Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Práva
Kmenové listy Bakalářská práce
Autor:
Jiří Podhajský Právní administrativa v podnikatelské sféře
Vedoucí práce:
Praha
JUDr. Aleš Rozehnal, Ph.D.
Duben, 2015
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Robousích dne
17.4.2015
Jiří Podhajský
Poděkování Chtěl bych poděkovat touto cestou za odborné vedení a připomínky panu JUDr. Aleši Rozehnalovi, Ph.D. vedoucímu mé bakalářské práce. Velké poděkování patří mé rodině za pomoc a pochopení v průběhu celého studia.
Anotace Tato bakalářská práce se zabývá nově zavedeným institutem kmenových listů ve společnosti s ručením omezeným. Nejprve se věnuji vymezení pojmu zaloţení a vzniku společnosti, poté jiţ přistupuji k problematice týkající se způsobů vydání, nabytí a náleţitostí kmenových listů. Rozeberu zde hlavní motiv zavedení kmenových listů, kterým je zjednodušení převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným. Jádrem práce je definování kmenových listů v návaznosti na obchodní podíl ve společnosti a na souladu se společenskou smlouvou. Pro pochopení souvislostí je osvětlena problematika cenných papírů, jak z obecného pohledu, tak i pohledem do historie cenných papírů obsahově podobných kmenovým listům. Dále je zde popsána moţnost zřízení zástavního práva k obchodnímu podílu a kmenovému listu. Cílem je představení obsáhlejšího materiálu umoţňujícího zakladatelům či společníkům společností s ručením omezeným informovanější rozhodování o aplikaci kmenových listů ve své společnosti
Klíčové pojmy: Společenská smlouva, základní kapitál, vklad, podíl, kmenové listy, cenné papíry, zástavní právo k cenným papírům
Annotation This Bachelor Thesis deals with a newly established institute of counterfoils in the limited liability company. At first I pay attention to specification of a term of foundation and recording the company in the register, than I deal with a topic of counterfoils, ways of their issue, acquisition and prerequisites. I specify the main purpose of counterfoils establishment, which is the simplification of business share transfer in the limited liability company. The core of this thesis is to define counterfoils, their correlation with the business share in the company and compliance with the Memorandum of Association. I give general characteristics of securities at first and then I deal with the history of securities that are similar to counterfoils in order to understand the context of securities. Further I specify possibilities of establishment of the right of lien to the business share and counterfoils. The aim of my work is to give the founders of the limited liability company and their partners more comprehensive material that can help them to make well-informed decisions on using the counterfoils in their company.
Key words Social contract, capital, input, share, counterfoil, securities, lien on securities
OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................... 8 1. Společnost s ručením omezeným .............................................................................. 10 1.1.1. Zaloţení společnosti ................................................................................................ 11 1.1.2. Vydání kmenového listu .......................................................................................... 11 1.1.3. Náleţitosti kmenového listu..................................................................................... 13 1.1.4. Změny zakladatelských dokumentů......................................................................... 15 1.2. Obchodní podíl představovaný kmenovým listem ..................................................... 16 1.2.1. Vklad společníka...................................................................................................... 17 1.2.2. Nabytí kmenového listu ........................................................................................... 17 1.2.3. Velikost podílu představovaným kmenovým listem ............................................... 18 2. Kmenové listy ........................................................................................................... 19 2.1. Cenné papíry ............................................................................................................... 19 2.1.1. Historie cenných papírů ........................................................................................... 20 2.1.2. Cenné papíry pohledem ekonomie .......................................................................... 20 2.1.3. Cenné papíry pohledem práva ................................................................................. 21 2.1.4. Investiční cenné papíry ............................................................................................ 22 2.2. Předchůdci kmenových listů ....................................................................................... 23 2.2.1. Komanditní společnost na akcie .............................................................................. 23 2.3. Zavedení kmenových listů .......................................................................................... 24 2.3.1. Podoba kmenových listů .......................................................................................... 25 2.3.2. Druhy kmenových listů ............................................................................................ 25 2.3.3. Kmenový list základní ............................................................................................. 26 2.3.4. Kmenový list s přednostní výplatou ........................................................................ 29 2.3.5. Kmenový list s výplatou pevného podílu na zisku .................................................. 29 2.3.6. Kmenový list bez hlasovacích práv ......................................................................... 30 2.3.7. Kmenový list s rozhodujícím vlivem na část činnosti ............................................. 31 2.3.8. Kmenový list bez práva převzetí vkladu.................................................................. 31 2.3.9. Kmenový list s právem veta..................................................................................... 32 2.3.10. Kmenový list bez příplatkové povinnosti ................................................................ 33 2.3.11. Hromadný kmenový list........................................................................................... 33 2.4. Evidence kmenových listů .......................................................................................... 34 2.4.1. Administrace seznamu ............................................................................................. 34 2.4.2. Převod kmenového listu........................................................................................... 34 2.4.3. Přechod kmenového listu ......................................................................................... 35 2.4.4. Odevzdání kmenového listu..................................................................................... 36 2.4.5. Neplatnost kmenových listů..................................................................................... 37 2.4.6. Nahrazení neplatných kmenových listů ................................................................... 37 2.4.7. Sníţení základního kapitálu po zrušení kmenového listu ........................................ 38 2.4.8. Náhrada vlastníkovi zrušeného kmenového listu .................................................... 39 3. Zástavní právo........................................................................................................... 40 3.1. Zástavní právo k podílu .............................................................................................. 41 3.2. Zástavní právo k cenným papírům.............................................................................. 42 3.2.1. Zástavní právo ke kmenovému listu ........................................................................ 42 3.2.2. Zřízení zástavního práva ke kmenovému listu ........................................................ 43 3.2.3. Uloţení zastaveného kmenového listu u třetí osoby ................................................ 43 3.2.4. Změna kmenového listu během zástavy .................................................................. 44 3.2.5. Rozsah zástavního práva ke kmenovému listu ........................................................ 44 3.2.6. Výkon zástavního práva ke kmenovému listu ......................................................... 45
3.2.7. Oznámení výkonu zástavního práva ke kmenovému listu....................................... 46 3.2.8. Zánik zástavního práva ke kmenovému listu ........................................................... 46 ZÁVĚR ................................................................................................................................ 48 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ................................................................................. 50 SEZNAM PŘÍLOH.............................................................................................................. 52 PŘÍLOHY ............................................................................................................................... I Vzorová kombinace podílů ..................................................................................................... I Smlouva o koupi kmenových listů........................................................................................ II Komanditní společnost na akcie .......................................................................................... III
ÚVOD Kmenové listy jako pojem byly do našeho obchodního práva implementovány 1. 1. 2014 nabytím účinnosti zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (dále jen ZOK). Kmenovým listem můţe být podle ustanovení ZOK1 představován podíl společníka ve společnosti s ručením omezeným. Jelikoţ je společnost s ručením omezeným nejrozšířenějším typem obchodní společnosti v České republice, je toto téma zajímavé nejen pro mě, ale i pro poměrně velký okruh osob. K mému zájmu o téma kmenových listů přispěla i skutečnost, ţe jsem společníkem ve společnosti s ručením omezeným. Hlavním cílem mé práce je sestavení uceleného materiálu, po jehoţ prostudování budu chápat pojem kmenové listy nejen já, ale i další osoby z řad veřejnosti. Já i čtenář práce budeme schopni realizovat celý proces zavedení a pouţívání kmenových listů. Provedu analýzu kmenových listů od obecného ke konkrétnímu tak, aby kaţdý čtenář mé práce získal dostatek vědomostí, potřebných k pochopení a případnému vyuţití kmenových listů. V začátku práce se zaměřím na vysvětlení zaloţení a vzniku společnosti s ručením omezeným. Dále se budu zabývat vymezením vkladu do společnosti a podílu ve společnosti. Proberu různé okamţiky vydání kmenových listů ve vztahu k zaloţení a vzniku společnosti. Podrobně rozeberu náleţitosti kmenových listů, nejen z formální, ale i technické stránky. Jelikoţ jsou kmenové listy cennými papíry, budu muset tento pojem blíţe vysvětlit. Obecně popíšu náleţitosti cenných papírů a způsoby jejich pouţití. Cenné papíry mají dlouhou a bohatou historii, které se však budu věnovat jen zevrubně. Více se zaměřím na cenné papíry z hlediska práva a ekonomie. Instituty obsahově podobné kmenovým listům je moţno nalézt jiţ v našich předchozích právních úpravách. V práci provedu malý exkurs do historie pro přiblíţení historických souvislostí a seznámení s tím, ţe podstata kmenových listů není v našem právním systému taková novinka, jak to na první pohled můţe vypadat. V další části se dostanu k jádru práce. Hned v úvodu vysvětlím základní podmínku pro vydání kmenových listů, kterou je uvedení této moţnosti představení podílu společníka 1
ZOK – zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (o obchodních korporacích) §137
8
ve společenské smlouvě. Popíšu různé druhy kmenových listů ve vztahu k podílům jimi představovanými. Podrobně rozeberu práva a povinnosti vztahující se k jednotlivým druhům kmenových listů. Porovnám výhody a nevýhody jednotlivých druhů kmenových listů a představím moţné varianty jejich pouţití. Dále se budu zabývat způsobem evidence a vedení seznamu kmenových listů. Rozeberu různé způsoby změny vlastnictví kmenových listů, jejich zrušení či zániku. Zmíním také okolnosti sníţení základního kapitálu a výplaty náhrad společníkům za zrušené kmenové listy. V další kapitole se budu věnovat moţnostem zastavení kmenových listů. Zástavní právo nejprve rozeberu z obecného hlediska a poté podrobněji z hlediska nvávaznosti na kmenové listy. Porovnám odlišnosti zástavního práva ve vztahu k podílu ve společnosti s ručením omezeným a ve vztahu ke kmenovému listu. Zaměřím se podrobněji na vznik, zřízení a rozsah zástavního práva ke kmenovému listu. Jelikoţ i u zastaveného kmenového listu můţe docházet ke změnám, analyzuji i tyto situace. Závěrem se budu věnovat tématu výkonu zástavního práva a následně moţnostem zániku zástavního práva. Mým dalším cílem je vyuţití nabytých vědomostí k posouzení, zda lze aplikovat kmenové listy ve společnosti, kde jsem společníkem. Předpokládám, ţe tohoto cíle dosáhnu na základě splnění hlavního cíle práce.
9
1. Společnost s ručením omezeným Společnost s ručením omezeným můţe zaloţit jeden či více zakladatelů a řadí se mezi kapitálové společnosti. Nespornou výhodou je ručení společníků za dluhy společnosti pouze do výše nesplacené vkladové povinnosti a nízké výše základního kapitálu. Zejména z těchto důvodů je tento typ obchodní korporace v České republice nejrozšířenější.
1.1. Zakladatelský dokument
Společenská smlouva nebo zakladatelská listina je základní dokument nutný k zaloţení společnosti. Bez jeho sepsání není moţné ani zaloţení, natoţ vznik samotné společnosti. Společenskou smlouvou případně zakladatelskou listinou je moţné dispozitivně upravit vše, co není v rozporu se zákonem či dobrými mravy. Je zde tedy dána poměrně široká volnost zakladatele či zakladatelů při zakomponování svých vizí a strategií přímo do jádra společnosti. Jedná se zejména o úpravu a definování: vnitřní struktury společnosti, vnitřních poměrů, práv a povinností mezi společníky i mezi společníky a společností, vystupování společnosti navenek, oblasti a obory působnosti. Moţností uplatnění smluvní volnosti je tedy mnoho. Vzhledem k zaměření práce nás však bude zejména zajímat oblast úpravy obchodních podílů, jejich zastavení, převodů a přechodů v návaznosti na moţnost definovat obchodní podíl kmenovým listem. Kaţdá společenská smlouva tedy můţe být svým způsobem originál, odráţející představy a cíle zakladatelů. Velmi často však dochází k jejich unifikaci, zejména vlivem sestavování smluv a listin osobou oprávněnou k sepsání veřejné listiny. Na sepisovanou veřejnou listinu nemá vliv osobnost zakladatelů, ale vliv osobnosti a zkušenosti veřejné osoby. Jednotlivé druhy listin pak vycházejí ze vzorů k jednotlivým druhům listin a ty jsou co nejvíce zobecňovány. Je tedy vţdy na uváţení kaţdého zakladatele, zda do listiny prosadí všechny své představy, či se nechá veřejnou osobou tzv. ,, přistrčit “ k obecnější a stručnější úpravě, samozřejmě při zachování svých základních představ o fungování společnosti.
10
Na širším vyuţívání institutu kmenových listů v praxi tedy bude mít významný podíl i to, jak se k jeho vyuţití postaví osoby oprávněné k sepsání veřejné listiny. Jejich názor můţe velmi často ovlivnit případné vydání či nevydání kmenových listů.
1.1.1. Založení společnosti Dle ustanovení ZOK2 se obchodní korporace zakládá společenskou smlouvou ve formě veřejné listiny. V případě jediného zakladatele se obchodní korporace zakládá zakladatelskou listinou ve formě veřejné listiny. Tato kogentní ustanovení nelze ignorovat, neboť při jejich nedodrţení je právní jednání o zaloţení společnosti neplatné. Zakladatelé se tedy musí smířit s náklady na pořízení veřejné listiny, byť by měli schopnosti a právní povědomí potřebné k sepsání společenské smlouvy či zakladatelské listiny. Navíc ZOK3 nařizuje uvést moţnost představení obchodního podílu kmenovým listem ve společenské smlouvě či zakladatelské listině. Toto ustanovení je kogentní a bez jeho splnění nelze kmenové listy v ţádném případě vydat. Nesmí se navíc zapomenout na ustanovení omezující převoditelnost podílu ze zákona ZOK.4 V tomto zákoně je dána povinnost schválení převodu obchodního podílu na osobu mimo okruh stávajících společníků valnou hromadou. Toto zákonné omezení převoditelnosti tedy musí být eliminováno ujednáním v zakladatelském dokumentu.
1.1.2. Vydání kmenového listu K vydání kmenových listů můţe dojít jiţ při zaloţení společnosti, respektive ihned po podepsání společenské či zakladatelské smlouvy. Zákon ţádnou lhůtu k vydání kmenových listů neurčuje a okamţik vydání si můţe společnost zvolit dle vlastního uváţení. Pouţití kmenových listů hned po zaloţení společnosti ve vztahu k osobám odlišným od zakladatele či zakladatelů je však dle mého mínění reálně nulové. Společnost ještě nevznikla a kmenové listy mají hodnotu papíru, na němţ jsou 2
ZOK – zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (o obchodních korporacích) §8 ZOK – zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (o obchodních korporacích) §137 4 ZOK – zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (o obchodních korporacích) §208 3
11
vytištěné. Podíl prezentovaný tímto kmenovým listem do doby vzniku společnosti právně neexistuje. Akceptovat tedy jiţ v této fázi hodnotu kmenového listu jiţ se započítáním hodnoty teprve v budoucnu vzniklého podílu můţe být velice riskantní záleţitostí. S touto hypotetickou hodnotou prováděné obchodní transakce by mohly být spojeny ztráty finančních či jiných prostředků investovaných do těchto transakcí. A to kvůli riziku, ţe společnost vůbec nevznikne a tím nevznikne ani podíl, který byl předmětem transakcí. Kmenový list tedy začne plnit svoji funkci aţ okamţikem vzniku společnosti. Ke vzniku společnosti dochází dle stávající právní úpravy v novém občanském zákoníku (dále jen NOZ ) teprve dnem zápisu společnosti do obchodního rejstříku5. Veřejný rejstřík poté funguje na principu materiální publicity (platí vţdy to, co je uvedeno v příslušném rejstříku). K úspěšnému zápisu je však nutné doloţení platného zaloţení společnosti a splnění dalších předepsaných podmínek. Vydání kmenových listů je v rejstříku uvedeno a ty tímto začínají plnit svoji roli představitele obchodního podílu. Hodnota kmenového listu se tím okamţikem bude odvíjet od hodnoty obchodního podílu, který představuje. Kmenové listy mohou být vydány pouze jako listinné (hmotný substrát) cenné papíry a nesmí být veřejně obchodovatelné. Výsledná podoba a technické provedení hmotného nosiče (rozměry, druh papíru, grafické ztvárnění, apod.) jsou však zcela libovolné. Záleţí tedy jen na emitentovi, jak bude kmenový list materiálně zhmotněn. Kmenový list by však měl určitě naplňovat nepsané normy a obecnou představu o vzhledu cenného papíru. Základní podmínkou pro vydání kmenových listů je uvedení této moţnosti představení podílu společníka v zakladatelském dokumentu. Převoditelnost podílu zároveň nesmí být ve společenské smlouvě jakkoliv omezena či podmíněna. Jiţ tedy i podmínka souhlasu ostatních společníků s převodem podílu na jiného společníka zahrnutá ve společenské smlouvě fakticky zabraňuje vydání kmenových listů. Zákonná úprava v ZOK6
totiţ moţný převod podílu mezi společníky ničím neomezuje, ani
nepodmiňuje. Jakékoliv omezení tohoto druhu převodu tedy můţe vycházet pouze z ujednání společenské smlouvy.
5
NOZ – zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, §126, bod 1 ZOK – zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (o obchodních korporacích) §146 6
12
1.1.3. Náležitosti kmenového listu Pro tuto práci je důleţité popsat samotné vydání kmenových listů. Vydaný kmenový list musí splňovat zákonné poţadavky, které budou vysvětleny v následujícím textu. Zákon ZOK7 u vydaných kmenových listů zcela logicky předepisuje označení toho, ţe se jedná o kmenový list. Nutnou náleţitostí je jednoznačná identifikace společnosti a společníka. Náleţitosti potřebné k provedení identifikace společnosti a společníka čerpáme ze společenské smlouvy či zakladatelské listiny, neboť jsou zákonem ZOK8 určeny jako povinný a de fakto minimální obsah zakladatelského dokumentu. Vzhledem k přesné definici všech náleţitostí v zákoně zde uvádím pouze ty náleţitosti, potřebné pro získání údajů povinně uváděných v kmenových listech. U emitenta se jedná o určení firmy, coţ je název, pod kterým je společnost zapsána v obchodním rejstříku včetně dodatku označujícího její právní formu. Dále uvedení sídla společnosti a identifikační číslo přidělené příslušným orgánem státní správy. Sídlo společnosti je při poţadavku zápisu do obchodního rejstříku třeba doloţit dokumentem zakládajícím právní nárok na uţívání nemovitosti. Uvedení statutárního orgánu oprávněného ke kontrole, označení a podepsání vydaného kmenového listu. Tím statutárním orgánem bude většinou jednatel společnosti, či případně více jednatelů, pokud společenská smlouva předepisuje schvalování právních jednání více jednateli společně a nerozdílně. Určení společníka uvedením jména či firmy a bydliště nebo sídla a případně jiných údajů nutných k jejich jednoznačné identifikaci. Tímto jiným údajem bude u právnických osob zejména identifikační číslo přidělené příslušným orgánem státní správy. V případě fyzických osob to obvykle budou údaje o datu a místě narození. Další z povinných náleţitostí kmenových listů je uvedení výše vkladu připadající na podíl a označení podílu, k němuţ je kmenový list vydán. Opět zde vycházíme z předepsaných náleţitostí zakladatelského dokumentu, coţ je zejména určení druhů podílů kaţdého společníka a práv a povinností s nimi spojených. Pokud dovoluje společenská smlouva vznik různých druhů podílů, různou výši vkladu nebo vkladů připadajících na tento podíl nebo podíly. Ve společenské smlouvě je také určeno, které 7
ZOK – zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (o obchodních korporacích) §207 bod1 8 ZOK – zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (o obchodních korporacích) §146
13
z podílů jsou prezentovány kmenovými listy. Není předepsána ţádná minimální či maximální délka textu popisující danou skutečnost. Způsob formulace a popisu je také zcela volný a bude tak vţdy záleţet na zapisující osobě, jak bude zápis vypadat. Vţdy však musí být dodrţena zásada, ţe z obsahu označení musí být bez jakýchkoliv pochybností zřejmé, ke kterému podílu se kmenový list vztahuje. V praxi tedy většinou bude zápis v kmenovém listu kopírovat definici podílu v zakladatelském dokumentu. Vydané kmenové listy musí být očíslovány tak, aby je bylo moţné jednoznačně od sebe odlišit jiţ na základě přiděleného čísla. Volba číselné řady a způsobu číslování by tedy měla jiţ dopředu počítat s předpokládaným počtem kmenových listů, potřebou jejich výměny, vydáním nových a ponechání dostatečné rezervy, tak aby v budoucnu nekomplikovala číslování. Označení a očíslování kmenového listu svým podpisem stvrzuje jednatel či jednatelé. Případně můţe být tento podpis nahrazen jeho otiskem, v tom případě však musí být listina chráněna proti padělání či pozměnění ochrannými prvky. Posouzení oprávněnosti osoby stvrzující svým podpisem vydaný kmenový list je moţné opět na základě zakladatelského dokumentu. Ten nám totiţ zcela průkazně osvědčí počet jednatelů a způsob jejich jednání za společnost. Pouze podepsáním osobou oprávněnou k jednání za společnost dosáhneme legitimity vydaného kmenového listu. V případě podpisu osobou neoprávněnou k jednání za společnost by byl vydaný kmenový list neplatný. Do budoucna se dá i předpokládat, ţe dojde k pokusům o vytvoření falzifikátů indosamentu nebo celých kmenových listů a následnému zneuţití v obchodním styku. Ke zneuţití by mohlo dojít zejména, pokud by se povedlo vlastníku takto zfalšovaného kmenového listu přesvědčit jednatele společnosti o jeho pravosti a dosáhnout tím svého zápisu do seznamu společníků. Mohl by tedy vykonávat vlastnická práva, pobírat plody a uţitky z nich. Majitel pravého kmenového listu by po zjištění tohoto stavu mohl řešit jiţ jen soudní cestou o určení pravosti kmenového listu. Coţ je vzhledem k obvyklé délce soudního řízení během na dlouhou trať. Teprve praktické vyuţívání zřejmě bude přinášet nalézání a tvorbu dalších způsobů, jak tomuto zneuţívání zabránit, či ho alespoň minimalizovat. Po zváţení výše uvedeného je tedy zřejmé, ţe otázce fyzické podoby kmenového listu je třeba věnovat náleţitou pozornost.
14
1.1.4. Změny zakladatelských dokumentů V průběhu ţivota společnosti můţe vyvstat potřeba úpravy zakladatelského dokumentu. Vzhledem k zaměření mé práce se zaměřím na změny v návaznosti na kmenové listy. Zde je důleţitou podmínkou pro moţné vydání kmenových listů ustanovení ZOK9 to, ţe převoditelnost podílu není omezena nebo podmíněna. To je vcelku jasná podmínka při zakládání společnosti, bez jejíţ splnění nelze kmenové listy vydat. Kaţdá změna společenské smlouvy bude tedy muset brát v potaz vydané kmenové listy. Před provedením jakékoliv změny bude vţdy třeba posoudit, jakým způsobem se dotkne jednotlivých podílů, zda něčím neomezí převoditelnost podílu či zda změnou nevznikne podmínka, jejíţ splnění podmiňuje moţnost převoditelnosti. Z tohoto úhlu pohledu jsou tedy vydané kmenové listy překáţkou, neumoţňující provádět změny zcela dle libovůle společníků. Vzhledem k tomu, ţe institut kmenových listů byl zaveden zejména kvůli zjednodušení převoditelnosti obchodního podílu, můţe se stát následné provádění změn zakladatelského dokumentu problematické. Zajímavý právní problém můţe nastat při změně společenské smlouvy omezující převoditelnost podílů. U jednoho z podílů představovaným kmenovým listem dochází k časté změně majitele. Noví společníci narušují kontinuitu chodu podniku a spíše mu škodí. Ostatní zakládající společníci tedy chtějí na valné hromadě omezit převoditelnost podílů, např. předkupním právem ostatních společníků k převáděnému podílu. Dle zákona by tedy muselo dojít usnesením valné hromady ke změně společenské smlouvy a ke zrušení kmenových listů dotčených touto změnou vzhledem k nedodrţení podmínky neomezené převoditelnosti.Valná hromada by se tedy řídila dle ZOK10 a díky dvoutřetinové většině odsouhlasila potřebné změny společenské smlouvy. Vše vypadá právně v pořádku a funkčně. Rýsuje se nám však zde velice problematická pasáţ zákona. Proti platnosti takto přijatého rozhodnutí totiţ stojí hned následující ustanovení ZOK11 o nutnosti souhlasu všech společníků, pokud se změnou zasahuje do jejich práv a povinností. Dá se totiţ predikovat, ţe jakákoliv změna společenské smlouvy zasahuje do práv a povinností společníků. Rozdíl pak bude vţdy jen v míře a intenzitě zásahu do
9
ZOK – zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (o obchodních korporacích) §137 bod 3 10 ZOK – zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (o obchodních korporacích) §171 bod1 11 ZOK – zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (o obchodních korporacích) §171 bod2
15
práv a povinností. Při zohlednění tohoto principu by tedy kaţdá změna společenské smlouvy musela být schválena vţdy všemi společníky a ustanovení zákona, kde postačuje souhlas dvoutřetinové většiny hlasů všech společníků, by tím ztrácelo smysl. K vyjasnění výše uvedeného tedy bude docházet průběţně na základě judikátů, komentářů k zákonu či novel zákona. V tuto chvíli však při aplikaci výše uvedených ustanovení zákona bude kaţdá změna společenské smlouvy obtíţně realizovatelná. A to zejména v případě, ţe by měla korigovat jednání, které je z pohledu většiny společníků nevhodné. Na toto by tedy mělo být myšleno jiţ při zakládání společnosti a vhodnost vydání kmenových listů náleţitě posouzena.
1.2.
Obchodní podíl představovaný kmenovým listem
Jako obchodní podíl označujeme souhrn práv a povinností společníka ve společnosti, jak vůči ostatním společníkům uvnitř společnosti, tak i navenek vůči všem. V ZOK12 je podíl definován jako představitel účasti společníka ve společnosti a tím i práv a povinností plynoucí z této účasti. Jeden z tvůrců NOZ definoval obchodní podíl takto: „Obchodní podíl je institut, který slouží k tomu, aby společník s jeho využitím - a pravidelně i v míře přímo úměrné jeho velikosti - uplatňoval vůči společnosti ta práva, která jsou s podílem spojena. Obchodní podíl je tak ústředním právním institutem právní úpravy s.r.o. a reprezentuje současně i pojmový znak existence právního vztahu jejich společníků k ní, protože bez něho takový vztah vůči společnosti vůbec nemůže existovat.“ 13 Z ekonomického hlediska je pro vlastníka podílu důleţitá hodnota podílu, která se určuje na základě jeho účetní nebo trţní hodnoty. Účetní hodnota se odvíjí od hodnoty majetku a práv vlastněných společností. Tuto hodnotu poměrně snadno zjistíme náhledem do účetnictví společnosti. Trţní hodnota se pak odvíjí nejen od hodnoty majetku vlastněného společností, ale i podle postavení na trhu, obchodním potenciálu k budoucímu růstu, atd. Tuto hodnotu nejlépe zjistíme vystavením společnosti na trhu,
12
ZOK – zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (o obchodních korporacích) §31 13 Eliáš, K. Obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným. Bulletin advokacie, 1996, č. 8, s.55 dostupné na:http://www.cak.cz/assets/files/176/BA_96_08.pdf[cit. 2014-10-29].
16
kde bude vlivem střetu nabídky a poptávky ustavena trţní cena. Tato trţní hodnota pak můţe být paradoxně i niţší neţ je hodnota účetní a to vlivem nízké, či nulové poptávky. Pro moji práci je však podstatná moţnost představovat obchodní podíl kmenovým listem, čemuţ se budu věnovat dále ve své práci.
1.2.1. Vklad společníka Jelikoţ nám v ZOK14 umoţňuje definovat ve společenské smlouvě rozdílný poměr vkladu a podílu je třeba tyto pojmy od sebe důkladně odlišit. Podíl jsme si jiţ vysvětlili výše. Vkladem je majetková hodnota předmětu vkladu vyjádřená v penězích, kterou společník vytváří základní kapitál společnosti. Předmětem vkladu mohou být vedle samotných peněz také věci hmotné i nehmotné. Takovýto nepeněţitý vklad musí být oceněn znalcem a jím stanovena peněţitá hodnota tohoto předmětu vkladu. Volba znalce nesmí být nahodilá a má svůj zákonný rámec. Tímto rámcem je moţnost volby znalce pouze ze seznamu soudních znalců vedených ministerstvem spravedlnosti ČR. Součtem vkladů společníků vzniká základní kapitál slouţící k chodu společnosti. Výše poměru vkladu k základnímu kapitálu můţe být shodná s výší poměru obchodního podílu na společnosti, ale také zcela odlišná v závislosti na společenské smlouvě. Vklad tedy utváří rámec pro následně vydaný kmenový list, neboť utváří obchodní podíl a tím predikuje rozsah působnosti kmenového listu.
1.2.2. Nabytí kmenového listu Nabytí kmenového listu většinou kopíruje způsob nabytí obchodního podílu. Lze ho nabýt originárně nebo derivativně. Při vzniku nové společnosti, případně při zvýšení základního kapitálu spojeným se vznikem nového podílu, a tím vydání nového kmenového listu, hovoříme o originárním nabytí. Kmenový list i podíl který představuje, vzniká nově, neexistoval tedy dříve. Na rubu takovéhoto kmenového listu tedy bude pouze jediný záznam, obsahující identifikaci prvního zapsaného vlastníka.
14
ZOK – zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (o obchodních korporacích) §133
17
Můţe však nastat i situace vzniku nového kmenového listu, ačkoliv podíl jím představovaný, jiţ existoval dříve. Budou to zejména případy při nutné výměně poškozených, popsaných, zničených či ztracených kmenových listů za nové. Kmenový list tedy bude obsahovat na rubu pouze jediný záznam, ačkoliv jím představovaný podíl existuje delší dobu a mohl jiţ vícekrát změnit majitele. Zcela jiná je situace u derivativního nabytí. Dochází zde k nabytí podílu jiţ existujícího v důsledku převodu nebo přechodu z právního předchůdce. Kmenový list i podíl, který představuje jiţ existuje, mění pouze svého vlastníka. Tím je zřejmé, ţe na rubu takovéhoto kmenového listu budou minimálně dva záznamy, obsahující identifikaci zapsaných vlastníků. Těchto záznamů pak můţe být libovolné mnoţství. Počet záznamů se bude odvíjet od mnoţství vlastníků předmětného kmenového listu. Jediným limitujícím faktorem zápisů pak bude jen velikost volné plochy rubu kmenového listu, kam budou záznamy prováděny. Po úplném popsání bude muset být kmenový list staţen z oběhu a vyměněn za nový. Při další změně vlastníka by jiţ nebylo moţné provést zápis rubopisem a takto popsaný kmenový list by se stal reálně nepřevoditelný.
1.2.3. Velikost podílu představovaným kmenovým listem Velikost podílu je vyjádřena zlomkem nebo procentem. Nejčastěji se určuje podle poměru vkladu společníka k základnímu kapitálu společnosti. Jak jiţ bylo výše uvedeno, toto ovšem lze dispozitivně upravit a moţnosti stanovení výše podílů jsou tedy velice obsáhlé. Kaţdý kmenový list tedy můţe představovat shodnou, ale i zcela odlišnou velikost podílu. Vţdy však z kmenového listu musí být zcela zřejmé, jaký podíl představuje, a tím je zároveň zřejmá i velikost, kterou představuje.
18
2. Kmenové listy Kmenový list je cenný papír na řad (definice cenného papíru na řad dle nového občanského zákoníku zní takto:“Cenný papír na řad je cenný papír, který se v listinné podobě převádí rubopisem (indosamentem) a předáním (tradicí). Práva spojená s tímto cenným papírem je oprávněn vykonávat ten, kdo cenný papír předloží a na jehož jméno byla listina vydána nebo jemuž svědčí nepřetržitá řada rubopisů. Tato osoba je považována i za majitele cenného papíru, nestanoví-li zákon jinak“)15.
2.1.
Cenné papíry
Kmenové listy jsou cennými papíry a z tohoto důvodu si musíme tento institut přiblíţit. Mohli bychom si toto pojmenování přiblíţit ryze obecně jako listinu, která představuje nárok v ní definovaný pro jeho majitele vůči vystavovateli listiny. Vývojem dochází k upřesňování a přesnějšímu definování toho, co je cenný papír, jak v pramenech práva, tak v běţném pouţívání. Cenný papír vytváří právní nárok majitele vůči osobě, která je v něm zavázána. Cenný papír je nositelem právního nároku, který ztělesňuje a můţe být vydán v listinné nebo zaknihované formě. Cenným papírem je například akcie, zatímní šek, dluhopis, investiční kupón, kmenový list společnosti s ručením omezeným atd.16 Cenné papíry jsou právně vymezeny otevřeným výčtem v § 1 odst. 1 zákona 591/92 Sb., o cenných papírech a podle tohoto ustanovení jsou jimi zejména akcie, zatímní listy, poukázky na akcie, podílové listy, dluhopisy, investiční kupóny, opční listy, směnky, šeky, náložné listy, skladištní listy a zemědělské skladní listy.17 S rozvojem společnosti vzniká potřeba vzniku různě modifikovaných stávajících či zcela nových listin, které můţeme přiřadit do segmentu cenných papírů. Vzhledem k výše zmíněné otevřenosti zákona je to umoţněno. Tímto novým druhem cenného papíru je pak právě mnou projednávaný kmenový list.
15 16 17
dostupné na: http://www.profispolecnosti.cz/slovnik-pojmu/2#ixzz3Hcxrta6B[cit. 2014-11-19]. dostupné na: http://www.profispolecnosti.cz/slovnik-pojmu/2#ixzz3HcxY4ZdQ[cit. 2014-11-19]. § 1 odst. 1 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech
19
2.1.1. Historie cenných papírů Listiny na bázi cenných papírů bychom mohli najít jiţ v období vlády Alexandra Velikého ( 4. stol. př. n. l), díky jehoţ vládě nad většinou tehdejšího civilizovaného světa byly poloţeny základy pro jejich budoucí celosvětový vývoj. K dalšímu rozvoji dochází v období Římské říše na bázi směnek a dluţních úpisů. Zde však byla jejich funkčnost poněkud omezována a stávaly se spíše právním symbolem. Ve středověku se rozšiřovalo společně s rozvojem bankovnictví, zámořského obchodu a financování válek pouţívání dluhopisů, kvitancí, směnek a akcií. Historie cenných papírů je tedy poměrně dlouhá a bohatá. Problematice obchodního práva a cenných papírů se věnoval Judr. Antonín Randa ( 1834-1914 ) a jako jeden z prvních psal své práce v českém jazyce.18
2.1.2. Cenné papíry pohledem ekonomie Pohledem ekonomie se cenný papír představuje jako převoditelný finanční nástroj. Nejpodstatnější vlastností je právě tato převoditelnost neboli obchodovatelnost. Cenný papír jako finanční nástroj je u jedné strany finančním aktivem a u druhé strany finančním závazkem nebo kapitálovým nástrojem.19 Vlastnosti obchodovatelnosti a finančního nástroje poté umoţňují to, ţe aktiva představovaná cennými papíry lze zobchodovat s třetí osobou bez nutnosti zapojení emitenta cenného papíru. Tímto způsobem lze saturovat potřebu firem po kapitálu, ale i potřebu investorů po příleţitostech k umístění kapitálu. Obchodovatelnost cenných papírů je tedy podmíněna nejen z právního hlediska, ale předpokládá i splnění určitých ekonomických podmínek.
18
Tento významný představitel české právní vědy se výraznou měrou zaslouţil o osamostatnění české univerzity rozdělením stávající praţské univerzity na dvě části(českou a německou). Většinu profesorů české právnické fakulty tvořili právě ţáci profesora Randy. V roce 1898 byl za své zásluhy povýšen do rytířského stavu. Mezi stěţejní díla zabývající se problematikou cenných papírů patří: Soukromé obchodní právo rakouské 1889, Soukromé právo obchodní I, II 1908, K theorii cenných papírů 1902. Ve svých dílech charakterizoval pojem cenný papír sentencí „Jest-li jisté právo s listinou - obsah jeho naznačující - takovým způsobem sloučeno, že právem toliko prostředkem listiny vládnouti možno jest, tudíž zcizení a jakýkoliv výkon práva jedině listinou se zprostředkuje, mluvíme o ,cenných papírech' (Werthpapiere).". Viz Randa, A. O cenných papírech, obzvláště o skríptumích obligacích. Právník, 1889, s. 1 an., dokončení s. 37 an. [cit. 2014-12-27]. 19 JÍLEK, Josef. Finanční trhy a investování, Praha: Grada Publishing, a.s., 2009, 648 s. ISBN 978-80247-1653-4., s. 98
20
Cenné papíry jsou vystavovány na jmenovitou (nominální)
20
hodnotu, k obchodům
s cennými papíry však dochází převáţně za trţní hodnotu (aktuální kurz cenného papíru). Na základě nabídky a poptávky po cenném papíru dochází ke kolísání trţní hodnoty, čímţ je ovlivňována jeho výnosnost i likvidita. Zde hraje významnou roli hledisko splatnosti cenného papíru. Obecně můţeme cenné papíry rozdělit na krátkodobé (splatnost do 1 roku), nebo dlouhodobé (splatnost nad 1 rok), případně není splatnost stanovena vůbec. Likvidita krátkodobého cenného papíru bude většinou vyšší neţ u dlouhodobého cenného papíru. Naopak výnosnost krátkodobého cenného papíru bude většinou niţší neţ u dlouhodobého cenného papíru. Specifickou formu koupě cenných papírů jako investice představuje podílová účast na kapitálu právnických osob. Tato drţba určitého mnoţství cenných papírů umoţňuje drţiteli plnění vlastnických práv plynoucích z těchto papírů. Prvořadý je však investiční motiv a nikoliv motiv získání vlivu ve společnosti.
2.1.3. Cenné papíry pohledem práva Z právního pohledu je cenný papír nositelem právního nároku majitele tohoto cenného papíru vůči jeho emitentovi, který se zavazuje ke konkrétním povinnostem.21 Forma závazku je dána konkrétním druhem cenného papíru. Jedná se vţdy o pevné spojení práva a listiny, která se tak stává jeho nositelem a bez ní nemůţe být toto právo uplatněno. Jelikoţ na základě NOZ22 je kmenový list věcí, právo s ním spojené se stává věcí také. Vtělením práva do listiny tedy majitel nabývá listinu, ale současně i právo s ní spojené. Jako zajímavou výhodu převodu podílu představovaným cenným listem by se potom mohla nabízet moţnost nabýt právo, aniţ převodce toto právo měl (neuplatnila by se zásada, nikdo nemůţe převést více práv, neţ sám má). Touto zásadou, s jejíţ pomocí se řešila otázka zcizení dědictví „nemo plus iuris ad alium transferre potest, quam ipse habet“ („nemo plus iuris“) aneb „nikdo nemůže na jiného převést vice práv, než sám má“,23 formuloval Ulpianus jako specifické pravidlo. Později se tato zásada rozšířila na všechny převody práv a stala se obecně platnou. 20
Jmenovitá hodnota, tj. peněţní částka, na niţ zní cenné papíry (akcie, obligace atd.), vyjadřuje podíl na kapitálu nebo výši dluţního závazku, který cenný papír představuje, jeho cena trţní (kurs) se odchyluje od nominální hodnoty vlivem nabídky a poptávky 21 STROUHAL, Jiří. Peněžní prostředky a cenné papíry v účetnictví podnikatelů, Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010, s. 260. ISBN 978-80-7357-557-1., s. 42 22 NOZ – zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník §489 23 zásada římského práva
21
Tento dojem by mohl vzniknout při nedůsledné aplikaci NOZ24, kdy se tato zásada na cenné papíry neuplatňuje z důvodu bezproblémového obchodování s nimi. Tato moţnost by nemohla být uplatněna zejména ze dvou zásadních důvodů. Výše zmíněný paragraf se vztahuje na cenné papíry na doručitele, coţ kmenové listy nejsou. Navíc vydání kmenového listu se obligatorně zapisuje do veřejného rejstříku, včetně informací o vlastníku podílu kmenovým listem představovaným. Jednoduchým náhledem do veřejného rejstříku lze tedy ověřit rozsah práva převodce. Zde je však třeba počítat s určitým omezením a tím je aktuálnost údajů. Celý proces provedení zápisu v obchodním rejstříku trvá většinou několik dní. Naopak koncepce zjednodušení převoditelnosti kmenových listů umoţňuje provést změnu vlastnických práv i několikrát za den. Takto rychlá změna vlastníka by se v rejstříku nestihla provést a je pak na důkladném zváţení dalšího nabyvatele kmenového listu, zda za tohoto stavu koupi zrealizuje. Mohl by tedy podmínit dokončení obchodu doloţením vlastnických práv převodce výpisem z obchodního rejstříku.
2.1.4. Investiční cenné papíry Dle zákona o podnikání na kapitálovém trhu ( dále jen ZPKT)25 jsou investiční cenné papíry definovány jako cenné papíry, které jsou obchodovatelné na kapitálovém trhu. Můţe jít o cenné papíry individuálních společností, ale i o cenné papíry kolektivního investování. Tuto definici však pouţijeme pouze pro přiblíţení pojmu a vytvoření přesnější představy o rozsahu moţností pouţití kmenových listů. Neboť ZOK26 direktivně ukládá zákaz veřejného nabízení nebo přijetí k obchodování na evropském regulovaném trhu či na jiném veřejném trhu. Kmenový list kvůli tomuto zákazu nemůţe být zařazen do kategorie investičních cenných papírů, ačkoliv k nim z povahy věci patří. Koupí kmenového listu lze realizovat investici jak z hlediska pravidelného příjmu (výplata podílu na zisku), tak z hlediska zhodnocení ( růst hodnoty podílu představovaným kmenovým listem). Vzniká zde tedy specifický cenný papír s investičními znaky.
24
NOZ – zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník § 1109 Zákon č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu, část druhá, hlava 1, §3, odst. 2, 3 26 ZOK – zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (o obchodních korporacích) §137 bod4 25
22
2.2.
Předchůdci kmenových listů
Pojem kmenový list byl do našeho obchodního práva implementován 1. 1. 2014 nabytím účinnosti zákona ZOK27. Institut cenného papíru vztahujícího se k obchodnímu podílu se však v našem právním systému dá najít jiţ v období habsburské monarchie. Byla to komanditní společnost na akcie. Podíl komanditisty v této společnosti byl představován akcií, coţ je jeden z druhů cenných papírů. Pro přiblíţení doby vzniku je zde uveden popis této společnosti v původní podobě. Kommanditní společnost, kommandita (franc. société en commandite, ital. societè in accomandita), skládá se z jednoho neb z několika neobmezeně závazných společníků, t. zv. komplementářů čili hlavních společníků (franc. gérants), a kromě toho z jednoho nebo několika kommanditistů čili kommanditářů (franc. commanditaires), kteří ručí za společenské dluhy toliko svým vkladem, tedy pouze určitou částí svého jmění. (Čl. 150. rak. obch. zák.) Je-li kapitál kommanditistů při k. s-i rozvržen na akcie, jest tu kommanditní společnost na akcie.28 Podrobněji v Příloze 3. V Rakouské monarchii byla problematika různých právních úprav v jednotlivých zemích sjednocena ve Všeobecném obchodním zákoníku 1/1863, problematika akcií byla dále podrobněji upravena v předpisu: Akciový regulativ 1899.
2.2.1.
Komanditní společnost na akcie
Komanditní společnost se obecně řadí mezi osobní společnosti se znaky kapitálové společnosti. Z tohoto důvodu se někdy označuje jako společnost smíšená. Specifická varianta komanditní společnosti na akcie pouţívaná v minulosti se však právě díky akciím stávala společností spíše kapitálovou. Podle stávající právní úpravy mohou být zakladatelem komanditní společnosti fyzické i právnické osoby. Zaloţena musí být vţdy minimálně dvěma společníky, z nichţ jeden musí být komanditista a druhý komplementář. Tyto dva typy společníků mají odlišná práva a povinnosti.
27
ZOK – zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (o obchodních korporacích) Ottův slovník naučný Dostupné z: http://leccos.com/index.php/clanky/komanditni-spolecnost[cit. 2015-02-11]. 28
23
Komanditisté mají za úkol splatit svůj vklad do společnosti ve výši určené společenskou smlouvou, ručí za závazky společnosti v omezeném rozsahu (do výše nesplaceného vkladu komanditisty nebo do výše komanditní sumy) a nepodílí se osobně na řízení společnosti. Ztrátu komanditisté nenesou. Odlišné je postavení komplementářů, neboť ho můţeme připodobnit k postavení společníků ve veřejné obchodní společnosti. Ručí neomezeně svým majetkem a jsou statutárním orgánem společnosti. Smrtí komplementáře se společnost ruší, ledaţe společenská smlouva umoţňuje dědění podílu. Firma komanditní společnosti musí povinně obsahovat dodatek označující její právní formu „komanditní společnost“, postačí však zkratka kom. spol. nebo k. s. U komanditní společnosti na akcie navíc bylo několik náleţitostí odlišných od běţné komanditní společnosti. Tím nevýraznějším faktem je to, ţe podíl komanditisty byl představován akcií. Minimální výši vkladu na akcii určoval stát přímo zákonem. Vznik společnosti podléhal udělení státní koncese. Společnost musela vytvořit stejné vedoucí a kontrolní orgány jako v akciové společnosti. Muselo tedy být ustaveno představenstvo a dozorčí rada. Nejvyšší schvalovací pravomoc byla v rukou valné hromady. Komanditista pak mohl svůj vliv na činnost společnosti uplatnit pouze na valné hromadě.
2.3.
Zavedení kmenových listů
V ZOK29 je dána moţnost představení podílu společníka ve společnosti s ručením omezeným kmenovým listem. Právo vydání kmenového listu tedy musí být v zakladatelském dokumentu výslovně uvedeno. Hlavním záměrem jejich zavedení bylo zjednodušení a rozšíření moţností převodu obchodního podílu. S tím úzce souvisí představa o snadnějším zapojení do podnikatelské činnosti, následného růstu ekonomických výnosů a růstu zaměstnanosti. Z tohoto růstu poté samozřejmě profituje i stát jako takový. Dochází k tomu zvýšeným výběrem daní a jiných poplatků a tedy zvýšením celkových státních příjmů. Ale například také sníţením nároků obyvatel na různé sociální dávky a tím sníţení celkových státních výdajů. Pozitivní hospodářská situace státu se promítá i v dobré ekonomické situaci domácností.
29
ZOK – zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (o obchodních korporacích) § 137
24
2.3.1. Podoba kmenových listů Vzhledem k svému účelu a pouţití v obchodním styku by měl jiţ samotný materiál pouţitý k výrobě kmenových listů reprezentovat. Tuto reprezentaci je moţno vnímat ze dvou hledisek. Jedním hlediskem bude reprezentace emitenta. Jiţ pohled na listinu by měl vzbudit dojem solidnosti, spolehlivosti a kvality, který následně umocní fyzický kontakt s listinou. Tento kladný dojem je pak podvědomě pouţit i při vnímání společnosti tento kmenový list emitující. Druhým hlediskem bude vnímání samotné hodnoty kmenového listu. Jelikoţ kmenový list prezentuje obchodní podíl jím představovaný, jeho vnitřní hodnota většinou nebude zanedbatelná. Této vnitřní hodnotě by tedy měla odpovídat i hodnota vnější. Aby tedy kmenový list nejen byl hodnotný, ale také aby hodnotně vypadal Pouţitý materiál a postup výroby také musí zajišťovat potřebnou trvanlivost listiny. Vzhledem k charakteru listiny můţeme předpokládat, ţe bude listina různě přepravována, předkládána k nahlédnutí nebo provedení zápisu a skladována. Během celého období své předpokládané ţivotnosti by tedy tato trvanlivost měla zajistit relativní stálost a neměnnost vzhledu. Při vydání je třeba důkladně zváţit, jakou velikost vydávaného kmenového listu zvolit. Tato velikost totiţ jiţ dopředu predikuje, kolik se přibliţně vejde indosamentů na jeho rub. Zde však emitent musí vzít v úvahu i praktickou stránku věci a při volbě velikosti zohlednit i poţadavek jednoduché manipulace a skladování. Výsledná velikost bude vţdy kompromisem těchto hledisek.
2.3.2. Druhy kmenových listů Základní podmínkou pro vydání kmenových listů je uvedení této moţnosti představení podílu společníka ve společenské smlouvě. Podílu zároveň nesmí být ve společenské smlouvě jakkoliv omezena či podmíněna převoditelnost. Jiţ tedy i podmínka souhlasu ostatních společníků s převodem podílu na jednoho ze společníků fakticky zabraňuje vydání kmenových listů.
25
V ZOK30 nám je umoţněn definováním ve společenské smlouvě vznik různých druhů podílů a s nimi spojených práv a povinností i moţnost vlastnictví více druhů podílů jednou osobou. Společnost se tímto stává mnohem atraktivnější pro společníky, jak z hlediska vlastnického rozdělení, tak i pro případné společníky (investory) cílenějším zaměřením svého vkladu (investice). Jelikoţ tato práce se kmenovými listy zabývá, v další části práce blíţe upřesňující druhy kmenových listů, bude podmínka neomezené či nepodmíněné převoditelnosti brána za splněnou.
2.3.3. Kmenový list základní Kmenový list vydaný k takovému podílu, kde je výkon práv a povinností společníka ve společnosti spojený s jeho podílem vymezen zákonem si nazveme jako základní kmenový list. Práva a povinnosti daná zákonem tedy nejsou v zakladatelském dokumentu nijak měněna, rozšiřována, zuţována ani nijak podmiňována. Mezi tato základní práva patří právo na informace dle ZOK31 , kdy můţe společník poţadovat poskytnutí informací o všem co se týká společnosti. K odepření jejich poskytnutí můţe dojít pouze ze zákonných důvodů. Jedním z důvodů odmítnutí můţe být fakt, ţe poţadovaná informace podléhá utajení na základě právního předpisu. Dalším důvodem můţe být skutečnost, ţe poţadovanou informaci je moţno zjistit z veřejně dostupných zdrojů. Společnost by tedy byla nucena vykonávat činnost, ve své podstatě zcela zbytečnou. Právem podat společnickou ţalobu podle ZOK32 je oprávnění domáhat se za společnost splnění povinnosti nebo náhrady za újmu způsobenou jí jednatelem, společníkem, vlivnou osobou nebo členem dozorčí rady. Společník v rámci této ţaloby zastupuje společnost jak v samotném jejím průběhu, tak i při následném výkonu rozhodnutí. Podat ţalobu na některou z výše uvedených osob lze i tehdy, pokud v době podání ţaloby jiţ na dané pozici nepůsobí. Podstatné je zde obsazení této pozice ve společnosti danou osobou v okamţiku vzniku újmy. Právo podání ţaloby je však omezeno zásadou ,, Ne bis in idem ( Ne dvakrát o tomtéž)".33 Tato zásada určuje to, ţe nikdo nesmí být 30
ZOK – zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (o obchodních korporacích) § 133 31 ZOK – zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (o obchodních korporacích) § 155 32 ZOK – zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (o obchodních korporacích) § 157 33 zásada římského práva
26
postihován za jeden čin vícekrát. Škoda způsobená společnosti jiţ totiţ můţe být narovnána dle jiného zákonného ustanovení viz ZOK34. Při porušení povinnosti řádného hospodáře musí povinná osoba vydat prospěch, který tímto porušením řádné péče získala. V případě nemoţnosti jeho vydání musí nahradit jeho hodnotu v penězích. Případně můţe být o vypořádání této vzniklé újmy uzavřena smlouva mezi společností a povinnou osobou. K nabytí účinnosti takto uzavřené smlouvy je však třeba souhlasu nejvyššího
orgánu
společnosti
schváleném
nejméně
dvoutřetinovou
většinou
společníků. Právo na podíl na zisku dle ZOK35 zajišťuje společníkovi podílení se na výnosech plynoucích z ekonomické činnosti společnosti. Výše podílu na zisku kopíruje výši podílu ve společnosti. Nárok na jeho výplatu vzniká na základě usnesení valné hromady o určení výše zisku k rozdělení. Společnost poté jednotlivé podíly na zisku vyplácí společníkům na vlastní náklady a nebezpečí. Výplatu zajišťuje hotovostně na adresu společníka, nebo bezhotovostně na účet společníka. Pro zajištění finanční stability obchodních korporací však musí společnost před určením částky k vyplacení provést tzv. test insolvence. V zásadě jde o to, ţe po vyplacení určeného zisku nesmí dojít k ohroţení samotného chodu společnosti a plnění závazků společnosti vůči věřitelům. Zákon tedy určuje maximálně moţnou částku k výplatě. Tou je hospodářský výsledek posledního účetního období navýšený o nerozdělený zisk z předchozích účetních období. Sniţovat se bude o ztrátu z předchozích účetních období nebo odvody do různých fondů dle zákona či ujednání ve společenské smlouvě. Právo na vystoupení ze společnosti podle ZOK36 zajišťuje společníkovi moţnost opustit společnost dle svého rozhodnutí. K setrvání ve společnosti tedy není nucen za kaţdou cenu. Uplatnit toto právo můţe ze dvou zákonných důvodů, pokud nesouhlasí s přijatým usnesením valné hromady. Prvním důvodem je usnesení o změně převaţující povahy podnikání společnosti. Druhým důvodem je usnesení o prodlouţení trvání společnosti. Nestačí však projev nesouhlasu vyjádřený zdrţením se hlasování, či opuštění valné hromady a tím nehlasování vůbec. Proti platnosti tohoto usnesení musí na valné hromadě hlasovat. Současně s oznámením o vystoupení je povinen odevzdat kmenový list. 34
ZOK – zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (o obchodních korporacích) § 53 35 ZOK – zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (o obchodních korporacích) § 161 36 ZOK – zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (o obchodních korporacích) § 164
27
Právo podílet se na řízení společnosti podle ZOK37 umoţňuje společníkovi ovlivňovat její chod i budoucí směřování. Pro přímé působení na chod společnosti se můţe nechat ustavit do funkce jednatele. Jako jednatel poté má ve své kompetenci obchodní vedení společnosti, do kterého mu nesmí být zasahováno. Další formou podílu na řízení je právo účasti na valné hromadě. Můţe tím ovlivnit obsah usnesení valné hromady, případně do něj nechat zanést své představy o dalším směru vývoje společnosti. Obsah usnesení následně limituje další činnost společnosti, neboť jí stanovuje hranice a směr dalšího podnikání. Dále můţe obsadit funkci v dozorčí radě. Z této pozice provádí kontrolu jednatelů, účetní dokumentace, je oprávněn podat ţalobu a jednou ročně musí podat zprávu o své činnosti. Jelikoţ však můţe být dozorčí rada zřízena pouze na základě ujednání společenské smlouvy, nepatří mezi zákonná práva. Zde je uvedena pouze pro komplexnější pochopení práva na řízení. Mezi tyto základní povinnosti patří povinnost splacení vkladu podle ZOK38, která zajišťuje společnosti základní kapitál. Tento kapitál většinou zajišťuje chod společnosti v počátečním období její existence. Zákonná lhůta ke splnění této povinnosti je pět let ode dne vzniku společnosti, případně od data převzetí vkladové povinnosti.za trvání společnosti. Společenská smlouva však můţe stanovit lhůtu ke splacení vkladu libovolně dlouhou, maximálně však v zákonné výši. Za opoţděné splacení je zákonem stanovena výše úroku z prodlení, pokud však není ve společenské smlouvě ujednáno jinak. Právem poskytnutí příplatku dle ZOK39 můţe být potřeba řešení finanční situace společnosti. Společník však můţe poskytnout příplatek pouze se souhlasem jednatele společnosti. Zde tedy rozhodně nemůţeme uvaţovat o povinnosti. Povinnost poskytnutí příplatku můţe být uloţena pouze společenskou smlouvou a nelze ji tedy zahrnout do tohoto základního kmenového listu. Povinnost odevzdání kmenového listu podle ZOK40 zajišťuje společnosti moţnost kontroly nad vydanými kmenovými listy. Podrobněji je tato povinnost představena v kapitole 2.4.4. této práce.
37
ZOK – zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (o obchodních korporacích) § 167 38 ZOK – zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (o obchodních korporacích) § 150 39 ZOK – zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (o obchodních korporacích) § 162 40 ZOK – zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (o obchodních korporacích) § 152
28
Jelikoţ vše má svůj rub a líc, jde i na toto nahlíţet ze dvou stran. Pak můţeme téměř všechna tato zákonná práva chápat jako povinnosti a naopak tyto zákonné povinnosti jako práva.
2.3.4. Kmenový list s přednostní výplatou Kmenový list vydaný k podílu spojenému s přednostní výplatou podílu na zisku si nazveme jako kmenový list s přednostní výplatou. Takto koncipovaný kmenový list můţe být výhodou zejména v situacích, kdy firma účetně vykazuje zisk. Společnost má špatný cash flow (tok peněz), který jí neumoţňuje reálnou výplatu všech podílů na zisku, případně by jí okamţitá výplata všech podílů na zisku způsobila hospodářské těţkosti. Výplata přednostního podílu na zisku pak můţe proběhnout jiţ ve chvíli, kdy má firma k dispozici alespoň část finančních prostředků postačujících na jeho výplatu. Dále nemusí být majitel takového podílu vázán lhůtou tří měsíců pro výplatu podílu na zisku dle ZOK a ţádat vyplacení podílu hned po rozhodnutí valné hromady o výši zisku k rozdělení.
2.3.5. Kmenový list s výplatou pevného podílu na zisku Kmenový list vydaný k podílu společníka spojeném s výplatou pevného podílu na zisku si nazveme jako kmenový list s pevnou výplatou. Nespornou výhodou je zde výplata bez nutnosti usnesení o rozdělení zisku valnou hromadou dle ZOK41 a tím výrazné zkrácení doby čekání na výplatu zisku. Valná hromada je ze zákona povinna projednat účetní závěrku nejpozději do šesti měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období. I v případě, ţe však současně nerozhodne o rozdělení zisku, je tento podíl ze zisku splatný do tří měsíců od schválení účetní závěrky. Vlastník takovéhoto podílu tedy není závislý na souhlasu ostatních společníků s rozdělením zisku. Má jistotu, ţe v případě vytvoření zisku společností mu bude jeho podíl na zisku vyplacen. Základním zájmem takovéhoto společníka proto většinou bude co nejvyšší zisk společnosti.
41
ZOK – zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (o obchodních korporacích) §161 bod3
29
Výše vyplácené částky však nesmí ohrozit finanční situaci společnosti, případně jí přivést do existenčních problémů. V ZOK42 je tedy stanovena maximální moţná výše částky určené k vyplacení. Jelikoţ se výše podílu na zisku nemusí shodovat s výší podílu na obchodní společnosti, nabízí se zde další zajímavé moţnosti uplatnění. V Příloze 1 je nastíněna modelová situace.
2.3.6. Kmenový list bez hlasovacích práv Kmenový list vydaný k podílu společníka spojenému se zrušeným právem podílet se na hlasování na valné hromadě si nazveme jako kmenový list bez hlasovacího práva. Společník je tím ve svých právech omezen pouze v případech vyţadující hlasování. Takto koncipovaný podíl tedy neumoţňuje vlastníkovi rozhodovat ve společnosti pomocí usnesení valné hromady. Nebrání mu však v samotné účasti na valné hromadě. Všechna ostatní práva a povinnosti společník vykonává neomezeně, vţdy však v mezích zákona a společenské smlouvy. Společník se tedy můţe zúčastnit valné hromady, ale nehlasuje na ní. Nemůţe tedy ovlivňovat rozhodnutí valné hromady, ať uţ se týkají změn společenské smlouvy, zrušení společnosti, rozdělení zisku a jiných úkonů podléhajících hlasování. Takto koncipovaný kmenový list můţe zajistit přísun nového kapitálu do společnosti přistoupením nových společníků, kteří zakoupí nově vytvořené podíly. Stávající společníci však mají současně zachovánu plnou moc nad společností ve stejném rozsahu jako před příchodem nových společníků. Dohodou ostatních společníků však můţe být bez jakýchkoliv omezení ustaven do pozice jednatele, člena dozorčí rady, atd. Umoţňuje mu však plnou participaci na hospodářském výsledku společnosti jak z pohledu výplaty podílu na zisku, tak i na růstu trţní hodnoty podílu. Je zde tedy moţné pouţití tohoto podílu nejen jako benefitu, ale i jako motivace pro klíčové zaměstnance společnosti. Takto nastavený podíl bude zaměstnance motivovat k vytváření co nejlepších ekonomických výsledků společnosti, coţ se následně odrazí na výši jim vypláceného podílu na zisku. Z tohoto růstu společnosti budou samozřejmě profitovat i ostatní společníci, kteří se zároveň nemusí obávat přílišné koncentrace moci v rukou tohoto zaměstnance a zároveň společníka.
42
ZOK – zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (o obchodních korporacích) §161 bod4
30
2.3.7. Kmenový list s rozhodujícím vlivem na část činnosti Kmenový list vydaný k podílu společníka spojenému s rozhodujícím vlivem na určitou část činnosti si nazveme jako kmenový list s rozhodujícím vlivem. Společník s tímto podílem se pak můţe zaměřit na konkrétní druh činnosti společnosti. Kaţdý ze společníků můţe tak mít své vlastní a specifické obory činnosti, které mu jsou blízké, pod svojí výraznější kontrolou. Zrovna tak opačně. Činnost společnosti, která ho nezajímá a ani jí nerozumí přenechá pod vlivem jiného ze společníků. U společnosti s více předměty činnosti tím můţe být maximálně vyuţit potenciál jednotlivých společníků při řízení a výrazně tím eliminována rizika plynoucích z rozdílných představ o řízení společnosti.
2.3.8. Kmenový list bez práva převzetí vkladu Kmenový list vydaný k podílu společníka spojeném s odnětím práva podílet se na převzetí vkladové povinnosti si nazveme jako kmenový list bez práva převzetí vkladu. K pochopení důvodů odnětí tohoto práva je třeba se podívat na zákonnou úpravu zvýšení základního kapitálu. V zákonné úpravě mají společníci garantováno přednostní právo podílet se na zvýšení základního kapitálu dle ZOK43. Toto právo mohou realizovat převzetím vkladové povinnosti. Zvýšení základního kapitálu pomocí tohoto práva lze provádět zejména peněţitými vklady. Podmínkou přípustnosti zvyšování základního kapitálu je úplné splacení dosavadních peněţních vkladů. Prominutí této podmínky splacenosti je moţné pouze v případě vytváření zcela nových podílů. Společníci poté přebírají vkladovou povinnost v poměru odpovídajícím výši jejich podílů. Poměr převzaté vkladové povinnosti odlišný od výše jejich podílů si však mohou společníci dohodnout. Tuto dohodu musí ujednat všichni společně a nerozdílně. Naopak u nepeněţitého vkladu je moţné jeho pouţití ještě před úplným splacením dosavadních peněţitých vkladů. Podmíněno je předloţením písemné zprávy valné hromadě. Zprávu sestavuje jednatel a musí v ní vysvětlit důvody zvýšení základního kapitálu nepeněţitým vkladem. Evidentním rizikem takovéhoto kmenové listu je reálné sníţení podílu ve společnosti. Převzetím vkladové povinnosti ostatními společníky
43
ZOK – zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (o obchodních korporacích) §220
31
dojde ke zvětšení jejich podílů. Podíl prezentovaný kmenovým listem bez práva převzetí vkladu se poté zákonitě sníţí.
2.3.9. Kmenový list s právem veta Kmenový list vydaný k podílu společníka spojeném s právem veta při hlasování na valné hromadě si nazveme jako kmenový list s právem veta. Společník s tímto kmenovým listem má jistotu, ţe nedojde k ţádnému rozhodnutí valné hromady se kterým nebude souhlasit, ačkoliv velikost jeho podílu by mu to neumoţňovala. Kdykoliv můţe uplatnit své právo veta a usnesení valné hromady neschválit. V extrémním případě by se však mohl stát faktickým vládcem společnosti. Postupem času by se předkládala jen taková usnesení, o kterých by bylo zřejmé, ţe u nich toto právo veta nebude pouţito. Z těchto důvodů lze předpokládat, ţe rozsah pouţívání tohoto kmenového listu nebude velký. Určitě si ho však lze představit při pouţití některým z původních zakladatelů. Zachová si tím naprostou kontrolu nad společností, i kdyţ výše jeho podílu nebude majoritní. Hrozí zde ale riziko naprosté paralyzovanosti společnosti, pokud by právo veta bylo uplatňováno nekompromisně a bez jakéhokoliv ohledu na ostatní společníky. Majitel takovéhoto kmenového listu by tedy měl svá přání konfrontovat s potřebami společnosti a být ochotný hledat konsenzus s ostatními společníky. Tento stav by však fungoval pouze za předpokladu, ţe by se s ním ostatní společníci smířili a akceptovali ho jako neměnný stav. V případě aktivní obrany u soudu by zřejmě došlo k uplatnění judikátů evropských soudů. Ty povaţují takovouto koncepci absolutní moci za neţádoucí a dá se říci za nepřípustnou. Takto koncipované právo veta by tedy bylo rozhodnutím soudu buď omezeno, či přímo nařízena změna nebo zrušení tohoto druhu kmenového listu. Fakt, ţe i takto koncipovaný podíl by si do společenské smlouvy zakladatel prosadil se však nedá vyloučit. Rozhodně nemůţeme předpokládat, ţe kaţdá osoba oprávněná sepsat zakladatelský dokument formou veřejné listiny, bude mít veškeré vědomosti o tom, zda takováto koncepce podílu je právně zcela korektní. Zápis by tedy provedla podle přání zakladatele.
32
2.3.10.
Kmenový list bez příplatkové povinnosti
Kmenový list vydaný k podílu společníka spojenému s právem nepodílet se na příplatkové povinnosti si nazveme jako kmenový list bez příplatkové povinnosti. ZOK44 umoţňuje stanovit ve společenské smlouvě povinnost příplatku s definováním jeho maximální výše a vztahu k různým podílům. Realizace výběru příplatku je pak jiţ realizována usnesením valné hromady. Příplatek je většinou určen na podporu a rozvoj hospodaření firmy a je tedy v zájmu drţitele takovéhoto podílu, aby bylo schváleno usnesení o příplatku. Přináší mu totiţ výhody lepšího finančního stavu společnosti, aniţ by musel nést náklady na toto zlepšení.
2.3.11.
Hromadný kmenový list
Při existenci většího mnoţství obchodních podílů ZOK45 umoţňuje zjednodušení administrativy při vydávání a správě kmenových listů institutem hromadného kmenového listu. Tento hromadný kmenový list můţe nahradit libovolné mnoţství kmenových listů z hlediska počtu i druhu. Kromě běţných náleţitostí musí obsahovat přesné určení kmenových listů a k nim vztaţeným podílům, které nahrazuje. Tato forma by mohla být zajímavě uplatněna při tvorbě hromadného kmenového listu určeného pro zatraktivnění jeho vlastnictví pro investory. Mohl by obsahovat více druhů kmenových listů v různých poměrech. Daly by se pak rozdělovat na výnosové ( obsahující větší poměr kmenových listů s pevnou výplatou, s přednostní výplatou a bez příplatkové povinnosti) nebo řídící (obsahující větší poměr kmenových listů s rozhodujícím vlivem a právem veta). Moţnosti pouţití jsou tedy široké a poměrně variabilní.
44
ZOK – zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (o obchodních korporacích) §162 45 ZOK – zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (o obchodních korporacích) §138 bod2
33
2.4.
Evidence kmenových listů
Samotná evidence kmenových listů není sice nikde přesně definována, ale lze ji velice snadno dovodit z ustanovení ZOK46. Tato pasáţ zákona sice upravuje seznam společníků a jeho povinné náleţitosti, ale zároveň ukládá zapsání poznámky o vydání kmenového listu u podílů, ke kterým byl vydán. V tomto zápise musí být uvedeno číslo kmenového listu a díky tomu lze seznam společníků vnímat také jako seznam kmenových listů. Účinnost převodu kmenového listu vůči společnosti je podmíněna oznámením společnosti a současně s tím tedy bude proveden zápis nového společníka do seznamu.
2.4.1. Administrace seznamu Vedení seznamu a provádění změn jeho obsahu má ve své výlučné kompetenci společnost. Administraci seznamu tedy bude provádět jednatel či jednatelé. Provedení zápisu by mělo být vykonáno bez zbytečného odkladu poté, co bude poţadovaná skutečnost prokázána. Zde se opět otevírá prostor pro subjektivní uváţení osoby jednající za společnost o tom, zda je důvod odloţení zápisu zbytečný či nikoliv. V případě pochybností má moţnost získat potřebný čas na vyjasnění nesrovnalostí odloţením zápisu. Dále má kaţdý společník právo na sdělení údajů, které o něm společnost v tomto seznamu eviduje . Musí však o sdělení poţádat písemně a uhradit společnosti vzniklé náklady.
2.4.2. Převod kmenového listu Právě moţnost zjednodušení převodu obchodního podílu vedla zákonodárce k zavedení kmenového listu. Převod obchodního podílu musí být vţdy realizován písemně. Tato písemná smlouva musí navíc obsahovat úřední ověření podpisů účastníků převodu. Kdeţto pro převod obchodního podílu vtěleného do kmenového listu není úřední ověření podpisů vyţadováno. Smlouva nemusí mít ani písemnou formu, lze tedy smlouvu uzavřít ústně. Uzavření písemné smlouvy o převodu je rozhodně vhodnější, 46
ZOK – zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (o obchodních korporacích) §139
34
neţ pouhá ústní forma. Při případném sporu o plnění z titulu převodu nastává důkazní nouze o tom, co bylo ujednáno. Navíc však musí být proveden rubopis neboli indosament. Při stanovení náleţitostí rubopisu však je nutno pouţít zákon směnečný a šekový47, na který odkazuje úprava v NOZ48. Při rubopisu je na zadní straně ( rubu) kmenového listu písemným projevem vůle vyznačen nový vlastník. Jako obecně ustálené formy tohoto projevu vůle se pouţívá formulace ,, za mne na řad". Tento nový vlastník musí být dle záznamu jednoznačně identifikovatelný ZOK49. Provedený rubopisový záznam bude muset obsahovat minimálně následující údaje: jméno či firmu, bydliště či sídlo, IČ nebo místo a datum narození, případně jiný údaj upřesňující totoţnost nabyvatele. Závěrem nesmí chybět podpis převádějícího, neboli indosanta. Naopak uvedení data provedení zápisu není vyţadováno a není ani potřebné. Ve většině případů by se totiţ k provedenému převodu vztahovaly dva různé datumy. Jeden datum provedení indosamentu a druhý datum účinnosti převodu vůči společnosti. Podmínkou nabytí účinnosti převodu kmenového listu vůči společnosti je oznámení změny vlastníka společnosti. Toto oznámení musí být doplněno fyzickým předloţením kmenového listu. Ze samé podstaty kmenových listů můţe vyplynout další moţné riziko. Tím je v případě ztráty či odcizení kmenového listu riziko zfalšování podpisu rubopisového záznamu. Pro právoplatného vlastníka by poté mohlo být velmi problematické získat zpět právo ke svému podílu. A to zejména v tom případě, pokud se nepravý vlastník jiţ nechal zapsat do seznamu společníků na základě předloţení kmenového listu se zfalšovaným podpisem indosanta.
2.4.3. Přechod kmenového listu Zvláštním typem změny vlastnictví kmenového listu je přechod vlastnictví. Tato změna nastává ze zákona, pokud však není ve společenské smlouvě ujednáno jinak. Jedná se o změnu vlastnictví na základě dědictví po zemřelém majiteli kmenového listu. Dědic se stává vlastníkem aţ na základě rozhodnutí o dědictví. Můţe totiţ fyzicky drţet kmenový 47
Zákon směnečný a šekový – zákon č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů. 48 NOZ – zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, §1103, bod 2 49 ZOK – zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (o obchodních korporacích) §210
35
list, ale v jeho právo vlastnictví nesvědčí indosament. Tento chybějící zápis nahradí právě pravomocným rozhodnutím o dědictví. Na základě předloţení těchto dokladů bude zapsán do seznamu společníků. Zápis indosamentu do kmenového listu dle mého mínění provede osoba oprávněná jednat za společnost. Poněkud odlišná situace můţe nastat, pokud dědic nemá kmenový list ve svém drţení. Přesto byl úředním rozhodnutím stanoven jako oprávněný dědic. Lze tedy brát za prokázané, ţe úřední osoba učinila vše potřebné pro zjištění skutečného drţitele kmenového listu a jeho případná práva k němu. Po oznámení těchto skutečností společnosti bude zřejmě postupováno následovně. Společnost vydá prohlášení neplatnosti kmenového listu, jehoţ se dědictví týká a toto vhodným způsobem zveřejní. Poté vydá nový kmenový list, kde jiţ bude zapsán dědic jako vlastník. S takovouto změnou vlastnictví jsou však spojena i určitá práva dědice. Neboť ten nemusí mít zájem nebo moţnosti být společníkem a mít tím práva a povinnosti s tím související. Můţe se tedy soudní cestou domáhat práva zrušení své účasti ve společnosti. Podání ţádosti je podmíněno uvedením důvodů, pro které po něm není moţné spravedlivě poţadovat setrvání ve společnosti. K ţádosti podané po uplynutí tří měsíců od vydání soudního rozhodnutí o dědictví se však nepřihlíţí. Takovýto dědic nesmí být jakkoliv účasten na chodu společnosti, i kdyby mu společenská smlouva takovou účast nařizovala. Moţnost účasti ve společnosti je pak dědici umoţněna pouze na základě písemné dohody se všemi ostatními společníky. Je však dáno zákonné omezení pro zrušení účasti dědice ve společnosti. Tím je skutečnost, ţe se jedná o dědice jediného společníka.
2.4.4. Odevzdání kmenového listu Povinnost odevzdání kmenového listu můţe vzniknout pouze na základě zákona ZOK50. Můţe k tomu docházet při potřebě jejich kontroly, výměny, vyznačení změn ve výši vkladu, případně likvidace. Společník je vyzván společností k bezodkladnému předloţení či odevzdání kmenového listu. Zákon neurčuje přesnou lhůtu a odevzdání by mělo být vykonáno bez zbytečného odkladu. Tím má i společník moţnost subjektivního uváţení toho, zda je důvod odloţení odevzdání zbytečný či nikoliv. Můţe tím tedy výrazně ovlivnit délku doby od vyzvání k vrácení, do jejich faktického 50
ZOK – zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (o obchodních korporacích) §152
36
odevzdání. Vţdy však musí vést v patrnosti, ţe společnost můţe při odkládání splnění výzvy zahájit proces prohlášení kmenových listů za neplatné51.
2.4.5. Neplatnost kmenových listů V praxi se samozřejmě můţe stát, ţe společník na výzvu k předloţení nebo odevzdání kmenového listu vůbec nereaguje, případně splnění výzvy kvůli různým důvodům odkládá. Můţe také dojít ke ztrátě či odcizení kmenových listů a hrozí zpochybnění vlastnických nároků. Společnost má k dispozici nástroj k řešení a tím je prohlášení o neplatnosti. Toto svoje právo však nemůţe uplatnit zcela svévolně, neboť k jeho pouţití je zákonem předepsáno splnění určitých podmínek. Společnost musí společníkům oznámit lhůtu, kterou jim k odevzdání stanovila, společně s upozorněním, ţe po vypršení lhůty budou neodevzdané kmenové listy prohlášeny za neplatné. Toto oznámení musí být odesláno způsobem předepsaným zákonem a společenskou smlouvou ke svolání valné hromady. Je tím tedy zajištěna ochrana společníka, aby k prohlášení neplatnosti kmenových listů nedošlo bez jeho vědomí. Pro případ neznámého drţitele kmenového bude muset být oznámení o prohlášení neplatnosti veřejně oznámeno za pouţití více vhodných informačních kanálů.
2.4.6. Nahrazení neplatných kmenových listů Místo neplatných kmenových listů společnost vydá nové. Tyto nově vydané kmenové listy však nejsou odevzdány vlastníkům původních zneplatněných kmenových listů, jak by se mohlo zdát. Společnost je nabídne k prodeji, a to za přiměřenou cenu podle ZOK52. O chystaném prodeji však musí informovat společníky jejichţ kmenové listy byly prohlášeny za neplatné. Vzhledem k tomu, ţe ostatní společníci mohou uplatnit předkupní právo, měla by je společnost o chystaném prodeji informovat také. Informováni by měli být i vzhledem ke svému právu na informace. Prodejem nově vydaných kmenových listů dojde ke změně vlastnické struktury, coţ jistě není stav bez vlivu na ostatní společníky.
51
podrobněji kapitola 2.5.4 Neplatnost kmenových listů ZOK – zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (o obchodních korporacích) §153 bod1 52
37
Společnosti tímto vzniká právo na náhradu nákladů účelně vynaloţených v souvislosti s procesem od prohlášení neplatnosti kmenových listů aţ po prodej nově vydaných. Právo náhrady nákladů má vůči společníkovi, jehoţ kmenových listů se zneplatnění týká. Můţe ho uplatnit přímo, ale i započtením vůči závazku společnosti k tomuto společníku. V určitých případech však nově vydaný kmenový list obdrţí původní vlastník. Budou to zejména případy náhrady za ztracené, odcizené nebo fyzicky nefunkční kmenové listy.
2.4.7. Snížení základního kapitálu po zrušení kmenového listu Na prodej nově vydaných kmenových listů má společnost stanovenu lhůtu tří měsíců podle ZOK53. Tato lhůta začíná běţet dnem prohlášení neodevzdaných kmenových listů za neplatné. Můţe se stát, ţe se všechny nově vydané kmenové listy nepodaří prodat. Společnost musí po uplynutí této lhůty sníţit základní kapitál o výši vkladů připadající na neprodané kmenové listy. O tomto sníţení základního kapitálu rozhoduje valná hromada bez zbytečného odkladu. Ve svém usnesení valná hromada uvede částku o níţ se základní kapitál sníţí. Dále musí uvést novou výši vkladů zbylých společníků a jejich počet. Společníci musí předloţit své kmenové listy k vyznačení nových výší vkladů a podílů ve lhůtě uvedené v usnesení o sníţení základního kapitálu. Místo provádění změn v původních kmenových listech mohou být vydány nové kmenové listy s aktuálně platnými údaji. Tato povinnost sníţení základního kapitálu o výši vkladů připadající na neprodané kmenové listy přináší jednatelům řadu dalších povinností. Tyto povinnosti stanovuje zákon z důvodu ochrany věřitelů společnosti. Usnesení o sníţení základního kapitálu musí být zveřejněno do patnácti dnů od jeho přijetí a to dvakrát po sobě s odstupem třiceti dnů. Dále musí písemně vyzvat všechny známé věřitele společnosti o uplatnění svých pohledávek vůči společnosti. Věřitelům běţí pro přihlášení pohledávek zákonná lhůta devadesát dní po zveřejnění posledního oznámení o usnesení. Teprve po uplynutí těchto lhůt můţe být sníţení základního kapitálu provedeno. Teprve následně mohou být všechny nové aktuální údaje oznámeny příslušnému úřadu k provedení zápisu změn do obchodního rejstříku.
53
ZOK – zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (o obchodních korporacích) §153 bod4
38
2.4.8. Náhrada vlastníkovi zrušeného kmenového listu Po zrušení kmenového listu vzniká vlastníkovi právo na náhradu za podíl jím představovaný vůči společnosti. Pro výši této náhrady bude rozhodující zejména to, s jakým výsledkem skončila nabídka k prodeji nově vydaných kmenových listů. Při úspěšném prodeji by měla takto získaná cena odpovídat skutečné hodnotě obchodního podílu představovaného tímto zrušeným kmenovým listem. Dá se tedy předpokládat, ţe tato varianta bude pro bývalého společníka výhodnější. Bude zde záleţet na hodnotě vkladu v porovnání s hodnotou podílu. Zákonem je totiţ předepsán nízký základní kapitál, či spíše symbolický. I v předešlých právních úpravách však byl předepsán základní kapitál relativně nízký. Většina firem byla zakládána s výší základního kapitálu korespondujícím se zákonným minimem. Tím je pak ovlivněna i výše jednotlivých vkladů. Skutečná hodnota firmy fungující jiţ delší období by měla být řádově větší. Zcela jinak to bude při neúspěšném prodeji, nebo v případně, kdy za kmenové listy prohlášené za neplatné nejsou vydány nové. Vlastníkovi vzniká právo na náhradu ve výši jím splněné vkladové povinnosti. Společnost si však vůči tomuto nároku můţe uplatnit pohledávku za vlastníkem vzniklou v souvislosti se zneplatněním kmenového listu. Náhradu je společnost povinna vyplatit bez zbytečného odkladu po započtení vůči své pohledávce. Pro omezení moţného protahování lhůty vyplacení ze strany společnosti jsou v zákoně dány skutečnosti, po nichţ musí dojít k výplatě. Jedná se o prodej nově vydaných kmenových listů, nebo o zápis sníţení základního kapitálu do obchodního rejstříku dle ZOK.54
54
ZOK – zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (o obchodních korporacích) §154
39
3. Zástavní právo Problematika zajištění závazků nabývá v současné době stále více na významu zejména proto, ţe dochází k neustálému rozvoji mezinárodních obchodních vztahů, roste i objem bankovních obchodů a dochází k rozšiřování všech oblastí obchodněprávního prostředí. Právními prostředky slouţícími k zajištění pohledávky jsou zajišťovací prostředky neboli zajišťovací instrumenty. Význam zajišťovacích instrumentů spočívá především v posílení postavení subjektů oprávněných ze závazkového vztahu. Jedním z mnoha zajišťovacích prostředků, kterými je moţné zajistit plnění určité pohledávky, je zástavní právo a finanční zajištění. Zástavní právo obecně můţe být zřizováno jak k věcem nemovitým, tak i k věcem movitým. Mezi movité věci jsou pak řazeny i cenné papíry, které v obchodní praxi také mohou slouţit jako předmět zástavního práva. Institut zástavního práva k cenným papírům je sjednáván v závazkových vztazích v reţimu finančního zajištění v těch případech, kdy jsou splněny specifické poţadavky na povahu osob uzavírajících vztahy týkající se finančního zajištění, na zajišťované pohledávky a předmět finančního zajištění. V ostatních případech podléhá zřízení zástavního práva k cenným papírům reţimu obecné právní úpravy. Zástavní právo je zajišťovacím institutem práva, tento institut posiluje právní postavení zástavního věřitele tím, ţe zvyšuje jistotu uspokojení jeho pohledávky. Zástavní právo patří k historicky nejstarším způsobům zajištění pohledávky. Je to právo váznoucí na věci a projevuje se tím, ţe zástavu zatěţuje, vázne na ní, a to ve prospěch zástavního věřitele. Protoţe se jedná o právo věcné, je platné bez ohledu na to, kdo je vlastníkem zástavy, majitelem, věřitelem nebo oprávněným. Stejně tak nezohledňuje skutečnost, zda je tato osoba sama osobně povinna k plnění zajištěného závazku či nikoli. Zástavní právo je právem absolutním, působí tedy vůči kterémukoli vlastníkovi zastavené věci, a to bez ohledu na skutečnost, zda tato osoba sama zástavní právo zřídila či nikoli. Ke změně právní jistoty oprávněného zástavního věřitele by tudíţ nedošlo ani v případě nakládání s předmětem zástavního práva55. Předmětem zástavního práva dle předchozího občanského zákoníku je způsobilá zástava, kterou můţe být věc movitá či nemovitá, podnik nebo jiná věc hromadná, 55
GIESE, E. Zajištění závazků v České republice. Praha: C. H. BECK, 2003, str. 26, ISBN 80-7179-658-
1
40
soubor věcí, pohledávka nebo jiné majetkové právo, pokud to jeho povaha připouští, byt nebo nebytový prostor ve vlastnictví, obchodní podíl, cenný papír nebo předmět průmyslového vlastnictví56. Novou právní úpravou v NOZ
57
došlo k výraznému
zjednodušení tím, ţe zástavou můţe být kaţdá věc s níţ lze obchodovat. Důleţitou podmínkou, kterou musí předmět zástavního práva splňovat, je moţnost ocenit ho v penězích, zjednodušeně řečeno zástava musí jít zpeněţit. Podstatou zajišťovací funkce je hrozící majetkový postih v podobě ztráty zástavy, který hrozí zástavnímu dluţníkovi, uhrazovací funkce pak zakládá právo zástavního věřitele uspokojit část zástavní pohledávky, která nebyla splacena řádně. K tomuto uspokojení pouţije výnos ze zpeněţení předmětu zástavy, aniţ by se musel domáhat uspokojení pohledávky z jiného majetku dluţníka58. V praxi to tedy znamená, ţe dluţník je silně motivován ke splnění svého závazku, protoţe si je vědom, ţe v případě neplnění se zástavní věřitel uspokojí prodejem předmětu zajištění. Stejně tak zástavní věřitel vstupuje do obchodního vztahu bez obav, ţe dluţník nebude plnit své závazky, neboť má jistotu, ţe i v případě neplnění ze strany dluţníka bude mít k dispozici peněţní prostředky v plné hodnotě závazku, které získá zpeněţením zástavy.
3.1.
Zástavní právo k podílu
V důsledku odlišného charakteru je třeba důsledně odlišit, zda je zastavován podíl ve společnosti, nebo kmenový list představující takový podíl na společnosti. Podíl ve společnosti lze také zatíţit zástavním právem. U podílu nepředstavovaného kmenovým listem se zástavní právo zřizuje k podílu v korporaci a vzniká zápisem do veřejného rejstříku dle NOZ59. K zastavení podílu můţe dojít pouze za podmínek, při kterých lze podle zákona podíl převést. Tímto druhem zástavního práva se však podrobněji tato práce zabývat nebude.
56
§ 153 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník NOZ – zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, §1310, bod 1 58 GIESE, E. Zajištění závazků v České republice. Praha: C. H. BECK, 2003, str. 41, ISBN 80-7179-6581 59 NOZ – zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník § 1322 odst. 1 57
41
3.2.
Zástavní právo k cenným papírům
Vymezení pojmu zástavní právo k cenným papírům vychází z obecných úprav, neboť v zákoně nelze najít přímou definici pojmu zástavního práva k cenným papírům. Smlouva o zastavení cenných papírů, vznik a zánik tohoto práva, stejně tak i postup při jeho uplatnění se tedy řídí ujednáními zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech. Cenné papíry dle znění tohoto zákona byly jiţ přiblíţeny v předchozí části této práce. Zástavní právo k cenným papírům je tedy charakterizováno tak, ţe se jedná o právo slouţící k zajištění pohledávky a jejího příslušenství pro případ neplnění závazků. Zajištění v tomto případě spočívá v oprávnění zástavního věřitele domáhat se uspokojení ze zastaveného cenného papíru v případě, ţe ze strany zástavního dluţníka nebude plněno řádně a včas. Současně má zástavní věřitel ze strany poddluţníka právo na plnění pohledávky spojené se zastaveným cenným papírem v případě, ţe bylo zastavení pohledávky poddluţníkovi stanoveným způsobem oznámeno60. Je zřejmé, ţe i zástavní právo k cenným papírům je absolutním právem, coţ v praxi znamená, ţe vázne na cenném papíru i nezávisle na změně osoby majitele tohoto papíru. Nový majitel se tak automaticky stává zástavcem, neboť zástavní právo na něj přechází společně s daným cenným papírem61.
3.2.1. Zástavní právo ke kmenovému listu Kmenový list jako cenný papír má odlišnou koncepci vzniku zástavního práva a práv z něho plynoucích neţ přímé zastavení obchodního podílu. Obecná charakteristika toho co je a co umoţňuje zástavní právo je podrobněji rozvedena výše v kapitole 3 aţ 3. 2. Zástavní právo ke kmenovému listu vznikne jeho odevzdáním zástavnímu věřiteli. Samotné fyzické předání však není ke vzniku zástavního práva dostačující. Jelikoţ je kmenový list cenným papírem na řad, musí být před samotným předáním proveden rubopis. Význam a definování
tohoto pojmu jiţ bylo podrobněji rozebráno výše
v kapitole 2. 4. 2. a zde budou uvedeny pouze odlišnosti. Zápis musí obsahovat doloţku ,, k zastavení" případně jinou libovolnou doloţku se stejným významem. Dále musí být 60
DĚDIČ, Jan; MARČANOVÁ, Jana; VILD, Jan. Právo cenných papírů a kapitálového trhu. 1. Vydání. Praha: PROSPEKTRUM spol. s r.o., 1999. 546 s. ISBN 80-7175-084-0., str. 434 61 DĚDIČ, Jan; MARČANOVÁ, Jana; VILD, Jan. Právo cenných papírů a kapitálového trhu. 1. Vydání. Praha: PROSPEKTRUM spol. s r.o., 1999. 546 s. ISBN 80-7175-084-0, str. 435
42
jednoznačně uveden zástavní věřitel. Teprve po splnění podmínky rubopisu a fyzického předání vzniká zástavní právo ke kmenovému listu. Pro právní oporu skutečnosti, ţe zástavce kmenový list předal, slouţí povinnost vydání potvrzení ze strany zástavního věřitele. Zástavce můţe poţádat o vydání zástavního listu. V něm musí věřitel předmět zástavy dostatečně podrobně popsat, tak aby byl jednoznačně identifikovatelný. Z tohoto samotného odevzdání kmenového listu by však nebylo zřejmé, jaká práva a povinnosti má toto zástavní právo zajišťovat. Je třeba si tedy rozebrat celý proces podrobněji v dalších kapitolách.
3.2.2. Zřízení zástavního práva ke kmenovému listu Zástavní právo se zřizuje zástavní smlouvou uzavřenou mezi zástavcem a zástavním věřitelem. Smlouva podrobně určuje předmět zástavy, coţ bude v tomto případě vzhledem k zaměření kmenový list. Podstatnější tedy bude definování skutečnosti, pro jaký dluh je zástavní právo zřízeno. Budou zde uvedeny práva, ale většinou i povinnosti zástavce. Zejména to bude výše dluhu, forma a délka splácení, výše sankcí při neplnění, atd. Smluvní pokutu totiţ můţe krýt zástavní právo pouze tehdy, je - li to zvlášť ujednáno. Většina práv zde uvedených se bude týkat osoby zástavního věřitele. Zejména zde bude popsán proces ponechání si zástavy a nabytí vlastnického či obdobného práva k ní v případě neplnění závazků zástavcem. V našem případě zákon62 neukládá písemnou formu smlouvy. Lze ji však kaţdopádně doporučit pro předejití budoucím sporům o obsahu a rozsahu zástavního práva. Jelikoţ je v zástavním právu převaha práv pro stranu zástavního věřitele a současně více rizik z neplnění povinností zástavcem, je pro zástavního věřitele vhodnější písemná forma smlouvy.
3.2.3. Uložení zastaveného kmenového listu u třetí osoby Ačkoliv většinou bude zastavený kmenový list drţet přímo zástavní věřitel, mohou nastat situace, kdy to z různých důvodů nebude moţné či akceptovatelné jednou ze stran. Je zde tedy moţnost uloţení u třetí osoby. Tuto moţnost však musí určit zástavní 62
NOZ – zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník § 1314
43
smlouva a třetí osoba zde musí být určena. Zástavní právo pak nevzniká odevzdáním kmenového listu zástavnímu věřiteli, ale odevzdáním přímo třetí osobě. Rubopis je však proveden ve prospěch zástavního věřitele. Náklady uschovatele spojené s uschováním hradí zástavce, pokud se obě strany nedohodnou jinak. V případě, ţe osoba pověřená úschovou provádí tuto činnost podnikatelským způsobem, vznikají jí tím určité povinnosti. Musí ve své evidenci vyznačit přijatý kmenový list s přesným uvedením zástavního věřitele. Pokud se nejedná o hromadnou úschovu, uloţí kaţdý převzatý kmenový list odděleně.
3.2.4. Změna kmenového listu během zástavy Během trvání zástavního práva můţe dojít ke vzniku skutečností vedoucích k nutnosti výměny zastaveného kmenového listu. Tyto důvody mohou vzniknout na straně emitenta, coţ je společnost, v níţ je podíl představovaný předmětem zástavy. Můţe to být třeba z důvodu změny základního kapitálu nebo změny podílů. Předmět zástavy se během úschovy můţe poškodit či znehodnotit a tím vznikne opět potřeba jeho výměny. Ve prospěch práv věřitele pak zákon63 ustanovuje, ţe výměna zastaveného kmenového listu nemá vliv na trvání a rozsah zástavního práva. Podobně by se dalo pouţít ustanovení o přeměně zastavené věci v novou věc. Zástavní právo pak zatíţí i tuto nově vzniklou věc. Věřiteli tedy stále svědčí zástavní právo, ačkoliv po dobu výměny nemá kmenový list ve svém drţení.
3.2.5. Rozsah zástavního práva ke kmenovému listu Jiţ samotným charakterem kmenového listu je dán rozsah samotného zástavního práva. Kmenový list představuje podíl ve společnosti a tento podíl samotný se zdá být jasně ohraničený. Práva a povinnosti z něho vycházející se však mohou v průběhu času výrazně měnit. Mění se hodnota majetku společnosti a tím se mění hodnota kmenového listu. Stejnými změnami můţe procházet mnoho dalšího, jako například zisk či ztráta, závazky či pohledávky, atd. Rozsah zástavního práva je tedy zákonnou úpravou rozšířen kromě zástavy i na přírůstky a příslušenství. Tento rozsah by mohla omezit pouze
63
NOZ – zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník § 1349, § 1350
44
zástavní smlouva. Vzhledem k tomu, ţe u této smlouvy je silnější stranou věřitel, je nepravděpodobné, ţe bude souhlasit s ujednáním omezujícím rozsah zástavy.
3.2.6. Výkon zástavního práva ke kmenovému listu K výkonu zástavního práva můţe dojít nejdříve v okamţiku, kdy zajištěný dluh dospěje. Tato dospělost dluhu můţe nastat z více příčin. Jednou z nich je běh času, kdy je ve smlouvě daná lhůta pro splacení celého nebo části dluhu. Projitím této lhůty při současném nesplnění závazku se stává dluh splatným. Další příčinou, aby dluh dospěl můţe být neplnění povinností určených zástavních smlouvou ze strany zástavce. Tento splatný dluh si můţe věřitel uspokojit několika způsoby. V případě nesjednání dohody o způsobech uspokojení má věřitel moţnost zpeněţit zástavu ve veřejné draţbě nebo prodejem podle jiného zákona. Z výnosu zpeněţení provede uhrazení splatného dluhu. Současně má nárok na náhradu nutných nákladů vzniklých při výkonu zástavního práva. Ve chvíli, kdy se stane dluh splatný, je moţné sjednání dohody o způsobech uspokojení věřitele. Tato dohoda musí být sjednána písemnou formou. V této dohodě si můţou obě strany sjednat další způsoby uspokojení věřitele, které je zakázáno ujednávat dříve, neţ se dluh stane splatným. Tyto smluvně sjednané způsoby pak doplňují výše uvedené zákonné moţnosti zpeněţení zástavy. Lze tedy zástavu prodat jakýmkoliv jiným způsobem. Tento prodej však musí věřitel provést s odbornou péčí, neboť i zde se zákon64 snaţí zajistit přiměřenou ochranu oběma stranám. Věřitel musí postupovat v zájmu obou stran a to tak, aby zástavu prodal za cenu podobnou ceně získané prodejem věci srovnatelné za srovnatelných okolností v daném čase a místě. Další moţností je ujednání o převodu vlastnického práva k předmětu zástavy na zástavního věřitele. Zástavu si můţe ponechat za libovolnou nebo předem určenou cenu. Zde však hrozí riziko zneuţití tohoto ujednání věřitelem vzhledem k jeho pozici silnější strany. Mohl by získat předmět zástavy za cenu výrazně niţší, neţ je jeho skutečná hodnota.Lze téţ ve prospěch zástavního věřitele ujednat právo braní plodů a uţitků ze zástavy.
64
NOZ – zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník § 1365
45
3.2.7. Oznámení výkonu zástavního práva ke kmenovému listu Samotné zahájení výkonu zástavního práva je však podmíněno zasláním oznámení o započetí výkonu zástavního práva dluţníkovi. Povinná je písemná forma tohoto oznámení a jeho průkazné zaslání zástavnímu dluţníkovi. Věřitel v oznámení uvede, jakým způsobem se uspokojí ze zástavy. Okamţikem oznámení výkonu zástavního práva vzniká dluţníkovi zákonný zákaz zcizení zástavy65. Moţnost zcizení zástavy je moţná pouze se souhlasem zástavního věřitele. Jelikoţ je pojem,, zákaz zcizení" poměrně nově koncipován, je nutno.přiblíţit jeho význam. Lze ho při uţším výkladu chápat jako prostý zákaz prodeje či z jakýchkoliv jiných skutečností provedená změna vlastnického práva. Při pouţití širšího výkladu je moţné zákaz rozšířit i na pronajmutí, přenechání do správy a zapůjčení. Uvedením v zákoně se tento zákaz svými účinky vůči třetím osobám stává věcným právem. Při uvedení tohoto zákazu ve smlouvě bez zákonného podkladu by se stal pouze smluvním závazkem mezi oběma stranami. Zákon se tím snaţí eliminovat poškození věřitele vzniklé převedením zástavy mimo dosah jeho uspokojení. Ke zpeněţení zástavy je však věřitel oprávněn nejdříve po uplynutí třicetidenní lhůty. Lhůta začíná běţet oznámením výkonu zástavního práva dluţníkovi. Tato lhůta má pevně stanovenou pouze minimální délku. Ustanovením zákona66 je zakázáno přihlíţet ke kratší lhůtě, neţ je uvedená zákonná, i kdyby byla ujednána před zasláním oznámení. Tímto je zřejmé, ţe sjednanou lhůtu delší neţ zákonnou lze pouţít.
3.2.8. Zánik zástavního práva ke kmenovému listu Zástavní právo zanikne okamţikem zániku zajištěného dluhu. Zástavní věřitel nebo osoba zajišťující úschovu zástavy následně odevzdá kmenový list zpět dluţníkovi. Provedením rubopisu o ukončení zástavy dluţník uvede kmenový list do stavu odpovídajícím aktuálním skutečnostem. Věřitel má současně právo na vrácení zástavního listu, případně na vystavení potvrzení o převzetí kmenového listu. Specifickým případ zániku zástavního práva můţe nastat v situaci prohlášení neplatnosti kmenového listu s následným zrušením příslušného podílu. Přestane tím tedy existovat podíl ve společnosti a zároveň s tím i kmenový list takovýto zrušený 65 66
NOZ – zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník § 1363 NOZ – zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník § 1364 bod 3
46
podíl představující. Dle ustanovení zákona67 dojde při zániku zástavy k zániku zástavního práva. Současně však trvá pohledávka věřitele vůči dluţníkovi. Věřitel můţe následně pohledávku vymáhat zákonem určenými moţnostmi. Vzhledem k zániku moţnosti uspokojení na předmětu zástavy jsou však jeho šance na vymoţení pohledávky značně sníţené.
67
NOZ – zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník § 1377 bod 1a
47
ZÁVĚR Cílem mé práce bylo pochopení a vytvoření uceleného souboru poznatků o institutu kmenového listu ztělesňujícího podíl ve společnosti s ručením omezeným. Současně s tím jsem se mohl zamyslet, zda moţnost představení podílu kmenovým listem zavést ve společnosti, v níţ jsem společníkem. Při volbě tématu bakalářské práce jsem povaţoval zvolené téma jako velice zajímavou výzvu. Zpracování práce jsem vnímal jako činnost pro mě samotného přínosnou. Po prvním zevrubném seznámení s tématem jsem v první chvíli propadl dojmu, ţe zvolené téma je příliš úzké a popíši ho na několika stránkách. Materiálů ke studiu přímo se týkajících tématu nebylo mnoho. Následným studiem právních předpisů a odborné literatury mě však tento první dojem opustil a začal jsem nacházet různé vazby, moţnosti a provázanosti. Cennými impulsy mě posouval dále můj vedoucí práce. Po zpracování této práce se nyní orientuji v problematice a celém procesu vydání kmenových listů ve společnosti s ručením omezeným. Mohl bych se tedy bez obav pustit do zavedení kmenových listů ve své společnosti. Zde však musím zváţit i jiná hlediska, neţ jen to technické. Technickým hlediskem mám na mysli reálnou schopnost absolvovat proces zavedení a vydání kmenových listů. To bych dle svého mínění zvládl realizovat. Jde tak hlavně o zohlednění představ a vizí o směřování společnosti. Společnost vlastním společně s manţelkou a vnímáme ji jako rodinnou firmu. Budujeme firmu jako dlouhodobý zdroj naší obţivy a nezávislosti na trhu práce. Ve firmě zároveň pracujeme jako jednatelé. Hlavním předmětem činnosti je poskytování sluţeb, které je přímo navázané na výkon jednatelů. Neplánujeme rozšiřování firmy, ani u nás není potřeba získání nového kapitálu. Nehodláme se v současné době vzdávat vlivu na její činnost. O přenesení pravomocí můţeme případně uvaţovat aţ v budoucnu a předat firmu svým dětem. Zde však vzniká otázka, zda o takovéto předání budou mít zájem. Mohu tedy poloţit výše uvedené na jednu stranu vah. Na druhou stranu pak dám výhody kmenových listů jako je snazší převoditelnost podílu, relativně jednoduchý přísun nového kapitálu vstupem nových společníků, jednodušší moţnost zastavení podílu, atd.
48
Vychází mi z toho poměrně zřetelně, ţe vydání kmenových listů je pro moji společnost v tuto chvíli naprosto zbytečné. Nepředpokládám tedy, ţe dojde v dohledné době k masovým
úpravám
společenských
smluv
umoţňujících
následné
vydávání
kmenových listů. Domnívám se však, ţe moje práce můţe poslouţit jiným osobám při vzniku potřeby porozumět institutu kmenových listů. Okruh osob bude jistě široký, pokud vezmeme v úvahu následující skutečnosti. Společnost s ručením omezeným je v našem právním řádu jednou z nejvyuţívanějších právních forem obchodní korporace. Většinou se pouţívá v rozsahu malého a středního podnikání. Poměrně časté je zapojení rodinných příslušníků společníků a tím vnímání společnosti jako rodinné firmy. Ve chvíli kdy bude někdo mít v úmyslu zavést kmenové listy, případně zaloţit společnost novou s právem vydání kmenových listů má na vybranou. První moţností je, ţe vše svěří odborníkům, neboť nebude chtít ztrácet čas s vyřizováním celé této záleţitosti. Sluţby tohoto typu jsou běţně dostupné, ale často v různé kvalitě i za velmi rozdílné ceny. I v tomto případě by však měla mít tato osoba k dispozici alespoň základní informace z jiných zdrojů. Zejména z důvodu alespoň základního posouzení kvalit najatého odborníka. Druhou moţností je, ţe si dané téma nastuduje podrobněji a vše co mu zákon umoţňuje si zařídí sám. Dosáhne tím finanční úspory, samozřejmě na úkor vyššího objemu času stráveného s celým procesem. V obou případech můţe má práce výrazně pomoci. Je však zřejmé, ţe má práce není dokonalá a určitě bude na tématu kmenových listů stále co vylepšovat. Mohu tedy konstatovat, ţe má práce splnila poţadovaný cíl vytvoření uceleného souboru poznatků a vědomostí vztahujících se ke kmenovým listům. Současně poslouţila k rozšíření mých vědomostí a posouzení moţností uplatnění kmenových listů v mé společnosti. Doufám, ţe bude takto nápomocna i ostatním čtenářům mé práce.
49
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Monografie [1]
DĚDIČ, Jan. Právo cenných papírů a kapitálového trhu. 1. vyd. Praha:
Prospektrum, 2000. 546 s. ISBN 80-7175-084-0. [2] ELIÁŠ, Karel; SVATOŠ, Marek. ÚZ - Nový občanský zákoník 2014, Ostrava: Sagit, a.s. 2012. 320 s., ISBN 978-80-7208-920-8 [3]
ELIÁŠ, Karel , Obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným. Bulletin
advokacie, 1996, č. 8, Praha: Česká advokátní komora, 104.s. ISSN 1210-6348 [4] GIESE, Ernst. Zajištění závazků v České republice.2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.
H. BECK, 2003, 356.s., ISBN 80-7179-658-1 [5]
HAVEL, Bohumil; SMOLÍKOVÁ, Kateřina. Zákon o obchodních korporacích s
aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem. 1. vyd. Ostrava: Sagit, 2012. 287 s., ISBN 978-80-7208-923-9
[6] JÍLEK, Josef. Finanční trhy a investování, Praha: Grada Publishing, a.s., 2009, 648 s. ISBN 978-80-247-1653-4. [7] KOTÁSEK, Josef a kol. Kurs obchodního práva: Právo cenných papírů. 5. vyd.
Praha : C. H. Beck, 2009, 419 s. ISBN 978-80-7179-454-7 [8] STROUHAL, Jiří. Peněžní prostředky a cenné papíry v účetnictví podnikatelů, Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010, s. 260. ISBN 978-80-7357-557-1. [9]
ŠTENGLOVÁ, Ivana, a kol. : Zákon o obchodních korporacích. Komentář.
1.vydání. Praha : C. H. Beck, 2013, 1008 s., ISBN 978-80-7400-480-3 Elektronické dokumenty [1]
Česká
národní
banka [online].
2003-2015
[cit.
2015-02-02].
Dostupné
z: http://www.cnb.cz [2] Finance.cz - daně, banky, kalkulačky, spoření, kurzy měn. [online]. [cit. 2015-01-29].
Dostupné z: http://www.finance.cz [3] Justice.cz. Oficiální server české justice. [online]. 2008 [cit. 2015-01-27]. Dostupné
z: http://www.portal.justice.cz [4] Komanditní společnost: Ottův slovník naučný.In. Laecyklopedia - leccos [online]. [cit. 2015-02-11]. Dostupné z: http://leccos.com/index.php/clanky/komanditni-spolecnost
50
[5]
MIKULA Ondřej. Komanditní společnost jako forma investičního fondu.
In: Www.pravniprostor.cz [online]. 19. 5. 2014 [cit. 2015-01-19]. Dostupné z: http://www.pravniprostor.cz/clanky/obchodni-pravo/komanditni-spolecnost-jako-formainvesticniho-fondu [6] Ministerstvo financí České republiky. [online]. 2005-2013 [cit. 2015-01-10]. Dostupné
z: http://www.mfcr.cz [7]
Prag Stock Exchange. Burza cenných papírů Praha [online]. 1998-2015
[cit. 2014-12-19]. Dostupné z: http://www.bcpp.cz
Právní předpisy 1. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník,ve znění pozdějších předpisů 2. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník 3. Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech 4. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník 5. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích 6. Zákon č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů. 7. Zákon č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu, ze dne 14. dubna 2004, 8. Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech.
51
SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1– Vzorová kombinace podílů ………………………………………………………... Příloha 2– Smlouva o koupi kmenových listů……………………………………………….... Příloha 3– Komanditní společnost na akcie ……………………………………………….......
52
PŘÍLOHY Příloha č. 1 List č. 1
Vzorová kombinace podílů
Dva společníci zakládají firmu zabývající se zemědělstvím. V horizontu deseti let plánují firmu prodat a zabývat se jinou činností. Jejich podíl by tedy byl shodně ve výši 50%. Mají však rozdílný názor na návratnost investice. Jeden ze společníků více preferuje růst hodnoty firmy a výše vypláceného podílu na zisku pro něj není natolik významná. Investici vloţenou do zaloţení firmy bere jako dlouhodobou a s návratností vloţených prostředků počítá aţ při následném prodeji firmy. Druhý ze společníků však poţaduje co nejvyšší částku kaţdoročně vypláceného podílu na zisku. Preferuje pravidelný a co nejvyšší příjem před hodnotou podílu při následném prodeji firmy. Za těchto podmínek by se mohlo stát, ţe k zaloţení společné firmy ani nedojde. Dojde tedy k dohodě společníků. První společník bude mít obchodní podíl 60% spojený s výplatou pevného podílu na zisku ve výši 20%. Druhý společník bude mít obchodní podíl 40% spojený s výplatou pevného podílu na zisku ve výši 80%. Vydané kmenové listy k těmto podílům pak mohou oslovit naprosto odlišné typy investorů, pokud se jeden ze společníků rozhodne prodat svůj podíl dříve.
Příloha č. 2 List č. 1 Název přílohy
Smlouva o koupi kmenových listů č. PN 001/01/15 GARAT s.r.o. se sídlem : Příchvoj 50, 507 43 Sobotka IČ: 27470946 zapsaná v Obchodním rejstříku vedeného Krajským soudem v Hradci Králové, C 20941 zastoupená Jiřím Podhajským - jednatem společnosti (dále jen "prodávající") a jméno : …………………………………………... bytem (sídlo) : ……………………………………………. RČ (IČ) : ………………………………………… (dále jen "kupující") uzavírají podle zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník v platném znění tuto SMLOUVU O KOUPI KMENOVÝCH LISTŮ Článek 1 Prohlášení prodávajícího 1. Prodávající prohlašuje, ţe je výlučným emitentem kmenových listů společnosti GARAT s.r.o., se sídlem Příchvoj 50, 507 43 Sobotka, IČ: 27470946 (dále jen "společnost") uvedených a blíţe specifikovaných v článku 3 této smlouvy (dále jen "kmenové listy"). 2. Prodávající dále prohlašuje, ţe na kmenových listech nevázne ţádné zástavní právo či jakékoliv jiné právo třetí osoby a právo převádět vlastnictví ke kmenovým listům není ničím omezeno ani vyloučeno. Článek 2 Projev vůle k převodu Prodávající touto smlouvou projevuje svoji vůli prodat kupujícímu kmenové listy společnosti a kupující současně projevuje svoji vůli tyto kmenové listy koupit do svého vlastnictví. Článek 3 Předmět smlouvy Předmětem prodeje a koupě dle této smlouvy je XXX (slovy) kusy(ů) kmenových listů společnosti GARAT s.r.o.. Jedná se o kmenové listy č. 1 a č. 2. Nominální hodnota jednoho kmenového listu je Kč 50.000,-- Kč (padesáttisíckorunčeských). Kmenové listy mají listinnou podobu a jsou vydány na jméno prodávajícího. Podíl na hlasovacích právech činí jeden hlas na valné hromadě na jeden kmenový list. Příloha č. 2 List č. 2
Článek 4 Kupní cena Prodávající prodává a kupující kupuje kmenové listy uvedené v článku 3 této smlouvy za kupní cenu Kč 50.000,-- Kč (padesáttisíckorunčeských) za jeden kmenový list. Celková kupní cena za 2 (dva) ks kmenových listů činí 100.000,-- Kč (jednostotisíckorunčeských) (dále jen "kupní cena"). Článek 5 Vypořádání kupní ceny Kupní cena bude zaplacena kupujícím bezhotovostním převodem na účet prodávajícího č. 1111111111/1111 a to do 5 dnů od podpisu této smlouvy. Kupující pouţije jako variabilní symbol své rodné číslo/IČ. Článek 6 Převod kmenových listů 1. Při podpisu této smlouvy prodávající rovněţ provede rubopis, avšak kmenové listy zůstanou v drţení prodávajícího do doby, kdy na jeho účet bude zaplacena kupní cena. Ihned poté prodávající předá kmenové listy kupujícímu a tímto dojde zároveň i k převodu vlastnického práva. Předání se uskuteční v místě sídla prodávajícího. 2. Uskutečnění převodu kmenových listů a změn v osobě majitele oznámí společnosti kupující (vlastník) písemnou formou emitentovi kmenového listu, např. při prodeji, darování, dědění. Po změně majitele se provede zápis nového majitele na druhou stranu kmenového listu. Článek 7 Výnos z kmenového listu 1. Výnos kmenových listů je stanoven na 4% p.a. z jmenovité hodnoty. Splatnost výnosu z kmenového listu bude měsíčně vţdy k 25. dni následujícího měsíce. Výnos bude vyplácen bezhotovostním převodem na účet kupujícího (vlastníka). 2. Kupující (vlastník) je povinen písemně nahlásit prodávajícímu své číslo běţného účtu, na který se bude zasílat výnos z kmenového listu. Článek 8 Závěrečná ustanovení 1. Tato smlouva je vyhotovena a podepsána ve dvou vyhotoveních. Kaţdá strana obdrţí jedno vyhotovení. 2. Obě smluvní strany prohlašují, ţe tato smlouva je výrazem jejich pravé a svobodné vůle a ţe nebyla uzavřena v tísni nebo za nápadně nevýhodných podmínek. Na důkaz toho smluvní strany připojily níţe své podpisy. V Jičíně, dne 01.04.2015
--------------------------------------------------- ---------------------------------------------------GARAT s.r.o. kupující zastoupena Jiřím Podhajským jednatelem společnosti
Příloha č. 3 List č. 1
Komanditní společnost na akcie
Kommanditní společnost, kommandita (franc. société en commandite, ital. societè in
accomandita), skládá se z jednoho neb z několika neobmezeně závazných společníků, t. zv. komplementářů čili hlavních společníků (franc. gérants), a kromě toho z jednoho nebo několika kommanditistů čili kommanditářů (franc. commanditaires), kteří ručí za společenské dluhy toliko svým vkladem, tedy pouze určitou částí svého jmění. (Čl. 150. rak. obch. zák.) Je-li kapitál kommanditistů při k. s-i rozvržen na akcie, jest tu kommanditní společnost na akcie. Také při akciové kommanditě ručí komplementář veškerým svým jměním (čl. 173. obch. zák.). Kdežto k platnosti pouhé kommanditní sommanditníi se nevyžaduje žádné zvláštní formy, jest třeba k platnosti akciové kommandity: 1. státní koncesse, 2. notářské nebo soudní listiny o zřízení a obsahu smlouvy společenské, 3. vkladu společnosti do obchod. rejstříku. Pokud k. s. nebyla vložena do obchodního rejstříku, ručí kommanditista neobmezeně za obchodní dluhy, jež vznikly až do zápisu společnosti, leč by dokázal, že třetí osoba znala pravý poměr. Co se týče vnitřních poměrů v kommanditní sommanditníi, náleží vlastnictví společenského fondu všem společníkům, kteří k němu přispěli. Není-li provozování obchodu (jednatelství) vyhraženo jednotlivým společníkům, je každý komplementář (nikoli však kommanditista) k němu zavázán i oprávněn. Odporuje-li však jeden z nich nějakému jednání, nesmí se jednání to provésti. Ku jmenování prokuristy je třeba svolení všech jednatelů. Každý komplementář jest také povinen v záležitostech společenských věnovati bezplatně svou osobní činnost obchodu. Co se týče kontroly jednatelství, má pouze komplementář právo přesvědčiti se, kdykoli chce, kterak se provozuje společenský obchod, zejména nahlížeti do knih. Kommanditista má jen právo žádati za opis roční bilance a zkoumati její pravost na základě spisů a knih společnosti. Společenské podíly jak komplementářů, tak kommanditistů jsou nepostupitelné. Co se týče vnějších poměrů společnosti (ručení naproti společenským věřitelům), ručí komplementáři za společenské dluhy solidárně a neobmezeně (veškerým svým jměním). Kommanditisté zavázáni jsou sice též solidárně, avšak jen obmezeně (do výše svých vkladů). Srv. A. Randa, Soukromé obchodní právo rakouské (Praha, 1888). – Původ k. s-i hledati sluší ve smlouvě o zápůjčku, která se praktikovala v námořním obchodě pozdního
Příloha č. 3 List č. 2 středověku (commendum, accommendum). Nynější forma kommanditní sommanditníi vyskytuje se nejdříve ve Francii, kde pojmenována byla napřed société en commande, později v Code marchand z r. 1673 société en commendite. Také belgické, italské, švýcarské a uherské právo, jakož i právo
Spojených Obcí amer. Kommanditní sommanditní., nikoli však právo anglické. (V právu americkém nazývá se komplementář general partner, kommanditista special partner.)68
68
Ottův slovník naučný Dostupné z: http://leccos.com/index.php/clanky/komanditni-spolecnost[cit. 2015-0211].
