Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky. Martina Konečná

Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky

Ruština se zaměřením na oblast firemní praxe, služeb a cestovního ruchu

Martina Konečná

České a ruské svátky: vliv českých tradic a zvyků na rodinný život Rusů žijících v ČR

Bakalářská diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Olga Berger Brno 2014

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím pramenů, literatury a zdrojů uvedených na konci práce v sekci Seznam použité literatury.

V Brně 2014

----------------------------------------------------------Podpis autora práce

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Mgr. Olze Berger za rady a připomínky týkající se této práce, a za čas, který nad touto prací strávila. Dále bych také chtěla poděkovat rodině a přátelům za jejich podporu. V neposlední řadě bych ráda poděkovala

66

respondentům,

kteří

s ochotou

odpověděli

na

můj

dotazník.

Obsah ÚVOD......................................................................................................................................... 7 1

SVÁTEK ......................................................................................................................... 8

2

RUSKÉ A ČESKÉ STÁTNÍ SVÁTKY .......................................................................... 9 2.1

Ruské státní svátky ...................................................................................................... 9

2.2

České státní svátky..................................................................................................... 10 RUSKÉ A ČESKÉ CÍRKEVNÍ SVÁTKY ................................................................... 12

3 3.1

Nejvýznamnější církevní svátky ................................................................................ 13

3.2

Velikonoce ................................................................................................................. 14 Doba postní ................................................................................................. 15

3.2.2

Poslední postní týden .................................................................................. 16

3.2.3

Symboly Velikonoc ..................................................................................... 19

3.3

Masopust, Maslenica ................................................................................................ 19

3.4

50 dní po Božím hodu velikonočním ......................................................................... 21

3.5

Narození Páně, Vánoce- průběh vánočních svátků .................................................. 21

4

5

3.2.1

3.5.1

Historie Vánoc............................................................................................. 22

3.5.2

Doba přípravná ............................................................................................ 23

3.5.3

Vánoce v České republice ........................................................................... 24

3.5.4

Ježíšek ......................................................................................................... 25

3.5.5

Vánoční stromeček ...................................................................................... 25

3.5.6

Nadělování dárků ........................................................................................ 26

3.5.7

Koleda ......................................................................................................... 26

3.5.8

Tradice, pověry, pranostiky......................................................................... 26

3.5.9

Vánoce v Rusku .......................................................................................... 27

NOVÝ ROK .................................................................................................................. 29 4.1

Nový rok v Česku ...................................................................................................... 29

4.2

Nový rok v Rusku ...................................................................................................... 30 4.2.1

Historie svátku............................................................................................. 30

4.2.2

Děda Mráz a Sněhurka ................................................................................ 30

4.2.3

Novoroční stromeček .................................................................................. 31

4.2.4

Dárky ........................................................................................................... 31

4.2.5

Novoroční jídlo ........................................................................................... 31

4.2.6

Novoroční přísloví....................................................................................... 31

STRUČNÉ SHRNUTÍ................................................................................................... 33 5

PRAKTICKÁ ČÁST ..................................................................................................... 34

6 6.1

Úvod do praktické části ............................................................................................. 34

6.2

Cíl dotazníku .............................................................................................................. 34

6.3

Sběr dat ...................................................................................................................... 34

6.4

Analýza dat ................................................................................................................ 35

6.5

Zhodnocení ................................................................................................................ 61

ZÁVĚR ..................................................................................................................................... 62 RESUMÉ .................................................................................................................................. 64 SEZNAM POUŽITÉ LITEARATURY ................................................................................... 67

6

ÚVOD Pro svoji bakalářskou práci jsem si zvolila téma: „České a ruské svátky: vliv českých tradic a zvyků na rodinný život Rusů žijících v ČR.“

Svátky, tradice a zvyky můžeme

považovat za nedílnou součást života každého člověka. Ať už se jedná o oslavy jmenin, narozenin, různých církevních, státních nebo jiných významných svátků. Kořeny většiny z nich sahají ještě do doby pohanské. Postupem času, převážně díky vlivu křesťanství, se tyto tradice měnily a formovaly do podoby, jakou známe dnes. Ruská federace a Česká republika jsou země, kde za hlavní náboženský směr je považováno právě křesťanství, a proto si jsou církevní tradice a svátky těchto zemí velmi blízké a přitom dosti odlišné. Tyto rozdíly jsou způsobené nejen vlivem prostředí, ve kterém se tradice a svátky rozvíjely, ale také tím, že v Česku je křesťanství katolické, zatímco v Rusku pravoslavné. Odlišnosti v jinak totožných tradicích mi přijdou zajímavé, a proto jsem se rozhodla zabývat se ve své práci převážně tímto tématem. V teoretické části budou okrajově zmíněny státní svátky. Tento typ svátku je pro každou zemi individuální, neboť vychází z historie a historických událostí spojených s těmito státy. Popíšeme, jaké státní svátky země oslavují, a každému z nich dáme stručnou charakteristiku. Převážná část práce se bude věnovat svátkům církevním, neboť, jak již bylo řečeno, obě země jsou hlavně křesťanské. Proto většinu svátků najdeme i v Česku i v Rusku. Hlavní pozornost bude věnována Velikonocím a Vánocům, jelikož tyto svátky nejsou pouze otázkou církevní, ale také z velké částí ovlivňují rodinný život. V práci najdete něco o jejich historii, objasníme, proč se datum oslav v Česku a Rusku liší, poukážeme na to, co těmto svátkům předchází a do kdy pokračují oslavy, a také se zmíníme o rozdílech v tradicích s nimi spojenými. Konec teoretické části bude věnován Novému roku a stejně jako u výše zmíněných svátků rozebereme historii, průběh a tradice posledního dne v roce. V praktické

části

bakalářské

práce

budou

představeny

výsledky

vyplývající

z dotazníku, který je sestaven ze 41 otázek. Ten je určen pro Rusy žijící v České republice a jeho cílem bude zjistit, do jaké míry české prostředí, tradice, zvyky a svátky ovlivňují rodinný život ruských přistěhovalců.

7

1

SVÁTEK Pojem svátek má v sobě obsaženo hned několik významů. Ve většině případů je první

asociací s tímto slovem pojem jmeniny, nebo- li výroční den osobního jména 1, které vychází z připomínky svatých v křesťanství. Z pohledu církve se za svátek považuje sedmý den v týdnu, tedy neděle - den oddychu. Také se může jednat o výročí, svátek jako oficiální den pracovního klidu a svátek, který je spjatý s nějakou událostí, ať už kulturního nebo religiózního rázu.

1

HAVRÁNEK, Bohuslav a Lubomír DOLEŽEL. Slovník spisovného jazyka českého. 1. vyd. Praha: Academia, 1971, xxviii, 1311 s.

8

2

RUSKÉ A ČESKÉ STÁTNÍ SVÁTKY Dny, na které připadá státní svátek, jsou jak v Rusku, tak i Česku uznané jako nepracovní

dny. Jestliže ruský státní svátek připadá na nějaký víkendový den (sobota, neděle), tak se ve většině případů přesouvá volný den na nejbližší pracovní den po tomto svátku. Avšak v České republice toto pravidlo neplatí, takže český občan nemá nárok na náhradní den pracovního klidu za svátek připadající na víkend. Ruská federace a České republika mají pouze jednu shodu, co se týče data, na které připadá státní svátek, a tím je 1. leden.

2.1

Ruské státní svátky

• 1. leden - Novyj god (z ruských slov новый - nový; год - rok) - oslavy Nového roku jsou typické i pro mnoho jiných národů a první zmínky o této tradici pocházejí již ze staré Mezopotámie. Ruský Nový rok byl vyhlášen státním svátkem v roce 1898 а jsou s ním spojené několikadenní novoroční prázdniny. Ne vždy bylo datum 1. ledna dnem, kdy se slavil Nový rok. Ustanovení tohoto data coby dne Nového roku bylo přijato až v roce 1700 Petrem I. • 23. únor - Děň zaščitnika otěčestva (z ruských slov: день - den; защитник - obránce; отечество - vlast) - tento svátek se objevil po revoluci a jeho původní název byl Děň krasnoj armii (z ruských slov: день - den; красный - červený; армия - armáda), avšak jeho datum bylo ustálené o něco později, na počest vítězství Rudé armády nad německými vojsky u měst Narva a Pskov. Tento svátek se dá považovat za mužský den, proto je zvykem jim k tomuto dni přát. • 8. březen - Mezinárodní den žen (v ČR není uznán státním svátkem) - tato událost byla v Rusku poprvé slavena v Petrohradě roku 1913 a dodnes patří mezi oblíbené svátky. Tento den je charakteristický tím, že muži dávají ženám různé dárky. • 1. květen - Prazdnik vesny i truda (z ruských slov: праздник - svátek; весна - jaro; труд - práce) - tento den byl uznaný za nepracovní v roce 1913 a původně se označoval jako Deň meždunarodnoj solidarnosti truďaščichsja (z ruských slov:день den; международный - mezinárodní; солидарность - solidárnost; трудящийся pracující). 9

• 9. květen - Děň Pobedy (z ruských slov: праздник - svátek; победа - vítězství) svátek, který má spojitost s vítězstvím vojsk Sovětského svazu nad Německem při Velké vlastenecké válce. Každoročně v tento den probíhají vojenské přehlídky a lidé nosí květiny k Věčnému ohni, který hoří na památku těch, jenž ve válce zemřeli. • 12. červen - Děň Rossii (z ruských slov: день - den; Россия - Rusko) - tento svátek se oslavuje každoročně od roku 1992 (i když nepracovním byl vyhlášen už v roce 1991) v den, kdy byla přijata Deklarace o státní suverenitě Ruské sovětské federativní socialistické republiky. 12. června prezident Ruské federace uděluje státní ocenění umělcům, hercům, vědcům a jiným význačným lidem. • 4. listopad - Děň narodnogo jedinstva (z ruských slov: день - den; народный národní; единство - jednota)2 - poprvé se tento svátek slavil v roce 2005. Rusové si tak připomínají rok 1612, kdy proběhlo osvobození Moskvy od polských interventů.3

2.2

České státní svátky • 1. leden - Den obnovy samostatného českého státu - právě na Nový rok si Česko připomíná událost z roku 1993, kdy Československá republika byla rozdělena na dva samostatné státy. • 8. květen - Den vítězství - do revoluce se Den vítězství v Česku slavil ve stejný den jako v Rusku, 9. května. Po roce 1989 se datum přeneslo na 8. května, a tímto svátkem si nejen v ČR lidé připomínají kapitulaci Německa, a tím i konec 2. světové války. • 5. červenec - Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, díky jejichž příchodu v 9. století na naše území proniklo křesťanství a začala se zvyšovat úroveň vzdělanosti.4 • 6. červenec - Den upálení mistra Jana Husa - Jan Hus je historicky výrazná osobnost českých dějin. Byl to reformátor, kazatel a pedagog, který byl za svou kritiku církve prohlášen za kacíře a upálen.5

2

ŽABOKLICKAJA, Irena Ivanovna. Rossijskije prazdniki: istorija i sovremennost': učebnoje posobije po russkomu jazyku dlja inostrannych učaščichsja. Moskva: Russkij jazyk. Kursy, 2008. ISBN 9785883370853. 3 День народного единства в России: история праздника. РИАНОВОСТИ [online]. 03.11.2012 [cit. 2014-1006]. Dostupné z: http://ria.ru/spravka/20121103/908875140.html 4 Centrum.cz: svátky. Centrum.cz [online]. Economia, a.s., 1999 – 2014 © [cit. 2014-10-06]. Dostupné z:http://svatky.centrum.cz/svatky/statni-svatky/den-slovanskych-verozvestu-cyrila-a-metodeje-5/ 5 Atlas Česka. In: [online]. © 2007 - 2014 [cit. 2014-10-06]. Dostupné z: http://www.atlasceska.cz/ceskarepublika/cr/svatky/6-cervenec-jan-hus/

10

• 28. září - Den české státnosti, kdy se připomíná svatý Václav - český kníže zavražděný v roce 935. V tento den probíhají každoročně různé akce, jako je vinobraní nebo poutě. 6 • 28. říjen - Den vzniku samostatného československého státu - je považován za jeden z nejdůležitějších státních svátků u nás. Kromě vzniku Československa si také připomínáme ty, kteří se na jeho založení podíleli i za cenu ztráty svobody a života. V současnosti probíhají po celém území České republiky vzpomínkové akce, které jsou zakončené slavnostním oceňováním jednotlivců za občanské zásluhy. Tato ocenění jsou udělována prezidentem České republiky.7 • 17. listopad - Den boje za svobodu a demokracii - poslední český státní svátek v průběhu roku. V roce 1989 si čeští studenti připomínali události z roku 1939, kdy Adolf Hitler rozhodl o uzavření českých vysokých škol, což mělo za následek popravy a odvedení několika studentů do koncentračních táborů. Původně pietní akce se změnila na boj za demokracii a 17. listopad je dnem, kdy u nás začala Sametová revoluce.8

6

Atlas Česka. In: [online]. © 2007 - 2014 [cit. 2014-10-06]. Dostupné z: http://www.atlasceska.cz/ceskarepublika/cr/svatky/28-zari-den-ceske-statnosti/ 7 Atlas Česka. [online]. © 2007 - 2014 [cit. 2014-10-06]. Dostupné z: http://www.atlasceska.cz/ceskarepublika/cr/svatky/28-rijen-den-vzniku-ceskoslovenska/ 8 Atlas Česka. In: [online]. © 2007 - 2014 [cit. 2014-09-30]. Dostupné z: http://www.atlasceska.cz/ceskarepublika/cr/svatky/

11

3

RUSKÉ A ČESKÉ CÍRKEVNÍ SVÁTKY Církevní

svátky v Rusku

a Česku

mají velké množství

podobností,

neboť

nejrozšířenějším náboženským směrem je v obou zemích křesťanství. To je rozdělené na katolické, které převládá v ČR, a pravoslavné (ortodoxní), uznávané v Ruské federaci. Tato skutečnost vnáší do liturgického roku, který pro pravoslavnou církev začíná 1. září a v katolické první neděli adventní9, zřejmé rozdíly. Církevní svátky obou zemí lze dělit na nepohyblivé a pohyblivé. Nepohyblivé svátky jsou takové, jejichž datum připadá každoročně na stejný den. Datum pohyblivých svátků je závislé na datu Velikonoc, taktéž pohyblivého svátku. Způsobu určení data Velikonoc předcházelo několik jednání, která vyvolala tzv. „spor o Velikonoce“ mezi východní pravoslavnou a západní katolickou církví. Východní křesťané chtěli, aby doba oslav byla totožná s židovským svátkem Pesach. Pro západní křesťany byl rozhodující první jarní úplněk a neděle následující po tomto úplňku. Spor skončil roku 325, kdy byla stanovena zásada pro určení data v křesťanské církvi, ze které vychází, že Velikonoce se slaví první neděli po prvním jarním úplňku.10 I když se touto zásadou řídí pravoslavná i katolická církev, datum Velikonoc nemusí nutně odpovídat. To je dáno tím, že se ruská pravoslavná církev řídí stále juliánským kalendářem, který se ve srovnání s gregoriánským kalendářem o několik dní opožďuje. I když je doba totožných církevních svátků pevně daná nebo jsou pro jejich určení přesně stanovené výpočty, jejich data se v současné době neshodují. Mezi stejnými svátky je třináctidenní rozdíl, proto například Vánoce se v Rusku neslaví v noci na 25. prosince, ale o třináct dní později, 7. ledna. Tento rozdíl je dán přechodem juliánského kalendáře na gregoriánský, který však pravoslavná církev neuznala.11 Kromě dělení na pohyblivé a nepohyblivé podléhají svátky další klasifikaci. Podle vážnosti církevních bohoslužeb se ruské pravoslavné svátky rozlišují na veliké, střední a malé a v katolické církvi jsou svátky dělené na všední dny, svátky nejnižšího, prostředního a nejvyššího stupně. Za nejdůležitější jsou v České republice považovány svátky nejvyššího stupně, označované jako slavnosti. V Rusku je nejdůležitějších svátků dvanáct. Spadají do

9

Русская Православная Церковь: Празднование Начала индикта — церковного новолетия. Русская Православная Церковь [online]. 2008 [cit. 2014-10-07]. Dostupné z: http://www.patriarchia.ru/db/text/40104.html 10 VAVŘINOVÁ, Valburga. Malá encyklopedie Velikonoc. Praha: Libri, 2006, s. 27-31. ISBN 8072772929. 11 STĚPANOVÁ, Ludmila a Zdeňka VYCHODILOVÁ. Reálie ruské pravoslavné církve. 2., přepracované vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2003, 91 s. ISBN 80-244-0658-6.

12

kategorie velikých svátků, a jsou to tzv. dvunaděsjatye prazdniki (z ruských slov: двенадцать - dvanáct; праздник - svátek).12

3.1

Nejvýznamnější církevní svátky Nejdůležitějším svátkem jsou pro křesťanství Velikonoce, ke kterým se z hlediska

důležitosti v Rusku přidává dalších dvanáct a v Česku osmnáct církevních svátků, ze kterých pouze čtyři z nepohyblivých svátků a dva pohyblivé najdeme jak v českém, tak ruském liturgickém kalendáři. Nepohyblivé svátky: Datum 19. 1. 7. 4. 28. 8. 7. 1.

Ruský název Светлое Богоявление Крещение Господне Благовещение Пресвятой Богородицы Успение Пресвятой Богородицы Рождество Христого

Český ekvivalent Zjevení Páně svátek tří Králů Zvěstování Páně Nanebevzetí Panny Marie Narození Páně

Pohyblivé svátky: 40. den od prvního dne Velikonoc 50. den od prvního dne Velikonoc

Вознесение Господне

Nanebevstoupení Páně

День Святой Троицы, Пятидесятница

Seslání Ducha svatého, Boží hod svatodušní

Data v tabulce jsou uvedená podle ruského občanského kalendáře. Svátek Zjevení Páně je v českém prostředí oslavován 6. ledna, Zvěstování Páně 25. března, Nanebevzetí Panny Marie 15. srpna a Narození Páně připadá na den 25. prosince. Zbylými šesti svátky pravoslavná církev oslavuje: •

Obětování Páně, setkání Páně se Simeonem - 15. února (v katolické církvi Obětování Páně, Uvedení Páně do Chrámu; 2. února)

•

Proměnění Kristova - 19. srpna (v katolické církvi - Proměnění Páně; 6. srpna)

12

STĚPANOVÁ, Ludmila a Zdeňka VYCHODILOVÁ. Reálie ruské pravoslavné církve. 2., přepracované vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2003, 91 s. ISBN 80-244-0658-6.

13

•

Narození přesvaté Bohorodice - 29. září (v katolické církvi - Narození Panny Marie; 8. září)

•

Povýšení sv. Kříže - 27. září (v katolické církvi - Povýšení sv. Kříže; 14. září)

•

Uvedení přesvaté Bohorodice do chrámu -

4. prosince (v katolické církvi -

Zasvěcení Panny Marie v Jeruzalémě; 21.listupadu) •

Vjezd Pána do Jeruzaléma, Květná neděle - 6. neděle Velkého půstu13

V české katolické církvi jsou za další nejdůležitější svátky považovány:

3.2

•

slavnost Panny Marie, Matky Boží - 1. ledna

•

slavnost sv. Josefa, snoubence Panny Marie - 19. března

•

slavnost Narození sv. Jana Křtitele - 24. června

•

slavnost sv. Petra a Pavla - 29. června

•

slavnost sv. Cyrila, mnicha, a Metoděje, biskupa - 5. července

•

slavnost sv. Václava, mučedníka, hlavního patrona Českého národa - 28. září

•

slavnost Všech svatých - 1. listopadu

•

slavnost Neposkvrněného početí Panny Marie - 8. prosince

Velikonoce Pohyblivý svátek Velikonoce je v obou zemích považován křesťany za nejvýznamnější

a nejdůležitější událost, neboť tímto obdobím si církev připomíná ukřižování a znovuzrození Ježíše. Původ tohoto svátku zmiňuje Starý zákon. Nejedná se ovšem o Velikonoce jaké známe dnes, ale o židovské Velikonoce, které se označují jako Pesach. Od slova Pesach bylo vytvořeno latinské slovo pascha -

jedno z nejstarších označení Velikonoc,14 které stále

existuje a slouží v ruském jazyce pro označení tohoto svátku. Slovo Velikonoce vychází ze spojení slov veliká noc, tedy taková, kdy došlo ke vzkříšení Ježíše Krista.

13

STĚPANOVÁ, Ludmila a Zdeňka VYCHODILOVÁ. Reálie ruské pravoslavné církve. 2., přepracované vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2003, 91 s. ISBN 80-244-0658-6. 14 VAVRINOVÁ, Valburga. Malá encyklopedie Velikonoc. Praha: Libri, 2006, 379 p. ISBN 80-727-7292-9.

14

3.2.1 Doba postní Touto dobou si křesťané připomínají čtyřicetidenní cestu Ježíše pouští, proto také půst trvá právě 40 dnů, do kterých se nezapočítávají neděle. Je to nejdelší a nejkrutější půst v liturgickém roce. Ve srovnání katolického a pravoslavného půstu se právě pravoslavný považuje za ten přísnější. Církev přesně stanovuje, která jídla věřící mohou jíst a která jsou naopak zakázana. V katolické církvi je dnes za postní den považován hlavně pátek, kdy věřící vynechávají ze svého jídelníčku masité pokrmy, avšak rybí pokrmy se nezakazují. Stejně tak je povolené konzumovat vajíčka, máslo, sýry, mléko a také sádlo. Jak již bylo řečeno, pravoslavná církev je mnohem přísnější, co se týče stravování v době půstu, proto je konzumace ryb, mléčných výrobků a jiných živočišných produktů zakázána. Přesně stanovuje, co se které dny může jíst, a některé dny povoluje používat jinak nepřípustné produkty. Existují čtyři stupně půstu. Nejvyšší přikazuje první dva dny prvního týdne půstu úplné zdržení se v jídle. Druhý stupeň předepisuje způsob stravování v ostatní postní dny, kromě sobot a nedělí. Je povolené jíst jednou za den pokrmy bez tuku a másla. Třetí stupeň se vztahuje k sobotám a nedělím, kdy věřící mohou přijímat dvakrát denně teplé jídlo obsahující tuk nebo máslo. Poslední, nejmírnější stupeň, povoluje zařadit do jídelníčku rybí pokrmy, ovšem jen v den, na který připadá svátek Zvěstování Panny Marie (pokud svátek není součástí Pašijového týdne), a také o Květné neděli. Pašijový týden se řídí ustanovením druhého stupně, kromě pátku a soboty, kdy se nesmí jíst nic.15 Je třeba zmínit, že půst neznamenal pouze zdrženlivost v jídle, ale také sexuální zdrženlivost; kromě toho se očekávala dobrosrdečnost a časté obracení se k Bohu. Postní doba začíná pro pravoslavné v pondělí, které je označováno jako Čisté. Tento přívlastek pochází od snahy provést první den půstu v čistotě. Uklízet dům, umývat se a odívat se do čistého oblečení, aby se půst vítal v čistotě. O Čistém pondělí se dá mluvit také jako o dni smutku, který se držel za prošlou Maslenicu. Někteří silně věřící se tento den vzdávají veškeré potravy a pouze vodou podporují svoji sílu. Jídlo zbylé z předešlého týdne sloužilo jako pokrm pro zvířectvo.16 Pro české katolíky nezačíná půst pondělím jako v Rusku, ale až středou. Tato středa je všeobecně známá jako Popeleční, ale existují také označení jako Bláznivá, Škaredá nebo Černá středa. Věřící se středeční ráno vydávají do kostela pro popelec (pokřižování čela věřících posvěceným popelem), ze kterého je odvozené pojmenování prvního postního dne. 15

Горноправдинск: информационный портал. Горноправдинск [online]. © 2006—2014 [cit. 2014-11-08]. Dostupné z: http://www.pravdinsk.ru/interes/news/9/375/ 16 VAVŘINOVÁ, Valburga. Malá encyklopedie Velikonoc. Praha: Libri, 2006. ISBN 8072772929.

15

Nedělí, které nejsou součástí čtyřicetidenního půstu, je celkem šest a pro křesťany mají velký význam. Katolíci i pravoslavní si o těchto nedělích připomínají příběhy o Ježíši, upevňují svoji víru v Boha a mimo jiné začíná tzv. katechumenát, nebo-li doba, kdy se dospělí nepokřtění jedinci připravují na svůj křest. Poslední postní neděle se v Česku nazývá Květná neděle a v Rusku Verbnoje voskreseňe (z ruských slov: вербный - vrbový; воскресенье neděle). Obě církve tento den vzpomínají na slavnostní vjezd Ježíše do Jeruzaléma, do kterého přijel na oslíkovi. Lidé ho vítali palmovými větvemi, které jsou symbolizovány jívovými proutky. Tyto proutky slouží v katolických kostelech jako výzdoba, zatímco v pravoslavné církvi se světí, potom jsou rozdány věřícím, a ti je drží spolu se svící v ruce do konce církevní služby.17

3.2.2 Poslední postní týden Závěrečný týden celého půstu je v Rusku označován jako Strastnaja sedmica (z ruských slov: страсть - strach, hrůza; семь - sedm). Její označení má připomínat poslední dny pozemského života Ježíše Krista, ale také jeho smrt. V katolickém světě je prvním dnem posledního týdne, neboli Pašijového týdne, v průběhu kterého se čtou při bohoslužbách tzv. pašije, Květná neděle. Tento týden je dobou pro hlavní přípravu k nejdůležitějšímu křesťanskému svátku, je dobou úklidu a největšího omezování se v jídle. Každý den Strastnoj sedmici má přívlastek Veliký, zatímco v Pašijovém týdnu je Veliký pouze pátek. Zbylé dny jsou Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa, Zelený čtvrtek a Bílá sobota. První dva dny jsou pro pravoslavné i katolíky individuální. Ve středu si církve připomínají okamžik, kdy Jidáš zradil Ježíše Krista za 30 stříbrných. Je vzpomínán také příběh o ženě, která Ježíše pomazala vzácnou mastí. Dává se do kontrastu spasení člověka a duševní smrt.18 Čtvrtek je o vzpomínce na poslední večeři Ježíše se svými učedníky, jeho odchod, uvěznění, odsouzení. Pravoslavní si v tento den nosí domů z kostelů zapálené svíčky, které podle tradic přináší štěstí.19 Kromě toho dochází tento den v katolické církvi k tzv. odlétání

17

ИНФОРМАЦИОННО-ПРОСВЕТИТЕЛЬСКИЙ ПРОЕКТ. ЗАВЕТ.RU – ПРАВОСЛАВНОЕ ЧТЕНИЕ. [online]. [2001-10] [cit. 2014-04-15]. Dostupné z:http://www.zavet.ru/kalendar/vp/ned.htm 18 Nedělní a sváteční misálek. druhé vydání. Řím: Křesťanská akademie Řím 19 Гороскопи, гадания, магия… Мlady. [online]. [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://mlady.net/magiia/magiia-prazdnika/obychai-i-traditcii-v-strastnuiu-sedmitcu

16

zvonů. Samozřejmě se jedná jen o přenesený význam a cílem této cesty je Řím, kde je papež posvětí. 20 Důsledkem toho do Bílé soboty nezvoní v Česku kostelní zvony. Pro čtvrtek je typické očištění duše u zpovědi. Kromě toho se podle tradice v domě dokončuje úklid, malují se vajíčka, připravují velikonoční ruská jídla jako je „kulič“ (potravinový výrobek z kvasnicového těsta, vysokého, oválného tvaru, různě zdobeného, často s rozinkami) či „pascha“ (tvarohový potravinový výrobek).21 Typické české jídlo, jež se chystá ve čtvrtek, je uvařeno především z potravin zelené barvy, jako je špenát či hrách. Se čtvrtkem se také pojí mnoho tradic a pověr. Například v Česku bývalo zvykem, že se rodina ráno umývala rosou, čímž si zajistila ochranu před různými nemocemi.22 Rusové zase věřili, že ke zdraví a kráse jim pomůže umytí se vodou, do které byla ponořena stříbrná mince. Mince, která byla kradená, disponovala podstatně větší magickou silou, a proto se tato mince neutrácela, ale schovávala.23 Pátek − den zármutku, kdy si obě církve, jak katolická tak i pravoslavná, připomínají mučení a smrt Páně. Tento den se v kostelech neslouží mše, ale pouze bohoslužby. Kromě toho nebývá v katolických kostelech středobodem zdobený oltář, ale kříž, který se v pátek uctívá.

24

Pro pravoslavnou církev je typické vynášení plátna vyobrazujícího mrtvého Ježíše

Krista. Toto plátno, zvané plaščanica, je přeneseno do chrámové lodi kostela, kde mu věřící vzdávají svou úctu.25 Velký pátek je považován za vrchol půstu, ale také za nejpřísnější den celého období, co se týče zdrženlivosti v jídle. Mimo to existuje i pár dalších zákazů, či doporučení, co nedělat v tento den. Ruské, ale i české hospodyně by se měly vyvarovat praní prádla, jelikož voda by byla považována za Boží krev, která by na prádle mohla zanechat skvrny.26Ani s půdou by se nemělo pracovat, neboť ten, kdo pracuje na poli a zahradě na Velký pátek, jako kdyby si neštěstí zval do domu, ženy by se neměly věnovat úklidu a na místo toho pokračovat

20

Zelený čtvrtek. České Velikonoce. [online]. [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://www.ceskevelikonoce.cz/zeleny-ctvrtek/ 21 Гороскопи, гадания, магия… Мlady. [online]. [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://mlady.net/magiia/magiia-prazdnika/obychai-i-traditcii-v-strastnuiu-sedmitcu 22 TOUFAR, Pavel. Velikonoce. Vyd. 1. Třebíč: Akcent, 2001. ISBN 807268129x. 23 Гороскопи, гадания, магия… Мlady. [online]. [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://mlady.net/magiia/magiia-prazdnika/obychai-i-traditcii-v-strastnuiu-sedmitcu 24 Nedělní a sváteční misálek. druhé vydání. Řím: Křesťanská akademie Řím. 25 Великая пятница. Закон Божий. [online]. [cit. 2014-04-09]. Dostupné z:http://zakonbozhiy.ru/Zakon_Bozhij/Chast_1_O_vere_i_zhizni_hristianskoj/VelikaJa_pJatnica/ 26 VONDRUŠKA, Vlastimil. Církevní rok a lidové obyčeje, aneb, Kalendárium světců a světic, mučedníků a mučednic, pojednávající o víře českého lidu k nim, jakož i o liturgii katolické. 1. vyd. České Budějovice: Dona, 1991. ISBN 8085463032.

17

v přípravách slavnostního stolu27. Naopak v českém prostředí se úklid po ženách vyžaduje, i když v dřívějších dobách byl také zakázán. Samozřejmě že i s tímto dnem jsou spojeny pověry o zdraví. Například prstýnek, který se tento pátek nechá posvětit, zajišťuje, podle ruské tradice, jeho majiteli ochranu před všemi nemocemi28. Zdravé, veselé a silné budou takové děti, které jejich matky přestanou v pátek kojit.29 V českém prostředí se traduje, že ten, kdo se ráno opláchne říční vodou či vodou z potoka, nemusí se bát žádné nemoci. Vůbec nejzajímavější pověrou pro tento den je příběh o otevírání země a odtajňování pokladů. I dnes se najdou tací, kteří této pověře důvěřují a snaží se tajemný poklad najít.30 Sobota je posledním postním dnem před Velikonocemi, dnem ticha. Tento den si církev připomíná Ježíše Krista v hrobě, coby ztělesněného člověka, jeho duši pobývající v pekle, Ježíše v ráji a v neposlední řadě jeho vzkříšení. Proroctví o spasení lidí a vzkříšení Ježíše si věřící připomínají čtením 15 nejdůležitějších příběhů za Starého zákona. Mimo to v pravoslavné církvi vynáší duchovní osoba svatou Plaščanicu ven z kostela a za doprovodu zpěvů společně s věřícími obchází chrám. Vrcholem toho dne bývá v ruských kostelech tzv. polunoščnica (od ruského slova полуночный - půlnoční). Po ní pak přichází dlouho očekávaná neděle - Boží hod velikonoční, den největší radosti. Lidé se pak podle ruského zvyku třikrát políbí se slovy „ Hristos voskrese“ (z ruských slov: Христос - Kristus; воскресить - vzkřísit) a „Voistinu voskrese.“ (z ruských slov: воистину - opravdu; воскресить - vzkřísit) a přitom si předávají barvená vajíčka. V katolických kostelech probíhají tiché modlitby a večer slavnostní obřady noční vigilie.31 Po všech obřadech spojené s tímto dnem lidé očekávají půlnoc, začátek největšího svátku - vzkříšení Ježíše Krista.32 V českém prostředí patří neodmyslitelně k Velikonocím i první pondělí po Božím hodu velikonočním, zvané Velikonoční, i když tento den není součástí církevního svátku Velikonoc. O Velikonočním pondělí muži a chlapci chodí dům po domu, kde navštěvují děvčata

27

Рецепты на праздник. every- holiday.ru. [online]. © 2012 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://everyholiday.ru/b184/Strastnaya_Pyatnica_2014_primety_obychai_zagovory 28 Мой сайт. Великая Пятница, Страстная пятница.Великий пято. [online]. 17.1.2014 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z:http://befoughly.ucoz.ru/news/velikaja_pjatnica_strastnaja_pjatnica_velikij_pjato/2014-01-17-79 29 Рецепты на праздник. every- holiday.ru. [online]. © 2012 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://everyholiday.ru/b184/Strastnaya_Pyatnica_2014_primety_obychai_zagovory 30 VONDRUŠKA, Vlastimil. Církevní rok a lidové obyčeje, aneb, Kalendárium světců a světic, mučedníků a mučednic, pojednávající o víře českého lidu k nim, jakož i o liturgii katolické. 1. vyd. České Budějovice: Dona, 1991. ISBN 8085463032. 31 Nedělní a sváteční misálek. druhé vydání. Řím: Křesťanská akademie Řím. 32 О БОГОСЛУЖЕНИИ В ВЕЛИКУЮ СУББОТУ.. Православный календарь. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z:http://days.pravoslavie.ru/Life/life1201.htm

18

s pomlázkou spletenou z vrbových proutků, aby je za doprovodu říkanky vyšlehali. Tato tradice má zajistit, že děvčata budou po celý rok zdravá a „neuschnou“. Za to bývali chlapci obdarování barveným vajíčkem, ale v dnešní době dostávají sladkosti a starší jedinci i alkohol.33

3.2.3 Symboly Velikonoc Symbolů, vztahujících se ke svátku Velikonoc, je velké množství, proto se zmíním jen o těch společných nejdůležitějších, které je možné najít jak v ruské, tak i české tradici. Nejrozšířenějším a neoddělitelným symbolem Velikonoc v obou zemích jsou velikonoční vejce jako symbol nového života a plodnosti a odedávna byla považována za důležitý pokrm v období Velikonoc.34 Tato vejce mohou být zdobená různými barvami, obrázky a ornamenty, i když zpočátku se barvila pouze na červeno, jako symbol boží krve. Dalším častým symbolem je beránek, který je podle Starého zákona obětním zvířetem. Proto je velikonoční beránek spojovaný s Božím beránkem, tedy Ježíšem Kristem. Často se velikonoční stoly zdobí dekorací ve tvaru beránka, které mohou být vyrobené například z keramiky, látky nebo také sladkého pečiva. Tradice zapalování velikonočních svíček, dalšího symbolu Velikonoc, probíhá v každé křesťanské zemi při večerní velikonoční službě. Od této svíce se pak v kostelech zapalují zbylé lampy. Tento rituál vznikl už ve 4. století našeho letopočtu, přitom samotná svíce představuje Ježíše Krista a její plameny jsou symbolem vzkříšení.35 Nejdůležitějším křesťanským symbolem Velikonoc je kříž. Ten byl dříve symbolem ostudy, jelikož ukřižování patřilo k nejponižujícím trestům, avšak teď je to symbol slávy, neboť na kříži umřel Ježíš, který se obětoval ne za své hříchy, ale za hříchy ostatních lidí.36

3.3

Masopust, Maslenica Pojmy masopust a Maslenica představují období, pro které je typické veselí a hodování.

Můžeme říct, že masopust nemá nic společného s křesťanstvím, ale doba jeho oslav je závislá

33

Centrum.cz: svátky. Centrum.cz [online]. 1999 – 2014 © [cit. 2014-10-08]. Dostupné z:http://svatky.centrum.cz/svatky/statni-svatky/velikonocni-pondeli-2/ 34 VAVŘINOVÁ, Valburga. Malá encyklopedie Velikonoc. Praha: Libri, 2006, 379 p. ISBN 80-727-7292-9. 35 LiveInternet. LiveInternet [online]. 18.04.2014 [cit. 2014-10-08]. Dostupné z:http://www.liveinternet.ru/users/4940966/post321614600/# 36 Только ХРИСТОС. Soluschristus.ru [online]. 18.04.2009 [cit. 2014-10-08]. Dostupné z:http://soluschristus.ru/talks/liturgiya_i_duhovnaya_muzyka/tradicii_pashi/?p=0

19

na průběhu liturgického kalendáře.„Masopust je třídenní lidový svátek, který ve své podstatě sice nemá nic společného s liturgií, ale přesto je podřízen běhu církevního kalendáře. Slavil se ve dnech předcházejících Popeleční středě, kterou začíná 40denní půst před Velikonocemi.“ 37 Za hlavní masopustní dny se považují neděle, pondělí a úterý před Popeleční středou. Tyto tři dny plné tance a zábavy vrcholí úterním průvodem masek, které za doprovodu hudby obcházejí vesnici. Tento rej masek se jeví hlavním symbolem masopustu.38 Na některých místech dochází také k tzv. pochovávání basy, které symbolizuje konec veselí. Slovo masopust je složené ze slov „maso“ a „půst“, proto u lidí vytváří domněnku, že v době masopustu by se nemělo jíst maso. Opak je ovšem pravdou. „..měli bychom se zamyslet nad logikou všech těchto slov: označují totiž doslova období, kdy nebudeme smět jíst maso. Masopust byl původně název pro vlastní půst, až později také pro den před začátkem půstu. Název svátků se často odvozuje od jména následujícího dne, …“

39

Hlavními jídly

masopustu jsou především masité pokrmy, neboť v dřívějších dobách předcházela masopustu zabijačka, a koblížky, které jsou neoddělitelnou součástí těchto oslav. Maslenica je posledním týdnem před velikonočním půstem a je spojená s vyprovázením zimy a vítáním jara. V tomto týdnu by se podle církve už nemělo jíst maso, ale mléčné produkty se stále používat smějí. Proto jsou jedním z hlavních pokrmů bliny, jež bývají velmi „maslenye“ (z ruského slova масленый - mastný) a právě odtud pochází označení Maslenica40. Zvláštní místo v tomto týdnu zaujímali novomanželé, oddaní v průběhu posledního roku. Ti chodili na návštěvy ke svým novým příbuzným, nosili jim dárky nebo je naopak sami hostili. Každý den Maslenicy má své tradice a zvyklosti. V pondělí chodily děti po vesnici, zpívaly a zahajovaly Maslenicu. Úterý pak patřilo i ruské mládeži, která se většinou bavila sáňkováním a stavěním sněhových pevností. Ve středu začínaly již zmiňované rodinné návštěvy, kdy novomanželé chodili k matce manželky. Čtvrtek se vyznačoval koledováním, vozila se panenka nazývaná „čučelo“, děti se oblékaly do masek, chodily dům po domu, zpívaly písně a za to byly pohoštěny. Pátek patřil tchýním, které navštěvovaly své zetě, jejichž pohoštění bylo ukázkou toho, jak moc si své tchýně váží. Sobota byla dnem, kdy švagrová ze 37

Víra.cz: Víra na internetu. Masopust- základní informace [online]. 20.2.2004 [cit. 2014-10-26]. Dostupné z: http://www.vira.cz/Texty/Glosar/Masopust-zakladni-informace.html 38 Naše tradice: Masopust. Česká televize [online]. ©1996–2014 [cit. 2014-10-07]. Dostupné z:http://www.ceskatelevize.cz/porady/10519120758-nase-tradice/212562260400009-masopust/ 39 Klub Klaret: Klaretův encyklopedický klub. Klub Klaret [online]. © 2008 [cit. 2014-11-08]. Dostupné z: http://klub.slovniky.cz/pribehy-slov/masopust-a-karneval 40 Эволюция.com: История вещей. Эволюция [online]. 2008-06-26. © 2008 [cit. 2014-11-08]. Dostupné z: http://evolutsia.com/content/view/1198/37/

20

strany manžela přicházela na návštěvu za novou ženou svého bratra. Neděle se vyznačovala prošením o odpuštění za viny, kterých se lidé dopustili na druhých. Kromě toho končí veškeré veselí, obžerství, byly zapalovány ohně na zamrzlých horách, aby veškerý led roztál.41

3.4

50 dní po Božím hodu velikonočním Oslavy křesťanů spojené se Zmrtvýchvstání Páně nekončí na Boží hod velikonoční, ale

pokračují dále i po něm. Do tohoto období patří již zmiňované Nanebevstoupení Páně, které připadá vždy na čtvrtek 40. den po Božím hodu velikonočním. V Rusku se řadí mezi dvanáct nejdůležitějších svátků a stejný význam má i pro katolickou církev, jež tento den považuje za slavnost. 40. dnem si křesťanská církev připomíná poslední dny Ježíše na zemi, jeho poslední zjevení před apoštoly a konečně jeho odchod do nebeského království, při kterém sliboval, že sešle Ducha svatého. Tento den by se věřící měli zamýšlet nad dědictvím, které nám Ježíš zanechal.42 O deset dní později, 50. den po Velikonocích, který vždy připadá na osmou neděli po Božím hodu Velikonočním, nastává další významný svátek, Svatá Padesátnice či Svatá Trojice, jak tento den označuje pravoslavná církev. V české katolické církvi se setkáváme s pojmenováním Seslání Ducha svatého, Boží hod svatodušní, nebo také existuje pojem Letnice.43 V tento den společně se modlící učňové Ježíše spatřili oheň, pomocí kterého do nich vstoupil Duch svatý44.

3.5

Narození Páně, Vánoce - průběh vánočních svátků Vánoce patří mezi hlavní a velmi oblíbené křesťanské svátky.45 Západní křesťané

oslavují Narození Páně 25. prosince podle současného gregoriánského kalendáře.

41

ŽABOKLICKAJA, Irena Ivanovna. Rossijskije prazdniki: istorija i sovremennost': učebnoje posobije po russkomu jazyku dlja inostrannych učaščichsja. Moskva: Russkij jazyk. Kursy, 2008. ISBN 9785883370853. 42 Orthcalendar.ru: Вознесение Господне [online]. © 2009 - 2014 [cit. 2014-10-08]. Dostupné z:http://orthcalendar.ru/event/16 43 Víra.cz: Víra na internetu. Víra.cz [online]. © 1998 - 2014 [cit. 2014-10-08]. Dostupné z: http://www.vira.cz/Rejstrik-vecny/Duch-svaty.html 44 Троица: День Святой Троицы. Пятидесятница. Pravmir.ru [online]. [cit. 2014-10-08]. Dostupné z:http://www.pravmir.ru/troitsa/ 45 ŽABOKLICKAJA, Irena Ivanovna. Rossijskije prazdniki: istorija i sovremennost': učebnoje posobije po russkomu jazyku dlja inostrannych učaščichsja. Moskva: Russkij jazyk. Kursy, 2008. ISBN 9785883370853.

21

U pravoslavné církve připadá tento svátek také na 25. prosince, avšak podle kalendáře juliánského, což odpovídá 7. lednu podle gregoriánského kalendáře.46 Příprava na tuto událost začíná dlouho před samotným dnem Narození Páně, v Rusku se jedná o dobu trvající 40 dnů a v Česku čtyři týdny. Konec vánočních svátků je spojen se svátkem Zjevení Páně а svátkem Křtu Páně, který v pravoslavné církvi připadá na 19. ledna a je spojen s žehnáním vody.47 V katolické církvi je svátek Zjevení Páně 6. ledna (známý jako den Tří králů), avšak svátek Křtu Páně probíhá až první neděli po 6. lednu, kdy končí i vánoční svátky. S tímto dnem je spojené nejen žehnání vody, ale i zlatých věcí a křídy. „Ve střední Evropě je zvykem žehnání domů, při němž se na dveře křídou píší písmena C+M+B, resp. K+M+B s udáním letopočtu. Nejsou to počáteční písmena jmen „Třech králů“: Kašpar, Melichar a Baltazar, jak se lidově traduje, nýbrž zkratka latinského Christus mansionem benedicat : Kristus požehnej tomuto domu.“48

3.5.1 Historie Vánoc Vánoce jsou oslavou narození Ježíše Krista, Syna Božího, který podle Evangelií přišel na svět zázračným způsobem panně Marii, jež za svého manžela pojala Josefa. Marie a Josef odešli do města Betléma. V tamních hostincích bylo plno, proto byli nuceni přenocovat v nedaleké jeskyni, ve které se narodil Ježíš. Tam se mu přišlo poklonit velké množství lidí, ale i zvířat. Mezi prvními pastýři a v neposlední řadě tři králové, jimž cestu do Betléma ukázala hvězda, od té doby zvaná jako Betlémská hvězda. 49 Ježíš se narodil v noci z 24. na 25. prosince, avšak dodnes se vedou spory o přesný rok jeho narození. Existuje teorie, že rok jeho narození spadá do doby mezi 12. rokem před naším letopočtem a 7. rokem našeho letopočtu.50 První pokus o výpočet roku jeho narození provedl mnich Dionysius Exiguus. Jeho výsledek byl nepřesný, avšak rok, ke kterému se tento mnich dopracoval, je téměř po celém

46

STĚPANOVÁ, Ludmila a Zdeňka VYCHODILOVÁ. Reálie ruské pravoslavné církve: učebnoje posobije po russkomu jazyku dlja inostrannych učaščichsja. 2., přepracované vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2003. ISBN 8024406586. 47 Бывалочи: Народные обычаи, поверья, советы. Крещение [online]. 2007 [cit. 2014-10-28]. Dostupné z:http://bivalochi.narod.ru/bivalochi_kreshenie.html 48 Pastorace.cz: Podklady pro pastoraci a duchovní život. Svátek Zjevení Páně, lidově „Třech králů“ (6.1.), K+M+B [online]. © 2000 - 2014 [cit. 2014-10-28]. Dostupné z: http://www.pastorace.cz/Aktuality/ZjeveniPane-Trech-kralu-KMB.html 49 ŽABOKLICKAJA, Irena Ivanovna. Rossijskije prazdniki: istorija i sovremennost': učebnoje posobije po russkomu jazyku dlja inostrannych učaščichsja. Moskva: Russkij jazyk. Kursy, 2008. ISBN 9785883370853. 50 Otvet-plus.ru: Сайт про отличия и различия между похожими вещами [online]. [cit. 2014-10-14]. Dostupné z:http://otvet-plus.ru/rojdestvo.htm

22

světě považovaný za začátek nového letopočtu.51 Datum 25. prosince pak vychází z evangelia sv. Lukáše, ve kterém je uvedeno, že početí Ježíše připadá na jarní slunovrat, tudíž samotný porod musel nastat kolem zimního slunovratu. Na 25. prosince připadl pohanský svátek boha slunce, světla světa. Světlem světa je označován v Písmu svatém také Ježíš. Proto datum jeho narození připadlo na 25. prosince.52

3.5.2 Doba přípravná Stejně jako Velikonocím, tak i Vánocům předchází přípravná doba, která je v křesťanském světě neodmyslitelně spojená s půstem. V pravoslavné církvi začíná postní doba v konci listopadu, 40 dní před svátkem Narození Páně, a končí v jeho předvečer 6. ledna podle gregoriánského kalendáře53. Postní doba v katolické církvi je označovaná jako Advent a počet dní je nestálý. Začátek Adventu, který je mimo jiné považován za začátek liturgického roku, souvisí se dnem, na který připadá svátek sv. Ondřeje. Nejbližší neděle od tohoto dne je chápána jako první neděle adventní54. Postní doba je období modliteb, duchovního i tělesného očistění. Podstatou předvánočního půstu nejsou liturgie, jak je tomu v čase předvelikonočním. Jde především o asketické odříkání si. Pravoslavná církev je opět o poznání přísnější, co se týče omezení ve stravování. Nesmí se používat maso, vajíčka, mléko a živočišný tuk. V pondělí, středu a v pátek je zakázán také rostlinný tuk. Konzumace ryb je povolená pouze o církevních svátcích a o sobotách a nedělích, pokud tyto dva dny nespadají do doby od 2. do 6. ledna, nejpřísnější části půstu. V tomto případě se ryba také zakazuje. V katolické církvi žádné přísné omezení v jídle nenajdeme, kromě typického odříkání si živočišných produktů v pátky.55 Advent v České republice ve většině případů ztrácí náboženský smysl a je zaměřený spíše na komerci. Úzce souvisí s nakupováním dárků a výzdob, pečením vánočního cukroví a hlavně s tradičními vánočními trhy, které můžeme najít v každém větším městě. Nedílnou součástí je pro toto období postava sv. Mikuláše, biskupa, který byl velmi oblíbený a proslulý svou dobrosrdečností. Tato postava je uctívána jak pravoslavnou, tak 51

Osobnosti.cz [online]. © 1996–2014 [cit. 2014-10-14]. Dostupné z: http://zivotopis.osobnosti.cz/jezisnazaretsky.php 52 Www.katolik.cz [online]. [cit. 2014-10-14]. Dostupné z: http://www.katolik.cz/texty/view.asp?cis=51 53 STĚPANOVÁ, Ludmila a Zdeňka VYCHODILOVÁ. Reálie ruské pravoslavné církve: učebnoje posobije po russkomu jazyku dlja inostrannych učaščichsja. 2., přepracované vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2003. ISBN 8024406586. 54 ŠOTTNEROVÁ, Dagmar. Adventní čas. 1. vyd. Olomouc: Rubico, 2005, 118 s. ISBN 80-734-6050-5. 55 Otvet-plus.ru [online]. [cit. 2014-10-14]. Dostupné z: http://otvet-plus.ru/post-r.htm

23

i katolickou církví.56 Podle českých tradic sv. Mikuláš, společně s anděly a čerty přichází v předvečer svého svátku k dětem a obdarovává je sladkostmi a jinými drobnými dárky. 57 Důležitým symbolem českého adventu je adventní věnec, jenž je známý také v Rusku, ale už ne tolik populární a rozšířený. Tento věnec je většinou vyrobený z chvojí, zdobený různými mašlemi, drobnými dekoracemi a svíčkami. Věnce můžou být i bez svíček a v tom případě slouží jako dekorace na dveřích. Většinou na věnci najdeme čtyři svíčky. Na první adventní neděli se zapálí jedna, za týden se rozsvěcují dvě, a tak to jde až do čtvrté neděle, kdy by měly hořet všechny svíčky najednou. Podle katolické tradice by tři z nich měly mít barvu fialovou, a ta svíčka, která se zapaluje v pořadí třetí, má být růžová. To je dáno tím, že o adventu se kněží oblékají do roucha fialové barvy. Třetí neděle, nazývaná Gaudete, patří oslavám, proto se jí přiřazuje barva růžová.58

3.5.3 Vánoce v České republice Vánoce se v Česku dají považovat za nejoblíbenější událost v roce. V dnešní době se jedná především o svátek rodinný a mezi lidmi je rozšířený názor, že hlavním vánočním dnem je 24. prosinec, avšak z pohledu církve je tento den považován pouze za vigilii, tedy předvečer významného svátku Narození Páně.59 V českém prostředí je 24. prosinec označován jako Štědrý den či večer. „Ve svém traktátu píše Jan z Holešova v Pojednání o Štědrém večeru o „sedmi proslulejších zvycích“, vysvětluje původ označení Štědrý večer tím, že „narozením Krista se dostalo štědrosti světu“, všímá si projevů štědrosti i lidí o tomto svátku, které „jsou konány na paměť oné nebeské štědrosti“.“60 Štědrý den byl v dřívější době postním dnem, ke kterému se vázaly různé pověry. Jedna z nejzajímavějších slibuje postícím se lidem zjevení zlatého prasátka. V současnosti se 24. prosince půst převážně nedodržuje. Štědrý den je spojený s posledními přípravami na příchod Ježíška. Tím se myslí vánoční úklid, příprava tradičního štědrovečerního stolu, na kterém nechybí rybí polévka, smažený kapr s bramborovým salátem a vánoční cukroví, a v neposlední řadě se zdobí vánoční stromeček. 56

VAVŘINOVÁ, Valburga. Malá encyklopedie Vánoc. 2. vyd. Praha: Libri, 2001, 286 s. ISBN 80-727-7076-

4. 57

Поздравок.ру [online]. © 2011-2014 [cit. 2014-10-21]. Dostupné z: http://pozdravok.ru/scenarii/podarit/ideipodarkov-prazdniki/den-svyatogo-nikolaya/ 58 VAVŘINOVÁ, Valburga. Malá encyklopedie Vánoc. 2. vyd. Praha: Libri, 2001, 286 s. ISBN 80-727-7076-4. 59 ŠOTTNEROVÁ, Dagmar. Vánoce: původ, zvyky, koledy, hry a náměty. 2. vyd. Olomouc: Rubico, 2004, 117 s. ISBN 80-734-6041-6. 60 TOUFAR, Pavel. Český rok na vsi a ve městě. Vyd. 1. Třebíč: Akcent, 2004, 280 s. ISBN 8073460416.

24

Bývalo zvykem, že rodina usedala za sváteční stůl po východu první hvězdy, ovšem teď už se na to příliš nedbá. Po večeři a symbolickém zazvonění zvonečkem, který ohlašuje příchod Ježíška, se všichni sejdou u vánočního stromečku, kde si zazpívají koledy a rozbalí dárky. Potom se některé rodiny odeberou do kostela, kde je sloužena vánoční půlnoční mše. Svátek Narození Páně je v Česku označován jako 1. svátek vánoční nebo Boží hod vánoční. 25. prosince probíhá v kostelech trojí mše svatá za doprovodu různých koled.61 Na 26. prosince, 2. svátek vánoční, připadá den sv. Štěpána. „Byl uctívaný jako první mučedník křesťanského náboženství.“62 Na svatého Štěpána bylo tradicí chodit koledovat, kdy koledníci nosili hůlku, na níž byla upevněná zlatá, nebo alespoň papírová hvězda. V současné době je tento den spojený s návštěvami blízkých a známých.63

3.5.4 Ježíšek K českým Vánocům neodmyslitelně patří postava Ježíška, symbol děťátka Ježíše Krista, která podle tradic zanechává dárky u vánočního stromečku. V dnešní době je Ježíšek velmi oblíbený hlavně mezi dětmi, které věří, že někdo takový opravdu existuje. V dřívější době bylo zvykem, že dárky dává sv. Mikuláš a nikdo jiný. Aby se postava Ježíška coby obdarovatele prosadila, vznikla tradice dvojího dávání dárků. Na sv. Mikuláše a na Štědrý večer.64

3.5.5 Vánoční stromeček Vánoční stromeček představující symbol života se do Čech dostal až v 19. století. Před tím byl nahrazován pouze jehličnatou větvičkou, která byla různě zdobená. Vánoční stromeček je jehličnatý strom, většinou jedlička, jenž je všemožně zdobený. Ze začátku se na stromeček dávaly různé přírodní ozdoby, např. sušené ovoce, ořechy, papírové nebo také slámové ozdoby a svíčky. V průběhu doby začaly být tyto dekorace nahrazovány různými baňkami ze skla nebo umělé hmoty, elektrickými světýlky, figurkami z čokolády. Závisí na každé rodině, kdy a jak si vánoční stromeček ozdobí.

61

Katolický Katechismus. Svátek Narození Páně neboli Hod Boží vánoční [online]. © 2012-2013 [cit. 2014-1027]. Dostupné z: http://katolicky-katechismus.cz/svatek-narozeni-pane-neboli-hod-bozivanocni/#.VE4V1yKG9A0 62 TOUFAR, Pavel. Český rok na vsi a ve městě. Vyd. 1. Třebíč: Akcent, 2004, 280 s. ISBN 8073460416. 63 TOUFAR, Pavel. Český rok na vsi a ve městě. Vyd. 1. Třebíč: Akcent, 2004, 280 s. ISBN 8073460416. 64 TOUFAR, Pavel. Český rok na vsi a ve městě. Vyd. 1. Třebíč: Akcent, 2004, 280 s. ISBN 8073460416.

25

3.5.6 Nadělování dárků Mezi nejoblíbenější zvyky Vánoc patří bezpochyby nadělování zabalených dárků. Podle legendy, v den narození Ježíška přicházeli chudí a bohatí, aby se mu poklonili a zároveň přinesli dary. Proto je Štědrý večer spojený s obdarováváním. Dárky dostává každý - malé děti, dospělí, staří, neboť hlavním cílem v tuto dobu je udělat druhým lidem radost.65 Dárky bývají ukryté v balicím papíru a položené pod vánočním stromečkem, kde je každý může 24. prosince rozbalit.

3.5.7 Koleda „Je to obřadní obchůzka spojená se zpěvem písní a popěvků a říkadel, za něž koledníci dostali dary.“66 Do domu, který byl navštívený koledníky, mělo přijít štěstí a blaho a za tuto službu dostal každý koledník výslužku.

3.5.8

Tradice, pověry, pranostiky Vánoce patří k nejoblíbenějším svátkům v roce, ke kterým se váže velké množství

pranostik, tradic a zvyklostí, což umocňuje jejich samotné kouzlo. Tradic je velké množství, a proto se zmíním jen o těch nejzajímavějších. Jedna taková stále dochovaná tradice je rozkrajování jablíček, která má osobě předurčit, jestli bude v následujícím roce šťastná. To potvrzuje vyobrazená hvězdička z jadýrek uvnitř jablka. Jestliže se zobrazí kříž, nebo je jablko prohnilé, jedná se o znamení nemoci a smrti. Dalším oblíbeným zvykem je tzv. pouštění lodiček. Tyto symbolické lodičky jsou vyrobené ze skořápek ořechů, v nichž je za pomoci vosku připevněná svíčka. Lodičky se pouští po vodě (v lavoru nebo umyvadle) a jejich seskupení, vzdálenost nebo směr mají daný význam. Například: „Pokud se všechny lodičky seskupily do kruhu, znamenalo to bezproblémové soužití v rodině, úctu a toleranci.“67 Na Štědrý den bývalo zvykem, že nezadaná děvčata chodila k zamrzlé vodě. Tam rozbily led a vodní hladina jim měla ukázat budoucnost.

65

TOUFAR, Pavel. Český rok na vsi a ve městě. Vyd. 1. Třebíč: Akcent, 2004, 280 s. ISBN 8073460416. ŠOTTNEROVÁ, Dagmar. Vánoce: původ, zvyky, koledy, hry a náměty. 2. vyd. Olomouc: Rubico, 2004, 117 s. ISBN 80-734-6041-6. 67 ŠOTTNEROVÁ, Dagmar. Vánoce: původ, zvyky, koledy, hry a náměty. 2. vyd. Olomouc: Rubico, 2004, 117 s. ISBN 80-734-6041-6. 66

26

Pranostiky spojené s vánočními svátky se zmiňují hlavně o počasí a úrodě. Jedna například říká, že jsou - li zelené Vánoce, Velká noc bude bělit se, nebo když na Štěpána silný vítr bouří, vinař smutně oči mhouří.

3.5.9 Vánoce v Rusku V pravoslavné církvi, stejně jako v katolické, jsou Vánoce druhým nejvýznamnějším svátkem, který připadá na 7. ledna. Předvečer svátku je označován jako „sočeľnik“. Tento název je odvozen od slova sočivo rituální jídlo přijímané ten den, připravené z rozmočeného obilí a medu. Dnes známý jako „kuťja“, patřil tento pokrm k nejdůležitějším pokrmům „sočeľniku“, který se stejně jako ostatní jídlo nesměl ten den jíst až do východu první hvězdy na večerní obloze. Ta symbolizovala konec předvánočního půstu.68 Pozdě večer se začíná v kostelech sloužit vánoční služba, jež končí v pět hodin ráno. Kostely jsou k této příležitosti zdobené smrkovými větvemi. Lidé pak zdraví své známé, příbuzné, dokonce i cizí lidi s Narozením Páně69. Na rozdíl od Česka, kde se tyto svátky tráví v rodinném kruhu, je v Rusku zvykem zvát na slavnostní večeři i neznámé lidi.70 I když jsou Vánoce oficiálně slaveny a tento den je uznán jako nepracovní, vše probíhá skromně. Období od svátku Narození Páně do 19. ledna se v Rusku označuje jako „Svjatki“ (v českém prostředí - sváteční vánoční dny). Tyto dny jsou spojeny s velkým množstvím tradic, které mají své kořeny v pohanství, stejně jako samotné Vánoce. Pro „Svjatki“ jsou typické například návštěvy, různé hry, koncerty klasické hudby, otevírají se umělecké výstavy nebo se chodí koledovat, kdy koledníci přejí, zpravidla celé rodině, štěstí, bohatství a úrodu.71 Obvyklé bylo také věštění s cílem poznat budoucnost. Nejrozšířenější typ věštění, který je

68

ŽABOKLICKAJA, Irena Ivanovna. Rossijskije prazdniki: istorija i sovremennost': učebnoje posobije po russkomu jazyku dlja inostrannych učaščichsja. Moskva: Russkij jazyk. Kursy, 2008. ISBN 9785883370853. 69 STĚPANOVÁ, Ludmila a Zdeňka VYCHODILOVÁ. Reálie ruské pravoslavné církve: učebnoje posobije po russkomu jazyku dlja inostrannych učaščichsja. 2., přepracované vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2003. ISBN 8024406586. 70 Православный покаонник на Святой земле. Рождественские традиции в России [online]. © 2005 – 2014 [cit. 2014-10-28]. Dostupné z: http://palomnic.org/history/other_countries/rojdestvo/rus/ 71 STĚPANOVÁ, Ludmila a Zdeňka VYCHODILOVÁ. Reálie ruské pravoslavné církve: učebnoje posobije po russkomu jazyku dlja inostrannych učaščichsja. 2., přepracované vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2003. ISBN 8024406586.

27

známý také v ČR, je takové, kdy dívky hodí na cestu botu a kam ukazuje její špička, z toho směru má dívka čekat ženicha.72

72

STĚPANOVÁ, Ludmila a Zdeňka VYCHODILOVÁ. Reálie ruské pravoslavné církve: učebnoje posobije po russkomu jazyku dlja inostrannych učaščichsja. 2., přepracované vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2003. ISBN 8024406586.

28

4

NOVÝ ROK Oslavy Nového roku připadají v obou zemích na půlnoc z 31. prosince na 1. ledna a patří

mezi oblíbené svátky v průběhu roku. Vyprovází se starý rok a vítá ten nadcházející, a to vše je spojené s množstvím oslav a tradic.

4.1

Nový rok v Česku Oslavy spojené s příchodem nového roku začínají v českém prostředí 31. prosince, kdy se

slaví svátek sv. Silvestra. Odtud pochází také označení poledního dne roku - Silvestr. 1. leden nebyl vždy dnem Nového roku. Před přijetím juliánského kalendáře v roce 46 před naším letopočtem, kdy byl 1. leden uznán jako den začátku nového roku, se za počátek považovalo období nástupu jara. Juliánský kalendář byl uznáván i křesťanskou církví, ale datum Nového roku si určila na 6. ledna. Ve 4. století byl posunut začátek nového roku na 25. prosince a toto datum se udrželo až do roku 1582, kdy byl přijat gregoriánský kalendář.73 V dřívějších dobách doprovázely vítání nového roku tiché modlitby v kostelech, nebo naopak velké oslavy, jinde zas chodily „Ometačky“. „Staré černě oděné chudé ženy měly hlavu zavázanou bílým šátkem tak, aby vpředu vybíhala nad čelo stříška. Třikrát zaklepaly, vešly do stavení, a aniž cokoli pronesly, přistoupily k plotně a třikrát ji přejely (ometly) se slovy: „Ve jménu Otce, Syna i Ducha svatého.“ Tím se mělo zabránit, aby na plotnu přišlo v novém roce něco nezdravého. Nakonec popřály hospodáři šťastný nový rok a poprosily o almužnu.“74 Dnes k Silvestrovské noci patří právě velké oslavy až do ranních hodin, pití alkoholu a obžerství. Přesně o půlnoci si lidé připíjejí šampaňským, v televizích a rádiích se rozezní česká hymna a na ulicích můžeme sledovat ohňostroje. K příchodu nového roku se váže několik pověr a tradic. Asi nejznámější pověra říká: „Jak na Nový rok, tak po celý rok.“ Proto bychom měli 1. ledna strávit bez hádek, navést v domě pořádek, servírovat čočku, která zajistí přísun peněz, a naopak se vyhnout jídlu z drůbežího masa, jelikož by nám mohlo ulétnout štěstí.75

73

Naše tradice. In: Naše tradice: Silvestr a Nový rok [online]. 2012 [cit. 2014-10-28]. Dostupné z:http://www.ceskatelevize.cz/porady/10519120758-nase-tradice/212562260400006-silvestr-a-novy-rok/video/ 74 VONDRUŠKA, Vlastimil. Církevní rok a lidové obyčeje, aneb, Kalendárium světců a světic, mučedníků a mučednic, pojednávající o víře českého lidu k nim, jakož i o liturgii katolické. 1. vyd. Ilustrace František Skála. České Budějovice: Dona, 1991, 96 s. ISBN 80-854-6303-2. 75 České- tradice.cz. České- tradice.cz: Silvestrovské a novoroční zvyky [online]. [cit. 2014-10-28]. Dostupné z:http://www.ceske-tradice.cz/tradice/zima/silvestr-a-novy-rok/zvyky-a-obyceje

29

4.2

Nový rok v Rusku Příprava k tomuto svátku začíná už někdy v polovině prosince, kdy se ve větších městech

objevují zdobené stromy, vytváří se ledové sochy, sněhuláci a postavy Dědy Mráze. Nový rok je hlavně rodinný svátek, který se slaví v kruhu rodiny. V posledních dnech roku se v domech staví a zdobí stromeček. Samostatné oslavy začínají okolo 11. hodiny večerní, kdy rodina usedá za slavnostní stůl. Před půlnocí se pronese přípitek za prošlý rok a za pět minut 12 probíhá novoroční projev prezidenta. Od půlnoci jsou tradice stejné jako v Česku. Lidé si připíjí šampaňským, sledují ohňostroje, zní státní hymna.76

4.2.1 Historie svátku Stejně jako v Česku, i v Rusku den Nového roku nepřipadal vždy na 1. ledna. Do 18. století začínal až v březnu a po roce 1492 dokonce v září podle juliánského kalendáře. Až po zákonu vydaném Petrem I. v roce 1700 se datum přeneslo na 1. ledna. Avšak většina evropských států se v té době řídila gregoriánským kalendářem, proto se v Rusku oslavoval příchod nového roku o něco později. Až po přijetí gregoriánského kalendáře probíhají oslavy ve stejný den. Díky tomuto posunu vznikl tak zvaný „Starý Nový rok“, který se slaví 13. ledna.77

4.2.2 Děda Mráz a Sněhurka Děda Mráz, nebo také Mrazík (rusky Дед Мороз - Děd Moroz), tak je pojmenována kouzelná osoba, která je spojená s oslavou nového roku v Rusku. Je vyobrazený jako stařík v červeném, modrém nebo bílém kabátu, s dlouhými bílými vousy a berlou v ruce, který jezdí na trojspřeží taženém koňmi. Doprovod mu dělá Sněhurka (rusky Снегурочка - Sněguročka). Jedná se o pohádkovou postavu, která byla vytvořená ze sněhu bezdětnými manžely. Právě Děda Mráz a Sněhurka představují ty, jež přichází na Nový rok do domů, ve kterých zanechávají dárky.78

76

Празднование Нового года в России. Празднование Нового года в России. [online]. © 2006 [cit. 2014-1028]. Dostupné z: http://www.sagen.at/doku/oksana/neujahr_russland_russ.html 77 CULTCALEND.RU: Календарь культурной жизни. 1 ЯНВАРЯ 1700 Г. - НОВЫЙ ГОД: ИСТОРИЯ ПРАЗДНИКА [online]. (с) 2014 [cit. 2014-10-28]. Dostupné z: http://cultcalend.ru/event/296/ 78 ŽABOKLICKAJA, Irena Ivanovna. Rossijskije prazdniki: istorija i sovremennost': učebnoje posobije po russkomu jazyku dlja inostrannych učaščichsja. Moskva: Russkij jazyk. Kursy, 2008. ISBN 9785883370853.

30

4.2.3 Novoroční stromeček V Rusku není stromeček neoddělitelnou součástí Vánoc, ale Nového roku. Dříve tomu bylo jinak. Stromeček byl součástí Vánoc, ale v době existence Sovětského svazu byl považován za pouhý přežitek a zakázán. Před nástupem roku 1936 byl opět povolený, ne jako vánoční, ale novoroční stromeček.79 Stromeček je zpravidla borovice nebo smrk a jeho zdobení je individuální. Ve většině případů se používají ozdoby jako skleněné baňky, girlandy nebo vánočními řetězy.80

4.2.4 Dárky V Rusku je zvykem vyměňovat dárky ne na Vánoce, ale na Nový rok, kdy nejen dětem, ale i dospělým přináší dárky Děda Mráz se Sněhurkou. Dárky lidé nacházejí ráno 1. ledna pod stromečkem.

4.2.5

Novoroční jídlo

Ke každému svátku v Rusku lidé připravují mnoho jídel, a právě ten novoroční stůl bývá zvláště bohatý. Na něm nesmí chybět teplé jídlo s nějakou přílohou – masitý pokrm, různé saláty – hlavně vlašský – a oblíbený sleď v županu, bez kterých si oslavy Nového roku nelze představit. Na stole také nechybí chlebíčky, ovoce, pirohy, salámy a hlavně alkoholické nápoje.81

4.2.6 Novoroční přísloví Rusové říkají, že jak přivítáš Nový rok, tak ho i prožiješ, což odpovídá českému přísloví „Jak na Nový rok, tak po celý rok.“ Proto by se Nový rok měl vítat radostně a vesele. Čím více lidí je na Nový rok v domě, tím větší počet radostných událostí se člověku přihodí. Také se věřilo, že jestli na Nový rok první do dveří vstoupí muž, přinese štěstí. Jestli to bude žena,

79

ŽABOKLICKAJA, Irena Ivanovna. Rossijskije prazdniki: istorija i sovremennost': učebnoje posobije po russkomu jazyku dlja inostrannych učaščichsja. Moskva: Russkij jazyk. Kursy, 2008. ISBN 9785883370853. 80 Празднование Нового года в России. Празднование Нового года в России. [online]. © 2006 [cit. 2014-1028]. Dostupné z: http://www.sagen.at/doku/oksana/neujahr_russland_russ.html 81 ŽABOKLICKAJA, Irena Ivanovna. Rossijskije prazdniki: istorija i sovremennost': učebnoje posobije po russkomu jazyku dlja inostrannych učaščichsja. Moskva: Russkij jazyk. Kursy, 2008. ISBN 9785883370853.

31

znamená to neštěstí. Také by se lidé neměli na Nový rok hádat, nedělat těžkou a špinavou práci, jestli se tomu chtějí vyhnout v průběhu nadcházejícího roku.82

82

ŽABOKLICKAJA, Irena Ivanovna. Rossijskije prazdniki: istorija i sovremennost': učebnoje posobije po russkomu jazyku dlja inostrannych učaščichsja. Moskva: Russkij jazyk. Kursy, 2008. ISBN 9785883370853.

32

5

STRUČNÉ SHRNUTÍ Na základě provedené analýzy můžeme říct, že počet státních svátků v České republice

a Ruské federaci se shoduje. Celkem jich je sedm, a zatímco v Česku se tyto svátky pojí výhradně s českou historií, v Rusku mají souvislost i s událostmi, které se staly ve světě. Například Prazdnik vesny i truda, který má návaznost na boj za osmihodinovou směnu, nebo Mezinárodní den žen vycházející z boje žen za svá práva. Větší shody si lze všimnout mezi svátky církevními, neboť, jak již bylo zmíněno, obě země jsou hlavně křesťanské. Jedná se většinou o takové svátky, které jsou spojené s životem Ježíše Krista. Nejdůležitějším církevním svátkem jsou Velikonoce, které společně s Vánocemi mají velký vliv na rodinný život nejen věřících, ale také nevěřících. Velikonoce jsou pohyblivým svátkem, pro který je stanovený přesný výpočet, avšak datum se v zemích neshoduje z důvodu odlišnosti v kalendářích. Před Velikonocemi probíhá půst, v průběhu kterého se věřící připravují na tuto slavnost. Na konci postní doby si obě církve připomínají poslední dny Ježíše Krista a jeho vzkříšení, které se oslavuje první neděli po prvním jarním úplňku. České Velikonoce, na rozdíl od ruských, pokračují i v pondělí, i když tento den nemá pro církev zvláštní význam, kdy chlapci navštěvují dívky s tzv. pomlázkou. Dalším velmi významným církevním svátkem jsou Vánoce, které se v Česku slaví v noci z 24. na 25. prosince a v Rusku až z 6. na 7. ledna. Doba předvánoční začíná v Česku čtvrtou neděli před Vánocemi a tato doba je nazývaná Advent, pro který je typické zapalování svíček na adventním věnci. V Rusku tato doba začíná 40 dní před Vánocemi a je spojená s půstem a duševní očistou. České Vánoce jsou považovány spíše za rodinný svátek, při kterém lidé očekávají příchod Ježíška, zdobí se stromečky a nadělují dárky. V Rusku jsou Vánoce hlavně církevním svátkem, který do rodinného života nevěřících nijak zvlášť nezasahuje. Tradice nadělování dárků a zdobení stromečku se v této zemi také vyskytuje, ovšem ne na Vánoce, ale na Nový rok. Ze zjištěných informací by se dalo usoudit, že církevní svátky zasahují více do života českých nevěřících, jak ruských.

33

6

PRAKTICKÁ ČÁST

6.1

Úvod do praktické části V teoretické části jsme se seznámili s českými a ruskými svátky. Byla jim dána

charakteristika, poznali jsme tradice a zvyky s nimi spojenými. Podstatou práce není pouze informovat o těchto svátcích, ale především zanalyzovat výsledky dotazníku, který byl určen pro Rusy žijící v Česku.

6.2

Cíl dotazníku Hlavním cílem vytvořeného dotazníku bylo zjistit, mají li české zvyky a tradice vliv na

rodinný život Rusů žijících v České republice. Otázky byly zadány takovým způsobem, aby z nich bylo možné poznat, jestli se Rusové seznámili s českými svátky, zdali si je osvojili a do jaké míry dodržují tradice s nimi spojené.

6.3

Sběr dat Získávání odpovědí probíhalo pomocí dotazníku, který byl napsán v ruském jazyce. Byl

sestaven ze 41 otázek a následně umístěn na webové stránky, kde na něj mohli lidé odpovídat. Odkaz na tyto stránky byl šířen prostřednictvím sociální sítě www.facebook.com, dále přeposíláním odkazu z osoby na osobu. Dotazník navštívilo celkem 212 lidí, avšak počet respondentů, kteří vyplnili celý dotazník, byl 66, což je 33 % z celkové návštěvnosti. Věkové rozmezí těchto lidí se pohybuje mezi 19 a 54 lety a většina z nich, přesně 50 % respondentů, zvládla odpovědět na dotazník do deseti minut. Pět minut potřebovalo na vyplnění dotazníku 10 % respondentů, 33 % z nich potřebovalo na zodpovězení půl hodiny a pouhých 7 % se zabývalo dotazníkem více jak půl hodiny.

34

6.4

Analýza dat • Пол Prvním bodem dotazníku bylo pohlaví respondentů. Z grafu vyplývá, že většina

z dotazovaných byla tvořena ženským pohlavím. Na obrázku 1 je mužské pohlaví zobrazeno zelenou barvou a celkem odpovědělo 20 mužů (30, 3 % z celkového množství) a 46 žen (69, 7 %).

Obrázek 1

• Возраст Další zjišťovanou informací byl věk našich respondentů. Nejpočetnější věkovou skupinou byly osoby ve věku od 18 do 25 let. Do této kategorie spadá 51 dotazovaných lidí, což je 77, 2 %. Můžeme předpokládat, že hlavní příčinou je zveřejnění dotazníku na sociální síti, kterou v převážné většině navštěvují lidé právě tohoto věku. Kategorie 26−35 let byla druhou nejpočetnější skupinou, avšak její počet je nesrovnatelně menší. Ve věku 26−35 let se nacházelo pouhých devět respondentů - procentuelně tato skupina přestavuje 13, 6 %. Dalších pět, 7, 6 % dosáhlo 36−45 let. Pouhý jeden dotazovaný patřil do skupiny 46−55 let. Starší respondenti se bohužel výzkumu nezúčastnili. Věkové zastoupení je zobrazeno na obrázku 2. 35

Obrázek 2

• Как долго вы живете в Чехии? Důležitou informací, kterou jsme v dotazníku zjišťovali, bylo, jak dlouho Rusové žijí na území České republiky, neboť právě délka pobytu má nejdůležitější vliv na adaptaci a seznámení se s českou kulturou. Nejvíce dotazovaných pobývá v ČR 1−3 roky a přesně se jedná o 31 lidí (46, 9 %), 16 Rusů zde žije 3−5 let (24, 2 %). Méně jak jeden rok uvedlo deset respondentů (15, 2 %), 5−7 let uvedli čtyři dotazovaní (6, 1 %), 7−9 let zde žijí tři z dotazovaných (4, 5 %) a více jak 9 let napsali dva lidé (3 %), kdy nejdelší uvedená doba pobytu dosáhla 20 let. Délku pobytu můžeme sledovat na obrázku 3.

Obrázek 3

36

• Есть у вас дети? Důležitým faktorem, který může mít vliv na způsob oslav a na tradice dodržované přistěhovalými Rusy, je přítomnost dětí v jejich rodině. Proto další položená otázka byla, jestli mají děti. Pouze 7, 6 % uvedlo, že děti mají. Zbytek Rusů je bezdětných, což může být způsobeno nízkým věkem zúčastněných respondentů. Graf týkající se této otázky můžete vidět na obrázku 4.

Obrázek 4 • Какая у вас религия –православие, - католичество, - другое? Způsob slavení svátků může z velké části ovlivňovat církev, ke které se člověk hlásí. Proto jsme další otázkou zjišťovali příslušnost k církvi. Rusové si mohli vybírat z možností: pravoslavná církev, katolictví nebo jiné. Převážná většina, 60, 6 %, se hlásí k typické ruské církvi, tedy pravoslavné, pouze 4, 6 % respondentů uznalo za své náboženství katolické a zbylí dotazovaní uvedli možnost jiné, kdy ve většině případů uvedli ateismus. Respondentů s touto odpovědí bylo 34, 6 %. Zastoupení náboženství můžete vidět na obrázku 5.

37

Obrázek 5 • Какой ваш самый любимый чешский и русский праздники? V níže uvedené tabulce můžete vidět, jaké svátky patří mezi nejoblíbenější. Český svátek

Počet odpovědí

Ruský svátek

Počet odpovědí

Vánoce

80, 3 %

Новый год

78, 8 %

Svatomartinské slavnosti

1, 5 %

Пасха

6, 1 %

Velikonoce

3%

День победы

9, 1 %

Žádný

15, 2 %

День рождения

4, 5 %

Никакой

3%

Международный женский день

1, 5 %

Праздник труда

весны

и 1, 5 %

Z odpovědí jednoznačně vyplývá, že nejoblíbenější český svátek jsou Vánoce a ruský Nový rok. Z teoretické části známe, že tyto dva svátky se velmi podobají, co se týká tradic, 38

například zdobení stromečku a nadělování dárků. Možná právě proto jsou tyto dva svátky u Rusů nejoblíbenější.

• Какие только чешские праздники отмечаете? Tato otázka měla zjistit, které typicky české svátky začali ruští přistěhovalci oslavovat. Již z předchozí otázky může vyplývat, že tímto svátkem jsou hlavně Vánoce. Tato odpověď byla uvedena u 37, 9 % respondentů. Z tabulky je zřejmé, že mezi svátky oslavovanými ruskými přistěhovalci patří převážně takové, které jsou provázeny veřejnými akcemi, jako jsou vánoční trhy, ochutnávka vín spojená se dnem sv. Martina, nebo, jak bylo uvedeno v dotazníku, pití zeleného piva na Zelený čtvrtek. Při srovnání výsledků odpovědí na předchozí a aktuální otázku si všimneme, že Vánoce sice patří k nejoblíbenějším svátkům České republiky, avšak z 80, 3 % respondentů pouze 47 % tento svátek i slaví. Můžeme se pouze dohadovat, jaká je příčina tohoto rozdílu. Je velmi pravděpodobné, že oblíbenost Vánoc pramení právě z doprovodných akcí konaných v daném období. České svátky

Počet odpovědí

České svátky

Počet odpovědí

Vánoce

37, 9 %

Mikuláš

6, 1 %

Žádné

30, 3 %

Čarodějnice

3, 3 %

Zelený čtvrtek

9, 1 %

Masopust

1, 5 %

Sv. Martin

7, 6 %

Dušičky

1, 5 %

• Какие только русские праздники отмечаете? Další otázka se týkala pro změnu ruských svátků. Hlavním cílem této otázky bylo zjistit, zdali ruští přistěhovalci stále oslavují typické ruské svátky, a jestli ano, tak které. V tabulce níže můžeme vidět odpovědi týkající se této otázky. Díky nim jsme zjistili, že ruské svátky jsou alespoň u některých respondentů stále součástí jejich rodinného života.

39

Ruské svátky Новый год День Победы Международный женский день Пасха Рождество Масленица День Защитника отечества

Počet odpovědí 45, 5 % 25, 6 % 24.2 %

Ruské svátky Старый новый год Все День городов

Počet odpovědí 3% 3% 1, 5 %

20 % 20 % 10, 6 % 7, 6 %

День России День весны и труда День учителя День семьи, любви и верности

1, 5 % 1, 5 % 1, 5 % 1, 5 %

• Соблюдаете какие - нибудь посты? Jak jsme se mohli dovědět v teoretické části, v křesťanské církvi existují svátky, kterým předchází postní doba. Pravoslavní lidé dodržují takové půsty daleko přísněji ve srovnání s katolíky, proto jsme chtěli zjistit, drží- li se Rusové pravidel postního stravování.

Obrázek 6

Z otázky, u které bylo cílem zjistit příslušnost k církvi, vyplynulo, že dohromady 66, 2 % respondentů se hlásí právě ke křesťanství. Z toho množství odpovědělo kladně na otázku týkající se půstu pouze 7 % lidí a tito uvedli, že půsty, které dodržují, jsou ty, co předcházejí Velikonocím a Vánocům. Z celkového počtu respondentů se jedná o 4, 6 % 40

dotazovaných, kteří se řídí pravidly stravování v postní době. Věřící, kteří odpověděli na otázku záporně, často dodali, že takové půsty nedodržují ze zdravotních důvodů a na doporučení lékaře. Graf související s touto otázkou můžete vidět na obrázku 6.

• Знаете ли вы, когда в Чехии праздник Трех королей? Tato otázka, a stejně tak i následující v pořadí, měla za cíl zjistit, do jaké míry se Rusové seznámili s názvy a tradicemi českých svátky. Otázka byla věnována svátků Tří králů, přesněji, jestli respondenti vědí, o jaký svátek se jedná. Pro převážnou většinu respondentů byl tento svátek neznámým pojmem. Ti, kteří věděli, o jaký svátek se jedná, měli také napsat datum konání. 72, 7 % odpovědělo správně, že se svátek slaví 6. ledna. Pouhých 27, 3 % dotazovaných uvedlo, že Tři králové se oslavují někdy v průběhu prosince. Mezi těmito odpověďmi byla i tato odpověď: „Благодаря вашей анкете узнал, большое спасибо! 6 - го января.“ Respondent mi poděkoval, že díky mému dotazníku zjistil, kdy tento svátek probíhá. Uvedené odpovědi na otázku můžete vidět na obrázku 7.

Obrázek 7 41

• Встретили ли вы когда - нибудь трех детей, которые были одеты в костюмы королей? Tato otázka také souvisela se svátkem Tří králů. Tentokrát nás zajímalo, jestli se někdy osobně potkali s dětmi, které mají představovat postavy králů. Tradice Tří králů není otázkou vesnic, ale také měst, proto je překvapující, že pouhých 15, 2 % respondentů uvedlo, že se s takovými dětmi setkalo. Zhodnocení odpovědí k této otázce můžete najít na obrázku 8.

Obrázek 8 • Три

Короля

собирают

средства

в

помощь

нуждающимся.

Пожертвовали ли вы когда - нибудь на них? Podstatou tohoto svátku je výběr peněžních prostředků na pomoc potřebným. Zjišťovali jsme, jestli se respondenti zúčastnili a někdy přispěli pří této příležitosti. Z grafu na obrázku 9 můžeme zjistit, že 22, 7 % dotazovaných odpovědělo kladně, tedy že přispělo. Ovšem z předchozí otázky vyplynulo, že Tři krále potkalo pouze 15, 2 % respondentů, z čehož vyplývá, že otázka byla nejednoznačná a nelze z ní usoudit, v kolika případech přispěli účastníci dotazníku právě při této příležitosti. 42

• Знаете, что такое «Масопуст»? Podstatou této otázky byl výraz masopust, přesněji jestli dotazovaní vědí, co slovo masopust znamená. Masopust je v dnešní době tradice vesnického charakteru, proto bylo překvapivé, že 40, 9 % respondentů odpovědělo kladně, což můžete zjistit z obrázku 9.

Obrázek 9 • Как празднуете «Масопуст»? Další otázka byla určena hlavně těm, kteří znali význam slova masopust. Hlavním cílem tohoto dotazu bylo zjistit, jak Rusové tráví tuto dobu. Převážná většina odpověděla, že masopust oslavují tak, jako ruskou Maslenicu. Níže uvádíme příklady různých typů odpovědí: -

„Ем много мяса и пеку блины (русский обычай).“

-

„В семейном кругу.“

-

„Готовим праздничные блюда“

-

„Больше по русским традициям,

для меня это все - таки больше русская

Масленица, хоть они и совпадают по времени“

-

„Как и масленицу“

-

„Ничего специального. Пару раз ездили на карнавал в Прагу.“

-

„Едим блины.“

43

• Встречали ли вы карнавал с масками? Touto otázkou jsme se snažili zjistit, do jaké míry se ruští přistěhovalci seznámili s hlavní tradicí masopustu. Proto nás zajímalo, jestli někdy potkali masopustní průvod masek, neboť, jak již bylo zmíněno dříve v textu, tyto oslavy probíhají hlavně na vesnicích. Na obrázku 10 můžete vidět graf, který představuje předpokládaný výsledek, tedy, že jen malá část respondentů měla příležitost tento průvod zahlédnout.

Obrázek 10 • Готовите ли вы какие - нибудь типичные блюда во время «Масопуста»? Какие? Poslední otázka spojená s masopustem se týkala jídla. Konkrétně jestli připravují v tuto dobu nějaké typické jídlo, a jestli ano, tak jaké. 15, 2 % dotazovaných, jež odpovědělo na otázku kladně, uvedlo, že v tuto dobu jsou hlavním připravovaným pokrmem ruské bliny. Jiná odpověď týkající se konkrétních jídel v dotazníku nebyla uvedena. Obrázek 11 představuje graf odpovědí k dané otázce.

44

Obrázek 11 • Любите день смеха? Tato otázka zjišťuje, jestli je mezi ruskými přistěhovalci oblíbený 1. duben, tedy apríl. Tento den se nachází i v ruském i v českém kalendáři a mezi Čechy je apríl velmi oblíbený. Proto nás zajímalo, jak vnímají Rusové 1. duben, přesněji, jestli ho mají rádi nebo ne. Převážná část respondentů, která je 59, 1 %, tento den má ráda. Zbylých 48, 9 % odpovědělo záporně.

• Разыгрываете друзей или подшучиваете над ними 1 апреля? Podstatou aprílu je vytvářet vtipy a dělat si legraci z druhých lidí. Zjišťovali jsme, jestli někdo z respondentů takový druh zábavy praktikuje. Graf je představen na obrázku 12. Z něj se můžete dovědět, že počet respondentů, kteří se rádi baví na účet druhých lidí je o něco menší než počet těch, kteří tento den mají rádi. Rozdíl je 13, 6 %. Takže celkový počet respondentů, kteří odpověděli na tuto otázku kladně, je 45, 5 % a záporná odpověď představuje 54, 6 %.

45

Obrázek 12

• Празднуете Пасху? Otázka č. 19 se týkala největšího církevního svátku - Velikonoc. Zjišťovali jsme, jestli a kolik ruských respondentů slaví v ČR tento svátek. Výsledek je demonstrován na obrázku 13. Celkem oslavuje Velikonoce 75, 8 % dotazovaných, což je o 10, 6 % více než, těch, kteří uvedli, že jsou věřící. Z toho lze vyvodit závěr, že Velikonoce, coby církevní svátek, zasahují také do rodinného života nevěřících.

46

Obrázek 13 • Какие традиции соблюдаете во время Пасхи? Cílem této otázky bylo zjistit, které tradice spojené s oslavou Velikonoc ruští přistěhovalci dodržují. Na výběr měli tyto možnosti: • Malování vajíček • Pečení beránka • Pečení kuliče • Pečení paschi • Navštěvování kostela • Pletení pomlázky • Koledování • Úklid Obrázek 14 ukazuje zvolené odpovědi.

47

80 %

52, 3 %

52, 3 %

30, 1 %

24, 6 % 15, 2 %

3%

1, 5%

6, 2 %

Obrázek 14

Nejrozšířenější tradicí dodržovanou v době Velikonoc je barvení vajíček - 80 % odpovědí. Úklid a pečení tradičního pokrmu kuliče je prioritou č. 2 a celkem tyto možnosti uvedlo 52, 3 % respondentů. Paschu, což je další typické ruské jídlo Velikonoc, peče 30, 1 %. Kostel navštěvuje 24, 6 %. Typicky české tradice se mezi ruskými přistěhovalci příliš neujaly. Na koledu chodí pouhých 6, 2 % dotazovaných, pečení beránka zvolilo 3 % zúčastněných a pletení pomlázky pouze 1, 5 % respondentů. Dotazovaní měli možnost uvést další jimi dodržované tradice, které v dotazníku nebyly uvedené. 15, 2 % respondentů uvedlo jiné možnosti a 3, 1 % z nich zmínilo, že dům zdobí vrbovými proutky.

• Посещаете кладбище после Пасхи? Когда? Otázka č. 21 se týká návštěvy hřbitova. Zajímalo nás, jestli někdo chodí na hřbitov po Velikonocích uctít památku zemřelých, popřípadě kdy. Cílem bylo zjistit, jestli dodržují pravoslavní tradici své církve navštěvovat hřbitov první sobotu po Velikonocích. Pouhých 6 % označilo kladnou odpověď, avšak polovina z těchto respondentů dodala, že v ČR tradici

48

nedodržují, neboť k tomu nemají žádný důvod. Zbylých 33, 3 % uvedlo jako den návštěv úterý a 16, 7 % již zmíněnou sobotu. Obrázek 15 zobrazuje získané odpovědi.

Obrázek 15 • Какие блюда готовите на Пасху? Každá kuchyně má svá tradiční jídla, která se připravují pro konkrétní příležitost, například pro oslavy Velikonoc. Proto jsme zjišťovali, jaké pokrmy se nacházejí na stolech Rusů žijících v ČR. Nejběžnějším pokrmem jsou vajíčka, dále kulič a pascha - tradiční ruská jídla. V tabulce jsou uvedena všechna jídla, která respondenti uvedli, ačkoliv nejsou tak častá. Pokrm Vajíčka Kulič Pascha

Počet odpovědí 51, 5 % 40, 9 % 26, 6 %

Vepřové maso Ryby Pirohy Šašlik Brambory

3% 3% 3% 1, 5 % 1, 5 %

Pokrm Krůtí maso Kuťa Okroška (studená ruská polévka) Těstoviny Vlašský salát Kompot Rýžová kaše Beránek

49

Počet odpovědí 1, 5 % 1, 5 % 1, 5 % 1, 5 % 1, 5 % 1, 5 % 1, 5 % 1, 5 %

• Празднуете Международный женский день? Mezinárodní ženský den se dá považovat v ČR za pouhý přežitek, avšak podle ruských serverů je právě tento svátek u Rusů velmi oblíbený. Proto byla respondentům položena otázka, jestli slaví Mezinárodní den žen. Na obrázku 16 jsou představeny výsledky této otázky. Na základě odpovědí lze potvrdit tvrzení, že mezi Rusy je tento svátek oblíbený, neboť kladně odpovědělo 83, 6 % respondentů a záporně se vyjádřilo pouze 16, 4 %.

Obrázek 16 • Какие подарки обычно покупаете / получаете 8 марта? Jelikož je s Mezinárodním dnem žen spojena tradice obdarovávat ženy, zjišťovali jsme, jaké dárky jsou nejtypičtější pro tento den. Mezi nejčastěji zmiňované dárky patří květiny, které byly uvedeny u 95, 5 % respondentů. Další oblíbené dárky jsou bonbony či kosmetika, dokonce se v odpovědích objevily i technické věci. Odpovědi a jejich procentuální zastoupení vyčtete z tabulky níže. Dárek

Počet odpovědí

Dárek

Počet odpovědí

Květiny

95, 5 %

Večeře

6, 1 %

Bonbony

28, 8 %

Alkohol

4, 5 %

Kosmetika

22, 7 %

Pozvání do kina

4, 5 %

50

Módní doplňky

7, 6 %

Knihy

4, 5 %

Peníze

6, 1 %

Technika

3%

• Отмечаете День Победы? Tato otázka se týká svátku, který je v Rusku zvaný Děň Pobedy. Účelem otázky bylo zjistit, jestli oslavují Rusové tento svátek i v ČR. Kladná odpověď v dotazníku převažuje. Celkem ji uvedlo 80, 6 % respondentů a 19, 4 % respondentů tento svátek neslaví. Výsledný graf je představen na obrázku 17.

Obrázek 17 • Когда отмечаете День Победы - 8 или 9 мая? V ČR je oslavován Děň Pobedy pod názvem Den vítězství, avšak na rozdíl od Ruska se tento svátek slaví ne 9. května, ale 8. května. Proto jsme položili otázku, který den ruští přistěhovalci svátek slaví. 96, 7 % z těch, co Děň Pobedy oslavuje, uvedlo, že tento svátek slaví podle ruské tradice, tedy 9. května. Pouhých 3, 7 % Rusů si osvojilo oslavy této události o den dříve.

51

• Поминаете усопших? Otázka č. 27 se věnuje památce zesnulých, jež má v českém kalendáři pěvně stanovené datum. Ptali jsme se, jestli vzpomínají na zesnulé. 44, 9 % dotazovaných odpovědělo kladně, zbylých 55, 2 % tento svátek neslaví. Zhodnocení odpovědí můžeme vidět na obrázku 18.

Obrázek 18

• Когда их поминаете? Dále jsme položili otázku, kdy přesně vzpomínají na zesnulé. Šlo nám o to zjistit, jestli respondenti přijali 2. listopad jako den, kdy se na zemřelé vzpomíná v ČR. Z dotazníku vyplynulo, že tento den nikdo z nich neobětuje vzpomínce mrtvým. Níže jsou uvedeny příklady odpovědí: • „В детстве ходили на кладбище к родственникам, где - то через неделю после Пасхи. В Чехии слава Богу никого пока не хоронили.“ • „На Троицу, на Пасху, в день годовщины их смерти.“ • „Когда приснится кто - то из умерших и через неделю после Пасхи.“ 52

• Знаете, как называется День всех усопших верных в Чехии? Danou otázkou jsme chtěli zjistit, jestli si uvědomují existenci Památky zesnulých v ČR. Proto jsme zadali otázku, jestli ví, jak se také tento den označuje v Česku. Z grafu na obrázku 19

vyplývá,

že

22,

4

%

dotazovaných

vědělo

název

tohoto

dne.

Zbylých

87, 6 % pojmenování neznalo.

Obrázek 19

• Даете ли вы или детям,

или кому -

нибудь другому небльшие

подарки в канун праздника св. Николая? Tato otázka navazuje na svátek sv. Mikuláše, přesněji na jeho předvečer, kdy nejen české děti, ale i dospělí, dostávají sladkosti a drobné dárky. Proto zadaná otázka zjišťovala, jestli ruští přistěhovalci dávají dětem nebo někomu jinému drobné dárky v předvečer sv. Mikuláše. Výsledek je, že 20, 9 % dotazovaných tuto tradici začalo ctít a zbylých 79, 1 % nikoho neobdarovává. To můžete vyčíst z grafu na obrázku 20.

53

Obrázek 20 • Празднуете Благовещение? Slavnost Zvěstování Panny Marie patří mezi nejdůležitější církevní svátky, proto jsme zadali otázku, jestli respondenti slaví Zvěstování Panny Marie. I když více jak polovina přiznala příslušnost ke křesťanství, pouhých 4, 5 % respondentů oslavuje tento svátek. Zbylých 95, 5 % se vyjádřilo záporně, což můžete sledovat na obrázku 21. Součástí této otázky bylo také zjistit, který den probíhají v jejich životě oslavy tohoto svátku. 66, 7 % z dotazovaných, kteří uvedli, že slavnost oslavují, vybralo den 7. dubna, který je příznačný pro pravoslavnou církev. 33, 3 % začalo oslavovat Zvěstování Panny Marie podle katolického kalendáře, tedy 25. března.

54

Obrázek 21 • Как проводите Благовещение? Touto otázkou navazujeme na výše zmíněnou slavnost. Snažili jsme se zjistit, jak Zvěstovaní Panny Marie respondenti oslavují. V odpovědích se opakovaly pouze dvě možnosti - v rodinném kruhu 42 % a návštěvy kostelů 58 %.

• Празднуете Рождество? Dalším významným svátkem jsou Vánoce, a proto se dotazník věnuje i jim. Tato otázka zjišťovala, jestli ruští přistěhovalci oslavují Vánoce v ČR. Na základě odpovědí můžeme říct, že Vánoce patří mezi velmi oblíbené svátky, neboť je oslavuje 89, 6 % respondentů. Pouhých 10, 5 % Vánoce neslaví, což můžete vidět na obrázku 22.

55

Obrázek 22 • Какие традиции соблюдаете на Рождество? Cílem této otázky bylo zjistit, které tradice spojené s oslavou Vánoc ruští přistěhovalci dodržují. Na výběr měli tyto možnosti: -

Zapalování svíček na adventním věnci

-

Příprava tradičního jídla - kapr a bramborový salát

-

Zdobení stromečku

-

Dárky

-

Koledování

-

Oslava v noci z 24. na 25. prosince

-

Oslava v noci z 6. na 7. ledna

-

Zazvonění zvonečkem - symbol příchodu Ježíška

-

Hádání budoucnosti pomocí rozkrojeného jablka

-

Pouštění lodiček z ořechových skořápek

-

Návštěva vánočních trhů

Obrázek 23 ukazuje zvolené možnosti.

56

Z grafu vyplývá, že nejčastěji zvolenou tradicí jsou dárky na Vánoce. Tuto možnost uvedlo 73, 6 % respondentů. 66, 5 % zvolilo možnost zdobení stromečku a těsně za ní byla s 64, 6 % uvedena návštěva vánočních trhů. 18, 5 % dotazovaných uvedlo, že si na Vánoce připravují tradiční české jídlo - kapra a bramborový salát. Tradici zapalování adventních svíček dodržuje 12, 3 % respondentů. 10, 6 % také uvedlo, že příchod Ježíška oznamuje zvoněním zvonečku a stejné množství má ve zvyku rozkrajovat na Vánoce jablka a zjišťovat svoji budoucnost. Koledovat chodí 6, 2 % respondentů a 4, 6 % z nich si osvojilo zvyk pouštění lodiček z ořechových skořápek. České Vánoce, které se slaví z 24. na 25. prosince, přijalo za své 55, 4 % dotazovaných, což je více jak polovina, a podle ruské tradice oslavuje Vánoce 66, 2 % zúčastněných. Z toho vyplývá, že někteří respondenti oslavují dvojí Vánoce jak české, tak i ruské. Kromě nabízených možností se v odpovědích objevila tradice rodinné večeře - 1, 5 %, vyslovování přání - 1, 5 %, či večerní procházky městem - 1, 5 %. Jinou, než nabízenou možnost, uvedlo 9, 2 % dotazovaných.

73, 6 % 64, 6 % 66.5 %

66, 2 % 55, 4 %

18, 5 % 12, 3 %

10, 6 % 6, 2 %

9, 2 %

10, 6 % 4, 6 %

Obrázek 23 • С кем встречаете Новый год? Další otázky, které byly položeny ruským přistěhovalcům, se týkaly oslav Nového roku. Tato otázka zjišťovala, s kým tradičně vítají Nový rok. 48, 5 % udalo, že Nový rok tráví buď 57

v rodinném kruhu, nebo s přáteli. 30, 2 % z nich dává přednost kamarádům, 15, 2 % oslavuje tento svátek pouze s rodinou a 6, 1 % z dotazovaných Nový rok neoslavuje vůbec

• Где отмечаете Новый год? Cílem této otázky bylo zjistit, kde nejčastěji ruští přistěhovalci tráví Nový rok. Na výběr měli tyto možnosti: • Doma • Na chatě • V klubech • V zahraničí Na obrázku 24 můžete vidět, že 88, 3 % respondentů tráví Nový rok doma. Druhá nejčastější odpověď byla v zahraničí, která získala 27, 9 %. Možnosti na chatě a v klubech získaly 9, 3 %. 18, 6 % dotazovaných uvedlo jiné možnosti, např. v barech, na návštěvě u jiných lidí, každý rok někde jinde.

88, 3 %

27, 9 % 18, 6 % 9, 3 %

9, 3 %

Obrázek 24

• Слушаете новогоднее обращение президента ЧР или РФ? Oslavy Nového roku jsou doprovázeny novoročním projevem prezidenta státu. Zajímalo nás, který projev ruští přistěhovalci sledují. Jestli proslov prezidenta ČR nebo RF. Z grafu na 58

obrázku 25 můžete poznat, že převážná většina, konkrétně 71, 6 % respondentů, sleduje novoroční projev ruského prezidenta, 6 % projev českého prezidenta a 28, 4 % respondentů uvedlo, že nesleduje žádný projev. Z těchto výsledků vyplývá, že někteří z dotazovaných sledují oba projevy.

71, 6 %

28, 4 %

6%

Obrázek 25 • Какие блюда готовите но новогодний стол? Výsledek této otázky nás měl obeznámit s tím, jaké pokrmy a jídla připravují Rusové žijící v ČR na novoroční stůl. Z odpovědí vyplynulo, že mezi nejčastěji připravovaná jídla respondentů patří vlašský salát a jiné druhy salátů nebo také sleď v županu. Právě tyto pokrmy jsou považovány za typická jídla ruského novoročního stolu, který bývá velmi bohatý. Toho si můžete všimnout v níže uvedené tabulce, která ukazuje další možnosti a četnost odpovědí.

Pokrm

Počet odpovědí

Pokrm

Vlašský salát

45, 5 %

Chlebíčky s kaviárem 9, 1 %

Různé druhy salátů

33, 3

Pečená husa

6, 1 %

Sleď v županu

25, 8 %

Ryba

6, 1 %

Masité pokrmy

22, 7 %

Ovoce

4, 5 %

Pečené kuře

16, 7 %

Huspenina

3%

Brambory

12, 1 %

Pelmeně

3%

Sladké pokrmy

10, 6 %

Pirohy

1, 5 %

59

Počet odpovědí

• Говорят: «Как встретишь Новый год, так его и проведешь.» Как пытаетесь его встретить? Otázka 39 měla zjistit, jak Rusové žijící u nás vítají nastávající rok, jestli se řídí příslovím: „Jak na Nový rok, tak po celý rok.“ Vyhodnocením této otázky jsme zjistili, že se respondenti shodují z 84, 8 % - mezi blízkými lidmi s veselou náladou. Níže uvádím příklady některých odpovědí: •

„Весело, в компании самых близких друзей.“

•

„Стараюсь встречать в кругу семьи, но сейчас уже несколько лет на рождество и новый год я остаюсь в Брно, поэтому отмечаю эти праздники в кругу семьи моего гражданского мужа.“

•

„Весело с шампанским, в кругу близких людей.“

•

„Весело в кругу друзей, с подарками.“

•

„Hе нажраться в хлам.“

•

„Трезво.“

•

„Специально никак не пытаюсь. Как получится - так и хорошо. Но всегда получается весело и необычно.

• Оказали чешкие традиции и праздники влияние на вашу жизнь? Poslední otázkou jsme zjišťovali, jestli mají české tradice a svátky nějaký vliv na život Rusů v ČR. Z dotazovaných 48, 5 % uvedlo, že české tradice ovlivnily jejich rodinný život. Zbylých 51, 5 % takový pocit nemělo a k otázce se vyjádřilo záporně. Níže uvádíme některé odpovědi týkající se poslední otázky, ze kterých lze usuzovat, že největší vliv mají na Rusy právě tradice spojené s Vánocemi. •

„Чешское Рождество меня научило ценить семейные отношения и отношения со своим партнёром.“

•

„Отмечаю больше праздников :).“

•

„Я стала больше внимания уделять традициям.“

•

„Я стала отмечать католическое Рождество, иногда пеку рождественское печенье.“

•

„Люблю ваночные трхи и трдельники.“

•

„Особенное влияние на меня оказало чешское Рождество. Ярмарки, вкусная еда и теплая атмосфера.“

60

•

„Дети получают подарки 5 декабря от Микулаша, 24 декабря от Ежишка, 31 декабря от Деда Мороза“

6.5

•

„Елку наряжаю раньше“

•

„Отмечаю Рождество с 24 на 25 декабря“

•

„Пью больше пива“

Zhodnocení Z dotazníků nám dále vyplynulo, že větší vliv českých svátků se projevil u žen, jež se

zúčastnily našeho dotazníku. 52, 2 % z nich uznalo, že české tradice mají vliv na jejich život. Naopak 47, 8 % si žádné změny nevšimlo. Z mužské části respondentů bylo ovlivněno 45 %. Při podrobnějším zkoumání jednotlivých dotazníků můžeme říct, že se prvky českých tradic objevily u více respondentů, než kolik vyplývá z dotazníku. Proto by měla být hodnota kladné odpovědi, která se nachází u poslední otázky, podstatně vyšší. Ve většině případů se jednalo o takové tradice, které se pojily s Vánocemi. Například skutečnost, že respondenti začali oslavovat 24. prosince, lze považovat za ovlivnění života českými svátky. Na základě dotazníku můžeme též uvést, že největší vliv na adaptaci na české svátky a tradice má doba pobytu v České republice. Ve skupině respondentů, kteří uvedli délku pobytu menší jak rok, nebyl nikdo, kdo by si uvědomoval vliv českých svátků na jejich život. Také 74, 2 % z dotazovaných žijících u nás 1-3 roky odpovědělo záporně na otázku, jestli ovlivňují české tradice jejich život. Doba pobytu, která je delší jak tři roky, má podle dotazníku jednoznačný vliv na přijetí českých tradic. Z množství respondentů, kteří zde žijí více jak tři roky, 76 %, uvedlo, že přijali některé české tradice za své. Ve většině případů se jednalo o zvyky spojené s oslavami našich Vánoc. Právě proto se české Vánoce zařadily mezi nejoblíbenější svátky ruských přistěhovalců, nezávisle na jejich pohlaví, věku nebo na přítomnosti dětí.

61

ZÁVĚR Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jestli mají české svátky, tradice a zvyky nějaký vliv na rodinný život Rusů žijících v České republice Bakalářskou práci jsme rozdělili na dvě části - teoretickou a praktickou. Při jejím zpracování se používaly knižní materiály, dále informace z internetu, ale nejdůležitějším zdrojem byl dotazník, sestavený speciálně k této práci. V první kapitole jsme definovali pojem svátek. Dále jsme se věnovali ruským a českým státním svátků. Objasnili jsme hlavní rozdíl, který spočívá v přenesení dne pracovního volna na všední dny, což je typické pro Rusko, dále jsme vyjmenovali a popsali státní svátky těchto dvou zemí а zjistili jsme, že české státní svátky jsou více svázané s historií země. Třetí kapitola se zabývala církevními svátky. Uvedli jsme, jaké náboženství převládá v Rusku, jaké v Česku, že existují nepohyblivé a pohyblivé svátky, jejichž datum se odvíjí od data Velikonoc, a také jsme vysvětlili, proč se oslavy svátků v našich zemích liší daty. Popsali jsme nejdůležitější křesťanský svátek - Velikonoce. V bakalářské práci byla uvedena historie oslav. Také jsme se zmínili o půstu, o jeho pravidlech. Mohli jste se dočíst, jak se jmenuje poslední postní neděle, co je pro ni typické a jak probíhá poslední týden před Velikonocemi, co se děje v kostelech v tuto dobu. Také jsme upozornili na rozdíl, jenž se týká Velikonočního pondělí. Dále jsme se zmínili o tom, do kdy oslavy Velikonoc pokračují a jaké necírkevní tradice jim předchází. Dalším probraným církevním svátkem byly Vánoce. Stejně jak u Velikonoc jsme se zmínili o historii, předvánoční době, popsali jsme průběh těchto oslav u jednotlivých zemí zvlášť, aby vynikl hlavní rozdíl mezi nimi. Mimo jiné jste se mohli dočíst, do kdy trvají vánoční svátky. Nový rok byl necírkevním svátkem, kterému jsme také věnovali pozornost v teoretické části. Mohli jste se dozvědět, od kdy se tento svátek slaví, jak se měnilo jeho datum, jaké jsou s ním spojené zvyky převážně v Rusku. V praktické části jsme se snažili získat odpověď na to, jestli mají české tradice a zvyky vliv na rodinný život Rusů žijících v ČR. Za tímto účelem jsme vytvořili dotazník, který se skládal ze 41 otázek. Po jeho sestavení jsme dotazník umístili na webové stránky a odkaz na ně byl rozesílán prostřednictvím sociálních sítí. Dotazníku se zúčastnilo celkem 66

62

respondentů a na základě zhodnocených dat můžeme říct, že naše tradice do jisté míry ovlivňují Rusy žijící v ČR. A čím delší je doba jejich pobytu, tím větší vliv dané tradice mají.

63

RESUMÉ Основной целью настоящей бакаларвской работы было узнать, имеют ли чешские традиции, праздники или обычаи какое - нибудь влияние на личную жизнь русских эмигрантов. Следующей задачей было информировать о российских и чешских национальных праздниках, дать им характеристику, коснуться темы российских и чешских религиозных праздников, противопоставить пасхальные, рождественские, новогоние традиции наших стран. Наиболее важной задачей было проанализировать данные, которые мы получили благодаря составленной нами анкете. В этой работе, которая была разделена на две части - теоретическую и практическую, мы пользовались материалами, найденными в Интернете, книжными материалами из библиотек и ответами на нашу анкету, которая была разработана для русских, проживающих в стране. Первая часть этой работы была чисто теоретической. В первой главе мы кратко определили термин праздник. Вторая глава посвящена российским и чешским государственным праздникам. С самого начала мы говорили о том, что произойдет, если какой-либо русский государственный праздник выпадает на субботу или воскресенье. Нерабочий день в России, выпавший на выходной, переносится на ближайший рабочий день, в отличие от Чехии. Мы также описали российские и чешские государственные праздники. Мы узнали, когда эти праздники встречаются, что является причиной для празднования, и что эти дни в основном связаны с историей страны. Это касается особенно Чешской Республики. В России

в качестве праздничных государственных дней прижились

и некоторые международные дни. Третья глава была о религиозных праздниках. Во-первых, мы разъяснили, какая религия преобладает в наших странах. В России православие, католицизм в Чехии, но основа обеих церквей находится в христианстве. Вот почему мы находим в наших странах подобные или идентичные религиозные праздники. Эти праздники, как мы выяснили, делятся на неподвижные и подвижные. Дата подвижных праздников зависит от даты Пасхи. Для расчета даты Пасхи существует четко определенный способ. Несмотря на это, дата празднования Пасхи в ЧР и РФ не совпадает. Это связано с тем, что католическая церковь пользуется григорианским календарем, но православная церковь

пользуется

юлианским

календарем,

причем

юлианский

отстает

от

григорианского на 13 дней. По этой причине даже дата неподвижных праздников, 64

отмечаемых в обеих странах, не совпадает. Кроме того, мы обнаружили, что общими праздниками стран являются те, которые непосредственно связаны с жизнью Иисуса Христа и его матери Марии. Основное внимание было уделено важнейшему христианскому празднику, Пасхе. Пасху празднуют в обеих странах в первое воскресенье после первого весеннего полнолуния, но из-за разницы календарей, их даты не совпадают. Русской и чешской Пасхe предшествует постное время, которое длится 40 дней. В течение этого периода установлен пост. Пост в православной церкви очень строгий. На каждый день недели предписывается, что можно и нельзя съесть. В Чехии, главным образом, люди постятся в пятницу. В последнюю неделю Великого поста

церкви напоминают различные

религиозные рассказы. В четверг, пятницу и субботу христианская община читает тексты о последних днях Иисуса Христа, о Тайной Вечере, о Распятии на кресте, о Иисусе в гробе и о воскресении. Воскресенье является днем великой радости. В Чехии существует также Пасхальный понедельник, которого в России нет. Мы также говорили о Рождестве, которое верующие отмечают в честь рождения Иисуса Христа. Первым важным отличием является дата празднования. В Чешской Республике событие отмечают 25 декабря, а в России 13 дней спустя, 7 января. И этому празднику предшествует пост, но в чешской среде он связан не в еде, а с зажиганием свечей на венке, со св. Николаем, Рождеством,

русское

имеет

покупкой подарков. По сравнению с чешским

преимущественно

религиозный

характер,

когда

православные христиане участвуют в богослужении в ночь с 6 на 7 января. Чешская версия этого праздника имеет более семейный характер, и главным днем Рождества считается 24 декабря, канун Рождества. Это объясняется тем, что с 24 декабря связано большинство обычаев и традиций - подготовка рождественского стола, украшение елки, и, наконец, приход младенца Иисуса и вручение всем подарков. Четвертая глава этой работы посвящена Новому году, который не имеет никакой связи с церковью. Мы обнаружили, что празднование Нового года имеет свои корни в древней Месопотамии и не всегда его отмечали 1 января. Эта дата была в Чехии установлена в 1582 году после принятия григорианского календаря. В России это произошло более чем 100 лет спустя, в 1700 году при Петре I. Приход нового года в Чехии чаще всего ассоциируется с алкоголем, с едой приготовленных продуктов питания, с фейерверками и новогодним тостом. В России приход нового года сопровождает больше традиций и многие из них по характеру можно сравнить с чешским Рождеством. Именно празднование Нового года в России 65

связано с украшением елку и с приходом Деда Мороза и Снегурочки, которые в России дарят подарки. Последняя, практическая часть, была посвящена исследованию, которое должно было определить, в какой степени влияют на жизнь русских эмигрантов чешские праздники и традиции. Поэтому была создана анкета, которая содержала в себе 41 вопрос. После составления анкета была опубликована в Интернете,

и ссылку мы

отправляли предполагаемым респондентам с помощью социальных сетей. Несмотря на длину анкеты, 66 человек ответило на все наши вопросы. В анкете участвовало 69, 7 % женщин и 30, 3 % мужчин. Возрастной диапазон был от 18 до 54 лет, а максимальная продолжительность проживания в ЧР была 20 лет. На основе анализа информации из анкет мы знаем, что в процессе адаптации к чешским традициям не так важен возраст, пол и наличие детей в семье, но главным образом продолжительность проживания в стране. 52, 2 % респондентов, более чем половина, сказали, что чешские традиции влияют на их семейную жизнь. Исходя из этого, мы сосредоточились в анкете на тех, кто не чувствует влияния чешских традиций и в то же время здесь, в Чешской Республике живут более года. Выводом этого исследования было обнаружение того, что почти треть из них начали праздновать Рождество 24 декабря, что можно рассматривать как влияние традиций на их жизнь. Другие начали отмечать Чародейнице, пьют зеленое пиво на Зеленый четверг, участвуют в дегустации вин, которая связана с днем св. Мартина, или празднуют день св.Николая. На основании анкеты, мы также обнаружили, что большинство принятых традиций сопровождается коммерцией, например публичные рынки, концерты и фестивали, дегустации или производство продуктов, связанных с особыми дням. Самым популярным праздником, который был принят русскими, является Рождество, которое празднует 89, 6 % респондентов. В основном они приняли подарки во время Рождества, далее украшают рождественскую елку, посещают рождественские рынки. Также они начали праздновать Рождество Христово по чешскому календарю, то есть с 24 на 25 декабря. После тщательного рассмотрения полученной информации, я позволю себе сказать, что чешские традиции и обычаи оказывают влияние на семейную жизнь россиян, проживающих в стране.

66

SEZNAM POUŽITÉ LITEARATURY

Encyklopedie a slovníky: HAVRÁNEK, Bohuslav a Lubomír DOLEŽEL. Slovník spisovného jazyka českého. 1. vyd. Praha: Academia, 1971, xxviii, 1311 s.

Odborná literatura: Nedělní a sváteční misálek. druhé vydání. Řím: Křesťanská akademie Řím TOUFAR, Pavel. Český rok na vsi a ve městě. Vyd. 1. Třebíč: Akcent, 2004, 280 s. ISBN 8073460416 TOUFAR, Pavel. Velikonoce. Vyd. 1. Třebíč: Akcent, 2001. ISBN 807268129x ŠOTTNEROVÁ, Dagmar. Adventní čas. 1. vyd. Olomouc: Rubico, 2005, 118 s. ISBN 80734-6050-5 STĚPANOVÁ, Ludmila a Zdeňka VYCHODILOVÁ. Reálie ruské pravoslavné církve. 2., přepracované vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2003, 91 s. ISBN 80244-0658-6 VAVŘINOVÁ, Valburga. Malá encyklopedie Velikonoc. Praha: Libri, 2006, s. 27-31. ISBN 8072772929 VAVŘINOVÁ, Valburga. Malá encyklopedie Vánoc. 2. vyd. Praha: Libri, 2001, 286 s. ISBN 80-727-7076-4 VONDRUŠKA, Vlastimil. Církevní rok a lidové obyčeje, aneb, Kalendárium světců a světic, mučedníků a mučednic, pojednávající o víře českého lidu k nim, jakož i o liturgii katolické. 1. vyd. České Budějovice: Dona, 1991. ISBN 8085463032 ŽABOKLICKAJA, Irena Ivanovna. Rossijskije prazdniki: istorija i sovremennost': učebnoje posobije po russkomu jazyku dlja inostrannych učaščichsja. Moskva: Russkij jazyk. Kursy, 2008. ISBN 9785883370853

67

Internetové zdroje pro ruštinu CULTCALEND.RU: Календарь культурной жизни. 1 ЯНВАРЯ 1700 Г. - НОВЫЙ ГОД: ИСТОРИЯ ПРАЗДНИКА [online]. (с) 2014 [cit. 2014-10-28]. Dostupné z: http://cultcalend.ru/event/296/

LiveInternet. LiveInternet [online]. 18.04.2014 [cit. 2014-10-08]. Dostupné z:http://www.liveinternet.ru/users/4940966/post321614600/# Orthcalendar.ru: Вознесение Господне [online]. © 2009 - 2014 [cit. 2014-10-08]. Dostupné z:http://orthcalendar.ru/event/16 Бывалочи: Народные обычаи, поверья, советы. Крещение [online]. 2007 [cit. 2014-1028]. Dostupné z:http://bivalochi.narod.ru/bivalochi_kreshenie.html Великая пятница. Закон Божий. [online]. [cit. 2014-04-09]. Dostupné z:http://zakonbozhiy.ru/Zakon_Bozhij/Chast_1_O_vere_i_zhizni_hristianskoj/VelikaJa_pJatn ica/ ИНФОРМАЦИОННО-ПРОСВЕТИТЕЛЬСКИЙ ПРОЕКТ. ЗАВЕТ.RU – ПРАВОСЛАВНОЕ ЧТЕНИЕ. [online]. [2001-10] [cit. 2014-04-15]. Dostupné z:http://www.zavet.ru/kalendar/vp/ned.htm Мой сайт. Великая Пятница, Страстная пятница.Великий пято. [online]. 17.1.2014 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z:http://befoughly.ucoz.ru/news/velikaja_pjatnica_strastnaja_pjatnica_velikij_pjato/2014-0117-79 Горноправдинск: информационный портал. Горноправдинск [online]. © 2006—2014 [cit. 2014-11-08]. Dostupné z: http://www.pravdinsk.ru/interes/news/9/375/

68

Гороскопи, гадания, магия… Мlady. [online]. [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://mlady.net/magiia/magiia-prazdnika/obychai-i-traditcii-v-strastnuiu-sedmitcu День народного единства в России: история праздника. РИАНОВОСТИ [online]. 03.11.2012 [cit. 2014-10-06]. Dostupné z: http://ria.ru/spravka/20121103/908875140.html О БОГОСЛУЖЕНИИ В ВЕЛИКУЮ СУББОТУ.. Православный календарь. [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z:http://days.pravoslavie.ru/Life/life1201.htm Православный покаонник на Святой земле. Рождественские традиции в России [online]. © 2005 – 2014 [cit. 2014-10-28]. Dostupné z: http://palomnic.org/history/other_countries/rojdestvo/rus/ Празднование Нового года в России. Празднование Нового года в России. [online]. © 2006 [cit. 2014-10-28]. Dostupné z: http://www.sagen.at/doku/oksana/neujahr_russland_russ.html Поздравок.ру [online]. © 2011-2014 [cit. 2014-10-21]. Dostupné z: http://pozdravok.ru/scenarii/podarit/idei-podarkov-prazdniki/den-svyatogo-nikolaya/ Otvet-plus.ru: Сайт про отличия и различия между похожими вещами [online]. [cit. 201410-14]. Dostupné z:http://otvet-plus.ru/rojdestvo.htm Рецепты на праздник. every- holiday.ru. [online]. © 2012 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://every-holiday.ru/b184/Strastnaya_Pyatnica_2014_primety_obychai_zagovory Русская Православная Церковь: Празднование Начала индикта — церковного новолетия. Русская Православная Церковь [online]. 2008 [cit. 2014-10-07]. Dostupné z: http://www.patriarchia.ru/db/text/40104.html Только ХРИСТОС. Soluschristus.ru [online]. 18.04.2009 [cit. 2014-10-08]. Dostupné z:http://soluschristus.ru/talks/liturgiya_i_duhovnaya_muzyka/tradicii_pashi/?p=0

6

Троица: День Святой Троицы. Пятидесятница. Pravmir.ru [online]. [cit. 2014-10-08]. Dostupné z:http://www.pravmir.ru/troitsa/ Эволюция.com: История вещей. Эволюция [online]. 2008-06-26. © 2008 [cit. 2014-11-08]. Dostupné z: http://evolutsia.com/content/view/1198/37/

pro češtinu Atlas Česka. In: [online]. © 2007 - 2014 [cit. 2014-10-06]. Dostupné z: http://www.atlasceska.cz/ceska-republika/cr/svatky/6-cervenec-jan-hus/

Centrum.cz: svátky. Centrum.cz [online]. Economia, a.s., 1999 – 2014 © [cit. 2014-10-06]. Dostupné z:http://svatky.centrum.cz/svatky/statni-svatky/den-slovanskych-verozvestu-cyrilaa-metodeje-5/ České- tradice.cz. České- tradice.cz: Silvestrovské a novoroční zvyky [online]. [cit. 2014-1028]. Dostupné z:http://www.ceske-tradice.cz/tradice/zima/silvestr-a-novy-rok/zvyky-aobyceje

Katolický Katechismus. Svátek Narození Páně neboli Hod Boží vánoční [online]. © 20122013 [cit. 2014-10-27]. Dostupné z: http://katolicky-katechismus.cz/svatek-narozeni-paneneboli-hod-bozi-vanocni/#.VE4V1yKG9A0

Klub Klaret: Klaretův encyklopedický klub. Klub Klaret [online]. © 2008 [cit. 2014-11-08]. Dostupné z: http://klub.slovniky.cz/pribehy-slov/masopust-a-karneval Naše tradice: Masopust. Česká televize [online]. ©1996–2014 [cit. 2014-10-07]. Dostupné z:http://www.ceskatelevize.cz/porady/10519120758-nase-tradice/212562260400009masopust/

Osobnosti.cz [online]. © 1996–2014 [cit. 2014-10-14]. Dostupné z: http://zivotopis.osobnosti.cz/jezis-nazaretsky.php

7

Pastorace.cz: Podklady pro pastoraci a duchovní život. Svátek Zjevení Páně, lidově „Třech králů“ (6.1.), K+M+B [online]. © 2000 - 2014 [cit. 2014-10-28]. Dostupné z: http://www.pastorace.cz/Aktuality/Zjeveni-Pane-Trech-kralu-KMB.html

Víra.cz: Víra na internetu. Masopust- základní informace [online]. 20.2.2004 [cit. 2014-1026]. Dostupné z: http://www.vira.cz/Texty/Glosar/Masopust-zakladni-informace.html

Www.katolik.cz [online]. [cit. 2014-10-14]. Dostupné z: http://www.katolik.cz/texty/view.asp?cis=51 Zelený čtvrtek. České Velikonoce. [online]. [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://www.ceskevelikonoce.cz/zeleny-ctvrtek/

8