Daniel Prošek. Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o

Analýza spotřebního chování při výběru destinace

Bakalářská práce

Daniel Prošek

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Katedra marketingu

Studijní obor: Marketingové komunikace Vedoucí bakalářské práce: doc. Mgr. Ing. Karel Chadt, CSc. Datum odevzdání: 21.4. 2016 E-mail: [email protected]

Praha 2016

Analysis of consumer behavior when choosing a destination

Bachelor's dissertation

Daniel Prošek

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of marketing

Major: Marketing communication Thesis advisor: doc. Mgr. Ing. Karel Chadt, CSc. Date of submission: 21.4. 2016 E-mail: [email protected]

Prague 2016

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Analýza spotřebního chování při výběru destinace zpracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použil, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná.

V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

....................................... Daniel Prošek

V Praze dne 21.4.2016

Poděkování Rád bych touto cestou poděkoval vedoucímu své bakalářské práce doc. Mgr. Ing. Karlovi Chadtovi za cenné rady a čas. Dále bych chtěl poděkovat své rodině za podporu a všem ostatním, kteří vyplnili dotazník.

Abstrakt PROŠEK, Daniel. Analýza spotřebního chování při výběru destinace. [bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2016. 53 stran.

Bakalářská práce se zabývá výzkumem spotřebního chování při výběru destinace. První část teorie se podrobněji věnuje spotřebnímu chování a faktorům, které ho ovlivňují, druhá část se věnuje základům z cestovního ruchu. Další částí bakalářské práce je část analytická, neboli praktická. Při vypracování této části jsem použil dotazníkovou metodu. Cílem této bakalářské práce je zjistit jací lidé, jak, kam, na jak dlouho a proč cestují, když si vybírají dovolenou. Pracovní hypotézy "Čím větší příjem člověk má, tím více cestuje do vzdálenějších a exotičtějších oblastí a utratí víc peněz." a "Většina lidí by chtěla cestovat častěji, ale jsou omezováni nedostatečným příjmem nebo nedostatkem volného času." se ve většině případech potvrdily.

Klíčová slova: spotřební chování, analýza spotřebního chování, destinace, dovolená

Abstract PROŠEK, Daniel. Analysis of consumer behavior when choosing a destination. [bachelor's dissertation] The Institute of Hospitality Management. Prague: 2016. 53 pages.

This thesis deals with research of consumer behavior when choosing a destination. The first part of the theory is discussed in great detail of consumer behavior and the factors that influence it, the second part focuses on the basics of tourism. Another part of the thesis is the analytical or better called practical part. When making this section, I used the questionnaire method. The goal of this work is to find out what people, how, where, for how long and why they travel, when choosing a holiday. Working hypothesis "The more income a person has, the more he travels to remote and exotic areas and spend more money." and "Most people would like to travel more often, but they are constrained by insufficient income or lack of free time." confirmed in most cases.

Key words: consumer behavior, analysis of consumer behavior, destination, holiday

Obsah Úvod ................................................................................................................................... 1 1

Teoreticko-metodologická část .............................................................................3 1.1 Spotřební chování ...................................................................................................... 3 1.1.1 Faktory ovlivňující spotřební chování ................................................................. 3 1.1.1.1 Kulturní faktory ............................................................................................. 4 1.1.1.2 Sociální faktory ..............................................................................................5 1.1.1.3 Osobní faktory ............................................................................................... 6 1.1.1.4 Psychické faktory ...........................................................................................7 1.1.2 Kupní rozhodovací proces ................................................................................... 11 1.1.2.1 Rozpoznání problému ....................................................................................11 1.1.2.2 Hledání informací .......................................................................................... 12 1.1.2.3 Hodnocení alternativ ......................................................................................14 1.1.2.4 Nákupní rozhodnutí ....................................................................................... 15 1.1.2.5 Ponákupní chování .........................................................................................15 1.2 Cestovní ruch ............................................................................................................. 17 1.2.1 Formy cestovního ruchu ...................................................................................... 17 1.2.2 Třídění cestovního ruchu ..................................................................................... 17 1.2.3 Klasifikace návštěvníků .......................................................................................18

2

Analytická část ...................................................................................................... 19 2.1 Úvod do analýzy ........................................................................................................ 19 2.2 Analýza spotřebního chování pomocí dotazníkového výzkumu................................ 21 2.3 Shrnutí výsledků ........................................................................................................ 43

3

Návrhová část ........................................................................................................ 45

Závěr .................................................................................................................................. 49 Literatura .......................................................................................................................... 52

Seznam grafů Graf č. 1 - Jaké je Vaše pohlaví? Graf č. 2 - Jaký je Váš věk? Graf č. 3 - Jaký je Váš čistý měsíční příjem? Graf č. 4 - Jak často jezdíte na dovolenou? Graf č. 5 - Na jak dlouho jezdíte nejčastěji na dovolenou? Graf č. 6 - Kdy jste byl/a naposled na dovolené? Graf č. 7 - Kam nejčastějí jezdíte na dovolenou? Graf č. 8 - Kde nejdál od domova jste byl/a? Graf č. 9 - Kolikrát jste byl/a na dovelené mimo Evropu? Graf č. 10 - Proč jezdíte na dovolenou? Graf č. 11 - S kým nejčastěji jezdíte na dovolenou? Graf č. 12 - Jakou upřednostňujete dopravu? Graf č. 13 - Jaký typ ubytování preferujete? Graf č. 14 - Jakou formu stravování v ubytovacím zařízení preferujete? Graf č. 15 - Zřizujete si před odjezdem na dovolenou cestovní pojištění? Graf č. 16 - Jak velkou částku na osobu jste schopný/á utratit za dovolenou? Graf č. 17 - Co Vás nejvíce ovlivní při výběru dovolené? Graf č. 18 - Využíváte služeb cestovních kanceláří a agentur? Graf č. 19 - Chtěl/a byste cestovat častěji? Graf č. 20 - Co Vás omezuje v cestování?

0

Úvod Tématem této bakalářské práce je výzkum spotřebního chování při výběru destinace. Zjednodušeně řečeno, zjišťujeme, jací lidé, jak, kam, na jak dlouho a proč cestují, když si vybírají dovolenou. Toto téma jsem si zvolil proto, že je blízké nejenom mně, ale i většině lidem v mém okolí. Kdo také nemá rád cestování, že? Myslím si, že by většina lidí rádo cestovalo častěji, ale zabraňují jim v tom různé překážky. My se budeme snažit tyto překážky identifikovat a snažit se najít způsob, jak se jich zbavit, popřípadě jak se jim vyhnout.

Nejprve si ale řekneme, co nás v této bakalářské práci čeká. První částí je teorie. Jako první kapitolu jsem si zvolil spotřební chování. Tato práce je hlavně o spotřebním chování, tudíž vynechání této kapitoly nebylo možností. Do této kapitoly spadají podkapitoly jako faktory ovlivňující spotřební chování, které je dále rozděleno na kulturní, sociální, osobní a psychické faktory a kupní rozhodovací proces, ve kterém si tyto procesy vyjmenujeme a popíšeme. Druhá kapitola se věnuje základům z cestovního ruchu.

Další částí bakalářské práce a řekl bych, že tou nejdůležitější, je část analytická, neboli praktická. Při vypracování této části jsem použil dotazníkovou metodu. Vybral jsem si ji, jelikož se mi zdála být nejjednodušší a nejrychlejší metodou. V úvodu této praktické části vás provedu strukturou respondentů a následně vám nabídnu přehled všech otázek z mnou zkonstruovaného dotazníku, pro lepší orientaci. Dotazník s dvaceti otázkami byl vytvořen na webových stránkách www.survio.com. Výsledky dotazníku jsem poté graficky zobrazil, vyhodnotil a okomentoval. Cílem tohoto dotazníku bylo seznámit se s chováním spotřebitele při výběru destinace. V závěru této praktické části jsem jen shrnul nejčastější odpovědi a rozhodl jsem o pravdivosti svých pracovních hypotéz.

Pracovní hypotéza č. 1: Čím větší příjem člověk má, tím více cestuje do vzdálenějších a exotičtějších oblastí a utratí víc peněz. Pracovní hypotéza č. 2: Většina lidí by chtěla cestovat častěji, ale jsou omezováni nedostatečným příjmem nebo nedostatkem volného času.

1

Jak jsem se již zmínil, cílem této bakalářské práce je zjistit jací lidé, jak, kam, na jak dlouho a proč cestují, když si vybírají dovolenou. Cíl práce tedy vyznívá i z názvu práce, totiž "Analýza spotřebního chování při výběru destinace". Dalším cílem práce je však i snaha nalézt vhodné řešení, tedy příjít s vhodnými návrhy, které povedou ke zvýšení příležitostí pro vycestování na dovolenou.

A to nás zavádí do poslední části, a to části návrhové. V této části rozeberu problematiku různých faktorů a pokusím se navrhnout lepší možnosti jak pro osobu nabízející destinaci, tak pro osobu poptávající destinaci. V této části práce aplikuji své volné myšlení a ničím neomezován podávám návrhy na zlepšení, podpořené svými vlastními zkušenostmi a zkušenostmi svých přátel.

V konečné fázi této práce ještě vše podrobněji shrnu v závěru a použitou literaturu můžete nalézt na stránkách za ním.

2

1 Teoreticko-metodologická část 1.1 Spotřební chování

Spotřební chování je "chování, kterým se spotřebitelé projevují při hledání, nakupování, užívání, hodnocení a nakládání s výrobky a službami, od nichž očekávají uspokojení svých potřeb." (Schiffman, Kanuk, 2004, str. 14)

Spotřební chování se dělí na dva typy spotřebitelských subjektů. Do prvního spotřebitelského subjektu zařazujeme člověka nakupujícího výrobky a služby pro sebe, rodinu a přátele. Takovému subjektu se říká osobní spotřebitel. Do druhého spotřebitelského subjektu, organizačního spotřebitele, zařazujeme člověka nakupujícího výrobky a služby potřebné pro svou činnost. Jedná se například o ziskové a neziskové organizace, školy, nemocnice, věznice a vládní úřady. (Schiffman, Kanuk, 2004, str. 14)

1.1.1 Faktory ovlivňující spotřební chování Chování spotřebitele ovlivňuje mnoho faktorů. Tyto faktory mohou být: 1. Kulturní - Zvyky, hodnoty, pohlaví, jazyk, neverbální komunikace, symboly, rituály, mýty, tabu, body image, náboženství, umění, názory, zásady, výuka apod. 2. Sociální - Primární, sekundární a refrenční skupiny. Do těchto skupin řadíme rodinu, přátele, kolegy, týmy, kluby, spolky apod. Individuální: 3. Osobní - Věk, zaměstnání, vzdělání, ekonomická situace a příjem, životní styl. 4. Psychické - Vnímání spotřebitele, učení, postoje a přesvědčení, motivace, osobnost spotřebitele. (Kotler, Wong, Saunders, Armstrong, 2007, str. 310)

My si tyto faktory probereme podrobněji v dalších podkapitolách.

3

1.1.1.1 Kulturní faktory Prvním probíraným faktorem, ovlivňujícím spotřební chování, je kultura spotřebitele. Kulturu můžeme definovat jako "celkový souhrn nabytých názorů, zásad a zvyků, které slouží k usměrňování nákupního chování členů konkrétní společnosti." (Schiffman, Kanuk, 2004, str. 403)

Kulturu můžeme dělit na: 1. Učenou - Nejedná se o záležitost geneticky děděnou. Je to něco, co se musíme naučit. 2. Přenášenou z generace na generaci - Jde o tradice, zvyky a záliby našich rodičů či jiných blízkých. Například můžeme poslouchat stejnou hudbu jako naši rodiče. 3. Sdílenou - Kulturá sdílena s větší skupinou lidí. Příkladem může být jazyk, náboženství nebo dokonce zážitky. 4. Diferencovanou - Jak se říká: Jiný kraj, jiný mrav. Různě po světě jsou různé kulturní zvyky. 5. Adaptivní - S časem se mění i kultura. Lidé se mění, vyvíjejí, může dojít například ke styku dvou či více kultur, který vede ke změnám od původní jedné kultury. Je způsoben globalizací, migrací, agresí - vnucením kultury apod. (Koudelka, 2010, str. 18)

Kultura je tvořena hmotnými a nehmotnými prvky. Za hmotné prvky jsou označovány kulturní artefakty. Jde o veškeré spotřební zboží na trhu, jelikož jde o zboží, na které má člověk nějaké působení. Za nehmotné prvky jsou označovány sociální normy, ideje a poznatky. Jsou to různá pravidla a myšlenky, tedy něco nehmotného, například zvyky, hodnoty, symboly apod. (Koudelka, 2010, str. 21)

Některé z nehmotných prvků: 1. Zvyky - Určité aktivity, které se v nás po opakovaném a většinou dlouhodobém procesu zachovaly. 2. Hodnoty - Určitá pravidla, která chceme pro dobrý pocit dodržet. Napříkald čestnost, spravedlnost, rovnost, apod. 3. Pohlaví - V některých kulturách jsou ženy více omezovány než muži.

4

4. Jazyk - Vzájemné porozumění ve všech jazykových směrech. Například v Japonsku má důležitý význam pro slovo tón, kterým to slovo řeknete. 5. Symboly - Barvy, tvary, obrazce, znaky mohou mít v různých zemích jiné významy. 6. Rituály - Symbolické aktivity. Může se jednat o rituály oslavné - svatba, riuály úcty pohřeb, trestní rituály a jiné. 8. Body image - Barva očí, vlasů, kůže, stavba těla, tetování, piercingy a jiné. 9. Náboženství - Různá náboženství - katolictví, protestantství, buddhismus, islám - různá pravidla. 10. Umění - Styl, jakým se kultura vyjadřuje. Názorným příkladem by mohla být hudba. Hudba v Japonsku se výrazně liší od hudby v Česku. (Koudelka, 2010 str. 22-31)

Kulturu ve světě můžeme dělit na subkultury a kmeny lišící se národností, náboženstvím, geografickou polohou, rasou, věkem, povoláním, pohlavím apod. (Koudelka, 2010, str. 33)

1.1.1.2 Sociální faktory Druhými probíranými faktory, ovlivňující spotřební chování, jsou sociální faktory. Sociální faktory jsou určité skupiny lidí, které na nás různě působí. Nejvíce na nás působí důvěryhodné a blízké skupiny jako rodina, přátelé a známí. Určitý vliv ale mají i skupiny lidí jako organizace a asociace.

Nejzákladnější dělení skupin, co se týče sociálních faktorů, jsou skupiny primární a sekundární. Do primární skupiny řadíme spíše malé skupiny lidí, se kterými máme častý osobní kontakt a naopak do sekundární skupiny řadíme spíše velké skupiny lidí, se kterými máme osobní kontakt zřídkakdy. (Koudelka, 2010, str. 41)

Do primární skupiny tedy zařadíme rodinu, přátele, známé, týmy, kluby, spolky, spolupracovníky, sousedy apod. Do sekundární skupiny zase můžeme zařadit různé asociace, organizace, sociální třídy, etnické skupiny, politické strany a jiné. (Koudelka, 2010, str. 42)

5

Nejdůležitější a nejzákladnější sociální skupinou je rodina. Jsou to lidé spojeni krví, adopcí nebo sňatkem. Do jedné rodiny se člověk narodí, druhou rodinu později sám zakládá. Rodina má dvě fáze a to: 1. Orientující - V této fázi jste během svého dětství, kdy se teprve orientujete k určitému směru chování. 2. Tvarující - V této fázi jste když zakládáte a formujete rodinu. Působením na vaše děti ovlivňujete nejen jejich chování, ale zároveň i vaše. (Koudelka, 2010, str. 44)

"Někdy se v souvislosti se skupinami primárními uváději i skupiny referenční... Ale referenční skupinou se může stát jak skupina primární, tak skupina sekundární. Referenční skupina je sociální skupina, s níž se jedinec identifikuje, podle jejíchž norem, hodnot se chová, resp. skupina, která mu slouží jako rámec referencí." (Koudelka, 2010, str. 69.)

1.1.1.3 Osobní faktory Třetími probíranými faktory, ovlivňující spotřební chování, jsou faktory osobní. Společně s psychickými faktory se řadí mezi faktory individuální. Mezi tyto osobní faktory řadíme věk a fázi života, zaměstnání, ekonomickou situaci, životní styl apod.

1. Věk a fáze života Během svého života lidé mění zboží a služby, které nakupují a jsou často ovlivňeni životním cyklem rodiny. Fáze životního cyklu rodiny: Mládí - Svobodní, manželské páry bez dětí, manželské páry s dětmi, rozvedení s dětmi. Střední věk - Svobovní, manželské páry bez dětí, manželské páry s dětmi, manželské páry bez nezaopatřených dětí, rozvedení bez dětí, rozvedení s dětmi, rozvedení bez nezaopatřených dětí. Stáří - Starší sezdané páry, starší svobodní lidé. (Kotler, Wong, Saunders, Armstrong, 2007, str. 319)

2. Zaměstnání a ekonomická situace Většinou je to tak, že čím lepší zaměstnání, tím lepší plat a tím jste na tom ekonimicky lépe.

6

J. Vlček ve své knize Ekonomie a ekonomika (2009) odkazuje na Keynesův předpoklad, že spotřeba je lineární funkcí disponibilního důchodu. Píše se tam, že spotřební funkce vyjadřuje vztah mezi celkovými výdaji na finální spotřebu a disponibilním důchodem spotřebitele a že je tedy spotřeba na důchodu závislá proměnná. "Lidé jsou zpravidla a v průměru ochotni zvyšovat svou spotřebu, zvětšuje-li se jejich důchod, ale nikoli ve stejné míře, v jaké roste důchod." (Vlček, 2009, str. 279)

3. Životní styl Životní styl je způsob způsob života jednotlivce, který je vyjadřován jeho zájmy, názory a aktivitami. (Kotler, Wong, Saunders, Armstrong, 2007, str. 320)

1.1.1.4 Psychické faktory Čtvrtými a posledními probíranými faktory, ovlivňující spotřební chování, jsou faktory psychické. Společně s osobními faktory se řadí mezi faktory individuální. "Psychika, mysl spotřebitele, je svým způsobem také filtr, který přetváří, přizpůsobuje vnější podněty... Spotřebitel vnímá určitý stimul svými smysly." Mezi tyto psychické faktory řadíme vnímání, učení, postoje a přesvědčení, motivaci a také osobnost člověka. (Koudelka, 2010, str. 90)

1. Vnímání Je to schopnost porozumět druhým. Vnímání je interakcí mezi vnímatelem a vnímaným na základě pěti smyslů a to: zraku, sluchu, chuti, čichu a hmatu a je klíčový pro chování klienta před, během i po dovolené. (Palatková, 2006, str. 99)

Dvě stejně motivované osoby s odlišným vnímáním budou ve stejnou situaci jednat odlišně. (Kotler, Wong, Saunders, Armstrong, 2007, str. 328)

Podle Koudelky (2010) probíhá celý proces vnímání pod vlivem determinantů vnímání, kterými jsou: předchozí znalost, orientace, situace, kognitivní styl, očekávání, zaujetí a způsob organizace a kategorizace. (Koudelka, 2010, str. 91)

7

Podle Jakubíkové (2012) jsou tři různé procesy vnímání: Selektivní pozornost - Informace si třídíme a pozornost věnujeme pouze některým z nich. Selektivní zkreslení - Přikládání vlastního významu ke sdělené informaci. Selektivní paměť - Tendence k uchování pouze té části informací, která souhlasí s našimi názory a postoji. (Jakubíková, 2010, str. 174)

2. Učení Jsou to změny chování, způsobené přijetím nové informace, zkušeností nebo myšlením. (Koudelka, 2010, str. 98.)

Vysekalová (2004) dělí formy učení na: podmiňování, kognitivní učení a sociální učení a uvádí, že dalším důležitým faktorem je paměť a proces zapomínání. (Vysekalová, 2004, str. 25)

Podmiňování Může být buď klasické nebo operativní. Klasické podmiňování je pasivní. Výsledkem není nové chování, pouze podmíněná reakce na podmíněný podnět. Operativní podmiňování je naopak aktivní. Učí se z důsledku chování subjektu. Znamená to, že pozitivní či neagtivní důsledky chování vedou ke změně chování, tedy k novému chování. (wikisofia.cz)

Kognitivní učení Je to učení jako mentální proces, při kterém spotřebitelé řeší problémy díky informací, poznávání, myšlení, zdůvodňování, znalosti a chápání. (Koudelka 2010, str. 103)

Sociální učení Je to učení založené na pozorování ostatních lidí. Jedinec zpracovává a následně ukládá informace pro budoucí zpracování.

8

3. Postoje a přesvědčení Člověk si díky poznávání vytváří své postoje a přesvědčení. Jsou to vztahy k určitým objektům. Postoje mají směr, orientaci a jsou příznivé nebo nepříznivé. (Koudelka, 2010, str. 106)

Formování postojů je založeno na různých faktorech a těmi jsou: rodina, přátelé, informace, zkušenosti, osobnost, hodnoty, potřeby a chování ostatních. (Koudelka, 2010, str. 108)

4. Motivace Je to vnitřní síla, která jedince uvádí v činnost za základě určité potřeby.

Znaky motivace: přístup k práci, orientace na práci, úsilí, vůle, nadšení, vyrovnanost osobnosti, loajalita, cílevědomost, chuť do práce, energie, odhodlanost, pracovní nasazení, houževnatost, rozhodnost, přesvědčivost. (Adair, 2004, str. 15)

Potřeba se při dosažení určité hranice mění na motiv neboli nutkání, které je hnací silou jedince, určenou k odstranění napětí, jež působí na chování jedince. (Koudelka, 2010, str. 111)

Maslowova hierarchie potřeb je teorie, podle které má člověk pět základních potřeb, které řadí od nejnižších po nejvyšší.

1. Fyziologické potřeby - Hlad, žízeň, spánek. 2. Potřeba jistoty - Bezpečí, ochrana před nebezpečím. 3. Společenské potřeby - Sounáležitost, přijetí, společenský život, přátelství a láska. 4. Potřeba uznání - Sebeúcta, úspěch, postavení, úcta. 5. Potřeba seberealizace - Růst, znalosti, osobní rozvoj. (Adair, 2004, str. 30)

9

Abraham Maslow: "Člověk je tvor, který stále něco chce a který zřídkakdy dosahuje stavu naprostého uspokojení, vyjma krátkých okamžiků. Je-li jedna jeho touha uspokojena, vynoří se jiná a zabere její místo. Pokud je uspokojena i tato, postaví se do poředí další. Pro lidskou existenci je během celého jejího života charakteristické, že prakticky stále po něčem touží. " (Adair, 2004, str. 29)

5. Osobnost "Osobností rozumíme relativně stálé reakce jedince na okolí, vnitřní psychologické charakteristiky, které určují a odrážejí tyto reakce." (Koudelka, 2010, str. 117)

V psychologii rozlišujeme čtyři typy osobností:

Flegmatik Člověk tohoto typu je introvert. Je pasivní, pečlivý, přemýšlivý, mírumilovný, ovládající se, spolehlivý, klidný a má vyrovnané nálady.

Melancholik Člověk tohoto typu je introvert. Je tichý, nespolečenský, rezervovaný, pesimistický, střízlivý, rigidní, úzkostlivý a náladový.

Cholerik Člověk tohoto typu je extrovert. Je urážlivý, neklidný, agresivní, vzrušivý, tvárný, impulzivní, optimistický a aktivní.

Sangvinik Člověk tohoto typu je extrovert. Je vůdčí, bezstarostný, živý, pohodový, citlivý, hovorný, otevřený a společenský.

Člověk může být mixem všech těchto typů osobností. Některé ale převládají více než ty ostatní. (ografologii.blogspot.cz)

10

1.1.2 Kupní rozhodovací proces Stručně řečeno, kupní rozhodovací proces je určitá posloupnost aktivit, při kterých se člověk rozhoduje, zda si produkt či službu koupí nebo nekoupí. Během těchto aktivit se tento člověk snaží uspokojit své potřeby, a tak se pokouší najít určitý způsob, jak tomu dosáhnout. Po rozpoznání problému a vybrání vhodného produktu či služby hledá o tomto produktu či službě informace a hodnotí alternativy. Po dostatečné informovanosti, zhodnocení a posouzení, zda je koupě správná se rozhodne, jestli koupi uskuteční nebo ne. Po nákupu nastupuje ponákupní chování. Ukazuje, jestli je kupující s vybraným produktem či službou spokojen nebo ne. (Koudelka, 2010, str. 125)

Kupní rozhodovací proces má tedy v základu 5 hlavních fází a těmi jsou: 1. rozpoznání problému 2. hledání informací 3. hodnocení alternativ 4. nákupní rozhodnutí 5. ponákupní chování (Koudelka, 2010, str. 125)

My si tyto fáze probereme podrobněji v dalších podkapitolách.

1.1.2.1 Rozpoznání problému Vznik problému si může spotřebitel uvědomit v momentě, kdy podvědomě (vnitřně) cítí potřebu změny prostředí, odpočinku, relaxace, ale i potřebu poznání, strávení společného času s rodinou nebo při zlepšení finančních podmínek. Vnějšími podněty pak nejčastějí bývá reklama či blízké okolí. (Swarbrooke, Horner, 2007, str. 74)

Rozpoznání problému nastává v okamžiku, kdy si jedinec uvědomí rozdíl mezi reálným a požadovaným stavem. Tento problém lze rozpoznat vhodným podnětem. Existují dva hlavní stupně rozpoznání problému, a to:

11

1. vznik problému díky nepříznivé změně současného stavu 2. vznik problému díky zvýšení úrovně požadovaného stavu

U nepříznivé změny současného stavu nastává problém v souvislosti s: 1. Poškozením určitého zařízení, vybavení apod. Jedná se především o předměty dlouhodobé spotřeby. S narůstajíícím časem se výrobek opotřebovává a ztrácí schopnost plnit fuknce. 2. Vyčerpáním zásob. Jde o běžné vyčerpatelné zásoby jako například potraviny, tekutiny apod. 3. Zhoršením kvality. Například potraviny. (Koudelka, 2010, str. 126)

U zvýšené úrovně požadovaného stavu nastává vnímání problému když se na trhu objeví nějaká novinka, produkt či služba, o kterou má spotřebitel zájem. Tento pocit může nastat také v případě, že se zvýší spotřebitelův důchod. Spotřebitel má větší důchod a možnost více utrácet. (Koudelka, 2010, str. 126)

1.1.2.2 Hledání informací Po rozpoznání problému nastává fáze hledání informací. Proces hledání informací potřebných k nákupnímu rozhodnutí může probíhat různě. V základu dělíme tato hledání na vnitřní a vnější. Vnitřní hledání jsou vzpomínky, zkušenosti a všelijaké informace získané časem spotřebitele samého.Vnější hledání jsou zase informace získané od lidí z okolí. Jde o rodinu, přátele, známé, média a jiné. Dále rozlišujeme aktivní a pasivní přístup. Pasivním přístupem se rozumí zvýšená pozornost a vnímání potřebných informací. Aktivním přístupem se označujě efektivnější sběr dat. Příkladem takovému ekektivnějšímu sběru dat je studium návodů a recenzí. (Koudelka, 2010, str. 127)

Spotřebitel si v této fázi buduje ideální představu o dovolené a snaží se odpovědět na několik otázek: 1. Jakou zvolím destinaci? 2. Jaký zvolím druh dopravy? 3. Jaké zvolím ubytování? 4. Jak dlouhou dovolenou zvolím?

12

5. Kdy si vezmu dovolenou? 6. Zařídím si vše sám nebo s pomocí CK? 7. Jakou CK si zvolím? (Koudelka, 2006, str. 123)

Každý spotřebitel pracuje jednak s vlastními zkušenostmi a znalostmi a jednak se snaží získat informace nové. Prvním krokem aktivního hledání informací bývá zvýšení pozornosti při pasivním přijímání informací z reklam a okolí, druhým krokem pak bývá aktivní systematické hledání možností řešení problému. Za nejdůvěryhodnější a tím pádem nejvýznamější zdroj informací je považováno referenční okolí, především příbuzní, známí a spolupracovníci. Významným zdrojem jsou však i prvky marketingového mixu firmy, jako například katalogy, inzeráty, televizní a internetové reklamy a jiné. (Koudelka, 2006, str. 119)

Existují ale i rizika, která mohou nastat, které by měl spotřebitel před koupí zvážit. Obvykle se zvažují tato rizika: 1. Finanční rizika - Spotřebitel vydá příliš mnoho finančních prostředků. Hrozí doplácení. 2. Funkční rizika - Riziko, že zakoupený produkt nebude fungovat správně. 3. Fyzická rizika - Produkt může způsobit spotřebiteli různé zdravotní problémy. 4. Sociální rizika - Obava, že spotřebitel s produktem nezapadne do společnosti. 5. Psychická rizika - Pocit viny z impulzivního nákupu či nedočkavosti. (Koudelka, 2010, str. 129)

Výzkumy ukazují, že vyšší sklon k hledání informací mají ženy, vzdělanější osoby a rodiny v počátečních fázích životního stylu. Naopak s rostoucím věkem rozsah hledání informací klesá. (Koudelka, 2010, str. 129)

Middleton (2009) uvádí, že většina lidí, která cestuje do vzdálených destinací rezervuje svou dovolenou přes cestovní kanceláře, ačkoliv stále ještě hledají informace. (Middleton, 2009, str. 88)

13

1.1.2.3 Hodncení alternativ "Rozhodování o výběru konečné alternativy pro nákup má samo o sobě několik poloh. Jde o: výběr typu výrobku, vytvoření výběrového okruhu resp. uvažovaného souboru (tři, čtyři značky) a hodnocení a rozhodování uvnitř výběrového souboru" (Koudelka, 2010, str. 130)

Průběh rozhodování spotřebitele se dělí na dva základní způsoby rozhodování o daných alternativách. Jedná se o nekompenzační a kompenzační pravidla rozhodování.

Mezi nekompenzační pravidla rozhodování řadíme: 1. Disjunktivní pravidlo - Spotřebitel má u vybrané funkce výrobku hraniční kritérium, které musí výrobek pro uspokojení potřeb splňovat. 2. Konjuktivní pravidlo - Spotřebitel má u jistých funkcí výrobku hraniční kritéria, která musí výrobek pro uspokojení potřeb splňovat. Vybírá se varianta, ktará vyhovuje všem kritériím. 3. Lexikografické pravidlo - Spotřebitel seřadí jednotlivá kritéria podle důležitosti a vybírá dle toho, jak uspokojují jím stanovené nejdůležitější vlastnosti. 4. Eliminace podle vlastností - Postup podobný lexikografickému pravidlu. I zde se jednotlivá kritéria seřadí podle důležitosti, ale vylučují se varianty, které nevyhovují. 5. Dominantní princip - Spotřebitel volí produkt s vyrovnanými hodnotami s ostatními produkty, avšak tento produkt má jednu vlastnost, kterou spotřebitel hodnotí lépe než ostatní. (Koudelka, 2010, str. 132)

Mezi kompenzační pravidla rozhodování řadíme: 1. Jednoduché aditivní pravidlo - Vybírá se varianta s nejvíce pozitivními vlastnostmi. 2. Vážené aditivní pravidlo - Na základě celkového vyhodnocení zvolí spotřebitel produkt s nejlepším celkovým výsledkem. (Koudelka, 2010, str. 132)

14

1.1.2.4 Nákupní rozhodnutí Po zhodnocení alternativ dochází ke kupnímu záměru, ten předchází svému nákupu či odmítnutí. "Z hodnocení alternativ vyplynula volba konkrétního výrobku, který spotřebitel hodlá zakoupit. Nákupní záměr není identický s nákupem. Prochází ještě filtrem bezprostředních okolností, které mohou do nákupního rozhodnutí zasáhnout." (Koudelka, 2010, str. 133)

Některé z těchto ovlivňujících faktorů mohou být například chování a přístup pordávajícího, chování lidí v obchodě, atmosféra ve vybraném obchodě, zjištění existence výhodnější a atraktivnější nabídky nebo absence vybraného zboží. (Koudelka, 2010, str. 134)

Dosavadní průběh kupního rozhodovacího procesu uzavírá jedna z následujících možností: 1. Nákup - Pořízení určitého výrobku či služby. 2. Odložení nákupu - Odložení nákupu z různých důvodů. Tyto důvody mohou být například kvůli nedostatku potřebných informací. 3. Odmítnutí nákupu - Nastává tehdy, je-li spotřebitel schopen svou touhu po produktu převést na jiný produkt. (Koudelka, 2010, str. 135)

1.1.2.5 Ponákupní chování Ponákupní chování je poslední fází kupního rozhodovacího procesu. Po nákupu je spotřebitel buď spokojený - výrobek či služba splnila jeho očekávání, nebo nespokojený výrobek či služba spotřebitelovo očekávání splnila jen částečně, ale ne dostatečně nebo nesplnila očekávání vůbec.

Spotřebitel většinou po prvním použití výrobku zjistí, zdali je spokojen. Proto by měla firma vyrábějící výrobek poskytnout zkušební verzi, zkušební jízdu, vzorek či vrácení peněz do stanovené doby. V obchodech se většinou dává záruční list, který lze použít pro vrácení peněz. (Koudelka, 2010, str. 136)

15

Cílem všech firem by měla být spokojenost spotřebitele. My si zde ukážeme pár faktorů posilující spokojenost spotřebitele: 1. Výrobek - Výrobek, který poždovaným způsobem řeší problém. 2. Odpovídající komunikace - Nezveličování výrobku. Poskytnutí odpovídajících informací o vlastnostech a funkcích výrobku. 3. Kvalitní informace - Poskytnutí vhodných informací o výrobku, které budou dostatečné pro potencionálního spotřebitele. 4. Kvalitní servis - Kvalitní ponákupní služby. 5. Podpora prodeje - Podpora prodávaného produktu jiným produktem. Přídání jiného produktu jako bonus při koupi původního chtěného produktu. 6. Marketingové vztahy - Průběžný kontak se spotřebitelem. (Koudelka, 2010, str. 137)

Jak už jsme se zmínili, může nastat i nespokojenost spotřebitele. Ukážeme si i faktory posilující ponákupní nespokojenost: 1. Více rovnocenných alternativ - Pokud je více produktů podobných si vlastnostmi, je možnost, že si vybereme ten horší. 2. Nemožnost vyzkoušet výrobek - Výrobek se může zachovat úplně odlišně od spotřebitelovy představy. 3. Dobrovolnost koupě - Není-li možnost volby, nemůže se dostatečně nespokojenost s výběrem projevit. 4. Možnost odvolání koupě - Pokud spotřebitel ví, že může výrobek vrátit, snáze a se mu rozhoduje a nemusí nad koupí výrobku tolik přemýšlet. 5. Informovanost o výrobku - Nedostatečná informovanost může poškodit spotřebitele. 6. Osobnost spotřebitele - Někteří si produkt koupí i když jsou nespokojení. (Koudelka, 2010, str. 137)

Důsledky nespokojenosti: 1. Fyzické okolnosti - Většinou neovlivnitelné jevy. Změna počasí, přírodní jevy apod. 2. Sociální okolnosti - Všechny ostatní přítomné osoby, které se mohou o něčem bavit, a tak vnést nějakou myšlenku spotřebiteli a ovlivnit jeho nákup. 3. Časové okolnosti - Některé poptávky či nabídky mohou být časově omezené. (Koudelka, 2010, str. 140)

16

1.2 Cestovní ruch Cestovní ruch je "cestování a dočasný pobyt lidí mimo místo trvalého bydliště, obvykle ve volném čase a to za účelem rekreace, poznání a spojení mezi lidmi". (Malá, 2009, str. 11)

Podle Hunzikera a Krapfa je cestovní ruch "souhrnné označení vztahů a jevů vznikajících na základě cesty a pobytu nerezidentů, pokud se pobytem nesleduje usídlení a pokud s ním není spojena žádná výdělečná činnost". (Palatková, Zichová, 2011, str. 11)

1.2.1 Formy cestovního ruchu Základní cestovní ruch: 1. Rekreační - Způsob rekreace, který přispívá k načerpání fyzických a duševních sil. Uskutečňuje se ve vhodném prostředí, například v přírodě. 2. Kulturně poznávací - Vzdělávací způsob poznání cizích kultur, mravů, tradicí a historie. 3. Spotrovně turistický - Může být jak aktivní - sám sport provozuji, tak pasivní - na sport jsem se přijel podívat. 4. Léčebný a lázeňský - Cestování za přírodními regeneračními zdroji. (Ryglová, 2009, str. 13)

Specifický cestovní ruch: Cestovní ruch podle různé specifikace či zaměření, například: městský, venkovský, náboženský, zábavní a atrakční, gastronomický, rybolov, sportovní lov apod. (Ryglová, 2009, str. 13)

1.2.2 Třídění cestovního ruchu Podle místa uskutečnění se dělí cestovní ruch na: 1. Domácí - Osoby žijící v tomto státě cestují pouze po tomto státě a nepřekračují hranice. 2. Zahraniční - Účastníci překračují hranice jednoho či více států. Pokud hranice překráčejí lidé z našeho státu, jde o pasivní cestovní ruch. Pokud hranice překráčejí osoby z jiných států směrem k nám, jde o aktivní cestovní ruch. 17

3. Aktivní - Již výše zmiňovaný - příjezdy cizích turistů do České republiky. 4. Pasivní - Již výše zmiňovaný - odjezdy českých turistů do zahraničí. 5. Tranzitní - Cestující pouze přejíždí přes území státu. Jeho cílová destinace je v jiném státě. 6. Vnitřní - Cestování všech osob v dané zemi. Může jít jak o osoby daného státu, tak o turisty, tedy osoby aktivního cestovního ruchu. (Domácí + aktivní). 7. Národní - Cestování osob daného státu v zemi a osob, které ze země vycestovávají, tedy osoby pasivní cestovního ruchu. (Domácí + pasivní). 8. Mezinárodní - Zahrnuje veškerý cestovní ruch. (Aktivní + pasivní) (Ryglová, 2009, str. 13)

Dalé můžeme cestovní ruch dělit na typy podle: Způsobu financování: Volný - vlastní zdroje. Vázaný - závislost na někom jiném. Délky pobytu: Krátkodobý - méně než 3 noci. Dlouhodobý - více než 3 noci. Způsobu účasti: Organizovaný - cestovními kancelářemi. Neorganizovaný - vlastní. Počtu častníků: Individuální - Sám nebo s rodinou. Kolektivní - Masivní cestovní ruch. Ročního období: Letní, zimní, sezónní - vysoká návštěvnost, opak - mimosezónní. Vztahu k platební bilanci: Aktivní - příjezdy do státu. Pasivní - výjezdy ze státu. Vlivu na životní prostředí: Tvrdý a měkký turismus. Způsob zacházení s okolím. Dopravního prostředku: Letadlo, auto, autobus, karavan, motorka, loď, vlak apod. Způsobu ubytování: Hotel, motel, apartmán, chata, penzion, houseboat a jiné. (Ryglová, 2009, str. 14-15)

1.2.3 Klasifikace návštěvníků Návštěvníci mohou být označovány za turisty a výletníky, pokud jsou zahrnuti do oficiální turistické statistiky. Tito návštěvníci se pak rozlišují podle důvodu návštěvy: 1. Zábava - Dovolená, sport, kultura apod. 2. Služební cesta - Pracovní povinnost, obchod, schůzka. 3. Ostatní turistické motivy - Například studijní pobyt.

Do návštěvníku nezahrnutých do oficiální turistické statistiky patří například diplomaté, členové ozbrojených sil, přistěhovalci, utečenci a jiní. (Ryglová, 2009, str. 15)

18

2 Analytická část 2.1 Úvod do analýzy Marketingový průzkum této bakalářské práce byl založen na dotazníkovém šetření. Dotazník jsem si zvolil, jelikož se mi zdál být nejjednodušší a nejrychlejší metodou k získání odpovědí. Dotazník s dvaceti otázkami byl vytvořen na internetových stránkách www.survio.com a následně rozeslán pomocí sociálních sítí a e-mailu různým spotřebitelům z České republiky.

Na dvacet otázek odpovědělo 100 respondentů. Tím pádem každý z odpovídajících představoval jedno procento hlasu, takže převádění hlasů na procenta bylo složitější pouze ve dvou otázkách, kde byla možnost výběru více odpovědí. V dotazníku bylo tedy 18 otázek s jednou možnou odpovědí.

Na dotazník odpovědělo 52 žen a 48 mužů. Procentuální rozdělení je tedy 52% a 48%, což je mimochodem také aktuální procentuální rozdělení obyvatel podle pohlaví v České republice.

Co se týče věkové kategorie, odpovídali především mladí lidé do 25 let. Těch se z celkového počtu 100 našlo 48, což je skoro polovina respondentů. Dále odpovědělo 21 lidí z věkové kategorie od 26 do 40 let, 19 lidí z věkové kategorie od 41 do 55 let a nejmenší část, tedy 12 lidí byli starší od 56 let.

Půjdu-li hlouběji do struktury respondentů, můžu uvést, že na dotazník odpovědělo: 25 mužů do 25 let, 23 žen do 25 let, 13 mužů od 26 do 40 let, 8 žen od 26 do 40 let, 5 mužů od 41 do 55 let, 14 žen od 41 do 55 let, 8 mužů starších 55 let a 4 ženy starší 55 let. ................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................. 19

Zde jsou pro lepší přehlednost uvedeny všechny otázky: 1) Jaké je Vaše pohlaví? 2) Jaký je Váš věk? 3) Jaký je Váš čistý měsíční příjem? 4) Jak často jezdíte na dovolenou? 5) Na jak dlouho jezdíte nejčastěji na dovolenou? 6) Kdy jste byl/a naposled na dovolené? 7) Kam nejčastějí jezdíte na dovolenou? 8) Kde nejdál od domova jste byl/a? 9) Kolikrát jste byl/a na dovelené mimo Evropu? 10) Proč jezdíte na dovolenou? 11) S kým nejčastěji jezdíte na dovolenou? 12) Jakou upřednostňujete dopravu? 13) Jaký typ ubytování preferujete? 14) Jakou formu stravování v ubytovacím zařízení preferujete? 15) Zřizujete si před odjezdem na dovolenou cestovní pojištění? 16) Jak velkou částku na osobu jste schopný/á utratit za dovolenou? 17) Co Vás nejvíce ovlivní při výběru dovolené? 18) Využíváte služeb cestovních kanceláří a agentur? 19) Chtěl/a byste cestovat častěji? 20) Co Vás omezuje v cestování? ................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................. .................................................................................................................................................

20

2.2 Analýza spotřebního chování pomocí dotazníkového výzkumu 1. Jaké je Vaše pohlaví? Muž. Žena.

Jsou někteří, kteří tvrdí, že na otázky typu: "Jaké je Vaše pohlaví, věk, příjem?" je lepší se ptát až na konci dotazníku. My jsme se ale na tyto otázky zeptali hned ze začátku. Jsou to rychlé a jednoduché otázky a nevidím důvod, proč by na ně někdo zpočátku nechtěl odpovídat a odpovídat by na ně chtěl až k závěru dotazníku. Na otázky v našem dotazníku odpovědělo 100 lidí z České republiky, z toho 52 žen a 48 mužů, což je shodou náhod také procentuální rozdělení podle pohlaví v České republice.

21

2. Jaký je Váš věk? Do 25 let. 26-40 let. 41-55 let. 56let a více.

V tomto případě už to s procentuálním rozdělením, nyní podle věku, nebylo tak přesné jako u předchozí otázky, vážeme-li se k České republice. Podle grafu jde odhadnout, že na dotazník odpověděla přibližně polovina studentů, respektive 48% mladých do 25 let. To je podle mě pochopitelné, jelikož dotazník byl zvětšiny sdílen přes sociální sítě, kde se více zdržují spíše studenti. Další dvě věkové kategorie na tom byly s počtem odpovědí skoro stejně. Do kategorie od 26 do 40 let se přihlásilo 21% dotazovaných a do kategorie od 41 do 55 let se přihlásilo 19% dotazovaných. Zbylých 12% byli starší lidé od 56 let.

22

3. Jaký je Váš čistý měsíční příjem? Do 10.000kč. 10.000-20.000kč. 20.000-35.000kč. 35.000-60.000kč. 60.000kč a více.

Jak už se z předchozího grafu dalo odhadnout, že asi polovina respondentů byli studenti, dalo se také očekávat, že většina z nich nepřekročí první dvě stanovené hranice čistého měsíčního příjmu. Přesněji, pouze 6 osob z kategorie do 25 let dosáhlo většího platu než 20.000 za měsíc. Koukněme se na graf č. 3. Vidíme, že 35% dotazovaných odpovědělo, že jejich čistý měsíční příjem je do 10.000kč, dalších 32% odpovědělo 10.000-20.000kč. Celkem se k těmto prvním dvoum stanoveným hranicím čistého měsíčního příjmu přihlásilo 67% a to už jsou dvě třetiny z dotazovaných, takže pouze třetina respondentů odpověděla, že mají vyšší čistou měsíční mzdu než 20.000kč. Dalších 19% odpovědělo třetí možnost, a to 20.000-35.000kč. 9% dotázaných se může chlubit měsíční částkou 35.000-60.000kč a pouze 5% dosáhlo úspěchu v podobě 60.000kč a více.

23

4. Jak často jezdíte na dovolenou? Méně než 1krát ročně. 1-2krát ročně. 3-4krát ročně. 5krát ročně a více.

Podle mého názoru by si každý alespoň jednou za rok měl udělat čas a našetřit peníze na nějakou zajímavou dovolenou. Rozšířit si obzory, či zavzpomínat na nějakých dříve navštívených místech. Graf ukazuje, že 28% lidí jezdí na dovolenou méně než jednou za rok, což mě docela překvapilo. Myslím, že je to příliš vysoké číslo. Čekal jsem, že tato odpověď nebude mít dvouciferné procento. 54% lidí odpovědělo, že na dovolenou jezdí 1-2krát ročně. S touto možností jsem počítal jako s nejvíce vybranou. Sám totiž jezdím asi 2krát ročně. 16% odpovědělo, že jezdí na dovolenou 3-4krát ročně a pouze 2% dotázaných odpověděla, že mají 5 a více dovolených za rok. Jeden z těchto dvou respondentů je jeden z pěti co májí plat 60.000 a více.

24

5. Na jak dlouho jezdíte nejčastěji na dovolenou? Na méně než týden. Na týden. Na 10 dní. Na 2 týdny. Na více než 2 týdny.

Čeho je moc, toho je příliš. Ale zase aby toho nebylo málo, že? Pro každého z nás má čas odlišnou hodnotu. Někomu stačí být na dovolené jen krátce, a pak se hned vrací ke svému "stereotypu", jiní si naopak raději užijí více času na jiném místě. 10% odpovídajících jezdí na dovolenou na méně než na týden. Polovina z těchto deseti procent jsou lidé, kteří jezdí na dovolenou méně než jednou za rok. 45% lidí jezdí většinou na týden, dalších 32% většinou na 10 dní. 77% lidí tedy jezdí v průměru na 7-10 dní. Mně osobně takovýto průměrný počet dní vyhovuje. Není to ani málo, ani moc. 10% lidí jezdí spíše na 2 týdny. To už je podle mě taková ta hranice, kdy už to stačí. Osm z těchto deseti lidí jezdí na dovolenou 1-2krát ročně, zbylí dva odpovověděli 3-4krát ročně. Poslední možnost, tedy nejčastější dovolenou na více než 2 týdny, zvolili 3 odpovídající.

25

6. Kdy jste byl/a naposled na dovolené? Během posledního měsíce. Během posledního půlroku. Během posledního roku. Před více než rokem.

Kdy jste byl/a naposled na dovolené? V této otázce se čtyřmi odpověďmi je pouze jediná možná odpověď, která se netýká posledního roku. Tuto odpověď označilo 20% lidí. Zbylých odpovídajících 80% tedy bylo v posledním roce alespoň jednou na dovolené. Z výsledků předtím jsme dostali, že 28% lidí jezdí na dovolenou méně než jednou za rok. Je to tedy trochu pozitivnější, že za poslední rok se dovolené dočkali i tací, kteří nemají ve zvyku cestovat každý rok. 41 respondentů bylo na dovolené během posledního půlroku, 15 z nich dokonce během posledního měsíce.

26

7. Kam nejčastěji jezdíte na dovolenou? Různě po České republice. Chorvatsko/Bulharsko/Itálie. Státy západní Evropy. (Velká Británie, Francie, Španělsko, ...) Zbytek Evropy. USA/Kanada. Střední a Jižní Amerika. Afrika. Asie. Austrálie a oceánie.

Na tuto otázku asi nebylo úplně lehké odpovědět. Někteří lidé mohou mít více míst, kam si myslí, že často cestují a jestli si nebyli jistí, museli pravděpodobně zapátrat v paměti a rozhodnout se alespoň pro tu možnost, která se jim nejvíce líbila. V této otázce bychom tedy měli počítat s mírnými nepřestnostmi. Nicméně odpovědi jsme dostali a nejvíce hlasů přistálo na trojici států Chorvatsko, Bulharsko a Itálie, které měli dohromady 31%, tedy jen o dvě procenta více než domácí Česká republika, pro kterou hlasovalo 29%. 27

Na třetím místě se třinácti procenty jsou oblíbené státy západní Evropy. Mezi tyto státy patří například Francie nebo Velká Británie, které mají hodně historických památek, či Španělsko, kam lidé cestují hlavně kvůli teplu, moři a zábavě. Ke zbytku Evropy se připsalo 9% dotázaných. Myslím, že jde hlavně o státy jako Německo, Slovensko a Rusko, jelikož Německo je náš nejbližší vyspěljší stát a v České republice žije mnoho Slováků a Rusů, kteří předpokládám jezdí čato navštěvovat své příbuzné. Když ale sečteme všechny státy Evropy, dá nám to 82%. To znamená, že 18% respondentů častěji jezdí mimo Evropu. Z toho 7% do Afriky (Egypt, Tunisko), 7% do Asie (Vietnam, Thajsko, Čína, Japonsko), 3% do Střední a Jižní Ameriky (Karibik) a pouze 1% do Severní Ameriky. Nikdo neodpověděl možnost Austrálie a oceánii, což ale není žádné velké překvapení. ................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................. .................................................................................................................................................

28

8. Kde nejdál od domova jste byl/a? Evropa. Afrika. Asie. Amerika. Austrálie.

Toto je další otázka, ve které se musí počítat s mírnými nepřestnostmi. Ne každý zná přibližný počet kilometrů od nejvzdálenějšího místa, které navštívil. Neznalí lidé by museli buď hledat na internetu, což je pro ně zbytečná práce navíc, nebo by si odpovědi vymýšleli. My jsme ale chtěli mít dotazník co nejjednodušší, a proto jsme vzdálenost roztřídili na kontinenty. Tudíž nám nejbližší Evropa byla zvolena 41krát, druhá nejbližší Afrika byla zvolena 30krát, Asie byla zvolena 8krát, Amerika dokonce 15krát a Austrálii, tedy opačný konec zeměkoule od nás, navštívilo 6 odvážlivců. Z těchto 6 odvážlivců, kteří navštívili Austrálii, mají 3 lidé plat 60.000kč a více.

29

9. Kolikrát jste byl/a na dovolené mimo Evropu? Zatím jsem Evropu neopustil/a. 1-2krát. 3-5krát. 6-9krát. Více než 10krát.

Jak už jsem se na začátku předchozí otázky zmínil, že může být mírně nepřesná, neměli bychom se moc zabývat faktem, že procentuální čísla této a předchozí otázky úplně nesedí. V předchozí otázce 41% dotázaných odpovědělo, že byli nejdále v Evropě, zatímco 37% dotázaných v této otázce odpovědělo, že Evropu ještě neopustila. To samozřejmě ale nemusí být úplný nesmysl, jelikož v některých případech jsou České republice bližší některé státy Afriky, než jiné státy Evropy (Island, severské státy, Rusko). 63% dotázaných tedy alespoň jednou opustili Evropu. Z toho 1-2krát opustilo Evropu 23% , 3-5krát v Evropě nebylo 21% , 6-9krát z Evropy vycestovalo 9% a 10krát a více bylo venku z Evropy 10% respondentů. A právě z těchto 10% největších cestovatelů jsou tři s platem 35.000-60.000kč a další tři s platem vyšším než 60.000kč.

30

10. Proč jezdíte na dovolenou? Relax/odpočinek. Sport. Poznávání cizích kultur. Návštěva příbuzných a známých. Příroda. Jiný důvod.

Naše desátá otázka měla možnost výběru více odpovědí najednou. Největším důvodem k dovolené je podle výsledků z dotazníku relax a odpočinek, který se svými 89% vede před druhou oblíbenou činností, tedy poznáváním cizích kultur, která získala 57%. Dalším celkem úspěšným důvodem k vycestování je příroda se 45%. Myslím, že kdybych si měl zvolit pouze jednu možnost, zvolil bych právě přírodu. Relaxovat, odpočívat a další ostatní věci můžu i doma. Dokonce i poznávat kultury můžu díky internetu z domova. Načerpat nejlepší pocity z přírody jde ale nejlépe až když tam opravdu jste. Dalšími důvody jsou sport s 20% a návštěva příbuzných a známých s 16%. Poslední možností bylo zvolení jiných důvodů s 6%. Tyto důvody byly například zábava, meditace nebo předvádění se na sociálních sítích. 31

11. S kým nejčastěji jezdíte na dovolenou? Sám. S partnerem/partnerkou. S rodinou. S přáteli.

Výsledky pro tuto otázku dopadly přibližně podle mého očekávání. 53% lidí jezdí nejčastěji na dovolenou s rodinou. Rodinu máme tu, do které se narodíme a tu, kterou založíme. Na takové dovolené se jezdí většinou relaxovat a užívat si rodinné pohody. Na druhém místě nejčastějších společníků při cestování se umístil/a partner či partnerka s 25%. Tyto typy dovolené jsou spíše romantické a dobrodružné. Kousek za nimi skončili přátelé s 19%. To bych viděl spíše na nějakou větší zábavu a také i to dobrodružství. Pouze 3 lidé ze 100 dotazovaných odpověděli, že nejčastěji jezdí sami. Sice jsem nikde sám na dovolené nebyl, ale umím si představit dokonce i dlouhodobější pobyt v nějakých ohromujících krajinách, například na Novém Zélandu.

32

12. Jakou upřednostňujete dopravu? Osobní doprava. Autobusová doprava. Železniční doprava. Letecká doprava. Jiná doprava.

Lidé, kteří cestují častěji, upřednostňují určitě rychlejší dopravu více než ti, kteří tolik necestují. Momentálně je a nejspíše i vždy bude nejrychlejší doprava ta letecká. Říká se, že je i nejbezpečnější. Možná proto ji přesně polovina dotazovaných zvolilo za nejpreferovanější. Někteří se létat bojí, a proto upřednostňují raději dopravu pozemní. Je totiž pravda, že když se něco špatného stane na zemi, máte pořád větší šanci žít, než když se něco špatného stane s letadlem ve vzduchu. Navíc ti, kteří necestují daleko, letedla ani využívat nepotřebují. Druhá nejoblíbenější doprava je doprava osobní s 34%. Jak se říká: "Každý svého štěstí strůjcem." U téhle dopravy se nemusíte bát, že jí zmeškáte. Někteří lidé jsou rádi sami řidiči a nechtějí se omezovat. Jako příklad bych mohl uvést že jedou tam, kam zrovna chtějí, zastaví si kde a kdy chtějí a také se nemusí bát o ztrátu svých věcí.

33

Třetí nejvyužívanější doprava je doprava autobusová s 12% a čtvrtá a poslední zvolená doprava se 4% je doprava železniční. Tyto typy dopravy využijete jak na malou, střední tak i velkou vzdálenost. Sice trvají déle, ale jsou levnější. Můžete se pohodlně usadit a ve volném čase například relaxovat, číst si nebo poslouchat hudbu. ................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................. .................................................................................................................................................

34

13. Jaký typ ubytování preferujete? Hotel. Motel. Penzion. Chata. Apartmán. Jiné ubytování.

Skoro polovina respondentů, přesněji 47%, preferuje ubytování v hotelu. V hotelu za vás uklidí, ustelou vám postel, vymění špinavé ručníky za čisté a další věci. Někteří ale preferují více soukromí a nechtějí, aby jim někdo cizí lezl do pokoje, a tak preferují privátnější ubytování. Příkladem takovému privátnímu ubytování může být apartmán, který získal 24% a stal se tak druhým nejvolenějším typem ubytování. Kousek za apartmánem se umítil penzion se 17%. Chatu jako nejpreferovanější typ ubytování si zvolilo 8% lidí. Většina z těchto lidí jezdí nejčastěji na dovolenou po České republice. Nikdo z respondentů nezvolil možnost motel, za to možnost jiného ubytování zvolili 4%. Jako jiné možnosti preferovaného ubytování byly zvoleny stan, auto či karavan, ubytování u rodiny a přátel a dokonce i jachta. 35

14. Jakou formu stravování v ubytovacím zařízení preferujete? All inclusive. Plná penze. Polopenze. Pouze snídaně. + Vlastní. Pouze vlastní.

Stejně jako v předchozí otázce, tak i v této otázce měla nejvolenější možnost 47%. Touto nejpreferovanějí formou stravování je all inclusive. Komu by se ale také nelíbilo mít všechno možné jídlo a různé nápoje v předem stanovené ceně, že? Je však hodně lidí, kteří chtějí okusit místní restaurace a raději si na obědy nebo večeře zajdou právě do nich. Tito lidé volili polopenzi, pouze snídani + vlastní nebo pouze vlastní. Když sečteme procenta těchto tří možností, vyjde nám 48%, což je o 1 procento více než má první vybraná možnost. Teoreticky bychom mohli říci, že lidé více preferují návštěvu restaurací, ale vzhledem k tomu, že pojem "vlastní" může znamenat jak návštěvu restaurací tak i vlastní vaření, to nemůžeme dokázat. Jednotlivě tedy měla polopenze 26%, možnost pouze snídaně + vlastní 12% a možnost pouze vlastní 10%. Zbylých 5% pak připadlo stravování v podobě plné penze. 36

15. Zřizujete si před odjezdem na dovolenou cestovní pojištění? Ano, vždy. Jak kdy. Záleží na situaci. Ne, nikdy.

Jsou to peníze navíc, ale jistota je jistota. 95 respondentů si před odjezdem na dovolenou zřizuje cestovní pojištění. Z těchto 95 si jich 65 zřizuje toto pojištění vždy a těch dalších 30, hádám, podle uvážení nebezpečnosti situace. Co se ale dá považovat za nebezpečnou situaci? Řekl bych, že vycestování ze zahraničí už můžeme považovat za nebezpečnější situaci. Přece jen je to daleká cesta do jiné země a na cestě se toho může tolik přihodit. Cestování po České republice bych považoval za bezpečnější situaci už jen kvůli tomu, že to tu známe a víme jak to tu chodí. Zbylých 5 respondentů odpovědělo, že si cestovní pojištění nezřizuje nikdy. Všichni, kteří takto odpověděli, nepřesáhli druhou stanovenou hranici měsíčního příjmu, tedy 20.000kč. Znamená to, že veliký vliv na toto rozhodnutí má právě zmíněný příjem.

37

16. Jak velkou částku na osobu jste schopný/á utratit za dovolenou? Do 7.500kč. 7.500-15.000kč. 15.000-30.000kč. 30.000kč a více.

V této otázce nás nečekalo žádné překvapení. Z většiny to vyšlo tak, že lidé s nižším příjmem jsou ochotni utratit méně a lidé s vyšším příjmem jsou ochotni utratit více. 32 dotazovaných neutratí více než 7.500kč. 40 dotazovaných odpovědělo částku 7.50015.000kč, což byla nejčastěji odpovídaná částka. 19 lidí zvolilo třetí možnost, a to částku od 15.000-30.000kč. Poslední možností byla částka 30.000kč a více, kterou zvolilo 9 respondentů. Dvě třetiny těchto respondentů uvedlo, že mají čistý měsíční příjem vyšší než 35.000kč. I v této otázce tedy můžeme potvrdit, že veliký vliv na rozhodnutí člověka při výběru dovolené má jeho příjem.

38

17. Co Vás nejvíce ovlivní při výběru dovolené? Vlastní zkušenosti. Doporučení rodiny a přátel. Cena. Mediální zdroje. Jiná možnost.

Každý z dotazovaných už někde byl, a tak zde není možnost, že by si obrázek o určité dovolené nemohl udělat sám. Někdo si rád dovolenou vybírá sám na základě svých poznatků z jiných dovolených, jiní zase raději dávají přednost doporučením druhých. Nejvybranější možností jsou vlastní zkušenosti, které mají 39%. Druhou nejčastější volbou respondentů byly doporučení rodiny a přátel, které mají jen o 7% méně než první volba, tedy 32%. U 15% dotazovaných má největší vliv na výběr dovolené cena. Žádný z takto odpovídajících lidí nemá čistý měsíční příjem vyšší než 20.000kč. Cena tedy nejvíce ovlivňuje spíše občany s nižším příjmem. Mediální zdroje nejvíce ovlivňují 7% dotazovaných, stejně tak ovlivní 7% dotazovaných i jiné důvody. Nejčastěji zvolené jiné důvody byly politická a válečná situace, recenze na internetu a aktraktivita destinace.

39

18. Využíváte služeb cestovních kanceláří a agentur? Ano, vždy. Spíše ano. Spíše ne. Ne, nikdy.

Hodně lidí rádo navštěvuje místo, jako například chatu na osobním pozemku, které vám ani cestovní kanceláře a agentury nemohou poskytnout. Proto není divu, že 79% respondentů tyto služby vždy nevyužívají. Přesněji tedy 45% spíše ano a 34% spíše ne. 10 respondentů využívá služeb cestovních kanceláří a agentur pokaždé. Každý z těchto respondentů zvolil za nejpreferovanější dopravu leteckou. 11 respondentů služeb cestovních kanceláří a agentur nevyužívá vůbec. Takto odpovídající zvolili zvětšiny za nejpreferovanější dopravu osobní a autobusovou a jako nejnavštěvovanější místo většinou volili Českou republiku.

40

19. Chtěl/a byste cestovat častěji? Ano. Ne.

Ačkoliv máme pouze dvě možné odpovědi, "ano" a "ne", odpověď "ne" může mít rozšířenější význam. Ten, kdo odpověděl na otázku odpovědí "ne" totiž mohl myslet, že cestovat častěji nechce, protože mu nynější počet dovolených stačí a je spokojen, nebo cestovat častěji nechce, protože už toho má dost a spíše by chtěl cestovat méně. Hádal bych, že tuto odpověď zvolili workoholici, tedy lidé se závislostí na práci. Odpověď "ne" byla zvolena 10 respondenty. Většina respondentů, přesněji tedy 90 respondentů by chtělo cestovat častěji. Proč ale častějí necestují a co je v cestování omezuje máme v další a zároveň poslední dvacáté otázce.

41

20. Co Vás omezuje v cestování? Nedostatečný příjem. Nedostatek volného času. Neochota/lenost. Jiný důvod.

Většina lidí má nějaké povinnosti nebo jiná omezení, která jim zabraňují v odcestování na dovolenou. Nejčastějšími případy byly nedostatečný příjem nebo nedostatek volného času. Většinou to vyšlo tak, že ten, koho omezoval nedostatečný příjem, měl dostatek volného času a ten, koho omezoval nedostatek volného času, měl dostatečný příjem. Při této otázce měli respondenti možnost výběru více odpovědí najednou. Nedostatečný příjem byl problémem v 59 případech, nedostatek volného času byl zase problémem v 56 případech. Jako neochotu či lenost považovali za omezující problém 4 lidé. Jiný důvod si pak zvolilo 7 lidí. Mezi jinými důvody byl zmíněn například strach ze současné bezpečnostní situace, věk, respektive stáří nebo absence člověka, který celou dovolenou vymyslí a naplánuje. 3 lidé uvedli, že nejsou ničím omezováni.

42

2.3 Shrnutí výdledků V této závěrečné části analýzy si nejprve zrekapitulujeme všechny nejčastěji vybrané odpovědi ze všech otázek z dotazníku a zobrazíme si jejich procentuální oblíbenost u respondentů, a poté si díky nim potvrdíme nebo vyvrátíme námi zvolené pracovní hypotézy.

Nejčastěji vybrané odpovědi: 1. Nejvíce respondentů bylo žen. (52%) 2. Nejvíce respondentů bylo mladých do 25 let. (48%) 3. Nejčastější čistý měsíční příjem byl do 10.000 kč. (35%) 4. Nejčastěji se na dovolenou jezdí 1 - 2 krát ročně. (54%) 5. Nejčastěji se na dovolenou jezdí na týden. (45%) 6. Nejvíce lidí bylo naposled na dovolené během posledního roku. (39%) 7. Nejnavštěvovanější destinací je trojice států Chorvatsko, Bulharsko, Itálie. (31%) 8. Nejvíce lidí bylo nejdál od domova v Evropě. (41%) 9. Nejvíce respondentů nikdy neopustilo Evropu. (37%) 10. Nejčastějším důvodem pro dovolenou je relax a odpočinek. (89%) 11. Na dovolenou se nejčastěji jezdí s rodinou. (53%) 12. Nejupřednostňovanější doprava je doprava letecká. (50%) 13. Nejpreferovanějším ubytováním je ubytování v hotelu. (47%) 14. Nejvybíranější formou stravování je all inclusive. (47%) 15. Nejvíce respondentů si cestovní pojištění zařizuje vždy. (65%) 16. Nejvíce zvolenou možností útraty za dovolenou na osobu je 7.500 - 15.000 kč. (40%) 17. Největší vliv na výběr dovolené mají pro člověka jeho vlastní zkušenosti. (39%) 18. Nejvíce respondentů spíše cestuje s cestovní kanceláří. (45%) 19. Nejvíce respondentů by chtělo cestovat častěji. (90%) 20. Nejvíce omezujícím prvkem při cestování je nedostatečý příjem. (59%) ................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................. .................................................................................................................................................

43

Pracovní hypotéza č. 1: Čím větší příjem člověk má, tím více cestuje do vzdálenějších a exotičtějších oblastí a utratí víc peněz.

K této pracovní hypotéze bylo časově náročnější najít odpověď, jelikož jsem musel vícero odpovědi k dotazníku od každého respondenta zkoumat jednotlivě a porovnávat zadané odpovědi mezi sebou. K nalezení odpovědi jsem mezi sebou potřeboval porovnat otázky: Jaký je Váš čistý měsíční příjem? Jak často jezdíte na dovolenou? Na jak dlouho jezdíte nejčastěji na dovolenou? Kam nejčastějí jezdíte na dovolenou? Kde nejdál od domova jste byl/a? Kolikrát jste byl/a na dovelené mimo Evropu? Jak velkou částku na osobu jste schopný/á utratit za dovolenou? Zvětšiny se nám tato pracovní hypotéza potvrdila. Lidé s větším příjmem většinou cestují častěji a dále a když ne, cestují méně ale pořád dále a na delší dobu, takže utratí víc.

Pracovní hypotéza č. 2: Většina lidí by chtěla cestovat častěji, ale jsou omezováni nedostatečným příjmem nebo nedostatkem volného času.

K této pracovní hypotéze nám stačily dvě poslední otázky a to: Chtěl/a byste cestovat častěji? Co Vás omezuje v cestování? Valná většina respondentů, tedy 90% lidí, by chtělo cestovat častěji. Hlavními omezujícími důvody byl nedostatečný příjem a nedostatek volného času. I tato pracovní hypotéza se nám tedy potvrdila. ................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................. .................................................................................................................................................

44

3 Návrhová část Návrhová část je velmi důležitou částí celé práce. Ukazuje, jak je student, za pomoci svých myšlenek a následných nápadů, schopen vyřešit daný problém a vylepšit celkovou situaci. Podstatou je pochopit tento problém a zapojit představivost a tvořivost. Vzniklé nápady je třeba ještě několikrát promyslet a vyhodnotit, zda jsou opravdu vhodné ke správnému řešení situace. Situace bude nejlépe vyřešena v případě, že se spokojí všechny strany, kterých se tento problém týka.

Cílem naší bakalářské práce bylo zjistit jací lidé, jak, kam, na jak dlouho a proč cestují, když si vybírají dovolenou. Dalším cílem práce byla však i snaha nalézt vhodné řešení, tedy příjít s vhodnými návrhy, které povedou ke zvýšení příležitostí pro vycestování na dovolenou. Já se tedy pokusím navrhnout lepší možnosti jak pro osobu nabízející destinaci, tak pro osobu poptávající destinaci.

Návrhy pro osoby nabízející destinaci:

Jelikož se nejvíce aktuálních nabídek k vycestování dá najít přes internet, je žřejmé, že nejvíce lidí hledá příležitosti k vycestování právě přes internet. Pokud chcete, aby si lidé prohlíželi právě vaše webové stránky, musíte je k tomu něčím přinutit. Řekl bych, že nejefektivněji zapůsobíte správným výběrem a umíštěním reklamy. Reklama by tedy měla být působivá a umístěna na často navštěvovaném místě a hlavně by měla vyvolat pocit zvědavosti, aby byli lidé ochotni se o ni více zajímat. Pokud jste si získali pozornost a návštěvnost vašich webových stránek, mělo by to tam také nějak slušně vypadat. V dnešní době můžete snadno najít mnoho velmi nadaných programátorů, webdesignerů a grafiků, kteří vám za přijatelnou cenu udělají skvěle vypdadající a fungující webové stránky. Je všeobecně známo, že generace starších osob na tom není s používáním počítače a internetu tak dobře jako generace mladších osob, jelikož se do této doby nenarodili. I proto by bylo vhodné internetové stránky nejen graficky vylepšit, ale také zjednodušit. Pokud se v těchto stránkách lidé nevyznají, mohou cestovní kanceláře, agentury a jiní nabízející přijít o velkou část zákazníků.

45

Jedním z fenoménů jsou v dnešní době aplikace na mobily, tablety a podobné přístroje. Tyto přístroje jsou lehce přenosné, skladatelné a v některých funkcích dokáží plně nahradit moderní počítače. Proto by nebylo na škodu nechat si vytvořit aplikaci nebo alespoň mobilní verzi vašich webových stránek. Mobilní telefon s možností přístupu k internetu dnes u sebe nosí většina obyvatel vyspělých zemí. Tím pádem by se na vaše webové stránky mohli tito lidé podívat prakticky kdykoliv a kdekoliv.

Zlepšit jen samotné webové stránky ale stačit nebude. Musí se zlepšit i nabídky. Z dotazníkového průzkumu nám vyšlo, že šlužeb cestovních kanceláří nebo cestovních agentur vždy využije jen 10% respondentů a 11% je nevyužije nikdy. Těch, co ji použijí jen někdy, je 79%, jednotlivě pak 45% spíše ano a 34% spíše ne. Z toho vyplývá, že služeb cestovních kanceláří nebo cestovních agentur skoro nikdy nebo vůbec nevyužije 45%, což je skoro polovina respondentů. Jako řešení bych v této situaci navrhl nějaké lákadlo. Napřiklad "Poleťte dnes s námi a příští dovolenou Vám dáme 20% slevu". Tímto byste lidi nalákali jak na první cestu, tak zároveň cestu druhou. Sice by se nějaká část peněz ztratila ve slevě, ale větší část by se získala díky dalšímu obchodu.

Lidé nejezdí na dovolené, protože jsou omezování několika faktory. Dva nejhlavnější faktory jsou nedostatečný příjem a nedostatek volného času. Tím, že budou lidé blíže k domovu, ušetří čas i peníze za cestu. Nejlepším řešením je podle mě tedy zlepšení nabídek na domácí půdě, v našem případě tedy v České republice. Zlepšením nabídek je myšleno něco, co naláká velikou část obyvatel. Nejčastějším důvodem dovolené je relax a odpočinek, dalšími oblíbenými důvody jsou pak kultura a příroda. Jestli chce někdo odcestovat vyloženě jen kvůli památkám nebo moři, nezbývá než vycestovat do zahraničí. Jestli ale lidem stačí relaxovat a užívat si přírody, může jim stačit Česká republika. Já osobně si nejvíce užívám přírody. Jsem ale vybíravý, a proto to musí být fakt krásná příroda. Lákají mě místa jako Nový Zéland nebo Kanada, ale cesta tam je dlouhá a drahá. Proto bych tu v České republice rád viděl něco podobného. Sice by to bylo uměle vytvořené, ale myslím, že dojem by z toho byl i tak obrovský. Realizace takového projektu by určitě stála honě peněz, ale myslím, že by sem kvůli tomu jezdili i lidé z daleka a že by se tato investice časem vyplatila.

46

Dále bych rád upozornil, že v některých případech je potřeba zlepšit přístup a vzdělání personálu. Jediná osoba s dostačující angličtinou na hotelu prostě nestačí, zvlášť když tam potom není. Nepříjemní lidé také nejsou oblíbení. Lidé jsou velice ovlivňováni těmito zkušenostmi a svá budoucí rozhodnutí pak o tyto zkušenosti opírají. Majitelé hotelů i ostatní lidé, kteří nabízejí podobná ubytování by si toho měli být vědomi a měli by se snažit takovýmto problémům předejít.

Návrhy pro osoby poptávající destinaci:

V první řadě bych se chtěl zmínit o výměnných studijních programech, které mě k mé hlavní myšlence přivedly. Jak jistě všichni víme, na vysokých školách existují programy jako erasmus, které nabízejí semestrální studium v zahraničí. Existují však i takové programy, které nabízejí "spárování" žáku dvou různých škol, a to jedné školy vnitrostátní a druhé školy zahraniční. Jde o to, že je student poslán na týden až dva do rodiny druhého studenta a společně s ním chodí do školy a na cesty, které mu student zorganizuje. Tyto role se poté obrátí, takže student ze zahraničí přijede na stejnou dobu do rodiny ke studentovi, o kterého se předtím staral.

V souvislosti s tímto druhým programem mě napadlo: "Když to funguje se studenty, proč by to nemohlo fungovat i s ostatními lidmi?" A tak těm, kteří se nebojí a mají někde v zahraničí nějakého příbuzného, dobrého kamaráda nebo kamarádku bych navrhl zkusit něco podobného. Zkusit se domluvit a navzájem se navštívit. Výhoda by byla v tom, že byste nemuseli platit za ubytování a možná ani stravu a měli byste někoho, kdo by vás tam mohl provést a komu nebude dělat problém tamní domluva. Tato metoda by nemusela skončit jen u jednoho kamaráda. Více lidí má více kamarádů různě po světě. S touto metodou byste mohli seznámit i jiné kamarády a ti by zase řekli dalším kamarádům. Nakonec byste si vytvořili skupinu důvěryhodných lidí s různými národnostmi po celém světě a vaše dovolená na vysněném místě by se stala realizovatelnější. Mně osobně se tento návrh velice líbí a i když jsem na něj nepřišel úplně sám a pomohla mi k němu myšlenka na studentský program, musím se za něj pochválit. Myslím, že až budu mít více času, že to sám zkusím.

47

Polovina respondentů zvolila, že jejich nejpreferovanější formou dopravy je doprava letecká. K tomu se váže cena letenky. Do ceny letenky se počítá i odbavené zavazadlo, které může vyjít i na několik tisíc. Pokud si zvolíte cenu bez odbaveného zavazadla, můžete mít stále zavazadlo příruční a letenku budete mít levnější. Toto příruční zavazadlo není moc velké, a tak bych tuto možnost doporučoval pouze v případě, že se chystáte někam do tepla. Tam totiž nemusíte tahat žádnou objemnou zimní bundu, která vám zabere veškerou část tohoto příručního zavazadla.

Co bych nedoporučoval, je cesta do nebezpečných míst. Jak jistě víme, situace v některých státech je opravdu kritická. Jde jak o interní ohrožení - lidé v tomto státě, tak o externí ohrožení - přírodní katastrofy. To že se to neděje u nás ještě neznamená, že se to neděje jinde. Doporučoval bych sledovat internet, respektive události, které se týkají destinace, kterou se chystáme navštívit.

Poslední návrh je pro lidi, kteří nejsou ničím vázáni. Jde o lidi bez stálé práce a jiných povinností, s odhodláním a odvahou zkusit něco nového. Těmto lidem bych doporučil dlouhodobější pobyt ve vysněné zemi. Pokud jste jeden z těchto lidí a chcete to zkusit, budete muset počítat s tím, že pokud nejste bohatí, budete si muset sehnat pracovní pozici, která vám zajistí dostatečný příjem pro ubytování, stravu a nějaké ty záliby. Na nějaký čas sice opustíte všechny své blízké, ale pokud ten čas na tomto svém vysněném místě správně trávíte, vrátí se vám to v podobě nezapomenutelných okamžiků a obrovských zkušeností do života.

48

Závěr Tato bakalářská práce se věnovala výzkumu spotřebního chování při výběru destinace. Úkolem bylo zjistit, jak se člověk chová, když vybírá dovolenou. Proto jsme použili dotazníkovou metodu s dvaceti jednoduchými otázkami. Na našich dvacet otázek odpovědělo sto různých lidí, rozdělených do čtyř věkových kategorií. Tito lidé odpovídali různě a na některých odpovědích se shodlí více, na některých měné.

Naše dotazníková metoda nám pomohla získat tyto informace:

Nejvíce respondentů bylo žen. (52%), Nejvíce respondentů bylo mladých do 25 let. (48%), Nejčastější čistý měsíční příjem byl do 10.000 kč. (35%) - Tato možnost byla podle mě nejčastěji zvolena jen proto, že odpovídala skoro polovina studentů. , Nejčastěji se na dovolenou jezdí 1 - 2 krát ročně. (54%) - Pokud se jedná o dovolenou v zahraničí, považuji to za slušný výsledek. , Nejčastěji se na dovolenou jezdí na týden. (45%) - Ani málo, ani moc. , Nejvíce lidí bylo naposled na dovolené během posledního roku. (39%) Každý by si měl alespoň jednou za rok dopřát nějakou dovolenou. , Nejnavštěvovanější destinací je trojice států Chorvatsko, Bulharsko, Itálie. (31%) - Nejnavštěvovanější destinací samostatně je s největší pravděpodobností Česká republika (29%). , Nejvíce lidí bylo nejdál od domova v Evropě. (41%), Nejvíce respondentů nikdy neopustilo Evropu. (37%), Nejčastějším důvodem pro dovolenou je relax a odpočinek. (89%) - Lidé utrácí veliké sumy peněz jen proto, aby se mohli válet někde jinde než doma. , Na dovolenou se nejčastěji jezdí s rodinou. (53%) - Jak jinak nejlépe trávit čas, než se svými nejbližšími. , Nejupřednostňovanější doprava je doprava letecká. (50%) - Nejbezpečnější, nejspolehlivější, nejrychlejší - není se čemu divit. , Nejpreferovanějším ubytováním je ubytování v hotelu. (47%), Nejvybíranější formou stravování je all inclusive. (47%), Nejvíce respondentů si cestovní pojištění zařizuje vždy. (65%) - Bezpečnost především. , Nejvíce zvolenou možností útraty za dovolenou na osobu je 7.500 - 15.000 kč. (40%), Největší vliv na výběr dovolené mají pro člověka jeho vlastní zkušenosti. (39%) - Každý je jiný, ne každý musí sympatizovat ze zálibami ostatních. , Nejvíce respondentů spíše cestuje s cestovní kanceláří. (45%), Nejvíce respondentů by chtělo cestovat častěji. (90%), Nejvíce omezujícím prvkem při cestování je nedostatečý příjem. (59%). - Hned za ním je nedostatek volného času (56%) - čas jsou peníze.

49

Vzhledem k tomu, že na dotazník odpovědělo pouze sto respondentů a vzhledem k tomu, že věkové kategorie nebyly vyvážené, můžeme předpokládat, že se zjištěné informace budou mírně lišit od reality. Pro lepší přesnost informací o spotřebním chování by tedy bylo lepší zvýšit počet dotazovaných a vyvážit věkové kategorie.

Zvolené pracovní hypotézy:

Pracovní hypotéza č. 1: Čím větší příjem člověk má, tím více cestuje do vzdálenějších a exotičtějších oblastí a utratí víc peněz.

- K této pracovní hypotéze bylo časově náročnější najít odpověď, jelikož jsem musel vícero odpovědi k dotazníku od každého respondenta zkoumat jednotlivě a porovnávat zadané odpovědi mezi sebou. K nalezení odpovědi jsem mezi sebou potřeboval porovnat otázky: Jaký je Váš čistý měsíční příjem? Jak často jezdíte na dovolenou? Na jak dlouho jezdíte nejčastěji na dovolenou? Kam nejčastějí jezdíte na dovolenou? Kde nejdál od domova jste byl/a? Kolikrát jste byl/a na dovelené mimo Evropu? Jak velkou částku na osobu jste schopný/á utratit za dovolenou? Zvětšiny se nám tato pracovní hypotéza potvrdila. Lidé s větším příjmem většinou cestují častěji a dále a když ne, cestují méně ale pořád dále a na delší dobu, takže utratí víc.

Pracovní hypotéza č. 2: Většina lidí by chtěla cestovat častěji, ale jsou omezováni nedostatečným příjmem nebo nedostatkem volného času.

- K této pracovní hypotéze nám stačily dvě poslední otázky a to: Chtěl/a byste cestovat častěji? Co Vás omezuje v cestování?

50

Valná většina respondentů, tedy 90% lidí, by chtělo cestovat častěji. Hlavními omezujícími důvody byl nedostatečný příjem a nedostatek volného času. Většinou to vyšlo tak, že ten, koho omezoval nedostatečný příjem, měl dostatek volného času a ten, koho omezoval nedostatek volného času, měl dostatečný příjem. I tato pracovní hypotéza se nám tedy potvrdila.

Hlavním cílem této bakalářské práce bylo po analýze spotřebního chování podat vhodné návrhy na zlepšení. Plnit tento cíl, tedy podávat vhodné návrhy na zlepšení, mě bavilo nejvíce. Bylo to psaní čistě z mé hlavy, ne jako u teoretické části, kde jsem jen, ač vlastními slovy, přepisoval věty někoho jiného. Pokud bych měl odpovědět, jestli jsem splnil tento cíl, určitě bych řekl, že ano. Podal jsem zajímavé navrhy jak pro osoby nabízející destinaci, tak pro osoby poptávající destinaci. Nejvíce se mi však zalíbil návrh s vytvořením skupiny, ve které by byli důvěryhodní lidé a kamarádi ze všech koutů světa a pomáhali by k lepšímu a výhodnějšímu cestování.

51

Literatura Knižní zdroje:

ADAIR, John. E. Efektivní motivace. 1. vyd. Praha: Alfa Publishing 2004. - 184 s. ISBN 80-86851-00-1

JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu: jak uspět v domácí i světové konkurenci. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada Publishing, 2012. 313 s. ISBN 978-80247-4209-0.

KOTLER P., WONG V., SAUNDERS J., ARMSTRONG G. Moderní marketing, 4. Vydání, Praha: Grada Publising 2007, ISBN 978-80-247-1545-2

KOUDELKA, Jan. Spotřební chování a segmentace trhu. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006. 227 s. Edice učebních textů. Marketing. ISBN 80-86730-01-8.

KOUDELKA, J. Spotřební chování. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2010. ISBN 978-80-245-1698-1.

MALÁ, Vlasta. Cestovní ruch I. Praha: Oeconomica, 2009. 122 s. ISBN: 978-80-2451569-4

MIDDLETON, Victor T. C. et al. Marketing in travel and tourism. 4th ed. Amsterdam: Butterworth-Heinemann, 2009. xxv, 502 s. ISBN 978-0-7506-8693-8.

PALATKOVÁ, Monika. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu: jak získat více příjmů z cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. 341 s. Marketing. Manažer. ISBN 80-247-1014-5.

52

PALATKOVÁ, Monika, ZICHOVÁ, Jitka. Ekonomika turismu: turismus České republiky: vymezení a fungování trhu turismu, přístupy k hodnocení významu a vlivu turismu, charakteristika turismu České republiky. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 205 s. ISBN 978-80-247-3748-5.

RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch: soubor studijních materiálů. 3. Ostrava: KEY Publishing, s. r. o., 2009. 187 s. ISBN 978-80-7418-028-6.

SCHIFFMAN, Leon G., KANUK, Leslie L. Nákupní chování. 1. vydání. Brno: Computer Press, 2004, 633 s. ISBN 80-251-0094-4.

SWARBROOKE, John, HORNER, Susan. Consumer behaviour in Tourism. 2. Oxford: Butterworth – Heinemann., 2007. 428 p. ISBN 978-0-7506-6735-7.

VLČEK, Josef. Ekonomie a ekonomika. 4. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2009, 516 s. ISBN 978-80-7357-478-9

VYSEKALOVÁ, Jitka. Psychologie spotřebitele, jak zákazníci nakupují. 1. Praha: Grada Publishing, a. s., 2004. 284 s. ISBN 80-247-0393-9.

Internetové zdroje:

http://ografologii.blogspot.cz/2007/10/4-klasick-temperamenty.html

https://wikisofia.cz/index.php/Učení

53