Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva
Nekalá soutěž Bakalářská práce
Autor:
Lenka Burdová Právní administrativa v podnikatelské sféře
Vedoucí práce:
Praha
JUDr. Martin Steininger
Duben, 2015
Prohlášení: prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVS a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Teplicích dne 30. 4. 2015
Lenka Burdová
Poděkování: „Tímto děkuji vedoucímu mé bakalářské práce JUDr. Martinovi Steiningerovi za odborné vedení, cenné rady a připomínky. Děkuji také mé rodině a ostatním mým nejbliţším za podporu a trpělivost během psaní bakalářské práce a také během celého mého studia.“
Anotace Tato bakalářská práce jako celek sleduje jeden hlavní cíl, jímţ je právní úprava nekalé soutěţe v České republice. V první kapitole vysvětluji základní pojmy soutěţe, dále pokračuji v objasnění právní úpravy nekalé soutěţe, která vešla v platnost počátkem minulého roku a popisuji významnou část historie této problematiky. Ve čtvrté kapitole se zabývám dělením subjektů nekalé soutěţe. Pátá kapitola je cílena na generální klauzuli a její skutkové podstaty a detailní popis klamavé reklamy. Poslední kapitola se zaměřuje na právní prostředky ochrany hospodářské soutěţe a nekalé soutěţe. V závěru práce jsem se snaţila o resumé všech poznatků, které jsem pomocí právní rešerše a analýzy nasbírala.
Klíčová slova Nekalá soutěţ, právní úprava, občanský zákoník, hospodářská soutěţ, subjekty, generální klauzule, prostředky ochrany
Annotation This bachelor thesis as a whole pursues one main objective of unfair competition legislation in the Czech Republic. The first chapter explains the basic concepts of competition , then moves explaining law of unfair competition , which came into force early last year and describes significant part of the history of this issue . In the fourth chapter deals with the division of subjects unfair competition . The fifth chapter is focused on the general clause and its merits and detailed description of misleading advertising . The last chapter focuses on legal remedies to protect competition and unfair competition . In the end I tried to resume all the knowledge that I have been using legal research and analysis gathered.
Key words Unfair competition, legal regulation, Civil code, economic competition, operators, general clause, means of protection
Obsah OBSAH .......................................................................................................................................................... 5 ÚVOD............................................................................................................................................................ 7 1
2
3
ÚVOD DO PROBLEMATIKY .................................................................................................................... 9 1.1
SOUTĚŽNÍ PRÁVO ........................................................................................................................................... 9
1.2
HOSPODÁŘSKÁ SOUTĚŽ ................................................................................................................................... 9
1.3
PRÁVNÍ ÚPRAVA HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE .......................................................................................................... 11
1.4
HOSPODÁŘSKÁ SOUTĚŽ A ČESKÁ EKONOMIKA ..................................................................................................... 11
1.5
ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ................................................................................................... 12
PRÁVNÍ ÚPRAVA NEKALÉ SOUTĚŽE ..................................................................................................... 13 2.1
HISTORICKÝ EXKURZ VÝVOJE PRÁVNÍ ÚPRAVY OCHRANY NEKALÉ SOUTĚŽE ................................................................. 14
2.2
SOUČASNÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA NEKALÉ SOUTĚŽE PODLE NOZ ................................................................................... 15
POJEM „NEKALÁ SOUTĚŽ“ .................................................................................................................. 18 3.1
4
DOBRÉ MRAVY SOUTĚŽE ................................................................................................................................ 20
SUBJEKTY V NEKALÉ SOUTĚŽI ............................................................................................................. 22 4.1
SOUTĚŽITEL ................................................................................................................................................. 22
4.2
VYMEZENÍ SOUTĚŽITELE ................................................................................................................................. 24
4.2.1 4.3
5
Dělení soutěžitelů .......................................................................................................................... 26
SPOTŘEBITEL ............................................................................................................................................... 26
4.3.1
Základní pojmové vymezení tzv. průměrného spotřebitele: .......................................................... 27
4.3.2
Pojem průměrný spotřebitel .......................................................................................................... 28
4.3.3
Směrnice o nekalých obchodních praktikách ................................................................................. 28
4.3.4
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele ve znění pozdějších předpisů ............................... 29
GENERÁLNÍ KLAUZULE NEKALÉ SOUTĚŽE ............................................................................................ 30 5.1
ÚPRAVA GENERÁLNÍ KLAUZULE V NEKALÉ SOUTĚŽI PODLE NOVÉHO OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU:....................................... 30
5.2
ZÁKLADNÍ PODMÍNKY GENERÁLNÍ KLAUZULE NEKALÉ SOUTĚŽE: .............................................................................. 30
5.2.1
Funkce generální klauzule nekalé soutěže ..................................................................................... 31
5.3
SPECIÁLNÍ SKUTKOVÉ PODSTATY NEKALÉ SOUTĚŽE ............................................................................................... 31
5.4
NEKALOU SOUTĚŽÍ JSOU PODLE § 2976 ODSTAVCE 1 NÍŽE UVEDENÉ SKUTKOVÉ PODSTATY: ........................................ 33
5.5
VÝZNAM SLOVA „REKLAMA“ ........................................................................................................................... 34
5.5.1 5.6
Nejčastější provedení reklamy patří následující:............................................................................ 35
KLAMAVÁ REKLAMA ...................................................................................................................................... 36
5
5.7
6
PRÁVNÍ DEFINICE KLAMAVÉ REKLAMY ............................................................................................................... 37
5.7.1
Pojmové znaky klamavé reklamy jsou následující: ........................................................................ 39
5.7.2
Následné otázky související s klamavou reklamou ........................................................................ 39
5.7.3
Rozdělení klamavých údajů ........................................................................................................... 39
5.7.4
Obvyklé reklamní přehánění .......................................................................................................... 40
5.7.5
Superlativní reklama ...................................................................................................................... 40
5.7.6
Akční zboží ..................................................................................................................................... 40
PRÁVNÍ PROSTŘEDKY OCHRANY PROTI PORUŠENÍ HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ....................................... 42 6.1
OCHRANA HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE .................................................................................................................. 42
6.1.1
Podle postavení účastníků soutěže v ekonomickém procesu lze hospodářskou soutěž dělit ......... 43
6.1.2
Osoby aktivně legitimované ve sporech z nekalé soutěže: ............................................................ 45
6.1.3
Osoby pasivně legitimované ve sporech z nekalé soutěže ............................................................. 45
6.1.4
Osoba pomocná ............................................................................................................................. 46
6.2
SOUDNÍ OCHRANA PROTI NEKALÉ SOUTĚŽI ......................................................................................................... 46
6.3
PŘEHLED DALŠÍCH PRAKTICKÝCH PROSTŘEDKŮ OCHRANY PROTI NEKALÉ SOUTĚŽI ....................................................... 47
6.3.1
Soukromoprávní prostředky .......................................................................................................... 47
6.3.2
Veřejnoprávní prostředky ochrany proti nekalé soutěži: ............................................................... 47
6.3.3
V ustanoveních občanského soudního řádu sem zařadíme ........................................................... 48
ZÁVĚR ......................................................................................................................................................... 49 SEZNAM TIŠTĚNÉ MONOGRAFIE .................................................................................................................. 50 PRÁVNÍ PŘEDPISY ....................................................................................................................................... 51 BAKALÁŘSKÉ PRÁCE .................................................................................................................................... 51 INTERNETOVÉ ZDROJE ................................................................................................................................. 52
6
Úvod Téma mé bakalářské práce s názvem „Nekalá soutěţ“ jsem si nevybrala náhodou, jelikoţ mi zvolené téma přijde velice aktuální a je zároveň přínosné, dozvědět se detailněji něco neotřelého, nového, co se vztahuje k této problematice. Kaţdý z nás se jistě několikrát ve svém ţivotě setkal se soutěţením a zejména s nekalosoutěţním jednáním. Soutěţ a s ní související soutěţní chování je pro člověka přirozenou a téměř kaţdodenní realitou. Vlastně cokoliv, co lidská bytost dělá, je hodně ovlivněno soutěţením, můţe jít o získání lepší pozice třeba v zaměstnání, stejně tak i v osobním ţivotě, ve sportu, umění, ale i například ve vědeckém zkoumání je tato varianta moţná. Problematika nekalé soutěţe není v současné době zdaleka ojedinělý jev, ba naopak. Takové „zdravé“ soutěţení, je jistě přínosné pro kaţdého z nás, jelikoţ ve chvíli, kdy se snaţíme být co nejlepší a zvítězit, ať uţ se jedná o jakoukoliv oblast kaţdodenního ţivota, úspěch nás vţdy pozitivně motivuje. Ovšem problém nastane, kdy se ze zdravého soutěţení stává poněkud nepřiměřené aţ škodlivé počínání. Musím podotknout, ţe současná moderní a uspěchaná doba tomuto jevu napomáhá. Praktiky soutěţení jsou veskrze nepoctivé a hrubé a bývají často za „hranicí dobrých mravů“, přitom dobré mravy by nepochybně měly být samozřejmostí. Soutěţitelé tak honbou za vyšším výdělkem a vidinou bohatství, často sklouznou k nekalému soutěţení, které má poté samozřejmě dopad na běţného spotřebitele, který kolikrát díky své nevědomosti nemá o takovém jednání často ani ponětí. Ráda bych pouţila citaci profesora Petra Hajna, kterou zmínil ve své knize „Jak jednat v boji s konkurencí“, se kterou se plně ztotoţňuji a která je více neţ pravdivá. „Lidé vůbec a hospodářští pracovníci zvlášť jsou totiž neobyčejně vynalézaví v hledání způsobů, s jejichž pomocí by bylo možné předběhnout konkurenty či doběhnout spotřebitele. Uplatňuje se tu jev označovaný jako „perverzní tvořivost“. I kdyby zákonodárce zapověděl sto nežádoucích soutěžních postupů, nápadití konkurenti bojující o hospodářské přežití objeví způsob sto prvý až x-tý, u nichž by pak bylo tím spornější, zda jsou dovoleny, nebo zakázány.“1
1
HAJN, Petr. Jak jednat v boji s konkurencí :(o právní úpravě nekalé soutěže). 1. vyd. Praha: Linde, 1995. s. 17. ISBN 80-85647-93-1.
7
Historický exkurz do počátků nekalé soutěţe by se mohl zhruba datovat na přelom 19. – 20. století. V té době v podstatě fungovala volná hospodářská soutěţ, která podléhala obecným soukromoprávním předpisům a výhradně byla zasaţena některými speciálními právními předpisy v oblasti spotřebitele.2 Nicméně stěţejním kodexem o ochraně nekalé soutěţe byl zcela jistě zákon č. 111/1927 Sb. Další významný zákon se v 90. letech minulého století bezpochyby stal zákon č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen ObchZ.), který zabezpečoval hmotně právní normy na ochranu před nekalou soutěţí. Ovšem velký mezník v současné právní úpravě přinesl zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který je v platnosti od 1.1. 2014. V úvodní kapitole nastíním případnému čtenáři základní pojmy soutěţe, podrobněji rozeberu soutěţ hospodářskou a její právní úpravu a zmíním se o Úřadu pro ochranu hospodářské soutěţe, který je významnou a důleţitou sloţkou ochrany hospodářské soutěţe. V druhé kapitole popíši právní úpravu nekalé soutěţe a následně poodkryji historii nekalé soutěţe a zároveň upozorním na současnou platnou právní úpravu, kterou zde komparuji s úpravou předešlou. V další kapitole rozeberu termín „nekalá soutěţ“ a pozastavím se u významu pojmu „dobrých mravů“, které k nekalé soutěţi neodmyslitelně patří. Čtvrtá kapitola popisuje subjekty nekalého soutěţení, jejich charakteristiku a dělení. Následující pátá kapitola obeznámí čtenáře s generální klauzulí a její podstatnou součást a to její speciální skutkové podstaty. Současně tak objasním detailněji jednu ze speciálních skutkových podstat nekalé soutěţe, a to konkrétně klamavou reklamu. Závěrečná kapitola se zaobírá význačnou funkcí týkající se prostředků právní ochrany hospodářské a nekalé soutěţe a zároveň popisuje osoby, jiţ jsou v ní zainteresované.
2
VILHELMOVÁ, Lucie. Historický exkurz do právního vývoje nekalé soutěţe v českých zemích do roku 1992. In: Epravo.cz [online]. 1.8.2013 [cit. 2015-02-04]. Dostupné z: z http://www.epravo.cz/top/clanky/historickyexkurz-do-pravniho-vyvoje-nekale-souteze-v-ceskych-zemich-do-roku-1992-91931.html.
8
1 Úvod do problematiky 1.1 Soutěţní právo Soutěţivost je nesporně jeden ze zásadních principů činnosti lidí, snaha dosáhnout konkrétního cíle rychleji před jinými soutěţícími, anebo dosáhnout cíle jiným, nikoli běţným způsobem – mnohdy s menším úsilím, třebaţe pohnutky takového aktu jsou povahy morální či materiální. Soutěţivostí je zcela samozřejmě prostoupena i hospodářská činnost všech subjektů, jeţ se setkávají na určitém trhu. Soutěţ můţeme chápat jako střet dvou nebo více stran o něco, co je významné a důleţité pro všechny zainteresované a čeho není nikdy dostatek. Je to boj o lepší pozici, ten, kdo soutěţí se snaţí o prvenství, chce zvítězit.3
1.2 Hospodářská soutěţ I kdyţ pojem hospodářská soutěţ není v právním řádu České republiky vysloveně definován, lze z jednotlivých ustanovení upravujících pravidla hospodářské soutěţe dovodit, ţe hospodářská soutěţ spočívá v rozvíjení soutěţní činnosti v rámci dosaţení hospodářského prospěchu. Jádro hospodářské soutěţe spočívá v tom, ţe kaţdý ze soutěţitelů se neustále snaţí zlepšovat své postavení a k tomu vyuţívá nejrůznější prostředky. Tento postup ale není ponechán zcela na libovůli jednotlivých soutěţitelů, ale v zájmu ochrany pozitivních funkcí soutěţe je do jisté míry regulován normami práva hospodářské soutěţe. Definice hospodářské soutěţe je především soupeření dvou nebo více hospodářských subjektů na stejné straně trţních vztahů jak nabídky, tak poptávky o získání určitého hospodářského cíle před ostatními soutěţiteli, popř. o dosaţení téhoţ cíle příznivějším způsobem.4 Hospodářskou soutěţ nelze zúţit jen na soutěţ přímo si konkurujících výrobců či podnikatelů soustavně (nikoli jen sporadicky) stejné či podobné výrobky nebo sluţby nabízejících. Podmínkou nekalosoutěţního jednání není opakovanost či systematičnost jednání, podobně jako vědomí nekale soutěţícího o tom, ţe jeho konání je jednáním nekalé soutěţe.5 Za
3
KOBLIHA, I., Z. SOVÁK, L. NEDOROST a V. VĚTROVEC. Závazkové právní vztahy podnikatelů a jejich ochrana. s. 416. ISBN 80-86432-22-X. 4 KOBLIHA, I., Z. SOVÁK, L. NEDOROST a V. VĚTROVEC. Závazkové právní vztahy podnikatelů a jejich ochrana. s. 416. ISBN 80-86432-22-X. 5 MACEK, Jiří. Rozhodnutí ve věcech obchodního jména a nekalé soutěže. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2000. s. 64. ISBN 80-7179-256-X.
9
hospodářskou soutěţ se tak obecně pokládá jakýsi proces střetnutí různých zájmů různých subjektů na trhu, na který vstupují s úmyslem získat určitý hospodářský prospěch.6 K hospodářské soutěţi, kterou má na mysli § 29727, není řazena soutěţ mezi subjekty politického soupeření, i kdyţ v něm mají svou důleţitost hospodářské hodnoty – peněţní částky za voličské hlasy potřebují politické strany a hnutí získat, aby jej upotřebily pro svůj provoz a mohly účinněji prosazovat výsledky, které jsou zajímavé pro jejich voličskou základnu. Takové soupeření není vnímáno jako soutěţ hospodářská v účelu právní regulace hospodářské soutěţe. Pro toto soupeření platí předpisy práva ústavního, správního a občas i práva trestního. Regulátorem politického chování jsou i společenské zvyklosti a sankce politického rázu. Např. volič není spokojen s chováním strany, které dal svůj hlas a z toho důvodu bude v příštích volbách volit jinak. Problém při určování, co je a co není hospodářská soutěţ a kdy se jedná o soupeření v některé z jiných oblastí, tkví v tom, ţe hospodářské subjekty a lidé vůbec zpravidla sledují více zájmů současně, je tedy nutné zjistit, které zájmy v jejich jednání převládají a které zájmy si zasluhují obecnější podporu. Při takovém stanovování se proto v rozsáhlé míře uplatní metoda tzv. „váţení zájmů“, ústavní princip proporcionality.8
6
ONDREJOVÁ, Dana. Právní prostředky ochrany proti nekalé soutěži. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010. s. 1. ISBN 978-80-7357-505-2. 7 § 2972 zákona č. 89/2012, Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů 8 ŠVESTKA, J, J. DVOŘÁK, J. FIALA, J. HRÁDEK, P. VOJTEK, P. HAJN a kol. Občanský zákoník, Komentář. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014. s. 1156. ISBN 978-80-7478-630-3.
10
1.3 Právní úprava hospodářské soutěţe Nekalá soutěţ tvoří spolu s právem proti omezování soutěţe dvě základní podmnoţiny práva hospodářské soutěţe, které lze obecně určit jako soubor právních norem zakazujících smluvená jednání v hospodářské soutěţi a stanovení odpovídajících sankcí za překročení těchto zamezení. Shodným znakem práva na ochranu soutěţe a na ochranu proti nekalé soutěţi je tedy především ochrana hospodářské soutěţe a vytvoření prostoru pro její rozvoj a činnost.9 Nedovolené omezování hospodářské soutěţe reguluje zvláštní zákon (bývalý ObchZ § 42 odst. 2 ObchZ), kterým se rozumí zákon o ochraně hospodářské soutěţe na relevantním trhu proti jejímu vyřazení, omezení a jinému narušení nebo ohroţení (srov. ustanovení § 1 odst. 1 ZOHS), vedlejším cílem je poté ochrana zájmů jednotlivců, tedy soutěţitelů nebo spotřebitelů.10 Zákaz zneuţívat hospodářskou soutěţ musí být vykládán v souvislosti celého právního řádu, a jestliţe jde o nekalou soutěţ zejména ve smyslu § 2 občanského zákoníku, podle nějţ kaţdé ustanovení soukromého práva jde vykládat jen ve shodě s Listinou a ústavním pořádkem vůbec. Podnikání na volném trhu můţeme popsat jako soutěţ. Někdy můţe nastat, ţe společnosti budou v pokušení se této vzájemné soutěţi vyvarovat a stanoví si svá vlastní pravidla hry. Ale téţ můţe přijít okamţik, kdy silný hráč začne usilovat o vypuzení konkurentů z trhu. 11
1.4 Hospodářská soutěţ a česká ekonomika Soutěţ mezi jednotlivými podniky a podnikateli je zcela podstatný základ celé trţní ekonomiky. Je tak zásadní, ţe se objevila i mezi základními pilíři, na kterých stojí Evropská unie. Ţe to jinak opravdu nejde, jsme se mohli přesvědčit v době budování socialismu nejen u nás v České republice. I kdyţ výroba jela na plné obrátky, i kdyţ byla nulová nezaměstnanost a třebaţe lidé, alespoň v počátcích budování socialismu, měli snad i upřímné úsilí dobré věci pomoci, bez hospodářské soutěţe to poněkud nešlo. Ekonomika se postupně propadala a konce – zdegenerovaný komunistický reţim 80. let minulého století má dosud většina z nás v ţivých vzpomínkách.
9
DOLEČEK, Marek. Nekalá soutěţ. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 1.1.2014 [cit. 2015-04-08]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/nekala-soutez-ppbi-51204.html 10 ONDREJOVÁ, Dana, Právní prostředky ochrany proti nekalé soutěži. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010. s. 2. ISBN 978-80-7357-505-2. 11 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže: Hospodářská soutěž [online]. [cit. 2015-04-08]. Dostupné z: http://www.uohs.cz/cs/hospodarska-soutez.html
11
Příčinou nebyla nešikovnost českých lidí, ani invektivy „imperialistů“, jak své neúspěchy tehdy vykládali ideologové. Důvodem bylo právě to, ţe ani sebegeniálnější úředník na státní plánovací komisi nezvládl vytvořit ceny tak dobře, jak to dokáţe volný trh. Zdravá a co nejméně svázaná hospodářská soutěţ je proto základem pro fungování kaţdé úspěšné země. Hrozeb, které ji ohroţují, je hned několik. Státních plánovacích komisí se patrně nemusíme obávat, avšak všemoţných regulací mířících k nám z Bruselu, ale i těch našich vlastních určitě ano. Druhým rizikem, kterým je hospodářská soutěţ po celém světě suţována, je její porušování ze strany soutěţitelů. To je ten hlavní důvod, pročpak jsou jiţ více neţ 100 let zřizovány soutěţní úřady. Prvním a podstatným úkolem těchto úřadů na celém světě je zabraňovat tomu, aby se mezi sebou domlouvali konkurenti a uzavírali mezi sebou takzvané kartelové dohody. Takovou úmluvou je nakonec pokaţdé poškozen zákazník, v jehoţ prospěch mají trţní síly působit.12
1.5 Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe Zákon o ochraně hospodářské soutěţe směřuje k potírání tří hlavních skutkových podstat narušení hospodářské soutěţe, a to ujednání narušující soutěţ, zneuţití dominantní pozice a spojení soutěţitelů jakoţto kontrola koncentrací.13 Pro tento účel slouţí občanům Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe (dále ÚOHS), který pracuje jako sudí a dbá o to, aby všechny společnosti soutěţily podle shodných norem. Úřad smí přikázat, aby přestaly platit ujednání a postupy, které vymezují hospodářskou soutěţ a dát pokutu společnostem, které překročily a porušily soutěţní právo. Úřad je ústředním orgánem správy České republiky s pravomocemi v oblasti ochrany hospodářské soutěţe, dohledu nad zadáváním veřejných zakázek v monitoringu a koordinaci veřejné podpory. Úřad je řízen předsedou, jmenovaným prezidentem republiky na šestileté funkční období a hlavní sídlo má v Brně.14
12
Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe. Historie, fakta, svědectví. Brno: Metoda, spol. s.r.o., 2008. s. 8-9. ISBN 978-80-254-2242-7. 13 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže: Hospodářská soutěž [online]. [cit. 2015-04-08]. Dostupné z: http://www.uohs.cz/cs/hospodarska-soutez.html 14 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže: Hospodářská soutěž [online]. [cit. 2015-04-08]. Dostupné z: http://www.uohs.cz/cs/hospodarska-soutez.html
12
2 Právní úprava nekalé soutěţe V úvodu této kapitoly musím zmínit současnou platnou definici, která vyplívá z § 2976, odst. 1 NOZ15 o nekalé soutěţi uvádí, ţe ten, „kdo se dostane v hospodářském styku do rozporu s dobrými mravy soutěže jednáním způsobilým přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům, dopustí se nekalé soutěže“16. Nekalá soutěţ se ex lege zakazuje. Nekalá soutěţ je jiţ více neţ sto let definována zvláště v Paříţské unijní úmluvě na ochranu průmyslového vlastnictví, a to jejím oddílem 10bis (2): „Nekalou soutěží je každá soutěžní činnost, která odporuje poctivým zvyklostem v průmyslu nebo v obchodě“. Článek 10bis (3) paříţské úmluvy kromě toho sděluje tři příklady případů, které obzvláště musí být v unijních státech zakázány. 17 Jde tedy o minimální záštitu, kterou musí všechny členské státy poskytovat soutěţitelům (a ve třetím případě také spotřebitelům). Vymezení v článku 10bis (2) paříţské úmluvy neobjasňuje pojem "poctivé zvyklosti", ale přenechává jeho určení národním soudům a správním úřadům. Země, jenţ mají zvláštní zákony o nekalé soutěţi, přebraly stejnou nebo podobnou definici do svého obecného ustanovení. Aplikovaly přitom takových pojmů jako "poctivé obchodní zvyklosti"," zásada dobré víry", „profesionální korektnost“, "dobré mravy" atd.18 Popisovat nekalou soutěţ jako soutěţní činnost odporující „poctivým zvyklostem v obchodě“, „dobré víře“ apod. nevede k ostře ohraničenému všeobecně uznávanému standardu chování, jelikoţ význam uţívaných pojmů je dost proměnlivý. Měřítko „poctivosti“ a „počestnosti“ při soutěţi není ničím více neţ odrazem sociologické, hospodářské, mravní a etické koncepce společnosti a můţe se proto v různých zemích (a někdy i uvnitř země) lišit. Toto měřítko je téţ proměnlivé v čase. A navíc se vyskytují stále nové činnosti nekalé soutěţe, neboť neexistuje ţádná mez pro vynalézavost na poli konkurence. Kaţdý pokus zahrnout všechna stávající a budoucí soutěţní jednání do jedné všeobsahující definice - která
15
§ 2976 zákona č. 89/2012, Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů
16
ŠVESTKA, J., J. DVOŘÁK, J. FIALA, J. HRÁDEK, P. VOJTEK, P. HAJN a kol. Občanský zákoník, komentář. Praha: Wolters Kluwer, a.s. 2014. s. 1164. ISBN 978-80-7478-630-3. 17 VEČERKOVÁ, Eva. Nekalá soutěž a reklama (vybrané kapitoly). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005. s. 37. ISBN 80-210-3607-9 18 VEČERKOVÁ, Eva. Nekalá soutěž a reklama (vybrané kapitoly). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005. s. 37-38. ISBN 80-210-3607-9.
13
současně definuje kaţdé zakázané chování a je dost pruţná, aby se přizpůsobila novým činnostem v obchodě - dosud selhal.19 „Právní úprava nekalé soutěže nestojí na pravdivosti či nepravdivosti rozšiřovaných informací, ale na tom, zdali rozšiřování takovýchto informací je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu spotřebitelům či soutěžitelům.“(NS 32 Odo 1370/2005)20
2.1 Historický exkurz vývoje právní úpravy ochrany nekalé soutěţe Pokud se vrátíme zpět do historie nekalé soutěţe, tak současná právní úprava nekalé soutěţe vychází z prvorepublikového zákona č. 111/1927 Sb. z. a .n., proti nekalé soutěţi, který přijal tzv. smíšený kazuistický systém s podpůrným pouţitím generální klauzule. Cílem tohoto zákona byla represe nekalé soutěţe. I po jeho vydání nadále zůstala v platnosti speciální ustanovení jiných právních předpisů. Zákon proti nekalé soutěţi měl platnost na území našeho státu aţ do r. 1950 a zároveň více neţ 11 let (1928-1939) v období kapitalistického řádu s volnou soutěţí. Byl jednoznačně zrušen aţ občanským zákoníkem z r. 1950 (zák. č. 141/1950 Sb., s účinností k 1.1. 1951). Problematiku nekalé soutěţe regulovalo jediné ustanovení, a to § 352 občanského zákoníku, obsahující zvláštní náhrady škody – náhradu škody způsobené nekalou soutěţí. Ustanovení § 352 občanského zákoníku mělo charakter generální klauzule nekalé soutěţe a zakazovalo protikonkurenční jednání v rozporu s dobrými mravy soutěţe. Jak vyvstalo z důvodové zprávy k vládnímu návrhu občanského zákoníku, bylo toto ustanovení do československého právního řádu promítnuto pouze s ohledem na dostání mezinárodních závazků státu, pro Českou republiku je povinnost zakotvena v Paříţské úmluvě. 21 Ze stejných důvodů byl rovněţ upraven trestný čin nekalé soutěţe v trestním zákoně. Uvedená povinná občanskoprávní úprava nekalé soutěţe zůstala v platnosti skoro přes 40 let (přestoţe nebyla v socialistickém státě s administrativně direktivním ekonomickým systémem, který tehdy panoval vyuţita, protoţe v tu dobu ani nešlo o soutěţ v pravém slova 19
VEČERKOVÁ, Eva. Nekalá soutěž a reklama (vybrané kapitoly). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005. s. 37. ISBN 80-210-3607-9 20 ŠVESTKA, J., J. DVOŘÁK, J. FIALA, J. HRÁDEK, P. VOJTEK, P. HAJN a kol. Občanský zákoník, komentář. Praha: Wolters Kluwer, a.s. 2014. s. 1175. ISBN 978-80-7478-630-3. 21 POKORNÁ, J., Z. KOVAŘÍK, Z. ČÁP a kol. Obchodní zákoník, komentář. I. díl. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s. s. 200. ISBN 978-80-7357-491-8.
14
smyslu), a to aţ do konce roku 1991, kdy byla nahrazena novodobou úpravou v obchodním zákoníku. V československé legislativě v údobí 50. aţ 80. let minulého století došlo k zásadním změnám, které se dotkly i oblasti práva nekalé soutěţe. V roce 1964 byly schváleny dva významné zákony – první byl zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, kterým byl zrušen občanský zákoník z roku 1950, ale s výjimkou dvou ustanovení: § 12 a § 352, a druhý zákon č. 109/1964 Sb., hospodářský zákoník. Podvojnou úpravu nekalé soutěţe občanskoprávní a hospodářskoprávní zrušil aţ zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, který nabyl účinnost od 1.1. 1992.22
2.2 Současná právní úprava nekalé soutěţe podle NOZ První leden roku 2014 je velmi významný a důleţitý pro historii českého soukromého práva. V tento den začal být účinný nový velký civilní kodex – občanský zákoník23. (NOZ) Počátkem jeho platnosti došlo ke zrušení celé řady civilněprávních předpisů a to i včetně obchodního zákoníku. Právní úprava nekalé soutěţe je s účinností od tohoto data zahrnuta v ustanovení § 2972-2990 ObčZ místo předešlé právní úpravy nekalé soutěţe v obchodním zákoníku (§ 41-55 ObchZ). Je nutné podotknout, ţe právní regulace nekalé soutěţe, byla po důvodové zprávě do nového občanského zákoníku uvedena hlavně z toho důvodu, ţe hospodářská soutěţ není vymezena pouze na podnikatele, ale také i na jiné soutěţitele a její regulace proniká i do soukromých práv a povinností dalších jednotlivců například osob pomocných.24 Další zásadní důvod této systematické změny je v tom, ţe i vzhledem k tomu, kdy je právo hospodářské soutěţe upraveno zvláštním zákonem (zák. č. 143/2001 Sb.25.), neobsahuje tato úprava soukromoprávní ustanovení, která je tudíţ potřebné zařadit do občanského zákoníku.26
22
POKORNÁ, J., Z. KOVAŘÍK, Z. ČÁP a kol. Obchodní zákoník, komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s. s. 200-201. ISBN 978-80-7357-491-8. 23 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále rovněţ „občanský zákoník“ či „ ObčZ“. 24 ONDREJOVÁ, Dana. Nekalá soutěž v novém občanském zákoníku. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2014. s. 9. ISBN 978-80-7400-522-0. 25 Zákon č. 143/2001 Sb. o ochraně hospodářské soutěţe a změně některých zákonů (účinnost od 01. 07. 2001) 26 ONDREJOVÁ, Dana. Nekalá soutěž v novém občanském zákoníku. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2014. s. 9. ISBN 978-80-7400-522-0.
15
Právní úprava nekalé soutěţe je zakotvena v části první, v hlavě III („závazky z deliktů“) díle 2 („zneuţití a omezení soutěţe“), který se dále člení na oddíl 1 („obecná ustanovení“) a oddíl 2 („nekalá soutěţ“). Obecná ustanovení v uvedeném oddíle 1 regulují pojmové vymezení soutěţitele, kdyţ nový občanský zákoník zavádí formulačně odlišnou definici soutěţitele (ve srovnání se stávající právní úpravou), kdyţ tímto rozumí toho, „kdo se účastní hospodářské soutěţe“ (srov. ustanovení § 2972 NOZ). 27 Při porovnání s definicí obsaţenou v ustanovení § 41 ObchZ, podle níţ se soutěţitelem chápe „fyzické i právnické osoby, které se účastní hospodářské soutěže, i když nejsou podnikatelé“, tak dospějeme k závěru, ţe obě vymezení se obsahově nijak výrazně neliší. Výraz „kdo“ v nové definici soutěţitele (místo stávajícího vymezení „fyzické a právnické osoby“) prezentuje i nadále skupinu moţných subjektů, které se účastní hospodářské soutěţe, jimiţ můţe být i nadále fyzická (v terminologii nového občanského zákoníku je uţíván vedle pojmu „fyzická osoba“ také pojem „člověk“ i právnická osoba. Druhá část nynější definice soutěţitele „i kdyţ nejsou podnikatelé“ byla v současné definici vypuštěna, kdyţ tento dovětek můţeme pokládat za nadbytečný (soutěţitelem se v konstantní judikatuře rozumí podnikatel i nepodnikatel). Zůstane tak zachováno rozdílné pojetí soutěţitele podle soukromého a veřejného práva (srov. ustanovení § 2 odst. 1. zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěţe, ve znění pozdějších předpisů, dále rovněţ „zákon o ochraně hospodářské soutěţe“ nebo „OHS“)28 I nadále je upraven zákaz zneuţití účasti soutěţitelů (vlastní ani jiných osob) v hospodářské soutěţi včetně jejího omezení (srov. ustanovení § 2972 NObčZ), tedy obdobně jako ustanovení § 41 ObchZ. V daném ustanovení chybí výslovné vyjádření práva soutěţitelů svobodně rozvíjet svoji soutěţní činnost (jak je tomu v ustanovení § 41 ObchZ), toto lze však dovodit přímo ústavně zaručených práv (zejména čl. 26 LPS).29
27
ONDREJOVÁ, Dana. Nekalá soutěž v novém občanském zákoníku. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 4-5. ISBN 978-80-7400-522-0 28 ONDREJOVÁ, Dana. Nekalá soutěž v novém občanském zákoníku. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 4-5. ISBN 978-80-7400-522-0 29 ONDREJOVÁ, Dana. Nekalá soutěž v novém občanském zákoníku. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 4-5. ISBN 978-80-7400-522-0.
16
Za další změnu lze povaţovat absenci úpravy obdobné stávajícímu ustanovení § 42 ObchZ, podle jehoţ odstavce 1 „zneuţitím účasti v hospodářské soutěţi je nekalé soutěţní jednání (dále jen „nekalá soutěţ“) a nedovolené omezení hospodářské soutěţe“, a podle odstavce 2 platí, ţe „nedovolené omezování hospodářské soutěţe upravuje zvláštní zákon“ (zde myšlen zákon hospodářské soutěţe (ve vazbě na ustanovení § 757 OchZ). Nový občanský zákoník však obsahuje § 2990 NObčZ30, který výslovně stanoví, ţe „osoba, jejíž právo bylo ohroženo nebo porušeno nedovoleným omezením soutěže, má práva stanovená v § 2988“. Z daného ustanovení tak vyplývá, ţe při porušení ustanovení zákona o ochraně hospodářské soutěţe je moţné nově se domáhat veškerých nekalosoutěţních nároků (dříve bylo obvyklé domáhat se toliko nároku na náhradu škody a v odborné literatuře se dovozovala rovněţ moţnost přiznání přiměřeného zadostiučinění).31
30
§ 2990 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějšího předpisu ONDREJOVÁ, Dana. Nekalá soutěž v novém občanském zákoníku. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2014. s. 9. ISBN 978-80-7400-522-0 31
17
3 Pojem „Nekalá soutěţ“ Pojem „Nekalá soutěţ“ se zrodil sloučením dvou slov. Ze slova „nekalá“ vyplývá skutečnost, ţe obsahuje nějaký negativní prvek. Synonymy k tomuto obratu mohou být pojmenování, „nevyhovující“ (mravně), „špatná“, „nečestná“ či nepoctivá.32 Ale jistě bychom podobných výrazů našli mnohem více. Obecný význam pojmu „nekalá soutěž“ je možno vyjádřit přibližně takto: soutěţ, kterou někdo kazí, soutěţ, v níţ někdo něco zatemňuje, soutěţ, v níţ se někdo chová nepoctivě, nemravně, špatně, nečestně, nevyhovujícím způsobem. Laik spatřuje typickou nekalou soutěţ např. ve zlehčování nebo v reklamě, která má za cíl oklamat spotřebitele. Zákonnými ustanoveními je však stíháno jednání pouze objektivně nekalé. Určitě není nic nečestného a morálně zavrţitelného v tom, ţe např. výrobce označuje své zboţí značkou, kterou mylně nepovaţuje za zaměnitelnou se starší značkou jinou. Pokud se nekryje lidové pojímání „nekalé“ soutěţe s pojetím zákona, vzniká otázka, zda by se zákon neměl nazývat „zákon proti nepřípustné soutěţi“. Slušný soutěţitel se můţe domnívat a nelibě nést, ţe je stíhán pro „nekalou“ soutěţ a ţe je mu vpalována jakási nečestnost, i kdyţ za to můţe např. jen jeden jeho obchodní zástupce, který zlehčil konkurenční firmu. Slovo „nekalý" v takových případech, kde jde po stránce subjektivní jen o soutěţ nepřípustnou, je v laickém pojetí rozporuplné se zákonnou terminologií.33 Soutěţní vztah nejde omezovat jen na vztah dvou podnikatelských jednotlivců čili subjektů se stejným zaměřením, soutěţní vztah je postaven jiţ mezi osobou či kolektivem fyzických osob chystající zaloţení nového podnikatelského subjektu a konkurujícím subjektem (tedy 32
VEČERKOVÁ, Eva. Nekalá soutěž a reklama (vybrané kapitoly). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005. s. 37-39. ISBN 80-210-3607-9. 33 VEČERKOVÁ, Eva. Nekalá soutěž a reklama (vybrané kapitoly). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005. s. 37-39. ISBN 80-210-3607-9.
18
vytvoření výhodných podmínek pro nově vznikající subjekt na úkor existujícího soutěţitele). Soutěţní vztah ale bude dán i při konání soutěţitele vůči jinému, který se sice danou obchodní činností nezabývá, avšak vzhledem ke všem okolnostem lze výkon takové činnosti u něho postupem doby s největší jistotou předpokládat (tedy odstranění moţné konkurence).34 Charakterizovat nekalou soutěţ jako soutěţní činnost odporující „poctivým zvyklostem v obchodě“, „dobré víře“ apod. nevede k ostře ohraničenému všeobecně uznávanému standardu chování, jelikoţ význam uţívaných pojmů je dost proměnlivý. Kritérium „poctivosti“ a „počestnosti“ při soutěţi není ničím více neţ odrazem sociologické, hospodářské, mravní a etické pojetí společnosti a můţe se proto v různých zemích (a někdy i uvnitř země) odlišovat. Toto měřítko je také nestálé v čase. A ještě k tomu navrch se vyskytují stále nové činnosti nekalé soutěţe, protoţe neexistuje ţádná hranice pro vynalézavost na poli konkurence. Jakýkoliv pokus začlenit všechna stávající a budoucí soutěţní jednání do jedné všeobsahující definice - jenţ soudobě definuje kaţdé zakázané chování a je dost pruţná, aby se přizpůsobila novým činnostem v obchodě - dosud selhal.35 Svoji obecnou povahou je základní ustanovení o nekalé soutěţi generální klauzulí, jejíţ úlohou je určit základní kritéria pro posuzování konkrétního jednání jako nekalé soutěţe. Je třeba mít na mysli, ţe ne kaţdé soutěţní jednání, které můţe být soutěţiteli nepříjemné a způsobovat mu újmu, lze posuzovat jako nekalou soutěţ. Aby tomu tak bylo, je třeba k soutěţnímu chování přistoupit ještě další okolnosti, které je činí nepatřičným a hodným postihu. Souhrn zvláštních skutkových podstat nemůţe být v ţádném zákoně natolik podrobný, aby pokryl všechny varianty nekalosoutěţních jednání v hospodářské a obchodní činnosti soutěţitelů. Je proto třeba mít jedno ustanovení zcela obecné, jehoţ aplikace přijde v úvahu pokaţdé, neexistuje-li v rámci platné právní úpravy určitá zvláštní, výslovně vytčená skutková podstata nekalé soutěţe. A naopak, specifické skutkové podstaty, slouţící jako příklad nekalosoutěţních jednání, musí pokaţdé vykazovat ty základní znaky, které stanoví generální klauzule pro posouzení určitého jednání jako nekalosoutěţního.36 34
MACEK, Jiří. Rozhodnutí ve věcech obchodního jména a nekalé soutěže. 1. vyd. Praha: C. H. Beck 2000. s. 64. ISBN 80-7179-256-X. 35 VEČERKOVÁ, Eva. Nekalá soutěž a reklama (vybrané kapitoly). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005. s. 37. ISBN 80-210-3607-9. 36 VEČERKOVÁ, Eva. Nekalá soutěž a reklama (vybrané kapitoly). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005. s. 37. ISBN 80-210-3607-9.
19
O nekalou soutěž jde vždy, jsou-li kumulativně splněny tyto tři podmínky: a) musí jít o jednání v hospodářské soutěţi, b) jednání musí být v rozporu s dobrými mravy soutěţe, c) jednání musí být objektivně s to přivodit újmu jiným soutěţitelům nebo spotřebitelům.
3.1 Dobré mravy soutěţe Pojem „dobré mravy soutěţe“ není totoţné co „dobré mravy“ obecně a nelze je pokaţdé vykládat jako zvyklosti soutěţe. Tady nesmíme opomenout zdůraznit výraz „soutěţe“, čímţ zákonodárce upozorňuje, ţe při soutěţivých bojích platí pravidla jiné morálky neţ normativní příkazy dobrých mravů v obecném slova smyslu avšak nějaký stupeň agresivity je připustitelný. Samo zjištění určitých zvyklostí můţe mít malou vypovídající hodnotu tam, kde vedle sebe existují zvyklosti rozličné. Téţ jednání markantně se odchylující od stávajících a prospěšných soutěţních zvyklostí, nemusí být pokaţdé jednáním neţádoucím. Nějaké uţitečné obchodní a soutěţní praktiky jako např. leasing, franchising, vyvolávaly ze začátku pochybnosti a v některých případech byly posuzovány jako nekalá soutěţ nebo omezování soutěţe. 37 Rozpor s dobrými mravy soutěţe dle generální klauzule však musí být občas zjišťován i u těch jednání, která se svými individuálními jevovými formami neshodují jednáním vyjádřeným ve speciálních skutkových podstatách nekalé soutěţe. Mnohdy s nimi mají společnou toliko jejich věcnou podstatu – nadměrnou dávku agrese, klamavosti, parazitního jednání. Prvorepubliková judikatura se trefně vyjádřila ke vztahu dobrých mravů soutěţe a dobrých mravů obecně (Váţný 12.336, sp. zn. Rv I 1625/31): „V onom směru jest rozlišovati mezi dobrými mravy vůbec a mezi dobrými mravy soutěže. Jsou jednání, jež jsou sice podle zásad obecné morálky nezávadná, mohou však býti závadná s přísnějšího hlediska dobrých mravů soutěže, naproti tomu nesmí však ani při obchodním styku ani při soutěži jednání a zvyklosti odporovati požadavkům občanské morálky. Jest posuzovati podle konkrétních
37
ŠVESTKA, J., J. DVOŘÁK, J. FIALA, J. HRÁDEK, P. VOJTEK, P. HAJN a kol. Občanský zákoník, komentář. Svazek VI. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014. s. 1168. ISBN 978-80-7478-630-3.
20
poměrů, co se srovnává s dobrými mravy vůbec a s dobrými mravy soutěže.“38 Pojem dobré mravy soutěţe není podobně jako pojem dobré mravy, zákonem vymezený, pokud se v tomto ohledu ponechá prostor na rozhodovací praxi soudů. Zváţení, zda je počínání v rozporu s dobrými mravy soutěţe, bude záleţet na skutečnostech kaţdého individuálního případu a posouzení souladu takového aktu s obchodními zvyklostmi daného oboru, bezúhonného obchodního styku a jiných měřítek jako je např. časové a místní zařazení takového jednání, délka trvání, intenzita a třeba důleţitost, význam. Soudy by měly posuzovat také to, ţe co se můţe vykazovat v jednotlivém případě jako právně nezávadné, můţe při úhrnném vyuţití vést k narušení soutěţního prostředí v pojetí „kvality“ soutěţe.39 Rozpor s dobrými mravy soutěţe je nezbytné vnímat především v kontextu času. Co je v určitém období zakázané, můţe být právně nezávadné za několik let a naopak. Není tak moţno bezděčně povaţovat směrodatné soudní rozhodnutí pokud jde o závadnosti určitého jednání vydané před deseti lety, kdyţ nyní můţe být takové jednání běţné a aprobované, a to se zřetelem na vývoj soutěţních praktik, určité posouvání hranic dovolenosti. Posouzení určitého jednání v rozporu s dobrými mravy soutěţe je otázkou právní, nikoliv skutkovou. Hodnocení toho, jestli je určité jednání v rozporu s dobrými mravy soutěţe či nikoliv, tedy provází soudy, dle svého vlastního uváţení, nikoli znalci nebo různé agentury provádějící sociologické či statistické průzkumy.40
38
ONDREJOVÁ, Dana. Nekalá soutěž v novém občanském zákoníku. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2014. s. 42-43. ISBN 978-80-7400-522-0. 39 ONDREJOVÁ, Dana. Nekalá soutěž v novém občanském zákoníku. Komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2014. s. 43. ISBN 978-80-7400-522-0. 40 ONDREJOVÁ, Dana. Nekalá soutěž v novém občanském zákoníku. Komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2014. s. 44. ISBN 978-80-7400-522-0.
21
4 Subjekty v nekalé soutěţi 1. jde hlavně o osoby, které vystupují a konají nekalosoutěţně 2. dále to jsou osoby, které jsou nějakým způsobem interesovány nekalou soutěţí (k jejichţ ochraně slouţí zákon upravující nekalou soutěţ). Vedle tohoto základního třídění je nutno ještě vzít v úvahu ještě skupinu dalších osob, které sice nekalou soutěţí dotčeny nebyly, ale zákon jim přiznává určitá práva podobná právům osob dotčených nekalou soutěţí. Kategorii osob jednajících nekalosoutěžně mohou tvořit jednak: a) osoby, které vyuţívají všech moţných předem zamýšlených nepoctivých praktik k tomu, aby v hospodářské soutěţi předstihly ostatní konkurenty, tudíţ se záměrně ( úmyslně, chtěně) dopouští nekalé soutěţe, ale také b)
osoby, které v hospodářské soutěţi jednají vţdy čestně a poctivě, o vyšší pozici v soutěţi usilují pouze dovolenými způsoby, ale přesto se (byť ojediněle a nechtěně) dopouští nekalosoutěţního jednání.41
4.1 Soutěţitel Pojem soutěţitel lze vymezit takto: kdo se účastní hospodářské soutěţe, nesmí při soutěţní činnosti, ani při sdruţování k výkonu soutěţní činnosti, vlastní účast v hospodářské soutěţi nekalou soutěţí zneuţívat, ani účast jiných v soutěţi omezovat. O soutěţitele se bude jednat i v případech, kdy se určité subjekty na trhu absolutně nesetkají v otevřeném konkurenčním souboji. Jako soutěţitele musíme občas chápat i ty subjekty, mezi nimiţ právě pro nekalost konání jednoho z nich vlastně nikdy nedojde k přímému konkurenčnímu souboji.42 Pokud porovnáme znak soutěţitele s definicí obsaţenou v ustanovení § 41 ObchZ, podle které se soutěţitelem rozumí „fyzické i právnické osoby, které se účastní hospodářské soutěže, i když nejsou podnikatelé“, dospějeme tak k závěru, ţe obě definice se obsahově nijak neliší. 41
VEČERKOVÁ, Eva. Nekalá soutěž a reklama (vybrané kapitoly). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005. s. 39. ISBN 80-210-3607-9. 42 HAJN, Petr. Právo nekalé soutěže (systematický výklad). Brno: Masarykova univerzita, 1994. s. 19. ISBN 80120-0923-3.
22
Výraz „kdo“, jenţ je obsaţený v nové definici soutěţitele v § 2972 ObčZ (oproti výrazu „fyzické i právnické osoby“ v § 41 ObchZ) znázorňuje okruh potenciálních subjektů, které se účastní hospodářské soutěţe, jimiţ je i nadále osoba fyzická. V novém občanském zákoníku je uţíván kromě pojmu „fyzická osoba“ rovněţ pojem „člověk“ – srov. např. nadpisu dílu 2. hlavy II. ObčZ a § 23 a násl. ObčZ) i právnická.43 Druhá část vymezení soutěţitele „i kdyţ nejsou podnikatelé“ (§ 41 ObchZ) byla v nové definici vynechána, i kdyţ tento dodatek lze povaţovat za přebytečný. Soutěţitelem se v judikatuře chápe podnikatel i nepodnikatel. Podle § 420
44
odst. 1 a 2 občanského zákoníku se za podnikatele povaţuje ten, kdo
samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost ţivnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosaţení zisku. Dále pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 se za podnikatele povaţuje téţ kaţdá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, případně osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele. Dle nového občanského zákoníku podobně jako v předchozím uspořádání zůstává uchováno rozdílné chápání soutěţitele podle soukromého a veřejného soutěţního práva. Podle § 2 odst. 1 OHS se „soutěžitelem podle tohoto zákona rozumí fyzické a právnické osoby, jejich sdružení, sdružení a jiné formy seskupování, a to i v případě, že tato sdružení a seskupení nejsou právnickými osobami, pokud se účastní hospodářské soutěže nebo ji mohou svou činností ovlivňovat, i když nejsou podnikateli.“ Definice obsaţená v zákoně o ochraně hospodářské soutěţe je tedy významově obsáhlejší, kdyţ za soutěţitele povaţuje také různá sdruţení soutěţitelů, a to i přesto, kdyţ těmto skupinám není ze zákona přiznána právní subjektivita.45
43
ONDREJOVÁ, Dana. Nekalá soutěž v novém občanském zákoníku. Komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2014. s. 4. ISBN 978-80-7400-522-0. 44 § 420 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů 45 ONDREJOVÁ, Dana. Nekalá soutěž v novém občanském zákoníku. Komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2014. s. 4-5. ISBN 978-80-7400-522-0.
23
Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe se vyjádřil k pojmu „soutěţitel“ následovně, kdyţ shledal, ţe „pro naplnění znaků „soutěţitele“ je potřeba uskutečnit kumulativně dva předpoklady: musí se jednat o fyzickou či právnickou osobu, jejich sdruţení, sdruţení těchto sdruţení nebo jinou formu seskupování a zároveň není rozhodující, jestli tato sdruţení a seskupení mají právní subjektivitu, a jsou tak právnickými osobami, či nikoli anebo pokud tento subjekt i non-subjekt je jednotkou soukromoprávní nebo veřejnoprávní povahy druhým předpokladem načeţ je, aby se tento subjekt či non-subjekt hospodářské soutěţe buď přímo účastnil, nebo ji alespoň mohl svým působením ovlivňovat.46
4.2 Vymezení soutěţitele Vymezení soutěţitele dělíme z pohledu judikatury na věcné vymezení soutěţitele časové vymezení soutěţitele
4.2.1 Věcné vymezení soutěţitele V praxi i teorii se často nepříliš korektně odlišují pojmy „soutěţitel“ a „konkurent“. Konkurenty můţeme nazvat osoby, které působí ve stejném odvětví podnikání a jejich výrobky jsou v podstatě totoţné nebo hodně blízké (tzv. přímí konkurenti), ale téţ osoby, jenţ působí v podobném resortu podnikání a jejich výrobky jsou navzájem substituovatelné, zaměnitelné (tzv. nepřímí konkurenti), konkurenty budou podnikatelé, ale také podnikatelé neoprávnění podle § 5 odst. 2 ObčZ. Na základě tohoto ustanovení platí, ţe „proti vůli dotčené strany nelze zpochybnit povahu nebo platnost právního jednání jen proto, že jednal ten, kdo nemá ke své činnosti potřebné oprávnění, nebo komu je činnost zakázána“, Tato problematika byla upravena v § 3a ObchZ).47 Za soutěţitele lze označit v podstatě kohokoliv, kdo vstoupí na relevantní trh (jedná v hospodářském styku) a má zájem na výsledku hospodářské soutěţe (srov. NS sp. zn. Odo
46
ONDREJOVÁ, Dana. Nekalá soutěž v novém občanském zákoníku. Komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2014. s. 4-5. ISBN 978-80-7400-522-0. 47 ONDREJOVÁ, Dana. Nekalá soutěž v novém občanském zákoníku. Komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2014. s. 6-7. ISBN 978-80-7400-522-0.
24
1464/2006): „Nekalosoutěžně jednajícím nemusí být pouze ten, kdo se sám hospodářské soutěže v daném oboru bezprostředně účastní, ale může jím být i třetí osoba, která svým jednáním do této soutěže nekalosoutěžně zasáhne. Je ovšem přitom třeba dovodit konkrétní zájem nekalosoutěžně jednajícího na úspěchu jednoho soutěžitele na úkor druhého, tj. na výsledku soutěže dvou soutěžitelů.“). 48 Dále za soutěţitele lze povaţovat v jistém případě i zaměstnance soutěţitele, obchodní zástupci či dealeři a také společníci obchodní společnosti.
4.2.2 Časové vymezení soutěţitele Při určení jednotlivce jakoţto soutěţitele je rozhodné, zda byl daný jedinec soutěţitelem v období, kdy mělo dojít k nekalosoutěţnímu jednání či nikoliv, protoţe okolnost, ţe se stal soutěţitelem později, je bez právního smyslu. Hospodářské soutěţe se obchodní společnost zúčastňuje nesporně uţ od chvíle zápisu svého předmětu do obchodního rejstříku, bez zřetele na to, jestli začne také od tohoto okamţiku vytvářet předpokládanou podnikatelskou činnost. Od momentu, kdy jistou osobu za soutěţitele povaţovat nelze, je evidentně ukončení účasti v hospodářské soutěţi, a to můţe být kupříkladu výmaz z obchodního rejstříku, ale téţ rozhodnutí o úpadku obchodní společnosti a jeho řešení konkurzem.49
48
ONDREJOVÁ, Dana. Nekalá soutěž v novém občanském zákoníku. Komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2014. s. 6-7. ISBN 978-80-7400-522-0. 49 ONDREJOVÁ, Dana. Nekalá soutěž v novém občanském zákoníku. Komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2014. s. 8-9. ISBN 978-80-7400-522-0.
25
4.2.1 Dělení soutěţitelů Skupinu soutěţitelů dále můţeme rozdělit na dvě základní podskupiny: soutěžitelé v užším slova smyslu (přímí konkurenti a konkurenti nepřímí), a to jak v pozici podnikatelů, tak podnikatelů neoprávněných - tyto osoby jinak nedisponují podnikatelským oprávněním, jsou tudíţ nepodnikatelé, zákon k nim přistupuje jako k podnikatelům a toto chápání bude dodrţováno téţ při dělení soutěţitelů soutěžitelé v širším slova smyslu - za soutěţitele v širším slova smyslu pokládáme tzv. příleţitostné soutěţitele, tedy nepodnikatele, kteří nastupují do soutěţního vztahu výhradně náhodně (ojediněle) a bude moţné dovodit zájem na výsledku hospodářské soutěţe, i kdyţ zpočátku nebude charakter jejich hospodářské činnosti patrný.50
4.3 Spotřebitel Pod pojmem spotřebitel rozumíme fyzickou osobu, která nejedná v rámci podnikání či v rámci samostatného výkonu svého povolání. Dalo by se to i vysvětlit jako tzv. konečný spotřebitel – konzument. Různé druhy nekalého soutěţení přinášejí újmu i těm hospodářským subjektům, které získávají zboţí a sluţby nikoliv pro vlastní prospěch, ale za účelem dalšího pracování či obchodu.51 Pokud se vrátíme zpět do minulosti, tak v českém právu byla aţ do června 2010 povaţována za spotřebitele také osoba právnická, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti, coţ bylo v rozporu s evropskou právní úpravou i rozhodovací praxí. Současnou stávající právní úpravou se spotřebitelem rozumí: „fyzická osoba, jež v obchodních praktikách spadajících do oblasti působnosti této směrnice jedná za účelem, který nelze považovat za provozování jejího obchodu, živnosti nebo řemesla anebo výkonu jejího svobodného povolání“.52 Oba pojmy „spotřebitel“ a „další zákazník“, které byly součástí generální klauzule nekalé soutěţe podle § 44 odst. 1 ObchZ, jsou nyní zahrnuty v samotném pojmu „zákazník“. Pojem
50
ONDREJOVÁ, Dana. Nekalá soutěž v novém občanském zákoníku. Komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2014. s. 8-10. ISBN 978-80-7400-522-0. 51 HAJN, Petr. Právo nekalé soutěže (systematický výklad). Brno: Masarykova univerzita, 1994. s. 20-21. ISBN 80-120-0923-3. 52 ONDREJOVÁ, Dana. Nekalá soutěž v novém občanském zákoníku. Komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2014. s. 48. ISBN 978-80-7400-522-0.
26
tzv. další zákazník (§ 44 odst. 1 ObchZ) stejně jako pojem „zákazník“ (§ 2976 odst. 1 ObčZ) nebyl dříve ani v novém občanském zákoníku legálně výslovně definován. 53 Pojem „zákazník“ je třeba povaţovat za obsahově rozsáhlejší pojem neţ pojem „spotřebitel“. „Zákazníkem“ rozumíme jak spotřebitele, tak tzv. dalšího zákazníka (pojem obsaţený v § 44 odst. 1 ObchZ), tedy jinou osobu neţ spotřebitele, která je však v roli zákazníka – tj. i právnická osoba, která nepodniká (nadace, spolek, obecně prospěšná společnost, územní samosprávné celky, stát) nebo také právnická či fyzická osoba podnikající, pokud se však v hospodářském styku objeví v postavení slabší stran: „Má se za to, že slabší stranou je vždy osoba, která vůči podnikateli v hospodářském styku vystupuje mimo souvislost s vlastním podnikáním“.54 Podle důvodové zprávy se bude jednat příznačně o případy, kdy „uzavírá smlouvu právnická osoba nebo podnikatel v pozici profesionála s osobou, která je v daném oboru profesionálem“. Fakt, ţe zákonodárce měl záměr zařadit pod pojem „zákazník“ také spotřebitel, shledává oporu v ustanovení § 2989 odst. 2 ObčZ, který poskytuje aktivní legitimaci „spotřebitele“ (nikoli zákazníka). V novém občanském zákoníku tak dochází k vyuţití toliko širšího pojmu („zákazník“) ze dvou pojetí generální klauzule nekalé soutěţe podle obchodního zákoníku („spotřebitel“ a „další zákazník“). Snahu o odstranění uţšího z pouţitých pojmů („spotřebitel“) a vynětí výrazu „dalšího“ z dikce „dalších zákazníků“ lze povaţovat za změnu přínosnou, eliminující nadbytečné duplicitní uplatnění uţšího a širšího pojmu vedle sebe.55
4.3.1 Základní pojmové vymezení tzv. průměrného spotřebitele: Jedním z hlavních aspektů, které musí soudce rozhodující rozepři brát v úvahu, je skutečnost, jak daná praktika působí na tzv. průměrného spotřebitele, jakéhosi „modelového“ spotřebitele. Z toho se vyvinulo rozhodné hledisko tzv. průměrného spotřebitele. Třebaţe se tato česká i evropská teorie vztahuje na „spotřebitele“, je tímto nutno rozumět také širší pojem 53
ONDREJOVÁ, Dana. Nekalá soutěž v novém občanském zákoníku. Komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2014. s. 8-10. ISBN 978-80-7400-522-0. 54 ONDREJOVÁ, Dana. Nekalá soutěž v novém občanském zákoníku. Komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2014. s. 48-49. ISBN 978-80-7400-522-0. 55 ONDREJOVÁ, Dana. Nekalá soutěž v novém občanském zákoníku. Komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2014. s. 48-49. ISBN 978-80-7400-522-0.
27
„zákazník“. Hledisko průměrného spotřebitele v nekalé soutěţi je jedním z projevů zásady ochrany slabšího jednotlivce (tudíţ spotřebitele i jiného zákazníka), která se nalézá ve většině právních odvětví, v Evropě i ve světě.56 V teorii i rozhodovací praxi soudů se nepouţívá jednotný pojem „průměrný spotřebitel“, ale občas se nahrazuje pojmy „běţný spotřebitel“, „modelový spotřebitel“ nebo „průměrný jednotlivec“.
4.3.2 Pojem průměrný spotřebitel Pojem „průměrný spotřebitel“ není v českém ani evropském právu výslovně vymezen a (nebylo tomu ani v obchodním zákoníku), tomuto pojmu lze však porozumět skrze rozhodovací praxi českých soudů i Soudního dvora EU, díky níţ se vyvinul normativní obsah tohoto pojmu. Česká judikatura je v tomto ohledu plně kompatibilní s rozhodovací praxí Soudního dvora EU.57
4.3.3 Směrnice o nekalých obchodních praktikách Směrnice 2005/29 poskytla do problematiky vymezení tzv. průměrného spotřebitele výslovnou normativní regulaci a upřesnění vnímání tohoto hlediska. Dle bodu 18 důvodů směrnice je vhodné chránit před nekalými obchodními praktikami všechny spotřebitele, přesto však Soudní dvůr EU při rozhodování ve věcech týkajících se reklamy od přijetí směrnice o klamavé reklamě shledal nezbytným posuzovat vliv na pomyslného běţného spotřebitele. Tato směrnice ale obsahuje ustanovení, jejichţ účelem je předcházet zneuţívání spotřebitelů, kteří jsou svým charakterem neobyčejně zranitelní nekalými obchodními praktikami.58
56
ONDREJOVÁ, Dana. Nekalá soutěž v novém občanském zákoníku. Komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2014. s. 48-49. ISBN 978-80-7400-522-0 57 ONDREJOVÁ, Dana. Nekalá soutěž v novém občanském zákoníku. Komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2014. s. 50. ISBN 978-80-7400-522-0. 58 ONDREJOVÁ, Dana. Nekalá soutěž v novém občanském zákoníku. Komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2014. s. 51. ISBN 978-80-7400-522-0.
28
4.3.4 Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele ve znění pozdějších předpisů Definice zákona o ochraně spotřebitele v odstavci (1) se praví, ţe tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo pouţitelné předpisy Evropské unie, a upravuje některé podmínky podnikání významné pro ochranu spotřebitele, úkoly veřejné správy v oblasti ochrany spotřebitele a oprávnění spotřebitelů, sdruţení spotřebitelů nebo jiných právnických osob zaloţených k ochraně spotřebitele. V odstavci (3) se definuje, ţe tento zákon se vztahuje na nabízení a prodej výrobků a na nabízení a poskytování sluţeb v případech, kdy k plnění dochází na území České republiky. Na ostatní případy se vztahuje tehdy, souvisí-li plnění s podnikatelskou činností provozovanou na území České republiky.
29
5 Generální klauzule nekalé soutěţe Význam slova „generální klauzule“, se můţe definovat jako zákonné ustanovení obecně popisující určitou právní zásadu a současně pro konkrétní uplatnění většinou vyţaduje další upřesnění.59
5.1 Úprava generální klauzule v nekalé soutěţi podle nového
občanského zákoníku: Právní úprava nekalé soutěţe v novém občanském zákoníku je, podobně jako v právní regulaci obsaţené v obchodním zákoníku, zaloţena na struktuře kombinace tzv. generální klauzule nekalé soutěţe (§ 2976 odst. 1 ObčZ) a tzv. zvláštních skutkových podstat nekalé soutěţe (uvedených v demonstrativním výčtu v § 2976 odst. 2 ObčZ). Generální klauzule nekalé soutěţe je zahrnuta v § 2976 odst. 1 ObčZ a skládá se ze tří podmínek, které musí být platně naplněny, aby bylo moţné posuzovat vymezený akt jednání jako nekalosoutěţní. „Kdo se dostane v hospodářském styku do rozporu s dobrými mravy soutěže jednáním způsobilým přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům, dopustí se nekalé soutěže. Nekalá soutěž se zakazuje.“60
5.2 Základní podmínky generální klauzule nekalé soutěţe: jednání v hospodářském styku, rozpor s dobrými mravy hospodářské soutěţe způsobilost jednání přivodit úhonu jiným soutěţitelům nebo zákazníkům. Srovnáme-li generální klauzuli nekalé soutěţe v novém občanském zákoníku s generální klauzulí obsaţenou v § 44 odst. 1 ObchZ po novele uskutečněné zákonem č. 152/2010 Sb. s účinností od 1. července 2010 (dále rovněţ „novela z roku 2010“, tato novela zavedla do generální klauzule výraz „nebo v hospodářském styku“ výraz „nebo dalším zákazníkům“),
59
SCS.ABZ.CZ. Slovních cizích slov: Generální klauzule [online]. [cit. 2015-04-20]. Dostupné z : http://slovnikcizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/generalni-klauzule Dostupné z: http://slovnik-cizichslov.abz.cz/web.php/slovo/generalni-klauzule [online] 60 ONDREJOVÁ, Dana. Nekalá soutěž v novém občanském zákoníku. Komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2014. s. 36-37. ISBN 978-80-7400-522-0.
30
podle níţ se nekalou soutěţí rozumí „jednání v hospodářské soutěţi nebo v hospodářském styku, které je v rozporu s dobrými mravy soutěţe a které je způsobilé přivodit újmu jiným soutěţitelům, spotřebitelům nebo dalším zákazníkům“, dospějeme k závěru, ţe rozdíly jsou spíše formulačního charakteru a obsahově poměrně zanedbatelné. K jejich bliţšímu rozboru dále u jednotlivých podmínek generální klauzule nekalé soutěţe.61
5.2.1 Funkce generální klauzule nekalé soutěţe a) omezující funkce – vychází z toho, ţe aby eventuálně bylo moţné kvalifikovat konkrétní jednání jako nekalosoutěţní podle některé ze zákonných, zvláštních skutkových podstat, je nutné, aby byly nejprve splněny podmínky generální klauzule. Není tedy nezbytné řešit podmínky konkrétních skutkových podstat, nebyla-li naplněna generální klauzule nekalé soutěţe. b) rozšiřující funkce – značí, ţe jsou-li splněny podmínky generální klauzule, jedná se o jednání nekalosoutěţní, i kdyţ nenaplňuje znaky některé ze zvláštních skutkových podstat nekalé soutěţe Generální klauzule nekalé soutěţe můţeme tedy povaţovat za jakýsi „všeobjímající“ institut zařazující určité jednání do nekalosoutěţního v případě uskutečnění všech jejích podmínek.62
5.3 Speciální skutkové podstaty nekalé soutěţe Důvodová zpráva k občanskému zákoníku sděluje, ţe návrh ustanovení o jednotlivých skutkových podstatách nekalé soutěţe přebírá kompetentní texty z obchodního zákoníku, mimo ustanovení o klamavé a srovnávací reklamě a ustanovení o nepřiměřeném zatěţování (v konečné verzi zákona byl uţit výraz „dotěrné obtěţování“). Platí to v podstatě o názvech jednotlivých speciálních skutkových podstat nekalé soutěţe, nikoli pokaţdé jiţ o znění těchto skutkových podstat. Jejich texty jsou v některých případech přebrány z obchodního zákoníku jen přibliţně a jejich rozpor se zřetelným záměrem zákonodárce (převzít právní úpravu z obchodního zákoníku) musí být překlenut výkladem. Uplatní se § 2 odst. 2, podle jenţ mj.
61
ONDREJOVÁ, Dana. Nekalá soutěž v novém občanském zákoníku. Komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2014. s. 47. ISBN 978-80-7400-522-0. 62 ONDREJOVÁ, Dana. Nekalá soutěž v novém občanském zákoníku. Komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2014, s. 38-39. ISBN 978-80-7400-522- 0.
31
zákonnému ustanovení není moţno přikládat jiný význam, neţ který plyne z vlastního smyslu slov v jejich vzájemné souvislosti a ze zřetelného úmyslu zákonodárce.63 V § 2976 odst. 2 je právně zásadní jeho uvozovací věta. Vyslovuje tak skutečnost, ţe navazující vyjmenování má demonstrativní povahu. Vytváří tak moţnost, ţe jako nekalá soutěţ budou posouzena i jiná jednání, neţ jaká jsou sdělena v tomto ustanovení a jeho výčtu. Jednání uvedená v § 2976 odst. 2 a zevrubně upravená v následujících ustanovení musí odpovídat i podmínkám § 2976 odst. 1 generální klauzule, aby mohla být posuzována jako nekalá soutěţ.64 Zde bych zmínila příklad usnesení Vrchního soudu v Praze (VS Praha 3 CMO 253/1997) „Při zkoumání podmínek naplnění generální klauzule nekalé soutěže není samo o sobě rozhodné, zda tvrzeným závadným jednáním byly či nebyly porušeny předpisy z určitého odvětví práva jiného než té části, která upravuje horizontální vztahy při podnikání, tedy zda jsou porušovány předpisy veřejného práva či práva soukromého, rovněž není rozhodné, zda daná konkrétní oblast práva zároveň upravuje kontrolní mechanismy a prostředky k nápravě včetně sankcí, směřujících k porušovateli těchto předpisů. Rozhodné naopak je, zda tvrzené jednání, které je v rozporu s právními předpisy, má kauzální vztah k hospodářské soutěži a dopad v soutěži. Tedy zda tvrzené jednání je porušením dobrých mravů soutěže, došlo k němu v rámci hospodářské soutěže a toto jednání je způsobilé vyvolat újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům“.65 Dále uvádím vyjádření Nejvyššího soudu (NS 32 Cdo 1345/2009) „Pro zjištění, zda jednání žalovaného mohlo naplňovat obecnou skutkovou podstatu nekalé soutěže, je třeba zkoumat, zda byla splněna podmínka rozporu s dobrými mravy soutěže (nikoli rozporu s dobrými mravy obecně), protože jde o otázku právní, řeší ji soudy podle svého mravního a právního, zákonům odpovídajícího přesvědčení, nikoli znalci.“66
63
ŠVESTKA, J., J. DVOŘÁK, J. FIALA, J. HRÁDEK, P. VOJTEK, P. HAJN a kol. Občanský komentář. Svazek VI. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014. s. 1174-1175. ISBN 978-80-7478-630-3. 64 ŠVESTKA, J., J. DVOŘÁK, J. FIALA, J. HRÁDEK, P. VOJTEK, P. HAJN a kol. Občanský komentář. Svazek VI. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014. s. 1174-1175. ISBN 978-80-7478-630-3. 65 ŠVESTKA, J., J. DVOŘÁK, J. FIALA, J. HRÁDEK, P. VOJTEK, P. HAJN a kol. Občanský komentář. Svazek VI. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014. s. 1175. ISBN 978-80-7478-630-3. 66 ŠVESTKA, J., J. DVOŘÁK, J. FIALA, J. HRÁDEK, P. VOJTEK, P. HAJN a kol. Občanský komentář. Svazek VI. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014. s. 1174. ISBN 978-80-7478-630-3.
32
zákoník, zákoník, zákoník, zákoník,
5.4 Nekalou soutěţí jsou podle § 2976 odstavce 1 níţe uvedené
skutkové podstaty: a) klamavá reklama, b) klamavé označování zboţí a sluţeb, c) vyvolání nebezpečí záměny, d) parazitování na pověsti závodu, výrobku či sluţeb jiného soutěţitele, e) podplácení, f) zlehčování, g) srovnávací reklama, pokud není dovolena jako přípustná, h) porušení obchodního tajemství, i) dotěrné obtěţování, j) ohroţení zdraví a ţivotního prostředí V rámci demonstrativního výčtu nekalosoutěţních praktik zahrnutém v § 2976 odst. 2 ObčZ se nalézá nová skutková zákonná skutková podstata v jeho písmenu i), a to dotěrné obtěžování. V odstavci (1) se dozvíme, ţe dotěrné obtěţování je sdělování údajů o soutěţiteli, zboţí nebo sluţbách, jakoţ i nabídka zboţí nebo sluţeb s vyuţitím telefonu, faxového přístroje, elektronické pošty nebo podobných prostředků, ačkoli si takovou činnost příjemce očividně nepřeje, nebo sdělování reklamy, při kterém její autor utají nebo zastře údaje, podle nichţ ho lze zjistit, a neuvede, kde příjemce můţe bez zvláštních nákladů přikázat ukončení reklamy. Následuje odstavec (2) který říká, ţe pokud se rozesílá reklama na elektronickou adresu, kterou podnikatel získal v souvislosti s prodejem zboţí nebo poskytnutím sluţby, nejde o dotěrné obtěţování, pokud podnikatel tuto adresu pouţívá k přímé reklamě pro vlastní zboţí nebo sluţby a druhá strana reklamu nezakázala, přestoţe
33
ji podnikatel při získání adresy i při kaţdém jejím pouţití k reklamě zřetelně upozornil na právo přikázat bez zvláštních nákladů ukončení reklamy. 67 Pod charakteristiku uvedeného pojmu zachycenou v § 2986 ObčZ je nezbytné zařadit obecně všechny formy nepřiměřeného obtěţování osob údaji o soutěţiteli, zboţí nebo sluţbách – různé druhy nevyţádané reklamy. Je moţné pod ni zahrnout propagaci podnikatel a jeho výrobků, jenţ zatajuje zásadní identifikační údaje autora. Slovo „dotěrné“ značí, ţe osoba, která jedná a sděluje informace, je dolézavá, vtíravá, aţ drzá.68 Ve své práci se budu podrobněji zabývat klamavou reklamou, která je první skutkovou podstatou nekalosoutěţních praktik. Z mého pohledu se jedná o nejrozšířenější prvek nekalého soutěţení. Klamavou reklamu tak důkladněji popíši na následujících řádcích.
5.5 Význam slova „reklama“ V současnosti na kaţdého z nás reklama tzv. vyskakuje ze všech stran. Ať otevřeme noviny, nebo zapneme televizi, dále cestou do práce na billboardech podél silnice a mohla bych samozřejmě pokračovat dále. Reklama je nezaměnitelnou součástí našeho ţivota. V úvodu bych ráda čtenářům objasnila a vysvětlila původ slova „reklama“. Účelem reklamy je upoutat pozornost co největší počet adresátů, třebaţe je pro ni uţito obyčejně stručného sdělení s jistou mírou nadsázky zveličování či přehánění. Jestliţe pak takováto demonstrace obsahuje odkaz na detailní informace a způsob, jak je získat, nelze většinou dovozovat klamání moţných spotřebitelů.69 Slovo reklama pochází z latinského pojmenování reclamare. Ovšem toto konstatování je dosti pochybné, jelikoţ toto slovo se v dostupných latinsko-českých slovnících nenachází. Blíţe tomuto pojmu je kupříkladu re-clamo a to značí podle slovníků hlasitě odporovat nebo ozvěnou se ozývat. 70
67
§ 2986 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů LEVICKÁ, Tereza. Obchodněprávní Revue. ročník 6/2014 .s. 161. Nakladatelství C.H. Beck, ISSN 18036554 69 MACEK, Jiří. Rozhodnutí ve věcech obchodní firmy a nekalé soutěţe. II. díl. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2011 s 313. ISBN 978-80-7400-410-0. 70 STUCHLÍK, Jaroslav. Historie a marketing: Původ slova reklama. Vsem.cz [online]. 29.3.2011 [cit. 2015-0412]. Dostupné z: http://stuchlik.blog.vsem.cz/2011/03/29/historie-a-marketing-puvod-slova-reklama 68
34
Jelikoţ musíme základ slova hledat v latině, do češtiny se dostalo z jiného románského jazyka a to konkrétně z francouzštiny. V tomto jazyce se objevuje slovo réclamer, jenţ je překládáno jako hlásit se, doţadovat se, stěţovat si, ţádat, vyţadovat, reklamovat atd. Ottův slovník naučný z roku 1888 opravdu nazývá slovo reklama jako převzaté z češtiny do francouzštiny ve významu „veřejné vychvalování“, jak vymezuje jádro pojmu reklama, coţ je pravděpodobně první definice české reklamy v české historii.71 Na začátku je nezbytné zmínit, ţe všeobecně pro jakoukoliv reklamu platí tyto tři zásadní skutečnosti:
Kdo šíří reklamní sdělení – tj. „objekt šíření údajů“,
jakým způsobem – tj. „způsob šíření údajů“,
a jakým druhem – tj. „druh šíření údajů72
5.5.1 Nejčastější provedení reklamy patří následující: tisková reklama televizní reklama rozhlasová reklama internetová reklama mobilní reklama světelná reklama alternativní reklama propagační reklama
71
STUCHLÍK, Jaroslav. Historie a marketing: Původ slova reklama. Vsem.cz [online]. 29.3.2011 [cit. 2015-0412]. Dostupné z: http://stuchlik.blog.vsem.cz/2011/03/29/historie-a-marketing-puvod-slova-reklama/ 72 HERZÁNOVÁ, Darina. Nekalá soutěž. Praha, 2014. Bakalářská práce Bankovní institut vysoká škola Praha, Katedra práva
35
5.6 Klamavá reklama Nyní se budu věnovat klamavé reklamě, která je první skutkovou podstatou. Z mého pohledu se jedná o nejrozšířenější skutkovou podstatu nekalé soutěţe. Pod pojmem klamavá reklama rozumíme takovou reklamu, která souvisí s podnikáním nebo povoláním, sleduje podpořit odbyt movitých nebo nemovitých věcí nebo poskytování sluţeb, včetně práv a povinností, klame nebo je způsobilá klamat podáním nebo jakýmkoli způsobem osoby, jimţ je určena nebo k nimţ dospěje, a tím i zřejmě způsobilá ovlivnit hospodářské chování takových osob. V odstavci (2) zjistíme, ţe při posuzování, jestli je reklama klamavá, se přihlédne ke všem jejich výrazným znakům. Zvláště se přihlédne k údajům, které reklama obsahuje ohledně: dostupnosti, povahy, provedení, sloţení, výrobního postupu, data výroby nebo poskytnutí, způsobilosti k určenému účelu, pouţitelnosti, mnoţství, zeměpisného či obchodního původu, jakoţ i podrobnějšího vytčení a dalších znaků nebo sluţeb včetně předpokládaných výsledků pouţití nebo výsledků a podstatných znaků provedených zkoušek či prověrek, ceny nebo způsobu jejího určení, podmínek, za nichţ se zboţí dodává nebo sluţba poskytuje, a povahy, vlastností a práv zadavatele reklamy, jako jsou zejména jeho totoţnost, majetek, odborná způsobilost, jeho práva duševního vlastnictví nebo jeho vyznamenání a pocty.73 Klamavá reklama patří mezi klamavé praktiky, které usilují prostřednictvím nepravdy nebo zkreslené pravdy, popř. různých forem lákání zákazníků, přivodit soutěţiteli uţitek, jehoţ by bez této reklamy pravděpodobně nedosáhl, jistě ne tak snadno, účinně či rychle. 74 Klamání můţe nastat aktivním jednáním (např. uváděním nepravdivých údajů), ale také jednáním pasivním (které se označuje jako tzv. klamavé opomenutí, k němuţ můţe dojít kupříkladu neuvedením údaje, jenţ je pro průměrného spotřebitele podstatné, bez ohledu na úmysl nebo nedbalost soutěţitele).
73
§ 2977 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů ONDREJOVÁ, Dana. Nekalá soutěž v novém občanském zákoníku. Komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2014. s. 92. ISBN 978-80-7400-522-0. 74
36
Za klamavý údaj se dá pokládat nejen údaj nepravdivý (např. kdyţ slevové portály nabízí zájezdy se slevou aţ 90%, aniţ by existoval jediný zájezd takto zlevněný), ale také tzv. polopravdu – někdy zaměnitelnou s pravdou způsobilou klamání (dvojsmysly, např. „nyní více ovoce“, aniţ by bylo uvedeno, kolik ovoce bylo obsaţeno dříve) nebo údaj pravdivý jako například tvrzení typu „s naší cestovní kanceláří máte parkování na letišti zdarma“, avšak počet míst rezervovaných pro danou cestovní kancelář bývá omezený ve vztahu k mnoţství jejich klientů, ale můţe se také jednat o zdůrazňování určitých předností zboţí, kterými se vyznačují všechny výrobky či sluţby konkurenční – např. „čerstvý chléb bez chemických barviv“ či „med bez přidání cukru“, kdyţ je toto mělo být samozřejmou vlastností těchto výrobků.75
5.7 Právní definice klamavé reklamy Právní regulace klamavé reklamy v NOZ byla oproti právní úpravě obsaţené v obchodním zákoníku významně pozměněna. Ustanovení § 45 odst. 3 ObchZ bylo vytaţeno z výlučné úpravy klamavé reklamy a přeneseno do § 2979 odst. 1 ObčZ. Ustanovení § 45 odst. 1 a 2 byla zaměněna § 2977 odst. 1 ObčZ (definiční vymezení klamavé reklamy), úplně nově zakotven text § 2977 odst. 2 ObčZ (výrazné znaky klamavosti). Nový občanský zákoník přinesl novou definici klamavé reklamy (§ 2977 odst. 1 ObčZ), která odpovídá čl. 2 písmenům a), b) směrnice 2006/114: „Klamavá reklama je taková reklama, která souvisí s podnikáním nebo povoláním, sleduje podpořit odbyt movitých nebo nemovitých věcí nebo poskytování služeb, včetně práv a povinností, klame nebo je způsobilá klamat podáním nebo jakýmkoli jiným způsobem osoby, jimž je určena nebo k nimž dospěje, a tím i zřejmě způsobilá ovlivnit hospodářské chování takových osob“.76
75
ONDREJOVÁ, Dana. Nekalá soutěž v novém občanském zákoníku. Komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2014. s. 100-102. ISBN 978-80-7400-522-0. 76 ONDREJOVÁ, Dana. Nekalá soutěž v novém občanském zákoníku. Komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2014. s. 92-93. ISBN 978-80-7400-522-0.
37
Nové vymezení klamavé reklamy podle odstavce (1) se dá interpretovat jako vydařenější a přesnější. Klamavou reklamu určuje skrze: její účel komunikační zdroj dotčené osoby klamavý charakter reklamy účinky na dotčené osoby. Zákonodárce vymezuje klamavost spíše oklikou přes vytčení znaku údaje jako způsobilého přivodit klamavou představu. Jestliţe jde o informace, bylo uţ řečeno, ţe není povinné, aby ve hře byla jejich nepravdivost. Poněvadţ i klamavá reklama je koncipována jako ohroţující delikt, kdy akt obecně způsobilé vyvolat klamnou představu, třebaţe ke konkrétnímu oklamání skutečně došlo, není obvykle ani nutné zabývat se určením toho, kdo takovými údaji je nebo můţe být oklamán.77 Pro objasnění i aplikaci ustanovení o klamavé reklamě přichází v úvahu i směrnice o nekalých obchodních praktikách č. 2005/29/ES, o jejíţ obecné pouţitelnosti a některých ustanoveních viz výklad ke generální klauzuli. Z pojetí úpravy klamavé reklamy je zásadní, ţe tato směrnice odkazuje na rozhodovací praxi Soudního dvora Evropské unie a posiluje nové pojetí evropského spotřebitele. Současný empirický model spotřebitelského chování (soud rozpoznával, jak se spotřebitelé ve skutečnosti chovají) je zaměněn normativním modelem spotřebitelského chování (soud vychází z toho, jak by se informovaný, rozumný, obezřetný spotřebitel chovat měl). Tato koncepce shledává jiţ ohlasy v české rozhodovací praxi. Ta operuje jiţ běţně se slovem průměrný spotřebitel, přestoţe ho občas oprávněně dává do uvozovek. Vhodnější by byl pojem „běţný spotřebitel“, přičemţ se dá představit řadu skupin spotřebitelů nikoliv běţných nejen v závislosti na osobních dispozicích jednotlivců a jejich skupin, ale i s ohledem na
77
MUNKOVÁ, Jindřiška, Právo proti nekalé soutěži, Komentář. 3. vyd. Praha: C.H. Beck, 2008. s. 59. ISBN 978-80-7179-543-8.
38
různé předměty obchodního styku, ale i různorodé okolnosti, v nichţ je obchodní styk zrealizován.78
5.7.1 Pojmové znaky klamavé reklamy jsou následující: 1. informace o vlastním nebo cizím podniku, jeho výrobcích nebo výkonech, a jejich klamavost 2. jejich šíření 3. a způsobilost takového patřičného jednání k tomu, aby konající získal v hospodářské soutěţi pro vlastní nebo cizí podnik prospěch na úkor jiných soutěţitelů nebo spotřebitelů.79
5.7.2 Následné otázky související s klamavou reklamou Ke klamání můţe dojít: aktivním jednáním (např. uváděním nepravdivých údajů) pasivním jednáním (označovaným také jako tzv. klamavé opomenutí, k němuţ můţe dojít např. neuvedením údaje, který je pro průměrného spotřebitele podstatný, bez ohledu na úmysl či nedbalost soutěţitele).
5.7.3 Rozdělení klamavých údajů nepravdivý údaj (např. portály nabízejí zájezdy se slevou aţ 90%, ačkoliv takový zájezd neexistuje) polopravda (dvojsmysly, např. na jogurtu je uvedeno „nyní více ovoce“, aniţ by bylo uvedeno, kolik ovoce bylo obsaţeno dříve) pravdivý údaj (např. „ s naší cestovní kanceláří máte parkování na letišti zdarma“, ale počet míst pro danou kancelář je značně omezený)80
78
ŠVESTKA, J., J. DVOŘÁK, J. FIALA, J. HRÁDEK, P. VOJTEK, P. HAJN a kol. Občanský zákoník, komentář. Svazek VI. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014. s. 1176-1177. ISBN 978-80-7478-630-3. 79 ŠTENGLOVÁ, I., S. PLÍVA, M. TOMSA. Obchodní zákoník: Komentář. Praha: C. H. Beck, 1994. s. 90. ISBN 80-7179-097-4. 80 ONDREJOVÁ, Dana. Nekalá soutěž v novém občanském zákoníku. Komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2014. s. 101-102. ISBN 978-80-7400-522-0.
39
5.7.4 Obvyklé reklamní přehánění Dříve bylo pojmenováno jako tzv. „dryáčnická reklama“. Jakákoliv reklama má za úkol zaujmout svého adresáta, upoutat, přičemţ její zadavatelé volí rozličné způsoby, jak tak učinit. Pro reklamu je typické, ţe volí nadsázku, „nadnáší“ kvalitu sluţeb či zboţí, snaţí se ukázat propagované produkty či sluţby v tzv. lepším světle. Jestliţe by u reklamy nebyla připuštěna určitá míra přehánění, ztratila by reklama svůj význam. Hranice mezi běţným přeháněním a klamavou reklamou nejsou markantní, ale stěţejním hlediskem je hledisko tzv. „průměrného spotřebitele“ (zákazníka) – o obvyklé přehánění půjde v tom případě, zda průměrný spotřebitel pozná, ţe se jedná pouze o „přehánění“, nikoli o „fakt“, jemuţ bude přikládat takovou váhu, ţe na jeho základě učiní určité hospodářské rozhodnutí, které by jinak neučinil.81
5.7.5 Superlativní reklama Superlativní reklamu řadíme ke obvyklému reklamnímu přehánění, v níţ se uţívá většinou přívlastků „nej“ v různých kombinacích (např. „nejitalštější pizza“ nebo „nejmódnější salón všech dob“). Superlativní reklama bude právně nezávadná v případech, kdy bude této osobě jasné, ţe se jedná o nadsázku a přehánění a nebude informacím v této reklamě uvedených přisuzovat pravdivost a důleţitost.82
5.7.6 Akční zboţí Mimořádně důleţité je upozornit na hojnou praktiku obchodních řetězců (nejen jich), kdy tyto nedodají ţádné nebo dostatečné mnoţství propagovaného „akčního“ zboţí. Takové jednání je nezbytné striktně potírat, neboť způsobuje nezanedbatelné výdaje zákazníka, který za účelem získání tohoto zboţí podstoupil určitou cestu (např. náklady na cestovné) a také v konečném důsledku tento zákazník většinou utratí peníze v tomto řetězci i přesto, ţe zboţí není skladem.83
81
ONDREJOVÁ, Dana. Nekalá soutěž v novém občanském zákoníku. Komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2014. s. 102. ISBN 978-80-7400-522-0. 82 ONDREJOVÁ, Dana. Nekalá soutěž v novém občanském zákoníku. Komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2014. s. 102. ISBN 978-80-7400-522-0. 83 ONDREJOVÁ, Dana. Nekalá soutěž v novém občanském zákoníku. Komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2014. s. 103. ISBN 978-80-7400-522-0.
40
Uplatní se zde úvaha, kterou výstiţně vyjádřilo předválečné rozhodnutí obsaţené ve sbírce Váţný pod č. 11.396. Zde se dočteme: „Reklamě nelze ukládati takové meze, aby se stala vůbec nemožnou. Nutno připustiti příkrasy a nadsázky, poněvadž by jinak každá reklama přestala být působivou, zůstala by nepovšimnuta.“84 Klamavost reklamy se posuzuje s ohledem na jednotlivce, kterým je určena nebo k nimţ dospěje a jejichţ je schopná zjevně ovlivnit. Výši moţné klamavosti bude nicméně odlišná u reklamy určené zčásti profesionálům a zčásti rozsáhlé spotřebitelské veřejnosti, kde se vyuţije koncepce průměrného, resp. běţného spotřebitele. Míra případné klamavosti reklamy je dána i povahou produktů nebo sluţby. Pokud se jedná o draţší, náročnější druh produktu nebo sluţby jako např. investiční statky, finanční sluţby, leasing apod., nárokuje se i zesílená pozornost spotřebitelů či dalších zákazníků. Dalo by se říci, ţe ne všichni, kdo uzavírají smlouvy s podobným předmětem plnění, si takto rozváţně počínají. Potom ale neodpovídají jiţ zmíněnému normativnímu modelu průměrného spotřebitele.85
84
ŠVESTKA, J., J. DVOŘÁK, J. FIALA, J. HRÁDEK, P. VOJTEK, P. HAJN a kol. Občanský zákoník, komentář. Svazek VI. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014. s. 1177. ISBN 978-80-7478-630-3. 85 ŠVESTKA, J., J. DVOŘÁK, J. FIALA, J. HRÁDEK, P. VOJTEK, P. HAJN a kol. Občanský zákoník, komentář. Svazek VI. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014. s. 1178. ISBN 978-80-7478-630-3.
41
6 Právní prostředky ochrany proti porušení hospodářské soutěţe 6.1
Ochrana hospodářské soutěţe
Kladné účinky soutěţe se projevují obzvláště ve vztahu ke spotřebitelům, vzájemném pozitivním ovlivňování soutěţitelů, směřují však k pokroku vůbec, a tedy i rozvoji hospodářství. Z toho důvodu je důleţité chránit tuto společenskou funkci hospodářské soutěţe. Poněvadţ je i v přirozenosti lidí úsilí dosáhnout prospěchu bez náleţité snahy. Jestliţe by podmínky hospodářské soutěţe nebyly právem upraveny a vynucovány, je patrné, ţe by soutěţitelé ve snaze dosáhnout zisku za kaţdou cenu mohli svým jednáním funkci soutěţe dočista popřít a soutěţ svůj prospěch omezit či svou přítomnost v soutěţi zneuţít. 86 Právní regulace hospodářské soutěţe se v historickém vývoji odvíjela dvojím směrem a to jak ve směru práva na ochranu proti omezování hospodářské soutěţe (právo kartelové a právo protimonopolní) a ve směru práva na ochranu proti nekalé soutěţi. Zásadní rozdíl mezi těmito dvěma poměrně samostatnými právními oblastmi vyplývá z jejich předmětu úpravy. Kdeţto právo proti nekalé soutěţi je součástí soukromého práva, právo proti omezování soutěţe je součástí práva veřejného. Obě tyto oblasti se prolínají.87 Úplné znění zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěţe podle prvního odstavce se dozvíme, ţe tento zákon upravuje ochranu hospodářské soutěţe na trhu výrobků a sluţeb proti jejímu vyloučení, omezení, jinému narušení nebo ohroţení: a) dohodami soutěţitelů b) zneuţitím dominantního postavení soutěţitelů c) spojením soutěţitelů, nebo d) orgány státní správy při výkonu státní správy, orgány územní samosprávy při výkonu samosprávy a při přeneseném výkonu státní správy a orgány zájmové samosprávy při přeneseném výkonu státní správy
86
KOBLIHA, I., Z. SOVÁK, L. NEDOROST a V. VĚTROVEC. Závazkové právní vztahy podnikatelů a jejich ochrana. s. 416. ISBN 80-86432-22-X. 87 KOBLIHA, I., Z. SOVÁK, L. NEDOROST a V. VĚTROVEC. Závazkové právní vztahy podnikatelů a jejich ochrana. s. 416. ISBN 80-86432-22-X.
42
Podle § 2 odst. (1) se soutěţiteli rozumí fyzické a právnické osoby, jejich sdruţení, sdruţení těchto sdruţení a jiné formy seskupování, a to i v případě, ţe tato sdruţení a seskupení nejsou právnickými osobami, pokud se zúčastní hospodářské soutěţe nebo ji mohou svou činností ovlivňovat, i kdyţ nejsou podnikateli. Odstavec (2) pokračuje, ţe relevantním trhem je trh zboţí, které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného pouţití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němţ jsou soutěţní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících zemí.88
6.1.1 Podle postavení účastníků soutěţe v ekonomickém procesu lze hospodářskou soutěţ dělit na následující: horizontální (mezi účastníky ve stejné fázi ekonomického procesu) vertikální (mezi účastníky navzájem v různém ekonomickém postavení, v právu postavení rovné) konglomerátní (účastníci se na stejném trhu nesetkávají, ale přesto si vzájemně ovlivňují soutěţní chování) Hospodářská soutěţ, která má jednoznačné hospodářské aspekty se odehrává téţ i mezi neziskovými organizacemi (např. za účelem získání sponzora, většího počtu spotřebitelů aj.), čímţ se odlišuje od ostatních, např. uměleckých a sportovních soutěţí. Další podmínkou určující průběh hospodářské činnosti je, ţe se musí odehrávat v demokratickém, svobodném právním a ekonomicky trţním prostředí a dále pak všem účastníkům navzájem musí být vţdy známy podmínky, coţ představuje transparentní trh.89
88
Insolvence. Ochrana hospodářské soutěže, Veřejná podpora, Významná tržní síla. Ostrava: Sagit, 2014. ISBN 978-80-7488-021-6 89 HERZÁNOVÁ, Darina. Nekalá soutěž. Praha, 2014. Bakalářská práce. Bankovní institut vysoká škola Praha. Katedra práva.
43
6.1 Právní prostředky ochrany proti nekalé soutěţi Ochranu proti nekalé soutěţi definuje § 2988 ve znění: „Osoba, jejíž právo bylo nekalou soutěží ohroženo nebo porušeno, může proti rušiteli požadovat, aby se nekalé soutěže zdržel nebo aby odstranil závadný stav. Dále může požadovat přiměřené zadostiučení, náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení“.90 Paragraf 2989 v odst (1) zmiňuje, ţe právo, aby se rušitel nekalé soutěţe zdrţel nebo aby odstranil závadný stav, můţe mimo případy uvedené v § 2982 – 2985 uplatnit téţ právnická osoba oprávněná hájit zájmy soutěţitelů nebo zákazníků Dále pokračuje v odstavci (2), ţe uplatní-li spotřebitel právo, aby se rušitel zdrţel nekalé soutěţe nebo odstranil závadný stav a jde-li o některý případ stanovený v § 2976 – 2981 nebo v § 2987, musí rušitel prokázat, ţe se nekalé soutěţe nedopustil. Uplatní-li spotřebitel právo na náhradu škody, musí rušitel prokázat, ţe škoda nebyla způsobena nekalou soutěţí. .91 Vyjmenování právních prostředků ochrany proti nekalé soutěţi v § 2988 se reálně jen málo liší od textu úpravy v § 53 ObchZ. Obsahová rozdílnost obou úprav je však významnější. Je to dáno zejména faktem, ţe v občanském zákoníku je nově upravena náhrada škody i náhrada nemajetkové újmy a také institut bezdůvodného obohacení. Ve věcech nekalé soutěţe lze uplatnit speciální svépomocné opatření, jímţ je tzv. oprávněná obrana podle § 2984 odst. 2 poslední věta, tj. případ, v němţ je soutěţitel okolnostmi donucen, aby uvedl a rozšiřoval pravdivý údaj o poměrech, výkonech nebo výrobku jiného soutěţitele.92
90
§ 2988 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů ŠVESTKA, J., J. DVOŘÁK, J. FIALA, J. HRÁDEK, P. VOJTEK, P. HAJN a kol. Občanský zákoník, komentář. Svazek VI. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014. s. 1222. ISBN 978-80-7478-630-3. 92 ŠVESTKA, J., J. DVOŘÁK, J. FIALA, J. HRÁDEK, P. VOJTEK, P. HAJN a kol. Občanský zákoník, komentář. Svazek VI. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014. s. 1222. ISBN 978-80-7478-630-3. 91
44
6.2. Dělení osob věcně legitimované ve sporech z nekalé soutěţe 6.1.2 Osoby aktivně legitimované ve sporech z nekalé soutěţe: soutěţitel, zákazník, právnická osoba oprávněná hájit zájmy soutěţitelů nebo zákazníků, tzv. jiná osoba dotčená nekalou soutěţí93 V prvé řadě jde o soutěţitele a zákazníky (včetně spotřebitelů), vůči kterým bylo jednání v rozporu s dobrými mravy soutěţe směřováno a jimţ tak mohlo zapříčinit újmu (srov. § 2976 odst. 1). Za daných podmínek nekalé soutěţní jednání můţe občas zároveň ohrozit či porušiti práva jiné osoby (např. té, s jejímţ jménem bylo nedovoleně operováno v reklamě). Potom by i taková osoba mohla ţalovat z titulu nekalé soutěţe kromě jiných moţných právních titulů. V úvahu by přicházelo i její posouzení jako tzv. soutěţitele ad hoc (tzn. soutěţitele příleţitostného).94
6.1.3 Osoby pasivně legitimované ve sporech z nekalé soutěţe Za
osobu
pasivně
legitimovanou
označujeme
osobu,
která
smí
být
ţalována
z nekalosoutěţního jednání, jde tedy o osobu, proti které směřují nekalosoutěţní nároky. Zákon (§ 2988 ObčZ)95 tuto osobu označuje za tzv. „rušitele“ (doslova myšleno jako „rušitele soutěţního pořádku“). Rušitelem můţe být i jiná osoba neţ soutěţitel a to např. osoba pomocná.96
93
ONDREJOVÁ, Dana. Nekalá soutěž v novém občanském zákoníku. Komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2014. s. 247. ISBN 978-80-7400-522-0. 94 ŠVESTKA, J., J. DVOŘÁK, J. FIALA, J. HRÁDEK, P. VOJTEK, P. HAJN a kol. Občanský zákoník, komentář. Svazek VI. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014. s. 1223. ISBN 978-80-7478-630-3. 95 § 2988 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. 96 ONDREJOVÁ, Dana. Nekalá soutěž v novém občanském zákoníku. Komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2014. s. 249. ISBN 978-80-7400-522-0.
45
6.1.4 Osoba pomocná Pokud za sebe soutěţitel „nechá jednat někoho jiného, nebo dá k takovému jednání podnět nebo jej podporuje nebo pro sebe využije“, bude se jednat o tzv. osobu pomocnou. Pomocné osoby vystupují charakteristicky ve dvou skutkových podstatách nekalé soutěţe, a to ve skutkové podstatě nekalé soutěţe podplácení a porušení obchodního tajemství. Za osobu pomocnou lze také označit reklamní agenturu, hromadné sdělovací prostředky i autor článku. Abychom určitou osobu mohli povaţovat za rušitele, tedy za osobu dopouštějící se nekalé soutěţe, je nutné, aby jeho jednání naplnila všechny podmínky stanovené generální klauzulí (§ 2976 odst. 1 ObčZ) nekalé soutěţe (§ 2977 – 2987 ObčZ).97
6.2 Soudní ochrana proti nekalé soutěţi Nekalosoutěţní jednání je postihováno obecnými soudy nikoli Úřadem pro ochranu hospodářské soutěţe, jak by se mohl kdokoliv domnívat. Jednotlivci, jejichţ práva byla poškozena nekalou soutěţí, se můţou nárokovat nápravy následujícím výčtem ţalob: žaloba zdržovací (zdrţení se takového jednání ze strany rušitele) žaloba odstraňovací (odstranění závadného stavu rušitelem) žaloba na náhradu škody (poskytnutí přiměřeného zadostiučení či náhrady škody) žaloba vydávací (vydání bezdůvodného obohacení) Práv se můţe kromě soutěţitele doţadovat i právnická osoba, kteráţto má oprávnění hájit zájmy soutěţitelů nebo spotřebitelů. V momentu zahájení soudního řízení ve sporu o ţalobě zdrţovací či odstraňovací a poté, co bylo následně pravomocně ukončeno, nejsou ţaloby dalších oprávněných osob (poškození spotřebitelů), v rámci téhoţ nároku a jednání jiţ přípustné. Ovšem existuje zde moţnost připojení se k jiţ zahájenému sporu, a to jako vedlejší účastník. Dalším podstatným mezníkem je fakt, kdy vydání pravomocného rozsudku, vydaného o nároku k ţalobě, byť jen pro „jednoho oprávněného“, se stává účinným i pro další oprávněné osoby.
97
ONDREJOVÁ, Dana. Nekalá soutěž v novém občanském zákoníku. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2014. s. 249-250. ISBN 978-80-7400-522-0.
46
Mimo občanskoprávní postih je moţný i postih soudní v rámci úmyslného nekalosoutěţního jednání, která spadají do odvětví trestných činů. Postih některých dalších jednání můţe být uplatněn prostřednictvím správního řízení za účasti speciálního orgánu zřízeného pro ochranu spotřebitele. V případě porušení, např. povinností stanovených zákonem o rozhlasovém a televizním vysílání, tak smí zakročit znovu Rada pro rozhlasové a televizní vysílání apod. 98
6.3 Přehled dalších praktických prostředků ochrany proti nekalé
soutěţi Právní prostředky ochrany proti nekalé soutěţi, jsou představeny v novém občanském zákoníku v rámci ustanovení o nekalé soutěţi (tj. § 2988 a 2989, konkrétně nárok na zdrţení se nekalosoutěţního jednání, odstranění nekalosoutěţního stavu, přiměřené zadostiučení, na náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení). S výjimkou těchto ustanovení lze hovořit o širším okruhu právních prostředků, které nedoléhají výslovně na oblast nekalé soutěţe, ale jsou na tuto rovněţ pouţitelné a vykazují se jako velmi praktické.
6.3.1 Soukromoprávní prostředky Mezi soukromoprávní prostředky řadíme ty, které jsou upraveny v následujících právních předpisech: v ustanoveních nového občanského zákoníku mimo výslovnou právní úpravu nekalé soutěţe sem zařadíme: svépomoc (§ 14 ObčZ) nutnou obranu (§ 2905 ObčZ) zásah orgánu veřejné moci (§ 12 ObčZ)
6.3.2 Veřejnoprávní prostředky ochrany proti nekalé soutěţi: Lze zahrnout ty, které jsou upraveny v následujících právních předpisech: -
v trestním zákoníku (§ 248 TrZ)
-
v zákoně o regulaci reklamy
98
HERZÁNOVÁ, Darina. Nekalá soutěž. Praha, 2014. Bakalářská práce. Bankovní institut vysoká škola Praha. Katedra práva.
47
-
v zákoně o ochraně spotřebitele 99
-
v zákoně o provozování rozhlasového a televizního vysílání
-
a v řadě dalších veřejnoprávních předpisů.100
6.3.3 V ustanoveních občanského soudního řádu sem zařadíme -
uveřejnění rozsudku na náklady povinné strany (§ 155 odst. 4 OSŘ),
-
předběţná opatření (§ 74 a násl. a § 102 OSŘ) a
-
určovací ţalobu [§ 80 písm. c) OSŘ]
99
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele v platném znění pozdějších předpisů ONDREJOVÁ, Dana. Nekalá soutěž v novém občanském zákoníku. Komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2014. s. 276-277. ISBN 978-80-7400-522-0. 100
48
Závěr V úvodu mé bakalářské práce jsem si vytyčila cíl popsat nekalou soutěţ od jejích počátků, aţ po současnost. Cílem mé bakalářské práce bylo formou analýzy a rešerše obeznámit informativně čtenáře s problematikou nekalé soutěţe, která zdaleka není v současné době ojedinělý jev. Osobně se domnívám, ţe nynější právní úprava nekalé soutěţe není natolik převratná, aby mohla doznat pozitivnějších výsledků. Současný stav „De lege lata“ se jeví jako nejvhodnější z pohledu pouţitelnosti nařízení, které vymezuje nekalosoutěţní chování, přesto nový občanský zákoník, který je platný od 1. ledna 2014 z pohledu ve vztahu ke spotřebitelům, nesděluje vcelku nic převratného. Jejich moţná ochrana před nekalými praktikami bude na podobné úrovni, která platila v úpravě předešlé. Dle mého úsudku je patrné, ţe ke zdokonalení jejich právního postavení v budoucnu ani nedojde. Současná situace má spíše gradující charakter, který se v dlouhodobém časovém horizontu příliš nezmění. Domnívám se, ţe ke zlepšení ochrany spotřebitelů proti nekalé soutěţi je jistě zapotřebí výraznějších změn, které se nestanou ze dne na den, ale z čistě laického hlediska je to „běh na dlouhou trať.“ Z mého pohledu musím konstatovat, ţe zpracováním dané tématiky jsem dosáhla a splnila vytyčené cíle mé bakalářské práce.
49
Seznam tištěné monografie
HAJN, Petr. Právo nekalé soutěže (systematický výklad). Brno: Masarykova univerzita, 1994. ISBN 80-120-0923-3. HERZÁNOVÁ, Darina. Nekalá soutěž. Praha, 2014. Bakalářská práce. Bankovní institut vysoká škola Praha. Katedra práva KOBLIHA, I., Z. SOVÁK, L. NEDOROST a V. VĚTROVEC. Závazkové právní vztahy podnikatelů a jejich ochrana. ISBN 80-86432-22-X. MACEK, Jiří. Rozhodnutí ve věcech obchodního jména a nekalé soutěže. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2000. ISBN 80-7179-256-X. MACEK, Jiří. Rozhodnutí ve věcech obchodní firmy a nekalé soutěže. II. díl. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2011. ISBN 978-80-7400-410-0 MUNKOVÁ, Jindřiška, Právo proti nekalé soutěži, Komentář. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008. ISBN 978-80-7179-543-8. ONDREJOVÁ, Dana. Právní prostředky ochrany proti nekalé soutěži. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010. ISBN 978-80-7357-505-2. ONDREJOVÁ, Dana. Nekalá soutěž v novém občanském zákoníku. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2014. ISBN 978-80-7400-522-0. POKORNÁ, J., Z. KOVAŘÍK, Z. ČÁP a kol. Obchodní zákoník, komentář. I. díl. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s. ISBN 978-80-7357-491-8. ŠTENGLOVÁ, I., S. PLÍVA, M. TOMSA. Obchodní zákoník: Komentář. Praha: C. H. Beck, 1994. ISBN 80-7179-097-4. ŠVESTKA, J., J. DVOŘÁK, J. FIALA, J. HRÁDEK, P. VOJTEK, P. HAJN a kol. Občanský zákoník, komentář. Svazek VI. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014. ISBN 978-80-7478-630-3. VEČERKOVÁ, Eva. Nekalá soutěž a reklama (vybrané kapitoly). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005. C. H. Beck, ISBN 80-210-3607-9. Insolvence. Ochrana hospodářské soutěţe, Veřejná podpora, Významná trţní síla. Ostrava: Sagit, 2014. ISBN 978-80-7488-021-6.
50
HERZÁNOVÁ, Darina. Nekalá soutěž. Praha, 2014. Bakalářská práce. Bankovní institut vysoká škola Praha. Katedra práva
Tištěné periodikum LEVICKÁ, Tereza. Obchodněprávní Revue. ročník 6/2014. s. 161 Nakladatelství C. H. Beck, ISSN 1803-6554
Právní předpisy •
ČESKO. Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěţe a změně některých
zákonů (účinnost od 01. 07. 2001) •
ČESKO Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele (účinnost od 31. 12. 1992)
•
ČESKO Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (účinnost od 01. 01. 2014)
•
ČESKO Zákon č. 111/1927 Sb. z. a n., zákon proti nekalé soutěţi
•
ČESKO Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (účinnost do 31. 12. 2013, zrušeno
zák. č. 89/ 2012 Sb.) •
ČESKO Zákon č. 141/1950 Sb., obchodní zákoník (zrušeno 01. 01. 1992, zák. č.
513/1991 Sb.) •
ČESKO Zákon č. 109/1964 Sb., Hospodářský zákoník (zrušen 01. 01. 1992, zák. č.
513/1991Sb.)
Bakalářské práce HERZÁNOVÁ, Darina. Nekalá soutěž: bakalářská práce. Praha, 2014. Bankovní institut vysoká škola Praha. Katedra práva. 51
Internetové zdroje VILHELMOVÁ, Lucie. Historický exkurz do právního vývoje nekalé soutěţe v českých zemích do roku 1992. In: Epravo.cz [online]. 1.8.2013 [cit. 2015-02-04]. Dostupné z: z http://www.epravo.cz/top/clanky/historicky-exkurz-do-pravniho-vyvoje-nekale-souteze-vceskych-zemich-do-roku-1992-91931.html. DOLEČEK, Marek. Nekalá soutěţ. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online].
1.1.2014
[cit.
2015-04-08].
Dostupné
z:
http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/nekala-soutez-ppbi-51204.html Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe: Hospodářská soutěţ [online]. [cit. 2015-04-08]. Dostupné z: http://www.uohs.cz/cs/hospodarska-soutez.html Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe: Úvodní stránka [online]. [cit. 2015-04-08]. Dostupné z : http://www.uohs.cz/cs/uvodni-stranka.html SCS.ABZ.CZ. Slovních cizích slov: Generální klauzule [online]. [cit. 2015-04-20]. Dostupné z : http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/generalni-klauzule STUCHLÍK, Jaroslav. Historie a marketing: Původ slova reklama. Vsem.cz [online]. 29.3.2011 [cit. 2015-04-12]. Dostupné z: http://stuchlik.blog.vsem.cz/2011/03/29/historie-amarketing-puvod-slova-reklama/
52
