MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FILOZOFICKÁ FAKULTA ÚSTAV SLAVISTIKY. Polský jazyk a literatura. Romana Ţydelová

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FILOZOFICKÁ FAKULTA ÚSTAV SLAVISTIKY Polský jazyk a literatura

Romana Ţydelová

ANGLICISMY V SOUČASNÉ POLŠTINĚ (na základě textů z oblasti IT)

(Magisterská diplomová práce)

Vedoucí diplomové práce: Mgr. Roman Madecki, Ph. D.

Brno 2012

1

Prohlašuji, ţe jsem tuto práci vypracovala samostatně s vyuţitím uvedených pramenů a literatury. V Brně, dne 7. 5. 2012

2

Zde bych chtěla poděkovat panu Mgr. Romanu Madeckému, Ph. D. za vstřícné vedení mé práce, za velmi přínosné a uţitečné rady, připomínky a konzultace. Také bych chtěla poděkovat svým rodičům za podporu během celého studia.

3

OBSAH OBSAH ...................................................................................................................................... 4 Úvod ........................................................................................................................................... 5 1. Definice a charakteristika výpůjček ....................................................................................... 7 1. 1 Historie přejímání do polštiny ......................................................................................... 8 1. 2 Příčiny přejímání ............................................................................................................. 9 1. 3 Způsoby přejímání cizích slov ...................................................................................... 10 1. 4 Hodnocení výpůjček ...................................................................................................... 11 2. Typy výpůjček ...................................................................................................................... 14 2. 1 Rozdělení podle kritéria předmětu ................................................................................ 14 2. 1. 1 Výpůjčky vlastní (zapożyczenia właściwe) .......................................................... 14 2. 1. 2 Výpůjčky strukturální – Kalky (zapożyczenia strukturalne)................................. 14 2. 1. 3 Výpůjčky sémantické (zapożyczenia semantyczne) ............................................. 15 2. 1. 4 Výpůjčky umělé (zapożyczenia sztuczne) ............................................................ 15 2. 2 Rozdělení podle kritéria stupně adaptace ...................................................................... 16 2. 2. 1 Výpůjčky zcela adaptované (zapożyczenia całkowite) ......................................... 16 2. 2. 2 Výpůjčky částečně adaptované (zapożyczenia częściowo przyswojone) ............. 16 2. 2. 3 Lexikální citáty (cytaty) ........................................................................................ 17 2. 3 Rozdělení podle kritéria původu ................................................................................... 18 2. 3. 1 Bohemismy (zapożyczenia czeskie)...................................................................... 18 2. 3. 2 Galicismy (zapożyczenia francuskie).................................................................... 18 2. 3. 3 Germanismy (zapożyczenia niemieckie) .............................................................. 19 2. 3. 4 Latinismy (zapożyczenia łacińskie) ...................................................................... 20 2. 3. 5 Rusicismy (zapożyczenia rosyjskie) ..................................................................... 21 2. 3. 6 Internacionalismy .................................................................................................. 21 3 Anglicismy v současné polštině ............................................................................................ 23 3. 1 Historie anglicismů v polštině ....................................................................................... 27 3. 2 Adaptace anglicismů ..................................................................................................... 30 3. 2. 1 Fonologická adaptace ............................................................................................ 30 3. 2. 2 Fonetická adaptace ................................................................................................ 32 3. 2. 3 Morfologická adaptace .......................................................................................... 32 3. 2. 4 Sémantická adaptace ............................................................................................. 41 3. 3 Anglicismy v různých oblastech jazyka ........................................................................ 44 3. 3. 1 Jazyk mládeţe ....................................................................................................... 44 3. 3. 2 Jazyk médií (zvláště sportovních hlasatelů) .......................................................... 45 3. 3. 3 Jazyk reklamy ........................................................................................................ 46 3. 3. 4 Jazyk manaţerů ..................................................................................................... 47 4 Praktická analýza anglicismů ................................................................................................ 48 4. 1 Anglicismy v oblasti informačních technologií ............................................................ 48 4. 2 Analýza textů z časopisu PC World .............................................................................. 50 4. 3 Analyzované výrazy v podobě slovníkových hesel ...................................................... 52 4. 4 Vyhodnocení praktické analýzy .................................................................................... 97 ZÁVĚR..................................................................................................................................... 99 RESUMÉ ................................................................................................................................ 104 Bibliografie: ........................................................................................................................... 107

4

Úvod Jazyk se měnil po staletí a mění se i nadále, přizpůsobuje se aktuálním potřebám společnosti. Počet lexikálních jednotek jazyka se také neustále mění. Ze systému mizí neuţívané výrazy, a to v důsledku zániku uţívání předmětů, které pojmenovávaly, nebo jsou nahrazeny jinými slovy. Současně jsou do jazyka přijímány nové výrazy a frazeologismy, které vyplňují mezeru v názvosloví, a tím vytváří nejnovější vrstvu slovní zásoby. Jedním ze způsobů obohacování jazyka je přejímání slov z cizích jazyků. Získávání výpůjček je důsledkem kulturních kontaktů mezi národy. K přejímání můţe při kontaktu dvou jazyků docházet oběma směry, většinou však přechází více slov z jednoho zdrojového jazyka, např. z latiny, řečtiny a dnes převáţně z angličtiny. Tento zdrojový jazyk pak má určitou moc a prestiţ. V současné době je téměř jediným zdrojem výpůjček angličtina a její vliv je patrný ve všech oblastech ţivota. S anglickými slovy se kaţdodenně setkáváme v novinách, reklamách, e-mailech, webových stránkách, televizi, časopisech i při běţné komunikaci. Angličtina je mezinárodním, módním jazykem a v posledních padesáti letech se rozšířila po celém světě. Rozvíjí se slovní zásoba z oblasti počítačů a internetu, jehoţ jazykem je právě angličtina, a tomuto tématu se také věnuje předkládaná magisterská práce. První kapitola se věnuje všeobecnému definování a charakteristice výpůjček podle polských a českých lingvistických publikací. Dále je zde uvedena stručná historie přejímání do polštiny, jeho příčiny a způsoby. Poslední část kapitoly se zabývá hodnocením výpůjček, s přibývajícím mnoţstvím anglicismů se totiţ v poslední době objevují puristické tendence, avšak důleţité je si zde uvědomit, zda daná přejímka je potřebná nebo zda jde jen o módní výraz. V druhé kapitole je uvedeno členění všech výpůjček podle různých kritérií. Všeobecně přijatá klasifikace výpůjček je zaloţena na třech kritériích: předmětu, stupně adaptace a původu. Jsou zde také uvedeny jazyky, ze kterých bylo během staletí přejímáno nejvíce. V kaţdé části jsou popsány charakteristické rysy daných kritérií, ilustrované konkrétními příklady slov, která patří do jednotlivých skupin. Třetí kapitola se uţ konkrétně zaměřuje na předmět této magisterské práce, tedy anglicismy. V první části je vymezena definice anglicismů, jejich všeobecná charakteristika. Dále se věnuje historickému vývoji přejímání z angličtiny: kdy začaly přecházet anglické výrazy do polštiny a čím to bylo motivováno. Další část se zabývá způsoby adaptace, které je 5

moţno pozorovat na jednotlivých anglicismech. Nakonec jsou zde uvedeny oblasti, do kterých angličtina vzhledem ke své popularitě proniká nejvíce. Kaţdá část je opatřena praktickými příklady a v některých podkapitolách je uvedeno, jaká je situace v českém jazyce u obdobné problematiky. Čtvrtá kapitola, tedy praktická část, se věnuje analýze anglicismů. Pro tuto analýzu byl vybrán časopis z oblasti informačních technologií PC World. Nejprve jsou zde všeobecně charakterizovány časopisy týkající se počítačů a techniky, tj. jaký je jejich obsah a komu jsou určeny. Další podkapitola se uţ konkrétně věnuje časopisu PC World, který byl vybrán proto, ţe je to mezinárodní periodikum a vyskytuje se v polské i české mutaci v elektronické podobě, díky čemuţ bude moţno provést srovnání četnosti anglických výpůjček v obou verzích, a to v článcích se stejnou tematikou. Nalezené anglicismy jsou uváděny v podobě slovníkových hesel, u kaţdého výrazu je uvedena definice, anglický a český ekvivalent, stupeň a znaky adaptace. Analýza je prováděna na základě definic a charakteristik z teoretické části. Téma magisterské práce bylo vybráno s ohledem na jeho aktuálnost. V dnešní době, kdy se velice rychle rozvíjí technika a zároveň roste obliba angličtiny jako mezinárodního dorozumívacího jazyka, se problematika anglicismů jeví jako téma hodné zájmu. Změny v jazyce jsou reakcí na procesy, které probíhají ve společnosti. Slovní zásoba polského i českého jazyka se i pod vlivem angličtiny neustále proměňuje, dochází k přejímání nových lexikálních jednotek, které se dále postupně integrují do jejich lexika. Tato práce se pokusí zjistit, jak dochází k adaptaci anglicismů do polské slovní zásoby, a který z jazyků (polština nebo čeština) je uţívá častěji. I kdyţ se situace v této oblasti mění kaţdý den.

6

1. Definice a charakteristika výpůjček V publikaci Encyklopedický slovník češtiny jsou výpůjčky definovány jako „všechny cizí výrazy, fráze, typy derivátů, flektivní formy, větné konstrukce a frazeologismy ve struktuře daného jazyka. Kdy při jazykovém kontaktu různé intenzity dochází k (přímému nebo zprostředkovanému) převzetí jazykových jednotek nebo forem z jednoho jazyka do druhého.“1 Podle publikace Słownik poprawnej polszczyzny PWN je definice výpůjček následující: „Zapożyczenia (pożyczki językowe) to obce w strukturze danego języka wyrazy, zwroty, typy derywatów, formy fleksyjne, konstrukcje składniowe, związki frazeologiczne.“2 Publikace Kultura języka polskiego definuje výpůjčky takto: „Najczęściej przez zapożyczanie rozumie się przejmowanie jednostki leksykalnej z jednego języka narodowego do innego, a samą taką jednostkę nazywa się zapożyczenie.“3 V článku Elżbiety Mańczak-Wohlfeld, jsou anglicismy charakterizovány následujícím způsobem: „przez anglicyzm rozumie się taką jednostkę leksykalną, która charakteryzuje się fonetyką i morfologią angielską i przedostała się z języka angielskiego do polszczyzny.”4 Přejímání je jev, který je charakteristický pro všechny jazyky, ale nejčastěji se objevuje přejímání slovní zásoby ze světových nebo sousedních jazyků. Přejímání slov z cizích jazyků je jedním z nejčastějších způsobů, jak obohatit slovní zásobu.5 Výpůjčky se uţívají, kdyţ je potřeba popsat nový jev nebo novou věc, pro které zatím jazyk nemá jméno.6 Jazyky se navzájem ovlivňují, coţ je důsledkem mnohých politických, obchodních a kulturních kontaktů mezi národy. Ze dvou národů, které jsou spolu v kontaktu, má obvykle větší vliv ten, který je na vyšším stupni ekonomického a kulturního rozvoje. Přejímání cizích slov nebo jazykových struktur není vţdy výsledkem úmyslného procesu.7

1

Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002, s. 542. Nowy słownik poprawnej polszczyzny. Markowski, A. (red.), Warszawa 2010., s. 1139. 3 Markowski, A.: Kultura języka polskiego. Zagadnienia leksykalne., PWN, Warszawa 2005, s. 162. 4 Mańczak-Wohlfeld, E.: Anglicizmy w polszczyźnie – Co to są anglicyzmy?., [online], [cit. 30. 4. 2012]. Dostupné z: http://akademia.pwn.pl/wyklad.php?w=6. 5 Häkkinen, K.: Mistä sanat tulevat, Helsinki 1997, s. 86. 6 Pokorný, L.: Úvod do české lexikologie. České Budějovice 1991., s. 80. 7 Rybicka, A.: Losy wyrazów obcych w języku polskim. Warszawa: Państwowe Wydawnictwo Naukowe, 1976, s. 5. 2

7

Výpůjčky se dostávají do jazyka v kaţdé době, ale čím starší jsou, tím více jsou začleněny do běţné slovní zásoby.8 Mezi nejnovější výrazy, které se do jazyka dostávají, patří tzv. kalky, jejichţ přímým vzorem bylo slovo z cizího jazyka. Mezi těmito výrazy je mnoho neúspěšných slov, která uţivatelé jazyka nepřijmou. Je zde ale také mnoho takových slov, která jsou trvale zařazena do spisovného jazyka.9 V současných jazycích se stále objevují nové výpůjčky a v současnosti je přirozené, ţe přicházejí převáţně z angličtiny. Vliv anglického jazyka ve světě, hlavně na mladé, je viditelný, např. v popmusic, ve filmech nebo v časopisech, kde se vyskytuje mnoho slov z angličtiny.10 Zdá se jasné, ţe naduţívání výpůjček vede k znečišťování jazyka, nicméně přejímání určitých cizích elementů nejen dokazuje ţivotnost jazyka, ale také ovlivňuje jeho modernizaci a obohacování.11

1. 1 Historie přejímání do polštiny

Jiţ v nejstarší vrstvě polského jazyka je moţné najít sloţky cizího původu. Mezi nejstarší jazykové výpůjčky patří přejatá slova z českého a německého jazyka, která se do polštiny dostala během christianizace polského národa v 10. století. Jedná se především o křesťanskou terminologii, která byla přejata českým prostřednictvím z latiny.12 Během 13., 14. a 15. století se do polštiny dostávají hlavně germanismy, příčinou byla kolonizace měst a vesnic německým obyvatelstvem. Patří sem hlavně slovní zásoba týkající se řemesel, stavebnictví a města.13 V 16. století byla znamením vzdělanosti mezi duchovenstvem, dvořany a profesory znalost češtiny. Její vliv byl však ohraničen, má charakter umělý a literární, nebyla masově rozšířena mezi obyvatelstvem a v 17. století přestává působit úplně. Díky královně Boně byli v 16. století do Polska zváni italští učenci, stavitelé a umělci, coţ způsobilo zesílení vlivu italštiny. 8

Häkkinen, K.: Mistä sanat tulevat, Helsinki 1997, s. 275. Ikola, O.: Suomen kirjakieli, In Kielestä kiini. Jyväskylä 2004., s. 180-181. 10 Tamminen, S.: Ikä ja asenteet lainasanoja kohtaan [online], [cit. 23. 12. 2010]. Dostupné z: http://www.nord.helsinki.fi/importord/ST_gerontologia.pdf 11 Mańczak-Wohlfeld, E.: Tendencje rozwojowe współczesnych zapożyczeń angielskich w jazyku polskim., Kraków 1995, wyd. 1., s. 15. 12 Klemensiewicz, Z.: Historia języka polskiego., PWN, Warszawa 1980., s. 27-30. 13 Tamtéţ., s. 132-136. 9

8

V 17. století se dále šíří obliba latiny, jejíţ vliv se projevoval především ve specializované slovní zásobě a terminologii. V té době se také začíná projevovat obliba francouzštiny. Za vlády Stanislava Leszczyńského v 18. století se rozšířil kult francouzštiny, jejíţ obliba stále rostla a příliv galicismů trval aţ do poloviny 19. století. Dalšími jazyky, které působily na polštinu, především v 16. a 17. století, byly jazyky rusínské, se kterými se Poláci setkávali především v pohraničí a v oblastech se smíšeným obyvatelstvem.14 Pokud se jedná o anglicismy, kterými se zabývá tato práce, tak před 19. stoletím se nedá mluvit o vlivu angličtiny na polský jazyk. Její vliv se projevuje aţ později, zatím však spíše prostřednictvím němčiny a francouzštiny. Teprve těsně před 2. světovou válkou začala angličtina bezprostředně působit na polskou slovní zásobu a to především v oblasti státní administrativy, financí, obchodu, sportu, politiky a techniky. V současnosti je angličtina hlavním zdrojem výpůjček.15

1. 2 Příčiny přejímání Je samozřejmé, ţe lexikální výpůjčky, které jsou jednou z forem kontaktů mezi národy, jsou podmíněny mimojazykovými faktory, hlavně povahy psychologické, sociologické a kulturní. Pokud se jedná o jazykové příčiny zavádění výpůjček, je potřeba odlišit vnitřní a vnější. Mezi vnitřní příčiny je moţné zařadit nízkou frekvenci určitých výrazů, coţ způsobuje, ţe podléhají zapomnění a je nutné na jejich místo zavést výpůjčku. Dalším důvodem je vystupování homonymních dvojic, coţ vede k zastoupení jednoho homonyma cizími lexikálními jednotkami; ztráta expresivnosti některých domácích výrazů; nevhodné asociace domácích lexémů. Mezi vnější příčiny je potřeba započítat nutnost nazvání nových pojmů, coţ se zdá jako ekonomičtější řešení, neţ umělé vytváření domácích názvů, dále se zavádí výpůjčky z jazyka, který se těší prestiţí.

14 15

Klemensiewicz, Z.: Historia języka polskiego., op. cit., s. 335-350. Tamtéţ, s. 639-652.

9

Také je moţné se setkat s rozdělením výpůjček na „potřebné“ a „zbytečné“. Do kategorie potřebných výpůjček je moţné zařadit egzotyki, tedy pojmenování spojená s kulturou země, z jejíhoţ jazyka se přejímá; názvy neznámých pojmů a pojetí v přijímajícím jazyce; internacionalismy. Zavádění dalších výpůjček se zdá jiţ méně oprávněné, a proto jejich název „zbytečné“. Jsou to výrazy, které mají přesně odpovídající výrazy v přijímajícím jazyce. Jejich uţívání je způsobené módou a snobismem, vycházející z nadvlády kultury, vědy a techniky, v tomto případě anglosaské.16 Současně probíhající změny je moţné označit pojmem globalizace komunikace, je to jev velice sloţitý a dynamický. V průběhu vývoje doplňovaly všechny evropské jazyky svou slovní zásoby cizími prvky.17 1. 3 Způsoby přejímání cizích slov Cizí výpůjčky mohou do jazyka pronikat různými způsoby, jako například cestou bezprostředních kontaktů – výpůjčky sluchové (fonetické) nebo prostřednictvím písma a tisku – výpůjčky zrakové (grafické). Rozhodujícím kritériem, pomocí kterého se určuje, do jaké skupiny výpůjčka patří, je shodnost jeho grafické formy s fonetickou. Pokud má daný výraz polský pravopis přibliţně odráţející originální výslovnost, je povaţován za výpůjčku fonetickou, např. koniak z francouzského cognac, winkiel z německého Winkel. Prostřednictvím sluchu se dostala do polštiny velké mnoţství nejstarších výpůjček z němčiny (např. fajerwerk, majstersztyk, fraucymer). Fonetické výpůjčky byly přejaté procesem bezprostředního styku s jazykem. Jestliţe přejatý výraz zachovává originální pravopis a přizpůsobuje mu svou výslovnost, pak se takové slovo povaţuje za výpůjčku grafickou, např. laser z anglického laser, nylon, tramwaj, radar, seriál, komiks nebo z francouzského deja vu, a propos. Do kniţních výpůjček je také moţné započítat výrazy latinské.

16

Mańczak-Wohlfeld, E.: Tendencje rozwojowe współczesnych zapożyczeń angielskich w jazyku polskim., op. cit., s. 18-19. 17 Svobodová, D.: Internacionalizace současné české slovní zásoby, Ostravská Univerzita, Ostrava 2007, s. 8.

10

Dále je moţné výpůjčky rozdělit na výrazy přejaté bezprostředně a na výrazy přejaté prostřednictvím dalšího jazyka. U bezprostředních výpůjček vystupují jen dva jazyky: dávající a přijímající (např. keks, mecz, dżem, dabing, biznes). Častěji se však setkáváme s výpůjčkami, u kterých je původní zdroj vzdálený a při přejímání bylo zapotřebí prostřednictví jiných jazyků. Například slova dříve přecházela z angličtiny prostřednictvím jazyka

německého,

francouzského

nebo

ruského,

ze

španělštiny

prostřednictvím

francouzštiny, z latiny prostřednictvím němčiny a češtiny atd. (např. jumper, bluff, kanion, chuligan, snajper, estrada, czekolada, hazard, kacerz, biskup, atd.).18

1. 4 Hodnocení výpůjček Hodnocení výpůjček lingvisty, kteří se zabývají kulturně-jazykovou činností, záleţí na mnoha faktorech. Např. zda cizí jazykové elementy doplňují jen lexikální systém, nebo také gramatický; zda nepolské výrazy mají svoje ekvivalenty v domácí slovní zásobě; zda cizí slovní zásoba je uţívána v obecném jazyce, nebo také ve vědecko-technické oblasti; zda výpůjčky pochází z určitého národního jazyka nebo mají internacionální charakter; zda příjemci textů, obsahujících výpůjčky, mají šanci jim rozumět. Jestliţe přejímáme z cizích jazyků jen slovní zásobu, především názvy nových, do té doby neznámých designátů, není důvod ke kritice tohoto procesu, typického pro mnoho současných lexikálních systémů. Hodnocení tohoto jevu mírní ohraničení dosahu uţívání výpůjček na vědecko-technickou terminologii a přijímání takových výrazů, které jsou známé a uţívané v mnoha jazycích, kdyţ internacionalizace slovní zásoby ulehčuje mezinárodní výměnu myšlenek a umoţňuje pracím vědců volné rozšíření do světového oběhu. Podmínkou přijetí takových výpůjček v textech je dobrá znalost jejich významu. Avšak je zbytečné pouţívat elementy cizího gramatického systému, kdyţ je polština v těchto oblastech soběstačná. Uţívání výpůjček by mělo být také ohraničené z praktických důvodů – mnoho čtenářů a posluchačů není dostatečně připraveno porozumění textů obsahujících nepolskou slovní zásobu. A nakonec uţívání výrazů a cizojazyčných frází jen ze snobismu, je vţdy trestuhodné. Není důvod, povaţovat nějaký cizí jazyk, i kdyţ módní a populární, za lepší, atraktivnější neţ rodný jazyk.19

18

Rybicka, A.: Losy wyrazów obcych w języku polskim., op. cit., s. 39-54; Kania, S. – Tokarski, J.: Zarys leksykologii i leksykografii polskiej., Wydawnictwo Szkolne i Pedagogiczne, Warszawa 1984, s. 148. 19 Nowy słownik poprawnej polszczyzny. Markowski, A. (red.), Warszawa 2010., s. 1142-3.

11

Mezi výpůjčky, které mají domácí ekvivalent, patří např. badminton-kometka, mass media-środki masowego/społecznego przekazu, science fiction-literatura fantastycznonaukowa. Vysoký počet zbytečných výpůjček jsou hlavně uţívány k reklamním účelům, např. gold, silver, market, open, shop, anglické sloţeniny, např. computerland, jeansland nebo sloţeniny, kde je jeden člen anglického původu, např. biuroland, drewland, opticland nebo nápisy skládající se za dvou elementů, např. art gallery, music store, professional art, silver collection. S lexikálním nadbytkem je také moţné se setkat v názvech časopisů, např. Bussineswoman Magazine, High Life, Popcorn, v novinových titulech, např. The best of 1994, No future, Ratunku, Help, v titulech televizních programů, např. Animals, Big Zbig show, Fashion TV. Také se vyskytují anglické názvy polských agentur, např. Help, Take it nebo polských produktů, např. washing powder, serca gingerbread w czekoladzie, Sky Milk. Tato fakta svědčí o tom, ţe polština nejen lehce přijímá lexikální výpůjčky, ale podléhá také jiným jazykovým vlivům, čehoţ si od dávných časů všímali ti, kteří dbali o čistotu jazyka. V dnešní době má angličtina na polštinu silný vliv. Je však moţné předpokládat, ţe se polština naduţívání anglických výpůjček ubrání. Důkazem je, ţe současně je pozorovaná tendence, ţe počet anglicismů se v oblasti počítačů zmenšuje.20 K jazykově neadaptovaným slovům cizího původu zaujímají uţivatelé různé postoje, a to jak kladné či neutrální, tak záporné a dokonce kritické. Přehnané uţívání cizích prostředků i jejich odmítání a brusičství není správné, jelikoţ oboje odporuje zásadám rozvoje a obohacování slovní zásoby. Je třeba rozlišovat mezi výpůjčkami, které jsou potřebné a těmi, které jsou naopak postradatelné. V mnoha případech má jazyk k dispozici vedle cizojazyčných přejímek i pojmenování vlastní. Většinou se pak dává přednost domácím výrazům a internacionalismy se uţívají jen v určitých kontextech. Občas také dochází k uţívání dubletních tvarů.21

20

Mańczak-Wohlfeld, E.: Tendencje rozwojowe współczesnych zapożyczeń angielskich w jazyku polskim., op. cit., s. 87-89. 21 Svobodová, D.: Internacionalizace současné české slovní zásoby., op. cit., s. 7.

12

Přejímání patří mezi tzv. innowacje uzupełniające, jsou to jazykové elementy, nejčastěji výrazy a fráze, které vyplňují určitou mezeru v systému slovní zásoby. Proto je moţné takové výpůjčky povaţovat za ţádoucí a uţitečné. Přejímání také patří mezi tzv. innowacje alternatywne, kdy se nové výrazy, formy a fráze objevují vedle jiţ existujících, jako důsledek prosazování nových jazykových tendencí. Tímto způsobem například popularita anglických výpůjček způsobuje šíření slov lider (vedle staršího przywódca), prezydencja (vedle tradičního przewodniczenie), kondycja (vedle staršího stan, warunki), aplikacja (vedle normativního podanie, prośba). Takové výpůjčky je na druhou stranu moţné povaţovat za neopodstatněné. Ačkoliv hodnocení toho, zda je nějaký výraz přejatý do jazyka zbytečný, je nesmírně těţké. Za nepotřebné není moţné povaţovat takové výrazy, které nazývají jevy, procesy a zaměstnání, které se dříve v Polsku nevyskytovaly, např. monitorować, designer. Patří zde i frazeologické výpůjčky, např. szara strefa (z ang. grey area), tygrysie rynki (z ang. tiger markets), katastrofa humanitarna (z ang. humanitarian catastrophe).22 Neznalost významu přejímek vede u některých uţivatelů jazyka k chybnému uţívání těchto výrazů. Mohou si plést význam slov, která jsou si podobná svým zněním nebo morfologickou podobou, např. klimatyzacja – aklimatyzacja, adaptować – adoptować, formować – formułować, monitować – monitorować, efektowny – efektywny atd.23 Jak bylo dříve zmíněno, v polštině, stejně jako v jiných jazycích, se objevují puristické tendence. Jazykový purismus vyniká z emocionálních předpokladů, nikoliv racionálních. Myšlenky o čistotě jazyka jsou v tomto případě ztotoţněny s uţíváním domácích výrazů. V posledních letech se pozornost puristů zaměřuje za nejnovější výpůjčky, tedy anglicismy. Někteří lidé dokonce navrhují úplné odstranění nových anglicismů z polštiny, týká se to hlavně slov, jejichţ cizost je graficky, foneticky nebo morfologicky výrazná, např. leasing, objector, callanetics.24

22

Markowski, A.: Kultura języka polskiego. Zagadnienia leksykalne., op. cit., s. 42-43,48, 169-170, 175. Tamtéţ, s. 59. 24 Tamtéţ, s. 126-129. 23

13

2. Typy výpůjček Všeobecně přijatá klasifikace výpůjček se opírá o tři kritéria: předmětu, stupně adaptace a původu. Podle kritéria předmětu je dělíme na vlastní, strukturální, sémantické a umělé. Podle kritéria stupně adaptace je dále dělíme na zcela adaptované, částečně adaptované a lexikální citáty.25 Podle kritéria původu je dělíme na anglicismy, bohemismy, galicismy, germanismy, grécismy, hungarismy, italianismy, latinismy, rusismy, rutenismy, turcismy.

2. 1 Rozdělení podle kritéria předmětu 2. 1. 1 Výpůjčky vlastní (zapożyczenia właściwe) Jestliţe se přejímá forma a význam výrazu, mluvíme o vlastních výpůjčkách. Takové výrazy mohou vystupovat v nezměněné formě (výpůjčky lexikální) nebo také získávat polské koncovky a afixy (výpůjčky morfémové).26 Např. atlas (z tur.), atrament (z lat.), bienale (z ital.), burmistrz (z něm.), brydż (z ang.), butik (z fran.), cellulitis (z lat.), czychać (z čes.), dumping (z ang.), embargo (ze špan.), kolumna (z lat.), spaghetti (z ital.), wagon (z ang.) atd.27 2. 1. 2 Výpůjčky strukturální – Kalky (zapożyczenia strukturalne) Jestliţe se přejímá jen struktura výrazu, která je vyplněna domácími elementy (získáváme doslovný překlad cizí konstrukce), nazýváme je strukturální výpůjčky - kalky.28 Kalky jsou slova utvořená překladem cizích slov, a to přesně podle cizí předlohy.29 Kalky dělíme na: 1. Kalky slovotvorné, které se vytvářejí překládáním slovotvorné struktury cizích slov.30 např. rzeczpospolita z latinského res publica nastolatek z anglického teenager 25

Kania, S. – Tokarski, J.: Zarys leksykologii i leksykografii polskiej., op. cit., s. 144-145. Rybicka, A.: Losy wyrazów obcych w języku polskim., op. cit., s. 87. 27 Nowy słownik poprawnej polszczyzny., Markowski, A. (red.), op. cit., s. 1140. 28 Tamtéţ, op. cit., s. 1140. 29 Pokorný, L.: Úvod do české lexikologie. České Budějovice 1991., s. 80. 30 Tamtéţ, s. 80. 26

14

czasopismo z německého Zeitschrift nadwaga z anglického overweight zaimek z latinského pronomen 2. Kalky frazeologické zase napodobují strukturu cizích frazémů.31 např. punkt widzenia z francouzského point de vue nie ma sprawy z anglického no matter przyszło mi na myśl z latinského venit in mentem otwarty na coś z francouzského ouvert sur wydawać się być z anglického seem to be 3. Kalky sémantické přijímají pod vlivem cizího slova nový význam. např. cienka aluzja podle ruského vzoru, namísto subtelna, delikatna aluzja promocja podle anglického vzoru, namísto propagowanie, reklamowanie generacja podle anglického vzoru, namísto typ, rodzaj32 2. 1. 3 Výpůjčky sémantické (zapożyczenia semantyczne) U výpůjček sémantických se přejímá pouze obsah výrazu, domácí výraz získává nový význam podle vzoru odpovídajícího cizího slova.33 Pod vlivem cizího jazyka se rozšiřuje význam výrazů domácích.34 V dnešní polštině se nejvíce přejímá z angličtiny, kdy některé přejaté neosemantismy jsou tak rozšířené, ţe se nevnímá nevhodnost při jejich uţívání: administracja (ve významu rząd - administration), autor (ve významu wykonawca, sprawca, zdobywca - author), konfrontacja (ve významu starcie - confrontation), generalnie (ve významu głównie, w zasadzie - generally), praktycznie (ve významu w zasadzie, prawie - practically), testować (ve významu sprawdzać – to test), korespondować (ve významu odpowiadać – to correspond), trywialny (ve významu oczywisty, banalny - trivial).35 2. 1. 4 Výpůjčky umělé (zapożyczenia sztuczne)

31

Čejka, M.: Česká lexikologie a lexikografie. Brno 1992., s. 36. Nowy słownik poprawnej polszczyzny., Markowski, A. (red.), op. cit., s. 1140. 33 Tamtéţ, s. 1140. 34 Kania, S. – Tokarski, J.: Zarys leksykologii i leksykografii polskiej., op. cit., s. 145. 35 Klebanowska, B.: O dobrej i złej polszczyźnie., Wiedza Powszechna, Warszawa 1985, s. 278-281. 32

15

Výpůjčky umělé se tvoří z cizích elementů podle zásad jazyka, ze kterého pochází. Patří zde především výrazy řecko-latinského původu vytvořené v novověku.36 Např. biologia, telewizja, kosmonauta, telefon, radioterapia, zootechnika, dyktafon, kserokopia, videotelefon, logopedia atd. Umělé výpůjčky se mohou skládat také z různojazyčných částí, vznikají tak slova hybridní. Nebo jedna jejich sloţka můţe být přejata a druhá přeloţena.37 Např. autokar sloţený z řec. auto- a ang. –car; minisuszarka z lat. mini- a pol. –suszarka; neopogański z řec. neo- a pol. –pogański; ciucholand z pol. ciuch a ang. –land. V současné polštině jsou umělé výpůjčky zdrojem obohacování slovní zásoby. Novými částmi výrazu mohou být afixy (-acja, -ent, -ista, izm, -tor; anty-, arcy-, ekstra-, inter-, meta-, post-, re-, super-, ultra-, wice-), lexémy (auto-, makro-, mini-, neo- atd.). Některé se objevují hlavně ve skladbě technických a vědeckých termínů (bio-, elektro-, geo-, hydro-, paleo-, psycho-, techno-; -fobia, -grafia, -logia, -skopia).38 2. 2 Rozdělení podle kritéria stupně adaptace 2. 2. 1 Výpůjčky zcela adaptované (zapożyczenia całkowite) Jsou to výrazy přejaté z cizích jazyků, ale uţ zcela přizpůsobené fonetickému a deklinačnímu systému. Jsou to nejstarší přejímky v jazyce. Většina těchto slov je tak zdomácnělá, ţe běţný uţivatel jazyka nerozezná jejich cizí původ. Obvykle se tato adaptace odehrávala dlouhou dobu. Navíc mnoho slov je tak starých, přejatých v tak dávných dobách, ţe je moţné zpochybnit, zda ještě můţeme mluvit o výpůjčkách.39 U takových slov uţ zmizelo vědomí cizího původu.40 Např. z ang. budżet, dżem, skecz, z něm. landszaft, majster, barwa, dach, szpital, z franc. bukinista, paragon, z ital. sałata, stiuk, makaron. 2. 2. 2 Výpůjčky částečně adaptované (zapożyczenia częściowo przyswojone)

36

Kania, S. – Tokarski, J.: Zarys leksykologii i leksykografii polskiej., op. cit., s. 145. Pokorný, L.: Úvod do české lexikologie., op. cit., s. 81. 38 Nowy słownik poprawnej polszczyzny.,Markowski, A. (red.), op. cit., s. 1140. 39 Sajavaara, P.: 1989 Vierassanat – Nykysuomen sanavarat, (Vesikansa Jouko – Juva), s. 71, 96.; Markowski, A.: Kultura języka polskiego. Zagadnienia leksykalne., op. cit., s. 165. 40 Pokorný, L.: Úvod do české lexikologie., op. cit., s. 80. 37

16

Jsou to takové výrazy, které se ještě úplně nezačlenily do gramatického systému jazyka, jsou nesklonné kvůli netypické flektivní skladbě.41 Jejich fonetická podoba se ještě můţe lišit. Mohou například zahrnovat fonémy z cizího jazyka.42 Např. bantu, bikini, guru, kakao, konfetti, martini, sake, sari, tabu. O cizosti formy můţe svědčit také pravopis: taxi, expres, apartheid.43 Částečnou, ačkoliv značnou adaptaci je moţné pozorovat u výrazů, které jsou foneticky a graficky adaptované. Tyto výrazy podléhají deklinaci (popř. konjugaci), ale v polštině netvoří deriváty, např. thriller, walkman, snack-bar.44

2. 2. 3 Lexikální citáty (cytaty) Citáty přecházejí z jednoho jazyka do druhého zcela beze změny a plně si zachovávají cizí hláskovou povahu (výslovnost i pravopis).45 Citáty obecně nejsou přizpůsobeny flektivnímu systému jazyka, do kterého byly přejaty. Rodilý mluvčí můţe rozlišit tyto přímé citace v jazyce poměrně snadno.46 Jsou psány, obvykle i vyslovovány, stejně jako v původním jazyce, např. knock-out, know how, bye bye, okey, sorry, à propos, charge d´affaires, con amore.47 Citáty se obvykle uţívají pro názvy míst (např. Los Angeles, Bordeaux, atd.), jména osob (např. David Wilson, Shakespeare, Voltaire, atd.) 48, ale také nová terminologie můţe v jazyce zdomácnět v původním znění (např. attaché, college, curling, fair play, squash, freelance, sci-fi, walkie-talkie atd.). Častým zdrojem citátových výpůjček je také latina (např. status quo, ex libris, pro gradu).49

41

Nowy słownik poprawnej polszczyzny., Markowski, A. (red.), op. cit., s. 1141. Sajavaara, P.: 1989 Vierassanat – Nykysuomen sanavarat (Vesikansa Jouko – Juva), s 96-97. 43 Klebanowska, B.: O dobrej i złej polszczyźnie, op. cit., s. 284-6. 44 Markowski, A.: Kultura języka polskiego. Zagadnienia leksykalne., op.cit., s. 165. 45 Pokorný, L.: Úvod do české lexikologie., op. cit., s. 79. 46 Nurmi, T.: Vierassanat 2004, [online], [cit. 10. 12. 2010]. Dostupné z: http://webcgi.oulu.fi/oykk/abc/kielenhuolto/oikeinkirjoitus/muita_ongelmallisia_oikeinkirjoitustapauksia/vierass anat/. 47 Häkkinen, K.: Mistä sanat tulevat, op. cit., s. 259. 48 Nurmi, T.: Vierassanat 2004, [online], [cit. 10. 12. 2010]. Dostupné z: http://webcgi.oulu.fi/oykk/abc/kielenhuolto/oikeinkirjoitus/muita_ongelmallisia_oikeinkirjoitustapauksia/vierass anat/. 49 Nowy słownik poprawnej polszczyzny., Markowski, A. (red.), op. cit., s. 1141. 42

17

2. 3 Rozdělení podle kritéria původu K přejímání slov dochází, kdyţ se z cizí kultury přijímají nějaké nové pojmy, předměty nebo věci a zároveň pro ně přijímají nová jména. To ale nejsou jediné příčiny, na přejímání také působí například móda, styl nebo společenská situace. Do jazyka také mohou přicházet nová slova, i kdyţ uţ výraz pro daný pojem existuje. 50

2. 3. 1 Bohemismy (zapożyczenia czeskie) První vlna bohemismů přišla do Polska ve středověku, coţ se váţe k přijetí křesťanství českým prostřednictvím. Jsou to hlavně slova spojená s literaturou, teologií a s činností církve jako: kościół, msza, ołtarz, klasztor. Někdy mají slova vypůjčená z češtiny svoje kořeny v latině nebo němčině. Ve 14. - 15. století dochází k intenzivním kulturním kontaktům mezi Čechami a Polskem, coţ mělo vliv na polskou slovní zásobu, ortografii a počátky středověkého písemnictví.51 K mezinárodním bohemismům patří výraz robot, který vymyslel Karel Čapek, dalším slovem je polka (český národní tanec), nebo pistolet od českého výrazu pistole. K dalším slovům, která se utvářela pod českým vlivem, patří např. wesele, czerwony, hańba, Władysław.52

2. 3. 2 Galicismy (zapożyczenia francuskie) Francouzský jazyk měl největší vliv na polštinu v 17. a 18. století. Móda v uţívání francouzštiny se projevovala u královského dvora a vyšších vrstev jako je aristokracie a šlechta. Její vlivy pronikly do různých oblastí polské kultury, jsou svázány s terminologií z politického, hospodářského a kulturního ţivota.53 Mezi galicismy patří jak zcela adaptované výrazy, tak citáty. 50

Lehikoinen, L.: Suomea ennen ja nyt: Suomen kielen kehitys ja vaihtelu., op. cit, s. 242. Kania, S. – Tokarski, J.: Zarys leksykologii i leksykografii polskiej., op. cit., s. 140; Witaszek-Samborska, M.: Zapożyczenia z różnych języków we współczesnej polszczyźnie (na podstawie słowników frekwencyjnych). Poznań: Wydawnictwo PTPN, 1993., s. 51. 52 Janusz Siatkowski, Bohemizmy fonetyczne w języku polskim, Cz. 1, Wrocław 1965, Cz. 2, Wrocław 1970., [online], [cit. 10. 4. 2012]. Dostupné z: http://www.staff.amu.edu.pl/~hjp/teksty/Siat2.pdf. 53 Witaszek-Samborska, M.: Zapożyczenia z różnych języków we współczesnej polszczyźnie., op. cit., s. 44. 51

18

Např. týkající se kosmetiky: krem, lakier, perfumy, makijaż, fluid; látek, oblečení: frotté, beret, bluza, frak, kostium, bouclé, krawat; jídla a alkoholu: bulion, fondue, majonez, sauté, deser, krokiet, beszamel, koniak, apéritif, likier, szampan; místnosti a nábytku: atelier, balkon, foyer, salon, suterena, fotel, komoda, sekretářka, sofa, lustro, witraż; publicistiky: partia, premier, redaktor, reforma, krytyka, awans, cywilizacja; literárních druhů: chanson de geste, felieton, reportaż; citáty: carte blanche, cherchez la femme, en avant, femme fatale, enfant terrible; kaţdodenní ţivot: milion, kilometr, butelka, interesować, hotel, festiwal, adres, kontynent, moda, plastyk, bal, litr, lista, but, wizyta, debata54

2. 3. 3 Germanismy (zapożyczenia niemieckie) Německý jazyk měl vliv na polštinu od počátku. Nejintenzivnější přejímání probíhalo v období 13. – 16. století, kdy města získala oficiální právní statusy zaloţené na tzv. magdeburském právu. Patří sem výrazy spojené s městem a právem: gmina (něm. Gemeinde), burmistrz (něm. Bürgermeister), wójt, rynek atd.55 Tradiční, historické výpůjčky, např. blacha, cegła, dach, rynek, mohou dnes identifikovat jen odborníci. Německý původ je naopak moţné rozeznat u později přejatých výrazů, např. bruderszaft, bumelant, kinderbal, knajpa, kurat, majstersztyk, obcas, weksel. Navzdory intenzivnímu „očišťujícímu“ působení, přešlo mnoţství německých výpůjček do slovní zásoby z oblasti řemesel, např. hebel, klister, laubzega, wihajster, wajcha.56 Další vlna přejímání z němčiny probíhala v období záborů v 19. století, kdy byla zavedena germanizace v zemích patřících pod německý zábor a později za druhé světové války. Nejstarší výpůjčky se tak začlenily do polské slovní zásoby tak, ţe většinou nejsou pociťovány jako cizí.57 Na poválečnou polštinu neměla němčina velký vliv, patří zde především odborné termíny, např. dederon, flausz, gastarbeiter, kombi, makler, müsli. Do polštiny vešly také lexikální kalky a frazeologizmy, např. czasopismo, dworzec kolejowy, listonosz, parostatek, rzeczoznawca, światopogląd, do luftu, jako taki.58

54

Nowy słownik poprawnej polszczyzny., Markowski, A. (red.), op. cit., s. 1020. Witaszek-Samborska, M.: Zapożyczenia z różnych języków we współczesnej polszczyźnie., op. cit., s. 36. 56 Nowy słownik poprawnej polszczyzny , Markowski, A. (red.), op. cit., s. 1020. 57 Witaszek-Samborska, M.: Zapożyczenia z różnych języków we współczesnej polszczyźnie., op. cit., s. 36. 58 Nowy słownik poprawnej polszczyzny., Markowski, A. (red.), op. cit., s. 1020. 55

19

2. 3. 4 Latinismy (zapożyczenia łacińskie) Vliv latinského jazyka se projevoval ve všech fázích vývoje polštiny. Ve středověku to byla slovní zásoba spojená s křesťanstvím, přejatá českým a německým prostřednictvím. Např. anioł, biskup, kościół, msza, pacierz, proboszcz. Přejímky z latiny se uplatnily v oblastech školství, medicíny, botaniky (atrament, bakałarz, rejestr, kryształ, migdały), umění či práva (kolumna, tron; akt, apelacja, dekret, dokument, komisja, termin, traktat). Od období renesance se rozšířil makaronismus59 (ab ovo, ad acta, corpus delicti, deus ex machina, homo sapiens, in flagranti, pro memoria, quo vadis, semper fidelis, tabula rasa, terra inkognita, virtuti militari). Od 19. století se začal vyuţívat lexikální materiál latiny k tvoření tzv. umělých výpůjček, k obohacování slovní zásoby v různých oblastech vědy a nauky, jak jiţ bylo uvedeno dříve. Tento typ přejímání se více rozšířil v 2. polovině 20. století a přispěl k rozvoji vědeckého jazyka. Např. embriogeneza, frustracja, informatyka, noktowizja, radiestezja, respondent, multiplex, synoptyk. Latinská slovní zásoba ovlivnila nejen slovotvorbu, ale i fonologii a flexi. Slova mohou být také tvořena pomocí latinských afixů, např. –alny, - ilny, iczny, - izować, - fikować, -acja, - ant, - ator, - eria, - ik, - ista, - izm, - us, - ura, anty-, arcy-, de-, eks-, ekstra-, hiper-, inter-, kontr-, post-, re-, sub-, super-, ultra-, wice-. V oblasti fonologie je moţné pozorovat vliv latiny v zavádění spojení různých souhlásek s písmenem j v geneticky cizích výrazech, např. amnezja, procesja, wakacje a také skupin di, ti, si, zi, ri, např. prodiż, pastisz, cosinus, Zanzibar, riposta. Latinský původ mají koncovky –um a –a u podstatných jmen středního rodu, např. kolokwium, muzeum, plenum, seminarium, sympozjum.60

59

makaronismus: označení pro uţívání prvků nebo výrazů dvou nebo více jazyku v jednom souvislém textu; v polštině: vplétání originálních latinských výrazů do polského textu 60 Nowy słownik poprawnej polszczyzny., Markowski, A. (red.), op. cit., s. 1048-9.

20

2. 3. 5 Rusicismy (zapożyczenia rosyjskie) Ruský jazyk začal nejvíce působit na polštinu v období záborů v 19. století, např. kibitka, samodzierżawie, sołdat, turma, czajnik, czynownik, narodnik, samowar, sojuz, szajka. Poté v poválečném období 20. století, kdy se Polsko dostalo do sféry ruského vlivu, např. gułag, łagier, poputczik, kolektyw, sowchoz. Lexikální výpůjčky z ruštiny se objevují ve slovní zásobě spojené s politickým útlakem, politickým ţivotem, termíny z kosmonautiky a sportu, např. kosmodrom, lunochod, panczeny, sputnik. Tyto výpůjčky mají také podobu kalků sémantických, slovotvorných a frazeologických, např. rozpracować, zabezpieczyć, za wyjątkiem, okazać pomoc, rzecz w tym.61 K dalším jazykům, které měly vliv na polštinu, patří běloruština, ukrajinština (např. hałastra, hołota, hultaj), maďarština (např. dobosz, giermek, hajduk), italština (např. akwarel, belweder, cytadela, kwartet, moderato, opera, pomidor, sałata), řečtina (např. demokracja, hegemonia, mit, patos), turečtina (např. janczar, jasyr, kaftan, kobierzec, wataha).62

2. 3. 6 Internacionalismy Internacionalismy tedy výrazy mezinárodní. Jsou speciální skupinou výrazů, známou nejen v polštině, ale i v ostatních jazycích, které se v malé míře liší formou, ale mají stejný obsah. Rozvoj vědy, techniky, kultury a umění se podílel na rozšíření mnoha internacionalismů.63 Jsou to většinou slova, která označují abstraktní pojetí (filozofické, politické atd.) nebo výrazy označující názvy nových technických vynálezů. Často jsou tyto výrazy společné všem jazykům národů, které jsou pod vlivem evropské kultury. Internacionalismy pochází ze dvou zdrojů. Mohou to být výrazy pocházející z jednoho současného jazyka (indoevropského), které jsou přijaty do dalších jazyků. Takovými internacionalismy jsou slova: komputer a kontener (z angličtiny). Častěji jsou však internacionalismy výrazy utvořenými umělým způsobem z částí výrazů latinských a řeckých a potom přejaty všemi jazyky naší kultury (frustracja, telefon, telewizja, mikrofon, biologia). 61

Nowy słownik poprawnej polszczyzny., Markowski, A. (red.), op. cit., s. 1117-8. Mańczak-Wohlfeld, E.: Tendencje rozwojowe współczesnych zapożyczeń angielskich w jazyku polskim., op. cit., s. 21. 63 Nowy słownik poprawnej polszczyzny., Markowski, A. (red.), op. cit., s. 1142; Kania, S. – Tokarski, J.: Zarys leksykologii i leksykografii polskiej., op. cit, s. 145-146. 62

21

Blízká internacionalismům je slovní zásoba tvořící technickou a naukovou terminologii. Pochází obvykle z jednoho jazyka (nejčastěji jazyka země, která je na předním místě dané oblasti vědy nebo techniky), ale rychle se rozšiřuje (nejčastěji společně s rozšířením vědeckých úspěchů, zavedení technických řešení) v jiných jazycích. Přijetí terminologie mezinárodního charakteru je výhodné vzhledem k vedení informací – podobná terminologie usnadňuje porozumění specialistů. Je důleţité si také uvědomit, ţe počet technických termínů se dnes zvyšuje přímo lavinově a vymýšlet pro všechny polské ekvivalenty by bylo nejen neekonomické, ale prostě nemoţné.64 Lexémy, které patří do novější vrstvy výpůjček, je zpravidla snadné poznat podle fonetické stavby. Ve fonetické stavbě mladších výpůjček jsou často jasné stopy toho, ţe slovo je cizího původu. Mnoho takových výpůjček bylo stejně rozšířeno v dalších jiných jazycích, a proto můţe být těţké určit, jak a z kterého jazyka se do dalších jazyků dostaly. Některé celoevropsky rozšířené výpůjčky jasně pocházejí z řečtiny nebo latiny, ale není moţné stoprocentně zjistit, jakou cestou do jednotlivých jazyků přešly.65 Jak jiţ bylo řečeno, jsou to většinou termíny vytvořené uměle ze základů latinských, řeckých a řeckolatinských rozšířené v jazyku vědeckém a technickém (patří sem jména fyzikálních měrových jednotek, chemických prvků, nerostů, rostlin, výrobků nebo umělá slova), např. cywilizacja, komunizm, partia, prasa, reforma, rewolucja, teologie, telefon, telewizja, ilustracja, gazeta, taxi, metr, kakao, chemia, nuklearny, polityka, sinus, reaktor, ohm, amper, volt, bel, curium, einsteinium, nylon, radar, saksofon.66 I v současnosti se stále hojně přejímá také z jiných jazyků. Zejména vzrostl počet výpůjček z anglického jazyka, kterými se bude zabývat následující kapitola.

64

Klebanowska, B.: O dobrej i złej polszczyźnie., op. cit., s. 273-6. Häkkinen, K.: Mistä sanat tulevat., op. cit., s. 257-258. 66 Pokorný, L.: Úvod do české lexikologie., op. cit., s. 82-83. 65

22

3 Anglicismy v současné polštině Anglicismy jsou slova, fráze, nebo jiné jazykové struktury přejaté z anglického jazyka. V současné době je angličtina mezinárodně rozšířeným jazykem a téměř jediným zdrojem nových výpůjček. Rychlým rozvojem řady oborů a komunikačních sfér vznikaly potřeby nazvat nové pojmy. A právě pro tyto pojmy jsou celkem často uţívány termíny z angličtiny, která v mnoha komunikačních oblastech dosáhla dominantního postavení. Anglicismy se většinou objevují ve specializované terminologii, mezi profesionalismy či v slangových výrazech, odkud pronikají do veřejné komunikace nebo běţné mluvy.67 V polštině se pro výraz anglicismy uţívá termín anglicyzmy nebo zapożyczenia angielskie. Angličtina se stala módním jazykem a do polštiny proniká slovní zásoba z oblasti sportu, volného času, techniky, informatiky, ekonomie, politiky, hudby, zábavy a společenského ţivota. Z anglicismů se jen část zařadí do obecného jazyka. Část zůstane součástí hovorového jazyka a některé přestanou být aktuální a zmizí úplně.68 Anglické výpůjčky jsou do polštiny zaváděny učenci, hudebníky nebo se dostanou do obecného jazyka ze studentského slangu. Kaţdá výpůjčka má na začátku charakter citátu a aţ postupně dochází k adaptaci na čtyřech úrovních: grafické, fonologické, morfologické a sémantické, coţ odráţí, jakým způsobem se výpůjčka podřizuje struktuře přejímajícího jazyka. Samozřejmě ne vţdy dochází k polonizaci anglicismů na všech čtyřech úrovních, některé lexikální jednotky zachovávají status citátů. Většinou rozlišujeme tři typy výpůjček, výraz přejatý, který je v anglické terminologii označován jako loanword (např. budżet od budget), hybrid nazývaný anglicky loanblend, který je charakteristický tím, ţe jen jeden element je cizího původu (např. drewland) a kalk, který je v anglicko-jazyčné literatuře označován jako loanshift, pro který je typické celkové zastoupení cizích elementů elementy jazyka přijímajícího (např. nastolatek podle teenager).69

67

Madecki, R.: Anglicismy v současné češtině a polštině. In Klíčové problémy slovanských areálů. Brno 2009.,s. 82-91. 68 Häkkinen, K.: Mistä sanat tulevat, op. cit., s. 265. 69 Mańczak-Wohlfeld, E.: Tendencje rozwojowe współczesnych zapożyczeń angielskich w jazyku polskim., op.cit., s. 16-17.

23

20. století přineslo výrazný úbytek vlivu francouzského a německého jazyka, který byl tak ţivý v předchozím období. Na jejich místo nastupuje angličtina spolu s její americkou variantou. Rozšiřování obchodních a politických kontaktů s Anglií, a zvláště rozvoj námořnictví a mořského průmyslu podporují infiltraci anglických vlivů. Zpočátku jsou tyto vlivy ohraničeny téměř výlučně sportovní terminologií. Po druhé světové válce se k výpůjčkám z těchto dvou oborů přidaly početné výpůjčky tykající se exaktních věd, hlavně technologie produkčních procesů. Ve sféře těchto jevů dominují americké vlivy. Např. radio, radar, laser, flesz v technických vědách, stres, frustracja, relaks v medicíně a psychologii, interferencja, holizm, strukturalizm v jazykovědě, longplay, western v oblasti kultury. Zajímavým projevem sniţující se úlohy francouzštiny v současné polštině je nahrazování francouzských výpůjček právě anglickými, např. u výrazů dyspeczer, bojler, které se objevují místo starších galicismů dyspozytor, bulier. Mezi anglické výpůjčky započítáváme také termíny, které se objevují v hovorovém a literárním jazyce, jako doping, finisz, rekord, start, trening. Nicméně je třeba přiznat, ţe vůči novějším anglickým výpůjčkám ve sportu se stále častěji uţívají synonymní polské ekvivalenty, coţ způsobuje vznik párů typu: futbol : piłka nożna, ping-pong : tenis stołowy, badminton : kometka atd. Je to projev stále častější tendence k odstraňování nadmíry výpůjček jejich nahrazováním domácími ekvivalenty. Jiným projevem obrany jazyka je asimilace, čili adaptování cizích výrazů. 70 U grafických výpůjček z angličtiny je moţné vypozorovat jev, kdy podstatná jména uţívaná v mnoţném čísle (důkazem je koncovka mnoţného čísla v angličtině –s), byly přeneseny do polštiny jako názvy jednotlivých předmětů: fotos, drops, keks, komandos, komiks, klips, jankes. Současně je moţné označit skupinu výrazů, které patří k fonetickým výpůjčkám, jako big-beat, jazz, jeep, longplay, lunch, spleen, weekend, a jsou vyslovovány shodně se zásadami anglické fonetiky. Výslovnost vzorovanou na pravopisu mají výrazy: detergent, laser, nylon, kowboj. Pro výpůjčky z angličtiny jako poměrně nedávno přijatých do polštiny jsou charakteristická kolísání mezi originální výslovností a výslovností opřenou na pravopisu, např. non-iron : non-ajron, dubing : dabing, twist : tuist, western : uestern.71

70 71

Rybicka, H: Losy wyrazów obcych w języku polskim, op. cit., s. 35-37. Rybicka, H: Losy wyrazów obcych w języku polskim, op. cit., s. 43-44.

24

Anglické výrazy byly také přejímání za prostřednictví jiných jazyků, v případě polštiny to byla němčina a ruština. Vliv němčiny je vidět v takových výrazech, které na místě anglického a mají souhlásku e, např. podstatné jméno bluff (výslovnost blef), jumper (výslovnost dżemper), runner (výslovnost raner). Tím je také moţné vysvětlit kolísání výslovnosti u výrazů kemping : kamping, ferma : farma, kenion : kanion atd. Samohláska a označuje bezprostřední výpůjčku, samohláska e ukazuje na prostřednictví německého jazyka. Německou formu anglických výpůjček je také moţné zpozorovat u výrazů: kraul (něm. Kraul, ang. crawl), dryblować (něm. dribbeln, ang. dribble), kserografia (něm. Xerografie, ang. xerox). Za prostřednictví ruštiny byly přejaty: chuligan (rus. chuligan, ang. hooligan), snajper (rus. snajpier, ang. sniper). Ruština přejímá anglické výpůjčky v jejich fonetické formě, coţ způsobuje nutnost změny pravopisu. Od 2. poloviny 20. století se angličtina stala zdrojem mnoha výrazů-internacionalismů, nejvýrazněji je to moţné zpozorovat v oblasti techniky a sportu, např. poliester, bronzacja, tubing, dekoder, akcelerator, emiter, telewizja, radar, radio, doping, trener, mecz, trening.72

Podobně je tomu v češtině, která jako ostatní moderní jazyky, byla za posledních sto let ovlivněna všeobecným rozmachem angličtiny, ovšem nejintenzivnější přejímání anglických lexikálních výpůjček docházelo od 80. let a především po roce 1989. V průběhu svého vývoje přejímala čeština výrazy různých jazyků, problematika výskytu anglicismů je záleţitostí současnou a souvisí s nebývalým rozvojem počítačových technologií, rozvojem obchodu, a mezinárodních vztahů a mimo jiné také s přílivem různých kulturních, literárních, hudebních apod. trendů a impulsů, která k nám spolu s některými prvky celkového ţivotního stylu přicházejí ze západní Evropy, Spojených států a dalších zemí. Nejvíce výrazů anglického původu se proto objevuje v oblasti ekonomiky, výpočetní techniky, obchodu, sportu, hudby, filmového průmyslu apod. Anglicismy mohou být také neohebné, formálně neadaptované. Většinou se jedná o substantiva, která bývají v češtině z hlediska potřeby kongruence zařazována k příslušným gramatickým rodům na základě svého zakončení, rodu českého ekvivalentu. U některých výrazů zatím nedošlo k vyhranění gramatického rodu a tyto pak mohou být v češtině přiřazovány ke dvěma rodům zároveň (image, fairplay, lobby, puzzle, show).

72

Rybicka, H: Losy wyrazów obcych w języku polskim, op. cit., s. 50-53.

25

Anglicismy uţívané ve funkci nesklonných atributů se nejčastěji vyskytují v prepozici, výjimečně pak v postpozici. Ortograficky neadaptované nesklonné atributy také mohou rozvíjet původní nesklonná neadaptovaná anglická substantiva (business class, cach flow, rave party). Morfologicky adaptovaná substantiva, u nichţ zůstala zachována původní pravopisná podoba, jiţ došlo k jejich začlenění do českého deklinačního systému a jsou k nim běţně připojovány české deklinační koncovky příslušných skloňovacích typů, včetně nezbytných hláskových alternací (dealerství, frontmanka, developerský, teenagerovský, e-mailovat, reportovat). Existují také ortograficky adaptované výrazy, u nichţ byl alespoň částečně zmírněn, pro češtinu nezvyklý, rozdíl mezi akustickou a grafickou podobou slov. K pravopisné adaptaci zde dochází buď na základě původní anglické grafické podoby, jíţ v češtině přizpůsobená výslovnost (basketbal), nebo na základě původní anglické výslovnosti, jíţ je přizpůsobena forma grafická (džíp, džentelman). Některé anglicismy se v češtině vyskytují ve dvou, resp. třech grafických podobách.73

Vliv angličtiny na polštinu i češtinu není překvapivý, vezme-li se v úvahu pozice angličtiny v současném světě. V minulosti plnila roli lingua franca latina, potom francouzština. Současně tuto funkci převzal anglický jazyk. V podstatě teprve během 19. století začala angličtina zastupovat francouzštinu, coţ bylo výsledkem nejen anglické průmyslové revoluce, vznikem Britského Impéria, ale také vzrůstem ekonomické moci a historicko-politické hegemonie USA, coţ zapříčinilo všeobecnou oblibu angličtiny. Angličané a Američané od 50. let minulého století investují ohromné částky na vydávání nejlepších učebnic k naučení angličtiny; vypracování nejmodernějších a nejúčinnějších metod k vyučování angličtiny jako jazyka cizího; vysílání a sponzorování lektorů, kteří učí angličtinu v nejrůznějších částech světa, díky čemuţ má angličtina pozici dominujícího jazyka. Důsledkem je, ţe v současnosti uţívá kolem 400 milionů lidí angličtinu jako rodný jazyk, a k tomu skoro 2 miliardy lidí pouţívá angličtinu jako jazyk cizí. Samozřejmě úroveň jazykové kompetence těchto mluvčích je velmi rozdílná.

73

Svobodová, D.: Anglicismy v českých publicistických textech – důvody a způsoby jejich užívání. In. Jinakost, cizost v jazyce a v literatuře., Ústí nad Labem, 1999, s. 165-169.

26

Vzhledem k popularitě angličtiny současně vládne přesvědčení, ţe kaţdý vzdělaný člověk by měl ovládat angličtinu. Taková situace staví anglické rodilé mluvčí do privilegované pozice, například ve vědě nebo při vyjednáváních. Popularita angličtiny má samozřejmě vliv na slovní zásobu ostatních jazyků. Nicméně tento vliv není aţ tak velký, jak by se mohlo zdát. S určitostí v polštině existuje mnohem více výpůjček latinského, řeckého nebo německého původu. Na druhou stranu by se nemělo zapomínat na časté vystupování anglicismů v současných textech. Mimoto však poměrně vysoká frekvence uţívání anglicismů polštinu neohroţuje. Je všeobecně známo, ţe neexistují tzv. czyste języki naturalne, které by nepřijímaly výpůjčky. Současně se kaţdý jazyk brání před nadměrným vlivem jiného jazyka (např. galicismy a germanismy, které v různých obdobích zahlcovaly polštinu, byly po určité době odstraněny). To znamená, ţe by se nemělo uţívání výpůjček zakazovat, ale mělo by se upozornit na to, aby lidé neuţívali nadměrné mnoţství přejatých výrazů, kdyţ v jazyku existují domácí výrazy.74 Vzhledem k původu lexikálních výpůjček se často stává, ţe přejaté výrazy např. prostřednictvím angličtiny mohou být i jiného neţ anglického původu (anglická slovní zásoba je do značné míry románského a řeckolatinského původu), pak se jedná spíše o internacionalizmy. Na druhou stranu jsou však za internacionalismy povaţována i slova přejímána z angličtiny.75

3. 1 Historie anglicismů v polštině O navázání kulturních kontaktů se v 15. století zaslouţili poslové, kteří vyjíţděli na diplomatické mise a Poláci, kteří se vydali do Anglie studovat, i kdyţ počet lidí cestující do Anglie se zvýšil teprve v 16. století. Na druhou stranu, se od 16. století začali usazovat v Polsku uprchlíci (hlavně Skoti), také se začaly objevovat první herecké skupiny, ale i představitelé jiných zaměstnání z Anglie.76

74

Wiśniakowska, L.: Słownik zapożyczeń angielskich w polszczyźnie, Wydawnictwo Naukowe PWN, Warszawa 2010, s. 13-15. 75 Svobodová, D.: Internacionalizace současné české slovní zásoby, op. cit., s. 7. 76 Wiśniakowska, L.: Słownik zapożyczeń angielskich w polszczyźnie, op. cit., s. 7.

27

Od 18. století je datován začátek obchodu s Anglií přes Gdaňsk a také v tomto období začínají Czartoryští politické vztahy s Anglií. Po roce 1759 vzniká anglická strana v čele se Stanislavem Augustem Poniatowským a Adamem Kazimírem Czartoryským. V 19. století vycházejí překlady anglické literatury (Gray, Johnson, Pope, Scott, Byron). Během tohoto století také rostla obliba angličtiny v aristokratických kruzích. Je nutné také pamatovat na emigraci Poláků do Spojených Států, která začala v 17. století. Masová emigrace za prací se pak objevila na konci 19. století a počátkem 20. století, která dala vzniknout skupině tzv. Polonia amerykańska. V meziválečném období oţívají polsko-britské a polsko-americké vztahy vzhledem ke vzniku válečného loďstva a obchodní flotily, rozvoji sportu a turistiky. Tyto kontakty dosáhly rozkvětu po 2. světové válce a trvají aţ dodnes. Těmito historickými podmínkami je moţné vysvětlit fakt, ţe ve slovníku Mączyńského (1564) se neobjevují ţádné anglické výpůjčky, jen geografické názvy spojené s Británií, stejně tak je tomu ve slovníku Knapského (1632). Teprve v práci Siarczyńského z 18. století se objevují první anglicismy (jsou to: cutter, ket(c)h, sloap a yacht), jak je vidět, dávný pravopis těchto výpůjček je shodný s jejich anglickou verzí a jejich současná ortografie svědčí o pozdějším zpolštění těchto anglicismů. Výše uvedené zjištění protiřečí všeobecně přijatému pohledu, ţe proces přejímání anglických výrazů do polštiny začal teprve ve 20. století. Ve skutečnosti je těţké určit dobu přejímání prvních anglických výrazů do polštiny, kdyţ polské slovníky tato data neuvádí. Nejstarší výpůjčky jsou charakteristické tím, ţe byly přejímány prostřednictvím jiných jazyků (hlavně francouzštiny, méně pak němčiny a ruštiny) a také tím, ţe jsou to výpůjčky grafické.77 Slovník cizích slov z roku 1859 (vydaný ve Varšavě) Michala Amszejewicze uvádí kolem 100 lexémů pocházejících z angličtiny, coţ naznačuje, ţe od počátku 19. století, kdy vyšel lexikon Lindeho se čtrnácti anglickými výrazy, počet anglicismů v polštině značně vzrostl.78

77

Mańczak-Wohlfeld: Tendencje rozwojowe współczesnych zapożyczeń angielskich w jazyku polskim., op. cit., s. 23-25. 78 Mańczak-Wohlfeld: Tendencje rozwojowe współczesnych zapożyczeń angielskich w jazyku polskim., op. cit., s. 30-31.

28

Slovník Zdanowicze z roku 1861 uţ uvádí kolem 180 anglicismů. Anglické výpůjčky, vystupující v obou slovnících se ve velké míře týkají organizace politického, společenského, právního a ekonomického ţivota v Anglii, např. alderman, baronet, kwakier, lord, milady, milord, purytanizm, szeryf, wig. Další výrazy patří do oblasti kuchyně, např. bifsztyk, dżin, pikle; termíny týkající se námořnictví, např. jacht, kuter, skunner; sportovní, např. bokser, trener, trenować; a technické, např. elektor, rewolwer.79 Ve 20. století byl vydán Słownik jazyka polskiego Karlowicze, Kryńského a Niedźwiedzkého (1900-23), nazýván Słownik warszawski, podle místa vydání, který uvádí kolem 250 slov anglického původu. Z těchto 200 anglicismů, které přetrvaly dodnes, nemá jen 23 zpolštěný pravopis. Převáţná většina podstatných jmen anglického původu v tomto slovníku se skloňuje podle polských paradigmat. Tyto anglicismy ze Słowniku warszawskiego se týkají mnoha oblastí: sport, např. finisz, halifaksy, lider, rekord, start, tenis, trener; společensko-politický ţivot, např. denizacja, konstabl, koroner, lord, mityng; kuchyně, např. czester, grog, kieks, peperment, piknik, rostbif, sandwicz, whisky; oblečení, např. juta, kort, manczester, moher, spenser, smoking, welwet; hospodářství, např. bojkot, budżet, business, czek, dyskonter, eksport, import, strajk, trust, warant; transport, např. brek, rower, tandem, tender, tramwaj, wagon; americké reálie, např. dolar, huron, jankies, mustang, tomahawk, wigwam, wirginia; vodní doprava, např. bryg, dok, harpun, waterlinia, waterman; věda, např. daltonizm, darwinizm, nikol, wat; společenský ţivot, např. dandys, flirt, raut, toast; literatura, např. bajronizm, eseista, folklor, reporter, szekspiryzm, walterskotacja; mince a míry, např. akr, galon, jard, pens, szyling; náboţenství, např. independent, kwakier, metodista, mormon, wiklefizm.80 Během 20. století počet anglických výpůjček v polštině stoupá. V roce 1936 uţ bylo v článku Wyrazy angielske w języku polskim zaznamenáno 531 výpůjček uţívaných v té době. V roce 1961 bylo v polštině uţíváno přes 700 výrazů anglického původu a v roce 1986 uţ jejich počet přesahoval 1600 anglicismů. V posledním desetiletí má angličtina obrovský vliv nejen na polský jazyk.81 Tradiční anglické vlivy zahrnují dvě tematická hlediska: vědecko-technická terminologie, např. kompakt, dubbing, flesz, komputer, kontener, stres, trend, walkman, a slovní zásoba sportu, např. aut, bekhend, badminton, bukmacher, champion, debel, derby, doping, hokej, lider, mecz, motokros, ofsajd, open, ring, rugby, set, skuter, tenis, atd.

79

Tamtéţ, op. cit., s. 33. Tamtéţ, op. cit., s. 37. 81 Tamtéţ., op. cit., s. 40-41. 80

29

Šedesátá a sedmdesátá léta přinesla příliv slov spojených se zábavou mládeţe, především s hudbou, např. blues, country, disco, longplay, playback, populár, singel, song, atd. Vliv angličtiny se zásadně změnil během osmdesátých a devadesátých let, anglické výrazy se uţ neobjevují jen v publicistických a vědecko-technických textech, ale také v různých

informačních

nápisech,

inzerátech,

v kaţdodenních rozhovorech dospělých i dětí.

reklamách,

nabídkách,

a

dokonce

82

Navíc popis této slovní zásoby není jednoduchý, vzhledem k tomu, ţe je rozdíl mezi jednotkami zkodifikovanými a těmi hovorovými, které se teprve utváří v daném sociolektu. Určité lexémy ještě nejsou zapsány v nejnovějších slovnících polského jazyka, i kdyţ se uţ objevily v polštině hovorové.83

3. 2 Adaptace anglicismů

3. 2. 1 Fonologická adaptace Grafický systém je jiný v kaţdém jazyce, v angličtině existuje 26 písmen, zatímco v polštině jich je 30. V obou jazycích existují písmena charakteristická jen pro jeden z nich, např. v angličtině se uţívá x, q, v, která nejsou typická pro polštinu. A na druhou stranu polština uţívá písmena ą, ę, ó, ł, která chybí v grafickém systému angličtiny. Kromě těchto rozdílů také existují v angličtině zdvojené samohlásky, např. ee (jeep), oo (football), nebo kombinace písmen, které jsou polštině neznámé, např. ay (higway), ey (key), oy (boy), ai (cocktail), oa (boast), ck (shock), gh (ghost), th (thriller). Anglická ortografie je také méně konsekventní neţ polská, kdyţ v angličtině jeden znak odpovídá jednomu, dvěma nebo dokonce několika fonémům. A naopak je také moţné, ţe jeden foném je zapisován několika anglickými znaky. Velká část anglicismů zachovává identický pravopis anglických ekvivalentů – vzorů, coţ je znakem nízkého stupně adaptace těchto výpůjček: např. ang. babysitter – pol. baby-sitter [bejbysitr]

82

Nowy słownik poprawnej polszczyzny., Markowski, A. (red.), op. cit., s. 989. Kuć, J.: Nowe profesjolektalne słownictwo polskie (na przykładzie języka zawodowego menedżerów i trenerów), [online], [cit. 27. 3. 2010].Dostupné z: http://www.pulib.sk/elpub2/FF/Olostiak2/pdf_doc/34.pdf. 83

30

ang. driver – pol. driver [drajvr] ang. fair – pol. fair [fér] ang. greenhorn – pol. greenhorn [grínhorn] ang. human relations – pol. human relations [hjumn rilejšns] ang. lobby – pol. lobby [loby] ang. mass media – pol. mass media [mas media] ang. nightclub – pol. night-club [najt klub] ang. pager – pol. pager [pejdţr] ang. rock – pol. rock [rok] ang. tweed – pol. tweed [tvíd] ang. zoom – pol. zoom [zúm] V některých případech dochází jen k drobným změnám, např. přidání či odebrání pomlčky a u některých výpůjček dochází ke kolísání pravopisu: např. ang. charter – pol. czarter/charter [čarter] ang. dancing – pol. dansing/dancing [dansing] ang. express – pol. ekspres/express [ekspres] ang. jazz – pol. dżez/jazz [dţez] ang. meeting – pol. mityng/meeting [mítink] ang. scanner – pol. skaner/scanner [skaner] ang. team – pol. tim/team [tim] Občas se také objevují anglicismy, které mají dvě zpolštěné verze: např. ang. pyjama – pol. pidżama/piżama [pidţama] ang. plastic – pol. plastyk/plastik84 [plastyk]

84

Mańczak-Wohlfeld: Tendencje rozwojowe współczesnych zapożyczeń angielskich w jazyku polskim., op. cit., s. 42-47.

31

Pokud se jedná o češtinu, je moţné rozeznat přejaté výrazy tak, ţe se v nich objevují hlásky a písmena, která se v českých slovech (spisovných a neexpresivních) běţně nevyskytují, jako g, f, ó, ú, x (gól, ragú, fúze, exhibice), nebo některé skupiny samohlásek (leukocyt, poezie, trauma). Za tzv. neadaptovaná slova je povaţováno např. beauty, bowling, sex-appeal, whiskey. Zejména pak u nově přejímaných slov je při procesu adaptace největší problém pro češtinu nezvykle velký rozdíl mezi akustickou a grafickou formou výrazů cizího původu, především anglicismů.85

3. 2. 2 Fonetická adaptace Fonologický systém polštiny se značně liší od anglického, nejde jen o rozdíl v počtech fonému, ale také o různou výslovnost jednotlivých hlásek. Přízvuk je v angličtině pohyblivý, ale přejaté anglické výrazy většinou přijímají stálý polský přízvuk, který patří na předposlední slabiku. Ve většině případů dochází k adaptaci anglických výpůjček na fonologické úrovni zastoupením anglických fonémů nejbliţšími fonémy existujícími v systému polštiny. U některých anglicismů je moţné pozorovat kolísání ve výběru fonémů.86

3. 2. 3 Morfologická adaptace Polština jako flektivní jazyk je charakteristický jinou morfologií. Znamená to, ţe kaţdý anglicismus po procesu přejímání prochází morfologickou analýzou, která ho umoţňuje zařadit do odpovídající kategorie a eventuálně zařadit do polského flektivního systému.87 Téměř všechny anglicismy jsou adaptovány do polského flektivního systému a jsou časovány/skloňovány jako analogicky končící výrazy domácí.88 Nejčastěji jsou přejímány podstatná jména, pak slovesa a přídavná jména. Některé anglické výpůjčky mohou v polštině existovat zároveň jako podstatná i přídavná jména, coţ je v polském jazyce celkem neobvyklé, na rozdíl od angličtiny: 85

Svobodová, D.: Internacionalizace současné české slovní zásoby, op. cit., s. 31. Mańczak-Wohlfeld: Tendencje rozwojowe współczesnych zapożyczeń angielskich w jazyku polskim., op. cit., s. 48-49. 87 Tamtéţ, op. cit., s. 54. 88 Markowski, A.: Kultura języka polskiego. Zagadnienia leksykalne., op. cit., s. 144. 86

32

např. ang. shocking – pol. szoking ang. tiptop – pol. tip-top ang. underground – pol. underground Na ustálení gramatického rodu podstatných jmen mají vliv následující faktory: struktura koncovky přejaté lexikální jednotky, grafická forma výpůjčky – zda výslovnost odpovídá grafické podobě, forma dodaného domácího sufixu, význam přejatého výrazu a jeho vztah ke gramatickému rodu v přijímajícím jazyce, pohlaví jedince, kterého označuje dané podstatné jméno, morfologická struktura výpůjčky. Přejaté výrazy nejčastěji přijímají muţský rod, který mají většinou slova přejatá z jazyků bez gramatického rodu. Muţský rod přijímají podstatná jména, která mají na konci slova souhlásku: např. ang. badminton – pol. badminton ang. kidnapping – pol. kidnaping ang. combine – pol. kombajn ang. comic book – pol. komiks ang. serial – pol. serial ang. tennis – pol. tenis ang. computer – pol. komputer Patří sem i některá slova končící na –y: např. ang. bobby – pol. bobby Nebo výrazy končící v angličtině na – ist: např. ang. escapist – pol. escapist ang. folklorist – pol. folklorist89 Další přejatá podstatná jména z angličtiny zakončená na souhlásku si buď ponechávají svoji koncovku (nylon, cocktail) nebo přibírají koncovku –a, přecházejí do kategorie podstatných jmen ţenského rodu (tarpolina z ang. tarpaulin). Mezi podstatnými jmény ţenského rodu jsou také jmenovány sufixy –a a –ka ve funkci tvoření morfémových výpůjček: 89

Mańczak-Wohlfeld: Tendencje rozwojowe współczesnych zapożyczeń angielskich w jazyku polskim., op. cit., s. 54-56.

33

např. ang. girl – pol. gerlsa ang. stripper – pol. striptiserka ang. trainer – pol. trenerka90 Střední rod získávají většinou anglicismy, které mají koncovku –i, o, u: např. ang. bikini – pol. bikini ang. derby – pol. derby ang. party – pol. party ang. rugby – pol. rugby ang. disco – pol. disco atd.91 Váţnější těţkosti se mohou objevit při morfologické adaptaci podstatných jmen, která končí netypicky. Např. anglická podstatná jména zakončená samohláskou –y jsou Poláky povaţována za podstatná jména ţenského rodu: např. ang. stereophony – pol. stereofonia Nebo také jestliţe koncovému –y předchází dvě souhlásky – jako podstatná jména středního rodu, např. hobby. V druhém případě máme co dočinění s kolísáním gramatického rodu, kdyţ např. podstatná jména lobby, pentry mohou být v polštině v muţském nebo středním rodě.92 Většina přejatých podstatných jmen se skloňuje podle polských paradigmat. Nesklonnost některých anglicismů svědčí o tom, ţe tyto výrazy zatím nejsou dostatečně zpolonizovány.93 Patří zde výrazy jako: hobby, igloo, koala, non iron. Některé výrazy přešly do polštiny jako podstatná jména, i kdyţ v angličtině jsou to přídavná jména. Týká se to hlavně přídavných jmen definujících podstatná jména v ustálených spojeních: např. ang, corner kick – pol. korner „rzut rożny“ ang. longplaying record – pol. longplay „płyta długogrająca“

90

Rybicka, H: Losy wyrazów obcych w języku polskim., s. 82. Mańczak-Wohlfeld: Tendencje rozwojowe współczesnych zapożyczeń angielskich w jazyku polskim., op. cit., s. 57. 92 Rybicka, H: Losy wyrazów obcych w języku polskim., s. 83. 93 Mańczak-Wohlfeld: Tendencje rozwojowe współczesnych zapożyczeń angielskich w jazyku polskim., op. cit., s. 58. 91

34

V angličtině častá gerundia, čili podstatná jména vyjadřující činnost, jsou přejatá do polštiny bez této vlastnosti, takţe je moţné od nich tvořit názvy činností se sufixem – anie, např. dopingowanie od doping. Od anglických výrazů jsou také tvořena slovesa: např. ang. to hone – pol. honować ang. to mulch – pol. mulczować Slovesa mohou být rovněţ tvořena prostřednictvím podstatných jmen, jak je tomu u výrazů: např. ang. caricature – pol. karykaturować ang. knock-out – pol. nokautować Více v polštině přizpůsobená slovesa získávají polské předpony: např. ang. electrize – pol. naelektryzować ang. plomb – pol. zaplombować ang. park – pol. zaparkować ang. code – pol. zakodować.94 Zcela adaptovaná slovesa přijímají sufix – ować, který je nejproduktivnější, a časují se podle polské konjugace a rozlišují vid dokonavý a nedokonavý. Částečně adaptovaná slovesa se liší od první skupiny tím, ţe nemají dokonavé formy: např. ang. bonderize – pol. bonderyzować ang. jazz – pol. jazzować A nakonec neúplná slovesa vystupují jen v rozkazovacím způsobu, např. play, pull, stop.95 U přídavných jmen tvořených od anglického základu se nejčastěji setkáváme se sufixem – ski: např. ang. mixer – pol. mikserski ang. speaker – pol. spikerski

94

Rybicka, H: Losy wyrazów obcych w języku polskim., op. cit., s. 84. Mańczak-Wohlfeld: Tendencje rozwojowe współczesnych zapożyczeń angielskich w jazyku polskim., op. cit., s. 61. 95

35

ang. popart – pol. popartowski96 Více či méně polovina přejatých přídavných jmen z angličtiny podléhá skloňování podle polského flektivního systému: např. ang. compatible – pol. kompatybilny ang. lemon grass – pol. lemongrasowy ang. relevant – pol. relewantny ang. skiff – pol. skiffowy Druhá polovina nebyla asimilována, coţ znamená, ţe jsou nesklonné, např. blue, country, fair, fit, happy. Méně početná příslovce, např. fifty-fifty, non-stop a citoslovce, např. halo, good-bye, se chovají jako polská příslovce a citoslovce, to znamená, ţe se nijak neskloňují. Co se týče slovotvorby, rozlišujeme tři typy lexikálních jednotek: jednoduché (proste), deriváty (derywaty), sloţeniny (złożenia). Mezi jednoduché lexikální jednotky patří např. esej, faul/foul, flesz/flash, klaun/klown/clown, klif, top, tramp. U derivátu je moţné určit anglické slovotvorné formanty, např. printed, hostessa, bloging, impeachment, formanty –ed, -ess, -ing, -ite, -ment. Sloţeniny se většinou skládají ze dvou částí, např. bukmacher/bookmaker, cakewalk, copyright, spotlight, self-service. Většina lexémů anglického původu je povaţována za výpůjčky jednoduché, čímţ poukazují na vysoký stupeň asimilace. Polovina těchto výrazů tvoří jen jeden derivát: např. ang. boxer – pol. bokser – bokserski ang. clan – pol. klan – klanowy ang. showman – pol. showman – showmanić A k druhé polovině se přidává několik sufixů: např. ang. jazz – pol. jazz – jazzowisko, jazzowanie, jazzowy ang. computer – pol. komputer – komputerowiec, komputeryzacja, komputerowy K přejatým podstatným jménům se přidávají následující polské sufixy: - ik/yk: např. ang. pens – pol. pensik ang. sketch – pol. skeczyk

96

Rybicka, H: Losy wyrazów obcych w języku polskim., op. cit., s. 84.

36

ang. trolleybus – pol. trolejbusik - ek: např. ang. bar – pol. barek ang. folder – pol. folderek ang. computer – pol. komputerek - ka: např. ang. hooligan – pol. chuliganka ang. scout – pol. skautka ang. tramp – pol. trampka - ówka: např. ang. hockey – pol. hokejówka ang. porter – pol. porterówka ang. training – pol. treningówka - ista/ysta: např. ang. behavior – pol. behawiorysta ang. darwinism – pol. darwinista ang. football – pol. futbolista - istka/ystka: např. ang. badminton – pol. badmintonistka ang. derby – pol. derbistka - owiec: např. ang. big beat – pol. bigbitowiec ang. film – pol. filmowiec ang. container – pol. kontenerowiec - owanie: např. ang. bluff – pol. blefowanie ang. box – pol. boksowanie 37

ang. doping – pol. dopingowanie - zacja: např. ang. instant – pol. instantyzacja ang. combine – pol. kombajnizacje - izm: např. ang. Hamlet – pol. hamletyzm ang. independent – pol. independentyzm - stwo: např. ang. farm – pol. farmerstwo ang. gangster – pol. gangsterstwo ang. kidnap – pol. kidnaperstwo - arz: např. ang. bikini – pol. bikiniarz ang. film – pol. filmiarz ang. tramway – pol. tramwajarz - owość: např. ang. film – pol. filmowość ang. slogan – pol. sloganowość ang. standard – pol. standardowość atd. Přídavná jména je moţné získat přidáním následující sufixů: - owy: např. ang. Bakelite – pol. bakelitky ang. bar – pol. barowy ang. jazz – pol. jazzowy - ski: např. ang. dispatcher – pol. dyspeczerski ang. skinhead – pol. skin-headzki 38

- owski: např. ang. hippie – pol. hipisowski ang. clown – pol. klaunowski - istyczny: např. ang. essay – pol. eseistyczny ang. folklore – pol. folklorystyczny - alny: např. ang. mass media – pol. mass-medialny, ang. multimedia – pol. multimedialny - owaty: např. ang. dandy – pol. dandysowaty - iczny: např. ang. faradic – pol. faradyczny - ny: např. ang. structural – pol. strukturalny atd. Příslovce anglického původu jsou tvořeny od jiţ vzniklých přídavných jmen přidáním sufixu – o: např. ang. big beat – pol. bigbitowo ang. comfortably – pol. komfortowo ang. comic – pol. komiksowo ang. record – pol. rekordowo méně – ie: např. ang. behavior – pol. behawiorystycznie ang. folklore – pol. folklorystycznie

39

ang. structural – pol. strukturalnie97 V češtině také dochází k morfologické adaptaci přejatých výrazů, kdy jsou tyto výrazy (podstatná jména) přiřazeny k příslušným deklinačním typům a k nim jsou pak připojovány příslušné sufixy (koncovky). Dále probíhá také morfologicko-slovotvorná adaptace, která se týká nejen podstatných jmen, ale i přídavných jmen a sloves, méně pak příslovcí a dalších slovních druhů. Mezi morfologicky a slovotvorně adaptovanými výpůjčkami jsou nejvíce zastoupena podstatná jména, ke kterým jsou připojovány tvarotvorné afixy, díky kterým vyjadřují morfologické kategorie pádů, čísla a rodu. Výrazy zakončené na nevyslovované – e, jsou bez problému zařazeny do českého deklinačního systému (např. game, hardware, megastore, shareware). Velice často se vyskytují typy ţivotných maskulin - činitelská a konatelská jména tvořena koncovkou – er, např. biker, controller, dealer, developer, gamer, hacker, leader, manažer, promoter, punker, rančer, sprejer, writer. Tato přípona je někdy v češtině adaptována prodlouţením samohlásky na – ér. Další početnou skupinou jsou výrazy končící formantem – or, např. administrátor, director, investor, junior, monitor, programátor, sponzor nebo mají koncovku – man/ - men, např. businessman – byznysmen, showman – šoumen. Nejpočetnější jsou pak v češtině adaptovaná neţivotná maskulina, např. aerobic, alarm, band, booklet, boom, break, computer, cup, klip, drink, email, gang, gender, internet, label, laser, look, market, model, office, pop, poster, pub, remix, return, sendvič, server, song, tým, toust, trend, web, zoom atd. Některé anglicismy jsou přejímány v originálních tvarech gerundia nebo participia končící příponou – ing/- ink, např. briefing/brífink, camping/kempink, dabing/dabink, dressing/dresink, leasing/lízink, meeting/mítink, banking, casting, feeling, happening, reporting, modeling, smoking, tuning. Dále se vyskytují anglicismy s koncovkou – ment, např. advertisment, apartment, basement, department, management, refreshment. U ţenského rodu je nejproduktivnější přípona – ka, např. baseballka, bestofka, diskoška, leasingovka, onlinovka, singlovka, webovka apod. Ve středním rodu je pak nejčastější přípona – ní, např. adventurování, crackování, gamblování, groupování, hackování, chatování, klikání, samplování, skejtování, surfování.

97

Mańczak-Wohlfeld: Tendencje rozwojowe współczesnych zapożyczeń angielskich w jazyku polskim., op. cit., s. 61-65.

40

Adjektiva cizího původu jsou buď nesklonná, derivovaná nebo se vyskytují ve více podobách. Zdomácnělá přídavná jména mají nejčastěji sufixy – ový, - ský, - cký, - ní, - ný, např. beatový, billboardový, britpopový, clipový, fulltextový, gelový, hororový, chatový, lunchový, outdoorový, toastový, direktorský, gentlemanský, raperský, sprejerský, teenagerský, hippísácký, lobbistický, defaultní, gamesní, instalační, kompaktní, masmediální, behaviorální, multimediální, downloadovaný, handicapovaný, slidovaný, nasamplovaný, vystresováný. U sloves je pak nejčastějším odvozovacím formantem – ova -, např. adventurovat, boostovat, dabovat, dealovat, downgradeovat, chatovat, lobbovat, remixovat, trejdovat, updatovat, e-mailovat, surfovat, restartovat atd. V neformální komunikaci je pak produktivní kmenová přípona – nou -, např. kliknout, cracknout, helpnout, resetnout, stopnout, tipnout. K další fázi adaptace patří přidávání předpon k přejatým slovesům, např. dosurfovat, doinstalovat,

nabriefovat,

nafaxovat,

nalogovat,

oskenovat,

odvirovat,

proklikat,

přeformátovat, zkonfigurovat, zrapovat, zrelaxovat.98

3. 2. 4 Sémantická adaptace Pokud jde o oblast sémantiky výpůjček, je moţné se věnovat dvěma tématům. Rozlišení oblasti, do jakých přecházejí výpůjčky a významovým změnám, ke kterým dochází během procesu přejímání. V současnosti zaznamenané anglické výpůjčky byly rozděleny na 45 sémantických skupin: 1. sport: aerobik/aerobic, aut/out, baseball/bejzbol, bike, cross, czempion/champion, golf, jogging, mecz, play off, set, smecz/smash, sportsmen, start, tobogan, trening, windsurfing, skateboard, surf 2. člověk: autsajder/outsider, baby boom, jet set, native speaker, sponsor, hipis/hippis/hip, punk, skin-head, dyskomfort, high life, public relations, szok, toast 3. oblečení a móda: moher, nylon, welwet, kilt, legginsy, pulower, T-shirt, klips, make-up, szampon 4. hudba: charleston, rock, stepować, hard core, hit, jam session, song, pop, soul, adapter, hifi, kompact, longplay, walkman, mono, stereo, clip, funky, hard rock, raper, techno

98

Svobodová, D.: Internacionalizace současné české slovní zásoby, op. cit., s. 50-76.; Kadlecová, A.: Slovotvorné adaptace anglicismů v informačně-technologické slovní zásobě. In: Philologica Juvenilia – Bohemica 2, Olomouc 2011, s. 174-176.

41

5. jídlo: bekon, cheeseburger, dressing, drops, hot dog, keks, pop-corn, puding, stek, drink, poncz, rum, sherry, soft drink, bar, fast food, lunch, piknik, raut 6. biologie: brojler, buldog, mustang, zoo, sekwoja, darwinizm, inbred 7. moře: dok, harpun, tent, waterlinia, jacht, kuter, tankowiec, tramp, winchmen 8. technika: bojler, cracker, skreper, walkie-talkie, billing, plastyk/plastik, skryning, teflon, wulkanizat 9. ekonomie: biznes/business, bum/boom, boss, czek, factoring, holding, koncern, marketing, monitoring, leasing, self, standard, sponsor, trader, lokaut, strajk 10. transport: klakson, parking, rower, skuter, speed, taxi, tramwaj, truck, van, wagon, airbag, terminal 11. psaný jazyk: bestseller, copyright, esej, eufuizm, folklor, pamflet, science fiction, thriller, interview, komiks, newsy, reporter 12. počítače: CD ROM, enter, hacker, input, internet, komputer, kursor, laptop, notebook, PC, procesor, software, bajt, serwer, skaner, streamer 13. politika: kongresman, political correctness, slogan, speech 14. fyzika: bel, laser, nikol, radar, rem 15. chemie: bakelit, DNA, ebonit, konwertor, walina 16. obchod: bikershop, buble, importer, market, shop, supermarket, trade mark 17. lékařství: daltonizm, karbazol, parkinsonizm, tetracyklina 18. vojsko: bumerang, kolt, rewolwer, tomahawk, komandos, komodor, tank 19. film: film, gag, kameraman, remake, star 20. metalurgie: bluming, kardyf, koks, tunel, szeradyzacja 21. minerály: epsomit, kernit, smitsonit, tomsonit, wiwianit 22. geologie: dewon, kem, klif, lias, synklina, tilit 23. rádio a televize: bufer, klip/clip, live, serial, soap opera, spiker, spot, talk show, tuner, zoom 24. náboţenství: adwentysta, kwakier, purytanizm, wiklefizm 25. umění: design, mobil, patchwork/patch-work, poster 26. rolnictví: dren, farma, kombajn, kompost, miksować, filler 27. turistika: bukować, czarter/charter, folder, kemping/camping, motel 28. anglosaské právo: coroner, detektyw, konstabl, lincz, szeryf, werdykt 29. elektřina: farad, feeder, szunt, tranzystor, wat 30. míry: akr, galon, jard, kwarter, pint 31. zábava: bingo, happening/heppening, horror show, pool, performance, show 42

32. fotografie: fotos, instamatic, slajd/slide, spotlight 33. filozofie: bakonizm, behawioryzm, holizm, trend 34. geografie: atol, busz, dżungla, szelf 35. prostor: bungalov, igloo, wigwam, yale 36. karty: brydż, poker, wist 37. psaní: baskerwil, flamaster, linotyp, offset 38. peníze: dolar, gwinea, pens, szyling 39. meteorologie: blizzard, chinook, smog 40. vzdělání: grant, koledż/college, test, visiting professor 41. kybernetika: algol, beat, konwerter 42. materiály: abaka, rafia 43. práce: account manager, deweloperska, networking, professional public relations, staff 44. reklama: billboard, copywriter, roadshow 45. drogy: crack, dragi, haj Z angličtiny jsou do polské slovní zásoby přejímány také zkratky, např. hi-fi (high fidelity), PAL (Phase Alternate for Line), PIT (Personal Income Tax), SALT (Strategic Armaments Limitation Talks), VIP (Very Important Person), PR (Public Relations), PC (Personal Computer), IT (Information Technology) atd. Co se týče významových změn, je moţné rozlišit tři typy: přenesení (przeniesienie), zúţení (zwężenie), rozšíření (rozszerzenie). Například výpůjčka country měla význam „velmi zrytmizovaná americká hudba, čerpající z vesnického folkloru“, v současnosti se tento výraz uţívá také ve významu stylu módy, např. sukně ve stylu country. Anglicismus image se týkal obrazu, vzhledu nějaké osobnosti (herce, politika) vytvořeného na základě jeho pracovní činnosti a osobních vlastností, a dnes se týká také neţivých podstatných jmen, např. image města atd.99

99

Mańczak-Wohlfeld: Tendencje rozwojowe współczesnych zapożyczeń angielskich w jazyku polskim., op. cit., s. 66-76.

43

3. 3 Anglicismy v různých oblastech jazyka

3. 3. 1 Jazyk mládeže V jazyce mladých lidí dominuje móda anglicismů od 90. let 20. století, vyvolaná vysokým hodnocením anglosaské kultury, popularitou anglických písní, filmů a seriálů, ale také dobrou znalostí angličtiny mezi mládeţí. Redaktoři časopisů, které jsou adresovány mladým, se pokouší navázat kontakt s mladým odběratelem. Většina anglických výpůjček z této oblasti, ještě není zaznamenána ve slovnících, protoţe jazyk mládeţe se neustále mění. Adresáti časopisů pro mládeţ jsou označování jako girl a boj (nebo boy s originálním pravopisem) a k těmto výrazům jsou přiřazovány další anglicismy, např. look a´la country girl, trendy girl atd. Dále se uţívají výrazy jako frendzia (pochází od anglického friend), fashionistka (od anglického fashion), boss, debeściak (od anglického the best), krejzol/krejzolka (od anglického crazy), kissować (od anglického to kiss), 4ever/FRV (od anglického forever), luknąć (od anglického to look), stajl (od anglického style), fejs (od anglického face), smajl (od anglického smile), window shopping, party, fun, za free (z anglického for free), cash, book, gift, surprajs (z anglického surprise), wow!, cool, hot, na topie (z anglického on the top), rule, super-, mega-, ekstra-, oldskulowy (od anglického old school), lajtowy (od anglického light), atd. Většina těchto anglicismů má v polštině identické sémantické ekvivalenty.100 Mezi mladými lidmi se také šíří anglicismy z oblasti moderní hudby. Tento sociolekt je v podstatě zaloţen na výpůjčkách z angličtiny. V češtině jsou hudebníci označováni jako popstars, superstar, celebrita, singer, performer, showman. Lidé, kteří poslouchají určitý typ hudby, jsou nazývání jako heavymetalista, hiphoper, junglar, metalista, raper, rocker, technař. Namísto označení skladba je uţíváno singl, hit, song, kompilace, cover-verze, remix. Názvy hudebních ţánrů zůstávají ve svých původních anglických verzích, např. bigbeat, blues, country, folk, hardrock, jazz, soul, electro-pop, funk, grunge, hip hop, house, indie, jungle, metal, rap, techno, trance atd. Mezi další hudební výrazy patří např. demo, playback, promotion, remake, unplugged, live, open.-air, track, evergreen.101

100

Kulesza, B.: Najnowsze anglicyzmy w języku prasy młodzieżowej, [online], [cit. 26. 3. 2012]. Dostupné z: http://www.kwartjez.amu.edu.pl/Kulesza_2010_3-4.pdf. 101 Svobodová, D.: Internacionalizace současné české slovní zásoby, op. cit., s. 119-121.

44

3. 3. 2 Jazyk médií (zvláště sportovních hlasatelů) V jazyce médií se objevuje mnoţství anglicismů, často sem patří frazeologismy současně vzorované na angličtině, např. dać zielone światło (to give green light), szara strefa (grey area), miękkie i twarde narkotyki (soft and hard drugs), lekki papieros (light cigarette), kryzys humanitarny (humanitarian crisis), kwaśny deszcz (acid rain), efekt szklarniowy (greenhouse effect), czarna skrzynka (black box), gorąca linia (hotline), efekt domina (domino effect).102 S anglicismy se můţeme setkat v mnoha druzích sportovních odvětví. Bezprostřední účast mass medií při přenosech sportovních utkání způsobuje, ţe sportovní novináři mají vliv na utváření současné polštiny, především jde o tzv. sportovní dialekt. Různé změny v rozvoji sportu mají neustálý vliv na evoluci jazyka sportu. Objevila se nová vrstva výpůjček, specifická slovní zásoba. Od dávných dob je polská sportovní terminologie spjatá s cizí slovní zásobou. Tento jev je moţné vysvětlit ţivými mezinárodními kontakty polského sportu, vlivem zahraničních médií a vysoce rozšířenou módností anglického jazyka. Mnoho anglických výpůjček charakteristických pro sportovní terminologii bylo přijato uţ před mnoha lety, přizpůsobilo se tak dobře, ţe dnes nevnímáme jeho cizost, např. mecz (z ang. match), faul (z ang. foul), gol (z ang. goal), aut (z ang. out), team, pacemaker, atd.103 Panuje rozšířené přesvědčení, ţe jazyk tisku je ovlivněn především výpůjčkami snobistického typu, např. uţívání anglického výrazu team namísto drużyna sportowa nebo goalkeeper jako označení bramkarza. To má svoje odůvodnění, kdy se jedná o tzv. módní výrazy, kam velmi často patří výrazy přejaté. Sféra jejich uţití je velice široká, a význam se stává stále více nepřesný, následkem čehoţ se tyto výrazy objevují ve velmi neočekávaných spojeních.104

102

Markowski, A.: Kultura języka polskiego. Zagadnienia leksykalne., op. cit., s. 225. Koper, M.: "Poezja futbolu" : kilka uwag o języku sprawozdawców sportowych. In. Język polski : współczesność, historia .- 4 .- Lublin, 2003, s. 51-60. 104 Rybicka, H: Losy wyrazów obcych w języku polskim., op. cit., s. 59. 103

45

3. 3. 3 Jazyk reklamy Výpůjčky jsou velmi často uţívány v reklamních textech a sloganech všeho druhu (televize, rozhlas, billboardy, letáky) jako prostředek k zaujetí příjemce, aby daný výrobek koupil.105 Bohatost výskytu anglicismů v dnešní polštině je do značné míry odrazem globalizace. Není tedy překvapivé, ţe existence anglických slov a konstrukcí je v reklamě všeobecně rozšířená. Vliv na to často mají komerční faktory, politika mezinárodní koncernů a velkých firem. Firmy umisťují reklamy, které jsou částečně nebo zcela anglicko-jazyčné. Anglicismy se objevují v televizní reklamě v názvech firem a výrobků. Anglická slova často popisují jejich vlastnosti, účinnost nebo vystupují jako slogany. Např. LiftActiv, Day Wear, Solutions, Color Naturals, Invisible, Intense Touch, Smooth Relax, Simply Clever, Feel the difference, atd.106 V češtině je v poslední době typická záměna českého slova za cizí, např. BESTarostně spolu, Nech se WEST, Boty pro bosse. V některých případech je volba cizojazyčného textu na zahraniční výrobky vhodnější neţ překlad těchto sloganů do češtiny, např. Ask for more (Coca-cola), Feet you wear (ADIDAS). Občas se totiţ můţe stát, ţe při snaze zachovat sdělovací funkci reklamy, se překladatelé dopouští nevhodných stylizací. Pokud jde o typ produktů, tak se anglicismy objevují nejčastěji v reklamách na spotřební elektroniku, automobily, parfémy, kosmetické výrobky a nápoje. Média a reklama ovlivňují společnost po jazykové stránce, protoţe výrazy z reklam pronikají do slovní zásoby veřejnosti nejrychleji, obzvlášť do lexika mladé generace.107

105

Svobodová, D.: Internacionalizace současné české slovní zásoby., op. cit., s. 107. Grzelczak, M.: Funkcja perswazyjna anglicyzmów w reklamie, [online], [cit. 27. 3. 2012]. Dostupné z: http://www.logic.amu.edu.pl/images/f/ff/Anglizmy.pdf. 107 Svobodová, D.: Internacionalizace současné české slovní zásoby, op. cit., s. 107-108. 106

46

3. 3. 4 Jazyk manažerů Skupinu manaţerů je moţné zařadit do tzv. nových zaměstnání. Tato skupina si vytváří vlastní zásobu jazykových prostředků, které jim umoţňují dorozumívat se ve všech situacích. Jejich specifický jazyk je často srozumitelný jen jejich okruhu, i kdyţ ve všech typech kontaktů pouţívá obecnou polštinu, v pracovní komunikaci velmi často uţívá angličtinu. Mezi tyto výrazy patří slovesa jako coachingować, feedbackować, searchować, flashować, customizować, focusować, formy tohoto typu vznikly z cizích základů, které ještě nebyly přizpůsobeny polštině. Šířící se móda angličtiny způsobuje věrné zachování prvotního znění (ortografie a fonetiky), občas i významu těchto sloves. K dalším výrazům patří, např. payroll, cash flow, power of brand, fine no draft, lead, event, outplacement atd.108 V českém jazyce jsou také velmi často uţívány anglické názvy firem a profesí, např. Account Executive, Marketing Analyst, Business Assistant,Customer Support, Human Resources Specialist, Deputy Production Manager atd. Pokud se jedná o názvy firem, tak zde nejčastěji patří cestovní kanceláře, leasingové firmy, personální agentury, obchodní společnosti, nakladatelství, firmy zabývající se servisem výpočetní techniky. V názvech můţeme najít anglické výrazy, např. business, capital, catering, club, computer, consulting, developement, electronics, fast food, financial, invest, leasing, market, salon, shop, trade atd. Moţnou příčinou uţívání anglicismů je snaha firem o mezinárodní prestiţ a vyšší stylistickou úroveň.109

108

Kuć, J.: Nowe profesjolektalne słownictwo polskie (na przykładzie języka zawodowego menedżerów i trenerów), [online], [cit. 27. 3. 2012]. Dostupné z: http://www.pulib.sk/elpub2/FF/Olostiak2/pdf_doc/34.pdf. 109

Svobodová, D.: Internacionalizace současné české slovní zásoby., op. cit., s. 110-111.

47

4 Praktická analýza anglicismů

4. 1 Anglicismy v oblasti informačních technologií V současnosti má veliký vliv na vývoj jazyka působení techniky, jejíţ rozvoj je typickým znakem dnešní doby. Technika nutí jazyk ke tvoření stále nových technických terminů, pro nazvání zcela nových vynálezů a technologií.110 V jazyce internetu a počítačových technologií se také objevují vlastní specifické termíny, především z angličtiny. Slovní zásoba z oblasti informačních technologií se týká například technické stránky obsluhy počítače (např. plik, katalog, klikać, zalogować się, aplikacja, program, interfejs). Převaţují podstatná jména, sloves je méně a často mají ţargonový charakter (např. deletować). Početná skupina přejatých výrazů se pouţívá také v internetových konverzacích: hi all (na začátku rozhovoru), see you (na konci rozhovoru), floodować (zahlcovat obrazovku zprávami), zkratky priv, nick, thx (thanks). Co se týče původu slovní zásoby z oblasti počítačů a internetu, tak největší skupinu v ní tvoří, jak uţ bylo několikrát zmíněno, výpůjčky z angličtiny. Občas jsou to citáty (např. on-line, off-line, newbie „internetový nováček“), nicméně ve většině případů se tyto výpůjčky adaptují do polštiny tak, aby je bylo moţné skloňovat/časovat a zapisovat polsky. To se stalo například s výrazy jako: interfejs, haker, mejl, czat, které byly původně uţívány ve formách: interface, hacker, e-mail, chat. Vyskytuje se také mnoţství kalků, např. przeglądarka (ang. browser), ulubione (ang. favourites). Mnoho z nich jsou kalky významové, např. aplikacja, mysz, port, nawigować, portal, serwis, sieć, użytkownik, wirus atd. Občas se tvoří polské výrazy (internauta, czatować, czatownik, ircować) nebo domácí výrazy přibírají nové významy (małpa, witryna). Specifickým výsledkem rozmachu internetu je přijetí zcela nového, pro polštinu netypického způsobu tvoření výrazů, tedy slovotvorného modelu. Jde o slova začínající na e-, které je zkratkou výrazu electronic (elektroniczny). Vzorem byl v tomto případě výraz e-mail, následně do polštiny přišla jiná slova tohoto typu, např. e-business, e-commerce, nakonec byly tyto neologismy také překládány, např. e-handel, e-szkoła, e-kształcenie, e-edukacja, esłuchać, e-student, e-wakacje, e-zakupy, e-podpis.

110

Bajerowa, I.: Wpływ techniki na ewolucję języka polskiego, Wydawnictwo Polskiej Akademii Nauk, Kraków 1980, s. 3-5.

48

Dalším novým druhem výpovědi jsou krátké zprávy vysílané pomocí mobilních telefonů, tedy SMSky. Omezená délka těchto zpráv způsobuje, ţe mají charakter telegrafických informací, často ve formě ekvivalentů vět. I kdyţ v nich existuje moţnost interpunkce, je vyuţívána velmi zřídka. Obvykle se uţívají znaky, které vyjadřují emoce pisatele. V jazyce internetové komunikace je důleţitá ekonomičnost, a proto její účastníci porušují (vědomě i nevědomě) všechny moţná pravidla standardní polštiny.111

Dnešní češtinu také ovlivňuje mohutný rozvoj počítačových a telekomunikačních technologií. Objevuje se nové specifické názvosloví, slova z této oblasti jsou často rychle adaptována, snadno se začleňují do české slovní zásoby. Zdrojem nových pojmů je především angličtina, např. engine, gameport, notebook, software, zoom. Od těchto výrazů vznikají také mnohé neologismy, které jsou často na hranici spisovnosti, např. internet – internetovat, internetista, mobil – mobilovat, modem – modemovat, modemový.112 Slovní zásoba z této oblasti však ještě není jednotná ve významové a formální rovině. Jedná se například o neustálený pravopis (scanner-skener, interface-interfejs, escapovateskejpovat), rozkolísaný jmenný rod a číslo u substantiv (windows-windowsy). Většina anglicismů se i přesto poměrně snadno začleňuje do českého slovotvorného systému a také vznikají výrazy odvozené, které tvoří celé slovotvorné řady. Mezi morfologicky adaptované maskulina patří, např. crack, enter, font, guestbook, level, modem, notebook, patch, spam, wallpaper. Mezi výrazy morfologicky i ortografický adaptované patří, např. čip, ignorace, skart, servr, tutoriál. Slovní zásoba v oblasti počítačových a informačních technologií se rozrůstá o výrazy s novým významem, které jsou přímo motivovány formou anglických slov, např. brouzdat, surfovat. Anglická slova se také velmi často dostávají mezi slangové výrazy, např. demáč, sajta.113

111

Markowski, A.: Kultura języka polskiego. Zagadnienia leksykalne., op. cit., s. 116-117. Svobodová, D.: Internacionalizace současné české slovní zásoby., op. cit., s. 105. 113 Tamtéţ, s. 122-126. 112

49

4. 2 Analýza textů z časopisu PC World Spolu s rozvojem informačních technologií můţeme na trhu sledovat zvyšující se počet časopisů, které se touto oblastí zabývají. Tyto časopisy jsou většinou určené pro začínající a středně pokročilé uţivatele osobních počítačů. Přinášejí aktuální informace ze světa počítačů a digitální techniky, tipy, triky, podrobné praktické návody pro snadnou práci s počítačem a také testy jednotlivých počítačových komponent, sestav a nových produktů. Kromě toho je v nich moţné najít recenze různých programů, hardware, software a rubriku s odpověďmi na konkrétní dotazy čtenářů, návody jak řešit různé problémy související s uţíváním moderní techniky. Častou přílohou těchto periodik jsou multimediální CD s programy nebo hrami. Většina těchto časopisů má svou internetovou verzi. Z několika časopisů tohoto druhu byla pro účely této magisterské práce vybrána internetová verze časopisu PC World, protoţe existuje v polské i české mutaci. PC World je globálně rozšířený časopis, vychází kaţdý měsíc. Nabízí rady týkající se různých aspektů počítačů, internetu, nových produktů a programů. Obsahuje recenze a testy hardwaru a softwaru, stejně jako nových elektronických zařízení. PC World vychází v různých státech, např. USA, Austrálie, Bulharsko, Dánsko, Řecko, Itálie, Španělsko, Polsko, Česká republika atd. V Polsku tento počítačový časopis vychází od roku 1992 ve Varšavě. Je rozdělen do několika kategorií: Ważne & Ciekawe, Sprzęt & Osprzęt, Systemy & Programy, Internet & Bezpieczeństwo, Know how. Byl prvním časopisem tohoto typu, který má ve své příloze DVD. Kromě pravidelných čísel, výchází také séria Special a Extra.114 Pro praktickou analýzu byly vybrány obdobné články z české a polské verze, aby bylo moţné srovnat četnost uţívání anglicismů. V polské mutaci to byly následující články: Nowy tablet Apple iPad pobił rekord sprzedaży. I to w jakim stylu! (nt); Microsoft Office 15 - pakiet biurowy ze szczyptą stylu Metro (mo); Hacktywizm, czyli bunt internautów (hack); Jak kupić PC? Wybierz sobie odpowiedni komputer (pc); Największe mity technologiczne (nm); Optymalne nagrywanie (on); Wirus! – I co teraz? (wi); Windows 2 razy szybszy (w2); Silverlight 2 – Flash, ale nie flash (sf); Programy w kieszeni (pwk); Vista SP1 (sp1); 45 trików oszczędzających twój czas (45). Kaţdému článku byla v závorce přidělena zkratka, podle které je u analyzovaných slov moţné dohledat, kde byl daný výraz zaznamenán poprvé. Tato informace je uvedena u kaţdého výrazu ve formě horního indexu. 114

PC World, [online], [cit. 10. 4. 2012]. Dostupné z: http://www.pcworld.pl/.

50

V české mutaci byly vybrány tyto články: Není to iPad HD ani iPad 3, je to iPad; Informace a obrázky týkající se Office 15 unikly na internet; Političtí hacktivisté zneuţili účty uţivatelů Facebooku; Počet útoků proti mobilním zařízením neustále roste; Jak si koupit dobrý počítač? Desatero rad na cestě k dobrému počítači; Internet po elektrické síti - Mýty a fakta; Poznejte nejrozšířenější předsudky v oblasti počítačů - 1., 2. Díl; Velký test DVD vypalovaček; Bezpečnost: Obrázky vţdy nejsou tím, čím se zdají být; Znáte 10 nejnebezpečnějších programů?; Zrychlete svá Windows dvojnásobně!; Microsoft uvádí Silverlight 2; Cesta do hlubin USB; Vista SP1 v září; Naučte se několik uţitečných webových triků. Nalezené anglicismy jsou řazeny abecedně a charakterizovány v pěti bodech: 1. je uvedena polská definice výrazu 2. je zapsán výraz v anglickém originále 3. je uveden český ekvivalent v textu (pokud se v textu nevyskytoval, je uveden obecně uţívaný český ekvivalent) 4. je analýzou výrazu určen stupeň adaptace 5. jsou uvedeny znaky této adaptace (pokud je výraz zařazen do deklinačního systému polštiny je u podstatných a přídavných jmen vypsán D. lp. a M. lm., popř. u sloves 1. os. lp.; pokud existují, jsou zde uvedeny i deriváty nalezených výrazů z textu, popř. v závorce obecně rozšířené polské deriváty).115 K definování významu slova byly uţity publikace: Słownik wyrazów obcych PWN, Słownik zapożyczeń angielskich w polszczyźnie, Słownik jazyka polskiego. Mezi anglicismy nejsou uvedeny názvy firem a kaţdé slovo je zaznamenáno pouze jednou, i kdyţ se v článcích vyskytovalo častěji. Z nalezených výrazů jsou podstatná a přídavná jména uvedena v nominativu singuláru a slovesa v infinitivu.

115

Pozn.: Některé výrazy se začaly v polštině uţívat teprve nedávno, a proto se ještě nevyskytují ve slovnících – nejsou normovány. U těchto slov jsou uvedeny znaky adaptace, pokud se u nich objevuje tendence k adaptování se do polštiny.

51

4. 3 Analyzované výrazy v podobě slovníkových hesel A adapter (w2) 1.

element urządzenia umożliwiający zastosowanie go do innych celów niż

zostało przewidziane, umożliwia połączenie elektryczne różnych standardów, połączenie mechaniczne urządzeń różnych standardów 2.

adapt

3.

adaptér

4.

částečně adaptováno

5.

D. lp. adaptera, M. lm. adaptery

adware (wi) 1.

rodzaj (i typ) licencji oprogramowania. Adware jest oprogramowaniem

rozpowszechnianym za darmo, ale zawierającym funkcję wyświetlającą reklamy

alert

2.

adware

3.

není (adware)

4.

lexikální citát

5.

neskloňuje se

(45)

1.

stan gotowości do akcji, alarm

2.

alerte

3.

není

4.

částečně adaptováno

5.

D. lp. alertu, M. lm. alerty (alertowy)

All-in-One (pc) 1.

wszystko w jednym (np. urządzenie wielofunkcyjne)

2.

All-in-One

3.

all-in-one

4.

lexikální citát

5.

neskloňuje se

animacja (sf) 1.

generowanie za pomocą komputera ruchomych obrazów 52

2.

animation

3.

není (animace)

4.

sémantická výpůjčka, zcela adaptováno

5. Anonymous

D. lp. animacji, M. lm. animacje (hack)

1.

zdecentralizowana grupa hakerów sprzeciwiająca się z ograniczaniu wolności

obywatelskich, korupcji, konsumpcjonizmowi, cenzurze, fair use 2.

Anonymous

3.

Anonymous

4.

lexikální citát

5.

neskloňuje se

antywirus (wi) 1.

program komputerowy, którego celem jest wykrywanie, zwalczanie i usuwanie

wirusów komputerowych. Współcześnie najczęściej jest to pakiet programów chroniących komputer przed różnego typu zagrożeniami. 2.

antivirus

3.

antivirus

4.

zcela adaptováno

5.

D. lp. antiwirusa, M. lm. antiwirusy (antywirusowy)

aplet (w2) 1.

zwykle niewielki program napisany w taki sposób, by mógł zostać osadzony w

stronie WWW wprost i wykonany przez przeglądarkę internetową na komputerze, na którym jest ona uruchomiona 2.

applet

3.

není (applet)

4.

částečně adaptováno

5.

D. lp. apletu, M. lm. aplety

aplikacja (mo) 1.

program użytkowy, w przeciwieństwie np. do systemu operacyjnego lub

interfejsu użytkownika 2.

application

3.

aplikace

4.

částečně adaptováno 53

5.

D. lp. aplikacje, M. lm. aplikacje (aplikacyjny)

Auto-repeat (on) 1.

klawisz z automatycznym powtarzaniem

2.

auto-repeat

3.

není (autorepeat)

4.

lexikální citát

5.

neskloňuje se

B backspace (45) 1.

w komputerze klawisz Backspace usuwa znak stojący przed kursorem

tekstowym i przesuwa ten kursor o jedną pozycję do tyłu 2.

backspace

3.

není (backspace)

4.

částečně adaptováno

5.

D. lp. backspace´a, M. lm. backspace´y

backup

(pwk)

1. kopia bezpieczeństwa; w informatyce dane, które mają służyć do odtworzenia oryginalnych danych w przypadku ich utraty lub uszkodzenia 2. backup 3. není (backup) 4. částečně adaptováno 5. D. lp. backupu, M. lm. backupy (backupowanie) bajt (on) 1. umowna liczba bitów (najczęściej 8), przyjęta w większości komputerów jako podstawowa jednostka pamięci 2. byte 3. bajt 4. zcela adaptováno 5. D. lp. bajta, M. lm. bajty; pro angličtinu netypická kombinace jt (bajtowy, bajtowo) benchmark (nm) 1. test wydajności, test porównawczy; program służący do określenia wydajności komputera, jego podzespołów, np. dysku twardego, lub oprogramowania 54

2. benchmark 3. benchmark 4. částečně adaptováno 5. D. lp. benchmark´u, M. lm. benchmarki; benchmarkowy bit

(w2)

1. cyfra w dwójkowym układzie liczenia, przybierająca wartości 0 i 1; najmniejsza jednostka informacji w telekomunikacji i informatyce 2. bi(nary) (digi)t 3. bit 4. částečně adaptováno 5. D. lp. bitu, M. lm. bity biznes (nm) 1. interes, przedsięwzięcie handlowe, produkcyjne przynoszące zysk; potocznie także firma realizująca to przedsięwzięcie 2. business 3. není (byznys) 4. zcela adaptováno 5. dop. lp. biznesu, M. lm. biznesy; biznesowy blog (45) 1. dziennik sieczowy; rodzaj strony internetowej zawierającej odrębne, samodzielne, uporządkowane chronologicznie wpisy, których twórcą jest właściciel bloga 2. blog (weblog) 3. není (blog) 4. částečně adaptováno 5. D. lp. bloga/blogu, M. lm. blogi (blogowy) blok (sf) 1. wyróżniona część programu, zawierająca deklaracje zmiennych lub instrukcje, traktowana przez komputer jako odrębna całość 2. block 3. není (blok) 4. zcela adaptováno 5. D. lp. bloku, M. lm. bloki (blokowy) Bluetooth (pc)

55

1. technologia bezprzewodowej komunikacji krótkiego zasięgu pomiędzy różnymi urządzeniami elektronicznymi, takimi jak klawiatura, komputer, laptop, palmtop, telefon komórkowy i wieloma innymi 2. bluetooth 3. není (bluetooth) 4. lexikální citát 5. neskloňuje se/ občas se vyskytuje D. lp. bluetooth´u Blue-ray (pc) 1. format zapisu optycznego, opracowany przez Blu-ray Disc Association (BDA). Następca formatu DVD, od którego odróżnia się większą pojemnością płyt, co jest możliwe dzięki zastosowaniu niebieskiego lasera 2. Blue-ray 3. Blue-ray 4. lexikální citát 5. neskloňuje se botnet (wi) 1. grupa komputerów zainfekowanych złośliwym oprogramowaniem (np. robakiem) pozostającym w ukryciu przed użytkownikiem i pozwalającym jego twórcy na sprawowanie zdalnej kontroli nad wszystkimi komputerami w ramach botnetu. Kontrola ta pozwala na zdalne rozsyłanie spamu oraz inne ataki z użyciem zainfekowanych komputerów 2. botnet 3. není (botnet) 4. částečně adaptováno 5. D. lp. botnetu, M. lm. botnety brama sieciowa (w2) 1. maszyna podłączona do sieci komputerowej, za pośrednictwem której komputery z sieci lokalnej komunikują się z komputerami w innych sieciach 2. default gateway 3. není (brána) 4. sémantická výpůjčka, zcela adaptováno 5. D. lp. bramy sieciowej, M. lm. bramy sieciowe budżet (pc)

56

1. zestawienie, plan dochodów i wydatków przewidzianych na przyszły okres (miesiąc, kwartał, rok); ogół dochodów i wydatków 2. budget 3. není (budţet) 4. zcela adaptováno 5. D. lp. budżetu, M. lm. budżety; pro polštinu typické ż buforowanie (nm) 1. technologia polegająca na stosowaniu buforów programowych lub sprzętowych, wykorzystywana najczęściej w celu wyrównania różnic prędkości przesyłania danych między różnymi urządzeniami 2. buffering 3. není (buffering, bufferování) 4. částečně adaptováno 5. D. lp. buforowania; buforować C CapsLock (w2) 1. jeden z klawiszy klawiatury komputerowej. Naciśnięcie go włącza tryb pisania wielkimi literami 2. Caps lock 3. není (CapsLock) 4. lexikální citát 5. neskloňuje se CD (on) 1. płyta kompaktowa, poliwęglanowy krążek z zakodowaną cyfrowo informacją do bezkontaktowego odczytu światłem lasera optycznego 2. Compact Disc 3. CD 4. lexikální citát, zkratka 5. neskloňuje se D DDoS (hack)

57

1. atak na system komputerowy lub usługę sieciową w celu uniemożliwienia działania poprzez zajęcie wszystkich wolnych zasobów, przeprowadzany równocześnie z wielu komputerów 2. DDoS - Distributed Denial od Service 3. není (DDoS) 4. lexikální citát, zkratka 5. neskloňuje se deep (zoom) (sf) 1. głęboki; technologia zoom 2. deep 3. není (deep) 4. lexikální citát 5. neskloňuje se defender (wi) 1.

obrońca, np. w grach komputerowych

2.

defender

3.

není (defender)

4.

částečně adaptováno

5.

D. lp. defendera, M. lm. defendery

defragmentacja (nm) 1. operacja układająca pliki na dysku komputerowym tak, aby system miał do nich szybszy dostęp. Najczęściej jest to poukładanie bloków jednego pliku po kolei, kiedy są one rozrzucone po całej partycji 2. defragmentation 3. defragmentace 4. částečně adaptováno 5. D.

lp.

defragmentacji,

M.

lm.

defragmentacje;

defragmentować

(defragmentowany) delete – Del (w2) 1. usuń, klawisz na komputerowej klawiaturze architektury PC. Jego najczęstszym zastosowaniem jest usuwanie znaków znajdujących się za kursorem tekstu. Nazwa ta bywa czasem skracana do formy "Del" 2. delete 3. delete 58

4. částečně adaptováno 5. D. lp. delete´a, M. lm. delete´y; (deletować) description (w2) 1. opis 2. description 3. není 4. lexikální citát 5. neskloňuje se designer (on) 1. specjalista w dziedzinie wzornictwa przemysłowego, projektant wzorów, modeli dla wyrobów przemysłowych 2. designer 3. není (dizajnér) 4. částečně adaptováno 5. D. lp. designera, M. lm. designerzy desktop (pc) 1. komputer przeznaczony do pracy na blacie biurka 2. desktop 3. desktop 4. částečně adaptováno 5. D. lp. desktopu, M. lm. desktopy destination (sp1) 1. urządzenie docelowe 2. destination 3. není (destinace) 4. lexikální citát 5. neskloňuje se detection (wi) 1. dostrzeganie, odkrywanie, zauważanie 2. detection 3. detekce 4. lexikální citát 5. neskloňuje se device

(sp1)

59

1. urządzenie, przyrząd 2. device 3. není 4. lexikální citát 5. neskloňuje se deweloper (sf) 1. inwestor, czyli osoba fizyczna lub prawna, która inwestuje w budowę nieruchomości budynkowych (domów mieszkalnych, obiektów biurowych, handlowych, przemysłowych) z przeznaczeniem na sprzedaż lub wynajem 2. developer 3. není (developer) 4. částečně adaptováno 5. D. lp. dewelopera, M. lm. deweloperzy (deweloperski) displej (nt) 1. monitor ekranowy do wyświetlania informacji 2. display 3. displej 4. zcela adaptováno 5. D. lp. displeja, M. lm. displeje dotnet (sf) 1. platforma programistyczna opracowana przez Microsoft, obejmująca środowisko uruchomieniowe (Common Language Runtime – CLR) oraz biblioteki klas dostarczające standardowej funkcjonalności dla aplikacji 2. .NET 3. není 4. částečně adaptováno 5. neskloňuje se; dotnetowy DVD

(pc)

1. płyta kompaktowa o dużej pojemności, wykorzystywana głównie do zapisu filmów i programów komputerowych, a także jako zewnętrzna dodatkowa pamięć komputera; standard zapisu danych na optycznym nośniku danych, podobnym do CD-ROM (te same wymiary: 12 lub 8 cm) lecz o większej pojemności uzyskanej dzięki zwiększeniu gęstości zapisu 2. DVD (Digital Video Disc) 60

3. DVD 4. lexikální citát, zkratka 5. neskloňuje se dysk

(nt)

1. rodzaj pomocniczej pamięci magnetycznej komputera, w postaci obracających się tarcz 2. disc 3. disk 4. sémantická výpůjčka, zcela adaptováno 5. D. lp. dysku, M. lm. dyski; dyskowy; dysk twardy dystrybucja (nm) 1. przydzielenie, rozdzielenie, rozmieszczenie towarów, zwłaszcza przez handel detaliczny 2. distribution 3. distribuce 4. zcela adaptováno 5. D. lp. dystrybucji, M. lm. dystrybucje; (dystrybuowany, dystrybuować) E edytor (wi) 1. program służący do wprowadzania tekstów do komputera i nanoszenia na nim zmian i formatowania go 2. editor 3. editor 4. zcela adaptováno 5. D. lp. edytora, M. lm. edytorzy (edytować, edytorski) efekt (hack) 1. sposób, środek wywołania wrażenia 2. effect 3. efekt 4. zcela adaptováno 5. D. lp. efektu, M. lm. efekty; efektywny, efektywność e-mail (hack)

61

1. poczta elektroniczna; usługa internetowa, w nomenklaturze prawnej określana zwrotem świadczenie usług drogą elektroniczną, służąca do przesyłania wiadomości tekstowych, tzw. listów elektronicznych 2. e-mail (electronic mail) 3. e-mail 4. částečně adaptováno 5. D. lp. e-maila, M. lm. e-maile; (e-mailowy, e-mailować) enter (45) 1. wejdź; klawisz akceptacji - przycisk na klawiaturze, w większości programów służący do wyboru domyślnej dla danego okna lub innej wybranej przez użytkownika akcji bądź zakończenia akapitu w edytorach tekstu 2. enter 3. enter 4. částečně adaptováno 5. D. lp. enter´a, M. lm. enter´y Explorer/ Eksplorator (w2) 1. aplikacja do przeglądania systemu plików w Microsoft Windows, dostępna od wersji MS Windows 95 2. Explorer 3. Explorer 4. částečně adaptováno 5. D. lp. Explorera, M. lm. Explorery Exit

(w2)

1. polecenie służące do zamknięcia okna wiersza poleceń systemu Windows 2. exit 3. není (exit) 4. lexikální citát 5. neskloňuje se F Facebook (hack) 1. serwis społecznościowy, w ramach którego zarejestrowani użytkownicy mogą tworzyć sieci i grupy, dzielić się wiadomościami i zdjęciami oraz korzystać z aplikacji 62

2. Facebook 3. Facebook 4. částečně adaptováno 5. D. lp. Facebooka, potocznie: na fejsie fakt

(nt)

1. to, co zaszło lub zachodzi w rzeczywistości; zdarzenie, zjawisko, określony stan rzeczy 2. fact 3. není (fakt) 4. zcela adaptováno 5. D. lp. faktu, M. lm. fakty fan (sf) 1. zwolennik, entuzjasta, zwłaszcza zespołów muzycznych, piosenkarzy, sportowcy 2. fan 3. není (fanoušek) 4. částečně adaptováno 5. D. lp. fana, M. lm. fani; fanboy (fanowski) flash/flesz (sf) 1. urządzenie, które wyzwala wiązkę światła niezbędną do właściwego oświetlenia fotografowanego obiektu. Umożliwia wykonywanie zdjęć w niekorzystnych warunkach oświetleniowych 2. flash 3. flash 4. částečně adaptováno 5. D. lp. flasha, M. lm flashe; flashowy, flashowca folder (on) 1. logiczna struktura organizacji danych na nośnikach danych. Katalog może zawierać pliki i kolejne katalogi. Można powiedzieć, że katalog to pojemnik na pliki (lub inne katalogi), pozwalający je katalogować, zamiast składować bezpośrednio w katalogu głównym systemu plików 2. folder 3. není 4. částečně adaptováno 5. D. lp. folderu/a, M. lm. foldery; podfolderze (folderowy) 63

G gadżet (nt) 1. przyrząd, mechanizm, urządzenie, zazwyczaj małych rozmiarów, będące nowością techniki, służące z reguły zaszokowaniu, rozbawieniu kogoś 2. gadget 3. není (gadget) 4. zcela adaptováno 5. D. lp. gadżetu, M. lm. gadżety; v polštině typická hláska ż generacja (nt) 1. klasa, rodzaj, typ czegoś, powstałe na określonym etapie rozwoju, według określonej technologii, np. generacja komputerów 2. generation 3. generace 4. zcela adaptováno, sémantická výpůjčka 5. D. lp. genracji, M. lm. generacje (generacyjny) guard

(wi)

1. strażnik 2. guard 3. není 4. lexikální citát 5. neskloňuje se H hacktywizm (hack) 1. użycie komputera do celów politycznych 2. hacktivism 3. hacktivismus 4. částečně adaptováno 5. D. lp. hacktywizmu haker (nm) 1. osoba, która wyszukuje i ewentualnie wykorzystuje dziury bezpieczeństwa w oprogramowaniu komputerowym. Może też dzięki nim uzyskiwać dostęp do zabezpieczonych zasobów 64

2. hacker 3. hacker 4. částečně adaptováno 5. D. lp. hakera, M. lm. hakerzy; hakerski HDMI (pc) 1. interfejs służący do przesyłania cyfrowego, nieskompresowanego sygnału audio i wideo 2. HDMI - High Definition Multimedia Interface 3. HDMI 4. lexikální citát, zkratka 5. neskloňuje se HDTV (nm) 1. telewizja

wysokiej

rozdzielczości.

Jest

ogólnym

telewizyjnego o rozdzielczości większej niż standardowa 2. HDTV - High Definition TV 3. HD 4. lexikální citát, zkratka 5. neskloňuje se high-speed (pwk) 1. bardzo szybki (np. sieć komputerowa) 2. high-speed 3. není 4. lexikální citát 5. neskloňuje se hostingowy (hack) 1. udostępnianie miejsca na serwerze przez firmę hostingowi 2. hosting 3. není (hostingový) 4. částečně adaptováno 5. D. lp. hostingowego, M. lm. hostingowi; (hosting) CH chipset (pc)

65

określeniem

sygnału

1. grupa specjalistycznych układów scalonych, które są przeznaczone do wspólnej pracy. Mają zazwyczaj zintegrowane oznaczenia i zwykle sprzedawane jako jeden produkt 2. chipset 3. není (čípová sada) 4. částečně adaptováno 5. D. lp. chipsetu, M. lm. chipsety I ikona (wi) 1.

w

systemach

operacyjnych

lub

programach

komputerowych:

obrazek

symbolizujący pewien program lub operację 2.

icon

3.

ikona

4.

sémantická výpůjčka, zcela adaptováno

5.

D. lp. ikony, M. lm. ikony

implementacja (sf) 1. wersja programu, języka programowania lub systemu operacyjnego przystosowana do pracy na określonym typie komputera 2. implementation 3. není (implementace) 4. částečně adaptováno 5. D. lp. implementacji, M. lm. implementacje; implementowany/implementować indeks (w2) 1. wersja programu, języka programowania lub systemu operacyjnego przystosowana do pracy na określonym typie komputera 2. index 3. není (index) 4. sémantická výpůjčka, zcela adaptováno 5. D. lp. indeksu, M. lm. indeksy; zaindeksowany, zaindeksowanie install (pwk) 1. instalować (program komputerowy) 2. install 3. instalace 66

4. lexikální citát 5. nečasuje se interfejs (mo) 1. zasady łączenia ze sobą i współpracy dwóch różnych urządzeń (np. komputera i drukarki) lub programów; także: urządzenie lub program realizujące te zasady 2. interface 3. není (interfejs) 4. zcela adaptováno 5. D. lp. interfejsu, M. lm. interfejsy; (interfejsowy) internauta (hack) 1. określenie użytkownika Internetu 2. Internet user 3. není 4. zcela adaptováno 5. D. lp. internauty, M. lm. internauci Internet (hack) 1. ogólnoświatowa sieć komputerowa, określana również jako sieć sieci. W sensie logicznym, Internet to przestrzeń adresowa zrealizowana przy wykorzystaniu protokołu komunikacyjnego IP, działająca w oparciu o specjalistyczny sprzęt sieciowy oraz istniejącą już infrastrukturę telekomunikacyjną 2. Internet 3. Internet 4. částečně adaptováno 5. D. lp. Internetu; internetowy interpreter (sf) 1. program tłumaczący instrukcje języka programowania na komendy zrozumiałe dla procesora komputera i wykonujący je jedna po drugiej natychmiast po przetłumaczeniu 2. interpreter 3. není (interpreter) 4. částečně adaptováno 5. D. lp. interpretera, M. lm. interpretery IP adres (hack)

67

1. numer nadawany interfejsowi sieciowemu, grupie interfejsów (broadcast, multicast), bądź całej sieci komputerowej opartej na protokole IP, służąca identyfikacji elementów warstwy trzeciej modelu OSI – w obrębie sieci oraz poza nią (tzw. adres publiczny) 2. IP address 3. není (IP adresa) 4. lexikální citát 5. IP se neskloňuje iPad (nt) 1. tablet firmy Apple. Posiada 9,7-calowy ekran dotykowy z technologią MultiTouch oraz m.in. możliwość oglądania filmów i zdjęć 2. iPad 3. iPad 4. částečně adaptováno 5. D. lp. iPada, M. lm. iPady J JAVA (nm) 1. obiektowy język programowania stworzony przez grupę roboczą pod kierunkiem Jamesa Goslinga z firmy Sun Microsystems. Java jest językiem tworzenia programów źródłowych kompilowanych do kodu bajtowego, czyli postaci wykonywanej przez maszynę wirtualną 2. Java – programming language 3. není (Java) 4. částečně adaptováno 5. D. lp. Javy K kabel (pc) 1. gruby przewód utworzony ze splotu drutów metalowych (zwykle miedzianych lub aluminiowych), wzajemnie izolowanych, używany najczęściej do budowy linii elektrycznych i telefonicznych 2. cable 3. kabel 68

4. zcela adaptováno 5. D. lp. kabla, M. lm. kable; (kablowy) karta (graficzna) (pc) 1. karta rozszerzeń komputera odpowiedzialna za renderowanie grafiki i jej konwersję na sygnał zrozumiały dla wyświetlacza 2. graphic card 3. karta (grafická) 4. sémantická výpůjčka, zcela adaptováno 5. D. lp. karty, M. lm. karty keyboard (45) 1. klawiatura; uporządkowany zestaw klawiszy służący do ręcznego sterowania urządzeniem lub ręcznego wprowadzania danych. W zależności od spełnianej funkcji klawiatura zawiera różnego rodzaju klawisze 2. keyboard 3. není 4. částečně adaptováno 5. D. lp. keyboardu, M. lm. keyboardy; (keyboardowy) keylogger (wi) 1. typ sprzętu lub programów komputerowych służących do wykradania haseł 2. keylogger 3. keylogger 4. částečně adaptováno 5. D. lp. keyloggera, M. lm. keyloggery kliknąć (on) 1. nacisnąć klawisz 2. click 3. kliknout 4. zcela adaptováno 5. 1. os. lp. kliknę; klikać/ kliknięcie klip (on) 1. krótki film, teledysk 2. clip 3. videoklip 4. zcela adaptováno 69

5. D. lp. klipu, M. lm. klipy kod (hack) 1. zestaw podstawowych operacji, które mogą być wykonane bezpośrednio przez procesor komputera; język wewnętrzny komputera 2. code 3. kód 4. zcela adaptováno 5. D. lp. kodu, M. lm. kody; (kodowy, kodować) komfort (pwk) 1. ogół warunków zewnętrznych zapewniających wygody życiowe, łączących dobrobyt, dostatek z elegancją 2. comfort 3. komfort 4. zcela adaptováno 5. D. lp. komfortu, M. lm. komforty; (komfortowy) kompatybilność (sp1) 1. mogący działać łącznie z innym czynnikiem, elementem w sposób nie powodujący zakłóceń 2. compatibility 3. kompatibilní 4. zcela adaptováno 5. D. lp. kompatybilności, M. lm. kompatybilności; kompatybilny komórka (nm) 1. telefon komórkowy; telefon działający w oparciu o telefonię komórkową, czyli urządzenie

telekomunikacyjne

umożliwiające

swoim

użytkownikom

na

bezprzewodowe połączenia na obszarze złożonym z tzw. Komórek 2. cellular phone 3. není 4. zcela adaptováno 5. D. lp. komórky, M. lm. komórki; (komórkowy) kompakt (pc) 1. urządzenie zespolone zawierające kilka elementów, np. radio, magnetofon, gramofon we wspólnej obudowie; płyta kompaktowa 2. compact 70

3. není (kompakt) 4. zcela adaptováno 5. D. lp. kompaktu, M. lm. kompakty; kompaktowy komponent (pc) 1. część składowa czegoś; składnik, element 2. component 3. komponent 4. zcela adaptováno 5. D. lp. komponentu, M. lm. komponenty kompresja (sp1) 1. zmniejszenie objętości pliku przez bardziej ekonomiczny zapis jego zawartości 2. compression 3. není (komprese) 4. zcela adaptováno 5. D. lp. kompresji, M. lm. kompresje; kompresować/kompresujący komputer (hack) 1. urządzenie elektroniczne automatycznie przetwarzające informacje

(dane)

zapisane cyfrowo, służące do szybkiego wykonywania obliczeń, przechowywania, porządkowania i wyszukiwania danych oraz sterowania pracą innych urządzeń 2. computer 3. není (komp) 4. zcela adaptováno 5. D. lp. komputera, M. lm. komputery; komputerowy konserwacja (w2) 1. czynności, zabiegi mające na celu utrzymanie czegoś w całości, w dobrym stanie; chronienie czegoś przed niszczeniem, psuciem się, zbyt prędkim zużyciem itp. 2. conservation 3. není (konzervace) 4. zcela adaptováno 5. D. lp. konserwacji, M. lm. konserwacji; (konserwacyjny) konwencja (sf) 1. przyjęte w jakimś środowisku normy postępowania; konwenans, maniera, zwyczaj 2. convention 3. není (konvence) 71

4. zcela adaptováno 5. D. lp. konwencji, M. lm. konwencje; (konwencjonalny) konwersacja (45) 1. rozmowa towarzyska, wymiana zdań 2. conversation 3. není (konverzace) 4. zcela adaptováno 5. D. lp. konwersacji, M. lm. konwersacje; (konwersacyjny, konwersować) konwersja (on) 1. przekształcenie, przemiana, przeobrażenie, transformacja 2. convertion 3. není (konverze) 4. zcela adaptováno 5. D. lp. konwersji, M. lm. konwersje; skonwertować (konwersyjny) korporacja (hack) 1. forma organizacji działalności gospodarczej, charakterystyczna dla dużych przedsiębiorstw; spółka akcyjna 2. corporation 3. není (korporace) 4. zcela adaptováno 5. D. lp. korporacji, M. lm. korporacje; (korporacyjny) L laptop (nm) 1. niewielki, przenośny komputer osobisty, który w czasie pracy można trzymać na kolanach, zasilany baterią lub z sieci, wyposażony w płaski ekran, klawiaturę i urządzenie do sterowania kursorem 2. lap podołek + top wierzch 3. není (laptop) 4. zcela adaptováno 5. D. lp. laptopa, M. lm. laptopy laser (nm)

72

1. przyrząd elektroniki kwantowej generujący spójną wiązkę promieniowania elektromagnetycznego w zakresie widzialnym lub podczerwonym, stosowany w radiolokacji, telekomunikacji, obróbce metali, medycynie i chemii 2. laser - Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation 3. laserový 4. zcela adaptováno 5. D. lp. lasera, M. lm. lasery; laserowy launchpad (pwk) 1. jest aplikacją sieciową wspierającą rozwój oprogramowania, szczególnie wolnego oprogramowania 2. launchpad 3. není 4. lexikální citát 5. neskloňuje se LCD (nm) 1. urządzenie wyświetlające obraz, którego zasada działania oparta jest na zmianie polaryzacji światła na skutek zmian orientacji cząsteczek ciekłego kryształu pod wpływem przyłożonego pola elektrycznego 2. LCD - Liquid Crystal Display 3. LCD 4. lexikální citát 5. neskloňuje se Lead-out (on) 1. wyprowadzać 2. lead out 3. není 4. lexikální citát 5. neskloňuje se lewel (wi) 1. poziom, stopień, szczebel 2. level 3. není (level) 4. zcela adaptováno 5. D. lp. lewelu, M. lm. lewele; přizpůsobena hláska w 73

licencja (nm) 1. urzędowe zezwolenie na wykonywanie określonych czynności, np. zawodowych; także: zezwolenie na korzystanie z praw do opatentowanego wynalazku lub dzieła będącego przedmiotem prawa autorskiego 2. licence 3. licence 4. zcela adaptováno 5. D. lp. licencji, M. lm. licencje lider (hack) 1. zawodnik lub zespół zawodników, zajmujący pierwsze miejsce w wyścigu lub w tabeli rozgrywek 2. leader 3. není (lídr) 4. zcela adaptováno 5. D. lp. lidera, M. lm. liderzy light (pwk) 1. lekki 2. light 3. není (light) 4. lexikální citát 5. neskloňuje se link (hack) 1. w technologiach komputerowych, inaczej hiperłącze – element nawigacyjny ułatwiający przemieszczanie się pomiędzy dokumentami, bądź różnymi miejscami w tym samym dokumencie (odsyłacz do innego pliku) 2. link 3. není (link) 4. částečně adaptováno 5. D. lp. linku, M. lm. linki; linkowanie logować (wi) 1. rozpocząć pracę z systémem komputerowym o kontrolowanym dostępie przez podanie identyfikatora użytkownika i hasła; zapisać informacji w log 2. logging 3. není (zalogovat) 74

4. částečně adaptováno 5. 1. os. lp. loguję; logowanie/login ładować (w2) 1. naprawiać 2. load 3. není 4. sémantická výpůjčka, zcela adaptováno 5. 1. os. lp. ładuję; ładowanie, (ładowany) M mass media (hack) 1. środki masowego przekazu: prasa, radio, telewizja 2. mass media 3. média 4. částečně adaptováno 5. D. lm. mass mediów medium (pc) 1. medium transmisyjne (nośnik transmisji sygnałów) 2. medium 3. není (médium) 4. částečně adaptováno 5. D. lp. medium, M. lm. media menedżer (nm) 1. osoba zarządzająca przedsiębiorstwem lub jego częścią 2. manager 3. manaţer 4. zcela adaptováno 5. D. lp. menedżera, M. lm. menedżerowie; (menedżerski) miksować (on) 1. w elektroakustyce, w radiofonii i technice telewizyjnej: uzyskiwać za pomocą miksera dźwięk lub obraz z szeregu sygnałów otrzymywanych z niezależnych źródeł 2. mix 3. není (mixovat) 75

4. zcela adaptováno 5. 1. os. lp. miksuję; miksowanie, (miksowany) modem (wi) 1. urządzenie do przesyłania informacji za pomocą zwykłych lub specjalnych linii telefonicznych, służące do łączenia komputerów z terminalami lub innymi komputerami 2. mo(dulator) + dem(odulator) 3. modem 4. částečně adaptováno 5. D. lp. modemu, M. lm. modemy; (modemowy) moduł (wi) 1. wymienny element sprzętu komputerowego lub samodzielny fragment programu 2. module 3. modul 4. zcela adaptováno 5. D. lp. modułu, M. lm. moduły; (modułowy) Movie Maker (on) 1. edytor filmów, który po raz pierwszy został dołączony do systemu operacyjnego Windows ME 2. Movie Maker 3. není (Movie Maker) 4. lexikální citát 5. neskloňuje se MP3 (on) 1. algorytm kompresji stratnej dźwięku, przetworzonego uprzednio na sygnał cyfrowy. Popularnie zwany formatem MP3 lub standardem MP3 2. MP3 3. MP3 4. lexikální citát 5. neskloňuje se mysz (nm) 1. urządzenie wskazujące używane podczas pracy z interfejsem graficznym systemu komputerowego 2. mouse 76

3. myš 4. sémantická výpůjčka, zcela adaptováno 5. D. lp. myszy, M. lm. myszy N name (w2) 1. imię, nazwa 2. name 3. není (name) 4. lexikální citát 5. neskloňuje se netbook (pc) 1. mały, przenośny komputer osobisty, zazwyczaj tańszy i lżejszy od tradycyjnego notebooka, przeznaczony do przeglądania internetu, wideorozmów, aplikacji online oraz prac biurowych w podróży 2. netbook 3. netbook 4. částečně adaptováno 5. D. lp. netbooka, M. lm. netbooki newsletter (45) 1. elektroniczna forma biuletynu – czasopisma rozsyłanego za pomocą poczty elektronicznej do prenumeratorów 2. newsletter 3. není 4. částečně adaptováno 5. D. lp. newslettera, M. lm. newslettery notebook (pc) 1. przenośny komputer osobisty wielkości książki, mniejszy niż laptop 2. notebook 3. notebook 4. částečně adaptováno 5. D. lp. notebooka, M. lm. notebooki

77

O offline (wi) 1. tryb pracy, podczas którego komputer lub urządzenie działa w odłączeniu od sieci, komputera głównego itp., stosowany w celu zmniejszenia kosztów korzystania z Internetu 2. offline 3. není (offline) 4. lexikální citát 5. neskloňuje se okno (45) 1. wydzielony obszar ekranu, najczęściej prostokątny, na którym prezentowany jest interfejs programu. Okno można zazwyczaj przesuwać w obrębie ekranu, a także zmieniać jego rozmiar. Niekiedy okno można przemieszczać pomiędzy wirtualnymi pulpitami 2. window 3. není (okno) 4. sémantická výpůjčka, zcela adaptováno 5. D. lp. Okna, M. lm. okna online (wi) 1. tryb pracy, podczas którego komputer lub urządzenie jest podłączone do sieci, komputera głównego, w szczególności do Internetu, za pomocą połączenia typu dial-up; za pośrednictwem Internetu 2. online 3. online 4. lexikální citát 5. neskloňuje se P pack (sp1) 1. bezpłatny, dostarczony przez producenta, pakiet zawierający nowe funkcje lub zbiorczą

aktualizację

bezpieczeństwa

dla

oprogramowania,

najczęściej w postaci pojedynczego, łatwego do zainstalowania pliku 2. pack 3. pack 78

udostępniony

4. lexikální citát 5. neskloňuje se paint (sf) 1. farba; aplikacja firmy Microsoft w systemach Windows służąca do obróbki grafiki rastrowej 2. paint 3. není 4. částečně adaptováno 5. D. lp. painta/paint-a pakiet (mo) 1. grupa, zestaw spraw, kwestii powiązanych ze sobą i przedstawionych do wspólnego rozpatrzenia 2. package 3. není (paket) 4. zcela adaptováno 5. D. lp. pakietu, M. lm. pakiety panel

(on)

1. aplikacja systemowa w systemach operacyjnych Microsoft Windows, gromadząca w jednym miejscu narzędzia do ustawiania i zmiany parametrów systemu operacyjnego 2. panel 3. panel 4. zcela adaptováno 5. D. lp. panelu, M. lm. panele; (panelowy) partycja (sp1) 1. w niektórych typach komputerów osobistych: wyróżniony fragment dysku twardego 2. partition 3. není 4. zcela adaptováno 5. D. lp. partycji, M. lm. partycje path (w2) 1. ścieżka (po której można gdzieś dotrzeć), też w komputerach 2. path 79

3. není 4. lexikální citát 5. neskloňuje se PC (pecet) (pc) 1. mikrokomputer przeznaczony przede wszystkim do użytku osobistego w domu i biurze. Jest to desktop albo notebook. Służy głównie do uruchamiania oprogramowania biurowego, dostępu do zasobów Internetu, prezentacji treści multimedialnych (tekst, obrazy, dźwięki, filmy i inne), jak i gier 2. PC – personal computer 3. PC 4. částečně adaptováno, zkratka 5. pecet – D. lp. peceta, M. Lm. pecety PDF (wi) 1. format pliku opracowany i promowany przez firmę Adobe Systems 2. PDF – portable document format 3. PDF 4. částečně adaptováno, zkratka 5. D. lp. PDFa, M. lm. PDFy pendrive (pwk) 1. urządzenie przenośne zawierające pamięć nieulotną typu Flash EEPROM, zaprojektowane do współpracy z komputerem poprzez port USB i używane do przenoszenia danych między komputerami oraz urządzeniami obsługującymi pamięci USB 2. pen drive 3. není 4. částečně adaptováno 5. D. lp. pendrive´a, M. lm. pendrive´y pickup (nm) 1. samochód półciężarowy, mający zamiast tylnych siedzeń platformę bagażową 2. pickup 3. není (pickup) 4. částečně adaptováno 5. D. lp. pickupa/pikapa, M. lm. pickupy piksel

(sf)

80

1. jest to najmniejszy jednolity (przedstawiający konkretny kolor, patrz subpiksel) element obrazu wyświetlanego na ekranie (monitora komputerowego, telewizora itp.), drukowanego (dotyczy technologii druku punktowego) lub uzyskiwanego za pomocą urządzeń przetwarzania obrazu (aparat cyfrowy, skaner) 2. pixel 3. pixel 4. zcela adaptováno 5. D. lp. piksela, M. lm. piksele popularność (on) 1. wziętość, rozgłos 2. popularity 3. popularita 4. zcela adaptováno 5. D. lp. popularności; (popularny) pop-up (45) 1. reklama wyskakująca na stronie internetowej 2. pop-up 3. není (pop-up) 4. lexikální citát 5. neskloňuje se port (hack) 1. urządzenie w komputerze pozwalające na podłączenie dodatkowych urządzeń (np. drukarki, modemu, myszy) lub innych komputerów 2. port 3. port 4. zcela adaptováno 5. D. lp. portu, M. lm. porty; (portowy) portable (pwk) 1. przenośny, łatwy do przeniesienia 2. portable 3. není 4. lexikální citát 5. neskloňuje se preview (mo) 81

1. podgląd 2. preview 3. není (preview) 4. lexikální citát 5. neskloňuje se prewencja (wi) 1. zapobieganie czemuś, zwłaszcza naruszeniom norm prawnych 2. prevention 3. není (prevence) 4. zcela adaptováno 5. D. lp. prewencji, M. lm. prewencje; (prewencyjny) procesor (pc) 1. najważniejszy element komputera, w którym odbywa się przetwarzanie informacji, układ elektroniczny przeznaczony do automatycznego wykonywania ciągów rozkazów przekazywanych w postaci cyfrowej 2. processor 3. procesor 4. částečně adaptováno 5. D. lp. procesora, M. lm. procesory; (procesorowy) produkt (nt) 1. dobro powstałe w wyniku procesu produkcji; wyrób 2. product 3. produkt 4. zcela adaptováno 5. D. lp. produktu, M. lm. produkty; (produktowy, produkować) program (pc) 1. algorytm przeznaczony do wykonania przez komputer, zapisany zgodnie z regułami odpowiedniego języka programowania, gotowy do wykonania za pomocą interpretatora lub wymagający tłumaczenia 2. program 3. není (program) 4. zcela adaptováno 5. D. lp. programu, M. lm. programy; programista, programowy, (programować) projektor (sp1) 82

1. przyrząd optyczny do rzutowania na ekran znacznie powiększonych obrazów, np. z taśmy filmowej; aparat projekcyjny; rzutnik 2. projector 3. není (projektor) 4. zcela adaptováno 5. D. lp. projektora, M. lm. projektory, (projektorowy) R RAM (nm) 1. podstawowy rodzaj pamięci cyfrowej komputera, o swobodnym dostępie, pozwalająca na odczytywanie i zapisywanie informacji 2. RAM – Random Access Memory 3. RAM 4. částečně adaptováno, zkratka 5. D. lp. RAMu RAR (wi) 1. format bezstratnej kompresji danych 2. RAR - Roshal Archive 3. není (rar) 4. lexikální citát 5. neskloňuje se reakcja (w2) 1. działanie, zajęcie jakiegoś stanowiska jako odpowiedź na coś, zwykle na inne określone działanie, czyjeś postępowanie, głoszone poglądy 2. reaction 3. není (reakce) 4. zcela adaptováno 5. D. lp. reakcji, M. lm. reakcje; (reagować) rekord (nt) 1. zapis, jednostka zapisu informacji, np. w bazach danych lub na taśmie magnetycznej 2. record 3. není (rekord) 4. zcela adaptováno 83

5. D. lp. rekordu, M. lm. rekordy; (rekordowy) restart/reset (wi) 1. zakończenie pracy dowolnego urządzenia elektronicznego lub cyfrowego w celu załadowania

od

nowa

systemu

operacyjnego,

sterowników

lub

innego

oprogramowania; ponowne, awaryjne uruchomienie systemu operacyjnego komputera 2. reset 3. restartovat 4. zcela adaptováno 5. D. lp. restartu, M. lm. restarty; zrestartować/restartowany ribbon (mo) 1. wstążka; element interfejsu użytkownika, zastępujący tradycyjne menu i paski narzędzi 2. Ribbon 3. není 4. částečně adaptováno 5. D. lp. ribbona, M. lm. ribbony rootkit (wi) 1. narzędzie pomocne we włamaniach do systemów informatycznych. Ukrywa on niebezpieczne pliki i procesy, które umożliwiają utrzymanie kontroli nad systemem 2. rootkit 3. root 4. částečně adaptováno 5. D. lp. rootkita, M. lm. rootkity ruter/router (wi) 1. urządzenie sieciowe pracujące w trzeciej warstwie modelu OSI. Służy do łączenia różnych sieci komputerowych (różnych w sensie informatycznym, czyli np. o różnych klasach, maskach itd.), pełni więc rolę węzła komunikacyjnego 2. router 3. router 4. zcela adaptováno 5. D. lp. rutera, M. lm. rutery

84

S Save (w2) 1. dyrektywa rezydenta zlecająca zapisanie określonego obszaru pamięci operacyjnej w pliku dyskowym 2. Save 3. není (Save) 4. lexikální citát 5. neskloňuje se screenshot (mo) 1. zrzut ekranu; zapis aktualnego obrazu wyświetlanego na monitorze, najczęściej do pliku graficznego 2. screenshot 3. screenshot 4. částečně adaptováno 5. D. lm. screenshotów, M. lm. screenshoty search (w2) 1. wyszukiwanie zdobywanie informacji (przez komputer) 2. search 3. search 4. lexikální citát 5. nečasuje se serfować (nm) 1. spędzać czas na przeglądaniu stron internetowych; nawigować po sieci (internetowej) 2. surf 3. surfování 4. zcela adaptováno 5. 1. os. lp. serfuję; serfowanie sektor (wi) 1. jeden z fragmentów dysku magnetycznego wyznaczony przez jego podział za pomocą odpowiedniej liczby promieni 2. sector 3. není (sektor) 85

4. částečně adaptováno 5. D. lp. sektora, M. lm. sektory; (sektorowy) serwer (hack) 1. w sieciach komputerowych: specjalny komputer lub program przeznaczony do obsługi użytkowników przez udostępnianie ich komputerom swoich zasobów lub przez wykonywanie otrzymanych poleceń 2. server 3. server 4. zcela adaptováno 5. D. lp. serwera, M. lm. serwery; serwerowy shredder (pwk) 1. niszczarka (do dokumentów) 2. shredder 3. není 4. částečně adaptováno 5. D. lm. shredderów, M. lm. shreddery sieć

(hack)

1. zbiór

komputerów

i

innych

urządzeń

połączonych

ze

sobą

kanałami

komunikacyjnymi. Sieć komputerowa umożliwia wzajemne przekazywanie informacji oraz udostępnianie zasobów własnych między podłączonymi do niej urządzeniami, tzw. "punktami sieci" 2. net 3. síť 4. sémantická výpůjčka, zcela adaptováno 5. D. lp. sieci, M. lm. sieci; sieciowy Silverlight (sf) 1. technologia

internetowa

działająca

na

licencji

freeware,

wyświetlanie treści multimedialnych za pomocą przeglądarki 2. Silverlight 3. Silverlight 4. částečně adaptováno 5. D. lp. Silverlighta, M. lm. Silverlighty; silverlightowy skaner (wi)

86

umożliwiająca

1. urządzenie wprowadzające do komputera informację graficzną, np. ilustracje do przygotowanych za pomocą komputera tekstów 2. scaner 3. skener 4. zcela adaptováno 5. D. lp. skanera, M. lm. skanery; skanować/skanowanie SkyDrive (mo) 1. wirtualny dysk autorstwa Microsoft, część serwisu Windows Live. Nowa nazwa nawiązuje do popularnego wyobrażenia Internetu jako chmury 2. SkyDrive 3. není (SkyDrive) 4. lexikální citát 5. neskloňuje se, občas SkyDrive´a slajd (on) 1. małoobrazkowe przezrocze oprawione w ramkę, przeznaczone do rzutowania na ekran 2. slide 3. není (slajd) 4. zcela adaptováno 5. D. lp. slajdu, M. lm. slajdy smartfon (nm) 1. przenośne urządzenie telefoniczne integrujące w sobie funkcje telefonu komórkowego i komputera kieszonkowego 2. smartphone 3. smartphon 4. částečně adaptováno 5. D. lp. smartfona, M. lm. smartfony sources (sp1) 1. źródła informacji 2. sources 3. není 4. lexikální citát 5. neskloňuje se spam

(hack)

87

1. niechciane

lub

niepotrzebne

wiadomości

elektroniczne.

Najbardziej

rozpowszechniony jest spam za pośrednictwem poczty elektronicznej oraz w Usenecie 2. spam 3. spam 4. částečně adaptováno 5. D. lp. spamu, M. lm. spamy; spamerski (spamować) spyware (wi) 1. programy szpiegujące; programy komputerowe, których celem jest szpiegowanie działań użytkownika 2. spyware 3. spyware 4. lexikální citát 5. neskloňuje se, občas dop. lp. spyware´u standardowy (nm) 1. odpowiadający określonym normom, nie różniący się od przyjętych norm; typowy 2. standard 3. standard 4. zcela adaptováno 5. standard, D. lp. standardu, M. lm. standardy; (standardowy) start (on) 1. element interfejsu środowiska graficznego Microsoft Windows, przez Menu Start możemy uruchomić programy, foldery i zmienić ustawienia na komputerze 2. start 3. start 4. zcela adaptováno 5. D. lp. startu, M. lm. starty; (startować) sterownik (w2) 1. program komputerowy służący do przetwarzania dokumentów do formatu PDF, działający jak wirtualna drukarka. Utworzenie dokumentu PDF wymaga uruchomienia funkcji drukowania i wybrania sterownika na liście drukarek zainstalowanych w systemie użytkownika 2. driver 3. není 88

4. částečně adaptováno 5. D. lp. sterownika, M. lm. sterowniki; (sterować) strona (internetowa) (hack) 1. dokument HTML udostępniony w Internecie przez serwer WWW. Po stronie hosta użytkownika, strona WWW jest otwierana i wyświetlana za pomocą przeglądarki internetowej 2. web page 3. stránka 4. sémantická výpůjčka, zcela adaptováno 5. D. lp. strony, M. lm. strony switch (w2) 1. przełącznik; urządzenie łączące segmenty sieci komputerowej pracujące głównie w drugiej warstwie modelu ISO/OSI (łącza danych), jego zadaniem jest przekazywanie ramki między segmentami sieci z doborem portu przełącznika, na który jest przekazywana 2. switch 3. není 4. částečně adaptováno 5. D. lp. switcha, M. lm. switche synchronizacja (45) 1. doprowadzenie dwóch lub więcej zjawisk, procesów, czynności itp. do zgodności ich przebiegu w czasie; synchronizm 2. synchronization 3. synchronizace 4. zcela adaptováno 5. D. lp. synchronizacji, M. lm. synchronizacje; (synchronizować, synchronizowany) ściągać (sf) 1. pobierać informację z Internetu 2. download 3. stáhnout 4. sémantická výpůjčka, zcela adaptováno 5. 1. os. lp. ściągam, ściąga

89

T tablet (nt) 1. przenośny komputer osobisty. Jest to urządzenie wzorowane na notebookach. Dodano do niego jednak cechę znaną z palmtopów - ekran dotykowy 2. tablet 3. tablet 4. částečně adaptováno 5. D. lp. tabletu, M. lm. tablety technical (mo) 1. techniczny 2. technical 3. není 4. lexikální citát 5. neskloňuje se test (mo) 1. wymierna próba, której podaje się urządzenie, produkt, preparat itp., w celu sprawdzenia jego składu, właściwości i działania; także coś, co służy do przeprowadzania

takiej

próby;

zestaw

punktowanych

pytań

będących

obiektywnym sprawdzianem czyichś wiadomości 2. test 3. test 4. zcela adaptováno 5. D. lp. testu, M. lm. testy; (testować, testowany) toner (pc) 1. proszek barwiący, używany do drukowania w drukarkach laserowych i kserografach 2. toner 3. toner 4. částečně adaptováno 5. D. lp. tonera, M. lm. tonery tool (pwk) 1. narzędzie (w programie komputerowym) 2. tool 90

3. tool 4. lexikální citát 5. neskloňuje se tower (typ komputera) (pc) 1.

wieża; Obudowa komputera to najczęściej metalowa (stalowa lub

aluminiowa) z elementami plastikowymi zamknięta skrzynka w formie prostopadłościanu, umożliwiająca umieszczenie i zamocowanie najważniejszych elementów komputera. Nowa obudowa jest sprzedawana zazwyczaj łącznie z zasilaczem komputera. 2.

tower

3.

věţ

4.

lexikální citát

5.

neskloňuje se

transfer (w2) 1. przepustowość; w telekomunikacji i informatyce – maksymalna ilość informacji (mierzonej

w

bitach),

jaka

może

być

przesyłana

przez

dany

kanał

telekomunikacyjny lub łącze w jednostce czasu (mierzonej w sekundach) 2. transfer 3. transfer 4. částečně adaptováno 5. D. lp. transferu, M. lm. transfery; (transferowy, transferować) trik (45) 1. chwyt, sztuczka zastosowane np. w filmie, sztuce teatralnej w celu wywołania szczególnego efektu 2. trick 3. trik 4. zcela adaptováno 5. D. lp. triku, M. lm. triki; (trikowy) TXT (wi) 1. plik tekstowy wprowadzono w początkach rozwoju technik komputerowych, gdy w użyciu były urządzenia peryferyjne wykorzystujące tekstowy format danych, np. dalekopis, drukarka wierszowa, czytnik kart dziurkowanych 2. TXT – text file 3. není 91

4. lexikální citát, zkratka 5. neskloňuje se Twitter (hack) 1. darmowy serwis społecznościowy udostępniający usługę mikroblogowania umożliwiającą użytkownikom wysyłanie oraz odczytywanie tak zwanych tweetów. Tweet to krótka, nieprzekraczająca 140 znaków wiadomość tekstowa wyświetlana na stronie użytkownika oraz dostarczana pozostałym użytkownikom, którzy obserwują dany profil 2. Twitter 3. Twitter 4. částečně adaptováno 5. D. lp. Twittera, M. lm. Twittery U Update (sp1) 1. darmowa usługa aktualizacji systemów z rodziny Windows opracowana przez firmę Microsoft. Umożliwia wyszukiwanie, pobieranie i instalację różnych aktualizacji do systemu Windows 2. Update 3. Update 4. částečně adaptováno 5. D. lp. uptade´u, M. lm. update´y; (updatować) URL

(hack)

1. oznacza ujednolicony format adresowania zasobów (informacji, danych, usług) stosowany w Internecie i w sieciach lokalnych 2. URL - Uniform Resource Locator 3. není (URL) 4. lexikální citát 5. neskloňuje se USB (pc) 1. rodzaj sprzętowego portu komunikacyjnego komputerów, zastępującego stare porty szeregowe i porty równoległe 2. USB – Universal Serial Bus 3. USB 92

4. lexikální citát 5. neskloňuje se V VGA (pc) 1. jeden ze standardów kart graficznych IBM-PC ustanowiony w 1987 roku. Karty VGA były po raz pierwszy montowane w komputerach serii IBM PS/2 2. VGA - Video Graphics Array 3. není (VGA) 4. lexikální citát 5. neskloňuje se W WAV (on) 1. format plików dźwiękowych stworzony przez Microsoft oraz IBM. WAVE bazuje na formacie RIFF, poszerzając go o informacje o strumieniu audio, takie jak użyty kodek, częstotliwość próbkowania czy ilość kanałów 2. WAVE 3. není (WAV) 4. částečně adaptováno 5. D. lp. WAVe´a weekend (nt) 1. okres od piątkowego popołudnia do poniedziałku rano, przeznaczony na wypoczynek, wolny od pracy i nauky 2. weekend 3. není (víkend) 4. částečně adaptováno 5. D. lp. weekendu, M. lm weekendy; (weekendowy, weekendować) Wi-fi (pc) 1. potoczne

określenie

zestawu

standardów

stworzonych

do

budowy

bezprzewodowych sieci komputerowych. Szczególnym zastosowaniem Wi-Fi jest budowanie sieci lokalnych (LAN) opartych na komunikacji radiowej czyli WLAN.

93

Zasięg od kilku metrów do kilku kilometrów i przepustowości sięgającej 300 Mb/s, transmisja na dwóch kanałach jednocześnie 2. Wi-fi 3. Wi-fi 4. lexikální citát 5. neskloňuje se WikiLeaks (hack) 1. witryna

internetowa

działająca

w

oparciu

o

zmodyfikowaną

wersję

oprogramowania MediaWiki, umożliwiająca publikowanie w sposób anonimowy dokumentów (często tajnych) rządowych i korporacyjnych przez informatorów chcących zasygnalizować działania niezgodne z prawem 2. WikiLeaks 3. WikiLeaks 4. lexikální citát 5.

neskloňuje se

Windows (pc) 1. rodzina popularnych systemów operacyjnych wyprodukowanych przez firmę Microsoft. Systemy rodziny Windows działają na serwerach, systemach wbudowanych oraz na komputerach osobistych, z którymi są najczęściej kojarzone 2. Windows 3. Windows 4. částečně adaptováno 5. D. lp. Windowsa, M. lm. Windowsy; (windowsowy) wirtualny (w2) 1. obraz sztucznej rzeczywistości stworzony przy wykorzystaniu technologii informatycznej. Polega na multimedialnym kreowaniu komputerowej wizji przedmiotów, przestrzeni i zdarzeń. Może on reprezentować zarówno elementy świata realnego (symulacje komputerowe), jak i zupełnie fikcyjnego (gry komputerowe science-fiction) 2. virtual 3. virtual 4. zcela adaptováno 5. D. lp. wirtualnego, M. lm. wirtualni; (wirtualizacja, wirtualizować) wirus

(nm)

94

1. program komputerowy, który bez wiedzy i wbrew woli użytkownika przedostaje się do systemu komputerowego, zmieniając lub niszcząc informacje w nim przechowywane 2. virus 3. vir 4. zcela adaptováno 5. D. lp. wirusa, M. lm. wirusy; (wirusowy) WMA (on) 1. format kompresji dźwięku stworzony przez Microsoft. W zamierzeniach producenta ma konkurować z formatem MP3 2. WMA – Windows Media Audio 3. není (WMA) 4. lexikální citát, zkratka 5. neskloňuje se workweek (45) 1. tydzień roboczy 2. workweek 3. není 4. lexikální citát 5. neskloňuje se WWW (nm) 1. hipertekstowy, multimedialny, internetowy system informacyjny oparty na publicznie dostępnych, otwartych standardach IETF i W3C. WWW jest usługą internetową, która ze względu na zdobytą popularność, bywa błędnie utożsamiana z całym Internetem 2. WWW – World Wide Web 3. WWW 4. lexikální citát, zkratka 5. neskloňuje se X XML (sf) 1. uniwersalny język formalny przeznaczony do reprezentowania różnych danych w strukturalizowany sposób 95

2. XML - Extensible Markup Language 3. není (XML) 4. částečně adaptováno, zkratka 5. D. lp. XML-u, M. lm. XML-y Z ZIP (wi) 1. jeden z najczęściej używanych formatów kompresji i archiwizacji danych na platformie PC, zwłaszcza w środowisku Microsoft Windows 2. ZIP 3. ZIP 4. lexikální citát, zkratka 5. neskloňuje se zoom (sf) 1. funkcja w programie komputerowym, zwykle graficznym, pozwalająca zwiększać lub zmniejszać obiekt widziany na ekranie; obiektyw zmiennoogniskowy, rodzaj obiektywu fotograficznego, w którym możliwa jest płynna regulacja długości ogniskowej, zwykle bez zmiany perspektywy i płaszczyzny ogniskowania 2. zoom 3. zoom 4. částečně adaptováno 5. D. lp. zoomu/zoom-u, M. lm. zoomy

96

4. 4 Vyhodnocení praktické analýzy Tabulka výsledků Počet

Počet

anglicismů

anglicismů

v polských

v českých

článcích

článcích

201

Zcela

Částečně

adaptované

adaptované

anglicismy

anglicismy

102

75

71

55

50,7%

37,3%

35,3%

27,3%

Lexikální citáty

Zcela adaptované Částečně adaptované Lexikální citáty

Během analýzy článků z polské verze PC World bylo celkem nalezeno 201 anglicismů.116 Z tohoto počtu mělo ekvivalent v české verzi článků 102 anglicismů. Důvodem vyššího počtu anglických výrazů v polských textech (především lexikálních citátů) můţe být uvádění přesných postupů, v polských článcích byla např. přesně popsána cesta jak nainstalovat program pomocí původní anglické terminologie. Pokud měly polské anglicismy více definicí, byla pro tuto práci vţdy vybrána definice týkající se informatiky a počítačů. U některých výrazů nebyl anglický původ stoprocentní, je sporné, zda nepochází např. z francouzštiny; jiné výrazy měly zase originálně původ v latině nebo řečtině, avšak byly do polštiny přejaty anglickým prostřednictvím nebo získaly nový význam z oblasti informatiky právě díky angličtině.

116

V českých článcích časopisu PC World bylo nalezeno celkem 157 anglicismů, v analýze jsou však zohledněny pouze ty, jejichţ ekvivalenty se objevily v polské verzi

97

75 z polských anglicismů je zcela adaptováno, coţ svědčí o tom, ţe patří do starší vrstvy výpůjček a během let se polskému systému přizpůsobily nejen morfologicky, ale také fonologicky. Z toho 12 výpůjček tvoří sémantické výpůjčky (např. brama, okno, mysz, sieć), kdy u původně polských výrazů byl rozšířen jejich význam pod vlivem anglického jazyka. 71 anglicismů je částečně adaptováno, jsou uţ zařazeny do deklinačního systému polštiny, ale uţivatelé jazyka mohou stále pociťovat jejich cizost, většinou po fonologické stránce. Lexikálních citátů bylo nalezeno 55, tyto výrazy mají ještě originální anglický pravopis, nejsou přizpůsobeny flektivnímu systému polštiny, často se jedná o zkratky. Lexikální citáty patří k nejnovější vrstvě polského jazyka a jejich vysoký počet ve vybraných textech dokazuje, ţe oblast počítačů se neustále rozvíjí a je potřeba rozšiřovat její slovní zásobu o nové výrazy, v tomto případě tedy anglicismy. V textech se také vyskytovaly názvy firem, které však nejsou uvedeny mezi slovníkovými hesly, protoţe patří mezi vlastní jména a bylo by obtíţné je definovat. K nalezeným propriím patří následující anglicismy: Amazon, Apple, BBC, Firefox, Mastercard, Microsoft, VISA. Také tato slova se zařazují do deklinačního systému polštiny, nepodléhají však fonologické adaptaci, protoţe by pak nebylo moţné rozlišit, o jakou firmu se jedná. Z analýzy vyplývá, ţe uţívání anglicismu v informačních technologiích je poměrně časté jak v polštině, tak v češtině. Pokud se však jedná o celkové hodnocení článků, tak v češtině je na první pohled patrná snaha o uţívání domácích slov. V polské verzi časopisu je kromě anglicismů, uţívána celá řada dalších výpůjček. Některé anglické výpůjčky, které patří do nejnovější vrstvy jazyka, ještě nejsou uvedeny v ţádných publikacích nebo slovnících. Přesto však mají tendenci se adaptovat, v mluvené polštině i v textech se je snaţí uţivatelé jazyka nějakým způsobem ohýbat. Jelikoţ ještě nejsou normované, můţeme u těchto výrazů najít i několik verzí jejich skloňování. Jak se tato slova postupně začleňují do systému polštiny, vznikají od nich také deriváty, většinou se jedná o přídavná jména a slovesa (např. spam - spamerski, spamować).

98

ZÁVĚR Tato diplomová práce s názvem Anglicismy v současné polštině (na základě textů z oblasti IT), byla věnována v současnosti nejaktuálnějším výpůjčkám, tedy anglicismům. Cílem bylo zjistit, jaké typy anglicismů se nejčastěji vyskytují v textech týkajících se informačních technologií, jak probíhá jejich adaptace do polské slovní zásoby, a jestli více anglicismů uţívá polština nebo čeština. Práce byla rozdělena na teoretickou část a praktickou analýzu polských textů. První kapitola byla věnována základní všeobecné charakteristice všech výpůjček. K jejich definici byly vyuţity polské a české jazykovědné publikace. Byla zde také uvedena stručná historie přejímání, která se týkala sociálního a kulturního pozadí příčin, které vedly k přejímání z daného cizího jazyka do polštiny. V další části jsou uvedeny důvody přejímání, které bylo třeba rozlišit na vnitřní a vnější, přičemţ v současnosti je nejdůleţitějším faktorem globalizace komunikace, která je velice sloţitým a dynamickým jevem. Dále byly charakterizovány způsoby přejímání cizích výrazů, mezi něţ patří bezprostřední kontakty s daným jazykem nebo prostřednictvím písma a tisku. Výpůjčky byly také přejímány přímo nebo bylo potřebné prostřednictví jiného jazyka. Přejaté výrazy jsou dále hodnoceny lingvisty. Zde je důleţité si uvědomit, zda je dané slovo potřebné, jestli vyplňuje mezeru v systému slovní zásoby (polština nemá název pro daný designát), nebo zda patří mezi výpůjčky snobského typu, v jejichţ případě si uţivatelé jazyka myslí, ţe uţíváním cizích výrazů, i kdyţ existuje domácí ekvivalent, lze dosáhnout vyšší prestiţe. V takovém případě se snahy puristů jeví jako opodstatněné. Z dané podkapitoly také vyplývá, ţe zařazování anglicismů do textů z oblasti informačních technologií je většinou uţitečné. Technika se totiţ vyvíjí kaţdý den a vynálezy z této oblasti pocházejí především z anglicky mluvící zemí, proto se zde mnoţství anglických slov zdá logické. Druhá kapitola se zabývala rozdělením výpůjček podle daných kategorií. K této klasifikaci byly vyuţity především publikace Zarys leksykologii i leksykografii polskiej (S. Kania, J. Tokarski) a Nowy słownik poprawnej polszczyzny (A. Markowski). Podle kritéria předmětu byly výpůjčky rozděleny na vlastní, strukturální, sémantické a umělé (sem patří také slova hybridní). Podle kritéria stupně adaptace byla přejatá slova rozdělena na zcela adaptovaná, částečně adaptovaná a lexikální citáty. U kritéria původu byly podle abecedy řazeny nejpočetněji zastoupené jazyky, patří sem bohemismy, galicismy, germanismy, latinismy, rusicismy a zvláštní skupina internacionalismů.

99

Nové internacionalismy jsou zajímavé tím, ţe právě sem je moţné zařadit i některé anglicismy, protoţe anglické výrazy týkající se technologií jsou často všeobecně rozšířeny ve všech evropských (i dalších) jazycích. První dvě kritéria byla následně vyuţita při analýze textů. Třetí kapitola uţ byla zaměřena na samotné téma magisterské práce – anglicismy (v této části se zatím jedná o teoretickou charakteristiku). Angličtina je v současnosti celosvětově rozšířený jazyk, plní roli tzv. lingua franca. Stala se módním jazykem, má dominantní postavení v mnoha oblastech a je téměř jediným zdrojem nových výpůjček. K adaptaci anglicismů dochází na čtyřech úrovních: grafické, fonologické, morfologické a sémantické. Nemusí však dojít k polonizaci na všech čtyřech úrovních. Vliv angličtiny nastupuje především od 20. století, kdy postupně nahrazuje vliv němčiny a francouzštiny na polštinu. Byla zde také uvedena stručná charakteristika adaptace a způsobu přejímání anglických výrazů do polštiny i češtiny, kterými se pak podrobněji zabývaly následující podkapitoly. Dále se tato kapitola pokusila objasnit rychlé rozšíření angličtiny, a také to, jaký podíl na tom měli samotní Angličané a Američané. Následující část této kapitoly se věnovala historii anglicismů, jak a kdy začaly pronikat anglické vlivy do polštiny, a jak se utvářely vztahy s anglicky mluvícími národy. Také zde byly zmíněny různé slovníky, ve kterých je moţno pozorovat nárůst anglicismů během století. Další podkapitola byla podrobněji věnována adaptaci anglicismů. Nejprve zde byla uvedena fonologická a fonetická adaptace, kde dochází k problémům v důsledku jiných grafických systémům obou jazyků. U morfologické adaptace byly postupně uvedeny změny, kterými procházejí především podstatná jména, přídavná jména a slovesa, díky kterým koncovkám jsou lépe zařazena do flektivního systému polštiny. V této části byla také podrobněji zmíněna morfologická adaptace u českých anglicismů. V části o sémantické adaptaci byly uvedeny všechny oblasti, kde se anglicismy nejčastěji vyskytují, a také významové změny, ke kterým u anglicismů dochází. V poslední podkapitole teoretické charakteristiky anglicismů byly uvedeny oblasti, do kterých se v současnosti nejvíce přejímá. Pro tento účel byl vybrán jazyk mládeţe, médií, reklamy a manaţerů. Jazyk mladých se neustále mění, a proto není většina anglických výpůjček z této oblasti zaznamenána ve slovnících. Přesto je s jistotou moţné určit, ţe slovní zásoba mladých je na anglicismy velmi bohatá, coţ je především způsobeno popularitou anglosaské kultury. V časopisech pro mládeţ jsou uváděny různé zpolštěné anglické výrazy a mladí jsou také ovlivněni hlavně anglicismy z oblasti moderní hudby a písní.

100

V jazyce médií se také objevuje mnoţství anglických slov i frazeologismů. S tímto jevem se můţeme především setkat ve sportovní terminologii, kterou rozšiřují novináři a sportovní komentátoři. Do této oblasti však také patři jedny z nejstarších anglicimů, které jsou uţ velice dobře adaptovány. Výpůjčky se velice často objevují i v jazyce reklamy a různých sloganech. Anglicismy zde slouţí jako prostředek k zaujetí příjemce, výrazy z reklam ovlivňují společnost a do slovní zásoby pronikají nejrychleji. Jazyk manaţerů je také specifický, protoţe manaţeři patří mezi tzv. nová zaměstnání a v pracovní komunikaci pouţívají velice často právě angličtinu. Anglické výrazy se také objevují v názvech firem a různých společností. Konečně čtvrtá kapitola byla věnována praktické analýze anglicismů na základě textů z oblasti informačních technologií. Nejprve zde bylo charakterizováno, čeho se tato slovní zásoba týká jak v polštině, tak v češtině. Další část se zabývala představením časopisů, které pojednávají o počítačích. Konkrétněji zde byl pak popsán časopis PC World, ze kterého byly čerpány články pro pozdější analýzu. PC World je mezinárodní periodikum a byl vybrán proto, ţe existuje v polské i české mutaci, díky čemuţ mohl být porovnán výskyt a stupeň adaptace anglicismů. Pro praktickou analýzu byly vybrány následující články: Nowy tablet Apple iPad pobił rekord sprzedaży. I to w jakim stylu!; Microsoft Office 15 - pakiet biurowy ze szczyptą stylu Metro; Hacktywizm, czyli bunt internautów; Jak kupić PC? Wybierz sobie odpowiedni komputer; Największe mity technologiczne; Optymalne nagrywanie; Wirus! – I co teraz?; Windows 2 razy szybszy; Silverlight 2 – Flash, ale nie flash; Programy w kieszeni; Vista SP1; 45 trików oszczędzających twój czas. Nalezené anglicismy byly následně řazeny abecedně v podobě slovníkových hesel a charakterizovány v pěti bodech: byla uvedena polská definice slova, anglický ekvivalent, český ekvivalent z textu české verze článku (pokud se nevyskytoval, byl uveden obecně uţívaný ekvivalent), analýzou byl určen stupeň adaptace, a pokud byl výraz nějakým způsobem adaptován, byly uvedeny znaky adaptace (u podstatných a přídavných jmen byl vypsán druhý pád jednotného čísla a první pád mnoţného čísla, u sloves to byla první osoba jednotného čísla; pokud existovaly, byly zde také uvedeny deriváty nalezených výrazů z textu, popř. v závorce obecně rozšířené polské deriváty). K definování významu slova byly uţity publikace: Słownik wyrazów obcych PWN, Słownik zapożyczeń angielskich w polszczyźnie, Słownik języka polskiego. Mezi anglicismy nejsou uvedeny názvy firem a kaţdé slovo je zaznamenáno pouze jednou, i kdyţ se v článcích vyskytovalo častěji.

101

V polské verzi článků bylo následně zaznamenáno 201 anglicismů. V českých článcích časopisu PC World bylo nalezeno celkem 157 anglicismů, v analýze jsou však zohledněny pouze ty, jejichţ ekvivalenty se objevily v polské verzi, takţe nakonec odpovídajících českých anglicismů bylo 102. Moţným důvodem vyššího počtu anglicismů v polské verzi textů (především lexikálních citátů) je uvádění přesných postupů; v polských článcích byla např. přesně popsána cesta, jak nainstalovat program, pomocí originální anglické terminologie. Mezi anglicismy byly zařazeny i některé výrazy, které měly originálně původ v latině nebo řečtině, avšak byly do polštiny přejaty anglickým prostřednictvím nebo získaly nový význam z oblasti informatiky právě díky angličtině. Co se týče stupně adaptace, jsou výsledné počty výpůjček zcela adaptovaných, částečně adaptovaných a lexikálních citátů poměrně vyrovnané. Nejvíce bylo zcela adaptovaných anglicismů, celkem 75, coţ svědčí o tom, ţe patří do starší vrstvy výpůjček a během let se polskému systému přizpůsobily nejen morfologicky, ale také fonologicky. Z toho 12 výpůjček tvoří sémantické výpůjčky (např. brama, okno, mysz, sieć), kdy u původně polských výrazů byl rozšířen jejich význam pod vlivem anglického jazyka. Částečně adaptovaných anglicismů je celkem 71 – jsou uţ zařazeny do deklinačního systému polštiny, ale uţivatelé jazyka mohou stále pociťovat jejich cizost, většinou po fonologické nebo grafické stránce. Lexikálních citátů bylo nalezeno 55, tyto výrazy mají ještě originální anglický pravopis a nejsou přizpůsobeny flektivnímu systému polštiny, často se jedná o zkratky. Lexikální citáty patří k nejnovější vrstvě polské slovní zásoby a jejich vysoký počet ve vybraných textech dokazuje, ţe oblast počítačů se neustále rozvíjí a ţe je potřeba rozšiřovat tuto vrstvu slovní zásoby o nové výrazy, v tomto případě tedy anglicismy. V textech se také vyskytovaly názvy firem, které však nejsou uvedeny mezi slovníkovými hesly, protoţe patří mezi vlastní jména a bylo by obtíţné je definovat. K nalezeným propriím patří následující anglicismy: Amazon, Apple, BBC, Firefox, Mastercard, Microsoft, VISA. Také tato slova se zařazují do deklinačního systému polštiny, nepodléhají však fonologické adaptaci, protoţe by pak nebylo moţné rozlišit, o jakou firmu se jedná. Z analýzy vyplývá, ţe uţívání anglicismů v informačních technologiích je časté jak v polštině, tak v češtině. Pokud se však jedná o celkové hodnocení článků, tak v češtině je na první pohled patrná snaha o uţívání domácích slov. V polské verzi časopisu je kromě anglicismů, uţívána celá řada dalších výpůjček.

102

Některé anglické výpůjčky, které patří do nejnovější vrstvy jazyka, ještě nejsou uvedeny v ţádných publikacích nebo slovnících. Přesto však mají tendenci se adaptovat, v mluvené polštině i v textech se je snaţí uţivatelé jazyka nějakým způsobem ohýbat. Jelikoţ ještě nejsou kodifikovány, můţeme u těchto výrazů najít i několik verzí jejich skloňování. Jak se tato slova postupně začleňují do systému polštiny, vznikají od nich také deriváty, většinou se jedná o přídavná jména a slovesa (např. spam - spamerski, spamować). V takových případech byly u těchto nenormalizovaných slov uvedeny jejich flektivní formy uţité přímo v článcích nebo nalezené v jiných textech. Závěrem této práce je moţné říci, ţe přejímky hrají významnou roli při obohacování slovní zásoby a v dnešní době mají výsadní postavení výpůjčky z anglického jazyka. Anglicismy jsou pak postupem času podrobeny morfologické analýze, která je umoţňuje zařadit do polského flektivního systému a tvořit od nich další odvozeniny. Jak ukázala praktická analýza článků, nachází se ve slovní zásobě informačních technologií velké mnoţství anglicismů, a to především lexikálních citátů, tedy anglických výrazů, které si zachovávají svou původní formu. Počet anglicismů se můţe zdát zbytečně vysoký, avšak v této oblasti je neustále potřeba nazývat nové pojmy, přičemţ angličtina se jeví jako nejlepší zdroj. Většina nových programů, technologií a elektronických výrobků totiţ pochází právě z anglicky mluvících zemí. V současnosti je angličtina mezinárodně rozšířeným jazykem, jehoţ znalost se pomalu stává nezbytností, a proto by uţívání anglicismů nemělo vést k neporozumění textům z této oblasti. Důleţitým prvkem při zavádění anglických výpůjček do polštiny je snaha uţivatelů o jejich adaptaci a zařazení do polského flektivního systému.

103

RESUMÉ Praca magisterska pod tytułem Anglicismy v současné polštině (na základě textů z oblasti IT), zajmowała się najnowszą warstwą zapożyczeń w języku polskim – anglicyzmami. Celem pracy było stwierdzić, jakie typy anglicyzmów pojawiały się w tekstach dotyczących technologii informatycznych, jak są anglicyzmy przystosowywane do słownictwa języka polskiego, i jeśli więcej anglicyzmów używa się w języku polskim lub czeskim. Praca została podzielona na część teoretyczną i praktyczną analizę polskich tekstów. Pierwszy rozdział został poświęcony ogólnej charakterystyce wszystkich zapożyczeń, zajmowano się tu różnymi definicjami zapożyczeń w polskich i czeskich słownikach, historyczno-kulturalnym podłożem przechodzenia wyrazów z jednego języka do drugiego, powodami zapożyczania, oceną zapożyczeń. Rozdział drugi zajmował się podzialem zapożyczeń według różnych kategorii. Zostały wykorzystane przede wszystkim podstawy klasyfikacji z publikacji Zarys leksykologii i leksykografii polskiej (S. Kania, J. Tokarski) i Nowy słownik poprawnej polszczyzny (A. Markowski). Zapożyczenia klasyfikuje się w języku polskim według kryterium przedmiotu na zapożyczenia

właściwe,

strukturalne,

semantyczne

i

sztuczne.

Według

kryterium

przyswojenia na wyrazy całkowicie przyswojone, częściowo przyswojone i cytaty. Według kryterium pochodzenia na bohemizmy, galicyzmy, germanizmy, latynizmy, rusycyzmy i internacjonalizmy. Pierwsze dwa kryteria zostały następnie wykorzystane w analizie tekstów. Nowe internacjonalizmy są ciekawe m.in. dzięki temu, że do nich należą niektóre anglicyzmy. Angielskie słowa dotyczące zakresu technologii są bowiem często szeroko rozpowszechnione we wszystkich europejskich (nawet innych) językach. Trzeci rozdiał jest skoncentrowany na samym temacie pracy magisterskiej – anglicyzmach (w tej części dotyczy teoretycznej charakterystyki). Język angielski jest obecnie szeroko używany na całym świecie, służy jako tzw. lingua franca. Został modnym językiem, ma dominującą pozycję w wielu dziedzinach i jest niemal jedynym źródłem nowych zapożyczeń. Anglicyzmy są przyswajane na czterech poziomach: graficznym, fonologicznym, morfologicznym i semantycznym. Kolejna część została poświęcona przyswojeniu anglicyzmów. Najpierw została opisana fonologiczna i fonetyczna adaptacja, gdzie mogą pojawić się problemy z powodu innych systemów graficznych obu języków. W przypadku adaptacji morfologicznej bardziej szczegółowo opisano zmiany rzeczowników, przymiotników i czasowników, tzn. jakie afiksy pomagają w dostosowaniu ich do systemu odmiany języka polskiego. W tej części została 104

również opisana adaptacja anglicyzmów do języka polskiego. W sekcji dotyczącej adaptacji semantycznej zostały omówione wszystkie dziedziny, do których anglicyzmy przenikają najczęściej, łącznie ze zmianami znaczeniowymi. Dalej został opisany język młodzieży, mediów, reklamy i menedżerów, w którym znajduje się najwięcej anglicyzmów. Wreszcie czwarty rozdział został poświęcony praktycznej analizie na podstawie tekstów z dziedziny technologii informacyjnych. Najpierw scharakteryzowano, czego dotyczy takie słownictwo w języku polskim i czeskim. Kolejna część podaje opis czasopism, które zajmują się komputerami, szczególnie czasopisma PC World, z którego wybrano teksty w celu późniejszej analizy. PC World jest czasopismem międzynarodowym i zostało wybrane, ponieważ istnieje w polskiej i też czeskiej wersji językowej, co pozwoliło porównać częstość i stopień przyswojenia anglicyzmów. Do praktycznej analizy zostały wybrane następujące polskie artykuły: Nowy tablet Apple iPad pobił rekord sprzedaży. I to w jakim stylu!; Microsoft Office 15 - pakiet biurowy ze szczyptą stylu Metro; Hacktywizm, czyli bunt internautów; Jak kupić PC? Wybierz sobie odpowiedni komputer; Największe mity technologiczne; Optymalne nagrywanie; Wirus! – I co teraz?; Windows 2 razy szybszy; Silverlight 2 – Flash, ale nie flash; Programy w kieszeni; Vista SP1; 45 trików oszczędzających twój czas. Znalezione anglicyzmy następnie zostały ułożone alfabetycznie i scharakteryzowane w pięciu punktach: polska definicja, angielski odpowiednik, czeski odpowiednik z czeskiej wersji tekstu (jeśli nie istniał, został zapisany odpowiednik będący w ogólnym użyciu), na podstawie analizy określono stopień przyswojenia, jeśli było słowo w jakimś stopniu adaptowane, podano cechy przyswojenia. Do definicji słowa były wykorzystane publikacje: Słownik wyrazów obcych PWN, Słownik zapożyczeń angielskich w polszczyźnie, Słownik języka polskiego. W polskiej wersji artykułów zarejestrowano 201 anglicyzmów, w czeskiej wersji 157 anglicyzmów. Ze względu na to, że w analizie brano pod uwagę tylko te jednostki, których odpowiednik pojawił się w polskiej wersji, uwzględniono jednynie 102 anglicyzmy pochodzące z czeskiej wersji. Możliwą przyczyną większej liczby anglicyzmów w polskiej wersji (głownie cytatów) może być np. dokładne opisanie zainstalowania programu z wykorzystaniem oryginalnej angielskiej terminologii. Co do stopnia przyswojenia najwiecej było wyrazów całkowicie przyswojonych, razem 75. To znaczy, że należą do starszej warstwy zapożyczeń angielskich i są dobrze dostosowane do systemu polskiego pod względem morfologicznym i fonologicznym. Z tego było 12 zapożyczeń semantycznych (np. okno, mysz, sieć, brama), gdy zostało rozszerzone 105

znaczenie słów oryginalnie polskich pod wpływem języka angielskiego. Częściowo przyswojonych anglicyzmów znaleziono 71, są już dostosowane do polskiej odmiany, ale użytkownicy mogą nadal odczuwać te słowa jako obce, głównie fonologicznie i graficznie. Cytatów znaleziono 55 – nadal mają oryginalną angielską pisownię i nie są dostosowane do polskiego systemu odmiany. Cytaty zawierają najnowszą warstwę polskiego słownictwa i wysoka liczba takich anglicyzmów w tego typu tekstach jest świadectwem, że dziedzina komputerów nadal się rozwija i że zachodzi tu potrzeba wypełniania luki nazewniczej nowymi słowami, w tym przypadku anglicyzmami. Analiza pokazuje, że używanie anglicyzmów na obszarze technologii informacyjnych jest rozpowszechnione tak w języku polskim, jak i w czeskim. Jednak jeśli chodzi o ogólną ocenę artykułów, to w czeskiej wersji było widoczne używanie większej liczby wyrazów rodzimych. W polskiej wersji użyto nawet dużo innych zapożyczeń. Niektórych zapożyczeń angielskich, które należą do najnowszej warstwy języka, jeszcze nie można znaleźć w żadnym słowniku. Jednak mają one tendencje do adaptacji, użytkownicy języka starają się je np. w jakiś sposób odmieniać. Podsumowując, można stwierdzić, że zapożyczenia odgrywają dużą rolę podczas wzbogacania słownictwa, przy czym dzisiaj najważniejsze są pod tym względem zapożyczenia z języka angielskiego. Anglicyzmy są poddawane analizie morfologicznej, co pomaga im w dostosowaniu się do systemu odmiany języka polskiego. Jak pokazała praktyczna analiza artykułów, w słownictwie technologii informacyjnych znajduje się duża liczba anglicyzmów, szczególnie cytatów. Liczba anglicyzmów może wydawać się zbyt wysoka, ale w tej dziedzinie wciąż trzeba nazywać nowe pojęcia, a język angielski okazuje się najlepszym źródłem. Obecnie jest angielszczyzna międzynarodowo rozpowszechnionym językiem, którego rozumienie staje się koniecznością, a więc używanie anglicyzmów w tej dziedzinie nie powinno prowadzić do nieporozumienia. Ważnym elementem podczas przyswajnia zapożyczeń angielskich jest dążenie użytkowników do dostosowania i włączenia tych słów do systemu odmiany języka polskiego.

106

Bibliografie: Bajerowa, I.: Wpływ techniki na ewolucję języka polskiego, Kraków: Wydawnictwo Polskiej Akademii Nauk, 1980. Brückner, A.: Początki i rozwój języka polskiego. Warszawa: Państwowe Wydawnictwo Naukowe, 1974. Brückner, A.: Słownik etymologiczny języka polskiego. Warszawa: Wiedza Powszechna, 1974. Čejka, M.: Česká lexikologie a lexikografie. Brno: Masarykova univerzita, 1992. Doroszewski, W.: Elementy leksykologii i semiotyki. Warszawa: Państwowe Wydawnictwo Naukowe, 1970. Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002. Goląb, Z., Heinz, A., Polański, K.: Słownik terminologii językoznawczej. Warszawa: Państwowe Wydawnictwo Naukowe, 1970. Häkkinen, K.: Mistä sanat tulívat. Helsinki: WSOY, 1997. Ikola, O.: Suomen kirjakieli, In Kielestä kiini. Jyväskylä 2004. Kadlecová, A.: Slovotvorné adaptace anglicismů v informačně-technologické slovní zásobě. In: Philologica Juvenilia – Bohemica 2, Olomouc 2011, s. 170-178. Kania, S. – Tokarski, J.: Zarys leksykologii i leksykografii polskiej. Warszawa: Wydawnictwa Szkolne i Pedagogiczne, 1984. Klebanowska, B., Kochański, W., Markowski, A.: O dobrej i złej polszczyźnie. Warszawa: Wiedza Powszechna, 1985. Klemensiewicz, Z.: Historia języka polskiego. Warszawa: Państwowe Wydawnictwo Naukowe, 1980. Koper, M.: "Poezja futbolu" : kilka uwag o języku sprawozdawców sportowych. In. Język polski : współczesność, historia .- 4 .- Lublin, 2003, s. 51-60. Madecki, R.: Anglicismy v současné češtině a polštině. In Klíčové problémy slovanských areálů. Brno 2009, s. 82–91. Mańczak-Wohlfeld, E.: Tendencje rozwojowe współczesnych zapożyczeń angielskich w języku polskim., Kraków: Universitas, 1995. Markowski, A.: Kultura języka polskiego. Zagadnienia leksykalne., PWN, Warszawa 2005. Nagórko,

A.:

Zarys

gramatyki

polskiej

Wydawnictwo Naukowe PWN, 2000. 107

(ze

słowotwórstwem).

Warszawa:

Nowy słownik poprawnej polszczyzny. Markowski, A. (red.), Warszawa: Państwowe Wydawnictwo Naukowe, 2010. Pokorný, L.: Úvod do české lexikologie. České Budějovice: Pedagogická fakulta, 1991. Rybicka, A.: Losy wyrazów obcych w języku polskim. Warszawa: Państwowe Wydawnictwo Naukowe, 1976. Sajavaara, P.: 1989 Vierassanat – Nykysuomen sanavarat, (Vesikansa Jouko – Juva). Helsinky: WSOY, 1989. Słownik wyrazów obcych. Warszawa: Państwowe Wydawnictwo Naukowe, 1971. Słownik wyrazów obcych. Warszawa: Państwowe Wydawnictwo Naukowe, 1995. Svobodová, D.: Anglicismy v českých publicistických textech – důvody a způsoby jejich užívání. In. Jinakost, cizost v jazyce a v literatuře., Ústí nad Labem 1999. Svobodová, D.: Internacionalizace současné české slovní zásoby, Ostravská Univerzita, Ostrava 2007. Wiśniakowska, L.: Słownik zapożyczeń angielskich w polszczyźnie, Wydawnictwo Naukowe PWN, Warszawa 2010. Witaszek-Samborska, M.: Zapożyczenia z różnych języków we współczesnej polszczyźnie (na podstawie słowników frekwencyjnych). Poznań: Wydawnictwo PTPN, 1993. Web: Grzelczak, M.: Funkcja perswazyjna anglicyzmów w reklamie, [online], [cit. 27. 3. 2012]. Dostupné z: http://www.logic.amu.edu.pl/images/f/ff/Anglizmy.pdf. Kuć, J.: Nowe profesjolektalne słownictwo polskie (na przykładzie języka zawodowego menedżerów

i

trenerów),

[online],

[cit.

27.

3.

2012].Dostupné

z:

http://www.pulib.sk/elpub2/FF/Olostiak2/pdf_doc/34.pdf. Kulesza, B.: Najnowsze anglicyzmy w języku prasy młodzieżowej, [online], [cit. 26. 3. 2012]. Dostupné z: http://www.kwartjez.amu.edu.pl/Kulesza_2010_3-4.pdf. Mańczak-Wohlfeld, E.: Anglicizmy w polszczyźnie – Co to są anglicyzmy?., [online], [cit. 30. 4. 2012]. Dostupné z: http://akademia.pwn.pl/wyklad.php?w=6. Nurmi, T.: Vierassanat

2004, [online], [cit. 10. 12. 2012]. Dostupné z:

http://webcgi.oulu.fi/oykk/abc/kielenhuolto/oikeinkirjoitus/muita_ongelmallisia_oikei nkirjoitustapauksia/vierassanat/. 108

PC World, [online], [cit. 10. 2. 2012]. Dostupné z: http://www.pcworld.pl/. PC World, [online], [cit. 10. 2. 2012]. Dostupné z: http://pcworld.cz/. Siatkowski, J.: Bohemizmy fonetyczne w języku polskim, Cz. 1, Wrocław 1965, Cz. 2, Wrocław

1970.,

[online],

[cit.

10.

4.

2012].

Dostupné

z:

http://www.staff.amu.edu.pl/~hjp/teksty/Siat2.pdf. Tamminen, S.: Ikä ja asenteet lainasanoja kohtaan [online], [cit. 23. 12. 2012]. Dostupné z: http://www.nord.helsinki.fi/importord/ST_gerontologia.pdf.

109