Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právo a finance Katedra finančního práva a národního hospodářství
Bakalářská práce Padělání a pozměňování peněz
2010/2011
Bc. Tereza Málková
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracovala samostatně. Veškerou literaturu, prameny a další zdroje informací, z nichž jsem při zpracování čerpala, v práci řádně cituji v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny taktéž v seznamu použité literatury.
V Ostravě dne………
……………………………...
Ráda bych poděkovala paní JUDr. Daně Šrámkové, Ph.D., za odborné vedení, trpělivost a cenné rady, které mi udělovala během přípravy mé bakalářské práce. Dále bych poděkovala paní doc. PhDr. Ireně Bogoczové, CSc. a panu Mgr. Pavlu Koskovi, Ph.D., za odbornou konzultaci týkající se etymologického vývoje ústředních pojmů mé bakalářské práce.
Obsah Úvod.................................................................................................................................. 5 1
Peníze – vznik prvních peněz, vývoj peněz na našem území, funkce peněz ............ 7 1.1
Vznik peněz ...................................................................................................... 7
1.2
Funkce peněz .................................................................................................... 8
1.3
Vývoj peněz na našem území ........................................................................... 9
2
Soustava českých platidel ....................................................................................... 12
3
Padělání a pozměňování peněz a další možnosti neoprávněné výroby peněz ........ 14 3.1
Padělání peněz ................................................................................................ 14
3.2
Pozměňování peněz ........................................................................................ 15
3.3
Další možnosti neoprávněné výroby peněz .................................................... 15
3.4
Historie padělání na našem území .................................................................. 16
4
Česká měna a její ochranné prvky .......................................................................... 17
5
Právní ochrana měny............................................................................................... 22 5.1
Právní regulace měny...................................................................................... 22
5.2
Právní ochrana měny z hlediska finančního (měnového) a správního práva.. 23
5.3
Právní ochrana měny z hlediska norem trestního práva ................................. 26
Závěr ............................................................................................................................... 29 Resumé............................................................................................................................ 31 Použitá literatura ............................................................................................................. 32 Seznam příloh ................................................................................................................. 34
Úvod Téma předkládané bakalářské práce jsem si vybrala z oblasti nefiskální části finančního práva, z jeho subodvětví, a to práva měnového, jehož primárním objektem se stávají peníze. Zaměřila jsem se na problematiku, která se obecně týká padělání a pozměňování peněz na území České republiky, hlavně na hotovostní platební prostředky, a to české bankovky a mince. Doposud nemám žádné praktické zkušenosti s touto problematikou. ale motivovala mě skutečnost, že se s penězi setkáváme a využíváme je v běžném životě každý den. Cílem této bakalářské práce je vymezení základních pojmů, rozbor právní úpravy a následky jejího porušení v souvislosti s vybraným tématem práce. Pracovala jsem s právními normami, odbornou literaturou a internetovými zdroji vztahujícími se k tomuto tématu, které mi přinesly řadu informací. Ty jsem dále zpracovávala do následujících šesti kapitol, které jsou řazeny od obecných informací týkajících se peněz, a to jejich vzniku, funkce, vývoje, až k informacím konkrétním, které souvisí s ústředním tématem mé bakalářské práce, a to paděláním a pozměňováním peněz. Kapitolu první zaměřuji na výklad pojmů, které souvisí s penězi – jejich vznikem, a to od těch nejprimitivnějších forem platidel až po výskyt dnešních mincí a papírových bankovek; na vývoj peněz na našem území s akcentací na jednotlivá staletí a letopočty, kdy dochází k politickým událostem a proměnám, které mají vliv nejen na změnu státního uspořádání, ale také ovlivňují vývoj měny, ať již československé či české koruny, která je dodnes základním zákonným oběžným platidlem v České republice. Dále v první kapitole popisuji obecnou funkci peněz. S využitím odborné konzultace s českými lingvisty, se snažím částečně popsat etymologický vývoj pojmů „peníze“ a „platit“. Kapitolu druhou věnuji soustavě českých platidel – zákonných peněz, které jsou vydávány do oběhu Českou národní bankou. Soustřeďovala jsem se na jednotlivé nominální hodnoty bankovek a mincí, které tvořily nebo stále tvoří soustavu českých zákonných peněz, a jejich základní charakteristiku. V následující kapitole, tedy kapitole třetí, již začínám pracovat se stěžejními pojmy vztahujícími se k padělání a pozměňování, a dále s pojmy, které souvisí s další formou penězokazectví – napodobováním peněz, výrobou a vydáváním náhražek atd.
5
Zaměřila jsem se na základní rozdíly mezi paděláním a pozměňováním, a opět, po konzultaci s českým lingvistou, se snažím vystihnout význam slova padělání. Rozlišuji zde jednotlivé stupně padělků podle jejich nebezpečnosti. Ve vztahu k padělání a pozměňování se soustředím také na historii padělání na našem území. Čtvrtou kapitolu orientuji na české zákonné bankovky a její ochranné prvky, které technicky vytváří základní protekci české měny. Zabývám se jednotlivými druhy ochranných prvků a také zmiňuji změny a rozdíly v ochranných prvcích zejména bankovek vyšší nominální hodnoty. Vzory ochranných prvků uvádím také na konci bakalářské práce, a to v přílohách. Ke konci této kapitoly se zabývám novým vzorem bankovky nominální hodnoty 500 Kč, která v roce 2009 prošla zásadní proměnou ve svých ochranných prvcích. V předposlední kapitole, tedy kapitole páté, se snažím pojmout právní regulaci české měny, která je reprezentována zejména Ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, zákonem č. 6/1993 Sb., o České národní bance, vyhláškou č. 37/1994, kterou se stanoví postup při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince, a v neposlední řadě také vyhláškou č. 553/2006 Sb., o podmínkách, za kterých lze reprodukovat bankovky, mince, šeky, cenné papíry a platební karty a vyrábět předměty, které je úpravou napodobují. Nejedná se o taxativní výčet, jelikož právní regulaci vytváří i další vyhlášky České národní banky, které se vztahují na oběh zákonných platidel, jejich nabývání účinnosti, zákonného oběhu a stahování z oběhu a ukončování jejich platnosti. Kromě právní regulace jsem se zaměřila také na právní ochranu měny, která již konkrétně stanovuje, zda se ve vztahu k padělání či pozměňování jedná o přestupek, správní delikt či trestný čin a podle příslušných norem, ať již zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, či zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, přináší formu pokut a trestů při porušení právní povinnosti. Kapitola šestá, tedy kapitola poslední, je soustředěna na postup jednotlivých orgánů, zejména České národní banky a právnických osob při zjištění, že se jedná o peníze padělané nebo pozměněné. Popisuji postup odebrání bankovek, jejich následné přezkoumání, předávání informací orgánům, které jsou činné v trestním řízení atd. Na okraj také zmiňuji orgány, které jsou určitým způsobem aktivní při zjištění, že se jedná o padělané nebo pozměněné bankovky. Mou bakalářskou práci ukončuje závěr a anglické resumé, kterými zhodnocuji a shrnuji dosažené poznatky.
6
1
Peníze – vznik prvních peněz, vývoj peněz na našem území, funkce peněz
1.1
Vznik peněz Peníze byly, jsou a budou. Existují téměř v každé lidské společnosti a jsou s ní
spjaty již několik tisíc let. Slovo peníze existovalo již v praslovanštině a ve staroslověnštině jej můžeme doložit ve formě pěnędzЪ. Toto slovo bylo přejato skrze jazyky germánské (gótské), a to ze slova Pfennig, které označovalo přímo jistou národní/státní měnu. Toto slovo dnes používají pouze západoslovanské národy.1 Dokud nebyly používány první peníze a neexistoval peněžní systém, fungovaly jako prostředek směny jednotlivé věci, které si lidé ve společnosti mohli navzájem přímo či nepřímo směňovat buď za věci jiné, nebo za jednotlivé služby (prostředkem směny se staly zejména tyto statky – tabák, cukr, sůl, dobytek, hřebíky, obilí, čaj), které vyjadřovaly k požadovanému zboží či službě určitou protihodnotu. Postupem času docházelo k požadavku, aby se stanovilo něco, za co bude možné směňovat různé zboží, služby, a co bude představovat stejnou hodnotu - peníze, kterými by se dalo platit. Slovo „platit“ má kořen („plat“-), který je odvozen od substantiva „plat“- slova, které označuje kus plátna nebo šátek, které byly považovány za jedny ze starobylých platidel. Od začátku označovaly platební transakci – dávat někomu plátno jako protihodnotu za zboží či služby.2 Postupně byl systém přímé a nepřímé směny nahrazován novými statky, a to zejména kovy – zlatem a stříbrem, které představovaly zejména trvanlivost, dělitelnost a tvárnost. Z těchto vzácných kovů začaly být postupně raženy první zlaté a stříbrné mince. S nejstaršími mincemi se setkáváme v Lýdské říši (historické území v Malé Asii) již v 7. stol. př. n. l. Papírové peníze se začínají objevovat mnohem později, a to v Číně kolem roku 650 n. l. Tato forma peněz nejprve fungovala jako určité potvrzení, až
1
Dále neověřováno, tato informace získána na základě osobní konzultace s doc. PhDr. Irenou Bogoczovou, CSc. Z katedry českého jazyka Ostravské univerzity v Ostravě. 2 Dále neověřováno, tato informace získána na základě osobní konzultace s Mgr. Pavlem Koskem, PhD. z Ústavu českého jazyka na Masarykově univerzitě. 7
kolem 10. stol. n. l jsou uznány v Číně jako všeobecná měna. Na evropském kontinentu se první papírové peníze objevují poprvé ve Švédsku, a to až v 17. století.3 Vývoj peněz je na každém území ovlivněn různými individualizačními faktory, ať už to jsou specifické politické podmínky jednotlivých říší, impérií, států. Společně se však s existencí peněz, jejich výrobou a užíváním, objevuje ve světě také touha obohatit se podvodem a s tím spojené pokusy vydat nepravé peníze za pravé. Objevuje se hlavní problém související nejen s penězi - jejich padělání, které je skoro v každém státě klasifikováno jako trestný čin a stává se mezinárodním problémem.
1.2
Funkce peněz Musím podotknout, že vedle termínu peníze existuje termín měna, a tyto dva
termíny v sobě nesou příznačné nuance, na základě kterých se tyto dva pojmy od sebe liší. Prvním určujícím rozdílem je fakt, že peníze jsou chápany jako kategorie ekonomická a jsou definovány jako zvláštní druh univerzálního zboží používaného k vyjadřování cen ostatního zboží, 4 a měna jako kategorie právní a znamená určitou konkrétní formu nebo druh peněz. 5 Dochází však k situaci, kdy na základě autority, kterou vytváří stát (stanovuje existenci a používání peněz jakožto měny), se peníze stávají měnou, a to na základě právního řádu. Každá národní měna by měla splňovat na území příslušného státu jednotlivé funkce. Peníze by měly být obecným determinátorem hodnoty (tedy měřítkem hodnoty), všeobecným prostředkem směny (peníze fungují jako oběživo – hotovostní či bezhotovostní - na trhu na základě nákupu a prodeje zboží, služeb). Peníze jsou dále všeobecným prostředkem plateb a převodů kapitálů (funkce platidla) a jsou schopny plnit funkci nositele a prostředku uchování hodnoty.6
3 Srovnej Fryšták, M. Trestné činy proti měně de lege lata a de lege ferenda. Kriminalistika. Praha: Tiskárna MV ČR, 2008, ročník XXXXI, č. 2. 4 Kotáb, P., in Bakeš, M., Boháč, R., Karlíková, M., Marková, H., Novotný, P., Vondráčková, P. Finanční právo, 5. vydání, Praha: C. H. Beck, 2009, str. 335, ISBN 97-80-7400-801-6. 5 Kotáb, P., in Bakeš, M., Boháč, R., Karlíková, M., Marková, H., Novotný, P., Vondráčková, P. Finanční právo, 5. vydání, Praha: C. H. Beck, 2009, str. 335, ISBN 97-80-7400-801-6. 6 Srovnej Kotáb, P., in Bakeš, M., Boháč, R., Karlíková, M., Marková, H., Novotný, P., Vondráčková, P. Finanční právo, 5. vydání, Praha: C. H. Beck, 2009, str. 336-337, ISBN 97-80-7400-801-6.
8
1.3
Vývoj peněz na našem území Na českém území se počátek mincovnictví objevuje v 1. stol. n. l., v době, kdy se
na našem území objevují Keltové. V období Velké Moravy se na našem území mince nerazily, ale podle historických údajů funguje jako platidlo železo. Od 10. stol. n. l se objevují první stříbrné mince – denáry, které jsou raženy pravděpodobně za vlády Boleslava II., a nahrazují oběh keltských, římských a byzantských mincí.7 Ve 14. století jsou denáry nahrazeny groši a florény (dukáty). Jedním z důvodu náhrady byl fakt, že u denárů docházelo ke zlehčování obsahu stříbra při jejich ražení. V 16. století se objevují tolary. Podstatným rokem je rok 1892, kdy je peněžní reformou zavedena korunová měna, jejíž počátek byl stanoven na 1. ledna 19008 (v rámci Rakousko-uherské monarchie).9 Důležitou událostí byl v tomto roce, tedy roku 1892, přechod od stříbrného standardu na zlatý, tedy na nový princip krytí měny, až již mincí, nebo bankovek, u kterých se emitent zavazuje splatit jejich hodnotu zlatem. V rámci rakousko-uherské monarchie byly také tištěny papírové peníze, a to od roku 1762, pod názvem bankocetle (viz příloha č. 1), ze kterých se vyvinula dnešní podoba bankovek.10 Rakousko-uherská koruna měla velmi silnou pozici, jelikož byla, jak jsem již výše zmínila, vázána na zlato a představovala tudíž stabilní kupní sílu peněžní jednotky a širokou konvertibilitu (směnitelnost), a proto tyto principy ovlivnily československou měnovou politiku v roce 1918.11 Rakousko-Uhersko jako státní útvar funguje do 31. října 1918 a již 28. října 1918 (myšlenka jednotného Československa se objevuje již v roce 1915) je Národním výborem vyhlášen samostatný Československý stát, který musí vytvořit spolehlivou měnu, která by překonala složitou hospodářskou situaci, kterou vyvolala válka.12 Jak jsem již výše zmínila, zůstalo jako základní platidlo monarchie – koruna v platnosti, a 7
Srovnej [online ]http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konference_projev y/vystoupeni_projevy/download/rezabek_20090330_nova_500.pdf [2011-02-05]. 8 Srovnej Venkovský, F. Vzestupy a propady československé koruny, Praha: Nakladatelství Oeconomica, 2003, str. 14, ISBN 80-245-0497-9. 9 České země od roku 1867 až do roku 1918 fungovaly pod vládou Rakousko-uherské monarchie; byly součástí Předlitavska s hlavním městem Vídní. 10 Srovnej Fryšták, M. Trestné činy proti měně de lege lata a de lege ferenda. Kriminalistika. Praha: Tiskárna MV ČR, 2008, ročník XXXXI, č. 2. 11 Srovnej Venkovský, F. Vzestupy a propady československé koruny, Praha: Nakladatelství Oeconomica 2003, str.14, ISBN 80-245-0497-9. 12 Venkovský, F. Vzestupy a propady československé koruny, Praha: Nakladatelství Oeconomica 2003, str.18, ISBN 80-245-0497-9. 9
až v roce 1919 došlo k definitivní odluce od rakousko-uherské koruny. Dochází k zavedení pevného kurzu ke švýcarskému franku a 10. 4. 1919 bylo právním předpisem stanoveno, že základní peněžní jednotkou v Československu bude koruna československá.13 Ve 20. letech 20. století se fungují jako zákonné platidlo bankovky, státovky a samozřejmě mince (rozdíl mezi bankovkami a státovkami uvádím v následují kapitole). První státovky se objevují jako potřeba nahradit rakousko-uherské okolkované peníze a jejich emitentem byl Bankovní úřad ministerstva financí. Problémem těchto státovek bylo zajištění jejich výroby. V období Československa se do oběhu dostává první stokorunová státovka a o tři roky později se začínají razit první československé mince. Zákonné československé papírové peníze jsou tisknuty jak v Čechách, ale je také využívána spolupráce s American Bank Note Company v New Yorku, které je zadána práce na československé tisícikoruně, a s Rakouskou národní bankou ve Vídni, která pro Československo tiskne pětitisící koruny.14 Českou korunu od 20. let doprovází a ovlivňují politické a ekonomické události – hospodářská krize, druhá světová válka, socialismus. V období protektorátu (16. 3. 1939 – 8. 5. 1945) byla dle nařízení Říšské berlínské banky zavedena říšská marka, vedle které stále funguje koruna (tehdy označována jako protektorátní koruna), ale mění se kurz, kdy 1 říšská marka představuje 10 protektorátních korun, a tudíž dochází k silnému podhodnocení československé koruny. Po druhé světové válce dochází k měnové reformě. Je zavedena jednotná koruna československá (Kčs), které se váže ke kurzu amerického dolaru, a to 1:50.15 V období socialismu zažívá československá koruna další otřes. V 50. letech (v roce 1953) dochází k další měnové reformě. Mění se měnové vazby, a to tentokráte na sovětský rubl. Československo musí vystoupit z Mezinárodního měnového fondu, jehož členské země a jejich měny byly pevně vázány k americkému dolaru, který byl přesně
13
Srovnej Mrkývka, P., Pařízková, I. Základy finančního práva, Brno: Masarykova univerzita, 2008, str. 108, ISBN 978-80-210-4514-9. 14 Srovnej Venkovský, F. Vzestupy a propady československé koruny, Praha: Nakladatelství Oeconomica 2003, str.38, ISBN 80-245-0497-9. 15 Srovnej Mrkývka, P., Pařízková, I. Základy finančního práva, Brno: Masarykova univerzita, 2008, str. 108-109, ISBN 978-80-210-4514-9.
10
definován zlatým obsahem. 16 Po roce 1953 se mění nejen měnová vazba, ale také hodnota peněžní jednotky, která společnost přivádí do finanční tísně, krize - lidé přichází o své celoživotní úspory. Československá měnová politika se stává centrálně řízenou, a to až do roku 1989, kdy dochází k volnému fungování měnové politiky. Postavení československé koruny je po roce 1989 upevněno. Dalším podstatným zásahem pro československou korunu se stává rok 1992, kdy dochází k rozpadu československé federace a zároveň k vytvoření měnové unie, která stanovuje společnou peněžní jednotku pro Česko a Slovensko, a to až do února 1993, kdy dochází k měnové odluce, po které československá koruna zaniká.17 Česká republika spolu se Slovenskou republikou vstupují v roce 2004 do Evropské unie. Oproti Slovenské republice, která je již členem eurozóny a zavedla ve svém státě jako zákonné platidlo euro, Česká republika stále pracuje na strategii přijetí eura, ze které by vycházely jednotlivé hospodářské politiky.18
16
Vázanost na zlatý standard, byla zrušena v roce 1971, do té doby byly veškeré peníze kryty zlatem (popřípadě stříbrem). Důvodem zrušení zlatého standardu je prostá vázanost měny na zlato a stříbro, která neumožňovala státům utrácet peníze víc, než si mohly dovolit. [online] http://silverstandard.webnode.cz/srovnani-se-zlatem/ [cit.2011-04-03]. 17 Srovnej Mrkývka, P., Pařízková, I. Základy finančního práva, Brno: Masarykova univerzita, 2008, str. 108, ISBN 978-80-210-4514-9. 18 Srovnej [online] http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/strategicke_dokumenty/downl oad/eurostrategie_070829.pdf [2011-04-03]. 11
2 Soustava českých platidel Zákonné peníze Jak jsem již výše uvedla, tak peníze, na základě autority - státu, se stávají měnou. Podle platných právních norem měnového práva jsou ve státě stanoveny zákonné formy peněz, které se vyvíjely v těchto podobách – mince, bankovky, státovky. Z právního a měnového hlediska nebyl však mezi bankovkami a státovkami pro řízení peněžního oběhu funkční rozdíl. Základním rozdílem mezi státovkami a bankovkami byl orgán emitenta, tedy orgán, který bankovky a státovky udával do oběhu. Bankovky byly vydávány (nezávislou) bankou, emitentem státovek byl stát, respektive sama vláda. Podívám-li se na současnou základní právní úpravu vztahující se k českým zákonným penězům, tak ta vychází ze zákona 6/1993 Sb., o České národní bance, který stanovuje postavení České národní banky, její základní cíle v souvislosti se zákonnými penězi, s výlučným oprávněním vydávat zákonné peníze (bankovky a mince, mince pamětní),19 sjednávat jejich tisk a ražbu,20 stahovat zákonné peníze z oběhu.21 Soustava českých zákonných peněz je tvořena bankovkami, mincemi, a také mincemi pamětními, u kterých Česká národní banka stanoví vyhláškou jejich nominální hodnotu, rozměry, hmotnost, materiál, vzhled a počátek jejich platnosti či skončení platnosti.22 Zaměřím-li se nejprve na oběžné mince, tak mezi zákonné mince patří šest základních nominálů, a to 1 Kč, 2 Kč, 5 Kč, 10 Kč, 20 Kč, 50 Kč (viz příloha č. 2), které jsou vyráběny ze železa a jejich vnější strana je galvanicky pokovovaná kovem jiným. Před rokem 2003 fungovaly v České republice také nominály 10 haléře a 20 haléře. Vyhláškou č. 79/2003 Sb. byla jejich platnosti ukončena, a v roce 2008 byla vyhláškou České národní banky č. 174/2008 Sb. ukončena platnost také 50 haléře. Do 31. srpna 2009 byla v bankách možnost vyměnit neplatné 50 haléře. Podívám-li se na podobu českých mincí, zjišťuji, že na lícních stranách je vždy bez výjimky vyobrazen český lev. Rubové strany mincí nesou většinou hodnotové číslo
19
Srovnej zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, § 12. Srovnej zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, § 15. 21 Srovnej zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, § 18. 22 Srovnej Srovnej Kotáb, P., in Bakeš, M., Boháč, R., Karlíková, M., Marková, H., Novotný, P., Vondráčková, P. Finanční právo, 5. vydání, Praha: C. H. Beck, 2009, str. 343, ISBN 978-80-7400-801-6. 20
12
ve spojení s českými národními památkami nebo světci. Výjimkou je 50 Kč - mince, která má své hodnotové číslo vyobrazeno na lícní straně. Co se týče českých bankovek, tak se dnes v oběhu vyskytuje šest platných bankovek hodnot 100 Kč, 200 Kč, 500 Kč, 1000 Kč, 2000 Kč, 5000 Kč (viz příloha č. 3). Stejně jako u mincí, tak také u bankovek existovaly bankovky již zrušené nominální hodnoty, a to papírová bankovka 20 Kč, jejíž platnost byla zrušena k 31. srpnu 2008. Od 1. dubna 2011 také není možné používat k úhradě jednotlivých zboží a služeb papírovou bankovku 50 Kč. K tomuto dni byla vyhláškou č. 21/2011 Sb. ukončena její platnost, avšak v oběhu nadále zůstává padesátikorunová mince, která se oproti papírové bankovce vyznačuje vyšší trvanlivostí, což byl jeden z důvodů směřující k nahrazení papírové padesátikorunové bankovky Podoba bankovek obsahuje na lícní straně v levém horním rohu své hodnotové číslo, pravý horní roh je věnován hmatatelné značce pro nevidomé či slabozraké. Jedná se o kroužky, nebo svislé a vodorovné proužky. Na každé bankovce je vyobrazena významná osobnost z českých dějin.
13
3 Padělání a pozměňování peněz a další možnosti neoprávněné výroby peněz 3.1 Padělání peněz Slovo „padělek“ nese význam výsledku děje. Obsahuje předponu „pa-“, která označuje význam něčeho druhořadého, nedokonalého, podvodného; a kořen „del-“, který má význam jako v nové češtině, tj. vykonávat činnost. Substantivum padělek je tedy označením něčeho, co je vytvořeno pochybně a nedokonale. Již ve staré češtině je doložen význam tohoto slova jako neumělé dílo, pochybný výtvor.23 Padělání můžeme označit jako činnost, při které může kterýkoliv subjekt vyrobit, nebo si opatřit nepravé peníze (bankovky, mince), které se snaží plnit funkci peněz zákonných (pravých, platných), tedy peněz, které byly legálním způsobem uvedeny do oběhu Českou národní bankou, nebo plní funkci peněz vyšší hodnoty. Padělané peníze se mohou chovat jako napodobeniny zákonných peněz (jsou vyrobeny dle platných vzorů), nebo padělané peníze můžou být totožné s pravými (jsou vyrobeny mincovnou nebo tiskárnou zákonných cenin) – nebyly však uvedeny do oběhu legálním emitentem. Zkráceně řečeno se jedná o jakékoliv reprodukce peněz vyrobené za účelem jejich udání do oběhu namísto pravých peněz,24 např. obkreslením, odléváním, fotograficky atd. Padělané peníze rozdělené dle stupňů nebezpečnosti Zkušebna České národní banky klasifikuje padělky podle stupňů nebezpečnosti (od prvního až do pátého stupně). Stupeň číslo 1 klasifikuje padělky jako nejkvalitnější a nejnebezpečnější, které mohou být odhaleny pouze speciálními přístroji nebo proškolenými pracovníky. Tyto padělky jsou zhotovovány stejnou tiskovou technikou jako originály a mají stejné zhotovení ochranných prvků jako bankovky zákonné. Druhý stupeň označuje padělky jako nebezpečné – jejich ochranné prvky jsou napodobeny jen částečně a nejsou vyráběny stejnou tiskovou technikou jako padělky u stupně číslo 1. Padělky spadající do stupně 3 jsou označovány jako padělky zdařilé, jejich ochranné 23
Dále neověřováno, tato informace získána na základě osobní konzultace s Mgr. Pavlem Koskem, PhD. z Ústavu českého jazyka na Masarykově univerzitě. 24 [online]http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konference_proje vy/vystoupeni_projevy/download/rezabek_20100301_padelky.pdf [cit. 2011-01-21]. 14
prvky jsou nedokonalé, nebo úplně chybí, tisková technika je stejná jako u padělků druhého stupně. Padělky stupně 4 a 5 jsou označovány za méně zdařilé a neumělé – napodobení tiskových technik je na nízké úrovni, ochranné prvky téměř chybí.25
3.2
Pozměňování peněz Jedním z hlavních rozdílů mezi paděláním a pozměňováním peněz je fakt, že
pozměněné peníze jsou sice platné a pravé peníze, jsou ale udávány pod jinou nominální hodnotou - většinou vyšší (viz příloha č. 4), nebo u nich dochází k úpravě údajů (přemalování bankovek, zvětšení průměru). Jako pozměněné platidlo se považuje také bankovka, která vznikla slepením dvou různých částí (chybí jim horní nebo dolní okraj), nebo také bankovky necelé (bez horní nebo dolní části). Tento výčet příkladů můžeme charakterizovat jako nelegální pozměňování peněz. V určitém smyslu může mít „pozměňování“ peněz však také legální charakter, a to v souvislosti s rokem 1993, kdy došlo k měnové odluce a rozdělení Československa na dva samostatné státy – Českou a Slovenskou republiku. Papírové bankovky, které pozbývaly platnost byly okolkovány, a docházelo k postupné výměně okolkovaných platidel, bankovek nižších nominálů (ty byly okolkovány ve Slovenské republice) a oběhových mincí za platidla české měny při jejich stahování z oběhu.26
3.3
Další možnosti neoprávněné výroby peněz Kromě padělání a pozměňování existuje dále např. výroba a vydávání náhražek
peněz (nenahrazují platné peníze vzhledem, ale funkcí – žetony, bony, kupóny), která je stejně jako padělání a pozměňování charakterizována jako trestný čin, nebo také napodobování peněz. U napodobování peněz je důležité zmínit, že se nejedná o trestný čin, za předpokladu, že vyrobené peníze, které se podobají zákonným, platným penězům, nejsou udány do oběhu jako peníze pravé. Jedná se o různé filmové atrapy, umělecké, reklamní či zábavné předměty. Tato činnost, vztahující se k výrobě reprodukcí a 25
Srovnej [online] http://www.karty-penize.webgarden.name/menu/bankovky-padelky [cit. 2011-01-21]. Mrkývka, P., Pařízková, I. Základy finančního práva, Brno: Masarykova univerzita, 2008, str. 110, ISBN 978-80-210-4514-9. 26
15
napodobenin bankovek je upravena vyhláškou České národní banky č. 553/2006 Sb., o podmínkách, za kterých lze reprodukovat
bankovky, mince, šeky, cenné papíry a
platební karty a vyrábět předměty, které je úpravou napodobují. V této vyhlášce jsou stanoveny poměry stran, délky a šířky bankovek, které jsou napodobeninami platných peněz; dále je zde zmíněn materiál, ze kterého mohou být napodobeniny vyráběny – tento materiál nesmí být shodný s materiálem platné, zákonné bankovky.
3.4
Historie padělání na našem území Výskyt prvních padělků se objevuje již v antice, kdy se pro obchodní účely razily
mince napodobující řecké nebo římské předlohy. Na našem území se objevují keltské napodobeniny mince Alexandra III. Velikého. 27 Jak jsem již výše zmínila, tak první mince se na našem území objevují v 1. stol. n. l. K největšímu rozkvětu ražby však dochází v 10. století. Padělatelky mincí z 10. až 13. století jsou datovány do 19. století. Ve druhé polovině 15. a první polovině 16. století se objevují padělatelské dílny v Koněpruských jeskyních, kde byl nalezen zbytek plechu po vyseknutí mincí a zachovalé razidlo, dále pak v jeskyni Šipka, v Praze, v Kutné Hoře, Pardubicích.28 Největšímu
boomu
padělání
došlo
po
odluce
od
Rakouska-Uherska.
Československé bankovky ve 20.letech 20. století byly označovány za velmi kvalitní, a proto prestižně vzbudily velkou vlnu zájmu padělatelů. Největší pozornost získala pětisetkoruna (jejím hlavním výtvarníkem byl Alfons Mucha; viz příloha č. 5), na jejímž padělání se hlavně podílel Gyula Mészáros, který pečlivě zorganizoval celé padělaní v rakouském městečku Wetzelsdorf u Štýrského Hradce. Do oběhu se dostalo skoro 225 000 padělaných pětisetkorun, a díky obrovskému tlaku na československou měnu musely být Muchovy pětisetkoruny stáhnuty z oběhu a přestaly platit jako zákonné platidlo.29
27 Srovnej Polskoj, G. Z penězokazeckých dílen. Přeložila Dagmar Vojířová. Praha: Lidové nakladatelství, 1987, str. 14, bez ISBN. 28 Srovnej Polskoj, G. Z penězokazeckých dílen. Přeložila Dagmar Vojířová. Praha: Lidové nakladatelství, 1987, str. 24, bez ISBN. 29 Srovnej Venkovský, F. Vzestupy a propady československé koruny, Praha: Nakladatelství Oeconomica, 2003, str.39, ISBN 80-245-0497.
16
4 Česká měna a její ochranné prvky Metody padělání se neustále zdokonalují. Od ručního kreslení trend padělání směřoval až k využití špičkových reprodukčních zařízení. S přibývajícím množstvím ochranných prvků a nesrovnatelně vyšší úrovní výroby bankovek, se aritmeticky zvětšuje touha po zdokonalení padělků. Největší pozornost padělatelů získávají bankovky, které jsou v oběhu méně frekventované (zejména 500 Kč a bankovky vyšší nominální hodnoty). Tyto bankovky prošly od roku 1993 řadou změn na svých ochranných prvcích. Ochranné prvky českých bankovek Ochranné prvky bankovek můžeme rozdělit podle jednotlivých cílových skupin uživatelů, a to pro nejširší veřejnost (zde patří ochranné prvky, které jsou zjistitelné pouhým okem); pro odbornou veřejnost (zjistitelné jednoduchými pomůckami); pro profesionály (zjistitelné složitějšími přístroji); pro zpracování v centrální bance (zjistitelné speciálními senzory) a v poslední řadě zde patří speciální ochranné prvky k ovlivnění činnosti reprodukčních zařízení (znemožňující nebo ztěžující kopírování, skenování, grafickou úpravu a tisk).30 České zákonné peníze se vyznačují vysokou technickou úrovní a řadou moderních ochranných prvků, které znesnadňují dokonalé padělání bankovek. Mezi základní ochranné prvky českých bankovek patří vodoznak, ochranný okénkový proužek, ochranná vlákna, soutisková značka, skrytý obrazec a opticky proměnlivá barva. Vodoznak Vodoznak je prvním z ochranných prvků, který se nachází ve střední části širokého nepotištěného okraje (tzv. kupónu). Je zřejmě viditelný, podíváme-li se na bankovku proti světlu. Je charakteristický svou stupňovitostí - dochází ke kombinaci pozitivního (tmavého) a negativního (světlého) s různými stupni odstínů mezi nejtmavější a nejsvětlejší částí a vždy se jedná o portrét osobnosti. Při pohledu z lícní strany bankovky je vodoznak stranově obracený proti vytištěnému portrétu.
30
Srovnej [online] http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konference_projevy/vystou peni_projevy/download/rezabek_20090330_nova_500.pdf [2011-02-05]. 17
U bankovek vyšší nominální hodnoty (500, 1000, 2000, 5000 Kč) se nachází vedle vodoznaku ještě negativní hodnotové číslo (negativní běločará číslice) spolu s určitým ornamentem (500 Kč – květ petrklíče; 1000 Kč – lipový květ; 2000 Kč – drobný ornament; 5000 Kč – sedící orlice) – (viz Příloha č. 6).31 Ochranný okénkový proužek Ochranný okénkový proužek se na bankovkách objevuje ve formě umělé metalizované hmoty, která je zapuštěna do papíru. Na lícní straně bankovky vystupuje vždy po 5 mm na povrch papíru (u bankovek 50 Kč, 100 Kč, 200 Kč). Jednotlivá okénka na bankovkách jsou dlouhá rovněž 5 mm, jsou stříbřité barvy a nachází se na nich negativní mikrotext označující nominální hodnotu bankovky (ze zdola nahoru). Při pohledu na bankovku můžeme vidět pouze část proužku na lícní straně. Podíváme-li se opět proti světlu, je ochranný okénkový proužek vidět z obou stran jako souvislá tmavá linka. (viz Příloha č. 7) U bankovek s novými ochrannými prvky, jako jsou 500 Kč, 1000 Kč, 2000 Kč a 5000 Kč dochází ke změnám na tomto ochranném prvku. Šířka okénkového proužku je 3 mm a vystupuje na povrch bankovky buď v 5 (500 Kč – okénkový proužek se u této bankovky změnil z šířky 1,3 mm) nebo 4 intervalech (zbývající další bankovky). Na okénkovém proužku je nominální hodnota bankovky doplněna o mikrotext s logem České národní banky (zkratkovité označení). Důležitou inovací na ochranném okénkovém proužku u bankovek s vyšší nominální hodnotou je proměna barvy při změně úhlu dopadu, kdy se okénkový proužek mění z barvy hnědofialové na barvu zelenou.32 (viz Příloha č. 8) Ochranná vlákna Ochranná vlákna jsou u všech bankovek stejná, nejsou zde žádné výjimky. Jedná se o okem viditelná, 6 m dlouhé vlákna oranžové barvy, která jsou nejlépe
31
Srovnej [online] http://www.cnb.cz/cs/platidla/ochranné _prvky/ochranne_prvky_500.html#02. [201102-23]. 32 Srovnej [online] http://www.cnb.cz/cs/platidla/ochranné _prvky/ochranne_prvky_500.html#02. [201102-23].
18
zřetelná na bílých okrajích bankovky (kupón bankovky).33 Jsou vyrobena z přírodních nebo syntetických matriálů. Pod ultrafialovým světlem syntetická vlákna jasně září.34 Soutisková značka Soutisková značka je jedním z dalších prvků, který je celý viditelný až v průhledu proti světlu, kdy její jednotlivé linky na sebe přesně navazují. Jedná se o kruhový ochranný prvek, který je tvořen zkratkovitým označením České republiky (ČR). (viz Příloha č. 9) Na některých bankovkách, zejména z let 1993–1996 byla tato soutisková značka tvořena písmenem „C“, ve kterém bylo vloženo písmeno „S“. Počínaje bankovkou 1000 Kč vzoru 1996 tvoří soutisková značka písmena ČR.35 Skrytý obrazec Skrytý obrazec je vždy tvořen číselným označením nominální hodnoty bankovky. Sklopíme-li bankovku proti světli a ve výši očí do vodorovné polohy, uvidíme již výše zmiňovanou nominální hodnotu bankovky, které je z delší strany bankovky tmavší a z kratší strany světlejší. Nachází se na lícní straně bankovky v jednotlivých ornamentech, které jsou na rameni portrétu (popř. nad ním).36 (viz Příloha č. 10) Opticky proměnlivá barva Opticky proměnlivou barvu neobsahují bankovky nominální hodnoty 50 Kč, 100 Kč a 200 Kč. Objevuje se až u bankovek nominální hodnoty 500 Kč a výše. Princip je založen na optickém efektu (změna zbarvení segmentu ze zlaté na zelenou vytištěného speciální tiskovou barvou v závislosti na úhlu dopadu světla). U 500 Kč se jedná o čtyřlistou růži, segment u 1000 Kč je lipovým květem, u 2000 Kč to jsou struny harfy, u 5000 Kč mění barvu šestiúhelník, ve kterém je vyobrazena hlava lva.37 (viz Příloha č. 11). 33
Srovnej [online] http://www.cnb.cz/cs/platidla/ochranné_prvky/ochranne_prvky_500.html#02. 02-23]. 34 Srovnej Šímová, J., Právní ochrana měny. Trestní právo. Praha: Lexis Nexis s.r.o., 2007, č. 2. 35 Srovnej [online] http://www.cnb.cz/cs/platidla/ochranné_prvky/ochranne_prvky_500.html#02. 02-23]. 36 Srovnej [online] http://www.cnb.cz/cs/platidla/ochranné_prvky/ochranne_prvky_500.html#02. 02-23]. 37 Srovnej [online] http://www.cnb.cz/cs/platidla/ochranné_prvky/ochranne_prvky_500.html#02 02-23].
19
[2011[2011[2011[2011-
Iridiscentní pruh Iridiscetní pruh neboli pruh duhově proměnlivý se objevuje pouze u bankovek 1000 Kč, 2000 Kč a 5000 Kč. Nachází se na lícní straně blíže k pravému okraji bankovky. Při běžném pohledu se jeví jako průhledný a lehce okrově zbarvený. Sklopíme-li bankovku proti světlu, změní se barva na zlatou až fialovou s kovovým leskem (1000 Kč, 5000 Kč), ve které můžeme najít vyobrazena čísla označující nominální hodnotu bankovky. U 2000 Kč při sklopení bankovky proti světlu se průhledná barva mění do zlata až modra.38 Mikrotext Mikrotext patří mezi poslední ochranné prvky. Do bankovky je tištěn nejen tiskem z hloubky, ale také tiskem z plochy. Je umístěn na každé bankovce individuálně. Na lícní straně bývá většinou ve velkém hodnotovém čísle, v podtisků textů na levé straně, kolem portrétu apod. Na všech bankovkách se nachází pouze na lícní straně, a to v pruhu základní barvy vybíhajícím do pravého bílého okraje skryt Mikrotext číselně označující hodnotu bankovky.39 (viz Příloha č. 12) Kromě těchto základních ochranných prvků je velmi důležitý specifický bankovní (ceninový) papír, ze kterého jsou bankovky vyráběny (jedná se o směs vláken bavlny, lnu a konopí, díky nimž jsou bankovky charakteristické svou pevností a schopností pohlcovat UV světlo). 40 Důležitým prvkem je také technika výroby bankovky (nátisk z hloubky, nátisk z plochy). Nesmím opomenout na rubovou stranu bankovek, na které se nachází, v levém dolním rohu, copyrightová značka, která upozorňuje na autorskoprávní ochranu a na fakt, že jediným zákonným emitentem českých bankovek je Česká národní banka. U českých bankovek můžeme nalézt také luminiscenční barvy, které se používají společně s hlubotiskovou barvou, a také matematickou barvu, kterou lze vidět pouze
38
Srovnej [online] http://www.cnb.cz/cs/platidla/ochranné_prvky/ochranne_prvky_500.html#02 [201102-23]. 39 [online] http://www.cnb.cz/cs/platidla/ochranné_prvky/ochranne_prvky_500.html#02 [2011-02-23]. 40 [online] http://finexpert.e15.cz/branime-se-pred-padelky-bankovek/ch-4927 [2011-02-23]. 20
pod IR světlem. 41 Pod speciální kamerou citlivou na IR světlo zmizí tiskové obrazce vytisknuté infra bílými barvami. Celá záležitost funguje na principu rozdílných fyzikálních vlastností barev v infračervené oblasti světelného spektra. Všechny české bankovky jsou takto chráněné a padělatelům se tento ochranný prvek zatím nepodařilo napodobit.42 Nové ochranné prvky, jak jsme již výše zmínili, se objevují zejména na bankovkách vyšší nominální hodnoty, jelikož jsou v oběhu méně frekventované než bankovky nižší nominální hodnoty. V roce 2008 bylo 500 Kč druhou nejvíce padělanou bankovkou. Došlo u ní k inovaci řady ochranných prvků, kterými se srovnává s ochrannými prvky bankovek 1000 Kč, 2000 Kč a 5000 Kč. Design bankovky 500 Kč byl doplněn žlutými kroužky na nepotištěných okrajích (kupónech), podpis bývalého guvernéra České národní banky byl nahrazen podpisem (dnes již také bývalého guvernéra) „Tůma“, (změnila se také tisková technika podpisů z tisku z hloubky do tisku z plochy). Další podstatnou změnou je nahrazení letopočtů 1995 a 1997 letopočtem 2009. Nové ochranné prvky této bankovky z roku 2009 jsou stejné, jako prvky přidané na bankovkách vyšší nominální hodnoty, které díky svým ochranným prvkům patří ke světové špičce. Podle průzkumu České národní banky bylo do současné doby zaznamenáno minimum padělků nové emise 1000 Kč (4 kusy) a nové emise 2000 Kč (25 kusů) – všechny tyto padělky spadaly mezi padělky méně zdařilé (stupeň číslo 4 – ochranné prvky nebyly napodobovány).43 Nejenom bankovky, ale také české oběžné mince, obsahují prvky, které vytváří jejich ochranu. Nejedná se sice o technické prvky, které by dosahovaly stejně vysoké technické úrovně jako ochranné prvky u bankovek. Počet ochranných prvků u mincí není příliš obsáhlý, řadí se mezi ně barva materiálu, průměr mince, výška mince, její hmotnost a úprava hrany.
41
Srovnej [online] http://finexpert.e15.cz/branime-se-pred-padelky-bankovek/ch-4927 [2011-02-23]. [online] http://finexpert.e15.cz/branime-se-pred-padelky-bankovek/ch-4927 [2011-02-23]. 43 Srovnej [online] http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konference_projevy/vystou peni_projevy/download/rezabek_20090330_nova_500.pdf [2011-02-05]. 42
21
5 Právní ochrana měny Měna je v našem vnitrostátním právním systému chráněna více právními odvětvími. Primárně se do ochrany měny řadí normativní právní akty finančního práva a jeho nefiskální části, zejména zde patří zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, který stanovuje podmínky, za kterých jsou padělání a pozměňování klasifikovány jako správní delikt, a také na normy z oblasti trestněprávní, které dle naplnění jednotlivých skutkových podstat, charakterizují padělání a pozměňování jako trestný čin hospodářský.
5.1
Právní regulace měny Každý vyspělý stát s fungujícím tržním hospodářstvím usiluje, aby v rámci své
nejen národní - tuzemské, ale také cizí měny vytvořil, co nejlepší legislativní podmínky, které by udržovaly jak stabilitu měny, tak její ochranu. Pohybujeme-li se v oblasti finančního práva a jeho nefiskální částí, tedy v oblasti měnového práva, jejíž základním objektem se stávají peníze, musím poznamenat, že normy, které regulují měnu a vytváří její právní ochranu, nejsou obsaženy v jednom zákonu. Právní úprava je roztříštěna do různých právních předpisů subodvětví finančního práva.44 Jako první právní předpis zmiňme Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, která vystupuje jako primární normativní právní akt. V hlavě šesté stanovuje úlohu České národní banky jako orgánu, který se stará o stabilitu měny. Česká národní banka má oprávnění vydávat sekundární normativní právní akty – vyhlášky ČNB, které jsou v souladu s Ústavou. Kromě Ústavy je podstatným zákonem zákon č. 6/1993 o České národní bance, který stanovuje základní postavení tohoto orgánu, jeho organizační strukturu, pravomoci, vztah k dalším orgánům, emisi bankovek a mincí a stanovuje podmínky, za kterých může Česká národní banka vydávat vyhlášky, které vytváří základní právní rámec pro ochranu měny, např. vyhláška 37/1994 Sb., kterou se stanoví postup při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince. Ve vztahu k padělání a pozměňování peněz stanovuje podmínky jejich odebrání. Dále stanovuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob při přijímání zákonných peněz opotřebovaných oběhem, při výměně zákonných peněz a 44
Srovnej Mrkývka, P., Pařízková, I. Základy finančního práva, Brno: Masarykova univerzita, 2008, str. 105, ISBN 978-80-210-4514-9.
22
neplatných bankovek, při poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince atd. Jak jsem již výše zmínila - v podkapitole 3.2, tak další z vyhlášek vztahujících se k právní ochraně měny je vyhláška 553/2006 Sb., o podmínkách, za kterých lze reprodukovat bankovky, mince, šeky, cenné papíry a platební karty a vyrábět předměty, které je úpravou napodobují. Dále je právní ochrana měny upravována vyhláškami, které vytváří základní právní ochranu z hlediska měnového práva - vztahující se k platnosti bankovky – jejího vydávání, účinnosti a ukončení platnosti, stahování z oběhu atd. V současné době je v Poslanecké sněmovně České republiky připravován a projednáván nový návrh na vydání zákona o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, který předpokládá právní ochranu i jiné než české měny, a to v souvislosti s budoucí možností přijetí eura.
5.2
Právní ochrana měny z hlediska finančního (měnového) a správního práva Podle norem finančního (měnového) práva je ochrana měny zajišťována převážně
zákonem č. 6/1993 Sb., o České národní bance. Ve vztahu k padělání a pozměňování peněz jsou to zejména paragrafy týkající se správních deliktů - § 46 c, který se věnuje správním deliktům při reprodukci symbolů peněz a jejich napodobenin. Dopustí-li se někdo (právnická nebo podnikající osoba) takovéhoto správního deliktu, nebo přestupku (u fyzických osob), může mu být uložena pokuta až do výši 500 000 Kč.45 Následující písmeno paragrafu (ve stejném zákonu) - § 46 d stanovuje ochranné podmínky pro situaci, ve které dojde k neodebrání podezřelé bankovky nebo mince právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, ač má takovou povinnost. Za tento správní delikt zákon stanovuje pokutu do výše 1 000 000 Kč. Veškeré správní delikty jsou projednávány Českou národní bankou.46 Dříve byly přestupky proti měně upraveny pouze ve Správním řádu. Dnes je tato úprava přesunuta do zákonu č. 6/1993 Sb., o České národní bance.
45 46
Srovnej § 46 c odst. 1 až 4 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance. Srovnej § 46 d odst. 1 až 2 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance.
23
Dalším zákonem, který se zaměřuje na ochranu měny, je zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti. Tento zákon vytváří ochranu ve vztahu k platbám, které přesáhnou hodnotu 15 000 eur. Dojde-li k takové situaci, je pro úhradu předepsána bezhotovostní forma. Jestliže dojde k porušení zákonem stanovené podmínky, je tato situace sankcionována pokutou až do výše 5 000 000 Kč (u právnických osob), nebo až do výše 500 000 Kč (fyzické osoby-nepodnikatelé).47 Kromě již výše zmíněných zákonů se k právní ochraně měny vztahuje také zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon. V předchozí kapitole (kapitola 4.) jsme se zaměřili na ochranné prvky české měny. Jedním z prvků, který se nachází na rubové straně bankovek, je copyrightová značka, která označuje výlučné oprávnění České národní banky rozhodovat o vydávání (emisi) peněz. Každý, kdo tedy padělá nebo pozmění peníze, poruší výsadní právo České národní banky a může být za tento čin odsouzen (dle trestního zákoníku) k odnětí svobody od šesti měsíců do osmi let. U ochrany měny je velmi důležité zmínit také spolupráci na mezinárodní úrovni. Česká republika neposkytuje ochranu pouze platebním prostředkům ve vnitrostátním styku, ale také na úrovni styku mezinárodního, jelikož je vázána Úmluvou o potírání penězokazectví, která je účinná od roku 1932 a zavazuje smluvní státy potrestat každého, kdo zhotovuje falešné peníze, uvádí je do oběhu, přijímá či opatřuje nástroje k výrobě falešných peněz atd. Tato úmluva přinesla určité sjednocení pojmu padělání.48 Česká národní banka podle článku 98 Ústavy České republiky vystupuje jako orgán nezávislý na vládě. Podle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance a ve vztahu k české měně, je orgánem, jak již bylo výše zmíněno, který vydává bankovky a mince (také mince pamětní). Na základě jednotlivých vyhlášek, které podle § 21 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance může Česká národní banka vydávat, stanovuje nominální hodnoty bankovek, rozměry, hmotnost, postup fyzických a právnických osob při příjmu zákonných peněz, poskytování náhrad, ukončení platnosti bankovek, jejich výměnu, ale také postup, kterým se stanoví odebíraní podezřelých bankovek a mincí, a to ve vyhlášce č. 37/1994 Sb., kterou se stanoví postup při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince. Vznikne-li podezření, že bankovky a mince, ať již české, nebo cizí, které jsou považovány a předkládány za pravé, jsou padělané nebo pozměněné, je povinností 47
Srovnej §5, §6 zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti Srovnej Polskoj, G., Z penězokazeckých dílen. Přeložila Dagmar Vojířová, Praha: Lidové nakladatelství, 1987, str. 15, bez ISBN. 48
24
právnické osoby takové bankovky bez náhrady odebrat a vystavit osobě, která bankovky předložila, potvrzení o odebrání a její kopii, (viz Příloha č. 13) a předat je České národní bance. Právnické osoby také mají oprávnění od osoby, která podezřelé bankovky předložila, požadovat průkaz, kterým prokáže svou totožnost.49 Osoba, která bankovky nebo mince odebrala, oznámí tuto skutečnost orgánům, které budou dále ve vyšetřování pokračovat – policie České republiky, státní zastupitelství.50 Odebrané bankovky a mince prochází odborným posouzením u zkušebny platidel, která má prokázat, zda se opravdu jedná o padělané nebo pozměněné bankovky. Veškeré výsledky se poté oznamují právnické osobě, která podezřelá platidla odebrala. Povinností České národní banky je, zjistí-li, že se jedná o bankovky pravé, bankovky neprodleně vrátit osobě, které byly tyto bankovky zabaveny, a to na základě informací, které jsou uvedeny v potvrzení o odebrání. Pokud informace v potvrzení chybí nebo jsou neúplné, a není tedy možno osobě, které byly bankovky zabaveny, bankovky vrátit, putují tyto bankovky – jejich protihodnota, na speciální účet České národní banky. Na žádost osoby, které byly tyto bankovky zabaveny, je možno jejich protihodnotu vyplatit.51 Zkráceně bych mohla napsat, že Česká národní banka splňuje několik úkolů, týkajících se padělání peněz, a to zadržuje a shromažďuje padělky, zpracovává jejich expertizu a analýzu, spolupracuje s orgány činnými v trestním řízení, provádí školení odborníků a podílí se na vzdělávání veřejnosti právě v této oblasti tím, že provádí osvětu týkající se například ochranných prvků měny a zpracovává oficiální statistické přehledy a předkládá zprávu k této problematice.52 Kromě České národní banky spolupracuje na vyšetřování také s Policií České republiky, jejíž postavení v rámci šetření je upraveno v závazném pokynu policejního prezidenta o penězokazectví, který nejen stanovuje postup šetření, ale také vymezuje pojmy týkající se penězokazectví, a také další policejní orgány, které s policií spolupracují. Nesmím opomenout také státní zastupitelství, celní správu, banky a v neposlední řadě také mezinárodní organizace a instituce, které spolupracují v boji proti trestné 49
Srovnej § 21 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance. Srovnej § 2 odst. 8 zákona č. 37/1994 Sb., kterou se stanoví postup při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince. 51 Srovnej § 2 odst. 10 zákona č. 37/1994 Sb., kterou se stanoví postup při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince. 52 Šímová, J., Právní ochrana měny. Trestní právo, Praha: LexisNexis s.r.o., 2007, č. 2, str. 21. 50
25
činnosti a snaží se o spolupráci nejen s evropskými zeměmi o zamezení, či snížení trestné činnosti, která se vztahuje nejen k padělání.
5.3
Právní ochrana měny z hlediska norem trestního práva Je důležité si uvědomit, že na právní ochranu měny nemusíme nahlížet pouze
z pohledu norem měnového práva. Jak jsem již výše uvedla, tak vedle normativních aktů měnového a správního práva, můžeme nalézt právní ochranu měny také v oblasti trestněprávní, zejména v zákonu č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, který nabyl účinnosti 1. ledna 2010 a nahradil dosavadní zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon. V novém trestním zákoníku jsou trestné činy proti měně a platebním prostředkům řazeny od paragrafu § 233 až do § 239 (ve starém zákoníku se jedná § 140 až § 144) – významový obsah paragrafů zůstává nezměněný, avšak nový trestní zákoník přichází s novými paragrafy, a to s § 234 – Neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku; § 237 – Neoprávněná výroba; § 238 – Společná ustanovení. Nový trestní zákoník v šesté hlavě označuje padělání a pozměňování peněz jako hospodářský trestní čin proti měně a platebním prostředkům. Je zaměřen na procesní stránku padělání a pozměňování – stanovuje dobu odnětí svobody za padělání a pozměňování, neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku, udávání padělaných a pozměněných peněz, výrobu a držení padělatelského náčiní, neoprávněnou výrobu peněz atd.. Doba odnětí svobody za tento trestný čin je v rozmezí od jednoho roku až dvanácti let, nebo může být pachatel potrestán propadnutím majetku, a to podle míry nebezpečnosti toho trestného činu. Padělání a pozměnění peněz Tento paragraf v odstavci 1 představuje dvě základní skutkové podstaty, a to opatření a přechovávání padělaných a pozměněných peněz (i dosud nevydaných, ale určených v budoucnosti pro peněžní oběh). 53 Odstavec 2 představuje situaci, kdy pachatel peníze padělá či pozmění a má v úmyslu peníze udat jako pravé. Je zde
53
Srovnej Šámala, P. a kolektiv, Trestní zákoník – komentář, Praha: Nakladatelství Beck, 2010, str. 305, ISBN 978-80-7400-109-3. 26
podstatné rozlišovat fakt, že v odstavci číslo jedna chybí pachatelův úmysl padělané a pozměněné peníze udat.54 Je důležité upozornit na fakt, že se jedná o hospodářský trestný čin nejen proti penězům a dalším platebním prostředkům, které se uskutečňují ve vnitrostátním styku, ale také ve styku mezinárodním. Česká republika je od roku 1932 vázána Úmluvou o potírání penězokazectví (15/1932 Sb.). Všechny smluvní státy jsou na základě Úmluvy povinny potrestat každého, kdo zhotovuje falešné peníze, uvádí je do oběhu, přijímá či opatřuje nástroje k výrobě falešných peněz. Tato Úmluva přinesla určité sjednocení pojmu padělání pro smluvní státy, jelikož co je považováno za padělání v jedné zemi, nemusí být paděláním v zemi jiné.55 Jednotlivé odstavce stanovují dobu odnětí svobody nebo propadnutí majetku dle míry nebezpečnosti za padělání nebo pozměňování peněz, dle faktu, zda rozsah trestného činu byl značný či velký, nebo jej pachatel spáchal jako člen organizované skupiny. Jakákoliv příprava k padělání nebo pozměňování je trestná a pachatelem se může stát kdokoliv, který se úmyslně dopustí tohoto trestného činu. Neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku Podívám-li se na starý zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, tak tento institut v ustanovení starého zákona chybí. V návaznosti na velký rozvoj placení pomocí bezhotovostních platebních prostředků, byl tento paragraf zaimplementován do nového trestního zákoníku. Objevuje se zde skutková podstata neoprávněného opatření, zpřístupnění (např. na internetu v elektronické podobě) padělání a pozměnění platebního prostředku, jeho přijetí.
Udávání padělaných a pozměněných peněz Tento paragraf upozorňuje na situaci, ve které pachatel padělané nebo pozměněné peníze, jimiž mu bylo placeno jako pravými, udá jako pravé,56 avšak o tom, že obdržel
54
Srovnej Jelínek J., Hasch K., Nováková J., Sovák Z. Zvláštní část – Trestní právo hmotné, Praha: EUROLEX BOHEMIA s.r.o., 2003, str. 57, ISBN: 80-86432-35-1. 55 Srovnej Polskoj, G. Z penězokazeckých dílen. Přeložila Dagmar Vojířová. Praha: Lidové nakladatelství, 1987, str. 15, bez ISBN. 56 Srovnej § 235 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákon. 27
nezákonné peníze (za určitou službu, zboží, jednání) se dozvídá až po jejich obdržení.57 Trestní zákoník počítá také se situací, ve které pachatel může tyto peníze získat darem nebo nálezem. V takové situaci se postupuje podle § 233 téhož zákona. Výroba a držení padělatelského náčiní Výroba a držení padělatelského náčiní je trestným činem, u kterého ani nemusí dojít k udání padělaných peněz. Jako skutková podstata se bere fakt, že pachatel vyrobí, nabízí, prodá, zprostředkuje, opatří sobě nebo jinému nástroj nebo zařízení sloužící k padělání nebo pozměňování peněz, platebních prostředků, ochranných prvků. Za tento trestný čin může být pachatel odsouzen k odnětí svobody od jednoho roku až do pěti let.58 Neoprávněná výroba peněz Základním rozdílem mezi tímto paragrafem § 233 je skutečnost, že se jedná o výrobu pravých peněz, tj. peněz vyrobených osobami jinak k výrobě peněz oprávněných na zařízeních, která jsou k výrobě bankovek určena, a z materiálů, které se k výrobě pravých peněz používají. Porušeno je právo příslušných institucí výrobu peněz zadávat a vyrobené peníze udávat do oběhu.59 Společné ustanovení Společné ustanovení stanovuje, že se ochrana podle § 233 až § 237 vztahuje na všechny měny, tzn. jak na korunu českou, tak na měnu Evropské unie (euro).60
57
Srovnej Jelínek J., Hasch K., Nováková J., Sovák Z. Zvláštní část – Trestní právo hmotné, Praha: EUROLEX BOHEMIA s.r.o., 2003, str. 58, ISBN 80-86432-35-1. 58 Srovnej § 236 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákon. 59 Srovnej Šámala, P. a kolektiv, Trestní zákoník – komentář, Praha: Nakladatelství Beck, 2010, str. 309, ISBN 978-80-7400-109-3. 60 Srovnej Šámala, P. a kolektiv, Trestní zákoník – komentář, Praha: Nakladatelství Beck, 2010, str. 309, ISBN 978-80-7400-109-3. 28
Závěr V předložené bakalářské práci jsem se zaměřila na padělání a pozměňování peněz a pokusila jsem se ucelit získané informace do ústředních kapitol a následujících podkapitol. Jak jsem již zmínila v úvodu, postupovala jsem od informací obecných k informacím konkrétním. Při závěrečné syntéze jednotlivých kapitol jsem zjistila, že padělání a pozměňování peněz není pouze trend dnešní moderní doby. Můžeme pozorovat, že s výskytem prvních forem platidel se začínají objevovat také první pokusy o jejich padělání a tudíž nezákonného zlepšení ekonomického postavení a prospěchu padělatele. Vymezila jsem základní pojmy, které souvisí s paděláním a pozměňováním a zjistila jsem, že pozměňování může mít také legální podobu z hlediska situace, která mj. nastala v roce 1993 po měnové odluce mezi Českou a Slovenskou republikou. Zdálo se mi, že i přesto, že padělání jde ruku v ruce s pozměňováním peněz, byla v literatuře pozornost věnována spíše padělání. Toto pozorování je asi dáno faktem, že padělání peněz převládá nad jejich pozměňováním. Jedná se o činnosti, které jsou a zůstanou, dle mého názoru stálým mezinárodním problémem. V souvislosti s českou měnou se padělatelé nejvíce soustřeďují na bankovky, které jsou v oběhu málo frekventované nebo díky svému výtvarnému zpracování poutají velkou pozornost (20. století – Muchova pětisetkoruna). Protireakcí k padělání a pozměňování je následná snaha o zdokonalování nejen ochranných prvků, designu a tisku jednotlivých bankovek, které jsou dnes na velmi vysoké technické úrovni a řadí české zákonné bankovky z hlediska jejich ochranných prvků na přední světové příčky. Dalším sledovaným hlediskem v této bakalářské práci je právní úprava měny, na kterou můžeme nahlížet z pohledu tří právních odvětví, a to práva měnového, správního a práva trestního, které nám přinášejí základní normativní právní akty, které nejenom vytvářejí právní regulaci a samotnou ochranu měny, ale také přináší důležité měřítko pro hodnocení porušení právní povinnosti na základě padělání či pozměnění peněz. Česká republika je vázána velmi důležitým ustanovením, a to Úmluvou o potírání penězokazectví, která stanovuje ochranu nejen platidel českých, ale také cizích. Důležitým poznatkem při sepisování závěrečné práce bylo také zjištění, že Poslanecká sněmovna připravuje a projednává nový návrh zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, který do budoucna počítá s ochranou jednotné evropské měny – eura, jelikož
29
Česká republika stále není členem eurozóny a neustále diskutuje o podmínkách, které by umožňovaly v budoucnu euro přijmou jako zákonné platidlo. Jak můžeme z výše uvedených informací vidět, je právní úprava měny roztříštěna do několika právních oblastí a následně do jednotlivých zákonů. Jedná se o oblast, která mi připadá nesmírně dynamická a proměnlivá. Klade velké nároky na ty, kteří s touto oblastí pracují a je pro ně nutná znalost a orientace v jednotlivých právních předpisech. Pro mě byla orientace v normativních aktech, zejména zákonech a vyhláškách měnového práva, a následná sumarizace získaných informací poněkud složitější, a to z hlediska rozdrobenosti jednotlivých zákonů, a tím ztížené přehlednosti. Podle mého názoru by měla být ideální právní úprava vyslovena minimální počtem přehledných zákonů. Zda je to možné, ukáže pouze legislativní proces.
30
Resumé The bachelor thesis focuses on the issue of the counterfeiting and altering of money. The information is organized in chapters and subchapters. The thesis proceeds from general to specific information. In the final analysis of the collected data the author comes to the conclusion that the counterfeiting and altering of money is not only a trend of the modern era. It emerged along with the first means of payment. The most frequently counterfeited are banknotes that are rare in money circulation. The counter reaction towards counterfeit currency is the effort to improve the security features of the banknote, its design and print. The security features of Czech banknotes are of high quality. Therefore, the Czech banknotes rank among the top most secure worldwide. The chapter devoted to legal regulation and the protection of currency is of key importance within the thesis. It creates the benchmark for the assessment of the infringement of legal obligation on the basis of counterfeiting and altering. The legal terms are constantly changing, there have been efforts to amend the law No. 6/1993, concerning the Czech National Bank, which is motivated by the intended adoption of Euro. The counterfeiting and altering of money ranks among activities that have always represented an international problem.
31
Použitá literatura Literatura: Fryšták, M. Trestné činy proti měně de lege lata a de lege ferenda. Kriminalistika. Praha: Tiskárna MV ČR, 2008, ročník XXXXI, č. 2. Jelínek J., Hasch K., Nováková J., Sovák Z., Zvláštní část – Trestní právo hmotné, Praha: EUROLEX BOHEMIA s.r.o., 2003, str. 58, ISBN: 80-86432-35-1. Kotáb, P., Bakeš, M., Boháč, R., Karlíková, M., Marková, H., Novotný, P., Vondráčková, P. Finanční právo, 5. vydání, Praha: C. H. Beck, 2009, ISBN 978-807400-801-6. Mrkývka, P., Pařízková, I. Základy finančního práva, Brno: Masarykova univerzita, 2008, ISBN 978-80-210-4514-9. Šámal, P. a kolektiv, Trestní zákoník – komentář, Praha: Nakladatelství Beck, 2010, ISBN 978-80-7400-109-3. Šímová, J., Právní ochrana měny. Trestní právo, Praha: LexisNexis s.r.o., 2007, č. 2. Venkovský, F. Vzestupy a propady československé koruny, Praha: Nakladatelství Oeconomica, 2003, ISBN 80-245-0497-9. Polskoj, G. Z penězokazeckých dílen. Přeložila Dagmar Vojířová. Praha: Lidové nakladatelství, 1987, bez ISBN.
Internetové zdroje: www.cnb.cz http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konferen ce_projevy/vystoupeni_projevy/download/rezabek_20090330_nova_500.pdf http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konferen ce_projevy/vystoupeni_projevy/download/rezabek_20100301_padelky.pdf http://www.cnb.cz/cs/platidla/ochranné_prvky/ochranne_prvky_500.html#02 http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/strategicke_d okumenty/download/eurostrategie_070829.pdf http://www.karty-penize.webgarden.name/menu/bankovky-padelky http://finexpert.e15.cz/branime-se-pred-padelky-bankovek/ch-4927 http://finexpert.e15.cz/branime-se-pred-padelky-bankovek/ch-4927 http://silver-standard.webnode.cz/srovnani-se-zlatem/ 32
Právní úprava Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky. Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Vyhláška České národní banky č. 37/1994 Sb., kterou se stanoví postup při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince. Vyhláška České národní banky č. 553/2006 Sb., o podmínkách, za kterých lze reprodukovat bankovky, mince, šeky, cenné papíry a platební karty a vyrábět předměty , které je úpravou napodobují. Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti. Úmluva o potírání penězokazectví č. 15/1932. Závazný pokyn policejního prezidenta č. 97/2009.
33
Seznam příloh Příloha č. 1
Příloha č. 2
34
Příloha č. 3
Příloha č. 4
Příloha č. 5
35
Příloha č. 6
Příloha č. 7
Příloha č. 8
36
Příloha č. 9
Příloha č. 10
Příloha č. 11
37
Příloha č. 12
38
Příloha č. 13 Vzor potvrzení o odebrání bankovek a mincí podle zákona o ČNB -----------------------------------------------------------------POTVRZENÍ o odebrání bankovek nebo mincí podle zákona o ČNB Datum Sdělení odebrání: .................... pro ČNB ....................... ---------------------------------------------------------------Poč. ks/ měna série/vzor sér. číslo celková částka /hodnota (ročník ražby) (slovy) ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Jméno a příjmení předložitele: ................................... (u cizinců st. přísl., u právnických osob - název a IČO) Adresa pobytu na území ČR: ....................................... (u právnických osob sídlo) Adresa stálého bydliště (sídla) cizince v zahraničí: ............. Jméno, příjmení a adresa (název a sídlo) osoby pověřené v ČR převzít zpět peníze, pokud jsou pravé: ................................................................. Bankovní spojení v ČR: ........................................... Rodné číslo: ................ Druh a číslo dokladu: .............. (datum narození) Podpis předložitele: .............
.................................. Razítko a podpis právnické osoby, která bankovky nebo mince odebrala
-----------------------------------------------------------------str.1 -----------------------------------------------------------------Podle § 21 zákona ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance, jsou právnické osoby oprávněny bez náhrady odebrat bankovky nebo mince znějící na koruny české nebo na cizí měnu, u kterých vznikne podezření, že by mohly být padělány nebo pozměněny. Současně jsou oprávněny požadovat od osoby, která takové bankovky nebo mince předložila, aby věrohodným způsobem prokázala svou totožnost. Pokud osoba, které jsou bankovky nebo mince podle zákona odebrány, odmítne věrohodným způsobem prokázat svou totožnost, popř. sdělit další údaje potřebné k vystavení tohoto potvrzení, je pracovník banky nebo jiné právnické osoby oprávněn podle § 43 zákona ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, požádat o pomoc policii.
39
40