence takové definice však není podmínkou, abychom slovo nebo slovní spojení považovali za termín (Шелов, 2001: 7). U ekonomické terminologie je tento rys nejtypičtější motivací vzniku termínů na bázi lexikálních přejímek, kde přejímaný termín označuje novou reálii, např.

бенчмаркинг


benchmarking; маркетинг микс
marketing mix; стейкхолдер
stakeholder; хэдхантинг
headhunting. Stručnost je v ekonomické terminologii poměrně významným faktorem pro upřednostnění cizojazyčného elementu před termínem vytvořeným ruským opisným výrazem tam, kde jednoduchý ekvivalent neexistuje, např. аутсорсинг
outsourcing: rus. использование внешней организации (поставщика) для осуществления коммерческих операций, поставки, услуги и т.п., čes. outsourcing – využívání subdodavatelských vztahů; франчайзинг, френчайзинг
franchising: rus. выдача лицензии на производство или продажу товаров под маркой компании, čes. frančízing – licenční právo nebo koncese k provozování obchodní činnosti využíváním know-how a duševního vlastnictví jiného obchodníka. Absence synonymie – synonyma nejsou vzhledem k požadavkům na přesnost a jednoznačnost v terminologii žádoucí. Někdy jsou však taková absolutní terminologická synonyma v jazyce přítomna (srov. z oblasti jazykovědy: неологизм, неологическое слово, новое слово, лексическая инновация). Vznik dublet vyplývá především z existence ruských ekvivalentů přejatého lexika. Jedná se o termíny, které v jazyce existovaly před integrací přejímky, nebo termíny, které byly vytvořeny později. Dále můžeme o dubletách hovořit v souvislosti s neustálenou formou přejímaného termínu v prvních integračních fázích, např. агент по трансферту, трансфертный агент, трансферт-агент, агент-трансферт, a rovněž tam, kde je přejímka slangovým výrazem, profesionalismem či pouze dočasným okazionalismem, např. пропоусал
propsal: оферта, предложение. Další požadavek na termín – systémovost – předpokládá zařazení termínu do systému

sémanticky

souvisejících

elementů,

např.

bankovnictví,

marketing,

pojišťovnictví apod. Terminologii považujeme za dynamický systém, v němž mezi lexikálními jednotkami existují logické vazby, které odrážejí souvislosti s poznatky dané oblasti.

51

Stylistická neutrálnost označuje ryze informativní charakter termínu, který je prost emocionálního zabarvení. Tento požadavek však není splněn u mnoha profesionalismů či slangového lexika, které mohou vykazovat určitou míru expresívnosti. Významným aspektem je rovněž oblast a kontext užití termínu (v publicistickém textu může být termín použit např. s hanlivou konotací).

4.2. Ekonomická terminologie a její pronikání do dalších komunikačních oblastí 4.2.1. Profesní mluva Významnou oblastí slovní zásoby je i její nespisovná část. Profesionalismy představují vrstvu lexikálních jednotek, která je vázána k určité skupině uživatelů, vymezené společnou profesní činností. Tyto substandardní lexémy jsou paralelní k terminologii a zahrnují nespisovné odborné názvy, pojmenování a obraty používané v určitém pracovním okruhu v rámci neoficiální, nejčastěji nepřipravené řečové komunikace. Existence a užívání uvedených jednotek souvisí s tím, že uvnitř konkrétních profesních skupin není nezbytně nutné důsledně dodržovat složité zásady odborného vyjadřování. Profesionalismy jsou motivovány věcnou nominační potřebou a vycházejí vstříc ekonomizaci vyjadřování. V užším smyslu slova se profesionální lexikum vyznačuje bohatou synonymitou, motivovanou nikoli věcnou pojmenovací potřebou, ale zvláštním,

zpravidla

citovým

vztahem

ke

skutečnosti

a

úsilím

o inovaci

v pojmenovávání reálií, které již své primární označení mají. S relativní novostí některých jevů z oblastí, které jsou v dnešní společnosti nové nebo které prošly bouřlivým vývojem (reklama, management, personalistika, účetnictví…), resp. novostí ve smyslu jejich výskytu i popisu, je spojena nepropracovanost příslušné terminologie. Systematicky

konstituovaná terminologie

dosud chybí u mnoha oborů. Z tohoto důvodu jsou v odborných textech vedle termínů přejímajícího jazyka uváděny jejich původní

podoby nebo předlohy, jindy autoři

používají volnější nebo popisná vyjádření, aby co nejvěrohodněji vystihli obsahovou podstatu, a to především tam, kde doposud neexistují obecně ustálené nebo akceptované domácí ekvivalenty. Jazyk odráží sociální procesy a změny ve společnosti, v dnešní době je tedy jeho vývoj důkazem vlivu anglo-americké kultury na ruskou. Sílící orientace Rusů na americký způsob života si všímá a jako jeden z významných faktorů příklonu

52

k přejímání z angličtiny označuje např. Kostomarov (1999: 246). V oblasti ekonomiky a obchodu je tento vliv nejmarkantnější. Rusové se snaží srovnávat se „západními“ analogiemi. V běžné komunikaci nejčastěji používají poruštěné anglické výrazy, které napodobují anglický originál. Do určité míry tomu napomáhá i skutečnost, že školy a vzdělávací instituce ekonomického zaměření využívají pro výuku především angloamerickou literaturu, ať už v originálních vydáních, tak v překladech do ruštiny.

4.2.2. Firemní slang K nejtypičtějším komunikačním oblastem, v nichž se lze setkat s užitím slangových výrazů bezesporu patří nadnárodní společnosti, které působí v zemích, v nichž angličtina není mateřským nebo úředním jazykem (ať už hovoříme o Rusku či České republice). Angličtina plní funkci komunikačního jazyka jak uvnitř dané společnosti, tak i mezi jednotlivými pobočkami či odděleními, kde často pracují lidé z mnoha různých zemí. To samozřejmě vede k prolínání dvou (někdy i více) jazykových kódů, jehož výsledkem je vznik zcela specifické slovní zásoby srozumitelné často pouze v daném společenství. Takový slang zahrnuje nejenom odborná pojmenování (terminologii), ale i oborově nespecifické výrazivo. V ruském prostředí se s tímto typem firemního slangu můžeme setkat v souvislosti s místním působením mezinárodních a nadnárodních společností. Z nich začal pronikat i do dalších podniků a institucí spolu s pracovníky, kteří do nich přecházeli a aktivně slang šířili dále ve snaze ukázat svoji „západní“ zkušenost. Firemní slang je tedy především výrazem sounáležitosti s určitou sociální a profesní skupinou, uvnitř které funguje jako nástroj dorozumívání. Většinou je považován za součást firemní kultury, která však nesmí narušovat vztahy zaměstnanců s okolím, tedy klienty a zákazníky. Existují nicméně i opačné, avšak zcela ojedinělé případy. V roce 1993 vydal Luis Gerstner, bývalý generální ředitel firmy IBM, knihu Кто сказал, что слоны не умеют танцевать?, v níž popsal svoji zkušenost s firemním slangem: „В IBM есть специальный язык — слова и фразы, которые используются только сотрудниками IBM. Кроме того, как и любой другой бюрократии, им просто нравилось придумывать и использовать акронимы, вроде MDQ, FSD, GPD и SAA“ (Герстнер, 1993). Během svého působení v IBM si samozřejmě tuto specifickou slovní zásobu osvojil, avšak vzhledem k tomu, že dle jeho mínění „společnost, která je

53

orientovaná na zákazníka, nemůže používat jazyk, kterému zákazník nerozumí“, vydal memorandum, ve které užívání žargonu zakázal. Ve slangovém lexiku mají nejvýznamnější zastoupení nominativní pojmenování: аддишен (
addition) – doplnění, doplatek; аккруэлсы (
accrual) – přírůstek, nárůst; БиЮ (
BU, business unit) – hospodářská jednotka; борд (
board of directors) – správní rada; бэк-офис (
back office) – oddělení zejména v bance, kam nemají přístup klienti (pro dokumentaci, vypořádání obchodů, likvidační odd. apod.); воблер (
wobbler) – reklamní panel, často pouze z papíru, zavěšený ke stropu nebo jiné konstrukci; дебт (
debt) – dluh; икспенсы (
expense) – výdaje, náklady; ишью (
issue) – otázka, záležitost, problém, často s аутстэндинг; йелдуны (
to yield) – osoby, které vydělávají (často neoprávněně velké částky); кастомер (
customer) – zákazník, klient; консумер, конзумер (
consumer) – spotřebitel, konzument; курва, йилдовая курва (
curve, yield curve) – křivka, zejména ve spojení výnosová křivka; кикбэк (
kickback) – nezákonná provize, úplatek; лось (
loss) – ztráta; месага (
message) – e-mail; неандэстенд (
to understand) – ten, kdo nerozumí anglicky; овертайм (
overtime) – přesčas, přesčasové hodiny; оверхед (
overhead) – režie; орех (
OPEX, operational expenses) – provozní náklady; офер (
offer) – obchodní nabídka; оферист (
to offer) – ten kdo nabízí, zejména prodej základního kapitálu společnosti; паебалки, паеблушки, пэяблушки (
payables, accounts payable) – splatné pohledávky, splatné částky; ПиЮ, ПиЮшка (
PU, production unit) – výrobní jednotka; проперть (
property) – majetek; пропоусал (
proposal) – návrh, nabídka; ремайндер (
reminder) – program nebo zařízení pomocí kterého je možné nastavit upomínky úkolů apod. (např. Outlook, mobilní telefon apod.); сапер (
SAP) – pracovník používající finanční program SAP; сейлзы, сэйлзы (
sales staff, sales department) – prodejci, zaměstnanci oddělení odbytu a prodeje; аут-оф-сток (
outof-stock) – nebýt na skladě: „Сидеть в аут-оф-стоке.“; скилы (
skills) – dovednosti; сэйшн (
session) – schůze, porada, obvykle neformální (z angl. porada + US slang. pitka), ale i den obchodování na burze; таймшит (
time sheet) – pracovní výkaz, výkaz odpracovaných hodin; траффик (
traffic manager) – zaměstnanec mající na starosti přepravu zboží; фидбэк – феедбэк (
feedback) – zpětná vazba, odezva; физа, фишка (
fee) – honorář (provize) finančního zprostředkovatele; фикс (fixed price) – pevná cena; фиксед (
fixed interest security) – cenný papír s pevným úrokem; фиксинг (
fixing) – fixace; фиксты, фикстушки (
fixed assets) – stálá aktiva, základní jmění; фиксы (
fixed costs) – fixní náklady; форкаст (
forecast) –

54

předpověď, prognóza, odhad; форенер, форинер, фринер (
foreigner) – cizinec; фьюч (
futures) – termínový obchod; хыры (
HR staff, human resources) – pracovníci oddělení lidských zdrojů, personalisté; шит (
sheet, spreadsheet, Excel) – list tabulkového procesoru Excel: „Я в твоем шите не могу разобраться.“; шитец, шитня (
shit) – vulg. hovno, hovadina, šmejd, sračka; экзекьютив (
executive) – výkonný řídící pracovník. Dále jsou významně zastoupena verba, od nichž jsou pomocí prefixace tvořeny další deriváty: апдейтить (
to update) – obnovit, např. webovou stránku; баить (
to buy) – kupovat, nakupovat; букировать (
to book) – zamluvit hotelový pokoj, letenku, rezervovat čas, místo; бэкапить (
to back up) – dělat zálohu dokumentů; ваучить (
to vouch) – potvrdit, zejména v auditu; дедактить (
to deduct) – odečíst, odepsat (náklady), často s икспенсы; заапдейтить (
to update) – aktualizovat, doplnit nejnovější informace; заапрувить (
to approve) – schválit nějakou činnost nebo dokument; задилэить (
to delay) – pozdržet, zejména dodávku; закомплитить (
to complete) – dokončit, zejména zpracování dokumentace; законфермить, законформить (
to confirm) – potvrdit; замёрджить (
to merge) – fúzovat, sloučit podniky, koupit kontrolní balík akcií nebo rozhodující kapitálový podíl; запровайдить (
to provide) – poskytnout, opatřit; засейвить (
to save) – uložit, zálohovat v elektronické podobě, ušetřit na horší časy; зафакапить, профакапить (
to fuck up) – vulg. posrat nebo podělat něco; зашильдить (
to shield, tax shield) – připsat náklady za účelem snížení zdanitelné částky pro výpočet daně z příjmu; заэксидить (
to exceed) – překročit zejména očekávání; икспенсить (
to expense) – účtovat do nákladů; йелдить (
to yield) – přinášet zisk, vynášet; кастомизировать, откастомайзить, кастомизабельно (
to customize) – přizpůsobit, upravit podle přání zákazníka, vyrobit na objednávku; квалиашурить (
quality

assurance)

–

uplatňovat

zásady

zajišťování

jakosti;

коммитить,

закоммитить(ся) (
to commit) – zavázat se k něčemu: „Завтра в девять не могу, я уже закоммитился на это время.“; ланчевать (
to have lunch) – obědvat; лонгануть (
long) – prodloužit, zejména smlouvu; мапить (
to map) – mapovat situaci, zejména účetní s pomocí tabulek, číselných hodnot apod.; матчить (
to match) – jít dohromady, pasovat, hodit se k sobě: „Что-то не матчится?“; наэкрулить (
accrual) – časově rozlišit (v podvojném účetnictví); отассессить (
to assess) – ocenit, posoudit, ohodnotit (i o člověku); отбрифовать (
brief) – představit zadání klienta na reklamu shrnující jeho představu; отклирить пойнты (


55

to clear the points) – vyjasnit, zejména body v auditorské zprávě; отревьюировать (
to review) – přezkoumat, sestavit posudek, zejména o člověku; пикапить (
to pick up) – zvednout telefon: „А чего ты телефон не пикапишь?“; питчить, запитчить (
to pitch) – nabídnout k prodeji; пифомить (
to perform) – dobře fungovat, vykonávat funkci apod.; почекать, прочекать (
to check) – kontrolovat, zkontrolovat, hov. čeknout; сапортить (
to support) – podporovat, podložit; скилляться (
skills) – zvyšovat své dovednosti např. školením; смылить (
to e-mail) – poslat e-mailem; сэджастить, заэджастить (
to adjust) – upravit; тикьюэмить (
TQM, total quality management) – uplatňovat zásady komplexního systému řízení kvality; форвардить (
to forward) – přeposlat

zejména e-mail;

нафоркастить (
to forecast) – předpovědět, odhadovat; харассить, харазмить (
harassment) – sexuálně obtěžovat, hov. harašit; чарджить (
to charge) – účtovat, vyžadovat poplatek za něco (např. za službu); шерить косты (
to share costs) – rozdělit náklady, podílet se na nákladech; шипануть, шиповать (
to ship) – expedovat, odeslat náklad; экспенсировать (
to expense) – účtovat do nákladů. S ostatními slovními druhy se můžeme setkat minimálně: аутстандинг, аутстэндинг (
outstanding) – nevyřízený, nedořešený, zvláště ve spojení s ишью; апскейл (
upscale) – luxusní, nóbl; венчурный (
to venture) – riskantní, spekulativní;

гламур

(


glamour,

glamorous)

–

okouzlující,

atraktivní;

сатисфакнутый (
satisfied) – spokojený zejména zákazník; факапнутый (
to fuck up) – vulg. nepovedený, posraný, zkurvený; шитовый (
shit) – vulg. na hovno. Lze konstatovat, že další slovní druhy se ve slengovém lexiku tvoří spíše od výpůjček substantiv či verb.

4.2.3. Publicistické texty Styl publicistických textů představuje jeden z funkčních stylů spisovného jazyka. Tato funkční varieta jazyka je typická pro hromadné sdělovací prostředky, tedy i pro ekonomicky zaměřená periodika, ať již v tištěné či elektronické formě. Právě elektronické zdroje (internetové časopisy a noviny, příp. internetové stránky firem, fóra apod.) jsou velmi cenným materiálem pro lingvistická zkoumání, protože odrážejí aktuální stav jazyka a velmi flexibilně reagují na jeho změny. Publicistický styl zaujímá zvláštní místo v systému spisovného jazyka, protože se do určité míry překrývá s jinými styly. Odborný jazyk a jazyk používaný v obchodní

56

komunikaci má za cíl informovat o skutečnostech, zatímco umělecký styl směřuje k emocionálnímu sdělení. Publicistika tyto dva aspekty spojuje – zahrnuje nejen intelektuální, ale i estetické. Kromě toho v sobě obsahuje i charakteristiky jazyka jednacího a hovorového. Hlavní jazykové zvláštnosti publicistického stylu lze spatřovat v nesourodosti stylistických prostředků; používání terminologie různých oborů i emocionálně zabarveného výraziva, využití standardních a expresívních jazykových prostředků. Významným rysem publicistiky je její schopnost odrážet momentální aktuální situaci ve společnosti, a to pomocí aktuálních lexikálních jednotek a frazeologismů. Aktuálnost obsahu sdělení vyžaduje, aby byla aktuální i forma tohoto sdělení, k čemuž slouží především slovní zásoba. Ta musí být pro daný okamžik srozumitelná, originální a neotřelá. Z výše uvedených důvodů je publicistika hlavní sférou, kde vznikají a kde se aktivně šíří jazykové neologismy: lexikální, slovotvorné, sémantické či frazeologické. Následkem je pak to, že uvedená komunikační oblast ovlivňuje (jak pozitivně, tak negativně) i dynamiku jazykového standardu, normy. Mezi sociální faktory, které mají na jazyk publicistiky (a společnost vůbec) vliv, patří bezesporu nově nabytá politická svoboda a svoboda slova, ekonomická činnost obyvatel a snadný přístup k informacím. To vede na jazykové úrovni k podstatnému posunu. Objem informací, a tedy i lexika, se zvětšuje a tematicky rozšiřuje, dochází k liberalizaci komunikačních norem a uvolňování řečového chování. Slovní zásoba využívaná v publicistickém stylu vznikově a funkčně primárně náleží jiným komunikačním sférám – od vědeckých a technických termínů po hovorové a slangové výrazy, se kterými jsme se dříve v tomto funkčním stylu tolik nesetkávali. Dle Dušana Šlosara (2005) je tento jev typický i pro češtinu: „(…) styl novin z doby před patnácti lety je pro dnešního mladého čtenáře naprosto nepochopitelný a jako z jiné planety. Dnes už si neuvědomujeme, jak rychle v roce 1990 opustili novináři styl, pro který bylo příznačné, že na státních návštěvách ‘strávili představitelé delší dobu v srdečném rozhovoru zajímajícím obě strany’.“ (Hospodářské noviny 22.07.2005) V publicistických

textech

se

můžeme

setkat

rovněž

s

tzv.

okazionalismy

(коржаковизм, демократ-расстрига, гайдарономика), které se z funkčního hlediska řadí mezi emocionálně-expresivní slovotvorné jazykové prostředky. Tento typ sémantických neologismů plní v publicistice zejména funkci expresívní, fungují však

57

pouze ve vymezeném kontextu a jejich existence je časově omezená (лесодоллары, спекульторг, страхгейт). Hojné používání přejatých slov (сервис, комфорт, сейф, туризм, снайпер) a stále nových, příp. aktualizovaných jednotek, které do jazyka pronikají díky rychlému šíření informací a poznatků z mnoha oblastí (маркетинг, брокер, стагнация, саммит, вендор, хэдхантинг) lze chápat jako důsledek hledání nové formy a nových pojmenování. Hromadné sdělovací prostředky mají poměrně velký vliv na čtenáře, diváky či posluchače, resp. na kulturu, jejíž součastí je i samotný jazyk. Proto používání takových neustálených a nespisovných konstruktů narušuje kulturu jazykového projevu, včetně stylistických a estetických norem.

4.2.4. Jazyk reklamy V excerpovaných materiálech z oblasti marketingu jsou jako marketingový prostředek komunikace se zákazníky významně zastoupeny reklamní texty a s touto oblastí spojená marketingová terminologie. V nich jsou výpůjčky z angličtiny hojně zastoupeny, např. баргейн
bargain; бренд
brand; дистрибутор
distributor; мультипак
multipack; сейл
sale; телешопинг
teleshopping; тэкс-фри
tax-free; фуллсервис
full service; шоу-рум
show room. S anglicismy se nesetkáváme jen v reklamních textech. Jsou typické i pro samotnou profesi reklamy, v níž jsou hojně rozšířeny profesionalismy anglického původu, např. брэндинг
branding: čes. branding; доджер
amer. angl. dodger: rus. рекламный проспект; кейс-история
case history; копирайтер
copywriter: rus. текстовик, čes. reklamní textař, slangově copywriter; лайтпостер
light poster  čes. světelná reklama; пресс-клиппинг
press clipping: rus. контроль и анализ выходящих в СМИ материалов; промоушн
sales promotion: čes. podpora prodeje, ale i sales promotion; фичер
feature story. Главным ньюсмейкером дня стало международное рейтинговое агентство Standard&Poor’s, которое в четверг повысило на одну ступень инвестиционный рейтинг РФ в иностранной валюте – до ВВВ (в национальной – до ВВВ+). (16.12.2006 http://www.g9e.ru/control/analytic/1134720200/) ньюсмейкер
news maker = Люди, чья деятельность предполагает намеренную или ненамеренную публичность и вызывает устойчивый интерес СМИ. Как правило, журналистов интересует текущая деятельность

58

ньюсмейкера, пресс-события, изменение его статуса, изменения в окружении, его личная жизнь. Различают должностных ньюсмейкеров, ставших ими в силу своего положения, должности, статуса – чиновники, руководители, политики, бизнесмены; и харизматических, ставших таковыми благодаря личным качествам – артисты, шоу-звезды, телеведущие, вожди Многие рекламные агентства "преклоняются" перед визуальными образами, испытывают настоящую страсть к созданию причудливых, но отвлекающих внимание "картинок". Плохо, когда кто-то отнимает у вас вашу позицию. Когда вы добровольно отдаете ее - это трагедия. Что в политике, что в маркетинге, что в жизни анонимность представляет собой ресурс, который при злоупотреблении паблисити быстро исчезает. Просто быть известным уже недостаточно. Необходимо иметь позицию. (Личные Деньги, 31.1.2006) паблисити
publicity = Одно из направлений паблик релейшнз. Представляет собой неличное и, как правило, неоплачиваемое коммуникатором стимулирование спроса на его товар, услугу или саму фирму посредством распространения о них коммерчески важных сведений в средствах массовой информации. // Неконтролируемый метод размещения сообщений в СМИ, поскольку источник сообщения ничего не платит за их размещение, и они используются потому, что имеют ценность новости. Паблисити выполняют сугубо коммуникативную функцию, тогда как PR включают в себя еще и функцию управления. Брэнд в фильме может быть показан в цвете, в соответствующем контексте. До конца не ясно также, что эффективнее: размещать тот или иной брэнд на огромном брандмауэре, который виден на большом расстоянии, или в популярном кинофильме, вызывающем яркие эмоциональные реакции потенциальных потребителей? Механизмы воздействия здесь различны. Все это должно быть оценено и с точки зрения психологической эффективности, и с точки зрения прибыли. (Где деньги, 10.11.2006) брандмауэр / брендмауер
brandmower = глухая стена здания, используемая для размещения рекламы

Максимальную лояльность россияне проявляют к промо-акциям и другим мероприятиям по стимулированию сбыта. Почти 18%% участников опроса вспомнили о дегустациях и сэмплингах, по 10-11% – о визуальных коммуникациях (in-store) и розыгрышах призов. Положительно к промоакциям отнеслись 35% опрошенных, негативно – 17%, нейтрально – 48%. (Бизнес журнал, 13.10.2005) сэмплинг
sampling = один из распространенных видов стимулирования покупателей - раздача пробных образцов ТМ Клиента с целью

59

ознакомления покупателя с ТМ и предоставления возможности ее попробовать. Наиболее эффективен при первичном или повторном запуске ТМ на рынок. Образцы могут распространяться на месте продажи, по почте, вместе с прессой. // Распространение образцов.

Раз мы уже вспомнили о британском еженедельнике MCV, то стоит заглянуть и на другие страницы его последнего номера. Например, на днях был обнародован список номинантов на престижные индустриальные награды - MCV Industry Excellence Awards 2006. В отличие от Game Developers Choice Awards (девелоперы выбирают девелоперов), о финалистах которой сообщал Тимофей, эти "слоны" раздаются не разработчикам, а представителям таких индустриальных профессий, как сейлзмены, пиарщики, ритейлеры, маркетологи и т.д., и т.п. Не буду утомлять перечислением всех номинантов, а остановлюсь на наиболее интересных (на мой взгляд, конечно). (The daily telefrag, 6.3.2006) сейлзмен
salesman = торговый агент В коммерческие банки стали поступать буклеты с детальным описанием банкноты номиналом 5 тыс. руб. Таким образом, отмечает «Независимая газета», Центробанк выполняет данное им обещание запустить во втором полугодии в широкий оборот новую купюру покупательной способностью почти в $200 США. Запуск пятитысячной банкноты произойдет девятый раз в истории страны. Согласно сообщению Центробанка, он обусловлен потребностью налично-денежного оборота, ростом средней заработной платы в стране. (Где деньги, 15.5.2006) буклет
booklet = рекламный проспект, который печатается на одном листе, а затем складывается. Как правило, раздается бесплатно на выставках или в офисе рекламодателя, а также рассылается.

60

5.

ANALÝZA INTEGRACE EKONOMICKÝCH TERMÍNŮ ANGLICKÉHO PŮVODU DO SOUČASNÉ RUŠTINY

Vývoj terminologického systému kopíruje vývoj společnosti, a proto i ekonomická terminologie odráží transformační procesy v této oblasti lidské činnosti. Odborná slovní zásoba, a to zejména lexikum vznikající v období významných společenskoekonomických změn, je tudíž významným zdrojem materiálu pro popis dynamiky jazyka. Integrace přejaté terminologie v cílovém jazyce, tj. začlenění termínu do daného terminologického aparátu, odpovídá stavu šíření odborných poznatků. Na osvojení mají přitom vliv jazykové i mimojazykové faktory spojené s nutností integrace společnosti do globalizované ekonomiky. Pro analýzu integrace anglojazyčných termínů jsme expcerpovali odbornou ekonomickou literaturu, vysokoškolské učebnice, odborný tisk, ale i internetové zdroje. Získali jsme přibližně 430 excerpt, převážně substantiv, na nichž budeme demonstrovat změny, kterými v procesu osvojení termíny procházejí.

5.1. Specifika adaptace anglojazyčných termínů v ruštině 5.1.1. Foneticko-grafická adaptace Proces formálního osvojení cizího slova je spojen v první řadě s fonetickými aspekty. Podobnost či odlišnost zvukových plánů kontaktujících se jazyků pak ovlivňuje průběh procesu asimilace cizojazyčného elementu v systému přejímajícího jazyka. Anglicismy se v současné ruštině nejčastěji adaptují na základě výslovnosti, a proto je ortografická podoba přejímky těsně spojena s fonetickou. Vzhledem k tomu, že jsme se při shromažďování jazykového materiálu soustředili na rusky psané odborné texty, zvukové adaptaci jsme se nemohli věnovat podrobněji. Fonetickému hledisku se proto budeme věnovat pouze deduktivně na základě dosavadních obecných poznatků o principech foneticko-grafické adaptace výpůjček v současné ruštině. Ekonomická terminologie přejatá z anglického jazyka musí být přizpůsobena foneticko-grafickým zákonitostem přejímajícího jazyka, a právě v této počáteční fázi formální adaptace dochází k řadě hláskových změn.

61

Anglicismy procházejí při své asimilaci transformací na úrovni fonetickofonologické. Vzhledem k tomu, že angličtina a ruština patří do jiných jazykových skupin, jejich fonologický systém a artikulace jednotlivých hlásek se značně odlišují. souhlásky samohlásky angličtina ruština angličtina ruština a h9+ H б и o п s d т э c `9 д а j N9+ N к о f t9+ t г у l U , м m ? н e ? , ф u z , в r с y з R ш cY , sR ч i й k л q р g , , х S , C , v , Srovnání anglických a ruských hlásek pomocí Pozn. pro srovnání je použita mezinárodní fonetická transkripce (IPA) (Görlach, 2004: 201) Při adaptaci cizojazyčného elementu dochází k fonetické substituci, kdy mluvčí nahrazují cizí zvuky hláskami vlastního jazyka. Hlásky, které v ruském jazyce neexistují jsou zaměňovány zvuky artikulačně a akusticky blízkými. Jde především o hlásku [h], která je v anglickém jazyce poměrně hojně zastoupená, a na rozdíl od například italského či řeckého jazyka, je zřetelná i její výslovnost. V mluvené ruštině jsou proto slova s touto hláskou upravována substitucí, především pomocí [х]: бондхольдер
bondholder [!aPmc$g?Okc?q]; ноу-хау
know-how [!m?O$g`O]; оверхед
overhead [!?Ou?gdc]; хайринг
hiring [!g`H?qHM]; хайтек
high-tech [!g`H$sdj]; хеджер
hedger [gdcY?q]; харазмить
harassment [!gzq?rl?ms]; холдинг
holding [!g?OkcHM]; хоум-бэнкинг
home banking [!g?Ol$azmjHM]; хэдхантинг


62

headhunting [!gdc$gUmsHM]. Dřívější substituce pomocí [г]: гамбургер
hamburger [!gzla29f?q] nebo úplné vynechání hlásky [h]: юмор
angl. humour
lat., история
řec. historia, jsou již pravděpodobně překonáné způsoby adaptace. Pro anglický jazyk je typická afrikáta [cY]. Ta ve fonetické rovině představuje jedinou souhlásku, která přesto, že je složená z explozívy [c] a třené souhlásky [Y], je obyčejně považována za samostatný anglický foném (Roach, 1991: 47-48, 110-113). V ruském jazyce je výslovnost tohoto seskupení hlásek charakteristické pouze „na morfémovém švu“ (Крысин, 2004: 45). V ruských slovech anglického původu se anglická afrikáta [cY] tudíž nahrazuje spojením dvou samostatných souhlásek [д] a [ж]: аджастер
adjuster [?!cYUrs?q]; блокейдж
blockage [!akPjHcY]; бренд-имидж
brand image [!aqzmc$HlHcY]; брокераж / брокеридж
brokerage [!aq?Oj?qHcY]; бэдж / бейдж
badge [azcY]; демередж
demurrage [cH!l29qHcY]; демидж
damage [!czlHcY]; джек-пот
jackpot [!cYzjoPs]; джиарпи
GRP [cYh9 @9? oh9]; джоббер
stock jobber [!cYPa?q]; джэнк / джанк
junk [cYUMj]; замёрджить
to merge [l29cY]; имиджмейкер
image maker [!HlHcY$ldHj?q]; линкидж
linkage [!kHMjHcY]; менеджер
manager [!lzmHcY?q]; менеджмент
management [!lzmHcYl?ms]; сэджастить
to adjust [?!cYUrs]; хеджер
hedger [gdcY?q]; чарджить
to charge [sR@9cY]. Na fonetické úrovni je třeba zmínit i způsob osvojování slov, v nichž se v angličtině vyskytují hlásky [z] a [?], jejichž asimilaci může do značné míry ovlivňovat (ne)znalost původní výslovnosti. U [z] se můžeme při grafickém přenosu setkat s transliterací pomocí grafému [a]: актуарий
actuary [!zjsRO?qH]; аффидевит / афидавит
affidavit [$zeH!cdHuHs]; баннер
banner [!azm?q]; баратрия
barratry [!azq?sqh9]; брандмауэр (později брендмауер)
brandmower [$aqzmc!l?O?q]; диспач
to dispatch [cH!rozsR]; Е-банкинг
e-banking [h9 azMjHM]; мапить
to map [lzo]; мультипак
multipack [$lUksH!ozj]; факторинг
factoring [!ezjs?qHM]; хакер
hacker [!gzj?q]. Dále dochází ke grafické substituci pomocí [е] či [э]. V průběhu integrační fáze často vznikají pravopisné a následně někdy i výslovnostní dublety: аутстэндинг / аутстандинг
outstanding [$`Os!rszmcHM]; бай-бек / бай-бэк
buy-back [a`H azj]; гэп / гап
gap [fzo]; кэшфлоу / кашфлоу
cash-flow [jzR ek?O];

смеш / смэш
smash [rlzR]; стрэдл / стредл
straddle [!rsqzck]; трефик /

трэфик / трафик
traffic [!sqzeHj]; фляш / флеш
flash disk [ekzR]; франчайзинг /

63

фрeнчайзинг
franchising [!eqzmsR`HyHM]. Transkripce pomocí [э] je nejbližší variantou původní otevřené výslovnosti: бэкапить
to back up [azj Uo]; бэкграундер
backgrounder [$azj!fq`Omc?q]; бэк-офис
back office [azj PeHr]; бэкуордейшн
backwardation [!azjv?cdHR?m]; сэндвич-мен
sandwich man [$rzmcvHsR !lzm]; тэксфри
tax-free [szjr eqh9]; хоум-бэнкинг
home banking [g?Ol azmjHM]. Uprostřed slova však dochází ponejvíce k záměně za ruskému systému mnohem bližší [е]: бренд – dříve i брэнд
brand [aqzmc]; истеблишмент
establishment [H!rszakHRl?ms]. Přepis [?] je problematičtější, protože se jedná o tzv. předpokládanou samohlásku. Ta se užívá především při redukci samohlásek před nebo po přízvuku, což ruština při přejímání slov v grafice nereflektuje a přiklání se k původní grafické podobě, tj. k přepisu pomocí grafémů a nebo o: аддишен
addition [?!cHRm]; аджастер
adjuster [?!cYUrs?q]; промоушн
promotion [oq?!l?ORm]; пропоусал
proposal [oq?!o?Oyk], zvláště pokud jde o sufix -ment/-мент: алотмент
allotment [?!kPsl?ms]; ассигмент




assignment

[?!r`Hml?ms];

аутплейсмент




outplacement

[!`Os$okdHrl?ms]. V angličtině se výslovnost [?] vyskytuje v příponách -or, -er. Zatímco britská angličtina upřednostňuje výslovnost uvedených přípon s [?], jako například ve slově leader [!kh9c?q], americká angličtina zde ponechává i [r] (u stejného slova je tedy výslovnost [!kh9c?q]). Způsob grafického přenosu slov s těmito formanty do ruštiny však bezesporu nedemonstrují příklon k americké výslovnosti, ale spíše skutečnost, že v podobných případech oslabenou výslovnost žádným způsobem ani graficky zaznamenat nelze. V ruštině sufixy -ор, -ер ve výpůjčkách z angličtiny zůstávají zachovány v původní psané podobě: аутсайдер
outsider [$`Os!r`Hc?q]; бартер
barter [!a@9s?q]; биндер
binder [!a`Hmc?q]; бутлегер
bootlegger [!at9skdf?q]; дилер
dealer [!ch9k?q]; копирайтер
сopywriter [!jPoHq`Hs?q]; поссесор
possessor [o?!ydr?q]; провайдер
provider [oq?!u`Hc?q]; промоутер
promoter [oq?!l?Os?q]; риэлтор / риэлтер
realtor [!qh9?ks?q]; тендер
tender [sdmc?q]; сервер
server [!r29u?q]. V češtině kromě adaptace stejného typu: broker, dealer, developer, manažer apod. dochází někdy i k vypuštění této hlásky: lídr, tendr, případně k oslabení výslovnosti sufixu: server [rdquq]. Vyskytují se i příklady interference, kdy pod vlivem již zaužívaných tvarů ruština integruje formy obsahující fonémy odlišné od původní výslovnosti: хэдхантинг
headhunting [!gdc$gUmsHM]; мэтьюрити
maturity [l?!siO?qHsH]; сэмплинг


64

sampling [!r@9lokHM]. Uvedený jev je často doprovázen existencí více pravopisných variant джэнк / джанк
junk [cYUMj], jindy je ovlivněno normami ruské fonetiky, jako u výrazů na [э-]: эккаунтинг
accounting [?!j`OmsHM]; эккаутант
accountant [?!j`Oms?ms]; эккаунт dříve i аккаунт
account [?!j`Oms]. Úplné formální asimilaci výpůjčky předchází dlouhodobější vývoj. U procesu foneticko-grafického osvojení anglojazyčných termínů jsou obvyklé dvě fáze. V počáteční fázi jde o více či méně mechanický grafický přenos vnější formy původního lexému do nového grafického systému, v následující fázi pak dochází k pravopisným změnám. Pro počáteční fázi přejímání je obzvláště typický nestálý pravopis spojený s převedením z jednoho grafického systému (latinky) do druhého (cyrilice). Při bližším zkoumání přejatých slov zjistíme, že tento proces nejčastěji odráží snahu o co nejvěrnější zachování původní výslovnosti s přihlédnutím k snadné vyslovitelnosti v ruštině. G. G. Timofejeva (1991) uvádí příklady demonstrující nestabilitu pravopisu nově přejatých slov, u kterých se v tisku a médiích setkáváme s grafickými variantami: session  сейшн, сейшен, сешн, сэшн a сэйшн (Тимофеева, 1991: 31). Tato nesystémovost převodu cizojazyčných slov, kterou nelze považovat ani za transkripci ani transliteraci, může ve výsledku ovlivnit i výslovnost přejímky. To znesnadňuje porozumění, což působí zvláštní obtíže například u názvů výrobků v reklamních textech přepsaných pomocí transkripce do cyrilice. Takové tvary jsou pak vyslovovány podle pravidel ruské ortoepie a ve výsledku znějí jinak než anglický originál. To může výrazně oslabit například účinek reklamních kampaní, protože může docházet k nepřesnostem, nepochopení či k dezorientaci. Na základě zkoumaného korpusu anglicismů z oblasti ekonomické terminologie je možné demonstrovat principy foneticko-grafické adaptace. Formální (graficko-fonetická) integrace anglicismů v ruštině probíhá několika způsoby: 1. transkripce, tj. ortografická podoba přejatého slova je založena na výslovnosti originálního anglického lexému. Tato forma adaptace výpůjček ekonomických termínů přejatých z anglického jazyka na základě principu transkripce, kdy dochází k přepisu orientovaného na zvukovou podobu původního termínu, je nejpočetnější: бум
boom [at9l];

брейк
break [aqdHj]; дедвейт


deadweight [cdcvdHs]; дискаунтер
discounter [!cHrj`Oms?q]; шоу-рум


65

showroom [!R?Oqt9l]; трейлер
trailer [!sqdHk?q]; энтетейнер
entertainer [$dms?!sdHm?q]; смеш, смэш
smash [rlzR] (další příklady viz dále) 2. transliterace, tj. ortografie přejatého slova je založena na grafické podobě originálu beze změn, nerespektuje tedy výslovnost: араунд
around [?!q`Omc]; баннер
banner [!azm?q]; биндер
binder [!a`Hmc?q]. Skupina výpůjček formálně adaptovaných na základě grafické podoby původních výrazů (tj. transliteračním postupem) není příliš početná. Domníváme se, že tyto tvary jsou typické pro počáteční faze pronikání cizojazyčného lexika do přejímajícího jazyka, tedy přejímky, které jsou postupem času spíše upravovány podle výslovnosti: již překonaný tvar публик рилейшенз
public relations [!oUakHj qh!kdhRmy] (nyní nahrazen паблик рилейшенз); мергер
merger [!l29cY?q] (dále však častěji мэрджер); ролловер
rollover, roll-over [$q?Ok!?Ou?q] 3. anglicismus je přejat částečně dle výslovnosti a částečně respektuje ortografii originálu: бизнес
business [!aHym?r]; брандмауэр (později nahrazeno брендмауер)
brandmower [$aqzmc!l?O?q]; джиринг
gearing [!fH?qHM]; феедбэк
feedback [!eh9cazj] (ale nyní již častější фидбэк či фидбек); экономикс
economics [$h9j?!mnlHjr]; ассигмент
assignment [?!r`hml?ms] 4. v některých případech působí na grafické osvojení anglického slova jazyk, přes který se daný výraz do ruštiny přejímá: bluff  блеф (vliv němčiny) 5. zvláštní skupinu přejímek tvoří kalky, tedy termíny vzniklé doslovným překladem anglického ekvivalentu: бык
bull: биржевой торговец, покупающий акции и товары в надежде на повышение их курса (стоимости), чтобы продать потом по более высокой цене; маклер, играющий на повышение Se vznikem kalků se setkáváme především u víceslovných či metaforických pojmenování. Kromě překladu v sobě tento proces zahrnuje i tvoření nového lexému podle cizí předlohy. Rozlišujeme kalky slovotvorné, sémantické a frazeologické. V ekonomické terminologii je tento zvláštní typ přejímání zastoupen méně, přičemž nejčastěji se používá u víceslovných pojmenování: акция – воздушная яма
air pocket stock: акция, которая имеет тенденцию резко падать в цене после информационного сообщения негативного характера

66

голова и плечи
Head & Shoulders: это самая известная из моделей обратного движения; она имеет три четко выраженные вершины. Линия шеи – это линия тренда, проведенная для соединения двух впадин между вершинами. Фигура свидетельствует об изменении тенденции. Пробой ценой линии шеи является сигналом начала сильного движения рынка против предшествующей тенденции. Обычно цены проходят расстояние от точки пробоя не менее расстояния от вершины головы до линии шеи, отмеренного по вертикали закрытие позиций медведей
bear closing: обратная покупка «медведями» акций, которые они продали до этого в надежде на снижение цен, но реально не имели облигационная толпа
bond crowd: члены фондовой биржи, торгующие облигациями. В зале биржи они собираются отдельно от брокеров и дилеров, специализирующихся на акциях 6. Některé termíny obsahují jednu část tvořenou kalkem a druhou přejatou: спред бабочка для опционов колл
butterfly call spread: опционная стратегия, позволяющая получать прибыль при неизменной или уменьшающейся неустойчивости цен. В стратегии используются четыре опциона «колл» с одинаковым сроком исполнения: один покупается по низкой цене исполнения и один – по высокой, а два продаются по средней цене. Прибыль получается при движении наличной цены в запланированных рамках, а потери ограничены величиной разницы между уплаченными и полученными премиями спред быков
bull spread: 1. комбинация покупок и продаж опционов (также акций и товаров), которая приносит прибыль при подъеме конъюнктуры. 2. покупка срочных контрактов на ближние месяцы и продажа контрактов на дальние сроки в надежде на повышение рыночных цен финансовых инструментов стоп-приказ
stop order: поручение от инвестора брокеру покупать по определенной цене или выше нее, или продавать по определенной цене или ниже нее (как только цена достигнута или преодолена, поручение становится рыночным)

67

7. Případně může být kalk použit i spolu s výpůjčkou, kterou vysvětluje: короткая позиция шорт
short position: статус приобретаемый инвесторами, когда они дают поручение на продажу, предваряя поручение на покупку. Короткая продажа означает продажу активов, которыми инвестор в настоящий момент не обладает. Короткая позиция закрывается последующей покупкой. Srov. opačný termín, který se používá bez překladu: лонг-позиция
long position: скупка акций, валют в ожидании повышения на биржах их курса

U nejčastějšího typu adaptace ekonomických termínů přejatých z anglického jazyka, tedy výpůjček přejatých transkripcí, jsou při přepisu do ruštiny často použita seskupení hlásek, která nejsou v tomto jazyce obvyklá. Ve zkoumaném jazykovém materiálu je značný počet cizojazyčných neologizmů s netypickými hláskovými seskupeními na začátku, uvnitř nebo na konci slova: [ау]:

аутго (outgo); аутпорт (outport); аутплейсмент (outplacement); аутрайт

(outright);

аутгоу

(outgo);

аутсайдер

(outsider);

аутсорсинг (outsourcing); аутстэндинг / аутстандинг (outstanding); aут-трейд (out-trade); байаут (buy-out); брандмауэр / брендмауер (brandmower); брокер-аут (broker out); бэкграундер (backgrounder); даунсайд (downside); компаундинг (compounding); локаут (lock-out); каунтертрейд (countertrade); стокаут (stockout); эккаутинг / эккаунтинг (accounting); эккаутант / эккаунтант (accountant) [-дж]: аджастер (adjuster); блокейдж (blockage); брокераж / брокеридж (brokerage); бэдж / бейдж (badge); бюджет (budget); демередж (demurrage); демидж (damage); джиринг (gearing); джоббер (stock jobber); джэнк / джанк (junk); доджер (dodger); имидж (image); леверидж (leverage); линкидж (linkage); менеджер (manager); мэрджер / мергер (merger); хедж (hedge); чарджить (to charge) [-мент]: алотмент

(allotment);

ассигмент

(assignment);

бланковый

индоссамент (blank endorsement); истеблишмент (establishment); менеджмент (management); стейтмент (statement) [-инг]: адвертайзинг

(advertising);

андеррайтинг

/

(underwriting);

аутсорсинг

(outsourcing);

аутстэндинг

аутстандинг

(outstanding);

68

бенчмаркинг

андерайтинг /

(benchmarking);

брейнсторминг

(brainstorming);

брифинг

(briefing);

брэндинг

(branding); вестинг (vesting); демаркетинг (demarketing); демпинг (dumping); джиринг (gearing); дилинг (dealing); инжиниринг (engineering); инквайринг (inquiring); каверинг (covering); канцелинг (cancelling);

кастинг

(casting);

катеринг

(catering);

клиринг

(clearing); компаундинг (compounding); консалтинг (consulting); контролинг (сontrolling); лендинг-бизнес (lending business); лизинг (leasing); листинг (listing); лодинг (loading); маркетинг (marketing); мерчандайзинг (merchandising); мониторинг (monitoring); профиттайкинг / профит-тейкинг (profit-taking); рейтинг (rating); рентинг (renting); селинг / селенг (selling); скрининг (screening); стайлинг (styling); стэйжинг (stage, staging); сэмплинг (sampling); тайминг (timing); телемаркетинг (telemarketing); телешопинг (teleshopping); трэдинг / трейдинг (trading); факторинг (factoring); фандрайзинг (fund raising); фиксинг (fixing); флотинг (floating); форфейтинг (forfeiting); френчайзинг / франчайзинг (franchising); фронтинг (fronting); хайринг (hiring); холдинг (holding); хоум-бэнкинг (home banking); чартинг (charting); шопинг (shopping); шоуинг (show); эккаунтинг / эккаутинг (accounting) [-оу]: бербоут-чартер / бэрбоут-чартер (bareboat charter); дисклоуз (disclosure); кэш флоу / кэшфлоу / кашфлоу (cash-flow); ноу-хау (know how); промоутер (promoter); промоушн / промоушен (promotion); хоум-бэнкинг (home banking); шоуинг (show); эскроу (escrow) [-шен]: аддишен (addition); промоушен (promotion) [-шн]: бэкуордейшн / бэквардэйшн / бэквордэйшн (backwardation); паблик рилейшнз (public relations); позииш-трейдер (position trader); промоушн (promotion) [-эй]: брэйн-дрейн

(brain

drain);

бэкуордейшн

/

бэквардэйшн

/

бэквордэйшн (backwardation); гринмэйл (greenmail); клэйм / клайм / клейм (claim); прайм рэйт / прайм-рейт / прайм-райт (prime rate); сэйлзвумен / сейлзвумен (saleswoman, pl. saleswomen); сэйлзмен / сейлзмен (salesman, pl. salesmen); стэйжинг (stage, staging)

69

Souhlásky, které se v anglickém originálu píší zdvojeně, zůstávají zdvojené i v ruské variantě, a to uprostřed slova: аддишен (addition); аккруэлсы (accruals); аллонж (allonge); арриарс (arrears); ассигмент (assignment); атторней (attorney); аффидевит (affidavit); (blotter);

бестселлер буллионист

(bestseller); (bullion);

биддер

варрант

(bidder);

блоттер

(warrant);

даннаж

(dunnage); джоббер (jobber); дифферент (different); коллар (collar); кроссированный чек (cross cheque); лобби (lobby); поссесия (to possess, possession); процессинг (processing); раннер (runner); ролловер кредит (roll-over credit); шоппинг / шопинг (shopping); эккаунтинг / эккаутинг (accounting) na konci prvního (atributivního) komponentu složeného pojmenování: билл-брокер (bill broker); гросс-термз (gross terms); гудвилл (goodwill); колл-опцион (call option); масс-медиа (mass media); оффшор (off shore); пресс-кит (press kit); пресс-релиз (press release); трейдофф (trade-off).

Při přenosu výpůjčky do přejímajícího jazyka na základě principu transkripce jsou však zdvojené hlásky často zjednodušovány, a to u souhlásek

uprostřed

slova:

агрегирование

(aggregation);

аквитенс

(acquittance); акцепт (to accept, acceptance); алотмент (allotment); бабл (bubble); бутлегер (bootlegger); бэк-офис (back office); инвестиция офшор (off-shore); канцелинг (cancelling); контролинг (сontrolling); кэш-энд-кэри / кэш энд кэри (cash & carry); селинг / селенг (selling); стрэдл / стредл (straddle); сэтлемепт (settlement); тревелерс-чек (traveller’s cheque); трефик / трэфик / трафик (traffic); шопинг (shopping); харазмить (harassment) méně potom u souhlásek na konci slova: бизнес (business); лось (loss).

Zvláště patrné je zjednodušení původně zdvojených samohlásek: биржевой бум (boom); букинг-нот / букингнота (booking note); букировка (booking); буклет (booklet); бум (boom); букмекер (bookmaker); бумез (sg. boomer, pl. boomers); бутлегер (bootlegger);

70

гудвилл (goodwill); Грин кард (Green Card); гринмэйл (greenmail); инжиниринг (engineering); кипер (keeper); рэкетир (racketeer); скрининг (screening); таймшит (time sheet); флор-трэйдер (floor trader);

тэкс-фри

(tax-free);

фидбэк

(feedback);

физа

(fee);

фрилансер / фриленсер (freelancer); фритредерство (free trade).

U víceslovných termínů, které jsou v terminologii hojně zastoupeny, dochází v procesu osvojení výpůjček přejímajícím jazykem ke vzniku grafických variant, u nichž je původní pravopis buď zachován anebo změněn. Jde především o psaní spojovníku. Termíny, které jsou v angličtině víceslovné (adjektivně substantivní), přecházejí do ruštiny jako pseudokompozita, která jsou vnímána jako jednoslovná pojmenování. Tato pojmenování, která jsou v anglickém jazyce psána bez spojovníku, jsou v ruštině nejčastěji psána se spojovníkem: бар-код (bar code); бербоут-чартер / бэрбоут-чартер (bareboat charter); бизнес-план (business plan); бизнес-центр (business centre); билл-брокер (bill broker); брэйн-дрейн (brain drain); бэк-офис (back office jako substantivum, naproti tomu adjektivum je v angličtině psáno se spojovníkem3), димайз-чартер (demise charter); директ-кост (direct cost); директ-маркетинг (direct marketing); кейс-история (case history); клиринг-банк (clearing bank); колл-опцион (call option); лендинг-бизнес (lending business); лонг-позиция (long position); маржин-кол (margin call); масс-медиа (mass media); мейл-лист (mailing list); ньюс-релиз (news release); прайм-рейт / прайм-райт, ale i прайм рэйт (prime rate); прайм-тайм (prime time); прайс-лист (price list); пресс-релиз (press release); пут-опцион (put option); рисктейкер (risk taker); сейлз-менеджмент (sales management); сейлзпромоушн (sales promotion); сэндвич-мен (sandwich man); сюрвейрипорт (survey report); тайм-менеджмент (time management); 3

back office: departments that manage banks or financial companies’s accounting, administrative, information technology, and trading settlement operations. Those departments support the firms’ trading and underwriting activities but do not interact with clients. Typically, back offices are located in office space that is away from prime real estate, where the company’s headquarters are (Webster’s New World Finance and Investment Dictionary, 2003) back-office: adjective of or having to do with the routine internal functions of a business or institution (Webster’s New World College Dictionary, 2009)

71

тайм-чартер (time charter); тревелерс-чек (traveller’s cheque); тред-юнион (trade union); хоум-бэнкинг (home banking) Víceslovné termíny, které se v angličtině píší se spojovníkem, mohou být v souvislosti s chápáním původních víceslovných pojmenování jako slov značkových (slovotvorně nečlenitelných) v ruštině psány dohromady: байаут (buy-out jako substantivum, naproti tomu verbum je v angličtině psáno bez spojovníku, srov. бай-бек); имиджмейкер (image-maker); кэшфлоу / кашфлоу, ale i кэш флоу (cash-flow); офшор, ale i оффшор (off-shore); ролловер (roll-over); хайтек (high-tech). Početná je i skupina termínů, které jsou psány se spojovníkem či bez něj stejně jako původní anglický výraz. Jde o adjektivně substantivní víceslovná pojmenování: активный траст (active trust); акцептный кредит (acceptance credit); банковский клиринг (bank clearing); биг бизнес (big business); бланковый индоссамент (blank endorsement); кроссированный чек (cross cheque) či víceslovná pojmenování substantivní, nebo pojmenování tvořená jinými slovními druhy: бай-бек / бай-бэк (buy-back jako substantivum, naproti tomu verbum je v angličtině psáno bez spojovníku); драйв тайм (drive time); имидж маркетинг (image marketing); импульс печес (impulse purchase); кредит стенд-бай (stand-by credit); кэш-энд-кэри / кэш энд кэри (cash & carry); лидз энд лэгз (leads and lags); ноу-хау (know-how – srov. v češtině know how); паблик рилейшнз (public relations); трейд марк (trade mark); тэкс-фри (tax-free). Méně je zastoupena univerbizace, tedy proces, při němž výrazy, které mají v angličtině podobu slovních spojení, jsou v ruštině psány dohromady: блючипс (blue chips); ковернот, ковернота (cover note); лайтпостер (light poster); пейэнвелоп (pay envelope); таймшер (time share); таймшит (time sheet); фритредерство (free trade). Nejméně případů v excerpovaném materiálu tvoří termíny v angličtině psané dohromady, ale v ruštině se spojovníkem: джек-пот (jackpot); сток-брокер (stockbroker).

72

Zcela specifickou skupinu tvoří přejímané zkratky, které se v angličtině většinou vyslovují hláskováním. Grafická podoba těchto abreviatur v ruštině odráží jejich vyslovovanou podobu v původním jazyce: БиЮ (BU, business unit); Ви-Пи (WP, with permission) – zde ovšem nesprávně přepsána výslovnost [w] – [$cUak !it9]; джиарпи (GRP, gross rating points); пиар – ПР (PR, public relations); ПиЮ, ПиЮшка (PU, production unit); тикьюэмить (TQM, Total Quality Management) a ve zcela výjimečných případech se přejímá grafická podoba bez ohledu na rozdíly latinky a cyrilice, jako u zkratkového slova орех (OPEX – akronym pro operational expenses). Proces zdomácnění přejímaných slov je poměrně zdlouhavý, grafická, resp. i fonetická podoba slova bývají značně neustálené. Existence více variant jednoho slova je proto typická zejména pro počáteční fáze pronikání výpůjčky do přejímajícího jazyka, přičemž jedna varianta obvykle postupně vymizí a druhá v jazyce zůstává. Příčiny lze spatřovat v odlišnosti obou jazyků, tedy donora a recipienta, a rovněž nejednotných pravidlech pro přepis přejímaných slov (Тимофеева, 1995).

5.1.2. Morfologická adaptace Osvojení anglicismů na morfologické úrovni znamená přizpůsobení přejímky gramatickým normám přejímajícího jazyka. Morfologické osvojení, při němž přejímaný výraz získává gramatické charakteristiky cílového jazyka, je jednou z podmínek zdomácnění anglického termínu v ruské terminologii. Tyto gramatické vlastnosti (tj. zařazení substantiv do deklinačního systému, konjugace verb) se řídí pravidly a potřebami přejímajícího jazyka, nezávisle na tom, jakým způsobem fungují v původním jazyce.

5.1.2.1. Rod podstatných jmen Rod se dle gramatických pravidel ruského jazyka rozlišuje podle koncovek. Podstatná jména končící v nom. sg. tvrdou souhláskou jsou mužského rodu, slova středního rodu končí, s několika výjimkami, na -o, -e. K ženskému rodu náležejí především slova s koncovkou –a/-я. Vzhledem k tomu, že angličtina u substantiv nerozlišuje mluvnický, ale pouze přirozený rod, gramatická kategorie rodu se rozlišuje podle významu – u osob 73

podle pohlaví mužský a ženský rod, zatímco jména označující předměty, zvířata a jevy jsou považována za neutera. Z tohoto důvodu musí během procesu adaptace anglického slova v ruském jazykovém systému dojít k zařazení do jednoho ze tří existujících gramatických rodů podle pravidel ruského jazyka. V ruštině musí v průběhu integrace přejímky tedy dojít k rozhodnutí, ke kterému rodu bude anglické neutrum přiřazeno (podrobněji viz Калинин, 1971: 69). Analýza shromážděného jazykového materiálu ukazuje, že slov zakončených v anglickém jazyce na -a je velmi omezený počet (agenda). Takový výraz je osvojen v ženském rodě ( агенда). Substantiva se souhláskovým zakončením jsou však ve velké míře osvojena jako maskulina: демпинг
dumping; депозит
deposit; дефлятор
deflator; дефолт
default; драфт
draft; индент
indent; инсет
inset; катеринг
catering; лизинг
leasing; овердрафт
overdraft; стейкхолдер
stakeholder; форфейтинг
forfeiting, юзер
user nebo (v menší míře) přebírají samohláskovou koncovku feminin, přičemž lze částečně zobecnit, že jde například o všechna anglická substantiva se sufixem -ation, jehož poruštělá varinta je -ация: алиенация
alienation; баратрия
barratry; денонсация
denunciation; лось
loss; маржа
margin; оферта
offer; пролонгация
prolongation; проперть
property; физа
fee; шедула
schedule. Kolísání v rodě můžeme pozorovat jen zřídka: booking note  букинг-нот, букингнота; cash  каш, кэш, каша; covernote  ковернот, ковернота. Při přiřazení výpůjčky k mluvnickému rodu přejímajícího jazyka je často uplatněn princip analogie. Můžeme tedy sledovat příklon k rodu obdobného nebo již existujícího slova v přejímajícím jazyce. Rozdílné rodové zařazení se však vyskytuje především v integrační fázi, přičemž jedna z forem později ustupuje druhé: банкнот, -а m. / банкнота, -ы f. Оба банкнота одинакового размера — 150 х 66 мм — и одинаково защищены — водяным знаком с изображением скульптуры и защитной полосой справа от центра. (Журнал «Деньги» № 5(309), 07.02.2001)

74

Новая российская банкнота номиналом в 5 тысяч рублей – результат длительных творческих поисков лучших художников Гознака и Банка России. (Журнал Росбанк, № 2, март-апрель 2007)

5.1.2.2. Číslo podstatných jmen V anglickém jazyce je kategorie čísla u substantiv vyjádřena abencí nebo přítomností koncovky -s/-es,

v ruštině jsou tvary plurálu signalizovány koncovkami -и/-ы/-а.

Formy plurálu termínů přejatých z anglického jazyka jsou v ruštině tvořeny pomocí typicky ruských koncovek: адвайзер – адвайзеры; биддер – биддеры; бизнесвумен – бизнесвумены; брендмауэр / брендмауер – брендмауэры / брендмауеры; варрант – варранты; инвойс – инвойсы; маркетер – маркетеры; мерчант – мерчанты; свинг – свинги; сейлзмен – сейлзмены; скрининг – скрининги; фидбэк – фидбэки; чартист – чартисты. U některých podstatných jmen dochází k osvojení plurálových forem anglických termínů v ruštině jako forem singulárových, tj. maskulin zakončených na tvrdou souhlásku -с: аккруэлсы
accrual, accruals, баксы
buck, bucks; сейлзы, сэйлзы
sale, sales; флаерсы
flyer, flyers. V angličtině existuje řada substantivních lexémů zakončených na -i/-y, které mohou být v ruském jazyce vnímány jako tvary plurálové. Tyto termíny vzdorují gramatickému systému ruštiny a jsou do ní začleňovány jako nesklonná substantiva bez explicitně vyjádřené kategorie čísla: деливери, кастоди, мэтьюрити, паблисити, просперити, роялти / ройялти / ройялити, секьюрити / сикьюрити, энтри.

5.1.2.3. Pád podstatných jmen Ruština je na rozdíl od angličtiny flektívní jazyk, přejaté termíny tedy podle stupně osvojení získávají ruské sufixy příslušných pádů: аккаунт, аккаунта, аккаунте, аккаунт, аккаунтом, аккаунте, аккаунты, аккаунтов, аккаунтам, аккаунты, аккаунтами, аккаунтах. Existuje však i skupina nesklonných podstatných jmen, která, vzhledem ke svému původnímu anglickému tvaru, jen těžko přebírají ruské sufixy: деливери
delivery; оутгоу
outgo; паблисити
publicity.

75

5.1.3. Sémantická adaptace Sémantické

osvojení

je

zásadním

předpodkladem

úplné

integrace

výpůjčky

v přejímajícím jazyce. Podle L. P. Krysina je to jeden z nejdůležitěších aspektů: „Семантическое освоение иноязычного слова – центральный и решающий момент в его адаптации“ (Крысин, 1968: 38). Je to schopnost termínu začlenit se do struktury přejímajícího jazyka a vytvářet v něm slovní spojení. L. P. Krysin považuje sémantickou samostatnost a absenci synonymických vztahů ke slovům přejímajícícho jazyka za důležitou vlastnost přejatého slova (Крысин In: Земская, Шмелев, 1965: 115). Z některých uvedených příkladů je ale jasné, že s touto definicí nelze úplně souhlasit: брутальный – жестокий; креативный – творческий. Jednou

z podstatných

podmínek

přejímání

je

nutnost

srozumitelnosti

přejímaného cizojazyčného elementu. Nositel přejímajícího jazyka musí rozumět významu daného slova, včetně jeho konotací v mluvené i psané podobě. Z důvodu nepřesného nebo nesprávného pochopení významu slova nebo jako důsledek jeho nevhodného použití může docházet ke komunikačním šumům, respektive k posunu ve významu přejímky. Příkladem nesprávného použití anglicismu je výraz брифинг, který se, především ve starších zdrojích, vyskytuje ve slovním spojení короткий брифинг. V anglickém jazyce ale bylo podstatné jméno briefing odvozeno od přídavného jména brief (
lat. Brevis), tedy „krátký“. Uvedená kolokace v ruštině tedy představuje nesprávnou sémantizaci anglického výrazu a vnik pleonasmu: „Пока в зале продолжались шум и неразбериха, господин Безсмертный провел короткий брифинг, в ходе которого сообщил, что не намерен возглавлять оргкомитет по организации второго этапа съезда и предложит на эту должность другую кандидатуру.“ (Коммерсантъ No.198/П (3529), 23.10.2006) Jednou přejaté slovo, které již v jazyce zdomácnělo, může svůj význam dále měnit. Tyto kvalitativní změny dělí L. Fermová do několika skupin (Ферм, 1994: 21): 1. „изменение идеологических коннотаций; 2. переориентация

многих

заимствованных

слов,

с одновременным

изменением ценности; 3. детерминологизация лексики; 4. активизация

употребления

одних

слоев

лексики,

связанная

с актуализацией реалий, называемых этой лексикой, и пассивизация употребления других слоев;

76

5. новые значения старых слов (семантические неологизмы)“. Posun významu můžeme vidět například u slova контролировать, které bylo dříve

přejaté

z francouzského

jazyka

jako

synonymum

slova

проверка.

Od devadesátých let 20. století však pod tlakem anglického jazyka контролировать nabývá i významu власть, руководство, управление: „Внутренний рынок нефтепродуктов контролирует ограниченное число компаний.“ (Еженедельный журнал, 8.4.2003) Přejaté slovo se často používá v konkrétnějším významu než v originálním jazyce (сеттльмент – „vyrovnání, vypořádání obchodů na burze“, původní význam slova settlement je mnohem širší: vypořádání, narovnání, zaplacení, ale také osidlování, osada, dohoda, smír). Význam se tak zužuje, vymezuje a někdy dokonce i lehce posouvá (истеблишмент – používáno ve smyslu slova элита, establishment – „vrchnost, vládní orgány“). Přejaté slovo v takovém případě funguje pouze v daném kontextu, a to i přes to, že v původním jazyce má mnohem více významů a možností použití байер – „nákupčí, kupující zboží u výrobce či velkoprodejce za účelem prodeje pro vlastní spotřebitele“, buyer – „kupující“ v širším smyslu slova). Jindy se, na rozdíl od angličtiny, kde má daný výraz jen velice omezené uplatnění (impeachment – „obvinění“, v anglických zemích – „žádost jednoho parlamentního sboru o sankce vůči vysokému státnímu úředníkovi pro zneužití pravomoci apod., o níž rozhoduje druhý parlamentní sbor“), v ruském jazyce slovo vyskytuje v kontextu odlišném, někdy i mnohem obecnějším (импичмент – „obvinění ze zločinu“). V oblasti ekonomické terminologie však sémantické posuny nejsou tak významné (již zmíněný výraz менеджер, jenž získal v ruštině, stejně jako v češtině manažer nový význam označující „výkonného pracovníka“, zatímco původní anglický význam lexému manager je „ředitel, vedoucí pracovník“). Obecně lze konstatovat, že pokud je přejímáno slovo, které disponuje ve výchozím jazyce pouze jedním významem, potom je přejato právě s tímto významem, se kterým v ruském jazyce dále funguje. U slov, jež jsou původně mnohoznačná, jsou termíny

přejímány

zpravidla

v jednom

určitém

významu,

tedy

jako

slova

monosémantická. Pro obě skupiny však platí, že sémantická charakteristika přejímky se může v průběhu času v přejímajícím jazyce dále rozšiřovat, tj. získávat další významy v souvislosti s vývojem konkrétní oblasti.

77

•

аутсорсинг: использование внешней организации (поставщика) для обработки банковских и других финансовых данных при осуществлении коммерческих операций. outsourcing: v angl. i češ. využívání subdodavatelských vztahů, používání externích služeb, subdodavatelská výroba pro jinou společnost „Один из самых эффективных механизмов содействия развитию предпринимательства – интеграция малого и среднего бизнеса в деятельность крупного посредством контрактации, предусматривающей передачу на аутсорсинг работ по непроизводственным направлениям.“ (Металлы Евразии, 2004)

•

эккаунтинг – эккаутинг: учет и анализ хозяйственной деятельности, функциональная

сфера

бизнеса,

связанная

со

сбором,

обработкой,

классифицированием, анализом и оформлением различных видов финансовой информации. Кроме того, эккаунтинг связан с аудиторством, т.е. контролем за правильностью ведения эккаунтинга. Основная цель - бухгалтерская проводка сделок и операций, составление финансовых документов, среди которых выделяются отчеты о доходах и балансовый счет, бюджетные сметы, отчеты о наличностях и т.д. Эти документы составляют как за прошлые периоды, что необходимо для отчетов и проверки финансового состояния фирмы, так и в качестве проектов на будущее, что необходимо для проверки правильности замыслов предпринимателя в какой-либо сфере деятельности. accounting: účetnictví, vedení účetních záznamů a příprava finančních výkazů „Эккаунтинг как концептуальная основа формирования информационных потоков.“ (Управленческий учет и финансы, No. 2, 2006) Další skupinu tvoří termíny, které byly přejaty pouze v jednom významu původního polysémního lexému. Obvykle přejat pouze význam speciální, který je nutný pro doplnění aktuálně se vyvíjející terminologie, zatímco převzetí obecného významu nutné není. брэнд / бренд: Торговая марка, которую удалось раскрутить до такой стадии виртуальности, что она определяет социальный статус потребителя или стиль его жизни, пробуждает у потребителя индивидуальное ответное чувство, вызвает устойчивую ассоциацию с определенным ощущением или настроением. Характеристиками

78

бренда являются: приверженность брэнду, ожидаемое качество, степень осведомленности покупателей о брэнде. brand: 1. značka, obchodní známka 2. druh, typ, styl 3. cejch, znamení 4. značka, výžeh (na kůži zvířete) 5. cejchovací, značkovací železo 6. meč (kniž.) 7. rozpálený uhlík, klacík, žhavý oharek (příklady viz dále) Obdobně

se

chovají

slova,

která

v anglickém

jazyce

mají

různou

slovnědruhovou platnost. To je poměrně časté u podstatných jmen, jejichž tvar je shodný s tvarem slovesa. Do ruštiny jsou přejímána pouze v jednom, obvykle substantivním významu: инвойс: счет,

выписываемый

продавцом

на

имя

покупателя

и

удостоверяющий фактическую поставку товара или услуг и их стоимость. invoice: 1. faktura 2. fakturovat „Как только повышается спрос, мы об этом узнаем от клиентов, выписываем им инвойс, и они выкупают товар, уже физически находящийся в том же самом Хабаровске или Владивостоке.“ (Журнал «Секрет Фирмы» № 42(129), 7.11.2005) Dalším příkladem je termín дедактебл
deductible přejatý pouze jako substantivum označující odčitatelnou položku u pojistného krytí, i když v angličtině má dále význam adjektiva odpočitatelný, odečitatelný. Přejaté termíny v největší možné míře zachovávají svůj původní význam. Tendence přejímání jediného významu je spojena se základními požadavky na tvorbu terminologie. Polysémie jako vlastnost lexému mít v synchronním plánu více významů, tedy označovat různé předměty, jevy či vztahy, je v terminologii nežádoucí. Termíny musí být v rámci daného terminologického systému přesné a jednoznačné. Za další důvody je možné považovat nutnost unifikace a harmonizace terminologie v mezinárodním měřítku.

79

5.2. Slovotvorná adaptace anglicismů v ruské terminologii Derivační potenciál anglicismů začleněných do ruské ekonomické terminologie závisí na stupni jejich formální i sémantické asimilace. Čím více se slovo adaptuje v přejímajícím jazyce, tím větší je jeho slovotvorná aktivita, tj. stává se motivujícím slovem pro vznik dalších motivovaných pojmenování. Slovotvorba v ekonomické terminologii, jako i v jazyce obecně, představuje důležitý proces obohacování slovní zásoby, v němž se propojují lexikální a gramatické aspekty. Jejím prostřednicvím se od výpůjček anglické provenience (které zde fungují jako slovotvorný základ) odvozují pomocí slovotvorných formantů další významově příbuzné deriváty a vytváří se terminologické slovotvorné hnízdo (T. L. Kandelaki používá označení „тeрминообразовательное гнездо“). Formanty pak plní i roli gramatickou; zařazují přejaté výrazy do struktury ruského jazyka a pomáhají vytvářet gramatické vztahy mezi termíny v odborném textu. Slovotvorná aktivita přejatých terminologických pojmenování je průkazným znakem osvojení termínu novým jazykovým systémem, jelikož nutným předpokladem je transformace strukturní i sémantické charakteristiky výchozích lexémů.

5.2.1. Sufixální derivace Nejproduktivnějším slovotvorným způsobem je odvozování na základě přejatých substantiv pomocí sufixace: бизнесмен (businessman) – бизнесменша, i když existuje i přejímka бизнесвумен (businesswoman) méně často i бизнес-леди; букировать (book) – букировка; ваучер (voucher) – ваучить; поссесор (possessor) – поссесия; рамбурс (reimburse) – рамбурсировать; спонсор (sponsor) – спонсировать; фритрейдер, фритредер,

фритрэдер,

фритрэйдер

(freetrader)

–

фритредерство,

фритрейдерство; хедж (hedge) – хеджер (hedger) – хеджирование (to hedgе, hedging). Morfologické slovotvorné postupy jsou produktivním způsobem obohacování lexikálního systému. U verb, obzvláště u výrazů z oblasti profesního slangu, je častá prefixace: за-

заапдейтить – zaktualizovat закомплитить – dokončit закоммитить(ся) – zavázat se k něčemu

80

запитчить – nabídnout k prodeji зачарджить – (na)účtovat si на-

нафоркастить – předpovědět, odhadnout наэкрулить – časově rozlišit (v podvojném účetnictví)

от-

отассессить – ocenit, posoudit отбрифовать – krátce shrnout zadání klienta na vytvoření reklamy отклирить – vyjasnit informace отревьюировать – přezkoumat, sestavit posudek отфидбэчить – dát zpětnou vazbu

по-

почекать – (z)kontrolovat

про-

прочекать – zkontrolovat, prověřit

Pro ilustraci úplné adaptace termínu cizojazyčného původu v systému přejímajícího jazyka uveďme termín бренд, který přebíráme z vysokoškolské učebnice Маркетинг (Годин, 2005). U tohoto termínu existuje pravopisná dubleta s -э- (брэнд), která více splňuje požadavky fonetické transkripce pro přepis anglického otevřeného [z]. V procesu asimilace však tato varieta postupně ustoupila rusifikovanému tvaru s -е-, proto uvádíme pouze příklady s tímto pravopisem. a) Termín бренд je plně zařazen do deklinačního systému ruštiny, bezproblémově tvoří pádové koncovky v jednotném i množném čísle: o sg. nominativ: бренд „Позиция не должна претерпевать существенных изменений на протяжении длительного времени. Чтобы позиционирование стало приносить плоды, требуется время для того, чтобы потребители восприняли, поняли и начали реагировать на ту позицию, выгоду и преимущества, которые предлагает данный бренд.“ o sg. genitiv: бренда „С точки зрения потребителя, положительная роль бренда заключается в том, что он, указывая на конкретные потребительские свойства товаров и услуг, существенно упрощает процесс их выбора.“ o sg. dativ: бренду „Один из самых быстрых путей к краху – дать бренду общее название.“ o sg. akuzativ: бренд „Создать хороший бренд и сделать так, чтобы потребитель запомнил его, весьма непросто.“ o sg. lokál: бренде „Как и в футболе, вам надо переиграть другую марку. Ведь вам не могут назначить победу сверху. Так и в бренде. Ваша задача –

81

o

o

o

o

o

o

o

создать условия, при которых люди потянутся к вам добровольно. Сейчас это возможно, только если вы ведете себя как бренд.“ sg. instrumentál: брендом „Брендом является то, что в сознании пользователей имеет отношение по крайней мере к одному из аспектов, связанных с услугой или товаром (собственный потребительский опыт, советы окружающих, реклама, выбор, покупка, хранение, транспортировка, использование, обслуживание, ремонт, повторное применение упаковки и т. п.).“ pl. nominativ: бренды „Родственные бренды – это названия товаров, в которых есть имя компании-производителя. Например, компания Heinz производит «Томатный кетчуп Heinz», Wrigley – жевательную резинку Wrigley’s Spearmint, Nestlé – шоколад Nestlé Classic.“ pl. genitiv: брендов „Основной ценностью для японских компаний является высокий корпоративный имидж, а не имидж отдельных брендов.“ pl. dativ: брендам „В соответствии с законодательством правовая охрана на территории РФ предоставляется именно товарным знакам, а не брендам или торговым маркам.“ pl. akuzativ: бренды „Лишь через несколько лет после привыкания покупателей к новому товару бренд начинает приносить прибыль. Именно тогда он превращается в “дойную корову”, которая приносит доход и позволяет компании запускать новые бренды.“ pl. lokál: брендах „В известных и раскрученных брендах есть не только положительные стороны, но и множество подводных камней.“ pl. instrumentál: брендами „Различия между брендами и товарными знаками становятся принципиальными при рассмотрении вопросов правовой охраны.“

b) Vznikají slovní spojení se strukturou adjektivum+substantivum: o корпоративный бренд, лидирующий бренд, полноценный бренд, фланговый бренд „Поскольку корпоративный бренд уже гарантирует качество, запуск подбренда стоит не столь дорого.“ „Лидирующий бренд должен продвигать не себя, а всю категорию. Развивая товарную категорию (категорию услуги), бренд-лидер увеличивает свою рыночную долю.“ „Фланговый бренд – одна или несколько нелидирующих марок, поддерживающих продуктовую линию производителя.“ c) Dále se od anglicismu бренд tvoří: o kompoziční univerbizací kompozita: брендостроитель

82

„Брендостроители последовательно попадают в нужное время, в нужное место и правильным способом.“ o prefixací další substantiva: подбренд, супербренд „Название компании (Sony, Panasonic), уже хорошо известное покупателю и гарантирующее качество товара, является как бы «зонтиком» для подбрендов, которые разделяют товарные линии (Sony Walkman-плееры, Sony Trinitron-телевизоры).“ d) Vznikají terminologická slovní spojení se slovem бренд v postavení neshodného přívlastku: o актуальность бренда, аудит бренда, вес бренда, видение бренда, длина бренда, здоровье бренда, имя бренда, каннибализация бренда, миссия бренда, убеждение бренда, философия бренда, ценности бренда, ширина бренда e) Kopulativní složeniny se spojovníkem, které se však v ruštině integrují ponejvíce jako značková slova: o бренд-имидж, бренд-лидер, бренд-менеджер, бренд-менеджмент, бренд-промоушен, бренд-стратегия, мастер-бренд „Появление конкурирующего бренда укрепляет позиции брендалидера в сознании потребителей, так как делает выбор потребителей более осмысленным.“ Relativně málo četné případy substantivních sufixálních derivátů se tematicky řadí k pojemnováním osob: -щик пиарщик -нт

эккаутант

-ист

буллионист

-ша

брокерша, диспаша

U pojmenování osob je v ruštině typičtější přejímání termínů jako neodvozená (značková) slova. Mezi nejproduktivnější afixy v anglickém lexiku patří například re-, -ing, -er, -or, které však, až na výjimky (např. сапер od SAP), do ruštiny pronikají přímo, tj. nejsou odvozenými slovy. V tomto případě tedy nemůžeme hovořit o derivátech: ре-

ребрендинг, редистрибуция, реимпорт, ремаркетинг, репозишинг; репринт, рефинансирование;

-инг

адвертайзинг,

андеррайтинг,

аутсорсинг,

бенчмаркинг,

брейнсторминг, брендинг, брифинг, вестинг, демаркетинг, демпинг,

83

джиринг, Е-банкинг, инжиниринг, кастинг, катеринг, клиринг, клиринг, консалтинг, лизинг, листинг, маркетинг, мерчандайзинг, мониторинг, стайлинг,

позишинг,

сэмплинг,

трейдинг,

профит-тейкинг,

тайминг,

факторинг,

рейтинг,

телемаркетинг,

фандрайзинг,

фиксинг,

скрининг,

телешопинг, флотинг,

форфейтинг, франчайзинг, хайринг, холдинг, хэдхантинг, чартинг, шопинг, шоуинг, эккаунтинг; -ер

u maskulin pro označení osob: адвайзер, аджастер, андеррайтер, арбитражер,

аутсайдер,

аутфитер,

биддер,

билл-брокер,

блокбастер, бондхольдер, бренд-менеджер, брокер, букмекер, бутлегер, джоббер, дилер, диспашер, имиджмейкер, инсайдер, кастомер,

консумер,

копирайтер,

маркетер,

маркет-мейкер,

менеджер, мерчандайзер, ньюсмейкер, позишн-трейдер, провайдер, продюсер, промоутер, риск-тейкер, сапер, стейкхолдер, стокброкер, супервайзер, трейдер, фрилансер, хеджер, энтетейнер, юзер -ор

méně často: аудитор, вендор, грантор, дистрибьютор, поссесор, риэлтор.

5.3. Aplikace neo-koloniálního modelu pro popis integrace anglicismů v ruštině 5.3.1. Neo-koloniální model globalizačních procesů v aktualizaci terminologie Pro vyjádření dynamiky současné slovní zásoby a vymezení jednotlivých fází asimilace anglicismů v ruštině se pokusíme aplikovat „neo-koloniální“ model globalizačních procesů v aktualizaci terminologie. Paralela globalizace s kolonizací spočívá v chápání postavení angličtiny jako dominantního jazyka, jehož vliv se významně projevuje v ostatních jazycích, a to zejména na lexikální úrovni. Můžeme tak, dle našeho názoru, popsat současné globalizační procesy ve společnosti, které mají dopad na soudobé lexikum. V tradičním koloniálním systému má jeden národ či země výsadní postavení nad určitým územím, přístup k jeho zdrojům apod. Dnes však jde především o kolonizaci ekonomickou, která se neomezuje na země, ale spíše na nadnárodní společnosti a organizace. Společným znakem zůstává nerovnoměrné rozložení sil, a proto je globalizace kolonizaci do jisté míry velmi podobá. Projevuje se zřetelným

84

vlivem jedné dominantní strany, která si podrobuje druhou v jejích ekonomických, strategických a dalších oblastech (Shin, Kubota, 2008). Jestliže hovoříme o jednom jazyce jako o „silnější straně“ v souvislosti s jazykovým imperialismem či globalizací, potom v působení jednoho dominantního jazyka na jiné můžeme vidět analogii s principy kolonizace. Globální jazyk, angličtinu, lze označit za činitele v tomto procesu, tedy kolonizátora, který si podrobuje další kolonie, tj. další jazyky tím, že proniká v jejich strukturu a slovní zásobu. Stejně jako ekonomicky vyspělé země kolonizovaly slabší země, tak si dnes anglický jazyk, který má v jazykovém vzdělávání, vědě a mezinárodní komunikaci velice silnou pozici, podrobuje jiné jazyky prostřednictvím globalizované ekonomiky, médií a internetu. Angličtina vystupuje jako kolonizátor, ruština (spolu s dalšími jazyky) jako kolonizovaný. Kontaktní zónou zde není fyzické prostředí jak tomu bylo u kolonizace jako takové, metaforicky tak označujeme areál, kde se kolonizátor střetává s kolonizovaným; v našem zkoumání tedy diskurz publicistiky a terminologie. Do procesu kolonizace se v tomto prostředí zapojují všechny lingvistické i extralingvistické vlivy, působí zde kulturní a historické vazby apod. Proces kolonizace popisuje Douglas Robinson (1997: 89–90) pomocí čtyř základních fází, které jsou však založeny na ideologickém pojetí: 1. předkoloniální fáze (vzdálená minulost) je charakterizována slovy jako čistý, nezkažený, správný; 2. koloniální fáze (nedávná minulost), pro jejíž popis jsou typická adjektiva jako nečistý, zlý, zkažený; 3. post-koloniální fáze (současnost), ve které se dobré a špatné mísí a dochází k hybridizaci; 4. dekoloniální fáze (budoucnost) vyznačující se čistotou, správností, a očištěním se od koloniálních „nečistot“. Uvedené etapy jsou samozřejmě idealizované. Stejně jako v původním kontextu, ani v jazyce v předkoloniální fázi nemůžeme hovořit o dokonalé „čistotě“. Jestliže však použijeme tento model pro popis aktualizace slovní zásoby, paralelu první fáze můžeme vidět v době před rozpadem Sovětského Svazu, resp. do začátku perestrojky. V tomto období vzhledem k politickým okolnostem a uzavřenosti státu vůči západním ekonomickým vlivům nebyl jazyk angličtinou ovlivňován, případně pouze v omezeném objemu (například sportovní terminologie apod.). Spolu s tím je třeba zmínit mnohem

85

menší vliv médií, neexistenci internetu i mnohem pomalejší tempo vývoje v hospodářské sféře. S obdobím ruské perestrojky je spojeno otevření země zahraničním vlivům, a samozřejmě tedy i zahraničním investorům a obchodu. Důležitou roli hraje i větší „volnost“ médií. Přibližně po roce 1986 tedy začíná koloniální fáze, ve které do země s invazí zahraničních společností na nově se vyvíjející ruský trh přichází i vliv západního světa, a tím také angličtiny jako jazyka, který se v této době začíná prosazovat jako jazyk globální. Na konci osmdesátých let dvacátého století již v Rusku měly zastoupení významné nadnárodní společnosti jako Ford Motors, Kodak, Pepsi apod. Obecně lze pozorovat, že na přelomu osmdesátých a devadesátých let dvacátého století byl ruský trh i jeho obyvatelé otevřeni všemu „západnímu“. Lidé podléhali módní vlně, která s sebou nesla něco nového, něco co si dříve nemohli dovolit, něco co bylo dříve nedostupné. Dobře to ilustruje oblast reklamy. Kromě západních společností začínají pro své výrobky západní či západně znějící názvy používat i ruské společnosti, aby tohoto sociologického faktoru využili pro získání zákazníků. Tyto skutečnosti napomáhaly kolonizátorovi proniknout do kolonizované zóny, jejíž obyvatelé v tomto smyslu de facto kolonizováni být chtěli. Poptávka po západním zboží byla tak velká, že reklamní a propagační materiály z poloviny devadesátých let dvacátého století nebyly vůbec překládány, nebo jen zčásti. To samozřejmě působilo značné obtíže s porozuměním, neboť spotřebitelé se nemohli dlouhodobě spokojit s absencí ruského popisu výrobku, který si hodlali koupit. Proto začaly být reklamy překládány, avšak zpočátku tyto překlady nebyly příliš kvalitní a silně podléhaly svým „západním“ předlohám. Ryazanova-Clarke uvádí, že například v televizní reklamě z tohoto období byly napodobovány americké modely, včetně anglické intonace (1996: 102). Reklama byla první oblastí, v níž se integroval módní západní styl, a proto přinášela i velké množství anglicismů (Ryazanova-Clarke, 1999: 221). Obecně můžeme tuto fázi shrnout konstatováním, že období kolonizace je charakteristické až nadměrným používáním anglicismů, jejichž motivace je často nejasná, případně spojená pouze s aktuálními trendy či sociolingvistickými důvody. Anglické výrazy jsou přenášeny v originální podobě (tj. psané latinkou) a objevují se první pokusy o konverzi do azbuky. S tím souvisí častá neustálenost ortografických tvarů a existence více pravopisných variet pro jeden výraz. Počátek postkoloniální fáze lze sledovat na konci devadesátých let dvacátého století a začátku dvacátého prvního století. V tomto období má sice kolonizátor

86

(v našem pojetí anglický jazyk) i nadále výrazný vliv, avšak není již tak slepě kopírován. V textech se objevují latinkou psaná slova spolu se slovy přenesenými do ruštiny pomocí transkripce, cizí výrazy či neologismy jsou doplňovány ruskými výklady či vysvětlivkami. Projevují se snahy zabránit přílišnému vlivu kolonizátora (angličtiny), které vyústily na začátku roku 2001 v předložení návrhu zákona „О русском языке как государственном языке Российской Федерации“, který byl ovšem přijat až o dva roky později. Doba, kterou si schválení zákona vyžádalo, svědčí o tom, jaký význam problematika jazyka v postkoloniální fázi má. Ruština se (obdobně jako původní obyvatelé kolonizovaných oblastí) začíná „bránit“, což se projevuje vytlačováním nepotřebných tvarů, tj. neopodstatněných přejímek (které mnohdy nemají v jazyce dlouhého trvání), či nevhodně graficky kódovaných anglicismů. Dochází k určité „hybridizaci“, tedy procesu, kdy se mísí různé národy, etnické skupiny, kultury a jazyky (Robinson, 1997: 118). Ruština si ve svém prostoru opět získává své dominantní postavení a „zkušenosti“ z období kolonizace využívá pro svůj vlastní vývoj respektující specifické socio-kulturní potřeby. Poslední, dekoloniální fázi, můžeme stejně jako předkoloniální období považovat za idealizovanou etapu. Dekolonizace nastupuje tehdy, pokud subjekt nalézá svou vlastní identitu a vnější vlivy na něj přestávají působit. To je pochopitelně v době globalizovaného světa, volného pohybu osob a informací téměř nemožné. Integrace anglicismů v ruské ekonomické terminologii prochází několika etapami, které jsou velmi podobné výše uvedeným kolonizačním fázím. Tuto analogii lze demonstrovat především díky změnám na ortografické úrovni, v níž se zřetelně projevují jednotlivé fáze osvojení díky odlišnosti grafického kódu anglického a ruského jazyka. Stejně tak jsou však charakteristické změny na ostatních úrovních (morfologické, sémantické). O stupni integrace svědčí i další aspekty, jako například derivační aktivita přejímek atd. Principy neo-koloniálního přístupu můžeme ilustrovat následujícími příklady: • кэш энд кэри (
cash & carry) 1. předkoloniální fáze V předkoloniální fázi ekvivalent neexistuje. U tohoto termínu se setkáváme s potřebou použití přejímky pro označení nové reálie, která souvisí s novými ekonomickými okolnostmi.

87

2. koloniální fáze Vzhledem k tomu, že uvedený termín označuje novou skutečnost, která v předkoloniální fázi neexistovala, je právě u tohoto příkladu zřetelné, jakým způsobem anglicismus v koloniální fázi do ruštiny proniká. Existuje zde více pravopisných variant, jejichž použizí je značně neustálené. Je to spojeno s nesnadným osvojením fonému [z] a s nejasnými pravidly pro zachování či zjednodušení zdvojené souhlásky. „Oптово-розничные предприятий.“

склады-магазины (кеш энд керри) (http://www.marketing.spb.ru, cit. 14.2.1999)

„Несколько лет назад понятие кэш энд кэрри начало завоевывать и стихийный российский рынок, предлагая альтернативу старым неорганизованным формам торговли.“ (ОптМастер, č. 44, 14.11.1999) Komplikovaný je i přepis samotného tvaru slovního spojení; v následujícím příkladu dochází dokonce k částečné univerbizaci, tedy ke spojení anglické spojky and s prvním slovem: „Правда, сеть «Ароматный мир» занимается также торговлей кэшэнд-кэрри и даже имеет централизованный склад, что есть далеко не у всех крупных сетей супермаркетов.“ (Ведомости 7.7.2000) Výjimkou není ani použití cizího slova, tj. anglického slovního spojení v jeho původní podobě: „Первым западным гигантом, начавшим реальную работу в Москве, стала немецкая Metro, которая запустила $180-миллионную программу по строительству шести магазинов cash & carry.“ (Ведомости 22.5.2001) Setkáváme se také s omezeným použitím kalků: плати и бери, příp. плати и неси, které však nejsou příliš běžné, často se používají pouze k výkladu použitého cizího slova.

3. post-koloniální fáze Uvedený termín je možné považovat za krátkodobou výpůjčku, jelikož se pro popis konkrétního typu obchodní činnosti v ruské terminologii nezakotvil. V

jazyce zůstává spíše jako součást pojmenování firmy

(Торговая сеть «Метро Кеш Энд Керри») a nejčastější z dosud existujících variant nepředstavuje dokonalý fonetický přepis původní

88

anglické výslovnosti, především u přepisu samohlásky a. Tu ve slovech cash a carry v přepisu zaměňuje e, což svědčí o vyšším stupni rusifikace, přestože v originále je zde hláska a vyslovována jako široké [z], kterému by vyhovovala více varianta s э. Naproti tomu u spojky and dochází v tomto slovním spojení v angličtině k redukci, a tudíž k oslabení výslovnosti [?mc], kterou však v ruštině není možné adekvátně zaznamenat. Přepis pomocí э je zde z fonetického hlediska nejméně vhodným ekvivalentem. Je tedy jasné, že uvedený anglicismus se v ruštině adaptoval v takovém tvaru, který se snaží co nejvíce respektovat původní podobu (zdvojené р ve slově керри), avšak současně vyhovuje potřebám snadné vyslovitelnosti. Kalky плати и бери, příp. плати и неси se v ruštině neustálily. • паблик рилейшнз (
public relations) 1. předkoloniální fáze V předkoloniální fázi existoval po sémantické stránce ekvivalentní výraz связи с общественностью. Nejde tedy o naprosto novou reálii, která by vyžadovala nové pojmenování.

2. koloniální fáze Slovní spojení паблик рилейшнз označuje většinou název oddělení ve firmě či aktivity, které lze zahrnout do výkladu „vztahy, styky s veřejností“. Význam tudíž zůstává zachován a nahrazuje dosud používané ruské slovní spojení связи с общественностью. Motivace lexikální přejímky není tudíž příliš jasná, vzhledem k tomu, že v obou jazycích se jedná o víceslovný pojem s odpovídajícím významem. Přejímka tedy není motivována snahou o ekonomizaci vyjadřování, která je u ruských vícekomponentových termínů nejběžnější příčinou pro přejímání jednoslovného pojmenování, působí zde spíše sociolingvistický aspekt. Pro tuto fázi jsou typické neustálené tvary anglicismů, a tak se ještě v roce 2001 můžeme setkat s cizím slovem, tedy použitím anglického výrazu v původní grafické podobě: „Директора рекламных агентств объясняют увеличение прибыли оживлением работы потребительских компаний, а также развитием бизнеса в сфере непрямой рекламы - мероприятий по промоушену и public relations.“ (Ведомости 14.5.2001) 89

a to i přesto, že již v předchozím roce byl běžný tvar přejímky паблик рилейшнз přejatý fonetickým přepisem [!oUakHj qH!kdhRmy]. Ten respektuje původní výslovnost anglické koncovky -s pro vyjádření množného čísla, která se v tomto případě vyslovuje jako [y]. „Сохранению высоких доходов способствует также увеличение инвестиций в бизнес нетрадиционных рекламных услуг – от паблик рилейшнз и работы с базами данных до предоставления консалтинговых услуг по электронной почте или в режиме онлайн.“ (Ведомости 6.4.2000) Výše uvedený tvar však nebyl zatím ustálený, a tak vedle něj nacházíme i další pravopisné dublety: паблик рилейшенз (uvádí například finanční slovník

na

http://dic.academic.ru/),

či

dokonce

публик

рилейшнз

(http://www.anosov.ru/). V této době také do ruštiny proniká anglická abreviatura uvedeného slovního spojení tvořená prvními dvěma písmeny: PR. V uvedené fázi osvojení zůstává abreviatura v originálním grafickém tvaru, přičemž stejná, tedy anglická, zůstává i výslovnost [oh9 @9q]. Od této zkratky se pak v ruštině začínají tvořit další termíny, které jsou částečně psány latinkou a azbukou (PR-агентство, PR-деятельность, PR-проект). Vidíme zde i jasný příklon k tvoření dalších pojmenování pomocí spojovníku; upouští se od tvoření pomocí shodného či neshodného přívlastku (např. PR-специалист místo специалист в области PR). „По моему мнению, – говорит Светлана Головатюк, – российские PR-агентства должны растить собственный персонал, брать на работу молодых ассистентов, давать им проявить себя в ближайшие полгода, отбирать хороших, а остальных увольнять.“ (Ведомости 28.2.2001) „Но надо учесть, что PR-деятельность в Sun Interbrew проходит сразу по нескольким направлениям - работа со СМИ, работа с органами власти, благотворительность, спонсорские программы и внутренний PR.“ (Ведомости 28.2.2001) „Вот, например, список требований, предъявляемых в Sun Interbrew к руководителю службы корпоративных связей и PR: английский язык, хорошее знание сектора рынка, где действует компания, понимание сути политических и экономических процессов в России, шестилетний опыт руководящей работы в федеральных или

90

региональных органах или СМИ, успешная реализация нескольких PR-проектов, способность управлять коллективом, умение работать в команде.“ (Ведомости 28.2.2001) 3. postkoloniální fáze Za první známku nástupu postkoloniální fáze, která se (jak je vidět z dat citovaných příkladů) zpočátku časově překrývá s předchozím obdobím, lze považovat ustálené použití anglického tvaru паблик рилейшнз namísto cizího spojení public relations či jiných pravopisných forem, a také další slovotvorná

aktivita

respektující

ruské

jazykové

normy.

Anglická

abreviatura PR se (i když nepříliš často) zaměňuje výrazem пиар, od něhož jsou odvozeny například adjektivum пиарный či verbum пиарить. PRспециалист začíná být nahrazován ekvivalentem vytvořeným pomocí typicky ruské přípony -щик. Substantivum пиарщик se (dle příklаdů z Ruského národního korpusu) objevuje od roku 2000: „Писатель обращает внимание и на то, что Путин сам принимал основные решения по организации своей избирательной кампании и очень часто отказывался от предложений своих пиарщиков.“ (Санкт-Петербургские ведомости, 26.8.2000) Od formantu пиарщик se dále utvářejí nové významy. Nadále vidíme tendenci nezaměňovat část slova přívlastkem a použít dvě podstatná jména vedle sebe s použitím spojovníku: „Поэтому наличие специального образования у кандидатапиарщика не дает ему никакого дополнительного преимущества при приеме на работу.“ (Ведомости 28.2.2001)

5.3.2. Globální aspekt v jednotlivých etapách kolonizace nové terminologie Globalizační tendence v procesu asimilace přejaté terminologie můžeme demonstrovat na základě srovnání termínů excerpovaných z různých překladových vydání odborných publikací z oblasti marketingu. Zejména díky publikaci Маркетинг менеджмент (Котлер, 1999, 2006) jsme mohli doložit vývoj anglické přejímky, kterou jsme dále srovnali s anglickým originálem Marketing Management (Kotler, 2001, 2006), a rovněž s českým překladem Marketing management (Kotler, 1998). Dále bylo použití vybraných termínů vyhledáno v ruské vysokoškolské učebnici Маркетинг (Годин, 2006).

91

Uvedené příklady jasně potvrzují příklon k internacionalizaci terminologie a k unifikaci termínů, k níž dochází vlivem globálního působení anglického jazyka. Котлер Ф. (1991) Основы маркетинга

Котлер Ф. (1999) Маркетинг менеджмент

Годин, А.М. (2005) Маркетинг. Учебник.

Котлер Ф. (2006) Маркетинг менеджмент

marketing control

контроль маркетинга

контроль маркетинга

маркетинговый контроль

маркетинговый контроль

marketing information system

система маркетинговой информации (СМИ) комплекс маркетинга

маркетинговая информационная система (МИС)

маркетинговая информационная система (МИС)

маркетинговая информационная система (МИС)

комплекс маркетинга

программа маркетинг-микс

маркетинг микс

marketing mix

маркетинговая смесь marketing planning promotion

publicity

планирование маркетинга стимулирование сбыта

пропаганда

маркетинговое планирование стимулирование сбыта продвижение пропаганда паблисити

концепция “маркетингмикс” маркетинговое планирование сейлз промоушн

-

маркетинговое планирование продвижение, стимулирование сбыта паблисити

U jednotlivých příkladů jsme se zaměřili na popis vývoje nového termínu v ruštině. Ze synchronního hlediska byly jednotlivé varianty i význam ruské přejímky srovnány s anglickým originálem, případně s českým ekvivalentem. Celý proces je možné shrnout pomocí následujícího schématu.

92

Nová terminologie z oblasti marketingu je spojena se vznikem nových reálií, pro které v předkoloniální fázi (1.) v ruském prostředí neexistoval ekvivalent. Proto zde nedocházelo k působení angličtiny, jejímž prostřednictvím by do ruštiny pronikaly cizojazyčné elementy. Nástup koloniální fáze (2.) je spojen se politickými a obchodními změnami ve společnosti a s rozvojem oboru marketingu, jehož terminologie je formována pod vlivem globální angličtiny. Ta hraje významnou celospolečenskou roli, a proto nová pojmenování nejsou přejímána z anglického jazyka pouze z lingvistických příčin, ale rovněž extralingvistických (např. obchodní kontakty, rozšíření internetu, politické vazby) a sociolingvistických důvodů (např. prestiž a módnost používání angličtiny). V této fázi do ruštiny nejčastěji nejdříve proniká citátové (cizí) slovo (2.1.1.), tedy termín či terminologické spojení psané v původním grafickém kódu, který je však vždy doprovázen opisným výrazem (концепция / программа / стратегия „marketing mix“), případně vysvětlivkou. Použití je fixováno bez pádových koncovek, a proto se skloňuje pouze opisný výraz, který stojí u daného termínu (např. в системе „marketing mix“). Použití citátových (cizích) slov je z lingvistického hlediska nedokonalé, neboť neumožňuje skutečnou integraci termínu do jazykového systému. Z těchto důvodů se setkáváme

s pokusy

o zavedení

ruského

ekvivalentu

(2.1.4).

U některých

terminologických spojení jsou tyto ekvivalenty tvořeny pomocí již dříve přejatých elementů,

např.

termíny

комплекс

маркетинга,

маркетинговый

комплекс,

маркетинговая смесь, маркетинговый набор. vznikají pomocí substantiva маркетинг, příp. adjektiva маркетинговый. U termínu marketing information system (MIS) se v této fázi setkáváme s variantou система маркетинговой информации (СМИ). Uvedený překlad byl však nepřesný a používaná zkratka zavádějící, neboť se shodovala s již zavedenou abreviaturou СМИ pro средства массовой информации. Víceslovný termín obsahuje adjektivum маркетинговый, což je opět sufixálně vytvořený derivát již dříve přejatého substantiva маркетинг. Деятели рынка жалуются, что не могут собрать достаточного количества нужных им точных и полезных сведений. В попытках разрешить эту проблему многие фирмы разрабатывают особые системы маркетинговой информации (СМИ). Мы определяем систему маркетинговой информации следующим образом: Система маркетинговой информации – постоянно действующая система взаимосвязи людей, оборудования и методических приемов, предназначенная для сбора, классификации, анализа, оценки и распространения актуальной, своевременной и точной информации для использования ее распорядителями сферы

93

маркетинга с целью совершенствования планирования, претворения в жизнь и контроля за исполнением маркетинговых мероприятий. Pro nové termíny jsou někdy volena již existující ruská pojmenování (2.1.4.). Příkladem snahy o nové využití existujícího termínu je výraz пропаганда
publicity. Vnímání významu uvedeného termínu bylo však příliš spojeno s původní reálií, a proto jeho použití nebylo možné považovat za vhodné. V souvislosti se základním požadavkem soudobé „globalizované“ terminologie na internacionálnost výše uvedené varianty dostatečně nereflektují snahu o zajištění mezinárodní srozumitelnosti terminologie, případně nevyhovují z důvodů sémantické nepřesnosti či shody s jinými výrazy. Proto se po neúspěšných pokusech o zavedení ruského ekvivalentu cizích slov, které do jazyka pronikají, ruština přiklání k výpůjčkám z anglického jazyka (2.1.3.). V počátečních fázích bývá přejímka, stejně jako dříve používané cizí slovo, někdy doprovázena opisným výrazem, který je skloňován: „Под программой маркетинг-микс подразумевают пропорциональное распределение усилий, комбинацию, конструирование и интеграцию элементов маркетинга и сбыта в единую программу, которая на основе оценки ресурсов и сил маркетинга в наибольшей степени служит достижению целей предприятия в заданное время.“ „Важность концепции маркетинг-микс для управляющего по сбыту и маркетингу и торгового персонала определяется тем, что неправильное соотношение отдельных элементов программы маркетинга затрудняет продажу товаров и услуг, с которыми компания выступает на рынке.“ „Например, промышленному предприятию, которое раньше выпускало тракторы для колхозов и совхозов, а сегодня осваивает производство мини-тракторов для владельцев личных подсобных хозяйств, арендаторов-фермеров, необходимо принять стратегию маркетинг-микс.“ Transkripci (2.1.2) nebo méně častou transliteraci (2.2.1) anglického termínu můžeme považovat za projev glokalizace, tedy přizpůsobení originální předlohy ruské ortografii: сейлз промоушн
sales promotion; паблисити
publicity. Na konci koloniální fáze můžeme hovořit o výraznějším příklonu k původnímu anglickému termínu i v případě ostatních příkladů: маркетинговая информационная система (МИС) je nahrazena pomocí маркетинговая информационная система (МИС), tedy vícekomponentovým terminologickým spojením, jehož zkratka odpovídá originální zkratce. V tom je možné

94

spatřovat nejen snahu o zamezení dublování významu již zaužívané abreviatury СМИ (pro средства массовой информации), ale také přiblížení internacionálně zavedené formě. „Маркетинговая информационная система позволяет повысить уровень анализа, планирования, реализации планов и контроля. Предназначение МИС – оценка потребностей руководителей в информации, ее сбор, обработка и своевременное предоставление.“ Podobnou asimilací prošly i výrazy marketing control a marketing planning, pro něž ruština nejdříve používala контроль маркетинга, планирование маркетинга. „Под планированием маркетинга понимается разработка планов для каждого отдельного производства, товара или товарной марки фирмы.“ Působením globální angličtiny byly i tyto tvary přizpůsobeny tak, aby se stavba neologismu přiblížila originálu: маркетинговое планирование, маркетинговый контроль. „Не существует двух компаний, в которых маркетинговое планирование и содержание маркетингового плана были бы абсолютно идентичными.“ V novějších zdrojích (Маркетинг менеджмент, překlad z roku 2006) u termínů chybí případné opisné výrazy či vysvětlivky (termín tedy není doprovázen výrazy jako např. концепция, программа, система, стратегия apod.), což svědčí o snaze

ekonomizace

vyjadřování.

Jedna

z komponent

víceslovného

termínu

маркетинг микс, příp. маркетинг-микс, tj. маркетинг, již v ruštině zdomácněla, a proto jsou právě u ní při skloňování použity ruské koncovky, zatímco druhá část микс zůstává beze změn: „Изучение поведения потребителей позволяет разрабатывать новые продукты, изменять их характеристики, определять цены, каналы распределения, рекламные сообщения и другие элементы маркетинга-микс.“ „В третьей части приводятся показатели объемов продаж и прибыли на перспективу и долгосрочный подход к маркетингу-микс.“ „Чтобы конкретизировать маркетинговую стратегию в программах, необходимо принять основные решения о системе распределения продукции, маркетинговом бюджете, маркетинге-микс и т. д.“

95

V češtině se v terminologickém spojení marketingový mix asimilovaly obě komponenty: „Distribuce je významný prvek marketingového mixu. Základním úkolem je dostat správný výrobek na správné místo, ve správný čas, v požadovaném množství a kvalitě při co nejnižších nákladech.“ (Dufek, 1997: 80) Ruský termín se přibližuje k internacionalní podobě standardizované terminologie a integruje se v ruském jazykovém systému (3.1.). Tyto „globalismy“ se integrují do přejímajícího jazyce při repektování místního jazykového systému, jak bylo popsáno v části o glokalizaci (viz kap. Globalizace vs. „glokalizace“, s. 41). Zřetelným projevem post-koloniální etapy je rozšiřování terminologického slovotvorného hnízda (3.1.2.), a to cestou tvoření nebo přejímání dalších souvisejících termínů: товар-микс
product mix; сервис-микс
services mix; коммуникация-микс
marketing communications mix, v češtině pak např. komunikační mix.

96

ZÁVĚR

Předkládaná disertační práce si kladla několik cílů. Hlavním záměrem bylo vysledování mechanismů a shrnutí principů přejímání cizojazyčné slovní zásoby v oblasti ekonomické terminologie z pohledu angličtiny jako globálního jazyka. Dílčím cílem byla analýza východisek v oblasti lexikálního přejímání a neologie, se zaměřením na jazykový materiál cizí provenience. Dále jsme se v práci věnovali zhodnocení dostupné literatury k dané problematice. Relevantní odborné názory byly shromážděny z českých, ruských a anglojazyčných prací, především ve vztahu ke zkoumání globalizačních tendencí pod vlivem tlaku anglického jazyka. Hlavní důraz při zkoumání novější ekonomické terminologie byl kladen na formování lexika z hlediska globálního aspektu, přičemž jsme se nesoustředili pouze na anglicismy a amerikanismy, ale i na termíny, které byly v procesu přejímání angličtinou ovlivněny. Uvádíme tedy i přejímky, jež mají původ i v jiných jazycích, avšak nesledujeme diachronní aspekt jejich geneze, ale vliv angličtiny jako globálního jazyka. Globální aspekty byly analyzovány z hlediska působení médií, především internetu, který se dnes markantně podílí na obohacování slovní zásoby a šíření nových lexikálních jednotek. To se do značné míry odráží na kultuře jazyka a narušování existujících jazykových norem. Média se stávají zdrojem jazykových implantátů či transplantátů, u nichž samy kodifikují jejich variety. Média jsou nástrojem globalizace, která narušuje rozdíly mezi jednotlivými státy, kulturami, a rovněž jazyky, a napomáhají internacionalizačním tendencím pod tlakem anglického jazyka. Ten se ale vlivem globalizace transformuje na gramatické a syntaktické úrovni, především v souvislosti s tendencí kе zjednodušení různých elementů jazykové struktury. Angličtina se stává globálním jazykem (Crystal, 1997) či mezinárodním jazykem globální komunikace – «международный английский глобального общения» – (Подстрахова, 2004), který se přestává výrazně lišit i ve svých lokálních varietách (srov. tendence sjednocovat pravopis anglické angličtiny dle amerického vzoru: cooperation  cooperation, realisation  realization). Vznik globálního jazyka je spojen především s mimojazykovými příčinami jakými jsou rozšíření mezinárodních kontaktů, prudký vývoj technologií, jeho mezinárodní využití ve vědě apod. V práci jsme se pokusili o kritické srovnání existujících koncepcí angličtiny jako globálního jazyka, z nichž nejpropracovanějším je model Braje Kachru (1985, 1992), který představuje soustředné kruhy demonstrující jednotlivé oblasti, v nichž se

97

angličtina uplatňuje v různých diskurzech. Tento model však neodráží dostatečně realitu rozšíření angličtiny jako mezinárodního, resp. globálního jazyka. David Crystal (1995) tvrdí, že model soustředných kruhů může být interpretován i tak, že vnitřní kruh vytváří normy, vnější kruh tyto normy dále rozvíjí a rozšiřující kruh je na normách závislý. To je ovšem poměrně zjednodušené pojetí, protože skutečnost je mnohem více rozvrstvena. Na základě globálního jazyka si vnější kruh spíše vytváří i své vlastní standardy, protože jazykové implantáty vždy integruje pro sebe specifickým způsobem, kterým dále jejich adaptaci ovlivňuje. V práci se přikláníme k pojetí globálního jazyka interpretovaného v návaznosti na oblasti jeho použití (mateřský jazyk, odborný jazyk, lingua franca). Masivní šíření globálního jazyka od 90. let dvacátého století je často vnímáno negativně, počínaje teorií tzv. jazykového imperialismu (Phillipson, 1992; Pennycook, 2004), přes označení angličtiny jako „jazyka-zabijáka“ (killer language) ohrožujícího evropské jazyky (Skutnabb-Kangas, 2000; Phillipson, 2003), až po puristické snahy lingvoekologie (Сковородников, 1996; Молодкин, Максимова, 2003; Кислицына, 2004; Скворцов, 2006; Mühlhäusler, 1996, 2001; Nettle and Romaine, 2000; Mufwene, 2001). Stejně jako některé legislativní kroky (Francie, Rusko, Německo, Polsko) tyto více či méně odlišné koncepty kritizují nerovné postavení jazyků (inequality). Na základě srovnání uvedených názorů jsme však dospěli k závěru, že podobné snahy o ochranu jazyka nejsou příliš efektivní. Vývoj jazyka je nutné posilovat podporou jazykové kultury a vzdělanosti, neboť takový vývoj je naprosto přirozený a žádoucí (srov. Krysin, 1998). Globalizaci, ač evokuje koncept sjednocování a spojování, nelze chápat pouze jako unifikaci. Díky detailnímu studiu konkrétního jazykového materiálu se podařilo potvrdit předpoklad, že globalizační tendence nejsou homogenním procesem, ale že jsou bezprostředně spojeny s lokalizací, na jejímž základě dochází ke zcela specifickému chování „globalismů“ (tzn. slov přejatých z angličtiny jako globálního jazyka) při jejich integraci v cílovém jazyce. Je to dynamický proces, který vždy reflektuje místní podmínky, jejichž působením dochází k určité hybridizaci (Tomlinson, 1997). Proto globalizace paradoxně posiluje i diverzitu, včetně jazykové, neboť se nedotýká obsahu, ale formy. Takto posílené rozdíly a místní specifika však prezentujeme stále podobnějšími způsoby. Globální jazyk není univerzálním společným komunikačním nástrojem (ve smyslu jediného jazyka), ale prostředkem mezinárodní komunikace, pragmaticky zohledňujícím funkční hlediska jeho použití. Nediskriminuje

98

mluvčí z politických, sociálních, věkových, náboženských či kulturních důvodů, protože je zbaven specifických kulturních charakteristik. Tím se, jako lingua franca, odlišuje od národních jazyků, které je třeba chápat jako součást každé kultury (Гребнев, 2004). I přes masové rozšíření angličtiny a její značný tlak na ostatní jazyky, přejímky z anglického jazyka nevyjímaje, se v každém přejímajícím jazyce tento vliv projevuje zcela specificky. Je podmíněn lokálními charakteristikami, jazykovým systémem, fonetickými zvláštnostmi atd. Vzhledem k tomu, že v oblasti ekonomiky došlo od 90. let dvacátého století k významným změnám spojeným se vznikem nových reálií, pro popis procesů, které s sebou působení globálního jazyka nese, byla zvolena ekonomická terminologie. Shrnuli jsme východiska popisu dynamiky slovní zásoby spolu s internacionalizací a lexikálním přejímáním. Následně jsme se věnovali studiu přejaté ekonomické terminologie, a rovněž ekonomického výraziva, které se objevuje v textech patřících do různých komunikačních sfér (profesní mluva, slangové firemní lexikum, publicistické texty, jazyk reklamy). Zde se odráží jak její kodifikované, tak nekodifikované varianty. Ekonomická terminologie byla detailněji zkoumána z hlediska jejího formování a principů adaptace anglojazyčných neologismů, především substantiv. S využitím synchronní strukturně-funkční a sémantické analýzy jazykového materiálu jsme srovnali jednotlivé integrační fáze a na konkrétních příkladech prokázali, že se v přejímajícím jazyce adaptují v návaznosti na typické místní požadavky. Na základě excerpovaných materiálů lze konstatovat, že pro osvojení cizího slova je nezbytné, aby výraz v první fázi adaptace v novém jazykovém prostředí prošel co nejrychlejším procesem grafického přizpůsobení. U přejímání slov z anglického jazyka do ruského je toto spojeno často s nesnadným přepisem z jedné grafické soustavy do druhé, resp. z latinky do azbuky. Původní fonetická podoba se však ukazuje být mnohem důležitější než grafická, protože transkripce na základě původní výslovnosti převládá u většiny příkladů (бум, брейк, дедвейт, дискаунтер, шоу-рум, трейлер, энтетейнер, смеш / смэш). Méně častá je transliterace, kdy dochází ke grafické adaptaci přejímaného slova na základě jeho původní grafické podoby v předávajícím jazyce (биндер, ролловер). Tato varianta je charakteristická pro první fáze grafické adaptace, a později bývá nahrazena transkripčními postupy, které přejímku více přibližují původní výslovnosti (публик рилейшенз  паблик рилейшенз; мергер  мэрджер). Nejmenší podíl mezi osvojenými cizími slovy zaujímají kalky (бык =

99

быржевой торговец), které jsou typické pro víceslovná či metaforická pojmenování (акция – воздушная яма; облигационная толпа). Dílčím cílem byla analýza procesu integrace anglojazyčných ekonomických termínů v ruském jazyce. Pro popis stupně adaptace této přejaté terminologie byl aplikován neo-koloniální model, který etapy integrace cizojazyčných elementů vysvětluje kolonizačními charakteristikami angličtiny jako globálního jazyka. Záměrem tedy byla analýza adaptace anglojazyčných termínů a vlivu globálního jazyka na vznik „globalismů“, a rovněž stanovení stupně odlišnosti foneticko-gramatických forem či případných sémantických charakteristik v jednotlivých integračních fázích. Tyto etapy jsme interpretovali dle idealizovaného pojetí Douglese Robinsona (1997) a na různých příkladech uvedli, jakým způsobem se v nich „globalismy“ chovají. Základem pro excerpci těchto příkladů byly odborné ekonomické publikace, oborové slovníky, odborná publicistika, a rovněž internetové zdroje. Díky srovnání vydání obdobných textů z různých období jsme mohli demonstrovat jednotlivé změny v návaznosti na působení globálního jazyka jako „kolonizátora“. V předkoloniální fázi, před rozpadem Sovětského Svazu, resp. do začátku perestrojky, jsme konstatovali v porovnání s dalšími časovými úseky okrajový vliv angličtiny, která v této době nezaujímala pozici globálního jazyka. V souvislosti s celospolečenskými politicko-kulturními změnami však angličtina tuto pozici rychle získala a stala se dominantním zdrojem pro pojmenování nových reálií. Uvedené příčiny byly dále doplněny působením extralingvistických i sociolingvistických vlivů. Obchodní a vědecké kontakty, vývoj technologií, rozšíření internetu, i prestiž spojená s použitím angličtiny v této době hrály významnou roli. Nástup koloniální fáze je charakteristický výrazným nárůstem přejímek, neustálených ortografických tvarů i neodůvodněnou motivací použití cizojazyčných neologismů. Na začátku této etapy nejvíce excerpovaných termínů pronikalo do recipienta v původním grafickém kódu, tedy jako citátová (cizí) slova často psaná v uvozovkách, jež však byla doplňována opisem (концепция / программа / стратегия „marketing mix“) či vysvětlivkou. Takové cizojazyčné elementy neumožňovaly použití pádových koncovek (např. в системе „marketing mix“), a proto tento tvar nemůžeme z jazykového hlediska považovat za vhodný. Z těchto důvodů jsme se u některých příkladů setkali s pokusy o zavedení ruského ekvivalentu (маркетинговая смесь, маркетинговый набор), případně snahy o doplnění chybějícího pojmenování aktualizací již existujícího materiálu. Tyto varianty však nebyly dostatečně internacionální, případně byly zavádějící (система маркетинговой

100

информации se zkratkou СМИ pro marketing information system, MIS vs. СМИ pro средства массовой информации) nebo byly nevhodné ze sociolingvistických příčin (пропаганда
publicity). Pokud jde o druhou polovinu koloniální fáze, podařilo se prokázat, že působení globalizace je i v jazyce neoddělitelně spojeno s tzv. „glokalizací“, která se zde projevuje transliterací či transkripcí anglického termínu. Tento proces integrace cizojazyčného prvku zohledňuje požadavky na snadnou vyslovitelnost a zařazení do cílového jazykového systému (сейлз промоушн, паблисити). Globální aspekt se ve vícekomponentových terminologických spojeních projevuje přiblížením stavby “globalismů” anglickému originálu (marketing planning  планирование маркетинга  маркетинговое планирование, marketing control  контроль маркетинга  маркетинговый контроль). Ke konci devadesátých let dvacátého století datujeme začátek post-koloniální fáze, pro kterou je typická hybridizace, jejímž působením se globální termín integruje v cílovém systému. Vlivem jazykové ekonomie odpadají doprovodné či vysvětlující výrazy a dochází ke vzniku derivátů (брокер, брокерша; пиар, ПР, PR-специалист, пиарщик, пиарить, пиарный, кандидат-пиарщик), případně k dalšímu přímému pronikání souvisejících termínů (маркетинг микс 

товар-микс, сервис-микс,

коммуникация-микс). Plně integrovaný termín poté bezproblémově tvoří pádové koncovky v jednotném i množném čísle (бренд, бренда, бренду, бренд, бренде, брендом, бренды, брендов, брендам, бренды, брендах, брендами) a tyto tvary se stávají základem pro další terminologická spojení (актуальность бренда, аудит бренда, вес бренда, видение бренда, длина бренда, здоровье бренда, имя бренда, каннибализация бренда, миссия бренда, убеждение бренда, философия бренда, ценности бренда, ширина бренда). Pomocí adjektiv vznikají od přejatých globálních substantiv další spojení (корпоративный бренд, лидирующий бренд, полноценный бренд, фланговый бренд).

Sufixace, prefixace či kompoziční univerzbizace jsou

dalšími procesy, charakteristickými pro plně integrované výrazy (брендинговый, подбренд, бизнес-игра, брендостроитель, бизнес-встреча, бизнес-агент, бизнескарта, бизнес-школа; иминдж, имиджмейкерство). Poslední, dekoloniální fázi, pro kterou by měla být typická znovunalezená „čistota“,

považujeme stejně jako Robinson (1997: 89-90) za silně idealizovanou,

neboť vnější vlivy v globalizovaném světě nelze omezit.

101

V práci jsme analyzovali a popsali hlavní tendence lexikálního přejímání v oblasti ekonomické terminologie a publicistiky z pohledu angličtiny jako globálního jazyka. Jeho internacionalizační působení jsme zde interpretovali perspektivou paralely s neo-kolonizačním modelem globalizačních procesů v aktualizaci terminologie, jenž vymezuje jednotlivé etapy adaptace cizojazyčné slovní zásoby jednoho dominantního jazyka

v daném

období

a

geopolitickém

prostoru.

Přítomnost

„globalismů“

v přejímajícím jazyce rozhodně neznamená snížení kvality, či rozrušení norem a kultury jazyka. Je to zcela přirozený zdroj obohacování a vývoje jazyka, který respektuje místní potřeby a specifika, a přesto, že jsou nazývány „globálními“, posilují zároveň zcela unikátní lokální charakteristiky.

102

РЕЗЮМЕ

Настоящая

диссертационная

работа

посвящена

изучению

экономической

терминологии конца XX и начала XXI веков и ставит перед собой несколько целей. Первая из них – обзор существующих на сей день теорий и взглядов по вопросам лексического заимствования, неологии и терминообразования и оценка доступной литературы по данной проблематике. Релевантные научные взгляды почерпнуты, прежде всего, из чешских, русских и англоязычных работ. Основное внимание в работе уделяется главным тенденциям лексического заимствования и функционированию заимствованных единиц в указанной области с точки зрения английского языка в качестве глобального языка. Объектом исследования является экономическая терминология, очень быстро реагирующая на требование новых наименований, которое появляется особенно с 90-х годов XX века. Источником для синхронного структурно-функционального и семантического анализа послужили экономические публикации, учебники, специальные словари и электронные тексты из сети Интернет. Предметом

и

главной

целью

работы

является

анализ

процесса

интернационализации в области терминологии и обсуждение меры влияния английского языка в роли глобального языка на ее создание и функционирование. Еще одной целю, поэтому, являлась оценка существующих теорий и моделей глобализации (Воронцова, 2007; Гапоненко, 2005; Гребнев, 2004; Елистратов, 2006; Иноземцев, 2004; Миронов, 2001; Тишунина, 2003; Устюгова, 2003). Понятие глобализации нередко толкуется как синоним «соединения». Гипотеза, взятая в основу исследования, состоит в том, что глобализация отличается от унификации или же гомогенизации. На основании исследованного материала подтверждается теория, что она представляет собой динамическое явление, неотделимой частью которого является феномен локализации. С помощью изучения конкретного языкового материала удалось доказать, что рефлексия локальных условий и требований вызывает в языке некую гибридизацию, и что глобализация

парадоксально

способствует

укреплению

диверсификации.

Глобализация не затрагивает содержание, а форму. Глобальный язык нельзя считать универсальным языком, а средством международной коммуникации, в которой происходит реализация прагматического компонента. Несмотря на массовое распространение английского языка и влияние, которое он оказывает на

103

другие национальные языки, включая процесс лексического заимствования единиц английского происхождения, во всех языках-реципиентах данное влияние проявляется

уникально.

Это

обусловлено

локальными

характеристиками,

спецификами языковой системы, фонетическими нормами и т.п. Заимствование – это один из самых продуктивных способов появления новых

терминологических

единиц,

наиболее

распространенный

способ

терминообразования. Заимствование иностранных слов является важнейшим процессом пополнения

лексики

современного русского языка,

особенно

в научном и официально-деловом дискурсах. С начала 90-х годов ХХ века бывшее советское общество было подвергнуто значительным потрясениям в политической, экономической и социальной областях. В мировом масштабе указанный период связан с быстрым техническо-технологическим развитием. Все это находит свое отражение и в словарном составе, в котором появляется огромное

количество

новых

понятий,

для

которых

необходимы

новые

обозначения. Формирование специальной лексики тесно связано с лингвистическими и экстралингвистическими факторами, которые учавствуют в формировании экономической терминологии и языка публицистических текстов на основе заимствования из английского языка в роли глобального языка. Примером экстралингвистической причины заимствования может служить языковой контакт, т.е. общение двух групп (народов и т.п.), говорящих на разных языках. Важнейшей экстралингвистической причиной можно считать заимствование вещи, т.е. когда наименование заимствуется вместе с заимствованием вещи или нового для русского общества понятия (напр. профессия, торговая операция и т.п.). Среди внутренних языковых причин важное место занимают языковая экономия и потребность в уточнении понятия. Материалом для анализа послужили научные публикации, учебники, электронные издания газет и другие источники из сети Интернет. Предметом исследования являлся глобальный аспект заимствованной лексики. Корпус более чем 430 рассматриваемых лексических единиц содержит в себе не только термины чисто английского происхождения, но и слова, входящие в языкреципиент его посредством. Средства массовой информации, в том числе Интернет, в значительной мере способствуют пополнению лексического состава, распространению и

104

фиксации новых лексических форм. Результатом появления таких языковых трансплантатов или же имплантатов может быть искажение языковой культуры и нарушение существующих норм. В связи с быстрым обменом информацией новые варианты нередко «кодифицируются» в СМИ, которые способствуют распространению

таких

единиц,

которые

пока

лексикографически

необработанны. СМИ являются инструментом глобализации, разрушающей границы между странами, культурами, и даже языками. Появление «глобальных терминов» обсуждается с точки зрения сфер их функционирования,

причем

внимание

уделяется

распространения

глобального

английского

терминосистеме.

Английский

язык

считаем

отдельным

языка

этапам

в экономической

основным

донором

терминообразования, что связано, прежде всего, с активизацией международного общения, экономических контактов и тенденцией к интернационализации научнотехнических знаний. Английский язык стал языком международной коммуникации и поэтому привлекает внимание многих лингвистов. Статус глобального языка изучает Б. Кашру (Kachru, 1985, 1992), сравнивая отдельные варианты английского языка и их распространение. Кашру предлагает модель трех концентрических кругов, демонстрирующих отдельные географические области употребления английского языка с учетом различных дискурсов. Во внутреннем круге находятся страны, в которых английский язык является для жителей официальным и родным (США, Великобритания, Канада, Ирландия, Австралия, Новая Зеландия). Внешний круг – это страны, в которых английский язык обладает полуофициальным статусом (в основном бывшие британские колонии, напр., Индия). Английский язык является для большинства его носителей в этих странах не родным, но достаточно распространенным благодаря его использованию в деловом и официальном дискурсах. В третий, так называемый расширяющий круг, входят страны, в которых английский язык, хотя не приобрел официального статуса, является наиболее популярным среди изучаемых иностранных языков. Модель Б. Кашру не вполне учитывает роль английского языка как средства международной коммуникации. Д. Кристал рассмотрел характеристики внешнего круга и пришел к выводу, что он, под влиянием внутреннего круга, сам создает собственные стандарты. Кристал (Crystal, 1995) акцентирует признание особого статуса английского языка в разных странах и выделяет сферы его

105

функционирования в качестве глобального языка. Он не только является государственным языком в нескольких странах мира, а стал также языком науки и международных контактов. Поэтому в последнее время ключевым фактором является не характеристика говорящих (в связи с местом их происхождения), а характеристика сфер функционирования глобального английского языка, между которыми

выделяются

коммуникации.

Это

отдельные касается

уровни, особенно

соответствующие

назначению

специфических

требований,

предъявляемых к языку для специальных целей в отличие от элементарного знания, нужного для общей коммуникации. В связи с указанной характеристикой можно согласиться с А. В. Подстраховой, которая, наместо понятия «глобального английского языка» предлагает обозначение «международный английский глобального общения» (Подстрахова, 2004). Распространение глобального английского языка встречает сопротивление в некоторых странах (напр. Франция, Германия, Россия, Польша). Использование иностранных слов считается вредным для «чистоты» национальных языков, которую стремятся сохранить путем законодательства. В лингвистике данное направление находит отражение в теории лингвистического империализма (Phillipson, 1992; Pennycook, 2004), называющей английский язык «языкомубийцей» (killer language), который ставит под угрозу даже европейские языки (Skutnabb-Kangas, 2000; Phillipson, 2003). Аналогично естественным наукам образуется лингвоэкология (Сковородников, 1996; Молодкин, Максимова, 2003; Кислицына, 2004; Скворцов, 2006; Mühlhäusler, 1996, 2001; Nettle and Romaine, 2000; Mufwene, 2001). Проблематика лингвоэкологии акцентирует такие явления, как деградация и бюрократизация языка и речи, жаргонизация и вульгаризация речевого общения, а также наплыв заимствований преимущественно из английского языка. Сравнение отдельных концепций приводит к заключению, что принимаемые пуристические меры по охране языка ни эффективны, ни обоснованны. Развитие языка – это динамический процесс, в течение которого пласт иноязычной лексики появляется в качестве его натурального компонента (ср. Крысин, 1998). Несомненно, что терминология формируется в прямой зависимости от науки. Некоторые науки, такие, как экономика, с 90-ых годов ХХ века прошли значительную трансформацию в связи с изменением общественных формаций и бурным развитием ранее несуществовавших отраслей знания. Область экономики

106

является сферой массивного влияния глобального языка, что мотивировано не только лингвистическими причинами (особенно потребностей номинации новых понятий, и тенденцией к языковой экономии), но и экстралингвистическими причинами, вызванными, прежде всего, социолингвистическими факторами (напр. престиж, мода). Экономическая терминология тесно связана с такими сферами функционирования, как публицистика, посредством которой она проникает в общее употребление. В результате происходит детерминологизация терминов, первоначально понятным только специалистам в данной области (брокер,

грант,

демографикс,

дилер,

дистрибьютор,

дедлайн,

клиринг,

консалтинг, менеджер, менеджмент, лизинг, оффшор, пейпербек, риэлтер, супервайзер, тендер, франчайзинг, фьючерс, хэдхантинг, холдинг, чартер, эккаутинг),

и

нарушение языковых норм, вызванное избыточным или же

неуместным использованием терминов (презентация, бизнес-план). Глобализация мировой

экономики

влечет

за

собой

продвижение

транснациональных

корпораций на русский рынок, что содействует образованию профессионального сленга, включающего в себя также некодифицированные элементы лексики (аддишен,

икспенсы,

пропоусал,

фьюч,

дедактить,

задилэить,

йелдить,

откастомайзить, сатисфакнутый). Дальнейшей целью работы является описание динамики словарного запаса, которое сосредоточивается на лексическом заимствовании и его отношении

к процессу

интернационализации.

мотивирована международным сотрудничеством,

Интернационализация и

поэтому и

в области

терминологии должны применяться принципы гармонизации, чтобы обеспечить сопоставимость терминосистем национального и международного уровней. При анализе формирования экономической терминологии особое внимание уделялось принципам адаптации неологизмов английского происхождения, особенно имен существительных. На основании исследуемого материала подтверждается теория, что при освоении заимствованного слова значительную роль играет его графическая форма, которая чаще всего создается на основе оригинального произношения в языке-источнике, т.е. в английском языке (бум, брейк, дедвейт, дискаунтер, шоурум, трейлер, энтетейнер, смеш / смэш). Реже употребляется транслитерация (ролловер, биндер), которая типична скорее для начальных этапов проникновения неологизмов иностранного происхождения в русский язык, и постепенно

107

заменяется фонетической транскрипцией (публик рилейшенз  паблик рилейшенз; мергер  мэрджер), которая ближе оригинальному произношению. Указанное явление

можно

объяснить

тенденцией

к унификации

и

стандартизации

терминологии. Калькирование встречается сравнительно редко (бык = биржевой торговец), чаще всего в случае многокомпонентных или метафорических номинаций (акция – воздушная яма; облигационная толпа). Процесс адаптации иноязычного слова требует также оформления нового слова

на

фонетическом

уровне.

Происходит

фонетическая

субституция,

с помощью которой не свойственные русской фонологической системе фонемы заменяются русскими. Это касается, например фонемы [h], для которой чаще всего используется [х] (бондхольдер, хайтек, холдинг, хоум-бэнкинг), аффрикаты [cY] (аджастер, брокеридж, джоббер, сэджастить), фонемы [z], которая заменяется с помощью [а] или [э] (брандмауэр, мультипак, бай-бек, кэш флоу, бэкграундер,

сэндвич-мен,

тэкс-фри).

Большую

для

освоения

проблему

представляет собой английский (т. наз. «предполагаемый») гласный звук [?]. Русский язык его произношение в большинстве случаев не принимает во внимание и заменяет его другими звуками или сохраняет английское написание (аддишен, аджастер, пропоусал, алотмент, аутплейсмент, ритейлор). Реже ? пропускается (промоушн), что типично также для адаптации англицизмов, проникающих в чешский язык (lídr, tendr). Результатом адаптации в русском языке являются сочетания звуков, которые не типичны для русской фонологической системы: [-ау] (аутпорт, аутсорсинг, брокер-аут, компаундинг, стокаут), [-дж] (демередж, джиринг, леверидж, хедж), [-мент] (истеблишмент, стейтмент), [-инг] (адвертайзинг, бенчмаркинг, демаркетинг,

консалтинг, форфейтинг,

эккаутинг),

[-оу]

(бербоут-чартер, промоутер, хоум-бэнкинг), [-шен] (аддишен, промоушен), [-шн] (бэкуордейшн, паблик рилейшнз, позииш-трейдер), [-эй] (брэйн-дрейн, стэйжинг). Фонетико-графическая

вариантность

наблюдается

также

в случаях

написания двойных согласных и гласных. Согласные звуки или сохраняются (джоббер, лобби, биддер, раннер, гросс-термз, трейдофф), или упрощаются (бабл, инвестиция офшор, сэтлемепт, тревелерс-чек), как и двойные гласные, которые не сохраняются (бутлегер, шопинг, тэкс-фри, фидбэк, скрининг). В случае заимствования мультикомпонентных сочетаний встречается написание через

108

дефис (бар-код, бизнес-план, димайз-чартер, директ-кост, сюрвей-рипорт) или слитно (лайтпостер, таймшер, фритредерство, блючипс). Грамматическое освоение заимствованных слов тесно связано с отличиями между

русской

и

английской

грамматическими

системами.

Род

имен

существительных в английском языке определяется по естественному роду (т.е. лица мужского рода – мужской род; лица женского рода – женский род; вещи, явления и животные – средний род). В русском языке важную роль играет окончание слова, поэтому заимствованному слову необходимо присвоить род. Так как в английском языке имена существительные не очень часто заканчиваются на -а, англицизмы в русском языке чаще всего мужского рода (депозит, дефолт, драфт, катеринг, стейкхолдер), только у небольшого числа существительных встречается женской род (оферта, шедула, баратрия, лось, проперть). Существуют также наименования, у которых на месте окончания стоит не характерный

для

русского

единственного

числа

звук

-i/-y.

Данные

существительные в русском языке являются несклоняемыми (деливери, кастоди, мэтьюрити, паблисити, просперити, секьюрити, энтри). Следующая грамматическая категория, которую заимствованное слово в процессе адаптации должно приобрести – это число. В английском языке слово единственного числа в множественном числе приобретает окончание -s, в русском языке

к форме

единственного

числа

присоединяется

окончание

-ы/-и/-a.

Большинство англицизмов заимствуется в единственном числе (адвайзер, биддер, брандмауэр / брендмауэр / брендмауер, варрант, инвойс, мерчант, маркетер, свинг, скрининг, фидбэк, чартист), от которого образуется множественное число (адвайзеры, биддеры, брандмауэры / брендмауэры / брендмауеры, варранты, инвойсы, мерчанты, свинги, скрининги, фидбэки). В некоторых случаях русское окончание

множественного

числа

оформляется

также

у

слов,

которые

в английском языке уже представляют собой форму множественного числа (флаерсы, аккруэлсы, баксы, сейлзы). В английском языке существуют имена существительные,

у

которых

формы

множественного

числа

образуются

нерегулярно (man – men). В процессе заимствования русским языком они приобретают

окончания

множественного

числа

(сейлзмен

–

сейлзмены;

бизнесвумен – бизнесвумены). На семантическом уровне английские слова часто обладают несколькими значениями, которые русский язык не всегда осваивает. Тогда обычно речь идет

109

о сужении значения, т.е. об определении способа использования наименования в данном контексте (бренд, дедактебл, лайнер). Учитывая факт, что для анализа подобрано

ограниченное

количество

слов

из

экономической

области,

наименования представляют собой в основном термины, главным свойством которых является однозначность (спрэд, промоушн, эккаунтинг, стейкхолдер). Иноязычные слова употребляются на том же семантическом уровне. Расширение значения почти не встречается. Словообразовательный

потенциал,

появление

производных

слов

и

образование терминологических гнезд можно считать доказательством полной интеграции иноязычного элемента в новой языковой среде. Самым продуктивным является словообразование на основе заимствованных имен существительных с использованием русских аффиксов (хедж  хеджер  хеджирование, букировать  букировка, рамбурс  рамбурсировать, ваучер  ваучить, фритрейдер  фритредерство, брокер  брокерша, пиар  пиарщик  пиарить  пиарный, бренд  брендинговый  брендостроитель  подбренд  супербренд) Для анализа интеграционных процессов англоязычной экономической лексики в русском языке мы применили нео-колониальную модель глобализации терминологии,

разъясняющую

отдельные

этапы

проникания

иноязычных

элементов в русский язык с помощью описания колонизаторских характеристик английского языка как глобального. Результаты анализа адаптации терминов английского происхождения с одновременным обсуждением влияния глобального языка на возникновение «глобальных терминов» интерпретируются согласно идеалистической концепции колонизации Д. Робинсона (Robinson, 1997). Отдельные стадии интеграции терминов проиллюстрированы примерами из экономической литературы, учебников, газет, словарей и электронных текстов из сети Интернет. Сравнивая степень различия в фонетическо-грамматическом и семантическом планах, мы старались обнаружить способы распространения глобальных терминов. Различия, вызванные воздействием глобального языка как «колонизатора», представлены в виде сопоставления аналогичных текстов с разными датами издания, например из области маркетинга Основы маркетинга (Котлер, 1991), Маркетинг менеджмент (Котлер, 1999, 2006), Маркетинг. Учебник (Годин, 2005):

110

1991

1999

marketing mix

комплекс маркетинга

marketing control

маркетинговая смесь контроль маркетинга система маркетинговой информации (СМИ) пропаганда

marketing information system publicity promotion

marketing planning

2005

2006

комплекс маркетинга

программа маркетинг-микс

контроль маркетинга

концепция «маркетинг-микс» маркетинговый контроль

маркетинговый контроль

маркетинговая информационная система (МИС)

маркетинговая информационная система (МИС)

маркетинговая информационная система (МИС)

стимулирование сбыта

пропаганда паблисити стимулирование сбыта

планирование маркетинга

продвижение маркетинговое планирование

маркетинг микс

паблисити

сейлз промоушн

продвижение,

маркетинговое планирование

стимулирование сбыта маркетинговое планирование

В доколониальной фазе, т.е. в период до распада Советского Союза или же начала перестройки, можно констатировать, в отличие от последующего периода, незначительное влияние английского языка (т.е. ограниченное только на некоторые

отрасли),

который

не

занимал

позицию

глобального

языка.

В результате коренных изменений в политической, экономической и социальной областях

и

в технологии

в национальных

появилась

необходимость

терминосистемах,

чему

заполнить

лакуны

содействуют

также

экстралингвистические и социолингвистические причины. Начало периода колонизации

связано

с быстрым

повышением

числа

заимствований,

неупорядоченной орфографией заимствованных в то время терминов, и с неясным обоснованием

использования

иноязычных

неологизмов.

Язык-реципиент

принимает лексические единицы чаще всего в исходной графической форме. Такие

«варваризмы»,

иногда

приводимые

в кавычках,

сопровождаются

пояснительным словом (концепция / программа / стратегия «marketing mix») или примечанием.

Иноязычные

неологизмы

данного

рода

нельзя

считать

лингвистически удобными, так как, напр., у существительных не позволяют использование падежных окончаний и т.д. (в системе «marketing mix»). Русский язык

реагирует

эквивалентов

на

эту

проблему

(маркетинговая

попытками

смесь,

введения

маркетинговый

русскоязычных

набор),

а

также

актуализацией существующего в нем материала. Однако в языке для специальных

111

целей не все русские термины можно считать интернациональными, корректными (система маркетинговой информации с сокращением СМИ для marketing information system, MIS – СМИ для средства массовой информации), или социолингвистически уместными (пропаганда
publicity). Относительно второй половины периода колонизации нам удалось доказать, что глобализация в языке непосредственно связана с феноменом «глокализации» (Robertson, 1992; Согомонов, 2004), которая выявляется особенно в фонетическо-графическом плане, что соответствует требованиям удобного произношения и включения в языковую систему. Глобальный аспект реализуется в мультикпомонентных терминологических словосочетаниях в виде тенденции к приближению глобальных терминов английскому оригиналу (marketing planning  планирование маркетинга  маркетинговое планирование, marketing control  контроль маркетинга  маркетинговый контроль). Пост-колонизацию можно наблюдать со второй половины 90-х годов XX века. Для этого этапа типична гибридизация. Заимствованный элемент интегрируется в системе-реципиенте, и в соответствии с принципом языковой экономии сводятся к минимуму сопроводительные или пояснительные обороты. Усвоенные термины служат в качестве мотивирующих слов для производных от них наименований (брокер, брокерша; пиар, ПР, PR-специалист, пиарщик, пиарить, пиарный, кандидат-пиарщик), или, иногда путем заимствования других единиц, для образования терминологических гнезд (маркетинг микс  товармикс, сервис-микс, коммуникация-микс). У вполне интегрированного термина имеются все надлежащие формы (бренд, бренда, бренду, бренд, бренде, брендом, бренды, брендов, брендам, бренды, брендах, брендами), которые образуют мультикомпонентные термины (актуальность бренда, аудит бренда, вес бренда, видение бренда, длина бренда, здоровье бренда, имя бренда, каннибализация бренда, миссия бренда, убеждение бренда, философия бренда, ценности бренда, ширина бренда). С помощью имен прилагательных на основе глобальных терминов образуются дальнейшие терминологические сочетания (корпоративный бренд, лидирующий бренд, полноценный бренд, фланговый бренд). Характерны также суффиксация, преффиксация, или универбизация (брендинговый, подбренд, брендостроитель).

112

Последний этап, т.е. деколонизацию, которая характерна «чистотой» и отсутствием колонизатора, мы вслед за Робинсоном назвали «идеальным». В условиях глобализированного мира его можно считать почти нереальным. Настоящая диссертационная работа состоит из введения, пяти глав, заключения, русского резюме и библиографии. Составной частью работы является словарь-приложение, который содержит более 430 единиц. В первой главе суммируются теоретические подходы к изучению термина и

терминологии.

Здесь

излагаются

теоретические

понятия

термина

и

терминополя, и дается общая характеристика основных свойств термина. Вторая глава посвящена обсуждению динамики специальной лексики и тенденции

ее

интернационализации.

анализируются

пути,

условия

и

Дается

краткий

причины

обзор

лексического

неологии

и

заимствования.

Описываются условия адаптации иноязычных элементов в терминологическом пласте языка-реципиента. В третьей главе рассматривается способ актуализации словарного состава в связи с процессами глобализации в обществе. Суммируются теоретические исследования и подходы к статусу глобального английского языка. В четвертой главе проводится описание основных свойств экономических терминов

в

исследуемых

терминосистемах

„экономика

предприятия“

и

„финансы“ на материале современного русского языка. Проиллюстрировано проникновение

экономической терминологии в другие сферы коммуникации

(профессионализмы, профессиональный жаргон, публицистические тексты, язык рекламы). Пятая глава посвящена изучению отобранного языкового материала данных дискурсов. Сферы функционирования терминов, заимствованных из глобального английского языка, и способы их формирования проанализированы с точки

зрения

конкретизации

глобальных

аспектов,

проявляющихся

на

отдельных этапах интеграции. В работе делается попытка изучить и систематизировать основные принципы дискурсе

лексического с точки

заимствования

зрения

и

неологии

функционирования

в терминологическом

английского

языка

в роли

глобального языка. Используя параллель с моделей нео-колонизации, мы рассмотрели

тенденции

интернационализации.

В процессе

проникновения

лексических элементов английского происхождения в русский язык и их

113

адаптации

выделяются

доминирующего

отдельные

языка-донора.

этапы

интеграции

словарного

Появление

глобальных

терминов

запаса в языке-

реципиенте нельзя считать угрозой для языковой культуры или нарушением языковых норм. Такие «глобализмы» – это естественный источник пополнения лексического состава любого национального языка и они не представляют собой порчу или нарушение языка, так как указанное является знаком его развития. Иноязычные элементы, хотя и являются глобальными, входят в язык-реципиент всегда с учетом местных условий и требований, и поэтому одновременно укрепляют уникальные локальные характеристики.

114

SEZNAM LITERATURY

Asher, R.E. (ed.): The Encyclopedia of Language and Linguistics. Oxford: Pergamon Press, 1993. Beck, U.: Was ist Globalisierung? Frankfurt am Main: Suhrkamp, 1997. Bezděk, J.: Пособие по лексикологии русского языка. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1974. Belcher, D.: Seeking Acceptance in an English-Only Research World. Journal of Second Language Writing, 2007, 16, s. 11-22. Bolton, K.: Symposium on World Englishes Today (Part II): Where WE stands: approaches, issues, and debate in world Englishes. World Englishes, 2005, Vol. 24, No. 1, s. 69-83. Burt, Ch.: What Is International English? Columbia University Working Papers in TESOL & Applied Linguistics, 2005, Vol. 5, No. 1. Dostupné na http://journals.tc-library.org/index.php/tesol/article/viewFile/72/79 [cit. 30.4.2005] Burukina, O.: Legal Translation in Russia: Creating New Terminology. Dostupné na http://www.tradulex.org/Actes2000/burukina.pdf [cit. 23.5.2005] Canagarajah, A. Suresh: Resisting Linguistic Imperialism in English Teaching. Oxford: Oxford University Press, 1999. Canagarajah, A. Suresh (ed.): Reclaiming the Local in Language Policy and Practice. New Jersey: Lawrence Erlbaum Associates, 2004. Canagarajah, A. Suresh, Thomas Ricento & Terrence G. Wiley (eds.): Journal of Language, Identity, and Education. Special issue. Lawrence Erlbaum Associates, 2002. Comrie, B., Stone, G., Polinsky, M.: The Russian Language in the 20th Century. Second Revised and Expanded Edition. Oxford: Clarendon Press, 2003. Cook, G.: The Discourse of Advertising. Second Edition, London: Routledge, 2001. Crawford, J.: Endangered native American languages: what is to be done, and why? In: Language and politics in the United States and Canada: Myths and realities. Mahwah, New Jersey: Lawrence Erlbaum, 1998, s. 151–166. Crystal, D.: The Cambridge Encyclopedia of the English Language. London: Penguin Books, 1988. Crystal, D.: English as a Global Language. Cambridge: Cambridge University Press, 1997. Crystal, D.: Swimming with the tide. IATEFL Newsletter, Issue 149, June/July 1999. Dostupné na http://www.eayrs.com/ELT/publications/IATEFL_Issues/Archives/ Texts/149Crystal.html [cit. 27.10.2006] Crystal, D.: Language Death. Cambridge: Cambridge University Press, 2000. Crystal, D.: Language and the Internet. Cambridge: Cambridge University Press, 2001.

115

Crystal, D.: English as a Global Language. Second Edition. Cambridge: Cambridge University Press, 2003. Čejka, M.: Česká lexikologie a lexikografie. Brno: Masarykova univerzita, 1992. Davies, A.: Review Article: ironising the Myth of Linguicism. Journal of Multilingual and Multicultural Development. 1996, 17/6, s. 485-596. Davies, A.: Response to a Reply. Journal of Multilingual and Multicultural Development, 1997, 18/3, s. 248. Davies, A., Elder, C. (eds.): The Handbook of Applied Linguistics. Oxford: Blackwell Publishing, 2006. Davy, D., Crystal, D.: Investigating English Style. London: Longman, 1969. Dufek, J.: Marketing – cesta k úspěchu. Brno: Cahy, 1997. Ferčec, I.: Computer Science Neologisms and Their Translation. In: Languages for Specific Purposes. Searching for Common Solutions. Cambridge: Cambridge Scholars Publishing, 2007, s. 221-227. Filipec, J., Čermák, F.: Česká lexikologie. Praha: Akademia, 1985. Filipovic, R.: English as a word donor to other languages of Europe. In: The English Language in Europe. Oxford: Intellect Books, 1996. Gaffey, E.: Biting your tongue: Globalised power and the international language. Variant, 2005, Vol. 2, No. 22, s. 12-15. Gálová, D. (ed.): Languages for Specific Purposes. Searching for Common Solutions. Cambridge: Cambridge Scholars Publishing, 2007. Gazda, J.: Integrace cizojazyčných prvků v slovní zásobě současné ruštiny a češtiny. Dizertační práce. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1990. Gazda, J. (ed.): Příspěvky k aktuálním otázkám jazykovědné rusistiky. Brno: Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, 1999. Gazda, J.: Dynamika a internacionalizace slovní zásoby současné ruštiny. Brno: Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, 2002. Görlach, M.: Varieties of English world-wide: where we stand. Links & Letters, 1998, 5, s. 13-36. Görlach, M. (ed.): A Dictionary of European Anglicisms. A Usage Dictionary of Anglicisms in Sixteen European Languages. Oxford: Oxford University Press, 2001. Görlach, M. (ed.): English in Europe. Oxford: Oxford University Press, 2004. Graddol, D., Leith, D., Swann, J. eds.: English. History, Diversity and Change. London: Routledge, 1996. Graddol, D.: The Future of English? London: British Council, 1997. Graddol, D., Meinhof, U.H. (eds.): English in a Changing World. Oxford: Catchline, 1999. Graddol, D.: English Next. Why global English may mean the end of ‘English as a Foreign Language’. London: British Council, 2006.

116

Greenbaum, S., Quirk, R.: A student's grammar of the English language. Harlow: Longman, 1990. Grzega, J.: Borrowing as a Word-Finding Process in Cognitive Historical Onomasiology. Onomasiology on-line, 2003, 4, s. 22-42. Dostupné na http://www1.ku-eichstaett.de/SLF/EngluVglSW/grzega1032.pdf [cit. 23.5.2005] Halliday, M. A. K.: The Language of Science. London: Continuum, 2004. Hamel, R. E.: Language Empires, Linguistic Imperialism, and the Future of Global Languages. In: Power of Language. Munich: Goethe Institut, 2006. Hartmann, R. (ed.): The English Language in Europe. Oxford: Intellect Books, 1996. Hauser, P.: Základní pojmy z nauky o slovní stavbě a tvoření slov. Brno: Masarykova univerzita, 1996. Hjelmslev, L.: Jazyk. Praha: Academia, 1971. Holland, R.: Globospeak? Questioning Text on the Role of English as a Global Language. Dostupné na http://www.multilingual-matters.net/laic/002/0005/ laic0020005.pdf [cit. 23.5.2005] Holliday, A.: Struggle to Teach English as an International Language. Oxford: Oxford University Press, 2005. Holton, R. J.: Globalization and the Nation-State. Houndmills: Macmillan, 1998. Hopkins, A. G.: The History of Globalization-and the Globalization of History? In: Globalization in World History. London: Pimlico, 2002, s. 11-46. Chew, P. G-L.: Linguistic imperialism, globalism, and the English language. In: English in a Changing World. Oxford: Catchline, 1999, s. 37–47. Jílek, V.: Lexikologie a stylistika nejen pro žurnalisty. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005. Jones, M. C., Singh, I.: Exploring Language Change. London: Routledge, 2005. Kachru, B.: Standards, codification and sociolinguistic realism: the English language in the outer circle. In: English in the World: Teaching and Learning the Language and Literatures. Edited by Randolph Quirk and Henry G. Widdowson. Cambridge: Cambridge University Press, 1985, s. 11-30. Kachru, B.: Standards, codification and sociolinguistic realism: the English language in the outer circle. In: Critical Concepts in Linguistics. Cambridge: Cambridge University Press, 1985, s. 241-270. Kachru, B. (ed.): The other tongue. 2nd ed. Urbana: University of Illinois Press, 1992. Kachru, Y., Smith, L. E.: Cultures, Contexts, and World Englishes. New York: Routledge, 2008. Korten, D. C.: When Corporations Rule the World. London: Earthscan Publications Ltd., 1999. Kotler, P.: Marketing management. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1998. Kotler, P.: Marketing Management. Millenium Edition. Tenth Edition. New Jersey: Prentice Hall, 2001. Kotler, P.: Marketing Management. 12th edition. New Jersey: Pearson Education, 2006.

117

Krupa, V., Genzor, J., Drozdík, L.: Jazyky sveta. Bratislava: Obzor, 1983. Kubík, M., Kondrašov, N. A.: Русский язык глазами лингвиста-слависта. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1981. Leontovich, O. A.: American English as a Medium of Intercultural Communication. World Englishes, 2005, Vol. 24, No. 4, s. 523-532. Malmkjaer, K. (ed.): The Linguistics Encyclopedia. London: Routledge, 1995. Man, O.: Základy lexikologie ruského jazyka. Praha: Univerzita Karlova, 1987. Mar-Molinero, C., Stevenson, P.: Language Ideologies, Policies and Practices. Langauge and the Future of Europe. New York: Palgrave Macmillan, 2006. Martincová, O.: Problematika neologismů v současné spisovné češtině. Praha: Univerzita Karlova, 1983. Maurais, J., Morris, M. A. (eds.): Languages in a globalising world. Cambridge: Cambridge University Press, 2004. McArthur, T.: Oxford Guide to World English. Oxford: Oxford University Press, 2002. McCrum, R.: ‘They’re talking our language’. In: Observer Review, 18.3.2001, s. 1. McGrew, A.: A Global Society? In: Modernity and its Futures. Cambridge: Polity Press, 1992. Mesthrie, R., Bhatt, R. M.: World Englishes. The Study of New Linguistic Varieties. Cambridge: Cambridge University Press, 2008. Mikhalchenko, V. Io., Trushkova, Y. V.: Russian in the modern world. In: Languages in a globalising world. Cambridge: Cambridge University Press, 2004. Milroy, J.: Linguistic Variation and Change: On the Historical Sociolinguistics of English. Oxford: Blackwell, 1992. Mufwene, S.: The ecology of language evolution. Cambridge: Cambridge University Press, 2001. Mühlhäusler, P.: Linguistic ecology: Language change and linguistic imperialism in the Pacific region. London: Routledge, 1996. Mühlhäusler, P.: Babel revisited. In: The ecolinguistics reader: Language, ecology and environment. London: Kontinuum, 2001, s. 159–164. Nettle, D., Romaine, S.: Vanishing voices: The extinction of the world’s languages. Oxford: Oxford University Press, 2000. Offord, D.: Using Russian. A Guide to Contemporary Usage. Cambridge: Cambridge University Press, 2000. Offord, D., Gogolitsyna, N.: Using Russian. A Guide to Contemporary Usage. Second edition. Cambridge: Cambridge University Press, 2005. Pennycook, A.: The Cultural Politics of English as an International Language. Harlow, Essex: Longman, 1995. Pennycook, A.: English and the Discourses of Colonialism. London: Routledge, 1998. Pennycook, A.: Development, culture and language: ethical concerns in a postcolonial world. In: Proceedings of the 4th International Conference on Language and

118

Development. 1999. Dostupné na http://www.languages.ait.ac.th/hanoi_ proceedings/hanoi1999.htm [cit. 12.7.2006]. Pennycook, A.: Critical Applied Linguistics. Mahwah, NJ: Lawrence Erlbaum Associates, 2001. Pennycook, A.: Language Policy and the Ecological Turn. Language Policy, 2004, No. 3, s. 213–239. Pennycook, A.: Global Englishes and Transcultural Flows. London: Routledge, 2007. Peprník, J.: Anglická lexikologie. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1992. Phillipson, R.: Linguistic Imperialism. Oxford: Oxford University Press, 1992. Phillipson, R.: English-Only Europe? Challenging Language Policy. London: Routledge, 2003. Phillipson, R.: Figuring out the Englishisation of Europe. In: Reconfiguring Europe: The Contribution of Applied Linguistics. London: Equinox, 2006, s. 65-86. Proshina, Z. G.: Intermediary translation from English as a lingua franca. World Englishes, 2005, Vol. 24, No. 4, s. 517-522. Proshina, Z. G., Ettkin, B. P.: English-Russian language contacts. World Englishes, 2005 Vol. 24, No. 4, s. 439-444. Přibová, M., Mynářová, L., Hindls, R. a kol.: Strategie řízení značky. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2000. Ricento, T. (ed.): An Introduction to Language Policy. Theory and Method. Oxford: Blackwell Publishing, 2006. Ritzer,

G.: The Mcdonaldization of Society. Pine Forge Press, (český překlad: Mcdonaldizace společnosti. Praha: Academia, 1996)

1993.

Rivlina, A. A.: “Threats and Challenges”: English-Russian interaction today. World Englishes, 2005, Vol. 24, No. 4, s. 477-485. Roach, P.: English Phonetics and Phonology. Cambridge: Cambridge University Press, 1991. Roberston, R.: Globalization: Social Theory and Global Culture. London: Sage, 1992. Robinson, D.: Translation and Empire. Postcolonial Theories Explained. Manchester: St. Jerome, 1997. Rogerson-Revell, P.: Using English for International Business: A European case study. English for Specific Purposes, 2007, 26, s. 103-120. Romanov, A.: Attitudes Towards Recent Americanisms in the Russian Language. Dostupné na http://clover. slavic.pitt.edu [cit. 15.4.2008]. Ryazanova-Clarke, L.: The Development of the Advertising Genre on Russian Television. In: Proceedings of the Scottish Society for Russian and European Studies. Glasgow: University of Glasgow, 1996. Ryazanova-Clarke, L.: Advertising on Russian Television: Cross-Cultural Battle or Cross-Cultural Communication. In: Slavic Almanach. The South African Year Book for Slavic, Central and East European Studies, 1999, 5, 7/8, s. 219-240.

119

Ryazanova-Clarke, L., Wade, T.: The Russian Language Today. London: Routledge, 1999. Salager-Meyer, F.: Scientific multilingualism and “lesser languages“. Interciencia, 1997, 22, s. 197–201. Saul, J. R.: The Collapse of Globalism and the Reinvention of the World. London: Atlantic books, 2005. Saussure de, F.: Kurs obecné lingvistiky. Praha: Odeon, 1989. Seidlhofer, B.: Mind the Gap: English as a mother tongue vs. English as a lingua franca. Vienna English Working Papers, 2000, 9 (1), s. 51-69. Dostupné na http://inivie.ac.at/Anglistik/ang_new/online_papers/views/VIEW00_1.pdf [cit. 24.6.2005]. Seidlhofer, B.: A Concept of International English and Related Issues: from ‘real English‘ to ‘realistic English‘. Language Policy Division, DG IV, Strasbourg: Council of Europe, 2003. Shin, H., Kubota, R.: Post-colonialism and Globalization in Language Education. In: The Handbook of Educational Linguistics. Oxford: Blackwell Publishing, 2008, s. 206-219. Sichyova, O. N.: A note on Russian-English code-switching. World Englishes, 2005, Vol. 24, No. 4, s. 487-494. Skutnab-Kangas, T.: Linguistic Genocide in Education – or World-wide Diversity and Human Rights? Mahwah, NJ: Lawrence Erlbaum, 2000. Spolsky, B., Hult, F. (eds.) The Handbook of Educational Linguistics. Oxford: Blackwell Publishing, 2008. Steger, M. B.: Globalization: A Very Short Introduction. Oxford: Oxford University Press, 2003. Stockwell, R., Minkova, D.: English Words: History and Structure. Cambridge: Cambridge University Press, 2001. Svartvik, J., Leech, G. N.: A communicative grammar of English. London: Longman, 1994. Swaan de, A.: Words of the World: The Global Language System. Cambridge: Polity Press, 2001. Swan, M.: Practical English Usage. Oxford: Oxford University Press, 1996. Šlosar, D.: Jazyk není bedna zakopaná na starém hradě. Hospodářské noviny, 2005, 22/7. Švankmajer, M.: Dějiny Ruska. Praha: NLN, 1996. Tardy, C.: The role of English in scientific communication: lingua franca or Tyrannosaurus rex? Journal of English for Academic Purposes, 2004, 3, s. 247– 269. Tomlinson, J.: Internationalism, Globalization and Cultural Imperialism. In: Media and Cultural Regulation. London: Sage, 1997. Uher, F.: Nauka o slovní zásobě. Brno: Masarykova univerzita, 1988. Ustinova, I. P.: English in Russia. World Englishes, 2005, Vol. 24, No. 2, s. 239-251. 120

Ustinova, I. P., Bhatia, T. K.: Convergence of English in Russian TV commercials. World Englishes, 2005, Vol. 24, No. 4, s. 495-508. Vavrečka, M.: Lexikologie ruského jazyka. Ostrava: Pedagogická fakulta, 1989. Waters, M.: Globalization. 2nd Edition. London and New York: Routledge, 2001. Widdowson, H. G.: EIL: squaring the Circles. A Reply. World Englishes , 1998a, 17/3, s. 397-401. Widdowson, H. G.: The Theory and Practice of Critical Discourse Analysis. Applied Linguistics, 1998b, 19/1, s. 136-151. Yurchak, A.: Privatize your name: Symbolic work in a post-Soviet linguistic market. Journal of Sociolinguistics, 2000, 4/3, s. 406-434. Yuzefovich, N. G.: English in Russian cultural contexts. World Englishes, 2005, Vol. 24, No. 4, s. 509-516. Авербух, К. Я.: Манифест современной терминологии. In: Материалы международной научно-практической конференции «Коммуникация: теория и практика в различных социальных контекстах» "Коммуникация2002" ("Communication Across Differences"), Пятигорск: Издательство ПГЛУ, 2002, s.192-194. Авербух, К. Я.: Общая теория термина. Москва: Издательство МГОУ, 2006. Алаторцева С. И.: Русская неология и неография (современное состояние и перспективы). С.-П., 1998. Алпатов, В. М.: Глобализация и развитие языков. 2007. Dostupné na http://nologo.su/2007/11/30/vmalpatovglobalizaciya-i-razvitie-yazykov/ [cit. 3.7.2009] Анатольевна, Я. Г.: Стоит ли писать по-русски? In: Капитал страны. Журнал об инвестиционных возможностях России. 19.11.2009 Dostupné na http://www.kapital-rus.ru/articles/article/175308 [cit. 29.11.2009] Аристова, В. М.: Англо-русские языковые контакты (англизмы в русском языке). Ленинград: Издательство ЛГУ, 1978. Бархударов, С. Г. и кол.: Современная русская лексикология. Москва: Наука, 1966. Богданова, О. Е.: Лингвистическое измерение глобализации. Вестник ТГПУ. 2006. Выпуск 9 (60). Серия: Гуманитарные науки (Филология), s. 71-74. Болышева, Н. Н.: Языковая экспансия в условиях глобализации. In: Вестник Красноярского государственного университета, серия Гуманитарные науки, № 3/1, 2006. Dostupné na http://library.krasu.ru/ft/ft/_ articles/0103753.pdf [cit. 14.9.2008] Брагина, А. А.: Неологизмы в русском языке. Москва: Просвещение, 1973. Брагина, А.А.: Лексика языка и культура страны, изучение в лингвострановедческом аспекте. Москва: Русский язык, 1986.

лексики

Вахитова, Т. М.: Особенности современных интеграционных процессов в условиях глобализации мировой экономики. Проблемы современной

121

экономики, № 1(1). Dostupné na http://www.m-economy.ru/art.php3?artid= 11345 [cit. 11.10.2009] Вербицкая, Л. А.: Глобализация и интернационализация в образовании и важность изучения иностранных языков. Dostupné na http://www.gramota.ru/biblio/magazines/mrs/mrs2001-02/28_231 [cit. 5.8.2006] Виноградов, В. В.: Лексикология и лексикография. Москва: Наука, 1977. Винокур, Г. О.: О некоторых явлениях словообразования в русской технической терминологии. Москва, 1937. Володарская, Э. Ф.: Заимствование как универсальное лингвистическое явление. In: Вопросы филологии. 2001, № 1 (7), s. 11-27. Володарская, Э. Ф.: Заимствование как отражение русско-английских контактов. In: Вопросы языкознания. 2002, № 4, s. 96-105. Воронцова, Е. А.: Проблема языкового и культурного общения в цивилизации XXI в. In: Образование и культура России в изменяющемся мире. Новосибирск, 2007, s. 61-64. Гапоненко, А. Л.: Глобализация и информатизация экономики. Dostupné na http://spkurdyumov.narod.ru/D33Gaponenko.htm, 2005 [cit. 2.10.2008] Герд, А. С.: Основы научно-технической лексикографии. Ленинград: Издательство Ленинградского университета, 1986. Герстнер, Л.: Кто сказал, что слоны не умеют танцевать? Москва: Альпина Паблишер, 2003. Годин, А. М.: Маркетинг. Учебник. Издательско-торговая корпорация «Дашков и К°», 2005. Головин, Б. Н., Кобрин Р. Ю.: Лингвистические основы учения о терминах. Москва: Высшая школа, 1987. Граудина, Л. К., Ширяев, Е. Н. (ред.): Культура русской речи. Москва: Издательская группа НОРМА-ИНФРА, 1999. Гребнев, Л.: Высшее образование в Болонском измерении: российские особенности и ограничения. “Квалификация” – академический и профессиональный статус. In: Высшее образование в России, № 1, 2004. Гринев, С. В.: Введение в терминоведение. Москва: Московский лицей, 1993. Гринев, С. В.: Введение в терминографию. Москва, 1995. Гринев, С. В., Лейчик, В. М.: К истории отечественного терминоведения. In: Научно-техническая информация, Серия 1, № 7. Москва: Российская академия наук, 1999. Даниленко, В. П.: Язык для специальных целей. In: Культура русской речи и эффективность общения. Москва: Наука, 1996. s. 234-269. Даниленко, В. П.: К соотношению научной и языковой картин мира. In: Словарь, грамматика, текст. Под ред. И. Б. Барамыгиной. Иркутск, 2000. Dostupné na http://www.islu.ru/danilenko/articles/sootnoshenije.htm [cit. 18.11.2005]

122

Даниленко, В. П.: Глобалистская картина мира, или глобалистика, глобализм, антиглобализм, глобализация и антиглобалистская борьба. Dostupné na http://www.islu.ru/danilenko/articles/glob.htm [cit. 5.2.2009] Дуличенко, А. Д.: К динамике лексико-семантических процессов в русском языке. Russian Linguistics, 2002, Vol. 26, No. 2, s. 255-258. Дуличенко А. Д.: Русский язык ХХ столетия. München, 1994. Дьяков, А. И.: Причины интенсивного заимствования англицизмов в современном русском языке. In: Язык и культура. Новосибирск, 2003, s. 35-43. Dostupné na http://www.philology.ru/linguistics2/dyakov-03.htm [cit. 5.8.2005] Елистратов В. С.: Глобализация и национальный язык In: Вестник Московского университета. Серия 19. Лингвистика и межкультурная коммуникация. № 4, 2006, s. 21 - 27. Земская, Е. А., Шмелев Д. Н.: Развитие лексики современного русского языка. Москва: Издательство Наука, 1965. Золотухина, Г. И.: Экономическая лексика и терминология, или Строительство Вавилонской башни. In: Теоретические и прикладные аспекты речевого общения, Выпуск 4 (12), 2002, s. 120-124. Dostupné na http://library.krasu.ru/ft/ft/_articles/0070168.pdf [cit. 15.7.2007] Зражевская, Т. А., Беляева, Л. М.: Трудности перевода с английского языка на русский (на материале газетных статей). Москва: Издательство Международные отношения, 1972. Иноземцев, В. Л.: Вестернизация как глобализация и "глобализация" как американизация. In: Вопросы философии. № 4, 2004, s. 58-69. Кабакчи В. В.: Язык мой, камо грядеши? Глобализация, «глобанглизация» и межкультурная коммуникация. In: Язык в парадигмах гуманитарного знания: XXI век. СПб: СПбГУЭФ, 2009, s. 78-97. Калинин, А. В.: Лексика русского языка. Москва: Издательство Московского университета, 1971. Китайгородская, М. В.: Современная экономическая терминология. Состав. Устройство. Функционирование. In: Русский язык конца 20 столетия (1985 – 1995), Отв. ред., Е. А. Земская. Москва, 1996, s. 162 – 236. Князев, С. В., Пожарицкая, С. К.: Современный русский литературный язык. Фонетика, графика, орфография. Москва: МГУ, 2003. Кожинова, А. А., Щербач, И. М.: Некоторые проблемы изучения заимствований из западноевропейских языков в русских диалектах. In: Russian Linguistics, 2005, Vol. 29, No. 3, s. 347-364. Кондраков, Н. П.: Эккаунтинг для менеджеров. Бухгалтерский учет и финансовоэкономический анализ. Москва: Издательство «Дело», 1998. Косолапов Н. А. Глобализация: территориально-пространственный аспект. In: Мировая экономика и международные отношения. № 6, 2005. s. 3-13. Костомаров, В. Г.: Русский язык на газетной полосе. Москва: МГУ, 1971. Костомаров, В. Г.: Языковой вкус эпохи. Издание третье, испр. и доп. СанктПетербург: Златоуст, 1999.

123

Котелова, Н. З., Сорокин, Ю.С.: Новые слова и значения: словарь-справочник по материалам прессы и литературы 60-х годов. Москва: Советская энциклопедия, 1971. Котелова, Н.3.: Новые слова и словари новых слов. Ленинград: Наука, 1978. Котелова Н. З. Неологизмы. In: Русский язык: Энциклопедия. Москва, 1997. Котлер, Ф.: Основы маркетинга. Москва: Прогресс, 1991. Котлер, Ф.: Маркетинг менеджмент. Санкт-Петербург: Издательский дом «Питер», 1999. Котлер, Ф.: Маркетинг менеджмент. Экспресс-курс. 2-ое издание. СанктПетербург: Издательский дом «Питер», 2006. Крысин Л. П.: Иноязычные слова в современном русском языке. Москва: Наука, 1968. Крысин, Л. П.: Язык в современном обществе. Москва: Просвещение, 1977. Крысин Л. П.: Социолингвистические аспекты изучения современного русского языка. Москва, 1989. Крысин, Л. П.: Иноязычие в нашей речи – мода или необходимость? 2000a. Dostupné na http://www.gramota.ru [cit. 14.10.2006] Крысин, Л. П.: Иноязычное слово в контексте современной общественной жизни, In: Русский язык конца XX столетия (1985-1995). Москва: Издательство Языки Русской культуры, 2000b. Крысин, Л. П.: о некоторых изменениях в русском языке конца ХХ века. Исследования по славянским языкам. Сеул, № 5, 2000c, s. 63-91. Dostupné na http://www.slavic.or.kr/ [cit. 8.7.2005] Крысин, Л. П.: о русском языке наших дней. In: Материалы Международной научной конференции «Изменяющийся языковой мир». Пермь, 12-17 ноября, 2001. http://language.psu.ru/bin/view.cgi?art=0038&lang=rus [cit. 8.11.2006] Крысин, Л. П.: Русское слово, свое и чужое: Исследования по современному русскому языку и социолингвистике. Москва: Языки славянской культуры, 2004. Левашов, Е. А. (ред.): Новые слова и значения. СПб, 1997. Лейчик, В. М.: Терминоведение: предмет, методы, структура. 2-е изд., испр. и доп. Москва, 2006. Лейчик, В. М.: Глобализация и национальная терминология. In: III Международный конгресс русистов «Русский язык: исторические судьбы и современность». Москва: МГУ, 2007. Dostupné na http://www.philol.msu.ru/~rlc2007/pdf/4.pdf [cit. 22.4.2008] Лисичкин, В. А., Шелепин, Л. А.: Глобальная империя Зла. Москва: Форум, 2001. Лопатин, В. В.: Новые слова в русском языке и их правописание. Интернетинтервью. Dostupné na http://www.nkj.ru/interview/4092/ [cit. 20.5.2006] Лотте, Д. С.: Очередные задачи технической терминологии. Ленинград: АН СССР, 1931.

124

Лотте, Д. С.: Задачи и методы работы по упорядочению технической терминологии, 1937. Лотте, Д. С.: Некоторые принципиальные вопросы отбора и построения научнотехнических терминов, 1940. Лотте, Д. С.: Изменение значений слов как средство образования научнотехнических терминов, 1941. Лотте, Д. С.: Основы построения научно-технической терминологии. Москва: АН СССР, 1961. Лотте, Д. С.: Образование и правописание трехэлементных научно-технических терминов. Москва: Наука, 1969. Лотте, Д. С.: Краткие формы научно-технических терминов. Москва: АН СССР, 1971. Лотте,

Д. С.: Вопросы заимствования терминоэлементов. Москва, 1982.

и

упорядочения

терминов

и

Лыков, А. Г.: Современная русская лексикология. Русское окказиональное слово. Москва: Изд. Высшая школа, 1976. Маринова, Е. В.: Основные понятия и термины неологии. In: Языки профессиональной коммуникации. Материалы международной научной конференции. Челябинск, 2003, s. 243-247. Медведев, Р.: Непрерывное развитие языков: их влияние друг на друга и конкуренция. In: Наука и жизнь, № 3, 2006, s. 34-39. Мечковская, Н. Б.: Постсоветский русский язык: новые черты в социолингвистическом статусе. Russian Linguistics, 2005, Vol. 29, No. 1, s. 49-70. Мжельская, О. К.: Заимствование как результат взаимодействия языков и некоторые направления их изучения. In: Омский научный вестник (Серия Общество. История. Современность.). № 5 (59), Омск: Изд-во ОмГТУ, 2007, s. 115-117. Миронов, А. В.: Социально-гуманитарное образование сегодня: проблемы и перспективы. In: Социально-гуманитарные знания, 2001, № 3, s. 13. Молодкин А. М., Максимова С. Ю.: О некоторых эколингвистических подходах к исследованию вопросов языковых контактов и языковой эволюции. In: Эколингвистика: теория, проблемы, методы. Межвузовский сборник научных трудов. Под ред. А. М. Молодкина. Саратов: Научная книга, 2003, s. 20-24. Морозова, Л. А.: Теория и практика построения терминологических полей. In: Терминоведение. Москва: Московский лицей. № 1-3, 1996, s. 49-50. Морозова Л. А.: Терминознание: Основы и методы. Москва: ГНО «Прометей» МПГУ, 2004. О русском языке как государственном языке Российской Федерации. Проект федерального закона, № 63221-3, внесен 26.2.2001, принят в первом чтении 7.6.2002, принят во втором чтении 11.12.2002, принят в третьем чтении

125

5.2.2003. Dostupné nа russyazyk.html [cit. 20.5.2003]

http://www.legislature.ru/monitor/russyazyk/

Опарина, Е. О. (отв. ред.): Язык и культура: Сб. обзоров. Москва: ИНИОН, 1999. Панов, M. В.: Современный русский язык. Москва: Высшая школа, 1979. Подстрахова, А. В.: Англоязычная экспансия в современные европейские языки и проблемы перевода. Dostupné na http://vfnglu.wladimir.ru/Rus/NetMag/v5/ v5_ar02.htm [cit. 1.3.2009] Подстрахова, А. В.: Проблемы регионального варьирования языков в эпоху глобализации (на материале современного английского языка). In: Intercultur@l-net: международный научно-практический (электронный) журнал. Владимир, 2004. № 3. Dostupné na http://vfnglu.wladimir.ru/Rus/ NetMag/ v3/v3_ar03.htm [cit. 7.11.2008] Реформатский, А. А.: Что такое термин и терминология. In: Вопросы терминолиогии. Материалы Всесоюзного терминологического совещания. Москва, 1961. Реформатский, А. А.: Введение в языковедение. 5-ое уточненное издание (Реформатский А. А.: Введение в языковедение, 1967). Москва: Аспент пресс, 1996. Руденко, А.: Российские менеджеры не умеют говорить о бизнесе на родном языке. Ведомости, 25.4.2005. Сибиряков, И.: Глобализация и языковая политика. In: Русская община. 28.9.2004 Dostupné na http://russian.kiev.ua/archives/2004/0409/040928ep01.shtml [cit. 18.8.2007] Сковородников, А. П.: К становлению системы лингвоэкологической терминологии. Dostupné na http://library.krasu.ru/ft/ft/_articles/0070271.pdf [cit. 21.1.2006] Сковородников, А. П.: Проблемы лингвистической экологии. Dostupné na http://library.krasu.ru/ft/ft/_articles/0070282.pdf [cit. 24.4.2009] Сковородников А. П.: Лингвистическая экология: проблемы становления. In: Теоретические и прикладные аспекты речевого общения: научнометодический бюллетень. Выпуск 1(1). Красноярск - Ачинск: Краснояр. ун-т, 1996, s. 5-9. Сковородников А. П.: К становлению системы лингвоэкологической терминологии In: Речевое общение: специализированный вестник. Выпуск 3(11). Красноярск: Краснояр. ун-т, 2000, s. 70–78. Скворцов Л. И.: Язык, общение и культура (Экология и язык). In: Русский язык в школе. №1, 1994, s. 10-15. Скворцов Л. И.: Экология языка, или Поговорим о культуре речи. Москва: Просвещение, 1996. Согомонов, А.: Глокальность In: Глобализация и культура. 2004. Dostupné na http://www.globalculture.ru/news/news72.html [cit. 19.10.2008] Сологуб, О. П.: Усвоение иноязычных структурных элементов в русском языке. In: Наука. Университет. Материалы Третьей научной конференции.

126

Новосибирск, 2002, s. 130-134. Dostupné na http://www.philology.ru/ linguistics2/sologub-02.htm [cit. 8.8.2006] Татаринов, В. А.: Теория терминоведения, . Москва: Московский Лицей, 1996. Татаринов, В. А.: История отечественного терминоведения. В 3 томах. Москва: Московский Лицей, 2003. Тер-Минасова, С. Г.: Язык и межкультурная коммуникация. Москва: Слово, 2000. Тимофеева, Г. Г.: Письменная фиксация иноязычных заимствования. Русистика, 1991, 3, s. 33–39.

слов

в ситуации

Тимофеева Г. Г.: Новые английские заимствования в русском языке. Написание. Произношение. Москва: СНб, 1995. Тишунина, Н. В.: Современные глобализационные процессы: вызов, рефлексии, стратегии. In: Глобализация и культура: аналитический подход. СПб. Янус, 2003, с. 5-24. Тогоева С. И.: Новое слово: подходы и проблемы. In: Психолингвистические проблемы функционирования слова в лексиконе человека. Под общ. ред. А. А. Залевской. Тверь, 1999, s. 75–101. Устюгова, Е. Н.: Глобализация и культура. In: Глобализация и культура: аналитический подход. СПб. Янус, 2003, s. 25-46. Ферм, Л.: Особенности развития русской лексики в новейший период (на материале газет). Uppsala: Acta Universitatis Upsaliensis, 1994. Филин, Ф. П.: Некоторые вопросы функционирования и развития русского языка. Вопросы языкознания. In: Особенности развития русской лексики в новейший период (на материале газет). Uppsala: Acta Universitatis Upsaliensis, 1994, s. 143. Фомина, М. И.: Современный русский язык. Лексикология. Москва: Высшая школа, 1978. Фомина, М. И.: Современный русский язык. Лексикология. Москва: Высшая школа, 1990. Фомина, О. А.: Языковая политика в аспекте лингвоэкологии. Проблемы теории языка. In: Вестник Пятигорского государственного лингвистического университета. № 1. Пятигорск, 2009., s. 205-206. Хидекель, С. С., Гинзбург, Р. З., Князева, Г. Ю., Санкин, А. А.: Английская лексикология в выдержках и извлечениях (Readings in Modern English Lexicology). Ленинград: Издательство Просвещение, 1969. Шанский, Н. М.: Лексикология современного Издательство Просвещение, 1964.

русского

языка.

Москва:

Шапошников, В. Н.: Иноязычная стихия современной русской речи. Dostupné na http://www.gramota.ru [cit. 8.7.2006] Шапошников, В. Н.: Русская речь 1990-ых. Современная Россия в языковом отображении. Москва: Московская ассоциация лингвистов-практиков, 1998.

127

Швейцер, А. Д.: Контрастивная стилистика. Газетно-публицистический стиль в английском и русском языках. Москва: РАН. Ин-т языкознания, 1993. Шелов, С. Д.: Терминоведение: семь вопросов и семь ответов по семантике термина. In: Научно-техническая информация, Серия 2, № 2. Москва: Российская академия наук, 2001, s. 1-12. Шмелев, Д. Н.: Русский язык в его функциональных разновидностях. Москва: Наука, 1977a. Шмелев, Д. Н.: Современный русский язык. Лексика. Москва: Просвещение, 1977b.

128

Slovníky Collins Cobuild English Dictionary (1997) London: HarperCollins Publishers. Dvořáček, P.: Česko – ruský odborný slovník z oblasti nové terminologie právnické, ekonomické, finanční a úřední. Praha: Linde, 1995. Dvořáček, P.: Česko – ruský odborný slovník z oblasti nové terminologie technické, počítačové, spojů a kancelářského vybavení. Praha: Linde, 1995. Dvořáček, P.: Slovník nové a problémové ruštiny. Praha: Linde, 1999. Dvořák, L.: Ей, чувак! a ruský slang aneb Český hambář jazyka ruského. Praha: Horizont, 1995. Guraling, D. B.: Webster’s New World Dictionary of the American Language. New York: Warner Books, 1984. Hais, K., Hodek, B.: Velký anglicko – český slovník. Praha: Leda + Academia, 1997. Hutarová, M., Choděra, R., Tučný, P.: Rusko-český ekonomický slovník. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1977. Klimeš, L.: Slovník cizích slov. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 2005. Kopecký, V. a kol.: Česko – ruský slovník ve dvou dílech. Praha: SPN, 1976. Kopecký, V. a kol.: Rusko – český slovník ve dvou dílech. Praha: SPN, 1978. Kopecký, V. a kol.: Velký rusko – český slovník. Praha: AVČR, 1959. Korostenski, J., Vágnerová, M.: Česko-ruský slovník pro obchodní sféru. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 2000. Longman Dictionary On-Line. Dostupné na http://www.ldoceonline.com Machalová, M. a kol.: Překladový slovník ruština/čeština/angličtina. Olomouc: Votobia, 1997. Martincová, O. a kol.: Nová slova v češtině. Slovník neologizmů. Praha: Academia, 1998. Martincová, O. a kol.: Nová slova v češtině. Slovník neologizmů 2. Praha: Academia, 2004. Petráčková, V., Kraus, J. a kol.: Akademický slovník cizích slov. Praha: Academia, 2000. Poldauf, I.: Velký česko – anglický slovník. Čelákovice: WD Publications, 2000. Savický, N., Šišková, R., Šlaufová, E.: Rusko – český a česko – ruský slovník neologizmů. Praha: Academia, 1999. Šroufková, M., Vencovská, M., Pleský, R.: Rusko – český a česko – ruský slovník. Praha: Leda, 1998. The Oxford Advanced Learner’s Dictionary. Oxford: OUP, 2000. The Oxford Dictionary of English Etymology. Oxford: OUP, 1967. Tulloch, S. (ed.): The Oxford Dictionary of New Words. Oxford: OUP, 1991. Vágnerová, M.: Slovník zkratek a zkratkových slov v současné ruštině. Písek: J&М, 2001.

129

Vavrečka, M., Rudincová, B., Hrdlička, M.: Česko – ruský slovník pro hospodářskou sféru. Praha: Centr Evropy, 1999. Vavrečka, M., Rudincová, B., Hrdlička, M.: Rusko – český slovník pro hospodářskou sféru. Praha: Centr Evropy, 1999. Webster’s New World College Dictionary, 2009 Webster’s New World Finance and Investment Dictionary, 2003 Wheeler, M. et al.: The Oxford Russian Dictionary. Oxford: OUP, 2000. Даль, В. И.: Толковый словарь живого великорусского языка. Москва: Русский язык, 1989. Бунимович, Н. Т., Жаркова, Г. Г., Корнилова, Т. М., Макаренко, В. А.: Словарь современных понятий и терминов. Москва: Республика, 2002. Введенская, Л. А., Колесников, Н. П.: Современный орфографический словарь русского языка. Ростов н/Д.: Феникс, 2001. Лингвистический энциклопедический словарь. Москва: Директмедиа Паблишинг, 2008. (CD-ROM версия издания: Лингвистический энциклопедический словарь. Москва: Издательство "Советская энциклопедия", 1990.) Макаренко, В. А.: Краткий словарь современных понятий и терминов, Москва: Республика, 1993. Ожегов, С. И., Шведова, Н. Ю.: Словарь русского языка. Москва: Русский язык, 1989. Ожегов, С. И., Шведова, Н. Ю.: Толковый словарь русского языка. Москва: Азбуковник, 1999. Погребняк, Е.: Словарь бизнес-сленга. http://www.slengari.ru [cit. 5.5.2006]

Москва,

2006.

Dostupné

na

Скляревская, Г. Н.: Толковый словарь современного русского языка. Языковые изменения конца ХХ столетия. Москва: Издательство Астрель, 2001. Фасмер, М.: Этимологический словарь русского языка. Москва: Прогресс, 1971.

130

Internetové zdroje korpus ruského jazyka http://ruscorpora.ru/, http://corpus.leeds.ac.uk/ruscorpora.html korpus českého jazyka http://ucnk.ff.cuni.cz http://gramota.ru http://www.business-magazine.ru http://www.dic.academic.ru http://www.dtf.ru http://www.elaston.com http://www.finam.ru http://www.glossary.ru http://www.jobuniverse.ru http://www.kommersant.ru http://www.newscom.ru http://www.ozhegov.ru/ http://www.personalmoney.ru http://www.pravda.ru http://www.ruslangcongress.newmail.ru http://www.ruthenia.ru http://www.rysev.sp.ru http://www.slova.ru http://www.slovari.ru http://www.textart.ru http://www.vedomosti.ru

131

REJSTŘÍK EXCERPOVANÝCH SLOV S PŘEKLADEM RUSKÉHO VÝZNAMU Аккаунт, эккаунт
account účet 30, 50, .65, 75

A Агенда
agenda program, pořad jednání 25, 74

Аккруэлсы
accruals výdaje a příjmy příštích období, časové rozlišení 54, 70, 75, 109

Агрегирование
aggregation seskupování, agregace ekonomických (statistických) dat podle určité charakteristiky, méně často jako přechod mezi mikro a makroukazately při studiu ekonomických jevů 70

Актуарий
actuary pojistný matematik, pojistný odborník pracující se statistickými údaji 22, 63

Адвайзер
adviser poradce, konzultant 22, 75, 84, 109

Акцепт
acceptance akceptace, souhlas, přijetí povinnosti nebo nabídky 70

Адвертайзинг
advertising reklamní činnost, reklama, propagace 69, 84, 108

Акцептный кредит
acceptance credit akceptační úvěr, směnečný úvěr, obvykle využívaný exportéry v mezinárodním obchodu pro rychlé vyřízení platby 72

Аддишен
addition doplnění, dodatek, navýšení 54, 64, 69, 70, 108 Аджастер
adjuster odhadce v pojišťovnictví, likvidátor škod 63, 64, 68, 84, 108

Акциз
excise spotřební daň, akcíz, typ nepřímé daně na alkoholické nápoje a tabákové výrobky 23

Айтем
item kus (o výrobku) 22

Акция – воздушная яма
air pocket stock аkcie s tendencí rychlého pádu ceny 66, 100, 108

Аквитенс
acquittance kvitance, dokument, prokazující splacení dluhu nebo splění platební povinnosti 70

Алиенация
alienation zcizení, odcizení, právo prodeje nebo možnosti převodu majetku, operace převodu akcií, kapitálu apod. 74

132

Аллонж
allonge dodatek ke směnce, alonž 70

Ассигмент
assignment převod, předkontace 64, 66, 68, 70

Алотмент
allotment rozdělení akcií z nové emise, emise cenných papírů 64, 68, 70, 108

Атторней
attorney zmocněnec, právní zástupce 70 Аудит
audit audit, finanční kontrola, revize účtů, obvykle nezávislou osobou nebo organizací (auditorskou firmou) 23, 83, 101

Андеррайтер, андерайтер
underwriter pojistitel, ručitel, pojišťovací agent, upisovatel (na nové akcie) 25, 30, 84 Андеррайтинг, андерайтинг
underwriting přijetí pojistného rizika, upisování rizik, upisování na nové akcie, uvádění nové emise akcií na trh 68, 83

Аудитор
аuditor auditor, který prověřuje finanční činnost společnosti nebo organizace 84 Аyтгoy
outgo finanční ztráty, výdaje spojené s obchodní činností firmy 68

Апдейтить
to update aktualizovat, obnovit, modernizovat  заапдейтить 55, 80

Аутплейсмент
outplacement uvedení, převedení zaměstnance do firmy 23, 64, 68, 108

Апостиль
apostil ověření podpisu a otisku razítka na listině za účelem jejího použití v zahraničí, apostila 22

Аутпорт
outport menší, vedlejší přístav 68, 108

Апскейл
upscale luxusní, nóbl 56

Аутрайт
bills bought outright směnka koupená nepodmíněně 68

Арбитражер
arbitrager spekulant, arbitražér, osoba, nakupující a prodávající valuty, cenné papíry nebo zboží na různých trzích za účelem zisku 84

Аутсайдер
outsider osoba spekulující na burze, spekulant 64, 68, 84 Аутсорсинг
outsourcing využívání subdodavatelských vztahů, outsourcing 51, 68, 78, 83, 108

Арриарс
arrears nedoplatky, prodlení, skluz v platbě 70

133

Аутстэндинг, аутстандинг
outstanding nevyřízený, nevyřešený 54, 56, 63, 68

Банковский клиринг
bank clearing bankovní clearing, bezhotovostní vyrovnání, zúčtování vzájemných pohledávek a závazků vznikajících v souvislosti s mezibankovními platbami 13, 23, 69, 71, 72, 84, 107

Аутфитер
outfitter profesionální organizátor lovu 31, 84 Аффидевит, афидавит
affidavit přísežné prohlášení 30, 63, 70

Баннер
banner banner, reklama na webové stránce vedoucí obvykle po kliknutí na stránku inzerenta 63, 66

Б

Баратрия
barratry podplácení úřadů, baratrie (podvody s lodí a nákladem) 63, 74, 109

Бабл
bubble bublina, neúspěšná spekulace 70, 108

Баргейн
bargain výhodná koupě, kupní a prodejní smlouva 23, 50, 58

Баить
to buy kupovat, nakupovat 55 Байаут
buy-out vykoupení, koupě jedné firmy druhou 68, 72

Бар-код
bar code čárový kód používaný pro identifikaci zboží 71, 109

Бай-бек, бай-бэк
buy-back zpětná koupě, odkup, vykoupení dříve prodaného zboží nebo cenných papírů, často u akciových společností pro odkoupení vlastních akcií nebo obligací. 30, 63, 72, 108

Бартер
barter naturální směna, výměnný obchod (zboží za zboží), barter  бартерная операция, бартерная сделка 64 Бенефициар
beneficiary osoba určená jako příjemce splatné částky, osoba oprávněná převzít plnění, příjemce (prostředků, dávek, zboží, služeb), beneficient 23

Баксы
buck, pl. bucks hov. americké dolary, doláče, prachy, 75, 109 Банкнота, банкнот
banknote bankovka 30, 60, 74, 75

134

Бенчмаркинг
benchmarking porovnání výrobků a pracovních postupů společnosti s úspěšnou konkurencí 51, 68, 83, 108

Бизнесвумен, бизнес-вумен
businesswoman, pl. businеsswomen podnikatelka, byznysmena 75, 80, 109 Бизнес-игра
business game, obv. v pl. business games podnikatelská hra 101

Бербоут-чартер, бэрбоут-чартер
bareboat charter pronájem lodi bez posádky 30, 69, 71, 108 Бестселлер
bestseller bestseller, dobře se prodávající kniha nebo jiné zboží 70

Бизнес-карта
business card vizitka, navštívenka 101 Бизнес-леди
business + lady viz бизнесвумен 80

Биг бизнес
big business velká firma, velkopodnik (monopol nebo trust spojující obchodní firmy) 72

Бизнесмен
businessman, pl. businessmen podnikatel, byznysmen 52, 80

Бид
bid nabídka, nabídka na koupi, nabídka dodavatele, nabídnutá cena, podání v dražbě (na burze, při aukci), nabídka ke koupi na burze cenných papírů 23

Бизнес-план
business plan podnikatelský záměr, firemní dokument, ve kterém jsou uvedeny hlavní aspekty plánované činnosti, analyzující s ní spojené problémy a možné překážky a navrhující možnosti jejich omezení 13, 71, 109

Биддер
bidder nabízející, osoba nabízející cenu, dražitel 70, 75, 84, 108, 109

Бизнес-центр
business centre obchodní centrum 71

Бизнес
business obchod, obchodní činnost, podnikání 13, 20, 23, 66, 69, 70, 71, 80, 90, 101, 109, 130

Бизнес-школа
business school obchodní škola, obchodní akademie 101

Бизнес-агент
business agent obchodní agent, jednatel, obchodní zástupce 101

Билл-брокер, билль-брокер
bill broker směnečný makléř, směnečný agent, zaujímá pozici zprostředkovatele na finančních trzích a za své služby získává provizi z prodeje 30, 70, 71, 84

Бизнес-встреча
business meeting obchodní schůzka 101

135

Биндер
binder krycí list pojistky, dočasná pojistka, předběžná dohoda, ve které pojistitel a pojištěnec vyjadřují svůj zájem uzavřít pojistnou smlouvu 64, 66, 99, 107

Борд директоров
board of directors správní rada, představenstvo 54 Брандмауэр, брендмауер, брэндмауер
brandmower zeď budovy bez oken využívaná pro umístění reklamy 59, 63, 66, 68, 75, 108, 109

Биржевой бум
stock exchange boom umělé navýšení kurzů cenných papírů 70

Брейк
break in the prices nečekané zhroucení cen 65, 99, 107

БиЮ
BU, business unit hospodářská jednotka 54, 73

Брейнсторминг
brainstorming brainstorming, hledání nových nápadů při diskuzi 69, 83

Бланковый индоссамент
blank endorsement bianko indosament, vyplněná směnka nebo šek bez uvedení jména oprávněného příjemce 68, 72

Бренд, брэнд
brand značka, jméno, znak, jehož smyslem je odlišení zboží nebo služeb jednoho prodejce od zboží nebo služeb konkurenčních prodejců  актуальность бренда, брендлидер, бренд-менеджмент, имя бренда, каннибализация бренда, лидирующий бренд, мастер-бренд, миссия бренда 30, 58, 64, 78, 79, 81, 82, 83, 101, 109, 110, 112

Блокбастер
blockbuster spekulant s městskými nemovitostmi 84 Блокейдж
blockage sleva z prodejní ceny za balík akcií, nižší cena za celý balík akcií oproti ceně, kterou by v součtu tvořil nákup jednotlivých menších balíků akcií 63, 68

Бренд-имидж
brand image image značky 63, 83

Блючипс
blue chips prvotřídní akcie, bezpečné cenné papíry 72, 109

Брендинг, брэндинг
branding politika vývoje a uplatňování značky výrobku, budování a péče o firemní či produktovou značku  ребрендинг 83

Бонд
bond záruka, kauce, obligace, dluhopis 23 Бондхольдер
bondholder držitel dluhopisu, majitel akcie nebo obligace 62, 84, 108

Бренд-менеджер
brand manager manažer značky, pracovník marketingu, který je zodpovědný za

136

Брэйн-дрейн, брейн-дрейн
brain drain odliv mozků, odchod inteligence za lepším výdělkem 69, 71, 108

přípravu a realizaci marketingových akcí pro konkrétní značku 83, 84 Бренд-менеджмент
brand management řízení značky, strategický a integrovaný systém analytických, plánovacích, rozpočtových a realizačních aktivit, které jsou součástí procesu řízení značky 83

Букинг-нот, букингнота
booking note dohoda o námořní přepravě nákladu specifikující rezervaci místa pro umístění zboží na lodi 70, 74

Брендостроитель
brand ten, kdo má vliv na vytváření značky a její identity a podporuje posilování značky 82, 101

Букировать
to book zamluvit, rezervovat, zabukovat 55, 80, 110 Букировка
to book, booking rezervace, objednávka 70, 80, 110

Бренд-промоушен
brand promotion propagace značky 83

Буклет
booklet brožura, příručka, reklamní prospekt, obvykle skládaný potištený list, rozdávaný nebo rozesílaný poštou 60, 70

Бренд-стратегия
brand strategy strategie značky, při jejímž budování je třeba poznat spotřebitele, znát podstatu a identitu značky a jejich dynamiku, sledovat a vyhodnocovat vývoj produktové kategorie 83

Букмекер
bookmaker osoba přijímající sázky a vyplácející výhry, například na dostizích 70, 84

Брифинг
briefing krátká porada nebo schůzka na konkrétní téma, obvykle pro tisk 69, 76, 83

Буллионист
bullion zastánce rovnocenné hodnoty peněz a drahých kovů 70

Брокер
broker makléř na burze, burzovaní jednatel, broker  брокер-аут, брокер-дилер, брокерская комиссия, брокерский счет, брокерша 13, 23, 30, 58, 68, 83, 84, 101, 108, 110

Бум
boom hospodářský rozmach, konjunktura, vzestup kurzů cenných papírů 65, 70, 99 Бумез
boomers, baby boom generation demografická skupina lidí, kteří se narodili v poválečných letech, tj. v 50. letech 20. století 70

Брокераж, брокеридж
brokerage makléřství, makléřská provize 30, 63, 68

137

Бутик
boutique butik, obchod s módními oděvy 23

Бюджет
budget rozpočet, příjmy a výdaje státu, města, podniku, rodiny pro určité období  бюджетный дефицит, бюджетная система, бюджетное устройство, бюджеты административнотерриториальных единиц, государственный бюджет, потребительский бюджет, семейный бюджет 23, 68, 95

Бутлегер
bootlegger pašerák (alkoholu), osoba načerno destilující nebo prodávající alkohol 64, 70, 84, 108 Бык
bull býk, spekulant na vzestup cen na burze 66, 67. 99, 108

В

Бэдж, бейдж
badge znak, značka, visačka se jménem zvláště pro identifikaci účastníka konference a podobné akce připevněná na oděv 63, 68

Варрант, варант
warrant oprávnění (doklad), opční list, opční poukázka, plná moc opravňující k nákupu akcií a jiných cenných papírů  облигационный варрант 70, 75, 109

Бэкапить
to back up zálohovat elektronická data 55, 64

Ваучер
voucher doklad, potvrzení, poukázka, voucher, kupon na nákup zboží či služeb, kupon z kuponové privatizace  ваучить 80, 110

Бэкграундер
backgrounder neoficiální setkání s novináři 64, 68, 108 Бэк-офис
back office oddělení v bance nebo u makléře, příp. i ve firmě k dokumentaci a vypořádávání obchodů s cennými papíry nebo jinými finančními produkty 54, 64, 70, 71

Вендор
vendor prodejce, prodávající, právnická nebo fyzická osoba spojená s obchodní značkou 58, 84 Венчурный
to venture riskantní, spekulativní, obvykle spojené s rizikem v podnikání či ve finančních operacích  венчурный бизнес, венчурный капитал, венчурное предприятие 56

Бэкуордейшн, бэквардэйшн, бэквордэйшн
backwardation poplatek prodávajícímu za opožděné dodání cenných papírů, půjčovné z cenných papírů 30, 64, 69, 108

138

Вестинг
vesting nepropadnutelnost nároku na důchod, právo zaměstnanců na výplatu částek z fondů tvořených zaměstnavatelem (například penzijních fondů), pokud v dané firmě odpracovali určitou dobu 69, 83

Гринмэйл
greenmail taktika společnosti skoupit své vlastní akcie od akcionáře, který se pokouší o převzetí společnosti, a to za vyšší než tržní cenu 69. 71 Гросс-термз
gross terms podmínka, kdy loď nebo provozovatel platí výlohy za nakládku a vykládku, v praxi se splnění této podmínky řeší paušálním příspěvkem (provozovatel na úhradu celkových nákladů přispěje určitou částkou) 70, 108

Ви-Пи
WP, with permission postup, kdy makléř se svolením klienta samostatně rozhoduje o nákupu a prodeji akcií 73 Воблер
wobbler svislá přelepka na regálech v obchodech, reklamní panel zavěšený ke stropu nebo jiné konstrukci v supermarketu 54

Гудвилл
goodwill kapitálová hodnota nehmotných aktiv, abstraktní hodnota firmy 70, 71 Гэп, гап
gap diference, schodek v bilanci, rozdíl mezi cenou na burze v určitém období, obvykle od uzavření obchodování a jeho dalším začátkem následující den, snížení ceny zboží, při kterém je minimální cena předchozího období vyšší než maxmilální cena v daný den 29, 30, 63

Г Гламур
glamour kouzelný, půvabný, přitažlivý 56 Голова и плечи
Head & Shoulders formace "hlava a ramena", která patří k nejznámnějším a největším formacím obratu trendu 67

Д

Грант
grant grant, dotace, obvykle pro vědeckovýzkumné projekty apod.  грантор 13, 84

Даннаж
dunnage vycpávka, výstelka, materiál chránící zboží při přepravě v krabici 70 Даунсайд
downside nevýhoda 68

Грин кард
Green Card zelená karta, umožňující za splnění určitých podmínek pobyt v USA 23. 71

139

Дебт
debt dluh, zadlužení, zvláště v souvislosti s půjčkou 54

demografie, ukazatele, které jsou určující pro vymezení segmentu trhu (např. věk, pohlaví, rodinný stav, životní styl, příjem apod.) 13. 107

Дедактебл
deductible odčitatelná položka u pojistného krytí 79, 110

Демпинг
dumping vývoz za dumpingové ceny  валютный демпинг 69, 74, 83

Дедактить
to deduct odečíst, odpočítat 55. 107

Денонсация
denunciation vypovězení smlouvy, denunciace 74

Дедвейт
deadweight hrubá nosnost u lodní přepravy 65, 99. 107

Депозит
deposit vklad, složená částka, depozitum 74

Дедлайн
deadline konečný termín, uzávěrka 13. 107

Дефлятор
deflator deflátor, cenový index pro výpočet růstu cen 74

Деливери
delivery dodávka, doručení, dodání, písemné potvrzení o doručení zásilky 75, 109

Дефолт
default nesplnění závazku, neplacení, prodlení, platební neschopnost, odepření placení 74, 109

Демаркетинг
demarketing demarketing, tlumení nadměrné poptávky zvýšením cen nebo omezením reklamy 69, 83, 108

Джек-пот
jackpot jackpot, sázka zvyšovaná až do výhry 63, 72

Демередж
demurrage náhrada za zdržení při nakládání zboží, materiálu nebo nákladu nad smluvenou dobu, zdržné 63, 68, 108

Джиарпи
GRP (gross rating points) kumulovaná sledovanost, mediální ukazatel pro vyjádření počtu zhlédnutí reklamního sdělení, tedy velikosti zásahu reklamní kampaně, přičemž výpočet vychází ze součtu ratingů všech spotů kampaně a slouží k tvorbě a optimalizaci komunikačních plánů 63, 73

Демидж
damage škoda, ztráta, poškození 63, 68 Демографикс
demographics

140

Джиринг
gearing koeficient zadlužení, finanční kapacita, finanční převodování 66, 68, 69, 83, 108

oznamovací povinnost u pojištění, povinnost oznámit veškeré změny na pojištěném majetku nebo jeho stavu, které mohou mít vliv na pojistné plnění 69

Джоббер
stock jobber burzovní jednatel, burzovní dohodce 63, 68, 70, 84, 108

Дисконт
discount sleva, diskont, např. cenných papírů, eskont, nákup směnky před dobou její splatnosti spojený se srážkou úroku  дисконтирование, дисконтировать, дисконтный, облигационный дисконт 23

Джэнк, джанк
junk partiové zboží, veteš, obvykle levné dovozové zboží 63, 65, 68 Дилер
dealer dealer, zprostředkovatel, obchodník s cennými papíry  дилерская сеть 13, 64, 84

Диспач
to distpatch částka, kterou majitel lodi hradí přístavu za odbavení, vyexpedování zboží nebo zásilky 63

Дилинг
to deal jednání, také místo v bance nebo ve firmě, kde tato jednání probíhají 69

Диспаша
to distpatch dokument potvrzující vznik lodní havárie, který slouží ke stanovení hodnoty způsobených škod 83

Димайз-чартер
demise, charter pronájem 71, 109

Диспашер
to distpatch pojišťovací agent, osoba posuzující škodu na lodi a nákladu 31, 84

Директ-кост
direct cost přímé náklady 71

Диспенсер
cash dispenser bankomat 23

Директ-маркетинг
direct marketing přímý marketing, přímý kontakt se zákazníky a spotřebiteli za účelem zvýšení prodeje 71

Дистрибутор, дистрибьютор, дистрибьютер
distributor distributor, prodejce, obchodní zástupce  дистрибуция 13, 23, 30, 84

Дискаунтер, дисконтер
discounter obchod s levným zbožím 65, 99 Дисклоуз
to disclose, disclosure

141

Дифферент
different rozdíl mezi cenou zboží na trhu v okamžiku jeho objednání a převzetí 70

Закрытие позиций медведей
bear closing nákup se spekulací na pokles kurzu cenných papírů 67

Доджер
dodger reklamní prospekt, leták 58, 68

Замёрджить
to merge fúzovat, sloučit podniky, koupit kontrolní balík akcií nebo získat rozhodující kapitálový podíl 55, 63

Драйв тайм
drive time doba v dopravní špičce, kdy se rozšíři počet posluchačů rádia o cestující v autech 72

Запровайдить
to provide poskytnout, opatřit 55

Драфт
draft projekt, návrh, koncept, směnka 74, 109

Засейвить
to save uložit, zazálohovat v elektronické podobě, ušetřit na horší časy 55 Зафакапить, профакапить
to fuck up pokazit, hanl. podělat, posrat  факапнутый, профакапить 55, 56

Е Е-банкинг
e-banking elektronické bankovnictví 63, 83

Зашильдить
to shield, tax shield připsat náklady za účelem snížení zdanitelné částky, pro výpočet daně z příjmu 55

З Заапрувить
to approve schválit nějakou činnost nebo dokument 55

Заэксидить
to exceed překročit, zejména očekávání 55

Задилэить
to delay odložit, pozdržet, zejména dodávku 55

И

Закомплитить
to complete dokončit, zejména zpracování dokumentace 55

Икспенсы
expense náklady, výdaje  икспенсить 54, 55

Законфермить, законформить
to confirm potvrdit 55

142

Имидж
image cíleně budovaný obraz osoby, výrobku nebo podniku  имиджмейкер, имиджмейкерство, имиджмейкинг 63, 68, 72, 82, 84, 101

Инсет
inset reklamní leták vložený jako příloha do časopisu apod. 74 Истеблишмент
establishment elita 64, 68, 77, 108

Импульс печес
impulse purchase impulzivní, spontánní nákup, okamžitá koupě bez přemýšlení o ceně, kvalitě či nutnosti kupovaného zboží 72

Ишью
issue otázka, problém, položka 54, 56

Инвестиция офшор
off-shore investice, realizované v daňových oázách, v zemích s výhodnými podmínkami pro kapitálové investice 70, 72, 108

Й Йелдить
to yield vynášet, přinášet zisk  йилдовая курва 54, 55

Инвойс
invoice faktura, účet za zboží, fakturační doklad 75, 79, 109

Йелдуны
to yield osoby mající vysoký zisk, často nespravedlivě zasloužený 54

Индент
indent exportní objednávka, objednávka na v zahraničním obchodě, obvykle pro nákup zboží za cenu a za podmínek dle požadavků kupujícího 74

К Каверинг
covering zajištění, spekulativní odkup dříve prodaných cenných papírů, smluv nebo zboží 69

Инжиниринг
engineering poskytování inženýrských služeb jako je projektování, konstruování, kompletizace zařízení, know-how apod. 69, 71, 83

Кастинг
casting výběr herců pro obsazení rolí, casting modelek a modelů 69, 83

Инсайдер
insider osoba s přístupem k důvěrným informacím nebo osoba, realizující nákup a prodej akcií na základě znalosti důvěrných informací, včetně nedovoleného obchodování s cennými papíry 84

Кастоди
custody bankovní služba spojená s úschovou cenných papírů 75, 109

143

Кастомер
customer zákazník 54, 84

Клиринг
clearing vzájemné zúčtování pohledávek a závazků, bezhotovostní vyrovnání  валютный клиринг, двусторонний клиринг, клирингбанк, клиринговая деятельность, клиринговые операции, межбанковский клиринг 13, 23, 69, 71, 72, 83

Кастомизировать
to customise upravit, přizpůsobit podle přání nebo potřeb, vyrobit na objednávku 55 Катеринг
catering dodávání hotových jídel, obvykle na nějakou akci, konferenci apod. 69, 74, 83, 109

Ковернот, ковернота
cover note krycí lisitina, potvrzení o pojistném krytí 30, 72, 74

Каунтертрейд
counter-trade protiobchod, mezinárodní obchod srovnávající cenové rozdíly dovozem a vývozem 68

Коллар
collar kurzové rozpětí 70 Колл-опцион
call option kupní opce, opce s právem koupit, opční koupě 67, 70, 71

Квалиашурить
quality assurance zabezpečit kvalitu, zajistit jakost, uplatňovat zásady zajišťování jakosti 55

Коммитить,
to commit zavázat se k něčemu  закоммитить(ся) 55

Кейс
case případ, kauza  кейс-история 58, 71

Компаундинг
compounding ziskání úroků z úroků 68, 69, 108

Кикбэк
kickback provize, úplatek 54

Консалтинг
consulting odborné poradenství zejména v ekonomické a právní oblasti  консалтинговая фирма, консальтинговые услуги 13, 69, 83, 90, 108

Кипер
keeper držitel, majitel 71 Клайм, клейм, клэйм
claim požadavek, nárok, reklamace 30, 69

Консумер, конзумер
consumer spotřebitel, konzument  консьюмеризм 54, 84

Клиранс, клиренс
clearance proclení, vyclení 30

144

Контролинг
сontrolling systematická kontrola, prověrka, kontrolování 69, 70

Кэш, кеш, каш, каша
cash hotovost  кеш рефэнд 30, 69, 70, 72, 74, 87, 88, 108

Копирайтер
сopywriter reklamní textař, autor reklamních textů, sloganů apod. 58, 64, 84

Кэш-энд-кэри
cash & carry velkoobchodní prodej za hotové 70, 72, 87

Короткая позиция – шорт
short position nekrytá pozice na burze, krátká pozice, kdy převažuje prodej měny nad jejím nákupem 68

Л Лайтпостер
light poster světelná reklama, plakát v osvětlené vitríně 58, 72, 109

Корпоративный бренд
corporate brand firemní značka 82, 101

Ланчевать
to have lunch obědvat 55

Кредит ролловер
roll-over credit prolongovaný úvěr, který je ke dni splatnosti znovu poskytnut 70

Леверидж
leverage spekulace na zisk s vypůjčenými penězi 68, 108

Кредит стенд-бай
stand-by credit stálý, dispoziční pohotovostní úvěr, dohoda s věřitelem o poskytnutí úvěru podle aktuální potřeby v předem dohodnuté lhůtě 72

Лейбл
labеl nálepka štítek, etiketa, hudební nahrávací společnost 13 Лендинг-бизнес
lending business obchodní operace, při které se restrukturalizují aktiva firmy ve finančních výkazech, úvěrová politika 69, 71

Кроссированный чек
cross cheque, crossed cheque křižovaný šek, který lze proplatit jen na účet, nikoliv v hotovosti 70, 72 Курва, йилдовая курва
curve, yield curve křivka, zejména výnosová křivka 54

Лидз энд лэгз
leads and lags úprava rytmu splátek u půjček (zrychlení nebo zpomalení), obvykle spojená s finančními nebo jinými výhodami 72

Кэш флоу, кэшфлоу, кашфлоу
cash-flow hotovostní tok, rozdíl mezi peněžními příjmy a peněžními výdaji 30, 63, 69, 72

145

Лизинг
to lease, leasing pronájem strojů, zařízení, vozidel, obvykle spojený s nákupem na splátky  лизинговая операция, лизинговый период, оперативный лизинг, финансовый лизинг 13, 23, 69, 74, 83

Лонг-позизия
long position krytá pozice, dlouhá pozice, kdy převažuje nákup měny nad jejím prodejem 71 Лось
loss ztráta, obvykle na burze 54, 70, 74, 109

Линкидж
linkage propojení, možnost kupovat cenné papíry na jedné burze a prodávat je na jiné burze 63, 68

М Мапить
to map mapovat situaci, zejména účetní, s využitím různých tabulek, číselných hodnot apod. 55, 63

Листинг
listing záznam na burze, kótování na burze 69, 83

Маржа
margin záloha při burzovní transakci, kurzové rozpětí, nebo obchodní transakce, při níž se klient dělí s makléřem o výdaje a o zisk 74

Лобби
lobby nátlaková zájmová skupina, obvykle tvořená zástupci silných ekonomických struktur, které jsou shopny ovlivňovat státní politiku  лоббизм 70

Маржин-кол
margin call požadavek k doplatku, výzva k dodatkové úhradě u burzovních transakcí 71

Лодинг
loading přirážka za náklady nebo riziko vybíraná bankou za převod směnky 69

Маркетер
marketer firma nebo pracovník v marketingu 75, 84, 109

Локаут
lock-out vysazení z práce, doba, po kterou drží zaměstnavatel podnik uzavřený za účelem přinucení zaměstnanců přistoupit na jeho podmínky, obvykle s cílem přinutit zaměstnance slevit z požadavků nebo zabránit stávkám 68

Маркетинг
marketing marketing  имидж маркетинг, маркетингдиректор, маркетинг-план, маркетинговая компания, маркетинговые исследования, ремаркетинг 23, 26, 46, 58, 69, 72, 83, 92, 93, 94, 95, 100, 101

Лонгануть
long prodloužit, zejména smlouvu 55

146

Маркетинг микс
marketing mix marketingový mix 26, 46, 92, 95, 101

Мерчандайзинг
merchandising příprava zboží k prodeji zahrnující opatření pro zajištění úspěchu u kupujících, obvykle se týkají umístění výrobku v obchodě, zřízení prodejních stánků, zajištění reklamních plakátů a předmětů, a tak fyzické distribuce zboží  мерчандайзер / мерчендайзер, мерчант 23, 30, 69, 83, 84

Маркет-мейкер
market maker organizátor trhu, samostatný makléř, který prodává a kupuje akcie na svůj účet 84 Масс-медиа, массмедиа
mass media hromadné sdělovací prostředky 70, 71

Месага
message e-mail, zpráva 54

Матчить
to match jít dohromady, pasovat, hodit se k sobě 55

Мониторинг
monitoring monirování, sledování, dohled, kontrolování 69, 83

Мейл-лист
mailling list adresář, rozesílací seznam, zejména pro elektronickou poštu 71

Мультипак
multipack balíček složený z několika samostatných výrobků, obvykle za výhodnější cenu nebo s jedním výrobkem zdarma 58, 63, 108

Менеджер
manager manažer, výkonný samostatný pracovník  ведущий менеджер, лидерменеджер, менеджер офиса, менеджер по коммерческой деятельности, менеджер по недвижимости, менеджер по рекламе, офис-менеджер, финансовый менеджер 13, 23, 63, 68, 77, 84

Мэтьюрити
maturity splatnost, den plnění 64, 75, 109 Н Наэкрулить
accrual časově rozlišit (v podvojném účetnictví) 55, 81

Менеджмент
management vedení podniku, řízení  бренд-менеджмент 13, 46, 63, 68, 92, 95, 124

Неандэстенд
to understand ten, kdo nerozumí anglicky 54

Мергер, мэрджер
merger sloučení podniků prostřednictvím získání cenných papírů nebo základního kapitálu, fúze 30, 66, 68, 99

147

Ноу-хау
know-how výrobní nebo pracovní postup 23, 62, 69, 72

Оверхед
overhead režie, režijní náklady, obvykle u projektů a grantů 54, 62

Ньюсмейкер
newsmaker osoba nebo událost, o které píší noviny  ньюсмейкерские cписки 58, 59, 84

Орех
OPEX, operational expenses provozní náklady 54, 73 Отассессить
to assess ocenit, posoudit, ohodnotit (i o člověku) 55, 81

Ньюс-релиз
news release tisková zpráva, tiskové prohlášení 71

Отбрифовать
to brief stručně představit zadání klienta na reklamu, shrnout představu klienta o obsahu reklamy 55, 81

О Облигационная толпа
bond crowd obchodníci s obligacemi na burze cenných papírů 23, 67, 100

Отклирить пойнты
to clear the points vyjasnit informace, zejména body v auditorské zprávě 55, 81

Овербот
to overbuy – overbought výrazné zvýšení cen reagující na velkou poptávku po zboží nebo po cenných papírech 23

Отревьюировать
to review přezkoumat, posoudit, sestavit posudek o člověku 56, 81

Овердрафт
overdraft přečerpání účtu, debetní saldo, forma krátkodobého úvěru, kdy klient banky čerpá finanční prostředky do sjednaného limitu 74

Офер
offer obchodní nabídka 54 Оферист
to offer ten kdo nabízí, zejména prodej základního kapitálu společnosti 54

Оверсолд
oversold náhlé snížení cen způsobené vlivem velkých prodejů, přesycením trhu zbožím, nebo přemírou prodejních pozic na burze cenných papírů 23

Офис
office kancelář 54, 64, 70, 71

Овертайм
overtime práce přesčas, přesčasové hodiny 54

148

Офф-шор
off shore typ společnosti, která byla zaregistrována na území jiného státu za účelem omezení daňového zatížení  оффшорная компания, оффшорная операция 70, 72

Пифомить
to perform dobře fungovat, dobře vykonávat nějakou funkci apod. 56 ПиЮ, ПиЮшка
PU, production unit výrobní jednotka 54, 73 Позишн-трейдер
position trader poziční makléř 84

П Паблик рилейшнз
public relations styk s veřejností, oddělení ve firmě pro vztahy s veřejností  ПР, пиар, пиарить, пиарный, пиарщик 44, 46, 69, 72, 83, 89, 90, 91, 101, 110

Поссесор
possessor držitel, majitel, zejména u dividend  поссесия 64, 80, 84 Почекать
to check kontrolovat, zkontrolovat  прочекать 56, 81

Паблисити
publicity reklama, propagace, podpora prodeje 59, 75, 92, 94, 101, 109

Прайм-рейт, прайм-райт, прайм рэйт
prime rate nejnižší úrok, nejvýhodnější úroková sazba 30, 69, 71

Паебалки, паеблушки, пэяблушки
payables, accounts payable splatné pohledávky, splatné částky 54 Пейпербек
paperback brožovaná kniha, brožovaný, v měkké vazbě 13

Прайм-тайм
prime time hlavní vysílací čas, nejvýhodnější a současně nejdražší doba pro vysílání reklamy nebo pořadu 71

Пейэнвелоп
pay envelope výplatní obálka, výplatní sáček 72

Прайс-лист
price list ceník 71

Пикапить
to pick up the phone zvednout telefon 56

Пресс-кит
press kit soubor propagačních materiálů určených pro tisk, novináře, obvykle obsahující dokumenty, fotografie, letáky apod. 70

Питчить
pitch nabídnout k prodej, přednést prodejní řeč  запитчить 56

149

Пресс-релиз
press release zpráva pro tisk, tisková zpráva, prohlášení pro tisk 70, 71

Процессинг
processing zpracování, zejména dat 70 Пут-опцион
put option opce s právem prodat, prodejní opce 71

Провайдер
provider poskytovatel, provider, zejména ve spojení se službami internetového spojení 64, 84

Р Рамбурс
reimburse úhrada zakoupeného zboží nebo služeb prostřednictvím banky, obvykle u zahraničního obchodu 80, 110

Продюсер
producer producent filmu 84 Пролонгация
prolongation prolongace, proloužení termínu platnosti dokumentu apod. 74

Рамбурсировать
reimburse finančně nahradit, odškodnit, refundovat 80, 110

Промоутер
promoter pořadatel, například koncertu 64, 69, 84, 108

Раннер
runner poslíček na burze, který předává makléřům pokyny klientů 70, 108

Промоушн, промоушен
promotion propagace, podpora prodeje 30, 58, 64, 69, 92, 94, 101

Редистрибуция
redistribution přerozdělení, redistribuce 83

Проперть
property majetek 54, 74, 109

Реимпорт
reimport reimport, zpětný dovoz 83

Пропоусал
proposal návrh, nabídka 54, 64, 108

Рейтинг
rating stanovení sazeb daně  рейтинговое агенство 58, 69, 83

Просперити
prosperity prosperita, rozkvět, blahobyt 75, 109

Ремайндер
reminder program nebo zařízení s jehož pomocí lze nastavit upomínky úkolů apod. (např. Outlook, mobilní telefon apod. 54

Профит-тайкинг, профит-тейкинг
profit-taking realizace zisku, prodej akcií na burze poté, co se jejich hodnota oproti době nákupu zvýšila 30, 69, 83

150

Рентинг
renting krátkodobý pronájem, obvykle aut nebo různého zařízení 69

С Сапер
SAP pracovník používající finanční program SAP 54, 83, 84

Репринт
to reprint dotisk, přetisk 83

Сапортить
to support podporovat, podpořit 56

Рефинансирование
refinancing refinancování 83

Сатисфакнутый
satisfied spokojený, zejména zákazník 56

Риск-тейкер
risk taker podnikatel, který se nebojí riskovat 31, 71, 84

Свинг
swing dočasné překročení úvěru 75, 109

Риэлтор, риэлтер
realtor realitní makléř, obchodník s nemovitostmi  риэлторская фирма 30, 64, 84

Своп, свап
swap, swop výměna jedné měny nebo cenného papíru za jinou hodnotu nebo jiný druh finančního derivátu, současný nákup a prodej devizových hodnot  облигационный своп, операция своп 30

Ройялти, роялти, ройялити
royalty autorský honorář za prodané knihy, hudební nosiče, autorský poplatek, částka vyplácená za použití patentů či autorských práv vyplácená procentuálním podílem z hodnoty prodaného zboží nebo služeb, při jejichž výrobě se uvedené patenty či autorská práva využívají 26, 30, 75

Сейл
sale výprodej, sezónní snížení cen 58 Сейлзвумен, сэйлзвумен
saleswoman, pl. saleswomen obchodní zástupkyně, prodejce 69

Ролловер
roll-over obnovení dluhu u střednědobých a dlouhodobých úvěrů, jejichž splatnost je rozdělena na několik menších úseků (3-6 měsíců), pro které se obnovuje úroková sazba dle aktuálních podmínek na trhu 66, 70, 72, 99

Сейлзмен, сэйлзмен
salesman, pl. salesmen obchodní zástupce, prodejce 60, 69, 75 Сейлз-менеджмент
sales management řízení odbytu 71

Рэкетир
racketeer podvodník, vyděrač 71

151

Сейлз-промоушн, сейлзпромоушен
sales promotion podpora prodeje, stimulace odbytu, propagace prodeje 72

Смылить
to e-mail poslat e-mailem 56 Спред, спрэд
spread rozdíl mezi cenou, kterou prodávající požaduje za cenné papíry a cenou, kterou nabízí kupující na burze  горизонтальный спред, спред аллигатор, спред бабочка для опционов колл, спред быков 23, 67

Сейлзы, сэйлзы
sales staff, sales department prodejci, zaměstnanci oddělení odbytu a prodeje 54, 75, 109 Секьюрити, сикьюрити
security ochranka, bezpečnostní služba 75, 109

Стайлинг
styling design výrobku 69, 84

Селинг, селенг
selling prodej 30, 69, 70

Стейкхолдер
stakeholder kapitálový účastník 23, 74, 84, 109

Сервер server server 64

Стейтмент
statement výpis z účtu 68, 108

Сидеть в аут-оф-стоке
out-of-stock nebýt na skladě 54

Стокаут
stockout vyprodanost, vyprodání zásob, absence požadovaného zboží na skladě 68, 108

Скилы
skills dovednosti  скилляться 54, 56

Сток-брокер
stockbroker burzovní makléř, makléř s cennými papíry 23, 72, 84

Складской варрант
warrant skladištní stvrzenka, skladní list 70, 75, 109

Стоп-приказ
stop order příkaz makléři prodat nebo koupit při určeném cenovém limitu, tj. začít prodávat nebo kupovat cenné papíry, pokud jejich cena klesne na určitou hodnotu 67

Скрининг
screening prověřování, kontrola finanční situace potenciálních obchodních partnerů apod. 69, 71, 75, 83, 108, 109 Смеш, смэш
smash bankrot, krach cen na burze 63, 66, 99

152

Стрэдл, стредл
straddle steláž na burze, dvojitý prémiový opční obchod, kombinovaná nákupní a prodejní opce za stejnou cenu 23, 63, 70

Т Тайминг
timing načasování prodeje nebo nákupu, nejvhodnější moment k prodeji nebo nákupu akcií 69, 84

Супервайзер, супервизор
supervisor dohlížitel, kontrolor, supervizor 13, 30, 84

Тайм-менеджмент
time management hospodaření s časem, organizování času, časový management 71

Супермаркет
supermarket samoobsluha, velký obchod převážně s potravinami 88

Тайм-чартер
time charter nájem na čas, smlouva o pronájmu na určitou dobu, obvykle o lodi pronajaté na určitou trasu 72

Сэджастить
to adjust upravit  заэджастить 56, 63, 108

Таймшер
time share sdílení vlastnictví domu, chaty nebo bytu obvykle na stejné období každý rok, nebo pronájem nemovitostí v prestižních lázeňských městech, obvykle na jeden až dva týdny 72, 109

Сэйшн
session schůzka, porada, ale také den obchodování na burze 54, 65 Сэмплинг
sampling marketingová pobídka spotřebitelů ke koupi výrobků prostřednictvím rozdávání vzorků výrobků 26, 59, 60, 65, 69, 84

Таймшит
time sheet pracovní výkaz, výkaz odpracovaných hodin 54, 71, 72

Сэндвич-мен
sandwich man nosič reklam, člověk se zavěšenou reklamou vpředu i na zádech, který případně i rozdává reklamní letáky 64, 72, 108

Телемаркетинг
telemarketing telefonický marketing, průzkum trhu pomocí telefonického dotazování 69, 84 Телешопинг
teleshopping televizní nabídková služba, obvykle se zasíláním zboží na dobírku 58, 69, 84

Сэтлемепт
settlement vyrovnání, vypořádání obchodů na burze 70, 77, 108

Тендер
tender veřejná soutěž, tendr 13, 23, 64

Сюрвей-рипорт
survey report škodní protokol v pojišťovnictví, protokol o havárii, znalecký nález 71, 109

153

Тикьюэмить
TQM, Total Quality Management zavádět nebo uplatňovat zásady managementu kvality 56, 73

Трэдинг, трейдинг
trading prodej a následný nákup stejných akcií s cílem zisku na kurzovém rozdílu 30, 69, 84

Траст, трест, труст
trust investiční společnost, trast  активный траст, гибкий труст, трастовый отдел банка, трастовый счет 72

Тэкс-фри
tax-free osvobozený od daně, nepodléhající dani 58, 64, 71, 72, 108

Тревелерс-чек
traveller’s cheque cestovní šek 70, 72

Ф Факторинг
factoring odkoupení pohledávek, dohoda mezi dodavatelem a peněžním ústavem o převzetí pohledávek s kratší dobou splatnosti, druh úvěrového obchodu odkoupením krátkodobých pohledávek 23, 63, 69, 84

Тред-юнион
trade union odbory 72 Трейд марк
trade mark ochranná známka 72

Фандрайзинг
fund raising obstarání kapitálu, vyhledávání a shromažďování sponzorských a jiných zdrojů zvláště pro různé sociálně zaměřené projekty a akce 69, 84

Трейдер, трэйдер
trader obchodník, zejména s cennými papíry 69, 84, 108 Трейдофф
trade-off výměnný obchod při vyjednávání, kompromis, substituční vztah 23, 70, 108

Фидбэк, феедбэк
feedback zpětná vazba, zejména jako odezva od nadřízeného popisující silné a slabé strany zaměstnance  отфидбэчить 30, 54, 66, 71, 75, 81, 108, 109

Трейлер
trailer upoutávka, ukázka z filmu zveřejněná pro propagační účely 66, 99

Физа
fee honorář finančního zprostředkovatele, provize 54, 71, 74

Трефик, трэфик, трафик
traffic frekvence návštěvnosti zákazníků v obchodě 63, 70

Фикс
fixed price pevná cena 54

154

Фиксед
fixed interest security cenný papír s pevným úrokem 54

 форвардная (срочная) покупка, форвардная сделка, форвардный вклад, форвардный контракт 23

Фиксинг
fixing fixace, každodenní ustálení kurzu valut nebo cenných papírů 54, 69, 84

Форвардить
to forward přeposlat, zejména e-mail 56 Форкаст forecast předpověď, prognóza, zejména finanční  нафоркастить 54, 56, 81

Фиксты, фикстушки
fixed assets stálá aktiva, základní jmění 54 Фиксы
fixed costs fixní náklady 54

Форфейтинг
forfeiting obchodní činnost, při které finanční instituce nakupuje dluhy nebo pohledávky s delší dobou splatností 69, 74, 84, 108

Фичер
feature story typ reklamního textu popisující příběh ve struktuře popis-vysvětlenízhodnocení 58

Фрaнчайзинг, фрeнчайзинг
franchising licenční právo nebo koncese k provozování obchodní činnosti využíváním know-how a duševního vlastnictví jiného obchodníka  франчайзер, франчайзное предприятие, франшиза 13, 30, 45, 46, 63, 69, 84

Флаерсы
flyer, pl. flyers letáčky rozdávané jako reklama, obvykle s možností získání slevy na nákup zboží, na vstupné do zábavního podniku apod. 75, 109

Фрилансер, фриленсер
freelancer nezávislý pracovník "na volné noze", zejména u osob, které působí v médiích (reportér, fotograf, kritik apod.) 30, 71, 84

Флотинг
floating kolísání směnečných kurzů, systém pohyblivých kurzů 69, 84 Фляш, флеш
flash disk flash, flash disk 63

Фринер, форинер, форин
foreigner cizinec, zejména o společnosti, která zaměstnává místní pracovníky  работать на форинов 55

Форвард
forward jedna ze základních operací na devizové burze založená na nákupu valut s kurzem platným v době uzavření obchodu

Фритредерство
free trade volný obchod bez cel a omezení  фритредерская политика 71, 72, 80, 109, 110

155

Фронтинг
fronting operace, při níž společnost uzavře pojistku, ale riziko přenese na jiného pojistilele 69

sexuálně obtěžovat, zejména na pracovišti 56, 62, 70 Хеджер
hedger zajišťovatel na burze, osoba, která se snaží snížit rizika spojená s výkyvem cen při operacích s cennými papíry 62, 63, 80, 84, 110

Фулл-сервис
full service kompletní služby, často uváděné v souvislosti s cenou "s veškerými službami" 58

Хеджировать
to hedge zajistit proti ztrátám na burze  хедж, хеджевой фонд, хеджирование, 68, 80

Фьюч
futures termínový obchod 55. 107

Холдинг
holding získání a vlastnictví cenných papírů, finanční podíl ve společnosti  холдинг-компания, холдинговая компания 13, 23, 62, 69, 84, 108

Фьючерс
futures termínový obchod na burze, zboží na termín  фьючерсная сделка, фьючерсный аукцион, фьючерсный контракт, фьючерсный кредит, фьючерсный опцион 13

Хоум-бэнкинг
home banking domácí bankovnictví, správa bankovního účtu z domu pomocí interentu 62, 64, 69, 72

Х Хайринг
hiring střednědobý pronájem vozidla, zařízení nebo strojů 62, 69, 84

Хэдхантинг
headhunting přetahování kvalitních pracovních sil do jiné firmy 13, 58, 62, 64, 84

Хайтек
high-tech, high technology supermoderní, technologicky špičkový 62, 72, 108

Ч Чарджить
to charge vyžadovat poplatek, účtovat (si) nějakou částku za službu apod.  зачарджить 56, 63, 68, 80

Хакер
hacker osoba, která neoprávněně proniká do informačních systémů, dekóduje programy apod. 63

Чартер
charter pronájem lodi, letadla apod.  чартерный рейс 13, 30, 69, 71

Харазмить
harassment

156

Чартинг
charting sestavování tabulek, grafů a diagramů při analýze trhu za účelem předpovědi pohybu cen 69, 84

dopad venkovní reklamy (billboardy, panely apod.) na potenciální zákazníky 69, 84 Шоу-рум
show room předváděcí místnost 58, 65, 99

Чартист
chartist finanční analytik, burzovní analytik 75, 109

Э Экзекьютив
executive výkonný řídící pracovník, jedna z hlavních vedoucích pozic ve firmě 55

Ш Шедула
schedule soupis zdrojů příjmů pro účely zdanění 74, 109

Эккаунтинг, эккаутинг
accounting účetnictví, účetní evidence 30, 65, 68, 69, 70, 78, 110

Шерить косты
to share costs rozdělit náklady, podílet se na nákladech 56

Эккаутант, аккаунтант
accountant účetní, revizor účtů, často ve funkci auditora 65, 68, 83

Шипануть
to ship vyexpedovat, odeslat náklad  шиповать 56

Экономикс
economics ekonomie 66

Шит
sheet, spreadsheet list tabulkového procesoru Excel 55

Экспенсировать
to expense účtovat do nákladů 56

Шитец, шитня
shit vulg. hovno, hovadina, šmejd, sračka  шитовый 55, 56

Энтетейнер
entertainer komik, umělec v zábavním průmyslu 66, 84, 99

Шопинг, шоппинг
shopping nakupování, chození po obchodech  шоп(п)иться, шопоголизм, шопомания 69, 70, 84, 108

Энтри
entry novinka na trhu 31, 75, 109 Эскроу, экскроу
escrow smluvní listina, která je uložena u třetí osoby a která nabývá platnost po splnění nějaké konkrétní

Шоуинг
to show vizuální kontakt v reklamě vyjadřující, obvykle procentuelně,

157

podmínky, peníze ve svěřenství třetí osoby 30, 69 Юзер
user uživatel, zvl. na internetu 74, 84

158