Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky
Ruský jazyk a literatura
Kateřina Pelcová
Srovnávací analýza výrazových prostředků ruských a českých televizních internetových portálů
Bakalářská diplomová práce
Vedoucí práce: PhDr. Jiří Gazda, CSc.
Brno 2012
Prohlašuji, že jsem bakalářskou diplomovou práci s názvem „Srovnávací analýza výrazových prostředků ruských a českých televizních internetových portálů“ vypracovala samostatně pod vedením PhDr. Jiřího Gazdy, CSc., pouze s použitím pramenů, které uvádím v seznamu použité literatury.
……………………………… Podpis autora práce
2
Ráda bych tímto poděkovala především PhDr. Jiřímu Gazdovi, CSc. za odborné vedení práce, ochotu a cenné rady. Dále děkuji rodině, mým blízkým a přátelům za dostatek pochopení a velkou podporu během mého studia a při zpracování bakalářské diplomové práce.
3
OBSAH ÚVOD ........................................................................................................................... 6 1.
TEORETICKÁ ČÁST ........................................................................................ 7 1.1.
1.1.1.
Internetová komunikační strategie ......................................................... 8
1.1.2.
Internetová prezentace ........................................................................... 8
1.1.3.
Internet jako médium ............................................................................. 8
1.1.4.
Jazyk a podoba webových stránek ......................................................... 9
1.2.
Média a jejich rozdělení .............................................................................. 11
1.3.
Prezentace médií na internetu ................................................................... 133
1.3.1.
Televize jako médium .......................................................................... 13
1.3.2.
Ostatní média ....................................................................................... 13
1.4.
Sovětská a ruská televize ............................................................................ 15
1.4.1.
Historie sovětské televize .................................................................... 15
1.4.2.
Ruská televize dnes .............................................................................. 16
1.5.
2.
Výrazové a komunikační prostředky internetu ............................................. 8
Československá a česká televize ................................................................. 18
1.5.1.
Historie Československé televize ........................................................ 18
1.5.2.
Česká televize dnes .............................................................................. 19
1.5.3.
Soukromé televize................................................................................ 21
PRAKTICKÁ ČÁST ......................................................................................... 22 2.1.
Vzhled a podoba internetových stránek ...................................................... 23
2.1.1.
Internetové stránky ruských televizí .................................................... 23
2.1.2.
Internetové stránky českých televizí .................................................... 26
2.1.3.
Prezentace televizních pořadů ............................................................. 31
2.1.4.
Reklama na internetu ........................................................................... 32
2.2.
Názvy televizních pořadů ............................................................................ 33
2.2.1.
Pořady pro děti a mládež ..................................................................... 33
4
2.2.2.
Zpravodajství ....................................................................................... 35
2.2.3.
Sport ..................................................................................................... 35
2.2.4.
Soutěže ................................................................................................. 35
2.2.5.
Diskuzní pořady ................................................................................... 36
2.2.6.
Poznávací/Informativní pořady............................................................ 37
2.2.7.
Hudební pořady.................................................................................... 38
2.2.8.
Klasifikace názvů pořadů z hlediska strukturně-sémantického ........... 38
2.2.9.
Formálně-sémantická ekvivalence v názvech pořadů ......................... 43
2.3.
Modely minižánrů ....................................................................................... 46
2.4.
Titulky jako součást internetových stránek ................................................. 53
ZÁVĚR ...................................................................................................................... 56 РЕЗЮМЕ .................................................................................................................. 59 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ..................................................................... 63 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY..................................................................... 64 REJSTŘÍK ................................................................................................................ 67 PŘÍLOHY .................................................................................................................. 75
5
ÚVOD Předkládaná bakalářská práce s názvem „Srovnávací analýza výrazových prostředků ruských a českých televizních internetových portálů“ se zabývá srovnáním a popisem internetových stránek ruských a českých televizí. Jejím cílem je představit konkrétní internetové stránky a porovnat výrazové prostředky, jež se na portálech objevují. Práce je sestavena ze dvou oddílů. První – teoretická část – stručně pojednává o výrazových a komunikačních prostředcích internetu. Pozornost je zde věnována také médiím a jejich prezentaci na internetu. Teoretickou část doplňují informace z historie sovětské a ruské televize a zároveň se popisují fakta o Československé televizi a českých televizních společnostech. Druhá – praktická část – se zabývá analýzou nashromážděného materiálu, který je rozdělen podle jednotlivých kategorií. Obsahuje rozbor internetových stránek televizí a velká část je věnována názvosloví televizních pořadů. Každá problematika spadá pod samostatnou kapitolu. Jako hlavní zdroje při shromažďování potřebného materiálu byly využity zdroje internetové, především informace z webových stránek ruských a českých televizí. Dále jsme materiál získali z odborných publikací, článků a prací, jež uveřejňujeme v seznamu použité literatury na konci bakalářské práce. Součástí práce je také rejstřík výrazů a seznam zkratek, které se v bakalářské práci objevují. V závěru a v rusky napsaném resumé jsou shrnuty a vyhodnoceny výsledky analýzy materiálu. Na konci práce je uveden seznam použité literatury a internetových zdrojů. Jako přílohy přikládáme ukázky internetových stránek. Bakalářská práce byla napsána za účelem seznámení s danou problematikou. Jelikož je internet v současné době považován za fenomén s bouřlivým rozvojem, může být tato práce vnímaná jako inspirace k dalšímu zpracování podobné tématiky. Věříme, že je práce také přínosným zdrojem informací, jež se v ní vyskytují.
6
1. TEORETICKÁ ČÁST
7
1.1.
Výrazové a komunikační prostředky internetu
1.1.1. Internetová komunikační strategie Na internetových stránkách Initt.cz je pojem internetová komunikační strategie vysvětlován takto: „Internetová komunikační strategie je soubor využívaných marketingových nástrojů a způsobů komunikace na internetu, vypracovaný pro potřeby konkrétní společnosti ve formě komunikačního plánu.“1 Za základní a nejrozšířenější způsob komunikace firem na internetu lze považovat komunikaci ve formě firemních webových stránek (Přikrylová-Jahodová 2010: 220).
1.1.2. Internetová prezentace
Internetové stránky společnosti Webproject vysvětlují, jak můžeme chápat pojem internetová prezentace: „Internetové prezentace představují v současné době již nedílnou součást image každé firmy. Ve srovnání s tištěnou reklamou má internetová prezentace výhody v doživotní možnosti publikování, široký přístup veřejnosti z celého světa, oslovení vybrané cílové skupiny a průběžné aktualizování prezentace. Internet je velmi pružné a stále rostoucí médium, které má velkou budoucnost.“2 Webové prezentace firem orientované na externí publikum se staly běžným nástrojem firemní marketingové komunikace, který slouží k informování stávajících i potenciálních zákazníků a dalších zájmových skupin firmy, umožňuje budovat vztahy s různými cílovými skupinami a vytváří prostředí pro oboustrannou komunikaci (Přikrylová-Jahodová 2010: 220).
1.1.3. Internet jako médium
Jak dále popisuje Přikrylová, žádné jiné médium nemělo tak zásadní a celosvětový vliv na oblast obchodu, marketingu a komunikace a zároveň nezaznamenalo tak obrovský rozvoj, jako internet. Tato celosvětová počítačová síť 1
Innit.cz:
Internetová
komunikační
strategie.
Innit.cz
[online].
[cit.
2012-02-21].
Dostupné z:
2
Webproject.cz:
Internetové
prezentace.
Webproject.cz
Dostupné z:
8
[online].
[cit.
2012-02-27].
a komunikační platforma se stala postupně neoddělitelnou součástí aktivit firem v různých odvětvích podnikání, státních i jiných institucí, organizací, zájmových sdružení i jednotlivců (Přikrylová-Jahodová 2010: 216). S pojmem internet se dnes setkáváme denně. Jedná se o celosvětovou síť počítačových serverů i firemních a osobních počítačů, které mezi sebou komunikují. Zárodky dnešního internetu vznikly v USA v 70. letech 20. století. Postupně se na ně připojily různé lokální sítě z celého světa. Bývalé Československo se k této síti formálně připojilo 13. února 1992. Internet jako celek nikdo nevlastní ani neřídí. Připojit se k němu může dnes prakticky kdokoliv a kdekoliv (Rohrová, Rohr 2011: 5).
1.1.4. Jazyk a podoba webových stránek
Vladimír Bozděch nás seznamuje se svojí myšlenkou, že ve všech prostředcích hromadné komunikace (v televizi, rozhlase atp.) je evidentním nástrojem sdělovací jazyk. Funguje nejen jako nástroj myšlení a dorozumění, ale i jako prostředek agitace3 a propagace. Rozhlas ani televize nepracují s nějakým zvláštním jazykem. Avšak ten, který používají, by měl splňovat specifické požadavky, vyplývající z charakteru těchto nástrojů hromadného sdělování (Bozděch 1982: 6). Podobně je tomu také u internetových stránek. Bednář ve své knize Internetová publicistika uvádí, že z pohledu uživatele je webové médium server4, jehož titulní stránka se v mnoha ohledech podobá klasickým tištěným novinám. Nabízí hlavní zprávy aktuálně, nejčastěji v podobě obrazovo-textových upoutávek. Web obsahuje logo, slogan a název média. Nejdůležitější informace jsou vždy umístěny tak, aby je uživatel viděl hned poté, co si otevře stránku. Informace bývají setříděny do kategorií (tzv. rubrik) dle zajímavosti a doby vydání. Nejpodstatnější je, že webové médium nabízí informace snadno dostupným, přehledným způsobem. Obdobně jako u tištěných médií, je potřeba každý článek na internetových stránkách přizpůsobit předpokládanému publiku. V praxi ale platí, že konkrétní článek prakticky nikdy neodpovídá jednomu žánru. Objevují se tak texty zpravodajské a 3
Agitace = šíření, přesvědčování, získávání stoupenců (KOLEKTIV AUTORŮ A KONZULTANTŮ.
Slovník cizích slov. Praha: Encyklopedický dům, spol. s r.o., 1996, s. 12). 4
Server = síťový počítač poskytující služby ostatním uživatelům této sítě (KOLEKTIV AUTORŮ
A KONZULTANTŮ. Slovník cizích slov. Praha: Encyklopedický dům, spol. s r.o., 1996, s. 306).
9
publicistické, ale i články odborné a neformální. Cílem každého článku je předat informace, které ale mohou být podávány různou formou (např. vlastním názorem a analýzou u textu publicistického nebo získáním informací od cizích zdrojů u textu zpravodajského). S otázkou volby žánrů velmi úzce souvisí styly, tedy jak budeme se čtenářem komunikovat. Existuje celá řada slohových postupů, např. informační (prostě sdělujeme informace), vyprávěcí (vyprávíme příběh a snažíme se jím zaujmout), charakterizační (popis vnějšího a vnitřního stavu nějakého objektu), výkladový (používá se při popisu příčiny) a úvahový (sdělujeme vlastní názory). Jazykem se rozumí, jakou slovní zásobu používáme a jak ke čtenáři hovoříme. Použitý jazyk může být formální nebo neformální, spisovný nebo nespisovný, odborný a specifický. Jazyk musí být vždy v souladu s médiem, pro které píšeme a v souladu s jeho publikem. Platí, že používané vyjadřovací prostředky musí odpovídat našemu publiku. Pro volbu a použití jazyka na webu neexistuje žádná jednoduchá poučka5, vždy je dobré se řídit zaběhnutými pravidly daného serveru, zvyklostmi cílového publika a především vlastní intuicí (Bednář 2011: 73-112).
5
Některé redakce vytvářejí tzv. firemní jazyk. Jedná se o specifický, ustálený a někdy i velmi přesně
popsaný způsob, jak komunikovat se čtenářem. Všechny články – s několika málo výjimkami vydané na serveru dané skupiny – musí být napsány stejným jazykem. Cílem je, aby server působil jako napsaný jedním člověkem a byl pro čtenáře srozumitelný (BEDNÁŘ, Vojtěch. Internetová publicistika. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011, s. 112).
10
1.2.
Média a jejich rozdělení Média a mediální komunikace jsou dobově podmíněné formy sociální (konkrétně
veřejné) komunikace. Charakteristickými rysy médií jsou: o Potenciální fyzická i psychická (intelektuální) dostupnost jejich produkce neomezenému množství adresátů/uživatelů a reálné užívání této produkce relativně velkým počtem příjemců. o Disponování technickým, organizačním a distribučním zázemím, které výše zmíněnou dostupnost umožňuje. Dovoluje tedy vyrábět velký počet identických kopií nebo šířit týž signál po velkém a obydleném území. o Nabídka obsahů, jež jsou obecně srozumitelné a mohou být z různých důvodů použitelné (pro poučení, orientaci ve světě, potvrzení politického názoru, jako návody na jednání, pro zábavu, pro zaplnění volného času atd.). o Průběžnost nebo pravidelnost obměňované produkce vůle po její aktualizaci, případně aktivizaci (Bednařík, Jirák, Köpplová 2011: 377-381).
Média můžeme rozdělit do několika skupin. Postler dělí média na tyto skupiny:
a) masová média (mass-media) – mezi tato média patří televize, rozhlas, tisk (noviny a časopisy), kino a New Media (PC – Internet, digitální televize), b) specifická média (částečně zahrnovaná do pojmu outdoor média) – vyznačují se lokální působností a určitými zvláštnostmi. Do této skupiny patří billboardy, bigboardy, dopravní prostředky MHD, city lights vitríny (CLV), reklamní lavičky, sportoviště, reklamní předměty.
Další kritérium pro členění propagačních médií vychází z možnosti jejich intenzivnějšího působení na emoce člověka. Jde o:
a) horká média – mají schopnost intenzivnějšího působení na emoce člověka, obvykle působí na více lidských smyslů (televize, rozhlas, kino, telefon, New Media – Internet, digitální televize), b) chladná média – jejich schopnost působit na emoce člověka je omezená. Do této skupiny patří tisk (noviny a časopisy), billboardy, dopravní prostředky MHD, obaly, prospekty, různé reklamní předměty. 11
V poslední době se rozdělují propagační média také na elektronická a klasická média. Toto členění vychází z perspektivy a vývoje médií ve věku informačních technologií:
a) elektronická média – televize, rozhlas, kino, New Media (PC – Internet, digitální televize), b) klasická média – tisk (noviny a časopisy), billboardy, dopravní prostředky MHD, obaly apod. (Postler 2003: 14-19). Informace z internetu6 uvádějí, že jakkoliv se média mohou různit v závislosti na zemi, kultuře nebo politickém systému, jejich struktura zůstává v zásadě podobná. Média můžeme rozdělit také podle typu (noviny, časopisy, televize, rozhlas, internetové servery, tiskové agentury), podle působnosti (mezinárodní, národní, regionální, lokální), podle periodicity (média vysílající určitý pořad každou hodinu, několikrát denně, deníky, týdeníky, měsíčníky) nebo podle zaměření (zpravodajství, ekonomika, publicistika, zábava). Dále existují dva typy médií – veřejnoprávní (státní) a soukromá, kdy vedle sebe působí veřejný a soukromý sektor. Pro tento stav se u televize a rozhlasu používá pojem duální systém vysílání. Tisková a internetová média se na veřejnoprávní a soukromá nerozlišují. Až do roku 1989 bylo v tuzemsku televizní i rozhlasové vysílání plně státní a
bylo
také
státní
mocí
výrazně
ovlivňováno.
Československá
televize
a Československý rozhlas byly nejdůležitějším komunikačním prostředkem pro hlásání vládní ideologie. Dnes veřejnoprávní vysílání v České republice provozuje Česká televize, v Rusku jsou to televize Россия 1, Первый канал nebo ТВ Центр. Soukromí vysílatelé svoji činnost staví na tržních, komerčních principech, především za účelem dosahování zisku. Jejich financování pochází nejvíce z prodeje reklamního prostoru inzerentům.7
6
Press-servis.ecn.cz:
Jak
fungují
média.
Press-servis.ecn.cz
[online].
[cit.
2012-02-23].
Dostupné z: 7
SVOBODA, Karel. Média veřejnoprávní a soukromá. In: SVOBODA, Karel. Média veřejnoprávní a
soukromá [online]. [cit. 2012-04-12]. Dostupné z:
12
1.3.
Prezentace médií na internetu
1.3.1. Televize jako médium Televizní výkladový slovník vykládá pojem televize jako „původně pouze technický systém přenášející obrazy na dálku pomocí bezdrátového nebo drátového přenosu obrazového signálu.“ Společenské rozšíření a využití tohoto vynálezu ale zasáhlo celou řadu dalších oblastí lidské činnosti. Z hlediska techniky tedy představuje sdělení na dálku, z hlediska společenského je využívaný ve funkci hromadných sdělovacích prostředků (Tesár 1975: 186-187). Feldstein doplňuje, že jako televizi označujeme někdy televizní přijímač, jindy podnik či instituci, jež se stará o vysílání televizního programu. Slovem televize můžeme nazvat televizní program nebo určitý pořad, chápeme takto i televizní techniku. Technicky lze tedy televizní přijímač definovat jako zařízení schopné přijímat zvuk i obraz. Z tohoto hlediska se televize vyvinula z kina, jinak řečeno z filmového průmyslu se vyvinul průmysl televizní. Z hlediska přenosu signálu byl předchůdcem televize rozhlas (Feldstein 1964: 11). Televizi můžeme zařadit jako médium masové, horké a elektronické. Působí na více lidských smyslů (zrak, sluch) a umožňuje vyjádřit děj v pohybu (Postler 2003: 19). V současné době se setkáváme s prezentací různých televizních stanic na internetu. Každá velká televizní společnost (ale výjimkou nejsou ani menší společnosti) se snaží prezentovat pomocí internetu a přilákat tak televizního diváka k televizní nebo počítačové obrazovce.
1.3.2. Ostatní média
Také další média se snaží přilákat pozornost zájemců a nabízejí své služby prostřednictvím internetu. Rozhlas, do konce 50. let minulého století nejmocnější médium, ustupuje do pozadí televize. Zůstává však stále zdrojem informací, zábavy a zvukové kulisy. Rozhlas je především hudba. Obklopuje nás na každém kroku a můžeme jej slyšet po celý den doma, v zaměstnání, v restauracích nebo v obchodech (Postler 2003: 36).
13
Také rozhlas se prezentuje na internetu. Díky těmto možnostem můžeme každý den sledovat nové informace nebo dokonce poslouchat online8 vysílání různých rozhlasových stanic9. Tisk je nejstarší a nejrozvětvenější prostředek masové informace. Vynález knihtisku umožnil masové rozšíření tištěných médií předávající informace a zábavu čtenářům novin a časopisů (Postler 2003: 58). Postupem času se i tisk dostává do internetové podoby. Dnes si můžeme přečíst aktuální informace z celého světa prostřednictvím internetových novin nebo různých zpravodajských serverů10.
8
On-line, online [onlajn] = zapojený, zapnutý, v chodu, v provozu (KOLEKTIV AUTORŮ
A KONZULTANTŮ. Slovník cizích slov. Praha: Encyklopedický dům, spol. s r.o., 1996, s. 242). 9
Např. Český rozhlas (http://www.rozhlas.cz/portal/portal/), Kiss radio (http://kiss.cz), Frekvence 1
(http://frekvence1.cz) atd. 10
Např. Brněnský Deník (http://brnensky.denik.cz/), Idnes.cz (http://www.idnes.cz/), Novinky.cz
(http://novinky.cz/), Hospodářské noviny (http://ihned.cz/)
14
1.4.
Sovětská a ruská televize
1.4.1. Historie sovětské televize Milan Šmíd ve své knize Televize ve světě uvádí tyto informace: „První experimentální vysílání televize v Moskvě se uskutečnilo v říjnu 1931 – šlo zpočátku jen o statické obrázky bez zvuku s rozkladem obrazu na 30 řádek pro radioamatéry. Vysílání bylo postupně zdokonalováno, obrazy se staly pohyblivé, přibyla zvuková složka. Již v roce 1934 získává vysílání na pravidelnosti a je pro ně vytvářen jednoduchý program.“ (Šmíd 1989, příloha SSSR: 1). Pokusy televizního vysílání probíhají na různých místech, ale hlavní vývoj se soustřeďuje v Moskvě. V roce 1936 bylo rozhodnuto o výstavbě televizního studia na Šabolovce, začátkem roku 1938 probíhá první pokusné vysílání a od 10. března 1939 začíná pravidelný provoz studia a vysílání pro veřejnost. Po válce, která přerušila televizní vysílání v SSSR, je obnoven televizní provoz v roce 1945. Na tradice televizní činnosti před válkou navazuje Телевидение Советского Союза (ТСС, název užíván v mezinárodním
styku)
nebo
také
Государственный
комитет
СССР
по
телевидению и радиовещанию (Гостелерадио). Brzy ale vláda rozhodla o přechodu na nový obrazový standard, který byl zaveden do praxe pravidelného televizního vysílání 16. června 1949 – toto datum lze pokládat za počátek poválečného rozvoje televize v SSSR (Šmíd 1989, příloha SSSR: 1-2). Z internetových zdrojů11 se také dozvídáme, že sovětská televize byla velmi různorodá a stejně jako jiná média byla propagandistickým nástrojem komunistické strany Sovětského svazu. Původním provozovatelem bylo ministerstvo kultury, společně s národními radiokomunikačními službami, později spadala televize pod Státní výbor televize a rozhlasu SSSR (Государственный комитет по телевидению и радиовещанию СССР, Гостелерадио СССР), kontrolovaný Radou ministrů SSSR. Podle Šmída je základním vysílacím článkem v SSSR Ústřední televizní studio v Moskvě. Roku 1956 začíná vysílat místní druhý „moskevský“ program, o devět let později vzniká třetí „vzdělávací a výukový“ program. V roce 1967 začal SSSR s vysíláním barevné televize, zároveň byl vytvořen čtvrtý kanál, jehož náplní byly umělecké, sportovní a zábavné pořady (Šmíd 1989, příloha SSSR: 3). 11
En.wikipedia.org: Soviet Central Television. En.wikipedia.org [online]. [cit. 2012-03-05].
Dostupné z:
15
Také internet12 doplňuje historii sovětské televize o další informace. Od roku 1980 dochází v Moskvě ke změnám ve vysílání. V provozu je nové televizní středisko Ostankino, které znamená výrazné posílení technické základny. 1. ledna 1982 se čtvrtý program změnil na druhý, druhý program na třetí a třetí na čtvrtý. Také každá republika, oblast a kraj mají své vlastní televizní pořady. První komerční televize byla založena roku 1988, jedná se o regionální televizi NNTV, která vysílá ve městě Nižnij Novgorod. Dne 13. května 1991 začalo vysílání ruské televize.
1.4.2. Ruská televize dnes Po rozpadu Sovětského svazu se projevila decentralizace13 televizního systému, která se završila roku 1994. Stát tímto ztratil funkci ideologické i finanční kontroly. Po vytvoření ruské televize v roce 1991, jež byla založena na základě druhého programu sovětské televize, začaly jako opozita vznikat další kanály, především soukromé TB-6, НТВ a jiné). Soukromá vysílání se
televize (byly to například kanály 2x2,
vyskytují téměř ve všech oblastech země. Státní televize jim nemohly konkurovat. V prosinci roku 1991 začíná vysílat Первый канал Останкино pod stejnojmennou televizní společností. O rok později ale pomalu ztrácí svoji vůdčí pozici a do popředí se dostávají kanály 2x2 (denní vysílání) a НТВ (večerní program). Díky tomu bylo rozhodnuto Первый канал Останкино zrušit. 29. listopadu 1994 vydává prezident Ruské federace vyhlášku14, podle které první televizní kanál spadá pod akciovou společnost Ruské veřejnoprávní televize (ОРТ - Общественное Российское Телевидение). Первый канал pod názvem této společnosti vysílá až do roku 2002.
12
Ru.wikipedia.org:
Телевидение
в
России.
Ru.wikipedia.org
[online].
[cit.
2012-03-05].
Dostupné z: 13
Decentralizace = přesun funkcí a kompetencí na nižší orgány nebo na menší organizační jednotky
(KOLEKTIV AUTORŮ A KONZULTANTŮ. Slovník cizích slov. Praha: Encyklopedický dům, spol. s r.o., 1996, s. 60). 14
Vyhláška «О совершенствовании эксплуатации первого частотного (г. Москва) канала
телевидения и сети его распространения». Dostupné z:
16
Během tří let se mění, v důsledku politických intrik, právní postavení hlavních národních
televizních
kanálů,
střídá
se
vlastnictví
soukromých
akcionářů
a státu. Počátkem roku 1998 bylo naznačeno, že by televizní společnosti spadaly pod vlastnictví jednotného průmyslového komplexu a příslušného ministerstva. Od roku 1997 zahajují svá pravidelná vysílání televizní kanály Культура, ТНТ, objevuje se také ruské MTV nebo ruská verze mezinárodního zpravodajského kanálu Euronews (Качкаева 2010). Jak je možné dočíst se i z jiných zdrojů15, po roce 2000 byly televizní informace „znárodněny“ a ruská televize již nemůže objektivě informovat o situaci v zemi. Качкаева dále uvádí, že situace v médiích se uklidnila až počátkem roku 2003. Dodnes jsou však televize silně ovlivňovány státní ideologií. V současné době vysílají v Rusku státní televize Первый канал, Пятый канал, Россия 1 nebo ТВ Центр. Najdeme také soukromé televizní společnosti, jako např. televize CTC, ТНТ, Перец, 2×2 nebo velmi radikální televizi Дождь. Stejně jako ostatní média, také televize podléhá cenzuře. Díky internetu se ale šíří některé zprávy doslova „rychlostí blesku“ a uživatelé internetových stránek se tak mají možnost dozvědět informace dřív, než se dostanou do jiných médií.
15
Grani.ru: Парфенов: Российское телевидение занимается обслуживанием власти. Grani.ru
[online]. [cit. 2012-03-30]. Dostupné z:
17
1.5.
Československá a Česká televize
1.5.1. Historie Československé televize Na webových stránkách České televize16 se dočítáme následující: „První pokusné vysílání televize v Československu se konalo 23. 3. 1948 v Tanvaldě, kde skupina vědců Vojenského technického ústavu uskutečnila ukázku pro veřejnost. Další pokusné televizní vysílání se pak uskutečnilo v roce 1948 v rámci Mezinárodní výstavy rozhlasu MEVRO v Praze.“ Již ve třicátých letech se v Československu začíná experimentovat s přenosem obrazu na dálku. Původně se vývojem televizní techniky zabývá jen malý počet nadšenců, později se objevuje doc. dr. Šafránek, který se svým týmem spolupracovníků bojuje o realizaci televize, a nejširší československá veřejnost je informována o možnostech „vidění na dálku“. Veškerou aktivitu a snažení přerušily válečné události (Strasmajer 1978: 14-15). Po válce byl výzkum obnoven. Československá televize (ČST) zahájila své vysílání 1. května 1953 a v únoru 1954 bylo vysílání prohlášeno za pravidelné. Do roku 1955 se vysílání omezovalo jen na pražský vysílač, ale postupně začínají vznikat nová televizní studia: Ostrava (31. prosince 1955), Bratislava (3. listopadu 1956), Brno (6. července 1961) a Košice (25. února 1962). Studio v Praze nadále zůstává hlavní a řídící složkou vysílání (Šmíd 1989, příloha Československo: 1). Česká televize17 doplňuje: „Zpočátku televize vysílala pouze tři dny v týdnu (v létě jen 2 dny), v listopadu 1953 se počet vysílacích dnů rozšířil na čtyři, v roce 1955 na šest dní v týdnu a od 29. prosince 1958 televize své pořady vysílala po celý týden.“ Jak píše Vladimír Strasmajer, v roce 1959 byla Československá televize konstituována jako samostatná centrální organizace podléhající vládě (Strasmajer 1978, 15). V 60. letech se televize stává nejúčinnějším masovým médiem. Do provozu byla uvedena studia v Brně a Košicích. Započala stavba televizních středisek v Praze a Bratislavě, která fungují od října 1970 (v Praze na Kavčích horách, v Bratislavě 16
Ceskatelevize.cz:
Prehistorie.
Ceskatelevize.cz
[online].
[cit.
2012-03-08].
Dostupné z: 17
Ceskatelevize.cz:
Prehistorie.
Ceskatelevize.cz
[online].
[cit.
2012-03-08].
Dostupné z:
18
v Mlýnské dolině). 10. května 1970 zahájila Československá televize vysílání druhého programu, v rámci něhož probíhalo také první experimentální barevné vysílání. Pravidelné vysílání barevné televize začalo na druhém programu 9. května 1973 (Šmíd 1989, příloha Československo: 3). Jak uvádí Česká televize18, první program se barevného vysílání dočkal 9. května 1975. V lednu roku 1979 byl pak zprovozněn nový objekt televizního zpravodajství na Kavčích horách v Praze, jež působí dodnes. Po událostech 17. listopadu 1989 přestala být televize ideovým nástrojem jedné politické strany. Devadesátá léta nabídla televizi volnost, ze státních médií vznikla média veřejné služby. Tímto se také otevřela cesta soukromým vysílatelům.
V létě roku 1991
rozhodla Slovenská národní rada o ustanovení instituce Slovenská televízia, Československá televize ale nadále existovala. Následně však Česká národní rada rozhodla o vzniku České televize. Stalo se tak k 1. lednu 1992. Poslední rok existence společného státu tedy fungovaly všechny tři televize (Bednařík, Jirák, Köpplová 2011: 377).
1.5.2. Česká televize dnes Ze zdrojů České televize citujeme: „Zákonem České národní rady ze dne 7. listopadu 1991 (č. 483/1991 Sb.) byla 1. ledna 1992 zřízena Česká televize jako televizní služba veřejnosti. Funkce se ujal prozatímní ředitel Ivo Mathé. Česká televize se stala provozovatelem vysílání na okruhu ČTV19 a OK320 a vyráběla též pořady pro federální okruh F121 provozovaný Československou televizí.“ (Česká televize 1999). Internetové stránky České televize22 seznamují zájemce s její podrobnou historií. Základem majetku České televize se stal majetek podle zákona převedený z Československé televize. Také velká část pracovníků přišla z Československé
18
Ceskatelevize.cz:
Prehistorie.
Ceskatelevize.cz
[online].
[cit.
2012-03-08].
Dostupné z: 19
ČTV = program České televize, od roku 1993 nově pojmenovaný program ČT1 (www.ceskatelevize.cz)
20
OK3 = program České televize, od roku 1993 nově pojmenovaný program ČT3(www.ceskatelevize.cz)
21
F1 = program České televize, od roku 1993 nově pojmenovaný program ČT2 (www.ceskatelevize.cz)
22
Ceskatelevize.cz:
Dostupné
z:
Vznik
a
první
kroky.
Ceskatelevize.cz
[online].
[cit.
2012-03-08].
kroky/>
19
televize. K 1. dubnu 1992 jmenovala Rada České televize generálním ředitelem na šestileté funkční období stávajícího prozatímního ředitele Iva Mathé. 1. ledna 1993 vznikla nová koncepce programů, stávající programy České televize byly přejmenovány na programy ČT1, ČT2 a ČT3. O rok později byl uvolněn jeden ze dvou celoplošně šířených vysílacích okruhů, na němž začala vysílat TV Nova. České televizi zůstávají dva okruhy – ČT1 a ČT2. Generálním ředitelem České televize se od 1. dubna 1998 stal Jakub Puchalský. Jeho funkce přinesla různé změny – strukturální i personální. Veliké neshody a problémy ale po roce vedly k jeho rezignaci. Po jmenování nového generálního ředitele, kterým se stal Dušan Chmelíček, dochází v České televizi k zachování producentského systému. Byla zvolena nová Rada České televize, ta nakonec po neshodách odvolává Chmelíčka z funkce. Část veřejnosti a zaměstnanců tento krok považovala za ukvapený. Vznikají různé petice, mimo jiné i pro odvolání Rady ČT. Jako další ředitel nastupuje do funkce Jiří Hodač. „V roce 2000 vyvrcholila nestabilita ve vedení veřejnoprávního média bouřemi a protesty.“ Tak píše o televizní krizi publikace 50 let televizního studia Brno (Malý, Orošová, Chloupek aj. 2011: 113). Rok 2001 začal v televizi stávkou, vysílání však pozastaveno nebylo a stávka byla oficiálně ukončena 10. února 2001. „V rámci mimořádné schůze Poslanecké sněmovny 9. února 2001 proběhla veřejná slyšení navržených kandidátů na funkci prozatímního ředitele ČT, po nichž následovala tajná volba, z níž vyšel vítězně Jiří Balvín,“ uvádí internetové stránky České televize23. Ten se stal generálním ředitelem České televize 15. listopadu 2001. Po něm se na této pozici vystřídali ještě Petr Klimeš a Jiří Janeček. Současným ředitelem České televize je Petr Dvořák. Česká televize si do dnešní doby zachovala své dva programy ČT1 a ČT2, rozšířila také svoji nabídku o zpravodajský kanál ČT24 (od května 2005) a sportovní kanál ČT4, který byl spuštěn v únoru 2006 (Bednařík, Jirák, Köpplová 2011: 381).
23
Ceskatelevize.cz:
Po
krizi
(2001).
Ceskatelevize.cz
[online].
[cit.
2012-03-10].
Dostupné z:
20
1.5.3. Soukromé televize
První soukromé televize se objevují od roku 1991. V knize Dějiny českých médií 20. století se dočítáme, že počáteční pokusy o soukromá televizní vysílání skončily neúspěšně. První soukromou televizí se stala Premiéra, která provozuje vysílání od listopadu 1992 jako regionální televize. V únoru 1993 získala společnost CET 2124 celoplošnou licenci pro budoucí televizi Nova. Přesně o rok později zahajuje TV Nova své celorepublikové vysílání. Stala se tak oficiálně první celostátní soukromou televizí nejen u nás, ale také v celé postkomunistické východní Evropě (Končelík, Večeřa, Orság 2010: 261). Bednařík vysvětluje další vývoj soukromých televizí. V roce 1997 změnila televize Premiéra svůj název a stala se z ní televize Prima. To již ale byla TV Nova ekonomicky nejúspěšnějším mediálním projektem. Po roce 2000 se výrazně urychlil vývoj televizního vysílání, který byl podporován digitalizací vysílaného signálu. Bylo zahájeno vysílání nových stanic: Z1 (červen 2008), Barrandov TV (leden 2009), digitalizovala se analogově vysílající stanice Óčko (vysílá od roku 2002). Soukromé televize rozšířily svoji nabídku o další kanály: Nova zařadila kanál Nova Cinema (od prosince 2007) a Nova Sport (od října 2008), Prima provozuje od dubna 2009 kanál Prima Cool, také Prima Love (březen 2011) a od 1. ledna 2012 změnila svůj dosavadní název na Prima Family25 (Bednařík, Jirák, Köpplová 2011: 381).
24
Společnost CET 21 je multimediální firma, která provozuje několik TV kanálů a internetových serverů.
Dostupné z: 25
Iprima.cz:
Historie
společnosti.
Iprima.cz
[online].
Dostupné z:
21
[cit.
2012-03-13].
2. PRAKTICKÁ ČÁST
22
2.1.
Vzhled a podoba internetových stránek V této kapitole chceme pojednat o internetových stránkách ruských a českých
televizí. Web bývá vždy koncipován tak, že jej návštěvník přirozeně čte z levého horního do pravého dolního rohu a obsahuje hlavní výrazové prostředy, které již byly zmíněny v teoretické části práce. Nyní budeme analyzovat stránky jednotlivých televizí.
2.1.1. Internetové stránky ruských televizí
a) Первый канал – internetové stránky http://www.1tv.ru/ (viz příloha 1)
První z ruských televizí, kterou budeme analyzovat, je státní televize Первый канал. Internetové stránky zprovoznila tato televize v roce 1996. Předkládají uživatelům a divákům velké množství informací. Po spuštění stránek se zobrazí modré okno; celkový vzhled stránek je vyobrazen v modré barvě, která je jedním ze symbolů televize. První dojem v návštěvníkovi stránek zanechá úvodní okno. V levém horním rohu se nachází logo televize, kterým je velká jednička, a adresa internetových stránek. Nechybí název televize, datum a aktuální čas. Volba Выбрать регион slouží k výběru oblasti, která uživatele zajímá. Dále banner26 obsahuje nabídku Сейчас в эфире seznamující s právě probíhajícím televizním programem. V pravém horním rohu můžeme otevřít nabídku Вещание за рубежом, po kliknutí na ni se otevřou samostatné stránky informující o vysílání televize v zahraničí. Pod touto nabídkou vyčnívá okno s videoupoutávkami. Okno se spustí pouze, pokud na něj klikneme. Představí divákům nejrůznější aktuálně vysílané pořady a filmy. Všechna videa doplňuje zvuk.
26
Banner = reklamní proužek. Banner je anglické slovo, které se používá také v češtině, a označuje se jím
reklamní proužek na internetové stránce (PETRO, Jozef. Výkladový slovník internetu. Praha: CP Books, a.s., 2005, s. 22).
23
Pod úvodním oknem nalezneme podkategorie nabídek. Jsou to:
1. Новости – pokud si vybereme tuto nabídku, otevřou se novinky, aktuality a zprávy z oblasti ekonomiky, politiky, sportu, kultury a další zajímavosti. 2. Премьеры – Premiéry seznamují a informují o pořadech a filmech, které bude Первый канал vysílat. 3. Телепроекты – jedná se o výběr pořadů, které můžeme v televizi vidět. V jednotlivých odkazech si uživatel stránek může zvolit rozhovory, talk-show, reality show, dětské pořady a další, co ho zajímají, a přečte si o nich zajímavosti. 4. Лица – zde nalezneme seznámení s osobnostmi televize. 5. Онлайн – odkazuje na samostatnou stránku, kde je možné sledovat vybrané pořady a filmy online. 6. Интерактив – prostřednictvím této nabídky lze komunikovat s osobnostmi televize, přidávat různé názory a postřehy a zapojit se do dění na stránkách. 7. Телепрограмма – jedná se o televizní program s nabídkou na 14 dní.
Nechybí ani vyhledávací okénko Поиск по сайту, které nabízí rychlé vyhledávání pomocí zadaného klíčového slova27. Nyní nám stránky předkládají výčet z nabídek – Новости, Премьеры, Телепроекты a Лица. Divák se tak seznámí s jednotlivými pořady, kterými chce televize zaujmout. Součástí článků jsou obrázky nebo videa, datum a čas vysílání pořadu. Klikneme-li na obrázek, otevře se stránka s podrobnostmi věnovaná tomuto pořadu nebo tématu. Spodní část stránek televize patří internetovému vysílání a ještě jednou se zde vyskytuje seznam nabídek, tentokrát doplněný o nabídky О компании, Акции, Работа, Идеи, Участвуй!, Сервисы, Координаты, Письмо в редакцию. Celkově je na stránkách zobrazeno osm reklamních bannerů. Ty jsou prezentovány nenásilnou formou a v malém provedení v okrajových částech stránek. Jedná se o reklamy upozorňující na pořady Первого канала.
27
Klíčové slovo (z ang. keyword) je slovo označující produkt nebo heslo, které chceme vyhledat na webu
pomocí vyhledávacích zdrojů tz. vyhledávačů (PETRO, Jozef. Výkladový slovník internetu. Praha: CP Books, a.s., s. 83).
24
Dojem z internetových stránek je kladný. Jejich celková podoba chce zájemce o stránky přesvědčit o obsahu a získat si u nich oblibu. Vyrovnané je zde množství titulků, obrázků a videí, převládá text.
b) СТС – internetové stránky http://ctc.ru/ (viz příloha 2)
Jako další televizi pro náš výzkum jsme zvolili ruskou soukromou televizi CTC. Televize vznikla 1. prosince 1996 a také ona využívá ke své prezentaci internetové stránky. Jestliže si uživatel zobrazí stránky televize CTC, jako první spatří velkou reklamu. Ta slouží jako upoutávka na film, který v den prohlížení stránek televize vysílá. Zároveň se jedná o pozadí celých stránek. Je zde také zobrazeno logo televize CTC. Prostor pod reklamou patří nabídce odkazů, která uživateli stránek umožní prohlédnout si a dozvědět se bližší informace.
1. Телепрограмма – zobrazuje týdenní nabídku programů. 2. Проекты – abecední seznam projektů, pořadů a seriálů, které vysílá stanice CTC. 3. Новости – stránka věnovaná aktuálním informacím, především se jedná o nové pořady, které se CTC chystá vysílat. 4. Видеo – v této nabídce si můžeme spustit videa seriálů, pořadů a filmů. 5. Форум – stránka pro registrované uživatele s možností přidávat články, komentovat pořady televize a diskutovat na různá témata.
Pod nabídkou odkazů jsou vyobrazeny čtyři obrázky. Jedná se o nabídku filmů, jež je možné shlédnout dnes a v následujících třech dnech. Po kliknutí na odkaz se nám zobrazí bližší informace o filmu. Dále stránky nabízejí možnost, přečíst si články k různým tématům rozděleným do kategorií Популярное, Эксклюзив, Новости, Фотогалерии, Анонсы a Серии. Každá kategorie se zabývá jinou tematikou, a tak si návštěvník může vybrat, co jej právě zajímá. V kategoriích jsou články vyobrazeny jako fotografie s částí textu, po rozkliknutí se článek zobrazí celý.
25
Pravá část stránek patří třem bannerům. První slouží jako reklama na různé televizní pořady, další dva seznamují uživatele stránek s prezentací televize CTC na sociálních sítích Facebook a VKontakte. Spodní část stránek zobrazuje opět nabídku odkazů, může sloužit k lepší orientaci na stránkách. Ikony s logy sociálních sítí připomínají, že televizi CTC lze nalézt i na jiných stránkách. Pod touto nabídkou najdeme odkazy na informace o společnosti, která provozuje kanál CTC, jsou zde informace pro tisk a jiné. Tato nabídka ale trochu zaniká v celkovém provedení stránek. Ani informace zde podávané nejsou nijak zvlášť podrobné. Poslední, co na stránkách najdeme, jsou loga partnerských televizí Домашний а Перец. Loga slouží jako odkazy na samostatné stránky televizí. Souhrnně lze internetové stránky televize CTC označit za přehledné. Zájemcům poskytují spoustu informací o pořadech, ale zároveň postrádají některá konkrétní fakta, třeba o historii televize nebo informace o osobnostech působících ve vysílání. Uživatel by také určitě uvítal např. vyhledávací okno. Stránky nám nevnucují pořady pomocí velkých barevných nadpisů, ale diváka mají upoutat měnící se obrázky.
2.1.2. Internetové stránky českých televizí
Stejně jako internetové stránky ruských televizí, také weby českých televizí se liší podle toho, zda se jedná o stránky televize veřejnoprávní nebo soukromé. Obecně lze říci, že veřejnoprávní televize (zde vycházíme především z internetových stránek České televize) jsou v prezentaci umírněnější a klidnější. Naopak soukromé televizní společnosti (Nova, Prima) se snaží svými internetovými stránkami zaujmout, ne-li přímo šokovat. V následujících několika řádcích se pokusíme charakterizovat podobu internetových stránek českých televizí.
a) Česká televize – internetové stránky http://www.ceskatelevize.cz/ (viz příloha 3)
Internetové stránky České televize byly oficiálně spuštěny v roce 1996. Pokud si tyto stránky otevřeme, zobrazí se nám poměrně velká škála informací, které Česká televize prostřednictvím svého webu nabízí. 26
Jako první nás zaujme velký banner sloužící jako upoutávka na pořady, které Česká televize aktuálně vysílá. Jedná se pouze o některé pořady, na něž chtějí stránky upozornit. Samozřejmostí je možnost bližších informací, které se zobrazí po kliknutí na banner. Každá reklama obsahuje video, což je také způsob, jak přilákat diváka k obrazovace televize. Další, co můžeme na webu České televize pozorovat, jsou jednotlivé ikony28 v levém horním rohu stránek (nad bannerem) ztvárňující zároveň logo firmy:
1. Ikona s logem České televize – po kliknutí na ikonu se zobrazí úvodní stránky České televize obecně informující o dění v této televizi. 2. Ikona s logem stanice ČT1 – jestliže si otevřeme stránky tohoto televizního kanálu, budeme dále získávat informace o pořadech, jež můžeme shlédnout na ČT1. 3. Ikona s logem ČT2 – internetové stránky o kanálu a pořadech ČT2. 4. Ikona s logem ČT24 – stránky nás seznamují se sportovním kanálem ČT24. 5. Ikona s logem ČT4 – zobrazí se stránky zpravodajského kanálu České televize ČT4.
Na řádku souběžně s ikonami jednotlivých kanálů České televize se nachází nabídka odkazů, po jejichž rozkliknutí získá uživatel přístup ke konkrétním informacím, které potřebuje nebo hledá.
Na stránkách České televize se nachází odkazy:
1. iVysílání – online televizní vysílání daných pořadů nebo filmů, dostupné přímo z internetových stránek. 2. TV program – aktuální televizní program na následujících 14 dní. 3. Vše o ČT – informace o České televizi, její historii a osobnostech. 4. Pořady A-Z – seznam pořadů, které vysílá Česká televize a odkazy na bližší informace o nich, příp. na jejich webové stránky.
28
Ikona = grafický ovládací prvek, např. malý obrázek (příp. doprovázený textovým popisem).
Klepnutím na ikonu se provede určitá činnost, třeba se spustí program (PETRO, Jozef. Výkladový slovník internetu. Praha: CP Books, a.s., s. 74).
27
5. eShop – stránka k online nákupu publikací, filmů a reklamních předmětů České televize. 6. další – další informace, především pro média, ale i spolupráce s diváky, online chat29 atd.
V pravém horním rohu webových stránek České televize je vyobrazena ikona stránek pro děti TÝYÓ, po jejímž rozkliknutí se dostaneme k informacím, které jsou určeny pro děti předškolního, mladšího školního a staršího školního věku. Jsou zde především hry, soutěže, ale i odkazy na stránky dětských pořadů. Součástí je také mluvené slovo objevující se vždy, když myší najedeme na nějaký obrázek nebo odkaz na stránkách. Nedílnou součástí stránek je také vyhledávací okénko (v pravém horním rohu). Nad
vyhledavačem
jsou
umístěny
dva
nenápadné
odkazy,
TS
Brno
a TS Ostrava. Ty uživatele stránek seznamují s televizními studii v Brně a Ostravě. Část úvodní strany zaujimá okno s titulkem Právě běží. Tato nabídka informuje o právě vysílaných pořadech jednotlivých kanálů. Každý pořad je vyobrazen jako obrázková upoutávka s vysílacím časem. Pod programem je uveden také název a vysílací čas pořadu následujícího. Všechny tyto informace vidí uživatel ihned po vstupu na internetové stránky. Součástí úvodní strany ve spodní části obrazovky jsou části článků z jednotlivých oblastí – zpravodajství, sport, regiony, novinky na webu. Slouží jako přehled aktuálního dění. Jestliže má uživatel stránek zájem, může si kliknutím na odkaz jednotlivých oblastí otevřít bližší informace o dané problematice. V neposlední řadě nám stránky České televize nabízejí možnost dozvědět se informace také prostřednictvím sociálních sítí (Facebook, Twitter) nebo pomocí aplikací do mobilních telefonů, kde Česká televize rovněž působí. Odkazy a reklamy jsou vyobrazeny v pravé části úvodních stránek televize. Zde nás zaujme také okno s předpovědí počasí pro nejbližší dny, které se ale mezi množstvím reklam trochu ztrácí.
29
Chat
=
komunikace
Slovnik-cizich-slov.abz.cz:
více
lidí
najednou
Chat.
prostřednictvím
[online].
Dostupné z:
28
[cit.
komunikační
sítě.
2012-03-25].
Ve spodní části stránek nacházíme kontakty, možnost přepínání stránek do angličtiny nebo nabídku odběru novinek přes RSS30 systém. Souhrně lze tedy říci, že stránky České televize slouží jako prezentace televize, dominantní jsou informace ze zpravodajství a aktuálního veřejného dění. Reklamu, pokud ji najdeme, tak pouze ve formě upoutávky na pořady televize. Svým uspořádáním se stránky velmi podobají internetovým stránkám televize Первый канал.
b) Nova – internetové stránky http://tv.nova.cz/ (viz příloha 4)
Již na první pohled internetové stránky soukromé televize Nova působí jako jedna velká senzace. První, co návštěvník po jejich otevření uvidí, je pozadí stránek znázorňující upoutávku na pořad TV Nova. Fotografie, barevné a velké nadpisy a titulky Bavte se s TV Nova, Nenechte si ujít a další lákají uživatele stránek ke zhlédnutí pořadu, a to po celou dobu jejich prohlížení. Velkou část stránek televize Nova obsahují reklamy. Nejedná se ale o upoutávky na pořady, ale především o reklamní spoty31 na různé výrobky a produkty. Reklamy velmi splývají s oddíly stránek a působí dojmem, že jsou jejich pevnou součástí a ne pouze okrajovým doplňkem. Stránky jsou vytvořeny dosti nepřehledně. V levém horním rohu je umístěno logo televize, pod nímž je možnost otevřít si odkazy na televizní kanály Nova Cinema, Nova Sport a hudební program MTV. Hned vedle nás překvapí opět reklamní upoutávky, tentokrát na nejvíce propagovaný pořad, jenž televize Nova vysílá. Dále, vpravo od této nabídky, je odkaz na portál doma.cz s podtitulem Magazín pro váš úspěšný den. Stránky tohoto portálu nabízejí zájemcům informace týkající se zdraví, krásy, módy, dočtete se zde také o životě mediálních hvězd a další zajímavosti „ze života“. Spojení s televizí Nova není patrné. Jako další si uživatel stránek může vybrat rozkliknutelné odkazy, které ovšem svojí velikostí zanikají mezi ostatním textem a obrázky. 30
RSS = z ang. Really Simple Syndication, v překladu „skutečně jednoduché sdružování“ je označení pro
druh dokumentů využívající jazyk XML, které umožňují sdílet a šířit nadpisy článků a obsah na internetu (PETRO, Jozef. Výkladový slovník internetu. Praha: CP Books, a.s., s. 122). 31
Reklamní spot je nejčastější způsob prezentace reklamního sdělení v audiovizuálních médiích. Často se
jedná o televizní spot nebo rádiový spot. Obvyklá délka spotu v českých televizích je 20 a 30 vteřin. Dostupné z:
29
Jednotlivé odkazy jsou:
1. Stránky pořadů – informace o pořadech televize Nova. 2. VOYO – videoportál s nabídkou filmů a seriálů. Zájemce, který se rozhodne zhlédnout na tomto portálu film, zaplatí poplatek a za něj si „nakoupí“ filmy a seriály. Mohou to být jak již odvysílané filmy, tak i novinky, jež bude televize Nova vysílat. 3. TV program – televizní program pro následujících sedm dní. 4. Živá vysílání – pro možnost sledovat filmy a pořady televize Nova online musí být zájemce registrovaným a předplaceným uživatelem. Ostatní tuto funkci nevyužijí. 5. Hry – jedná se o stránku věnovanou počítačovým hrám. 6. Slevy – odkazuje na samostatnou stránku, kde si zájemce může zakoupit různé produkty, zájezdy se slevou, kterou portál Vybereme.cz poskytuje.
Součástí odkazů je také vyhledávací okno. Kontakty na televizi nebo informace z její historie a o osobnostech televize, které bychom očekávali, zde nenajdeme. Taková nabídka se nachází ve spodní části stránek, ale je lehce přehlédnutelná a informací není mnoho. Zbytek prostoru stránek je věnován článkům týkajících se aktuálních informací o pořadech TV Nova. Vše doplněno o velké titulky a výzvy, obrázky nebo videa. Nechybí další reklamy. V pravé části se ztrácí výčet z aktuálního televizního programu a odkazy na sociální sítě, kde je možné dozvědět se informace o pořadech televize nebo se zapojit do jejího dění. Ve spodní části stránek jsou vyobrazeny upoutávky na portály32 televize Nova.
1. TN.cz – zpravodajství a novinky ze světa, 2. Doma.cz – zdraví, móda a zajímavosti ze světa celebrit, 3. Red News – portál určený mužům s množstvím informací o autech, technice a počítačových hrách, 32
Termínem portál v pojetí informačních technologií označujeme (webovou) aplikaci. Svému uživateli
poskytuje jednotným způsobem a centralizovaně informace z různých zdrojů, které jej zajímají nebo se ho nějakým způsobem týkají. Dostupné z:
30
4. Krásná.cz – portál pro ženy, tipy a triky jak být krásná.
Každý z nabízených portálů je prezentován fotografií a výpisky z článků, které si lze na stránkách přečíst. Stránky jsou vytvořeny jako prezentace pořadů, které je možné na TV Nova zhlédnout. Nenajdeme tady ani zmínku o televizi jako samostatném médiu. Stránky mají za úkol přilákat diváka k televizní obrazovce. Celkový dojem je spíše negativní. Podobně na nás působí i stránky soukromé televize Prima. Tyto stránky obsahují, oproti stránkám TV Nova, informace o televizi samotné, o osobnostech a hercích televize, a také nabízejí možnost sledovat videa a pořady bez jakéhokoliv omezení. Jednoznačně jsou větším a zajímavějším zdrojem informací.
2.1.3. Prezentace televizních pořadů
K popisu
internetových
stránek
zařadíme také prezentaci
jednotlivých
televizních pořadů. Televizním pořadům bývají na internetu věnovány většinou samostatné internetové stránky. Seznamují zájemce s obsahem a náplní pořadu, s jeho historií, moderátory a tvůrci. Součástí stránek, kde se pořady prezentují, jsou také videa a záznamy odvysílaných dílů. Zájemci, kteří neměli možnost zhlédnout pořad v televizi, si na internetových stránkách konkrétní díl najdou a prohlédnou ve formě videozáznamu. Stránky pořadů nabízejí také různé články. Jedná se o aktuality, rozhovory s herci a hosty, fotografie z natáčení, záznamy, které nebyly odvysílány v televizi, dále zde najdeme ankety a diskuze pro fanoušky pořadu a další informace týkající se veškerého televizního vysílání. Státní televize prezentují stránky pořadů tak, aby zaujaly zájemce, ale především, aby poskytly co nejvíce informací o daném pořadu. Stránky bývají zpravidla přímo na internetových portálech televizí, jsou jejich součástí. Soukromé televizní společnosti naproti tomu prezentují stránky pořadů jako samostatný portál. Splňují veškerá kritéria jako stránky televizí – šokují, působí přeplácaně, často na nich nenajdeme to, co potřebujeme.
31
2.1.4. Reklama na internetu
Součást internetových ruských i českých televizních portálů tvoří také reklamy. Reklama se spojuje s publicistickým stylem, protože její texty plní funkci informativní, ovlivňovací, přesvědčovací a získávací (Čechová, Chloupek, Krčmová aj. 1997: s. 193). Na internetových stránkách, především soukromých televizí, se reklama vyskytuje v hojné míře. Najdeme ji ale i na stránkách televizí veřejnoprávních. Tady se prezentuje v podobě malých bannerů a jedná se převážně o upoutávky na televizní pořady nebo nabídky televize. Reklama nepůsobí nuceně, spíše jen informuje zájemce o různých možnostech internetových stránek. Větší využití reklamy najdeme na stránkách soukromých televizních společností. Bohužel se na nich reklama objevuje častěji, než bychom očekávali. Pokud porovnáme ruské televize s českými, zjistíme skutečnost, že na ruských soukromých televizích se reklama objevuje v podobě upoutávek na připravované filmy a pořady, zatímco české soukromé televize podporují reklamy na různé výrobky a produkty. Nabízejí tak jejich výrobcům a firmám možnost zviditelnit se. Reklama na internetových stránkách ale uživatele spíše ruší, než zaujme.
32
2.2.
Názvy televizních pořadů V další kapitole praktické části této bakalářské práce se zaměříme na názvy
českých a ruských televizních pořadů. Nejdříve předkládáme sestavený seznam pořadů rozdělený na jednotlivé oblasti:
1.) Pořady pro děti a mládež 2.) Zpravodajství 3.) Sport 4.) Soutěže 5.) Diskuzní pořad 6.) Poznávací/Informativní pořad 7.) Hudební pořad
Dále televizní pořady rozřadíme do jednotlivých skupin podle kritérií, která splňují.
2.2.1. Pořady pro děti a mládež
Mezi pořady pro děti a mládež nepatří jen pohádky, ale také dětské soutěže nebo výukové a vzdělávací pořady. V nich se často děti seznamují s historií země, učí se a poznávají nové věci ze světa techniky, pořady jsou zaměřeny na výuku jazyka nebo matematiky. Internetové stránky českých i ruských televizí se snaží přilákat dětského diváka tím, že pro něj vytvářejí samostatné stránky, kde se dozvídá nejen informace o pořadech pro děti, ale může si zde zasoutěžit o ceny nebo si pohrát (např. vymalovat obrázek, poskládat puzzle). Výběr pořadů pro děti a mládež je rozdělený podle oblastí.
Ruské: - Pohádky: Сказка за сказкой, Спокойной ночи, малыши! - Poznávací: В гостях у Деда-Краеведа, Нарисованные и100рии - Pro děti: АБВГДейка, Взаправду, Ребята и зверята - Vzdělávací: Есть такая профессия, Пора в космос! - Soutěže: Самый умный, Умницы и умники4 33
České: - Pohádky: Kouzelná školka, Večerníček - Poznávací: Cesta do vesmíru, Dějiny udatného českého národa, Záhady Toma Wizarda - Pro děti: Kostičky, Šikulové - Pro mládež: Hurá ze školy!, Malý televizní kabaret - Hudebně-zábavný: Medúza - Soutěže: Bludiště, Věříš si?, Za školu
2.2.2. Zpravodajství
Zpravodajské pořady nabízí svým divákům každá televizní společnost, výjimkou jsou specializované televizní kanály. Nejedná se pouze o aktuální informace v podobě ranních, odpoledních a večerních zpravodajství, ale o souhrnná zpravodajství týdenní. Televize si také vytvářejí vlastní pořady za účelem informovat o aktuální nebo dané problematice, televizním jazykem řečeno „z domova i ze světa“. Do této kategorie bychom zařadili také sportovní zpravodajství a předpověď počasí.
Ruské: -
Hlavní zprávy: Вести, Время, Новости
-
Meteorologické zpravodajství: Прогноз погоды
-
Regionální zpravodajství: Вести – Москва
-
Sportovní zpravodajství: Вести -Спорт
-
Zpravodajské aktuality: Обзор за неделю, Однако, Сегодня, Свобода и справедливость, Человек и закон, ЧП (Чрезвычайное происшествие)
České: -
Hlavní zprávy: Televizní noviny, Události, Zprávy
-
Meteorologické zpravodajství: Panorama, Počasí, Předpověď počasí
-
Regionální zpravodajství: Události v regionech
-
Sportovní zpravodajství: Sportovní noviny, Studio ČT24
-
Zpravodajské aktuality: Partie, Střepiny
34
2.2.3. Sport
Sportovní pořady nalezneme nejčastěji na speciálních televizních kanálech, kde je celé vysílání věnováno právě sportovní tématice. Sportovní pořady nabízejí přímé přenosy ze zápasů, diskuze se sportovci, rady a tipy pro sport a další informace ze světa sportu. Sportovní pořady lze rozdělit do podkategorií, které jsou věnovány konkrétním sportům, jako například basketbal, běh, cyklistika, fotbal, hokej, plavání, tanec, tenis, volejbal. Ze samotného názvu lze usoudit, čemu bude pořad konkrétně věnován. Nejjednodušším označením pro pořad je druh sportu. S tímto se setkáváme jak v českých, tak v ruských televizích. Ruština používá hojně přívlastky.
Ruské: -
Diskuze: Удар головой
-
Jednotlivé sporty: Большой ринг, Профессиональный бокс, Футбол России
-
Ostatní: Личный тренеp, Мастер спорта
České: -
Diskuze: Kamelot, Na slovíčko s…, Svět motorů
-
Jednotlivé sporty: Basketmánie, Buly – hokej živě, Golfmagazín, Spurt
2.2.4. Soutěže
Velmi oblíbené jsou pořady věnované televizním soutěžím. Některé soutěže mohou být určeny jednotlivcům, jinde se soutěžícími stanou celé kolektivy. Samozřejmou motivací bývají hodnotné ceny, peněžní nebo věcné. Čím dál tím více se na obrazovkách televizí setkáváme s mezinárodními soutěžemi, kde proti sobě soutěží týmy z různých zemí (např. Aréna národů, Hry bez hranic). Dalším typem jsou soutěže, které vysílají televize po celém světě, ale vždy se soutěžícími z dané země (Got Talent – u nás pořad Česko Slovensko má talent, Chcete být milionářem?).
35
Ruské: -
Dovednostní soutěže: КВН (Клуб весёлых и находчивых),
-
Vědomostní soutěže: Брейн-ринг, Кто хочет стать миллионером?, Сто к одному, Угадaй мелодию, Что? Где? Когда?
-
Ostatní: Колесо истории, Поле чудес, Пойми меня, Проще простого
České: -
Dovednostní soutěže: Aréna národů, Hodina pravdy
-
Vědomostní soutěže: AZ- kvíz, Chcete být milionářem?, Riskuj!, Taxík, 5 proti 5
-
Ostatní: Kolotoč, Kufr
2.2.5. Diskuzní pořady
Diskuzní pořad je televizní program, kde jedna osoba nebo skupina lidí diskutuje na různá témata, jež vymýšlí moderátor pořadu. Tato skupina lidí má zkušenosti s daným tématem nebo o něm dokáže mluvit. Některé diskuzní pořady jsou vytvořeny jako rozhovor mezi hostem a moderátorem (pořad Uvolněte se, prosím), jiné mají za úkol řešit pouze jedno téma, o němž hosté mluví (Nikdo není dokonalý). Cílem pořadu je pobavit diváky u televizních obrazovek.
Ruské: -
Talk-show: Игра в бисер, На ночь глядя, Наблюдатель, Познер
-
Ostatní: Давай поженимся!, Закрытый показ, Модный приговор
České: -
Politická publicistika: Otázky Václava Moravce
-
Talk-show: Banánové rybičky, Mr. GS, Na plovárně, Show Jana Krause, Uvolněte se, prosím, Všechnopárty
-
Ostatní: Rozhovory
36
2.2.6. Poznávací/Informativní pořady Do této skupiny jsme zahrnuli pořady z různých oblastí – vaření, zdraví, cestování, stavebnictví, zahrada a další. Každý poznávací/informativní pořad má za úkol seznámit zájemce s tématem pořadu, poradit zajímavé tipy a triky. Pořadem většinou provází moderátor, který si během vysílání zve odborníky na danou problematiku. Ruské: -
Cestopisné: Непутевые заметки
-
Pro vybrané skupiny: Контрольная закупка, Хочу знать,
-
Stavebnictví: Фазенда
-
Vaření: Рецепты, Cмак
-
Zdraví: Жить здорово!, Здоровье
České: -
Cestopisné: Kam na výlet?, Koření, Toulavá kamera
-
Pro vybrané skupiny: Rady ptáka Loskutáka, Receptář prima nápadů, Sama doma
-
Stavebnictví: Jak se staví sen, Nové hnízdo
-
Vaření: Babicovy dobroty, Kluci v akci
Do samostatné podkategorie řadíme pořady: -
Доброе утро
-
Dobré ráno s ČT
-
Snídaně s Novou
Tyto pořady jsou každodenní dávkou zajímavostí k příjemnému vstávání. Nabízejí souhrn zpravodajství, počasí, informace z dopravy, hudbu, ale také rozhovory se zajímavými lidmi a odborníky, s nimiž moderátoři debatují na různá témata. Nezahrnujeme je proto do konkrétní kategorie poznávacího nebo informativního pořadu.
37
2.2.7. Hudební pořady
Poslední skupinou jsou hudební pořady. S nimi se setkáváme jak na hudebních programech, tak i během vysílání v jiných televizích. Jedná se o pořady, věnované hudebním tématům, mohou to být soutěže ve zpěvu nebo televizní koncerty.
Ruské: -
Hudební soutěže: Две звезды, Евровидение, Фактор А
-
Ostatní: ДОстояние РЕспублики, Играй, гармонь любимая!, Красная звезда, Новые песни о главном
České: -
Hudební soutěže: Do-re-mi, Hlas, Rozjezdy pro hvězdy, Superstar
-
Moderní hudba: cz&sk, Eso, hitzone 90´s, Óčko hity
-
Ostatní: Dům plný písniček, Hudební návraty
2.2.8. Klasifikace názvů pořadů z hlediska strukturně-sémantického
a) Jednoslovné názvy Názvy televizních pořadů bývají často pojmenovávány pouze jedním slovem. Mohou být označeny podstatným jménem v nominativu, kdy se jedná většinou o konkrétní název vypovídající o obsahu pořadu. Ruské: -
Новости: aktuální informace, novinky, zpravodajství
-
Обзор за неделю: shrnutí týdenních událostí
-
Рецепты: pořad o vaření
-
Сегодня: události dne
-
Футбол России: fotbalová utkání z Ruska
České: -
Běžkotoulky: sportovní pořad o lyžování na běžkách
-
Cestománie: cestování po světě 38
-
Folklorika: kulturní dění z regionů České republiky
-
Kalendárium: Významné historické události konkrétního dne
-
Události: aktuální informace, novinky, zpravodajství
Jednoslovný název pořadu může mít ale také označení abstraktní. Název je vytvořen pomocí slova, které může být nějakým symbolem v pořadu, může se o něm mluvit nebo se během vysílání může objevit, ale název sám o sobě nevypovídá o obsahu a náplni daného pořadu. Ruské: -
Время: zpravodajství a aktuální informace
-
Городок: magazín, který seznamuje televizní diváky s lidmi z různých koutů země
-
Познер: diskuze se známými lidmi
-
Cмак: pořad o vaření
-
Суперчеловек: program o významných lidech, vynálezech a jiných zajímavostech
České: -
Bolkoviny: zábavný pořad Boleslava Polívky
-
Koření: cestování po světě
-
Medúza: hudební pořad
-
Spurt: magazín o cyklistice
-
Šikulové: tvořivý pořad pro děti
-
Taxík: vědomostní soutěž, odehrávající se v taxíku
b) Víceslovné názvy Většina televizních pořadů má název složený z více slov. Jedná se především o názvy v ruštině, čeština je více bohatá na názvy jednoslovné. Víceslovné názvy mohou přímo vypovídat o obsahu pořadu, příp. využívat obrazného vyjádření. Název poukazuje také na určitou skutečnost, na konkrétní místo, důležitý fakt.
39
Ruské: -
Ночные новости: noční zpravodajství
-
Большая разница: zábavný pořad, parodie na známé filmy, osobnosti a jiné
-
Модный приговор: informace ze světa módy nejen pro ženy
-
Программа Максимум: zpravodajský pořad plný ironie a objektivní pravdy
-
Первый класс: reportáže na různá témata
-
Умницы и умники: soutěžní pořad pro mládež
České: -
Cesta do vesmíru: zajímavosti z astronomie
-
Dům plný písniček: hudební pořad o písničkách z 50. a 60. let
-
Olympijský magazín: informace z dění olympiády
-
Rady ptáka Loskutáka: reportáže plné zajímavých rad, tipů a nápadů pro dům i zahradu
-
Toulavá kamera: pořad o krásách a zajímavostech České republiky
-
Události v regionech: aktuální zpravodajství z regionů
Často, nejvíce v ruštině, pozorujeme v názvech pořadů výzvu (formálně je výzva signalizována vykřičníkem na konci názvu). Ta se snaží sdělit nějakou myšlenku, probudit v divákovi zájem, upozornit na problém. Ruské: a) Zvolací modalita: -
Пора в космос!
-
Спокойной ночи, малыши!
-
Ты не поверишь!
b) Imperativní forma: -
Жди меня
-
Играй, гармонь любимая!
-
Пусть говорят
40
České: a) Zvolací modalita: -
Divadlo žije!
-
Hurá ze školy!
-
Přežít!
b) Imperativní forma: -
Nedej se!
-
Riskuj!
-
Uvolněte se, prosím
Víceslovné názvy mohou být nejenom výzvou, ale i otázkou (formálně signalizovanou otazníkem). V samotném názvu je formována otázka, která se obrací k divákům a zjišťuje, zda má divák o pořad nebo jeho obsah zájem, nebo jestli umí poradit. Cílem je samozřejmě přilákat diváka k televizní obrazovce.
Ruské: a) Obecně formulované dotazy (neadresné): -
Кто, если не я?
-
Чо происходит?
-
Что? Где? Когда?
b) Adresné dotazy: -
Кто хочет стать миллионером?
-
Кто в доме хозяин?
-
Ну, как я вам?
České: a) Obecně formulované dotazy (neadresné): -
Jak zachránit lipicány?
b) Adresné dotazy: -
…a tuhle znáte?
-
Chcete mě? 41
-
Chcete být milionářem?
-
Jak se vede, sousede?
-
Věříš si?
c) Zkratka jako název pořadu Pokud si projdeme televizní program českých i ruských televizí, narazíme v některých případech i na názvy pořadů, jež jsou označeny zkratkou. Zkratka se používá v případě, že je název pořadu moc dlouhý nebo také může vyjadřovat skrytou symboliku, např. iniciály moderátora, název místa a jiné. Více zkratek najdeme v ruštině, kde většinou označují první písmena z názvu pořadu. Ruské: •
ЖКХ
=
zkratka
pro
Жилищно-коммунальное
хозяйство;
pořad
o každodenních problémech společnosti •
КВН = Клуб Веселых и Находчивых; soutěžní pořad pro skupiny soutěžících, které plní různé úkoly
•
КОАПП = Комитет Охраны Авторских Прав Природы; poznávací pořad pro děti
České: •
Mr. GS = písmena GS označují iniciály moderátorů (Genzer, Suchánek); zábavná talk-show
•
MM – dvojitá dávka muziky = písmena MM skrývají dva hudební pořady (Medúza, Musicbox)
•
Q = znamená queer (tj. zvláštní, podivný); týdeník o překonávání společenských stereotypů, neobvyklých láskách a životě mezi normalitou a výstředností
d) Čísla v názvech pořadů Některé názvy televizních pořadů v sobě nesou také číslo. Číslo je tvořeno buď slovem (Sto let Skauta, MM – dvojitá dávka muziky) nebo číslovkou. Nejvíce se setkáváme s číslovkou základní a řadovou. Číslovky mohou označovat rok, počet, pořadí, čas nebo věk. Více názvů obsahující číslo najdeme u českých pořadů. 42
Ruské: • Петровка, 38 – každodenní patnáctiminutový pořad na kanále ТВ Центр, aktuální informace a dění • События. 25-й час – dvaceti pěti minutový pořad, ve kterém kolektiv novinářů sděluje divákovi události posledních 24 hodin • Новости "24" – přehled denních událostí České: • Tep 24 - novinky z české medicíny - moderní způsoby léčby v příbězích pacientů a lékařů • 13. komnata – pořad o životě známých lidí, kteří zažili životní zlom • TýTý 2011 – udělení cen umělcům různých profesí • 168 hodin – události týdne očima zpravodajství ČT • Zprávy ve 12 – polední zpravodajství
2.2.9. Formálně-sémantická ekvivalence v názvech pořadů Další analýza se týká názvů televizních pořadů, které mají podobný obsah nebo jsou dokonce totožné jak v ruských, tak v českých televizích. Na několika konkrétních příkladech se pokusíme porovnat názvy různých pořadů. 1.) Chcete být milionářem? // Кто хочет стать миллионером?
Televize Nova vysílala od roku 2000 do roku 2005 soutěžní pořad „Chcete být milionářem?“. Jedná se o český název britské televizní hry „Who Wants to Be a Millionaire“. V současné době lze tento pořad sledovat také v ruštině na Первом каналe, a to pod názvem „Кто хочет стать миллионером?“. Pokud srovnáme ruský a český název pořadu, zjistíme, že se v obou případech jedná o doslovný překlad původního anglického názvu. Obě označení jsou otázkou a nepřímo vyzývají diváka, aby se stal součástí pořadu. Pro pořad stejného formátu použila v roce 2008 označení „Milionář“ televize Prima. Princip hry byl stejný, název se z otázky změnil na podstatné jméno konkrétní.
43
2.) Večerníček // Спокойной ночи, малыши!
Také pořady pro děti se shodují svojí náplní. Česká televize vysílá téměř padesát let večerní pořad pro děti – „Večerníček“. Původně se pořad jmenoval „Stříbrné zrcátko“. Šlo o nedělní podvečerní pohádky, časem ale získal oblibu a stal se každovečerním představením jedné pohádky pro děti. Název Večerníček je tedy univerzálním nominativním označením, z něhož vyplývá, že se program vysílá ve večerních hodinách. Kanál Россия 1 láká dětského diváka na pořad „Спокойной ночи, малыши!“. Výzva „Doboru noc, děti!“ značí, že vysílání pořadu probíhá před spaním a je určeno dětem. Jeho obsahem jsou pohádky, které se hrají pomocí loutek již čtyřicet osm let a zústávají stále velmi oblíbené.
3.) 5 proti 5 // Сто к одному
Soutěžním pořadem, který lze zhlédnout v českém i ruském provedení, je soutěž „5 proti 5“. Českou verzi americké rodinné soutěže „Family feud“ vysílala televize Prima. Principem hry je uhodnout nejčastější odpovědi na otázku položenou dopředu stovce
náhodně
vybraných
lidí.
V Rusku
je
soutěž
velmi
oblíbená
a vystřídala se na různých televizních kanálech, v součastnosti ji vysílá televize Россия 1 pod názvem „Сто к одному“. Pokud porovnáme názvy pořadů, zjistíme velké odlišnosti v překladu. Název původní americké hry by se dal přeložit jako „Rodinný spor“. V češtině ani v ruštině se takové označení pro soutěž nepoužívá. Oba jazyky využívají v názvu číslovku. České „5 proti 5“ udává fakt, že proti sobě soutěží dva týmy složené z pěti hráčů. V ruštině název „Сто к одному“ napoví pravidla hry – jeden hráč musí uhodnout nejčastější odpověď, kladenou stovce náhodných lidí. 4.) Zprávy // Новости Zpravodajské
pořady
mající
za
úkol
poskytnout
divákům
informace
o aktuálních událostech, jsou v češtině označeny podstatným jménem („Zprávy“ nebo „Události“), příp. je součástí názvu přívlastek („Televizní noviny“, „Události ze
44
světa“, „Polední Zprávy“). Z jednotlivých označení vždy vyplývá cíl pořadu – předat aktuality, události, informace. V ruštině je název dán substantivem v nominativním tvaru – „Новости“, „Вести“, „Время“, z takto označených pořadů opět poznáme jeho obsah a náplň.
45
2.3.
Modely minižánrů Internetové stránky ruských a českých televizí sdělují zájemcům informace
prostřednictvím různých článků a textů. Tyto texty mají určitý charakter a lze je, podle klasifikace žánrů, pojmenovat nebo alespoň se pokusit je k jednotlivým žánrům přiřadit. Toto je také cílem této kapitoly, kde určujeme útvary a slohové postupy z internetových stránek televizí. Volba žánrů souvisí s dílčími funkcemi publicistické komunikace, tj. s funkcí sdělovací, vzdělávací a uvědomovací, přesvědčovací, získávací aj. Nejvíce se uplatňuje slohový
postup
informační,
spočívá
v zachycení
základních
údajů
o sdělovací skutečnosti a ve výčtu nezbytných informací. Vývoj útvarů publicistiky souvisí s narůstáním funkcí jazyka ve společnosti a s rozvojem celé komunikační sféry publicistické (Čechová, Chloupek, Krčmová aj. 1997, 195).
1.) Rozhovor/Interview
Jedním ze žánrů, se kterým se můžeme na internetových stránkách setkat, je rozhovor neboli interview. Plní funkci sdělovací, uvědomovací a získávací. Jedná se o populární útvar, neboť čtenáře zajímají názory osobností. V prostředí internetové televizní publicistiky se většinou jedná o interview, které bylo poskytnuto v rámci nějakého televizního pořadu, jehož hostem byla právě dotazovaná osoba. Rozhovory se na stránkách televizí objevují v podobě článků u prezentace jednotlivých pořadů.
Rozhovor může mít následující strukturu:
В.ПОЗНЕР: В эфире программа "Познер", гость программы – автор таких фильмов, как "Титаник" и "Аватар", режиссер Джеймс Кэмерон. Спасибо, что пришли. Д.КЭМЕРОН: Пожалуйста. Вам спасибо. Очень рад быть у вас на программе, Владимир. В.ПОЗНЕР: Спасибо. Я никогда не имел гостя, который достиг самой низкой точки океана, я имею в виду, Марианской впадины и ее низшей точки. Д.КЭМЕРОН: Бездна Челленджера, да. 46
В.ПОЗНЕР: Мне кажется, Ницше сказал, что "если всматриваться в бездну, то бездна начинает всматриваться в вас". Это произошло? Д.КЭМЕРОН: Да. Думаю, да. (http://www.1tv.ru/sprojects_edition/si5756/fi14711)
Text se skládá z otázek moderátora a odpovědí hosta, každá otázka a odpověď má samostatný řádek, který začíná jménem osoby, jejíž výrok označuje. Tento model interview je velice častým způsobem.
Rozhovor může být zapsán také formou článku, v němž se popisuje, co na sebe tázaná osoba prozradila. Někdy takový článek připomíná charakteristiku, příp. popis osoby, což je důkaz, že nelze jednoznačně označit typy žánrů, vyskytující se na internetu.
"Кино должно идти от сердца,
для этого нужна страсть, - заявил
в эфире программы "Познер" кинорежиссер Джеймс Кэмерон. - Если твоя цель только заработать денег, ты не создашь ничего интересного как художник, ты должен делать только то, во что веришь". Вместе с тем, режиссер признался, что гордится рекордными сборами своих фильмов: "Это говорит о том, что мой подход однозначно работает, что мое понимание того, чего люди хотят от индустрии развлечений – это правильное понимание". (http://www.1tv.ru/sprojects_edition/si5756/fi14711)
Některé rozhovory mohou mít obojí podobu, s bodovou strukturou otázek a odpovědí se zároveň pojí článek, v tomto případě s prvky charakteristiky:
„Odpoledne perfektně nalíčená zpovídá hosty v brněnském studiu Sama doma, často ale ještě ten samý den mění šaty za lékařský plášť a spěchá do olomoucké fakultní nemocnice, kde se na novorozeneckém oddělení stará o nejmenší miminka. Jedna z nejpůvabnějších současných moderátorek České televize Soňa Šuláková žije dva zdánlivě nesourodé životy. Úsměv jí však nechybí v žádném z nich.
47
• Jak jde skloubit profesi moderátorky a lékařky? Jako vždycky se vším – když se chce, tak jde úplně všechno. Člověk si jenom musí umět zorganizovat čas. Pro mě je profese moderátorky navíc takovým odklonem od lékařské profese, který stoprocentně funguje proti syndromu vyhoření. Já si tady ve studiu v Brně vždycky báječně odpočinu… (http://www.ceskatelevize.cz/zpravodajstvi-brno/novinky-ze-studia/170544-sonasulakova-do-televizniho-studia-si-chodim-odpocinout/)
2.) Zpráva
Oblíbeným a častým žánrem internetové publicistiky je zpráva. Má různý obsah, ale většinou se jedná o komunikát maximálně výstižný a stručný. Ve výčtu informací nechybí údaje o místě, čase, příp. o jiných průvodních okolnostech (Čechová, Chloupek, Krčmová aj. 1997, 196). Na internetových portálech zprávy nejčastěji najdeme na hlavních stránkách, kde upozorňují na významná a aktuální fakta.
Zprávu chápeme i jako aktualitu. Seznamuje nás s důležitým aktuálním děním, které se již uskutečnilo nebo právě probíhá. Ukázka níže je tomu příkladem:
„Série autorských čtení Martina Krafla z jeho knihy fejetonů na mediální témata nazvané Jednou-za-časníky pokračovala 16. června v sousedním Německu. Četlo se ovšem v originále, protože v auditoriu zasedli studenti Humboldtovy univerzity, kteří studují češtinu. Aby dobře rozuměli, dostali texty předem i v tištěné podobě. Sám autor, který je zvyklý na profesionální řečnické výkony, uvádí toto autorské čtení jako zajímavou zkušenost, protože musel číst pomaleji a některé expresivní výrazy bylo nutné dodatečně objasnit. Celkově se studenti dobře bavili a fejetony u nich nejen podpořily zájem o studium češtiny, nýbrž vyvolaly i diskusi na některá témata, o nichž pojednávají – např. národní identita v rámci Evropy nebo kulturní rozdíly mezi Němci a Čechy… (http://www.ceskatelevize.cz/eshop/aktualita553.html)
48
Někdy se zpráva rozšíří do podoby publicistické reportáže. Na internetu reportáž doprovází videa (příp. se jedná přímo o videoreportáže) nebo fotografie. Reportáž přináší svědectví o určité události, skutečnosti, které byl autor bezprostředně svědkem.
„Сотрудникам МЧС и добровольцам пока удается держать под контролем ситуацию с распространением степного пожара в Забайкальском крае. Огонь угрожает нескольким населенным пунктам Агинского района. Туда стянута специальная техника, ожидается прибытие из Красноярска самолетаамфибии Бе-200 (…) О мерах, которые принимаются для ликвидации последствий пожара, губернатор Забайкальского края Равиль Гениатулин доложил в режиме телемоста Владимиру Путину. Премьер сказал о том, что должно быть сделано в первую очередь.“ (http://www.1tv.ru/news/social/204323)
3.) Popis/charakteristika
Některé články jsou přímou charakteristikou nebo popisem. Na internetových stránkách televizí lze tyto články najít v odkazech, kde se dozvídáme o historii, osobnostech nebo možnostech televize.
Článek může mít také podobu charakteristiky v bodech. Příkladem je takto vypadající text:
Základní informace o ČT Česká televize •
Zřízena
ke dni 1. ledna 1992 zákonem o České televizi jako televize veřejné služby •
Statutární orgán
generální ředitel jmenovaný Radou České televize na šestileté období •
Kontrolní orgán
Rada České televize (15 členů) volená Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR na 6 let, s dvouletou obměnou jedné třetiny členů •
Organizační části
ČT v Praze, Televizní studio Brno, Televizní studio Ostrava (http://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/zakladni-informace-o-ct/) 49
Zařadíme sem i články, které popisují obsah filmu nebo pořadu, co je jeho náplní. Tento typ článku v sobě zahrnuje částečně i oznámení, kdy seznamuje zájemce s informací, která teprve proběhne. Důležitá je i grafická stránka textu, tučným písmem jsou zvýrazněny informace, jichž si má zájemce všimnout nejvíce, jako například:
Sama doma – téma týdne: Celý týden se v lékařském tématu budeme zabývat krvetvorbou. Je to proces tvoření buněčných komponent, které se v průběhu našeho života neustále obměňují. Také proto můžeme krev darovat, a pokud máme problémy s krvetvorbou, můžeme dostat transfúzi. •
MUDr. Zdena Gašová se v pondělí zaměří na podrobnosti, z čeho je krev složena, jak rychle se v našem organismu obnovuje, kolik a jak často můžeme krev darovat a jiné zajímavosti o krvi.
•
V úterý s prof. dr. Jiřím Starým probereme krvetvorbu u dětí, dozvíme se, jaká vyšetření krve se provádějí u novorozenců a co se hned po narození zjišťuje z krve, jak se u dětí projevuje anémie a jak se léčí leukémie… (http://www.ceskatelevize.cz/porady/1148499747-sama-doma/)
Popis obsahu vysílaného filmu prezentuje další ukázka níže. Tento typ článku seznamuje televizního diváka nebo návštěvníka internetových stránek s informacemi o filmu, s jeho obsahem, obsazením a dalšími fakty (rok natoční filmu, jméno režiséra, délka filmu atd.).
Операция "Ы" и другие приключения Шурика (Антенна, Екатерина Салтыкова) Фильм состоит из трех новелл: "Напарник". Шурик, проходящий практику на стройке, учит великовозрастного хулигана Федю (Алексей Смирнов) жить и трудиться по-человечески. За 15 суток он делает из бравого разгильдяя совершенно покладистое существо. "Наваждение". Шурик влюбляется в свою однокурсницу Лиду (Наталья Селезнева), но подготовка к экзаменам поглощает их целиком… "Операция "Ы". Шурик соглашается помочь сторожу и подменить его именно в тот момент, когда Никулин, Вицин и Моргунов решают ограбить склад. Один из главных фильмов шестидесятых, который никогда не потеряет своей прелести. (http://www.1tv.ru/cinema/fi=118) 50
4.) Diskuze
Diskuze je asi nejoblíbenějším žánrem uživatelů internetových stránek. Objevují se pod články s různou tématikou a vyzývají čtenáře, aby reagovali svými dotazy, připomínkami a poznámkami přímo na internetové stránky a byli tak součástí jejich tvorby. Někdy se zájemci ptají na to, co je zajímá, nebo komentují názory autorů článků, jindy se diskuze může obrátit v kritiku. Důležitý je záměr autorů diskuzí, zjistit zájem diváků. Do diskuze se zobrazuje datum a čas příspěvku, také jméno nebo přezdívka komentujícího.
Diskuze se vytváří většinou po vznesení nějakého dotazu nebo komentáře (viz ukázka níže). Na vznesený dotaz reagují jiní uživatelé stránek, čímž vzniká rozsáhlá debata na určité téma. • J. Sukalský 9. 2. 2011 12:23 Moje reakce Jsem si jist, že režisér z jiného regiónu ČR nemůže pochopit v průběhu několika málo dní složitou národnostní a multikulturní situaci na Těšínsku. Pouze lidé odtud se můžou s obdobným tématem poprat – viz skvělá divadelní hra „Těšínské nebe“. Myslím, že svou chybu už režisér Gogola pochopil a už nikdy, bez důkladné přípravy, obdobný dokument nenatočí. Chtělo by to možná z jeho strany maličkou omluvu, to by určitě prospělo
lidem,
kterým
toto
dílko
způsobilo
problémy.
(http://www.ceskatelevize.cz/porady/10099403120-kultura-v-regionech/diskuse/)
Ukázka diskuze ve formě komentářů k vysílanému filmu: •
САМАЛ, КАЗАХСТАН, Уральск | 13:57, 07/04/2012
Мы тоже любим этот фильм. Спасибо 1 каналу! •
Влад, Россия, Самара | 20:50, 06/04/2012
Анонс просто офигительный! А фильм я считаю главной частью нашего советского кино. Показывать бы такие на Первом, да побольше! :)
51
•
Марина, РФ, Киров | 21:50, 06/11/2010
Просто супер, жаль что больше такого не будет. Это классика, просто блеск!!! (http://www.1tv.ru/cinema/fi118/fd201204071915)
5.) Výzvy
Součástí internetových stránek jsou také výzvy. Tyto typy formálních článků najdeme většinou na hlavních stránkách nebo v rubrikách, které nabízejí informace pro diváky. Výzvy pocházejí především od autorů internetových stránek nebo se objevují u nabídek jednotlivých pořadů. Žádají diváky a uživatele stránek, aby se podíleli na jejich tvorbě, např. posíláním dopisů, komentováním a reakcemi v diskuzích atp.
Příkladem výzvy je tento článek:
„Уважаемые посетители нашего сайта! У Вас есть вопрос, мы будем рады Вас выслушать и постараемся ответить. Первый канал оставляет за собой право не отвечать на реплики и не публиковать письма посетителей, которые, по нашему мнению, не несут смысловой нагрузки или по тем или иным причинам не нуждаются в ответах. Рекомендуем не использовать ненормативную лексику, поскольку такие сообщения удаляются автоматически. (http://www.1tv.ru/faq/)
52
2.4.
Titulky jako součást internetových stránek Jak uvádí Stylistika současné češtiny, „titulky jsou osobitou a plně funkční
součástí psaných komunikátů a jejich stylizace je vždy ukázkou tvůrčího přístupu původce komunikátu k jeho obsahu, funkci a cíli“ (Čechová, Chloupek, Krčmová aj. 1997, 198). Titulky a nadpisy se v hojném množství vyskytují také na internetových stránkách českých a ruských televizí. Naznačují a předznamenávají obsah textu. Jejich nejdůležitější funkcí je upoutat pozornost čtenáře a na internetových stránkách k tomu mají hodně příležitostí. Pozornost a zájem čtenářů vzbuzují svým provedením, mohou být napsány nejenom různým stylem písma, barvou nebo velikostí, ale často se mění, blikají, ztrácí se a znovu se objevují, aby uživateli stránek neunikly. Titulky na stránkách veřejnoprávních televizí působí velmi decentně, nenuceně a chápeme je jako součást textu. Jsou zvýrazněné tučným a větším písmem ve srovnání se zbývajícím textem článku, příp. se odlišují barvou. Soukromé televize naopak titulky na svých stránkách „vnucují“ čtenářům, a to jak grafickým provedením (barevností, výrazným stylem písma), tak i obsahem titulku (často se jedná o texty typu: „Nenechte si ujít“, „To musíte vidět“ atd.).
Na internetových stránkách televizí se setkáme s titulky různých druhů:
a) Titulky upozorňují čtenáře: - na aktuální informace - na nová fakta na stránkách - na oblíbené odkazy
Ruské: -
Лента Новостей
-
Новости
-
Cейчас в эфире
České: -
Následující živá vysílání
-
Nejčastěji hledáte 53
-
Nejsledovanější
-
Nejnovější články
-
Něco nového
-
Novinky na webu
-
Právě běží
b) Titulky jsou doporučením nebo výzvou:
Ruské: -
Программа на сегодня
-
Скоро на Первом
České: -
Dnes na programu ČT 1
-
Doporučujeme
-
Nenechte si ujít
-
Sledujte
c) Titulky plní funkci informační, kdy nám sdělují, co na stránkách najdeme:
Ruské: -
Все передачи
-
Телепроекты
České: -
Nejsledovanější videa
-
TV program
d) Titulky jsou součástí článků. Většinou tvoří nadpisy, z nichž vyplývá obsah textu,
ke
kterému
se
titulek
vztahuje.
Titulky
a popisnější, zpravidla se jedná o celé věty nebo souvětí:
54
bývají
delší
Ruské: -
„Зарубежных лидеров на инаугурации Президента РФ не будет“
-
„Православные всего мира отмечают Пасху“
České: -
„Jiří Krampol miluje steaky, ale také obyčejnou sekanou od řezníka“
-
„Na cestě po západní Kambodži“
e) Vzrostla také úloha mezititulků, s nimiž se setkáváme i na internetových stránkách. U článků se objevují nadtitulky a podtitulky, nebo je součástí nadpisu část textu:
Ruské: -
„Премьера. «Валерия. 20 лет на сцене»“
-
„Футбол. Лига Европы“
České: -
„Objektiv. Magazín zahraničních zajímavostí“
-
„Sledujte další díl výměny manželek již TEĎ! - Nová životní cesta, nová zkouška, nové úkoly, nová rodina, nové pocity. Jaké příběhy na nás čekají? Zjistěte to již DNES!“
-
„Sporťák Martin Pouva: TýTý je odměnou pro celou sportovní redakci!“
55
ZÁVĚR Cílem bakalářské práce s názvem „Srovnávací analýza výrazových prostředků ruských a českých televizních internetových portálů“ bylo představit konkrétní internetové stránky ruských a českých televizí a porovnat výrazové prostředky, jež se na nich vyskytují. Jako primární zdroj při shromažďování potřebného materiálu byly využity internetové stránky televizí, ale i jiné elektronické zdroje. Informace jsme čerpali také z odborných publikací, článků a prací, jejichž seznam uveřejňujeme na konci této práce. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část seznamuje zájemce s informacemi o internetové prezentaci, komunikační strategii, internetu jako samostatném médiu a o jazyku a podobě internetových stránek. Stručně jsou
zde
představena
také
historická
fakta
o
sovětské
a
ruské
televizi
a teoretickou část zakončují informace o Československé televizi a českých televizních společnostech. Druhá, praktická část bakalářské práce, se věnuje popisu výrazových prostředků jednotlivých stránek televizí. Získaný materiál jsme rozdělili do několika kapitol. Velkou skupinu nasbíraných informací zastupují názvy televizních pořadů, dále pak jazykové a výrazové prostředky, jichž se při tvorbě stránek využívá – titulky, reklama a jiné. Neopomenuli jsme také zmínit celkovou podobu internetových stránek ruských i českých televizí. Při rozboru webů se potvrdilo, že stránky veřejnoprávních (státních) televizí se prezentují umírněněji a decentněji, než stránky soukromých televizních společností. Soukromé televize se snaží upoutat pozornost uživatelů stránek násilně, a to především výraznými grafickými projevy, jako jsou blikající, velké nebo barevné nadpisy, také množství reklamních, měnicích se bannerů. Ze zkoumaných soukromých televizí vyšla lépe ruská televize CTC, neboť dojem z internetových stránek, které provozuje, je rozhodně lepší, než jaký v nás zanechaly stránky televize Nova. Další kapitola praktické části se zaměřila na názvy televizních pořadů. Prvním úkolem bylo rozdělení pořadů podle konkrétních oblastí zaměření. Nakonec jsme vyčlenili sedm podkapitol: pořady pro děti a mládež, zpravodajství, sport, soutěže, diskuzní pořady, poznávací/informativní pořady a hudební pořady. Každá skupina zahrnovala ještě rozdělení podle různých zaměření. V jednotlivých podkapitolách jsme rozdělili pořady ruské a české. 56
Poté následovala klasifikace pořadů z hlediska strukturně-sémantického. Opět se pořady rozdělily do
samostatných
skupin,
tentokrát
podle
jejich
významu
a formálního hlediska. Vznikly čtyři oddíly – jednoslovné názvy, víceslovné názvy, zkratka jako název pořadu a čísla v názvech pořadů, s nimiž jsme dále pracovali. Bylo zjištěno, že jednoslovné názvy pořadů se objevují velmi často jak v ruštině, tak v češtině. Liší se svým významem, kdy se může jednat o konkrétní název, vypovídající o nějakém faktu. Například z ruského názvu Рецепты jednoznačně odvodíme, že náplní pořadu bude vaření. V češtině se používá pro jiný pořad název Cestománie, ten se věnuje cestování. Jednoslovné názvy mohou být ale také abstraktní, z jejichž názvu nepoznáme, o co v pořadu půjde. Název skrývá symboliku, která se v pořadu může objevit, nebo se o ní mluví. Příkladem takového pořadu je třeba Познер nebo Bolkoviny, oba tyto pořady dostaly označení podle jmen jejich moderátorů. Dále se v názvech televizních pořadů objevuje více slov, s tímto se nejvíce setkáváme u ruštiny. Název vypovídá o obsahu, poukazuje na určitou skutečnost nebo konkrétní místo (např. Ночные новости - noční zpravodajství, Dům plný písniček – hudební magazín). Někdy může být označení pořadu otázkou nebo výzvou k divákům (Пора в космос!, Uvolněte se, prosím, Что? Где? Когда, Chcete mě?). Častým jevem jsou zkratky. Používají se v případě zkrácení dlouhého názvu pořadu, ale mohou skrývat i jméno moderátora nebo jiný význam. Více zkratek najdeme v ruštině (ЖКХ, КВН, КОАПП), v češtině jsou zkratkou označeny pořady Mr.GS nebo Q. Kromě toho mohou názvy obsahovat i čísla, ta zastupují opět nějaký význam, spojený s pořadem (Новости "24", 13. komnata). Více čísel v názvech se používá u českých pořadů. K této problematice se ještě vracíme v podkapitole, kterou jsme nazvali Formálně-sémantická ekvivalence v názvech pořadů. Analyzujeme zde čtyři ruské a čtyři české pořady, u nichž je patrná podobnost obsahu nebo se jedná o totožné pořady. Poslední dvě kapitoly praktické části zkoumají textové žánry a titulky. Jak v práci popisujeme, lze na internetových stránkách ruských i českých televizí nalézt množství různých typů textů, mnohdy ne úplně jednoznačných svým zařazením. My jsme zvolili rozhovor, zprávu, popis a charakteristiku, diskuzi a výzvy. Často se tyto žánry navzájem prolínají. Najdeme je v dostatečném množství na všech stránkách televizí.
57
Titulky tvoří nedílnou součást psané publicistiky, a proto se s nimi setkáme i na internetu, v podobě nadpisu nebo prostého označení. Upozorňují čtenáře na nové a aktuální informace (Cейчас в эфире, Právě běží), doporučují nebo vyzývají (Скоро на Первом, Nenechte si ujít), sdělují zájemcům, co najdou na stránkách (Телепроекты, Nejsledovanější videa), tvoří nadpisy jako součást článku – z nich vyplývá, o čem článek pojednává (Православные всего мира отмечают Пасху, Na cestě po západní Kambodži) nebo plní funkci mezititulků (Футбол. Лига Европы, Sporťák Martin Pouva: TýTý je odměnou pro celou sportovní redakci!). Bakalářská práce byla napsána za účelem seznámení s danou problematikou, která byla vysvětlena v závěru. Kromě zmíněné analýzy si kladla za cíl ukázat zájemcům ruské a české internetové stránky televizí, které mohou být plnou náhradou za klasický televizní přijímač a především dobrým zdrojem aktuálních informací. Internet je v současné době velmi využíván a podporován, a proto není divu, že také televizní společnosti touto cestou oslovují své diváky. Věříme, že i tato práce může přiblížit význam a smysl internetových stránek televizních společností.
58
РЕЗЮМЕ Целью бакалаврской работы «Сравнительный анализ содержания вебсайтов русского и чешского телевидения» было представление определeнных интернет-страниц русских и чешских телевизионных каналов и сравнение их содержания. В качестве основного источника для сбора нужного материала были использованы веб-сайты телевизионных каналов, а также другие электронные ресурсы; в частности мы ориентировались на научные публикации, исследования и статьи, список которых представлен в конце данной работы. Работа
разделена
на
две
части:
теоретическую
и
практическую.
Теоретическая часть знакомит читателя с тем, что представлено в Интернете, с коммуникационной стратегией сайтов как с самостоятельными источниками информации, с языком и формой интернет-страниц. Здесь также кратко представлены исторические факты о советском и российском телевидении. Заканчивается теоретическая часть информацией o чехословацкoм и чешском телевидении. Вторая,
практическая
часть
данной
работы,
посвящена описанию
содержания языка отдельных сайтов телевизионных каналов. Полученный материал мы разделили на несколько глав. Большую группу в
собранной
информации составляют названия телевизионных программ, а также анализ содержания веб-сайтов – заголовков, рекламы, а также языка в целом. Рассматривается и общая форма сайтов русских и чешских телевизионных каналов. При анализе сайтов мы увидели, что интернет-страницы публичноправовых (государственных) каналов представляют информацию более умеренно и сдержанно, чем сайты частных телеканалов, которые самыми разнообразными способами пытаются привлечь внимание пользователей Интернета: прежде всего это средства, которые касаются графики – мигающие, особенно большие или цветные заголовки, а также большое количество рекламы и баннеров, которые сменяют друг друга. В
том числе сравниваются между собой частные русские и чешские
телеканалы. Например, мы увидели, что русский телеканал СТС представлен 59
в Интернете лучше, чем чешский телеканал Nova, поскольку сайт русского канала производит гораздо лучшее впечатление, чем чешского. Еще одна глава практической части касается названий телевизионных передач. Здесь нашей главной задачей было разделить их по конкретным областям – нами были выделены семь групп: передачи для детей и молодежи, новости, спорт, игры, ток-шоу, познавательные/информационные передачи и музыкальные передачи. Каждую из этих групп мы также разделили по областям. В отдельных группах разделяются русские и чешские передачи. Дальше
были
классифицированы
телепередачи
со
структурно-
семантической точки зрения. Программы были также разделены на отдельные группы, на этот раз в зависимости от их значения и состава. Всего выделяются четыре группы: 1. названия, состоящие из одного слова, 2. названия, состоящие из нескольких слов, 3. названия, представляющие собой аббревиатуру и 4. названия, в которых встречаются цифры. Мы выяснили, что однословные названия очень часто встречаются как в русском, так и в чешском языке. Определeнные названия отличаются своим значением, которое может указывать на какой-нибудь факт. Например, рассмотрев русское название «Рецепты», мы однозначно можем сделать вывод, что эта передача – о кулинарии. Одна из программ чешского телевидения называется «Cestománie» («Путeшествомания») и сразу становится ясно, что она о путешествиях. Однословные названия могут быть также абстрактными, так что по их форме нельзя судить об их содержании. Подобные названия заключают в себе определённую символику, которая может каким-то образом появиться в передаче. Примером таких программ может стать «Познер» или «Bolkoviny», которые получили названия по именам своих ведущих. В названиях телевизионных передач может быть и больше слов, особенно это касается названий передач в русском языке. Многословные названия также указывают на содержание, ссылаются на определeнную действительность или конкретное место (например, «Ночные новости» – это ночной обзор прошедших событий, «Dům plný písniček» – музыкальный журнал). Иногда название может представлять собой вопрос или призыв к зрителям («Пора в космос!», «Uvolněte se, prosím», «Что? Где? Когдa?», «Chcete mě»?). Частое явление – это названия-аббревиатуры. Они используются для сокращения длинных названий, а также могут заключать в себе имя ведущего или 60
иметь
другое
значение.
Большее
количество
сокращений
мы
находим
в русском языке («ЖКХ», «КВН», «КОАПП»), в чешском языке в названиях передач мы находим инициалы (например, «Mr.GS» или «Q»). Кроме того названия могут включать и цифры, которые также имеют определeнное значение, связанное с передачей («Новости 24», «13 komnata»). Цифры чаще встречаются в названиях чешских телепередач. К этой проблематике мы возвращаемся в подразделе, который называется «Формально-семантическая
эквивалентность
в
названиях
телевизионных
передач». Здесь мы анализируем четыре русских и четыре чешских телепередачи, в которых налицо сходство в содержании, или это почти одинаковые передачи. В последних двух главах практической части мы исследовали текстовые жанры и заголовки. Как сказано в работе, на сайтах русских и чешских телевизионных каналов можно найти множество различных типов текстов, часто не
совсем
однозначных.
Мы
выбрали
интервью,
сообщение,
описание
и характеристику, дискуссию и призыв. Наше исследование показало, что часто тексты имеют черты нескольких жанров. Заголовки являются неотъемлемой частью письменной публицистики, и, конечно, мы в большом количестве встречаем их на сайтах телеканалов. Они привлекают внимание читателя к новой и актуальной информации («Cейчас в эфире», «Právě běží»), советуют или призывают («Скоро на Первом», «Nenechte si ujít»), сообщают пользователям, что они найдут на веб-сайтах («Телепроекты», «Nejsledovanější videa»), являются частью статьи (из таких заголовков мы можем сделать вывод, о чём идёт речь в статье («Православные всего мира отмечают Пасху», «Na cestě po západní Kambodži»). В том числе часто встречаются и подзаголовки («Футбол. Лига Европы», «Sporťák Martin Pouva: TýTý je odměnou pro celou sportovní redakci!»). Данная бакалаврская работа была написана с целью ознакомления с данной проблематикой,
а
также
с
целью
показать
пользователям
Интернета,
интересующимся веб-сайтами русских и чешских телевизионных каналов, что иногда эти сайты могут полностью заменить получение информации из обычного просмотра телевизора. В современном мире интернет как источник информации очень часто используется и поддерживается, поэтому понятно, почему телевизионные компании таким образом обращаются к зрителям. Надеемся на то,
61
что данное исследование поможет оттчасти объяснить значение и смысл вебсайтов телевизионных компаний.
62
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK aj. – a jiné ang. – anglický atd. – a tak dále atp. – a tak podobně CCCP – Союз Советских Социалистических Республик CTC – Сеть телевизионных станций ČT – Česká televize ČST – Československá televize MHD – městská hromadná doprava např. – například NNTV – Televize Nižnij Novgorod OPT – Общественное Российское Телевидение PC – počítač příp. – případně SSSR – Sovětský svaz ТСС – Телевидение Советского Союза tj. – to jest TS – televizní studio TV – televize tzv. – tak zvaný USA – Spojené státy americké
63
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Odborná literatura:
BEDNAŘÍK, Petr, JIRÁK, Jan, KÖPPLOVÁ Barbara. Dějiny českých médií: Od počátku do současnosti. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011. 377-381 s. ISBN: 978-80-247-3028-8 BEDNÁŘ, Vojtěch. Internetová publicistika. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011. 73112 s. ISBN: 978-80-247-3452-1 BOZDĚCH, Vladimír. O jazyce rozhlasu a televize. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1982. 6 s. ČECHOVÁ, Marie, CHLOUPEK, Jan, KRČMOVÁ, Marie, MINÁŘOVÁ, Eva. Stylistika současné češtiny. Praha: Institut sociálních vztahů – nakladatelství, 1997. 192-199 s. ISBN: 80-85866-21-8 Česká televize na prahu třetího tisíciletí: fakta a čísla. Praha: Česká televize, 1999. 3 s. FELDSTEIN, Valter. Televize včera, dnes, zítra. Praha: Orbis, 1964. 11 s. JEDLIČKA, Alois, FORMÁNKOVÁ, Věra, REJMÁNKOVÁ, Miloslava. Základy české stylistiky. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1970. 167-169 s. KONČELÍK, Jakub, VEČEŘA, Pavel, ORSÁG, Petr. Dějiny českých médií 20. století. Praha: Portál, s.r.o., 2010. 261 s. ISBN: 978-80-7367-698-8 MALÝ, Petr, OROŠOVÁ, Hana, CHLOUPEK, Jiří, ČERMÁK, Pavel a kol. 50 let televizního
studia
Brno.
Praha:
Česká
televize,
2011.
113
s.
ISBN: 978-80-7404-070-2 Naše
řeč:
Titulky
v
psané
publicistice
[online].
1999
[cit.
2012-04-12].
Dostupné z: POSTLER, Milan. Média v reklamě. Televize, rozhlas, tisk. Praha: Vysoká škola ekonomická
v Praze,
nakladatelství
Oeconomica,
2003.
14-58
s.
ISBN: 80-245-0629-7 PŘIKRYLOVÁ, Jana, JAHODOVÁ, Hana. Moderní marketingová komunikace. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. 216-220 s. ISBN: 978-80-247-3622-8 ROHROVÁ, Hana, ROHR, Roman. Práce s internetem a komunikace. Hradec Králové: Gaudeamus, 2011. 5 s. ISBN: 978-80-74-35-146-4 STRASMAJER, Vladimír. Historie televize v Československu I. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1978. 14-15 s. 64
SVOBODA, Karel. Média veřejnoprávní a soukromá. In: SVOBODA, Karel. Média
veřejnoprávní
a soukromá
[online].
[cit.
2012-04-12].
Dostupné z: . ŠIKULOVÁ, Ilona. Názvy filmových děl v ruštině a češtině: strukturně-sémantická a sociolingvistická analýza. Brno, 2010. 59-84 s. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce PhDr. Jiří Gazda, CSc. ŠMÍD,
Milan.
Televize
ve
světě.
Praha:
Československá
televize,
1989.
ISBN: 80-85005-00-X (příloha: Československo s. 1-3, Sovětský svaz s. 1-3)
КАЧКАЕВА, А.Г. История телевидения в России: между властью, свободой и
собственностью.
[online].
2010
[cit.
2012-04-13].
Dostupné
z:
Slovníky:
KOLEKTIV
AUTORŮ
A KONZULTANTŮ.
Slovník
cizích
slov.
Praha:
Encyklopedický dům, spol. s r.o., 1996. 12-306 s. ISBN: 80-90-1647-8-1 PETRO, Jozef. Výkladový slovník Internetu. Praha: CP Books, a.s., 2005. 22-122 s. ISBN: 80-722-6222-X SÁDLÍKOVÁ, Marie a kol. Velký česko-ruský slovník. Voznice: Leda, 2005. ISBN: 80-7335-048-3 SMEJKAL, Zdeněk. Rusko-český a česko-ruský slovník pro televizní pracovníky a překladatele. Praha: Nakladatelství technické literatury ve Středisku interních publikací, 1980. TESÁR, Ivan. Televizní výkladový slovník R-Ž. Praha: Odbor výkumu programu ČST a diváků v ČSR, 1975. 186-187 s.
65
Elektronické zdroje:
Pro ruštinu
Pro češtinu
http://1tv.ru/
http://ceskatelevize.cz/
http://ctc.ru/
http://initt.cz/
http://en.wikipedia.org/
http://iprima.cz/
http://grani.ru/
http://is-stag.zcu.cz/
http://law7.ru/
http://mediaguru.cz/
http://ntv.ru/
http://press-servis.enc.cz/
http://russia.tv/
http://slovnik.seznam.cz/
http://ru.wikipedia.org/
http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/
http://tv.mail.ru/ http://vsetv.com/
http://tv.nova.cz/ http://webproject.cz/
66
REJSTŘÍK A
E
АБВГДейка, 33
Евровидение, 38 Есть такая профессия, 33
Б Ж
Большая разница, 39 Большой ринг, 35
Жди меня, 40
Брейн-ринг, 36
Жить здорово!, 37 ЖКХ, 42, 56
В З
В гостях у Деда-Краеведа, 33 Вести, 34, 44
Закрытый показ, 36
Вести-Москва, 34
Здоровье, 37
Вести-Спорт, 34 Взаправду, 33
И
Время, 34, 39, 44
Игра в бисер, 36 Играй, гармонь любимая!, 38, 40
Г Городок, 39
К
Гостелерадио, 15
КВН, 36, 42, 56
Государственный телевидению
комитет и
по
КВН (Клуб весёлых и находчивых),,
радиовещанию
36
СССР, 15
КОАПП, 42, 56 Колесо истории, 36
Д
Контрольная закупка, 37
Давай поженимся, 36
Красная звезда, 38
Две звезды, 38
Кто в доме хозяин?, 41
Доброе утро, 37
Кто хочет стать миллионером?, 36,
Дождь, 17
41, 43
Домашний, 26
Кто, если не я?, 41
ДОстояние РЕспублики, 38
Культура, 17
67
Прогноз погоды, 34
Л
Программа Максимум, 39 Личный тренеp, 35
Профессиональный бокс, 35 Проще простого, 36
М
Пусть говорят, 40 Мастер спорта, 35 Модный приговор, 36, 39
Р
Н
Ребята и зверята, 33 Рецепты, 37, 38
На ночь глядя, 36
Россия 1, 12, 17, 43, 44
Наблюдатель, 36
С
Нарисованные и100рии, 33 Непутевые заметки, 37
Самый умный, 33
Новости, 23, 24, 25, 34, 38, 42, 44, 52,
Свобода, 34
56
Сегодня, 34, 38
Новые песни о главном, 38
Сказка за сказкой, 33
Ночные новости, 39, 56
Cмак, 37, 39
Ну, как я вам?, 41
События. 25-й час, 42 Спокойной ночи, малыши!, 33, 40, 43
О
Сто к одному, 36, 44 Обзор за неделю, 34, 38
CTC, 17, 25, 26, 59, 61
Однако, 34
Суперчеловек, 39
П
Т
Первый канал, 12, 16, 17, 23, 28, 51,
ТВ Центр, 12, 17, 42
60
Телевидение Советского Союза, 15,
Первый класс, 39
59
Перец, 17, 26
ТНТ, 17
Петровка, 38, 42
Ты не поверишь!, 40
Познер, 36, 39, 45, 46
У
Пойми меня, 36 Поле чудес, 36
Угадaй мелодию, 36
Пора в космос!, 33, 40
Удар головой, 35 68
Умницы и умники, 33, 39
Ч Человек и закон, 34
Ф
Чо происходит?, 41
Фазенда, 37
ЧП (Чрезвычайное происшествие, 34
Фактор А, 38
Что? Где? Когда?, 36, 41
Футбол России, 35, 38
Х Хочу знать, 37
69
…a tuhle znáte?, 41
Československá televize, 18
13. komnata, 42
Československo, 18, 64
168 hodin, 43
čísla, 42
2×2, 17
článek, 6, 9, 24, 25, 28, 30, 45, 46, 49, 50, 51, 53, 54
5 proti 5, 36, 44
ČT1, 19, 20, 27
A
ČT2, 19, 20, 27
aktuality, 23, 31, 34, 44, 47
ČT24, 20, 27
aplikace, 28
ČT3, 19, 20
Aréna národů, 35, 36
čtenář, 10, 14, 52
AZ- kvíz, 36
D
B
Dějiny udatného českého národa, 34
Babicovy dobroty, 37
dětské soutěže, 33
Banánové rybičky, 36
diskuze, 35, 49, 50
banner, 23, 24, 26, 31
diskuzní pořad, 33, 36
barevná televize, 15
Divadlo žije!, 40
Barrandov TV, 21
divák, 23, 34, 41, 44
Basketmánie, 35
Dobré ráno s ČT, 37
Běžkotoulky, 38
Do-re-mi, 38
Bludiště, 34
duální systém vysílání, 12
Bolkoviny, 39
Dům plný písniček, 38, 40
Buly – hokej živě, 35
E
C
elektronická média, 12
cenzura, 17
Eso, 38
Cesta do vesmíru, 34, 39
Euronews, 17
Cestománie, 38
F
cz&sk, 38
film, 23, 24, 29, 31, 39
Č
firemní marketingová komunikace, 8
časopisy, 11, 12
Folklorika, 38
Česká televize, 12, 19, 20, 26, 28, 64 70
informace, 6, 9, 10, 13, 14, 15, 16, 17,
formálně-sémantická ekvivalence, 43, 56
25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 33, 34, 35,
fotografie, 30
37, 38, 39, 40, 42, 44, 45, 48, 50, 52
funkce informativní, 31
informativní pořad, 33, 36, 37
funkce ovlivňovací, 31
internet, 6, 8, 9, 12, 13, 14, 17, 23, 24,
funkce přesvědčovací, 31, 45
27, 28, 31, 46, 47
funkce získávací, 31, 45
internetová komunikační strategie, 8 internetová prezentace, 8
G
internetové noviny, 14
Golfmagazín, 35
internetové stránky, 8, 19, 23, 26, 33, 45, 60, 61, 62, 63
H
interview, 45
Historie, 15, 18, 21, 64
J
hitzone 90´s, 38 Hlas, 38
Jak se staví sen, 37
Hodina pravdy, 36
Jak se vede, sousede?, 41
horká média, 11
Jak zachránit lipicány?, 41
hromadné sdělovací prostředky, 13
jazyk, 1, 9, 10, 28
hudba, 37
K
Hudební návraty, 38 hudební pořad, 33, 37
Kalendárium, 38
Hurá ze školy!, 34, 40
Kam na výlet?, 37
charakteristika, 48
Kamelot, 35
Chcete být milionářem?, 35, 36, 41, 43
kanál, 16, 17, 21, 29, 34
Chcete mě?, 41
kategorie, 6, 9, 25
chladná média, 11
kino, 11, 12 klasická média, 12
I
klíčové slovo, 24
ideologie, 12
Kluci v akci, 37
ikona, 25
Kolotoč, 36
imperativní forma, 40
komunikace, 8 Koření, 37, 39 Kostičky, 34 71
Kouzelná školka, 34
O
kritika, 49 obrázek, 15, 24, 25, 26, 29, 30
Kufr, 36
obrazovka, 13, 30, 41 Óčko, 21
L
Óčko hity, 38 logo, 9, 23, 25, 27, 29
odkaz, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 52 okno, 23, 26, 28, 30
M
Olympijský magazín, 40
Malý televizní kabaret, 34
online, 8, 12, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20,
masová média, 11
21, 24, 27, 29, 64, 65
mediální komunikace, 11
organizace, 18
médium, média, 8, 9, 13
osobnosti, 24
Medúza, 34, 39, 42
Ostankino, 16
mezinárodní soutěže, 35
Otázky Václava Moravce, 36
minižánry, 45
P
MM – dvojiá dávka muziky, 42 Moskva, 15, 16
Panorama, 34
Mr. GS, 36, 42
Partie, 34
MTV, 17, 29
počasí, 28, 34, 37 pohádky, 33, 43
N
popis, 10, 31, 46
Na plovárně, 36
portál, 29, 30, 31
Na slovíčko s…, 35
pořad, 12, 13, 28, 29, 31, 35, 36, 38, 39,
nabídka, 20, 21, 23, 24, 25, 28, 50
40, 41, 42, 43, 44
nadpis, 28, 29, 52, 53
pořady pro děti a mládež, 24, 33
názvy televizních pořadů, 33, 38
pozadí stránek, 25
Nedej se!, 40
poznávací pořad, 33, 34, 36, 42
Nikdo není dokonalý, 36
Praha, 18, 19, 48, 64
Nova Cinema, 21, 29
Premiéra, 20, 21
Nova Sport, 21, 29
Prima, 21, 26, 30, 43, 44
Nové hnízdo, 37
Prima Cool, 21
novinky, 14, 23, 28, 29, 30, 38, 42, 46
Prima Family, 21
noviny, 9, 11, 12, 14, 44
Prima Love, 21 72
seriály, 25, 29
program, 13, 15, 16, 19, 23, 24, 27, 28,
server, 9, 10
29, 36, 39, 41, 43, 53 projekty, 25
Show Jana Krause, 36
Předpověď počasí, 34
slogan, 9
Přežít!, 40
Snídaně s Novou, 37
publicistická reportáž, 47
sociální sítě, 25, 28
publicistický styl, 31
soukromá média, 12, 20, 65 soukromá televize, 16, 26
Q
soutěže, 33, 34, 35
Q, 42
sovětská televize, 15, 16 specifická média, 11
R
sport, 33, 35 Sportovní noviny, 34
Rady ptáka Loskutáka, 37, 40
Spurt, 35, 39
reality show, 24
státní televize, 16
Receptář prima nápadů, 37
stránky, 6, 9, 20, 23, 24, 25, 26, 27, 28,
regionální televize, 16
29, 30, 31, 33, 49
reklama, 8, 24, 25, 28, 29, 30, 31
Střepiny, 34
reklamní spoty, 29
Studio ČT24, 34
reportáž, 47
styl, 10
Riskuj!, 36, 40
Superstar, 38
rozhlas, 9, 11, 12, 13, 14, 64
Svět motorů, 35
rozhlasová stanice, 14 rozhovor, 24, 31, 37, 45, 46
Š
Rozhovory, 36 Šikulové, 34, 39
Rozjezdy pro hvězdy, 38 RSS, 28
T
rubriky, 9, 50 Ruská federace, 16
talk-show, 24, 42
ruská televize, 16
Taxík, 36, 39
Rusko, 12, 17, 44
telefon, 11 televize, 6, 9, 11, 12, 13, 15, 16, 17, 18,
S
19, 20, 21, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29,
Sama doma, 37, 46, 48 73
30, 31, 34, 35, 43, 44, 46, 48, 52, 59,
video, 23, 24, 25, 30, 31, 47, 53
60, 61, 62, 63, 64, 65
videoupoutávka, 23
televizní divák, 13, 49
Všechnopárty, 36
televizní krize, 20
vyhledávací okénko, 24, 28
Televizní noviny, 34
vysílání, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19,
televizní pořad, 31
20, 21, 23, 24, 26, 27, 29, 31, 35, 37,
televizní program, 13, 30
39, 43, 52
televizní společnost, 13, 34
výukové pořady, 33
televizní stanice, 13
výzvy, 50
televizní středisko, 18
vzdělávací pořady, 33
televizní studio, 15, 20, 28, 64 televizní vysílání, 15
W
Tep 24, 42
web, 9, 23
text, 9, 24, 31, 45, 47, 52
webové prezentace, 8
tisk, 11, 12, 14, 25, 64
webové stránky, 8, 9, 27
titulky, 24, 28, 29, 30, 52, 53, 64
Z
titulní stránka, 9 Toulavá kamera, 37, 40
Z1, 21
TV Nova, 20, 21, 29, 30
Za školu, 34
TýTý 2011, 42
Záhady Toma Wizarda, 34 zkratka, 41
U
zpráva, 47 Události, 34, 38, 40, 44
zpravodajské servery, 14
Události v regionech, 34, 40
zpravodajství, 12, 19, 28, 30, 33, 34, 37,
upoutávka, 9, 25, 26, 28, 29, 31
38, 39, 40, 43
Uvolněte se, prosím, 36, 40
zprávy, 9, 17, 23, 34, 43, 44, 47
uživatel, 9, 23
zvolací modalita, 40 zvuk, 13, 23
V Večerníček, 34, 43
Ž
veřejnoprávní média, 12, 16, 65
žánr, 9
Věříš si?, 34, 41
74
PŘÍLOHY Příloha č. 1 – Internetové stránky televize Первый канал
75
Příloha č. 2 – Internetové stránky televize CTC
76
Příloha č. 3 – Internetové stránky České televize
77
Příloha č. 4 – Internetové stránky televize Nova
78
