Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o.

Bc. Jana Šílená

Charakteristika gastronomických provozoven ve Středočeském kraji

Diplomová práce

2013

Charakteristika gastronomických provozoven ve Středočeském kraji

Diplomová práce

Bc. Jana Šílená

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Katedra hotelnictví

Studijní obor: Managment hotelnictví a lázeňství Vedoucí práce: Ing. Blanka Zimáková Datum odevzdání diplomové práce: 2013-05-09 Datum obhajoby diplomové práce: E-mail: [email protected]

Praha 2013

Charakteristic of gastonomic establishments in the Central Bohemian

Master’s Dissertation

Bc. Jana Šílená

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hospitality

Major: Hotel and Spa Management Thesis Advisor: Ing. Blanka Zimáková Date of Submission: Date of Thesis Defense: 2013-05-09 E-mail: [email protected]

Prague 2013

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Charakteristika gastronomických provozoven ve Středočeském kraji zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

……….….……………………….. Jana Šílená V Praze dne 09. května 2013

Děkuji vedoucí své diplomové práce Ing. Blance Zimákové za odbornou pomoc, konzultace, cenné připomínky a čas, který mi věnovala při zpracování mého tématu.

Abstrakt ŠÍLENÁ, Jana. Charakteristika gastronomických provozoven ve Středočeském kraji. [Diplomová práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2013. Celkový počet stran 88.

Předložená práce se zabývá charakteristikou gastronomických provozoven ve Středočeském kraji, konkrétně okresy Kutná Hora, Mělník, Nymburk, Příbram, Rakovník, Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, Čelákovice. Kromě základního přehledu teoretických konceptů spojených s tématem nabízí práce popis jednotlivých okresů a jejich zajímavosti z hlediska cestovního ruchu. Stěžejní částí tohoto rozboru je celková sumarizace za dané okresy ohledně gastronomických podniků. Data jsou převzata z bakalářských prací zpracovaných studenty Vysoké školy hotelové. Na jejich základě nabízím konkrétní návrhy na zvýšení poskytovaných služeb v gastronomických podnicích a jejich rozvoje Klíčová slova: cestovní ruch, gastronomie, gastronomické zařízení, okres, společné stravování

Abstract ŠÍLENÁ, Jana. Characteristics of gastronomic establishments in the Central Bohemia. [Master’s Dissertation] The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Prague: 2013. Total number of pages 88. This thesis is dealing with characteristics of gastronomic establishments in the Central Bohemia region, namely in districts of Kutná Hora, Mělník, Nymburk, Příbram, Rakovník, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, and Čelákovice. Beside basic overview of theoretic concepts of the topic, the thesis offers description of particular districts and their tourist attractions. The central point of this thesis is an overall summary of the gastronomy places in the mentioned districts. The data is drawn from bachelor thesis of students of The Institute of Hospitality Management in Prague. On the basis of this data I offer concrete proposals for increase and development of the services provided in gastronomy places. Keywords: tourism, gastronomy, gastronomic establishments, district, common alimentation

Obsah ÚVOD .................................................................................................................... 10 1. TEORETICKÁ ČÁST ......................................................................................... 12 1.1. Vývoj pohostinství v České republice.......................................................... 12 1.1.2 Společné stravování, jeho funkce, podstata a úloha ............................. 15 1.1.3 Způsoby provozování gastronomických podniků ................................... 17 1.1.4 Klasifikace restauračních zařízení ......................................................... 18 1.1.5 Kouření v restauracích........................................................................... 19 1.1.6 Profesní sdružení v gastronomii ............................................................ 20 1.1.7 Czech Specials ...................................................................................... 22 1.2. Vymezení destinace cestovního ruchu ....................................................... 23 1.2.1 Předpoklady rozvoje cestovního ruchu .................................................. 24 1.2.2 Gastronomie jako součást cestovního ruchu ......................................... 25 1.2.3 Segmentace trhu ................................................................................... 26 1.2.4 Podpora prodeje v gastronomii .............................................................. 28 2. ANALYTICKÁ ČÁST ......................................................................................... 30 2.1 Středočeský kraj .......................................................................................... 30 2.1.1 Okres Kutná Hora .................................................................................. 31 2.1.2 Okres Mělník ......................................................................................... 37 2.1.3 Okres Nymburk ...................................................................................... 44 2.1.4 Okres Příbram ....................................................................................... 50 2.1.5 Rakovník................................................................................................ 56 2.1.6 Brandýs nad Labem – Stará Boleslav.................................................... 61 2.1.7 Čelákovice ............................................................................................. 63 3. NÁVRHOVÁ ČÁST ........................................................................................... 69 Závěr ..................................................................................................................... 81 Literatura............................................................................................................ 83

Seznam grafů Graf 1 – Počet obyvatel na jednu provozovnu Graf 2 – Počet obyvatel na jednu provozovnu (bez okresních měst) Graf 3 – Průměrný počet gastronomických podniků na počet obyvatel okresu Graf 4 – Kuřácké/Nekuřácké/Stavebně oddělené prostory Graf 5 – Webové stránky Graf 6 – Zaměření kuchyně gastronomických provozoven Graf 7 – Členství podniků v AHR ČR a Czech Specials dle okresů Graf 8 – Podnik jako součást ubytovacího zařízení/bez ubytování Graf 9 – Vlastnictví fyzická/právnická osoba

Seznam tabulek Tabulka č. 1 – Souhrn gastronomických provozoven za okres Kutná Hora Tabulka č. 2 - Souhrn gastronomických provozoven za okres Mělník Tabulka č. 3 – Souhrn gastronomických provozoven za okres Nymburk Tabulka č. 4 – Souhrn gastronomických provozoven za okres Příbram Tabulka č. 5 – Souhrn gastronomických provozoven za okres Rakovník Tabulka č. 6 – Souhrn gastronomických provozoven ve městech Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, Čelákovice Tabulka č. 7 – Celková sumarizace dat za všechny zpracované okresy Tabulka č. 8 – Počet podniků na 1000 obyvatel daného okresu Tabulka č. 9 – Procentuální podíl fyzických osob v daných okresech

ÚVOD Tématem mé diplomové práce je „Charakteristika gastronomických provozoven ve Středočeském kraji“. Dané téma jsem si zvolila na základě svého studia hotelnictví a

lázeňství.

Díky

této

práci

mám

možnost

prozkoumat

zastoupení

gastronomických provozoven v uvedených lokalitách ve vztahu k počtu obyvatel, velikosti daného města, nabídky uvedených provozoven a jejich klientely. V dnešní době se jedná o téma velmi aktuální, protože je stále více kladen důraz na kvalitu poskytovaných služeb a je stále více klientů, kteří vyhledávají především podniky, kde je nabídka rozmanitá a vaří se především z kvalitních a čerstvých surovin. Cílem mé práce je poskytnutí přehledu o síti gastronomických provozoven ve vymezených oblastech Středočeského kraje (okres Kutná Hora, Mělník, Nymburk, Příbram, Rakovník, Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, Čelákovice) a celkový přehled o poskytovaných službách. Celý Středočeský kraj bude zpracován celkem ve třech diplomových pracích. Okresní města nejsou předmětem zkoumání mé práce. Hypotézy pro mou práci jsou následující: Předpoklad, že většina podniků je provozována fyzickými osobami. Většina provozoven vzhledem k segmentu zákazníků patří mezi provozovny nevyvařující. Práce je rozdělena do tří částí: 1) Teoretická část seznamuje čtenáře s vývojem gastronomie v České republice, dále s pojmem společné stravování, s jeho funkcí a podstatou, a jeho formami. Nedílnou součástí je také vysvětlení způsobů provozování podniků společného stravování, klasifikace restauračních podniků, profesní sdružení v gastronomii a také je zmíněno aktuální téma z gastronomie „kouření v restauracích“. Jelikož je gastronomie neodmyslitelnou součástí cestovního ruchu, je třeba definovat cestovní ruch, předpoklady rozvoje cestovního ruchu, kdy mnoho podnikatelů zvažuje své podnikatelské plány a zaměření se do určité oblasti také z hlediska

10

tamního obyvatelstva, a pochopitelně gastronomii jako součást cestovního ruchu. Pro ucelení této části je třeba se zmínit o segmentaci trhu a marketingu v gastronomii 2) Analytická část je pro tuto práci stěžejní, je zaměřena na analýzu již zpracovaných bakalářských prací. Zabývá se sumarizací zjištěných informací ohledně gastronomických provozoven ve vymezených okresech. Nalezneme zde atraktivity daných okresů z hlediska cestovního ruchu, počty měst, vesnic a obyvatel. Má diplomová práce řeší jednu část celého Středočeského kraje. Předmětem výzkumu jsou okresy: Kutná Hora, Mělník, Nymburk, Příbram, Rakovník, Brandýs nad Labem – Stará Boleslav a Čelákovice. 3) Návrhová část nabízí ucelené zhodnocení situace v daných okresech, podíly gastronomických provozoven ve vztahu k velikosti měst, zda je provozuje právnická či fyzická osoba, nebo v kterém okresu je nejvíce provozoven členem AHR ČR či Czech Specials. Tato část také nabízí odpověď na otázku, zda v lokalitách, které jsou atraktivní z pohledu cestovního ruchu, nalezneme více provozoven. Samozřejmě se počty provozů odvíjejí také od hustoty zalidnění daného okresu. Pro lepší a přehlednější sumarizaci dat uvádím přehled pomocí sloupcových grafů. Dále zhodnocuji navrhované hypotézy. Metodami práce jsou analytická zhodnocení dostupných zdrojů, sumarizace informací a údajů získaných ze sekundárních zdrojů, analýza a komparace jednotlivých lokalit. Zdroji mé diplomové práce byly převážně zpracované bakalářské práce studentů VŠH, údaje z českého statistického úřadu. Vycházím rovněž z literatury, periodik, internetových zdrojů a odborných článků.

11

1. TEORETICKÁ ČÁST V této části diplomové práce se čtenář seznámí s vývojem pohostinství v České republice, s pojmy gastronomie, s podstatou, funkcí a úlohou společného stravování, s formami společného stravování. Jsou zde vymezeny pojmy destinace cestovního ruchu, předpoklady rozvoje cestovního ruchu, segmentace trhu a podpora prodeje.

1.1. Vývoj pohostinství v České republice Základní vlastností člověka je pohostinství, které neodmyslitelně patří k naší civilizaci. Společnost se neustále rozvíjí a prochází změnami, stejně jako pohostinství, které se přizpůsobuje potřebám a přáním lidí. Dříve bylo pro většinu lidí samozřejmostí a ctí, pokud mohli pohostit cizince či pocestného, dnes se tyto služby staly stále se rozvíjející obchodní záležitostí. Tak jak se vyvíjela lidské společnost, vyvíjela se i gastronomie. Gastronomie je věda a umění, která se zabývá úpravou pokrmů, jejich podáváním, stravovacími zvyklostmi, způsobem konzumace pokrmů a nápojů, zajímá se o hodnoty a využití potravy z hlediska správné výživy.1 Původ slova gastronomie je z řeckého slova „gaster“ – žaludek a „nomos“ – mrav, zvyk. Kuchařské umění má za cíl nejen upravit jídlo, ale i ho učinit chutnějším. První kuchařské umění může sahat až do doby, kdy si člověk upekl maso na ohni. Později začali jídlo různě kořenit a solit. Zdokonalování technologie, různé kombinace jídel a rozvoj civilizace nás přivedl k novému pohledu na gastronomii, které dostávala další rozměr, a to požitek z potravy. „Jíst pro člověka znamená vykonávat nesmírně komplexní a přitom životně důležitou činnost. Jde nejen o přirozené biologické procesy, ale i o spoluúčast na kulturním fenoménu.“2 Kulinářské umění, jak ho známe dnes se vyvíjelo celá staletí a stále se vyvíjí. Díky Byzantské říši a její princezně, která byla provdaná do Benátek, můžeme používat

1 2

ZIMAKOVA, Blanka. 2011. Food and Beverage Management. Praha: VŠH, 2011 FREEDMAN, Paul. 2008. Jídlo, dějiny chuti. Praha: Mladá fronta, a.s., 2008 s. 233

12

vidličku jako část jídelního příboru. Do té doby se používala pouze k podávání masa. Od 15. století se používal cukr spolu s medem v kuchyních bohatých měšťanů. Z těchto ingrediencí se připravovaly různé dezerty a sladkosti. Po roce 1800 se rozšířila cukrová třtina, byl objeven levný zdroj kalorií a zařazena nová škála chutí i pro širokou veřejnost. V 16. století bylo v módě vše, co pocházelo z Francie. Mnoho zemí přijalo francouzské tradice a stolování. Byl to rozvoj velkých oslav a banketů. Průmyslová revoluce a technický pokrok byly důvodem změny v produkci potravin. Díky novým technologiím získalo mnoho lidí práci ve městech v nových továrnách. Mnoho technických objevů zásadně změnilo i kuchařské umění, např. byl objeven význam pasterizace Luisem Pasteurem, která zásadně ovlivnila i způsob úpravy potravin. Až do poloviny 19. století se většina obyvatelstva živila obilovinami, které se zpracovávaly do podoby hustých kaší, polévek, chleba a při výjimečných příležitostech třeba koláče aj. Obiloviny byly oblíbené především díky snadnému a dlouhodobému skladování bez ztráty chuti. Maso, vejce, mléko, ryby, tyto potraviny se jen velmi zřídka dostaly k nižším třídám. Například rolníci, kteří k nim sami měli přístup, je spíše prodávali do měst, a tak se masité pokrmy staly privilegiem vyšších společenských tříd. Skladba jídelníčků se řídila dle ročních období a místní produkcí. Stejně jako v každém jiném umění se objevují osobnosti, které dané umění rozvíjejí a mění, tak i v gastronomii se setkáváme s významnými kuchaři. K velkým gastronomům patří Mario Antoine Careme, který provedl reformu francouzské gastronomie. „Byl to právě Careme, kdo zavedl systém do tehdejší francouzské kuchyně, popsaný v jeho knize La Grande Cuisine Française. Zavedl do kuchyní hygienu a kuchaře pozvedl z "otroctví" na stupeň umělců.“3 Byl to velmi nadaný kuchař, spisovatel a získal francouzskému kuchařskému umění první místo po celé Evropě.

3

Hostovka [online]. 2013 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.hostovka.cz/clanek.php?clanek=61

13

Auguste Escoffier byl velký kuchař, dalo by se říci král kuchařů své doby. Vysoká gastronomie se stala historicky slavnou. Pochopení gastronomie ho přivedlo k jejímu zapojení do hotelového průmyslu. Po první světové válce se velmi významně rozšířila nabídka pracovních míst z důvodu rychlého rozvoje soukromé podnikání nejen v pohostinství. Díky nesnadným podmínkám v tomto oboru odešlo mnoho našich odborníků získávat praxi a zkušenosti do ciziny, kde bylo větší uplatnění a lepší pracovní podmínky. Naše kuchyně a především pivo bylo světoznámé a slavilo úspěchy. V této době se začalo do podvědomí zákazníků dostávat i lázeňství, které si našlo své příznivce a postupně se začalo vyvíjet. Lázeňská města začala růst a poskytovat vysokou úroveň jak ubytovacích tak stravovacích služeb. Likvidace soukromého podnikání a účelné tlumení této činnosti přineslo po roce 1948, do oblasti pohostinství velkou krizi. V jejím důsledku bylo ztraceno mnoho mezinárodních kontaktů a poklesla celková úroveň poskytování služeb. „Velké hotely a gastronomické provozovny určené převážně pro zahraniční hosty byly začleněny do podniku Interhotely, který patřil pod generální ředitelství Čedok (sedm podniků v ČR a tři na Slovensku). Hostinské provozovny a menší hotely ve městech se staly součástí podniků Restaurace a jídelny tzv. RaJ“.4 Na venkově působily družstevní organizace Včela a Jednota, s kterými se můžeme setkat i dnes. Přes všechny ekonomické, politické a technické překážky se ctižádostiví pracovníci snažili udržovat dobrou úroveň poskytovaných služeb a neztráceli naději. V závěru 80. let došlo v České republice k velkým událostem a změnám, díky nimž se začal rozvíjet cestovní ruch a s ním také gastronomie a ubytování. Bylo obnoveno soukromé podnikání. Díky restituci se navrátila část podniků původním vlastníkům.

4

ZIMAKOVA, Blanka. 2011. Food and Beverage Management. Praha: VŠH, 2011. ISBN 978-8087411-28-5. s. 8

14

1.1.2 Společné stravování, jeho funkce, podstata a úloha Hlavním rysem společného stravování je konzumace pokrmů a nápojů mimo domov. Představuje výrobu, prodej a spotřebu spojenou s jedním místem v určitém čase. Funkce společného stravování jsou následující: Základní funkce patří mezi nejdůležitější, je převážně rozhodující v úspěšnosti podniku jako takového. Zajišťuje poskytování komplexních obědů a večeří. Doplňkové stravování představuje převážně různá občerstvení mimo obědy a večeře, ať už v restauracích či jiných pohostinských zařízeních. Společensko-zábavní funkce poskytuje služby, které zajišťují odpočinek a zábavu pro spotřebitele Díky stále většímu fondu volného času spotřebitelů spojeného s rozvojem cestovního ruchu se význam společného stravování neustále zvyšuje. Význam a úloha společného stravování je zabezpečení základních potřeb obyvatel; vytváření nových pracovních míst; rozvoj mnoha odvětví jako zemědělství, potravinářský průmysl aj.; podíl na tvorbě hrubého domácího produktu; rozvoj a význam národní kultury; úspora času spotřebitelů, který potřebují k přípravě pokrmů; společenské setkání s gastronomickým zážitkem

Stravování se vyskytuje v několika formách Individuální stravování v domácnostech. Se společným stravováním se setkáváme ve veřejných prostorech. Dělíme ho na institucionální (účelové) a restaurační. Účelové jak už je zřejmé z názvu, je určené pro vymezené skupiny lidí. Jde o školní stravování, firemní stravování, stravování pro seniory a nemocniční stravování. Nejedná se o stravování v lázních. Restaurační stravování je nejstarší a nejrozšířenější forma, které se pojí s rozvojem cestovního ruchu.

15

Charakteristickými znaky pro restaurační stravování je zisk podnikatele, který je součástí ceny prodávaného zboží a služby; hrazení nákladů z provozu podniku; možnost stravování více osob či skupin v prostorách tomu určených Dnešní doba poskytuje mnoho zboží a služeb, proto jsou zákazníci stále náročnější na uspokojování svých potřeb. Musí být tedy zajištěno maximální pohodlí a spokojenost, ať už z hlediska ubytování, tak stravování. Na trhu je mnoho konkurentů a proto je velmi důležité zaměření na konkrétní zákazníky a těm nabídnout maximum z našeho know –how. Závodní stravování se vyskytuje v podnicích. Nabízí základní a doplňkové stravování pro zaměstnance a pracovníky během jejich pracovního dne. Tato služba je pro zaměstnance velmi důležitá, pracovní prostředí je tak příjemnější a poskytuje vyšší životní úroveň. Školní stravování je určeno pro žáky a zaměstnance mateřských, základních, a středních škol, též sem patří vysokoškolské menzy. Odpovídá potřebám každé specifické skupiny, aby byly zajištěny jejich výživové potřeby. Velkým mottem je zdravá strava. Strávník platí pouze část skutečné ceny jídla, zbytek je dotován veřejnými zdroji. Nemocniční stravování zajišťují nemocnice, zaměřují se především na zdravou stravu, dietní stravu dle potřeb a věku každého pacienta. Podléhá přísným hygienickým podmínkám, na které dohlíží krajská hygienická stanice. Neplní funkci zábavnou, nýbrž výživovou. Poskytováno je celodenní stravování, které vyžaduje velmi náročnou přípravu, vydáváno je několik set až tisíc pokrmů denně. Jakákoli forma stravování, ať už je více společenské nebo výživová má svůj význam. Představuje nedílnou součást života každého jedince, proto je důležité, abychom se i my podíleli na jeho rozvoji a přispívali tak k blahobytu celé společnosti. Každý z nás se alespoň jednou stravoval ve školní jídelně, a tak jistě sami umíme posoudit kvalitu té které jídelny, nebo menzy. I mnohé připomínky mohou být dostačující k rozvoji a inovacím.

16

1.1.3 Způsoby provozování gastronomických podniků Převážnou část trhu tvoří malé podniky. V současné době lze rozeznat několik způsobů provozování gastronomických podniků: a) Nezávislí podnikatelé provozují svou činnost ve vlastních zařízeních nezávisle na jiných subjektech. Podnikatel sám poskytuje služby, zajišťuje si vše potřebné k provozu. K dispozici má především své znalosti, zkušenosti, dovednosti a tvořivost. Nedílnou součástí tohoto podnikání je vlastní know-how. b) Restaurační skupina zahrnuje určitý počet provozoven, které jsou spojeny převážně organizačními vztahy, zejména vlastnicky. Restaurační řetězce (restaurant chain) jsou spojeny značkou a spojuje je především licence k užívání nehmotných statků. Mnoho z těchto řetězců je vytvořeno jako fast food, neboli restaurace rychlého občerstvení. Jejich strategií je vydat co nejvíce jídel za nízkou cenu. Tyto provozovny obvykle poskytují stejný standard poskytovaných služeb. Restaurační skupiny a řetězce dosahují stále většího rozmachu díky vývoji cestovního ruchu. Restaurační řetězce vznikají čtyřmi základními způsoby. První je nákup restauračního zařízení, kdy restaurační podniky podléhají řízení řetězců. Druhá alternativa je vytvoření skupiny na základě dohody, tento způsob spočívá v tom, že řetězce si pronajímají od vlastníků podniky, které pak sami řídí. Třetí možností je vznik na základě manažerské smlouvy o managementu (řízení), kde skupiny jsou řídícími jednotkami jako zprostředkovatelé pro vlastníka. Poslední způsob je franchisingová smlouva mezi franchisorem (poskytovatelem) a franchisantem (příjemcem). Obě strany se zavazují k plnění předem smluvených podmínek, jako je u příjemce dodržování standardu daného podniku, osobní dohled na řízení provozu, uhrazení vstupního poplatku a odvod určitého procenta z tržby minulého měsíce. Poskytovatel za úplatu poskytne franchisantovi osvědčené know-how se všemi potřebnými podklady, jako je např. seznam hlavních odběratelů a dodavatelů, jídelní a nápojové lístky, receptury, organizační strukturu aj. Na našem trhu působí v rámci franchisingových smluv např. Mc’Donald’s, Kentucky Fried Chicken (KFC), Paneria, Potrefená husa aj.

17

1.1.4 Klasifikace restauračních zařízení Hostinskou činnost zařazujeme dle živnostenského zákona5 mezi živnosti ohlašovací - řemeslné s důrazem na odbornou způsobilost, praxi v oboru a možnost práce s potravinami doloženou platným zdravotnickým průkazem. Hostinskou činnost definujeme dle nařízení vlády jako: „činnost spočívající v přípravě a prodeji pokrmů a nápojů k bezprostřední spotřebě v provozovně, v níž jsou prodávány. V rámci živnosti je možno poskytovat ubytování ve všech ubytovacích zařízeních (např. hotel, motel, kemp, ubytovna) a bytových domech, rodinných domech nebo ve stavbách pro rodinnou rekreaci. Pokud zůstane zachována povaha živnosti, lze provádět prodej pomocí automatů (nápojové, občerstvovací), doplňkový prodej (např. tabákové výrobky, upomínkové předměty, základní hygienické potřeby), prodej pokrmů a nápojů přes ulici, půjčování novin a časopisů, půjčování stolních společenských her (např. karty, šachy), provozování her (např. kulečník, bowling).“6 V současné době nemáme závaznou jednotnou klasifikaci stravovacích zařízení. V roce 1994 bylo sice vydáno: „Doporučení upravující základní ukazatele pro kategorizaci hostinských a ubytovacích zařízení“7. To je ovšem pouze vodítkem podnikatelům pro správné zařazení a také konečným spotřebitelům při výběru restaurace. Kategorizace hostinských zařízení Dle statistické metodiky Eurostatu dělíme hostinská zařízení restauračního typu následovně: 1. Restaurace charakterizuje zejména nabídka pokrmů a nápojů s obsluhou nebo bez obsluhy, případně je konzumace spojena s kulturním programem. Do této kategorie patří: restaurace, pohostinství a motoresty; samoobslužné restaurace (jídelny), bufety; rychlé občerstvení, bistra kiosky; železniční jídelní vozy a další zařízení přepravující cestující

5

Podle přílohy č. 1 část C, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů 6 č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností 7 JÁN ORIEŠKA. Služby v cestovním ruchu. 2010. vyd. Praha 7: IDEA SERVIS, 2010. ISBN 97880-85970-68-5., s. 3-4

18

2. Bary jsou charakterizovány spíše prodejem nápojů doprovázeným menším výběrem pokrmů spíše z minutkové a studené kuchyně. I zde jsou nabízeny různé druhy společenské zábavy. Bary jsou dále děleny do podkategorií: bary-gril bar, lobby bar, aperitiv bar; noční kluby, dancing; pivnice, hostince; vinárny; kavárny, espressa. Kantýny

a

cateringové

služby

nezařazujeme

do

hostinských

zařízení

restauračního typu. Zahraniční klasifikace rozeznává ještě kategorie typu: steak-house, paneria, pizzeria aj. Hostinská zařízení můžeme dále členit Podle funkce na stravovací, společensko-zábavní a zařízení s funkcí doplňkového stravování; podle místa působnosti ve městě, v lázních, na venkově; podle doby provozu s celoročním, příležitostným a sezónním provozem.

1.1.5 Kouření v restauracích Od prvního července 2010 nabyl účinnosti zákon č. 305/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 379/2005 Sb. o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve změně pozdějších předpisů. V § 8 v odstavci 3 a 4 tohoto zákona je uvedeno: „U vstupu do zařízení společného stravování provozovaného na základě hostinské činnosti je jeho provozovatel povinen viditelně označit, aby byla zajištěna informovanost osob před vstupem do zařízení. Zda jde o nekuřácké zařízení, musí být označeno grafickou značkou „Kouření zakázáno“8. Kuřácké zařízení musí být označeno grafickou značkou „Kouření povoleno“9. Zařízení s vyhrazenými prostory musí být označeno grafickou značkou „Stavebně oddělené prostory pro kuřáky a nekuřáky“10 a zároveň prostory, v nichž je kouření zakázáno, musí být označeny

8

Obrázek č. 1, příloha č. 1 Obrázek č. 2, příloha č. 2 10 Obrázek č. 3, příloha č. 3 9

19

grafickou značkou „Kouření zakázáno“ a prostory, v nichž je kouření povoleno, musí být označeny grafickou značkou „Kouření povoleno“. Vzhled grafických značek je také upraven zákonem. Velikost grafických značek „Kouření zakázáno“ a „Kouření povoleno“ musí být nejméně 12 cm x 16 cm. Velikost grafické značky „Stavebně oddělené prostory pro kuřáky a nekuřáky“ musí být nejméně 16 cm x 24 cm. Kuřácké prostory a zařízení s vyhrazenými prostory, v nichž je kouření povoleno, musí mít zajištěné dostatečné větrání podle požadavků stanovených zvláštním právním předpisem11. Zařízení s vyhrazenými prostory musí mít prostory, v nichž je kouření povoleno, stavebně odděleny od prostor, v nichž je kouření zakázáno.“12 Podle § 24: „kontrolu dodržování povinností stanovených tímto zákonem vykonává: obec, obecní policie, Policie české republiky, v případě stravovacích služeb též orgán ochrany veřejného zdraví. Za správní delikt jako je neoznačení provozu, umožnění kouření na místě, na němž je zakázáno aj., může být uložena pokuta ve výši od 5000 – 500 000 Kč.“13 Zákaz kouření ve všech restauračních zařízeních a barech platí např. v Irsku, USA, Kanadě, Francii, Itálii.

1.1.6 Profesní sdružení v gastronomii V oblasti gastronomie působí v České republice několik zájmových skupin a sdružení, které prosazují zájmy svých členů a tím vytvářejí vhodné podmínky pro jejich podnikání. Své zájmy prosazují mimo jiné pomocí lobbyismu při tvorbě legislativních norem, aby zajistily co nejvhodnější prostředí pro podnikatele v pohostinství a ubytování. Členství v těchto organizacích je dobrovolné.

11

Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. zákon č. 305/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 379/2005 Sb. o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve změně pozdějších předpisů, § 8 13 zákon č. 305/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 379/2005 Sb. o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve změně pozdějších předpisů, § 24 12

20

Asociace hotelů a restaurací České republiky (AHR ČR) „Sloučením dvou nejvýznamnějších profesních sdružení HO.RE.KA ČR Sdružení podnikatelů v pohostinství a cestovním ruchu a Národní federace hotelů a restaurací České republiky dne 25. října 2006 vznikla nová, moderní a silnější organizace Asociace hotelů a restaurací České republiky o.s.“14 Základnu tvoří podnikatelé, provozovatelé hotelů, restaurací, penzionů, vináren, ale i firmy, které nabízejí své produkty právě ubytovacím a stravovacím provozům. V současné době reprezentují přes 72 tisíci místy u stolu, 41 tisíci pokoji a 45 tisíci zaměstnanců. AHR ČR je členem Celostátního kolegia cestovního ruch ČR. Dále je členem Rady kvality MMR a členem pracovních týmů pro následující otázky: kvalita, copyright, klasifikace v rámci HOTREC15. V zahraničí je AHR ČR členem Evropské organizace HOTREC a výboru Hotel Stars Union. Hlavním posláním asociace je naplňování a ochrana zájmů svých členů na národní i mezinárodní úrovni. Cíle asociace jsou dodržování etického kodexu AHR ČR ve vztahu k okolí; prosazování úprav zákonů, které povedou k lepším podmínkám pro podnikání v oboru hotelnictví a gastronomie; propagace činnosti asociace pomocí medií; zvyšování kvality poskytovaných služeb a zachování dobrého jména oboru

14

Asociace hotelů a restaurací České republiky: Představení asociace. Jaká je historie [online]. 2013 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.ahrcr.cz/cz/predstaveni-asociace 15 Celý název zní: Konfederace národních asociací hotelů, restaurací, kaváren a obdobných zařízení v Evropské unii a evropském ekonomickém prostoru

21

1.1.7 Czech Specials Asociace hotelů a restaurací ČR ve spolupráci s agenturou CzechTourism a Asociací kuchařů a cukrářů ČR představily projekt: „ Ochutnejte Českou republiku – Czech Specials“. Tento projekt vznikl v roce 2009 jako reakce na zvýšený zájem o kulinářskou turistiku ve světě s cílem podpořit atraktivitu České republiky a jejich regionů. Česká kuchyně patří mezi kulturní a kulinářské bohatství. V mnoha Evropských zemích je právě gastronomie jeden z velmi důležitých nástrojů propagace. Restaurace, které se do projektu zapojily, jsou certifikovány logem Czech Specials a prověřeny odborníky z oblasti gastronomie a cestovního ruchu. Garantují kvalitní českou kuchyni, ve které se připravuje nejen národní pokrm – česká svíčková, ale také podle zaměření regionální speciality – Czech Specials Regional, moderní a zdravá česká kuchyně – Czech Specials Light, nebo rozšířená nabídka pro rodiny s dětmi – Czech Specials Family. V současné době je certifikovaných 357 restaurací. „Výhody spojené s členstvím v tomto projektu plynou převážně z marketingové propagace

v tuzemsku

i

zahraničí

na

webovém

portále

czechspecials.

„Nezanedbatelný prostor v tomto médiu je vyhrazen pro prezentace stravovacích zařízení přihlášených do projektu (fotografie, kontakt, mapa, odkaz na stránky subjektu).

Podpora

tohoto

portálu

je

zajištěna

prostřednictvím

pilotních

komunikačních kanálů agentury – turistickým portálem kudy u nudy, profesním portálem CzechTourism a řadou mediálních aktivit (jour fixy, press konference) prostřednictvím zahraničních zastoupení CzechTourismu v zahraničí.“ Značka je komunikována také v reklamních kampaních agentury CzechTourism v české republice a v Evropě v letech 2010-2013. Součástí marketingové strategie je také propagace tištěných propagačních materiálů – brožur a katalogů ve stěžejních světových jazykových mutacích. Databáze subjektů slouží jako zdroj pro organizování cest odborné veřejnosti.“ 16

16

Czech Specials [online]. 2013 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.czechspecials.cz/vyhody-certifikace/

22

1.2. Vymezení destinace cestovního ruchu „Téma destinace a destinačního managementu je v současném českém turismu velice frekventované a odráží skutečnost, že nejen u nás, ale i v zahraničí je předmětem značné pozornosti. V tuzemsku začala být věnována pozornost této problematice od druhé poloviny 90. let.“ 17 Destinace cestovního ruchu je celek, který má z hlediska podmínek rozvoje jedinečné vlastnosti odlišné od jiných destinací. Podle UN WTO představuje místo, kde se nacházejí atraktivity a s nimi spojené zařízení a služby cestovního ruchu, které si účastník vybírá dle svých preferencí, dostupnosti a nabídky. Dle výkladového slovníku cestovního ruchu je destinace cestovního ruchu v užším smyslu: „ cílová oblast v daném regionu, typická významnou nabídkou atraktivit cestovního ruchu a infrastruktury cestovního ruchu.“ V širším smyslu: „ země, regiony, lidská sídla a další oblasti, které jsou typické velkou koncentrací atraktivit, rozvinutými službami a další infrastrukturou cestovního ruchu, jejichž výsledkem je velká dlouhodobá koncentrace návštěvníků. Pro mezinárodní návštěvníky je destinací buď celá navštívená země, nebo její region, případně město. V některých

zemích

je

území

rozděleno

do

turisticky,

historicky

nebo

18

administrativně kompaktních destinací.“

Z těchto definic plyne, že návštěvník si převážně vybírá oblasti, které jsou propagované a má možnost se o nich dozvědět více informací, ať už od známých, přes internetové portály či informační služby. Dále je velmi důležité, zda se v tomto regionu či oblasti nachází dostatek služeb, které jsou spojeny s cestovním ruchem. Každý z nás má jiné potřeby a přání, proto může být nabídka velmi rozmanitá a každá si najde své příznivce. V tomto případě je velmi důležitá podpora prodeje.

17

NEJDL, Karel. Destinační managementu: Problematika managementu destinace cestovního ruchu [online]. 2007 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.cot.cz/index.php?page=200&jazyk=1&id=6975 18 ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přepracované 2. vyd. Praha: Linde, 2012. ISBN 978-80-7201-880-2, s. 448

23

1.2.1 Předpoklady rozvoje cestovního ruchu Otázkou předpokladů cestovního ruchu se zabývá geografie cestovního ruchu19, zaměřuje se na faktory a podmínky ovlivňující existenci a rozvoj cestovního ruchu, zákonitosti a uplatnění v daných oblastech. Tyto podmínky můžeme rozdělit do třech základních kategorií. 1) Lokalizační předpoklady v sobě nesou problematiku umístění aktivit, které jsou zahrnuty do cestovního ruchu v určité oblasti či lokalitě. „Rozhodující úlohu pro existenci těchto předpokladů má geografická poloha konkrétní oblasti či střediska a jejich předcházející historický vývoj, v němž se většinou rovněž výrazně odráží kvalita geografické polohy.“20 Lokalizační předpoklady můžeme dále rozdělit na: a) přírodní předpoklady, do kterých zahrnujeme rozmanitost přírody a povrch území, který ovlivňuje atraktivitu místa. Patří sem i podnebí, povrchové vody, které zajišťují vodní sporty a koupání v daných oblastech, podzemní vody díky kterým je možné využití minerálních nebo termálních pramenů k rozvoji lázní. Rostlinstvo a živočišstvo jsou též nezbytnou součástí pro cestovní ruch, dotváří krásy přírody, kterou lidé obdivují na svých cestách a cítí se díky ní dobře. b) kulturní předpoklady, které souvisí s historickým vývojem dané lokality, jako jsou muzea, galerie, architektonické památky, hrady, zámky, parky, kostely, kláštery aj. Velkou motivací turistů k návštěvě daného města je zařazení v Seznamu světového a kulturního dědictví UNESCO. 2) Selektivní předpoklady vyjadřují schopnost oblasti či země podílet se jak aktivně tak pasivně na cestovním ruchu, což znamená přijímání návštěvníků a současně jimi být. Nejčastější dělení těchto předpokladů je : a) objektivní předpoklady, jako je politická a bezpečnostní stabilita, ekonomická a životní úroveň obyvatel, stav životního prostředí. Všechny tyto faktory jsou pro návštěvníky velmi důležité, dalo by se říci i rozhodující. Oblasti, kde není politická 19

Vědní disciplína, předmětem studia jsou prostorová hlediska vztahů mezi cestovním ruchem a ostatními složkami geosféry. Cílem výzkumu geografie cestovního ruchu je především stanovit zákonitosti vývoje těchto vztahů obecně i v různých částech světa. 20 HOLEČEK. m., MARIOT.p., STŘÍDA. m., (2005): Zeměpis cestovního ruchu. Nakladatelství české geografické společnosti, s. r. o. Praha 2007. ISBN 80-86034-64-X.

24

stabilita a vyskytuje se zde nízká životní úroveň, jsou nelukrativním místem pro dnešního jedince, který hledá zážitek a odpočinek na své dovolené. b) subjektivní předpoklady, které se vážou k nám samotným, jaké máme preference a zájmy, jaké jsou naše možnosti, rodinné poměry, ale také naše psychologické faktory. Jaké bude naše rozhodnutí k návštěvě toho či onoho místa závisí také na lukrativnosti místa, které se rozhodujeme navštívit. Působí na nás reklama, propagace cestovních kanceláří, ale také společenské postavení. 3) Realizační předpoklady nám umožňují vycestovat, ubytovat se a užít si dovolenou. Mezi ně patří: a) dopravní předpoklady, jež jsou základní podmínkou při rozhodování. Záleží zejména na hustotě a kvalitě dopravních sítí, jako jsou silnice, železnice a letecké spoje. Čím je tato hustota vyšší, tím má oblast větší předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Velmi důležitá je také časová dosažitelnost místa. b)

materiálně-technické

předpoklady,

které

souvisí

s infrastrukturou,

tzn.

Ubytovací a stravovací zařízení, zábavní střediska, sportovní areály a další služby, které uspokojují potřeby účastníků cestovního ruchu. Zahrnují i informační střediska, které poskytují kvalitní informace, můžeme zde dostat mapu oblasti v různých jazycích, aj.21

1.2.2 Gastronomie jako součást cestovního ruchu „V rámci mezinárodního cestovního ruchu je regionální a národní gastronomie jednou z významných atraktivit, je součástí kulturního dědictví národa a může působit i jako samostatný motiv účasti na cestovním ruchu.“22 Hlavními produkty cestovního ruchu jsou stravovací, ubytovací a dopravní služby. Gastronomický cestovní ruch řadíme pod kulturně-poznávací cestovní ruch, který se zaměřuje na poznávání tradice, kultury a historie dané oblasti. Tradiční pokrmy, národní gastronomie a zvyklosti dané země se odvíjejí od možností a technické vyspělosti, díky čemuž můžeme ochutnávat rozmanitou škálu národních kuchyní, 21

RYGLOVÁ, Kateřina, Ida VAJČNEROVÁ a Michal BURIAN. Cestovní ruch-podnikatelské principy a příležitosti v praxi. Praha 7: Grada Publishing, a.s., 2011. ISBN 978-80-247-4039-3. 22 INDROVÁ, Jarmila. a kol. Cestovní ruch I. 1. vydání Praha: Oeconomica, 2004. ISBN 80-2450799-4. str. 49

25

které jsou v mnoha případech velmi odlišné od těch, které známe. Každý zahraniční turista by měl při své návštěvě cizí země ochutnat tamní kulinářské speciality, protože gastronomie tvoří část národní kultury. Pro mnoho turistů je gastronomický zážitek hlavním cílem cesty. K našemu národnímu bohatství patří jak jinak než pivo. Každý turista si vzpomene na lahodnou chuť českého piva. Také je pro naši zemi typická nabídka různých druhů omáček, knedlíků, polévek. Pro Moravu je zase typické víno a vinné sklípky, které jsou velmi oblíbené a navštěvované. Každá země má svůj tradiční pokrm a nápoj. Důležitou součástí zážitku je také tamní atmosféra a klima. Pokud jedeme do Francie, většině z nás se vybaví šampaňské a sýr. V Itálii si zase pochutnáme na pizze, těstovinách a dobrém víně. Hamburger a coca-cola je naopak nedílnou součástí Ameriky. Španělsko se může pochlubit svou Paellou, Gazpachem nebo Sangrií.

1.2.3 Segmentace trhu Segmentace je nalezení skupin dle požadovaných kritérií. Vnitřně jsou skupiny homogenní, to znamená, že mají podobnosti ve svých tržních projevech a preferencích, a mezi sebou jsou co nejvíce heterogenní. Segment je tedy skupina zákazníků, kteří mají specifické požadavky na určitou skupinu výrobků.23 Segmentace má své výhody i nevýhody, ale většinou pozorujeme spíše výhody. Jednou z hlavních výhod je uspokojení potřeb zákazníka. Tím, že vyrobíme službu či výrobek, který požaduje, je větší pravděpodobnost, že s ním bude spokojen. Dále se zde projevuje efektivnější stimulace a distribuce výrobku. Jelikož je určen pro určitou skupinu zákazníků, nemusíme používat stimulační nástroje jako je reklama pro ostatní části trhu. Je informovaná pouze ta část segmentu, pro kterou je služba či výrobek určen, proto také nemusí být dosažitelný všem spotřebitelů. Protože je výrobek přizpůsoben zákazníkovy, může firma nastavit vyšší cenu,

23

PALATKOVÁ, Monika. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu: Jak získat více příjmů z cestovního ruchu. Praha: Grada Publishing, a.s., 2006. ISBN 80-247-1014-5.

26

kterou je spotřebitel ochoten akceptovat za svůj požadovaný výrobek. Vzniká tedy vyšší zisk firmy.

24

Philip Kotler definuje segmentaci následovně: „segmentace trhu představuje rozčlenění trhu do homogenních skupin, které se vzájemně liší svými potřebami, charakteristikami a nákupním chováním, je možno na ně působit modifikovaným marketingovým mixem.“25 Hlediska segmentace trhů Pro rozdělení trhu do určitých segmentů je nutné zaměření na stanovení hledisek, která jsou nezbytnou součástí při tomto procesu. Je řada způsobů, dle kterých můžeme dělení vytvořit. Často je použito více hledisek vzájemně kombinovaných. Mezi hlavní hlediska u individuálních zákazníků a domácností patří: a) Demografická segmentace, kam patří věk, pohlaví, vzdělání, rasa, náboženství, průměrný roční příjem velikost domácnosti aj. Tyto proměnné lze snadno identifikovat a kvantifikovat, jelikož je lze dohledat ve vládních či jiných statistických

přehledech,

mohou

tedy posloužit

jako

zdroj sekundárního

marketingového výzkumu. Restaurace například vytvoří jídelní lístky pro dospělé, děti, celiaky aj. b) „Geografická segmentace je založena na odlišnosti poptávky podle místa jejího výskytu (kontinent, stát, region, kraj, město, městská část, obec, destinace cestovního ruchu)“26. Potřeby a nákupní zvyklosti se mění dle místa pobytu zákazníků. Výhodou je lepší řízení nákladů na distribuci, jelikož výrobek je dodáván pouze do určitého místa. Tento způsob může být užitečný zejména pro poskytovatele ubytovacích a stravovacích zařízení, středisek cestovního ruchu aj. c) Psycho-grafická segmentace, dle které se společnost rozdělí do skupin, které jsou založeny na příslušnosti ke společenským třídám, životním stylu skupin, které mají společné záliby, názory nebo charakter. Dle některých teorií byla prokázána závislost mezi osobností člověka a preferencí určité značky či výrobku. Psycho24

SOUČKOVÁ, Michaela. Segmentace zákazníků v rámci marketingové strategie podniku. Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta mezinárodních vztahů, 2008. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta mezinárodních vztahů. Vedoucí práce Eva Bedrnová. 25 KOTLER, P., ARMSTRONG, G. Marketing. Praha: Grada Publishing, a.s. 2004, ISBN 80-2470513-3. s. 325 26 JAKUBÍKOVÁ, D., Marketing v cestovním ruchu. Praha: Grada Publishing, a.s. 2009, ISBN 98780-247-3247-3. s. 157

27

grafickou demografii lze použít jako hledisko pro segmentaci. „Každý výrobek či značka má určitou image. Zákazník s ní může chtít ztotožnit svou vlastní představu o sobě nebo představu, kterou chce ve svém okolí vyvolat.“27 Pokud zve muž ženu na schůzku, pozve ji do restaurace, ne do fast foodu. e) Segmentace dle užití výrobku identifikuje skupinu spotřebitelů dle rozdílnosti užití. Důvodem k této segmentaci je poznání, že mnoho nákupů určitého výrobku provádí jen malá skupina spotřebitelů. Pro manažery firmy je velmi efektivní zaměřit se právě na tyto spotřebitele, než na celý tržní segment. Příkladem může být luxusní restaurace, kam nemůže chodit každý. f) Segmentace podle výhod znamená vymezení skupin dle jedinečných výhod, které zákazníci od produktů vyžadují. Prvotní pohnutky pro zakoupení produktu může mít každý spotřebitel jiné. „Například někdo jde do restaurace proto, aby se najedl, jiný, aby poseděl s přáteli u dobrého jídla, další, aby uzavřel obchod.“28 Produkty, spotřebitelé i jejich požadavky se vyvíjejí, je proto velmi důležité sledovat vývoj trhu a neustále s ním držet krok, protože to se může stát konkurenční výhodou dané firmy.

1.2.4 Podpora prodeje v gastronomii Podpora prodeje má za úkol zvýšení obratu firmy a zvýšení atraktivnosti produktu v podvědomí zákazníků. Tento proces představuje snížení ceny výrobku, při koupi jednoho je druhý zdarma aj. Orientace je nejen na zákazníky, ale také na zprostředkovatele a vlastní prodejce. V současné době se můžeme setkat s členěním podpory prodeje: 1. Služby sales promotion a) vzorky přibalené k jiným výrobkům např. fast food, kde dostanete sušenku k menu zdarma aj.

27

SOUČKOVÁ, Michaela. Segmentace zákazníků v rámci marketingové strategie podniku. Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta mezinárodních vztahů, 2008. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta mezinárodních vztahů. Vedoucí práce Eva Bedrnová. 28 JAKUBÍKOVÁ, D., Marketing v cestovním ruchu. Praha: Grada Publishing, a.s. 2009. ISBN 98780-247-3247-3. s. 158

28

b) ochutnávky propagovaného výrobku, který už je většinou v prodeji, ale toto je jeho inovace, převážně v nákupních centrech, ale i v restauracích je občas nabízena ochutnávka nových pokrmů, nebo nápojů. c) věrnostní programy jako jsou dárky a bonusy pro stálé a věrné zákazníky, klubové karty aj. d) soutěže, které rozlišujeme na spotřebitelské, kdy je zákazník stimulován ke koupi produktu s vidinou získat něco navíc, dále znalostní soutěže, při které musí být prokázána určitá znalost výrobku či firmy, kreativní soutěže, při kterých zákazníci vytváří např. logo firmy, nebo slogany do reklamy. S tímto se nejčastěji setkáváme ve fast foodech. e) loterie, kdy o výherci rozhodne náhoda, nejčastěji losování 2. POP a POS reklamní prostředky Představují soubor reklamních prostředků, které jsou užity v místě prodeje k propagaci určitého výrobku. POP (point of purchase) hodnotí místo nákupu vnímané z pohledu zákazníka, a POS (point of sale) je zhodnocení místa prodeje z pohledu prodávajícího. Mezi tyto prostředky řadíme vše, co bezprostředně přitáhne zákazníka k danému produktu, jako je jeho umístění v prodejně, označení regálu, stojan označený přímo značnou produktu aj. S tímto postupem se v gastronomii setkáváme spíše u nabídky nápojů. Podpora zaměřená na prodejce je prakticky totožná s podporou prodeje na konečného zákazníka. Zařazujeme sem soutěže, slevy, finanční příspěvky za umístění výrobku na prodejně v určitém úseku dle našich požadavků. Patří sem i různá společenská setkání, konference aj. Je mnoho nástrojů, které sou používány k podpoře prodeje určitého výrobku, záleží na managementu firmy, který z nich zvolí. Musí dbát na všechny požadavky spotřebitelů, také na oblast, kde se daný výrobek propaguje a také na životní úroveň obyvatel.29

29

BOČEK, Martin, Daniel JESENSKÝ a Daniela KROFIÁNOVÁ. POP-In-store komunikace v praxi: Trendy a nástroje marketingu v místě prodeje. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. ISBN 978-80247-2840-7.

29

2. ANALYTICKÁ ČÁST Cílem této části je předložit ucelený přehled o gastronomických provozech ve Středočeském kraji. Je zde orientačně popsán Středočeský kraj jako turistická destinace.

Zpracovávám

zde

pouze

jednu

třetinu

Středočeského

kraje.

Předmětem mého šetření jsou tyto okresy: Kutná Hora, Mělník, Nymburk, Příbram, Rakovník, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav a Čelákovice. Okresní města již nejsou předmětem šetření. Čtenář je blíže seznámen se zajímavostmi uvedených destinací včetně počtů měst, vesnic, gastronomických provozoven a obyvatel za daný okres. Sumarizace za tyto okresy je provedena převážně ze zpracovaných a obhájených bakalářských prací VŠH. Pro přehlednost jsou všechny údaje vloženy do tabulek, kde nalezneme počty restauračních zařízení, zda mají internetové stránky, jakou kuchyní disponují, pokud vaří, zda jsou provozovány fyzickou či právnickou osobou, zda se jedná o podniky kuřácké či nekuřácké.

2.1 Středočeský kraj „Z hlediska funkčně-prostorového využití území pro cestovní ruch je pro Středočeský kraj typická venkovská krajina s průměrnými předpoklady pro cestovní ruch (zaujímá 37,1 % rozlohy kraje), venkovská krajina s velmi příznivými předpoklady (31,2 %) a venkovská krajina s minimálními předpoklady pro cestovní ruch (23,2%). Urbanizované prostory zaujímají pouze 6,2 % plochy rozlohy území kraje. Touto strukturou se kraj řadí mezi průměrné přírodně atraktivní lokality. Střední Čechy jsou nejvýznamnějším příměstským rekreačním zázemím obyvatel Prahy a zároveň i celé české republiky.“

30

Středočeský kraj je rozdělen do tří turistických oblastí: Střední Čechy – západ, Střední Čechy – jihovýchod a Střední Čechy – severovýchod – Polabí. Velký význam těchto oblastí je především z bohatství přírodních krás a historických památek. Hlavní turistický cíl má tato oblast převážně díky blízkosti hlavního města Prahy. Oblast se pyšní krásnou krajinou, chráněnou krajinnou oblastí jako Český

ráj,

Křivoklátsko

nebo

Český

kras

s Koněpruskými

jeskyněmi.

Z historických památek stojí za zmínku Karlštějn, Konopiště nebo český Šternberk. 30

Charakteristika a hodnocení potenciálu cestovního ruchu Středočeského kraje a jeho subregionů [online]. COT media, s.r.o., 2012 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.cot.cz/index.php?page=200&jazyk=1&id=1040811557

30

Nachází se zde i lázeňská města Poděbrady nebo lázně Toušeň. Vysoký potenciál je zejména pro pěší turistiku, cykloturistiku, vodní, nebo venkovskou. „Z celkového pohledu ale zatím není tento potenciál plně využíván.“31

2.1.1 Okres Kutná Hora Okres Kutná Hora se rozkládá na severním okraji Českomoravské vrchoviny mezi středními toky Sázavy a Labe. Jeho rozloha činí 917 km2 a zaujímá 4. místo v rámci Středočeského kraje a 8,3 % celkové rozlohy. Ke dni 31. 12. 2011 bylo v okrese 88 obcí. Z toho to celkového počtu získaly čtyři statut města a to Kutná Hora, Čáslav, Uhlířské Janovice a Zruč nad Sázavou. Pět bylo stanoveno městysem a to Bílé Podolí, Kácov, Malešov, Rataje nad Sázavou, Žehušice. Ke stejnému datu bylo v okrese 74 333 obyvatel. Tedy na jeden km2 připadá 81 obyvatel. Řadí se mezi nejřidčeji osídlená území Středočeského kraje. V minulosti na Kutnohorsku převažovala zemědělská výroba. V poválečném období pak postupně docházelo k rozšiřování a budování nových kapacit. Počátkem 90. let se realizovala průmyslová výroba a to zejména ve strojírenství, potravinářství, tabákovém průmyslu (ten má v Kutné Hoře již dvousetletou tradici), sklenářství a textilním průmyslu. Velmi dobré výsledky má Philip Morris ČR a.s. s produkcí tabákových výrobků, sídlící v Kutné Hoře a také společnost FOXCONN CZ, s.r.o., působící na poli IT. Kutná Hora Nejvýznamnějším městem z hlediska cestovního ruchu této oblasti je bez pochyby Kutná Hora. Její historie sahá až do závěru 10. století, kdy jsou z této doby zachovány stříbrné mince – denáry s nápisem „MALIN CIVITAS“. Zrod města je tradičně spojován s rozvojem peněžního hospodářství a objevením naleziště stříbra ve 13. století, které dalo podnět ke vzniku zlatokopeckých osad. V roce 1300 král Václav II. udělil osadám zákoník, který stanovil veškeré podmínky nutné pro pravidelný chod dolů. Krátce po tomto roce byla přenesena centrální mincovna a pro její činnost byl vyhrazen hrádek, který dostal název Vlašský dvůr na památku italských odborníků, Vlachů, kteří byli u zrodu mincovní reformy. „Ražení 31

Charakteristika a hodnocení potenciálu cestovního ruchu Středočeského kraje a jeho subregionů [online]. COT media, s.r.o., 2012 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.cot.cz/index.php?page=200&jazyk=1&id=1040811557

31

pražského groše a jeho dílů-parvů uzavřelo výrobní cyklus začínající těžbou rudy“32. Kutná Hora se stala finančním centrem českého státu. Roku 1388 byla započata stavba chrámu svaté Barbory. Ke stavbě se používal pískovec z nedalekého lomu. Již čtyři roky po započetí stavby se vysvětilo 15 oltářů. Do počátku husitských válek se stavba dostala skoro do poloviny dnešní výšky, na které stagnovala do roku 1547. Barbora čekala na své dokončení více než 500 let. Dodnes není v plánované podobě, ke které už zřejmě nikdy nedojde kvůli nedostatku financí. „S dalekohledem nebo silným kukátkem můžete nad ochozy na pilířích obdivovat fantastickou faunu, tvořenou chimérami, netopýry, démony, harpyjemi, žábami nebo okřídlenými berany. Na jednom z jižních pilířů najdete i opici s pomerančem. Jedná se o první plastické zobrazení tohoto ovoce u nás. Uvnitř chrámu vás čeká atmosféra přitlumená barevným světlem vitráží a dokonalá akustika. Pořádají se tu varhanní koncerty a samozřejmě se tu konají pravidelné mše“.33 „Kostnice je podzemní kaplí Hřbitovního kostela Všech Svatých, který byl původně součástí cisterciáckého opatství v Sedlci, založeného v roce 1142 panem Miroslavem z Markvartic. Kostelík byl vystavěn ve 14. století jako karner – skládá se ze dvou kaplí postavených nad sebou a podle nejnovějších průzkumů se spolu s dalším stavebními součástmi opatství snažil přiblížit svým jeruzalémským vzorům“34. Roku 1318 zde bylo pochováno třicet tisíc zesnulých, kteří umřeli na mor. Dalších deset tisíc mrtvých pojal hřbitov po husitských válkách. V roce 1421 byly objekty zasaženy požárem a v 15. století se hřbitov zrušil a byly exhumované kosti uvnitř i vně podzemní kaple. Roku 1511 je poloslepý mnich začal skládat do velkých pyramid. Začátkem 18. století byl kostelík renovován. Je to jedinečné místo, které pojímá téměř čtyřicet tisíc zesnulých. Po období rozkvětu města se však v průběhu 16. století ložiska stříbra vytěžila a rozvoj města se zastavil. Třicetiletá válka tento obrat dokonala a město začalo upadat. V roce 1812 byla ve zdejším zrušeném klášteře založena Státní tabáková továrna, což byla alespoň částečná vzpruha pro kutnohorský průmysl.

32

ŠTROBLOVÁ, Helena. Kutná Hora: historie města. Kutná Hora [online]. [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.kutnahora.cz/index.php?sec=2&cid=89 33 http://www.kutna-hora.net/barbora.php 34 http://www.ossuary.eu/index.php/cz/homepage

32

Historické jádro Kutné Hory je prohlášeno za státní památkovou rezervaci a město je od roku 1995 zapsáno na seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Nejvýznamnějšími památkami města jsou chrám sv. Barbory, Kostnice, stříbrné doly atd. Kutnou Horu ročně navštíví několik set tisíc turistů z celého světa. I přes to, že Kutná Hora není předmětem zkoumání, považuji za nutnou zmínku o tomto historickém městě, neboť je hlavním turistickým cílem ve Středočeském kraji. V příloze přikládám tabulku návštěvnosti památek tohoto města. 35 Zámek Kačina Dalším turistickým místem v okresu Kutná hora je zámek Kačina, který se nachází u obce Svatý Mikuláš, asi 6 km východně od Kutné Hory. Patří mezi nejvýznamnější stavby empirové36 architektury v Čechách. Nechal si ho postavit Jan Rudolf Chotek jako své letní sídlo v letech 1806 – 1824. Divadlo nechal dostavět Chotkův vnuk a zámecká kaple zůstala nedostavěna dodnes. V roce 1950 dostalo Zemědělské muzeum k dispozici prostory pro různé výstavy. „Po roce 1995 byly původní zemědělské a potravinářské expozice rozšířeny o prezentaci života různých společenských vrstev 19. století na venkově, postupně byla zpřístupněna i Chotkovská knihovna, divadlo a tzv. Chotkovská expozice přibližující dějiny rodu Chotků, zejména život generací svázaných s Kačinou. V roce 2001 se zámek Kačina na základě nařízení vlády stal národní kulturní památkou“.37

Na zámku se pořádají během roku různé tematické, hojně

navštěvované slavnosti, např. Hubertovy, Chotkovy či při příležitosti vinobraní. Zámek je také oblíbeným místem pro konání svateb. Zámek Žleby První písemné zmínky o tomto středověkém hradu pochází z roku 1289. Nejspíše ho nechal postavit Jindřich z Lichtenburka. Další známou majitelkou byla Anežka ze Žlebu, od níž roku 1356 hrad odkoupil Karel IV., český král a císař Svaté říše zemské. Žleby se staly královským majetkem, a po následující staletí se zde vystřídalo mnoho majitelů, jako Oldřich z Hradce, Petr Zmrzlík ze Svojšína, Adam 35

Příloha č. 4 Empír, zvaný také císařský sloh, má původ názvu ve francouzském slově empire - impérium, císařství, a to proto, že se jím stavělo převážně v době, kdy se Napoleon Bonaparte prohlásil císařem (1804), a pak ještě celou první polovinu 19. století. 37 Zámek Kačina: Historie [online]. 2010 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://www.kacina.cz/historie 36

33

Bohdanecký u Hodkova aj. Zámek byl v soukromém vlastnictví až do roku 1945, kdy byl zestátněn. Dnes se na zámku kromě prohlídek pořádají různé slavnosti a součástí objektu je také ptačí zoo, jelení obora a rozsáhlý zámecký park. Za rok 2010 navštívilo zámek 45. 286 návštěvníků, v roce 2011 47. 749 návštěvníků.38 Vidíme tedy, že zájem o návštěvu památek roste. Nedílnou součástí tohoto okresu je řeka Sázava a její malebné okolí, díky níž se zvyšuje cestovní ruch. V letních měsících zde přibývá turistů, konkrétně vodáků, kteří se sjíždí z celé České republiky. K tomu se váže vyšší návštěvnost gastronomických provozoven, kempů a ve většině případů i návštěva historických památek. Velmi často sem jezdí také chataři a trampové, kteří převážně rybaří, a mnoho z nich navštěvuje místní hospůdky. V letních obdobích je zde samozřejmě vyšší výskyt cyklistů, kteří také zvyšují návštěvnost gastronomických podniků. Toto jsou z hlediska cestovního ruchu nejzajímavější místa v okresu Kutná Hora. Dále zde předkládám tabulku gastronomických provozoven v daném okrese. Informace jsou čerpány ze tří zpracovaných bakalářských prací. Celkem se tedy v okresu Kutná Hora nachází 88 obcí a v nich 144 gastronomických provozoven.

38

Národní památkový ústav středních Čech v Praze

34

Tabulka č. 1 – Souhrn gastronomických provozoven za okres Kutná Hora celková sumarizace

Kutná Hora Kutná Hora Kutná Hora Kutná Hora A-K L-S Š-Ž celkem

Restaurace 22 Pizzerie 1 Hospoda (pivnice, hostinec, 33 pohostinství, krčma

17 0 22

13 3 15

52 4 70

kavárna vinárna bar, diskotéka pivovar

3 0 4 1

0 1 0 0

0 0 2 0

3 1 6 1

občerstvení, kiosek, jídelna

0

4

3

7

Vyvařující/nevyvařující

38/26

35/9

32/4

105/39

česká Mezinárodní Ostatní

21 1 16

33 2 0

18 2 12

72 5 28

Kuřácké Nekuřácké

0 0

37 5

15 3

52 8

Stavebně oddělené prostory Nezjištěno Součást UZ

0 64 7

2 0 5

18 0 4

20 64 16

Bez ubytování Celoroční

57 62

38 37

32 31

127 130

Sezónní Internetové Ano stránky Ne AHR ČR Členství Czech Specials

2 13 51 2 2

7 5 39 0 0

5 11 25 1 0

14 29 115 3 2

Bez členství Fyzická osoba

60 62

44 44

35 36

139 142

Právnická osoba

2

0

0

2

Kategorie

Zaměření kuchyně

Prostory podniku

Ubytování Provoz

Forma podnikání

Celkem 64 44 36 144 Zdroj: Vlastní zpracování podle tří bakalářských prací (Bc. Iva Kaftanová, Bc. Oxana Papina, Bc. Ekaterina Trushkina)

35

Z celkového počtu 144 gastronomických provozoven v okresu Kutná Hora jsou tyto výsledky: V tomto okrese jsou nejvíce zastoupeny hospody (pivnice, hostince, pivnice a krčmy), což odpovídá charakteru malých obcí a vesnic, kdy lidé dávají přednost pivu. Nejméně je zde pizzerií, kaváren a vináren. Je zde jeden pivovar Kácov, který je přitažlivým místem spíše pro tuzemce. V letních měsících využijí jeho nabídku také vodáci a chataři. Nejčastěji se vyskytuje česká kuchyně, což považuji za dobrou zprávu, i když se převážně jedná o guláš s knedlíky, svíčkovou na smetaně i rajskou omáčku. Z celkového počtu 144 provozoven je 39 nevyvařujících. Nejvíce prostor je bohužel stále pro kuřáky, dvacet prostor je stavebně odděleno a pouze osm gastronomických provozů nabízí čistě nekuřácké prostředí. V jedné bakalářské práci, která se částí kutnohorského okresu zabývala, nebylo toto předmětem zjišťování, nemám zde žádné informace. Lze předpokládat, že situace je podobná jako v ostatních místech. Součástí ubytovacích zařízení je 16 podniků. Celoroční provoz zajišťuje 130 provozoven, dalších čtrnáct jich je sezónních. Z celkového počtu má pouze 29 provozoven své internetové stránky, což považuji za velkou chybu ze strany majitelů. 3 podniky jsou členy AHR ČR a 2 jsou zapojeny do projektu Czech Specials. Podniky provozují převážně fyzické osoby. Z hlediska segmentace trhu jsou podniky převážně závislé na domácí klientele. Pouze 14 provozoven je sezónních, a to vzhledem k segmentu a poptávce. Jedná se především o letní měsíce, kdy přibývá turistů v této oblasti, a to především vodáků a chatařů. Následně jsou uvedeny restaurace, které jsem vybrala na základě jejich členství AHR ČR. Restaurant Kácov Restaurace je součástí hotelu se stejným názvem. Nachází se v turistické lokalitě Posázaví, je tedy na dobrém místě. Restaurace nabízí tradiční českou kuchyni, ale je zde možnost ochutnat i jídla z grilu, ryby nebo saláty. Hotel nabízí prostory 36

vhodné k pořádání svatebních hostin, školení aj. Součástí hotelu je i sportovní areál, je tedy možnost uspořádat zde sportovní soustředění. Velkou výhodou hotelu je také nedaleký pivovar v tomto malebném městysu. Hospůdka U Kosů Hospůdka se nachází ve vesničce Žleby. Interiér odpovídá duchu místa, kde se nachází. Je vybaven dřevěnými lavicemi a stoly, dokonce i pianinem. Z jídelního lístku si lze vybrat steaky z hovězího masa, vepřového i kuřecího, ale také saláty a dezerty. Podnik převážně využívají návštěvníci nedalekého hradu. Restaurace Česká koruna Restaurace je součástí stejnojmenného hotelu. Nabízí pokrmy převážně české kuchyně a hotové pokrmy, např. kachní stehno, žemlový knedlík a halušky se zelím, svíčkovou na smetaně, ale třeba také hovězí guláš aj. Je zde možnost pořádání rodinných oslav, svateb či jiných slavnostních událostí.

2.1.2 Okres Mělník Území okresu Mělník leží v severní části středních Čech. Rozloha je téměř souměrná se soutokem Labe a Vltavy. Jeho rozloha je 701 m2, díky níž zaujímá desáté místo ve Středočeském kraji a z jeho rozlohy představuje 6,4 %. Řadí se mezi nejlidnatější okresy v kraji díky hustotě osídlení 149 obyvatel na km2. Ke dni 31. 12. 2011 sem patří 69 obcí, z nichž 7 má statut města: Kostelec nad Labem, Kralupy nad Vltavou, Liběchov, Mělník, Mšeno, Neratovice, Veltrusy. Ke stejnému datu zde žilo 104 169 obyvatel. Až do poloviny minulého století bylo území zemědělskou oblastí, a to zejména kvůli umístění v povodí velkých řek v nížinné oblasti. Po druhé světové válce zde byly vystavěny základny pro chemický, energetický a potravinářský průmysl, čímž se změnil zemědělský charakter okresu. Mělnicko však stále patří k vysoce produkčním zemědělským oblastem, velký význam zde má zelinářství, ovocnářství a pěstování vinné révy. Kvalita životního prostředí je zde z důvodu chemického průmyslu velmi špatná, patří skoro k nejhorším v republice. Avšak v posledním desetiletí se zlepšuje. „Relativně dobré životní prostředí je v lesnaté chráněné krajinné oblasti 37

Kokořínsko, která se rozkládá v severní části okresu a zasahuje i do sousedních okresů Mladá Boleslav, Litoměřice a Česká Lípa. Jádrem oblasti je mělnické území, které je dokladem počátečního stadia rozpadu kvádrových pískovců. Botanicky je oblast zajímavá výskytem vlhkomilných horských a podhorských rostlin na níže položených místech, suchomilných a teplomilných rostlin na horních slunných plošinách. V rozsáhlých lesních porostech se vyskytují některé vzácné druhy ptactva, srnčí, kančí a nasazené mufloní zvěře. Jde o krajinu dosud málo narušenou lidskou činností s roubenými, hrázděnými a kombinovanými lidovými stavbami i skalními obydlími. Tato romantická krajina je v současné době významnou rekreační oblastí“39. Mělník Historické jádro města s tehdejším názvem Pšov se vyvíjelo již od 9. století, což prokázaly archeologické výzkumy. Sňatkem prvního knížete Bořivoje s Ludmilou v roce 874, dcerou knížete Slavibora, byl Pšov pod správou Přemyslovců. Koncem 10. století zde Emma, manželka knížete Boleslava II. nechala razit mince – denáry, na nichž bylo její jméno Emma Regina a pojmenování Mělník ( Civitas Melnic). Tato žena byla výjimečná. Dokladem je rukopis Gumpoldovy legendy a sv. Václavu, který nechala na počátku 11. století „iluminovat“40. Na titulní straně je ona sama klanící se sv. Václavu. První zmínka o Mělníku je v listině krále Přemysla Otakara II. Roku 1449 získalo město právo rozhodovat o svých záležitostech samo. Tehdy již mělo za sebou období husitských válek a jako jediné město se vedle Plzně podílelo na porážce koalicí v bitvě u Lipan. V první polovině 16. století získalo město na věhlasu díky vinařství. Karel IV. sem dal dovést ve 14. století vinnou révu z Burgundska a zřídil na její ochranu perkmistrovský úřad. Na zdejším hradě původně románském, který se v 16. století začal měnit v zámek, sídlily šlechty, z nejznámějších Berky z Dubé, nebo rod Lobkowiczů. K rozvoji města došlo v první polovině 19. století, kdy se rozvíjelo národní hnutí. 1850 se stal Mělník okresním městem, v němž sídlily instituce typu hejtmanství, četnictvá stanice aj. Začala zde výstavba nových domů, lázní, úprava radnice, 39

Český statistický úřad: Charakteristika okresu Mělník [online]. 2013 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xs/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_melnik 40 Knižní malba, zejm. středověká výzdoba rukopisných kodexů

38

vývoj zastavily události druhé světové války. „Zatímco prvorepublikový Mělník v sobě dokázal spojit historické s moderním, Mělník druhé poloviny 20. století byl již méně ohleduplný. Byla zlikvidována centrální historická část Pražského předměstí a nahrazena novou výstavbou, která město nevratně poškodila. V okolí vyrostly stavby průmyslu chemického a energetického. Přesto si město jedinečné svou polohou na vršku, který dává pocit volnosti a svobody, uchovalo své kouzlo a nese v sobě nadále výpověď o více než tisíci letech své historie“41. Zajímavostí z hlediska cestovního ruchu zde nalezneme mnoho, zde jsem vybrala ty, které jsou dle mého názoru velmi oblíbené. Zámek v Mělníku Zámek se nachází nad soutokem Labe s Vltavou, původně se nazýval Pšov. Název byl odvozen od slovanského kmene Pšovanů. Původně dřevěný hrad byl v desátém století nahrazen kamenným sídlem, na konci tohoto století byl panstvím kněžny Emmy, manželky Boleslava II. Na stříbrných denárech se v té době objevil poprvé název Mělník. V průběhu třicetileté války zpustl a v roce 1678 ho Heřman Černín z Chudenic opět upravit tak, aby byl obyvatelný. V průběhu 18. století majitelé postupně odcházeli do nedalekého zámku Hořín a zmíněný mělnický zámek pak sloužil převážně jako administrativní centrum panství. Poslední dědička Marie Ludmila se v roce 1753 provdala za Augustina Antonína Josefa Lobkowicze. Tento rod byl vlastníky panství až do roku 1948. Po roce 1992 byl zámek

vrácen

rodině

Lobkowiczů

po

44

letech

v restituci.

Přistoupily

k rekonstrukci interiérů, byla vybudována nová expozice a zámek se stal součástí života Mělníka. Pořádají se zde výstavy, plesy, konference a společenská setkání. Velmi lukrativním místem v zámku, které je často vyhledáváno, jsou vinné sklepy s možností degustace z produkce zdejšího vinařství. Ve sklepech o rozloze 1500 m2 je možně vidět nejen sudy, v nichž víno dozrává, ale také sudy o obsahu 12 500 l, které jsou dokladem dlouhé tradice vinařství. Stálá teplota se zde pohybuje okolo 8 – 12 °C.

41

Průvodce městem [online]. 2013. vyd. 2012 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.melnik.cz/user_data/zpravodajstvi/obrazky/File/turistika/Pruvodce_mestem_1.pdf

39

Hrad Kokořín Hrad leží uprostřed chráněné krajinné oblasti. Původně nedaleko odtud stála středověká tvrz, která byla vytesána z části do skály. První listinné zmínky pocházejí ze 14. století, kdy kolínský statek získal směnou Hynek Berka z Dubé. Ten zde nechal vybudovat hrad, ve kterém se během následujících staletí vystřídala řada šlechtických rodů. V 15. století to byly například Beřkovští, Hrzánové z Harasova a poslední opět Berkové. V 16. století byl hrad ve špatném stavu, a proto se na něm nedalo bydlet. Po třicetileté válce byl hrad zařazen mezi „prokleté“ hrady císařem Ferdinandem. Nesměl se opravovat, a proto jen chátral, i přes to, že se zde střídali další majitelé. V 19. století je z hradu zřícenina, která zaujala romantické umělce jako Karla Hynka Máchu, Josefa Navrátila a mnoho dalších. Díky klubu českých turistů, který představil jeho maketu na Národopisné výstavě, se v roce 1895 vrátil hrad do povědomí široké veřejnosti. Roku 1911 šlechtic Václav Špaček zahajuje rekonstrukci za pomoci historiků Augusta Sedláčka, Čeňka Zíbrta a dalších. Roku 1918 je zřícenina zpřístupněna veřejnosti. Po roce 1950 přešel hrad na základě zákonů o pozemkové reformě do držení státu. Až roku 2006 se hrad vrátil do rukou dědiců rodu Špačků, kteří nadále chtějí udržet tradici a zachovat tuto památku zpřístupněnou veřejnosti. Konají se zde i svatby, a v areálu se natáčel např. historický film Kastelánka. Nelahozeves Když se řekne Nelahozeves, většinu čechů automaticky napadne Dvořákova hudební Nelahozeves. Festival klasické hudby, který se koná od jara do podzimu v rodném městě světoznámého skladatele klasické hudby Antonína Dvořáka, je velikým lákadlem pro cizince i širokou tuzemskou veřejnost, především díky mezinárodní účasti mnoha interpretů. Velmi oblíbený je tento festival v Americe, kde slavný skladatel několik let působil. Veřejnost si může během festivalu poslechnout nejen skladby Antonína Dvořáka, ale také W. A. Mozarta, Josepha Haydna a dalších umělců. Hlavním dějištěm oslav je zámek Nelahozeves.

40

Zámek Nelahozeves Renesanční zámek se nachází 30 km od Prahy. Zajímavostmi pro veřejnost jsou především cenná sbírka obrazů a uměleckého řemesla. K vidění je zde krásný nábytek, vzácné sklo, porcelán, hudební nástroje a cennosti z drahých kovů. Exponáty pocházejí z 12. až 20. století, jako například stáje z minulého století, nádvoří, nebo pohled do šlechtického interiéru rodiny Lobkowiczů. Zde předkládám tabulku gastronomických provozoven za okres Mělník. Informace jsou čerpány ze tří bakalářských prací. Celkem se v okresu Mělník nachází 69 obcí a v nich 186 gastronomických provozoven.

41

Tabulka č. 2 - Souhrn gastronomických provozoven za okres Mělník Mělník B-K

Mělník L-N

Mělník O-Ž

Mělník celkem

26

22

13

61

Pizzerie 1 Hospoda (pivnice, hostinec, 18 pohostinství, krčma

3

0

4

36

25

79

kavárna

0

13

2

15

vinárna

0

1

1

2

bar, diskotéka

0

15

0

15

pivovar

0

0

0

0

občerstvení, kiosek, jídelna Vyvařující/nevyvařující

0 37/8

10 58/42

0 30/11

10 125/61

česká

27

28

39

94

Mezinárodní

10

12

2

24

Ostatní

0

18

0

18

Kuřácké

45

0

0

45

Nekuřácké

0

0

0

0

Stavebně oddělené prostory

0

0

0

0

Nezjištěno

0

100

41

141

Součást UZ

9

14

6

29

Bez ubytování

36

86

35

157

Celoroční

42

91

38

171

Sezónní

3

9

3

15

Ano

21

34

10

65

Ne

24

66

31

121

AHR ČR

0

3

1

4

Czech Specials

5

0

0

5

Bez členství

40

97

40

177

Fyzická osoba

39

88

38

165

Právnická osoba

6

12

3

21

celková sumarizace Restaurace

Kategorie

Zaměření kuchyně

Prostory podniku

Ubytování Provoz Internetové stránky Členství Forma podnikání

Celkem 45 100 41 186 Zdroj: Vlastní zpracování podle tří bakalářských prací (Bc. Jaroslav Chocholoušek, Bc. Monika Šulcová, Bc. Lenka Turoňová.)

42

Z celkového počtu 186 gastronomických provozoven v okresu Mělník jsou tyto výsledky: V okrese Mělník jsou nejvíce zastoupeny hospody (pivnic, hostinců, pohostinství a krčem). Nejméně je zde vináren, pizzerií, kaváren a barů. Nejčastěji se vyskytuje česká kuchyně, ale také je zde dost provozoven nevyvařujících. Pouze v jedné práci byla předmětem šetření otázka, zda se jedná o kuřácký či nekuřácký prostor. Bylo zjištěno, že všechny provozy, které byly prošetřeny, jsou kuřácké, ale většina provozů tohoto okresu není zmapována. Součásti ubytovacího zařízení je 29 podniků. Z celkového počtu 186 provozoven má pouze 65 provozoven internetové stránky. Celoroční provoz má 171 provozoven a provozují je převážně fyzické osoby. Členy AHR ČR jsou čtyři podniky a dalších 5 je zapojeno do projektu Czech Specials. Za zmínku dle mého názoru stojí tři vybrané restaurace, kde dvě jsou členem AHR ČR a jedna je zapojena do projektu Czech Specials. Marina Vltava Restaurace, přístav a penzion tvoří sportovně rekreační areál, nacházející se v krásné přírodě na břehu Vltavy, v Nelahozevsi, již zmíněném rodišti slavného skladatele Antonína Dvořáka a je obklopen řadou historických památek. Je členem AHR ČR a v průběhu roku se zde pořádají tematické slavnosti, jako zabíjačkové hody, staročeské hody, víkend rybích specialit a ochutnávky kvalitních moravských vín. Také se naskýtá možnost pořádání společenských akcí jako svatby, školení, oslavy a rauty. Nabízí mnoho dalších služeb pro své zákazníky, jako půjčování lodí, vyhlídkové plavby, nebo půjčování kol. Motel Svatý Kryštof Motel se nachází v Tupadlech uprostřed chráněné krajinné oblasti Kokořínsko. Nabízí restauraci s výběrem domácích pochutin a krajských specialit. Na objednávku je možno ugrilovat sele, krocana aj. Je zde mnoho doplňkových služeb pro hosty, jako zajištění honitby, bazén, kulečník, nebo tenis. Je členem AHR ČR.

43

Penzion Roubenka 1971 Roubenka je jedením z nejvýznamnějších dokladů období vrcholného rozvoje roubené architektury na Kokořínsku. Nalezneme ji ve vsi Truskavna. Součástí původního hospodářství byl také chov domácího zvířectva, které se dodnes z malé části zachovalo, což přispívá k vytvoření atmosféry tehdejší doby. Nabízí staročeskou, českou a slovenskou kuchyni, díky níž je členem Czech Specials. Můžete zde ochutnat speciality z grilu, zvěřinu, bioprodukty, připravují se zde také dětská jídla.

2.1.3 Okres Nymburk Okres Nymburk se nachází ve východní části Středočeského kraje. Jeho rozloha činí 850 km2. Zabírá 7,7% z jeho rozlohy, a díky tomu je okres na 6. místě ve Středočeském kraji. K 31. 12. 2011 spadalo do okresu Nymburk 87 obcí, z nichž 7 dostalo statut města, a to: Lysá nad Labem, Městec Králové, Nymburk, Poděbrady, Rožďalovice, Sadská. Tři obce byly stanoveny městysem: Kounice, Křinec, Loučeň. K tomuto datu žilo v okresu 94 360 obyvatel. Díky své poloze a úrodnosti půdy byl Nymburk dříve pouze zemědělskou oblastí. Po výstavbě železniční tratě Praha – Olomouc, se zde začal vyvíjet průmysl. Okres Nymburk patři díky své zemědělské činnosti k předním ve Středočeském kraji. V tomto okresu se nachází řada kulturních a zejména historických památek. Velmi známý je především svým lázeňským městem Poděbrady. Krajovou specialitou jsou řepánky. Je to sladká pochoutka plněná cukrovou řepou a mákem. Poděbrady Historie Poděbrad sáhá před počátky českého státu. Původní název„Pode brody“ se odvozuje od umístění v blízkosti brodu Labe. „V druhé polovině 13. století získal Poděbrady český král Přemysl Otakar II., který v letech 1262 – 1268 zbudoval na strategickém místě nad řekou kamenný hrad.“42 Později byl přestavěn na zámek. Roku 1458 byl zvolen českým králem Jiří z Poděbrad, a díky němu panství doznalo největšího rozkvětu. O 14 let později byly Poděbrady povýšeny na 42

Polabí: Turistické informační centrum [online]. 2013 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://www.polabi.com/o-polabi/turisticke-informacni-centrum-podebrady/o-podebradech-1/

44

město a obdržely městský znak a čestná práva. Město leží na březích řeky Labe. Procházka touto lokalitou patří dodnes k velmi oblíbeným. Vede zde naučná stezka s devíti zastaveními a směrem k východu se nachází přírodní rezervace, zvaná Libický luh. K vidění je zde přírodní les s tůněmi a slepými říčními rameny. Ve 14. – 16. století bylo vybudováno mnoho rybníků. Jen v Poděbradech jich bylo čtyřicet osm. Celkem bylo ve zdejším kraji vybudováno kolo dvou set rybníků, které se zde udržely do 18. století. Město se dočkalo dalšího rozkvětu za vlády Ferdinanda I. Panství vyplatil a začlenil jej mezi tzv. královská komorní panství. Také začal s přestavbou středověké pevnosti pro panské návštěvy a hosty. Nechal zde vybudovat oboru, která se později přeměnila na lesopark. Třicetiletá válka zastavila rozkvět Poděbrad. Historie lázeňství sahá do roku 1624, kdy nedaleko Havířského kostela vytryskl pramen železité vody. V roce 1722 zde byly postaveny původní lázně, které se v roce 1832 přestavěly a rozšířily. Díky problémům s pitnou vodou se roku 1904 na radu MUDr. Boučka zadal projekt J. V. Hrázskému na vytvoření ústředního vodovodu. V tomtéž roce se seznámil kníže s pruským baronem a proutkařem Karlem Büllowem. Pozval ho do Poděbrad a ten se ihned pustil do hledání pramene. Druhého dne bylo označeno místo, kde začali vrtat. Psal se rok 1905. Vrtání provázely nesnáze a finanční zatížení. Snahy se nakonec ukázaly jako úspěšné a pramen vytryskl z hloubky 96,7 metrů do výše prvního patra zámku. Ovšem nebyla to očekávaná dobrá pitná voda, ale voda pramenitá. Proutkař pak označil ještě několik pramenů. Po chemické analýze MUDr. Boučka, kterému došlo, že minerální voda díky vysokému obsahu kysličníku uhličitého bude mít příznivé účinky na léčbu některých nemocí, začala propagace myšlenky založení lázní. Za pomoci knížete byly roku 1908 vysvěceny lázně, které byly v první sezoně navštíveny 126 hosty a 660 passanty. Celkem bylo uskutečněno 4000 koupelí. Léčí se zde převážně srdeční choroby, zažívací a pohybové ústrojí. Původní dřevěná bouda, kde se nacházela vana a měděný kotel na ohřívání vody zanikla až roku 1936. Každý návštěvník zde může ochutnat pravé lázeňské oplatky.

45

Zámek Loučeň Zámek je barokní památkou s původními interiéry. Prohlídku dělají průvodci v kostýmech, takže je zde možné setkání s komorníkem, knížetem či kněžnou. Pro děti se zde v letních měsících pořádají např. čokoládové prohlídky, kdy v každém sále ochutnají různé čokolády z kakaových plantáží v Jižní Americe či Africe, mléčné čokolády, nebo francouzskou bílou čokoládu. Pro pány je na závěr absintová pralinka, pro dámy nugátová a pro děti pralinky ve tvaru autíček, lodiček, nebo různých postaviček. Tento nápad hodnotím jako velmi zajímavý a pro nejen pro děti velmi zábavný. K zámku patří anglický park, jehož součástí je jedenáct labyrintů a bludišť. Loučeňské labyrintárium bylo v roce 2011 zapsáno do České Guinessovy knihy rekordů, jako největší soubor labyrintů a bludišť v České republice. K vidění je zde luxusové bludiště, světelný labyrint, travnatý labyrint, tisové bludiště, dlážděné bludiště, palisádové bludiště, kamenný labyrint, provazové bludiště, pískovcový labyrint, prstový labyrint a písmenkový labyrint. Na zámku je také možnost ubytování ve stylových apartmánech. Některé se nacházejí přímo na zámku, jiné ve staré budově Zámeckého hotelu, nebo v zámeckém parku. K dispozici jsou i rodinné pokoje. Zámecká gastronomie je velmi rozmanitá, od rychlého občerstvení, až po gurmánskou restauraci v zámeckém hotelu. V přízemí zámku se nachází koncept Vtipné kaše. Jde o samoobslužnou restauraci v přízemí zámku. K dispozici je také vinárna, kde jsou pořádány především degustace a autorské prezentace. Tento prostor není určen pro běžný návštěvnický provoz, proto je vhodným místem pro konání gastronomických akcí a uzavřených společností. V období od 30. dubna do 30. září je zde možnost objednávky piknikového koše, dle počtu a složení návštěvníků. Pak se koš jen přenese na vybrané místo v parku a hostina může začít. Pro náročnější klienty je zde od roku 2012 možnost grilování v zámeckém parku.

46

Historická vesnička řemesel a umění a bylinné zahrady Botanicus Ostrá Vesnička Ostrá se nachází nedaleko Lysé nad Labem. Bylinná zahrada Botanicus vznikla v roce 1999 na místě, kde se kdysi nacházela skládka. Historické centrum a ekologické zahrady vznikly pod záštitou projektu Botanicus. Jejich moto zní: „ekologické pěstování kvalitních surovin, jejich následné zpracování a prodej“. Mají vlastní obchody se stejnojmenným názvem. Ve vesničce probíhají ukázky tradičních řemesel, např. dráteníka, hrnčíře, svíčkaře či papírníka. Výrobky je možno zakoupit na středověkém tržišti, ale také je možnost si je vyrobit. Při vstupu si každý návštěvník může vyměnit peníze za groše, kdy cena jednoho groše je deset korun českých. Poté už si stačí jen vybrat, do čeho se pustit. Ve dnech speciálních slavností je zde k vidění kromě doprovodného programu sokolníků, divadel a dobové hudby práce dalších řemeslníků, kovářů, řezbářů, košíkářů aj. Areál je otevřen od dubna do října. Samozřejmě zde návštěvníci mohou ochutnat domácí

medovinu,

kořeněná

vína,

keltské

palačinky

a

mnoho

dalších

středověkých pokrmů, které byly připraveny z českých surovin pěstovaných v těsném sousedství tohoto objektu. Následně předkládám tabulku gastronomických provozoven za okres Nymburk. Informace jsem čerpala ze tří bakalářských prací. Celkem se v okresu Nymburk nachází 87 obcí a v nich 156 gastronomických provozoven.

47

Tabulka č. 3 – Souhrn gastronomických provozoven za okres Nymburk

celková sumarizace Restaurace Pizzerie Hospoda (pivnice, pohostinství, krčma Kategorie

Zaměření kuchyně

Prostory podniku

Ubytování Provoz Internetové stránky Členství Forma podnikání

Nymburk B-L

Nymburk M-P

Nymburk R-Ž

Nymburk celkem

35

31

13

79

4

1

7

19

23

59

2 hostinec, 17

kavárna

5

2

0

7

vinárna

0

0

0

0

bar, diskotéka

1

2

0

3

pivovar

0

0

0

0

občerstvení, kiosek, jídelna

0

0

1

1

Vyvařující/nevyvařující

41/19

55/3

23/15

119/37

česká

24

26

11

61

Mezinárodní

11

14

0

25

Ostatní

6

15

12

33

Kuřácké

39

30

20

89

Nekuřácké

7

12

3

22

Stavebně oddělené prostory

14

15

6

35

Nezjištěno

0

1

9

10

Součást UZ

12

1

1

14

Bez ubytování

48

57

37

142

Celoroční

60

49

37

146

Sezónní

0

9

1

10

Ano

18

0

11

29

Ne

42

58

27

127

AHR ČR

0

0

1

1

Czech Specials

0

0

0

0

Bez členství

60

58

37

155

Fyzická osoba

57

56

36

149

Právnická osoba

3

2

2

7

Celkem 60 58 38 156 Zdroj: Vlastní zpracování podle tří bakalářských prací (Bc. Alice Štandlová, Bc. Veronika Vlčková a Bc. Miroslava Rabišková)

48

Z celkového počtu 156 gastronomických provozoven v okresu Nymburk jsou tyto výsledky: V okrese Nymburk jsou nejvíce zastoupeny restaurace. Nejméně je zde kaváren a pizzerií. V minimálním zastoupení jsou zde bary a rychlá občerstvení. Nejčastěji se vyskytuje česká kuchyně, následně pak studená a čínská. Opět se zde setkáváme s výsledky, kdy nejvíce prostorů mohou využívat kuřáci, stavebně oddělených prostor je pětina z celkového počtu, a skoro ve stejném počtu jsou nekuřácké prostory. V deseti provozovnách se nepodařilo zjistit, jaké mají prostory. Pouze 14 podniků je součástí ubytovacího zařízení, z celkového počtu provozů je to velmi málo. Většina podniků má celoroční provoz a provozují je převážně fyzické osoby. Internetové stránky má zřízeno 29 provozů, 127 provozoven je nemá. Dle terénního výzkumu je jeden podnik členem AHR ČR, 155 je bez jakéhokoli členství. Vybrala jsem tři restaurace, o kterých se blíže zmíním, z nichž jedna je členem AHR ČR. Stracká restaurace Postřižiny Tato restaurace se nachází ve Strakách. Nabízí kuřáckou část s kapacitou 45 míst, nebo nekuřáckou část pro 65 osob. Dále je zde možno pořádat rodinné oslavy v salónku s kapacitou 250 míst, v letních měsících s možností posezení na zastřešené venkovní terase. Nabídka se skládá ze dvou polévek a čtyř hlavních chodů. Převážně jsou zaměřeny na českou kuchyni, nabízí i minutkovou kuchyni a mnoho pokrmů k pivu. Hosté zde mohou ochutnat Postřižinské pivo. Je členem asociace hotelů a restaurací. Country salon Faldo Tato původně cateringová společnost otevřela v roce 2011 svou první restauraci, kterou nalezneme ve vesničce Bobnice. Vzhledem k oblibě country muziky vytvořili majitelé prostředí v tomto stylu doplňující i country muzikou. Kapacita restaurace je 48 míst k sezení, nabízí oddělenou část pro kuřáky a nekuřáky, večery s živou hudbou, gurmánské večery jako tvarůžkové hody, pečená žebra, bramboráky aj. Nabízí převážně různě upravená masa a minutkovou kuchyni.

49

Hosté si zde mohou uspořádat rodinné či jiné oslavy, nebo zajistit zapůjčení inventáře. Hotel Soudek Moderní hotel s restaurací se nachází v centru Poděbrad asi čtyřicet kilometrů od Prahy. Stylová restaurace se nachází v přízemí budovy, kde si hosté mohou vychutnat jihočeské speciality, minutková jídla, či speciality místních kuchařů. V nabídce jsou také Valtická vína a pivo Budvar. Samozřejmostí je pořádání rodinných či společenských oslav. Po předchozí domluvě zaměstnanci zařídí léčebné procedury v nedalekých lázních.

2.1.4 Okres Příbram Okres Příbramsko se nachází v jihozápadní části středních Čech. V západní a severozápadní části je přirozené hraniční pásmo brdských lesů. Nalezneme zde nejvyšší místa středních Čech – vrch Tok 864 m n. m. Přes území protéká řeka Vltava. Dělí se na dvě nestejné části a na vodním toku jsou dvě přehrady Kamýcká a Orlická. Rozlohou 1692 km2 je největším okresem ve Středočeském kraji. K 31. prosinci 2011 náleží do okresu 121 obcí, kdy sedm z nich má statut města: Březnice, Dobříš, Nový Knín, Příbram, Rožmitál pod Třemšínem, Sedlčany, Sedlec – Prčice a jeden je městysem: Jince. Ke stejnému datu zde bylo zaregistrováno 113 662 obyvatel. Díky nerostnému bohatství má region světové jméno. Historie je spjata s hornickou činností. Těžila se zde uranová ruda, díky níž se okres mohl pyšnit velkým rozvojem, ale na druhé straně to současným generacím přineslo vážné ekologické problémy. Vedle tohoto průmyslu byl v oblasti rozšířen strojírenský, potravinářský a hutnický průmysl. Příbramsko je pro svou polohu a přírodní krásy vyhledávaným turistickým regionem. V samotné Příbrami je vybudován hornický skanzen, který prezentuje slavné doby města, ale i těžký život horníků. V Dobříši můžeme navštívit krásný zámek s parkem, nebo Sedlčany, které jsou nejstarším městem v Čechách.

50

Dobříš Město je obklopeno lesy a leží v nadmořské výšce 371 metrů. Dobříš je z hlediska historického vývoje osídlena od pradávna. Ve zdejším muzeu je možné vidět pozůstatek kamenné sekery z období přibližně 3500 let př. n. l. V 10. století vedla Dobříší „Zlatá Stezka“ z Prahy do Bavor. První a nejstarší zmínka o tomto městě je z roku 1252, kdy zde sídlil Václav I. a vydal čtyři královské listiny, které jsou uloženy ve Vídeňském archivu. Sídlil na opevněném loveckém dvorci, který byl za vlády Jana Lucemburského přestavěn na pevný kamenný hrad. Okolo hradu postupem času vzrostlo městečko. Za doby husitských válek byl hrad vypálen spolu s městečkem a byl dán do zástavy bratrům Hanušovi a Bedřichovi z Kolovrat. Roku 1569 byli vyplaceni a hrad se opět dostal do dobříšské správy. Tohoto roku si vyžádala obec od císaře Maxmiliána povýšení na město a v zastoupení panovníka a hejtmanů, kteří měli na starost správu, došlo k rozsáhlejším opravám hradu a k založení pivovaru. Po čase však přestal hrad vyhovovat panským nárokům, nebyl přitažlivý ani jeho renesanční vzhled a tak se opět dostal do zástavy. Vše se změnilo třicetiletou válkou, kdy bylo město několikrát vypáleno a zpustošeno. Teprve v 50. letech 17. století František Maxmilián založil železárnu ve Staré Huti a začal průmyslově podnikat. Nastěhovali se noví obyvatelé a hospodářství se začalo zotavovat. Z tehdejšího hradu se vybudoval zámek, ke kterému byla přistavěna loretánská kaple. Sloužila jako zámecká, ale také jako farní kostel. Za vlády Karla Františka Adama v roce 1720 bylo město napadeno morovou epidemií a velkým požárem, kdy shořel zámek a čtvrtina města. Vdově Eleonoře (po Karlovi) se podařilo získat prostředky na opravu, trvalo to zhruba padesát let. V 18. století nastává velký rozmach Dobříše. Byl postaven zámek, kostel Nejsvětější Trojice a hrad začal sloužit jako sýpka. Velký rozmach zaznamenala průmyslová výroba a také byla postavena parní pila. Ve vlastnictví rodiny Karla Františka Adama byl i pivovar, lihovar a další menší továrny. Okolo roku 1825 je zřízena poštovní stanice, telegrafní úřad a železnice vedoucí do Prahy. Díky oživení cestovního ruchu nastává rozmach živností, především hostinské a obchodní. V 19. století se mimo jiné stává zdrojem obživy také rukavičkářství, kovovýroba, těžba a zpracování dřeva. Díky výhodné poloze města zde bylo

51

postaveno Masarykovo sanatorium. Zbudovány byly i školní pavilony a gymnázium. V současnosti je město vyhledávaným turistickým místem jak pro letní tak zimní rekreaci. Návštěvníky lákají cyklostezky, kulturní vyžití na zámku, muzeum a mnoho výstav obrazů a fotografií. Zámek Dobříš Zámek stojí na místě, kde byla původně stálá obytná tvrz. Po požáru byl vypracován projekt na přestavbu francouzským architektem Julesem Robertem de Cotte z Paříže. Interiéry byly navrženy Florenťanem Giovanim Niccolym Servendynim. V současné době má zámek podobu trojkřídlé patrové budovy. Velmi zajímavou součástí je udržovaný francouzský park, využívající rokokovou zahradní architekturu, kde díky květinovým ornamentům a stříhanými ploty je navozována atmosféra vídeňského Schönbrunu. Kompozice se rozkládá na pěti terasách a pomyslný střed tvoří sousoší s fontánou. K vidění jsou zde také tři umělé jeskyně a vyhlídkové plošiny. Jsou součástí anglického parku, který je volně přístupný a je zde vybudována malá zoo. Skanzen Vysoký Chlumec Oblast středního Povltaví je velmi jedinečná, nachází se zde poměrně velké množství zachovaných objektů lidového stavitelství z 18. až počátku 20. století. Samozřejmě zde nalezneme i starší stavební články, jako např. kamenné brány ze 17. století. Velmi zajímavé jsou různé charakteristické rysy staveb, které vypovídají o vlivu okolních regionů a slohových stylů. Ve zdejších muzeích je možné vidět zachované lidové kroje, vybavení venkovských domácností, různé zemědělské nástroje a náčiní. Vzhledem ke změnám způsobu života a požadavků na bydlení ztrácely objekty využití, proto se zde několik nadšenců a odborných pracovníků rozhodlo zakročit a zachránit hodnotné doklady lidového stavitelství. Zmapovali současný stav nejohroženějších objektů a po vytipování několika lokalit byl vybrán Vysoký Chlumec u Sedlčan. Realizace záchrany skanzenu začala v roce 1998 Hornickým muzeem v Příbrami, které se stalo investorem a zřizovatelem muzea v přírodě. Přenášely sem vybrané typy lidových staveb, které by bývaly v původním regionu zanikly. K vidění jsou zde klasické roubenky, vodní pila, interiérové expozice ve světnicích aj. Každoročně se ve skanzenu pořádají 52

kulturní akce a pořady, např. Masopust, Folklorní dny, nebo Den řemesel, kde návštěvníci mohou vidět řezbáře, tesaře, kameníky, klempíře, kováře a mnoho dalších. Muzeum zlata Nový Knín Městečko Nový Knín v současné době obývá okolo 1700 osob. První doklad o osídlení pochází z doby kamenné. Důkazem jsou dvě kamenné broušené sekery. Místo bylo velkým lákadlem díky nálezům zlata. V 16. století prožívalo největší rozkvět, patřilo ke královským zlatohorním městům spolu s městy Jílové a Kašperské Hory. Během třicetileté války se z města staly trosky. Obyvatelé zde byli odkázáni na zemědělskou a řemeslnou výrobu. Tento fakt ovšem přerušila druhá světová válka a komunistický režim. Své bývalé slávy už město zřejmě nedosáhne, ale jako turistické a historické centrum může sehrát pozitivní roli v dalším vývoji. K tomuto vývoji chce přispět právě Muzeem Zlata Nový Knín, které je pobočkou hornického muzea v Příbrami. Expozice se nachází v prvním patře historické budovy tzv. Mincovny, která pochází z 15. století. Návštěvníkům je zde přiblížena historie těžby a zpracování zlata od nejstarších dob až do 20. století v kontextu s historií města. Poukazuje na důlní činnosti, k dispozici jsou i naučné stezky s geologickou hornickou tematikou. Zde je zpracovaná tabulka gastronomických provozoven za okres Příbram. Informace byly čerpány ze tří bakalářských prací.

53

Tabulka č. 4 – Souhrn gastronomických provozoven za okres Příbram

celková sumarizace Restaurace Pizzerie Hospoda (pivnice, pohostinství, krčma Kategorie

Zaměření kuchyně

Prostory podniku

Ubytování Provoz Internetové stránky

Členství

Forma podnikání

Příbram B-J

Příbram K-P

Příbram R-Ž

Příbram celkem

34

20

26

80

0

1

2

49

19

118

1 hostinec, 50

kavárna

4

1

3

8

vinárna

2

0

1

3

bar, diskotéka

12

3

14

29

pivovar

0

0

0

0

občerstvení, kiosek, jídelna

31

5

1

37

Vyvařující/nevyvařující

64/70

69/9

44/21

177/100

česká

62

60

27

149

Mezinárodní

2

5

6

13

Ostatní

0

4

11

15

Kuřácké

0

0

0

0

Nekuřácké

0

0

0

0

Stavebně oddělené prostory

0

0

0

0

Nezjištěno

134

78

65

277

Součást UZ

16

12

11

39

Bez ubytování

118

66

54

238

Celoroční

126

72

65

263

Sezónní

8

6

0

14

Ano

28

28

11

67

Ne

106

50

54

210

AHR ČR

4

0

1

5

Czech Specials

0

0

0

0

Bez členství

130

78

64

272

Fyzická osoba

120

73

58

251

Právnická osoba

14

5

7

26

Celkem 134 78 65 277 Zdroj: Vlastní zpracování podle tří bakalářských prací (Ing. Alžběta Peroutková, Ing. Lenka Linhartová, Ing. Danuta Syrovátková)

54

Z celkového počtu 277 gastronomických provozoven v okresu Příbram jsou tyto výsledky: V okrese Příbram se nejčastěji nalézají hospody (pivnice, hostince, pohostinství, krčmy). Nejméně je zde kaváren, vináren a pizzerií. V zásadním počtu jsou zastoupeny restaurace. Nejčastěji se vyskytuje česká kuchyně. Za tento okres nebyla součástí výzkumu otázka, zda jsou provozovny kuřácké, nekuřácké či stavebně oddělené. Součástí ubytovacího zařízení je 39 provozoven, z celkového počtu je to velmi málo. Většina podniků má celoroční provoz a jsou spravovány fyzickými osobami. Internetové stránky má 67 provozoven z 210. Pouze 5 podniků je dle terénního výzkumu členem AHR ČR, 272 je bez jakéhokoli členství. Vybrala jsem dle mého uvážení tři podniky, které lze doporučit při návštěvě této lokality. Zámecká restaurace Restaurace začala působit na Dobříšském trhu v roce 1997. Již dva roky po otevření proběhla rekonstrukce, a v současné době nabízí 120 míst k sezení. Jsou rozděleny do třech salónků, přičemž padesát míst je v restauraci, padesát ve velkém salónku a dvacet v malém salónku. Hostům je k dispozici také kavárna s dvaceti místy k sezení. Restaurace nabízí českou i mezinárodní kuchyni, možnost výběru z a la cart či denního menu. Nejen milovníci vín si zde přijdou na své, díky bohaté nabídce českých i zahraničních vín. Samozřejmě se zde čepuje i pivo, jak světlé tak tmavé značky Staropramen. Hotel U Bílého Lva Hotel se nachází v Rožmitále pod Třemšínem. Poskytuje 16 komfortně zřízených pokojů. V restauraci je sedmdesát dva míst k sezení. Nabízí speciality místní kuchyně, českou i mezinárodní kuchyni. K dispozici je hostům také vinárna, která disponuje dvaceti pěti místy k sezení. V nabídce je široká škála vín, koktejlů, alkoholických i nealkoholických nápojů. Hotel je členem AHR ČR.

55

Café restaurant Na statku Březnice Restaurace se nachází v historické části města Březnice v těsné blízkosti zámku a pivovaru Herold. Je umístěna v zrekonstruovaném Panském statku a nabízí padesát míst k sezení. Převážně připravuje české pokrmy, každý den je možný výběr ze tří jídel, nebo ze stálého lístku. Pro zájemce je možno uspořádat rodinnou či společenskou oslavu.

2.1.5 Rakovník Okres se nachází v západní části středočeského kraje. Nalezneme zde například Křivoklátskou vrchovinu, která je prolomena údolím řeky Berounky. Rozkládá se na 896 km2, díky nimž zaujímá páté místo ve Středočeském kraji. Do okresu náleží ke dni 31. 12. 2011 83 obcí, z nichž 3 mají statut města: Jesenice, Nové Strašecí, Rakovník a 6 obcí má statut městys: Kněževes, Křivoklát, Mšec, Pavlíkov, Senomaty a Slabce. K tomuto datu zde bylo napočítáno 55 498 obyvatel. Rakovnicko je známé díky svému keramickému a chemickému průmyslu. Vyrábí se zde prací prášky, čisticí prostředky, z keramického průmyslu převážně obkladové dlaždice. Dlouholetou tradici zde má chmelařství, díky ideálním podmínkám pro pěstování rostliny. Oblast poskytuje četné možnosti pro aktivní cestovní ruch. Je zde mnoho pěších a cyklistických stezek, chráněná krajinná oblast Křivoklátsko, která patří pod biosférickou rezervaci UNESCO, ale i historické památky jako je hrad Křivoklát, zřícenina hradu Krakovec nebo Týřov. V Rakovníku se nachází gotický kostel sv. Bartoloměje s pískovcovou kazatelnou, kostelík svatého Jiljí a mnoho dalších památek. Krušovice Vznik této obce se dle některých známek datuje kolem roku 1000. Počátky jsou spjaty s tvrzí, která stála na místě dnešního pivovaru. První dochovaná zmínka pochází z dob vlády krále Přemysla Otakara II. Poté se zde vystřídalo mnoho majitelů. Jiřík Bírka okolo roku 1580 nechal postavit pivovar a začal vařit pivo. Po třech letech koupil Krušovice císař Rudolf II. a byl mu postoupen i pivovar. Díky tomu byla zajištěna existence, protože do té doby se zde vařilo pivo pouze pro 56

majitele a jeho blízké. Následně musela odebírat pivo všechna místa poddansky příslušná ke Krušovicím. V důsledku třicetileté války byla obec vypleněna, ale ani to nezastavilo pivovar v produkci. Po roce 1686 bylo panství prodáno hraběti Arnoštu Josefu. Byl velmi podnikavý člověk a začal s rozvojem zpustošených Krušovic. Vynaložil na to velkou částku a vybudoval zde sýpku, drůbežárnu, stáje, mlýn a spilku. Později byly zřízeny studny, ze kterých vedla potrubím voda do pivovaru. Na místě tehdejší tvrze byl postaven zámek a poté i kaple. Panství se začalo rozrůstat a vzkvétat. Druhá polovina 19. století byla ve znamení velkého rozvoje společenského i kulturního života. Byl založen například divadelní spolek, hasičský sbor, sokol nebo knihovna. Rozvoj přerušila první světová válka. Kýžený mír přišel s rokem 1918, a rozvoj pokračoval. Celá země opravovala, co válka poničila. Úspěšná dvacátá léta byla vystřídána hospodářskou krizí a pak už se nezadržitelně blížila druhá světová válka. Na konci 40. let se Krušovice plně vzpamatovaly a začalo nové období. Bylo založeno JZD, postavena požární zbrojnice, zřízen místní rozhlas a velký rozvoj byl také zaznamenán v místním pivovaru. Dnes jsou Krušovice poklidnou rozvíjející se obcí, která se kromě své dlouholeté historie může chlubit svým známým a oblíbeným pivovarem. Muzeum pivovarnictví Vaření piva má na Rakovnicku stejně dlouhou tradici jako pěstování chmele. V unikátním muzeu pivovarnictví, které se nachází v budově obecního úřadu v Krušovicích hned vedle pivovaru, si návštěvníci mohou prohlédnout modely některých ze tří desítek pivovarů, které v minulosti vařily na Rakovnicku pivo. K vidění je i model elektrocentrály a umývárny sudů, modly vývoje krušovického pivovaru, historické pivní korbele, bednářské nářadí, dobové strojky na plnění lahví, sbírku pivních lahví krušovického pivovaru od počátku 20. století do současnosti a mnoho dalších. Kuriozitou je například sbírka odznaků všech pivovarů v někdejším Československu, nebo doma vyráběné lyže ze sudových desek. Autorem expozice je pan Josef Fencl, který návštěvníky rád provádí po muzeu, vypráví mnoho historek a taký srozumitelně vysvětluje výrobu pivo od pěstování až po jeho distribuci.

57

Hrad Křivoklát Počátky Křivoklátu sahají do 12. století, vznikl za vlády Otakara II., následně ho Václav IV. výrazně přestavěl. Je jedním z nejstarších a velmi významných hradů českých králů a knížat. Několikrát byl poškozen požárem a stal se obávaným vězením. Tehdejší majitelé hradu ho v 19. století nechali zrestaurovat a tím byl zachráněn. K vidění je zde hradní kaple, knihovna obsahující na 52 tisíc svazků, královský a rytířský sál s gotickou expozicí sochařského a malířského umění, obávané vězení, muzeum, obrazárna a krásný výhled do okolí. Hrad nabízí možnosti uspořádání svatby, nebo filmování, kdy v této souvislosti posloužil hrad ve známé pohádce Tři mušketýři. Je národní kulturní památkou a jistě stojí za návštěvu. Muzeum Lužná u Rakovníka Muzeum nabízí expozici lokomotiv v průběhu času. První výstava historických vozidel byla započata roku 1997 formou dobrovolné činnosti. Roku 1999 zaštítily tento projekt české dráhy a vzniklo největší železniční muzeum v České republice. Nachází se u stejnojmenné železniční stanice. Největším lákadlem jsou v počtu více než třicet parní lokomotivy. Jsou zde exponáty z různých období železniční dopravy, od malých strojů až po ty nejvýkonnější. Nejstarší lokomotiva k vidění je z roku 1899. Vedle toho je zde rozsáhlá expozice fotografií, dokumentů, trojrozměrných exponátů, jednotlivých tipů staničních zabezpečovacích zařízení, ukázky ručního nářadí a různých dílů lokomotiv, výhybek nebo kolejí. Níže předkládám tabulku gastronomických provozoven za okres Rakovník, kterou jsem vypracovala pomocí třech zpracovaných a obhájených bakalářských prací

58

Tabulka č. 5 – Souhrn gastronomických provozoven za okres Rakovník Rakovník B-K

celková sumarizace

Rakovník Rakovník Rakovník L-P R-Ž celkem

Restaurace 13 Pizzerie 0 Hospoda (pivnice, hostinec, 20 pohostinství, krčma

24 1 15

10 1 22

47 2 57

Zaměření kuchyně

kavárna vinárna bar, diskotéka pivovar občerstvení, kiosek, jídelna Vyvařující/nevyvařující česká Mezinárodní

0 1 1 1 2 30/7 14 6

3 0 1 1 4 27/21 18 4

1 0 0 0 8 33/9 17 2

4 1 2 2 14 92/37 51 12

Prostory podniku

Ostatní Kuřácké Nekuřácké Stavebně oddělené prostory

10 16 7 14

5 31 7 10

14 27 3 6

29 74 17 32

Nezjištěno Součást UZ

0 14

0 9

6 8

6 31

Bez ubytování Celoroční

23 33

39 46

34 40

98 121

Sezónní

4

2

2

8

Ano

14

13

12

41

Ne AHR ČR Czech Specials

23 5 0

35 0 0

30 0 0

88 5 0

Bez členství Fyzická osoba

32 27

48 41

42 38

124 108

Právnická osoba

10

7

4

21

Kategorie

Ubytování Provoz Internetové stránky Členství Forma podnikání

Celkem 38 49 42 129 Zdroj: Vlastní zpracování podle tří bakalářských prací (Bc. Petra Suchánová, Bc. Monika Žihlová, Bc. Kamila Nováková.

59

Z celkového počtu 127 gastronomických provozoven v okresu Rakovník jsou tyto výsledky: V okrese Rakovník jsou v největším zastoupení hospody (hostince, pivnice, pohostinství a krčmy). Ve velkém zastoupení jsou zde i restaurace. Nejčastěji se vyskytuje opět česká kuchyně, ve větším zastoupení je i studená kuchyně. Opět se setkáváme s největším počtem kuřáckých provozoven, dále jsou pak stavebně oddělené prostory a nekuřáckých provozoven je minimum. Součásti ubytovacího zařízení je 31 podniků, z celkového počtu provozů je to skoro třetina. Většina podniků má celoroční provoz. Podniky provozují převážně fyzické osoby. V tomto okrese má skoro polovina provozoven internetové stránky, z celkového počtu 88 celých 39, což je v porovnání s ostatními okresy lepší průměr. Opět je možné konstatovat minimální počet podniků, které jsou členem AHR ČR, a to 5. V průběhu zpracování této lokality jsem zjistila, že se v oblasti nachází dva pivovary, jeden přímo v Krušovicích a druhý v Mutějovicích, který jsem se rozhodla spolu s dalšími dvěma restauracemi uvést jako zajímavou destinaci při návštěvě tohoto okresu. Poddžbánský pivovar Pivovar se nachází v malebné vesničce Mutějovice. Pivo se zde vyrábí tradičním způsobem. Používá se slad plzeňského typu pro světlá piva a mnichovský slad karamelový pro výrobu tmavého piva. V nabídce mají světlé kvasnicové 10% a 12%, černé kvasnicové 12% a speciál. Prohlídka pivovaru je možná po předchozí domluvě se zdejším sládkem. K dobrému pivu si zde návštěvníci mohou objednat různé druhy mas a je zde nabídka tradiční domácí české kuchyně. Pořádání rodinných oslav s pronájmem salonku, nebo ubytování je taktéž v nabídce. Hotel Jesenice Hotel se nachází se uprostřed Přírodního parku Jesenicko. Mimo ubytování a pořádání oslav nabízí vysoké gastronomické služby. Personál má dlouholetou praxi a zkušenosti. Ovládá přípravu jak klasické české kuchyně, tak i mezinárodní. Hosté si zde mohou pochutnat na pokrmech ze zvěřiny, steakách, grilovaných jídlech i domácích moučníkách. Nabízí pestrou škálu moravských vín, dále Plzeňské pivo, alkoholické i nealkoholické nápoje. V letních měsících je zde 60

možnost grilování. Necelých šest kilometrů od hotelu se nahází devítijamkové golfové hřiště, které se díky své poloze řadí mezi nejkrásnější v Čechách. Velmi dobré podmínky jsou zde také pro pěší i cykloturistiku. Pension a restaurace U Jelena Restaurace je již několik let je držitelem ocenění Grand Restaurant43. Nabídka restaurace je zaměřená převážně na pokrmy ze zvěřiny. Z předkrmů je v nabídce například zvěřinové ragů na víně se žampiony a toastem, nebo uzený úhoř s kaparovou omáčkou a toastem, z hlavních pokrmů jelení steak na višních s cherry omáčkou, kančí medailonky se švestkovou omáčkou a pro ty, kteří nemají rádi zvěřinu, je v menu různě upravená drůbež, hovězí i vepřové maso.

2.1.6 Brandýs nad Labem – Stará Boleslav Město leží na obou březích Labe. Je vzdáleno od Prahy přibližně dvacet kilometrů. Tato blízkost ovlivňuje již odedávna vývoj území. Žije zde 15520 obyvatel. Brandýs nad Labem a Stará Boleslav bývali dříve dvě samostatná města, ovšem dnes tvoří souměstí. Každé z nich má svou historii. V roce 1960 byla obě města sloučena. Nebyly přijaty návrhy na nový název, proto zůstaly zachovány původní, vznikl tak nejdelší název českého města: Brandýs nad Labem - Stará Boleslav. Stará Boleslav byla z počátků českého přemyslovského státu významnou lokalitou. Na přelomu 9. a 10. století vzniklo na ochranu brodu staroboleslavské hradiště. Rok 1052 byl pro město velkou událostí. Vznikla staroboleslavská kapitula, která je nejstarší v Čechách. V těchto místech často býval Karel IV., který se zde bavil honitbou. Ve 12. století byl vystaven kostelík sv. Petra na břehu Vinořského potoka. Postupem času zde vzniklo městečko Brandýs s mostní pevností, z které se dodnes dochovala zděná věž. V 16. století byla pevnost přestavěna na honosný zámek. Během třicetileté války byla Stará Boleslav i Brandýs téměř zničeny. V roce 1680 se vystavila Svatá cesta z Prahy do Boleslavi, kde bylo možné vidět mnoho kapliček s obrazy Panny Marie a svatého Václava. V 18. století se v důsledku tereziánských reforem začala města rozrůstat, avšak byla opět zničena v důsledku války. Stará Boleslav lehla popelem během

43

Nezávislý průvodce nejlepšími a nejzajímavějšími restauracemi v české republice

61

prusko-rakouské války. Císař František I., pruský král Vilém III., a ruský car Alexandr I. se roku 1813 sešli na Brandýském zámku a začali připravovat útok proti Napoleonovi. Díky úpravám města zde byl objeven pramen s minerální vodou, který se o sedm let později stal základem nedalekých lázní Houšťka. Od poloviny 18. století zde začaly vznikat manufaktury a továrny. Spolu s nimi se rozvinuly i komunikace a některé závody, např. Melicharova továrna na zemědělské stroje, která se proslavila i v zahraničí. Zámek Brandýs nad Labem Zámek je známý pod názvem Plantáž, který vznikl na přelomu 19. století z původního „planta“, kdy zde byla vysazena kaštanová alej. K vidění je renesanční mlýn s 11 moučnými koly. Tehdy se z mlýnského náhonu živila také brusírna drahých kamenů, kterou provozoval rod Miseroniů pro potěšení císaře Rudolfa II. Vzácnou architektonickou památkou je renesanční chodba Rudolfinka, která ač byla během třicetileté války poničena, zůstala zachována její zdiva zdobená sgrafity s původním rudolfínským krovem. Vedla k letohrádku, který byl reprezentační stavbou v duchu italské renesance, a poskytovala výhled na lesy. Nachází se zde zrekonstruovaná budova zámeckého pivovaru, v němž se vařilo ještě na počátku 20. století. Lázně Toušeň Městys Toušeň se nachází východně od Prahy na soutoku řek Labe a Jizery. Leží v krásné polabské krajině, jsou zde ideální podmínky pro relaxaci, pěší i cykloturistiku, na své si také přijdou rybáři a houbaři. Lázně jsou tvořeny komplexem budov s vlastním parkem a lázeňskou kolonádou v uzavřeném areálu. Již od roku 1899 je hlavní léčebnou procedurou koupel v sirnoželezité slatině z vlastního ložiska „Labiště“ u Čelákovic. Zaměřuje se na léčbu páteře, kloubů a nemocí pohybového ústrojí.

Dále je zde k dispozici nekuřácká kavárna, která

disponuje čtyřiceti místy k sezení a lze si v ní objednat minutková jídla. Součástí lázeňské budovy je i jídelna s možností celodenního stravování. Muzeum másla Muzeum se nachází se v obci Máslovice, která samotnému muzeu dodává na atraktivitě. Vzniklo v roce 1997 díky iniciativě ing. Vladimíra Sýkory, který přesvědčil obecní zastupitelstvo o důležitosti rozvoje cestovního ruchu i v těchto 62

oblastech. S finančním příspěvkem nadace Open Society Fund Praha a vládního Programu obnovy venkova se podařilo otevřít muzeum másla. Za poměrně krátkou dobu se setkalo s velkým úspěchem, navštívilo ho nemalé množství jak tuzemských tak zahraničních turistů. Získalo také uznání laické i odborné veřejnosti. Expozice kromě historie obce nabízí různé druhy máselnic, odstředivek, máslenek na servis másla, formiček na másla a další předměty nezbytné k výrobě másla. K vidění je také kolekce obalů na máslo. Prakticky většinu exponátů lze vyzkoušet. Je zde bezbariérový přístup, a pro děti jsou k zakoupení pracovní listy, které jsou k dispozici také v Braillově písmu.

2.1.7 Čelákovice Město leží na levém břehu Labe nedaleko Prahy. Součástí jsou původně samostatné obce Sedlčánky a Záluží. Žije zde 11109 obyvatel. Osídleno je od mladší doby kamenné, což dokazují věcné nálezy v muzeích. Nejstarší písemná zpráva o tomto městě pochází z roku 1290. Dříve dřevěný objekt, který zde stál, se roku 1300 změnil v kamennou tvrz. Ta měnila v průběhu staletí svou podobu. Dnešní gotický vzhled jí vrátila poslední rekonstrukce. Pod tvrzí byl vybudován mlýn, který patřil v 16. století mezi největší a technicky nejdokonalejší v Čechách. Je zde románský kostel Nanebevzetí Panny Marie, který prošel renesanční úpravou a barokní přestavbou v letech 1708 - 1719. Historické jádro města tvoří tvrz, kostel, středověký mlýn a budova děkanského úřadu z roku 1728. Průmysl se začal v této oblasti rozvíjet až po roce 1900. Byla zde postavena továrna na zemědělské stroje, dále na akumulátory a obráběcí stroje. V důsledku těchto činností se měnil i charakter města. Stavěli se rodinné domy, vilky a roku 1939 vznikla cenná funkcionalistická stavba Volmanova vila. Podílel se na tom stavitel K. Bíbr, projektantem byl J. Šustr a K. Janů. Po druhé světové válce nastala expanze výstavby panelových domů, které se stavěli až do revoluce roku 1989. Poté byly mnohé stavby rekonstruovány v původním stylu a změnil se územní plán města. Vyrostly zde rodinné domky, převážně na východním okraji města a vznikla řada nových firem, nejzajímavější je CDC a.s. Czechoslovakia – výrobce kompaktních disků.

63

Naučná stezka Naučná stezka „Labe-krajina a člověk“ v délce 21 kilometrů, spojuje města Čelákovice a Lysou nad Labem. Je vhodná pro pěší i cykloturistiku. Po cestě se lze seznámit s většinou historických a významných památek této části Polabí. Na její trase je 23 zastavení, kdy u každého nalezneme informační panel s vysvětlivkami a upozorněními na nejvýznamnější památky této oblasti. První zastavení jsou Čelákovice, kde se dozvíme o historii města a tvrze; druhé zastavení mlýnský náhon, nazvané fauna a flóra; třetí zastavení řeka Labe s čelákovickým zdymadlem a základními informacemi; čtvrté je Grado, které v minulém století představovalo lázně; páté Lipovka, kde je možné vidět ekosystém lužního lesa; šesté zastavení je vodní zdroj Káraný, kde si lze prohlédnout hydrogeologické vrty; sedmé Eremitáž u Svatého Václava a její pozůstatky; osmé niva Labe, nejnižší říční terasa, kaňon Labe, který byl vyhloubený a znovu zaplněný; deváté zastavení Hrbáčkovy tůně; desáté jsou Byšičky, barokní ves s kruhovým půdorysem; jedenácté je kamenný most v Byšičkách, kde lze vidět zbytky slovanské osady; dvanácté písečný přesyp u Byšiček; třinácté Řehačka, což je vytěžený labský meandr, historické těžby písku; čtrnácté zastavení je Dvůr Karlov, kde nalezneme portál kostela a jeho architektonické pozůstatky; patnácté jsou Dvorecké lesy; šestnácté hráz rybníka Hladomoře; sedmnácté Červený hrádek, jehož původní charakter lze jen těžko stanovit; osmnácté zastavení je Vinička – říční terasy, kde se dozvíme o příčině vzniku terasového systému řek; devatenácté je u Viničky – křídové moře, odkud je krásná vyhlídka na Lysou nad Labem, Semicou a Přerovskou hůru; dvacáté zastavení s názvem Hrabanovská černava představuje jednu z prvních přírodních rezervací; v jednadvacátém s názvem lom ve skále byly nalezeny kosti křídových veleještěrů; dvaadvacáté je v zámeckém parku v Lysé nad Labem a konečně třiadvacáté zastavení je v Lysé nad Labem. Následně předkládám tabulku gastronomických provozoven ve městech Brandýs nad Labem – Stará Boleslav a Čelákovice, kterou jsem vypracovala pomocí zpracované a obhájené bakalářské práce.

64

Tabulka č. 6 – Souhrn gastronomických provozoven ve městech Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, Čelákovice Brandýs Stará nad Labem Boleslav

Čelákovice celkem

19

11

12

42

Pizzerie 2 Hospoda (pivnice, hostinec, 4 pohostinství, krčma

2

2

6

0

2

6

kavárna

2

2

3

7

vinárna

1

2

2

5

bar, diskotéka

13

2

3

18

pivovar

0

0

0

0

občerstvení, kiosek, jídelna

1

1

3

5

Vyvařující/nevyvařující

27/15

15/5

17/10

59/30

česká

22

12

14

48

Mezinárodní

5

3

3

11

Ostatní

0

0

0

0

Kuřácké

32

10

20

62

Nekuřácké

4

6

5

15

Stavebně oddělené prostory 6

4

2

12

Nezjištěno

0

0

0

0

Součást UZ

5

6

3

14

Bez ubytování

37

14

24

74

Celoroční

42

20

27

89

Sezónní

0

0

0

0

Ano

14

8

19

41

Ne

28

12

8

48

AHR ČR

3

0

0

3

Czech Specials

0

0

0

0

Bez členství

40

20

26

86

Fyzická osoba

41

19

27

87

Právnická osoba

1

1

0

2

celková sumarizace Restaurace

Kategorie

Zaměření kuchyně

Prostory podniku

Ubytování Provoz Internetové stránky

Členství

Forma podnikání

Celkem 42 20 27 89 Zdroj: Vlastní zpracování podle bakalářské práce (Bc. Monika Procházková)

65

Z celkového počtu 89 gastronomických provozoven ve městech Brandýs nad Labem – Stará Boleslav a Čelákovice jsou tyto výsledky: Ve městě Brandýs nad Labem – Stará Boleslav se nachází 67 gastronomických provozoven, z toho 42 v Brandýse nad Labem a 20 provozoven ve Staré Boleslavi. V Čelákovicích je 27 provozů. V obou městech jsou nejvíce zastoupeny restaurace. V Brandýse nad Labem – Stará Boleslav se nejčastěji vyskytuje česká kuchyně. V Čelákovicích skoro polovina provozů nevyvařuje, ty které ano jsou zaměřeny na českou kuchyni. Největší zastoupení zde opět mají kuřácké prostory, nekuřáckých a stavebně oddělených prostor je skoro stejný počet. Součástí ubytovacího zařízení je 14 podniků, většina je samostatných bez ubytování. Všechny provozovny mají celoroční provoz. Téměř polovina podniků má internetové stránky. V Brandýse nad Labem – Stará Boleslav jsou tři podniky, které jsou členem AHR ČR. V Čelákovicích není žádný podnik součástí AHR ČR. Podniky provozují převážně fyzické osoby, pouze dvě provozovny mají právnické osoby. Vybrala jsem tři podniky, které zmíním, jeden z nich je členem AHR ČR, druhé dva jsou zajímavé svou nabídkou. Hotel Paganini Čtyřhvězdičkový hotel se nachází v Brandýse nad Labem. Pro návštěvníky má k dispozici dvacet pět moderně vybavených pokojů, celkem padesát lůžek s možností přistýlky. Klimatizovaná restaurace nabízí jak českou tak mezinárodní kuchyni, kterou si v letních měsících mohou hosté vychutnat v restauraci i na zahrádce. V nabídce mají ovocné freshe, míchané nápoje, ale také širokou škálu domácích

i

zahraničních

vín.

Možnost uspořádání

samozřejmostí. Hotel je členem AHR ČR.

66

rautů

či

večírků

je

Restaurace u Bohuslavů Rodinná restaurace s dlouholetou tradicí byla založena již v roce 1905. Od tohoto roku až do současné doby je restaurace zaměřená na domácí českou kuchyni s použitím čerstvých surovin. Z domácích pokrmů nabízí především knedlíky a uzeniny. Restaurace má stavebně oddělené prostory pro kuřáky a nekuřáky. Dále disponuje zahradním salónkem s dětským koutkem a v zahradní restauraci je možnost grilování v krbu. Nabízí uspořádání svatebních i jiných oslav, v letních měsících zahradní zábavy s živou hudbou, malování hrnečků v dětském koutku každý den, nebo zabijačkové hody. Toscca restaurant Tento restaurant v Čelákovicích je nově otevřen od března 2011. Disponuje stavebně oddělenými prostory, kdy kuřácká část zahrnuje třicet míst k sezení a nekuřácká část padesát. Má k dispozici venkovní zahrádku s dětským koutkem. Nabízí různorodá jídla, od drůbeže po hovězí maso, vegetariánská jídla, ryby, těstoviny, dezerty. Vše je připravováno z čerstvých surovin. Hosté si mohou vybrat ze

široké

škály

vín

moravských,

italských,

francouzských,

španělských,

portugalských a argentinských. Nově je zde také otevřen Biliard club, který nabízí šipkové turnaje, pokerový stůl, projekční plátno. Čepují Plzeňský prazdroj, Velkopopovického Kozla a Birell. Závěrem analytické části připojuji celkovou sumarizaci dat. Tabulka nabízí celkový přehled gastronomických provozoven za všechny okresy, které jsou zpracovány v předložené diplomové práci. Zařadila jsem také procentuální výčet pro lepší přehlednost.

67

Kategorie

Zaměření kuchyně

Prostory podniku Ubytování Provoz Internetové stránky Členství Forma podnikání Celkem

Restaurace 52 61 79 80 47 Pizzerie 4 4 7 2 2 Hospoda (pivnice, hostinec, 70 79 59 118 57 pohostinství, krčma kavárna 3 15 7 8 4 vinárna 1 2 0 3 1 bar, diskotéka 6 15 3 29 2 pivovar 1 0 0 0 2 občerstvení, kiosek, jídelna 7 10 1 37 14 Vyvařující/nevyvařující 105/39 125/61 119/37 177/100 92/37 česká 72 94 61 149 51 Mezinárodní 5 24 25 13 12 Ostatní 28 18 33 15 29 Kuřácké 52 45 89 0 74 Nekuřácké 8 0 22 0 17 Stavebně oddělené prostory 20 0 35 0 32 Nezjištěno 64 141 10 277 6 Součást UZ 16 29 14 39 31 Bez ubytování 127 157 142 238 98 Celoroční 130 171 146 263 121 Sezónní 14 15 10 14 8 Ano 29 65 29 67 41 Ne 115 121 127 210 88 AHR ČR 3 4 1 5 5 Czech Specials 2 5 0 0 0 Bez členství 141 177 155 272 124 Fyzická osoba 142 165 149 251 108 Právnická osoba 2 21 7 26 21 144 186 156 277 129

Zdroj: Vlastní zpracování dle bakalářských prací

68

42 6 6

361 25 389

Hodnocení v %

Celkem

Brandýs-Stará Boleslav, Čelákovice

Rakovník

Příbram

Nymburk

Mělník

celková sumarizace

Kutná Hora

Tabulka č. 7 – Celková sumarizace dat za všechny zpracované okresy

36,79% 2,54% 39,65%

7 44 4,48% 5 12 1,22% 18 73 7,44% 0 3 0,30% 5 74 7,54% 59/30 677/304 69%/31% 48 464 47,29% 11 90 9,17% 0 123 12,53% 62 322 32,82% 15 62 6,32% 12 99 10,09% 0 498 4,89% 14 143 14,57% 74 838 85,42% 89 920 93,78% 0 61 6,21% 41 272 27,72% 48 709 72,27% 3 21 2,14% 0 7 0,71% 86 953 97,14% 87 902 91,94% 2 79 8,05% 89 981

3. NÁVRHOVÁ ČÁST V této části se čtenář dočte, k jakým výsledkům jsem v analytické části došla a jaká opatření by měla restaurační zařízení přijmout, aby zvýšila obrat a návštěvnost

svých

gastronomických

provozů.

Bylo

provedeno

porovnání

jednotlivých okresů, co se týče členství gastronomických podniků v AHR ČR, kolik osob vychází na jednu restauraci v okresu, jaké provozy se vyskytují nejčastěji, na jakou kuchyň jsou provozy nejčastěji zaměřeny. Dále hodnotím, zda je v atraktivních lokalitách z hlediska cestovního ruchu více provozoven než v těch méně atraktivních. Graf 1 – Počet obyvatel na jednu provozovnu

Počet obyvatel na jednu provozovnu 800 600 400 516 200

560

605 410

430 250

411

0

Počet obyvatel na jednu provozovnu

Zdroj: Vlastní zpracování podle bakalářských prací

V okrese Kutná Hora žije 74 333 obyvatel a nachází se zde 144 gastronomických provozoven. Do součtu obyvatel jsou, stejně jako u ostatních okresů, zahrnuti i obyvatelé okresního města. Na jeden provoz tedy připadá 516 osob. Skoro polovina podniků jsou hospody, pivnice a hostince. Jsou tedy převážně určeny pro obyvatele dané vesnice a provoz je přizpůsoben převážně místní klientele. Dle terénního výzkumu jsou to provozy povětšinou neudržované, mnoho z nich nedodržuje legislativu o označení podniku, nemají reklamu ani internetové stránky.

69

V okrese Mělník žije 104 169 obyvatel a nachází se zde 186 gastronomických provozoven. Na jeden podnik tedy připadá 560 osob. Opět je zde nejvíce hospůdek, krčem a pivnic, které jsou často zanedbané. Po odečtení obyvatel ve městě Mělník vychází 458 osob na provozovnu. V okrese Nymburk žije 94 360 obyvatel, při počtu 156 provozoven připadá na jednu 605 osob. Tento okres překvapil svými výsledky, neboť je zde převaha restaurací. Zde je nejvíce potenciálních zákazníků na jednu provozovnu. Bez okresního města Nymburk připadá na jeden provoz 512 osob. V okrese Příbram žije 113 662 obyvatel a je zde 277 gastronomických podniků. Na jeden podnik tedy připadá 410 potenciálních klientů. Když odečteme osoby žijící v Příbrami, připadá na jeden provoz 285 osob. V okresu Rakovník žije 55 498 obyvatel a nachází se zde 129 gastronomických podniků, 430 osob tedy připadá na jeden provoz. Bez obyvatel žijící ve městě Rakovník vychází na jednu provozovnu 304 osob. Ve městě Brandýs nad Labem - Stará Boleslav žije 15520 obyvatel a je zde 62 provozoven. Na jednu restauraci připadá 250 osob. V Čelákovicích žije 11 109 obyvatel a je zde 27 gastronomických zařízení. Na jedno připadá 411 obyvatel.

70

Graf 2 – Počet obyvatel na jednu provozovnu (bez okresních měst)

Počet obyvatel na jednu provozovnu bez okresních měst 600 400 200

367

458

512 285

304

411 250

0

Počet obyvatel na jednu provozovnu bez okresních měst

Zdroj: Vlastní zpracování dle bakalářských prací

Pokud odečteme obyvatele v daných okresních městech, vychází nám tyto čísla: okres Kutná Hora 367 osob na provozovnu. Po odečtení obyvatel ve městě Mělník připadá 458 osob na provozovnu. Bez okresního města Nymburk je na jeden provoz 512 potenciálních klientů. Když odečteme osoby žijící v Příbrami, připadá na jeden provoz 285 osob. Bez obyvatel žijící ve městě Rakovník vychází na jednu provozovnu 304 osob. Tabulka č. 8 – Počet podniků na 1000 obyvatel daného okresu Kutná Hora

2,68

Mělník

2,19

Nymburk

1,96

Příbram

3,46

Rakovník

3,31

Brandýs nad Labem – Stará Boleslav

5,11

Čelákovice

7,66

Zdroj: Vlastní zpracování dle bakalářských pracích

Tato tabulka ukazuje počet podniků na 1000 obyvatel bez okresních měst. Z výsledků tady vyplývá, že co do počtu restaurací na obyvatele jsou ve vedení Čelákovice. 71

Graf 3 – Průměrný počet gastronomických podniků na počet obyvatel okresu

Zdroj: Vlastní zpracování dle bakalářských prací

Přímka ukazuje, jaký je ideální poměr mezi počtem obyvatel a počtem restaurací. Která čísla konkrétně ukazuje, není v tomto případě tak důležité. Daný graf jsem zařadila především z důvodu přehlednosti, aby čtenář viděl, jak velké jsou rozdíly v některých okresech. Například vidíme, že je minimální rozdíl v počtu obyvatel mezi okresy Mělník a Příbram oproti rozdílnosti počtu provozů v těchto okresech. V dnešní době je velký problém, že většina provozoven má prakticky shodnou nabídku pokrmů a poskytovaných služeb. Pro dnešního zákazníka, který je velmi náročný svými požadavky jak na vzhled podniku, tak poskytnutí služeb, není jednoduché vybrat, kam se půjde najíst, pobavit, nebo jen posedět s přáteli, především pak v menších městech. Určitě bych provozovatelům gastronomických zařízení navrhla, aby se snažili odlišit od konkurence. Pro začátek by bylo dobré, kdyby se zaměřili na udržování podniku, aby se zde hosté cítili příjemně a měli důvod se vracet. Mnoho podniků je dle výzkumu neudržovaných, což je signálem pro hosta, že majitel nemá zájem, aby sem zde klient přišel utratit svoje peníze. Dává mu tím najevo, že o něj nestojí. Dnešní klient je velmi náročný, chce mít mnoho nových zážitků a pocit, že za své peníze dostal maximum a ještě více. Základem je čistý a udržovaný prostor. Také bych doporučila majitelům, aby se zaměřili na určitý segment trhu, pro který udělá vše, co bude v jeho možnostech. 72

Pro mládež mohou být prostory barevnější, nápaditější a vyzdobené moderním uměním. Samozřejmostí je přizpůsobení jídelního lístku a například stylu hudební produkce. Pro starší zákazníky měli být prostory více konzervativní. Pro tuto skupinu zákazníků bych volila více soukromí, které může být vyřešeno sedacími boxy. Také pro dokonalost prostředí a navození správné atmosféry nesmí chybět gramofon a staré vinily, které mohou posloužit také jako výzdoba. Je už na majiteli či provozovateli, co si zvolí jako svůj cíl. Samozřejmě i s určitým zacílením mohou dosáhnout větší návštěvnosti skupin, které nejsou zařazeny mezi cílové. Z výsledků výzkumu vyplývá, že v okresu Kutná Hora, která je velmi atraktivní z hlediska cestovního ruchu, se nachází pouze 144 provozů, tedy na každý připadá 516 potenciálních zákazníků. Myslím, že Kutná Hora nemá problém s nedostatkem návštěvníků, ale s jejich udržením více než jeden den. Velmi zajímavý projekt může vzniknout v rámci spolupráce vesnic s městem Kutná Hora. Cílený marketing bych zaměřila na propagaci venkova, farmaření a okolních zajímavostí v tomto okresu. Toto je velký potenciál okresu, který by mohl být využit pro zvýšení přenocování a zároveň tržeb. V okresech Mělník, Nymburk a Rakovník je dle mého názoru velké množství potenciálních zákazníků na jednu provozovnu. Je to impulsem pro otevření nových gastronomických provozoven, nebo rozšíření stávajících. Určitě je velmi důležitá propagace okresů. Doporučila bych zaměřit se na zábavu pro turisty a sportovní aktivity. Právě v těchto oblastech je oproti Praze konkurenční výhodou příroda. Klienti, kteří rádi sportují, nebo relaxují, si zde určitě přijdou na své, pokud budou mít tu možnost. Určitě by bylo velice zajímavé a přitažlivé nejen pro turisty ze zahraničí, kdyby došlo k vybudování cyklostezek, pěších stezek nebo zábavních podniků, kde se budou konat například různé workshopy s tradičními řemesly, tanci a činnostmi charakteristickými pro daný okres, které se praktikovali dříve. Do popředí se také začíná dostávat zdravá strava, která se váže právě k tomuto segmentu zákazníků.

73

Graf 4 – Kuřácké/Nekuřácké/Stavebně oddělené prostory

Kuřácké prostory 300 250 200 150 100 50 0 Kutná Hora

Mělník

Kuřácké

Nymburk

Příbram

Stavebně oddělené

Rakovník

Nekuřácké

Brandýs Čelákovice nad Labem - Stará Boleslav Nezjištěno

Zdroj: Vlastní zpracování podle bakalářských prací

Ve většině okresů bych navrhovala ze strany majitelů větší zájem a starost o své provozy, aby potenciální klienti, kteří navštíví tuto lokalitu, měli možnost výběru a především se cítili dobře a odcházeli spokojení. Hlavním problémem jsou prostory, kterými podniky disponují. Převažují kuřácké, a pokud mají stavebně oddělené prostory, často je zde špatné odvětrávání. Návštěva zařízení tohoto typu je pro rodinu s dětmi prakticky nemožná. Doporučila bych majitelům, aby se zaměřili na pořízení či zkvalitnění stávající klimatizace, nebo aby zvážili, zda chtějí mít kuřáckou provozovnu. Tím mohou snížit provozní náklady, neboť v kuřáckých prostorech se musí častěji malovat, aby byl prostor stále čistý. Přibývá lidí, kteří jdou raději do restaurace či hospody, kde se nekouří, a pokud mají potřebu, zajdou si ven. Je to dobré nejen pro zdraví nekuřáků, ale také je velmi nepříjemné, když člověk odchází po hodině v restauraci jako „uzenka“. Pravdou je, že větší část populace stále preferuje kuřácké prostředí. Z tohoto důvodu bych doporučila se v nekuřáckých restauracích zaměřit převážně na segment rodiny s dětmi a tomu také přizpůsobit nabídku. Provozy mohou mít dětský koutek, který bude případně s hlídáním. V této části je vhodné použití barevných motivů. Důležité je dobré osvětlení a navození rodinné atmosféry, které

74

je možno dosáhnout například příjemným posezením v sedačkách či boxech, přítomností krbu a dalšími doplňky. Graf 5 – Webové stránky

Webové stránky 300 250 200 150 100 50 0

Ano

Ne

Zdroj: Vlastní zpracování podle bakalářských prací

Velmi mne překvapily výsledky výzkumu, co se týče internetových stránek. Nemá je bohužel ani polovina provozů. V dnešní době je to skoro samozřejmost a dovolím si tvrdit, že pokud zařízení nemá stránky, není možné, aby zvýšilo svou návštěvnost. Mladší generace používá internet prakticky při každé činnosti. Pokud má vedení gastronomického podniku zájem zvýšit svůj obrat, přilákat více návštěvníků a zviditelnit se nejen v blízkém okolí, určitě doporučuji zřízení internetových stránek, které budou pravidelně aktualizovat. Pomáhá to propagaci nejen podniku, ale také to může vypovídat o tom, jak se majitel o provozovnu stará. Je vhodné mít schránku pro nápady a připomínky, kam mohou hosté psát, jak jsou spokojeni s prostředím, obsluhou, pokrmy aj. Tyto informace jsou často velmi přínosné pro inovaci a zkvalitnění poskytovaných služeb. Host také může vidět, že je důležité, co si myslí, a pokud je to v možnostech majitele, vyhoví mu. Jedná se například o pořízení novin do restaurace aj.

75

Graf 6 - Zaměření kuchyně gastronomických provozoven

Zaměření kuchyně 149

94 72 61 28

24

18

51 25

33

29 13 15

5 KutnáHora

48

12

11 0

Mělník

Nymburk Česká

Příbram

Mezinárodní

Rakovník Ostatní

BrandýsnalLabemStaráBoleslav, Čelákovice

Zdroj: Vlastní zpracování podle bakalářských prací

Z výsledků vyplývá, že jsou podniky zaměřeny převážně na českou kuchyni. V minimálním počtu jsou zastoupeny mezinárodní kuchyně. Avšak i když je většina provozů zaměřena na českou kuchyni, projekt Czech Specials nemá ve zkoumaných lokalitách prakticky žádné zastoupení. Může to být způsobeno jednak tím, že se zde vyskytují převážně hospody, nedá se zřejmě mluvit o vysoké gastronomii, nebo jsou lidé o tomto projektu málo informovaní. Doporučila bych větší propagaci projektu, ale především, aby se majitelé či provozovatelé zajímali o aktuálním dění na trhu. Členství v projektu je konkurenční výhodou, turisté se mohou dozvědět o provozovně z internetových stránek i v zahraničí. A samozřejmě zapojením do projektu se provoz zavazuje k dodržování určitých standardů, které mohou přilákat i tuzemskou klientelu. Myslím si, že v oblasti tradičních českých jídel mají tyto lokality co nabídnout. V dnešní době je velmi populární regionální gastronomie, která je dobrou motivací pro návštěvu jak tuzemců, kteří ji doma nevaří v takové míře jako dříve, tak i pro zahraniční klientelu. Majitelé by tedy měli zvážit svůj podnikatelský záměr do budoucna a zaměřit se především na kvalitu a rozmanitost regionálních pokrmů, které byli, jsou a budou charakteristické pro danou oblast.

76

Graf 7 - Členství podniků v AHR ČR a Czech Specials dle okresů

Členství v organizacích podle okresů 272 177

155

141

124 86

3 2 Kutná Hora

4 5 Mělník

1 0 Nymburk

AHR ČR

5 0

5 0

Příbram

Rakovník

Czech Specials

3 0

0 0

26

Brandýs nad Čelákovice Labem – Stará Boleslav

Bez členství

Zdroj: Vlastní zpracování podle bakalářských prací

Co se týče členství v Asociaci hotelů a restaurací České republiky, neočekávala jsem žádné významné výsledky. Ovšem takto malé procento zapojených provozů, které byly předmětem výzkumu, mne velmi překvapilo. Určitě bych doporučila minimálně hotelům a větším restauracím, aby neváhaly a vstoupily do této asociace. Hlavní výhodou je zajišťování pravidelného poradenství z oblasti gastronomie. Členové získávají marketingovou podporu a také mají podporu při propagaci svých zájmů. Jednou z konkurenčních výhod je lepší orientace na trhu, asociace sleduje a informuje o nových legislativních opatřeních a je majitelům nápomocna v mnoha oblastech. Umožňuje provozovatelům uspořit nejen čas, ale i finance. Asociace nabízí zajištění různých slev a za zvýhodněné ceny zapojení do jednotné klasifikace ubytovacích zařízení ČR.

77

Graf 8 – Podnik jako součást ubytovacího zařízení/bez ubytování

Samostatnost podniku

238 157 127 16

142

98 74

29

14

39

Součást ubytovacího zařízení

31

14

24 3

Bez ubytování

Zdroj: Vlastní zpracování dle bakalářských prací

Z grafu je patrné, že zmíněné lokality Středočeského kraje poskytují ubytovaní v minimálním množství. Pokud se turisté rozhodnou vycestovat do některé z těchto lokalit na více dní, nemají velký výběr ubytování. Pouze 143 provozoven je součástí ubytovacího zařízení. Největší zastoupení ubytování je v Příbrami, kde je také nejvíce provozoven a žije zde nejvíce osob, dále v Rakovníku, který ač má o polovinu méně obyvatel oproti Příbrami, je nabídkou ubytování skoro totožný. Naproti tomu Mělník, který má přes sto tisíc obyvatel, disponuje pouze dvaceti devíti provozy s ubytováním z celkových 186 gastronomických provozoven. Tyto výsledky ukazují, že nabídka je velmi malá. Majitelům či provozovatelům bych doporučila, aby se zaměřili také na možnosti poskytnutí ubytování, pokud mají vyšší návštěvnost. Myslím si, že v této oblasti je velký potenciál pro začínající podnikatele, ale i pro ty stávající. Samozřejmě je nutné zaměřit se také na volnočasové aktivity, které zde mohou turisté praktikovat, aby měli motivaci zdržet se déle než jeden den.

78

Graf 9 – Vlastnictví fyzická/právnická osoba

Vlastnictví FO/PO 26 21 2 142

165

7

251

21

149

108

FO

2 60

0 27

PO

Zdroj: Vlastní zpracování dle bakalářských prací

Jak je z grafu zřejmé, většina podniků je ve vlastnictví fyzické osoby, což je patrné i z následující tabulky. Tabulka č. 9 – Procentuální podíl fyzických osob v daných okresech Kutná Hora

98,6 %

Mělník

88,7 %

Nymburk

95,5 %

Příbram

90,6 %

Rakovník

83,7 %

Brandýs nad Labem – Stará Boleslav

96,7 %

Čelákovice

100 %

Zdroj: Vlastní zpracování dle bakalářských prací

79

Z výzkumu vyplývá, že ve všech okresech jsou výsledky velmi podobné. Co do počtu restaurací na 1000 obyvatel bez okresních měst vedou Čelákovice, kde je okolo 5 restaurací na osobu. Nejméně je pak v Nymburce. Naopak Nymburk má nejvíce kuřáckých restaurací, když nebereme v potaz Příbram, kde nebyla součástí průzkumu tato informace. V Příbrami je nejvíce gastronomických provozoven, které disponují internetovými stránkami, hned poté je Mělník. Co se týče zaměření kuchyně, jasně vidíme, že nejvíce se vaří česká. Členství v asociaci AHR ČR, tak jsou to mizivá čísla, nejvíce členů má Příbram, a to 5, stejně tak Rakovník, kde je méně restaurací než v Kutné Hoře, přesto mají alespoň o dvě členství více. Samostatné podniky jsou též ve všech okresech v převaze, nejvíce ubytovacích prostorů poskytuje Příbram a Rakovník. Vlastníci gastronomických provozů jsou převážně fyzické osoby.

80

Závěr Předložená

diplomová

práce

nabízí

zpracované

téma:

Charakteristika

gastronomických provozoven ve Středočeském kraji, kdy jsou zpracovány dvě třetiny Středočeského kraje, poslední část bude zpracována příští akademický rok. Teoretická část nabízí čtenářům přehled historického vývoje gastronomie, dále jsou seznámeni se základními gastronomickými pojmy jako společné stravování, jeho podstatou a funkcí. Naleznou zde způsoby provozování podniků, seznámení s profesními sdruženími gastronomie, klasifikaci restauračních podniků a blíže jsou seznámeni s aktuálním tématem gastronomie - kouření v restauracích. Je zde popsán cestovní ruch, jeho předpoklady pro rozvoj a dále pak spojitost gastronomie s cestovním ruchem. Na to pak navazují analýzy konkrétních okresů, čímž jsou vymezeny další body práce. V analytické části nabízím stručný popis Středočeského kraje jako turistické destinace obecně. Blíže se pak zaměřuji na okresy Kutná Hora, Mělník, Nymburk, Příbram, Rakovník, Brandýs nad Labem – Stará Boleslav a Čelákovice. Analýza vychází ze zpracovaných bakalářských prací studentů Vysoké školy hotelové, kteří provedli terénní výzkum. Každý okres je zpracován ve třech bakalářských pracích. Nabízím zde ucelený přehled informací za jednotlivé okresy, pro přehlednost vyjádřený

též

v tabulkách.

V každé

tabulce

čtenář

nalezne

kategorie

gastronomických provozů, zaměření kuchyně, prostory podniku, kterými disponuje (kuřácké/nekuřácké), zda je možnost ubytování, jestli mají podniky internetové stránky, formu podnikání a zda jsou členy AHR ČR, nebo projektu Czech Specials. V každém okrese je popis nejzajímavějších míst z hlediska cestovního ruchu a dále tří vybraných restaurací, které vyčnívají z řady oproti ostatním podnikům, například

svou

nabídkou,

členstvím

v asociaci,

či

pozitivními

ohlasy

v bakalářských pracích. V příloze č. 5 předkládám tabulku s celkovou sumarizací za všechny okresy, které byly předmětem šetření ve Středočeském kraji mé diplomové práce. Návrhová část vychází z celkové sumarizace. Pro porovnání jednotlivých okresů byly využity grafy. Uvádím různé varianty opatření, která by dle mého názoru mohla vést ke zvýšení návštěvnosti gastronomických zařízení jak tuzemci, tak 81

turisty. Pokud by se podniky dostaly na vyšší úroveň, zvýšilo by to také návštěvnost okresů. Cílem mé práce bylo poskytnutí přehledu o síti gastronomických provozoven ve vymezených oblastech Středočeského kraje (okres Kutná Hora, Mělník, Nymburk, Příbram, Rakovník, Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, Čelákovice) a celkový přehled o poskytovaných službách. V tomto ohledu byl cíl předložené práce splněn. Svědčí o tom informace, které práce obsahuje a z nich vyvozena návrhová část. První hypotézou byl předpoklad, že většina podniků je provozována fyzickými osobami. Tato se mi potvrdila, jelikož většina podniků je provozována právě těmito osobami. Druhá hypotéza mé práce zněla, že většina provozoven také vzhledem k segmentu zákazníků patří mezi provozovny nevyvařující. Ta se nepotvrdila. Naopak se ukázalo, že 69 % gastronomických provozů ve všech okresech, které byly předmětem šetření, je vyvařujících. Závěrem lze tedy konstatovat, že Středočeský kraj má velký potenciál pro rozvoj nejen gastronomických služeb. Jednotlivé okresy nabízí také mnoho přírodních atraktivit, které ještě nejsou plně využity, a je to velká příležitost pro stávající, ale i začínající podnikatele. Dnes je velmi důležité zaměřit se na zážitky, což v těchto oblastech není velkou překážkou.

82

Literatura [1]ATTL, P.; STUDNIČKA, P.; POLÍVKOVÁ, A. 2011. Zásady zpracování bakalářských a diplomových prací. Praha : VŠH, 2011. 72 s. ISBN 978-80-8741113-1 [2] BOČEK, Martin, Daniel JESENSKÝ a Daniela KROFIÁNOVÁ. POP-In-store komunikace v praxi: Trendy a nástroje marketingu v místě prodeje. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. 215 s. ISBN 978-80-247-2840-7. [3] FREEDMAN, Paul. 2008. Jídlo, dějiny chuti. Praha: Mladá fronta, a.s., 2008. 368 s. ISBN 978-80-204-1847-0 [4] HOLEČEK. M., MARIOT.P., STŘÍDA. M., (2005): Zeměpis cestovního ruchu. Nakladatelství české geografické společnosti, s. r. o. Praha 2007. ISBN 80-8603464-X. [5] INDROVÁ, Jarmila. a kol. Cestovní ruch I. 1. vydání Praha: Oeconomica, 2004. 49 s. ISBN 80-245-0799-4. [6] JAKUBÍKOVÁ, D., Marketing v cestovním ruchu. Praha: Grada Publishing, a.s. 2009. 157 s. ISBN 987-80-247-3247-3. [7] KOTLER, P., ARMSTRONG, G. Marketing. Praha: Grada Publishing, a.s. 2004, 855 s. ISBN 80-247-0513-3. [8] ORIEŠKA, Ján. Služby v cestovním ruchu. Praha 7: IDEA SERVIS, 2010. 405 s. ISBN 978-80-85970-68-5. [9] PALATKOVÁ, Monika. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu: Jak získat více příjmů z cestovního ruchu. Praha: Grada Publishing, a.s., 2006. 341 s. ISBN 80-247-1014-5. [10] ROCCO, M a V ANDREW. Hospitality today: An Introduction. Michigan: Educational Institute of the America, 2004. Fifth Edition. 551 s. ISBN 0-86612-2613. [11] RYGLOVÁ, Kateřina, Ida VAJČNEROVÁ a Michal BURIAN. Cestovní ruchpodnikatelské principy a příležitosti v praxi. Praha 7: Grada Publishing, a.s., 2011. 213 s. ISBN 978-80-247-4039-3. [12]ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přepracované 2. vyd. Praha: Linde, 2012. 448 s. ISBN 978-80-7201880-2. [13] ZIMAKOVA, Blanka. 2011. Food and Beverage Management. Praha: VŠH, 2011. ISBN 978-80-87411-28-5.

83

Akademické práce [1] BUREŠOVÁ, Naďa. Analýza stravovacích zařízení na území Prahy 8. Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta mezinárodních vztahů, 2008. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta mezinárodních vztahů. Vedoucí práce Lena Mlejnková. [2] CHOCHOLOUŠEK, Jaroslav. Charakteristika gastronomických provozoven ve Středočeském kraji okres Mělník B-K. Praha, 2011. Bakalářská práce. Vysoká škola hotelová v Praze s r.o. [3] KAFTANOVÁ, Iva. Charakteristika gastronomických provozoven ve Středočeském kraji okres Kutná Hora A-K. Praha, 2012. Bakalářská práce. Vysoká škola hotelová v Praze s r.o. [4] LINHARTOVÁ, Lenka. Charakteristika gastronomických provozoven ve Středočeském kraji okres Příbram K-P. Praha, 2009. Bakalářská práce. Vysoká škola hotelová v Praze s r.o. [5] NOVÁKOVÁ, Kamila. Charakteristika gastronomických provozoven ve Středočeském kraji okres Rakovník R-Ž. Praha, 2012. Bakalářská práce. Vysoká škola hotelová v Praze s r.o. [6] PAPINA, Oxana. Charakteristika gastronomických provozoven ve Středočeském kraji okres Kutná Hora L-S. Praha, 2012. Bakalářská práce. Vysoká škola hotelová v Praze s r.o. [7] PEROUTKOVÁ, Alžběta. Charakteristika gastronomických provozoven ve Středočeském kraji okres Příbram B-J. Praha, 2009. Bakalářská práce. Vysoká škola hotelová v Praze s r.o. [8] PROCHÁZKOVÁ, Monika. Charakteristika gastronomických provozoven ve Středočeském kraji města Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, Čelákovice. Praha, 2009. Bakalářská práce. Vysoká škola hotelová v Praze s r.o. [9] RABIŠKOVÁ, Miroslava. Charakteristika gastronomických provozoven ve Středočeském kraji okres Nymburk R-Ž. Praha, 2011. Bakalářská práce. Vysoká škola hotelová v Praze s r.o. [10] SOUČKOVÁ, Michaela. Segmentace zákazníků v rámci marketingové strategie podniku. Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta mezinárodních vztahů, 2008. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta mezinárodních vztahů. Vedoucí práce Eva Bedrnová. [11] SUCHÁNOVÁ, Petra. Charakteristika gastronomických provozoven ve Středočeském kraji okres Rakovník B-K. Praha, 2012. Bakalářská práce. Vysoká škola hotelová v Praze s r.o.

84

[12] SYROVÁTKOVÁ, Danuta. Charakteristika gastronomických provozoven ve Středočeském kraji okres Příbram R-Ž. Praha, 2009. Bakalářská práce. Vysoká škola hotelová v Praze s r.o. [13] ŠTANDLOVÁ, Alice. Charakteristika gastronomických provozoven ve Středočeském kraji okres Nymburk B-L. Praha, 2011. Bakalářská práce. Vysoká škola hotelová v Praze s r.o. [14] ŠULCOVÁ, Monika. Charakteristika gastronomických provozoven ve Středočeském kraji okres Mělník L-N. Praha, 2011. Bakalářská práce. Vysoká škola hotelová v Praze s r.o. [15] TRUSHKINA, Ekaterina. Charakteristika gastronomických provozoven ve Středočeském kraji okres Kutná Hora Š-Ž. Praha, 2012. Bakalářská práce. Vysoká škola hotelová v Praze s r.o. [16] TUROŇOVÁ, Lenka. Charakteristika gastronomických provozoven ve Středočeském kraji okres Mělník O-Ž. Praha, 2011. Bakalářská práce. Vysoká škola hotelová v Praze s r.o. [17] VLČKOVÁ, Veronika. Charakteristika gastronomických provozoven ve Středočeském kraji okres Nymburk M-P. Praha, 2011. Bakalářská práce. Vysoká škola hotelová v Praze s r.o. [18] ZIHLOVÁ, Monika. Charakteristika gastronomických provozoven ve Středočeském kraji okres Rakovník L-P. Praha, 2012. Bakalářská práce. Vysoká škola hotelová v Praze s r.o.

Legislativa [1] zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, Podle přílohy č. 1 část C [2] zákon č. 305/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 379/2005 Sb. o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve změně pozdějších předpisů, § 8 [3] zákon č. 305/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 379/2005 Sb. o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve změně pozdějších předpisů, § 24 [4] Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. 85

Internetové zdroje [1] Asociace hotelů a restaurací České republiky: Představení asociace [online]. 2013 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.ahrcr.cz/cz/predstaveni-asociace [2] Botanicus [online]. 2013 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: www.botanicus.cz [3] Brandýsko: historie a památky [online]. 2013 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.brandysko.cz/mesto/historie-a-pamatky-s5.html [4] Brandýsko: infocentrum [online]. 2013 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.infocentrum-brandysko.cz [5] Brandýs: zámek [online]. 2013 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.brandyszamek.cz [6] COT Business [online]. Praha, 2013 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.cot.cz/index.php?page=200&jazyk=1&id=1040811557 [7] Czech Specials [online]. 2013 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.czechspecials.cz/ [8] ČD Muzeum: Lužná u Rakovníka [online]. 2013 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.cdmuzeum.cz/ [9] Čelákovice [online]. 2013 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: www.celakovicemesto.cz [10] Český statistický úřad: Charakteristika okresu [online]. 2013 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.czso.cz [11] Hrad Kokořín [online]. 2013 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.hradkokorin.cz/historie.html [12] Hospůdka u Kosů [online]. 2013 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: www.hospudkaukosu.cz [13] Hostovka [online]. 2013 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.hostovka.cz/clanek.php?clanek=61 [14] Hotel Jesenice [online]. 2013 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.hoteljesenice.cz [15] Hotel Kácov [online]. 2013 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: www.hotelkacov.cz [16] Hotel Paganini [online]. 2013 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://brandys.hotel-paganini.cz

86

[17] Hotel Soudek [online]. 2013 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.hotelsoudek.cz [18] Hotel Svatý Kryštof: Průvodce městem [online]. 2013 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.hotel-cz.moonface.cz/hotel-Tupadly-Libechov-SvatyKrystov.htm [19] Kostnice: Kutná Hora [online]. 2013 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.ossuary.eu/index.php/cz/homepagehttp://www.kacina.cz/historie [20] Krušovice [online]. 2013 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.obeckrusovice.cz [21] Křivoklát [online]. 2013 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.krivoklat.cz [22] Křivoklátsko [online]. 2013 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: www.krivoklatsko.cz [23] Kutná Hora: Barbora [online]. 2013 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.kutna-hora.net/barbora.php [24] Lázně Toušeň [online]. 2013 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.laznetousen.cz [25] Máslovice: Muzeum másla [online]. 2013 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.maslovice.cz/web/cs/muzeum-masla [26] Mělník: [online]. 2013 [cit. 2013-04-24]. Dostupné z: http://www.lobkowiczmelnik.cz//zamek/historie [27] Mělník: Průvodce městem [online]. 2013 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.melnik.cz/turistika-a-volny-cas/pruvodce-mestem/2010-05-27.html [28] Města obce [online]. 2013 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://mesta.obce.cz [29] Město Dobříš [online]. 2013 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.mestodobris.cz [30] Národní památkový ústav Středočeského kraje [online]. 2013 [cit. 2013-0224]. Dostupné z: http://www.npu.cz/ [31] NEJDL, Karel. Destinační managementu: Problematika managementu destinace cestovního ruchu [online]. 2007 [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: http://www.cot.cz/index.php?page=200&jazyk=1&id=6975 [32] Pension Roubenka [online]. 2013 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.roubenka.eu [33] Poddžbánský pivovar [online]. 2013 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.poddzbanskypivovar.cz/ 87

[34] Poděbrady: průvodce [online]. 2013 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.polabi.com/e_download.php?file=data/dvousl_editor/165csleft.pdf&origi nal=POD%C4%9ABRADY.pdf [35] Polabí [online]. 2013 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.polabi.com/opolabi/turisticke-informacni-centrum-podebrady/o-podebradech-1/ [36] Průvodce městem: Mělník [online]. 2013 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.melnik.cz/user_data/zpravodajstvi/obrazky/File/turistika/Pruvodce_mest em_1.pdf [37] Příbram: Muzeum zlata [online]. 2013 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.muzeum-pribram.cz/cz/muzeum-zlata-novy-knin/z-historie [38] Restaurace a pension Česká Koruna [online]. 2013 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: www.ceskor.eu [39] Restaurace Faldo [online]. 2013 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.faldo.cz/ [40] Restaurace Toscca [online]. 2013 [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: http://restaurant.toscca.cz [41] Restaurace u Bohuslavů [online]. 2013 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.ubohuslavu.cz/ [42] Skanzen Vysoký Chlumec: Muzeum vesnických staveb středního Povltaví [online]. 2013 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://lfgm.fsv.cvut.cz/dp/bila/index.php [43] Stracká restaurace Postřižiny [online]. 2013 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.nopacatering.cz/stracka-restaurace-postriziny [44] ŠTROBLOVÁ, Helena. Kutná Hora: historie města. Kutná Hora [online]. [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.kutnahora.cz/index.php?sec=2&cid=89 [45] Zámek Loučeň [online]. 2013 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: www.zamekloucen.cz [46] Zámek Nelahozeves [online]. 2013 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.zamek-nelahozeves.cz/dvorakova-nelahozeves.php

88

Příloha č. 1

Příloha č. 2

Zdroj: http://www.szu.cz/svi/hygiena/img/305-2009-obr-1.jpg

Příloha č. 3

Zdroj: http://www.szu.cz/svi/hygiena/img/305-2009-obr-1.jpg

Příloha č. 4 – Návštěvnost památek v Kutné Hoře za rok 2012

Zdroj: Informační centrum Kutná Hora 2013