01/’13
bulletin fakulty architektur y čvut
n ad inventurou urbanismu III z uzana procházková: young architect award 2012 j ak se studuje v zahraničí?
během vernisáže výstavy air house – rok první se veřejnosti představil autorský tým projektu solar decathlon; snímek lubomír kotek
momentk y z ver nisáže v ýs tav y air- house – r ok pr v ní; snímk y lubomír kotek
Soutěže X Nordic Built Challenge, Denmark. Lhůta pro odevzdání návrhů do 8. 2. 2013. http://www.nordicinnovation.org/nordicbuilt/the-challenge/ X Triumph Pavilion – LONDON (Summer 2013 Build Project). Lhůta pro odevzdání návrhů do 8. 3. 2013. http://www.competitionline.com/de/wettbewerbe/124495 X Současný český dům: očima mladých architektů 2013. Mezinárodní soutěž o návrh rodinného domu pro čtyřčlennou rodinu. Cílem je nalézt architektonické řešení, které by odráželo národní specifika historické a moderní rezidenční architektury. Garant soutěže na FA ČVUT: doc. Ján Stempel. Lhůta pro odevzdání návrhů do 22. dubna 2013, 13.00 – 15.00 h, místnost č. 864, Fakulta architektury ČVUT, Thákurova 9, Praha 6 – Dejvice. GreatVillas.org. Knihomol
2
X Karsten Harries o cestách odpovědi na otázky „Co je pravé bydlení?“ a „Co je skutečná architektura?“. Úkolem architektury je přetlumočení způsobu života platného pro danou dobu. V naplňování tohoto úkolu je étos architektury. V architektuře jde o to, jak rozumíme svému místu ve světě. V takto uchopené etické funkci architektury nejde o obsluhu dodavatelsko-odběratelských vztahů, o elementární etiku ve vztahu architekt-klient převedenou do roviny platební bilance. Étos architektury je v tom, jaký „ustavuje svět“. Jde o architekturu samu, Harries – „modernista bez iluzí“ sděluje: „Architektura je zapotřebí k tomu, aby člověka povolala k celému já: k animal i k ratio, k přírodě i duchu .“ „Skutečná architektura“ v dnešní kultuře pozdní moderny, v kultuře ztráty sakrality a nadvlády rozptylování má nadále svůj étos v tradiční etické funkci – v obraně našeho duševního zdraví. Harries vás provede labyrintem témat z dějin architektury tak, abyste si položili spolu s ním otázku, v jaké situaci se nachází
architektura. Listujte, čtěte Harriese, je to radostný zážitek z tvůrčího myšlení nad architekturou a lidským světem. Oldřich Ševčík Karsten Harries: Etická funkce architektury. 6. svazek edice Texty o architektuře. Praha, Arbor vitae 2011, 440 str. ISBN 978-80-87164-97-6 (Arbor vitae), ISBN 978-80-86863-95-5 (Vysoká škola uměleckoprůmyslová).
výstavy X Ateliérové práce. Do 21. 1. 2013. X Diplomové práce. Dvorana FA ČVUT, 6. 2.–6. 3. 2013. X Skicová přehlídka. Volné uskupení studentů FA ČVUT vyzývá své kolegy k účasti na studentské přehlídce skic. Skici – architektonické, designové, technické a jiné, návrhové i studijní. Skici a záznamy představ a vizí. Skici na neobvyklých materiálech. Něco podivného – skici a záznamy čehokoliv, to co spadlo pod stůl… Milosrdná zeleň. Zvláštní kategorie: Fotografie nebo kresba mého pracovního stolu. Technikou může být kresba i jiná výtvarná technika, kresba počítačová, virtuální techniky a kombinace. Na libovolném materiálu. Organizátoři si vymiňují právo výběru. Sběr skic: Milada Gabrielová, FA ĆVUT , 4. patro, kabinet 406 a okolí… Přihlášky do 31. ledna 2013:
[email protected], 602266406. Příjem prací do 8. února 2013. Výstava: přelom února a března 2013 na FA ČVUT Praha. Notes X V pondělí 10. 12. 2012 se ve dvoraně Fakulty architektury ČVUT v Praze Dejvicích konala vernisáž výstavy AIR HOUSE – rok první. Výstava představila projekt Solar Decathlon, se kterým se studenti ČVUT pod vedením FA ČVUT účastní finále mezinárodní soutěže, rekapituluje jejich roční práci a představuje novou podobu soutěžního domu českého studentského týmu. pok r ačov ání na s . 12
inventur a ur banismu se konala na fakultě architek tur y již potř etí
Inventura urbanismu 2012 ( I ) Jak plánovat město? Tendence, metody, přístupy. Architekt si tedy musí připravit nástroje s pokorou technika, nástroje k činu, jejž si může jen představovat nebo tušit, a přitom ví, že nástroj může čin evokovat a naznačovat. (Aldo Rossi) Ústav urbanismu Fakulty architektury ČVUT uspořádal 11. listopadu 2012 již třetí ročník pracovní a programové konference na aktuální témata v oblasti urbanismu, plánování, projektování a stavění sídel. Tentokrát bylo tématem pojetí územních plánů odrážející skutečné mechanismy rozvoje měst. Šlo opět o iniciační setkání v rámci průběžných výzkumných, pedagogických a profesních aktivit. Forma konference byla oproti minulým ročníkům odlišná. Dopoledne proběhlo pět přednášek a každý přednášející otevřel zásadní témata na případu konkrétního města. Tato, a nejen tato témata byla dále diskutovaná v rámci tří odpoledních diskusních panelů, z nichž byl každý obsazen a moderován jiným odborníkem. Teze „Chceme poznat pojetí územního plánu odrážející skutečné mechanismy rozvoje měst.“ A/ Město se plánuje, projektuje a staví; B/ Plán je podkladem pro projekty; C/ Projekty jsou podkladem pro plán. Programová rada: Jan Jehlík, Roman Koucký, Petr Hlaváček, Jiří Plos, Jakub Filip Novák. Přednášející: Jan Jehlík – úvodní slovo, Robert Votický – Lze Londýn plánovat? Ivan
Nosek – Kolín nad Rýnem; Jan Kasl – Strategický plán Prahy, Pavel Hnilička – Regulační plány a OTP, Praha; Roman Koucký – Metropolitní plán hl. m. Prahy.
zdeněk zavřel
Výchozí teze Problémem současných územních plánů je stále rostoucí důraz na jejich formální stránku. Územní plány jsou zadávány na základě obecné metodiky a obecných standardů často nezávisle na poloze, velikosti a kontextu obcí, nezávisle na jejich záměrech. Stejně tak se standardy územních plánů významně nezměnily v průběhu posledních desetiletí navzdory tomu, že se výrazně změnily společensko-politické podmínky, ale zejména podmínky dané obecnými ekonomickými a technologickými proměnami. Stávající přístupy nedostatečně řeší vztah mezi dynamikou rozvoje území a statičností plánů, nedostatečně reflektují přílišnou nestabilitu stávajících plánů a vliv a pozici reálných nositelů rozvoje sídel. Kromě toho je nadměrný význam věnován funkčnímu využití území a zanedbán význam „v čase vrstvené“ prostorové struktury sídla jako principiálně stabilního prvku. Stejně tak není v zadáních dostatečně reflektována přirozená potřeba participace obyvatel na rozvoji území. A s tím souvisí potřeba zadávání územních plánů jako dokumentů všeobecně srozumitelných, vstřícných a inspirativních. Navíc se často zapomíná, že územní plán je pouze jedním z nástrojů rozvoje území. Jeho vazby na strategické programy a dlouhodobé plány na jedné straně a na způsoby rozhodování na druhé straně jsou pro zdárný udržitelný rozvoj obce rozhodující.
Pozdravný projev děkana FA ČVUT prof. Zdeňka Zavřela V příštích hodinách zde padne mnoho slov o tom, že město je výrazem stavu společnosti – že fyzická podoba města je obrazem jeho mentální podoby. Co je ale výrazem chaotické společnosti? Chaotické město? V našem případě asi „chaotická vrstva“ jinak dobře založeného města… nebo to vidím špatně? Je prováděni každoroční inventury tím správným prostředkem, jak předejít dalšímu chaosu? Máme co dělat s vážnou chorobou a nikoliv s malou chřipkou. Je to zřejmě dlouhodobá vážná infekce a je nutno s ní důsledně bojovat radikálními prostředky. Inventura je v tomto stavu
3
na téma nového v yužití winternitzov ých automatick ých mlýnů uspořádá vcpd v letním semestru workshop
4
pilulkou aspirinu. Tím nechci podceňovat to, co se za minulý rok stalo v Praze… Urbanismus je za dané situace možno srovnat se systémem „zdravotní prevence“ – měli bychom předejít zhoršování stavu a preventivně zabránit vzniku nějaké další epidemie... Jinak ale činnost urbanistickou považuji za jistý druh „zahradničení“ , v němž se každá akce projevuje teprve po velmi dlouhé době. Netrpělivý zahradník pak nadělá více škody než užitku – zatím co předvídavý zahradník umí založit zahradu tak, aby si jí i další generace mohly užívat. Většinou už po jeho smrti... Bude-li se tato „inventura“ věnovat metodám městského plánování – nesnažme se, prosím, vynalézt „kolo“ – poučme se z kol již vynalezených. Metod vícestupňového flexibilního plánováni existuje celá řada... Přitom si ale uvědomuji, že úplně konkrétní předloha pro kopírování neexistuje... Je těžko hledat inspiraci v uspořádaných částech světa, konzistentní teorii pro naši situaci… Podstatou každé reálné a fungující urbánní metody musí být vazba mezi plánem (abstraktní ideou) a politikou (reprezentující realitu), a ta je dnes nepředvídatelná... V ní nemůže hrát roli formalismus, ale jen a jen shoda na zásadních principech, k nimž se obě strany kdykoliv mohou vrátit... Jen taková shoda může vést ke skutečným změnám... Shoda založená na důvěře. Tím se dostávám k samé podstatě plánování – bez důvěry je plán negativní, užívá restriktivní nástroje a snaží se vše předem definovat; a tak je de facto předurčen k vyvolávání konfliktů. V ovzduší důvěry může plán fungovat inspirativně, nemusí jít do úplného detailu – je založen na společném pochopení principu. Nástroje se pak mohou podřizovat dohodnutému principu. Atraktivními příklady rozvoje městských území v Amsterdamu, Hamburku anebo Dortmundu jsou takové plány založené na důvěře zúčastněných stran!!! Při své nedávné „politické anabázi“ jsem zažil na vlastní kůži, co znamená nedůvěra publika. Jako jedno z lokálních volebních témat jsem si vybral proces kolem Nákladového nádraží Žižkov. Přitom jsem se setkal s tolika diametrálně rozdílnými názory, že v této situaci prosadit jediný plán nelze. Myslím si, že ani mocensky se nedá taková
jan jehlík
situace vyřešit… Nabízel jsem tedy hledání společné platformy. Je třeba vynaložit obrovskou energii na to, aby všechny zúčastněné strany hledaly hřiště, pak si stanovily pravidla a pak možná začaly hrát. Poté, co se musí ujistit, zda hrají vodní pólo, fotbal či golf anebo chtějí společně vystoupit na vrchol kopce. A takových složitých projektů je více. Současný stav nelze nazvat jinak než jako jakýsi anarchistický chaos, v němž ani nejgeniálnější architekt po boku velmi silného starosty nedokáže nic. Hledejme tedy nástroje na hru podobnou zahradničení, ze které budeme mít jak my sami, tak i ostatní účastníci radost a která přinese užitečné výsledky! Jsme v tomto procesu, bohužel, stále jen na začátku…
Z vystoupení iniciátora Inventury doc. Jana Jehlíka 7 hříchů (českého urbanismu) 1/ Modlářství. Důraz na formální stránku, na „systémy“ , na preferování legislativy před právem. 2/ Lenost. Tendence k obecným standardům nezávisle na poloze, velikosti, kontextu a záměru. 3/ Zaslepenost. Nereflektování aktuálních tendencí, potřeb a podmínek, nerozpoznání hodnot. 4/ Nevraživost. Odmítání reálných rolí, vlivů a pozic „stavitelů měst“ (developeři, obyvatelé apod.). 5/ Umanutost. Trvání na statických formách plánů v dynamických a nepředvídatelných procesech. 6/ Pýcha. Víra v pomíjivé (funkční využití) zaslepuje vědomí trvalého (vrstvená struktura). 7/ Zmatenost. Odtržení územního plánu od ostatních nástrojů rozvoje (strategie – rozhodování).
Obecné tendence a aktuální témata 1/ Měřítko. Nové celky mají velká měřítka, neexistují stabilní modely stavění, dynamický trh neumožňuje lineární procesy plánování. 2/ Role. Stavebníky jsou převážně
každor očně př eds tav ují kolegům s vé pr áce s tudenti, k teř í pobý v ali na školách v zahr aničí
developeři a korporace, veřejná správa je více facilitátorem, hodnotné proměny jsou důsledkem spoluúčasti obyvatel. 3/ Děje. Proměna rozsahu a způsob pohybu lidí, zboží a informací vytváří dynamický celek, nelze jednoduše oddělit jeho jednotlivé části a vytvořit pro ně konkrétní místo. 4/ Obytnost. Nároky na každodenní obývání města vyžadují stavět je tak, aby všechny jeho části nezatěžovaly veřejný prostor nad rámec jeho přirozené obytnosti. 5. Plány. Kvalitní plány méně regulují, více vymezují podstatné, stanovují směry, inspirují, počítají s individuální iniciativou investorů i obyvatel, nepodvazují aktivitu.
Alfa se ptá Fakultní zpravodaj přináší každoročně reflexi Inventury urbanismu. I letos jsme se v dohodě s vedením konference rozhodli oslovit některé z účastníků – posluchačů i aktérů. 1/ Která myšlenka vás na letošní konferenci nejvíce zaujala? 2/ Jak jste spokojeni s vývojem formátu? 3/ Jak by se měl změnit obsah či forma, aby se inventura mohla důkladněji propojit s veřejnou správou? 4/ Které téma by se mělo stát předmětem diskuse příští inventury?
Jan Kasl, Best Developement Prague
1/ Je obtížné vypíchnout jednu myšlenku z celodenní akce, ale pro sebe jsem si shrnul všechna vystoupení do jednoho hesla – Plánujme město jinak. Je pro mě velkou satisfakcí, že věkem i o dost mladší kolegové směřují k prosazení metod, které se po roce 1992 nedařilo prosadit v daném systému stavebního práva – k odklonu od plnění formalistních technokratických požadavků ve prospěch města pro jeho obyvatele. A to od celkového konceptu po detail. Možná prostě vše muselo zrát dvě dekády, v letech 1993–1994 to prostě nebylo možné, ani vznik nového ÚPSÚ tyto tendence ještě
jan kasl
ivan nosek
nepoznamenaly. Považuji ovšem za zásadní, aby se s vaničkou nevylilo dítě a aby Metropolitní územní plán a dílčí plány města vznikaly na podkladě shromážděných znalostí a zkušeností – nově aplikovaných, zhodnocených, ale kontinuálně existujících. S tím souviselo i mé vystoupení k nutnosti zpracovat aktualizaci Strategického plánu Prahy jako komplexního rozvojového dokumentu města, jehož plán nelze zúžit jen na strategii prostorového rozvoje. 2/ Bohužel jsem se dvou předchozích konferencí nezúčastnil, nemohu tedy srovnávat. 3/ Určitě bychom my architekti, urbanisté, regionální kartografové, sociologové a další experti v oboru plánování měst měli zkoušet intenzivněji oslovovat veřejnou správu – z vlastní zkušenosti z „opačného“ břehu vím, jak málo máme stejně „naladěných“ úředníků veřejné správy. Tedy zorganizovat takové konference nejen pro „nás“ přesvědčené, ale i pro ty dosud „nepoznamenané“. 4/ Plánování měst pro lidi, ne pro plnění předpisů a norem.
Ivan Nosek
1/ Z mého pohledu byla velmi prospěšná ukázka regulačních plánů z Rakouska a Německa. Neboť ty zaručují pravidla a kontrolu víceplošné výstavby. Nebezpečím by bylo, kdyby v nich byly uvedeny údaje krátkodobé účinnosti. 2/ Neměl jsem možnost se zúčastnit dřívějších konferencí, a tak nemohu srovnávat. Vnímal jsem, že konference byla velmi dobře navštívena, což ukazuje velký zájem o další vývoj stavební kultury a zájem o řešení v urbanistickém detailu. Na Inventuře spolupůsobila řada odborníků z praxe, čímž mj. začala diskuse mezi současnými a budoucími zpracovateli. 3/ Důležitým průběhem zpracování úkolu je testování více možností. To lze řešit například soutěžemi. Další možnost je přezkoušet složité a nevyřešené urbanistické úkoly na nezávislé akademické půdě. Tak se přistupuje ke konečnému názoru v zahraničí a tak to proběhlo například na AVU v Praze pok r ačov ání na s . 8
5
Beton Brož Young Architect Award 2012 (kategorie projekty)
1. cena: Zuzana Procházková, absolventka FUA TU v Liberci Muzeum a škola flamenca, Jerez de la Frontera Muzeum a škola flamenca vnáší do zpustlého historického centra Jerezu potenciál. Současným jazykem interpretuje program, který odkazuje svou podstatou k architektonickému dědictví Andalusie (Alcazar, patio, zákoutí). Vytvářím vnitřní svět (1). Ten svírám obvodovou zdí, která dotváří v jihovýchodní části uliční strukturu. Na severozápadě využívám stoupajícího terénu. Zeď je konturou, vzniká náměstí, prostor s výhledem na katedrálu, zážitek tance s kulisou města (2). Obnažuji a prostorově komponuji výrazné objemy místností. Vytvářím zákoutí, stín, přibližuji se jemné urbánní struktuře města. Rozlišuji úrovně tanečníků a návštěvníků. Jerezským obyvatelům, turistům i každoročnimu festivalu flamenca věnuji nové zahrady (1, 3, 4). Pracuji s vizuálními kontakty od měřítka urbánního po vztah návstěvníka / tanečníka. Vrstvím vstupy, graduji zážitky. Nahlédnu, vstoupím za zeď (1), projdu mezi – nahlédnu do tančíren, postupně objevuji dílčí prostory severovýchodních zahrad (3). 6
Návrh dává vyniknout barvitému světu flamenca, vytváří pro něj scénu.
1
2
3
4
7
dokončení ze s . 5
při řešení sporu, zda podzemní tramvaj, anebo metro. Podle mne by bylo prospěšné, kdyby státní správa vytýčila některé budoucí úkoly a problémy a využila kapacity akademického myšlení. Další neoranou půdu vidím v práci s veřejností… Tento problém by z pohledu mé praxe zasluhoval zpracování anebo alespoň sestavení legendy. Dále by bylo patrně prospěšné integrovat do programu zástupce státní správy. 4/ Pořadatel by měl především nabídnout kontroverzní témata, jimiž by provokoval účastníky k diskusi. A to předložením konkrétních, aktuálních sporných situací. Konference by se měla určitým postojem vyjádřit k významu památkové péče. Zajímavým tématem je i napětí mezi dlouhodobou platností zákonů a myšlenkovým vývojem.
Nad ročenkou 2011–2012 ( I I) Dokončení z minulého čísla
1/ Co vás na ročence zaujalo především? Mohl byste ji srovnat s ročenkou loňskou? 2/ Který prezentovaný projekt přitáhl vaši pozornost? 3/ Zaujal vás přístup či metodika, (event.) zadání některého z ateliérů?
Jan Stahala, absolvent FA ČVUT (2008)
8
1/ Zaměřoval jsem se v posuzování především na témata, jasnost sdělení, přístupy, a až potom na konkrétní projekty. Všiml jsem si, že většina ateliérů řeší město, urbanismus, tedy ne v první řadě domy, nýbrž především to, co je vně domů, co je společné, například směry, tvary prostorů, pocity lidí. V tom se škola posunula. I ryze architektonické ateliéry volí dnes městotvorná, urbanistická témata. Za mých studií se přece jen řešily víc domy. Druhý prvek, kterého jsem si všiml, je téma recyklace
jan stahala
nebo resuscitace místa. Znamená to, že architekti ustupují v uvažování od tvorby místa jednou provždy a chápou, že místa je třeba stále udržovat, tvořit a opečovávat a měnit. Třetí prvek, kterého jsem si všiml, je častější výskyt vesnických témat. Vesnice se blíží městu, město vesnici. Architekt se zajímá o obojí (možná z nedostatku práce?). Ročenku 2011/12 porovnávám spíš s dobou svého studia. Porovnávám-li ročenku letošní s ročenkou 2010/11 nevidím, ze své pozice, tolik rozdílů. 2/ Přilákaly mě ty projekty, kterým se dal prostor. Jeden projekt by přitáhl mou pozornost tehdy, kdyby se publikoval na celou stránku. Pokud bylo prezentováno více zmenšených projektů, kladl se důraz spíš na přístup ateliéru, viz ad 3. Kolařík: oba projekty řešení Dejvického náměstí – hra s měřítkem, hra s městským prostorem, hra s tvarem. Less is more. Schleger: skvělá vizualizace jako součást prezentace, umění reprezentace. 3/ Ano. Cikán: zajímavé město s umělou krajinou, Kestřany, diagramatický projekt, diagramy a schémata použitá na vesnici, různá zadání, různé přístupy, flexibilita. Císler: jasná jednoduchá prezentace. Taková prezentace se rychle přečte, autor umožňuje divákovi srovnání. Kolařík: umění výběru, umění redukce. Dnes je těžké šokovat, ale tento přístup a tato prezentace to snad u mě zvládly. Takové uvažování o městě mám rád: nebát se silných nápadů. Kuzemenský: kultivované domy, žádné úlety. Projekty se mi líbí svou normálností. (Je těžké navrhnout normální dům a nezbankrotovat.) Lang: výrazné domy v krajině. Chápání města jako krajiny. Stavba jako obohacení své krajiny. Stempel: nekompromisně hranaté, poctivé. Šépka: nová nezvyklá témata, nové otázky. Jednotná prezentace pomáhá čitelnosti. Správný přístup ke školním projektům, nehrotit shromažďovací část projektů (rešerše, analýzy, technika a technologie) a hledat další možné otázky a odpovědi. Šrámková: materie architektury. Graficky dobrá prezentace.
klára mergerová
LAB: Očima doktorandů 1/ Zaujala vás některá z myšlenek v posledním vydání Alfy? 2/ Ve které části vaši práce se nacházíte? Překvapila vás v jejím průběhu určitá skutečnost či idea? 3/ Jak vnímáte současný spor o dům na Václavském náměstí?
Klára Mergerová 1/ Z poslední doby mě asi nejvíc zaujalo vyprávění Juliette Bekkering v č. 9/2012 o televizním vysílači na Ještědu jako o oslavě Hubáčkovy rybářské vášně. Již několik měsíců pracujeme pod vedením Petra Vorlíka spolu s Evou Bortelovou, Klárou Brůhovou a Pavlem Škrancem na stavebně-historickém průzkumu vysílače. Přestože zásadní část práce spočívá ve studiu dobových dokumentů a v průzkumech zachovalosti stavby in situ, součástí výzkumu je také četba mezi řádky a spřádání nitek příběhu, který má tisíc a jednu verzi. O rybaření se ve stavební dokumentaci nedočtete, pro plné pochopení kontextu vzniku stavby je ale stejně důležité jako ostatní informace, které nezískáte od pamětníků jinak než ústně. Historku o tom, jak se Karel Hubáček se Zdeňkem Patrmanem za bouře spustili na laně do útrob nedostavěného vysílače, aby vyvážili jeho příčné kmitání, a zabránili tak nenávratným škodám, už slyšel asi každý, kolik dalších takových ale zatím neznáme, protože jsme se na ně včas nestihli nebo neuměli zeptat? Zdá se, že kvality historika architektury spočívají mimo jiné ve schopnosti zvát ve správný čas ty správné osoby na pivo. 2/ V doktorském studiu rozvíjím téma, které mě zajímá již od dob studií na Vysoké škole uměleckoprůmyslové, tedy současné přístupy k architektonickému dědictví minulého režimu. Konkrétně mě zajímá osud staveb ze 60. a 70. let a v obecnější rovině problematika institucionální ochrany mladých architektonických památek. Na začátku druhého ročníku se nacházím ve fázi pozvolného zpřesňování výzkumného záměru, oblastí, kam bych ráda výzkum směřovala, je stále příliš mnoho. Momentálně jsem od svého
tématu trochu odběhla a zabývám se odrazem politického napětí studené války v architektonických formách, zajímá mě konfrontace pohledů z obou stran železné opony. Magisterské i bakalářské studium jsem absolvovala na zcela odlišně zaměřených univerzitách, proto je pro mě nové i objevování rybníčku klasické školy architektury, do něhož jsem loni na podzim skočila šipku. V duchu hesla „Say yes to everything“ jsem se rozhodla kývnout na všechny výzvy, které mi v počátcích studia dopadnou na pracovní stůl, v posledních měsících se tedy spíše než svému bádání věnuji několika různým projektům na Ústavu dějin a teorie architektury, např. již zmíněnému stavebně-historickému průzkumu televizního vysílače na Ještědu nebo projektu Architektura pro nevidomé, který pod vedením prof. Dully zpracováváme se studenty prvního ročníku. Na moje vlastní rešerše se mezitím v šuplíku trochu práší, myslím proto, že přišel čas naučit se opět říkat ne. 3/ Zájem veřejnosti o problematiku památkové péče zpravidla není příliš valný, čas od času se ale v médiích vynoří kauza, která její popularitu raketově nastartuje. To je i známý případ domu na Václavském náměstí č. 47, o jehož zbourání a nahrazení novostavbou obchodně-administrativního centra usiluje jeho současný majitel. Vyhrocený spor mezi veřejným a soukromým zájmem, v jehož režii se jindy bezzubá památková péče mění v šelmu jdoucí nežádoucím podnikatelským záměrům po krku, ale zakrývá hlubší problémy, o nichž by bylo třeba diskutovat. Protestujeme-li proti zbourání domu, snažíme se chránit jeho architektonické hodnoty nebo chceme především zamezit realizaci komerčního projektu? Jaký postoj bychom zaujali ve chvíli, kdyby majitel místo současného skleněného komplexu představil kvalitní návrh plně respektující hutný kontext druhého největšího pražského náměstí? Jaká je role mnoha okolních domů, které stejně jako tento nechrání štít památkové ochrany? Je historická paměť důležitější než architektonická kvalita? D o k t o r a n d k a j e a b s o l v e n t k o u o b o r u L i t e r a t u r a a u m ě n í n a U n i v e r s i t ě D e n i s e D i d e r o t a v P a ř í ž i ( 2 0 0 8 ) a o b o r u D ě j i n y a t e o r i e d e s i g n u a n o v ý c h m é d i í n a V Š U P v P r a z e ( 2 011 ) , d o k t o r a n d s k á p r á c e A s p e k t y o c h r a n y p o v á l e č n é a r c h i t e k t u r y, Ú s t a v t e o r i e a d ě j i n a r c h i t e k t u r y, š k o l i t e l p r o f. M a t ú š D u l l a
9
michal bartyzal
Druhé ohlédnutí za zářijovou konferencí eCAADe Dokončení
Jak již fakultní zpravodaj Alfa referoval v č. 8/12, proběhla v září na fakultě 30. konference Evropské asociace pro vzdělávání a výzkum v architektonickém navrhování pomocí počítačů. K významné události, uspořádané vedením Kabinetu modelového projektování FA ČVUT, se vracíme posledním příspěvkem.
Michal Bartyzal, čtvrtý semestr Nejen o skriptovacím jazyku Grasshopper
10
Přednášky byly různorodé a odpovídající tématu konference Digital Physicality | Physical Digitality. Nejvíce mě zaujaly příspěvky Parametric Urban Patterns a Design Guidance for Low-Energy Dwellings in Early Design Phases. Zároveň bych doporučil projev arch. Evy Jiřičné. Prezentace Parametric Urban Patterns představila rozšíření skriptovacího jazyka Grasshopper 3D pro Rhino. Demonstrace nástroje byla provedena na základě uceleného návrhu městské části v podobě grafického zpracování prostoru. Využití algoritmů se zde předpokládá převážně při návrhování urbánní koncepce. Návrhy možných kombinací pracují s indikátory pro výškovou zástavbu v městském centru, s veřejným prostorem pro pěší nebo s šíří ulic. Druhá prezentace, která mě zaujala, představila projekt zaměřený na vývoj prototypu ve Sketchupu, jenž je přizpůsoben rané fázi návrhu a umožňuje snadno analyzovat energetickou náročnost. Zadáním geometrických dat (objem, povrch…) a určením výsledné energetické úrovně zpracuje program kalkulaci, ve které nabízí předdefinované řešení konstrukcí. V aditivních nastaveních lze najít informace, týkající se vytápění, chlazení, ventilace či obnovitelné energie. Konference podrobně: http://ecaade2012.molab.eu/schedule.htm
jan kropík
irena mádlová
Brána (zahraniční) architektury otevřená Fakulta architektury dosahuje nejvyššího počtu vyjíždějících studentů ze všech architektonických škol v ČR. Například v roce 2011 vyjelo celkem 122 a bylo přijato 146 studentů, z toho v rámci programu Erasmus vyjelo 102 a bylo přijato 106 studentů. Fakultní zpravodaj požádal některé z nich o krátké zhodnocení jejich zahraniční zkušenosti.
Jan Kropík,Technische Universitei Eindhoven, Erasmus, zimní semestr 2011/2012 Můj nejsilnější postřeh se týká budovy Fakulty architektury – ta je totiž skvěle přizpůsobena práci. Hlavním tvůrčím prostorem je modelovna, která zaujímá celé přízemí a je perfektně vybavena nástroji. Od 9 do 16 hodin je zde otevřen obchod se základními potřebami. V jednom prostoru tak lze kreslit a zkoušet si návrhy na modelech i v notebooku, který můžete mít zapnutý vedle sebe. Z celé budovy lze přes wi-fi zasílat dokumenty na tisk a na kterékoli z pěti tiskáren rozmístěných po budově si je okamžitě vyjímat, přímý tisk z pdf je samozřejmostí. V hlavním počítačovém sále je asi 30 permanentně volně přístupných počítačů a několik desítek dalších lze kdykoliv použít v dalších prostorách budovy.
Irena Mádlová, Technische Universität München Arcisstrasse, Erasmus, zimní semestr 2011/2012 Poznala jsem mnoho zajímavých lidí, kteří měli možnost mě ovlivnit. Ať už to byla spolupráce na ateliérovém projektu s Yuchen Han (Čína – Univerzita v Nanjingu), která mi ukázala jiný kulturní pohled na věc, nebo vedení našeho ateliéru dr. Carym Siressem, americkým profesorem z New Yorku, který učil na univerzitách v Edinburghu, Cury-
vojtěch miler
chu nebo Nanjingu: jeho neuvěřitelný zápal pro každého studenta, velmi přátelský styl výuky, zájem o každý projekt pravidelnou ústní konzultací, ale i komunikací přes email. Jednou týdně jsme prezentovali a každý se měl vyjádřit k ostatním projektům. Docházelo tak nejenom díky učitelům, ale i díky kolegům k sebereflexi. Dále záběr referencí, který zdaleka přesahoval architekturu – filozofie, sociologie, umění, užité umění. Celkově měl projekt mimořádnou šíři. Od důkladných analýz, vlastních výzkumů, ověřování si množstvím pracovních modelů. Kvalitní prezentace, ať už slovní nebo obrazové, mě posunuly v oblasti grafiky, a stejně tak znalosti prací teoretiků architektury a projektů. V neposlední řadě bych ráda vyzdvihla vybavení a možnosti pro studium. Budova školy je otevřená 24 hodin denně, stejně tak i knihovna uvnitř areálu, kde najdete opravdu, cokoli potřebujete. Obrovská dílna pro vytváření kvalitních modelů hodných výstav bez omezení tvaru, materiálu či velikosti. Tiskové centrum s deseti plotry, řezačkami a sítí počítačových místností. Na projektu se dalo pracovat pouze ve škole, která neměla pro naši tvorbu žádná omezení, snad jen finanční, ale v porovnání cen s naší gappou bylo vše naprosto dostupné a hlavně bylo vše po ruce.
Vojěch Miler, Vilnius Dediminos technikos universitetas, Litva, Erasmus, zimní semestr 2011/2012 Zimní semestr jsem strávil v Litvě. Východní Evropa mě lákala jako něco neznámého, neprobádaného. Litva je ideálním startovním místem pro cestování. Podíval jsem se do Ruska, Finska, Lotyšska i Běloruska, a tak viděl odlišné přístupy k architektuře a urbanismu. Organizování, zařizování a rozhodování beru jako další přínos (obstarávání víz do Ruska a Běloruska, nucený nákup notebooku, řešení problémů s platební kartou). Ve škole jsem zpracovával ATVZ (návrh veřejné budovy – školy). Ateliéry nejsou vertikální a jsou spojené s předmětem nauky o stavbách. Ty tvoří lekce typologie, analýzy re-
vojtěch r ýzner
ferencí a exkurze po stavbách. Praktickou částí jsou společné konzultace. Zadání je pevně stanoveno (plán postupu práce prakticky týden po týdnu od analýz po samotný návrh až do podrobnosti architektonického detailu). Hodně se lpí na ověřování na fyzických – pracovních modelech. Výuka probíhá společně s místními, velmi přátelskými studenty, kteří studují anglický modul a umějí perfektně anglicky. Studium v Litvě mohu doporučit.
Vojtěch Rýzner, Escuela Técnica Superior de Arquitectura de Madrid; ateliér: U. D. Aparicio. Motto: Cesta kolem světa za 80 dní. Tři zadání na různá místa po světě: 1/ Železniční zastávka – Iowa. 2/ Ubytovna/kolej – Harajuku, Tokio. 3/ Sirotčinec pro 300 dětí – Kalkata, Indie. Erasmus, zimní semestr 2012. Z celého pobytu bych chtěl zdůraznit hlavně systém výuky v ateliéru. Vždy na začátku ateliéru probíhala prezentace již existujících projektů, souvisejících se zadáním, jednak pro lepší pochopení problematiky a také s důrazem na správné prezentování projektu. Následovala diskuse o tématu. Po prezentaci vlastních projektů se znovu vedla otevřená diskuse a kritika. Tento systém se mi moc líbil, obecně se více veřejně diskutovalo a vedl se dialog, a to i v ostatních předmětech. Jako vynikajícího pedagoga bych rozhodně doporučil prof. Palacia, vedoucího předmětu Historia de la construcción 2. Jeho neuvěřitelný entusiasmus dal konstrukcím kleneb úplně nový rozměr. Pobyt považuji rozhodně za přínos.
11
pokračování ze s. 2
12
Vernisáž proběhla za účasti rektora ČVUT prof. Václava Havlíčka, CSc., děkana Fakulty architektury ČVUT prof. Zdeňka Zavřela, prorektora ČVUT pro výstavbu prof. Miloslava Pavlíka, CSc., a prorektora pro vědu a výzkum doc. Vojtěcha Petráčka. Výstavu uvedli rektor ČVUT Václav Havlíček a děkan FA ČVUT Zdeněk Zavřel. „Udržitelné využívání energií je aktuálním tématem, kterému se v rámci ČVUT věnuje celá řada lidí a ke kterému FA přispívá svým humanistickým podtónem“ , podtrhl rektor ČVUT. Účast v mezinárodní soutěži označil Zdeněk Zavřel jako výsledek dlouholeté práce skupiny lidí, kteří věří tomu, že je možné stavět jednoduše a využívat udržitelné zdroje energie i v obyčejném stavění. Ocenil odvahu studentů přihlásit se do prestižní univerzitní soutěže a zdůraznil podporu jejich snažení prostřednictvím studentské grantové soutěže ČVUT. Instalace výstavy inspirovaná filmem Dogville Larse von Triera představila soutěžní dům formou půdorysu a řezu v měřítku 1 : 1. Roční práci studentského týmu shrnovala podrobná časová osa, doprovodná videa zaznamenávající klíčové události v průběhu projektu: přednášku a workshop s Ulrike Passe, vedoucí týmu Iowa, který se Solar Decathlon zúčastnil v roce 2009, a návštěvu českého týmu na Solar Decathlon Europe, evropské verzi soutěže. Jedním z cílů bylo představit projekt pedagogům a studentům FA a získat nové posily, které pomohou při dokončování projektu a na jaře při stavbě soutěžního domu. „Také jsme si sami uvědomili, kolik už jsme udělali práce a že na to, co nás ještě čeká, zbývá už jen půl roku“ , shrnul koordinátor týmu ČVUT Dalibor Hlaváček. Vernisáži předcházela přednáška Ing. Jana Žemličky – Cesta je cíl. Jan Žemlička je odborník na vnitřní prostředí, doktorand i vyučující na FA ČVUT a konzultant týmu ČVUT. Jeho přednáška se zabývala především spoluprací a používáním zdravého rozumu. „Jsou to mé poznatky k jednoduchosti myšlení, ke kterým jsem se dopracoval za šedesát let. Sděluji je i týmu Solar Decathlon, aby pochopili, že není podstatné, co v Americe postaví, ale jak se jejich projekt vyvíjí; že cesta je cíl.“ Soutěž, které se tým ČVUT účastní, představuje podle Jana Žemličky téma hledání souvislostí: „Je skvělé, že fakulty – architektury, stavební, strojní, elektrotechnická, dopravní – z jedné univerzity spolu začínají mluvit a spojuje je společný projekt.“ Přínos soutěže Solar
Decathlon vidí v týmové práci, která může v českých podmínkách fungovat stejně jako v zahraničí. „Jde o téma lidí a jejich zájmů!“ Workshopy, přednášky X Od počátku září začínají do médií pronikat informace o prodeji památky průmyslového dědictví, Winternitzových automatických mlýnů v Pardubicích, díla Josefa Gočára. Cílem Výzkumného centra průmyslového dědictví je přispět k tomu, aby byla průmyslová památka budoucími úpravami co nejméně narušena a odpovídajícím způsobem znovu využita. Přestože již svému původnímu účelu budovy sloužit nebudou. Firma Unimills připravuje prodej mlýnů, avšak jen tomu, kdo dá objektům nový smysl a zachová jejich důstojnou tvář. Tímto směrem se bude ubírat také část aktivit VCPD FA ČVUT. Na téma nového využití Winternitzových automatických mlýnů uspořádá v letním semestru 2013 workshop pro studenty architektury a připraví publikaci o Winternitzových mlýnech, jejich minulosti i budoucnosti. Studentskému workshopu bude předcházet série tematicky zaměřených přednášek a interní tvůrčí seminář pro posluchače památkové péče, jehož výstup, stavebně-historický průzkum, se stane jedním z podkladů pro zmíněný workshop. Podpořeno grantem SGS12/202/OHK1/3T/15.
generální partner
ALFA bulletin Fakulty architektury ČVUT / Vydává: vedení FA ČVUT / Ročník 7 / Vychází 10 × ročně / MK ČR E 17540 / Redakce: Jiří Horský / Layout: Tomáš Legner; s. 6–7: Zuuzana Procházková / Jazyková redakce: Eva Lorencová / Snímky, není-li uvedeno jinak: © archivy autorů / DTP: Irena Holičová / Tisk: Ottova tiskárna, spol. s r. o. / Kontakt: redakce bulletinu Alfa, č. 811, Thákurova 9, 160 00 Praha 6, tel.: 602 222 478 /
[email protected].
