9. TŘÍDA Mikulková Gabriela, Procházková Věra 1998/1999
PASPORTIZACE TŘÍDY Navštívily jsme třídu 9. A na ZŠ v jednom polabském městě: - 26 žáků ( 11 dívek, 15 chlapců ) - pevný kolektiv; Roudnice n. L. je malé město, děti jsou spolu hodně i mimo školu - vyčleněná skupinka asi 7 chlapců (tzv. známé firmy), kteří udávají třídě tón zlobivců - jedna dívka s mužskými rysy chování - jeden chlapec - zakřiknutý, tichý, dobrý prospěch, do kolektivu se sám nezapojí, pokud ho tam spolužáci sami nezatáhnou - za trest jsou děti přesazovány, dívka chlapec - na každé hodině jiný zasedací pořádek - dívky o přestávce moc neopouštějí místa, většinou sedí na lavicích a pokřikují na sebe, při házecích hrách sedí pod lavicemi - o přestávkách se nesmí na chodbu, dveře od třídy by měly být otevřené, o velké přestávce se chodí ven - učitelka žáky z této třídy hodnotí jako extrémně zlobivé chlapce a extrémně hodné a klidné dívky Tato třída má v budově zvláštní polohu. Před tím, než se do třídy vejde, musí se projít malou místností bez oken. Z této chodbičky vedou ještě dveře do tělocvičny a kabinetu tělocviku, které jsou naštěstí zamčené. Zatímco dozor stojí na chodbě a má přehled o všech třídách, právě tato třída je krytá chodbou. Samozřejmě, že žáci, a to nejen z této třídy, během přestávky dveře do tříd zavírají, je zde tato třída chráněná nejen dveřmi od třídy, ale i od chodbičky. Dvoje dveře už udrží nějaký hluk. Tato zastrčenost, a tím pádem malá dohlednost dozoru, dává třídě jakousi svobodu. Získávání dat - pozorování během hodiny a přestávky (zúčastnily jsme se hodiny dějepisu a zeměpisu, jedné velké přestávky a pár žáků s námi zůstalo o hodině volna ) -dialog se žáky a třídní učitelkou - jak ze strany učitelů, tak i ze strany žáků jsme se setkaly s ochotou spolupracovat, lépe se nám podařilo navázat kontakt s chlapci, čemuž odpovídá výčet her
SEZNAM HER PODLE ABECEDY
1. Almara 2. Bačkorovaná 3. Databanky 4. Dělení lavic 5. Dutinky 6. Elektrika 7. Guma 8. Hopík 9. Houba, hadr, křída 10. Chodba 11. Knížky pravdy 12. Lodě 13. Mlácení po hlavách 14. Nástěnka 15. Na Pažouta 16. Na vybrabčenou 17. Nepřipravené pomůcky 16. Odpadkový koš - Bufeťák 19. Ošahávačka 20. Otroci 21. Parapet 22. Pastelky 23. Pink ponk 24. Piškvorky 25. Psaníčka 26. Počmárávání 27. Prasátka 28. Seber, co můžeš 29. Skládanka 30. Slepá bába 31. Služba 32. Sukně 33. Sunutí lavic 34. Šlapaná 35. Tabule 36. Tanky 37. Ukazovátko 38. Videohry 39. Zrcátko
POPIS HER Almara - bývalá hra - ve třídě je velká skříň; dříve, než jí žáci zdevastovali, byla prázdná a byly v ní uloženy mapy, nyní je opravená a zamčená - hry se účastnili chlapci - podle náhodného, spontánního výběru byl vybrán jeden „nedobrovolník“ - „nedobrovolník“ byl chycen a za velkého řevu strčen do skříně a tam zavřen na neurčitou dobu - jedinec ve skříni si nesměl sednout a smířit se s osudem, ale musel křičet a snažit se dostat ven - chlapci sami nevěděli, po jak dlouhé době vězně pouštěli ze skříně, prostě, když už si mysleli, že má dost - během jedné přestávky se tato hra neopakovala, ve skříni mohl být pouze jeden vězeň za jednu přestávku - po jednom prudkém boji se utrhli dvířka od skříně a učitelé od té doby skříň zamykají Bačkorovaná - ve vestibulu za hlavním vchodem do školní budovy jsou šatny; tyto šatny mají formu velikých klecí, každá třída má svojí klec, klece jsou zamčené - hry se účastní chlapci, hraje se o přestávce - šatny jsou zakázaným prostorem - chlapci se musejí bez povšimnutí dozoru dostat do šaten, potom z pytlíků spolužáků, kteří chybí, skrze plot nakradou bačkory - chlapci běhají po šatnách a házejí po sobě nakradenými bačkorami, při největším zápalu hry přijdou na řadu i bačkory vlastní - nikdo není s nikým a nikdo není proti nikomu, musí se pořád házet, může dojít k semknutí dvou chlapců proti ostatním, ale vzápětí může dojít k boji i mezi nimi - křičí se: „ Vzdej se, ty smrdutý kojote“ a horší nadávky - princip těchto her a hry „Houba, hadr, křída“ nám připomínalo koulování, kterému se asi všichni věnujeme v zimě Databanky - jedná se o elektronickou formu psaníček - dva žáci, kteří mají databanky, se propojí a dopisují si spolu - o hodině i o přestávce Dělení lavic - mezi spolusedícími, většinou o hodině - pomocí křídy, gumy či jenom imaginárně si žáci navzájem vyznačují polovinu lavice - každý si posouvá dělící čáru ve svůj prospěch - spolusedící se např. roztahuje a vyznačí hranici tak, že tam má prostor pro loket - dělení může přejít ve válku, jako je popichování trojúhelníky, shazování věcí z lavice atd. Dutinky
- dutinka je tvarově podobná cigaretě, ale je celá bílá a jeden konec je lepící, prý je to možné sehnat v obchodě - s těmito dutinkami se hází na stěny, na okna, na obrazy, na strop, prostě všude tam, kde to zůstane viset - hází spíše chlapci, ale i děvčata si to sem tam zkusí - dutinky se dostávají dolů tak, že se prostě odlepí a na vyšších místech jsou podle slov žáků „odstřelovány“ hadrem - zábavou je i vytvořit na stěně zajímavé seskupení těchto dutinek, a potom čekat, co na to vyučující - hraje se spíše o přestávce Elektrika - hraje se o velké přestávce, to jsou žáci na školním dvoře, o hodině volna, kdy jsou před školní budovou (na ulici by to hrát nemohli, „nebudou se přece oblézat na ulici“ ) - hrají spíše holky, ale jeden či dva chlapci se vždy zapojí; čím více lidí, tím lépe - děti si stoupnou do kruhu, zavřou oči a natáhnou před sebe jednu ruku, na povel se poslepu chytí něčí ruky - potom natáhnou i druhou ruku a opět někoho uchopí - otevřou se oči - jedno z dětí začne pouštět proud - zmáčkne ruku spoluhráče, kterého drží, ten tento impuls stejným způsobem posílá dál: elektrika by měla dorazit k hráči, který ji poslal; ten zakřičí: „Mám!“ - potom se začne klubko rukou rozplétat tak, aby děti mohli stát v kruhu a po svém boku mít vždy spoluhráče, kterého drží za ruku - při rozplétání se nesmějí ruce rozpojit, děti se různě podlézají, překračují,... Guma - hraje se o velké přestávce či hodině volna, když jsou mimo budovu - hrají dívky, nejméně tři (když dvě, tak třetí je popelnice) - dvě hráčky stojí proti sobě na vzdálenost asi tak 2 m, ve výši kotníků mají mezi sebou nataženou gumu (obyčejná guma, která se používá do kalhot ) - třetí hráčka si stoupne mezi ně a skáče předem domluvenou sestavu skoků (např. chodidly na gumu, oběma nohama ven, oběma nohama dovnitř) - pokud sestavu zvládne bez chyby, guma je posunuta výše na tzv. dvojky, dokud se hráčce daří, guma se posunuje výš - pokud hráčka udělá chybu, nastupuje další - cílem je, kdo dosáhne jako první desítek, což je, že mají dívky gumu těsně pod koleny - hru je možné ztížit, že dívka skáče poslepu Hopík - o přestávce, hrají chlapci - chlapci se zavřou do místnosti před třídou a hází si hopíkem (malý míček, který hodně skáče), když je míček dobře „mrštěn“, dokáže sám skákat dlouho po místnosti; někdo z hráčů mu jenom sem tam dodá úderem energii - myslely jsme, že smyslem hry je udržet míček co nejdéle v pohybu a nebýt zasažen, ale chlapci za větší vzrušení udávali náhodné otevření dveří a únik míčku na chodbu - pro míček se musí jít tajně, aby žák nebyl chycen dozorem - hodně hopíků bylo již zabaveno
Houba, hadr, křída - o přestávce, v malé míře i hodinách některých učitelů - hrají chlapci, dívky se schovávají pod lavice - s jednou z výše jmenovaných věcí po sobě chlapci házejí, houba a hadr mohou být namočeny, aby hra byla oživena - hraje se vždy pouze s jednou z věcí, ale mohou být během boje volně střídány - princip hry je stejný jako u bačkorované, rozdíl je v tom, že se hraje v prostoru třídy - zbraně se začínají shromažďovat již ke konci hodiny, žáci v prvních lavicích berou z katedry křídy či z tabule houbu - hra vypuká odchodem učitele ze třídy - končí zazvoněním či tím, že se chlapci začnou věnovat něčemu jinému
Chodba - o přestávce, hrají chlapci - chodba je zakázaným prostorem, žák smí na chodbu pouze, když jde na toaletu, a to také nesmí být příliš často - jeden z chlapců je chycen a vystrčen na chodbu, pokud není v dohledu dozor, tak je odnesen dál - potom chlapci drží dveře zevnitř třídy, aby se vyhoštěnec nemohl dostat do třídy; souboj s dveřmi končí, pokud je vyhoštěnec nachytán dozorem - očekává se, že vyhoštěnec dostane vynadáno od učitele, ale neprozradí ostatní (učitel: „Co děláš na chodbě? Máš být ve třídě!“ - žák: „Já tu jenom tak jdu.“ nebo učitel: „Kdo mu držel ty dveře?“ - někdo z žáků: „Jaký dveře?“; celá třída dělá, že nic neví) Knížky pravdy - mezi dívkami. - dívky mojí sešity, které si vyměňují mezi sebou - dívka má za úkol své kamarádce zaplnit dvojstránku ze sešitu různými obrázky a výstřižky - doprostřed dvojstrany se vlepí obálka (či něco podobného), do které je vložen dopis kamarádce, ve kterém je psáno - „co mám na Tobě ráda, co na Tobě nemám ráda, co Ti přeji“ Lodě - pro dva hráče, hrají chlapci i dívky - hraje se o hodině i o přestávce - je zapotřebí čtverečkovaný papír, dvě tužky - každý z hráčů si na svůj papír nakreslí dvě čtvercová pole (velikost záleží na dohodě, ale většinou o rozměrech 8 x 8 čtverečků) - pole se označí na stranách (vodorovná strana: a, b, c,... svislá strana: 1, 2, 3,... či naopak, ale oba hráči musí mít stejné značení) - hráči se domluví o počtu jednotlivých typů lodí (jedničky, roháci, křižník), my známe ještě dvojkřižníky, ale ty děti neznaly - hráči si zakryjí papíry tak, aby jim tam spoluhráč neviděl - do levého pole si zakreslí domluvený počet lodí, lodě se mohou kreslit všemi směry, pravé prázdné pole slouží jako orientační - začíná válka, hráči na sebe na střídačku střílejí
• hráč 1 řekne: „A3“ • hráč 2 se podívá do svého zaplněného pole, zda v políčku A3 má část lodě »pokud ne, řekne: „Mimo.“ a hráč 1 si udělá do svého orientačního pole v políčku A3 křížek; na řadě je hráč 2 »pokud ano, řekne: „Zásah.“, hráč 1 si ve svém orientačním poli vybarví políčko A3 a opět střílí - pokud je celá loď zasažená, hlásí se: „Loď potopena.“ - hra končí, pokud jeden z hráčů přijde o všechny lodě Mlácení po hlavách - účastní se dva hráči, někdy přeroste ve skupinový boj - o přestávce, sem tam v hodině - mezi chlapci, nebo chlapec udeří dívku a ta mu to oplatí - děti se mlátí po hlavách učebnicemi, nejoblíbenější jsou atlasy světa či učebnice podobného formátu Nástěnka - v každé třídě je nástěnka, která je vždy upravena k příchozímu období (Vánoce, Velikonoce, důležitá výročí, akce na škole) - žáci upravují nástěnku po svém (výstava erotických vtipů, boj pro legalizaci marihuany, listina nejoblíbenějších a nejhorších učitelů, ...) - žáci říkali, že tam nechtějí mít velikonoční vajíčka jako prťata, že chtějí, aby byla nástěnka jejich - jedná se o jakýsi boj mezi učiteli a žáky - žáci říkali, že kdyby nástěnku vyhráli, nedávaly by tam „voloviny“, ale třeba upoutávky na koncerty a na kina, ale když jim ji nedají, tak oni jim budou dělat tohle - momentálně je nástěnka otrhaná a prázdná Na Pažouta - intenzivně mezi třemi chlapci (dojíždějí ze stejné vesnice) - žák Pažout je „otloukánkem“, který se naskytne v každá třídě - chlapci ho zlobí, schovávají mu věci, zavírají ho na záchod,... - měly jsme strach, jestli se nejedná o šikanu, ale třída má k Pažoutovi kladný vztah - chlapec je zakřiknutý, tichý, prospěch má dobrý - tím, že slouží jako „otloukánek“, si platí to, že ho třída chrání před žáky z jiných tříd - na obědech (přechází se do jiné budovy ), na hodinách volna a prý i na výletu ho berou děti mezi sebe (chlapci ho berou kolem ramen a verbálně ho chrání před vulgárními pokřiky žáků z jiných tříd) Na vybrabčenou - hraje se o přestávce, pouze mezi chlapci - název je odvozen od slovo „brabec“, kterým chlapci označují svůj pohlavní úd - hra je jakýmsi symbolickým náznakem kastrace - podle náhodného výběru se chlapci vrhnou na jednoho ze spolužáků, zatáhnou ho do kouta a hromadně ho kastrují - chlapci se zajatce doopravdy dotýkají, někdy se ozve i slovní ohodnocení - po skončení úkonu je zajatec propuštěn, chlapci ho poplácávají po ramenech a všichni se smějí
Nepřipravené pomůcky - na každou hodinu musí být připraveny pro vyučujícího pomůcky - křída, houba, nástěnná mapa, názorné pomůcky - toto má za úkol služba, která se po týdnu střídá, jsou to vždy spolusedící žáci z jedné lavice - pokud mají službu „známé firmy“, pomůcky nepřipraví vůbec - pokud mají službu žáci, kteří pomůcky připraví, „známé firmy“ jim je těsně před příchodem vyučujícího schovají - služba si nechá vynadat (až na některé výjimky) a zlomyslníky neudají - jedná se o jakési zachovaní pověsti třídy Odpadkový koš - Bufeťák - hra prý vznikla po jednom školním výletě, kdy třída viděla na vlakovém nádraží bezdomovce prohrabujícího se v odpadkovém koši, někdo zakřičel: „Bufet!“ a hra byla na světě - nejdříve někdo někomu neustále házel věci do odpadkového koše a na žáka, který si věci z koše bral se křičelo: „Bufet!“ - nyní hraje hru celá třída společně, hraje se o hodině - někomu se podaří spolužákovi před sebou odcizit jakoukoliv věc, nejčastějšími obětmi jsou žáci v řadě u okna, protože odpadkový koš je u dveří, a tak putující věc projde mnoha lavicemi - věc je nenápadně posílána přes celou třídu do odpadkového koše, kam je potom vhozena - čeká se na přestávku, až vyučující odejde - někdo z žáků se podívá do koše a řekne: „Tady je nějaký bufet.“ a všichni si zkontrolují své věci - oběť si musí pro svojí věc dojít, jakmile se ohne, celá třída zařve: „Bufet!“, pokud dotyčný opravdu svojí věc z koše vytáhne, třída zatleská - zpravidla bývá jeden bufeťák za den - pokud je vhozena do koše věc, které si oběť určitě všimne, že mu chybí, nikdo na věc v koši neupozorní - někdy upozorní odcházející vyučující Ošahávačka - hraje se o přestávce, mezi chlapci a dívkami - chlapec většinou přiskočí k dívce a dotkne se jí na některým z intimních míst nebo jí rozepne podprsenku (chlapci ji nazývají práskačkou), dívka mu dotek oplatí Otroci - hra pro dva hráče - je zapotřebí čtverečkovaný papír a dvě tužky rozdílné barvy - hráči na střídačku kreslí na papír vojáky ve formě teček, tečka je vždy umístěna na průsečík čtverečků - pokud se jednomu z hráčů podaří svými vojáky obklíčit vojáky protihráče, uzavře je do ohrádky a má otroky - pokud se podaří jednomu z hráčů obklíčit ohrádku protivníka, může mu ji sebrat - hra končí, když dojde papír nebo to jeden z hráčů sám vzdá
Parapet - hraje celá třída, o přestávce - někomu ze třídy je sebrána nějaká věc a je položena za okno na parapet - oběť většinou vidí, že jí někdo něco bere a snaží se to získat zpět - třída si s věcí třeba chvíli hází, než jí dá za okno - někdy vypadne věc ven a oběť si pro ní musí dojít - celá třída je potom v okně a spolužáka povzbuzuje při hledání; pod okny je křovinatá školní zahrada - údajně prý jeden z vyučujících nepíše poznámky, ale když někdo zlobí, tak mu vyhodí z okna penál
Pastelky - hraje pouze jedna dvojice z celé třídy, chlapec s dívkou co spo1u sedí - o hodině - staví na stůl pastelky a pokoušejí se o co nejhustější les - kolem sedící spolužáci se snaží jim les shodit Ping-pong - hraje se o přestávce, většinou chlapci, sem tam se přidá dívka - katedra slouží jako pingpongový stůl, učebnice jako pálky, míček si děti nosí - je to normální stolní tenis, upravený podmínkám Piškvorky - pro dva hráče - je zapotřebí čtverečkovaný papír a dvě tužky - každý z hráčů má svůj znak ( buď „x“ nebo „o“ ) - tyto znaky hráči střídavě zakreslují do prázdných čtverečků - cílem je, aby hráč vytvořil souvislou řadu (vodorovnou, svislou, šikmou ) o pěti svých znacích a zároveň zabránil v tom samém svému protivníkovi Psaníčka - děti si mezi sebou o hodině dopisují Počmárávání - mezi dvěma jedinci, nikdy ne hromadně - děti si vzájemně čmárají po rukou, pouze po rukou a předloktí - používá se propiska či fix - na ruce se píše proti vůli popisovaného, kreslí se obrázky, píší se vzkazy či se jenom tak čmárá Prasátka - pokud do oken svítí sluníčko, žáci ze řad u okna mohou za pomoci zrcátek, hodinek či pravítek posílat prasátka do zbývajících řad
Seber, co můžeš - bývalá hra - hraje se o přestávce, přímo se účastní chlapci, zbytek třídy se veze - principem hry je během přestávky odcizit cokoliv ze školního majetku, donést to do třídy a udržet to tam během hodiny, a potom zase vrátit na původní místo - věc se musí položit tak, aby na ni bylo vidět, ale aby zase nebila přímo do očí (jedná se o oči učitele) - třída se baví tím, zda si vyučující všimne cizí věci ve třídě či ne; pokud si věci všimne, jak zareaguje - největší úspěch v této hře měli dva chlapci, jeden donesl do třídy hasící přístroj a druhý televizi od počítače - hra byla ukončena, chlapcům byla udělena ředitelská důtka Skládanka - hraje se o hodině i o přestávce - hry se účastní šest hráčů - každý z hráčů má papír a tužku - každý z hráčů napíše na svůj papír možnou odpověď na otázku: „Kdo?“, a potom papír přeloží tak, aby napsané slovo nebylo vidět - papíry se pošlou v kruhu v dohodnutém směru - nyní každý z hráčů napíše na svůj papír možnou odpověď na otázku: „S kým?“ - celý postup se opakuje a postupně se odpovídá na otázky: „Kde?“, „Co?“, „Jak?“, „Za jakým účely?“ - potom se papírky rozbalí a celý příběh se přečte Slepá bába - hraje se o přestávce, účastní se chlapci i dívky - prostorem pro hru je malá místnůstka před třídou - místnost nemá okna, takže když se tam zhasne, je tam úplná tma - jedná se o jakousi honičku ve tmě - nevíme, jak hráči poznají koho chytili a jak vůbec vědí, kdo má babu - místnost je velmi malá (asi tak 3m x 2m), takže o jakési honěné v sedmi lidech nemůže být řeč - chlapci nám nabízeli, ať si s nimi zahrajeme, ale vzhledem k jejich pubertálnímu smíchu jsme se tomu vyhnuly Služba - po zvonění - před příchodem vyučujícího do třídy stojí u tabule služba a každého, kdo není na místě či dělá nepořádek, napíše na tabuli - za každé napomenutí se ke jménu připíše čárka - napsaní na tabuli většinou vymýšlejí různé strategie jak odlákat službu od tabule a jména smazat - od služby je očekáváno, že s příchodem učitele jména smaže, kdo by tak neudělal, byl by považován za zrádce Sukně - chlapci dívkám nadzvedávají sukně
Sunutí lavic - hra je typická pro hodiny jedné konkrétní učitelky - účastní se celá třída - děti sami nevědí, kdo tuto hru začal a kdo dává impuls k pohybu, vždy to prý tak nějak vyplyne - pokud je učitelka zády ke třídě (pracuje s mapou či dělá zápis na tabuli), žáci potichu nadzvednou lavice a posunují se vpřed, blíže k tabuli - řada u okna se nemůže účastnit, protože je omezená katedrou - hra končí tím, že vyučující zjistí, že má málo prostoru a odkáže třídu zpět
Šlapaná - hraje se o velké přestávce či o hodinách volna, kdy jsou děti mimo budovu - libovolný počet hráčů, nejméně dva - hrají chlapci a dívky - hráči si stoupnou do kruhu tak, aby se v jeho středu dotýkali špičkami předkročené nohy - někdo řekne teď a všichni skočí dozadu; ten, co je nejdále, začíná - ten, kdo má slovo, se snaží někomu ze spoluhráčů skočit na nohu, pokud se mu to podaří, hráč je vyřazen ze hry - vždy se smí udělat pouze jeden krok či skok - nikdo se nesmí pohnout dříve než hráč, který má slovo - hráč, který měl slovo, ho předává dál (např. „Dávám slovo Pavlovi.“) - je nám známá obměna této hry, kdy se mohli udělat tři kroky či skoky a ten, kdo tuto možnost nevyužil, si mohl kroky sčítat; jestliže se hráč v jednom kole nepohnul, v druhém mohl udělat šest kroků) - někdy skákající musí předem říct, na koho míří Tabule - hraje se o přestávce, účastní se pouze chlapci - jeden z chlapců si vleze na tabuli, kde se pohodlně posadí a pevně chytne - ostatní chlapci vytáhnou tabuli nahoru a pustí - chlapec se musí udržet na tabuli při jakémkoliv nárazu - hra skončila vytržením tabule ze zdi Tanky - hra pro dva hráče, hraje se většinou o přestávce - je zapotřebí papír a dvě tužky - papír se uprostřed rozdělí čárou - každý z hráčů si na svoji polovinu nakreslí předem domluvený počet tanků - hráč 1 postaví hrotem tužku na jeden ze svých tanků a zatlačením na její druhý konec se pokusí čarou, vzniklou smýknutím tužky, zasáhnout tank spoluhráče - potom stejným způsobem pokračuje hráč 2 - vyhrává ten, kterému se jako prvnímu podaří zničit protivníka Ukazovátko
- hraje se o přestávce, účastní se pouze chlapci - podle náhodného výběru je vybrán jeden chlapec - chlapec je chycen a mezi nohy mu je dáno ukazovátko - skupinky chlapců chytnou ukazovátko na jeho koncích a zvednou, čímž zvednou chyceného chlapce - chlapec se musí na ukazovátku udržet co nejdéle, ale vzhledem k nepohodlnosti to moc dlouho není Videohry - děti si nosí do školy různé typy videoher, na kterých si hrají samostatně nebo pořádají soutěžení ve skupině
Zrcátko - chlapci si položí na nohu zrcátko a touto nohou zajedou pod dívku a dívají se jí pod sukni
ANALÝZA HRY „SUNUTÍ LAVIC“, „ODPADKOVÝ KOŠ - BUFEŤÁK“, Třídu bychom charakterizovaly jako velmi semknutou. Děti se různými hrovými rituály neustále přesvědčují, že k sobě patří, že jsou přijímány ostatními. Svou sounáležitost dávají najevo též zpochybňováním autorit a neplněním jejich požadavků. Toto bychom chtěli ukázat na dvou hrách, které nám právě pro tuto třídu přišly typické. Semknutost třídy Sunutí lavic - hra je typická pro hodiny jedné konkrétní učitelky, účastní se celá třída - děti samy nevědí, kdo tuto hru začal a kdo dává impuls k pohybu, vždy to prý tak nějak vyplyne - pokud je učitelka zády ke třídě (pracuje s mapou či dělá zápis na tabuli), žáci potichu nadzvednou lavice a posunují se vpřed, blíže k tabuli - řada u okna se nemůže účastnit, protože je omezená katedrou - hra končí tím, že vyučující zjistí, že má málo prostoru a odkáže třídu klidným hlasem zpět („Nezdá se vám, že jste nějak blízko?“ „No tak, to už není vtipné.“). Co tato hra ukazuje a co by mohlo být pod povrchem » semknutost třídy - celá třída se hromadně posunuje vpřed » síla skupiny - jedinec, který by se nechtěl akce účastnit, je tlačen skupinou (přímo sunutými lavicemi a nepřímo - očekávaným vyřazení ze skupiny) » žáci se přesouvají ze svého prostoru do prostoru učitele - zkouška, kam až mohu zajít - omezením prostoru učitele omezuji jeho moc, snaha nalézt hranice učitele - snaha upozornit na sebe
Tyto body nás napadly jako první. Potom jsme se zamyslely nad tím, proč je zrovna tato hra typická pro tuto vyučující hodinu, proč toto žáci dělají na hodinách jedné určité učitelky. Paní učitelka svým vzhledem připomíná hodnou pohádkovou babičku. Její projev je velice klidný a pomalý. Celou hodinu stráví před tabulí, většinou zády ke třídě. Třídu napomíná minimálně. Zkouší mírně. Je velice hodná a zdálo se nám, že má poněkud naivní představy o dnešní dospívající mládeži. Tato třída je velice impulsivní a opravdu se zde podařilo setkat pár vybraným „týpkům“ z tohoto města. Chlapci jsou zvyklí na pokárání a jakousi hodnotou je pro ně průšvih. Ten kdo dosáhne většího průšvihu, ten vyhrává. Odpovídají tomu i některé jiné hry. Také se nám zdálo, že jde o případ, „třeba nám nadávejte, ale hlavně si nás všimněte“. Učitelka žije ve svém světě a žáci touží po povšimnutí. Pokud učitelka nejde mezi žáky, žáci „jdou za ní“. Snaží se jí na sebe upozornit a vyvolat u ní reakci, na kterou jsou zvyklí, a která jim značí, že se o nich ví - pořádné vynadání, poznámka. Závěr Žáci se snaží na sebe upozornit. Chtějí donutit učitelku, aby přijala všeobecně platná pravidla „hry na učitele a žáky“ (v hodinách se nezlobí). Druhou možností je, že učitelka svou nevšímavostí dociluje toho, že její hodiny jsou poněkud rušnější. Třída v ní cítí slabého jedince a snaží se o její vyřazení a přebrání moci nad hodinou. Hra podle našeho názoru brzy zanikne, protože žáci nedostávají potřebnou odezvu. Je možné, že dojde k závodění mezi jednotlivými řadami, která řada se dostane dál. Tato hra nám připomíná hru „Cukr, káva“, kdy skupina hráčů se snaží dohonit hráče v čele. Skupinka se smí pohybovat pouze tehdy, když jedinec v čele je k nim zády a říká: „Cukr, káva, limonáda, čaj, rum, bum.“ Na slovo „bum“ se otočí a koho uvidí v pohybu, toho pošle zpět na start. Přijímací rituál Odpadkový koš - Bufeťák - hra prý vznikla po jednom školním výletě, kdy třída viděla na vlakovém nádraží bezdomovce prohrabujícího se v odpadkovém koši; někdo zakřičel: „Bufet!!“ a hra byla na světě - nejdříve někdo někomu neustále házel věci do odpadkového koše a na žáka, který si věci z koše bral se křičelo: „Bufet!“ - nyní hraje hru celá třída společně, hraje se o hodině - někomu se podaří spolužákovi před sebou odcizit jakoukoliv věc, nejčastějšími obětmi jsou žáci v řadě u okna, protože odpadkový koš je u dveří, a tak putující věc projde mnoha lavicemi - věc je nenápadně posílána přes celou třídu do odpadkového koše, kam je potom vhozena - čeká se na přestávku, až vyučující odejde - někdo z žáků se podívá do koše a řekne: „Tady je nějaký bufet.“ - všichni si zkontrolují své věci - oběť si musí pro svojí věc dojít, jakmile se ohne celá třída zařve: „Bufet!“, pokud dotyčný opravdu svojí věc z koše vytáhne, třída zatleská - zpravidla bývá jeden bufeťák za den
- pokud je vhozena do koše věc, které si oběť určitě všimne, že mu chybí, nikdo na věc v koši neupozorní - někdy upozorní odcházející vyučující Co tato hra ukazuje a co by mohlo být pod povrchem Tato hra nejdříve připomínala krásný výlet a setkání se špatnou tváří světa. Jsou tu lidé, kteří nemají co jíst, hrabou se v odpadcích. Děti si na to možná začali hrát, protože je to vyděsilo. Je samozřejmé, že ve svém věku mají už o těchto věcech ponětí, ale převedení do hry celou věc zmenšuje. Možná si uvědomují, že by se to mohlo stát i jim. Časem ale hra podle nás dostala jiný význam: - semknutost třídy - nikdo zcizenou věc nevrátí a posílá ji dál - přestože je věc vhozena do koše, do již nepotřebných věcí, myslíme si, že se nejedná o potupu oběti, ale naopak o náznak, že je přijímána skupinou - oběť je na chvíli středem pozornosti - potlesk, obdiv - sympatie se projevují tím, že všichni se dotknou mé věci (známé chování dětí: „Na to nešáhnu, to patří XY.“), v tomto věku je ještě těžké dát sympatie najevo, koš tyto doteky a sympatie zakryje - člověk se ohnutím do koše musí ponížit, za toto ponížení je dán potlesk Závěr Děti se v této třídě jakoby neustále navzájem ujišťovaly, že patří k sobě. Nikdo se neodváží žádnou z hromadných her zkazit, protože se bojí, že ho potom třída odmítne. Jedná se tu hlavně o to přijetí, každý se dotknul mé věci. Skupina mě přijme, pokud se před ní ponížím. Musím vykonat udržující rituál. Při vstupu do určitých gangů či part musí jedinec něco ukrást, odněkud skočit, prostě provést předem určený začleňovací rituál. TAXONOMIE HER Hry se sexuálním zájmem Při těchto hrách se k sobě přibližují chlapci a dívky, dochází k dotekům, sbližování a zájem je krytý pravidly hry. Při jiných hrách mohu porovnat své proporce s proporcemi kamaráda/kamarádky. · Elektrika · Na vybrabčenou · Ošahávačka · Slepá bába · Sukně · Ukazovátko · Zrcátko Hry pokoušející autority Při těchto hrách dochází k porušování pravidel stanovaných autoritami, v tomto případě učiteli. Žáci pronikají do prostorů, do kterých nesmí, nevykonávají stanovené povinnosti, spolčují se proti autoritě. · Bačkorovaná
· Běhání na chodbu · Dutinky · Hopík · Nástěnka · Nepřipravené pomůcky · Seber, co můžeš · Služba · Sunutí lavic Hry se začleňovacím rituálem Tyto hry mají jakousi formu „křtu“, jsou náznakem, že jedinec je brán skupinou na vědomí, že je přijat. Zájem skupiny (určité části skupiny) o jedince musí být přiměřený. Příliš malý či příliš velký zájem poukazuje na nesympatie skupiny (určité části skupiny) k jedinci. · Almara · Mlácení po hlavách · Na vybrabčenou · Odpadkový koš · Ošahávačka · Parapet · Sukně · Tabule · Ukazovátko · Zrcátko Hry pro dva Hry typické pro dvojici sedící spolu v lavici. Oblíbenou dobou pro hry je vyučovací hodina. · Piškvorky · Lodě · Tanky · Otroci · Databanky · Psaníčka · Pastelky · Dělení lavic Hry stálé Tyto hry se často vyskytují mezi školními hrami, jsou jakousi tradicí. Tyto hry se také moc často nemění, vydrží ve třídě dlouho, někdy několik ročníků. Jiné hry jako např. „Psaníčka“ patří ke škole. · Elektrika · Databanky · Guma · Houba, hadr, křída · Lodě · Mlácení po hlavách
· Na Pažouta (podobný chlapec či dívka je v každé třídě) · Ping-pong · Piškvorky · Počmárávání · Prasátka · Psaníčka · Skládanka · Šlapaná · Tanky · Videohry Hry pomáhající získávání sebeobrazu Při těchto hrách jedinec získává skrze druhé či v porovnání s druhými názor na sebe. · Knížky pravdy · Na vybrabčenou
