Právnická fakulta Masarykovy univerzity

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor: Právo a podnikání Katedra finančního práva a národního hospodářství

Bakalářská práce Regulace obchodníků s cennými papíry Zuzana Virglerová 2010

„Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma: Regulace obchodníků s cennými papíry zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem pouţila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu pouţitých pramenů a literatury“. Zuzana Virglerová

1

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat doc. Ing. Jiřímu Blaţkovi, CSc. za odborné vedení a poskytnuté rady při zpracovávání této bakalářské práce.

2

Obsah: Úvod ........................................................................................................................................... 4 1 Teoretická východiska regulace a dohledu nad kapitálovým trhem ........................... 6 1.1 Regulace kapitálového trhu v České republice...................................................... 6 1.2 Osoby podléhající dohledu ČNB na kapitálových trzích ...................................... 7 1.3 Legislativní vymezení............................................................................................ 8 1.4 Mezinárodní organizace spolupracující v oblasti regulace kapitálového trhu ...... 9 2 Obchodník s cennými papíry ......................................................................................... 10 2.1 Odborná péče ....................................................................................................... 12 2.2 Personální vybavení obchodníka s cennými papíry ............................................ 12 2.2.1 Investiční makléř ......................................................................................... 13 2.2.2 Obhospodařovatel portfolia ......................................................................... 14 2.2.3 Osoby zajišťující systém řízení rizik a vnitřní kontrolní systém ................. 15 2.3 Pravidla obezřetné poskytování investičních sluţeb ........................................... 18 2.3.1 Pravidla pro uzavírání osobních obchodů ................................................... 18 2.3.2 Pravidla pro sdruţování pokynů zákazníků ................................................. 19 2.4 Jednání obchodníka s cennými papíry se zákazníky ........................................... 19 2.4.1 Informování zákazníků ................................................................................ 20 2.4.2 Vyţadování informací od zákazníků ........................................................... 21 3 Garanční fond ................................................................................................................. 23 3.1 Pouţití prostředků Garančního fondu .................................................................. 23 3.2 Podmínky poskytování náhrady z Garančního fondu.......................................... 24 3.3 Placení příspěvků do Garančního fondu .............................................................. 24 4 Legislativní úprava regulace kapitálových trhů v Německu ...................................... 25 5 Návrhy a doporučení pro zlepšení současného stavu .................................................. 27 Závěr ........................................................................................................................................ 30 Resumé..................................................................................................................................... 32 Seznam použitých zkratek ..................................................................................................... 33 Seznam použité literatury ...................................................................................................... 34

3

Úvod Od doby, kdy byly vynalezeny peníze jako prostředek směny, se lidé snaţí s volnými prostředky co nejlépe nakládat. Někteří se spokojí se sluţbami bank, jiné však láká vyšší zhodnocení, které nabízejí kapitálové trhy. Kapitálový trh však pro mnoho lidí stále představuje velkou neznámou. Banky jsou chápány jako instituce, které znamenají jistotu. Jistotu návratu vloţených peněz. Naopak subjekty kapitálového trhu v lidech mnohdy vzbuzují nejistotu, co s jejich penězi bude. Ve skutečnosti to však není tak černobílé. Jak finanční tak kapitálový trh musí fungovat podle pravidel, která jsou nastaveny institucí regulující a dohlíţející na tyto subjekty. Není důleţité, jestli tímto subjektem je banka, či obchodník s cennými papíry, fond či investiční zprostředkovatel. Jednotlivé činnosti vţdy dozoruje nějaký nadřízený orgán. Já jsem si pro svoji bakalářskou práci vybrala regulaci jednoho subjektu kapitálového trhu, a to obchodníků s cennými papíry. Tato práce si klade za cíl analyzovat regulaci vybraných činností obchodníků s cennými papíry v České republice a nalézt její nedostatky. Protoţe pracuji u obchodníka s cennými papíry, mám k tomuto tématu blízko. Tato problematika je velice rozsáhlá, a pokud bych chtěla popsat všechny pravidla regulace činností obchodníka od jeho zaloţení, přes jednání se zákazníky aţ po přispívání do Garančního fondu, několikanásobně bych překročila rozsah bakalářské práce. Ve své práci se tedy zaměřím jen na základní poţadavky, které jsou na obchodníka s cennými papíry kladeny při poskytování investičních sluţeb a při jednání se zákazníky. V první části bakalářské práce uvedu teoretická východiska vztahující se k problematice regulace obchodníků s cennými papíry v České republice. Nebude zde chybět legislativní vymezení dané problematiky v rámci České republiky, ale také uvedu mezinárodní organizace, které v oblasti regulace kapitálového trhu spolupracují. Druhá část práce bude věnována obchodníkům s cennými papíry v České republice, s důrazem na regulaci jejich činností ze strany ČNB. Zaměřím se na základní poţadavky týkající se pravidel činnosti obchodníka (odborná péče a pravidla obezřetného poskytování investičních sluţeb), odbornosti osob, pomocí kterých obchodník s cennými papíry realizuje své činnosti a také pravidel jednání obchodníka se zákazníky. Dále charakterizuji Garanční fond, který pro některé můţe znamenat jiţ zmiňovanou „jistotu“ podobně jako u bank. Součástí bakalářské práce bude i komparace právní regulace obchodníků s cennými papíry v České republice s právní regulací v Německu. V poslední části pak uvedu návrhy

4

a doporučení vedoucí ke zlepšení současného stavu popsané problematiky regulace činností obchodníka s cennými papíry.

5

1 Teoretická východiska regulace a dohledu nad kapitálovým trhem Regulaci je moţné chápat jako nastavení pravidel, podle kterých se účastníci mají povinnost chovat. Určení pravidel je nutné v téměř všech sférách lidského ţivota. Pokud se jedná o regulaci oblasti finančního sektoru, platí toto dvojnásob. Finanční sektor zaujímá strategické místo v kaţdé ekonomice. Banky, obchodníci s cennými papíry a další subjekty obchodují s penězi, které jim fakticky nepatří. Proto jejich činnost musí být přísně regulovaná. Regulace zahrnuje jak prvotní nastavení pravidel, tak také následný dohled a kontrolu jejich plnění. Hlavním úkolem je ochrana zájmů investorů a zajištění rovných a spravedlivých moţností všech investorů. Cílem je pak vytvoření důvěryhodného a transparentního finančního trhu. Tuto činnost by měly vykonávat kvalifikované orgány, které jsou nezávislé a společností respektované. V opačném případě by nastavená pravidla nikdo nerespektoval. Regulace je tedy normotvorná činnost regulačních orgánů, jejímţ cílem je vytvoření právních norem. Dohled pak znamená kontrolu dodrţování těchto právních norem upravující oblast finančních trhů a kontrolu plnění povinností jednotlivých subjektů finančních trhů. Ochrana investorů je zabezpečována posilováním regulace investičních společností s cílem ochránit investora před špatnými a nekvalitními sluţbami, omezit střety zájmů mezi společností a investorem a před ochranou zneuţití trhu.

1.1

Regulace kapitálového trhu v České republice

Regulace se postupem doby vyvíjela a stále vyvíjí. Stejně tak se v čase mění i regulátoři. V současné době vykonává dohled na finančním trhu Česká národní banka. Je zřízena Ústavou České republiky a svou činnost vyvíjí v souladu se zákonem č. 6/1993 Sb., o České národní bance a dalšími právními předpisy. Česká národní banka mimo jiné provádí dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijními fondy, druţstevními záloţnami, směnárnami a dohled nad institucemi v oblasti platebního styku. Stanovuje pravidla, která chrání stabilitu bankovního sektoru, kapitálového trhu,

6

pojišťovnictví a sektoru penzijních fondů. V případě nedodrţení stanovených pravidel je oprávněna také regulované subjekty postihovat. 1

1.2

Osoby podléhající dohledu ČNB na kapitálových trzích

Dle prvního odstavce deváté části zákona č. 6/1993 Sb. o České národní bance vykonává Česká národní banka dohled nad: a)

bankami, pobočkami zahraničních bank, spořitelními a úvěrními druţstvy,

institucemi elektronických peněz, pobočkami zahraničních institucí vydávající elektronické peníze, podle zvláštních předpisů a nad bezpečným fungováním bankovního systému, b)

obchodníky s cennými papíry, emitenty cenných papírů, centrálním depozitářem,

jinými osobami vedoucími evidenci investičních nástrojů, investičními společnostmi, investičními fondy, provozovateli vypořádacích systémů, organizátory trhů s investičními nástroji a dalšími osobami, o nichţ to stanoví zvláštní právní předpisy upravující oblast podnikání na kapitálovém trhu, c)

pojišťovnami, zajišťovnami, penzijními fondy a dalšími osobami působícími

v oblasti pojišťovnictví a penzijního připojištění podle zvláštních právních předpisů, d)

bezpečným, spolehlivým a efektivním fungováním platebních systémů podle

zvláštního předpisu, e)

činností jiných osob, které mají povolení podle zvláštních právních předpisů.2 Já se ve své práci budu dále zabývat jen jednou z jejich činností, a to regulací

obchodníků s cennými papíry. V další části své bakalářské práce tedy vymezím legislativní základy regulace tohoto odvětví.

1

Zdroj: Česká národní banka [on-line].2010, [cit. 2010-02-12]. Dostupné z WWW: . 2 Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance.

7

1.3

Legislativní vymezení

Vzhledem k rozsáhlému mnoţství zákonných a podzákonných norem, které upravující oblast regulace finančních trhů, vymezím pouze legislativu upravující regulaci v oblasti investičních sluţeb, týkající se bankovních i nebankovních obchodníků s cennými papíry (včetně poboček nepocházejících ze zemí Evropského hospodářského prostoru), investičních zprostředkovatelů a vázaných zástupců obchodníků s cennými papíry a investičních zprostředkovatelů. Zákony a přímo závazné předpisy EU Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. Zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu. Prováděcí nařízení č. 1287/2006 ke směrnici o trzích s finančními nástroji. Vyhlášky a opatření ČNB Vyhláška č. 58/2006 Sb., o způsobu vedení samostatné evidence investičních nástrojů a evidence navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů. Vyhláška č. 605/2006 sb., o některých informačních povinnostech obchodníka s cennými papíry. Vyhláška č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních druţstev a obchodníků s cennými papíry. Vyhláška č. 237/2008 Sb., o podrobnostech některých pravidel při poskytování investičních sluţeb. Vyhláška č. 143/2009 Sb., o odbornosti osob, pomocí kterých provádí obchodník s cennými papíry své činnosti. Vyhláška č. 231/2009 Sb., o náleţitostech a způsobu vedení deníku obchodníka s cennými papíry a náleţitostech a způsobu vedení evidence investičního zprostředkovatele. Vyhláška č. 233/2009 Sb., o ţádostech, schvalování osob a způsobu prokazování odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti osob a o minimální výši finančních zdrojů poskytovaných pobočce zahraniční banky.

8

1.4

Mezinárodní organizace kapitálového trhu

spolupracující

v oblasti

regulace

Mezinárodní organizace Komisí pro cenné papíry (International Organization of Securities Commissions – IOSCO), která sdruţuje Komise pro cenné papíry a podobné vládní agentury. Hlavními cíli této organizace jsou vzájemná spolupráce a koordinace jednotlivých agentur, výměna zkušeností a informací o jednotlivých trzích cenných papírů, sjednocování standardů regulace a dohledu a zajišťování vzájemné pomoci při uplatňování a prosazování daných pravidel. IOSCO rozlišuje 3 kategorie členů: řádné, přidruţené a přičleněné. Česká republika patří mezi řádné členy. 3 Výbor evropských regulátorů cenných papírů (The Committee of European Securities Regulators – CESR) vznikl rozhodnutím Evropské komise v roce 2001 a nahradil uskupení FESCO (Forum of European Securities Commissions) zaloţené za účelem zlepšit koordinaci činnosti mezi regulátory trhů s cennými papíry v Evropě. Jeho úkolem je spolupracovat s Evropskou komisí především při přípravě prováděcích předpisů k evropské legislativě, zajišťovat efektivní spolupráci mezi evropskými regulátory a konzistentní implementaci legislativy ES. V rámci této organizace působí řada expertních skupin, které se zabývají specifickými oblastmi kapitálových trhů, například vypořádáním obchodů s cennými papíry, problematikou prospektů cenných papírů a dalšími.4 Mezinárodní

asociace

kapitálového

trhu

(International

Capital

Market

Association) vznikla v roce 1969 v Curychu. Jejími členy jsou banky a obchodníci s cennými papíry všech hlavních světových finančních center. Hlavním smyslem je samoregulace subjektů působících na vybraných finančních trzích. 5

3

IOSCO [on-line]. 2010, [cit. 2010-03-09]. Dostupné z WWW: . CESR [on-line]. 2010, [cit. 2010-03-10]. Dostupné z WWW: . 5 ICMA [on-line]. 2010, [cit. 2010-03-10]. Dostupné z WWW: . 4

9

2 Obchodník s cennými papíry Pojem obchodník s cennými papíry je vymezen zákonem o podnikání na kapitálovém trhu6. Podle tohoto zákona je obchodníkem s cennými papíry právnická osoba, která poskytuje investiční sluţby na základě povolení České národní banky k činnosti obchodníka s cennými papíry. Po poslední novele tohoto zákona je moţné udělit povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry vedle akciové společnosti také společnosti s ručením omezeným, která splní zákonem stanovené podmínky uvedené v §6 zákona č. 257/2004 Sb. Z faktického hlediska plní obchodník s cennými papíry nejčastěji funkci zprostředkovatele obchodů fyzických a právnických osob při umísťování volných peněţních prostředků na kapitálovém trhu. Obchodníci s cennými papíry v České republice však nemusí nabízet jen cenné papíry zahrnuté do indexu PX, který obsahuje nejlikvidnější cenné papíry praţské burzy. Většina obchodníků nabízí i přístup na zahraniční burzy, kterými jsou burzy v USA, Německu, Rakousku, ve Francii…Jednotliví investoři se totiţ burzovních obchodů nemohou účastnit přímo, ale jen po uzavření komisionářské smlouvy (případně smlouvy o obhospodařování cenných papírů) prostřednictvím obchodníka s cennými papíry. Z tohoto vyplývá, ţe obchodníci s cennými papíry poskytují několik druhů investičních sluţeb. Investičními sluţbami se rozumí při splnění podmínek stanovených obchodním zákoníkem pro podnikání (tedy podmínky soustavnosti, podmínky samostatného výkonu činnosti podnikatelem vlastním jménem na vlastní odpovědnost a podmínek sledovaného účelu, kterým je dosaţení zisku) hlavní a vedlejší investiční sluţby poskytované třetím osobám. Mezi hlavní investiční sluţby patří například: 7 přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů,8 provádění pokynů týkajících se investičních nástrojů na účet zákazníka, obchodování s investičními nástroji na vlastní účet, obhospodařování majetku zákazníka, je-li jeho součástí investiční nástroj, na základě volné úvahy v rámci smluvního ujednání,

6

Zákon č. 257/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, Hlava II, Díl 1, §5. Zákon č. 257/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, §4, odst. 2. 8 Investiční nástroje jsou vymezeny v §3 zákona č. 257/2004. Jedná se o investiční cenné papíry, cenné papíry kolektivního investování, nástroje, se kterými se obvykle obchoduje na peněţním trhu, opce, futurem, swapy, forwardy a jiné nástroje podle tohoto zákona. 7

10

investiční poradenství, apod. Doplňkovými investičními sluţbami jsou například: úschova a správa investičních nástrojů včetně souvisejících sluţeb, poskytování úvěru nebo půjčky zákazníkovi za účelem umoţnění obchodu s investičním nástrojem, na němţ se poskytovatel úvěru nebo půjčky podílí, poradenská činnost týkající se struktury kapitálu, apod. Pro získání povolení České národní banky poskytovat sluţby obchodníka s cennými papíry je nutné splnit mnoho podmínek. Ţadatelé musí mít sídlo na území České republiky, jejich kapitál musí mít průhledný a nezávadný původ a musí také předloţit několik dokumentů. Mezi tyto patří: plán obchodní činnosti podloţený reálnými ekonomickými propočty, návrh organizačního uspořádání obchodníka s cennými papíry, návrh pravidel obezřetného poskytování investičních sluţeb a návrh pravidel jednání obchodníka s cennými papíry se zákazníky. Další dokumenty, které je nutno předloţit pro získání povolení závisí na tom, o jaké investiční sluţby daná osoba ţádá. Od výběru investičních sluţeb se odvíjí také poţadavek na počáteční kapitál. Toto upravuje zákon o podnikání na kapitálovém trhu ve svém §8. I po úspěšném zaloţení obchodníka s cennými papíry zde však existuje povinnost průběţně udrţovat kapitálovou přiměřenost a angaţovanost. Tato problematika není blíţe specifikována zákonem o podnikání na kapitálovém trhu, ale jeho prováděcím předpisem, jiţ zmiňovanou vyhláškou č. 123/2007 Sb. Obchodník s cennými papíry je pak oprávněn vyvíjet pouze ty hlavní či vedlejší činnosti, na které získal od ČNB povolení. Proces zaloţení obchodníka s cennými papíry je dlouhý a sloţitý, já jsem se ve své práci snaţila popsat základní body, které je nutno splnit pro získání povolení České národní banky. V další části se budu zaměřovat především na povinnosti, které má obchodník s cennými papíry vůči svým zákazníkům a jakým způsobem jsou tyto povinnosti regulovány ze strany České národní banky.

11

2.1 Odborná péče Obchodník s cennými papíry je povinen poskytovat investiční sluţby s odbornou péčí. Pod pojmem odborná péče je třeba rozumět konkrétní jednání, která vzhledem k jejich různorodosti není objektivně moţné výslovně v zákoně vysvětlit. Zákon dává tedy moţnost, aby kaţdý posoudil, zda konkrétní případ patří do rozsahu tohoto pojmu, a to vţdy vzhledem k účelu právní úpravy9. Samostatně lze odbornou péči jen stěţí vymezit, protoţe je to poţadavek, který se vţdy váţe ke konkrétní činnosti, kterou povinný vykonává. Jednání s odbornou péčí, tak jak jej vymezuje prováděcí vyhláška, je naplňováno zejména tím, ţe obchodník jedná kvalifikovaně, čestně a spravedlivě, v nejlepším zájmu svých zákazníků. Kvalifikované jednání je moţné vztáhnout na kaţdou činnost obchodníka, která míří k zákazníkovi a je tedy nutnost odborné kvalifikace kaţdého zaměstnance obchodníka. Po poslední novele zákona o podnikání na kapitálovém trhu odbornou způsobilost upravuje vyhláška ČNB č. 143/2009 Sb., o odbornosti osob, pomocí kterých provádí obchodník s cennými papíry své činnosti. Od předchozí úpravy došlo k mnoha změnám, proto bych ráda tuhle problematiku ve své práci zmínila.

2.2 Personální vybavení obchodníka s cennými papíry Obchodník s cennými papíry má personální vybavení přiměřené povaze, sloţitosti a rozsahu jím prováděných činností. Přesto existuje několik hlavních osob, bez kterých by obchodník s cennými papíry nemohl existovat. Právě u těchto pracovních pozic by měl obchodník stanovit určité standarty odborných znalostí a zkušeností. Podle mého názoru se jedná o osoby provádějící tyto činnosti: - poskytování sluţeb a produktů zákazníkům, se zvláštním důrazem na ochranu neprofesionálních zákazníků (např. investiční poradenství, portfolio management, atd.), - obchodování s investičními nástroji pro zákazníky (tzn. především činnost investičního makléře) - vnitřní kontrolní systém, řízení rizik (interní audit, compliance, osoba pověřená řízením rizik)

9

Komise pro cenné papíry. Metodika posuzování odborné péče, KCP, říjen 2004, str. 8.

12

- osoby, které obchodník uţívá k provádění svých činností, např. k poskytování investičních sluţeb, coţ jsou investiční zprostředkovatelé a vázaní zástupci. Samozřejmě zde musí být osoby, které provádějí důleţitou administrativní činnost související s činností obchodníka a další osoby, které mohou jednat se zákazníky, na ty však nejsou kladeny specifické nároky, a proto se jimi v této části nebudu zabývat. Dřívější úprava zákona obsahovala rozdělení obchodníka s cennými papíry na oddělení front-office a back-office. Back-office měl na starosti administrativu a front-office pak komunikaci se zákazníky. Tyto pojmy současná legislativa nezná, ale u obchodníka zůstaly fakticky zachovány.

2.2.1 Investiční makléř Mezi ty nejdůleţitější patří oddělení, kde jsou přijímány pokyny zákazníků a odesílány na regulovaný trh. Hlavní osobou tohoto oddělení je investiční makléř, který provádí pokyny na účet zákazníka nebo uskutečňuje obchody na vlastní účet. Odborná způsobilost této osoby je také v současné době nejvíce diskutovanou. Dříve byl makléř definován právním předpisem, a pro toto povolání bylo nutné úspěšně absolvovat makléřskou zkoušku. Nyní se jiţ doklad o absolvování makléřské zkoušky v některých případech nevyţaduje. Osoba, která plní funkci investičního makléře, musí splnit poţadavky uvedené ve výše zmíněné vyhlášce č. 143/2009 Sb. Investiční makléř tedy musí mít odborné znalosti zejména z oblasti: právních předpisů finančního trhu věcně souvisejících s jeho činností, investičních nástrojů a jejich emisí, poskytování investičních sluţeb, regulace a fungování významných světových finančních trhů, principů finančních trhů včetně teorie financí, organizace a pravidel regulovaných trhů a jiných převodních míst, obchodování na finančním trhu včetně vypořádání a finanční analýzy (provádí-li upisování nebo umisťování investičních nástrojů se závazkem nebo bez závazku jejich upsání). Co se týče prokazování znalostí investičního makléře, zůstává zde moţnost sloţení zkoušky odborné způsobilosti, kterou v současné době organizuje místo ČNB, v jejíţ kompetenci byly makléřské zkoušky dříve, Česká asociace obchodníků s cennými papíry 13

(ČAOCP). Zkouška se provádí na dvou stupních – bez oblasti derivátů a zkouška zahrnující i oblast derivátů10. Podle vyhlášky č. 143/2009 Sb. a jejího §10 se však splnění příslušné odborné zkoušky nevyţaduje, jestliţe investiční makléř (jehoţ činnost nezahrnuje deriváty): a) má ukončený alespoň magisterský studijní program, b) má ukončený bakalářský studijní program nebo úspěšné vyšší odborné vzdělání a odbornou praxi nejméně 1 rok, nebo c) má ukončené střední vzdělání s maturitní zkouškou a odbornou praxí nejméně 2 roky. Osoba, která se uchází o místo investičního makléře, prokáţe obchodníkovi s cennými papíry svoji odbornou způsobilost alespoň strukturovaným profesním ţivotopisem, který je v souladu s podmínkami uvedenými v §18 vyhlášky č. 237/2009 Sb. a dále kopiemi listin prokazujících skutečnosti uvedené v ţivotopise. Podle mého názoru byla dřívější úprava prokazování odborné způsobilosti investičního makléře řešena lépe. Oblast kapitálových trhů je velice náročná a odstranění nutnosti absolvovat makléřskou zkoušku se mi nezdá nejšťastnějším řešením. I kdyţ daný člověk působí nějakou dobu u obchodníka s cennými papíry, a tím absolvuje odbornou praxi, není zaručena jeho odborná způsobilost ve všech oblastech, které vyhláška upravuje. Způsob prověření způsobilosti pak závisí na obchodníkovi s cennými papíry, coţ rozhodně není jednotné prověření způsobilosti a v některých případech nemusí být ani objektivní. Protoţe povaţuji investičního makléře za velice důleţitou součást obchodníka s cennými papíry, která fakticky zadává obchodní pokyny na jednotlivé burzy, myslím si, ţe by měla být jeho odborná způsobilost ověřována jednotně.

2.2.2 Obhospodařovatel portfolia Obhospodařovatelem portfolia je osoba, která obhospodařuje majetek zákazníka na základě volné úvahy v rámci smluvního ujednání. Prakticky tato hlavní investiční sluţba probíhá tak, ţe zákazník, který se nechce zaobírat problematikou kapitálových trhů, ale přesto hledá vhodný způsobem zhodnocení volných finančních prostředků, uzavře smlouvu o obhospodařování cenných papírů.

11

Rozsah potřebných znalostí k vykonávání pozice

10

Deriváty jsou finanční instrumenty, jejichţ hodnota je odvozena od podkladového aktiva. Jejich podstatou je forma termínovaného obchodu, dochází tak k časové prodlevě mezi jejich sjednáním a plněním. Základními typy derivátů jsou futures, forwardy, swapy a opce. 11 Smlouva o obhospodařování cenných papírů je upravena zákonem č. 591/1991 Sb. o cenných papírech. Smlouvou o obhosp. cenných papírů se obhospodařovatel zavazuje obhospodařovat majetek zákazníka

14

obhospodařovatele portfolia se výrazně neliší od znalostí investičního makléře. Navíc musí mít jen odborné znalosti týkající se investic, investiční strategie a portfolia a souvisejících rizik. Stejně jako investiční makléř můţe obhospodařovatel portfolia prokázat své odborné znalosti příslušnou odbornou zkouškou (organizovanou ČAOCP). Splnění poţadavku zkoušky se však nevyţaduje, jestliţe obhospodařovatel portfolia absolvoval magisterský studijní program, či úspěšně ukončil bakalářský studijní program či vyšší odborné vzdělání s odbornou praxí nejméně 1 rok, nebo má ukončené střední vzdělání s maturitní zkouškou a odbornou praxí nejméně 2 roky.

2.2.3 Osoby zajišťující systém řízení rizik a vnitřní kontrolní systém Řízení rizik je u obchodníka s cennými papíry důleţitou činností, kterou ČNB kontroluje velice důsledně. Těmito riziky jsou ohroţování především zákazníci. V §11 vyhlášky č. 237/2008 Sb. je uloţena povinnost upravit systém řízení rizik v rámci vnitřního předpisu. Tento vnitřní předpis musí upravovat minimálně identifikaci rizik vyplývající z jednotlivých činností, pracovních procesů a systémů obchodníka s cennými papíry, hlavní zásady, strategie a postupy, které obchodník s cennými papíry v rámci řízení rizik uplatňuje, proces tvorby a schvalování opatření, postupů a metod řízení rizik, povinnost jednotlivých členů statutárního orgánu a pracovníků při řízení rizik, pravidla a četnost vyhodnocování úspěšnosti, přiměřenosti a účinnosti přijatých strategií a postupů při řízení rizik, další kontrolní mechanismy chránící systém řízení rizik před selháním. Organizační útvar řízení rizik pak obchodník s cennými papíry zabezpečuje pomocí nezávislého organizačního útvaru, jehoţ působností je zavádění hlavních zásad a strategií řízení rizik a podpora a informování vedoucích osob s pravomocí ve vztahu k činnosti, podstatným skutečnostem a přijatým opatřením týkajícím se řízení rizik.

spočívající v cenných papírech nebo v peněţních prostředcích určených ke koupi cenných papírů na základě volné úvahy v rámci smluvního ujednání a zákazník se zavazuje zaplatit za to úplatu.

15

Vnitřní kontrolní systém Pravidla vnitřního kontrolního systému zahrnují compliance, vnitřní audit a také evidenci informací, která jsou v rámci kontrolního systému vedena. Compliance Účelem činnosti compliance je především posuzovat shodu vnitřních předpisů a procesů v rámci činnosti obchodníka s poţadavky obecně závazných právních předpisů a předpisů organizátorů regulovaného trhu a osob provádějících vypořádání obchodů s cennými papíry, vytvářet předpoklady pro zajištění této shody, vyţadovat souhlasy a schválení, vytvářet předpoklady pro spravedlivé poskytování sluţeb zákazníkům, dbát nad dodrţováním zásady předcházení střetů zájmů a znevýhodňování zákazníků obchodníkem a jeho zaměstnanci a zajišťováním činnosti s dozorovými orgány. 12 Vnitřní audit Vnitřní audit je zejména nezávislé objektivní posuzování procesů a činností v rámci vnitřního provozu obchodníka. Jednou z funkcí vnitřního auditu je také hodnocení kontroly prováděné vedoucími zaměstnanci. Vnitřní audit je třeba oddělit od jiných činností obchodníka tak, aby byl na od jiných činností nezávislý. V působnosti vnitřního auditu je alespoň hodnotit přiměřenost a účinnost pravidel činnosti obchodníka v souladu s plánem vnitřního auditu, informovat o činnosti vnitřního auditu pravidelně, nejméně však jednou ročně statutární orgán, dozorčí radu pak pravidelně. Ze zjištěných skutečností pak vnitřní auditor vydává vnitřní doporučení a ověřuje jejich dodrţení. Osoby zabezpečující vnitřní kontrolu a řízení rizik se u obchodníka s cennými papíry nazývají: osoba pověřená řízením rizik, osoba provádějící činnost compliance, a osoba provádějící vnitřní audit. Osoba pověřená řízením rizik musí mít odborné znalosti z oblasti: řízení rizik, právních předpisů v oblasti finančního trhu, pokud věcně souvisí s její činností, regulace a fungování významných světových finančních trhů, 12

Vnitřní předpis obchodníka s cennými papíry FINANCE Zlín, a.s. o systému vnitřní kontroly.

16

principů finančního trhu včetně teorie financí, investičních nástrojů a jejich emise, organizace a pravidel regulovaných trhů a jiných převodních míst, obchodování na finančním trhu včetně vypořádání, poskytování investičních sluţeb, principů a fungování kolektivního investování, investic, investiční strategie a portfolia a souvisejících rizik a finanční analýzy.13 Osoba provádějící vnitřní audit má pak stejné poţadavky na odborné znalosti jako osoba pověřená řízením rizik, bez prvního bodu (řízení rizik). Navíc musí znát postupy pro výkon vnitřního auditu. Osoba provádějící činnost compliance musí splnit stejné poţadavky na odbornou způsobilost jako osoba pověřená řízením rizika – bez prvního bodu (řízení rizik), avšak navíc jsou zde zmíněny postupy pro výkon činnosti compliance. Co se týče prokazování znalostí u těchto tří osob, je zde moţnost vykonat příslušnou odbornou zkoušku nebo splnit jeden z následujících bodů: ukončený alespoň magisterský studijní program v oboru ekonomie (u osoby compliance), ekonomie nebo matematika (u osoby pověřené řízením rizik), právo ekonomie nebo matematika (u osoby provádějící vnitřní audit), ukončený magisterský studijní program v jiném oboru neţ uvádí první bod a odbornou praxi nejméně 1 rok, ukončený bakalářský studijní program nebo ukončené vyšší odborné vzdělání v příslušném oboru s odbornou praxí minimálně 1 rok, ukončené střední vzdělání s maturitní zkouškou a odbornou praxí nejméně 3 roky. U těchto osob je důleţitý §17 vyhlášky č. 143/2009 Sb., který říká, ţe osoba provádějící řízení rizik, činnosti compliance nebo vnitřní audit se můţe stát jen ten, kdo má odbornou praxi minimálně 1 rok. To neplatí, pokud svoji činnost vykonává pod dohledem osoby, která poţadavky splňuje.

13

§5 vyhlášky ČNB č. 143/2009 sb. o odbornosti osob, pomocí kterých provádí obchodník s cennými papíry své činnosti.

17

2.3 Pravidla obezřetné poskytování investičních služeb Obezřetné poskytování investičních sluţeb lze chápat jako určité základní a věcné předpoklady, které obchodník s cennými papíry musí splnit, aby mohl své činnosti vykonávat. Obchodník je povinen zavést a udrţovat řídicí a kontrolní systém, postupy ke zjišťování a řízení střetu zájmů, opatření k ochraně vnitřních informací a opatření k předcházení manipulace s trhem. Řídicí a kontrolní systém zahrnuje organizační předpoklady obchodníka vykonávat danou činnost, systém řízení rizik a pravidla vnitřní kontroly. Odbornou způsobilostí osob, vykonávající jednotlivé činnosti obchodníka jsem se jiţ zabývala. Tento systém není zákonem přímo určen, stejně jako jiţ není zákonem vymezeno, jaké útvary musí obchodník zřídit. Zákon o podnikání na kapitálovém trhu pouze ukládá, aby kontrolní a řídicí systém byl ucelený a přiměřený charakteru, rozsahu a sloţitosti činností obchodníka s cennými papíry. V praxi se tak můţe stát, ţe osoba pověřená řízením rizik a osoba vykonávající činnost compliance je jedna a tatáţ osoba. Zákon toto umoţňuje, a pokud to rozsah jednotlivých činností dovoluje, je tato varianta moţná. Součástí organizačních předpokladů řídicího systému jsou dále: a) pravidla pro uzavírání osobních obchodů, b) pravidla pro sdruţování pokynů zákazníků, c) pravidla pro účtování o majetku zákazníků a pro vedení evidence majetku, d) pravidla

pro

vyřizování

stíţností

a

reklamací

zákazníků,

kteří

nejsou

profesionálními zákazníky, e) systém vnitřní komunikace. Tyto předpoklady si kaţdý obchodník upravuje vnitřním předpisem, ve kterém uvádí opatření a postupy zajišťující řádné a plynulé poskytování investičních sluţeb. V následující části popíšu některé součásti organizačních předpokladů, které ČNB při svých kontrolách obchodníků nejvíce kontroluje.

2.3.1 Pravidla pro uzavírání osobních obchodů Osobní obchody jsou obchody těch osob, které mají zvláštní vztah k obchodníkovi s cennými papíry. Nejčastěji se jedná o zaměstnance obchodníka, členy statutárního

18

orgánu, dozorčí rady a osoby jim blízké14. V případě, ţe někdo z těchto osob má uzavřenou smlouvu s obchodníkem, a chce zadávat obchodní pokyn, musí jeho zadání povolit osoba provádějící činnost compliance. Mohlo by se totiţ stát, ţe zadaný pokyn je ve střetu zájmů15, je způsobilý manipulovat s trhem16, nebo jeho zadavatel zneuţívá vnitřní informace17. Po posouzení těchto aspektů compliance a odsouhlasení osobního obchodu, můţe makléř tento pokyn odeslat na trh. Obchodník je současně povinen vést evidenci povolených či zamítnutých osobních obchodů. ČNB kontroluje, jestli je tato evidence vedena a jestli byly všechny realizované osobní obchody povoleny osobou provádějící činnost compliance.

2.3.2 Pravidla pro sdružování pokynů zákazníků Sdruţování pokynů zákazníků znamená, ţe obchodní pokyn zákazníka na burzu neodchází odděleně, ale je součástí seskupení několika pokynů zákazníků týkající se jednoho investičního nástroje. Obchodník však musí zákazníka o tomto druhu pokynu informovat před zadáním takového pokynu a zákazník s tím musí souhlasit. Pravidla pro sdruţování umoţňují kontrolu spravedlivosti postupu obchodníka při rozdělování nákladů a výsledku sluţby sdruţování a měly by zajistit, ţe zákazník nebude sdruţením poškozen. ČNB pak kontroluje, jestli ke kaţdému zákazníkovi bylo přistupováno s odbornou péčí a sdruţením několika pokynů nebyl poškozen.

2.4 Jednání obchodníka s cennými papíry se zákazníky Jednání obchodníka s cennými papíry se zákazníky je jedním ze základních pilířů činnosti obchodníka. Pro tuto základní činnost je třeba nastavení určitých pravidel, aby byly zájmy zákazníka efektivně chráněny. Obchodník s cennými papíry je povinen dodrţovat tyto pravidla s přihlédnutím na odborné znalosti a zkušenosti zákazníka. Nově zákon o podnikání na kapitálovém trhu rozlišuje dva typy zákazníků – profesionální zákazník a neprofesionální zákazník.

14

Osoba blízká je ve smyslu občanského zákoníku (§116) příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manţel, partner; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, jestliţe by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. 15 §30 vyhlášky č. 237/2008 Sb., o podrobnostech některých pravidel při poskytování investičních sluţeb. 16 §126 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. 17 §124 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.

19

Profesionálního zákazníka vymezuje zákon o podnikání na kapitálovém trhu ex lege. Takové osoby jsou od počátku brány jako profesionální zákazníci se všemi důsledky. Mezi tyto zákazníky ze zákona patří: banka a instituce elektronických peněz, spořitelní a úvěrní druţstvo, obchodník s cennými papíry, pojišťovna, zajišťovna…18. Samozřejmě existuje moţnost změny zařazení zákazníka. Přechod mezi jednotlivými kategoriemi má povahu soukromoprávního vztahu. Pokud tedy profesionální zákazník vyţaduje vyšší míru ochrany, můţe se stát zákazníkem neprofesionálním. Stejně tak existuje moţnost, aby se neprofesionální zákazník stal zákazníkem profesionálním. Tento přechod je však podmíněn ţádostí samotného zákazníka a také jeho dostatečnými znalostmi a zkušenostmi včetně jeho finančního zajištění. Povinností obchodníka je průběţně ověřovat a pravidelně hodnotit, zda profesionální zákazník nepřestal splňovat podmínky, na základě kterých se stal profesionálním zákazníkem. Profesionální zákazník má moţnost poţádat obchodníka o zpětnou změnu, tzn., aby byl znovu zařazen mezi neprofesionální zákazníky, a obchodník mu musí vyhovět. Naopak obchodník s cennými papíry můţe z vlastní iniciativy rozhodnout o změně kategorizace zákazníka z důvodu, ţe ho nepovaţuje za profesionálního. Obchodník s cennými papíry má při jednání s neprofesionálním zákazníkem jiné povinnosti neţ při jednání s profesionálním zákazníkem. Dříve zmíněná nutnost poskytovat investiční sluţby s odbornou péčí však platí pro obě kategorie zákazníků. Komunikace se zákazníky v závislosti na kategorizaci se však liší v povinnosti informování zákazníků a při vyţadování informací od zákazníka.

2.4.1 Informování zákazníků Obchodník s cennými papíry je povinen své zákazníky informovat ve dvou úrovních. První úroveň tvoří obecné informace poskytnuté zákazníkům v souvislosti s uskutečňováním podnikatelské činnosti obchodníka a druhou úroveň pak konkrétní informace týkající se jednotlivých zákazníků. V rámci obecných informací je obchodník povinen informovat kaţdého zákazníka o zařazení do některé z kategorií (profesionální a neprofesionální zákazník) a poučit je o důsledcích tohoto zařazení. Obchodník je také povinen poučit kaţdého zákazníka o rizicích, která plynou z obchodování s investičními nástroji. Obecnou zásadou je poskytnout specifické informace kaţdému zákazníkovi s dostatečným časovým předstihem před poskytnutím investiční sluţby. Obchodník je 18

§2a zákona č. 256/2004 o podnikání na kapitálovém trhu.

20

povinen poskytnout zákazníkovi informace buď v listinné podobě nebo na jakémkoliv nosiči informací, který umoţňuje zákazníkovi uchování informací po dobu přiměřenou jejich účelu, a který umoţňuje reprodukci v nezměněné podobě. S poskytnutím informací na takovém nosiči však zákazník musí udělit souhlas.

2.4.2 Vyžadování informací od zákazníků Při poskytování investičních sluţeb je obchodník s cennými papíry povinen získat od zákazníka nezbytné informace o jeho a) odborných znalostech v oblasti investic, b) zkušenostech v oblasti investic, c) finančním zázemí a d) investičních cílech. Cílem získávání informací od zákazníka je vyhodnotit, zda poskytnutí investiční sluţby odpovídá investičním cílům, odborným znalostem a zkušenostem zákazníka a jestli je zákazník schopný posoudit všechna rizika. Pokud obchodník zjistí, ţe zvaţovaná investiční sluţba je v rozporu s informacemi získanými od zákazníka, je povinen na tuto skutečnost upozornit. Za účelem získání informací, vyplňuje zákazník investiční dotazník. Investiční dotazník by měl odpovídat na otázky ohledně odborných znalostí a zkušeností, finančního zázemí a investičních cílech zákazníka. Tento dotazník by měl být součástí smluvní dokumentaci a obchodník je povinen jej uchovávat společně s dalšími materiály o zákazníkovi minimálně 5 let od poskytnutí investiční sluţby. Pokud by došlo ke sporu mezi zákazníkem a obchodníkem, je tento materiál důkazem, který dokládá poţadavky zákazníka. ČNB k tomuto materiálu při pravidelných kontrolách také přihlíţí. Pokud zákazník informace vyţadované investičním dotazníkem nechce poskytnout, nebo poskytne informace neúplné, obchodník není oprávněn takovému zákazníkovi poskytnout investiční sluţbu či investiční poradenství. Pokud by ho i přes tuto skutečnost poskytl, nese případnou odpovědnost za škodu právě obchodník. Obchodníkovi se zakazuje, aby nabádal zákazníka k nevyplnění investičního dotazníku. Pokud obchodník obdrţel vyplnění investiční dotazník a není si vědom neúplnosti či nepravdivosti informací v něm uvedených, je oprávněn postupovat na základě §15j odst. 2. ZPKT podle těchto informací. Pokud však obchodník ví, ţe zákazník v některé části

21

investičního dotazníku lhal, nebo tento dotazník vyplnil někdo jiný, neměl by mu poskytnout investiční sluţbu nebo provést obchodní příkaz.19

19

Švásta, P. Investiční dotazník po novele, 2008, č. 11, s. 29.

22

3 Garanční fond Obchodník s cennými papíry podstupuje v rámci svých činností mnoho rizik. Tato rizika mohou mít dopad i na zákazníky. Rizika jsou sniţování zákonnou regulací činnosti a vnitřní organizace obchodníka. Ovšem i kdyţ je systém řízení rizik sebelepší, nelze zabránit selhání lidského faktoru. Pokud se obchodník s cennými papíry dostane do situace, ţe není schopen dostát svým závazkům, nastupuje určitá záruční instituce, která zákazníkům vyplácí jejich majetek. Garanční fond obchodníků s cennými papíry (dále jen „Garanční fond“) je právnickou osobou, která zabezpečuje záruční systém, ze kterého se vyplácejí náhrady zákazníkům obchodníka s cennými papíry, který není schopen plnit své závazky vůči zákazníkům. Garanční fond se zapisuje do obchodního rejstříku. Vznik Garančního fondu, způsob jeho fungování, podmínky poskytování náhrad z Garančního fondu, způsob jejich výpočtu a rozsah oprávněných osob, apod. jsou upraveny v §128 aţ §134 zákona č. 256/2004 Sb. (zákon o podnikání na kapitálovém trhu), v platném znění. Garanční fond je řízen pětičlennou správní radou, která je jeho statutárním orgánem. Předsedu, místopředsedu a ostatní členy správní rady jmenuje a odvolává ministr financí. Členové správní rady jsou jmenováni na období 5 let, a to i opakovaně. Nejméně jeden člen je jmenován z řad zaměstnanců České národní banky, a to na návrh bankovní rady České národní banky. Nejméně dva členové jsou jmenováni z řad členů představenstva nebo zaměstnanců obchodníků s cennými papíry. Zdrojem majetku Garančního fondu jsou příspěvky od obchodníků s cennými papíry, pokuty uloţené obchodníkům podle zákona č. 256/2004 Sb., pokuty uloţené investičním společnostem za porušení ustanovení týkající se obhospodařování majetku zákazníků a výnosy z investování peněţních prostředků. Garanční fond můţe přijmout téţ úvěr nebo návratnou finanční výpomoc.

3.1 Použití prostředků Garančního fondu Prostředky Garančního fondu lze pouţít na: a) náhrady plynoucí z neschopnosti obchodníka s cennými papíry splnit své závazky spočívající ve vydání majetku zákazníků, z důvodů přímo souvisejících s jeho finanční situací 23

b) splátky úvěrů nebo návratné finanční výpomoci c) úhradu nákladů na činnost Garančního fondu

3.2 Podmínky poskytování náhrady z Garančního fondu Nárok na náhradu z Garančního fondu mají zákazníci v případě, ţe Garanční fond obdrţí písemné oznámení ČNB o tom, ţe obchodník s cennými papíry není z důvodů své finanční situace schopen plnit své závazky spočívající ve vydání majetku zákazníkům a není pravděpodobné, ţe je splní do 1 roku, nebo ţe soud prohlásil konkurz na majetek obchodníka nebo vydal jiné rozhodnutí, které má za následek, ţe zákazníci obchodníka s cennými papíry se nemohou účinně domáhat vydání svého majetku vůči obchodníkovi s cennými papíry. Lhůta pro přihlášení nároků nesmí být kratší neţ 5 měsíců ode dne uveřejnění oznámení České národní banky. Skutečnosti, ţe tato lhůta uplynula, se nelze dovolávat k odepření výplaty náhrady z Garančního fondu. Náhrada z Garančního fondu musí být vyplacena do 3 měsíců ode dne ověření přihlášeného nároku a vypočtení výše náhrady. Česká národní banky můţe ve výjimečných případech na ţádost Garančního fondu prodlouţit tuto lhůtu nejvýše o 3 měsíce. Právo zákazníka na vyplacení náhrady z Garančního fondu se promlčuje uplynutím 5 let ode dne splatnosti pohledávky zákazníka na vyplacení z Garančního fondu. Náhrada se zákazníkovi poskytuje ve výši 90% částky vypočtené z reálné hodnoty investičních nástrojů, nejvýše se však vyplatí částka v korunách českých odpovídající 20000 eurům pro jednoho zákazníka u jednoho obchodníka s cennými papíry.

3.3 Placení příspěvků do Garančního fondu Obchodník s cennými papíry platí do Garančního fondu roční příspěvek ve výši 2 % z objemu přijatých poplatků a provizí za poskytnuté investiční sluţby za poslední rok. Roční příspěvek činí nejméně 10 000 Kč, a to bez ohledu na počet měsíců, ve kterých obchodník s cennými papíry vykonával svou činnost. Příspěvek do Garančního fondu je splatný kaţdoročně do 31. března, a to za předchozí kalendářní rok.

24

4 Legislativní úprava regulace kapitálových trhů v Německu 1. května 2002 vstoupil v Německu v platnost zákon týkající se integrovaného dohledu nad finančním sektorem, coţ mělo za následek sloučení všech dosavadních dozorčích orgánů (Spolkový úřad dohledu na úvěrové instituce, Spolkový úřad pro dohled nad pojišťovnictvím a Spolkový úřad pro dohled na obchodování s cennými papíry) a vznikla společná instituce, která reguluje a dohlíţí na finanční sektor. Jedná se o Spolkový úřad pro výkon finančního dohledu (Die Bundesanstalt für Finanzdienstleistungsausicht).20 Organizace BaFin odpovídá oblastem, nad kterými vykonává dohled. Jedná se o oblast bankovnictví, pojišťovnictví a oblast cenných papírů. V porovnání s ČNB je BaFin financován zcela odlišným způsobem. Jeho výdaje jsou kryty z vlastních příjmů, protoţe nedostává ţádné finanční prostředky ze státního rozpočtu. Zdrojem příjmů jsou poplatky, samostatné refundace a příspěvky subjektů finančního trhu. V Německu existují také různá sdruţení ochránců investorů, kteří se podílí na ochraně investic na kapitálovém trhu. Jejich úkolem je chránit investory před neseriozními nabídkami na německé a mezinárodním kapitálovém trhu. Legislativní úprava německého kapitálového trhu je řešena obdobně jako v České republice. Podstatnou část tvoří nařízení a směrnice Evropské unie, dále také obecné právní předpisy a v menšině jsou speciální předpisy upravující kapitálový trh. Wertpapierhandelsgesetz21 Zákon o obchodování s cennými papíry, který nabyl účinnosti 1. ledna 1995 uveřejněním v Bundesblattgetz (Sbírka zákonů). Tento zákon obsahuje nejpodstatnější část úpravy obchodování na kapitálovém trhu v Německu. Podle tohoto zákona se řídí emitenti, poskytovatelé sluţeb týkajících se cenných papírů a ostatní pověřené osoby kapitálového trhu. Je alternativou zákona o podnikání na kapitálovém trhu v české legislativě. Je rozdělen do 13. částí: 1. Oblast pouţití, definice pojmů 2. Úřad pro dozor nad kapitálovým trhem 3. Insider obchodování 4. Kontrola zneuţití manipulací s trhem 20 21

Tato instituce se zkráceně nazývá „BaFin“. Dostupný z www.bmj.de

25

5. Sdělení, zveřejnění a vysvětlení změn v registru hlasovacích práv 5a. Informace nutné pro zabezpečení práv z cenných papírů 6. Organizační povinnosti z nároků na náhradu škody 7. Odpovědnost za nepravdivé informace a nedostatek kapitálu 8. Finanční deriváty 9. Rozhodčí smlouvy 10. Trhy pro finanční instrumenty se sídlem mimo Evropskou unii 11. Zveřejňování finančních zpráv 12. Penále a pokuty 13. Přechodná ustanovení Další zákony, které v Německu regulují oblast kapitálového a finančního trhu jsou například: Wertpapierprospekt Zákon upravující prospekty cenných papírů. Tento právní předpis upravuje veřejnou nabídku cenných papírů a pravidla pro vstup cenného papíru na organizovaný trh. Börsengesetz und Börsenzulassung Zákon o burzách a řád o připuštění na burzu. Upravuje organizaci a fungování burz a připuštění subjektů k obchodování s cennými papíry. Investmentgesetz Investiční zákon. Reguluje investiční a podílové fondy. Depotgesetz Zákon upravující úschovu cenných papírů Kreditwesengesetz Zákon o bankách. Hlavním účelem zákona o bankách je zajištění a udrţení fungování bankovního systému a ochrana věřitelů. Kontroluje také subjekty nabízející cenné papíry.

26

5 Návrhy a doporučení pro zlepšení současného stavu Oblast kapitálového trhu je velice rozsáhlá, stejně jako je rozsáhlá i její právní úprava a podle mého názoru je i obtíţně regulovatelná v celé své šíři. Ve své práci jsem při analýze regulace činnosti obchodníků s cennými papíry vycházela z novely zákona o podnikání na kapitálovém trhu, která vznikla důsledkem evropské úpravy v podobně MiFID. Je evidentní, ţe oblast kapitálového trhu prochází určitým vývojem regulace a dohledu, ale podle mého názoru není tato regulace v současné době stále optimální. Po implementaci evropského práva do českých právních předpisů upravujících tuto problematiku se stala právní úprava poněkud nekonzistentní. Aţ po úspěšném sjednocení právních předpisů můţe přijít efektivní regulace. Domnívám se, ţe stejně tak, jak se dlouho vyvíjely kapitálové trhy do současné podoby, bude se vyvíjet i jejich regulace. Jako krok správným směrem však vnímám zavedení kategorizace zákazníků na profesionální a neprofesionální. Zpočátku tato změna znamenala pro obchodníky s cennými papíry další administrativní činnosti navíc, ale z celkového pohledu to můţe být povaţováno za pokrok. Obchodník je nucen získat další informaci od svých zákazníků. Díky tomu však můţe poskytovat svým zákazníkům informace, které odpovídají jejich poţadavkům a jsou v souladu s jejich zkušenostmi a znalostmi. Myslím si, ţe toto rozdělení je dalším krokem k poskytování investičních sluţeb s odbornou péčí. Návrhem ke zlepšení je pouze vypuštění povinnosti obchodníka pravidelně kontrolovat a hodnotit, jestli profesionální zákazník22 nepřestal splňovat podmínky nutné pro profesionální zákazníka uvedené v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu. Povinnost pravidelného potvrzení o splnění těchto podmínek bych delegovala z obchodníka přímo na zákazníka. Není vţdy v moci obchodníka kontrolovat pravidelně všechny zákazníky, kteří se na základě ţádosti stali v minulosti profesionálními zákazníky. Jedním z hlavních problémů současné právní úpravy je podle mého názoru vymizení pojmu makléř z platné legislativy. Makléř tak můţe být prakticky kdokoliv, kdo splní podmínky, které jsem popsala v této práci. Domnívám se, ţe předchozí právní úprava, která definovala makléře jako osobu s makléřskou licencí získanou úspěšným absolvováním makléřské zkoušky, kterou organizoval přímo regulátor kapitálového trhu, byla vhodnější. V současné době pojem makléř stále pouţívá Česká asociace obchodníků s cennými papíry (ČAOCP), která odborné zkoušky nově organizuje. Z dikce zákona však

22

Profesionální zákazník na ţádost podle §2b odst. 1 zákona 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu.

27

jiţ nevyplývá povinnost tyto zkoušky bezpodmínečně absolvovat. Myslím si, ţe je v zájmu všech obchodníků s cennými papíry, aby jejich zaměstnanci na pozici makléřů prokazatelně problematice kapitálových trhů rozuměli a posuzování jejich znalostí bylo objektivní. Proto se přikláním k tomu, aby povinnost absolvovat makléřskou zkoušku jako nutný předpoklad k činnosti makléře, byla znovu zakotvena v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu. Regulace kapitálového trhu je přísná, coţ vyplývá z nerovného postavení obchodníka s cennými papíry a jeho zákazníků. Kaţdý, kdo chce své volné peněţní prostředky investovat prostřednictvím kapitálového trhu, musí vyhledat zprostředkovatele, který má přístup na regulovaný trh. Tato skutečnost nedává běţným investorům moc na výběr, jestli obchodníka s cennými papíry vyuţít či nevyuţít. Samozřejmě v současné době existuje i on-line přístup na všechny světové burzy, ale stejně se investoři nevyhnou povinnosti uzavření smluv s obchodníkem s cennými papíry, který jim moţnost on-line přístupu otevřou. Obchodník s cennými papíry má pak „v rukou“ cizí finanční prostředky, proto je přísná regulace na místě. S čím však nemohu souhlasit je to, ţe není vyřešena problematika podle mého názoru nekalého poskytování investičních sluţeb. Jedná se o situace, kdy obchodník s cennými papíry doslova zahlcuje své zákazníky investičními tipy z důvodu dosaţení vyšších poplatků. Tyto subjekty kapitálového trhu podle mě nejednají vůči svým zákazníkům s odbornou péčí. Česká národní banka sice prověřuje, zda u jednotlivých obchodníků neprobíhá churning23 – neboli účelové obchodování se snahou maximalizovat zisky obchodníků v podobě poplatků z obchodů. Tito obchodníci však i přes přísnou regulaci podobné praktiky provozují dále a vrhají tak špatné světlo na ostatní subjekty kapitálového trhu. Osobně se setkávám se zákazníky, kteří nemají důvěru v obchodníky s cennými

papíry

právě

z důvodu

špatné

zkušenosti

s nucením

k nadměrnému

obchodování. Tito lidé totiţ dříve či později přichází o své úspory, protoţe takovým „makléřům“ na majetku zákazníků nezáleţí. Samozřejmě je pravdou, ţe zákazník se zadáním obchodního pokynu musí souhlasit, je to tedy jeho vůle, ale obchodník s cennými papíry ho můţe do jisté míry ovlivnit, protoţe vystupuje jako důvěryhodný subjekt s odbornou kvalifikací. Domnívám se, ţe by tato problematika měla být v budoucnu legislativně lépe upravena. 23

Nadměrné a účelové obchodování bylo řešeno mmj. u jednoho obchodníka s cennými papíry při jednání o zavedení nucené správy. Tuto problematiku popisuje rozhodnutí Komise pro cenné papíry z roku 2005 (Rozhodnutí KCP/4/2005).

28

Co se týče následné kontroly obchodníků s cennými papíry ze strany ČNB, dochází ke zpětné kontrole všech činností obchodníka za dané období. Základem kontroly je ústní pohovor se všemi zaměstnanci, který je monitorován. Poté si ČNB vyţádá všechny relevantní dokumenty, u nichţ zkoumá úplnost, správnost a soulad se zákonem. Podle mé zkušenosti ČNB postupuje přesně podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu a jeho prováděcích předpisů. Jedná se tedy o „tabulkovou kontrolu“, jejíţ průběh je přesně dán a nezohledňuje se například velikost obchodníka s cennými papíry a moţnosti jeho faktického fungování. I kdyţ tedy obchodník přistupuje ke všem zákazníkům s odbornou péčí a dodrţuje pravidla obezřetného poskytování investičních sluţeb, nemusí z kontroly vyjít bez sankce. Česká národní banka neví podle mé zkušenosti mnoho o tom, jak jednotlivé činnosti obchodníků skutečně fungují. Podkladem jim je pouze zákon, který ne vţdy vznikl na základě reálných moţností obchodníků.

29

Závěr Regulace a dohled nad kapitálovým trhem je bezesporu důleţitý. Ať uţ jako ochrana práv investorů, tak také ochrana dobrého jména subjektů poskytující investiční sluţby. Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na problematiku regulace obchodníků s cennými papíry. Vymezila jsem zde legislativní východiska pro regulaci kapitálového trhu v České republice, a specifikovala osoby, které povinnému dohledu regulátora podléhají. Dále jsem se zaměřovala jiţ pouze na regulaci obchodníků s cennými papíry. Tato problematika je velice rozsáhlá, proto jsem svoji pozornost zaměřila jen na základní poţadavky týkající se pravidel činnosti obchodníka (odborná péče a pravidla obezřetného poskytování investičních sluţeb), odbornosti osob, pomocí kterých obchodník s cennými papíry realizuje své činnosti a také pravidel jednání obchodníka se zákazníky. Ve své práci jsem vycházela z novely zákona o podnikání na kapitálovém trhu po implementaci evropské směrnici MiFID. Tato novela znamenala pro dosavadní právní úpravu této problematiky řadu změn. Jako nejdůleţitější změnu vnímám kategorizaci zákazníků na profesionální a neprofesionální a také změnu poţadavků na odbornost osob, pomocí kterých obchodník realizuje své činnosti. Tyto změny jsem analyzovala a v závěru práce shrnula jejich nedostatky a navrhla změny, které by podle mého názoru mohly přispět ke zlepšení současného stavu. Tato bakalářská práce tak splnila svůj předem stanovený cíl. V další části své práce jsem charakterizovala Garanční fond a upozornila na jeho důleţitost v případě, kdy se obchodník s cennými papíry dostane do situace, kdy není schopen dostát svým závazkům vůči zákazníkům. V závěru jsem provedla komparaci současné právní regulace obchodníků s cennými papíry v České republice s právní regulací v Německu. Návrhy a doporučení ke zlepšení současného stavu, které uvádím v poslední části své práce, jsou důsledkem několikaleté praktické zkušenosti vyplývající z mého zaměstnání u obchodníka s cennými papíry. Na tuto problematiku jiţ nenahlíţím pouze ze strany zákona, ale s přihlédnutím k reálným moţnostem, jak obchodník s cennými papíry můţe za současných podmínek fungovat. Na závěr tedy mohu konstatovat, ţe oblast regulace obchodníků s cennými papíry je ustálena (jiţ nedochází v takové míře k problémům s nepoctivými a nesolventními obchodníky), ale podle mého názoru není stále příliš efektivní. Za pozornost stojí především komplikovanost a časová náročnost všech povinností, které jsou na obchodníky ze strany regulátora kladeny. V budoucnu musí dojít především ke zjednodušení činností a 30

odstranění někdy aţ přehnané administrativy, která obchodníky stojí mnoho úsilí a času, který by mohli věnovat svým zákazníkům. V budoucnu nás bezesporu čeká ještě dlouhá cesta k efektivní regulaci a dohledu nad kapitálovými trhy.

31

Resumé Regulation and supervision of capital market is very important. It has to be protecting the rights of investors, but also good names of brokers. The aim of this work was to analyze the regulation of certain activities of brokers in the Czech Republic and find deficiencies. I work by a broker, so I have nearly to this theme. This issue is very extensive, and if I wanted to describe all the rules regulating the activities of a trader from its inception, through negotiations with customers to contribute to the Guarantee Fund, would exceed the scope of several thesis. In my work, so I just focused on the basic requirements, which are the broker asked for investment services and in dealing with customers. In the first part I said theoretical issues relating to the regulation of securities dealers in the Czech Republic. The area includes a legislative definition of the issue in the Czech Republic, but also examples of international organizations in the field of capital market together. The second part will be devoted to securities brokers in the Czech Republic, with emphasis on the regulation of their activities by the CNB. I focused on the basic requirements for merchant business rules (rules of professional care and prudent investment services), of persons, by which a securities dealer carries out its activities as well as rules of conduct merchant's customers. I also characterized the Guarantee Fund, which plays an important role when a brokerage fails to meet his obligations. Part of this work is the comparison of the legal regulation of securities dealers in the Czech Republic with the legal regulations in Germany. In the last section I introduced the proposals and recommendations to improve the current status of regulation of the activities described problems of the brokerage house. Suggestions and recommendations for improving the current status, which I mention in the last part of my works, are the result of several years of practical experience under my employment with the broker. On this issue I don’t already think of only by law but I look on this proposition into realistic possibilities as a securities dealer may operate under current conditions.

32

Seznam použitých zkratek ČAOCP

Česká asociace obchodníků s cennými papíry

ČNB

Česká národní banka

BaFIN

Die Bundesanstalt für Finanzdienstleistungsausicht (Spolkový úřad pro výkon finančního dohledu)

MiFID

The Markets in Financial Instruments Directive - Směrnice o trzích finančních instrumentů

ZPKT

Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů

33

Seznam použité literatury Monografická literatura: DĚDIČ, J., MARČANOVÁ, J., VILD, J. Právo cenných papírů a kapitálového trhu. 1. vydání. Praha: PROSPEKTRUM, 2000. 552 s. ISBN 80-7175-084-0. FABOZZI, F. Capital markets : intitutions and instruments. Upper Saddle River: PrenticeHall, 2003. 656 s. ISBN 81-2032-810-8. KOTÁSEK, J., POKORNÁ, J., RABAN, P. a kol. Kurs obchodního práva. Právo cenných papírů. 4. vyd. Praha : C.H.Beck, 2005. 728 s. ISBN 80-7179-855-X. PAVLÁT, V., KUBÍČEK, A. Regulace a dozor nad kapitálovými trhy. 1. vyd. Praha : Vysoká škola finanční a správní, o.p.s., 2004. 229 s. ISBN 80-86754-13-8. REJNUŠ, O. Teorie a praxe obchodování s cennými papíry. 2. vyd. Praha 4 : Computer Press, 2003. 257 s. ISBN 80-7226-571-7. Články: Švásta, P. Investiční dotazník po novele. Právní rádce, 2008, č. 11. Janovec, M. Srovnání bank a obchodníků s cennými papíry z pohledu regulace. Bankovnictví, 2009, č. 5. Internetové zdroje: Bundesanstalt für Finanzdienstleistungsaufsicht [on-line]. 2010, [cit. 2010-03-21]. Dostupné z WWW: . Bundesministerium der Justiz [on-line]. 2010, [cit. 2010-03-20]. Dostupné z WWW: . CESR [on-line]. 2010, [cit. 2010-03-10]. Dostupné z WWW: . Česká asociace obchodníků s cennými papíry [on-line]. 2010, [cit. 2010-03-21]. Dostupné z WWW: . Česká

národní

banka

[on-line].

2010,

[cit.

2010-02-12].

Dostupné

z WWW:

. ICMA

[on-line].

2010,

[cit.

2010-03-10].

Dostupné

z WWW:

Dostupné

z WWW:

. IOSCO

[on-line].

2010,

[cit.

2010-03-09].

. 34

Zákony a vyhlášky: Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 6/1993 Sb. o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 143/2009 Sb., o odbornosti osob, pomocí kterých provádí obchodník s cennými papíry své činnosti. Vyhláška č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních druţstev a obchodníků s cennými papíry. Vyhláška č. 237/2008 Sb., o podrobnostech některých pravidel při poskytování investičních sluţeb. Vyhláška č. 605/2006 sb., o některých informačních povinnostech obchodníka s cennými papíry. Judikatura: Rozhodnutí KCP/4/2005. Další texty: Komise pro cenné papíry. Metodika posuzování odborné péče, KCP, říjen 2004, str. 8. Vnitřní předpis obchodníka s cennými papíry FINANCE Zlín, a.s. o systému vnitřní kontroly.

35