VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.

Bc. Andrea Ji íková

Projektování a development - vlastní projekt Wellness & SPA.

Diplomová práce

2013

Projektování a development – vlastní projekt Wellness & SPA

Diplomová práce

Bc. Andrea Ji íková

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Katedra hotelnictví

Studijní obor: Management hotelnictví a láze ství Vedoucí bakalá ské práce: PhDr. Marek Merhaut, Ph.D., MBA Datum odevzdání bakalá ské práce: 2013-05-09 Datum obhajoby bakalá ské práce: 2013 E-mail: [email protected]

Praha 2013

Master´s Dissertation

Project and development - the own project of Wellness & SPA

Bc. Andrea Ji íková

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management

Major: Hospitality and Spa Management Thesis Advisor: PhDr. Marek Merhaut, Ph.D., MBA Date of Submission: 2013-05-09 Date of Thesis Defense: 2013 E-mail: [email protected]

Prague 2013

P r o h l a š u j i,

že jsem diplomovou práci na téma Projektování a development - vlastní projekt Wellness & SPA zpracovala samostatn , a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdroj a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná.

V souladu s § 47b zákona . 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném zn ní souhlasím se zve ejn ním své diplomové práce, a to v nezkrácené form , v elektronické podob

ve ve ejn

p ístupné databázi Vysoké školy hotelové

v Praze 8, spol. s r. o.

…………………………………..

Bc. Andrea Ji íková V Praze dne 09. 05. 2013

D kuji vedoucímu mé diplomové práce PhDr. Marku Merhautovi, Ph.D., MBA za cenné p ipomínky, rady a jeho odborné vedení, které mi poskytl b hem zpracovávání mé diplomové práce. Dále bych také ráda pod kovala mé rodin za podporu, které se mi dostalo jak b hem celého studia na Vysoké škole hotelové v Praze 8, tak i b hem psaní této diplomové práce.

Abstrakt JI ÍKOVÁ, Andrea. Projektování a development - vlastní projekt Wellness & SPA. [Diplomová práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2013. Po et stran: 67 Sou asná situace v projektování, developmentu a stavebnictví v oblasti wellness je taková, že na území celé za ízení, která poskytují

eské republiky je velké množství r zných

áste né služby wellness, ale o wellness provoz se

nejedná. Jsou sou ástí r zných za ízení, jako jsou fitness centra, hotely, relaxa ní centra, penziony atd. Cílem a výstupem mé diplomové práce je p dorys wellness provozu, který je provozn správn naprojektován a odpovídá správné interpretaci slova wellness. P dorys je také sou ástí p íloh. Hlavním cílem teoretické

ásti mé diplomové je správná charakteristika

pojmu wellness, jeho cíl, ú ely, poslání. Pro projektování wellness provozu je nutné pochopit tento pojem správn , abychom mohly poskytovat našim host m a klient m jen ty nejlepší služby. Dále se také zabývám tím, jak postupovat p ed zapo etím stavby. Pro hladký pr b h realizace je nutné dodržet ur itý postup a ur it si, co od stavby i projektu o ekávám. Na záv r této ásti se v nuji tomu, jak vlastní realizace projektu probíhá, tedy od zadání projektu architektovi, p es výb r dodavatel , po stavbu a kolaudaci. V praktické ásti se již zabývám vlastním projektem a návrhem wellness & spa. Charakterizuji území, lokalitu stavby, cílovou klientelu a provádím analýzu trhu v etn analýzy konkurent . V návrhové

ásti popisuji pozemek, navrhuji jednotlivé

wellness & spa v etn materiálovým

ásti provozu

technologického popisu za ízení. Zabývám se také

ešením prostor, tak aby byly dodrženy hygienické zásady,

prakti nost. Cíl mé diplomové práce, vytvo it návrh projektu wellness a spa, byl dosažen na základ , studia odborné literatury, konzultací a cílených rozhovor

s

architektem a p. Miloslavem Ptá kem ze spole nosti EUROBALNEO s.r.o. Klí ová slova: Wellness, spa, projektování, development, technologie, normy, materiály, za ízení, realizace, p dorys wellness

Abstract JI ÍKOVÁ, Andrea. Project and development - the own project of Wellness & SPA [Master´s Dissertation] The Institute of Hospitality Management. Prague: 2013. Pages: 67 Current situation in projecting, development and civil engineering is, that in the Czech Republic are many different facilities, which are offering only partial wellness services, but they are definitely not wellness centers. The aim of my Master´s Dissertation is to create a project of wellness center, which is projected correctly and corresponds with right interpretation of „wellness“ definition. For projecting wellness center is necessary to understand it´s conception, so we can offer to our guests and clients the best services. For the smooth construction process of realization is necessary to follow the definite process and define myself, what do I expect from this project and building. At the end of this chapter I am focusing on the description of the construction steps, from the consultation with architect, trough choosing supplier to realization and house inspection before occupancy. In analytic chapter of my Master´s Dissertation I am focused on my own project of wellness & spa. I am describing territory, land location, my target clientele and accomplished market analysis. In the last chapter of Master´s Dissertation I am designing all parts of wellness & spa including technology and equipment description. I am describing also material solutions of the wellness according to hygiene and practical conditions. The aim of my Master´s Dissertation, to create project of wellness & spa, was achieved by studying professional literature, consultations and interviews with an architect and with Mr. Ptá ek from EUROBALNEO s.r.o. Key words: Wellness, spa, projecting, development, technology, materials, equipment, realization, plan of wellness.

Obsah ÚVOD .................................................................................................................... 10 TEORETICKÁ ÁST ............................................................................................ 13 1. POJEM WELLNESS & SPA .......................................................................... 13 1.1 Kombinace wellness s láze skými procedurami a rozdíly mezi nimi... 14 1.1.1 erpání wellness služeb .................................................................... 15 1.2

Historie wellness ....................................................................................... 16

1.3

Zdroje wellness ......................................................................................... 18

1.4 Trendy ve wellness&spa v letech 2011 – 2013........................................ 19 1.4.1 „Wellness tíhne k medicín “.............................................................. 19 1.4.2 Trendy v roce 2012 ............................................................................. 20 1.4.3 Trendy pro rok 2013 ........................................................................... 21 1.5

Proces developmentu a designu ............................................................. 23

1.6 Projektování, plánování ............................................................................ 28 1.6.1 Investi ní zám r .................................................................................. 28 1.6.2 Architektonický zám r ....................................................................... 30 1.6.3 Projektová dokumentace ................................................................... 33 1.6.4 Územní rozhodnutí ............................................................................. 35 1.6.5 Stavební povolení ............................................................................... 35 1.6.6 Stavební deník .................................................................................... 36 1.6.7 Kolauda ní souhlas ............................................................................ 36 1.7

Záv r ........................................................................................................... 37

ANALYTICKÁ ÁST ............................................................................................ 38 2. CHARAKTERISTIKA, HISTORIE A POTENCIÁL ÚZEMÍ, KONKRETIZACE MÍSTA ................................................................................................................... 38 2.1 Charakteristika území .................................................................................. 38 2.2 Lokalita pozemku ......................................................................................... 43 2.3 Cílová klientela ............................................................................................. 44

2.4 Analýza trhu.................................................................................................. 45 2.5 Záv r............................................................................................................. 47 NÁVRHOVÁ ÁST ............................................................................................... 48 3.

VLASTNÍ PROJEKT WELLNESS & SPA ..................................................... 48

3.1 Popis staveništ ........................................................................................... 48 3.2

ešení objektu z urbanistického hlediska ................................................. 49

3.3

ešení objektu z dispozi ního hlediska ..................................................... 49

3.4 Popis provoz wellness............................................................................... 50 3.5 Popis wellness technologií ......................................................................... 54 3.5.1 Bazénová hala ......................................................................................... 54 3.5.2 Saunová zóna .......................................................................................... 60 3.5.3 Relaxa ní zóna ........................................................................................ 66 ZÁV R .................................................................................................................. 69 LITERATURA ....................................................................................................... 72

Úvod Svoji diplomovou práci jsem se rozhodla zpracovat na téma „Projektování a development - vlastní projekt Wellness & SPA.“ D vod tohoto výb ru bylo hned n kolik. P i své bakalá ské práci jsem se zabývala peloidy a jejich lé ebným využitím v láze ství, toto téma se mi zdálo velice atraktivní, pro dnešní dobu zajímavé a aktuální, a proto jsem si vybrala téma podobné, aktuální a také související s lidským zdravím, relaxací, odpo inkem a volným asem. Dalším d vodem pro výb r tohoto tématu bylo také to, že ješt p ed Vysokou školou hotelovou v Praze 8, spol. s r. o. jsem dva roky studovala Fakultu architektury na

VUT a velmi mne zaujalo, že práv v této práci

mohu skloubit zajímavé téma z mého sou asného oboru s tím, co mne stále zajímá, s architekturou. Velkou roli p i výb ru tohoto tématu hrálo také to, že jednou bych cht la takové wellness vlastnit nebo provozovat a ráda bych použila tuto diplomovou práci jako podklad pro jeho úsp šnou stavbu a realizaci. V sou asné dob , která je plná sp chu, stresu a malého množství volného asu, se stále více lidí za íná soust edit také sama na sebe, na své zdraví. Za ínají si více všímat, jak a kde tráví volný as, jaké služby jsou jim poskytovány a pe liv si z dané nabídky také vybírají. Proto je nutné poskytnout t mto klient m perfektní wellness & spa nabídku a servis, který se odliší od konkurent a zap í iní jejich návrat za poskytovanými službami a i služby budou d vodem, pro se budou do našeho za ízení, do tohoto wellness vracet, a už jsou tyto služby sou ástí hotelu, penzionu, fitness nebo jsou poskytovány samostatn . Obrovskou výhodou wellness & spa je také to, že poskytování t chto služeb nepodléhá tomu, jestli a jaká je práv sezóna a tyto služby lze využívat celoro n , p i r zných p íležitostech i volno asových aktivitách.

A už je jeho návšt va

spojena s lyžováním, golfem, cykloturistikou nebo p ší turistikou. Problémem p i poskytování t chto služeb v sou asné dob

je však to, že

mnoho za ízení, která o sob tvrdí, že poskytují a nabízí wellness & spa služby, t mito službami v reálu nedisponují, jejich vybavení to ani neumož uje a klient

m že být a velmi

asto také je, po svém p íjezdu na místo velmi zklamaný,

rozho ený. D sledkem této zkušenosti je také to, že už se do daného za ízení nevrátí a ješt

se o sv j negativní zážitek pod lí se svými p áteli, známými,

rodinou a poskytovatel t chto služeb tak velmi asto p ichází o klienty. D ležité je uv domit si, že má-li nap . penzion saunu a bazén, tak to ješt neznamená, že poskytuje wellness & spa. Mým cílem v této diplomové práci je navrhnout projekt wellness & spa tak, aby spl oval jak veškeré podmínky pro poskytování wellness služeb, tak hygienické, architektonické, urbanistické, designové, funk ní a ekonomické p edpoklady. V teoretické ásti budu psát o historii wellness, o tom, co je spa a wellness, jeho cílech a ú elu, protože práv pochopení t chto základních aspekt je podle mého názoru klí em k vybudování prostoru, kam se budou naši hosté a klienti rádi vracet. Dále se budu zabývat tím, co je development, projektování a jak postupovat p ed zapo etím projektování, v pr b hu zpracování projektu a b hem realizace projektu. V analytické

ásti se budu zabývat vlastním projektem wellness & spa.

Nejprve charakterizuji zvolené území, popíši lokalitu pozemku, který jsem vybrala pro stavbu wellness, popíši mnou provedenou analýzu trhu a konkurent , volno asové aktivity v okolí, r zné druhy vyžití, blízká m sta, infastrukturu a vybavenost. Poté navrhnu vlastní projekt wellness a jeho p esnou specifikaci provozu. Popíši staveništ , ešení stavby s urbanistického a dispozi ního hlediska, jednotlivé provozy wellness a skladbu jednotlivých procedur v etn

popisu

zvolených wellness technologií. D raz v této ásti kladu zejména na materiálové ešení, v návaznosti na prakti nost, hygienu, údržbu a ekonomi nost. Sou ástí práce je také mnou navržený p dorysný návrh projektu wellness provozu, který bude pro p ehlednost umíst n do p íloh práce. P dorysné ešení jsem zpracovala na základ

vlastních zkušeností z p edchozího studia, odborných konzultací a

cílených rozhovor s architekty a panem Ptá kem ze spole nosti EUROBALNEO s.r.o., která se projektováním wellness provoz zabývá.

Nejužite n jšími zdroji, které jsem použila, byla nap . kniha Hospitality facilities management and design od Davida M. Stipanuka, Projekty a zakázky ve výstavb

od Milíka Tichého a publikace vydaná Ministerstvem pro místní rozvoj

Wellness v R.

Teoretická ást Sou asná doba se oproti minulosti hodn zm nila, je usp chaná, hektická, plná stresu a nedostatku volného asu. Proto je více než d ležité, abychom náš volný as využívali k maximální relaxaci a odpo inku. K tomu nám slouží r zné druhy za ízení. Jedním z trend

sou asnosti je výstavba, provozování a

navšt vování wellness & spa center. Toho využíváme p i našich r zných volno asových aktivitách. Problémem však je to, že ne všechna za ízení, která se ozna ují jako wellness centra co se tý e za ízení a poskytovaných služeb jimi opravdu jsou.

1.

Pojem Wellness & spa V této kapitole se budu v novat pojm m wellness & spa jako takovým. Co si

pod tímto pojmem p edstavit? Jak už jsem se zmínila výše, pojem welllness je jedním z fenomén dnešní doby. Poskytované služby, které si pod tímto pojmem m žeme p edstavit, jsou pak sou ástí nabídky lázní, fitness center, relaxa ních center a nej ast ji p edevším hotel a penzion . Wellness lze také chápat jako ur itý pojem pro zdravý životní styl v souladu s naší duší, myslí a kulturou našeho t la. Publikace Wellness v R, vydaná Ministerstvem pro místní rozvoj které

R popisuje wellness jako: „širokou škálu ctností,

lov ka p etvá í jak po stránce fyzické, psychické a sociální, tak i

emocionální a mentální. Tyto innosti nejenom individuáln ovliv ují, ale zárove modelují osobnost a vytvá ejí zcela nový životní styl. Jde tedy o komplexní systém p edstavující množství r znorodých inností, dokonale vystihující naše požadavky a spl ující naše p edpoklady.“1 Cílem wellness je skloubit dohromady pozitivní náhled na život, zdravý zp sob stravování, duševní klid, pohodu, fyzickou zdatnost a krásu. Podstatou wellness je tedy nejen být zdravý, ale také cítit se zdrav a zvýšit kvalitu života.

POD BRADSKÝ, Mgr. Ji í. Wellness v R. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj s. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/86e9a173-6d57-4379-ac8f0784086ae3e5/GetFile_4.pdf

R, 2008, 129

Práv

v souvislosti s hekti ností dnešní doby, stále rychlejším rozvojem

spole nosti, zvyšující se zát ží na lidský organismus a vyšším množstvím stresových životních situací si stále více lidí uv domuje nutnost starat se o své zdraví.

1.1 Kombinace wellness s láze skými procedurami a rozdíly mezi nimi V sou asné praxi stále ast ji dochází ke kombinaci wellness s láze skými lé ebnými procedurami a naopak. V n kterých láze ských kúrách m žeme najít prvky wellness produkt , které jsou tedy pro láze ské hosty také ur itým zdrojem relaxace a pot šení. Mohou si tak užívat odborné pé e, která je jim dop ávána. Wellness služby jsou pro klienty a zákazníky zdrojem relaxace, regenerace i odpo inku, jak fyzického tak psychického. P i jednotlivých procedurách tak klienti erpají energii, upev ují své zdraví a nabírají sílu. Na rozdíl od láze ských procedur se tak však d je bez p ítomností odborného dohledu, jako je nap íklad p ítomnost sester a léka . Jedním z nejpodstatn jších rozdíl

je to, že práv

láze ství v sob

obsahuje lé ebnou

funkci. Cílem láze ské lé by je následná pé e po léka ských zákrocích a lé ení zdravotních komplikací pacient . Wellness má naopak t mto problém m p edcházet a jeho hlavním úkolem je p ispívat k obnov

a následnému udržení

zdraví lov ka. Dalším podstatným rozdílem mezi wellness a láze skou pé í je také to, že služby wellness si hradí klient sám. Láze ská pé e je pak hrazena bu formou p ísp vkovou, nebo komplexní. Komplexní pé e je pacient m hrazena zdravotní pojiš ovnou v plné výši a p ísp vková forma je hrazena pouze áste n . Samoz ejm

i zde je možné, že si láze skou pé i bude hradit pacient formou

samoplacení, tedy na vlastní náklady. Provozování wellness není vázáno na p ítomnost lé ivého zdroje, jakými jsou nap íklad peloidy, lé ebné prameny atd. Tato podmínka musí být bezvýhradn spln na p i provozování lázní. Fungování a zakládání lázní má v kompetenci zákon

. 164/2001 Sb. Jedná se o Zákon o

p írodních lé ivých zdrojích, zdrojích p írodních minerálních vod, p írodních lé ebných lázních a láze ských místech a o zm n

n kterých souvisejících

zákon (Láze ský zákon). Rozdíl je také v délce pobyt v jednotlivých za ízeních. Wellness pobyty jsou zpravidla kratší, jejich délka se pohybuje od dvou dn

až

k jednomu

co

týdnu.

Zatímco

délka

láze ského

pobytu

je

z d vodu

nejefektivn jších ú ink na lidský organismus mnohem delší (21 dní). Láze ství a wellness je považováno za velmi specifické, dochází zde k využívání podobné infrastruktury a mohou se navzájem velmi dob e dopl ovat. Wellness je také ur itou filozofií a vychází z p ístupu k životu. Wellness jako takové je podnikatelskou p íležitostí a m že být také konkuren ní výhodou nebo d vodem, pro

si klient

i host vybírá ur itý druh za ízení pro trávení svého

volného asu. 1.1.1

erpání wellness služeb Wellness služby jsou službami velice variabilními a lze je najít v r zných

druzích za ízení, a už se týkají cestovního ruchu i nikoliv. Wellness služby lze poskytovat v rámci:

1) Wellness centra V t chto za ízeních jsou obvykle tyto služby poskytovány spole n s kosmetickým salonem, fitness, masážemi, koupelemi, ví ivkami a bazénem.

2) V rámci hotelového provozu – Wellness jako sou ást hotelu V hotelu m žeme wellness služby poskytovat jako dopl kové služby nebo na wellness m žeme založit filozofii a strategii celého hotelu. Obvykle jsou tyto služby dopln ny také o kosmetický salón, bazén, fitness atd. Dále mohou být tyto služby ur eny výhradn

pro hotelové hosty nebo je možno wellness zp ístupnit

také návšt vník m zvenku. Vždy je nutné si pe liv

rozmyslet, komu naše

wellness zp ístupníme. Nem lo by dojít k tomu, že návšt vníci zvenku budou rušit svou p ítomností hotelové hosty, nebo tím by mohla utrp t nap íklad návšt vnost našeho hotelu.

3) Wellness jako sou ást láze ských provoz Stále více láze ských míst nabízí jako

ást portfolia svých služeb také

poskytování wellness. „Je nutné ur it, v jaké form

by wellness m lo být

v lé ebných lázních zapojeno. Prioritou je striktn

odd lit láze ské klienty na

rehabilita ních pobytech od wellness klient . Rehabilita ní programy totiž využívají zcela jiné portfolio procedur než wellness.“2

1.2 Historie wellness Po átky wellness lze datovat již k po átk m láze ství, protože se tyto dv oblasti vyvíjely spole n . Pojmy se za aly od sebe rozlišovat až ve 20. století. V této dob

se wellness služby za aly poskytovat odd len

od láze ských

provoz . Blahodárných, lé ivých a relaxa ních ú ink procedur na lidský organismus si lidé uv domovali již v dobách dávno minulých. Využívalo se zejména ú ink vyv rajících pramen , kterým se asto také p isuzovaly nadp irozené síly. Voda se používala z d vod náboženských, hygienických, relaxa ních i preventivních. P esná datace vzniku wellness není zcela možná p edevším proto, že lov k již od pradávna toužil po odpo inku, relaxaci, dokonalosti a kráse. V dávném

ecku a

ím se voda používala k relaxaci, lé b i regeneraci.

Dokázala ulevit p i r zných zdravotních potížích. První vana byla nalezena na ostrov Kréta spole n s d myslným vodovodním systémem trubek ur ených pro její napušt ní. Koupele se staly oblíbenými a za aly vznikat balaneiony, tedy ve ejné lázn . Dnes bychom je za adili spíše mezi regenera ní a relaxa ní za ízení, tedy blíže dnešním wellness centr m. Oblíbené byly masáže vonnými oleji, mastmi, a také koupele po sportovních innostech. Tato centra proto vznikala v blízkosti sportoviš a kulturních center. Zajímavostí také je, že se objevovala i nedaleko knihoven. Byla také centrem spole enského života, místem ur eným k setkávání, debatování a uzavírání obchod . Tato za ízení se t šila velké oblib . Kolem 5 stol. p . n. l. vznikla potní a parní za ízení, kde se také poskytovaly kosmetické služby a byla zde i možnost sportovního vyžití. Samoz ejm že i Orient a Dálný východ m li svou obdobu starodávných „wellness“.

Hotel&spa management. Praha: Economia, 2010, ro . 3, 6-7/2010. ISSN 1802-3274.

Ve st edov ku byla zapo atá myšlenka v d sledku p sobení církve áste n potla ena. Avšak feudálové a pozd ji i m š ané se snažili za azovat pé i o t lo mezi každodenní

innosti. Naopak Japonsko a

ína prožívají ve st edov ku

nejv tší rozvoj. Až baroko v Evrop p ináší op t touhu po hý kání lidského t la i duše. Na místech, kde vyv raly prameny, se za aly stav t kaple a kostely, ke kterým byly pravideln

po ádány pout . B hem pr myslové revoluce došlo

k hlubšímu zkoumání složení lé ivých pramen , rozší ily se tak informace o místech jejich výskytu a to vedlo ke stále v tšímu navšt vování t chto míst. V souvislosti s tím se rozvíjela i ob anská vybavenost a struktura. Samotný vznik wellness se datuje p ibližn

do 60. let 20. století. První

myšlenky a názory na zdravý životní styl a pojem wellness definoval doktor Halbert L. Dunn ve své knize „High level wellness“, která vycházela ze série jeho p ednášek. Z jeho pojetí vyplývá, že wellness m že být dosaženo za p edpokladu, že bude lov k žít v p íznivém životním prost edí a bude se t šit dobrému zdraví. „Druhou krajní možnost spat uje v p ípad

nefungujících sociálních a kulturních

vztah a špatném zdraví. Uvažuje i možnosti, p i kterých je jedinec sice postižen chatrným zdravím, op ít se však m že o dob e fungující sociální a kulturní vztahy. Opa nou možností je pak situace, kdy je zdraví na vysoké úrovni, ale ohrožují ho špatn

fungující sociální vztahy a nemožnost kulturního vyžití. Ozna uje ho za

vznikající wellness na vysoké úrovni.“3 Wellness se postupn

stalo vyníkajícím

obchodním artiklem i konkuren ní výhodou. V

eské republice se wellness za alo objevovat až pozd ji, p ibližn

v 90.

letech dvacátého století a za alo být také zdrojem pro vznik nového podnikání. Služby wellness lze najít v dnešní dob tém

kdekoliv na trhu. Jak jsem se již

zmínila výše, jedná se p edevším o hotely, penziony, fitness centra, wellness centra, láze ská místa atd. Od roku 2007 v eské republice existuje také

eská asociace wellness.

„ AW je státem registrovaná, nezávislá, nepolitická, odborná, dobrovolná a zájmová organizace, založená k podporování a rozvoji oboru wellness. Vznikla po analýze sou asné situace v

eské republice, kde je užívání názvu wellness asto

POD BRADSKÝ, Mgr. Ji í. Wellness v R. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj s. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/86e9a173-6d57-4379-ac8f0784086ae3e5/GetFile_4.pdf

R, 2008, 129

anarchické a chaotické a po konzultaci s partnerskými asociacemi v zahrani í. Je sdružením právnických a fyzických osob p sobících v oblasti wellness.“4 Cílem eské asociace wellness je také to, aby toto slovo bylo užíváno pouze v souvislosti s innostmi, které se vztahují k tomuto pojmu a aby nedocházelo k neodpov dnému a neodbornému poskytování wellness služeb.

1.3 Zdroje wellness Wellness má t i zdroje, kterými je popisováno jeho široké zam ení. Dle publikace Wellness v R, vydané MMR R jsou jimi: 1) Spole nost Spole nost lidí je d ležitá pro naše psychické zdraví a energii. Ve svém volném ase jsme lidmi obklopováni tém

nep etržit , a už se jedná o rodinu,

kamarády, kolegy atd. Se spole ností se setkáváme v rámci kulturních a spole enských akcí, v rámci r zných asociací, sdružení, klub i spolk , díky kterým se za le ujeme do spole nosti, vytvá íme si pozitivní zážitky i získáváme nové informace a zkušenosti. 2) P íroda V p írod

obvykle relaxujeme,

erpáme jak energii fyzickou z pohybu, tak

energii psychickou. Pobyt v ní je zdrojem již zmín né vnit ní energie, pozitivní nálady i p ístupu k našemu okolí. 3) Vnit ní já Cílem našeho vnit ního já je najít uspokojení, vyrovnanost a pohodu. Vnit ní uspokojení vychází také mimo jiné ze spokojenosti se vzhledem, fyzickým stavem i zdravím. D ležité je, abychom nacházeli podstatu wellness ve všech

innostech a

aspektech našeho života. Pokud spojíme všechny t i zdroje a to, co z nich erpáme, dosahujeme tak propojení duševního a fyzického zdraví. Oba stavy spolu velmi siln

souvisí. Od jednoho se odvíjí druhé. Pokud nejsme fyzicky

POD BRADSKÝ, Mgr. Ji í. Wellness v R. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj s. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/86e9a173-6d57-4379-ac8f0784086ae3e5/GetFile_4.pdf

R, 2008, 129

zdraví, m že se to odrazit na naší psychice a naopak. Cílem každého lov ka by m lo být udržování jak fyzického, tak duševního zdraví v rovnováze. Odpov dnost každého lov ka ke svému zdraví se liší, každý lov k p isuzuje svému zdraví jiný význam. Wellness služby m žeme využívat v rámci r zných za ízení a v r zném prost edí. Wellness by se m lo prolínat veškerými našimi aktivitami. Tyto služby m žeme využívat: -

Pé í o sebe sama

-

Individuáln (pé e o jednoho zákazníka)

-

V rámci kolektivu (skupinové aktivity)

Aktivity wellness m žeme dále také rozd lit na pé i o t lo (exogenní) a aktivity spojené s dosažením psychického klidu (endogenní).

1.4 Trendy ve wellness&spa v letech 2011 – 2013 V této kapitole bych se ráda v novala t m nejzajímav jším trend m v oboru wellness a spa, které bylo možné od roku 2011 bu

pozorovat, nebo se jejich

objevení na trhu wellness teprve o ekává. 1.4.1 „Wellness tíhne k medicín “ V roce 2011 vydal

asopis HOTEL & spa management

lánek nazvaný

„Wellness tíhne k medicín .“ Postupn vlivem nových trend totiž za íná doházet ke smazávání rozdíl mezi wellness a zdravotním (láze ským) turismem. Klienti, kte í využívají wellness služby, se stále více soust edí na služby, které jsou prosp šné jejich zdraví, nadále o ekávají klid a pohodu, i když se tyto aspekty posunuly trochu do pozadí. Samoz ejmostí je kvalitní a odborné poskytování služeb, protože roste náro nost a informovanost klient , klient ví, co chce a za své peníze požaduje i kvalitní služby. Wellness centra stále

ast ji nabízejí služby, které se svým charakterem

p ibližují službám lé ebným, které jsou poskytovány v lázních. Jedná se o zábaly, koupele, masáže, rehabilita ní programy atd. Tyto služby jsou poskytovány ve

spolupráci s léka i, fyzioterapeuty a jinými zdravotnickými pracovníky. Cílem je prevence zdravotních onemocn ní a co nejv tší posílení a utužení zdraví klient . Dochází také k tomu, že samotná zdravotnická centra, kliniky a jiná za ízení z izují vlastní wellness & spa za ízení, aby tak usnadnili pacient m rekonvalescenci po ur itých zdravotních zákrocích (nap . operace pohybového aparátu) a snadn ji tak rehabilitovali. Za íná tak docházet k tomu, že se wellness za íná propojovat s léka ským prost edím. Je pouze otázkou asu kdy se prokáže, zda pravidelné navšt vování wellness dokáže p edejít zdravotním komplikacím, snížit úmrtnost i výskyt civiliza ních onemocn ní, která lidstvo každý den ohrožují. P edb žné pr zkumy dokazují, že wellness centra a místa poskytující tyto služby mohou p isp t k ešení práv již zmín ných civiliza ních problém a napomoci ke zlepšení zdravotního stavu. Do probíhajících výzkum se zapojila MSA neboli Medical Spa Association, která do svého výzkumu zapojila zdravotní pojiš ovny, vlády, wellness centra, turistická centra i agentury, které poskytování t chto služeb zprost edkovávají. ISPA (International Spa Association) spolufinancuje projekt, jehož cílem je shromážd ní v deckých dat, která mají prokázat pozitivní a preventivní ú inky wellness služeb na lidský organismus. Shromážd ná data mají být k dispozici poskytovatel m wellness služeb, terapeut m i marketingovým specialist m, kte í po zhodnocení t chto informací ur í i budoucí sm r vývoje wellness. 1.4.2 Trendy v roce 2012 V roce 2012 vydal server SpaFinder p edpov

trend

ve spa a wellness.

Lze z nich vy íst to, že i v této oblasti lze objevovat stále nové v ci a že tato oblast není ani zdaleka vy erpaná. Ze zmín ných trend

jsem vybrala ty, které mne

svým konceptem zaujaly. -

Kombinace fine dining a wellness

Prvním trendem je propojování wellness & spa a vysoké gastronomie. Mnoho ubytovacích za ízení má nejen vynikající kuchyni, ale i spa. Klí em je propojit tyto dv

oblasti jak marketingov , tak i v pov domí host . Tohoto lze dosáhnout

tvorbou balí k , cílených na r zné segmenty trhu. Tvorbu t chto balí k je vhodné zam it na seniory, kte í nap íklad spojí jednodenní relaxaci ve wellness také s procházkami v p írod

a dobrým jídlem. Stejným zp sobem lze vytvo it i

víkendové romantické balí ky pro páry, n kolikadenní pobyty spojené s kondi ním tréninkem pod dohledem trenéra pro sportovce, dámské relaxa ní pobyty, jejichž sou ástí jsou workshopy o zdravém

zp sobu stravování,

i podnikové

teambuildingy. -

Využívání chladu a ledu ve wellness

V poslední dob

dochází ke stále v tšímu využívání chladu i ledu. Bylo

prokázáno, že kombinace tepla a chladu má velice pozitivní ú innek na zán ty kloub , sval , šlach. Wellness centra za ínají stav t ledové i sn žné komory nebo nap . iglú, nebo tím dosáhnou p íjemn jšího p echodu z tepla do zimy. Ledové a sn žné komory se využívají nap íklad u sauny. Novým trendem jsou kryokomory spole n s infrakabinami, které pomáhají uvol ovat svalstvo a zmír ovat bolest. -

Wellness&spa už není pouze pro dosp lé

Stále ast ji navšt vují wellnes a spa teenage i i malé d ti. Podle serveru SpaFinder za návšt vností d tí a teenager zájem rodi

ve wellness stojí d tská obezita a

mít své d ti b hem lé by pod dohledem. Wellness a spa se tedy

za íná zam ovat na tuto v kovou skupinu, jako na klienty. D ležité je tyto „klienty“ p ilákat a vytvo it tak produkt pro celou rodinu,

ehož lze dosáhnout

odpovídající nabídkou služeb v etn možnosti hlídání d tí atd. -

Wellness&spa s WOW efektem

Nejlepší zp sob jak p ilákat klienty je nabídnout jim n co, co jinde nenajdou a vytvo it tak d vod, žážitek i službu, pro kterou se k nám budou v budoucnu vracet. To m že být i design wellness & spa, jeho vybavení, barvy v interiéru, osv tlení, skladba jednotlivých služeb, exteriér budovy atd. 1.4.3 Trendy pro rok 2013 Také pro rok 2013 vydal server SpaFinder svou p edpov

trend , které

budou ovliv ovat odv tví wellness & spa a vytvá et zážitky pro klienty po celém sv t . P edpov

je založena na probíhajících pr zkumech, které jsou realizovány

ve spolupráci s wellness a spa provozy a za ízeními, cestovními kancelá emi i klienty po celém sv t . N které trendy pro rok 2013 podle p edpov di serveru SpaFinder jsou:

-

Zdravé hotely

V roce 2013 dojde k tomu, že wellness se dostane op t do st edu pozornosti a je p edpoklad, že dojde ke zvýšení po tu wellness v hotelích i vznik samostatných wellness za ízení. Dojde také k tomu, že jednotlivá wellness za ízení se budou soust edit i na stále zdrav jší gastronomii a budou se snažit za lenit i nové potraviny i nápoje. Vegetariánská, bezlepková i veganská jídla v nabídce t chto za ízení se stávají nedílnou sou ástí nabídky t chto za ízení. -

„Earthing“ neboli uzem ování

„Earthing“ neboli uzem ování se dá popsat jako návrat k p írod a navázání op tovného p ímého kontaktu s ní. Návrat ke ko en m souvisí práv s nadbytkem stresu, usp chaností a hekti ností doby. B hem „uzem ování“ dochází k p ímému kontaktu se zemí, ch zí bosých nohou po mokré tráv

i jiných druzích povrch .

„P edpokládá se, že tímto kontaktem dochází ke stabilizaci našeho t la, uzemn ní, upevn ní, obnovují se p irozené rytmy organizmu, podporuje se tím imunita. Od tohoto sm ru se o ekává stále více a p edpokládá se jeho v tší rozvoj i v oblasti služeb wellness a spa. Uplat ují se i další „základy p írody“ v širším slova smyslu nap í všemi terapiemi. Nap íklad namísto hudby jako kulisy se dává p ednost p irozeným p írodním zvuk m ze skute né p írody, aj.“5 -

Starodávné metody a ayurveda

Podle p edpov di SpaFinder lze p edpokládat, že práv ayurveda a ostatní druhy a prvky láze ství jako nap . prvky ímského, ruského, tureckého láze ství se budou dostávat do centra zájmu klient . Aplikace t chto procedur se bude provád t v k tomu ur ených a speciáln designovaných interiérech. „Ayurveda by se m la nabízet jako komplexní zdravotní systém s možností identifikovat

Wellness trendy pro rok 2013 [online]. 2013 [cit. 2013-02-19]. Dostupné z: http://www.wellnessinteriery.cz/wellness-trendy-pro-rok-2013/7813/

nerovnováhy v lidském t le, s nabídkou úpravy stravy, návrhy dietních zm n, detoxikací, cvi ení, meditací a masáží a bylinných procedur.“6 -

Nabídka a tvorba produkt orientovaná na muže

Trendem dnešní dob je stále vyšší tendence muž navšt vovat a vyhledávat stejné služby jako ženy. „Mnohem více muž vyhledává služby ve wellness a spa, ale také v oblasti služeb estetické a korektivní medicíny a dermatologie i v oblasti plastické chirurgie. Jsou však jiní než ženy, pot ebují jiný p ístup a mají trochu jiné pot eby v pé i o t lo a obli ej než ženy. O ekává se, že se budu rozši ovat provozy s propracovan jší nabídkou služeb pro muže. Provozy by m l nabízet kosmetickou pé i, depilace a beauty služby šité na míru p esn jim.“7 Záv rem lze íci, že se v nejbližší dob

se dá o ekávat, že lidé budou

p ikládat wellnes, relaxaci a odpo inku stále v tší význam. Klí em úsp chu p i poskytování t chto služeb bude nabízet klient m služby nové, módní a atraktivní a p edevším kvalitní. Nutností je odlišit od konkurence a konkurent na trhu, získat si portfolio v rných zákazník , kte í se budou do za ízení vracet za kvalitou, profesionálním p ístupem a p átelskou atmosférou.

1.5 Proces developmentu a designu Proces developmentu Proces developmentu m že být roz len n do n kolika r zných krok , ale obvykle za íná koncep ní fází, b hem které je sestaven prvotní nástin projektu. asto se b hem této fáze dojde k záv ru, že navrhované za ízení je nepraktické a nerealizovatelné a investor tedy musí sm ovat své plány jiným sm rem. V p ípad , že se prokáže, že daný projekt je realizovatelný, proces developmentu pak pokra uje a stavba se realizuje nej ast ji v horizontu t ech až ty ech let,

Wellness trendy pro rok 2013 [online]. 2013 [cit. 2013-02-19]. Dostupné z: http://www.wellnessinteriery.cz/wellness-trendy-pro-rok-2013/7813/ Wellness trendy pro rok 2013 [online]. 2013 [cit. 2013-02-19]. Dostupné z: http://www.wellnessinteriery.cz/wellness-trendy-pro-rok-2013/7813/

dokud se p edm tné za ízení neuvede do provozu. V p ípad

mén

rozsáhlých

projekt jako je nap íklad wellness, m že být doba i kratší. Proces developmentu a tvorba designu je založen na spolupráci mnoha odborník ,

jako

nap íklad

právník ,

finan ních

expert ,

marketingových

konzultant . Dojde k sestavení týmu zahrnující architekty, inženýry, designéry, specialisty v nejr zn jších oborech jako nap . specialisty na navrhování funk ních provoz

kuchyní, v mém p ípad

u návrhu wellness to budou wellness poradci,

firmy, které se na tuto problematiku specializují v etn

jiných odborných

konzultant . Mohou to být nap íklad i léka i z oboru rehabilitace a regenerace, r zní spa konzultanti atd. Dále dojde k tomu, že se investor dohodne s ur itou architektonickou nebo projek ní firmou, která projekt stavby zabezpe í. V p ípad stavby p edm tného za ízení se uzav e smlouva s franšízingovou spole ností i et zcem. Totéž lze ud lat i v p ípad , že se bude jednat o franšízu, která poskytuje

wellness služby. Development, plánování a design je tak rozsáhlý

proces, že pokud dojde k neo ekávaným problém m, m že to znamenat také okamžitý konec podnikání. Pokud vše prob hne bez problém , má realizovaný projekt všechny p edpoklady pro to, být úsp šným. Klí ové pro úsp šnost projektu je správné nastavení kritérií, jako je nap . p edb žný rozpo et a rozvrh prací atd. Dále se o tomto tématu také zmíním v kapitole 1.6 Projektování, plánování. Nastaví se také systém komunikace, podle kterého budou jednotlivý lenové týmu komunikovat. Studie proveditelnosti Tato studie je zadávána investorem a zpracována p íslušným týmem odborník , jehož sou ástí jsou i zástupci investora. Ten ji pak na záv r p ezkoumá a vyhodnotí. Tato studie vzniká ze dvou d vod . Jednak posuzuje sou asnou situaci na trhu a budoucí poptávku po službách, které vzniknou realizováním projektu. Zadruhé odhaduje realizované p íjmy a výdaje od p ti do deseti let od otev ení. Investor má n kolik d vod , pro nechává tuto studii zpracovat. Studie stanoví výši nutných investi ních náklad pro realizaci zám ru. Dále samoz ejm obsahuje kompletní výši provozních náklad a prognózy návratnosti celé investice. Na základ studie proveditelnosti je investorovi bu p i knut, nebo zamítnut úv r, závisí na ní nap íklad uzav ení franšízingové smlouvy, získání partner , nebo

souhlas o zm n

územního plánu, který m že být u n kterých typ

projekt

zapot ebí. V knize Hospitality facilities management and design od Davida M. Stipanuka je obsah studie proveditelnosti dále popsán takto:„Instead, a feasibility study provides a description of the local area and potential markets, recommends proposed facilities, and projects cash flow.“8 To znamená, že studie proveditelnosti obsahuje popis místa realizace, potenciální trhy, na které zacílit poskytované služby, doporu uje navrhovaná za ízení a zobrazuje cash flow. Studie proveditelnosti tedy obvykle obsahuje tyto ásti:

-

Popis místa realizace - Analýza ekonomické situace m sta nebo regionu v míst realizace a popis udržitelnosti projektu do budoucna.

-

Analýzu trhu – Popis sou asné poptávky po službách, které chce investor poskytovat a odhad budoucích hodnotových ukazatel pro cílový trhový segment a tedy také odhad návratnosti projektu v budoucnu. Dochází také k identifikaci existujících konkurenceschopných vlastností a zjiš ování pravd podobnosti jejich r stu a zlepšování.

-

Popis navrhovaných za ízení – V této

ásti se popisují navrhovaná

za ízení jako je nap íklad funk nost prostor, návaznost jednotlivých provoz , ve wellness nap . velikost bazénu, sauny, použitý materiál, velikost zázemí personálu atd.

-

Finan ní analýza – „Finan ní analýza se pokouší ur it finan ní životaschopnost projektu v daném právním a ú etním prost edí a normách.“9 V této ásti se odhaduje velikost p íjm

a výdaj

za ízení

v horizontu v pr b hu p ti až deseti let. Ukazuje cash flow po ode tení fixních poplatk , jako je nap íklad da z p íjmu.

STIPANUK, David M. Hospitality facilities management and design. 2nd ed. East Lansing, Mich.: Educational Institute, American Hotel, c2002, xiii, 595 p. ISBN 08-661-2191-9. KORÁB, Vojt ch. Podnikatelský plán. Vyd. 1. Brno: Computer Press, c2007, 216 s. ISBN 978-80251-1605-0.

Výb r lokality pro stavbu projektu a jeho p dorys Úkolem developerského týmu je také výb r vhodné lokality pro stavbu projektu. V této fázi se vychází ze seznamu požadavk , které sestaví investor ve spolupráci s architektem, odbornými leny pracovního týmu, r znými konzultanty atd. Požadavky na lokalitu jsou rozdílné od druhu projektovaného za ízení. Jiné požadavky budou na lokalitu hotelu, wellness centra, restaurace atd. Pro každý developerský projekt je klí ový trh klient a jeho požadavky, které bude investor pomocí poskytovaných služeb uspokojovat. Na základ

velikosti tohoto trhu je

možné také krom lokality stanovit i dispozi ní (rozvrhovou, p dorysnou) skladbu jednotlivých provoz , systém služeb, které budou poskytovány a jejich cenu. V praxi architekt nejprve ve spolupráci s investorem sestaví seznam jednotlivých provoz - tzv. stavební program - seznam jednotlivých provoz a místností, které provoz bude obsahovat. Poté postupn zpracovává jeho stále detailn jší podobu. Na základ

tohoto stavebního programu vypracuje architekt kompletní studii

stavby a to v etn

orienta ních náklad

stavby. Studie eší veškeré provozn

dispozi ní vazby až po detailní rozmíst ní veškerého vybavení, za ízení a nábytku. Kone ná fáze obsahuje výkres v etn

rozmíst ní nábytku a vybavení

v jednotlivých místnostech. Funk ní kritéria Kompletní program developmentu vyžaduje také další významný element, kterým je popis budoucích provozních proces . T mito procesy se myslí nap íklad food & beverage koncept a systém jeho fungování, systém práce recepce, housekeepingu, systém údržby wellness a jeho provozu, systém pé e o klienty, odpadové hospodá ství atd. Na t chto procesech závisí efektivnost celého projektu. Podrobná znalost t chto proces zajistí bezchybné fungování projektu a ušet í velké množství finan ních prost edk , které by investor jinak vydal p i náprav jejich nefunk nosti. Konstruk ní a inženýrská kritéria Jedním z dalších úkol

developerského týmu je stanovení p edb žných

norem pro stavební materiály a inženýrské systémy. Architekt se svým týmem navrhne optimální architektonické, konstruk ní a inženýrské ešení objektu nejen

v souladu s geniem loci (atmosféra nebo „duch“ místa stavby, vzájemné dopl ování vlastního objektu a místa stavby), ale také v souladu s veškerými platnými normami a p edpisy, které se k p edm tné stavb a lokalit vztahují. Tým by se m l také zam it na specifikaci konstruk ních detail , jako jsou nap íklad externí materiály, typ okenních rám

a skel, na kvalitu a dotažení prací na

interiéru. Je to však p edevším architekt, kdo navrhne materiálovou a konstruk ní skladbu zám ru v souladu s platnými stavebními normami (v

R tzv.

SN) a

ostatními p edpisy. Všechny subjekty jako jsou nap íklad hotely a wellness centra musí dbát na dodržování hygieny a zdravotních p edpis . Volba správného materiálu je zásadní nejen z hlediska hygieny, ale také z hlediska údržby a odolnosti v

i vn jším vliv m, jako je vítr, déš nebo ohe . To souvisí také

s celkovou životností celého navrhovaného objektu. Rozpo et projektu Rozpo et samoz ejm schvaluje investor i developer, pokud je p íliš vysoký, je práv na investorovi aby rozhodl, které položky i sou ásti rozpo tu vyškrtnout, nahradit i najít další zdroje financování tak, aby byl rozpo et vyvážený. Nesmí se spoléhat na prvotní odhad náklad , dokud nejsou stanoveny veškeré náklady na konstrukci, materiály, za ízení a vybavení atd. V rozpo tu musí také investor po ítat s nep edvídatelnými situacemi, které mohou nastat a zakalkulovat je. To se provádí formou tzv. rozpo tové rezervy. Je nutné také dále v rozpo tu po ítat s vybavením provoz

a za ízením interiéru stavby. Rozpo et na vybavení

za ízením se obvykle sestavuje velmi podrobn zvláš . V p edb žném rozpo tu je ovšem nezbytné s ním kalkulovat, aby pak nedošlo k neo ekávanému nár stu náklad . Do rozpo tu se také kalkuluje také ur itá finan ní rezerva pro p ípad provozního manka b hem prvních dvou let provozu. P edb žný rozvrh Tento plán obsahuje p edb žný rozvrh fází developerského projektu, který rozvrhuje jednotlivé fáze projektu, odpov dné osoby a data dokon ení ur itých fází projektu. Nastavuje se i systém kontroly tohoto plánu investorem. V tšina fází developmentu probíhá soub žn . Nap íklad investor hledá alternativy financování projektu, zárove developer vybírá designéry, kte í budou

pracovat na interiéru, a architekt dokon uje p edb žné skici budovy. Investor sleduje finan ní stránku projektu po celou dobu realizace. Fáze designu interiéru jsou uspo ádané a jasné. Architekt obvykle pracuje ve t ech fázích. Schématický design, ve kterém plánuje styl, kterým se bude design ubírat. Další fází je fáze designového developmentu, ve které jsou pevn stanoveny plány, vybírají se materiály, uspo ádají se designové a inženýrské detaily. V kone né fázi je dokon en rozpo et, architektonické a konstruk ní dokumenty

a

projekty.

Na

architekta

z architektonických dokument

vychází.

navazuje

práce

designéra,

který

Veškeré fáze podléhají souhlasu

investora.

1.6 Projektování, plánování V této kapitole bych se ráda zabývala tím, co to vlastn

projektování a

plánování je, jak postupovat p i navrhování, plánování i projektování takovýchto za ízení, a už se jedná o hotel, penzion, wellnes nebo welness v kombinaci s hotelem, penzionem i jiným za ízením, jako nap . fitness. Jelikož pro sv j návrh wellness a spa, kterým se dále v textu budu zabývat v analytické ásti, jsem si vybrala wellness penzion, budu tedy popisovat, jak plánovat, navrhnout a realizovat wellness v penzionu. 1.6.1 Investi ní zám r Ve fázi rozhodování a plánování o budoucí investici do stavby je d ležité se rozhodnout, jak a do eho investovat. Investor se musí rozhodnout, zda zvolit koupi pozemku nebo rekonstrukci koupené budovy, která je umíst na na pozemku a je jeho sou ástí. Toto rozhodnutí ovliv uje n kolik faktor jako nap .: -

míra zisku, kterou v podnikání investor o ekává

-

poptávka po poskytovaných službách

-

stav cestovního ruchu v míst stavby a okolí,

-

zákony a legislativa v zemi

Pokud se investor rozhodne pro stavbu na zelené louce, tedy míst p edchozí zástavby, je nutné toto místo pe liv vybírat.

bez

Pokud se investor rozhodne, musí také podrobn zhodnotit kvalitu pozemku, infrastrukturu v daném míst

a okolí a samoz ejm

konkurenty, konkurenci a

množství potenciálních klient v daném míst a okolí. Ve svém zám ru musí investor zvážit d ležitá fakta, jako je objem pen žních prost edku, které hodlá investovat, vhodnost pozemku pro výstavbu, velikost provozu a kapacitu za ízení nebo

asový horizont, ve kterém chce stavbu

realizovat a uvézt do provozu. Na základní strukturu zám ru navazuje podnikatelský plán. Podnikatelský plán se soust edí na tzv. core bussiness, tedy na hlavní p edm t podnikání a na jeho základ se také rozhoduje bu finan ní ústav o p id lení i zamítnutí úv ru, investor o financování celého projektu nebo stát o poskytnutí dotací. Po získání finan ních prost edk

na kompletní realizaci, obvykle investor zadá zakázku ke

zpracování architektovi. Pro architekta je podstatná samoz ejm

lokalita stavby,

její velikost, kapacita, klientela, pro kterou je objekt ur en, styl a design, ve kterém bude postaven, použité materiály, požadavky investora atd. Pro kvalitní a p edevším úsp šnou realizaci podnikatelského plánu je d ležitý správn

zvolený segment klient , tedy ti, kterým budou wellness služby

poskytovány. Výsledkem ale m že být také to, že naše služby budou uspokojovat nap . pot eby jak mladých lidí, rodin s d tmi, tak lidí v d chodovém v ku. Jde o to, nabídnout jim takové spektrum služeb, které je osloví. P i ur ování daného segmentu lze využít statistiky o návšt vnosti kraje, regionu, i lokalit pozemku. K analýze lze využít také internet, zjistit, jaké služby v lokalit

chybí, kterých je

dostatek, nebo po kterých je poptávka. D ležitou ástí je také analýza konkurence, aby investor v d l, zda není trh p esycen práv

kv li podnikatelskému zám ru, podnikatelským možnostem. Je

d ležité mít p ehled o tom, kde je díra na trhu v poskytovaných službách a tím pádem i p íležitost v podnikání do budoucna. Mezery na trhu služeb zahrne investor do svého podnikatelského plánu a díra na trhu se tak vyplní. Na analýzu konkurence navazuje studie proveditelnosti, které je d ležité pro zhodnocení vstup dojít.

a výstup , analýza možných zisk

a ztrát, ke kterým m že

V tomto dokumentu se porovnají plánované výdaje s plánovanými p íjmy a také návratnost provedené investice v ur itém období. Samoz ejmostí je také zhodnocení rizik, která hrozí a naplánování opat ení, jak t mto rizik m zabránit. Také na základ

studie proveditelnosti se investor rozhodne, zda investovat do

realizace navrženého projektu i nikoliv. Studie proveditelnosti však není jediným podkladem pro rozhodnutí o realizaci projektu. Je to soustava n kolika díl ích rozhodnutí, na základ jejich komplexního zhodnocení se pak investor rozhodne, zda stavbu i vypracovaný projekt realizuje. 1.6.2 Architektonický zám r Výb r architekta Jak jsem se již zmínila výše v textu, investor zadává architektovi ke zpracování návrh celého projektu. Výb r architekta je na základ nap . referencí, doporu ení, výb rového

ízení, architektonická sout ž atd. Investor by m l

architektovi p edložit základní informace o p ipravovaném projektu, jako je nap . o jakou stavbu se jedná, její velikost, ú el atd. Je to práv architekt, který zhmot uje p edstavy a myšlenky investora. Úkolem architekta je p ivézt k životu to, co si investor vysní, tak aby vznikla ideální realizace, podle p edstav investora.

Spolupráce architekta s investorem Investorova p edstava musí být spln na do posledního detailu, a pokud investor p esnou p edstavu nemá, je to práv pom že

vytvo it

prost ednictvím

svých

architekt, kdo mu tuto p edstavu nápad ,

návrh

a

p edevším

prost ednictvím efektivní komunikace. Sou asná doba moderních technologií a po íta

umož uje vytvo it pomocí po íta ových program

jako je autocad,

photoshop atd. dokonalou vizualizaci výsledného projektu, která je tém nerozeznatelná od fotky nebo reality. To je samoz ejm

pro investora velice

výhodné, protože ješt p ed zapo etím stavby musí mít jak investor, tak architekt jasnou p edstavu o tom, jak bude realizovaný projekt vypadat v reálu. Pokud tomu tak nebude a b hem stavby a realizace bude docházet k radikálním zm nám, m že se realizace projektu zaprvé prodloužit a zadruhé m že dojít také k radikálnímu navýšení náklad . Cílem architektonického zám ru je tedy vytvo it

estetický, praktický, funk ní a ú elný návrh a p itom spl ovat veškeré p edepsané požadavky, normy, zákony a vyhlášky. Umíst ní budovy na stavební parcele Budova by m la být zasazena do prost edí tak, aby korespondovala s okolím a dohromady tak tvo ili jeden celek. Architekt by m l dosáhnout toho, aby budova byla na stavební parcele umíst na tak, aby byl uvnit

dostatek sv tla a

nedocházelo ke špatnému využití místa. Efektivní využití denního sv tla m že ušet it náklady na um lé osv tlení, což ve výsledku m že být velmi vysoká ástka. Samoz ejmostí je také ú elná orientace stavby na pozemku, provozy a zázemí projektovaného objektu budou orientovány sm rem s mén atraktivním výhledem. Naopak prostory využívané hosty budou orientovány sm rem s atraktivním výhledem, nap íklad do p írody nebo na atraktivity m sta, protože p íroda není sou ástí pouze exteriéru, ale m že být i sou ástí interiéru. P estavba p vodní budovy Investor se také m že rozhodnout, že investuje do již vzniklého objektu a ten nechá p ed lat na objekt dle svého podnikatelského zám ru. Obvykle se jedná o objekty, které p edtím sloužily úpln jinému ú elu. V tomto p ípad musí architekt co nejlépe a co nejú eln ji do p vodní budovy za lenit nový objekt dle pot eb investora. Mnohdy je to mnohem složit jší a nákladn jší než stavba na zelené louce a m že také docházet k nep edvídatelným situacím, jako nap íklad nutnost nákladných statických úprav tak, aby objekt mohl v bec fungovat. Samostatnou problematikou jsou stavby spadající pod institut památkové ochrany. Zde se m že stát, že p íslušný správní orgán – tedy p íslušný památkový ústav bude vyžadovat dodržení jistých pravidel, co se tý e p vodní stavby, jako nap . barva fasády, rekonstrukce p vodních omítek, zachování tvaru a materiálu schodišt , velikosti oken atd., což op t m že neplánovan navýšit náklady a prodloužit dobu realizace stavby. Architektonická studie Architektonická studie je výsledek komunikace mezi architektem a investorem. Na základ informací od investora zpracuje architekt tuto studii, tedy

návrh budoucí stavby. Sou ástí této studie je vy ešení n kolika problém , jako je umíst ní stavby na parcele, p íjezdové komunikace k budov , již zmín né maximální využití slune ního sv tla uvnit budovy, velikost a tvar budovy, st echa budovy, skladba místností uvnit budovy, rozd lení na zázemí a prostory ur ené klient m i host m, typy použitého materiálu, barevnost interiéru a exteriéru, již také zmín né výhledy do krajiny a také napojení na inženýrské sít . Výsledkem architektonické studie jsou dv

ásti, ást grafická a ást textová.

ást grafická

obsahuje situaci, tedy zobrazení umíst ní stavby na pozemku, p dorysy jednotlivých podlaží, ezy stavbou, vedené v r zných ástech stavby, pohledy na stavbu ze všech možných stran a 3D vizualizace jak interiéru, tak exteriéru. Textová ást obsahuje identifikaci stavby, tedy údaje o míst , investorovi, dále pak mapy, zam ení parcely, zadání investora. Následuje „architektonické

ešení

(hmotové a tvarové ešení, usazení na pozemku, tvar a velikost domu), technické ešení (jakým zp sobem bude d m stav n, jaké technologie budou použity, z jakých hlavních materiál bude postaven), zásobování energiemi (p ipojení na sít infrastruktury: vodovod, kanalizace, plyn, silnoproud, slaboproud a data, komunikace).“10 Postup a obsah je u architektonické studie u r zných typ staveb vždy stejný, na druhu stavby nezáleží, drobn m že lišit v detailech, které si ur í investor s architektem. Na záv r dojde k porovnání vstupních podmínek zadaných investorem s architektonikou studií. Investor tedy po p edložení architektonické studie sleduje: „dodržení vstupních podmínek zadání, dodržení finan ního rámce, p edpokládanou náro nost výstavby, dostupnost užitých materiál , o ekávanou provozní náro nost (nap . spot ebu energie p i vytáp ní atria), event. vazbu projektu na dodavatelské možnosti, o ekávanou dobu výstavby, pr chodnost návrhu ve stavebním ízení.“11

Architektonická studie – návrh domu [online]. Praha, 2011 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.3dprojekt.cz/architektonicka-studie/ VESELÝ, Petr. Projektování hotelového provozu. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2008, 87 s. ISBN 978-80-86578-23-1.

1.6.3 Projektová dokumentace Podle vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj

. 499/2006 Sb. Musí

projektová dokumentace obsahovat: -

Pr vodní zprávu

-

Souhrnnou technickou zprávu

-

Situa ní výkresy

-

Dokumentaci objekt a technických a technologických za ízení

-

Dokladovou ást

Pr vodní zpráva Tato zpráva obsahuje veškeré základní údaje o stavb , jako je název a místo stavby, údaje o investorovi, údaje o zhotoviteli projektové dokumentace, seznam vstupních údaj

(nap . podmínky povolení stavby nebo základní informace o

projektové dokumentaci), údaje o území (nap . odtokové pom ry, rozsah ešeného území, údaje o ochran

území (nap . p ípadný výskyt chrán ných krajinných

oblastí, národních park , seznam pozemk

dot ených stavbou (nap . sousední

pozemky). Dále obsahuje údaje o stavb , což jsou informace o typu stavby (nová stavby nebo rekonstrukce), ú el využití stavby, druh stavby (trvalá nebo do asná), zda se jedná nap . o kulturní památku i nikoliv a údaje o dodržení technických požadavk , p edpokládané náklady stavby atd. Souhrnná technická zpráva Body

technické

zprávy

budou

p evzaty

z projektové

dokumentace

zpracované pro ud lení stavebního povolení nebo z projektové dokumentace vypracované pro ohlášení stavby. Tato zpráva podle vyhlášky . . 499/2006 Sb. musí obsahovat nap íklad popis území stavby, celkový popis stavby, dopravní ešení v okolí stavby, návaznost na infrastrukturu, návrh úpravy vegetace a terénní úpravy, charakteristiku vlivu stavby na životní prost edí atd. Situa ní výkresy Složka obsahuje situa ní výkres širších vztah , zpracovaný v m ítku 1:1000 a 1:50000 a zobrazuje napojení stavby na infrastrukturu (nap . doprava), hranice konkrétního území a bezpe nostní a ochranná pásma. Druhou sou ástí je celková

situace stavby v m íku 1:200 nebo v m ítku až do 1:1000. Obsahuje již stojící stavby v okolí, hranice pozemk , infrastrukturu, projektovanou stavbu, polohopis, výškopis, památkové zóny atd. Dokumentace objekt a technických a technologických za ízení Jelikož se v této diplomové práci zabývám stavbou a projektováním staveb, budu se podrobn ji zabývat pouze náležitostmi dokumentace stavebních objekt , o technických a technologických za ízeních se zmíním pouze okrajov . Dokumentace inženýrského nebo stavebního objektu má podle vyhlášky . 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb obsahovat: -

Architektonicko-stavební

ešení, zobrazující materiálové, p dorysné,

provozní náležitosti stavby jako nap . p dorysy jednotlivých provoz v etn

okótovaných rozm r , popis jednotlivých místností, popis

vlastností jednotlivých materiál . -

Stavebn

konstruk ní

ešení obsahuje popis jednotlivých konstrukcí

stavby, jako jsou nap íklad krovy st ech, v etn

klimatických vlastností,

statických výpo t a posouzení stability konstrukcí.

-

Požárn

bezpe nostní ešení obsahuje rozd lení stavby do požárních

úsek , vymezení únikových cest, analýza použitého materiálu v p sobení ohn , analýza p íjezdových komunikací kv li hasi

i

m, u ení

druhu, po tu a rozmíst ní hasicích za ízení.

-

Technika prost edí staveb je

ást, která se zpracovává v závislosti na

profesích (druzích odborných pracovník ), které se stavby ú astní. Je to nap íklad vzduchotechnika, elekt ina, rozvody vody, náhradní zdroje energie, kabelové rozvody, systémy vytáp ní a chlazení atd. Dokumentace technických a technologických za ízení závisí na provozních celcích stavby. Jsou jimi nap íklad výtahy, za ízení ur ené k doprav

osob

s omezenou schopností orientace a pohybu, evakua ní nebo požární za ízení. Její obsah je op t stanoven vyhláškou . 499/2006 Sb.

Dokladová ást „Dokladová právních p edpis

ást obsahuje doklady o spln ní požadavk

podle jiných

vydané p íslušnými správními orgány nebo p íslušnými

osobami a dokumentaci zpracovanou osobami oprávn nými podle jiných právních p edpis .“12 Dále obsahuje také stanoviska a vyjád ení p íslušných orgán institucí, vyjád ení vlastník

a

dopravní a technické infrastruktury, geodetické

podklady zpracované dle daných právních norem, výpo ty energetické náro nosti budovy a další vyjád ení, posudky a výpo ty, které jsou závislé na typu budovy a jejím ú elu a jsou zpracovávány zárove se zpracováním dokumentace.

1.6.4 Územní rozhodnutí „Územní rozhodnutí vydává p íslušný stavební ú ad na základ

územního

ízení nebo zjednodušeného územního ízení.“13 Ú astníky územního ízení je obec, ve které chce investor stavbu realizovat a žadatel, tedy ten, komu zákon toto rozhodnutí adresuje, dále pak majitelé sousedních pozemk a budov p ilehlých k dot enému pozemku, kte í mohou být územním rozhodnutím ovlivn ni atd. ¨ ízení je ze strany stavebního ú adu zahájeno na písemný návrh žadatele, který doloží p íslušnou dokumentaci dle § 86, odstavce dva, zákona 350/2012 Sb. Oznámení o zahájení územního ízení musí být doru eno patnáct dní p edem. Územní rozhodnutí je platné dva roky od nabytí právní moci. 1.6.5 Stavební povolení „Ve stavebním povolení stavební ú ad stanoví podmínky pro provedení stavby, a pokud je to t eba i pro její užívání, a rozhodne o námitkách ú astník ízení. Podmínkami zabezpe í ochranu ve ejných zájm

a stanoví zejména

návaznost na jiné podmi ující stavby a za ízení, dodržení obecných požadavk na výstavbu, v etn

požadavk

na bezbariérové užívání stavby, pop ípad

technických norem. Podle pot eby stanoví, které fáze výstavby mu stavebník eská republika. Vyhláška o dokumentaci staveb. In: . 499/2006 Sb. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2013, s. 25. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/a00ad604-7b85-4ae1-96fd59bc4890ee92/sbirka-novela-499-final.pdf eská republika. Zákon o územním plánování a stavebním ádu (stavební zákon). In: 350/2012. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2012. Dostupné z: http://www.estav.cz/zakon/stavebnizakon-183-2006.html

oznámí za ú elem provedení kontrolních prohlídek stavby; m že též stanovit, že stavbu lze užívat jen na základ kolauda ního souhlasu.“14 Stavební povolení má platnost dva roky, do té doby musí být stavba zapo ata, jinak je povolení neplatné.

1.6.6 Stavební deník U stavby, která vyžaduje stavební povolení, je nutné ze zákona vést stavební deník, kam se zapisují údaje týkající se pr b hu stavby. Záznamy m že provád t, stavbyvedoucí, stavebník (u staveb provedených svépomocí), osoby odpov dné za technický a autorský dozor. Obvykle je to architekt, který kontroluje dodržení architektonické a technické kvality stavby a kontroluje, zda se dodržuje projektová dokumentace atd. Toto se realizuje v rámci tzv. kontrolních dní (informa ní sch zka o pr b hu stavby investora s dodavatelem). Autorský dozor také eší vady, nesrovnalosti, problémy a detaily. Po ukon ení stavby se stavební deník archivuje.

1.6.7 Kolauda ní souhlas V kolauda ním ízení vydává tento souhlas konkrétní stavební ú ad na písemnou žádost. „Stavební ú ad do 15 dn ode dne doru ení žádosti stavebníka stanoví termín provedení záv re né kontrolní prohlídky stavby a sou asn uvede, které doklady p i ní stavebník p edloží. P i záv re né kontrolní prohlídce stavební ú ad zejména zkoumá, zda byla stavba provedena v souladu s ohlášením stavebnímu ú adu, podle vydaného stavebního povolení a ov ené projektové dokumentace a zda jsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu, v etn bezbariérového užívání stavby3), pokud je právním p edpisem vyžadováno. Dále zkoumá, zda skute né provedení stavby nebo její užívání nebude ohrožovat život a ve ejné zdraví, život a zdraví zví at, bezpe nost anebo životní prost edí. Jestliže stavební ú ad nezjistí závady bránící bezpe nému užívání stavby nebo rozpor se závaznými stanovisky podle odstavce 1, vydá do 15 dn

ode dne provedení

záv re né kontrolní prohlídky kolauda ní souhlas, který je dokladem o povoleném

eská republika. Zákon o územním plánování a stavebním ádu (stavební zákon). In: 350/2012. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2012. Dostupné z: http://www.estav.cz/zakon/stavebnizakon-183-2006.html

ú elu užívání stavby.“15 P i zjišt ní nedostatk

stavební ú ad užívání stavby

zakáže, a pokud jsou nedostatky podle požadavk odstran ny, vydá do 15 dn od kontroly kolauda ní souhlas.

1.7 Záv r V teoretické

ásti jsem se zabývala p edevším tím, co pojem wellness

znamená, jak se navzájem odlišují pojmy wellness a láze ské služby a jak jsou wellness služby poskytovány. Dále pak následovala kapitola o historii wellness a jeho vývoj, který je také velmi d ležitý p edevším z hlediska budoucích trend a faktu, že služby wellness vychází z minulosti. Tento trh se má neustále kam vyvíjet, odkud

erpat. Minulost m že být velice inspirativní, pou ná a zdrojem

nových, inovativních myšlenek. Následující kapitola se v novala tomu, jaké jsou zdroje wellness a zp sob, jakým spolu tyto zdroje navzájem souvisí. Dále jsem pak navázala kapitolou, která se zabývá t mi nejzajímav jšími trendy za uplynulé dva roky a trendy, které budou aktuální také v roce 2013. Aby však welness m lo pro lidský organismus ten správný význam, musí být celý wellness koncept perfektn

propracován také po stránce projektování,

stavební dokumentace, plánování, developmentu a designu,

emuž jsem se

v novala v posledních dvou kapitolách teoretické ásti. Zásadní pro úsp ch celkového konceptu je podle mého názoru dokonalá provázanost jednotlivých proces

projektování, plánování, designu i celkového

konceptu wellness. Koncept m že být zpracován naprosto perfektn , ale pokud stavba provozn nefunguje, m že to mít zásadní vliv na oblíbenost, návšt vnost i tržby celého wellness.

eská republika. Zákon o územním plánování a stavebním ádu (stavební zákon). In: 350/2012. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2012. Dostupné z: http://www.estav.cz/zakon/stavebnizakon-183-2006.html

Analytická ást V analytické

ásti se budu v novat již konkrétnímu projektu wellness.

Sou ástí analytické

ásti budou základní informace o projektu a jeho stru ný

popis, popis lokality, kde bude projekt realizován, specifikace poskytovaných služeb, cílová klientela, stru ná analýza trhu, analýza konkurent a poptávky.

2. Charakteristika, historie a potenciál území, konkretizace místa stavby 2.1 Charakteristika území Jako lokalitu pro m j projekt wellness jsem zvolila obec Kunžak a její místní ást Valtínov, která se nachází v okrese Jind ich v Hradec v Jiho eském kraji a je sou ástí eské Kanady. „ eská Kanada je oblast p ibližn

se rozkládající mezi m sty Kunžakem,

Da icemi, Slavonicemi, Novou Byst icí a Jind ichovým Hradcem o rozloze ne více než 300 km2. V rámci této oblasti je vymezeno území definované Na ízením Jiho eského kraje, které požívá vyšší stupe ochrany a tím je P írodní park

eská

Kanada o rozloze 18700 ha s n kolika p írodními rezervacemi. Praví se, že místopisný název je odvozen od p írodního charakteru krajiny, charakteristického po etnými vodními plochami, rozsáhlými lesními komplexy s rozesetými balvany a pon kud sychrav jším podnebným rázem, nižšími pr m rnými teplotami a vydatnými srážkami.“16

eská Kanada je známá divokou p írodou, rozlehlými lesy,

loukami a vodními plochami. Na území

eské Kanady se také vyskytují

rašeliništ , jalovcové porosty a lze zde také nalézt ohrožené druhy rostlin i živo ich . Okolo rybníka Zv le možno v p írod

nalézt také žulové balvany,

kterým se íká „kamenní strážci kraje“ viz fotografie P íloha 1. Dalším podstatným d vodem pro m j výb r Valtínova a

eské Kanady je její

potenciál sportovní a turistický. Výškový profil krajiny je zde mírn

zvln ný, bez

v tších výškových rozdíl a prudkých p evýšení, což znamená, že sportovní vyžití si zde najde tém

každý, nezávisle na v ku a kondici.

eská Kanada. Www.ceska-kanada.cz [online]. 2011 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.ceska-kanada.cz/ceska-kanada-1.html

Nachází se zde nes etné množství cyklistických, b žka ských i turistických stezek, které se vyhýbají silni nímu provozu. Oblast ekologicky šetrnou turistiku a práv zdejší

p íroda

absolutn

eské Kanady je vhodná pro

díky absenci t žkého strojního pr myslu je

nedot ená,

jedine ná

a

s velkým

množstvím

zachovaných p írodních, turistických i historických krás. Historické památky a historie Co se tý e historických památek, na území hrad a zámek Jind ich v Hradec a

eské Kanady se nachází Státní

hrad Landštejn, který pat í mezi

nejvýznamn jší dominantu území a je zapsán i do registru památkové pé e. Dále zde najdeme technické památky, církevní památky, sgrafita (styl dekorování fasád historických budov), i nápisy na církevních budovách. Jednou z nejv tších historických památek je Státní hrad a zámek Jind ich v Hradec, jehož komplex se rozkládá na území 3,5 hektaru. Jde o „Monumentální soubor budov hradu a zámku v Jind ichov

Hradci, prohlášený v roce 1996

národní kulturní památkou, pat í k nejrozsáhlejším památkovým komplex m v eské

republice…Prostory

hradu

a

zámku

asto

ožívají

divadelními

p edstaveními, koncerty a dalšími akcemi, které z n j vytvá ejí i pro sou asnost významné kulturn spole enské centrum.“17 Návšt vník m areálu jsou k dispozici t i prohlídkové trasy. Jak jsem se již zmínila výše, mezi další významné historické památky pat í hrad Landštejn, v jehož okolí se protíná velké množství jak cyklistických, tak turistických tras a pat í mezi vyhledávaný turistický cíl. Dále se pak v regionu nachází Klášter paulán

u kostela Nejsv t jší Trojice nebo vodní pila Peníkov.

eskou Kanadou vede trasa úzkokolejky a historická zemská hranice mezi Moravou a

echy.

Další historickou památkou, která se nachází p ibližn patnáct kilometr od Valtínova, je Státní zámek Da ice. Zámek byl postaven na konci šestnáctého století. Zajímavostí je, že nejprve byl postaven a upraven ve slohu renesan ním, poté byl upraven v barokním slohu a v devatenáctém století ve slohu empírovém. Státní hrad a zámek Jind ich v Hradec [online]. 2013 [cit. 2013-02-17]. Dostupné z: http://www.zamek-jindrichuvhradec.eu/

Unikátní je také zámecká knihovna, která obsahuje 13316 popisných jednotek, a jsou zde knihy v 21 jazycích, které byly vydány ve 35 zemích. Zajímavostí je, že v eském jazyce je pouze 66 knih, zatímco nejvíce knih je zde v jazyce n meckém. Mezi další zajímavosti, které lze v Da icích navštívit, pat í také D m . 4. Zde se p vodn

sídlila da ická rafinerie cukru, která byla na Morav

první

rafinerií zabývající se jeho výrobou. Pozd ji zde byla také vyrobena první kostka cukru. Do historie tohoto regionu pat í také bohužel rozsáhlý ízený demoli ní proces, který byl proveden v letech 1945 – 1960 a v eské historii nemá obdoby. „Ustanovením o pohrani ním území (1951) bylo definováno pohrani ní a zakázané pásmo, vydány instrukce pro p emíst ní obyvatel a Sm rnicí ministerstva vnitra (1952) na ízena demolice obcí v zakázaném pásmu a regionu eské Kanady. Státem bylo vyhlášeno zapov zené území a obehnáno drát ným oplocením. Likvidací p irozeného života regionu postupn zanikal život v dalších obcích a život v celém pohrani í byl paralyzován.“18 Nap íklad obec Ma íž, která je proslulá svou specifickou keramikou byla izolována jak uvnit , tak zven í ocelovými dráty a stále je zde až do dnešní doby patrná její historie. N které budovy byly opraveny, jiné chátrají dál. P esto do Ma íže, blízkých Slavonic i za historickými památkami eské Kanady jezdí stále více lidí. Konkretizace místa stavby Stavbu wellness, které bude sou ástí penzionu s názvem „Penzion Na Hrázi 4*“, plánuji ve Valtínov , což je místní Kunžak a nachází se práv na území

ást, která spadá pod p sobnost obce eské Kanady. Valtínov leží na k ižovatce

mezi m sty Tel , Jind ich v Hradec a Da ice. Nejv tší dominantou Kunžaku je kostel sv. Bartolom je, jehož p vod se datuje až do roku 1370, dále kašna vyrobená z jednoho kusu kamene a rokoková kašna na nám stí. Nejv tšími rybníky v okolí jsou rybníky Zv le a Komorník, které jsou vhodné i ke koupání a rybolovu. Nejvyšším bodem v regionu je v nadmo ské výšce 738 metr

Vysoký

kámen. Další zajímavostí je roubený domek . p. 63, který je jediným dochovaným domem tohoto lidového typu v oblasti. eská Kanada. Www.ceska-kanada.cz: Zaniklé obce [online]. 2011 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://www.ceska-kanada.cz/ceska-kanada-1.html

Již zmín ný Valtínov leží v nadmo ské výšce 601 metr a má 127 stálých obyvatel. „Valtínov je historicky moravskou vsí. Byl pravd podobn založen jako jiné obce v okolí po vyklu ení les n meckými kolonisty jako n mecký Walter schlag. Postupn p evládli eští osadníci a pojmenovali ho esky Valtínov. Vznikl p ed rokem 1358. Ve 13. století náležel Valtínov k obcím, kam se st hovali pronásledovaní valdenští z Rakouska. Vrchnost se zde st ídala velmi asto, byl p i le ován do r zných okres . V letech 1940-1945 Tel , 1950 - 1960 to byl okres Da ice a od té doby je to okres Jind ich v Hradec. Od roku 1980 do roku 1988 byl místní ástí Markvarce a od 1. 1. 1989 je místní ástí Kunžaku.“19 Mezi nejv tší zajímavosti krom nádherné krajiny je katolický kostel Panny Marie z let 1905 – 1906, evangelický kostel z roku 1904 – 1905, Babí kámen. Mezi p írodní památky pat í také etná rašeliništ

a 0,11 ha území jalovce obecného nacházející se v

blízkosti Kunžaku. Ob anská vybavenost Ob anskou vybaveností se myslí veškeré služby, které pot ebujeme v míst svého bydlišt

i v míst

aktuálního pobytu. Pat í sem zejména školy, léka ská

pé e, dopravní služby, kulturní a sportovní vybavenost, poštovní a bankovní služby, systém silni ní sít , rozvody elekt iny atd. Podle internetových stránek www.obce-mesta.info v obci Kunžak, pod kterou místní ást Valtínov spadá, je k dispozici školka a základní škola vyššího stupn . Dále se zde nachází sportovní h išt , koupališt , kino, knihovna, h bitov. V obci Kunžak májí léka skou ordinaci dva prakti tí léka i a jeden zubní léka . „Z další ob anské vybavenosti je zde rovn ž policejní stanice a poštovní ú ad. Místní obyvatelé mohou využívat plynofikaci, kanalizaci i ve ejný vodovod.“20 P ibližn dvacet kilometr od Valtínova leží m sto Da ice. Nachází se zde dv

základní školy vyššího stupn

a školka. Ke sportovním aktivitám lze využít

nap íklad koupališt , tenisové kurty, sportovní halu, sportovní stadion, kuželnu atd. Je zde i nemocnice a ordinuje zde také n kolik soukromých léka

a také d m

ásti obce Kunžak. OBECNÍ Ú AD KUNŽAK. Kunžak [online]. 2011 [cit. 2013-03-22]. Dostupné z: http://www.kunzak.cz/cs/section-19/8/casti-obce-kunzak.htm MATOUŠEK, Jaromír. Obce-mesta.info. Http://www.obce-mesta.info/ [online]. 2013 [cit. 2013-0401]. Dostupné z: http://www.obce-mesta.info/obec.php?id=Kunzak-546615

s pe ovatelskou službou. Ve m st

je policejní stanice, pošta, železni ní tra a

železni ní stanice. Šestnáct kilometr od Valtínova se dále nachází m sto Jind ich v Hradec. Disponuje veškerou ob anskou vybaveností, do které pat í školky, základní školy, st ední školy, vysoká škola, okresní nemocnice, zdravotnická záchranná služba, léka ská služba první pomoci, obchody a obchodní centra. Ze sportovních za ízení disponuje nap íklad fotbalovým h išt m, tenisovými kurty, minigolfem, fitness centry, volejbalovými h išti, krytým plaveckým bazénem, d tskými h išti atd. Sídlo zde má m stská policie, hasi i, pobo ky bank, okresní soud. Kulturu zastupují ty i muzea, hv zdárna, ty i galerie, kino, divadlo. Dopravní obslužnost ve m st je zajišt na m stskou hromadnou dopravou. M stem prochází úzkokolejná dráha i železni ní tra . Sportovní p íležitosti Oblast

eské kanady je ideální pro sportovní aktivity, jako je p ší turistika,

cykloturistika a b žkování. P ímo v okolí Valtínova se nachází velké množství cyklostezek i vyzna ených zimních b žeckých tratí. Od jara do podzimu jsou zde perfektní podmínky pro p ší i cykloturistiku a v zim jsou zde turist m k dispozici upravené a udržované b žecké trasy. Vzhledem ke zna nému množství rybník a vodním plochám je zde mnoho p íležitostí ke koupání i rybolovu. P ímo na internetových stránkách obce Kunžak, se pak mohou turisté informovat p ímo o jednotlivých trasách, jejich délce i profilu trati. Mají tak okamžitý p ehled o jejich náro nosti a mohou si vybrat tra

podle svého uvážení. Cyklotrasy jsou na

internetových stránkách k dispozici také. Krom

již zmín ných cyklistických a

p ších turistických tras se asi 22 kilometr od Valtínova nachází v Nové Byst ici Golfresort Monachus, jehož sou ástí jsou dv golfová h išt , která mají osmnáct a dev t jamek. Devítijamkové h išt

je ve ejné a svou náro ností ideální pro

za áte níky. Každoro n se zde také po ádají golfové turnaje jak mezinárodní, tak republikové. Necelých 35 kilometr od Valtínova je za rakouskými hranicemi provozován Golfclub Herrensee, který disponuje osmnáctijamkovým ve ejným h išt m. Veškeré vybavení si lze p j it na míst . Výhodou ve ejného h išt je také to, že

není pot eba zkouška zp sobilosti (tzv. zelená karta), hru si m že vyzkoušet každý. Další možností je pak Golfresort Haugschlag, disponující dv mi osmnáctijamkovými h išti, jedním ve ejným osmnáctijamkovým a dalšími 27 jamkami navíc. Ob místa se od sebe nachází necelých sedm kilometr . Golfové podmíky v okolí Valtínova jsou tedy podle mého názoru ideální. Další možností sportovního vyžití je asi dvacet kilometr

vzdálený Lanový

park Landštejn, který disponuje vysokými i nízkými p ekážkami, které jsou vhodnými obzvláš pro d ti. Lze si zde zahrát paintball, lukost elbu i aquazorbing. V okolí lze také nalézt n kolik hipostezek (jezdeckých stezek) a jezdeckých areál . V zim jsou k dispozici také lyža ské vleky pro sjezdové lyžování. Jsou jimi nap íklad Lyža ský areál Hradišt lyža ský vlek v Radíkov u

v Nové Byst ici (cca. 22 km od Valtínova),

eského Rudolce (cca. 7 km od Valtínova) a lyža ský

areál Mrákotín (cca. 19 km od Valtínova).

2.2 Lokalita pozemku Práv

vzhledem k potenciálu a možnostem kulturního i sportovního vyžití

jsem zvolila pozemek, který se nachází ve Valtínov , na hrázi Valtínovského rybníka, jehož poloha je zobrazena viz P íloha 2. Jak lze vid t v p íloze, ješt pod Valtínovským rybníkem je ješt

spodní rybník a na hrázi mezi nimi stojí ruina

starého mlýna, s jehož rekonstrukcí a zakomponováním do stavby wellness v projektu po ítám. Mlýn tak bude zrekonstruován, za len n do projektu a dotvo í tak ráz okolní krajiny. Stavba bude orientována s výhledem od Valtínovského rybníka na rybník, který je pod ním. Budova tak perfektn zapadne do rázu krajiny, stane se i její sou ástí. Stavba zrekonstruovaného mlýna se bude s novou stavbou citliv dopl ovat a nebudou navzájem v místní p írod p sobit rušiv , bude zasazena do hráze rybníka, krajiná skými úpravami zakomponována do okolní zelen . Nad níže položeným rybníkem budou vysunuté terasy s výhledem do p írody a na vodní plochu. Z použitých stavebních materiál

budou dominovat p edevším

prosklené okenní plochy, které budou sloužit k tomu, aby do budovy pronikalo maximum denního sv tla a aby se i venkovní p íroda stala sou ástí interiéru.

2.3 Cílová klientela Co se tý e cílového segmentu klient , budu se soust edit p evážn

na

tuzemskou klientelu. P evážnou klientelu wellness budou tvo it hosté penzionu, kte í budou p ijížd t p evážn na vícedenní pobyty. Wellness bude p ístupné také host m zven í. Specifikování cílové klientely U tuzemských klient (p evážn dosp lí, mladí lidé, ale i rodiny s d tmi) budu projektem cílit na ty, kte í vzhledem k místnímu potenciálu vyhledávají p edevším sportovní vyžití, a

už se jedná o cykloturistiku, zimní sporty, p ší turistiku,

golfovou turistiku nebo jízdu na koni. Dalším cílem budou ti, kte í cht jí na erpat energii a odpo inout si v krásné p írod . Lidé, kte í rádi tráví svoji dovolenou pasivním zp sobem (obvykle senio i nebo lidé bez závazk ), mohou relaxovat ve wellness, procházet se v p írod nebo poznávat nová místa jak v okolí, na území eské Kanady i v Rakousku. Výhodou výb ru t chto cílových skupin je to, že obsahuje tém

všechny v kové kategorie. Po sportu nebo procházce v p írod by

m la následovat také relaxace, proto tedy p ítomnost a tvorba projektu wellness. Wellness je v dnešní dob oblíbeno a využíváno všemi v kovými kategoriemi a na tomto míst je jeho umíst ní p ímo ideální. U zahrani ních turist samoz ejmá, ale v p ípad

je orientace na sportovní a relaxa ní vyžití také cizinc

chci zaujmout ješt

n

ím, co ve své zemi

nemají. Nap íklad holandské turisty zaujmout nádhernou p írodou, historickými památkami, ma ížskou keramikou, úzkokolejnou dráhou. V okolí stavební parcely je také n kolik soukromých pozemk , na nichž je umož ována jízda na p j ených ty kolkách i vykonávána vlastní honitba. Jako vlastní honitba jsou ozna ovány pozemky, na kterých je vykonávána myslivost jejím vlastníkem, se kterým by se dalo spolupracovat na zprost edkování tohoto zážitku a ukázky mysliveckých

tradic také klient m. Nachází se zde p evážn

zv

erná (nap . kanec) a zv

srn í. Co se tý e místních a okolních obyvatel, kte í žijí ve Valtínov , Kunžaku nebo v okolních m stech, ti budou p edevším využívat wellness, kde budou erpat energii a relaxovat po náro ném pracovním týdnu nebo po sportu.

2.4 Analýza trhu Jako první bod pro nastavení a správný výb r a sestavení portfolia poskytovaných služeb ve wellness jsem se rozhodla zpracovat analýzu trhu, jejímž zám rem je zjistit, kolik certifikovaných za ízení Asociací hotel

a restaurací

eské republiky v kategorii hotel a penzion ve t ídách 3* a 4* wellness provozuje a jaké konkrétní služby poskytuje. Certifikovaných za ízení proto, že mnou projektovaný penzion s wellness bude odpovídat dle AHR

R klasifikaci penzion

ve t íd 4*. Pro zpracování této analýzy jsem použila p edevším webové stránky Asociace hotel a restaurací

eské republiky, která zde má umíst n filtr, pomocí

kterého jsem zadala, že se jedná o výše zmín né kategorie a webové stránky automaticky vygenerovali jednotlivá za ízení. Dalšími zdroji byly internetové stránky

eské Kanady,

Ovšem stránky AHR

eského statistického ú adu i agentury Czech Tourism.

R byly pro m j ú el zcela nejlepší. Dále jsem zanalyzovala

poskytované služby a vyt ídila ta ubytovací za ízení, která wellness služby neposkytují nebo neodpovídají lokalitou a vytvo ila následující tabulku Tab. 1, která je umíst na na následující stran . Neporovnávala jsem kvalitu a rozsah ubytovacích služeb, protože to není p edm tem mé diplomové práce. Zabývala jsem se tedy pouze rozsahem wellness služeb v jednotlivých za ízeních a zda se v bec o wellness jedná. Z vytvo ené tabulky jasn

vyplývá, že za ízení s kvalitn

poskytovanými wellness službami v míst

a správn

stavby chybí. P i zkoumání nabídky

jednotlivých za ízení jsem zjistila, že v tšina z nich je i interiérov , designov

i

provozn zaostalá a že zde chybí moderní a nové za ízení, které by tyto služby poskytovalo. Wellness v Penzionu Na Hrázi bude mít wellness jako jednu z hlavních podnikatelských

inností, bude je tedy poskytovat v mnohem v tším

rozsahu. Což znamená, že Lesní hotel Peršlák 3* a Hotel CONCERTINO Zlatá husa 4* Jind ich v Hradec nelze považovat za konkurenty, kte í by mnou navrhované wellness momentáln podnikatelsky ohrozily. Tyto subjekty wellness neprovozují, ani na internetových stránkách neinzerují, pouze ve svém portfoliu mají tento typ služeb (viz. Tab. 1) zahrnutý a ve velmi omezeném rozsahu poskytují svým klient m tyto dopl kové služby. Je však nutné jejich portfolio služeb sledovat. V p ípad , že dojde ke zm n portfolia služeb a rozší ení služeb o plnohodnotný wellness provoz, na tyto zm ny také reagovat.

Tab. 1 - Konkurenti wellness Penzionu Na Hrázi 4* a jimi poskytované služby

Penzion Na Hrázi 4*

Hotel Frank v dv r 4* Jind ich v Hradec

Bazén

‫ݱ‬

‫ݱ‬

Sauna

‫ݱ‬

Masáže

Název za ízení

Hotel Grand Hotel CONCERTINO erný Orel Zlatá husa 4* 3* Jind ich v Jind ich v Hradec Hradec

Lesní hotel Peršlák 3*

Služby wellness x ‫ݱ‬

‫ݱ‬

‫ݱ‬

X ‫ݱ‬

‫ݱ‬

‫ݱ‬

‫ݱ‬

‫ݱ‬

x

Kneipp v chodník Ví ivá vana (Whirpool) /masážní vana

‫ݱ‬

x

X

x

x

‫ݱ‬

‫ݱ‬

X

‫ݱ‬

x

Skotské st iky

x

x

X

Solná jeskyn

x

x

X

x ‫ݱ‬

x

Solárium

x

‫ݱ‬

X

x

x

‫ݱ‬

x

Zdroj: Vlastní zpracování

Jedinými za ízeními, která by mohla výrazn jším zp sobem ovlivnit provoz wellness v Penzionu Na Hrázi jsou Hotel Frank v dv r 4* Jind ich v Hradec a Grand Hotel

erný Orel 3* Jind ich v Hradec. Portfolio služeb mají širší, wellness

služby poskytují. Grand Hotel

erný Orel 3* je navíc m stský hotel. Co se mi

poda ilo zjistit a vyplývá z mnou provád né analýzy, nejv tším p ímým konkurentem by mohl tedy i vzhledem k lokalit dv r 4*, který se také nachází v p írod

mimo m sto být Hotel Frank v

a m že také nabídnout relaxaci a

odpo inek jak fyzický, tak duševní. Poskytované wellness služby a jejich rozsah je

op t zobrazen v Tab. 1. Hotel Frank v dv r 4* je od parcely Penzionu Na Hrázi vzdálen asi 27 kilometr , znamená to podle mého názoru, že každé ze zmín ných za ízení si své klienty nejen najde, ale zárove

také udrží. Zárove

jak už bylo

uvedeno výše, portfolia, rozsah i kvalitu služeb poskytovaných v jednotlivých za ízeních je nutné bezpodmíne n sledovat, protože žádná vzdálenost není tak velká, aby si klient nedojel pro lepší a kvalitn jší služby n kam jinam.

2.5 Záv r Záv rem, z provedené analýzy konkurent vyplývá, že za ízení tohoto typu v oblasti Valtínovského rybníka, kde se nachází parcela pro stavbu, jednozna n chybí. Zárove chybí v celé

z toho lze odvodit, že takový kvalitní, moderní wellness projekt eské Kanad i p es to, že potenciál (sportovní, kulturní, historický

nebo p írodní) je zde obrovský.

Návrhová ást P i zpracování návrhové asti, ve které se zabývám konkrétním vytvo ením projektu wellness, jsem postupovala stejným zp sobem, kterým jsem postupovala p i návrhu projekt

ješt

b hem studiu na Fakult

architektury

VUT. Nejprve

jsem si vybrala stavební pozemek (složený z n kolika díl ích parcel), který mi pro m j zám r projektu wellness p ipadal nejvíce vhodný. Jak jsem se již zmínila výše, pozemek, který se sestává z n kolika díl ích parcel, se nachází na hrázi Valtínovského rybníka a jeho konkrétní poloha a katastrální mapa jsou zobrazeny v P íloze 2. Na základ t chto získaných informací jsem se rozhodla na parcelu osobn

jet a po ídit si aktuální fotografie p ímo na míst , abych si o parcele

vytvo ila vlastní p edstavu, její analýzu a mohla tak na parcele budovu správn umístit. Na základ konkurent

osobní návšt vy, analýzy katastru pozemk

a analýzy

jsem si nejprve sepsala, jaké místnosti a náležitosti má mnou

navržený p dorys wellness provoz a jeho okolí obsahovat. Následn

jsem na

papír naskicovala n kolik variant dispozi ního (p dorysného) ešení a na základ konzultací a ízených rozhovor s architektem a panem Miloslavem Ptá kem ze spole nosti EUROBALNEO s.r.o. vytvo ila variantu finální. Na záv r jsem b hem konzultací vytvo ila v architektonickém kreslícím programu Autocad 2006 p dorys. I p esto, že díky p edchozímu studiu na Fakult architektury

VUT áste n práci

s tímto programem ovládám, bylo nutné se i v tomto p ípad obrátit na odborné konzultanty, kte í byli ochotní mi p i tvorb

p dorysu poradit a být nápomocní.

Výsledný mnou vytvo ený p dorys je sou ástí p íloh (viz. P íloha 3).

3.

Vlastní projekt Wellness & SPA

3.1 Popis staveništ Pozemek pro stavbu se nachází na hrázi Valtínovského rybníka. Sou ástí pozemku je i „Valtínovský mlýn“, který je složený z komplexu mlýna, pily a stodoly. Pila a stodola jsou v havarijním stavu, jejich rekonstrukce není realizovatelná, proto budou odborn

demontovány a pro projekt se zachová a zrekonstruuje

pouze mlýn, který bude sou ástí nov vzniklé budovy. Mlýn bude zachován jako replika historické budovy, zachovají a zrekonstruují se jeho st ny, konstrukce,

st echa, p dorys i jeho výška. Následn

pak bude sou ástí nov

vzniklého

interiéru. Vzhledem k umíst ní objektu na hrázi rybníka bude také nutné provést geologickou

analýzu

p dy

na

pozemku,

kv li

možným

komplikacím, které mohou b hem stavby nastat. V p ípad

sesuv m

nebo

zjišt ní komplikací

bude nutné bu zpevn ní stávající hráze, nebo vytvo ení hráze nové.

3.2

ešení objektu z urbanistického hlediska Dalším d ležitým aspektem je urbanistické ešení projektu. „Urbanismus je

disciplína, jejímž cílem je utvá et a rozvíjet sídelní útvary (m sta, vesnice) jako funk ní a vyvážené celky. Urbanistické projektování navrhuje uspo ádání sídel, jejich ástí a navazujících ástí krajiny a navazuje tak na architekturu, pop ípad krajinnou architekturu.“21 Urbanistické za len ní projektu do okolní krajiny bude ešeno tak, že budova bude jednopodlažní s plochými st echami a bude zapušt na do hráze rybníka. Ploché st echy budou osázeny zelení tak, aby budova co nejvíce splynula s prost edím. Výhled z budovy na spodní rybník bude zajišt n v maximální možné mí e prosklenými plochami. Voda, která protéká z Valtického rybníka do rybníka níže položeného, nebude odklán na, její sm r toku bude zachován a využit v interiéru a exteriéru v podob

prosklených pás

v podlahové krytin teras i vnit ních podlah.

3.3

ešení objektu z dispozi ního hlediska Stavební parcela se nachází u komunikace druhé t ídy . 151 ve sm ru na

Da ice a Jind ich v Hradec. Poloha silnice je také zobrazena v P íloze 2. P íjezd k objektu bude zabezpe en práv

po sjezdu z této komunikace, po hrázi

Valtínovského rybníka. Parkovací stání p ímo u objektu bude ur eno výhradn pro ubytované hosty. Ostatním host m neboli pasant m bude ur eno parkovišt , které je umíst no u sjezdu z komunikace . 151. Tito hosté pak dojdou po hrázi rybníka Urbanismus. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 9. 3. 2013 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Urbanismus

až k objektu. Každé parkovišt musí obsahovat také parkovací stání pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace. Rozm ry veškerých parkovacích míst jsou dány stavební normou

SN 73 6056. K rozd lení parkovacích stání na dv

ásti bude nutné p istoupit z d vodu lokalizace objektu na hrázi rybníka a zachování soukromí ubytovaných host , protože u pasant se p edpokládá jejich v tší fluktuace. Vzdálenost mnou plánovaného parkovišt

umíst ného u

komunikace je od objektu dle mnou provedeného m ení na serveru ikatastr.cz p ibližn devadesát p t metr . Pro umožn ní p íjezdu vozidel až k objektu je nutné vybudování zpevn né cesty, která bude sloužit jak pro p íjezd host , tak pro zabezpe ení zásobování objektu.

3.4 Popis provoz wellness Provoz wellness centra jsem se po analýze konkurent provedené v ásti 2.4 rozhodla navrhnout tak, aby wellness obsahovalo veškeré provozy, které mají jeho konkurenti. Zárove jsem doplnila p dorys o technologie a procedury, kterými se bude odlišovat a díky kterým bude mít wellness v Penzionu Na Hrázi zna nou konkuren ní výhodu. Následující seznam obsahuje veškeré

ásti provozu wellness tak, jak na

sebe budou navazovat: Vstup do wellness Vstupní hala a chodba Šatna muži Šatna ženy Sprchy WC Saunová zóna Ochlazovací sprchy a „ledova “ (ledová studna) Finská sauna Zdroj: Vlastní

Parní láze Infrakabina (Infrasauna) Odpo ívárna s lehátky Slune ní louka Bazén s p elivnou hranou D tské brouzdališt Ví ivá vana (Whirpool) Kneipp v chodník Masáže, masážní vana

Vstupní hala a chodba Po p íchodu k objektu klienti vstoupí do vstupní haly penzionu, kde se nachází také recepce penzionu, která bude vybavena pro obsluhující personál.

Vzhledem k velikosti objektu, bude pln dosta ovat navržení pro jedno pracovní místo. Recepce bude disponovat

ipovým systémem a kapacitním po íta em,

jehož údaje o po tu klient ve wellness budou propojeny s údaji na internetových stránkách. Návšt vníci stránek tak budou mít p ehled o tom, jaká je aktuální vytíženost wellness. Aby nedocházelo k rušení host

penzionu ve welness

pasanty, bude provozní doba pro pasantní hosty upravena návšt vním ádem wellness provozu. Ve vstupní hale bude dále umíst n denní bar s možností posezení b hem návšt vy. Mimo provozní dobu denního baru lze využít restauraci, která je sou ástí penzionu. Hosté si zárove

mohou nechat své

cennosti uložené v trezoru na recepci. Pasanti po zaplacení a p edání ipových hodinek budou personálem recepce navigováni k výtahu, kterým se dostanou o patro níže do haly, odkud budou pomocí naviga ních zna ek nasm rováni do šaten welnessu. Hosté penzionu budou se vstupem do wellness seznámeni ihned p i p íjezdu do penzionu.

Šatny Z recepce p es p ekro nou lavi ku vstoupí klienti do provozn

odd lených

dámských a pánských šaten. V prostoru vstupu do šaten bude také k dispozici zrcadlo s vestav nými vysouše i vlas

a odkládacím pultem. Šatny budou

vybaveny sk í kovými šatnami o rozm ru (uvád no v centimetrech) 30 x 60 x 200 (š x h x v) s možností bezbariérového p ístupu. Minimální rozm ry šatních sk ín k vychází z normy

SN 73 4108 Hygienická za ízení a šatny. Sk í ky budou

opat eny ipovým systémem, který bude shodný se systémem používaným na recepci. Klient tedy b hem pobytu v penzionu a ve wellness bude používat jeden systém. Sociální za ízení a sprchy Na šatny budou bezprost edn navazovat sprchy a sociální za ízení. Dle již zmín né normy

SN 73 4108 o hygienických za ízeních a šatnách p ipadá v

za ízeních typu wellness (tzv. stavby se shromaž ovacím prostorem) na 50 žen nebo 100 muž jedna záchodová kabina a na každých dalších 50 muž musí být vždy jeden pisoár. Z tohoto d vodu jsem také navrhla v dámské i pánské ásti vždy dv záchodové kabiny. Kabiny jsou z hygienických d vod umíst ny tak, aby

host sm rem do wellness vždy procházel prostorem se sprchami. Dále zde budou dv spojená umyvadla se zrcadlem a dv odd lené sprchové kabiny o rozm rech 90 x 90 centimetr . Každá kabina musí mít samostatný odtok vody, sprchovou r žici, mísící baterii s napojením na studenou a teplou vodu a odkládací prostor na mýdlo.

Podlaha

bude

z keramických

dlaždic

s protiskluznou

úpravou.

Samoz ejmostí jsou odkládací plochy a v šáky na odkládání mycích pot eb, ru ník a prádla. Vedle tohoto provozu je operativn umíst na úklidová místnost, kde se mimo jiné b žné vybavení bude nacházet také hadice napojená vodu, aby mohly být sprchy a prostory WC pr b žn splachovány a udržovány v naprosté istot . Bazénová hala Bazénová hala je prostor, do kterého se vstupuje chodbou p ímo ze šaten. Z této ásti je možný pohodlný p ístup do všech ostatních ástí wellnessu jako je saunová zóna nebo zóna relaxa ní, která je ur ená k provád ní masáží a vanových koupelí. Nachází se zde plavecký bazén, brouzdališt ur ené pro d ti, Kneipp v chodník a ví ivá vana. K odpo inku mezi jednotlivými aktivitami budou moci návšt vníci využít n kolik vyh ívaných lehátek a vyh ívanou lavici. Z bazénové haly bude v letních m sících host m umožn n p ístup na venkovní terasu s výhledem na spodní rybník. Hosté tak budou mít možnost se slunit na lehátkách, relaxovat,

erpat energii p ímo z okolní p írody a zárove

být na

erstvém vzduchu. V prostoru vn jší ásti vstupních dve í na terasu bude umíst n istící bazének s vodou, který zamezí p enosu ne istot zp t do provozu wellness. Ob erstvení Z hlediska lepší ekonomické výnosnosti provozu je nutné nabídnout návšt vník m wellness odpovídající rozsah ob erstvení. Pro tyto ú ely jsem navrhla samostatnou konzuma ní místnost s barem a stoly k posezení, do které bude umožn n vstup p ímo z bazénové haly. Konzumaci budou provád t návšt vníci výhradn v této místnosti, vynášení veškerého nabízeného sortimentu z t chto prostor bude provozním

ádem wellness zakázáno. D vodem je

nebezpe í zne iš ování ostatních prostor wellness a vlastních za ízení a technologií. Na tuto konzuma ní místnost budou navazovat také pot ebné sklady.

Saunová zóna V saunové zón

se hned u vstupu nachází dv

ochlazovací sprchy a

ledova , který je ur ený také k bezprost ednímu ochlazení po saunování. Ze saunových technologií zde bude návšt vník m k dispozici parní láze , infrakabina a finská sauna. Jednotlivé technologie se budou nacházet p ímo vedle sebe, dispozi n

umíst ny tak, aby klient nemusel p echázet dlouhé vzdálenosti p es

celé wellness, kv li podstoupení t chto procedur. Jsou to za ízení, která mají p íznivý vliv na lidský organismus a každý z klient si bude moci zvolit dle svých osobních preferencí, pot eb nebo momentální nálady. Výhoda t chto technologií je v jejich rozmanitosti ú ink na lidský organismus a lokalizaci na jednom míst . Relaxa ní zóna Do relaxa ní zóny se bude vstupovat chodbou p es

ekárnu, kde bude

umíst n nízký stolek s k esílky ur ený pro klienty, kte í ekají na proceduru nebo se vracejí zp t do bazénové haly. Z ekárny klient vstoupí do místnosti s masážním l žkem a do umývárny s umyvadlem, sprchovou kabinou a toaletou. Umývárna bude ur ena výhradn pro použití p ed a po masážích nebo vanových koupelích, k následné o ist vybavení i rozm rov

t la p ed návratem do bazénové ásti. Co se tý e

je sprchová kabina (90 x 90 centimetr ) navržena stejn

jako kabiny, které jsou sou ástí sociálních za ízení šaten. Budou zde sk í ky pro odložení osobních v cí, mycích pot eb nebo oble ení. Personál a jeho zázemí Vzhledem k rozsahu provozu wellness bude nezbytný trvalý dohled odborn vyškoleného dozorujícího pracovníka – „plav íka“. Dále budou provád ny odbornými pracovníky masáže a další pracovník bude zajiš ovat chod

ásti

ob erstvení. Kompletní zázemí pro personál, jako budou šatny, sprchy, WC a denní místnost se budou nacházet v jiné

ásti penzionu jako sou ást zázemí

personálu celého penzionu. V rámci provozu wellness jsem navrhla pohotovostní WC a sou ástí zázemí je také úklidová místnost.

Technická za ízení budovy - strojovny V dispozici wellness je v dostate ném množství uvažováno s prostory pro umíst ní jednotlivých technologických za ízení a stroj , které jsou nezbytné k zajišt ní provozuschopnosti wellness centra jako je vzduchotechnika, vytáp ní, oh ev teplé užitkové vody, technologií masážních van, bazén , saun atd. Tato technická za ízení budou dispozi n zcela odd lena od prostor wellness ur ených pro klienty.

3.5 Popis wellness technologií V této kapitole se budu v novat jednotlivým navrženým technologiím, které jsem do projektu za lenila a považuji za nezbytné, aby jimi wellness provoz ve Valtínov disponoval, byl konkurenceschopný a získal si své klienty. U každého za ízení nejprve v úvodu popíši jeho základní ú inky na lidský organismus a následn se budu v novat technickému popisu jednotlivých technologií. Jednotlivé druhy wellness technologií a použité materiály jsem stejn

jako

p dorysné ešení objektu konzultovala op t jak s panem Miloslavem Ptá kem ze spole nosti EUROBALNEO s.r.o., tak s architekty. P i navrhování projektu wellness jsem využila také „Vyhlášku . 238/2011 Sb. o stanovení hygienických požadavk

na koupališt , sauny a hygienické limity písku v pískovištích

venkovních hracích ploch.“, která se problematikou správného navrhování takovýchto provoz zabývá. Na základ kompletního p dorysného ešení a jejich zkušeností, jsem pod jejich odborným vedením vybrala i jednotlivé technologie, tak aby byly pro mnou navržený provoz ideální. 3.5.1 Bazénová hala Bazén s p elivnou hranou Vliv plavání na lidský organismus je zcela zásadní. Pobytem ve vod

o

správné teplot , dochází k zásadnímu zvýšení výdeje energie, zrychlení metabolismu a p íznivému ovlivn ní dýchání, usnadn ní krevního ob hu a menšímu namáhání srdce. P i plavání je krev p esouvána za pomoci tlaku vody do

všech centrálních orgán , jimiž jsou srdce, mozek a plíce. Dochází tak rychleji k jejich prokrvení. Díky tomu, že voda klade p i pohybu odpor, má plavání také pozitivní vliv na klouby a svaly, které tím nejsou tolik namáhány. Nedochází tak k mechanickému poškození sval k jejich poran ní. Pozitivních ú ink

a prudkým pohyb m, p i kterých m že dojít vody se využívá také p i r zných druzích

rehabilitace, rekonvalescence i trénink . D vodem, pro

jsem za adila bazén do tohoto provozu wellness je

p edevším to, že r znorodost možností a druh v míst

sportovního i turistického vyžití

stavby a okolí je velice rozsáhlá. Proto je podle mého názoru tedy

nezbytn

nutné, aby po vynaložené fyzické námaze následovala regenerace sil

jak fyzických, tak psychických. Tento ú el v tomto p ípad splní bazén ve všech sm rech a v provozu tohoto typu a lokality je bazén nezbytností. Bazén bude dle p dorysu objektu wellness obdélníkového tvaru o rozm rech 12 x 5 metr o vodní ploše 60 m2 a vodní hloubce 1,45 m na jednom konci a 1,75 m na konci druhém. Výpo et objemu bazénové vany kv li odhadu spot eby vody na jedno napušt ní je zobrazen viz Výpo et 1. P ed vybetonováním vany bazénu bude nejprve vybetonována podkladní deska. Dále se provede armatura (vázaná ocelová výztuž) dna bazénu, která se po celém obvodu zohýbá do svislé polohy, na ni pak bude napojena výztuž železobetonových st n bazénu (viz P íloha 4). Po vytvo ení výztuže st n bazénu se vytvo í tzv. bedn ní, neboli „forma“, která se následn vyleje betonem o vysoké pevnosti.

Jedná

se

o

konstrukci

bazénu,

vytvo enou

z

monolitického železobetonu, konstrukci vysoce pevnou, tvarov stálou, odolnou a s dlouhou životností. P ed zalitím budou osazeny do bedn ní veškeré rozvody pro elekt inu, otvory pro osv tlení, cirkula ní trysky a protiproud. V kone né fázi st ny bazénu budou obloženy keramickým obkladem se zabudovanými sv tly, protiproudem a vstup do n j zabezpe en po schodech obložených

keramickým

protiskluzným

obkladem,

s madlem

které

bude

z nerezového materiálu. Madlo bude mít dv výškové úrovn , jak pro d ti, tak pro dosp lé. Okolo bazénu bude umíst no n kolik št rbinových gul (odpadních otvor ), ur ených pro odtok vody do kanalizace b hem úklidu.

Teplota vody bude udržována vytáp ním v rozmezí 26 až 28 °C, která je pro plavání ze zdravotního hlediska i dle již zmín né vyhlášky 238/2011 Sb. ideální. Práv p i této teplot se totiž lidské t lo ani neochlazuje ani neoh ívá, takže p i plavání nedochází k jeho p et žování. Bazén se nachází v interiéru wellness, bude vybaven p elivnou hranou, která je v provozu jako tento nezbytná p edevším z hygienického hlediska a do ve ejných bazén

se bazény bez p elivné hrany

neprojektují. K išt ní vody v bazénu bude sloužit hrubá filtrace pro odstran ní hrubých ne istot a koagula ní filtrace založená na pískových filtrech, která slouží pro odstran ní jemných ne istot. Nezávadnost vody bude touto filtrací zajišt na pomocí

asov

nastaveného dávkovacího

erpadla, které bude postupn

dávkovat chlorový roztok v takovém množství, aby byla zabezpe ena likvidace vir a bakterií, které se mohou ve vod

vyskytovat. Správné pH vody v bazénu

bude regulováno pomocí za ízení automatického dávkování, které samo m í i dávkuje tak, aby voda m la ty správné hodnoty pH. Výpo et 1 V1 = a x b x c

V2 = (a x b x c)/2

V = V1 - V 2

V1 = 12 x 5 x 1,75

V2 = (12 x 5 x 0,3)/2

V = 105 - 9

V1 = 105 m3

V2 = 18/2 = 9 m3

V = 96 m3

D tské brouzdališt Jelikož se Penzion Na Hrázi (jehož je wellness sou ástí) v rámci své klientely, sportovního vyžití i atraktivit v míst

lokality m že orientovat také na

rodiny s d tmi, rozhodla jsem se do wellness provozu umístit také d tské brouzdališt . Brouzdališt

bude mít dle mnou navrženého nepravidelného p dorysu

p ibližné rozm ry 8 x 4,5 metru, vodní plochu 36 m2 a vodní hloubku 0,2 – 0,4 metru.

P ibližný

výpo et

objemu

vany

brouzdališt ,

op t

spot ebované vody na jedno napušt ní je zobrazen viz Výpo et 2.

kv li

odhadu

Výpo et 2 V1 = a x b x c

V2 = (a x b x c)/2

V = V1 - V 2

V1 = 8 x 4,5 x 0,4

V2 = (8 x 4,5 x 0,2)/2

V = 131,25 - 11,25

V1 = 14,4 m3

V2 = 7,2/2 = 3,6 m3

V = 10,8 m3

Konstrukce brouzdališt

bude vybetonována stejným zp sobem jako

bazénová vana, ze železobetonu. Ješt bude vytvo eno stejn

p ed vybetonováním vany brouzdališt

jako u bazénu tzv. bedn ní (vysv tleno výše v ásti

popisující bazén s p elivnou hranou). Do bedn ní se osadí konstrukce pro napojení rozvod elekt iny, sv tel a recirkula ních trysek, které zabezpe í istotu vody.

Výsledná povrchová úprava brouzdališt

bude z keramických obklad .

Vstup do brouzdališt bude zabezpe en po schodech, obložených protiskluzových keramickým obkladem. K p idržování a zajišt ní bezpe ného vstupu bude sloužit op t nerezové madlo, které bude mít dv

výškové úrovn , op t pro d ti a pro

dosp lé. Teplota vody v brouzdališti bude udržována v rozmezí 28 – 30 °C vytáp ním. Brouzdališt

musí být kv li zabezpe ení hygienických podmínek a kvality vody

vybaveno stejn brouzdališt

jako v p ípad

bazénu p elivnou hranou. V p ípad , že by

p elivnou hranu a recirkula ní trysky nem lo, na izuje vyhláška

238/2011 Sb. toto: „Brouzdališt

.

ešená bez recirkulace vody musí být

vypoušt na, išt na a povrchov dezinfikována denn .“22 V p ípad , že bych zde naprojektovala tento typ brouzdališt , byl by jeho provoz a následné išt ní jak fyzicky, tak asov velice náro né. V p ípad použití recirkula ních trysek, musí být recirkulace nastavena tak, aby jednou do hodiny došlo k vým n vody. V tomto p ípad

sta í, když je brouzdališt

veškeré

vypušt no, vydezinfikováno a

vy išt no jednou v týdnu. išt ní brouzdališt

bude zabezpe eno stejným zp sobem jako u bazénu

prost ednictvím hrubé filtrace, koagula ní filtrace a dávkovacích

erpadel

Vyhláška o stanovení hygienických požadavk na koupališt , sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch. In: . 238/2011 Sb. 2011. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2011-238

chlorového roztoku. Vodní pH bude regulováno op t pomocí automatického dávkování. Výhodou je, že se personál wellness o kontrolu kvality vody starat nemusí. Ví ivá vana (Whirpool) Sou ástí bazénové haly bude krom bazénu a brouzdališt také ví ivá vana Aquaviaspa CAPRI23 (P íloha 5) s kapacitou pro p t osob. Teplota vody ve van bude p ibližn 36 °C. Vana má korpus kruhového tvaru o pr m ru 2,30 metru, výška je 1,07/1,10 metru a objem 1276 litr . Stejn tak jako bazén má vana p elivnou hranu, díky které probíhá cirkulace a išt ní vody ve van . Vana má celkem osmnáct trysek, osm hydromasážních a deset vzduchových. Hydromasážní trysky využívají k masáži vodu a její tlak, zatímco vzduchové pouze vzduch. Tyto trysky lze poušt t bu

samostatn

každý okruh zvláš , nebo všechny najednou. Zapínání

hydro masáží nebo vzduchových masáží lze provád t tla ítky, která jsou sou ástí konstrukce vany. Každý klient si tak bude moci zvolit typ masáže, který mu vyhovuje. Vana bude osv tlena vestav nými bodovými sv tly. išt ní vody bude probíhat p es pískový filtr, který odstra uje hrubé ne istoty a p es koagugula ní filtraci, která odstra uje jemné ne istoty a je založena na automatickém dávkování roztoku chloru do vody. Vstup do vany bude zajišt n dv ma sch dky, které jsou sou ástí vanové konstrukce. Kneipp v chodník D vodem za len ní Kneippova chodníku do provozu wellness byly rovn ž jeho pozitivní vodolé ebné ú inky na lidský organismus. Jedná se o tradi ní a zárove jednu z nejstarších láze ských procedur, která je v láze ských i wellness provozech velmi oblíbená a hojn

využívaná. Tuto proceduru objevil n mecký

fará Sebastian Kneipp, který pat il mezi jedny z hlavních objevitel a propagátor vodolé by. Podstatou Kneippova chodníku je st ídání ú ink teplé a studené vody. SPA STUDIO SPOL. S R.O. Komer ní ví ivka CAPRI [online]. 2010 [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: http://www.spa-studio.sk/katalog/478/komercne-virivky-wellness/433/komercni-virivka-capri/

Klient nejprve vstoupí do nádrže s horkou vodou (40 – 46 °C). Zde si nohy po dobu jedné až dvou minut proh eje a poté vstupuje do nádrže se studenou vodou (10 – 16 °C). Dno nádrží m že být navíc vysypáno kameny, které p i našlapování masírují klenbu chodidla a reflexní body, které se na chodidlech nacházejí. Celý postup je pro efektivnost nutné n kolikrát opakovat a ukon it koupelí nohou ve studené ásti lázn . Výška hladiny vody je kolem 30 centimetr . St ídání teplé a studené vody má za následek pozitivní ú inky na krevní ob h, prokrvení nohou i celého t la, mízní ob h a na celkové fungování lidského metabolismu. Výsledkem je celkové uvoln ní a otužení organismu. Tato procedura má pozitivní ú inky na kloubní aparát nohou, kotníky a je využívána i p i lé ení migrén a bolestech hlavy. Výhodou této procedury je, že je vhodná úpln

pro

každého bez rozdílu v ku. Technologie

Kneippova

propojených nádrží, st ídav

chodníku

bude

vytvo ena

ze

systému

ty

na studenou a teplou vodu. Konstrukce bude

obložena keramickou mozaikou ve dvou barevných provedeních. Dv

nádrže

s teplou vodou budou obloženy keramickou mozaikou ervené barvy, ostatní dv nádrže se studenou barvou pak mozaikou modrou. Systém pokládky mozaiky spo ívá v nast íhání mozaikových plat do požadovaných tvar , které se nalepí na konstrukci Kneippova chodníku. Podrobný postup pokládky keramické mozaiky popisuji níže v kapitole 3.5.2. Saunová zóna a ásti Parní láze . Každá z nádrží bude mít vlastní p ívod bu teplé, nebo studené vody, odpad a cirkula ní trysku, která zajistí

išt ní. Dno lázn

bude vysypáno um lými oblázky, které budou

masírovat klenbu nohy a napomáhat tak prokrvení. K p idržování klient

a

zajišt ní jejich stability bude sloužit nerezové madlo ve výšce 150 centimetr . Každá z nádrží bude osv tlena osv tlením, modrým pro studenou vodu, erveným pro teplou. Kolem lázn bude podlaha vydlážd na protiskluznou dlažbou. Keramická vyh ívaná lehátka a vyh ívaná keramická lavice Sou ástí prostoru bazénové haly jsou také „Lehátka Relax 3“24 (keramická vyh ívaná ergonomická lehátka), která jsou tvarovaná dle lidského t la. Tato lehátka jsou ur ena k relaxaci a odpo inku po jednotlivých procedurách. Jeho Lehátko Relax 3, 174cm [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.koupelnyvrchlabi.cz/lehatko-relax-3-174cm-detail_1676

délka je 1,74 metru. Teplota plochy lehátka je udržována zabudovanými tepelnými rohožemi a idly na 32°C. Kontrola teploty a její regulace je provád na speciálním termostatem. M ení je d ležité jak z hlediska pohodlí klient , tak z hlediska bezpe nosti. Tato lehátka (P íloha 6) se vyrábí z prefabrikovaných díl , které se pouze sestaví a jsou ihned p ipraveny k obložení. Lehátka budou obložena stejn jako interiér parní lázn

glazurovanou mozaikou, která je vyráb na ve form

plat o

rozm ru 30,2 x 30,2 centimetru o rozm ru kosti ek 2,5 x 2,5 centimetru. Lepení a spárování je provád no stejným zp sobem jako v p ípad

interiéru parní lázn

(viz. Popis technologie parní lázn ). Vyh ívaná keramická lavice je umíst na taktéž v bazénové hale u vstupu do ob erstvení. Tato lavice je vyrobena stejným zp sobem jako lehátka. Jedná se op t o prefabrikát se zabudovanými tepelnými rohožemi a idly, který je obložen keramickou mozaikou. 3.5.2 Saunová zóna Parní láze Další mnou zvolenou technologií je tento typ lázn . Její výhodou je to, že díky pom rn nízké teplot cca. 50 °C v celém prostoru lázn je vhodná tém

pro

každého a mohou ji navšt vovat i klienti s ur itými zdravotními komplikacemi, kte í nap íklad nemohou využívat saunu. Vlhkost v lázni lze podle pot eby regulovat mezi 50 - 100%. Délka pobytu v parní lázni by se m la pohybovat mezi 15 – 20 minutami a poté následuje ochlazení studenou vodou. Lze opakovat až ty ikrát. Po procedu e je vhodný odpo inek. Pára v lázni má pozitivní ú inky na pokožku t la a póry pokožky. Udržuje ji istou a odstra uje odum elé bu ky. Positivn

p sobí také na dýchací ústrojí,

uvol uje svaly, p sobí také na lidskou psychiku a podporuje pocení pokožky a vyplavování ne istot z lidského organismu. Parní láze

napomáhá také p i

zlepšování zdravotního stavu nap . p i kašli, pr duškových onemocn ních, astmatu, lé b kloub , revmatu atd.

Interiér parní lázn bude vyzd n a obložen keramickou mozaikou s glazurou. Mozaika se pokládá a sestavuje z mozaikových plat o rozm ru 30,2 x 30,2 cm vytvo ené z keramických kosti ek 2,5 x 2,5 cm. Podlaha bude obložena protiskluznou variantou mozaiky, st ny a prostory k sezení pak glazurou lesklou. Plata se pomocí n žek nebo nože na ežou na pot ebné rozm ry a pomocí specializovaného bílého lepidla na mozaiky. Jednotlivé díly se po roz ezání nalepí na istý, suchý a rovný povrch. Po nalepení mozaiky jsou po zatvrdnutí lepidla spáry mezi nimi vypln ny flexibilní spárovací hmotou, která odpuzuje vodu. Zárove

také zabezpe í pevnost ukotvení obkladu, aby nedocházelo k jejímu

vypadávání i uvol ování. Po vyspárování se odstraní zbytky spárovací hmoty a mozaika se vy istí. Uprost ed místnosti bude umíst n parní generátor, pomocí kterého budou vlastnosti páry v místnosti regulovány podle pot eby. Generátorem lze regulovat vlhkost v místnosti a teplotu vzduchu. Generátor (P íloha 7) zna ky „Silver Steam Luxus 6,0 kW“25 je vybaven digitálním displejem, ovládacím panelem, dávkovací pumpou vonných esencí. Práv

možnost dávkování vonných esencí bude

poskytovat velkou variabilitu a umožní tak klient m pest ejší zážitek. Nabídka vonných esencí na trhu je velmi široká, jedná o bylinné esence jako nap íklad máta, he mánek, eukalyptus, citron, b íza atd. Vstup do parní lázn bude zajišt n prosklenými dve mi s vysokou schopností t snit, aby se zamezilo úniku tepla a páry do vstupní ásti saunové zóny, které je parní láze spolu s finskou saunou a infrakabinou sou ástí. Dve e budou vyrobeny celosklen né, kou ov zabarvené s hliníkovým rámem z bezpe nostního skla, aby p i p ípadném rozbití nedošlo k poran ní. Z bezpe nostních d vod

se budou

otevírat sm rem ven z místnosti. Infrakabina (Infrasauna) Sou ástí saunové zóny je také infrakabina, která ve ejnosti známa spíše pod pojmem infrasauna. Jak jsem p i svém studiu zjistila, pojem infrasauna je název nesprávný a zavád jící, ale v eské republice je ve velké mí e používán jak laickou, tak bohužel i odbornou ve ejností, proto ho v této ásti uvádím pouze pro Parní generátor Silver Steam Luxus 6,0 kW [online]. 2013 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.saunapoint.cz/parni-generator-silver-steam-luxus-6-0-kw-229.html

up esn ní v závorce. Dále v textu bude používán pouze pojem infrakabina. D vodem výb ru infrakabiny bylo, že ji mohou využívat všechny v kové skupiny, což je pro m j koncept wellness d ležité, vzhledem k cílové skupin klient (více v kapitole 2.3). Teplota v infrakabin

se pohybuje mezi 45 – 60 °C, n které technologie

umož ují nastavení až 80°C v celé kabin . Pobyt v ní je op t vhodný pro osoby se zdravotním omezením, kterým parní láze

nebo klasická sauna nevyhovuje.

Využívat ji mohou kardiaci, d ti, astmatici, alergici. Délka pobytu v infrakabin je u dosp lých pr m rn mezi 25 – 40 minutami, u d tí je mezi 10 – 15 minutami. Je to op t velmi individuální. Doporu ená frrekvence využívání infrakabiny je jednou až dvakrát týdn . Po procedu e následuje sprcha vlažnou nebo teplou vodou, následn už do kabiny návrat nedoporu uje. V zp sobu ochlazování po procedu e se infrakabina od klasické sauny výrazn liší. Infrakabiny se využívají p edevším k relaxaci, zah átí organismu p ed návšt vou fitness nebo masáží, ale je také využívána v léka ské praxi jako prost edek rehabilitace a fyzioterapie. Jedná se o rehabilitaci v oborech jako je ortopedie nebo po chirurgických zákrocích. Lze ji využít i p i lé b

kožních

problému, imunitních komplikací, detoxikaci, ale také jako sou ást psychiatrické pé e. Infrakabina typu „ISV 4“26 je upravena a vyrobena na míru pro šest osob. Materiálem, který je použitý jak v jejím interiéru, tak v exteriéru je borovice. Infra ervené zá ení je vytvá eno dvanácti keramickými infrazá i i, jejichž teplotu a asování lze ovládat pomocí digitálního displeje.

asova je výhodný p i p edem

plánovaných procedurách, jako je proh átí klienta p ed masáží. Výhodou je také krátká doba nah átí, p ibližn

deset minut. Kabina je pro v tší pohodlí a

zp íjemn ní relaxace vybavena ergonomickým op radlem zad, rádiem s možností p ipojení MP3 p ehráva e i držáky na ru níky. K relaxaci p ispívá i možnost nastavení barevných sv tel. Dezinfekce kabiny je zajišt na ionizátorem. Výhodou stavby a instalace infrakabiny její jednoduchost, pro její zapojení je nutná pouze elektrická zásuvka. Infrasauny ISV na míru [online]. 2010 http://www.eurobalneo.cz/cs/infrasauny-infrakabiny-isv/

[cit.

2013-05-01].

Dostupné

z:

Dve e do infrakabiny budou stejn jako v p ípad parní lázn celosklen né z kou ov zabarveného bezpe nostního skla s d ev ným rámem a otevírající se sm rem z infrakabiny. Finská sauna Poslední wellness technologií saunové zóny je finská sauna, která pat í mezi jeden z nejstarších zp sob

saunování a ve Finsku má tisíciletou tradici. Díky

sportovc m na olympiád v Pa íži v roce 1924 se její trend za al ší it po celém sv t . V potní místnosti (místnost, kde probíhá saunování) je na rozdíl od infrasauny a parní lázn rozdílné rozložení teplot. Nejteplejší vzduch je od podlahy potní místnosti vytla ován studeným vzduchem ke stropu. Ve vzduchu také na rozdíl od parní kabiny je minimální vlhkost (obvykle 3 – 5%, maximáln

10%).

Teplota vzduchu se pochybuje v rozsahu 90 – 100 °C. Lidské t lo je schopné tuto teplotu snášet pouze díky suchému prost edí, které v potní místnosti je. Dochází k prudkému odpa ování potu a t lo se tak ochlazuje. Délka pobytu v saun doporu uje maximáln

se

v délce deseti minut, pak musí následovat prudké

ochlazení studenou vodou bu osprchováním, koupelí ve speciálním bazénu nebo politím vodou z v dra. Tento postup je pro efektivní p sobení nejlépe opakovat až t ikrát po sob nejmén jednou týdn . Návšt va sauny má pozitivní ú inky na cévy,

innost srdce, prokrvení

pokožky. Dále p sobí jako prevence proti onemocn ní cest dýchacích, vzniku revmatu. Používá se také p i lé b otok , k e ových žil nebo kožních onemocn ní jako jsou ur ité druhy ekzém

nebo lupénka. Sauna naopak není vhodná pro

chronicky nemocné pacienty, pacienty s epilepsií a akutními zán tlivými onemocn ními nebo pro pacienty s poruchami srde ního rytmu. V interiéru „Luxusní vestav né sauny typu GRAND“27, kterou jsem zvolila, budou umíst ny lavice do tvaru písmene L o ší i 0,6 metru, které budou umíst ny ve t ech úrovních ve výšce 0,50, dále 0,80 a 1,10 metru od d ev ného podlahového roštu potní místnosti. Výška stropu potní místnosti bude 2,40 metru, dle vyhlášky . 238 / 2011, která íká, že poslední lavice musí být umíst na minimáln

1,2

metru pod stropem. Vn jší obložení sauny bude provedeno ze d eva Luxusní vestav né sauny Grand [online]. 2010 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.eurobalneo.cz/cs/luxusni-vestavene-finske-sauny-grand/

skandinávského smrku, vnit ní obložení bude ze d eva cedrového. Výbava potní místnosti bude se stávat z lavice se zadní a p ední masivní hranou, ergonomicky tvarované podp ry zad, ergonomických podhlavník

a krytu kamen (aby se

zabránilo náhodnému kontaktu s pokožkou), vše vyrobené ze d eva africké vrby Abachi. D vod použití tohoto typu d eva je, že má nízkou tepelnou vodivost a p i kontaktu s pokožkou h eje, ale nepálí. Sou ástí interiéru je také interiérové osv tlení,

vlhkom r,

teplom r,

v dro

se

sb ra kou.

Podlaha

bude

z bezpe nostních d vod položena keramickou protiskluznou dlažbou. Klima v saun

budou regulovat kamna finského typu s košem na saunové

kameny (viz. P íloha 8), která jsou materiálov p izp sobena tak, aby mohla být polévána vodou. Obsluha sauny a regulace teploty bude provád na z venku potní místnosti pomocí dotykového displeje. Další funkcí bude možnost nastavení asova e pro automatické zapnutí a ovládání osv tlení uvnit sauny. Stejn jako v p ípad

infrakabiny bude sauna vybavena také reproduktory a rádiem

s možností p ipojení MP3 p ehráva e. V trání sauny zabezpe í ty i otvory, které budou zprost edkovávat vým nu vzduchu mezi saunou a okolním prost edím tak, aby docházelo k nep etržité vým n vzduchu a odvád ní vlhkosti. Dve e do sauny budou stejn z celosklen ného, kou ov

jako u ostatních provoz

saunové zóny

zakaleného, bezpe nostního skla, otevírající se

sm rem ven ze sauny (potní místnosti). Krom již zmín ných otvor pro vým nu vzduchu, bude cirkulace vzduchu také probíhat také mezerou, která vznikne úmyslným vynecháním dve ního prahu. Ochlazovací sprchy Ihned u výstupu ze všech procedur v zón

budou umíst ny ochlazovací

sprchy šnekovitého tvaru s horní sprchovou hlavicí s mísící baterií s možností regulace teploty dle pot eby a možností nastavení r zné intenzity toku vody. Sprchy buou obloženy keramickou mozaikou. Podlaha ve sprchách op t stejn jako v šatnách bude mírn

spádována, kv li usnadn ní odtoku vody p i

sprchování a b hem úklidu. Keramické obklady na podlaze budou s protiskluznou úpravou. Každá ze sprch bude mít samostatný odtok vody. K dispozici klient m budou rovn ž v šáky na odložení ru ník a prádla.

„Ledova “ (Ledová studna) Uprost ed mezi ochlazovacími sprchami bude umíst na další technologie ochlazování. Záleží pouze na klientovi, který zp sob zvolí. „Ledova “ (viz. P íloha 9) je automatické za ízení, které v ur itých asových intervalech vyrábí z erstvé vody vlo kový led (bez ostrých hran) o teplot -0,5°C, který padá z dávkovacího za ízení do nerezové studny, odkud si klienti mohou led libovoln

nabírat.

Nerezová studna bude vybavena idlem pro kontrolu zbývajícího množství ledu a odtokovým kanálkem napojeným na odpad, pro odvod vody z tajícího ledu. Povrch bude op t obložen keramickou mozaikou a podlaha bude obložena keramickou dlažbou s protiskluznou úpravou. Odpo ívárna se slune ní loukou Ze saunové zóny budou moci klienti p ejít do odpo ívárny se slune ní loukou, která bude vybavena n kolika lehátky, ur ených také pro relaxaci a odpo inek b hem pobytu ve wellness. Odd lení prostoru od bazénové haly zaru í klient m nerušený pobyt. Dále zde bude umíst na slune ní louka, kdy p i relaxaci klient leží pod zav šeným infrazá i em, který svým ú inkem dosahuje jemného opálení a zárove p íjemného proh átí organismu. Na rozdíl od solárií, tato technologie není nijak agresivní a má pozitivní vliv také na kloubní aparát, nervový systém, šlachy atd. Jedním z hlavních rozdíl

v porovnání se soláriem je také to, že zá i

je

zav šen nad t lem klienta 140 centimetr a klient není uzav en do žádné kabiny. To mu umož uje volný pohyb a není omezován. „P i prvním slun ní se doporu uje vystavit pokožku slune nímu zá ení po dobu 5 - 8 minut. Pokud po prvním slun ní nedojde k zarudnutí pokožky, p i každém dalším slun ní se opalovací doba prodlužuje. Slune ní k ra by však nem la být delší než 10 dní po sob . Optimální je používat slun ní jednou až dvakrát týdn .“28

Solární louky. Bazeny-gloria.cz [online]. 2007 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.bazenygloria.cz/solarni-louky/

Zvolila jsem technologii „SUNSKY 400“29, která funguje na bázi ty infrazá i (viz. P íloha 10). Výhodou této technologie je efektivní upevn ní do stropu místnosti a lze tak využít zbývající prostor místnosti pro vytvo ení p íjemného interiéru v podob

designových lehátek s podhlavníky, váz s kv tinami nebo

instalace v podob um lých kamen atd. Rozm ry za ízení jsou 210 x 65 x 28,5 cm a podle výšky stropu lze také instalovat záv snou stropní konstrukci podle pot eby na 20, 40 nebo 60 centimetr . Technologie má celkovou hmotnost 65 kilogram a je vybavena externím ovlada em. 3.5.3 Relaxa ní zóna Do relaxa ní zóny klient bude vstupovat chodbou p ímo z bazénové haly. Prostory relaxa ní zóny se skládají z

ekárny, sprchy, masážní místnosti a

místnosti s hydromasážní balneo vanou. Na rozdíl od bazénové haly a saunové zóny, zde budou klientovi poskytovány služby individuáln

a pod dohledem

odborného pracovníka. Každý klient si tak bude moci v soukromí odpo inout, aniž by byl kýmkoliv rušen. Masážní místnost Masážní místnost bude k dispozici klient m, kte í pokud nebudou chtít využít možností relaxace v bazénové hale a saunové zón , mohou si nap íklad po sportovních aktivitách odpo inout a nechat o sebe pe ovat prost ednictvím poskytnutých odborných masérských služeb. Místnost bude krom

umyvadla a úložných prostor pro masérské pot eby

vybavena pojízdným „elektrickým 3 zónovým masérským lehátkem“30 s možností elektrického ovládání o rozm rech 196 x 97 centimetr . U lehátka (viz. P íloha 11) je možná podle pot eby nastavit také výška. V horní ásti je umíst n dýchací otvor pro hlavu, který je variabiln odnímatelný. Povrchový materiál lehátka je vyroben z koženkového

aloun ní, které je z hygienického hlediska lehce udržovatelné.

Z d vodu snadné údržby a estetického p sobení bude aloun ní zvoleno v barv tmav modré nebo erné.

Solárium solární louka SUNSKY 400 [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.saunapoint.cz/solarium-solarni-louka-sunsky-400-293.html Elektrické 3 zonové lehátko [online]. 2006 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.gepardo.cz

Místnost s hydromasážní vanou Hydromasážní vana (viz. P íloha 12) je využívána p edevším v láze ských provozech. Stále

ast ji však bývá sou ástí i wellness za ízení. Hydro masáž

(masáž za p sobení tlaku vody) je velmi využívána také k uvoln ní svalstva p ed masáží, p i rehabilitaci, p ed a po cvi ení nebo sportovní aktivitou. Díky velkému po tu trysek dochází k maximálnímu uvoln ní sval a nap íklad i následná masáž provád ná odborníkem má pak mnohem efektivn jší ú inky. Pozitivní ú inky má i na psychiku. Komplexní ú inky hydromasážní vany jsou hlavním d vodem, pro jsem tuto proceduru do provozu wellness za lenila. Vzhledem ke sportovním aktivitám, turistickému vyžití v okolí wellness provozu, které jsou ur eny pro všechny v kové kategorie a poskytování masáží p ímo ve wellness, si myslím, že vana tohoto typu bude v tomto provozu klienty hojn využívána. P edevším také kv li možnosti soukromého využití, tak, že díky dispozi nímu odd lení od ostatních ástí provozu nebude klient nikým rušen. P i p sobení tlaku vzduchu a vody dochází k prokrvení celého organismu (svaly, pokožka, cévy, veškeré orgány). Pozitivních výsledk , je prost ednictvím hydro masáže dosahováno také p i lé b pohybového aparátu, neurologických a revmatických onemocn ní, otok , svalových k e í i jako prevence proti vzniku a zhoršování celulitidy. Masáže ve van

m že klient využívat každý den,

doporu ená doba pobytu je okolo dvaceti minut. Procedura se však nedoporu uje t hotným ženám a pacient m s onemocn ním srdce. Interiér místnosti bude krom masážní

místnosti,

vybaven

hydromasážní vany, stejn

úložným

prostorem

pro

jako v p ípad

personál,

k eslem,

umyvadlem, v šáky pro odložení ru níku a prádla. Podlaha bude vydlážd na protiskluznou keramickou dlažbou. Samotná vana je typem „BTL-3000 Hydro XR“31 bílé barvy o objemu 450 litr a váze 200 kilogram . Doba pln ní je p ibližn p t minut, doba vypoušt ní asi t i minuty. Rozm ry vany jsou 2,49 (délka) x 0,980 (ší ka) x 0,850 (výška vstupu do vany) x 0,920 (výška ovládacího panelu) metru. Kv li výšce vstupu budou p i BTL-3000 Hydro XR [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.btl.cz/p/wellness-afitness/vany-pro-spa-a-relaxaci/btl-hydro-xr/btl-3000-hydro-xr-h313017v100/&menu=785433&function=5

vstupu klienta do vany používány sch dky. Jedná se o ergonomicky (dle tvaru t la) tvarovanou vanu, vybavenou ovládacím panelem s dotykovým displejem. Sou ástí technologie je také 25 p ednastavených program jednotlivých procedur, rozlišení podle teploty a tlaku vody. Celkový po et vanových trysek je 140, u kterých lze také navolit okruhy pro horní a spodní ást t la, intenzitu probíhající lázn , délku trvání procedury a její automatické ukon ení. Hodnoty m ené teploty vody se zobrazí na displeji sou asn

se signalizací o napln ní požadovaného

objemu vody ve van , což je doprovázeno také akustickým signálem. Sou ástí technologie je také program pro samo išt ní, které je nutno provád t v pravidelných intervalech. Signalizace pot eby

išt ní probíhá prost ednictvím

dotykového ovládacího panelu. Po vy išt ní se povrch vany opláchne sprchou, která je také sou ástí ovládacího panelu.

Záv r Wellness, pé e o sebe sama a pé e o lidský organismus se op t dostává do pop edí. Lidé kladou v tší d raz na to, jak tráví sv j volný as, cht jí si fyzicky i psychicky odpo inout, nechat o sebe pe ovat, relaxovat, cítit se lépe i zdrav ji a být zdraví. Mnohdy za tímto ú elem volí jako jednu z možností práv

návšt vu

wellness, kde se nemusí zabývat starostmi všedního dne. Na provozovatelích t chto za ízení je, aby tyto služby poskytovali kvalitn , odborn

a p edevším

správn . Tím se vyzna uje velký potenciál wellness, lidé jsou rádi, když je o n pe ováno a n kdo se o n stará. Je to naše lidská p irozenost. Co vidím jako nejv tší problém v poskytování wellness služeb je to, že ne každé za ízení, které o sob tvrdí, že poskytuje wellness služby, t mito službami opravdu disponuje. Cílem každého poskytovatele wellness služeb musí být to, aby si vybral správn cílovou klientelu a aby se k nám tito klienti vraceli. Investice do takového provozu je finan n

velmi nákladná, a pokud vyberu špatnou skladbu

technologií, m že se stát, že provoz bude vysoce ztrátový a p ípadná náprava t chto kompikací m bude stát finance navíc. Investice do technologií se mi jako provozovateli vrátí p edevším v podob nejen pravideln

vracet, ale ješt

spokojených klient , kte í se mi budou

mnou poskytované wellness služby doporu í

rodin , p átel m a známým. Pro mne jako pro provozovatele z toho budou plynout nejen p íjmy, ale také možnosti rozší ení, zm ny a vytvá ení nových portfolií a wellness služeb i procedur. Klient se tak bude rád vracet, protože bude s jistotou v d t, že v mém provozu o n j bude vždy odborn pe ováno a že zde najde vždy n co nového. Práci jsem rozd lila do t ech

ástí. V teoretické

ásti jsem se zabývala

ujasn ním terminologie, tím co tento pojem znamená a co to wellness je, jeho historií i zdroji. Dále jsem navázala trendy, které se od roku 2011 v tomto oboru objevily nebo trendy, jejichž p íchod se na základ

provedených pr zkum

o ekává. Dále jsem se zabývala procesem developmentu, designu a náležitostmi, které doprovází tvorbu projektování, plánování a samotnou realizaci stavby.

P i zpracování projektu wellness jsem za ala výb rem lokality a pozemku, který popisuji v analytické ásti.

eská Kanada (pozemek na b ehu Valtínovského

rybníka u obce Valtínov), oblast, kterou jsem zvolila pro umíst ní wellness provozu, je podle mého názoru nedocen nou a stále ješt

ne úpln

objevenou

ástí naší republiky. Tuto lokalitu jsem mnohokrát sama navštívila a její nádherná divoká p íroda, velké množství sportovního, turistického i historického potenciálu m

zaujalo. To byl d vod, pro jsem tuto lokalitu zvolila, mám k tomuto místu

osobní vztah a tento pozemek je podle mého názoru pro stavbu wellness ideální. lov k je tu sou ástí p írody, která ú inky relaxace a wellness procedur m že jen umocnit. Ješt

p ed tím, než jsem za ala wellness provoz navrhovat, provedla

jsem analýzu konkurent , p i které jsem zjistila, že typické wellness za ízení v této lokalit

chybí. Na základ

tohoto zjišt ní jsem vytvo ila nejprve skladbu

jednotlivých procedur, které jsem se do provozu rozhodla na základ

analýzy

konkurent umístit. Poté jsem za ala skicovat p dorys tak, aby na sebe jednotlivé provozy navazovaly a spl ovaly požadavky hygienické, architektonické a klient se v provozu dob e orientoval (viz. Návrhová ást). V této ásti pro m byla zásadní spolupráce s odborníky, kte í se projektováním t chto provoz vytvo ení

p dorysu

jsem

navázala

popisem

jednotlivých

zabývají. Po wellnessových

technologií. Zam ila jsem se p edevším na to, jak jednotlivé technologie fungují, p i jaké teplot , jaké mají ú inky na lidský organismus, (p íznivé ú inky, ur itá zdravotní omezení), na vybavení interiéru a zp sob jeho ešení (materiály a zp sob jejich pokládky i išt ní atd.) i na to, na jakém principu tyto technologie fungují. Zjistila jsem, že problematika stavby wellness provozu je velice náro nou záležitostí, a už se jedná o volbu pozemku, technologií nebo použitých materiál i cílové klientely. Je d ležité se hned od po átku na základ

kvalitních referencí

obrátit na odborníky, kte í mají v tomto oboru praxi, na trhu jich existuje velké množství a dokáží investorovi poradit práv

s p dorysem wellness, vhodností

technologií i p i výb ru materiál . Je lepší projekt zadat i konzultovat hned z po átku, než ho za dodate né náklady zbyte n

p ed lávat ve chvíli, kdy jako

provozovatel zjistím, že m j provoz je pro zcela nevhodný.

B hem zpracování mé diplomové práce jsem využila p edevším zdroj knižních a internetových. D ležitým zdrojem informací byly také vyhlášky a normy, které fungování za ízení jako je wellness, sauny nebo koupališt

upravují

p edevším z hlediska hygienického nebo rozm rového nebo bezpe nostního (nap .

protiskluzná

keramická podlaha, bezpe nostní skla

atd.). Velkým

nedostatkem b hem mé práce byla absence aktuální literatury eské i zahrani ní nebo informací v elektronických databázích. P i zpracování p dorysu wellness jsem spolupracovala výhradn

s architekty a spole ností EUROBALNEO s.r.o.,

protože odborná literatura v nující se tomu, jakým zp sobem navrhnout provoz wellness bohužel neexistuje, což mi bylo potvrzeno samotnými konzultanty. Jednotlivé wellness technologie, které jsem umístila do provozu v etn technického popisu lze najít na internetových stránkách prodejc technologií v etn

rozm r , zp sobu

jejich t chto

išt ní, popisu materiálu i kapacitních

informací. V tomto ohledu mi byl internet velmi dobrým zdrojem p edevším proto, že tyto technologie se neustále vyvíjí a na internetu je aktualizace t chto informací pro prodejce t chto technologií nejsnadn jší a nejrychlejší, tudíž aktuální. Veškeré informace, které jsem b hem psaní mé diplomové práce získala, a už formou odborných kontultací, knižních, internetových i jiných zdroj p isp ly k tomu, že cíl mé práce byl napln n. Navrhla jsem projekt wellness tak, jak jsem si stanovila v úvodu práce. Téma mé diplomové práce m velmi zaujalo, v budoucnu bych si p ála na takovém projektu pracovat, p ípadn v tomto oboru i podnikat.

Literatura Knihy [1] ATTL, Pavel, Alena POLÍVKOVÁ a Petr STUDNI KA. Zásady zpracování bakalá ských a diplomových prací. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o., 2012. ISBN 978-80-87411-33-9. [2] CATHALA, Hana a V ra FIŠEROVÁ. Wellness: od vn jšího pohybu k vnit nímu klidu. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 168 s. Profi. ISBN 978-80-247-2323-5. [3] ERTÍK, Miroslav a V ra FIŠEROVÁ. Volný as, životní styl a cestovní ruch: jak si správn vybrat. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2009, 103 s. Profi. ISBN 978-808-6578-934. [4] D DINA, Ji í. Management, organizování a ekonomika láze ství - vybrané kapitoly: Architectural principles for the planning of regional sports and leisure equipment. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola cestovního ruchu, hotelnictví a láze ství, 2004, 170 s. Zdravá rodina (ERA). ISBN 80-865-9201-4. [5] KOP IVA, Miloš. Architektonická východiska pro plánování sportovní a rekrea ní vybavenosti území: Architectural principles for the planning of regional sports and leisure equipment. V Praze: eské vysoké u ení technické, c2010, 30 s. ISBN 978-80-01-04553-4. [6] KOP IVA, Miloš a Malcolm COOPER. Mobilita, víceú elovost, prom nnost ve sportovních stavbách: spas and hot springs. Vyd. 1. V Praze: eské vysoké u ení technické, 2011, 178 s. ISBN 978-80-01-04781-1. [7] KOP IVA, Miloš a Malcolm COOPER. Tradi ní a nové technologie, zkušenosti s bazénovými a wellness provozy: odborná konference Asociace pracovník v regeneraci, Luha ovice, ... 28.4.-29.4.2011. 1. vyd. Praha: Asociace pracovník v regeneraci, 2011, 43 l. ISBN 978-80-904904-0-6. [8] KORÁB, Vojt ch. Podnikatelský plán. Vyd. 1. Brno: Computer Press, c2007, 216 s. ISBN 978-80-251-1605-0. [9] KOSMÁK, Petr. Hotelové podnikání - integra ní procesy: postavení hotelových skupin a et zc , globalizace, role hotelnictví v ekonomice. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze, 2008. ISBN 80-86578-50-X. [10] KRIŠ, Jozef. Bazény, sauny, solária: Architectural principles for the planning of regional sports and leisure equipment. 1. vyd. Bratislava: Jaga group, 1999, 243 s. ISBN 80-889-0509-5. [11] LESOVÁ, Miluše. Wellness a hotelové sporty. Vyd. 3. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2008, 122 s. ISBN 978-80-86578-77-4.

[12] LETOŠNÍK, Roman. Sauna. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 96 s. Profi. ISBN 80247-0849-3. [13] MÜLLEROVÁ, Alena. Wellness jako životní styl: Architectural principles for the planning of regional sports and leisure equipment. 1. vyd. Brno: ERA, 2008, 129 s. Zdravá rodina (ERA). ISBN 978-80-7366-134-2. [14] NAVRÁTIL, Arnošt, Václav MUDRA a Jaroslav MALÝ. Sportovní stavby: [vysokoškolská u ebnice]. Vyd. 1. Praha: eské vysoké u ení technické v Praze, 2010, 231 s. ISBN 978-80-01-04525-1. [15] POD BRADSKÝ, Mgr. Ji í. Wellness v R. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj R, 2008, 129 s. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/86e9a173-6d574379-ac8f-0784086ae3e5/GetFile_4.pdf [16] STIPANUK, David M. Hospitality facilities management and design. 2nd ed. East Lansing, Mich.: Educational Institute, American Hotel, c2002, xiii, 595 p. ISBN 08-661-2191-9. [17] TICHÝ, Milík. Projekty a zakázky ve výstavb . Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2008, xxvi, 342 s. Profi. ISBN 978-80-7400-009-6. [18] TICHÝ, Milík. Sou asný vývoj v oblasti bazén , koupališ a saun v R a v zahrani í. Vyd. 1. Editor Bohumil Š astný, Marek Slaví ek. Praha: eské vysoké u ení technické v Praze, Fakulta stavební, katedra zdravotního a ekologického inženýrství, 2009, 169 s. Profi. ISBN 978-80-01-04314-1. [19] VESELÝ, Petr. Projektování hotelového provozu. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2008, 87 s. ISBN 978-80-86578-23-1. [19] VLÁŠEK, Michal. Bazény: jak si správn vybrat. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 112 s. Profi. ISBN 978-80-247-3888-8. Zahrani ní knihy [1] COHEN, Marc a Gerard BODEKER. Understanding the global Spa industry: Spa management. 1st ed. Amsterdam: Elsevier, 2008, xxvi, 466 s. ISBN 978-0750684-644. [2] ERFURT-COOPER, Patricia a Malcolm COOPER. Health and wellness tourism: spas and hot springs. Buffalo, NY: Channel View Publications, c2009, xiv, 362 p. ISBN 18-454-1113-7. [3] GALLUP, Joan Whaley. Wellness centers: a guide for the design professional. New York: Wiley, c1999, x, 254 p. ISBN 04-712-5337-5. [4] SMITH, Melanie a László PUCZKÓ. Health and wellness tourism. 1st ed. Amsterdam: Elsevier, 2009, xv, 400 s. ISBN 978-075-0683-432.

[5] STIPANUK, David M. Hospitality facilities management and design. 2nd ed. East Lansing, Mich.: Educational Institute, American Hotel, c2002, xiii, 595 p. ISBN 08-661-2191-9. Normy a asopisy [1] SN 73 4108. Hygienická za ízení a šatny. Praha: Ú ad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2013. [2] SN 73 6056. Odstavné a parkovací plochy silni ních vozidel. Praha: Ú ad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2011. [3] Hotel&spa management. Praha: Economia, 2010, ro . 3, 6-7/2010. ISSN 18023274.

Internet Architektonická studie – návrh domu [online]. Praha, 2011 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.3dprojekt.cz/architektonicka-studie/ BTL-3000 Hydro XR [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné http://www.btl.cz/p/wellness-a-fitness/vany-pro-spa-a-relaxaci/btl-hydro-xr/btl3000-hydro-xr-h313-017v100/&menu=785433&function=5

z:

ásti obce Kunžak. OBECNÍ Ú AD KUNŽAK. Kunžak [online]. 2011 [cit. 2013-0322]. Dostupné z: http://www.kunzak.cz/cs/section-19/8/casti-obce-kunzak.htm eská asociace wellness [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.spawellness.cz/ eská Kanada. Www.ceska-kanada.cz [online]. 2011 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.ceska-kanada.cz/ceska-kanada-1.html eská republika. Vyhláška o dokumentaci staveb. In: . 499/2006 Sb. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2013, s. 25. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/a00ad604-7b85-4ae1-96fd-59bc4890ee92/sbirkanovela-499-final.pdf eská republika. Zákon o územním plánování a stavebním ádu (stavební zákon). In: 350/2012. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2012. Dostupné z: http://www.estav.cz/zakon/stavebni-zakon-183-2006.html Dark Blue [online]. 2012 [cit. http://www.mozaikynet.cz/detail-26.html

2013-05-01].

Dostupné

z:

EuroBalneo – partner pro sv t wellness [online]. Praha, 2010 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.eurobalneo.cz/cs/ Elektrické 3 zonové lehátko [online]. 2006 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.gepardo.cz Filtrace [online]. 2010 [cit. 2013-05-01]. http://www.sportakcent.cz/cs/technologie/filtrace Finská sauna [online]. http://www.finskasauna.net/

2012

Hydromasážní vany [online]. http://www.hydromasaze.cz/

[cit.

2011

Dostupné

2013-05-04].

[cit.

2013-05-01].

Infrasauny ISV na míru [online]. 2010 [cit. 2013-05-01]. http://www.eurobalneo.cz/cs/infrasauny-infrakabiny-isv/

Dostupné

Dostupné

Dostupné

z:

z:

z:

z:

Kneippova láze - Kneippovy lázn - Kneipp v chodník [online]. 2008 [cit. 201305-01]. Dostupné z: http://www.zahradni-virivky.cz/produkty/kneippova-lazenkneippovy-lazne-kneippuv-chodnik-74/ Luxusní vestav né sauny Grand [online]. 2010 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.eurobalneo.cz/cs/luxusni-vestavene-finske-sauny-grand MATOUŠEK, Jaromír. Obce-mesta.info. Http://www.obce-mesta.info/ [online]. 2013 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.obcemesta.info/obec.php?id=Kunzak-546615 Solární louky. Bazeny-gloria.cz [online]. 2007 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.bazeny-gloria.cz/solarni-louky/ Solárium solární louka SUNSKY 400 [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.saunapoint.cz/solarium-solarni-louka-sunsky-400-293.html SPA STUDIO SPOL. S R.O. Komer ní ví ivka CAPRI [online]. 2010 [cit. 2013-0421]. Dostupné z: http://www.spa-studio.sk/katalog/478/komercne-virivkywellness/433/komercni-virivka-capri/ Státní zámek Da ice [online]. http://www.zamek-dacice.eu/

2013

[cit.

2013-04-2].

Dostupné

z:

Urbanismus. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 9. 3. 2013 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Urbanismus Vyhláška o stanovení hygienických požadavk na koupališt , sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch. In: . 238/2011 Sb. 2011. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2011-238

Wellness trendy pro rok 2013 [online]. 2013 [cit. 2013-02-19]. Dostupné z: http://www.wellnessinteriery.cz/wellness-trendy-pro-rok-2013/7813/

P•ílohy P•íloha 1 - Kamenní strážci kraje P•íloha 2 - Lokalita a poloha pozemku P•íloha 3 - P!dorys wellnes m"•ítko 1:150 P•íloha 4 - Armatura (vázaná ocelová výztuž) P•íloha 5 - Ví•ivá vana Aquaviaspa CAPRI P•íloha 6 - Lehátko Relax 3 P•íloha 7 - Parní generátor Silver Steam Luxus 6,0 kW P•íloha 8 - Kamna finského typu s košem na saunové kameny P•íloha 9 – „Ledova#“ (Ledová studna) P•íloha 10 – Slune#ní louka P•íloha 11 – Elektrické 3 zónové lehátko P•íloha 12 - Hydromasážní vana „BTL-3000 Hydro XR“

P•íloha 1 – Kamenní strážci kraje

Zdroj: cestopisy.com

Zdroj: cestopisy.com

P•íloha 2 - Lokalita a poloha pozemku

Zdroj: maps.google.cz

Zdroj: ikatastr.cz

P•íloha 4 - Armatura (vázaná ocelová výztuž)

Zdroj: bazenybf.cz

Zdroj: bazenybf.cz

P•íloha 5 - Ví•ivá vana Aquaviaspa CAPRI

Zdroj: aquaviaspa.com

P•íloha 6 - Lehátko Relax 3

Zdroj: excel-tesarek.cz

P•íloha 7 – Parní generátor Silver Steam Luxus 6,0 kW

Zdroj: saunapoint.cz

P•íloha 8 - Kamna finského typu s košem na saunové kameny

Zdroj: saunasystem.cz

P•íloha 9 – „Ledova!“ (Ledová studna)

Zdroj: basin.cz

P•íloha 10 – Slune!ní louka

Zdroj: saunapoint.cz

P•íloha 11 – Elektrické 3 zónové lehátko

Zdroj: gepardo.cz

P•íloha 12 - Hydromasážní vana „BTL-3000 Hydro XR“

Zdroj: blt.cz