10/’08
bulletin fakult y architek tur y čvut
n a d r o č e n k o u 2 0 0 7– 2 0 0 8 š a t k o v s k á – k r č m á ř s t ř í b r n í v s o u t ě ž i s c h i n d l e r a w a r d 2 0 0 8 studenti na téma akademická svoboda
mar tina šotkovská, j a k u b k r č m á ř, v i e n n a carpet, ateliér i v a n a p l i c k y, s k i c a komunitniho centra. schindler award 2 0 0 7– 2 0 0 8 , 2 . c e n a
m a n ž e l é b e n d o v i s e v a r c h i c a f é s e t k a l i s č í n s k o u v e l v y s l a n k y n í , r e kt o r e m č v u t p r o f . k a r l e m h a v l í č k e m a d ě k a n e m f a ( k e z p r á v ě n a s t r. 12 )
2
mar tina šotkovská
jakub krčmář
Soutěže
Soutěže – výsledky
X Bytový dům pro 21. století. O koncepci komplexního řešení odpovídajícího začátku 21. století. Vyhlašovatel: CENTRAL GROUP. Sekretář: Timea Farkasová, 731 196 995,
[email protected]. Lhůta odevzdání soutěžních návrhů do 9. ledna 2009 do 18 hod. www.central-group.cz X Návrh modulární mateřské školy. 3. ročník architektonické soutěže pro vysokoškolské studenty oborů architektura a pozemní stavby. Vyhlašovatel: KOMA MODULAR CONSTRUCTION. Sekretář: Josef Mikulčík, tel.: +420 577 452 831, fax: +420 577 452 837, e-mail:
[email protected]. Lhůta pro odevzdání soutěžních návrhů do 15. ledna 2009. www.container.cz X 154. Schinkel-Wettbewerb 2000 – Neue Alte Stadt / Über Brandenburg a. d. Havel und Rathenow. Lhůta pro odevzdání soutěžních návrhů: 19. ledna 2000. www.aiv-berlin.de/ X Panelový dům 21. století. Vypisovatel Státní fond rozvoje bydlení a ABF – Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství. Lhůta pro odevzdání návrhů do 20. ledna 2009. www. ABF-nadace.cz X 10. Studentenwettbewerb „Textile Strukturen für neues Bauen 2009“. Tématem je stavba pro textilní průmysl. Stěžejním bodem je téma recyklace a renovace. Lhůta pro odevzdání návrhů do 30. ledna 2009. www.techtextil.com X Technika a příroda. Pro studenty středních a vysokých škol. O vytvoření návrhu v jedné ze čtyř kategorií – Autodesk 3ds Max, Autodesk Inventor, Revit Architecture a AutoCAD. Pořadatel Autodesk a Studentská unie ČVUT. Uzávěrka přihlášek do 31. ledna 2009. www.cadfest.cz X 14. BDB/LBS-Studentenwettbewerb 2008/2009: Stadtreparatur in Hamm – Innerstädtisches Wohnen am Bunker. Die Wettbewerbsaufgabe des diesjährigen Wettbewerbs führt uns an den Ostrand des Ruhrgebietes nach Hamm/Westfalen. Lhůta pro odevzdání soutěžních návrhů do 27. února 2009. www.bdb-nrw.de/wettbewerbe/index.htm X Steel Student Trophy 08/09. O návrh fotbalového stadionu na jihu Vídně. Lhůta pro potvrzení účasti do 31. ledna 2009. Lhůta pro odevzdání návrhů do 30. března 2008 do 17 h. www.stahlbauverband.at
X 9. ročník Přehlídky diplomových prací 2008. 1. cena P. Chvílová, Systém zeleně města a krajina. Modelové území Jižní svahy ve Zlíně (P. Šimek – ZF MZLU, Brno). 2. cena O. Mundl, Dům na Cejlu, Brno ( J. Oplatek – FA VUT Brno). 3. cena L. Kurilla, Annelida – parametrické přemostění (M. Florián – FA ČVUT Praha). Zvláštní uznání poroty J. Novák, Sousedství (J. Smetana – VŠUP). Zvl. cena ArchiCAD T. Lohniský, Městské lázně s vodárnou (J Šépka, P Hájek – FA ČVUT Praha). Zvl. cena Allplan Arch J. Dundáček, Nárožní parcela Pekařská Anenská (G. Kopáčik – FA VUT Brno). Zvl. cena Wienerberger T. Šabatová, Studentské bydlení ČVUT v Praze 6 (L. Lábus – FA ČVUT Praha). Přihlásilo celkem 72 absolventů (40 z FA ČVUT v Praze, 15 z FA VUT v Brně, osm z FA TU v Liberci, čtyři z VŠUP v Praze, dva ze ZF MZLU v Lednici, dva z AVU v Praze a jeden z FAPPZ ČZU v Praze. Porota: R. Brychta, J. Hůrka, Z. Sendler, S. Sládeček, M. Masák (předseda), A. Hýblová. www.diplomy.cz X Schindler Award 2007/2008 – Vienna Carpet. Martina Šotkovská, Jakub Krčmář (ateliér Ivana Plicky z Ústavu urbanismu FA ČVUT), 2. místo. Podrobněji viz str. 6–7.
Knihomol X Dokončení stavby i interiérů Národní technické knihovny v areálu ČVUT je podle údajů Státní technické knihovny plánováno na letošní 30. prosinec. Až do 28. února 2009 bude knihovna v Klementinu otevřena bez omezení. Od 1. března 2009 až do úplného odstěhování se technická knihovna v Klementinu uzavře. Nicméně virtuální služby, včetně MMVS, budou nadále poskytovány – tak jak stěhování „dovolí“. V této době bude zahájen přesun fondů z Klementina a jeho „stavění“ v nové budově. Dne 1. června 2009 bude zahájen tzv. poloprovoz knihovny v Dejvicích, který potrvá do 31. srpna 2009. V nové budově bude zahájen provoz výpůjční služby (výpůjčky a vracení publikací) přes pult v hale služeb ve 2. nadzemním patře. Fungovat by měla také reprografie, MMS i VPK. Uživatelé a návštěvníci zatím nebudou vpouštěni do pater s tzv. volným výběrem. Plný provoz Národní technické knihovny v Dejvicích bude podle Pavla Procházky ze STK zahájen 1. září. Slavnostní otevření se plánuje na 9. září 2009. p o k r a č o v á n í n a s t r. 12 Celkové náklady: cca 2,3 miliardy korun.
l i s t o p a d o v ý k ř e s t k n i h y „ z l a t á š e d e s á t á l é t a . . .“ t ý m u š e v č í k- b e n e š , k t e r o u v y d a l a g r a d a , p r o b ě h l v a t r i u f a k u l t y a r c h i t e k t u r y z a z v ý š e n é p o z o r n o s t i m é d i í i o d b o r n í k ů . s n í m k y a l f y n a s t r. 3 – 4
Ročenka FA ČVUT: cestou k reflexi Po několika letech vstoupila naše fakulta na školní odbornou scénu mimořádným počinem: vlastní ročenkou 2007–2008. S kolekcí „toho nejlepšího z ateliérů“, první svého druhu mezi českými architektonickými školami. Prostřednictvím výběru ateliérových témat a přístupů k řešení publikace současně odkrývá latentní nerv přemýšlení, charakterizující aktuální „situovanost“ FA ČVUT. Diskuse, k níž Alfa v tomto čísle vyzývá aktéry ročenky, ale také další (náhodně zvolené) osobností naší scény, bývalé studenty i externí učitele a spolupracovníky, prověřuje nepřímo úspěšnost samotného zadání a jeho výsledku, ale ve své podstatě míří sonda hlouběji: veřejnou debatou pod povrch valérů ideí a pocitů, které by jinak zůstaly ukryty mezi potištěnými stránkami. 1) Co vás na ročence zaujalo především? 2) Který prezentovaný projekt považujete za důležitý? A z jakých důvodů? 3) Myslíte si, že ročenka usnadní studentovi například i selekci při rozhodování mezi ateliéry? V kladném případě – mohl byste uvést příklady, event. charakteristiky a zdůvodnění? 4) Měla by příští ročenka doznat nějakých změn?
Ondřej Beneš, Ústav navrhování I 1) Asi samotný fakt, že vznikla. 2) Smysl ročenky vidím v koncentrovaném pohledu na naši akademickou půdu. Dokument přispěje k debatě o úrovni a směřování fakulty. Za nejdůležitější pak považuji právě tento „projekt“ školy – možnost identifikovat se s ním, možnost kritizovat ho a následně i ovlivňovat. 3) Přivítal bych, kdyby se zpracovala jednoduchá jednotná struktura popisu jednotlivých ateliérů, kterou bychom studentům zásadněji usnadnili orientaci mezi nimi: proč vůbec ten který ateliér na škole je a co je jeho cílem – pár vět, které ozřejmí podstatu. Jaké jsou konkrétní
ondřej beneš
matúš dulla
preference zadavatelů semestrálních prací – pokus převést jednotnou řečí do ročenky informaci, jak by měly být jednotlivé ateliéry hodnoceny a vnímány. Mimo důraz na perspektivy a vizualizace by na závěr mohl být krátký komentář – jedna dvě věty někoho nesepjatého se strukturami školy, případně počty nominací nebo ocenění Olověným Dušanem. Výše uvedenému asi nejvíce odpovídá prezentace ateliéru Šépka-Hájek. 4) Základní struktura je pojata velice dobře – čtenář se neutápí ve spoustě zbytečných informací, orientace je jednoduchá. Přivítal bych, kdyby se při zachování těchto kladů podařilo zahrnout výše uvedené připomínky.
prof. Matúš Dulla, vedoucí Ústavu teorie a dějin architektury 1) Fakt, že vôbec vyšla. Bilancovať a obracať sa na verejnosť zrozumiteľne a príťažlivo s tým, čo sme dosiahli, musí byť našou povinnosťou. Negatívne ma zaujala diétna charakteristika nášho ústavu. 2) Už na výstave vo vestibule som si všimol vizuálne príťažlivého hada – premostenie od Lukáša Kurillu z Floriánovho ateliéru. Mal na projekte citát od L. Kahna. Jeden z mála sa obrátil trochu aj k minulosti. Ale len veľmi, veľmi zdržanlivo – len v tom citáte. Prakticky vo všetkých projektoch je obrovská priepasť medzi minulosťou a navrhovanou budúcnosťou. Akoby sa nič už z dejín nedalo použiť. Toto poznanie je pre mňa ako vedúceho ústavu dejín mrazivé. 3) Myslím, že sama osebe nie. Ukazuje pestrý jarmok, nevidím tam nejaké precízne profily ate-liérov. Ale to sa ani nedá dosiahnuť výberom projektov z jedného akademického roka. Niekedy sa dobré neurodia. Ani tam, kde, ako hovorí dekan v úvode, si pedagógovia vytvárajú svoje „klony“. 4) S prekvapením sledujem, že tam nie je vlastne nič o práci pedagógov. Tak isto ako na webe. Je to taká študentská ročenka. A ide iba na dvojtretinový plyn, vôbec si nevšíma šípovú Ruženku – doktorské štúdium. Také niečo akoby neexistovalo. O nejakej, prepytujem, vedeckej práci študentov už ani nehovoriac.
3
k ř e s t „ z l a t ý c h š e d e s á t ý c h …“ p o k r a č o v a l v a r c h i c a f é . v l e v o prof. m. dulla vpravo prof. e. hlaváček s prof m. masákem.
Ondřej Homa, 5. ročník 1) Na ročence mě překvapil hlavně fakt, že vznikla, že jí někdo věnoval energii. Zpracování je také dobré, elegantní obálka ukazuje světu velké logo „velké“ fakulty. 2) Nemyslím si, že by si měl student v ročence zpětně vybírat jednotlivý projekt a posuzovat jeho důležitost (od toho jsou tady soutěže). Měl by si díky ročence srozumitelně shrnout klíčové oblasti, kterým se jednotliví lidé věnují, a vidět tak lépe problémy české, evropské nebo světové architektury a urbanismu. Ročenka by měla ukazovat směr fakulty a k tomu nestačí vybrat jeden projekt. 3) Rozhodovat se dá podle obrázků. Chybí mi cosi víc k filosofii a tématům jednotlivých ateliérů. Popis neakademické zkušenosti jejich mistrů, krédo ateliéru. Student by měl jít do ateliéru už s určitou vizí, kterou chce naplnit. Znát směr. Pomůcka k vytvoření názoru na jednotlivé ateliéry a jejich vedoucí mi vždy chyběla. 4) V souvislosti s minulou odpovědí bych doplnil slovní portfolio jednotlivých vedoucích a konzultantů, aby se student měl možnost rozhodnout už k nějakému „vymezení“. Určitě se tak může usnadnit rozhodování studenta nejen ve výběru ateliéru.
doc. Petr Hrůša, externí pedagog TU v Ostravě
4
1) Ročenka pro mě podává doklad o profesionálním zaměření fakulty. Stejně tak působí i děkanský ateliér. Škola chce evidentně připravovat profesionály s vysokým nárokem na sebe, a to se zračí v ambicích i při prezentaci – třeba bláznivých přístupů. 2–3) Za důležité považuji projekty zabývající se více objektivizujícími přesahy než svévolí či jinak osobně zabarvenou tvůrčí tenzí. Architektura podle nich může naznačovat větší vhled než jen profesně provozní – „zajímavý“ image. I při převaze honby za atrakcí existují už studenty dosažená zjištění, že důvody k architektuře mohou existovat ve smyslu slova archi-tecture, kde je ještě „archi“– vcházení, které platí a v jádru se nemění; „tect“ – tektonika, lidské těžiště, balanc; „ure“ – stále zemitá nebo územní příčina a v ní schopnost přijít věcem na kloub. Nejzajímavější podle toho je asi projekt Šumava od Marka Přikryla (z historie i z vlastní invence vzcházející) a další z ateliéru Aleny Šrámkové; dále, i když trochu z jiného úhlu pohledu
ondřej homa
petr hrůša
nazíraný „Řadový dům ve vertikálním směru“ Lucie Hladné z ateliéru Ireny Šestákové. Také některé zdánlivě nenápadné práce z ateliéru Ladislava Lábuse (např. Františka Košaře) či ateliéru Jano Štempela (Moniky Prostředníkové). Zastavíme-li se ještě u Přikrylovy kvadratury zotavovny „Šumava“, jsem přesvědčen, že architektonická uspořádanost, iluze řádu (nejedná se o klášter, ale o mnišské pojetí rekreace; snad vycházející ze soudobého pojetí světa v jeho individualismu?), naznačuje pro mne myšlenkové východisko. Nejenom inspiraci klášterem dominikánů La Tourette Le Corbusiera. Princip klášterní vyhraněnosti znamená součást obecnějšího fenoménu, kterým je nepřetržitý celek; metaforicky manifestuje pro soudobé navrhování staveb dominikánskou čistotu, srovnání zmatků, syntézu. Uspořádanost znamená nejen hierarchii os, tedy podle Corbusiera cíle a klasifikaci záměrů; ve skutečnosti, možná právě díky někdy až „nesvobodnému pedagogickému pojetí“ ateliéru profesorky Šrámkové, jde nakonec o kvalitní výsledek studenta nedezorientovaného sebou samým a o nevyslovený cíl – jednak asi následovat svůj vzor (La Tourette), jednak překonávat, leč nikoli negovat svého mistra. Lekce projektu spočívá v logice, která se řídí stanovením architektonického a zároveň myšlenkového problému (zde rekreace) a naznačením jeho architektonické realizace. Proto pro výuku architektury existují stále standardy estetického i etického navrhování. „Pravý úhel existuje, aby precizoval“ (Le Corbusier, Za novou architekturu – Regulační linie). A díky takovým mladým myšlenkovým projektům existuje také proto, aby alternoval tekutou modernitu; aby ji odmaskoval. Proměna architektonického navrhování, která se stává díky ní lehkou hrou, kterou zatím přijímáme jen se shovívavou nadřazeností, by bez takových projektů zapustila hlubší plevelné kořeny. Její moc se zrodila možná již v dávné minulosti, ale teprve dnes může působit silou novodobého mýtu či pověrou, že projev své civilizované existence můžeme proměnit v cokoli, změníme-li podle míry tekutosti svého ducha svou tvářnost. Projekt Šumava už jenom odkazem k idealitě geometrických principů (snad prezentovaných jako „epistémé“ – poznání něčeho trvalého a nečasového) vybízí ke komplexnosti a univerzálnosti studia architektury; z anticipace zauzlené modernity nás vyvazuje. 4) Příští ročence bych přál co nejméně změn, neboť podle okřídlené floskule „změna znamená život“ – sic, to ale neznamená ještě architekturu. Asi bych doporučil obohatit ročenku o teoretické eseje a o výtvarné a esteticky dobré kresebné grafické „ruční“ prezentace.
vojtěch chlanda
Vojtěch Chlanda, 4. ročník 1) Nejspíše už jenom ten fakt, že vůbec vyšla, je pro mne docela příjemné překvapení. Vnímám to jako určitý posun k jasné přehlednosti projektů v ateliérech a zejména ke kvalitnější prezentaci naší školy, popřípadě nás samotných. 2) Určitě projekt Lucie Kirovové, která mne zaujala svým netradičním přístupem spojujícím principy rostlinné buňky s problematikou energicky úsporným staveb. A také proto, že plynule navazuje na své předešlé velice zajímavé projekty, jimiž jasně deklaruje své výtvarné kvality a píli bez většího zaváhání. 3) Do jisté míry určitě ano, ale nelze opomenout, že kvalitu ateliéru tvoří nejenom profesoři, ale především studenti, kteří se většinou každý semestr mění, a tím zásadně ovlivňují kvalitu odevzdaných projektů v jednotlivých ateliérech. Z čistě hypotetického hlediska tedy vše začíná a končí u studenta a záleží jenom na něm, kolik tvůrčí energie do projektu vloží. Neměl by slepě spoléhat a hledat kvality u profesorů, ale hlavně v sobě. 4) Určitě ano. Nynější ročenku vnímám spíše jako určitý polotovar, který byl šitý horkou jehlou. Stávající koncepci, v které každý publikovaný atelér navrhl svou vlastní grafickou prezentaci, považuji za nešťastnou, ročenka tím působí nesourodě, bez uceleného kvalitního grafického vý-razu, který by měl být standardem škol architektury.
Lukáš Kohl, architekt, absolvent FA ČVUT (2000) 1) Zaujal mě také značný objem ročenky. A fakt, že většina projektů je němých. Falešný dojem, že škola je převážně formalistická. Jinak velmi výživná ročenka ve stávající podobě. 2) Eco think tank (s. 84). Pohledná forma vyztužená lákavou paralelou s buňkou. Sympatické měřítkově. Skokanský můstek Ga-Pa (s. 55). Nakažlivá konstrukční vášeň. Palác umění Praha (s. 41). Brutální cesta metody generující novou formu. Na FA nový vzduch. Doufám, že budovu nepostaví, ale pro studenta i pedagoga aplaus. Rohanský ostrov (s. 62). Ideálně zadaný diplom řešící skutečný problém. ... a další (omluva za nespravedlnost). 3–4) Ano. Formát dvoustránky na ateliér výhodný. Za vhodnější formát prezentace ateliérů
lukáš khol
ivan koleček
považuji s. 84–95 (nejlepší práce ateliéru – jedna strana, dostatečný průřez ostatními pracemi – druhá strana) nebo s. 44–45 (ukázka všech prací v ateliéru) oproti s. 54–55 (pouze dva nejlepší projekty ateliéru). Formát 54–55 může maskovat celkovou slabší úroveň; i ve slabším ateliéru jeden dva studenti vyprodukují zajímavý projekt bez pedagoga. Pokud má ročenka vnést soutěžního ducha mezi ateliéry, počet prezentovaných projektů každého ateliéru by měl být závazný (alespoň 1 + 4). Formát s. 84-85 více odměňuje nejlepšího studenta, to považuji za individuálně motivující a formát za mnohostranný. Vedle ročenky jako dokumentace „myšlení nastupující generace“ může mít a patrně bude mít ročenka další určení (každému určení by vyhovoval mírně jiný formát): – prezentační materiál FA pro budoucí studenty, pro studenty a profesory ostatních škol v Čechách a zahraničí? (formát: marketing nejsilnějších prací a zajímavé činnosti ústavů, dvojjazyčnost), – pro profesní obec, která bude mimo jiné absolventům dávat práci? (prezentace všech studentů, činnost ústavů, o které je možno se „opřít“ v praxi), – pro studující? (soutěžní katalog ateliérů, ukazující silné i slabé stránky). Minimálně u nejlepšího projektu ateliéru bych uvítal slovní zdůvodnění projektu studentem jako na s. 84–85 (i pět vět by stačilo). U každého projektu označení ročníku, ve kterém student studuje (např. 3. r. nebo diplom). Zvážit možnost, aby ateliér zcela kontroloval svůj dvoustránkový prostor (bez jednotících prvků), která by zvýraznila rozdíly. U ústavů nevím, pro koho je prezentace míněna (student nemá možnost se ústavu vyhnout). Možnost volby existuje u volitelných předmětů, ty ale prezentovány nejsou. U činností vyvíjených ústavy bych vítal konkrétní příklady (...za rekonstrukci XY ocenění Europa Nostra, ...autor návrhu vozů pražského metra, ...tvůrce normy xyz) a krátkou definici místa ústavu ve vzdělání architekta z pera pedagogů. Snad by nebyl na závadu prostorově úsporný seznam pedagogů.
Prof. Ivan Koleček, externí pedagog FA VUT Brno Vytvoření ročenky FA je pro mě více než otevření dveří ateliérů školy, ale hlavně potvrzením identity fakulty jako půdy, kde se odehrává výjimečná činnost – „studium architektury, které nemůže p o k r a č o v á n í n a s t r. 8 vést jen k brilantním profesionálům (odborníkům), ale musí vést
5
vstup do komunitního centra
Schindler Award 2007/2008 (Access for All) 2. cena Jakub Krčmář, Martina Šotkovská, Vienna carpet (ateliér Ivana Plicky, FA ČVUT)
Úkolem bylo zrevitalizovat zchátralé území rakouské metropole Vídně s cílem zpřístupnit je všem, a to jak lidem s omezenou pohyblivostí, tak osobám s jiným hendikepem. Porota posuzovala 125 projektů z celkem 244 návrhů z 22 evropských zemí.Studentskou soutěž pořádá výrobce eskalátorů a výtahů Schindler.
Autorská zpráva
příčný řez komunitním centrem
komunitní centrum
siciální bydlení
Hlavní myšlenkou je prvek „koberce“, tvořící atraktivní veřejný prostor v plném rozsahu lokality zadání. Koberec v tomto případě umožňuje na jedné straně objekty exponovat a na straně druhé objekty zakrývat. Nabízí se tak hra s podporováním a popíráním městských funkcí. Element „koberce“ propojuje čtyři objekty, požadované zadáním: komunitní centrum, sociální bydlení, zařízení rychlého občerstvení a benzínovou stanici. Cílem bylo ztvárnit je tak, aby veřejného prostoru zůstalo pokud možno co nejvíce a aby byl návrh schopen zachovat genius loci parcely, která je dnes sice zanedbanou zelenou loukou uprostřed dopravního uzlu, ale která je zároveň velmi oblíbenou relaxační zónou. Jedním z hlavních bodů diskusí byl také stávající architektonicky významný viadukt Otto Wagnera, který tvoří na území nepopíratelnou horizontální dominantu. Vytvořením vertikály, která mimochodem slouží také jako zvací prvek do území ze širšího okolí, se návrh snaží tuto neopakovatelnou architekturu podtrhnout nikoli zastínit. Navrhovaný koberec je komponován systémem radiál, které vytvářejí jednoduchým způsobem variabilní relaxační zóny a to od rozlehlých klidných míst až po hustou síť stezek v nejvíce aktivní oblasti návrhu u komunitního centra. Radiály jsou protkány kruhovými ostrovy aktivit nabízející různorodost prožitků pro všechny návštěvníky bez výjimky.
Hodnocení poroty: I přes diskutovatelnou proveditelnost rezidentní budovy projekt reaguje na funkční požadavky soutěže vizuální a prostorovou jednoduchostí, navrhujíce tak řešení, které vytváří různorodé prostory pro lidi všech věkových kategorií. Zelené paprskovité pruhy s kruhovými víceúčelovými ostrovy a s propracovaným komunitním centrem nabízí flexibilní rekreaci, rozpínající se po celé lokalitě zadání. I když autoři nastínili pro hendikepované přehledné orientační řešení, porota by ocenila větší propracovanost urbanistických detailů. www.schindleraward.com
náhled ze severovýchodu
koncept
p o k r a č o v á n í z e s t r. 5
hlavně k výchově intelektuálů plných kritického myšlení na základě morálního uvědomění odpovědnosti. Budoucí architekt musí rozvinout svou kapacitu a schopnost kritického pohledu na dnešní realitu a jeho zájem musí být napřed založený na etickém přístupu, což znamená, že etická realita je před její kvalitou estetickou“ (Luigi Snozzi). Její vytvoření by mělo každoročně tuto roli architektonické školy zdůrazňovat stejně jako poslání ateliérů, jejich metody práce a přístupu k pedagogice toho, co se nedá učit jen objektivními parametry technického přístupu. Zde bych asi jako student hledal svůj zájem se zúčastnit této práce, kterou vždy považuji za společnou mezi pedagogy a studenty. Zde naopak bychom měli zdůraznit, že výsledkem této práce nejsou vizualizace, vedoucí k nebezpečnému hodnocení architekta jako specialisty na estetiku. Ty se nemohou stát přesnou odpovědí architektonického projektu, jeho vyjádřením by měly zůstat tradiční formy plánů a modelů, počítačová technika se naopak stává novým nástrojem v tvorbě architekta.
Magda Koubek-Michaličková, pedagog Ústavu výtvarné tvorby FA ČVUT
8
1) Potěšilo mne, že ročenka po dlouhé době vyšla. Myslím, že to byl dobrý nápad. Poskytuje ucelený pohled na práci ústavů i studentů, je reprezentativní a dvojjazyčná. Je obtížné v tak obsáhlé směsici projektů vytvořit ucelený grafický vzhled. I přes zvolenou pestrou grafickou směs působí přehledně. 2) Nejsem detailně obeznámena se zadáními, nemám favorita. 3) Nevím, nedokážu posoudit. Řekla bych, že studenti dají spíše na osobní doporučení starších kolegů. 4a) Z hlediska typografie by měl být zvolen pro anglický text asi jiný než (zdůrazňující) kurzivní řez. 4b) Nelíbí se mi, když jsou zde zobrazeny celé semestrální „plachty“ jako na s. 92–93, písmo je potom příliš malé a nečitelné. 4c) Líbilo by se mi, kdyby byly zvýrazněny projekty oceněné v soutěži Olověný Dušan i v jiných prezentovaných ateliérech než jen jeden na s. 82 v ateliéru Jana Sedláka a Ivana Hnízdila.
magda k o u b e k- m i c h a l i č k o v á
ivo koukol
josef pleskot
Ivo Koukol, externí spolupracovník Ústavu stavitelství II Zdeněk Zavřel píše, že ročenka měla zobrazit různorodost školy. Tento cíl velmi dobře splňuje a profesionálně je špičková. Osobně mne jako systematika trochu znervózňuje, že v té různorodosti a grafickém pel-mel nenacházím onu červenou nit, která by dala škole tvar. Pokud má ročenka sdělit něco o škole, přivítal bych pár slov šéfů ateliérů – jaká je jejich vize a jaké konkrétní cíle v semestrech, prostřednictvím nichž svou vizi naplňují. Ale žádné suché popisy zadání a pochválení výsledku nebo informace, že projektují to či ono – to není podstatné! U řady ateliérů se prezentují spíše efektní obrázky než obsah – je však jasné, že prezentovat obsah či jádro jakéhokoli projektu na malé ploše je těžký úkol, se kterým zápasí i profesionálové. Architektura svádí ke zjednodušení do vizualizace, přitom však její podstata leží jinde. Ročenka však představuje kus dobré práce a přeji hodně zdaru do další.
Josef Pleskot, architekt 1) Snad to, že vznikla – že není ticho. 2) Nehledal jsem důležitý projekt. Hledal jsem školu (ateliér), ve které(m) bych chtěl studovat, a k tomu mi ročenka poskytla mnoho nesourodých, matoucích informací. Chybí mi v ní dokonalé slovní formulace cílů výuky doložené byť třeba jediným projektem profesionálně představeným, kréda představitelů školy, ústavů i jednotlivých vedoucích ateliérů, formulace společných i odlišných pohledů na věc architektury atp. Ruší mě častá grafická exhibice a povrchnost při prezentaci prací jednotlivých ateliérů, mnoho balastu... Například je mi dost nepochopitelné, čím se prezentují ateliéry zaměřené na památkovou péči a renovace. 3) Selektovat podle takto udělané ročenky je do určité míry možné, ale s velkým riskem, že ve zvoleném ateliéru nedostanu to, co jsem si myslel, že dostanu. Jasnou podobu práce ukazují možná dva, tři nebo čtyři ateliéry. U ostatních, velká neznámá. 4) Určitě ano. Měla by dokázat, že studovat architekturu na Fakultě architektury Českého vysokého učení technického v Praze určitě stojí za úsilí.
vojtěch sigmund
Vojtěch Sigmund 6. ročník Letošní ročenka mě příjemně překvapila po grafické stránce. Působí přehledně a zároveň atraktivně a pro čtenáře je potěšení si ji prohlížet. V úvodu nás autoři seznamují s jednotlivými ústavy. Přestože jsem nečetl celý text, který je obsažen v této části, mohu říct, že velmi připomíná známou „bílou knihu“ s tím rozdílem, že text je bílý na černém pozadí a přibyly nějaké ty obrázky. Druhá část je zaměřená na nejlepší projekty. Redaktoři ponechali volnou ruku jednotlivým ateliérům, co se týče grafické prezentace. Výsledkem jsou stránky velmi různorodé a atraktivní, kde si nepochybně každý najde své. Rozdílná forma prezentace však trochu komplikuje orientaci, zvláště pak pro studenty, kteří by si rádi vybrali svůj budoucí ateliér. Navíc zde nejsou zastoupeny ty ateliéry, které neposlaly podklady včas. U některých prezentací mi chybělo více informací – je jasné, že většinu lidí zajímají hlavně „obrázky“, ale je škoda, pokud vás nějaký projekt zaujme, že nemáte možnost se o něm dozvědět víc. Důležitým projektem pro mě byl Protipovodňový val od Daniela Nováka, který vyhrál Olověného Dušana pro rok 2008. Tomuto projektu ani Olověnému Dušanovi však nebyla v ročence věnována dostatečná pozornost stejně jako ostatním aktivitám, jako jsou workshopy, přednášky významných architektů, studentské soutěže, beanie apod.
Martin Stoss, 3. ročník Jednou z řady pozitivních věcí, které poslední dobou na FA vnímám, je i ročenka. Komunikace školy s okolím je velice důležitá. Jak směrem dovnitř, tak směrem ven. Škola nemůže žít ve vzduchoprázdnu. Jedním z prostředků, jak komunikaci zlepšit, by ročenka mohla být. Při listování publikací jsem byl až překvapen, jak různorodé ateliéry na škole jsou. Při osobním procházení budovy během výstavy ateliérových prací jsem si to asi nikdy neuvědomil. Bloumání spletí místnůstek rozptýlených v mnoha patrech nedá tak ucelený přehled jako listování knihou. I když jde o přehled pouze výběrový. S tím souvisí otázka selekce jednotlivých prací. Způsob živelně zvolený většinou ateliérů, tedy prezentace několika prací najednou, se mi zdá jako téměř ideální. Dává tak poměrně široký přehled o zaměření a profilaci ateliéru. To může
martin stoss
jan šépka
pomoci i studentům z nižších ročníků při výběru ateliéru.Nerad bych zde vyzdvihoval jeden jediný projekt. Nejsem toho ani momentálně schopen. Jsem ale nadšen z řady prací. Různorodost a určitá forma zdravého soutěžení i mezi ateliéry je velmi prospěšná. Jsem zde záměrně trochu přehnaně optimistický. Optimismus a energie jsou potřeba.
Jan Šépka, Ústav navrhování III 1) Především to, že konečně je! 2) Jsem přesvědčen o tom, že by těžištěm školy měla být ateliérová tvorba, ke které by se ostatní předměty měly přidružovat a podporovat ji. Proto je podstatné, že se podařilo ukázat práci všech ateliérů za oba dva semestry. 3) To je samozřejmě otázka, jelikož u některých ateliérů, kde je představen jen jeden semestrální projekt, může student nabýt dojmu, že je zde vysoká úroveň práce celého ateliéru. Nezbude tedy než si ateliéry projít a udělat si na jejich úroveň vlastní názor. 4) Důležité je, aby ročenka nezůstala pouze vnitřní záležitostí školy a měla ambice prezentovat výsledky směrem ven. Ukazovat, jaké má škola možnosti. Škola by měla nabízet novou energii, která nám všem v praxi někdy chybí. Proto bych očekával, že by se v ročence mohly podrobněji představit například oceněné studentské projekty, práce z workshopů, výzkum, tedy pokud se nějaký dělá, apod.
D okončen í ankety v př í št í m č í sle
9
kateřina br ůhová- nováková
Listopad: 1939–1989–2008
Jakub Krčmář, 4. ročník
Akademické svobody a studenti FA ČVUT
■ Svoboda na akademické půdě pro mě neznamená revoltu. Jedna z věcí, které jsem se na VŠ naučil, je vycházet s lidmi. Považuji to za základ spolupráce a taky hledání řešení. Rozvahy nad formou a složkami výuky přenechávám raději akademickému senátu a jiným, studenty svobodně voleným zástupcům. Akademickou svobodu z pohledu studenta vnímám jako duševní a časový prostor. Pohybem na vysoké škole, tedy konfrontací s prostředím informací a autorit jsem postupnými dávkami a nenásilnou formou veden k zodpovědnosti. Čím více se proces vzdělání prohlubuje, tím větší míru odpovědnosti pociťuji. Zároveň se ale stávám svobodnějším ve volbě, kterým směrem se bude ubírat můj (nejen) profesní život. Po šesti letech studia soudím, že proces výuky na FA ČVUT v tomto smyslu funguje. Přes mnohé negativní zážitky a plnění mnohdy nesmyslných úkolů se cítím být rozhodně odpovědnějším a svobodnějším, ale i sebevědomějším člověkem. ■ Jistě, takových situací byla spousta. Když pominu všemožné rozbroje „studenti vs. učitel“, časté změny studijního plánu apod., napadá mě třeba soutěž na novou budovu FA. Myslím si, že v tomto případě studentům jednoznačně chyběl prostor pro vyjádření názoru a respekt ze strany ČVUT. Kdy jindy skloňovat pojem „akademická svoboda“ než při událostech, jako byla tato?
Nedávné listopadové výročí bývá v poslední době nejčastěji spojováno s událostmi roku 1989. Studentům ovšem připomíná i prapůvod významu tohoto data. Dne 17. listopadu před více než sedmdesáti lety uzavřeli němečtí nacisté všechny české vysoké školy. Ale za svou příslušnost k akademické obci zaplatili mnozí kolegové také životem. Zločin tedy symbolizuje i nejvyšší cenu za hledání vědecké a umělecké pravdy. Aby univerzita mohla plnit svou zásadní vzdělávací roli, musí představovat platformu, kde „síla argumentu je nadřazena společenské hierarchii a autoritě“, definuje privilegium akademických svobod jeden z funkcionářů naší obce. Nesmíme však ztratit ze zřetele, že svoboda akademická je podmíněna i tou ekonomickou (což mimochodem v debatách o financování českého školství příliš často neslyšíte). Alfa si dnes všímá významu tradičních univerzitních výsad zejména coby inspirace kritické reflexe. Vždyť kritické myšlení představuje jednu ze základních demokratických dovedností. A není náhodou, že právě nespoutaný studentský duch inspiroval a inicioval občana v roce 1989... Připomínáme-li si zde dvojnásobné výročí, pak ovšem také proto, že jak známo, čím svobodnější přemýšlení, tím vyšší váha odpovědnosti.A čím větší respekt k našemu „cechu“ – coby řádu vyššího stupně, tím větší podíl na tvorbě „polis“ – věci veřejné. Jak se tato témata dotýkají studentů FA ČVUT v roce 2008? ■ Jsou dnes výsady ademických svobod vůbec součástí jakéhokoli studentského přemýšlení či diskusí? V případě, že ano (i ne), mohl(a) byste se pokusit důvod vyvětlit? ■ Setkal(a) jste se s nějakou konkrétní situací, která téma „akademická svoboda“ mohla otevřít? Prosím o zdůvodnění.
10
Kateřina Nováková-Brůhová, absolventka FA ČVUT (2007) ■ Ptáte se na výsady akademických svobod. O nich se v současnosti debaty nevedou, neboť tyto nejsou v nijakém ohrožení a nikdo o nich nepochybuje. Součástí tohoto článku 9 jsou ale i akademická práva a především povinnosti. Dodržovat ve vědecké práci zásady vědecké cti. Jednat čestně v pedagogické práci a ve studiu. O tom by se již rozproudila živá diskuse. Jak mají například studenti čestně studovat, když naplánovaná náplň jejich studia je nad rámec toho, co je fyzicky možné zvládnout. Jak mají pedagogové udržovat relevantní vztahy, když je platební situace nutí každým svým jednáním sledovat ekonomický, a nikoliv vznešeně akademický cíl. ■ Vím o konkrétní situaci, kdy na Filosofické fakultě akademická svoboda hraničila s hlásáním
jan ondrák
protispolečenských tezí (jako je např. rasismus). Na Fakultě architektury to může zase souviset s vnucováním vyhraněného estetického názoru, který by (podle mého mínění) neměl být nadřazen funkcionalitě a nápaditosti navrhovaného.
Jan Ondrák, 3. ročník ■ Akademické svobody dnes v povědomí většiny studentů nemají takovou podobu, jakou měly v době, kdy se muselo za svobodu bojovat. Sametová revoluce byla natolik sametová, že režim plynule přešel do současného demokratického a svobodného systému, ve kterém žijeme. Za co bojovat, když už svobodu máme? Třeba si ji nenechat zase vzít! Dnes, po dvaceti letech opět komunismus nabírá na síle. Nejen ten převlečený za sociální strany, ale i ten, který sídlí v ulici Politických vězňů. A právě student (a co pak teprve student architektury, který má tu zodpovědnost za vytváření světa) by měl mít neustále přehled a objektivně vyhodnocovat situaci.
Matúš Pajor, 3. ročník ■ Každý máme možnosť slobodne prezentovať svoje myšlienky a vízie. Tie po odborných konzultáciách s pedagógmi bez zábran zverejňujeme na konci každého semestra vo forme atelierových prác. Nepredstaviteľné by bolo, keby naše výstupy podliehali akémukoľvek nátlaku. Našťastie som sa s ničím takým na našej škole nestretol (a nepochybujem o tom, že tomu tak nie je aj na iných tuzemských vysokých školách). Akademické slobody teda nie sú v súčasnosti predmetom diskusií, pretože ich vnímame ako samozrejmosť. Niečo ako nefunkčnosť výťahov u nás na fakulte alebo dlhé rady v menze. Ak by ale nastala situácia obmedzenia tejto slobody, určite by to vyvolalo búrlivé reakcie medzi študentami. Akademická sloboda je naša nedotknuteľná výsada. ■ So žiadnou konkrétnou situáciou som sa ešte nestretol.
matúš pajor
marek přikr yl
irena šebová
Marek Přikryl, 6. ročník ■ Akademickou svobodu chápu jako: možnost volby / svobodu projevu / svobodu výuky / volit a být volen / otevřené zdroje informací / školu jako neutrální půdu. Univerzita tyto výsady nabízí. Že by právě díky tomu nevznikaly žádné ohnivé diskuse na toto téma? Pokud nejsem členem senátu, pak jediné konkrétní místo pro debatu je pro mě na škole ateliér a práce s ním spojená. Žádné manifesty, spíše konverzace, diskuse a výměna názorů.
Irena Šebová, diplomantka ■ Myslím, že akademické svobody mohou být součástí mnoha diskusí, přesto ne nutně vědomě. Jak velí přirozenost, děje se tak zejména ve chvílích, kdy se cítíme být na svých svobodách kráceni. Samotný pocit nesvobody nemusí ještě znamenat objektivní nesvobodu, mnohdy nejsme schopni o věcech uvažovat v širších souvislostech, vždyť to po nás většinou nikdo nevyžaduje, nebo se je třeba bojíme uplatnit, protože by z nich mohla plynout odpovědnost, vyvinutí další aktivity nebo nové povinnosti. ■ Alfa asi právě velmi konkrétně toto téma otevřela.
11
s n í m k y z e s t u d e n t s k é h o p r o t e s t u n a k l á r o v ě d n e 17. 11. 2 0 0 8 p o k r a č o v á n í z e s t r. 2
(Původní rozpočet 2,1 mld. byl navýšen například o „upgrade IT“ a AV techniky, systémovou integraci s vysokými školami, posílení trafostanice i infrastruktury mobilních operátorů, doplnění klimatizace atp.) Kapacita uložených svazků je 1,2 mil. ve skladech NTK / minimálně 500 000 ve volném výběru.
Notes
12
X Studentský happening na Klárově 17. listopadu 2008 se nesl v duchu výzvy současné politické garnituře, aby do 20. výročí sametové revoluce odstranila čtyři legislativní absurdity. Datum 19. výročí sametové revoluce inspirovalo studenty ke zkarikování nijak neregulovaného lobbingu v poslanecké sněmovně, obsazování mediálních rad (ČTK, ČRo, ČT) podle politického klíče, dále zbytnělé poslanecké imunity a tzv. legislativních „přílepků“. Večerní happening, mezi jehož (nemnoha) účastniky se objevila i poslankyně PS Kateřina Jacques, vyvrcholil průvodem k soše sv. Václava. Happeningem 17. listopadu 2008 podle studentů vše teprve začalo. Rádi by v menších skupinkách, s kamerou v ruce a s některým z artefaktů z večera na Klárově navštěvovali jednotlivé poslance a lobbovali za svou věc. V pražském týmu Inventury demokracie, který studentský protest organizoval, jsou zastoupeni též studenti naší Fakulty architektury. www.darekkedvacetinam.cz X Dnes již české veřejnosti známí architekti Jan a Ivana Bendových, PhD., kteří působí v Šanghaji, nedávno obhájili na naší fakultě své doktorské práce „Architektura digitálního věku“ a „Strategie architektonického navrhování“. U této příležitosti uspořádal děkan doc. Zdeněk Zavřel slavnostní setkání s oběma doktorandy a členy pedagogického sboru FA ČVUT v Archicafé. Pozvání k účasti přijala i čínská velvyslankyně paní Huo Yuzien. X S námětem „urbanismus = architektura veřejného prostoru, urbanistické tendence a směřování” se koncem listopadu uskutečnila v zrenovovaných prostorách Ústavu urbanismu v 9. patře v Thákurově ulici diskuse vedoucích pedagogů ústavu se studenty a novináři. Setkání se (s ohledem na malou účast novinářů) proměnilo ve veřejnou „sborovnu“ za účasti děkana, ale také zástupce sponzora renovace, skupiny MEI. Bohatou diskusí probleskla i (obecnější) idea metodiky výuky, proponovaná vedoucím ústavu Janem Jehlíkem: výuka prací společnou, prací koncentrovanou, prací konanou zde, tedy v prostorách fakulty.
Konference, dílny, přednášky X Soudobá architektonická tvorba (SAT) – M. Holubec. M. Sedlák (M4 architekti) – 16. prosince 2008 x P. Tomášek (A69) – 6. ledna 2009. Vždy Thákurova 7, C 223, úterý 16.15 – 18.45 h. Památky 2008 (cyklus Ústavu pam. péče). Vždy Thákurova 7, A 917, každou středu v měsíci od 18. h. http://testkatedrafacvut.xf.cz/index/ X Památky 2008 (přednáškový cyklus Ústavu památkové péče a renovací): J. Škabrada – SHP areálu Masarykova nádraží v Praze – 10. prosince. Vždy Thákurova 7, A 929, každou středu od 18.00 h. X Česká architektura dnes – Czech Architecture Now. Přednáškový cyklus pořádaný Romanem Plátem a Monikou Prostředníkovou pod hlavičkou SPA má reflektovat tvorbu českých architektů. Jejich inspiraci, myšlenky a realizace. Nejedná se o klasickou formu přednášek, ale spíše o bližší seznámení s architektem a jeho přístupem k navrhování. Účast zatím přislíbili J. Bočan, M. Kopřiva, R. Koucký, L. Lábus, K. Mrva, J. Pleskot, P. Suske, A. Šrámková a další. Zatím jsou známé termíny pro tento semestr. Vždy Thákuro-va 7, Archicafé, 17. prosince 2008 a 7. ledna 2009, (středa) 18.00 h. podněty ke zprávám pocházejí z informací vedení FA ČVUT, ústavů a ateliérů, z České komory architektů a od spolupracovníků redakce.
generální partner
generální partner
partner
ALFA bulletin Fakulty architektury ČVUT / Vydává: vedení FA ČVUT / Ročník 2 / Vychází 10 × ročně / MK ČR E 17540 / Redakce: Jiří Horský / Layout: Tomáš Legner; str. 6–7: Ateliér Ivana Plicky / Jazyková redakce: Eva Lorencová / Snímky, není-li uvedeno jinak: © archivy autorů / DTP: Irena Holičová / Tisk: Ottova tiskárna, spol. s r. o. / Kontakt: redakce bulletinu Alfa, č. A 318, Thákurova 7, 160 00 Praha 6, tel.: 602 222 478 /
[email protected].
