Právnická fakulta Masarykovy univerzity

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právní vztahy k nemovitostem Katedra životního prostředí a pozemkového práva

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Restituce zemědělských pozemků v režimu zákona o půdě

Eva Žampachová, DiS.

2012/2013

ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ „Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: „Restituce zemědělských pozemků v režimu zákona o půdě“, zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.“

……………………………………… Eva Žampachová

2

PODĚKOVÁNÍ Touto cestou bych chtěla poděkovat vedoucí práce doc. JUDr. Ivaně Průchové, CSc. za odborné vedení, podnětné rady a připomínky, které mi poskytla během zpracování této bakalářské práce.

3

ANOTACE Téma bakalářské práce je věnováno problematice restitucí zemědělských pozemků v režimu zákona o půdě s důrazem na proces vydávání náhrad za nevydané zemědělské pozemky, provedení jeho analýzy s cílem zhodnotit jeho klady a zápory. Na počátku práce je vymezen pojem a význam restitucí v ČR, prameny právní úpravy, postavení a role Státního pozemkového úřadu, dále jsou objasněny restituční tituly a rozlišení mezi institutem oprávněné osoby a právního nástupce. Jednotlivé pasáže jsou členěny podle druhů poskytování náhrad od poskytnutí jiného pozemku, peněžité náhrady, přes zápočty nároků oprávněných osob až po převod restitučního nároku formou pohledávky.

ABSTRAKT The topic of the thesis is dedicated to the issues of restitution of agricultural land under the Land Act, with emphasis on the process of issuing refunds for unreleased agricultural land, and analysing it with the aim to assess its pros and cons. At the beginning of the thesis, the concept and importance of restitution in the Czech Republic, sources of law, the status and role of the State Land Office are defined, and further, the restitution titles and the distinction between the institute of authorized person and legal successor are clarified. Particular sections are divided by type of compensation, from providing a different kind of land, cash compensation, through offsetting claims of the authorized persons, to the transfer of restitution claim in the form of the claim.

KLÍČOVÁ SLOVA Pozemkové právo, restituce, restituční nárok, oprávněná osoba, právní nástupce, nevydaný pozemek, jiný pozemek, peněžitá náhrada, zápočet nároku, postoupení nároku.

KEY WORDS Land Law, restitution, restitution claim, authorized person, legal successor, unreleased land, other land, cash compensation, offsetting claim, transfer of restitution claim.

4

OBSAH ANOTACE……………………………………………………………………..…4 ANOTATION………………………………………………………………………….4 KLÍČOVÁ SLOVA……………………………………………………………….4 KEY WORDS………………………………………………………………………….4 OBSAH…………………………………………………………………………………5 ÚVOD………………………………………………………………………….…7 1

PRAMENY PRÁVNÍ ÚPRAVY ZEMĚDĚLSKÝCH RESTITUCÍ……..…10

2

POSTAVENÍ A ROLE STÁTNÍHO POZEMKOVÉHO ÚŘADU…….11

3

RESTITUČNÍ TITULY……………………………………………………..14

3.1 Vydání pozemků……………………………………………….…….15 3.2 Překážky ve vydání pozemků…………………………….…………16 4

OPRÁVNÉNÉ OSOBY A PRÁVNÍ NÁSTUPCI……………………………..19

5

NÁHRADY ZA NEVYDANÉ POZEMKY…………………………………23

5.1 Vydání "jiného" pozemku podle zákona č. 229/1991 Sb……..…..23 5.1.1 Postupem (1.1.1992-14.8.1998)…………………..…………..24 5.1.2 Prostřednictvím veřejných nabídek (15.8.1998-13.3.2006).....27 5.1.2.1 5.1.2.2 5.1.2.3 5.1.2.4

Přihlášky k nabídce a stanovení pořadí nabyvatelů….….28 Projednávání návrhů na převod pozemků v komisi……..29 Převody pozemků v rámci pozemkových úprav………...29 Převody pozemků……………………………………….29

5.1.3 "Restituční tečka" (6.8.2003-31.12.2005)……………………30 5.1.4 "Mimořádný režim" vydávání pozemků (7.6.2005-1.7.2005).32 5.1.5 Prostřednictvím veřejné nabídky pozemků dle § 11a ZP (od 14.3.2006)……………………………………………..….33 5.1.5.1 5.1.5.2 5.1.5.3 5.1.5.4

5.2

Žádost o pozemky……………………………………....35 Pořadí nabyvatelů a konání výzvy………………….…..35 Převody půdy mimo veřejnou nabídku…………………36 Smlouva o převodu pozemků………………...…………38

Peněžitá náhrada……………………………………………………39 5.2.1 Vyzyvatelé k poskytnutí peněžité náhrady…………………..40 5.2.2 Výzva k poskytnutí peněžité náhrady……………… ……….40 5.2.3 Průběh při poskytování peněžité náhrady………..…………..41

5.3

Zápočty nároků oprávněných osob………………………………..41 5.3.1 Na základě zákona č. 95/1999 Sb. (1.9.1999-31.12.2012)…..42 5.3.2 Podle zákona č. 503/2012 Sb. (od 1.1.2013)…………………44 5.3.2.1

Veřejná nabídka dle § 12 zákona o SPÚ…………….….44 5

5.3.2.2

5.4

5.3.2.1.1 Žádost oprávněné osoby………………….….45 5.3.2.1.2 Kauce………………………………………..45 5.3.2.1.3 Výzva na navýšení kupní ceny a uzavření kupní smlouvy…….………………………....46 Veřejná obchodní soutěž dle § 13 zákona o SPÚ.……...48 5.3.2.2.1 Kauce……………………………….….…....48 5.3.2.2.2 Průběh veřejné obchodní soutěže….………...48

Restituční nárok jako pohledávka…………………..……..………49

ZÁVĚR………………………………………………………………..………..52 SEZNAM POUŽITÝCH PRAMENŮ……………………………..…..………..55 POUŽITÉ ZKRATKY…………………………………………..…..…………59

6

ÚVOD Od období značných politických změn v naší společnosti v roce 1989 se často stále setkáváme především ze sdělovacích prostředků s výrazem „restituce“, aniž bychom tušili, co tento pojem v hlubším pojetí znamená, jaký je jeho skutečný význam či se zamysleli, k jakému cíli měl sloužit, zda byl naplněn jeho skutečný význam a jsou vůbec restituce zakotvené v ústavním právu? Především je vhodné mít na mysli, že restituční problematika je velmi křehká, což konstatoval ve svém usnesení rovněž Ústavní soud sp. zn. I. ÚS 2/11 ze dne 2. 4. 2013, a musím s jeho názorem souhlasit, že je „nutno postupovat zvlášť obezřetně, aby nedocházelo k dalším křivdám“1, především s ohledem na ostatní oprávněné osoby, ale zároveň i současné vlastníky nemovitostí, „kteří nabyli vlastnické právo od státu v dobré víře a v souladu se zákonem a jejich postavení musí být chráněno“.2 Je důležité si uvědomit, že restituce probíhají v České republice více než 20 let, což je více, než bylo původně zamýšleno a zákonodárce takovou časovou lhůtu vůbec nepředpokládal. Proč k takové časové prodlevě došlo a jaká opatření činil stát prostřednictvím PF ČR, aby restituce zemědělských pozemků, co nejdříve ukončil? Právě nad těmito a podobnými otázkami se budu v mojí bakalářské práci zabývat. Nejdříve by bylo vhodné si objasnit pojem „restituce“, dále bych svoji pozornost podrobněji zaměřila na „restituční proces“ vydávání náhrad za nevydané zemědělské pozemky s cílem zhodnotit klady a zápory z hlediska praxe, které přinesly, jak oprávněným osobám, ale i naší společnosti. Ráda bych totiž do mojí bakalářské práce rovněž zahrnula moje poznatky z praxe, jelikož jsem 8 let působila na Pozemkovém fondu ČR (dále jen „PF ČR) a přicházela každodenně do styku právě s touto problematikou, zejména při „správě“ restitučních nároků oprávněných osob či postupníků, přes proces přípravy veřejných nabídek a realizaci převodů státní půdy právě na oprávněné osoby a postupníky. Mnohdy nebylo snadné jednat s těmito osobami, kterým měla být poskytnuta satisfakce od státu a na druhou stranu se potýkat s „nedokonalou“ právní úpravou či příkazy ze strany Ústředí PF ČR. Vývoj právní úpravy v oblasti restitucí se děl „za pochodu“, což mnohdy nebylo spravedlivé vůči některým oprávněným osobám, které byli držiteli 1

Usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 2.4.2013, sp. zn. I. ÚS 2/11. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 19. 2. 2013]. 2 KUKLÍK Jan. Znárodněné Československo. Od znárodnění k privatizaci – státní zásahy do vlastnických a dalších majetkových práv v Československu a jinde v Evropě. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Auditorium s. r. o., 2010, ISBN 978-80-87284-12-4. s. 406

7

„novějších“ restitučních nároků. Na druhou stranu si PF ČR vytvářel svoje „právní prostředí“ v této oblasti, které mnohdy nebylo zcela propojené či nemělo oporu v platné právní úpravě. Názory na danou problematiku PF ČR se mnohdy lišily na rozdíl od ostatní právnické veřejnosti. Při tvorbě mojí práce jsem vycházela, nejenom z právních předpisů této problematiky, ale také z interních předpisů Pozemkového fondu ČR a Státního pozemkového úřadu – metodických pokynů a příkazů, které podrobněji upravují problematiku z procesního hlediska, dále jsem využila odbornou literaturu, příslušnou soudní judikaturu a internetové zdroje. Práce vychází z právních předpisů, které jsou účinné ke dni jejího dokončení, tj. k 25. červnu 2013.

Nejdříve se ovšem stručně zaměřme na pojem „restituce“. Ten má svůj původ v římském právu, konkrétně v latinském výrazu „restitutio in integrum“, čímž v českém překladu rozumíme „obnovení, navrácení, uvedení předešlého stavu“. Ústavní soud však charakterizoval pojem restituce ve svém nálezu ze dne 24. 5. 1994, sp. zn. Pl. ÚS 16/93: „restituce je odstraněním protiprávnosti při převodu vlastnictví, případně protiprávního zásahu do vlastnického práva, a to navrácením věci do původního právního vztahu s právními účinky ex tunc.“3 S právním názorem ÚS se nemohu zcela ztotožnit, jakož i další odborná veřejnost4, protože mám za to, že restituce mají účinek ex nunc5. Ačkoliv pojem „restituce“ je hojně užíván, avšak není kodifikován v žádném právním předpise. Jedná se o značně široký pojem a vůbec celá problematika je velmi rozsáhlá, proto se v bakalářské práci zaměřím na restituce zemědělských pozemků, především se zaměřením na poskytování náhrad ze nevydané zemědělské pozemky podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. Pro tento zákon se v naší společnosti vžil zkrácený název „zákon o půdě“, který budu v práci dále užívat. Náhrady za zemědělské pozemky nevydané oprávněné osobě z důvodů taxativně stanovených v § 11 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě

3

Nález Ústavního soudu ČR ze dne 24.5.1994, sp. zn. Pl. ÚS 16/93. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 28. 2. 2013]. 4 Srov. VOJÁČEK Ladislav, SCHELLE Karel, TAUCHEN Jaromír. Vývoj soukromého práva na území českých zemí. I. díl, 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2012. ISBN 978-80-210-6006-7. S. 466 5 „Výraz ex nunc (z lat.) označuje okamžik, od kterého nastávají účinky určité právní skutečnosti, zpravidla zasahující do existujícího právního vztahu. Ex nunc znamená, že tyto účinky nastávají okamžikem, kdy tato nová právní skutečnost nastala, tedy nikoli zpětně, od počátku existence právního vztahu (srov. ex tunc).“ Ex nunc, právní úprava a její změny [online]. Sagit [cit. 7. 4. 2013]. Dostupné z: .

8

a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, bychom mohli rozčlenit z hlediska charakteru poskytnuté kompenzace na: - vydání jiného pozemku oprávněné osobě podle § 11a zákona o půdě – stát této osobě poskytuje „naturální“ kompenzaci v podobě bezúplatného převodu pozemku z vlastnictví státu do vlastnictví této osoby. Nabývacím titulem je tedy smlouva o převodu pozemků, v níž jsou mj. charakterizovány restituční nároky oprávněné osoby, na jejichž základě lze tento převod realizovat. - peněžitá náhrada podle § 16 odst. 1 zákona o půdě – forma „finanční“ kompenzace státu, ovšem za podmínky, že této osobě nelze vydat, tedy vrátit její původní pozemek, ale zároveň jí stát nemůže poskytnout výše uvedenou naturální kompenzaci postupem podle § 11a ZP. - zápočty nároku oprávněné osoby podle zákona č. 503/2012 Sb. – se jedná o formu privatizace s prvky restitučními, v níž je kupní cena pozemku je snižována o započítané restituční nároky vzniklé dle § 11 odst. 1 ZP. Převod pozemku z vlastnictví státu do vlastnictví oprávněné osoby je tedy úplatný, realizovaný na základě kupní smlouvy, která je nabývacím titulem. - postoupení restitučního nároku – nejedná se o „tradiční“ či „typickou“ satisfakci, ale praxe, především oprávněné osoby, začali tuto možnost vnímat jako formu náhrady. Restituční nárok má charakter pohledávky v závazkovém vztahu, který je možné postupovat, nejčastěji na základě smlouvy o postoupení pohledávky, za podmínek § 524 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

9

1

PRÁVNÍ PRAMENY ZEMĚDĚLSKÝCH RESTITUCÍ Základním právním předpisem s nejvyšší právní silou je bezesporu Ústava ČR,

přičemž nelze opominout Listinu základních práv a svobod tvořící součást ústavního pořádku. Tudíž bychom očekávali i ústavní oporu pro problematiku restitucí. Ovšem skutečnost je překvapivě jiná. Ve svém stanovisku Ústavní soud ze dne 1.11.2005, sp. zn. Pl. ÚS-st. 21/05 dospěl k závěru: „byť k majetkovým křivdám, které mínil zmírnit (nikoliv napravit), došlo v zásadě v rozporu s principy právního státu v minulém období, Ústava ani jiný právní předpis nevyžadují, aby tento majetek byl vrácen nebo za něj byla poskytnuta náhrada, a ani aby k tomuto účelu byly prováděny v právním řádu jakékoliv změny. Bylo svobodnou vůlí státu, zda umožní bývalým vlastníkům dotčeného majetku usilovat o jeho vrácení, neboť jeho vlastnická práva i vlastnická práva osob, která v mezidobí tento majetek nabyla, nejsou závislá na protiústavních normách nebo postupech, které je původně zakládaly.“ 6 V praxi se tento názor Ústavního soudu potvrdil tím, že skutečně záleželo a dosud záleží na vůli státu, zda napraví křivdy. Pro komplexní náhled nejprve uvádím „obecné restituční“ předpisy a posléze se zaměřím především na ty, jenž jsou stěžejní pro zemědělské restituce. Ačkoliv „restituce“ tedy nemají přímo oporu v ústavních zákonech, stát - Česká republika 7 , se chtěl vypořádat s osobami, kterým bylo minulým politickým režimem způsobeno „příkoří“. Proto počátkem 90. let 20. století bylo přijato Parlamentem ČR několik

zákonů

„zmírňujících“

křivdy

předchozího

období,

zejména

zákon

č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, zákon č. 231/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, vládní nařízení č. 233/1991 Sb., o výši finanční náhrady v hotovosti poskytované podle zákona o mimosoudních rehabilitacích, v mimosoudních rehabilitacích, zákon č. 161/1992 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 39/1993 Sb., o pokutách a kaucích 6

Stanovisko pléna Ústavního soudu ČR ze dne 1.11.2005, sp. zn. Pl. ÚS-st. 21/05. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 19. 2. 2013]. 7 dále jen „ČR“

10

za nedodržování zákonů upravujících transformaci zemědělských družstev a nápravu majetkových křivd v oblasti vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 232/1991 Sb., o podmínkách a způsobu navracení majetkových práv vyplývajících ze zákona č. 173/1990 Sb. a 243/1992 Sb., upravující některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. V rámci zemědělských restitucí je stěžejním právním předpisem zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, který je účinný od 24. června 1992. Přičemž v průběhu svého času nebyl zcela jediným právním předpisem, který řešil poskytování naturální kompenzace oprávněným osobám. Jako vhodnou „alternativu“ k zákonu o půdě v poskytování naturální kompenzace můžeme chápat zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, který byl účinný v období od 25. května 1999 do 31. prosince 2012. Nejnovějším právním předpisem mj. v oblasti „prodejů státní půdy oprávněným osobám“ je zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, který nabyl účinnosti dne 1. ledna 2013. Na základě tohoto zákona došlo rovněž k zániku Pozemkového fondu ČR a současně jím vznikl i jeho právní nástupce Státní pozemkový úřad. Samozřejmě pro restituce v oblasti zemědělské půdy je stěžejním a specifickým právním předpisem, který schválilo Federální shromáždění dne 21. května 1991 zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů8. Z „restitučního hlediska“ je hlavním posláním zákona o půdě, jež je uvedeno v jeho preambuli je mj. „zmírnit následky některých majetkových křivd, k nimž došlo vůči vlastníkům zemědělského a lesního majetku v období let 1948 až 1989.“ 9 Jde o zvláštní právní úpravu, která „spočívá ve zvláštnostech vývoje

8

dále jen „ZP“ Preambule zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 10. 1. 2013]. 9

11

pozemkového práva v našem státě a v důsledku toho i ve vývoji pozemkového vlastnictví a obhospodařování půdy“.10 Nároky upravené restitučním zákonem, tedy zákonem o půdě, podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 11.9.2003, sp. zn. 31 Cdo 1222/2001 „nelze řešit jinak než podle jeho ustanovení ve smyslu obecné zásady o zákonu obecném a zvláštním (lex specialis derogat generali).“11 Zákon o půdě je tedy nutné rovněž i ve vztahu k zákonu o mimosoudních rehabilitacích považovat za zákon zvláštní, jelikož z ust. §1 odst. 3 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích vyplývá, že zákona o mimosoudních rehabilitacích se nepoužije na zmírnění křivd, jež jsou předmětem úpravy zvláštního zákona. Zákon o půdě od svého začátku obsahoval blokační ustanovení zakotvené v § 29, které zakazovalo disponovat s majetkem, jehož původním vlastníkem byly církve, náboženské řády a kongregace. Dnem 1. ledna 2013 nabyl účinnosti zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů. Tento dlouhodobě očekávaný a kontroverzní zákon zrušil toto blokační ustanovení, lze tedy zahájit tzv. „církevní restituce“. Specifickým principem pro pozemkové právo v České republice je „princip restituce a restaurace pozemkového vlastnictví“ 12 , který se u nás začal „realizovat od roku 1990 v podobě restitučních a privatizačních zákonů, nejenže znamenal vrácení pozemkového vlastnictví v případech, kdy bylo pozemkové vlastnictví odňato, ale také obnovení významu a postavení vlastnictví obecně.“13

10

Liška P., Zákon o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku a předpisy související: výklad. Praha: Prospektrum, 1991, 144 s. ISBN 80-85431-12-2, s. 10 11 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 11.9.2003, sp. zn. 31 Cdo 1222/2001. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 28. 2. 2013]. 12 PEKÁREK, Milan et al. Pozemkové právo. Plzeň: Aleš Čeněk, 2010, 331 s. ISBN 978-80-7380-253-0, s. 18 13 „ibid"

12

2

POSTAVENÍ A ROLE STÁTNÍHO POZEMKOVÉHO ÚŘADU Rozhodování o právech uplatněných oprávněnými osobami nově svěřuje

zákon Státnímu pozemkovému úřadu 14 . SPÚ byl zřízen k 1. lednu 2013 zákonem č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu. SPÚ převzal mj. i restituční závazky bývalého PF ČR15, který je vypořádával od 1. ledna 1992 do 31. prosince 2012. SPÚ jako právní nástupce PF ČR podle nálezu Ústavního soudu ze dne 18.2.2012, sp. zn. 28 Cdo 2673/2012 „vykonává vůli státu v právních vztazích, v níž má stát postavení dlužníka co do nároků oprávněných osob na vydání náhradních pozemků.“16 Tudíž z tohoto závěru Ústavního soudu ČR17 můžeme dovodit, že oprávněná osoba je v tomto závazkovém vztahu18 věřitelem státu. Státní pozemkový úřad vznikl sloučením Pozemkového úřadu, Ústředního pozemkového úřadu a Pozemkového fondu ČR. SPÚ je správním úřadem a je podřízen Ministerstvu zemědělství ČR. „Státní pozemkový úřad vykonává působnosti ve věcech:  vlastnických

vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (zákon č. 229/1991 Sb.),

 pozemkových

úprav (zákon č. 139/2002 Sb.),

 převodu

majetku státu na jiné osoby (zákona 92/1991 Sb.),

 převodu

zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby (dosud

zákon 95/1999 Sb., nově upraveno přímo v zákoně o SPÚ)“.19

14

dále jen „SPÚ“ zřízen zákonem č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 15. 1. 2013]. 16 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 18.2.2012, sp. zn. 28 Cdo 2673/2012. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 28. 2. 2013]. 17 dále jen „ÚS“ 18 dle § 488 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 15. 4. 2013]. 19 Státní pozemkový úřad bude řídit rozsáhlou agendu [online]. [cit. 27. 2. 2013]. Dostupné z: . 15

13

3

RESTITUČNÍ TITULY Zvláštním důvodem nabývání vlastnictví k půdě specifickým pro období

po listopadu 1989 je restituce vlastnických vztahů k půdě. Jestli bude pozemek předmětem restituce podle zákona o půdě je zjištění, zda vlastnictví k němu jeho původní vlastník (vlastníci) pozbyl v minulosti některým v zákoně zakotveném způsobem. Rozhodným obdobím pro restituce podle zákona o půdě je konkrétní období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990. Pro uplatnění restitučního nároku je směrodatné, zda se skutečně stala oprávněné osobě újma, křivda, tíseň20 apod. Újma mohla oprávněné osobě nastat na základě rozhodnutí tehdejšího státního orgánu, které taxativně vymezuje § 6 odst. 1 písm a) až u) ZP. Výklad pojmu „tísně“ vyjadřuje ve svém nálezu ÚS ze dne 14. 7. 2005, sp. zn. I. ÚS 167/03, že je „třeba jej interpretovat v širších souvislostech a tedy i v souvislosti s politickým nátlakem let 1948 - 1989. Tento politický nátlak zde nebyl chápán jako jednorázový akt, ale jako dlouhodobý proces, jehož výsledkem bylo to, že fyzická osoba, jako vlastník věci, učinila ve vztahu k ní právní úkon, který by v právním státě neučinila“

21

. Jsou to

především právní úkony uskutečněné původním vlastníkem za určitých podmínek (např. stav tísně, politická perzekuce, postup porušující obecně uznávaná lidská práva a svobody), zpravidla formou daru, odmítnutím dědictví, vstupem do zemědělského družstva. Také na „rozpor s cenovými předpisy, v té době platnými“ 22 je nutno nahlížet jako na tíseň za nápadně nevýhodných podmínek. Těmito podmínkami je třeba rovněž rozumět „také i jiné další okolnosti“23, které měly za následek snížení životní úrovně původního vlastníka v důsledku odnětí jeho majetku či jeho části. Za restituční tituly lze rovněž považovat i ust. § 6 odst. 2 ZP, které stanoví „obdobný“ postup (jako u § 6 odst. 1 ZP) i v případě fyzických osob, jimž vznikl nárok na vynětí zemědělského majetku z konfiskace podle zvláštních předpisů. I ust. § 7 odst. 1 a odst. 2 ZP zakládají restituční tituly. U odstavce prvého se zákonodárce odkazuje na zvláštní předpis, kterým je zákon č. 243/1992 Sb., ve znění 20

např. vyvlastnění bez vyplacení náhrady, nátlak na oprávněnou osobu, aby převedla svůj majetek do vlastnictví státu (např. pod nátlakem podepsaná kupní či darovací smlouva), jednání porušující obecně uznávaná lidská práva a svobody atd 21 Nález Ústavního soudu ČR ze dne 14.7.2005, sp. zn. I. ÚS 167/03. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 20. 2. 2013]. 22 Nález Ústavního soudu ČR ze dne 17.9.1996, sp. zn. I. ÚS 168/95. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 28. 2. 2013]. 23 Nález Ústavního soudu ČR ze dne 27.8.2001, sp. zn. IV. ÚS 256/01. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 20. 2. 2013].

14

pozdějších předpisů. Odstavec druhý vymezuje případ československých občanů, kteří ztratili majetek dle tehdy platných právních předpisů. Dalším restitučním titulem jsou situace popsané v ust. § 8 odst. 4 ZP. Jde o zvláštní případy, kdy vlastnické právo k nemovitostem přešlo z původního vlastníka fyzické osoby na jinou fyzickou osobu. Nabyvatelem zde tedy není stát či právnická osoba. Toto právo může uplatnit oprávněná osoba u soudu, který posoudí, zda jsou dány důvody stanovené zákonem. Způsoby převodu pozemků jsou, buď darování v tísni, nebo bezúplatný převod v souvislosti s kupní smlouvou na budovu, k níž pozemky patřily. V rámci „restitučního řízení“24, které je upraveno v § 9 a násl. zákona o půdě, musí oprávněná osoba uplatnit svůj nárok u Státního pozemkového úřadu 25 (dříve pozemkového úřadu MZe ČR) a zároveň vyzvat povinnou osobu k vydání nemovitosti, tedy i pozemku. Uplatněním nároku musí oprávněná osoba prokázat jeho oprávněnost a rovněž musí dokázat okolnosti, za jakých jí byla skutečně spáchána křivda – zpravidla ve formě listinných důkazů, např. rozhodnutí soudu, ministerstva nebo národního výboru, smlouva, rozhodnutí o vyvlastnění či znárodnění, usnesení státního notářství o dědictví, potvrzení o vstupu do družstva, výpisem z pozemkové knihy atd. Podle zákona o půdě důkazní břemeno tedy spočívá jednoznačně na straně oprávněné osoby. Na základě jí uplatněného nároku a současně jí předložených a prokázaných restitučních titulů budou posléze vydány zpět restituované pozemky dle § 6 zákona o půdě nebo na základě taxativně vymezených případů v § 11 odst. 1 zákona o půdě přiznána náhrada.

3.1

Vydání pozemků Jestliže uzavře oprávněná osoba s povinnou osobou dohodu o vydání nemovitosti

- pozemků, musí jí ještě následně schválit SPÚ na základě § 9 odst. 2 ZP, a to formou rozhodnutí26. Nevyzve-li oprávněná osoba povinnou osobu k vydání nemovitosti nebo

24

je svým charakterem řízením správním ve smyslu zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 10. 1. 2013]. 25 viz. zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 10. 1. 2013]. 26 „Rozhodnutím správní orgán v určité věci zakládá, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má nebo nemá, nebo v zákonem stanovených případech rozhoduje o procesních otázkách“, viz. § 67 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 10. 1. 2013].

15

neuzavřou-li tyto subjekty mezi dohodu, rozhodne SPÚ v souladu s § 9 odst. 4 ZP o vlastnictví oprávněné osoby k těmto pozemkům. V případě § 9 odst. 3 ZP, tj. že dohodu SPÚ neschválí, přezkoumá ji na návrh účastníka soud. Pokud ani ten dohodu neschválí, vrací se věc SPÚ k rozhodnutí ve věci. Proti rozhodnutí SPÚ ve věci nebo o nevydání pozemků lze dle ust. § 9 odst. 6 ZP podat k soudu opravný prostředek formou žaloby podle části páté zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů27. V případě, že mezi oprávněnou osobou a dosavadním uživatelem nedojde k dohodě, vzniká ze zákona mezi nimi nájemní vztah na základě ust. § 22 odst. 2 ZP28. Nájemní vztah vzniká ke dni vydání pozemků – např. nabytím právní moci rozhodnutí o vydání pozemků, soudního rozhodnutí ve věci samé. Výpověď z nájmu může vlastník dotčených pozemků učinit k 1. říjnu běžného roku, přičemž výpovědní lhůta je jednoletá, pokud není ujednáno jinak.

3.2

Překážky ve vydání pozemků Jak jsem již zmínila, ideálním by bylo navrácení pozemků jejich původním

vlastníkům, ovšem to není možné ve všech případech. Překážky bránící vydání původních pozemků stanoví taxativně § 11 odst. 1 zákona o půdě. V rozmezí let 1948-1989 došlo u nás mj. k masívnímu rozvoji v naší společnosti, zejména ve stavebnictví. Mnohé tehdy zemědělské pozemky jsou nyní např. zastavěny stavbami, u nichž by navrácení pozemků původním vlastníkům nebylo možné vůbec nebo by značně zkomplikovalo vlastnické právo současných vlastníků. Tím by de facto by docházelo k novým křivdám. Zákon taxativně stanoví případy, na jejichž základě podle § 11 odst. 1 zákona o půdě nelze pozemky oprávněné osobě vydat, pokud: a) „k pozemku bylo zřízeno právo osobního užívání, s výjimkou případů, kdy bylo toto právo zřízeno za okolností uvedených v § 8, 27

„Rozhodl-li orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, orgán zájmové nebo profesní samosprávy, popřípadě smírčí orgán zřízený podle zvláštního právního předpisu (dále jen "správní orgán") podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá z občanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodních vztahů (§ 7 odst. 1), a nabylo-li rozhodnutí správního orgánu právní moci, může být tatáž věc projednána na návrh v občanském soudním řízení.“ viz. § 244 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 15. 4. 2013]. 28 Institut nájmu se zde řídí právním principem „lex specialis derogat legi generali“, tj. na institut nájmu se vztahují ust. § 663 a násl. zákona č. 40/1964 Sb, občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů jako obecného právního předpisu a v případech, kde zvláštní právní úprava stanoví odlišné postupy je nutné přihlédnout ke speciálnímu ustanovení § 22 odst. 2 zákona o půdě.

16

b) na pozemku byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zřízen hřbitov, c) pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn; pozemek lze vydat, nebrání-li stavba zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku, nebo jedná-li se o stavbu 29 movitou, nebo dočasnou, nebo jednoduchou, nebo drobnou a nebo stavbu umístěnou pod povrchem země. Za zastavěnou část pozemku se považuje část, na níž stojí stavba, která byla zahájena před 24. červnem 1991, a část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k provozu stavby. Zahájením stavby se rozumí datum skutečného zahájení stavby, zapsané do stavebního deníku a oznámené stavebnímu úřadu, pokud byla stavba zahájena do dvou let od vydání stavebního povolení, d) na pozemku byla na základě územního rozhodnutí 30 , s výjimkou osad dočasně umístěných, zřízena zahrádková nebo chatová osada nebo se na pozemku nachází zahrádková nebo chatová osada, která byla zřízena před 1. říjnem 1976, e) na pozemku, který byl vyňat ze zemědělského půdního fondu 31 , bylo na základě územního rozhodnutí zřízeno tělovýchovné nebo sportovní zařízení nebo se na pozemku nachází tělovýchovné nebo sportovní zařízení, které bylo zřízeno před 1. říjnem 1976, f) nelze-li provést identifikaci parcel 32 z důvodu nedokončeného přídělového řízení podle dekretu č. 12/1945 Sb., dekretu č. 28/1945 Sb., zákona č. 142/1947 Sb. a zákona č. 46/1948 Sb.“33.

29

Ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 7. 2. 2013]. 30 Ve smyslu § 77 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 7. 2. 2013]. 31 dle § 9 a násl. zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 25. 1. 2013]. 32 Ve smyslu § 27 písm. j) zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 5 vyhlášky č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí České republiky, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 11. 2. 2013]. 33 „Přídělové řízení podle dekretu č. 12/1945 Sb. resp. dekretu č. 28/1945 Sb. nebylo dokončeno, jestliže vlastnictví přídělce k přídělu, tak jak bylo potvrzeno vydáním přídělové listiny, nebylo ke konkrétním přiděleným pozemkům (tj. k pozemkům označeným parcelními čísly), zapsáno do dřívějších pozemkových evidencí (pozemkové knihy, bývalého pozemkového katastru a evidence nemovitostí). Konkrétní přidělené pozemky byly uvedeny pouze v návrhu přídělu, grafickém přídělovém plánu, popř. v jiných podkladech dočasného charakteru tak, jak jsou uvedeny v §§ 12, 13 resp. § 22 zákona č. 90/1947 Sb.“ POKYN Ministerstva zemědělství ČR, Českého úřadu zeměměřického a katastrálního a Pozemkového fondu ČR o společném postupu při uplatňování § 11 odst. 1 písm. f) zákona č. 229/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů [online]. Praha: Ministerstvo zemědělství ČR, Český úřad zeměměřičský a katastrální, Pozemkový fond ČR, 8.3.1994. [cit. 24. 5 .2013]. Dostupné z: .

17

Jedná se o překážky „absolutní“ 34 , tzn. že na jejich základě nelze v žádném případě požadované pozemky vydat, a to buď celé nebo i jen jejich část (pokud lze pozemek rozdělit). „Relativní“

35

překážky stanoví ust. § 11 odst. 3 zákona o půdě tím,

že „respektuje vůli oprávněné osoby rozhodnout se, zda má o vydání pozemků při omezení s nimi spojenými zájem či ne.“36 Omezení ve využití pozemků mohou spočívat v tom, o jaké pozemky se jedná: - pro obranu státu,37 - pro těžbu nerostů,38 - pozemky, na něž se vztahuje ochrana podle zvláštního právního předpisu39 a jsou součástí lesního půdního fondu v národním parku nebo je na území státní přírodní rezervace, chráněného naleziště, chráněného parku, chráněné zahrady, chráněné studijní plochy, pásma hygienické ochrany vodních zdrojů prvního stupně nebo chráněného přírodního výtvoru, anebo jsou významným krajinným prvkem. Právě nyní se ve své práci podrobněji zaměřím na formy a způsoby poskytování náhrad za nevydané zemědělské pozemky.

34

PEKÁREK, Milan a PRŮCHOVÁ, Ivana. Pozemkové právo. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2000, ISBN 80-210-1349-4, s. 89 35 „ibid“ 36 PEKÁREK, Milan, PRŮCHOVÁ, Ivana. Komentář k zákonu o vlastnických vztazích k půdě a jinému zemědělskému majetku. 1. vyd. Brno: JURING, spol. s r.o., 1991, s. 44 37 Pozemky ve vojenských újezdech dle § 73 a násl. zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 6. 5. 2013]. 38 Pozemky určené příslušným ústředním orgánem jako výhradní ložisko (§ 6) či ložisko nevyhrazených nerostů (§ 7) podle zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 10. 1. 2013]. 39 zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 10. 1. 2013].

18

4

OPRÁVNĚNÉ OSOBY A PRÁVNÍ NÁSTUPCI Je nutné si uvědomit, že postupování restitučních nároků 40 se bohužel stalo

natolik „běžným jevem“, které vyvrcholilo především v letech 2000-2005, že značnou skupinu začali tvořit postupníci a v menšině se ocitaly „přímé, původní“ oprávněné osoby. Restituční nároky se degradovaly na „zboží“, se kterým se začalo obchodovat ve velkém. Mnohdy se nároky „prodávaly“ i za několikanásobné ceny než činila jejich hodnota zjištěná na základě jejich ocenění PF ČR či SPÚ.41 Proto zákon č. 253/2003 Sb., kterým byl novelizován zákon o půdě, zavedl omezení známé jako tzv. „restituční tečka“ a v souvislosti s ní i legislativní zkratku „oprávněné osoby jednak pro oprávněné osoby, kterým vzniklo právo na jiný pozemek podle § 6 odst. 1 a 2 zákona o půdě, a jednak pro fyzické nebo právnické osoby, na něž toto právo přešlo nebo bylo převedeno“.42 Musíme tedy rozlišovat: 1. „Přímé“ oprávněné osoby: „Osoby, na jejichž jméno bylo vydáno pravomocné rozhodnutí pozemkových úřadů Mze, resp. KPÚ, z něhož vyplývá právo na převod jiného pozemku z vlastnictví státu, a dědici těchto osob, jsou oprávněnými osobami (§ 11a odst. 1 zákona o půdě), které mohou právo na převod jiného pozemku z vlastnictví státu uplatnit bez časového omezení. Ke lhůtám, které měly podle zákona o půdě před vyhlášením Nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 6/05 uplynout oprávněným osobám a jejich dědicům, nelze přihlížet a jejich nároky je nutno uspokojit rovněž.“43 2. „Právní nástupce“: „Fyzické a právnické osoby, na které bylo právo na převod jiného pozemku převedeno nebo na které přešlo jinak než děděním, mají právo na převod pozemku ve vlastnictví státu do 2 let ode dne právní moci rozhodnutí pozemkového úřadu. Pro tyto osoby používá zákon o půdě označení právní nástupce (§ 11a odst. 10 zákona o půdě). Právo na převod jiného pozemku musí přitom existovat ke dni podání návrhu na vklad příslušnému katastrálnímu úřadu (katastrálnímu pracovišti).“44 Jestliže je právním nástupcem obec, musí tato obec předloží SPÚ souhlas

40

blíže viz. podkapitola č. 5.4 blíže viz. kapitola č. 5.2 42 Nález Ústavního soudu ČR ze dne 20.12.2005, sp. zn. Pl. ÚS 6/05. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 19. 2. 2013]. 43 Metodické pokyny SPÚ, svazek C, platné od 10.4.2013, s. 16 [online]. Praha SPÚ [cit. 15. 4. 2013]. Dostupné z: . 44 „ibid“ 41

19

zastupitelstva obce s převodem jiného pozemku do vlastnictví obce45. Neučiní-li tak, nelze tento převod realizovat. S tímto rozlišením se plně ztotožňuji, je spravedlivé vůči „přímým“ oprávněným osobám. Nevýhodou je, že se tímto restituce budou prodlužovat o mnoho let, protože jen malá část restituentů aktivně sleduje veřejné nabídky SPÚ. SPÚ snaží sice urychlit ukončení zemědělských restitucí tím, že sám aktivně zasílá oprávněným osobám informativní dopisy s aktuální veřejnou nabídkou. Dle mého úsudku se zákonodárce nezamyslel nad tím, že půdu nelze vyrobit. Přitom zemědělské restituce probíhají u nás více než 20 let. SPÚ převádí půdu souběžně s vypořádáváním zemědělských restitucí i na jiné subjekty. Takže objem půdy vlastněné státem – SPÚ se neustále zmenšuje, tím dochází ke zhoršování postavení oprávněných osob, protože se úměrně snižuje objem pozemků vhodných k zařazení do veřejných nabídek pro oprávněné osoby. Jako povinnosti SPÚ označil Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 1. 9. 2010, sp. zn. I. ÚS 125/10, „zákonné povinnosti, tj. nabízet dostatečné množství vhodných pozemků, nemůže zbavit. Nesmí upřednostňovat ani mezi skupinami subjektů, které mají nárok na bezúplatný převod“ 46 . Ústavní soud ovšem nepodotknul, že převody na jiné subjekty než oprávněné osoby musí být vždy v souladu s platnou právní úpravou. SPÚ při takových převodech nemůže porušovat zákon tím, že by pozemek převedl přednostně oprávněné osobě a ignoroval např. platnou žádost obce o bezúplatný převod dle § 7 zákona o SPÚ. Vhodné je také zamyslet se nad dalším aspektem zemědělských restitucí a tím je i čas. Pominu-li osoby, které se staly právními nástupci na základě spekulativně nakoupených restitučních nároků. Původní vlastníci zpravidla již zemřeli nebo jsou to lidé vyššího věku, kteří již zemědělskou činnost neprovozují. Jejich potomci, kteří jejich restituční nároky zdědili, žijí jiným způsobem života. Zpravidla bydlí ve městech a jejich profesní zaměření je jiné než zemědělské hospodaření. Jenomže zákon o půdě vychází z toho, že byly odňaty původním vlastníkům zemědělské pozemky a zároveň do práva hospodaření SPÚ patří převážně pozemky spadající do zemědělského půdního fondu.47 45

dle § 85 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 7. 2. 2013]. 46 Nález Ústavního soudu ČR ze dne 1.9.2010 ,sp. zn. I. ÚS 125/10. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 28. 2. 2013]. 47 Vymezení zemědělského půdního fondu viz. § 1 odst. 1, odst. 2 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 25. 1. 2013].

20

Potom dochází zákonitě k tomu, že oprávněné osoby mají velký zájem pouze o pozemky nacházející se v zastavěném území obcí, u kterých v budoucnu lze očekávat jiné než zemědělské využití, ovšem takové pozemky se vyskytují ve veřejných nabídkách čím dál méně. O zemědělsky využitelné pozemky, které se vyskytují ve veřejných nabídkách je ze strany oprávněných osob minimální zájem, prakticky žádný. V důsledku zhoršeného postavení právních nástupců na základě nálezu Ústavního soudu ze dne 20. 12. 2005, sp. zn. Pl.ÚS 6/05 došlo k tomu, že se tito právní nástupci, jejichž nároky nebyly uspokojeny naturální kompenzací, se snaží svoje smlouvy o postoupení pohledávky anulovat, jimiž restituční nároky nabyli, např. odstoupením od postupní smlouvy, dohodou o jejím zrušení či jiné společné projevy vůle obou stran smlouvy o postoupení pohledávky směřující ke zrušení této smlouvy. Tím chtějí dosáhnout stavu, aby se držitelem jim postoupeného nároku opět stala původní oprávněná osoba. Odstoupení od smlouvy by bylo možné tedy podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, pokud by smlouva o postoupení pohledávky obsahovala ujednání o možnosti odstoupení. Případně by odstoupení mohlo být sjednáno dodatečně, ovšem doručeno PF ČR by muselo být k datu 20.12.2005, nebo před uplynutím dvouleté lhůty pro převod jiného pozemku. Pokud tomu tak není, jedná se obcházení zákonných omezení ze strany právních nástupců a takový právní úkon je podle § 39 občanského zákoníku neplatný. Právní nástupce si rovněž nezachoval lhůtu pro naturální kompenzaci dle usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 7. 11. 2012, sp. zn. 28 Cdo 965/2012, pokud jeho „nárok nebyl ve stanovené lhůtě Pozemkovým fondem uspokojen, a to i za situace, že byl uplatněn u soudu před 31. 12. 2005; to platí bez zřetele k tomu, že tato lhůta uplynula bez zavinění postupníka“48. Ústavnost „omezení“ práv postupníka na vydání jiného pozemku potvrdil ve svém usnesení ze dne 8.3.2011, sp. zn. IV. ÚS 99/08 Ústavní soud, když konstatoval: „při postoupení předmětných pohledávek si postupníci museli být vědomi nejen možných výhod, nýbrž i rizika takovéto cese s ohledem na způsob nabídky a přidělování náhradních pozemků Pozemkovým fondem, pročež na jejich straně při posuzování ústavnosti § 13 odst. 6 a 7 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění zákona č. 253/2003 Sb., 48

Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 7.11.2012, sp. zn. 28 Cdo 965/2012. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 20. 2. 2013].

21

a čl. VI. zákona č. 253/2003 Sb. nelze konstatovat rozpor uvedených zákonných ustanovení s ústavním principem ochrany oprávněné důvěry občana v právo“.49 S tímto právním názorem Ústavního soudu se plně ztotožňuji.

49

Usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 8.3.2011, sp. zn. IV.ÚS 99/08. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 19. 2. 2013].

22

NÁHRADY ZA NEVYDANÉ ZEMĚDĚLSKÉ POZEMKY

5

Poskytování náhrad za nevydané zemědělské pozemky lze chápat jako samostatný proces v rámci „zemědělských“ restitucí. Málokdo ví nebo si z dnešního pohledu stěží uvědomí, že i tento proces prošel svým vývojem, aby doznal dnešní podoby. V následující kapitole proto popíši vývoj restitučního procesu z hlediska poskytování různých „druhů“ náhrad v případě, že oprávněné osobě, příp. právnímu nástupci, nelze vydat její původní pozemek zákona o půdě. Podkapitoly jsou rozčleněny podle nejvýznamnějších časových změn v procesu vydávání náhrad oprávněným osobám, příp. právním nástupcům s přihlédnutím k metodikám a stěžejní soudní judikatuře. Nejprve se budu zabývat postupem při vydávání jiných pozemků podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, poté pojednám o pěněžité náhradě, přes zápočty nároků oprávněných osob podle zákona č. 95/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů a podle zákona č. 503/2012 Sb. Nakonec se zaměřím na restituční nárok jako pohledávku. Pojmy „oprávněná osoba“ a „právní nástupce“ budou v textu adekvátně užívány vzhledem k období, k němuž se vztahuje platná právní úprava.

5.1

Vydání "jiného" pozemku podle zákona č. 229/1991 Sb. Účely restitucí vyjadřuje jednak zákon o půdě, tak jak jsou uvedené v jeho

preambuli, ale rovněž Ústavní soud vyjádřil ve svém nálezu sp. zn. Pl. ÚS 6/05 ze dne 20.12.2005, že „vyplývají z principu priority navrácení původních pozemků oprávněným osobám a principu priority naturální kompenzace v případě nemožnosti takového vydání“.50 Z historického hlediska vydávání jiných pozemků bychom mohli rozčlenit na období: - od 24. června 1992 do 30. června 1993, ve kterém se jiné pozemky poskytovaly postupem dle § 11 odst. 2 zákona o půdě, podle nějž se „oprávněné osobě převedou bezúplatně do vlastnictví jiné pozemky ve vlastnictví státu v přiměřené výměře a kvalitě, jako byly její původní pozemky, a to pokud možno v téže obci, ve které se

50

Nález Ústavního soudu ČR ze dne 20.12.2005, sp. zn. Pl. ÚS 6/05. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 19. 2. 2013].

23

nachází převážná část pozemků původních, pokud s tím oprávněná osoba souhlasí“.51 - od 1. července 1993 do 13. března 2006, v němž nabyl účinnosti dne 1. 7. 1993 zákon č. 183/1993 Sb., kterým byl změněn zákon o půdě mj. v pasáži § 11 odst. 2. Především se jednalo o bezúplatný převod jiných pozemků, který realizuje pozemkový fond do vlastnictví oprávněné osoby s jejím souhlasem postupem dle § 8 odst. 4 zákona č. 284/1991 Sb, o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění zákona č. 38/1993 Sb. Na žádost oprávněné osoby byl možný i převod pozemku lesního půdního fondu s trvalými porosty. - od 14. března 2006 do současnosti, kdy na základě zákona č. 131/2006 Sb., kterým byl novelizován zákon o půdě, se nyní jiné pozemky převádí dle § 11a zákona o půdě formou veřejných nabídek. Poskytování jiných pozemků je možné i ve vazbě na ust. § 14 odst. 1 zákona o půdě, podle nějž věta druhá stanoví, že náhrada se poskytuje oprávněné osobě i za nevydaný pozemek, za který nebyl poskytnut jiný pozemek. Jedná se o případy, kdy pozemky byly převedeny na osobu, která k jejich vydání není povinna dle § 5 zákona o půdě, např. se jedná o fyzickou osobu. V této podkapitole věnuji pozornost poskytování kompenzace v naturální podobě, tedy v podobě jiných pozemků postupem zákona o půdě. Jednotlivé podkapitoly jsou členěny z hlediska jejich časového a historického vývoje, přičemž je nutné si uvědomit, že některé časové úseky se překrývaly. 5.1.1 Postupem platným (1.1.1992-14.8.1998) Restituční proces z hlediska vydávání „jiných“ pozemků oprávněným osobám dle ZP, kterým nemohl být vydán jejich původní pozemek dle pravomocného rozhodnutí pozemkového úřadu Ministerstva zemědělství52 53, byl z dnešního pohledu značně „primitivní“, v některých případech i bez dostatečné transparentní kontroly u převáděných státních pozemků do rukou oprávněných osob.

51

§ 11 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 10. 1. 2013]. 52 dále jen „PÚ Mze“ 53 § 11 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 10. 1. 2013].

24

Jiné pozemky se převáděly bezúplatně oprávněným osobám v souladu s ust. § 11 odst. 2 ZP54, kterým bylo možné „poskytnout nižší výměru o vyšší kvalitě, nebo vyšší výměru s nižší kvalitou“55. Převod jiného pozemku na oprávněnou osobu „v přiměřené výměře a kvalitě a pokud možno stejné obci jako byly její původní pozemky“ 56 bylo velmi obtížené realizovat. Proto zákon č. 183/1993 Sb., kterým se novelizoval zákon o půdě, zavedl postup, kterým se budou oprávněným osobám projektovat „jiné“ pozemky v rámci pozemkových úprav57. Za tím účelem vyzývala jednotlivá Územní pracoviště PF ČR58 oprávněné osoby k projednání možností bezúplatného převodu jiných pozemků z vlastnictví státu v souladu s ust. § 11 odst. 2 ZP a následně uzavírala s nimi písemné dohody v této věci59. „Oprávněná osoba navrhne umístění náhradních pozemků v obci, kat. území a na jednotlivé pozemky ve vlastnictví státu, které může pozemkový fond na oprávněné osoby převést a návrh zdůvodní“60. „Pokud se oprávněná osoba ve lhůtě stanovené ve výzvě nedostaví či dohodu neuzavře, ÚP PF ji opět vyzve až při přípravě dalšího návrhu na zahájení řízení o pozemkových úpravách v dané obci“61. Tyto převody pozemků na základě uzavřených dohod s oprávněnými osobami podléhaly schválení komisí pro převody pozemků z vlastnictví státu.62 63 Ovšem schválení komisí nepodléhaly pozemky vyčleněné pro převod z vlastnictví státu „určených územním rozhodnutím k zastavění, stavebníkovi, zastavěné pozemky a pozemky se stavbou bezprostředně související a nezbytně nutné k jejich

54

„v případě uvedeném v odst. 1 se oprávněné osobě převedou bezúplatně do vlastnictví jiné pozemky ve vlastnictví státu v přiměřené výměře a kvalitě, jako byly její původní pozemky, a to pokud možno v téže obci, ve které se nachází převážná část pozemků původních, pokud s tím oprávněná osoba souhlasí“ viz. § 11 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 10. 1. 2013]. 55 BAREŠOVÁ Eva: Zákon o půdě-komentář (Zákon ze dne 21. května 1991 č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku): doplněno o: Zákon o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech (Zákon ČNR ze dne 21. června 1991 č. 284/1991 Sb.). 1. vyd. Praha: Panorama, 1991, 43 s. Ius, 4/1991. ISBN 80-703-8157-4, s. 19 56 dle § 11 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 10. 1. 2013]. 57 dle § 8 odst. 4 zákona č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 7. 2. 2013]. 58 dále jen „ÚP PF ČR“ 59 Metodické pokyny PF ČR, část 1/3, platné k 31.1.1996, Praha: Pozemkový fond ČR, leden 1996, s. 1 60 „ibid“ 61 Metodické pokyny PF ČR, část 1/3, platné k 20.5.1996, Praha: Pozemkový fond ČR, květen 1996, s. 2 62 dále jen „komise“ 63 Pozn.: institut „komise pro převody pozemků z vlastnictví státu“ nebyl zakotven v zákoně o půdě. Její činnost upravovaly pouze Metodické pokyny PF ČR, jejichž součástí byl Jednací řád.

25

provozu vlastníkům staveb“64. Na základě mých zkušeností nastal právě zde prostor pro spekulativní

převody

stavebních

pozemků

oprávněným

osobám

především

s postoupenými nároky 65 . Tedy osobám, které by za „normálních“ okolností neměli vůbec nárok na převod těchto „atraktivnějších“ pozemků. Postup vydávání „jiných“ pozemků přes pozemkové úpravy66 se v praxi téměř nerealizoval. Pozemkové úpravy67 trvaly neúměrně v řádu několika let, proto docházelo ze strany oprávněných osob k následné negaci sepsaných dohod. Výraznou výhodou „projektování“ jiných pozemků v rámci pozemkových úprav68 je, že lze velmi přesně „ušít“oprávněné osobě jiný pozemek podle výše jejího nároku vyjádřeného v korunách. Tímto by byl vypořádán nárok oprávněné osoby v plné výši a docházelo by tím k postupnému vypořádávání nároků ze strany státu. Ve větší míře se v praxi uplatnil postup, kdy jiný pozemek se oprávněné osobě převáděl „bez“ pozemkových úprav. Ovšem i zde musel být převod jiného pozemku písemně odsouhlasen komisí69 a poté je bezúplatně převedlo ÚP PF ČR do vlastnictví oprávněné osoby smlouvou o převodu pozemků70. Ve vazbě na § 11 odst. 2 zákon č. 183/1993 Sb., kterým byl novelizován zákon o půdě, jenž upravoval Metodický pokyn PF ČR platný k 1.4.1997 možnost převádět oprávněným osobám (bez ohledu na druh nevydaných pozemků) na základě jejich žádosti mj. i pozemky lesního půdního fondu s trvalými porosty. K takovému převodu byl nezbytný písemný souhlas ředitele oblastního inspektorátu Lesů České republiky, s.p. (dále jen „LČR s.p.“), vyjádřený souhlasem se zápisem lesního pozemku na LV 10002.71 Tato možnost byla později konkrétněji realizována ve spolupráci mezi PF ČR a Lesy ČR, s. p. (od 21.12.2000)72 nebo Vojenskými lesy a statky, s. p. (od července

64

Metodické pokyny PF ČR, část 1/3, platné k 1.4.1997, Praha: Pozemkový fond ČR, duben 1997, s. 3 blíže viz. kapitola 5.4 66 § 8 odst. 4 zákona č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 7. 2. 2013]. 67 zákon č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 7. 2. 2013]. 68 § 8 odst. 4 zákona č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 7. 2. 2013]. 69 Metodické pokyny PF ČR, část 1/3, platné k 1.4.1997, Praha: Pozemkový fond ČR, duben 1997, s. 1 70 § 11 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 10. 1. 2013]. 71 Metodické pokyny PF ČR, část 1/3, platné k 1.4.1997, Praha: Pozemkový fond ČR, duben 1997, s. 1 72 Příkaz Výkonného výboru PF ČR č. 2/2001, č.j. PF/2001/14810. Praha: Pozemkový fond ČR, 24. 4. 2001, s. 1 65

26

2003).73 Ovšem tento postup se nově týkal pouze oprávněných osob, jímž nebyl vydán lesní pozemek. Proto se této problematice nebudu podrobněji věnovat. Navíc o tuto formu naturální kompenzace nebyl mezi oprávněnými osobami velký zájem. V tomto období při poskytování „jiných“ pozemků PF ČR bylo, že samy oprávněné osoby podávaly na příslušná ÚP PF ČR svoje žádosti o převod „jiného“ pozemku v souladu s § 11 odst. 2 ZP. Avšak pod velkým náporem těchto žádostí ÚP PF ČR především ve větších městech kolabovala a jejich činnost byla značně paralyzována. ÚP PF ČR nebyla dostatečně personálně vybavena, aby mohla tyto žádosti plynule vyřizovat a mj. převádět státní pozemky do rukou oprávněných osob 74 . Vzhledem k rychle stoupajícímu počtu nevypořádaných nároků oprávněných osob, bylo zapotřebí přijmout nějaké systémové řešení, aby uspokojování nevypořádaných nároků oprávněných osob se urychlilo a „zautomatizovalo“. 5.1.2 Prostřednictvím veřejných nabídek (15.8.1998-13.3.2006) Z těchto důvodů byla zakotvena v Metodických pokynech PF ČR platných k 15.8.1998 nabídka pozemků oprávněným osobám 75 . Historicky první kolo veřejné nabídky „jiných“ pozemků se uskutečnilo až dne 27.10.1998. Tento průlomový postup měl PF ČR odlehčit a současně oprávněným osobám měl usnadnit výběr jiného pozemku. Krátce poté se nabídka pozemků velmi pozitivně osvědčila. Prostřednictvím nich se postupem let uspokojovala většina restitučních nároků. Seznamy pozemků v nabídce byly pravidelně čtvrtletně aktualizovány76. Ovšem hlavním problémem byla skutečnost, že veřejné nabídky, jejich průběh či vyhodnocování nabyvatele nebyly zakotveny v žádném právním předpise, ale pouze Metodických pokynech PF ČR77. Některé oprávněné osoby s tímto systémem převodů přes veřejné nabídky nesouhlasili a odvolávali se na tehdy platné ust. § 11 odst. 2 zákona o půdě, které jim přiznávalo nárok na převod jiného pozemku bez vazby na veřejnou nabídku. Oprávněné osoby si tohoto nedostatku byly vědomy a jejich snahou bylo zpochybnit veřejné nabídky a domoci se přímého převodu „jiných“ pozemků.

73

Vypořádávání restitučních nároků na náhradní lesní pozemky prostřednictvím státního podniku Vojenské lesy a statky. Praha: Pozemkový fond ČR, 2. 9. 2003, s. 2 74 „ibid“ 75 Metodické pokyny PF ČR, část C 1/1, platné k 15.8.1998, Praha: Pozemkový fond ČR, srpen 1998, s. 8 76 Pozn.: aktualizace spočívala ve vyřazování pozemků, o které se oprávněné osoby přihlásily a průběžně byly zařazovány pozemky nové. 77 Metodické pokyny PF ČR, část C 1/1, platné k 15.8.1998, Praha: Pozemkový fond ČR, srpen 1998

27

V tomto jim dalo za pravdu i usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 5.12.2012, sp. zn. 28 Cdo 3162/2012, jehož závěrem je, že „není třeba důvodnost žaloby na uložení povinnosti Pozemkového fondu ČR uzavřít smlouvu o bezúplatném převodu konkrétního náhradního pozemku podle § 11 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb. vázat vždy na podmínku předchozího zahrnutí těchto pozemků do veřejné nabídky. Není žádoucí stav, kdy osoby, oprávněné k převodu náhradních pozemků musí dlouhodobě vyčkávat, až žalovaný pozemkový fond přikročí k plnění svých zákonných povinností“78. Převod jiného pozemku na oprávněnou osobu se uskutečňoval na základě smlouvy o převodu pozemku. Hlavním znakem tohoto převodu byla sice opět jeho bezúplatnost dle § 11 odst. 2 ZP, ale v jiné formě, tzn. že „nárok oprávněné osoby musí být minimálně roven ceně nabízeného pozemku, přičemž nároky lze sdružovat a pozemky vydávat do spoluvlastnictví tak, aby mohl být vždy převeden celý pozemek bez jeho dělení“.79 Nevypořádané nároky oprávněných osob dle § 11 odst. 1 ZP, stejně jako jiné pozemky určené k převodu dle § 11 odst. 2 ZP se začaly oceňovat „podle cenových předpisů platných ke dni účinnosti zákona, tzn. podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb.“80, ve znění pozdějších předpisů. 5.1.2.1 Přihlášky k nabídce a stanovení pořadí nabyvatelů Oprávněné osoby, které projevily zájem o převod pozemku81 z veřejné nabídky, musely podat k této nabídce platnou přihlášku82, kterou adresovaly příslušnému ÚP PF ČR, v jehož územní působnosti se nacházel tento pozemek. Po uplynutí lhůty stanovené pro uveřejnění nabídky, následně vyhodnotilo ÚP PF ČR všechny uplatněné přihlášky. V případě zájmu o převod stejného pozemku dvou a více oprávněných osob, ÚP PF ČR vyzvalo všechny zájemce o převod a projednalo s nimi možnost písemné dohody (např. o převodu pozemku do spoluvlastnictví). V praxi zpravidla k těmto dohodám nedocházelo a příslušné ÚP PF ČR muselo stanovit tzv. „pořadí nabyvatelů“83. Pořadí nabyvatelů byl mechanismus různě stanovených kritérií pro výběr nabyvatele podle v té době aktuálně platného metodického pokynu PF ČR, na jejichž 78

Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 5.12.2012, sp. zn. 28 Cdo 3162/2012. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 20. 2. 2013]. 79 Metodické pokyny PF ČR, část C 1/1, platné k 15.8.1998, Praha: Pozemkový fond ČR, srpen 1998, s. 8 80 BRADÁČ Albert, FIALA Josef, HLAVINKOVÁ, Vítězslava: Nemovitosti: (oceňování a právní vztahy). 4., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Linde, 2007, 740 s. ISBN 978-80-7201-679-2, s. 635 81 dle § 11 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 10. 1. 2013]. 82 Metodické pokyny PF ČR, část A 1/1, platné k 15.8.1998, Praha: Pozemkový fond ČR, srpen 1998, s. 3 83 Metodické pokyny PF ČR, C 1/1, platné k 15.8.1998, Praha: Pozemkový fond ČR, srpen 1998, s. 10

28

základě bylo možné stanovit „vítězného“ nabyvatele pro převod pozemku. O výsledku umístění v nabídce byli zájemci vždy písemně vyrozuměni. 5.1.2.2 Projednávání návrhů na převod pozemků v komisi Ačkoliv byly převáděné pozemky zveřejňovány formou nabídky pozemků určených k převodu na oprávněné osoby ve smyslu § 11 odst. 2 ZP, následné převody těchto pozemků musely být stále schvalovány komisí84, jinak by byly neplatné. Tento procesní postup se mi jevil vždy jako duplicitní, zbytečně byrokratický a jak jsem se již zmínila, nebyl upraven právními předpisy. V praxi se tedy jednalo pouze o formální odsouhlasení převodů tak, aby byla naplněna litera metodických pokynů PF ČR. Podstatným problémem by byl případ, kdy se k pozemku zveřejněného v nabídce pozemků přihlásila oprávněná osoba, která by splňovala veškerá kritéria pro převod tohoto pozemku, ovšem s převodem pozemku by nesouhlasila komise. Zde je vidět poměrně komplikovaný a nepružný proces při uspokojování restitučních nároků. 5.1.2.3 Převody pozemků v rámci pozemkových úprav Vypořádávat nároky oprávněných osob bylo stále možné řešit vyprojektováním „jiných“ pozemků v rámci pozemkových úprav podle výše těchto nároků. Jednalo se o případy, kdy pro vypořádání oprávněných osob „jinými“ pozemky byla „nezbytná jednoduchá pozemková úprava 85 , pozemková úprava již probíhala, nebo tehdejší okresní pozemkový úřad rozhodnul o jejím provedení“.86 Jednalo se ovšem o okrajové řešení, které nevyužilo mnoho oprávněných osob a nepřikládalo se mu již takový význam. 5.1.2.4 Převody pozemků Převody pozemků byly realizovány v souladu s ust. § 11 odst. 2 ZP. Značným nedostatkem, na který oprávněné osoby neustále apelovaly, byla skutečnosti, že při převodech pozemků oprávněným osobám nezajišťoval PF ČR „zpřístupnění a vytyčování hranic“ 87 na převáděných pozemcích. Nabyvatel, pokud chtěl, musel si 84

viz. podkapitola 5.1.1 Pozn.: jednoduché pozemkové úpravy byly prováděny především za účelem zpřístupnění pozemku nebo zaměření jeho hranic ve smyslu ust. § 4 zákona č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů. 86 Metodické pokyny PF ČR, C 1/1, platné k 15.8.1998, Praha: Pozemkový fond ČR, srpen 1998, s. 11, ve smyslu zákona č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů. 87 Metodické pokyny PF ČR, část C 1/1, platné k 15.8.1998, Praha: Pozemkový fond ČR, srpen 1998, s. 13 85

29

tyto činnosti sám zajistit nebo vyčkat konání pozemkových úprav v daném katastrálním území. Oprávněné osoby byly tímto značně rozhořčené, protože zemědělská půda na venkově se nacházela v nepřístupných lánech a oprávněné osoby při ohledání na místě samém těžko odhadovaly, o které převáděné pozemky se jedná. Ovšem nebylo v technických, ani finančních možnostech PF ČR jednat jinak. Nebylo rovněž možné realizovat převody pozemků, pokud je oprávněná osoba požadovala pro uskutečnění staveb pro podnikatelské záměry.88

5.1.3 "Restituční tečka" (6.8.2003-31.12.2005) Z důvodu značného množství nevypořádaných restitučních nároků dle § 11 odst. 1 ZP staršího data se stát opět snažil nějakým způsobem „rozhýbat“ a tím urychlit vydávání naturálních náhrad ze strany PF ČR především s ohledem na sedmileté přechodné období po vstupu do Evropské unie pro nabývání zemědělských pozemků89. Tento postup nebyl vůbec blíže propracován, rozmyšlen, jednalo se o náhlé rozhodnutí politických stran v Parlamentu ČR. Oprávněné osoby zachvátila panika, že jim stát časově omezil právo na naturální náhradu, které dosud bylo časově neomezené. Postupníci měli obavu, že přijdou o své někdy i „draze skoupené“ restituční nároky ve velkém množství, budou odkázáni jen na finanční náhradu a tím jejich „investice“ vejde v niveč. PF ČR nebyl schopen v tak krátké době reagovat a připravit do veřejných nabídek větší množství pozemků. Připomeňme si, že PF ČR spravoval pozemky převážně určené pro zemědělské využití, o něž oprávněné osoby neměly zájem, jelikož zemědělsky hospodařit nechtěly a neměly k tomu ani patřičné vybavení. Zákonem č. 253/2003 Sb., jenž nabyl účinnosti dne 6. srpna 2003, byl doplněn zákon č. 229/1991 Sb., zákon o půdě, mj. o ustanovení § 13 odst. 6 a 7 a o článek VI. V důsledku tohoto opatření mohly v praxi nastat tyto případy: a) „Pokud rozhodnutí PÚ o tom, že oprávněná osoba není vlastníkem nárokovaných pozemků, nabylo právní moci před 5.8.2003 (a včetně), může být její nárok převodem pozemku vypořádán nejdéle do 31.12.2005.

88

Metodické pokyny PF ČR, část C 1/1, platné k 15.8.1998, Praha: Pozemkový fond ČR, srpen 1998, s. 12 89 Pozn.: Česká republika vstoupila dne 1. května 2004 do Evropské unie na základě uzavřené Smlouvy o přistoupení ČR do Evropské unie, jejíž součástí byla dojednaná přechodná opatření. Jedná se o mezinárodní smlouvu, která je součástí právního řádu ČR. [online]. [21. 4. 2013]. Dostupné z:

30

b) Pokud takové rozhodnutí nabylo právní moci ode dne 6.8.2003 (a později), může být její nárok převodem pozemku vypořádán ve dvouleté lhůtě od právní moci rozhodnutí. c) V případech, kdy o nároku oprávněné osoby nemusel rozhodovat PÚ (jsou známy výroky soudů, že byl-li pozemek ve vlastnictví fyzické osoby, nebyl PÚ o vlastnictví oprávněné osoby příslušný rozhodovat), je třeba vycházet z toho, že lhůta začíná běžet od 6.8.2003 a nárok může být převodem pozemku vypořádán nejdéle do 6.8.2005“90. Dne 7. února 2005 byl Ústavnímu soudu doručen návrh skupiny 24 senátorů Senátu Parlamentu ČR a skupiny 57 poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, kteří požadovali zrušení těchto ustanovení zákona č. 253/2003 Sb. Ústavní soud rozhodnul a vyhlásil dne 20.12.2005 nález v této věci vedené pod zn. Pl. ÚS 6/05. Nález byl uveřejněn ve Sbírce zákonů ČR v částce 180 pod. 531 ze dne 29.12.2005. Tento nález do věci podstatně zasáhl způsobem dlouho očekávaným, především ze strany „přímých“ oprávněných osob. Za velmi pozitivní považuji, že Ústavní soud svým nálezem ze dne 20. 12. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 6/05 zrušil tato zákonná ustanovení, která časově omezovala právo „přímých“ oprávněných osob na vydání jiného pozemku dle § 11 odst. 2 ZP se závěrem, že se „jedná o svévoli zákonodárce, stojící v rozporu s ústavním principem ochrany oprávněné důvěry občana v právo, jenž je komponentem právního státu (čl. 1 odst. 1 Ústavy), v rozhodovaném kontextu pak i v rozporu s principem legitimního očekávaní při uplatňování majetkového práva plynoucího z čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě.“91 „Výsledky“ restituční tečky jsou platné i pro převody pozemků dle zákona o prodeji půdy, příp. dle zákona o SPÚ. Problém

„restituční

tečky“

považuji

v rámci

poskytování

naturálních

kompenzací oprávněným osobám a právním nástupcům za zlomový okamžik přístupu ze strany státu k dosud nevypořádaným restitučním nárokům s výrazným dopadem na skupinu právních nástupců. Proto jsem považovala za nutné se věnovat i tomuto výraznému časovému období zemědělských restitucí.

90

Příkaz Výkonného výboru PF ČR č. 4/2005, ze dne 27.7.2005, Praha: Pozemkový fond ČR, červenec 2005, s. 1, 2 91 Nález Ústavního soudu ČR ze dne 20.12.2005, sp. zn. Pl. ÚS 6/05. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 19. 2. 2013].

31

5.1.4 „Mimořádný režim“ vydávání pozemků (7.6.2005 do 1.7.2005) Jak jsem již v předchozí kapitole naznačila, období tzv. „restituční tečky“ bylo velmi hektické, zmatečné, což bylo vhodným podhoubím pro uskutečnění všelijakých machinací. Jako pracovnici ÚP PF ČR mně postup v tomto období doslova „šokoval“ a přiznám se, že dosud mi není zcela jasné, jakým způsobem mohly být vůbec realizovány, když nemají řádnou oporu v právním předpise a musím přiznat, že se jednalo skutečně o „svévoli“ ze strany PF ČR. S takovým postupem nemohu v žádném případě souhlasit. Právě pod tlakem blížící se „restituční tečky“ a pod sílícím tlakem veřejnosti, především ze strany postupníků přijalo dne 7.6.2005 Prezídium PF ČR usnesení urychlení

vydávání

náhradních

pozemků

oprávněným

osobám

pod

názvem

„Zhodnocení právních rizik ve vazbě na tzv. restituční tečku a možná opatření, která by rizika minimalizovala“92. Na základě tohoto usnesení Prezídia PF ČR vydal příkaz Výkonný výbor PF ČR s platností od 7. 6. 2005, v němž nařizuje všem územním pracovištím PF ČR, aby přijímala bez rozdílu žádosti oprávněných osob na vydání jiných pozemků, plně a v co nejkratší lhůtě jejich žádosti vyhověla. V případě podané žaloby ze strany oprávněných osob na konkrétní pozemky, aby tuto postoupila Ústředí PF ČR, sekci restitucí.93 Jelikož tento postup většina územních pracovišť ignorovala a považovala ho za protiprávní, Výkonný výbor PF ČR vydal další interní pokyn, ve kterém důrazně varuje zaměstnance PF ČR před bojkotováním těchto žádostí oprávněných osob, což by bylo posuzováno jako hrubé porušení pracovní kázně, vč. případných i finančních následků. Docházelo tedy k převodu jiných pozemků mimo veřejnou nabídku. Zhruba po 4 týdny platil dvojí režim ve vydávání jiných pozemků, přičemž výše zmíněný byl podložen pouze zmíněnými interními akty PF ČR, nikoliv právními normami, které tvoří právní řád ČR. Tento režim byl zrušen 1.7.2005, avšak během něj bylo převedeno více než 600 ha půdy. Když vyšlo najevo, čeho se Prezídium PF ČR dopustilo a o náhlé převody pozemků se začaly zajímat i orgány činné v trestním řízení, PF ČR předmětné smlouvy, resp. převody následně zpochybnil a začal se domáhat soudní cestou jejich zneplatnění, resp. určení vlastnictví k dotčeným pozemkům. To ovšem ničemu 92

Usnesení: Zhodnocení právních rizik ve vazbě na tzv. restituční tečku a možná opatření, která by rizika minimalizovala, Prezídium Pozemkového fondu ČR, Praha červen 2005, s. 1 93 Příkaz Výkonného výboru PF ČR č. 3/2005. Praha: Pozemkový fond ČR, červen 2005, s. 1

32

nepomohlo, pozemky jednou byly převedeny do rukou spekulantů, kteří se jich samozřejmě odmítli vzdát, neboť se jednalo o poměrně lukrativní pozemky. Tato velice závažná kauza po odvolání tohoto prezídia a některých členů VV PF ČR „utichla“ a dodnes nebyli její konkrétní viníci potrestáni. Odvolání samo o sobě samozřejmě nic nevyřeší, měly by být odhaleny motivy, aby se nemohla opakovat situace. „Systémově se ale nikdo v posledních 20 letech nepokusil praktiky PF ČR rozkrýt, i proto, že problematika půdy je složitá, cesta k rozplétání kauz je lemována složitým předivem zákonů a tlaky lobbistů, evidence půdy nedokonalá a politická vůle k hledání pravd minimální.“ 94 Do budoucna bychom se z této kauzy měli poučit a vláda by měla připravit taková systémová řešení, aby se nic podobného nemohlo opakovat.

5.1.5

Prostřednictvím veřejné nabídky pozemků dle§ 11a ZP (od 14.3.2006) Převody pozemků oprávněným osobám a právním nástupcům 95 na základě

zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, podléhají trošku jiným procesním postupům než podle zákona č. 503/2012 Sb., ačkoliv se v některých detailech podobají. Největším a dlouhodobě očekávaným přínosem z hlediska vydávání „jiných“ pozemků restituentům byl zákon č. 131/2006 Sb. ze dne 14. března 2006, kterým byl do zákona o půdě vtělen institut „veřejných nabídek“. Předchozí veřejné nabídky realizované od 15.8.1998 do 13.3.2006 neměly oporu v žádné právní normě, z čehož vyplývaly značné problémy ze strany oprávněných osob. Proces veřejných nabídek upravovaly pouze metodické pokyny nebo příkazy tehdejšího PF ČR, nyní SPÚ, ovšem jednalo se jen o vnitřní předpisy této organizace, které nebyly nikterak právně závazné pro oprávněné osoby. Převod pozemků na základě nabídky dle § 11a ZP je v pořadí „první“ možností pro oprávněné osoby a právní nástupce, jakým způsobem získat „jiný“ pozemek a vypořádat tak jejich dosud nevypořádané restituční nároky vzniklé dle § 11 odst. 1 ZP96. Pozemek lze zařadit do veřejné nabídky jen jedenkrát, tzn. nabídka se koná pouze

94

HAVEL Petr: [online]. [cit. 8. 2. 2013]. Dostupné z: 95 blíže viz. kapitola č. 4 96 nároky na bezúplatný převod jiných pozemků z vlastnictví státu do vlastnictví oprávněné osoby (právního nástupce), vyplývající z pravomocného rozhodnutí pozemkového úřadu MZe, resp. KPÚ o nevydání pozemků z důvodů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a) až f) zákona o půdě, např. z důvodu zřízení práva osobního užívání, hřbitova, zastavění stavbou atd.

33

v jednom kole 97 . Má tedy SPÚ dostatek vhodných pozemků pro veřejnou nabídku? Vzhledem k faktu, že půda se nachází v omezeném množství na zemském povrchu a s ohledem na vypořádávání restitucí po více než dvě desetiletí, tak moje odpověď zní: „patrně nikoliv“. Právě v nedostatku vhodných pozemků tkví největší problém, proč nejsou dosud ukončeny zemědělské restituce a poskytování náhrad. „Všechny pozemky určené k převodu na základě veřejné nabídky budou prvně nabízeny podle zákona o půdě.“98 Na veřejnou nabídku dle § 11a ZP je kladen velký důraz nejenom ze strany SPÚ a je považována za „hlavní“ nástroj v současné době při vypořádávání nároků, ale také ze strany Ústavního soudu, jenž ve svém usnesení ze dne 25.3.2013, sp. zn. III. ÚS 508/13, v ní spatřuje povinnost SPÚ spočívající „v aktivním vypisování veřejné nabídky, jejichž prostřednictvím budou moci být uspokojovány restituční nároky oprávněných osob“99. Zde je vidět opět značný zájem ze strany státu vypořádat v co nejkratší lhůtě dosud nevypořádané nároky, aby proces restitucí mohl být v nejbližší době ukončen. Tímto opatřením jsou oprávněné osoby a právní nástupci zvýhodněny před jinými subjekty (např. nájemci nabízených pozemků či soukromými zemědělci), protože v této nabídce mohou žádost o převod podávat výlučně oprávněné osoby či jejich právní nástupci. Ovšem pro některou skupinu oprávněných osob a právních nástupců (např. restituenty s menšími nároky) to může být nevýhoda, protože se zde nedá uhradit cena pozemku z části v penězích jako je tomu u převodů pozemků podle § 12 nebo § 13 zákona o SPÚ. Cena převáděného pozemku musí být tedy v celé výši pokryta nároky dle § 11a odst. 1 zákona o půdě. SPÚ musí při tvorbě či plánování veřejných nabídek dbát dle nálezu Ústavního soudu ze dne 1.9.2010, sp. zn. I. ÚS 125/10 toho, že „struktura jeho nabídky musí mít takové kvalitativní a kvantitativní parametry, aby byla náhrada (přiznaná namísto uvedení v předešlý stav) poskytnuta v co možná nejkratší době a co možná nejširšímu okruhu oprávněných osob“ 100 . Tzn. že SPÚ musí nabízet pozemky především v katastrálních územích, v níž eviduje dosud nevypořádané restituční nároky a aby tyto 97

§ 11a odst. 15 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 10. 1. 2013]. 98 Metodický pokyn SPÚ, svazek C (10.4.2013), s. 90 [online]. Praha SPÚ [cit. 15. 4. 2013]. Dostupné z: . 99 Usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 25.3.2013, sp.zn. III. ÚS 508/13. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 19. 2. 2013]. 100 Nález Ústavního soudu ČR ze dne 1.9.2010, sp. zn. I. ÚS 125/10. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 20. 2. 2013].

34

pozemky byly jím nabízeny v dostatečném množství. Naplnit tuto „povinnost“ se snažil dávno již PF ČR a musím konstatovat, že úspěšně. Samozřejmě v těch katastrálních územích, kde eviduje nevypořádané restituční nároky a zároveň nemá SPÚ vůbec k dispozici vhodné pozemky do svých nabídek, nemůže této povinnosti vyhovět. Proto SPÚ k tomuto přihlíží a zařazuje do nabídek pozemky alespoň v sousedících katastrálních územích. 5.1.5.1 Žádost o pozemky K pozemkům, které jsou předmětem veřejné nabídky dle § 11a ZP se mohou přihlásit, jak oprávněné osoby, tak i právní nástupci, na základě žádosti o převod pozemku. Ta musí mít v souladu § 11a odst. 5 ZP písemnou formu a musí být doručena na určenou adresu KPÚ nejpozději do jednoho měsíce ode dne vyhlášení veřejné nabídky. Podle § 11a odst. 7 ZP musí žádost obsahovat nezaměnitelné údaje o nároku, přitom je neplatná žádost, v níž jsou uplatněny nároky v ceně nižší než je cena převáděného pozemku či celková cena pozemků s tím, že nabyvatel zároveň žádá o dělení pozemku. Dělení pozemků na základě takové žádosti KPÚ nečiní. Žadatel může uplatnit jen ty nároky, které KPÚ evidoval nejpozději ke dni podání jeho žádosti. Pokud by tomu tak nebylo, žadatel by nebyl oprávněn tuto žádost podat z titulu oprávněné osoby nebo právního nástupce. Neplatnost této žádosti nezhojí ani později dodatečně doložené nároky tohoto žadatele. 5.1.5.2 Pořadí nabyvatelů a konání výzvy Jestliže podá oprávněná osoba nebo její právní nástupce platnou žádost a tento subjekt je žadatelem jediným, převede KPÚ požadovaný pozemek, bez ohledu na druh nároku této osobě101. Ovšem pokud ke stejnému pozemku podá žádost více restituentů, vybere KPÚ nabyvatele tohoto pozemku na základě konání tzv. „výzvy“102. Průběh výzvy musí být konán v souladu s „Řádem pro vyhodnocení výzvy k podání nabídky nároků na převod

101

§ 11a odst. 8 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 10. 1. 2013]. 102 § 11a odst. 9 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 10. 1. 2013].

35

pozemků podle zákona o půdě.“103 Hlavním principem této výzvy je navyšování ceny převáděného pozemku, ale pouze restitučními nároky, nikoliv penězi. Aby mohl být vybrán jediný nabyvatel z více možných subjektů nestačí, když jeho nároky sahají do výše ceny pozemku. Úspěšným je ten žadatel, kterým je držitelem nároků, jejichž ocenění je vyšší než cena tohoto pozemku – pak má možnost cenu pozemku navýšit dalšími nároky a tím se stát nabyvatelem pozemku. Při výběru možného nabyvatele z více přihlášených přitom sestaví KPÚ pořadí podle výše jejich nabídek v souladu s ust. § 11a odst. 9 a 10 ZP. Neuzavře-li vítěz výzvy smlouvu o převodu pozemků104, bude KPÚ postupně vyzývat další subjekty umístěné na dalším pořadí na základě výzvy. Převodní cena pozemku musí odpovídat výši nároků, které tento účastník v konané výzvě nabídnul. Inspirací ke konání výzev při výběru nabyvatele 105byla „prodejová“ nabídka, kde tento způsob výběru nabyvatele z více zúčastněných má letitou praxi. 5.1.5.3 Převody půdy mimo veřejnou nabídku Na základě žádosti lze podle § 11a odst. 11 ZP mimo veřejnou nabídku převádět pozemky: 1.

zastavěné stavbou,

2.

funkčně související se stavbou

pokud tato stavba

106

je nemovitostí ve vlastnictví, příp. spoluvlastnictví

oprávněné osoby nebo právního nástupce. U této skupiny pozemků musí být vždy nutně splněn předpoklad, aby pozemky byly prokazatelně užívány v souvislosti se stavbou. Pokud je pro převod vhodná pouze část pozemku, je třeba zajistit vypracování geometrického plánu 107 a rozhodnutí stavebního úřadu o dělení pozemku 108 . KPÚ

103

Metodické pokyny SPÚ, svazek C (10.4.2013), s. 98 [online]. Praha SPÚ [cit. 15. 4. 2013]. Dostupné z: . 104 pozn.: ve lhůtě do 14 dní od převzetí návrhu smlouvu smlouvy nebo jeho doručení 105 § 11a odst. 9, odst. 10 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 10. 1. 2013]. 106 pozn.: musí se jednat o „legální“ stavbu zřízenou podle právních norem platných v době její realizace a zapsanou v katastru nemovitostí dle zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „KatZ“). Pokud stavba zapsána v katastru nemovitostí není z důvodu, že není předmětem evidence v KN dle § 2 odst. 2 KatZ (drobné stavby), musí žadatel ke své žádosti ještě přiložit osvědčení stavebního úřadu (viz. § 154 až § 158 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „správní řád“) a u stavby spojené se zemí pevným základem i čestné prohlášení o vlastnictví stavby. 107 ve smyslu § 5 odst. 5 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, ve znění pozdějších předpisů a ve znění § 73 vyhlášky č. 26/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů (tzv. katastrální vyhláška). In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 10. 1. 2013].

36

před zhotovením geometrického plánu uzavře s oprávněnou osobou či právním nástupcem písemnou dohodu, že tato osoba přijme oddělenou část pozemku do svého vlastnictví a přitom do doby realizace převodu nepřevede svoje nevykryté nároky na třetí subjekt a náklady na dělení pozemku uhradí KPÚ109. Praxe si vynutila, aby byla věnována pozornost těmto typům převodům pozemků mimo veřejnou nabídku 110 . Poměrně velké množství pozemků spadajících do správy bývalého PF ČR a nyní k nim má právo hospodařit SPÚ jsou právě takovéto pozemky. Jedná se o pozemky veřejně nepřístupné, malé výměry, zastavěné či zaplocené, tvořící skutečně funkční celek se stavbou a přilehlými pozemky určitého soukromého vlastníka. Vlastníci těchto nemovitostí si sami aktivně vyhledávají současného vlastníka takových pozemků, tedy SPÚ, a mají zájem o převod těchto pozemků, především z důvodu, aby sjednotili vlastnické právo ke svým nemovitostem. Ovšem překážkou převodu těchto pozemků bývá, že současní vlastníci nemovitostí nejsou současně oprávněnými osobami podle ZP a za takových okolností jim nelze tyto pozemky převést. Dochází tedy k tomu, že tyto osoby rovněž vyhledávají oprávněné osoby nebo právní nástupce a převádí si smlouvou o postoupení pohledávky od nich jejich nároky na převod jiného pozemku dle § 11a odst. 1 ZP nebo na náhrady vzniklé podle § 18a ZP. Je to logické řešení, se kterým se plně ztotožňuji a nemám proti takovému postupu námitek. Přístup pracovníků SPÚ je vůči těmto osobám vstřícný a jsou těmto osobám nápomocni při řešení této problematiky. Jelikož je převod realizován mimo veřejnou nabídku, z hlediska kontroly nad těmito převody je nutné, aby o zamýšleném převodu pozemku kladně rozhodnul ústřední ředitel SPÚ111. Daleko účinnější a průhlednější by bylo řešení, kdyby tento typ převodů mimo veřejnou nabídku byl zveřejněn ve formě seznamu pozemků (podobně jako je tomu u veřejných nabídek), u nichž se zamýšlí takový převod. Tím by se aktivovala „kontrolní funkce“ ostatních oprávněných osob, příp. dalších subjektů. Samozřejmě, že by to nebyla veřejná nabídka pozemků, nikdo jiný by k tomuto převodu nemohl uplatnit žádost, jednalo by se skutečně pouze o kontrolu ze strany jiných 108

§ 82 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“). In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 7. 2. 2013]. 109 Metodické pokyny SPÚ, svazek C (10.4.2013), s. 108 [online]. Praha SPÚ [cit. 15.4.2013]. Dostupné z: . 110 § 11a odst. 11 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 10. 1. 2013]. 111 Metodické pokyny SPÚ, svazek C (10.4.2013), s. 106 [online]. Praha SPÚ [cit. 15.4.2013]. Dostupné z: .

37

oprávněných osob, příp. další veřejnosti. Dle mých poznatků z praxe by takové opatření bylo účinnější. Předmětem převodu mimo veřejnou nabídku mohou být rovněž pozemky, které byly marně nabídnuty podle § 11a ZP nebo § 12 a § 13 zákona o SPÚ. Takové pozemky nabídne k převodu SPÚ za nároky vzniklé dle § 18a ZP 112 . Zveřejňovaný seznam pozemků nemá charakter veřejné nabídky, je na úřední tabuli příslušného KPÚ a úřední desce SPÚ vyvěšen trvale a je pravidelně aktualizován. K těmto pozemkům může podat žádost kdykoliv během vyvěšení oprávněná osoba nebo právní nástupce. Pokud se ke shodnému pozemku přihlásí více oprávněných osob nebo právních nástupců, pozemek je převeden na toho žadatele, který podal žádost dříve. Nelze-li určit časovou posloupnost podání žádosti, zopakuje KPÚ veřejnou obchodní soutěž podle § 13 zákona o SPÚ113 a informuje o této skutečnosti všechny žadatele. 5.1.5.4 Smlouva o převodu pozemků Hlavním účelem smlouvy o převodu pozemků podle § 11a odst. 8 ZP je uspokojení a tím i vypořádání restitučních nároků uplatněných v žádosti o převod. Nelze ji uzavírat za jiným účelem. K nabytí vlastnického práva oprávněnou osobou k převáděnému pozemku na základě smlouvy o převodu pozemků dochází ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o povolení vkladu do katastru nemovitostí, jenž má konstitutivní účinky, v souladu s ust. § 2 a násl. zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů114. Pokud je převáděný pozemek pronajatý, vstupuje oprávněná osoba či právní nástupce do práv a závazků SPÚ (příp. PF ČR) vyplývajících z uzavřené nájemní smlouvy115. Proto je nutné, aby byli nabyvatelé informováni o této skutečnosti a byli seznámeni s obsahem nájemní smlouvy s tím, že rodné číslo nájemce (u fyzické osoby) musí být znečitelněno116.

112

Metodické pokyny SPÚ, svazek C (10.4.2013), s. 109 [online]. Praha SPÚ [cit. 15.4.2013]. Dostupné z: . 113 viz. kapitola č. ….. 114 zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 10. 1. 2013]. 115 § 663 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 15.4.2013]. 116 Metodické pokyny SPÚ, svazek C (10.4.2013), s. 107 [online]. Praha SPÚ [cit. 15.4.2013]. Dostupné z: .

38

5.2

Penežitá náhrada Předchůdcem peněžité náhrady byla finanční náhrada, kterou rovněž upravoval

zákon o půdě. Finanční náhradu poskytovalo Ministerstvo zemědělství ČR na základě výzvy oprávněné osoby a potvrzení vydaného PF ČR, ve kterém uvedl pozemky, za které oprávněné osobě nelze poskytnout jiný pozemek. Lhůta pro poskytnutí finanční náhrady činila 1 rok ode dne doručení výzvy.117 Změnu v poskytování finanční náhrady vnesla do zákona o půdě novelizace, která byla provedena zákonem č. 187/2006 Sb., jíž nabyl účinnosti dne 5. května 2006. Peněžitá náhrada dle § 16 odst. 1 ZP je „kompenzací“ pro oprávněnou osobu „sekundární“, tzn. že za pozemky, jež se podle zákona o půdě nevydávají a za něž rovněž není možné poskytnout jiný pozemek, náleží peněžitá náhrada ve výši ceny odňatého pozemku stanovené podle § 28a, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 14 odst. 9). O přednost naturální satisfakce před peněžitou náhradou se však v praxi nemusí jednat zvláště, pokud některé oprávněné osoby či právní nástupci nechtějí vypořádat svůj nárok převodem jiného pozemku. Jakmile nabude právní moci rozhodnutí o nevydání jejich původního pozemku, žádají SPÚ ihned o poskytnutí peněžité náhrady. Peněžitá náhrada se poskytuje ve výši oceněného restitučního nároku. Tzn. ve výši oceněného pozemku, který se nevydává dle § 11 odst. 1 ZP. Ocenění nevydaného pozemku, vč. trvalých porostů a příslušenství (pokud se na pozemku nacházely) se provede v cenách platných k 24.6.1991 na základě vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb.118 „V případě přídělových pozemků získaných od státu po 23.6.1945 se poskytuje peněžitá náhrada pouze do výše uhrazené přídělové ceny119, kterou je povinen žadatel SPÚ doložit. Nelze-li tuto cenu zjistit, poskytne se peněžitá náhrada na základě potvrzení Pozemkového úřadu Ministerstva zemědělství, příp. SPÚ ve výši 1,5% z ceny pozemku stanovené na základě § 28a ZP. U pozemků, které získal původní vlastník

117

Metodické pokyny PF ČR, část C 1/1, platné k 15.8.1998, Praha: Pozemkový fond ČR, srpen 1998, s. 11 118 § 28a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 10. 1. 2013]. 119 § 14 odst. 9 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 10. 1. 2013].

39

v první pozemkové reformě (1919-1938 a 1945-1948), poskytne se mu peněžitá náhrada za nevydané pozemky dle § 28a ZP“.120 Základním podkladem pro poskytnutí peněžité náhrady je např. pravomocné rozhodnutí PÚ nebo SPÚ, rozhodnutí o dědictví, smlouva o postoupení pohledávky nebo jiná listina svědčící o nabytí nároků. 5.2.1 Vyzyvatelé k poskytnutí peněžité náhrady 1.

Oprávněná osoba nebo její dědic - lze poskytnout kdykoliv peněžitou

náhradu, tato možnost není časově omezena121. 2.

Právní nástupce, tj. osoba na níž se vztahuje dvouletá lhůta podle

§ 13 odst. 6 ZP. Tato osoba musí doručit výzvu k poskytnutí peněžité náhrady SPÚ nejpozději do 6 měsíců po uplynutí dvouleté lhůty pro převod jiného pozemku, neučiní-li tak, právo na peněžitou náhradu jí zanikne. Může tak učinit samozřejmě i v průběhu této dvouleté lhůty122. 5.2.2 Výzva k poskytnutí peněžité náhrady Aby SPÚ mohl poskytnout peněžitou náhradu, musí výše uvedený subjekt vyzyvatel peněžité náhrady doručit SPÚ písemnou výzvu k poskytnutí peněžité náhrady123 v písemné formě. Bez ní nelze zahájit řízení o jejím poskytnutí. SPÚ po jejím obdržení musí poskytnout peněžitou náhradu do 3 let124. Pokud si uvědomíme, že vyzyvatelé jsou často vyššího věku, je pro ně tato lhůta velmi dlouhá. V současné době – v době výkonné výpočetní techniky by bylo vhodné tuto lhůtu zkrátit. Administrativní zpracování a zaslání peněžité náhrady je možné zvládnout v kratší časové lhůtě. V praxi poskytnutí peněžitého plnění uplatňuje nejčastěji vyzyvatel 125, jenž ve výzvě žádá o poskytnutí peněžité náhrady za část svých dosud nevykrytých nároků.

120

Metodické pokyny SPÚ, svazek A, část 1/3 (10.4.2013), s. 6 [online]. Praha SPÚ [cit. 15.4.2013]. Dostupné z: . 121 § 16 odst. 1 písm. a) zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 10. 1. 2013]. 122 § 16 odst. 1 písm. b) zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 10. 1. 2013]. 123 dále jen „výzva“ 124 § 16 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 10. 1. 2013]. 125 oprávněná osoba nebo právní nástupce

40

Toto řešení je přípustné a lze mu vyhovět, např. část nároků vyzyvatele byla umořena vydáním jiného pozemku a z části mu bude poskytnuta peněžitá náhrada, jelikož zbytek jeho nároků je natolik nízký, že mu za něj nelze převést jiný pozemek126. 5.2.3 Průběh při poskytování peněžité náhrady Po doručení výzvy SPÚ, obdrží vyzyvatel od SPÚ informační dopis o výši peněžité náhrady a o jeho nárocích, za něž žádá poskytnutí peněžité náhrady a zároveň jej SPÚ požádá, aby do 15 dnů od doručení sdělení poskytl SPÚ číslo jeho bankovního účtu, na který bude náhrada převedena. Pokud vyzyvatel nemá zřízený bankovní účet, zašle mu SPÚ náhradu složenkou typu B. 127 Je nutné, aby vyzyvatel ve výzvě k uplatnění peněžité náhrady uváděl jeho aktuální údaje, především jeho poštovní adresu a číslo bankovního účtu. Pokud SPÚ bude mít problém se zasláním peněžité náhrady ze strany vyzyvatele, nemusí ji vyzyvatel obdržet.

5.3

Zápočty nároků oprávněných osob Ačkoliv je téma mojí práce zaměřené na problematiku restitucí zemědělských

pozemků podle zákona o půdě, nelze se alespoň okrajově nezmínit o dalších možnostech vypořádání jejich restitučního nároku pro oprávněné osoby, příp. jejího právního nástupce128. V rámci této kapitoly zaměřím pozornost na převody pozemků jako „kompenzační“ nástroje v oblasti restitucí pozemků z hlediska oprávněných osob. Vzhledem k tomu, že tato problematika je „novější“, není jí odbornou literaturou, ani judikaturou zatím věnována velká pozornost, musela jsem vycházet pouze z právních předpisů, metodických pokynů PF ČR a SPÚ a jejich dalších interních aktů. Zápočty nároků oprávněných osob bychom mohli označit za „alternativní“vůči postupu podle § 11a zákona o půdě. Tento můj názor utvrdil Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 4.3.2004, sp. zn. III. ÚS 495/02 tím, že „účel zákona č. 229/1991 Sb., o půdě nemůže být pominut odkazem na specialitu zákona č. 95/99 Sb., o převodu

126

Postupem dle § 11a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 10. 1. 2013]. 127 Metodické pokyny SPÚ, svazek A, část 1/3 (10.4.2013), s. 4 [online]. Praha SPÚ [cit. 15.4.2013]. Dostupné z: . 128 postavení oprávněné osoby a právního nástupce viz. kapitola č. 4

41

pozemků.“

129

Tento závěr judikatury ÚS bychom mohli vztáhnout i na zákon

č. 503/2012 Sb., který je rovněž speciálním právním předpisem vůči zákonu o půdě. Stěžejním způsobem poskytování naturální kompenzace jsou tedy převody „jiných“ pozemků dle zákona o půdě, především prostřednictvím veřejné nabídky dle § 11a zákona o půdě. Nejprve bych se zmínila o možnostech prodeje státní půdy s ohledem na zákon č. 95/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, který považuji za zlomový právní předpis v této problematice, poté se budu věnovat prodejům pozemků podle ust. § 12 a § 13 zákona č. 503/2012 Sb., který vychází z velmi podobných principů jako zákon o prodeji půdy avšak v určitých niancích se od něj odlišuje. 5.3.1 Na základě zákona č. 95/1999 Sb. (1.9.1999-31.12.2012) Dne 25. května 1999 nabyl účinnosti zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o daní dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o prodeji půdy“). Předmětem tohoto zákona byly i mj. převody pozemků na oprávněné osoby, a to postupem podle § 7 – prostřednictvím veřejné nabídky, příp. § 8 – na základě veřejné obchodní soutěže. První kolo nabídky podle § 7 zákona o prodeji půdy bylo vyhlášeno dne 30.3.2000. Převody pozemků podle tohoto zákona byly výraznou a zcela zásadní změnou v „systému“ poskytování náhrad oprávněným osobám, kterým nebyl vydán jejich původní pozemek dle zákona o půdě. Těm se rozšířila možnost uspokojení jejich dosud nevypořádaných restitučních nároků. „Jiné“ pozemky mohly být až dosud převáděny oprávněným osobám pouze na základě zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, postupem, který upravovaly metodické pokyny PF ČR platné do 31.8.1999. Výrazným znakem pro postupy ve vydávání náhrad oprávněným osobám po 1.9.1999 je „dvojkolejnost“ veřejných nabídek. Tzn. oprávněná osoba se mohla hlásit, jak ve veřejné nabídce dle zákona o půdě, tak rovněž ve veřejné nabídce podle § 7 zákona o prodeji půdy. Dále mohla své nároky uplatnit i ve veřejné obchodní soutěži (dále jen „VOS“) podle §8 zákona o prodeji půdy. K těmto postupům se 129

Nález ÚS ze dne 4.3.2004, sp. zn. III. ÚS 495/02. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 19. 2. 2013].

42

samozřejmě mohla platně přihlásit jen ta oprávněná osoba, která splňovala zákonná kritéria pro podání žádosti o převod. Dalším podstatným znakem byla úplatnost převodu pozemků. Jednalo se o prodej státní půdy realizovaný na základě kupní smlouvy130, a to i v případě, kdy se jednalo o převod pozemků na oprávněnou osobu. Kupní smlouva musela obsahovat mj. i ujednání o kupní ceně. Subjekty splňující kritéria pro přihlášení k veřejným nabídkám dle § 7 zákona o prodeji půdy, pokud byly zároveň držiteli nároků dle ZP, byly jim tyto nároky započítány do kupní ceny pozemku, tzn. část kupní ceny byla vykryta restitučním nárokem dle ZP a zbytek subjekt doplatil do výše kupní ceny. Zejména oprávněné osoby s menšími restitučními nároky dle ZP, které svými nároky „nedosáhly“ na cenu pozemku ve veřejných nabídkách podle ZP, mohly ve veřejných nabídkách podle zákona o prodeji půdy doplácet kupní cenu v penězích a tím jim mohl být jejich nárok vypořádán v naturální podobě. Oprávněné osoby především zpočátku převodů dle zákona o prodeji půdy zpravidla protestovali a nesouhlasili s těmito prodeji, jelikož ZP jim přiznával nárok na „jiný“ pozemek, který jim měl stát poskytnout a ne, aby na něj ještě dopláceli ze svých úspor. Tento názor zastávali „přímé“ oprávněné osoby, kterým vznikl nárok na základě rozhodnutí pozemkového úřadu o nevydání původního pozemku. Tyto osoby byly vyššího věku, většinou osoby pobírající starobní důchod a někteří skutečně těžko mohli doplácet vyšší částky na pozemek či „konkurovat“ postupníkům, kteří nárok získali smlouvou o postoupení pohledávky 131 . Většinou se jednalo o osoby skupující větší množství pozemků i najednou celá katastrální území, kterým nečinilo problém za pozemky zaplatit jakoukoliv částku. Argumentace „přímých“ oprávněných osob byla logická a do určité míry měly tyto osoby pravdu. Zde se nám právě ukazuje, jak je těžké najít vhodný způsob k nápravě dříve způsobených křivd. Zákon o prodeji půdy byl zrušen ke dni 31.12.2012 zákonem č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů 132 . Zákon o SPÚ vychází z obdobných principů prodejů půdy na základě mj. veřejných nabídek a veřejné obchodní soutěže jako podle zákona o prodeji půdy, proto se blížeji k „prodejům“ státní půdy budu věnovat v následující podkapitole. 130

Ve smyslu ust. § 588 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 15.4.2013]. 131 Viz. kapitola č. 5.4 132 Dále jen „zákon o SPÚ“

43

5.3.2 Podle zákona č. 503/2012 Sb. (od 1.1.2013) Nejnovějším mezníkem z hlediska poskytování restitučních kompenzací byl den 1.1.2013, kdy nabyl účinnosti zákon č. 503/2012 Sb., zákon o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů. Zvláštní a v dnešní době i zarážející je fakt, že některé postupy „prodejů státní půdy“ nejsou podrobněji upraveny právním předpisem (ty řeší pouze základní postupy), ale pouze interním aktem SPÚ, např. uskutečňování výzvy na navýšení kupní ceny, uzavírání kupní smlouvy, průběh veřejné obchodní soutěže. V případě komplikací způsobených velmi často ze strany oprávněných osob, jsou tyto situace velmi snadno argumentačně snadno napadnutelné oprávněnými osobami. Proto by bylo vhodné, kdyby podobné procesní postupy byly upravovány např. prováděcími vyhláškami k zákonu o SPÚ. 5.3.2.1 Veřejná nabídka dle § 12 zákona o SPÚ Veřejná nabídka podle § 12 zákona o SPÚ je z hlediska oprávněné osoby „druhá“ nabídka v pořadí, do níž se zařazují pozemky, o které se nikdo nepřihlásil v rámci předcházející uskutečněné veřejné nabídky podle § 11a zákona o půdě. První kolo této veřejné nabídky bude až 18. 11. 2013.133 Kupující z titulu oprávněné osoby134 musí splňovat, jednak podmínky uvedené v § 9 zákona o SPÚ a současně podmínky podle § 12 odst. 4 písm. a) zákona o SPÚ. Oprávněnou osobou zde může být osoba fyzická nebo právnická, která je zemědělským podnikatelem, přičemž její nárok za nevydané pozemky dle § 11 odst. 1 zákona o půdě vyjádřený v korunách musí činit nejméně 50% z vyhlašované ceny pozemku 135 . Na umístění oprávněné osoby nemá vliv místo vzniku jejího nároku. Nárok může být z kteréhokoliv

místa

České

republiky.

„Jestliže

budou

pozemky

nabývány

do spoluvlastnictví, je výše uvedená podmínka splněna za předpokladu, že úhrn nároků všech spoluvlastníků činí nejméně 50 % z minimální ceny pozemku“ 136 . Žádnou roli nehraje, pokud by byla jedna z oprávněných osob nájemcem.

133

Termíny vyhlášení nabídek [online]. Praha Státní pozemkový úřad [cit. 12. 5. 2013]. Dostupné z: < http://www.spucr.cz/spucr/page.aspx?KategorieID=106>. 134 Viz. kapitola č. 4 135 § 12 odst. 4 písm. a) zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 10.1.2013]. 136 Metodické pokyny SPÚ, svazek C (10.04.2013), s. 63 [online]. Praha SPÚ [cit. 15.4.2013]. Dostupné z: .

44

Cílem tohoto přednostního postavení oprávněné osoby je stále velká snaha státu o co nejrychlejší vypořádání restitučních nároků, ovšem bez ohledu na zemědělsky podnikající subjekty. Pokud se v této veřejné nabídce vyskytne pozemek „atraktivní pro oprávněné osoby“, nemá šanci jej získat jiný zákonem stanovený subjekt, ani jeho nájemce, který pozemek užívá. Tato skutečnost mnohdy značně komplikuje hospodaření soukromým zemědělcům v zemědělské výrobě. Jestliže se o této možné „komplikaci“ dozví oprávněné osoby, které se mohou přihlásit k tomuto pozemku, požádají o něj a pokud jim bude převeden, tomuto soukromému zemědělci citelně zvyšují nájemné anebo mu nabídnou odprodej pozemku za cenu několikanásobně vyšší než za jakou ji získali od státu. 5.3.2.1.1 Žádost oprávněné osoby Oprávněná osoba se k veřejné nabídce podle § 12 zákona o SPÚ může přihlásit podáním platné žádosti137. Tuto žádost musí oprávněná osoba směřovat pracovišti SPÚ, v jehož územním obvodu se nacházejí prodávané pozemky, a to ve stanoveném termínu. Tyto formuláře jsou stále značně komplikované a složité, především uvedení aktuální výše nevypořádaného nároku. Oprávněné osoby při jejich vyplňování mají značné problémy. 5.3.2.1.2 Kauce Zákonná povinnost skládání kauce při prodejích pozemků dle § 12 odst. 6 písm. b) zákona o SPÚ je opatření zejména proti spekulativnímu podávání žádostí o větší množství pozemků z veřejné nabídky. K tomu docházelo především v době, kdy zákon o prodeji půdy povinnost skládání kauce ještě neobsahoval. Oprávněná osoba, která se chce zúčastnit prodeje pozemků má povinnost složit kauci dle § 12 odst. 6 písm. b) zákona o SPÚ ve výši ve výši 5% z minimální ceny zemědělských pozemků, nejméně však 5.000,- Kč na každý pozemek. Zaplacení kauce je nutno učinit po podání nebo vyhodnocení žádosti, jakmile SPÚ oprávněnou osobu k tomuto úkonu vyzve.

137

Dle § 12 odst. 2 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 10.1.2013].

45

Pokud kauce není uhrazena včas nebo v celé výši bankovní účet SPÚ č. 16010-3723001/0710, žádost o převod v takovém případě nesplňuje zákonné podmínky a je vyřazena z dalšího průběhu prodeje.138 Splatnost kauce je 5 dní před konáním výzvy. Zaplacením kauce se rozumí připsání příslušné částky na výše uvedený účet.139 V případě uzavření smlouvy s oprávněnou osobou je použita zaplacená kauce140 na úhradu kupní ceny za pozemek. Oprávněná osoba, která je vyzvána k uzavření kupní smlouvy a pokud ji do 45 dní neuzavře, kauce propadá v souladu s § 12 odst. 12 zákona o SPÚ ve prospěch SPÚ. V případě neúspěchu oprávněné osoby při prodeji nebo pokud se výzvy nezúčastní, se složená kauce samozřejmě vrací nejpozději do 10 dnů od uzavření kupní smlouvy na pozemek úspěšným účastníkem141. Vrácení kauce probíhá na bankovní účet účastníka nebo poštovní složenkou. O tom vyhotoví SPÚ doklad o vrácení kauce142. Skládání kaucí činí značné obtíže především oprávněným osobám vyššího věku, které nemají zřízený bankovní účet. Také je velmi pohoršuje fakt, že má být vypořádán jejich restituční nárok, který jim vznikl způsobenou křivdou a ony mají ještě na jiný pozemek doplácet svými naspořenými penězi, posílat je „někam“ na účet a mají obavy, zda se jim vůbec vrátí. 5.3.2.1.3 Výzva na navýšení kupní ceny a uzavření kupní smlouvy Jak jsem se již zmínila, v případě, kdy se v rámci konání jedné veřejné nabídky dle § 12 zákona o SPÚ o převod pozemku požádala jedna oprávněná osoba nebo ke stejnému pozemku bylo podáno více žádostí oprávněných osob a současně byla řádně zaplacena kauce, musí být vhodným způsobem v souladu s ust. § 12 odst. 8 zákona o SPÚ vybrán jediný možný nabyvatel tohoto pozemku. Děje se tak prostřednictvím výzev k navýšení kupní ceny zaslaných dotyčným oprávněným osobám nebo i jen jedné oprávněné osobě, která podala žádost o převod pozemku.143 Přitom se SPÚ řídí svým 138

Metodické pokyny SPÚ, svazek C (10.04.2013), s. 73 [online]. Praha SPÚ [cit. 15.4.2013]. Dostupné z: . 139 „ibid“ 140 Dle § 12 odst. 6 písm. b) zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 10. 1. 2013]. 141 Dle § 12 odst. 12 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 10. 1. 2013]. 142 Metodické pokyny SPÚ, svazek C (10.04.2013), s. 73 [online]. Praha SPÚ [cit. 15.4.2013]. Dostupné z: . 143 Metodické pokyny SPÚ, svazek C (10.04.2013), s. 74 [online]. Praha SPÚ [cit. 15. 4. 2013]. Dostupné z: .

46

interním předpisem tzv. „Řádem pro vyhodnocení výzvy k podání nabídky kupní ceny“144, jenž zahrnuje podrobný postup SPÚ při výzvě. Proces realizace výzvy spočívá v navýšení kupní ceny pozemku, kterou mj. vyplní v nabídkovém listě podle svého uvážení. Bohužel u některých „atraktivnějších“ pozemků dochází mezi oprávněnými osobami k osobním domluvám o navýšení kupní ceny při vyplňování nabídkového listu, tak aby pozemek získala předem dohodnutá oprávněná osoba 145 . Poté zcela vyplněný nabídkový list vloží účastník do obálky. Ačkoliv se tato skutečnost při výzvách neustále zdůrazňuje mnoho účastníků některé náležitosti nevyplní a pak jsou z vyhodnocení výzvy bohužel vyřazeni. Kupní cena uvedená účastníkem výzvy v nabídkovém listě nesmí být nižší než vyhlášená cena.146 Vítězem výzvy je ta oprávněná osoba, která nabídne nejvyšší cenu a umístí se na prvním místě v pořadí. Pokud neuzavře tato osoba kupní smlouvu ve stanovené lhůtě, bude SPÚ postupně vyzývat k uzavření kupní smlouvy další osoby v pořadí.147 Do 15 dní od konání vyhodnocení výzvy obdrží „úspěšná“ oprávněná osoba sdělení od SPÚ k uzavření kupní smlouvy, vč. jejího návrhu s uvedením data a hodiny, kdy se má účastník dostavit k podpisu smlouvy.148 Na úhradu kupní ceny musí být oprávněné osobě započteny dle § 14 odst. 5 zákona o SPÚ v kupní smlouvě vždy její veškeré nároky vyplývající ze zákona o půdě149, které uznává SPÚ nesporné a k jejichž plnění je příslušný SPÚ. Jestliže se jedná o jiné pohledávky vůči SPÚ, které má však SPÚ za sporné, započtou se na úhradu kupní ceny nároky, které považuje SPÚ za prokázané. Poté se započítává kauce a další úhrady v penězích.150 Vlastnické právo nabývá oprávněná osoba k převáděnému pozemku na základě kupní smlouvy okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí o povolení vkladu do katastru nemovitostí, které má konstitutivní účinky, v souladu s ust. § 2 a násl. zákona

144

Metodické pokyny SPÚ, svazek C (10.04.2013), s. 80 až 85 [online]. Praha SPÚ [cit. 15. 4. 2013]. Dostupné z: . 145 Pozn.: zajímavé by jistě bylo stanovisko soudní judikatury v této věci. 146 § 12 odst. 6 písm. a) zákona č. 503/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 10. 1. 2013]. 147 § 12 odst. 8 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 10. 1. 2013]. 148 Metodické pokyny SPÚ, svazek C (10.04.2013), s. 76 [online]. Praha SPÚ [cit. 15. 4. 2013]. Dostupné z: . 149 Přičemž nároky podle § 11 odst. 1 zákona o půdě musí činit minimálně 50% z ceny pozemku. 150 Metodické pokyny SPÚ, svazek C (10.04.2013), s. 140 [online]. Praha SPÚ [cit. 15. 4. 2013]. Dostupné z: .

47

č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů151. Předkupní právo152 státu k pozemku, potažmo SPÚ nevzniká oprávněné osobě u převáděného pozemku, jejíž uplatněné nesporné nároky podle § 11 odst. 1 zákona o půdě činily alespoň 50% z ceny pozemku.153 5.3.2.2 Veřejná obchodní soutěž dle § 13 zákona o SPÚ Z pohledu oprávněné osoby je veřejná obchodní soutěž 154 „třetí“ možností a způsobem v pořadí, na jehož základě lze této osobě poskytnout naturální satisfakci. Soutěž je uskutečňována na základě ust. § 13 zákona o SPÚ a v souladu se zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Ze strany oprávněných osob o tento způsob vypořádání jejich nároků není příliš velký zájem, protože se jedná o „zbytkové“ pozemky, které nebyly převedeny prostřednictvím veřejných nabídek podle § 11a zákona o půdě a dle § 12 zákona o SPÚ. Zpravidla to jsou čistě zemědělské pozemky, které jsou buď méně kvalitní nebo pozemky příliš malé výměry, které jsou pro oprávněné osoby nepoužitelné. Poněvadž některé podmínky a postupy při soutěži dle § 13 zákona o SPÚ jsou principielně shodné jako u veřejné nabídky podle § 12 zákona o SPÚ, odkazuji na podkapitolu č. 5.3.2.1. V této podkapitole se budu věnovat pouze odlišnostem týkajících se soutěže. Výrazným znakem při výběru nabyvatelů v soutěži oproti veřejné nabídce podle § 12 zákona o SPÚ, je že se zde nestanoví pořadí nabyvatelů a následně výzva s navyšováním kupní ceny, ale k tomuto navyšování ceny dochází „automaticky“ v rámci soutěže155. Pozemky nepřevedené podle § 13 zákona o SPÚ, jsou zveřejňovány na úřední desce SPÚ a na webových stránkách SPÚ 156 . V případě zájmu o konání soutěže

151

zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 10. 1. 2013]. 152 Institut předkupního práva se zde řídí právním principem „lex specialis derogat legi generali“, tj. na institut předkupního práva se vztahují ust. § 602 a násl. zákona č. 40/1964 Sb, občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů jako obecného právního předpisu a v případech, kde zvláštní právní úprava stanoví odlišné postupy je nutné přihlédnout ke speciálnímu ustanovení § 15 zákona o SPÚ. 153 „ibid“ 154 dále jen „soutěž“ 155 viz. podkapitola č. 5.3.2.1 156 http://www.spucr.cz/spucr/page.aspx?OdkazyAlias=prodejpudy8

48

ze strany veřejnosti, resp. oprávněných osob, lze znovu tyto pozemky zařadit opakovaně do soutěže.157 5.3.2.2.1 Kauce „Je na rozhodnutí ředitele KPÚ, zda kauci stanoví a zváží, zda bude tato možnost využita jako podmínka pro účast v soutěži. Kauce může být stanovena na každý pozemek. Bude-li rozhodnuto o stanovení kauce, její výše bude rovna 5% z vyhlašované ceny pozemku, minimálně však ve výši 500,- Kč.“158 Při uzavření kupní smlouvy s úspěšným žadatelem se jím složená kauce započte na úhradu kupní ceny. Ostatním neúspěšným oprávněným osobám, které se zúčastnily soutěže se kauce samozřejmě vrací.159 5.3.2.2.2 Průběh veřejné obchodní soutěže Soutěž je realizována na základě interního předpisu SPÚ „Soutěžního řádu obchodní veřejné soutěže“.160 Po prezenci obdrží každý účastník soutěže nabídkový list, v němž mj. uvede výši jím nabízené kupní ceny pozemku v souladu s ust. § 13 odst. 1 zákona o SPÚ s tím, že tato cena však nesmí být nižší než vyhlášená kupní cena.161

5.4

Restituční nárok jako pohledávka Tato kapitola není původně typicky restituční záležitostí, ale praxe z ní časem

učinila součást restituční problematiky. Jedná se o velmi kontroverzní záležitost. Proto jsem jí zařadila v mojí práci jako čtvrtou kategorii možných plnění při vypořádávání restitučních nároků. Především ji takto chápou původní oprávněné osoby. Na základě zákona č. 183/1993 Sb., kterým byl novelizován zákon o půdě, došlo ke změně postavení restitučních nároků na „běžné“ pohledávky vůči státu, jež jsou i podle usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 3. 2011, sp. zn. IV. ÚS 99/08 „právem na plnění ze závazkového právního vztahu, který obecně upravuje v § 488 - 852 o. z., 157

Metodické pokyny SPÚ, svazek C (10.04.2013), s. 117 [online]. Praha SPÚ [cit. 15. 4. 2013]. Dostupné z: . 158 Metodické pokyny SPÚ, svazek C (10.04.2013), s. 112 [online]. Praha SPÚ [cit. 15. 4. 2013]. Dostupné z: . 159 „ibid“ 160 Metodické pokyny SPÚ, svazek C (10.04.2013), s. 118 až 127 [online]. Praha SPÚ [cit. 15. 4. 2013]. Dostupné z: . 161 Metodické pokyny SPÚ, svazek C (10.04.2013), s. 123 [online]. Praha SPÚ [cit. 15. 4. 2013]. Dostupné z: .

49

a tudíž je lze postoupit na základě § 524 o. z.“ a tím „rozšířit vějíř alternativ uspokojení nároků restituentů.“162 Postoupení (cese) dosud nevypořádaných restitučních nároků lze uskutečnit podle § 584 a násl. občanského zákoníku. Jde tedy o čistě občanskoprávní institut, který začal být postupně čím dál více uplatňován v souvislosti s restitucemi zemědělských pozemků. Mnohé oprávněné osoby nemají zájem ani o naturální, ani o peněžitou náhradu a východisko hledají právě v možnosti postoupit svůj nárok, který je pohledávkou vůči státu – SPÚ (dříve PF ČR), který je v roli dlužníka. Ve většině případů se tak děje na základě smlouvy o postoupení pohledávky či obdobnou listinou, která musí mít písemnou podobu. Kromě obecných náležitostí oboustranně uzavírané smlouvy, musí být přesně specifikován předmět postoupení, tedy postupovaný restituční nárok s uvedením alespoň čísel jednacích rozhodnutí pozemkových úřadů MZe ČR nebo SPÚ a katastrálního území obce, ve kterém se nacházejí nevydané pozemky. Čili speciální je předmět postoupení, tedy nevypořádaný restituční nárok oprávněné osoby. Osoba fyzická či právnická, jež si restituční nárok postoupila (postupník), vstoupila na základě listiny o postoupení pohledávky do postavení oprávněné osoby. Z toho se časem stalo běžné „zboží“, s nímž se začalo obchodovat a svého vrcholu postupování dosáhlo okolo roku 2005. S tímto jsem nikdy nesouhlasila. Restituční nárok považuji za satisfakci vztahující se pouze k určité oprávněné osobě, jíž byla v minulosti způsobena křivda. Buď bude poskytnuta této osobě náhrada, na níž má nárok, nebo ne. Rozhodnutí závisí na ní. Dle mého úsudku mělo být postupování restitučních nároků zákonodárcem zcela vyloučeno, např. v zákoně o půdě. Nevypořádané restituční nároky dle mého názoru měly být maximálně předmětem dědictví163 v případě úmrtí oprávněné osoby, aby tento nárok mohl čerpat dědic, tedy osoba příbuzná nebo blízká zemřelé oprávněné osoby. Právě kolem roku 2005 docházelo ke skupování nevypořádaných restitučních nároků oprávněných osob ve velkém, někteří postupníci si na této možnosti vytvořili slušně výdělečnou činnost. Restituční nároky se „prodávaly“ za několikanásobné ceny než byla hodnota skutečného nároku. Proto oprávněné osoby, které neměly zájem o naturální satisfakci, nechaly se zlákat vidinou, že jejich nárok „odkoupí“ postupník výhodněji než by jim náležela peněžitá náhrada od státu. Postupníci do konce roku 2005 162

Usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 8.3.2011, sp. zn. IV. ÚS 99/08. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 19. 2. 2013]. 163 Ve smyslu ust. § 460 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 15.4.2013].

50

měli stejné postavení jako oprávněné osoby a díky svým značným nárokům se v umístění o převod jiných pozemků dostávaly do značně zvýhodněného postavení před původními oprávněnými osobami. Tím některé oprávněné osoby neměli šanci se přihlásit k „atraktivnějším“ pozemkům. Z tohoto hlediska považuji takovéto postupování za nemorální. Tomuto udělal přítrž až nález ÚS ze dne 20. 12. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 6/05, který právě těmto právním nástupcům znevýhodnil jejich postavení a upřednostnil nároky původních oprávněných osob a jejich dědiců. Ovšem jsou i případy, kdy se např. vlastníci funkčně souvisejících staveb s pozemky SPÚ mají zájem o převod těchto pozemků do svého vlastnictví, avšak ZP umožňuje převod takových pozemků pouze na oprávněnou osobu či právního nástupce. Jak jsem již už dříve uvedla, funkčně související stavby soukromého vlastníka s pozemky SPÚ jsou většinou veřejně nepřístupné, zaplocené nebo i zastavěné stavbami tohoto vlastníka, pozemky malé výměry pro jiný subjekt než pro tohoto soukromého vlastníka nepoužitelné. Ovšem pokud by je získaly některé oprávněné osoby, v praxi nastávaly případy vydírání těchto vlastníků. V těchto případech tato možnost postupování nároku akceptovatelná. Z celkového pohledu na problematiku postupování restitučních nároků jsou negativa větší než některé pozitivní kroky. Proto jsem zastáncem toho, že k omezení či úplnému vyloučení možnosti postupování mělo dojít již na samém počátku restitucí. Pokud tomu tak nebylo, vyplývá mi z toho jediné, že to byl zájem některých skupin, aby se z nároků zpravidla obyčejných lidí, stalo „vysoce lukrativní zboží“, z něhož zjevně profitovaly především do konce r. 2005 tyto skupiny, čímž se „však ve vztahu k zemědělským pozemkům vyvinula vlastnická struktura v České republice jinak, než jak předpokládala původní koncepce zákona č. 229/1991 Sb. Nastíněný problém lze uzavřít s tím, že teprve s odstupem delší doby se projeví důsledky tohoto odklonu pro závěr, jak ovlivnila stabilitu vlastnických poměrů k zemědělským pozemkům.“164

164

VOJÁČEK Ladislav, SCHELLE Karel, TAUCHEN Jaromír: Vývoj soukromého práva na území českých zemí, I. díl, 1. vyd., Masarykova univerzita, Brno 2012, ISBN 978-80-210-6006-7, s. 472, 473

51

ZÁVĚR Restituce zemědělských pozemků v České republice nesporně prošly od svého počátku značným vývojem. Jak jsem již poznamenala, jedná se o velmi komplikovaný proces. Na jednu stranu je pozitivní, že stát, tedy Česká republika, měl snahu napravit některé „křivdy“ způsobené svým občanům v minulosti, ale na druhou stranu je nutno podotknout, že se tak dělo velmi unáhleně. Proces poskytování náhrad za nevydané pozemky se v průběhu své realizace měnil, což dle mého názoru má „nespravedlivé“ důsledky vůči oprávněným osobám či právním nástupcům, kterým byla poskytnuta náhrada v dřívějším období a naopak. Především zarážející je skutečnost, že se vnitřní předpisy v podobě Metodických pokynů PF ČR, zejména v počátečním období nebyl v souladu s tehdejší platnou právní úpravou, tím si PF ČR vytvářel „svoje umělé prostředí“ oproti odbornému názoru právní veřejnosti při poskytování náhrad. Postupem času se tato situace zlepšovala. Stát byl často kritizován za pomalý proces vypořádávání restitučních nároků a laxní přístup z jeho strany. S tímto názorem nemohu souhlasit, jelikož PF ČR a nyní SPÚ se vždy snažili o co nejrychlejší dokončení restitučního procesu. Stát v tomto směru byl poměrně aktivní, jelikož v minulosti několikrát obesílal všechny oprávněné osoby a právní nástupce s informacemi, jakým způsobem lze jejich restituční nárok vůči státu vypořádat, příp. je upozorňoval na termín, kdy právním nástupcům končil nárok na naturální kompenzaci. To, že zmíněné subjekty nereagovali, nelze ovšem klást České republice za vinu. Proč dosud nebyl restituční proces ukončen? Není to vinou jen PF ČR a SPÚ, ale je nutno si uvědomit a přiznat skutečnost, že ukončení procesu zemědělských restitucí závisí také na velkém množství soudních sporů v restitučních záležitostech, které dosud probíhají. Mnoho oprávněných osob, příp. právních nástupců je „nespokojených“ se způsoby, jakými stát poskytuje náhrady, jejich formou, ale také jejich výší. Je třeba si uvědomit a i ze strany „přímých“ oprávněných osob je nutno přistupovat k této věci vstřícněji, že se nejedná o odškodnění za absolutně veškeré újmy, které jim byly způsobeny, ale poskytování náhrad je nutno chápat v souladu s preambulí zákona o půdě jako „zmírnění křivd“ ze strany státu. Za daleko větší problém než je časové ukončení restitučního procesu považuji a jako „negativní součást“ zemědělských restitucí vnímám, především postupování

52

restitučních nároků postupníkům. Ti si z „odškodňovacího“ procesu vybudovali slušně vydělávající obchod. Někteří postupníci tak díky velkému objemu „skoupených“ restitučních nároků získali značnou výhodu ve veřejných nabídkách a lze říci, že i „neotřesitelné“ postavení vůči ostatním restituentům, které jim zajistilo jistou a snadnou cestu k lukrativním pozemkům, k nimž se „drobní“ restituenti s nižšími nároky nemohli za daných podmínek dostat. V tomto spatřuji nespravedlnost vůči „původním“ oprávněným osobám. Musím tedy konstatovat, že „některým“ skupinám v naší společnosti byl umožněn legální cestou nákup kvalitních a atraktivních pozemků, které po převodu ze státu, tyto subjekty brzy prodali nebo využili k developerským účelům. Stát tedy původně chtěl odškodnit svoje občany, jimž byla dříve způsobena újma, ale to, že umožnil postupování restitučních nároků se opět dopustil nemorálního jednání, které nebylo vůči „původním“ oprávněným osobám spravedlivé, tudíž se de facto nepřímo dopustil nových křivd. Ačkoliv si tuto skutečnost stát uvědomil v roce 2005 a snažil se jí řešit tzv.“restituční tečkou“ v zákoně č. 253/2005 Sb., opatření přišlo pozdě a na základě nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 6/05 ze dne 20. prosince 2005 bylo pouze částečné. Řešením by bylo absolutní znemožnění postupování nevypořádaných restitučních nároků, které dle mého názoru mělo být součástí právní úpravy již od samého počátku restitucí. Argumentem zde může být, že „drobní“ restituenti by se k větším či dražším pozemkům stejně nedostali. Za daných podmínek tomu tak sice skutečně je, ale právě dle mého názoru měl stát od počátku restitucí zemědělských pozemků si tyto okolnosti měl uvědomit a vytvořit taková „zákonná“ pravidla či opatření, aby mohly být restituční nároky spravedlivě vypořádávány. V tomto se mi jeví jako vhodná forma poskytování jiných pozemků „projektováním“ jiných pozemků v rámci pozemkových úprav. Tento způsob byl praktikován prakticky v začátcích poskytování jiných pozemků, bohužel nedoznal příliš velkého úspěchu ze strany oprávněných osob, hlavně z důvodu časových průtahů. Pozemkové úpravy jsou procesem trvajícím v průměru řádově několik let, není výjimkou, že mohou trvat přibližně i 10 a více let jako tomu bylo, např. v katastrálním území Ořechov v okrese Brno-venkov. Oprávněné osoby, jejichž restituční nároky byly do pozemkové úpravy zahrnuty, postupem času z tohoto procesu vystoupili a svoje restituční nároky vypořádali jiným způsobem. Oprávněné osoby (spoluvlastníci restitučního nároku), jejichž restituční nároky byly zahrnuty do pozemkové úpravy a „vydrželi“ čekat na „svůj“ jiný pozemek několik

53

let jako tomu bylo v katastrálním území Sokolnice, okres Brno-venkov, kdy jim byl ve „finále“ byl tehdy PF ČR převeden. Tento jiný pozemek byl opravdu „hezký“ – rovinatý, téměř čtvercového tvaru, přístupný, poblíž plánované výstavby rodinných domů. Jako tehdejší zaměstnanec PF ČR jsem měla radost, že v takovém ojedinělém případě mohu tímto způsobem vypořádat restituční nárok, ovšem do doby než se o této skutečnosti dozvěděli developeři. Ti těmto oprávněným osobám nabídli za prodej tohoto pozemku velice nízkou cenu, daleko nižší než za jakou byl pozemek ohodnocen při převodu z PF ČR na tyto osoby. Bohužel tyto oprávněné osoby byly vyššího věku a „nátlaku“ ze strany developerů podlehly. Pozitivní je, že v pozemkové úpravě lze oprávněné osobě „vytvořit“ jiný pozemek prakticky „přesně“ na výši jejího restitučního nároku a tímto způsobem mohl být „přímým“ oprávněným osobám převeden i „atraktivní“ pozemek. Podle tiskové zprávy PF ČR zveřejněné dne 15.2.2012: „v době zahájení restitucí 1. 1. 1992 měl PF ČR k vypořádání celkové restituční nároky v hodnotě 18,9 mld. Kč. Do konce roku 2008 byly celkem vypořádány nároky v hodnotě 17,5 mld. Kč. V období od 1. 1. 2009 do konce roku 2011 přibyly k dříve nevypořádaným nárokům další, a to v celkové hodnotě 257,24 mil. Kč. K 31. 12. 2011 bylo z toho vypořádáno 546,01 mil. Kč. Zbývá tedy vypořádat nároky v hodnotě 1 088,99 mil. Kč, což je 5,68 % celkového objemu restitučních nároků.“165 Z těchto skutečností lze tedy usuzovat, že se snad již tedy skutečně blíží brzké ukončení zemědělských restitucí. Zároveň však doufám, že tímto dojde k definitivnímu vypořádání se s minulým obdobím a nebudou již nikdy v budoucnosti vznášeny restituční nároky vůči České republice.

165

Tisková zpráva PF ČR ze dne 15.2.1012: „POZEMKOVÉMU FONDU ZBÝVÁ VYŘEŠIT MÉNĚ NEŽ 6 % RESTITUCÍ“ [online]. [cit. 11. 2. 2013]. Dostupné z:

54

SEZNAM POUŽITÝCH PRAMENŮ LITERATURA [1] BAREŠOVÁ Eva. Zákon o půdě-komentář (Zákon ze dne 21. května 1991 č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku): doplněno o: Zákon o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech (Zákon ČNR ze dne 21. června 1991 č. 284/1991 Sb.). 1. vyd. Praha: Panorama, 1991, 43 s. Ius, 4/1991. ISBN 80-703-8157-4. [2] BRADÁČ Albert, FIALA Josef, HLAVINKOVÁ Vítězslava. Nemovitosti: (oceňování a právní vztahy). 4. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Linde, 2007, 740 s. ISBN 978-80-7201-679-2. [3] KUKLÍK Jan. Znárodněné Československo. Od znárodnění k privatizaci – státní zásahy

do

vlastnických

a

dalších

majetkových

práv

v Československu

a jinde v Evropě. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Auditorium s. r. o., 2010, ISBN 978-80-87284-12-4. s. 406 [4] LIŠKA, Petr. Zákon o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku a předpisy související: výklad. Praha: Prospektrum, 1991, 114 s. ISBN 80-85431-12-2. [5] PEKÁREK, Milan et al. Pozemkové právo. Plzeň: Aleš Čeněk, 2010. 331 s. ISBN 978-80-7380-253-0. [6] PEKÁREK, Milan, PRŮCHOVÁ, Ivana. Komentář k zákonu o vlastnických vztazích k půdě a jinému zemědělskému majetku. 1. vyd. Brno: JURING, spol. s r.o., 1991. [7] PEKÁREK, Milan, PRŮCHOVÁ, Ivana. Pozemkové právo. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2000, ISBN 80-210-1349-4. [8] VOJÁČEK Ladislav, SCHELLE Karel, TAUCHEN Jaromír. Vývoj soukromého práva na území českých zemí. I. díl, 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2012, ISBN 978-80-210-6006-7. [9] Metodické pokyny PF ČR, platné k 31.1.1996, část 1/3, Praha PF ČR. [10] Metodické pokyny PF ČR, platné k 20.5.1996, část 1/3, Praha PF ČR. [11] Metodické pokyny PF ČR, platné k 1.4.1997, část 1/3, Praha PF ČR. [12] Metodické pokyny PF ČR, platné k 15.8.1998, svazek A 1/1, Praha PF ČR. [13] Metodické pokyny PF ČR, platné k 15.8.1998, svazek C 1/1, Praha PF ČR.

55

[14] Metodické pokyny PF ČR, platné k 15.8.1998, svazek C 1/3, Praha PF ČR. [15] Příkaz Výkonného výboru PF ČR č. 2/2001, č.j. PF/2001/14810. Praha: PF ČR. [16] Příkaz Výkonného výboru PF ČR č. 3/2005. Praha: Pozemkový fond ČR, červen 2005 [17] Příkaz Výkonného výboru PF ČR č. 4/2005, ze dne 27.7.2005, Praha PF ČR. [18] Usnesení: Zhodnocení právních rizik ve vazbě na tzv. restituční tečku a možná opatření, která by rizika minimalizovala, Prezídium Pozemkového fondu ČR, Praha červen 2005. [19] Vypořádávání restitučních nároků na náhradní lesní pozemky prostřednictvím státního podniku Vojenské lesy a statky. Praha: PF ČR. PRÁVNÍ PŘEDPISY [20] Zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů [21] Zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů [22] Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů [23] Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (o půdě), ve znění pozdějších předpisů [24] Zákon č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů [25] Zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů [26] Zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o daní dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů [27] Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů [28] Zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu [29] Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů [30] Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, ve znění pozdějších předpisů [31] zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů

56

[32] Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů [33] Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů [34] Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů [35] Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů [36] Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů [37] Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů [38] Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů [39] Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů [40] Usnesení předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součástí ústavního pořádku ČR, ve znění pozdějších předpisů [41] Vyhláška č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, ve znění pozdějších předpisů [42] Vyhláška č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí České republiky, ve znění pozdějších předpisů JUDIKATURA ÚSTAVNÍHO SOUDU ČR: [43] Nález Ústavního soudu ČR ze dne 14.7.2005, sp. zn. I. ÚS 167/03, Sb.n.u.US [44] Nález Ústavního soudu ČR ze dne 24.5.1994, sp. zn. Pl.ÚS-st. 16/93, Sb.n.u.US [45] Nález Ústavního soudu ČR ze dne 17.9.1996, sp. zn. I. ÚS 168/95, Sb.n.u.US [46] Nález Ústavního soudu ČR ze dne 4.3.2004, sp. zn. III. ÚS 495/02, Sb.n.u.US [47] Nález Ústavního soudu ČR ze dne 20.12.2005, sp. zn. Pl. ÚS 6/05, Sb.n.u.US [48] Usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 2.4.2013, sp. zn. I. ÚS 2/11, Sb.n.u.US [49] Nález Ústavního soudu ČR ze dne 27.8.2001, sp. zn. ÚS 256/01, Sb.n.u.US [50] Nález Ústavního soudu ČR ze dne 1.9.2010, sp. zn. I. ÚS 125/10, Sb.n.u.US [51] Stanovisko pléna Ústavního soudu ČR ze dne 1.11.2005, sp. zn. Pl. ÚS-st. 21/05, Sb.n.u.US [52] Usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 8.3.2011, sp. zn. IV. ÚS 99/08, Sb.n.u.US [53] Usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 25.3.2013, sp. zn. III. ÚS 508/13, Sb.n.u.US

57

[54] Usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 2.4.2013, sp. zn. I. ÚS 2/11, Sb.n.u.US JUDIKATURA NEJVYŠŠÍHO SOUDU ČR [55] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 11.9.2003, sp. zn. 31 Cdo 1222/2001 [56] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 18.2.2012, sp. zn. 28 Cdo 2673/2012 [57] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 11.9.2003, sp. zn. 31 Cdo 1222/2001 [58] Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 7.11.2012, sp. zn. 28 Cdo 965/2012 [59] Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 5.12.2012, sp. zn. 28 Cdo 3162/2012 INTERNETOVÉ ZDROJE [60] Státní pozemkový úřad bude řídit rozsáhlou agendu [online]. [cit. 27. 2. 2013]. Dostupné z: . [61] Termíny vyhlášení nabídek [online]. Praha Státní pozemkový úřad [cit. 12. 5. 2013]. Dostupné z: . [62] POKYN

Ministerstva

zemědělství

ČR,

Českého

úřadu

zeměměřického

a katastrálního a Pozemkového fondu ČR o společném postupu při uplatňování § 11 odst. 1 písm. f) zákona č. 229/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů [online]. Praha: Ministerstvo zemědělství ČR, Český úřad zeměměřičský a katastrální, Pozemkový fond ČR, 8.3.1994. [cit. 24. 5. 2013]. Dostupné z: http://www.cuzk.cz/GenerujSoubor.ashx?NAZEV=10-POK5. [63] Metodické pokyny SPÚ, svazek A, část 1/3, platné od 10.4.2013 [online]. Praha SPÚ [cit. 15. 4. 2013]. Dostupné z: http://www.spucr.cz/spucr/page.aspx?KategorieID=112 [64] Metodické pokyny SPÚ, svazek C, platné od 10.4.2013 [online]. Praha SPÚ [cit. 15. 4. 2013]. Dostupné z: http://www.spucr.cz/spucr/page.aspx?KategorieID=112 [65] HAVEL Petr: [online]. [cit. 8. 2. 2013]. Dostupné z: . [66] Tisková zpráva PF ČR ze dne 15.2.1012: „POZEMKOVÉMU FONDU ZBÝVÁ VYŘEŠIT MÉNĚ NEŽ 6 % RESTITUCÍ“ [online]. [cit. 11. 2. 2013]. Dostupné z:

58

POUŽITÉ ZKRATKY ČR

Česká republika

LZPS

usnesení předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součástí ústavního pořádku ČR, ve znění pozdějších předpisů

Nejvyšší soud -

Nejvyšší soud České republiky

OSŘ -

zákon č. 99/1963 Sb.,občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů

ObčZ

zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

PF ČR

Pozemkový fond ČR

ÚP PF ČR

Územní pracoviště Pozemkového fondu ČR

SPÚ

Státní pozemkový úřad

KPÚ

Krajský pozemkový úřad

PÚ MZe ČR

Pozemkový úřad Ministerstva zemědělství ČR

SpŘ

zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů

LČR

Lesy České republiky, s.p.

VLS

Vojenské lesy a statky, s.p.

katastr nemovitostí, katastr - katastr nemovitostí České republiky

59

KatZ

zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, ve znění pozdějších předpisů

Ústava -

ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů

Ústavní soud -

Ústavní soud České republiky

Výbor OSN -

Výbor OSN pro lidská práva

ZP

Zákon č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů

60

61

62