12. bulletin fakulty architektury čvut

03/’12

bulletin fakulty architektur y čvut

 f otoreportáž z noci univerzit na čvut  „ zimní “ laureáti olověného dušana 2012  o britských doktorandech s prof. kalinou  na ostří praxe (ii)

martin špičák, kateřina frejlachová, ateliér jana jehlíka, ústav urbanismu, silná místa obce předboj, laureát olověného dušana 2012, kategorie projekty

snímk y z vernisáže v ýstav y young architect award ve fakultní dvoraně

Soutěže X Kunstquartier Hagen – Aufwertung des Museumsumfeldes. Lhůta pro odevzdání soutěžních návrhů do 2. 4. 2012. http://www.aiv-mark-sauerland.de/cms/ index.php/130-aktuell-wettbewerb-kunstquartier-hagen X Concours Fondation Bénéteau Le mobile-home de demain. Lhůta pro odevzdání návrhů do 13. 4. 2012. http://www.beneteau-group.com/fr/le-groupe-beneteau/fondation-beneteau/80.html   Soutěže – výsledky



X O nejlepší urbanistický projekt. XVII. ročník. 1. cena: Tomáš Kosnar, Markéta Mráčková, Mária Ralbovská – FA ČVUT Praha, práce vypracovaná na RWTH Aachen Fakultät für Architektur, prof. R.- E. Westerheide, Antweiler – vesnice v krajině Eifel; 2. cena: Katarína Chálániová – FA STU Bratislava, ved. práce A. Sopirov, Svatotrojiční náměstí v Krupině; 3. cena: Michaela Fišerová – FA ČVUT Praha, Landscape studio 2011 Henry W. A. Hansona a Petra Klápštěho, Regulační plán – Vysočany. Odměny: Petra Barotková, Martin Klicpera, Miroslav Juren – FA ČVUT Praha, Ústav urbanismu, ateliér Jana Jehlíka, Město a řeka – Praha a Vltava; Martina Guráňová, Kristýna Jirsová, Jan Voltr – FA ČVUT Praha, Ústav prostorového plánování, Ateliér K. Maiera, J. Vorla a V. Šindlerové, Sídliště Bohnice 2050; Jakub Straka – FA ČVUT Praha, Ústav urbanismu, Ateliér R. Kolaříka, Kolbenova site specific. Zvláštní cena: Petr Valíček – FA VUT Brno, ved. práce L. Františák, Revitalizace areálu Kras, Staré Brno. Porota: I. Fialová (FA ČVUT), G. Kopáčik (FA VUT v Brně), K. Maier (FA ČVUT), J. Schindler (4a architekti) – předseda poroty, A. Sopirová (FA STU v  Bratislavě), M. Štádlerová (Asociace pro urbanismus a  územní plánování), H. Zimová (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR). X Olověný Dušan, zimní kolo, 19. ročník. Adam Vilímek, ateliér Hašek – Hulín, Akvárium; Martin Špičák a Kateřina Frejlachová, ateliér Jana Jehlíka, Silná místa obce

Předboj (kategorie projekty). Ateliér Petra Hájka a Jaroslava Hulína (kategorie ateliér). Výtvarný ateliér v Ústavu výtvarné tvorby Mariana Karla, Evy Červinkové a Josefa Šafaříka (kategorie design). Porota: Tomáš Brix, David Kraus, Milena Sršňová, Jaroslav Wertig (kategorie architektura), Jan Němeček, Petr Lešek, Dušan Poliaček (kategorie design). Knihomol X Jak již Alfa uvedla, začátkem nového semestru otevřel Ústav urbanismu svou knihovnu, která je prozatím umístěna v  zasedací místnosti č. 664. (Otevírací hodiny: pondělí 10–14 h, čtvrtek 13–17 h). Existence knihovny Ústavu urbanismu zřejmě úzce souvisí s jeho založením. Samostatný Ústav pro stavbu měst zřídil na Fakultě architektury roku 1925 Antonín Engel, žák Otty Wagnera a autor velkorysé koncepce zástavby Dejvic. Jako „suplent“ byl v téže chvíli pověřen vedením ústavu Alois Mikuškovic (ředitelem ústavu od roku 1938). A  právě Mikuškovicovým razítkem jsou pak opatřeny jedny z prvních knih ústavu. Knihovna kupodivu vlastní také sérii knih, které byly pořízeny za protektorátu. V poválečném období se stal hlavním Mikuškovicovým pokračovatelem Jindřich Krise, který po něm ústav vedl. Krise je znám především jako autor konceptu zástavby pankrácké pláně, jež se však značně odklonila od jeho původního záměru, a také svým přátelstvím s francouzským urbanistou Robertem Auzellem, který urbanisticky koncipoval proslulou osu La Défanse (Krisemu daroval řadu svých knih o stavbě měst). Větší soubory v knihovně zastupují spisy Le Corbusiera a z českých autorů pak Jiřího Hrůzy a Emanuela Hrušky. Český architekt a urbanista Hruška patří k  těm málo známým, přestože stál u  zrodu Ústavu pro stavbu měst při Masarykově akademii práce a Ústavu stavby měst na bratislavské Technice. Členové Ústavu urbanismu se již delší dobu pokoušejí o obnovení knihovny alespoň v  prezenční formě. Prvním krokem je elektronizace knihovního fondu, druhým pak nákup dostatečného množství nových knih o urbanistické tematice. Ambicí ústavu je pořádat v knihovně krátká setkání nad novými tituly pokračování na s. 12

r i c k m a t h e r, p ř í s t a v b a k h i s t o r i c k é b u d o v ě t h e a s h m o l e a n m u s e u m v o x f o r d u , vedle současná podoba olympijského stadiónu, londýn, stratford. snímk y pavel kalina.

O doktorském studiu ve Velké Británii Prof. PhDr. Pavel Kalina, CSc., z  Ústavu teorie a  dějin architektury podnikl koncem loňského roku studijní cestu do Velké Británie, zaměřenou na kontakty v oblasti doktorských programů. Cesta byla financována z prostředků OPPA. S kým jste se v Británii setkal? V Oxfordu s dr. Marcelem Vellingou, koordinátorem výzkumu a garantem programu Ph.D. na Fakultě architektury Brookes University v  Oxfordu, rovněž jsem se setkal s dr. Gervasem Rosserem z katedry dějin umění při Faculty of History Oxford University, což je jedna z nejvýznamnějších kateder dějin umění na světě. V Londýně jsem se sešel s dr. Barbarou Pennerovou, garantkou doktorského programu v oboru humanities na londýnské Bartlett Faculty of Built Environment, jež stále patří k nejlepším školám našeho oboru. Tamtéž jsem se dále sešel s prof. Jonathanem Hillem, garantem zdejšího doktorského programu v oboru architectural design; mimochodem jde o jeden z nejúspěšnějších programů tohoto typu na světě, jeho údajně prvním absolventem byl Charles Jencks... Všechny schůzky proběhly úspěšně, získané materiály, hlavně sborníky doktorandských prací jsem předal ke katalogizování do knihovny Ústavu teorie a dějin umění FA. Mohl byste stručně uvést některé odlišnosti britské organizace doktorského studia? Na obou školách mají podstatně menší počet studentů doktorského studia než FA ČVUT. Na Brookes je to méně než třicet studentů, na Bartlett kolem sedmdesáti ve dvou oddělených, byť navzájem personálně i výukově propojených programech. Na Brookes z asi dvaceti uchazečů přijali naposledy tři. Důležitá je také praxe, kdy má každý student více než jednoho školitele. Rovněž je obvyklé, že školitelé doktorandů

pavel kalina

sami mají Ph.D. Počet školitelů je na každé škole přísně regulován: na Bartlett je to například osmnáct lidí, které vybírá fakultní komise pro doktorské studium. Doktorské disertace samozřejmě musejí splňovat parametry standardní vědecké práce. Na obou školách, které jsem navštívil, vznikly doktorské programy dlouho před přijetím Boloňské charty. Doktorské studium je tak výsledkem organického vývoje, nikoli administrativního zásahu. Barbara Pennerová se mi svěřila, jak byla překvapena, když zjistila, že např. v Turecku musí doktorand povinně publikovat. Jejich doktorand publikuje, i když ho k tomu nikdo nenutí, žádné předpisy k tomu neexistují. To je ovšem dáno přísně výběrovým charakterem studia. Je ovšem třeba podotknout, že na britských školách neplatí postgraduální studia vláda, resp. stát, ale student. Zbyl vám nějaký čas na prohlídku současné tvorby? V  Oxfordu jsem navštívil Ashmolean Museum, jehož budova byla nedávno doplněna o  dostavbu od Ricka Mathera. Dostavba, nominovaná na Stirling Prize, patří k významným příkladům současné muzejní architektury. Volný čas v Londýně jsem využil k návštěvě téměř dobudovaného komplexu Olympijské vesnice ve Stratfordu se stavbami mj. od studia Populous a od Zahy Hadid. V Londýně jsem dále zhlédl dvě výstavy, věnované scéně 20. století. Ve Victoria and Albert Museum to byla výstava Postmodernism. Style and Subversion 1970–1990. Jde o  zcela zásadní mapování nejvýraznějšího stylového – nebo antistylového? – fenoménu posledních desetiletí. V  Royal Academy of Arts jsem navštívil výstavu Building the Revolution. Soviet Art and Architecture 1915–1935. I když nešlo o první výstavu věnovanou tvorbě ruské avantgardy v západní Evropě, ocenil jsem snahu o jiný pohled a publikování méně známých staveb. K výstavám připravuji dvourecenzi, která by měla vyjít v Revolver revue č. 86 v prvních měsících roku 2012. Př ipr av ila redakce



martin špičák, kateřina frejlachová

adam vilímek

Nad ročenkou FA ČVUT 2011–2012 pokračování

Stejně jako v předchozích letech i letos se fakultní zpravodaj pokouší o inspiraci důkladnějšího listování ročenkou. 1/ Co vás na ročence zaujalo především? Mohl byste ji srovnat s loňskou? 2/ Který prezentovaný projekt přitáhl vaši pozornost? 3/ Zaujal váš přístup či metodika, event. zadání některého z ateliérů?

Doc. Petr Hrůša, Ateliér Brno



1/ Ročenka představuje – ve srovnání s prezentacemi investorských záměrů ve světě praxe – (v ideálním případě) svobodný, v dobrém slova smyslu akademický výstup myšlení školy. Formát a grafika naznačují, že publikace není určena pro archiv, stejně jako shodou okolností výrazem podobný developerský čtvrtletník Building World Magazine, časopis popisující „investments, projects, tenants...“ atd. Jde však jen o neobsažnou a myšlenkově pustou reklamu záměrům různých developerů… Nicméně krom podobného formátu má s ročenkou ještě jeden společný rys: neexistenci geometrického uchopení architektury. Ta se prezentovala vždy představením prostoru například prostřednictvím dispozic – půdorysů, ale také intelektuálněji založenou grafikou situačních plánů i ortogonálních pohledů. Když si listuji článkem „Teplicím přibude další nákupní centrum“ nebo „Na Roztylech se chystá kancelářský park“ v čtvrtletníku, uvědomuji si, že obdobně asociuji při prohlížení některých stránek ročenky; například nad Administrativním komplexem budov mezi ulicemi Evropská, Liberijská a Kladenská. Opojná geometrie, půdorysná koncepce s kompozicí hmot jako by z ústředních témat (někdy i z hlav a srdcí architektů?) mizely. Kompozice jako by u mnoha ateliérových projektů nebyla podstatná. Zatímco se v plejádě vizualizačních útržků, jakéhosi leporela, objevují tváře Zuzany, Milana, Jana…

snímk y alf y z přednášk y v nové knihovně ústavu urbanismu

petr hrůša

Zaujala mne tedy nearchitektonická a až neintelektuální tvářnost mnoha prezentovaných, jistě intelektem mladého myšlení nabitých studentských projektů. 2/ Z hlediska prezentace myšlení mne zaujal diplomní projekt Barbory Mulitové – Rezervy centra v ateliéru Romana Kouckého. Spojitost širšího urbánního pohledu s architekturou a způsob práce nabízejí potenciální přínos pro ještě jiné než „plánovačské“ pohledy na obor urbanismu. Spojují se jak s „krajinou“ v širším smyslu, tak s architekturou, které zde dávají metropolitní měřítko. 3/ Ročenka budí pozornost už v dobré tradici „předávaného“ v ateliérech Aleny Šrámkové, Zdeňka Zavřela a  Ladislava Lábuse – právě pro důraz kladený na větší obsah, geometrickou souvztažnost a menší mediálně „šoubyznysovou“ skutečnost pojetí prezentací ateliérů.

LAB: Očima doktorandů 1/ Zaujala vás některá z myšlenek v poslední Alfě? 2/ V  které fázi vaší práce se nacházíte? Překvapila vás během práce některá skutečnost či idea? 3/ Existuje něco jako ctnost architekta? V kladném případě, jaké hodnoty podle vás představuje? Event. jakou metodou lze charakteristiku vymezit?

Marek Pavlas 1/ V rubrice Jak prosperují absolventi FA ČVUT bylo zajímavé sledovat, jak se daří čerstvým absolventům a mladým architektům. Rozhodně se cítím příliš mladý a nezkušený na nějaké bilancování, ale pár let po škole asi člověk začíná tušit, jaké má do budoucna představy. S některými oslovenými jsem absolvoval v témže roce. Jejich odpovědi mi nabízejí možnost přemýšlet i nad mými prvními zkušenostmi z praxe.

  v ýstava f igurama v ý t varných děl studentů a pedagogů uměleck ých škol „ rozs vítila“ fakultní dvorany

2/ Doktorský studijní program studuji již druhým rokem. Tématem mé práce je aplikace technologie masivních dřevěných panelů (CLT-crosslaminated timber) pro vícepodlažní budovy. Mám za sebou účast na konferencích Juniorstav 2011/2012, účast na Workshopu SUBA W3 2012, jednu studijní cestu a pokus o podání žádosti o grant SGS. Jsem členem doktorského týmu v rámci grantového programu GA ČR 103/09/H095. Se členy týmu se pravidelně setkáváme při diskusích nad tématy našich doktorských prací. V současné době dokončuji studii dizertační práce, kterou budu v tomto semestru prezentovat v rámci ústavu stavitelství I. Zároveň stále shromažďuji literaturu k danému tématu a snažím se získávat pokud možno co nejaktuálnější informace o vývoji zkoumané technologie. Současně připravujeme projekt konstrukce – výstavního pavilonu, na kterém by bylo možné ověřit a prezentovat vlastnosti masivních dřevopanelů. Jedná se o instalaci malého rozměru, zhruba 6 ×3 ×3 m, na které budou použity různé typy panelů. Součástí našeho záměru je prezentace tohoto pavilonu na různých fakultách architektury v ČR, popřípadě i na Slovensku. Po jednáních s výrobci se zdá, že by mohl být projekt realizovatelný. V současné době řešíme možnosti spolupráce s konkrétními dodavateli. Překvapení se při studiu objevuje celá řada. Hlavním překvapením je časté zjištění, jak čas letí. Člověk si brzy uvědomí, že má během chvíle rok studia za sebou. Je nutné mít určitou disciplínu, aby mohl student předkládat konkrétní výsledky. Milým zjištěním je změna ve způsobu chování pedagogů ke studentům – doktorandům ve srovnání se studiem bakalářského či magisterského programu. Setkávám se s daleko vstřícnějším přístupem než v předchozích letech. Přijde mi, že vyučující mají v podstatě radost z toho, když se někdo rozhodne pro doktorské studium. Velice mě těší, že mám možnost setkat se se zajímavými lidmi, s odborníky, ke kterým bych mimo školu těžko nacházel cestu. Vzhledem k tomu, že je technologie masivních dřevěných panelů velice aktuálním tématem, je nasnadě využití možnosti propojení studijních záměrů s aktivitami výrobců zkoumaného konstrukčního systému. Je mnohem jednodušší k těmto lidem nacházet cestu, když se člověk zabývá daným tématem jako

marek pavlas

doktorand než jako architekt se zájmem o jejich práci. Velice obohacující je účast v doktorském týmu v  rámci grantového programu GA ČR 103/09/H095. Díky pravidelným setkáním mohu sledovat, jak v práci pokračují moji spolužáci. To je vždy inspirující. Multidisciplinární složení týmu umožňuje získání širšího rozhledu k tématu trvale udržitelného rozvoje. Kolegové se zabývají například posuzováním životního cyklu materiálů a budov – novostaveb i rekonstrukcí, zkoumáním specifických k přírodě šetrných konstrukčních systémů i urbanistickými tématy, jako jsou brownfields. Výčet není kompletní, ukazuje ale rozmanitost řešených témat. K určitému rozčarování dochází při boji s administrativou. Opravdu nechápu, jak mohlo být vymyšleno něco tak uživatelsky nesrozumitelného a složitého, jako je komponenta VVVS. Bez rad zkušenějších například těžko zjistíte, že je nejprve zapotřebí příspěvek do VVVS celý vyplnit, pak je nutné vrátit se o krok zpět a doplnit autora. Jiný postup není možný. Teprve potom lze akci do systému přidat. Další boje nastávají při pokusech o odevzdání příspěvků na konference, kdy je nutné do posledního detailu splnit požadované formátování, rozsah a celkovou formu elaborátu. Pro zdárný průběh těchto akcí je přesná organizace a formální plnění zadaných požadavků nejspíš nutností. Mnohdy se ale student při vyplňování složitých podkladů zákonitě musí rozčílit. Při odevzdávání příspěvků na JUNIORSTAV jsem musel text po formální stránce několikrát opravovat, než byl organizátory přijat. 3/ Etika a morálka by, myslím, měla představovat významnou roli ve všech odvětvích lidské činnosti. Člověk se má především chovat slušně, ať je třeba pekař, lékař, právník či architekt. Na otázku, zda existuje něco jako ctnost architekta, je má odpověď ano. Její hodnoty jsou podrobně vystiženy v profesním a etickém řádu ČKA. Ve zkratce se ale dá říct, že se má člověk chovat především slušně a poctivě, a to platí i o výkonu povolání architekta. D o k t o r a n d j e a b s o l v e n t e m FA Č VUT ( 2 0 0 8 ) , p r á c e P o d p o r a v ý s t a v b y v í c e p o d l a ž n í c h m a s i v n í c h d ř e v o s t a v e b – v y u ž i t í t e c h n o l o g i e v r s t v e n ý c h p a n e l ů , š k o l i t e l p r o f. I n g . Miloslav Pavlí k, CSc.



Olověný Dušan 2012 Kategorie Projekty

Silná místa obce Předboj Martin Špičák, Kateřina Frejlachová, ateliér Jana Jehlíka, Ústav urbanismu



Autorská zpráva Naším cílem je nalézt současný charakter venkova. Předboj je stejně jako většina obcí sužován rozsáhlou „katalogovou“ výstavbou bez respektování lokálních podmínek, bez vlastní identity. Transformace venkova ve 20. století vyvrhla člověka do cizího abstraktního prostředí. Venkov je dnes utvářen tupým vytyčováním ulic a  parcel, na nichž jsou posléze zbudovány laciné (ne však levné) pseudovily. Problém vidíme v  roztříštěnosti a  fragmentaci území. V obci definujeme subcelky, které se liší jak dobou vzniku, tak vlastní uzavřeností a  atmosférou. Na rozhraní těchto subcelků se nachází „zbytkový prostor“, příležitost, jak pomocí zásahů – klínů rozbít monotónnost sídelní kaše. Stmelit obec, ale zároveň jasně definovat a  zpřesnit jednotlivé části. Snažíme se nalézt společné atributy vesnickosti a nároků dnešní společnosti, jež umožňují žít moderně, aniž by venkov vypadal jako okraj velkoměsta. Navrhujeme nové funkce, nové možnosti využití tradičních vesnických prostor a  používáme podvědomě známé jevy a archetypální tvary v nových souvislostech. Dalším cílem je utvořit vazbu mezi člověkem a  jeho okolím. Zprostupnění a  zabydlení, kolektivizací „zdevastované“ krajiny umožní tzv. zapuštění kořenů.

Zpráva poroty Jemný, ale sebevědomý projekt, navíc zabývající se vesnicí, tedy žádné mrakodrapy, ale prostředí, které známe. Z  vizualizace čiší letní odpoledne, kluci běží k rybníku a někde štěká pes. Nádherné plány. Čechy – naše země. Pocit klidu. Přitom vidno, že to je od architekta, trocha té divnosti pro toho, kdo se pozorně kouká…

Západní pohled

Jižní pohled

Severní pohled

Dispozice stodoly pracuje s bočním velkým vchodem a volnou vnitřní plochou 29 × 15m. Uvnitř je umístěno jádro s toaletou a kuchyňkou. Vnitřní prostor je přisvětlován střešním světlíkem.

1:250

Olověný Dušan 2012 Kategorie Projekty

Akvárium Adam Vilímek, ateliér Hájek-Hulín, Ústav navrhování III

Autorská zpráva Sladkovodní akvárium klade důraz na zachycení života ryb ve Vltavě. Člověk, tvor suchozemský, je konfrontován s  podvodním světem. Skrze spáru ve vodní hladině je nabídnuta možnost sestoupit pod ní. Cílem je zprostředkovat návštěvníkovi co nejintenzivnější vizuální zážitek. Dojem je umocňen potiskem stěn grafickým motivem vodní hladiny. Akvária jsou dělena na jednotlivé sekce rybích společenství. Celkový počet druhů je 38. Celý plovoucí dům je přemístitelný (tažení remorkérem). Pro přesun nutno vypustit balastní nádrže, objekt plave. Při kotvení se do nádrží napustí voda, objekt klesne a dosedne na dno pomocí hydrauliky. Venkovní pozorování je možné pouze v noci, kontakt akvárií s denním světlem způsobuje rychlou expanzi vodních řas, expozice by byla neudržovatelná. Pomocí pojízdných stěn lze akvária izolovat a odslunit. Přístupové schodiště je vybaveno plošinou, objekt je bezbariérový. Pod schodišťovým prostorem na straně je umístěna strojovna nádrží. Na druhé straně se nachází centrální mechanický a biologický vodní filtr, zajišťující potřebné podmínky pro ryby. Vodu z  Vltavy nelze využít vzhledem k  riziku kontaminace. Objekt je připojen na vodovodní a elektrickou síť ze břehu.

Zpráva poroty Ze všech návrhů na plovoucí objekt u  Železničního mostu právě akvárium nejlépe vyhovuje požadavku na to, aby nové stavby, a  to ani plovoucí, nerušily ty staré, a  zvláště ne pohled vzhůru k Hradu. Akvárium neruší, není stavbou. Akvárium je díra do vody. Štěrbina v toku. Ponorka s rybami. (Kapitán Nemo by nejspíš zařídil, aby nohy, na kterých akvárium stojí, také chodily.) Atrakce pro nudící se chodce po nábřeží. Destinace školních vycházek. Místo, kde lze uspořádat narozeninovou party s cateringem rybích jídel. Důvod k rozčilení, jaké hovadiny se na škole už taky vyučují. Porota se obávala jenom šplouchnutí vlny od parníku jedoucího kolem.



Olověný Dušan 2012 Kategorie ateliéry

Plovoucí dům a veřejný prostor Ateliér Hájek-Hulín, Ústav navrhování III Zadání Současná města hledají nové rozvojové plochy. Jednou z  rezerv města Prahy je řeka Vltava. Je však nutné mít na paměti, že Vltava je veřejným prostorem a ne parcelou k trvalému zastavění. Rašínovo nábřeží v  současné době slouží jako parkoviště a přístavní molo. Jeho společenský a  městotvorný potenciál je nevyužitý. Naším úkolem bylo analyzovat tento prostor a navrhnout do něj veřejnou funkci, která by tomuto místu dala nový smysl. Zásah byl omezen maximálním plavebním rozměrem plavidla, pontonu. Každý student, každá studentka prověřili na základě analýzy svá vlastní řešení. Některé objekty jsou trvale přikotveny na místě, jiné využívají celou pražskou část Vltavy. Jeden objekt je navržen jako putovní galerie, plovoucí po Vltavě, Labi, Rýnu nebo Dunaji.



Zpráva poroty Hájkovo téma je něčím, co se pohybuje mezi uměním, developerskou činností, punkovou neziskovou iniciativou a  architekturou. Kritickým pohledem je nutno říci, že zadání je nahrávka na smeč, je to trochu imagové, těžko hodnotitelné a  v  jistém smyslu slova snadné. Neboť na vodě vypadá všechno dobře, ta síla živlu a  jeho charisma je pomocníkem. Přesto je v  rámci školy, která se jeví jako velmi konzervativní instituce, zázrak, že někdo zadává věci takto a  hlavně je takto prezentuje. Vejdete-li do Hájkova ateliéru, padne na vás radost, lehkost, zanícení, humor, umění zkratky a hlavně cítíte touhu navrhovat, vymýšlet, užít si to. Petr Hájek říká, že zadáním chtěl dokázat, že Vltava se má nechat na pokoji, že nejde o stavební pozemek, výsledky jeho ateliéru jsou opačné, každý zde vodu používá jako platformu, jako plochu k sebevyjádření. Přesto – vzhledem k tomu, že zde studenti nenavrhují domy, další plovoucí hotely nebo luxusní bydlení, myslím, že tyto zásahy Vltava snese. Vzpomenu-li si na koncentraci všelijakých objektů v asijských přímořských městech, vidím, že Vltava je stále vlastně nedotčená.

Jindřich Blaha, Muzeum parní ku BOHEMIA

Te r e z a B ř e z o v s k á , Výzkumná stanice

 V l a d i m í r E d e r, Sur fařské centrum

 J o s e f C h o c , N á p r a v n é z a ř í z e n í Vo j n a

 A l e x a n d r a J a m n i c k á , A z y l o v ý d o m p r e t e l o a d u š u

Šimon Jiráček, Plovoucí pavilon

Jiří Kabelka, Ve s l a ř s k ý k l u b

Te r e z a K e i l o v á , Plovoucí putovní galerie

K lára Kohoutová, Sbírka vodních rostlin

Jonáš Kolaří k, M OT H E R S H I P M – 01

Mar tin Kos, Poříční policie

Pavel Mahdal, Sauna

Václav Novák , Mediální muzeum Vltav y

Andrea Rampasová, Programovatelný ponton – POOL e c

Vratislav Růžek, Putovní kino

Šárka Ullwerová, Divadlo

Adam Vilímek, Akvárium

P e t r a Vo j t a s í k o v á , AQUAGYM

Wo j c i e c h W i l c z e k , Plovoucí bazén

Kateř ina Zámeční ková, Houseboat

Filip Zuman, Školka – úl



klára císařovská

Na ostří praxe (II) aneb Jak se vede našim absolventům? 1/ Kde jste zaměstnán? 2/ Je využívána vaše odborná kapacita, zejména kreativní? 3/ Často se cituje pojem „krize“. Zrcadlí se ve vašem zaměstnání? 4/ Kterého poznání, schopnosti či umu, jež jste získal/a na FA ČVUT, si považujete? A kde měla (má) škola největší rezervy? 5/ P  rosím, uveďte rok absolutoria, zadání vaší diplomové práce a jejího vedoucího.

Klára Císařovská

10

1/ Momentálně absolvuji stáž Leonardo v  německém Würzburgu, pracuji v  architektonické kanceláři Archicult. Brzy mi tato stáž skončí a ocitnu se na lovu za prací, tentokrát v našem hlavním městě. Pro získaní současného zaměstnání jsem si sestavila portfolio, které jsem rozeslala do kanceláří, jejichž tvorba mě oslovila. Ve zdejším ateliéru se i jako stážista dostávám k zajímavým pracím. Rozptyl zakázek je pestrý. Od spolupráce na rozsáhlém komplexu do nigerijského Lagosu, přes návrh zastřešení přírodního divadla po návrh interiéru knižního veletrhu ve Frankfurtu. 2/ Naštěstí si v tomto ohledu vůbec nemusím stěžovat. Kreativní kapacita je vytížena v příjemném poměru s pracemi, jako jsou vizualizace a grafické zpracovaní projektu, tvorba a koncepce prezentací. 3/ Ve zdejších podmínkách se naštěstí krize neprojevuje nijak zásadně. Snad jen, že je zde zaměstnáno o něco méně lidí, než by kancelář potřebovala. (Zakázek je relativně hodně, ale zaměstnavatel si nemůže dovolit zaměstnat odpovídající počet lidi.) Druhá věc je, jak moc těžké bude nyní vzhledem ke krizi sehnat místo v Praze.

marek dolejš

4/ Cením si nejvíce posledních dvou let strávených v  magisterském studiu, jež mi dalo (především díky osobě pana architekta Jehlíka) odpovídající analytické myšlení. A v ateliéru tehdejší dvojice Hájek-Šépka koncepční myšlení. Opomenout nemohu ani relativně kvalitní a rozsáhlou nabídku kurzů ve věci grafických a 3D programů. 5/ 2011, Diplomová práce Rekonstrukce a přestavba činžovních domů pod Vyšehradem, Miroslav Cikán.

Marek Dolejš 1/ Zaměstnán nejsem, podnikám na základě živnostenského oprávnění. Nejčastějšími zakázkami jsou rekonstrukce a přestavby bytů a domů a dále návrhy interiérů bytů a kanceláří, popřípadě menší stavby např. rodinných domů. 2/ Vzhledem k tomu, že na většině zakázek pracuji v malé skupině s několika kolegy či sám, podílím se zpravidla na všech fázích zakázky – od „kreativní“ části, přes kresličskou práci (tuto část, pokud je to možné, přenechávám specialistům) až po komunikaci s úřady. 3/ Ateliéry, ve kterých jsem byl dříve zaměstnán já nebo někteří kolegové, byly nuceny snížit počet zaměstnanců, neboť neměly dostatek zakázek. 4/ Nejvíce si cením práce v ateliérech a při této výuce získaných zkušeností. Rezervy vidím v nastavení výuky „doplňkových“ předmětů, jako byly např. ekonomie a právo, kdy výuka absolutně nereflektovala praktické potřeby architekta. Také v  rámci předmětů dějin nebo teorie architektury bych přivítal větší rozsah výuky věnovaný současnému dění v architektuře. V neposlední řadě v rámci technických předmětů, jako je pozemní stavitelství a technické zabezpečení budov, bych ocenil během studia praktické zkušenosti např. prohlídky probíhajících staveb s ukázkou jednotlivých fází výstavby. 5/ 2009, Mobilní architektura, Michal Hlaváček.

 Noc

univerzit na ČVUT

Dne 28. února od 16.00 do 22.00 hod. se na Fakultě stavební ČVUT uskutečnila Noc univerzit. Šlo o akcí tří vysokých škol Prahy 6 a kromě ČVUT se do ní zapojila i Vysoká škola chemicko-technologická v  Praze a  Česká zemědělská univerzita v  Praze. Podnik byl součástí Týdne neklidu, protestní akce proti reformě vysokých škol. Cílem Noci univerzit bylo ukázat krásu vědy, rozmanitost studijních programů a přínos vysokých škol pro společnost. Fakultu architektury ČVUT prezentoval „sluneční dům“ , se kterým se tým Solar Decathlon 2013 probojoval mezi 20 finalistů světové studentské architektonické soutěže a spa zde prezentoval soutěž Olověný Dušan. Mezi exponáty, které byly k vidění za ČVUT, našli zájemci například Stirlingův motor, ukázku laminárního proudění ve válcové mezeře, pokus zobrazující vibrační vlny atd. Program přednášek, výstavy exponátů a praktické ukázky doplnili svým vystoupením hráči na lesní roh a vábiči zvěře.   S n í m k y J i ř í M r h a l , Č VUT

www.cvut.cz www.zasvobodnevysokeskoly.cz

11

pokračování ze s. 2

a zvát k přednáškám autory nových knih o urbanismu. https://www.fa.cvut.cz/Cz/ DalsiSoucasti/KnihovnaUstavuUrbanismu Výstavy X Anastomosis – Propojené město. 65 návrhů pro regeneraci městské struktury. Ateliér Hájek-Hulín, Ústav navrhování III, FA ČVUT. Dox, Poupětova 1, Praha 7. Ve dnech 30. 1.–26. 3. 2012. X Figurama 2012. Mezinárodní projekt dokumentující práce studentů výtvarných vysokých škol a výstava prací pedagogů Artelerie 2012. Přehlídka studentských modelů, Ateliér Fashion design UUD ZU Plzeň, vede Helena Krbcová. Dvorana FA ČVUT, Thákurova 9, Praha 6. 7.–30. 3. 2012, 9–18 h. X Soutěžní návrhy Nové letní scény v Českém Krumlově. Dvorana FA ČVUT, Thákurova 9, Praha 6. 15. 3–15. 4. 2012. X Olověný Dušan. Zimní kolo 19. ročníku. Národní technické muzeum, 15. března – 15. dubna 2012.

snímk y ze zasedání akademické obce č vut k předlohám reformních zákonů o v ysok ých školách

irena šestáková

Přednášky, workshopy X Památky 2012. 5. ročník volného přednáškového cyklu Ústavu památkové péče FA ČVUT. Pavel Prouza, Jana Berková: Pivovar Lobeč aneb Pokus o oživení ohrožené technické památky – 20. března; Jan Soukup: Transformace kláštera Nového Dvora – 27. března; Vít Mlázovský: Vyšetření geometrie gotických kleneb kostela v Sedlci – 3. dubna; Jana Gregorová: Geneze obnovy Bratislavského hradu – 10. dubna; Matúš Dulla: Tři ruiny moderní architektury (od českých architektů na Slovensku) – 17. dubna; Milena Hauserová: František Bílek – mistr a jeho dům 1.–24. dubna. Posluchárna Janák, Thákurova 9, Praha 6, vždy v úterý v 18 h. X Obnova památek 2012 – Tradiční řemesla v památkové péči. 12. ročník konference. Pořádá vzdělávací společnosti Studio Axix spolu s  FA ČVUT, NPÚ a  ČNK ICOMOS. Masarykova kolej, Thákurova 1, Praha 6. Ve dnech 20.–21. 3. 2012. (Studenti a zaměstnanci FA ČVUT mají slevu na vstupném.) http://www.studioaxis.cz, http://www.studioaxis.cz/index.asp?menu=691&record=6227

Notes

12

X Proděkankou pro pedagogickou činnost jmenoval děkan FA ČVUT prof. Ing. arch. ir. Zdeněk Zavřel s účinností od 15. 2. 2012 doc. Ing. arch. Irenu Šestákovou. Ke stejnému datu odvolal z této funkce doc. Ing. Vladimíra Daňkovského, CSc. X Mezi 20 finalistů 6. ročníku studentské soutěže Solar Decathlon postoupil tým studentů ČVUT pod vedením Fakulty architektury (iniciace Ústav navrhování II, ateliér Schleger-Hlaváček-Liesler). V Kalifornii postaví „sluneční dům“. Cílem mezinárodní soutěže pořádané Ministerstvem energetiky USA je propagace využití solární energie a nových efektivních technologií v architektuře a stavebnictví. http://www.solardecathlon.gov, http://fa.cvut.cz/SolarDecathlon2013

generální partner

ALFA bulletin Fakulty architektury ČVUT / Vydává: vedení FA ČVUT / Ročník 6 / Vychází 10 × ročně / MK ČR E 17540 / Redakce: Jiří Horský / Layout: Tomáš Legner; str. 6–9: redakce / Jazyková redakce: Eva Lorencová / Snímky, není-li uvedeno jinak: © archivy autorů / DTP: Irena Holičová / Tisk: Ottova tiskárna, spol. s r. o. / Kontakt: redakce bulletinu Alfa, č. 811, Thákurova 9, 160 00 Praha 6, tel.: 602 222 478 / [email protected].