10/’10
bulletin fakult y architek tur y čvut
n ový akademický senát fa čvut i nventura inventury urbanismu n ina pevná: 1. cena v diplomkách n ad ročenkou 2009/2010 b eánie pustila prvákům žilou!
m a r e k j e d l i n s k ý, 1. c e n a v so u t ě ž i a l f y + s p a o f o t o b e á n i e 2 010
snímk y z publikac e prof. jana boč ana – vi z knihomol, vlevo praha , vpravo t bilisi
Soutěže X Museum of Comic and Cartoon Art Competiton. O novou budovu muzea, momentálně sídlí v SOHO. Lhůta pro odevzdání návrhů do 20. 12. 2010. http://www.suckerpunchdaily.com/2010/08/15/museum-of-comic-and-cartoon-art/#more-9620 X Top House Wellnerova. Nultý ročník architektonické soutěže GRAND PRIX VCES PD. O návrh interiéru vzorového bytu o dispozici 3 + kk v projektu bytového domu Top House Wellnerova. Vypisovatel: Projekt Wellnerova, s. r. o.; sekretář: Ing. Vladimír Ujec, 602 176 163,
[email protected]. Lhůta pro odevzdání návrhů do 28. 12. 2010. www.vces.cz, www.vcespd.cz, www.wellnerova.cz X Zittau Weberstraße. O revitalizaci Weberstraße. Lhůta pro odevzdání návrhů do 7. 1. 2011. http://www.neuland-oppach.de/ X Jak se bude bydlet v roce 2050? O ideový návrh libovolné formy bydlení v roce 2050. Sekretář: Stanislav Běhal, tel.: 226 221 118, mobil: 731 196 995;
[email protected]. Lhůta pro odevzdání návrhů do 19. 1. 2011. www.central-group.cz X Bytový dům v 21. století v roce 2011. Soutěžní přehlídka, program je inovací již 4. ročníku soutěže. O školní i mimoškolní práci upravenou podle podmínek daných soutěžním programem. Tématem musí být alespoň jeden z vyjmenovaných problémů. Tajemnice: Daniela Pavlíčková, tel.: 224 225 001;
[email protected]. Lhůta pro odevzdání návrhů do 24. 1. 2011. www.abf-nadace.cz X Lamp Lighting Solutions Awards. O podporu mobility na letišti, v přístavu, metru, tramvaji, autobusu... Lhůta pro odevzdání návrhů do 28. 2. 2011. www.lamp.es/en/prizes/objectives
soutěže – Výsledky
2
X Young Architect Award. Kategorie školní práce. Cena Young Architect Award: Vojtěch Geryk, Harry Spraiter (ateliér: Studio Lynn), Faculty of Applied Arts Angewandte Vienna, Transformace Nové galerie, Berlín; Cena architekta Josefa Hlávky: Pavel Šťastný (vedoucí práce Jiří Buček), FA TUL, Urban Park Hradčanská; Cena rektora ČVUT: Anna Háblová (vedoucí práce Michal Kohout, Irena Fialová), FA ČVUT, Vize pro Prahu. www.youngarchitectaward.cz
jan bočan
X O foto Beánie, 1. ročník. Vypisovatel Alfa, SPA. Vítěz: Marek Jedlinský, FA ČVUT. Porota: Ondřej Bouška (asistent v Ústavu navrhování FA ČVUT, Jiří Horský (Alfa), Tomáš Kosnar, 5. ročník, podnáčelník SPA).
knihomol X Praha budoucnosti – Nové centrum / Nové centrum Tbilisi. Kniha, jež je spíše katalogem projektů nežli skutečnou beletrií, představuje výsledky působení profesora Jana Bočana na Fakultě architektury ČVUT v Praze a Fakultě architektury gruzínské Technické univerzity v Tbilisi v letním semestru akademického roku 2009/2010. Vydalo ji Studio prof. Jana Bočana (za podpory Rozvojového projektu MŠ ČR 2010). V části první jsou představeny projekty v prostoru uvažovaného budoucího centra uprostřed meandru řeky Vltavy v Holešovicích. Zbylé projekty doplňují širší historické centrum Prahy. Při otočení knihy se otevře těžce čitelný gruzínský oficiální jazyk. Ten je však přeložen do angličtiny. Jednotlivá zadání se týkají hledání nového centra gruzínského hlavního města Tbilisi. Projekty uzjevně používají logiku systému aplikovaného na projekty pražské. Hledání konceptu strukturovaného „nového centra“ je pro ateliér Jana Bočana aktuálním tematem již několikátý semestr, stejně tak jako práce v autorských týmech. Na první pohled je patrné, že projekty jsou promyšlené, velkorysé a koncepční. Kniha je součástí knižního fondu Knihovny Ústavu teorie a dějin FA ČVU
výstavy X Výstava Nová architektonická tvorba v historickém prostředí. Studentské práce věnované Jáchymovu a Lokti. Jan Auerbach, Jakub Čermák, Adéla Jelínková, Kamil Kubálek, Marek Marovič, Jakub Středa pod vedením prof. Václava Girsy. Pořádá Městská knihovna v Lokti, Národní památkový ústav, ú. o. p., v Lokti a FA ČVUT, Ústav památkové péče. Výstavní síň Městské knihovny v Lokti, Tomáše G. Masaryka 1, přízemí radnice. Do 20. 12. 2010. X Inspirace Le Corbusierem – La Tourette. Studentské práce z workshopu ateliéru ZAN Ústapokračování na s. 12 vu navrhování III FA ČVUT (M. Brožová, J. Hůrka, M. Šrámek)
fotograf ie z konferenc e inventura ur banismu
Nad ročenkou FA ČVUT 2009/2010 (I.) Stejně jako vloni i letos přináší Alfa komentáře stálých kritiků kolekce „the best of“ naší fakulty. 1/ Co vás na ročence zaujalo především? Mohl/a byste ji srovnat s ročenkou předešlou? 2/ Který prezentovaný projekt přitáhl vaši pozornost? 3/ Zaujal vás přístup či (event.) metodika zadání některého z ateliérů?
Martina Šotkovská 1/ Na ročence FA 2009/2010, potažmo na prezentaci ústavů a jejich ateliérů mě zaujal především široký výběr nabízených workshopů, přednášek, exkurzí a aktivních cvičení, které mohou studenti absolvovat. Velmi kvituji nový přístup Ústavu nauky o budovách (nebo alespoň jeho části) k podání cvičení. Zdálo by se, že aktivní zapojení studentů do formování samotného cvičení by mohlo být samozřejmostí, ale ne vždy tomu tak bylo. Např. možnost mapovat přístupnost pražských knihoven, muzeí, obchodů atd., a vytvořit tak podklady pro Pražskou organizaci vozíčkářů se mi jeví pro start studentů FA přinejmenším skvělá. Pravidelné exkurze studentů na stavby pořádané Ústavem stavitelství I mě v ročence potěšily. Ve srovnání s předešlou ročenkou se mi zdá, že je ta nová brána trochu vážněji. Působí na mě, jako by si ústavy daly víc práce se svou prezentací a chtěly se ukázat opravdu v tom nejlepším světle. Tento fakt je pro životaschopnost této publikace nutný. Předpokládám, že předešlá našla svoje uplatnění, a ta nová pak může být silnější a obsáhlejší. Co se týče grafiky publikace, oceňuji rychlou orientaci v samotných ateliérech, která v předešlé ročence chyběla. 2/ Projekt Lenky Bobekové řešící nelehký úkol návrhu Chaty Rysy ve Vysokých Tatrách z ateliéru Aleše Langa mě zaujal svou jasností, upřímností, lehkostí a vyváženou prezentací. V ateliéru prof. Karla Maiera mě na první pohled zaujal projekt Ondřeje Hozáka. Je velmi sympatické, když je student schopen ideu a vizi svého záměru předat, obzvlášť pokud se jedná o široké urbanistické zadání. Myslím si, že takovéto projekty mohou narušit předsud-
mar tina šotkovská
ky studentů, kteří nepokládají urbanistické úlohy za dostatečně zajímavé. Nejedná se ale jen o urbanistické úlohy jako takové. Zjednodušeně řečeno, schopnost architekta „vymáčknout“ se v každém rozsahu a měřítku je nutná. 3/ Metodika jednotlivých ateliérů mě příliš nepřekvapila, jelikož se mi zdá, že se všechny drží stále těch samých schémat jako za mého studia. Stále se mi však líbí rozmanitost těchto metodik a s tím související možnost volby pro studenty. Snad bych si dovolila doporučit studentům, aby vyzkoušeli více variant (jednotné téma v ateliéru, výběr svého zadání, jednotná forma prezentace, prezentace založená na samotném návrhu stavby, území atd.). A b s o l v e n t k a FA Č V UT ( 2 0 0 9 ) , a r c h i t e k t k a , p r o j e k t a n t k a
Obrana města (II.) Inventura Inventury urbanismu… P o k r a č o v á n í z A l f y 9 / 2 0 10
Počátkem letošního října proběhla na půdě Fakulty architektury ČVUT konference Inventura urbanismu 2010. Počin vyvolal značný ohlas v odborné veřejnosti, a samotné dvoudenní diskuse se zúčastnilo více než dvě stě padesát zájemců. Přitažlivost často opomíjené architektonické disciplíny prokazuje i značný návštěvnický pohyb na nově otevřeném fakultním portálu www.inventuraurbanismu.cz. V minulém čísle se Alfa věnovala paralelnímu setkání – mezinárodní konferencí Forum 2000 „Svět, ve kterém chceme žít“, zejména jejímu „městskému“ diskusnímu panelu; v tomto vydání přinášíme závěrečnou zprávu k fakultní konferenci spolu s reflexí účastníků IU: ohlas iniciátora, členů týmu, který vytvořil koncepci, a publika (ne všichni oslovení zaslali svůj přispěvek). Závěrečná zpráva Inventura urbanismu 2010: je platforma architektů a všech zájemců o tvorbu a ochranu kulturního prostředí je kontinuálním procesem vznikla v Ústavu urbanismu Fakulty architektury ČVUT.
3
z á b ě r y z n e d á v n é h o s e m i n á ř e o k r a j i n á ř s k é a r c h i t e k t u ř e , p o s l e d n í d v a z á b ě r y z j e d n é z p ř e n á š e k m e z i n á r o d n í h o c y k l u e k o l o g i e v e r s . a r c h i t e k t u r a
O co opravdu jde? PROČ Inventura urbanismu: Vzrůstá tlak laické i odborné veřejnosti nespokojené s kvalitou naší krajiny, měst, venkova i jednotlivých staveb společnost jen obtížně hledá rovnováhu individuálního a společného, soukromého a veřejného proces územního plánování je nesrozumitelný veřejnosti tato nespokojenost vyvolává nezvládané konflikty různých skupin obnova zájmu o krajinu, město a venkov mění pohled veřejnosti na kulturní prostředí, který se projevuje postupnou změnou životního názoru a stylu naše legislativa na tyto změny není připravena i politici dnes pod tlakem veřejnosti zjištují, že průhledné a kvalitní investice do měst a krajiny mají dlouhodobý význam a smysl. CO je to vlastně urbanismus? Urbanismus je tvorba a ochrana prostředí urbanismus je architektura uspořádání prostředí je výsledkem i nástrojem společenské dohody kvalitní architektura vytváří kvalitní prostředí měřítkem dobrého urbanismu je dlouhodobá spokojenost lidí urbanismus je dlouhodobě nejvýhodnější investicí do kvalitního prostředí všichni jsme akcionáři veřejného prostoru investice do nekvalitního veřejného prostoru je ztrátová. JAK k dobrému urbanismu dospět? Kulturním dialogem průhledností a přehledností pravidel rovnováhou mezi soukromými a veřejnými zájmy péčí o různorodost a bohatost prostředí rovnováhou mezi iniciací a kontrolou rovnováhou mezi tvorbou a ochranou vyhodnocováním dlouhodobých dopadů rozhodnutí odpovědností všech účastníků rozhodnutí respektem ke složitosti a celistvosti problémů chápáním města jako největšího kulturního projektu lidstva. Te n t o s o u p i s j e p o d k l a d e m p r o d a l š í p r á c i I n v e n t u r y u r b a n i s m u . V ý s l e d k y b u d o u p r ů b ě ž n ě z v e ř e j ň o v á n y.
4
Přednášející na workshopu Jakub Cígler, Tomáš Ctibor, Irena Fialová, Radmila Fingerová, Adam Gebrian, Petr Hájek, Petr Hlaváček, Pavel Hnilička, Petr Hrůša, Jan Jehlík, Roman Koucký, Radek Kolařík, Michal
Kohout, Igor Kovačević, David Kraus, Jakub Filip Novák, Ivan Plicka, Jiří Plos, Jan Sedlák, Alena Šrámková, Yvette Vašourková, Zdeněk Zavřel. Iniciátor
doc. Jan Jehlík, vedoucí Ústavu urbanismu FA ČVUT 1/ Naplnila konference vaše představy beze zbytku? Co byste příště změnil? 2/ Která z pronesených myšlenek vás zaujala především? 3/ Který námět jste v diskusi či vystoupení naopak postrádal? 4/ Máte již dnes představu o tématech příští Inventury? 1/ a/ Kvantitativně (zájem studentů, ostatních?) nadmíru, počítali jsme se 100 účastníky, přihlásilo se 363, museli jsme bohužel odmítnout asi 60 studentů kvůli kapacitě, nakonec přišlo 250 lidí (tímto se těm odmítnutým ještě jednou omlouvám, kdo to mohl vědět...). Mimochodem na webu IU je denně cca 120 unikátních návštěv! b/ Kvalitativně (přednášky, diskuse) naplnila víceméně přesně, takto nějak jsem si to vypřál, ještě ty představy předčila. Šlo o to se slyšet, ne jen tušit, jak špičkoví čeští odborníci lapidárně vyjádří odpověď na otázku „O co vlastně jde (dnes v urbanismu)“. Předpokládal jsem individuální přímost názorů, poctivé hledání směrů a témat, vzájemné obohacení. A k tomu došlo v míře dostatečné. Kdyby teď tady byla výkonná firma, která by podněty hned rozpracovávala, myslím, že by měla na další rok dost práce a naše profese by se viditelně posunula k lepšímu. Příště bude jiná konference, vyjdeme z minulé a následného celoročního úročení. Pozveme jiné spektrum přednášejících (i z jiných oborů), zpřesníme témata. Prostě inventura. 2/ Všechny účastníky celkem dobře znám, ale byl jsem unášen moudrostí naprosté většiny z nich. A radostí z objevování. Tak například Davida Krause (volně cituji): „Vyjdu z domu, a první, co uvidím, je odpadkový koš.“ A síla přesných výpovědí paní Šrámkové mě nepřestává fascinovat. 3/ Venkov. Ale ne v duchu notoricky a neobjevně pomlouvaného „urban sprawl(u)“, ale hlubšího uchopení tohoto tématu. Za co bychom měli vyměnit ten stále zaslepeně romantický pohled, jaké opravdu soudobé formy pomohou venkovu, jde o vztah vesnice – měs-
s n í m k y z d e a n a s . 8 z n e d á v n é v e r n i s á ž e v ý s t a v y t v o r b y a b s o l v e n t ů f a k u l t y v a t r i u f a
to, nebo „jen“ o různá sídla ve spektrech velikostním, topografickém, hospodářském atp.? 4/ Necháme to růst, budeme to zalévat a hnojit, a až tomu bude o rok víc, uděláme tomu řádnou inventuru. Během roku lépe zmapujeme aktivity v oblasti urbanistického dění jak teoretického, tak stavěného. Propojíme web vhodnou formou s jinými příbuznými. IU je především platforma, nejen konference. Je jasné, že se musí změnit stavební zákon, přístup k územnímu plánování, práce těch různých „útvarů hlavního...“, chápání urbanismu architekty i urbanisty jako „jen“ jedné ze tří noh architektury (není to samostatný obor!) atd. S tím souvisí i společenství lidí v okruhu IU, protože na zmíněné aktivity je třeba reagovat profesionálně a v odpovídající „energetické“ síle. Z toho zájmu se odvine i tvář IU, jakkoliv ta bude vždy tvárná a proměnlivá (jak objevila Irena Fialová: anglicky čteno je IU „já-ty“). Nejde o novou „Asociaci“ ani o amatérský aktivismus, ale o prostor pro možnosti. Proto na půdě univerzity, tam to patří více než do sevřených, vždy včerejších organizací. Když nebude zájem, nic se neděje, třeba se stane zas něco jiného, lepšího. Nebo zůstane IU jen klubem pár lidí, třeba výzkumnou buňkou, třeba vzpomínkou na dětství. No není to krása? A b s o l v e n t FA Č V UT (19 8 5 )
Z koncepčního týmu 1/ Která z pronesených myšlenek vás zaujala nejvíce? 2/ Jaký aktuální urbanistický námět jste v diskusi či vystoupení naopak postrádal? Mohl byste uvést jeho kladné/záporné dopady? 3/ Které „české“ téma byste pořadatelům navrhl jako ústřední pro příští IU? A proč?
Irena Fialová, Ústav urbanismu FA ČVUT 1/ Inventura mě přesvědčila, že architekturu a urbanismus nelze oddělovat. A že územní plánování je částí, resp. nástrojem urbanismu. Pomohla mi uvědomit si, do jaké míry ovlivňuje rovnováha soukromých a veřejných zájmů v území kvalitu života lidí a čím vším je tato rovnováha ovlivněna. Zaujalo mě, jak se aktualizacemi zákona o územním plánování (1992–2006) postupně a nenápadně eliminovala spoluúčast občanů při rozhodování o budoucnosti jejich obcí. Překvapilo mě, že někteří kolegové, především z publika, ještě věří v totální shora dolů
irena fialová
michal kohout
implementovanou kontrolu území, bez ohledu na proměny, kterými prošla naše společnost a svět za poslední desetiletí. Způsob myšlení lidí má zřejmě obrovskou setrvačnost – poctivá a otevřená práce se studenty je proto úkolem zásadním. 2/ Domnívám se, že bylo vysloveno mnohé, byť ne úplně jasně formulováno a systemizováno. Hledání pojmového rámce současného urbanismu doprovázelo téměř každý příspěvek, každou diskusi Inventury. To byl důvod Inventury. Záměrně jsme se vyhýbali vyprázdněným odborným slovům, jako je např. „udržitelný rozvoj“, „sídelní útvar“, „zeleň“, používali jsme místo toho obyčejná, prostá slova obecného slovníku. Toto hledání a neformální postoj mohou být negativně interpretovány těmi, kdo naši snahu nepochopili. Osobně ale doufám, že Inventura vyvolá spíše sympatie než antipatie. 3/ Myslím, že je jedno, jaké téma si Inventura příště zvolí. Téma vnímám jako vykopnutí míče, nic víc. Iniciativa Inventury je snahou o otevření nejširší diskuse o smyslu, cílech a nástrojích urbanismu. Součástí tohoto otevření je i odvaha zpochybnit a rozechvět, co je dané, institucionalizované, obecně přijímané. Inventura není revolucí ani útokem, ale otevřeným procesem hledání toho, co je pevné, co je pro náš obor a společnost dobré. Potěšilo mě, že přednášející Fora 2000 na téma „Svět, ve kterém chceme žít“ mluvili ve stejném duchu jako účastníci Inventury a že tyto celosvětově uznávané myslitele vyslechlo mnoho našich kolegů všech generací, včetně studentů. A b s o l v e n t k a FA Č V UT (19 8 5 )
Michal Kohout, Ústav urbanismu FA ČVUT 1/ Zaujalo mne toho povícero. Nejvíce se mi líbila otevřená a přátelská atmosféra, ve které zanikly některé řečnické šumy. Ale vyzdvihl bych spíše namátkou zmínku o zlepšení komunitního života čtvrti nikoliv pomocí nějakého zásahu do stavební struktury, ale mnohem efektivněji skrze lokálně provozovanou informační síť. S veškerým respektem k vážnosti profese je dobré být si vědom i limitů naší činnosti: kvalitní fyzické prostředí není nezbytnou podmínkou smysluplného života. I v nemocném těle může pulzovat silný život. 2/ Za poslední století (cca mezi léty 1910–2010) narostla naše sídla, jen co se týče bytových pokračování na s. 8 staveb, na zhruba 400 procent své původní plochy
5
O diplomní projekt 2009–2010 1. cena (ex aequo) Nina Pevná, fa čvut (ateliér FLOW, ved. práce Miloš Florián) Metaballs Pods, Polyfunkční komplex v Plzni Řešené území se nachází v Plzni mezi hlavním vlakovým nádražím a historickým centrem města. Jde o blok vymezený ulicemi Americká, Sirková a Denisovým nábřežím. Jedním z cílů projektu byla expanze zeleného pásu obklopujícího historické jádro města dále k nádraží a vytvoření ideálního pěšího spojení zelení s vedlejšími aktivitami. Cílem bylo vytvořit takové objekty, které nebudou fungovat na úkor zeleně, ale svou kompozicí hmot ideu parku spíše podpoří. Koncept budov vychází z přírodních typů, kdy každá rostlina má svůj stonek, skrze nějž je spojena se zemí. Parter je tedy volně průchozí, komerční a jiné aktivity se nacházejí pod zemí nebo v horních částech budov. Budovy se nestávají bariérou, ale aktivní součástí parku, nekonkurují zeleni, ale jen funkčně doplňují danou lokalitu. Primární je pohyb lidí, a to v různých úrovních. Parcela přiléhá k řece Radbuze, což vybízí k oživení nábřeží a přivedení pěších přímo k řece. Dané území se nachází ve svahu, který klesá od ulice Americká směrem k severu s převýšením až sedm metrů. Tohoto bylo využito pro zbudování podzemních podlaží, skrze něž může pěší klesat až k řece. Střecha podzemních podlaží tvoří prostor parteru, je svahována po úsecích odpovídajících předchozím analýzám cest.
Je tvořena plochami zeleně, vodními plochami, pochozími zpevněnými plochami, ale také světlíky do podzemních podlaží. Pro návrh ideálního hmotového řešení byl vytvořen script prostřednictvím programu Grasshopper. Vstupními daty jsou křivky, vytvořené spojením bodů reprezentujících možné průchody pěších. Křivky tak představují pomyslné pěší trasy.
Uvnitř nich jsou pak generovány křivky udávající tvar výsledných „kokonů“ právě tak, aby neblokovaly vybrané pěší trasy a svým meřítkem příliš nekonkurovaly stávající zástavbě; jejich velikost je také korigována podle požadavku na proslunění prostoru parteru, kdy by při přílišném zahuštění budov došlo k zastínění celého prostoru pod budovami. K vytvoření ideální hmoty byl tedy použit script, který nabízí co největší variabilitu návrhu, pomáhá v tvorbě řešení na základě vstupní představy, jednoduše mění hmotové řešení podle představ architekta i investora. Přesunul těžiště práce od hodin strávených nad „rýsovacím prknem“, kdy je práce spíše intuitivní a nenabízí takové množství variant, k práci výzkumné, kdy je díky definici a stanovení vlastních priorit vytvořen ideální návrh budov. Hlavním bodem se tedy na dlouhou dobu stalo právě hledání priorit, podmínek jak sociálních, tak přírodních a místních, podle nichž by byl script tvořen. Celková hmota budov je koncipována tak, aby výškově plynule přecházela do okolní zástavby. Toto umožňuje právě tvar „kokonů“, kdy se výška „kokonu“ směrem ke krajům snižuje.
Prostory jsou navrženy tak, aby byly co nejlépe průchozí a navazovaly vzájemně na sebe. Podzemní podlaží jsou tři a jsou z velké části věnované parkovacím plochám. Dále jsou pod povrchem umístěny nákupní prostory, fungující jako průchozí pasáž spojující podzemní průchod pod křižovatkou ulic Americká a Sirková s nábřežím řeky Radbuzy. Skrze ně se pěší může dostat až k řece, kde se nachází občerstvení a půjčovna lodiček. Přes „stonky“ budov se pěší dostane jak do garáží, tak do horních částí „kokonů“. Čtyři „kokony“ jsou věnovány kulturním sálům, dva slouží jako spojovací body, vnitřní zahrady. Spojovací krk mezi dvěma zahradami tvoří opět nákupní prostory. Nosná konstrukce byla v první fázi navržena z horizontálních a vertikálních žeber o stejné tloušťce a hustotě. Výpočtem se mělo docílit co nejlepší materiálové úspory. V konečném stadiu a na základě porovnání účinnosti, možnosti využití vnitřních prostorů a estetiky konstrukce s výše analyzovanou žebrovou konstrukcí byla jako nosná zvolena konstrukce z tyčových ocelových prvků.
Fasáda funguje jako aktivní vrstva celku stavby. Jednak má funkci ochrannou, jednak se spolupodílí na provozu stavby. Na počátku bylo hledání takového fasádního prvku, který by byl v jediném modulu, ale přesto nabízel proměnlivost celkového vzhledu budovy, měnil měřítko pláště.
01 půdor ys t ypického podla ží
02 script základních hmot
03 práce s pěšími trasami
04 skladba fasády
radek kolařík
jakub novák
pokračování ze s. 6
(nemluvě o technickém standardu), přičemž počet obyvatel se prakticky nezměnil. Zatímco za předchozích sto let (tj. mezi léty 1810–1910) vzrostla populace v českých zemích o více než dvojnásobek. To vše se událo v důsledku technologického a myšlenkového posunu nazývaného průmyslová a informační revoluce, což jsou zase plody naší západní civilizace. Valná část světa nyní stojí před těmito dvěma „velkými skoky“, nebo je právě vstřebává (předseda Mao nechť promine terminologickou výpůjčku, ale jeho slogan sedí na dnešní události mnohem lépe než na společenský průšvih, který tak původně označoval). Námět č. 1: Je naší historickou příležitostí pokusit se uplatnit často trpce nabyté zkušenosti, které jsme na výše zmíněné cestě získali. Námět č. 2: Je naší společenskou odpovědností uvědomit si, jaké ty zkušenosti vlastně jsou. Dosud jsme pro tento druh inventury konkrétně v České republice mnoho neudělali. Námět č. 3: Hlavní civilizace dneška už není či brzy nebude zdaleka jenom „západní“. Vnímám to jako příležitost, ale i jako výzvu, abychom si s tou inventurou pospíšili. Vždy je dobré vědět, kdo jsme, odkud přicházíme a kam kráčíme. V období zmatků (třeba i tvořivých) to platí dvojnásob. 3/ Námět č. 2: S přáním, aby se ty „velké skoky“ dneška, nezvrhly ve „velké průšvihy“ zítřka. A b s o l v e n t FA Č V UT (19 8 8 )
doc. Radek Kolařík, Ústav urbanismu FA ČVUT
8
1/ První pracovní setkání IU bylo různorodé, myšlenek a témat mne zaujala celá řada. Většinu přispěvatelů i účastníků diskuse znám již dlouho, respektive sleduji jejich názorový vývoj, přednesené myšlenky diskutujeme léta. Nemohu tedy vybrat jednu ani nějaké společné téma, abych nezkreslil svůj pohled. Za cennou a nenahraditelnou považuji skutečnost, že představená témata byla zvolena a interpretována konkrétními účastníky a bylo jich mnoho. Hřeje odpovědnost a zájem všech. Každý přítomný si tak mohl vytvořit nebo upřesnit svůj relativně ucelený pohled na tento obor, mající obrovský záběr. Myšlenku uspořádat IU proto považuji za tu podstatnou. 2/ Setkání jsem chápal jako výměnu názorů všech, kteří se ve své práci procesů urbanismu dotýkají. Z tohoto pohledu je pro mne velkou hodnotou výběr jednotlivých příspěvků a otevření témat v diskusi. Výsledkem je jasnější aktuální orientace v domácím kontextu. Víc si
nelze přát, postrádat není co. Bylo možné vysledovat základní traumata českého prostředí, trvale hledaná v legislativě a formálních postupech. Aniž bych jakkoliv tuto stránku podceňoval, průběh setkání ve mně opakovaně vzbudil domněnku, že tímto směrem upíráme svoji pozornost často nepřiměřeně. Důsledkem toho je pak nedostatek energie, kterou bychom mohli zúročit v kvalitních projektech. 3/ IU mě utvrdila v tom, že urbanismus nemůže být svěrací kazajkou témat k diskusi, ale trvalým procesem, jehož smyslem je odborné vedení úvah. Podle aktuální potřeby. A to bych doporučil. A b s o l v e n t FA V UT, B r n o (19 8 7 ) , Š k o l y a r c h i t e k t u r y AV U (19 8 9 )
Jakub Novák, projektant 1/ Největší dojem na konferenci Inventura urbanismu 2010 na mne neudělal nějaký zásadní názor, ale spíše poznání, že se jednotlivé pronášené myšlenky slévají v mohutný proud volající po tom, aby bylo město znovu kreativně navrhováno, nikoliv technicistně plánováno. Konsenzus mezi architekty není žádná samozřejmost ani v té nejobecnější rovině. V tomto smyslu vnímám Inventuru urbanismu jako předěl. 2/ Velkým problematickým námětem vzešlým z IU 2010 pro mne osobně není žádné klasické urbanistické téma, nýbrž omezená schopnost nás architektů se jasně a jednoznačně vyjádřit v omezeném prostoru – jiný už ani není. Souvisí to i s předchozí otázkou – složitě si každý vyvíjíme vlastní jazyk pro to samé sdělení, a tak se nakonec ani nedomluvíme, ani nic nezměníme. Nejdříve je potřeba pracovat na komunikaci, teprve když se dorozumíme, je možné se o něčem seriózně bavit. Inventura se o šíření porozumění pokouší mj. svou webovou aplikací zpřístupňující jednotlivé příspěvky. Některé si je nutné pustit vícekrát, aby je člověk pobral, ale žádný tam není zbytečný. Odteď jsou součástí veřejného prostoru a působí nejen na architektonickou scénu... 3/ Pominu-li práci na komunikačních mechanismech, bylo by to takto: Pokud já jsem v odpovědi na otázku IU 2010 „O co jde?“ slyšel „Jde o to město navrhovat“, pak bych se na IU 2011 ptal nikoliv „Jak ho navrhovat?“, ale „Co tomu brání?“ Absolvent VŠUP (20 08)
d e t a i l y z d n e š n í p a ř í ž e o b j e k t i v e m j a n a z á h o r y
Lab: (z Alfy) očima doktorandů Jan Záhora Která z myšlenek v posledním vydání bulletinu vás zaujala? Určitě bývalý starosta Budapešti Gábor Demeszky, který na Foru 2000 vyzývá k výraznější roli městských orgánů, jejichž aktivita je nutná pro zachování historického dědictví a ochranu veřejného zájmu před zájmy developerů. Je to stále aktuální téma nejen Prahy, kde lokality v centru jsou téměř „ponechány“ developerským ideám. A naopak: Proč není metropole schopna prosadit výstavbu něčeho tak strategicky významného pro městskou komunikační síť, jako je most přes řeku? Stav je alarmující a je důležité, aby architekti a urbanisti nerezignovali a apelovali na udržení koncepcí potřebných pro kvalitní rozvoj města. Na dvoustránce s diplomkou Filipa Tittla jsem si vybavil výstavbu Paris Rive Gauche1 s podobně „prostříhanými“ bloky, avšak s tím rozdílem, že podél hlavních městských komunikací, které strukturu rámují, jsou bloky kompaktní, „neprostříhané“ a směrem do centra čtvrti se bloky „provzdušňují“, což vytváří odlehčenou, transparentnější strukturu. Za zásadní však považuji zejména zčitelnění hranice mezi prostorem veřejným, poloveřejným a soukromým. Před časem jste pobýval na Erasmu v Paříži. Jak tato zkušenost ovlivnila váš pohled například na městskou čtvrť, kde bydlíte? Překvapením byl svět užívání městského prostoru. Po čase začnete ale i vy komunikovat s prostředím a prostředí začne komunikovat s vámi. Město vám tzv. začne patřit. Po návratu jsem si začal všímat, že podobné esence nabízejí i moje rodné Vinohrady. Došlo mi, že i můj městský život má určitý teritoriální rámec s identitou. Je to „moje“ čtvrť, blok, ulice, trafikant, kavárna, pošťačka, lavička... Došlo ke ztotožnění se s prostředím a hledání toho, co jsem si oblíbil v Paříži, tedy atmosféry, kterou třeba známe z pohlednic z první republiky, kdy tu bylo podobné městské klima i životní styl. Jenže! – S jakou odvahou umí pařížská radnice prosazovat své projekty: Velib2 (celoměstský systém půjčování kol) nebo „Paris respire“ (o víkendu na nábřeží a několika bulvárech místo aut jezdí lidi na bruslích a kolech)… Nebo pařížský bulvár pro chod-
jan záhora
ce a cyklistu na úkor pruhu pro automobil. Chystá se půjčování elektromobilů… Proč to nejde i u nás? K tomu, aby například Karlovo náměstí vypadalo jako park Monceau v Paříži, je možná potřeba méně, než si myslíme. Po zkušenostech s pozitivní reakcí a zájmem úředníků o inspirační snímky ze zahraničí si myslím, že naší profesní povinností je vyžadovat zejména „emancipaci“ našeho úředníka, dopravního projektanta nebo politika. Oprostit je od „zajetých“ postupů. Uvedu pozitivum: farmařské trhy. Tady se povedla určitá symbióza zájmů (tlak poptávky ze strany veřejnosti a předvolební snaha zastupitelů uspokojit občana). Veřejnému prostoru se takto vrací jedna z nejtradičnějších funkcí… A abych nezapomněl: důležitou složkou je také výraz městského prostoru. Konkrétně grafika. Prostě vrátit do parteru eleganci. Fotografie české ulice z dvacátých let s obchody s typickými markýzami nebo neóny z šedesátých let přesvědčují, že je na co navazovat. Začít by se možná mělo u určitého typu regulace, ale je to asi problém širších souvislostí... Ve které fázi doktorské práce se momentálně nacházíte? A které poznání považujete za nejcennější? Hromadím podklady z vybraných ulic, resp. hlavních pražských os. Prvním cílem je mapování podle parametrů, jako je doba vzniku, vzhled, velikost uličního profilu, sklon, poloha atd. Rád bych vytvořil katalog s akcentem na vizuální informace, k němuž mě inspirovala jedna pařížská, urbanistická publikace3. Dalším cílem je analýza, zejména porovnání vlastností a „chování“ ulic ve vztahu k poloze vůči centru. A nejcennější poznání? Asi že jsem si uvědomil, kolik zásadních věcí vlastně ještě neznám. D o k t o r a n d j e a b s o l v e n t e m FA Č V UT ( 2 0 0 9 ) , t é m a p r á c e M ě s t s k ý p r o s t o r – p r o m ě n y a h l e d á n í i d e n t i t y. Š k o l i t e l : J a n S e d l á k .
www.parisrivegauche.com Velib www.velib.paris.fr, www.paris.fr 3 Paris Visite Guidee: Architecture, Urbanism, History and Actuality. Simon, Philippe. 1 2
pokračování na s. 10
9
jana tichá
Inventura Inventury urbanismu… pokračování ze s. 9
Jana Tichá, moderátorka, šéfredaktorka, revue Zlatý řez 1/ Když se ohlédnu za vším, co bylo na konferenci řečeno, vidím jedno důležité téma, jehož dva póly formulovali ve svých vystoupeních Irena Fialová a Milan Jirovec. To téma bych nazvala „chybějící střed“. Irena Fialová upozornila na to, že ty nejoslavovanější příklady současné architektury jsou často agresivní vůči okolí, vymezují se vůči svému prostředí, spíš než aby se do něj začleňovaly nebo s ním komunikovaly. Milan Jirovec hovořil druhý den v debatě o tom, že se navrhování jednotlivých domů stává vyprázdněným, bezobsažným tématem, pokud má být výsledkem například administrativní budova jakožto produkt, jehož účelem je co nejlepší finanční zhodnocení na trhu. Vypadá to, že se architektura dostala do bodu, kdy stavíme domy buď jako autoreferenční „superstars“, nebo jako spotřební produkty. V obou případech mizí ze zřetele komplexní kvalita lidského života, který má být v těchto domech a mezi nimi prožitý. Bez respektu ke kvalitě života nelze formulovat vztah soukromého a veřejného prostoru. Je symptomatické, že to, co bývalo veřejným prostorem, se stalo kolbištěm partikulárních zájmů, nebo se propadlo do naprostého nezájmu. Právě neustálý dialog soukromého a veřejného je však tím, co vytváří komunitu a dává společnosti životaschopnost. Konstatování disbalance nebo přímo absence tohoto dialogu a z něj plynoucí neschopnosti formulovat veřejný zájem se ozývalo na konferenci velmi často. Na praktické úrovni se chybějící střed projevuje jako vakuum mezi územním plánem a jednotlivou budovou. Právě tento vyprázdněný prostor je černou dírou, v níž mizí urbanismus. Jde o to, jak obrovskou energii černé díry pozitivně využít. Přičemž je třeba jasně říci, že urbanismus je autorská tvorba, zatímco územní plánování je výkon státní správy. Obé má své opodstatnění i kompetence, které je zapotřebí definovat a nesměšovat. 2/ Nepostrádala jsem žádné téma, snad jen ostřejší a přesnější formulaci problémů a stanovisek, jasnější argumentaci. Ale to se jistě zlepší, když spolu budeme více hovořit. 10 3/ Veřejný prostor jako přidaná hodnota. A b s o l v e n t k a F i l o z o f i c k é f a k u l t y M U , o b o r u v ě d a o v ý t v a r n é m u m ě n í (19 8 9 )
jiří plos
michal fišer
Z přednášejících
JUDr. PhDr. Jiří Plos, externí pedagog FA ČVUT 1/ Ani ne tak konkrétní jedna myšlenka, spíše široká škála velmi podnětného přemýšlení o urbánním prostředí. A především skutečnost, že se ve velké míře do tohoto přemýšlení – a dobře! – zapojili mladí. 2/ Jednalo se o inventuru. Vzhledem k širokému spektru účastníků jsem neměl dojem, že by nějaká zásadní věc chyběla. Navíc jsem přesvědčen, že smyslem a účelem Inventury urbanismu nebyla úplnost témat, spíše upozornění na naléhavost aktivního a tvůrčího promýšlení města generacemi, které se staly prvními generacemi, za jejichž života v globálním měřítku převážil počet obyvatel měst nad obyvateli neměstskými. A snaha o důsledné domýšlení důvodů (i důsledků) tohoto vývoje. 3/ Hledání místa pro živé urbánní prostředí mezi péčí o kulturní bohatství a různorodost a péčí o přírodní a krajinné bohatství a různorodost. A nástrojů, které tomuto hledání nebudou překážet, nýbrž ho budou povzbuzovat. A b s o l v e n t P r á v n i c k é f a k u l t y UK (19 75 ) , F i l o z o f i c k é f a k u l t y UK (19 8 4 )
Z publika
Michal Fišer, projektant 1/ Zaujalo mě více myšlenek, příspěvky byly v naprosté většině trefné a je dobře, že zazněly. Shodou okolností se konala jen o pár kroků dál výstava (pozor: přímo na ulici!) návrhů soutěže na transformaci industriálního území Ruzyně na novou obytnou čtvrť Prahy 6. Škála více než 50 vystavených návrhů budiž mi zprávou o stavu českého urbanismu: přemíra formalismu, nepřiměřeného měřítka, egocentrických vizí. Pouze jediný návrh bez obavy a důsledně definuje „řád, do kterého je možné nastrkat hrozně moc citu“ (Šrámková), řád, který chápe jako „iniciační, ne regulační“ (Jehlík), zabývá se základní jednotkou – zde transparentním městským blokem, který dělá tvář města, umožňuje vznik svébytného „modu vivendi“ (Sedlák), pod kterým je možné si představit na jednom místě velkou architekturu stejně jako „outsidery a banalitu všedního dne“ (Kraus).
snímk y ze soutěže o foto beánie, marek jedlinsk ý a pet r šuma (2)
2/ Systematická snaha o konání ideových soutěží na strategické a územní plány. Současná praxe procedury získání zpracovatele územního plánu v naprosté většině vylučuje kritérium kvality. Absence ideových soutěží je fatálním příspěvkem k pokračující destrukci českého města a krajiny. Ideová soutěž není samospásou, ale aspoň otevírá cestu ke kvalitnímu zadání. 3/ Těžko volit téma ústřední, zajímá mě developer nikoli jako muž v pozadí, ale jako plnohodnotný partner mezi městem a architektem, rovnocenný člen týmu městotvůrců, konstruktivní oponent a dále celistvost pohledu, mezioborová spolupráce, „dopravní a inženýrské stavby jsou architektura!“ (Jehlík) a samozřejmě krajina. A b s o l v e n t FA Č V UT (19 9 7 )
Publikum – studenti
Ivan Gogolák
1/ Bylo jich tam víc. Kdybych měl vybírat, byla by to myšlenka Jana Sedláka o regulaci jako garanci hodnot, parafrázovaně: kdo nic nepřikazuje, nic negarantuje… Tato myšlenka mi zavdala podnět k přehodnocení svého postoje k regulaci jako nástroji urbanismu, která má i dnes své místo v návrhu – otázkou je jeho podoba a rozsah, jeho důležitost v dnešní době je však zřejmá. 2/ Pravděpodobně by šlo o plán interakce „urbanismu“ s laickou veřejností. V nekomerční propagaci architektury (nikoli stavitelství) zaostáváme značnou měrou za vyspělejšími státy. Myslím si, že nemůžeme doufat v něco jako osvícení zúčastněných. Etablování myšlenek o principech urbanismu je běh na půlstoletí. Asi bychom měli začít co nejdříve. Otázkou zůstává schopnost dnešní společnosti žít v námi navrženém prostředí a naopak. Negativum vidím v šíření dezinformací ve společnosti, které (de)formují výsledný stav měst a obcí, příkladem může být nedávná předvolební kampaň. Naopak informovanost a motivace by mohla vést k tomu, že veřejnost bude mít lepší představu o tom, jaké prostředí by si chtěla vytvořit, zachovat. 3/ Diskurs českého prostředí a zahraničních urbanistických metod, podrobený kritickému hodnocení z hlediska jeho přínosu pro zdejší krajinu a charakter (nejenom) měst nebo pro
ivan gogolák
michal petr
mě důležité téma – automobil a město. Z pohledu těchto témat bych osobně apeloval na vytvoření platformy pro udržení větší přístupnosti ve smyslu slov Jana Jehlíka o „dobrém konání“. D r u h ý r o č n í k n a v a z u j í c í h o m a g i s t e r s k é h o s t u d i a FA Č V UT Překlad ze slovenštiny jhr
Michal Petr 1/ Během pátečního defilé mě překvapilo vystoupení pana Zdeňka Zavřela a jeho zhodnocení světového vývoje po roce 1990, v Čechách pak zvlášť situace okolo rozdělovaní majetku v souvislosti s panelovými sídlišti. Dále zajímavé paralely přinesl ve svém příspěvku (revize urbanistického myšlení po roce 1990). Petr Hrůša. Pro mě nejzajímavější projev zazněl až v sobotní diskusi. „Kdosi z publika“ vystoupil se zhodnocením pátečních projevů, v rámci kterého vyjmenoval 25 nejčastěji se objevujících slov ve vystoupení jednotlivých účinkujících (také dvou nebo tří zapovězených). Tento výčet byl pak čitelný i v závěrečné zprávě (viz úvaha Tomáše Vícha v příštím čísle – pozn. red.) 2/ Na konferenci jsem postrádal vystoupení profesora Karla Meiera, myslím, že by mohl vnést další pohled do „rozporu“ mezi disciplínou urbanistickou a územně-plánovací. Považuji tento rozpor za velmi aktuální – chybí nějaký společenský konsenzus, kam by se dnešní města měla ubírat. To s sebou nese velkou svobodu všech zúčastněných. 3/ Téma/dělení příspěvků na Obecné/Veřejné/Praktické mi přijde praktické i pro další konferenci, možná jen užší vymezení jednotlivých sekcí. Stanovovat nějaké konkrétnější téma není na místě vzhledem k šíři záběru IU. Ústřední motiv je důležité stanovit hlavně pro diskusní část, ve které by mohl posloužit moderátorovi jako vodící linie, pro posluchače by pak byla diskuse daleko přehlednější a srozumitelnější. D r u h ý r o č n í k n a v a z u j í c í h o m a g i s t e r s k é h o s t u d i a FA Č V UT
11
z v ý s t a v y p r a c í v l o k t i p r o j á c h y m o v a l o k e t pokračování ze s. 2
společně s plenérem Ústavu výtvarné tvorby (K. Pokorný). Galerie Schodiště, Jugoslávských partyzánů 3, Praha 6. Do 9. 1. 2011.
Notes
12
X FA ČVUT zvolila nové členy fakultního a univerzitního akademického senátu. V dalším volebním období bude AS FA ČVUT pracovat v tomto složení: Pavel Vlček, Michael Rykl, Dana Matějovská, Jan Jehlík, Ladislav Lábus, Petr Vorlík, Dana Kolářová, Jan Sedlák, Jan Paroubek, Vít Máslo, náhradníci: Ján Stempel, Michaela Brožová, Dalibor Hlaváček, Petr Klápště, Jana Zdráhalová, Luboš Pata, Hana Seho (zaměstnanecká část); Vít Podráský, Zdeňka Havlová, Tadeáš Vávra, Michaela Štikarová, Nurjon Borshi, náhradníci: Kateřina Nováková, Lukáš Makovský, Alena Handlová (studentská část). AS ČVUT: Jaroslava Babánková, Dalibor Hlaváček, Ladislav Lábus, náhradníci: Jan Stempel, Jan Paroubek, Radek Kolařík, Vít Máslo (zaměstnanecká část); Jaromír Hainc, Miroslav Nevlida, náhradníci: Oldřich Sládek (studentská část). Volby navázaly na prezentaci volebních programů 25 kandidátů, která proběhla dne 22. 11. 2010 na půdě FA ČVUT. Podrobnosti viz www. FA CVUT.cz, SPA-FA.CVUT. X Letošní Beánie proběhla v polovině listopadu v klubu Kostel (odsvěcený kostel sv. Michala) nedaleko Staroměstského náměstí. Tradiční křest „prváků“ zařídili studenti třetího ročníku s vedením SPA a opět se jim povedlo překonat Beánii loňskou. Může za to i volba tématu noci Vampire night, které dalo křídla fantazii autorů masek úpírů a především „křest“ coby příjímání podobojí – tedy na letošní Beánii „pod“ červeným vínem a česnekem! Hudební ohniska soustředila takřka tisícihlavý, křepčící studentský dav do hlavního sálu a do nejvyšších pater klubu: hlavní pódium obsadily kapely rockabilly, se směsí punku a rock&rollu – pro uvolněný tanec a na vrchním pódiu se zase hrálo víc fandům muziky divadelní i hudby z archivních filmů. A někde mezi tím vším se odehrávala všechno to, co se dá zažít jen jednou za dva semestry... V neposlední řadě i fotografická soutěž O foto Beánie 2010, vypsaná fakultním bulletinem Alfa a SPA. Viz INFA – Soutěže. X Cena MK ČR 2010: Alena Šrámková (1929). Doplňujeme informaci v Alfě č. 9/10, zařazenou po uzávěrce. Ze zprávy poroty: „(…) Prof. Šrámková došla k osobitému minimalistickému stylu architektury, ve kterém se s mimořádnou vnitřní silou snoubí moderna 20. století s klasickou tradicí staletí předcházejících. Šrámková netaktizuje, říká, co si myslí. Stejně tak přímočaře se
chovají její domy: šokují jak kolegy, tak veřejnost. Jakmile se však usadí emoce a prach, stávají se neodmyslitelnou součástí místa, respektují jeho měřítko, urbanisticky je dotvářejí. Jako jedna z mála mezi současnými architekty se nebojí monumentality. Přestože vyhrála v celé řadě významných soutěží, nerealizovala mnoho domů. (…) Učí své studenty, že architektura má moc na lidi působit a vychovávat je. Její tvůrčí postoj, zdůrazňující morální kvality a společenskou odpovědnost architektury, pojmenoval teoretik architektury Rostislav Švácha „českou přísností“. Šrámková je bezesporu jeho hlavní představitelkou, jakýmsi monolitem české architektury, ženou, která je i dnes, ve svých více než osmdesáti letech, měřítkem profesní odvahy, síly, vytrvalosti a poctivosti“ (kráceno redakcí). Nominace na Cenu MK ČR, 2010: Obec architektů; Miroslav Řepa; Alena Šrámková; Radim Ullmann. Porota: Irena Fialová (FA ČVUT), Oleg Haman (Obec architektů), Jan Hrubý (Fakulta architektury VUT v Brně), Milan Jirovec (Česká komora architektů), Ivan Kroupa (VŠUP), Pavel Liška (VŠUP), Vladimír Šlapeta (Fakulta architektury VUT v Brně), Jan Stempel (FA ČVUT), Zdeněk Zavřel (FA ČVUT).
Přednášky, workshopy, konference X Památky 2010. Jiří Škabrada, O nejkrásnějším domě na Vysočině – 14. 12. Přednáška v rámci třetího ročníku cyklu Ústavu památkové péče FA ČVUT. Vždy C 223, Fakulta architektury ČVUT, Thákurova 7, každé úterý v 17.30 h. www.pamatky-facvut.cz Errata: V minulém čísle zkomolil šotek křestní jméno podnáčelníka SPA Radka Nováka. Jmenovanému i čtenářům se redakce omlouvá.
ALFA bulletin Fakulty architektury ČVUT / Vydává: vedení FA ČVUT / Ročník 4 / Vychází 10 × ročně / MK ČR E 17540 / Redakce: Jiří Horský / Layout: Tomáš Legner; str. 6–7: Nina Pevná / Jazyková redakce: Eva Lorencová / Snímky, není-li uvedeno jinak: © archivy autorů / DTP: Irena Holičová / Tisk: Ottova tiskárna, spol. s r. o. / Kontakt: redakce bulletinu Alfa, č. A 318, Thákurova 7, 160 00 Praha 6, tel.: 602 222 478 /
[email protected]