Znalecký posudek č. 16-2010
Účel posudku:
Odpovědi na otázky Povodí Ohře s.p. ve věci nábřežní opěrné zdi v Údolní ulici v Úštěku
Objednatel posudku:
Povodí Ohře, s.p. Bezručova 4219 Chomutov
Posudek vypracoval:
Prof. Ing. Jaromír Říha, CSc. Pekařská 46 602 00 Brno
Posudek obsahuje včetně titulního listu 7 stran textu a 6 stran grafických příloh. Objednateli se předává ve 4 vyhotoveních. V Brně 10. 9. 2010
O B S AH OBSAH........................................................................................................................................... 2 1.
ZNALECKÝ ÚKOL............................................................................................................ 3
2.
METODA ŘEŠENÍ ............................................................................................................. 3
3.
MÍSTNÍ ŠETŘENÍ.............................................................................................................. 3
4.
PODKLADY PRO VYPRACOVÁNÍ POSUDKU ........................................................... 3
4.1 4.2
SOUPIS PODKLADŮ..............................................................................................................................3 VYHODNOCENÍ DOSTUPNÝCH PODKLADŮ ..........................................................................................4
5.
POPIS ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ ......................................................................................... 4
5.1 5.2
POPIS KONSTRUKCE ZDI ......................................................................................................................4 PRAVDĚPODOBNÝ HISTORICKÝ VÝVOJ V LOKALITĚ ...........................................................................4
6.
NÁLEZ ................................................................................................................................. 5
6.1 6.2
DISKUZE K NÁZVOSLOVÍ A FUNKCI NÁBŘEŽNÍCH ZDÍ ........................................................................5 VLASTNÍ NÁLEZ ..................................................................................................................................5
7.
ODPOVĚĎ NA OTÁZKU ZADAVATELE ..................................................................... 6
8.
SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................. 6
9.
ZNALECKÁ DOLOŽKA................................................................................................... 7
2
1.
Z N AL E C K Ý Ú K O L
Předmětem znaleckého posudku je zodpovězení otázky Povodí Ohře s.p. ve věci nábřežní opěrné zdi v Údolní ulici v Úštěku, okres Litoměřice, Ústecký kraj. Otázka, na kterou má posudek odpovědět, zní: Určit, zda nábřežní opěrná zeď v Údolní ulici v Úštěku mezi silnicí č. III 2609 p.p.č 158 a Úštěckým potokem č.p,. 1195 v k. ú. Úštěk je opěrnou zdí silnice či se jedná o nábřežní zeď vybudovanou k regulaci toku.
2.
METODA ŘEŠENÍ
Při vypracování znaleckého posudku byl zvolen tento postup: • získání a studium dostupných podkladů včetně místního šetření; • analýza a vzájemné vyhodnocení dostupných podkladů; • formulace závěrů a odpovědí na otázku uvedenou v kapitole 1. Posudek se zabývá čistě technickou stránkou věci bez rozboru majetkoprávních a vlastnických vztahů.
3.
MÍSTNÍ ŠETŘENÍ
Místní šetření proběhlo dne 7. 9. 2010. Šetření byli účastni: • Prof. Ing. Jaromír Říha, CSc., znalec v oboru vodní stavby; • Ing. Jindřich Břečka, Ing. Pavel Eger, Mgr. Libor Sýkora - Povodí Ohře, s.p. V rámci místního šetření byla provedena pochůzka v hodnocené lokalitě a byla pořízena fotodokumentace.
4.
P O D K L AD Y P R O V Y P R AC O V Á N Í P O S U D K U
4.1 Soupis podkladů Rozsudek Okresního soudu Litoměřice z 21.6.2006, kterým byl jako vlastník určena Česká republika. [2] Usnesení Krajského soudu Ústí nad Labem z 26.9.2009, kterým bylo odmítnuto odvolání Povodí Ohře, s.p.. [3] Protokoly o delimitacích vodního toku Úštecký potok z 10.11.1976. [4] Kopie katastrální mapy. [5] Rozhodnutí OLVHZ ONV Litoměřice o odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě ze dne 3.9.1986. [6] Stavební povolení ve věci opravy a rekonstrukce Úšteckého potoka v Úštěku ř.k. 20,330 20,790 ze dne 14.8.1986. [7] Kolaudační rozhodnutí ve věci opravy a rekonstrukce Úšteckého potoka v Úštěku ř. km 20,330 - 20,790 ze dne 2.1.1991. [8] Fejfar, M. Znalecký posudek č. 444-07/04 o určení vlastnictví k nemovitosti z 11.5.2004. [9] Základní vodohospodářská mapa 02-42 Česká Lípa, 1 : 50 000. [10] ČSN 75 0121 Názvosloví hydrotechniky. Vodní toky, 1998. [1]
3
[11] Hlavinka, V. Nauka o melioracích, úpravách toků a hrazení bystřin. Brno 1927. [12] Zákon 13/97 Sb. o pozemních komunikacích.
4.2 Vyhodnocení dostupných podkladů Nejcennějšími podklady pro hodnocení jsou [8] a vlastní místní šetření. Podklad [8] dokumentuje pravděpodobný historický vývoj v lokalitě podél Úštěckého potoka a snáší věcné argumenty pro další rozhodování. Ostatní uvedené podklady mají podpůrný charakter a dávají obraz o průběhu oprav koryta Úštěckého potoka [6], [7] a o průběhu soudního sporu [1], [2]. Uvedené podklady byly doplněny vlastním místním šetřením, kdy byl zjištěn stav posuzované zdi a její vazba na související silniční komunikaci a koryto Úštěckého potoka.
5.
POPIS ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ
Předmětná lokalita se nalézá v kat. úz. Úštěk, v ulici Údolní mezi parcelami 158/1 a 1195. Předmětem posouzení je nábřežní opěrná zeď mezi ulicí Údolní a Úštěckým potokem v cca ř. km 19,364 - 19,871.
5.1 Popis konstrukce zdi Spodní, zřejmě nejstarší část zdi (podezdívka) vysoká cca 0,50 m, byla vybudována z plochých kamenů ukládaných původně na sucho (Příloha 2, Obr. 1). Ty měly dle [8] původně patrně funkci patky stabilizující přilehlý pravobřežní svah. Mezery mezi kameny plní funkci odvodnění rubu podezdívky. Hloubka založení podezdívky není známa. Tato část byla v minulosti místně vyspravována (Příloha 2, Obr. 2). Samotná opěrná zeď je nasazena na uvedenou „základovou“ konstrukci podezdívky a je tvořena pravidelnými kamennými kvádry převážně s rozměry 0,3 x 0,3 x 0,6 m. Zeď je cca 2 m vysoká nade dnem Úštěckého potoka a v úrovni silniční komunikace je ukončena římsou vystupující mírně do koryta potoka (Příloha 2, Obr. 1, 2). Nad římsou je provedeno cca 0,90 m vysoké zábradlí z kamenných kvádrů, v zábradlí jsou vynechány otvory zajišťující odvodnění silnice do Úštěckého potoka (Příloha 2, Obr. 3, 4). Horní část zábradlí byla v minulosti vyspravena dobetonováním (Příloha 2, Obr. 5). V některých úsecích bylo původní zábradlí nahrazeno trubkovým (Příloha 2, Obr. 6).
5.2 Pravděpodobný historický vývoj v lokalitě Lze předpokládat, že v minulosti před začátkem urbanizace v Úštěku procházel lokalitou přírodní vodní tok (dnešní Úštěcký potok) odvodňující spolu s přítoky plochu povodí přesahující cca 50 km2 [9]. Postupně vznikala potřeba spojení mezi obcemi i většími městy, převážná většina cest sledovala údolí vodních toků, resp. jejich nivy, kde také vznikala a rozvíjela se sídla. Jak uvádí znalecký posudek [8], lze předpokládat, že cesta na levém břehu Úštěckého potoka se postupně se zvyšujícím se provozem rozšiřovala. Nejprve byla pravděpodobně zbudována podezdívka výšky kolem cca 0,50 m. Z důvodu nedostatku místa na levém břehu bylo následně nutné v souběhu s tokem provést zvýšení terénu (související i s úrovňovým napojením levobřežní i pravobřežní zástavby) a následné vybudování opěrné zdi cca do současné výšky. Součástí komunikace je zábradlí navazující nad římsou na konstrukci opěrné zdi a také odvodnění silniční komunikace, které na straně podél toku zajišťují otvory v zábradlí zdi (Příloha 2, Obr. 3, 4).
4
6.
NÁLEZ
Podrobný a přiléhavý výčet indicií pro zodpovězení otázek souvisejících s funkcí opěrné zdi a její příslušnosti je uveden v [8]. Na základě těchto informací, dalších podkladů a zjištění na místě lze konstatovat níže uvedené skutečnosti.
6.1 Diskuze k názvosloví a funkci nábřežních zdí Pro další úvahy je účelné vyjasnit následující termíny: • Opěrná zeď je konstrukce z různých materiálů, vzdorující tlaku zeminy a bránící sesutí svahu v násypu. • Nábřežní zeď je konstrukce z různých materiálů, vzdorující tlaku zeminy a bránící sesutí břehu [10]. Z uvedeného je zřejmé, že pojmy opěrná zeď a nábřežní zeď se vzájemně překrývají. Obecnější pojem opěrná zeď se váže ke všem konstrukcím podepírajícím násypové těleso bez ohledu na její účel, popř. na typ stavby, jejíž je součástí. Nábřežní zeď je vždy součástí břehu, ať již vodního toku, nádrže či jezera. Dostupné novější i starší podklady a dokumenty (např. [11]) často tyto pojmy zaměňují či ztotožňují. To pochopitelně činí určité potíže při interpretaci příslušných ustanovení zákona 13/97 Sb. [12], konkrétně: • odst.1, §12: Součástmi ... silnice a místní komunikace jsou - c) opěrné ... zdi, ... násypy a ostatní povrchová odvodňovací zařízení ..., - d) zábradlí, ... • písm. a), odst.2, §14: Součástmi ... silnice a místní komunikace nejsou břehy vodních toků , po nichž komunikace probíhá pod úrovní břehové čáry, nábřežní zdi vybudované k regulaci vodního toku. Nábřežní zdi jsou prakticky vždy výsledkem regulace původních - přírodních vodních toků. Nábřežní zdi lze dále členit na zdi sloužící vodohospodářským účelům (v místech plavebních komor, jezových objektů, apod.) a zdi vybudované jako vyvolaná investice ostatních staveb (obytná zástavba, silniční, popř. železniční těleso, apod.). V dalších úvahách je proto účelnější rozlišovat účel a důvod vzniku nábřežní zdi než zda jde o opěrnou či nábřežní zeď.
6.2 Vlastní nález Pro formulaci stanoviska považuji za zásadní zodpovězení dvou dílčích otázek: • Byla by možná existence silniční komunikace na Údolní ulici ve stávajícím uspořádání a provoz na ní bez opěrné zdi? Ze stávajícího uspořádání silniční komunikace a jejího napojení na přilehlé nemovitosti a pozemky vyplývá, že opěrná zeď a její spolehlivá statická funkce je nutnou podmínku pro existenci silnice (Údolní ulice) a řádný provoz na ní. Naopak porušení opěrné zdi (Příloha 2, Obr. 7) vyvolává porušení silniční komunikace (např. trhliny, poklesy vozovky, apod.) a nutné omezení provozu na ní (Příloha 2, Obr. 8). • Je možná existence a provozování vodního toku Úštěcký potok bez opěrné zdi? Úštěcký potok je jedním z prvků říční sítě v povodí Labe. Jeho historická existence v daném místě není závislá ani na urbanizaci, ani na infrastruktuře lokality. Pochopitelně se
5
jeho půdorysné i výškopisné uspořádání měnilo v čase v závislosti na morfologických, geologických a hydrologických podmínkách lokality a také v závislosti na místních potřebách souvisejících s obytnou zástavbou a dopravní obslužností. Opěrná zeď má na funkci Úštěckého potoka pouze omezený vliv, a to v případě jejího porušení a sesuvu do koryta toku, kdy může dojít k omezení průtočné kapacity koryta. V souvislosti s budováním silnice byla jako vyvolaná investice provedena úprava Úštěckého potoka a s ní související objekty, kdy jedním z nich byla opěrná zeď podepírající silnici, resp. svahy v jejím odklonu od toku. Na základě rozboru konstrukce předmětné zdi, historických souvislostí, účelu a funkce zdi i některých, v minulosti prováděných činností a zásahů, lze vyslovit následující dílčí stanoviska: • Historicky se na místě vyskytoval zcela jistě neupravený vodní tok. Potřeba rozšíření a zpevnění cesty a umožnění úrovňového napojení na přilehlé pozemky a zástavbu vyvolala úpravu Úštěckého potoka a vybudování levobřežní opěrné nábřežní zdi. • Konstrukční uspořádání zdi napovídá, že zeď slouží primárně potřebám silniční komunikace. Jde o dimenze zdi, umístění zábradlí nad římsou nebo o ponechání otvorů pro odvodnění silnice. • Stav zdi je primárně ovlivňován provozem na silniční komunikaci. Je zřejmé, že v době návrhu a výstavby zdi nedocházelo k tak hustému provozu a značném zatížení vozovky, zeď nebyla patrně na nynější zatížení a provoz dimenzována. Po Údolní ulici dnes vede linka autobusu, nezřídka po ní pojíždějí těžká vozidla za účelem svozu dřeva. Zejména dynamické účinky od silniční dopravy jsou evidentní příčinou četných poškození opěrné zdi i jejího zábradlí a následně samotné silniční komunikace (Příloha 2, Obr. 7, 8, 9). • Působení vodního proudu v Úštěckém potoce má minimální vliv na stav opěrné zdi. To dokládá dobrý stav podezdívky opěrné zdi i její dolní části, která není vodním proudem prakticky dotčena. Poškození je patrné zejména v místech dodatečných zásahů, např. v místech nověji zřízených příjezdních mostků k nemovitostem. Porušení je také patrné v místech rozvoje dřevin jak na návodní tak povodní straně zdi a nasazeného zábradlí. • Zábradlí nasazené na opěrné zdi bylo několikrát (poměrně málo citlivě) opravováno, zřejmě s cílem zajistit bezpečný provoz po komunikaci (Příloha 2, Obr. 5, 6). • Ve vazbě na ustanovení zákona [12] je zřejmé, že zábradlí a odvodňovací prvky jsou součástí silnice, jakož i opěrná zeď, která staticky přímo podmiňuje její existenci. Zeď je sice nábřežní zdí vybudovanou k regulaci vodního toku, úprava toku byla nicméně vyvolána požadavkem na stabilizaci břehu pro zřízení silniční komunikace.
7.
O D P O V Ě Ď N A O T Á Z K U Z AD AVAT E L E
Z dostupných podkladů a z rozboru konstrukce a funkce opěrné zdi a z dalších faktorů vyplývá, že nábřežní opěrná zeď v Údolní ulici v Úštěku mezi silnicí č. III 2609 p.p.č 158 a Úštěckým potokem č.p,. 1195 v k. ú. Úštěk je opěrnou zdí funkčně příslušející silnici.
8.
S E Z N AM P Ř Í L O H
1. Umístění lokality 2. Fotodokumentace
6
9.
Z N AL E C K Á D O L O Ž K A
Znalecký posudek jsem podal jako soudní znalec jmenovaný rozhodnutím Ministerstva spravedlnosti České republiky ze dne 25. září 2002, č.j. M-1297/2002 pro obor stavebnictví, odvětví vodní stavby. Znalecký posudek byl zapsán pod poř. č. 16-2010 znaleckého deníku.
Znalečné a náhradu nákladů účtuji přiloženou fakturou č. 7/2010.
Prof. Ing. Jaromír Říha, CSc.
V Brně dne 10. 9. 2010
7
