VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.
Eva Sacco Messnerová Kulturní dědictví a jeho úloha v cestovním ruchu v jižních Čechách
Bakalářská práce
2015
Kulturní dědictví a jeho úloha v cestovním ruchu v jižních Čechách
Bakalářská práce
Eva Sacco Messnerová
Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra cestovního ruchu
Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Monika Klímová Datum odevzdání bakalářské práce: 2015-04-23 E-mail:
[email protected]
Praha 2015
Bachelor’s Dissertation
Cultural heritage and its role in tourism in South Bohemia
Eva Sacco Messnerová
The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Travel and Tourism Studies
Major: Destination Management in the Travel and Tourism Industry Thesis Advisor: Mgr. Monika Klímová Date of Submission: 2015-04-23 E-mail:
[email protected]
Prague 2015
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Kulturní dědictví a jeho úloha v cestovním ruchu v jižních Čechách zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění, souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.
……………………….. Eva Sacco Messnerová
V Praze dne 23. 4. 2015
Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucí své bakalářské práce, paní Mgr. Monice Klímové za trpělivost, ochotu, cenné rady a odborné připomínky, kterými mi přispěla k vypracování této bakalářské práce. Dále také děkuji panu Ing. Janu Jílkovi, starostovi obce Jankov, který mi poskytl informace k řízenému rozhovoru.
Abstrakt SACCO MESSNEROVÁ, Eva. Kulturní dědictví a jeho úloha v cestovním ruchu v jižních Čechách. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha 2015. 54 stran. Bakalářská práce se zabývá kulturním dědictvím a jeho úlohou v cestovním ruchu v jižních Čechách. Nejprve je obecně analyzován cestovní ruch, kulturní dědictví a památky zapsané na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Jednou z těchto památek jsou také Holašovice, na které je tato práce zaměřena. V analytické části pomocí dotazníkového šetření a řízeného rozhovoru analyzuji pozici Holašovic v cestovním ruchu. Poslední část této práce se zabývá zlepšením propagace Holašovic, jako destinace cestovního ruchu. Klíčová slova: Cestovní ruch, Holašovice, kulturní dědictví, propagace, UNESCO
Abstract SACCO MESSNEROVÁ, Eva. Cultural heritage and its role in tourism in South Bohemia. [Bachelor’s Dissertation] Vysoká škola hotelová. Prague 2015. 54 pages.
The bachelor thesis deals with the issue of cultural heritage and its role in tourism in South Bohemia. In the first part, the terms of tourism, cultural heritage and United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization – UNESCO are described. The attention is mainly paid to Holašovice, one of the UNESCO historical sights. The analytic part deals with analysis of the position of Holašovice in tourism industry. Last part deals with the promotion of Holašovice.
Key words: Tourism, Holašovice, cultural heritage, promotion, UNESCO
Obsah Úvod ................................................................................................................................. 9 1.
Teoretická část ................................................................................................... 10 1.1
1.1.1
Cestovní ruch ............................................................................................. 10
1.1.2
Klasifikace cestovního ruchu ...................................................................... 11
1.1.3
Kulturní dědictví v cestovním ruchu ........................................................... 11
1.1.4
České dědictví UNESCO ........................................................................... 11
1.1.5
Hmotné a nehmotné památky UNESCO v České republice ........................ 12
1.2 2.
Holašovice ........................................................................................................ 20 Analytická část ................................................................................................... 22
2.1
Analýza nabídky služeb v Holašovicích............................................................. 22
2.1.1
Holašovice ................................................................................................. 22
2.1.2
Služby v Holašovicích ................................................................................ 23
2.1.3
Stravování a ubytování v Holašovicích ....................................................... 25
2.1.4
Selské slavnosti Holašovice ........................................................................ 26
2.2
Dotazníkové šetření ........................................................................................... 27
2.2.1
Vyhodnocení dotazníků .............................................................................. 28
2.2.2
Shrnutí dotazníkového šetření .................................................................... 42
2.3 3.
Cestovní ruch a kulturní dědictví ....................................................................... 10
Řízený rozhovor ................................................................................................ 43 Návrhová část .................................................................................................... 45
Závěr .............................................................................................................................. 47 Literatura ...................................................................................................................... 49 Příloha č. 1: Dotazník ................................................................................................... 51 Příloha č. 2: Leták k propagaci Holašovic ................................................................... 54
Seznam tabulek Tabulka č. 1: Množství návštěvníků informačního centra v Holašovicích v letech 19992014 Tabulka č. 2: Odhadovaný počet návštěvníků památky UNESCO v Holašovicích v letech 2004-2014 Tabulka č. 3: Množství návštěvníků Selské slavnosti v letech 2004-2014 Seznam grafů Graf č. 1: Pohlaví respondentů Graf č. 2: Věk respondentů Graf č. 3: Bydliště respondentů Graf č. 4: Co je to UNESCO? Graf č. 5: Kolik hmotných památek má Česká republika zapsaných na Seznamu světového a kulturního dědictví UNESCO? Graf č. 6: Mezi UNESCO památky v jižních Čechách nepatří? Graf č. 7: Při výběru návštěvy památky je rozhodující? Graf č. 8: Navštívili jste některou UNESCO památku? Graf č. 9: Kterou z uvedených památek byste nejraději navštívil/a? Graf č. 10: Navštívil/a jste Holašovice? Graf č. 11: Jak jste se o Holašovicích dozvěděl/a? Graf č. 12: V jakém období jste Holašovice navštívil/a? Graf č. 13: Při přiležitosti návštěvy Holašovic jsem dále navštívil/a? Graf č. 14: Co se Vám v Holašovicích nejvíce líbilo? Graf č. 15: Co Vám v Holašovicích chybělo? Graf č. 16: Které pravidelné akce byste rád/a viděla v nabídce Holašovic? Graf č. 17: Využil/a jste v Holašovicích některou z níže zmíněných služeb? Graf č. 18: Myslíte, že status UNESCO památky napomáhá cestovnímu ruchu v Holašovicích? Graf č. 19: Plánujete se do Holašovic vrátit? Graf č. 20: Doporučil/a byste Holašovice svým známým? Graf č. 21: Proč nechcete Holašovice navštívit?
Úvod Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila Kulturní dědictví a jeho úloha v cestovním ruchu v jižních Čechách. Ve své bakalářské práci analyzuji kulturní památku Holašovice, která je zapsána na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Primárním cílem práce je analýza destinace Holašovice a jejího postavení v cestovním ruchu. Sekundárním cílem je navržení dalších produktů cestovního ruchu, vedoucích ke zvýšení návštěvnosti zmíněné destinace. Pro psaní bakalářské práce jsem si stanovila tři hypotézy. V první řadě předpokládám, že holašovickému cestovnímu ruchu ve zvýšení návštěvnosti a samotné propagaci podstatně pomáhá status památky UNESCO. Dále předpokládám, že Holašovice nemají dostatečnou nabídku služeb pro cestovní ruch. V poslední hypotéze předpokládám, že propagace Holašovic v České republice jako destinace s výjimečným kulturním bohatstvím není dostatečná. Bakalářská práce je rozdělena do tří částí – teoretická, analytická a návrhová část. V teoretické části se zabývám pojmy jako cestovní ruch, kulturní dědictví, UNESCO a Holašovice. Použitá metodika pro zpracování analytické části je primární analýza. Hlavním nástrojem je zde dotazníkové šetření prováděné v jižních Čechách a v Praze. Dále také řízený rozhovor s panem Ing. Janem Jílkem, starostou obce Jankov, kam spadají také Holašovice. Pro sekundární analýzu používám internetové zdroje a statistiky obce Jankov. V poslední části navrhuji zlepšení služeb cestovního ruchu v Holašovicích tak, aby se návštěvnost této jedinečné kulturní památky zvýšila.
9
1. Teoretická část 1.1 1.1.1
Cestovní ruch a kulturní dědictví Cestovní ruch
Cestování je základním pilířem pro cestovní ruch. Cestujeme nejen na dovolenou, ale také každodenně do práce, do školy, za zábavou. Cestovní ruch ale neznamená pouze cestování. Cestovní ruch je pojmem daleko obsáhlejším. Je dále spojován s dalšími specifickými službami, mezi které patří ubytování, stravování a jiné doplňkové činnosti. „Činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí (mimo místo bydliště), a to na dobu kratší, než je stanovena, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě“ (Lacina, 2010, s. 36), tímto pojmem byl definován cestovní ruch na mezinárodní konferenci o cestovním ruchu v roce 1991. Můžeme říci, že cestovní ruch je fenoménem 21. století. Cestovní ruch ovlivňuje každého obyvatele této planety. Ať už jsme samotnými účastníky, pobýváme v místě s výskytem cestovního ruchu nebo působíme jako zaměstnanci v oblasti cestovního ruchu. Existuje několik definic pro popsání pojmu cestovní ruch. Velmi zajímavá definice je od profesora Gučíka z Vysoké školy ekonomické v Bratislavě, která velmi důkladně vystihuje potřeby člověka. „Cestovní ruch je formou uspokojování potřeb reprodukce fyzických i duševních sil člověka, ke kterému dochází mimo běžné životní prostředí a ve volném čase“(Kotíková, 2013, s. 34). Potřeby každého jednotlivce jsou subjektivní. V současné době je potřeba cestování velmi intenzivní a týká se ve vyspělých zemích poměrně vysokého procenta obyvatel. Od roku 1989 zaznamenal cestovní ruch v České republice velký rozkvět. Otevření hranic umožnilo občanům cestovat mimo naše území, touha po poznání něčeho nového a nepoznaného je nyní na dosah ruky. Možnost cestovat mimo republiku je lákavá. Nesmíme zapomínat ani na příjezdový cestovní ruch. Jednou z prvních porevolučních atraktivit pro zahraniční návštěvníky je poznání místa za železnou oponou. Česká republika se stává velmi oblíbeným místem pro zahraniční turisty. Praha je jedním z nejnavštěvovanějších míst naší republiky, není však jediným. (Kotíková, 2013, s. 44)
10
1.1.2 Klasifikace cestovního ruchu Přesnější pojetí cestovního ruchu a jeho další dělení podle specifických ukazatelů se nazývá klasifikace cestovního ruchu. V některé odborné literatuře, a především v praxi, se také objevuje termín typologie cestovního ruchu. V české a slovenské literatuře se dále pracuje s členěním na druhy a formy cestovního ruchu. Což je další velmi důležité členění cestovního ruchu. (Zelenka, 2012, s. 169) Podle vnějších vlivů členíme druhy a formy cestovního ruchu podle Attla a Nejdla (2004, s. 16) takto:
Typy cestovního ruchu podle místa realizace – domácí a zahraniční cestovní ruch
Typy cestovního ruchu dle motivace k účasti na cestovním ruchu – rekreační cestovní ruch, kulturně poznávací cestovní ruch, zdravotně orientovaný cestovní ruch, cestovní ruch se společenskými motivy, sportovně orientovaný cestovní ruch, dobrodružný turismus, lovecký a rybolovný turismus, cestovní ruch s profesní motivací, specificky orientovaný cestovní ruch
1.1.3 Kulturní dědictví v cestovním ruchu Díky cestování poznáváme nová místa, zvyky, jiné kultury, cizí kraje a hlavně se setkáváme s odlišným způsobem života. Setkáváme se se současným životem v místě nám vzdáleném, ale samozřejmě i s životem dávno vzdáleným, který nám je zprostředkován kulturním dědictvím. „Umělecké a kulturní památky těch nejrůznějších epoch nám nabízejí v podstatě nekonečné množství zážitků, poznatků a poučení, snažme se je poznat a pochopit, a jejich prostřednictvím z části prožít životy lidí před padesáti či tisíci lety se všemi jejich starostmi a sny.“ (Beranová, 2011, s. 7)
1.1.4 České dědictví UNESCO UNESCO je zkratkou anglického názvu United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization, která v překladu znamená Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu. V roce 1991 Česká republika přijala mezinárodní Úmluvu o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví. Tím se začlenila mezi ostatní země, které mají možnost své kulturní bohatství zaštítit pod ochrannou známku Světového dědictví. Od roku 1991 Česká republika prosadila zapsání již dvanácti míst na Seznam světového dědictví. Tímto počtem zapsaných památek má Česká republika se svojí rozlohou nadprůměrně vysoký počet památek v komparaci s jinými zeměmi.
11
České dědictví UNESCO je svazkem obcí a měst, které mají na svém území památky, které jsou zapsány na již zmíněném Seznamu světového dědictví. 29. června 2001 byla podepsána zakladatelská listina tohoto sdružení. Sdružení vzniklo za účelem chránění zájmů měst, ve kterých se památky nachází. Hlavním cílem je společná propagace, spolupráce a vzdělávací program. Pro každou památku zapsanou na Seznamu světového dědictví je členství v tomto prestižním seznamu důležitou záležitostí. Přináší prestiž, zaručuje kvalitu a bývá motivem k návštěvě daného místa. (UNESCO, oficiální online stránky [cit. 2015-04-14]) Kulturní památky zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO samy o sobě tvoří vysoký potenciál pro kulturní a poznávací turismus. Pokud je místo něčím odlišné nebo patří do světového dědictví, stává se velkou atraktivitou pro turisty. Být zapsán na již zmíněném seznamu ovšem nestačí. K rozvoji cestovního ruchu v dané destinaci potřebujeme mnohem víc. Nabídka atraktivity kulturního dědictví musí být rozšířena o další služby, jako je ubytování, stravování, dopravní infrastruktura a propojení s dalšími destinacemi. V menší destinaci, ke které patří například Holašovice, jsou eventy velmi dobrým tahem k přilákání návštěvníků. Eventy jsou zajímavé nejen pro náhodné návštěvníky, potencionální návštěvníky, ale také pro zahraniční turisty nebo místní občany.
1.1.5 Hmotné a nehmotné památky UNESCO v České republice Seznam světového kulturního dědictví rozlišuje památky na hmotné a nehmotné. Mezi hmotné kulturní památky se řadí památky přírodního, kulturního a smíšeného charakteru. K památkám přírodního dědictví patří přírodní jevy, geologické útvary, oblasti s přirozeným výskytem ohroženého druhu zvířat nebo rostlin a také přírodní lokality výjimečné světové hodnoty. Za památky kulturního dědictví se považují sídelní lokality, stavby, areály, významná díla sochařství, malířství a jiných řemesel, která se vyznačují výjimečnou světovou hodnotou z hlediska dějin. K památkám smíšeného charakteru patří ty památky, které leží na území památky přírodního dědictví a prolínají se s přírodními a lidskými výtvory. (Národní památkový ústav online, 2015 [cit. 2015-02-15])
12
V České republice mezi hmotné kulturní památky UNESCO patří: Historické jádro Prahy Praha, hlavní město České republiky, ležící na obou březích Vltavy, se považuje za nejvýznamnější městskou památkovou rezervaci v celé České republice. V roce 1992 bylo zapsáno historické jádro Prahy a rozloze 866 hektarů do Seznamu světového kulturního a přírodního bohatství UNESCO. Praha představuje unikátní komplex historických památek s dominantou Pražského hradu. Historické jádro Prahy leží na obou březích Vltavy a skládá se z 6 částí: Staré Město, Josefov, Nové Město, Malá Strana, Hradčany a Vyšehrad. Mezi památkové objekty patří: Královská cesta je hlavní komunikační páteří města. Trasa vede od Prašné brány Celetnou ulicí na Staroměstské náměstí, dále po Karlově mostě do Mostecké ulice a na Malostranské náměstí. Vzhůru Nerudovou ulicí na Pohořelec, dále Loretánskou ulicí k Hradčanskému náměstí a odtud už k bráně Hradu. Dnes již existuje odbočka z Nerudovy ulice přímo na Hrad. Prašná brána byla nejdůležitějším vstupem do Starého Města. Nebyla založena jako součást obranného systému hradeb, ale jako ozdoba Králova dvora. Dnešní podoba je z let 1875 - 1886, kdy byla restaurována a dostavěna architektem Josefem Mockerem. Prašná brána je vysoká 65 metrů a točité schodiště má 186 kamenných stupňů. Obecní dům patří k nejvýznamnějším secesním stavbám v Praze. Nachází se hned v sousedství Prašné brány. Od svého založení fungoval obecní dům jako multifunkční objekt. Je vybaven sály i salonky, které jsou vhodné k pořádání plesů, koncertů, konferencí i módních přehlídek. Celetná ulice je považována za jednu z nejstarších pražských ulic. Jméno Celetná získala již ve 13. století podle slova calt, což znamená pletené housky, které zde vyráběli místní pekaři. Staroměstské náměstí je nejstarším a nejvýznamnějším náměstím Prahy. Již v 10. století vznikalo jako tržiště na křižovatce evropských cest. Ve 14. století byla na Staroměstském náměstí vybudována Radnice. Staroměstská radnice byla centrem samosprávy Starého Města pražského od roku 1338. Za svoji existenci prošla velikým vývojem. Dnes je tvořena blokem domů z různých dob. Orloj byl vystavěn roku 1410 Mikulášem z Kadaně. Samotný Orloj sestavil Mistr Hanuš, kterého pražští radní nechali oslepit, aby nebyl schopen vyrobit něco podobného. Každou
13
hodinu se ve dvou okénkách pod stříškou objevuje 12 apoštolů, z nichž každý má svůj atribut. Klementinum. Již v 11. století můžeme najít první zmínky o založení kaple sv. Klimenta, později zde vznikl klášter s latinskou školou, která za vlády Karla IV. splynula s pražskou universitou. Karlův most. Základní kámen položil Karel IV. 9. 7. 1357, ale zcela dokončen byl až počátkem 15. století. Na zábradlí je rozmístěno 30 soch a sousoší. Ke Karlovu mostu neodmyslitelně patří Staroměstská a Malostranská mostecká věž. Nerudova ulice se uvádí jako nejpůvabnější ulice Prahy. Nachází se zde z velké části měšťanské domy a několik paláců. Pražský hrad. Od 10. století byl Pražský hrad sídlem hlavy státu, později krále, ale také biskupa. V 11. století byl vystavěn hradní kostel, bazilika svatého Víta, ve které jsou až do dneška uchovány relikvie světců: svatého Víta, Václava a Vojtěcha. Židovské město bylo založeno v místech mezi Karlovým mostem a Staroměstským náměstím. Bylo nejvýznamnější Židovskou obcí v českých zemích. Dnes tento prostor nazýváme Josefovem. Svého času bylo největším židovským sídlištěm v Evropě. Vyšehrad byl vystavěn v průběhu 10. století na Vyšehradské skále. Tento hrad je opředen mnoha pověstmi. Mezi nejznámější patří pověsti o kněžně Libuši, o Dívčí válce, o Horymírovi a mnohé další. V průběhu staletí se hrad rozrostl o kostel sv. Petra a Pavla, o hřbitov zasloužilých čestných osobností se Slavínem, rotundu sv. Martina a Vyšehradské sady. (České dědictví UNESCO, oficiální stránky, 2015) Historické jádro Českého Krumlova Centrem jihočeského regionu je město Český Krumlov, které je od roku 1992 zapsáno na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Centrum Českého Krumlova nežije pouze historií, která je přítomna na každém kroku, ale především kulturou a uměním. Celoročně nabízejí bohatou nabídku kulturních akcí. Mezi nejvýznamnější památkové objekty patří: Státní hrad a zámek Český Krumlov, který se považuje za druhý největší zámecký a hradní komplex v České republice. Zámecká věž s celým areálem tvoří hlavní dominantu města. Původně gotický hrad z 13. století byl v průběhu 17. a 18. století upraven do dnešní barokní a rokokové podoby. Na prvním zámeckém nádvoří zde stojí lapidárium s originály soch ze zámku. Od vlády Rožmberků se na zámku chovají medvědi.
14
Zámecké barokní divadlo je jedním z nejstarších dochovaných barokních divadel zámeckého typu ve střední Evropě. Kromě budovy a divadelních interiérů jsou zde zachovány stovky dekorací, kostýmů a rekvizit. Zámecké zahrady byly založeny v 16. století tehdejšími panovníky Rožmberky. Od roku 1719 získal celé českokrumlovské panství rod Schwarzenbergů a ti dosáhli největšího uměleckého růstu. Letohrádek Bellaria, tato rokoková stavba je jednou z nejhodnotnějších svého druhu v Čechách. Nachází se v zámecké zahradě, nedaleko konstrukce otáčivého hlediště. Židovská synagoga byla vystavěna v roce 1909 místní Židovskou obcí. Tato synagoga je jedna z mála, která bez větší úhony prošla obdobími světových válek a totalitního režimu. (České dědictví UNESCO, oficiální online stránky) Historické jádro Telče Na půli cesty mezi Prahou a Vídní leží město Telč. Za největší rozmach vděčí Telč panovníkovi Zachariášovi z Hradce, který zde vládl v 2. polovině 16. století. V roce 1898, příchodem železnice, dostalo město nový ráz. Ožilo, rostlo a získávalo čím dál tím více na významu. Nejdůležitější změnou města bylo v roce 1992 zapsání historického jádra města Telč na Seznam světového kulturního a přírodního bohatství UNESCO. Historické centrum města spolu s uzavřenými rybníky a branami si po celá staletí zachovalo svou osobitou tvář. Mezi nejvýznamnější památkové objekty v Telči patří: Zámek, původně gotický hrad byl přestavěn Zachariášem z Hradce v krásné renesanční sídlo. Je jedním z nejlépe dochovaných renesančních komplexů se zachovalým původním interiérem. Současně s městem byl založen také městský farní kostel s věží vysokou téměř 60 metrů. Konvikt sv. Andělů. Z původní sladovny se příchodem jezuitů kolem roku 1668 stalo sídlo konviktu, školy chrámového zpěvu a hudby. V současnosti slouží jako sídlo Vzdělávacího a konferenčního centra Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Jezuitskou kolejí za 119 let trvání řádu v Telči ji prošlo několik tisíc jezuitských noviců. V současnosti je sídlem Univerzitního centra Masarykovy univerzity v Brně Radnice vznikla spojením dvou gotických domů. První písemné zprávy o radnici pocházejí již z roku 1443, v roce 1574 byla dokončena renesanční přestavba. K městskému opevnění patřily rybníky a souvislý pás hradeb, které vznikly ve 14. století. (České dědictví UNESCO, oficiální online stránky)
15
Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře Vrcholným dílem barokní gotiky je poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. V letech 1719-1722 byl vystaven Janem Blažejem Santinim-Aichlem. Půdorys deseticípé hvězdy má ambit okolo chrámu. A i samotný chrám je postaven na půdorysu pěticípé hvězdy. Pětka je zde magické číslo. Do areálu vede pět vchodů, uvnitř chrámu je pět kaplí a pět oltářů. Díky mnoha výjimečným hodnotám byl tento poutní kostel roku 1994 zapsán do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. (České dědictví UNESCO, oficiální online stránky) Historické jádro města Kutná Hora s kostelem sv. Barbory a katedrálou Panny Marie v Sedlci Bývalá stříbrná pokladnice království, to bývala Kutná Hora. Jediná mincovna v zemi zde působila za vlády Václava II. Chrám sv. Barbory, patronky horníků, je symbolem Kutné Hory. K dalším památkám patří kostel sv. Jakuba a několik domů v historickém jádru města spolu se Sankturinovským domem, Muzeem alchymie a Muzeem historických kočárků. Bývalá mincovna je perlou mezi památkami. Mezi nejvýznamnější památkové objekty Kutné Hory patří: Chrám sv. Barbory, jehož stavbu zahájily hutě Petra Parléře v roce 1388. Chrám byl celkově dokončen po více než 500 letech od založení, a to v roce 1905. Od roku 1995 byl zapsán na Seznam světového Kulturního dědictví UNESCO. Jezuitská kolej byla vystavěna v roce 1667 Giovannim Domenicem Orsinim. Jezuitská kolej měla velikou úlohu v panoramatu města, touto úlohou chtěli jezuité zaujmout v dějinách města. Širokou cestu před kolejí nazvali „Most“, a to po vzoru Karlova mostu v Praze. Cestu vyzdobili sochami a sousošími sv. Jana Nepomuckého, sv. Barbory, sv. Ludwiga, sv. Isidora, sv. Ignáce z Loyoly, sv. Václava, sv. Františkem Xaverským, sv. Josef Kalasanským, sv. Florianem, sv. Františkem Borgiášem, sv. Annou a sv. Karlem Velikým. Kaple Božího těla ležící v blízkosti chrámu sv. Barbory. V 90. letech 20. století se kaple dostala na seznam 100 nejohroženějších památek na světě. V roce 2000 byla dokončena náročná rekonstrukce. Kamenný dům patří mezi vrchol měšťanské architektury. Vyniká především kamenickou výzdobou arkýře. Dnes zde najdeme expozici Českého muzea stříbra pod názvem „Královské horní město Kutná Hora – měšťanský život a kultura v 17. – 19. století“.
16
Kostnice. Tato hřbitovní kaple byla vybudovaná koncem 14. století. Podle odhadů jsou zde ostatky od více než 40 tisíc lidí. Současná výzdoba je zachovaná z roku 1870. Unikátní výzdoba kostnice je tvořena různými předměty, jako jsou lustr, kříže, monstrance, vytvořenými z kostí. Katedrála Nanebevzetí Panny Marie. Tato katedrála patří mezi největší a nejnáročněji vybudované stavby dochované v republice od roku 1300. (České dědictví UNESCO, oficiální online stránky) Kulturní krajina Lednice – Valtice Lichtenštejnové po staletí budovali rozsáhlý areál o rozloze 283,09 km2, který paří mezi nejrozsáhlejší uměle vybudované území v Evropě. Zámek, městečko a nevídaný krajinářský skvost tvoří Lednicko valtický areál. Lednicko valtický areál je tvořen z katastrů čtyř měst a z katastrů šesti obcí. V roce 1996 byl zapsán na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Mezi nejvýznamnější památkové objekty Lednicko valtického areálu patří: Zámek Lednice, který byl vybudován v novogotickém slohu v letech 1846–1858. V blízkosti zámku leží veliký skleník se sbírkou tropických a subtropických rostlin. Lednický anglický park a francouzská zahrada, které navazují na areál zámku. První zmínky o tomto parku se našly už v první polovině 16. století. Zámecký rybník s 15 ostrůvky je součástí parku. (České dědictví UNESCO, oficiální online stránky) Holašovice V roce 1998 byly Holašovice zapsány na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví jako dochovaný středověký systém obytných domů a sýpek. Selské baroko na většině průčelí dodává celé vesnici dokonalý výraz a nezapomenutelnou atmosféru. Seznam čítá celkem 120 budov. Půdorysné schéma jednotlivých usedlostí představuje unikátní příklad středověké lokace z první poloviny 13. století. (Tkáč, 2006, s. 16) Zahrady a zámek v Kroměříži Původní osada na řece Moravě se stala městem v roce 1260. Od roku 1978 bylo město vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Arcibiskupský zámek, Květná zahrada a Podzámecká zahrada byly zapsány v roce 1998 na Seznam UNESCO. Mezi nejvýznamnější památkové objekty v Kroměříži patří:
17
Arcibiskupský zámek. V roce 1643 bylo zničeno původní goticko-renesanční sídlo vpádem švédských vojsk. Rekonstrukci zámku provedl biskup Karel II. Liechtenstein Kastelkorn. Podzámecká zahrada. V 17. století byla zahrada předělána na barokní zahradu a působila jako součást zámku. Se svojí rozlohou 64 hektarů tvoří největší historickou zahradu v republice. Přírodní park se z této zahrady stal v polovině 19. století. Přes 200 stromů ze třech světových kontinentů tvoří velmi krásný park Květná zahrada. Spojení italské renesanční architektury spolu s malířstvím a sochařstvím se stalo proslulé už v době založení zahrady v roce 1665. 244 metrů dlouhá kolonáda ohraničená 44 sochami znázorňujícími postavy z antiky a 46 bustami osobností z antiky tvoří dominantu této zahrady. (České dědictví UNESCO, oficiální online stránky) Zámek Litomyšl Rodový a renesanční zámek vyrostl v Litomyšli v letech 1568–1581 za vlády Vratislava z Pernštejna. V roce 1649 přenechali Pernštejnové pro finanční potíže zámek Trauttmansdorffům, kteří zámek upravili do barokního stylu. Ti ho v roce 1753 dále prodali. Valdštejni-Vartenberci jej dále upravili a v letech 1796-1797 vybudovali zámecké divadlo. Posledními majiteli byli Thurn-Taxisové, kteří ho koupili v roce 1885. Pro svoji uměleckou a architektonickou hodnotu, a také z úcty k Bedřichu Smetanovi, byl zámek vyhlášen Národní kulturní památkou v roce 1962. V roce 1999 byl zámek zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO. (České dědictví UNESCO, oficiální online stránky) Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci Trojiční sloup, unikátní středoevropská sochařská a urbanistická památka ležící v blízkosti olomoucké radnice, byl pro svou uměleckou a historickou hodnotu zapsán v roce 2000 na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Olomoucký kameník Václav Render toužil vytvořit památník, který by svoji velikostí a krásou neměl v jiných městech obdoby. Byl architektem a zároveň i sponzorem zhotovení této památky. Svoji práci však za života nedokončil a po jeho smrti po něm pokračovala řada dalších stavebníků. Sloup ve třech patrech symbolizuje nebeskou hierarchii. Jsou zde k vidění sochy světců, reliéfy apoštolů a personifikace Ctnosti. Nad nimi se tyčí sousoší Nanebevzetí Panny Marie a vrcholku dominuje Nejsvětější trojice. (České dědictví UNESCO, oficiální online stránky)
18
Vila Tugendhat v Brně Vila Tugendhat byla vystavěna v letech 1929-1930. Vystavěním domu byl pověřen velmi významný architekt Ludwig Mies van der Rohe. Vila byla rozvržena do tří úrovní. Na svoji dobu byla velmi moderní. V roce 1938 majitelé vily, manželé Tugendhatovi, emigrovali do Švýcarska a za války byla vila zabavena gestapem. Při osvobozování byla velmi poničena. Na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO byla zapsána v roce 2001. (České dědictví UNESCO, oficiální online stránky) Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči Bazilika svatého Prokopa je jednou z nejcennějších památek města, trojlodní bazilika ve stylu románského a gotického slohu se začala stavět v roce 1230 a byla dokončena v roce 1260. Díky architektovi Kamilu Hilbertovi získala dnešní podobu. Židovská čtvrť. Území s původně zemědělskými usedlostmi získalo podobu uzavřeného židovského ghetta, striktně odděleného od ostatního okolí v letech 1723-1848. Tato židovská čtvrť patří mezi nejzachovalejší v Evropě. (České dědictví UNESCO, oficiální online stránky) Nemateriální (nehmotné) kulturní dědictví je podle Úmluvy o zachování nemateriálního kulturního dědictví památkou uvedenou na seznamu UNESCO, která má oficiální název Mistrovské dílo ústního a nemateriálního dědictví lidstva. Na seznam kulturního nemateriálního dědictví UNESCO se zapisují tradice, jejichž hlavním úkolem je ochrana, zachování, identifikace, rozvoj a podpora. (Seifertová, 2013, s. 47) V České republice mezi nehmotné kulturní dědictví zapsané na Seznamu světového dědictví Unesco patří: Slovácký Verbuňk, který byl na Seznam světového dědictví zapsán v roce 2005 jako mužský lidový tanec skočného charakteru vyskytující se v jihovýchodní části Moravy. Masopust a jeho vesnické masopustní obchůzky a masky na Hlinecku byly zapsány na Seznam světového kulturního dědictví v roce 2010. Sokolnictví bylo zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví v roce 2010 jako tradiční aktivita lovu pomocí cvičených dravých ptáků v přirozeném prostředí. Jízda králů je dalším nehmotným kulturním dědictvím, které bylo zapsané na Světový seznam kulturního a přírodního dědictví. A to v roce 2011. Obyčej „vodění jidáše“. V roce 2012 byl do Seznamu nehmotného kulturního dědictví připsán obyčej z Pardubického kraje, jedná se o obchůzky s maskovanou postavou jidáše, 19
které můžeme vidět pravidelně na Bílou sobotu. (Národní památkový ústav, online, [cit. 2015-02-15] 1.2
Holašovice
„Jedinečná rezervace venkovské architektury, situována na samém jihu České republiky, v západním sousedství jihočeské metropole Českých Budějovic, byla zahrnuta do seznamu Světového dědictví UNESCO v roce 1998.“ (Tkáč, 2006, s. 43) Velká náves, která je ze všech světových stran obklopená průčelími jednotlivých 23 usedlostí vyzdobených nezapomenutelným dekorem v architektonickém stylu selského baroka, je naprosto okouzlující. Půdorys vesnice ukazuje dokonalý příklad velkorysé středověké lokace z období transformace vesnického osídlení ve 13. – 14. století. I přesto, že se lidé v průběhu staletí dále stěhovali, počet usedlostí a jejich poloha je zde zachována do současné doby. Zajímavé je, že celá náves si zachovala svoji nezastavěnost. Až v průběhu 20. století se obec rozrůstá o další stavby. Nová zástavba včetně zemědělského areálu je budována na severovýchodním a jižním okraji obce, tudíž do vzhledu vesnice nezasahuje. Kompaktní středověké jádro zůstává zachováno i nadále. Návsi dominuje kovářovo stavení se samotnou kovárnou, kamenný kříž, pomník padlým, barokní kaple, vysoká máj a typický jihočeský návesní rybník. Toto vše je považováno za inventář a kouzlo samotné vesnice. „Díky absenci zástavby na návsi máme možnost plně vnímat dlouhé fronty průčelí pravidelně hloubkově orientovaných usedlostí, což prozrazuje promyšlenou koncepci a organizaci založení pro předem určený počet osadníků. Jedná se o typické dispoziční schéma s charakteristickým racionálním rozmístěním objektů podřízených zemědělskému provozu podél tří stran parcely. Také tato forma trojstranného dvora, tvořena obytným domem s navazujícími chlévy, paralelně umístěnou sýpkou či výměnkem a vzadu uzavřená příčně položenou stodolou, zůstala u převažujícího počtu holešovických usedlostí v zásadě zachována.“ (Holašovice, 2011, s. 8) Neobvyklá konjunktura v oblasti stavebnictví způsobena politickými a hospodářskými reformami v 19. století se v Holašovicích projevila v letech 1840 – 1880 hlavně přestavbou dřevěných stodol, zvětšováním prostor k vlastnímu bydlení a také rozšiřováním hospodářských prostor. Vysoká a dříve nepoznaná potřeba prestiže selského stavu vyústila ke zrodu unikátního fenoménu, který je znám jako selské baroko. „U jeho zrodu stáli mimořádně nadaní místní zedničtí mistři poučení a seznámení teoreticky i prakticky s církevní, městskou a panskou architekturou, kteří tvůrčím 20
způsobem přebírali výrazové prostředky slohového tvarosloví od renesance po klasicismus, a obohacené o lidovou ornamentiku a estetiku je neopakovatelným způsobem uplatňovali při dekorativní výtvarné výzdobě a pojednání štítových průčelí, bran a dalších vizuálně exponovaných částí staveb. Výsledkem těchto změn byl zcela nový ojedinělý architektonický obraz většiny jihočeských vesnických sídel i krajiny, vtiskující jim zvláštní podmanivé kouzlo a atmosféru. Holašovice jsou jedním z nejreprezentativnějších a nejzachovalejších příkladů této pozoruhodně vyspělé tradiční lidové stavební tvorby a jejich současná podoba dokumentuje prakticky jen s minimem rušivých momentů vzhled typické
jihočeské
obce
z doby
po
polovině
19.
století
s výrazným
géniem
loci.“(Holašovice, 2011, s. 9) Pro mimořádnou architektonickou a urbanistickou hodnotu byly Holašovice zapsány v roce 1998 na seznam Světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Zapsání památky do světového kulturního dědictví UNESCO je aktem, kterým celé světové společenství prohlašuje, že tato památka je na celém světě výjimečná a jedinečná, je to našim společným dědictvím a my se to zavazujeme chránit v zájmu nás všech. (World Heritage site, online [cit. 2015-03-06])
21
2. Analytická část V analytické části své bakalářské práce v první řadě analyzuji nabídku služeb cestovního ruchu v Holašovicích. Hlavním nástrojem získávání dat pro sekundární analýzu byly statistiky a informace získané z informačního centra Holašovice. V analytické části se dále zabývám primární analýzou kvantitativních dat, která jsem získala terénním průzkumem. Průzkum byl prováděn v měsíci březen roku 2015 v jižních Čechách a v Praze. Pro průzkum jsem vytvořila dotazníky, na které odpovídali náhodně vybraní občané České republiky různých věkových kategorií, různého vzdělání a povolání. Dotazování bylo náhodné a probíhalo v Českých Budějovicích, Českém Krumlově a také v Praze. Pro účely dotazníkového šetření jsem si připravila 107 dotazníků a terénním průzkumem jsem získala odpovědi na 102 dotazníků. Další metodou v analytické je řízený rozhovor s panem Ing. Janem Jílkem, starostou obce Jankov, pod kterou spadají také Holašovice. 2.1
Analýza nabídky služeb v Holašovicích
2.1.1 Holašovice Hodnota dědictví, které nám naši předkové odkázali, často nespočívá v jeho velikosti, okázalosti nebo vysoké ceně. Takové dědictví přechází z generace na generaci, i s příběhy těch, kteří v něm žili. Postupem času se stává odkazem na naše předky s hodnotou, kterou nelze vůbec vyčíslit. Takovým klenotem jsou i jihočeské Holašovice. Z Holašovic nepochází žádný slavný rodák a na místo velkorysých staveb jsou tady jen obyčejná selská stavení. Jejich historie sahá celých 8 století do minulosti. Za každým ze štítů se skrývají desítky příběhů a lidských osudů, vždy spojených s vesnicí, která byla od nepaměti fungujícím společenstvím neoddělitelně spojeným s okolní přírodou. Ze středověku se dochoval ničím nenarušený obdélníkový půdorys mimořádně rozlehlé návsi 210 × 70 metrů. Tyto rozměry předčí mnohá náměstí středověkých měst. Holašovice si od svého založení až do dnešních dnů udržely i původní počet usedlostí. Celých 800 let tvoří náves 17 stavení s pravidelně uspořádanými parcelami o délce 25 metrů. Středověký půdorys si nezachovala pouze vesnice jako celek, ale také jednotlivá stavení. I přes středověké kořeny, prolínající až do naší současnosti, jsou Holašovice většinou návštěvníků obdivovány pro svůj malebný vzhled. V 19. století se selský stav osvobodil z poddanství a sedláci se začali vzmáhat a mohli si dovolit přestavovat své domy v okázalém stylu tzv. selského baroka. A tak z původně strohé středověké návsi jakoby začaly rozkvétat pestře zdobené štíty domů. Je pozoruhodné, jak se zde mísí prvky vysoké architektury a lidových 22
motivů. Bohatě zdobená průčelí domů, bran i hospodářských stavení jsou propracovaná do posledního detailu a celé návsi dodávají neopakovatelné kouzlo. V Holašovicích znovu ožívají i tradiční řemesla, která k vesnickému životu prostě patří. K jejich rozkvětu přispělo i zapsání do seznamu UNESCO, které sem přilákalo turisty z celého světa. Jeden z dalších velmi důležitých důvodů, proč se Holašovice dostaly mezi UNESCO památky je, že tato vesnice je stále živá a jen minimálně zasažená moderní dobou, která narušila tradiční vazby a vyhnala lidi do měst. Holašovice nejsou mrtvým skanzenem, ale živou vesnicí, která pečuje o odkaz předků a i po osmi staletích stále plní svou funkci. (Holašovice, oficiální stránky obce, [cit. 2015-04-07])
2.1.2 Služby v Holašovicích Holašovice nenabízejí příliš aktivit nebo služeb cestovního ruchu. Nachází se zde informační centrum, ubytovací a stravovací služby, keramická dílna. Jednou do roka na konci července se zde pořádají tradiční Selské slavnosti. Informační centrum Holašovice poskytuje informace o historii a památkové péči obce, aktuální informace o kulturních a sportovních akcích a zajímavostech v okolí, přehled ubytovacích a stravovacích zařízení, informace o dopravních spojích. Mimo informační činnost také prodává suvenýry s motivem Holašovic a nabízí wi-fi připojení k internetu. V prostorách budovy informačního centra je k vidění výstava zemědělského náčiní a předmětů používaných ke každodennímu životu jako jsou potřeby kováře, tkalcovský stav či náčiní na zpracování lnu. Nachází se zde také výstava tradičních a netradičních výrobků z celé České republiky, fotografická prezentace návsi a dále ještě výstava černobílých fotografií. (HOLAŠOVICE, oficiální stránky obce) Informační centrum Holašovice si vede podrobné statistiky o návštěvnosti obce. K výpočtu statistik návštěvnosti vede informační centrum záznamy ohledně návštěvnosti samotného informačního centra. Z těchto údajů lze orientačně odhadovat celkovou návštěvnost v Holašovicích. Návštěvnost informačního centra v letech 2004 – 2014 v tabulce č. 1.
23
Tabulka č. 1 – Množství návštěvníků informačního centra v letech 1999 – 2014 Rok
Množství
Měsíce
1999
8 993
červenec – říjen
2000
11 711
červen - říjen
2001
15 298
duben – listopad
2002 *
9 455
duben - říjen (*povodně)
2003
10 566
duben – říjen
2004
10 986
duben – říjen
2005
13 383
duben – říjen
2006
13 636
duben – říjen
2007
16 679
duben – prosinec
2008
16 632
duben – říjen
2009
16 592
duben – říjen
2010
16 327
duben – říjen
2011
16 299
duben – říjen
2012
13 926
duben – říjen
2013
11 819
duben – říjen
2014
11 777
duben – říjen
Zdroj: vlastní zpracování dle statistik obce Jankov Návštěvnost nelze změřit se stoprocentní jistotou, její měření je velmi náročné a nepřesné. K prohlídce Holašovic nejsou nutné vstupenky, návštěvníci si tedy mohou prohlédnout Holašovice naprosto individuálně. Informační centrum si zaznamenává počet osob, které navštíví samotné informační centrum a podle těchto údajů se pouze odhaduje celková návštěvnost Holašovic. Odhadovaný počet návštěvníků památky UNESCO Holašovice za roky 2004 – 2014 je znázorněn v tabulce č. 2. Jednodušší měření lze provézt pouze během Selských slavností, kde se návštěvnost zaznamenává pomocí počtu prodaných vstupenek.
24
Tabulka č. 2 – Odhadovaný počet návštěvníků památky UNESCO Holašovice v letech 2004 – 2014 (včetně Selských slavností) Rok
Návštěvnost
2004
60 000
2005
70 000
2006
65 000
2007
75 000
2008
75 000
2009
75 000
2010
72 000
2011
70 000
2012
65 000
2013
60 000
2014
63 000
Zdroj: vlastní zpracování dle statistik obce Jankov 2.1.3 Stravování a ubytování v Holašovicích Jihočeská hospoda Holašovice stojí přímo na návsi v Holašovicích a to ve stavení č. p. 18. Od svého založení již prošla mnoha úpravami. Na dnešní podobě se podíleli místní obyvatelé a také Budějovický Budvar, který díky svým investicím pomohl zařízení s rekonstrukcí. Hospoda má vnitřní část, kde kapacita míst v sále činí 110 míst. V letních měsících je k dispozici venkovní zahrádka s kapacitou 50 míst. Tradiční česká kuchyně a menu připravovaná ze sezónních potravin je v nabídce mimo pondělí denně. Penzion
a
restaurace
Špejchar
u
Vojty
je
sezónní
restaurace
vybudovaná
v rekonstruovaném statku z roku 1857 v č. p. 3. Tato restaurace poskytuje sezení až pro 60 hostů a nabízí jihočeské speciality. V sezóně od 1. dubna do 31. října je otevřena denně. Dále je zde možnost ubytování a to v originálních dvoulůžkových apartmánech, které jsou vybaveny kuchyňkou, sprchou a WC. Dětský koutek a zahradní teráska jsou zde k dispozici. Selský dvůr nacházející se v č. p. 6 je tradiční ubytování v původních prostorách zelnice, což je místo, kde se dříve uskladňovaly kádě se zelím a dále prostory v minulosti používány k ubytování osob na statku pracujících. Toto ubytování nabízí seznámení se s místem pomocí prohlídky Muzea života na vsi. Pokoje jsou kvalitně vybaveny postelemi, kuchyňským koutem a sociálním zařízením. Selský dvůr je pozitivně nakloněn také 25
hipoturistice a poskytuje zázemí a služby spojené v souvislosti s koňmi, jako jsou zapůjčení a ustájení koní, sprchování koní a v neposlední řadě možnost využití ohrady a venkovní jízdárny. (Hospoda Holašovice, oficiální stránky 2015)
2.1.4 Selské slavnosti Holašovice Každoročně se v Holašovicích pořádají Selské slavnosti. Koncem července letošního roku to budou již 17. slavnosti. Lidový jarmark s ukázkami tradičních i netradičních řemesel z celé České republiky i ze zahraničí je základem třídenní lidové slavnosti. Návštěvnost Selských slavností je lehce měřitelná pomocí prodaných vstupenek. Přehled návštěvnosti je znázorněn v tabulce č. 3. Každoročně se zde sjíždí na 230 lidových umělců a řemeslných tvůrců. V prostoru rozlehlé návsi jsou k vidění ukázky řemesel a také je zde možnost zakoupení výrobků z keramiky, kůže, proutí, paličkované krajky či tkaných oděvů. Řezbáři, nožíři, mincovníci, dráteníci, kováři a hrnčíři zde předvádí zručnost a techniku těchto řemesel v dnešní přetechnizované době. K autentičnosti jarmarku dopomáhají dobové kostýmy řemeslníků, vystoupení šermířů a kejklířů, jarmarečních zpěváků a projížďky na koních. Jarmark je již tradičně doprovázen velmi bohatým kulturním programem v lidovém podání. Dvě velká pódia nabízí jihočeskou dechovku, country style nebo kvalitní produkci folklóru. Selské slavnosti zavedou každého návštěvníka daleko do minulosti s možností nahlédnutí do rozdílných kultur a seznámením se s lidovými zvyky a obyčeji. V celé České republice je akce tohoto druhu řazena mezi nejvýznamnější. Myšlenka uchování, rozvoje a podpory této tradice má dnes již světový význam. (Holašovice, oficiální stránky obce)
26
Tabulka č. 3 – Množství návštěvníků Selské slavnosti v letech 2004 - 2014 Rok
Návštěvnost
2004
11 179
2005
11 532
2006
8 580
2007
11 950
2008
12 642
2009
13 367
2010
10 457
2011
13 185
2012
14 311
2013
9 542
2014
13 353
Zdroj: vlastní zpracování dle statistik obce Jankov
2.2
Dotazníkové šetření
Dotazník pro účel zpracování analytické části bakalářské práce byl vytvořen tak, aby mi pomohl zjistit, zda náhodně vybraní občané vědí co je to UNESCO památka a zda status UNESCO památky pomáhá při rozhodování o volbě cíle při návštěvách památek. U dotazovaných lidí, kteří již Holašovice navštívili, jsem se dále dotazovala, co se jim v místě líbilo a naopak co jim v místě chybělo, v jakém období Holašovice navštívili a jakým způsobem se o Holašovicích dozvěděli. Ti respondenti, kteří v Holašovicíh nebyli, byli dále tázání z jakých důvodů. Dotazník se skládá z celkem 21 otázek, je zcela anonymní a je součástí přílohy. První tři otázky jsou otázky osobní týkající se pohlaví, věku a bydliště respondentů. Další část obsahuje otázky zabývající se UNESCO. Pomocí těchto otázek jsem chtěla zjistit, zda dotazovaní respondenti mají představu o tom, co pojem UNESCO znamená, kolik hmotných památek má Česká republika zapsaných na seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO, a zda vědí, které hmotné památky v jižních Čechách patří na již zmíněný seznam. Následně jsem se dotazovala, zda některou UNESCO památku navštívili, pokud ano, tak kterou. Zbývající otázky se zabývají Holašovicemi. Respondenti byli tázáni, zda Holašovice navštívili, pokud ano, tak jakým způsobem se o Holašovicích dověděli, jestli se jim tam 27
líbilo, co jim v Holašovicích chybělo, v jakém období místo navštívili, zda by se tam někdy v budoucnu chtěli znovu vrátit a jestli by doporučili Holašovice svým přátelům a známým. U respondentů, kteří v Holašovicích nikdy nebyli a ani neplánují návštěvu tohoto místa, jsem dále chtěla vědět, jaké důvody je k tomuto rozhodnutí vedou. 2.2.1 Vyhodnocení dotazníků Otázka č. 1: Pohlaví respondentů V první otázce byli respondenti tázáni, jakého jsou pohlaví. 56 % ze všech respondentů byli muži a 44 % žen. Výsledky jsou znázorněny v grafu č. 1. Graf č. 1: Pohlaví
Pohlaví 18 - 30 let 41%
31 - 45 let
59%
Zdroj: vlastní zpracování
Otázka č. 2: Věk respondentů V druhé otázce byli respondenti tázání na jejich momentální věk. V dotazníku měli na výběr ze čtyř možností. Nejvíce respondentů, a to 33 %, bylo ve věku 46 až 55 let, dále 26 % respondentů bylo ve věku 31 až 45 let a 23 % respondentů ve věku 56 let a výše. Nejméně dotazovaných bylo ve věku 18 až 30 let, a to 18 % ze všech dotazovaných. Výsledky znázorněny v grafu č. 2
28
Graf č. 2: Věk
Věk 23%
18 - 30 let 31 - 45 let 46 - 55 let 56 let a výš
18% 26%
33%
Zdroj: vlastní zpracování Otázka č. 3: Bydliště respondentů Ve třetí otázce byli respondenti tázáni na místo bydliště. Dotazníkové šetření probíhalo převážně v jižních Čechách a to konkrétně v Českých Budějovicích a Českém Krumlově a dále také v Praze. Někteří z náhodně vybraných respondentů uvedli jako bydliště i jiná místa mimo jižní Čechy a Prahu. Nejvíce respondentů 47 % má bydliště v Praze a v Jihočeském kraji 38 %. Z ostatních krajů byl minimální počet respondentů. Viz. Graf č. 3. Graf č. 3: Bydliště
Bydliště Praha a Středočeský kraj 3%
0% 7%
5%
Jihočeský kraj 47%
Plzeňský / Karlovarský kraj Ústecký / Liberecký kraj
38%
Královéhradecký/ Pardubický/ Kraj Vysočina
Zdroj: vlastní zpracování
29
Otázka č. 4: Co je to UNESCO? Touto otázkou jsem chtěla zjistit, jestli náhodně vybraní občané České republiky mají představu o tom, jaký má UNESCO hlavní cíl. Základem pro obě možnosti byla odpověď, že se jedná o organizaci OSN pro výchovu, vědu a kulturu. Rozdílné odpovědi byly pouze v tom, že jedna z nich dále uváděla, že tato organizace chrání světové přírodní a kulturní bohatství a ve druhé možnosti bylo, že je to Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu, která propaguje světové přírodní a kulturní dědictví. Obě možnosti jsou v podstatě správné. Hlavním cílem UNESCO však je ochrana kulturního dědictví. Propagace je až jednou z dalších náplní této organizace. Tyto dvě možnosti byly u respondentů poměrně vyrovnané. Pro ochranu Světového kulturního dědictví se přiklonilo 59 % dotazovaných, zbylých 41 % respondentů si myslí, že UNESCO slouží převážně k propagaci světového přírodního a kulturního dědictví. Viz graf č. 4 Graf č. 4: Co je to UNESCO?
Co je to UNESCO? Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu, která chrání přírodní a kulturní bohatství
41%
Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu, která propaguje světové přírodní a kulturní dědictví
59%
Zdroj: vlastní zpracování Otázka č. 5: Kolik hmotných památek má Česká republika zapsaných na Seznamu světového kulturního dědictví? V této otázce měli respondenti na výběr ze tří možností. V nabídce bylo osm, dvanáct nebo sedmnáct hmotných památek. 65 % dotazovaných odpovědělo správně, že má Česká republika 12 hmotných kulturních památek zapsaných na Seznamu světového kulturního dědictví. Pouze 8 % dotazovaných si myslí, že Česká republika má sedmnáct kulturních památek. A až 27 % si myslí, že máme pouze osm památek. Procentuální zobrazení v grafu č. 5. 30
Graf č. 5: Kolik hmotných památek má ČR na seznamu UNESCO?
Kolik hmotných památek má ČR na seznamu UNESCO? 8% 8 hmotných památek
27%
12 hmotných památek 65%
17 hmotných památek
Zdroj: vlastní zpracování Otázka č. 6: Mezi UNESCO památky v jižních Čechách nepatří? V této otázce jsem chtěla vědět, která ze zmíněných památek nebo míst v jižních Čechách nepatří mezi památky UNESCO. Respondenti měli na výběr z Českého Krumlova, Holašovic, Telče a Lipna. Z grafu č. 6 vyplývá, že 76 % respondentů odpovědělo správně, že mezi UNESCO památky nepatří Lipno. Poměrně vysoké procento a to 15 % odpovědělo, že mezi UNESCO památky nepatří Holašovice. Tato možnost se jim zdála pravděpodobnější než například Lipno, které status UNESCO památky nemá. Pouze jedno procento, tj. 1 respondent, odpovědělo, že Český Krumlov nemá status UNESCO památky. Další výrazně vysoký procentuální výsledek má Telč, kterou 8 % ze všech
tázaných
zakřížkovalo
jako
místo
bez
statusu
UNESCO
památky.
Graf č. 6: Která památka nepatří mezi UNESCO památky?
Která památka nepatří mezi Unesco památky? 1%
15%
Český Krumlov
8%
Holašovice Telč
76%
Lipno
Zdroj: vlastní zpracování 31
Otázka č. 7: Při výběru návštěvy památky je rozhodující? V sedmé otázce jsem se zajímala o nejdůležitější aspekt při výběru místa návštěvy památky. Každý jednotlivec má subjektivní názory a volí si místo trávení volného času podle různých kritérií. Otázku jsem formulovala do tří bodů, ze kterých si respondenti mohli vybrat. Status kulturní památky UNESCO pro volbu cíle cesty je primární pouze pro 23% dotazovaných respondentů. Eventy a doprovodné akce spojené s kulturní památkou jsou motivací pro návštěvu daného místa pro 36 % dotazovaných respondentů. Pro největší část dotazovaných, a to celých 41 % ze všech dotazovaných, je nejdůležitější vzdálenost památky od vlastního bydliště. Procentuální zobrazení v grafu č. 7. Graf č. 7: Při výběru návštěvy památky je rozhodující?
Při výběru návštěvy památky je rozhodující Status památky UNESCO
23% 36%
Blízká vzdálenost od bydliště Eventy spojené s návštěvou památky
41%
Zdroj: vlastní zpracování Otázka č. 8: Navštívili jste některou UNESCO památku? Kterou? V této otázce jsem se ptala respondentů, zda již navštívili některou z 12 památek zapsaných na seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO, pokud ano, tak jsem respondenty žádala o napsání jména památky. Pouze 13 respondentů, což činí 20 % ze všech dotazovaných, odpovědělo, že žádnou z UNESCO památek nikdy nenavštívili. Zbylých 80 % respondentů napsalo, že ano. Nejčastěji jmenované památky byly Praha, Český Krumlov a Kutná Hora. Procentuální zobrazení vyhodnocené otázky v grafu č. 8.
32
Graf č. 8: Navštívili jste některou památku zapsanou na seznamu UNESCO?
Navštívili jste některou památku zapsanou na seznamu UNESCO? 20%
Ne Ano
80%
Zdroj: vlastní zpracování Otázka č. 9: Kterou z uvedených památek byste nejraději navštívili? V této otázce jsem se zajímala o to, kterou z níže uvedených památek by dotazovaní respondenti nejraději navštívili. Na výběr měli z turisticky velmi oblíbených míst jako je Kutná Hora, Telč, Vila Tugendhat v Brně nebo Holašovice. Kutná Hora a Telč získaly naprosto stejně hlasů. Celkem 23% respondentů by nejraději navštívilo Telč nebo Kutnou Horu. Vilu Tugndhat v Brně by chtělo navštívit necelých 21 % respondentů. Nejvíce dotazovaných touží po návštěvě jihočeských Holašovic. Zobrazení výsledků v grafu č. 9.
Graf č. 9: Kterou z uvedených památek byste nejraději navštívili?
Kterou z uvedených památek byste nejraději navštívili? Kutná Hora 33%
23%
Telč Vila Tugendhat v Brně
23% 21%
Holašovice
Zdroj: vlastní zpracování
33
Otázka č. 10: Navštivili jste Holašovice? Otázka číslo 10 je pro celou práci velmi zásadní. Ptám se v ní respondentů, zda navštívili Holašovice v jižních Čechách. Respondenti mohli volit ze čtyř možností. Jednou z možností byla odpověď: Ano, Holašovice jsem navštívil/a a jednou bych se chtěl/a určitě vrátit. Druhá varianta: Ano, Holašovice jsem navštívil/a, ale jednou stačilo. Pokud respondenti zvolili jednu z těchto možností, z kterých vyplývá, že Holašovice navštívili, jsou dále tázání doplňujícími otázkami ohledně Holašovic. Pokud respondenti zaškrtli možnost, že Holašovice ještě nenavštívili, ale jejich návštěvu plánují, dále na otázky nemuseli odpovídat. Poslední variantou byla možnost, že Holašovice nenavštívili a ani o jejich návštěvu nemají zájem. Tito respondenti byli dále požádání o odpověď na doplňující otázku č. 21, ve které jsou tázáni na důvod. Celkem 59% dotazovaných respondentů Holašovice v minulosti navštívilo. Pro 24 % dotazovaných, kteří Holašovice navštívili, byla jejich návštěva v minulosti dostačující a neplánují se do Holašovic vrátit. Pro 35 % respondentů, kteří již tuto kulturní památku navštívili, jsou Holašovice dále atraktivní a plánují i další návštěvu. Zbylých 41 % dotazovaných respondentů v Holašovicích nebylo. Z toho 14 % o Holašovice nemá vůbec zájem a jejich návštěvu neplánuje a 27 % by jednou Holašovice rádo navštívilo. Grafické znázornění graf č. 10. Graf č. 10: Navštívil/a jste Holašovice?
Navštívil/a jste Holašovice? Ano, a chtěl/a bych se jednou vrátit 27%
Ano, ale jednou stačilo
35%
Ne, nemám o ně zájem 14% Ne, ale jednou bych se tam chtěl/a podívat
24%
Zdroj: vlastní zpracování
34
Otázka č. 11: Jak jste se o Holašovicích dozvěděl/a? Zajímalo mě, jakým způsobem se návštěvníci Holašovic o této kulturní památce dozvěděli. Zda si informace hledali na internetu, zda se dočetli o této památce v tisku, nebo vyhledali Holašovice na doporučení svých známých či přátel. Z dotazníkového šetření vyplývá, že největší počet návštěvníků jelo do Holašovic na doporučení svých známých, a to celých 42 % dotazovaných. 30 % se dočetlo o Holašovicích z tisku a pouze 28 % vyhledalo Holašovice pomocí internetových zdrojů. Procentuální zobrazení v grafu č. 11. Graf č. 11: Jak jste se o Holašovicích dozvěděl/a?
Jak jste se o Holašovicích dozvěděl/a?
Od přátel/známých Z tisku Z internetu
28% 42%
30%
Zdroj: vlastní zpracování Otázka č. 12: V jakém období jste Holašovice navštívil/a? Touto otázkou jsem chtěla zjistit, v kterém období jsou Holašovice nejvíce navštěvované. Varianty pro odpověď byly: v období Selských slavností, v letní sezóně nebo mimo sezónu. 44% respondentů navštívilo Holašovice v období letní sezóny. 17 % respondentů mimo hlavní sezónu. Velmi zajímavé číslo, a to celých 39 % dotazovaných respondentů navštívilo Holašovice v období pořádání Selských slavností, které se konají pravidelně jednou za rok, a to pouze v průběhu 3 dnů. Procentuální znázornění v grafu č. 12.
35
Graf č. 12: V jakém období jste Holašovice navštívil/a?
V jakém období jste Holašovice navštívil/a? 17% V období Selských slavností
39%
V letní sezóně Mimo sezónu 44%
Zdroj: vlastní zpracování Otázka č. 13: Při příležitosti návštěvy Holašovic jste navštívil/a? Touto otázkou jsem chtěla zjistit, zda návštěvníci u příležitosti návštěvy Holašovic vyhledali i jiné turistické cíle, jako jsou Český Krumlov, Lipno nebo České Budějovice. Nebo zda se zacílili pouze na návštěvu Holašovic. Z dotazníkového šetření vyšlo, že při příležitosti návštěvy Holašovic respondenti v celkem vysokém počtu 38 % navštívili ještě další UNESCO památku Český Krumlov. 31 % respondentů spojilo návštěvu Holašovic s návštěvou Českých Budějovic. Pouze 5 % respondentů propojilo návštěvu Holašovic a Lipna. Celých 26 % respondentů se vydalo cíleně pouze do Holašovic. Procentuální zobrazení výsledků v grafu č. 13. Graf č. 13: Při příležitosti návštěvy Holašovic jste dále navštívil/a?
Při příležitosti návštěvy Holašovic jste dále navštívil/a? Český Krumlov 26%
38%
Lipno
České Budějovice
31%
pouze Holašovice 5%
Zdroj: vlastní zpracování
36
Otázka č. 14: Co se Vám v Holašovicích nejvíce líbilo? U této otázky jsem chtěla vědět, co se v Holašovicích návštěvníkům nejvíce líbilo. Holašovice nabízí několik služeb a samozřejmě i neopomenutelné Selské slavnosti. V dotazníku jsem zúžila nabídku na architekturu Holašovic, výstavu tradičních a netradičních výrobků, výstavu zemědělského náčiní a v neposlední řadě tradiční Selské slavnosti. Respondenti nejčastěji křížkovali odpověď architektura, a to celých 44 % dotazovaných. 29 % respondentů nejvíce okouzlily Selské slavnosti. Výstavy výrobků a zemědělského náčiní zvolilo ve výběru 12 % a 15 %. Procentuální znázornění v grafu č. 14. Graf č. 14: Co se Vám v Holašovicích nejvíce líbilo?
Co se Vám v Holašovicích nejvíce líbilo? Architektura 29%
44%
Výstava tradičních a netradičních výrobků
15%
Výstava zemědělského náčiní
12%
Zdroj: vlastní zpracování Otázka č. 15: Co Vám v Holašovicích chybělo? V této otázce jsem se zajímala o nedostatky Holašovic z pohledu návštěvníka. Chtěla jsem vědět, co přesně jim v Holašovicích chybělo, co by jejich návštěvu udělalo příjemnější, neli nezapomenutelnou. Po analýze nabídky služeb jsem zvolila následující odpovědi: vyžití pro děti (například dílničky), různé eventy nebo doprovodné akce, více možností pro občerstvení. Nejvíce dotazovaných se shodlo na eventech a různých doprovodných akcích. Tuto možnost volilo celých 45 % respondentů. Vyžití pro děti například v podobě dílniček chybělo celkem 27 % respondentů. 28 % dotazovaných nebylo spokojeno s možnostmi pro občerstvení a rádo by rozšířilo nabídku služeb v této oblasti. Procentuální zobrazení v grafu č. 15.
37
Graf č. 15: Co Vám v Holašovicích chybělo?
Co Vám v Holašovicích chybělo?
28%
29%
Vyžití pro děti Eventy, doprovodné akce Více možností pro občerstvení
45%
Zdroj: vlastní zpracování Otázka č. 16: Které pravidelné akce byste rád/a viděl/a v nabídce Holašovic? Tuto otázku jsem do dotazníku zvolila, protože mě zajímalo, které akce by návštěvníci nejraději viděli v pravidelné nabídce služeb v Holašovicích. Které akce by mohly zvýšit zájem potencionálních návštěvníků o kulturní památku Holašovice. Jednou z variant pro odpověď byly pravidelné jarmarky. Tuto možnost v dotazníkovém šetření zaškrtlo celých 39 % dotazovaných. V dnešní době velmi populární workshopy neboli dílny byly druhou variantou v dotazníkovém šetření. Pro tuto možnost se rozhodlo 35 % respondentů. Kulturní akce by rádo vidělo v nabídce služeb 26 % dotazovaných. Procentuální zobrazení vyhodnocení této otázky je v grafu č. 16. Graf č. 16: Které pravidelné akce byste rád/a viděl/a v nabídce Holašovic?
Které pravidelné akce byste rád/a viděl/a v nabídce Holašovic? 26%
Jarmarky Workshopy Kulturní akce
39%
35%
Zdroj: vlastní zpracování
38
Otázka č. 17: Využil/a jste v Holašovicích některou ze zmíněných služeb? V této otázce jsem vybrala nejběžnější služby, které Holašovice svým návštěvníkům nabízí. V této otázce měli respondenti možnost zakřížkovat i více odpovědí. Po vypracování
dotazníkového
šetření
jsem se
dostala
k následujícím
výsledkům.
Stravovacích služeb v místních restauračních zařízeních využilo celkem 56 % ze všech dotazovaných. Služeb informačního centra využilo 31 %. V místních ubytovacích zařízeních se ubytovalo 9 % respondentů. Zázemí pro hipoturistiku využila pouze 4 % dotazovaných respondentů. Grafické znázornění v grafu č. 17. Graf č. 17: Využil/a jste v Holašovicích některou ze zmíněných služeb?
Využil/a jste v Holašovicích některou ze zmíněných služeb? 9%
4% Služby informačního centra
31%
Stravování Ubytování
56%
Hipoturistiku
Zdroj: vlastní zpracování Otázka č. 18: Pomáhá status UNESCO památky cestovnímu ruchu v Holašovicích? Touto otázkou jsem chtěla zjistit, zda si běžní návštěvníci Holašovic myslí, že status UNESCO památky pozitivně napomáhá cestovnímu ruchu v Holašovicích. 94 % respondentů odpovědělo kladně. Zbylých 6 % si myslí, že tento status nijak nepomáhá cestovnímu ruchu v Holašovicích. Procentuální znázornění v grafu č. 18.
39
Graf č. 18: Myslíte, že status UNESCO památky napomáhá cestovnímu ruchu v Holašovicích?
Myslíte, že status UNESCO památky napomáhá cestovnímu ruchu v Holašovicích? 6%
Ano Ne 94%
Zdroj: vlastní zpracování Otázka č. 19: Plánujete se do Holašovic vrátit? Pomocí této otázky jsem chtěla zjistit, zda se respondenti, kteří již Holašovice navštívili, chtějí do Holašovic někdy vrátit. Možné odpovědi na tuto otázku jsem zvolila čtyři. První dvě jsou záporné. Jedna z nich vystihuje pocit návštěvníka, kterého Holašovice nezaujaly vůbec, a v druhé záporné možnosti je blíže specifikováno, že dotazovaní nechtějí Holašovice navštívit, jelikož viděli vše, co mohou Holašovice nabídnout.
Pokud
dotazovaní zakřížkovali kladnou odpověď, byla dále specifikována, že se určitě vrátí nebo že se vrátí, jen v případě, pokud se zde bude konat něco zajímavého. Po vyhodnocení dotazníků jsem zjistila, že 34 % dotazovaných by se do Holašovic rádo vrátilo, pokud se tam bude konat něco zajímavého. 26 % dotazovaných se plánuje do Holašovic určitě vrátit. 21 % respondentů je přesvědčeno, že v Holašovicích viděli všechno co, mohou nabídnout a další návštěvu neplánují. Zbylých 19 % respondentů odpovědělo, že se do Holašovic nechtějí vrátit, jelikož je vůbec nezaujaly. Procentuální znázornění v grafu č. 19.
40
Graf č. 19: Plánujete se do Holašovic vrátit?
Plánujete se do Holašovic vrátit? Ne, viděl/a jsem vše co mohou nabídnout, další návštěvu neplánuji
21%
34%
Ne, nezaujaly mě
19% 26%
Zdroj: vlastní zpracování Otázka č. 20: Doporučil/a byste Holašovice svým přátelům a známým? Touto otázkou jsem chtěla zjistit, zda se v Holašovicích návštěvníkům líbilo natolik, že by jejich návštěvu doporučili svým přátelům a známým. 82 % dotazovaných by Holašovice bez výhrady doporučila pro návštěvu kulturní památky svým známým a přátelům. Pouze 18 % dotazovaných by svým známým raději doporučilo jiné kulturní památky. Procentuální znázornění v grafu č. 20. Graf č. 20: Doporučil/a byste Holašovice svým známým?
Doporučil/a byste Holašovice svým známým? 18% Ano Ne
82%
Zdroj: vlastní zpracování
41
Otázka č. 21: Proč nechcete Holašovice navštívit? Na tuto otázku odpovídali pouze ti respondenti, kteří na otázku č. 10, zda navštívili Holašovice, odpověděli, že je nenavštívili a ani o ně nemají zájem. Chtěla jsem vědět, co je k tomuto rozhodnutí vede. Jaké mají důvody, proč Holašovice vůbec nechtějí navštívit. 47 % respondentů, kteří nechtějí Holašovice navštívit, nemají specifický důvod proč je navštívit nechtějí a v dotazníku zakřížkovali odpověď, že nevědí. 33 % respondentů odpovědělo, že dávají přednost jiným místům. A zbylých 20 % si myslí, že mají zajímavou architekturu, ale jinak nemají Holašovice jako turistický cíl co nabídnout. Procentuální zobrazení v grafu č. 21. Graf č. 21: Proč nechcete Holašovice navštívit?
Proč nechcete Holašovice navštívit? Zajímají mě jiná místa 33% 47%
Mají zajímavou architekturu, ale jinak nemají co nabídnout Nevím 20%
Zdroj: vlastní zpracování
2.2.2 Shrnutí dotazníkového šetření Po vyhodnocení dotazníkových otázek jsem dospěla k několika podstatným závěrům. Holašovice mají veliký potenciál ve své autentičnosti, malebnosti, zachovalosti. Návštěvníci, kteří Holašovice již navštívili, si je v jednom případě zamilovali a v budoucnosti se chtějí vrátit bez ohledu na to, zda se zde budou konat nové akce. Nebo se do Holašovic vracet nechtějí. K tomuto rozhodnutí návštěvníky většinou vede to, že jsou přesvědčeni, že v Holašovicích viděli vše, co mohou nabídnout a pro další návštěvu kulturní památky raději zvolí jinou, ještě nenavštívenou památku.
42
Při návštěvě Holašovic respondenti ve většině navštívili vše, co Holašovice nabízejí, informační centrum, keramickou dílnu, Selský dvůr, restaurace. Velká část návštěvníků by ráda přivítala novinky v podobě eventů nebo workshopů. Naprostá většina návštěvníků by doporučila Holašovice svým známým. 2.3
Řízený rozhovor
Řízený rozhovor s panem Ing. Janem Jílkem, starostou obce Jankov, kam spadají také Holašovice, proběhl v měsíci březen roku 2015. Pan Ing. Jílek byl velmi milý a ochotný mi pomoci ve vypracování bakalářské práce a poskytl mi velmi zajímavý řízený rozhovor, ve kterém mi upřesnil postavení Holašovic jako destinace v cestovním ruchu, pohlédli jsme i na Holašovice jako památku světového kulturního dědictví UNESCO. Představil mi nové projekty, které by měly vylepšit nabídku služeb v Holašovicích, a v neposlední řadě jsme probrali každoročně pořádané Selské slavnosti a jejich úspěšnost. Dále mi pan Ing. Jílek poskytl statistiky obce, které jsem použila v částech 2.1.2 a 2.1.4. Řízený rozhovor jsem zahájila otázkou, zda pozoruje změny v rozvoji cestovního ruchu v Holašovicích po zapsání Holašovic na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Na tuto otázku má pan Ing. Jílek jednoznačnou odpověď. Ano, Holašovice patří od zapsání na seznam světového kulturního dědictví mezi top. Pro destinační management a pro zahraniční i místní návštěvníky tvoří Holašovice jako destinace veliký potenciál. Od roku 1998, kdy byly zapsány památkou UNESCO, do roku 2006 lze odhadovat zvýšení návštěvnosti až o 400 až 500 %. Pokud by Holašovice nebyly památkou UNESCO, byly by dále skrytým klenotem, jako tomu je v blízkých vesnicích, jako je Záboří nebo Dubšice. Jsou to také velmi malebné vesničky podobného charakteru, ale status UNESCO památky jim chybí. Pan Ing. Jílek je starostou obce Jankov již čtvrtým volebním obdobím. V minulém období 2006 - 2014 byly Holašovice omezeny v získání grantů v programech vesnického charakteru, a to především chybou lidského faktoru. Tyto programy vesnického charakteru vylučovaly památky UNESCO z možnosti získání grantů a dotací. Holašovice jsou jedinou památkou vesnického charakteru zapsané jako UNESCO památka, a tím byly z těchto programů vyloučeny. Pan Ing. Jílek na tento program poukázal, řekl zainteresovaným institucím, že pokud s tím něco neudělají, může se stát, že bez získání dotací by se Holašovice mohly dostat na seznam ohrožených památek, kde by o status UNESCO památky mohly přijít. Pomocí krajského úřadu a dalších institucí se panu starostovi podařilo dosáhnout na částečné dotace a velmi doufá, že v tomto volebním období 43
k takovéto nepříjemnosti nedojde. V tomto případě se může konstatovat, že status UNESCO památky uškodil Holašovicím v získání grantů v programech vesnického charakteru. Selské slavnosti byly dalším tématem, které mě zajímalo. Každoroční třídenní slavnost pořádaná koncem července je velmi populární a přiláká mnoho návštěvníků nejen z České republiky, ale i ze zahraničí. Pan starosta potvrdil, že již několikrát uvažovali o záměru vytvořit k Selským slavnostem „bratříčka“ v podobě například vánočních nebo velikonočních slavností. Tato idea je však limitovaná dvěma faktory. První a nejdůležitější faktor je lidský. Slavnost podobného charakteru je velmi náročná na čas, přípravu a je potřeba podnikavých lidí. Status vesnice se zde promítá do kvality lidského faktoru. Hledat lidské zdroje mimo Holašovice, například v Českých Budějovicích nebo v Praze, je také náročné a nevyplatilo by se to. Druhým faktorem jsou finance a zázemí mimo letní sezónu. Parkování na zasněžené nebo promočené louce a mnoho dalšího. Pan starosta je přesvědčen, že nápady a chuť pro něco nového jsou, ale bojí se, aby to neztratilo na atmosféře a nepokoušeli se přetvářet již velmi známou a vydařenou akci něčím podobným, ale už vlastně jiným. Jedna kvalitní a populární akce je leckdy lepší než více ne tak bohatých akcí. Momentálně se v Holašovicích připravuje projekt výstavby komunitního centra. Místo je již určené, nyní se čeká na vypracování projektu a pokud se podaří sehnat finance, začne se s výstavbou. Do komunitního centra se přestěhují hasiči společně s dalšími spolky a sdruženími. V prostorách hasičské zbrojnice vznikne hasičské muzeum a také se zde znovu vybuduje kovárna, kde by měl provozovat svoji činnost kovář. Tento projekt přinese místu autentičnost a nové zážitky.
44
3. Návrhová část V analytické části jsem pomocí dotazníkového šetření a řízeného rozhovoru s panem Ing. Janem Jílkem zjišťovala, jakou pozici mají Holašovice, jako destinace v cestovním ruchu. Holašovice jsou malou vesnicí v jižních Čechách a na svoji rozlohu nabízí poměrně dost služeb. Holašovicím bych velké změny ve stylu modernizace určitě nedoporučovala. V dnešní době jsou velmi moderní například audio prohlídky v několika světových jazycích nebo prohlídky pomocí mini autobusů. Tyto, v dnešní době již běžně používané technologie by Holašovicím neprospěly. Holašovice si musí zachovat svoji autentičnost, svoji jedinečnost, originalitu. Orientovat se na tzv. řemeslný cestovní ruch. A to lze udělat pouze zachováním současných služeb. Prodej medu v jednom ze sídel, v druhém prodej tradičních koláčků od paní Hákové, keramická dílna spolu s možností zakoupení zde vyrobené keramiky s tradičním holašovickým motivem. Toto vše dodává v Holašovicích na unikátní atmosféře. Při zrealizování nového projektu zmíněného v kapitole 2.3, výstavbě nového komunitního centra, vzniknou prostory pro znovuvybudování kovárny, kde bude pravidelně fungovat kovář. Toto může být dalším velmi zajímavým důvodem, proč Holašovice navštívit. Jeden velký problém, který bych ráda navrhla k vyřešení, je nedostatečná propagace Holašovic po celé České republice. Pro návštěvníky pohybující se v jižních Čechách existuje velmi důkladná síť nápisů a cedulí ukazujících na blízko ležící klenot jižních Čech, a to Holašovice. Informovanost zbytku obyvatelstva nebo zahraničních návštěvníků je však mizivá. Porovnávala jsem informační centra v Praze a Českém Krumlově. V Praze na zmínku o Holašovicích naprosto nenarazíte. V Českém Krumlově jen výjimečně. Zmíním li hlavní město Prahu, na každém rohu vidíme reklamy na různé historické památky, jako je Český Krumlov, Kutná Hora, Karlštejn, ale upozornění na Holašovice prakticky neexistuje. V tomto případě bych se zaměřila na rozpracování důkladné propagace s nabídkou Holašovic, jako českého klenotu. Informační centra by měla být první, kdo upozorní zahraniční turisty na toto jedinečné místo. Česká veřejnost ve velkém procentu ani netuší, kde Holašovice jsou, nebo že jsou zapsány na Světovém seznamu kulturního a přírodního bohatství UNESCO. Důmyslná reklama v tisku, v novinách a na internetu by velmi pomohla cestovnímu ruchu v Holašovicích. Pro zpracování návrhové části jsem kontaktovala firmu Allinenpro, která se zabývá výrobou reklamy a grafických návrhů. Na vlastní náklady jsem si nechala zhotovit grafický návrh propagačních letáčků obce Holašovic, viz příloha číslo 2. Tyto letáčky se budou distribuovat po informačních centrech v Praze, Plzni, Karlových Varech, Českém 45
Krumlově, Českých Budějovicích a Brně. Pomocí těchto letáčků se zvýší informovanost turistů ohledně Holašovic a pomůže to přivést do Holašovic více návštěvníků. Náklady na výrobu a vytištění 60 000 kusů letáčků činí 25 000 Kč bez DPH. Do každého z výše uvedených měst se distribuuje 10 000 letáčků. Informační centra ve zmíněných městech jsem telefonicky kontaktovala a požádala je o umístění letáčků v jejich prostorách a následné distribuci těchto letáčků zaměstnanci informačních center. Tato spolupráce mi byla bez výjimky přislíbena. Grafický návrh, který jsem si nechala vyhotovit, se dále může použít jako materiál na facebookové stránky obce Holašovice. Facebook je velmi populární sociální síť v České republice. Placenou propagací na facebookových stránkách se za pouhých 100 Kč denně osloví pomocí navrhovaného letáčku 3 500 – 5 000 uživatelů této sociální sítě denně.
46
Závěr V první části bakalářské práce jsem analyzovala základní pojmy používané v cestovním ruchu. Zaměřila jsem se na teorii pojmů jako je cestovní ruch a kulturní dědictví. Většinu teoretické části jsem se zabývala památkami zapsanými na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Česká republika má doposud zapsaných 12 hmotných a 5 nehmotných kulturních památek. Památky UNESCO beze sporu patří mezi nejdůležitější kulturní památky na světě a stejně tak jako ve světě jsou hojně navštěvovány místními i zahraničními turisty i v České republice. Svoji práci na téma Kulturní dědictví a jeho úloha v cestovním ruchu jsem zaměřila na jihočeskou vesnici Holašovice, která byla v roce 1998 zapsána na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO a tím se stala v cestovním ruchu vedle Českého Krumlova další velmi oblíbenou destinací. V analytické části jsem vycházela z primární analýzy, kterou jsem prováděla pomocí dotazníkového šetření. Pomocí dotazníku jsem analyzovala informovanost náhodně vybraných respondentů ohledně památek UNESCO v České republice, znalost míst zapsaných na Seznamu UNESCO a dále jejich názor na Holašovice. Tímto šetřením jsem dospěla k názoru, ve kterém se potvrdila stanovená hypotéza číslo 1, a to, že holašovickému cestovnímu ruchu napomáhá status památky UNESCO. Tuto hypotézu mi také pomohly potvrdit statistiky poskytnuté obcí Jankov, ve kterých je znát nárůst počtu návštěvníku Holašovic jako památky UNESCO. Druhou hypotézu, zda mají Holašovice dostatečnou nabídku služeb pro cestovní ruch, mi pomohl vyvrátit pan Ing. Jan Jílek, starosta obce Jankov, kam také spadají Holašovice. V analytické části jsem použila řízený rozhovor s panem starostou. Dle jeho názoru, Holašovice na svoji rozlohu nabízejí dostatek služeb pro cestovní ruch. Pro zachování autentičnosti a jedinečnosti této vesnice není vhodné modernizovat služby cestovního ruchu, ale právě naopak, zachovat Holašovice živou vesnicí, tak jak tomu bylo po celých 8 minulých století. V návrhové části jsem Holašovicím doporučila zvýšit vlastní propagaci, jako destinaci s mimořádnou kulturní hodnotou, a to především pomocí informačních center a internetu. Při zvýšení informovanosti místních obyvatel a zahraničních turistů se zájem o Holašovice zajisté zvýší. Kontaktovala jsem firmu Allinenpro, která se zabývá výrobou reklamy a grafických návrhů. Nechala jsem si zhotovit grafický návrh a kalkulaci na výrobu letáčků, které se mohou distribuovat po informačních centrech v České republice a dále se tento grafický návrh může použít na facebookové stránky obce Holašovic. Pomocí těchto kroků se zajisté informovanost místních obyvatel, turistů a také uživatelů sociálních sítí jistě
47
zvýší a Holašovicím to zajistí více návštěvníků. V praktickém využití svých návrhů vidím nejdůležitější těžiště své bakalářské práce a její přínos.
48
Literatura [1] ATTL, Pavel a Karel NEJDL. Turismus I. 1.vyd. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2004, 178 s. ISBN 80-865-7837-2 [2] BERANOVÁ, V. Cestovní ruch a kulturní dědictví. Praha: Vysoká škola cestovního ruchu a teritoriálních studií v Praze, 2011. ISBN 978-80-254-9537-7
[3]
ČESKÉ
DĚDICTVÍ
UNESCO,
oficiální
stránky.
2015.
Dostupné
z:
http://www.unesco-czech.cz/ [4] HOLAŠOVICE, Vesnická památková rezervace, Praha, Foibos 2011. ISBN 978-8087073-32-2 [5] HOLAŠOVICE, oficiální stránky obce, [online]. 2015 [cit. 2015-04-07]. Dostupné z: http://www.holasovice.eu/ [6] HOSPODA HOLAŠOVICE, oficiální stránky [online]. 2015 Dostupné z: http://holasovickahospoda.cz/ [7] JOHNOVÁ, R. Marketing kulturního dědictví a umění. Praha 2008. ISBN 978-80-2472724-0 [8] KLÍMOVÁ, Monika a Věra FIŠEROVÁ. Průvodcovské služby a animace. Praha: Elektronická verze uveřejněna v informačním systému VŠH, 2013. ISBN 978-80-8741155-1 [9] KOTÍKOVÁ, H. Nové trendy v nabídce cestovního ruchu. Praha 2013. ISBN 978-80247-4603-6 [10] KUČOVÁ, Věra. Světové kulturní a přírodní dědictví UNESCO. 1.vyd. Praha 2009. ISBN 978-80-87104-52[11] LACINA, K. Management a marketing cestovního ruchu. Praha, Vysoká škola finanční a správní. ISBN 978-80-7408-035-7 49
[12] NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV, oficiální stránka [online]. 2015 [cit. 2015-0215]. Dostupné z: http://www.npu.cz/ [13] PTÁČEK, L.; RŮŽIČKA, T.; MEDEK, M.; HUŠKOVÁ, B.; BANAŠ. M. Jak předkládat svět, základy dobré interpretace. Praha 2012. ISBN 978-80-904918-5-4 [14] RYGLOVÁ, K.; BURIAN, M.; VAJČNEROVÁ, IDA. Cestovní ruch – podnikatelské principy a příležitosti v praxi. Praha: Grada Publishing, 2011. ISBN 978-80-247-4039-3 [15] SEIFERTOVÁ, V. Průvodcovské činnosti. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-2474807-8. [16] SELSKÝ DVŮR HOLAŠOVICE [online]. 2015 [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: http://www.selsky-dvur-holasovice.cz/ [17] TKÁČ, V. Průvodce poklady Unesco: Český Krumlov, Holašovice, Kutná Hora, Litomyšl, Praha. Olomouc, Fontána 2006. ISBN 80-7336-307-0 [18] UNESCO, oficiální stránky, [online]. 2015 [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://whc.unesco.org/en/list/861 [19] VLČKOVÁ, J.; KUČOVÁ, V.; BENEŠ, M. Metodické principy přípravy nominací k zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO a zásady uchování hodnot těchto statků. Praha 2011. ISBN 978-80-87104-84-2 [20] ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde Praha, 2012, 768 s. ISBN 978-80-7201880-2. [21] WORLD TOURISM ORGANISATION, oficiální stránky [online]. 2015 [cit. 201501-16]. Dostupné z: http://www2.unwto.org/ [22] WORLD HERITAGE SITE, oficiální stránky [online]. 2015 [cit. 2015-03-06]. Dostupné z: http://www.worldheritagesite.org/sites/holasovice.html 50
Příloha č. 1: Dotazník
Dotazník na téma Kulturní dědictví a jeho úloha v cestovním ruchu v jižních Čechách Jsem studentkou Vysoké školy hotelové v Praze a tento dotazník mi pomůže ve zpracovávání bakalářské práce. Dotazník je anonymní. Veškeré Vámi poskytnuté údaje slouží pouze ke zpracování bakalářské práce. V jednotlivých otázkách vždy zaškrtněte variantu, která nejvíce vystihuje Vaši odpověď. Předem Vám moc děkuji za Vaše odpovědi. Eva Sacco Messnerová 1. Pohlaví O Muž O Žena 2. Věk O 18 – 30 O 31 – 45 O 46 – 55 O 56 a výš 3. Bydliště O Praha a Středočeský kraj O Jihočeský kraj O Plzeňský / Karlovarský kraj O Ústecký / Liberecký kraj O Královéhradecký / Pardubický / Kraj Vysočina O Jihomoravský / Olomoucký / Zlínský / Moravskoslezský kraj 4. Co je to UNESCO? O Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu, která chrání světové přírodní a kulturní bohatství O Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu, která propaguje světové přírodní a kulturní dědictví 5. Česká republika má zapsáno na seznamu Světového kulturního a přírodního dědictví Unesco: O 8 hmotných památek O 12 hmotných památek O 17 hmotných památek 6. Mezi UNESCO památky v jižních Čechách nepatří: O Český Krumlov O Holašovice O Telč O Lipno 7. Při výběru návštěvy památky v České republice je pro Vás rozhodující: O Statut památky UNESCO O Blízká vzdálenost od bydliště O Eventy spojené s návštěvou památky 8. Navštívil/a jste nějakou památku zapsanou na seznamu Unesco? Jestliže ano, napište kterou: 51
O Ne O Ano ……………………………………… 9. Kterou z uvedených UNESCO památek byste nejraději navštívil/a? O Kutná Hora O Telč O Vila Tugendhat v Brně O Holašovice 10. Navštívil/a jste Holašovice: O Ano a chtěl/a bych se jednou vrátit – dále odpovězte prosím na otázky č.1120 O Ano, ale jednou stačilo – dále prosím odpovězte na otázky č.11- 20 O Ne, nemám o ně zájem - dále prosím odpovězte na otázku č.21 O Ne, ale jednou bych se tam chtěl/a podívat (dále na otázky neodpovídejte) 11. Jak jste se o Holašovicích dozvěděl/a? O Od přátel / známých O Z tisku O Z internetu 12. V jakém období jste Holašovice navštívil/a? O V období Selských slavností O V letní sezóně O Mimo sezónu 13. Při příležitosti návštěvy Holašovic jsem dále navštívil/a: O Český Krumlov O Lipno O České Budějovice O Pouze Holašovice 14. Co se Vám v Holašovicích nejvíce líbilo? O Architektura O Výstava tradičních a netradičních výrobků O Výstava zemědělského náčiní O Selské slavnosti 15. Co Vám v Holašovicích chybělo? O Vyžití pro děti (například dílničky) O Eventy, doprovodné akce O Více možností pro občerstvení 16. Které pravidelné akce byste rád/a viděl/a v nabídce Holašovic? O Jarmarky O Workshopy O Kulturní akce 17. Využil/a jste v Holašovicích některou z níže zmíněných služeb? ( i více odpovědí) O Služby informačního centra O Stravování O Ubytování O Hipoturistiku 18. Myslíte, že status UNESCO památky napomáhá cestovnímu ruchu v Holašovicích? O Ano O Ne 19. Plánujete se do Holašovic vrátit? O Ne, viděl/a jsem vše, co mohou nabídnout, další návštěvu neplánuji O Ne, nezaujaly mě 52
O Ano, určitě se vrátím O Ano, pokud se zde bude konat něco zajímavého 20. Doporučil/a byste Holašovice svým známým? O Ano O Ne 21. Proč nechcete Holašovice navštívit? O Zajímají mě jiná místa O Mají zajímavou architekturu, ale jinak nemají co nabídnout O Nevím
53
Příloha č. 2: Leták k propagaci Holašovic
Zdroj: Allinenpro
54
