PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY

PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY OBOR: PRÁVO A FINANCE KATEDRA FINANČNÍHO PRÁVA A NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK, JEDNACÍ ŘÍZENÍ

Dagmar Zlámalová 2011

Čestné prohlášení: „Prohlašuji, že jsem bakalářkou práci na téma Zadávání veřejných zakázek, jednací řízení zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury“. ……………………………………… Zlámalová Dagmar

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala svému vedoucímu bakalářské práce doc. JUDr. Karlu Markovi, CSc za odborné rady a cenné připomínky Dále bych ráda poděkovala Mgr. Lucii Jančářové z DPmB a.s., že mě uvedla do problematiky veřejných zakázek. Ráda bych věnovala bakalářskou práci památce mému manželovi, který bohužel po těžké nemoci v únoru 2011 zemřel.

OBSAH 1.

ÚVOD ............................................................................................................................................... 5

2.

HISTORIE ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK ................................................................................... 7

3.

PRÁVNÍ ÚPRAVA VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK ......................................................................................... 8 3.1

PRAMENY KOMUNITÁRNÍHO PRÁVA ...................................................................................... 8

3.2

SHRNUTÍ ................................................................................................................................ 10

4.

HARMONIZACE S KOMUNITÁRNÍM PRÁVEM .............................................................................. 11 4.1

TRANSPONOVÁNÍ SMĚRNIC .................................................................................................. 13

4.2

ZÁKON č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.................................................................... 14

4.4

SHRNUTÍ ................................................................................................................................ 18

5.

ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK V ČR ......................................................................................... 19 5.1

ZÁKLADNÍ POJMY .................................................................................................................. 19

5.1.1

Veřejná zakázka............................................................................................................. 19

5.1.2

Druhy veřejných zakázek ............................................................................................... 19

5.1.3

Zadavatel veřejné zakázky............................................................................................. 20

5.1.4

Veřejný zadavatel .......................................................................................................... 20

5.1.5

Dotovaný zadavatel ....................................................................................................... 20

5.1.6

Sektorový zadavatel ..................................................................................................... 21

5.1.7

Centrální zadavatel ........................................................................................................ 21

5.2

ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ ................................................................................................................... 23

5.3

JEDNACÍ ŘÍZENÍ S UVEŘEJNĚNÍM........................................................................................... 23

5.3.1

Podmínky pro použití ..................................................................................................... 23

5.3.2

Zahájení a průběh jednacího řízení s uveřejněním ........................................................ 24

5.4

5.4.1

Podmínky pro použití ..................................................................................................... 26

5.4.2

Zahájení a průběh jednacího řízení bez uveřejnění ....................................................... 28

5.5 6.

JEDNACÍ ŘÍZENÍ BEZ UVEŘEJNĚNÍ .......................................................................................... 26

SHRNUTÍ ................................................................................................................................ 29

ROZSUDKY V RÁMCI JEDNACÍHO ŘÍZENÍ...................................................................................... 30 6.3

7.

SHRNUTÍ ................................................................................................................................ 32

ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK A PRÁVNÍ ÚPRAVA V RAKOUSKU .......................................... 33 7.1

SHRNUTÍ ................................................................................................................................ 35

8.

ZÁVĚR ............................................................................................................................................ 36

9.

RESUMÉ ......................................................................................................................................... 39

10.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ................................................................................................ 41

1. ÚVOD Ve své bakalářské práci se budu věnovat problematice právní úpravy zadávání veřejných zakázek, a to jednacímu řízení. Nahlédnu na jednací řízení s uveřejněním, tak i bez uveřejnění. Na základě aktuálního zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů, upřesním základní pojmy a samotné zadávání veřejných zakázek se zaměřením na jednací řízení. Tato práce odráží i moje zkušenosti nabyté během pracovního poměru u Dopravního podniku města Brna. Chtěla bych poukázat na právní úpravu veřejných zakázek, která vychází z předpisů komunitárního práva, ze Smlouvy o založení Evropského společenství. Dále bych ráda zmínila příklady rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ( v této práci dále jen „ÚOHS“ ) a Evropského soudního dvora ( v této práci dále jen „ESD“ ). Pro srovnání bych ke konci práce uvedla, jak je upraveno zadávání veřejných zakázek v členském státě EU, v Rakousku. Zadávání veřejných zakázek v České republice je v poslední době nejvíce sledovanou oblastí. V posledních týdnech je jednou z hlavních témat v médiích chystaná novela zákona o veřejných zakázkách. Nebo také zviditelnění činnosti Antimonopolního úřadu a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Vzpomeňme například na odhalení chyb ministerstva obrany ve veřejné zakázce zhruba za 4,3 milionu korun, na opravy 17 terénních vozidel. Nebo zakázka na nákup obrněných transportérů Pandur, kde měla předcházet podivná smlouva o lobbingu. Evropská unie na realizaci veřejných zakázek, každoročně zvyšuje objem prostředků. Roční objem všech veřejných zakázek se v Česku podle čísel ministerstva pro místní rozvoj pohybuje kolem 600 miliard korun1. S nárůstem dotací z fondů Evropské unie je zajisté spojeno, narůstající množství zadávacích řízení veřejných zakázek. „Na základě veřejných zakázek vznikají relativně stabilní obchodní vztahy se zajištěným financováním. Pro podnikatele, který zakázku získá, je minimalizováno riziko, že za jím poskytnuté plnění neobdrží dohodnutou úplatu.“

2

Je třeba brát na vědomí, že

veřejná zakázka je hlavně obchod. Veřejná zakázka je specifický způsob uzavření 1

Portál Novinky,cz*online+. Změněno 20.1.2011.[cit. 2011-21-3]. Dostupné z http://www.novinky.cz/domaci/223393-ctvrt-bilionu-za-ctyri-roky-utratily-vlady-netransparentne.html 2

Plíva, S. Obchodní závazkové vztahy. 2. aktualizované vydání Praha, nakladatelství ASPI, 2006. s. 49

5

smlouvy, kterému předchází zadávací řízení. Zadavatel je povinen podle zákona o veřejných zakázkách dodržovat zásady rovného zacházení, transparentnosti a zákazu diskriminace. Pokud bych pro názornější představu obchodně společenské vztahy pomyslně rozdělila na veřejné a privátní, zde podle mého názoru dochází k podstatným rozdílům v momentě, kdy jejich zástupci se rozhodují o vynaložení finančních prostředků na zakoupení zboží či objednání díla či služby. V privátní sféře o vynaložení finančních prostředků rozhodují jejich vlastníci. Zde bude jejich zájmem, aby tyto finanční prostředky byly vynaloženy co možná nejhospodárněji a nejefektivněji. Těžko si dovedu představit situaci, kdy soukromý podnikatel záměrně nakoupí předražený autobus, jehož cena je vyšší nesrovnatelně v porovnání se stejným typem nabízeným u jiného prodejce. Odlišně bude určitě vypadat situace, kdy o pořízení určitého zboží či služeb bude rozhodovat subjekt, z jehož vlastních finančních zdrojů nejsou tyto věci hrazeny. Příkladem může být nákup autobusů pro Dopravní podnik. V tomto případě o pořízení vozů rozhoduje například představenstvo a další pověřené osoby, kteří nemusí mít velkou snahu při nákupu jednat efektivně. 27. ledna 2011 Evropská komise zveřejnila základní diskusní dokument, takzvanou Zelenou knihu o modernizaci zadávání veřejných zakázek. Je třeba zjednodušit pravidla pro zadávání veřejných zakázek, abychom usnadnili život jak zadavatelům, tak společnostem ucházejícím se o zakázky v Evropě. Zelená kniha vznikla v návaznosti na hospodářskou strategii Evropa 2020. Ta zdůrazňuje, že politika zadávání veřejných zakázek musí zajistit co nejefektivnější využití veřejných financí, a že trhy se zakázkami musejí být otevřené napříč Evropou. Veřejné zakázky se mají stát více flexibilními a použitelnějšími pro podporu dalších politik, jako jsou inovace, ochrana životního prostředí a podpora zaměstnanosti.3 I ministerstvo pro místní rozvoj, ve snaze znesnadnit vyčerpávání státního rozpočtu a nápravu situace státních tendrů, vypracovalo novelu zákona o veřejných zakázkách. Ze svého pohledu to považuji za krok správným směrem. Novelou má být například snížen limit pro zakázky malého rozsahu na jeden milion korun. Napsat dobrý zákon je zajisté mravenčí práce a je zapotřebí velká dávka trpělivosti a vytrvalosti.

3

Portál Ministerstvo zahraničních věcí ČR*online+. Změněno 20.2.2011.*cit. 2011-21-3]. Dostupné z http://www.mzv.cz/representation_brussels/cz/udalosti_a_media/zadavani_verejnych_zakazek_v_eu_se_zme ni.html/ 6

2.

HISTORIE ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK Historické kořeny zadávání veřejných zakázek se objevují již z roku 1535 ve

francouzském stavebním řádu. Za první úpravu je považováno v České republice nařízení z roku 1909 o zadávání státních dodávek a prací. Za tzv. první republiky, bylo zadávání veřejných zakázek obsaženo v nařízení vlády Československé č. 667/1920 Sb., o zadávání státních dodávek a prací. Zadavatelem zakázek v tehdejší době byly úřady státní správy a jimi spravované podniky, fondy a ústavy. V období socialismu, neexistovalo tržní hospodářství, a tudíž právní úprava této problematiky zadávání nebyla nutná. V této době měly státní podniky monopolní postavení a jim byly také veřejné zakázky přidělovány. V roce 1989, kdy došlo ke změně politického systému, došlo také ke změně ekonomiky řízené na ekonomiku tržní. Zde již bylo nezbytné oblast zadávání veřejných zakázek upravit. V říjnu roku 1990 byl přijat Zadávací řád staveb, stal se tak prvním předpisem. 24.7.1991 byl vydán zadávací řád staveb, podle kterého se muselo postupovat v případech zadávání staveb, stavebních objektů, provozních souborů, stavebních a montážních prací a projektových prací, pokud byly hrazeny z veřejných prostředků.4 V lednu roku 1995 nabyl účinnosti zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Bylo to vůbec poprvé, kdy tuto oblast upravoval zákon. Hlavním důvodem bylo přijetí Evropské dohody účinné od 1.2.1995. Zákon byl po dobu své působnosti dvanáctkrát novelizován. S blížícím se vstupem do Evropské unie byla nutná harmonizace právní úpravy s právem ES, které vedlo k přijetí zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, aby na jeho základě bylo možné z fondů EU čerpat finanční prostředky. Platná úprava vycházela ze zákona přijatého komisí OSN pro mezinárodní obchodní právo. Dne 1.7.2006 nabyl účinnost zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále ZVZ ),

4

Jurčík, R. Zadávání veřejných zakázek a udělování koncesí v ČR a EU. 1. Vydání Praha, nakladatelství C.H.Beck, 2007.str.6

7

a zákon č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení. Oba zákony mají za cíl zajištění efektivnosti a hospodárnosti při nakládání s veřejnými prostředky.

3. PRÁVNÍ ÚPRAVA VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK Základním dělením pramenů práva je rozdělení na prameny komunitární, mezinárodní a vnitrostátní. Právo komunitární a mezinárodní upravuje všeobecný rámec a vnitrostátní upravuje celou oblast veřejných zakázek. V české platné právní úpravě je veřejným zakázkám věnována pozornost v samostatném zákoně. Tím je zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, který nahradil dřívější zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách. K přijetí nového zákona po tak krátké době platnosti staré právní úpravy vedla především ta skutečnost, že v souvislosti s přijetím nových předpisů upravujících oblast zadávání veřejných zakázek v Evropské unii, konkrétně směrnic č. 2004/17/ES a č. 2004/18/ES, vznikla České republice povinnost transponovat tyto směrnice do českého právního řádu. Nový zákon tedy zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje postupy v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek5.

3.1

PRAMENY KOMUNITÁRNÍHO PRÁVA V České republice platí legislativní normy EU od 1.5.2004, kdy se ČR stala

členem Evropské unie. Tím získaly i české subjekty možnost ucházet se o veřejné zakázky na společném evropském trhu.6 V rámci EU se k veřejným zakázkám vztahují čtyři principy:7 

zákaz jakékoliv diskriminace,



volný pohyb zboží a zákaz jakýchkoliv kvantitativních omezení importu a exportu,

5

Oficiální portál pro podnikání a export *online+. Změněno 20.3.2011 *cit. 2011-5-4+. Dostupný z http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/orientace-v-pravnich-ukonech/verejne-zakazky-opu/1000818/46143/ 6

Veřejná podpora a veřejné zakázky po vstupu do EU, průvodce pro obce a města, nakladatelství LINDE PRAHA a.s.,2005. str.17 7

Veřejná podpora a veřejné zakázky po vstupu do EU, průvodce pro obce a města, nakladatelství LINDE PRAHA a.s.,2005. str.17 8



svoboda podnikání příslušníků jednoho členského státu na území druhého členského státu,



svoboda poskytování služeb, pokud jde o občany členských států, kteří mají bydliště v jiném státě Unie než příjemce služeb.,

Základem evropské legislativy pro oblast zadávání veřejných zakázek jsou: 8 

Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/17/ES ze dne 31.března 2004, o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb, ve znění pozdějších předpisů,



Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/18/ES ze dne 31.března 2004, o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby, ve znění pozdějších předpisů,



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/66/ES ze dne 11. prosince 2007, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 1989/665/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1992/13/EHS, pokud jde o zvýšení účinnosti přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek.

Mezi nejvýznamnější formy sekundární legislativy náleží:9 

Nařízení – má obecnou použitelnost, je závazné ve všech svých částech, přímo použitelné v každém členském státě. Plní obdobnou funkci jako zákon ve vnitrostátním právu,



Směrnice – zavazuje pouze členský stát, kterému je určena, plní funkci harmonizační. Dává členským státům větší prostor k vlastní iniciativě. Pokud jde o výsledek, jehož má být dosaženo, je ponecháno na úvaze každého členského státu jakou formou a prostředky vnitrostátního práva bude provedena,



Rozhodnutí – je závazné ve všech svých částech pro toho, komu je určeno.

Směrnice nejsou přímo aplikovatelné. Ze znění článku 288 vyplývá, že SFEU nezamýšlela dát směrnicím vlastnost přímého účinku. Vyplývá to z charakteru směrnic, které jsou určeny výhradně členským státům, a které jsou závazné jen co do výsledku, 8

Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. [cit. 2011-5-4+. Dostupný z http://www.portalvz.cz/Legislativa/Evropska-legislativa---aktualni-zneni-smernic-c--2/ 9

Jurčík, R. Zadávání veřejných zakázek v praxi. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2002. s. 15

9

jehož je třeba dosáhnout, avšak volbu forem a metod jeho dosažení ponechávají členským státům. Legislativní opatření členských států je proto na místě a zpravidla zcela nezbytné.10

3.2

SHRNUTÍ Členské státy Evropské unie, tak i Česká republika byly nuceni sladit legislativu

v oblasti zadávání veřejných zakázek se směrnicemi EU. Právní úprava v EU byla významná již, před vstupem České republiky do EU. Členské státy i Česká republika jsou povinny se řídit komunitárními předpisy. Ale je jim ponechána volnost pro přísnější právní úpravu. Řekla bych , že pro takový subjekt jakým, je EU je tento princip praktický. Domnívám se, že určitě není dostačující zakotvení pouze obecných principů do komunitárního práva. Je zapotřebí i zakázky malého rozsahu a podlimitní zakázky podrobně upravit do práva EU. Zadávání veřejných zakázek je v komunitárním právu upraveno v obecné rovině především směrnicemi, a to z toho důvodu, že právní úprava členských států a jejich právní systémy jsou natolik odlišné, že není možné zvolit jinou formu úpravy. Směrnice jsou přímo neúčinné. Jednotlivci se mohou, přímo dovolávat ustanovení směrnice je to tzv. vertikální přímý účinek, který se použije při neprovedení implementace směrnice včas.

10

Týč,V.Základy práva Evropské unie pro ekonomy. 6. vydání.Praha:Nakladatelství Leges, 2010. s. 108-110

10

4. HARMONIZACE S KOMUNITÁRNÍM PRÁVEM Právní úprava EU byla významná již před naším vstupem do EU. Vzhledem ke směřování České republiky do EU byla mezi naší republikou, EU a jejími členskými státy uzavřena Evropská dohoda. Závazek harmonizovat právní úpravu v ČR s právem ES vyplývá z článku 69 uvedené dohody, podle kterého je důležitou podmínkou, postupné sbližování stávajících a budoucích právních předpisů ČR s předpisy ES. V konkrétní rovině pro oblast veřejných zakázek vyplývá tento závazek z čl. 68 Evropské dohody. Podle již zmíněného článku je cílem smluvních stran zadávat veřejné zakázky na základě nediskriminace a vzájemnosti. V Evropské dohodě je asymetricky upravena, možnost českých podnikatelů účastnit se výběrových řízení v jednotlivých členských státech.11 Veřejné zakázky byly do 1. 5. 2004 upraveny zákonem č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, vyhotovený Ministerstvem hospodářství. Zákon č. 199/1994 Sb. byl od svého přijetí celkem dvanáctkrát novelizován, poprvé v roce 1996 zákonem č.148/1996Sb. Svou koncepcí vycházel z modelového zákona o zadávání zboží, staveb a služeb, který byl přijat Komisí Spojených národů pro mezinárodní obchodní právo (UNCITRAL) a ze směrnic EU. Koncepce byla odlišná a nebylo ji možné převést dílčími úpravami formou novelizace na systém vycházející z evropských zadávacích směrnic. Přistoupením České republiky do Evropské unie bylo nutné přijmout nový zákon. Tím se český právní řád v oblasti zadávání veřejných zakázek sladil se směrnicemi ES. Mezi směrnice, které upravovaly postup při zadávání veřejných zakázek na služby, dodávky zboží a stavební práce, patřily tyto:12 směrnice Rady č. 92/50/EHS, směrnice Rady č. 93/36/EHS, směrnice Rady č. 93/37/EHS, směrnice Rady č. 93/38/EHS.

11

Jurčík, R. Zadávání veřejných zakázek v praxi. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2002. s. 12.

12

Justoň, J. a kol. Veřejné zakázky od A do Z. 1. vyd.. Praha: Verlag Dashöfer, 2005.

11

Přes četné novelizace zákona je u dříve zadaných zakázek dodržován zákaz retroaktivity. Tímto pravidlem mají zadavatelé, zájemci a uchazeči zajištěnou právní jistotu. Řekla bych, že tato zásada je velmi ceněna i v dnešní době. S blížícím se vstupem České republiky do Evropské unie, a v rámci slaďování českého právního řádu s normami Evropské unie byl přijat nový zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách. Bylo to především proto, že bez nového zákona by nebylo možné, čerpat dotace z evropských fondů u dříve zadaných zakázek. Vstup České republiky do Evropské unie tedy změnil doposud zaběhlá pravidla. V rámci slaďování českého právního řádu s normami Evropské unie došlo k harmonizaci vnitrostátního práva s příslušnými právními akty ES. Sjednocení bylo nezbytné nejen s ohledem na povinnost České republiky přizpůsobit svůj právní řád komunitárnímu právu, ale rovněž proto, že bez nového zákona by se nemohly čerpat prostředky z evropských fondů. Po mnoha letech příprav se tak zrodil nový zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách. Oproti předchozí právní úpravě byla provedena redukce možných zadávacích řízení na čtyři. Zadavatel měl k dispozici otevřené řízení, užší řízení, jednací řízení s uveřejněním a jednací řízení bez uveřejnění.13 Avšak po dvou letech byl zákon z roku 2004 nahrazen novým zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Důvodem přijetí nového zákona během tak krátké doby byla skutečnost, že České republice vznikla povinnost harmonizovat v souvislosti s přijetím nových předpisů upravujících zadávání veřejných zakázek v EU, konkrétně směrnic č. 2004/17/ES (tzv. směrnice sektorová) a č. 2004/18/ES (tzv. směrnice klasická), vznikla České republice povinnost transponovat tyto směrnice do českého právního řádu. Dne 1. července 2006 nabyly účinnosti dva nové zákony v oblasti veřejných zakázek, a to zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen ZVZ), a dále zákon č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení. K přijetí nového zákona po tak krátké době platnosti staré právní úpravy vedla především ta skutečnost, že v souvislosti s přijetím nových předpisů upravujících oblast zadávání veřejných zakázek v Evropské unii, konkrétně směrnic č. 2004/17/ES a č. 2004/18/ES, vznikla České republice povinnost transponovat tyto směrnice do českého právního řádu. Nový zákon tedy zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje postupy v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek. Ostatně již i výše uvedené směrnice byly

13

MEPCO a Svaz měst a obcí. Veřejná podpora a veřejné zakázky po vstupu do EU: průvodce pro obce a města. 1. vyd. Praha: Linde, 2005. s. 34-35.

12

prostřednictvím směrnic 89/665/EHS a 92/13/EHS ve znění směrnice 2007/66/ES ze dne 11. 12. 2007. Tato „evropská" regulace se pak promítla zejména v zákonu č. 179/2010 Sb., který byl rozsáhlou novelou stávajícího zákona14.

4.1

TRANSPONOVÁNÍ SMĚRNIC Jak již na začátku uvádím nařízení EU, a ustanovení smlouvy ES mají přímý

účinek. Musí být transformovány do vnitrostátního právního řádu a přeneseny vnitrostátními prameny práva. V oblasti veřejných zakázek je zajímavé si povšimnout, rozdílných způsobů, kterými jednotlivé členské státy transformaci provedly. V podstatě měly možnost to provézt dvěma způsoby: 

Složitějším způsobem -

tento způsob byl uplatněn především v zemích

střední a východní Evropy. Je založen na zapracování zadávacích směrnic do vnitrostátního pramene práva. Vzniká nám tím dvojkolejnost právní úpravy veřejných zakázek. Na jedné straně existuje vnitrostátní právní úprava, na straně druhé směrnicová úprava. Nevýhodou tohoto způsobu je nebezpečí nedokonalého překladu směrnic EU a tím pak nepřesná jejich transpozice.15 

Jednoduchým způsobem – tento způsob uplatnění je typický hlavně pro

ostrovní státy (Velká Británie, Irsko). Způsob spočívá v tom, že ve vnitrostátním pramenu práva se ukládá zadavatelům povinnost respektovat principy obsažené v zadávacích směrnicích EU. Skutečná transpozice tak není provedena a zadavatelé přímo používají zadávací směrnice. Při uplatnění této metody nemůže dojít k rozporu transponovaného vnitrostátního práva s právem EU. Tento postup by měl vést k větší efektivnosti legislativního procesu obecně. Neboť dochází k částečné eliminaci dvojkolejnosti legislativního procesu v členských zemích a v EU.16

14

Oficiální portálpro podnikání a export *online+. Změněno 20.1.2011.*cit. 2011-21-3+. Dostupné z http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/orientace-v-pravnich-ukonech/verejne-zakazky-opu/1000818/46143/ 15

Jurčík, R. Zadávání veřejných zakázek a udělování koncesí v ČR a EU. 1. vyd: Praha: C. H. Beck, 2007. s. 36-37.

16

Jurčík, R. Zadávání veřejných zakázek a udělování koncesí v ČR a EU. 1. vyd: Praha: C. H. Beck, 2007. s. 36-37.

13

Česká republika přijetím zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách transponovala do svého právního prostředí "nové" zadávací Směrnice:17 směrnice č. 2004/18/ES ze dne 31. března 2004, o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby, ve znění pozdějších předpisů, směrnice č. 2004/17/ES ze dne 31. března 2004, o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb, ve znění pozdějších předpisů, statistické výstupy pro veřejné zakázky na služby, dodávky, stavební práce a síťové sektory, na jejichž zadavatele se vztahuje Dohoda o vládních zakázkách. Česká republika jako členský stát EU má za povinnost předat Evropské komisi každý rok k 31. 10. statistickou zprávu za předchozí rok, jejíž obsah je dán podle jednotlivých Směrnic Rady. Smyslem zpracování statistického reportu je umožnit posouzení výsledků použití těchto směrnic v praxi. V rámci statistické zprávy (kapitola 3) jsou zvlášť uvedeny veřejné zakázky veřejných zadavatelů (pouze ústřední a regionální zadavatelé) podle předmětu zakázky (dodávky, služby a stavební práce), které jsou dále podrobněji rozebrány podle druhu zadavatele (ústřední zadavatelé a regionální zadavatelé) a zvlášť veřejné zakázky sektorových zadavatelů (=odvětvoví zadavatelé) v členění podle jednotlivých annexů (příloh) Směrnice č. 2004/17/ES a podle předmětu veřejné zakázky18.

4.2

ZÁKON č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách Od 1. 7. 2006 je zadávání veřejných zakázek v České republice upraveno

zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „zákon“). Zákon upravuje v souladu s právem Evropských společenství druhy a postupy při zadávání veřejných zakázek; druhy zadávacích řízení (otevřené, užší, jednací s a bez uveřejnění); soutěž o návrh; dohled nad dodržováním tohoto zákona a dále též

17

Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. [cit. 2011-6-4]. Dostupný z http://www.portalvz.cz/getdoc/951d7cda-a317-43e2-abd2-52764a9c3fda/Zprava-o-statistice-verejnych-zakazek-za-Cesko-(1) 18

Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. [cit. 2011-8-4+. Dostupný z http://www.portalvz.cz/getdoc/951d7cda-a317-43e2-abd2-52764a9c3fda/Zprava-o-statistice-verejnych-zakazek-za-Cesko-(1)

14

podmínky

vedení

a

funkce

certifikovaných dodavatelů.

seznamu

kvalifikovaných

dodavatelů

a

systému

19

Zákon byl několikrát novelizován jeho poslední novela vstoupila v platnost 1. 1. 2010. Byla velkým přínosem, týkala se přezkumné části. Cílem zákona je zajištění hospodárnosti, efektivnosti nakládání s veřejnými prostředky. Podrobně upravuje postupy při zadávání nadlimitních a podlimitních zakázek, nikoliv veřejných zakázek malého rozsahu. Hlavním úkolem je, aby uzavírání smluv hrazených z veřejných

prostředků

bylo

prováděno

při

zajištění

hospodářské

soutěže

konkurenčního prostředí mezi dodavateli. V souladu s novými evropskými zadávacími směrnicemi je zde také snaha o vytvoření modernějšího, flexibilnějšího a jednoduššího právního rámce pro veřejné zakázky a koncese. Zákon dále zachovává rovnováhu mezi principem transparentnosti a proporcionality. U podlimitních veřejných zakázek je možnost výrazného zkrácení lhůt a menší administrativní náročnost20. Zákonem jsou do české právní úpravy implementovány nové předpisy Evropského společenství a upravuje: Postupy při zadávání veřejných zakázek Soutěž o návrh (směřující k návrhu, projektu nebo plánu) Dohled nad dodržováním tohoto zákona Podmínky vedení a funkce seznamu kvalifikovaných dodavatelů a systému certifikovaných dodavatelů21 Zákon o veřejných zakázkách podle povahy úpravy můžeme rozdělit na dvě části: Zadávání veřejných zakázek nám tvoří část první až čtvrtá zákona a šestá až devátá. Zde máme vymezeny základní pojmy, vlastní průběh zadávacího řízení, všechny možné formy pro zadání veřejné zakázky, definice postupů vedoucí k výběru nejvýhodnější nabídky a podpisu smlouvy. V této souvislosti bych ráda podotkla, že veřejné zakázky jsou hlavně obchodem, a tedy zadavatel a uchazeč činí veškeré úkony v obchodně právních vztazích. Zadavatel nevystupuje při zadávání veřejné zakázky 19

Oficiální portál pro podnikání a export *online+. Změněno 20.1.2011.*cit. 2011-21-3+. Dostupné z http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/zakony/zakon-o-verejnych-zakazkach/1001184/4286/ 20

Jurčík, R. Zadávání veřejných zakázek a udělování koncesí v ČR a EU. 1. vyd: Praha: C. H. Beck, 2007. s. 38-39.

21

Krč, R. Marek, K. Petr, M. Zákon o veřejných zakázkách a koncesní zákon s komentářem. 2. podst. přeprac. a dopl. Vyd. Praha : Nakl. Linde 2008. s.17

15

v nadřazeném postavení jako veřejnoprávní orgán nýbrž jako subjekt v rovnoprávném postavení. Dohled nad zadáváním veřejných zakázek tvoří část pátá zákona. Dohled vykonává ÚOHS. Působnost vymezuje § 2 písm. b) zákona č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů, kde jedna z jeho činností je výkon dohledu nad zadáváním veřejných zakázek. Přezkum souladu postupu zadavatelů se zákonem je prováděn podle části sedmé se subsidiaritou zákona č. 500/2004 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, čili ve správním řízení. Správní řád se použije až po zahájení správního řízení, které je zahájeno buď doručením návrhu k ÚOHS v případě správního řízení návrhového nebo v případě zahájení správního řízení z vlastního podnětu učiněním prvního úkonu vůči účastníkům. Řízení o námitkách u zadavatele je svou povahou řízením sui genesis22. Zákon se člení na devět částí: Část první – obecná ustanovení § 1 až 20. Část druhá – zadávací řízení § 21 až 85 – zde je upraveno šest druhů zadávacího řízení. Část třetí – zvláštní postupy v zadávacím řízení § 86 až 101. Část čtvrtá – soutěž o návrh § 102 až 109. Část pátá – ochrana proti nesprávnému postupu zadavatele § 110 až 124. Část šestá – seznam kvalifikovaných dodavatelů, systém certifikovaných dodavatelů, zahraniční seznam dodavatelů, rejstřík osob se zákazem plnění veřejných zakázek §125 až 145. Část sedmá – společná ustanovení § 146 až 157. Část osmá – přechodná a závěrečná ustanovení § 158 až 160. Část devátá – účinnost § 161. Ráda bych upozornila, že 1. července 2006 nabyl účinnosti zákon č. 139/2006 Sb., Zákon o koncesních smlouvách a koncesním řízení (dále „koncesní zákon“). Koncesní zákon upravuje podmínky a postup zadávání veřejných zakázek, které mají povahu

22

Jurčík, R. Zadávání veřejných zakázek a udělování koncesí v ČR a EU. 1. vyd: Praha: C. H. Beck, 2007. s. 38-39.

16

koncesních smluv23. Tento zákon například přináší povinnost schvalování projektu podle hodnoty vládou, kraji nebo obcemi u nadlimitních veřejných zakázek, kde se předpokládá uzavření smlouvy minimálně na dobu pěti let nebo na dobu určitou a kde dodavatel nese určitá rizika v rámci realizace zakázky, která obvykle nese zadavatel. Myslím, že to není zrovna šťastně řešená úprava. Chápu nezbytnou potřebu většího dohledu nad zakázkou, kde dodavatel nese jistá ekonomická rizika. Z mého pohledu se tím, ale zbytečně a komplikovaně zadávání prodlužuje.

4.3 NETRANSPONOVANÉ SMĚRNICE Česká republika do svého právního řádu zatím netransponovala další směrnice, které schválil Evropský parlament a Rada a jsou již platné na území Evropské unie. Je to směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES. Směrnice 2009/81/ES se vztahuje na veřejné zakázky zadávané v oblasti obrany a bezpečnosti, jejichž předmětem jsou:24 dodávky vojenského vybavení, včetně dílů, součástí nebo montážních bloků; dodávky citlivého vybavení, včetně dílů, součástí nebo montážních bloků; stavební práce, dodávky a služby přímo související s vybavením uvedeným v písmenech a) a b) pro veškeré fáze jeho životního cyklu; stavební práce a služby pro výhradně vojenské účely či citlivé stavební práce a citlivé služby. Pro transponování směrnice 2009/81/ES je stanovena lhůta do 21. srpna 2011.

23

Koncesní smlouvou se koncesionář zavazuje poskytovat služby nebo i provést dílo a zadavatel se zavazuje umožnit koncesionáři brát užitky vyplývající z poskytování služeb nebo z využívání provedeného díla, popřípadě spolu s poskytnutím části plnění v penězích. Zákon č. 139/2006 Sb., koncesní zákon, § 16 24

Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. [cit. 2011-08-04+. Dostupný z http://www.portalvz.cz/Legislativa/Evropska-legislativa---aktualni-zneni-smernic-c--2.

17

4.4

SHRNUTÍ Od 1. 7. 2006 je zadávání veřejných zakázek v České republice upraveno

zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Prostřednictvím tohoto zákona byly do českého právního řádu transponovány směrnice, které Česká republika vstupem do Evropské unie musela přijmout. Konstatuji, že směrnice přinesly řadu úprav a změn, které zjednodušily právní rámec. V podstatě systém zadávání veřejných zakázek se nijak nezměnil. Některá ustanovení směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES nebylo nutné povinně transponovat. Byl zaveden soutěžní dialog jako další způsob zadávání a podpora elektronizace zadávacího systému. Dále bylo upraveno uzavírání rámcových smluv veřejnými zadavateli. V zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, při zadávání podlimitních zakázek je podrobně předepsán postup na rozdíl od směrnic ES.

18

5.

ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK V ČR V České republice je současná legislativa zadávání veřejných zakázek upravena

v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. V oblasti veřejných zakázek je vývoj norem spojen s nárůstem jejich rozsahu. V následující části ve zkratce uvedu základní pojmy a více se zaměřím na jednací řízení.

5.1 ZÁKLADNÍ POJMY 5.1.1 Veřejná zakázka Veřejnou zakázkou je zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. Veřejná zakázka, kterou je zadavatel povinen zadat podle tohoto zákona, musí být realizována na základě písemné smlouvy. 5.1.2 Druhy veřejných zakázek Veřejné zakázky dělíme podle jejich předmětu a také podle jejich předpokládané výše hodnoty plnění. Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách dělení vymezuje v § 7 odst. 2 a 3. Z důvodu omezených možností uvádím jen základní dělení veřejných zakázek. Podle předmětu dělíme veřejné zakázky na: 

veřejné zakázky na dodávky



veřejné zakázky na stavební práce



veřejné dodávky na služby

Zde bych ráda upozornila, že s veřejnou zakázkou na stavební práce souvisí také inženýrská a projektová činnost, rovněž poskytnutí dodávek a služeb, které jsou nezbytné k provedení veřejné zakázky. Za veřejnou zakázku na stavební práce se považují také stavební práce s využitím zprostředkovatelských služeb zadavateli jinou osobou. Podle předpokládané ceny dělíme veřejné zakázky na : 

nadlimitní veřejné zakázky



podlimitní veřejné zakázky



veřejné zakázky malého rozsahu

19

V současné době jsou však stanoveny nařízením vlády č. 77/2008 ve znění nařízení č. 474/2009 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách. Účelem nové právní úpravy je snaha zjednodušit případné změny hodnot uvedených v nařízení vlády s ohledem na to, že nelze vyloučit potřebu změn těchto hodnot v důsledku změn předpisů EU. Pravidlem je, že se limity pro stanovení mezních hodnot podlimitních a nadlimitních zakázek mění každé dva roky a to tak, že se hodnota limitů snižuje. Děje se tak zejména proto, aby se vyrovnal rozdíl v kurzu eura a koruny tak, aby při přepočtu mezních hodnot na eura zůstávaly limity stále stejné25.

5.1.3

Zadavatel veřejné zakázky Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách v § 2 odst. 1, rozlišuje tři kategorie

veřejných zadavatelů, a to zadavatele veřejného, dotovaného a sektorového. Sektorovým zadavatelem bývá v praxi označován též síťový nebo odvětvový zadavatel. Zadavatelem veřejné zakázky může být fyzická osoba i právnická osoba.

5.1.4

Veřejný zadavatel Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách v § 2 odst. 2 pod písmeny a) – d)

vymezuje veřejné zadavatele takto:  Česká republika  státní příspěvková organizace  územní samosprávný celek (obec, kraj) nebo příspěvková organizace, u níž zřizovatele vykonává územní samosprávný celek  jiná právnická osoba

5.1.5 Dotovaný zadavatel Dotovaným zadavatelem je jakákoliv právnická či fyzická osoba, která splní podmínky stanovené v § 2 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách a ty jsou následující:

25

Oficiální portál pro podnikání a export [online]. [cit. 2011-21-3+. Dostupné z http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/orientace-v-pravnich-ukonech/verejne-zakazkyopu/1000818/46143/#b2

20

 veřejná zakázka je více než z 50% hrazena z peněžních prostředků veřejného zadavatele  jde o nadlimitní veřejnou zakázku na stavební práce  jde o nadlimitní zakázku na služby Podotýkám, že například v případě lhůt při zadávání veřejné zakázky dotovaný zadavatel, postupuje podle ustanovení zákona o veřejných zakázkách platných pro veřejného zadavatele.

5.1.6

Sektorový zadavatel Podle zákona je sektorovým zadavatelem osoba, která vykonává některou

z činností uvedenou v § 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Relevantní činností se rozumí například činnost v boru plynárenství, teplárenství, elektroenergetiky vodárenství.

5.1.7

Centrální zadavatel Zákon nově zavádí centrálního zadavatele, který umožňuje zadavatelům

pořizovat zboží, služby, stavební práce prostřednictvím centrálního zadavatele. Nemusí tak sami podstupovat zadávací řízení. Centrálním zadavatelem může být pouze veřejný zadavatel, přičemž zákon dále neomezuje, která osoba centrálním zadavatelem bude. Zadavatelé s centrálním zadavatelem před zahájením centralizovaného zadávání uzavírají smlouvu, ve které upraví podmínky související s centralizovaným zadáváním. Zákon nám vymezuje dva druhy centrálního zadávání: V prvním případě centrální zadavatel pořizuje v zadávacím řízení dodávky či služby, které následně dále „přeprodává“ zadavatelům bez navýšení ceny. Tento postup, ale není možné uplatnit u veřejných zakázek na stavební práce. Ve druhém případě zadavatelé, centrálního zadavatele zmocní k realizaci zadávacího řízení. Ten potom podstupuje zadávací řízení na účet zadavatelů. Je tak přípustné, že centrální zadavatel pořizuje pro zadavatele zboží, služby. Centrální zadavatel nese odpovědnost za řádný průběh celého zadávacího řízení. Od 15. 9. 2010 může, centrální zadavatel v rámci zadávacího řízení pořizovat zboží i přímo pro sebe.Dále se zadáváním veřejných zakázek souvisejí zákony:  Zákon č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon) 21

 Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád  Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže  Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů Základním prvkem jednotného trhu je, že všechny firmy mají stejnou možnost získat veřejné zakázky, které zadávají veřejnoprávní orgány a subjekty činné ve veřejně prospěšných službách (v dopravě, telekomunikacích, vodní a energetické hospodářství). Statistika veřejných zakázek dle druhu zadávacího řízení a druhu zadavatele v r. 2009

Zadané VZ v r. 2009 dle druhu zadávacího řízení (počet VZ)

0%

Otevřené řízení Užší řízení

3%

19%

37%

38%

3%

Jednací řízení s uveřejněním Jednací řízení bez uveřejněním Soutěžní dialog Neuvedeno

Obrázek 1 - Zdroj:http://www.portal-vz.cz//Information-System-on-Public-Contracts/StatisticalOutputs-on-Public-Contracts/Souhrnny-statisticky-prehled-verejnych-zakazek Zadané VZ v roce 2009 dle druhu zadavatele (počet VZ)

4% Veřejný zadavatel

96%

Obrázek 2 - Zdroj:http://www.portal-vz.cz//Information-System-on-Public-Contracts/StatisticalOutputs-on-Public-Contracts/Souhrnny-statisticky-prehled-verejnych-zakazek

22

5.2

ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ Zadávací řízení je upraveno v části druhé (§ 21-85) zákona. Zákon o veřejných

zakázkách rozlišuje a upravuje následující typy zadávacích řízení:26  otevřené řízení  užší řízení  jednací řízení s uveřejněním  jednací řízení bez uveřejnění  soutěžní dialog  zjednodušené podlimitní řízení Možnost použití jednotlivých zadávacích řízení závisí na dvou skutečnostech. Tou první je, do které kategorie zadavatel spadá (zda jde o zadavatele veřejného, dotovaného či sektorového), tou druhou potom, v případě některých zadávacích řízení rovněž fakt, zda jsou naplněny zákonné podmínky pro jejich použití. Zadávací řízení lze definovat jako zvláštní postup vedoucí k uzavření smlouvy, který není správním řízením a jeho výsledkem není vydání správního aktu. Jde o postup sui genesis. Tedy právní rámec, jenž vede k zadání veřejné zakázky. Podlimitní a nadlimitní zakázku má zadavatel povinnost zadat v jednom ze zadávacích řízení. Zadavatel nezadává v zadávacím řízení veřejné zakázky, které jsou vyjmuty z působnosti zákona27.

5.3 5.3.1

JEDNACÍ ŘÍZENÍ S UVEŘEJNĚNÍM Podmínky pro použití Jednací řízení s uveřejněním nám upravuje zákon č. 137/2006 Sb., v § 22 a je

zároveň transpozicí směrnice 2004/18/ES čl. 30. Jednací řízení je nejméně formální a nejvíce se blíží běžnému obchodněprávnímu vyjednávání. Zadavatel může zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení s uveřejněním, pokud v předchozím otevřeném řízení, užším řízení, zjednodušeném podlimitním řízení nebo soutěžním dialogu byly podány pouze neúplné a nepřijatelné nabídky. 26

Oficiální portál pro podnikání a export *online+. *cit. 2011-21-3+. Dostupné z http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/orientace-v-pravnich-ukonech/verejne-zakazky-opu/1000818/46143/ 27

Jurčík, R. Zadávání veřejných zakázek a udělování koncesí v ČR a EU. 1. vyd: Praha: C. H. Beck, 2007. s. 260

23

Veřejný zadavatel může podle § 22 odst. 3 ZVZ zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení s uveřejněním i ve výjimečných případech, kdy u dodávek, služeb či stavebních

prací

lze

důvodně

předpokládat,

že

uchazeči

předloží

navzájem

nesrovnatelné nabídkové ceny. Jedná-li se o veřejnou zakázku na služby, existuje pro veřejného zadavatele výjimka uvedená v příloze č. 2 ZVZ. Je nutné rozlišovat veřejného a sektorového zadavatele28. V § 22 odst. 4 ZVZ jsme upozorněni na to, že sektorový zadavatel pro zadání jakékoliv nadlimitní veřejné zakázky může použít jednací řízení s uveřejněním, aniž by splnil uvedené zákonné podmínky. 5.3.2

Zahájení a průběh jednacího řízení s uveřejněním Postup jednacího řízení s uveřejněním nám stanoví § 29 a následující ZVZ

s několika málo odlišnostmi pro sektorového zadavatele a veřejného zadavatele. Jednací řízení s uveřejněním probíhá v několika krocích, představuje jednodušší způsob zadání veřejné zakázky. Prvním krokem je oznámení jednacího řízení, v němž zadavatel oznamuje úmysl zadat veřejnou zakázku. Tím zadavatel vyzve neomezený počet dodavatelů k podání žádosti o účast v zadávacím řízení a k prokázání kvalifikace. Nyní mohou zájemci podat žádosti o účast a musí dodržet zadavatelem stanovenou lhůtu. V zákoně jsem nenašla výslovnou zmínku o tom, že je nutné, aby dodavatelé ve stanovené lhůtě podali jak žádost o účast tak prokázali splnění kvalifikace. Dle mého názoru usuzuji, že podstatné pro splnění lhůty je podání žádosti o účast. Neboť podle § 59 zákona po skončení lhůty zadavatel přistupuje k posouzení kvalifikace. Poté, co zadavatel posoudí kvalifikaci dodavatelů a případně omezí podle předem stanoveného klíče jejich počet, vyzve „zbylé“ dodavatele k podání nabídek. Zákonem je zde stanovena podmínka, že nesmí zadavatel stanovit méně než tři zájemce. Ovšem v praxi se nám může přihodit, že opravdu podají žádost o účast třeba pouze jeden, dva zájemci nebo méně uchazečů než jak zadavatel uvedl oznámení jednacího řízení s uveřejněním. I když se bude jednat o nižší počet zájemců, než jak nám stanoví zákon, v tomto případě můžeme vyzvat všechny zájemce, kteří splnili kvalifikaci v daném rozsahu. Zadavatel má právo podle § 84 odst. 2 písmene a) ZVZ jednací řízení s uveřejněním zrušit, pokud k podání nabídky nemůže vyzvat počet zájemců, který uvedl v oznámení. Jednotlivé nabídky zadavatel posoudí a vyhodnotí ve smyslu zákona o veřejných zakázkách. Pokud by se jednalo o užší řízení, uzavřel by 28

Viz. § 2 Zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách

24

zadavatel v této chvíli smlouvu s dodavatelem, jehož nabídka byla hodnocena jako nejlepší. Jednací řízení s uveřejněním však zadavateli umožňuje zahájit s jednotlivými dodavateli jednání, které nám upravuje § 30 ZVZ, jejichž cílem je dosažení pro něj výhodnějších podmínek. Tato jednání mohou být vedena v několika fázích. V rámci každé fáze je pak zadavatel oprávněn postupně omezovat počet uchazečů. Na konci každé z nich pak zadavatel stanoví aktuální pořadí uchazečů. V případě, že se jedná o poslední fázi, a zadavatel tak stanovil před jejím zahájením, představuje aktuálně sestavené pořadí uchazečů finální a pro výběr nejvýhodnější nabídky rozhodující pořadí29. Zadavatel po ukončení každé fáze jednání o nabídkách má povinnost stanovit pořadí uchazečů na základě výsledků jednání a musí vyhotovit pro každou danou fázi jednání samostatný písemný protokol. Zadavatel tedy vyhotovuje samostatné protokoly, a to:  podle § 31 odst. 2 ZVZ protokol z jednání,  protokol o konečném výsledku hodnocení – pořadí uchazečů, výsledky jednání o nabídkách, informaci o tom, s kterými uchazeči bude v další fázi jednáno. Po ukončení celého jednacího řízení s uveřejněním a výběru nejvýhodnější nabídky následuje samotné uzavření smlouvy. K ukončení jednacího řízení použijeme postup uvedený v § 81 a následující ZVZ. Výsledky zadávacího řízení se uveřejňují v informačním systému a Věstníku EU. Pokud by se jednalo o nadlimitní veřejnou zakázku je zapotřebí ještě vypracovat písemnou zprávu zadavatele30. Jak je patrno postup jednacího řízení probíhá v několika krocích. Z tohoto důvodu uvádím v příloze č.1 na konci práce stručný rámcový průběh jednacího řízení s uveřejněním. Výhoda zadávacího řízení s uveřejněním spočívá v tom, že po podání nabídek probíhá jednání o těchto nabídkách, na jehož základě může zadavatel příslušné dodávky, služby

29

Dostupné *online+ z http://www.stavebni-forum.cz/cs/article/17239/verejne-zakazky-prubeh-zadavacihorizeni-i-cast/[cit. 2011-21-3]. 30

Veřejné zakázky z pohledu zadavatele. Gordion s.r.o, 2007. odd. 13. s. 1-4.

25

nebo stavební práce získat za lepších ekonomických podmínek než při otevřeném zadávacím řízení31. Výhoda zadávacího řízení s uveřejněním Nejjednodušším typem výběrových řízení je otevřené řízení. V tomto typu výběrového řízení zadavatel vyzve neomezený počet dodavatelů (uchazečů o veřejnou zakázku), aby podali svoje nabídky. Otevřené řízení je neomezeným výběrovým řízením, k podání nabídky je oprávněna kterákoli osoba, která má o podání nabídky zájem.

5.4 5.4.1

JEDNACÍ ŘÍZENÍ BEZ UVEŘEJNĚNÍ Podmínky pro použití Jednací řízení bez uveřejnění je výjimečný způsob zadání veřejné zakázky.

Jednání je charakteristické tím, že umožňuje zadavateli zadat veřejnou zakázku jednoduchým a méně formálním způsobem. Je zde omezena možnost hospodářské soutěže, ač je veřejná zakázka zadána dle zákona. V jednacím řízení bez uveřejnění zadavatel veřejné zakázky přímo vyzývá jednoho či více dodavatelů k jednání. Zájemci tak nepodávají svoji nabídku, ale zadavatel s nimi místo toho přímo vyjednává. Směrnice 2004/18/ES čl. 31 je transponován ustanovením § 23 zákona č. 137/2006 Sb. Je zde obsažen výčet podmínek, za kterých lze veřejnou zakázku bez uveřejnění zadat. I zde nalézáme odlišnosti pro zadávání řízení sektorovým či veřejným zadavatelem. Velká novela č. 179/2010 Sb., významným způsobem upravila možnost zadávat zakázku v režimu jednacího řízení (s uveřejněním i bez uveřejnění), když 32: zadavatel má možnost zadat v jednacím řízení bez uveřejnění opakovaně veřejnou zakázku rovněž, pokud ve zjednodušeném podlimitním řízení nebyly podány žádné nabídky nebo byly podány pouze nabídky nesplňující požadavky na předmět

31

Krč, R. a kol. Zákon o veřejných zakázkách a koncesní zákon s komentářem. 2. vyd. Praha: Linde Praha, a.s. 2008. s. 164. 32

Oficiální portál pro podnikání a export *online+. *cit. 2011-21-3]. Dostupné z http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/orientace-v-pravnich-ukonech/verejne-zakazkyopu/1000818/46143#b51

26

plnění veřejné zakázky. (doposud tato možnost platila pouze pro otevřené, užší a jednací řízení s uveřejněním); v jednacím řízení bez uveřejnění lze nově zadat nové stavební práce a služby pouze, jde-li o „obdobné stavební práce nebo služby, jako v původní veřejné zakázce a odpovídající původní veřejné zakázce"; zadavatel má možnost v jednacím řízení bez uveřejnění zadat nové stavební práce a služby i v návaznosti na zjednodušené podlimitní řízení. (doposud tato možnost platila pouze pro otevřené a užší řízení). Při jednacím řízení bez uveřejnění je zadavatel oprávněn vyzvat k jednání a následně vést jednání s několika uchazeči, ale také pouze s jedním uchazečem. Jednací řízení bez uveřejnění tudíž značně omezuje hospodářskou soutěž zadávacího řízení. Přesto však může někdy pro zadavatele představovat jedinou cestu, jak uspokojit své potřeby formou veřejné zakázky. Tento druh zadávacího řízení lze totiž užít například v situaci, kdy bylo otevřené nebo například užší řízení neúspěšné, protože nebyla podána žádná nabídka, nebo byly podány pouze nevhodné nabídky. Přímým oslovením dodavatele se pak zadavatel snaží o vyjednání podmínek, za kterých by dodavatel byl ochoten k plnění předmětu veřejné zakázky. V takové situaci však lze zadavateli doporučit klást důraz zejména na podrobné vedení všech protokolů o jednáních, neboť i v tomto případě je povinen dodržovat základní zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace33. Dalšími důvody použití jednacího řízení bez uveřejnění mohou být technické, umělecké, nebo důvody vyplývající ze zvláštního předpisu. První tři zmíněné však předpokládají okolnost, že existuje dodavatel, jenž disponuje zvláštní vlastností, kterou nedisponuje žádný jiný dodavatel. Podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona lze použít jednací řízení bez uveřejnění také při splnění požadavku existence krajně naléhavého případu, který zadavatel svým jednáním nezpůsobil, nemohl jej předvídat a z časových důvodů není možné použít jiný druh zadávacího řízení. 34

33

Dostupné *online+ z http://www.stavebni-forum.cz/cs/article/17239/verejne-zakazky-prubeh-zadavacihorizeni-i-cast/[cit. 2011-21-3]. 34

Šebesta, M. a kol. Zákon o veřejných zakázkách s komentářem. 1. vyd. Praha: ASPI, 2006. s. 122-124.

27

5.4.2

Zahájení a průběh jednacího řízení bez uveřejnění Průběh jednacího řízení bez uveřejnění je velmi stručně stanoveno v § 34

zákona. Chtěla bych podotknout, že v evropské směrnici tuto problematiku nenajdeme. Zadávací řízení je zahájeno písemnou výzvou k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění. V písemné výzvě zadavatel oznamuje zájemci nebo omezenému počtu zájemců svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v tomto zadávacím řízení35. Písemná výzva k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění musí obsahovat zákonem předepsané náležitosti:  Informace o předmětu veřejné zakázky  Identifikační údaj zadavatele  Zadávací dokumentaci  Lhůtu pro podání nabídek  Místo, den a hodina konání prvního jednání  Způsob a zásady jednání  Termín posledního možného jednání  Požadavky na prokázání splnění kvalifikace  Údaj o hodnotících kritériích Zadavatel s vybraným zájemcem či zájemci přímo vyjednává konkrétní podmínky plnění, až poté následuje podání nabídky. Pro zachování transparentnosti lze zadavatelům doporučit vyhotovování protokolu z každého jednání. Při volbě jednacího řízení s uveřejněním je pro zadavatele nutná zvýšená opatrnost a řádné zdůvodnění, neboť v praxi se velice často stává, že zadavatelé tento druh zadávacího řízení zneužívají, ať už vědomě, kdy se chtějí vyhnout jiným zadávacím řízením, nebo z neznalosti, kdy se mylně domnívají, že splňují některou z podmínek použití. Následně zadavatelé postupují tímto způsobem protiprávně a proti pravidlům hospodářské soutěže, za což jim hrozí vysoké pokuty od orgánů dohledu 36. Zákon nám u tohoto druhu řízení taxativně upravuje podmínky pro jeho užití, ale průběh řízení zde upraven není. Podmínky pro použití jednacího řízení bez uveřejnění jsou stanoveny pro všechny kategorie zadavatelů – veřejnému, dotovanému i sektorovému. 35

Viz. § 34 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách

36

Deník veřejné správy *online+ dostupné z http://denik.obce.cz/clanek.asp?id=6358196/[cit. 2011-21-3].

28

Myslím si, že jednací řízení bez uveřejnění není v praxi často používáno z důvodu své problematičnosti. Řekla bych, že většinou si zadavatelé vyberou jednací řízení bez uveřejnění hlavně z důvodu domněnky, že se tak vyhnou zdlouhavému a formálnímu postupu jaký je u jednacího řízení s uveřejněním. Ale v tomto případě si neuvědomí, že vlastně obcházejí zákon, pokud nedodrží taxativně zákonem vymezené veškeré podmínky pro použití jednacího řízení bez uveřejnění. Hlavně v dnešní době, kdy neúměrně roste korupce, bývá podle mého názoru jednací řízení bez uveřejnění v některých oblastech zneužíváno.

5.5

SHRNUTÍ Myslím, že celkově právní úprava veřejných zakázek je velmi složitá. Je třeba

pravidla pro zadávání veřejných zakázek zjednodušit a tím usnadnit zadavatelům a společnostem ucházení o zakázky jak v ČR, tak v Evropě. Navrhla bych snížení limitů pro podlimitní veřejné zakázky. Bylo by dobré omezit byrokratickou zátěž a umožnit přístup i menším podnikům na trh se zakázkami.

29

6. ROZSUDKY V RÁMCI JEDNACÍHO ŘÍZENÍ V oblasti veřejných zakázek se nelze omezit jen na českou judikaturu a rozhodnutí, ale musíme vycházet i z rozhodnutí Evropského soudního dvora.

6.1

Nesplnění povinnosti státem Použití jednacího řízení bez uveřejnění se týká například rozsudek ESD,

C- 340/02 Komise Evropských společenství proti Francouzské republice37. V tomto případu se jednalo o veřejnou zakázku na čističku odpadních vod. Svou žalobou se Komise Evropských společenství domáhá, aby Soudní dvůr určil, že Francouzská republika nesplnila povinnosti, jež pro ni vyplývají ze směrnice Rady 92/50/EHS ze dne 18. června 1992 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na služby a zejména její článek 15 odst. 2, neboť Communauté urbaine du Mans (městská aglomerace Le Mans, dále jen „CUM“) nepřikročila při zadávání zakázky na studie, jejichž předmětem je mimo jiné pomoc investorovi týkající se čističky odpadních vod v Chauvinière, ke zveřejnění vyhlášení zakázky v Úředním věstníku Evropských společenství. Komise ve své žalobě uplatňuje, že zakázka na pomoc investorovi, která je předmětem druhé etapy a jejíž hodnota dosahovala 4 502 137,90 FRF, se týkala jiných výkonů, než byly výkony vztahující se k veřejné soutěži o nejlepší návrh řešení zahájené vyhlášením ze dne 30. listopadu 1996. Proto měla být tato zakázka vyhlášena a měla být předmětem soutěže v souladu s obecnými pravidly pro vyhlašování a účast stanovených v hlavě V a VI směrnice. Tato zakázka však byla zadána zájemci úspěšnému ve veřejné soutěži o nejlepší návrh řešení uspořádané k realizaci studie o proveditelnosti plánované v první etapě, aniž bylo učiněno jakékoli nové opatření k vyhlášení zakázky nebo aniž by zakázka byla předmětem soutěže na úrovni Společenství. Ve své žalobní odpovědi francouzská vláda zaprvé uplatňuje, že příslušná ustanovení vyhlášení zakázky ze dne 30. listopadu 1996 a pravidel pro předkládání nabídek, na které se ve vyhlášení odkazuje a která obsahují podrobnější informace, nijak nezpochybňují vůli CUM vyhradit si možnost zadat zájemci úspěšnému ve veřejné soutěži o nejlepší návrh řešení zakázku, jejímž předmětem je pomoc investorovi. Zakázka na pomoc investorovi mohla být tudíž zadána zájemci úspěšnému ve veřejné soutěži o nejlepší návrh řešení, aniž by před tím muselo být zveřejněno nové vyhlášení 37

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA ze dne 14. října 2004 zn. C-340/02

30

zakázky. Francouzská vláda zadruhé tvrdí, že čl. 11 odst. 3 písm. c) směrnice v projednávaném

případě umožňuje vynětí z povinnosti předchozího

zveřejnění

vyhlášení zakázky. ESD v tomto případě rozhodl, že Francouzská republika nesplnila povinnosti, jež pro ni vyplývají ze směrnice Rady 92/50/EHS ze dne 18. června 1992 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na služby a zvláště z jejího čl. 15 odst. 2, neboť zadala zakázku na studie o podpoře pro investora týkající se čističky odpadních vod v Chauvinière, aniž by přikročila ke zveřejnění vyhlášení zakázky v Úředním věstníku Evropských společenství. Použití jednacího řízení bez uveřejnění se týká i další rozsudek ESD, C-385/02 Komise ES proti Italské republice.38 Zde se jednalo o zadání veřejných zakázek na výstavbu komplexu protipovodňových opatření. Italská vláda namítala, že zakázku zadala jednomu d0davateli z důvodu návaznosti. ESD připustil, že zajištění návaznosti prací v rámci složitých projektů je možným důvodem a je mu třeba přiznat důležitost, pouhé tvrzení o složitosti a náročnosti veškerých prací však nepostačuje k prokázání, že stavební práce mohou být opravdu provedeny pouze jediným zhotovitelem. ESD tak rozhodl, že není dostačující, aby jeden určitý dodavatel byl schopen plnění provést co nejefektivněji, ale muselo by se jednat o jediného možného dodavatele.39 Podotýkám, že jednací řízení bez uveřejnění nelze využít k rozšiřování existující, rozestavěné stavby stejným zhotovitelem. Nelze jej ani použít jen z důvodů problémů plynoucích ohledně koordinace zhotovitelů na stavbě.

6.2

Dodatečné rozšíření zakázky Jedním z rozhodnutí ÚOHS v oblasti veřejných zakázek je S196/2007. Týkal se

veřejné zakázky na výstavbu sport baru. Zadavatel – VÍTKOVICE ARÉNA, a. s. – při zadávání veřejné zakázky „Výstavba sport baru“ se dopustil správního deliktu tím, že nedodržel postup stanovený zákonem pro zadání veřejné zakázky v ustanovení § 21 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, když pro zadání druhé části veřejné zakázky „Výstavba sport baru“ použil jednací řízení bez uveřejnění, ačkoliv nebyly splněny podmínky stanovené v § 23 téhož zákona, přičemž tento postup mohl

38

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA ze dne 14. září 2004 zn.C-385/02.

39

Serafín, P., Dvořák, D. Zadávání veřejných zakázek ve stavebnictví. 1. vyd. Praha: ABF-nakladatelství ARCH, 2009. s. 26-27.

31

podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel již uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem.40 Bylo zahájeno z podnětu ÚOHS správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele a ÚOHS dospěl k závěru, že došlo k porušení zákona zadavatelem, neboť na základě jednacího řízení bez uveřejnění uzavřel s vybraným dodavatelem dodatek ke smlouvě. A nebyly přitom splněny podmínky v §23 odst. 4 písmene a) zákona.

6.3

SHRNUTÍ V rámci veřejných zakázek v ČR jsou ročně finanční prostředky v rozsahu více

než 17 % HDP. Odhady však hovoří o tom, že mimo zákon je zadávána víc jak polovina zakázek. Tento fakt je zapříčiněn zakázkami malého rozsahu. U nich je problém nepřezkoumatelnosti dozorovým orgánem a tak zde vzniká velký prostor pro korupční aktivity. Tyto zakázky nejsou povinně zveřejňovány ne internetu a nepodléhají kontrole ÚOHS. Možná by zde bylo přínosem snížení limitu pro zakázky malého rozsahu a zároveň zahrnutí zakázek do zákona o veřejných zakázkách, protože soudím, že odkaz v § 6 zákona nedostačuje. Naše právní úprava nabízí šest druhů zadávacích řízení. Ve své práci jsem se snažila blíže přiblížit jednací řízení s uveřejněním a bez uveřejnění. Jejich podstata plyne ze sjednání smluvních podmínek mezi zadavatelem a dodavatelem. Ve specifických případech a za předpokladu, naplnění zákonné podmínky se použije jednací řízení bez uveřejnění. Dle mého názoru se mně jeví jednací řízení bez uveřejnění méně transparentní, více problematické a často zde dochází k omezení hospodářské soutěže. Nedostatečně fungují také kontrolní mechanismy. Nebylo by od věci určit osoby (certifikované osoby), které by nejlepší nabídky hodnotily. Zatím je častým jevem, že zadavatel formuluje kvalifikační předpoklady tak, že eliminuje konkurenci a zvítězí předem určený uchazeč. A tak se kvalifikační kritéria dnes stávají nejvýznamnějším nástrojem ke korupci ve veřejných zakázkách. Zdárný příklad je toho Ministerstvo obrany. Oblast veřejných zakázek je velmi rozsáhlá, obtížná, obsahuje spoustu výjimek, podmínek a to vše dělá úpravu složitou. Napsat dobrý zákon je zajisté mravenčí práce. V Česku dosáhlo umění najít kdekoliv v legislativě kličku obrovských rozměrů.

40

Rozhodnutí ÚOHS ze dne 22.října 2007 zn. S196/2007

32

7. ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK A PRÁVNÍ ÚPRAVA V RAKOUSKU Zadávání veřejných zakázek je v rámci Evropského trhu zjednodušeno a sladěno. Ve všech státech EU jsou podmínky pro zadávání veřejných zakázek stejné a do značné míry platí stejná pravidla. Evropská unie směrnice pro postup při zadávání veřejných zakázek aktualizovala a zjednodušila. Určitě většině z nás neunikla informace, že od 1. května 2011 otevřou Rakousko a Německo svůj pracovní trh i pro české pracovníky a subjekty. A tak bych ráda v této kapitole stručně popsala zadávání veřejných zakázek a jejich úpravu v sousedním Rakousku. V

roce

2006

(Bundesvergabegesetz)

byl 41

Spolkový

zákon

o

zadávání

veřejných

zakázek

přepracován na základě nových směrnic EU. Nyní je k

dispozici v novém znění a byl uveřejněn ve Spolkové sbírce zákonů (BGBl) I č.17/2006 42. Tento zákon je aplikován nad i pro podlimitní zakázky. Dalšími relevantními předpisy pro zadávání veřejných zakázek jsou:  vyhláška spolkového kancléře o uveřejňování oznámení,43  vyhláška o prahových hodnotách,44  vyhláška o publikačních médiích,45  vyhláška o standardních formulářích EU,  vyhláška EU CPV. Od České republiky se rakouská právní úprava veřejných zakázek odlišuje tím, že má jednu úpravu zadavatele pro podlimitní a nadlimitní zakázky. U jiných než nadlimitních zakázek Rakousku je stanoven nízký limit pro řízení. 41

Ke stažení *online+ dostupné http://www.ris.bka.gv.at/, pod heslem Vergabe (zadávání) /[cit. 2011-21-3]

42

Veřejné zakázky v Horním Rakousku, Bavorsku a Česku. BusinessInfo [online+. Publikováno 10.3.2007 [cit. 2011-21-3]. Dostupné z http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/euro-info-centra/verejne-zakazky-cast1/1001624/43606/#b13 43

Kundmachung des Bundeskanzlers zur Übermittlung von Bekanntmachungen – BGBl II 36/2006

44

Schwellenwerteverordnung – BGBl II 193/2006

45

Publikationsmedienverordnung

33

Rakouská právní úprava v oblasti zadávání veřejných zakázek má následující způsoby zadávacích řízení, z nichž každé může být použito v oblasti pod prahovými hodnotami (podlimitní), avšak nikoli každé může být použito v oblasti nad prahovými hodnotami (nadlimitní):  otevřené řízení (podlimitní, nadlimitní)  užší řízení s předchozím oznámením (podlimitní, nadlimitní)  užší řízení bez předchozího oznámení (podlimitní, nadlimitní)  jednací řízení s předchozím oznámením (podlimitní, nadlimitní)  jednací řízení bez předchozího oznámení (podlimitní, nadlimitní)  přímé zadání (bez předchozího oznámení) (podlimitní)  elektronická aukce (podlimitní)  rámcová dohoda (podlimitní, nadlimitní)46 U podlimitních zakázek, co se týče lhůt, musí zadavatel poskytnout pro doručení přihlášek do zadávacího řízení minimálně lhůtu 14 dnů, u užších řízení a otevřených pak minimálně 22 dnů. Zkrácení lhůty je přípustné jen za zákonem daných podmínek a pouze v mimořádně zdůvodněných případech, především v případě naléhavosti. V Rakousku mají možnost dodavatelé se zaregistrovat do registru dodavatelů, kde doloží svou spolehlivost z hlediska právních předpisů, kompetenci a ekonomickou i technickou výkonnost47. Internetové portály nabízejí relativně obsáhlý přehled o většině rakouských zadávacích řízení u nadlimitních i podlimitních zakázek 48 Spolkový úřad vede v Rakousku i zjišťovací řízení u podání žádostí o zahájení, kde je lhůta šest měsíců od oznámení o udělení zakázky. Pokud by předmět takové zakázky, spadal do přezkumného řízení, je taková žádost neplatná. Zadavatel je povinen elektronicky, dopisem, faxem, neprodleně uchazečům oznámit, komu bude veřejná zakázka přidělena. Před uplynutím lhůty pro podávání námitek nesmí být zakázka udělena. Všeobecná lhůta je 14 dnů a u podlimitních zakázek a ve výjimečných situacích je lhůta 7 dnů.

46

Veřejné zakázky v Horním Rakousku, Bavorsku a Česku. BusinessInfo *online+. Publikováno 10.3.2007 *cit. 2010-O4-25+. Dostupný z: < http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/nemecko/verejne-zakazky-cast1/1000636/43606/> 47 48

Auftragnehmerkataster Österreich – ANKÖ, viz. www.ankoe.at Portály dostupný z : www.vergabeportal.at a www.ausschreibungen.at

34

7.1

SHRNUTÍ

Dle mého názoru se zadávání veřejných zakázek v Rakousku nijak zvlášť neliší od zadávání veřejných zakázek v České republice. Přesto je zapotřebí aby si zadavatelé dávali pozor na jednotlivé rozdíly, aby jejich úspěch nebyl hned v začátcích zhatěn. Otevřením rakouského pracovního trhu od 1. května 2011 se i pro české pracovníky a subjekty vyskytuje čím dál větší možnost se v Rakousku a nejen tam prosadit. Stále je třeba mít na paměti, že i přes sjednocování právní úpravy má každá země specifické odlišnosti, které je zapotřebí prvně nastudovat.

35

8. ZÁVĚR Ve své bakalářské práci jsem se věnovala problematice právní úpravy zadávání veřejných zakázek, a to jednacímu řízení. Nahlédla jsem na jednací řízení s uveřejněním, tak i bez uveřejnění. Na základě aktuálního zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů, jsem se snažila upřesnít základní pojmy a samotné zadávání veřejných zakázek se zaměřením na jednací řízení. Tato práce odráží i moje zkušenosti nabyté během pracovního poměru u Dopravního podniku města Brna. Poukázala jsem na právní úpravu veřejných zakázek, která vychází z předpisů komunitárního práva, ze Smlouvy o založení Evropského společenství. Dále jsem zmínila příklady rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ( v této práci dále jen „ÚOHS“ ) a Evropského soudního dvora ( v této práci dále jen „ESD“ ). Pro srovnání bych ke konci práce uvádím, jak je upraveno zadávání veřejných zakázek v členském státě EU, v Rakousku. Zadávání veřejných zakázek v České republice je v poslední době nejvíce sledovanou oblastí. V posledních týdnech je jednou z hlavních témat v médiích chystaná novela zákona o veřejných zakázkách. Nebo také zviditelnění činnosti Antimonopolního úřadu a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Vzpomeňme například na odhalení chyb ministerstva obrany ve veřejné zakázce zhruba za 4,3 milionu korun, na opravy 17 terénních vozidel. Nebo zakázka na nákup obrněných transportérů Pandur, kde měla předcházet podivná smlouva o lobbingu. Česká republika jako členský stát EU, je povinna se řídit komunitárními předpisy. Problematika veřejných zakázek je v komunitárním právu upravena směrnicemi, které jsou přímo neúčinné. Každá členská země EU si při zohlednění směrnic přizpůsobí právní úpravu zadávání veřejných zakázek. Česká republika vstupem do EU přijala zákon č. 40/2004 Sb., a ten zakotvil do českého právního řádu evropské směrnice. 1. Července 2006 nabyl účinnosti zákon č. 137/2006 Sb., kterým byla provedena z důvodů implementace směrnic. Bohužel implementace směrnic, byla provedena pozdě, neboť měly být součástí českého právního řádu do 31. 1. 2006. Dále v rámci transponování evropských směrnic v oblasti veřejných zakázek byla přijata směrnice 2007/66/ES. Pro její transponování byla stanovena dvouletá lhůta, která v průběhu roku 2009 vypršela. Bohužel novela zákona, která transponování směrnice prováděla, nabyla účinnosti až od 1. 1. 2010 a tak se naši zákonodárci dopustili prodlení při její implementaci.

36

Již nyní opět existují další směrnice, které musí Česká republika v budoucnu implementovat. Například pro transponování směrnice 2009/81/ES je stanovena lhůta do 21. srpna 2011. V České republice zadávání veřejných zakázek v současnosti upravuje zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Tento zákon upravuje šest druhů zadávacího řízení. Ve své práci jsem se podrobněji zaměřila na dvě z nich, a to na jednací řízení s uveřejněním a na jednací řízení bez uveřejnění. Jednací řízení bez uveřejnění bývá používáno výjimečně a za splnění zákonem stanovených podmínek, které obsahuje § 23 zákona. Podle mého laického názoru si dovoluji konstatovat, že tento paragraf je do značné míry dosti složitý. Podle mě obsahuje zbytečně mnoho výjimek, předpokladů a to vše činí právní úpravu velmi komplikovanou. Z důvodu lepší srozumitelnosti doporučuji zjednodušit de lege ferenda právní úpravu veřejných zakázek. Zastávám názor, že současná právní úprava je složitá nejen pro veřejnost, ale i pro odborníky, kteří se zákonem denně pracují. Zavedla bych u větších zakázek obdobu oponentního řízení, které by bylo podmínkou pro vypsání výběrového řízení. Přinejmenším by se tak zkomplikovalo vypisování řízení na zbytečné nebo škodlivé projekty. V současné době sice je u jednotlivých projektů prováděna studie proveditelnosti, ale vše si zadává přímo rezort, který projekt realizuje. Dále bych doporučila snížit limity pro zakázky malého rozsahu. Nyní platí limit 6 mil. Kč pro stavební zakázky a 2 mil. Kč pro ostatní. Myslím, že by se tak tím snížil vysoký objem zakázek, které jsou zadávány v režimu zakázek malého rozsahu. Nově by se mohly zadávat jednodušší metodou s podmínkou povinně publikovat výsledky. V praxi je čím dál častěji neoprávněně používáno jednací řízení bez uveřejnění, aniž by byly naplněny zákonné podmínky. Většinou se tím zadavatelé snaží vyhnout formálnímu a zdlouhavému postupu zadávacího řízení s uveřejněním. To má ovšem dopad na celou soutěžní oblast, které je tak tímto řízením omezena. Jednací řízení bez uveřejnění mně přijde méně transparentní a hlavně se nejvíce vyskytuje při korupčním jednání. Domnívám se, že by nebylo od věci zúžit počet zadávacích řízení. Zvýšila by se transparentnost a dalo by se tak předejít nesprávnému používání některých z nich. Pro zvýšení transparentnosti veřejných zakázek bych zavedla povinné zveřejňování smluv, dodatků a stručných informací o výsledku realizace veřejné zakázky. Byla by tak možná veřejná kontrola nad dodržováním termínů či vymáhání penále.

37

V České republice zadávání veřejných zakázek zdaleka nefunguje ideálně. I zacházení s veřejnými finančními prostředky je v České republice velmi špatné. Korupce je problémem po celém světě, ale je za potřebí tento fenomén nějakým způsobem potlačit. Byl zaveden nový nástroj transparentnosti tzv. black list. Jedná se o rejstřík dodavatelů, kteří mají zákaz plnění veřejných zakázek. Do rejstříku osob se zákazem plnění veřejných zakázek budou zapsány podnikající fyzické či právnické osoby, kteří předložili při prokazování kvalifikace doklady neodpovídající skutečnosti nebo nepodaly žádost o změnu zápisu do Seznamu kvalifikovaných dodavatelů či Systému certifikovaných dodavatelů. Tento nástroj má sice preventivní charakter, ale korupce nás nezbaví. Za důležité považuji také preventivní opatření například přísnější sankce. . V poslední kapitole bylo moji snahou podat stručný popis právní úpravy zadávání veřejných zakázek v Rakousku. Snažila jsem se vymezit všeobecné pojmy a rozdílnou úpravu. S blížícím se otevřením rakouského pracovního trhu od 1. května 2011 se i pro české pracovníky a subjekty vyskytuje čím dál větší možnost se v Rakousku a nejen tam prosadit. Přesto je zapotřebí aby si zadavatelé dávali pozor na jednotlivé rozdíly, aby jejich úspěch nebyl hned v začátcích zhatěn. Dle mého názoru se zadávání veřejných zakázek v Rakousku nijak zvlášť neliší od zadávání veřejných zakázek v České republice. Stále je třeba mít na paměti, že i přes sjednocování právní úpravy má každá země specifické odlišnosti, které je zapotřebí prvně nastudovat

.

38

9.

RESUMÉ

Thesis is focused on brief characterization of public procurement contracts and analyzing the relationship between community amendment and our subjects. I will also mention the history of public procurement, present legislature, brief definition of basic terms and I will also assess positive and negative aspects of this amendment. Consecutively is analysed comunity amendment and its implementing to national law. In the end is described a brief characterization of public procurement contracts in Austria. There is a wide medial interest in public procurement in Czech republic and it is highly observed sphere. The hot topic is on-coming amendment of act of public procurement and also promotion of Anti-monopoly Office and Office for the Protection of Competition activities. Let´s mention an example of disclosure of Ministry of Defense lapses in public amendment for 4,3 bil. CZK contract on repairing 17 rovers. Or a contract on purchasing Pandur transporters, where is a suspicion on preceeding lobbing contract. Process of public procurement should be transparent due to legal acts and international law. In community amendment the topic of public contract amending is conditioned by explicitely inefficient regulations. Member countries of EU are allowed to adjust their own legislature when considering the european law regulations. There is a direct vertical effect when the regulation implementation isn´t conducted on time. In my opinion it is insuffficient for community law to implement only the generic principles. I recommend implementing more speciffic amendments into european legislature concerning smaller contracts and under-limit contracts. In Czech Republic is a public procurement regulated by act no. 137/2006 Sb. - Act On Public Procurement. In act amendment valid from 2010/1/1 was conducted a transposition of European act no. 2009/33/ES and 2009/81/ES. The Act no. 137/2006 On Public Procurement condsideres six types of procurement process. I focus on two main types, which are procurement with publicization and without publicization. Procurement without publicization is regulated by 23rd paragraph of abovementioned Act. In my opinion this paragraph includes many presumptions that make it more complicated. It is an exceptional way of procuring the public contract and allows the procuror to take action using the least formal process. comprehension I´d simplify de lege ferenda.

39

For more adequate

Procurement with publicization is regulated by 22nd paragraph of above-mentioned Act and it is highly similar to common negotiation according to trade law. Considering the neighbouring Austria I´ve focused on conventional explication of public contract procurement and diverse legal regulation.

40

10. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Knižní publikace: Dokazování ve sporech z nekalé soutěže z pohledu teorie a praxe Ondrejová, Dana - Schoblová, Blanka. Právní fórum, Praha : Wolters Kluwer ČR, a. s., 2010, 7, 6 s. ISSN 1214-7966. 2010. Generální klauzule nekalé soutěže v aktuální rozhodovací praxi Nejvyššího soudu Ondrejová, Dana. Soudní rozhledy, Praha : C.H. Beck, 2009, 4, 6 s. ISSN 12114405. 2009. Nástin obchodního práva I Bejček, Josef - Hajn, Petr - Kotásek, Josef - Ondrejová, Dana - Pokorná, Jarmila Šilhán, Josef - Večerková, Eva. 2. vyd. Brno : Masarykova Univerzita, Právnická fakulta, 2010. 96 s. Edice multimediálních učebních textů č. 55. ISBN 978-80-2105031-0. Nástin obchodního práva II Bejček, Josef - Marek, Karel - Kotásek, Josef - Ondrejová, Dana - Šilhán, Josef. 2., upr. vyd., 1. dotisk. Brno : Masarykova univerzita, 2010. 111 s. Edice multimediálních pomůcek PrF MU ; č. 62. ISBN 978-80-210-4978-9. Kurs obchodního práva : obchodní závazky Bejček, Josef - Eliáš, Karel - Raban, Přemysl - Marek, Karel. / Josef Bejček, Karel Eliáš, Přemysl Raban a kolektiv. 5. vyd. Praha : C.H. Beck, 2010. 542 s. Právnické učebnice. ISBN 978-80-7400-337-0. Regulace a soutěž Bejček, Josef. Právní fórum, Praha : ASPI, 4., 3, od s. 87-93, 7 s. ISSN 12147966. 2007. Plíva, S. Obchodní závazkové vztahy. 2. aktualizované vydání Praha, nakladatelství ASPI, 2006. s. 49 Jurčík, R. Zadávání veřejných zakázek a udělování koncesí v ČR a EU. 1. vyd: Praha: C. H. Beck, 2007. 571 s. ISBN 978-80-7179-575-9. MEPCO, a Svaz měst a obcí. Veřejná podpora a veřejné zakázky po vstupu do EU: průvodce pro obce a města. 1. vyd. Praha: Linde, 2005. 175 s. ISBN 807201-528-1 Jurčík, R. Zadávání veřejných zakázek v praxi. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2002. 218 s. ISBN 80-7179-743-X Týč,V.Základy práva Evropské unie pro ekonomy. 6. vydání.Praha:Nakladatelství Leges, 2010. 41

Justoň, J. a kol. Veřejné zakázky od A do Z. 1. vyd.. Praha: Verlag Dashöfer, 2005. Krč, R. a kol. Zákon o veřejných zakázkách a koncesní zákon s komentářem. 2. vyd. Praha: Linde Praha, a.s. 2008. 703 s. ISBN 978-80-7201-711-9. Šebesta, M. a kol. Zákon o veřejných zakázkách s komentářem. 1. vyd. Praha: ASPI, 2006. Serafín, P., Dvořák, D. Zadávání veřejných zakázek ve stavebnictví. 1. vyd. Praha: ABF-nakladatelství ARCH, 2009. 256 s. ISBN 978-80-86905-51-8. Krutáková, L., Jurčík, R. Veřejné zakázky a PPP projekty. 1. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008. 506 s. ISBN 978-80-7380-121-2.

Právní předpisy: Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách Důvodová zpráva k zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ASPI Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb. Smlouva o založení Evropského společenství

Rozhodnutí ESD a ÚOHS: Rozhodnutí ESD C-385/02 ze dne 29. 4. 2004. Rozhodnutí ÚOHS S196/2007/VZ-16651/2007/520-AB ze dne 22. 10. 2007. Rozhodnutí ESD C-340/02 ze dne 14. 9. 2004

42

Internetové zdroje: http://www.businessinfo.cz http://www.portal-vz.cz http://eur-lex.europa.eu http://elearning.portal-vz.cz http://europa.eu Portál Novinky,cz*online+. Změněno 20.1.2011.*cit. 2011-21-3+. Dostupné http://www.novinky.cz/domaci/223393-ctvrt-bilionu-za-ctyri-roky-utratily-vladynetransparentne.html

z

Portál Ministerstvo zahraničních věcí ČR*online+. Změněno 20.2.2011.*cit. 2011-21-3]. Dostupné z http://www.mzv.cz/representation_brussels/cz/udalosti_a_media/zadavani_verejnych_zaka zek_v_eu_se_zmeni.html/ Oficiální portál pro podnikání a export *online+. Změněno 20.3.2011 *cit. 2011-5-4+. Dostupný z http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/orientace-v-pravnich-ukonech/verejne-zakazkyopu/1000818/46143/ Portál o veřejných zakázkách a koncesích. Evropská legislativa *online+. *cit. 13. května 2010]. Dostupné z: < http://www.portal-vz.cz/Legislativa/Evropska-legislativa---aktualni-znenismernic-c--2>. http://www.stavebni-forum.cz/cs/article/17239/verejne-zakazky-prubeh-zadavaciho-rizeni-icast/[cit. 2011-21-3]. Deník veřejné správy *online+ dostupné z http://denik.obce.cz/clanek.asp?id=6358196/*cit. 2011-21-3]. Ke stažení *online+ dostupné http://www.ris.bka.gv.at/, pod heslem Vergabe (zadávání) /*cit. 2011-21-3] Veřejné zakázky v Horním Rakousku, Bavorsku a Česku. BusinessInfo *online+. Publikováno 10.3.2007 [cit. 2011-21-3+. Dostupné z http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/euro-infocentra/verejne-zakazky-cast-1/1001624/43606/#b13

Seznam příloh: Příloha č. 1: Rámcový průběh jednacího řízení s uveřejněním v kostce

43

Příloha č. 1: Rámcový průběh jednacího řízení s uveřejněním v kostce

Rámcový průběh jednacího řízení s uveřejněním v kostce

zadavatel vyzývá dodavatele k podání žádostí o účast v jednacím řízení s uveřejněním, a po splnění kvalifikace k podání nabídek v předchozím otevřeném, užším řízení nebo soutěžním dialogu Podmínka použití byly podány pouze neúplné a nepřijatelné nabídky Kdo smí jednací řízení s Veřejný zadavatel Sektorový zadavatel uveřejněním použít? podlimitní veřejná zakázka Pro jaký druh veřejné zakázky je řízení určeno? nadlimitní veřejná zakázka sektorový zadavatel veřejný zadavatel Jaký je minimální počet min. 3 zájemci dodavatelů / zájemců? min. 3 zájemci Charakteristika řízení

1. zpracování a kompletace zadávací dokumentace 2. sestavení oznámení zadávacího řízení (výzva k podání žádostí o účast) 3. zajištění uveřejnění oznámení zadávacího řízení v ISVZUS 4. doručení žádostí o účast 5. vyloučení zájemců nesplňujících kvalifikaci 6. odeslání výzvy k podání nabídky uchazečům 7. příjem a odpovědi na dotazy zájemců 8. prohlídka místa plnění 9. doručení nabídek od uchazečů 10. organizace a účast na otevírání obálek 11. organizace a účast jednání hodnotící komise 12. protokol o jednání hodnotící komise 13. posouzení a hodnocení nabídek 14. rozhodnutí hodnotící komise o vyřazení nabídky 15. rozhodnutí zadavatele o vyloučení nabídky 16. zpráva o posouzení a hodnocení nabídek 17. rozhodnutí zadavatele o přidělení zakázky 18. dokumentace podaných námitek 19. možnost podání námitek 20. uzavření smlouvy s vybraným uchazečem 21. zpracování a uveřejnění výsledku zadávacího řízení v ISVZUS 22. vyhotovení písemné zprávy 23. kompletace dokumentů celého řízení k archivaci

44

Dokumenty

1. oznámení zadávacího řízení v ISVZUS 2. objednání zadávacího řízení 3. dotazy k výzvě 4. výzva k podání nabídek 5. pozvánka členům hodnotící komise 6. prohlášení člena hodnotící komise o nepodjatosti 7. manuál postupu hodnotící komise 8. protokol o jednání hodnotící komise 9. protokol z otevírání obálek 10. posouzení a hodnocení nabídek 11. zpráva o posouzení a hodnocení nabídek 12. rozhodnutí hodnotící komise o vyřazení nabídky 13. rozhodnutí zadavatele o vyloučení nabídky 14. rozhodnutí zadavatele o přidělení zakázky 15. dokumentace podaných námitek 16. oznámení o uzavření smlouvy s vybraným uchazečem 17. uveřejnění výsledku zadávacího řízení v ISVZUS 18. písemná zpráva zadavatele

45