PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY VEŘEJNÁ SPRÁVA KATEDRA PRACOVNÍHO PRÁVA A SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
INSTITUT OSOBY ZDRAVOTNĚ ZNEVÝHODNĚNÉ
Irena Riedlová
2015
„Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Institut osoby zdravotně znevýhodněné zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury“.
V Brně dne 20. června 2015
……………………………….. 2
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala prof. JUDr. Zdeňce Gregorové, CSc. z Katedry pracovního práva a sociálního zabezpečení za poskytnuté konzultace, odborné vedení mé bakalářské práce a cenné rady při jejím zpracování a také děkuji své rodině a všem, kteří mně byli oporou při studiu.
3
Obsah Úvod..................................................................................................................................7 1 Vymezení základních pojmů..........................................................................................9 1.1 Změněná pracovní schopnost......................................................................................9 1.2 Osoba se zdravotním postižením ..............................................................................10 1.3 Osoba zdravotně znevýhodněná................................................................................10 1.4 Invalidita ...................................................................................................................11 1.5 Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav .....................................................................11 2 Historický přehled právní úpravy ................................................................................12 2.1 Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení .....................................................12 2.2 Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti.......................................................................13 2.3 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti...................................................................13 3 Řízení ve věcech osoby zdravotně znevýhodněné .......................................................14 3.1 Zahájení řízení...........................................................................................................14 3.1.1 Žádost.....................................................................................................................15 3.1.2 Místní příslušnost...................................................................................................16 3.1.3 Lhůty ......................................................................................................................17 3.2 Přerušení řízení..........................................................................................................17 3.2.1 Zastavení řízení ......................................................................................................18 3.2.2 Rozhodnutí .............................................................................................................19 3.2.3 Doručování.............................................................................................................19 3.2.4 Odvolání.................................................................................................................20 4 Posuzování zdravotního stavu v rámci řízení ve věcech osoby zdravotně znevýhodněné..................................................................................................................21 4.1 Řízení o posouzení zdravotního stavu.......................................................................21 4.2 Posuzování zdravotního stavu ve věcech řízení o osobě zdravotně znevýhodněné..22 4.3 Základní podmínky pro uznání statusu osoby zdravotně znevýhodněné..................23 4.3.1 Schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost........23 4.3.2 Pracovní potenciál osoby zdravotně znevýhodněné ..............................................24 4.4 Posuzování mladistvých............................................................................................24 4.5 Datum vzniku statusu osoby zdravotně znevýhodněné a doba platnosti posudku....25 5 Subjekty podílející se na zaměstnávání osob se zdravotním postižením.....................26 5.1 Zaměstnavatel ...........................................................................................................26 4
5.1.1 Chráněné pracovní místo........................................................................................27 5.2 Agentura práce ..........................................................................................................28 5.3 Úřad práce ČR...........................................................................................................29 5.3.1 Pracovní rehabilitace a rekvalifikace .....................................................................29 5.3.2 Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě ..............................................................................................................31 5.3.3 Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa...........................................31 5.3.4 Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů na chráněné pracovní místo.32 6 Ochrana osob zdravotně znevýhodněných...................................................................33 7 Seznámení s činností sociálních společností................................................................34 Závěr ...............................................................................................................................36 Právní předpisy ...............................................................................................................39 Elektronické prameny .....................................................................................................40 Přílohy.............................................................................................................................41
5
Abstrakt Náplní bakalářské práce je seznámení čtenářů s jednotlivými postupy v samotném řízení pro přiznání statusu osoby zdravotně znevýhodněné. Kritéria, která jsou důležitá při rozhodování o posouzení zdravotního stavu. Vysvětlení jednotlivých stádií řízení, základních pojmů jako jsou změněná pracovní schopnost, osoba zdravotně postižená, osoba zdravotně znevýhodněná, dlouhodobý nepříznivý zdravotní stav. Subjekty, které se podílejí na zaměstnávání těchto osob a v neposlední řadě ochranou osob se zdravotním postižením.
Klíčová slova Osoba zdravotně znevýhodněná, osoba zdravotně postižená, změněná pracovní schopnost, dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, chráněné pracovní místo.
Abstract Contents of the bachelor thesis is supposed to familiarize readers with various procedures which are necessary for granting the status of the medically disadvantaged people. Criteria which are important when deciding on a health assessement. Descriptions of the particular stages of the procedure and explanations of the basic concepts such as a reduced capacity for work, a disabled person, a medically disadvantaged person, a long-term adverse health condition. Operators who are involved in employing these people and last but not least protection of handicapped people´s jobs.
Key words A medically disadvantaged person, a disabled person, a reduced capacity for work, a long-term adverse health condition, protection of handicapped people´s jobs
6
Úvod „Ženy, mladiství a osoby zdravotně postižené mají právo na zvýšenou ochranu zdraví při práci a na zvláštní pracovní podmínky.“ 1 Na celém světě žijí zdravotně handicapovaní lidé, kteří se snaží začlenit do běžného života. Součástí běžné existence je snaha zapojit se i do pracovního procesu a tím zvýšit svoji společenskou úroveň. Avšak pro osoby zdravotně postižené jde o nelehký úkol. Především proto, že současná situace na českém trhu práce ukazuje kolem 7% nezaměstnaných a při výběru práce musí tito lidé brát zřetel na své zdravotní postižení. Což samozřejmě vede k tomu, že mají omezený výběr povolání. Řekla bych, že většina zaměstnavatelů osoby se zdravotním postižením nezaměstná pro obavu z častých absencí v práci, pro nutnost vytvářet jim zvláštní podmínky nebo dokonce jen proto, že se v blízkosti takové osoby necítí dobře. Většina osob zdravotně postižených však nestojí o soucit, ale o příležitost být zaměstnáni a o spolupráci s potencionálními zaměstnavateli. Mnohdy odvedou kvalitnější práci než zdraví jedinci, protože si jsou vědomi toho, že najít práci v jejich situaci není lehké a proto si práce více váží. V úvodu jsem ocitovala jedno právo ze základní Listiny práv a svobod. Aby mohlo být naplněno, je zapotřebí pomoci státu a to především ve formě zákonodárné, tedy stanovit přesná pravidla jak pro osoby zdravotně postižené, tak i pro subjekty, které jsou nápomocny při začleňování těchto osob do pracovního procesu. Stát by formou zákonů měl těmto občanům usnadnit především jejich zapojení se do práce a zaměstnavatelům poskytnout jisté výhody při vytvoření pracovních míst pro takové jedince. Téma bakalářské práce Institut osoby zdravotně znevýhodněné jsem si vybrala z důvodu jeho aktuálnosti. O tento status si mohou lidé opět požádat od 1. 8. 2014 na příslušné Okresní správě sociálního zabezpečení podle místa svého trvalého bydliště. V rámci tzv. sociální reformy bylo od 1. 1. 2012 nemožné přiznat občanovi postavení osoby zdravotně znevýhodněné, což se později ukázalo v praxi jako nepřiměřené. Zákonem č. 136/2014 Sb. byl „novelizován“ zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, který nově definuje osobu zdravotně znevýhodněnou a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, který upravuje řízení ve věcech osob zdravotně znevýhodněných. 1
čl. 29 odst. 1 zákona č. 2/1993 Sb., Listiny základních práv a svobod, ve znění pozdějších předpisů In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 8. 1. 2015].
7
Bakalářská práce je členěna do sedmi kapitol. V první kapitole jsou vysvětleny jednotlivé pojmy, které se nejčastěji vyskytují v celé mé práci a to tak, jak se postupně právně vyvíjely. V druhé kapitole se zabývám historickým vývojem právní úpravy. Třetí kapitola popisuje činnost správního orgánu od zahájení řízení až po možnost odvolání. Rozhodnutí o přiznání a nepřiznání osoby zdravotně znevýhodněné jsou přílohou v závěru mé bakalářské práce. Čtvrtá, samostatná kapitola je zaměřena na posudkové řízení. Přiblíží čtenáři samotný proces, který vede k vydání posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení a poté slouží jako podklad pro vydání rozhodnutí. Pátá kapitola se věnuje subjektům, které mají podíl na zaměstnávání zdravotně znevýhodněných osob. Šestá kapitola pojednává o ochraně těchto osob. A poslední kapitola seznamuje s činností dvou sociálních společností, které pro moji práci poskytly údaje o zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Práce je zpracována k datu 20. 6. 2015.
8
1 Vymezení základních pojmů Jsem si vědoma toho, že celý text této bakalářské práce obsahuje často opakující se názvy anebo zkratky těchto názvů. Proto považuji za vhodné v úvodu práce vymezit některé pojmy a uvést jejich zkratky, které budou nadále v textu uváděny. Úvodem je třeba pochopit, že osoba se změněnou pracovní schopností a osoba zdravotně znevýhodněná je tatáž osoba, pojmenovaná jen v jiném časovém úseku, tak, jak ji vymezuje platná právní úprava. Také bych ráda pro přesnost uvedla, že pokud v práci zmiňuji osoby zdravotně postižené, mám na mysli jak osoby invalidní, tak i osoby zdravotně znevýhodněné, jak vyplývá ze zákona o zaměstnanosti. Souhrnně tedy osoby, jejichž zdravotní stav je dlouhodobě nepříznivý.
1.1 Změněná pracovní schopnost Dřívější právní úprava, konkrétně zákon č. 100/1988 Sb.,o sociálním zabezpečení a dále zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, pojednávala o institutu změněné pracovní schopnosti (dále jen ZPS), který předcházel institutu osoby zdravotně znevýhodněné. Osobou se změněnou pracovní schopností byl občan, který měl pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podstatně omezenou možnost pracovního uplatnění, anebo přípravy k pracovnímu uplatnění. Změněnou pracovní schopnost mohla mít osoba, která pro svůj dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav byla schopna vykonávat soustavné zaměstnání jen zcela nepřiměřené jejím dřívějším schopnostem a společenskému významu dosavadního zaměstnání.2 Občany se změněnou pracovní schopností byly též osoby, jejichž zdravotní stav odpovídal uznání plné nebo částečné invalidity a to bez ohledu na to, zda jim byla důchodová dávka přiznána, či nikoli.3 U plně invalidních osob musel však posudkový lékař konstatovat, že i při plné invaliditě může takový jedinec vykonávat zaměstnání, ale jen za zcela mimořádných podmínek.4
2
§ 21 odst 1 a 2 písm. a), b) zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti ve znění k 1. 10. 2004. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 8. 1. 2015]. (dále jen „zákon o zaměstnanosti“). 3 § 21 odst .2 písm. a), b) zákon o zaměstnanosti. 4 § 29 odst .2 písm. c), d) zákon a č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení ve znění k 31. 12. 1995. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 8. 1. 2015].
9
1.2 Osoba se zdravotním postižením V novém zákoně o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., byl pojem změněná pracovní schopnost nahrazen osobou se zdravotním postižením a to z důvodu neslučitelnosti názvosloví používaných v zemích Evropské unie. Osobou se zdravotním postižením (dále jen OZP) je fyzická osoba, která je orgánem sociálního zabezpečení uznána invalidní (v prvním, druhém nebo třetím stupni), anebo osoba uznána zdravotně znevýhodněnou.5 Na osoby, které již byly nebo budou uznány invalidními v prvním, druhém nebo třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění, se automaticky pohlíží jako na osoby zdravotně postižené. To platí i pro osoby, kterým Česká správa sociálního zabezpečení invalidní důchod nevyplácí, protože nesplnily podmínku potřebné doby důchodového pojištění. Tito lidé tedy o uznání osoby zdravotně znevýhodněné nežádají, protože mají z titulu své invalidity status osoby zdravotně postižené, jehož účelem je podpora zaměstnávání těchto osob a jejich uplatnění na trhu práce.6
1.3 Osoba zdravotně znevýhodněná Osoba zdravotně znevýhodněná (dále jen OZZ) je specifická skupina osob se zdravotním postižením, která není invalidní, což znamená, že její zdravotní stav není natolik vážně poškozen, aby došlo k podstatnému poklesu jejího pracovního potenciálu, ale pouze omezuje její schopnost pracovního uplatnění. Za osobu zdravotně znevýhodněnou bude uznán občan, který má zachovanou schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale tato schopnost být nebo zůstat pracovně začleněný, vykonávat dosavadní povolání nebo využívat dosavadní kvalifikaci či získat novou, je podstatně omezena. Předpokladem pro přiznání statusu OZZ je zjištění dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.7 Blíže kapitola 4.
5
§ 67 odst. 1 a 2 písm. a), b), c) zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 8. 1. 2015]. ( dále jen „ZoZam“). 6 URBÁNKOVÁ, Simona. VLKOVÁ, ŠÁROVÁ Lenka. Osoby zdravotně znevýhodněné, Národní pojištění, 2014 roč. 45, č.8-9, s. 12. 7 § 67 odst. 3 ZoZam.
10
1.4 Invalidita Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla : a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49%, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70%, jedná se o invaliditu třetího stupně.8
1.5 Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav „Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav (dále jen DNZS) se považuje zdravotní stav, který omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti pojištěnce významné pro jeho pracovní schopnost, pokud tento zdravotní stav trvá déle než 1 rok nebo podle poznatků lékařské vědy lze předpokládat, že bude trvat déle než 1 rok.“ 9 Z výše uvedeného ustanovení vyplývá, že zdravotní stav občana, který chce být uznán OZZ, musí být přezkoumán a závěrem by mělo být konstatováno, že je nepříznivý a dlouhodobý. Lehčí funkční poruchy, které významně neomezují tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti, jsou vyloučeny a posudkově významné zůstávají pouze takové, které mají nepříznivý dopad na pracovní uplatnění občana. Může dojít k situaci, kdy zdravotní stav je sice dlouhodobý, tedy trvá déle než 1 rok, anebo je předpoklad, že bude trvat déle než 1 rok, ale nemá nepříznivý účinek na schopnost pracovního uplatnění nebo získání kvalifikace, nebude se jednat o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav pro přiznání statusu osoby zdravotně znevýhodněné.
8
§ 39 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 8. 1. 2015]. (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“). 9 § 26 zákon o důchodovém pojištění.
11
2 Historický přehled právní úpravy Aby mohly být osoby se zdravotním postižením začleňovány do běžného života a především do pracovního procesu, bylo třeba přijmout právní úpravu, která stanoví přesná pravidla, kterými by se řídily jak tyto osoby, tak i subjekty, které budou nápomocny při jejich začleňování. Vzhledem k tomu, že osoby se zdravotním postižením tvoří specifickou a tím odlišnou skupinu osob, bylo třeba přijmout zvláštní právní úpravu, která by se projevila ve zvýšené ochraně a zvláštní péči těchto osob a tím se odlišovala od právní úpravy pracovního práva zabývajícího se řádnými právními vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Pokud by stát neumožnil prostřednictvím zvláštní právní úpravy pracovní integraci osob zdravotně postižených, pak by měl plně převzít finanční odpovědnost za tyto osoby. Je třeba zmínit, že právní řád České republiky (dále jen ČR) zabývající se vymezením pracovních podmínek osob zdravotně postižených není ucelený a je značně rozsáhlý a především stále přizpůsobující se různým vlivům a změnám na trhu práce. Není zde tedy možné uvádět všechny právní předpisy, především z oblasti pracovního práva, které se touto tématikou zabývají. Zaměřím se tedy na oblasti práva sociálního zabezpečení, vymezující především status osoby zdravotně znevýhodněné, a které jsou ústřední pro činnost subjektů, především Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) rozhodujících o uznání či oduznání OZZ, čímž se tato práce zejména zabývá.
2.1 Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, jehož účinnost započala dnem 1. 7. 1988 upravoval oblast důchodového zabezpečení včetně dávek, bezmocnost, výchovné, oblast sociální péče a také organizaci a řízení orgánů sociálního zabezpečení. Postupně byl dílčím způsobem po částech rušen. K úplnému zrušení došlo zákonem č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ke dni 31. 12. 2011 Sb. Hlava čtvrtá zákona 100/1988 Sb. – Péče o občany se změněnou pracovní schopností obsahovala mimo jiné definici občana se ZPS a ZPS s těžším zdravotním postižením (dále jen TZP). Ustanovení § 80 a § 81 zákona bylo citováno do rozhodnutí okresních správ o přiznání změněné pracovní schopnosti či změněné pracovní schopnosti s těžším zdravotním postižením. Ke změně došlo schválením nové právní úpravy a to zákonem o zaměstnanosti č. 1/1991 Sb. 12
2.2 Zákon č. 1/1991 Sb. o zaměstnanosti Tento zákon opět především podrobně definoval pojem občana se změněnou pracovní schopností (viz kapitola č.1 – Vymezení základních pojmů) a dále povinnosti zaměstnavatelů, kteří takové občany zaměstnávají a to obzvláště v části čtvrté s názvem zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností. Opět byl součástí citace rozhodnutí správních orgánů při jejich rozhodování o statusu ZPS a to především za použití ustanovení § 21 tohoto zákona. Účinnost zákona započala dnem 1. 2. 1991 a zrušen byl ke dni 30. 9. 2004.
2.3 Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti V současné době je od 1. 10. 2004 účinná tato právní úprava, kterou se řídí především subjekty zprostředkovávající zaměstnání těchto osob, tedy Krajské pobočky Úřadu práce ČR (dále jen ÚP), ale samozřejmě i zmíněné OSSZ, které nyní o statusu OZZ rozhodují a to ustanovením § 67 zákona o zaměstnanosti, který definuje osobu zdravotně postiženou a najdeme ho v části třetí s názvem - Zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
13
3 Řízení ve věcech osoby zdravotně znevýhodněné Samotné řízení o uznání či oduznání osoby zdravotně znevýhodněné probíhá u správního orgánu podle platných ustanovení zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů a také podle obecných pravidel o správním řízení uvedených v zákoně č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů. O statusu OZZ bylo do 30. 6. 2006 a nyní znovu od 1. 8. 2014 rozhodováno na základě podané žádosti na oddělení důchodového pojištění na místně příslušné OSSZ. V době od 1. 7. 2006 do 31. 12. 2011 rozhodoval v této věci ÚP. Nyní si podrobně probereme jednotlivá stádia řízení, s uvedením několika poznatků z praxe činnosti OSSZ.
3.1 Zahájení řízení Řízení o uznání nebo oduznání osoby zdravotně znevýhodněné se zahajuje na základě písemné žádosti žadatele. Dnem zahájení řízení se považuje den doručení žádosti na místně příslušnou OSSZ.10 Řízení o tom, že občan přestal být osobou zdravotně znevýhodněnou, se zahajuje buď na základě písemné žádosti občana, nebo z moci úřední. Vzhledem k tomu, že moje práce vychází především z praxe činnosti správního orgánu, konkrétně z činnosti OSSZ, ráda bych upozornila, že jsem se doposud nesetkala s žádostí občana o oduznání statusu OZZ. Tato skutečnost vychází především z toho, že na rozhodnutí o přiznání OZZ je vyznačena platnost, po kterou je občan uznán osobou zdravotně znevýhodněnou. Tuto platnost stanovuje posudkový lékař na základě zdravotního stavu žadatele. Nejčastěji je platnost stanovena na 1 až 5 let. Poté status OZZ zaniká a občan musí uplatnit novou žádost. Myslím si, že dalším důvodem, proč nejsou uplatňovány žádosti o oduznání statusu OZZ je fakt, že pokud se občan domnívá, že by mu mohl uškodit při výběru zaměstnání, o skutečnosti, že je osobou zdravotně znevýhodněnou před zaměstnavatelem pomlčí, tzn., zaměstnavateli ji nesdělí. Po vypršení její platnosti si další žádost neuplatní. Posledním důvodem, který by mohl vést k podání žádosti
10
§ 7 zákona č. 582/1992 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 8. 1. 2015]. (dále jen „zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení“.
14
o oduznání OZZ, je zhoršení zdravotního stavu občana, což ale vede k podání žádosti o invalidní důchod. A uznáním invalidity status OZZ zaniká. Není tedy třeba uplatňovat i žádost o ukončení platnosti OZZ. Podnětem k zahájení řízení z moci úřední bude zejména zjištění posudkově významných skutečností, které jsou rozhodné pro oduznání statusu OZZ. Zjistí-li oddělení lékařské posudkové služby (dále jen LPS) posudkově významné skutečnosti, na jejichž základě dojde ke změně ve statusu osoby zdravotně znevýhodněné, tj. osobu již nelze z důvodu DNZS považovat za osobu zdravotně znevýhodněnou, sdělí tuto skutečnost příslušnému oddělení důchodového pojištění a předá mu posudek obsahující výsledek posouzení zdravotního stavu. Příslušné oddělení důchodového pojištění na podkladě tohoto posudku zahájí řízení z moci úřední a vydá rozhodnutí. Domnívám se, že k zahájení z moci úřední by došlo jen v případě podnětu nadřízeného orgánu, tedy České správy sociálního zabezpečení (dále jen ČSSZ), k prošetření zdravotního stavu osoby zdravotně znevýhodněné, anebo na základě písemného anonymního podání. Řízení o uznání osoby za osobu zdravotně znevýhodněnou nelze zahájit v případě, že byl občan uznán invalidním nebo je zahájeno řízení o přiznání invalidního důchodu (včetně řízení o námitkách). Řízení nelze také zahájit, pokud již jedno řízení ve stejné věci probíhá a dosud nebylo ukončeno vydaným pravomocným rozhodnutím, tzv. litispendence řízení.11
3.1.1 Žádost Účastníkem řízení je fyzická osoba starší 15ti let, která ukončila povinnou školní docházku. Osoba mladší 15ti let nebo která neukončila povinnou školní docházku, musí být v řízení zastoupena zákonným zástupcem, což vyplývá z §3 zákona o zaměstnanosti a následně §36 občanského zákoníku. Žádost musí mít písemnou formu, ze které vyplývá, kdo ji podává, které věci se týká a co se navrhuje. Podání tedy musí obsahovat označení žadatele-účastníka řízení (jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popř. jinou adresu
11
§ 55 zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.
15
pro doručování).12 Především nesmí chybět osobní podpis žadatele nebo zákonného zástupce.13 Nemá-li žádost předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže OSSZ účastníkovi řízení nedostatky odstranit, pokud podává žádost osobně, nebo ho vyzve k jejich odstranění, přitom uvede, jaký nedostatek žádost má a jakým způsobem jej lze odstranit a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu. Zároveň jej poučí o následcích neodstranění nedostatků v této lhůtě a současně může řízení přerušit. Spolu s výzvou o odstranění nedostatku posílá vzor žádosti. Kromě předepsaných náležitostí podání by žádost měla obsahovat údaje o ošetřujícím lékaři žadatele, popř. poskytovatele zdravotních služeb a jeho sídlo. Uvedení této skutečnosti je pro další řízení podstatné, především pro oddělení lékařské posudkové služby OSSZ, které musí pro posouzení zdravotního stavu žadatele zajistit vypsání jeho zdravotní dokumentace. Způsob podání žádosti není předepsán. Z praxe je nejčastějším způsobem žádost v písemné formě, která je sepsána s klientem přímo na kterékoli Okresní správě sociálního zabezpečení, a poté je postoupena místně příslušné OSSZ k dalšímu řízení. Ale je možné podat žádost i pomocí poštovní služby, e-mailem se zaručeným elektronickým podpisem, anebo do datové schránky OSSZ.
3.1.2 Místní příslušnost Místní příslušnost správního orgánu v řízení o uznání osoby za osobu zdravotně znevýhodněnou se řídí místem trvalého pobytu občana nebo místem hlášeného pobytu v ČR, jde-li o cizince.14 Změní-li se v průběhu řízení okolnosti rozhodné pro určení místní příslušnosti, dokončí řízení původně příslušná OSSZ, která o tom informuje nově příslušnou OSSZ. V praxi to znamená, že jakmile je zjištěna změna místa trvalého bydliště žadatele, uvede se tato skutečnost do správního spisu žadatele a po ukončení řízení, tj. po vyznačení nabytí
12
§ 19 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 8. 1. 2015].(dále jen „správní řád“). 13 § 37 odst. 2 správní řád. 14 § 7 odst. 3 správní řád.
16
právní moci na rozhodnutí, je předán celý spis místně příslušné Okresní správě sociálního zabezpečení.15
3.1.3 Lhůty Okresní správa sociálního zabezpečení rozhoduje ve lhůtách stanovených správním řádem. Rozhodnutí je třeba vydat bezodkladně, nejpozději do 30 dnů ode dne doručení žádosti místně příslušné OSSZ.16 Byla-li žádost podána prostřednictvím místně nepříslušné OSSZ, je nutné žádost bezodkladně postoupit místně příslušné OSSZ. Lhůta pro vydání rozhodnutí začíná běžet až dnem, kdy ji obdrží místně příslušná OSSZ. Lhůta pro vydání rozhodnutí může být prodloužena o dobu, po kterou se došetřují rozhodné skutečnosti, například je-li ze spisu patrné, že žadatel byl uznán invalidní, ale výplata dávky se neprování pro nesplnění potřebné doby pojištění a je třeba takovou skutečnost došetřit pracovníkem Okresní správy sociálního zabezpečení, nebo v případě již zmíněném, a to po dobu, kdy je žadatel vyzván k odstranění nedostatků podání.
17
Lhůta se prodlužuje také o lhůtu pro vydání posudku
o zdravotním stavu žadatele, který vypracuje posudkový lékař oddělení LPS. Lhůta pro vydání takového posudku v prvním stupni řízení se prodlužuje o 45 dní.18 Lhůta pro vydání rozhodnutí neběží po dobu přerušení řízení.
3.2 Přerušení řízení Okresní správa sociálního zabezpečení může řízení o OZZ přerušit, a to vydáním usnesení o přerušení řízení, které se doručí účastníku řízení. Přerušit řízení může OSSZ z důvodu uvedeném ve správním řádu, t.j. z důvodu odstranění nedostatků podání.19 Dále vydává Okresní správa sociálního zabezpečení usnesení o přerušení řízení o OZZ z důvodu, že se žadatel nepodrobil vyšetření zdravotního stavu u ošetřujícího lékaře, na které byl vyzván oddělením lékařské posudkové služby OSSZ, anebo nepředložil odborné nálezy či jiné údaje potřebné k vypracování posudku lékaře LPS. Oddělení lékařské posudkové služby zašle žadateli výzvu s upozorněním na možnost 15
§ 132 správní řád. § 71 správní řád. 17 § 107a odst.1 zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. 18 § 8 odst.1 zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. 19 § 64 odst.1 písm. a) správní řád. 16
17
přerušení řízení, pokud podmínky potřebné pro posouzení zdravotního stavu nesplní ve stanovené lhůtě. Pokud žadatel nesplní tyto podmínky ve stanovené lhůtě ve výzvě, podá návrh na přerušení řízení oddělení důchodového pojištění a toto vydá usnesení o přerušení řízení, nejdéle však na dobu 12-ti měsíců.20 O přerušení řízení může požádat žadatel o OZZ také sám a to po dobu, kterou sám navrhne. Jedná se především o přerušení z důvodu, kdy žadatel teprve absolvuje odborná vyšetření nebo z rodinných důvodů. Dalším důvodem k přerušení řízení je již zmíněné zahájené řízení o uznání invalidity. Řízení o uznání občana za osobu zdravotně znevýhodněnou se přeruší dnem zahájení řízení o přiznání invalidního důchodu. Pokud bude v řízení o přiznání invalidního důchodu vydán posudek, že občan není invalidní, OSSZ pokračuje v řízení o uznání občana za OZZ. Pokud bude v řízení o přiznání invalidního důchodu vydán posudek, že občan je invalidní v jakémkoliv stupni invalidity, bude řízení o uznání za OZZ usnesením zastaveno.21 Po dobu přerušení řízení neběží lhůta pro vydání rozhodnutí o OZZ. Tato lhůta přestává běžet dnem, kdy nastal důvod pro přerušení řízení a neskončí dříve než 15 dnů ode dne, kdy přerušení skončilo. OSSZ v řízení pokračuje, jakmile odpadne překážka, která byla důvodem pro přerušení, uplyne-li stanovená lhůta, nebo o to účastník řízení požádá, bylo-li řízení přerušeno na jeho návrh. O tom, že v řízení pokračuje, OSSZ vyrozumí účastníka a provede záznam do správního spisu.22 Usnesení o přerušení řízení lze napadnout odvoláním.23
3.2.1 Zastavení řízení Řízení zastaví místně příslušná OSSZ usnesením o zastavení řízení, které vyhotoví písemně a zašle žadateli na uvedenou adresu. Usnesení o zastavení řízení lze napadnout odvoláním.24 Důvody, pro které OSSZ řízení zastaví: • vezme-li účastník žádost zpět, • neodstraní-li podstatné vady podání, které brání pokračování v řízení, 20
§ 56 odst. 1 zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. § 56 odst. 2 zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. 22 § 65 odst. 2 správní řád. 23 § 81 až § 93 správní řád. 24 § 81 až § 93 správní řád. 21
18
• ve stejné věci probíhá řízení o OZZ, tzv. litispendence • žádost je zjevně právně nepřípustná (účastník řízení je uznán invalidním, či zemřel). 25 Bylo-li řízení přerušeno po dobu 12-ti měsíců a po tuto dobu nebyly odstraněny důvody, pro které bylo řízení přerušeno, je toto řízení poté usnesením zastaveno.
3.2.2 Rozhodnutí Rozhodnutí ve věci OZZ musí obsahovat náležitosti uvedené ve správním řádu, tj. výrokovou část, odůvodnění a poučení o možnosti opravného prostředku.26 Kromě obecných náležitostí musí rozhodnutí OSSZ do rozhodnutí o uznání či oduznání OZZ uvést, že den, od kterého občan je či není OZZ, se považuje den, kterým toto rozhodnutí nabývá právní moci.27 Rozhodnutí nabývá právní moci následující den, po uplynutí patnáctidenní odvolací lhůty, nebo dnem, kdy se účastník řízení vzdal práva podat odvolání.
3.2.3 Doručování Místně příslušné OSSZ doručují rozhodnutí podle obecných pravidel uvedených ve správním řádu. Nejčastějším způsobem je doručení poštovní přepravou na dodejku do vlastních rukou na adresu trvalého bydliště, nebo na adresu doručovací, kterou účastník řízení uvedl do žádosti. Dodejka poté slouží jako doklad o převzetí rozhodnutí především pro stanovení nabytí právní moci. Je součástí správního spisu účastníka řízení. Rozhodnutí jsou doručována i prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky účastníka řízení. Není-li možné opakovaně rozhodnutí doručit do datové schránky, zašle OSSZ rozhodnutí poštou.28
25
§ 66 správní řád. § 68 a § 69 správní řád. 27 § 59 zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. 28 § 19 správní řád. 26
19
3.2.4 Odvolání Každé rozhodnutí vydané Okresní správou sociálního zabezpečení o přiznání i oduznání OZZ musí obsahovat poučení o možnosti odvolání. Proti rozhodnutí lze podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů u správního orgánu, který jej vydal. V případech, kdy odvolání směřuje proti posouzení zdravotního stavu, se oddělení LPS Okresní správy sociálního zabezpečení znovu vyjádří posudkem ke zdravotnímu stavu žadatele, na jehož základě OSSZ pokračuje v řízení. Je-li odvolání vyhověno v plném rozsahu, vydá OSSZ v rámci autoremedury nové rozhodnutí, kterým původní rozhodnutí zruší. Není-li vyhověno, je celé řízení postoupeno vyšší instituci správního orgánu, tj. České správě sociálního zabezpečení, která bude o odvolání dále rozhodovat. Proti samotnému posudku o zdravotním stavu vydaným oddělením LSP není odvolání přípustné. Jde o případ, kdy oddělení LPS posoudilo zdravotní stav účastníka řízení a zaslalo mu posudek o zdravotním stavu, ale rozhodnutí ve věci samé nebylo dosud OSSZ vydáno. Ve věci odvolání postupuje OSSZ a ČSSZ opět dle správního řádu.
20
4 Posuzování zdravotního stavu v rámci řízení ve věcech osoby zdravotně znevýhodněné Jak již z výše uvedeného textu vyplývá, zdravotní stav žadatele o uznání či oduznání statusu OZZ posuzuje posudkový lékaře oddělení LPS místně příslušné OSSZ. Je-li však ze strany žadatele vyjádřena podjatost vůči místně příslušné OSSZ, anebo se žadatel přechodně zdržuje v jiném okrese, je možné požádat o posouzení zdravotního stavu i jinou OSSZ. Oddělení lékařské posudkové služby posuzuje zdravotní stav pro účely zákona o zaměstnanosti podle § 67, který definuje institut OZP a DNZS, jak je uvedeno v kapitole 1- Vymezení základních pojmů.
4.1 Řízení o posouzení zdravotního stavu Samotné řízení o posouzení zdravotního stavu žadatele o uznání či oduznání OZZ, začíná zasláním požadavku na posouzení zdravotního stavu žadatele oddělením důchodového pojištění na oddělení LPS příslušné OSSZ. K posouzení zdravotního stavu může dojít také tehdy, jde-li o osobu, která byla uznána invalidní, avšak její žádost o přiznání invalidního důchodu byla zamítnuta (nesplnila další podmínky nároku) a již uplynula platnost takového posudku, jde-li o prokázání, že je osobou zdravotně postiženou. I v tomto případě musí být podána žádost o OZZ. Zdravotní stav žadatele je posuzován na základě zdravotní dokumentace, kterou si vyžádá posudkový lékař od ošetřujícího lékaře žadatele na předepsaném tiskopise a na základě odborných nálezů. Současně oddělení LPS zašle žadateli obecné informace týkající se dalšího postupu při posuzování jeho zdravotního stavu a požadavek na podrobení se vyšetření u svého ošetřujícího lékaře (doporučená lhůta je do 8 dnů ode dne doručení informace s výzvou) a na vyplnění „Profesního dotazníku“ žadatelem. Má-li posuzovaný ošetřujícího lékaře v cizině, požádá sama ČSSZ o zajištění vypsání zdravotní dokumentace u ošetřujícího lékaře, příslušného nositele pojištění v cizině. Nutno dodat, že i v případě podané žádosti o oduznání OZZ, probíhá posouzení zdravotního stavu lékařem LPS také na základě předložené zdravotní dokumentace. Není tedy možné oduznání statusu OZZ jen na žádost klienta. Pokud se žadatel nepodrobí vyšetření zdravotního stavu anebo odmítne poskytnout součinnost, což vede k nemožnosti vypracovat posudek o zdravotním stavu žadatele, postupuje oddělení LPS tak, že neprodleně sdělí tuto skutečnost místně 21
příslušnému oddělení důchodového pojištění k dalšímu řízení (viz kapitola přerušení řízení). Po obdržení vyplněného „Lékařského nálezu“ a „Profesního dotazníku“ vypracuje posudkový lékař posudek o zdravotním stavu žadatele. Za předpokladu, že podkladová dokumentace je aktuální a kompletní, lze posudek vypracovat i v nepřítomnosti posuzovaného. Ve většině případů jsou však posuzovaní k jednání zváni písemnou pozvánkou a jejich subjektivní potíže jsou přímo při jednání zaznamenány do písemného protokolu o jednání. Výsledkem posouzení je zjištění, zda zdravotní stav žadatele odpovídá či neodpovídá přiznání OZZ. Do posudku se poznamená doba jeho platnosti. Výsledek posouzení sdělí oddělení lékařské posudkové služby žadateli a oddělení důchodového pojištění, na jehož podkladě vydá oddělení důchodového pojištění rozhodnutí ve věci OZZ. Jak již bylo výše uvedeno, oddělení LPS provede opakovaný posudek v případě odvolacího řízení, opět na žádost oddělení důchodového pojištění. Z výše uvedeného vyplývá, že průběh samotného řízení o posouzení zdravotního stavu žadatele o uznání či oduznání OZZ je založen na velmi úzké součinnosti mezi oddělením důchodového pojištění a lékařské posudkové služby příslušné OSSZ. V některých případech, kdy klient požádá o posouzení zdravotního stavu jinou, než místně příslušnou OSSZ, musí být spolupráce vedena i mezi odděleními různých OSSZ.
4.2 Posuzování zdravotního stavu ve věcech řízení o osobě zdravotně znevýhodněné Při samotném posouzení zdravotního stavu vychází posudkový lékař především z podrobné objektivizace zdravotního stavu žadatele. Provádí se na základě vyhodnocení
lékařských
nálezů,
které
popisují
míru
zdravotního
postižení.
Při posuzování zdravotního stavu se lékař LPS opírá zejména o nález ošetřujícího lékaře, výsledky funkčních vyšetření a také ze subjektivních potíží žadatele, které při samotném jednání, kdy je žadatel osobně přítomen, lékaři oznámí. Dalším podkladem pro účely zjištění, zda jde o osobu zdravotně znevýhodněnou je podrobná objektivizace kvalifikačního potenciálu, která se provádí na základě profesní anamnézy. Kritériem je dosažené vzdělání, původní profesní zaměření a také dosavadní zaměstnání. Podkladem pro zhodnocení kvalifikačního potenciálu je tiskopis 22
tzv. Profesní dotazník, který je zaslán žadateli k vyplnění. Při hodnocení je nutno vzít v úvahu, že kvalifikační potenciál je proměnnou veličinou s možností jeho ovlivnění, například dalším dosaženým vzděláním, výcvikem, rekvalifikací apod. Současně se vyhodnocuje, zda vzhledem ke zdravotnímu stavu a věku, je schopna posuzovaná osoba získanou kvalifikaci využít nebo získat. Při posuzování schopnosti pracovního začlenění, využití nebo získání kvalifikace,
se
hodnotí
skutečná
schopnost
využití
fyzického,
psychického
a kvalifikačního potenciálu klienta pro jeho pracovní začlenění.
4.3 Základní podmínky pro uznání statusu osoby zdravotně znevýhodněné • dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav • zachovaní schopnosti vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost • omezení schopnosti osoby být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní zaměstnání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo ji získat, • osoba nebyla posudkem lékaře LPS uznána invalidní v žádném stupni invalidity. O jedné z výše uvedených podmínek - dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu
podrobně
pojednává
kapitola
1
-
Vymezení
základních
pojmů.
Také o podmínce uznání invalidity, která brání přiznání statusu OZZ, se zmiňuji v předchozí kapitole. Proto se budu podrobněji věnovat pouze zbylým dvěma podmínkám.
4.3.1 Schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost V souvislosti s touto podmínkou se hodnotí fyzické a psychické schopnosti žadatele ve vztahu ke kvalifikačnímu potenciálu. Především je zkoumán rozsah vědomostí, dovedností, zkušeností, schopností získaných výchovou, výukou a praxí, tedy dosaženým stupněm vzdělání a také přihlíží k dříve získaným zaměstnáním. Znamená to tedy, že posudkový lékař pro uznání OZZ musí konstatovat, že žadatel je schopen soustavného zaměstnání nebo výdělečné činnosti. Jinou výdělečnou činností je míněna 23
činnost osoby samostatně výdělečně činné. Za „soustavné“ zaměstnání, které mimochodem není definováno v žádné právní úpravě pro řízení OZZ, je obvykle považováno nepřetržité zaměstnání trvající alespoň po dobu tří měsíců.
4.3.2 Pracovní potenciál osoby zdravotně znevýhodněné Při hodnocení této podmínky se klasifikuje míra zdravotního postižení k možnosti výkonu zaměstnání. Lékař LPS posuzuje, zda některá z fyzických, psychických a kvalifikačních schopností je omezena. Přitom platí, že stačí podstatné omezení pouze jedné z nich. Být pracovně zařazen se posuzuje ve vztahu k možnosti pracovního začlenění obecně s ohledem ke zdravotnímu postižení a ve vztahu ke stávajícímu zaměstnání, profesi (např. řidič motorového vozidla, nebo zdravotní sestra, apod.). Při posuzování schopnosti využít dosavadní kvalifikaci je rozhodující, zda její případné nevyužití je způsobeno DNZS, nikoliv tím, že posuzovaný jí využít nechtěl či nemohl z důvodu malé nabídky na trhu práce. Schopnost získat kvalifikaci může být ovlivněna zdravotním stavem žadatele, nikoli však jeho věkem. Samotný věk schopnost získání kvalifikace neovlivňuje, pouze v koexistenci s případným snížením psychických či fyzických schopností.
4.4 Posuzování mladistvých Již v úvodu kapitoly 3 jsem uvedla, že účastníkem řízení, tedy osobou, která může požádat o přiznání nebo oduznání OZZ, může být i osoba mladší 15ti let, pokud je zastoupena zákonným zástupcem. Mladiství se posuzují pro účely, zda jde o OZZ, v souvislosti s ukončením povinné školní docházky a následné přípravy pro budoucí povolání dalším studiem na některé ze středních škol či, v učebních oborech specializovaných pro děti se zdravotním postižením. Účel posouzení souvisí s doporučením vhodné kvalifikace a vhodného budoucího profesního zaměření s ohledem na druh zdravotního postižení, což může hrát v budoucnu významnou roli v prevenci následné invalidity. Při posuzování zdravotního stavu je nutné zaměřit se na posouzení toho, co mladistvý smí dělat s ohledem na jeho zdravotní stav, co by mu mohlo škodit, na co bude stačit s ohledem na jeho intelektové a manuální schopnosti, co se již naučil během 24
školní docházky, popřípadě v průběhu další kvalifikace, a v neposlední řadě co dělat chce, tedy neopomenout jeho subjektivní hledisko, které může být motivující. Lékař LPS, který mladistvého posuzuje, musí umět správně posoudit nejen nálezy odborných lékařů, ale i míru jeho schopností a dovedností. V případě nejasnosti je
třeba
vyžádat
si
nález
z
příslušného
odborného
pracoviště,
případně
ze specializovaného pracoviště, které se zabývá léčbou chorob dospívající mládeže (pracoviště dorostového lékařství). Posuzování zdravotně postiženého mladistvého je otázkou odpovědnou a složitou také proto, že se předem neví, jak se pracovní zatížení na organismu projeví. U mladistvých je posuzování z hlediska lidského i společenského o to závažnější, že se hodnotí nejen současná pracovní schopnost, ale i prognosticky další průběh zdravotního postižení ve vztahu k práci a životnímu režimu, tedy pracovní schopnost budoucí.
4.5 Datum vzniku statusu osoby zdravotně znevýhodněné a doba platnosti posudku Posouzení zdravotního stavu pro účely zjištění zda se jedná o osobu zdravotně znevýhodněnou se datuje dnem vypracování posudku lékařem LPS. Jedná se o pracovně právní kategorii, u které nelze měnit pracovně právní situaci zpětně. Z toho důvodu se status OZZ nehodnotí do minulosti, i když z přiložené zdravotní dokumentace by to jistě bylo možné. Nezapomeňme připomenout, že za den, od kdy můžeme účastníka řízení považovat za OZZ, anebo od kdy přestane být OZZ je den nabytí právní moci vydaného rozhodnutí (viz kapitola 3). V každém posudku je nutno vyznačit dobu jeho platnosti, která se stanoví s ohledem na druh a závažnost zdravotního postižení, věk posuzovaného, dosažený stupeň vzdělání, druh profesního zaměření, schopnost rekvalifikace a zdravotní prognózu. Doba platnosti se stanoví v rozsahu 3 až 5 let. V odůvodněných případech, kdy nelze s ohledem na druh a dosavadní vývoj zdravotního postižení očekávat změnu příznivě ovlivňující pracovní zařazení, lze platnost stanovit bez stanovení lhůty platnosti a na posudek lékař vyznačí stav trvalý.
25
5 Subjekty podílející se na zaměstnávání osob se zdravotním postižením Jednou z forem státní podpory je zaměstnávání a začlenění OZP a OZZ do společenského života. K tomuto účelu jsou nápomocny subjekty, jako je zaměstnavatel, úřad práce, chráněné místo a agentura práce. Zaměstnavatelé mají možnost využít mnoha nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, v podobě příspěvků na zřízení chráněného pracovního místa, společensky účelného pracovního místa, na podporu zaměstnávání osoby se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě.
5.1 Zaměstnavatel Zákonnou povinností pro zaměstnavatele je spolupráce s Krajskými pobočkami ÚP ČR a evidence OZZ a OZP, které zaměstnává a pracovních míst vhodných pro zdravotně postižené. Má právo na informace od ÚP jakou formou zaměstnat tyto osoby a jejich vyhledávání na trhu práce. Splní-li požadavky, může žádat ÚP o finanční příspěvky na zřízení chráněných pracovních míst a slevu na dani. V České republice je jedním z úkolů zaměstnavatele s více než 25-ti zaměstnanci zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele, který činí 4 %.29 Tato povinnost platí pro všechny právnické osoby i pro instituce, které jsou organizační složkou státu. Znamená to, že v případě zaměstnávání 25-ti osob, je zaměstnavatel povinen zaměstnat jednu osobu zdravotně postiženou v klasickém pracovním poměru (nejedná se o dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti).30 Tuto povinnost může splnit i v podobě náhradního plnění, což v praxi znamená, že odebírá výrobky nebo jimi nabízené služby od zaměstnavatelů s více než 50 % zaměstnanců se zdravotním postižením, případně zadá zakázky těmto subjektům. Tak může učinit i u osob samostatně výdělečně činných, kteří jsou OZP a nemají
29 30
§ 81 odst. 1 ZoZam. Zaměstnávání OZP : zaměstnávání ozp [online].DUKO s.r.o. [cit. 18. 5. 2015].
26
žádného zaměstnance. Další možností, jak takovou podmínku splnit je ve formě odvodu do státního rozpočtu 2,5 průměrné mzdy za každou nezaměstnanou OZP.31 V případě porušení podmínek může ÚP ČR vyměřit zaměstnavateli pokutu až do výše jednoho milionu korun.32
5.1.1 Chráněné pracovní místo Každý zaměstnavatel má možnost vytvořit či vymezit chráněné pracovní místo (dále jen CHPM) v rámci svého pracoviště, pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s Úřadem práce ČR, který mu na takto vytvořené pracovní místo poskytuje peněžní příspěvek. Toto místo musí být obsazeno po dobu 3 let. Je možné požádat o příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů a na podporu zaměstnávání OZP.33 CHPM tak fungují z velké části na podpoře ze strany státu. Osoby, pro které se tato místa zřizují, mají nižší pracovní produktivitu, proto je jim umožněno zde pracovat podle svých možností a dovedností a především s ohledem na jejich zdravotní omezení. Nejčastěji tato pracovní místa vznikala v tzv. chráněných dílnách, které se většinou zaměřovaly na ruční výrobu drobných předmětů, které pak prodávaly a vydělávaly si tak na svoji činnost. Chráněné dílny zajišťovala především různá občanská sdružení a jiné neziskové organizace. S novou právní úpravou institut chráněné dílny zanikl a nahradil je pojem chráněné pracovní místo. V praxi to znamená, že ÚP ČR nevyplácí příspěvek při vybudování či vzniku chráněné pracovní dílny, ale na jednotlivá pracovní místa. Z výše uvedeného vyplývá, že pracoviště i nadále může nést název chráněná dílna. Po dohodě zaměstnavatele s příslušnou Krajskou pobočkou ÚP ČR pak může zřídit i několik chráněných pracovních míst v rámci jedné chráněné dílny. Příspěvky od ÚP, pak může žádat na každé jednotlivé chráněné pracovní místo. Jinými slovy, Úřad práce nebude přispívat na chráněnou dílnu jako celek, ale na každé chráněné místo zvlášť.
31
§ 81 odst. 2 ZoZam. § 139 odst. 3 písm.a) ZoZam. 33 Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky. Zdravotní postižení.[online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky [cit. 18. 5. 2015]. 32
27
5.2 Agentura práce Agenturou práce se rozumí subjekt, jehož základní činností je tzv. outsourcing zaměstnanců. Její náplní práce je uzavírat smlouvu se svými klienty, které poté přiděluje do pracovních pozic u různých firem na dohodnutá časová období. Výhodou pro tyto zaměstnance je stálý plat a jistota práce za stejných podmínek jako u kmenových zaměstnanců (tj. osoby, které uzavřeli pracovní smlouvu přímo se zaměstnavatelem), i v případě, že momentálně žádnou práci nenabízí.34 Pro tuto formu zaměstnávání je stěžejní zásada rovného zacházení zakotvená v unijní směrnici v čl. 5, která ukládá zaměstnavateli dodržovat pravidla rovného zacházení s ženami a muži, ochranou před diskriminací na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání, přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace.35 Z toho vyplývá, že agentury práce by měly přidělovat jednotlivé práce na různé pracovní pozice podle schopností jednotlivců, které zaměstnávají a nikoli podle upřednostňujících kritérií, která by vedla k jejich diskriminaci. Samozřejmě, že tato forma zaměstnávání vede i k nevýhodě ze strany zaměstnance, který si nemůže vybírat práci podle svého uvážení, ale pokud je mu nabídnuta práce na kterou jeho schopnosti a především zdravotní stav jsou dostačující, pak ji musí přijmout. Agentura práce nemá žádné specifické nástroje k zaměstnávání osob zdravotně znevýhodněných, projevuje se jako každý jiný zaměstnavatel. Novela zákona o zaměstnanosti opět umožňuje agenturám práce dočasné přidělování osob se zdravotním postižením k fyzickým nebo právnickým osobám, které práci přidělují a dohlíží na její provedení. Zákonnou povinností je odvod zdravotního a sociálního pojištění a daní. V případě, že agentura práce přidělí osobu se zdravotním postižením k výkonu práce uživateli, nebude jí umožněno čerpat příspěvky na podporu zaměstnávání zdravotně postižených osob a ani jí ÚP ČR neposkytne příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa.
34
EVANGELU, E.E., JUŘIČKA O. Personální agentury a jejich úloha na trhu práce. 1. vydání, Key publishing s.r.o., 2013, s. 11 35 čl.5 odst. 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/104/ES ze dne 19. 11. 2008 o agenturním zaměstnávání In:EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 8. 1. 2015].
28
5.3 Úřad práce ČR Povinností úřadu práce je vést evidenci osob zdravotně znevýhodněných a osob zdravotně postižených, nalézt pro ně vhodné zaměstnání, být nápomocen při zřizování pracovních míst vhodných pro tyto osoby případně zajistit pro ně pracovní rehabilitaci. Zahrnuje profesní poradenství a poradenství pro vhodnou volbu zaměstnání.36 K tomu, aby se stalo atraktivnější pro zaměstnavatele zaměstnávat osoby zdravotně znevýhodněné, má ÚP nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, mezi které patří různá forma příspěvků na zaměstnávání těchto osob, pracovní rehabilitace a rekvalifikace. Koncem roku 2014 bylo na ÚP ČR registrováno 61 146 uchazečů o zaměstnání se zdravotním postižením což je 11,3 % z celkového počtu uchazečů a vyplaceno bylo celkem 4,104 mld. Kč na podporu jejich zaměstnávání. Na podporu CHPM pro OZP bylo vyplaceno 81 855 529 Kč pro 1902 takto vytvořených míst a pro 130 CHPM na úhradu provozních nákladů. Převážně se jedná o administrativní, řemeslnickou práci, masérské služby, šičky, nebo ostraha objektů. Výše příspěvku je dána počtem nezaměstnaných v daném regionu.37 Ze strany státu by měla přicházet dostatečná motivace pro subjekty, které chtějí zaměstnávat osoby zdravotně znevýhodněné. Ať už je to právě v podobě příspěvků na zřízení chráněných pracovních míst a na částečnou úhradu provozních nákladů. Krajské pobočky ÚP ČR by se měly zaměřit především na dostatečné informování subjektů, které vytváří pracovní místa pro zdravotně znevýhodněné osoby a to formou poradenské a školící činnosti.
5.3.1 Pracovní rehabilitace a rekvalifikace Pracovní rehabilitace je souvislá péče poskytovaná osobám zdravotně znevýhodněným, aby se mohli vrátit ke své původní profesi či nalézt zaměstnání, které je pro ně vhodné a vytvořit jim tak pracovní prostředí, ve kterém by mohli vykonávat pracovní činnost. Zdravotně znevýhodněné osoby mají možnost vykonávat činnost i v jiném oboru, avšak za předpokladu, že absolvují specializační rekvalifikační kurz. Garantem pracovní
36
Ministerstvo práce a sociálních věcí. O úřadu práce[online]. MPSV ČR [cit. 18. 5. 2015]. Státní správa. Na podporu zaměstnávání OZP bylo v roce 2014 vyplaceno 4.1 mld.[online]. Státní správa [cit. 18. 5. 2015].
37
29
rehabilitace a rekvalifikace je Úřad práce ČR. Součástí jeho činností je nezbytná spolupráce s orgány sociálního zabezpečení, školství, zdravotnickými zařízeními, odborovými orgány, občanskými a charitativními organizacemi a církevními a náboženskými společnostmi.38 Krajská pobočka úřadu práce může na základě písemného ujednání pověřit zabezpečením pracovní rehabilitace a rekvalifikace jinou právnickou nebo fyzickou osobu.39 Požádá-li OZZ o pracovní rehabilitaci či rekvalifikaci Krajskou pobočku úřadu práce, podle místa svého trvalého bydliště a bude jí sestaven tzv. individuální plán s ohledem na její zdravotní stav, schopnost setrvat v zaměstnání či v jiné výdělečné činnosti a dosaženému vzdělání.40 O pracovní rehabilitaci a rekvalifikaci může požádat i osoba, která je v dočasné pracovní neschopnosti, či osoba, které byl odejmut invalidní důchod.41 Pracovní rehabilitace zahrnuje poradenskou činnosti v oblasti volby vhodného povolání, zaměstnání či jiné výdělečné činnosti, teoretickou a praktickou přípravu pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, zprostředkování, udržení a změnu zaměstnání, změnu povolání a vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti.42 Podle mého názoru v ČR chybí systémová opatření, jako je např. ucelená rehabilitace, tak jak funguje v okolních zemích. Jako příklad uveďme jedince, kterému se přihodí úraz. Je mu poskytnuta komplexní zdravotní péče včetně rehabilitace a je znovu vzdělán v rámci rekvalifikačního procesu, je mu nalezena vhodná práce, upraveno bydlení (např. bezbariérové), jsou mu poskytnuty výhody v dopravě a tím se pomalu navrací zpět do běžného společenského života. Jde o ucelený sociální systém, pro začlenění takového jedince. Ten, kdo ze systému získává, se později stává plátcem a do systému přispívá. Takový systém lze nalézt například v Německu, Rakousku nebo v severských zemích. V České republice sociální systému funguje také, ale jednotlivá stádia začleňování do běžného života osoby po úraze jsou pro takového "nemocného" jedince velmi obtížná a složitá. Především ve smyslu mnoha správních orgánů, jejichž činnost není koordinována. Každý takový subjekt je vázán samostatnou právní úpravou.
38
STEINICHOVÁ, Ladislava zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností Nakladatelství PRAGOEDUCA, 2001, 71s. 39 § 69 odst. 1 ZoZam. 40 § 69 odst. 4 ZoZam. 41 § 69 odst. 5 ZoZam. 42 § 69 odst. 3 ZoZam.
30
Nefunguje vzájemná spolupráce,
informovanost
zaměstnanců
těchto
subjektů
a především není propojena elektronická databáze takových osob. Z toho vyplývá, že postižený občan musí všechny subjekty osobně obejít, podat na každou dávku zvláštní žádost, podrobit se na každé řízení lékařskému vyšetření a posouzení u posudkového lékaře apod. Samozřejmě, že v zájmu státu je takový systém zdokonalovat a zjednodušovat především z pohledu klienta. Ale k dokonalosti fungování jednotného sociálního systému má ještě dlouhou cestu.
5.3.2 Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě Jedná se o významnou formu státní podpory. Tento příspěvek poskytuje ÚP a může jej získat zaměstnavatel, který vytváří chráněná pracovní místa pro více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců.43 Výše příspěvku činí nejvýše 8000 Kč, jedná-li se o osobu se zdravotním postižením a maximálně 5 000 Kč na osobu zdravotně znevýhodněnou.44 Především slouží k úhradě mzdových nákladů a zaměstnavatel nesmí mít nedoplatky daňové, na zdravotním a sociálním pojištění.
5.3.3 Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa Příspěvek je určen na pořízení potřebného vybavení zřizovaného pracovního místa, které musí být obsazeno minimálně tři roky. Fyzické nebo právnické osobě, která se rozhodla vytvořit chráněné pracovní místo, může být poskytnut příspěvek pro osobu se zdravotním postižením maximálně ve výši osminásobku a pro osobu s těžším zdravotním postižením nejvýše dvanáctinásobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Bude-li zřízeno více než 10 chráněných pracovních míst, může příspěvek na zřízení jednoho chráněného pracovního místa pro osobou se zdravotním postižením činit maximálně desetinásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně čtrnáctinásobek průměrné mzdy.45
43
§ 78 odst. 1 ZoZam. § 78 odst. 2 ZoZam. 45 § 75 odst. 5 ZoZam. 44
31
5.3.4 Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů na chráněné pracovní místo Nová právní úprava má motivovat subjekty k zaměstnávání fyzických osob s těžším zdravotním postižením. Především se jedná o provozní náklady spojené s úhradou nájemného, spotřebou paliva a energie, vodné, stočné, poplatky za komunální odpad, náklady na dopravu materiálu a výrobků, na dopravu zaměstnanců do zaměstnání a zpět, na povinné revize a pojištění objektu. Výše příspěvku činí 48 000 Kč na jeden rok.46 Příspěvek se nevztahuje na zřízené či vymezené chráněné pracovní místo mimo pracoviště zaměstnavatele, na zaměstnanou osobu zdravotně znevýhodněnou a na agenturu práce, zaměstnávající osobu se zdravotním postižením, která je přidělována k výkonu práce k uživateli.47
46 47
§ 76 odst. 2 ZoZam. § 76 odst. 3 ZoZam.
32
6 Ochrana osob zdravotně znevýhodněných V zájmu státní politiky zaměstnanosti v ČR je podpora zaměstnávání OZP a osob, které se hůře začleňují na trhu práce velmi důležitá.48 Součástí podpory těchto osob ZP, které se ucházejí o zaměstnání, je zvýšená péče o ně a jejich ochrana, s přihlédnutím k jejich zdravotnímu stavu, věku a profesi. Úřady práce vedou bezplatnou právní poradnu, kam se OZP mohou kdykoli dostavit a požádat o pomoc jak ve vztahu k zaměstnavateli, tak i k ostatním subjektům v rámci pracovního práva. Důležitou součástí ochrany těchto osob je také jejich informovanost o možnostech pracovního začlenění. Ať už pomocí tiskových zpráv, která ÚP ČR vydává anebo různých informačních letáků, které jsou bezplatně dostupné na kterékoli krajské pobočce ÚP ČR, nebo informace prostřednictvím veřejnoprávních médií. K dosažení zvýšené možnosti uplatnění na trhu práce uchazeče o zaměstnání slouží individuální akční plán. Pokud je osoba vedena na ÚP déle jak 5 měsíců, Krajská pobočka ÚP vyhotoví individuální akční plán vždy. Je třeba dodržení určité disciplíny ze strany uchazeče o zaměstnání. Ale ani tento individuální akční plán nezaručuje těmto osobám nalezení vhodného pracovního místa. Všechny výše zmíněné možnosti ochrany, mohou těmto osobám pomáhat pouze v takovém rozsahu, jaký jim umožňuje současný trh práce.
48
§ 2 odst.1 písm.k) ZoZam.
33
7 Seznámení s činností sociálních společností Hlavním cílem praktické části je zhodnotit možnosti nabízené podpory zaměstnávání osob zdravotně postižených a osob zdravotně znevýhodněných sociálními společnostmi. Pro moji práci mi byly poskytnuty informace ze dvou společností, jejichž činnost popíši v poslední kapitole a souhlasy se zveřejněním informací jsou přílohou na závěr bakalářské práce. Společnost Tradelin s.r.o byla založena v roce 2011, sídlo společnosti je v Brně. Jednatelem je pan Lukáš Sekanina. Jedná se společnost s ručením omezením. Zaměstnává 29 lidí z toho 5,7% OZZ a 11 % OZP. Její hlavní náplní práce je zpracování papíru v podobě nákupu, balení, přebalování, prodeje. Další činností je výroba čistících prostředků na ekologické bázi a ruční výroba mýdel a dárkových balíčků. Od vzniku společností jí prošlo přibližně 61 zaměstnanců, někteří z nich v ní pracují dosud. V převážné míře se jedná o zaměstnance, jejichž pracovní potenciál je snížen až o 70 %. Na konkrétní množství práce je třeba zapojit více pracovníků, což se odráží na zvýšení nákladů na zaměstnance. Finanční prostředky na provoz firmy získávají prodejem a výrobou vlastních produktů a částečně z příspěvků ÚP, kterým dorovnají zvýšené náklady na zaměstnance. Společnost přiznává, že bez pomoci ze strany státu, by jen těžko zaměstnala tak velké množství OZP. O rozšíření počtu pracovních míst OZP zatím neuvažují. Pracovní podmínky a prostředí je vyhovující pro OZP, samotné pracoviště se nachází v přízemí a je zajištěno bezbariérovým přístupem. Nejčastějšími důvody pro ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnance jsou, že osoba přecení svoje schopnosti a nedostačující mzda. Ze strany zaměstnavatele, pak neschopnost a neochota zvládat přidělenou práci a nevhodné chování na pracovišti. Druhou společnost, kterou jsem oslovila a která mi poskytla informace o své činnosti je sociální podnik SIMEVA s.r.o, sídlem v Brně, zapsaný v obchodním rejstříku k 22. 8. 2013. Statutárním orgánem jsou Ing. Eva Juhová a MUDr. Simona Venclíková. Společnost se hlásí k principům sociálního podnikání. V současné době má 19 zaměstnanců, z toho je 17 osob zdravotně postižených a 2 bez zdravotního omezení. Především vytváří místa pro osoby s duševním onemocněním, zaměstnanci si tak vytvoří pracovní návyky, roste jejich sebevědomí a pomáhají těmto lidem začlenit se do společnosti a na trh práce. Za celou dobu existence společnosti jí prošlo 32 34
zaměstnanců. Společnost se zabývá správou a údržbou nemovitostí, péčí o zahradu, pěstováním květin a zeleniny a hlívy ústřičné. Finanční prostředky na provoz podniku získávají z příspěvků od Úřadu práce a především z výnosů z vlastní činnosti. Přiznávají, že získávání finančních prostředků je časově náročné, ale nezatěžuje je. Bez příspěvků by společnost fungovala, ale bylo by to mnohem složitější a nemohli by zaměstnat více osob. Podnikají proto, aby zaměstnali osoby se zdravotním postižením, ne proto, aby získali podporu. Pracovní prostředí pro své zaměstnance přizpůsobují, umožňují jim pracovat na zkrácené pracovní úvazky, mají možnost čerpat náhradní volno či neplacené volno. V současné době rozšiřují pracovní místa. Aktivně spolupracují i s ošetřujícími lékaři svých podřízených.
35
Závěr Jsem si vědoma toho, že práce je převážně popisného charakteru, opírá se o právní předpisy vycházející především ze správního řádu a zákona o zaměstnanosti. Institut osoby zdravotně znevýhodněné jsem se snažila přiblížit z pohledu činnosti Okresní správy sociálního zabezpečení a své dlouholeté pracovní praxe v této instituci. Občané, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní, hledají na trhu práce vhodné zaměstnání a snaží se i přes svůj zdravotní problém zapojit do pracovního procesu. Ne vždy je jim to umožněno, ne vždy se jim to daří. Lidé dlouhodobě hledající práci upadají do depresí a pocitu beznadějí a myslí si, že pro ně není žádné východisko. Proto někteří z nich žádají o status osoby zdravotně znevýhodněné, s vidinou možnosti lepšího pracovního uplatnění. Tady bych chtěla jen poukázat na to, že pokud jejich žádosti není vyhověno, zkoušejí podávat žádost znovu a opakovaně, aniž by došlo ke zhoršení zdravotního stavu. Což by se mohlo jevit jako „zneužívání“. Jediným možným řešením by bylo „zpoplatnění“ (zavedení správního poplatku) při opakovaném podávání žádosti. Další problém vidím v tom, že žadatelé ani přesně nevědí, o co žádají, netuší, zda jim tento status bude přínosem. Především je to z nedostatečné informovanosti. Pro zjednodušení systému by bylo vhodné, aby se vytvořil jeden správní orgán, kde by si daný jedinec hledající práci mohl uplatnit žádost o uznání osoby zdravotně znevýhodněné, zároveň by jeho zdravotní stav posoudil lékař stejné instituce a bylo by mu vydáno rozhodnutí o přiznání statusu osoby zdravotně znevýhodněné. Lidé se zdravotním handicapem byli dlouhá léta vnímáni jako „břímě“ společnosti, byli vyčleňováni ze společnosti, nebylo jim umožněno dostatečné vzdělání, přístup k informacím, zaměstnání, kultuře, hromadné dopravě. Mnozí z nich dožívali v ústavech sociální péče. Počátkem devadesátých let se toto téma stalo mnohem diskutovanější. Ochrana těchto osob se dostala do českého právního řádu schválením Listiny základních práv a svobod. Přesto ve společnosti panují určité předsudky v zaměstnávání osob zdravotně postižených. Někteří zaměstnavatelé si kladou otázku, proč dát přednost těmto osobám před zdravými jedinci. Je mnohem přirozenější si vybírat z řad zdravých, výkonnějších, schopnějších a bezproblémových zaměstnanců. Podíváme-li se na to ze strany společnosti, tak vyspělostí zaměstnavatelů by měla být sociální a společenská odpovědnost zaměstnat osoby se zdravotním postižením, čímž zvyšují svoji pověst.
36
Domnívám se, že Institut osoby zdravotně znevýhodněné má smysl. Jen je třeba se více zapojit do zaměstnávání těchto osob na otevřený trh práce, což by mělo být prioritou moderního státu. Potenciální zaměstnavatel, který se rozhodne vytvořit pracovní místa a zaměstnat tyto osoby, má možnost čerpat příspěvky z aktivní politiky zaměstnanosti, které poskytuje Krajská pobočka Úřadu práce. Ale neznamená to, že díky těmto prostředkům může každá společnost prosperovat. Musí si uvědomit, že jen vlastní pílí a produktivitou práce je schopna se na trhu práce udržet. Mohlo by se zdát, že podporování zaměstnání zdravotně postižených osob vede k jejich zaměstnávání především na chráněných pracovních místech, což nepřispívá k jejich integraci na otevřený trh práce a do běžného života. Závěrem chci podotknout, že při psaní práce jsem využila znalostí ze své dosavadní praxe a vědomostí, o které jsem se obohatila studiem na Právnické fakultě Masarykovy univerzity.
37
Seznam zkratek ČSSZ – Česká správa sociálního zabezpečení ČR – Česká republika DNZS – dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav CHPM – chráněné pracovní místo LPS – Lékařská posudková služba OSSZ – Okresní správa sociálního zabezpečení OZP – osoba zdravotně postižená OZZ – osoba zdravotně znevýhodněná TZP – těžší zdravotní postižení ÚP - Krajská pobočka Úřadu práce ČR ZoZam – zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti ZPS – změněná pracovní schopnost
38
Seznam použitých pramenů a literatury [1] EVANGELU, E.E., JUŘIČKA O. Personální agentury a jejich úloha na trhu práce. 1. vydání, Key publishing s.r.o., 2013, 79 s. ISBN 978-80-7418-164-1.
[2] STEINICHOVÁ, Ladislava zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností Nakladatelství PRAGOEDUCA, 2001, 71s. ISBN 80-85856-96-4.
[3] URBÁNKOVÁ, Simona. ŠÁROVÁ VLKOVÁ Lenka, Osoby zdravotně znevýhodněné, Národní pojištění 2014, roč. 45, č.8-9, 12 s., Česká správa sociálního zabezpečení, 79 s. ISSN 0323-2395.
Právní předpisy [1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/104/ES o agenturním zaměstnávání In:EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 8. 1. 2015]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=celex:32008L0104
[2] Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení ve znění k 31. 12. 1995. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 8. 1. 2015].
[3] Zákon č.1/1991 Sb., o zaměstnanosti ve znění k 1. 10. 2004. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 8. 1. 2015].
[4] Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 8. 1. 2015].
[5] USNESENÍ předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součást ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 8. 1. 2015].
39
[6] Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 8. 1. 2015].
[7] Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 8. 1. 2015].
[8] Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 8. 1. 2015].
Elektronické prameny [1] Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky. Zdravotní postižení [ online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky [cit. 18. 5. 2015]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/8#zozp
[2] Ministerstvo práce a sociálních věcí. O úřadu práce České republiky [online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky [cit. 18. 5. 2015]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/upcr/oup
[3] MPSV ČR [online] MPSV ČR [cit.18. 5. 2015]. Dostupné z : http://www.mpsv.cz
[4] Portál. MPSV ČR [online] Portál.MPSV ČR[cit.18. 5. 2015] Dostupné z: http://portal.mpsv.cz
[5] Státní správa. Na podporu zaměstnávání OZP bylo v roce 2014 vyplaceno 4.1 mld [online].MPSV ČR [cit. 18. 5. 2015]. Dostupné z : http://www.statnisprava.cz/rstsp/clanky.nsf/i/na_podporu_zamestnavani_osob_se_zdrav otnim_postizenim_bylo_v_roce_2014_vyplaceno_vice_nez_4_1_mld_kc_15020512_70 962081
[6] Zaměstnávání OZP : zaměstnávání ozp [online]. [cit. 18. 5. 2015]. Dostupné z : http://www.zamestnavaniozp.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=10:z amestnavani-osob-se-zdravotnim-postizenim&catid=8&Itemid=120
40
Přílohy Žádost o uznání za osobu zdravotně znevýhodněnou Rozhodnutí OSSZ o žádosti – je OZZ Rozhodnutí OSSZ o žádosti – není OZZ Údaje o sociální společnosti Tradelin s.r.o. Souhlas se zveřejněním údajů o společnosti Tradelin s.r.o. Údaje o sociálním podniku Simeva s.r.o. Souhlas se zveřejněním údajů o společnosti Simeva s.r.o.
41