Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor právo a podnikání Katedra finančního práva a národního hodpodářství
Bakalářská práce
Jedno inkasní místo
Pešková Eva 2011-2012
„Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Jedno inkasní místo“ zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, jsou citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.“ Eva Pešková
Tímto bych chtěla poděkovat JUDr. Ing. Michalovi Radvanovi, Ph.D. za poskytnutí cenných rad a podnětů i za pomoc při zpracování této práce.
OBSAH
Úvod ….......................................... ….......................................
str. 1
1.Pojmy …...................................................................................
str. 4
1.1 Pojem clo, daň, pojistné ….......................................
str. 4
1.2 Přímé důchodové daně a JIM …...............................
str. 6
1.3 Plátce, poplatník, odvod z úhrnu mezd a zákl.odvodu str. 6 1.4 Registrace …............................................................
str. 8
1.5 Hlášení,odvodové přiznání, roční zúčtování záloh… str. 8 1.6 Pojem elektronizace ….............................................. str. 9 2. Přímé daně v historii českých zemí a Československa …........ str. 10 2.1 Samostatné Československo ….................................. str. 11 2.2 Období po roce 1989 ….............................................. str. 11 2.3 Současnost ….............................................................. str. 12 3. Průběh přípravy Jednoho inkasního místa …........................... str. 13 3.1 Zpráva z mise Světové banky …................................
str. 13
3.2 Roky 2010 a 2011 …..................................................
str. 15
4. Organizační struktura JIM …..................................................
str. 16
4.1 Legislativní rámec ….................................................
str. 16
4.2 Organizační schéma JIM ….......................................
str. 17
4.3 Přechod kompetencí …..............................................
str. 18
4.4 Možná budoucí rizika organizačních změn …...........
str. 19
5. Elektronizace ….......................................................................
str. 21
5.1 Povinnost použít elektronické podání ….................... str. 22 5.2 Elektronizace v zahraničí ….......................................
str. 22
5.3 Elektronizace a JIM …...............................................
str. 23
6. Cíle a principy …... …............................................................. str. 25 6.1 Zjednodušená a racionalizovaná správa příjmů a zlepšení účinnosti organizace správy příjmů …...........................
str. 25
6.2 Zlepšení účelnosti a motivace k placení …................
str. 26
6.3 Omezení kontaktu mezi plátcem a org. správy příjmů. str. 27 6.4 Důraz na elektronickou komunikaci …....................... str. 27 Závěr …......................................................................................... str. 29 Resumé …..................................................................................... str. 32 Seznam zkratek …........................................................................ str. 34 Prameny …...................................................................................
str. 35
Úvod Předkládaná bakalářská práce se zabývá tématem Jednoho inkasního místa. Projekt Jednoho inkasního místa předpokládá sloučení výběru odvodů na daň z příjmů fyzických osob spolu s výběrem odvodů na veřejnoprávní pojištění, později také sloučení výběru daní a cel. JIM není projektem zcela novým z pohledu světové ekonomiky. Zkoumáním se došlo k závěru, že 50 ekonomik vybírá jednu daň z jednoho daňového základu1). JIM určuje způsoby a metody sloučení výběru daní z příjmů a veřejnoprávního pojistného. Cílem JIM je stanovení jednoho základu pro daň z příjmů a veřejnoprávní pojištění. V srpnu roku 2011 byl vládou přijat návrh zákona, který je již nyní platný jako zákon o JIM. Vznik Jednoho inkasního místa je třetím pilířem daňové reformy, tedy reformy přímých daní a odvodů4). Celá koncepce JIM představuje citelnou změnu ve způsobu vybírání daní a pojistného. Jde
o komplexní zásah do uspořádání a fungování
některých státních a veřejných institucí2). Pro lepší nástin, o čem vlastně budu psát, jsem se rozhodla použít charakteristiku budoucího cílového uspořádání JIM, která se sestává z 5 základních bodů a to: jedno místo registrace, jedno místo pro předávání podkladů, jedno místo pro zasílání plateb, důraz na elektronickou komunikaci a snížení administrativní zátěže3). Ve své práci pominu oblast lidských zdrojů, ekonomického zhodnocení JIM a pouze zmíním některá rizika projektu. Má práce také nebude pojednávat o sloučení výběru daní a cel. Na začátek přiblížím v samostatné kapitole vybrané pojmy, kterými jsou daň, pojistné a clo. Také uvedu některé nové pojmy, které _______________________________________________________ 1)
Paying Taxes, The Global Picture [online]. [cit. 2011-08-20]. Dostupné z: <www.pwc.cz> Koncepce vytvoření jednoho inkasního místa pro příjmy veřejných rozpočtů (JIM).[online]. [cit. 2011-08-24]. Dostupné z: <www.vlada.cz> 3) Studie proveditelnosti Jednoho inkasnío míta pro přímy veřejných rozpočtů - JIM - finání verze. [online]. [cit. 2011-10-31]. Dostupné z: <www.mfcr.cz> 4) Reforma přímých daní a odvodů předložena do vnějšího připomínkového řízení. [online]. [cit. 2011-09-30]. Dostupné z <www.mfcr.cz> 2)
1
souvisí se zavedením Jednoho inkasního místa a to zejména z pohledu spojení daně z příjmů a pojistného. K definici pojmu pojištění použiji metodu komparace. Každá změna je ovlivněna historií a tak popíši krátce historii přímých daní v českých zemích a v Československu a to s důrazem na daňové reformy a povinnosti podávat měsíční hlášení a odvádět měsíční zálohy na budoucí roční celkovou daňovou povinnost. JIM je velmi náročný projekt a proto vznikal po několik let. Pro lepší pochopení stavu, který je v současnosti, se budu ve své práci zabývat i průběhem vzniku JIM do ledna 2012. Spolu s moderním JIM je spojena citelná změna z pohledu organizace správy hlavních příjmů veřejných rozpočtů. „Byla schválena asi největší organizační změna moderní historie České daňové správy5).“ Posláním budoucí nové agentury je mimo jiné vytvářet motivaci k dobrovolnému plnění. Kromě vytvoření organizační struktury samotného JIM bylo a je potřeba definovat, které kompetence a jakým způsobem budou z jednotlivých orgánů převedeny na JIM. Organizačním změnám věnuji další samostatnou kapitolu. Budoucí cílové uspořádání JIM klade důraz na elektronickou komunikaci,
kde
hlavním
bodem
je
rozvinutí
elektronických
distribučních kanálů3). Je nezbytné zaměřit se na vytvoření prostředí, které
bude
komunikaci,
umožňovat
obousměrnou
kterou
možné
je
interaktivní
zjednodušeně
elektronickou
chápat
tak,
že
poplatník/plátce bude moci z veřejně dostupných komunikačních zdrojů (portál
JIM)
získávat
informace,
na
základě
nich
realizovat
elektronickou formu podání a mít záznam v elektronické formě o doručení podání2). Elektronizaci jsem věnovala předposlední kapitolu své práce. _________________________________________________________ 5)
J. KNÍŽEK: Novinky v české daňové správě. [online]. [2012-02-01]. Dostupné z: <www.mfcr.cz> 3) tamtéž 2) tamtéž
2
Poslední kapitola bude pojednávat o cílech. Zamyslím se nad cíly, které byly stanoveny v Koncepci pro vytvoření JIM pro příjmy veřejných rozpočtů. Zamyslím se rovněž nad 5-ti základními principy JIM. Cílem mé práce je odpovědět na otázku, zda budoucí Jedno inkasní místo sníží administrativní zátěž orgánů státní správy a povede ke snížení břemene spojeného s plněním předpisů plátcem/poplatníkem. JIM je stále ve fázi vývoje a to už z toho důvodu, že přestože byl zákonodárnými sbory schválen zákon o JIM, při závěrečném hlasování v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR pan ministr Kalousek mimo jiné sdělil: „Pokud jsem říkal z tohoto místa před několika týdny, že termín 1. 1. 2013 budeme muset na jaře změnit na termín 1. 1. 2014, úplně stejným způsobem termín 1. 1. 2015 změníme na termín 1. 1. 2014, nestane se nic jiného, než že místo odspodu půjdeme odshora6).“ Dosud známé poznatky k JIM jsem ve své práci čerpala zejména z internetových stránek Ministerstva financí, vlády ČR, Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a Senátu ČR. Rovněž jsem vycházela z časopisecké a knižní literatury a v neposlední řadě i z již platného zákona o JIM a důvodové zprávy k tomuto zákonu. Při psaní práce jsem použila zejména metodu kompilace. Za prozatím nejdůležitější
krok k zavedení JIM považuji
dosažení platnosti zákona o JIM a zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů. V práci vycházím z právního stavu k lednu 2012.
_________________________________________________________ 6)
Stenografický zápis 32. schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR ze dne 20. 12. 2011. [online]. [cit. 2012-02-11]. Dostupné z: <www.psp.cz>
3
1. Pojmy 1.1. Pojem clo, daň, pojistné Cílem JIM je centralizovat výběr daní, pojistného a cla na jednom místě a na jeden centrální účet3). Proto se jako první budu věnovat pojmům clo, daň a pojistné. Vybrané pojmy jsem se rozhodla popsat v této kapitole, jelikož v dalších částech mé práce je budu používat. „Clo, resp. celní poplatek, je dávka vybíraná státem při přechodu zboží přes celní hranici7)“. „Daň je povinná, zákonem předem sazbou stanovená částka, kterou se víceméně pravidelně odčerpává na nenávratném principu bez ekvivalentního protiplnění část nominálního důchodu ekonomického subjektu ve prospěch veřejného peněžního fondu8)“. V § 2 daňového řádu je vymezen pojem daň pro účely zákona, plní tedy roli legislativní zkratky9). Dle tohoto ustanovení daňového řádu se daní rozumí peněžité plnění, které zákon označuje jako daň, clo nebo poplatek, peněžité plnění, pokud se při jeho správě postupuje podle daňového řádu a peněžité plnění v rámci dělené správy10). K vymezení pojmu pojistné v porovnáním s pojmem daň použiji citaci z nálezu Ústavního soudu: „Ústavní soud se nemohl ztotožnit s tvrzením obsaženým v návrhu, že pojistné placené poživateli starobního důchodu jim v žádné skupině, na kterou přispívají, nepřináší protiplnění a že tedy jde o skrytou daň, která jim je v rozporu s platnými předpisy ukládána11).“ Ústavní soud se dále v nálezu vyjádřil i k pojmu zdravotního pojištění ve srovnání s daní: „Z čl. 31 Listiny ve spojení s _________________________________________________________ 8)
RADVAN, M.: Daňová a poplatková soustava v České republice. Studijní materiály předmětu Základy finančního práva v roce 2010. [online]. [cit. 2012-02-05]. Dostupné z:
//is.muni.cz> 9) BAXA, J., DRÁB, O., KAINOVÁ, L., LAVICKÝ, P., SCHILLEROVÁ, A., ŠIMEK, K., ŽÍŠKOVÁ, M.: Daňový řád. Komentář. Praha: Wolters Kulvert ČR, a.s., 2011 11) Nález Ústavního soudu sp. zn.: Pl ÚS 8/07 ze dne 23. 3. 2010 10) zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád 3) tamtéž 7) Celní správa.[online].[cit. 2012-02-14]. Dosupné z: <www.celnisprava.cz>
4
čl. 41 a čl. 4 odst. 4 Listiny tudíž pro pojištěnce plyne základní právo na transparentně
zákonodárcem
určený
komponent
ekvivalence
ve
veřejném zdravotním pojištění, a to v takové míře, jež ještě zachovává povahu právního institutu pojištění a nemění jej v daň11)“. Z pohledu nálezu Ústavního soudu je tedy rozdíl mezi
daní a pojistným na
důchodové a zdravotní pojištění. Rozhodnutí soudu mají argumentační závaznost, což znamená , že jsme jím vázáni, pokud nenalezneme lepší právní argument odlišné interpretace12). Je-li podána právní definice termínu, rozumí se mu v tomto smyslu, definice může být podána např. ve výklad u subjektu interpretace (např. judikátu)13). Citovaný nález Ústavního soudu je datován z roku 2010. Daňový řád, v němž byla zavedena legislativní zkratka pojmu daň ve smyslu peněžitého plnění, pokud se při jeho správě postupuje dle daňového řádu, vstoupil v účinnost dne 1. ledna 2011. Zákon o JIM taxativně vyjmenovává jako veřejné pojištění pro účely odvodu z úhrnu mezd důchodové pojištění podle zákona upravujícího důchodové pojištění, nemocenské pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění,
veřejné zdravotní
pojištění podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění a úrazové pojištění podle zákona upravujícího úrazové pojištění14) (dále jen „veřejné pojistné“). „V rámci projektu jednoho inkasního místa dochází k opuštění dosavadních procesních předpisů aplikovaných u pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a u pojistného na zdravotní pojištění15).“ Po účinnosti zákona o JIM bude procesním předpisem u těchto veřejných pojistných odváděných jako odvod z úhrnu mezd daňový řád. V ustanovení §39k _________________________________________________________ 14) Zákon č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů 13) ŠKOP, M.: Aplikace práva, interpretace práva, právní odpovědnost. Studijní materiál k předmětu Teorie práva. [online]. [cit. 2012-02-07]. Dostupné z: //is.muni.cz> 15) Sněmovní tisk č. 473, vládní návrh zákona o JIM.[online]. [cit. 2011-09-12]. Dostupné z: <www.psp.cz> 12) HAVRÁNEK, J. aj. Teorie práva. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008 11) tamtéž
5
části první zákona o JIM je uvedeno, že se při správě odvodu z úhrnu mezd postupuje dle daňového řádu16).
1. 2 Přímé důchodové daně a JIM JIM změní způsob výběru přímých důchodových daní, kde poplatníkem této daně je fyzická osoba. Přímou důchodovou daní v České republice je daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob. Sloučení daně a pojistného bude zahrnovat sloučení daně z příjmů fyzických osob a pojistného na veřejné pojistné. Spolu se sloučením daně a pojistného jsou důležité budoucí kompetence JIM. Orgány JIM by měly provádět správu veškerých daní - mimo výše uvedených přímých důchodových daní i správu daně z přidané hodnoty, daně silniční, daně z nemovitostí, daně z převodu nemovitostí a dalších druhů příjmů, které vyplývají z povinností ukládaných speciálními zákony2).
1. 3 Plátce, poplatník, odvod z úhrnu mezd a základ odvodu Pojem plátce daně je zákonem o JIM upřesněn v tom smyslu, že plátcem je osoba se sídlem nebo bydlištěm na území ČR, která podle tohoto zákona je povinna odvést (v současnosti pouze „odvádí“) správci daně daň nebo zálohu na daň, které jsou vybrány od poplatníků nebo poplatníkům sraženy či úhradu na zajištění daně18). Novým pojmem je odvod z úhrnu mezd. „Odvod z úhrnu mezd je peněžitým plněním poplatníka odvodu z úhrnu mezd na veřejné pojištění a státní politiku zaměstnanosti19).“ Předmětem odvodu jsou
________________________________________________________ 2)
tamtéž Důvodová zpráva k vládními návrhu na vydání zákona o JIM. [online]. [cit. 2011-09-12]. Dostupné z: <www.psp.cz> 18) § 38c části první zákona č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů 19) § 39c části první zákona č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů 16)
6
zúčtované nebo vyplacené příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky. „Tento odvod bude nově nahrazovat peněžitá plnění placená zaměstnavatelem za zaměstnance16).“ „Poplatníkem odvodu z úhrnu mezd je ten, kdo zúčtovává nebo vyplácí příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky, zakládá-li činnost nebo funkce účast poplatníků s příjmy ze závislé činnosti na veřejném pojištění20).“ V zákoně o JIM je v části upravující daň z příjmů jako poplatník označen ten subjekt, který bude odvádět odvod z úhrnu mezd. Odvod z úhrnu mezd obsahuje daň z příjmů ze závislé činnosti a odvod na veřejné pojistné. Součástí veřejných pojistných je i důchodové pojištění. V zákoně o JIM je ale také uvedeno, že zaměstnavatel odvádí pojistné na důchodové pojištění jako plátce17). Původně jsem zastávala názor, že pokud zaměstnavatel zaměstnává zaměstnance, který má povinnost odvodu na důchodové pojištění, popř. se rozhodl k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění, pak má být toto pojištění součástí odvodu z úhrnu mezd. V důvodové zprávě k zákonu o JIM jsem nenašla bližší popis k tomuto ustanovení. Nalezla jsem ale ustanovení, kde je stanovena vyjímka pro osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění a pojistné za tyto osoby se bude odvádět na účet příslušné správy sociálního zabezpečení66). Další rozbor by byl nad rozsah této práce a tak tímto pouze upozorňuji. Dalším novým pojmem, o kterém jsem se rozhodla v mé práci psát,
je základ odvodu, který se dělí na dílčí základy odvodu21).
Odvodové období u odvodu z úhrnu mezd je stanoveno na kalendářní _________________________________________________________ 20) § 39d části první zákona č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů 21) § 39f odst. 3 části první zákona č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů 17) § 18 odst. 2 části jedenácté zákona č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů 66) § 20 odst. 2 části jedenácté zákona č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů 16) tamtéž
7
rok a to zejména s ohledem na harmonizaci zákona o daních z příjmů a pojistných zákonů, kdy roční zdaňovací období se uplatní jak u daní z příjmů fyzických osob s příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, tak také u povinných pojistných v případě zaměstnanců 16). Vyjímkou ovšem zůstává měsíční období u pojistného na důchodové pojištění osob dobrovolně účastných důchodového pojištění a
nemocenské
pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné a pro zaměstnance22). Zákonem o JIM byl základ odvodu sjednocen pro veřejné pojistné i pro daň z příjmů na 100% hrubého zisku/hrubé mzdy. S tím pak souvisí i změny sazeb pro pojistné.
1.4 Registrace Registrační povinnost plátce i poplatníka daně z příjmů fyzických osob je upravena v zákoně o JIM tak, že registrace se provádí u správce pojistného jak pro daňové účely, tak i pro účely odvodu z úhrnu mezd23). Správcem pojistného by měly být orgány FSČR16).
1.5 Hlášení, odvodové přiznání, roční zúčtování záloh Nový název mají také nové formuláře, u kterých je nově povinnost elektronického podání. Znovu bude povinností do formulářů uvádět údaje za jednotlivé poplatníky a za plátce daně celkem. V hlášení o zálohách se budou uvádět údaje potřebné pro výpočet dávek nemocenského pojištění a údaje potřebné pro výpočet důchodu24). Asi opět podle jednotlivých poplatníků pojištění, jak tomu bylo do konce roku 2008 u měsíčních přehledů podávaných orgánu správy sociálního zabezpečení. Rozsah údajů stanoví Ministerstvo financí po dohodě s __________________________________________________________ 22) § 6 odst. 2 části jedenácté zákona č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů 23) § 39 části první zákona č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů 24) zákon č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů 16) tamtéž
8
Ministerstvem práce a sociálních věcí25). „Lhůta, ve které je poplatník povinnen podat hlášení a zaplatit zálohu, vyplývá z ustanovení § 137 daňového řádu, který stanoví, že hlášení se podává do 20 dnů po uplynutí měsíce, v němž vznikla plátci daně povinnost, jež je předmětem hlášení16).“ V zákoně o JIM je lhůta uvedena odkazem na daňový řád např. v ustanovení § 39m odst. 2 části prvé zákona o JIM. „Osoba samostatně výdělečně činná bude podávat jeden tiskopis, který nahradí daňové přiznání a přehledy o příjmech a výdajích na sociální a zdravotní pojištění16)“. „Novými pojmy jsou také základ pojistného a pojistné období. Základ pojistného nahradí dosud používaný termín „vyměřovací základ16).“ Novinkou je zavedení nového pravidla, dle kterého „zjistí-li poplatník odvodu z úhrnu mezd do podání odvodového přiznání, že údaje uvedené v hlášení poplatníka odvodu z úhrnu mezd nebyly správné, není povinnen podat následné hlášení26).“ 1. 6 Pojem elektronizace Jako poslední jsem vybrala popis pojmu elektronizace. Elektronizace je jednou z cest, která nepochybně vede k zefektivnění, zkvalitnění a zrychlení práce veřejné správy27).
__________________________________________________________ 27)
CZUDEK D.: Elektronizace veřejné správy v české a polské republice, především té daňové. In Dny práva – 2010 – Days of law. Brno. Masarykova universita, 2010 26) § 39m odst. 2 části prvé zákona č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů 25) § 9 odst. 3 části jedenácté zákona č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů 16) tamtéž
9
2. Přímé daně v historii českých zemí a Československa Přímé daně v období do 20. století nelze dle mého názoru podřadit mezi přímé daně, jak je známe nyní. Ale vzhledem k jinému způsobu života i příjmům, je svým způsobem možno o nich hovořit už v dobách po vládě Jiříka z Poděbrad. Název berně byl používán v českých zemích v 16. století, za vlády posledních Jagellonců28). „Na sklonku jagellonského období, v roce 1517, proběhla v českém království poměrně zásadní daňová reforma29).“ Sněm v roce 1522 vypsal tři daně a to daň majetkovou, daň z hlavy a daň z příjmu28). Rozhodnutí sněmu se jeví přes všechny nedostatky ve výměrech jako značný pokrok28). „I pro následující rok, kdy měla býti svolena nová daň (pokud by nestačila její výše), přál si sněm: „aby svolena byla berně se slušnou rovností28).“ Za vlády Marie Terezie proběhla další daňová reforma30). Skupina nových daní se objevila během její dlouhé vlády a to daň výdělková a daň příjmová31). „Po roce 1848 začal poprvé na teritoriu českých zemí platit princip všeobecné daňové povinnosti, tzn. zásada, že každý musí platit daně32) „.
„
V 19. století se daňový systém dotvářel, když se jako
nejnovější typ daně odrážející modernizaci daňové soustavy objevila daň z příjmů32).“ Přechod k nové daňové soustavě představoval zákon č. 220/1896 ř.z., o dani z osobních příjmů32). Tímto zákonem byla ve IV. hlavě zavedena důchodová daň neboli daň z příjmů32). U všeobecné výdělkové daně se jediným vyměřovacím základem stal vykázaný čistý zisk podniku32). __________________________________________________________ 28)
NEVRKLA, J.: Historie a daně. Bulletin KDPČR. 2002. č. 06 STARÝ, M.: Berně a poplatky ve středověkých a raně novověkých dějinách.. In STARÝ, M. aj.: Dějiny daní a poplatků. Praha: Havlíček Brain Team, 2009, str. 64 30) BONĚK, V.: K historii daňových reforem v českých zemích. Daně a finance. 2007. č. 11 31) KINDL, V.: Berně a poplatky v českých zemích za absolutismu. In STARÝ, M. aj.: Dějiny daní a poplatků. Praha: Havlíček Brain Team, 2009, str. 79 32) ŠOUŠA, J.: Daně a poplatky v 19. století a za Československé republiky. In STARÝ, M. aj.: Dějiny daní a poplatků. Praha: Havlíček Brain Team, 2009, str. 88-127 29)
10
2. 1 Samostatné Československo Prvá daňová reforma v samostatném Československu byla provedena zákonem č. 76/1927 Sbírky zákonů a nařízení, o přímých daních30). Na přípravných pracích této reformy se značnou měrou podílel i tehdejší ministr financí prof. JUDr. Karel Engliš. „Po provedené reformě byl daňový systém rozdělen do tří základních skupin. První a nejrozsáhlejší byly daně přímé33).“ Tento zákon přinesl také změnu ve způsobu vyměření přímých daní, k tomu cituji: „Provedením daňové reformy (zákon čís. 76/1927 Sb., z. a n.) nastalo ve vyměřování přímých daní změn a v tom směru, že daň za správní rok se vyměřuje teprve v roku následujícím34).“
Při dani důchodové byla největší „novotou
zavedení srážkové daně pro mzdy a nižší platy gážistů35).“ Zákon obsahoval i ustanovení o způsobu provedení srážky, vydávání potvrzení o sražené dani a rovněž i ručení plátce za správné provedení a včasné odvedení srážky35). Otázka reformy systému daňového se na začátku 20. stol. komplikovala
ještě nutností unifikovat daňové právo v celém
státě36). Zákon o přímých daních byl ve své době velice moderní, srozumitelný a kvalitní zákon - řada odborníků jej dodnes považuje za nejkvalitnější daňový zákon historie30).
2. 2 Období po 1989 „
Ihned po listopadu 1989 bylo zřejmé, že daňový systém musí
projít zásadní reformou30).“ Daňová reforma měla vytvořit podmínky pro rozvoj podnikání, kterému dosavadní předpisy bránily, měla omezit prostor pro daňové úniky, měla přinést větší daňovou spravedlnost a v _________________________________________________________ 30)
tamtéž Období první republiky (1918-1938).[online]. cit [2011-11-17]. Dostupné z: <www.mfcr.cz> 34) 6. zasedání Senátu Národího Shromáždění R.Čs.r.1928. [cit. 2011-11-17]. Dostupné z: <www.senat.cz> 33)
35)
FUX, B. et al. Komentář k daňové reformě. Část I., Zákon o přímých daních. 2. vyd. Praha: Státní tiskárna. 1927. s. 9 36) FUX, B.. Reforma přímých daní ve státě Československém. Praha: Praž. akc. tisk.. 1923. Národohospodářská knihovna; Roč. 1., sv. 3.
11
neposlední řadě měla přizpůsobit naši daňovou soustavu státům Evropských společenství30). „V první vteřině roku 1993 tak začaly být účinné zákony zcela nové, zavedené nejradikálnější daňovou reformou naší historie30).“ Součástí daňové reformy z počátku 90. let byla i reforma v oblasti sociálního zabezpečení, jež bylo vyňato z daňového systému a vytvořilo dva samostatné systémy - sociální a zdravotní pojištění30).
2. 3 Současnost Současný zákon o JIM nestanoví povinnost srážky, ale obdobnou povinností je odvod z úhrnu mezd. JIM je také o spojení výběru veřejného pojistného a daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti i z příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti opět do jednoho odvodu a z jednoho základu. Rovněž nynější reforma, s kterou souvisí vznik JIM, má za cíl mimo jiné zlepšení účelnosti, zejména usnadnění správy na straně státu a menší pracnost a složitost vykazování na straně poplatníků. Nalezla jsem i shodu s reformou popisovanou v úvodu této kapitoly, kde bylo přáním svolení berně se slušnou rovností, v současnosti již popsáno zkráceně jako rovné podmínky37). Mezi nové preference JIM náleží mimo jiné posun od kultury kontroly ke kultuře služeb vedoucí ke zlepšení služeb pro daňové poplatníky.
_________________________________________________________ 30)
tamtéž Prezentace - Reforma přímých daní a odvodů - III. pilíř daňové reformy. [online]. [cit. 201110-17]. Dostupné z: <www.mfcr.cz>
37)
12
3. Průběh přípravy Jednoho inkasního místa Dne 20. prosince 2006 schválila vláda ČR záměr sloučení výběru daní, cel a pojistného na veřejnoprávní pojištění38). Na jednání vlády v září 2007 byl vysloven souhlas se sloučením orgánů daňové a celní správy pro oblast výběru daní a cel s platností od 1. ledna 201039). Na podzim 2008 předložil ministr financí na jednání vlády Program Projektu vytvoření jednoho inkasního místa pro příjmy veřejných rozpočtů40). V programu je shrnut stav výběru hlavních příjmů veřejných rozpočtů v roce 2008 s upozorněním, že každá z institucí a soustavy orgánů podílející se na výběru daní, cel a pojistného má identické některé funkce, procesy a činnosti týkající se samotného výběru (např. registrace, vyměřování, inkaso, evidence plateb a nedoplatků, kontrola, vymáhání, atd.)41). Na poměrně složitém procesu slučování dosavadních výběrních míst se podíleli experti Světové banky, jejichž mise začala v listopadu 200842). Experti Světové banky vyhodnotili svá zjištění ve zprávě z tématických pracovních skupin, kde mimo jiné navrhli vytvořit v první fázi velký daňový úřad43). Experti také dokončili návrh seznamu zákonů, které bylo třeba změnit, doporučili harmonizovat základy pro sociální pojištění, zdravotní pojištění a daň z příjmů a jako první krok směrem k JIMu označili spojení klíčových funkcí výběru daní a cel43).
3. 1 Zpráva z mise Světové banky V dubnu 2009 vydala Světová banka zprávu o vizi a strategii pro _______________________________________________________ 38)
Usnesení vlády České republiky ze dne 20. prosince 2006 č. 1462. [online]. [cit. 2011-08-30]. Dostupné z: <www.vlada.cz> 39) Usnesení vlády České republiky ze dne 12. září 2007 č. 1033. [online]. [cit. 2011-08-30]. Dostupné z: < www.vlada.cz> 40) Usnesení vlády České republiky ze dne 3.listopadu 2008 č. 1336. [online]. [cit. 2012-28-01]. Dostupné z: <www.vlada.cz> 42) Kalousek chce spojit odvody. [online]. [cit. 2011-10-10]. Dostupné z: <www.mfcr.cz> 41) Program projektu vytvoření jednoho inkasního místa pro příjmy veřejných rozpočtů („Projekt JIM“). [online]. cit. [2011-09-02]. Dostupné z <www.mfcr.cz> 43) Návrh JIM: zpráva z tématických pracovních skupin. [online]. [cit. 2012-28-01]. Dostupné z: <www.mfcr.cz>
13
integrovanou správu příjmů. V této zprávě je vizí reformy vytvoření moderní agentury pro správu příjmů, odpovědné za výběr příjmů a chránící blahobyt společnosti44). Za klíčové prvky reformy pro vytvoření JIM zpráva považuje např.
snížení nákladů na plnění předpisů a
správních nákladů, snížení počtu finančních úřadů, rozvoj funkčnosti organizace (zatím má organizace kořeny v době, kdy byly komunikační prostředky
daleko
omezenější
a
pracovní
úkoly
byly
často
jednodušší)44). Zpráva doporučuje nový postoj k plnění předpisů, s tím souvisí i větší využívání informací třetích stran pro kontrolu daňových úniků, pro jednodušší kontrolu doporučuje začlenění analýzy rizik jako základu pro daňovou kontrolu a vymáhání44). Žádoucí je rovněž zlepšení služeb pro daňové poplatníky, větší specializace, cílené služby zaměřené na segmentaci klientů44). Správa by měla pomoci poplatníkovi plnit jeho povinnosti44). Z organizačního hlediska je důležitý postup od geografického ke funkčnímu zaměření a optimalizace sítě poboček na regionální úrovni44). Zpráva také doporučuje centralizované zpracování podání a plateb z důvodu, že centralizované zpracování využívající integrovaný systém IT s centralizovanou správou dat a archivací nahradí současné rutinní funkce zaměstnanců daňové správy a zavedou komunikaci s daňovým poplatníkem na dálku44). Zdůrazňuje se i jediné kontaktní místo a jediné okénko44). Toto řešení by mělo zahrnovat jedno elektronické kontaktní místo poskytující služby pro celou zemi a fyzické pracoviště poskytující “služby u jediného okénka”44).
_________________________________________________________ 44) Česká republika, Zpráva o vizi a strategii pro integrovanou správu příjmů. [online]. [cit. 2012-01-28]. Dostupné z: <www.mfcr.cz>
14
3. 2. Roky 2010 a 2011 K zásadní změně došlo v roce 2010, kdy v červnu byla publikována Koncepce vytvoření jednoho inkasního místa pro příjmy veřejných
rozpočtů,
v
které
již
projekt
JIM
nepředpokládal
institucionální integraci celní a daňové správy45). Koncepce JIM stanovila termín dosažení cílového stavu na 1. leden 201445). V listopadu 2010 byly zpracovány základní teze JIM a konkrétní postup prací46). Základní teze také vyjmenovávají kompetence JIM, které by mělo získat k 1. lednu 2014. Návrh zákona o JIM byl předložen ministrem financí na schůzi vlády v srpnu 2011. Návrh byl poté postoupen PSP ČR s tím, že v návrhu bylo předpokládané nabytí účinnosti stanoveno na 1. ledna 2013 s vyjímkou odvodu z loterií a jiných podobných her a s tím souvisejících ustanovení, která měla nabýt účinnosti od 1. ledna 201247). Návrh zákona byl schválen PSP ČR v listopadu 2011. Při 3. čtení v PSP ČR byl vládní návrh citelně změněn v části odvodu z loterií a jiných podobných her. Senát PČR projednal návrh začátkem prosince. Výsledkem bylo usnesení Senátu PČR, kde bylo rozhodnuto o vrácení návrhu zákona o JIM do PSP ČR s pozměňovacími návrhy48). PSP ČR návh před Vánoci přijala. Zákon po podpisu prezidentem vyšel ve Sbírce zákonů těsně před koncem roku 2011.
_________________________________________________________ 45) Tisková zpráva o schůzi Rady Projektu jednoho inkasního místa pro příjmy veřejných rozpočtů (Projekt JIM). [online]. [cit. 2012-01-28]. Dostupné z: <www.mfcr.cz> 46) Jedno inkasní místo pro příjmy veřejných rozpočtů (JIM), základní teze. [online]. [cit. 201111-05]. Dostupné z: <www.mfcr.cz> 47) Vládní návrh zákona související se zřízením jednoho inkasního místa předložen do Poslanecké sněmovny ČR. [online]. [cit. 2011-09-12]. Dostupné z: <www.mfcr.cz> 48) 435. usnesení Senátu ze 14. schůze konané 8. prosince. [online]. [cit. 2012-02-05]. Dostupné z: <www.senat.cz>
15
4. Organizační struktura JIM Hlavní příjmy veřejných rozpočtů jsou v současnosti vybírány čtyřmi soustavami orgánů: orgány daňové správy, orgány celní správy, orgány správy sociálního zabezpečení a zdravotními pojišťovnami49). Předpokladem pro dosažení cílů Reformy je mimo organizace procesů také přechod od regionálního uspořádání současné daňové a celní správy k funkčnímu uspořádání organizační struktury JIM2).
4.1 Legislativní rámec Institucionální reforma finančních úřadů byla započata přijetím zákona č. 199/2010 Sb., zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony ve znění zákona č. 471/2011 Sb. , ve znění pozdějších předpisů. Tato změna spočívala především v konstituování daňové správy jako relativně samostatné soustavy, v jejímž čele stojí Generální finanční ředitelství, orgán podřízený Ministerstvu financí51). V prosinci 2011 projednal Senát PČR návrh zákona O finanční správě České republiky. Při projednávání tohoto zákona ministr financí senátorům mimo jiné zdůraznil, že tento zákon je naprosto nezbytný krok k jednotnému inkasnímu místu50). Dle pana ministra nelze bez tohoto kroku jednotného inkasního místa dosáhnout50). Návrh zákona nakonec nebyl při jeho projednávání v Senátu PČR ani schválen ani zamítnut50). Zákon vyšel ve Sbírce zákonů dne 30. 12. 2011 pod číslem 456/2011 Sb.. Shodného dne Senát PČR projednával návrh zákona, _________________________________________________________ 49)
KROUPA, J.: Projekt JIM: Jedno inkasní místo pro příjmy veřejných rozpočtů. Veřejná správa, 2009. č. 9 50) Senát PČR. Stenozáznam z jednání 8. 12. 2011. [online]. [cit. 2011-12-17]. Dostupné z: <www.senat.cz> 51) KROUPA, J.: Institucionální reforma orgánů daňové správy. Veřejná správa. 2010. č.19 2) tamtéž
16
kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Finanční správě České republiky. Tento zákon byl
v závěrečném
hlasování přijat. Oba zákony mají nabýt účinnostii k 1. 1. 2013.
4. 2 Organizační schéma JIM Zákon o Finanční správě České republiky mimo jiné upravuje přechod na SFÚ. Tento úřad s celostátní působností se bude zabývat vybranými subjekty. Jedná se o subjekty, jejichž přínos pro výši vybraných daní a plnění státního rozpočtu je zcela zásadní52). Organizační schéma JIM by mělo vycházet ze schématu Finanční správy České republiky, které je koncipováno jako třistupňové:3) A. Ministerstvo financí B1. ústředí JIM jako řídící orgán (odpovídá Generálnímu finančnímu ředitelství) B2. odvolací orgán JIM (odpovídá odvolacímu finančnímu ředitelství) C. krajské úřady JIM, které spravují 1 až n poboček (odpovídá krajskému Finančnímu úřadu a pobočka JIM odpovídá územnímu pracovišti krajského finančního úřadu) Na stejné úrovni, jako krajské úřady JIM, bude zřejmě i Specializovaný úřad JIM - úřad pro správu velkých společností (odpovídá SFÚ). „V rámci celé struktury bude působit malé odvolací finanční ředitelství s celorepublikovou působností, které zcela nepochybně nebude mít pobočky po celé České republice. Zatím se předpokládá, že odvolací ředitelství bude mít pobočky v Praze a v Brně5).“ _________________________________________________________ 52)
Přechod na specializovaný FÚ. [online]. [cit. 2011-12-08]. Dostupné z: Studie proveditelnosti Jednoho inkasního místa pro příjmy veřejných rozpočtů - JIM - finální verze. [online]. [cit. 2011-10-31]. Dostupné z: <www.mfcr.cz> 5) J. KNÍŽEK: Novinky v české daňové správě. [online]. [2012-02-01]. Dostupné z: <www.mfcr.cz> 3)
17
V místě každého krajského úřadu by mělo být mimo jiné také analyticko-vyhledávací oddělení vykonávající přípravné činnosti pro následnou kontrolu v terénu3). V souvislosti se změnou ve výběru pojistného a daní se připravuje nastavení mechanismu kontroly účtu plátce na případné nedoplatky před tím, než se poskytne plnění státním orgánem plátci3).
U místních poboček krajského JIM by mělo být
kritériem pro jejich zřízení velikost skupiny klientů, případně dopravní dostupnost úřadu pro demograficky významnou skupinu plátců2).
4.3 Přechod kompetencí Od účinnosti zákona o JIM by měly orgány Finanční správy ČR převzít od zdravotních pojišťoven zákonnou kompetenci k výběru pojistného na veřejné zdravotní pojištění16). Bude zachován princip, že správcem předmětných údajů zůstanou zdravotní pojišťovny, ty však budou mít povinnost údaje poskytnout orgánům Finanční správy ČR i Ministerstvu financí16). Zákon o JIM má schválenou účinnost od 1. ledna 2015 a přechod kompetencí z orgánů zdravotních pojišťoven je nastaven tak, že Ministerstvo financí a orgány Finančí správy ČR mohou žádat od zdravotních pojišťoven poskytnutí údajů pro plnění konkrétního úkolu při výkonu působnosti od 1. ledna 201553). Zákon obsahuje ustanovení o
o
JIM
rovněž
poskytování údajů mezi zdravotními
pojišťovnami a orgány Finanční správy ČR. Po skončení dvouletého přechodného období bude vybírat pojistné na veřejné zdravotní pojištění včetně záloh, penále, přirážky k pojistnému na veřejné zdravotní pojištění a pokuty správce pojistného, kterým bude orgán FSČR57). Pro převod údajů ze Správy sociálního zabezpečení na Finanční _________________________________________________________ 16)
Důvodová zpráva k vládními návrhu na vydání zákona o JIM. [online]. [cit. 2011-09-12]. Dostupné z: <www.psp.cz> 3) tamtéž 2) tamtéž 53) bod 15., Článek VI., části třetí zákona č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů 57) Článek XXVI, bod 13 části šestnácté zákona č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů
18
správu ČR není třeba nové zákonné vymezení, jelikož půjde o převod kompetencí mezi dvěma orgány státu16).
Zákonem o JIM byl
novelizován i zákon o SZ. Např. bylo do zákona o SZ doplněno ustanovení, které pro případ pojistného na sociální zabezpečení výslovně zakotvuje povinnost úhrady na společný osobní daňový účet16). Dále se navrhuje dvouleté přechodné období, kdy orgány sociálního zabezpečení budou naposledy za období před rokem 2015 příslušné k výběru pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetntě záloh54). U výběru pokut, penále a přirážky k pojistnému za dobu před rokem 2015 se postupuje podle právních předpisů účinných před nabytím účinnosti zákona o JIM55). „Na úrazové pojištění budou zaměstnavatelé platit pojistné ve formě odvodu z úhrnu mezd16).“ Z tohoto důvodu byla zákonem o JIM zrušena některá ustanovení zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů. Zákonem o JIM byla novelizována také ustanovení zákona č. 456/2011 Sb., o finanční správě České republiky, ve znění p.p., která upravují přechod vybraných kompetencí České správy sociálního zabezpečení, Ministerstva vnitra, Ministerstva obrany a Generálního ředitelství cel na orgány Finanční správy ČR16). Upraveny jsou také otázky související se spoluprácí orgánů těchto ministerstev a správci pojistného56).
4. 4 Možná budoucí rizika organizačních změn Jedním z hlavních rizik je riziko zajištění plynulého provozu správy daní a konzistence daňových procesů po přechodu na JIM. _______________________________________________________________________________________________________________________ 54)
Článek XX bod 2 části jedenácté zákona č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů 55) Článek XX bod 6 části jedenácté zákona č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů 16) Důvodová zpráva k vládními návrhu na vydání zákona o JIM. [online]. [cit. 2011-09-12]. Dostupné z: <www.psp.cz> 56) § 10a, odst. 2 části dvanácté zákona č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů
19
Vytvoření nové organizace s sebou ponese větší zatížení ve vztahu k daňovým subjektům a ostatním institucím2). Dané úřady mají stále významné obavy týkající se schopnosti daňové správy převzít jedich inkasní funkce, avšak mají zájem spolupracovat58). Již v koncepci k programu JIM byla zdůrazňována spolupráce výše uvedených orgánů: „Spolupráce a pozitivní přijetí změn může výrazně zvýšit kvalitu výsledků Programu a jejich ztráta je jedním z největších rizik Programu2).“
__________________________________________________________________________________________________________ 2)
tamtéž
58)
Implementace moderního, jednotného inkasního místa (JIM): Zhodnocení studie proveditelnosti. online. [cit. 2011-10-15]. Dostupné z: <wwww.mfcr.cz>
20
5. Elektronizace Možnost obracet se na značně široký počet úřadů elektronicky, či jak některé předpisy říkají, prostředky výpočetní techniky, byla rozšířena zákonem č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu59). K elektronickému podpisu cituji z článku vydaného v roce 2005, ale domnívám se, že citace platí i dnes, zvlástě pro menší podnikatele: „Přes nesporné výhody, které zaručený elektronický podpis přináší (např. pokud jde o rychlost, úspornost a možnost kontroly vyřizování podání), není dosud podání v elektronické podobě příliš rozšířené60).“ Od roku 2002 bylo mimo jiné umožněno podávat daňová přiznání a jiná podnání daňové správě prostřednictvím webové aplikace EPO27). V roce 2005 bylo prostřednictvím aplikace EPO podáno více, než 54 000 podání, jako např. tvrzení (dříve přiznání) k dani z příjmů a k jiným vybraným daním, stejně jako žádosti, odvolání a další písemnosti. Později byla doplněna možnost
přikládání příloh v příslušných
formátech27). V současné době může plátce podávat elektronickou cestou většinu daňových tvrzení i podání se zaručeným elektronickým podpisem, jehož definice je obsažena v ustanovení § 2 zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve znění pozdějších předpisů. Elektronizaci odpovídají i ustanovení o předávání podání např. v § 71 odst. 1 daňového řádu a v § 37 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Jednou
z
posledních
možností
pro
podávání
tvrzení
elektronickou cestou je využití zřízené datové schránky dle ustanovení zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších.předpisů. _________________________________________________________ 27)
tamtéž
59)
MATES, P. aj.: Možnosti elektronické komunikace s orgány veřejné správy. Právní rádce. 2009. č. 13 60) MATES, P.: E-government v české veřejné správě. Právní rozhledy. 2005. č. 8
21
Výše jsem popsala možnosti podání formulářů elektronickou cestou. Již nyní má v určitých případech plátce zákonem stanovenou povinnost podávat daňová tvrzení či hlášení elektronicky.
5. 1. Povinnost použít elektronické podání Zákonný požadavek na podávání formulářů elektronicky lze nalézt např. v ustanoveních § 38j odstavci 5 zákona č. 586/1992 Sb., zákona o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, kde je stanovena povinnost plátci daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podávat vyúčtování daně z příjmů elektronicky. Jako další příklad uvádím ustanovení § 102 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“) upravující souhrnné hlášení, kde je tato povinnost: „Souhrnné hlášení lze podat pouze elektronicky na elektronickou adresu zveřejněnou správcem daně61).“ Pro režim přenesení daňové povinnosti stanoví zákon o DPH povinnost předkládat správci daně výpis z evidence pro daňové účely ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně61).
5. 2 Elektronizace v zahraničí V rámci Evropy, resp. zemí OECD bylo v roce 2002 zřízeno Fórum pro daňovou správu (The Forum on Tax Administration-FTA) pracujíci jako podpůrný orgán pro fiskální záležitosti (Commitee on Fiscal Affairs
- CFA)62). Fórum pro daňovou správu vyhodnotilo
společné záměry pro období 2009-2012 následovně: zvyšování rozsahu a kvality online dostupných služeb pro daňové poplatníky s cílem umožnit jim správu svých daňových záležitostí, osvojení jednotného celovládního přístupu pro správu veřejného sektoru, který by zahrnoval _________________________________________________________ 61)
zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty ve znění p.p. ĎURIANOVÁ, G.: Trendy v používání elektronických služeb pro výběr daní dle studie OECD. Bulletin KDPČR, 2011. č. 07
62)
22
i daňovou oblast a také rozšíření využívání e-vyplňování a předvyplňování62). „Předvyplňování se postupně stává důležitou součástí strategie poskytovaných služeb, zejména pro daň z příjmů fyzických osob62).“ Značných zlepšení lze dosáhnout sdílením společných procesů a služeb a tudíž zredukováním duplicit a podporováním interní spolupráce62).
„Studie také zjistila, že pobídky ohledně prodloužení
lhůty pro vyplnění daňového přiznání přináší nárůst počtu daňových přiznání vyplněných elektronicky62).“ „Jasným trendem je podle studie pro nejbližší roky zavedení zákonného požadavku na používání evyplňování62).“ Cestou zefektivnění elektronizace a cestou sloučení výběru určitých příspěvků se vydali také v Kolumbii a po zavedení těchto inovací se podařilo zvýšit výběr od
malých a středních
společností o 42%1).
5. 3 Elektronizace a JIM “Řešení IS JIM je navrhováno zejména pro sdružené odvody a s tím související hlavní procesy, které budou zajištěny novým centrálním informačním systémem3).” V souvislosti se zavedením JIM se připravuje změna ve využívání a používání DIS, nyní je DIS upravená v § 69 daňového řádu. „Daňová informační schránka, která nyní jako informační portál slouží pouze k
nahlížení do vybraných údajů ve spisu daňového
subjektu a na stav jeho osobních daňových účtů, se po přijetí návrhu stane
také
jednoduše
přístupným
komunikačním
portálem,
prostřednictvím něhož bude možné další elektronickou cestou komunikovat se správcem daně16).“ “Výhodou komunikace přes daňovou informační schránku bude nejen její bezplatnost, ale také možnost personalizovaného podání, tj. podání, které již bude předem vyplněno _________________________________________________________ 62)
tamtéž Paying Taxes, The Global Picture [online]. [cit. 2011-08-20]. Dostupné z: <www.pwc.cz> 3) tamtéž 16) tamtéž 1)
23
těmi údaji, které správce daně o daňovém subjektu již má k dispozici16).“ Ustanovení § 69 části druhé zákona o JIM
je nově
koncipováno tak, že bývalá ustanovení tohoto paragrafu jsou podřazena pod § 69 až § 69c části druhé zákona o JIM. Navrhovaný §69a upravuje oprávněné osoby, kterým přísluší právo přístupu do DIS, §69b upravuje způsob přihlášení do DIS pomocí přístupových údajů a dále §69c se zabývá důvody pro zneplatnění přístupových údajů a zrušením DIS. Novelizace daňového řádu umožní elektronickou komunikaci se správcem daně nikoli pouze vlastníkovi zaručeného elektronického podpisu, ale každému, kdo bude řádně pečovat o své přístupové údaje. Dle zjištění pracovníků Světové banky je Česká republika vyspělá země, kde lze očekávat vysokou počítačovou gramotnost a široce rozšířený přístup k internetu44).
_________________________________________________________ 44)
Česká republika, Zpráva o vizi a strategii pro integrovanou správu příjmů. [online]. [cit. 2012-01-28]. Dostupné z: <www.mfcr.cz> 16] tamtéž
24
6. Cíle a principy V kapitole cíle a principy vyjmenuji cíle a popíši některé základní principy JIM. V rámci projektu byly základní principy JIM rozpracovány do níže uvedených imperativů: jedno místo registrace, jedno místo pro předávání podkladů, jedno místo pro zasílání plateb, důraz na elektronickou komunikaci a snížení administrativní zátěže3). Cíle reformy shrnuje zpráva Světové banky z června 2009 tak, že za cíle považuje zlepšení účelnosti, zlepšení výběru daní a snížení nákladů2). Tyto strategické cíle byly dále rozvedeny na: •
zlepšení účinnosti organizace správy příjmů, zjednodušená a racionalizovaná správa příjmů a kvalita pracovních sil
•
zlepšení účelnosti a motivace k placení
•
omezení kontaktu mezi plátcem a orgánem správy příjmů
•
plné využívání informační technologie2) Z výše uvedených strategických cílů jsem si pro tuto kapitolu
vybrala některé z nich.
6. 1 Zjednodušená a racionalizovaná správy příjmů a zlepšení účinnosti organizace správy příjmů Mezi znaky ukazatelů výkonnosti výše uvedených strategických cílů převládá procentní zhodnocení plnění příjmů státního rozpočtu a procentní zhodnocení efektivních kontrol. Za efektivní kontrolu je považovaná ta kontrola, která končí nálezem. Pojem efektivní možno vykládat jako účelný, účinný63). Dle mého názoru účelná či účinná kontrola nemusí skončit nálezem. Považuji
za účelnou
prakticky
každou kontrolu, jelikož prováděním kontrol si i nekontrolovaný subjekt může uvědomit, že jím vyvíjená činnost bude pravděpodobně jednou __________________________________________________________ 2)
tamtéž tamtéž 63) Slovník cizích slov. [online]. [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: 3)
25
předmětem kontroly. Jakákoliv kontrola
tak může plátce/poplatníka
vést k obezřetnosti při volbě způsobů řešení svých záměrů. Na druhé straně také vím o případech, kdy zejména správci daně hledají při kontrole cokoliv, kde by mohli něco doměřit. Proti takovým nálezům jsou často podávány opravné prostředky a nález po ukončení těchto řízení nemusí být efektivní. Dalším ze znaků je např. průměrná doba vyměření daně nebo veřejného
pojistného
správcem
a
průměrná
doba
zpracování
přiznání/hlášení podle jednotlivých druhů příjmů2). Ke snížení doby potřebné pro zpracování přiznání/hlášení přispěje proces elektronizace spolu se sloučením výběru daní a pojistného na veřejné pojistné. Ke zjednodušení správy příjmů povede také nové organizační schéma
JIM
popsané
v
kapitole
Organizační
struktura
JIM.
Zjednodušením, zejména ve smyslu shodných postupů při řešení shodných odvolání, je dle mého názoru zřízení jednoho odvolacího finančního ředitelství, které by mělo mít minimum poboček. Důležité je rovněž výše popisované zřízení analyticko-vyhledávacích oddělení.
6. 2 Zlepšení účelnosti a motivace k placení Pro zlepšení účelnosti by měl být pro správce přínosem nový automatizovanější elektronický systém, kdy správce bude přijímat podaná tvrzení/hlášení elektronicky. S elektronickou formou podání souvisí rovněž zrychlení prvotní kontroly. Tuto kontrolu bude moci zřejmě shodně, jako je tomu dnes při podávání tvrzení elektronicky pomocí daňového portálu, využít i plátce či poplatník při podávání tvrzení/hlášení elektronicky pomocí portálu JIM. Ke zlepšení účelnosti a motivace k placení by mohl přispět navrhovaný proces řízení vztahů s klienty. Tento proces prošel také porovnáním s Daňovou správou3). Porovnání s Daňovou správou bylo __________________________________________________________ 2) 3)
tamtéž tamtéž
26
zvoleno z důvodu zamýšleného využití Daňové správy jako pilíře pro vznik JIM3). Mezi péči o klienty jsou zařazeny body jako poskytování poradenství, poskytování informací, optimalizace formulářů a další3). Motivací k placení by se mělo zajisté stát zřízení jednoho místa pro zasílání plateb. Motivací nikoliv pozitivní pro plátce/poplatníka, ale na druhou stranu přínosem pro státní správu, bude pak vymáhání dlužných pohledávek společně z jednoho místa3). 6. 3 Omezení kontaktů mezi plátcem a orgánem správy příjmů K omezení kontaktů mezi plátcem a orgánem správy příjmů by mělo dojít díky elektronizaci většiny podání. Jak jsem již uvedla výše, s elektronizací souvisí i jednodušší a rychlejší prvotní kontrola podání. S elektronizací také souvisí možnost pro plátce/poplatníka zjistit si z webových stránek správce příjmů potřebné informace pro řádné plnění svých povinností, stejně jako informace o termínech pro podání tvrzení/hlášení a pro úhrady nedoplatků včetně termínů pro vrácení případných přeplatků. K omezení kontaktů může přispět i skutečnost, že poplatník odvodu z úhrnu mezd bude mít povinnost podat přihlášku k registraci k odvodu z úhrnu mezd u příslušného správce odvodu, kdy správu odvodu budou vykonávat orgány FSČR.
6. 4 Důraz na elektronickou komunikaci Důraz na elektronickou komunikaci je u povinnosti podávat různá hlášení či odvodové přiznání nebo vyúčtování k dani z příjmů ze závislé činnosti elektronicky.
Ohledně rozvinutí
elektronických
distribučních kanálů bude opět třeba počkat, co přinese budoucnost. Portál JIM bude vznikat s využitím již existujícího portálu DIS, který je v provozu po období více let a tak by měl poskytovat solidní podklad pro budoucí zvýšení počtu elektronických podání. Nabízí se možnost využití zkušeností s provozem elektronických komunikačních portálů __________________________________________________________ 3)
tamtéž
27
správy sociálního i zdravotního pojištění. Díky tomu by mohlo být známo řešení většiny rizik a je značná šance na úspěšné spuštění a následnou bezporuchovou činnost portálu JIM. Vývoj obdobného systému lze sledovat i na Slovensku. Elektronické doručování bylo původně avizováno od 1. ledna 2012, tento termín byl později změněn na 1. 4. 201264). Nakonec však ani 1. 4. 2012 nebyl systém spuštěn, jelikož poslanci Národnej Rady Slovenskej
republiky
schválili
posunutí
povinné
elektronické
komunikace až na .1 .1. 2013 a hlavním důvodem bylo, že systém, který má spravovat elektronická podání, zatím není zcela funkční65). Pokud bych nazvala spuštění systému výplaty dávek státní sociální podpory Úřadem práce ČR za zkoušku, pak musím konstatovat, že zkoušený neuspěl. Ani nyní, po 3 měsících po kolapsu při spuštění, není systém zcela bezporuchový. Do budoucna doporučuji změnit v systému dosavadní způsob výpočtu úroku z prodlení. Na osobních daňových účtech
jsou
předepisovány úroky z prodlení automaticky, aniž by program provedl kontrolu, zda subjekt nemá jinde přeplatek. Takový přeplatek by se měl použít na úhradu nedoplatku, jak stanoví § 154 odst. 2 daňového řádu. Ale v současnosti tomu tak není a tak je často pouze uveden na osobním daňovém účtu.. V souvislosti s JIM má proběhnout kontrola případných nedoplatků před vrácením přeplatku správcem FSČR. Kontrola by mohla nastat také před předpisem úroku z prodlení a to nejen v případech, kdy správce FSČR uváží, že nevyužije možnost vyrozumět povinný subjekt, která je uvedena v § 252 odst. 6 daňového řádu.
_____________________________________________________________________________ 64) Elektronické doručovanie podaní správcovi daně v roku 2012. [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: <www. auditex.sk> 65) Podávanie daňového priznania k DPH elektronicky od 1. 4. 2012? NIE! Až od 1. 1. 2013. [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: <www.enoviny.sk>
28
Závěr: Závěrem si dovoluji popsat JIM jako jedno místo pro předávání podkladů, kdy tímto místem bude orgán FSČR, který bude zároveň jedním místem pro příjmání hlášení i jiných tiskopisů. Bude i jedním místem pro kontrolu. JIM bude o jednom místě pro zasílání plateb, ale ne ve všech případech, vyjímku jsem popsala v kapitole věnované pojmům. JIM je rovněž o důrazu na elektronickou komunikaci. O elektronické komunikaci je nejen samostatná kapitola mé práce, ale elektronizaci se věnuji i na jiných místech, např. v kapitole věnované pojmům, v kapitole o cílech a principech. V úvodu jsem si jako cíl této práce stanovila odpovědět na otázku, zda budoucí Jedno inkasní místo sníží administrativní zátěž orgánů státní správy a povede ke snížení břemene spojeného s plněním předpisů plátcem/poplatníkem (dále jen „zjednodušení). Zjednodušením je, že základy pojistného budou stanoveny na 100% základu pro dílčí základ pro daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti nebo dílčí základ pro daň z příjmů fyzických osob z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti. Sjednocení základů lze jistě považovat za zjednodušení. Na druhou stranu je možným zvýšením administrativní náročnosti nutnost výpočtu dílčího základu odvodu z úhrnu mezd. V některých případech se nedá o zjednodušení hovořit a proto navrhuji sjednotit ve větší míře i ostatní podmínky pro výpočet odvodu. Výpočet
dílčího
základu
odvodu
ovlivní
i
avizované
zjednodušení ve formě jednoho hlášení. Bohužel bude nutno na jednom tiskopise vyplnit tolik údajů, jako nyní na více tiskopisech. Náročnější z tohoto důvodu vidím i kontrolu. Nové formuláře nemusí být vždy nové, což jsem naznačila v kapitole o historii. Na počátku 20. století byla stanovena povinnost podávat měsíční hlášení. Nyní je možné o hlášení hovořit jako o zjednodušení pro správu příjmů. V případě plátce/poplatníka se jedná o 29
zjednodušení, ale pouze v tom smyslu, že již nebude nutno podávat měsíčně více tiskopisů více subjektům, ale jen jeden na jedno místo. Projektem JIM se zabývalo více odborníků více let. Celý proces vzniku JIM je popsán v kapitole průběh vzniku JIM. V koncepcích, studiích i zprávách, které byli těmito odborníky vytvořeny, je věnován nemalý prostor směřování k jednodušší správě i zjednodušení pro plátce/poplatníky. Co se týče organizačních změn, pak z hlediska státní správy přinese zjednodušení časové, personální i finanční vytvoření FSČR, jejíž orgány budou spravovat výběr daně z příjmů i odvodů na veřejné pojistné. Zamezí se tím výskytu duplicit, jejich bližší popis je v kapitole o průběhu přípravy jednoho inkasního místa. Zjednodušení bude záležet zejména na úspěšnosti elektronizace. Dle mého názoru by bylo vhodné, kdyby správce FSČR poskytoval pomoc určitým subjektům v podávání elektronických tiskopisů. Tuto pomoc je možno vyjádřit i jako posun od kultury kontroly ke kultuře služeb. Např. u poplatníka odvodu z úhrnu mezd, který má pouze 1 zaměstnance, nepoužívá PC a ani nemá možnost přístupu k internetu, by bylo vhodné, kdyby správa pomohla poplatníkovi plnit jeho povinnosti. Nápomocná může být např. tím, že poplatník by na orgán FSČR dodal pouze papírové hlášení a správce by ho následně zadal do systému. Kritéria pro výběr takových poplatníků by měla brát zřetel jak na onu „pomoc poplatníkovi“, tak by měla být stanovena pravidla pro omezení možnosti výběru takových subjektů. Jinak by mohli být správci zbytečně zahlcováni papírovými podáními. Zadávání údajů správcem FSČR může představovat jednu z motivací k dobrovolnému plnění. Již nyní má osoba podávající podání možnost, aby si elektronickou cestou ověřila, že podání bylo přijato. Osoba zmocněná používat DIS má také přístup do spisu a to do části, kde se evidují učiněná podání. Navrhuji rozšíření nahlížení do spisu elektronickou cestou o možnost podatele ověřit si nejen to, zda je již doručeno, ale 30
také datum, kdy bylo vyměřeno. JIM má dle mého názoru více výhod a věřím, že přinese zjednodušení pro mnoho poplatníků, plátců i pro státní správu. Zajisté je potřeba provést řádnou přípravu na spuštění nového elektronického systému a další úpravy zákona o JIM, ale vzhledem k nejasnosti ohledně účinnosti zákona o JIM a jelikož sama vláda prostřednictvím ministra financí pana Kalouska avizovala novelizaci zákona, očekávám, že novelou budou změněna či doplněna četná ustanovení tohoto zákona. Jakých změn se dočkáme ovšem nelze nyní, v březnu 2012, vůbec předvídat. Porada ekonomických ministrů byla na konci března 2012 velmi blízko shodě na úsporných rozpočtových opatřeních na roky 2012 a 2013. Tato opatření mohou změnit nejen údaje o termínech, které jsem v práci uvedla. A tak závěrem doufám, že změny povedou ke snížení administrativní zátěže orgánů státní správy a ke snížení břemene spojeného s plněním předpisů plátcem/poplatníkem
,
31
Resumé: This bachelor paper is focused on One Collection Point. The project of One Collection Point assumes the integration of tax, social security and health insurance, which requires also the unification of revenue process. One Collection Point can be also described as one place of registration, one form for all submissions, one payment into a common personal tax account, the major changes to the IT system, the reduction of public expenditure and the savings in compliance burden for remitter/ratepayer. The topic of the bachelor paper is to evaluate the reduction of public expenditure and the reduce of compliance burden for remitter/ratepayer concerned to One Collection Point. Some selected fundamental terms and also some of the new terms are described in the first chapter. As every change is influenced by past, the second chapter is about the history of income taxes in Czech countries and Czechoslovakia. The third chapter is about the genesis of One Collection Point from 2006 to January 2012. One Collection Point is also about organizational changes. Thus fourth chapter describes the future organization of One Collection Point and also describes some transfers of competencies. One Collection Point should provide the full use of integrated IT system making access to information
easy
taxpayers/contributors.
for
both
One
the
chapter
tax is
authority
dedicated
to
and
the
electronic
communication. Last chapter of this bachelor's paper enumerates the aims and principles of One Collection Point. This can be helpful to describe some particular changes from practical perspective The most important from my point of view is that Act. No 458/2011 on the change of Acts connected to One Collection Point and other changes of tax and insurance Acts and Act. No. 456/2001 on the Financial administration of Czech Republic are valid from January 2011. Even though these Acts are ready to improve the public 32
administration and also are preparing for further integration of tax and social securities, there are still some inconsistencies. Another problem may increase with new IT system. The exact date when the Acts are going to come into force is very important. Unfortunately concerning the Act No 458/2011 this date was changed many times even before the act was published. Mr. Kalousek, the head of Ministry of Finace ČR, did notify about the amandment to this Act. I hope, that future amandment will bring more reduction of public expenditure and also more reduction of compliance burden for remitter/ratepayer.
33
Seznam zkratek použitých v práci: JIM.............................Jedno inkasní místo zákon o JIM............... zákon č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením Jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů daňový řád................. zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění p.p,. PSP ČR...................... Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR Senát PČR..................Senát Parlamentu České Republiky zákon o SZ.................zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstrnanosti, ve znění p.p.
34
Prameny: Právní předpisy: • • •
•
zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty ve znění p.p. zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění p.p. zákon č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění, p.p,.
Soudní rozhodnutí: •
Nález Ústavního soudu sp. zn.: Pl ÚS 8/07 ze dne 23. 3. 2010
Knižní a časopisecké zdroje: •
• • •
• • • • • • • •
BAXA, J., DRÁB, O., KAINOVÁ, L., LAVICKÝ, P., SCHILLEROVÁ, A., ŠIMEK, K., ŽÍŠKOVÁ, M.: Daňový řád. Komentář. Praha: Wolters Kulvert ČR, a.s., 2011 BONĚK, V.: K historii daňových reforem v českých zemích. Daně a finance. 2007. č 11 ĎURIANOVÁ, G.: Trendy v používání elektronických služeb pro výběr daní dle studie OECD. Bulletin KDPČR, 2011. č. 07 FUX, B.. Reforma přímých daní ve státě Československém. Praha: Praž. akc. tisk.. 1923. Národohospodářská knihovna; Roč. 1., sv. 3. FUX, B. et al. Komentář k daňové reformě. Část I., Zákon o přímých daních. 2. vyd. Praha: Státní tiskárna. 1927 HAVRÁNEK, J. aj. Teorie práva. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008 KROUPA, J.: Institucionální reforma orgánů daňové správy. Veřejná správa. 2010. č.19 KROUPA, J.: Projekt JIM: Jedno inkasní místo pro příjmy veřejných rozpočtů. Veřejná správa, 2009. č. 9 MATES, P.: E-government v české veřejné správě. Právní rozhledy. 2005. č. 8 MATES, P. aj.: Možnosti elektronické komunikace s orgány veřejné správy. Právní rádce. 2009. č. 13 NEVRKLA, J.: Historie a daně. Bulletin KDPČR. 2002. č. 06 STARÝ, M. aj.: : Dějiny daní a poplatků. Praha: Havlíček Brain Team, 2009
Elektronické prameny: •
435. usnesení Senátu ze 14. schůze konané 8. prosince. [online]. [cit. 2012-02-05]. Dostupné z: <www.senat.cz> 35
• • •
•
• • •
•
• • •
• • • • •
•
•
6. zasedání Senátu Národího Shromáždění R.Čs.r.1928. [online]. [cit. 2011-11-17]. Dostupné z: <www.senat.cz> Celní správa.[online].[cit. 2012-02-14].Dosupné z: <www.celnisprava.cz> CZUDEK D.: Elektronizace veřejné správy v české a polské republice, především té daňové. In Dny práva – 2010 – Days of law. Brno. Masarykova universita, 2010 Česká republika, Zpráva o vizi a strategii pro integrovanou správu příjmů. [online]. [cit. 2012-01-28]. Dostupné z: <www.mfcr.cz> Důvodová zpráva k vládními návrhu na vydání zákona o JIM. [online]. [cit. 2011-09-12]. Dostupné z: <www.psp.cz> Elektronické doručovanie podaní správcovi daně v roku 2012. [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: <www. auditex.sk> Implementace moderního, jednotného inkasního místa (JIM): Zhodnocneí studie proveditelnosti. [online]. [cit. 2011-10-15]. Dostupné z: <www.mfcr.cz> Jedno inkasní místo pro příjmy veřejných rozpočtů (JIM), základní teze. [online]. [cit. 2011-11-05]. Dostupné z: <www.mfcr.cz> Kalousek chce spojit odvody. [online]. [cit. 2011-10-10]. Dostupné z: <www.mfcr.cz> KNÍŽEK, J.: Novinky v české daňové správě. [online]. [2012-0201]. Dostupné z: <www.mfcr.cz> Koncepce vytvoření jednoho inkasního místa pro příjmy veřejných rozpočtů (JIM).[online]. [cit. 2011-08-24]. Dostupné z: <www.vlada.cz> Návrh JIM: zpráva z tématických pracovních skupin. [online]. [cit. 2012-28-01]. Dostupné z: <www.mfcr.cz> Období první republiky (1918-1938).[online]. cit [2011-11-17]. Dostupné z: <www.mfcr.cz> Paying Taxes, The Global Picture [online]. [cit. 2011-08-20]. Dostupné z: <www.pwc.cz> Prezentace - Reforma přímých daní a odvodů - III. pilíř daňové reformy. [online]. [cit. 2011-10-17]. Dostupné z: <www.mfcr.cz> Podávanie daňového priznania k DPH elektronicky od 1. 4. 2012? NIE! Až od 1. 1. 2013. [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: <www.enoviny.sk> Program projektu vytvoření jednoho inkasního místa pro příjmy veřejných rozpočtů („Projekt JIM“). [online]. cit. [2011-09-02]. Dostupné z: <www.mfcr.cz> Přechod na specializovaný FÚ. [online]. [cit. 2011-12-08]. Dostupné z:
36
•
•
• • • •
•
•
•
• • • •
RADVAN, M.: Daňová a poplatková soustava v České republice. Studijní materiály předmětu Základy finančního práva v roce 2010. [online]. [cit. 2012-02-05]. Dostupné z: Reforma přímých daní a odvodů předložena do vnějšího připomínkového řízení. [online]. [cit. 2011-09-30]. Dostupné z: <www.mfcr.cz> Senát PČR. Stenozáznam z jednání 8. 12. 2011. [online]. [cit. 2011-12-17]. Dostupné z: <www.senat.cz> Slovník cizích slov. [online]. [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: Sněmovní tisk č. 473, vládní návrh zákona o JIM.[online]. [cit. 2011-09-12]. Dostupné z: <www.psp.cz> Stenografický zápis 32. schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR ze dne 20. 12. 2011. [online]. [cit. 2012-02-11]. Dostupné z: <www.psp.cz> Studie proveditelnosti Jednoho inkasnío míta pro přímy veřejných rozpočtů - JIM - finání verze. [online]. [cit. 2011-1031]. Dostupné z: <www.mfcr.cz> ŠKOP, M.: Aplikace práva, interpretace práva, právní odpovědnost. Studijní materiál k předmětu Teorie práva. [online]. [cit. 2012-02-07]. Dostupné z: Tisková zpráva o schůzi Rady Projektu jednoho inkasního místa pro příjmy veřejných rozpočtů (Projekt JIM). [online]. [cit. 2012-01-28]. Dostupné z: <www.mfcr.cz> Usnesení vlády České republiky ze dne 20. prosince 2006 č. 1462. [online]. [cit. 2011-08-30]. Dostupné z: <www.vlada.cz> Usnesení vlády České republiky ze dne 12. září 2007 č. 1033. [online]. [cit. 2011-08-30]. Dostupné z: <www.vlada.cz> Usnesení vlády České republiky ze dne 3.listopadu 2008 č. 1336. [online]. [cit. 2012-28-01]. Dostupné z: <www.vlada.cz> Vládní návrh zákona související se zřízením jednoho inkasního místa předložen do Poslanecké sněmovny ČR. [online]. [cit. 2011-09-12]. Dostupné z: <www.mfcr.cz>
37
