ZPRÁVA
o situaci na trhu práce v okrese Klatovy v 1.pololetí roku 2003
INFORMACE
Srpen 2003
Obsah:
A.
ZÁKLADNÍ ZPRÁVA ................................................................................................................................. 2 1.
CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA OKRESU .............................................................................................................3
2.
ZAM
3.
NEZAM
4.
CIZINCI NA TRHU PRÁCE ................................................................................................................................22
5.
AKTIVNÍ POLITIKA ZAM
6.
STRU
7.
SHRNUTÍ ........................................................................................................................................................33
8.
O
B.
STNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA ....................................................................................................5 STNANOST ........................................................................................................................................15
STNANOSTI ..............................................................................................................25
NÁ ANALÝZA PROBLÉMOVÝCH SKUPIN A OBLASTÍ ..............................................................................31
EKÁVANÝ VÝVOJ ZAM STNANOSTI A NEZAM STNANOSTI VE 2.POLOLETÍ 2003 ......................................34
TÉMATICKÝ ROZBOR........................................................................................................................... 35 I.
SITUACE V JEDNOTLIVÝCH MIKROREGIONECH ...............................................................................................36
II. PROBLÉMY MLADISTVÝCH A ABSOLVENT III. FAKTORY P C.
ŠKOL NA TRHU PRÁCE .................................................................37
ÍZNIV OVLIV UJÍCÍ NEZAM STNANOST.....................................................................................39
P ÍLOHA ................................................................................................................................................... 41 I.
MAPA OKRESU S UVEDENÍM MÍRY NEZAM
STNANOSTI ..................................................................................42
II. TABULKY A GRAFY ........................................................................................................................................43
- 1 -
A. Základní zpráva
- 2 -
1. Celková charakteristika okresu Okres Klatovy leží na hranicích se sousedním Bavorskem v SRN, má rozlohu 1.939,66 km2, což jej adí na 2.místo v R. Po tem obyvatel – 88.209 – je však až na 52.míst . Z uvedeného vyplývá nesoulad mezi rozlohou a po tem obyvatel. Tato disproporce sociáln ekonomického vývoje v p íhrani ní oblasti Šumavy byla výrazn ovlivn na dopady desítky let trvající izolace, existencí železné opony a celkov nep íznivými d sledky vyplývajícími z této okrajové polohy. D sledkem uzav ené hranice byl na obou stranách stagnující hospodá ský vývoj, vylid ování p íhrani ního prostoru, tém neexistující p eshrani ní interakce. Dynamické procesy, které nastaly v zemi po roce 1990, zm nily postupn i spole enskou a ekonomickou situaci v regionu. Transformace a restrukturalizace zásadn ovlivnily podobu regionální ekonomiky, rozvoj malých a st edních podnik , strukturu zam stnanosti, rozsah zahrani ních investic. Další pozitivní vliv lze spat ovat zejména v p ínosech a pozitivních zm nách v oblasti cestovního ruchu, ve zlepšování kvality životního prost edí, v nár stu investic do ve ejné technické a dopravní infrastruktury, v rozvoji institucionálních struktur, v nebývalém rozmachu p eshrani ní spolupráce. Vedle pozitivních zm n však okres postihly i n které negativní dopady související zejména s restrukturalizací zem d lství a dramatickým poklesem jeho ekonomického významu a se zhoršením dopravní obslužnosti ve všech ástech okresu. V sou asné dob se zam stnavatelské subjekty potýkají s dopady recese v EU, která znamená výrazné snížení zakázek a tím i výroby. V kone ném d sledku pak snižování až rušení výrob orientovaných na západní trhy. Dále v zem d lství hraje významnou roli i špatné po así v minulých i letošním roce. V d sledku toho ada zem d lských výrobc není schopna i p es masivní státní dotace se udržet a kon í. Vývoj obyvatelstva vykazuje od roku 1947 klesající tendenci. Tehdy p es 120.000 obyvatel, nyní 88.000, hustota osídlení je 3x menší než je celorepublikový pr m r. Tato skute nost souvisí p edevším s d sledky vývoje Šumavy v povále ném období, s ídkou strukturou a charakterem osídlení. Tato situace pak má nep íznivý vliv jak uvedeno na dopravní obslužnost území a na výši a strukturu náklad v místní ekonomice. Vzd lanostní struktura je v porovnání s pr m ry R i s krajskými pr m ry nižší, a to zejména ve skupin obyvatel s dokon eným vysokoškolským vzd láním. Ekonomika okresu doznala v posledním desetiletí výrazných strukturálních zm n. Otev ení hranic p ineslo zpo átku i nabídku pracovních míst v ur itých sektorech pro místní obyvatele v sousedním Bavorsku. Tato skute nost umožnila vyšší úspory a akumulaci základního kapitálu pro rozjezd živností a menších rodinných podnik . Sou asn s tím zaznamenal okres i p íliv zahrani ního kapitálu ze sousedních zemí, který pomohl vytvo it novou základnu malých a st edních podnik a tím p isp l k žádoucí diverzifikaci místní ekonomiky. Navzdory výraznému propadu zem d lství v okrese hraje zem d lství stále významnou roli v místní ekonomice, v pr m ru zam stnává ješt okolo 10% ekonomicky inného obyvatelstva ( na konci 80 let to bylo ješt plných 25%). Významné postavení cestovního ruchu v okresu se promítá do ukazatele podílu zam stnanosti ve službách (v samotném ubytování a pohostinství je v p epo tu zam stnáno 6 – 8 % ekonomicky inných obyvatel, což p edstavuje dvoj – t ínásobek pr m ru v R). Okres charakterizuje pom rn dobrá dopravní infrastruktura: hustá silni ní sí , dobré silni ní a železni ní spojení s hlavními centry ve vnitrozemí i propojení s Bavorskem a Horním Rakouskem, díky síti hrani ních p echod . Mezi slabé stránky však pat í zanedbaný stav n kterých komunikací a železni ní infrastruktury a obslužné vybavenosti všeobecn . Více než l/3 obyvatel je soust ed na v 7 m stech okresu, z toho jen v Klatovech žije l/4 obyvatel. Hustota obyvatel je 46 osob/km2. Vzhledem k nerovnom rnému rozložení není ve skute nosti ani tvrtinová na v tšin okresu. Proto jsou velké problémy s dopravou do - 3 -
zam stnání. Nejen to, omezováním dopravy vzniká problém propojenosti okresu a tím dochází k dalšímu zhoršení situace v nejmenších obcích, které k zachování existence pot ebují obchod, služby, pracovní p íležitosti. Dosud jim toto umož ovalo dopravní propojení s m sty. V t chto oblastech bude tak dále docházet k úbytku obyvatelstva. V hodnoceném období došlo na trhu práce vlivem silného posílení koruny jak k EURu, tak i k dolaru ke zvýšení cen eských výrobk na zahrani ních trzích. Tím rapidn poklesla jejich prodejnost. Nejd íve toto pocítilo odv tví vyráb jící textilní výrobky, poté následovaly ostatní výrobky, hlavn záme nická výroba. A tak výhoda kterou d íve p edstavovalo napojení na západní trhy ve form okamžitých a tudíž maloobjemových ( krátkodobých) zakázek se nyní vrací, mnohdy i s úroky. U n kterých firem v 100% n meckém vlastnictví se uvažovalo a mnohdy i stále uvažuje o zastavení práce a p emíst ní výroby do míst, kde jsou výhodn jší ekonomické podmínky nap . ína. Proto nyní n které firmy p estávají mít zájem o zahrani ní pracovníky a uvažují i o propušt ní do p ed asného d chodu u pracujících, kterým již vznikl nárok. N které za aly i zam stnance propoušt t. Jedna firma snížila po et pracovník za pololetí o 10%. P esto se dosud míra nezam stnanosti udržuje v oblasti celostátního podpr m ru za poslední t i roky, pr m r 9,5% okres Klatovy 5,8 %. V zem d lství došlo za átkem roku ke snížení výkupních cen, nap . u vep ového masa byla cena cca 24 K /kg živé váhy, aby v pololetí vysko ila na 27-28,-K /kg. Uvád ná výrobní cena u vep ového je p itom až okolo 30,-K /g. V sou asné dob se ceny vep ového zvedly vlivem odbytového družstva Agropork na 33,-K /kg Tím cena vep ového áste n kryje ztrátu na cen hov zího. Výkupní ceny mléka se zvedly ze 7,50K /l na 7,65,-K /l, p i emž zem d lci uvád jí náklady na 1 l: 8 - 8,20K . Výkupní ceny za obilí jsou nejnižší za poslední desetiletí. Zem d lci proto prakticky neinvestují do rozvoje a údržby hospodá ských objekt . I zem d lské stroje udržují „ silou v le“ . Vlivem zdražení hnojiv o 30% se snižují dávky hnojiv na pole a tím dochází i ke snížení výnos . Dota ní politika státu se v našich podmínkách – poho í a podh í Šumavy, podle mín ní zem d lc jeví jako nedostate ná. Zem d lci tak dotují nízké ceny potravin. P etrvávají ztížené podmínky ve stavebnictví, kde vlivem recese ve státech EU se snižuje i expanze do našich zemí a vlivem nízké míry nezam stnanosti v našem okrese, nedosáhneme na finan ní pobídky a tím zahrani ní kapitál odchází jinam. Místní firmy nemají finance na další rozjezd a tak stavební výroba v okrese Klatovy stagnuje, zt ží sta í naplnit výrobu na 10 m síc a firmy hledají zakázky v jiných okresech. 30. ervna 2001 bylo 792 VM p i 2384 uchaze ích a mí e nezam stnanosti 5,11%. V roce 2002 ve stejném období bylo evidováno 639 volných míst, 2568 uchaze o práci p i mí e nezam stnanosti 5,69%. V sou asné dob je v evidenci 3090 uchaze , 574 volných míst a míra nezam stnanosti 6,94%. Z p ehledu je patrné, že situace na trhu práce se za poslední 2 roky zhoršila. Nyní obtížn nacházejí práci nejen absolventi a lidé bez odpovídající praxe nebo starší 50-ti let, ale i uchaze i propušt ní p i hromadném propoušt ní. V délce nezam stnanosti z stala nezam stnanost v trvání nad 12 m síc prakticky stejná ( okolo 30%). To znamená, že se da í umíst ní uchaze na trhu práce, p edevším na ve ejn prosp šné práce. I když se ob ané po jejich skon ení vracejí do naší evidence, je nutné si uv domit, že se jedná o lidi, kte í již nejeví mnoho chuti pracovat. ím je doba nezam stnanosti delší, tím se i zhoršuje "kvalita" lidí. V tomto p ípad se jedná o tzv. t žko umístitelné osoby, které o získání práce absolutn nejeví zájem. Nez ídka z organizace p ijdou zprávy, že práci hledající lov k již od dve í se hlásí o "razítko", že nem že být p ijat. V tšina zam stnavatel jim razítko dá. A tak jich mnoho p etrvává v evidenci dlouhé m síce. Této skupin bude i nadále v nována zvýšená pozornost a také i nadále p edpokládáme spolupráci s obecními ú ady.
- 4 -
Dlouhodob neobsazená místa jsou p edevším profese, které stále nalézají uplatn ní v sousední SRN, jako je zedník, íšník a kucha , nebo jsou to místa, kde jsou nízké mzdy a špatné pracovní podmínky v etn sociálního vybavení pracovišt . V sou asné dob dochází na druhé stran hranic v SRN ke zvýšenému zájmu o naše zdravotní sestry a i jen o pracovníky, kte í by opatrovali staré lidi. Tyto profese mají nyní zelenou a nejsou již omezování ani v kem (40 let). Ve volných místech nyní klesá poptávka po ši kách a svá e ích i nadále p etrvává po pomocných d lnících, kterou zam stnavatelé eší náborem cizinc , zejména z Ukrajiny. P es relativn (v podmínkách našeho okresu ) vysoké íslo nezam stnaných (3090 k 30.6.03) se neda í umístit naše uchaze e na n která pracovní místa jak uvedeno výše a pak nezbývá než povolit práci cizím státním p íslušník m. I když i zde již došlo k nepatrnému snížení po tu cizinc legáln zde pracujících – 206 + 134 Slovák k 30.6.2003. Ve v tšin se jedná o práce v zem d lství 48, krupiéry 38, v šití textilu 17 a odborné pracovní síly 51 – zde se jedná o pracovníky p evážn ze zemí EU. Podle sou asné situace vývoje po tu uchaze o zam stnání a vývoje v posledních letech s p ihlédnutím k vývoji po tu volných míst p edpokládáme, že se situace na trhu práce v okrese Klatovy p íliš nezm ní.
2. Zam stnanost a volná pracovní místa
Vývoj zam stnanosti 31.12.99 31.12.00 31.12.01 30.06.02 31.12.02 30.06.03 osob celkem
38 435
37 020
44 311
44 107
42 773
42 123
9 983
9 970
13 827
13 779
13 779
13 779
v zem d lství
3 583
3 291
4 430
4 417
4 417
4 417
ve stavebnictví
1 895
1 393
3 696
3 684
3 684
3 684
ve službách
9 534
10 296
13 893
11 178
11 175
11 175
6 761
6 735
6 735
z toho v pr myslu
ve ve ejné správ , zdrav.
Poslední údaj o zam stnanosti, který jsme zjistili od Statistického ú adu obdržet vychází ze s ítání lidu v p edminulém roce. Z tohoto d vodu dochází k rozdíl m ve vývoji zam stnanosti. Pro získání p ibližné orientace vývoje posta í. Problematickým se stává další
- 5 -
sledování, kdy prakticky místní st ediska statistiky skon ila a tudíž se detailní stav v okrese p estává sledovat a tím i mapovat. Celková zam stnanost z stává prakticky stejná. Zm ny, které nastaly v minulém roce a stále pokra ují, však mají podstatný význam na trh s pracovními silami. Problematickou se stává velká skupina zam stnavatel , kte í se orientovali na západní trhy, p evážn SRN. Zde vlivem razantního posilování koruny dochází ke ztrát zájmu západních podnikatel o dodávky zboží z R.
Po ty pracovník u vybraných nejv tších zam stnavatel 30.06.01 31.12.01 30.06.02 31.12.02 30.06.03 Pr mysl
Zem d lství
Sušický holding a.s. Sušice
251
227
254
282
272
Škoda s.r.o. Klatovy
351
350
349
321
277
Mlékárna a.s. Klatovy
307
287
283
272
258
Joka s.r.o. Klatovy
426
442
440
376
334
Optiplast a.s. Nýrsko
501
459
412
413
427
Jitex a.s. Horaž ovice
220
213
204
197
180
Kozak Trading a.s. Klatovy
25
19
18
18
18
Rodenstock R s.r.o.
629
608
557
553
541
Agrospol a.s. Malý Bor
92
88
87
87
87
VOD Velký Bor
98
114
113
117
114
Agromachine s.r.o. Švihov
156
136
127
118
128
101
100
92
92
101
141
46
96
78
79
393
381
366
341
336
132
130
120
115
100
53
52
54
49
58
eská pošta s.p. Klatovy
312
309
312
316
317
Zp . konzumní družstvo Sušice
625
674
640
662
673
Lesní spol. Železná Ruda a.s Šumavská lesní a.s. Sušice Stavebnictví
Spoje Obchod a služby
Stavební podnik a.s. Klatovy Pozemní stavby a.s. Klatovy Zetes a.s. Klatovy
- 6 -
Jak vyplývá z p ehledu, úbytek pracovních sil se pohybuje okolo 5 %, n kde došlo naopak k mírnému zvýšení zam stnanosti ádov op t o procenta. Stabilizace, která za ala v roce l997, pokra ovala s mírnými výkyvy až do letošního roku. Zvýšení o cca 3% oproti minulým lét m zaznamenal Optiplast a.s. Nýrsko. Ur ité problémy dané poklesem kurzu p etrvávají i u firmy Rodenstock R s.r.o., kde došlo ze rok ke snížení o 3% pracovník . Podobn je na tom i stavebnictví, kde došlo u všech firem s výjimkou ZETES s.r.o. Klatovy (zvýšení o 8 zam stnanc ) k poklesu. K dalšímu nár stu zam stnanosti dochází u služeb, kde lze odhadnout zvýšení cca o 5%. Toto zvýšení skoro sta í nahradit snížení u výrobních firem. Po et volných pracovních míst se snížil ze 792 v ervnu 2001 na 639 v ervnu 2002 a 574 v ervnu 2003. P i tom se zvedl po et uchaze o práci z 2384 na 3090 za stejné asové období. Mírn poklesl tlak na zam stnávání cizích státních p íslušník . Zde dochází spíše k tomu, že se zam stnavatelé snaží udržet solidní pracovníky ze zahrani í. Další ekají až se zlepší situace – sníží se hodnota K – a pak cht jí obnovit výrobu v p vodním rozsahu. Pokud se nezm ní legislativa lze o ekávat postupný vyšší tlak na zam stnávání ob an ze SR, kde vyjma registrace nic nebrání zam stnání ob ana SR a sou asn je možné se s ním prakticky kdykoliv „rozlou it“ – záleží jen na zam stnavateli. Ustanovení zákoníku práce zde mnoho nepomohou. Z tabulky vybraného vzorku zam stnavatel okresu Klatovy vyplývá, že za poslední sledovaný rok došlo prakticky k dalšímu mírnému snížení po tu zam stnanc ve výrobních organizacích. Toto spolu s nár stem po tu absolvent v evidenci ( 197 - 2001, 285 - 2003) a poklesem po tu volných míst vede ke zvýšení nezam stnanosti ( v lednu 8,06% v ervnu 6,94%).
Stav a vývoj volných pracovních míst Nabídka volných pracovních míst ve sledovaném období byla mírn klesající. V lednu bylo evidováno 570 volných míst, v únoru 533, v b eznu 516, v dubnu 551, v kv tnu 577, v ervnu 574. Porovnáním VM v lednu 1997 – 1024,v lednu 1998 –868, v lednu 1999 – 586, v lednu 2000 – 535, v lednu 2001 – 648, v lednu 2002 – 716, v lednu 2003 - 570 vidíme propad a neustále se snižující po et, který na as zastaví jen nár st sezónních prací. Zde je vid t vy erpání ekonomického potenciálu zam stnavatel v okrese Klatovy. To p ímo souvisí s vývojem hospodá ské situace okresu i celé R. Volná místa podle m síc v 1. pololetí roku 2003
- 7 -
Leden
570
Únor
533
B ezen
516
Duben
551
Kv ten
577
erven
574
Tok volných míst Volná místa podle sektor – 1. pololetí 2003 a.s.
s.r.o.
s.p.
družstevní
soukromé
rozpo tové a p ísp vkové
ostatní
rok 2000
237
489
5
39
291
85
9
1 155
rok 2001
325
503
3
44
299
107
7
1 288
rok 2002
317
320
2
25
249
60
-
973
rok 2003
204
218
3
26
268
59
-
778
celkem
Nejv tší nabídku volných míst poskytují soukromí zam stnavatelé - 268, následují s.r.o. – 218 a akciové spol. s 204 místy, další místa podle sektoru již nemají takovou váhu. Pak již následuje velký odstup. Rozpo tové a p ísp vkové organizace požadovaly obsadit 59 míst, družstevní 26 a státní sektor 3 místa. Uvedené po ty odpovídají vývoji. Státní sektor se omezuje a družstevní (p evážn zem d lský) je v útlumu, ten vzhledem k vývoji zem d lství bude pokra ovat. Srovnání s rokem 1999 pak ukazuje, že procentuální rozd lení podle sektor se m ní ve prosp ch soukromých zam stnavatel , spole ností s ru ením omezeným a akciových spole ností. Ukon ení „vývoje“ akciovek m žeme spat ovat v postupné snižování volných míst z 503 –2001 na 218 – 2003. Nár st míst v rozpo tových a p ísp vkových organizacích p i vzniku pov ených ú ad , jak jsme p edpokládali, se nekonal. Místa byla obsazena pracovníky ze zrušených ú ad okresní úrovn .
Volná místa podle kvalifikace 00
bez vzd lání
01
Základní vzd lání
310
02
Vyu ení
344
03
St ední bez maturity
3
04
SOU vyu ení s maturitou
12
05
ÚSV – gymnázium
9
06
ÚSO – SOŠ s maturitou
87
07
Vyšší vzd lání
1
08
Vysokoškolské
13
09
V decká výchova
- 8 -
-
-
Z p ehledu je patrné, že pomalu se nejv tší zájem p esouvá z nekvalifikované pracovní síly v d lnických profesích se základním vzd láním na pracovníky vyu ené - 344 volných míst pro vyu ené proti 310 volných míst se základním vzd láním. Stále se udržuje rozdíl v zájmu o pracovníky, kte í mají maturitu na odborných školách a mezi pracovníky s maturitou na všeobecných školách - 7x je v tší po et míst pro osoby se st edním odborným vzd láním než pro osoby se st edním vzd láním všeobecným, viz tabulka. Pom rn malý z stává zájem o zam stnance s vysokoškolským vzd láním, protože si organizace tato místa obvykle obsadí snadno sama. Volná místa podle KZAM 0
P íslušníci armády
0
1
Vedoucí a ídící pracovníci
7
2
V de tí a odborní duševní pracovníci
19
3
Techni tí, zdravotni tí, pedagogi tí pracovníci
70
4
Nižší administrativní pracovníci
83
5
Provozní pracovníci ve službách a obchod
135
6
Kvalifikovaní d lníci v zem d lství a lesnictví
37
7
emeslníci a výrobci, zpracovatelé a opravá i
214
8
Obsluha stroj a za ízení
92
9
Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci
122
Volná místa podle vybraných profesí V nabídce volných míst p evažují VM pro vyu ené a se základním vzd láním, kterých bylo evidováno 654 proti 125 VM pro st edoškoláky a vysokoškoláky. V minulém období to bylo 682 VM proti 269. Je vid t, že zatímco po et VM pro uchaze e se ZV a vyu ené z stává stejný, po et VM pro st edoškoláky a VŠ se zmenšil na ½. Je to z ejm d sledkem stavu, kdy do u ení odchází stále mén žák , zatímco na st ední školy p edevším humanitního sm ru zájem p esahuje možnosti škol. Pro ob any se základním vzd láním a bez vzd lání bylo k dispozici 310 z 574 VM, po ítaje v to i idi e, pr vod í apod.. Stále je zájem o profese, které nacházejí uplatn ní v sousední SRN. Jsou to zejména profese zedník, kucha , íšník, záme ník a uklíze ka. V poslední dob vzr stá zájem o profesi krupiéra. Firmy ve snaze snížit mzdové náklady propoušt jí vlastní uklíze ky a najímají na tyto práce specializované firmy na úklid. Tím op t stoupají požadavky na povolení práce zahrani ních pracovník , nebo místní lidé necht jí jezdit pracovat-uklízet po r zných místech okresu. V d evozpracujícím pr myslu se jedná op t o práci v lese, p ípadn na pile p evážn na r zných místech okresu. Zde je otázka, zda o n organizace opravdu má zájem, nebo slouží pouze jako záminka k získání Ukrajinc na - 9 -
tyto práce, i jiných zahrani ních pracovník , op t za ú elem snížení provozních náklad a možná i odvod do státního rozpo tu. Tabulka volná místa podle p evažující innosti jasn vypovídá o ješt se stále rozvíjejícím sektoru služeb, který s 444 VM má zdaleka nejvyšší nabídku, v ostatních sektorech po ty nedosahují ani stovky. To koresponduje i s tabulkou vývoje nezam stnanosti v okresu, kde se zatím co po ty pracovník v jiných sektorech neustále by minimáln snižují, zde po et neustále stoupá. V roce 1997 k 30.6. bylo ve službách 7.652 pracovník a k 31.12.1999 jich bylo již 9.534. K 30.6.2003 se odhaduje po et pracovník na 11175. Vedoucí Technik – konstruktér Prodava i Administrativní pracovník Zdravotní sestra Ú etní Pokojská Kucha íšník, servírka Krupiér D lník lesní D lník zem d lský D lník stavební Zedník Tesa , truhlá Lakýrník Záme ník, svá e Obráb kov Automechanik Elektriká D lník d evozpracující D lník potraviná ství Švadleny, ši ky D lníci pomocní a nekvalifikovaní idi i D lník v kamenolomu
- 10 -
7 36 46 17 15 18 21 37 40 51 8 45 37 28 5 4 30 9 14 9 22 29 51 76 32 13
Volná místa podle p evažující innosti organizace Chemický a farmaceutický pr mysl innosti v oblasti nemovitostí, pronájem nemovitostí Dobývání ostatních nerostných surovin Doprava, skladování, pošty a telekomunikace D evozpracující pr mysl Gumárenský a plastiká ský pr mysl Obchod, opravy motorových vozidel a spot ebního zboží Ostatní ve ejné, sociální a osobní služby Papírenský a polygrafický pr mysl, vydavatelská innost Pen žnictví a pojiš ovnictví Pohostinství a ubytování Pr mysl potravin a pochutin Stavebnictví Školství Textilní a od vní pr mysl Ve ejná správa, obrana, sociální zabezpe ení Výroba dopravních prost edk Výroba elektrických a optických p ístroj Výroba kov a kovových výrobk Výroba stroj a za ízení pro další výrobu Zdravotnictví, veterinární a sociální innosti Zem d lství, myslivost, lesní hospodá ství Zpracovatelský pr mysl jinde neuvedený
9 30 16 30 4 12 206 78 2 91 56 56 12 32 14 6 11 3 13 43 1
Volná místa podle odv tví Služby a obchod V sou asné dob dochází, jak výše uvedeno, ke snížení nabídky volných míst i ve službách a obchodu. Bou livý vývoj má tento sektor již z ejm za sebou, ale vlivem nedostupnosti investic se nachází ešení v udržování staré techniky a udržování pracovních míst, tím pádem ani není pot eba vytvá et nová pracovní místa. Pokud ale porovnáme po ty pracovník ve službách, vidíme, že zde došlo k nár stu. Tomu odpovídá i po et VM 444 oproti 552 VM p ed rokem. Dále se zájem rovnom rn rozložil mezi r zné druhy služeb. N které organizace eší své problémy v mzdové oblasti (nap . nemocnice) snižováním mzdových náklad , nap . sjednáním úklid cizími firmami, tím šet í své mzdové náklady a tak mohou p idat svým kmenovým zam stnanc m. Na druhé stran to p ináší zvýšený tlak na povolení zam stnávat zahrani ní pracovníky, kterým nevadí, že musí jezdit pracovat do r zných míst - 11 -
okresu. Mezery v nabídce levného zboží a z ejm i neprocleného a nezdan ného stále využívají ob ané z Vietnamu. Vytvá ejí stánkové kolonie, které jsou na obtíž v mnoha m stech, nap . v Železné Rud . Zde si ale pronajali i obchodní d m. A tak p echází na vyšší formu prodeje. V Klatovech mají pronajata nejlepší prodejní místa p edevším na nám stí a v jeho okolí. V sou asné dob v Klatovech jsou již 2 ínské restaurace a 2 vietnamská ob erstvení. Aby vylou ili kontrolu ú adu práce, podnikají n kte í cizinci na živnostenský list nebo zakládají ve ejné obchodní spole nosti. Dalšímu rozvoji investi ní výstavby a služeb mimo jiné brání i vysoké úrokové sazby, které jsou pro v tšinu malých a st edních podnikatel neúnosné. Mnohdy nejsou platné ani programy podpory rozvoje malého a st edního podnikání, kterými podporuje vláda rozvoj podnikání p es eskomoravskou záru ní a rozvojovou banku. P estože podnikatelé napl ují podmínky programu, pen žní ústavy jim úv r nedají, protože pro n nejsou lukrativní a hlavn , v mnoha p ípadech nemají zástavu. Podle informací z Komer ní banky tato strategie by se m la zm nit a v budoucnu tak KB má up ednostnit malé podnikatele. Nejv tší podnikatel v okrese v oboru služeb je Západo eské konzumní družstvo v Sušici. Podniká nyní jen ve velkoobchod , doprav a vlastní obchodní sí po celém okrese. Ve velkoobchodu získalo zásobování Jednoty celého okresu Plze -jih, Tachova a Horšovského Týna – okres Domažlice. A tuto pozici se snaží udržet. Pro informaci – v sou asné dob je v okrese Klatovy vydáno jediné pracovní povolení k zam stnání ob ana z Vietnamu – místo kucha e ve vietnamské restauraci - ale je vydáno 364 živnostenských list pro Vietnamce pro obchodní innost a zprost edkování obchodu a služeb. Stavebnictví Problémem z stávají místa kvalifikovaných zam stnanc , nap .: zedník, truhlá , tesa . Zam stnanci t chto profesí stále odcházejí za daleko lépe placenou prací do SRN. K nim nyní za poslední 3 roky p istupuje profese - stavební záme ník. O tyto zam stnance mají zájem r zné s.r.o., které zavád jí výrobu lehkých sva ovaných konstrukcí pro odb ratele v SRN. V sou asné dob se zde za íná projevovat nedostatek investic. Podle vyjád ení vedoucích zam stnanc velkých stavebních podnik jsou potíže s napln ním zakázkové nápln na letošní i p íští rok, kdy po ítají s dalším podstatným omezením stavební výroby. N které subjekty mají zajišt nou zakázkovou nápl jen na 3/4 letošního roku. Zde je nebezpe í dalšího zvýšení nezam stnanosti. Doposud n které firmy ešily problémy s výrobou tím, že se zam stnanci uzavíraly pracovní pom r do prosince a další až od b ezna nebo dubna. Tito pak byli v evidenci ÚP a brali podporu v nezam stnanosti. Pr mysl V našem regionu je p evážn lehký pr mysl, který je zastoupen ve všech sektorech vlastnictví. V letošním roce op t bylo více volných míst v sektoru služeb než v pr myslu, kde jich bylo 211. Stav signalizuje stagnaci v rozvoji pr myslu. Problémy se zabezpe ením kontrakt na letošní rok i na p íští rok má v tšina organizací. Tak ŠKODA Klatovy s.r.o. eší v sou asné dob zakázkovou nápl z m síc na m síce. Zde se nepoda il p estup závodu pod závod ŠKODA jaderná energetika a tak došlo v minulém roce k velkému propoušt ní a projednávání prodeje zahrani nímu zájemci. Ten se nepoda il a tak nyní ŠKODA Klatovy je v konkurzním ízení. Situace v Mlékárn Klatovy a.s. se zdá stabilizovaná a mlékárna již 2. rok vykazuje mírný zisk ( 1,2 mil. K ). I situace v Masokombinátu Klatovy a.s. se postupn stabilizovala, výroba jede a nyní bylo vyhlášeno již 2. výb rové ízení na odprodej strategickému partnerovi. V Šumavském holdingu – bývalé SOLO se situace na as zklidnila – - 12 -
Sirkárna op t vyrábí na 3 sm ny, nyní zakoupili nový stroj do linky a tak vytvo ili 9 nových pracovních míst. D eva ská výroba pot ebuje truhlá e, to zašti uje Holding, který má 6 lidí. Strojírenská výroba byla prodána a je samostatná, prozatím si vede dob e a da í se jí i vyvážet ást výrobk do SRN. Problémy se t etí sm nou ešili v Sirkárn prací Ukrajinc , nyní p evážn pomocí zprost edkovatelské firmy z .Bud jovic. Jednou ze sv tlých výjimek je Rodenstock R s.r.o., ve vlastnictví n mecké firmy. V minulém roce i je postihl pokles EURa a tím se zhoršil odbyt, který byl z ejm d vodem snížení stavu zam stnanc . Nyní se již situace stabilizovala. Další je LK D evotvar ve Strašín , kde je výroba d ev ných p edm t v halách pronajatých od p vodního ZD, z p vodních 10 pracovník je zde nár st na cca 120 zam stnanc . Tato firma je soukromá. I ona se nevyhnula uzavírání PP na dobu ur itou u ásti zam stnanc . Problémy pokra ují u výrobc kožené galanterie, kte í vznikly po pádu KOZAKu. Zde vlivem vysokých cen usn se kožené výrobky vyjma luxusního zboží stávají neprodejné. Zem d lství V tomto sektoru jsou stále volná místa ošet ovatel dobytka, o která není zájem, nebo se mnohdy jedná o stáje umíst né mimo osady. Nutností je proto zam stnání obou manžel a p est hování celé rodiny. Tím zase nastávají problémy s dojíž kou d tí do školy. Vzhledem k tomu, že zam stnavatelé ani ú ad práce nejsou schopni tato místa obsadit, dochází k jejich obsazování ob any z Ukrajiny i z jiných zemí bývalého východního bloku. Vlivem stoupajících cen vstup do výroby používaná mechanizace stárne. Nastává p itom doba nutných investic a tím i snaha o jejich zefektivn ní. Proto došlo v minulém roce k r stu výkupních cen jak rostlinné , tak i živo išné produkce. Výkupní cena vep ového masa tehdy stoupla na 37,-K /kg. U mléka se zvýšila na 7,80-K /l. V letošním roce vlivem dovoz klesla u vep ového na 24,K /kg živé váhy. Nyní se op t vlivem odbytového družstva AGROPORK zvyšuje na 27 – 28 K /kg. Toto je stále pro zem d lce ztrátové. Cena, kdy za ínají být zem d lci ziskoví za íná na 30,-K /kg. Také u zem d lských plodin došlo ke snížení výkupních cen, kde ceny jsou nejnižší za posledních 15 let. Dále dochází k již b žnému jevu, že zem d lci dostanou zaplaceno za dodávky v nejlepším p ípad za 2-3 m síce. Letošní rok postihlo zem d lce velké sucho, budeli pokra ovat, hrozí další ztráty. Pr m rná mzda je zde do 12.500,-K bez ohledu na odpracované hodiny. A tak se zem d lství ocitá v za arovaném kruhu, z n hož bude muset n kdo ven. V sou asné dob je již na t i družstva vyhlášen konkurz. Z toho vyplývá brzký konec n kterých hospodá sky slabších družstev.
Charakter a d vody volných prac. míst neobsazených déle než jeden m síc 1. kvalifikace Jedná se p evážn o profese stavebního charakteru a o pohostinství. Nap .: zedník, tesa , truhlá , pokrýva , záme ník, kucha , íšník. V tšina lidí t chto profesí jsou pendle i a o práci doma nemají zájem. Z ostatních profesí se jedná o švadleny a ši ky, kde vedle nízkého platového ohodnocení p istupuje i namáhavá práce a zdravotní d vody. "Nepopulární funkce" nap . mzdová ú etní nebo mistr na stavb , které se d íve obtížn obsazovaly, jsou nyní obsazeny b hem n kolika dní, v mnoha p ípadech se da í obsazovat i místa v zem d lství a ve - 13 -
stavebnictví. V n kterých p ípadech se jedná i o neznalost cizího jazyka, který je t eba p i práci používat, zde se ale jedná jen o d lnické profese. 2. sm nnost Velkým problémem je požadavek práce na sm ny, zejména pro ženy, které se starají o rodinu. Dále stoupá po et organizací - zejména nov založených - pracujících na dv sm ny, nebo je pot eba rychlé návratnosti vložených prost edk . Nejv tším problémem zde z stává doprava na a hlavn z druhé sm ny. 3. kvalita Jedná se p evážn o funkce THP - manaže i a ostatní ídící zam stnanci, kte í podléhají výb rovému ízení. Zde si firmy hledají pracovníky s pomocí specializovaných firem. 4. dojížd ní V sou asné dob je dojížd ní nejpal iv jším problémem. Odbouráváním slev se stalo pro velkou v tšinu zam stnanc ekonomicky neúnosné dojížd t za prací. V p ípad sm nných provoz pak doprava není zajišt na v bec. V tšina autobusových linek kon í okolo l8-té hodiny a tak není žádná možnost se dostat dom po skon ení 2. sm ny i na 3. sm nu. Ur ité možnosti jsou p i železnici, ale ty jsou omezené jen na sousedství zastávek. Vzhledem ke geografické poloze okresu a hustot obyvatel, není skoro žádná možnost dopravy na sm nné provozy a na l. sm nu velmi omezená. Tak jsou velmi poškozeny oblasti od Sušice, Horaž ovic a Nýrska na jih sm rem ke státní hranici. 5. ostatní Pat í sem subjektivní vlivy nap .: pé e o d ti - ne vždy se poda í zajistit mate skou školu, mzdové ohodnocení funkce, t žká práce, apod. V poslední dob se zde projevuje i nedostatek volných byt , který brání, aby se lidé mohli st hovat za prací. Jedná se zvlášt o regiony s vysokou nezam stnaností na severu republiky, kde jsou mnohdy nezam stnaní nap . záme níci, íšníci, kucha i, kte í by u nás snadno našli práci. Dalším problémem, v sou asné dob již rozší eným, je oficielní vyplácení ásti mzdy ve výši mírn nad stanovenou minimální mzdou a vedle toho neoficielní vyplácení druhé ásti mzdy, která je asto vyšší než oficielní. Jednozna né je to u terciální sféry, kde se jedná o firmy s malými po ty zam stnanc a s p ístupem k „volným“ pen z m. Tím se snižují mzdy a na takovou nabídku t žko n kdo reflektuje. Nap . idi takovéto firmy, který jezdí pravideln s náv sem do zahrani í má vykazovanou hrubou mzdu ve výši 6200,-K za m síc. Ve skute nosti má 16 – 20000,-K .
- 14 -
3. Nezam stnanost Vývoj nezam stnanosti v prvním pololetí r. 2003 má obdobný pr b h jako v letech minulých, jen s tím rozdílem, že absolutní ísla jsou vyšší. Co to znamená konkrétn ? K 30.6. 2001 jsme evidovali 2 384 uchaze a míra nezam stnanosti byla 5,11 %. K 30.6.2002 bylo v evidenci 2 568 uchaze p i mí e nezam stnanosti 5,69 %. K 30. 6. 2003, tj. ve sledovaném období, bylo evidováno 3 090 uchaze s mírou nezam stnanosti 6, 94 %. Proti srovnatelnému období lo ského roku to znamená nár st o 522 osob. Ješt na dopln ní výplata HZ: k 30. 6. 2001 HZ pobíralo 927 lidí tj. 38,88 % ze 2 384 osob. K 30. 6. 2002 pobíralo HZ 1 040 uchaze , tj. 40,50 % z celkových 2 568. V ervnu 2003 je vypláceno HZ 1 317 uchaze m, tj. 42, 62 % z celkového po tu 3 090 uchaze .
Celková struktura uchaze
o zam stnání 30.6. 2002
30.6. 2003
osob
%
osob
%
Uchaze i celkem
2 568
100,00
3 090
100,00
Z toho ženy
1 284
50,00
1 629
52,72
316
12,31
363
11,75
1 737
67,64
2 346
75,92
THP a ostatní
614
23,91
744
24,08
Absolventi škol a mladiství
254
9,90
328
10,61
Ob ané se ZPS D lníci
Porovnáním absolutních ísel registrujeme nár st uchaze v podstat ve všech kategoriích. Je to d sledek m nící se ekonomické situace firem, kde se p ijímají opat ení vedoucí ke zvýšení produktivity práce (viz. nap íklad pen žnictví a administrativní obory) a n které firmy omezují svoji innost. íslo u absolvent není nikterak p ekvapující, studenti si prodlužují prázdniny, nemají dosud jasno o vysokých školách, a tak se v pr b hu m síce zá í dá o ekávat podstatn vyšší po et žádostí o zprost edkování zam stnání. Ze složení absolvent se nám však neustále potvrzuje, že struktura st edního školství, zejména u iliš s maturitou je nevhodn nastavena. Je ale pochopitelné, že p i t i až ty letém cyklu negativa doznívají podstatn delší as.
- 15 -
Kvalifika ní struktura Kvalifika ní struktura se m ní v závislosti na požadavcích trhu práce. S nár stem absolutního ísla v po tu uchaze se úm rn tomu zvýšily i po ty uchaze v jednotlivých sledovaných kategoriích, a to jak uchaze se základním vzd láním a se vzd láním st edním (s maturitou i bez), tak roste i podíl vyu ených. St edoškolák p ibývá ve vyšších v kových kategoriích, souvisí to s pohybem ve firmách. Zde jako jedna z možností se nabízí dát v tší prostor rekvalifikacím - cíleným i zájmovým. To ovšem p edpokládá i cílenou spoluú ast podnikatel a samoz ejm i zájem a spolupráci samotných uchaze . Pro rychlé a nutné úpravy v této oblasti hovo í ješt porovnání následujících ísel: 30.06.2000
2 566 uchaze
644 volných míst
30.06.2001
2 384 uchaze
792 volných míst
30.06.2002
2 568 uchaze
639 volných míst
30.06.2003
3 090 uchaze
574 volných míst 30.6. 2002
30.6. 2003
STUPE VZD LÁNÍ
Osob
%
Osob
%
Uchaze i celkem
2 568
100,00
3 090
100,00
bez vzd lání
4
0,16
5
0,16
Neúplné základní vzd lání
0
0,00
1
0,03
821
31,97
948
30,68
nižší st ední vzd lání
1
0,04
2
0,06
nižší st ední odborné vzd lání
27
1,05
35
1,13
st ední odborné vzd lání (vyu en)
961
37,42
1 191
38,54
st ední nebo st ední odborné vzd lání bez maturity a bez vyu ení
36
1,40
44
1,42
ÚSV vzd lání
84
3,27
109
3,53
ÚSO vzd lání (vyu ení s maturitou)
96
3,74
112
3,62
ÚSO vzd lání s maturitou (bez vyu ení)
406
15,80
489
15,83
vyšší odborné vzd lání
20
0,78
27
0,87
Bakalá ské vzd lání
12
0,47
8
0,26
Vysokoškolské vzd lání
96
3,74
116
3,75
Doktorské vzd lání (v decká výchova)
4
0,16
3
0,10
základní vzd lání + praktická škola
- 16 -
V ková struktura Procentním podílem z celku jsou všechny kategorie srovnatelné s pololetím roku 2002. V kategorii od 25 až do 54 let se procentní podíly pozvolna srovnávají, i když vyšší absolutní ísla ve starších ro nících budou v budoucnu problémem pro sociální pracovníky a zejména pro psychology. Sv d í o tom i mírn se zvyšující pr m rný v k uchaze . V roce 2000 statistika zapsala íslo 36, v roce 2001 ve srovnatelném období byl pr m r 37 let , v roce 2002 a 2003 bylo íslo stejné, tj. 37 let. V tabulce vidíme nejvyšší procento – 17,12 % v kategorii uchaze od 19 do 24 let. 30.6. 2002
30.6. 2003
V K
Osob
%
Osob
%
Uchaze i celkem
2 568
100,00
3 090
100,00
do 19 let
154
6,00
177
5,73
od 19 do 24 let
433
16,86
529
17,12
od 25 do 29 let
333
12,97
396
12,82
od 30 do 34 let
287
11,18
370
11,97
od 35 do 39 let
279
10,86
322
10,42
od 40 do 44 let
253
9,85
279
9,03
od 45 do 49 let
307
11,95
359
11,62
od 50 do 54 let
350
13,63
432
13,98
od 55 do 59 let
164
6,39
211
6,83
od 60 let a více
8
0,31
15
0,49
Délka nezam stnanosti Vezmeme-li délku nezam stnanosti v absolutních íslech, tak nár st se nejvíce projevil v asovém úseku do 3 m síc délky evidence. Situace u uchaze , kte í jsou v evidenci do 12 m síc se stabilizovala, došlo i k mírnému poklesu v n kterém úseku, znamená to, že se da í tyto lidi umis ovat ješt p ed tím, než podlehnou ur ité rezignaci a ztratí pracovní návyky a motivaci k nalezení práce.Velice kladnou roli zde hraje práce odd lení poradenství a rekvalifikací, kde hlavn motiva ní kursy a cílené rekvalifikace (rekvalifikace v oborech z oblasti služeb a také získání svá e ského oprávn ní) pomohly mnoha uchaze m k návratu na pracovní trh. Uchaze i v asovém úseku nad 9 m síc a zejména nad 12 m síc a více se již vícemén adaptovali na vzniklou situaci, nau ili se žít a p ežívat v systému sociálních dávek, který je nikterak nemotivuje k hledání práce. - 17 -
30.6. 2002
30.6. 2003
DÉLKA NEZAM STNANOSTI
osob
%
osob
%
Uchaze i celkem
2 568
100,00
3 090
100,00
do 3 m síc
656
25,55
751
24,30
od 3 do 6 m síc
411
16,00
571
18,48
od 6 do 9 m síc
318
12,38
360
11,65
od 9 do 12 m síc
227
8,84
378
12,23
od 12 do 24 m síc
385
14,99
433
14,01
od 24 m síc a déle
571
22,24
597
19,32
V této souvislosti ješt srovnání jednoho íselného údaje u vy azovaných uchaze , a to jejich pr m rná délka evidence ve dnech. Zatímco v roce 2001 to bylo 206 dn , v roce 2002 200 dn , v roce letošním 210 dn . Tato ísla dokládají, že i p i nár stu po tu uchaze a úbytku volných míst se pr m rná délka evidence da í udržet p ibližn na stejné hodnot .
D vody obtížné umístitelnosti 30.6.2002
30.6.2003
Uchaze i celkem ( etnost v %)
100,00
100,00
Zdravotní
28,00
29,00
Obtížn umístitelní
20,00
22,00
Pé e o d ti
13,00
12,00
Nevyhovující doprava
17,00
18,00
V k
14,00
11,00
Nevyhovující vzd lání
8,00
8,00
Uvád né d vody se speciáln nesledují, jde v tomto p ípad o kvalifikovaný odhad hlavního d vodu, pro který nebylo možno zprost edkovat zam stnání uchaze m, kte í jsou v evidenci déle než 6 m síc . U mnoha z nich jde p evážn o kombinaci více uvedených d vod . Za úvahu stojí stále se zvyšující podíl uchaze , kte í jako d vod p ekážející v nastoupení do práce uvád jí nevyhovující dopravní spojení. Nejenom, že zastupitelské orgány samosprávy a státní správy ve spolupráci se zam stnavateli by m li tuto situaci ešit, ale „dohadování“ s uchaze i je stále d sledkem zako en né p edstavy, že stát by se m l postarat o dopravu do zam stnání a t žko se vy azuje pro odmítnutí vhodného zam stnání. Samoz ejm , že uchaze e neposíláme na druhý konec okresu, ale vzdálenosti do cca 10 ti km jsou pro mnohé „nep ekonatelnou dálkou “. - 18 -
Regionální problémy nezam stnanosti po adí v roce
30.6. 2002
30.6. 2003
OBVOD M Ú
2002
2003
Osob
%
Osob
%
Uchaze i celkem
XX
XX
2 568
5,69
3 090
6,94
Klatovy
5
6
914
4,57
1 168
5,80
Sušice
2
2
937
8,79
1 046
9,49
Horaž ovice
4
5
301
5,41
361
5,99
Plánice
6
3
56
4,43
100
7,66
Kašperské Hory
1
1
118
10,29
126
10,67
Nýrsko
3
4
195
5,97
289
6,52
Železná Ruda
7
47
4,25
xxx
xxx
! "
!# %
- 19 -
&
$
Se zm nou územn -správního uspo ádání platnou od 1.1.2003 spadá obec Železná Ruda do správního obvodu Nýrska, což je obec s rozší enou pravomocí, stanovená vyhláškou Ministerstva vnitra .388/2002, a tím zaniká region Železnorudska, uvád ný ve všech p ehledech za p edchozí asová období. Po adí jednotlivých obvod M Ú se tém nezm nilo, zejména na prvních dvou místech z stávají tradi ní regiony. Na t etí místo se dostala Plánice, nebo v Zem d lské a obchodní spole nosti byl vyhlášen konkurz. Nár st, který se v ervnu op t zvýšil, za íná být varující, protože bez impuls v podpo e podnikatelské sféry a zejména jejích strukturálních zm n se situace k lepšímu bude m nit jen velice zt žka. Pomyslné n žky mezi prvním a posledním se op t více rozev ely. ty i obvody jsou nad okresní mírou nezam stnanosti a dva pod hranicí , pr m r "sráží" zejména Klatovy a to díky vyššímu podílu práceschopného obyvatelstva z celookresního ísla. Zajímavý pohled je i na následující tabulku, která uvádí:
Obce s mírou nezam stnanosti nad 12,5 % Obce, které se pohybují na pomyslné špi ce mají jako p í inu tohoto umíst ní n kolik spole ných jmenovatel : - špatná dopravní obslužnost - mizivý po et pracovních p íležitostí v míst (zem d lství, lesy a to jen sezónn ). - zvyšující se pr m rný v k uchaze z malých zejména okrajových obcí okresu Chudenín ješt navíc má nejen excentrické umíst ní, ale hlavn se skládá z osmi malých ástí bez celoro ního spojení ve ejnými dopravními prost edky a situaci zde komplikuje rovn ž velmi po etná skupina obtížn umístitelných uchaze . Mimo jiné zde jsou uchaze i s nejdelší evidencí za dobu trvání ÚP. Vzestup u obcí (nap . v Rejštejn a v Hartmanicích) souvisí jednak s dopravní obslužností a hlavn se zm nami u lesních a zem d lských organizací. 30.6. 2002 OBCE
30.6. 2003
Osob
%
Osob
%
Rejštejn
19
16,81
24
20,87
Podmokly
10
10,10
16
17,58
Kov ín
0
0
5
17,24
Bukovník
6
20,00
5
16,13
Nezamyslice
16
15,69
16
15,24
Hartmanice
85
15,43
88
15,09
Chudenín
40
13,89
46
15,08
Ost etice
2
7,14
4
14,29
Dlouhá Ves
43
11,32
55
14,14
Zborovy
3
4,17
9
12,68
- 20 -
Tok nezam stnanosti Uplynulé pololetí roku 2003 bylo pro 2 427 osob obdobím, kdy vstoupily do kontaktu s ÚP, pr m rn se zaevidovalo 404 lidí m sí n . Jako v letech p edcházejících i tentokrát jich nejvíce p išlo v lednu - 673 , naopak mén v m síci následujícím, tj. v únoru – 359 a kv ten a erven byly m síce, kdy p išlo do evidence shodn 344 lidí. P ijetí má i druhou polohu, tzn. vy azení, zde statistika zaznamenala íslo 2 644, v pololetí 2002 bylo toto íslo 2 505. M sí ní pr m r je 440. B ezen, jako m síc zahajující sezónní práce, zaznamenal odchod z evidence pro 512 osob, což bylo nejvyšší íslo za I. pololetí. Vy azeno v dubnu bylo 511 uchaze , nejmén v únoru - 372 lidí. V lo ském roce jsme nejmén lidí vy azovali z evidence v ervnu, a to 319. Z vy azených bylo:
- 769
umíst no ÚP, z toho na APZ: 87
- 1 400 umíst no jinak - 76
vy azeno pro ma ení spolupráce
- 399 vy azeno z jiných d vod Na kategorii "umíst no jinak" je nutné pohlížet v podstat jako na umíst ní s pomocí ÚP, protože ob ané využívají servisu ÚP, aniž do firmy s inzerovaným volným místem p ijdou s doporu enkou vydanou ú adem práce. Proti lo sku se snížilo íslo u osob vy azených pro ma ení spolupráce – v roce 2002 to bylo 102 uchaze . Stále je zde skupina uchaze , která s ú adem práce nespolupracuje. M kká sociální sí a tém legislativn nepostižitelné zam stnávání „na erno“ nikterak u této skupiny lidí nevyvolává znepokojení z toho, že jsou vy azeni z evidence ÚP.
- 21 -
4. Cizinci na trhu práce
V prvním pololetí roku 2003 bylo podáno 27 žádostí o povolení získávat na volná místa cizince, povoleno bylo 22, z toho vydáno bylo 21 +2 (z r. 2001). Za vydání rozhodnutí zaplatili zam stnavatelé v kolcích celkem 46.000,-K , ( 23x2000). Žádostí o povolení k zam stnání pro cizince bylo podáno 108. Povoleno bylo 107, vydáno 75 + 3 z roku 2002. Zaplaceno bylo 78x500,- K = 39.000,-K . Žádné povolení k zam stnání nebylo od ato. Ke konci m síce ervna 2003 je vydáno celkem 206 platných povolení k individuálnímu zam stnávání, z toho pro 120 muž a 86 žen. V d lnické profesi – 189, SŠ – 11 a VŠ – 6. Nov podáno bylo 47 a opakovan 159. P ed asn ukon ilo pracovní pom r 12 cizích státních p íslušník dohodou, podáním výpov di nebo obdržením výpov di od zam stnavatele. V p ípad výpov di zam stnavatelem se jedná obvykle o p ípady, kdy se již cizinci nevrátí z dovolené nebo si najdou jiného zam stnavatele a do práce p estanou chodit. V n kterých p ípadech chybí zru nost nebo pracovní výkon.
Individuální povolení zem
profese
po et osob
Belgie
odborná síla
1
B lorusko
švadlena, ši ka d lník p i t žb d eva
3 10
Bulharsko
zem d lský d lník
1
Brazílie
vedoucí provozu exportu
1
Chorvatsko
odborná síla
1
Itálie
vedoucí pracovník obchodní zástupce
1 1
Moldavsko
pomocný d lník v pr myslu idi nákladních automobil
5 6
Mongolsko
odborná síla krupié i
3 36
N mecko
odborná síla
12
- 22 -
Polsko
duchovní peka
4 1
Rumunsko
d lník v zem d lství odborná síla d lník v potraviná ském pr myslu d lník pomocný ve výrob krupiér lakýrník kov ši ka, švadlena
11 1 5 4 2 1 1
Velká Británie
odborná síla
1
Ukrajina
zedník truhlá pomocný kucha svá e zušlech ova textilních surovin podlahá idi švadlena,ši ka st iha v konfekci obsluha stoj na výrobu stavebních hmot uklíze ka, pomocná síla d lník p i výrob d eva d lník v zem d lství d lník stavební d lník potraviná ské výroby
6 7 1 1 1 1 2 14 1 2 7 9 36 1 3
Vietnam
kucha
1
Jemen
léka
1
Celkem
206
Zájem cizinc o zam stnání u nás i v prvním pololetí roku 2003 p etrvává. P evážn se jedná o ob any Ukrajiny. D íve se uplat ovali prakticky jen ve stavebnictví. Nyní je jich zam stnán nejv tší po et v zem d lství – 36, ši ky – 14, d lník p i výrob d eva – 9 a v dalších odv tvích, kde je trvale neuspokojená poptávka po pracovní síle, nap . pomocné síly p i úklidu, jako levná pracovní síla ochotná pracovat za nižší plat i o sobotách, ned lích nebo p es as. Pokud Ukrajinci nahrazují chyb jící zam stnance nep sobí na trhu práce vážn jší problémy a v n kterých p ípadech má jejich p ítomnost p íznivý vliv na motivaci eských ob an . Vznikají však zam stnavatelé, kte í se orientují výhradn na Ukrajince. Uzavírají obchodní smlouvy, ale dodávají pouze a jenom pracovní sílu. Snaží se tak obcházet nepovolené zprost edkování zam stnání. Nejv tší problém vidíme v tom, že i když takový zam stnavatel má hlášena volná pracovní místa, nelze je obsadit uchaze i o zam stnání, protože žádný náš ob an k takovému zam stnavateli nep jde pracovat a není jej k tomu možno ani nutit. P estože obstarávání p edevším nekvalifikované pracovní síly formou obchodních smluv p ipadá - 23 -
n kterým našim zam stnavatel m výhodné, je nebezpe í, že Ukrajinci budou pracovat na místech, pro které by byl dostatek našich ob an , ale zam stnavatelé o n nebudou mít zájem. Nebezpe í vidíme zatím hlavn u firem v jiných krajích, které uzavírají smlouvy s firmami v klatovském okrese. elit tomu lze jedin zm nou zákona o zam stnanosti - stanovením maximálního podílu zam stnanc ze zahrani í na celkovém po tu zam stnanc zam stnavatele. V sou asné dob za ínají podnikat cizinci na základ živnostenského listu nebo zakládají ve ejné obchodní spole nosti. Tento druh podnikání nemá ú ad práce žádnou možnost omezit. Nap . v okrese Klatovy podnikalo na živnostenský list v r. 2001 258 ob an z Vietnamu,152 z Ukrajiny, 36 ze Slovenska, 38 z SRN a 10 z B loruska. Dohromady má v okrese Klatovy povoleno podnikání na ŽL okolo 560 zahrani ních osob. Proti 340 zahrani ním osobám (v etn Slovák ), které v okrese mají vydáno pracovní povolení . Pracovní povolení má jeden Vietnamec, ale vydáno m li 258 ŽL. Platnost zákona, který má omezit p íliv ob an z východních zemí se prozatím u nás výrazn neprojevila, spíše došlo ke zvýšení u soukromého podnikání na ŽL. V podobných profesích jako u Ukrajinc se na našem trhu pracovní síly za ínají objevovat ob ané z B loruska, Bulharska a zejména Rumunska, v poslední dob i Mongolska. Domníváme se, že i zde bude vhodné vytvo it obdobná nebo ješt lépe p ísn jší pravidla, jako je tomu u Ukrajinc . Stoupající po et je zaznamenán u ob an ze západních zemí, zejména ze SRN, zde je to žádoucí, nebo k nám p icházejí jako odborné síly pro „poradenství“ – zau ují naše zam stnance apod., se izova i stroj , v poslední dob i do kasin. Nyní se u nás za ínají rozvíjet i no ní kluby. Máme n kdy evidována volná místa pro hostesky, p ípadn barmanky, nebo i uklíze ky, která nejsme schopni obsadit, nebo se tém vždy jedná o hostesky a tak potom z ejm budeme muset vydat pracovní povolení pro cizinky. Zde by bylo vhodné p esn definovat výraz hosteska.
Po et cizinc pracujících v okrese k 30.6.2003: rok
cizinci celkem
1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003
56 187 176 506 825 793 637 427 384 414 359 340
z toho ob ané Slovenské republiky --28 67 248 347 445 216 102 126 174 129 134
- 24 -
ostatní 56 159 109 258 478 348 421 325 258 240 230 206
5. Aktivní politika zam stnanosti Situace na trhu práce v regionu má stejný vývoj jako v celé R, tzn. že stoupá. K jejímu alespo áste nému pozastavení je nutno využít všechny dostupné nástroje APZ. Proti tomu, ale p sobí snížení rozpo tu na APZ v roce 2002 oproti roku 2001 o1/4, z 13 ti milion na 9 mil. 900 tisíc korun. V letošním roce pak 11 milion . Proto byl ÚP v Klatovech nucen p ijmout opat ení k maximálnímu využití poskytnutých finan ních prost edk . To na druhou stranu znamená i podstatné snížení nov vytvo ených míst s pomocí APZ. Na druhou stranu to i znamená, by paradoxn , zvýšené pracovní úsilí zam stnanc ÚP, kdy musí daleko odpov dn ji zvažovat poskytnutí p ísp vku a na druhou stranu obtížn vysv tlovat uchaze m o SV , p ípadn podnikatel m, že na p ísp vek není právní nárok, a už v bec ne v plné výši. Po projednání v poradním sboru p istoupil ÚP v roce 2002 ke snížení p ísp vk (i p j ek) v pr m ru o 1/3 a zkrácení doby jeho poskytování na cca 1/2. Takto se poda ilo vytvo it si podmínky pro poskytování p ísp vk až do konce roku a záruku, že je dostanou ti nejpot ebn jší, u kterých je záruka jejich plného zhodnocení. Po obdržení finan ního limitu v letošním roce bylo možné se vrátit k p vodním výškám financí a doby poskytování. Tím op t stoupl i zájem o p ísp vky z APZ ze strany podnikatel i uchaze o práci. Období, kdy jsme nev d li jaký bude rozpo et a tak jsme poskytovali snížené p ísp vky lze ale jen t žko nahradit zvýšeným úsilím o vytvá ení nových míst , když ÚP nechce p id lenými prost edky plýtvat.
Vytvá ení spole ensky ú elných pracovních míst Za období od 1.1.2003 do 30.6.2003 bylo uzav eno 49 dohod o vytvo ení spole ensky ú elných pracovních míst. Vytvo eno bylo 50 nových SÚPM. Z toho 5 dohod bylo vytvo eno na samostatnou výd le nou innost – zde jsme poskytovali ve 4 p ípadech dotaci ve výši 60.000,-K , v jednom p ípad 25.000,-K . Jedna dohoda byla uzav ena na z ízení dvou míst u zam stnavatele s poskytnutou dotací 60.000,-K na jedno místo. 43 dohod bylo uzav eno jako áste ná dotace mzdových náklad , v 8 p ípadech s m sí ní dotací 4.000,-K . V ostatních p ípadech inila m sí ní dotace 5.000,-K s dobou trvání od 6 m síc do 1 roku. Délka poskytovaní dotace je ur ena podle obtížnosti umíst ní uchaze e a náro nosti na dobu zapracování. V 28 p ípadech se jednalo o nov vytvo ené místo v d lnické profesi. 15 dohod bylo uzav eno se zam stnavateli v Sušici a okolí v místech s vysokou nezam stnaností. 2 dohody ve Skelné Huti, 1 na Javorné (soukromý zem d lec) a 2 dohody se zam stnavateli v Žichovicích. Ve ty ech p ípadech zam stnavatelé po podání žádosti sami od žádosti odstoupili. Za 1. pololetí roku 2003 bylo vyplaceno na SÚPM celkem 804.740,-K . dotace mezd SV
…….…………… 419.740,-K
…………………………...
265.000,-K
z ízení místa …………………..
120.000,-K
- 25 -
Ve ejn prosp šné práce V období od 1.1.2003 do 30.6.2003 bylo uzav eno celkem 39 dohod na 52 nových pracovních míst. Na t chto dohodách se umístilo celkem 53 uchaze o zam stnání., z nichž v tšina pat ila do tzv. kategorie obtížn umístitelných ( pozn. n kte í i do více kategorií najednou).Všichni uchaze i, kte í byli zam stnáni na ve ejn prosp šné práce, byli umíst ní až po p edešlých marných pokusech umístit je jiným zp sobem. Složení umíst ných uchaze : 5x - ZPS 3x - zdravotní omezení 30x - s evidencí delší než 6 m síc 3x - propušt ní z organiza ních d vod 8x - pé e o dít mladší 15-ti let 18x - osoby starší 50 let 2x - absolventi 40x - opakovaná evidence Dále p echázelo z lo ského roku 8 dohod, na kterých bylo umíst no 10 uchaze . Stejn jako v minulých letech i letos jsme uzavírali dohody nejen s m stskými a obecními ú ady, ale také s charitami. Tyto neziskové organizace provozují hlavn pe ovatelské služby pro staré a nemocné ob any. Zde jsou hlavní pracovní náplní uchaze o zam stnání pomocné pe ovatelské práce. V ostatních p ípadech innosti vykonávané na VPP u m st a obcí neliší od p edchozích let. Stále se jedná p evážn o pomocné práce p i úklidu m st a obcí, údržbu ve ejných prostranství, p ípadn pomocné práce v obecních lesích. Stále se potýkáme se stejnými problémy spojenými jak s pracovní morálkou uchaze nastupujících na VPP, tak i s malým zájmem m stských a obecních ú ad , tato místa vytvá et. Vedle VPP zde ješt p sobí institut obecn prosp šných prací, kde odsouzení ob ané místo nástupu trestu vykonávají bez nároku na mzdu innosti, jež mají obdobný charakter jako VPP, což ubírá pracovní p íležitosti nezam stnaným. Obce mají povinnost vy lenit vhodnou práci v prvé ad pro tyto odsouzené ob any. Nehled na to, že v našem okrese p evládají malé obce s neuvoln nými starosty, je zde i menší zájem od t chto obcí vytvá et VPP z d vodu nár stu objemu prací, spojených hlavn s administrativou VPP, pro tyto obce. P es malý zájem obcí se stále snažíme umístit co nejvíce uchaze z ad obtížn umístitelných na takto vytvo ená pracovní místa. VPP plní dv hlavní v ci, v 1. ad pro místní uchaze e p edstavují alespo krátkodobé pracovní umíst ní, což pomáhá udržet u t chto lidí pracovní návyky a za 2. zajiš ují po ádek a istotu v obcích. Nezanedbatelný je i fakt, že ostatní ob ané vidí, že se stát snaží umis ovat uchaze e a že ti nez stávají ne inn v evidenci, jak je v obecném pov domí. V 1. tvrtletí jsme propláceli dotaci na mzdové náklady ve výši 4.000,-K m sí n + pojistné. Od 2. tvrtletí jsme zvýšili dotaci na 5.000,-K m sí n + tomu odpovídající pojistné (SP+ZP). Ve výjime ných p ípadech jsme propláceli 100% mzdových náhrad. Jednalo se o p ípady, kdy jsme umis ovali na VPP uchaze e, kte í byli jinak neumístitelní ( nap . i 5 let v evidenci). Celkem se v 1. pololetí vynaložilo na VPP 905.305,-K .
- 26 -
Zabezpe ení odborné praxe absolvent a mladistvých V období od 1.1.2003 do 30.6.2003 bylo podáno 16 žádostí o dotaci na absolventskou praxi, ale 2 žadatelé posléze od svých žádostí odstoupili a tak bylo uzav eno 14 dohod. Z tohoto po tu se jednalo v 10 p ípadech o absolventy st edních odborných u iliš a st edních nebo vyšších odborných škol a ve 4 p ípadech o absolventy škol vysokých. V sou asné dob je umíst no na odborné praxi 22 absolvent . Výše dotace v letošním roce iní u absolvent st edních škol a vyu enc 5.000,-K /m síc a u absolvent vysokých škol je to 6.000,-K . V letošním roce došlo k výrazn jšímu snížení po tu žádostí o absolventskou praxi a to i v souvislosti s poklesem nabídky volných pracovních míst, která trvá již od po átku roku 2002. Jako každoro n se v tší po et žádostí zvýší až po átkem m síce zá í a to z d vodu, že absolventi, kte í nebyli p ijati na vysokou školu nebo nesehnali trvalé zam stnání, se nechají za adit do evidence uchaze o zam stnání a zam stnavatelé, kte í mají zájem p ijmout absolventa, mají tak v tší možnost výb ru. Po et uzav ených dohod o zabezpe ení odborné praxe ………………….. 14 dohod z toho: právnické osoby …………………………………………….. 9 dohod fyzické osoby ……………………………………………….. 5 dohod Na konci sledovaného období, tj. k 30.6.2003 bylo v evidenci 285 absolvent a 43 mladistvých. Nejv tší nár st evidovaných absolvent o ekáváme koncem srpna a za átkem zá í, kdy absolvent m kon í hrazení pojistných dávek státem. Pokud se týká evidovaných mladistvých uchaze jedná se p edevším o absolventy, kte í ukon ili pouze ZŠ, ZvŠ nebo nedokon ili SOU. Ze strany zam stnavatel je o tuto skupinu uchaze minimální zájem z toho d vodu, že nemohou vykonávat n které práce jim zakázané. Z tohoto d vodu se ÚP snaží s t mito uchaze i pracovat a to jak formou Klubu pro mladistvé, který je veden odd lením poradenství a dále pak v sou asné dob probíhají motiva ní kurzy s následnou rekvalifikací, kdy ást kurzu je tvo ena teoretickou p ípravou a ást p ípravou praktickou a to v oboru íšník, d lník d eva ské výroby, pomocný zdravotnický personál a v oboru prodava . Kurz probíhá od dubna do srpna. Více je uvedeno v pasáži Rekvalifikace. Ke konci sledovaného období to je k 30.6.2003 bylo vyplaceno na dotace na absolventskou praxi 487.602,-K . Ve stejném období roku 2002 bylo vyplaceno 1.059.716,-K . Tento znatelný rozdíl byl zp soben skute ností, že z roku 2002 p echázelo pouze 26 dohod a i ty byly sjednány v tšinou pouze na 6 m síc , takže jich velká v tšina na za átku roku skon ila. Zkrácení doby trvání absolventské praxe a sou asn snížení poskytovaného p ísp vku bylo zp sobeno snížením p id lené finan ní ástky na APZ.
- 27 -
Rekvalifika ní programy V období od 1.1.2003 do 30.6.2003 ú ad práce uzav el celkem 69 dohod o rekvalifikaci. Realizovaly se kurzy cílené, necílené a motiva ní s následnou rekvalifikací. Dále bylo za azeno 26 uchaze do nového nástroje aktivní politiky, a to do rekvalifikace – stáže. Uchaze i m li zájem o obory vedoucí ke zvládnutí práce na po íta i a také o obory, se kterými se uplatní v oblasti služeb. Podmínkou u cílených kurz je p íslib zam stnání od budoucího zam stnavatele nebo po ukon ení rekvalifika ního kurzu zahájení samostatné výd le né innosti. Ú ad práce nevyžadoval p íslib budoucího zam stnání u absolvent škol, mladistvých uchaze , u zájemc o základy práce na po íta i a u zájemc o motiva ní kurz. V oboru sva ování získalo svá e ský pr kaz 8 uchaze , kte í se bez problém uplatnili na trhu práce. Kurz na obráb e kov absolvovali 3 uchaze i.V t chto kurzech se bude nadále pokra ovat práv z d vod dobré uplatnitelnosti absolvent kurz ve strojírenské sfé e. V oboru strojník zemních a stavebních stroj byl rekvalifikován 1 uchaze . Kurz obsluhy motorové pily byl zprost edkován pro 6 uchaze , kte í následn za ali podnikat na živnostenský list. Dv uchaze ky absolvovaly kurz kosmetické služby, který jim pomohl najít zam stnání. Jednu uchaze ku rekvalifikoval ú ad práce na obor cukrá ské práce. Kurz manikúry úsp šn absolvovala 1 uchaze ka. Kurz pro íšníka byl úsp šn zakon en 1 uchaze em, který ihned po ukon ení nastoupil na p islíbené pracovní místo. V oblasti ú etnictví se v tomto pololetí uskute nily kurzy pro 6 uchaze . Kurzy základ obsluhy po íta e absolvovalo 25 uchaze . Tento kurz byl nabízen p edevším uchaze m, kte í dosud žádné zkušenosti s prací na PC nem li. Na základ rozhovor s absolventy kurzu lze konstatovat, že velmi kladn hodnotí snahu ú adu práce v oblasti zprost edkování rekvalifikací na práci s PC. Tím i samoz ejm následné lepší uplatn ní na trhu práce, o emž sv d í fakt, že k 30. 6. 2003 bylo umíst no 60% absolvent tohoto kurzu z letošního pololetí. Nov byly zahájeny kurzy základy podnikání, kterým prošli dva uchaze i, a programátor www aplikací a krupiér – každý z t chto kurz absolvoval 1 uchaze . Dále ú ad práce realizoval motiva ní kurzy s následnou rekvalifikací pro cílové skupiny dlouhodob evidovaných uchaze se základním vzd láním a pro uchaze e problémov umístitelné ve spolupráci se vzd lávacím za ízením Bfz Cheb. Kurz za al od 7. 4. 2003 v Klatovech, probíhá ty i m síce, za alo 11 uchaze a 9 jich stále pokra uje. Jedna uchaze ka se nechala vy adit z vážných zdravotních d vod ; jeden uchaze kurz p ed asn ukon il bez udání d vod .Velkým problémem u lidí za azených do tohoto kurzu bývá vysoká míra pracovních neschopností. Kladem naopak je, že se setkají s lidmi se stejnými problémy, za lení se do pracovního procesu formou praktické výuky, získají spoustu nových znalostí a informací z r zných oblastí spole enského života. V motiva ním kurzu na Sušicku, který p echázel z roku 2002 a kon il 14. února 2003, se umístilo 45,45 % uchaze . V letošním prvním pololetí ú ad práce za adil 26 uchaze – absolvent do rekvalifikací – stáží. Tato nová forma aktivní politiky zam stnanosti oslovila zam stnavatele v t chto oblastech: Zem d lská agentura MZe R v Klatovech, Finan ní ú ad v Klatovech, v Sušici a v Horaž ovicích, M sto Klatovy, M sto Sušice, M sto Horaž ovice, OSSZ Klatovy, OHK Klatovy, Policie R Plze , Policie R Klatovy, Policie R Horaž ovice, MZe Pozemkový ú ad v Klatovech, Celní ú ad v Klatovech, M stská knihovna Horaž ovice, Školní statek Klatovy. O tuto formu je mezi absolventy zájem, hlavn z d vodu získání praxe, vyššího hmotného zabezpe ení a možnosti hledat si p itom dále vhodné pracovní místo. - 28 -
Ú ad práce vychází p i realizaci rekvalifika ních program p edevším z aktuální situace a pot eb na trhu práce. Pro realizaci rekvalifika ních kurz ú ad práce využívá nabídky kurz vzd lávacích za ízení v Plzni, Klatovech, Praze, Sušici a v Chebu.
výchovn
V tabulce jsou uvedeny druhy a ceny rekvalifika ních kurz : 1.pololetí roku 2003 Druh kurzu
Po et Vzd lávací za ízení
Cena kurz
Rekvalifikace - stáž
26
Sva ování
8
Project Welding Klatovy
91 722,- K
Základy podnikání
2
NARP Praha
25 000,- K
Obráb
3
ISŠ, Klatovy
25 875,- K
Masér
1
RCPV Plze
6 500, - K
Podvojné ú etnictví
6
DVD Plze , Trigon Plze , AJAK Plze
47 291,- K
Cukrá ské práce
1
IVEX Plze
Základy obsluhy VT
25
VOŠ a OA Klatovy
50 000,- K
Kosmetické služby
2
RCPV Plze
36 000,- K
Strojník zem. a staveb. stroj
1
D lnická škola Plze
Motiva ní kurz
9
Bfz Cheb
Krupiér
1
CGS Praha
19 900,- K
D evorubec - t ža
6
Ag. Kontakt Klatovy
40 800,- K
Programátor www aplikací
1
SOPMA Praha
15 750,- K
Manikúra, nehtová modeláž
1
Happy Nails Praha
7 900,- K
Hostinská innost
1
IVEX Plze
9 800,- K
1
IVEX Plze
9 800,- K
íšník
kov
0,- K
- 29 -
9 800,- K
5 250,- K 179 856,- K
Podpora vytvá ení pracovních míst pro ob any se ZPS V I.pololetí roku 2003 ú ad práce pokra oval v pln ní uzav ených smluv na áste né hrazení provozních náklad u VDI OBZOR Plze , provozovna v Sušici, 1 pracovišt ve Svazu t lesn postižených ob an Klatovy – Šumava. Dále hradil náklady na domácká pracovišt u 6ti ob an se ZPS a ZPS s TZP, kte í pracují pod VDI OBZOR Plze . S obsazováním míst pro ZPS jsou problémy. Nap . v provozovn OBZOR v Sušici se stále neda í naplnit stav dohodnutý dohodou. Plánováno je 25 míst, ale stav v pololetí je 19 osob. Došlo k dalšímu úbytku o 2 osoby – odešly do starobního d chodu.Na domáckých pracovištích m že nastoupit podle dohody 12 pracovník – jsou ale obsazeny jen nap l –6. Opat ení, kterým je uloženo zam stnavatel m s více než 25-ti zam stnanci zam stnávat stanovený podíl ob an se ZPS není podle našich zkušeností dostate n ú inné, protože nemotivuje zam stnavatele k vytvá ení vhodných pracovních p íležitostí pro zdravotn postižené. V sou asné dob se mnohé podnikatelské subjekty rad ji odvedou stanovenou finan ní ástku, než aby p ijaly osoby se ZPS. Na dotaci podle § 24a v klatovském okrese nemá žádný podnikatelský subjekt nárok – není zde sídlo takovéto firmy. V 1. pololetí bylo vyplaceno na Chrán né dílny a pracovišt 340.216,-K .
Program podpory drobného podnikání Drobné podnikání ú ad práce podporuje hlavn uzavíráním smluv na spole ensky ú elná pracovní místa. Dále za ínající podnikatele informuje o možnosti použití prost edk z fondu PHARE. V okrese p sobí hospodá ská komora, jejíchž služeb využívají podnikatelé zejména p i obchodování se zahrani ím. Odborné služby v oblasti zem d lství poskytuje Agrární komora. Pro podnikatele okres Klatovy, Domažlice nyní bude sloužit Regionální poradenské a informa ní centrum v Klatovech, které bylo z ízeno p i Okresní hospodá ské komo e v Klatovech. Sem budou sm rováni za ínající podnikatelé se svými podnikatelskými plány. První 3 hodiny konzultací jsou zde zdarma. Ú ad práce p edpokládá, že asem bude možno i zadat vyhotovení expertních posudk na žádosti o SÚPM. Ú ad práce m že pomoci v drobném podnikání hlavn , jak již uvedeno p i vytvá ení omezeného po tu míst, cca do 5-ti až 10-ti. P es výzvu programu PALMIF nikdo z okresu žádost nepodal, i když práv zde je možnost pro podnikatele jak „levn “ získat kapitál pro rozší ení i zahájení výroby. Mnohé odradí podmínka vzniku minimáln 15-ti nových pracovních míst. Rovn ž i p es SAPARD je pomoc pro za ínající podnikatele diskutabilní. I když bude schválen grant hradí se 67,3% a to ve v tší mí e až po prob hnutí akce. Tudíž v dob , kdy je nejv tší pot eba finan ních prost edk nejsou pro podnikatele k dispozici. Rovn ž tzv. investi ních pobídek nelze v našich pobídek využít vzhledem k tomu, že tyto se poskytují jen v regionech, kde je nadpr m rná míra nezam stnanosti.
- 30 -
6. Stru ná analýza problémových skupin a oblastí
Z hlediska možnosti zam stnání jsou nejproblémov jší skupinou ob ané se zm n nou pracovní schopností. Jejich po et se udržuje kolem ísla 350 a sou asná situace na trhu práce jim dává malou šanci na uplatn ní. Nov p ijatá právní úprava jejich zam stnávání snad zlepší situaci a zm ní i postoj zam stnavatel k této kategorii. První signály již jsou a zam stnavatelé se informují i na možnosti tzv. náhradního pln ní, což zase dává šanci zam stnávat osoby se ZPS ve výrobních družstvech invalid , apod. Ke 30.6.2003 je v evidenci celkem 363 ob an , kte í mají ZPS (tj. 11, 74 % z celkového po tu uchaze ). Proti srovnatelnému období lo ského roku se jejich po et zvýšil o 44, avšak procentuelní podíl z celkového po tu uchaze se snížil. Velký podíl na stále rostoucím po tu t chto osob v evidenci má celkov se zhoršující zdravotní stav populace. Ob ané mají na trhu práce velké problémy se svým uplatn ním, protože firmy nemají vytvo eny vhodné pracovní p íležitosti a tito lidé sami velmi asto p íliš velký zájem o práci nemají. V tšinou zdravotní omezení jsou tak rozsáhlá, že v mnoha p ípadech považujeme u t chto lidí možnost pracovat za pouze teoretickou – a to nejen kv li zdravotnímu stavu, ale zejména proto, že vhodná místa na trhu práce prakticky nejsou (ke 30.6.2002 pouze 5 inzerovaných volných míst a ke 30.6.2003 pouhopouhá 3 volná místa z celkového po tu 574, v procentním vyjád ení to není ani celé procento, p esn 0,52 %). Další skupinou jsou dlouhodob nezam stnaní uchaze i. Nejpo etn ji mezi nimi zastoupeni jsou op t ob ané se ZPS, dále pak obtížn umístitelní spoluob ané a uchaze i se základním a neukon eným vzd láním. Uchaze , kte í jsou v evidenci déle než jeden rok je k 30.6.2003 celkem 1030 ( ke 30.6.2002 celkem 956), z toho ob an se ZPS je cca 20 – 22 %, ostatní mají jen základní nebo neukon ené vzd lání, vyu ených nebo s vyšším vzd láním je minimum a zhruba 20-25 % je tzv. obtížn umístitelných. Nár st v absolutním ísle proti srovnatelnému období lo ského roku je 74 osob. Snad s n kolika výjimkami, kterých však není více jak 10 %, tém všichni z výše uvád ných po t jsou takoví uchaze i, kte í svoji energii v nují ne na zajišt ní zam stnání, ale na p esv d ování ÚP, zam stnavatel , léka , že nabízenou práci vykonávat nemohou. Sou asný systém výplat dávek HZ a následného sociálního zabezpe ení však nevytvá í tém žádný tlak na tyto ob any a umož uje jim relativn poklidné p ežívání. Jako problémovou skupinu lze stále ozna ovat ženy s malými d tmi. Snižuje se po et míst v p edškolních za ízeních, zhoršují se možnosti dojížd ní za prací ve ejnými dopravními prost edky a v neposlední ad maminky naráží i na problém s pracovní dobou. Pro dlouhodob nezam stnané a pro uchaze e z problémových skupin se poprvé realizovala nabídka služeb bilan ní diagnostiky. Tato nová metoda práce s uchaze i se realizovala od 19. 5. do 23. 5. 2003 ve spolupráci s psychologickým za ízením Mgr. Vladimíry Brandové. Za azeno bylo 9 uchaze , z nichž jsou již 3 vy azeni z evidence ÚP. Další problémovou oblastí je dopravní obslužnost v okrese, jejíž úrove odpovídá sou asným možnostem spole nosti. Finan ní zatížení leží na obcích, které se musí na finan ních výdajích podílet. Krajské ú ady sice deklarují snahu dojížd ní za prací vylepšit, zatím z stává jen u deklarací.
- 31 -
Osobní doprava v okrese je zabezpe ena na ranní sm nu, stejn jako doprava z I. sm ny dom . Pokud se jedná o dopravu na t etí sm nu a dopravu ráno dom , tak toto nep ipadá z 99 % v úvahu a ani u dopravy z druhé sm ny to není lepší. Poslední spoje autobus vyjížd jí nejpozd ji v 17. hod., výjimkou je spoj z Klatov do Sušice, který vyjíždí v 18,25 hod. SAD se nebrání zavést jakýkoliv spoj. Ovšem musí mít záruku, že tento nebude pro n j ztrátový. Zde jsme u jádra problému, zatímco na ranní sm nu jezdí autobusy pln vytížené, tak mnohdy u školních autobus i u autobus , které jsou ur eny k doprav ob an k léka i nebo na ú ady se již mnohdy o vytíženosti nedá hovo it. Jsou tedy ztrátové. Tím pak už nezbývá na další spoje, které by jezdily na jiné sm ny a nebyly by vytížené. Zvlášt tíživá je situace v regionu Sušice, Kašperské Hory, Horaž ovice a sm rem k státním hranicím od Nýrska. Zde je minimální hustota obyvatelstva daná polohou u západní hranice, kde se systematicky snižoval po et obyvatel a nebyl zájem, aby lidé zde migrovali. To je i jeden z d vod , pro byl okres Klatovy vybrán v sou asné dob jako jeden z 10 okres , které jsou hospodá sky nejslabší. Jak uvedeno v úvodu, rozlohou je okres na druhém míst , ale po tem obyvatel až na 52. míst mezi okresy R. V takovýchto podmínkách lze t žko vytvo it dopravní sí , aby vyhovovala požadavk m ob an a sou asn nebyla ztrátová. N které obce nap . Kašperské Hory a Chanovice eší problém zavád ním vlastní dopravy pomocí mikrobus , zvlášt pro dopravu ob an na ú ady a k léka i, kdy spoje autobusy SAD nejsou využity. Prozatím se tento druh dopravy ukazuje jako perspektivní, obzvlášt vhodný do podmínek p íhrani í. Vlaková doprava je sice stále omezována, ale da í se jí udržet v rozumných mezích, kdy zaru uje dopravu stejn jako autobusy na ranní a mnohde i odpolední sm nu. Záv rem je nutné konstatovat, že p i neustálém zdražování dopravy se vyplácí mnoha lidem se sdružit a jezdit do práce osobním autem jednoho z nich. Na tuto filozofii již za ínají „slyšet“ i n kte í zam stnavatelé a v tomto sm ru hmotn zainteresovávají své zam stnance, aby je udrželi, máme zde na mysli zejména obchodní velkoprodejny typu Hypernova nebo Diskont. Není také již ojedin lé, že rodi e, kte í jezdí za prací do Sušice nebo Klatov berou svoje d ti s sebou do školy. Zde mohou d ti sou asn chodit nap . do hudební školy nebo na výuku jazyk . Na druhé stran je pak málo d tí ve škole na vesnici a ta pak bojuje o p ežití. Mnoha menším školám v regiony kon í platnost výjimek, kdy se škola nemusela zav ít, nap . v Žihobcích, ale jejich obnovení není státní správa p íliš naklon na a tak na venkov se po et škol op t sníží. A u itelé v mnoha p ípadech nenajdou uplatn ní na škole jiné a tak povede jejich cesta na ú ad práce.
- 32 -
7. Shrnutí Situace ve vývoji hospodá ské recese v EU zasáhla i eskou republiku. Nejv tší dopad má pak v západní ásti a ástech sousedících se zem mi EU. Tyto pohrani ní regiony se orientovaly na výrobky jejichž výroba byla v zemích EU nerentabilní, p evažovala zde složka nekvalifikované rutinní ru ní práce, kterou nelze v t chto zemích zaplatit. V sou asné dob již i u nás stoupajícími nároky na mzdu se stala tato výroba nerentabilní. Proto západní výrobci se nyní orientují na levn jší pracovní sílu na Východ . Tím dochází k velkému nár stu nezam stnanosti i v okrese Klatovy. Jedná se o firmy JOKA Klatovy s.r.o.., Ruckl Crystal a.s., PARAT s.r.o., ŠKODA Klatovy s.r.o.. Vedle t chto zahrani ních vliv , vlivem po así a horších p stebních podmínek se v tšina zem d lských prvovýrobc dostává nebo už dostala na hranice krachu – mnoho zde nepomáhají ani státní dotace. Situace je o to horší, že v našem okrese je v zem d lství zam stnáno 12% obyvatelstva, zatímco jinde okolo 4%. Jsou to nap . Zem d lská obchodní spole nost Plánice, ZD B šiny, ZD Dlažov, ZOD Hrádek, Agromachine s.r.o., OZD Ježovy. Masokombinát Klatovy a.s. má konkursního správce a nyní je op t nabízen k prodeji. ísla, které máme k dispozici hovo í v sou asné dob cca o 340 zam stnancích, kte í jsou hromadn propoušt ni – p es 10% evidovaných uchaze o práci. Díváme-li se na zam stnanost v okrese Klatovy a vezmeme-li v úvahu výše uvedené, lze íci, že situace se zhoršila a ani výhled není r žový. Nezam stnanost je nejvyšší za dobu existence ÚP, i když je stále pod celostátním pr m rem a není výhled ji snížit. S prost edky a pravomocemi, které má ÚP, není v jeho silách tuto nezam stnanost ovlivnit. M že se snažit, a to také iní, udržet ji v p ijatelných mezích. V lednu 2003 byla nejvyšší nezam stnanost 8,06% p i 3567 uchaze ích pak z ejm vlivem sezónních prací klesala na 6,94% p i 3090 uchaze ích. Volná místa se pohybují okolo 560. V ervnu p ipadalo 5,38 uchaze e na jedno volné místo. Trvalým problémem z stává skladba VM, která neodpovídá kvalifikaci uchaze . V regionech okresu z stávají pom ry nár stu zachovány s výjimkou region Kašperské Hory a Plánice. V K.Horách nyní dojde k áste nému snížení uvedením do provozu pily, kterou zakoupilo m sto. Byla n kolik let po pádu D evo echy zav ena. Na uvedení se podílí i ÚP, který bude p ispívat áste ným hrazením mzdových náklad cca 9 zam stnanc . V Plánici došlo vlivem skon ení Zem d lské obchodní spole nosti, Elegy a omezením provozu Plametu k nár stu nezam stnanosti. Zde je po K. Horách (15,75) také nejv tší po et uchaze na 1 VM – 14,29. Ve vývoji po tu uchaze vidíme, že došlo k mírnému procentnímu nár stu u absolvent z 8,45% na 9,22% a u žen z 50% na 52,7%, naopak u ZPS klesl podíl z 12,3% na 11,7%. Toto je dáno hromadným propoušt ním, kde se daleko snáze propoušt jí osoby bez ZPS. Cizinci na trhu práce v okrese Klatovy p edstavují co do po tu cca 10% uchaze o práci a p es 60% volných míst. Vzhledem k tomu, že pracují jen v oblastech, které obvykle nejde obsadit našimi uchaze i, nep edstavují n jaké omezení na trhu práce. Naopak cizinci z EU jsou obvykle p ínosem. Slováci p edstavují pro naše podnikatele vždy snadno dostupnou a ochotnou pracovní sílu, kterou p ijímají vždy jen na dobu nezbytnou ke zhotovení zakázky. Je vydáno 206 povolení k práci a po et evidovaných Slovák je 134. V oblasti aktivní politiky je stále v tší d raz kladený na umis ování obtížn umístitelných osob, hlavn dlouhodob nezam stnaných, osob se ZPS a mladistvých a absolvent . Za cenu placení 100% náhrad se nám poda ilo umístit i uchaze e, kte í byly déle
- 33 -
než 2 roky v evidenci, v jednom p ípad byla evidence p es 5 let. Neda í se vytvá et nové chrán né dílny a pracovišt . Úsp šn se ale rozvíjí bilan ní diagnostika a rekvalifikace – stáže, které p edstavují nový sm r v oblasti rekvalifikace – cílené umíst ní rekvalifikanta – a i v celé APZ. P es snahu ÚP nejsou stávající podmínky aktivní politiky zam stnanosti pro zam stnavatele již atraktivní a tak se možnosti v umíst ní uchaze ÚP snižují.
8. O ekávaný vývoj zam stnanosti a nezam stnanosti ve 2.pololetí 2003 Jestliže srovnáme pololetí 2002 a letošek zjistíme, že po et uchaze stoupl o 522 osob (z 2568 k 30.6.2002 na 3090 ve sledovaném období), míra nezam stnanosti z 5,69 na 6,94%. Vezmeme-li toto v úvahu a p idáme p edpoklad p íchodu dalších absolvent do evidence a zkušenost z minulých let, kdy druhé pololetí je vždy provázeno nár stem po tu uchaze , p edevším z d vod ukon ení sezónních prací, lze p edpokládat, že ke konci roku 2003 se budeme blížit k hranici dosažené p ed rokem, kolem 3 600 uchaze a to znamená míru nezam stnanosti p es 8 %. Naprosto spolehliv se dá íci, že op t nejhorším m sícem bude leden 2004 a že hranice 3600 uchaze bude p ekro ena. Jen pro srovnání: prosinec 2002 jsme evidovali na ÚP 3137 uchaze - 6,83 %, leden 2003 to bylo 3567 uchaze a míra nezam stnanosti 8,06 %. Toto je za p edpokladu, že nedojde k žádnému v tšímu propoušt ní. Od žádného z rozhodujících zam stnavatel zatím není signál o dalším propušt ní.
- 34 -
B. Tématický rozbor
- 35 -
I.
Situace v jednotlivých mikroregionech
Klatovy Mikroregion s nejv tším po tem obyvatel i s relativn nejvyšší nabídkou pracovních p íležitostí, kterých je 310. Míra nezam stnanosti 5,80 % je první nejnižší v rámci okresu, po et uchaze je také první v po adí, ale na opa ném konci a je to 1 168 osob. Toto íslo samoz ejm p evyšuje nabídku volných míst (na jedno volné místo je 3, 76 uchaze ), p esto se projevuje nedostatek zam stnanc v textilním pr myslu (ši ky, švadleny), ve stavebnictví (zedník, pomocný d lník) a ve službách (nap . kucha , íšník, prodava ). Sušice V po tu obyvatel druhé místo, páté místo v mí e nezam stnanosti – 9, 49 % (v lo ském období 8, 79 %) a druhé místo v absolutním po tu uchaze o zam stnání – 1046 . Proti údaji z minulého pololetí - 937 uchaze je to nár st o 109 osob. Rozsah pracovních p íležitostí se siln zredukoval - mikroregion jich nabízí jen 99 a jejich po et v pr b hu období kolísá a je ovliv ován i sezónou - cestovní ruch, lesnictví, zem d lství( v pr m ru vychází 10,56 uchaze na 1 VM). Stále v tším problémem (a nejen zde !) je zhoršující se dopravní spojení, kdy na sm nné provozy a provozy s atypickou pracovní dobou (služby, apod.) se nelze dostat v bec. Horaž ovice T etí mikroregion co do po tu obyvatel. Podle po tu nezam stnaných - 361 osob, (vloni 301), je to místo druhé. Procentní hodnota 5, 99 osciluje po celé období kolem okresního pr m ru. Pracovní p íležitosti poskytuje textilní pr mysl (Jitex, Grammer), v zem d lství a lesním hospodá ství se p íležitosti snižují nejen vlivem ekonomických problém , ale i vlivem zhoršující se dopravní obslužnosti. Nabízí se zde 90 volných míst a je na jedno místo tedy 4,01 uchaze e. Rovn ž po etná skupina t žko umístitelných uchaze zde hraje svoji roli. Nýrsko tvrté po adí podle po tu obyvatel, ale t etí v pomyslném žeb í ku míry nezam stnanosti a tvrté v íselném po tu vyjád ení nezam stnaných - 289 uchaze s mírou 6, 52 %. M sto poskytuje pracovní p íležitosti ve zpracovatelském pr myslu, v obcích pak v sezón zem d lství a lesy ( 60 volných míst a to je 4, 81 lidí na 1 VM). Z p íhrani ních obcí v podstat neexistuje dopravní spojení, a tak v této ásti mikroregionu je nejv tší celoro ní nezam stnanost obtížn umístitelných osob. Je patrná ur itá stabilizace místních firem a mírn se zvyšující možnosti ve službách, respektive v polehou ku se rozvíjejícím cestovním ruchu. Plánice Plánicko je na pátém míst v po tu obyvatel, má po et nezam stnaných 100, s mírou nezam stnanosti 7,66%. V tomto mikroregionu došlo v letošním pololetí k nejvýrazn jší zm n v nár stu míry nezam stnanosti, ve srovnání s lo skem o 3,23 %. Na Zem d lskou obchodní spole nost Plánice byl vyhlášen konkurz a velký po et zam stnanc požádal ÚP o - 36 -
pomoc p i zprost edkování zam stnání. Hlášených volných míst je registrováno pouze 7, což je 14, 2 zájemc na 1 VM. Stejn jako jinde je i zde velmi ídká dopravní sí - navíc pouze autobusová, p esto migrace za prací – a už do Klatov nebo do okresu Plze -jih nebo do samotné Plzn je pom rn výrazná. Kašperské Hory Na po et obyvatel je zde vysoké íslo nezam stnaných - 126 (loni 118 osob) a z toho vyplývá nejvyšší míra nezam stnanosti v rámci okresu – 10,67 %. Je to o 0, 38 % více proti srovnatelnému období vloni, kdy míra nezam stnanosti byla 10,29 %. Od roku 1997 jde v podstat o nep etržitý nár st (54 osob v roce 97 a 4,79 %). A tento nár st bude minimáln v dalším pololetí pokra ovat. Malý po et pracovních míst je v textilním pr myslu, službách, lesy jsou ovlivn ny sezónností. Zam stnavatelské subjekty v mikroregionu nabízí 8 volných pracovních míst a to znamená nejvyšší podíl uchaze na jedno volné místo z celého okresu – 15,75. Jiné zam stnání, resp. pohyb pracovní síly kv li chyb jící ve ejné doprav je minimální, velice negativn se zde projevují problémy v sušických firmách. Oblast cestovního ruchu a služeb stále nem že nabrat správné tempo, jist by zde mnoho lidí našlo uplatn ní.
II. Problémy mladistvých a absolvent škol na trhu práce Mladiství Ú ad práce nabízí pro tuto problematickou skupinu uchaze o zam stnání možnost navšt vovat "Klub mladých". V 1. pololetí roku 2003 byl tento klub uskute n n pro 12 uchaze o zam stnání. Cílové skupin mladistvých se v nují pracovnice poradenství. Obsahov je nápl klubu mladých zam ena na získávání základních praktických a sociálních dovedností. Mezi hlavní témata klubu mladých lze za adit psaní životopisu, koncipování žádosti o zam stnání, písemná i telefonická odpov na nabídky volných míst, práce s tiskem, vyhledávání inzerát s volnými místy a reakce na n . Hraním rolí lze získávat základy komunikativních dovedností a p i sociáln psychologických hrách navazovat kontakty s vrstevníky. Sou ástí jsou i besedy s vybranými lektory na aktuální témata související se zam stnaností. Ovšem základ klubu mladých tvo í motivace k získávání dalšího vzd lávání, ú asti v rekvalifika ních kurzech i k op tovnému za azení do SOU nebo OU. P i vstupu na trh práce u této skupiny mladistvých sehrává zásadní roli vliv rodinného prost edí. - 37 -
P i sestavování nápln klubu mladých je nezbytnou sou ástí programu práce s materiály, které jsou nabízeny Informa ním a poradenským st ediskem. Služeb tohoto IPS využívají jak uchaze i o zam stnání, tak i žáci základních, st edních i vysokých škol. O služby IPS je veliký zájem, o emž sv d í zvýšená návšt vnost zájemc . Služby IPS kladn hodnotí jednak sami žáci a rodi e, ale také výchovní poradci ze škol základních a st edních. V tomto sm ru má ú ad práce dobrou spolupráci se školskými za ízeními v okrese. Poradenské st edisko v prvním pololetí roku 2003 navštívilo celkem 24 žák jako jednotlivci, vesm s se svými rodi i a skupinových návšt v organizovaných ÚP a školou se zú astnilo 112 žák . V prvním pololetí se poda ilo otev ít na detašovaném pracovišti v Sušici Informa ní a poradenské st edisko pro spádovou oblast Horaž ovicka a Sušicka. Z d vodu rozlehlosti klatovského okresu se tak ÚP více p iblížil svými službami žák m ze vzdálen jších oblastí. Za pom rn krátkou dobu fungování IPS v Sušici si sem našlo cestu p es 70 zájemc . Ve velké mí e se jednalo o skupinové návšt vy. Krom stabilní nabídky služeb IPS v prostorách ú adu práce se také snažíme p ibližovat ve ejnosti p i r zných okresních kulturních akcích. Na p íklad na podzim to bývala prezentace ÚP a IPS na akci Podnikatelský karafiát i jarní Akademie emesel. Na podzim letošního roku se p ipravuje ve spolupráci s Okresní hospodá skou komorou v Klatovech p ehlídka SOU a u ebních obor s názvem Akademie emesel aneb aby nám emesla nezanikla. P ehlídky v KD Družba v Klatovech se v roce 2002 aktivn zú astnily SOU z oblasti Plze ska, Domažlicka a Klatovska. Hlavní prioritou této akce bylo podchytit zájem uchaze o u ební obory, které se zde prezentovaly. P i p íprav této akce hraje významnou roli úzká spolupráce ú adu práce s výchovnými poradci základních škol, zam stnavateli, zástupci SOU a zástupci Plze ského kraje pro oblast vzd lávání, školství a mládeže. Ú ast na této p ehlídce byla doporu ována také uchaze m o zam stnání z ad mladistvých, kte í se zde m li možnost seznámit s nabídkou u ebních obor . Velkým p ínosem akce byla ú ast u , kte í aktivn p edvád li obsah svých u ebních obor tzv. in natura, což m lo mezi návšt vníky velmi kladnou odezvu. V této spolupráci bude ÚP pokra ovat. Mladistým uchaze m je v nována zvýšená pé e a v tomto pololetí jim byla nabízena možnost za adit se do motiva ního kurzu s následnou rekvalifikací. Tuto nabídku využili ty i uchaze i, z nichž dva se rekvalifikují na pomocné kucha ské práce, jedna uchaze ka na pomocnou prodava ku a jeden uchaze na pomocného d lníka v d evovýrob .
Absolventi V okrese Klatovy je 6 st edních škol, z toho dv jsou gymnázia. Vyšší odborná škola je zde jedna a tvo í jednotný subjekt s Obchodní akademií a Státní jazykovou školou. Dále je zde jedna Integrovaná st ední škola, dv bývalá zem d lská u ilišt (Sušice, Horaž ovice), SOU potraviná ské a služeb v Klatovech, SOU a OU v Sušici. Na sch zkách s výchovnými poradci ÚP informuje o po tech nezam stnaných absolvent SOU a SŠ. Tradi n nejnižší po et nezam stnaných byl u absolventek St ední zdravotnické školy v Klatovech a u gymnazist . U ostatních st edních škol se po ty nezam stnaných pohybovaly v rozmezí 6-20 uchaze o zam stnání. V pr b hu první poloviny roku 2003 trh práce postupn za le oval do pracovního procesu absolventy z naší evidence, i když mnoho z nich bylo svým prvním pracovním umíst ním asi hodn zklamáno. Pro mnohé typy studijních obor chybí ze strany zam stnavatel nabídka, navíc se p ipojují již mnohokráte vzpomínané problémy s dojížd ním. - 38 -
Zde už za íná pomalu hrát svoji roli Krajský ú ad, pod který p ešla z izovatelská funkce ke st edním školám a u ilištím a ve spolupráci toho ú adu, ú ad práce, škol, u iliš , ale i zam stnavatel a hospodá ských komor je ta správná cesta, aby se struktura u ebních obor , i obor studijních p izp sobila pot ebám zam stnavatel a v bec pracovního trhu a tím se zlepšilo i postavení této kategorie uchaze o zam stnání. Signály z ervence 2003 totiž ukazují, že op t mnoho absolvent kon ících svá studia ve školním roce 02/03 bude mít s uplatn ním veliké problémy. Samoz ejm , že ást „pohltí“ vysoké školy, ale pro ty zbývající je nabídka ú ad práce všeobecn velice špatná. Vždy nap . naše statistika vykazuje ke 30.6.2003 jen 7 míst, která jsou otev en deklarována pro absolventy škol. Všeobecn z nabídky 574 volných míst je jich 84 % pro d lnické profese, 16 % pro THP a ostatní a 3volná místa pro ob any se ZPS. Pokud tuto nabídku rozebereme ješt podrobn ji pak 199 míst je pro uchaze e se základním vzd láním, 269 je jich pro uchaze e s výu ním listem, 63 míst vyžaduje maturitu a 20 vysokoškolské vzd lání. Velmi dob e se osv d ily v rámci nové formy aktivní politiky zam stnanosti rekvalifikace – stáže, které ÚP nabízel absolvent m škol st edních a vyšších odborných. Zájem o tuto formu spolupráce projevily Finan ní ú ad v Klatovech a v Sušici, Zem d lská agentura MZe R v Klatovech, Policie R, Okresní správa sociálního zabezpe ení aj. Celkem se rekvalifikací – stáží zú astnilo 25 absolvent . V rámci innosti IPS prob hlo 7 besed na st edních školách a SOU k problematice uplat ování absolvent na trhu práce a ucházení se o své první zam stnání. Jednalo se o ISŠ v Klatovech, SOU potraviná ské a služeb, SPŠ strojní, VOŠ a OA, Gymnázium v Sušici. St ední odborná u ilišt se svými obory jsou v našem okrese pom rn rozmanit zam ena, ale zejména tzv. u ební obory s maturitou by m ly p ehodnotit své zam ení. Vždy takový obor „podnikání v oboru“ ne eší absolutn nic. V potraviná ských oborech (kucha , íšník) byla a je stále vysoká poptávka po absolventech, p estože se obor vyu uje na ty ech SOU .
III. Faktory p ízniv ovliv ující nezam stnanost
1) Poloha okresu na hranicích se SRN. Velkou výhodou klatovského okresu (i ostatních v západním pohrani í) je jeho sousedství se Spolkovou republikou N mecko, kam odchází stále mnoho lidí z p íhrani ních okres za daleko lépe placenou prací - by je to mnohdy práce, kterou v N mecku nechce nikdo d lat. Jedná se nap . o kucha e, íšníky, servírky, pokojské, uklize ky všeho druhu, pomocníky na stavbách, v pr myslu i v zem d lství. Takto se od erpá hrubým odhadem minimáln 1000 osob z potenciálních nezam stnaných.
- 39 -
2) V okrese není t žký pr mysl. Dalším p íznivým faktorem je, že v západních p íhrani ních okresech se za minulého režimu nesm l budovat t žký pr mysl, který je v sou asné dob nejvíce postižen. V celém okrese je jen jeden závod – ŠKODA Klatovy s.r.o., který v sou asné dob má p ibližn t etinový stav zam stnanc oproti roku 1993 – 277. V sou asné dob je v konkurzu. 3) Rozvinutý lehký pr mysl – zvlášt textilní a potraviná ský. Z lehkého pr myslu má nejv tší zastoupení textilní pr mysl, který ale v sou asnosti vlivem vzestupu hodnoty koruny se ocitá v krizi. P edpokládáme, že do asn . Pr m rný plat je zde okolo 8300,-K . Další je rozvinutý potraviná ský pr mysl, kde i p es díl í snižování nebyl pokles zam stnanc v tší než 20%. 4) Rozvinuté zem d lství. Rozvinuté bylo zem d lství, které ješt dnes zam stnává cca 12% práce schopného obyvatelstva. Pokud jsou ob ané sdružení v ZD nebo VOS je problematické jejich propoušt ní, když vstupem do spole nosti sem zárove vložili i p du. Z toho plyne i pr m rná mzda v zem d lství, která je okolo 11.000,-K . Vlivem po así se dostali zem d lci minulý rok do potíží a letošní rok op t po asím jim nep eje. Takže se o ekává, že tato výhoda se za íná m nit v nevýhodu. O ekává se vyhlášení konkurz a n kte í zam stnavatelé již podali výpov di cca 10% zam stnanc , které skon í po sezón . 5) Velikost závod . Posledním d ležitým faktorem je velikost závod . Žádný nem l více než 1000 zam stnanc a v sou asné dob mají okolo 300 zam stnanc . Nejv tší je Západo eské konzumní družstvo v Sušici, která zam stnává p es 673 osob. Kolapsem i nejv tších podnik , pokud nebudou následovat t sn za sebou, nestoupne nezam stnanost nap . na dvojnásobek. Proto i bankroty SOLITU a KOZAKU nestoupla „výrazn nezam stnanost“.
- 40 -
C. P ÍLOHA
- 41 -
I.
Mapa okresu s uvedením míry nezam stnanosti
"* ,
( +
)
*
$ "
Janovice nad Úhlavou Týnec
+
( $ ( )
( +
%
)
$!'#
'
* "
( -# ! % &
) !
!
!
&
#
$
#
!#
!
$
$
' $! #"
(
- 42 -
()
* (+ 20 15 10 5 0
až 100 (1) až 20 (6) až 15 (15) až 10 (44) až 5 (29)
II. Tabulky a grafy Vývoj po tu uchaze
4000
o zam stnání
3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 12/1991
12/1992
12/1993
12/1994
12/1995
12/1996
12/1997
12/1998
12/1999
12/2000
12/2001
12/2002
12/2003
Vývoj míry nezam stnanosti 9 8,06 8,02
8
7,41 6,83
7
6,41
6 5,11
5,35
5,49 5,52 5,50
6,61 6,22
5,78
5,97
6,16 6,27
6,56 6,54
7,65 7,27
6,78
7,04 6,94
5,70 5,69
[%]
5 4 3 2 1 0 6/2001
9/2001
12/2001
3/2002
6/2002
- 43 -
9/2002
12/2002
3/2003
6/2003
Vývoj míry nezam stnanosti v roce 2003 9 8
8,06
8,02 7,65
7,41
7,27
7
7,04
6,94
6
[%]
5 4 3 2 1 0 12/2002
2/2003
4/2003
Vývoj po tu uchaze
3750
3500
6/2003
8/2003
10/2003
12/2003
o zam stnání v letech 2001 až 2003
2003
3250
2002 3000
2750
2500
2001
2250
2000 12
1
2
3
4
5
6 M síc
- 44 -
7
8
9
10
11
12
Vývoj volných pracovních míst M síc
Celkem
z toho
prac. míst
pro d lníky
THP a ostatní
pro ZPS
erven 2001
792
667
125
11
ervenec
829
716
113
11
Srpen
871
772
99
12
Zá í
865
746
119
13
832
704
128
12
Listopad
788
664
124
12
Prosinec
718
591
127
12
Leden 2002
716
557
159
16
Únor
700
537
163
14
B ezen
672
515
157
15
Duben
677
548
129
18
Kv ten
676
540
136
5
erven
639
502
137
5
ervenec
724
602
122
6
Srpen
645
546
99
6
Zá í
639
544
95
6
618
543
75
6
Listopad
533
466
67
6
Prosinec
499
416
83
4
Leden 2003
570
448
122
5
Únor
533
416
117
2
B ezen
516
441
75
5
Duben
551
465
86
2
Kv ten
577
477
100
1
erven
574
482
92
3
íjen
íjen
- 45 -
Vývoj po tu volných míst v letech 2001 až 2003 1000 900
2001
800 700 600
2002
500
2003
400 300 200 100 0 12
1
2
3
4
5
6 M síc
- 46 -
7
8
9
10
11
12
Vývoj po tu uchaze M síc
Po et uchaze celkem
o zam stnání a volných pracovních míst Míra nezam stnanosti [%]
Volná místa
Po et uchaze na jedno volné místo
erven 2000
2566
5,73
644
3,98
ervenec
2710
5,98
608
4,46
Srpen
2791
6,15
762
3,66
Zá í
2784
6,14
760
3,66
2657
5,76
660
4,03
Listopad Prosinec
2685 2847
5,82 6,17
637 695
4,22 4,10
Leden 2001
2988
6,44
648
4,61
Únor
2910
6,27
724
4,02
B ezen
2762
5,95
703
3,93
Duben
2566
5,50
706
3,63
Kv ten
2467
5,28
838
2,94
erven
2384
5,11
792
3,01
ervenec
2485
5,35
829
3,00
Srpen
2549
5,49
871
2,93
Zá í
2564
5,52
865
2,96
2540
5,50
832
3,05
Listopad Prosinec
2669 2957
5,78 6,41
788 718
3,39 4,12
Leden 2002
3137
6,83
716
4,38
Únor
3037
6,61
700
4,34
B ezen
2856
6,22
672
4,25
Duben
2696
5,97
677
3,98
Kv ten
2575
5,70
676
3,81
erven
2568
5,69
639
4,02
ervenec
2768
6,16
724
3,82
Srpen
2813
6,27
645
4,36
Zá í
2944
6,56
639
4,61
2919
6,54
618
4,72
Listopad Prosinec
3026 3307
6,78 7,41
533 499
5,68 6,63
Leden 2003
3567
8,06
570
6,26
Únor
3548
8,02
533
6,66
B ezen
3386
7,65
516
6,56
Duben
3234
7,27
551
5,87
Kv ten erven
3137 3090
7,04 6,94
577 574
5,44 5,38
íjen
íjen
íjen
- 47 -
Vývoj po tu uchaze
a volných míst
4000
3500
Uchaze i
3000
2500
2000
1500
Volná místa 1000
500
0 6/2001
9/2001
12/2001
3/2002
6/2002
- 48 -
9/2002
12/2002
3/2003
6/2003
Vývoj po tu uchaze M síc
Po et uchaze celkem
o zam stnání a uchaze
pobírajících HZ
Míra nezam stnanosti [%]
Uchaze i pobírající p ísp vek osob
% z celk. po tu
erven 2001
2 566
5,73
1 075
41,89
ervenec
2 710
5,98
1 189
43,87
Srpen
2 791
6,15
1 248
44,72
Zá í
2 784
6,14
1 277
45,87
2 657
5,76
1 176
44,26
Listopad Prosinec
2 685 2 847
5,82 6,17
1 184 1 318
44,10 46,29
Leden 2001
2 988
6,44
1 415
47,36
Únor
2 910
6,27
1 348
46,32
B ezen
2 762
5,95
1 192
43,16
Duben
2 566
5,50
1 031
40,18
Kv ten
2 467
5,28
974
39,48
erven
2 384
5,11
927
38,88
ervenec
2 485
5,35
1 006
40,48
Srpen
2 549
5,49
1 052
41,27
Zá í
2 564
5,52
1 105
43,10
2 540
5,50
1 080
42,52
Listopad Prosinec
2 669 2 957
5,78 6,41
1 207 1 410
45,22 47,68
Leden 2002
3 137
6,83
1 577
50,27
Únor
3 037
6,61
1 471
48,44
B ezen
2 856
6,22
1 268
44,40
Duben
2 696
5,97
1 170
43,40
Kv ten
2 575
5,70
1 034
40,16
erven
2 568
5,69
1 040
40,50
ervenec
2 768
6,16
1 222
44,15
Srpen
2 813
6,27
1 277
45,40
Zá í
2 944
6,56
1 409
47,86
2 919
6,54
1 392
47,69
Listopad Prosinec
3 026 3 307
6,78 7,41
1 440 1 655
47,59 50,05
Leden 2003
3 567
8,06
1 860
52,14
Únor
3 548
8,02
1 833
51,66
B ezen
3 386
7,65
1 599
47,22
Duben
3 234
7,27
1 438
44,47
Kv ten erven
3 137 3 090
7,04 6,94
1 362 1 317
43,42 42,62
íjen
íjen
íjen
- 49 -
Vývoj po tu uchaze
o zam stnání a po tu uchaze HZ
pobírajících
4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 6/2002 7/2002 8/2002 9/2002 10/2002
11/2002
12/2002
1/2003
- 50 -
2/2003
3/2003
4/2003
Uchaze i s HZ Uchaze i 5/2003
6/2003
Vývoj po tu uchaze M síc
Po et uchaze celkem
o zam stnání a absolvent Míra nezam stnanosti [%]
Absolventi po et
% z celk. po tu
erven 2000
2566
5,73
242
9,43
ervenec
2710
5,98
301
11,11
Srpen
2791
6,15
313
11,21
Zá í
2784
6,14
346
12,43
2657
5,76
311
11,70
Listopad Prosinec
2685 2847
5,82 6,17
286 270
10,65 9,48
Leden 2001
2988
6,44
243
8,13
Únor
2910
6,27
224
7,70
B ezen
2762
5,95
221
8,00
Duben
2566
5,50
204
7,95
Kv ten
2467
5,28
196
7,94
erven
2384
5,11
197
8,26
ervenec
2485
5,35
281
11,31
Srpen
2549
5,49
322
12,63
Zá í
2564
5,52
385
15,02
2540
5,50
344
13,54
Listopad Prosinec
2669 2957
5,78 6,41
327 313
12,25 10,59
Leden 2002
3137
6,83
298
9,50
Únor
3037
6,61
235
7,74
B ezen
2856
6,22
213
7,46
Duben
2696
5,97
237
8,79
Kv ten
2575
5,70
214
8,31
erven
2568
5,69
217
8,45
ervenec
2768
6,16
246
8,89
Srpen
2813
6,27
313
11,13
Zá í
2944
6,56
459
15,59
2919
6,54
389
13,33
Listopad Prosinec
3026 3307
6,78 7,41
344 331
11,37 10,01
Leden 2003
3567
8,06
316
8,86
Únor
3548
8,02
300
8,46
B ezen
3386
7,65
280
8,27
Duben
3234
7,27
318
9,83
Kv ten erven
3137 3090
7,04 6,94
291 285
9,28 9,22
íjen
íjen
íjen
- 51 -
Vývoj po tu absolvent v evidenci ÚP v Klatovech 500 450
2002
400 350
2003
300 250 200
2001
150 100 50 0 12
1
2
3
4
5
6 M síc
- 52 -
7
8
9
10
11
12
