2. TŘÍDA Mládková Barbora, Kramaříková Miroslava 1999/2000 PASPORTIZACE TŘÍDY Materiály pro tuto práci jsme začaly sbírat o přestávkách a během výuky v Praze, ale větší část informací pro tuto práci jsme získaly na škole v přírodě, kde byla jedna z nás s dětmi 2. třídy 14 dní v roli vychovatele. Využily jsem především metodu pozorování a rozhovoru s jedním z chlapců a jednou dívenkou. Mou třídu tvořilo na škole v přírodě 15 dětí, z toho 8 děvčat a 7 chlapců, běžně je však počet dětí ve třídě vyšší; tedy 20 dětí. paní učitelka vede tuto třídu již druhým rokem a je dosti autoritativní, což se také projevilo při sledováni her při běžném školním dni v Praze. Zde si děti vůbec hraji velice málo, častěji sedí v lavicích a svačí nebo si jednotlivě povídají, ale o nějakém společném hraní se nedá moc hovořit. Za celou dobu přestávky jsme zaznamenaly pouta fotbálek dvou chlapců v zadním prostoru třídy. který je však již delší dobu zakázaný, neboť by prý při něm mohlo dojít k rozbití inventáře třídy. Ve skupině chlapců se vyskytovali 2 chlapci v kolektivu velmi málo oblíbení, s jedním z nich - s Radkem, si chlapci ještě celkem hrají, ale Ondru velice často z her vyřazují. Oba tito chlapci jsou z rodin s nižším ekonomickým statusem. Radek působí spíše tichým dojmem a o hry s ostatními spolužáky ani moc zájem neprojevuje, oproti němu se Ondra snaží do her většinou zapojit i přes nesouhlas chlapců. Ostatní chlapci jsou dobrými kamarády; jsou zde 2 vůdci, kteří většinou hry vymýšlejí a také rozhodují o tom, kdo bude hrát. U děvčat se toto vyskytuje méně, často si hrají pouze ve dvojicích, ale není pro ně problém hrát i hru společně, což u chlapců bylo měně časté. Dohromady hry moc nehrály, což bylo možná způsobeno nedostatkem příležitostí, neboť při volnu byly děti na oddělených pokojích a jindy probíhala organizovaná činnost. Je to však způsobeny také věkem, ve druhé třídě převládají hry ještě pohlavně oddělené. Třída je docela sehraná, výjimku tvoří výše zmiňovaní chlapci a jedna dívenka, která je odstrkována hlavně za strany chlapců. Naopak velice oblíbená u chlapců je dívka Katka, která je také ústředním motivem několika her. Když však bylo potřeba při nějaké organizované hře stát jako team, třída toho byla většinou schopna a dokázala zapojit i jinak přehlížené jedince. Problém byl spíše ve chvíli, kdy o výběru partnera do hry rozhodovali sami, často hlavně chlapci nebyli ochotni zapojit neoblíbené jedince. SEZNAM HER Kurzívou jsou označeny názvy her, které používají sami děti a samy si jejich názvy vymyslely nebo přejaly. 1. Fotbálek 2. Hra s hesly 3. Hra na sny
4. Meleme kávu 5. Prstová abeceda 6. O největší ksicht 7. Strážci vesmíru 8. Flaška 9. Vyprávění hororů 10. Zvonící hodinky 11. Jízda s auty 1 12. Jízda s auty 2 13. Prasátka 14. Rozzívání 15. Městečko Palermo 16. Tichá pošta 17. Technicky píchnout 18. Házení bačkorou 19. Pohlednice 20. Plácaná 21. Hlava v promítačce 22. Šly 3 opice 23. Postel 24. Kosmonauti 25. Nebe-peklo-ráj 26. Boj 27. Cukr, káva, limonáda 28. Vole, padni 29. Svlékání 30. Piškvorky 31. Šibenice 32. Ramsese POPIS HER 1. Fotbálek Ke hře je potřeba tedy prostor nějak ohraničený a malý míček. Hru hraji vždy 2 různí chlapci, dvojice nejsou předem určené, ale jsou zde evidentní vztahy mezi chlapci ve třídě, tzn. že málokdy projeví o hru zájem Radek, často se však ve dvojicích objevují Michal, Radim nebo Honza. Je to však dáno také příležitostí, tedy hraje ten, kdo má zrovna čas, má u sebe míček atd. Hraje se během volných chvil během pobytu na ŠVP i během přestávek v Praze. Zde je hra však často omezována učitelkou, hraje se tedy spíše za její nepřítomnosti v zadní části třídy za lavicemi; kde je prostor s kobercem. Branky se nijak nevyhraničují, jsou vždy za zády hráče, ve třídě je herní pole dáno šířkou a délkou koberce, na ŠVP je tímto ohraničením rozměr chodby. Chlapci sedí proti sobě, za jejich zády jsou branky a cílem je dát gól svému protihráči. Gólem je myšleno prostřelení prostoru za zády spoluhráče, tedy neschopnost ubránit si svůj prostor, do míče se však nekope, je to míček malý a posílá se rukou, není však přesně vymezeno, jakým způsobem se míč do branky dostane, zda vzduchem nebo po zemi. Hraje se s červeným míčkem, který patří do inventáře třídy. Hra není nijak předem časově
ohraničena, hráč, který prohrává, může tedy hru kdykoliv zastavit.To se děje často v případě, kdy se chlapci nejsou schopni shodnout, co je a co není gól. Někdy obě strany ustoupí a gól se nepočítá, jindy v této slovní potyčce vyhrává ten výmluvnější a dominantnější. Nedá se říci, že by hra byla nějakou ukázkou zdatnosti hráčů, jde spíše v zvolení správné taktiky a nacvičení správných pohybů. Vynikají tedy spíše ti, co hru hrají častěji. Někdy hře přihlížejí ostatní chlapci; pak se mohou objevovat názvy slavných fotbalistů a klubů, ale většinou (z důvodu malého stísněného prostoru} je to hra pouze pro onu dvojici. Hra slouží k odreagováni ve škole a k vybití nahromaděné energie, může také sloužit k pozvednuti sebevědomí, neboť, ti, co častěji vyhrávají, patří mezi dominantní postavy třídy a svou výhrou upevňuji své postaveni hlavně mezi chlapci. Dívky hře nevěnuji pozornost, pouze v případě, že jsou chlapci moc hluční nebo se strhne velká hádka, potom se zajímají, o co jde. 2. Hra s hesly Děvčata a chlapci (děti spaly rozděleny pouze do dvou pokojů) si určují navzájem hesla, která je opravňují pro vstup do pokoje těch druhých, zároveň jiná hesla pro povolení usednout na postel druhého pohlaví při večerním promítáni pohádek. Tato hesla se každý den mění, někdy i několikrát během dne, když byla vyzrazena nepovolanému člověku. Během pobytu byla zakázána hesla pro večerní promítáni, neboť se tak začátek promítáni neúnosně protahoval. V jiné podobě se tato hra vyskytuje v menší míře i při běžném školním dni, kdy je ono heslo podmínkou pro odchod ze třídy během přestávky nebo při rozdáváni mléka. Zde je to však spontánní aktivita některého z vůdců a není nijak zaměřená na určité jedince. 3. Hra na sny Hrají vždy 2 určití chlapci - Radim a Honza, což jsou kamarádi hlavního hrdiny této hry Michala a zároveň volci obdivovatelé Katky. Hraje se v Praze před začátkem vyučováni i ráno po probuzeni na pokojích. Hráči vyprávějí vždy o tom, co se jim zdálo. Základem této hry je fakt, že ve snu vždy figuruji tito dva spolužáci, tedy Katka a Michal, kteří se údajně mají rádi. Vypráví se tedy nějaký milostně zaměřený příběh (např. jeden příběh byl o tom; jak šel Michal s Katkou na procházku a v parku je pozorovali spolužáci a viděli, jak si dávají pusu a vodí se za ruce). Smyslem hry je vzbudit emocionální reakci u těchto hlavních protagonistů (většinou rozčílení a hádání, někdy potěšení). Hra se vypráví nejčastěji před Michalem, Katka se obsah dozvídá více náhodně, pro zbytek třídy zůstává text utajený, jde spíše o svěření se jednoho z protagonistů někomu dalšímu. Jednou byla hra pozměněna a hlavní hrdinkou ve snu se stává Štěpánka; která patří ve třídě mezi nejlepší žákyně, a není tedy ze strany chlapců zvlášť oblíbená. To se ale neujímá, neboť Michalova reakce je velice špatná. 4. Meleme, meleme kávu Hru hrají všichni, ale vždy zvlášť ti; kteří sedí spolu u stolu v jídelně (pohlavně oddělené, děti sedí u stolu po čtyřech}. První dítě položí zatnutou pěst na stůl tak, že palec je zdvižen směrem nahoru, na něj se napojí jedna ruka dalšího hráče. Mají-li všichni jednu ruku ve hře, znovu dává druhou ruku první hráč. Když jsou ruce takto složené, začíná se dohromady říkat říkanka: „Meleme,
meleme kávu, pro dědka a bábu; jedno zrnko pryč.“ To se neustále zrychluje a součásti této říkanky je pohyb, kdy celý “komín" rukou se točí dokola. Při posledních slovech říkanky “jedno zrnko pryč'', dává dítě, které má svou ruku navrchu „komínu“, pryč. Hra končí ve chvíli, kdy už je na stole pouze jedna ruka a i ta na závěr jde stranou. Hra se několikrát opakuje, dokud to děti baví. Jejím cílem je zahnat nudnou chvíli při čekání na jídlo (na ŠVP) nebo během přestávek ve škole. 5. Hra s prstovou abecedou Hru hrají pouze dívky, a to tehdy, chtějí-li si něco sdělit ve společném kolektivu chlapců a dívek a není to určeno pro ostatní. Cílem hry je utajení informace, tajná komunikace. Na počátku této hry stál pokus o tajnou řeč, kdy jedna z dívek inspirovaná starší sestrou přišla s návrhem, aby se právě pro utajeni informace používala slabika HO a to tak, že by se dávala před každé slovo ve větě, např. Hojak hose homáš ? Avšak pro velkou složitost se toto pojetí neujalo a bylo nahrazeno prstovou abecedou. Zde věta se vůbec nevyslovuje, ale za pomoci prstu se různě předvádějí písmenka, ze kterých se slova skládají. Dochází tedy většinou ke sdělováni kratších a jednodušších vět. Hra se hraje kdykoliv během hodin, přestávek nebo na ŠVP; není nutná při pobytu na pokojích, kde jsou dívky dohromady. Obdobou hry je vymýšlení různých druhů tajných řeči, kdy se může používat slabika navíc, jednotlivé slabiky slov se mohou přehazovat nebo se vymýšlí písemné formy, kdy je text zašifrovaný a přečíst ho může pouze ten, kdo zná šifru..Tou může být např. posun v abecedě o 1 místo, to znamená, je-li v textu písmeno A, ve skutečnosti je to písmeno B, napsané písmeno B znamená ve skutečnosti písmeno C. Místo písmen se mohou používat také čísla; kdy je text pouze řadou čísel; kde každé písmeno má přiřazeno jedno písmeno. Tyto formy jsou však již složitější a náročnější, jsou potřeba pomůcky (tužka, papír, šifra=klíč). 6. O největší ksicht Hru hrají chlapci, všichni se snaží o co největší grimasu, postupně jde pořadí a každý ukáže tu svou a ostatní sledují Je-li dobrá, následuje potlesk nebo smích, je-li horší, je komentováno slovy jako nuda, nic moc... O tom, která byla nejlepší, rozhodují všichni, ale mínění je ovlivněno vůdci. Jejich názor je vyslechnut jako první a ostatní potom říkají své názory. Cílem hry je dostat uznání od ostatních chlapců. Hra se hrála především při mytí v umývárně, kde bylo velké zrcadlo a kde si chlapci mohli volně grimasy nacvičovat. Několikrát se ale hrála i při volném programu dětí na pokojích, zde tedy již naostro; bez zkoušeni před zrcadlem. Do hry se sice zapojují všichni chlapci; ale je doménou především těch, kteří se rádi předvádějí a jejich fantazie jim umožňuje vymýšlet nové a nové grimasy. Pouze několikrát byly při hře použity jiné pomůcky než vlastní obličej a ruce, a to např. pasta na zuby nebo kartáček. 7. Strážci vesmíru Hru hrají převážně chlapci. Děti jsou inspirovány televiznim seriálem se stejným názvem. Dochází k individuálním i společným imaginárním soubojům a k přehrávání scének ze seriálu, děti tzv. morfují (vzhledově se přeměřují ve své hrdiny a v další postavy seriálu). Toto morfováni je v jejich podáni pouze slovní. tedy řeknou, v co se zrovna teti proměňují; nejde ale o přesný popis dané osoby, dětem jsou totiž postavy dostatečně známy, mají tedy
představu o tom, jak daná postava vypadá a jakou hraje v seriálu roli. Pro tuto hru si chlapci sami vyráběli rekvizity (různě zbraně), kreslili různé plány a vymýšleli program pro své hrdiny, tedy o co se zrovna teď bude bojovat, kdo se boje bude účastnit, kdo vyhraje atd. Někdy si sami příběhy vymýšlejí a vznikají tak nové příběhy, jindy pouze přehrávají jednotlivá scény ze seriálu. Před hraním této hry může být tedy pečlivá příprava spojená s výrobou zbraní, ale může být hraná i bez přípravy. Dochází tady k různé výměně rolí, jednou může hrát roli kladnou, jindy zápornou, tedy může se chovat různě podle toho, jakého hraje hrdinu. Dívky se této hry zúčastňují pauze pasivně a to tak, že o každém příběhu diskutují a rozebírají ho. Chlapci bud hrají ve skupinách, bylo však možné vidět i samotného chlapce, který bojoval sám, kolem něho nikdo nebyl. Hra se hraje především venku na volném prostranství, ale někdy i v místnosti. Chlapci hrají hru aktivně během celého pobytu, dívky se seriálu věnují pouze po shlédnutí dalšího nového dílu. 8. Flaška Hru hraji chlapci i dívky, ale odděleně (skupinka, která sedí v jídelně u stejného stolu, jsou vždy pouze chlapci nebo pouze dívky), nezávisle na tom, co dělají ostatní. Pro každé točení si.určí ze své skupiny člověka, který bude muset splnit úkol; který je před začátkem hry určen. Pak se láhev na pití (plastiková) položí rva stůl. roztočí se po stole a na koho ukáže hrdlo láhve, ten je vtažen do hry a na něm musí onen určený dotyčný splnit svůj úkol. Není tedy možno předem určit, na kom by chtělo dítě svůj úkol plnit, je to dáno náhodou. Úkolem může být cokoliv, nejčastěji je používáno, že se tomu druhému musí dát pusa. Chlapci pusu obměňují např. plácnutím a děvčata zase např. pohlazením. Hru tedy hrají děti odděleně; ale splnění úkolu je vždy vázáno na druhé pohlaví. Při této variantě hry není možné se ze splnění úkolu vykoupit, musí se splnit. U starších dětí se často používá možnost dát „fant“, předmět; který mi bude vrácen až tehdy, když skupina určí, co musím udělat, abych jej dostal zpět. Děti hrály hru pouze v jídelně, kde měly možnost využít stůl a prázdné plastikové láhve na pití. 9. Vyprávění hororů Hru hrají chlapci. Hra se hrála večer po večerce (po zhasnutí všech světel v pokoji), kdy si chlapci na dobrou noc vyprávějí strašidelné příběhy a zážitky a pak se společně hodnotí, který z vyprávěných příběhů byl nejhorší a při kterém se nejvíce báli. Nejčastěji jsou jako nejlepší hodnoceny ty příběhy, které zní strašidelně, ale zároveň jsou reálné, tedy např. různé příběhy z domova či tábora. Vyprávění se však aktivně zúčastňují jen někteří chlapci. Vypráví se příběhy skutečné, např. zážitky z nočních bojových her na letních táborech, nebo příběhy vymyšlené, kde mohou vystupovat i nadpřirozeně bytosti, ty však nemají při hodnocení takový úspěch. Hra se opakovala několikrát za pobyt, ale vždy pouze večer po zhasnutí. Jeden večer byla pozměněna na vyprávění veselých historek, smích však hrozil odhalením, proto se chlapci znovu vrátili k první variantě. 10. Zvonící hodinky Hru hrají chlapci. Hrají pouze 3 chlapci ve třídě při vyučování. Jako pomůcka jsou zde
tedy potřeba hodinky, na kterých je možno nastavit zvonění. Nařídí si hodinky tak, aby jim během výuky začaly zvonit a to narušilo výklad učitelky. To se může během dne nebo jedné vyučovací hodiny opakovat několikrát, záleží na odvaze zvonícího jedince. Není určováno, kdo bude který den zvonit, je to libovolné. Cílem hry je pobavit zbytek třídy a ukázat svou odvahu, ne však rozzlobit učitelku. To znamená, že po výstraze o zabavení hodinek do konce školního rok ten den již nikdo nezvoní. 11. Jízda s auty 1 Hru hrají chlapci. Ke hře je potřeba větší zrcadlo; papír s nakreslenou dráhou, tužka, hodinky se stopkami. (viz. příloha č.1). Na papír se nakreslí dráha s překážkami, kdy se však hráč při jízdě nedivá přímo na papír, ale do zrcadla, které je umístěno na druhé straně papíru tak, aby v něm byla dráha vidět. Jízdou je myšleno vedení tužky po papíře. Hráč tedy jede tužkou po papíře tam, kde je nakreslená cesta a přitom se neustále dívá do zrcadla. Cílem hry je se nenabourat, což znamená, nepsat na nakreslené překážky a při vyjetí z dráhy se do ní zase úspěšně vrátit. Každému hráči se měří čas, vyhrává ten rychlejší. Diskvalifikovaný je ten hráč, který se během své jízdy přestal dívat do zrcadla. Hra se může různě obměňovat podle toho, jakou dráhu si hráči zrovna vymyslí. 12. Jízda s auty 2 Hru hrají chlapci. Jako pomůcky se používají různě barevné fixy nebo pastelky (fixy dětem lépe kloužou, proto je preferují, ale při hře na koberci nebo ubruse jsou lepši pastelky, které nezanechávají stopy, papír s nakreslenou dráhou. (viz. příloha č.2). Na papír se nakreslí dráha s překážkami a s označeným startem a cílem. Hru hraje naráz vždy více chlapců, každý má svou barvu, většinou neustále stejnou. První hráč přistaví tužku hrotem na papír a ze shora tlačí na tužku tak, že podklouzne, a tím vlastně udělá barevnou stopu, pak hrají další hráči postupně za sebou, dokud se nevystřídají všichni. Při novém kole hraje každý hráč vždy od konce své stopy znovu v daném pořadí. Vyhrává ten, který je v cíli první, tedy, kdo umí odrazit tužku tak, že udělá co nejdelší stopu a zvládne tedy celou dráhu co nejmenším počtem odrazů. Hra se může různé stupňovat, záleží tedy na složitosti nakreslené cesty. 13. Prasátko Hru hrají chlapci i dívky, většinou však prvotní impuls k začátku hry je ze strany chlapců. K tomu, aby se hra mohla hrát, je však potřeba sluníčko za oknem a nějaký předmět, který se leskne (pravítko, hodinky). Hra se hraje během hodiny nebo během přestávek, několikrát i při volně zábavě na ŠVR. Při sluníčku si děti házejí pomoci hodinek nebo pravítek do oči prasátka, tedy odraz od lesklé plochy. Cíl, na který se zaměřují, je většinou opačného pohlaví. Mezi chlapci je často vyhledávána jako obět'již několikrát zmíněná Katka. 14.Rozzíváni celé třídy Hra se objevuje jak při výuce ve škole, tak i při klidové společenské činnosti během odpoledního klidu na ŠVP, a nejsou k ní potřeba žádné pomůcky. Hru hrají děti společně, většinou však začíná některý z vůdců, a to tak, že zívne tak, aby ho
vidělo co nejvíce lidí (ne tedy do dlaně) a snaží se tak u ostatních vyvolat reakci, že zívne i ten, kdo toto zívnuti viděl; tedy rozzívat i ostatní. Ne vždy však jde o čistě spontánní reakci, někteří jedinci se do hry zapojují i tak, že zívnutí pouze simulují, což však není bráno jako švindlování, cílem je, aby se co nejvíce dětí rozzívalo přirozenou reakcí, ale komu to nejde a je proti takovému zívání imunní; může si pomoci sám. Toto je různé a ne vždy se dá přesně určit, kde zívá opravdově, a kdo to pouze hraje, každý si však už někdy zkusil oboje. Vytvoří se tak vlastně celá řada zívnutí. Do hry se zapojují nejčastěji všechny děti, jde o takové třídní pobavení, které považují všichni za zábavné. 15. Městečko Palermo Hru hrají pouze dívky. Dívky sedí v kruhu vedle sebe. Na začátku hry se určí jedna, která hraje roli starosty obce. Potom se losují lístečky s dalšími rolemi. Někdo je policista, někdo mafián a ostatní jsou počestní občané. Mafiáni pohledem vraždí počestné občany a ostatní musí mafiány odhalit, tedy přijít na základě sledování pohledů na toho, kdo tyto vražedné pohledy vysílá. Účelem hry je co nejdříve odhalit celou partu mafiánů. Hra se hraje nejčastěji během poledního klidu; je na ni potřeba větší časový úsek a může se i několikrát opakovat. Hra je obdobou hry Mafiáni pro starší děti, kde jsou složitější pravidla, které si dívky v tomto případě hodně zjednodušily. Ke hře je potřeba větší prostor, aby si dívky mohly sednout tak, aby na sebe vzájemně viděly, místo by mělo být také tišší, aby se tam lépe soustředilo, a jsou zapotřebí také papírky s napsanými jednotlivými funkcemi. Hru hrají často všechny dívky, někdy je však hra hrána i pouze v přítomnosti několika dívek, vždy je však hrána v místnosti, nikdy nebyla hrána venku. 16. Tichá pošta Hra je hrána společně. Hra se hraje nejčastěji během promítání nebo vyprávění. Někdo jako první vymyslí větu, kterou pak šeptem posílá dalšímu dítěti a ten to, co slyší, posílá vedle sedícímu dítěti. Posílá vždy to, co slyší na první pošeptání; text může být tedy během přenosu různě deformován a mohou tak vznikat legrační verze dané věty. Ten, kdo hru v danou chvíli začíná; vymýšlí také svůj text. Někdy se také může stát, že dostane-li se věta k dítěti, které v této větě nějak figuruje, buď hru úplně pozastaví nebo, pošle dál jiné znění věty, ve které se již jeho jméno nevyskytuje. Námětem jsou často lásky ve třídě, tedy věty typu : „Michal strašně miluje Katku" nebo různé nesmyslné věty, které ani nemusí dávat smysl. Hra slouží hlavně pro pobavení ostatních a může být hrána při vymýšlení stále nových textů i delší dobu, záleží na tom, jak moc ostatní děti zrovna zaujme a nadchne. Může se stát, že dojde pouze k prvnímu kolu, pak už pokračuje pouze v úzkém kruhu dětí, kteří mají o její pokračování zájem. Při společných akcích s vychovatelkami je hra považována za vyrušování a úkolem dětí je v tomto případě nejen přijetí a odeslání textu, ale i utajení tohoto textu, aby ho neslyšel někdo nepovolaný. 17. Technicky píchnout Hru hrají pouze chlapci. Hrají všichni při volné zábavě ve škole i na ŠVP. Cílem hry je sáhnout jinému chlapci do rozkroku, a tím jej v první fázi překvapit, v dalším
pokračování, které se po tomto prvotním impulsu rozvine, jde však již spíše o to uchránit svůj rozkrok a nenechat si do něj sahat. Hru začíná vždy někdo jiný, často jsou však prvotními hráči sami vůdci. Cíl hry je tedy pravděpodobně překvapení a následná ochrana, avšak ani sami hráči nedokázali říci, proč tuto hru hrají a jaký je tedy její cíl. Hra je hrána buď pouze v přítomnosti chlapců na pokojích, nebo v umývárce, ale několikrát se objevila i v přítomností děvčat. které na tuto hru reagují většinou odmítáním, pohoršováním nebo komentářem o její trapnosti a nechutnosti. Hra vždy začíná nejprve jen mezi několika chlapci, ale během jejího rozvíjení jsou do ní zataženi všichni, je to něco jako honěná všichni proti všem, kdy všichni sahají druhým do rozkroku, ale zároveň si ho všichni před tímto sáhnutím ochraňují. Název hry vymysleli chlapci sami, a na otázky, proč zrovna takovýto název a co vlastně znamená, nebyli schopni odpovědět. 18. Házení bačkorou Hru hrají pouze někteří chlapci, ale do hry jsou ze stran chlapců zatahovány pasivní dívky a výboje jsou zaměřeny na některé z nich. Hra vznikla spontánně při nepřítomnosti učitelky během výuky. Chlapci seberou oblíbené Katce bačkoru a bázi si s ní po třídě tak, aby se jí nemohla Katka zmocnit zpět. Hra byla zastavena návratem učitelky, když už byla ohrožena zářivka ve třídě. Hra se však ujímá, hraje se i při společném pobytu všech dětí na jednom z pokojů nebo při společných hrách v tělocvičně či na chodbě, ale již není zaměřena pouze na Katku. Hra však nemá nějak zesměšnit člověka; kterému je bačkora odebrána, nemá to ukázat jeho slabost, to znamená, že nejsou vybíráni jako oběti děti slabší, ale chlapci si vybírají spíše ty dívky, u kterých chtějí vyvolat zájem o svou osobu, má to tedy spíše formu škádleni než šikanováni. Je-li obětí chlapec, jde také spíše o pobavení a vybití energie. Do hry se ze strany chlapců zapojují především vůdci, tedy Radim, Honza a Michal, při nepovedené přihrávce na někoho jiného se někdy stává, že dotyčný, kterému se hra nelíbí, ji ukončí návratem bačkory majiteli, čímž sklidí u aktérů nelibé poznámky. Pomůckou k této hře musí být nějaký odcizený předmět, který je nějak důležitý a dotyčný člověk jej potřebuje získat zpátky, naše děti využívaly bačkory, u které je i složitější ji získat, čímž je hra ještě zajímavější. 19. Pohlednice Hra se hrála společně pouze na škole v přírodě. : Ke hře se používají právě došlé pohledy, někdy i veškerá korespondence získaná v průběhu pobytu na škole v přírodě. Při poledním klidu při rozdávání dopisů od rodičů se vždy děti sešly na jednom z pokojů a postupně podle pořadí korespondence jim vychovatelky rozdávaly dopisy. Děti se po konečném rozdání všech dopisů chlubí, kdo dostal více pohlednic a s jakou tématikou Výhercem je každý den někdo jiný, záleží jak na počtu pohledů, tak i na námětu. Zde např. jeden z vůdců vůbec nevyhrává, neboť sice dostává pohledy každý den, ale vždy se stejným obrázkem a to hvězdou firmy Orion. Oproti tomu Radek, který dostává málo korespondence, vítězí, protože jemu je pohled poslán až z Německa. Jde tedy o vytváření nějaké dočasné sbírky, která slouží pro pochlubení se druhým, ale nedochází ze k žádným výměnám, které jsou pro dětské sbírky tak typické. Žádnou roli však nehrají přímo dopisy, pro hru jsou podstatné pouze pohlednice. Hra pak pokračuje i při pobytu na pokojích, ale už jen u dívek, které si dále hraji se všemi
pohledy a dopisy a soutěží, kdo má největší počet. Zde vyhrává většinou stejná dívenka (zde se ukazuje úzkostlivá výchova rodičů, kteří píší každý den velké množství pohledů a dopisů), později je tedy ze hry vyřazena a hraje se nouze mezi 3 dívkami. Sesednou si na jednu postel a společně si ukazují a počítají korespondenci. Účelem je jak pochlubit se a někdy vyhrát, ale svým způsobem si tak děti prodlužuji tu radost z toho, že na ně rodiče myslí a že jim od nich něco přišlo a společně se o to dělí. Když některému z dětí dlouho nic nepřišlo, tak někteří se nabízejí, že jim dají přečíst své pohledy a chlácholí je 20. Plácaná Hru hrají chlapci i dívky, ale odděleně, což je opět dáno tím, jak děti sedí v jídelně u stolů. Hra začíná tak, že jedno z dětí položí jednu ruku dlaní dolů na stůl, další hráč na ni položí svou jednu ruku a když už moji všichni jednu ruku na stole, přidává se i druhá ruka opět ve stejném pořadí. Pak ten, kdo má ruku vespodu, ji rychle vytáhne a položí na nejvrchnější ruku, ten, kdo má po něm ruku naspodu, udělá to samé. Hra se pak neustále zrychluje, až dochází k tomu, že není přesně dodržováno pořadí hráčů a končí ve chvíli, kdy na stole vzniká změn plácajících rukou a už není možné vysledovat, kdo byl a nebo je na řadě. Hra se hrála, stejně jako hry Meleme, meleme kávu a Flaška; pouze v jídelně, a to v době nudného čekání na jídle nebo na odchod z jídelny. Hra však není vázána pouze na pobyt na škole v přírodě, objevila se v menším počtu (např. pouze dvojice ve školní lavici) i v Praze. Od Meleme, meleme kávu se však liší právě chybějící říkankou a také tím, že při této hře může dítě dané pořadí zrušit a vyndat svou ruku kdy chce, a tím narušit sled, při úplném zrychlení úplně toto pořadí narušit. Plácá se tak dlouho; dokud není změť rukou na stole taková, že už není možné poznat nějaký řád. Při meleme, meleme kávu toto dítě nemůže udělat, musí tedy počkat, dokud na něj nepřijde řada a ono může svou ruku dát stranou. 21. Hlava v promítačce Hru hraji pauze někteří chlapci, především vůdci, někdy se ke hře přidává i méně oblíbený Ondra. Hraje se při večerním promítání, kdy někdo z odvážlivců strká hlavu před promítačku a tím vytváří stín na stěně, kde se promítá pohádka. Cílem je ukázat svou odvahu a pobavit celou třídu. Není však určeno, kdo bude dnes oním odvážlivcem, podobně jako u hry Zvonící hodinky. Záleží pouze na aktivitě aktérů, některé večery se hra vůbec neobjevila. V případě, že je však aktivátorem Ondra, je jeho chování ze strany chlapců hodnoceno jako trapné. Je-li to však některá z vůdců a tedy človíček více oblíbený í u dívek, následuje většinou smích a pobavení. I dívky většinou hodnotí tuto akcí jako vtipnou, stejně jako u Zvonicích hodinek se zasmějí, ale nikdy hru nezačínají ani se ji aktivně neúčastní. 22. Šly 3 opice do porodnice Hra se hraje společně. Ke hře je v podstatě potřeba pouze větší plocha na zemi, kam se děti mohou pohodlně rozsadit. Děti sedí na zemi v tureckém sedu v kruhu, ruce mají na sobě položeny vždy dlaní nahoru tak, aby pravá dlaň byla ve spojení s dlani dalšího hráče nahoře a levá naopak dole; což znamená; že tleskání z jedné dlaně do druhé jde po směru hodinových ručiček a přijde-li tlesknutí na pravou ruku, pošle ho obloukem dál do pravé ruky toho, kdo má svou pravou dlaň položenou na jeho levé spodní ruce. Přitom odříkává celá skupina rytmicky a nahlas básničku : „Šly 3 opice do porodnice; do jakého patra šly, to nám povíš právě ty", při které si posílají
tlesknutí (každá slabika básničky vlastně znamená jedno tlesknutí z dlaně do dlaně). U koho básnička skončí, řekne libovolně číslo, ne však zbytečné vysoká, a to se opět rytmicky a nahlas i-říká a přitom se vytleskává dál (zde však každé :číslo znamená jedno tlesknuti) a na koho má padnout ono určená číslo,musí rukou ucuknout a tlesknutí tak nepřijmout. Kdo neucukne a tlesknutí přijme; vypadává ze hry, komu se podaří ucuknout, vyřazuje tím ze hry toho, kdo tlesknutí poslal. Vítězem je ten, kde vydrží v kole nejdéle, je tedy nejbystřejší a nejrychlejší. Hra se většinou hrála na vlastní žádost dětí a rády se do ní zapojovaly všechny děti, byla u nich velice oblíbená. Děti se pokoušejí hrát hru i v menším počtu - např. ve skupinkách na pokojích, ale tam je hra většinou brzo omrzí: v malé skupině není dynamika a hra není tak lákavá. Hra se může několikrát opakovat, dokud děti baví ji hrát. 23. Postel Hru hráli pouze chlapci. Hra vznikla spontánně po večerce, kdy jeden z vůdců začal hru slovy: „Kdo je celým tělem na zemi, je nejlepší“, což znamenalo, že všichni rychle padají z postele i s peřinou na zem, ten kdo byl pomalý, byl posmíván a stává se tedy nejhorším. Hra se obměňovala např. „Kdo je teď celým tělem na zemi, je největší blbec“. To se může tak rychle střídat, že někdy ještě dříve než stačí dítě dopadnou na zem, už by mělo být nahoře zpátky na posteli, čímž se hra stává zábavnější a dynamičtější. Do hry se zapojili všichni chlapci, hra však byla poměrně hlučná a končí tedy po příchodu vychovatele: Tato hra se hrála pouze jednou a byla spíše pro pobaveni a rozptýlení přeď spaním. 24. Kosmonauti Hru hrají chlapci i dívky, ale odděleně. Hra se hrála v tělocvičně na škole v přírodě při volně zábavě, ve třídě v Praze není tato hra možná pro nedostatek volného prostoru. Ke hře nejsou potřeba žádné speciální pomůcky, Pouze dostatečný volný prostor a nejlépe s kobercem, kde se lépe a bezpečněji padá. Hra se hraje vždy ve dvojicích, která se chytne za obě ruce a točí se dokolečka tak dlouho, dokud se jim nezačne motat hlava a ani sami se nezačnou motat po místnosti. Cílem hry je navození právě onoho pocitu. Dívky tuto hru hrají měně agresivně, konči ji dříve, chlapci se většinou snaží docílit až neúnosného pocitu točení hlavy. Hra se objevila také několikrát jako taneční párek u dívek na diskotéce. 25. Nebe-peklo-ráj Hru hrají pouze dívky, ale předmětem hry jsou vlastně i chlapci, kteří však o tom nemusí ani vědět. Ke hře je potřeba vyrobená skládačka s čísly a vepsanými jmény, děvčata používají pouze jména chlapců ze třídy, neobjevují se jména hochů z jiné třídy nebo družiny (viz ukázku). Dívky si z papíru poskládaly speciální skládačku, na které jsou na viditelných plochách napsána čísla a uvnitř schovaná jména chlapců ze třídy. Vždy jedna manipuluje se skládačkou, druhá volí čísla, která znamenají počet pohybu se skládačkou, tato volba čísla se opakuje dvakrát, při třetí volbě čísla se již odkrývá skryté jméno nějakého hocha ze třídy. Cílem hry je pobavení mezi děvčaty a možnost pomlouvat nepřítomně chlapce. Hovoří o tom, zda jejich volba byla správná a nevědomky si zvolily některého ze svých oblíbených
kamarádů anebo naopak na ně připadl některý z méně oblíbených a hra se v tomto případě může i několikrát opakovat, dokud dívka nedosáhne jména, které se jí líbí. 26. Boj Hra se hraje společně. Děti nosí sebou do jídelny na škole v přírodě plastikové láhve na pití; ty se stávají hlavní pomůckou (stejně jako při hře Flaška). Při cestě do jídelny si děti mezi sebou hrají s láhvemi na pití takovým způsobem, že je používají jako zbraně, to znamená. že někdo hru začne tak, že svou plastikovou lahvi vyráží z ruky láhev někoho jiného. Vytvoří se tak spontánně dvojice, které proti sobě v tomto boji bojují. Cílem hry je ukázat svou sílu, obratnost a velkou roli zde znovu hraje také moment překvapení (stejně jako ve hře technicky píchnouti, výhodu má většinou ten, kdo hru začíná, protože jemu se většinou hned napoprvé podaří láhev tomu druhému vyrazit a tím získává první vítězný bod. Cílem je tedy tomu druhému láhev z ruky vystřelit, což v případě, že si toho všimne vychovatelka znamená zabavení láhve. Předem nikdy není určeno, kdo proti sobě hraje nebo kdo hru začíná, výbojnější jsou však samozřejmě chlapci, ale ve chvíli, kdy již někdo hru začne hrát většinou se strhne lavinová reakce a každý si najde proti sobě někoho, s kým bojuje a je v té chvíli jedno, zda je to dívka či chlapec. K této hře je potřeba výše zmiňovaná plastiková láhev na pití. Ten, kdo ji nemá (byla mu zabavena v předchozím boji), se zúčastňuje alespoň slovním povzbuzováním některého z kamarádů. 27.Cukr, káva, limonáda Hru hrají chlapci i dívky, a!e odděleně. Hra byla hrána na pokojích o poledním klidu na škole v přírodě. Jeden z hráčů se postaví zády k ostatním a říká říkanka: „Cukr; káva; limonáda, čaj, rum, bum“, ostatní se během tohoto textu snaží přiblížit co nejblíže k otočené osobě, ve chvíli, kdy však zazní slovo bum a otočený člověk se obrací tak, aby na své protihráče viděl, musí se všichni zastavit a nesmí být viděn žádný pohyb. Vidí-li někoho se pohybovat, vrací se dotyčný člověk na určenou startovní čáru, čímž je diskvalifikován. Tato pravidla nemusí být vždy dodržována, záleží na tom, jak fair play děti hru dodržuji, může se stát, že ten, kdo je otočený zády, si může vymýšlet pohyb u těch, kterým nepřeje výhru a naopak nevšímavým postojem k viděným pohybům svých oblíbenců jim může pomoci k vítězství. Ten, kdo rozhoduje, má v tu chvíli neomezenou moc a záleží na něm. jak bude hru hrát, zda přijde opravdu o hru soutěživou a vyhrává ten nejlepší, nebo bude do hry promítat své vztahy k ostatním, a tak ze hry činit vlastně hru pro něho samotného a jeho oblíbence. Cí1em hry je tedy se dostat co nejblíže do míst, kde stojí hráč otočený zády. Hráči se obměňují: kdo první hru navrhne, může první říkat text, pak už je to dáno vítězstvím. Strategií může být různá rychlost odříkávaného textu nebo jeho nečekané zrychlení před koncem, u protihráčů zase různý druh pohybu tak, aby nebyl spatřen, jak se hýbe, ale zároveň se dostal co nejblíže k dané metě. Součástí hry je i (podobně jako ve hře O největší ksicht) možnost vytvářet různé polohy a obličeje, které človíček udělá ve chvíli, kdy se má zastavit; zastaví se tedy, ale pro zajímavost a veselost hry zaujme nějakou zajímavou polohu nebo výraz obličeje. 28.Vole, padni Hru hrají pouze dívky. Ke hře jsou potřeba karty na prší a prostor, na kterém můžou hráči sedět tak, aby si navzájem neviděli do karet, ale na druhou stranu ne moc daleko od
sebe, aby si mohli zase karty posílat. Hru s kartami hrají dívky během poledního klidu, sedí do kruhu na postelích, kdy si mezi sebou rozdají všechny mariášové karty a hra spočívá v tom, že každá se na počátku hry rozhodne pro barvu, kterou bude sbírat {většinou pro tu, které má již na počátku v ruce nejvíce) a tu kartu, která se jí nehodí, posílá vedle sedící dívce, která ji buď přijme, nebo pošle dál. Hra končí ve chvíli; kdy někdo z hráčů má v ruce jen karty stejné barvy, které rychle položí na poste! a řekne „Vole, padni“, čímž hru ukončuje a prohrává ten, kde na toto reaguje jako poslední, tedy jako poslední po zaznění této věty položí své karty na postel. 29.Svlékání Hru hrají pouze někteří chlapci, většinou opět vůdci a méně oblíbený Ondra. Do hry jsou však opět svým způsobem zatahovány dívky. Hra spočívá v tom; že se chlapci před sprchováním vysvlečou do naha a běhají po chodbě před dveřmi dívek tak dlouho,dokud některá nevyjde ven. Cílem hry je na sebe upozornit, hráči se však nesmí stát, že ho některá z dívek zahlédne úplně nahého. To znamená potupu a posměch ze strany chlapců, dívky na to v tomto případě reagují poznámkami o trapnosti a chodí žalovat. Hra má být ukázkou odvahy a v určitém smyslu možná i možností, jak překročit nějaké hranice. Ostatní chlapci, kteří nehrají, buď na hru vůbec nereagují nebo, alespoň přihlížejí na chodbě, jak vše dopadne. Hra však není hrána pravidelně každý večer, záleží hodně na čase a na přítomnosti vychovatelek. 30. Piškvorky Hru hrají chlapci i dívky, ale odděleně. Ke hře je potřeba čtverečkovaný papír a tužky, může se hrát při jakékoliv volné chvíli při hodině i o přestávce nebo poledním klidu. 2 hráči si nejprve na začátku hry určí, který obrázek budou kreslit, zda kolečko nebo křížek, a pak kresli na čtverečkovaný papír střídavě kolečka a křížky tak, aby se jim podařilo vytvořit řadu 5 svých znaků bez narušení znakem toho druhého. Tedy snažit se tvořit svou řadu; ale zároveň bránit tomu druhému, aby nevytvořil řadu rychleji. Vítězem je tedy ten, kterému se podaří tuto řadu dříve vytvořit. Hra se může několikrát opakovat, záleží na tom, jak hra hráče baví a klik je času. 31.Šibenice Hru hraji chlapci i dívky, ale odděleně a ve dvojicích. Ke hře je potřeba tužka a papír. Jeden z hráčů si vymysli slovo, na papír však napíše pouze počáteční a konečné písmeno a mezi tím tolik mezer, kolik má jeho vymyšlené slovo písmen. Druhý hádá písmena, jestliže uhádne správně, což znamená; že se v textu vyskytuje, je mu zapsáno do tajenky, když ne, je mu nakreslena vždy jedna z částí šibenice. Cílem hry je uhádnout slovo dříve, než se stane oběšencem. Pak se role mění. Písmena; která jsou nesprávná a do textu nepatři, jsou buď pro zjednodušeni psána na papír, aby se zbytečně neopakovala a někdy také dostane hráč od toho, kdo slovo vymyslel, krátkou instrukci o tom, kde se jeho slovo vyskytuje nebo co přibližně znamená. Záleží však na hráčích; zda i hru chtějí ulehčit nebo naopak ztížit. 32. Ramsese
Hru hraji chlapci i dívky, ale odděleně. Ke hře nejsou potřeba žádné speciální pomůcky, pouze věští prostor, kde je možno udělat kruh tak, aby bylo možné se v určitých fázích textu dotýkat spoluhráče a podobně jako hra Šly 3 opice je potřeba znát text, který se odříkává a být schopen zachovat rytmus. Děti tuto hru hrály ve chvílích volna, když byly samy na pokojích. Děti stojí dokolečka vedle sebe, dělají shodné určité pohyby rukama, nemusí však na sebe vidět; protože pohyby jsou přesně dané. Přitom všichni říkají: „Ramsese, ramsese, duly, duly, duly, duly, ramsese. Ararak jů, ararak jů, duly, duly, duly, ramsese." Při slabice ram se každý dotkne oběma rukama svého vlevo stojícího spoluhráče na rameni, při slabice se udělá pohyb oběma rukama dopředu ve výši hrudníku a při poslední slabice se opět dotýká oběma rukama spoluhráče, který však stojí vpravo. Toto se opakuje vždy, je-li v říkance slovo ramsese. Při slovech duly, duly, duly, duly dávají děti ruce před sebe a je zde pohyb pouze prsty ve výši hrudníku tak, že dávají k sobě palec s ostatními prsty - při každém duli jedno spojení prstů. Při textu ararak jů mají ruce před tělem a dělají velký pohyb z výše ramen k pasu, tedy mávají rukama ze shora dolů. Tempo hry se neustále zrychluje a říkanka se říká stále rychleji. Ze hry vypadne ten, kdo práci s rukama pokazí a nedokáže v daném nasazeném tempu přesně vykonávat pohyby. Většinou zde u tohoto nejsou problémy, protože pokažení pohybu je evidentní a hráč tedy ze hry vypadává. Znovu se pak celý text opakuje, většinou již v daném nasazeném tempu, nezačíná se tedy s pomalým odříkáváním jako na začátku. Nakonec zůstává ten nejbystřejší a nejschopnější. Jedna z dívek tuto hru přinesla z letního tábora, kde ji prý hráli na rozehřátí. Pohyby jsou stále stejné, nejsou nám známy žádné jiné varianty, obtížnost je tedy určena pouze rychlostí textu; se kterým musí pohyby ladit.
TAXONOMIE HER a) dělení podle toho, kdo hru hraje Společné 1. Fotbal 2. Hra s hesly 3. Hra na sny 4. Meleme kávu 5. Prstová abeceda 6.O nevětší ksicht 7.Strážci vesmíru 8.Flaška 9.Vyprávění hororů 10. Zvonící hodinky 11. Jízda s auty č.1 12. Jízda s auty č.2 13. Prasátka 14.Rozzívání ' 15. Městečko Palermo 16. Tichá pošta 17. Technicky píchnout 18. Házení bačkorou 19. Pohlednice 20.Plácaná 21. Hlava v promítačce 22. Šly 3 opice 23. Postel 24. Kosmonauti 25. Nebe-peklo-ráj 26.Boj ; 27.Cukr,káva,limonáda 28. Vole padni 29.Svlékání 30. Piškvorky 31. Šibenice 32. Ramsese
Dívky
Chlapci X
X X X X
X X X X X X X X X X
X X X X X X X X X X X X X X X X X X X
X X X X
Společně her: 7 Dívky: 12 Chlapci 22 Některé hry, které jsme zasadily pouze k určité skupině dívek nebo chlapců,, sice byly hrány pauze v této skupině, ale jejich cíl byl v opačné skupině nebo se k této opačně skupině nějak vztahoval. Hru hráli např. jenom chlapci u stolu v.jídelně. Ale bez děvčat, na kterých mohli plnit úkol, by jejich hra byla nesmyslná. To se týkalo těchto chlapeckých her Hra na sny
Flaška Házeni bačkorou Svlékání U děvčat jsme objevily pouze jednu takovou hru, a to hru Nebe - peklo - ráj. b) dělení podle toho, kde byla hra hrána
1.Fotbal 2.Hra s hesly 3.Hra na sny 4.Meleme kávu 5.Prstová abeceda 6.O nevětší ksicht 7.Strážci vesmíru 8.Flaška 9.Vyprávění hororů 10.Zvonící hodinky 11.Jízda s auty č.1 12.Jízda s auty č.2 13.Prasátka 14.Rozzívání 15.Městečko Palermo 16.Tichá pošta 17.Technicky píchnout 18.Házení bačkorou 19.Pohlednice 20.Plácaná 21.Hlava v promítačce 22.Šly 3 opice 23.Postel 24.Kosmonauti 25.Nebe-peklo-ráj 26.Boj ; 27.Cukr,káva,limonáda 28.Vole padni 29.Svlékání 30.Piškvorky 31.Šibenice 32.Ramsese 33.Ramsese
Škola v pří rodě X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X
Počet her na škote v přírodě : 32 Počet her během školního dne v Praze : 17
Školní den v Praze X X X X X X X X X X X X
X X
X X
c) dělení her podle toho, zda se nějakým způsobem týkají oblíbené spolužačky Katky
1. Fotbal 2. Hra s hesly 3. Hra na sny 4. Meleme kávu 5. Prstová abeceda 6.O největší ksicht 7.Strážci vesmíru 8.Flaška 9.Vyprávění hororů 10. Zvonící hodinky 11. Jízda s auty č.1 12. Jízda s auty č.2 13. Prasátka 14.Rozzívání ' 15. Městečko Palermo 16. Tichá pošta 17. Technicky píchnout 18. Házení bačkorou 19. Pohlednice 20.Plácaná 21. Hlava v promítačce 22. Šly 3 opice 23. Postel 24.Kosmonauti 25. Nebe-peklo-ráj 26.Boj ; 27.Cukr,káva,limonáda 28. Vole padni 29.Svlékání 30.Piškvorky 31. Šibenice 32.Ramsese Hry týkající se Katky : 7 Hry, které se Katky netýkají: 25
Postava Katky je Postava Katky není X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X
d) dělení her podle toho, zda mají erotický podtext, týkají se vztahů ve třídě, nebo jsou o lásce ANO 1. Fotbal 2. Hra s hesly 3. Hra na sny 4. Meleme kávu 5. Prstová abeceda 6.O nevětší ksicht 7.Strážci vesmíru 8.Flaška 9.Vyprávění hororů 10. Zvonící hodinky 11. Jízda s auty č.1 12. Jízda s auty č.2 13. Prasátka 14.Rozzívání ' 15. Městečko Palermo 16. Tichá pošta 17. Technicky píchnout 18. Házení bačkorou 19. Pohlednice 20.Plácaná 21. Hlava v promítačce 22. Šly 3 opice 23. Postel 24.Kosmonauti 25. Nebe-peklo-ráj 26.Boj ; 27.Cukr,káva,limonáda 28. Vole padni 29.Svlékání 30.Piškvorky 31. Šibenice 32.Ramsese
NE X
X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X
Ano : 9 Ne : 23 e) dělení her podle určité podobnosti 1. Hry s náhodou: Flaška, Nebe-peklo-ráj, Vole, padni 2. Hry pro pobavení třídy: O největší ksicht; Zvonící hodinky, Prasátka, Rozzíváni, Házení bačkorou, Hlava v promítačce 3. Hra s nádechem tajemna: Hra s hesly, Prstová abeceda. Městečko Palermo, Tichá pošta
4. Mechanické hry: Meleme kávu, Plácaná, Šly 3 opice, Ramsese 5. Sportovní hry: Fotbal, Cukr, káva, limonáda 6. Hry fantazijní: Hra na sny, Strážci vesmíru, Vyprávění hororů 7. Soutěživé hry: O největší ksicht Jízda s auty 1, Jízda s auty 2, Pohlednice, Postel, Boj 8. Hry na přemýšlení: Vole, padni, Piškvorky, Šibenice Nezařadily jsme hry : Technicky píchnout, Kosmonauti, Svlékání. Hry Vole, padni a O největší ksicht jsme zařadily do 2 kategorií 1.hru do her s náhodou a do her přemýšlivých, 2.hru do her pro pobavení třídy a do her soutěživých. Toto by šlo provést u více her, proto jsme zvolily tuto tabulku, do které jsme X označily naše první zařazení hry. O Jsme označily další možné zařazení hry, kdy každá jednotlivá hra mohla být zařazena do několika rázných kategorií. 1. Fotbal 2. Hra s hesly 3. Hra na sny 4. Meleme kávu 5. Prstová abeceda 6.O nevětší ksicht 7.Strážci vesmíru 8.Flaška 9.Vyprávění hororů 10. Zvonící hodinky 11. Jízda s auty č.1 12. Jízda s auty č.2 13. Prasátka 14.Rozzívání ' 15. Městečko Palermo 16. Tichá pošta 17. Technicky píchnout 18. Házení bačkorou 19. Pohlednice 20.Plácaná 21. Hlava v promítačce 22. Šly 3 opice 23. Postel 24.Kosmonauti 25. Nebe-peklo-ráj 26.Boj ; 27.Cukr,káva,limonáda 28. Vole padni 29.Svlékání 30.Piškvorky 31. Šibenice 32.Ramsese
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. X O X O O X O X O X X X O X X O O X X X O X X X X O X X X O
X X X
O X
X O
X
X
X O X
X
O X O X O
Díky této tabulce se ukázalo, že jen velice málo her lze jednoduše zařadit pouze do jedné kategorie a že tedy nejen hry Vole, padni a O největší ksicht patři do dvou kategorií, dokonce některé lze zařadit až do 3 kategorií, jako např. Hra s hesly nebo cukr, káva, limonáda. V této klasifikaci jsme se zaměří!y také na to, zda je některý druh her oblíbenější u jednoho z pohlaví a vyšlo nám toto: 1. Hry s náhodou jsou více oblíbené u děvčat., chlapci se zde zapojují pouze do jedné hry, dívky hraji všechny námi takto zařazené hry. 2. Hry pro pobavení třídy jsou naopak doménou chlapců, hrají všechny tyto hry, 2 i společně s dívkami; kde jsou však těmi, kdo tuto hru začíná hrát a dívky se pak pouze přidávají. 3. Hry s nádechem tajemna se nijak výrazně neprojevily, spíše je hrají dívky nebo společně s chlapci; samotní chlapci mají jen jednu takovou hru a to Vyprávěni hororů. 4. Mechanické hry hrají obě pohlaví stejné 3 hry hrají každý zvlášť, Šly 3 opice je společná. 5. Sportovní hry jsou oblíbenější u chlapců. 6. Hry fantazijní hrají pouze chlapci, a to všechny 3 námi zařazené hry. 7. Soutěživé hry hrají také více chlapci, jsou to 4 hry chlapecké ke 2 hrám společným. 8: Hry na přemýšlení hrají více dívky, ale pouze o jednu hru, a to Vole, padni. Jako jasné pohlavně určeně hry se nám tedy ukázaly pouze hry s náhodou, které preferují dívky. U chlapců byla tato preference jasná u 3 typů her, a to hry pro pobavení třídy, hry fantazijní a soutěživé, kde je vidět jasná dominance chlapců. ANALÝZA „HRY S HESLY“ Hra, kterou jsme si vybraly pro rozbor, se jmenuje “Hra s hesly". Je to jedna z mála her, kterou hraji chlapci i děvčata pohromadě. To, kdo hru hraje, je velice rozličné: a) chlapci x dívky a obrácené b) některé dívky x někteří chlapci c) jedu a dívka x jeden chlapec d) děti x vychovatelka e) jedinec x všichni (třída) Role v této hře jsou vždy oboustranné, to znamená, jeden si vždy vymyslí své heslo; ale zároveň hádá nebo se snaží nějak zjistit i heslo někoho druhého. Tedy všichni hesla tvoří a všichni hádají. Velikou roli zde hraje oblíbenost a neoblíbenost spolužáků, často je tedy např. ze strany chlapců vyhledávána již několikrát zmiňovaná Katka. Hra s hesly se hraje v malé míře ve třídě během přestávky, více však byla zaznamenána při pobytu na škole v přírodě. Podle toho, kdy a kde se hra hraje, mění se i její průběh. Pro tuto hru nejsou potřeba žádné speciální pomůcky; jen v některých případech děti používaly papír a tužku, více však šle o zapojeni vlastni fantazie při vytváření stále nových a nových hesel.
Průběh hry Hra se začíná hrát před promítáním, kdy je heslo podmínkou k usednuti na postel v jednom z pokojů - děti bydlely pouze na 2 pokojích, tedy jeden „holčičí“ a jeden „klučičí“. Při promítáni si tedy vždy bud všechna děvčata musela sednout na některou z postelí u chlapců nebo obráceně. Každé z dětí si ráno určuje své heslo pro svou postel, a kdo má zájem na ni večer usednout, musí si toto heslo celý den pamatovat. Někdy toto heslo platí po celý pobyt, a to především u těch dětí, kteří nejsou tolik oblíbení a o jejich postel není takový zájem. Místo promítání se každý den střídá a střídá se i stěna, na kterou se promítá, takže se zase nemohlo stát, že by některé z dětí své heslo vůbec nevyužilo. Zde jde tedy jakýmsi způsobem o znesnadnění přístupu na „mé“ území; často se zde však stává; že jsou zde jedinci, o které je zájem i přes to, že z jejich postele není až tak dobrý výhled na stěnu. To je z chlapců např. Radim, Honza a i Michal, u děvčat především Katka a Petra. U těchto oblíbených jedinců se také více dbá na dodržení hesla a někdy je heslo i několikrát za den pozměněno, to když se ho dozvěděl někdo, o koho autor hesla nemá zájem. U těch méně oblíbených jedinců zase naopak dochází k tomu, že heslo někdy nevyžaduji, čímž úplně ruší základ této hry. Hra byla během pobytu znesnadněna ze strany vychovatelek, neboť neúnosně prodlužovala začátek promítání a hraje se pak již spíše tajně. Hra se hraje při každém promítání, tedy pravidelně každý večer. Znovu se hra hraje většinou proti druhému pohlaví, kdy jde především a přístup do pokojů během poledního klidu, kdy si vždy pokoj vymyslí jedno heslo, které buď sdělí jen někomu z druhého pokoje, nebo celému pokoji. To se pak musí vyslovit před vstupem do pokoje, jinak jedinec nemá přístup. Tady je do hry zatažena i vychovatelka, která také musí tato hesla znát (nemusí však heslo hádat a pátrat po něm, je jí na začátku ústně sděleno). Heslo se sdělovalo buď' ústně před začátkem poledního klidu, nebo během poledního klidu. Heslo však mohlo být i napsáno na papíře přímo nebo ve formě hádanky či rébusu, kdy byl papír ponechán přede dveřmi nebo podstrčen pod nimi. Když však bylo heslo určeno jen některému jedinci z druhého pokoje a dozvěděl se ho někdo další, znamenalo to opět návrat k vymýšleni nového hesla. O tom, kdo všechno bude hesla znát, rozhoduje celý pokoj. V případě, že ten den nemá mít nikdo cizí přístup do pokoje, vymyslí se heslo pouze pro jeho členy a v případě, že je toto heslo vyzrazeno či vypátráno druhým pokojem, znamená to potupu a neschopnost udržet a ochránit své tajemství a naopak od druhého pokoje odvahu a pátrací schopnost . Hra se hraje pravidelně, výjimkou jsou pouze některé dny. Hra je hrána také ve třídě, a to spontánně o přestávce. Někdo zastoupí dveře třídy, většinou některý z chlapeckých vůdců, a nechce pustit nikoho ven bez sdělení hesla, které v tu chvíli však nikdo nezná a musí tedy jen hádat, co by to mohlo být. Pravidlem v5ak je, že toto heslo je věcí, která se vyskytuje ve třídě. Obdobně to probíhá při rozdávání mléka, je-li tím, kdo rozdává, opět některý z vůdců. Při vyslovení správného hesla je druhému umožněn odchod ze třídy nebo je mu vydáno mléko. Hra vzniká pouze náhodně, její hraní není žádným pravidlem pro každou přestávku. Podobnost těchto variant hry vidíme především v práci s tajným heslem a všechny jsou vlastně vyjádřením nějaké pozitivní nebo negativní sociometrické preference. V prvních dvou variantách hraje velkou roli také tajemno, u třetí varianty jde spíše o vymezení poslušnosti nebo utvrzení postavení vůdce ve třídě.
A jaká hesla si děti dávají? - jména postav z oblíbeného seriálu strážci vesmíru - Kimberley, Tomy, Strážci vesmíru - jména postav z celopobytové hry Mauglí - Mauglí, Baghíra, Ká (heslo většinou stejné jako název skupiny, do které bylo dítě zařazeno) - slova běžného typu – prášek, heslo; myš, máma, táta, kombajn, hokej je dobrej - nesmyslná slovní spojení - bamtaratabum, ingemar ingemaz, popokatepetl, kotě potě motě - ustálená slovní spojen - Sezame, otevři se, Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá - hesla s použitím čísel - číselné řady - např. 643233, ráno 007 , odpoledne 008, večer 009 Tato hra má poměrně jasná pravidla pro každou variantu - většinou je znalost hesla nějakou výhodou; něco tomu druhému poskytuje: vstup do pokoje či na postel, možnost odchodu ze třídy. Když heslo člověk nezná a neuhodne ho, nemá právo na danou věc a má tedy v podstatě smůlu a je v něčem omezen. Strategií, kterou děti při této hře používaly; bylo např. časté měnění hesel; čím častěji si totiž heslo změnily, tím větší byla pravděpodobnost, že se ho nedozví někdo nepovolaný. Naopak, přáli-li si chlapci, aby vedle nich seděla Katka, a tedy jejich heslo znala, napovídali ji a své heslo dobrovolně prozrazovali. Podobnost této hry s ostatními hrami, které jsou ve třídě hrány, spočívá především v tom, že je zde velice často ústřední postavou Katka. Tato hra souvisí s celkovou atmosférou ve třídě, protože se tu objevuje velká oblíbenost a neoblíbenost. Toto hledisko jsme také využily v taxonomii číslo 3. Důležitým hlediskem je i tajemno hry, které se objevuje také při více hrách třídy, viz. taxonomie číslo 5. Zde prstová abeceda a Tichá pošta pomáhá nějak uchovat informaci a předává ji pouze vybranému člověku. Městečko Palermo je více založené na náhodě, je to hra, kterou děti hrají podle daných pravidel a není zde moc možnost do hry zasahovat nebo si ji přetvářet. Ve hrách Prstová abeceda. Tichá pošta a Hra s hesly se nám opět více projevují sociometrická data, ke hře jsou vybíráni jedinci oblíbení, tedy mí kamarádi. Tajemno, které se ve hře dětí objevovalo, je typické pro velice důležitou zábavu v tomto mladším školním věku. Jde o vytváření malých tajných skupinek, které mívají tajné jméno a heslo, znaky a místa schůzek. Tyto minispolky většinou nemívají jasný program, spíše se zdát že hra na tajemství je jejich hlavní náplní a sblížení, které vzniká kolem tohoto tajemství, je jejich hlavním půvabem. Nemívají dlouhé trváni, ale jsou krásné a trénují vzájemnost, která se později uplatní v rámci jiných vztahů. Tato hra na tajemství se pak objevuje i později u pubescentů, kde je již hrána podstatně lépe než v tajných spolcích. Naše Hra s hesly je tedy možná prvním momentem před vznikem oněch zmiňovaných part, stejná je však krása onoho tajemna. Hlavní idea padle nás spočívá v tom, že “něco je mé, a ty to sníš užívat jen tehdy, když já si to přeji a povím ti tedy své tajné heslo".
ZÁVĚR Přes počáteční obavy, že si naše děti vůbec nehraji a že tedy není moc co v této třídě sbírat; se nám podařilo objevit 32 her, některé klasické, které jsme hrály na základní škole už i my, některé naopak vcelku originální a pro tuto třídu specifické. Avšak i naše taxonomie číslo 2 ukázala; že děti si hrály ve větší míře na škole v přírodě než během školního dne v Praze; takže při sledování her pouze ve třídě v Praze by byl počet zjištěných her mnohem menší. V této třídě se hodně projevuje, kdo má koho rád a koho naopak ne, a i když třída působila zpočátku jako hodně pohlavně rozdělená, myslím, že počet společně hraných her je v tomto věku docela solidní. Jako více hrající a při hrách více aktivní se nám v každém případě projevili chlapci: 22 her oproti 12 hrám dívčím. Dívky si hrály méně, častěji spíše hry stolní nebo klasické hry s panenkami a nebo si velice často pouze povídaly. U chlapců se však také projevila existence vůdčích typů, kdy spoustu her iniciuje některý z vůdců a v mnoha případech je hra určena pouze pro některé osoby. U děvčat byla naopak znát jakási Soudržnost, z her se vzájemně nevyřazovaly, pouze při hře s pohlednicemi byla úmyslně vyřazena Karolína; která svým velkým množstvím každodenní korespondence nedávala šanci na vítězství někomu jinému. Typické pro mladší školní věk je vznikání izosexuálnich (stejnopohlavních) skupin, chlapeckých i dívčích. Hoši prohlašují, že „holky jsou nemožné'', děvčatům vadí na chlapcích jejich agresivita, vytahovačnost, hrubost. Toto plní funkci ochrannou před předčasným sexuálním zájmem, ale jsou cenné i samy o sobě, i jako trénink pro různá izosexuální společenství v dospělosti. Půvab získávají pro děti v tomto věku hry s náhodou, počínaje prostým Člověče nezlob se a konče složitými karetními hrami s řadou pravidel. I moment náhody je silným lákadlem, hráč však musí mít možnost uplatnit i svou bystrost. Dívčí hry se stávají realističtější a napodobení skutečnosti v nich hraje velkou roli, chlapci naopak velmi rádi zápasí a nyní už stále důsledněji dodržuji pravidla. Cvičí si při těchto sportovních hrách odvahu, vybíjí si agresi, jsou bohaté ale i na sociální interakci - ve hře je nejen soupeř, ale i spoluhráč. Při našem malém výzkumu (viz přílohu č.3) o vztazích ve třídě byly odpovědi chlapců více rozmanité, hodně hlasů získali vůdci Radim a i Honza a ze strany chlapců také Katka, což se nám projevilo již při taxonomii, ve které bylo hlavním hlediskem našeho dělení to, zda má Katka ve hře nějakou roli, což bylo ze 2 her v 7 hrách. Mezi méně oblíbené mezi chlapci patřili ti žáci, kteří nejsou ze strany chlapců do her moc zapojováni, ale dost záporných hlasů dostal i Michal, který byl při hrách velice aktivní a ve většině her dominoval. U děvčat nás při sledování oblíbenosti překvapil fakt. že Katka zde dostala pouze 2 hlasy oproti vítězné Kamile s 5 hlasy nebo Štěpánce a Doubravce se 4 hlasy; které se ve třídě nijak zvlášť neprojevují a spíš bychom je zařadily mezi tiché členy třídy. Usuzujeme, že Katka není tolik oblíbená právě pro své kamarádství s chlapci a možná se zde projevuje nějaká dívčí žárlivost nebo závist. Při neoblíbenosti volí děvčata častěji chlapce, vítězí zde Michal a Jakub; ale 2 hlasy dostává i úzkostlivá Karolína. Chlapci celkově při své volbě rozptyluji své hlasy po celé třídě, jsou více kritičtí, ale na to, jak dokázali na škole v přírodě reagovat negativně např. na Doubravku, získává u chlapců pouze jeden hlas neoblíbenosti. Tedy ona zjevná kritičnost ze školy v přírodě se zase až tak neprojevuje a chlapci kritizuji spíše ve svých řadách, dívky naopak spíše u chlapců. V našem výzkumu se tedy zřejmě projevil fakt, že chlapci mají mezi děvčaty svůj idol, kterým je Katka, u děvčat tomu však takto není, zde není žádný chlapec, který by byl ze strany děvčat nějak více preferován. Větší zájem se vyskytuje při hrách o chlapce vůdce, tedy
Radima, Honzu a Michala, měně třeba u neoblíbeného Ondřeje nebo Radka, ale neprojevuje se zde tak výrazná dominance jako u chlapců. Sama Katka nepreferuje přímo nějakého z chlapců, má sice své oblíbenější, ale nejde o nějaký výraznější vztah. Katka je hodně kamarádský typ a je schopná komunikovat ve třídě s kýmkoliv. Celkem se v našem výzkumu potvrdily naše domněnky o tom, kdo je a není ve třídě oblíben. Naše třída byla docela sehraná a bylo-li potřeba zapojit do hry všechny; i přes počáteční reptání hlavně ze strany chlapců dokázali jako kolektiv bojovat a vzájemně se podporovat. Velkým kladem pro tuto práci byla možnost být s dětmi 14 dní na škole v přírodě, kde jsme je mohly lépe poznat a jejich hry :více sledovat. ZÁVĚREČNÁ KLASIFIKACE Kde hru Týká hrají Katky HRA Společně Dívky Chlapci ŠVP Praha Ano X X X 1. Fotbal X X X X 2. Hra s hesly X X X X 3. Hra na sny X X X X 4. Meleme kávu X X X 5. Prstová abeceda X X 6.O největší ksicht X X X 7.Strážci vesmíru X X X X 8.Flaška X X 9.Vyprávění hororů X X X 10. Zvonící hodinky X X 11. Jízda s auty č.1 X X X 12. Jízda s auty č.2 X X X X 13. Prasátka X X X 14.Rozzívání X X 15. Městečko Palermo X X X X 16. Tichá pošta X X X 17. Technicky píchnout X X X X 18. Házení bačkorou X X 19. Pohlednice X X X X 20.Plácaná X X 21. Hlava v promítačce X X 22. Šly 3 opice X X 23. Postel X X X X 24.Kosmonauti X X X 25. Nebe-peklo-ráj X X 26.Boj ; X X X 27.Cukr,káva,limonáda X X 28. Vole padni X X X 29.Svlékání X X X X 30.Piškvorky X X X X 31. Šibenice X X X X 32.Ramsese Kdo hru hraje
se Ne X
Má erot.podtext Ano
Ne X
X X X X X X
X X X X X
X X X X
X X X X X
X X X X X X X X X X X X X
X X X X X X X X X X X X X X X X
X X X
X X X
Klasifikace 3 a 4 jsou téměř shodné, pouze 2 hry se netýkají chlapci tolik oblíbené Katky, ale mají určitý erotický podtext. Jsou to chlapecká hra Technicky píchnout a dívčí hra Nebe, peklo; ráj. V této tabulce se také ukázalo, že: - chlapci hrají více her než dívky - více her se hrálo na škole v přírodě - nejvíce X získaly hry, která se hrály na škole v přírodě a hrají se i ve škole v Praze a jsou oblíbené jak u děvčat; tak u chlapců, a to jsou hry mechanické, které je možno hrát na jakémkoliv místě a kdykoliv. Jsou to hry Meleme kávu, Plácaná, Piškvorky a Šibenice. Není to však tím, že by byly nejoblíbenější; ale právě pro jejích dostupnost a možnost hrát je i ve školní lavici, což u některých her není vůbec možné. PŘÍLOHY 1. Příloha č. 1 - Jízda s auty č. 1 (11. hra) 2. Příloha č. 2 - Jízda s auty č. 2 (12. hra) 3. Příloha č. 3 - Výzkum: vztahy ve třídě + oblíbená hesla 4. Příloha č.4 - Vyhodnocení našeho výzkumu 5. Příloha č. 5 .- Fotografie ze hry „Šly tři opice do porodnice“ 6. Příloha č. 6. -.Hrací růžice ze hry „Nebe - peklo - ráj“
