Právnická fakulta Masarykovy univerzity

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra finančního práva a národního hospodářství

Diplomová práce

Podpora podnikání hudebního průmyslu v ČR

Kateřina Pletichová

2007/2008

Čestné prohlášení: „Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a jen s využitím pramenů uvedených v seznamu literatury, které ve všech případech řádně cituji v souladu s příslušnou směrnicí děkana a s citačními zvyklostmi.“

.............................................

Poděkování

Srdečné poděkování patří Ing. Evě Tomáškové, Ph.D. za připomínky a cenné rady, které mi poskytla v průběhu vypracování mé diplomové práce.

2

3

Obsah Obsah .......................................................................................................................................... 4 1

Úvod ................................................................................................................................... 6

2

Teoretická východiska podpory malého a středního podnikání ......................................... 8 2.1 Malé a střední podnikání .................................................................................................. 8 2.2 Podpora podnikání............................................................................................................ 9 2.2.1 Veřejná podpora ........................................................................................................ 9

3

Institucionální podpora v ČR ........................................................................................... 13 3.1 Dotace............................................................................................................................. 13 3.2 Ministerstvo kultury ....................................................................................................... 14 3.2.1 Granty a dotace využitelné pro malé a středné podnikání v hudebním odvětví ..... 18 3.2.1.1 Granty na podporu kulturních aktivit organizovaných ve spolupráci se zahraničními partnery ................................................................................................... 20 3.2.2 Státní fond kultury ................................................................................................... 21 3.3 Ministerstvo průmyslu a obchodu .................................................................................. 21 3.3.1 Hospodářská komora ............................................................................................... 21 3.3.2 Českomoravská záruční a rozvojová banka ............................................................ 22 3.3.3 Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest ....................................... 22 3.3.4 Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR ........................................ 23 3.4 Obce a kraje .................................................................................................................... 23 3.4.1. Hlavní město Praha ................................................................................................ 24 3.4.2. Město Valašské Meziříčí ........................................................................................ 25 3.4.3. Zlínský kraj ............................................................................................................ 25

4. Zahraniční podpora .............................................................................................................. 26 4.1. Strukturální fondy EU v České republice ..................................................................... 26 4.1.1 OP Podnikání a inovace .......................................................................................... 28 4.1.2 OP Lidské zdroje a zaměstnanost............................................................................ 29 4.1.3 Regionálních operační programy ............................................................................ 29 4.1.4 OP Praha Konkurenceschopnost ............................................................................. 30 4.1.5 OP Praha Adaptibilita.............................................................................................. 30 4.2 Mezinárodní visegrádský fond ....................................................................................... 31 4.3 Česko-německý fond budoucnosti ................................................................................. 31

4

5. Jiné formy podpory .............................................................................................................. 32 5.1 Nadace ............................................................................................................................ 32 5.1.1 Nadace OSA ............................................................................................................ 32 5.1.2 Nadace život umělce ............................................................................................... 33 5.2 Sponzoring ..................................................................................................................... 34 5.2.1 Logo sponzora na propagačních materiálech .............................................................. 34 5.2.2 Banner sponzora .......................................................................................................... 35 5.2.3 Reklama zprostředkovaná hosteskami ........................................................................ 35 5.2.4 Alternativní umístění reklamy ..................................................................................... 35 5.2.5 Titulární partnerství ..................................................................................................... 35 5.2.6 Internetová reklama ..................................................................................................... 35 6 Návrhy a doporučení ............................................................................................................. 37 7 Predikce budoucího vývoje ................................................................................................... 40 7.1 Koncepce rozvoje malých a středních podniků na období 2007 – 2013 ........................ 40 7.2 Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007–2013................................................. 41 8 Cíl, metody a bariéry zpracování diplomové práce............................................................... 44 9 Závěr...................................................................................................................................... 46 10 Resumé ................................................................................................................................ 48 11 Seznam použitých zdrojů .................................................................................................... 51 11.1 Seznam použité literatury ............................................................................................. 51 11.2 Seznam použitých elektronických zdrojů .................................................................... 52 11.3 Seznam použitých právních předpisů ........................................................................... 54 Příloha č. 1: Popis projektu - Nahrávání a vydání hudebního CD hudební skupiny Wotienke & Band (Valašské Meziříčí) ................................................................................................. 56 Příloha č. 2: Popis projektu – Hudební festival Nu Jazz Dayz 2008 (Mezinárodní visegrádský fond) ................................................................................................................. 59 Příloha č. 3: Popis projektu - Vznik hudebního CD Valmez 2009 (Nadace OSA).............. 61

5

1 Úvod Podpora podnikání, stejně jako podpora kultury, je v České republice téměř dvě desetiletí po Sametové revoluci stále mimořádně aktuálním tématem, které nabízí velké množství úvah o současném stavu a možnostech budoucího zlepšování podmínek pro tyto dvě oblasti. Téma Podpora podnikání hudebního průmyslu v ČR jsem si zvolila z několika důvodů. Prvním je můj prakticky orientovaný zájem o získávání dotací a grantů, na který nahlížím jako na užitečnou, naplňující a poměrně kreativní činnost umožňující podílet se na uskutečňování zajímavých projektů. Sama jsem už o několik dotací žádala pro občanské sdružení, jehož jsem členem a pro hudební agenturu, pro kterou pracuji. Některé z již takto dříve zpracovaných popisů projektů jsem zařadila do přílohové části této práce a to z pohnutek, ke kterým se ještě vrátím níže. Dalším důvodem výběru tématu diplomové práce je právě mé zaměstnání v hudební agentuře, která se zaměřuje na pořádání festivalů, koncertů, provozování internetového obchodu s hudebním merchandisem a kulturního serveru. Chtěla jsem věnovat svůj čas vypracovávání praktické diplomové práce tak, abych poznatky při jejím psaní získané mohla využít i ve své praxi. Dalším důvodem mého výběru tématu této práce je můj zájem o hudbu jakožto posluchačky a časté návštěvnice koncertů a současně můj zájem o prostředí hudebního průmyslu a způsoby jeho fungování. Hudební průmysl je poměrně širokým odvětvím podnikání, které je nějakým způsobem navázáno na hudbu jakožto komoditu. Poskytování veřejných podpor nejenom neziskovým organizacím ale i podnikatelům hudebního průmyslu má velký význam pro zkvalitňování hudební kultury v České republice. Převážná většina dotací je totiž udělována pouze neziskovým projektům. Tím jsou podnikatelé podporováni v šíření i alternativnějších podob hudby, než jenom těch se silným komerčním potenciálem. Příkladem může být komerčně pojatý festival s dobrou propagací a tím i návštěvností, jehož součástí je jedna scéna s alternativní hudbou, která získala dotaci. Takovým způsobem dochází k nenásilnému hudebnímu vzdělávání návštěvníků takovéhoto festivalu a podnikatel na neziskové scéně tolik netratí. Hudební průmysl zahrnuje pořádání koncertů, tanečních párty, hudebních festivalů, management hudebníků, prodej hudebního merchandisu, rozhlasové či internetové vysílání, provoz hudebních internetových portálů, provozování hudebních zařízení, nahrávání a prodej zvukových nahrávek, natáčení hudebních videoklipů a koncertních DVD a vydávání knih a periodického tisku věnujících se hudbě.

6

Během své praxe jsem se pokoušela získat informace o podpoře malého a středního podnikání v hudebním průmyslu z dostupné literatury. Bohužel jsem zjistila, že na českém knižním trhu neexistuje ani základní přehled této problematiky. Informace jsem tedy poměrně dlouhou dobu získávala na různých internetových stránkách a z právních přepisů, vytvářela jsem si vlastní přehledy a tabulky. Tato situace mě přivedla k myšlence využít nashromážděné znalosti v mé diplomové práci, přičemž téma Podpora podnikání hudebního průmyslu v ČR jsem si v souladu s původním zadáním Podpora malého a středního podnikání zúžila pouze na oblast malého a středního podnikání, mimo jiné i proto, že velké podniky na velké množství podpor z důvodu nastavení podmínek ani nedosáhnou. Cílem této diplomové práce je především analýza současného stavu možností podpory malého a středního podnikání hudebního průmyslu, obsahující interakci práva a ekonomie, která by byla rovněž prakticky využitelná pro malé a střední podnikatele v hudebním průmyslu, kteří uvažují o využití podpor kultury a podnikání spolu s návrhem případných změn. Podporou pak mám na mysli především dotace poskytované Ministerstvem kultury ČR, Ministerstvem obchodu a průmyslu ČR, územními samosprávnými celky, Strukturálními fondy EU, českými nadacemi, Mezinárodním visegrádským fondem a Česko-německým fondem budoucnosti. Nepopírám, že existují ještě další nadace poskytující podporu hudebnímu odvětví, ale jejich využití pokládám spíše za marginální, často regionálně omezené a vhodné spíše pro neziskové organizace, proto se jim v této práci dále nevěnuji. Z důvodu praktické užitečnosti této práce jsem se rozhodla připojit k diplomové práci i přílohovou část, která obsahuje podklady pro podání žádostí k dotačním programům, které v této práci zmiňuji. Všechny tyto podklady jsou v době zpracování této práce co možná nejaktuálnější. Jako přílohy jsem zařadila i několik vypracovaných popisů projektů, pro něž jsem sama žádala o dotaci. Dotace pro tyto projekty byly přiděleny a projekty už úspěšně proběhly nebo jsou ve stádiu realizace. K jejich přiložení k práci jsem přistoupila, neboť si myslím, že by mohly být dobrým vodítkem pro zpracování jiných žádostí o dotace, neboť dobře vypracovaný popis projektu je vedle splnění formálních požadavků a rozpočtu hlavním měřítkem, podle kterého se rozhoduje o přidělení dotace. Při vypracování této práce jsem čerpala z dostupné literatury a především z internetových zdrojů. Časté aktualizace internetových zdrojů mi umožnili využít i literaturu, která je již mnohdy zastaralá tak, abych mohla využít myšlenek autorů odborné literatury spolu s aktuálními informacemi získanými na internetových stránkách.

7

2 Teoretická východiska podpory malého a středního podnikání 2.1 Malé a střední podnikání Evropská charta pro malé podniky z roku 2000 „deklaruje, že malé a střední podniky jsou pro EU páteří evropské ekonomiky a hlavním zázemím její konkurenční schopnosti vůči ostatnímu světu. ... EU považuje malé a střední podniky za klíč k řešení citlivého sociálního problému zaměstnanosti, dále pak za základnu pro účinnou inovační politiku nižších řádů, rozvoj podnikavosti s vytváření evropské ekonomiky založené na znalostech.“1 Malé a střední podnikání v České republice upravuje zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání. Ten v § 2 odkazuje ohledně definice malého a středního podnikatele na předpis Evropských společenství, konkrétně tedy na Přílohu I k Nařízení komise č. 70/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES u státní podpory malého a středního podnikání. Dle této definice se podnikatelé dělí na drobné, malé, střední a velké. Drobný, malý a střední podnikatel je ten, který zaměstnává méně než 250 zaměstnanců a zároveň jeho aktiva, pokud daný podnikatel vede účetnictví, či majetek, pokud daný podnikatel nevede účetnictví, nedosahují částky 43 milionů EUR, nebo pokud jeho obrat či příjmy nedosahují částky 50 milionů EUR. Malý podnikatel je ten, který zaměstnává méně než 50 zaměstnanců a jeho aktiva či majetek nebo obrat či příjmy nedosahuje 10 milionů EUR, přičemž tyto údaje se počítají za předchozí účetní nebo zdaňovací období.2 Drobný podnikatel zaměstnává méně než 10 zaměstnanců a jeho roční obrat nebo celková bilance nepřesahuje 2 miliony EUR.3 Podle Přílohy č.1 Zprávy o vývoji MSP a jeho podpoře v roce 2007 se v České republice v roce 2007 nacházelo celkem 999 182 malých a středních podniků. Podíl malých a středních podniků na celkovém počtu podniků pak činil 99,83 %. Malé a střední podniky zaměstnávaly 2.018.000 zaměstnanců, čímž dosáhly 61,41 % podílu zaměstnanců v celkovém počtu zaměstnanců v České republice.4

1

Vodáček, L. - Vodáčková, O. Malé a střední podniky: konkurence a aliance v Evropské unii. 1. vyd. Praha: Management Press, 2004, s. 16. 2 Klímová, V. Rozvoj malého a středního podnikání. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 3 Petříček, V. Vývoj podnikatelského prostředí v České republice. 1. vyd. Praha: CORONA s.r.o. 4 MPO | Malé a střední podnikání | Zpráva o vývoji MSP a jeho podpoře v roce 2007: [online]. [citováno 19. října 2008]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument48035.html.

8

Pokud se zabýváme podporou malého a středního podnikání, je jistě na místě položit si otázku, proč by zrovna malé a střední podnikání mělo být podporováno. Odpověď můžeme hledat v obrovském významu, které malé a střední podnikání má pro Českou republiku i v množství úskalí, na které naráží. Evropská unie označuje malé a střední podniky za páteř evropské ekonomiky. Je tomu tak zejména proto, že malé a střední podniky výrazně přispívají k celkové zaměstnanosti obyvatelstva a hrají důležitou roli pro sociální a ekonomickou soudržnost regionů. Oproti velkým společnostem, které mnohdy směřují spíše k monopolizaci trhu, malé a střední podniky naopak podněcují konkurenci, která nutí ostatní podniky ke zvyšování kvality zboží a služeb. Zaplňují menší prostory trhu, které nejsou pro velké podniky příliš zajímavé. Spolu s rozvojem malého a středního podnikání prosperují i obce a regiony.5 Tyto přínosy malého a středního podnikání ohrožuje několik externích faktorů, které je činí slabšími a zranitelnějšími ve srovnání s velkými podniky. Vzhledem k menšímu objemu kapitálu, kterým disponují, a těžšímu přístupu k úvěrům jsou citlivější na výkyvy trhu či ekonomiky než velké společnosti. Oproti těmto jsou znevýhodněny i horším přístupem k informacím, poradenství, odbornému vzdělávání, veřejným zakázkám a zahraničním trhům. Vedle těchto externích bariér existují i interní bariéry rozvoje malého a středního podnikání. Především se mezi ně řadí nízká motivace, obava z rizika, nízká kvalifikace a nedostatek kapitálu.6 Mezi další znevýhodnění malých a středních podnikatelů oproti podnikatelům velkým se řadí i nekalá konkurence velkých podniků, dumpingové ceny dovážených výrobků, silná konkurence nadnárodních obchodních řetězců, množství administrativní zátěže a platební nekázeň zákazníků a klientů, která způsobuje druhotnou platební neschopnost.7

2.2 Podpora podnikání 2.2.1 Veřejná podpora

„Veřejná podpora je podpora poskytovaná především státem či územními samosprávnými celky zejména za účelem regionálního rozvoje, prosazování politik veřejného zájmu (ochrana životního prostředí, výzkum a vývoj, odborná příprava), podpory rozvoje určitých aktivit nebo 5

Klímová, V. Rozvoj malého a středního podnikání. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. Klímová, V. Rozvoj malého a středního podnikání. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 7 Jurčík, R. – Černý, P. – Kincl, M. – Križan, P. – Neubauerová, G. – Vedra, J. Právní úprava veřejné podpory v České republice: včetně úplného znění zákona o veřejné podpoře s komentářem a související judikatury. 1. vyd. Praha: LINDE nakladatelství s.r.o., 2001.

6

9

ochrany kulturního dědictví.“8 Legální definici můžeme nalézt v čl. 87 odst. 1 Smlouvy o založení Evropských společenství, na kterou nepřímo odkazuje i Zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje: „veřejnou podporou se rozumí každá podpora poskytnutá v jakékoliv formě státem nebo ze státních prostředků, která narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňuje určité podniky nebo určitá odvětví výroby a pokud ovlivňuje obchod mezi členskými státy.“9 Vedle již zmíněných přínosů malého a středního podnikání, které ospravedlňují udělování podpory tomuto sektoru, přistupuje v hudebním odvětví ještě další, nezanedbatelný, důvod, proč podporovat malé a střední podnikání v hudebním průmyslu. Tímto důvodem je vedle podpory podnikání současná podpora kultury a umění v České republice. Dle koncepce vypracované Ministerstvem kultury pod názvem Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007 – 2013: „Umění a kultura obecně prospívají veřejné oblasti tím, že zvyšují kvalitu života a jsou nedílnými součástmi trvale udržitelného rozvoje a podmínek stability společnosti. Umění regeneruje společnost, artikuluje a interpretuje poznání, utváří životní styly, plní identifikační funkce, je zdrojem zábavy a předmětem aktivit volného času, zlepšuje duševní a fyzické zdraví občanů a celkové společenské prostředí naší země, přitahuje mladé lidi a chrání je před negativními vlivy a různými závislostmi. Je také důležitým preventivním faktorem vzniku sociálně patologických jevů, jako jsou rasová a národnostní nenávist, netolerance vůči handicapovaným, nemocným, starým, menšinám, a zároveň napomáhá při jejich odstraňování. Umění je považováno za významný ekonomický faktor. Podmiňuje nová, ekonomicky progresivní odvětví, kterými jsou kulturní a kreativní průmysl. Umělecká díla, včetně architektury, a instituce, jež je prezentují, jsou také významným cílem kulturní turistiky, a turistické oblasti díky umění získávají příjmy, které mají ekonomický charakter renty. Umění a umělecké produkce povzbuzují místní ekonomický růst a rozvoj díky tomu, že na sebe formou koprodukcí a prostřednictvím různých forem spolupráce na regionální, nadregionální a mezinárodní úrovni vážou finanční prostředky. Nezanedbatelné jsou taktéž multiplikační efekty, projevující se ve vazbách na celou řadu dalších služeb. ... Prezentace a propagace

8

Čtvrtníková, I. – Jabůrková, M. – Maurová, E. – Váňa, L. – Škeříková, D. Veřejná podpora a veřejné zakázky po vstupu do EU: průvodce pro obce a města. 1. vyd. Praha: Právnické a ekonomické nakladatelství a knihkupectví Bohumily Hořínkové a Jana Tuláčka, 2005, s. 53. 9 Klímová, V. Rozvoj malého a středního podnikání. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007, s. 23 - 24.

10

umění a kultury všeobecně za hranicemi země je důležitým nástrojem zahraniční politiky státu.“10 Podpora

malého a středního podnikání si klade za cíl zejména zvýšit

konkurenceschopnost těchto podniků. Nelze ale opominout i negativní jevy, které se k udělování podpory váží. Podpora narušuje vzájemnou rovnost podniků, kdy jeden podnik je, často celkem neopodstatněně, zvýhodněn oproti svým konkurentům, kteří žádnou podporu nedostali. Takto de facto dochází k narušení hospodářské soutěže. Z tohoto hlediska není přímá podpora, tedy dotace, zvýhodněné úvěry, záruky a finanční příspěvky, zcela vhodnou formou zvyšování konkurenceschopnosti a jako vhodnější se jeví podpora nepřímá. Jako podporu nepřímou označujeme zejména zjednodušování administrativy, zohledňování zájmů malých a středních podnikatelů při tvorbě právních předpisů a zjednodušení přístupu k informacím.11 Na počátku 20. století vzniklo v návaznosti na rozvoj mezinárodního obchodu tzv. antipodporové právo. Na základě tohoto práva je dnes v Evropské unii možné udělovat veřejnou podporu pouze podle stanovených pravidel a transparentním způsobem. Veřejná podpora je poskytována na základě žádosti fyzické nebo právnické osoby o její poskytnutí, přičemž na získání veřejné podpory neexistuje právní nárok. O tom zda bude nebo nebude veřejná podpora poskytnuta, rozhodují státní orgány výlučným uvážením.12 Veřejná podpora je v České republice upravena Zákonem č. 215/2004 Sb., o úpravě některých

vztahů

v

oblasti

veřejné

podpory

a

o

změně

zákona

o

podpoře

výzkumu a vývoje. Centrálním koordinačním, poradenským, konzultačním a monitorovacím orgánem v oblasti veřejné podpory je Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který úzce spolupracuje s Evropskou komisí.13 Vzhledem ke skutečnosti, že veřejná podpora je ve své podstatě zakázaná, je její přidělování možné pouze na základě výjimek, a to buď výjimek blokových nebo rozhodnutím Evropské komise, přičemž podpora de minimis není považována za veřejnou podporu. Bloková výjimka je ustavována nařízením Evropské komise, mimo jiné je takto upravena i veřejná podpora určená malým a středním podnikům. Další souhlas Evropské komise pak není nutný. Oproti tomu podpora de minimis není zahrnuta do režimu veřejných podpor, 10

Koncepce a jiné dokumenty | Ministerstvo kultury: [online]. [citováno 21. října 2008]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/profesionalni-umeni/koncepce-a-jine-dokumenty/default.htm. 11 Klímová, V. Rozvoj malého a středního podnikání. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 12 Jurčík, R. – Černý, P. – Kincl, M. – Križan, P. – Neubauerová, G. – Vedra, J. Právní úprava veřejné podpory v České republice: včetně úplného znění zákona o veřejné podpoře s komentářem a související judikatury. 1. vyd. Praha: LINDE nakladatelství s.r.o., 2001. 13 Zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, v platném znění.

11

neboť takto poskytnutá podpora je tak malého rozsahu, že nemá negativní dopad na hospodářskou soutěž. Celková výše podpor de minimis poskytnutých jednomu příjemci za období předchozích tří let musí být nižší než 200.000,- EUR, v opačném případě se již nejedná o podporu de minimis.14 Pokud hovoříme o definici veřejné podpory, nesmíme zapomenout na formy, ve kterých může být veřejná podpora poskytována. Mezi formy veřejné podpory můžeme zařadit zejména podporu podnikatelům určenou k investicím, vzdělávání, výzkumu a vývoji, půjčky a záruky, poradenství, daňová zvýhodnění a úlevy na platbách na sociálním a zdravotním zabezpečení a slevy na daních.15

14

Veřejná podpora a de minimis | CzechInvest:: [online]. [citováno 30. října 2008]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/verejna-podpora. 15 Čtvrtníková, I. – Jabůrková, M. – Maurová, E. – Váňa, L. – Škeříková, D. Veřejná podpora a veřejné zakázky po vstupu do EU: průvodce pro obce a města. 1. vyd. Praha: Právnické a ekonomické nakladatelství a knihkupectví Bohumily Hořínkové a Jana Tuláčka, 2005.

12

3 Institucionální podpora v ČR

3.1 Dotace V § 3 písm. a) Zákona o rozpočtových pravidlech je pro účely Rozpočtových pravidel vymezen pojem dotace, kterými se rozumí: „peněžní prostředky státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám na stanovený účel.“16 Další definici dotace nalezneme v § 27 odst. 7 vyhlášky č. 504/2002 Sb.: „Za dotaci se považují bezúplatná plnění přímo nebo zprostředkovaně poskytnutá podle zvláštních právních předpisů ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, Národního fondu, ze státních fondů, z rozpočtů územních samosprávných celků na stanovený účel. Za dotaci se rovněž považují bezúplatná plnění poskytnutá účetním jednotkám na stanovený účel ze zahraničí z prostředků Evropského společenství nebo z veřejných rozpočtů cizích států a prostředky a granty poskytnuté podle zvláštního právního předpisu. Položka se snižuje o případné závazky k poskytovateli dotace z důvodu jejího nedočerpání, zneužití nebo vrácení.“17 Totožnou definici dotace opakuje i vyhláška č. 505/2002 Sb. v § 26 odst. 4, ale rozšiřuje ji o následující věty: „Do ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení se zahrnuje i dotace poskytnutá na pořízení majetku. ... Dotací se rovněž rozumí prominutí části poplatků, pokud to právní předpis umožňuje a příslušný orgán stanovil prominutou část poplatků za dotaci.“18 Definice uvedené ve vyhláškách č. 504/2002 Sb. a č. 505/2002 Sb. tedy vymezují pojem dotace šířeji než Rozpočtová pravidla, když k finančním zdrojům dotací přiřazují vedle státního rozpočtu, státních finančních aktiv a Národního fondu i státní fondy a rozpočet územních samosprávných celků. V této práci vycházím z této rozšířené definice, neboť i Státní fond kultury ČR a Územně samosprávné celky pokládám za významné poskytovatele dotací na podporu malého a středního podnikání.

16

Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla. 17 Vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví. 18 Vyhláška č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu.

13

Všechny tři právní definice dotace se shodují v podmínce, že dotace musí být přidělena na konkrétní účel. Právě vhodný výběr účelu a jeho kvalitně provedená obhajoba v popisu projektu, který se pravidelně přikládá k žádostem o dotaci jako příloha, jsou jedny z nejvýznamnějších faktorů, které rozhodují o udělení či neudělení dotace. V § 2 Rozpočtových pravidel je zamítnut právní nárok na dotaci: „Na peněžní prostředky státního rozpočtu není právní nárok, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.“19 Znamená to tedy, že i v případě včasného odevzdání správně a úplně vyplněné žádosti o dotaci oprávněným subjektem nemůže tento subjekt uplatňovat jakýkoliv právní nárok na peněžní prostředky státního rozpočtu, čímž je míněna dotace a přijetí či odmítnutí žádosti je čistě na zvážení instituce, která dané grantové či dotační řízení vypsala. Paralelně používaný pojem grant není v žádném z právních předpisů České republiky definován. Jeho užívání v praxi je většinou plně zaměnitelné s pojmem dotace.

3.2 Ministerstvo kultury

Ministerstvo kultury je podle § 8 zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky ústředním orgánem státní správy pro výrobu a obchod v oblasti kultury (mimo jiné).20 § 24 zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky ve znění: „Ministerstva pečují o náležitou právní úpravu věcí patřících do působnosti České republiky; připravují návrhy zákonů a jiných právních předpisů týkajících se věcí, které patří do jejich působnosti, jakož i návrhy, jejichž přípravu jim vláda uložila; dbají o zachovávání zákonnosti v okruhu své působnosti a činí podle zákonů potřebná opatření k nápravě.“21 jasně definuje Ministerstvo kultury jakožto státní orgán kompetentní k ovlivňování podmínek malého a středního podnikání v hudební branži, a to zejména přípravou a navrhováním zákonů i jiných právních předpisů ovlivňujících výrobu a obchod v oblasti kultury. Další podstatnou funkcí Ministerstva kultury je vyhlašování grantových řízení a následné přidělování grantů. Je tedy zřejmé, že pokud chceme analyzovat 19

Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. 20 Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 21 Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

14

institucionální podporu malého a středního podnikání hudebního průmyslu pro Českou republiku, nemůžeme opominout právě Ministerstvo kultury jakožto ústřední státní organizaci pro oblast kultury. Jak je uvedeno na internetových stránkách Ministerstva kultury: „Grantová řízení jsou každoročně vyhlašována v souladu se zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) , dále v souladu s "Hlavními oblastmi státní dotační politiky vůči nestátním neziskovým organizacím", které vydává Rada vlády pro nestátní neziskové organizace. Dotace jsou poskytovány na základě Zásad vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu ČR nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy , které vláda schválila usnesením č. 114 ze dne 7. 2. 2001 a jsou přílohou tohoto usnesení, a na základě interního předpisu MK, tj. Příkazu ministra kultury č. 4/2004.“22 Mohlo by se zdát, že Hlavní oblasti státní dotační politiky vůči nestátním neziskovým organizacím vydávané Radou vlády pro nestátní neziskové organizace a Zásady vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu ČR nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy nejsou pro tuto diplomovou práci zajímavé, neboť upravují poskytování dotací nestátním neziskovým organizacím, nikoliv malým a středním podnikatelům, jejichž primárním účelem je vytvářet zisk, jak ostatně vyplývá ze znění § 2 odst. 1 obchodního zákoníku: „Podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.“23 Název nicméně v těchto případech zcela neodpovídá skutečnosti. Dokument s názvem Hlavní oblasti státní dotační politiky vůči nestátním neziskovým organizacím pro rok 2009 vydaný jako příloha usnesení vlády 692 za dne 9. června 2009 obsahuje jednu hlavní oblast s okruhem možných příjemců zahrnující právnické a fyzické osoby podnikající v oblasti kultury. Hlavní oblast Kulturní aktivity spadající pod působnost Ministerstva kultury zahrnuje podporu kulturních aktivit v oblasti divadla, hudby, výtvarného umění a architektury. Tento dotační program je vyhlašován na základě strategických dokumentů s názvy Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007 – 2013 a Usnesení vlády ze dne 31. května 2006 č. 676.24

22

Zásady pro poskytování dotací | Ministerstvo kultury: [online]. [citováno 7. října 2008]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/profesionalni-umeni/granty-a-dotace/default.htm. 23 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 24 692 příloha .pdf (application/pdf objekt): [online]. [citováno 7. října 2008]. Dostupné z: http://racek.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/3B35076A28D404FDC1257460003D5D12/$FILE/692%20p %C5%99%C3%ADloha%20.pdf.

15

V Zásadách vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu ČR nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy se v části I. odst. 3 uvádí, že dotace mohou být poskytovány „podle § 7 odst. 1, písm. f) zákona č. 218/2000 Sb., i dalším právnickým osobám, založeným nebo zřízeným k poskytování zdravotních, kulturních, vzdělávacích a sociálních služeb a k poskytování sociálně právní ochrany dětí, pokud tak ústřední orgán státní správy (dále jen „ústřední orgán“) rozhodne.“25 Co to znamená pojem kulturní služba je upraveno v Příkazu ministra kultury ČR č. 13/2007 v Článku I. odst. 4.: „Za kulturní služby jsou považovány a) jednorázové akce (např. koncert, výstava, festival, vydání neperiodické publikace apod.) b) činnosti (např. vydávání časopisů, celoroční divadelní činnost, apod.)“26 Dotace může být tedy poskytnuta i podnikajícímu, ziskovému subjektu, ale pouze na konkrétní kulturní službu, která je sama o sobě nezisková. Toto tvrzení je podpořeno i písemným vyjádřením hudební referentky A. Chorvátové, oddělení umění, odbor umění a knihoven Ministerstva kultury: „Zákon č. 218/2000 Sb., umožňuje poskytovat dotace ze státního rozpočtu i podnikatelským subjektům, konkrétně v § 7. Ministerstvo kultury vyhlašuje výběrové dotační řízení i pro podnikatelské subjekty (ve smyslu podpory malého a středního podnikání), avšak s podmínkou, že projekt nesmí být ziskový. Ministerstvo kultury, konkrétně odbor umění a knihoven, nezkoumá, zda žadatel-obchodní subjekt, či fyzická osoba se živnostenským listem, je v době podání žádosti ziskový. Úřad MK zjišťuje formální náležitosti žádosti o dotaci - projektu, mimo jiné i to, zda je předložený projekt neziskový (a pokud projekt obdrží dotaci ze státního rozpočtu, neziskovost kontroluje i ve vyúčtování dotace). Prostřednictvím poradního orgánu hudební komise Ministerstva kultury posuzuje především uměleckou kvalitu předkládaného projektu.“27 Schválený rozpočet Ministerstva kultury pro rok 2008 počítal s výdaji ve výši 8.844.329.000,- Kč. Z této částky připadla na výdaje určené na spolufinancování komunitárních programů částka ve výši 3.710.000,- Kč a na výdaje určené na kulturní aktivity ve výši 496.681.000,- Kč, což jsou výdaje Ministerstva kultury relevantní k použití v hudebním odvětví reprezentovaném malými a středními podnikateli.28 25

Zásady vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu ČR nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy, příloha k usnesení vlády ze dne 7. února 2001 č. 114. 26 Příkaz ministra kultury ČR č. 13/2007, kterým se stanoví pravidla poskytování neinvestičních a investičních dotací Ministerstvem kultury podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), v platném znění, a dle vyhl. č. 560/2006 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku, č.j.3 215/2007-EO/2. 27 cit. z emailové komunikace mezi autorkou této práce a paní Chorvátovou ze dne 10. října 2008. 28 Ministerstvo | Ministerstvo kultury: [online]. [citováno 5. října 2008]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/ministerstvo/default.htm.

16

Žádosti o dotace přihlášené do grantových řízení spadajících pod Ministerstvo kultury posuzují grantové komise, které se skládají z odborníků pro danou oblast. Pravidla pro výběr členů grantových komisí a pro způsob jejich jednání upravuje interní předpis Ministerstva kultury s názvem Příkaz ministra kultury č. 42/2006, kterým se vydává statut a jednací řád komisí a subkomisí pro výběrová dotační řízení vyhlašovaná Ministerstvem kultury. Příkazem ministra kultury jsou stanovena i pravidla poskytování neinvestičních a investičních dotací Ministerstvem kultury. V Příkazu ministra kultury ČR č. 13/2007 se specifikuje množství podstatných pojmů a pravidel. Dotace může být dle Příkazu ministra kultury ČR č. 13/2007 Článek I. odst. 5 poskytnuta maximálně do výše 70 % nákladů daného projektu, nicméně v opodstatněných případech se otevírá možnost požádat o procentní zvýšení dotace. O takovémto navýšení rozhoduje úřadující ministr kultury. V Příkazu ministra kultury ČR č. 13/2007 Článek II. se upravuje postup při poskytování dotace. Vzorový formulář žádosti o dotaci je přílohou k tomuto Příkazu. Povinnou součástí projektu je popis projektu, rozpočet projektu vyplněný na předepsaných rozpočtových formulářích a kopie vyžádaných identifikačních dokladů. Podle Příkazu ministra kultury ČR č. 13/2007 Článek II. odst. 4 rozhoduje o přidělení dotace ředitel příslušného odboru na základě návrhu poradních orgánů, přičemž se zkoumá způsob, jakým žadatel o dotaci využíval dotace přidělené v minulých letech. O přidělení dotace se na základě Příkazu ministra kultury ČR č. 13/2007 Článek II. odst. 7 rozhoduje formou Rozhodnutí o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu. V tomto Rozhodnutí je vymezen účel poskytnuté dotace a přesné podmínky jejího využití žadatelem o dotaci. Součástí takto vymezených podmínek je i požadavek, aby žadatel o dotaci vedl příjmy a náklady dotovaného projektu odděleně od své ostatní činnosti z důvodu snazší kontroly využívání dotace. V Rozhodnutí je dále vyčíslen rozpočet dotovaného projektu, v němž, jak už bylo výše zmíněno, nemůže být započítán zisk, a výše dotace. Dle Příkazu ministra kultury ČR č. 13/2007 Článek II. odst. 14 není možné vztáhnout na rozhodnutí o dotaci předpisy o správním řízení.29 Příkaz ministra kultury ČR č. 13/2007 se v Článku III. věnuje sledování a kontrole čerpání dotace. Dle prvních tří odstavců Článku III. náleží sledování a kontrola čerpání dotace do působnosti Ministerstva kultury, které ji provádí v rámci celého účetnictví příjemce dotace. Kontrolu mu usnadňuje právo požadovat po příjemci dotace písemné zprávy o čerpání dotace 29

Příkaz ministra kultury ČR č. 13/2007, kterým se stanoví pravidla poskytování neinvestičních a investičních dotací Ministerstvem kultury podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), v platném znění, a dle vyhl. č. 560/2006 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku, č.j.3 215/2007-EO/2.

17

a povinnost žadatele odevzdávat vyúčtování skutečných nákladů a příjmů realizovaného projektu. V případě, že příjemce dotace dotovaný projekt zcela nebo částečně neuskuteční, je dle Příkazu ministra kultury ČR č. 13/2007 Článek III. odst. 5 povinen poskytnutou dotaci nebo její poměrnou část vrátit spolu s vyúčtováním. Dojde-li po vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu k vázání prostředků státního rozpočtu, nebo bude-li zjištěno, že informace, na jejichž základě byla dotace přidělena, nebyly pravdivé, nebo pokud bylo Rozhodnutí o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu vydáno v rozporu se zákonem či právem evropských společenství, pak bude dle Příkazu ministra kultury ČR č. 13/2007 Článek IV. odst. 1 zahájeno Řízení o odnětí dotace a ukládání sankcí za porušení rozpočtové kázně v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 218/2000 Sb., v platném znění a dle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, na toto Řízení o odnětí dotace a ukládání sankcí za porušení rozpočtové kázně se na rozdíl od Rozhodnutí o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu vztahují obecné předpisy o správním řízení.30

3.2.1 Granty a dotace využitelné pro malé a středné podnikání v hudebním odvětví

Ministerstvo kultury, odbor umění a knihoven vyhlašuje každoročně výběrové dotační řízení na podporu projektů profesionálního hudebního umění. Granty podporující hudební umění jsou rozděleny do dvou oblastí: alternativní hudba a klasická hudba. Těchto výběrových dotačních řízení se mohou zúčastnit fyzické i právnické osoby působící v oblasti kultury, které jsou občany České republiky, nebo které sídlí na území České republiky. Druhy podporovaných aktivit jsou pro oblast alternativní hudby rozčleněny do devíti tematických okruhů. Tematický okruh hudební festivaly je určen pro festivaly alespoň nadregionálního významu, dále jsou podporovány okruhy s názvy Koncertní projekty výjimečné dramaturgické objevnosti, Interdisciplinární projekty s těžištěm v hudebním umění, Tvůrčí dílny, kurzy, soutěže pro profesionální umělce v oblasti interpretace, skladby apod., Vydávání

hudebních

edic,

CD

ROM,

odborných

knižních,

lexikografických

a

encyklopedických prací českých autorů z hudební oblasti, Odborné periodické publikace 30

Příkaz ministra kultury ČR č. 13/2007, kterým se stanoví pravidla poskytování neinvestičních a investičních dotací Ministerstvem kultury podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), v platném znění, a dle vyhl. č. 560/2006 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku, č.j.3 215/2007-EO/2.

18

(časopisy), Nahrávání, výroba, rozmnožování, sdělování zvukových a zvukově – obrazových záznamů s českou dramaturgicky objevnou, umělecky a historicky významnou a výrazně nekomerční hudbou, Hudebně informační, propagační a dokumentační činnost a Hudební konference.31 Oblast klasické hudby je rozdělena na dvanáct tematických okruhů, které zahrnují tematický okruh Hudební festivaly, Koncertní činnost v oblasti české soudobé hudby v kontextu se zahraniční soudobou tvorbou, Koncertní akce výjimečné dramaturgické objevnosti s regionálním významem (i v rámci festivalu či cyklu), Kontinuální činnost stálých profesionálních komorních souborů, Interdisciplinární projekty s těžištěm v hudebním umění, Tvůrčí dílny, kurzy, soutěže pro mladé profesionální umělce v oblasti interpretace, skladby, hudební publicistiky apod., Vydávání hudebních edic, CD ROM, odborných knižních, lexikografických a encyklopedických prací českých autorů z hudební oblasti, Odborné periodické publikace (časopisy), Nahrávání, výroba, rozmnožování, sdělování zvukových a zvukově – obrazových záznamů s českou dramaturgicky objevnou, umělecky a historicky významnou a výrazně nekomerční hudbou, Hudebně informační, propagační a dokumentační činnost, Hudební konference a Významná výročí osobností české hudební kultury, která jsou pro každý rok konkrétně určena. Pro rok 2009 je stanoven Bohuslav Martinů vzhledem k 50. výročí jeho úmrtí a Josef Bohuslav Foerster vzhledem ke 150. výročí jeho narození.32 Žádost o dotaci se podává na předepsaném formuláři spolu s vyplněným formulářem rozpočtu projektu, podrobným popisem projektu a povinnými přílohami. Povinné přílohy zahrnují kopii dokladu o právní subjektivitě žadatele, kopii dokladu prokazujícího oprávnění osoby jednající za žadatele za něj při podání žádosti jednat, kopii dokladu o oprávnění k podnikání odpovídající předkládanému projektu, kopii smlouvy o založení běžného bankovního účtu, potvrzení o podání žádosti o finanční participaci minimálně jednoho dalšího veřejného rozpočtu, popřípadě odborné recenze a kopie licenčních smluv. Žádosti jsou hodnoceny podle předem stanovených kritérií. Formální kritéria sledují správné vyplnění žádosti včetně všech příloh. Obsahová kritéria zkoumají přínos pro obor, přínos pro rozvíjení umělecké různorodosti, velikost území, pro které je projekt koncipován, propracovanost

31

Hudební umění 2009 (granty) | Ministerstvo kultury: [online]. [citováno 22. října 2008]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/ministerstvo/default.htm. 32 Hudební umění 2009 (granty) | Ministerstvo kultury: [online]. [citováno 22. října 2008]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/ministerstvo/default.htm.

19

projektu, množství finančních zdrojů, reálnost a realizovatelnost projektu a způsob využití dříve udělené dotace, pokud již nějaká byla udělena.33

3.2.1.1 Granty na podporu kulturních aktivit organizovaných ve spolupráci se zahraničními partnery

Ministerstvo kultury, odbor zahraniční, každoročně vypisuje v souladu se zákonem č.218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů granty na podporu kulturních aktivit organizovaných ve spolupráci se zahraničními partnery. Tyto granty jsou určeny pro organizátory kulturních aktivit s výjimkou příspěvkových organizací Ministerstva kultury a takových kulturních aktivit, které již získaly podporu z programu EU Kultura 2000 a Kultura 2007, mezinárodních knižních veletrhů, mezinárodních filmových festivalů a prodejních výstav a veletrhů. O tyto granty je možné žádat v rámci některého ze čtyř okruhů:

1. Projekty vysílané do hlavních měst členských států EU v 1. pololetí 2009 2. Ostatní vysílané projekty do zahraničí 3. Projekty přijímané ze zahraničí 4. Projekty organizované společně subjekty ze zemí Visegrádu34

Žádost o grant musí být podána na předepsaném formuláři spolu s předepsaným formulářem pro rozpočet projektu a musí být doplněna o povinné přílohy. Povinnou přílohou je kopie o registraci právní subjektivity, doklad o oprávnění osoby jednající za žadatele, kopie dokladu o založení bankovního účtu, osvědčení či čestné prohlášení, že na žadatele o dotaci nebyl prohlášen konkurs, že není v likvidaci, ve vyrovnávacím řízení, jeho podnikání nepodléhá soudní správě, že nebyl pravomocně odsouzen za čin související s jeho podnikatelskou činností a že má splněny veškeré povinnosti týkající se placení daní, poplatků a příspěvků na sociální zabezpečení. Vyhlášení grantového řízení zahraničního odboru dále

33

Hudební umění 2009 (granty) | Ministerstvo kultury: [online]. [citováno 22. října 2008]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/ministerstvo/default.htm. 34 Vyhlášení grantového řízení zahraničního odboru na rok 2009 | Ministerstvo kultury: [online]. c2007, [citováno 13. října 2008]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=2676.

20

obsahuje zejména nejzazší datum odevzdání žádosti o dotaci pro dané období, kritéria pro posuzování projektů a další podmínky poskytnutí dotace.35

3.2.2 Státní fond kultury

Existenci Státního fondu kultury upravuje Zákon č. 239/1992 Sb., o Státním fondu kultury České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Správcem Státního fondu kultury je Ministerstvo kultury České republiky, přičemž v čele Státního fondu kultury stojí ministr kultury. Státní fond kultury byl založen jako právnická osoba podléhající povinnosti zápisu do obchodního rejstříku. Státní fond kultury bude ke konci roku 2008 pravděpodobně zrušen. Vláda České republiky již předložila Poslanecké sněmovně návrh zákona na zrušení Státního fondu kultury.36 Možnost získával podporu z tohoto zdroje tedy s největší pravděpodobností zanikne.

3.3 Ministerstvo průmyslu a obchodu

Ministerstvo průmyslu je ústředním orgánem státní správy ve věci malých a středních podniků. Navrhuje Koncepci rozvoje malého a středního podnikání a řídí agenturu pro podporu podnikání a investic CzechInvest.37

3.3.1 Hospodářská komora

Hospodářská komora České republiky byla založena na základě zákona č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, jejím sídlem je hlavní město Praha.

35

Vyhlášení grantového řízení zahraničního odboru na rok 2009 | Ministerstvo kultury: [online]. c2007, [citováno 13. října 2008]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=2676. 36 Usnesení Vlády České republiky ze dne 9. července 2008 č. 839, k návrhu zákona o zrušení Státního fondu kultury České republiky a o změně zákona č. 239/1992 Sb., o Státním fondu kultury České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zrušení Státního fondu kultury). 37 Klímová, V. Rozvoj malého a středního podnikání. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007.

21

Hospodářská komora ČR „má 14 regionálních hospodářských komor v působnosti krajů a desítky oblastních komor a více než 80 živnostenských společenstev. Zastupuje podnikatelskou veřejnost a chrání zájmy svých členů – malých, středních a velkých podniků, sdružujících se v regionální síti komor a živnostenských společenstev.“38 § 4 zákona č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR upravuje působnost Hospodářské komory. Hospodářská komora především poskytuje poradenské a konzultační služby ve věcech spojených s podnikáním, vydává vyjádření na základě zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání a odborná stanoviska, organizuje vzdělávací činnost, zabezpečuje propagaci a šíření informací o podnikatelské činnosti svých členů, zřizuje a spravuje zařízení a instituce na podporu rozvoje podnikání a vzdělanosti, zřizuje stále smírčí komise.39 V roce 2003 zahájila Hospodářská komora projekt Informační místa pro podnikatele. V rámci tohoto projektu je budována síť informačních center, ve kterých mají podnikatelé možnost osobně, telefonicky, emailem či přes internetový formulář informovat o podnikání a získat přístup k nabízeným službám pro podnikatele.40

3.3.2 Českomoravská záruční a rozvojová banka

Českomoravská záruční a rozvojová banka byla založena v roce 1992 za účelem poskytování záruk a zvýhodněných úvěrů malým a středním podnikům. Tuto podporu financuje státní rozpočet, strukturální fondy a kraje.41

3.3.3 Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest

Agenturu pro podporu podnikání a investic CzechInvest řídí Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Jako státní příspěvková organizace byla zřízena zákonem č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání. Za účelem podpory konkurenceschopnosti malých a středních podniků bylo zřízeno 13 regionálních poboček Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Na těchto pobočkách jsou podnikatelům poskytovány informace o strukturálních 38

Klímová, V. Rozvoj malého a středního podnikání. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007, s. 44. Zákon č. 301/1992 o Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, ve znění pozdějších předpisů. 40 Klímová, V. Rozvoj malého a středního podnikání. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 41 Klímová, V. Rozvoj malého a středního podnikání. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 39

22

fondech Evropské unie a o státní podpoře a pomoc s vyplňováním žádostí o podporu. Pobočky CzechInvestu tyto žádosti přijímají a CzechInvest dohlíží na řádné čerpání udělených podpor.42

3.3.4 Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR

Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR je podnikatelským sdružením, které sdružuje malé a střední podniky, živnostníky a jejich organizace. V rámci vlastního Programu rozvoje malých a středních podniků se snaží zejména zlepšit vymahatelnost práva, zjednodušit daňový systém a usnadnit přístup k úvěrům.43

3.4 Obce a kraje

O podporu hudebního průmyslu mohou malí a střední podnikatelé žádat obce a kraje, na jejichž území sídlí nebo hodlají podnikat. Konkrétní podmínky stanovují obce a kraje samostatně. Vzhledem k množství obcí a krajů se dále budeme věnovat pouze hlavnímu městu Praha, Valašskému Meziříčí a Zlínskému kraji. O poskytování dotací hlavního města Prahy rozhoduje podle § 59 odst. 3 písm. h) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) Zastupitelstvo kraje, pokud se jedná o dotaci v hodnotě vyšší než 200.000,- Kč jedné fyzické nebo právnické osobě v kalendářním roce, nejedná-li se o účelové dotace z prostředků státního rozpočtu, poskytovanou mimo jiné podnikatelům v oblasti kultury a podle § 59 písm. a) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) rozhoduje o poskytování obdobné dotace, která ovšem nepřevyšuje 200.000,Kč, Rada kraje. O poskytování dotací na úrovni krajů rozhoduje podle § 36 písm. c) Zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze Zastupitelstvo hlavního města Prahy, pokud se jedná o dotaci v hodnotě vyšší než 200.000,- Kč, poskytovanou mimo jiné podnikatelům v oblasti kultury a podle § 68 odst. 2 písm. m) zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze rozhoduje o poskytování obdobné dotace, která ovšem nepřevyšuje 200.000,- Kč, Rada hlavního města Prahy. Na základě § 18 odst. 3 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze 42 43

Klímová, V. Rozvoj malého a středního podnikání. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. Klímová, V. Rozvoj malého a středního podnikání. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007.

23

může hlavní město Praha svěřit svým Statutem rozhodování o dotacích svým městským částem. O poskytování dotací na úrovni obcí rozhoduje Zastupitelstvo obce, jak vyplývá z § 85 písm. c) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) Dle tohoto ustanovení rozhoduje Zastupitelstvo obce o poskytování dotací nad 50.000,- Kč mimo jiné i právnickým osobám působícím v oblasti kultury.

3.4.1. Hlavní město Praha

Hlavní město Praha, magistrát hlavního města Prahy změnil pro rok 2009 koncepci přidělování podpory pro kulturní oblast. Důvodem je zřejmě skutečnost, že koncepce platná pro rok 2008 se setkala s nesouhlasem ze strany žadatelů i širší veřejnosti. Kritizována byla zejména tzv. dotace na vstupenku, která de facto upřednostňovala komerčně úspěšné projekty před těmi alternativnějšími.44 Pro rok 2009 jsou granty hlavního města Prahy v oblasti kultury a umění udělovány uměleckým a kulturním projektům, včetně projektů mezinárodní spolupráce a v rámci kontinuální činnosti uměleckých a kulturních subjektů, přičemž do této činnosti je zahrnuta i hudba. Žádosti o podporu uměleckých a kulturních projektů, včetně projektů mezinárodní spolupráce jsou podávány na vzorových formulářích. Formulář A1 je určen pro žadatele ucházející se o podporu nižší než 200.000,- Kč a formulář A2 je určen pro žadatele ucházející se o podporu vyšší než 200.000,- Kč. Žádosti o podporu kontinuální činnosti uměleckých a kulturních subjektů je třeba podávat na formuláři B.45 Žádosti jsou posuzovány na základě formálních a věcných kritérií, konkrétními kritérii jsou pak soulad s Koncepcí kulturní politiky hl. m. Prahy, umělecká kvalita, jedinečnost, připravenost projektu, přiměřenost nákladů projektu, udržitelnost projektu a začleňování specifických skupin obyvatel Prahy. Žádost o grant je třeba podat ve třech vyhotoveních včetně příloh nebo elektronicky s elektronickým podpisem. Povinnými přílohami žádosti jsou

44

Vyhlášení grantů pražského Magistrátu na rok 2008: [online]. [citováno 3. listopadu 2008]. Dostupné z: http://www.proculture.cz/podpora/granty-dotace-eu-stat-kraje/vyhlaseni-grantu-prazskeho-magistratu-na-rok2008-1441.html. 45 Kultura - hl. m. Praha: Vyhlášení grantů hl. m. Prahy v oblasti kultury a umění na rok 2009: [online]. [citováno 3. listopadu 2008]. Dostupné z: http://kultura.praha-mesto.cz/GRANTY/Granty-2009/Vyhlasenigrantu-hl-m-Prahy-v-oblasti-kultury-a-umeni-na-rok-2009.

24

zejména popis projektu, doklady o právní subjektivitě žadatele a kopie dokladu o založení bankovního účtu.46

3.4.2. Město Valašské Meziříčí

Město Valašské Meziříčí poskytuje podporu podnikatelům podnikajícím v oblasti kultury na základě metodického pokynu Pravidla pro poskytování veřejné podpory z Rozpočtu města Valašské Meziříčí ze dne 11.9.2008. Tento Pokyn obsahuje i vzorový formulář žádosti o podporu a rozpočet projektu, ve kterém nesmí být zakalkulován zisk. K žádosti musí žadatel připojit ověřenou platnou statutární listinu, doklad o pověření osoby oprávněné k jednání za žadatele o podporu, doklad, že žadatel vede řádně účetnictví, výpis z účtu daňové evidence o tom, že žadatel nemá vůči finančnímu úřadu daňové nedoplatky a kopii dokladu o vedení platného bankovního účtu. Veřejná podpora podnikatelům v hudebním průmyslu je udělována formou grantů a podpory malého rozsahu. Prostřednictvím grantů jsou podporovány projekty oživující kulturní a společenský život města, zejména pak kulturní a společenské

akce

nadregionálního a regionálního významu a akce s mezinárodní účastí, reprezentující kulturu města Valašské Meziříčí v České republice a v zahraničí a investice do majetku žadatele za splnění podmínek metodického pokynu Pravidla pro poskytování veřejné podpory z Rozpočtu města Valašské Meziříčí. Podpora malého rozsahu je poskytována zejména na materiál a technické náklady nutné k zajištění projektu, ceny pro soutěžící, služby, pronájem prostor a techniky, poštovné, cestovné, kancelářské potřeby a náklady spojené s propagací projektu, to vše maximálně ve výši 10.000,- Kč na jednoho příjemce a jednotlivý účel.47

3.4.3. Zlínský kraj

Zlínský kraj poskytuje dotace z Fondu kultury Zlínského kraje. Pravidla poskytování dotace upravuje Metodický pokyn MP/15/03/05, Pravidla pro poskytování a vyúčtování dotací z Fondu kultury Zlínského kraje ze dne 5. 12. 2005. Dotace se dle tohoto dokumentu udělují na podporu kulturních aktivit a akcí a na obnovu kulturních památek. Dotace na podporu 46

Zásady pro poskytování účelových dotací – grantů hl. m. Prahy v oblasti kultury a umění v r. 2009, Příloha č. 2 usnesení Zastupitelstva HMP č. 20/73 ze dne 30.10.2008. Dostupné z: http://kultura.prahamesto.cz/(xhbzfi45gp5q5d3vg4rqvze0)/default.aspx?ido=6304&sh=-1216225989. 47 Dokument: Metodický pokyn na poskytování veřejné podpory včetně formulářů na rok 2009: [online]. [citováno 3. listopadu 2008]. Dostupné z: http://www.valasskemezirici.cz/doc/26525/.

25

kulturních aktivit a akcí zahrnují mimo jiné podporu mimořádných kulturních akcí místního i nadregionálního významu a podporu profesionálních kulturních aktivit. Žádost o dotaci se podává poštou na předepsaném formuláři v originále a v jedenácti kopiích. Povinnými přílohami jsou výpis z obchodního rejstříku, kopie stanov nebo živnostenský list, doklad o osobě oprávněné jednat, doklad o přidělení IČ a smlouva o založení běžného účtu.48

4. Zahraniční podpora 4.1. Strukturální fondy EU v České republice

„Fondy EU jsou nástrojem pro realizaci politiky hospodářské a sociální soudržnosti Evropské unie, která má za cíl snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje regionů a členských států EU a míry zaostávání nejvíce znevýhodněných regionů.“49 Strukturální politika EU podporuje činnosti, které vedou k posílení ekonomické a sociální soudržnosti jednotlivých zemí a regionů Evropské unie. Cílem je minimalizace rozdílů mezi jednotlivými regiony, proto podpora ze Strukturálních fondů Evropské unie míří především do nejvíce strukturálně postižených regionů.50 Česká republika je zahrnuta mezi znevýhodněné regiony a z tohoto důvodu může čerpat pro období 2007-2013 z Evropských strukturálních fondů přibližně 26,7 miliard EUR. Kromě obcí, krajů, ministerstev, vlastníků dopravní infrastruktury, neziskových organizací, škol a výzkumných center mohou o podporu svých projektů žádat i podnikatelé. K těmto 26,7 miliardám EUR je český stát povinen přidat přibližně 132,8 miliard korun z národních zdrojů, neboť Evropská unie financuje maximálně 85 % způsobilých výdajů.51 Dotace jsou financovány ze dvou strukturálních fondů: Evropského fondu regionálního

48

Žádost o neinvestiční dotaci z Fondu kultury Zlínského kraje na podporu kulturních aktivit. Dostupné z: http://www.kr-zlinsky.cz/docDetail.aspx?docid=31805&doctype=ART&nid=2551&cpi=1. 49 FONDYEVROPSKÉ UNIE: [online]. [citováno 2. listopadu 2008]. Dostupné z: http://www.strukturalnifondy.cz/. 50 Autor neuveden. Průvodce podnikatele programy podpory z Operačního programu průmysl a podnikání. 1. vyd. Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky, 2004. 51 Staňková, A. Podnikáme úspěšně s malou firmou. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007.

26

rozvoje a z Evropského sociálního fondu. Tyto finanční prostředky jsou určeny ke spolufinancování konkrétního podnikatelského projektu.52 Žádosti o podporu ze Strukturálních fondů EU je třeba podávat v rámci některého z 26 operačních programů, přičemž každý je tvořen globálním cílem, specifickými cíli, prioritními osami a oblastmi podpory. Těchto 26 operačních programů spadá pod některý ze tří cílů: Konvergence, který je určený pro všechny regiony kromě hlavního města Prahy, Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, který podporuje region hlavního města Prahy a Evropská územní spolupráce podporující přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráce regionů.53 Pro programové období 2007-2013 bylo usnesením Vlády ČR č. 198/2006 ze dne 22. února ustanoveno Ministerstvo pro místní rozvoj jako centrální metodický a koordinační orgán politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Ministerstvo pro místní rozvoj za tímto účelem zřídilo Národní orgán pro koordinaci, který řídí všechny operační programy v České republice.54 Projekty ucházející se o podporu za Strukturálních fondů EU musí respektovat dvě hlavní horizontální priority: rovné příležitosti a udržitelný rozvoj, jinými slovy nesmějí poškozovat znevýhodněné skupiny obyvatelstva a životní prostředí.55 Dále se budeme věnovat jen operačním programům, jejich prioritním osám a konkrétním opatřením reálně využitelným k podnikání v hudebním průmyslu, tedy operačním programům spadajícím pod cíl Konvergence nazvané OP Podnikání a inovace, OP Lidské zdroje a zaměstnanost, sedm regionálních operačních programů pro regiony Severozápad, Moravskoslezsko, Jihovýchod, Severovýchod, Střední Morava, Jihozápad a Střední Čechy, a operačním programům spadajícím pod cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost s názvy OP Praha Konkurenceschopnost a OP Praha Adaptibilita.

52

Ondřej, J. – Plchová, B. – Abrhám, J. – Pulgret, M. Ekonomické a právní aspekty podnikání v Evropské unii. 1. vyd. praha: C. H. Beck, 2007. 53 Dočkal, V. Strukturální fondy EU – projektový cyklus a projektové řízení. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 54 Národní orgán pro koordinaci - FONDYEVROPSKÉ UNIE: [online]. [citováno 2. listopadu 2008]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/nrps. 55 Horizontální priority - FONDYEVROPSKÉ UNIE: [online]. [citováno 2. listopadu 2008]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/horizontalni-priority.

27

4.1.1 OP Podnikání a inovace Řídícím orgánem operačního programu Podnikání a inovace je Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Základním cílem je zvýšení konkurenceschopnosti podnikání a tím i celé ekonomiky České republiky.56 Zajímat se budeme pouze o 1., 2., 5. a 6. prioritní osu. První prioritní osa Vznik firem zahrnuje opatření Podpora začínajícím podnikatelům s programem Start.57 Podpora začínajícím podnikatelům nabízí formou bezúročného úvěru nebo

zvýhodněné

záruky

s finančním

příspěvkem

finance

potřebné

k realizaci

podnikatelských záměrů drobných podnikatelů, kteří s podnikáním začínají zcela nebo po delším časovém odstupu. Podpora by měla být použita zejména na nákup strojů a zařízení, počáteční vybavení zásobami a rekonstrukci budov.58 Druhá prioritní osa Rozvoj firem obsahuje opatření Bankovní nástroje podpory malého a středního podnikání s programy Progres a Záruka a opatření Podpora nových výrobních technologií, ICT59 a vybraných strategických služeb s programy Rozvoj, ICT a strategické služby a ICT v podnicích. Opatření Bankovní nástroje podpory malého a středního podnikání formou bezúročných a zvýhodněných podřízených úvěrů a záruk s finančním příspěvkem podporuje realizaci menších rozvojových podnikatelských projektů malých a středních podnikatelů s krátkou historií, které z důvodu nízkého kapitálu nedosahují na kritéria umožňující přístup ke standardním způsobům financování. Opatření Podpora nových výrobních technologií, ICT a vybraných strategických služeb formou dotací podporuje investice do moderních technologií a rozvoj informační a znalostní společnosti. Dotace jsou určeny především pro rozvojové projekty zaměřené na nákup technologií, know how, zvyšující efektivnost procesů, zavádění a zdokonalování informačních systémů.60 Pátá prioritní osa Prostředí pro inovace a podnikání zahrnuje mimo jiné opatření Infrastruktura pro podnikání s programem Nemovitosti, podporující rozvoj nemovitostí a infrastruktury pro podnikání, zejména rozvoj průmyslových parků, hal a využití pozemků či nevyužívaných a zchátralých nemovitostí, tzv. brownfields, k podnikání.61

56

MPO | OPPI 2007-2013 a související dokumenty | Operační program Podnikání a inovace (OPPI) 2007 2013: [online]. [citováno 2. listopadu 2008]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument12175.html. 57 Klímová, V. Rozvoj malého a středního podnikání. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 58 MPO | OPPI 2007-2013 a související dokumenty | Operační program Podnikání a inovace (OPPI) 2007 2013: [online]. [citováno 2. listopadu 2008]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument12175.html. 59 Informační a komunikační technologie 60 MPO | OPPI 2007-2013 a související dokumenty | Operační program Podnikání a inovace (OPPI) 2007 2013: [online]. [citováno 2. listopadu 2008]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument12175.html. 61 MPO | OPPI 2007-2013 a související dokumenty | Operační program Podnikání a inovace (OPPI) 2007 2013: [online]. [citováno 2. listopadu 2008]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument12175.html.

28

Šestá prioritní osa Služby pro rozvoj podnikání obsahuje opatření Podpora poradenských služeb s programem Poradenství a opatření Podpora marketingových služeb s programem Marketing. Opatření Podpora poradenských služeb formou dotací a cenově zvýhodněných poradenských služeb podporuje nabídku poradenství zejména v souvislosti se zakládáním a rozvojem podniků, analýz podniků a trendů. Opatření Podpora marketingových služeb nabízí dotace na podporu vzdělávacích, asistenčních a informačních služeb a poradenství v oblasti mezinárodního obchodu, získávání marketingových informací, nákup propagačních materiálů, tvorbu internetových stránek a účast na výstavách a veletrzích v zahraničí.62

4.1.2 OP Lidské zdroje a zaměstnanost

Řídícím orgánem operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Tento operační program byl zřízen s cílem snížit nezaměstnanost prostřednictvím aktivní politiky na trhu práce, zlepšit profesní vzdělávání a začlenit sociálně vyloučené obyvatele zpátky do společnosti.63 Dále se budeme zajímat pouze o prioritní osu Adaptabilita. Prioritní osa Adaptabilita se snaží předcházet nezaměstnanosti podporou adaptibility zaměstnanců a zaměstnavatelů, a to zvyšováním úrovně znalostí, schopností a kompetence zaměstnanců a zaměstnavatelů prostřednictvím nevratné finanční pomoci. Podporováno je zejména zavádění podnikových systémů řízení, rozvoj lidských zdrojů, sítí a partnerství zaměstnavatelů a vzdělávání zaměstnanců.64

4.1.3 Regionálních operační programy

Sedm Regionálních operačních programů sleduje cíl podpořit konkurenceschopnost a rozvoj jednotlivých regionů České republiky. Každý Regionální operační program je řízen samostatnou regionální radou daného regionu. Jednotlivé Regionální operační programy se 62

MPO | OPPI 2007-2013 a související dokumenty | Operační program Podnikání a inovace (OPPI) 2007 2013: [online]. [citováno 2. listopadu 2008]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument12175.html. 63 OP Lidské zdroje a zaměstnanost - FONDYEVROPSKÉ UNIE: [online]. [citováno 2. listopadu 2008]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/oplzz. 64 OP_LZZ_FINAL.pdf (application/pdf objekt): [online]. [citováno 2. listopadu 2008]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/uploads/OP_LZZ_FINAL.pdf.

29

v jednotlivostech liší podle potřeb daného regionu, v základu se zaměřují na stejné oblasti podpory. Z hlediska malého a středního podnikání hudebního průmyslu jsou podstatnými oblastmi podpory Rozvoj území, Regionální rozvoj podnikání a Rozvoj cestovního ruchu. Podpora Rozvoje území zahrnuje přípravu území pro podnikání, výstavbu, rekonstrukci a vybavení nemovitostí pro kulturu. Regionální rozvoj podnikání obsahuje rekonstrukci budov za účelem podnikání a investice do materiálního a technického vybavení podniků. Rozvoj cestovního ruchu podporuje i rekonstrukci, modernizaci zábavních center v návaznosti na rozvoji ubytovacích služeb a kulturní zajímavosti pro využití v cestovním ruchu.65

4.1.4 OP Praha Konkurenceschopnost

Operační program Praha Konkurenceschopnost řídí Hlavní Magistrát hlavního města Prahy, odbor fondů EU. Zajímavá je prioritní osa Inovace a podnikání, která zahrnuje oblast podpory Rozvoj malých a středních podniků, které mohou žádat o podporu formou přímé dotace.66

4.1.5 OP Praha Adaptibilita

Rovněž operační program Praha Adaptibilita řídí Hlavní Magistrát hlavního města Prahy, odbor fondů EU. Prioritní osa Podpora rozvoje znalostní ekonomiky si klade za cíl zvýšit formou dotací profesní mobilitu a adaptabilitu pracovníků a zaměstnavatelů směřující ke zvýšení kvality a produktivity práce, a to rozvojem kvalifikace zaměstnanců, jejich vzdělávání v oblasti informačních a komunikačních technologií, cizích jazyků, přenos know how mezi pracovišti výzkumu a vývoje, vzdělávacími institucemi a podnikateli, podporou samostatné výdělečné činnosti, zakládáním podniků a s tím spojeného poradenství.67

65

Regionální operační programy - FONDYEVROPSKÉ UNIE: [online]. [citováno 2. listopadu 2008]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/regionalni-op. 66 OP Praha Konkurenceschopnost - FONDYEVROPSKÉ UNIE: [online]. [citováno 2. listopadu 2008]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/opkonkurenceschopnost. 67 OPPA_CS_zari_07_verze_4.pdf (application/pdf objekt): [online]. [citováno 2. listopadu 2008]. Dostupné z: http://www.strukturalnifondy.cz/uploads/documents/Programy_2007_2013/OP_Praha_Adaptabilita/OPPA_CS_zari_07_verze_4.pdf.

30

4.2 Mezinárodní visegrádský fond

Mezinárodní visegrádský fond je mezinárodní organizace založená vládami České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska za účelem vzájemné spolupráce těchto zemí v oblasti kultury, vědy, vzdělávání a turismu.68 Na podporu projektů je možné žádat o poskytnutí tzv. Malého grantu či Standardního grantu. Fond přispívá na každý projekt, který získal Malý grant, částkou v maximální výši 4.000 EUR a na Standardní grant částkou v minimální výši 4.000 EUR.69 Žádosti se zasílají Mezinárodnímu visegrádskému fondu elektronicky pomocí online formuláře, který je třeba vyplnit v angličtině a současně je nutné poslat dvě kopie poštou. S výjimkou přeshraniční spolupráce jsou podporovány pouze projekty, jichž se organizačně zúčastní subjekty z alespoň 3 států Visegrádské čtyřky. O poskytnutí podpory rozhoduje Rada velvyslanců na svém zasedání.70

4.3 Česko-německý fond budoucnosti

Česko-německý fond budoucnosti poskytuje podporu kulturním, vědeckým, vzdělávacím i ekologickým projektů s česko-německou tematikou, které jsou založeny na základě vzájemné spolupráce českého a německého subjektu. Česko-německý fond budoucnosti je financován ze státních rozpočtů České republiky a Německa. O poskytnutí podpory partnerským projektům rozhoduje správní rada Česko-německého fondu budoucnosti. Mezi podporované partnerské projekty patří koncerty, hudební festivaly a další projekty, které mají charakter setkávání, nebo které se konají v obou zemích.71

68

International Visegrad Fund: [online]. [citováno 2. listopadu 2008]. Dostupné z: http://www.visegradfund.org/about_us.html. 69 International Visegrad Fund: [online]. [citováno 2. listopadu 2008]. Dostupné z: http://www.visegradfund.org/grants.html. 70 International Visegrad Fund: [online]. [citováno 2. listopadu 2008]. Dostupné z: http://www.visegradfund.org/small_basicCZ.html. 71 Česko-německý fond budoucnosti: [online]. [citováno 2. listopadu 2008]. Dostupné z: http://www.fondbudoucnosti.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=5940.

31

5. Jiné formy podpory 5.1 Nadace

Nadace je „právnickou osobou, u níž právní subjektivita spočívá na projevem vůle zřizovatele vymezeném souboru majetku, který směřuje k určitému účelu.“72 České nadace a nadační fondy jsou zřízeny na základě Zákona č. 227/1997 Sb., o nadací a nadačních fondech. Nadace jsou právnickými osobami zřízenými jako účelová sdružení majetku za obecně prospěšným účelem.73

5.1.1 Nadace OSA

Hudební nadace OSA byla registrovaná rejstříkovým soudem dne 2. prosince 1998. Podle čl. 1. Statutu Hudební nadace OSA je „účelem nadace podpora nekomerčních hudebních děl českých autorů. Podporou se rozumí poskytování finančních prostředků na vznik, realizaci a uvedení děl do života.“74 Správní rada Hudební nadace OSA se podle čl. 3 odst.3 Statutu skládá ze čtyř skladatelů, jednoho nakladatele a jednoho textaře. Podmínky pro poskytování nadačních příspěvků upravuje čl. 6 Statutu. Nadační příspěvek může být na základě písemné žádosti poskytnut: - „uživatelům, kteří šíří a podporují vznik soudobých hudebních děl z oblasti nekomerční hudby za situace, kdy by bez vnější podpory k šíření děl nedošlo, - vyhlašovatelům hudebních soutěží a cen, - vydavatelům periodik, která se soustavně zabývají soudobou chráněnou tvorbou a vydavatelům odborných hudebních publikací zaměřených na tuto tvorbu, - autorům na částečnou úhradu cestovného u příležitosti významného zahraničního provedení jejich díla, - žadatelům o příspěvek na mediální propagaci české soudobé hudby.“75

72

Eliáš, K. Důvodová zpráva k nové úpravě občanského zákoníku. Justiční praxe, 2002, č. 9, Příloha, s.35. Ronovská, K. Soukromoprávní aspekty nadačního a spolkového práva v Česku, ve Švýcarsku a v Nizozemí. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2004. 74 statut.pdf (application/pdf objekt): [online]. [citováno 13. října 2008]. Dostupné z: http://www.hudebninadaceosa.org/statut.pdf. 75 statut.pdf (application/pdf objekt): [online]. 21.3.2005, [citováno 13. října 2008]. Dostupné z: http://www.hudebninadaceosa.org/statut.pdf. 73

32

Podle čl. 7 Statutu Hudební nadace OSA poskytuje Hudební nadace OSA nadační příspěvky po uzavření písemné smlouvy formou usnesení správní rady. Příjemce dotace je povinen vyúčtovat poskytnutý příspěvek do jednoho měsíce po skončení podporovaného kulturního projektu. Pokud podporovaný projekt nebude ukončen ani šest měsíců po poskytnutí příspěvku, je příjemce povinen nadační příspěvek vrátit. Žádost o nadační příspěvek se zasílá na vzorovém formuláři, povinnou přílohou je dramaturgický plán. Termíny přijímání žádostí nejsou nijak určeny, žadatel může tedy podat žádost kdykoliv.

5.1.2 Nadace život umělce

Nadace život umělce byla založena 3. června 1992 na půdě občanského sdružení Integram. Z hlediska malého a středního podnikání v hudebním průmyslu nás zajímá, že Nadace život umělce podporuje realizaci širokého spektra umělecké tvorby a hledání nových přístupů v koncertní oblasti. Granty jsou udělovány významným kulturním projektům, které přispívají ke zvyšování kulturního povědomí, ale nemají dostatek vlastních finančních prostředků.76 Pro podnikatele je v rámci Nadace život umělce možné žádat o podporu nekomerčních projektů poskytovanou z vlastních prostředků Nadace život umělce. Tato podpora je nabízena formou dvou samostatných výzev podle toho, zda projekty mají být uskutečněny v první nebo druhé polovině roku.77 Žádost o nadační příspěvek z prostředků nadace na projekt je třeba podat na vzorovém formuláři a doplnit ji o povinné přílohy popis projektu, celkový rozpočet projektu, ověřená kopie dokladu o právní subjektivitě žadatele, doklad o oprávněnosti odpovědné osoby zastupovat žadatele, doklad o bankovním účtu, dramaturgický plán, návrh, jak bude prezentována případně přidělená podpora z prostředků Nadace život umělce v rámci projektu a doporučení profesní organizace, státní instituce nebo jiné osoby působící v hudebním odvětví.78 Dle čl. X Statutu Nadace život umělce rozhoduje o poskytnutí příspěvku správní rada Nadace život umělce. Příjemce nadačního příspěvku je povinen účetně doložit využití 76

O nás - Nadace Život umělce: [online]. Poslední aktualizace 3. června 2008, [parafrázováno 13. října 2008]. Dostupné z: http://www.nadace-zivot-umelce.cz/o-nas.html. 77 Podpora nekomerčních projektů - Nadace Život umělce: [online]. Poslední aktualizace 13. května 2008, [parafrázováno 13. října 2008]. Dostupné z: http://www.nadace-zivot-umelce.cz/podpora-projektu.html. 78 Žádost o nadační příspěvek z prostředků nadace na projekt, dostupný z http://www.nadace-zivot-umelce.cz/kestazeni.html.

33

poskytnutého příspěvku, v opačném případě mu může být příspěvek odebrán. Stejně tak je příjemce nadačního příspěvku povinen příspěvek vrátit, pokud neuskuteční podpořený projekt. Pak je povinen příspěvek vrátit do 30 dnů ode dne, kdy měl být projekt realizován, nejpozději však do 30 dnů od písemné výzvy Nadace život umělce k navrácení příspěvku.

5.2 Sponzoring „Sponzoring je založen na obchodní výhodnosti pro oba subjekty. V praxi se tak často děje formou smlouvy o reklamě a o poskytování služeb kulturními subjekty jiným subjektům mimo oblast kultury. Sponzoring je součástí obchodní strategie firem. Sponzor si kupuje právo být spojen s kulturní akcí a využít ji pro své propagační účely. V legislativních podmínkách ČR je chápán jako druh filantropie.“79 Sponzoring je nezanedbatelnou formou podpory podnikání v hudebním průmyslu. Sponzoringem je většinou míněn prostý prodej reklamy, často v podobě celého balíčku služeb. Zadavatelem takovéto reklamy bývají často další podnikatelé z hudebního průmyslu. Podoba a umístění reklamy v hudebním průmyslu je poměrně specifická, proto si dovolím zde toto téma poněkud rozvést. Při klasifikaci vycházím ze současné praxe tak, jak je mi známa z mé vlastní zkušenosti z práce v hudební agentuře.

5.2.1 Logo sponzora na propagačních materiálech

Vytištění loga sponzora na letácích, plakátech, billboardech, jeho zobrazení ve zvláštním oddíle pro sponzory na internetových stránkách je první z forem sponzoringu. V zásadě platí, že velikosti loga sponzora na propagačních materiálech odpovídá jeho význam a velikost podpory, kterou poskytl, tedy čím větší, tím lepší. Vedle komerčních sponzorů jsou na propagačních materiálech uváděni i poskytovatelé dotací.

79

Koncepce a jiné dokumenty | Ministerstvo kultury: [online]. [citováno 21. října 2008]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/profesionalni-umeni/koncepce-a-jine-dokumenty/default.htm.

34

5.2.2 Banner sponzora

Reklamní plachta, někdy označovaná stejně jako forma internetové reklamy - banner, je využívána jako reklama sponzora na koncertě, festivalu, nebo trvaleji v klubu. Sponzor zapůjčí vlastní reklamní plachtu, kterou podnikatel v hudebním průmyslu upevní na konstrukci pódia, plot, zeď nebo obdobnou svislou plochu.

5.2.3 Reklama zprostředkovaná hosteskami

Podnikatel umožní sponzorovi, aby se na jím organizované hudební akci mohl propagovat, typicky pak rozdávat letáky, nabízet služby a zboží zdarma. Tuto propagaci pak sponzor zpravidla nevykonává osobně, ale prostřednictvím najatých hostesek.

5.2.4 Alternativní umístění reklamy

Reklama sponzora může být umístěna na alternativních místech. Příkladem může být umístění loga na páscích na ruku, které slouží jako vstupenka na hudební akci nebo na nafukovacích balóncích zdobících prostory kulturní akce.

5.2.5 Titulární partnerství

Jako titulární partnerství je nazýváno pojmenování hudební akce nebo jednotlivých pódií názvem sponzora. Příkladem může být hudební festival O2 Sázavafest, jehož sponzorem je mobilní operátor O2.

5.2.6 Internetová reklama

Podnikatel nabízí umístění reklamy na svých internetových stránkách, které se nějakým způsobem zabývají hudbou, tedy zejména na hudebních profilových stránkách typu

35

www.bandzone.cz, stránkách hudebních klubů (např. www.fleda.cz), festivalů (např. www.festival.hrachovka.com), kulturních zařízení (např. www.semilasso.cz), jednotlivých akcí (www.apokalypsa.eu), prodejců hudebních nosičů (www.bontonland.cz) a hudby ve formátu mp3 (www.ilegalne.cz), hudebních vydavatelství (www.sonybmg.cz) a hudebních serverů fungujících jako alternativa tištěných hudebních periodik (www.nascene.cz). Prodej takovéto reklamy do značné míry závisí na cílové skupině stránek, přičemž rozhodující je především věk a movitost cílové skupiny a hudebně žánrové zaměření serveru. Nejvyužívanějším způsobem reklamy je umístění banneru na stránky, placená inzerce pod textem, placené uveřejňování tiskových zpráv – tzv. PR článků a informování o nadcházející kulturní akci. Zadavatel - sponzor platí za reklamu penězi nebo poskytnutím služeb, pak se jedná o tzv. barterový (výměnný) obchod.

36

6 Návrhy a doporučení Vedle různých způsobů podpory bych v této práci ráda zmínila i opačnou tendenci státních institucí, tedy tu pro malé a střední podnikání a kulturu nepříznivou. Malí a střední podnikatelé v hudebním průmyslu se v České republice stále potýkají s přebujelou administrativou, která snižuje výkonnost zaměstnanců podniků, kteří jsou nuceni část své pracovní doby věnovat vyplňování formulářů, zdlouhavému vyřizování potřebných povolení a kontaktu s úředníky. Výkladová praxe bývá mnohdy u úřadů v různých obcích různá, což vede ke zmatkům a zbytečným výdajům. Nelze nicméně nevidět snahu ze strany českých politiků tuto situaci řešit, zejména musím vyzvednout zřízení více než 2.500 tzv. Czech POINTů při krajských a obecních úřadech, tedy asistovaných míst výkonu veřejné správy, kde každý podnikatel může získat všechny informace o údajích, které o něm vede stát v centrálních registrech a kde bude moci také učinit jakékoliv podání ke státu.80 Rovněž tendence k přesunu české veřejné správy z „papíru do počítače“ je potěšující, další vývoj tímto směrem i podporu širšího využívání elektronického podpisu nelze než doporučit. Další problematikou je nízká vymahatelnost českého práva, zejména pak délka trvání soudních řízení včetně konkurzů. S vědomím této situace je vcelku moudrým řešením pro podnikatele, aby ve svých obchodních smlouvách sjednávali rozhodčí doložky. Řízení před rozhodčím soudem probíhá většinou mnohem rychleji než u klasických soudů a především v řízeních, jejichž předmětem je vyšší finanční částka, i levněji. Přístup k veřejným zakázkám není pro malé a střední podnikatele omezen jenom nedostatkem finančních prostředků, kterými disponují, ale rovněž korupčním jednáním ostatních soutěžitelů a zadavatelů veřejných zakázek. Boj s korupcí je jistě nesmírně obtížným úkolem, ale to neznamená, že by se měl předem vzdát. Na straně státu leží odpovědnost zavést dostatečně transparentní předpisy umožňující snadnou kontrolu průběhu veřejných zakázek a urychlit potrestání viníků. Zajímavé řešení navrhuje organizace Transparency International, když přichází s myšlenkou tzv. černých listin. Na časově omezenou dobu by byly z účasti na veřejných zakázkách vyloučeny ty subjekty, které již byly usvědčeny z korupčního jednání. Takovéto černé listiny by mohly mít zejména prevenční účinek. Při potírání korupce by ovšem ani samotní podnikatelé neměli spoléhat na případný zásah státu. Důvodem existence korupce je i jeho tolerování ze strany široké veřejnosti včetně té 80

Czech POINT: [online]. [citováno 3. listopadu 2008]. Dostupné z: http://www.czechpoint.cz/web/index.php.

37

podnikatelské, které při setkání s korupčním jednáním toto jednání mnohdy ignoruje a nepodniká žádné kroky proti korumpujícím subjektům. Informovat policii je v takových případech, i když to zní nadneseně a může se to zdát jako zbytečná snaha, občanskou povinností. Pozornosti podnikatelů v hudebním průmyslu by rozhodně neměla uniknout existence tzv. brownfields, tedy nemovitostí v městské zástavbě, které jsou nevyužité a mnohdy i zdevastované. Brownfields jsou z hlediska podnikání v hudebním průmyslu velmi zajímavou příležitostí. Podniky provozující hlasitou hudbu, zejména hudební kluby a diskotéky, se velmi často potýkají se stížnostmi nedaleko bydlících obyvatel na hluk, přičemž tyto stížnosti mohou vést až k nucenému zavření podniku. Stavební úpravy na odhlučnění prostoru jsou velice nákladné a i tak nezaručují naprosté odhlučnění. Rekonstrukce starých budov typu brownfields v neobydlených průmyslových oblastech, finančně podpořená dotací, tak může být velmi dobrým rozhodnutím. V těchto budovách se často nacházejí rozlehlé prostory bez oken, které jsou ideální pro přetvoření na hudební sály. Na závěr této kapitoly bych chtěla apelovat na obce, aby zvážily zavádění místních poplatků ze vstupného. Obci náleží v rámci výkonu samostatné působnosti právo zavést místní poplatky. Místní poplatky zavádí Zastupitelstvo obce vydáním obecně závazné vyhlášky, k čemuž je zmocněno na základě § 11 odst. 1 Zákona o obcích: „Obec může v přenesené působnosti vydávat na základě zákona a v jeho mezích nařízení obce, je-li k tomu zákonem zmocněna.“81 a dle § 1 písm. d) Zákona o obcích: „Obce mohou vybírat tyto místní poplatky (dále jen "poplatky")... poplatek ze vstupného.“82 Sazbu poplatku ze vstupného stanoví obec, maximálně však může dosáhnout 20 % z vybraného vstupného.83 Skutečně mnohé z obcí zavedly místní poplatek ze vstupného v maximální výši 20 % z vybraného vstupného. Zde by byla vhodnější úprava, která by nestanovovala procentuální poměr na poplatek z vybraného vstupného, ale z čistého zisku pořadatele dané kulturní akce. Je poměrně zřejmé, že kulturní akce, která z důvodu nezájmu potencionálních návštěvníků či například nepřízně počasí nic nevydělala, bude mít veliké problémy se zaplacením místního poplatku z vybraného vstupného, který pro ni představuje nijak nezhodnotitelný náklad. Potažmo je třeba upozornit na skutečnost, že skutečně ziskové akce typu diskoték a festivalů populární hudby se nepotýkají s tak výraznými problémy se zaplacením místního poplatku ze vstupného, jako povětšinou neziskové akce určené pro posluchače alternativnějších či

81

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 83 Šromová, J. Tvorba místních předpisů MERITUM – výkladová řada. 1. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2005. 82

38

progresivnějších směrů hudebního spektra. Místo podpory kultury ze strany obcí tak mnohdy dochází naopak k jejímu reálnému znemožnění. Z místních poplatků ze vstupného jsou ze zákona osvobozeny akce, jejichž celý výtěžek je určen na charitativní a veřejně prospěšné účely. Další úlevy a osvobození může stanovit samotná obec, na žádost poplatníka může poplatek zčásti nebo zcela prominout z důvodu nepřiměřené tvrdosti.84 Tyto výše vyjmenované úlevy jsou jistě z hlediska podpory malého a středního podnikání v hudebním odvětví chvályhodné, nicméně mnohdy nedostačující, neboť na úlevy a osvobození pro jiné akce než veřejně prospěšné a charitativní není právní nárok. Skutečně nejlepším řešením se jeví změna počítání poplatku ze vstupného z poměrné částky z vybraného vstupného na poměrnou částku ze zisku, popřípadě úplné zrušení místních poplatků ze vstupného.

84

Šromová, J. Tvorba místních předpisů MERITUM – výkladová řada. 1. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2005.

39

7 Predikce budoucího vývoje Při predikci budoucího vývoje můžeme vycházet ze dvou dokumentů, a to z Koncepce rozvoje malých a středních podniků na období 2007 – 2013 navržená Ministerstvem průmyslu a obchodu a z Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007–2013 navržená Ministerstvem kultury. Časové vymezení těchto Koncepcí se kryje s obdobím pro čerpání finančních prostředků ze Strukturálních fondů Evropské unie.

7.1 Koncepce rozvoje malých a středních podniků na období 2007 – 2013

Koncepce rozvoje malých a středních podniků na období 2007 – 2013 zahrnuje vizi sektoru malého a středního podnikání. Tato vize nastiňuje, že malí a střední podnikatelé si udrží převažující podíl na celkovém počtu podniků a stejně tak budou i nadále zaměstnávat více než polovinu zaměstnanců v České republice. Hlavním trhem pro odbyt služeb a zboží těchto podnikatelů zůstane i nadále Česká republika, tedy tuzemský trh. Za účelem zabezpečit naplnění této vize stanovuje Koncepce rozvoje malých a středních podniků na období 2007 – 2013 své hlavní a dílčí cíle. Hlavním cílem Koncepce je především zabezpečit konkurenceschopnost malých a středních podniků. Mezi stanovenými dílčími cíly nás z hlediska podnikání v hudebním průmyslu zaujme zejména dílčí cíl kladoucí důraz na zjednodušení daňové zprávy, zakládání nových podniků a zvýšení vymahatelnosti práva a dílčí cíl zaměřující se na financování malých a středních podniků. Za využití finančních prostředků strukturálních fondů by se měl vytvořit základ pro dlouhodobě udržitelné poskytování přímých podpor pro malé a střední podnikatele, zejména za využití záruk, zvýhodněných záruk a rizikového kapitálu a tím zároveň podpořit zájem soukromého sektoru o financování malého a středního podnikání.

Koncepce by se měla realizovat ve čtyřech směrech:

1) Zlepšování podnikatelského prostředí, což zahrnuje zjednodušení daňové legislativy a administrativy, prosazení povinného posuzování dopadu navrhovaných legislativních změn na malé a střední podniky v legislativním procesu, včasné zveřejňování právních změn před datem jejich účinnosti, snižování daňového a dalšího finančního zatížení,

40

zavedené bezplatné nebo alespoň zanedbatelně zpoplatněné všeobecné editační povinnosti daňových orgánů, což znamená poskytování závazného výkladu daňových předpisů podnikatelům a zavedení povinnosti měřit administrativní zátěž podnikatelů pro všechny připravované právní předpisy.

2) Rozšiřování a zkvalitňování infrastruktury pro rozvoj malého a středního podnikání, které bude probíhat ve formě provázání jednotlivých institucí poskytujících podpory pro malé a střední podnikatele, rozvoje Informačních míst pro podnikatele, zlepšování informačních služeb poskytovaných portálem BusinessInfo, podpory obnovy objektů brownfields a vytváření a rozvoji průmyslových zón, zlepšování dostupnosti poradenských služeb, podpora sdružování malých a středních podniků.

3) Přímá podpora malým a středním podnikatelům, která bude vycházet ze zachování návaznosti na programy, které se osvědčili v období let 2004 – 2006, zlepšení přístupu malých a středních podnikatelů ke kapitálu za využití principu návratnosti a rozložení rizika, dotační podpory zaměřené hlavně na rozvoj znalostní ekonomiky a poradenských, informačních a vzdělávacích služeb, integrace plošně zaměřené podpory malého a středního podnikání, podpora rozvoje účelněji vyráběných výrobků s příznivým vlivem na životní prostředí.

4) Nástroje přímé podpory podnikatelů a rozvoje infrastruktury podnikání a jejich financování budou zejména cenově zvýhodněné záruky na bankovní úvěry, úvěry se sníženou úrokovou sazbou, podřízené úvěry, dotace a kapitálové vstupy.85

7.2 Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007–2013

Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007–2013 se zaměřuje na podporu „tvůrčí umělecké činnosti, získávání, zpracovávání, uchovávání a prezentace umění a jeho

85

MPO | Malé a střední podnikání | Koncepce podpory MSP na období 2007 - 2013: [online]. [citováno 19. října 2008]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument17476.html.

41

zpřístupňování občanům v České republice i v zahraničí a mezinárodní spolupráce v oblasti umění.“86 Mezi umělecká díla je zahrnuta i hudba. „Cílem podpory je zajistit podmínky pro svobodné tvůrčí vyjadřování a prezentaci uměleckých děl včetně jejich kritické reflexe a zpracování a uchování těchto děl jako kulturního bohatství pro další generace. Cílem podpory je zároveň zajistit další rozvoj umělecké činnosti a činnosti kulturních subjektů, které kulturní dědictví spravují.“87 Další rozvoj umělecké činnosti leží nejen v rukách Ministerstva kultury, státních příspěvkových organizací a neziskových organizací, ale rovněž v rukách malých a středních podnikatelů v hudebním průmyslu. Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007–2013 navrhuje několik opatření k zajištění dosažení stanovených cílů. Mezi tato opatření patří posílení role umění ve společnosti, prezentace českého umění v zahraničí, mezinárodní spolupráce, podpora rozvoje umělecké různorodosti jakožto protiváhy ke konzumnímu způsobu pojímání a vnímání kultury, zajištění dostupnosti umění pro každého občana a posilování infrastruktury včetně investiční podpory kulturních institucí.88 Opatření k zajištění stanovených cílů se budou uskutečňovat za pomoci sady šesti typů nástrojů, a to nástrojů institucionálních, ekonomických přímých a nepřímých, legislativních přímých a nepřímých, řídících, metodických a společenských. Pod institucionální nástroje spadají stávající kulturní instituce zřizované státem, stávající kulturní instituce zřízené orgány samosprávy, umělecké střední, odborné a vysoké školy, odborná vysokoškolská pracoviště, ústavy Akademie věd ČR a kulturní nestátní neziskové organizace a další subjekty poskytující služby v oblasti umění, tedy i podnikatelé v hudebním průmyslu a dále mezinárodní sítě a asociace. Mezi ekonomické přímé nástroje počítá Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007–2013 dotace ze státního rozpočtu a příspěvky z rozpočtu krajů a obcí. Ekonomickým nepřímým nástrojem je posílení financování víceletých projektů, snaha o narovnání podmínek pro státní příspěvkové organizace a pro neziskové organizace, podpora filantropie, sponzoringu a mecenášství jejich oceňováním a daňovými výhodami, spolupráce veřejnoprávních subjektů se subjekty soukromoprávními, získávání nových finančních prostředků, ochrana a správa autorských práv, půjčky a záruky. 86

Koncepce a jiné dokumenty | Ministerstvo kultury: [online]. [citováno 21. října 2008]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/profesionalni-umeni/koncepce-a-jine-dokumenty/default.htm. 87 Koncepce a jiné dokumenty | Ministerstvo kultury: [online]. [citováno 21. října 2008]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/profesionalni-umeni/koncepce-a-jine-dokumenty/default.htm. 88 Koncepce a jiné dokumenty | Ministerstvo kultury: [online]. [citováno 21. října 2008]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/profesionalni-umeni/koncepce-a-jine-dokumenty/default.htm.

42

Legislativní nástroje se dělí na přímé a nepřímé, přičemž přímé nástroje zahrnují utváření nástrojů k důslednému naplňování relevantních zákonných norem a implementace zákona o některých druzích veřejné podpory kultury a pod nepřímé legislativní nástroje spadá možnost kulturně činných subjektů podílet se na přípravě novách právních předpisů, snížení daňového základu za uměleckou činnost či dědické daně darováním uměleckých děl nebo převodem autorských práv do státních sbírkových institucí, nadačního jmění nebo státních fondů a zjednodušení zaměstnávání zahraničních umělců v České republice, daňové úlevy a nižší sazby DPH pro umělecké podnikatelské aktivity. Mezi řídící nástroje patří zahrnutí rozvoje kultury do strategických rozvojových dokumentů, naplňování Kulturní politiky a dílčích koncepcí, odborné a transparentní posuzování dotačních programů včetně jejich průběžného hodnocení, podpora mezinárodní spolupráce a celoživotního vzdělávání pracovníků v umění. Metodickými nástroji se myslí důsledné a skutečné prosazování Kulturní politiky státu a Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007 – 2013, odborné zpracovávání dalších koncepcí především na decentralizované úrovni, sledování činnosti uměleckých a kulturních subjektů, tvorba informačních databází, sledování multiplikačních efektů v umění, zpracování koncepce podpory infrastruktury kulturního průmyslu, dozor nad odvody provozovatelů loterií na veřejně prospěšné kulturní účely. Do společenských nástrojů se řadí zvyšování celospolečenské prestiže umění a kultury, zveřejňování jejich pozitivního vlivu na ekonomický růst, vzdělávání, zdraví a sociální soudržnost, aktivní oslovování nového publika a oficiální oceňování tvůrčích počinů a akcí.89

89

Koncepce a jiné dokumenty | Ministerstvo kultury: [online]. [citováno 21. října 2008]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/profesionalni-umeni/koncepce-a-jine-dokumenty/default.htm.

43

8 Cíl, metody a bariéry zpracování diplomové práce

Pro téma Podpora malého a středního podnikání v hudebním odvětví, které jsem si zvolila ke zpracování v této diplomové práci, bohužel existuje pouze velmi málo odborné právní literatury. Podpoře podnikání se věnují spíše ekonomické publikace, ze kterých jsem mohla čerpat jenom zčásti, neboť stěžejní část mé práce musí být pochopitelně ukotvena především právně. Další potíží, na kterou jsem narazila, je rychlé zastarávání ekonomické literatury věnující se podpoře podnikání. K určitým změnám v této oblasti dochází prakticky každý rok s novým vyhlašováním grantových a dotačních řízení. Krom toho došlo s koncem roku 2007 k ukončení jednoho období pro čerpání podpory z Evropských strukturálních fondů a k zahájení nového období pro roky 2007 – 2013, přičemž se změnila nejen přidělovaná částka pro dané období, ale rovněž většina dotačních programů. Odborná literatura zpracovaná pro předchozí rok tak ztratila mnoho ze své využitelnosti. Z těchto důvodů jsem čerpala zejména z pravidelně aktualizovaných internetových zdrojů a přímo ze znění zákonů a jiných právních předpisů. Tato práce si vzala za cíl především analýzu možností podpory malého a středního podnikání hudebního průmyslu. Vytváří tedy jakýsi přehled těchto podpor, bohužel není vzhledem k rozsahu této práce možné zabíhat do veškerých detailů v rámci jednotlivých podpor. Tato skutečnost se týká zejména Strukturálních fondů EU, neboť samotná tato problematika poskytuje dostatek materiálu pro několik prací. Na rozdíl od většiny ostatních podpor skutečně doporučuji obrátit se při zpracovávání žádosti o podporu ze Strukturálních fondů na specializovaného odborníka90, neboť náročnost zpracování žádosti i průběhu jejího čerpání je vysoká a hrozí i částečné či úplné vrácení již přidělené dotace při nedodržení podmínek. V kapitole Strukturální fondy EU v České republice se proto blížeji zabývám jenom operačními programy a jejich prioritními osami, které jsou dle mého hlediska dobře využitelné pro podnikání v hudebním průmyslu. V podkapitole Obce a kraje jsem se rozhodla blíže věnovat pouze Praze, Valašskému Meziříčí a Zlínskému kraji, neboť obsáhnout úpravu poskytování podpory všech obcí a krajů by nebylo z rozsahového hlediska únosné a vzhledem k vzájemné podobnosti úprav ani účelné. Hlavnímu městu Praze jsem se rozhodla věnovat z důvodu množství odlišností v úpravě, vysokému objemu rozdělovaných finančních prostředků a aktuálním sporům ohledně 90

V Brně např. RAVEN EU Advisory, a.s. nebo Regionální poradenská agentura, s.r.o.

44

způsobu rozdělování podpor vedeným mezi radními města Prahy a žadateli o podporu. Valašskému Meziříčí a Zlínskému kraji věnuji prostor, protože jsou podle mého názoru poměrně typickými poskytovateli podpory a jelikož s nimi mám osobní zkušenost při získávání dotací.

45

9 Závěr V úvodu této práce jsem si jako hlavní cíl této diplomové práce vymezila analýzu současného stavu podpory malého a středního podnikání hudebního průmyslu v České republice. V kapitolách této práce jsem se s využitím relevantních právních předpisů a dostupných odborných literárních a internetových zdrojů i vlastních praktických poznatků pokusila zachytit a analyzovat možnosti podpory malého a středního podnikání v hudebním průmyslu. Malí a střední podnikatelé podnikající v hudebním průmyslu mohou v zásadě žádat o podporu kultury nebo podnikání, což se navzájem nevylučuje, stejně jako se nevylučuje získání několika různých podpor na jeden účel. O podporu svých projektových záměrů tak mohou žádat instituce, které nabízejí podporu kultury a současně tak i hudby. Mezi tyto instituce patří Ministerstvo kultury, jehož odbor umění a knihoven každý rok vypisuje dotační řízení na podporu projektů profesionálního hudebního umění a v rámci něho uděluje i granty podporující hudební umění v oblasti alternativní a klasické hudby. Jiný odbor Ministerstva kultury, odbor zahraniční, vypisuje každý rok granty na podporu kulturních aktivit organizovaných ve spolupráci se zahraničními partnery. Státní fond kultury ČR jakožto další možný poskytovatel podpory již od roku 2006 nepřidělil žádnou dotaci a s koncem letošního roku pravděpodobně zanikne. Český stát podporuje kulturu i skrze dotace udělované kraji a obcemi, které jednotlivě vypisují dotace pro podnikatele, kteří sídlí na jejich území nebo kteří na jejich území pořádají kulturní akci. O podporu kulturních zájmů mohou čeští malí a střední podnikatelé žádat i zahraniční fondy, lépe řečeno fondy financované současně ze zahraničních i českých zdrojů. Mezi takovéto subjekty poskytující podporu patří zejména Mezinárodní visegrádský fond a Českoněmecký fond budoucnosti. Tyto fondy lze žádat pouze na podporu kulturních projektů, jichž se účastní i partneři z jiných, konkrétně specifikovaných, zemí Evropské unie. Podnikatelé mohou rovněž žádat o podporu české nadace, mezi nejvýznamnější patří Nadace OSA a Nadace život umělce. Kromě institucí zaměřených na podporu kultury mohou podnikatelé hudebního průmyslu využít i možností, které skýtají podpory udělované na rozvoj podnikání. Ze strany České republiky takovou pomoc nabízí Ministerstvo průmyslu a obchodu, které se specializuje především na nepřímé typy podpory podnikání jako je organizace poradenství, vzdělávání, konzultací, zařízení a institucí na podporu rozvoje podnikání a vzdělanosti, zřizování smírčích komisí, poskytování záruk a zvýhodněných úvěrů, to vše prostřednictvím

46

Hospodářské komory ČR, Českomoravské záruční a rozvojové banky, Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest a spoluprácí s podnikatelským sdružením Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. V současné době nejvýznamnějším a největším poskytovatelem podpory podnikatelům jsou Strukturální fondy Evropské unie. Pro malé a střední podnikatele hudebního průmyslu jsou využitelné zejména operační programy Podnikání a inovace, Lidské zdroje a zaměstnanost, regionální operační programy, Praha Konkurenceschopnost a Praha Adaptibilita. Poněkud stranou stojí sponzoring jakožto podpora ze strany jiných komerčních subjektů, která má nejčastěji podobu vzájemně prospěšné spolupráce. Mým dalším cílem pro tuto diplomovou práci bylo po analýze současného stavu podpory malého a středního podnikání navrhnout doporučení pro zlepšení současného stavu. Toto není tak lehký úkol, jak by se snad mohlo zdát, neboť veškeré podpory a materiály k nim jsou prodchnuty dobrou vírou a pozitivními vizemi. Částečně jsem se tak tomuto úkolu věnovala i v kapitole Predikce budoucího vývoje, ve kterém jsem zpracovala Koncepci malých a středních podniků na období 2007 – 2013 Ministerstva průmyslu a obchodu a Koncepci účinnější podpory umění na léta 2007 – 2013 Ministerstva kultury. Tyto státní orgány ve svých koncepcích sami reflektují současné nedostatky a vypracovávají způsob jejich řešení. Vlastním návrhům jsem se věnovala v kapitole Návrhy a doporučení jsem zmínila jisté nedostatky bránící malému a střednímu podnikání hudebního průmyslu. Na problém přebujelé administrativy se zdá poměrně dobrým lékem elektronizace státní správy. Na nízkou vymahatelnost práva a neúnosně dlouhé trvání soudních sporů může být částečnou odpovědí přidávání rozhodčích doložek do obchodních smluv, neboť rozhodčí soudy pracují rychleji a zpravidla i levněji než soudy klasické. Korupce narušuje nejen možnost získat veřejnou zakázku, ale i celé podnikatelské prostředí obecně. Zcela se vypořádat s korupcí je pravděpodobně nemožné, ale zavedení černých listin, vylučujících z účasti na veřejných zakázkách korupčníky, se mi zdá dobrou cestou stejně jako jednoduché řešení pro každého – začít u sebe. Neuplácet a korupční jednání netolerovat. Dokud se osoby dopouštějící se korupčního jednání nebudou bát společenského zostuzení a trestů, nebude protikorupční politika nikdy úspěšná. Rozhodně zajímavou možností je poskytování dotací na opravy brownfields, je jenom na českých podnikatelích, zda ji dokážou využít. Místní poplatky ze vstupného pak považuji za přežitek. Místo, aby obce kulturu podporovaly, snaží se z ní získat finanční prospěch, přestože tím ohrožují existenci kultury na svém území a tím do značné míry i snižují svoji atraktivitu. 47

10 Resumé

Business Support of Music Industry in Czech Republic

The analysis of the contemporary state of the aid to small and medium - sized enterprises is the main goal of this diploma thesis in the music industry in Czech Republic. I tried to catch and analyze the possibilities of the aid to small and medium - sized enterprises in the music industry by applying the relevant legislation and available professional literary and web sources at chapters of this work. Small and medium - sized entrepreneurs conducting business in the music industry can ask for the aid to the culture or to the enterprise, which are not excluding each other. It is possible to ask for more aids for the same purpose. The institutions supporting culture and so far music can be asked for aid of the projects of intention by the entrepreneurs. There is The Ministry of Culture among such institutions, which department of art and libraries announces the proceeding of subsidies for the aid to alternative and classical music annually. The grant for supporting the cultural activities organized in partnership with the foreign partners is announced by the foreign department of The Ministry of Culture. The State Fund of Culture CZ is the other provider of the aid but it did not assign any grant since 2006 and it will finish probably with the end of this year. The Czech state supports culture through the grants granted the regions and municipality either. The entrepreneurs residing or organizing cultural actions at the place of the concrete regions and municipality can be supporting by them. Czech small and medium – sized entrepreneurs can ask for the aid the foreign funds, better said the funds financed both from foreign and Czech financial sources. There are The International Visegrad Fund and The Czech-German Fund of Future the most important ones. These funds is possible to ask just for the aid to the cultural projects organized by the Czech party and by the parties from other states belonging to European union. Entrepreneurs can also ask for the aid the Czech foundations. The most prominent of them are The Foundation OSA and The Foundation the Life of the Artist. The institutions supporting the development of the business are the other possibility for the entrepreneurs in music industry besides the culture – supporting institutions. The Ministry of Industry and Business proposes such an aid. This mostly indirect aid has the form of the organization of the consultancy, education, institutions intended for the support of the development of business and erudition, establishing of the propitiatory commissions, 48

purveying of guarantees and advantaged credits, these all mediated by The Czech Chamber of Commerce, The Czechomoravian Guarantee and Developing Bank, CzechInvest and in cooperation with the business association called The Association of Small and Medium – Sized Enterprises and Tradesmen in Czech Republic. EU Structural Funds are the most important and biggest provider of the aid to entrepreneurs in these days. Operational Programme Enterprise and Innovations, Operational Programme for Human Resource Development, regional operational programmes, Operational Programme Prague Competitiveness and Prague – Adaptability are the best applicable operational programmes for small and medium – sized entrepreneurs in the music industry. The sponsorship is another form of the aid to the business, it has the shape of the reciprocally beneficial cooperation. I have tried to recommend some betterment of the current conditions of the aid to small and medium – sized enterprises after I analyzed that. This is not so easy task how could it seem because the entire aids and materials written to them are full of good faith and positive visions. I have devoted myself to this task in the chapter called The Prediction of the Future Course, in which I have worked on The Conception of the Small and Medium – Sized Enterprises for the Period of Years 2007 – 2013 by The Ministry of Business and Industry and on The Conception of the More Effective Aid of Culture for the Period of Years 2007 – 2013 by The Ministry of Culture. These state bodies have reflected their own current deficits and have worked on the way of betterment in these documents. I have engaged in my own recommendations in chapter called The Proposals and Recommendations in which I mentioned some deficits defending against the small and medium – sized enterprises of music industry. The quite good remedy for the rampant bureaucracy seems to be the electronization of the government. The covering of the arbitration clauses in the business agreements can be the good answer to the low enforcement of law and the long duration of the legal actions, because the arbitrations are faster and usually cheaper than the judicial proceedings. Not only the corruption violates the possibility to gain the public orders but it violates the whole business setting in general. The absolutely elimination of corruption is probably impossible, but the establishment of the black papers which would exclude the corrupters from the part in the public orders seems to me as the good way as same as the easy solution for everyone – to start by self. Not to bribe and not to tolerate the bribery. As long as the bribe-givers and bribetakers will have no fear of the social dishonor and punishments, the anti-corruption politic 49

will not be successful. The interesting possibility is the providing of the grants for repairing the Brownfields. I assume the local entrance fee charges to be an anachronism. Municipality should support the culture live not to try to gain the financial benefits which threaten the existence of culture at the territory of the municipality.

50

11 Seznam použitých zdrojů

11.1 Seznam použité literatury

Autor neuveden. Průvodce podnikatele programy podpory z Operačního programu průmysl a podnikání. 1. vyd. Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky, 2004. Čtvrtníková, I. – Jabůrková, M. – Maurová, E. – Váňa, L. – Škeříková, D. Veřejná podpora a veřejné zakázky po vstupu do EU: průvodce pro obce a města. 1. vyd. Praha: Právnické a ekonomické nakladatelství a knihkupectví Bohumily Hořínkové a Jana Tuláčka, 2005. Dočkal, V. Strukturální fondy EU – projektový cyklus a projektové řízení. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. Eliáš, K. Důvodová zpráva k nové úpravě občanského zákoníku. Justiční praxe, 2002, č. 9, Příloha. Jurčík, R. – Černý, P. – Kincl, M. – Križan, P. – Neubauerová, G. – Vedra, J. Právní úprava veřejné podpory v České republice: včetně úplného znění zákona o veřejné podpoře s komentářem a související judikatury. 1. vyd. Praha: LINDE nakladatelství s.r.o., 2001. Klímová, V. Rozvoj malého a středního podnikání. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. Ondřej, J. – Plchová, B. – Abrhám, J. – Pulgret, M. Ekonomické a právní aspekty podnikání v Evropské unii. 1. vyd. praha: C. H. Beck, 2007. Petříček, V. Vývoj podnikatelského prostředí v České republice. 1. vyd. Praha: CORONA s.r.o. Ronovská, K. Soukromoprávní aspekty nadačního a spolkového práva v Česku, ve Švýcarsku a v Nizozemí. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2004. Staňková, A. Podnikáme úspěšně s malou firmou. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007. Vodáček, L. - Vodáčková, O. Malé a střední podniky: konkurence a aliance v Evropské unii. 1. vyd. Praha: Management Press, 2004. Šromová, J. Tvorba místních předpisů MERITUM – výkladová řada. 1. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2005.

51

11.2 Seznam použitých elektronických zdrojů

692 příloha .pdf (application/pdf objekt): [online]. [citováno 7. října 2008]. Dostupné z: http://racek.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/3B35076A28D404FDC1257460003D5D 12/$FILE/692%20p%C5%99%C3%ADloha%20.pdf. Czech POINT: [online]. [citováno 3. listopadu 2008]. Dostupné z: http://www.czechpoint.cz/web/index.php. Česko-německý fond budoucnosti: [online]. [citováno 2. listopadu 2008]. Dostupné z: http://www.fondbudoucnosti.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=5940. Dokument: Metodický pokyn na poskytování veřejné podpory včetně formulářů na rok 2009: [online]. [citováno 3. listopadu 2008]. Dostupné z: http://www.valasskemezirici.cz/doc/26525/. FONDYEVROPSKÉ UNIE: [online]. [citováno 2. listopadu 2008]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/. Horizontální priority - FONDYEVROPSKÉ UNIE: [online]. [citováno 2. listopadu 2008]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/horizontalni-priority. Hudební umění 2009 (granty) | Ministerstvo kultury: [online]. [citováno 22. října 2008]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/ministerstvo/default.htm. International Visegrad Fund: [online]. [citováno 2. listopadu 2008]. Dostupné z: http://www.visegradfund.org/about_us.html. International Visegrad Fund: [online]. [citováno 2. listopadu 2008]. Dostupné z: http://www.visegradfund.org/grants.html. International Visegrad Fund: [online]. [citováno 2. listopadu 2008]. Dostupné z: http://www.visegradfund.org/small_basicCZ.html. Koncepce a jiné dokumenty | Ministerstvo kultury: [online]. [citováno 21. října 2008]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/profesionalni-umeni/koncepce-a-jine-dokumenty/default.htm Kultura - hl. m. Praha: Vyhlášení grantů hl. m. Prahy v oblasti kultury a umění na rok 2009: [online]. [citováno 3. listopadu 2008]. Dostupné z: http://kultura.prahamesto.cz/GRANTY/Granty-2009/Vyhlaseni-grantu-hl-m-Prahy-v-oblasti-kultury-a-umeni-narok-2009 Ministerstvo | Ministerstvo kultury: [online]. [citováno 5. října 2008]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/ministerstvo/default.htm.

52

MPO | Malé a střední podnikání | Koncepce podpory MSP na období 2007 - 2013: [online]. [citováno 19. října 2008]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument17476.html. MPO | Malé a střední podnikání | Zpráva o vývoji MSP a jeho podpoře v roce 2007: [online]. [citováno 19. října 2008]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument48035.html. MPO | OPPI 2007-2013 a související dokumenty | Operační program Podnikání a inovace (OPPI) 2007 - 2013: [online]. [citováno 2. listopadu 2008]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument12175.html. Národní orgán pro koordinaci - FONDYEVROPSKÉ UNIE: [online]. [citováno 2. listopadu 2008]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/nrps. O nás - Nadace Život umělce: [online]. Poslední aktualizace 3. června 2008, [parafrázováno 13. října 2008]. Dostupné z: http://www.nadace-zivot-umelce.cz/o-nas.html. OP Lidské zdroje a zaměstnanost - FONDYEVROPSKÉ UNIE: [online]. [citováno 2. listopadu 2008]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/oplzz. OP_LZZ_FINAL.pdf (application/pdf objekt): [online]. [citováno 2. listopadu 2008]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/uploads/OP_LZZ_FINAL.pdf. OPPA_CS_zari_07_verze_4.pdf (application/pdf objekt): [online]. [citováno 2. listopadu 2008]. Dostupné z: http://www.strukturalnifondy.cz/uploads/documents/Programy_2007_2013/OP_Praha_Adaptabilita/OPPA_CS_zari_ 07_verze_4.pdf. OP Praha Konkurenceschopnost - FONDYEVROPSKÉ UNIE: [online]. [citováno 2. listopadu 2008]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/opkonkurenceschopnost. Podpora nekomerčních projektů - Nadace Život umělce: [online]. Poslední aktualizace 13. května 2008, [parafrázováno 13. října 2008]. Dostupné z: http://www.nadace-zivotumelce.cz/podpora-projektu.html. Regionální operační programy - FONDYEVROPSKÉ UNIE: [online]. [citováno 2. listopadu 2008]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/regionalni-op. statut.pdf (application/pdf objekt): [online]. [citováno 13. října 2008]. Dostupné z: http://www.hudebninadaceosa.org/statut.pdf. Veřejná podpora a de minimis | CzechInvest: [online]. [citováno 30. října 2008]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/verejna-podpora. Vyhlášení grantů pražského Magistrátu na rok 2008: [online]. [citováno 3. listopadu 2008]. Dostupné z: http://www.proculture.cz/podpora/granty-dotace-eu-stat-kraje/vyhlaseni-grantuprazskeho-magistratu-na-rok-2008-1441.html.

53

Vyhlášení grantového řízení zahraničního odboru na rok 2009 | Ministerstvo kultury: [online]. c2007, [citováno 13. října 2008]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=2676. Zásady pro poskytování dotací | Ministerstvo kultury: [online]. [citováno 7. října 2008]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/profesionalni-umeni/granty-a-dotace/default.htm. Žádost o neinvestiční dotaci z Fondu kultury Zlínského kraje na podporu kulturních aktivit. Dostupné z: http://www.krzlinsky.cz/docDetail.aspx?docid=31805&doctype=ART&nid=2551&cpi=1. Žádost o nadační příspěvek z prostředků nadace na projekt, dostupný z http://www.nadacezivot-umelce.cz/ke-stazeni.html.

11.3 Seznam použitých právních předpisů

Příkaz ministra kultury ČR č. 13/2007, kterým se stanoví pravidla poskytování neinvestičních a investičních dotací Ministerstvem kultury podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), v platném znění, a dle vyhl. č. 560/2006 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku, č.j.3 215/2007-EO/2. Usnesení Vlády České republiky ze dne 9. července 2008 č. 839, k návrhu zákona o zrušení Státního fondu kultury České republiky a o změně zákona č. 239/1992 Sb., o Státním fondu kultury České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zrušení Státního fondu kultury). Vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví. Vyhláška č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

54

Zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, v platném znění. Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 301/1992 o Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Zásady pro poskytování účelových dotací – grantů hl. m. Prahy v oblasti kultury a umění v r. 2009, Příloha č. 2 usnesení Zastupitelstva HMP č. 20/73 ze dne 30.10.2008. Dostupné z: http://kultura.praha-mesto.cz/(xhbzfi45gp5q5d3vg4rqvze0)/default.aspx?ido=6304&sh=1216225989. Zásady vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu ČR nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy, příloha k usnesení vlády ze dne 7. února 2001 č. 114.

55

Příloha č. 1: Popis projektu - Nahrávání a vydání hudebního CD hudební skupiny Wotienke & Band (Valašské Meziříčí) Alternativní kapelu Wotienke & Band založila amsterodamská zpěvačka a klavíristka Wotienke Vermeer spolu s mladými hudebníky z okolí Valašského Meziříčí v roce 2004, který strávila v České republice na studiích. Texty autorských, převážně anglicky zpívaných písní píše Wotienke Vermeer. Na skládání hudby se rovnoměrně podílejí všichni členové kapely. Moravští muzikanti obohacují šansonový, výrazně melodický vokál zpěvačky jazzovými a rockovými prvky. Jan Boroš, student Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, hraje ve na kontrabas a rovněž výborně ovládá baskytaru. Ondřej Adámek, student brněnské VUT, hraje na bicí. Karel Cinibulk hraje na elektrickou kytaru a Martin Janírek na saxofon. Po Wotienčině návratu do Holandska pokračuje Wotienke & Band ve své činnosti celkem neobvyklým způsobem. Vznikající skladby si její členové vzájemně posílají přes internet a společně tak tvoří na dálku. Wotienke Vermeer jezdí často na Moravu na návštěvy, během kterých kapela intenzivně zkouší a vystupuje. Wotienke & Band pravidelně vystupuje v řadě českých a moravských klubů. Koncertuje také na Slovensku, v Rakousku či Nizozemí. V létě 2006 vydala kapela demosnímek o pěti písních. Z unikátního spojení holandské zpěvačky a moravských hudebníků v hudební skupině Wotienke & Band vznikla pozoruhodná hudba, která si jistě zaslouží dostat se k potencionálním posluchačům nejenom na koncertech, ale rovněž prostřednictvím hudebního CD. Je bohužel smutnou skutečností, že kvalitní hudební projekty, které se svým žánrovým zaměřením míjejí s všeobecným vkusem, je velmi obtížné financovat a skutečně se nedají považovat za výdělečné. Přesto by byla škoda podlehnout komerčním tlakům a rezignovat na podporu vzniku a vydávání kvalitní hudby, která je schopná obohatit českou hudební scénu. Hudební i textový základ repertoáru debutového CD je již vytvořen. Hudebním producentem bude Ondřej Ježek - člen hudební skupiny OTK a jeden z nejlepších českých zvukařů. Ondřej Ježek se rozhodl podpořit tento projekt bez požadavků na odměnu. Mimo jiné produkoval hudební složku alb: Přítel člověka skupiny Traband, Heartdisk skupiny Southpaw či Neurobeat skupiny W.W.W. Debutové CD se bude nahrávat na podzim 2008. Debutové album bude k dostání nejenom v České republice, ale rovněž v Holandsku a dalších zemích, kde skupina koncertuje. Existence této kapely a vydání jejího CD přispívá k povědomí českých, holandských, slovenských a rakouských posluchačů i subjektů činných v kultuře o Valašském Meziříčí a schopných hudebnících, kteří odtud vzešli. Už samotné spojení hudebníků dvou států Evropské unie v jednom projektu si zaslouží pozornost. Ukazuje

56

na nové možnosti spolupráce, které hudebníkům poskytuje Evropská unie a otevřený Schengenský prostor. Wotienke & Band dokazuje, že je možné aktivně provozovat zajímavé hudební projekty i na dálku a přispívat tak ke kulturnímu rozvoji a spolupráci evropských zemí a měst. Zároveň upozorňuje na Valašské Meziříčí jako na kosmopolitní město, které podporuje rozvoj mladých a originálních talentů.

Obsazení: Wotienke Vermeer - zpěv, piáno Ondřej Adámek - bicí Jan Boroš - kontrabas, el. basa Karel Cinibulk - el. kytara Martin Janírek - tenor-saxofon, soprán-saxofon Daniel Šebík – manager kapely

http://bandzone.cz/wotienkeband http://www.myspace.com/wotienke http://www.wotienke.com/ Nadcházející koncerty: 6.-16.03.08 holandské turné 23.04.2008 Praha Popocafepetl 24.04.2008 České Budějovice Velbloud 25.04.2008 Praha Kaštan 29.04.2008 Ostrava Templ 30.04.2008 Olomouc Divadlo hudby 01.05.2008 Břeclav Piksla 02.05.2008 Valašské Meziříčí M-klub host: Longital 03.05.2008 Brno Stará Pekárna 09.05.2008 Overwart (A) OHO Coralee 10.05.2008 Vídeň (A) Carina Odehrané koncerty: 30.12.07 Paerz/Amsterdam 28.10.07 Try Sessie at Witte Theater /IJmuiden 25.09.07 Cafe de Stiels/Haarlem (NL, met band!) 23.09.07 Albert Cuyp Zomerfeest/Amsterdam (NL, met band!) 22.09.07 Singelfestival.nl/Edam (NL, met band!) 21.09.07 Winston/Amsterdam (NL, met band!) 21.09.07 Amsterdam FM live radio 16.00-17.00 18.09.07 Camelot/Nijmegen (NL, met band!) 57

15.09.07 Studio Rubín/Praha (CZ) 04.08.07 Sázavafest/Kacov (CZ) 02.08.07 Cafe Carina/Vienna (AT) 01.08.07 Cafe Concerto/Vienna (AT) 28.07.07 Festiválek (CZ) 27.07.07 Festival Hrachovka /Hrachovec u Valašského Meziříčí (CZ) 23.06.07 Čajovna U Súsedú/Senice (SK) 22.06.07 Nádvoří Zámku/Boskovice (CZ) 21.06.07 Evangelický Kostel/Vanovice (CZ) 05.05.07 Prima Season Festival/Náchod (CZ) 03.05.07 Jazz Tibet Club/Olomouc (CZ) 29.04.07 Alterna/Brno (CZ) 28.04.07 Lennon Club/Ostrava (CZ) 27.04.07 Hudební Pozovoratelna/Vsetín (CZ) 26.04.07 Stará Pekárna/Brno (CZ) 02.04.07 Desmet/Amsterdam 13.02.07 singer-song salon/'s-Hertogenbosch 17.11.06 M-klub/Valašské Meziříčí (CZ) 16.11.06 Piksla/Břeclav (CZ) 15.11.06 Kratochvíle/Olomouc (CZ) 14.11.06 Rádio Český rozhlas/Olomouc (CZ) 11.11.06 Kaštan/Praha (CZ) 21.09.06 Sugar Factory/Amsterdam 14.08.06 Rádio Český rozhlas/Olomouc (CZ) 28.07.06 Festival Hrachovka (CZ) 26.06.06 Dwaze Zaken/Amsterdam 31.05.06 Crea Muziekzaal/Amsterdams Studenten Festival 19.05.06 Parool Theater Amsterdam 09.05.06 Cafe Camelot/Nijmegen 06.05.06 Zašová (CZ) 04.05.06 Parník/Ostrava (CZ) 02.05.06 Stará Pekárna/Brno (CZ) 30.04.06 Břeclav (CZ) 29.04.06 M-Klub/Valašské Meziříčí(CZ) 21.04.06 Parool Theater/Amsterdam 19.04.06 Polanen Theater/Amsterdam 24.03.06 Boomsspijker/Amsterdam 02.03.06 Sugar Factory/Amsterdam 24.03.06 Pakhuis Wilhelmina/Amsterdam

58

Příloha č. 2: Popis projektu – Hudební festival Nu Jazz Dayz 2008 (Mezinárodní visegrádský fond) Hudební festival Nu Jazz Dayz nabídne českému publiku příležitost k bližšímu seznámení s hudebním žánrem nu jazz. Nu jazz je nový, progresivní hudební styl, který osobitě doplňuje žánrovou rozmanitost hudební scény v České republice. Vznikl v devadesátých letech jako osvěžení tradičnějších podob jazzu. Kombinuje jazz, funky, electro, trip hop, downtempo a nevyhýbá se ani dalším hudebním stylům. Nu jazz přináší nové hudební zážitky a nové způsoby vnímání hudby. Je hudebním stylem, který svým posluchačům otevírá uši pro poslech náročnější hudby, ať už jazzu nebo vážné hudby. Nu Jazz Dayz dokáže návštěvníkům zprostředkovat zcela jiný přístup k hudbě, než nabízejí současná mainstreamová média. Odmítá pojímat hudbu jako konzumní, jednorázové zboží, naopak ji nabízí jako jedinečný zážitek. Festival Nu Jazz Dayz má nezanedbatelnou vzdělávací hodnotu, neboť nu jazz je schopný posunout své posluchače dál směrem k ještě náročnějším hudebním formám, učí je, jak hudbě naslouchat a náležitě ji oceňovat, nikoliv ji pouze spotřebovávat jako kulisu pro jiné činnosti. Hudba, kterou přinese Nu Jazz Dayz, je určená především pro náročnější, otevřené posluchače, kteří ocení kombinaci svobodné improvizace, jazzu a nových technik hudebního vyjádření. Projekt Nu Jazz Dayz 2008 vznikl ve spolupráci s organizátory úspěšného slovenského festivalu Nu Jazz Dayz, který se v Bratislavě pořádá každoročně již od roku 2002. Letos se bude festival konat ve stejném termínu v Brně i v Bratislavě. Naprostá většina umělců vystoupí v obou městech. V rámci přeshraniční spolupráce se slovenskou stranou (občanské sdružení Vresk Factory) bude probíhat rovněž propagace a mediální podpora festivalů. Nu Jazz Dayz 2008 se bude konat v brněnském hudebním klubu Fléda. Festival proběhne ve víkendových dnech 3.10.2008 – 4.10.2008. Naším cílem je vytvořit tradici jedinečného, inspirativního, mezinárodního hudební festivalu, jehož jméno bude spojováno s kvalitou hudební nabídky a s novými hudebními zážitky. Rovněž doufáme, že tento projekt se bude i v budoucnu dále rozvíjet přeshraniční spolupráci mezi tradičními partnery – Českou republikou a Slovenskem.

Cíle projektu:

Blíže seznámit české publikum s hudebním žánrem nu jazz Podílet se na vytváření československé spolupráce v kulturní sféře

59

Podporovat mladé české talenty Vytvořit zajímavý, jedinečný festival alternativní hudby Hudebně vzdělávat návštěvníky festivalu

Dramaturgický plán:

V současné době probíhají jednání s těmito interprety, které bychom rádi přivítali na festivalu: ROSIN MURPHY /UK/, NoJazz /FR./, BONOBO/UK/, AMON TOBIN (Canada), MADRID DE LOS AUSTRIAS (A), MR.HUDSON AND THE LIBRARY /UK/ , FLUNK /NOR./ SHANTEL&BUKOVINA ORCH. (CH), NILS PETER MOLVAER /N/, ALVIK (CZ), FISZ (PL), FEiST (F), Dimitri From Paris, Chris Botti, COURTNEY PINE , JAMIE CULLUM /uk/, Erik Truffaz /f/,

ROY HARGROVE /USA/, THE CINEMATIC ORCHESTRA,

MARCOS VALLE, OXMO PUCINI (Fr), HAFDIS HULD, 4HERO, ZAP MAMA, JILL SCOTT , COMP&NEROS, NuFolder, FOOLCUT , LAZY POETS a další. Cílem festivalu Nu Jazz Dayz je poskytnout prostor mladým a talentovaným hudebním interpretům z České republiky a Slovenska i světově známým nu jazzovým umělcům. Mladí umělci získají příležitost zahrát si společně se zkušenými hudebníky a získat tak od nich inspiraci a podporu. Zkušenější interpreti se mohou naopak inspirovat energií a novými přístupy mladých talentů. Festival proběhne ve dnech 3.10.2008 – 4.10.2008. Díky spolupráci se slovenskou stranou se umělci hrající 3.10.2008 v Bratislavě přesunou 4.10.2008 na brněnském Nu Jazz Dayz a naopak interpreti performující 3.10. v Brně se 4.10.2008 přemístí do Bratislavy.

60

Příloha č. 3: Popis projektu - Vznik hudebního CD Valmez 2009 (Nadace OSA)

Projekt CD Valmez 2009 navazuje na sérii kompilačních CD Valmez – Veselý hřbitov, Valmez 1999 a Valmez 2004. CD Valmez 2009 si klade za cíl podpořit nové hudební talenty a poukázat na množství uznávaných hudebníků, kteří se nějakým způsobem vztahují k Valašskému Meziříčí. Dalším účelem tohoto projektu je snaha zmapovat a zachytit aktuální stav hudební scény Valašského Meziříčí k datu 2009. Série hudebních CD Valmez má pro Zlínský region archivační a hudebně-vědní hodnotu. Kompilace se bude skládat z nahrávek 13 písní od 13 hudebníků či hudebních skupin, které spojuje pouto k městu Valašské Meziříčí. Z toho osm písní bude vyhrazeno zajímavým a uznávaným hudebníkům a dalších pět bude nahráno současnými hudebními objevy z Valašska. Dosud svou účast na projektu přislíbil Petr Fiala ze skupiny Mňága a Žďorp, Glen Hansard z irské skupiny The Frames, Markéta Irglová, hudební skupiny Docuku a Elektrick Mann. Tito známí hudebníci vytvoří pro album Valmez 2009 buď úplně novou, autorskou píseň, nebo znovu nahrají některou ze svých starších písní v nové úpravě. Jejich zařazením na kompilaci se album stane pro posluchače zajímavějším a nenásilnou formou se tak zajistí pozornost pěti novým hudebním objevům, jejichž nahrávky budou rovněž součástí alba. Vysoká úroveň osmi zavedených hudebníků zaručí hudební kvalitu CD Valmez 2009. Všichni hudebníci se budou na projektu Valmez 2009 podílet bez nároku na odměnu. Zdarma jim bude k dispozici nahrávací studio, ve kterém získají potřebné zázemí k natočení kvalitní a originální nahrávky. Pět písní nahrají nové hudební talenty, kterým účast na desce Valmez 2009 pomůže v jejich hudebním vývoji. Těchto pět kapel vybere zvláštní komise na základě výběrového řízení,

které

bude

vyhlášeno

mimo

jiné

na

internetových

stránkách

www.valmez2009.hrachovka.cz. Členové komise budou aktivně vyhledávat a oslovovat hudebníky. Zároveň se budou moci sami hudebníci přihlásit do výběrového řízení. V komisi bude zasedat Milan Basel (hudební dramaturg rádia RockMax, producent desky Valmez 1999), Zbyněk Hanko (organizátor festivalu Hrachovka), Marek Irgl (novinář a hudební znalec), Karel Mikluš (člen kulturního výboru Valašské Meziříčí), Jiří Petřek (člen skupiny Rauš, spolupracoval s Glenem Hansardem), Karel Prokeš (provozní valašského M-klubu, organizátor festivalu Valašský špalíček) a Daniel Ševčík (producent desky Valmez 2004).

61

Za účelem propagace projektu a hledání nových talentů budou spuštěny nové internetové stránky www.valmez2009.hrachovka.cz. Na těchto stránkách budou informace o každém z účinkujících hudebníků spolu s ukázkou jejich hudební nahrávky. Součástí stránek bude pojednání o kultuře ve Valašském Meziříčí – „valašských Athénách“ – krásném a kulturním městě, které je nepostradatelnou částí Zlínského kraje a celé Moravy. Součástí CD Valmez 2009 bude rovněž obsah a vizuální podoba stránek www.valmez2009.hrachovka.cz, a to v podobě multimediálního souboru, který bude možné prohlížet i bez internetového připojení. CD bude propagováno v místních médiích a v celostátních médiích s hudebním zaměřením – především v rádiích, hudebních časopisech a internetových serverech. CD Valmez 2009 bude nahráno ve vsetínském nahrávacím studiu Milana Volčíka v říjnu a listopadu roku 2008. Toto nahrávací studio nabízí dobrou kvalitu nahrávání a rozumnou cenu. Náklady na dopravu a přenocování hudebníků budou díky malé vzdálenosti Vsetína od Valašského Meziříčí minimální. CD Valmez 2009 bude vydáno v březnu 2009. Na vydání CD bude navazovat série koncertů v M-klubu ve Valašském Meziříčí, kde budou vystupovat muzikanti, jejichž nahrávky budou součástí alba Valmez 2009. Na hudebním open air festivalu Hrachovka 2009 bude zřízeno pódium Valmez 2009, na kterém dostanou prostor všichni hudebníci, kteří se podíleli na projektu. Mladým muzikantům se dostane příležitosti hrát před početným festivalovým publikem a získat si přízeň nových posluchačů i hudebních kritiků. Vzhledem k tomu, ze záměrem projektu je podpora Valašského Meziříčí a jeho hudebníků, bude 100 kusů CD Valmez 2009 zdarma poskytnuto městu Valašské Meziříčí a dalších 50 CD Zlínskému kraji. Předpokládáme, že město i kraj použijí tato CD především k vlastní propagaci. Další podstatná část z celkového počtu CD bude rozdána zúčastněným hudebníkům, sponzorům a bude použita na propagaci. Zúčastnění hudebníci budou CD používat pro potřeby vlastní prezentace. Prodejní cena CD se bude odvíjet od aktuální situace na trhu v roce 2009.

Hlavní přínosy projektu:


Monitorování a dokumentace hudební scény Valašského Meziříčí




Oživení hudební scény Valašského Meziříčí




Podpora mladých talentů




Poukázání na množství hudebních talentů ve Valašském Meziříčí




Propagace hudebníků a tím i města Valašské Meziříčí v českých médiích

62