VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení
Návrh na snížení nezaměstnanosti na Třebíčsku Bakalářská práce
Autor: Jan Strnad Vedoucí práce: Doc. Ing. Eva Lajtkepová, Ph.D. Jihlava 2012
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
Děkuji Doc. Ing. Evě Lajtkepové, Ph.D. za odborné vedení bakalářské práce, poskytování cenných rad a informačních podkladů. Dále bych rád poděkoval Ing. Iloně Vybíralové z úřadu práce v Třebíči za poskytování podkladů pro psaní mé práce.
Anotace Bakalářská práce se zabývá problematikou nezaměstnanosti v okrese Třebíč v letech 1994-2011. Je provedena analýza vývoje registrované míry nezaměstnanosti v okrese Třebíč i jednotlivých mikroregionech. Z analýzy jsou shrnuty hlavní příčiny a následně jsou navržena opatření vedoucí ke zlepšení zaměstnatelnosti regionální pracovní síly. Klíčová slova: nezaměstnanost, okres Třebíč, mikroregion, politika zaměstnanosti, trh práce
Annotation This bachelor thesis deals with the problem of unemployment in the area of Třebíč district in years 1994 – 2011. An analysis of registered unemployment rate in Třebíč district and individual microregions was done. The main causes of the problem are derived from the analysis and, subsequently, the measures that might lead to an improvement of regional workforce employability are proposed. Keywords: unemployment, District of Třebíč, microregion, employment policy, labour market
Obsah Obsah ................................................................................................................................ 6 Úvod.................................................................................................................................. 8 1 Definování základních pojmů a vztahů na trhu práce .................................................... 9 1.1 Nezaměstnanost ...................................................................................................... 9 1.1.1 Míra nezaměstnanosti .................................................................................... 10 1.1.2 Typy nezaměstnanosti .................................................................................... 11 1.2 Dlouhodobá nezaměstnanost ................................................................................ 13 1.2.1 Dlouhodobá nezaměstnanost v EU ................................................................ 16 1.3 Nezaměstnanost v ČR ........................................................................................... 17 1.3.1 Situace v jednotlivých okresech ČR .............................................................. 18 1.4 Státní politika zaměstnanosti ................................................................................ 19 1.4.1 Pasivní politika zaměstnanosti ....................................................................... 21 1.4.2 Aktivní politika zaměstnanosti....................................................................... 22 2 Okres Třebíč................................................................................................................. 26 2.1 Vývoj nezaměstnanosti ......................................................................................... 27 2.1.1 Sezónnost trhu práce ...................................................................................... 27 2.1.2 Vývoj registrované míry nezaměstnanosti ..................................................... 28 2.1.3 Vývoj počtu nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo .............................. 29 2.2 Mikroregion Horácko (Budišovsko) ..................................................................... 30 2.3 Mikroregion Hrotovicko ....................................................................................... 32 2.4 Miroregion Rokytná (Jaroměřicko) ...................................................................... 33 2.5 Mikroregion Jemnicko .......................................................................................... 34 2.6 Mikroregion Moravsko-Budějovicko ................................................................... 35 2.7 Mikroregion Náměšťsko ....................................................................................... 37 6
2.8 Mikroregion Černé lesy (Okříšsko) ...................................................................... 39 2.9 Mikroregion Třebíčsko ......................................................................................... 40 3 Návrhy na snížení nezaměstnanosti v okrese Třebíč ................................................... 42 Závěr ............................................................................................................................... 43 Zdroje .............................................................................................................................. 44 Tištěné zdroje .............................................................................................................. 44 Elektronické zdroje ..................................................................................................... 44 Ostatní zdroje .............................................................................................................. 45 Seznam grafů .................................................................................................................. 46
7
Úvod Téma bakalářské práce jsem si vybral, protože situace na trhu práce není v dnešní době příznivá. Hlavní příčinou je celosvětová ekonomická krize, v níž se firmy i obyčejní lidé bojí investovat. Nízká spotřeba i investice občanů vedou k malému odbytu firem, což vede zpět k občanům, kteří díky tomu musí opustit svoje pracovní místo. Lze ovšem nalézt i problémy na regionální úrovni a právě na tyto bych se chtěl ve své práci zaměřit. V celé České republice je jistě mnoho oblastí, které by si zasloužily podrobnější prozkoumání, avšak já jsem si pro svoji práci zvolil okres Třebíč, jelikož patří do Kraje Vysočina, ve kterém žiji. Cílem předložené bakalářské práce je podrobná analýza nezaměstnanosti na Třebíčsku a návrh takových opatření, která povedou k jejímu snížení a snadnější zaměstnatelnosti regionální pracovní síly. V teoretické části budou definovány základní pojmy a vztahy na trhu práce, nezaměstnanost a její typy. Dále bude zmíněna dlouhodobá nezaměstnanost a její vývoj v České republice, případně nastíněna situace v Evropské unii. Následovat bude shrnutí situace na trhu práce v České republice a vytyčení nejproblematičtějších okresů, případně okresů, ve kterých jsou se zaměstnatelností nejmenší problémy. Praktická část se věnuje okresu Třebíč. Bude zmapován vývoj registrované míry nezaměstnanosti a počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo a také poukázáno na sezónnost pracovního trhu. Dále budou vždy uvedeny základní charakteristiky mikroregionu a porovnán vývoj registrované míry nezaměstnanosti s vývojem v okrese doplněným o komentář. Na konci celé práce se objeví navrhované způsoby na snížení nezaměstnanosti.
8
1 Definování základních pojmů a vztahů na trhu práce 1.1 Nezaměstnanost Nezaměstnanost je často diskutovaný společenský, ekonomický a politický problém zanechávající důsledky jak na společnosti jako celku, tak i na životě jedinců. Je projevem nerovnováhy mezi poptávkou a nabídkou pracovní sily a stává se nedílnou součástí trhu práce. Nezaměstnanost není rovnoměrně rozložena, postihuje hlavně zemědělské oblasti a oblasti se zaměřením na těžký průmysl.1 Kdo je zaměstnaný a kdo nezaměstnaný? „Zaměstnaný
je
ten,
kdo
vykonává
jakékoliv
placené
zaměstnání
nebo
sebezaměstnání.“2 Tedy jedinec, který pracuje a za odvedenou práci dostává zaplaceno. Prací si vydělává na svou existenci. v naší kultuře hraje práce a zaměstnání velmi důležitou roli. Placené zaměstnání samo o sobě i zprostředkovaně uspokojuje potřeby – poskytuje peníze na živobytí, uspokojuje potřebu seberealizace, je zdrojem sociálních kontaktů a dává strukturu našemu životu.3 Nezaměstnaný je ten, „kdo je schopen pracovat, je ochoten do určité doby do práce nastoupit, nemá placené zaměstnání ani sebezaměstnání a aktivně ho hledá.“3 Podle mezinárodně srovnatelné metodiky, kterou používá Eurostat na základě doporučení International Labour Organization (dále jen ILO), se za nezaměstnaného považuje osoba starší patnácti let, která: v referenčním období nebyla zaměstnána, byla připravena k nástupu do zaměstnání okamžitě nebo nejpozději do 14 dní a 1
MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. 3. uprav. vyd. Praha: Sociologické
nakladatelství, 2002, 172 s. Studijní texty, sv. 6. ISBN 8086429083., str. 11 2
BROŽOVÁ, Dagmar. Společenské souvislosti trhu práce. Vyd. 1. Praha: Sociologické
nakladatelství, 2003, 140 s. Studijní texty (Sociologické nakladatelství). ISBN 80-864-2916-4., str. 77 3
MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. 3. uprav. vyd. Praha: Sociologické
nakladatelství, 2002, 172 s. Studijní texty, sv. 6. ISBN 8086429083., str. 56
9
v průběhu posledních 4 týdnů aktivně hledala práci.4 Ministerstvo práce a sociálních věci (dále jen MPSV) pracuje s pojmem registrovaní nezaměstnaní. Registrovaní nezaměstnaní jsou neumístění uchazeči o práci, kteří jsou vedeni na úřadu práce, nejsou v pracovním ani obdobném vztahu k zaměstnavateli ani nevykonávají samostatně výdělečnou činnost, a kteří požádali příslušný úřad práce o zprostředkování vhodného zaměstnání. Registrovaná míra nezaměstnanosti je částečně zkreslený ukazatel, neboť zahrnuje i nezaměstnané, kteří pracovat nechtějí a kteří se registrují na úřadu práce jenom kvůli sociálním výhodám, jež jim tento statut poskytuje. Také nejsou brány v potaz osoby, které jsou zaměstnané na zkrácený úvazek a chtěly by pracovat více.4 Od 1. 7. 2004 MPSV v důsledku změny metodiky výpočtu zjišťuje počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání, tj. těch, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro nástup na vhodné pracovní místo. Za dosažitelné se nepovažují uchazeči o zaměstnání ve vazbě, ve výkonu trestu, na základní, náhradní nebo civilní vojenské službě, uchazeči v pracovní neschopnosti, uchazeči, kteří jsou zařazeni na rekvalifikační kurzy nebo uchazeči, kteří vykonávají krátkodobé zaměstnání a dále uchazeči, kteří pobírají peněžitou pomoc v mateřství nebo kterým je poskytováno hmotné zabezpečení po dobu mateřské dovolené. Podle metodiky ILO nejsou tito lidé považováni za nezaměstnané, jelikož si nemohou aktivně hledat práci.5
1.1.1 Míra nezaměstnanosti K měření nezaměstnanosti je používán ukazatel míry nezaměstnanosti. Vyjadřuje se v procentech a je významnou makroekonomickou veličinou. Rozlišujeme dvě míry nezaměstnanosti - obecnou a registrovanou: Obecná míra nezaměstnanosti – vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných na celkové pracovní síle, kde čitatel i jmenovatel jsou ukazatele konstruované podle mezinárodních 4
Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS - Metodika. ČSÚ [online]. 19. 01. 2012,
19. 01. 2012 [cit. 2012-01-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zam_vsps 5
NEZAMĚSTNANOST. Svaz průmyslu a dopravy ČR [online]. 2011 [cit. 2012-05-10]. Dostupné
z: http://www.spcr.cz/statistika/nezamestnanost.htm
10
definic a doporučení aplikovaných ve výběrovém šetření pracovních sil (dále jen VŠPS). Ukazatel je konstruován podle metodiky Eurostatu vypracované na základě doporučení Mezinárodní organizace práce (ILO).6 Registrovaná míra nezaměstnanosti – u této míry nezaměstnanosti došlo k 1. 7. 2004 ke změně výpočtu. Dříve se registrovaná míra nezaměstnanosti počítala z celkového počtu uchazečů o zaměstnání, kteří byli v evidenci úřadu práce a z počtu zaměstnaných v národním hospodářství. Podle nové metodiky se jedná o podíl dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání, evidovaných na úřadu práce ku součtu zaměstnaných z VŠPS, počtu pracujících cizinců podle evidence MPSV a ministerstva průmyslu a obchodu (dále jen MPO) a dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání z úřadů práce.6 Ke změně metodiky výpočtu registrované míry nezaměstnanosti došlo především proto, že Česká republika se stala členem Evropské unie a při výpočtu by tedy měli být zahrnuti i případní uchazeči z těchto zemi. Dalším důvodem byla snaha dosáhnout co nejlepšího srovnání míry nezaměstnanosti s ostatními členskými zeměmi.7
1.1.2 Typy nezaměstnanosti Jak Mareš, tak Brožová se shodují v následujícím členění typů nezaměstnanosti.8 Frikční nezaměstnanost – vzniká přechodem lidí z jednoho zaměstnání do druhého nebo nástupem absolventů škol na trh (nalézt si novou práci trvá běžně několik týdnů až měsíců). Do této skupiny nezaměstnaných spadají lidé, kteří své místo opustili, ať už dobrovolně nebo ne, nebo si hledají práci v novém bydlišti. Patří sem také lidé, kteří čekají na lepší nabídku, chtějí si vybírat, prověřuji informace a jednotlivé nabídky. 6
Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS - Metodika. ČSÚ [online]. 03. 02. 2012
[cit. 2012-03-01]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zam_vsps 7
MPSV harmonizuje vykazování míry nezaměstnanosti s EU. In: MPSV [online]. 2004 [cit.
2012-01-30]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/272/090804a.pdf 8
MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. 3. uprav. vyd. Praha: Sociologické
nakladatelství, 2002, 172 s. Studijní texty, sv. 6. ISBN 8086429083., str. 17 – 25, BROŽOVÁ, Dagmar. Společenské souvislosti trhu práce. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003, 140 s. Studijní texty (Sociologické nakladatelství). ISBN 80-864-2916-4., str. 78 - 87
11
Frikční nezaměstnanost není příliš škodlivá a zpravidla dosahuje výše jednoho až dvou procent.9 Strukturální nezaměstnanost – je způsobena nepravidelným vývojem v jednotlivých ekonomických odvětvích. Změna struktury ekonomiky způsobuje, že jedno odvětví (hutnictví, strojírenství, hornictví) prožívá útlum, klesá v něm poptávka po pracovnících, jiné odvětví expanduje a poptávka v něm roste (elektrotechnika, automobilový průmysl). Strukturální změny probíhají neustále, mění se struktura poptávky po práci, a proto se musí velká část pracovníků rekvalifikovat (získat novou kvalifikaci). Vzhledem k různorodosti regionálních trhů práce může docházet k regionálním nesrovnalostem, nerovnováze. Nezaměstnanost strukturální je důsledkem složitosti přechodu mezi jednotlivými druhy práce.9 Cyklická nezaměstnanost – vzniká v důsledku střídání hospodářského cyklu. Je to tzv. nezaměstnanost z nedostatečné poptávky, která se zvyšuje v období hospodářské stagnace či recese, kdy klesá poptávka po vyrobeném produktu a roste nezaměstnanost. Naopak při ekonomickém růstu je nezaměstnanost potlačována. Výše a doba trvání cyklické nezaměstnanosti se odvíjí od pružnosti trhu práce.9 Dále rozlišujeme 3 typy nezaměstnanosti skrytou, neúplnou a nepravou. Při skryté nezaměstnanosti se jedná o lidi, kteří nemají práci, nehledají ji a ani nejsou registrovaní na úřadu práce (např.: ženy v domácnosti, na mateřské, lidé v rekvalifikaci). Do neúplné nezaměstnanosti řadíme pracovníky, kteří musí akceptovat práci na snížený úvazek nebo práci mimo jejich schopnosti a kvalifikaci. Raději jsou závislí na různých sociálních podporách. Nepravá nezaměstnanost znamená, že osoby jsou sice evidované na úřadu práce, ale práci nehledají anebo jí odmítají. Jde také o osoby, které se registrují jako nezaměstnaní, ale zároveň pracují nelegálně.10 Mezi další významná členění nezaměstnanosti patři členění na dobrovolnou a nedobrovolnou nezaměstnanost. Dobrovolně nezaměstnaný je ten, kdo při dané mzdě 9
[online].
10. lekce - Nezaměstnanost. ZEMÁNEK, Josef. Euroekonom.cz - ekonomie, vzdělání, podnikání 2007
[cit.
2012-05-10].
Dostupné
z:
http://www.euroekonom.cz/ekonomie-
clanky.php?type=lekce10 10
MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. 3. uprav. vyd. Praha: Sociologické
nakladatelství, 2002, 172 s. Studijní texty, sv. 6. ISBN 8086429083., str. 20
12
pracovat nechce a byl by ochoten pracovat pouze za mzdu vyšší. Nedobrovolně nezaměstnaní hledají práci a jsou ochotni pracovat i za nižší mzdu, než která převládá na trhu práce, přesto práci nenacházejí.
1.2 Dlouhodobá nezaměstnanost V této práci budeme vycházet z definice Mezinárodní organizace práce (ILO), podle které je dlouhodobě nezaměstnaný ten, který nemá práci déle než jeden rok.11 V České republice se věnuje zvýšená pozornost již uchazečům o zaměstnání, kteří jsou v evidenci úřadu práce 5 měsíců a déle, neboť v té době dochází k přechodu z podpory v nezaměstnanosti na systém sociálních dávek. Dlouhodobá nezaměstnanost je poměrně nový jev, se kterým se potýká nejen Česka republika, ale i většina evropských zemi. Dlouhodobá nezaměstnanost je v současném rozsahu skutečným problémem, který negativně ovlivňuje nejen životy jedinců, ale i celou společnost. Nese s sebou rostoucí nároky na státní rozpočet – sociální dávky a podpory v nezaměstnanosti a zároveň pokles daňových příjmů. Ve společnosti se také objevují sociálně-patologické jevy a nestabilita.12 Příčinou dlouhodobé nezaměstnanosti může být zejména dlouhotrvající hospodářská deprese, dlouhodobé mzdové dohody mezi odboráři a zaměstnavateli nebo vysoké podpory v nezaměstnanosti.13 Pozor bychom si dále měli dát na dominující strukturální příčiny nezaměstnanosti, především technologický pokrok a úpadek průmyslové výroby. Dlouhodobá nezaměstnanost má významné ekonomické, sociální i psychické důsledky na životy jedinců i jejich rodin. Lidé, kteří nemají dlouhou dobu práci, se mohou dostat do ekonomických potíží, klesá jejich životní úroveň a vyskytují se i existenční problémy celé rodiny. Vzniká tak osobni i rodinná ekonomická nejistota. Dlouhodobá 11
International labour organization. International Labour Organization [online]. 2012 [cit. 2012-
01-30]. Dostupné z: http://www.ilo.org/global/lang--en/index.htm#a3 12
MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. 3. uprav. vyd. Praha: Sociologické
nakladatelství, 2002, 172 s. Studijní texty, sv. 6. ISBN 8086429083., str. 42 13
BROŽOVÁ, Dagmar. Společenské souvislosti trhu práce. Vyd. 1. Praha: Sociologické
nakladatelství, 2003, 140 s. Studijní texty (Sociologické nakladatelství). ISBN 80-864-2916-4., str. 86-87
13
nezaměstnanost ničí časové rozvržení pracovního dne, mizí pracovní návyky a dovednosti a devastuje se lidský kapitál. Někteří lidé ztrácejí smysl života i naději na zlepšení situace. Objevuje se nedostatek sociálních kontaktů a dochází k sociální izolaci. Člověk, který je dlouhodobě bez práce, ztrácí pojítko s realitou a pociťuje strach z budoucnosti.14 Zvládání situace, kdy je člověk dlouhodobě bez práce, je individuální. Je dáno především psychickou odolností člověka, věkem (kdy starší osoby nesou ztrátu zaměstnání nejhůře), pohlavím (muž je vnímán jako „živitel rodiny“, kdežto žena se může realizovat i v domácnosti), finanční situací nezaměstnaného a jeho rodiny, aktivitou, kterou vyplní svůj volný čas a také délkou nezaměstnanosti.15 Čím déle jsou lidé nezaměstnaní, tím těžší je pro ně vrátit se zpět do pracovního života. Existuji k tomu dva hlavní důvody. Prvním důvodem je, že si člověk zvykne, že nepracuje, vypadne z pracovního rytmu a stává se závislým na sociálních dávkách. Zjistí, že tato situace mu vyhovuje a že nemá důvod něco měnit. Druhým důvodem je to, že firmy se na dlouhodobě nezaměstnané dívají negativně a neradi takové pracovníky zaměstnávají. A to zejména proto, že si myslí, že tito nezaměstnaní ztratili pracovní návyky, ztratili nebo snížili svou pracovní odbornost nepoužíváním svých schopnosti nebo pracovat nechtějí.16 Dlouhodobá
nezaměstnanost
je
velmi
často
spojována
s individuálními
charakteristikami nezaměstnaných, jako je věk nebo kvalifikace. Postihuje především: Nepružnou, dlouhodobě zaměstnanou pracovní silu, která dosáhla určité kvalifikace, která se kvůli strukturálním změnám již po nich nepožaduje. Tito lidé mají problém se rekvalifikovat a získat schopnosti nové, které jsou po nich aktuálně požadovány. Nekvalifikovanou a nízkokvalifikovanou pracovní silu, která nemá dostatečné nebo odborné vzdělání požadované pro vykonávání určitých povolání. 14
BUCHTOVÁ, Božena. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. Vyd. 1.
Praha: Grada, 2002, 236 s. Studijní texty, sv. 6. ISBN 80-247-9006-8., str. 76 15
tamtéž, str. 99-103
16
BROŽOVÁ, Dagmar. Společenské souvislosti trhu práce. Vyd. 1. Praha: Sociologické
nakladatelství, 2003, 140 s. Studijní texty (Sociologické nakladatelství). ISBN 80-864-2916-4., str. 87
14
Osoby s kumulovanými osobními a sociálními handicapy Příslušníky etnických minorit a imigranty, u nás zejména romskou menšinu. Obyvatele zaostávajících a venkovských oblastí, kde nejsou pracovní příležitosti a lidé nechtějí nebo nemají možnost dojíždět za prací do větších měst. Zdravotně postižené Mladistvé Starší osoby a osoby před důchodem.17 Dlouhodobá nezaměstnanost je často spojována i s pojmem „past nezaměstnanosti“. Dlouhodobě nezaměstnaní nemají motivaci přijmout zaměstnání, neboť existuje jen malý rozdíl mezi očekávaným příjmem, který mohou na trhu práce získat (často je to minimální mzda), a sociálními dávkami. Pokud je tento rozdíl malý nebo žádný, lide ztrácí o práci zájem. S ohledem na dílčí změny přijaté v posledních letech, které zpřísnily podmínky pro získání dávek, lze očekávat určité zlepšení v motivaci k hledání zaměstnání.18 Opakovaná ztráta zaměstnání vede k prohlubující se chudobě a psychologickým problémům. Dlouhodobá nezaměstnanost je také spojována s procesem sociální marginalizace a exkluze, někdy nazývané jako vytváření nové „underclass“.19 Underclass je takzvaná „třída deklasovaných“. Do této skupiny patří osoby, které jsou dlouhodobě nezaměstnané, opakovaně nezaměstnané a jsou závislé na sociálních dávkách. Jsou to klienti sociálního státu, kteří permanentně pobírají různé podpory a vytvářejí tak kulturu
17
MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. 3. uprav. vyd. Praha: Sociologické
nakladatelství, 2002, 172 s. Studijní texty, sv. 6. ISBN 8086429083., str. 42 18
GALUŠČÁK, Kamil a Jan PAVEL. Past nezaměstnanosti a nečinnosti. Ekonom. 2006. Dostupné
z: http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2006/cl_06_061012.html 19
SIROVÁTKA, Tomáš. Dlouhodobá nezaměstnanost a záchranná sociální síť: Srovnávací studie
tří okresů. 1.vyd. Brno: Vydavatelství MU v Brně, 1995, 117 s. ISBN 80-210-1246-3., str. 5
15
závislosti. Tato skupina uznává vlastní životni hodnoty a strategie, necítí respekt k autoritám, nemá zažitou žádnou pracovní etiku, žije v chudobě a marginalizaci.20
1.2.1 Dlouhodobá nezaměstnanost v EU Vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných je typický pro řadu evropských zemí. V některých zemích Evropské unie dosahuje i 50 % a více. Poslední dobou se evropským zemím začíná přibližovat i např. USA, kde se v roce 2000 pohyboval podíl dlouhodobě nezaměstnaných jen kolem 10 %, avšak v roce 2010 se vyšplhal až na 44 %. Dlouhodobá nezaměstnanost zasahuje především státy, jejichž bohatství je spojováno s prací a průmyslem.21 Míra nezaměstnanosti v posledních letech klesá jak v České republice, tak ve většině zemí Evropské unie, avšak podíl dlouhodobě nezaměstnaných zůstává i nadále vysoký. Největší problémy s dlouhodobou nezaměstnaností mají v současnosti tyto země: Slovensko 63,89 %, Portugalsko 52,73 %, Maďarsko 50 %, Irsko 49,64 %, Belgie 49,4 % a Itálie 48,81 %. Pro srovnání v roce 2000 to byly země: Malta 68,66 %, Itálie 61,39 %, Slovinsko 61,19 %, Lotyšsko 57,66 % a Bulharsko 56, 71 %. V následujícím grafu můžeme srovnat, jak si vedly jednotlivé země EU v letech 2000 a 2010. Z grafu je patrno, že ve většině zemí se situace zlepšila. Za premianta v této oblasti můžeme označit Maltu (pokles o 21 %). Najdeme však i země, kde je situace opačná (např.: Velká Británie, Slovensko, Portugalsko, …). Nejvyšší nárůst zaznamenalo Irsko (16 %).
20
MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. 3. uprav. vyd. Praha: Sociologické
nakladatelství, 2002, 172 s. Studijní texty, sv. 6. ISBN 8086429083., str. 83-86 21
Dlouhodobá nezaměstnanost v USA na vzestupu. Euro.cz [online]. 2010 [cit. 2012-05-10].
Dostupné z: http://www.euro.cz/detail.jsp?id=23428
16
Graf 1: Podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkové nezaměstnanosti v EU (zdroj: Eurostat)
1.3 Nezaměstnanost v ČR Až do poloviny 90. -tých let nepředstavovala nezaměstnanost v ČR žádnou vážnější hrozbu. Avšak od roku 1997 do roku 2000 můžeme pozorovat její rapidní nárůst. Počet nezaměstnaných v těchto letech vzrostl z 219,5 tis. obyvatel na 470 tis. Míra nezaměstnanosti vzrostla ze 4,3 % na 9 % a následoval její další narůst až na maximum 10,24 % (podle staré metodiky) v roce 2004 s celkovým počtem nezaměstnaných 537,5 tisíc.22
22
Statistická ročenka České republiky 2011. Český statistický úřad [online]. 23. 11. 2011, 22. 02.
2012 [cit. 2012-03-01]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/publ/0001-11-2010
17
Od roku 2005 dochází k příznivějšímu vývoji na trhu práce a zlepšeni většiny ukazatelů: poklesu míry nezaměstnanosti, počtu evidovaných osob i růstu volných pracovních míst. Tento trend trval do roku 2008, kdy se situace obrátila.23 K 31. 12. 2011 se zastavil počet registrovaných nezaměstnaných na 508 451 osobě a míra nezaměstnanosti dosáhla úrovně 8,62 %. Počet volných pracovních míst k 31. 12. 2011 přesáhl 35 tis. a počet uchazečů připadajících na 1 volné pracovní místo dosáhl úrovně 14,2.23 Míra nezaměstnanosti k 31. 12. 2011 podle jednotlivých krajů je nejvyšší v Ústeckém (12,94 %) a Olomouckém (11,37 %) kraji, dále v Moravskoslezském (11,18 %) a Karlovarském (9,83 %) kraji. Naopak nejnižší míru nezaměstnanosti má Praha 3,95 %, a také Plzeňský (7,01 %) a Středočeský (7,07 %) kraj. Největší počet evidovaných uchazečů je v Moravskoslezském kraji 75 019 a z toho dosažitelných 71 266 uchazečů.23 Počet dlouhodobě nezaměstnaných osob (déle než 12 měsíců) vzrostl ze 123,9 tisíc na konci roku 2009 na 178,5 tisíc k 31. 12. 2010. Významně vzrostl i jejich podíl na celkovém počtu registrovaných nezaměstnaných, a to z 23,0 % na 31,8 %.22
1.3.1 Situace v jednotlivých okresech ČR Situace na trhu práce nyní stagnuje, v některých regionech stale zůstává markantní rozdíl mezi průměrem ČR a regionálními ukazateli. v rámci České republiky jsou patrné výrazné meziokresní rozdíly, co se týče míry nezaměstnanosti, počtu evidovaných uchazečů nebo počtu volných pracovních míst. Mezi okresy s vysokou mírou nezaměstnanosti patři: Jeseník (19,7 %), Bruntál (17,9 %), Most (16,5 %), Hodonín (16,4 %), Děčín (15,7 %) a Znojmo (14,7 %). Naopak okresy s nízkou mírou nezaměstnanosti jsou: Praha (4 %), Praha-západ a Prahavýchod (4,1 %), Mladá Boleslav (5 %), Benešov (6,1 %) a Plzeň-město (6,4 %).24 23
[cit.
Nezaměstnanost v Kraji Vysočina k 31. 12. 2011. Český statistický úřad [online]. 26. 01. 2012 2012-02-06].
Dostupné
z:
http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/nezamestnanost_v_kraji_vysocina_k_31_12_2011 24
Veřejná databáze ČSÚ. Český statistický úřad [online]. 2011 [cit. 2012-05-04]. Dostupné z:
http://vdb.czso.cz/vdbvo/mapdetail.jsp?vo=null&cislotab=PRA5042PU_OK&cas_1_96=20101231&
18
Nejvíce evidovaných uchazečů o zaměstnání je v okrese Praha (33 433 osob), Ostravaměsto (21 732 osob), Karviná (20 940 osob), Brno-město (19 711 osob) a Olomouc (13 676 osob). Naproti tomu okresy s nejnižším počtem evidovaných nezaměstnaných jsou Rokycany (2 081 osob), Prachatice (2 122 osob), Plzeň-jih (2 290 osob), Praha-západ (2 665 osob) a Rakovník (2 739 osob).25 K porovnání situace mezi regiony není ukazatel počtu volných pracovních míst nejvhodnější. Mnohem vhodnější je použít ukazatel počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo. Mezi okresy s nejvyšším počtem uchazečů připadajících na 1 VPM lze zařadit: Prostějov (72,8), Jeseník (63,4), Břeclav (61,7), Děčín (59,6) a Třebíč (55,8). Nejmenší počet uchazečů na 1 VPM připadá v Praze-východ (4,5), v Pardubicích (5,5), v Praze (5,8), v Praze-západ (8,2) a v Plzni-městě (8,6).26
1.4 Státní politika zaměstnanosti Státní politiku zaměstnanosti upravuje zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti. Jejím cílem je dosažení plné zaměstnanosti a ochrana proti nezaměstnanosti.27 Státní politika zaměstnanosti zahrnuje: zabezpečování práva na zaměstnání, sledování a vyhodnocování situace na trhu práce, zpracovávání prognóz a koncepcí zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce, programů a projektů pro pracovní uplatnění fyzických osob, koordinaci opatření v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce v souladu s evropskou strategií zaměstnanosti a podmínkami pro čerpání pomoci z Evropského sociálního fondu, 25
Veřejná databáze ČSÚ. Český statistický úřad [online]. 2011 [cit. 2012-05-04]. Dostupné z:
http://vdb.czso.cz/vdbvo/mapdetail.jsp?vo=null&cislotab=PRA5012PU_OK&cas_1_98=20101231&cas_ 1_96=20101231& 26
Veřejná databáze ČSÚ. Český statistický úřad [online]. 2011 [cit. 2012-05-04]. Dostupné z:
http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?potvrd=Zobrazit+tabulku&go_zobraz=1&cislotab=PRA5052PU_O K&cas_1_98=20101231&vo=null&voa=tabulka&str=tabdetail.jsp 27
Zákon o zaměstnanosti - Část I. - Úvodní ustanovení. Business.center.cz [online]. 2012 [cit.
2012-05-05]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zamestnanost/cast1.aspx
19
tvorbu a koordinaci jednotlivých programů a opatření k zajištění priorit v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce, uplatňování aktivní politiky zaměstnanosti, tvorbu a zapojení do mezinárodních programů souvisejících s rozvojem zaměstnanosti a lidských zdrojů na úseku trhu práce, hospodaření s prostředky na politiku zaměstnanosti, poskytování informačních, poradenských a zprostředkovatelských služeb na trhu práce, poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci, opatření na podporu a dosažení rovného zacházení s muži a ženami, s osobami bez ohledu na jejich rasový a etnický původ, s osobami se zdravotním postižením a s dalšími skupinami osob, které mají ztížené postavení na trhu práce, pokud jde o přístup k zaměstnání, rekvalifikaci, přípravu k práci a ke specializovaným rekvalifikačním kurzům, a opatření pro zaměstnávání těchto osob, opatření pro zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením a dalších skupin fyzických osob, které mají ztížené postavení na trhu práce, usměrňování zaměstnávání pracovních sil ze zahraničí na území České republiky a z území České republiky do zahraničí.27 Státní správu v oblasti státní politiky zaměstnanosti vykonávají Ministerstvo práce a sociálních věci a Úřad práce České republiky.27 Rozlišujeme zájemce o zaměstnání a uchazeče o zaměstnání. Zájemcem o zaměstnání je fyzická osoba, která má zájem o zprostředkování vhodného zaměstnání a požádá o to kteroukoliv krajskou pobočku Úřadu práce na území České republiky. Uchazečem o zaměstnání je fyzická osoba, která osobně požádá o zprostředkování vhodného zaměstnání krajskou pobočku Úřadu práce, v jejímž územním správním obvodu má
20
bydliště, a při splnění zákonem stanovených podmínek je Úřadem práce zařazena do evidence uchazečů o zaměstnání.28 Při zprostředkování zaměstnání se věnuje zvýšená pozornost fyzickým osobám, které mají zdravotní postižení, mladistvým do 20 let věku, těhotným ženám, kojícím matkám a matkám do devátého měsíce po porodu, osobám pečujícím o dítě do 15 let věku, osobám starším 50 let, osobám vedeným v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 5 měsíců a osobám, které potřebují zvláštní pomoc (které se přechodně ocitly v mimořádně obtížných poměrech nebo v nich žijí, osoby společensky nepřizpůsobené, po ukončení výkonu trestu odnětí svobody nebo po propuštění z výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence a ze sociokulturně znevýhodněného prostředí). S těmito osobami může příslušný úřad práce vypracovat individuální akční plán, který by měl vést ke zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání.28
1.4.1 Pasivní politika zaměstnanosti Pasivní
politika
zaměstnanosti
zahrnuje
vyplácení
hmotného
zabezpečení
nezaměstnaných, tedy podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci. Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který alespoň 12 měsíců z posledních 3 let pracoval v zaměstnání zakládajícím povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění, požádal krajskou pobočku Úřadu práce o poskytnutí této podpory a ke dni, k němuž má být podpora přiznána, není poživatelem starobního důchodu. Příslušný úřad práce může poskytnout i podporu při rekvalifikaci, pokud se jí uchazeč účastní.28 Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci se neposkytuje po dobu pobírání starobního důchodu, pobírání dávek nemocenského pojištěni a po dobu vazby. Uchazeč nemůže současně pobírat podporu v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci.28 Uchazeč o zaměstnání může pobírat podporu v nezaměstnanosti: do 50 let věku po dobu 5 měsíců od 50 do 55 let věku po dobu 8 měsíců 28
Zákon o zaměstnanosti - Část II. - Zprostředkování zaměstnání. Business.center.cz [online]. [cit.
2012-05-04]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zamestnanost/cast2.aspx#par33
21
nad 55 let po dobu 11 měsíců.28 Výše podpory v nezaměstnanosti se stanoví procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku. První 2 měsíce podpůrčí doby činí 65 %, další 2 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku. Maximální výše podpory činí 0,58 násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první tři čtvrtletí minulého roku.28 Výše podpory při rekvalifikaci se také stanoví z průměrného měsíčního čistého výdělku, ale 60 % sazbou. Maximální výše podpory při rekvalifikaci dosahuje 0,65 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první tři čtvrtletí minulého roku.28
1.4.2 Aktivní politika zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti je souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti. Aktivní politiku zaměstnanosti zabezpečuje ministerstvo a Úřad práce; podle situace na trhu práce spolupracují při její realizaci s dalšími subjekty. Aktivní politika zaměstnanosti je financována z prostředků státního rozpočtu a hospodaření s těmito prostředky se řídí zvláštním právním předpisem (Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Z těchto prostředků lze rovněž přispívat na programy nebo opatření regionálního a celostátního charakteru a projekty zahraničních subjektů přispívající ke zvýšení zaměstnanosti a na ověřování nových nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti.29 Nástroje, jimiž je realizována aktivní politika zaměstnanosti, jsou zejména: rekvalifikace investiční pobídky veřejně prospěšné práce společensky účelná pracovní místa překlenovací příspěvek
29
Zákon o zaměstnanosti - Část V. - Aktivní politika zaměstnanosti. Business.center.cz [online].
[cit. 2012-05-04]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zamestnanost/cast5.aspx
22
příspěvek na zapracování příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program.29 Součástí aktivní politiky zaměstnanosti jsou rovněž: a) poradenství, které provádějí nebo zabezpečují krajské pobočky Úřadu práce za účelem zjišťování osobnostních a kvalifikačních předpokladů fyzických osob pro volbu povolání, pro zprostředkování vhodného zaměstnání, pro volbu přípravy k práci osob se zdravotním postižením (chráněné pracovní místo a chráněná pracovní dílna, příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením) a při výběru vhodných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, b) podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením uvedená v části třetí, s výjimkou příspěvku podle § 78, c) cílené programy k řešení zaměstnanosti (většinou řeší obecní, okresní a krajské problémy zaměstnanosti prostřednictvím souboru opatřeni zaměřených ke zvýšení možnosti fyzických osob nebo jejich skupin uplatnit se na trhu práce).29 Nejznámější a nejčastěji používaný nástroj aktivní politiky zaměstnanosti je rekvalifikace. Rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace, včetně jejího udržování nebo obnovování. Za rekvalifikaci se považuje i získání kvalifikace pro pracovní uplatnění fyzické osoby, která dosud žádnou kvalifikaci nezískala. Úřad práce hradí náklady rekvalifikace a také může poskytnout podporu při rekvalifikaci. Rekvalifikace může byt prováděna i u zaměstnavatele v zájmu dalšího pracovního uplatnění jeho zaměstnanců.29 Investiční pobídky jsou významným nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti, kterým se u zaměstnavatele, kterému bylo vydáno rozhodnutí o příslibu investiční pobídky podle zvláštního právního předpisu (Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů) hmotně podporuje vytváření nových pracovních míst nebo rekvalifikace a školení nových zaměstnanců. Hmotná podpora na vytváření nových pracovních míst může být poskytnuta zaměstnavateli, který vytvoří nová pracovní místa v územní oblasti, ve které je průměrná míra nezaměstnanosti za 2 ukončená pololetí předcházející datu předložení záměru zaměstnavatele získat investiční pobídky nejméně o 50 % vyšší 23
než průměrná míra nezaměstnanosti v České republice. Do celkového počtu nově vytvořených míst se zahrnují místa vytvářená ode dne předložení záměru získat investiční pobídky.29 Výši hmotné podpory stanoví vláda nařízením č. 515/2004 Sb. takto: 0 000 Kč pro oblasti s mírou nezaměstnanosti o 50 % vyšší než je průměr ČR 5 %, 35 % nebo 45 % nákladů na rekvalifikaci a školení, podle toho zda se jedná o velký, střední nebo malý podnik. 35 %, 45 % nebo 55 % nákladů na rekvalifikaci a školení zaměstnanců se zdravotním postižením nebo znevýhodněných zaměstnanců, podle toho zda se jedná o velký, střední nebo malý podnik.30 Veřejně prospěšné práce jsou časově omezené pracovní příležitosti, jejichž úkolem je údržba veřejných prostranství, úklid a údržba veřejných budov a komunikací nebo jiné obdobné činnosti ve prospěch obcí nebo ve prospěch státních nebo jiných obecně prospěšných institucí, které vytváří zaměstnavatel nejdéle na 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, a to i opakovaně, k pracovnímu umístění uchazečů o zaměstnání. Pracovní příležitosti jsou vytvářeny na základě dohody s Úřadem práce, který na ně může zaměstnavateli poskytnout příspěvek. Příspěvek lze poskytnout až do výše skutečně vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance umístěného na tyto práce, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance a lze mu poskytnout příspěvek až do výše skutečně vyplacených mzdových nákladů včetně sociálního a zdravotního pojištění.29 Společensky účelnými pracovními místy se rozumí pracovní místa, která zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě dohody s Úřadem práce a obsazuje je uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. Úřad práce může poskytnout příspěvek na zřízení takového místa, a to čtyřnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství, pokud míra nezaměstnanosti v daném okrese nedosahuje
30
Nařízení vlády č. 515/2004. Integrovaný portál MPSV [online]. 2009, 31. 12. 2010 [cit. 2012-
05-04]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/obecne/prav_predpisy/akt_zneni/nv_515_2004
24
průměrné míry České republiky, a šestinásobek pokud je míra nezaměstnanosti vyšší než je průměr České republiky.29 Překlenovací příspěvek může Úřad práce poskytnout osobě samostatně výdělečně činné, která přestala byt uchazečem o zaměstnání, a to ve výši 0,25násobku průměrné mzdy v národním hospodářství nejdéle po dobu 5 měsíců.29 Příspěvek na zapracování může Úřad práce poskytnout zaměstnavateli na základě s ním uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel přijímá do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému krajská pobočka Úřadu práce věnuje zvýšenou péči.29 Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program může Úřad práce poskytnout zaměstnavateli na základě s ním uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel přechází na nový podnikatelský program a z tohoto důvodu nemůže zabezpečit pro své zaměstnance práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. Příspěvek lze poskytovat na částečnou úhradu náhrady mzdy, která zaměstnancům přísluší podle pracovněprávních předpisů. Příspěvek lze poskytovat maximálně po dobu 6 měsíců. Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance může činit nejvýše polovinu minimální mzdy.29
25
2 Okres Třebíč Okres Třebíč leží v jihovýchodní části Kraje Vysočina. Svoji rozlohou 1 463 km2 patří po okresu Žďár nad Sázavou k druhému největšímu okresu kraje. Je tvořen 167 obcemi, včetně tří s rozšířenou působností, celkem 113 748 obyvateli. S počtem 21 371 registrovaných ekonomických subjektů se řadí na druhé místo v kraji. V rámci kraje sousedí ze severu s okresy Jihlava a Žďár nad Sázavou. Krajově sousedí s Jihočeským krajem okresem Jindřichův Hradec, s Jihomoravským krajem okresy Znojmo a Brno-venkov. Území okresu tvoří pahorkatiny jihovýchodní části Českomoravské vrchoviny, do nichž se hluboko zařezávají údolí řek Jihlavy, Oslavy a Rokytné. To jsou hlavní, ale nepříliš vodnaté toky okresu jinak chudého na vodu, kterou však zachycuje kolem 250 rybníků a přehrady u Dalešic a Mohelna (zdroje vody pro Jadernou elektrárnu Dukovany), jež v 70. letech zatopily velkou část malebného údolí řeky Jihlavy. 31 Jeho rozloha činí 21,5 % z celkové plochy kraje. Z 66,1 % jej tvoří zemědělská půda (z toho 87,3 % zabírá orná půda a 10,0 % trvale zatravněné porosty). Lesy pokrývají 27,9 % plochy okresu, a řadí ho tak na poslední místo v zalesněných plochách kraje. Okres Třebíč je díky největšímu podílu orné půdy zemědělsky nejpříznivější oblastí Kraje Vysočina. Přes polovinu osevních ploch zaujímají obiloviny, především pšenice a ječmen, v menší míře i žito. Dlouhou tradici má i pěstování brambor. Plochy těchto plodin se však mírně zmenšují a naopak se rozšiřují osevní plochy řepky, máku a pícnin. Len se již téměř nevyskytuje. Hlavním odvětvím živočišné výroby je díky nejlepším podmínkám pro produkci krmných obilovin chov prasat. Dalším významným odvětvím je chov skotu. Zejména v nejvyšších se oblastech se v posledních letech rozšířil pastevecký chov skotu. Méně významný je chov drůbeže, jejíž stavy klesají. Naopak stále populárnějším se stává chov ovcí.
31
komora
Okres Třebíč - HKCR. HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY. Hospodářská České
republiky
[online].
2009
[cit.
2012-04-05].
Dostupné
z:
http://www.komora.cz/inmp/knihovna-informaci-pro-podnikani/regionalni-informace/kraje-cr/krajvysocina-j/okres-trebic.aspx
26
Mezi tradiční průmyslová odvětví v okrese Třebíč patří potravinářství, strojírenství, tkalcovství a obzvláště pak kožedělný průmysl respektive obuvnictví.
2.1 Vývoj nezaměstnanosti 2.1.1 Sezónnost trhu práce Jak je z následujícího grafu patrno, má trh práce sezónní charakter. Projevuje se tím, že v letních měsících, díky většímu množství pracovních příležitostí v zemědělství, stavebnictví a cestovním ruchu, míra nezaměstnanosti klesá. V tomto období však může situaci na trhu práce ovlivnit i počasí, které hraje nemalou roli. V červenci a srpnu se registrují na úřadech práce absolventi škol, což na druhé straně může způsobit nárůst nezaměstnanosti. Někteří absolventi však odkládají hledání práce až na září po uplynutí letních prázdnin. Nejvyšší hodnoty jsou naopak dosahovány v zimě, v měsících lednu a únoru. Někteří lidé využívají systému sociálních dávek tím, že přes léto si vydělávají sezónními pracemi a v zimě se zaregistrují na úřadu práce. Dalším důvodem pro růst nezaměstnanosti na počátku roku je fakt, že většina pracovních smluv uzavíraných na dobu určitou končí ke konci roku, tj. k 31. 12., valná část z nich není prodloužena a nezaměstnaní se tak hlásí na Úřad práce.32
Graf 2: Průměr měsíčních měr nezaměstnanosti v letech 1994-2011 v okrese Třebíč (zdroj: ÚP Třebíč)
32
Czso.cz.
Český
statistický
úřad
[online].
2005
[cit.
2012-05-06].
Dostupné
z:
http://www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/t/B9002B43E0/$File/137005a6.pdf
27
Z grafu vyplývá, že nejnižší míry nezaměstnanosti v okrese Třebíč je dosahováno v květnu a červnu shodně 9,3 % a nejvyšší v měsících leden a únor 11,1 % a 11 %.
2.1.2 Vývoj registrované míry nezaměstnanosti Následující graf porovnává registrované míry nezaměstnanosti v letech 1994 – 2011 v okrese Třebíč a České republice jako celku.
Graf 3: Registrovaná míra nezaměstnanosti v % za ČR a okres Třebíč (zdroj: ČSÚ, ÚP Třebíč)
Graf ukazuje, že na Třebíčsku je nezaměstnanost opravdu velký problém. Tento okres patří mezi ty s nadprůměrnou nezaměstnaností. Z grafu je patrno, že nezaměstnanost v okrese Třebíč neklesla od roku 1994 až do současnosti pod průměr České republiky. Zatímco v České republice se v letech 1994 – 1996 míra nezaměstnanosti pohybovala okolo 3 %, v okrese Třebíč to v tu dobu bylo o 2 procentní body výše okolo 5 %. Od roku začala nezaměstnanost rapidně stoupat a to jak na Třebíčsku tak v celé ČR a svého prvního vrcholu dosáhla v roce 2000. Nezaměstnanost v okrese byla na 12,5 % a v české republice na 9 %. Třebíčsko tedy mělo o 3,5 procentního bodu vyšší hodnotu míry nezaměstnanosti. Rok 2001 byl ve znamení mírného poklesu na republikové úrovni a poněkud silnějšího poklesu na té okresní, kdy míra nezaměstnanosti klesla o 1,7 %. V letech 2002 a 2003 nezaměstnanost opět stoupala a dostala se na své republikové maximum 9,9 %. Na Třebíčsku tento trend pokračoval ještě v roce 2004, kdy došlo i ke změně metodiky výpočtu, a okres dosáhl svého dodnes nepřekonaného maxima 13,3 %. Roky 2005, 2006, 2007 byly ve znamení poklesu míry 28
nezaměstnanosti a v roce 2008 se průměr registrované míry nezaměstnanosti začal přibližovat hodnotám roku 1997. Poté však přišel, díky dopadům celosvětové ekonomické krize, zlom a v roce 2009 nezaměstnanost vyskočila v České republice téměř o 3 % a v Třebíčském okrese o více jak 3 %. V roce 2010 můžeme stále ještě pozorovat nárůst nezaměstnanosti, avšak rok 2011 znamenal již znovu mírný pokles. Shrňme si, že nejvyšší míra registrované nezaměstnanosti v okrese Třebíč byla v roce 2004 a to 13,3 %, naopak nejnižší v roce 1995 a to 4,9 %. Co se týče rozdílu mezi celostátním a okresním průměrem, situace se týká stejných let, v roce 1995 byl rozdíl nejmenší (1,9 procentního bodu) a v roce 2004 byl nejvyšší (4,1 procentního bodu).
2.1.3 Vývoj počtu nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo Následující graf zachycuje vývoj a srovnání počtu nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo v okrese Třebíč, Kraji Vysočina a ČR v období let 2001-2011. Jedná se o údaje platné vždy k 31. 12. daného roku.
Graf 4: Počet nezaměstnaných na 1 VPM v okrese Třebíč, Kraji Vysočina a ČR v letech 2001-2011 (zdroj: ČSÚ)
Na uvedeném grafu můžeme jasně pozorovat, že situace na Třebíčsku v počtu nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo je výrazně horší než je stav v ČR i v Kraji Vysočina. Okres dlouhodobě trpí nedostatkem pracovních míst. Z daného hlediska patří Třebíčsko v posledních letech mezi 5 nejhorších okresů v rámci celé republiky. 29
Před deseti lety činil počet nezaměstnaných na 1 volné místo 12,4 osob, což bylo 2krát více než v Kraji Vysočina ve stejnou dobu. Oproti celé ČR nebyl rozdíl tak markantní. V roce 2002 můžeme pozorovat jediné období, kdy se Třebíčsko dostalo pod celorepublikový průměr, avšak stále zůstalo nad tím krajským. Rok 2003 znamenal pro Třebíčsko markantní nárůst této veličiny až na 36,7 osob na 1 VPM. I na krajské úrovni to znamenalo navýšení na dvojnásobek oproti minulému roku (na 18,1 osob). Rok 2003 byl také rokem, kdy se Kraj Vysočina dostal nad celorepublikový průměr a nad tímto průměrem se drží doposud. Rok 2004 znamenal pokles nezaměstnaných na 1 VPM na okresní i na republikové úrovni, ne však na té krajské ta zaznamenala oproti předchozímu roku nárůst o 1,2 osoby. V roce 2005 opět stoupl počet nezaměstnaných v okrese o 5,9 a dostal se tak na 28,9 osoby na 1 VPM, celorepublikový průměr pokračoval v poklesu a pohyboval se těsně pod deseti osobami na 1 VPM, Kraj Vysočina klesl na 11,9. V roce 2006 dosáhl okres Třebíč svého minima za sledované období a to 7 nezaměstnaných na 1 VPM. Kraj Vysočina i celá ČR se dostaly na své minimum za sledované období o rok později v roce 2007 (kraj 2,8 a ČR 2,5). Okresní ukazatel však již stoupal. Roky 2008 a 2009 znamenaly pro okres Třebíč rapidní nárůst. Rok 2008 narostl oproti roku 2007 téměř dvojnásobně a následně v roce 2009 se zvýšil počet nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo více jak trojnásobně na hodnotu 48,4. Tento skok můžeme sledovat i v Kraji Vysočina, kde se počet v roce 2009 oproti roku 2008 téměř zpětinásobil na 37,5, i v celé ČR, kde byl počet nezaměstnaných na 1 VPM v roce 2009 oproti předchozímu více jak čtyřnásobný (17,4). Zatímco v Kraji Vysočina v letech 2010, 2011 zaznamenáváme mírný pokles, stejně tak v roce 2011 v celé ČR, v okrese Třebíč počet nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo stále stoupá a na konci roku 2011 již dosáhl hodnoty 70. Což je téměř dvakrát více než v roce 2003 i přesto, že počet evidovaných uchazečů oproti tomuto roku klesl o 600.
2.2 Mikroregion Horácko (Budišovsko) Území mikroregionu se rozkládá mezi městy Náměšť nad Oslavou, Třebíč a Velké Meziříčí. Centrum se nachází v Budišově. V mikroregionu je rozvinuté především zemědělství. Průmysl je zastoupen méně, jedná se vesměs o menší soukromé provozovny. Jsou zde činná zemědělská družstva a další rostlinné či živočišné výrobny a podniky. Hospodaří tu i soukromí zemědělci. Pěstují se zejména brambory, žito a ječmen, místy i kukuřice, často řepka, rozšířeny jsou jeteloviny a luštěniny. 30
Z živočišné výroby je to především chov prasat, skotu a drůbeže včetně kachen, v Kojatíně a Rozích chov koní. V oblasti je rozšířeno rybářství. V oblasti působí několik organizací včetně státního podniku Lesy ČR zabývajících se údržbou lesů a těžbou dřeva. Jinak jsou lesy mnohde v péči soukromníků. Průmyslová výroba se soustřeďuje především do největších obcí mikroregionu - Budišova a Vladislavi. Jinde je méně rozvinutá.33 Obcemi sdruženými v tomto mikroregionu jsou: Budišov, Číměř, Hodov, Hroznatín, Kamenná, Kojatín, Koněšín, Nárameč, Nový Telečkov, Pozďatín, Přeckov, Pyšel, Rohy, Rudíkov, Studnice, Valdíkov, Vladislav, Vlčatín a Zahrádka.34
Graf 5: Registrovaná míra nezaměstnanosti v % za okres Třebíč a mikroregion Budišovsko (zdroj: ÚP Třebíč)
Míra nezaměstnanosti přibližně opisuje vývoj křivky registrované míry nezaměstnanosti v okrese Třebíč, ale v zimních měsících dosahuje výrazně vyšších hodnot. Maximální hodnoty průměru registrované míry nezaměstnanosti bylo dosaženo na počátku roku 2010, kdy se hodnota vyšplhala až nad 20 %. Minimální hodnotu můžeme pozorovat na počátku léta 2008, kdy se hodnoty blížily 5procentní úrovni nezaměstnanosti. Tento mikroregion je typickou zemědělskou oblastí. Z celého okresu je v této oblasti největší problém se sezónností pracovního trhu. Z grafu jsou patrné obrovské rozdíly mezi letní sezónou a zimou. V zimních měsících je nezaměstnaný téměř každý pátý 33
Horácko
Horácko - ekologický mikroregion - Podnikání. Horácko - ekologický mikroregion - Mikroregion [online].
2012,
11.
04.
2012
[cit.
2012-05-05].
Dostupné
z:
http://www.horacko.cz/popis/podnikani/ 34
Horácko - ekologický mikroregion - Kontakty. Horácko - ekologický mikroregion - Mikroregion
Horácko [online]. 2012, 11. 04. 2012 [cit. 2012-05-05]. Dostupné z: http://www.horacko.cz/kontakty/
31
člověk v tomto mikroregionu, zatímco v letních je to pouze každý desátý, i když i toto číslo je nad republikovým průměrem.
2.3 Mikroregion Hrotovicko Mikroregion Hrotovicko je sdružení obcí ležících v jihovýchodní části okresu Třebíč. Je pojmenován podle města Hrotovice, které je největším sídlem v mikroregionu. Mikroregion nabízí především vhodné podmínky pro pěší turistiku, cykloturistiku a rekreaci (v rámci mikroregionu je několik značených turistických cest, cyklostezek, bohaté možnosti ubytování - od kempu na přírodním koupališti Rouchovany po luxusní Sport Hotel v Hrotovicích, služby Informačního centra a další). V mikroregionu leží několik kulturních a přírodních památek a zajímavostí, např. zámek Hrotovice, zámek Dukovany, zaniklá středověká osada Mstěnice, památník F. B. Zvěřiny v Hrotovicích, přírodní park Rokytná, údolí řeky Jihlavy, apod. V mikroregionu jsou umístěna významná energetická díla Jaderná elektrárna Dukovany a Vodní elektrárna Dalešice ze Skupiny ČEZ. Skupina ČEZ patří mezi významné partnery mikroregionu.35 Obce sdružené v tomto mikroregionu jsou: Bačice, Biskupice, Dalešice, Dukovany, Hrotovice, Krhov, Litovany, Odunec, Přešovice, Račice, Radkovice, Rouchovany, Slavětice, Stropešín, Třebenice, Valeč, Zárubice.35
Graf 6: Registrovaná míra nezaměstnanosti v % za okres Třebíč a mikroregion Hrotovicko (zdroj: ÚP Třebíč)
Míra nezaměstnanosti v tomto mikroregionu je téměř totožná s okresním průměrem. Až na pár drobných výkyvů se dokonce pohybuje pod tímto průměrem. Maximální hodnoty 35
Mikroregion Hrotovicko. Mikroregion Hrotovicko [online]. [cit. 2012-04-13]. Dostupné z:
http://www.hrotovicko.cz/uvod.html
32
průměru registrované míry nezaměstnanosti bylo v tomto mikroregionu dosaženo v prvním a posledním měsíci roku 2011, kdy byla hodnota shodně 15 %. Minimální hodnota je opět pozorovatelná na počátku léta 2008, kdy se úroveň nezaměstnanosti pohybovala lehce nad 6 %. I na Hrotovicku je patrná sezónnost trhu práce. Také v tomto regionu je velice silně zastoupeno zemědělství, dle mého názoru je to však více způsobeno cestovním ruchem spojeným s rekreačním využitím přehrady Dalešice. V této oblasti můžeme najít největšího zaměstnavatele na Třebíčsku - jadernou elektrárnu Dukovany, která jistě také nemalou měrou přispívá k udržení míry nezaměstnanosti v těchto číslech.
2.4 Mikroregion Rokytná (Jaroměřicko) Území mikroregionu se rozkládá na jihovýchod od Třebíče, mezi okresním městem a Moravskými Budějovicemi. Centrem a největším sídlem mikroregionu jsou Jaroměřice nad Rokytnou. Tímto mikroregionem prochází železniční trať spojující Okříšky a Moravské Budějovice. Veřejná autobusová doprava zajišťuje spíše spojení Jaroměřic s ostatními většími městy. Dopravní obslužnost menších obcí není dostačující. V tomto mikroregionu jsou sdruženy obce: Blatnice, Bohušice, Dolní Lažany, Dolní Vilémovice, Horní Újezd, Jaroměřice nad Rokytnou, Klučov, Kojetice, Lesůňky, Lipník, Loukovice, Mikulovice, Myslibořice, Ostašov, Petrůvky, Příštpo, Slavičky, Šebkovice a Výčapy.
Graf 7: Registrovaná míra nezaměstnanosti v % za okres Třebíč a mikroregion Jaroměřicko (zdroj: ÚP Třebíč)
33
V grafu je vidět, že křivka míry nezaměstnanosti v Jaroměřickém mikroregionu v podstatě opisuje stejný tvar jako průměr okresu, avšak pohybuje se o 3 procentní body výše. Maximální míry nezaměstnanosti bylo v tomto mikroregionu dosaženo na přelomu let 2010 a 2011, kdy se nezaměstnanost vyšplhala téměř na 20 %. Minimální hodnoty opět můžeme pozorovat v létě roku 2008 (necelých 9 %). V mikroregionu patří mezi větší zaměstnavatele dřevozpracující závod a mlékárny nacházející se v Jaroměřicích nad Rokytnou. Zde je na okraji města také plánována výstavba obchodního domu, která se nesetkala se zcela kladným přijetím od místních obyvatel. Vidí v ní sice pracovní příležitosti, ale zároveň panují obavy o budoucnost drobných živnostníků v centru. V této oblasti bychom hledali další pracovní příležitosti velice obtížně. A firmy, které zde působí, toho využívají tak, že za práci zaměstnancům vyplácí opravdu nízkou mzdu. Spoustu lidí tímto přístupem demotivují.
2.5 Mikroregion Jemnicko Jemnický mikroregion se nachází v jihozápadní části Moravy, jihozápadně od okresního města Třebíč. Byl založen 17. prosince 1999. V současné době sdružuje 30 obcí a jejich místních částí z okolí sídelního města Jemnice z okresů Třebíč, Znojmo a Jindřichův Hradec. I v této oblasti se daří především zemědělské výrobě. Z průmyslu můžeme v centru mikroregionu nalézt potravinářský a výrobu součástek pro elektroniku a elektrotechniku. Do Jemnice vede železniční trať z Moravských Budějovic, která je nyní provozována už pouze o víkendu, jako atrakce. Autobusové spojení v mikroregionu je na ucházející úrovni. Obce sdružené v tomto mikroregionu jsou: Jemnice, Bačkovice, Báňovice, Budíškovice, Budkov, Dešná, Chotěbudice, Jiratice, Kdousov, Korolupy, Kostníky, Lhotice, Lomy, Lovčovice, Lubnice, Menhartice, Mladoňovice, Oponešice, Police, Oslnovice, Pálovice, Rácovice, Radotice, Slavíkovice, Štěpkov, Třebelovice, Třebětice, Uherčice, Vratěnín, Vysočany. 36 Z tohoto výčtu vyloučíme obce Báňovice, Budíškovice, Dešná, Korolupy, Lubnice, Oslnovice, Třebětice, Uherčice, Vratěnín a Vysočany, jelikož leží mimo okres Třebíč a proto nemohou být brány v potaz. 36
Jemnicko. Jemnicko [online]. 2009 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: http://jemnicko.eblog.cz/
34
Graf 8: Registrovaná míra nezaměstnanosti v % za okres Třebíč a mikroregion Jemnicko (zdroj: ÚP Třebíč)
V grafu můžeme pozorovat, že tvar křivky v mikroregionu Jemnicko je opět téměř totožný a, až na jednu výjimku na začátku roku 2009, po celé sledované období pod průměrem okresu Třebíč. Maxima se nalézají na počátcích let 2010 a 2011, kdy se míra registrované nezaměstnanosti přibližuje 14 procentům. Minima 5,5 % bylo dosaženo v letních měsících roku 2008. V Jemnici působí firma EGSTON SYSTEM ELECTRONICS, jeden z největších zaměstnavatelů v okrese Třebíč, která zaměstnává více jak 500 zaměstnanců. Dalším významným zaměstnavatelem je JEMČA Jemnice, zabývající se především výrobou čajů. Dle mého názoru se v tomto mikroregionu ukazuje pozitivní vliv malé vzdálenosti do sousedního Rakouska, kterého někteří obyvatelé využívají k hledání pracovních příležitostí. Jako pozitivní vnímám i iniciativu Mladí za rozvoj Jemnice, která se opravdu snaží, aby toto město s bohatou historií žilo, a to nejen po kulturní stránce. Tento region je tedy i díky výše jmenovaným faktům jedním z nejméně problémových.
2.6 Mikroregion Moravsko-Budějovicko Dne 7. 3. 2000 se v Moravských Budějovicích starostové 23 obcí usnesli na založení zájmového
sdružení
právnických
osob
–
dobrovolného
svazku
obcí
„Moravskobudějovický mikroregion“ se sídlem v Moravských Budějovicích na náměstí Míru
31.
Dne
27. 2. 2008
přistoupila
do
sdružení
obec
Meziříčko. Moravskobudějovický mikroregion se tak skládá z 24 obcí. Obecným cílem a úkolem je všeobecná spolupráce, koordinace vzájemné činnosti a podpora rozvoje
35
celého mikroregionu. Je samozřejmé, že se tato spolupráce vztahuje i na další instituce a sousední mikroregiony.37 V zemědělském
sektoru
působí
nejméně
ekonomických
subjektů
ze
všech
hospodářských sektorů mikroregionu, avšak i přesto je význam zemědělství v hospodářské struktuře mikroregionu na úrovni sektorů průmyslu a stavební výroby. Zemědělská výroba patří mezi významné zaměstnavatele ekonomicky aktivního obyvatelstva mikroregionu, a to především v menších obcích. Většina ekonomických subjektů ze sektoru služeb se zabývá zemědělskou výrobou, pouhých 19,5 % subjektů podniká v oblasti lesnictví. Co se týče průmyslu, početně nejvíce je zastoupen průmysl kovodělný následován dřevozpracujícím. Většina služeb je soustředěna v Moravských Budějovicích jako centru regionu.38 Mikroregionem prochází železniční trať Jihlava – Znojmo. Mikroregion také leží na hlavním silničním tahu Praha – Vídeň. Obcemi tohoto mikroregionu jsou: Babice, Cidlina, Častohostice, Dešov, Dědice, Hornice, Domamil, Jakubov u Moravských Budějovic, Kojatice, Komárovice, Láz, Lesná, Lesonice, Litohoř, Lukov, Martínkov, Meziříčko, Moravské Budějovice, Nimpšov, Nové Syrovice, Radkovice u Budče, Vícenice u Moravských Budějovic, Zvěrkovice, Želetava.39
37
Moravskobudějovický region: Kontakt: Moravské Budějovice. Moravské Budějovice [online].
25.
02.
2011
[cit.
2012-04-22].
Dostupné
z:
http://www.mbudejovice.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=9890&id_u=12423&p1=27477 38
Hospodářství mikroregionu: Moravskobudějovický mikroregion: Moravské Budějovice.
Moravské
Budějovice
[online].
2007
[cit.
2012-05-09].
Dostupné
z:
http://www.mbudejovice.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=9890&id=269709&p1=7793 39
22].
Přehled obcí: Moravské Budějovice. Moravské Budějovice [online]. 25. 02. 2011 [cit. 2012-04Dostupné
z:
http://www.mbudejovice.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=9890&id_ktg=15148&p1=27475
36
Graf 9: Registrovaná míra nezaměstnanosti v % v okrese Třebíč a mikroregionu Moravsko-Budějovicko (zdroj: ÚP Třebíč)
V Moravskobudějovickém mikroregionu míra nezaměstnanosti po celé sledované období neklesla pod průměr okresu Třebíč. Svého maxima, téměř 18 %, dosáhla na počátku roku 2011. Minimum registrované míry nezaměstnanosti v tomto mikroregionu se nalézá v létě roku 2008, kdy se tato míra dostala na 8,5 %. Tento mikroregion je z hlediska registrované míry nezaměstnanosti druhým nejproblémovějším hned po sousedním Jaroměřicku. V mikroregionu patří mezi největší zaměstnavatele JMB družstvo a BEL Sýry Česko a.s. sídlící v Želetavě. I ti však zaměstnávají pouze okolo 200 zaměstnanců. Před rokem 1989 v této oblasti působilo mnoho významných zaměstnavatelů, ti však během devadesátých let utlumili nebo případně ukončili. Pro mikroregion to neznamenalo pouze ztrátu pracovních míst, ale také zátěž v podobě chátrajících budov. I na tomto mikroregionu je patrná jeho závislost na zemědělství. Menší podíl na sezónnosti trhu práce v tomto mikroregionu, by podle mého názoru mohla mít i blízkost Vranovské přehrady v sousedním okrese Znojmo.
2.7 Mikroregion Náměšťsko Rozkládá se na území kraje Vysočina v nejvýchodnější části okresu Třebíč. Přímo hraničí s okresem Žďár nad Sázavou a s okresem Brno-venkov patřící již ke kraji Jihomoravskému. Vznikl dne 24. 2. 2000 v Náměšti n/Osl., kde zástupci obcí Náměšť nad Oslavou, Hartvíkovice, Kladeruby, Kramolín, Ocmanice, Okarec, Sedlec, Studenec, Vícenice u Nám, Čikov, Naloučany, Popůvky, Kozlany a Mohelno podepsali zakladatelskou smlouvu. Dne 17. 3. 2003 k mikroregionu přistoupila obec Lhánice. Mikroregion sdružuje 15 obcí s 9.855 obyvateli a plochou 12 950 ha. Poměrně značnou část mikroregionu Náměšťsko zaujímá lesní krajina. Největší část tvoří zemědělská 37
krajina s výraznou převahou orné půdy. V celém kraji je velké množství značených stezek pro milovníky pěší turistiky a nově také značenými cyklotrasami. Náměšťsko je uznávané a významné svými kulturně společenskými tradicemi. Každoročně zde probíhá celá řada hudebních festivalů, mezinárodní hudební festival vážné hudby, festivaly folkové či trampské hudby. V členských obcích se konají každoročně tradiční lidové poutě. 40 Nejvýznamnější komunikací procházející v těsné blízkosti mikroregionu je dálnice D1. Autobusové napojení je u většiny obcí Náměšťska hodnoceno jako průměrné. Územím prochází 2 železniční tratě: Okříšky - Třebíč - Brno a Studenec - Velké Meziříčí – Křižanov.41 V tomto mikroregionu jsou sdruženy obce: Čikov, Hartvíkovice, Kladeruby nad Oslavou, Kozlany, Kramolín, Lhánice, Mohelno, Naloučany, Náměšť nad Oslavou, Ocmanice, Okarec, Popůvky, Sedlec, Studenec, Vícenice u Náměště nad Oslavou.42
Graf 10: Registrovaná míra nezaměstnanosti v % v okrese Třebíč a mikroregionu Náměšťsko (zdroj: ÚP Třebíč)
Z grafu je patrno, že mikroregion Náměšťsko vývojem míry nezaměstnanosti téměř kopíruje celookresní průměr. Maximální míra nezaměstnanosti v této oblasti byla na
40
O mikroregionu: Mikroregion Náměšťsko. Mikroregion Náměšťsko [online]. 11. 10. 2011 [cit.
2012-04-22]. Dostupné z: http://www.namestsko.cz/dp/id_ktg=50&archiv=1 41
Turistické zajímavosti: Mikroregion Náměšťsko. Mikroregion Náměšťsko [online]. [cit. 2012-05-
09]. Dostupné z: http://www.namestsko.cz/turisticke-zajimavosti/ds-51 42
Mikroregion Náměšťsko. Mikroregion Náměšťsko [online]. 15. 09. 2011 [cit. 2012-04-22].
Dostupné z: http://www.namestsko.cz/
38
přelomu let 2010 a 2011 a to 16 %. Na minimální úroveň se dostala v létě 2008 a to na necelých 7 %. Tento mikroregionem je další typicky zemědělskou oblastí. Průmysl zde hledáme opravdu obtížně. Zastoupen je opět kovodělný a dřevozpracující, dále zde nalezneme kamenolom, lihovar, výrobnu bionafty a leteckou základnu. Mikroregionu chybí nějaký větší průmyslový zaměstnavatel, který by nabídl pracovní místa a zpomalil, případně zcela zabránil odlivu mladých lidí z této oblasti. Důvod proč se míra nezaměstnanosti v tomto mikroregionu drží na celookresní úrovni, spatřuji především v přítomnosti dálnice, díky které je relativně dostupné Brno a s ním i větší počet pracovních příležitostí.
2.8 Mikroregion Černé lesy (Okříšsko) Tento mikroregion se nachází v severozápadní části okresu Třebíč. Také v tomto regionu hraje důležitou roli zemědělství. Na rozdíl od ostatních mikroregionů je zde však poměrně silně zastoupen i průmysl. Jedná se především o výrobu komponentů pro automobilový průmysl a také papírových obalů. Obcemi tohoto mikroregionu jsou: Brtnice, Bransouze, Čechtín, Číchov, Heraltice, Hrutov, Hvězdoňovice, Chlum, Kněžice, Kouty, Nová Ves, Okříšky, Opatov, Pokojovice, Přibyslavice, Puklice, Radonín, Zašovice.43 Z toho Brtnice, Hrutov, Kněžice a Puklice leží mimo okres Třebíč, tudíž nebudou brány v potaz.
43
[online].
Svazek obcí mikroregionu Černé lesy: Členské obce. Svazek obcí mikroregionu Černé lesy 29. 01. 2007
[cit.
2012-04-22].
Dostupné
z:
http://www.cernelesy.cz/vismo/osnova.asp?id_org=500060&id_osnovy=1001&p1=55
39
Graf 11: Registrovaná míra nezaměstnanosti v % v okrese Třebíč a mikroregionu Okříšsko (zdroj: ÚP Třebíč)
Z grafu je čitelné, že v mikroregionu Okříšsko byla míra nezaměstnanosti po celé sledované období pod průměrem okresu Třebíč. Maxima dosahovala místní míra nezaměstnanosti v prvních měsících let 2010 a 2011, jednalo se o hodnotu 13,5 %. Minimálních hodnot okolo 5,5 % bylo dosaženo na počátku léta 2008. Dle mého názoru je nízká míra nezaměstnanosti v tomto mikroregionu způsobena především větším počtem pracovních příležitostí ve velkých firmách v Okříškách (FRAENKISCHE) a Přibyslavicích (HUHTAMAKI, MANN-FILTER). Do těchto obcí sice není z okolních vesnic příliš dobré spojení veřejnou autobusovou dopravou, ale díky malé vzdálenosti jejich obyvatelé využívají alternativ – automobil, motocykl, bicykl. Za zmínku stojí určitě též železniční uzel v Okříškách, ve kterém se setkávají dvě tratě Jihlava – Znojmo a Jihlava – Brno, což podle mě také hraje nezanedbatelnou roli. Jedinou nevýhodou tohoto mikroregionu by se mohla stát závislost na velkých firmách. Pokud se tyto organizace rozhodnou odejít z mikroregionu, bude to mít pro jeho obyvatele fatální důsledky a míra nezaměstnanosti vyletí vzhůru.
2.9 Mikroregion Třebíčsko Třebíčský mikroregion sdružuje celkem 9 členů. Sídlo se nachází na Městském úřadě v Třebíči. Celkem zabírá plochu 12 356 hektarů a žije zde 42 697 obyvatel (rok 2008). Tato oblast je z celého okresu nejméně zemědělsky zaměřená. V centru tohoto mikroregionu, Třebíči, je soustředěno nejvíce pracovních příležitostí. Díky židovské čtvrti zapsané na seznam světového dědictví UNESCO je zde poměrně rozvinutý cestovní ruch. Z průmyslu bychom zde mohli nalézt potravinářský, stavební a automobilový. Bohužel již zanikla výroba obuvi. 40
V tomto mikroregionu jsou sdruženy obce: Čechočovice, Kožichovice, Krahulov, Mastník, Okřešice, Stařeč, Střítež, Trnava, Třebíč.
Graf 12: Registrovaná míra nezaměstnanosti v % v okrese Třebíč a mikroregionu Třebíčsko (zdroj: ÚP Třebíč)
V mikroregionu Třebíčsko se míra nezaměstnanosti drží na velice podobné úrovni jako v celém okrese a po většinu času pod ní. Nejvyšší hodnoty můžeme pozorovat opět v prvních měsících let 2010 a 2011, a to lehce nad 13 %. Na svoje minimum se dostala opět v letních měsících roku 2008 a to k 7 %. Tento mikroregion společně se svým centrem Třebíčí má podle mého názoru největší potenciál pro příchod silného investora. Je zde budována průmyslová zóna na okraji města a zároveň bychom zde mohli najít dostatek pracovní síly.
41
3 Návrhy na snížení nezaměstnanosti v okrese Třebíč Dle mého názoru jsou hlavními příčinami vysoké míry nezaměstnanosti v okrese a z ní vyplývajících problémů výrazná zaměstnanost v primárním sektoru ekonomiky, menší podíl zaměstnanosti ve službách, velký počet malých obcí s mnohdy nedostačující dopravní infrastrukturou a sezónní charakter pracovních příležitostí. Jako první možnost eliminace nezaměstnanosti se nabízí přilákání významných zaměstnavatelů do okresu, např. formou investičních pobídek. Tento záměr by jistě musel být realizován v některém z větších sídel okresu, do kterého je dobrá dopravní obslužnost nebo do něj není příliš velká vzdálenost z okolních menších obcí. Tato blízkost k velkým firmám funguje na Okříšsku, kde lidé i přesto, že jsou odkázáni na vlastní dopravu, jsou ochotni do zaměstnání dojíždět. Je však možné, že trend stoupajících cen pohonných hmot může tuto situaci zvrátit. Druhou možnost vidím, vzhledem k zemědělskému zaměření celého okresu, v podpoře rozvoje soukromých zemědělců a zemědělských družstev. Příležitost vidím také v oblasti ekoturistiky. V současné době je stále populárnější ukázat farmu jako zážitek, především pro lidi z velkých měst. Z tohoto trendu by podle mě mohly těžit především mikroregiony Moravskobudějovicko, Náměšťsko a případně Jaroměřicko, které leží v relativní blízkosti významných silničních tahů. Stejná pozornost a podpora rozvoje by měla být také věnována stávajícím malým a středním podnikům v regionu. S tímto je problém v současnosti v Jaroměřicích nad Rokytnou, kde se rozhodli místní zastupitelé pro nákupní centrum a velmi tak ztížili podmínky pro podnikání drobným živnostníkům v centru města. Dalším způsobem jak nezaměstnanost částečně eliminovat by bylo zvyšování vzdělanosti obyvatel nebo rekvalifikace. Pokusit se zajistit dostatečnou motivaci pro celoživotní vzdělávání uchazečů. Především nezaměstnaní starších věkových kategorií by měli usilovat o zvládání práce na PC a dalších moderních technologií. Každý uchazeč o zaměstnání by však měl pracovat na získávání či zdokonalování nezbytných dovedností a znalostí nutných pro úspěšné zařazení na trh práce. Jako
poslední
možnost
vidím
zlepšení
dopravní
obslužnosti
především
v mikroregionech Budišovsko, Jaroměřicko a Moravskobudějovicko. 42
Závěr V teoretické části této práce jsou definovány základní pojmy a vztahy na trhu práce. Nejdříve je popsáno, co to je nezaměstnanost, vysvětlen rozdíl mezi obecnou a registrovanou mírou nezaměstnanosti a nakonec jsou vypsány typy nezaměstnanosti. Druhá část se věnuje problému dlouhodobé nezaměstnanosti a jejím stavu v České republice, načež je navázáno popisem situace v Evropské unii, které je doplněné o srovnání let 2000 a 2010, jak v písemné tak grafické formě. Ve třetí části následuje analýza situace na trhu práce v České republice nejprve obecně a poté důkladnější pohled na samotné okresy. Zmíněny jsou především okresy, u kterých se míra registrované nezaměstnanosti pohybuje v extrémních hodnotách. Důraz není kladen pouze na ty s nejvyššími hodnotami, ale i na ty s nejnižšími. Ve čtvrté a poslední části je rozebrána aktuální státní politika zaměstnanosti. Je popsáno fungování pasivní, tedy vyplácení dávek, a následně také té aktivní, tedy opatření, jakými se snaží stát aktivně podporovat zaměstnatelnost uchazečů o zaměstnání. V úvodu praktické části jsou uvedeny obecné charakteristiky okresu Třebíč. Především jeho geografické umístění, ráz krajiny a zemědělská a průmyslová charakteristika regionu. Další částí je analýza vývoje nezaměstnanosti v okrese. Nejprve je ukázána a vysvětlena sezónnost pracovního trhu. Následuje rozbor vývoje registrované míry nezaměstnanosti v okrese Třebíč a její srovnání s republikovou mírou v letech 19942011. Jako třetí veličina je porovnáván počet uchazečů na 1 volné pracovní místo. U této veličiny je použito jak republikového, tak krajského srovnání s vývojem v okrese Třebíč. Následuje osm částí, z nichž každá je věnována jednomu z mikroregionů Třebíčska. Jedná se o mikroregiony Budišovsko, Hrotovicko, Jaroměřicko, Jemnicko, Moravskobudějovicko, Náměšťsko, Okříšsko a Třebíčsko. U každého mikroregionu je nejprve jeho stručný popis, poté nalezneme graf srovnání okresní registrované míry nezaměstnanosti a míry nezaměstnanosti v daném mikroregionu, po kterém následuje rozebrání a vysvětlení situace v dané oblasti. V poslední části bakalářské práce jsou shrnuty hlavní příčiny vysoké míry nezaměstnanosti v okrese Třebíč. Dále jsou nastíněny vlastní návrhy na její snížení včetně navržení oblasti uplatnění.
43
Zdroje Tištěné zdroje BROŽOVÁ, Dagmar. Společenské souvislosti trhu práce. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003, 140 s. Studijní texty (Sociologické nakladatelství). ISBN 80-8642916-4. BUCHTOVÁ, Božena. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. Vyd. 1. Praha: Grada, 2002, 236 s. Studijní texty, sv. 6. ISBN 80-247-9006-8. MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. 3. uprav. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002, 172 s. Studijní texty, sv. 6. ISBN 80-864-2908-3. SIROVÁTKA, Tomáš. Dlouhodobá nezaměstnanost a záchranná sociální síť: Srovnávací studie tří okresů. 1.vyd. Brno: Vydavatelství MU v Brně, 1995, 117 s. ISBN 80-210-1246-3.
Elektronické zdroje Business.center.cz [online]. © 1998 - 2012 [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://business.center.cz/ Český statistický úřad ČSÚ [online]. 2012 [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://czso.cz/ EURO [online]. © 2002 - 2012 [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://euro.cz/id/e44vyz9xw1qaqb1g446213ct/seznam.jsp?id=10&typ=20&value=1&def=1 Eurostat Home [online]. 2012 [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/eurostat/home/ Euroekonom.cz - ekonomika, vzdělání, podnikání [online]. 2007 [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://euroekonom.cz/ GALUŠČÁK, Kamil a Jan PAVEL. Past nezaměstnanosti a nečinnosti. Ekonom. 2006. Dostupné z:
44
http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2006/cl_06_06101 2.html Horácko - ekologický mikroregion - Mikroregion Horácko [online]. © 2012 [cit. 201205-10]. Dostupné z: http://www.horacko.cz/ Hospodářská komora České republiky [online]. © 2009 [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://www.komora.cz/ Integrovaný portál MPSV [online]. 2012 [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/ International Labour Organization [online]. © 1996-2012 [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://www.ilo.org/global/lang--en/index.htm#a4 Jemnicko [online]. 2009 [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://jemnicko.eblog.cz/ Mikroregion Hrotovicko [online]. 2012 [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://www.hrotovicko.cz/uvod.html Mikroregion Náměšťsko [online]. 2011 [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://namestsko.cz/ Moravské Budějovice [online]. 2012 [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://mbudejovice.cz/ MPSV.CZ: Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2012 [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/ Svaz průmyslu a dopravy ČR [online]. 2009 [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://www.spcr.cz/ Svazek obcí mikroregionu Černé lesy [online]. 2007 [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://cernelesy.cz/index.asp
Ostatní zdroje Informační materiály mikroregionu Rokytná. Informační materiály mikroregionu Třebíčsko. Data ÚP Třebíč 45
Seznam grafů Graf 1: Podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkové nezaměstnanosti v EU
17
Graf 2: Průměr měsíčních měr nezaměstnanosti v letech 1994-2011 v okrese Třebíč 27 Graf 3: Registrovaná míra nezaměstnanosti v % za ČR a okres Třebíč
28
Graf 4: Počet nezaměstnaných na 1 VPM v okrese Třebíč, Kraji Vysočina a ČR v letech 2001-2011
29
Graf 5: Registrovaná míra nezaměstnanosti v % za okres Třebíč a mikroregion Budišovsko
31
Graf 6: Registrovaná míra nezaměstnanosti v % za okres Třebíč a mikroregion Hrotovicko
32
Graf 7: Registrovaná míra nezaměstnanosti v % za okres Třebíč a mikroregion Jaroměřicko
33
Graf 8: Registrovaná míra nezaměstnanosti v % za okres Třebíč a mikroregion Jemnicko
35
Graf 9: Registrovaná míra nezaměstnanosti v % v okrese Třebíč a mikroregionu Moravsko-Budějovicko
37
Graf 10: Registrovaná míra nezaměstnanosti v % v okrese Třebíč a mikroregionu Náměšťsko
38
Graf 11: Registrovaná míra nezaměstnanosti v % v okrese Třebíč a mikroregionu Okříšsko
40
Graf 12: Registrovaná míra nezaměstnanosti v % v okrese Třebíč a mikroregionu Třebíčsko
41
46