Právnická fakulta Masarykovy univerzity

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právo a právní věda Katedra obchodního práva

Diplomová práce Zaknihované cenné papíry v komparativním pohledu

Lucie Skopalová

2015/2016

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Zaknihované cenné papíry v komparativním pohledu zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.

V Brně Lucie Skopalová II

~ Motto ~ Úspěch je směsicí tvrdé práce a velkých snů. Lee Iacocca

PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych ráda poděkovala panu doc. JUDr. Josefu Kotáskovi, Ph.D., za jeho odborné vedení a poskytnuté rady při psaní této práce. Ráda bych touto cestou poděkovala panu magistru Aleši Smutnému z ČNB a panu magistru Radanu Markovi za odpovědi na všechny mé dotazy a podnětné informace, které mi poskytli zejména k otázce formy ZakCP a dálším v průběhu psaní. Dále bych chtěla poděkovat paní Jaroslavě Vlkové z Odboru poskytování informací oprávněným osobám z Centrálního depozitáře cenných papírů, a.s., za poskytnutí cenných materialů a informací a obeznámení s pravidly fungování evidence cenných papírů Centrálním depozitářem. Poděkování patří taktéž mé rodině a přátelům, kteří mě v průběhu celého studia podporovali a byli mi vždy nápomocni.

III

ABSTRAKT Diplomová práce se věnuje institutu zaknihovaných cenných papírů a to zejména z pohledu jeho zakotvení v novém občanském zákoníku. Práce se zabývá jak obecnými a teoretickými otázkami, tak otázkami z praxe, zejména co se týče evidence ZakCP, a dalšími otázkami s nimi spojenými. V některých kapitolách se snaží o kritický pohled na témata, které se zdají být zatím nejistá, vše s využitím relevantní literatury a taktéž judikatury. Nedílnou součástí práce je její pokus srovnat tento právní institut v kontextu s jinými evropskými právními řády a to zejména těmi, které řadíme pod kontinentální typ právní kultury, nebo jsou nám geograficky blízké.

KLÍČOVÁ SLOVA Zaknihovaný cenný papír, elektronický cenný papír, Centrální depozitář cenných papírů, zaknihované akcie, evidence cenných papírů, občanský zákoník, majetkové účty.

ABSTRACT The diploma thesis deals with the institute of Electronic Negotiable Instruments, especially with the view to the new Civil Code. In the thesis will be explained general and theoretical as well as practical issues and all above also connected with their required register. Attention is paid also to the critical view of Electronic Negotiable Istruments and issues beyond doubt connected with them. Especially on those issues which are not clear until now for example because of lack of judicature. The aim of the thesis is also to compare legal framework of Electronic Negotiable Instruments under Czech law with some other European legal systems. Primarily is focused on the comparison with legal systems which follow Civil law as a legal system.

KEY WORDS Electronic Negotiable Instruments, Book Entered Securities, Registered Securities, Central depository, Registered Share, the Register of Securities, The Civil Code, asset accounts.

IV

OBSAH Poděkování ...........................................................................................................................III Abstrakt ................................................................................................................................ IV Klíčová slova ........................................................................................................................ IV Abstract ................................................................................................................................ IV Key words ............................................................................................................................ IV Seznam použitých zkratek ................................................................................................... VII Úvod.......................................................................................................................................1 1.

Základní vymezení zaknihovaných cenných papírů v OZ: ...............................................3 Vztah zaknihovaných cenných papírů k cenným papírům ...............................................6 Význam ZakCP ...............................................................................................................8

2.

Evidence zaknihovaných cenných papírů ......................................................................10 2.1.

Centrální evidence zaknihovaných cenných papírů ................................................10

Centrální depozitář cenných papírů ...............................................................................11 Vztah mezi majitelem účtu a depozitářem .....................................................................14 2.2.

Samostatná evidence zaknihovaných papírů ..........................................................16

Zápisy a údaje zapisované do evidencí zaknihovaných CP ...........................................17 Údaje zapisované na majetkové účty ............................................................................18 Účastnický princip centrální evidence ............................................................................19 3.

Ochrana dobré víry nabyvatele zaknihovaných cenných papírů ....................................20

4.

Dispozice se zaknihovanými cennými papíry .................................................................23 4.1.

Převody zaknihovaných cenných papírů ................................................................24

4.2.

Přechod zaknihovaného cenného papíru ...............................................................27

4.3.

Prostředníci v převodech ZakCP ........................................................................28

4.4.

Účinky převodu zakcp .........................................................................................30

4.5.

Zástavní právo k zaknihovaným cenným papírům ..................................................31

5. Úvod do komparativního pohledu zaknihovaných cenných papírů ve vztahu k jiným národním úpravám ...............................................................................................................33 5.1.

Švýcarsko...............................................................................................................34

5.2.

Německo ................................................................................................................35

5.3.

Francie ...................................................................................................................38

V

5.4.

Rakousko ...............................................................................................................40

5.5.

Turecko ..................................................................................................................41

5.6.

Slovinsko ................................................................................................................44

5.7.

Estonsko ................................................................................................................46

5.8.

Polsko ....................................................................................................................47

5.9.

Řecko .....................................................................................................................49

6.

Evropský vypořádací systém .....................................................................................51

Závěr: ...................................................................................................................................53 Seznam použitých pramenů .................................................................................................56

VI

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK AktG (německý) – německý zákon o akciových společnostech („Aktiengesetz”) z 6. září 1965 (BGBl. I S. 1089) v platném znění AMF – francouzský úřad pro dohled nad finančním trhem BGB – německý občanský zákoník („Bürgerliches Gesetzbuch“), RGBl. S. 195, účinný od 1. 1. 1900 CDCP – Centrální depozitář cenných papírů, a.s. CMF – francouzský peněžní a finanční zákoník („Code monétaire et financier”) CP – cenný papír, cenné papíry ČNB – Česká národní banka DepotG (německý) - zákon o úschově a nabytí cenných papírů („Depotgesetz“) ze dne 3. února 1937, RGBl. I. S171 (účinný od 1. května 1937), v platném znění DepotG (rakouský) – spolkový zákon o úschově a nabytí cenných papírů („Depotgesetz“) ze dne 22. října 1969, BGBl. Nr. 424/1969, (účinný od 1. ledna 1970) v platném znění DluhZ – zákon č. 190/2004 Sb., zákon o dluhopisech, v platném znění ECSDA – Evropská asociace centrálních depozitářů cenných papírů E-MIG – European Market Implementation Group ISB – Informační systém centrálního depozitáře ISIN – mezinárodní číslování pro identifikaci zaknihovaných cenných papírů KPWiG - Komisja Papierów Wartościowych i Giełd; volně přeloženo: Výbor pro nakládání s polskými CP, fungoval do r. 2006 LTI – Švýcarský zákon o nepřímo držených cenných papírech („Loi fédérale sur les titres intermédiés“), účinný od 1. 8. 2001 MIG – Market Implementation Group MKK – Centrální depozitář cenných papírů Turecka OeKB – Centrální depozitář Rakouska Oesterreichische Kontrollbank AG OZ – zákon č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník, v platném znění

VII

OZO – zákon č. 946/1811 Sb., obecný zákoník občanský, ve znění pozdějších předpisů, v platnosti do r. 1950 PSE – Prague Stock Exchange; česky: Burza cenných papírů Praha Provozní řád – Provozní řád Centrálního depozitáře cenných papírů, a.s., ve znění verze č. 6, účinné od 20. 3. 2014 RM-S –RM-SYSTÉM, česká burza cenných papírů SEC – The Securities and Exchange Commission, nástupce KPWiG v Polsku SCP – Středisko cenných papírů, předchůdce dnešního Centrálního depozitáře cenných papírů, a.s. SŠŽ – zákon č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, v platném znění T2S – evropský vypořádací systém tzv. Target2Securities TCC – „New TCC“, nový turecký obligační zákoník, který vstoupil v platnost 1. 1. 2012 TrZ – zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, v platném znění Úmluva UNIDROIT – Úmluva UNIDROIT o hmotněprávních ustanoveních týkajících se nepřímo držených cenných papírů z 9. října 2009 uzavřená v Ženevě VŠkol – zákon č. 111/1998 Sb., zákon o vysokých školách, v platném znění ZakCP – zaknihovaný cenný papír, zaknihované cenné papíry ZCeP – zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, účinný do 31. 12. 2013 ZISIF – zákon č. 240/2013 Sb., zákon o investičních společnostech a investičních fondech, v platném znění ZOK – zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, účinný od 1. 1. 2014, v platném znění ZPKT – zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, v platném znění ZTFI – slovinský zákon o trhu finančních instrumentů

Pokud není uvedeno jinak, jsou zákony použity ve znění pozdějších předpisů. Diplomová práce je zpracována dle účinné legislativy k 1. 4. 2016.

VIII

ÚVOD Obchodování s cennými papíry prochází bouřlivým rozvojem, který souvisí taktéž s rozvojem výpočetní techniky. Využití této všestranné techniky umožňuje uskutečňovat obchody s CP, které jsou nyní rychlejší a ne tolik nákladné, jako tomu bylo dříve. Dnes již není běžné upisovat a obchodovat CP v listinné podobě. Ty nahradily ve svém vývoji postupně na celém světe CP zaknihované, které postrádají hmotný substrát. 1 Přinášejí řadu výhod, rychlejší možnost všech transakcí, jistotu jejich transparence a bezpečnější nakládání. Nicméně pro právníka i pro laika je tak nutné se podrobně seznámit s jejich právní úpravou. U přepravy nebylo možné již s CP bezpečně a pohotově manipulovat tak, aby byla zaručena dostatečně pružná reakce na neočekávaný vývoj situace na trhu. 2 V České republice prošla úprava ZakCP progresivním vývojem a to například prostřednictvím novel ZPKT, zrušením zákona o cenných papírech č. 591/1992 S., který byl účinný do 31. 12. 201, vydáním OZ a dalšími. Institut zaknihovaných cenných papírů zaznamenal po 1. lednu 2014, kdy OZ nabyl účinnosti změny, z nichž některé se budu snažit do práce promítnout. Kromě jasné zákonné definice se stal také samostatným právním institutem. Abych se vyhnula opakování toho, co již bylo předchozími kolegy publikováno, nesrovnávám úpravu ZakCP s úpravou v dnes již neplatném ZCeP. Spíše se snažím zaměřit na největší úskalí výkladu jednotlivých paragrafů v dnes platném OZ. Práce ve svých jednotlivých kapitolách upřesňuje jak doktrinální pohled na ZakCP, tak se snaží odpovědět i na některé praktické otázky. Velkou pozornost dává evidenci zaknihovaných cenných papírů, popisuje náležitosti a kroky, které při ní musí být splněny a taktéž úlohu Centrálního depozitáře cenných papírů. Objasňuje rozdíl mezi CDCP a jeho předchůdcem, kterým bylo Středisko cenných papírů. Jedním z hlavním cílů je obeznámit čtenáře s právní úpravou ZakCP v jiných evropských právních řádech, upozornit, kde a jakým způsobem se zákonodárce při tvorbě OZ inspiroval a co pro nás z některých úprav vyplývá. Dalším cílem práce je podat přehled o objektivních výhodách a nevýhodách úprav ve vybraných zemích. V práci vycházím a své názory formuluji de lege ferenda. Snažím se k vzniklým otázkám přistupovat kriticky a analyzovat podrobně některé změny. Pevně doufám, že má práce takto poskytne detailní pohled do problematiky zaknihovaných cenných papírů a odpoví na některé nejasné otázky. Práce je ve svém znění rozdělena do pěti velkých kapitol, které jsou dále dle obsahu člěněny. V první kapitole se budu zabývat obecným nástinem ZakCP, jak nově zákonodárce

1 2

VÍTEK, J. In: LAVICKÝ P., a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1- 654). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, ISBN 97880-7400-529-9, s. 1879-1880. POTOK, R.: Cross Border Collateral: Legal Risk and the Conflict of Laws. Butterworths 2002, s. 7.

1

tento institut chápe a současně se jej budu snažit podrobněji rozebrat z hlediska terminologického i obsahového. Řeč bude také o zastupitelnosti a formě ZakCP. Druhá kapitola se důkladně věnuje evidenci ZakCP v plném rozsahu. Tou je evidence v CDCP, v samostatné evidenci ZakCP a v evidencích na nich navazujících. Práce odkazuje taktéž na relevantní právní úpravu. Zejména se budu snažit uvést odlišnosti mezi těmito typy evidence a to jak v předmětu vedení, tak v subjektech, které je mohou vést. Kapitola obsahuje zmínku o majetkových účtech a údajích na nich zapisovaných. Třetí část má za úkol rozebrat postavení vlastníka a způsob jeho obrany, pokud mu někdo práva nabytá z CP upírá. To vše tak, aby byla zajištěna právní jistota a ochrana legitimních práv jedince, což jsou jedny ze základních pilířů soukromého práva. Tato část analyzuje taktéž situaci vzniklou při nabytí od nevlastníka. Řeší, jakým způsobem může nabyvatel postupovat při vindikaci, pokud je tak vůbec možné. Čtvrtá kapitola seznamuje s možnými dispozicemi se ZakCP. Jedná se o zjednodušený popis, neboť výklad všech možných dispozic se ZakCP by vystačil na samostatnou práci. Z tohoto důvodu se práce tedy zabývá pouze některými z nich. Diplomovou práci uzavřu exkurzem do jiných právních úprav a budu se snažit alespoň stručně analyzovat jejich úpravu ZakCP. Pokusím se taktéž najít původ inspirace českého zákonodárce, vše s použitím mimo jiné i zahraničních zdrojů. V této části zejména volím komparativní metodu, která je základní metodou právní vědy a interpretace.3 Jako poměrně aktuální otázku vše doplním podkapitolou o evropském vypořádacím systému a jeho postupném přijímání jednotlivými státy. Právní úprava ZakCP zaznamenala v průběhu posledních let nemálo změn, na které je nutné reagovat. Jelikož je úprava roztříštěna také do několika právních předpisů, vyžaduje její pochopení orientaci v nich. Porozumění fungování celého systému nakládání s ZakCP vyžaduje hlubší studium. Téma práce považuji za aktuální vzhledem ke změnám, kterými institut ZakCP v posledních letech prošel. Stejně tak pro činnost soudů, které na tyto změny budou muset reagovat. V práci vycházím ze studia odborných publikací, článků, elektronických zdrojů a konzultací s pracovnicí Centrálního depozitáře cenných papírů, a.s. a autory některých komentářů, které zmiňuji v poděkování.

3

KNAPP, V. Velké právní systémy: úvod do srovnávací právní vědy. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 1996, s. 38.

2

1. ZÁKLADNÍ VYMEZENÍ ZAKNIHOVANÝCH CENNÝCH PAPÍRŮ V OZ: ZakCP je cenný papír, který byl nahrazen zápisem v příslušné evidenci. ZakCP není samotný zápis, jak by se mohlo zdát per analogiam k vymezení CP v ustanovení § 514 OZ. Dříve se někdy zápis na médiu ztotožňoval s vtěleným právem do podkladového média, které zde vlastně plnilo stejnou funkci jako listina. Tento přístup vyvolával ale řadu otázek například co se týče převodu ZakCP, jelikož hmotný nosič mohl patřit někomu, v jehož prospěch nezněl zápis.4 Registrace v evidenci substituuje listinnou podobu CP. Z OZ dovozujeme, že ZakCP je věcí nehmotnou, podle § 496 odst. 2 OZ a také věcí movitou podle § 498 odst. 2 OZ. Za nehmotnou věc podle důvodové zprávy k OZ chápeme předměty připomínající průmyslové vlastnictví, investiční nástroje jako jsou například opce, swapy a futures a taktéž ZakCP. Za nehmotnou věc poté budou považována i práva k nim, pokud to jejich povaha nevylučuje. 5 OZ přinesl velkou změnu ve vymezení ZakCP, které jsou nyní považovány za samostatný objekt soukromého práva. 6 Uchopení ZakCP jako samostatného právního institutu vychází z moderních úprav dematerializovaných CP v evropských zemích. 7 ZakCP má mnoho společného s CP v klasické podobě. Má však mnohá specifika. V první řadě je vyznačen pouze v evidenci. S globálním rozvojem a celkovým rozvojem informačních technologií postupně CP v papírové podobě úplně vymizely. 8 Pochopení ZakCP ve smyslu dematerializovaných CP spustila zejména teorie nazírající na ZakCP jako na cenné právo. Z našeho pohledu se jedná i o posun terminologický. Může se zdát poměrně zmatečné vyjádření ZOK k ZakCP, kdy v zákoně není jednoznačně promítnuto, že pojem CP nezahrnuje úplně automaticky také jeho zaknihovaný protějšek. 9 Podle ustanovení § 516 OZ jsou „Cenné papíry téhož druhu vydané týmž emitentem v téže formě, z nichž vznikají stejná práva, zastupitelná“. Ustanovení zde plynule navazuje na obecnou zastupitelnost věci podle § 499 OZ, který stanoví, že movitá věc je zastupitelná, pokud může být nahrazena jinou věcí téhož druhu. Stejností druhu se u CP myslí shodnost emitenta, stejná forma CP a stejná práva, které z nich vznikají. U ZakCP poté pro jejich zastupitelnost oproti tomu postačí stejnost

4 5 6

SMUTNÝ, A. In: MELZER, F., TÉGL, P., a kol., Občanský zákoník: velký komentář. Praha: Leges, 2014. ISBN 978-807502-003-1, s. 412. LAVICKÝ, P.; POLIŠENSKÁ, P. Judikatura k rekodifikaci. Věci v právním smyslu. 1. vyd. Praha : Wolters Kluwer ČR, a. s., 2013, ISBN 978-80-7478-041-7, s.14. MAREK, R.; JEŽEK, V. Cenné papíry v novém občanském zákoníku. Komentář. 1. vyd. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2013, 462 s. ISBN 978-80-7400-466-7 s. 53.

7

HUSTÁK, Z., MANDERLA, M. Cenné papíry ve světle rekodifikace – poznámky k novému režimu. [Obchodněprávní revue 1/2014, s. 11] 8 VÍTEK J. a kol. Právo cenných papírů. 1. vyd. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, 242 s. ISBN 978-80-7400-515-2, s. 17. 9 ČECH, P., HAVEL. B. Akcie ve víru rekodifikace aneb nevtělené, zaknihované a kusové akcie v návrhu zákona o obchodních korporacích. Obchodněprávní revue. 2011, č. 10, s. 294.

3

emitenta a vznik stejných práv. K zastupitelnosti ZakCP se vyjadřuje § 525 odst. 1 OZ10 , který doslovně stanoví, že ZakCP jsou zastupitelné pouze při splnění určitých specifických podmínek vymezených v uvedeném § OZ, respektive že: „Zaknihované cenné papíry jsou zastupitelné, pokud byly vydány týmž emitentem a pokud z nich vznikají stejná práva “ 11 Označení ZakCP jako CP v § 525 OZ je matoucí, přesnější by bylo například uvedení pojmu zaknihované cenné právo. K takové terminologické změně se ovšem zákonodárce neuchýlil. 12 „Zaknihovat je možné valnou většinu práv“.13 Výslovně je tak možno učinit zejména s akcií (§ 256 odst. 1 ZOK), se samostatně převoditelnými právy spojenými s akciemi (§ 282 ZOK), vyměnitelnými a prioritními dluhopisy (§ 289 ZOK), opčními listy (§ 295 odst. 3 ZOK), dluhopisy ( § 2 odst. 1 DluhZ), podílovými listy ( § 120 ZISIF) a dalšími. Samozřejmě jak již z výše napsaného o zastupitelnosti CP vyplývá, ne všechny z nich půjde v praxi vydat v jejich zaknihované podobě. K tomu je nutné splnit zákonem stanovené podmínky. Podstata zejména směnek a šeků ( § 2 odst. 1 SŠŽ) a dále také zbožových CP jako jsou skladištní listy dle § 2417 OZ a náložné listy dle § 2572 OZ vylučuje zcela dematerializaci v pravém slova smyslu.14 OZ přinesl se svou platností výraznou změnu ve vymezení ZakCP. Podstata změny celé koncepce tkví především v tom, že CP nemá již jako dříve dvě podoby- zaknihovanou a listinnou, ale pouze tu listinnou. 15 ZakCP jsou nyní považovány za samostatný institut soukromého práva, odlišitelný od klasických cenných papírů v listinné podobě, jak již bylo zmíněno výše. Obecně každý ZakCP splňuje znaky předmětu občanskoprávních vztahů. Je ovladatelný člověkem, je společensky užitečný, má zjevný majetkový charakter a je způsobilý k soukromoprávním dispozicím. Jako každý jiný CP poskytuje člověku užitek a je ocenitelný penězi. Tedy v žádném případě nepředstavuje věc vyňatou z působnosti soukromého práva. Kromě těchto pozitivně konstitutivních znaků oplývají ZakCP i negativním konstitutivním prvkem. Tím je jeho faktická odlišitelnost a nezávislá existence na subjektu práva. Tím se v podstatě myslí, že daný předmět není součástí osoby, ale je schopný nezávislé existence na ní. Jinak bychom ZakCP chápali spíše jako součást věci. Existence tohoto negativního konstitutivního prvku u ZakCP ovšem není jasná, a to zejména jelikož ZakCP nemůže v praxi existovat nezávisle na osobě vedoucí příslušnou evidenci ZakCP. ZakCP pro nás nejsou v dnešní době ničím jiným než informací zaznamenanou v paměti počítače, která se stává pro

10

KOTÁSEK, J. In: MELZER, F., TÉGL, P., a kol., Občanský zákoník: velký komentář. Praha: Leges, 2014. ISBN 978-807502-003-1, s. 385-386.

11

Ust. § 525 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém ]. WoltersKluwer ČR [cit. 20. 10. 2015]. 12 SMUTNÝ, A. In: MELZER, F., TÉGL, P., a kol., Občanský zákoník: velký komentář. Praha: Leges, 2014. ISBN 978-807502-003-1, s. 411. 13 MAREK, R., JEŽEK, V., op. cit., s. 55. 14 Tamtéž, s. 55. 15 SMUTNÝ, A. In: MELZER, F., TÉGL, P., a kol., Občanský zákoník: velký komentář. Praha: Leges, 2014. ISBN 978-807502-003-1, s. 411.

4

nás vnímatelnou jen pomocí softwarového programu. V praxi bývá často namítáno, že věcí není samostatný nosič, nýbrž právě hodnota práva, která je do něj inkorporována. 16 ZakCP vznikají zaknihováním, respektive příslušným zápisem emise ZakCP do evidence. Jelikož se evidence vedou na majetkových účtech, budou připsány na majetkové účty jejich prvních vlastníků. Výjimkou z povinnosti zapsat ZakCP při vydání na účet vlastníka nastává pouze při vydání zaknihovaných dluhopisů. Podle § 15 odst. 4 DluhZ je umožněno vydat ZakCP na majetkový účet emitenta. Podle zákonodárce v důvodové zprávě je tedy ZakCP jakousi náhražkou klasického listinného cenného papíru. Dle některých autorů komentáře k OZ17 ZakCP ovšem nevznikají jako nahrazení listiny, ale jedná se o vytvoření zápisu emise do evidence. O ZakCP se jedná, pokud se emitent rozhodne svůj investiční nástroj vymezit tak, že po zaknihování nelze právo z CP převést jinak než změnou zápisu v této evidenci.18 Jestliže ovšem emitent takto investiční nástroj nevymezí, o ZakCP nepůjde. CDCP mu jej v takovém případě ani nezaeviduje. Přesto může být tento investiční nástroj ale evidován v samostatné evidenci investičních nástrojů, pokud to jeho povaha umožňuje. Zaknihování vede k usnadnění obchodů s CP, respektive s odpovídajícími právy. Představuje ovšem taktéž lepší možnost kontroly pro stát i emitenta nad vlastnictvím CP. Na rozdíl od těch listinných CP jsou ZakCP dobře zjistitelné a kontrolovatelné finančními orgány i orgány činnými v trestním řízení. 19 ZakCP by měly hlavně zjednodušit manipulaci s CP. V praxi při obchodování na regulovaných trzích 20 dochází ke změně vlastníka mnohonásobně během velmi krátkého časového horizontu. Díky jejich elektronické podstatě není třeba totiž fyzického doručení vlastníkovi. Ten by měl mít pouze v dané evidenci zřízen majetkový účet. 21 Účet je zde přitom fakticky pouze souborem údajů o osobě majitele, stejně jako například údaje o osobě zástavního věřitele. Všechny tyto údaje jsou pouze prvky databáze a v praxi je nepovažujeme za samostatnou věc podle § 489 OZ. Dané zjednodušení má také velký význam pro zahraniční investice. Další výhodou ZakCP je nepochybně jejich nemožnost ztráty a menší riziko trestné činnosti, jako je například padělání a krádež. Také orgány veřejné správy mají velmi snadný přístup k údajům o vlastnících. To může být velmi účelné při odhalování kriminální činnosti. 22

16 17 18 19 20

21

VONDRÁČEK, O. Elektronické cenné papíry. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Auditorium, 2013, 393 s. ISBN 978-80-87284-43-8 s. 9192. MAREK, R., JEŽEK, V. op. cit., s. 54. § 525 odst. 1 OZ. SMUTNÝ, A. In: MELZER, F., TÉGL, P., a kol., Občanský zákoník: velký komentář. Praha: Leges, 2014. ISBN 978-807502-003-1, s. 410. Regulovanými trhy jsou trhy, kde do vztahů vstupují mezi majitele účtu ZakCP, depozitář a emitenta ještě osoby které provozují systémy zúčtování či vypořádání, nebo osoby, které poskytují služby centrální protistrany. Obchodování na regulovaných trzích je složitější než klasické obchodování se ZakCP. MAREK, R., JEŽEK, V. op. cit., s. 55.

22

CHALUPA, I. ; REITERMAN, D. Cenné papíry. Základy soukromého práva IV. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2014, 219 s. ISBN 978-807400-542-8 s. 53-55.

5

VZTAH ZAKNIHOVANÝCH CENNÝCH PAPÍRŮ K CENNÝM PAPÍRŮM Vztah ZakCP k listinnýmCP bych ráda rozebrala nejprve z pohledu jejich vzájemné zastupitelnosti, protože ten mi přijde jako nejkontroverznější. Zastupitelnost je také stěžejní z pohledu obchodovatelnosti s CP. 23 Některé základní informace k zastupitelnosti byly zmíněny již v předchozí kapitole. Následující text se jí bude věnovat podrobněji. Zmíním také jistým způsobem nesjednocené pohledy na otázku formy ZakCP, celkový logický vztah ZakCP a CP v dnešní době a vzájemné použití ustanovení obou institutů. Zákon bohužel nestanovuje podrobněji vzájemnou zastupitelnost ZakCP s CP. Těžko předpokládat, že záměrem zákonodárce bylo tuto problematiku neupravit či dokonce vzájemnou zastupitelnost zcela vyloučit. Z nejnovější právní úpravy bychom mohli dovodit, že taková zastupitelnost není vyloučena, jelikož tak není nikde upraveno. Zlepšilo by se tak východisko pro právní interpretaci. Neměli bychom ovšem opomenout fakt, že klíčovou podmínkou zastupitelnosti je forma, která u ZakCP chybí. 24 Dovozujeme, že ZakCP formu mají, ale slouží jim pouze ke způsobu komunikace s vlastníkem, k čemuž se vyjádřím ještě později. Při rekodifikaci soukromého práva se dle něj se zrušením formy u ZakCP počítalo, poté byla ale úprava formy ponechána v ustanovení § 263 odst. 1 ZOK za středníkem a to způsobuje nyní zmatky i pro ostatní ZakCP. 25 Forma ZakCP je ovšem podstatnou náležitostí CP, jelikož umožňuje určit, kdo je osobou, které náleží práva z CP a taktéž způsob, kterým může být ZakCP převáděn (§ 518 a 1103 OZ). Ani za účinnosti ZCeP nebylo jasné, zda je forma CP obecně povinnou náležitostí ZakCP. Na ZakCP se hledělo jako na jakousi zvláštní podobu CP a nebylo tedy jednoznačné zda formu mít musí či nikoliv. Nyní se má na ZakCP použít ustanovení o CP, pokud není vyloučeno povahou či jiným právním předpisem. I nyní vyvstává otázka, zda je stanovení normy obligatorní. Pokud podle Ježka emitent formu neurčí, bude se zkrátka jednat o bezforemné ZakCP. Určování formy u ZakCP nemá stejné účinky jako určování formy u CP.26 Otázkou je, zda by nebylo lépe považovat ZakCP za zvláštní podobu a současně tak i za samostatnou formu CP.27 Oproti CP v listinné formě není podmínkou zastupitelnosti ZakCP druh CP. Dle výkladu a podstaty ZakCP však totožnost druhu vyplývá z požadavku na stejnost práv. Vzájemná zastupitelnost listinných CP se ZakCP byla vždy obtížně definovatelná. Na jedné

23

VÍTEK, J. In: LAVICKÝ P., a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1- 654). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, ISBN 978-80-7400-529-9, s. 1888. 24 Tamtéž, s. 1840. S názorem se neztotožňuje např. Prof. J. Dědič. 25 Tamtéž. Dovozujeme, že když se použije § 518 OZ pro zaknihované akcie, je použitelný i pro ostatní druhy CP. 26 MAREK, R., JEŽEK, V., op. cit., s. 56-57. 27 KOTÁSEK, J. In: MELZER, F., TÉGL, P., a kol., Občanský zákoník: velký komentář. Praha: Leges, 2014. ISBN 978-807502-003-1, s. 390.

6

straně se může zdát, že oboje představuje naprosto odlišný rozsah práv, nicméně rozdíly nejsou v praxi natolik podstatné, aby nemohly být tyto CP zastupitelné.28 Občanský zákoník se v ustanovení § 516 vyjadřuje pouze obecně k zastupitelnosti CP, na jejich zaknihované protějšky jaksi zapomněl. Proto se v praxi využívá obecných ustanovení o zastupitelnosti věcí podle § 499 OZ. Toto ustanovení stanoví, že movitá věc, která může být nahrazena jinou movitou věci, je zastupitelná. V pochybnostech se rozhoduje dle zvyklostí. 29 Celkově se zdá tato otázka velmi zapeklitou, protože se názorově liší jak názory soudů, tak jednotlivých autorů komentářů k OZ. Ježek a Marek považují vzájemnou zastupitelnost ZakCP a CP za vyloučenou. 30 Navrch k tomu uvádí, že na škodu je i bezforemnost ZakCP, která by zastupitelnosti bránila. Oproti tomu VS v Praze považuje ZakCP s CP za zastupitelné.31 Smutný v komentáři k OZ říká, že ZakCP navzájem jsou zastupitelné. A contrario uvádí, že OZ a navazující změny v ZPKT umožňují vydání taktéž nezastupitelného ZakCP. Ovšem pro zastupitelnost ZakCP listinným CP se vyjadřuje taktéž proti, stejně jako Marek a Ježek. Jako jedno z odůvodnění svého tvrzení uvádí, že pro vlastníka není vlastnictví CP a ZakCP zaměnitelné už z důvodu nutnosti otevření účtu u osoby vedoucí příslušnou evidenci, v případě vlastnictví ZakCP. Zaměnitelné CP se ZakCP nemohou být ani z důvodu nemožnosti obchodovatelnosti listinných CP na regulovaných trzích, které je pro ZakCP charakteristické. Smutný připouští, že do budoucna se dá očekávat, že soudy určitou míru zastupitelnosti ZakCP s listinnými CP dovodí. 32 O právní úpravě ZakCP platí, že se na ně použijí ustanovení o CP, pokud to z jejich povahy není vyloučeno (či jiným právním předpisem nebo OZ)33. Vyloučení ustanovení o CP pro ZakCP (stanovené jiným právním předpisem) je možné ukázat na příkladu směnky. Ta je ze zákona 34 CP, který je vázán na listinu jako hmotný substrát a tedy zaknihování není možné. 35 Taktéž plyne, že nelze použít například ustanovení o stejnopisech a o formě CP. Opačně ovšem platí, že některá ustanovení o ZakCP se aplikují na cenné papíry v papírové podobě, tak je tomu například u imobilizovaných CP.36 Více zastupitelných CP lze nahradit i tzv. hromadnou listinou. Její vydání a emise se řídí stejnými pravidly jako emise a vydání ZakCP papírů, které nahrazuje. Veškeré podstatné

28 29 30 31 32 33 34 35 36

Vyplývá z rozsudku VS v Praze, sp. zn. 5 Cmo 82/2004. MAREK, R., JEŽEK, V., op. cit., s. 59. Tamtéž. Vyplývá z rozsudeku VS v Praze, sp. zn. 5 Cmo 82/2004. SMUTNÝ, A. In: MELZER, F., TÉGL, P., a kol., Občanský zákoník: velký komentář. Praha: Leges, 2014. ISBN 978-807502-003-1, s. 421-422. Názorově shodně též VÍTEK v komentáři Občansý zákoník I, Obecná část ( §1- 654), s, 1840. § 525 odst. 2 OZ. Zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. WoltersKluwer ČR [cit. 26. 5. 2016] VÍTEK, J. In: LAVICKÝ P., a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1- 654). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, ISBN 978-80-7400-529-9, s. 1881. CHALUPA, I. ; REITERMAN, D., op. cit., s. 28-29.

7

náležitosti jsou totožné u obou listin, jelikož hromadná listina musí obsahovat podle zákona předepsané údaje o CP, které nahrazuje. 37 Důležité je též zmínit, že držba ZakCP je jakousi nepřímou držbou cenného papíru, jelikož ZakCP je převoditelný oproti listinnému CP právě pouze změnou záznamu na účtu, jak již bylo zmíněno. Transakce s nepřímo drženými CP byly vynuceny postupně a to zejména kvůli nárustu množství listinných CP. Dochází zde tedy můžeme říci k jistému střetu mezi ekonomickou a právní realitou. Tento konflikt lze zdůvodnit mimo jiné pomalejší akomodací měnící se reality, jelikož právo obecně reaguje na realitu pomaleji než například finanční trh.38

VÝZNAM ZAKCP Prostřednictvím elektronizace a vznikem ZakCP je možné v praxi realizovat značně větší množství komplexních transakcí, které se mohou denně na finančních trzích uskutečňovat. Může k nim dojít v mnohem kratších časových intervalech, což považujeme za velký přínos. Velkou roli hraje fakt, že jakákoliv neoprávněná manipulace, falzifikace a ztráta je mnohem méně pravděpodobná, protože zde nedochází vůbec k žádnému přímému fyzickému kontaktu. Odtud také plyne název „nepřímá držba cenných papírů“ 39 . Díky registraci jsou lehce identifikovatelní taktéž koneční vlastníci společností, což se zdálo v minulosti u CP v jejich listinné podobě utopií. Dochází tak k mnohem lepší kontrole všech obchodů a ochraně účastníků trhu s CP. Velmi rozdílná je rychlost všech obchodů a nepřetržitá možnost obchodování na finančních trzích, která u CP v listinné podobě nebyla dobře dosažitelná.40 Zajištění přístupu k elektronickým systémům, v kterých jsou ZakCP evidovány, umožňuje značně rychlejší a stabilnější přístup všem oprávněným. Je tak možné provést efektivní dispozice v krátkém časovém horizontu. Plně elektronizované a dematerializované trhy s CP významně snižují systémové riziko případného selhávání finančních trhů a zvyšují tak stabilitu trhu. V konečném důsledku je tak zajištěna celkově nepochybně větší právní jistota všech transakcí. 41 Většina vyspělých států umožňuje existenci CP jak v listinné, tak zaknihované podobě. V některých právních řádech (jako je tomu například v tom francouzském) je zaknihování zastupitelných CP povinné. Vedly k tomu zejména ekonomické důvody, ale 37

ŠTROSOVÁ, I.; ŠTYSOVÁ, M. a kol. Nový občanský zákoník: Vlastnictví a věcná práva. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, 168 s. ISBN 97880-247-5166-5 s. 25 38 VONDRÁČEK, O. Nepřímá držba cenných papírů: dispozice, kolizní problematika, právně-politické aspekty. [online]. Praha, 2012 [cit. 27. 5. 2016]. Rigorózní práce. Karlova univerzita v Praze, Právnická fakulta, s. 53 -54. 39 Tamtéž. Nepřímo drženým CP se rozumí CP, který nalezneme pouze v podobě elektronické, neexistuje více v hmotné podobě jako jsme tomu byli zvyklí u listinných CP. 40 VONDRÁČEK, O. [online] 2012, op. cit. s. 16. 41 Tamtéž, s. 17.

8

taktéž snaha o usnadnění obchodování, čehož by se ale v praxi mohlo docílit i jinak (např. imobilizací).42 Tak je tomu v Německu, kde imobilizace spojená s druhotnou úschovou plní srovnatelnou funkci jako zaknihování. Zaknihování je v Německu možné pouze pro vybrané státní a podobné dluhopisy. 43 Pro účely efektivního obchodování na trzích je zaknihování či uložení CP do hromadné úschovy v dnešním světě nutné.

42 43

SMUTNÝ, A. In: MELZER, F., TÉGL, P., a kol., Občanský zákoník: velký komentář. Praha: Leges, 2014. ISBN 978-807502-003-1, s. 411. Podle Instances of Non-U.S. Law Applying to Predominantly U.S. Based Pledges of Investment Property and Deposit Accounts . Dostupné z: www.americanbar.org

9

2. EVIDENCE ZAKNIHOVANÝCH CENNÝCH PAPÍRŮ ZakCP může být evidován buď v centrální evidenci ZakCP či v samostatné evidenci investičních nástrojů. Přitom jak je známo, obě z těchto evidencí jsou neveřejné. Ani na jednu z evidencí se nevztahuje zásada, že neznalost zapsaného údaje neomlouvá podle § 980 OZ. Skutečnost, že jsou evidence neveřejné reflektuje také ustanovení § 99a ZPKT, které stanoví, že osoby vedoucí evidence jsou oprávněny poskytovat údaje z těchto evidencí a dokumentů pouze se souhlasem majitele účtu. Evidence se odlišují zejména druhem ZakCP, které jsou oprávněny evidovat. Evidence se vede v elektronické podobě, ač to není nikde v zákoně přímo stanoveno. Výslovně je tento fakt určen pouze pro obchodníky s CP, to podle § 12c odst. 2 ZPKT. Údaje se do evidence zapisují vždy na základě příkazu oprávněné osoby, který může mít formu elektronickou, ústní ale i písemnou. Oprávněnost musí být vždy ověřena. Osoby, které vedou evidenci jsou posléze povinny uchovávat dokumenty týkající se údajů minimálně po dobu 12 let od konce kalendářního roku, ve kterém byl údaj zapsán. 44 Osoba vedoucí evidenci ZakCP, ať již se jedná o centrální evidenci či o tu samostatnou má ze zákona informační povinnost podle ustanovení § 115 ZPKT. Jelikož mohou nastat situace, kdy zájem na sdělení informace převažuje nad zájmem na zachování mlčenlivosti je tato situace v uvedeném ustanovení upravena. Povinnost poskytnout informace je na žádost těchto subjektů. Zpravidla se bude jednat o státní orgány, které budou plnit svou působnost. Dále sem spadají i exekutoři, insolvenční správci. Pokud má jiný subjekt, než ty uvedené v odst. 1 § 115 ZPKT, možnost požadovat informace, z komentáře k ZPKT vyplývá, že je § 116 ZPT o zachování mlčenlivosti vůči takové úpravě ve speciálním vztahu. Tzn. poskytnutí informace se vylučuje. Pokud ovšem ustanovení směřuje k osobám vedoucím evidenci investičních nástrojů, a je zároveň pozdější úpravou, informace se jim poskytnou. 45

2.1.

CENTRÁLNÍ EVIDENCE ZAKNIHOVANÝCH CENNÝCH PAPÍRŮ

Primárně jsou ZakCP vedeny právě v centrální evidenci ZakCP, jak je stanoveno v § 91 ZPKT. To platí jako jakýsi prerogativ, který uvedený zákon zakotvuje. I přesto, že zákon stanovuje, že by v této evidenci měly být uvedeny všechny ZakCP, existují celkem tři výjimky, kdy si příslušné subjekty ZakCP evidují samostatně v oné druhé tzv. samostatné evidenci investičních nástrojů. Těmto výjimkám se budu věnovat dále. Premisa povinnosti zaevidování všech ZakCP do Centrálního depozitáře zde znamená spíše, že není možno zaevidovat ZakCP mimo centrální evidenci, pokud takovou výjimku neurčí zákon. Centrální 44

CHALUPA, I. ; REITERMAN, D., op. cit., s. 63.

45

FRANĚK, M. In: HUSTÁK, Z., a kol. Zákon o podnikání na kapitálovém trhu. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2012. ISBN 97880-7400-433-9, s. 669.

10

evidenci ZakCP vede Centrální depozitář, který hraje ve fungování kapitálového trhu klíčovou roli.46 Na centrální evidenci navazuje evidence navazující na centrální evidenci ZakCP.47 Tu vedou zejména tzv. účastníci CDCP neboli obchodníci s CP. Je důležité si uvědomit, že ZakCP účastníka centrálního depozitáře nemohou být evidovány přímo v jeho navazující evidenci. To navazuje na nevyvratitelnou domněnku uvedenou v ustanovení § 528 odst. 2 OZ, která stanoví, že majitel účtu zákazníků není vlastníkem ZakCP zde evidovaných. Účastník si pro své transakce musí ustanovit osobu jinou, kterou k daným úkonům oprávní. Výše uvedené míří zejména proti záměru účastníka zřídit účet v roli vlastníka na úrovni evidence vedené centrálním depozitářem.48

CENTRÁLNÍ DEPOZITÁŘ CENNÝCH PAPÍRŮ Zákon předpokládá existenci pouze jednoho depozitáře, což můžeme odvodit taktéž z názvu centrální. Centrální depozitář je důležitým prvkem v tržní infrastruktuře. Poskytuje služby účastníkům kapitálového trhu, které nabízejí a poptávají investiční nástroje, aby veškeré transakce probíhaly bezproblémově. Hlavními body této struktury jsou poté převodní místa, vypořádávací systémy, centrální protistrany a osoby vedoucí evidence investičních nástrojů. Na národní i mezinárodní úrovni působí těchto subjektů málo, jelikož vybudovat a provozovat tyto systémy je značně nákladné a složité. Proto se provozovatelé přirozeně centralizují, a to znamená v praxi pro účastníky výhodu ve velké míře standardizace a přehlednosti, na druhou stranu to ovšem podporuje jejich dominantní postavení. To může taktéž vyústit v nechuť propojovat systémy různých provozovatelů. 49 Centrální depozitář je právnická osoba, jejíž hlavní činností je vedení centrální evidence a přidělování identifikačního označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci ZakCP (ISIN). Může vykonávat i jinou činnost, kterou musí mít však uvedenou v povolení uděleném ČNB. Stávající Centrální depozitář cenných papírů a.s., podléhá plně jejímu dohledu. CDCP je povinen o každé změně ČNB informovat. Ta může pak dle svého uvážení nařídit správní řízení či nikoliv. Depozitář eviduje i neodevzdané CP, a to na zvláštním technickém účtu, jehož majitelem je emitent. Tímto zaevidováním jsou pak CP přeměněny na ZakCP. Dokud vlastník CP tento papír emitentovi nepředá, nenabývá platnosti.50 46 47 48

Tamtéž, s.585. CHALUPA, I. ; REITERMAN, D., op. cit., s. 30. MAREK, R., JEŽEK, V.,. op. cit., s. 79.

49

FRANĚK, M. In: HUSTÁK, Z., a kol. Zákon o podnikání na kapitálovém trhu. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2012. ISBN 97880-7400-433-9, s. 605. 50 ŠTROSOVÁ, I.; ŠTYSOVÁ, M. a kol., op. cit., s. 25.

11

Předchůdkyní nynější centrální evidence byla evidence vedená Střediskem cenných papírů. Jednalo se o příspěvkovou organizaci zřízenou Ministerstvem financí. SCP vykonávalo svou činnost do roku 2010, kdy došlo ke změně v osobě vedoucí centralizovanou evidenci ZakCP a taktéž ve způsobu vedení této evidence. SCP vzniklo v tehdejší době primárně za účelem zajištění realizace kuponové privatizace, jelikož byly v minulosti ze dne na den vydány miliony akcií privatizovaných státních podniků. Jejich vlastníky se v té době stalo mnoho občanů. SCP tedy, ač je považováno dnes za předchůdce CDCP nikdy v pravém slova smyslu nevypořádávalo obchody s CP, ani nevedlo nominee účty. SCP také fungovalo na odlišném principu.51 SCP bylo definitivně zrušeno rozhodnutím Ministerstva financí ČR k 31. 12. 2011 a posléze taktéž vymazáno z obchodního rejstříku. Z právního hlediska je právním nástupcem Ministerstvo financí a veškerá práva a povinnosti vůči SCP se od zániku SCP uplatňují výhradně vůči Ministerstvu.52 CDCP je stoprocentně vlastněn Burzou cenných papírů, a.s. Praha. 53 CDCP je členem ECSDA. 54 Ta představuje seskupení celkem 41 národních depozitářů napříč 37 evropskými zeměmi. Všechny mají společný cíl, tím je evidence ZakCP. Navíc se snaží mezi sebou i komunikovat a jednotlivé systémy propojovat. Snaží se poskytnout jednotlivým národním depozitářům informace daňového, právního a obchodního rázu, aby byl aktivně podpořen taktéž proces harmonizace napříč Evropou.55 V počátcích vzniku CDCP se vyskytovaly značné obavy z možné ignorace dvojstupňovosti nové evidence Centrálního depozitáře zahraničními investory. Postupem času se ovšem ukázalo, že systém je funkční a natolik soběstačný, že poskytuje výraznou míru právní jistoty a bezpečí pro její investory. Celý proces přeměny obsahuje rozhodnutí valné hromady, publikaci v obchodním věstníku, stanovení lhůt pro případné odevzdání listinných akcií emitentovi, otevření majetkových účtů akcionáři v centrální evidenci ZakCP prostřednictvím účastníků CDCP a uzavření smlouvy. Proces přeměny se řídí příslušnými ustanoveními OZ.56 Existují celkem 4 hlavní kroky vedoucí k zaknihování emise v CDCP. Jsou jimi přidělení kódu pro identifikaci ZakCP, uzavření Smlouvy o vedení evidence emise a Dodatku k registraci nové emise, registrace v Informačním systému CDCP a v poslední řadě je jím zápis na účet vlastníka. Ten podává emitent elektronicky prostřednictvím systému ISB. V případě úpisu na jeden účet lze tento krok provést také v papírové podobě. Emitent musí

51 52 53 54

JEŽEK, Václav. Centrální evidence cenných papírů a její význam pro činnost notáře. Ad notam. 2010, č. 5,s. 7. CHALUPA, I. ; REITERMAN, D., op. cit., s. 64. Z emailové komunikace s pí Vlkovou J., která proběhla během února 2016. Co je CDCP; Vedení evidence a vypořádání. [online]. Centrální depozitář cenných papírů [cit. 20. 4. 2016]. Dostupné z: http://www.centraldepository.cz/index.php/cz/co-je-cdcp

55

Mission and objectives [online] European Central Securities Depositories Association, publikováno 10. 10. 2014 [cit. 20. 4. 2016]. Dostupné z: http://ecsda.eu/about/mission 56 ELEK, Š., op. cit., s. 774.

12

znát čísla majetkových účtů vlastníka. Dále zaplatí jednorázový poplatek, a to jak za přidělení kódu pro identifikaci ZakCP, tak za zápis emise. 57 CP v Centrálním depozitáři mohou být evidovány na dvou typech majetkových účtů58. Prvním typem je účet vlastníka, jehož majitelem je vlastník CP. Dalším druhem je účet zákazníků a jejich majitelem je účastník CDCP. Ten však není v praxi právoplatným vlastníkem CP evidovaných na tomto účtu. Pouze je na čas převzal do správy od jejich vlastníků. 59 Účty zákazníků je oprávněn v rámci centrální evidence ZakCP vést právě pouze CDCP.60 ZakCP není listinou, kterou je možné fyzicky držet.61 Vzhledem k tomu je tento druh CP jakási „virtuální realita“ na tomu určeném účtu, který mohou vést pouze zákonem určené subjekty. Majitel ZakCP, které jsou zapsané na účtu, potřebuje k manipulaci s nimi součinnost subjektu, který účet vede. Evidence ZakCP je vedena tedy dvojím způsobem. Jednak je vedena evidence vlastníků ZakCP (na účtu vlastníků) a taktéž úprava obsahuje elementy nepřímého držení ZakCP (na účtu zákazníků). 62 Existují také ještě zvláštní typy účtů, kterým je například účet vedený v souladu s § 202a ZPKT. Jedná se o účty, jejichž majitelé neuzavřeli po skončení činnosti Střediska cenných papírů s účastníkem centrálního depozitáře smlouvu o zřízení účtu v centrální evidenci. Na tyto účty ovšem není později možné nabývat další ZakCP.63 CDCP je povinen ve vztahu k majiteli účtu vykonávat jeho příkazy. Může se jednat o příkazy vedoucí k prodeji CP či k zajištění závazků ale i o příkazy, které povedou pouze k výkonu jistých práv s CP, jako je například vydání potvrzení existence daného počtu CP na účtu za účelem uplatnění hlasovacích práv apod. Depozitář musí vždy plnit primárně příkazy právě majitele účtu jako svého klienta. Nikoliv jiných osob, pokud k tomu nejsou zmocněny. Pokud existuje k účtu více majitelů, depozitář se poté v praxi zabývá také jejich příkazy. Majitel má zásadně výhradní právo na výnosy z CP. Výnos může být vyplacen buď v penězích nebo v CP na emitenta.64 CDCP kromě zajišťování úschovy pro emitenta a pro své účastníky a správy investičních nástrojů má za úkol také poskytnout či zprostředkovat účastníkům úvěry či půjčky. To za účelem vypořádání obchodu s investičními nástroji pokud jsou řádně zajištěny. Spravuje dále peněžní prostředky a investiční nástroje, které jsou složené jako jistota za 57

Zaknihování [online]. Centrální depozitář cenných papírů [cit. 20. 4. 2016]. Dostupné z: http://www.centraldepository.cz/index.php/cz/zaknihovani 58 § 526 OZ. 59 Vedení evidence a vypořádání [online]. Centrální depozitář cenných papírů [cit. 20. 4. 2016]. Dostupné z: https://www.cdcp.cz/index.php/cz/co-je-cdcp 60 PIHERA, V. In: KOTÁSEK, J.; PIHERA, V.; POKORNÁ J.; VÍTEK J. Právo cenných papírů. 1. vyd. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014. ISBN 978-80-7400-515-2, s. 31. 61 To vyplývá z definice ZakCP v § 525 OZ. Právě neexistence listiny, do které je právo inkorporováno je jedním ze základních znaků ZakCP. In: Vítek, op. cit., Komentář, s.1884. 62 VÍTEK, J. In: LAVICKÝ P., a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1- 654). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, ISBN 978-80-7400-529-9, s. 1885. 63 CHALUPA, I. ; REITERMAN, D., op. cit., s. 76. 64 VONDRÁČEK, 2013, op. cit., s. 125-126.

13

splnění závazků plynoucích z již vypořádaných obchodů s investičními nástroji. Zřizuje pro své účastníky účty zákazníků u zahraničních osob s podobným předmětem činnosti jako má CDCP. 65 Jeho činnost je činností podnikatelskou a ze své činnosti je odpovědný kromě primárně ČNB i akcionáři. 66

VZTAH MEZI MAJITELEM ÚČTU A DEPOZITÁŘEM Mezi majitelem účtu a depozitářem vzniká právní vztah. Majitel účtu v rámci něj musí zaplatit cenu za poskytnutí služeb ve prospěch CDCP. Některé povinnosti uvnitř tohoto právního vztahu pochází z veřejnoprávních předpisů, které regulují a upravují činnost depozitáře. Depozitář je naproti tomu povinen zachovat základní integritu elektronických CP. Odpovídá tak za držení dostatečného množství CP, které odpovídají souhrnu CP jeho klientů. Jejich jednotlivá práva k těmto účtům pak taktéž přiřazuje. Tuto povinnost splní jednoduše souhlasným počtem CP s odpovídajícím počtem záznamů na účtu majitele a řádným vedením příslušné dokumentace. Depozitář může také ZakCP opatrovat buď osobně nebo prostřednictvím jiného depozitáře či svých poboček nebo jednotlivých organizačních složek. 67

Prapůvodně byly smlouva o úschově CP a taktéž smlouva o správě CP vytvořeny pouze

pro účely listinných CP. První z těchto smluv je vymezena jako závazek mezi schovatelem a úschovnou, kdy uschovateli je přislíbena za tuto službu odměna. Uschovatel je povinen tak chránit CP před ztrátou, zničením a taktéž poškozením či znehodnocením. Tato povinnost se na ZakCP bude aplikovat subsidiárně, jak vyplývá ze zákona o podnikání na kapitálovém trhu. 68 Uschovatel z logiky věci nebude mít povinnost fyzické ochrany CP, jelikož zaknihovaný CP postrádá hmotný charakter. Veškeré úkony depozitář vůči majiteli ZakCP vykonává na základě smlouvy o správě CP, kterou si mezi sebou uzavřeli. Z formálního hlediska lze ze vztahu mezi majitelem účtu a centrálním depozitářem vypozorovat, že český právní řád šel v jisté míře cestou francouzského právního řádu. V našem právním řádu se uplatňuje systém přímého vlastnictví, což v praxi znamená, že vlastníkem CP na účtu je buď fyzická nebo právnická osoba, která je zaznamenána jako majitel účtu CP. Touto osobou může být teoreticky dokonce i sám depozitář, pokud je on sám jmenovitě konečným majitelem. 69 Matyášová uvádí, že depozitář není v systémech přímého vlastnictví ZakCP při vedení účtu CP téměř nikdy samostatným vlastníkem těchto CP. 70 To však není vždy

65 66 67 68 69

VONDRÁČEK, 2013, op. cit., s. 130-133. JEŽEK, V. Centrální evidence cenných papírů a její význam pro činnost notáře. Ad notam. 2010, č. 5, s. 7. VONDRÁČEK, 2013, op. cit., s. 124. Ust. § 92 a násl. ZPKT. zákona č. 256/2004 Sb., ZPKT. VONDRÁČEK, 2013, op. cit., s. 149-154.

70

MATYÁŠOVÁ, E. Finančněprávní úprava zaknihovaných cenných papírů [online]. Praha, 2012 [cit. 20. 4. 2016]. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta.

14

pravidlem. V některých systémech, zejména v těch vícevrstevných, bývá zpravidla vlastníkem ZakCP centrální depozitář či osoba, která za něj jedná. 71 Podle § 94 odst. 2 ZPKT osoba, která vede centrální evidenci ZakCP vede tuto evidenci na účtech vlastníků či zákazníků. To v praxi potvrzuje, že je evidence dvoustupňová. Stanovuje se zásada, že osoby uvedené v § 92 odst. 2 a 93 odst. 2 ZPKT by měly vést pouze účty vlastníků. Skutečné vlastníky je v praxi evidovat nemožné. 72 Centrální depozitář je povinen mít na svém účtu k dispozici tolik aktiv, kolika odpovídají záznamy na účtech elektronických CP jejich majitelů. Tím se má zajistit výsadní majitelovo právo k elektronickým CP tak, aby nebylo pouhou prázdnou formulí, ale aby byla zabezpečena skutečná disponibilní ekonomická hodnota. Není to však jediná faktická povinnost depozitáře. Aby byla jeho práva k účtu s CP plnohodnotná, musí ty být v majetku depozitáře přiřaditelné k záznamům na účtech jeho klientů. Musí zajistit poměr jedna ku jedné. Je tak nutné, aby shoda byla zachována mezi konečným majitelem účtu a depozitářem a rovněž mezi depozitářem a centrálním depozitářem. Porušení povinností identifikace elektronických CP je ovšem i přes jasnou specifikaci těchto pravidel častým sporem v soudních řízeních. 73 Ustanovení § 275 odst. 3 ZOK poté doplňuje úpravu dispozice vzhledem k akcionářům o fakt, že práva spojená se zaknihovanou akcií vykonává pouze osoba, která je zapsána v evidenci jako vlastník akcie. Pokud ovšem není stanoven den, platí ke dni, kdy se právo uplatňuje, ledaže by bylo bezvýhradně prokázáno, že zápis není pravdivý a neodpovídá nikterak skutečnosti. Něco obdobného je stanoveno také pro zaknihované dluhopisy v DluhZ, který ve svém § 4 stanoví, že práva spojená se zaknihovaným dluhopisem může vykonávat jen pověřená osoba. Myslí se tím ta, která je pověřena právě k vedení evidence ZakCP, není-li stanoveno jinak. Pokud vlastníci ZakCP nejsou v evidenci uvedeni, vzniklá škoda je k jejich tíži. 74 V praxi se mohou objevit případy rozporu mezi skutečným vlastníkem a vlastníkem zapsaným v evidenci. Typickým příkladem může být úmrtí majitele účtu, převod ZakCP nevlastníkem na další osobu, která si je ale vědoma, že nabývá ZakCP od nevlastníka (viz kapitola Ochrana dobré víry nabyvatele ZakCP). Dále také v případě fúze či jiného zániku právnické osoby může dojít k situaci, kdy bude jako vlastník evidován majitel účtu, který ale například již vůbec neexistuje. Výjimkou z domněnky vlastnictví majitele účtu je pak definitivně ustanovení § 1456 OZ ve spojení s ustanovením § 1448 odst. 3 OZ téhož předpisu, který upravuje vlastnické právo vzhledem ke svěřenskému fondu. Upravuje vlastnické právo ve smyslu, že v podstatě osoba není ani vlastnickým správcem, ani zakladatelem nebo osobou, které má být ze svěřenského fondu plněno. Osoba, která bude tedy uvedena

71

VONDRÁČEK, 2013, op. cit., s. 154.

72

FRANĚK, M. In: HUSTÁK, Z., a kol. Zákon o podnikání na kapitálovém trhu. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2012. ISBN 97880-7400-433-9, s. 593-594. 73 VONDRÁČEK, 2013, op. cit., s. 173. 74 MAREK, R., JEŽEK, V., op. cit., s. 81.

15

v evidenci jako ,,svěřenský správce´´ není považována za vlastníka předmětných ZakCP. Pouze vykonává příslušná ad hoc svěřená vlastnická práva. 75

2.2.

SAMOSTATNÁ EVIDENCE ZAKNIHOVANÝCH PAPÍRŮ

V samostatné evidenci je oproti centrální evidenci CP možné evidovat kromě ZakCP také jiné investiční nástroje. To o jaké se přesně jedná je uvedeno v § 93 odst. 1 ZPKT. Z textu zákona vyplývá, že se jedná o ZakCP kolektivního investování, listinné investiční nástroje v úschově, zahraniční investiční nástroje, které má ve své moci obchodník s CP za účelem poskytnutí investiční služby a dále investiční nástroje, které nejsou uvedeny výše, ale jejich povaha to připouští. Rozsah typů nástrojů, které v tomto typu evidence mohou být vedeny je tedy značně širší. 76 Přitom pojem investiční nástroj podle ZPKT zahrnuje pouze investiční CP obchodovatelné na kapitálovém trhu (§ 3 odst. 2 ZPKT). Na základě § 92 odst. 1 písm. a) ZPKT pak obligatorně nemusí být v evidenci vedeny ZakCP kolektivního investování, mezi něž se podle § 3 odst. 3 řadí i podílový list. Samostatnou evidenci investičních nástrojů může vést více druhů subjektů, jako jsou například některé banky, obchodníci s CP, investiční společnosti, provozovatelé vypořádacích systémů 77 s neodvolatelností vypořádání a další zahraniční osoby podle § 93 odst. 2 ZPKT. Může to být však jakákoliv osoba zřízená Ministerstvem financí. CDCP vede kromě centrální evidence taktéž právě samostatnou evidenci. U tohoto druhu evidence ovšem CDCP vede jen část CP, které byly předány do úschovy nebo převedeny ze zahraničního depozitáře do evidence CDCP. Kromě centrálního depozitáře všechny tyto subjekty, které mají zájem provozovat samostatnou evidenci, musí mít zvláštní povolení od Ministerstva financí či ČNB. ČNB po zřízení evidence její činnost nehlídá, ani k němu není třeba dalších zvláštních povolení, registrací ani podnikatelských oprávnění. Tato evidence je v zásadě dvoustupňová. Pokud jde o styk se zahraničím, může být i vícestupňová. ČNB vedle toho provozuje také tzv. vypořádací systém s neodvolatelností vypořádání. Celkově je její vedení kromě práva také povinností. Tato povinnost je ukotvena např. v § 12c odst. 1 ZPKT. Je dána také pro zahraniční cenné papíry. 78 Samostatná evidence investičních nástrojů je mnohem více decentralizována. Může ji totiž vést mnohem více subjektů a ne pouze CDCP. Subjektů, kterých ji v praxi mohou vést je 75 76 77

Tamtéž. VÍTEK, J. In: LAVICKÝ P., a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1- 654). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, ISBN 978-80-7400-529-9, s. 1888. Vypořádáním se myslí započtení vzájemných poledávek z obchodů s investičními nástroji či splnění vzájemných dluhů z obchodů s investičními nástroji převodem investičních nástrojů nebo peněžních prostředků. Celý vyp. systém se pak skládá z centrálního depozitáře jako provozovatele a dalších účastníků, kterými jsou např. obchodníci s CP. (CHALUPA, I. ; REITERMAN, D., op. cit., s. 41)

78

FRANĚK, M. In: HUSTÁK, Z., a kol. Zákon o podnikání na kapitálovém trhu. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2012. ISBN 97880-7400-433-9, s. 588-591.

16

velké množství. V ustanovení § 93 odst. 2, 3, a 5 je uveden výčet subjektů, které tento typ evidence mohou vést, výčet ovšem není úplný. Některé další subjekty jsou zmíněny v jiných právních předpisech.79 Důležitým rozdílem mezi centrální evidenci CP a samostatnou evidencí je její dispozitivnost. V § 93 odst. 1 ZPKT není uvedeno, které nástroje vedeny být musí, proto se můžeme správně dobrat úsudku, že vedení samostatné evidence je zcela dobrovolné. Odst. 1 stejného paragrafu ZPKT nám stanoví pouze výčet investičních nástrojů, které jsou v ní možné na majetkových účtech evidovat. Je třeba mít na paměti také fakt, že uschovány a vedeny v samostatné evidenci mohou být také tzv. hybridní listinné cenné papíry neboli cenné papíry s derivátovým prvkem. 80 Stejně jako na centrální evidenci, i u samostatné evidence může docházek k vícestupňovosti, a to zejména díky subjektům vedoucím evidenci navazující na samostatnou evidenci. Tu kromě subjektů oprávněných k vedení vrchního stupně mohou vést i zahraniční centrální depozitáře či zahraniční osoby oprávněné k vedení evidence investičních nástrojů. 81

ZÁPISY A ÚDAJE ZAPISOVANÉ DO EVIDENCÍ ZAKNIHOVANÝCH CP

Zápis do evidence může provést vždy pouze oprávněná osoba. Kdo jí je stanoví ZPKT v ustanovení § 95 odst. 2. Její kompetenci posuzuje osoba, která požadovanou evidenci vede. Pro každou evidenci se požadavky na prokázání oprávněnosti osoby mohou lišit, vždy by ovšem měly splňovat požadavky provozního řádu. Pokud je tak vyžadováno musí vyhovět taktéž požadavkům na odbornou péči, případně dalším specifickým požadavkům. Některé z těchto specifických požadavků jsou uvedeny v zákoně č. 253/2008 Sb., v platném znění či v zákoně č. 101/2000 Sb., v platném znění. Zápisy v evidencích jsou dvojího charakteru, konstitutivní a deklaratorní. Konstitutivní bude zápis o vydání ZakCP, změna vlastníka převodem ZakCP a také zápis smluvního zástavního práva. Deklaratorním zápisem bude poté zápis přechodu vlastnictví, zápis zástavního práva zřizovaného jinak než smlouvou a také zápis správce ZakCP podle ustanovení § 400 ZOK. Kromě evidence centrální, samostatné a evidencí na ně navazujících existuje ještě tzv. evidence emise. Ta je vedena dobrovolně na základě smlouvy s emitentem pro jím vydané ZakCP.82 V praxi má zajistit evidenci ZakCP vedenou pro emitenta za účelem centralizace

79 80 81 82

Tamtéž, s. 589. Tamtéž, s. 588. § 93 odst. 3 ZPKT. CHALUPA, I. ; REITERMAN, D., op. cit., s. 35.

17

informace o emisích. 83 Evidovány zde jsou druhy evidencí vyjmenované v ustanovení § 94 odst. 6 ZPKT. Ve smlouvě s emitentem musí být vždy evidence emise uvedena. To neplatí pouze pro Ministerstvo financí, v případě že je zároveň emitentem a vedoucím evidence.

ÚDAJE ZAPISOVANÉ NA MAJETKOVÉ ÚČTY Evidence ZakCP je vedena na majetkových účtech, kterými jsou účet vlastníka či účet zákazníků.84 Existují údaje, které se zapisují na majetkové účty obligatorně. Neměly by tam chybět zajisté údaje o majitelích účtů, které je mohou jednoznačně identifikovat. Tím se myslí nejběžněji rodné číslo nebo datum narození, adresa, bydliště nebo sídla společnosti v případě právnické osoby. Dále náležité údaje o ZakCP, jejich samostatně převoditelných právech, údaje o osobách, které mají jakákoliv oprávnění vykonávat práva z těchto ZakCP, zástavní práva, taktéž pozastavení výkonu práv nakládat s těmito CP a v neposlední řadě také údaje o správcích a o spoluvlastnictví. Všechny změny těchto skutečností a zápisů se taktéž evidují, přičemž musí být výslovně vyznačen fakt, že ke změně došlo. Údaje, které se na majetkové účty zapisují, vyjmenovává ve svém § 94 odst. 1 ZPKT. Jiné údaje se přitom zapisují na účet vlastníka a jiné na účet zákazníků. Tyto odlišnosti stanovují provozní řády a některá pravidla evidencí. 85 Lze dovodit, že z údajů na účtu musí být patrné, že majitel účtu (osoba, pro kterou je účet veden), není konečným vlastníkem ZakCP. Osoba, která vede evidenci navazující na centrální evidenci ZakCP vedenou CDCP vede tuto evidenci na účtech vlastníků. Proti tomu osoba vedoucí samostatnou evidenci investičních nástrojů ji vede na účtech vlastníků nebo účtech zákazníků.86 Spoluvlastnictví ZakCP není tak běžné, jelikož jsou zastupitelné (s dalšími ZakCP). Pokud je tento údaj však uveden, nedá se bez dalšího dovodit, že je majitel účtu oprávněn za spoluvlastníka vykonávat jakákoliv práva vůči emitentovi. Takový údaj by musel být z evidence patrný. Pokud by se ovšem právo ze ZakCP převádělo v navazující evidenci, tam je nutné tyto údaje již uvést bezpodmínečně. Jelikož může být majetkový účet nabyvatele zřízen i mimo navazující evidenci převodce, promítnou se tyto údaje například na zákaznickém účtu.87

83 84 85 86 87

Tamtéž. VÍTEK, J. In: LAVICKÝ P., a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1- 654). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, ISBN 978-80-7400-529-9, s. 1889. CHALUPA, I. ; REITERMAN, D., op. cit., s. 38. VÍTEK, J. In: LAVICKÝ P., a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1- 654). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, ISBN 978-80-7400-529-9, s. 1889. CHALUPA, I. ; REITERMAN, D., op. cit.,s. 71.

18

ÚČASTNICKÝ PRINCIP CENTRÁLNÍ EVIDENCE Účastnický princip se týká okruhu subjektů, kterým CDCP poskytuje své služby. Vedle emitentů je poskytuje přímo pouze svým účastníkům (nikoliv přímým majitelům účtů), tedy například bankám, obchodníkům s CP a investičním společnostem. Úprava je zakotvena v § 109 ZPKT. Ve smluvním vztahu s emitentem je právě účastník. Oproti tomu bývalé SCP poskytovalo své služby přímo majitelům účtů. 88 Oproti předešlé střediskové evidenci je velký rozdíl v tzv. dvoustupňovosti evidence.89 Druhým stupněm je v tomto smyslu evidence, která navazuje na evidenci vedenou v CDCP. Majetkové účty se nyní plně obsluhují prostřednictvím účastníků CDCP, samotní vlastníci CP tedy s CDCP do styku nepřijdou. Tito účastníci jsou uveřejněni na stránkách CDCP a jsou jimi, jak již bylo řečeno výše, převážně banky a obchodníci s CP.90Díky dvoustupňovosti se uplatní systém nepřímého držení CP, neboli držení prostředníkem. Typické je pro tento systém tzv. řetězení prostředníků. Pokud výše mluvíme o dvoustupňovosti evidence, může v praxi vzniknout i mnohastupňová propojená evidence CP. Tento systém si můžeme představit jako jakousi pyramidu, kdy navrchu bude figurovat mezinárodní centrální depozitář, pod ním národní a dále pod ním zákazníci neboli prostředníci. Na samém konci bude konečný vlastník CP (investor).91 Účastníci vypořádacího systému CDCP mají vstup do tzv. párovacího systému a taktéž k vypořádacím cyklům. Ti z nich, kteří se neúčastní vypořádacího systému nemohou příkazy párovat a mají přístup pouze k jednostranným on-line příkazům (RM-S, PSE). Účastník zajišťuje pro majitele CP všechny operace s CP, včetně dědictví, zástavy a případných převodů.92

88 89 90 91 92

JEŽEK, V. Centrální evidence cenných papírů a její význam pro činnost notáře. Ad notam. 2010, č. 5, s. 7-8. SCP vedlo evidenci pouze v jednom stupni, tzn. že majitel účtu byl zároveň také vlastníkem CP, který byl na účtu veden. Z emailové komunikace s pí Vlkovou J., která proběhla během března- dubna 2016. VÍTEK, J. In: LAVICKÝ P., a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1- 654). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, ISBN 978-80-7400-529-9, s. 1885. Z emailové komunikace s pí Vlkovou J., která proběhla během března- dubna 2016.

19

3. OCHRANA DOBRÉ VÍRY NABYVATELE ZAKNIHOVANÝCH CENNÝCH PAPÍRŮ Účelem ochrany dobré víry nabyvatele ZakCP je zejména zmírnit nepříznivé následky nedodržení povinnosti bezvadného právního titulu k právu a jeho držbě. V případě, kdy si nabyvatel jisté právo přisvojuje, bývá přesvědčen o bezvadném jednání. Právo je určeno jeho adresátům a ti by se na něj měli mít možnost spolehnout. V praxi může dojít k situaci, kdy ZakCP z účtu úplně zmizí a jejich vlastník se jich bude nucen domáhat, například soudní cestou. V takovém případě má oprávněný několik způsobů a možností, jak může svého práva dostát. Jedním z nich je samozřejmě žaloba, ať již žaloba na vydání bezdůvodného obohacení či žaloba na náhradu škody restitucí. Oprávněný, pokud je na svých právech dotčen, se může taktéž bránit prostřednictvím tzv. žaloby vlastníka pozbyté věci opírající se o právo na její vydání alias ius vindicandi. Ochrana nabyvatele v dobré víře je stěžejní. Jedná se o významný právní princip, který má velký význam ve vztahu k vlastnickému právu. Dnes je nejčastěji tento vztah chápán při nabytí vlastnického práva od ,,nevlastníka“. Právě důslednou aplikací této zásady, či řekněme lépe principu, je ve výsledku nahlíženo na převodce jako na nevlastníka a to od počátku, komukoli věc v tomto stavu převede, činí tak v rozporu se zásadou „nemo plus iuris ad alium transferre potest quam ipse habet“. Tedy, nikdo nemůže převést na jiného více práv, než sám má.93 Díky terminologické shodnosti s obecným občanským zákoníkem z roku 1811 94 se navracíme ke konceptu pojetí nepromlčitelnosti vlastnického práva podle § 611 a § 614 OZ. Tedy vlastník ZakCP se v praxi může domáhat věci proti každému, kdo by ji neoprávněně zadržoval. Problém ovšem nastane při výkladu nového pojetí ZakCP; i přestože ZakCP je věcí v právním slova smyslu, nelze zdá se využít institutu vlastnické žaloby, jak rozvádím dále. Jelikož na kapitálovém trhu samozřejmě v dnešní době naprosto převládá obchodování se ZakCP, nikoli nikdy více s listinnými, je poté potřeba se vypořádat s touto otázkou zejména terminologického uchopení ZakCP do hloubky. Cílem je chránit legitimní práva vlastníka. 95 Vindikace na vydání neprávem zadržované věci může probíhat různými způsoby. Vlastník může v praxi žalovat neoprávněného i pouze na vydání hmotné věci, to není doposud nijak zákonně omezeno a ani v historii civilního práva v naší oblasti tomu tak nikdy nebylo. Pro praxi a vymožení práv na své ZakCP jsou zejména důležitá dvě rozhodnutí Nejvyššího soudu, která byla sice vynesena podle bývalého občanského zákoníku; pro praxi ZakCP jejich 93 94

ZAJÍC, J. Princip ochrany dobré víry v českém soukromém právu. [online]. Advokátní kancelář Kubica, kubicapartners.cz [cit. 20. 4. 2016]. Tento byl základem občanského práva neuherské části habsburské monarchie po skončení josefinismu. Platil v celém Rakousku-Uhersku, vyjma země Koruny uherské.

95

ŠOVAR, J. Úvaha nad některými aspekty práva nedržícího vlastníka na vydání zaknihovaných cenných paprů. Obchodněprávní revue. 2015, č. 3, s. 81. ISSN 1803-6554.

20

rozhodnutí obstojí nicméně i nadále. 96 Nejvyšší soud v těchto zmíněných rozhodnutích potvrdil právo oprávněného majitele ZakCP domáhat se převedení na jeho majetkový účet, pokud došlo k upsání akcií na účet osoby, která není majitelem. Nejvyšší soud se v této věci nevyjadřuje sice explicitně k oprávnění vlastníka pro podání reivindikační žaloby, v praxi se ovšem ustálil tento výklad. Důležité je také neopomenout prvek dichotomie a podobnosti s listinnými CP. Z hlediska ústavního principu musí být přístup k soudní ochraně rovnocenný jak pro majitele ZakCP, tak pro ty, kteří vlastní listinné CP. Ani vůči jednomu z nich tedy není možné přijmout závěr, že mají právo na podání vlastnické žaloby podle § 1040 OZ. Podle tohoto ustanovení je významná nepopiratelnost faktu vlastnického práva osoby, která se práva u soudu domáhá. Jako další, velmi stěžejní podmínka zde figuruje nedostatek dobré víry osoby, po které se ZakCP vyžaduje vydat. Závěrem je tedy patrné, že vlastník je oprávněn podat žalobu na povinnost dát pokyn k převodu ZakCP. Méně jasná je situace podání reivindikační žaloby vlastníkem, jelikož není jasné, jak by byly případně ZakCP (jako věci) vůbec vydány. 97 Posléze dochází k žalobě proti faktickému neoprávněnému držiteli ze strany vlastníka, ale dále také proti prostředníkovi, který má možnost věc vydat, byť ji fakticky nedrží. Může to být tedy i osoba, která má oprávnění vést příslušnou evidenci nebo účet, kde se zápis s účinky vlastnického práva mají v budoucnu projevit. Tato osoba je v daném případě pasivně legitimována. V případě zastupitelných CP je možnost vlastníka domáhat se vydání ZakCP v podstatě navždy odňata. Změnou na účtu vlastníka se CP navždy smísí. Nebude tedy seznatelné, co je akcie, dluhopis či co podílový list. Schopnost odlišení bude pak představitelná jen v některých mimořádných případech, při větším množství cenných papírů na jednom účtu však nikoliv nebo jen velmi těžko.98 Velmi zásadní podmínkou dále je, že žalovaný nesmí být v dobré víře o řádnosti nabytí předmětných cenných papírů. V tom případě by poté osoba, která evidenci vede, musela vědět, a taktéž být seznámena s faktem, že nabývající nemá být vlastníkem. V tomto směru je důležité nepochybně zmínit i ustanovení § 1041 odst. 2 OZ a § 1079 OZ, které upravují podmínky na vydání věci. Je důležité vymezit předmět vindikační žaloby, tedy není možná vindikace u věcí určených pouze druhově. Výjimka je zde dána pro CP na doručitele, kde jsou uvedeny konkrétní podmínky, kdy vindikovat lze. Z rozsudku Rc 21/64, NS 4 Cz 19/63 ovšem plyne, že pro žalobu na vydání věci je základním předpokladem, aby žalobce dokázal, že je vlastníkem (tedy oprávněným držitelem věci). Tzn. musí je popsat jednoznačně tak, aby je bylo možné přesně identifikovat a odlišit od jiných věcí téhož druhu. 99 Na základě 96 97 98 99

Rozsudek NS ČR, sp. zn. 29 Cdo 4272/2011. Rozsudek NS ČR, sp. zn. 29 Odo 30/2004. Tamtéž. Tamtéž. WINTEROVÁ, A. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek III. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2014, s. 128. ISBN 978-80-7478-5467.

21

výkladu ze starší literatury 100 lze soudit, že naposledy uvedené ustanovení § lze uplatnit v případě, kdy jsou ZakCP zastupitelné s jinými ZakCP, přičemž se obojí nachází na jednom účtu. Pokud dotyčný subjekt namítá, že je jeho věc smísena s jinou, musí dané dokázat a svůj podíl na účtu individualizovat. O připuštění oddělení poměrné části ZakCP lze tak uvažovat případně pouze tehdy, dokud není z účtu nového vlastníka odepsáno nejméně takové množství ZakCP, které jejich dřívější majitel vindikuje. Pokud se tak již stalo nebude možno nadále jeho vlastnické právo aktivně legitimovat. V praxi je přípustnost vindikace zastupitelných ZakCP značně limitována. Můžeme dokonce naznačit, že je v podstatě pouze teoretická. Tím je mířeno i k vlastnické žalobě na vydání ZakCP. Výše popsané vytváří jakési pravidlo, jelikož množství ZakCP na účtech a vlastnická práva k nim se často mění. S výše zmíněným souvisí také neméně často využívané právo na odkoupení. To může být do ZakCP inkorporováno taktéž. Tím potenciálně vzniká obhospodařovateli akciové společnosti či podílového fondu právo a zároveň povinnost ve stanovené lhůtě takový CP, akcii odkoupit; přičemž platí, že odkoupením tento CP zaniká. V případě odcizených ZakCP a jejich následném odkoupení nemá žaloba pro zánik vindikované věci relevantní šanci na úspěch.101 Uvádí se, že žaloba bude úspěšná pouze v případě, když žalovaný bude mít věc v plném držení u sebe, tedy mohl by ji i v nutném případě vydat. K posouzení zejména dobré víry při vydržení akcií platí, že dobrá víra držitele se musí vztahovat i k právním důvodům (myslíme titulu), který by případně mohl způsobit vznik vlastnického práva k akciím. Oprávněným držitelem je ten, který byť drží věc v omylu, že mu náleží, drží ji v omylu omluvitelném. O omluvitelném omylu mluvíme tehdy, kdy uvažujeme, že mýlící se postupoval s obvyklou mírou opatrnosti, kterou lze se zřetelem ke konkrétnímu případu předpokládat. Pokud držitel drží věc na základě omylu, který není omluvitelný, může být sice v dobré víře, ale není tak již „se zřetelem ke všem okolnostem“, tedy se nejedná o držitele oprávněného.102 Při posuzování omluvitelnosti omylu držitele se musí vycházet vždy z objektivních hledisek. Z toho vyplývá mimo jiné také s ohledem na rozhodnutí soudů, že nižší úroveň vzdělání, kterou například držitel oplývá, není významná. 103

100 101

Shodně § 371 OZO. ŠOVAR, J., op. cit.

102

DĚDIČ, J.; LASÁK, J.; KŘÍŽ, J. a kol. Judikatura k rekodifikaci. Obchodní společnosti. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2015, ISBN 97880-7478-852-9 s. 177. 103 Usnesení NS, sp. zn. 29 Cdo 3686/2012.

22

4. DISPOZICE SE ZAKNIHOVANÝMI CENNÝMI PAPÍRY Právo nakládat s cennými papíry neboli právo dispozice je zásadním právem majitele účtu. Dispozicí s elektronickými CP se míní změny zápisů na účtech CP neboli připisování a odepisování CP z účtů jejich konečných majitelů. Jedná se o technickou operaci, která může být i součástí koupě, prodeje, směny CP či jejich půjčky, tedy v tomto kontextu zejména převedením vlastnického či obdobného práva k cenným papírům. 104 Ke změně v osobě vlastníka pak může dojít převodem nebo přechodem. K obojímu se nově vyjadřuje OZ (oba tyto způsoby změny vlastníka budou rozebrány dále). ZOK poté rozlišuje u zaknihovaných akcií formu na jméno a na majitele, ovšem jen velmi omezeně a v praxi tato nedostatečná úprava může způsobit problémy. 105 OZ ani ZOK se u dispozic se ZakCP neinspirují v úpravě, která byla upravena v ZCeP. Je tomu tak především kvůli naprosto odlišnému právnímu smyslu, které ZCeP a OZ pro ZakCP používá. Vzhledem k tomu, že CP je nyní chápán jako věc a nikoliv jak tomu bylo dříve jako tzv. jiná majeková hodnota, uplatní se obecná právní úprava. Tak tomu bude platit i pro dispozice se ZakCP. Výjimkou bude např. zvláštní úprava pro úschovu CP a zástavní právo k ZakCP. 106 Specifickým ustanovením vztahujícím se k úpravě ZakCP a jeho dispozicím je institut pozastavení výkonu práva nakládat se ZakCP. Institut je uveden v § 97 ZPKT, který stanoví osobu oprávněnou příkazem osobě vedoucí evidenci pozastavit výkon dispozičního práva, tedy práva ZakCP převést či je zastavit. Z konceptu tohoto institutu plyne, že nepředstavuje překážku některým jiným zápisům ve vztahu k ZakCP. Zákaz dispozice nevylučuje např. zápis zástavního práva z rozhodnutí orgánu veřejné moci či ze zákona, zápis změny vlastníka přechodem vlastnictví. Obdobně lze tento institut uplatnit i k ZakCP evidovaným v samostatné evidenci. S těmi pak nepůjde po dobu pozastavení výkonu práva nakládat ani je vydat z úschovy. 107 Účelem tohoto institutu může být požadavek na řádné provedení zápisu do evidence, vypořádání obchodu s ZakCP či ochrana práv třetích osob. Ježek ve svém komentáři uvádí, že doba na kterou se nakládání s CP pozastavuje podle ustanovení § 97 odst. 2 ZPKT by měla být uvedena zejména z důvodu zabránění zneužívání podávání příkazů na dobu neurčitou. Pozastavení těchto dispozičních práv má významný vliv na práva vlastníka. Institut má zejména sloužit k zajištění právní jistoty osob před neoprávněným nakládáním s ZakCP.108

104

VONDRÁČEK, 2013, op. cit., s. 190-191.

105

SEDLÁČEK, T.; HUSTÁK, Z., MANDERLA, M. Cenné papíry v novém občanském zákoníku- flexibilní režim. Epravo.cz [online]. Epravo, a. s., publikováno 14. 6. 2013 [cit. 22. 2. 2016]. 106 GÜRLICH , R. Problematika cenných papírů podle NOZ. BusinessInstitut.cz [online]. Business Institut EDU a.s. [cit. 19. 6. 2016]. 107 VÍTEK, J. In: LAVICKÝ P., a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1- 654). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, ISBN 978-80-7400-529-9, s. 1929. 108 MAREK, R., JEŽEK, V., op. cit., s. 148-149.

23

Co se týče práva držby vlastnictví k ZakCP (jako nehmotné věci), vlastník k nim má právo držby nepřímé. Jelikož se jedná o držbu k právu, jde o držbu, která vyjadřuje vztah taktéž k třetím stranám. 109 Jejím smyslem je poskytnutí ochrany proti intervencím třetích osob do právního vztahu. Civilistické dogma, že právo držby existuje pouze k věcem hmotným prolomily v průběhu let různé speciální zákony. Byly tomu např. ZPKT, zákon o průmyslových vzorech, o ochraných známkách apod.110 ZakCP chápeme jako prostorově neohraničený nehmotný prvek. Po celkovém zhodnocení kvalifikace, zda je právo k ZakCP právem vlastnickým, či nikoliv, mohou nastat v nemálo z nás rozporuplné dojmy. V českém právu je nutné kvalifikovat právo k ZakCP jako jisté zvláštní právo, a to s prvky věcnými i závazkovými, jež si zaslouží svou vlastní právní úpravu. Analogická aplikace ustanovení o věcech movitých na CP není řekněme úplně vhodná ani komplexní.

4.1.

PŘEVODY ZAKNIHOVANÝCH CENNÝCH PAPÍRŮ

Jednou z nejklasičtějších dispozic je samozřejmě převod ZakCP. To je dáno tím, že se jedná o vskutku jednoduchou transakci prováděnou za investičním účelem. Pro samotný převod tohoto typu CP je nutné mít jasno v tom, co je předmětem daného převodu. Tedy v našem případě se jedná o právo de facto plně disponovat se ZakCP. V jednotlivých právních řádech se může pojetí tohoto disponování poněkud lišit. Už i samé pojmenování může být různé, jako třeba věcné právo, právo vlastnické, právo sui genesis a jiné. Je velmi důležité si uvědomit, že předmětem převodu není elektronický CP, jak by se mohlo zdát zejména ze zažitého sousloví ,,převod elektronického cenného papíru“, nýbrž právo do ZakCP inkorporované. Dle Úmluvy UNIDROIT 111, jelikož může dojít k situaci, kdy převodce neoprávněně převede více práv, než-li mu vůbec po právu přísluší, není podmínkou převodu pouze dostatečný počet CP na účtu. Pokud by depozitář takovou transakci provedl, smluvní vztah se poté řeší přímo mezi depozitářem a majitelem účtu. Jedná se například o převod, kdy na účtu není dostatečný disponibilní zůstatek. Přitom depozitář s majitelem účtu se mohou dohodnout i na půjčce, bude-li zůstatek na účtu negativní. V některých právních řádech ovšem takovou půjčku ani uzavřít nejde. Je důležité zejména platně učinit příkaz majitele účtu k odepsání CP z jeho účtu. Při neprovedení řádného příkazu by mohlo dojít i k anulaci celé transakce. Převod 109 110 111

§ 989 odst. 1 OZ. SPÁČIL, J., a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976-1474). Komentář.1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 79. ISBN 978-807400-499-5. Úmluva UNIDROIT neboli Ženevská úmluva o cenných papírech byla přijata na diplomatické konferenci v Ženevě dne 9. 10. 2009. Jejím cílem je zakotvit zásady a pravidla, která se vztahují k právům spojeným se zprostředkovaně drženými CP. Právní nástroje s nimi spojené se snaží na globální úrovni harmonizovat. Jejím zájmem je ochrana nabyvatelů (vlastníků) CP, snižování právního a systémového rizika a snižování nákladů na vnitrostátní a přeshraniční transakce. Úmluva usiluje o vytvoření společného právního rámce pro držení a nakládání se zprostředkovaně drženými CP.

24

elektronických CP se poté nejčastěji provede právě klasickou změnou na účtech převodce a nabyvatele. Účinnost převodu CP může nastat v různých časových okamžicích. Jako příklad můžeme uvést okamžik připsání CP na účet nabyvatele nebo připsání peněžních prostředků až na peněžní účet aj. Tento okamžik je z hlediska práva podstatný zejména kvůli účinkům vůči třetím stranám. 112 Ochranu těchto třetích stran zajišťuje Úmluva UNIDROIT, která ve svém článku 11 uvádí, že majitel účtu CP nabývá elektronické CP okamžikem připsání těchto na svůj účet. 113 Ta doslovně stanoví, že „účinnost nabytí elektronických cenných papírů vůči třetím stranám nesmí být činěna závislou na žádném dalším kroku“. 114 Podle ustanovení § 96 odst. 2 ZPKT pokud se převádí „zaknihovaný investiční nástroj a změna se nezapisuje na účtu zákazníků, dochází k převodu vlastnictví k okamžiku zápisu na účet vlastníka. “ 115 Tuto změnu je nutné zapsat neprodleně. Můžeme hovořit o tom, že zápis na účet vlastníka bude konstitutivní. Někteří autoři přiznávají i účtu zákazníků tento účinek, což se ale nedá hodnotit správně. 116 Franěk oproti tomu v komentáři k ZPKT kritizuje uvedení pojmu zaknihovaný investiční nástroj, jelikož ovšem zákon žádný jiný zaknihovaný investiční nástroj nejmenuje, předpokládá, že se jedná pouze o zaknihovaný cenný papír. V případě, že funguje pouze jednostupňová evidence (tj. koncový investor nepoužívá k přístupu k osobě vedoucí evidenci ZakCP žádného prostředníka) převod vlastnictví nastává k okamžiku zápisu na účet vlastníka. Pokud v převodu ovšem figuruje dvoustupňová evidence, dochází k převodu vlastnictví k okamžiku zapsání změny na účtu zákazníka. Majiteli účtu zákazníka posléze vzniká povinnost neprodleně zapsat změnu i na účet vlastníka. V tomto případě ke skutečnému předání věci a tedy i změně vlastnictví dojde až zápisem změny na účtu vlastníka. 117 Převést vlastnické právo k ZakCP lze učinit pouze změnou zápisu v příslušné evidenci. Zápisy mají nejen evidenční, ale takéž konstitutivní povahu. Převod práva je možný pouze záznamem v této evidenci, neplatí však, že každá změna záznamu je i převodem práva. To vyplynulo z judikatury již v době jednostupňové evidence Střediskem CP: „Samotná skutečnost, že jsou akcie evidovány na účtu určité osoby vedené ve Sředisku CP, není nezpochybnitelným důkazem o tom, že osoba, na jejímž účtu jsou tyto akcie evidovány, je jejich majitelem.“118 To i navzdory ustanovení, že majitelem CP je osoba, na jejímž účtu je CP zaevidován (§58 odst. 7 ZCeP).119 Převod ZakCP je upraven v ustanovení § 1104 OZ. Toto ustanovení se týká CP, které jsou evidovány na účtu vlastníka, neboli toho, pro koho byl účet přímo zřízen. Pro celý 112 113 114 115 116

VONDRÁČEK, 2013, op. cit., s. 194-198. Čl. 11 Úmluvy UNIDROIT. Tamtéž. § 96 odst. 2 ZPKT. VONDRÁČEK, 2013, op. cit., s. 259.

117

FRANĚK, M. In: HUSTÁK, Z., a kol. Zákon o podnikání na kapitálovém trhu. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2012. ISBN 97880-7400-433-9, s. 596. 118 Rozhodnutí NS ze dne 6. 9. 2000, sp. zn. 29 Cdo 901/2000. 119 SMUTNÝ, A. In: MELZER, F., TÉGL, P., a kol., Občanský zákoník: velký komentář. Praha: Leges, 2014. ISBN 978-807502-003-1, s. 416.

25

převod pak platí princip registrace. 120 Je vyžadována smlouva (v praxi to bývá nejčastěji kupní smlouva) pro převod úplatný či darovací smlouva u převodu bezúplatného. Právní účinky převodu vlastnického práva k ZakCP nastávají ke dni zápisu. Nikoli zpětně ke dni podání návrhu. Blíže k tomu ustanovení § 96 odst. 2 ZPKT. Je tomu tak i u převodů práva k ZakCP zapisovanému na účet zákazníka, kdy k převodu taktéž dochází k okamžiku zapsání změny, i přestože ten pro koho byl účet zřízen není vlastníkem ZakCP evidovaného na tomto účtu. Samotný převod bude mít dvě fáze. Fázi sjednávací a hned po ní bude následovat fáze provedení dohody neboli převedení dohodnutého počtu CP z účtu převodce na účet nabyvatele. Stejný postup bude u CP i pokud bude převod součástí regulovaného trhu. Budou se lišit ovšem některé aspekty oné transakce. Nejjednodušší bude celý převod, pokud je totožný přímý depozitář převodce i nabyvatele. V praxi tento přímý depozitář pouze požadované elektronické CP odepíše z jednoho účtu a přepíše na účet druhý. Pokud však převodce a nabyvatel nemají společného depozitáře, musí dát převodce svému přímému depozitáři nejprve pokyn k odepsání CP z jeho účtu, následně tento přímý depozitář odepíše příslušné množství CP a předá pokyn k odepsání stejného počtu CP, jaký odepsal z účtu převodce ze svého účtu depozitáři na vyšší úrovni. Tím je nejčastěji centrální depozitář. Ten pak odepíše ze zákaznického účtu depozitáře převodce příslušný počet CP a to na účet konečného majitele. V praxi tato složitá konstrukce může znamenat, že bude potřeba využít několik depozitářů a to hned na několika různých úrovních. Ty mohou taktéž pocházet z různých jurisdikcí. Jinak by nešlo převod prakticky často ani provést. I přesto, že depozitáře jsou stále více propojeny jak na národní, tak nadnárodní úrovni, může být celá operace poněkud zdlouhavá a často komplikovaná.121 Z judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že CDCP je povinen zkoumat smlouvu o obstarání převodu CP. To však jen do té míry, aby se zjistilo, zda má všechny formální náležitosti.122 Obchodník s CP je následně odpovědný za škodu vzniklou v důsledku příkazu centrálního depozitáře. CDCP zkoumá, zda má smlouva předepsané podstatné náležitosti, zda jsou ty jasně formulovány a nejsou zaměnitelné, taktéž ho bude zajímat identifikace stran a podpisy oprávněných osob. CDCP v praxi odpovídá za škodu vzniklou, jestliže se dopustí chyby ve své evidenci, zapomene zaevidovat nějaký případ, apod. Tedy jsou to především záležitosti technické povahy. 123 „Škodu způsobenou chybou nebo neúplností v údajích, které centrální depozitář obdržel od majitele účtu zákazníků podle § 111 odst. 3 až 5 nahradí majitel účtu zákazníků.“124

120 121 122 123 124

VÍTEK, J. In: LAVICKÝ P., a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1- 654). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, ISBN 978-80-7400-529-9, s. 1889. VONDRÁČEK, 2013, op. cit., s. 195-196. Rozsudek NS sp. zn., 29 Odo 691/2001. Tamtéž. § 100 odst. 4. ZPKT.

26

Pokud obchodník neprokáže své oprávnění dát příkaz k registraci, centrální depozitář registraci neprovede. Součástí průkazu oprávnění obchodníka dát pokyn k registraci je doložení smlouvy obchodníka s majitelem CP o obstarání jejich převodu. 125 Obchodník obchoduje se zákazníkovým majetkem, kterým jsou veškeré peněžní prostředky a veškeré investiční nástroje svěřené mu na základě smlouvy o poskytnutí investiční služby, jak bylo stanoveno v § 8 zákona o cenných papírech, který platil do 31. 12. 2013. To platí na základě oddílu pátého a jeho příslušných ustanovení ZPKT i nadále. Veškeré peněžní prostředky a investiční instrumenty získané použitím, prodejem, koupí nebo výměnou těchto peněžních prostředků v rámci poskytování investiční služby jsou stále ve vlastnictví zákazníka. Zákaznický majetek není nikterak součástí majetku obchodníka s CP. Při celém obchodování je velmi stěžejní zachovat ochranu investorů obchodníkem a důvery v celý finanční systém. 126

4.2.

PŘECHOD ZAKNIHOVANÉHO CENNÉHO PAPÍRU

Přechodem ZakCP je změna vlastníka ZakCP na základě jiné skutečnosti, než je smlouva. Jedná se o nabytí vlastnického práva k ZakCP zděděním dle § 1479 OZ 127 , rozhodnutím orgánu veřejné moci dle 1114 OZ, dražbou dle § 33 odst. 6 ZPKT či například vytěsněním dle § 375 ZOK. Podle Provozního řádu CDCP podává příkaz k zápisu přechodu ZakCP účastník či orgán veřejné moci, případně ještě osoba k podání takového příkazu oprávněná, zvláštním oprávněním či předpisem. Účastník podá příkaz k zápisu zpravidla na základě požadavku nabyvatele ZakCP a jím předané dokumentace. Pokud probíhá dědické řízení ve prospěch více nabyvatelů, účastník je povinen podat příkaz k zápisu této skutečnosti do evidence. V případě, že nabyvatel nezná totožnost účastníka, který dává příkaz ke zřízení účtu, může si zvolit libovolného zástupce, který se bude dotazovat CDCP na účet odesláním faxového dotazu. CDCP provede přechod ZakCP a jeho zápis v evidenci posléze na základě příkazu jich obou.128 Při vypořádání výše popsaného přechodu ZakCP jsou oba povinni poskytnout patřičnou součinnost.129

125 126 127 128 129

Rozsudek NS sp. zn., 29 Odo 691/2001. Rozsudek NS sp. zn., 29 Odo 242/2006. HANÁK, M. 1785. Cenné papíry. Epravo.cz [online]. Epravo, a. s., publikováno 27. 2. 2001 [cit. 14. 6. 2016]. JEŽEK, V. Centrální evidence cenných papírů a její význam pro činnost notáře. Ad notam. 2010, č. 5, s. 9-10. Část VII- Článek 47 Provozního řádu CDCP.

27

4.3.

PROSTŘEDNÍCI V PŘEVODECH ZAKCP

Systém nepřímého držení skrze prostředníky a evidence CP propojuje v důsledku majetkové účty a je tak možné obchody s CP vypořádat bez fyzického dodání CP pouhými zápisy na příslušných majetkových účtech. Vlastníci ZakCP (investoři, zákazníci) proto nedrží v praxi své CP přímo, ale právě prostřednictvím těchto prostředníků. 130 Jako jistý projev obchodní globalizace můžeme chápat fakt, že na zahraničních trzích je možné uzavírat množství obchodů se ZakCP. V praxi se v rámci nich objevuje mnoho prostředníků (tzv. „securities intermediaries“), kteří zapojují do těchto obchodů i své národní právní řády. Těmito prostředníky mohou být mimo obchodníků s CP a organizátorů trhů také provozovatelé vypořádacích systémů či osoby vedoucí majetkové účty ZakCP. Těmto posledním se říká také custodiani. Custodiani zprostředkovávají nejčastěji nabytí ZakCP v praxi. 131 Jedná se o banky a obchodníky s CP, které si pak otevírají majetkové účty u centrálních depozitářů a centrální depozitář na něm následně eviduje CP ukládané těmito prostředníky. Tento majetkový účet je veden na jméno prostředníka, nikoliv na jména zákazníků tohoto prostředníka (vlastníků ZakCP, investorů). 132 Investoři drží tak své ZakCP prostřednictvím své banky, tedy obchodníka s CP. U příhraničních obchodů je navíc například naprosto typické, že dochází k řetězení prostředníků. To znamená vznik jakýchsi navzájem propojených, do jisté míry nadnárodních evidencí CP, neboli systémů vypořádávání obchodů s CP. Ústřední roli zde hrají samozřejmě opět centrální depozitáře. 133 Doba, v které jsou dnes naprosto běžné i přeshraniční obchody se ZakCP si vyžádala dokonce i globální prostředníky. Ti mají své účty otevřené u mezinárodních a národních centrálních depozitářů a svým klientům poskytují přeshraniční transakce. Vzájemné propojení centrálních depozitářů je tak základem pro utvoření globálního kapitálového trhu. Prostředníci jsou ve všech těchto transakcích praktičtí zejména pro svou rychlost a zajištění levného obchodu. Investoři tak nemusí nutně otevírat majetkové účty přímo v centrálních depozitářích, ale obchodují skrze ně. 134 Obdobně jako u listinných cenných papírů je chráněna dobrá víra nabyvatele, pokud převáděl ten, kdo není oprávněný ZakCP převést. Tato jistota je při frekvenci a objemu obchodování na kapitálovém trhu velmi důležitá. 135 Česká republika společně s některými dalšími středoevropskými státy reagovala na fenomén držení ZakCP skrze prostředníky poněkud zdrženlivě. Příslušný právní rámec pro tuto problematiku se utvářel postupně. Pro investory to v praxi znamenalo právní rizika, přičemž samozřejmě u příhraničních obchodů s CP byla tato rizika větší. Postupně se 130 131 132 133 134

VÍTEK, J. In: LAVICKÝ P., a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1- 654). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, ISBN 978-80-7400-529-9, s. 1885. MAREK, R., JEŽEK, V., op. cit., s. 142. VÍTEK, J. In: LAVICKÝ P., a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1- 654). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, ISBN 978-80-7400-529-9, s. 1885. ELEK, Š. Cenné papíry držené skrze prostředníky. Právní rozhledy. 2005, č. 21, s. 774. ELEK, Š. Cenné papíry držené skrze prostředníky. Právní rozhledy. 2005, č. 21, s. 774.

135

FRANĚK M. In: HUSTÁK, Z., a kol. Zákon o podnikání na kapitálovém trhu. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2012. ISBN 97880-7400-433-9, s. 597.

28

však i mezinárodně akceptovaný rámec právní úpravy pro prostředníky v těchto obchodech upravil, sjednotil, a je ve značné míře v praxi zaveden. Tento fakt jakési vícestupňovostí a mezičlánků evidence CP je následkem prudkého rozvoje kapitálových trhů, nárůstem možnosti obchodních transakcí mezi obchodníky, a zvýšeným růstem počtu emisí ZakCP. Jako prostředníky si dnes můžeme představit speciální banky, vzniklé za účelem plnění těchto úkolů, u kterých jsou tak deponované CP uloženy. Na evidence vedené domácími bankami tak navázaly evidence vedené dalšími bankami, které pro své klienty otevíraly majetkové účty, kde se jejich ZakCP zapisovaly. Na jednotlivých účtech jsou poté evidovány ZakCP všech klientů této banky. Někdy tyto účty nazýváme jako sběrné účty či tzv. nominee účty. Na těch jsou CP evidovány souhrnně, tzn. CDCP nemá v praxi příliš možnost zjistit určitost a množství CP z celkového počtu CP držených bankou. Tedy přesněji řečeno, které a kolik náleží jednotlivým klientům banky. Pouze následně z evidence majetkových účtů jednotlivých klientů je možno tuto informaci zjistit. Oproti tomu v některých zemích existují lépe transparentní systémy, kde centrální depozitář vede k nominee účtům i jakési podúčty jednotlivých klietů. To zjednodušuje v praxi zejména státním institucím a orgánům příslušnou identifikaci jednotlivých konečných vlastníků ZakCP. Tak tomu ovšem není zatím v české právním prostředí. 136 Sám prosředník si také vede svou evidenci zákazníků- vlastníků CP neboli tzv. navazující evidenci. Teprve z této evidence lze posléze zjistit totožnost vlastníka ZakCP (z evidence vedené na účtu zákazníků centrálním depozitářem se zjistí pouze počet CP evidovaných pro prostředníka).137 Ve většině evropských zemí působí pouze jeden centrální depozitář, je tomu např. Clearstream Banking Frankfurt v Německu, Euroclear France ve Francii, Monte Titoli v Itálii, CREST ve Velké Británii atd. Ve Spojených státech amerických pak Depository Trust and Clearing, se sídlem v New Yorku. 138 Uvádím pro srovnání prostředníky- CD i v jiných zemích protože v textu nad tím se snažím přiblížit vývoj prostředníků i v ČR. Nemohu technicky vzato přesunout tento text do komparace protože v ní nemám všechny země, u kterých zde prostředníky uvádím. Vedle nich vznikaly taktéž některé mezinárodní centrální depozitáře („international securities central depositories“). V Evropě známe dva- Euroclear Bank v belgickém Bruselu a Clearstream Banking v Lucembursku. Tyto původně obchodovaly pouze s dluhopisy denominovanými v měně, která není ani zákonnou měnou v místě jejich emise, nyní tomu již takto není a obchodují s širokou škálou CP, tedy dluhopisy i akciemi. Globalizace finančních trhů vedla i k nárůstu příhraničních transakcí s CP, objevily se na to v reakci tedy taktéž globální prostředníci CP. Ti mají v praxi otevřené účty se ZakCP v nejrůznějších mezinárodních i národních centrálních depozitářích s CP a jejich klienti proto mohou uskutečňovat investice do nejrůznějších, i zahraničních CP. Do vypořádávání 136 137 138

ELEK, Š. Cenné papíry držené skrze prostředníky. Právní rozhledy. 2005, č. 21, s. 774. VÍTEK, J. In: LAVICKÝ P., a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1- 654). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, ISBN 978-80-7400-529-9, s. 1885. DTCC: About DTCC. [online]. Centrální depozitář cenných papírů [cit. 29. 5. 2016].

29

transakcí s CP se zapojuje čím dále více subjektů. Propojením národních i mezinárodních centrálních depozitářů tak vznikla globální síť, na kterou jsou v praxi celosvětově napojeny tisíce jejich prostředníků. Tento systém jako celek vytváří nezbytný předpoklad pro zdravé fungování globálního kapitálového trhu. Zajištění převodů pak může probíhat, rychle, levně a hlavně bezpečně.139 U vícestupňové evidence prostředník de facto nyní pouze drží CP skrze jakýsi řetězec prostředníků, kdy až na konci figuruje centrální depozitář. K emitentovi má tak investor pouze nepřímý vztah, bavíme se o nepřímém držení CP, či nepřímém vlastnictví CP. Výskyt prostředníků se pojí také na nutné zodpovězení některých praktických a teoretických otázek. Je tím například problém vztahu investora k CP, který drží ZakCP za pomocí prostředníka. Na tento problém se dá nahlížet ze dvou pohledů. Pokud je prostředník právním vlastníkem ZakCP, postavení investora bude odvozeno od postavení prostředníka a investor pak bude spíše pouze v postavení jakéhosi ekonomického vlastníka; tento model je principem držení CP skrze prostředníka v institutu anglického trustu. V druhém případě bude mít prostředník pouze funkci evidenční, nemá žádný právní nárok, ani ekonomické nároky a vlastníkem je stále investor. V tomto případě zvlášť posléze musí být striktně rozlišeno mezi prostředníkem a konečným investorem. Ve vícestupňové evidenci musí být vždy patrné a nezpochybnitelné, kdo je skutečným vlastníkem CP. V zahraničí se často tato práva skrývají pod pojmem nárok na CP. Lze spekulovat, zda nárok majitele účtu na CP není zvláštní majetkovou hodnotou, potažmo zda by se tato hodnota neměla považovat také za samostatný CP, kdy jeho hodnota by se vyvozovala od podkladového CP. V historii se sice vyskytovaly jisté snahy o mezinárodní harmonizaci těchto přístupů, právní řády jednotlivých zemí se ovšem spíše soustředí na funkční pojetí, a tím spíš na vyřešení praktických problémů. Mezi nejznámější patří otázka stanovení vzájemných práv a povinností mezi majitelem účtu a prostředníkem. Obsah tohoto vztahu je velmi důležitý a musí být tedy vždy alespoň do jisté míry vyřešen. Dalším z nejčastějších praktických problémů je ochrana investora v případě úpadku prostředníka. Problém by nastal, kdyby se CP evidované na nominee účtu prostředníka vedeného pomocí vyššího stupně nestaly součástí konkursní podstaty úpadce. 140

4.4.

ÚČINKY PŘEVODU ZAKCP

Definitivní účinek převodu CP na jiný účet může být v praxi ještě potvrzen zaplacením ceny za převedené CP. Pokud je nějaká podmínka pro potvrzení převodu stanovena a následně není realizována, může dojít až k úplné anulaci připsání. Z výše uvedeného pro rekapitulaci tedy plyne, že onen akt připsání CP na účet nabyvatele nemusí mít vždy definitivní účinek. Definitivní účinek může mít někdy až pozdější skutečnost. Připsání CP může být případně 139 140

ELEK, Š. Cenné papíry držené skrze prostředníky. Právní rozhledy. 2005, č. 21, s. 774. Tamtéž.

30

také stornováno a to z nejrůznějších důvodů, kdy k nejznámějším z nich patří omyl, absence příkazu či neoprávněné jednání jedné ze stran. Úmluva UNIDROIT se vyjadřuje k případům anulace připsání CP v článcích 15 a 16. Samozřejmě důvody pro anulaci se mohou napříč právními řády různit, jelikož v jedné jurisdikci může být předmětná dispozice považována za neplatnou, v jiné pak na druhou stranu za neoprávněnou. Ve všech případech převodů je pak důležité brát v potaz zásadu ochrany nabyvatele v dobré víře, která má velmi důležitý právně politický význam. Úmluva UNIDROIT řeší dvě situace ochrany nabyvatele práv z CP a to situaci, kdy si na převedené CP činí nárok další osoba, která k nim nemá legitimní prokazatelná práva nebo situaci, kdy byly převedeny na nabyvatele CP od počátku vadné. Tedy takové, které měly být stornovány nebo měly být od počátku prohlášeny za neplatné.141 Rizika, kterým obchodník s CP zákazníkův majetek v průběhu obchodů vystavuje musí být přiměřená, rozumná a odůvodněná. Zákazník o nich v praxi musí být informován a vyslovit s jednáním obchodníka souhlas. Souhlas musí být písemný. 142 Právě jelikož transakce s elektronickými CP probíhají velmi rychle, je nutné zajistit právní jistotu osob spoléhajících se v dobré víře na záznamy na účtech s CP. Kdyby si platným nabytím nabyvatel v praxi nebyl jistý, obchodování s CP by nefungovalo správně.

4.5.

ZÁSTAVNÍ PRÁVO K ZAKNIHOVANÝM CENNÝM PAPÍRŮM

V době převodu evidencí ze Střediska na CDCP nebylo nejprve jasné, zda se bude zástavní právo evidovat pouze na účtu vlastníků, nebo i na účtu zákazníků. V ZPKT ani v dnes již neplatném zákoně o cenných papírech 143 se výslovně neuvádělo, že zástavní právo se registruje i u CP evidovaných na účtech zákazníků. Ustanovení § 101 odst. 4 ZPKT pak ale říká, že: ,,Majitel účtu zákazníků nesmí bez souhlasu zástavního věřitele převést zastavený cenný papír evidovaný na tomto účtu na nového vlastníka.“ Ovšem ani z tohoto ustanovení nezjistíme definitivně, zda existuje taktéž povinnost evidovat současně i na účtu zákazníka. Novela ZPKT stanovuje, že až Provozní řád centrálního depozitáře či prováděcí předpisy by měly určit více podrobností. Ustanovení ZPKT možná zcela nedůvodně zavádí dvojí právní režim. 144 V praxi tak pokud zastavený ZakCP je evidovaný pouze na účtu vlastníka, který povede centrální depozitář, může být převeden i bez souhlasu zástavního věřitele. Pokud bude však evidován na účtu zákazníka, je nutný k převodu souhlas zástavního věřitele. Pro toto rozlišení však chybí pádný důvod. V praxi se jedná o značnou komplikaci. Vztah mezi 141 142 143 144

VONDRÁČEK, 2013, op. cit., s. 199-201. Rozsudek NSS ze dne 22. 2. 2005, sp. zn. 5 A 164/2002. Zákon č. 591/1992 Sb., o CP, platný do 31.12.2013. ŠPERKOVÁ, K. Specifika zástavního práva k cenným papírům. Epravo.cz [online]. Epravo, a. s., publikováno 30. 12. 2014.

31

majitelem zákaznického účtu a vlastníkem ZakCP se zakládá v praxi tzv. smlouvou o úschově (jak již bylo vysvětleno v kapitole Vztah mezi majitelem účtu a depozitářem), přičemž ta nijak nezakládá právo majitele účtu zákazníků disponovat se ZakCP vedenými na onom účtu.145 Přímo pravidla a provozní řád CDCP pak dále určí mimo jiné, že k zastaveným ZakCP je možné zapsat posléze i další zástavní právo. Přitom každé zástavní právo je identifikováno přiděleným samostatným registračním číslem. Účastník, a případně i orgán veřejné moci, je povinen takové číslo používat pro všechny příkazy, které se předmětného zástavního práva budou v budoucnu týkat.146 Podle § 1333 OZ může dojít také k zastavení účtu vlastníka ZakCP. Ustanovení přebírá pravidlo § 42a ZCeP s jistými odchylkami, na které původní pravidlo odkazovalo. Vzhledem k rozsahu zástavního práva zde odpadá nyní otázka, zda je účet věcí a zda zástavou je účet jako takový či pohledávka vlastníka účtu vůči osobě, která vede účet. Ve smyslu § 114 odst. 1 si zástavní smlouva vyžaduje písemnou formu. 147 Toto právo se dle výkladu § 1334 odst. 1 OZ vztahuje na všechny CP, které jsou při vzniku tohoto zástavního práva v daném momentě na účtu zapsány. Dále ale i na CP převedené na účet po dobu trvání zástavního práva. 148 Zástavní právo k účtu vlastníka vzniká zápisem na příslušném účtu vlastníka 149 . Smluvní zástavní právo k účtu zapíše CDCP na základě příkazu účastníka, který je doručen Centrálnímu depozitáři faxem a to k rukám provozního odboru. K příkazu je nutné přiložit kopii zástavní smlouvy, na základě které poté CD podá finálně příkaz k zápisu zástavního práva. Pro zápis, změnu a výmaz zástavního práva použijeme přiměřeně čl. 35 až 39 Provozního řádu CDCP. Zástavní právo k ZakCP vymazává z evidence vždy osoba, která je oprávněná evidenci vést. 150 Pokud by došlo k převodu ZakCP ze zastaveného účtu s předchozím souhlasem zástavního věřitele, zanikne taktéž posléze i zástavní právo k tomuto ZakCP. Pokud by zde chyběla vůle a souhlas zástavního věřitele, zástavní právo k celému účtu se k okamžiku převodu změní na zástavní právo k jednotlivým ZakCP každému zvlášť, které působí primárně vůči nabyvatelům. 151Vlastníkovi ZakCP může být taktéž odepřeno se ZakCP v této době jakkoliv nakládat. 152 Zástavní právo k ZakCP zanikne se souhlasem věřitele. To může komplikovat flexibilní zastavování a rušení zástav u ZakCP. 153 145 146 147 148 149 150 151 152 153

DĚDIČ, J. Zaknihované cenné papíry v současném českém právu. Aplikované právo. 2006, roč. 2006 č. 1, s. 32-33. Část VI- čl. 34 odst. 4-6 Provozního řádu CDCP. RICHTER, T. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976-1474). Komentář.1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 1093. ISBN 978-807400-499-5. Ust. § 1333, § 1334 OZ. Ust. § 1331 odst. 1 OZ. Ust. § 1331 odst. 2 OZ. Část VI. Čl. 40. Provozní řád CDCP. § 97, odst.3 ZPKT. JENČ, R. Zaknihované cenné papíry papírů [online]. Praha, 2014 [cit. 16. 6. 2016]. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně, Právnická fakulta, s. 39.

32

5. ÚVOD DO KOMPARATIVNÍHO POHLEDU ZAKNIHOVANÝCH CENNÝCH

PAPÍRŮ

VE

VZTAHU

K JINÝM

NÁRODNÍM

ÚPRAVÁM Nyní bych se ráda zabývala právní úpravou ZakCP v některých evropských právních řádech. Alespoň stručně se pokusím analyzovat právní institut ZakCP v zemích České republice georgraficky blízkých. To samé platí o zemích, které se buď české úpravě přibližují, či jsou naopak svým vnímáním institutu ZakCP odlišné či podstatné. V České republice existuje možnost zaknihování CP od roku 1990, ve Švýcarsku oproti tomu až od roku 2010, stejně jako v Turecku. Ve Francii je zaknihování pro zastupitelné CP od roku 1984 dokonce povinné. Naproti tomu v Německu zaknihování CP doposud možné není vůbec. 154 S ohledem i na těchto velmi málo příkladů je přínosné se s úpravou intitutu ZakCP v jiných zemích seznámit. Klíčové aspekty budou rozebrány celkem v devíti zemích. Právní svět není rigidní a je do něj nutné neustále promítat měnící se realitu. Proto považuji za přínosné se s úpravou ZakCP v dalších zemích alespoň všeobecně seznámit. Zákonodárce se nepochybně snaží reagovat taktéž na právní uchopení ZakCP v jiných oblastech, respektive můžeme tyto záměry vypozorovat z příslušných ustanovení OZ, které se k ZakCP vztahují. Uvedu právní úpravu zemí, které ho pravděpodobně mohly ovlinit, či by si z nich potenciálně mohl vzít inspiraci při budoucích novelizacích. Z pohledu evropského srovnání se snažím institut uchopit komplexně. Kde je to možné upozorňuji na rozdíl v chápání právního institutu zejména z pohledu odlišnosti nahlížení na ZakCP jako na věc či závazek155, které je pro nás stěžejní. U většiny zemí se zmíním také o lokálních centrálních depozitářích. Uvedu taktéž fakta, která jsou dle mého pohledu zajímavá a souvisí z nějakého pohledu s vývojem právní úpravy ZakCP u nás.

154 155

SMUTNÝ, A. In: MELZER, F., TÉGL, P., a kol., Občanský zákoník: velký komentář. Praha: Leges, 2014. ISBN 978-807502-003-1, s. 411. JENČ, R., op. cit., s. 42.

33

5.1.

ŠVÝCARSKO

Švýcarský obligační zákoník mezi listinnými a ZakCP terminologicky velmi striktně, na rozdíl od české úpravy, rozlišuje. Na ZakCP papíry nahlíží spíše jako na zaknihované pohledávky. Taktéž na jejich zastavení se ve Švýcarsku aplikují předpisy o zastavení pohledávek. „Ve švýcarském právu se dokonce ani terminologicky nadále neříká ZakCP cenný papír. (srov. Papiers-valeurs Wertpapiere oproti drops valeurs, Wertrechte).“156 V Česku se po rekodifikaci soukromého práva v této oblasti nezašlo tak daleko. Může se zdát, že například jelikož ona terminologická změna by vyprovokovala vzápětí řadu úprav nejrůznějších právních předpisů, což je nejspíše v tento moment zbytečné. 157 V každém ohledu je problematika ZakCP ve švýcarském právu hlouběji rozpracována. Důvodem širšího propracování je i fakt, že ZakCP neodpovídají zcela definici pro klasický CP, která je obsažena v čl. 965 švýcarského obligačního zákona. 158 V době utváření tohoto zákona byl totiž CP chápán jako listina, v které je inkorporováno právo takovým způsobem, že jej není možné převést nezávisle bez této listiny. Tak tomu bylo i v českém právním prostředí. Povaha ZakCP ovšem toto nenaplňuje. K dipozicím se ZakCP tak i ve Švýcarsku samozřejmě dochází bez hmotného nosiče. Taktéž model zprostředkovaných CP je v české právní úpravě založen na koncepci švýcarské zákonné úpravy a na zásadách Ženevské úmluvy UNIDROIT o zprostředkovaných CP. Tento model je užíván taktéž v jiných právních řádech kontinentálního typu (jako je Francie, Lucembursko a Belgie). Švýcarský model se stal pro český právní řád vzorem hned z několika důvodů. Jedná se předně o nejmodernější světovou právní úpravu v oblasti CP vůbec. Dále byla zpracovávána důkladně po dlouhou dobu. Švýcarská úprava také reflektuje poslední vývoj problematiky CP na mezinárodní úrovni a v neposlední řadě švýcarské právo pochází stejně jako to české z rodiny germánských právních řádů a tedy vychází z obdobné koncepce. Švýcarské normy jsou ohledně zprostředkovaných CP také velmi neutrální a neužívají speciální instituty švýcarského práva. Mohou být tedy velmi lehce přeneseny i do jiných právních řádů.159 Švýcarská úprava nechápe ZakCP ani jako věc v právním slova smyslu, zavádí pro ně zcela nový okruh právních vztahů. 160

156 157 158

MAREK, R., JEŽEK, V., op. cit., s. 61. Tamtéž. Čl. 973c Code des obligations.

159

Shrnutí návrhu iniciativy Konec korupci! na zprůhlednění majetkových struktur společnosti. [online]. Nadační fond proti korupci © 2016 [cit. 20. 6. 2016]. 160 VONDRÁČEK, 2013, op. cit., s. 89.

34

Jde ve svém pojetí ZakCP více do hloubky, dokonce až k samostatné právní úpravě problematiky vedení evidence ZakCP, která prozatím v českých zákonech chybí. Ta je upravena velmi podrobně v zákoně o elektronických CP.161 V českém právu se na ZakCP užije ve značné míře i úprava pro listinné cenné papíry, a to v ohledu, v kterém to zákon ani povaha cenného papíru nevylučuje, jak upravuje § 525 odst. 2 OZ. 162 Tak tomu ve švýcarském právu není, švýcarský zákon upravuje zvlášť nakládání a chápání ZakCP a CP v listinné podobě. Pojem ZakCP bude tedy takto kategorií velmi homogenní, také do jisté míry svébytnou, jelikož zde forma neexistuje ani v pojetí švýcarského práva.163 Švýcarské právo obsahuje přímou definici elektronických CP. Doslovně přeloženo „je chápe jako nepřímo držené CP, které vymezuje jako zastupitelné pohledávky a hlasovací práva vůči emitentovi.“ Ty jsou v tomto smyslu účinné jak vůči depozitáři, tak i vůči třetím stranám a jsou mimo dosah ostatních věřitelů depozitáře.164 ZakCP musí být vždy způsobilé taktéž k zápisu na účtu CP. Pro srovnání švýcarská úprava vyžaduje výslovně při převodu ZakCP písemnou smlouvu.165 Co se týče vztahu mezi konečným majitelem a depozitářem, ve Švýcarsku tento upravuje blíže zákon o elektronických CP. V tomto zákoně sice není uvedena obecná povinnost chránit CP, ovšem stejně jako je tomu v českém právu objevuje se povinnost udržovat stejný počet disponibilních CP depozitářem s počtem záznamů na účtu klienta. Depozitář se při plnění příkazů a jejich provedeních řídí striktně smlouvou, kterou s majitelem uzavřel. Ta nemá však v žádném případě povahu smlouvy o úschově CP. Smluvní ustanovení o úschově se na tento smluvní typ nepřímé držby nepoužijí. 166

5.2.

NĚMECKO

Dá se říci, že právě německou (potažmo v této věci i švýcarskou) právní úpravou se Česká republika inspirovala v úpravě ZakCP nejsilněji. Ovšem taktéž německá právní úprava má tuto problematiku upravenou poměrně nově a nejsou tedy v praxi vyřešeny ještě všechny otázky a témata s nimi spojená. Ve spojitosti s úpravou, která vzešla v platnost s OZ v České republice můžeme hodnotit na škodu, že pakliže se český zákonodárce sice inspiroval jistě v 161

HUSTÁK, Z., MANDERLA, M.. Cenné papíry ve světle rekodifikace – poznámky k novému režimu. Obchodněprávní revue. 2014, č. 1, s. 11. 162

§ 525 odst. 2. OZ.

163

ČECH, P., HAVEL, B. Akcie ve víru rekodifikace aneb nevtělené, zaknihované a kusové akcie v návrhu zákona o obchodních korporacích. Obchodněprávní revue. 2011, č. 10, s. 294. 164 Čl. 4 odst. 1 švýcarského LTI. 165 HUSTÁK, Z. MANDERLA, M., op. cit., s. 11. 166 VONDRÁČEK, 2013, op. cit., s. 140-141.

35

této věci ve více propracované německé (a taktéž švýcarské) úpravě, mohl promyslet lépe samotné změnění pojmu a snažit se o lepší definici ZakCP. Co můžeme ovšem pravděpodobně hodnotit k dobru nové úpravy je alespoň nově samostatné zakotvení ZakCP jako právní kategorie.167 V Německu nenízaknihování dosud obecně možné. Plně srovnatelnou funkci plní ovšem imobilizace, jak jsem již zmínila v kapitole o Významu ZakCP. Mezi imobilizovanými a ZakCP ovšem nen po jejich vydání prakticky rozdíl. U imobilizovaných CP existuje pouze v rezoru centrálního depozitáře listina, která je prvním hromadným CP, a ta se posléze nahradí elektronickou evidencí. 168 Německo začalo pozvolna přistupovat k dematerializaci CP po první světové válce a to v reakci na krizi, kterou válka spustila. Z tohoto pohledu se dá usoudit, že v Německu právě tato krize zapříčinila významný právní rozvoj v oblasti CP. Bylo nadále neudržitelné provádět dispozice s CP v papírové podobě, protože v případě že účastníci transakcí neměli účty u jedné banky, byly dispozice s CP drahé a zdlouhavé. V té době byla fyzická držba CP základním požadavkem pro jejich převod a bylo tedy zejména z počátku náročné odstranit CP v listinné podobě. Německo se v této době rozhodlo CP klasifikovat jako věc hmotnou. Právní doktrína fungovala tehdy na domněnce, že není umožněno vytvořit převodní systém, který by investorům poskytnul patřičnou ochranu při provádění transakcí s CP, pokud nebudou mít podobu hmotného substrátu. První banka, která zkusila provést převod CP zákazníka přes prostředníka 169 byla v roce 1925 banka v Berlíně, postupně ji napodobily banky v Drážďanech, Stuttgartu a Frankfurtu nad Mohanem, které si po vzoru bank v Berlíně vytvořily taktéž své vlastní depozitáře. Důsledkem bylo, že transakce s CP mohly probíhat již bez fyzického držení CP. Samozřejmě tyto změny vyžadovaly taktéž změny právní úpravy. Speciální úprava o CP byla v Německu vydána v roce 1937 v zákoně o úschově CP. 170 Právní praxe tehdy podpořila expanzi pojmu držení CP a uplatnění vlastnického práva k nim, nikoliv však jejich zaknihovanou podobu. Pozměněná verze tohoto zákona platí v Německu doteď. Dnes se běžně obchoduje se ZakCP, které jsou vedeny v evidenci a nedochází k žadnému fyzickému předávání. 171 V Německu probíhala elektronizace CP ve dvou fázích. Respektive proběhla jedna ve vztahu k CP emitovaným soukromými subjekty formou imobilizace, ve vztahu k cenným papírům emitovaným veřejnými subjekty (myslíme především Spolek a jednotlivé státy Něměcka) a poté druhá fáze formou zákonné dematerializace. Pro první fázi byl stěžejní zejména německý zákon o úschově CP, který s jistými modifikacemi převzalo později i

167 168 169 170 171

DRUNECKÝ, P. Zaknihované cenné papíry [online]. Plzeň, 2008. Diplomová práce. Západočeská univerzita, Právnická fakulta. U ZakCP žádný takový prvotní hmotný CP není a ZakCP jsou vydány elektronicky rovnou na majetkové účty prvonabyvatelů. Po vydání je ovšem evidence stejná. Tímto prvním byl v Něměcku Kassenverein, který vznikl v roce 1850 a měl za úkol provádět převody finančních prostředků mezi klienty. Depotgesetz. MICHELER, E. Doctrinal Path Dependence and Functional Convergence: The Case of Investment Securities, 31. 1. 2006 [online]. s. 44-46 [cit. 21. 6. 2016].

36

Rakousko. Pro oblast zákonů o zadlužení spolku to byl pak zákon o zadlužení spolku.172 I přes historicky poměrně dlouhý a může se zdát propracovaný vývoj je úprava dematerializovaných CP v Německu značně komplikovaná a nepříliš systematická, jak bychom mohli očekávat.173 Platí pravidlo, že pokud se již ocitne CP nějakým způsobem ve sběrné úschově, a není přitom podstatné, zda byl uschován i v podobě hromadné listiny, stává se automaticky součástí abstraktního souhrnu zastupitelných CP, který je spravován centrálním depozitářem. Tím je Clearstream banking AG. Ten připravuje v praxi půdu pro transakce a úkony spojené s CP a dalšími obligacemi. Je to jeden z Mezinárodních evropských centrálních depozitářů. 174 Zaštiťuje veškeré transakce na nádnárodní i národní rovině v Německu, a taktéž v Lucembursku. Vznikl fúzí lucemburské společnosti CEDEL International a německé společnosti Deutsche Börse Clearing AG v roce 1999 za účelem provozování systému zúčtování a vypořádání obchodů s CP. Clearstream Banking AG sídlí ve Frankfurtu nad Mohanem a působí ve svém oboru více než 40 let. Podporuje tak a snaží se naslouchat po celá tato léta potřebám globálních investorů, být jim spolehlivým a konzervativním partnerem napříč jejich transakcemi. 175 Německý (a taktéž rakouský) právní řád řeší záležitosti spojené s elektronickými CP analogií k aplikaci věcných práv. 176 Majetkové hodnoty zahrnuté do ZakCP nelze v německém právu chápat jako věc v právním slova smyslu, jelikož tu § 90 německého občanského zákoníku (BGB) definuje jako prostorově ohraničitelnou, což v praxi není u elektronických CP zajisté možné. V německém právu je pak individualizace práv k onomu abstraktnímu pojmu řešena jakousi fiktivní konstrukcí, kdy jsou vytvářeny poměrná spoluvlastnická práva, vždy ve prospěch konečného majitele účtu.177 Elektronický cenný papír v německém právu vykládá nikoliv jako záznam na účtu CP (jako je tomu například ve francouzském právu), ale jako tzv. zvěcnělé spoluvlastnické právo sui genesis přímo ve vztahu k depozitáři s účinky vůči emitentovi. Oproti tomu poté záznam na účtu CP nepředstavuje elektronický CP, ale je jen jakýmsi důkazním prostředkem o existenci poměrného spoluvlastnického práva majitele účtu k abstraktnímu souhrnu zastupitelných CP. 178 V německém právu je při převodu poměrného spoluvlastnického práva aplikován režim movitých věcí. V důsledku toho německé právo zavádí další právní fikci, kdy na převáděné poměrné spoluvlastnické právo nahlíží jako na převod klasicky listinný. Tedy vše má v praxi vypadat jako fyzické předání mezi depozitáři konečn ých majitelů. Díky této fikci se považuje převod poměrného spoluvlastnického práva za 172 173 174 175 176 177 178

Bundesschuldenwesengesetz. VONDRÁČEK, 2013, op. cit., s. 80. Euroclear je pak druhým z nich. About Cleastream. [online]. Cleastream, Deutsche Börse Group. VONDRÁČEK, 2013, op. cit., s. 168. Tamtéž, s. 82-83. JENČ, R., op. cit., s. 44.

37

převod věci movité. Německé právo v praxi dovozuje možnost vyhnout se takto režimu cese pohledávky a nabýt spoluvlastnické právo od osoby, která jím legitimně nedisponovala. 179

5.3.

FRANCIE

Francouzský právní řád volí pro úpravu vlastnictví ZakCP stejný přístup jako právní řád český. Vydává se cestou zákonné dematerializace cenných papírů, ale neupravuje komplexně vztahy přímo k tomuto institutu. Na otázky, které poté přímo neřeší, hledá odpovědi v analogickém pohledu s CP v listinné podobě.180 Ve Francii existuje povinné zaknihování veřejně obchodovatelných CP. 181 Zkušenost v praxi zde ovšem ukazuje, že ani plná dematerializace, kterou Francie provedla v roce 1982 po nástupu socialistického prezidenta F. Mitteranda do úřadu, nevylučuje dělení CP dle formy. Formu na majitele lze v praxi zajistit příkladmo tak, že evidenci nesmí vést samotný emitent, ale vždy pouze třetí osoba. Ta je vždy vázána mlčenlivostí. Tedy nikdo, ani emitent, není oprávněn rozkrýt identitu vlastníků účtů. Francouzské právo v některých příkladech umožňuje, aby stanovy emitenta tento fakt přizpůsobily a oprávnily danou společnost k získání údajů z databáze. Tím ovšem i osobu vedoucí tuto evidenci zbaví mlčenlivosti ohledně jejich poskytnutí a musí počítat s případnými důsledky. 182 Francouzské právo bylo jedním z prvních z evropských právních řádů, které provedlo onu transformaci všech CP do nehmotné podoby, když začalo být v praxi nutné. V dekretu z roku 1983, který byl publikován 2. května bylo výslovně uvedeno, že do 18 měsíců od tohoto data mají být obligatorně všechny CP v podobě movitých hodnot převedeny na formu pouhého záznamu na účtu. Zajímavostí může být, že za nejzásadnější důvod této převratné změny ve francouzském právu jsou daňové důvody. Respektive mělo posléze docházet ke snadnější kontrole výnosů z CP ze strany příslušných úřadů. Naprosto výslovně však ZakCP nejsou ve francouzském právním systému zakotveny. Existuje ovšem ustanovení, které říká, že CP jsou představovány záznamem na účtu jejich vlastníka.183 Musí být také posléze evidovány na účtu CP vedeném emitentem nebo depozitářem. I po úplné dematerializaci nadále francouzský právní řád používá pro ZakCP režim individualizovaných věcí v právním slova smyslu. Přímá aplikace režimu movitých věcí na ZakCP činila ovšem v praxi jisté potíže. Je tomu tak zejména jelikož francouzský právní systém nepoužívá vyloženě pojem věcí nehmotných, tedy nezná ani systém jak s nimi nakládat. Proto 179 180 181

VONDRÁČEK, 2013, op. cit., s. 83. Tamtéž. s. 168. Potok, R.: Cross Border Collateral: Legal Risk and the Conflict of Laws. Butterworths 2002, s. 25.

182

ČECH, P., HAVEL, B. Akcie ve víru rekodifikace aneb nevtělené, zaknihované a kusové akcie v návrhu zákona o obchodních korporacích. Obchodněprávní revue. 2011, č. 10, s. 294. ISSN 1803-6554. 183 Čl. R. 211-1 franc. CMF.

38

francouzský zákonodárce vytvořil speciální režim pro nakládání s elektronickými CP. Záznam na účtu CP je individualizován a je výslovně stanoveno, že CP jsou obchodovatelné a v dobré víře taktéž převoditelné. Celá transakce se poté uskutečňuje převodem z účtu na účet.184 Francouzský zákon po novelizaci, která se týkala dematerializace CP vytvořil dva typy účtů. Tím je účet vedený depozitářem a účet vedený u emitenta. Na prvním účtu se soustřeďují anonymní CP na majitele, na tom druhém by se měly koncentrovat CP na jméno přímo u emitenta. První účet by měl tedy v praxi sloužit k obchodům s danými CP na kotovaných trzích, druhý k těm uskutečněným mimo ně. Jelikož depozitář tak dostal povinnost v kterémkoliv okamžiku identifikovat majitele, smazaly se tímto aktem rozdíly mezi CP na majitele a na jméno. Režim CP na jméno se posléze ve Francii takto začal uplatňovat na všechny typy CP, to včetně těch na majitele. V důsledku je pak každý konečný investor přesně identifikovatelný a musí mít taktéž obligatorně otevřený účet CP.185Pokud by se o účet starala osoba jiná, tímto pověřená, musí tento údaj být ze seznamu držitelů patrný.186 Konečný investor je posléze povinen vždy uzavřít patřičnou smlouvu o vedení účtu a otevřít i sobě účet CP. Případně může pověřit i depozitář, aby spravoval jeho účet u emitenta. Musí se zavázat, že všechny příkazy spojené s CP evidovanými na účtu bude přikazovat právě pouze onomu depozitáři. Příkazy budou prováděny vždy změnou v záznamu na účtu vedeného u pověřeného depozitáře. Jako depozitář může být využit taktéž Centrální depozitář Euroclear France S. A., přičemž účet může být chápán jako sběrný účet, který nemusí úplně rozlišovat CP jednotlivých klientů depozitáře. Stejně jako v českém právním řádu, je depozitář je naprosto vždy povinen odlišit a oddělit vlastní a klientské CP. Ke všem typům účtů jsou jejich majitelé povinni zřídit účet peněžní. Účet CP slouží ve francouzském právu také k monitorování výkonu povinností depozitáře.187 Ve francouzské právu je ZakCP chápán jako hromadná a nehmotná věc, jelikož se zohledňuje zejména fakt, že jsou dematerializované a postrádají hmotý substrát. Francouzský právní řád předpokládá, že nehmotné věci nemohou být předmětem transakce. Nechápe je ani jako věci movité, které by měly být registrovány. Mohou být ovšem předmětem zástavního práva a výkonu rozhodnutí. Vlastníkovi je díky tomuto chápání také zpřístupněna držba k CP.188 Francouzským centrálním depozitářem je Euroclear France S.A., který byl založen v roce 1949 pod jménem „Sicowam SA“, ale v roce 2001 byl koupen společností Eurocleas Group, která je nyní utvořena z centrálních depozitářů v UK, Belgii, Finsku, Nizozemí, Francii a Švédsku. Euroclear France zaznamenává specifické účty se ZakCP a povoluje provádění operací s nimi. Otevírá účty také prostředníkům, kteří mají oprávnění nakládat a 184 185 186 187 188

VONDRÁČEK, 2013, op. cit., s. 78-79. Tamtéž. Tzv. régime des titres nominatifs purs. VONDRÁČEK, 2013, op. cit., s. 104-106. FABER, W; LURGER, B. National Reports on the Transfer of Movables in Europe, Volume IV: France, Belgium, Bulgaria, Poland, Portugal [online]. © by sellier, European law publishers GmbH, 2011, Munich [cit. 21. 6. 2016] s. 73, 120.

39

spravovat ZakCP svých zákazníků na základě legitimního oprávnění. Režim CDCP ve Francii taktéž jako ten český považujeme za vícestupňový. Je tak umožněno kontrolovat, že počet nesplacených ZakCP na účtech účastníků CDCP je stejný jako množství ZakCP dané společnosti. V tomto smyslu je zajištěno, že žádné ZakCP nebudou upsány či zrušeny během probíhajících obchodů. CDCP ve Francii je povinen řádně identifikovat a zaznamenávat informace o svých zákaznících a to za všech okolností. AMF vytváří a schvaluje dodatky zejména co se týče provozních pravidel francouzského CD.189

5.4.

RAKOUSKO

Rakouská úprava ZakCP vychází z úpravy CP v listinné podobě. Rakouský právní řád (stejně jako ten německý) neobsahuje přesnou legální definici CP ani ZakCP. Je definován pouze doktrinálně a to v duchu tzv. Brunnerovy koncepce 190 , která považuje CP jako listinu inkorporující soukromoprávní majetkové právo vůči jejímu emitentovi. Rakouské právo primárně stanoví, že vlastník listiny je rovněž oprávněn z práv s listinou spojených. CP je věcí movitou, tedy taktéž rakouské právo umožňuje využít na CP v listinné podobě právní režim věcí movitých, a to včetně možnosti převodu držby tradicí a také nabytí od nevlastníka.191 Pro dematerializované CP následně Rakousko převzalo úpravu z Německa. Zejména se inspirovalo vybranými ustanoveními německého zákona o úschově cenných papírů (Depotgesetz). Obsahově tento zákon v Rakousku dostál jen malých změn, od svého německého vzoru se tedy liší jen minimálně, je navíc i stejně pojmenován. Něměcký právní řád má ovšem značně větší problém s podřazením ZakCP pod pojem věc v právním slova smyslu. Ten rakouský podřazuje pod pojem věc značně širší spektrum nástrojů. Vzájemná propojenost mezi rakouským a německým právním řádem je zde dána také především z důvodu prolínajícího se vývoje kapitálových trhů. Stejně jak je tomu v německém právu, odpovídá pojem elektronický CP v právu rakouském tzv. ,,zvěcnělému spoluvlastnickému právu sui genesis,, a to vůči přímému depozitáři s účinky k emitentovi. Zápis na účtu CP má legitimační funkci. 192 Převod ZakCP se bude řídit primárně převodem listinných CP. Pro některý druh ZakCP (Wertpapiere) jsou stanovena speciální pravidla pro převod; konkrétně pro ty, které

189 190 191 192

Supervision of the central securities depository [online]. Autorité des Marchés Financiers, publikováno 30. 3. 2013 2014 [cit. 20. 4. 2016]. STEININGER, M. Akcie, jejich povaha a členění podle druhů. [online]. Praha, 2010 [cit. 21. 6. 2016]. Diplomová práce. Karlova univerzita v Praze, Právnická fakulta, s. 11. VONDRÁČEK, 2013, op. cit., s. 81. Tamtéž, s. 83.

40

jsou vydány ve formě na řad.193 Uplatňuje se tedy podmíněný systém přímého vlastnictví. Na celý převod práv k ZakCP se pohlíží jako na derivativní způsob nabytí práv. I zde se aplikuje režim movitých věcí. Podmínkou převodu je uzavření smlouvy mezi převodcem a nabyvatelem a její perfekce. K realizaci celého převodu dojde v momentě, kdy prostředník nabyvatele přijme pokyn k připsání předmětného ZakCP na účet nabyvatele. Přesně v tomto okamžiku dojde taktéž k nabytí účinnosti převodu vůči třetím stranám. Jak již známe například z českého právního řádu tento okamžik se bude lišit v závislosti na shodnosti prostředníka mezi obchodníky. Pokud ten není shodný, okamžik převodu vlastnického práva nastává v momentě připsání CP na účet prostředníka, který je účastníkem CD OeKB.194 Anulace zápisů na účtech CP není v rakouském právním řádu upravena. V praxi se k ní ovšem vyjadřují většinou jednotlivé banky ve svých všeobecných podmínkách, protože právě ony jsou ve valné většině případů prostředníky. Pokud má dojít k anulaci klasického zápisu na účet nabyvatele, bude třeba většinou bance prokázat neplatnost příkazu převodce. Pokud by se jednalo pouze o technické pochybení, může dojít k jeho anulaci v jakémkoliv okamžiku. 195 Centálním depozitářem v Rakousku je Oesterreichische Kontrollbank AG (OeKB), který je hlavním poskytovatelem veškerých finančních a informačních služeb spojených s kapitálovým trhem. OeKB byla za tímto účelem založena již v roce 1946, odkdy je plně pověřena všemi úkony účastníky soukromého veřejné správy. OeKB účastníkům finančních

spojenými s úschovou a evidencí elektronických CP. To nejen pro sektoru, ale také pro např. rakouské vládní úřady jako účastníky se snaží neustále rozšiřovat spektrum vhodných údajů, které mají trhů napomoci k zdárným a efektivním obchodům. Poskytuje jim

informace a zajišťuje transakce ve více než 7000 fondech. 196

5.5.

TURECKO

Turecko je považováno za stát, který ovlivňuje islámská právní kultura, stojí ovšem mezi ostatními takovými státy na význačném místě. To zejména protože se jedná o plně sekulární stát, kde je právní systém, na základě výslovného zakotvení v turecké ústavě, demokratický. 197 Stát je považován za sociální, založený na principu vlády práva. 198 I přes

193

FABER, W; LURGER, B. National Reports on the Transfer of Movables in Europe, Volume I: Austria, Estonia, Italy, Slovenia [online], s. 57. 194 § 5 odst. 1 rak. Depotgesetz. 195 VONDRÁČEK, 2013, op. cit., s. 54. 196 Oesterreichische Kontrollbank AG [online]. Oekb.at/en/ [cit. 20. 4. 2016]. 197 OSINA, Petr. Sekulární aspekty islámského práva, Vsehrd.cz [online]. Vsehrd 2010 publikováno 6. 12. 2014 v rubrice Právní dějiny. [cit. 20. 4. 2016]. 198 Čl. 2 Ústavy Turecké republiky z roku 1982.

41

veškeré odlišnosti od jiných evropských právních systémů považuji za zajímavé alespoň rámcově nastínit úpravu ZakCP v tureckém právu. Po oficiálním odklonu islámu od právního systému a ukončení chápání islámu jako státního náboženství v roce 1928, se Turecko začalo inspirovat některými evropskými právními systémy. Mezi ně patří zejména německý, rakouský a v neposlední řadě švýcarský. Bylo tomu tak i na poli závazkového práva, a taktéž v úpravě týkající se CP. Turecké právo značně ovlivnilo i přijetí konvencí UNCITRAL, které formují hlavní cíle mezinárodního obchodu a finančních transakcí. Ač tyto samozřejmě nijak nenahrazují odpovědi na otázky legislativního procesu a existujícího domácího práva, značně ovlivňují standarty, které státy po jejím přijetí uznaly. Turecko se díky nim inspirovalo zejména v oblasti směnek a jiných dlužních úpisů. V oblasti ZakCP je turecká právní úprava stále poměrně nedokonalá a ve vývoji. Konvence přenechává především značný prostor národní úpravě ve věcech sankcí z nedodržení závazků, které mohou být vůči stranám vynucovány. Nový turecký obligační zákoník „New TCC“ se snaží vyjádřit i k ZakCP a ve svých ustanoveních zavádí nový funkční systém, kterým se má jistým způsobem trh s CP přiblížit jeho účastníkům. Vyjadřuje se jak k listinným CP i k ZakCP. S jeho platností začalo být možné taktéž lépe a efektivněji uplatňovat akciové podíly akcionářů. Turecký právní řád řeší záležitosti spojené s elektronickými CP analogií k aplikaci věcných práv. 199 Z TTC můžeme ovšem dovodit, že ZakCP v Turecku jsou chápány spíše jako závazky, než věci. Ač jsou aplikována ustanovení o věcech. V tomto ohledu můžeme v turecké úpravě ZakCP vidět jistou nestejnorodost. Ve smyslu tureckého práva, jsou se ZakCP spojena práva na nákup a převod oprávněným držitelem. Článek 484 nového TCC a následujcí určují úpravu akcií ve své formě, zejména je zdůrazňují podmínky jejich vydání. Jakkoliv nový TTC používá poprvé termínu „share certificate“ namísto „stock certificate“, i jejich chápání se mění a zavádí některé nové instituty a zpřesnění. Držitel akcie nemůže v praxi držet CP, jejichž jmenovitá hodnota nebyla doposud splcena. Pokud by tomu tak bylo i navzdory tomuto pravidlu, má povinnost kompenzace vůči případnému nabyvateli, který nabyl CP v dobré víře. Podle článku 485 TCC se forma CP může za jeho života měnit. Jakkoliv byla tato záležitost v minulosti v tureckém právu nejastá a nepřímo upravená. Forma CP může být nyní změněna. Relevantní články se vyjadřují přímo k tomuto procesu a bližšímu postupu. S tím souvisí, že TCC deklaruje, že CP, které by byly dány do oběhu před řádným procesem jejich vydání jsou neplatné, jakkoliv závazky z nich vyplývající jsou platnými. Ti, co by takto využívali požitků z CP, které nebyly ještě řádně vydány či řádně přeměněny, jsou odpovědni k náhradě škody. To platí taktéž pro CP, které jsou vydány při vzniku akciových společností. Záměr vydání nových CP akciovou společností musí být nově předem uveřejněn a oznámen na webových stránkách společnosti. Mimo to související články výše zmíněného zákoníku stanoví, že by do okamžiku úplného splacení měla být vydána prozatímní osvědčení o 199

Tento závěr volně vychází z emailové komunikace s vedoucím katedry obchodního práva na Istanbul university, Istanbul Turecko, Dr. Fatihem Aydoğanem.

42

existenci CP. To platí zejména do vydání originálního CP, v obou jejich možných podobách. Ustanovení TCC vztahující se k pravidlům o formě CP zdůrazňují taktéž související články o neplatných a vadných CP.200 TCC přinesl také inovace na poli převodů ZakCP. Převod ZakCP je platný pouze vůči společnosti a třetím osobám v rámci převodu daného ZakCP. Důležitý je zejména moment doručení finančních prostředků, se kterým jsou spojeny právní následky převodu.201 Turecká legislativa kvůli tomu změnila zejména pojmosloví, aby tento okamžik nebyl spekulativní. V článku 490 a následujícím jsou vymezeny a popsány možné dispozice se ZakCP. Převodem ZakCP dochází v tureckém právu taktéž k převodu vlastnictví inkorporovaného do ZakCP. Tento článek upřesňuje převedení vlastnického práva, které je s CP spojeno, a chápe jej jako obligatorní požadavek pro provedení legální transakce. Tím nový TCC osvětlil zejména nejasnosti, které vyvstávaly dříve ve spojitosti se zákonnými převodními požadavky a momentem změny vlastníka.202 V článku 504 a následujících jsou upraveny záležitosti ZakCP, se kterými je spojeno právo koupě a výměny, jakožto i dlužní ZakCP. Tyto nebyly v bývalém TCC vůbec regulovány. Vedení společnosti, která drží CP, také narostly její pravomoci. To zejména v tom smyslu, že právo na prodej a právo na výměnu nastává přímo, bez dalších povinných požadavků či náležitostí. Právo obchodovat a vyměnit CP je chápáno jako pozitivní a originální právo. Strana, které tato práva náleží, si vždy musí uvědomovat právní následky z těchto úkonů, to zejména jelikož tyto dispozice nemohou být v tureckém právu zatím nijak anulovány ani podmíněny splněním jiného závazku.203 Centrálním depozitářem v Turecku je společnost MKK. Je oprávněna v plné míře dematerializovat CP, které jsou jí svěřeny vlastníky CP v rámci tureckého kapitálového trhu. První dematerializace CP v historii Turecka začala v roce 2005, postupně probíhalo zavádění dematerializace různých typů CP. Nakonec došlo k završení tohoto procesu bez nutnosti tisku jakéhokoliv papírového certifikátu či potvrzení. Jedním z hlavním úkolů MKK je naplnit požadavky a závazky progresivního kapitálového trhu a minimalizovat potenciální rizika, stejně tak jako následovat globální post-obchodní standarty. O centrálním tureckém depozitáři se ve svých ustanovení vyjadřuje také zákon o kapitálovém trhu.204Turecká centrální banka přijala Centrální depozitář za centrální systém, který nakládá s CP.205MKK byla v roce 2015 uznána také Centrální kapitálovou komisí 206 jako národní centrální depozitář. Posléze byl spuštěn projekt „Elektronického obchodního depozitáře“, který má ve svém ohledu následovat

200 201 202 203 204 205 206

Provision of the Turkish Commercial Code concerning Securities [online]. erdem-erdem.com 2010 [cit. 20. 4. 2016]. Article 49 of the New TCC. Provision of the Turkish Commercial Code concerning Securities [online]. erdem-erdem.com 2010 [cit. 20. 4. 2016]. Tamtéž. Čl. 80 a násl. tureckého zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Securities Settlement System (SSS). Ta byla zřízena zákonem Capital Market Law (zákonem o podnikání na kapitálovém trhu), který byl publikován 30. 12. 2012.

43

jiné národní standardy na poli provádění elektronických transakcí s CP, redukovat rizika a monitorovat schopnosti a akty jednotlivých účastníků na jejím trhu. 207

5.6.

SLOVINSKO

Slovinsko se ve své úpravě značně inspirovalo v úpravě německé. Svědčí o tom zejména analogická aplikace ustanovení o věcných právech a taktéž stanovení ZakCP jako samostatného prvního institutu. Od roku 2003 je taktéž tento institut upraven v samostatném zákoně.208 Při převodu dochází k nabytí účinku v momentě podpisu smlouvy, nikoliv jak je tomu u věcí hmotných, kde je účinek převodu vlastnictví platný k předání dokumentu.209 Ve Slovinsku provádí funkci centrálního depozitáře CP the Central Securities Depository (CSD). Funguje na podobném principu jako centrální depozitáře v Rakousku a Německu.210Právním subjektem, který má sloužit k zabezpečení správného chodu finančních nástrojů na kapitálovém trhu ve Slovinsku je poté Securities Market Agency. Agentura je nezávislou institucí při plnění svých závazků a funguje od 13. března 1994. Její pravomoci jsou blíže určeny v zákoně o finančních instrumentech (ZTFI)

211

Agentura je plně financována

z příspěvků a poplatků účastníků trhu s finančními instrumenty. Jejím cílem je zabezpečit spolehlivé a transparentní obchody a kontrolovat banky, investiční, zprostředkovatelské firmy, penzijní fondy a veřejné firmy, které se podílí na obchodech se ZakCP ve Slovinsku. Agentura je povinna vydávat každoroční zprávy o průběhu a vývoji obchodů s CP v Republice Slovinsko. Značně spolupracuje s vládou republiky a participuje také na tvorbě Informačního systému, který navazuje na směrnici ISO/IEC 27001:2013. Tato směrnice specifikuje blíže vytvoření celého systému a podává jeho subjektům doporučení, která sice nepřikazují přímo k určitým úkonům, ale obsahují návody pro dokumentaci obchodů s CP. Nabádají taktéž k zlepšení a zdokonalení jednotlivých transakcí a jejich částí a další.212Securities Market Agency poskytuje subjektům bezpečnostní záruky a vyžaduje vždy striktní transparentnost obchodů s CP.213 Informace o slovinském Centrálním depozitáři CP nalezneme v článku 18 zákona ZTFI. Ten upravuje dále také něco jako „pod-depozitáře“, kterými jsou chápány podkategorie hlavní evidence. Jsou provozovány bankami, investičními společnostmi či např. makléřskými 207 208 209 210 211 212 213

Central Securities depositories in Turkey [online] Merkezi Kayit Kurulusu [cit. 26. 5. 2016]. Zakon o nematerializiranih vrednostnih papirjih. In: FABER, W; LURGER, B. National Reports on the Transfer of Movables in Europe, Volume I: Austria, Estonia, Italy, Slovenia [online]. © by sellier, European law publishers GmbH, Munich [cit. 28. 5. 2016] s. 514. Art. 218Code of Obligations. Central Securities Depository in Slovenia [online] Banka Slovenije [cit. 26. 5. 2016]. The Market in Financial Istruments Act [online] ZTFI-UPB3, publikováno dne 20. 12. 2010 [cit. 26. 5. 2016]. Information security management system (ISMS) [online]. whatls.com, publikováno v únoru 2011 [cit. 27. 5. 2016]. Securities Market Agency [online]. ATVP [cit. 29. 5. 2016].

44

firmami. Pod ně řadíme i subjekty, které nejsou organizačně nijak propojeny s poskytovatelem finančních služeb a centrálním depozitářem. 214 Obchodníkem se ZakCP pokud jde o slovinský právní systém může být subjekt, který se registruje jako obchodník a je zapsán v obchodním rejstříku ve Slovinsku. Bude jím ten, kdo získá oprávnění (licenci) obchodovat na trhu od Securities Market Agency. Důležité podle článku 15 ZTFI ovšem také je, že trhem s CP se myslí trh ve smyslu právní osobnosti, který má sídlo na území Slovinska. Depozitář má podobu společnosti s ručením omezeným a zajišťuje centrální vícestupňovou evidence. Co přesně pod ZapCP spadá ve slovinském právu pak najdeme definované v článku č. 7, detailněji ještě v článku č. 25 zákona ZTFI.215 ZakCP, kterou jsou obchodovatelné na burze CP musí být vždy registrovány na konkrétní jméno, jsou tak jednoduše identifikovatelné, což je jednou z jejich velkých výhod. Musí být také dohledatelné v centrálním registru. To platí zejména pro zaknihované akcie, ale i další druhy CP. 216 Ač je Slovinsko malou zemí, s řekněme na poměry evropské, malou ekonomikou, má řadu místních i zahraničních investorů a dává široký prostor pro obchodování na trhu s CP. Legislativa také velmi dobře začlenila úpravu EU v tomto ohledu, a tedy ani na poli obchodování s CP uvnitř EU nezůstalo Slovinsko pozadu. Přijalo bez dalšího všechny relevantní směrnice a nařízení, které byly taktéž doplněné směrnicí Securities Market Act v oblasti obchodování s CP. Vyjádřením souhlasu a přijetím oficiálních částí aktu o Trhu s finančními instrumenty217 byla značně rozšířena škála investičních nástrojů a služeb, které mohou subjekty využívat. Tato směrnice se také značně zasloužila o transparentnost všech transakcí na poli elektronických CP ve Slovinsku. Novely slovinských zákonů tak akceptovaly úplnou škálu doporučení a principů obsažených v MiFID a můžeme je považovat v každém ohledu za vydané v souladu s právem EU.218 Obchodování se slovinskými ZakCP se také progresivně vyvíjí i na poli mezinárodním. Jelikož přijetím směrnic EU došlo k harmonizaci práva v této oblasti, zlepšila se nepopiratelně transparentnost všech transakcí a snazší dostupnost. Ze strany slovinských obchodníků s CP bylo vypozorováno například snížení poplatků za transakce, ale také se objevila jistá nová rizika. Například z národní perspektivy je jedním z největších rizik ztráta rozhodovací pravomoci v této oblasti Slovinskem ve prospěch subjektů EU, jelikož takto může dojít k ovlivnění získávání benefitů z těchto obchodů. Také může potenciálně docházet k velkému odlivu finančních nástrojů ze Slovinska do zahraničí, což může vést k jejich poměrně nebezpečnému roztříštění a zhoršení likvidity slovinských subjektů. Toto se stalo například v Latinské Americe v roce 2007 reakcí na vazby, která tato část Ameriky v té době 214 215 216 217 218

Art.18, slovinského zákona The Market in Financial Instruments Act, ZTFI. Articles 7, 25, slovinského zákona The Market in Financial Instruments Act, ZTFI. Art. 318, slovinského zákona The Market in Financial Instruments Act, ZTFI. The Market in Financial Istruments Directive (MiFID). JOCHEN, Mr.; ANDRITZKY, R. Capital Market Development in a Small Country: The Case of Slovenia. [online] s. 12.

45

měla na evropské vlády a jejich finanční trhy. K situaci došlo v důsledku velké koncentrace CP a jejich obchodů pouze na několika větších trzích. Na druhou stranu výše popsané vede k lepší a efektivnější soutěži při obchodování mezi obchodníky na trhu.219

5.7.

ESTONSKO

ZakCP nespadají v estonském právním řádu pod kategorii věcí. Ustanovení § 918 estonského zákona VÕS220 definuje ZakCP jako dokumenty, ke kterým je jejich inkorporované právo spojeno způsobem od nich neoddělitelným. Ač záleží přesně na typu CP, při zajištění převodu ZakCP se velmi významně převod inspiruje ustanoveními o převodu movitých věcí, nicméně se tyto na ZakCP nikterak přímo neaplikují. V Estonsku neexistuje však ani specifický režim pro převod ZakCP, zásadně se tedy převádějí stejně jako jiné CP. Převod ZakCP je inspirován německým právem a to ve všech důležitých aspektech. Při odůvodněních psaných v literatuře se v estonské literatuře píše pouze tolik, že estonská právní úprava shledala všechny důležité a převažující názory shodně jako v Německu, aniž by se primárně inspirovala pouze německou legislativou. Současná právní úprava převodů ZakCP je v Estonsku poměrně nová, a to teprve od roku 1993. Stále je zde tedy mnoho prostoru pro otevření diskuzí a rozvoj interpretace celého systému fungování ZakCP. Systém převodu ZakCP v estonském právu je můžeme říct jednotný. Zejména v tom smyslu, že veškeré nejrůznější nároky a oprávnění, které nastávají z vlastnického práva, ať už je to právo držby, užití či právo dočasné dispozice, se převádí na nabyvatele přesně v momentě přípisu na jeho účet. Zákony neupravují tedy jakési mezikroky, kdy by měly být ZakCP například na účtu prostředníka. 221To může při nejmenším řekněme v praxi vyústit v nejasné situace, kdo je v některých momentech vlastníkem. Moment, kdy jsou ZakCP již v dispozici nabyvatele, je určen pouze smlouvou mezi převodcem a nabyvatelem. K principu nabytí, jak je chápáno v estonském právu se blíže vyjadřuje § 68 stejného právního předpisu. Ten uvádí, že vlastnictví je v tomto smyslu chápáno jako sjednocený právní institut, může být tak převedeno jako celek, včetně veškerých součástí. Pravidla převodu jsou pak stejná pro všechny předměty převodu, analogicky i pro ZakCP. Dokonce ani jakékoliv další spojené závazky nebo otázky platnosti nejsou předmětem samostatného závazku. Vždy se váží k hlavnímu závazku. Při převodu ZakCP v Estonsku také neexistuje nutnost předchozí platby jako prerekvizity pro uskutečnění celého převodu. Důležité je naopak provedení jakési blokace či rezervace pro dojednání celé transakce mezi stranami. Estonský právní režim taktéž definuje, že zaplacení ceny nabyvatele za připsání ZakCP je spíše otázkou závazkového práva a nemá v tomto kontextu významný vliv na právní následky vzniku nového 219 220 221

Tamtéž, s. 13. Estonský zákon o obligačním právu. FABER, W; LURGER, B. National Reports on the Transfer of Movables in Europe, Volume I: Austria, Estonia, Italy, Slovenia [online]. © by sellier, European law publishers GmbH, Munich [cit. 28. 5. 2016] s. 268-269.

46

vlastnického práva k ZakCP. V právní teorii existují poznatky o tom, že úprava této právní otázky může být do jisté míry pozůstatkem ještě z dob sovětského práva, pod jejímž vlivem bylo Estonsko od roku 1940 až do vydání zákona PropLA v roce 1993. Právě před rokem 1993 byly všechny převody vlastnictví kauzální a reálně neexistovala mezi stranami přímo ani smlouva. V případě, že by došlo k převodu neoprávněným (myšleno nevlastníkem), převod by byl považován za platný, pokud by následně nabyvatel souhlasil a celý převod potvrdil. Právní následky platnosti se pak počítají retroaktivně, tedy za platné se považují i ty, které byly již v momentě převodu, pokud si strany nedohodnou jinak. 222 I přesto se těmito retroaktivními účinky nejsou strany plně povinné řídit. Mohou si dokonce ujednat, že platí až následky, které vznikly v momentě ratifikace pravého vlastníka či v úplně jiném momentě. Neoprávněný převodce se následně může stát de facto i oprávněným právním nástupcem. V takové situaci ovšem předchozí transakce, učiněná neoprávněným vlastníkem, nebude platná vůči aktuálnímu vlastníku a na předmět převodu se bude nahlížet ve způsobu dědictví. Jednotlivá právní nástupnictví, ač je to jakkoli těžko představitelné, se nepovažují za platné, pokud aktuální vlastník nesouhlasí a neratifikuje celou transakci. To platí vůči všem zúčastněným stranám. 223

5.8.

POLSKO

ZakCP upravuje v polském právu zákon „Act on Trading in Financial Instruments“ 224 . Podobně jako v českém právu z polské úpravy plyne, že do ZakCP může být vtěleno široké spektum práv. Je pro ně charakteristické, že se vyskytují bez hmotného nosiče pouze ve formě záznamu, hovoří se o nich jako o dematerializovaných. Bývají předmětem převodu mezi držitelem a depozitářem a nabyvatelem, pokud si mezi sebou uzavřou smlouvu. Účty, přes které jsou ZakCP vedeny poté mohou být provozovány jen autorizovanými subjekty, které jsou oprávněny provádět obchody na kapitálovém trhu, potažmo v hlavní roli jsou provozovány Centrální depozitářem CP. 225 Účty ZakCP jsou drženy v Polsku výhradně makléři, bankami, poručnickými bankami, pokud na ně tak byly CP legitimně převedeny, taktéž ovšem zahraničními investičními společnostmi a zahraničními právními osobami, které prováději transakce na území Polska prostřednictvím svých depozitářů a za dozoru Polské národní banky. Důležité je, že jsou

222 223 224 225

Tamtéž, s. 274. Tamtéž, s. 270-274. Polský zákon o obchodu s finančními nástroji („Ustawa o obrocie instrumentami finansowymi“) [online]. FRANKOWSKI, S.; BODNAR, A. Instroduction to Polish Law. Program GARDE [online] s. 261.

47

subjekty identifikovatelné pro další účastníky trhu.226 Pokud mají být CP veřejně nabízeny, obchodovány na regulovaném trhu či jiným byť i alternativním způsobem uváděny do oběhu, musí existovat v dematerializované podobě. Předtím než emitent uvede své ZakCP do oběhu, musí o tom být taktéž obeznámen Centrální depozitář. Při první manipulaci emitenta se ZakCP musí být prvně uzavřena smlouva mezi ním a depozitářem. Celý akt je završen autorizací, do té doby nesmí být ZakCP obchodovány. 227 Podle polského práva by ZakCP měly být vždy převedeny až v momentě relevantního zápisu na účtu CP. Pokud jsou nabyvatelem ZakCP získány z titulu právní události, která vyúsťuje v převod ZakCP, ZakCP se zapisují na žádost budoucího nabyvatele. V momentě řádného zaregistrování a zápisu takového převodu Centrálním depozitářem je teprve převod účinný. Více k momentu účinku převodu v čl. 7 polského zákona o obchodu s finančními nástroji. 228 Obchody na burze mohou být v Polsku uskutečňovány pouze akciovými společnostmi. Předmět činnosti takové společnosti by se měl zabývat primárně obchodem na burze. Mimo jiné se může taková společnost účastnit i jiných aktivit spojených s organizováním trhu a finančními nástroji. Má právo užívat názvu „stock exchange“ ve svém názvu. Společnost může zahájit činnost po schválení ministerstvem. Pokud příslušné ministerstvo shledá neschopnost žadatele naplnit požadavky zajišťování obchodů na burze CP, žádost odmítne. Důležité je posouzení zejména garance bezpečnosti podnikání a nakládání s finančními nástroji dané společnosti a její povinnost chránit zájmy potenciálních zákazníků. Žádost o podnikání v dané činnosti není nároková.229 Pouze investiční firmy a Centrální depozitář jsou oprávněni k transakcím na burzovním trhu. 230 Zákon o obchodu s finančními nástroji v Polsku definuje také tzv. přípustné obchodní praktiky na trhu s CP. Všechny transakce by v souladu s nimi měly být transparentní a jejich záměr by z nich měl být na první pohled patrný a srozumitelný. Je důležité provádět příslušnou ochranu při operacích na trhu, zajistit likviditu obchodů, poskytnout potřebné informace účastníkům a další náležitosti definované v čl. 45 odst. 1 výše zmíněného zákona.231 Centrální depozitář CP v Polsku232je akciová společnost, která má výsadní postavení. V Polsku, taktéž jako v ČR, existuje pouze jeden CDCP. Kromě zaknihovávání CP se zabývá řadou dalších úkonů, jakými jsou regulování objemu konkrétních ZakCP, tak aby souhlasily s 226 227 228 229 230 231 232

Čl. 4 polského zákona o obchodu s finančními nástroji. Čl. 5 polského zákona o obchodu s finančními nástroji. Polský zákon o obchodu s finančními nástroji („Ustawa o obrocie instrumentami finansowymi“) [online]. Čl. 25, 26 polského zákona o obchodu s finančními nástroji. GPW Capital Group který se skládá z několika dílčích burzovních trhů jako je například Warsaw Stock Exchange, Polish Power Exchange a další. Polský zákon o obchodu s finančními nástroji („Ustawa o obrocie instrumentami finansowymi“) [online]. Národní depozitář Polska („Krajowy Depozyt Papierów Wartościowych“) [online]

48

počtem ZakCP v oběhu a dalšími. Snaží se usnadnit výkon činnosti emitenta vůči držiteli CP a v neposlední řadě zajišťuje převody ZakCP. 233 Závazky CD jsou vyjmenovány v čl. 48 zákona o obchodu s finančními nástroji. Jako dozorce nad Centrálním depozitářem v Polsku působila řadu let Komisja Papierów Wartościowych i Giełd (KPWiG). V obdobné pozici jako v ČR ČNB v Polsku nyní funguje National Bank of Poland (Narodowy Bank Polski). Přiděluje licence a zejména kontroluje a dohlíží na transparentnost transkací. KPWiG fungovala do roku 2006, kdy byla nahrazena společností Polish Financial Supervision Authority, která nyní na polském trhu s CP funguje jako kontrolní orgán a dozorce nad transakcemi na kapitálovém trhu. Poskytuje taktéž spolehlivé informace účastníkům trhu. Spolupracuje s polskými vládními orgány, ale aktivně taktéž se soukromými účastníky trhu s CP a snaží se formovat stabilní státní ekonomiku. Při vstupu obchodníků, potažmo všech účastníků na tento trh se Polish Financial Supervision Authority v případě nutnosti snaží posuzovat legitimitu získání CP jednotlivými společnostmi. Obchodníci s CP, pokud vstoupí do registru the Polish Financial Supervision Authority, mohou poskytovat profesionální služby svým zákazníkům. Takový obchodník skládá speciální zkoušku, pod dohledem the Polish Financial Supervision Authority a je povinen doložit dokumenty prokazující jeho profesní znalosti. 234

5.9.

ŘECKO

Řecko se v úpravě ZakCP inspiruje v nejširším ohledu úpravou švýcarskou, rakouskou a německou. Na ustanovení o ZakCP aplikují, pokud nevylučuje povaha věci ustanovení o věcech movitých. 235 Řecká právní doktrína chápe extenzivně institut ZakCP jako specifickou doménu práva obchodního. Na převod ZakCP se v řeckém právu aplikují příslušná ustanovení o postoupení pohledávky (cese).236 Na základě provedení několika směrnic a nařízení EU bylo v Řecku zavedeno obchodování se ZakCP na Burze cenných papírů (Athens Stock Exchange). Všechny existující ZakCP musí být zaknihovány u Centrálního depozitáře, který provozuje elektronický způsob evidence v systému SAT. 237 Veškeré transakce jsou prováděny prostřednictvím tohoto systému, který zajišťuje tranparentnost a rychlost obchodů se ZakCP. V moment spuštění možnosti elektronického zaknihování CP v Řecku, klasické listinné CP 233 234 235 236 237

FRANKOWSKI, S, BODNAR, A. Instroduction to Polish Law. Program GARDE [online] s. 263. Tamtéž, s. 263-264. FABER, W; LURGER, B. National Reports on the Transfer of Movables in Europe, Volume III: Germany, Greece, Lithuania, Hungary [online]. © by sellier, European law publishers GmbH, 2011, Munich [cit. 30. 5. 2016] s. 234-235. Financial markets Infrastructure. Financial services and financial markets[online]. European Commission, Internal Market and Services DG, Brussels, 2005, [cit. 26. 6. 2016] s. 9-10. Sistima Aylon Titlon: Dematerialised Titles System.

49

postupně naprosto pozbyly smyslu a využití pro ně dnes již v praxi nacházíme pouze zřídka. Majitel ZakCP je oprávněn vyžádat si po Centrálním depozitáři certifikát o jím držených CP a jejich jmenovité hodnotě.238 Účinky převodu ZakCP nastávají v okamžiku zaregistrování této transakce u Centrálního depozitáře, a to bez jakékoliv oznamovací povinnosti společnosti, která dané ZakCP upsala. 239 Co se týče zaknihovaných akcií akciové společnosti, z rozhodnutí Nejvyššího soudu Řecka (Αρείου Πάγος) 240 vyplývá, že předpokladem pro převod vlastnictví k zaknihované akcii a.s. (které nejsou obchodovány na regulovaném trhu) je registrace tohoto převodu v specifické evidence společnosti, tzv. „book-register of company“. Bez provedení této evidence není převod vůči společnosti platný. Je ovšem na základě čl. 1034 Gr.C.C.( Zákon o převodu movitých věcí) jinak platný vůči třetím stranám, protože se jedná o klasický převod movité věci. 241

238 239 240 241

FABER, W; LURGER, B. National Reports on the Transfer of Movables in Europe, Volume III: Germany, Greece, Lithuania, Hungary [online]. © by sellier, European law publishers GmbH, 2011, Munich [cit. 30. 5. 2016] s. 234-235. Tamtéž, s. 234. Řecký Nejvyšší občanský a trestní soud („ΑΡΕΙΟΥ ΠΑΓΟΥ“) [online]. Areios Pagos. [cit. 29. 5. 2016]. FABER, W; LURGER, B. National Reports on the Transfer of Movables in Europe, Volume III., op.cit., s. 234.

50

6. EVROPSKÝ VYPOŘÁDACÍ SYSTÉM Evropský vypořádací systém, tzv. Target2Securities (T2S) je systém, do kterého se postupně má napojit 24 evropských zemí. Jedná se o systém vzniklý pro účely převodu velkého objemu peněz a CP v reálném čase. Tyto země již pak dále nebudou mít vlastní vypořádací systém, ale budou používat tento jeden, řekněme nadnárodní. Jeho vybudování se sice předpokládá finančně velmi náročným, ale zlepší nepochybně vypořádávání crossborder transakcí mezi zeměmi, které jej přijmou. Jednou z největších výhod je vypořádávání v jednotné měně (euro). Tento systém zavádí Evropská centrální banka a centrální banky členských států. Transakce poté probíhají na jedné platformě, kterou provozuje Eurosystém. Eurosystémem se myslí systém centrálních bank států eurozóny. Jeho hlavním cílem je udržování cenové stability eura.242 Země, které se do evropského vypořádacího systému zapojí musí povinně přijmout tzv. standardy (Market Standards for Corporate Actions and General Meetings). Tyto standardy jsou součástí harmonizačního procesu v oblasti clearingu a vypořádání transakcí s CP, které probíhají v Evropě již od r. 2001. Úkolem je odstranění tzv. 15 Giovanniho bariér 243 a tím zejména zefektivnění procesů při vypořádávání obchodů s CP. Standardy reagují zejména na velmi odlišná národní prostředí, reflektují jejich odlišnou úpravu a nutnost sjednocení. Značná odlišnost příhraniční obchody prodlužuje a prodražuje a tím do nich mohou být vnesena rizika. Význam standardů tedy spočívá v odstranění legislativních, administrativních a regulatorních národních technik a dává si za cíl vytvoření jednotných postupů, které si posléze budou schopny svou efektivitou konkurovat. To zejména ve vztahu k jiným neevropským trhům (například americkému). Standardy byly vytvořeny experty z řad bank, burz, depozitářů a taktéž clearingových domů.244 Šíření a snahu o implementaci těchto standardů má na starost European Market Implementation Group (E-MIG). Nad ní provádí dozorovou činnost Broad Stakeholder Group (BSG), která musí zejména výsledky z jejich činností přeposílat Evropské komisi. E-MIG se poté zasloužila také o vytvoření lokální MIG, která má průběžně mapovat do jaké míry jsou postupy jednotlivých evropských zemí úspěšné, a do jaké míry se odlišují od vytyčených cílů.245 Státy by se měly zapojit do T2S postupně ve třech vlnách v letech 2015 až 2017. V současné době přistoupilo na podpis smlouvy o užívání T2S 24 evropských zemí. Ostatní státy, které nepodepsaly přístup ani standardy neimplementují budou pro jejich potenciální 242 243 244 245

Hospodářské a měnové záležitosti. Europa.eu [online]. [cit. 27. 5. 2016]. The Giovannini Bariers. KDPW Group: © 2011 KDPW. [online] publikováno dne 26. 2. 2013 [cit. 26. 5. 2016]. Clearingový dům je instituce zabezpečující provádění vzájemných vyúčtování burzovních termínových obchodů. Může existovat samostatně či jako součást termínové burzy. European Industry Standards: The Market Standards for Corporate Actions Processing and General Meetings. European Banking Federation [online].

51

investory dražší, rizikovější a pomalejší. Co se týče České republiky, E-MIG ji oslovila prostřednictvím České bankovní asociace (ČBA) a Centrálního depozitáře CP na konci roku 2011.246 Centrální depozitář CP poté vytvořil Czech-MIG na konci r. 2012. Na spolupráci s implementací bylo přizváno dalších 15 účastníků, mezi kterými jsou nejčastěji banky, další emitenti, ale i Ministerstvo spravedlnosti ČR a Ministerstvo financí ČR. T2S by měl jednoznačně posílit postavení českého kapitálového trhu v Evropě.247

246 247

Z emailové komunikace s pí Vlkovou J., která proběhla během května 2016. European Industry Standards: The Market Standards for Corporate Actions Processing and General Meetings. European Banking Federation [online].

52

ZÁVĚR: Ve své diplomové práci jsem se podrobně zabývala institutem ZakCP a snažila se v přísluných kapitolách konkretizovat nejasnou problematiku uchopení pojmu, formy, dispozic i evidence tohoto institutu. Cílem mé práce bylo zhodnotit hmotněprávní úpravu institutu ZakCP v českém prostředí a taktéž nahlédnout a srovnat předmětnou právní úpravu v evropském právním prostředí. Právní povaha ZakCP se odvíjí od jeho nového chápání jako samostatného právního institutu, v čemž můžeme shledat nezanedbatelný vývoj. Stěžejní východisko, z kterého je nutné ve všech ohledech vycházet je pokládání ZakCP za věc movitou a nehmotnou. Tak tomu není například v Estonsku. Tam se zákonodárce na ZakCP jako na věc nedívá, ale pokládá jej za jakýsi dokument, do nehož je inkorporované právo, které od něj nelze oddělit. Stejně tak je tomu v Německu. Pro německé, rakouské, turecké, řecké a české právo je společná doktrína, která buď ZakCP přímo chápe jako věci movité, nebo na ně alespoň aplikuje režim věcí movitých, aniž by je výslovně za věci movité prohlásila. Diametrálně odlišně se na ZakCP dívá švýcarský zákonodárce, který aplikuje na ZakCP přísluná ustanovení o zaknihovaných pohledávkách. V Německu poté zaknihování není obecně doposud možné, obdobnou funkci v německém právu ovšem splňuje imobilizace CP. Německo a Rakousko používá pozměněné znění zákona o CP od počátku 20. století doposud, kdežto například v Turecku proběhla velká novelizace civilního a obligačního zákona v nedávných letech a tudíž i soudy si zde formují svá stanoviska k příslušným ustanovením o ZakCP relativně krátkou dobu. Německé a rakouské právo, jejichž právní úprava ZakCP se prolíná a inspiruje jedna v druhé, chápe převod ZakCP nikoli jako převod práva, ale věci a předmětem převodu je zde jakési zvěcnělé spoluvlastnické právo. Účinnost vůči třetím stranám je pak stanovena na okamžik zápisu na účtu zákazníků. To je dáno tím, že Rakousko i Německo k jednotlivým emisím vytváří jisté spoluvlastnické právo. Záznam na účtu zde tedy má pouze důkazní prostředek.248 Ve Francii je dematerializace CP, které jsou obchodovatelné na regulovaném trhu povinná od druhé poloviny 20. století, ovšem i tak je na ZakCP aplikován režim individualizovaných věcí, jelikož francouzský právní řád nemá přesně stanovený režim nakládání s nehmotnými věcmi. Stejně jako v českém právu je i v tom tureckém změna formy ZakCP předmětem obsáhlých diskuzí. Nový turecký obligační zákoník však formu ZakCP zakotvuje a umožňuje ji i měnit. Celá původní osnova v NOZ vycházela z toho, že forma u zaknihovaných CP není a i znění některých ustanovení předpokládá zaknihované CP jen bezforemné. ZOK ovšem oproti tomu s formou u ZakCP v některých ustanoveních počítá. Doktrína tedy v tomto bodě není ještě sjednocená. Zejména v Turecku ovšem můžeme vidět v porovnání s jinými 248

MICHELER, E. Doctrinal Path Dependence and Functional Convergence: The Case of Investment Securities, 31. 1. 2006 [online]. s. 47 [cit. 21. 6. 2016].

53

uvedenými právními řády prozatím jistou zaostalost, to jak v chápání právní povahy ZakCP tak třeba v nemožnosti anulace převodu ZakCP. Oproti tomu právní úpravu ZakCP ve Slovinsku můžeme považovat za poměrně pokrokovou. Ve Slovinsku došlo k bezproblémovému přijetí všech relevantních směrnic a nařízení EU týkajících se CP. Existuje zde rovněž speciální národní úprava ZakCP, která stanovuje na ZakCP aplikaci režimu věcí movitých. Co se týče polské právní úpravy tam jsem nenašla žádné významné odlišnosti od právní úpravy české. Ve všech státech, jejichž právní úpravu ve věci ZakCP jsem podrobila analýze, může obchodovat na burze pouze investiční firma či Centrální depozitář. Inspiraci našeho zákonodárce především v germánských zemích, které nás obklopují můžeme považovat za pozitivní, zejména protože institut ZakCP má v těchto zemích poměrně dlouhou tradici a pokrokový vývoj. Pro svou obsáhlost lze do budoucna doporučit úplné oddělení dispozic se ZakCP do samostatného zákona, jako je tomu například ve Francii, Slovinsku a ve Švýcarsku. Práce klasifikuje, že není příliš vhodné časté srovnávání ZakCP s jejich listinným protějškem, jelikož již z podstaty absence hmotného nosiče se jejich vztahy musí řídit odlišnými právními pravidly. Taktéž vzájemná zastupitelnost CP a ZakCP se mi jeví po podrobném studiu relevantních zdrojů zcestná, jelikož ne všechny CP mohou být zaknihovány a naopak. ZakCP chápeme jako zápis v evidenci, mohou být tedy převáděny pouze změnou zápisu v ní. Tato podmínka u převodu listinných CP absentuje. Mimo jiné se od nabytí účinnosti OZ jedná o dva zcela odlišné právní instituty, proto se jakákoliv rovnocennost a zastupitelnost mezi nimi vylučuje. ZakCP v OZ jsou upraveny stručně a přehledně. Zákonodárce z mého pohledu upravil v OZ pouze nezbytné minimum. Zejména v oblasti dispozic se ZakCP je nyní právní úprava ucelenějí, což se dá hodnotit z praktického hlediska za vhodné. ZakCP jsou oproti listinným CP natolik odlišným institutem, že je samozřejmě vyžadována komplexní úprava i mimo civilní kodex. Tuto nám poskytuje v současné době zejména ZPKT. Do budoucna se zamýšlí vydání samostatného zvláštního zákona s úpravou vedení evidencí ZakCP, což by zajisté také přispělo k lepší přehlednosti právní úpravy. Evidence ZakCP je v českém právní řádu detailně upravena. Jednotlivé druhy evidencí, ať již ona centrální, samostatná nebo evidence na tyto navazující se odlišují zejména druhem ZakCP, které jsou na nich evidovány.V českém právním řádu, a i jiných evropských řádech, je depozitář naprosto vždy povinen odlišit a oddělit vlastní a klientské CP. Napříč podrobné studii předmětné problematiky mám za to, že ZakCP není právním institutem jednoduchým, a ani ve všech otázkách jednoznačným. Samotné téma si zaslouží mnohem větší prostor, než který mu je schopna tato práce nabídnout. Téma je velmi široké a byť jsem v rámci rozsahu diplomové práce nemohla zpracovat veškeré aktuální otázky, věřím i přesto, že má práce zodpoví čtenáři některé stěžejní otázky a přiblíží mu tak chápání ZakCP v evropském kontextu. ZakCP a obchodování s nimi je provázaným systémem, který není lehké pochopit, nicméně považuji nynější českou právní úpravu za vstřícnou k řešení 54

nejčastěji vzniklých problémů a k ujasnění nesrovnalostí. Lze konstatovat, že do budoucna se nechají předpokládat další změny v oblasti úpravy ZakCP ze strany zákonodárce. Změny by se mohly dotknout zejména finálního terminologického odlišení institutu ZakCP jako výraz opravdového osamostatnění institutu a jasnější úpravy okamžiku změny vlastnictví při převodu ZakCP. Účelné by bylo taktéž sjednotit celou úpravu v duchu jednotného chápání formy ZakCP.

55

SEZNAM POUŽITÝCH PRAMENŮ Monografie, publikace: 1) DĚDIČ, J.; LASÁK, J.; KŘÍŽ, J. a kol. Judikatura k rekodifikaci. Obchodní společnosti. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2015, 430 s. ISBN 978-80-7478-852-9. 2) HUSTÁK, Z., a kol. Zákon o podnikání na kapitálovém trhu. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2012. 1029 s. ISBN 978-80-7400-433-9. 3) CHALUPA, I. ; REITERMAN, D. Cenné papíry. Základy soukromého práva IV. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2014, 219 s. ISBN 978-80-7400-542-8. 4) KNAPP, Viktor. Velké právní systémy: úvod do srovnávací právní vědy. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 1996, s 248, ISBN 80-7179-089-3. 5) KOTÁSEK, J.; PIHERA, V.; POKORNÁ J.; VÍTEK J. Právo cenných papírů. 1. vyd. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, 242 s. ISBN 978-80-7400-515-2. 6) LAVICKÝ, P.; POLIŠENSKÁ, P. Judikatura k rekodifikaci. Věci v právním smyslu. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2013, s. 412. ISBN 978-80-7478-041-7. 7) LAVICKÝ P., a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1- 654). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, 2400 s. ISBN 978-80-7400-529-9. 8) MAREK, R., JEŽEK, V. Cenné papíry v novém občanském zákoníku. Komentář. § 514-544. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2013, 431 s. ISBN 978-80-7400-466-7. 9) MELZER, F., TÉGL, P., a kol. Občanský zákoník- velký komentář. Svazek III. § 419654. Praha: Leges, 2014, 1264 s. ISBN 978-80-7502-00-1. 10) POTOK, R. Cross border collateral: legal risk and the conflict of laws. London: Butterworths 2002, 659 s. ISBN 0-406-92941-6. 11) SPÁČIL, J., a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976-1474). Komentář.1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 1276. ISBN 978-80-7400-499-5. 12) ŠTROSOVÁ, I.; ŠTYSOVÁ, M. a kol. Nový občanský zákoník: Vlastnictví a věcná práva. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, 168 s. ISBN 978-80-247-5166-5. 56

13) VONDRÁČEK, Ondřej. Elektronické cenné papíry. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Auditorium, 2013, 393 s. ISBN 978-80-87284-43-8. 14) WINTEROVÁ, A. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek III. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2014, s. 1328. ISBN 978-80-7478-546-7. Odborná periodika: 1) ČECH, Petr, HAVEL, Bohumil. Akcie ve víru rekodifikace aneb nevtělené, zaknihované a kusové akcie v návrhu zákona o obchodních korporacích. Obchodněprávní revue. 2011, č. 10, s. 294-303. ISSN 1803-6554. 2) DĚDIČ, Jan. Zaknihované cenné papíry v současném českém právu. Aplikované právo. 2006, roč. 2006 č. 1, s. 27-55. ISSN 1214-4878. 3) ELEK, Štefan. Cenné papíry držené skrze prostředníky. Právní rozhledy. 2005, č. 21, s. 774. ISSN 1214-4878. 4) HUSTÁK, Zdeněk, MANDERLA, Matěj. Cenné papíry ve světle rekodifikace – poznámky k novému režimu. Obchodněprávní revue. 2014, č. 1, s. 11. ISSN 18036554. 5) JEŽEK, Václav. Centrální evidence cenných papírů a její význam pro činnost notáře. Ad notam. 2010, č. 5, s. 7. ISSN 1211-0558. 6) ŠOVAR, Jan. Úvaha nad některými aspekty práva nedržícího vlastníka na vydání zaknihovaných cenných paprů. Obchodněprávní revue. 2015, č. 3, s. 81. ISSN 18036554. Odborné konzultace: 1) VLKOVÁ, Jaroslava. Pracovnice Odboru pro poskytování informací oprávněným osobám ve společnosti Centrální depozitář cenných papírů, a.s., Odborná konzultace, nepublikovaný zdroj, Praha, období od února 2016 do května 2016. Elektronické prameny: 1) About Cleastream [online]. Cleastream, Deutsche Börse Group [cit. 29. 5. 2016]. Dostupné z: http://www.clearstream.com/clearstream-en/about-clearstream

57

2) Turecký zákon o podnikání na kapitálovém trhu [online]. Capital Market Law Nr. 6362 [cit. 29. 5. 2016]. Dostupné z: http://www.cmb.gov.tr/displayfile.aspx?action=displayfile&pageid=87&fn=87.pdf&s ubmenuheader=null 3) Central Securities Depository in Slovenia [online] Banka Slovenije [cit. 26. 5. 2016]. Dostupné z: https://www.bsi.si/en/payment-systems.asp?MapaId=1511 4) Central Securities depositories in Turkey [online] Merkezi Kayit Kurulusu [cit. 26. 5. 2016]. Dostupné z: https://www.mkk.com.tr/en/content/About-Us/About-MKK 5) Co je CDCP; Vedení evidence a vypořádání [online]. Centrální depozitář cenných papírů [cit. 20. 4. 2016]. Dostupné z: http://www.centraldepository.cz/index.php/cz/co-je-cdcp 6) DRUNECKÝ, Pavel. Zaknihované cenné papíry [online]. Plzeň, 2008 [cit. 28. 5. 2016]. Diplomová práce. Západočeská univerzita, Právnická fakulta. Dostupné z: https://otik.uk.zcu.cz/bitstream/handle/11025/14006/Diplomova%20prace%20%20Zaknihovane%20cenne%20papiry%20-%20Pavel%20Drunecky.pdf?sequence=1 7) DTCC: About DTCC [online]. Centrální depozitář cenných papírů [cit. 29. 5. 2016]. Dostupné z: http://www.dtcc.com/about 8) Estonský zákon o obligačním právu [online]. VõS, publikováno 6. 11. 201 [cit. 29. 5. 2016]. Dostupné z: https://www.riigiteataja.ee/en/eli/506112013011/consolide 9) European Industry Standards: The Market Standards for Corporate Actions Processing and General Meetings. European Banking Federation [online]. © 2014 European Banking Federation (A.I.S.B.L) [cit. 29. 5. 2016]. Dostupné z: http://www.ebffbe.eu/european-industry-standards/ 10) FABER, W; LURGER, B. National Reports on the Transfer of Movables in Europe, Volume I: Austria, Estonia, Italy, Slovenia [online]. © by sellier, European law publishers GmbH, Munich [cit. 28. 5. 2016]. http://www.peacepalacelibrary.nl/ebooks/files/335881963.pdf

Dostupné

z:

11) FABER, W; LURGER, B. National Reports on the Transfer of Movables in Europe, Volume III: Germany, Greece, Lithuania, Hungary [online]. © by sellier, European

58

law publishers GmbH, 2011, Munich [cit. 30. 5. 2016]. http://www.peacepalacelibrary.nl/ebooks/files/333729536.pdf

Dostupné

z:

12) FABER, W; LURGER, B. National Reports on the Transfer of Movables in Europe, Volume IV: France, Belgium, Bulgaria, Poland, Portugal [online]. © by sellier, European law publishers GmbH, 2011, Munich [cit. 21. 6. 2016]. Dostupné z: http://www.peacepalacelibrary.nl/ebooks/files/33372951x.pdf 13) Financial markets Infrastructure. Financial services and financial markets[online]. European Commission, Internal Market and Services DG, Brussels, 2005, [cit. 26. 6. 2016] s. 667. Dostupné z: http://ec.europa.eu/internal_market/financialmarkets/docs/certainty/background/comparative_survey_en.pdf 14) Francouzský peněžní a finanční zákoník („Code monétaire et financier”) [online]. CMF [cit. 18. 5. 2016]. Dostupné z: http://www.legifrance.gouv.fr/affichCode.do;jsessionid=C88355719FD218E35F03A - 580318DFFFCF5.tpdjo05v_2?cidTexte=LEGITEXT000006072026&dateTexte=20140 429 15) FRANKOWSKI, Stanislaw; BODNAR, Adam. Instroduction to Polish Law. Program GARDE [online]. © Filip Gregor, GARDE, Ekologický právní servis, publikováno v únoru 2007 [cit. 25. 5. 2016]. Dostupné z: https://books.google.com.tr/books?id=ugUsuJohjR8C&pg=PA66&lpg=PA66&dq=reg istered+securities+in+polish+law&source=bl&ots=gyRMokoDh&sig=0YSMRym8L1bNKZHRZgI8GChWJ2o&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwiQ wKHKmfnMAhXJOxQKHbsGD9sQ6AEIMjAD#v=onepage&q=securities&f=false 16) GÜRLICH, Richard. Problematika cenných papírů podle NOZ. BusinessInstitut.cz [online]. Business Institut EDU a.s. [cit. 19. 6. 2016]. Dostupné z: http://www.businessinstitut.cz/problematika-cennych-papiru-podle-noz 17) HANÁK, Martin. 1785. Cenné papíry. Epravo.cz [online]. Epravo, a. s., publikováno 27. 2. 2001 [cit. 14. 6. 2016]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/cennepapiry-1785.html 18) Hospodářské a měnové záležitosti. Europa.eu [online]. [cit. 27. 5. 2016]. Dostupné z: http://europa.eu/pol/emu/index_cs.htm

59

19) Information security management system (ISMS) [online]. whatls.com, publikováno v únoru 2011 [cit. 27. 5. 2016]. Dostupné z: http://whatis.techtarget.com/definition/information-security-management-systemISMS 20) JENČ, Richard. Zaknihované cenné papíry papírů [online]. Praha, 2014 [cit. 16. 6. 2016]. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně, Právnická fakulta. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/366132/pravf_m/ 21) JOCHEN, Mr.; ANDRITZKY, R. Capital Market Development in a Small Country: The Case of Slovenia. [online]. © 2007, International Monetary Fund. [cit. 30. 5. 2016]. Dostupné z: https://www.imf.org/external/pubs/ft/wp/2007/wp07229.pdf 22) MATYÁŠOVÁ, Eva. Finančněprávní úprava zaknihovaných cenných papírů [online]. Praha, 2012 [cit. 20. 4. 2016]. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/68986/ 23) MICHELER, Eva. Doctrinal Path Dependence and Functional Convergence: The Case of Investment Securities, 31. 1. 2006 [online]. [cit. 21. 6. 2016]. Dostupné z: http://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=880110 24) Mission and objectives [online] European Central Securities Depositories Association, publikováno 10. 10. 2014 [cit. 20. 4. 2016]. Dostupné z: http://ecsda.eu/about/mission 25) Národní depozitář Polska („Krajowy Depozyt Papierów Wartościowych“) [online] Krajowy Depozyt Papierów Wartościowych S.S. [cit. 20. 4. 2016]. Dostupné z: http://www.kdpw.pl/en/Pages/Home_en.aspx 26) Německý občanský zákoník („Bürgerliches Gesetzbuch“) RGBl. S. 195 [online]. BGB [cit. 27. 5. 2016]. Dostupné z: http://www.gesetze-iminternet.de/englisch_bgb/german_civil_code.pdf 27) Oesterreichische Kontrollbank AG [online]. Oekb.at/en/ [cit. 20. 4. 2016]. Dostupné z: http://www.oekb.at/en/about-oekb/pages/default.aspx 28) OSINA, Petr. Sekulární aspekty islámského práva, Vsehrd.cz [online]. Vsehrd 2010 publikováno 6. 12. 2014 v rubrice Právní dějiny. [cit. 20. 4. 2016]. Dostupné z: http://casopis.vsehrd.cz/2014/12/sekularni-aspekty-islamskeho-prava/

60

29) Polský zákon o obchodu s finančními nástroji („Ustawa o obrocie instrumentami finansowymi“) [online]. [cit. 22. 5. 2016]. Dostupné z: http://www.ebrd.com/downloads/legal/securities/polfi.pdf 30) Provision of the Turkish Commercial Code concerning Securities [online]. erdemerdem.com [cit. 20. 4. 2016]. Dostupné z: http://www.erdemerdem.com/en/articles/provisions-of-the-turkish-commercial-code-concerningsecurities/ 31) Provozní řád Centrálního depozitáře cenných papírů [online]. Provozní řád [cit. 29. 5. 2016]. Dostupné z: https://www.cdcp.cz/images/dokumenty/pravidla_predpisy_cdcp/pravidla/CDCP_prov ozni_rad_v6.pdf 32) Řecký Nejvyšší občanský a trestní soud („ΑΡΕΙΟΥ ΠΑΓΟΥ“) [online]. Areios Pagos. [cit. 29. 5. 2016]. Dostupné z: http://www.areiospagos.gr/ 33) Securities Market Agency [online]. ATVP [cit. 29. 5. 2016]. Dostupné z: http://www.a-tvp.si/eng/Default.aspx?id=1 34) SEDLÁČEK, T.; HUSTÁK, Z., MANDERLA, M. Cenné papíry v novém občanském zákoníku- flexibilní režim. Epravo.cz [online]. Epravo, a. s., publikováno 14. 6. 2013 [cit. 22. 2. 2016]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/cenne-papiry-vnovem-obcanskem-zakoniku-flexibilni-rezim-91662.html 35) Shrnutí návrhu iniciativy Konec korupci! na zprůhlednění majetkových struktur společnosti. [online]. Nadační fond proti korupci © 2016 [cit. 20. 6. 2016]. Dostupné z: http://www.nfpk.cz/shrnuti-navrhu 36) STEININGER, Martin. Akcie, jejich povaha a členění podle druhů. [online]. Praha, 2010 [cit. 21. 6. 2016]. Diplomová práce. Karlova univerzita v Praze, Právnická fakulta. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/63306/ 37) Supervision of the central securities depository [online]. Autorité des Marchés Financiers, publikováno 30. 3. 2013 2014 [cit. 20. 4. 2016]. Dostupné z: http://www.amf-france.org/en_US/Acteurs-et-produits/Marches-financiers-etinfrastructures/Depositaire-central.html

61

38) ŠPERKOVÁ, Kateřina. Specifika zástavního práva k cenným papírům. Epravo.cz [online]. Epravo, a. s., publikováno 30. 12. 2014 [cit. 20. 4. 2016]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/specifika-zastavniho-prava-k-cennym-papirum96112.html 39) Švýcarský federální zákon č. 220, doplňující švýcarský občanský zákoník - (Kniha pátá: právo obligací) Loi fédérale complétant le Code civil suisse (Livre cinquieme: Droit des obligations) [online]. Code des obligations [cit. 29. 5. 2016]. Dostupné z: https://www.admin.ch/opc/en/classified-compilation/19110009/index.html 40) Úmluva o hmotněprávních ustanoveních upravujících zprostředkovaně držené cenné papíry [online]. UNIDROIT [cit. 29. 5. 2016]. Dostupné z: http://www.unidroit.org/english/conventions/2009intermediatedsecurities/convention. pdf 41) UNIDROIT Principles of International Commercial Contracts with Commentary. [online] Art. 1.6(2) UNIDROIT Principles 2010 [cit. 26. 5. 2016]. Dostupné z: http://www.unidroit.org/english/principles/contracts/principles2010/integralversionpri nciples2010-e.pdf 42) The Giovannini Bariers. KDPW Group: © 2011 KDPW. [online] publikováno dne 26. 2. 2013 [cit. 26. 5. 2016]. Dostupné z: http://www.kdpw.pl/en/kdpw/cooperation/Pages/BarieryGiovanniniego.aspx 43) The Market in Financial Istruments Act [online]. ZTFI-UPB3, publikováno dne 20. 12. 2010 [cit. 26. 5. 2016]. Dostupné z: http://www.atvp.si/Documents/ZTFI_english_UPB.pdf 44) Ústavní zákon Turecké republiky („Türkiye Cumhuriyeti Anayasası“) [online]. [cit. 22. 5. 2016]. Dostupné z: https://global.tbmm.gov.tr/docs/constitution_en.pdf 45) Věcná práva. Nový občanský zákoník. [online] Ministerstvo spravedlnosti ČR © 2013-2015 [cit. 20. 4. 2016]. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/index.php/vecna-prava/konkretni-zmeny/zmenachapani-pojmu-veci 46) Vedení evidence a vypořádání [online]. Centrální depozitář cenných papírů [cit. 20. 4. 2016]. Dostupné z: https://www.cdcp.cz/index.php/cz/co-je-cdcp

62

47) VONDRÁČEK, Ondřej. Nepřímá držba cenných papírů: dispozice, kolizní problematika, právně-politické aspekty. [online]. Praha, 2012 [cit. 27. 5. 2016]. Rigorózní práce. Karlova univerzita v Praze, Právnická fakulta. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/117583/ 48) ZAJÍC, Jaromír. Princip ochrany dobré víry v českém soukromém právu. [online]. Advokátní kancelář Kubica, kubicapartners.cz [cit. 20. 4. 2016]. Dostupné z: http://www.kubicapartners.cz/portal/clanky-publikovane-nasi-advokatnikancelari/princip-ochrany-dobre-viry-v-ceskem-soukromem-pravu/Princip-ochranydobre-viry-v-ceskem-soukromem-pravu-58.htm 49) Zaknihování [online]. Centrální depozitář cenných papírů [cit. 20. 4. 2016]. Dostupné z: http://www.centraldepository.cz/index.php/cz/zaknihovani Judikatura: 1) Rozhodnutí NS ČR ze dne 6. 9. 2000, sp. zn. 29 Cdo 901/2000. In: ASPI [online právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 21. 6. 2016]. 2) Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 5. 2002, sp. zn. 29 Odo 691/2001. In: ASPI [online právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 26. 5. 2016]. 3) Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 7. 2004, sp. zn. 5 Cmo 82/2004. In: ASPI [online právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 26. 5. 2016]. 4) Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 12. 2004, sp. zn. 29 Odo 30/2004. In: ASPI [online právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 26. 5. 2016]. 5) Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 8. 2006, sp. zn. 29 Odo 242/2006. In: ASPI [online právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 26. 5. 2016]. 6) Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 4. 12. 2007, sp. zn. 29 Odo 564/2006. In: ASPI [online právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 26. 5. 2016]. 7) Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. 29 Cdo 4272/2011. In: ASPI [online právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 26. 5. 2016].

8) Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 8. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3686/2012. In: ASPI [online právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 26. 5. 2016]. 63

Právní předpisy: 1) Zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. WoltersKluwer ČR [cit. 26. 5. 2016]. 2) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. WoltersKluwer ČR [cit. 26. 5. 2016]. 3) Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. WoltersKluwer ČR [cit. 26. 5. 2016]. 4) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. WoltersKluwer ČR [cit. 26. 5. 2016]. 5) Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. WoltersKluwer ČR [cit. 26. 5. 2016]. 6) Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. WoltersKluwer ČR [cit. 26. 5. 2016]. 7) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. WoltersKluwer ČR [cit. 26. 5. 2016]. 8) Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. WoltersKluwer ČR [cit. 26. 5. 2016]. 9) Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. WoltersKluwer ČR [cit. 26. 5. 2016].

64