ZPRÁVA
o situaci na trhu práce v okrese Klatovy v roce 2003
INFORMACE
Únor 2004
Obsah:
A.
ZÁKLADNÍ ZPRÁVA.................................................................................................................................. 3 1. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA OKRESU .............................................................................................................4 2. ZAM
STNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA ....................................................................................................6
3. NEZAM
STNANOST ........................................................................................................................................17
4. CIZINCI NA TRHU PRÁCE ................................................................................................................................25 5. AKTIVNÍ POLITIKA ZAM 6. STRU
STNANOSTI ..............................................................................................................28
NÁ ANALÝZA PROBLÉMOVÝCH SKUPIN (OBLASTÍ) ...............................................................................34
7. SHRNUTÍ ........................................................................................................................................................36 8. O B.
EKÁVANÝ VÝVOJ ZAM STNANOSTI A NEZAM STNANOSTI V
1.POLOLETÍ 2004........................................37
TÉMATICKÝ ROZBOR ........................................................................................................................... 38 I. SITUACE V JEDNOTLIVÝCH MIKROREGIONECH ...............................................................................................39 II. PROBLÉMY MLADISTVÝCH A ABSOLVENT III. FAKTORY P
C.
ŠKOL NA TRHU PRÁCE .................................................................41
ÍZNIV OVLIV UJÍCÍ NEZAM STNANOST.....................................................................................43
P ÍLOHA .................................................................................................................................................... 44 I. MAPA OKRESU S UVEDENÍM MÍRY NEZAM
STNANOSTI ..................................................................................45
II. TABULKY A GRAFY ........................................................................................................................................46
- 2 -
A. Základní zpráva
- 3 -
1. Celková charakteristika okresu Okres Klatovy leží na hranicích se sousedním Bavorskem v SRN, má rozlohu 1.939,66 km2, což jej adí na 2. místo v R. Po tem obyvatel – 87.659 – je však až na 52. míst . Z uvedeného vyplývá nesoulad mezi rozlohou a po tem obyvatel. Tato disproporce sociáln ekonomického vývoje v p íhrani ní oblasti Šumavy byla výrazn ovlivn na dopady desítky let trvající izolace, existencí železné opony a celkov nep íznivými d sledky vyplývajícími z této okrajové polohy. D sledkem uzav ené hranice byl na obou stranách stagnující hospodá ský vývoj, vylid ování p íhrani ního prostoru, tém neexistující p eshrani ní spolupráce. Dynamické procesy, které nastaly v zemi po roce 1989, zm nily postupn i spole enskou a ekonomickou situaci v regionu. Transformace a restrukturalizace pr myslu eské republiky zásadn ovlivnily podobu regionální ekonomiky, rozvoj malých a st edních podnik , strukturu zam stnanosti, rozsah zahrani ních investic. Další pozitivní vliv lze spat ovat zejména v p ínosech a pozitivních zm nách v oblasti cestovního ruchu, ve zlepšování kvality životního prost edí, v nár stu investic do ve ejné technické a dopravní infrastruktury, v rozvoji institucionálních struktur, v nebývalém rozmachu p eshrani ní spolupráce. Vedle pozitivních zm n však okres postihly i n které negativní dopady související zejména s restrukturalizací zem d lství a dramatickým poklesem jeho ekonomického významu a se zhoršením dopravní obslužnosti ve všech ástech okresu. Vývoj obyvatelstva vykazuje od roku 1947 klesající tendenci. Tehdy p es 120 000 obyvatel, nyní 88.000, hustota osídlení je 3x menší, než je celorepublikový pr m r. Tato skute nost souvisí p edevším s d sledky vývoje Šumavy v povále ném období, s ídkou strukturou a charakterem osídlení. Vzniklá situace pak má nep íznivý vliv, jak uvedeno, na dopravní obslužnost území a na výši a strukturu náklad v místní ekonomice. Vzd lanostní struktura je v porovnání s pr m ry R i s krajskými pr m ry nižší, a to zejména ve skupin obyvatel s dokon eným vysokoškolským vzd láním. Ekonomika okresu doznala v posledním desetiletí výrazných strukturálních zm n. Otev ení hranic p ineslo zpo átku i nabídku pracovních míst v ur itých sektorech pro naše obyvatele, v sousedním Bavorsku. Tato skute nost umožnila vyšší úspory a akumulaci základního kapitálu pro rozjezd živností a menších rodinných podnik . Sou asn s tím zaznamenal okres i p íliv zahrani ního kapitálu ze sousedních zemí, který pomohl vytvo it novou základnu malých a st edních podnik a tím p isp l k žádoucí diverzifikaci místní ekonomiky. Navzdory výraznému propadu zem d lství v okrese hraje zem d lství stále významnou roli v místní ekonomice, v pr m ru zam stnává ješt okolo 12% ekonomicky inného obyvatelstva ( na konci 80. let to bylo ješt plných 25%). Významné postavení cestovního ruchu v okrese se promítá do ukazatele podílu zam stnanosti ve službách (v samotném ubytování a pohostinství je v p epo tu zam stnáno 6 – 8% ekonomicky inných obyvatel, což p edstavuje dvoj – t ínásobek pr m ru v R). Okres charakterizuje pom rn dobrá dopravní infrastruktura: hustá silni ní sí , dobré silni ní a železni ní spojení s hlavními centry ve vnitrozemí a propojení s Bavorskem a Horním Rakouskem, díky síti hrani ních p echod . Mezi slabé stránky však pat í zanedbaný stav n kterých komunikací a železni ní infrastruktury a obslužné vybavenosti všeobecn . Více než 1/3 obyvatel je soust ed na v 7 m stech okresu, z toho jen v Klatovech žije 1/4 obyvatel. Hustota obyvatel je 42/km2. Vzhledem k nerovnom rnému rozložení není ve skute nosti ani tvrtinová na v tšin okresu. Proto jsou velké problémy s dopravou do zam stnání. Nejen to, omezováním dopravy vzniká problém propojenosti okresu a tím dochází k dalšímu zhoršení situace v nejmenších obcích, které k zachování existence pot ebují obchod, služby, pracovní p íležitosti. Dosud jim toto umož ovalo dopravní propojení s m sty. V t chto oblastech bude tak dále docházet k úbytku obyvatelstva.
- 4 -
V hodnoceném období došlo na trhu práce ke zvýšení míry nezam stnanosti o celé1% (7,41% - 8,42%), což se již opakuje druhý rok ( 2001/2002 – 6,41/7,41%). P edstavuje to nyní 3.697 uchaze o práci v evidenci ÚP. P i sou asné situaci, kdy došlo k recesi v zemích EU a pr mysl v p íhrani ních okresech byl orientován práv na dodávky nízko ohodnocených prací p evážn do SRN dochází ke zp tnému ( jo-jo) efektu, prudce klesá zájem o naše dodávky, tím podniky nemají výrobu – odbyt, což vede až k vyhlášení konkurzu. Tak dochází k prudkému zvýšení nezam stnanosti, která snižuje kupní sílu obyvatelstva a to m že skon it až et zovou reakcí dalších konkurz . Zem d lství, které je rozprost eno prakticky v celém okrese, se vlivem propadu výkupních cen masa a zem d lských plodin, dále zvýšením cen hnojiv a paliv a v neposlední ad i p etrvávajícími nevhodnými klimatickými podmínkami ( trvalé dešt , záplavy vyst ídané suchem) dostává až na dno i p es masivní státní dotace. Sami zem d lci uvádí, že není zem d lce, který by nem l ztrátu i po dotacích zem d lského fondu. Proto uvádí, že rok 2004 je pro n op t klí ový. Bude-li po así, snad p ežijí. Na druhé stran se ale necht jí p izp sobit státní politice, bližší viz kapitola zem d lství. Ke snížení zam stnanosti došlo prakticky ve všech výrobních subjektech. Další mén významné subjekty okolo 10 – 20 zam stnanc pracující pro odb ratele v SRN kon í svoji innost. Tyto ale neovlivní podstatn zam stnanost. V p ípad ŠKODA KLATOVY s.r.o., kde po vyhlášení konkurzu je zajišt na výroba do dubna 2004, nenajde-li se urychlen nový vlastník a dojde k zastavení výroby, to již znamená velký výkyv trhu práce. Zde by se jednalo min. o 282 zam stnanc a to znamená nár st MN pomalu o 1%, což bylo v roce 2003 za celý rok. Sou asn by to znamenalo za azení okresu do skupiny s nadpr m rnou nezam stnaností. V kritické situaci jsou i Mlékárny Klatovy a.s., JITEX Písek a.s., provoz Horaž ovice. Na zastavení tohoto vývoje již ú ad práce nemá prost edky. Proto je nutné apelovat na Plze ský kraj, vládu a parlament R, aby se jejich pozornost soust edila na p íhrani ní oblasti, kde dojde-li k velkému nár stu nezam stnanosti, bude se jednat o nezvratný proces, který ovlivní na desítky let život v t chto místech. Zde již nepomohou ani finan ní pobídky. B hem roku p edpokládáme, že u nás MN p evýší celostátní pr m r a tím lze v našem okrese na n dosáhnout. Vlivem nep íznivých geografických podmínek se nenajde žádný subjekt, který by šel do takového rizika, by i se státní subvencí. Ú ad práce u iní co bude v jeho možnostech, aby pokud možno snížil nep íznivý vývoj nezam stnanosti na trhu práce. Proto již p ijal opat ení o zvýšení finan ní pomoci p i vytvá ení nových pracovních míst. Zintenzívnil za azování ob an dlouhodob neumíst ných do systému APZ. Rovn ž dává p ednost osobám obtížn umístitelným zvlášt zdravotn postiženým, mladistvým, kte í poprvé vstupují na trh práce a samoz ejm matkám samoživitelkám pe ujícím o d ti do 15-ti let. Dále se snaží zapojit podnikatele do vytvá ení chrán ných dílen.
- 5 -
2. Zam stnanost a volná pracovní místa
Vývoj zam stnanosti Celková zam stnanost podle našich zkušeností z stává prakticky stejná – míra nezam stnanosti stoupá, což je ale odrazem propadu Eura a tím znevýhodn ní našich výrobk . Toto postihuje všechny oblasti eské republiky. Velké zm ny v po tu osob jsou zp sobeny s ítáním lidu v roce 2001. Nyní je možné brát poslední uvedené údaje za základ, který se ale bude po dobu 10-ti let postupn m nit pouze podle koeficient statistiky. Vývoj nezam stnanosti má sinusový pr b h. Z 8,06% v lednu, kdy dosahuje nezam stnanost pravideln vrcholu, dochází k sestupu až na 6,94% v ervnu. Pak nastává op t mírné zvedání do konce roku, kdy byla MN 8,42%. Tento pr b h byl prakticky stejný až na to, že je zvýšená míra nezam stnanosti a to za rok 2003 o 1%. Pro srovnání MN v roce 1998 v prosinci byla 5,93%. Ke snižování dochází po lednu pravideln díky pozvolnému nástupu sezónních prací. Dále dochází ke zvyšování postupným nástupem do evidence absolvent st edních škol a vyu enc . Proto vždy docházelo k mírnému vrcholu v zá í, kdy absolvent m kon í statut studenta. V minulém období již tento jev nebyl zaznamenán a k ivka stoupala dál. Tento ro ní vývoj se dá ozna it za trvalý a pokud nedojde na trhu práce k n jakým ot es m nap . bankrot n kolika velkých zam stnavatel , nebude se m nit.
31.12.00 31.12.01 30.06.02 31.12.02 30.06.03 31.12.03 osob celkem
37 020
44 311
44 107
42 773
42 123
41423
9 970
13 827
13 779
13 779
13 779
13779
v zem d lství
3 291
4 430
4 417
4 417
4 417
4417
ve stavebnictví
1 393
3 696
3 684
3 684
3 684
3684
10 296
13 893
11 178
11 175
11 175
11175
6 761
6 735
6 735
6735
z toho v pr myslu
ve službách ve ve ejné správ , zdrav.
Po ty pracovník u vybraných nejv tších zam stnavatel Jak vyplývá z p ehledu, úbytek pracovních sil se v celku skoro zastavil.Ovšem u všech firem vyjma Západo eského konzumního družstva Sušice dochází ke snížení po tu pracovník . Stabilizace, která za ala v roce l994, pokra ovala s mírnými výkyvy až do minulého roku. V sou asné dob dochází ke stálému úbytku pracovních míst v podnikatelských subjektech ( za poslední rok o cca 8%). Snižování stavu pracovník i volných míst je zp sobeno ve v tšin p ípad snahou o zvýšení produktivity a tím o udržení místa na trhu a v neposlední ad - 6 -
u výrobc , kte í se orientovali na západní trhy pak snížením zakázek. Stávající problémy v investi ní výstavb a tím i ve stavebnictví jsou charakterizovány razantním snížením zam stnanc nap . v ZETES KT, spol. s r.o. Klatovy – ze 176 k 31.12.1998 na 110 k 30.6.1999, na 86 k 31.12.1999 a na 52 k 31.12.2001 a 49 k 31.12.2002 a 51 k 31.12.2003 Místo, aby jak je obvyklé, se po zim po ty zvedly v d sledku rozvíjejících se prací, se o ekává další snížení. Mnohé stavební podniky mají napln nou zakázkovou innost jen do konce kv tna až ervna. K trvalému úbytku pracovních sil dochází i u malých zam stnavatel , kde se jedná vždy jen o jednotlivé pracovníky. P es zvyšující se nezam stnanost z stává tlak zam stnavatel na zam stnávání cizinc , od nichž si slibují zvýšené pracovní úsilí p i vyplácení nízké mzdy oproti eským pracovník m, p i mnohdy špatném sociálním vybavení a tím i další úsporu náklad . N které subjekty mají problémy se získáváním provozního úv ru a tak snižují i stavy zam stnanc pod 200, kdy je získání úv ru snazší. JOKA Klatovy, s.r.o., která byla orientována na západní trhy musela dále snížit stavy zam stnanc a tak k 31.12.2003 má již jen 255 zam stnanc .
31.12.01 30.06.02 31.12.02 30.06.03 31.12.03 Pr mysl
Zem d lství
SOLO a.s.
227
254
282
272
213
ŠKODA KLATOVY s.r.o.
350
349
321
277
282
Mlékárna Klatovy s.r.o.
287
283
272
258
257
JOKA Klatovy, s.r.o.
442
440
376
334
255
OPTIPLAST spol. s.r.o.
459
412
413
427
378
JITEX Písek a.s.
213
204
197
180
159
Kozak Klatovy a.s.
19
18
18
18
14
Rodenstock R s.r.o.
608
557
553
541
504
AGROSPOL, Malý Bor a.s. Výrobn -obchodní družstvo VELKÝ BOR AGROMACHINE, s.r.o. Lesní spole nost Železná Ruda, a.s
88
87
87
87
76
114
113
117
114
108
136
127
118
128
94
100
92
92
101
96
46
96
78
79
76
381
366
341
336
341
130
120
115
100
94
52
54
49
58
51
309
312
316
317
309
674
640
662
673
713
LESS a.s. Stavební podnik Klatovy Stavebnictví a.s. Pozemní stavby Klatovy, a.s. ZETES KT, spol. s.r.o. Spoje Obchod a služby
eská pošta, s.p. Západo eské konzumní družstvo Sušice
- 7 -
Stav a vývoj volných pracovních míst Nabídka volných pracovních míst ve sledovaném období byla vlivem zhoršení odbytové situace nejnižší za poslední léta. V lednu bylo evidováno 570 VM (v r.2002 716 volných míst), v únoru 533, v b eznu 516, v dubnu 551, v kv tnu 577, v ervnu 574, v ervenci 528VM. Je vid t, že se zde již p estávají výrazn prosazovat sezónní práce. Vrcholu bylo dosaženo již v kv tnu 577 a od té doby již následoval mírný pokles až do konce roku - 458. Porovnáním VM v lednu 1997 – 1024, v lednu 1998 – 868, v lednu 1999 – 586, v lednu 2000 – 535, v lednu 2001 – 648 a v lednu 2002 – 716 VM názorn vidíme, že sestupný trend vývoje volných míst v minulých letech se nepoda ilo zastavit. Letošní rok ale zaznamenal v bec nejvyšší pokles VM. S tím souvisí i vývoj hospodá ské situace okresu, kdy bylo vyhlášeno n kolik bankrot a firmy se snaží najít náhradu za ztracený odbyt. S tím souvisí i stoupající nezam stnanost, která op t dosáhla nejvyšší hodnoty v historii. Ucelený p ehled a vývoj VM v roce 2003 podává níže uvedená tabulka.
Volná místa podle m síc v roce 2003 Leden
570
Únor
533
B ezen
516
Duben
551
Kv ten
577
erven
574
ervenec
528
Srpen
527
Zá í
549
íjen
Volná místa podle region
463
Listopad
473
Prosinec
458
k 31.12.2003
V nov za azeném p ehledu je názorn vid t nerovnom rné rozložení volných míst a po tu uchaze o práci. Nejhorší situace je stále na Sušicku, kde na 88 míst p ipadá 1258 uchaze , s ním související Kašperskohorsku, kde na 4 VM p ipadá 171 uchaze . Zde je i nejvyšší míra nezam stnanosti 14,48 %. Situace v Kašperských Horách se zhoršila zrušením pily podniku D evo echy v Dlouhé Vsi. Situace v Sušici vznikla z d vodu zrušení vojenské divize – jejím p emíst ním do Písku a nyní propušt ním p íslušník Armády R , kte í pracovali v Písku, kam je denn dováželi. Další „zásluhu“ má špatn provedená privatizace - 8 -
SOLA Sušice, kdy za ú elem okamžitého zisku se SOLO rozd lilo na 4 samostatné subjekty, ty investovaly do nových výrob, které se nezda ily a p i tom se ztratila odbytišt na tradi ní výrobky. Obdobná situace je i v GIO’STYLE d íve PAP a.s. Sušice, kde je nyní nový majoritní vlastník z Itálie, ten m l p edevším zajistit trvalý odbyt výrobk . Místo toho jsou n kte í zam stnanci propoušt ni a zam stnáváni jen ob as na dobu ur itou, když jsou zakázky. Potíže jsou v této oblasti s dopravou a tak, i když nyní Sirkárna SOLA op t má výrobu na t i sm ny, nem že t etí sm nu pln obsadit. Pokud jsou i zájemci, nemohou se do Sušice dopravit. Poslední autobusový spoj odjíždí ze Sušice v 17 hodin. Nejh e se situace vyvíjí u zem d lc , kde jsou v konkursu Zem d lská družstva B šiny, Dlažov, Agromachine s.r.o.Švihov , Ing. Josef Plas z Nalžovských Hor, Zem d lská obchodní spole nost Plánice a Ing. Ivo Be vá . V konkurzu je i ŠKODA KLATOVY s.r.o., která stále ješt vyrábí, i když ani ona se nevyhnula hromadnému propoušt ní. Celkem bylo vyhlášeno 8 konkurz v minulém roce v okrese Klatovy.
Region
Volná místa
Po et uchaze
Míra nezam stnanosti
Horaž ovice
58
402
6,67
Kašperské Hory
4
171
14,48
Klatovy
271
1 405
6,98
Nýrsko
37
343
7,74
Plánice
0
118
9,04
Sušice
88
1 258
11,41
celkem
458
3 697
8,42
Tok volných míst Volná místa podle sektor – srovnání rok
2000– 2003
Nejv tší nabídku volných míst poskytují spole nosti s.r.o. - 471, následují soukromé osoby 448 míst, akciové spole nosti s 342 místy a pak již jen „drobty“. Rozpo tové a p ísp vkové organizace požadovaly obsadit 70 míst, družstevní 40 a státní sektor 3 místa. Uvedené po ty odpovídají vývoji, jak je již výše uvedeno, na trhu práce v okrese Klatovy. Srovnání let 2001 - 2003 pak ukazuje, že došlo k rapidnímu úbytku volných pracovních míst ve všech sektorech hospodá ství. P ír stek nezaznamenal ani jeden sektor. To spolu s vysokým nár stem nezam stnanosti signalizuje zvýšené nebezpe í možnosti skokového nár stu - 9 -
nezam stnanosti. Zvlášt v podmínkách pohrani í, kde je velmi nízká hustota obyvatel a prakticky neexistuje strojírenský pr mysl, který umož uje v krátké dob zam stnat velké procento uchaze . Zem d lství bez výrazných dotací v podhorských podmínkách hyne. Rozpo tové a p ísp vkové
a.s.
s.r.o.
s.p. Družstevní Soukromé
Rok 2003
342
471
3
40
448
70
30
1404
Rok 2002
488
555
4
59
416
121
2
1645
Rok 2001
578
910
9
67
578
196
19
2357
Rok 2000
431
989
18
61
538
167
52
2256
Ostatní
Celkem
Volná místa podle p evažující innosti organizace Chemický a farmaceutický pr mysl innosti v oblasti nemovitostí, pronájem nemovitostí
12 18
Dobývání ostatních nerostných surovin
30
Doprava, skladování, pošty a telekomunikace
28
D evozpracující pr mysl
62
Gumárenský a plastiká ský pr mysl
24
Obchod, opravy motorových vozidel a spot ebního zboží Ostatní ve ejné, sociální a osobní služby Papírenský a polygrafický pr mysl, vydavatelská innost Pr mysl skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot Pohostinství a ubytování Pr mysl potravin a pochutin Stavebnictví
430 80 3 10 148 97 104
Školství
15
Textilní a od vní pr mysl
46
Ve ejná správa, obrana, sociální zabezpe ení
18
Výroba elektrických a optických p ístroj
11
Výroba kov a kovových výrobk
31
Výroba stroj a za ízení pro další výrobu
11
Zdravotnictví, veterinární a sociální innosti
15
Zem d lství, myslivost, lesní hospodá ství
89
Zpracovatelský pr mysl jinde neuvedený
1
- 10 -
Zde lze nejlépe dokumentovat rozd lení výroby a obchodu v okrese Klatovy. Obchod a služby mají 752 volných míst p i celkovém sledovaném po tu 1283. Zbytek pak jsou místa ve výrobní sfé e. Plných 430 míst je vedeno v obchod a opravnách motorových vozidel a spot ebního zboží. 128 míst ve ve ejných a sociálních službách. I zde je vid t nerovnováha mezi pot ebou okresu k jeho dalšímu rozvoji a skute ným stavem, který naopak znamená útlum rozvoje.
Volná místa podle vybraných profesí Vedoucí Technik – konstruktér ,mistr Pojiš ovací agent Administrativní pracovník Ú etní Pokojská, uklize v kancelá ích Kucha íšník, servírka Prodava , prodava ka D lník lesní D lník zem d lský D lník stavební + kamenolom Zedník Tesa , truhlá Lakýrník + malí Záme ník, svá e Obráb kov Elektriká D lník d evozpracující Švadleny, ši ky D lníci – potraviná i idi i + obsluha zem. stroj Uklíze ky U itelé v etn vychovatel Programáto i Léka i Zdravotní sestry Automechanik, opravá Kade ník + pedikúra Pracovníci ochrany a ostrahy Pomocný a nekvalifikovaný
- 11 -
15 88 3 58 36 58 54 56 68 12 72 49 39 10 12 59 19 23 28 99 49 57 26 21 2 4 1 20 3 4 221
V nabídce volných míst p evažují VM pro uchaze e se základním vzd láním –546, což je skoro polovina evidovaných volných míst (1404). 188 bylo evidováno VM pro st edoškoláky a vysokoškoláky, zbytek 633 VM byl pro vyu ené. Stále je zájem o profese, které nacházejí uplatn ní v sousední SRN. Jsou to zejména profese zedník, kucha , íšník, záme ník a uklíze ka, nyní stoupá zájem i o ošet ovatelky. Stále trvá zájem o profesi uklíze ka a pokojská – 86VM. Firmy ve snaze snížit mzdové náklady propoušt jí vlastní uklíze ky a najímají na tyto práce specializované firmy na úklid. Tím op t stoupají požadavky na povolení práce zahrani ních pracovník , nebo místní lidé necht jí jezdit pracovat-uklízet po r zných místech okresu. Znateln poklesl zájem o profesi ši ky, kde d íve bylo i 160 VM, dnes je pouze 99 VM. V d evozpracujícím pr myslu se jedná op t i o práci v lese, p evážn na r zných místech okresu. Zde je otázka, zda o naše pracovníky organizace opravdu mají zájem nebo volná místa slouží pouze jako záminka k získání Ukrajinc i jiných zahrani ních pracovník . Op t za ú elem snížení provozních náklad a pohodlné manipulace s pracovní silou.
Volná místa podle rozd lení na d lnické a THP + ZPS. Celkový po et za azených VM: 1283 z toho d lníci 1106, THP a ostatní 169 a ZPS okolo 8. Stále p evažuje poptávka po práci bez kvalifikace. Jedná se o práce, které jsou nevýhodné v SRN, a proto se p esouvají k nám, kde nejsou tak vysoké mzdové nároky, i když se stává, že již i tyto práce se p esouvají za nižší cenou mzdy nap . do Rumunska.
Volná místa podle KZAM 0
P íslušníci armády
Nábor
1
Vedoucí a ídící pracovníci
15
2
V de tí a odborní duševní pracovníci
38
3
Techni tí, zdravotni tí, pedagogi tí pracovníci
128
4
Nižší administrativní pracovníci
106
5
Provozní pracovníci ve službách a obchod
200
6
Kvalifikovaní d lníci v zem d lství a lesnictví
74
7
emeslníci a výrobci, zpracovatelé a opravá i
403
8
Obsluha stroj a za ízení
204
9
Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci
237
- 12 -
Volná místa podle kvalifikace Z p ehledu je patrné, že nejv tší zájem je o nekvalifikované pracovní síly v d lnických profesích se základním vzd láním a o zam stnance, kte í jsou vyu ení (546a 633 VM). Na maximu se udržuje rozdíl v zájmu o pracovníky, kte í mají maturitu na odborných školách a mezi pracovníky s maturitou na všeobecných školách. Nyní podle statistiky bylo VM s maturitou na SOŠ 159 volných míst pro ÚSV - gymnázia 19. Pom rn nízký z stává zájem o zam stnance s vysokoškolským vzd láním, protože si organizace tato místa obvykle obsadí snadno sama. Po et t chto míst je stále okolo 25 – 27.
00 Bez vzd lání
0
01 Neúplné základní vzd lání
0
02 Základní vzd lání + praktická škola
546
03 Nižší st ední vzd lání
3
04 Nižší st ední odborné vzd lání
0
05 St ední odborné vzd lání (vyu en)
633
06 St ední odborné vzd lání bez maturity
1
07 ÚSV vzd lání
19
08 ÚSO vzd lání (vyu eni s maturitou)
15
09 ÚSO vzd lání s maturitou (bez vyu ení)
159
10 Vyšší odborné vzd lání
1
11 Bakalá ské vzd lání
1
12 Vysokoškolské vzd lání
27
13 Doktorské vzd lání (v decká výchova)
0
Volná místa podle odv tví Služby a obchod V sou asné dob je to jediné odv tví, které je stabilizováno a kam se p esouvá zájem jak již zavedených spole ností, tak i zájemc o podnikání. Zde se dá p edpokládat, že výhledov již nebudou žádné mimo ádné výkyvy. Po et VM je 752 oproti 877 v minulém roce. Nyní se nejv tší zájem p esunul na uklíze ky a d lníky v potraviná ství. Tím eší n které organizace své problémy v mzdové oblasti, nap . nemocnice, kde tak snižují mzdové náklady a mohou p idat svým kmenovým zam stnanc m. Na druhé stran to p ináší zvýšený tlak na povolení zam stnávat zahrani ní pracovníky, kterým nevadí, že musí jezdit pracovat do r zných míst okresu. Mezery v nabídce levného zboží a z ejm i neprocleného a nezdan ného stále využívají ob ané z Vietnamu. Vytvá ejí stánkové kolonie, které jsou na obtíž v mnoha m stech, nap . v - 13 -
Železné Rud . Zde si ale pronajali i obchodní d m. A tak p echází na vyšší formu prodeje. V Klatovech si nyní najímají nejlepší prodejní místa p edevším na nám stí a v jeho okolí. V Klatovech otev eli í ané jednu ínskou restauraci a Vietnamci také jednu a dva bufety. Aby vylou ili povolení ú adu práce, za ínají cizinci podnikat na živnostenský list nebo zakládají ve ejn obchodní spole nosti. Dalšímu rozvoji investi ní výstavby a služeb mimo jiné brání i vysoké úrokové sazby, které jsou pro v tšinu malých a st edních podnikatel nep ijatelné. Silné omezení m že p edstavovat snížená poptávka po našich výrobcích z EU vlivem oslabení EURa. Nejv tší podnikatel v okrese v oboru služeb je Západo eské konzumní družstvo v Sušici. Podniká nyní jen ve velkoobchod , doprav a vlastní obchodní sí po celém okrese. Ve velkoobchodu získalo zásobování Jednoty celého okresu Plze -jih, Tachova a Domažlic. Stavebnictví Problémem je zde ur itá provázanost firem a zadavatel . A tak firmy z Klatov nap . Stavební podnik a.s. nedostane zakázku v okolních „okresech“, ale jezdí stav t t eba na Moravu. Na oplátku stavební firma stav jící Domažlickou nemocnici je z Moravy. Ur itým problémem na trhu práce zde z stávají místa kvalifikovaných zam stnanc nap .: zedník, truhlá , tesa . Zam stnanci t chto profesí stále odcházejí r znými cestami (legální i nelegální) za daleko lépe placenou prací do SRN. V sou asné dob se v regionu projevuje citeln nedostatek investic. Podle vyjád ení vedoucích zam stnanc velkých stavebních podnik byly potíže s napln ním zakázkové nápln na minulý i letošní rok, kdy se po ítá s podstatným omezením stavební výroby. N které subjekty mají zajišt nou zakázkovou nápl stále jen na 1/4 až 1/2 roku. Zde je nebezpe í dalšího stoupání nezam stnanosti. Doposud n které firmy eší problémy s výrobou tím, že se zam stnanci uzavírají pracovní pom r do prosince a další až od b ezna nebo dubna. Špatná situace ve stavebnictví ovlivní letošní rok i snížením po tu míst na sezónních pracích. Ta každý rok podstatn kladn ovliv ovala nezam stnanost. Pr mysl V našem regionu je p evážn lehký pr mysl, který je zastoupen ve všech sektorech vlastnictví. V letošním roce op t bylo více volných míst v sektoru služeb než v pr myslu, kde jich bylo 199. Stav signalizuje trvalou stagnaci v rozvoji pr myslu. V sou asné dob se prodejem uklidnila situace v Masokombinátu Klatovy a.s.. Na ŠKODU KLATOVY s.r.o. je vyhlášen konkurz, i když výroba ješt áste n b ží. V sou asné dob se projednává odkup firmy tedy získání nového vlastníka, který by zaru il firm její další rozvoj. D eva ská výroba SOLA Sušice rovn ž nem že nabrat dech a tak hledá nové výrobky a partnery. Jednou ze sv tlých výjimek byla firma Rodenstock R s.r.o. v Klatovech, d íve O NÍ OPTIKA Klatovy s.r.o. ve vlastnictví n mecké firmy, ale ani ta se neubránila áste nému snížení po tu pracovník . V sou asné dob ale již op t získala zakázky a tak se bude op t rozši ovat na p vodní úrove . Situace po zrušení fy PARAT zabývající se koženými výrobky se získáním nového vlastníka op t z SRN za íná stabilizovat. Budou se zde ale vyráb t podle nového vedení mucholapky. Tedy op t výrobky jejichž výroba je problematická. Obnovit výrobu textilií se již nepoda í a tak firmy, které p ežily, nevyráb jí ani 50% p vodní výroby.
- 14 -
Zem d lství V tomto sektoru dochází k neustálým p esun m vlastník . Sice zanikají firmy nap . ZOS Plánice, ale v tšinu její výroby p evzala Farma íha s.r.o. Nové subjekty se ale musí orientovat na jiné (neztrátové produkty zem. výroby). Jde o to, že v letošním roce budou podpory ze strany státu cca o 50% v tší než minulý rok. Takže se dá íci „že 0 od 0 pojde“. Tzn., že budou p ibližn kryty ztráty, které zem d lství utrpí. Problém je ale v tom, že se musí o n požádat a to z ejm ada zem. subjekt opomene. Jedná se cca o 500 milion dotací pro okres Klatovy. Dále je v tom i možná dotace od EU, žádosti p icházejí v úvahu od 5. kv tna K dnešku máme cca 500 subjekt , které vlastní p du a spl ují podmínku alespo 1 ha orné p dy nebo 5ha trav. Z toho pak 150 vlastník má p du od 25 do 150 ha. Nutno poznamenat, že podle pracovník MZe nebyl letošní rok pro zem d lce ztrátový. V pr m ru dotace kryly ztráty. V sou asné dob se p esouvá výroba na velkochovy prasat, kde vlivem nízké výkupní ceny 25,-K /kg nemohou malovýrobci konkurovat, zde je výrobní cena 29 – 31K /kg. Stát p edem deklaroval, že nebude podporovat výrobu vep ového masa a dr beže. Podporuje se hov zí maso, mléko, obd lávání p dy a výroba potraviná ské pšenice. Celý okres je za azen do skupiny LFA, tedy mén p íznivé oblasti pro zem d lskou výrobu a dále jsou zde horské oblasti (Šumava). Tyto skupiny jsou podporovány. Dotace jsou ale zam eny na dva ú ely. Jeden, aby byla udržena kulturní krajina (i vzhled) a zam stnanost a druhý pak, aby se rozvíjely priority, tj. údržba krajiny a agroturistika. Podporují se mj. rychle rostoucí d eviny, jako je topol, osiky, vrby. Na zem d lské agentu e MZe není ale ani jedna žádost o podporu tímto sm rem. Zem d lská p da se nevyužívá pro nepotraviná ské ú ely nap . p stování lnu, pr myslových brambor. D íve se zde len p stoval všude. Dnes zase všichni cht jí olejniny – d lá se jen epka. Dále je zde pom rn nová možnost p ed asný odchod do d chodu u osob starších 55 let pokud alespo 10 let pracovali v zem d lství. Prodají-li „firmu“ osob mladší 45 let, která p ed tím pracovala alespo 2 roky v zem d lství a má zem d lské vzd lání – SŠ, VOŠ, VŠ, pak tito ob ané mají možnost získávat od státu až 200.000,-K každý rok do doby dosažení d chodového v ku.
Charakter a d vody volných pracovních míst neobsazených déle než 1 m síc 1. kvalifikace Jedná se p evážn o profese stavebního charakteru a o pohostinství. Nap .: zedník, tesa , truhlá , pokrýva , záme ník, kucha , íšník. V tšina lidí t chto profesí jsou pendle i a o práci doma nemají zájem. Z ostatních profesí se jedná o švadleny a ši ky, kde vedle nízkého platového ohodnocení p istupuje i namáhavá práce se zdravotními d sledky. "Nepopulární funkce" nap . mzdová ú etní nebo mistr na stavb , které se d íve obtížn obsazovaly, jsou nyní obsazeny b hem n kolika dní, v mnoha p ípadech se da í obsazovat i místa v zem d lství a ve stavebnictví.
- 15 -
2. sm nnost Velkým problémem je požadavek práce na sm ny zejména pro ženy, které se starají o rodinu. Dále stoupá po et organizací - zejména nov založených - pracujících na dv sm ny, nebo je pot eba rychlé návratnosti vložených prost edk . 3. kvalita Jedná se p evážn o funkce THP - manaže i a ostatní ídící zam stnanci, kte í podléhají výb rovému ízení. Zde si firmy hledají pracovníky s pomocí specializovaných firem. 4. dojížd ní V sou asné dob je dojížd ní nejpal iv jším problémem. Odbouráním slev se stalo pro velkou v tšinu zam stnanc ekonomicky neúnosné dojížd t za prací. V p ípad sm nných provoz pak doprava není zajišt na v bec. V tšina autobusových linek kon í okolo l8-té hodiny a tak není žádná možnost se dostat dom po skon ení 2. sm ny i na 3. sm nu. Ur ité možnosti jsou p i železnici, ale ty jsou omezené jen na sousedství zastávek. Vzhledem ke geografické poloze okresu a hustot obyvatel, není skoro žádná možnost dopravy na sm nné provozy a na jednu sm nu velmi omezená. Tak jsou velmi poškozeny oblasti od Sušice, Horaž ovic a Nýrska na jih sm rem ke státní hranici. 5. ostatní Pat í sem subjektivní vlivy nap .: pé e o d ti - ne vždy se poda í zajistit mate skou školu, mzdové ohodnocení funkce, t žká práce a nyní i spole enské postavení dané vykonávanou prací apod. V poslední dob se zde projevuje i nedostatek volných byt , který brání, aby se lidé mohli st hovat za prací. Jedná se zvlášt o regiony s vysokou nezam stnaností na severu republiky, kde jsou mnohdy nezam stnaní nap . záme níci, pracovníci pohostinství apod., kte í by u nás snadno našli práci. V neposlední ad sem pat í i zdravotní stav uchaze o práci, kdy v tšina ši ek po 25-ti letech práce u šicího stroje má potíže s páte í. Výrazný vliv má i názor okolí na zam stnavatele nebo na danou práci.
- 16 -
3. Nezam stnanost
Vývoj nezam stnanosti v pr b hu roku 2003 odpovídá našemu p edpokladu, který jsme uvád li v ro ním rozboru za r. 2002: nep edpokládali jsme d ív jší "tradi ní" pokles sm rem k ervnu 2002, ale spíše stagnaci na úrovni ledna. P edpokládané zvyšování až tém k 8 % ke konci roku se naplnilo a bylo p ekro eno. Rok 2003 skon il na mí e nezam stnanosti 8, 42 %. Na zvyšování míry nezam stnanosti má též významný vliv snižování po tu ekonomicky aktivního obyvatelstva. Jaká je tedy konkrétní situace? Níže uvedená tabulka celkové struktury uchaze má dostate nou vypovídací schopnost, jen na dopln ní po ty uchaze , kte í pobírají hmotné zabezpe ení: ke 31.12. 2002 to bylo 1655 uchaze (tj. 50,05 % z celkového po tu 3 307 uchaze ) a k 31.12.2003 pobíralo p ísp vek 1788 osob ( tj. 48, 36 % z celkového po tu 3 697 uchaze ).
Celková struktura uchaze
o zam stnání
Porovnáním absolutních ísel registrujeme také pohyb v jednotlivých kategoriích uchaze . Je to d sledek m nící se ekonomické situace firem, kde se p ijímají opat ení vedoucí ke zvýšení produktivity práce a n které firmy i kon í svoji innost nebo velice siln redukují po ty svých zam stnanc .
31.12. 2002
31.12. 2003
Osob
%
Osob
%
3 307
100,00
3 697
100,00
1 641
49,62
1 879
50,82
333
10,07
412
11,14
2 567
77,62
2 902
78,50
THP a ostatní
740
22,38
795
21,50
absolventi škol a mladiství
370
11,19
404
10,93
Uchaze i celkem z toho ženy ob ané se ZPS d lníci
- 17 -
Kvalifika ní struktura Podíl jednotlivých kategorií se m ní s celkovou mírou nezam stnanosti. Jak jsme už psali v p edcházejících rozborech – možnosti pro aktivní politiku a v tší prostor rekvalifikacím – to vše jsou impulsy, které úsp šn snižují nejen po et uchaze o zam stnání, ale mají vliv také na nová pracovní místa, která u zam stnavatel vznikají. Níže uvedená ísla ukazují na skute nost, že porovnání pouhých dvou ro ních ukazatel nelze vzít za rozhodující, jelikož ve t etím ukazateli je možné vid t rapidní zm ny v úbytku volných míst. Vývoj v dalších obdobích prokáže, zda nastane obrat k lepšímu. 31.12.2001
2 957 uchaze
718 volných míst
31.12.2002
3 307 uchaze
499 volných míst
31.12.2003
3 697 uchaze
458 volných míst
Vzd lanostní struktura 31.12. 2002
31.12. 2003
STUPE VZD LÁNÍ
Osob
%
Osob
%
Uchaze i celkem
3 307
100,00
3 697
100,00
bez vzd lání
4
0,12
5
0,13
neúplné základní vzd lání
1
0,03
1
0,03
954
28,85
1 062
28,73
nižší st ední vzd lání
2
0,06
0
0,00
nižší st ední odborné vzd lání
49
1,48
52
1,41
1 366
41,31
1 540
41,66
st ední nebo st ední odborné vzd lání bez maturity a bez vyu ení
43
1,30
46
1,24
ÚSV vzd lání
98
2,96
98
2,65
ÚSO vzd lání (vyu ení s maturitou)
134
4,05
157
4,25
ÚSO vzd lání s maturitou (bez vyu ení)
505
15,27
564
15,26
vyšší odborné vzd lání
32
0,97
29
0,78
bakalá ské vzd lání
11
0,33
13
0,35
vysokoškolské vzd lání
106
3,21
125
3,38
2
0,06
5
0,13
základní vzd lání + praktická škola
st ední odborné vzd lání (vyu en)
doktorské vzd lání (v decká výchova)
- 18 -
V ková struktura Procentním podílem z celku jsou všechny kategorie srovnatelné s pr b hem roku 2002. Výjimku tvo í dv kategorie nejnižší, kde absolutní ísla i procentní pom ry vykazují výkyv oproti roku 2002. Krom vlastní nabídky trhu práce roli hraje nap . i ta skute nost, že na konci roku se v evidenci objevují uchaze i, kterým skon ila ZVS a ješt jsou v ní ti, kte í ZVS nastupují v lednovém termínu. V kategorii od 25 až do 54 let se procentní podíly pozvolna srovnávají, i když vyšší absolutní ísla ve starších kategoriích budou asi v budoucnu problémem pro sociální pracovníky a zejména pro psychology. ísla vypovídají také o tom, že nár sty ve vyšších v kových kategoriích hrozí stup ováním sociálního nap tí. I sem by m la sm ovat opat ení státní sociální politiky – jak rekvalifikacemi, tak spoluprací se zam stnavateli (a to nejen s prosperujícími, ale i s t mi, kterým hrozí problémy). 31.12. 2002
31.12. 2003
V K
Osob
%
Osob
%
Uchaze i celkem
3 307
100,00
3 697
100,00
do 19 let
242
7,32
252
6,82
od 19 do 24 let
563
17,02
616
16,66
od 25 do 29 let
414
12,52
464
12,55
od 30 do 34 let
377
11,40
422
11,42
od 35 do 39 let
351
10,61
403
10,90
od 40 do 44 let
297
8,98
348
9,41
od 45 do 49 let
387
11,70
429
11,60
od 50 do 54 let
450
13,61
498
13,47
od 55 do 59 let
214
6,47
244
6,60
od 60 let a více
12
0,36
21
0,57
Délka nezam stnanosti P i rozboru délky nezam stnanosti v absolutních íslech se nár st nejvíce projevil v asovém úseku od 12 do 24 m síc s p ír stkem 131 osob. Zde je patrný nár st po tu osob z kategorie dlouhodob nezam stnaných. V úseku od 3 do 6 m síc byl nár st 126 osob, což je o 64 osob mén než vloni. Stojí za zamyšlení po et osob, které jsou evidovány déle než 6 m síc . Srovnání v absolutních íslech je výmluvné (z matematického hlediska p itom velice zajímavé – je nutné si všimnout pohybu uvnit zmi ované kategorie): v roce 2002 v tomto asovém úseku bylo - 19 -
v evidenci celkem 1 518 uchaze , v roce 2003 je stav k 31.12. 1 777 uchaze . P i pohledu na po et osob v kategorii do 3 m síc lze konstatovat, že íslo z stává tém stejné. Potvrzuje se, že uchaze i, kte í nenajdou práci do 3 m síc , se t žce umis ují, nebo ztrácejí pracovní návyky. Ur itou pomocí jsou rekvalifikace, rekvalifikace – stáže, vytvá ení nových pracovních míst a bude kladen d raz na umis ování i opakované - na VPP.
31.12. 2002
31.12. 2003
DÉLKA NEZAM STNANOSTI
Osob
%
Osob
%
Uchaze i celkem
3 307
100,00
3 697
100,00
do 3 m síc
1 081
32,69
1 086
29,38
od 3 do 6 m síc
708
21,41
834
22,56
od 6 do 9 m síc
302
9,13
335
9,06
od 9 do 12 m síc
200
6,05
266
7,20
od 12 do 24 m síc
423
12,79
554
14,98
od 24 m síc a déle
593
17,93
622
16,82
D vody obtížné umístitelnosti D VOD / etnost v %
31.12.2002
31.12.2003
Uchaze i celkem
100,00
100,00
Zdravotní
32,50
32,00
Obtížn umístitelní
19,50
20,00
Pé e o d ti
7,00
7,50
Nevyhovující doprava
17,00
16,50
V k
14,00
13,00
Nevyhovující vzd lání
10,00
11,00
Uvád né d vody se speciáln nesledují, jde v tomto p ípad o kvalifikovaný odhad hlavního d vodu, pro který nebylo možno zprost edkovat zam stnání uchaze m, kte í jsou v evidenci déle než 6 m síc . U mnoha z nich jde p evážn o kombinaci více uvedených d vod .
- 20 -
Regionální problémy nezam stnanosti
! ""
!#
"
$
"
Se zm nou územn -správního uspo ádání platnou od 1.1. 2003 spadá obec Železná Ruda do správního obvodu Nýrska, což je obec s rozší enou pravomocí, stanovená vyhláškou Ministerstva vnitra .388/2002, a tím zaniká region Železnorudska, uvád ný ve všech p ehledech za p edchozí asová období. Po adí jednotlivých obvod m stských ú ad se nezm nilo, zejména na prvních t ech místech z stávají tradi ní oblasti a míra nezam stnanosti v mikroregionech Sušice a Kašperské Hory je varující. V porovnání s rokem p edchozím je patrný procentuelní pokles v Kašperských Horách o 1,56 %. Na t etím míst je obvod Plánice, kde zaznamenáváme zvýšení míry nezam stnanosti o 1,37 %. Bez strukturálních zm n podnikatelské sféry se situace k lepšímu bude m nit jen velice zt žka. Pomyslné n žky mezi prvním a posledním jsou stále velice rozev ené. T i obvody jsou pod okresní mírou nezam stnanosti: Klatovsko, kde ale stoupla míra nezam stnanosti o 1,26 %, Horaž ovicko s nár stem 0, 49 %, a Nýrsko s poklesem 0,46 %. Zajímavý je pohled i na následující tabulku, která uvádí: - 21 -
po adí v roce
31.12. 2002
31.12. 2003
OBVOD M Ú
2002
2003
Osob
%
Osob
%
okres Klatovy celkem
XX
XX
3 307
7,41
3 697
8,42
Klatovy
5
5
1142
5,72
1 405
6,98
Sušice
2
2
1 224
11,48
1 258
11,41
Horaž ovice
6
6
344
6,18
402
6,67
Nýrsko
4
4
268
8,20
343
7,74
Plánice
3
3
97
7,67
118
9,04
Kašperské Hory
1
1
184
16,04
171
14,48
Obce s mírou nezam stnanosti nad 15 % 31.12. 2002
31.12. 2003
OBCE
Osob
%
Osob
%
Prášily
18
27,27
18
26,09
Podmokly
16
16,16
22
24,18
Modrava
6
25,00
6
22,22
Rejštejn
33
29,20
25
21,74
Kov ín
2
7,41
6
20,69
Hartmanice
105
19,06
118
20,24
Chudenín
45
15,63
59
19,34
Dlouhá Ves
67
17,63
72
18,51
Ma ovice
4
22,22
3
16,67
Hejná
8
11,43
12
16,00
Obce, které se pohybují na pomyslné špi ce mají jako p í inu tohoto umíst ní n kolik spole ných jmenovatel : - špatná dopravní obslužnost - mizivý po et pracovních p íležitostí v míst (zem d lství, lesy, a to jen sezónn ).
- 22 -
Chudenín ješt navíc má nejen excentrické umíst ní, ale hlavn se skládá z osmi malých ástí bez celoro ního spojení ve ejnými dopravními prost edky a mimo jiné zde jsou uchaze i s nejdelší evidencí za dobu trvání ÚP. ísla z Prášil, Rejštejna, Ma ovic, Hartmanic, apod. jsou jen d sledkem celkové tíživé situace na Sušicku, kde zejména špatná dopravní obslužnost a malé množství pracovních p íležitostí stanovují statistická ísla taková jaká jsou.
Tok nezam stnanosti Uplynulý rok 2003 byl pro 5 498 osob obdobím, kdy vstoupily do kontaktu s ú adem práce, pr m rn se zaevidovalo 458 lidí m sí n . Rozebereme-li podrobn ji celkové íslo, zjistíme, že do evidence p išlo 2 660 žen, 282 ob an se ZPS, 3 869 osob bylo z d lnické kategorie, 1 629 z THP a ostatních a 774 absolvent . P ijetí má i druhou polohu, tzn. vy azení, zde statistika zaznamenala íslo 5 108. M sí ní pr m r je 426 vy azených uchaze . P i podrobném pohledu na celkové íslo vy azených vidíme, že to bylo 2 422 žen, 203 ob an se ZPS, 3 522 z kategorie d lnické, 1586 z kategorie THP a ostatních a nakonec 742 absolvent . Z vy azených bylo celkem 1 420 osob umíst no ú adem práce, z toho na APZ 185, 2 626 bylo umíst no jinak, dále bylo 175 lidí vy azeno pro ma ení spolupráce s ÚP a 884 uchaze i byli vy azeni jako tzv. „ostatní“. Na kategorii "umíst no jinak" je nutné pohlížet z ásti jako na umíst ní s pomocí ÚP, protože ob ané využívají servisu ÚP (na nabízená volná místa ze sestav vedených na ÚP uchaze i reagují z vlastní iniciativy), aniž do firmy s inzerovaným volným místem p ijdou s doporu enkou vydanou ú adem práce. Dále je možné pod toto kriterium za adit i provád né profesní výb ry podle zadání firem, kdy se de facto ÚP stává servisní organizací pro firmy, protože uchaze e vybírá z databáze, obesílá, poskytuje prostory, apod. Podle informací, které máme k dispozici jak od uchaze , tak od podnikatelské sféry, je tato vst ícnost ÚP velice dob e hodnocena. Je možno konstatovat, že s pomocí ú adu práce bylo v pr b hu roku umíst no více jak t i tisíce lidí. Vy azení „ostatní“ znamená, že uchaze i opustili ú ad práce proto, že nap . odcházejí do d chodu, za prací do ciziny, st hují se apod.
Charakteristika problémových skupin Z hlediska možnosti zam stnání jsou nejproblémov jší skupinou ob ané se zm n nou pracovní schopností. Jejich po et k 31.12. 2003 je 412, je to 11,14 % z celkového po tu uchaze a proti roku 2002 se jedná o nár st 79 osob. Ob ané se ZPS mají na trhu práce velké problémy se svým uplatn ním, protože firmy nemají vytvo eny vhodné pracovní p íležitosti, nemají pracovní program a v neposlední ad ekonomický p ínos hraje velkou roli p i rozhodování zam stnavatele. V tšinou se jedná o poživatele áste ných invalidních d chod , kte í nemohou pracovat na plný úvazek. Nelze pominout ani zdravotní omezení uchaze , v tšinou jsou velmi rozsáhlá a v mnoha p ípadech považujeme u t chto lidí možnost pracovat - 23 -
za pouze teoretickou – zde je na míst p ipomenout ješt jedno íslo, a to je po et volných míst inzerovaných ze strany zam stnavatel pro tuto kategorii uchaze : k 31.12 2003 – 2 volná místa. Pro dlouhodob nezam stnané a pro uchaze e z problémových skupin se poprvé v r. 2003 realizovala nabídka služeb bilan ní diagnostiky. Tato nová poradenská metoda práce s uchaze i se uskute nila na Klatovsku v kv tnu 2003 pro 9 uchaze a v prosinci pro oblast Sušicka pro 8 uchaze . Ú ad práce spolupracuje s akreditovaným externím psychologickým pracovišt m, kdy dochází k nákupu služeb. P i plánování spolupráce s uvedeným za ízením byla p edstava o napln nosti daleko v tší, ale uchaze i dosud projevili malý zájem. Další skupinou jsou dlouhodob nezam stnaní uchaze i. Nejpo etn ji jsou mezi nimi zastoupeni op t ob ané se ZPS, dále pak obtížn umístitelní spoluob ané a uchaze i se základním a neukon eným vzd láním. Uchaze , kte í jsou v evidenci déle než jeden rok, je k 31. 12. 2003 celkem 1 176, z toho více jak 24 m síc je 622 osob. Oproti srovnatelnému období lo ského roku jde o absolutní nár st o 29 uchaze a lze s ur itostí tvrdit, že tento vývoj bude pokra ovat. On totiž sou asný systém výplaty dávek HZ a sociálního zabezpe ení nevytvá í tém žádný tlak na tyto ob any a umož uje jim relativn poklidné p ežívání. Jako problémovou skupinu lze stále ozna ovat ženy s malými d tmi. Snižuje se po et míst v p edškolních za ízeních, zhoršují se možnosti dojížd ní za prací ve ejnými dopravními prost edky a v neposlední ad maminky naráží i na problém s pracovní dobou. Za problémovou skupinu obyvatel se dají nazvat v podstat všichni obyvatelé okresu, kte í jsou odkázáni na dojížd ní za prací. Osobní doprava je v okrese zabezpe ena na ranní sm nu a zp t. Pokud se jedná o dopravu na a ze 3. sm ny – pak toto nep ichází ve ejnou dopravou v bec v úvahu, stejn tak jako doprava ze druhé sm ny dom . Potíže jsou i p i zam stnávání prodava ek, zejména u supermarket . Zvlášt tíživá je situace v regionu Sušice, Kašperské Hory, Horaž ovice a sm rem ke státním hranicím u Nýrska. Zde je minimální hustota obyvatelstva daná polohou jednotlivých sídliš . Velice t žko se potom vytvá í taková dopravní sí , která by vyhovovala ob an m a sou asn nebyla ztrátová.
- 24 -
4. Cizinci na trhu práce V roce 2003 bylo podáno 66 žádostí o povolení získávat na volná místa cizince, vydáno bylo 54 + 2 (z r.2002) povolení. Za vydání rozhodnutí zaplatili zam stnavatelé celkem 112.000,-K , z toho 104.000,- v kolcích, p evodem 8.000,-K . Žádostí o povolení k zam stnání pro cizince bylo podáno 197. Povoleno bylo 187, vydáno 187 + 3 (z roku 2002). Zaplaceno bylo 190 x 500K = 95.000,-K . Žádné povolení k zam stnání nebylo od ato. Ke konci roku bylo celkem 187 platných povolení k individuálnímu zam stnávání, z toho pro 111 muž a 76 žen. V d lnické profesi – 173, SŠ – 10 a VŠ – 4. Nov bylo podáno 53 a opakovan 134 žádostí. P ed asn ukon ilo pracovní pom r 27 cizích státních p íslušník dohodou, podáním výpov di nebo obdržením výpov di od zam stnavatele. V p ípad výpov di zam stnavatelem se jedná o p ípady, kdy se již cizinci nevrátí z dovolené nebo si najdou jiného zam stnavatele a do práce p estanou chodit. V n kterých p ípadech chybí zru nost nebo pracovní výkon.
Individuální povolení zem
Profese
Po et osob
1
Belgie
Odborná síla
1
2
B lorusko
Švadlena, ši ka
1
Obsluha stroj na zpracování d eva
2
3
Bosna a Hercegovina záme ník
1
3
Bulharsko
zem d lský d lník
1
4
Brazílie
Vedoucí provozu exportu
1
5
Chorvatsko
Odborná síla
1
6
Itálie
Vedoucí pracovník Obchodní zástupce
1 1
7
Jemen
Léka
1
8
Moldavsko
9
Mongolsko
D lník ve výrob idi nákladních aut Krupié i Odborná síla
5 6 35 3
10 N mecko
Odborná síla
14
11 Polsko
Duchovní Peka
1 1
- 25 -
zem
Profese
Po et osob
D lník v zem d lství Záme ník stavební D lník v potraviná ském pr myslu Odborná síla D lník v pr myslu Krupier Lakýrník kov Uklíze Zedník Pomocný kucha Svá e Podlahá idi Švadlena, ši ka St iha v konfekci Obsluha stroj na výrobu stavebních hmot Obsluha stroj a za ízení p i výrob d eva Uklíze ka, pomocná síla D lník v zem d lství D lník stavební D lník potraviná ské výroby
7 1 2 2 1 8 2 3 19 8 28 2 5
14 Velká Británie
Odborná síla
1
15 Vietnam
Kucha
1
12 Rumunsko
13 Ukrajina
celkem
9 6 6 1 3 1 1
187
Zájem cizinc o zam stnání u nás i v roce 2003 trval. P evážn se jedná o ob any Ukrajiny, kterým bylo vydáno 88 povolení ( v roce 2002 – 102 povolení, 2001 – 117 povolení) a tvo í tak skoro polovinu všech cizinc pracujících u nás. Celkov dochází stále k poklesu – v roce 1999 – 288 povolení, v roce 2000 – 264 povolení, v roce 2001 - 252 povolení a v roce 2002 – 102 povolení.. D íve se cizinci uplat ovali prakticky jen ve stavebnictví. A nyní je jich zam stnán v tší po et v dalších odv tvích, kde je trvale neuspokojená poptávka po pracovní síle, nap . v zem d lství, v pr myslu a ve službách - pomocné síly p i úklidu. Prezentují se jako levná a vždy ochotná pracovní síla, pracují za nižší plat i o sobotách, ned lích nebo p es as. Pokud jsou Ukrajinci zam stnáni na dopln ní chyb jících zam stnanc , nep sobí na trhu práce vážn jší problémy a v n kterých p ípadech má jejich p ítomnost p íznivý vliv na motivaci eských ob an . Vznikají však zam stnavatelé, kte í se orientují výhradn na Ukrajince. Uzavírají obchodní smlouvy, ale dodávají pouze a jenom pracovní sílu. Snaží se tak obcházet nepovolené zprost edkování zam stnání. Nejv tší problém vidíme v tom, že i když takový zam stnavatel má hlášena volná pracovní místa, nelze je obsadit uchaze i o zam stnání, protože žádný náš ob an k takovému zam stnavateli nep jde pracovat a není jej k tomu možno ani nutit. P estože obstarávání p edevším nekvalifikované pracovní síly formou obchodních smluv p ipadá n kterým našim zam stnavatel m výhodné, je nebezpe í, že Ukrajinci budou pracovat na místech, pro která by byl dostatek našich ob an , ale zam stnavatelé o n nebudou mít zájem. Nebezpe í vidíme zatím hlavn v pr myslové výrob . elit tomu lze jedin zm nou zákona o zam stnanosti – nap . stanovením maximálního podílu zam stnanc ze zahrani í na - 26 -
celkovém po tu zam stnanc zam stnavatele. Cizinci podnikají i na základ živnostenského listu nebo zakládají ve ejné obchodní spole nosti. V sou asné dob je v klatovském okrese vydáno skoro 300 živnostenských list pro ob any z Vietnamu, ale stále jen jedno pracovní povolení – pro kucha e asijské kuchyn . Tento druh podnikání nemá ú ad práce žádnou možnost ovlivnit. V podobných profesích jako u Ukrajinc a ve stále stoupajícím po tu se na našem trhu pracovní síly za ínají objevovat ob ané z B loruska a zejména Rumunska, v poslední dob i Mongolska. Domníváme se, že i zde bude vhodné vytvo it obdobná nebo ješt lépe p ísn jší pravidla, jako je tomu u Ukrajinc . Stoupající po et je zaznamenán i u ob an ze SRN, kte í k nám p ichází jako odborné síly pro poradenství, se izování stroj apod., v poslední dob pak i do kasin.
Po et cizinc pracujících v okrese k 31.12.2003: Rok
Cizinci celkem
Z toho ob ané Slovenské republiky
Ostatní
1992
56
0
56
1993
187
28
159
1994
176
67
109
1995
506
248
258
1996
825
347
478
1997
793
445
348
1998
637
216
421
1999
370
82
288
2000
366
102
264
2001
369
117
252
2002
364
127
237
2003
349
162
187
Z výše uvedené tabulky vyplývá, že od roku 1999 se stav nem ní: rok 1999/2003 – 370/349 všech cizinc . Slováci pak: rok 1999/2003 – 127/162. Jak již uvedeno tyto stavy nemohou ohrozit stav trhu práce v regionu. Otázkou z stává doba po vstupu R do EU. Zde je nebezpe í zvýšeného zájmu na legálním i ilegálním zam stnávání cizinc , kte í po ítají, že se tak snáze dostanou do zemí EU.
- 27 -
5. Aktivní politika zam stnanosti
Zhoršení situace na trhu práce dané mj. i vn jšími vlivy (pokra ující recese zemí EU) se projevuje i zvýšenými nároky na aktivní politiku zam stnanosti. Cílem bylo a je udržet nezam stnanost v p ijatelných mezích. Ú adu práce byl p id len finan ní limit na rok 2003 ve výši 11 000 000,- K . Tyto prost edky byla ale p id leny až v pr b hu února po schválení státního rozpo tu. Do té doby, proto musel ú ad práce p istoupit k opat ení, které znamenalo zkrácení doby na poskytování p ísp vk a i snížení výše p ísp vk . Toto bylo projednáno a schváleno v Poradním sboru Ú adu práce v Klatovech. Sou asn to znamenalo i zvýšené pracovní úsilí a tím i množství práce od zam stnanc odd lení trhu práce p i práci se zam stnavatelskými subjekty. V kone ném d sledku pak to znamenalo nevy erpání limitu.
Vytvá ení spole ensky ú elných pracovních míst Za období od 1.1.2003 do 31.12.2003 bylo uzav eno 71 dohod o vytvo ení spole ensky ú elných pracovních míst, p itom bylo vytvo eno 72 nových pracovních míst. Znamená to nár st cca o ½. Dohody byly uzav eny na: dotace mzdových náklad 61 SV 8 z ízení nového pracovního místa -dotace 2 Jak vyplývá z p ehledu - 61 dohod bylo uzav eno na áste nou dotaci mzdových náklad , v 8 p ípadech s m sí ní dotací 4.000,-K , v ostatních p ípadech inila dotace 5.000,-K . Délka trvání byla stanovena od 6-ti m síc do 12 m síc , v 1 p ípad na dobu t í m síc . Zde se jednalo o uchaze ku, která již „ erpala“ podporu (p edcházející zam stnavatel) v délce 9 m síc . Krátké doby podpory a snížení výše podpory byly zap í in ny práv rozpo tovým provizoriem. U dohod uzav ených na dotaci na mzdu se poda ilo umístit uchaze e o zam stnání z obcí s vysokou nezam stnaností: v 25 p ípadech v Sušici a okolí, 2 místa ve Skelné Huti, 1 na Javorné, 2 ve Strážov , 4 místa pak v Kašperských Horách. 34 dohod bylo uzav eno na d lnické profese. Ve 4 p ípadech zam stnavatelé od podané žádosti odstoupili, ve 2 p ípadech byla žádost ÚP po posouzení situace na trhu práce v regionu a po projednání v komisi zamítnuta. Dohody na z ízení místa u zam stnavatele byly uzav eny se zam stnavateli v Plánici a v Horaž ovicích. Zde byly poskytnuty dotace ve výši 60.000,- K na jedno nové pracovní místo. Dohody na zahájení samostatné výd le né innosti byly uzav eny s uchaze i o zam stnání v Žihobcích, Podolí, Sušici, Hartmanicích, Újezd u Chanovic, Hamrech pouze 2 v Klatovech. Vý et uvádíme proto, aby bylo z ejmé, že dotace opravdu sm ují do míst, kde jsou pot eba, nikoliv tam kde je možné z ídit místo bez finan ní podpory státu. V Klatovech byly podpory ve výši 25.000,-K na 1 pracovní místo. V ostatních p ípadech, kde se vždy jedná o místa s vysokou nezam stnaností, byla poskytnuta vždy dotace ve výši 60.000,-K . Kašperskohorské m stské lesy podaly žádost na dotaci na áste nou úhradu mzdových náklad na nov z izovaná prac. místa, která vznikla, když zakoupily pilu, která již n kolik let nebyla v provozu. Po p edepsaném expertním posudku a schválení poradním sborem byla uzav ena - 28 -
dohoda na vytvo ení 8 nových míst. P estože je v Kašperských Horách jedna z nejvyšších nezam stnaností v regionu, poda ilo se umístit pouze 4 uchaze e. Docházelo zde k takovým situacím, že uchaze p išel, „vyfasoval“ nové pracovní pom cky (od v, zimní kabát, holinky apod.) a již se neukázal. Zde p sobí kontraproduktivn zásada, že do APZ se umis ují osoby obtížn umistitelné, tedy v dlouhodobé evidenci. Na nástroj SÚPM se vynaložilo v roce 2003 2.194.254,-K .
Ve ejn prosp šné práce VPP jsou nové pracovní p íležitosti, které vytvá í obec nebo jiný zam stnavatel na základ písemné dohody s ú adem práce ke krátkodobému pracovnímu umíst ní uchaze e o zam stnání. V roce 2003 bylo uzav eno celkem 52 dohod o vytvo ení VPP na 96 pracovních míst. Na t chto dohodách se umístilo celkem 105 uchaze o zam stnání, kte í pat ili do tzv. kategorie obtížn umístitelných ( v tšina do více kategorií sou asn ) nap .: 8x ob ané se ZPS 23x starší 50-ti let 5x absolventi 72x delší evidence než 6 m síc 21x propušt n z organiza ních d vod 21x pé e o dít mladší 15-ti let Dále bylo v platnosti 8 dohod z minulého roku, na kterých bylo umíst no 10 uchaze . Stejn jako v minulém roku i letos jsme uzavírali dohody nejen s m stskými a obecními ú ady, ale také s charitami. Tyto neziskové organizace provozují hlavn pe ovatelské služby pro starší nemohoucí a nemocné ob any. Zde je hlavní pracovní náplní uchaze o zam stnání pomocná pe ovatelská práce. V ostatních p ípadech se innosti VPP u m st a obcí neliší od p edchozích let. Stále se jedná p evážn o pomocné práce p i úklidu m st a obcí, údržbu ve ejných prostranství, p ípadn pomocné práce v obecních lesích. Dále jsme umístili 1 uchaze e o zam stnání, který se lé í ze závislosti na drogách do D ínského dolé ovacího centra, kde je zam stnán pod dohledem terapeut jako pomocný d lník. Nepoda ilo se uzav ít dohodu na 12 m síc , která by podle nás m la v tší vyhlídky na kone ný úsp ch – vzhledem k jejich možnostem uzavírají dohody jen na 6 m síc . Stálým problémem z stává pracovní morálka n kterých uchaze nastupujících na ve ejn prosp šné práce. To pak má vliv na malý zájem m stských a obecních ú ad vytvá et tato místa. Vedle toho zde ješt p sobí institut obecn prosp šných prací, kde odsouzení ob ané místo nástupu trestu bez nároku na mzdu (alternativní trest) vykonávají innosti, které mají obdobný charakter jako VPP. Obce mají povinnost vy lenit vhodnou práci v prvé ad pro tyto odsouzené ob any. Také naše finan ní výpomoc není p íliš motivující, proto a vzhledem ke zvýšení minimální mzdy na 6.200,-K jsme zvýšili dotaci na mzdové náklady ze 4.000,- na 5.000,-K - refundace mzdy + tomu odpovídající pojistné p i odpracování plného fondu pracovních hodin v m síci. Nezanedbatelná je skute nost, že v našem okrese p evládají malé obce s neuvoln nými starosty, je tedy menší zájem od t chto obcí vytvá et VPP z d vodu nár stu objemu prací spojených hlavn s administrativou a dozorem p i VPP. P es nep íliš velký zájem obcí, z výše uvedených d vod , se stále snažíme umístit co nejvíce uchaze z ad obtížn umístitelných na takto vytvo ená místa. Mj. se poda ilo umístit uchaze e, kte í byli v evidenci nezam stnaných i n kolik let. Tyto uchaze e se dlouhodob - 29 -
neda ilo umístit vzhledem k jejich zdravotnímu stavu, v kové kategorii i bydlišti (špatné dopravní spojení). Ve ejn prosp šné práce plní hlavn 2 funkce, v 1. ad pro uchaze e v odlou ených obcích p edstavují alespo krátkodobé pracovní uplatn ní, to znamená udržení pracovních návyk a i možnost nebýt závislý na sociálních dávkách a v 2. ad zajiš ují po ádek a istotu v obcích. Celkové náklady v roce 2003 na VPP byly 3.256.431,- K .
Zabezpe ení odborné praxe absolvent a mladistvých V období od 1.1.2003 do 31.12.2003 bylo podáno 45 žádostí o dotaci na absolventskou praxi, z toho dv dohody byly uzav eny s platností od 1.1.2004. Ve ty ech p ípadech nebylo žádostem vyhov no vzhledem k tomu, že nespl ovaly podmínky pro absolventskou praxi. Celkov bylo v roce 2003 uzav eno 39 dohod na absolventskou praxi s nástupem do zam stnání a pracovním pom rem na dobu neur itou. V 9 p ípadech se jednalo o absolventy vysokých škol a ve 30-ti p ípadech o absolventy st edních odborných u iliš a st edních nebo vyšších odborných škol. Ke konci sledovaného období bylo na absolventské praxi umíst no celkem 36 absolvent , z toho 28 st edoškolák a 8 vysokoškolák . Výše dotace na mzdu v roce 2003 inila u absolvent st edních škol 5.000,-K m sí n a u absolvent vysokých škol 6.000,-K . Dotace jsou poskytovány obvykle po dobu 12-ti m síc . V roce 2003 došlo k výrazn jšímu snížení po tu žádostí o absolventskou praxi, i když ÚP vyvinul maximální možné úsilí o informovanosti podnikatel . Je zde p ímá souvislost s poklesem nabídky ( po tu) volných pracovních míst, která trvá již od po átku roku 2002 – s tím souvisí i trvalý r st míry nezam stnanosti. Jako každoro n se po et žádostí zvýšil po átkem zá í a to z d vodu, že absolventi, kte í nebyli p ijati na vysokou školu nebo nenastoupili do trvalého zam stnání, se nechali za adit do evidence uchaze o zam stnání a zam stnavatelé m li v této dob výb r z v tšího po tu absolvent i studijních obor . Po et uzav ených dohod 39 z toho právnické osoby 29 fyzické osoby 10 Na konci sledovaného období tj. k 31.12.2003 bylo v evidenci 363 absolvent a 41 mladistvých. Pro srovnání se v r. 2002 jednalo o 331 absolvent a 40 mladistvých. Nejv tší nár st evidovaných absolvent st edních a vysokých škol nastal jak již e eno ke konci srpna.V tšina absolvent p es prázdniny bu získá prac. pom r na dobu ur itou nebo si prázdninami prodlužuje školní rok. Evidovaní mladiství uchaze i jsou p edevším ti, kte í ukon ili ZŠ, ZvŠ, nebo nedokon ili SOU. Ze strany zam stnavatel je o tuto skupinu uchaze malý zájem vzhledem k tomu, že nemohou samostatn vykonávat n které druhy prací. Proto ÚP s touto skupinou pracuje jednak formou Klubu pro mladistvé – JOB klub, který je veden odd lením poradenství a dále pak v dob od dubna do srpna probíhaly 2 motiva ní kurzy s následnou rekvalifikací, kde ást tvo í teoretická p íprava a ást praktická. Jednalo se o obory íšník, d lník d eva ské výroby, pomocný zdravotní personál a prodava . V roce 2003 bylo vyplaceno na dotace na absolventskou praxi 995.764,-K .
- 30 -
Rekvalifika ní programy Celkem bylo do rekvalifika ních program za azeno 189 uchaze
o zam stnání.
Ú ad práce v roce 2003 realizoval cílené, necílené, motiva ní rekvalifika ní programy a pro absolventy škol rekvalifikace – stáže. Uchaze i m li zájem jednak o obory výu ní, jednak o zvládnutí základ práce na po íta i, o sva ování a také o obory, se kterými se uplatní v oblasti služeb. Podmínkou zde je p íslib zam stnání od budoucího zam stnavatele nebo po ukon ení rekvalifika ního kurzu zahájení samostatné výd le né innosti. Rekvalifikace – stáž byla zprost edkována pro 54 absolventy. Ú ad práce pokra oval v realizaci motiva ních kurz s následnou rekvalifikací, které zprost edkoval pro mladistvé i dosp lé uchaze e, absolventy základních nebo zvláštních škol, kte í dosud nezískali žádnou praxi v zam stnání nebo byli dlouhodob nezam stnanými uchaze i. Cílem kurzu bylo motivovat uchaze e pro získání následného zam stnání, získat d ležité pracovní návyky, orientovat se v pracovním prost edí, nau it se pravidl m spole enského chování, nau it se zvládat základy komunikace p i jednání se zam stnavateli atd. Projekt byl p ipravován ve spolupráci se vzd lávací agenturou Bfz, organiza ní složka, Cheb. Kurzy probíhaly dva, první pro oblast Klatovska a druhý pro oblast Sušicka a Horaž ovicka. Celkem bylo do tohoto druhu kurzu za azeno ú adem práce v pr b hu roku 24 uchaze . Celkov tuto formu motiva ního kurzu hodnotí ú ad práce jako velmi úsp šnou a hodlá v t chto projektech pokra ovat i v p íštím roce. Od ledna do prosince 2003 zabezpe il ú ad práce rekvalifikaci pro 189 uchaze o zam stnání. Toto íslo dokladuje neustále se zvyšující zájem uchaze o rekvalifika ní kurzy. V oboru sva ování získalo svá e ský pr kaz 19 uchaze . Sva ování bylo v tomto roce žádaným rekvalifika ním kurzem a také se uchaze i bez problém uplatnili na trhu práce. V t chto kurzech se bude nadále pokra ovat práv z d vod dobré uplatnitelnosti rekvalifikant ve strojírenské sfé e. V roce 2003 jsme op t zrealizovali kurz Pracovník pro obchod a služby, který absolvovalo 23 uchaze . Zna ný zájem byl o obor D evorubec-t ža , kterého se ú astnilo 9 uchaze . Kurz Obráb kov v tomto roce absolvovali 3 uchaze i, 2 uchaze ky se rekvalifikovaly na kade nice, ženy m ly zájem ješt o další obory ve službách – 2 v oboru Masér a 2 v Kosmetických pracích. V kurzu Základy podnikání získali nové poznatky 3 uchaze i. Následující kurzy byly obsazeny po jednom uchaze i : Kucha , Opravá motorových vozidel, Zpracování projekt s využitím grafických editor , Strojník zemních a stavebních stroj , Cukrá ské práce, Manikúra, íšník, Programátor WWW aplikací, Krupiér, Teorie a praxe reklamní fotografie, Hostinská innost. V oblasti ekonomie bylo v roce 2003 rekvalifikováno 11 uchaze na ú etnictví. Kurzy základ obsluhy výpo etní techniky absolvovalo 78 uchaze , proti roku 2002 lze hovo it o op t v tším zájmu, nebo tehdy absolvovalo 56 klient . Ú ad práce vychází p i realizaci rekvalifika ních program p edevším z aktuální situace a pot eb na trhu práce. Pro realizaci rekvalifika ních kurz ú ad práce spolupracoval s výchovn vzd lávacími za ízeními v Klatovech, v Plzni, v Praze, v Sušici a pro realizaci motiva ního kurzu s následnou rekvalifikací se vzd lávací agenturou Bfz, organiza ní složka Cheb.
- 31 -
V tabulce jsou uvedeny druhy a ceny rekvalifika ních kurz v roce 2003: Druh kurzu
Po et Rekvalifika ní st edisko
cena kurzu
Sva ování
19
Strojník zemních a staveb. stroj
1
D evorubec-t ža
9
Programátor www aplikací
1
Krupiér
1
Teorie a praxe reklamní fotografie
1
Project Welding Klatovy, SOŠ a SOU Sušice UNO Praha, s.r.o. Milan Galla, D lnická škola, Plze Dr. F.Strnad, AGENTURA KONTAKT, Klatovy SOPMA, Praha CASINO GAMING SCHOOL, Praha Ing. Zden k Rerych, Praha
Opravá motorových vozidel Zpracování projekt s využitím grafických editor Pracovník pro obchod a služby
1
SSOŠ SSOU BEAN, Praha
11 000,- K
1
AJAK, Plze
10 830,- K
1
Agentura N, Po áply
11 205,- K
Kucha
1
IVEX, Praha
10 300,- K
Zahradník, zahradnice
1
IVEX, Praha
14 500,- K
Cukrá ské práce
1
IVEX, Praha
9 800,- K
íšník, servírka
1
IVEX, Praha
9 800,- K
Hostinská innost
1
IVEX Praha
9 800,- K
Základy podnikání
3
NARP, Praha
37 500,- K
Holi ské a kade nické práce
2
L.Mat jková, RCPV, Plze
36 000,- K
Manik ra
1
HAPPY NAILS, Praha
7 900,- K
Obráb
3
ISŠ, Klatovy VOŠ a OA KT, Dekon Plze ,
25 875,- K
Kov
Obsluha PC
78
Motiva ní kurz s následnou rekvalifikací
24
Bfz,org.složka Cheb
Ú etnictví na PC
11
Masér
2
TRIGON Plze , DVD Plze , AJAK Plze , VOŠ a OA Klatovy RCPV, Plze
Kosmetické služby
2
RCPV, Plze
Pedikúra
1
Rekvalifikace – stáž
54
RCPV Klatovy, Horaž ovice, Nýrsko, Sušice, Plánice
- 32 -
226 793,- K 5 250,- K 62 560,- K 15 750,- K 19 900,- K 19 600,- K
164 000,- K 479 616,-K 80 547,- K 13 000 ,-K 36 000,- K 7 500,- K 0,- K
Podpora vytvá ení pracovních míst pro ob any se ZPS P i uplat ování aktivní politiky zam stnanosti je brán z etel na prioritní uplat ování osob se ZPS a se ZPS s TZP. Tak byla nap . opakovan umíst na na ve ejn prosp šné práce 1 osoba se ZPS a sice v Rabí, pro niž je to jediná možnost být v pracovním pom ru. S obsazováním míst pro ZPS jsou problémy. V chrán né díln VDI OBZOR v Sušici není obsazeno ani 25 míst, která jsou stanovena v dohod , p i emž ÚP je p ipraven kdykoliv rozší it dohodu na jakýkoliv po et míst. P esto je v Sušici evidováno na 81 uchaze o práci se ZPS a ZPS s TZP a ÚP je nem že umístit, i když VDI OBZOR by je zam stnal. Zde nastupuje ur itá nechu k práci a snad i možnost si p ivyd lat „na erno“ a tak si tito uchaze i p inesou r zná potvrzení o dalším omezení vzhledem ke zdravotnímu stavu apod.. Ú ad práce p ispívá na provoz chrán ných dílen p i Svazu t lesn postižených v Klatovech / 2 ženy / a na áste nou úhradu náklad p i provozu domáckých chrán ných pracoviš VDI Obzor Plze pro 6 osob se ZPS a ZPS s TZP. Jak výše uvedeno i na chrán nou dílnu VDI OBZOR Plze v Sušici, kde po et zam stnaných osob se ZPS a ZPS s TZP se pohybuje pr m rn okolo 19 – 20 osob v roce, nyní 18. Opat ení, kterým je uloženo zam stnavatel m s více než 25-ti zam stnanci zam stnávat stanovený podíl ob an se ZPS není podle našich zkušeností dostate n ú inné, protože nemotivuje zam stnavatele k vytvá ení vhodných pracovních p íležitostí pro zdravotn postižené. Po poslední zákonné úprav se zvýšila poptávka zam stnavatel po možnosti náhradního pln ní – odebírání výrobk od zam stnavatel zam stnávajících více než 50% zam stnanc se zm n nou pracovní schopností. I to je mírný signál ke zlepšení v oblasti zam stnávání osob se ZPS, ovšem jen u omezeného po tu zam stnavatel s p íslušným výrobním programem. ada zam stnavatel povinný podíl eší odvodem do státního rozpo tu i p esto, že výše tohoto odvodu byla zvýšena.
- 33 -
6. Stru ná analýza problémových skupin (oblastí)
Ob ané se zm n nou pracovní schopností jsou z hlediska možností zam stnání nejproblémov jší skupinou. Jejich po et se udržuje kolem ísla 300, v pr b hu roku 2003 bylo p ijato do evidence 282 osob se ZPS. Sou asná situace na trhu práce jim dává malou šanci na uplatn ní. Nov p ijatá právní úprava jejich zam stnávání snad zlepší situaci a zm ní i postoj zam stnavatel k této kategorii. Signály již jsou a zam stnavatelé se informují i na možnosti tzv. náhradního pln ní, což zase dává šanci zam stnávat osoby se ZPS ve výrobních družstvech invalid , apod. Na druhé stran ani možnost pobírat za zam stnance se ZPS m sí n 0,35 násobku pr m rné mzdy, pokud se jedná o provoz, kde je zam stnáno více než 50% zam stnanc se ZPS, nevede zam stnavatele k jejímu využití. K 31.12.2003 je v evidenci celkem 412 (loni 333) ob an , kte í mají ZPS (tj. 11,14% z celkového po tu uchaze ) a proti srovnatelnému období lo ského roku se jejich po et zvýšil o 79. Velký podíl na stále rostoucím po tu t chto osob v evidenci má celkov se zhoršující zdravotní stav populace. Ob ané mají na trhu práce velké problémy se svým uplatn ním, protože firmy nemají vytvo eny vhodné pracovní p íležitosti a tito lidé sami velmi asto p íliš velký zájem o práci nemají. V tšinou zdravotní omezení jsou tak rozsáhlá, že v mnoha p ípadech považujeme u t chto lidí možnost pracovat za pouze teoretickou – a to nejen kv li zdravotnímu stavu, ale zejména proto, že vhodná místa na trhu práce prakticky nejsou (ke 31.12.2003 pouze 2 z inzerovaných volných míst). Dlouhodob nezam stnaní uchaze i jsou nejv tší skupinou. Nejpo etn ji mezi nimi zastoupeni jsou op t ob ané se ZPS, dále pak obtížn umístitelní spoluob ané a uchaze i se základním a neukon eným vzd láním. Uchaze , kte í jsou v evidenci déle než jeden rok je k 31.12. 2003 celkem 1 176 ( k 31.12. 2002 celkem 1 016), z toho ob an se ZPS je stále cca 20 až 22 %, ostatní mají jen základní nebo neukon ené vzd lání, vyu ených nebo s vyšším vzd láním je minimum a zhruba 20-25 % je tzv. obtížn umístitelných. Nár st v absolutním ísle proti srovnatelnému období lo ského roku je 160 osob. Snad s n kolika výjimkami, kterých však není více jak 10 %, tém všichni z výše uvád ných po t jsou takoví uchaze i, kte í svoji energii v nují ne na zajišt ní zam stnání, ale na p esv d ování ÚP, zam stnavatel a léka , že nabízenou práci vykonávat nemohou. Sou asný systém výplat dávek HZ a následného sociálního zabezpe ení však nevytvá í tém žádný tlak na tyto ob any a umož uje jim relativn poklidné p ežívání. Ženy s malými d tmi jsou další problémová skupina. Snižuje se po et míst v p edškolních za ízeních, i školních družinách, zhoršují se možnosti dojížd ní za prací ve ejnými dopravními prost edky a v neposlední ad maminky naráží i na problém s pracovní dobou, nemají možnost v as vyzvednout d ti ze školy. Bilan ní diagnostika: Práv pro uchaze e z problémových skupin se realizovala nabídka služeb bilan ní diagnostiky. Popis této nové poradenské metody lze nalézt u charakteristiky problémových skupin.
- 34 -
Dopravní obslužnost v okrese je problémovou oblastí, jejíž úrove odpovídá sou asným možnostem spole nosti. To znamená, že stát prost ednictvím pov ených obcí a i zainteresovaných obcí zabezpe uje dopravní spojení na ranní sm nu, do školy, k léka i a k návšt v ú ad . Samoz ejm další a tím i v tší finan ní zatížení leží na obcích, které se musí na finan ních výdajích podílet, p itom ne všechny obce, pokud nemají alespo obecní lesy, jsou na tom finan n dob e. Krajské ú ady sice deklarují snahu dojížd ní za prací vylepšit, zatím však finan ní požadavky p evyšují jejich možnosti. Osobní doprava v okrese je zabezpe ena na ranní sm nu, stejn jako doprava z I. sm ny dom . Pokud se jedná o dopravu na t etí sm nu a dopravu ráno dom , tak toto nep ipadá z 99 % v úvahu a ani u dopravy z druhé sm ny to není lepší. Poslední spoje autobus vyjížd jí stále nejpozd ji v 17 hod., výjimkou je spoj z Klatov do Sušice, který vyjíždí v 18,25 hod. SAD se nebrání zavést jakýkoliv spoj. Ovšem musí mít záruku, že tento nebude pro n j ztrátový. Zde jsme u jádra problému, zatímco na ranní sm nu jezdí autobusy pln vytížené, tak u školních autobus i u autobus , které jsou ur eny k doprav ob an k léka i nebo na ú ady, se již mnohdy o vytíženosti nedá hovo it. Jsou tedy ztrátové a ne vždy mají obce na krytí ztrát. Tím pak už není možnost za adit další spoje, které by jezdily na ostatní sm ny a nebyly by vytížené. Zvlášt tíživá je situace v regionu Sušice, Kašperské Hory, Horaž ovice a sm rem k státním hranicím od Nýrska. Zde je minimální hustota obyvatelstva daná polohou u západní hranice, kde se systematicky snižoval po et obyvatel a nebyl zájem, aby lidé zde migrovali. Jak uvedeno v úvodu, rozlohou je okres na druhém míst , ale po tem obyvatel až na 52. míst mezi okresy R. V takovýchto podmínkách lze t žko vytvo it dopravní sí , aby vyhovovala požadavk m ob an a sou asn nebyla ztrátová. N které obce nap . Kašperské Hory a Chanovice ešily problém zavád ním vlastní dopravy pomocí mikrobus , zvlášt pro dopravu ob an na ú ady a k léka i, kdy spoje autobusy SAD nejsou využity. Po vyhodnocení se ale ukázaly jako ztrátové. Vlaková doprava je sice stále omezována, ale da í se jí udržet v rozumných mezích, kdy zaru uje dopravu stejn jako autobusy na ranní a mnohde i odpolední sm nu. Záv rem je nutné konstatovat, že p i neustálém zdražování dopravy se již vyplácí mnoha lidem se sdružit a jezdit do práce osobním autem jednoho z nich. Na tuto filozofii již za ínají „slyšet“ i n kte í zam stnavatelé a v tomto sm ru hmotn zainteresovávají své zam stnance, aby je udrželi, nap . obchodní velkoprodejny typu Hypernova nebo Diskont, v dob p ed vyhlášením konkurzu i ŠKODA KLATOVY s.r.o.. Není také již ojedin lé, že rodi e, kte í jezdí za prací do Sušice nebo Klatov berou svoje d ti s sebou do školy. Zde mohou d ti sou asn chodit nap . do hudební školy nebo na výuku jazyk . Na druhé stran je pak málo d tí ve škole na vesnici a ta pak bojuje o p ežití. Mnoha menším školám v regionu kon í platnost výjimek, kdy se škola nemusela zav ít nap . v Žihobcích, Strašín (pouze do 5.ro níku), ale jejich obnovení není státní správa p íliš naklon na a tak na venkov se po et škol op t sníží. D ti od 6. t ídy pak musejí dojížd t do vzdálených škol. V již zmín ném Strašín do Kašperských Hor. V okrese je n kolik autodopravc , kte í zajiš ují dopravu ob an – p evážn rekrea ní. V n kolika p ípadech využívá jejich služeb i SAD zvlášt pro ranní dopravu do Klatov mezi 7 – 8 hodinou, kdy stávající kapacity nesta í a nasazení dalších by nabylo rentabilní. Vedle t chto zde je již zavedená firma Centrum Tour, která se ale specializuje jen na linky pro ní výhodné nap . Nýrsko-Klatovy-Plze -Praha, Sušice-Horaž ovice-Strakonice-Praha. Vzhledem k tomu, že nepobírá žádné státní dotace, m že a jde s cenou jízdného pod cenu SAD (to má rozdíl mezi dotací a cenou jízdného stanovený) a tím vlastn provádí likvidaci konkurence na n kterých linkách výše uvedených. Dopravu Klatovy- Nýrsko již ovládla zcela. Problém je v tom, že jde pouze o lukrativní a tudíž výnosné linky a tak ostatní pak jsou omezeny možnostmi SAD a financemi obcí.
- 35 -
7. Shrnutí S ohledem na rozkolísanost trhu danou poklesem EURa došlo k výraznému snížení objemu zakázek pro n mecké odb ratele a tím ke snižování až zastavení výroby nap . PARAT, což vede k propoušt ní zam stnanc a tím k nár stu nezam stnanosti. -
projevuje se velká ekonomická závislost na odb ratelích z EU hlavn ze SRN, to vede ke ztrát odbytu-snížení výroby- snížení zam stnanosti nap . PARAT vyráb jící výrobky z k že – i st echy pro auta BMW a Mercedes. Tato firma v minulém roce skon ila a s ní i 150 lidí.
-
okres postihly v minulém roce rozmary po así, které vedou ke snížení výnos a tím ke ztrátám, tak se ada zem d lských firem dostala do konkurzu nebo je v kritické situaci
-
legislativní opat ení p i zam stnávání osob se ZPS nep ineslo ur ité oživení do této kategorie, naopak se snaží na tom n kte í podnikatelé vyd lat bez ohledu na tyto osoby
-
pozornost je nutné stále v novat absolvent m a ob an m obtížn umistitelným, nebo nabídka volných míst je nejnižší za posledních 10 let, ur ité nad je vkládáme do nového zákona o zam stnanosti, který snad pom že tyto problémy snáze ešit
Nevyrovnanost v zam stnanosti v jednotlivých mikroregionech se zv tšuje, v p íhrani ních oblastech se neda í iniciovat vznik nových pracovních p íležitostí vlivem nízké hustoty obyvatelstva a neexistencí ádného dopravního spojení, projevují se i opat ení z n mecké strany hranice, kdy získání nového pracovního povolení v N mecku je více než obtížné s výjimkou práce zdravotních sester p evážn v penzionech pro d chodce. Tlak na zam stnávání cizinc , který za al na okrese vzr stat na p elomu let 1994-1995 se ustálil, v hodnoceném období lze hovo it o ur ité stagnaci - podrobn ji je situace popsána v p íslušné kapitole. Je zde možné op t jen apelovat na pat i né odbory našeho ministerstva, aby byl vyvíjen tlak v legislativní oblasti (otázkou je vstup do EU) a byly upraveny podmínky p i povolování pracovní innosti cizinc - zejména vydávání živnostenských oprávn ní a registrací u obchodních soud . Rovn ž opat ení v obchodním zákoníku u smluv o dílo by velice pomohla pr hledn jší innosti, jak orgán m policie, tak orgán m ú ad práce. P ijatá legislativní opat ení snad rovn ž i tady pomohou ešit situaci, i když s p ipravovaným vstupem do EU dojde jist k další úprav . Toto hodnocení se opakuje pravideln . Je však v této souvislosti si nutné uv domit, že ne ešením dané situace se z regionu o podpr m rné MN p íští rok stane region s nadpr m rnou MN. P itom bez možnosti využít finan ních podpor vzhledem k tomu, že zde nejsou žádné silné výrobní i finan ní kapacity. V oblasti aktivní politiky byl kladen d raz na skupiny obtížn umístitelných osob, p edevším osob se ZPS a osob, které se poprvé objevily na trhu práce. P es snahu ÚP stávající podmínky – p edevším finan ní - aktivní politiky sm rem k zam stnavatel m již nejsou p íliš atraktivní a tak se pokusí ÚP zvýšit atraktivnost nástroj APZ (i vzhledem ke zvýšení minimální mzdy) zvýšením paušálních náhrad APZ. Z výše uvedeného vyplývá nutnost zm nit p ístup k otázkám a ešením zam stnanosti jako celku. V sou asné dob roste nezam stnanost v p íhrani ních okresech se SRN velmi rychle. Nástroje APZ, které má ú ad práce k dispozici nejsou ur eny pro ešení masivního vzr stu nezam stnanosti, proto ani nemohou významn nezam stnanost ovlivnit. Pokud bude vývoj pokra ovat tímto sm rem dále, lze o ekávat, že do 1 roku zde bude nadpr m rná nezam stnanost, již dnes – v lednu 2004 dosáhla 9%. Pak sice již regiony dosáhnou na možnost - 36 -
finan ních pobídek, ale nebude, kde je využít vzhledem ke specifice okresu, kde p evládá zem d lství a hrozí zánik pr myslových subjekt , kterých je i tak velmi málo. A subjekty, které by byly schopny je profinancovat, jak výše uvedeno, zde nejsou.
8. O ekávaný vývoj zam stnanosti a nezam stnanosti v 1.pololetí 2004 Po et nezam stnaných proti roku 2002 stoupl na 3 697 (v celých íslech je to + 390 osob) a míra nezam stnanosti je 8,42 %. Zcela se naplnil náš p edpoklad z p edcházejících rozbor , že míra nezam stnanosti v roce 2003 m že v našem okrese stoupnout o 1 %. Tento nár st je v celém okrese. V naší "tradi ní" oblasti na Kašperskohorsku - kde hlavn útlum pr myslu pokra uje ( MN 14,48%) na Sušicku ( MN 11,48%), celkov pak zem d lství a zhoršená dopravní obslužnost zde hrají podstatnou roli - dochází k dalšímu výraznému stoupání nezam stnanosti. Míra nezam stnanosti rok 2003 – 8,42% proti roku 2002 – 7,41%. Ekonomická situace mnoha firem, vlivem recese v EU a dalším ekonomickým tlak m v R je v okrese na hran . Rovn ž zem d lství vlivem poklesu výkupních cen dobytka i plodin rostlinné výroby hluboko pod výrobní náklady a ješt vlivem nep ízn po así prožívá nejhorší rok od roku 1990. Proto p íští rok bude pro zem d lství rozhodující. Vlivem výše uvedených faktor lze oprávn n p edpokládat, že nezam stnanost v regionu Ú adu práce v Klatovech dosáhne v roce 2004 ( spíše mírn p ekro í) hranici pr m rné míry nezam stnanosti v eské republice. V I. polovin roku o ekáváme prudký nár st v lednu a poté mírné snížení nebo stagnaci jako tradi n až do ervna, kdy dochází ve zvýšení nezam stnanosti a mohla by dosahovat lednové úrovn okolo hranice 9 %. To vše jsou p edpoklady za standardních podmínek, pokud nedojde k hromadnému propoušt ní u n kterého v tšího zam stnavatele (nap . ŠKODA KLATOVY s.r.o., která je v konkurzu). Jinak jsou zde hlášení o hromadném propoušt ní u Mlékáren Klatovy a.s., Pozemních staveb Klatovy a.s.. Po dosažení pr m rné míry nezam stnanosti již sice dosáhnou podnikatelské subjekty na finan ní pobídky, ale nebude, kde je využít. Klatovský okres má specifické podmínky, které jsou obdobné t m na severu ech. Skoro žádný pr mysl, velmi malá hustota obyvatel a špatná sí hromadné ve ejné dopravy, orientace na požadavky zákazník z SRN – pomocné nízko ohodnocené práce, které není možné v SRN beze ztrát vykonávat. Když i tyto zakázky padají dochází ke konkurz m. V roce 2003 jich bylo vyhlášeno 18. V silách Ú adu práce v Klatovech již není vzniklou situaci možné výrazn ovlivnit prost edky nap .APZ. P edpokládáme, že situaci zna n usnadní nový zákon o zam stnanosti, který má platit od kv tna roku 2004 a který zamezí mnoha nezdravým jev m. Otázkou v této souvislosti z stává náš vstup do EU. - 37 -
B. TÉMATICKÝ ROZBOR
- 38 -
I.
Situace v jednotlivých mikroregionech
Klatovy Mikroregion s nejv tším po tem obyvatel i s relativn nejvyšší nabídkou pracovních p íležitostí – je zde soust ed na podstatná ást pr myslového potenciálu okresu, sídlo zde mají i rozhodující stavební firmy. Míra nezam stnanosti 6,98 % je druhá nejnižší v rámci okresu, po et uchaze je také druhý v po adí, ale na opa ném konci a je to 1 405 osob. Toto íslo p evyšuje nabídku volných míst - po et uchaze na jedno volné místo je 5,2, p esto se projevuje nedostatek zam stnanc v textilním pr myslu (ši ky, švadleny) a ve stavebnictví (zedník), dále v r zných pomocných profesích. Sušice V po tu obyvatel druhé místo, druhé místo v mí e nezam stnanosti ( 11,41 %), a druhé místo v absolutním po tu uchaze o zam stnání – 1 258. Rozsah pracovních p íležitostí se siln redukoval (armáda, zm ny v pr mysl. podnicích – SOLO, PAP, D evo echy Dlouhá Ves). Po et uchaze v pr b hu období kolísá a je ovliv ován i sezónou - cestovní ruch, lesnictví, zem d lství. Stále v tším problémem (a nejen zde ) je zhoršující se dopravní spojení, kdy na sm nné provozy a provozy s atypickou pracovní dobou (služby, apod.) se nelze dostat v bec. I z t chto d vod na jedno volné pracovní místo p ipadá 14,3 uchaze . Horaž ovice T etí mikroregion co do po tu obyvatel a t etí i v po tu nezam stnaných (402). Procentní hodnota 6,67 je o 1,75% pod hranicí okresního pr m ru. Pracovní p íležitosti poskytuje textilní pr mysl (JITEX), v zem d lství a lesním hospodá ství se snižují nejen vlivem ekonomických problém , ale i vlivem zhoršující se dopravní obslužnosti. Rovn ž po etná skupina t žko umístitelných, resp. dlouhodob se evidujících, zde hraje svoji roli. 58 volných míst, na jedno místo p ipadá 6, 9 uchaze e. Nýrsko tvrté po adí podle po tu obyvatel a tvrté v mí e nezam stnanosti 7,74 % (343 osob). Zde došlo ke snížení 0,46 % proti lo skému roku. M sto poskytuje pracovní p íležitosti ve zpracovatelském pr myslu, v obcích pak v sezón zem d lství a lesy. Z p íhrani ních obcí v podstat neexistuje dopravní spojení, a tak v této ásti mikroregionu je nejv tší celoro ní nezam stnanost obtížn umístitelných osob. Proti srovnatelnému období lo ského roku míra nezam stnanosti mírn vzrostla a s ohledem na zám ry místních firem snad dojde k jejímu snížení. Volných míst bylo ke konci roku 37, to znamená, že na jedno p ipadalo 9, 3 uchaze e. Plánice Plánicko je na pátém míst v po tu obyvatel, t etí ve výši míry nezam stnanosti a ocitá se již nad okresním pr m rem. V absolutních íslech: 118 uchaze , v procentech: 9,04. V oblasti zem d lství došlo v roce 2002 k vyhlášení konkurzu na Zem d lskou obchodní spole nost v Plánici a v roce 2003 byl vyhlášen konkurz na další zem d lskou firmu - 39 -
v Nalžovských Horách. Toto m lo silný dopad na zvýšení míry nezam stnanosti. Stejn jako jinde je i zde velmi ídká dopravní sí - navíc pouze autobusová. S ohledem na charakter regionu (zem d lství, jednoduchá malovýroba, spíše dojížd ní do v tších center) není zde žádná nabídka volných míst. S nulovou nabídkou jsme se dosud v regionech nesetkali. Kašperské Hory Na po et obyvatel je zde vysoké íslo nezam stnaných - 171 (loni 184 osob) a z toho vyplývá nejvyšší míra nezam stnanosti v rámci okresu 14,48 % (loni 16,04 %). Jde o mikroregion, kde oproti srovnatelnému období lo ského roku došlo k pohybu u míry nezam stnanosti, našt stí sm rem dol o 1,56 %. Malý po et pracovních míst je v textilním pr myslu, službách, lesy jsou ovlivn ny sezónností. Jiné zam stnání, resp. pohyb pracovní síly kv li chyb jící ve ejné doprav je minimální, velice negativn se zde projevují jakékoliv problémy v sušických firmách. Vlastní nabídka volných míst je zanedbatelná - 4, a to znamená, že na zam stnání p ímo v oblasti Kašperských Hor eká 42,8 uchaze na jedno inzerované volné místo.
- 40 -
II. Problémy mladistvých a absolvent škol na trhu práce
Mladiství uchaze i Ú ad práce nabízí pro tuto problémovou skupinu uchaze o zam stnání možnost navšt vovat „Job klub - klub mladých“. V roce 2003 bylo za azeno 26 uchaze do dvou skupin a bylo naplánováno 6 skupinových setkání pro každou skupinu. Job klub byl realizován na IPS v Klatovech a v Sušici referentkami odd. poradenství z vlastních zdroj . Obsahov je nápl kurzu zam ena na získávání základních praktických, sociálních a komunika ních dovedností, které jsou nepostradatelné pro orientaci na trhu práce. Sou ástí Job klubu jsou besedy s odborníky, nap . na téma pracovn právní p edpisy, prevence v oblasti drog a závislostí apod. Velký d raz je v nován p íprav na další povolání a získání mladistvých uchaze pro další vzd lávání na SOU. Práv z pohledu d ležitosti získávání t chto dovedností ú ad práce zprost edkoval motiva ní kurzy s následnou rekvalifikací pro mladistvé ve spolupráci se vzd lávací akademií Bfz., org. složka Cheb. Osv d ilo se nám za azovat do t chto kurz r zné v kové skupiny uchaze , nebo práv p sobení lidí r zných v kových kategorií má i na mladistvé sv j významný výchovný ú inek. Mnohdy ve skupinách dochází k výchovnému p sobení mezi uchaze i, které napomáhá k integraci mladistvých do spole nosti. Do t chto kurz bylo celkem v pr b hu roku za azeno 24 ú astník . Uchaze i, kte í jsou za azovaní do motiva ních kurz , jsou asto poznamenáni nevhodným p sobením rodinného prost edí. asto jsou to práv rodi e, kte í mladistvému nástup do motiva ního kurzu nedoporu ují. Zde nastupuje mnohdy velmi náro ná práce poradc pro volbu povolání, kte í musejí pak pracovat individuáln s mladistvým, jeho rodinou a motivovat je pro ú ast v tomto kurzu. Pokud se cíl poda í a uchaze absolvuje kurz získáním osv d ení, kdy je zau en pro ur itou profesi, pak lze hovo it o velkém úsp chu poradenské práce. Informa ní a poradenské st edisko pro volbu a zm nu povolání nabízí služby p edevším žák m základních škol, kte í se rozhodují pro svoje profesní zam ení, ale též dalším zájemc m z ad uchaze o zam stnání a ve ejnosti. Prostor IPS využívají každé pond lí pracovníci Rekruta ního st ediska Armády eské republiky od 10,00 – 16,30 hod. V rámci spolupráce ÚP s ostatními subjekty na trhu práce a ve školství se 19. 11. 2003 uskute nila v KD Družba prezenta ní akce Akademie emesel pod názvem „Pot eba emesel aneb aby nám emesla nezanikla“. Ú ad práce a Okresní hospodá ská komora v Klatovech byly hlavními organizátory projektu. V pr b hu akademie se konal ve spolupráci s Hospodá skou komorou Bavorska workshop na téma duální systém u ovského vzd lávání, kterého se mohli zú astnit zástupci všech typ škol, organizací, zam stnavatelé, zam stnanci ú ad práce a další zájemci z ad ve ejnosti. P ehlídky v KD Družba se aktivn zú astnili žáci SOU z oblasti Plze ska, Domažlicka a Klatovska. Hlavní prioritou této akce bylo podchytit
- 41 -
zájem žák základních škol o u ební obory. Akademie m la mezi návšt vníky kladný ohlas a v roce 2004 se op t uskute ní. Služby IPS velmi dob e hodnotí jednak sami žáci a rodi e, ale také výchovní poradci ze základních i st edních škol. V tomto sm ru má ú ad práce dobrou spolupráci se školskými za ízeními v okrese. Poradenské st edisko za celý rok navštívilo zhruba 520 žák na Klatovsku, 160 žák na Sušicku, a to bu jako jednotlivci nebo p i skupinových návšt vách organizovaných ú adem práce a školami. Dále se IPS využívají pro job kluby, výb rová ízení pro zam stnavatele, pro výb ry na rekvalifikace – stáže, pro informativní sch zky se zam stnavateli aj.
Absolventi V okrese Klatovy je 6 st edních škol: pr myslová, zem d lská, zdravotnická, dv gymnázia a obchodní akademie, která tvo í jednotný celek s vyšší odbornou školou a státní jazykovou školou. Dále je zde integrovaná st ední škola, SOŠ a SOU v Sušici, SOU a OU v Sušici, SOU potraviná ské a služeb v Klatovech a SOU, OU a U v Horaž ovicích. Na sch zkách s výchovnými poradci ú ad práce informuje o po tech nezam stnaných absolvent SŠ a SOU. K poslednímu prosinci 2003 byl tradi n nejnižší po et nezam stnaných absolvent ze St ední zdravotnické školy v Klatovech : 3, z Gymnázia v Klatovech : 5, z Gymnázia v Sušici : 3, z VOŠ a Obchodní akademie v Klatovech: 15. Dále pak ze St ední pr myslové školy v Klatovech žádalo o pomoc p i zprost edkování zam stnání 20 uchaze , ze St ední zem d lské školy v Klatovech 35, z Integrované SŠ v Klatovech 46. Ze st edních odborných u iliš bylo zaevidováno k 31. 12. 2003 nejvíce absolvent SOŠ a SOU ze Sušice: 68, SOU a OU v Sušici:14 a ze SOU, OU a U v Horaž ovicích: 31. V rámci innosti informa ního a poradenského st ediska prob hly besedy na st edních školách na téma zam stnanost, ucházení se o své první zam stnání a innost ú adu práce. O tyto besedy je zájem p edevším u 3. a 4. ro ník , nebo jim pomáhají p i jejich první orientaci na trhu práce a jsou editelstvím škol i žáky velmi dob e p ijímány. Absolvent m škol byla stejn jako v minulém roce nabízena nová forma aktivní politiky zam stnanosti rekvalifikace – stáž. Na tuto stáž nastoupilo celkem 54 absolvent škol (loni 17, což je více jak trojnásobný nár st ). Zpravidla jsou stáže uzavírány na 6 m síc a asto dochází k prodlužování stáže až na 12 m síc . Zájem zam stnavatel se neustále zvyšuje a možnost získání praxe je i ze strany absolvent využívána. Stáže probíhaly u t chto zam stnavatel : Zem d lská agentura MZe R v Klatovech, Finan ní ú ad v Klatovech, Okresní muzeum, Celní ú ad v Klatovech, Okresní správa sociálního zabezpe ení v Klatovech a v Sušici, M sto Sušice, M sto Klatovy, M sto Horaž ovice , Okresní hospodá ská komora KT, Policie R, DDM v Sušici aj.
- 42 -
III. Faktory p ízniv ovliv ující nezam stnanost Dnes se tyto výhody p em nily v nevýhody a naopak tla í nezam stnanost celostátnímu pr m ru a za rok již možná i k nadpr m rným hodnotám míry nezam stnanosti 1.) Poloha okresu na hranicích se SRN. Velkou výhodou okresu Klatovy ( i ostatních v západním pohrani í) je jeho sousedství se Spolkovou republikou N mecko, kam odchází sice již mén , ale ješt stále mnoho lidí z p íhrani ních okres za daleko lépe placenou prací - by je to mnohdy práce, kterou v N mecku nechce nikdo d lat. Jedná se nap . o kucha e, íšníky, servírky, pokojské, uklize ky všeho druhu, pomocníky na stavbách, v pr myslu i v zem d lství. Takto se od erpá hrubým odhadem minimáln 600 osob z potenciálních nezam stnaných. 2.) V okrese není t žký pr mysl. Dalším p íznivým faktorem byl stav, kdy se v západních p íhrani ních okresech za minulého režimu nesm l budovat t žký pr mysl, který byl v devadesátých letech nejvíce postižen. V celém okrese je jen jeden závod – ŠKODA KLATOVY s.r.o., který v sou asné dob má p ibližn polovi ní stav zam stnanc oproti roku 1993 – 300 a nyní doplatil na hospodá skou recesi v EU a je v konkurzu. Nebo-li co d íve byla výhoda, je dnes t žký handicap. 3.) Rozvinutý lehký pr mysl – zvlášt textilní a potraviná ský. Z lehkého pr myslu má nejv tší zastoupení textilní pr mysl, kde naopak vlivem zakázek ze zahrani í je nedostatek ši ek, který se eší prací cizinc . Dostatek zakázek je zp soben mj. nízkými mzdami – pr m rný plat je zde okolo 10.000,-K . Další je rozvinutý potraviná ský pr mysl, kde i p es díl í snižování nebyl pokles zam stnanc v tší než 20%. Rovn ž i zde nyní došlo k propadu a k v tšímu snižování stavu zam stnanc . 4.) Rozvinuté zem d lství. Rozvinuté bylo zem d lství, které ješt dnes zam stnává cca 20% práce schopného obyvatelstva. Pokud jsou ob ané sdružení v ZD nebo VOS je problematické jejich propoušt ní, když vstupem do spole nosti sem zárove vložili i p du. Z toho plyne i pr m rná mzda v zem d lství, která je 11.000,-K p i celkové pr m rné mzd v kraji 15.992,-K . Vlivem propadu výkupních cen, kdy se vyrábí vep ové za 35,-K /kg a prodává se 25,-K /kg, výkupní cena potraviná ské pšenice klesla z 3.600K /t na 2.000-2.200K /t a dále vlivem nep íznivého po así, stojí dnes v tšina zem. podnikatelských subjekt p ed zánikem. 5.) Velikost závod . Posledním d ležitým faktorem je velikost závod . Žádný nem l více než 1000 zam stnanc a v sou asné dob mají okolo 400 zam stnanc . Nejv tší je Západo eské konzumní družstvo v Sušici, která zam stnává 713 osob. Kolapsem i nejv tších podnik , pokud nebudou následovat za sebou, nestoupne nezam stnanost nap . na dvojnásobek. Proto i bankroty SOLOLITU a KOZAKU neovlivnily výrazn nezam stnanost. Vlivem recese v západní Evrop se dostalo v tšina podnik do potíží s odbytem a tak je zde v tší reálné nebezpe í propadu nezam stnanosti. Na p ípadnou restrukturalizaci výroby ale již nemají as.
- 43 -
C. P ÍLOHA
- 44 -
I. Mapa okresu s uvedením míry nezam stnanosti
*
+
" # " Janovice nad Úhlavou Týnec
, &
-,
'!
- '
+# # $!
" # %
, "
# & )
! (
)
(
,
!%
"
-
!
+#
-, #
!#
#
$
% .#, .
%
-
&' !
- 45 -
( &) 15 až 100 (10) 12 až 15 (12) 9 až 12 (25) 6 až 9 (24) 0 až 6 (24)
II. Tabulky a grafy
Vývoj po tu uchaze
4000
o zam stnání
3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 12/1991
12/1992
12/1993
12/1994
12/1995
12/1996
12/1997
12/1998
12/1999
12/2000
12/2001
12/2002
12/2003
Vývoj míry nezam stnanosti 9
8,42 8,06 8,02
8 7
7,41 6,83 6,41
6,61 6,22
6
5,97
6,16 6,27
6,56 6,54
7,65 7,27
6,78
7,40
7,65
7,85 7,81 7,78
7,04 6,94
5,70 5,69
[%]
5 4 3 2 1 0 12/2001
3/2002
6/2002
9/2002
12/2002
- 46 -
3/2003
6/2003
9/2003
12/2003
Vývoj míry nezam stnanosti v roce 2003 9,00 8,00
8,06
8,42 8,02 7,65
7,41
7,27
7,40
7,04
7,00
7,65
7,85
7,81
7,78
6,94
6,00
[%]
5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 0,00 12/2002
2/2003
4/2003
Vývoj po tu uchaze
6/2003
8/2003
10/2003
12/2003
o zam stnání v letech 2001 až 2003
3750
3500
2003
3250
2002 3000
2750
2500
2001
2250
2000 12
1
2
3
4
5
6 M síc
- 47 -
7
8
9
10
11
12
Vývoj volných pracovních míst M síc
Celkem
z toho
prac. míst
pro d lníky
THP a ostatní
pro ZPS
Prosinec
718
591
127
12
Leden 2002
716
557
159
16
Únor
700
537
163
14
B ezen
672
515
157
15
Duben
677
548
129
18
Kv ten
676
540
136
5
erven
639
502
137
5
ervenec
724
602
122
6
Srpen
645
546
99
6
Zá í
639
544
95
6
618
543
75
6
Listopad
533
466
67
6
Prosinec
499
416
83
4
Leden 2003
570
448
122
5
Únor
533
416
117
2
B ezen
516
441
75
5
Duben
551
465
86
2
Kv ten
577
477
100
1
erven
574
482
92
3
ervenec
528
432
96
2
Srpen
527
447
80
7
Zá í
549
462
87
8
463
379
84
7
Listopad
473
401
72
6
Prosinec
458
388
70
2
íjen
íjen
- 48 -
Vývoj po tu volných míst v letech 2001 až 2003 1000 900
2001
800 700
2002
600 500
2003
400 300 200 100 0 12
1
2
3
4
5
6 M síc
- 49 -
7
8
9
10
11
12
Vývoj po tu uchaze M síc
Po et uchaze celkem
o zam stnání a volných pracovních míst Míra nezam stnanosti [%]
Volná místa
Po et uchaze na jedno volné místo
Prosinec 2000
2847
6,17
695
4,10
Leden 2001
2988
6,44
648
4,61
Únor
2910
6,27
724
4,02
B ezen
2762
5,95
703
3,93
Duben
2566
5,50
706
3,63
Kv ten
2467
5,28
838
2,94
erven
2384
5,11
792
3,01
ervenec
2485
5,35
829
3,00
Srpen
2549
5,49
871
2,93
Zá í
2564
5,52
865
2,96
2540
5,50
832
3,05
Listopad Prosinec
2669 2957
5,78 6,41
788 718
3,39 4,12
Leden 2002
3137
6,83
716
4,38
Únor
3037
6,61
700
4,34
B ezen
2856
6,22
672
4,25
Duben
2696
5,97
677
3,98
Kv ten
2575
5,70
676
3,81
erven
2568
5,69
639
4,02
ervenec
2768
6,16
724
3,82
Srpen
2813
6,27
645
4,36
Zá í
2944
6,56
639
4,61
2919
6,54
618
4,72
Listopad Prosinec
3026 3307
6,78 7,41
533 499
5,68 6,63
Leden 2003
3567
8,06
570
6,26
Únor
3548
8,02
533
6,66
B ezen
3386
7,65
516
6,56
Duben
3234
7,27
551
5,87
Kv ten
3137
7,04
577
5,44
erven
3090
6,94
574
5,38
ervenec
3265
7,40
528
6,18
Srpen
3377
7,65
527
6,41
Zá í
3466
7,85
549
6,31
3431
7,81
463
7,41
3419 3697
7,78 8,42
473 458
7,23 8,07
íjen
íjen
íjen Listopad Prosinec
- 50 -
Vývoj po tu uchaze
a volných míst
4000
3500
Uchaze i
3000
2500
2000
1500
Volná místa 1000
500
0 12/2001
3/2002
6/2002
9/2002
12/2002
- 51 -
3/2003
6/2003
9/2003
12/2003
Vývoj po tu uchaze M síc
Po et uchaze celkem
o zam stnání a uchaze
pobírajících HZ
Míra nezam stnanosti [%]
Uchaze i pobírající p ísp vek osob
% z celk. po tu
Prosinec 2000
2 847
6,17
1 318
46,29
Leden 2001
2 988
6,44
1 415
47,36
Únor
2 910
6,27
1 348
46,32
B ezen
2 762
5,95
1 192
43,16
Duben
2 566
5,50
1 031
40,18
Kv ten
2 467
5,28
974
39,48
erven
2 384
5,11
927
38,88
ervenec
2 485
5,35
1 006
40,48
Srpen
2 549
5,49
1 052
41,27
Zá í
2 564
5,52
1 105
43,10
2 540
5,50
1 080
42,52
Listopad Prosinec
2 669 2 957
5,78 6,41
1 207 1 410
45,22 47,68
Leden 2002
3 137
6,83
1 577
50,27
Únor
3 037
6,61
1 471
48,44
B ezen
2 856
6,22
1 268
44,40
Duben
2 696
5,97
1 170
43,40
Kv ten
2 575
5,70
1 034
40,16
erven
2 568
5,69
1 040
40,50
ervenec
2 768
6,16
1 222
44,15
Srpen
2 813
6,27
1 277
45,40
Zá í
2 944
6,56
1 409
47,86
2 919
6,54
1 392
47,69
Listopad Prosinec
3 026 3 307
6,78 7,41
1 440 1 655
47,59 50,05
Leden 2003
3 567
8,06
1 860
52,14
Únor
3 548
8,02
1 833
51,66
B ezen
3 386
7,65
1 599
47,22
Duben
3 234
7,27
1 438
44,47
Kv ten
3 137
7,04
1 362
43,42
erven
3 090
6,94
1 317
42,62
ervenec
3 265
7,40
1 456
44,59
Srpen
3 377
7,65
1 554
46,02
Zá í
3 466
7,85
1 665
48,04
3 431
7,81
1 629
47,48
3 419 3 697
7,78 8,42
1 565 1 788
45,77 48,36
íjen
íjen
íjen Listopad Prosinec
- 52 -
Vývoj po tu uchaze
o zam stnání a po tu uchaze
pobírajících HZ
4000
3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 12/2002 1/2003 2/2003 3/2003
4/2003
5/2003
6/2003
7/2003
- 53 -
8/2003
9/2003
10/2003
11/2003
12/2003
Uchaze i s HZ Uchaze i
Vývoj po tu uchaze M síc
Po et uchaze celkem
o zam stnání a absolvent Míra nezam stnanosti [%]
Absolventi po et
% z celk. po tu
Prosinec 2000
2847
6,17
270
9,48
Leden 2001
2988
6,44
243
8,13
Únor
2910
6,27
224
7,70
B ezen
2762
5,95
221
8,00
Duben
2566
5,50
204
7,95
Kv ten
2467
5,28
196
7,94
erven
2384
5,11
197
8,26
ervenec
2485
5,35
281
11,31
Srpen
2549
5,49
322
12,63
Zá í
2564
5,52
385
15,02
2540
5,50
344
13,54
Listopad Prosinec
2669 2957
5,78 6,41
327 313
12,25 10,59
Leden 2002
3137
6,83
298
9,50
Únor
3037
6,61
235
7,74
B ezen
2856
6,22
213
7,46
Duben
2696
5,97
237
8,79
Kv ten
2575
5,70
214
8,31
erven
2568
5,69
217
8,45
ervenec
2768
6,16
246
8,89
Srpen
2813
6,27
313
11,13
Zá í
2944
6,56
459
15,59
2919
6,54
389
13,33
Listopad Prosinec
3026 3307
6,78 7,41
344 331
11,37 10,01
Leden 2003
3567
8,06
316
8,86
Únor
3548
8,02
300
8,46
B ezen
3386
7,65
280
8,27
Duben
3234
7,27
318
9,83
Kv ten
3137
7,04
291
9,28
erven
3090
6,94
285
9,22
ervenec
3265
7,40
358
10,96
Srpen
3377
7,65
392
11,61
Zá í
3466
7,85
503
14,51
3431
7,81
435
12,68
3419 3697
7,78 8,42
376 363
11,00 9,82
íjen
íjen
íjen Listopad Prosinec
- 54 -
Vývoj po tu absolvent v evidenci ÚP v Klatovech 600
2003 500
400
300
2002
200
2001 100
0 12
1
2
3
4
5
6 M síc
- 55 -
7
8
9
10
11
12
