Znalecký posudek č

Znalecký posudek č. 22-2012

Účel posudku:

Odpovědi na otázky Industry Servis ZK, a.s. týkající se posudku Ing. Z. Vacka na výrobní halu MITAS

Objednatel posudku:

Industry Servis ZK, a.s. Holešov, letiště, Tovární 1268

Posudek vypracoval:

Prof. Ing. Jaromír Říha, CSc. Pekařská 46 602 00 Brno

Konzultant znalce:

doc. Ing. Jitka Malá, Ph.D., specialistka na chemii a jakost vody Dr. Ing. Milan Sáňka, soudní znalec v oboru zemědělství, a kontaminace půd

Posudek obsahuje včetně titulního listu 38 stran textu a 6 stran grafických příloh. Objednateli se předává ve 4 vyhotoveních. V Brně 22. 6. 2012

O B S AH OBSAH........................................................................................................................................... 2 1.

ZNALECKÝ ÚKOL............................................................................................................ 4

2.

METODA ŘEŠENÍ ............................................................................................................. 4

3.

MÍSTNÍ ŠETŘENÍ.............................................................................................................. 4

4.

PODKLADY PRO VYPRACOVÁNÍ POSUDKU ........................................................... 5

4.1 4.2 4.3 4.4

MAPOVÉ .............................................................................................................................................5 ZPRÁVY, STUDIE, DOKUMENTY ..........................................................................................................5 VYJÁDŘENÍ SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ .....................................................................................................11 LEGISLATIVNÍ A NORMATIVNÍ PODKLADY........................................................................................11

5.

STRUČNĚ K ZÁJMOVÉMU ÚZEMÍ............................................................................ 13

5.1 5.2 5.3 5.4

VŠEOBECNĚ K LOKALITĚ ..................................................................................................................13 VODOHOSPODÁŘSKÉ POMĚRY ..........................................................................................................13 PŘÍRODNÍ PODMÍNKY ........................................................................................................................14 STRATEGICKÁ PRŮMYSLOVÁ ZÓNA HOLEŠOV .................................................................................15

6.

VYHODNOCENÍ DOSTUPNÝCH PODKLADŮ ......................................................... 16

6.1

PROZKOUMANOST ÚZEMÍ .................................................................................................................17 6.1.1 6.1.2

6.2 6.3

JÍMÁNÍ PODZEMNÍ VODY...................................................................................................................18 SPZ U HOLEŠOVA A TECHNICKÉ ZABEZPEČENÍ PROTI ZNEČIŠTĚNÍ VOD ..........................................20 6.3.1 6.3.2 6.3.3

6.4

Všeobecně ........................................................................................................................................... 17 MITAS ................................................................................................................................................ 18

Dešťové vody ...................................................................................................................................... 21 Splaškové vody ................................................................................................................................... 21 Dílčí závěr ........................................................................................................................................... 22

PROVOZ ZÁVODU MITAS.................................................................................................................23 6.4.1 6.4.2 6.4.3 6.4.4

Podlaha a izolace................................................................................................................................. 23 Doprava............................................................................................................................................... 23 Zařízení na likvidaci VOC a emise VOC ............................................................................................ 24 Vlivy na životní prostředí.................................................................................................................... 24

7.

NÁLEZ ............................................................................................................................... 26

7.1

VYHODNOCENÍ HYDROGEOLOGICKÝCH POMĚRŮ .............................................................................26 7.1.1 7.1.2 7.1.3 7.1.4 7.1.5

7.2

Přírodní zdroje a jímané množství....................................................................................................... 26 Hydraulická vodivost materiálů hydrogeologického kolektoru ........................................................... 26 Hydraulický gradient ........................................................................................................................... 27 Směr proudění podzemní vody............................................................................................................ 27 Sklon podloží kvartérních štěrkopísků ................................................................................................ 28

CHARAKTERISTIKA JÍMACÍHO ÚZEMÍ................................................................................................28 7.2.1 7.2.2

Význam JÚ u Holešova ....................................................................................................................... 29 Jakost odebírané vody ......................................................................................................................... 29

2

7.2.3

7.3

7.3.1 7.3.2 7.3.3 7.3.4

7.4

Ochranné pásmo vodního zdroje ......................................................................................................... 30

VLIV PROVOZU MITAS NA JAKOST PODZEMNÍCH VOD....................................................................30 Vliv emitovaných látek na zhoršení jakosti podzemní vody................................................................ 30 Ochranná funkce povrchových vrstev hlín .......................................................................................... 31 Pronikání látek stropním izolátorem.................................................................................................... 31 Dílčí závěr ........................................................................................................................................... 33

KANALIZACE.....................................................................................................................................34 7.4.1 7.4.2

Dešťová kanalizace ............................................................................................................................. 34 Splašková kanalizace........................................................................................................................... 34

8.

ODPOVĚDI NA OTÁZKY .............................................................................................. 35

9.

SEZNAM ZKRATEK....................................................................................................... 37

10.

SEZNAM PŘÍLOH ........................................................................................................... 37

11.

ZNALECKÁ DOLOŽKA................................................................................................. 38

3

1.

Z N AL E C K Ý Ú K O L

Předmětem znaleckého posudku jsou otázky položené Industry Servis ZK, a.s. spojené s hydrogeologickým posudkem [12] Ing. Zdeňka Vacka (AQUA-GEA Holešov) „HOLEŠOV – Vliv projektovaného výrobního závodu MITAS na vodní zdroje v Holešově a Všetulích“ z prosince 2010. Otázky, na které má posudek odpovědět, zní: 1. Jsou hydrogeologické poměry v zájmovém území vyhodnoceny Ing. Vackem v kapitole 2.0 komplexně a věcně správně (ve většině případů se opírají a odkazují na jeho dřívější posouzení z let 1991 apod.) 2. Je správný závěr Ing. Vacka, že Holešovské jímací území může být (za určitých okolností) jediným kapacitním zdrojem podzemní vody, který se nalézá mimo Moravní nivu? Jak tuto situaci ovlivňují historické průmyslové zátěže na jižním okraji Holešova a jaká je reálnost využití tohoto zdroje při současném technickokapacitním připojení pro jiné, než současně připojené odběratele? 3. Je ze strany Ing. Vacka správně vyhodnoceno riziko emisní zátěže z projektu MITAS (kapitola 3.0, odst. 4), především jím uváděná možná kontaminace povrchových a podzemních vod, způsobená rozpustností emisních látek ve srážkových vodách, s následnou možností průsaku do podzemních vod? 4. Je technické a technologické řešení infrastruktury průmyslové zóny (především kanalizace) na odpovídající úrovni s ohledem na potřebnou minimalizaci rizika ohrožení podzemních vod v blízkosti jímacího území Holešov a Všetuly? 5. Je správný závěr Ing. Vacka (kapitola 4.0, odst. 1), že celé ochranné pásmo 2. stupně jímacího území Holešov – Všetuly představuje ojedinělou přírodní strukturu, kdy podzemní vody proudí prakticky z celého ochranného pásma k jímacím studnám? Celé ochranné pásmo má rozlohu 1.923 ha a nachází se v něm město Holešov, obce Přílepy, Martinice, Zahnašovice, část Ludslavic a řeka Rusava. Jako poznámku uvádíme, že závod MITAS ve Strategické průmyslové zóně (SPZ) u Holešova byl uvažován ve dvou variantách, které v následujícím textu uvádíme zkráceně: • MITAS1 - varianta 1 ležící při jihozápadním okraji SPZ jižně od obce Všetuly, • MITAS2 - varianta 2 ležící při jihovýchodním okraji SPZ jižně od JÚ Holešov.

2. • • •

METODA ŘEŠENÍ Při vypracování znaleckého posudku byl zvolen tento postup: Shromáždění a analýza podkladů, jejich zhodnocení. Zadání vybraných speciálních problémů na zpracování konzultantům. Formulace nálezu a odpovědí na otázky Industry Servis ZK, a.s.

Při zpracování jsme využili konzultantů znalce - specialistů doc. Malé a Dr. Sáňky. Využit byl též posudek [2]. Četné podklady citované v tomto posudku jsou uvedeny v kapitole 4.

3.

MÍSTNÍ ŠETŘENÍ

Místní šetření proběhlo dne 16. 4. 2012. Šetření byli účastni: • prof. Ing. Jaromír Říha, CSc., soudní znalec, • RNDr. Ing. Ladislav Sovadina, CSc., hydrogeolog, • Mgr. Iva Kuželová, Industry Servis ZK, a.s. V rámci tohoto šetření byla provedena pochůzka v hodnocených lokalitách SPZ Holešov a v areálu MITAS v Otrokovicích, jehož stěhování se předpokládá do SPZ Holešov.

4

4.

P O D K L AD Y P R O V Y P R AC O V Á N Í P O S U D K U

V rámci zpracování tohoto posudku byly využity níže zmíněné podklady získané zejména v rámci zpracování podkladové části studie [115]. Tyto dokumenty byly doplněny dalšími podklady, které jsou uvedeny v závěru soupisu podkladů. Šlo především o podrobnější podklady o provozovně MITAS a o používaných látkách a zejména o oponentský posudek [2] hydrogeologického (HG) posudku [12].

4.1 Mapové [A] [B] [C]

Hydrogeologická mapa 25-31 Kroměříž Geologická mapa 25-312 Holešov Státní vodohospodářská mapa 25-31 Kroměříž

1 : 50 000 1 : 25 000 1 : 50 000

4.2 Zprávy, studie, dokumenty [1] [2]

[3] [4] [5] [6] [7] [8]

[9]

[10] [11] [12] [13] [14]

[15] [16] [17]

MUZIKÁŘ, R. Ochranná pásma zdrojů podzemních vod - zhodnocení pilotních projektů a metodiky stanovení - sborník. Česká vědeckotechnická vodohospodářská společnost. Brno, 3/1999. SOVADINA, L. Oponentský posudek hydrogeologického posudku Ing. Zdeňka Vacka „Holešov. Vliv projektovaného výrobního závodu MITAS na vodní zdroje v Holešově a Všetulích“. Zlín, 6/2012. Investiční příprava území PZH, Dokumentace skutečného provedení stavby (DSPS). Podklad na CD. Centroprojekt, a.s., 2009. MICHNA, J. Holešov PZ - Technologický park, spodní stavba SO101 - vyjádření hydrogeologa, z.č. 110124. Geotest, a.s. Zlín, 3/2011. MICHNA, J. Holešov PZ - Technologický park, spodní stavba - vyjádření hydrogeologa, z.č. 110102. Geotest, a.s. Zlín, 3/2011. MICHNA, J. Holešov PZ - přípojka NN, vyjádření hydrogeologa, z.č. 110084. Geotest, a.s. Zlín, 2/2011. MICHNA, J. Holešov PZ - výrobní hala POKART, hydrogeologické posouzení, z.č. 100237. Geotest, a.s. Zlín, 6/2010. SOVADINA, L. Hydrogeologické vyjádření k možnosti ovlivnění využívaných zdrojů podzemních vod v jímacím území Holešov následkem hlubinného založení objektů Technologického parku na vrtaných pilotách. Hydrogeologická služba. Zlín, 3/2011. SVOBODOVÁ, A. Holešov, průmyslová zóna - areál MRB, hydrogeologický posudek č.2 nahrazující posudek ze 12/2010 po změně v projektové dokumentaci. Vodní zdroje Holešov, a.s. Holešov, 3/2011. VACEK, Z. Holešov - výrobní hala POKART v rámci SPZ Holešov - Hydrogeologický posudek. AQUA-GEA Holešov. Holešov 3/2011. VACEK, Z. Holešov - Technologický park v rámci SPZ Holešov - Hydrogeologický posudek. AQUA-GEA Holešov. Holešov, 3/2010. VACEK, Z. Holešov - Vliv projektovaného výrobního závodu MITAS na vodní zdroje v Holešově a Všetulích - Hydrogeologický posudek. AQUA-GEA Holešov. Holešov, 12/2010. SKOBA, O. Investiční příprava území Průmyslové zóny Holešov. Krajský úřad Zlínského kraje. Zlín, 5/2007. PSOTOVÁ, H. a kol. Investiční příprava průmyslové zóny Holešov - Vyhodnocení dopadu stavby na krajinný ráz podle § 12 zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Arvita P, spol. s r.o., Otrokovice, 12/2007. BAAR, L. Investiční příprava Průmyslové zóny Holešov - dokumentace pro územní rozhodnutí celková průvodní zpráva. Centroprojekt, a.s. Zlín. Zlín, 1/2007. SEDLÁČKOVÁ, J. - JANÍK, O. Studie geologických poměrů území Průmyslové zóny Holešov závěrečná zpráva. Vodní zdroje Holešov, a. s. Holešov 12/2005. MIKEŠ, M. Investiční příprava území Průmyslové zóny Holešov - dokumentace pro územní řízení - Půdní průzkum startovacích a přistávacích drah letiště Holešov, Centroprojekt a.s. Zlín. 1/2007.

5

[18] LUDVÍK, V. Posudek dle zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí - Výrobní závod společnosti Hyundai motor company na území průmyslové zóny Holešov. Ekoteam Hradec Králové. Hradec Králové, 6/2006. [19] OBEC ZAHNAŠOVICE. Žádost o zahájení obnovy řízení ve věci vydání stavebního povolení pro stavbu „Výrobní hala POKART Holešov“ a přiznání odkladného účinku. Obec Zahnašovice. Zahnašovice, 2011. [20] EUROVIA. Investiční příprava území průmyslové zóny Holešov. Monitorovací vrty – nové a rušení. 10/2009. [21] MICHNA, J. Holešov – investiční příprava průmyslové zóny II. Hydrogeologické posouzení možných vlivů staveb připravovaných v rámci záměru „Investiční příprava území průmyslové zóny Holešov“. Z.č. 08 0081. GEOtest Brno, a.s. Zlín, 5/2008. [22] MICHNA, J. Holešov PZ - Technologický park, monitoring, z.č. 11 0126. Informace o průběhu monitoringu podzemní vody. Geotest, a.s. Zlín, 5/2011. [23] OBRŠÁL, Z., MACHÁČEK, M., PSOTOVÁ, H., BAAR, L. Investiční příprava průmyslové zóny Holešov – Oznámení o hodnocení vlivů stavby na životní prostředí dle přílohy zákona č. 100/2001 Sb. Chrudim, 3/2007. [24] SVOBODOVÁ, A. - SEDLÁČKOVÁ, J. - POSPÍŠILÍKOVÁ, M. - VLČEK, R. Studie geologických poměrů území průmyslové zóny Holešov – historická rešerše. Vodní zdroje Holešov, a. s. Holešov 11/2005. [25] SVOBODOVÁ, A. TON ENERGO a.s., Posouzení možnosti zbudování vlastní studny. Vodní zdroje Holešov, a.s. Holešov, 6/1999. [26] SVOBODOVÁ, A. TON ENERGO a.s. – teplárna Holešov, projekt. Vodní zdroje Holešov, a.s. Holešov, 6/2000. [27] SVOBODOVÁ, A. TON ENERGO a.s. – teplárna Holešov, Závěrečná zpráva. Vodní zdroje Holešov, a.s. Holešov, 6/2000. [28] MICHNA, J. Příprava území PZ, II. etapa - stavba 10. Technická a dopravní infrastruktura 1. část. Hydrogeologické posouzení - doplněk. Geotest, a.s. 8/2011. [29] MALÝ, J. Hulín-Holešov, lokalita Břest. Geologický průzkum n.p. Brno. Hydrogeologická zpráva. 6/1961. [30] KOLEKTIV AUTORŮ. Letiště Holešov. Soubor dokumentů. Vojenský projektový ústav Praha, 08/1989, Vodní zdroje Holešov 10-11/1989. [31] STAROBOVÁ, M. Holešov III. Výsledky měření stavu hladin. Zpráva o naměřených stavech hladiny PV v okolí JÚ. Geotest. Brno. 2/1974. [32] MALÝ, J. Holešov – studny. Zpráva o vyhloubení trubních studní v jímacím území. Geotest Brno. 1975. [33] STAROBOVÁ, M. Holešov IV. Výsledky měření stavu hladiny podzemní vody. Zpráva o naměřených stavech hladiny PV v okolí JÚ. Geotest. Brno. 2/1975. [34] MALÝ, J. Holešov – výsledky měření stavu hladiny podzemní vody. Zpráva o naměřených stavech hladiny podzemní vody v okolí JÚ. Geotest, Brno. 12/1970. [35] STAROBOVÁ, M. Holešov. Hydrogeologické podklady pro stanovení PHO JÚ veřejného vodovodu města Holešova. Geotest, Brno. 1981. [36] SVOBODOVÁ, A. Holešov - PSV, sanační čerpání, dílčí zpráva. Vodní zdroje Holešov s.p. Holešov. 1992. [37] CAHLÍKOVÁ, Z. Holešov - Loana, sanační čerpání, dílčí zpráva. Vodní zdroje Holešov s.p. Holešov. 08/1991. [38] CAHLÍKOVÁ, Z. HOLEŠOV - letiště, sanace havárie. Vodní zdroje Holešov s.p. Holešov. 08/1991. [39] SVOBODOVÁ, A. Holešov - Loana, sanační čerpání, dílčí závěrečná zpráva. Vodní zdroje Holešov s.p. Holešov. 08/1992. [40] SVOBODOVÁ, A. Holešov - Mopas, sanační čerpání, dílčí závěrečná zpráva. Vodní zdroje Holešov s.p. Holešov. 09/1992. [41] REŠERŠE starých ekologických zátěží Zlínského kraje. Industry servis Holešov. [42] SVOBODOVÁ, A. Holešov – monitorování. Závěrečná zpráva. Vodní zdroje Holešov a.s. 10/1993.

6

[43] Jímací území Holešov. Zlínský kraj [online]. 2007. 2007 [cit. 2011-09-04]. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území České republiky. Dostupné z WWW: http://eagri.cz/public/web/file/40167/_22886_13045_CZ072_Zlinsky_kraj.pdf>, str. 21-25. [44] MRHÁLEK, P. Holešov-PZ, Technologický park, monitoring. Protokol o zkoušce č. 3201615/2011. Geotest, a.s. Brno, 4/2011. [45] ŽŮRKOVÁ, I. Závěrečná zpráva Holešov, Oprava prameniště - I.etapa. Vodní zdroje, n.p., Praha, závod Holešov. Holešov, 10/1979. [46] SVOBODA, T. Holešov ČS BEN-ECO, monitorovací vrt. Vodní zdroje Holešov, a. s. Holešov, 10/1995. [47] Vrt u drůbežárny, Vrtný profil. Ústřední ústav geologický. Otrokovice, 9/1958. [48] BÍGL - STÁREK. Zpráva o provedení čerpacího pokusu v n.p. TON - Holešov. Ústřední ústav geologický. Praha, 9/1958. [49] CALÁBEK, V. Zpráva o výsledku přezkoušení vydatnosti stávajících studní v závodě Sfinx v Holešově - Všetulích. Chemoprojekt Přerov. Přerov, 10/1966. [50] PROSTĚJOVSKÁ. M. Zpráva o základových poměrech na staveništi areálu VNS v Holešově. Inženýrskogeologický a hydrogeologický průzkum, n.p. Žilina, závod Brno. Brno, 3/1968. [51] GOTTLIEB, J. Správa o stavebnogeologickom prieskume VNS - Holešov - silo. Agrostav Stropkov, Prešov-Šarišské lúky. Prešov, 3/1974. [52] STAROBOVÁ, M. Všetuly. Hydrogeologický průzkum. Zpráva o hydrogeologickém průzkumu pro získání doplňkového vodního zdroje. Geotest, n.p. Brno. Brno, 3/1976. [53] MALÝ, J. Hulín – Holešov (lokalita Hulín). Hydrogeologický průzkum pro skupinový vodovod. I. část. Geologický průzkum n.p. Brno. 10/1959, 55 s. [54] MALÝ, J. Hulín – Holešov (lokalita Holešov). Hydrogeologický průzkum pro skupinový vodovod. II. část. Geologický průzkum n.p. Brno. 3/1960, 74 s. [55] MALÝ, J. Hulín – Holešov (lokalita Holešov). Zpráva o výsledcích geologického průzkumu. Geologický průzkum n.p. Brno. 3/1961, 132 s. [56] RÁČEK, F. Závěrečná zpráva o hlubokém strukturním vrtu Holešov – 1. Moravské naftové doly, n.p. Hodonín. 10/1972, 190 s. [57] PLESNÍK, K. Holešov - letiště. Závěrečná zpráva I.etapy HG průzkumu. Geotest, Brno. Brno, 4/1974. [58] MALÝ, J. Troubky, Zářičí, Chropyně, Břest, Holešov. Předběžná zpráva o ohrožení podzemních zdrojů pitné vody uhlovodíky. Geotest, Brno. Brno, 12/1974. [59] STAROBOVÁ, M. Holešov. Doplňující hydrogeologický průzkum, II.část. Geotest, Brno. Brno, 7/1975. [60] PLESNÍK, K. Holešov II. Závěrečná zpráva II.etapy HG průzkumu pro ochranu podzemních vod prameniště Holešov proti kontaminaci LPH. Geotest, Brno. Brno, 1/1976. [61] CAHLÍKOVÁ, Z. Holešov - Mopas. Sanační čerpání, dílčí závěrečná zpráva. Vodní zdroje Holešov. Holešov, 8/1991. [62] MALÝ, J. Troubky, Zářičí, Chropyně, Břest, Holešov. Předběžná zpráva o ohrožení podzemních zdrojů pitné vody uhlovodíky. II.část. Geotest, Brno. Brno, 11/1975. [63] ECKHARDT, P. Ochrana režimu a jakosti podzemních vod před negativními vlivy vrtných prací v povodí Moravy a Odry-3.etapa prací. VÚV Praha. Praha, 11/2005. [64] CALÁBEK, V. Zpráva o HG průzkumu pro zajištění zdroje vody pro závod Sfinx v HolešověVšetulích. Chemoprojekt Přerov. Přerov, 5/1967. [65] CALÁBEK, V.. Zpráva o prohloubení studny u teplárny v závodě TON, n. p. v Holešově. Chemoprojekt Přerov. Přerov, 4/1967. [66] MALÝ, J. Holešov. Doplňující HG průzkum jímacího území. I.část. Geotest Brno. Brno, 11/1973. [67] ROTH, Z. a kol. Geologická stavba vnější skupiny flyšového pásma mezi Kelčem, Holešovem a Přerovem. Ústřední ústav geologický Praha. 1959. [68] DOLEŽAL, J., HADAMOVSKÝ, F. Detailní gravimetrický průzkum v západokarpatském Flyši. Oblast Gottwaldov. Čs. Naftové doly n.p., závod geofyziky Brno. 1962. [69] KLABLENA, J. Geofyzikální průzkum pro hydrogeologické účely v oblasti Hulín -Holešov Bystřice pod Hostýnem – Fryšták. Geofyzika n.p. Brno. 1976.

7

[70] KRATOCHVÍLOVÁ, I. Hydrogeologické poměry Holešovské plošiny. Diplomová práce. Přírodovědecká fakulta UK Praha. 1985. [71] KONEČNÁ, J., ŽÁKOVSKÁ, I. Monitorování přítomnosti ropných látek v objektech JÚ Holešov. Vodní zdroje n.p. Praha. 1989. [72] JANÍK, O. SPZ Holešov, Technologický park. Inženýrsko-geologický průzkum. Centroprojekt a.s., Zlín. 3/2010. [73] CAHLÍKOVÁ, Z., KONEČNÁ, J. Holešov - jímací území, havárie I. etapa, II. Fáze. Vodní zdroje Holešov s.p. 06/1991. [74] AQUATEST. Studie odtokových poměrů – průmyslová zóna Holešov. Aquatest a.s., Praha. 12/2005. [75] Investiční příprava území PZH, II. etapa, DSP, Centroprojekt, a.s. 2010. [76] RYCHLÍKOVÁ, D. Výrobní hala POKART Holešov. Oznámení záměru zpracované na základě § 6 zákona č. 100/2001 Sb. [77] Technologický park v rámci SPZ Holešov. Dokumentace k žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby. Centroprojekt, a.s. 2/2010. [78] VACEK, Z. Holešov - jímací území, havárie I. etapa, I. fáze. Vodní zdroje Holešov s.p. 06/1991. [79] PANÁČKOVÁ, D. – ŠILHÁK, J. Odborný posudek č. 65/10. Výrobní hala POKART Holešov, 17. 5. 2010. [80] PANÁČKOVÁ, D. – ŠILHÁK, J. Rozptylová studie č. 66/10. Výrobní hala POKART Holešov, 17. 5. 2010. [81] ELIÁŠ, M. - NOVÁK, F. - ROTH, Z. Litologické popisy některých vrtů pro list generální mapy Gottwaldov. 1959 [82] ZÁVADA, J. Zpráva o průzkumu pro ZP. Kanalizační sběrač a čistírna Holešov - geologický průzkum. 1961. [83] PROKOS, J. Zpráva o výsledku stavebně-geologického průzkumu pro projekt čerpací stanice na řece Rusavě – závod Všetuly.1964. [84] CALÁBEK V. Holešov, průzkum základové půdy pro komín u teplárny závodu TON. 1967. [85] ZÁLESKÝ, J. Posouzení číslo 114/68 pro akci – geologický průzkum (letiště - Holešov). 1968. [86] JANOVSKÝ, J. - VALÍK, R. Holešov - Obránců míru, stavebně – geologický průzkum. 1969. [87] TYLČER, J. Závěrečná zpráva o výsledku hydrogeologického průzkumu. 1970. [88] KUPEC, J. Míškovice - Ludslavice. Závěrečná zpráva o HG průzkumu pro zajištění vodního zdroje pro skupinový vodovod. 1970. [89] VALÍK, R. Závěrečná zpráva o geologickém průzkumu základové půdy pro výstavbu sušárny v cukrovaru Všetuly u Holešova. 1971. [90] SLOUP, J. Všetuly. Stavebněgeologický průzkum pro založení komína v závodě Dřevopodniku. 1975. [91] POLÁŠKOVÁ, M., RYŠKA, J. Holešov - TON I. stavba. Závěrečná zpráva. Inženýrskogeologický průzkum. 1975. [92] SLOUP, J. Stavebně geologický průzkum pro silo v cukrovaru Všetuly. 1976. [93] MALÁ, E. Třebětice. Závěrečná zpráva o předběžném HG průzkumu jímacího území skupinového vodovodu. 1978. [94] HAJTMAROVÁ, L. Závěrečná zpráva o HG průzkumu pro zajištění vodních zdrojů pro výstavbu velkovýkrmny prasat společného zemědělského podniku Kroměříž na farmě Chráštany. 1978. [95] ŽŮREK, V. Zahnašovice, HG průzkum 1978. [96] HAJTMAROVÁ, L. Zpráva o závěrečném HG průzkumu pro bytovky OVBD v Ludslavicích, okr. Kroměříž. 1979. [97] POLÁK, P. Holešov - letiště, inženýrskogeologický průzkum J1-J4. 1980. [98] HROUZKOVÁ, J. HG průzkum Holešov - Količín, okr. Kroměříž. Závěrečná zpráva. 1981. [99] KRATOCHVÍLOVÁ, I. HG průzkum Holešov, závěrečná zpráva 1981. [100] KRATOCHVÍLOVÁ, I. Holešov, indikační vrt 1985. [101] ŽÁKOVSKÁ, I. Ludslavice, okr. Kroměříž - HG průzkum 1988. [102] MRSKOŠ, J. Podrobný inženýrskogeologický průzkum Holešov - přístavba učebního pavilonu ZVS. Ověření základových poměrů. 1989.

8

[103] HÁJEK, J. - HROUZEK, S. - VACEK, Z. HG posudek - rozšíření letiště Holešov pro nákladovou a osobní dopravu v mezinárodní kategorii. 1989. [104] VACLAVÍK, J. Inženýrskogeologické poměry pro výstavbu 6 bytových jednotek v Holešově, ul. Obránců míru. 1990. [105] ŽÁKOVSKÁ, I. Holešov - ČSAD - rekonstrukce nádrže PHM, HG posudek.1990. [106] SVOBODOVÁ, A. Holešov - skládka PDO, odběry a rozbory vzorku vody z indikačních vrtů, posudek 1992. [107] SVOBODOVÁ, A. OSP Holešov, čerpací zkouška z vrtu OSP-1. 1993. [108] SVOBODOVÁ, A. Holešov - monitorování, závěrečná zpráva za rok 1993. [109] HROUZEK, S. Ludslavice - STS, HG průzkum kontaminace podzemních vod chlorovanými uhlovodíky. 1993. [110] ŽÁKOVSKÁ, I. Holešov - skládka TKO "u Žop", provoz monitorovacího systému skládky v roce 1996. 1997. [111] BAJEROVÁ, Z. - FIŠER, O. - SMILKOVÁ, M. Holešov - skládka TKO "U Žop", analýza rizik 1998. [112] ŽÁKOVSKÁ, I. Holešov - skládka TKO "u Žop", provoz monitorovacího systému skládky v roce 1998, závěrečná zpráva. 1999. [113] CAHLÍKOVÁ, Z. Závěrečná zpráva Holešov - skládka "U Žop", monitoring podzemní a povrchové vody. 2001. [114] ŽÁKOVSKÁ, I. Odstranění staré ekologické záleže v areálu MOPAS a.s. v Holešově, závěrečná zpráva předsanačního doprůzkumu. 2004. [115] ŘÍHA, J. a kol. Strategická průmyslová zóna Holešov. Analýza vodohospodářských rizik. Část I – Analýza podkladů, FAST VUT v Brně, 2012. [116] KUČERA, J. Kroměříž. Účelová pozorovací sít podzemní vody - XV. fáze. Dílčí zpráva o stavech hladiny podzemní vody a o její kvalitě v HG objektech účelových pozorovacích sítí jímacích území v roce 2007. 2008. [117] IDES, D. Analýza rizika: CS PHM BENZINA Holešov – Všetuly. 2008. [118] POSPÍŠILÍKOVÁ, M. Holešov, parcela c. 3311/1 – Hydrogeologický průzkum. 2009. [119] POSPÍŠILÍKOVÁ, M. Holešov, parcela č. 2997/1 – Hydrogeologický průzkum, závěrečná zpráva. 2009. [120] SVOBODOVÁ, A. Holešov - Všetuly. Parcela c. 722/53. Hydrogeologický průzkum. Závěrečná zpráva. 2009. [121] POSPÍŠILÍKOVÁ, M. Průzkumný hydrogeologický vrt Holešov, p.č. 3497/2. 2010. [122] BAAR L. Stavba 10: technická a dopravní infrastruktura uvnitr PZ 1. část. Odvedení povrchových vod v km 0,176 komunikace SO 722. Technická zpráva. Centroprojekt, Zlín, 2011. [123] Výrobní areál Mitas, a.s. – Výrobní komplex Holešov, investiční záměr ve Strategické průmyslové zóně Holešov,Zlín, 13. 8. 2010. [124] http://www.lapoly.info [125] SWARTJES, F. A. eds. 2011 Dealing with contaminated sites, Springer. [126] KOŠTÁLEK V. Skupinový vodovod Hulín - Holešov - Bystřice pod Hostýnem. II. et. rozšíření prameniště. Technická dokumentace. Hydroprojekt, Olomouc, 1964. [127] BEAR, J. 1972. Dynamics of fluids in porous media - American Elsevier Publishing Company, Inc.,764 p. [128] BEAR, J.- VERRUIJT, A. 1992. Modeling Groundwater Flow and Pollution, D.Reidel Publishing Company, 414 p. [129] HÁLEK, V. – ŠVEC, J. 1973. Hydraulika podzemní vody, Academia Praha, 375 s. [130] POLUBARINOVA-KOČINA, PJ. 1952. Těorija dviženija gruntovych vod, GITTL Moskva. [131] MUCHA, I. – ŠESTAKOV, VM. 1987. Hydraulika podzemných vod - SNTL Praha, 342 s. [132] LOMADZE, VD. 1977. Inženěrnaja geologija. Inženěrnaja geodinamika. Leningrad, Nědra, 1977. [133] CICADS - Concise International Chemical Assessment Document, http://www.inchem.org/ pages/cicads.html. [134] Draft final report Intermedia Transfer Factors for Contaminants Found at Hazardous Waste Sites. Risk Science. [135] Bezpečnostní list : Ředidlo 5100 , 25-1-2006.

9

[136] [137] [138] [139] [140] [141] [142] [143] [144] [145] [146] [147] [148] [149] [150] [151] [152] [153] [154] [155] [156] [157] [158] [159] [160] [161] [162] [163] [164] [165] [166]

[167] [168] [169] [170] [171] [172] [173] [174]

Bezpečnostní list : Inkost 5151 , 25-1-2006. Bezpečnostní list : Ředidlo 5152 , 25-1-2006. Bezpečnostní list : Barva na značení olejová (různé odstíny) , 23-6-2011. Bezpečnostní list : CARTER ENS/EP 700 , 5.10.2009. Bezpečnostní list : 455 Černá křída na opravy pneu, 23.6.2011. Bezpečnostní list látky dle vyhlášky 231/2004, Datum tisku: 20.8.2007. Material safety data sheet, lankwitzer lackfabrik gmbh, hydro-tire-paint, 10.3.2009. Bezpečnostní list : 340 Jednotný spojovací cement, 26-6-2011. Bezpečnostní list : 449 – 450 Křída stálá (různé odstíny), 23.6.2011. Karta bezpečnostných ÚDAJOV podľa nariadenia (ES) č. 1907/2006, LOESUNG – D91, 14.04.2010. Bezpečnostní list podle vyhlášky č.231/2004 Sb., LOS 70 Rallye-Lack mattschwarz, 12. listopadu 2004. Bezpečnostní list : LOS 300 Hochtemperatursilicon, 9. listopadu 2004. Bezpečnostní list : LOS 2000, 07. ledna 2005. Bezpečnostní list : MONO-LUBE® 1102, 15.10.2007. Bezpečnostní list : Mono-Lube® 3031, 15.10.2007. Bezpečnostní list : Mono-Lube® 6058, 15.10.2007. Bezpečnostní list : Mono-Lube® 8181, 15.10.2007. Bezpečnostní list podle vyhlášky č.231/2004 Sb., Multi 7 sprej LOS 40, 31.03.2003. Bezpečnostní list: Super Impact, 30.11.2010. Bezpečnostní list:SOLANE 80 – 110 (HYDROSOL ESSENCE 80- 110 ), 10.6.2009. Bezpečnostní list:414 Vnější postřik surových plášťů, 23.6.2011. Dokumentace pro územní řízení, č. dokumentu: 6151-000-3/2-GH-O2B, 12/2011. Dokumentace MITAS - Výrobní komplex Toma Otrokovice, 7/2011. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2011. VaK Kroměříž, a.s. Popis investicniho zameru, 13.8.2010. Katalog výrobků -> Mazací prostředky -> Super Impact – IG. Dokumentace pro EIA (Oznámení ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů). CGS TYRES Otrokovice - prezentace výrobního úseku a základní údaje o výstavbě nového závodu v SPZ Holešov. Mitas, Otrokovice, 2010. HRABAL, J. Sanace staré ekologické zátěže v areálu bývalého s.p. Loana v Holešově. Sborník semináře na podporu a propagaci OPŽP - ostraňování starých ekologických zátěží. Ostrava, 2011. CZUDEK, T. a kol. Geomorfologické členění ČSR. Studia Geographica 23. geografický ústav ČSAV, Brno, 1972. LENZ, S. a kol. MITAS - Výrobní komplex Toma Otrokovice. Oznámení záměru ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Tebodin Czech Republic, Praha, 2011. SOVADINA, L. Oponentský posudek hydrogeologického posudku Ing. Zdeňka Vacka „Holešov. Výrobní hala POKART v rámci SPZ Holešov“. HYDROGEOLOGICKÁ SLUŽBA, Zlín, 4/2012. 1900 - 2000, 100 let provozu vodovodů a kanalizací na okrese Kroměříž, VaK Kroměříž, účelová publikace, 2000. ŘÍHA, J.: Modelové řešení rozsahu OP 2. stupně JÚ Břest, Hydrogeologie, 11/1999. ŘÍHA, J.: Modelové řešení rozsahu OP 2. stupně JÚ u Hradiska, Postoupek a Miňůvek, Hydrogeologie, 9/2000. ŘÍHA, J.: Modelové řešení rozsahu OP 2. stupně JÚ v Kroměříži - Podzámecké zahradě, Hydrogeologie, 11/2000. ŘÍHA, J.: Modelové řešení rozsahu OP 2. stupně JÚ u Morkovic, Hydrogeologie, 11/2000. ŘÍHA, J.: Modelové řešení rozsahu OP 2. stupně JÚ u Hulína, Hydrogeologie, 5/2001. ŘÍHA, J.: Kvasice – jímací území. Hydrogeologické posouzení využitelného množství podzemní vody. Moravská vodárenská, a.s. 9/2010.

10

4.3 Vyjádření správních orgánů [A] [B]

[C]

[D]

[E] [F] [G] [H] [I] [J] [K]

[L]

[M] [N]

[O]

[P] [Q]

Vyjádření – Vodovody a kanalizace Kroměříž, a.s., 3/2011. Usnesení vlády České republiky ze dne 10. května 2006 č. 550 k návrhu na schválení investiční smlouvy se společností Hyundai Motor Company a k zabezpečení podmínek pro výstavu a provoz automobilového závodu Hyundai, závodů subdodavatelů na území severní a střední Moravy a investiční přípravy území strategických průmyslových zón v ČR. Usnesení vlády České republiky ze dne 16. listopadu 2005 č.1471 k zabezpečení investiční přípravy území pro realizaci výrobního závodu společnosti Hyundai Motor Company v České republice. Usnesení vlády České republiky ze dne 31. srpna 2005 č. 1100 k zabezpečení investiční přípravy strategických průmyslových zón a k pokrytí prostředků státního rozpočtu na výstavbu průmyslových zón pro období od roku 2005 na území České republiky. Územní rozhodnutí o umístění stavby Výrobní hala POKART Holešov. MÚ Holešov, 9/2010. Obecně závazná vyhláška města Holešova č. 1/2005 o vyhlášení závazné části Změny č. 5A územního plánu města Holešov. 2/2005. Rozhodnutí o povolení k nakládání s vodami a o stanovení pásem hygienické ochrany kolem vodního zdroje určeného k hromadnému zásobování pitnou vodou. 01/1984. Veřejná vyhláška. Rozhodnutí o změně rozhodnutí o pásmech hygienické ochrany. Holešov 10/2007. Závěr zjišťovacího řízení podle zákona 100/2001 Sb. Výrobní hala POKART Holešov, 27. 7. 2010, KÚ Zlínského kraje. Stanovisko k posouzení vlivů koncepce na životní prostředí, KÚ 2. listopadu 2011, Ing. Simona Musilová, č.j. KUZL74425/2011, spis značka KUSP 74425/2011 ŽPZE-MU. Závěr zjišťovacího řízení podle zákona 100/2001 Sb. Investiční příprava území průmyslové zóny Holešov, 7. 5. 2007, KÚ Zlínského kraje, OŽPZ, Ing. Ondřej Skoba, č.j. KUZL22612/2007, spis značka KUSP 22612/2007 ŽPZE-OS. Závěr zjišťovacího řízení k "Návrhu zadání změny č. 8 územního plánu města Holešov" ve smyslu § 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb., KÚ Zlínského kraje, OÚPSŘ, Ing. Kulička, MgrBc. Rubešová, č.j. KUZL 23217/2005 ŽPZE-PK, DR, 8.11.2005. Závod na výrobu automobilů na území průmyslové zóny Holešov - vyjádření MěÚ Holešov, Ing. Šťastný, zn. ÚP/19999/2005/ŠŤ, 21.11.2005. Stanovisko Ministerstva životního prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, k návrhu koncepce „Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2010 - 2012“, č.j. 97856/ENV/10, Praha 10.11.2010. Stanovisko k posouzení vlivů koncepce na životní prostředí podle § 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů. Název koncepce: Koncept územního plánu Holešov. KÚ Zlínského kraje, OŽPZ, Ing. Simona Musilová, č.j. KUZL74425/2011 , spis značka KUSP 74425/2011 ŽPZE-MU. Posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů předání stanoviska podle § 10g., MŽP, Ing. Gavelková, zn. 67527/ENV/09, 19.11.2009. Stanovisko Ministerstva životního prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, k návrhu „Zásad územního rozvoje Zlínského kraje“, verze pro veřejné projednání. MŽP, Ing. Hejhal, zn. 53913/ENV/08, 21.8.2008.

4.4 Legislativní a normativní podklady Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí. Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny.

11

Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů v platném znění (novely 93/2004, 163/2006, 186/2006, 216/2007, 124/2008, 223/2009, 227/2009, 436/2009, úplné znění: 49/2010). Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) v platném znění (zákon č. 273/2010 Sb.). Zákon č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší. Zákon č. 365/2003 Sb. o chemických látkách a chemických přípravcích. Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění. Zákon č. 167/2008 Sb. o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů. Vyhláška č. 13/1994 Sb. kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Vyhláška č. 376/2000 Sb. kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah četnosti její kontroly. Vyhláška č. 384/2001 Sb. o nakládání s polychlorovanými bifenyly, polychlorovanými terfenyly, mono metyltetrachlorordifenylmetanem, monometyldichlordifenylmetanem, monometyldibromdifenyl metanem a veškerými směsmi obsahujícími kteroukoliv z těchto látek v koncentraci větší než 60 mg/kg (o nakládání s PCB). Vyhláška č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů. Vyhláška č. 381/2001 Sb, kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů). Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění. Vyhláška č. 221/2004 Sb., kterou se stanoví seznamy nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických přípravků, jejichž uvádění na trh je zakázáno nebo jejichž uvádění na trh, do oběhu nebo používání je omezeno. Vyhláška č. 223/2004 Sb., kterou se stanoví bližší podmínky hodnocení nebezpečných chemických látek pro životní prostředí. Vyhláška č. 294/2005 o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Vyhláška č. 540/2006, kterou se mění vyhláška č. 221/2004 Sb., kterou se stanoví seznamy nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických přípravků, jejichž uvádění na trh je zakázáno nebo jejichž uvádění na trh, do oběhu nebo používání je omezeno, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 374/2008 Sb., o přepravě odpadů a o změně vyhlášky č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 169/2006 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod. Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Nařízení vlády č. 416/2010 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění odpadních vod a náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních. Nařízení vlády č. 23/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. Metodický pokyn MŽP č. 8/1996 Kritéria znečištění zeminy. Metodický pokyn MŽP č. 12/2005 pro analýzu rizik kontaminovaného území. Věstník MŽP, Ročník XV, Září 2005, Částka 9. Metodický pokyn MŽP č. 13/2005 pro průzkum kontaminovaného území. Věstník MŽP, Ročník XV, Září 2005, Částka 9. Metodický pokyn OEŠ MŽP č. 1/2011 - Analýza rizik kontaminovaného území. Věstník MŽP, Ročník XXI, Březen 2011, Částka 3.

12

Směrnice č. 51/1979 Sb., o základních hygienických zásadách pro stanovení, vymezení a využívání ochranných pásem vodních zdrojů určených k hromadnému zásobování pitnou a užitkovou vodou a pro zřizování vodárenských nádrží. Směrnice Rady 67/548/EHS ze dne 27. června 1967 o sbližování právních předpisů a správních předpisů týkajících se klasifikace‚ balení a označování nebezpečných látek (v platném znění). ČSN 73 0601 Ochrana staveb proti radonu z podloží. ČSN 73 1215 Voda pro stavební účely. ČSN 75 0905 Zkoušky vodotěsnosti vodárenských a kanalizačních nádrží. ČSN EN 1610 (756114) Provádění stok a kanalizačních přípojek a jejich zkoušení. ČSN 75 5911 Tlakové zkoušky vodovodního a závlahového potrubí. ČSN 75 6909 Zkoušky vodotěsnosti stok. ČSN 75 7111 Pitná voda. ČSN 83 0615 Voda pro dopravu ocelovým a litinovým potrubím. ČSN EN 858 Odlučovače lehkých kapalin.

5.

STRUČNĚ K ZÁJMOVÉMU ÚZEMÍ

5.1 Všeobecně k lokalitě Strategická průmyslová zóna (SPZ) Holešov se nachází ve Zlínském kraji v okrese Kroměříž v katastrálním území města Holešova a obcí Všetuly a Zahnašovice jižně od města Holešova (Příloha 1). Ze severní strany je území vymezeno průmyslovou zástavbou města Holešova a železniční tratí Hulín – Valašské Meziříčí, z východní strany pak silnicí č. 490 (Holešov – Zlín), která představuje hlavní příjezdovou trasu do území SPZ Holešov. Z jihu a západu je oblast vymezena hranicí prostoru bývalého letiště, resp. ochranného pásma plánované rychlostní silnice. Nadmořská výška území se pohybuje od 211 m n. m. do 235 m n. m. Umístění provozu MITAS bylo uvažováno variantně, a to: • v západní části SPZ Holešov jihozápadně od JÚ Všetuly (MITAS1), • v centrální části SPZ Holešov prakticky ve středu JÚ u Holešova (resp. jeho pásma hygienické ochrany 2. stupně - vnějšího) jižně od JÚ Holešov (MITAS2). V přípravné fázi zpracování projektové dokumentace byla navržena hlavní výrobní hala o zastavěné ploše cca 2,1 ha, součástí haly jsou zabudované kanceláře, sociální zřízení a sklady, popř. v alternativě budovy přilehlé k hlavní výrobní hale. V navazující etapě má jít o hlavní centrální sklad v rozloze cca 2 ha. Celková výměra pozemků včetně komunikací má být upřesněna v rámci projektové dokumentace.

5.2 Vodohospodářské poměry Z hydrologického hlediska patří zájmové území do povodí řeky Moravy. Území SPZ o celkové rozloze 325 ha hydrologicky spadá cca 189 ha do povodí řeky Mojeny a zbývajícími 136 ha do povodí řeky Rusavy [74] (území je odvodňované do Rusavy jejím levostranným přítokem Přílepským potokem). Základní charakteristiky povodí řeky Mojeny jsou následující: • číslo hydrologického pořadí: 4-12-02-148 až 4-12-02-154 • celková plocha povodí: 63,728 km2 • •

Základní charakteristiky povodí řeky Rusavy jsou následující: číslo hydrologického pořadí: 4-12-02-123 až 4-12-02-138 celková plocha povodí: 150,886 km2

13

Téměř celé území SPZ bude odvodňováno do řeky Mojeny. V rámci investiční přípravy [75] byla provedena její přeložka k jižní hranici zájmového území a zrušení melioračního kanálu Žabínek, který nicméně stále část vod z území zóny odvádí a v budoucnu se na něj může napojit dešťová kanalizace v severozápadní části zóny. Jižní část území SPZ Holešov je odvodňována říčkou Mojenou. Souborně byla problematika povrchových vod řešena studií [74]. V bezprostřední blízkosti SPZ se nalézají dvě jímací území (JÚ) - Holešov a Všetuly. V dalším textu je budeme označovat jako JÚ Holešov, JÚ Všetuly, popř. souhrnně JÚ u Holešova. Celé území SPZ se nachází ve vnějším pásmu hygienické ochrany (PHO) 2.stupně vodního zdroje Holešov a je umístěno cca 150 m JZ od hranice vnitřního PHO 2. stupně.

5.3 Přírodní podmínky Geomorfologicky přísluší zájmové území k Hornomoravskému úvalu, konkrétně k Holešovské plošině. Holešovská plošina je omezena na severu Kelčskou pahorkatinou, na východě Hostýnskými vrchy a Fryštáckou brázdou a na jihu Zlínskou vrchovinou. Na západě přechází Holešovská plošina ve Středomoravskou nivu. Nadmořská výška terénu se pohybuje od cca 213 m n. m. na západním okraji po cca 230 m n. m. na východním okraji zájmového území. Klimaticky je zájmové území součástí teplé oblasti, která se vyznačuje dlouhým létem, teplým a suchým, velmi krátkým přechodným obdobím s teplým až mírně teplým jarem i podzimem, krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrný úhrn atmosférických srážek v období 1961 až 1990 činil pro stanici Holešov 615 mm [2], [16]. Geologické poměry v širším okolí zájmové lokality dokumentuje geologická mapa v měřítku 1 : 25 000 [B]. SPZ Holešov leží v severovýchodní části Holešovské plošiny. Ta je geomorgofologickým podcelkem Hornomoravského úvalu. Zájmové území je budováno sedimenty kvartérního a neogénního stáří, jejichž podloží je tvořeno paleogénními pískovci a jílovci vnějšího flyšového pásma Karpat. Neogénní horniny tvoří 100 až 300 m mocná souvrství pestrých jílů s polohami štěrků a písků, litologicky převažují silty a jíly, často nepravidelně nestejnozrnně písčité, které v některých polohách přecházejí až do jílovitých písků. Nejmladší pokryv Holešovské plošiny tvoří kvartérní sedimenty - hlinité písky, hlinitopísčité štěrky s hlinitými a jílovitými vložkami. Jednotlivé vrstvy často nejsou uloženy v úrovních, které by souvisle probíhaly pod povrchem území, stejné sedimenty leží v různých polohách, takže zeminy zjištěné v jednom vrtu v určité úrovni se v blízkém vrtu nemusí vůbec vyskytovat. Tyto nepravidelnosti poukazují na křížové zvrstvení sedimentů budujících zájmovou lokalitu. Litologicky se jedná o převážně propustné vrstvy písků a písčitých štěrků, často s různým stupněm zahlinění s vložkami méně propustných pelitických vrstev. Jejich celkové mocnosti jsou v zájmové lokalitě a jejím nejbližším okolí značně proměnlivé v závislosti na reliéfu povrchu předkvartérního podloží a dosahují místně až 50 m. V nadloží kvartérních štěrkopísků je uložena vrstva pokryvných hlín a jílů mocnosti zpravidla 2 až 5 m, místně však dosahující až cca 10 m. Interpretace plošného rozložení mocnosti stropního izolátoru je patrná z Přílohy 5. Hydrogeologické poměry v širším území dokumentuje hydrogeologická mapa [A] v měřítku 1 : 50 000. Po stránce hydrogeologické je zájmové území součástí hydrogeologického rajonu 162 „Pliopleistocenní sedimenty Hornomoravského úvalu“ a leží nad sedimenty rajonu 222 „Neogénní sedimenty vněkarpatských a vnitrokarpatských pánví“. Vzhledem k převaze jílovitého vývoje představují neogénní sedimenty především relativně nepropustný počevní (bazální) izolátor kvartérní zvodně. Kvartérní štěrkopísčité sedimenty vytváří příznivé prostředí pro oběh a akumulaci podzemní vody. Změny zrnitostního složení, závislé na střídavém uložení

14

písčitých štěrků, hlín, písků a hlinito-písčitých štěrků, ovlivňují značně proměnlivou hydraulickou vodivost materiálů hydrogeologického kolektoru. Jak ve vertikálním, tak i v laterálním směru její hodnoty kolísají v širokém rozmezí, polohy relativně dobře propustné se střídají s polohami málo propustnými až relativně nepropustnými. Proto zde dochází k velmi složitému proudění podzemní vody. Hydraulické vodivosti vyhodnocené při čerpacích pokusech na jednotlivých objektech uváděné podklady [16], [25], [26], [36], [37], [46], [52], [55], [64], [66], [70], [73], [88], [95], [98], [101], [107], [109], [117], [118], [119] se značně liší a pohybují se v rozmezí od 6,4.10-3 až po 6,3.10-6 m/s. Uvedené rozpětí je dáno jednak heterogenitou prostředí v zájmové oblasti, uspořádáním průzkumných objektů a typem zkoušky (čerpací, stoupací, krátkodobá, dlouhodobá) a zejména na způsobu vyhodnocení hydraulické vodivosti (z křivek zrnitosti, z hydrodynamických zkoušek), metodice a přijatých předpokladech (stacionarita, vodorovná neomezená zvodeň, napjatý či volný režim proudění, apod.). V některých případech jsou uváděné hodnoty zatíženy také numerickými chybami [55]. Uvedené rozpětí odvozených hodnot naznačuje, že není možné uvažovat při hydraulických modelových výpočtech pro dané území s průměrnými hodnotami, ale že je třeba při případných výpočtech a úvahách vázat hydraulické vodivosti na konkrétní lokalitu s uvážením proměnlivé propustnosti materiálů zvodně. Pro získání adekvátních a přiléhavých hodnot je proto vhodné vycházet z měřeními získaných průběhů hladiny vody ve vrtech a příslušných čerpaných množstvích, které jsou v některých případech publikovány ve výše uvedených zprávách z průzkumů. Podrobnější rozbor poskytuje posudek [2]. Proudění podzemní vody v zájmovém prostoru je také výrazně ovlivněno exploatací podzemní vody v JÚ Holešov, JÚ Všetuly a také v některých dalších provozech a individuálních odběrných místech (kapitola 6.2). Podzemní voda přitéká v přírodním režimu do území SPZ především od východu a severovýchodu. Sklon hladiny podzemní vody (piezometrické úrovně se při čerpáním neovlivněném stavu pohyboval kolem 0,4 %. V severovýchodní části zájmové lokality je směr proudění podzemní vody výrazně ovlivněn čerpáním z jímacích objektů JÚ Holešov a JÚ Všetuly a také ze studní v areálech jednotlivých podniků, které využívají vlastní zdroje podzemní vody. Sklon hladiny se čerpáním v jímacím území zvyšuje směrem k jímadlům až na cca 3 až 7 % [115]. Pokryvné jemnozrnné zeminy fungují z hydrogeologického hlediska jako stropní izolátor. Průzkum [66] uvádí průměrnou hodnotu hydraulické vodivosti těchto zemin 8,55.10-8 m/s. Zajímavé je zjištění [55], že hladina podzemní vody reaguje na atmosférické srážky se zpožděním cca 2 až 3 dny, pokles hladiny podzemní vody v důsledku bezesrážkových dní je pozvolný.

5.4 Strategická průmyslová zóna Holešov V roce 2003 rozhodlo zastupitelstvo Zlínského kraje o vzniku rozvojové plochy u Holešova. Zastupitelstvo města Holešova vydalo obecně závaznou vyhlášku č. 1/2005 z 24. 2. 2005 o vyhlášení závazné změny č. 5A územního plánu města Holešova [F]. Vyhláška řeší změnu územního plánu na ploše letiště Holešov, která má být plochou výroby - průmyslovou zónou „Letiště Holešov“. Vláda ČR svým usnesením z 31. 8. 2005 [D] zařadila prostor letiště Holešov mezi zamýšlené SPZ s předpokládaným obdobím realizace od roku 2007. Usnesením z 16. 11. 2005 [C] následně vyjádřila souhlas s uskutečněním výkupů pozemků dotčených území strategické průmyslové zóny Holešov a se zahájením předprojektové a projektové přípravy infrastruktury a terénních úprav v této zóně. Paralelně s těmito akty nechal v listopadu a prosinci 2005

15

Czechinvest, Agentura pro podporu podnikání a investic, zpracovat u Vodních zdrojů Holešov, a.s. Studii geologických poměrů území [24], [16], která měla mimo jiné identifikovat rizikové prvky, které mohou mít vliv na výstavbu v budoucí průmyslové zóně. V rámci studie byly hodnoceny podmínky zakládání, HG poměry a také kontaminace zájmového území. Aquatest Praha zpracoval v 12/2005 Studii odtokových poměrů PZ Holešov [74]. Usnesení vlády ČR z 10. 5. 2006 [B] se týká návrhu na schválení smlouvy se společností Hyundai Motor Company a k zabezpečení podmínek pro výstavbu automobilového závodu na území SPZ. 21. 11. 2005 následovalo vyjádření MěÚ Holešov [M] k záměru. V červnu 2006 následovalo zpracování Posudku dle zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí pro výrobní závod společnosti Hyundai motor company na území průmyslové zóny Holešov [18]. Po rozhodnutí vybudovat automobilku Hyundai v PZ Nošovice v roce 2006 dostala na starost přípravu a následnou správu Strategické průmyslové zóny Holešov Společnost Industry Servis ZK, a.s., která vznikla transformací firmy TTT Air, a.s., kterou jako vlastníka někdejšího holešovského letiště a přilehlých pozemků odkoupil Zlínský kraj. Společnost, která působí v současné podobě od roku 2007, zajišťovala přípravu lokality a vybudování základní technické a dopravní infrastruktury SPZ. I. etapa základní technické a dopravní infrastruktury byla dokončena na konci roku 2009 [3], [13], [14], [23]. Pro investory jsou připraveny pozemky o rozloze od 0,5 do 360 hektarů. Dokumentace pro územní a stavební řízení [15], [17] byla zpracována Centroprojektem Zlín, a.s. II. etapa byla na úrovni DSP vyprojektována koncem roku 2010. Součástí přípravy území bylo hydrogeologické posouzení možných vlivů připravovaných staveb [21], vybudování monitorovacích vrtů, návrh a provádění monitoringu jakosti podzemních vod [20], [22]. SPZ Holešov disponuje veškerou potřebnou infrastrukturou, je přiveden plyn, voda, elektřina i telekomunikační kabely, ze zóny jsou odváděny splaškové i dešťové vody. Přípravu provázela řada zjišťovacích řízení a vydání stanovisek [I], [J], [K], [L], [N], [O], [P], [Q]. Ze Strategické průmyslové zóny Holešov jsou vyloučeny společnosti z oborů, které mohou představovat zvýšené riziko pro životní prostředí a zejména zdroj pitné vody v JÚ u Holešova. Jde zejména o chemický průmysl, těžké strojírenství a zpracování primárních surovin. Každý investor musí před zahájením vlastní výstavby doložit HG posudek a projít standardním posouzením vlivu záměru na životní prostředí ve smyslu zákona 100/2001 Sb. v platném znění. První z vybudovaných a provozovaných závodů je POKART [7], [10], [19], [E], dalším objektem je Technologický park připravený v současné době po stavební stránce.

6. • • • •

V Y H O D N O C E N Í D O S T U P N Ý C H P O D K L AD Ů V rámci posudku byla provedena analýza dostupných podkladů, zejména se zaměřením na : prozkoumanost lokality, jímací území u Holešova, SPZ u Holešova a technické zabezpečení proti znečištění vod, provoz závodu MITAS.

16

6.1 Prozkoumanost území 6.1.1 Všeobecně První citované průzkumy prováděné ve studovaném území v roce 1930 (viz [55] - str. 5) zahrnovaly 13 vrtů hloubky 20 až 30 m. Následný HG průzkum v letech 1949 až 1950 byl prováděn ve 3 etapách a zahrnoval vyhloubení 11 vrtů do hloubky 30 m. Na nich byly provedeny čerpací zkoušky po dobu 40 dnů s jímáním 12 l/s. Následoval průzkum v roce 1951, kdy byl vyhlouben vrt HII hluboký 20 m s 8 pozorovacími vrty [55]. První zmínky o jímání vody ze studní u Holešova se datují k roku 1934. Lokální hydrogeologické průzkumy jsou dokumentovány od roku 1958, kdy byl proveden průzkum za účelem jímání vody ze studny v areálu n.p. TON [48]. Soustavnější průzkumné práce týkající se geologických a hydrogeologických poměrů lokality jsou dokumentovány po roce 1959, kdy byl v letech 1959 až 1961 prováděn hydrogeologický průzkum pro skupinový vodovod Hulín - Holešov [53], [54], [55]. Byly provedeny vrtané studny HV1 až HV8 a následně pozorovací vrty HV7/1 až HV7/16 u vrtu HV7. V letech 1966 a 1967 následoval průzkum prováděný Chemoprojektem za účelem zajištění zdroje vody pro závod Sfinx v Holešově - Všetulích (studny St. I až St. IV a vrt HV-11) [49], [64] a závodu TON [65]. V roce 1968 byl proveden průzkum základových poměrů sila VNS prostřednictvím 17 vrtů. Průzkum zahrnoval rozbor vody i zemin [50]. V první polovině sedmdesátých let (1970 až 1975) byla Geotestem n.p. prováděna soustavnější měření stavů hladiny podzemní vody [31], [33], [34] a doplňující průzkumy týkající se JÚ [31], [66]. Dále bylo prováděno hodnocení ohrožení podzemní vody uhlovodíky [58], [62] a také znečištění pocházející z prostoru letiště [57], [60]. Práce [32], [52] a [59] obsahují průzkum možností doplnění stávajícího zdroje pitné vody (osazení 27 pozorovacích vrtů HV1/1 až HV10/14). Zpráva [32] o vyhloubení trubních studní se týká nových studní HV1 a HV9a umístěných v blízkosti dříve vybudovaných studní HV1 a HV9. V roce 1976 byl proveden rozsáhlý geofyzikální průzkum území pro hydrogeologické účely [69]. Jeho závěry se nicméně v řadě případů neshodují s výsledky provedených vrtných prací. Práce [45] z roku 1979 se týká I. etapy opravy prameniště. Místo vrtu HV01, u nějž byl konstatován havarijní stav, byl vyvrtán nový vodárenský vrt HV01a západně od původního vrtu HV01. V roce 1981 byly sestaveny hydrogeologické podklady pro stanovení PHO JÚ veřejného vodovodu města Holešova [35]. V roce 1989 byly prováděny práce [30] související s rozšířením letiště Holešov na kategorii mezinárodního letiště. Byla provedena studie k tomuto záměru a následně hydrogeologické posouzení a monitoring přítomnosti ropných látek v objektech JÚ u Holešova. Koncem osmdesátých a začátkem devadesátých let byly Vodními zdroji Holešov, s.p. prováděny průzkumy související se sanačními pracemi ve vazbě na znečištění podzemních vod [42], [71] a JÚ [73] v důsledku provozu závodů Loana [37], [39], Mopas [40], [61], PSV [36] s na letišti Holešov [38]. V roce 1993 pokračoval monitoring jakosti vody [42] v indikačních vrtech IS-1 až IS-16 a ID-1. Tyto práce prokázaly výrazný pokles hladiny podzemní vody a také kontaminaci podzemní vody látkami TCE, PCE a CCl4. V roce 1995 byl proveden indikační vrt IB-1 v prostoru čerpací stanice východně od JÚ Holešov. V letech 1999 a 2000 proběhly průzkumné práce [25], [26], [27] zaměřené na zajištění vlastního zdroje vody pro teplárnu TON v Holešově. Na lokalitě byl vyhlouben a vystrojen jímací vrt TE 1 hluboký 20 m.

17

Od roku 2005 probíhaly studie geologických poměrů v souvislostí s přípravou a obsazováním SPZ Holešov. V rámci prací byly provedeny a dokumentovány vrty a sondy HIG 45, HPEN 30, HHG 4, HIG 36 [7], HPEN 5, HPEN 6, HPEN 7, HPEN 43, HIG 6, HIG 13 [9], HIG 23, HIG 34 [11]. Souhrnné údaje k vybraným sondám HHG, HPG, HIG, HV a R jsou uvedeny v práci [16]. Práce [20] z roku 2009 obsahuje návrh monitorovacího systému prostřednictvím 9 nově vybudovaných vrtů HP 1 až HP 3 a HP 4 až HP 10 rozmístěných mezi zamýšlenou SPZ a jímacími objekty JÚ u Holešova a Všetul. 6.1.2 MITAS Podrobný průzkum území závodu MITAS ve sledovaných variantách nebyl z důvodů pozastavení procesu povolování proveden. Geologickou skladbu podloží v prostoru projektovaného závodu MITAS dokumentují dříve provedené vrty [16], [115] (tab. 6.1): • MITAS 1 - HIG 29, HIG 30, HIG 31, HIG 39, HIG 40, HIG 41, HHG 2, HV 4, • MITAS 2 - omezeně HHG 4, HPG 41, HIG 46, v samotném místě závodu vrty nebyly provedeny. Tab. 6.1 Přehled vrtů v okolí továrny MITAS dle [16], [115] Vrt

X [m]

Y [m]

HHG 2 HHG 4 HIG 29 HIG 30 HIG 31 HIG 39 HIG 40 HIG 41 HIG 46 HPG 41 HV 4

-528156,33 -526520,71 -528338,37 -527943,23 -527768,95 -528253,50 -527985,10 -527747,83 -526507,23 -526518,74 -528127,75

-1154436,57 -1155063,66 -1154235,05 -1154358,19 -1154466,50 -1154406,14 -1154514,47 -1154627,83 -1155100,68 -1155068,53 -1154528,00

Hloubka ustálené Z Hloubka hladiny podzemní [m n.m.] vrtu [m] vody pod ter. [m] 215,14 13,00 3,74 227,90 15 6,42 215,06 15 4,68 216,57 10 4,40 217,80 10 4,80 215,09 10 3,75 215,33 10 3,20 218,11 10 5,70 228,56 10,00 nezastižena 227,97 10,50 8,90 (naražená) 214,96 31 2.30 (naražená)

Mocnost stropního izolátoru [m] 4,60 10,30 6,00 4,20 4,50 4,20 3,90 6,00 > 10,00 > 10,50 2,20

Varianta závodu MITAS 1 MITAS 2 MITAS 1 MITAS 1 MITAS 1 MITAS 1 MITAS 1 MITAS 1 MITAS 2 MITAS 2 MITAS 1

Z tabulky 5.1 je zřejmé, že v prostoru varianty továrny MITAS 1 je mocnost pokryvných málo propustných zemin větší než 2,20 m, u varianty MITAS 2 pak větší než 10,0 m.

6.2 Jímání podzemní vody Zmínky o provozu jímacího území (JÚ) u Holešova se váží k roku 1934 [G], [48], [54], kdy pro zásobení města Holešova sloužila širokoprofilová zděná studna S-4 situovaná JZ od Holešova u letiště, z níž bylo jímáno cca 17 až 27 l/s. Studna byla průměru 3 m a hloubky 25 m. Od té doby byla na JÚ prováděna řada opatření a úprav, které vedly k postupnému zvyšování odběru vody. Šlo zejména o [2], [32], [45], [53], [54], [55], [59], [66], [115], [126]: • 1959 - 1961 průzkum a vybudování nových objektů HV-1, HV-9 v JU Holešov a HV7 v JÚ Všetuly. V tomto období se z JÚ u Holešova odebíralo cca 24 l/s. • 1964 - vybudování jímadla HV-01 ([2], [126]). V následujícím období 1969 až 1970 byly ze studní v JÚ Holešov a JÚ Všetuly jímány podzemní vody v celkovém množství 30,5 až 45 l/s, hydrodynamický vliv tohoto čerpání byl relativně malý [34]. • 1973 - vyhloubení dvou hydrogeologických vrtů HV 10 a HV 11 [66] s cílem nahradit odběr ze staré zapískované studny HV-7 a provizorně zvýšit odběr vody u Všetul z

18

•

•

3 až 5 l/s na 10 až 15 l/s. Čerpací zkoušky provedené na těchto vrtech potvrdily vydatnost kolem 10 l/s a 8 l/s. Odběry vodárnou v Holešově přitom v roce 1973 činily 46 až 52 l/s, u Všetul bylo vrtem HV-7 odebíráno 3,75 až 5,73 l/s. Práce [34] z roku 1970 uvádí, že od listopadu 1969 bylo jímáno u Holešova průměrné množství mezi 30,5 l/s a 45 l/s. Při těchto množstvích se výrazně neměnil stav hladiny podzemní vody. Průměrné množství odebírané studnou u Všetul kolísalo v letech 1969 až 1970 od 17,5 l/s do 32 l/s. 1975 - průzkum [59] možností doplnění stávajícího zdroje pitné vody, osazení 14 pozorovacích vrtů HV 1/1 až HV 1/14 kolem JÚ Holešov v okolí vodárny a osazení 13 vrtů HV 10/1 až HV 10/6 a HV 10/8 až HV10/14 v okolí nově zbudovaných studní u Všetul. Ve stejném období byly vyvrtány širokoprofilové studny HV 1a a HV 9a v blízkosti jímadel HV 1 a HV 9 [32]. Nové studny byly opatřeny definitivní výstrojí. V období do roku 1975 se odběr v JÚ u Holešova postupně zvyšoval z cca 50 l/s až na cca 65 l/s [60], [31], [33]. To mělo za následek výrazné snížení hladiny podzemní vody (o více než 2 m) v širším území vzdáleném od jímadel cca 1 km [2], [66]. 1979 - po havárii na studni HV 01 v JÚ Holešov roce 1979 byl v její blízkosti proveden nový jímací vrt HV 01a [45]. V následujících letech odběr činil až kolem 80 l/s [70]. Práce z roku 1989 uvádějí průměrné odebírané množství 90 l/s z JÚ u Holešova a Všetul. Práce [71] z roku 1989 uvádí dokonce průměrné odebírané množství 90 l/s z JÚ u Holešova a Všetul.

Z výše uvedeného je zřejmé, že od cca roku 1971 lze zaznamenat trvalý pokles hladiny podzemní vody v důsledku přetěžování studní [31], [33], [60], [70], [71]. Nadměrné čerpání z jímadel a zvýšení hydraulických gradientů a rychlostí filtrace vedlo zřejmě k poškozování studní vlivem sufoze a také k urychlení migrace kontaminantů v podzemních vodách z blízkého letiště a okolních průmyslových závodů (viz níže). V roce 1981 byly Geotestem Brno, s.p. vypracovány podklady [35] pro vyhlášení PHO ve smyslu Směrnice č. 51/1979 Sb. V této době bylo z JÚ odebíráno 5 studnami u Holešova a 3 studnami u Všetul cca 70 l/s. PHO 1. stupně bylo navrženo do vzdálenosti 25 m od jímadel, PHO 2. stupně vnitřní vychází z 50denního zdržení vody v hornině. To bylo stanoveno ze středního hydraulického gradientu získaného pro studny u Holešova (i = 0,0172) a Všetul (i = 0,0167) a průměrné hydraulické vodivostí hornin hydrogeologického kolektoru k = 6,5.10-4 m/s dle [55] (tato hodnota byla dle [2] stanovena nesprávně). V roce 1984 bylo vydáno Rozhodnutí o povolení k nakládání s vodami a o stanovení PHO [G]. V roce 2003 bylo vydáno Rozhodnutí o změně vydané MěÚ Holešov OŽP č.j. ŽP/1164/2003/Hy ze dne 15.9.2003. Dle něj byl v JÚ u Holešova povolen odběr: • průměrný 70 l/s, • maximální 80 l/s, • maximální 187 000 m3 za měsíc, • maximální 2 000 000 m3 za rok. Následovala veřejná vyhláška - Rozhodnutí [H] z roku 2007. V průběhu let 2000 až 2010 je patrný určitý pokles jímaného množství v JÚ u Holešova. Práce [7] konstatuje skutečná průměrná množství odebíraná v letech 2001 až 2004: • JÚ Holešov 22 - 32 l/s, • JÚ Všetuly 27 l/s. Práce [8] uvádí, že v JÚ Holešov jsou nyní v provozu 4 studny HV-01a, HV-1a, HV 9 a S4, z nichž se jímá cca 54 l/s. Co se týká proudění podzemních vod, z Přílohy 4 sestavené na

19

základě podkladu [16] vyplývá, že po určitém snížení jímaného množství v letech 2001 až 2004 [7] (kapitola 6.3.1) došlo k výraznému zmenšení rozsahu sběrné oblasti JÚ u Holešova. Současně byly postupně zprovozňovány studny v jednotlivých areálech přilehlých podniků s cílem zajistit pro provozy vlastní zdroj vody. Práce [49] hodnotí vydatnost studní v areálu Sfinx množstvím 6,25 l/s. Práce [64] uvádí prokázané vydatnosti studní 12,50 l/s (v roce 1966) St. 1 až St. 4. V letech 1975 a 1976 se z 5 studní (St I až St IV, HV 11 Sfinx) odebíralo až cca 20 l/s. Práce [25] až [27] se v letech 1999 a 2000 zabývaly návrhem a realizací vrtu TE 1 sloužícího k pokrytí spotřeby vody pro výrobu páry v teplárně TON-ENERGO. Jako optimální vydatnost studny bylo stanoveno množství 1,8 l/s. V prostoru Holešova je řada dalších drobných účelových odběrů vody určených pro místní zásobení [94] až [96], [98], [99], [101], [107], [118] až [121]. V souhrnu odhadujeme jímané množství z výše uvedených místních zdrojů na maximálně cca 30 l/s.

6.3 SPZ u Holešova a technické zabezpečení proti znečištění vod I. etapa základní technické a dopravní infrastruktury SPZ u Holešova byla dokončena na konci roku 2009 [3], [13], [14], [23]. Pro investory jsou připraveny pozemky o rozloze od 0,5 do 360 hektarů. Dokumentace pro územní a stavební řízení [15], [17] byla zpracována Centroprojektem Zlín, a.s. II. etapa byla na úrovni DSP vyprojektována koncem roku 2010. Přípravu provázela řada správních a zjišťovacích řízení dokumentovaných v [A] až [Q]. Již od počátku přípravy bylo zřejmé, že je třeba zajistit technickým řešením jednotlivých stavebních objektů bezkolizní koexistenci SPZ a JÚ Holešov a Všetuly. Jednotlivá řešení [3], [75] vycházela z doporučení provedených průzkumných prací a hydrogeologických posudků [4] až [14], [16], [17], [21] až [24], [72], [76] s cílem minimalizovat ohrožení vodního zdroje sloužícího k hromadnému zásobení pitnou vodou. To ostatně vyžadují i rozhodnutí o povolení k nakládání s vodami [G] a [H]. Ta vycházejí ze starší práce [35]. Součástí přípravy území bylo proto mimo jiné hydrogeologické posouzení možných vlivů připravovaných staveb [21], vybudování monitorovacích vrtů, návrh a provádění monitoringu jakosti podzemních vod [20], [22]. Z provedených průzkumných a studijních prací vyplynuly následující požadavky na technická opatření: • Při zakládání objektů není přípustné nepřiměřeně oslabovat mocnost málo propustných přípovrchových vrstev (stropního izolátoru). • Pokud budou výkopem rýh pro liniová vedení zasaženy podložní štěrkové vrstvy, je dle projektové dokumentace [3], [75] výkopy a rýhy nutno při zpětném zásypu nahradit sprašovými hlínami z výkopů, které budou náležitě hutněny. • Splašková kanalizace SO 323, SO 324, SO 325 je v případě malé mocnosti hlín (méně než 0,5 m) nebo zasažení podkladních štěrkových vrstev navržena jako dvouplášťová; splaškové svařované kanalizační potrubí z PP UR2 je uloženo v hladkém potrubí z PVC SN 8 (s koextrudovanou stěnou). • Po obvodě SPZ směrem k JÚ je proveden systém vrtů HP 1 až HP 3 a HP 4 až HP 10 jako součást monitorovacího systému [20], [22].

20

Zvláštní pozornost věnujeme v následujících odstavcích problematice odkanalizování území. V rámci přípravy území byla v areálu SPZ realizována páteřní síť dešťové a splaškové kanalizace. 6.3.1 Dešťové vody Dle [75] se budou svádět dešťové vody zvlášť ze střech a ze zpevněných ploch. Předpokládá se, že opatření na kanalizaci odvádějící vody ze zpevněných ploch v areálu MITAS budou splňovat emisní limit dle požadavků závěru zjišťovacího řízení záměru „Investiční příprava území průmyslové zóny Holešov" [K], ten je dle našeho názoru je stanoven správně. Potrubí s předčištěnými vodami ze zpevněných ploch se pak napojí na potrubí s dešťovou vodou ze střech. Srážkové vody z území SPZ Holešov odvádí jednoplášťová kanalizace. Dešťová kanalizace průmyslové zóny (mimo areál MITAS) je tvořena [75]: • při průměru potrubí větším než DN 500 - dvoustěnným profilem (vnitřní z polypropylénu PP a vnější z polyetylénu - PE), trouby jsou svařovány integrovaným elektrosvářecím strojem (zvýšení bezpečnosti odvodu dešťových vod), • při průměru do DN 500 PP žebrovaným potrubím, trouby jsou svařovány pomocí elektrosvářecího kroužku vloženého mezi žebra potrubí spolu s gumovým těsněním. Navržené kanalizační potrubí je plně kontrolovatelné. Na potrubí dešťové kanalizace se nacházejí typové betonové kanalizační šachty DN 1000, pomocí kterých lze provádět kamerové zkoušky a ověřovat těsnost stěn potrubí tlakovými zkouškami (ve smyslu příslušných technických norem). Šachty se nacházejí ve zlomech a v přímých úsecích ve vzdálenosti většinou kolem 30 m (maximálně 56 m) [75]. Spoje potrubí jsou svařovány, uloženy do pískového lože a obsypány pískem. Po realizaci byla provedena zkouška vodotěsnosti dle ČSN 75 6909. Dešťová kanalizace je vyústěna do otevřeného kanálu, z něhož se voda při JZ okraji SPZ vypouští přes regulační objekt poldru do melioračního kanálu zaústěného do Mojeny. Koryto kanálu dešťových vod je těsněno svařovanou fólií PVC, která má zabránit průsakům odváděných vod do podloží [21], [75]. Technické a technologické řešení odvodu dešťových vod z území SPZ je koncipováno tak, že v případě hypotetického mimořádného úniku ropných látek koncentrace NEL v otevřeném kanálu dešťových vod nepřekročí hodnotu 0,2 mg/l. Posudek [167] dopady takovéto (málo pravděpodobné) havárie komentuje následovně „Při tak malých koncentracích NEL v odpadních dešťových vodách je možnost znečištění povrchových vod v propojovacím melioračním kanálu a v říčce Mojeně krajně nepravděpodobná a možnost znečištění podzemních vod následkem filtrace z melioračního kanálu a z Mojeny je prakticky vyloučena. Pokud by přece jen došlo k havárii takových rozměrů, že by byly dešťové vody masivně znečištěny, pak je lze dekontaminovat přímo v otevřeném kanálu dešťových vod a/nebo v regulačním objektu poldru. Možnost takové kontaminace je ale spíše hypotetická než reálná.“. 6.3.2 Splaškové vody Splaškové vody mají být z areálu MITAS odváděny do stokové sítě strategické průmyslové zóny. Splašková kanalizace SPZ vede podél otevřeného kanálu dešťových vod do přečerpávací stanice a následně severním směrem na ČOV Holešov. Na potrubí jsou typové betonové kanalizační šachty, pomocí kterých lze provést kamerové zkoušky a ověřit těsnost stěn potrubí tlakovými zkouškami (obdobně jako u dešťové kanalizace). Spoje potrubí jsou svařovány,

21

uloženy do pískového lože a obsypány pískem. Po realizaci byla provedena zkouška vodotěsnosti dle ČSN 75 6909. Obecně platí, že hloubka uložení splaškové kanalizace by měla být pokud možno co nejmenší [21], [75]. U gravitačního odvádění odpadních vod je nicméně třeba respektovat potřebný podélný sklon potrubí a také možnost gravitačního zaústění přípojek z jednotlivých objektů. To vede k uložení potrubí do hloubek dosahujících v areálu SPZ cca 3,0 až 4,0 m. Aby byla co nejvíce zachována ochranná funkce pokryvných hlín (stropního izolátoru), byla pro výstavbu podzemních inženýrských sítí a provádění výkopů v území SPZ Holešov přijata následující obecná pravidla [21], [75]: • Bude-li pod dnem výkopu pro uložení kanalizace mocnost pokryvných hlín větší než 1 m, provede se pouze zhutnění zemin na dně výkopu. • Bude-li pod dnem výkopu mocnost pokryvných hlín 0,5 až 1,0 m, bude provedeno přehutnění dna výkopu a na jeho dno bude doplněna zhutněná vrstva tloušťky 0,2 m tvořená jílovitými hlínami z výkopu. • Bude-li pode dnem výkopu mocnost pokryvných hlín menší než 0,5 m, nebo bude-li dno výkopu zasahovat až do kvartérních štěrkopísků, musí být potrubí splaškové kanalizace dvouplášťové. Pro indikaci eventuálních úniků se doporučuje vyvést z mezikruží tohoto potrubí před každou šachtou vertikální monitorovací PE trubky 0 63 mm (tzv. čichačky), popř. umožnit odběr vzorků vody z mezikruží v revizních šachtách. Při zpětném zásypu výkopů musí být odtěžené štěrky nahrazeny jílovitými hlínami, které budou dokonale zhutněny. V prvních dvou případech budou v rýhách pro kanalizaci odvádějící možné znečišťující látky (splaškovou kanalizaci a dešťovou kanalizaci s potenciální možností zasažení ropnými látkami) případné drenážní prvky určené k odvodnění výkopů během stavby následně zlikvidovány nebo zaslepeny tak, aby byl zrušen jejich drenážní účinek. Ke zpětnému zásypu výkopů budou použity vytěžené zeminy, resp. jiné ekologicky nezávadné jílovitohlinité zeminy, které budou dokonale zhutněny. Dvouplášťové potrubí je navrženo pro stoku splaškové kanalizace B1 (SO 323) v délce 1371,5 m (mezi šachtami Š6 až Š35) a pro stoku splaškové kanalizace B1-1 (SO 324) v délce 196 m (po šachtu Š4) [28], [75]. Všechny spoje potrubí splaškové kanalizace a kanalizace potenciálně ohrožené ropnými látkami budou svařované [75]. 6.3.3 Dílčí závěr Lze konstatovat, že navržené a provedené úseky dešťové a splaškové kanalizace a související objekty a opatření a způsob jejich založení jsou navrženy tak, aby bylo minimalizováno riziko ohrožení podzemních vod znečišťujícími látkami. Ke snížení rizika přispívají zejména tato opatření: • způsob uložení potrubí při zachování co nejlepší funkce stropního izolátoru HG kolektoru, • svařované spoje PP potrubí běžně používané při průchodu kanalizačních řadů ochrannými pásmy vodních zdrojů popř. v souběhu s vodovodními potrubími, • dvouplášťové potrubí opatřené čichačkami, popř. možností odběru vzorků z meziprostoru mezi potrubími v kontrolních šachtách, • umístění revizních šachet umožňující periodickou kontrolu stavu a těsnosti potrubí (kamerové zkoušky, tlakové zkoušky).

22

Ve srovnání s dispozicí, umístěním, způsobem uložení a pravděpodobně i stavem starší stokové sítě na území Holešova v PHO II. stupně vnějšího je tento systém z hlediska rizika ohrožení podzemní vody nadstandardní.

6.4 Provoz závodu MITAS Informace o provozu MITAS byly převzaty z podkladů [123], [135] až [158], [160] až [164], [166]. Společnost MITAS se zabývá výrobou zejména mimosilničních pneumatik se zaměřením na výrobu zemědělských a industriálních pneumatik. Výrobní závody společnosti MITAS a. s. jsou v Praze, ve Zlíně a v areálu společnosti Barum Continental v Otrokovicích. V rámci dlouhodobého strategického záměru uvažuje MITAS a. s. o rozšíření výroby moderních radiálních zemědělských a industriálních pneumatik v SPZ Holešov. V přípravné fázi byla uvažována hlavní výrobní hala o zastavěné ploše cca 2,1 ha zahrnující kanceláře, sociální zřízení a sklady. Alternativou je umístění zázemí do budovy přilehlé k hlavní výrobní hale. V navazující etapě má jít o hlavní centrální sklad v rozloze zhruba 2 ha. Celková výměra pozemků včetně komunikací má být upřesněna v rámci projektové dokumentace.Umístění provozu MITAS bylo uvažováno variantně v západní části SPZ Holešov jihozápadně od JÚ Všetuly (MITAS1) a v centrální části SPZ Holešov prakticky ve středu JÚ u Holešova jižně od JÚ Holešov (MITAS2). V dalším textu je uveden popis vybraných konstrukčních prvků a činností významných z hlediska možného vlivu na únik škodlivých látek. 6.4.1 Podlaha a izolace Podlaha je řešena jako drátkobetonová popř. jako železobetonová deska uložená na nosné vrstvě (štěrkopískový podsyp). Pod podlahovou deskou je uložena izolace proti vodě a radonu. Nášlapné vrstvy podlah budou určeny v dalším stupni projektové dokumentace dle účelů místností a požadavků investora. Parapetní prahy budou železobetonové prefabrikované, sendvičové s vloženou tepelnou izolací. Stropní konstrukce přístavků je tvořena stropními trámy, uloženými na konzoly sloupů, a předpjatými betonovými panely (popř. s monolitickou železobetonovou membránou). Izolace jsou uvažovány následovně: • Izolace proti zemní vlhkosti, tlakové vodě a radonu. Podle odvozené mapy radonového rizika – Kroměříž spadá území do oblasti nízkého radonového rizika. Izolace spodní stavby budou provedeny dle ČSN 73 0601. • Izolace proti chemickým vlivům a ropným produktům dle požadavků technologie. 6.4.2 Doprava Doprava surovin a hotových výrobků probíhá tak, že jsou veškeré suroviny na paletách dováženy zvenku nákladním autem a následně distribuovány vysokozdvižnými vozíky k jednotlivým strojům a zařízením na zpracování. Předpokládá se následující množství: • dovoz vstupních materiálů: 10 kamionů/den, • odvoz hotových výrobků: 25 kamionů/den. Manipulace uvnitř závodu je prováděna s polotovary a následně s plášti pneumatik pomocí vozíků, zdvihací techniky a dopravníkových systémů v celkovém počtu 35 ks, z toho 34 ks elektrických a 1 ks diesel (uvažovaný jako rezervní).

23

Pro parkování osobních automobilů zaměstnanců je navrženo parkoviště o celkovém počtu 130 stání. Odstavné parkoviště pro kamiony je navrženo o celkovém počtu 17 stání. 6.4.3 Zařízení na likvidaci VOC a emise VOC Emise vznikají v provozu konfekce jako následek oživování, popř. nátěru plášťů technickým benzinem, jednotným spojovacím cementem (benzinová frakce 85 až 90 %) a vnějším postřikem surových plášťů (benzinová frakce 85-90 %). Spotřeba technického benzinu čistého i obsaženého v benzinových cementech a postřicích je předpokládána 60 000 kg/rok. Na prostorové odsávaní výrobní haly konfekce bude navazovat likvidace emisí VOC: • Podstata procesu: Adsorpce VOC s regenerací rozpouštědla • Adsorbér: Aktivní uhlí • Účinnost procesu: 95 % • Koncentrace na výstupu: <10 mg/m3 • Celkové roční emise: 3000 kg/rok VOC Při projektovaném počtu 7440 provozních hodin za rok (310 dní, 3 směny) se jedná o následující hodinový emisní tok 403,2 g/h VOC. Vzduch znečistěný VOC bude veden na adsorpční lože, ve kterém proběhne adsorpce VOC na adsorbér – aktivní uhlí. Aktivní uhlí bude regenerováno desorpčním procesem. Po desorpci se benzín uvolněný z povrchu adsorbentu vede na kondenzaci, kde zkapalní a bude se vracet zpátky do výrobního procesu. Navrhovaná technologie bude tedy s rekuperací původního rozpouštědla. Je možné očekávat, že z použitých 10 kg/h uvolněného benzinu se vrátí do procesu 9,5 kg/h. Ztráta 0,5 kg/h odpovídá koncentraci <10 mg/m3. Požadavek na BAT technologii bude splněn. Technologie bude tvořena dvěma adsorbéry, z kterých jeden bude ve funkci, tj. bude adsorbovat páry benzínu, a druhý se bude regenerovat. Po nasycení adsorbentu dojde k přepnutí režimu adsorbérů, nasycený se bude regenerovat a regenerovaný bude adsorbovat páry benzínu. Vlastní adsorpce bude doplněna desorpčním stupněm a zásobníkem regenerovaného rozpouštědla. Variantně připadá v úvahu likvidace emisí VOC spalováním v centrálním zdroji v teplárně Otrokovice. 6.4.4 Vlivy na životní prostředí Vlivy na životní prostředí byly komplexně vyhodnoceny v rámci procesu dle zák. č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) [162]. Vlivy na ovzduší byly vyhodnoceny v rozptylové studii v rámci EIA. Z provedených výpočtů vyplývá že imisní příspěvek NO2 řešeného záměru na úrovni 1,4 až 1,8 µg/m3 nezpůsobí překročení maximálního limitu 200 µg/m3, který lze očekávat v pozadí s velkou rezervou plnění. Imisní příspěvek řešeného záměru k průměrným ročním imisím NO2 na úrovni maximálně setin mikrogramů nezpůsobí překročení platného imisního limitu. Imisní příspěvek k průměrným ročním imisním koncentracím PM10 v relaci 0,0067 až 0,0097 µg/m3 prakticky neovlivní stávající imisní situaci. Dle [166] by měl být při provozu nového závodu MITAS do ovzduší emitován benzín v množství cca 3 t/rok, a to v koncentracích pod 10 mg/m3 (oznámení záměru ve smyslu zákona 100/2001 Sb. je zpracováno pro závod v průmyslovém areálu TOMAOtrokovice). Imisní příspěvky VOC způsobené provozem záměru se budou pohybovat v případě maximálních hodinových imisí VOC u nejbližší obytné zástavby v rozmezí 15 až 20 µg/m3. Ze zkušeností s výpočtovým modelem SYMOS vyplývá, že na maximální hodinové imise lze pohlížet jako na

24

vrcholové hodnoty, které v rozptylově příznivějších letech nemusejí vůbec nastat. V případě průměrných ročních imisí VOC se pohybuje imisní příspěvek v rozmezí 0,1 až 0,2 µg/m3. Pro screeningové posouzení vlivu na veřejné zdraví se standardně používá setina hodnoty přípustného expozičního limitu stanoveného v nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Hodnota přípustného expozičního limitu pro benzíny činí 400 mg/m3. Hodnoty imisních příspěvků k maximálním hodinovým imisním koncentracím těkavých organických látek se v případě stávajícího provozu MITAS pohybují u nejexponovanější obytné zástavby v Otrokovicích v rozmezí 15 až 20 µg/m3. Jedná se tedy o hodnoty imisních příspěvků o více než dva řády nižší oproti odvozené referenční koncentraci 4000 µg/m3 (setina výše uvedené hodnoty přípustného expozičního limitu - PEL). Tato řádová rezerva se jeví jako dostatečná pro případné další zdroje emisí benzínů v okolí. Vlivy na povrchové a podzemní vody. V navrhovaném výrobním závodě MITAS nebude skladováno velké množství látek škodlivých vodám, veškeré skladovací prostory budou navíc preventivně zajištěny pro případ havarijního úniku nebezpečných látek. Z provozu výrobního závodu budou produkovány odpadní vody splaškové a technologické. Technologické odpadní vody budou mít z hlediska znečištění zvýšený obsah minerálních solí, a nebudou představovat vážnější riziko z hlediska ohrožení vodních zdrojů. Srážkové vody z parkovišť, pojezdových ploch a komunikací pro těžkou automobilovou dopravu budou před zaústěním do vnitroareálové dešťové kanalizace předčištěny v odlučovači ropných látek [124], [159]. V tabulce 6.2 jsou uvedeny spotřeby jednotlivých chemických látek dle [2]. Tab. 6.2 Spotřeba chemických látek Materiál

R-věty *)

5100 Čisticí přípravek 5151 Inkoust 5152 Ředidlo Barva na značení olejová Černá křída na opravu pneu Filler - plnidlo Barva vodní černá na pláště (Hydro-Reifenfarbe schwarz) Jednotný spojovací cement 340 (benzin. frakce 85-90 %) Křída stálá 449-450 Loesung D91-SJ Mono-Lube 1102 Mono-Lube 3031 Mono-Lube 6058 Mono-Lube 8181 Technický benzin Vnější postřik surových pláštů 414 (benzin. frakce 85-90 %)

R11-36-66-67 R11-36-66-67 R11-36-66-67 R50/53 R36/38-43 nemá nemá R11-38-65-67-51/53 nemá nemá nemá nemá nemá nemá R11-51/53-65-66-67 R11-38-51/53-65-67

Max. skladované množství [kg] 4 3 40 5 10 1 100 1000 10 50 200 2000 2000 800 2000 2000

*) Směrnice Rady 67/548/EHS

Dokumentace k jednotlivým látkám je uvedena v podkladech [135] až [156].

25

Roční spotřeba [kg] 5 4 48 30 60 2 900 7500 60 700 300 15000 12850 9550 41400 13100

7.

NÁLEZ

7.1 Vyhodnocení hydrogeologických poměrů V následujících podkapitolách je zkoumána správnost vyhodnocení hydrogeologických poměrů Ing. Vackem v kapitole 2.0 posudku [12]. Přitom jsme mimo jiné využili komentářů uvedených v posudcích [2] a [167] hydrogeologa L. Sovadiny, na které se v textu odkazujeme. 7.1.1 Přírodní zdroje a jímané množství Časový průběh odběrů podzemní vody z předmětného území je přehledně uveden v kapitole 6.2 (viz též [115]). Z rozboru podkladů vyplývají následující skutečnosti: • Posudek [12] konstatuje, že „... Skutečná velikost přírodních zdrojů podzemních vod nebyla nikdy vyzkoumána ...“. Toto konstatování považujeme za správné. • Cca od roku 1971 lze zaznamenat trvalý pokles hladiny podzemní vody (až o 2 m) v důsledku přetěžování studní [31], [33], [60], [70], [71]. Nadměrné čerpání z jímadel vedlo zřejmě také k jejich poškozování vlivem sufoze a díky relativně velkým hydraulickým gradientům a rychlostem filtrace také k urychlení migrace kontaminantů v podzemních vodách z blízkého letiště a okolních průmyslových závodů [2]. Nejhorší stav nastal v letech 1980 až 1985, kdy dosahovaly odběry vody z JÚ až kolem 80 l/s. V tomto období lze hovořit o „rabování“ podzemních vodních zdrojů [2], [33]. • Z údajů o dlouhodobém snižování hladiny podzemní vody a o opakujících se haváriích jímadel v JÚ u Holešova při nadměrných odběrech jasně vyplývá, že konstatování Z. Vacka na str. 5 HG posudku [12] „... Vodárenské zdroje založené v této oblasti jsou schopny poskytovat až 90 l/s pitné vody. Až na tuto úroveň byla v minulosti dimenzována a používána soustava jímacích vrtů. ...“ není pravdivé. Takovéto odebírané množství jednoznačně vedlo k rabování podzemní vody a poškozování studní JÚ. 7.1.2 Hydraulická vodivost materiálů hydrogeologického kolektoru Na str. 5 posudku [12] se uvádí nesprávná hodnota průměrné hydraulické vodivosti k = 6,5.10-4 m/s převzatá z práce [55]. Nesprávnost této hodnoty diskutuje podrobněji práce L. Sovadiny [167], z níž přebíráme (s přečíslováním citací): „... Koeficient filtrace k = 6,5.10-4 m/s nebyl stanoven „z čerpacích zkoušek" ... , ale z výsledků jedné jediné čerpací zkoušky uskutečněné na vrtu HV-7 v r. 1960. Popis a vyhodnocení této zkoušky najdeme ve zprávě [55]. Čerpací zkouška na vrtu HV-7 byla provedena jako uzlová s pozorovacími vrty HV-7/1 až HV-7/16. Zkouška trvala cca 23 dní (včetně 16 h stadia stoupání) a probíhala v režimu stupňovitého snížení, přičemž byla 4x přerušena z důvodu výpadku el. proudu nebo poruchy čerpadla...“ L. Sovadina ve svém posudku [167] rozebírá způsob vyhodnocení a rovněž upozorňuje na metodickou nesprávnost při vyhodnocení čerpacího pokusu a zmiňuje početní chybu ve výpočtu průměrné hodnoty: „... Stručně shrnuto, uzlová čerpací zkouška na vrtu HV-7 s pozorovacími vrty HV-7/1 až HV-7/16 byla provedena metodicky nesprávně a objektivně neumožnila určit filtrační a objemové parametry kvartérních štěrkopísků. Výpočet koeficientu filtrace na str. 51 zprávy [55] je chybný, resp. nesmyslný, takže zjištěnou veličinu k = 6,5.10-4 m/s není možno pokládat za hodnověrnou.“ V dalším budeme hydraulickou vodivost i ostatní charakteristiky vázané k HG kolektoru označovat indexem „k“. Ve své tabulce 4 autor posudku [2], za předpokladu správných vstupních veličin do výpočtu dle [55], dospěl početně k hodnotě kk = 9.10-5 m/s.

26

V práci [115] vzniklé na základě studia více než stovky podkladových materiálů, lze zejména z prací [16], [66], popř. [73] zjistit, že odvozená hydraulická vodivost v zájmovém území pouze ojediněle přesáhla hodnotu kk = 10-4 m/s, výjimečně dokonce podkročila hodnotu kk = 10-6 m/s. Pro další úvahy považujeme za přijatelnou a z hlediska doby dotoku méně příznivou hodnotu hydraulické vodivosti hornin hydrogeologického kolektoru kk = 10-4 m/s. Jako poznámku uvádíme, že v posudku [12] jeho autor na str. 5 zaměňuje hydraulickou vodivost k [m/s] (v některých starších pramenech uváděnou jako součinitel filtrace, resp. filtrační koeficient) a propustnost kp. Propustnost kp [m2] vyjadřuje vlastnost pórovitého prostředí propouštět kapalinu nebo plyn bez ohledu na jejich fyzikální vlastnosti. Propustnost je funkcí pórovitosti, tortuozity (křivolakosti), měrného povrchu zrn a tvaru zrn. Hydraulická vodivost je součinitelem úměrnosti v Darcyho rovnici. 7.1.3 Hydraulický gradient V HG posudku [12] se na str. 5 uvádí následující hydraulické sklony: • Sklon hladiny podzemní vody při proudění neovlivněném jímáním je dle [12] cca I = 0,004. Tento údaj odpovídá podmínkám blízkým stavu k roku 1960, kdy bylo v JÚ Holešov ze zděné studny S-4 situované JZ od Holešova u letiště jímáno cca 17 až 27 l/s. • „Čerpáním v jímacím území se zvyšuje na 0,01 a bezprostředním okolí studní až na 0,07 ...“ [78]. Tento údaj dle [12] není doplněn o místo (u jednotlivých studní se hydraulické gradienty podstatně liší), období ani o jímané množství, ke kterému se váže. Dle našich poznatků [115] stav z období kolem roku 2005 (Příloha 4) naznačuje v okolí jímadel poněkud nižší hydraulické gradienty, cca I = 0,03. 7.1.4 Směr proudění podzemní vody V bodě 1) kapitoly 3 na str. posudku [12] autor uvádí (doslovně převzato z [12]):

Umístění jednotlivých variant závodu MITAS v síti hydroizohyps uvádíme v Přílohách 3 a 4. Je třeba poznamenat, že vyhodnocené sítě hydroizohyps nejsou příliš přesné, protože byly vyhodnoceny z relativně malého počtu vrtů. Pro posouzení hlavních směrů proudění podzemní vody nicméně poslouží. V posledním období (cca od roku 2001 - viz kapitola 6.2) bylo jímání z JÚ u Holešova omezeno na cca 50 až 55 l/s [16], [28]. Stávající systém jímacích objektů v JÚ u Holešova umožňuje dle [2] dlouhodobě odebírat podzemní vody maximálně v tomto množství. Přibližný stav z roku demonstruje Příloha 4. Z ní je zřejmé následující: • Při umístění dle varianty 1 by byl závod MITAS 1 zcela jistě mimo dosah JÚ Holešov. Nelze nicméně vyloučit, že vody z prostoru MITAS 1 částečně zasáhnou cca 0,5 km vzdálená jímadla v JÚ Všetuly. • Při umístění dle varianty 2 a při stávajícím stavu exploatace podzemních vod proud podzemní vody procházející pod závodem MITAS 2 studny v JÚ Holešov míjí. Totéž lze s vysokou pravděpodobností předpokládat také o cca 2,5 km vzdáleném JÚ Všetuly.

27

V kapitole 4.0, odst. 1 posudku [12] autor uvádí:

K tomu poznamenáváme, že směrem ke studním JÚ v současné době podzemní voda neproudí „prakticky z celé plochy pásma“, k JÚ proudí jen ta část podzemních vod spadající do záchytné oblasti jímadel. Jak je patrné z Přílohy 4, v nejjižnější části PHO 2. stupně, části vnější blíže Mojeny a také v jihozápadní části v prostoru nově budovaného poldru podzemní voda míjí jímací objekty JÚ Holešov a JÚ Všetuly. Současně lze oprávněně předpokládat, že k jímadlům JÚ u Holešova neproudí voda z prostoru při severním okraji PHO 2. stupně - vnější. Je zřejmé, že ne vše „..., co se v prostoru pásma uvolní do prostředí podzemních vod se dříve či později dostane do jímacích studní.“. Jakost jímané vody navíc závisí na řadě procesů jako jsou například sorpce, iontová výměna, biodegradace a pod. Dostupné podklady o jakosti podzemní vody ukazují, že z látek uvolněných na území Holešova na sever od JÚ se do jímacích dostal pouze nepatrný zlomek všeho, co se v průmyslových areálech po dobu jejich existence „uvolnilo do prostředí“. K tomu docházelo zejména při přetěžování jímadel. 7.1.5 Sklon podloží kvartérních štěrkopísků Na straně 7 posudku [12] se v kapitole 3, bodě 2) uvádí (doslovně převzato z [12]):

V případě umístění závodu MITAS 1 lze z úrovně zastižené báze HG kolektoru v linii vrtů HV8 - HV5 - HV4 - HV3 ([54] (viz též komentář ve [2]), procházejících zhruba středem půdorysu zamýšlené továrny, zjistit, že sklon podloží je mírně ukloněn k jiho-jihozápadu, tedy směrem od JÚ Všetuly. V případě závodu MITAS 2 je podloží kvartérních štěrkopísků tvořené jíly ukloněno směrem k JÚ Holešov. Samotný sklon neogénního podloží je nicméně pro posouzení hydrogeologického rizika spojeného s výstavbou závodu MITAS nepodstatný.

7.2 Charakteristika jímacího území V této kapitole je diskutována role JÚ u Holešova ve vazbě na systém zásobení širšího území vodou. K tomu bylo využito podkladů [168], [C] a našich dřívějších prací [169] až [174].

28

7.2.1 Význam JÚ u Holešova JÚ u Holešova jsou vlastněna a spravována společností Vodovody a kanalizace Kroměříž, a.s. (VaK). Tato společnost zásobuje pitnou vodou z podzemních vodních zdrojů většinu měst a obcí v okrese Kroměříž a také část okresu Prostějov. K dispozici je řada pramenišť dodávajících do sítě kvalitní podzemní vodu. Jde o prameniště Hradisko, Postoupky, Miňůvky, Břestský les, Plešovec, Břest, Hulín, dále pak Podzámecká zahrada a JÚ u Holešova. Rozvod vody zajišťuje oblastními, resp. skupinovými vodovody. Celková délka vodovodní sítě je cca 596 km [159]. Jde např. o skupinový vodovod Hulín - Holešov - Bystřice pod Hostýnem nebo oblastní vodovod Kroměříž s jižní větví na trase Kroměříž – Zdounky – Zborovice a severní částí s vodovody v Břestu a Skašticích, v Postoupkách, Plešovci, Žalkovicích, Chropyni, Kyselovicích a Zářičí. V letech 2008 až 2011 se roční množství fakturované vody pohybovalo od 4497 do 4621 tis. m3. Z JÚ u Holešova je voda přiváděna spolu s vodou ze skupinového vodovodu Kroměříž do vodojemů Přílepy a Žopy. Z vodojemu Přílepy je zásoben Holešov, Martinice, Horní Lapač, Zahnašovice, Ludslavice a Miškovice. Z vodojemu Žopy se zásobují obce Přílepy, Jankovice, Bílavsko, Žopy, Dobrotice, Hlinsko, Prusinovice, Pacetluky, Roštění a Bystřice pod Hostýnem. JÚ u Holešova podílí na výrobě vody společnosti VaK Kroměříž cca 20 až 25 % podle okamžitého poměru jímání v jednotlivých JÚ. Z tohoto pohledu jde zcela jistě o významný zdroj pitné vody. Na provoz vodovodní sítě a zásobení pitnou vodou mají mimo jiné vliv extrémní povodně. Příkladem může být povodeň z července roku 1997, která odpovídala zhruba 100 až 500 leté době opakování. Ve sledovaném území tato povodeň vyvolala přerušení dodávky vody pro Kvasicko a část obcí zásobovaných z vodojemu Barbořina Kroměříž, byla zaplavena prameniště Plešovec, Miňůvky – Postoupky a Břestský les. Řada pramenišť vykazovala zhoršenou kvalitu vody. Došlo také k poškození vodovodních řadů. Z tohoto pohledu je JÚ u Holešova jedním z významných zdrojů podzemní vody, které se nalézají mimo nivu řeky Moravy. Dalšími zdroji mimo nivu řeky Moravy jsou například JÚ Břest, studny v Postoupkách, a některé další méně významné zdroje pitné vody. 7.2.2 Jakost odebírané vody Jakost vody odebíranou z JÚ u Holešova do značné míry ovlivňují starší průmyslové zátěže na jižním okraji Holešova. Jakost odebírané vody přitom také závisí na jímaném množství. Při dlouhodobém zvýšení odběrů se historicky prokázal intenzívnější transport polutantů z provozů severně od JÚ Holešov, který způsobil zhoršení jakosti odebírané vody. Studium dostupných podkladů ukázalo, že již koncem osmdesátých a začátkem devadesátých let byly Vodními zdroji Holešov, s.p. prováděny průzkumy související se sanačními pracemi ve vazbě na znečištění podzemních vod [42], [71] a JÚ [73] v důsledku provozu závodů Loana [37], [39], Mopas [40], [61], PSV [36] s na letišti Holešov [38]. V roce 1993 pokračoval monitoring jakosti vody [42] v indikačních vrtech IS-1 až IS-16 a ID-1 v prostoru jednotlivých možných znečišťovatelů, jako byly Loana, Mopas, ČSAD Kroměříž, Důstojnická škola, Podnik služeb a výroby Holešov (CENZA), Technické služby města Holešova, Benzina, Dřevopodnik, Sfinx, Cukrovar, MGM. Průzkumné práce prokázaly výrazný pokles hladiny podzemní vody a také kontaminaci podzemní vody látkami TCE, PCE a CCl4. Z tohoto pohledu konstatování na str. 6 posudku [12] „...Jedná se rovněž o jediné území, které do nedávné doby, nepočítáme-li menší město Holešov, bylo mimo ohrožení z rozsáhlých sídlištních a průmyslových aglomerací jakému jsou vystavena jímací území v hustě urbanizované

29

krajině Moravní nivy. ...“ není pravdivé. Právě zdroje znečištění v Holešově, který autor posudku „nepočítá“, způsobily dlouhodobou a závažnou kontaminaci nejen podzemní vody odebírané pro pitné účely, ale také kontaminaci vody ve vodovodní síti. Problém znečištění podzemních vod v okolí JÚ od severu je bagatelizován s poukazem na „... menší město Holešov...“. 7.2.3

Ochranné pásmo vodního zdroje V roce 1981 byly Geotestem Brno, s.p. vypracovány podklady [35] pro vyhlášení PHO ve smyslu Směrnice č. 51/1979 Sb. PHO 1.stupně bylo navrženo do vzdálenosti 25 m od jímadel, PHO 2. stupně vnitřní vychází z 50denního zdržení vody v hornině. To bylo stanoveno ze středního hydraulického gradientu získaného pro studny u Holešova (i = 0,0172) a Všetul (i = 0,0167) za předpokladu hydraulické vodivosti 6,5.10-4 m/s (ta byla stanovena chybně, viz výše). V roce 1984 bylo vydáno Rozhodnutí o povolení k nakládání s vodami a o stanovení PHO [G]. V roce 2003 bylo vydáno Rozhodnutí o změně vydané MěÚ Holešov OŽP č.j. ŽP/1164/2003/Hy z 15.9.2003. Následovala veřejná vyhláška - Rozhodnutí [H] z roku 2007. V případě JÚ u Holešova je rozsah, struktura a opatření v pásmech hygienické ochrany (PHO), dnes dle zákona 254/2001 Sb. ochranných pásmech (OP), vymezena na základě dobové Směrnice č. 51/1979 Sb. v práci [35]. Tomu odpovídá i členění PHO 2. stupně na vnější a vnitřní. Zde upozorňujeme například na práce publikované v dokumentu [1] zabývající se vymezením rozsahu především OP 2. stupně a definováním omezení v tomto pásmu. Z uvedených dokumentů i zkušeností zpracovatelů tohoto posudku z revizí rozsahu PHO 2. stupně - vnějšího (cca 25 lokalit - viz např. [169] až [174]) je patrné, že je PHO 2. stupně - vnější JÚ u Holešova zřejmě nadhodnoceno. Paradoxně zahrnuje převážnou část urbanizovaného území Holešova s obytnou i původní průmyslovou zástavbou (místy dokonce v PHO 2. stupně - vnitřní) bez reálné možnosti účinně chránit zdroje pitné vody ze severní strany. To vyústilo ve zhoršení jakosti podzemní vody v prostoru JÚ (kapitola 7.2.2).

7.3 Vliv provozu MITAS na jakost podzemních vod Tato kapitola byla vypracována ve spolupráci s konzultanty doc. Malou a Dr. Sáňkou a také s využitím posudku [2]. 7.3.1 Vliv emitovaných látek na zhoršení jakosti podzemní vody Z posudku [12] , kapitoly 3 na straně 8 uvádíme bod 4):

Benzín, který má podle dokumentace plánovaný provoz MITAS emitovat do ovzduší, patří mezi těkavé organické látky (volatile organic compounds – VOC).

30

Rozptylová studie v rámci EIA [162] dokládá, že imisní limity nebudou v žádném případě překročeny, hodnoty imisních příspěvků budou o více než dva řády nižší oproti odvozené referenční koncentraci. Vzhledem k velmi krátkému poločasu VOC a způsobu jejich příjmu organismem, jsou referenční dávky pro odvozování zdravotních rizik vztahovány především ke koncentraci v ovzduší a příjmu vdechováním. Do ostatních složek přechází pouze velmi malé množství. To dokumentuje poločas rozpadu benzinu uvedený v tabulce 7.1. Tab. 7.1 Poločas rozpadu benzinu vzduch voda (podzemní) Benzin (derivát ropy) *) [134] 5,9 dnů 240 dnů *) Stanoveno jako benzen, jeden z hlavních komponentů benzinu

půda/sediment 190 dnů

Pro benzin nejsou, vzhledem k jeho volatilitě, stanoveny maximální přípustné obsahy v půdě v české ani v zahraniční legislativě. Nejblíže odvozená hodnota v české legislativě uvádí maximální přípustnou hodnotu pro aromatické uhlovodíky celkem 0,3 mg/kg (Vyhláška č. 13/1994 Sb., příloha 1 – ukazatele znečištění na půdách náležejících do zemědělského půdního fondu). I když není k dispozici rozptylový model a plocha imisního spadu, vzhledem k předpokládanému množství imisního spadu (1 kg denně při úvaze biodegradace v ovzduší) není předpoklad překročení srovnávací hodnoty dané uvedenou vyhláškou. 7.3.2 Ochranná funkce povrchových vrstev hlín Zranitelnost podzemní vody v hydrogeologickém kolektoru je mimo jiné dána existencí, popř. ochrannou funkcí pokryvných zemin tvořících stropní izolátor HG kolektoru. Ta je dána mocností a propustností pokryvných materiálů. Práce [70], [72], [93] i HG posudek [12] uvádí pro kvartérní pokryvné jílovité hlíny v zájmovém území hydraulickou vodivost k = x.10-8 m/s. V prostoru jednotlivých variant provozu MITAS jsou následující mocnosti m pokryvných málo propustných zemin (tab. 5.1) • varianta MITAS 1 ... m > 2,2 m, • varianta MITAS 2 ... m > 10,0 m. Z výše uvedeného vyplývá, že ochranná funkce stropního izolátoru je zejména ve variantě MITAS 2 značná. Při dodržení všech uvažovaných bezpečnostních a preventivních opatření u výrobního provozu MITAS není pravděpodobné, aby došlo k masivnějšímu úniku nebezpečných látek na povrch půdy. Eventuální menší únik by byl relativně dobře sanovatelný, a to především vzhledem k příznivým parametrům zemin (propustnost, textura, mocnost). 7.3.3 Pronikání látek stropním izolátorem Pro nejvíce stálou látku – benzen je stanoven rozdělovací koeficient (partition coefficient) mezi půdou a vodou. Rozdělovací koeficient mezi povrchovou půdou v kořenové vrstvě a vodou (mg/kg půda / mg/kg voda) je funkcí obsahu organického uhlíku v půdě: Kds = KOC . foc s kde: Kds ... rozdělovací koeficient mezi povrchovou půdou v kořenové vrstvě a vodou, KOC ... rozdělovací koeficient mezi organickým uhlíkem a vodou, foc s ... obsah organického uhlíku v půdě. Rozdělovací koeficient pro organický uhlík-voda je KOC = 55.

31

(7.1)

Vysoká hodnota rozdělovacího koeficientu předpokládá malou rozpustnost ve vodě a vazbu na organickou hmotu v půdě. Síla vazby bude záviset na obsahu organického uhlíku v půdě. Dalšími parametry, které ovlivňují pohyb kontaminantu v půdě je hydraulická vodivost k (dříve též součinitel filtrace, filtrační koeficient) a propustnost kp. Propustnost kp vyjadřuje vlastnost pórovitého prostředí propouštět kapalinu nebo plyn bez ohledu na jejich fyzikální vlastnosti. Propustnost je funkcí pórovitosti, tortuozity (křivolakosti), měrného povrchu zrn a tvaru zrn. Hydraulická vodivost je součinitelem úměrnosti v Darcyho rovnici, kterou lze pro vertikální proudění kapaliny stropním izolátorem zjednodušeně zapsat: q = k . I, (7.2) kde q je specifický průsak [m/s] (dříve též filtrační rychlost), I je sklon čáry piezometrické výšky [-] (hydraulický gradient) a k je hydraulická vodivost [m/s]. Všechny veličiny zde vážeme k vertikálnímu směru proudění. Mezi veličinami kp a k platí následující vztah [129]: kp =

υ ⋅k g

,

(7.3)

kde υ je kinematická viskozita, g je tíhové zrychlení. Při stejném hydraulickém gradientu (který při vertikálním pohybu kapaliny v nasycené zóně vlivem gravitace uvažujeme maximální teoretickou hodnotou I = 1) ovlivňuje specifický průsak i rychlost proudění velikost hydraulické vodivosti. Pro odvození poměru vodivosti vody index w - a kontaminantu (za předpokladu plného nasycení zeminy danou látkou) - index k - lze využít následujícího vztahu využívajícího (7.3): k k υW = . (7.4) kw υk Tab. 7.2 Kinematická viskozita a poměry vodivosti vybraných látek 106 υ [m2.s-1]

Voda Benzin (frakce ropy)

1,0 0,7

kk / kW 1 1,5

Z tabulky 7.2 vyplývá, že benzín by procházel stropním izolátorem cca 1,5krát rychleji než voda, na rozdíl od str. 8 v bodě 4) posudku [12], kde se uvádí řádově rychlejší pronikání oproti vodě. V tabulce uvedený údaj je nicméně pouze ilustrativní a spíše kvalitativní a slouží pro hrubé porovnání rychlosti pronikání látek stropním izolátorem. Ve skutečnosti hrají roli další významné faktory: • Ve skutečnosti určitá část pórů horniny zůstane vždy zaplněna podzemními vodami, popř. vzduchem, takže kontaminant by se v pokryvných hlínách pohyboval podle zákonitostí dvoufázové, resp. mnohofázové filtrace [2], [128]. Posudek [2] situaci hodnotí následovně: „V takovém případě je rychlost filtrace benzínu určována fázovou propustností horniny pro benzín, která je funkcí fázového nasycení horniny benzínem a zároveň funkcí nasycení horniny podzemními vodami. Závislost fázové propustnosti na fázovém nasycení je silně nelineární: s poklesem fázového nasycení horniny benzínem prudce klesá fázová propustnost horniny pro benzín, přičemž při stupni nasycení horniny podzemními vodami nad cca 80 % se fázová propustnost horniny pro benzín blíží k nule ...“. A dále dle [167]: „... průměrná hodnota stupně nasycení pokryvných hlín podzemními vodami se v zájmovém území pohybuje kolem 88 %. Při tak vysokém nasycení hlín podzemními vodami jsou tyto zeminy pro benzín

32

•

... ... téměř nepropustné. Pro minimální hodnoty stupně nasycení pokryvných hlín podzemními vodami Sr = 0,76 lze uvažovat s maximální absolutní propustností hlín pro kontaminanty kolem hodnot 0,1 kp . Veličina kp je přímo úměrná veličině koeficientu filtrace (pozn. zpracovatele tohoto posudku: hydraulické vodivosti) k, takže z tab. 7.2 snadno odvodíme, že v pokryvných hlínách bude rychlost filtrace podzemních vod alespoň: 7x větší než rychlost filtrace benzínu, ....“. V soudržných zeminách (prach, jíl, hlinité zeminy) stropního izolátoru se rovněž projevuje zvětšený vliv molekulárních sil. Kapalina v zemině pak proudí až po dosažení tzv. počátečního (prahového) hydraulického gradientu (threshold, initial hydraulic gradient), jehož hodnoty mohou u jílovitých zemin dosahovat hodnot větších než I0 > 1. S touto okolností je třeba počítat u zemin s hydraulickou vodivostí kW < 10-7 m/s [127], [130].

Dalším důležitým parametrem je vodní režim půd. V dané oblasti se jedná o režim nepromyvný až výparný (teplá oblast T2 s teplým létem a suchou zimou). To znamená, že srážky za běžných podmínek neprochází půdním profilem a nedochází ke kontaktu s podzemní vodou. Práce [2] za předpokladu proudění v saturovaném prostředí uvádí pro „... průměrné hodnoty pórovitosti pokryvných hlín n = 0,38 a mocnosti pokryvných hlín mh = m = 3,5 m, potom pro předpokládané limitní hodnoty koeficientu filtrace hlín k = 0,01 a 0,001 m/den dostáváme ... minimální hodnoty t = 133 a 1330 dní (t - doba vertikální filtrace - pozn. autora tohoto posudku). V reálných hydrogeologických podmínkách je hydraulický gradient I výrazně menší, a tak skutečná doba t vertikální filtrace podzemních vod ve vrstvě svrchních hlín bude mnohem větší. Doba migrace případných rozpuštěných kontaminantů v podzemních vodách přes vrstvu pokryvných jílovitých hlín by byla ještě větší díky fyzikálně-chemickým procesům.“. Ve skutečnosti jsou tedy výše uvedené minimální doby průsaku kapalných polutantů stropním izolátorem nereálně krátké. Důvody jsou následující: • proudění se realizuje převážně v nesaturovaném prostředí, kdy hydraulická vodivost je funkcí sacího tlaku, resp. stupně nasycení příslušných zemin, • nižší hydraulický gradient při skutečném proudění, • nutnost dosažení tzv. počátečního hydraulického gradientu u jílovitých zemin. 7.3.4 Dílčí závěr Na základě uvedeného rozboru je možno konstatovat, že sledované látky (VOC): • podléhají rychlé degradaci již v ovzduší a na půdu se jich dostává velmi malé množství (v průměru řádově do 1 kg denně na celou zasaženou zónu), • podléhají další biodegradaci v povrchové vrstvě půdy a v půdním profilu jsou velmi špatně a pomalu transportovány, • v důsledku vodního režimu půd v daných podmínkách (nepromyvný režim) mocnost a textury nadložních vrstev půdy nedochází ke kontaktu srážkové a podzemní vody, • by stropním izolátorem v prostoru MITAS pronikaly po dobu odpovídající nejméně řádu desítek roků (viz též [2]). Předpokládané emitované množství benzínu nemůže v daných podmínkách vést k poškození kvality podzemní vody.

33

7.4 Kanalizace 7.4.1 Dešťová kanalizace Odvedení srážkových vod ze zpevněných ploch areálu MITAS je dešťovou kanalizací SPZ přes dvouplášťový odlučovač ropných látek. Ten bude navržen tak, aby garantoval koncentraci NEL na odtoku nižší než 0,2 mg/l, což splňuje požadavky závěru zjišťovacího řízení záměru „Investiční příprava území průmyslové zóny Holešov" [K]. Srážkové vody z území SPZ Holešov odvádí jednoplášťová kanalizace (kapitola 6.3.1). Svařované plastové potrubí poskytuje vysokou garanci proti možným netěsnostem potrubí jak z pohledu spolehlivosti, tak i trvanlivosti. Těsnost potrubí je po realizaci kanalizace ověřena zkouškami vodotěsnosti dle ČSN 75 6909. Navržené kanalizační potrubí je plně kontrolovatelné prostřednictvím typových betonových šachet, pomocí kterých lze provést kamerové zkoušky a periodicky ověřovat těsnost stěn potrubí tlakovými zkouškami. Dešťová kanalizace je vyústěna do otevřeného kanálu, z něhož se vody vypouští přes objekt poldru do melioračního kanálu zaústěného do Mojeny. Koryto kanálu dešťových vod je těsněno svařovanou fólií PVC, která má zabránit průsakům odváděných vod do podloží. Možnost znečištění povrchových vod v propojovacím melioračním kanálu a v říčce Mojeně provozem MITAS je krajně nepravděpodobná, možnost znečištění podzemních vod následkem filtrace z melioračního kanálu a z Mojeny je prakticky vyloučena. Velmi málo pravděpodobnou havárii, kterou nelze obecně ani při největší opatrnosti vyloučit, lze sanovat dekontaminací přímo v otevřeném kanálu dešťových vod popř. v regulačním objektu poldru. Ve srovnání s dřívějším stavem (areál letiště) a také současným stavem na severu od JÚ Holešov a Všetuly (průmyslové objekty v PHO II. stupně vnitřní i vnější, navíc v prostoru značně omezené mocnosti stropního izolátoru m < 1 m) jde o výrazně nadstandardní systém opatření omezujících riziko kontaminace podzemních vod v důsledku odvádění dešťových vod za areálu MITAS. 7.4.2 Splašková kanalizace Splaškové vody mají být z areálu MITAS odváděny do stokové sítě SPZ. Splašková kanalizace vede do přečerpávací stanice a následně severním směrem na ČOV Holešov. Kontrola potrubí kamerou a tlakovými zkouškami je umožněna prostřednictvím typových kanalizačních šachet. Vysokou trvanlivost a spolehlivost vůči netěsnostem garantuji svařované spoje potrubí a provedená zkouška vodotěsnosti dle ČSN 75 6909. Přitom jsou přijímána nadstandardní opatření vedoucí k maximalizaci ochranné vrstvy zeminy a k minimalizaci rizika kontaminace podzemních vod spočívající ve (viz též kapitolu 6.3.2): • svařování spojů plastového potrubí, • způsobu uložení potrubí a zhutnění zemin na dně výkopu, • ve vybraných úsecích provedení potrubí splaškové kanalizace jako dvouplášťového, • periodický monitoring jakosti vody ve vrtech podél kanalizačního potrubí. Technologické odpadní vody, které budou mít z hlediska znečištění mírně zvýšený obsah minerálních solí, nebudou představovat vážnější riziko z hlediska ohrožení vodních zdrojů. Při dodržování opatření, kontrolování funkčnosti zařízení a dodržování havarijních plánů nelze očekávat nepřípustné ohrožování kvality podzemních vod.

34

8.

ODPOVĚDI NA OTÁZKY

Otázka 1: Jsou hydrogeologické poměry v zájmovém území vyhodnoceny Ing. Vackem v kapitole 2.0 komplexně a věcně správně (ve většině případů se opírají a odkazují na jeho dřívější posouzení z let 1991 apod.) Odpověď: Je zřejmé, že při vyhodnocení hydrogeologických podmínek autor ve svém posudku [12] nezohlednil celou řadu významných dostupných podkladů (souhrn uveden v kapitole 4 tohoto posudku). V řadě případů jsou jeho stanoviska a tvrzení založena jen na spekulacích a domněnkách a nejsou kvalifikovaně zdůvodněna. Údaje a data, o která se opíral, přejímal mnohdy bez toho, aby je ověřil a podrobil vlastnímu rozboru. Jako příklad uvádíme: • Za nesprávné považujeme konstatování na str. 5 HG posudku [12] „... Vodárenské zdroje založené v této oblasti jsou schopny poskytovat až 90 l/s pitné vody. Až na tuto úroveň byla v minulosti dimenzována a používána soustava jímacích vrtů. ...“. Takovéto odebírané množství jednoznačně vedlo k rabování podzemní vody a poškozování studní JÚ. To vyplývá také z údajů o dlouhodobém snižování hladiny podzemní vody a o opakujících se haváriích jímadel v JÚ u Holešova při nadměrných odběrech. Konstrukční uspořádání jímadel a hydrogeologické podmínky neumožňují dlouhodobější a bezproblémové jímání tak velkého množství podzemní vody. • Na str. 5 posudku [12] se uvádí nesprávná hodnota průměrné hydraulické vodivosti převzatá z práce [55] - k = 6,5.10-4 m/s. V práci [115] vzniklé na základě studia více než stovky podkladových materiálů, lze zejména z prací [16], [66], popř. [73] zjistit, že odvozená hydraulická vodivost v zájmovém území pouze ojediněle přesáhla hodnotu kk = 10-4 m/s, výjimečně dokonce podkročila hodnotu kk = 10-6 m/s. • V posudku [12] autor na str. 5 zaměňuje hydraulickou vodivost k [m/s] a propustnost kp [m2]. • Sklon hladiny podzemní vody je třeba doplnit o konkrétní místo (u jednotlivých studní se hydraulické gradienty podstatně liší) a také jej jednoznačně vázat k období a jímanému množství. • Nesprávně je vyhodnocen směr proudění podzemní vody od jednotlivých variant závodu MITAS. • Nesprávně je vyhodnocen sklon podloží kvartérních štěrkopísků tvořené jíly od závodu ve variantě MITAS 2. Sklon podloží je mírně ukloněn k jiho-jihozápadu, tedy směrem od JÚ Všetuly. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Otázka 2: Je správný závěr Ing. Vacka, že Holešovské jímací území může být (za určitých okolností) jediným kapacitním zdrojem podzemní vody, který se nalézá mimo Moravní nivu? Jak tuto situaci ovlivňují historické průmyslové zátěže na jižním okraji Holešova a jaká je reálnost využití tohoto zdroje při současném technicko-kapacitním připojení pro jiné, než současně připojené odběratele? Odpověď: Závěr, že Holešovské jímací území může být za určitých okolností jediným kapacitním zdrojem podzemní vody, které se nalézá mimo Moravní nivu považujeme za nadsazený. Při uspořádání vodovodní sítě, kdy jsou jednotlivé zdroje pitné vody vzájemně propojeny (i mezi jednotlivými vodárenskými společnostmi), je současný výpadek většího počtu zdrojů pitné vody málo pravděpodobný. Pravděpodobnost fatálního výpadku odpovídá době opakování cca 100 let.

35

Historické zkušenosti ukazují, že dlouhodobější přetížení zdroje podzemních vod u Holešova s vysokou pravděpodobností vyvolá výrazné zhoršení jakosti podzemní vody v odběrných objektech a provozní závady jímadel. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Otázka 3: Je ze strany Ing. Vacka správně vyhodnoceno riziko emisní zátěže z projektu MITAS (kapitola 3.0, odst. 4), především jím uváděná možná kontaminace povrchových a podzemních vod, způsobená rozpustností emisních látek ve srážkových vodách, s následnou možností průsaku do podzemních vod? Odpověď: Vzhledem k velmi krátkému poločasu rozpadu emitovaných látek (benzin) lze uvažovat s jejich výraznou biodegradací již v ovzduší. Látky podléhají další biodegradaci v povrchové vrstvě půdy a v půdním profilu jsou velmi špatně a pomalu transportovány. Doba průsaku výše uvedených polutantů stropním izolátorem by v prostoru MITAS byla nejméně v řádu desítek, spíše však stovek roků. Předpokládané celkové roční emitované množství benzinu nemůže vést v daných podmínkách k poškození kvality podzemní vody. Závěr Ing. Vacka (kapitola 3, odst. 4) není správný. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Otázka 4: Je technické a technologické řešení infrastruktury průmyslové zóny (především kanalizace) na odpovídající úrovni s ohledem na potřebnou minimalizaci rizika ohrožení podzemních vod v blízkosti jímacího území Holešov a Všetuly? Odpověď: V technické praxi se mnohdy nelze vzhledem k rozsahu vyhlášených ochranných pásem vyhnout vedení odpadních vod ochranným pásmem II. stupně (popř. PHO II. stupně - vnější). Splaškové a průmyslové vody mají být z areálu MITAS odváděny do stokové sítě SPZ. Kontrola potrubí kamerou a tlakovými zkouškami je umožněna z revizních šachet. Vysokou trvanlivost a spolehlivost vůči netěsnostem garantuji svařované spoje potrubí a provedená zkouška vodotěsnosti dle ČSN 75 6909. Při návrhu a budování splašková kanalizace SPZ byla přijata nadstandardní opatření vedoucí k minimalizaci rizika kontaminace podzemních vod spočívající ve způsobu uložení potrubí a zhutnění zemin na dně výkopu tak, aby byla pokud možno zachována co největší ochranná funkce málo propustných zemin. V kritických úsecích je potrubí provedeno jako dvouplášťové. Podél kanalizačního potrubí se bude provádět periodický monitoring jakosti vody. Při dodržování opatření, periodickém kontrolování funkčnosti zařízení a při dodržování havarijních plánů nelze očekávat nepřípustné ohrožování kvality podzemních vod. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Otázka 5: Je správný závěr Ing. Vacka (kapitola 4.0, odst. 1), že celé ochranné pásmo 2. stupně jímacího území Holešov – Všetuly představuje ojedinělou přírodní strukturu, kdy podzemní vody proudí prakticky z celého ochranného pásma k jímacím studnám? Celé ochranné pásmo má rozlohu 1.923 ha a nachází se v něm město Holešov, obce Přílepy, Martinice, Zahnašovice, část Ludslavic a řeka Rusava. Odpověď: Kvartérní průlinově propustná formace štěrkopísků Holešovické plošiny, v níž je umístěno JÚ u Holešova, představuje významnou (nikoliv však ojedinělou) přírodní strukturu z hlediska možnosti jímání podzemních vod.

36

Směrem ke studním JÚ podzemní voda neproudí z celého ochraného pásma, ale jen ta část podzemních vod spadající do záchytné oblasti jímadel. Její rozsah a tvar výrazně ovlivňuje jímané množství z jednotlivých studní. Při současném jímání podzemní vody v nejjižnější části PHO 2. stupně, části vnější blíže Mojeny a také v jihozápadní části v prostoru nově budovaného poldru podzemní voda míjí jímací objekty JÚ Holešov a JÚ Všetuly.

9.

S E Z N AM Z K R AT E K

BAT ČOV DUR DSP EIA EO EPS HG CHOPAV JÚ KÚ Mě Ú NEL OP PCE PE PHM PHO PM10 PP PVC PZ SO SPZ TCE VaK VOC

Best Available Technique (nejlepší dostupná technologie) čistírna odpadních vod dokumentace pro územní rozhodnutí dokumentace pro stavební povolení posuzování vlivů záměru na životní prostředí oponentský posudek [2] ekologický právní servis hydrogeologický chráněná oblast přirozené akumulace vod jímací území krajský úřad městský úřad nepolární extrahovatelné látky ochranné pásmo tetrachloretylen polyetylén pohonné hmoty a maziva pásmo hygienické ochrany polétavý prach polypropylén polyvinylchlorid průmyslová zóna stavební objekt strategická průmyslová zóna trichloretylen Vodovody a kanalizace Kroměříž, a.s. těkavé organické látky

1 0 . S E Z N AM P Ř Í L O H 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Situace širších vztahů Situace lokality Mapa stavů hladiny podzemní vody – stav z roku 1979 [115] Mapa stavů hladiny podzemní vody – stav z roku 2005 [16] Mocnosti stropního izolátoru Situace s vyznačením vrtů

37

1 1 . Z N AL E C K Á D O L O Ž K A Znalecký posudek jsem podal jako soudní znalec jmenovaný rozhodnutím Ministerstva spravedlnosti České republiky ze dne 25. září 2002, č.j. M-1297/2002 pro obor stavebnictví, odvětví vodní stavby. Znalecký posudek byl zapsán pod poř. č. 22-2012 znaleckého deníku.

Znalečné a náhradu nákladů účtuji podle přiložené likvidace.

Prof. Ing. Jaromír Říha, CSc.

V Brně dne 22. 6. 2012

38