ZPRÁVA
o situaci na trhu práce v okrese Klatovy v 1.pololetí roku 2002
INFORMACE
Srpen 2002
Obsah:
A.
ZÁKLADNÍ ZPRÁVA ................................................................................................................................. 2 1.
CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA OKRESU .............................................................................................................3
2.
ZAM
3.
NEZAM
4.
CIZINCI NA TRHU PRÁCE ................................................................................................................................21
5.
AKTIVNÍ POLITIKA ZAM
6.
STRU
7.
SHRNUTÍ ........................................................................................................................................................32
8.
O
B.
STNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA ....................................................................................................5 STNANOST ........................................................................................................................................15
STNANOSTI ..............................................................................................................24
NÁ ANALÝZA PROBLÉMOVÝCH SKUPIN A OBLASTÍ ..............................................................................30
EKÁVANÝ VÝVOJ ZAM STNANOSTI A NEZAM STNANOSTI VE 2.POLOLETÍ 2002 ......................................33
TÉMATICKÝ ROZBOR........................................................................................................................... 34 I.
SITUACE V JEDNOTLIVÝCH MIKROREGIONECH ...............................................................................................35
II. PROBLÉMY MLADISTVÝCH A ABSOLVENT III. FAKTORY P C.
ŠKOL NA TRHU PRÁCE .................................................................37
ÍZNIV OVLIV UJÍCÍ NEZAM STNANOST.....................................................................................39
P ÍLOHA ................................................................................................................................................... 40 I.
MAPA OKRESU S UVEDENÍM MÍRY NEZAM
STNANOSTI ..................................................................................41
II. TABULKY A GRAFY ........................................................................................................................................42
- 1 -
A. Základní zpráva
- 2 -
1. Celková charakteristika okresu Okres Klatovy leží na hranicích se sousedním Bavorskem v SRN, má rozlohu 1.939,66 km2, což jej adí na 2.místo v R. Po tem obyvatel – 88.043 – je však až na 52.míst . Z uvedeného vyplývá nesoulad mezi rozlohou a po tem obyvatel. Tato disproporce sociáln ekonomického vývoje v p íhrani ní oblasti Šumavy byla výrazn ovlivn na dopady desítky let trvající izolace, existencí železné opony a celkov nep íznivými d sledky vyplývajícími z této okrajové polohy. D sledkem uzav ené hranice byl na obou stranách stagnující hospodá ský vývoj, vylid ování p íhrani ního prostoru, tém neexistující p eshrani ní interakce. Dynamické procesy, které nastaly v zemi po roce 1990, zm nily postupn i spole enskou a ekonomickou situaci v regionu. Transformace a restrukturalizace zásadn ovlivnily podobu regionální ekonomiky, rozvoj malých a st edních podnik , strukturu zam stnanosti, rozsah zahrani ních investic. Další pozitivní vliv lze spat ovat zejména v p ínosech a pozitivních zm nách v oblasti cestovního ruchu, ve zlepšování kvality životního prost edí, v nár stu investic do ve ejné technické a dopravní infrastruktury, v rozvoji institucionálních struktur, v nebývalém rozmachu p eshrani ní spolupráce. Vedle pozitivních zm n však okres postihly i n které negativní dopady související zejména s restrukturalizací zem d lství a dramatickým poklesem jeho ekonomického významu a se zhoršením dopravní obslužnosti ve všech ástech okresu. Vývoj obyvatelstva vykazuje od roku 1947 klesající tendenci. Tehdy p es 120.000 obyvatel, nyní 88.000, hustota osídlení je 3x menší než je celorepublikový pr m r. Tato skute nost souvisí p edevším s d sledky vývoje Šumavy v povále ném období, s ídkou strukturou a charakterem osídlení. Tato situace pak má nep íznivý vliv jak uvedeno na dopravní obslužnost území a na výši a strukturu náklad v místní ekonomice. Vzd lanostní struktura je v porovnání s pr m ry R i s krajskými pr m ry nižší, a to zejména ve skupin obyvatel s dokon eným vysokoškolským vzd láním. Ekonomika okresu doznala v posledním desetiletí výrazných strukturálních zm n. Otev ení hranic p ineslo zpo átku i nabídku pracovních míst v ur itých sektorech pro místní obyvatele v sousedním Bavorsku. Tato skute nost umožnila vyšší úspory a akumulaci základního kapitálu pro rozjezd živností a menších rodinných podnik . Sou asn s tím zaznamenal okres i p íliv zahrani ního kapitálu ze sousedních zemí, který pomohl vytvo it novou základnu malých a st edních podnik a tím p isp l k žádoucí diverzifikaci místní ekonomiky. Navzdory výraznému propadu zem d lství v okrese hraje zem d lství stále významnou roli v místní ekonomice, v pr m ru zam stnává ješt okolo 10% ekonomicky inného obyvatelstva ( na konci 80 let to bylo ješt plných 25%). Významné postavení cestovního ruchu v okresu se promítá do ukazatele podílu zam stnanosti ve službách (v samotném ubytování a pohostinství je v p epo tu zam stnáno 6 – 8 % ekonomicky inných obyvatel, což p edstavuje dvoj – t ínásobek pr m ru v R). Okres charakterizuje pom rn dobrá dopravní infrastruktura: hustá silni ní sí , dobré silni ní a železni ní spojení s hlavními centry ve vnitrozemí i propojení s Bavorskem a Horním Rakouskem, díky síti hrani ních p echod . Mezi slabé stránky však pat í zanedbaný stav n kterých komunikací a železni ní infrastruktury a obslužné vybavenosti všeobecn . Více než l/3 obyvatel je soust ed na v 7 m stech okresu, z toho jen v Klatovech žije l/4 obyvatel. Hustota obyvatel je 46 osob/km2. Vzhledem k nerovnom rnému rozložení není ve skute nosti ani tvrtinová na v tšin okresu. Proto jsou velké problémy s dopravou do zam stnání. Nejen to, omezováním dopravy vzniká problém propojenosti okresu a tím dochází k dalšímu zhoršení situace v nejmenších obcích, které k zachování existence pot ebují obchod, služby, pracovní p íležitosti. Dosud jim toto umož ovalo dopravní propojení s m sty. V t chto oblastech bude tak dále docházet k úbytku obyvatelstva.
- 3 -
V hodnoceném období došlo na trhu práce vlivem silného posílení koruny jak k EURu, tak i k dolaru ke zvýšení cen eských výrobk na zahrani ních trzích. Tím rapidn poklesla jejich prodejnost. Nejd íve toto pocítilo odv tví vyráb jící textilní výrobky, poté následovaly ostatní výrobky, hlavn záme nická výroba. A tak výhoda kterou d íve p edstavovalo napojení na západní trhy ve form okamžitých a tudíž maloobjemových ( krátkodobých) zakázek se nyní vrací, mnohdy i s úroky. U n kterých firem v 100% n meckém vlastnictví se uvažovalo a mnohdy i stále uvažuje o zastavení práce a p emíst ní výroby do míst, kde jsou výhodn jší ekonomické podmínky nap . ína. Proto nyní n které firmy p estávají mít zájem o zahrani ní pracovníky a uvažují i o propušt ní do p ed asného d chodu u pracujících, kterým již vznikl nárok. N které za aly i zam stnance propoušt t. Jedna firma snížila po et pracovník za pololetí o 10%. P esto se dosud míra nezam stnanosti udržuje v oblasti celostátního podpr m ru, pr m r 8,7%, okres Klatovy 5,7%. V oblasti Západo eského kraje jsme v polovin , nižší MN mají Plze -sever – 5,3%, Domažlice – 4,8% a Plze – jih 4,6% . V zem d lství došlo za átkem roku ke snížení výkupních cen, nap . u vep ového masa byla cena cca 26 K /kg živé váhy. U hov zího byla cena na 23 K /kg a u býk cca 31 K /kg. Uvád ná výrobní cena u vep ového je p itom až okolo 30,-K /g. V sou asné dob se ceny vep ového zvedly vlivem odbytového družstva Agropork na 35,-K /kg Tím cena vep ového áste n kryje ztrátu na cen hov zího. Výkupní ceny mléka se zvedly ze 7,50K /l na 8,-K /l, p i emž zem d lci uvád jí náklady na 1 l - 8,20K . Výkupní ceny za obilí jsou nejnižší za poslední desetiletí. Zem d lci proto prakticky neinvestují do rozvoje a údržby hospodá ských objekt . I zem d lské stroje udržují „ silou v le“ . Vlivem zdražení hnojiv o 30% se snižují dávky hnojiv na pole a tím dochází i ke snížení výnos . Dota ní politika státu se v našich podmínkách – poho í a podh í Šumavy, podle mín ní zem d lc jeví jako nedostate ná. P etrvávají ztížené podmínky ve stavebnictví, kde vlivem recese ve státech EU se snižuje i expanze do našich zemí a vlivem nízké míry nezam stnanosti v našem okrese, nedosáhneme na finan ní pobídky a tím zahrani ní kapitál odchází jinam. Místní firmy nemají finance na další rozjezd a tak stavební výroba v okrese Klatovy stagnuje a firmy hledají zakázky v jiných okresech. 30. ervna 2000 bylo 644 VM p i 2566 uchaze ích a mí e nezam stnanosti 5,73%. V roce 2001 ve stejném období bylo evidováno 792 volných míst, 2384 uchaze o práci p i mí e nezam stnanosti 5,11%. V sou asné dob je v evidenci 2568 uchaze , 639 volných míst a míra nezam stnanosti 5,69%. Z p ehledu je patrné, že situace na trhu práce se za poslední 2 roky stabilizovala. Nyní obtížn nacházejí práci zejména absolventi a lidé bez odpovídající praxe, nebo starší 50-ti let. V délce nezam stnanosti z stala nezam stnanost v trvání nad 12 m síc prakticky stejná ( okolo 33%). To znamená, že se da í umíst ní uchaze na trhu práce, p edevším na ve ejn prosp šné práce. I když se ob ané po jejich skon ení vracejí do naší evidence, je nutné si uv domit, že se jedná o lidi, kte í již nejeví mnoho chuti pracovat. ím je doba nezam stnanosti delší, tím se i zhoršuje "kvalita" lidí. V tomto p ípad se jedná o tzv. t žko umístitelné osoby, které o získání práce absolutn nejeví zájem. Nez ídka z organizace p ijdou zprávy, že práci hledající lov k již od dve í se hlásí o "razítko", že nem že být p ijat. V tšina zam stnavatel jim razítko dá. A tak jich mnoho p etrvává v evidenci dlouhé m síce. Této skupin bude i nadále v nována zvýšená pozornost a také i nadále p edpokládáme spolupráci s obecními ú ady. Dlouhodob neobsazená místa jsou p edevším profese, které stále nalézají uplatn ní v sousední SRN, jako je zedník, íšník a kucha , nebo jsou to místa, kde jsou nízké mzdy a špatné pracovní podmínky v etn sociálního vybavení pracovišt . V sou asné dob dochází na druhé stran hranic v SRN ke zvýšenému zájmu o naše zdravotní sestry a i jen o pracovníky, kte í by opatrovali staré lidi. Tyto profese mají nyní zelenou a nejsou již omezování ani v kem (40 let). Ve volných místech nyní klesá poptávka po ši kách a svá e ích i nadále p etrvává po pomocných d lnících, kterou zam stnavatelé eší náborem cizinc , zejména z Ukrajiny. P es - 4 -
relativn (v podmínkách našeho okresu ) vysoké íslo nezam stnaných (2 568 k 30.6.02) se neda í umístit naše uchaze e na n která pracovní místa jak uvedeno výše a pak nezbývá než povolit práci cizím státním p íslušník m. I když i zde již došlo k nepatrnému snížení po tu cizinc legáln zde pracujících – 240 + 174 Slovák k 30.6.2001 na 230 + 129 Slovák dnes. Ve v tšin se jedná o práce v zem d lství 49, v šití textilu 41 a odborné pracovní síly 41 – zde se jedná o pracovníky p evážn ze zemí EU. Podle sou asné situace vývoje po tu uchaze o zam stnání v letech 2000 – 2002, kdy graf prakticky kopíruje stav v roce 2000 – (stav v r. 2001 – byl nepatrn nižší) a podle vývoje po tu volných míst, kdy k ivka VM r. 2002 leží mezi k ivkami let 2000 a 2001, p edpokládáme, že se situace na trhu práce v okrese Klatovy nezm ní.
2. Zam stnanost a volná pracovní místa
Vývoj zam stnanosti 31.12.98 30.06.99 31.12.99 31.12.00 31.12.01 30.06.02 osob celkem
39 852
39 122
38 435
37 020
44 311
44 107
z toho v pr myslu
10 518
10 403
9 983
9 970
13 827
13 779
v zem d lství
3 395
3 378
3 583
3 291
4 430
4 417
ve stavebnictví
1 727
1 747
1 895
1 393
3 696
3 684
ve službách
8 994
8 123
9 534
10 296
13 893
11178
ve ve ejné správ , zdrav.
6761
Poslední údaj o zam stnanosti, který jsme zjistili od Statistického ú adu obdržet vychází ze s ítání lidu v minulém roce. Z tohoto d vodu dochází k rozdíl m ve vývoji zam stnanosti. Pro získání p ibližné orientace vývoji posta í. Problematickým se stává další sledování, kdy prakticky místní st ediska statistiky kon í a tudíž se detailní stav v okrese p estává sledovat a tím i mapovat. Celková zam stnanost z stává prakticky stejná. Zm ny, které nastaly v minulém roce a stále pokra ují, však mají podstatný význam na trh s pracovními silami. - 5 -
Problematickou se stává velká skupina zam stnavatel , kte í se orientovali na západní trhy, p evážn SRN. Zde vlivem razantnímu posilování koruny dochází ke ztrát zájmu západních podnikatel o dodávky zboží z R.
Po ty pracovník u vybraných nejv tších zam stnavatel 30.06.00 31.12.00 30.06.01 31.12.01 30.06.02 Pr mysl
Sušický holding a.s. Sušice
335
262
251
227
254
Škoda s.r.o. Klatovy
412
347
351
350
349
Mlékárna a.s. Klatovy
329
317
307
287
283
Joka s.r.o. Klatovy
434
414
426
442
440
Optiplast a.s. Nýrsko
492
485
501
459
412
Jitex a.s. Horaž ovice
232
220
220
213
204
30
26
25
19
18
Rodenstock R s.r.o.
598
629
629
608
557
Agrospol a.s. Malý Bor
103
91
92
88
87
VOD Velký Bor
106
98
98
114
113
Agromachine s.r.o. Švihov
149
144
156
136
127
106
103
101
100
92
221
139
141
46
96
394
404
393
381
366
185
146
132
130
120
59
51
53
52
54
eská pošta s.p. Klatovy
307
309
312
309
312
Zp . konzumní družstvo Sušice
672
661
625
674
640
Kozak Trading a.s. Klatovy Zem d lství
Lesní spol. Železná Ruda a.s Šumavská lesní a.s. Sušice Stavebnictví
Spoje Obchod a služby
Stavební podnik a.s. Klatovy Pozemní stavby a.s. Klatovy Zetes a.s. Klatovy
Jak vyplývá z p ehledu, úbytek pracovních sil se skoro zastavil. Stabilizace, která za ala v roce l997, pokra ovala s mírnými výkyvy až do letošního roku. V letošním roce propad dále pokra uje Šumavskou lesní a.s. Sušice. Zm nou majoritního vlastníka se sídlo firmy p emístilo do Bohdan e a nastává pomalé rušení provoz v Sušici. Tak byla zrušena st ediska stavební, oprav v Rejštejn , prodalo se st edisko v Hartmanicích a sníženy stavy lesních pracovník . - 6 -
Prakticky celá administrativa byla p emíst na do Bohdan e. To p edstavuje úbytek cca 200 pracovních míst za t i roky. Propad zaznamenal Optiplast a.s. Nýrsko, kde došlo za rok o snížení více než 1/ 6 zam stnanc . Ur ité problémy dané poklesem kurzu signalizuje i firma Rodenstock R s.r.o., kde došlo ze rok ke snížení o 10% pracovník . Podobn je na tom i stavebnictví, kde došlo u všech firem ke snížení po tu zam stnanc . K nár stu zam stnanosti dochází u služeb, kde lze odhadnout zvýšení cca o 5%. Toto zvýšení skoro sta í nahradit snížení u výrobních firem. Po et volných pracovních míst se zvýšil ze 792 v ervnu r. 2001 na 639 v ervnu 2002. P i tom se zvedl po et uchaze o práci z 2384 na 2568 za stejné asové období. Mírn poklesl tlak na zam stnávání cizích státních p íslušník . Zde dochází spíše k tomu, že se zam stnavatelé snaží si udržet solidní pracovníky ze zahrani í. Další ekají až se zlepší situace – sníží se hodnota K – a pak cht jí obnovit výrobu v p vodním rozsahu. Pokud se nezm ní legislativa lze o ekávat postupný vyšší tlak na zam stnávání ob an ze SR, kde vyjma registrace nic nebrání zam stnání ob an SR a sou asn je možné se s ním prakticky „ kdykoliv rozlou it“ – záleží jen na zam stnavateli. Ustanovení zákoníku práce zde mnoho nepomohou. Z tabulky vybraného vzorku zam stnavatel okresu Klatovy vyplývá, že za poslední sledovaný rok došlo prakticky k mírnému snížení po tu zam stnanc ve výrobních organizacích. Pokud nedojde k výraznému propadu zam stnanosti, nedojde ani k výraznému zvýšení nezam stnanosti.
Stav a vývoj volných pracovních míst Nabídka volných pracovních míst ve sledovaném období byla velmi mírn klesající. V lednu bylo evidováno 716 volných míst, v únoru 700, v b eznu 672, v dubnu 677, v kv tnu 676, v ervnu 639. Porovnáním VM v lednu 1997 – 1024,v lednu 1998 –868, v lednu 1999 – 586, v lednu 2000 – 535, v lednu 2001 – 648, v lednu 2002 - 716 vidíme zlepšení proti minulému roku, pak ale dochází vlivem stoupající koruny ke stagnaci a mírnému poklesu, který zastavil jen nár st sezónních prací, jak bylo pravidlem každý rok, nedošlo ale ke zvýšení Zde je vid t ur itá stagnace ve vzniku volných pracovních míst a ta p ímo souvisí s vývojem hospodá ské situace okresu i celé R. Volná místa podle m síc v 1. pololetí roku 2002
- 7 -
Leden
716
Únor
700
B ezen
672
Duben
677
Kv ten
676
erven
639
Tok volných míst Volná místa podle sektor – 1. pololetí 2002 družstevní
soukromé
rozpo tové a p ísp vkové
ostatní
celkem
8
20
317
35
51
1 246
489
5
39
291
85
9
1 155
325
503
3
44
299
107
7
1 288
317
320
2
25
249
60
-
973
a.s.
s.r.o.
s.p.
rok 1999
234
581
rok 2000
237
rok 2001 rok 2002
Nejv tší nabídku volných míst poskytují spole nosti s.r.o. - 320, následují akciové spole nosti s 317 místy a soukromníci s 249 místy. Dále již následuje velký odstup. Rozpo tové a p ísp vkové organizace požadovaly obsadit 60 míst, družstevní 25 a státní sektor 2 místa. Uvedené po ty odpovídají vývoji. Státní sektor se omezuje a družstevní (p evážn zem d lský) je v útlumu, ten vzhledem k vývoji zem d lství bude pokra ovat. Srovnání s rokem 1999 pak ukazuje, že procentuální rozd lení podle sektor se m ní ve prosp ch spole ností s ru ením omezeným a akciových spole ností. Ur itou stagnaci – p ímo snížení zaznamenal sektor rozpo tových a p ísp vkových organizací z 85 na 60 letošním roce. Zde se projevuje v tší d raz na dodržování mzdové disciplíny a snaha po udržení výše plat , protože ješt v roce 1977 tento sektor nabízel 217 volných míst, nár st se dá p edpokládat v p íštím roce vznikem pov ených ú ad .
Volná místa podle kvalifikace 00
bez vzd lání
01
Základní vzd lání
307
02
Vyu ení
488
03
St ední bez maturity
11
04
SOU vyu ení s maturitou
15
05
ÚSV – gymnázium
1
06
ÚSO – SOŠ s maturitou
07
Vyšší vzd lání
0
08
Vysokoškolské
8
09
V decká výchova
-
- 8 -
1
143
Z p ehledu je patrné, že pomalu se nejv tší zájem p esouvá z nekvalifikované pracovní síly v d lnických profesích se základním vzd láním na pracovníky vyu ené - 488 volných míst pro vyu ené proti 307 volných míst se základním vzd láním. Stále se udržuje rozdíl v zájmu o pracovníky, kte í mají maturitu na odborných školách a mezi pracovníky s maturitou na všeobecných školách - 4x je v tší po et míst pro osoby se st edním odborným vzd láním než pro osoby se st edním vzd láním všeobecným, viz tabulka. Pom rn malý z stává zájem o zam stnance s vysokoškolským vzd láním, protože si organizace tato místa obvykle obsadí snadno sama.
Volná místa podle KZAM 0
P íslušníci armády
0
1
Vedoucí a ídící pracovníci
8
2
V de tí a odborní duševní pracovníci
3
Techni tí, zdravotni tí, pedagogi tí pracovníci
4
Nižší administrativní pracovníci
5
Provozní pracovníci ve službách a obchod
6
Kvalifikovaní d lníci v zem d lství a lesnictví
22
7
emeslníci a výrobci, zpracovatelé a opravá i
287
28 104 77 150
8
Obsluha stroj a za ízení
106
9
Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci
195
Volná místa podle vybraných profesí V nabídce volných míst p evažují VM pro vyu ené a se základním vzd láním, kterých bylo evidováno 682 proti 269 VM pro st edoškoláky a vysokoškoláky. V minulém období to bylo 1114 VM proti 189. Je vid t, že zde se podíl zmenšuje 2,53 ku 5,89 ve prosp ch st edoškolák . Tento podíl se bude i nadále zmenšovat, pokud bude zachován nevýhodný kurs K k EURu a dolaru. Pokud se kurs stabilizuje bude op t docházet ke zv tšování podílu ve prosp ch vyu ených, jak budou odcházet do d chodu vyu ení zam stnanci a odpovídá zavedenému stavu, kdy na u ební obory odchází stále mén žák . Pro ob any se základním vzd láním a bez vzd lání bylo k dispozici 375 z 973 VM, po ítaje v to i idi e, pr vod í apod.. Stále je zájem o profese, které nacházejí uplatn ní v sousední SRN. Jsou to zejména profese zedník, kucha , íšník, záme ník a uklize ka. V poslední dob vzr stá zájem o profesi uklize ka a pokojská. Firmy ve snaze snížit mzdové náklady propoušt jí vlastní uklíze ky a najímají na tyto práce specializované firmy na úklid. Tím op t stoupají požadavky na povolení práce zahrani ních pracovník , nebo místní lidé necht jí jezdit pracovat-uklízet po r zných místech okresu. V d evozpracujícím pr myslu se jedná op t o práci v lese, p ípadn na pile p evážn na r zných místech okresu. Zde je otázka, zda o n organizace opravdu má zájem, - 9 -
nebo slouží pouze jako záminka k získání na tyto práce Ukrajinc , i jiných zahrani ních pracovník , op t za ú elem snížení provozních náklad a možná i odvod do státního rozpo tu. Tabulka volná místa podle p evažující innosti jasn vypovídá o ješt se stále rozvíjejícím sektoru služeb, který s 552 VM mají zdaleka nejvyšší nabídku, v ostatních sektorech po ty nedosahují ani stovky. To koresponduje i s tabulkou vývoje nezam stnanosti v okresu, kde zatím co po ty pracovník v jiných sektorech se neustále, by minimáln snižují, zde po et neustále stoupá. V roce 1997 k 30.6. bylo ve službách 7.652 pracovník a k 31.12.1999 jich bylo již 9.534. K 31.12.2002 se odhaduje po et pracovník na 11596. Vedoucí Technik – konstruktér Prodava i Administrativní pracovník Zdravotní sestra Ú etní Pokojská Kucha íšník, servírka Prodava , prodava ka D lník lesní D lník zem d lský D lník stavební Zedník Tesa , truhlá Lakýrník Záme ník, svá e Obráb kov Automechanik Elektriká D lník d evozpracující D lník potraviná ství Švadleny, ši ky D lníci pomocní a nekvalifik. idi i D lník v kamenolomu
- 10 -
9 58 71 89 37 22 28 40 40 61 2 27 18 51 13 2 75 11 11 8 46 48 42 106 43 15
Volná místa podle p evažující innosti organizace Chemický a farmaceutický pr mysl innosti v oblasti nemovitostí, pronájem nemovitostí Dobývání ostatních nerostných surovin Doprava, skladování, pošty a telekomunikace D evozpracující pr mysl Gumárenský a plastiká ský pr mysl Obchod, opravy motorových vozidel a spot ebního zboží Ostatní ve ejné, sociální a osobní služby Papírenský a polygrafický pr mysl, vydavatelská innost Pen žnictví a pojiš ovnictví Pohostinství a ubytování Pr mysl potravin a pochutin Stavebnictví Školství Textilní a od vní pr mysl Ve ejná správa, obrana, sociální zabezpe ení Výroba dopravních prost edk Výroba elektrických a optických p ístroj Výroba kov a kovových výrobk Výroba stroj a za ízení pro další výrobu Zdravotnictví, veterinární a sociální innosti Zem d lství, myslivost, lesní hospodá ství Zpracovatelský pr mysl jinde neuvedený
5 14 40 15 37 21 288 47 2 12 95 94 133 5 63 5 6 2 15 34 26 37 7
Volná místa podle odv tví Služby a obchod V sou asné dob dochází, jak výše uvedeno, k udržení nabídky volných míst ve službách a obchodu. Bou livý vývoj má tento sektor sice již z ejm za sebou, ale vlivem nedostupnosti investic se nachází ešení v udržování staré techniky a udržování pracovních míst. Tomu odpovídá i po et VM 552 oproti 609 VM p ed rokem. Dále se zájem rovnom rn rozložil mezi r zné druhy služeb. N které organizace eší své problémy v mzdové oblasti, nap . nemocnice, snižováním mzdových náklad , nap . sjednáním úklid cizími firmami, tím šet í své mzdové náklady a tak mohou p idat svým kmenovým zam stnanc m. Na druhé stran to p ináší zvýšený tlak na povolení zam stnávat zahrani ní pracovníky, kterým nevadí, že musí jezdit pracovat do r zných míst okresu. Mezery v nabídce levného zboží a z ejm i neprocleného a nezdan ného stále využívají ob ané z Vietnamu. Vytvá ejí stánkové kolonie, - 11 -
které jsou na obtíž v mnoha m stech, nap . v Železné Rud . Zde si ale pronajali i obchodní d m. A tak p echází na vyšší formu prodeje. V Klatovech si nyní najímají nejlepší prodejní místa p edevším na nám stí a v jeho okolí. V sou asné dob v Klatovech jsou již 2 ínské restaurace, 1 vietnamské ob erstvení. Aby vylou ili kontrolu ú adu práce, podnikají n kte í cizinci na živnostenský list nebo zakládají výrobn obchodní spole nosti. Dalšímu rozvoji investi ní výstavby a služeb mimo jiné brání i vysoké úrokové sazby, které jsou pro v tšinu malých a st edních podnikatel neúnosné. Mnohdy nejsou platné ani programy podpory rozvoje malého a st edního podnikání, kterými podporuje vláda rozvoj podnikání p es eskomoravskou záru ní a rozvojovou banku. P estože podnikatelé napl ují podmínky programu, pen žní ústavy jim úv r nedají, protože pro n nejsou lukrativní a hlavn , v mnoha p ípadech nemají zástavu. Nejv tší podnikatel v okrese v oboru služeb je Západo eské konzumní družstvo v Sušici. Podniká nyní jen ve velkoobchod , doprav a vlastní obchodní sí po celém okrese. Ve velkoobchodu získalo zásobování Jednoty celého okresu Plze -jih, Tachova a Horšovského Týna – okres Domažlice. A tuto pozici se snaží udržet. Pro informaci – v sou asné dob je v okrese Klatovy vydáno jediné pracovní povolení k zam stnání ob ana z Vietnamu – místo kucha e ve vietnamské restauraci - ale je vydáno 364 živnostenských list pro Vietnamce pro obchodní innost a zprost edkování obchodu a služeb. Stavebnictví Problémem z stávají místa kvalifikovaných zam stnanc , nap .: zedník, truhlá , tesa . Zam stnanci t chto profesí stále odcházejí za daleko lépe placenou prací do SRN. K nim nyní za poslední 3 roky p istupuje profese - stavební záme ník. O tyto zam stnance mají zájem r zné s.r.o., které zavád jí výrobu lehkých sva ovaných konstrukcí pro odb ratele v SRN. V sou asné dob se zde za íná projevovat nedostatek investic. Podle vyjád ení vedoucích zam stnanc velkých stavebních podnik jsou potíže s napln ním zakázkové nápln na letošní i p íští rok, kdy po ítají s dalším podstatným omezením stavební výroby. N které subjekty mají zajišt nou zakázkovou nápl jen na 3/4 letošního roku. Zde je nebezpe í dalšího zvýšení nezam stnanosti. Doposud n které firmy ešily problémy s výrobou tím, že se zam stnanci uzavíraly pracovní pom r do prosince a další až od b ezna nebo dubna. Tito pak byli v evidenci ÚP a brali podporu v nezam stnanosti. Pr mysl V našem regionu je p evážn lehký pr mysl, který je zastoupen ve všech sektorech vlastnictví. V letošním roce op t bylo více volných míst v sektoru služeb než v pr myslu, kde jich bylo 292. Stav signalizuje stagnaci v rozvoji pr myslu. Problémy se zabezpe ením kontrakt na letošní rok i na p íští rok má v tšina organizací. Tak ŠKODA Klatovy s.r.o. má v sou asné dob zakázkovou nápl zajišt nou zhruba na 65% plánované. Zde se nepoda il p estup závodu pod závod ŠKODA jaderná energetika a tak došlo v minulém roce k velkému propoušt ní a projednávání prodeje zahrani nímu zájemci. Ten se nepoda il a tak nyní ŠKODA Klatovy si najímá prost ednictvím firem zahrani ní pracovníky, kte í jsou zam stnáni jen pokud má firma zakázku. Situace v Mlékárn Klatovy a.s. vypadá stabilizovaná a mlékárna již 2. rok vykazuje mírný zisk ( 1,2 mil. K ). I situace v Masokombinátu Klatovy a.s. se postupn stabilizuje, výroby jede a uvažuje se o odprodeji strategickému partnerovi. V Šumavském holdingu – bývalé SOLO se situace na as zklidnila – Sirkárna op t vyrábí na 3 sm ny a D eva ská výroba pot ebuje truhlá e, to zašti uje Holding, který má 6 lidí. Strojírenská výroba byla prodána a je samostatná, prozatím si vede dob e a da í se jí i vyvážet ást výrobk do - 12 -
SRN. Problémy se t etí sm nou ešili v Sirkárn prací Ukrajinc , nyní p evážn pomocí zprost edkovatelské firmy z .Bud jovic. Jednou ze sv tlých výjimek je Rodenstock R s.r.o., ve vlastnictví n mecké firmy, ta naopak rozší ila výrobu v dalším nov postaveném objektu. K tomu vytvo ili cca 120 nových pracovních míst v pr b hu minulého období. V letošním roce i je postihl pokles EURA a tím se zhoršil odbyt, který byl z ejm d vodem snížení stavu zam stnanc v 1. pololetí o cca 50. Další je LK D evotvar ve Strašín , kde je výroba d ev ných p edm t v halách pronajatých od p vodního ZD, z p vodních 10 pracovník je zde nár st na cca 120 zam stnanc . Tato firma je soukromá. I ona se nevyhnula uzavírání PP na dobu ur itou u ásti zam stnanc . Zem d lství V tomto sektoru jsou stále volná místa ošet ovatel dobytka, o která není zájem, nebo se mnohdy jedná o stáje umíst né mimo osady. Nutností je proto zam stnání obou manžel a p est hování celé rodiny. Tím zase nastávají problémy s dojíž kou d tí do školy. Vzhledem k tomu, že zam stnavatelé ani ú ad práce nejsou schopni tato místa obsadit, dochází k jejich obsazování ob any z Ukrajiny i z jiných zemí bývalého východního bloku. Vlivem stoupajících cen vstup do výroby používaná mechanizace stárne. Nastává p itom doba nutných investic a tím i snaha o jejich zefektivn ní. Proto došlo v minulém roce k r stu výkupních cen jak rostlinné , tak i živo išné produkce. Výkupní cena vep ového masa tehdy stoupla na 40,-K /kg. U hov zího klesla na 23 a u býk na 31 ,-K /kg, u mléka se zvýšila na 8,-K /l. V letošním roce vlivem dovoz klesla u vep ového na 25,-K /kg živé váhy. Nyní se op t vlivem odbytového družstva AGROPORK zvyšuje na 35 – 37 K /kg.. Toto je teprve cena, kdy za ínají být zem d lci ziskoví. Na druhé stran je zde nadbytek hov zího masa zhruba 5000 tun a tyto je t eba vyvézt se státní podporou, jinak budou mít op t zem d lci ztrátu. Také u zem d lských plodin došlo ke snížení výkupních cen, kde ceny jsou nejnižší za posledních 15 let. Dále dochází k již b žnému jevu, že zem d lci dostanou zaplaceno za dodávky v nejlepším p ípad za 2-3 m síce. Nyní n které ásti okresu postihlo krupobití a tak se o ekávají ztráty, o kterých zatím není rozhodnuto, zda je pojiš ovny uhradí. Tím se neda í v as nakupovat pot ebná hnojiva, osiva apod. Navíc zvýšení cen nevyrovná ztráty z minulých let. Pr m rná mzda je zde do 11.500,-K bez ohledu na odpracované hodiny. A tak se zem d lství ocitá v za arovaném kruhu, z n hož bude muset n kdo ven. Z toho vyplývá brzký konec n kterých hospodá sky slabších družstev.
Charakter a d vody volných prac. míst neobsazených déle než jeden m síc 1. kvalifikace Jedná se p evážn o profese stavebního charakteru a o pohostinství. Nap .: zedník, tesa , truhlá , pokrýva , záme ník, kucha , íšník. V tšina lidí t chto profesí jsou pendle i a o práci doma nemají zájem. Z ostatních profesí se jedná o švadleny a ši ky, kde vedle nízkého platového ohodnocení p istupuje i namáhavá práce a zdravotní d vody. "Nepopulární funkce" nap . mzdová ú etní nebo mistr na stavb , které se d íve obtížn obsazovaly, jsou nyní obsazeny b hem n kolika dní, v mnoha p ípadech se da í obsazovat i místa v zem d lství a ve stavebnictví. V n kterých p ípadech se jedná i o neznalost cizího jazyka, který je t eba p i práci používat, zde se ale jedná jen o d lnické profese. - 13 -
2. sm nnost Velkým problémem je požadavek práce na sm ny, zejména pro ženy, které se starají o rodinu. Dále stoupá po et organizací - zejména nov založených - pracujících na dv sm ny, nebo je pot eba rychlé návratnosti vložených prost edk . Nejv tším problémem zde z stává doprava na a hlavn z druhé sm ny. 3. kvalita Jedná se p evážn o funkce THP - manaže i a ostatní ídící zam stnanci, kte í podléhají výb rovému ízení. Zde si firmy hledají pracovníky s pomocí specializovaných firem. 4. dojížd ní V sou asné dob je dojížd ní nejpal iv jším problémem. Odbouráváním slev se stalo pro velkou v tšinu zam stnanc ekonomicky neúnosné dojížd t za prací. V p ípad sm nných provoz pak doprava není zajišt na v bec. V tšina autobusových linek kon í okolo l8-té hodiny a tak není žádná možnost se dostat dom po skon ení 2. sm ny i na 3. sm nu. Ur ité možnosti jsou p i železnici, ale ty jsou omezené jen na sousedství zastávek. Vzhledem ke geografické poloze okresu a hustot obyvatel, není skoro žádná možnost dopravy na sm nné provozy a na l. sm nu velmi omezená. Tak jsou velmi poškozeny oblasti od Sušice, Horaž ovic a Nýrska na jih sm rem ke státní hranici. 5. ostatní Pat í sem subjektivní vlivy nap .: pé e o d ti - ne vždy se poda í zajistit mate skou školu, mzdové ohodnocení funkce, t žká práce, apod. V poslední dob se zde projevuje i nedostatek volných byt , který brání, aby se lidé mohli st hovat za prací. Jedná se zvlášt o regiony s vysokou nezam stnaností na severu republiky, kde jsou mnohdy nezam stnaní nap . záme níci, íšníci, kucha i, kte í by u nás snadno našli práci. Dalším problémem je v sou asné dob již rozší ený jev oficielní vyplácení ásti mzdy ve výši mírn nad stanovenou minimální mzdou a vedle toho neoficielní vyplácení druhé ásti mzdy, která je asto vyšší než oficielní. Jednozna né je to u terciální sféry, kde se jedná o firmy s malými po ty zam stnanc a s p ístupem k „volným“ pen z m. Tím se snižují mzdy a na takovou nabídku t žko n kdo reflektuje. Nap . idi takovéto firmy, který jezdí pravideln s náv sem do zahrani í má vykazovanou hrubou mzdu ve výši 6000,-K za m síc. Ve skute nosti má 16 – 20000,-K .
- 14 -
3. Nezam stnanost
Vývoj nezam stnanosti v prvním pololetí r. 2002 má obdobný pr b h jako v letech minulých, jen s tím rozdílem, že absolutní ísla jsou vyšší. Co to znamená konkrétn ? Ke 30.6. 99 jsme evidovali 2 374 uchaze a míra nezam stnanosti byla 5,28 %. K 31.12.99 to bylo již 2922 osob s procentním vyjád ením 6,53, kulminace nastala k 31.1.2000, kdy jsme se dostali až na 3 119 uchaze a % nezam stnanosti se t sn p iblížilo k íslu 7 – 6,97 %. Poté mírný sestup a stav ke 30.6.2000 je 2 566 osob v evidenci a míra nezam stnanosti 5,73 %. Následuje op t tradi ní kulminace v lednu 2001 s po tem 2 988 uchaze p i mí e nezam stnanosti 6,44 % a ke 30.6. 2001 jsme evidovali 2 384 uchaze a míra nezam stnanosti byla 5,11 %. Ke 30.6.2002, tj. sledované období, bylo v evidenci 2 568 uchaze p i mí e nezam stnanosti 5,69 %. Proti srovnatelnému období lo ského roku to znamená mírný nár st o 184 osob. Ješt na dopln ní výplata HZ: ke 30.6.99 pobíralo HZ 1 078 uchaze (tj. 45,41 % ze 2374 osob) a ke 30.6.2000 to byl tém stejný po et – 1 075 uchaze (tj. 41,9 % ze 2 566 osob) a ke 30.6.2001 HZ pobíralo 927 lidí (tj. 38,88 % ze 2 384 osob). A aktuální stav? Ke 30.6.2002 pobíralo HZ 1 040 uchaze , tj. 40,50 % z celkových 2 568.
Celková struktura uchaze
o zam stnání 30.6. 2001 osob
30.6. 2002 %
osob
%
Uchaze i celkem
2 384
100,00
2 568
100,00
Z toho ženy
1 208
50,67
1 284
50,00
271
11,37
316
12,31
1 648
69,13
1 737
67,64
THP a ostatní
540
22,65
614
23,91
Absolventi škol a mladiství
197
8,26
217
8,45
Ob ané se ZPS D lníci
Porovnáním absolutních ísel registrujeme nár st uchaze v podstat ve všech kategoriích. Je to d sledek m nící se ekonomické situace firem, kde se p ijímají opat ení vedoucí ke zvýšení produktivity práce (viz. nap íklad pen žnictví a administrativní obory) a n které firmy omezují svoji innost. íslo u absolvent není nikterak p ekvapující, studenti si prodlužují prázdniny, nemají dosud jasno o vysokých školách a tak se v pr b hu m síce zá í dá o ekávat podstatn vyšší. Ze složení absolvent se nám však neustále potvrzuje, že struktura st edního školství, zejména u iliš s maturitou je nevhodn nastavena. Je ale pochopitelné, že p i t i až ty letém cyklu negativa doznívají podstatn delší as. - 15 -
Kvalifika ní struktura Kvalifika ní struktura se m ní v závislosti na požadavcích trhu práce. S nár stem absolutního ísla v po tu uchaze se úm rn tomu zvýšily i po ty uchaze v jednotlivých sledovaných kategoriích a to jak uchaze se základním vzd láním a se vzd láním st edním (s maturitou i bez) tak roste i podíl vyu ených. St edoškolák p ibývá ve vyšších v kových kategoriích, souvisí to s pohybem ve firmách. Zde jako jedna z možností se nabízí dát v tší prostor rekvalifikacím - cíleným i zájmovým. To ovšem p edpokládá i cílenou spoluú ast podnikatel a samoz ejm i zájem a spolupráci samotných uchaze . Pro rychlé a nutné úpravy v této oblasti hovo í ješt porovnání následujících ísel: 30.06.1999
2 374 uchaze
665 volných míst.
30.06.2000
2 566 uchaze
644 volných míst
30.06.2001
2 384 uchaze
792 volných míst
30.06.2002
2 568 uchaze
639 volných míst 30.6. 2001
30.6. 2002
STUPE VZD LÁNÍ
osob
%
Osob
%
Uchaze i celkem
2 384
100,00
2 568
100,00
bez vzd lání
6
0,25
4
0,16
Neúplné základní vzd lání
0
0,00
0
0,00
772
32,38
821
31,97
nižší st ední vzd lání
1
0,04
1
0,04
nižší st ední odborné vzd lání
22
0,92
27
1,05
st ední odborné vzd lání (vyu en)
907
38,05
961
37,42
st ední nebo st ední odborné vzd lání bez maturity a bez vyu ení
31
1,30
36
1,40
ÚSV vzd lání
83
3,48
84
3,27
ÚSO vzd lání (vyu ení s maturitou)
90
3,79
96
3,74
ÚSO vzd lání s maturitou (bez vyu ení)
367
15,39
406
15,80
vyšší odborné vzd lání
12
0,50
20
0,78
Bakalá ské vzd lání
16
0,67
12
0,47
Vysokoškolské vzd lání
75
3,15
96
3,74
Doktorské vzd lání (v decká výchova)
2
0,08
4
0,16
základní vzd lání + praktická škola
- 16 -
V ková struktura Procentním podílem z celku jsou všechny kategorie srovnatelné s pololetím roku 2001. V kategorii od 25 až do 54 let se procentní podíly pozvolna srovnávají, i když vyšší absolutní ísla ve starších ro nících budou v budoucnu problémem pro sociální pracovníky a zejména pro psychology. Sv d í o tom i mírn se zvyšující pr m rný v k uchaze . V ervnu 99 to bylo 35 let, v roce 2000 statistika zapsala íslo 36, p ed rokem ve srovnatelném období byl pr m r 37 let , v sou asné dob je íslo stejné, tj. 37 let. 30.6. 2001
30.6. 2002
V K
Osob
%
Osob
%
Uchaze i celkem
2 384
100,00
2 568
100,00
do 19 let
143
6,00
154
6,00
od 19 do 24 let
414
17,37
433
16,86
od 25 do 29 let
302
12,67
333
12,97
od 30 do 34 let
283
11,87
287
11,18
od 35 do 39 let
253
10,61
279
10,86
od 40 do 44 let
249
10,44
253
9,85
od 45 do 49 let
288
12,08
307
11,95
od 50 do 54 let
323
13,55
350
13,63
od 55 do 59 let
123
5,16
164
6,39
od 60 let a více
6
0,25
8
0,31
Délka nezam stnanosti Vezmeme-li délku nezam stnanosti v absolutních íslech, tak nár st se nejvíce projevil v asových úsecích nad 12 m síc délky evidence. Situace u uchaze , kte í jsou v evidenci do 12 m síc se stabilizovala, došlo i k mírnému poklesu v n kterém úseku, znamená to, že se da í tyto lidi umis ovat ješt p ed tím, než podlehnou ur ité rezignaci a ztratí pracovní návyky a motivaci k nalezení práce.Velice kladnou roli zde hraje práce odd lení poradenství a rekvalifikací, kde hlavn motiva ní kursy a cílené rekvalifikace (rekvalifikace v oborech z oblasti služeb a také získání svá e ského oprávn ní) pomohly mnoha uchaze m k návratu na pracovní trh. Uchaze i v asovém úseku nad 9 m síc a zejména nad 12 m síc a více se již vícemén adaptovali na vzniklou situaci, nau ili se žít a p ežívat v systému sociálních dávek, který je nikterak nemotivuje k hledání práce. - 17 -
30.6. 2001
30.6. 2002
DÉLKA NEZAM STNANOSTI
Osob
%
osob
%
Uchaze i celkem
2 384
100,00
2 568
100,00
do 3 m síc
581
24,37
656
25,55
od 3 do 6 m síc
403
16,90
411
16,00
od 6 do 9 m síc
258
10,82
318
12,38
od 9 do 12 m síc
282
11,84
227
8,84
od 12 m síc a déle
860
36,07
956
37,23
V této souvislosti ješt srovnání dvou íselných údaj u vy azovaných uchaze , a to jejich pr m rná délka evidence ve dnech. Zatímco v roce 2001 to bylo 206 dn , v roce letošním jsme uchaze e vy azovali již po 200 dnech. I když se zdá být pokles relativn malý – sv d í o dobré práci zprost edkovatelek i poradenství a rekvalifikací.
D vody obtížné umístitelnosti D VOD / etnost v %
30.6.2001
30.6.2002
100,00
100,00
Zdravotní
27,00
28,00
Obtížn umístitelní
20,50
20,00
Pé e o d ti
12,50
13,00
Nevyhovující doprava
16,50
17,00
V k
13,50
14,00
Nevyhovující vzd lání
10,00
8,00
Uchaze i celkem
Uvád né d vody se specieln nesledují, jde v tomto p ípad o kvalifikovaný odhad hlavního d vodu, pro který nebylo možno zprost edkovat zam stnání uchaze m, kte í jsou v evidenci déle než 6 m síc . U mnoha z nich jde p evážn o kombinaci více uvedených d vod . Za úvahu stojí stále se zvyšující podíl uchaze , kte í jako d vod p ekážející v nastoupení do práce uvád jí nevyhovující dopravní spojení. Nejenom, že zastupitelské orgány samosprávy a státní správy ve spolupráci se zam stnavateli by m li tuto situaci ešit, ale „dohadování“ s uchaze i je stále d sledkem zako en né p edstavy, že stát by se m l postarat o dopravu do zam stnání a t žko se vy azuje pro odmítnutí vhodného zam stnání. Samoz ejm , že uchaze e neposíláme na druhý konec okresu, ale vzdálenosti do cca 10 ti km jsou pro mnohé „nep ekonatelnou dálkou “. - 18 -
Regionální problémy nezam stnanosti po adí v roce
30.6. 2001
30.6. 2002
OBVOD M Ú
2001
2002
osob
%
Osob
%
Uchaze i celkem
XX
XX
2 384
5,73
2 568
5,69
Klatovy
5
5
854
4,34
914
4,57
Sušice
2
2
851
7,41
937
8,79
Horaž ovice
4
4
305
5,21
301
5,41
Plánice
7
6
45
3,02
56
4,43
Kašperské Hory
1
1
104
9,22
118
10,29
Nýrsko
3
3
196
6,26
195
5,97
Železná Ruda
6
7
29
3,63
47
4,25
Po adí jednotlivých obvod M Ú se tém nezm nilo, zejména na prvních t ech místech z stávají "stálice" a nár st, který v ervenci se op t zvýšil za íná být varující, protože bez impuls v podpo e podnikatelské sféry a zejména jejích strukturálních zm n se situace k lepšímu bude m nit jen velice zt žka. Pomyslné n žky mezi prvním a posledním se op t více rozev ely. T i obvody jsou nad okresní mírou nezam stnanosti, Horaž ovice se tém kryjí, pr m r "sráží" zejména Klatovy a to díky vyššímu podílu práceschopného obyvatelstva z celookresního ísla. Zajímavý pohled je i na následující tabulku, která uvádí:
Obce s mírou nezam stnanosti nad 12,5 % Obce, které se pohybují na pomyslné špi ce mají jako p í inu tohoto umíst ní n kolik spole ných jmenovatel : - špatná dopravní obslužnost - mizivý po et pracovních p íležitostí v míst (zem d lství, lesy a to jen sezónn ). - zvyšující se pr m rný v k uchaze z malých zejména okrajových obcí okresu Chudenín ješt navíc má nejen excentrické umíst ní, ale hlavn se skládá z osmi malých ástí bez celoro ního spojení ve ejnými dopravními prost edky a situaci zde komplikuje rovn ž velmi po etná skupina obtížn umístitelných uchaze . Mimo jiné zde jsou uchaze i s nejdelší evidencí za dobu trvání ÚP. Vzestup u obcí (nap . v Rejštejn a v Hartmanicích) souvisí jednak s dopravní obslužností a hlavn se zm nami u lesních a zem d lských organizací. V zájmu objektivity je ale nutné ješt podotknout, že ísla obou období nejsou dost dob e srovnatelná, protože od po átku roku 2002 se zm nila výchozí ísla pro výpo ty a - 19 -
v sou asné dob se výpo ty odvíjí od statistických údaj z p edb žných výsledk posledního s ítání lidu. Nyní v ervenci byla zve ejn na definitivní ísla a tak se dá p edpokládat ke konci roku op t jemná korekce ve stanovení základ , ze kterých vychází námi uvád né výpo ty (viz. metodika MPSV).
30.6. 2001 OBCE
osob
30.6. 2002 %
Osob
%
Bukovník
4
5,06
6
20,00
Nehodív
0
0,00
6
18,75
Prášily
8
17,78
12
18,18
Rejštejn
21
14,19
19
16,81
Nezamyslice
18
16,51
16
15,69
Hartmanice
74
12,54
85
15,43
Chudenín
42
15,67
40
13,89
Modrava
2
5,71
3
12,50
Nezdice na Šumav
7
2,95
19
12,42
Tok nezam stnanosti Uplynulé pololetí roku 2002 bylo pro 2 116 osob obdobím, kdy vstoupily do kontaktu s ÚP, pr m rn se zaevidovalo 353 lidí m sí n . Jako v letech p edcházejících i tentokrát jich nejvíce p išlo v lednu a to 582 ( v pololetí 2001 558), naopak mén v m síci následujícím, tj. v únoru – 318 a kv ten byl m síc, kdy p išlo do evidence "pouhých" 264 lidí. Ve srovnatelném období roku 2001 nejmén lidí jsme zaevidovali v ervnu a to 278. P ijetí má i druhou polohu, tzn. vy azení, zde statistika zaznamenala íslo 2 505,v pololetí 2001 bylo toto íslo 2 493. M sí ní pr m r je 418. B ezen, jako m síc zahajující sezónní práce, zaznamenal odchod z evidence pro 480 osob, což bylo druhé nejvyšší íslo za I. pololetí. Nejvíce lidí bylo vy azeno v dubnu a to 500, nejmén v ervnu a to 319 lidí. V lo ském roce jsme nejmén lidí vy azovali z evidence rovn ž v ervnu a to 362. Z vy azených bylo:
- 847
umíst no ÚP
- 1 073 umíst no jinak - 102
vy azeno pro ma ení spolupráce
- 483 vy azeno z jiných d vod Na kategorii "umíst no jinak" je nutné pohlížet v podstat jako na umíst ní s pomocí ÚP, protože ob ané využívají servisu ÚP, aniž do firmy s inzerovaným volným místem p ijdou - 20 -
s doporu enkou vydanou ú adem práce. Proti lo sku se zvýšilo íslo u osob vy azených pro ma ení spolupráce – v roce 2001 to bylo 84 uchaze . P í ina je nejen v d sledn jším sledování za strany ÚP, ale paradoxn i v menším strachu z vy azení. M kká sociální sí a tém legislativn nepostižitelné zam stnávání „na erno“ nikterak u této skupiny lidí nevyvolává znepokojení z toho, že jsou vy azeni z evidence ÚP.
4. Cizinci na trhu práce V prvním pololetí roku 2002 bylo podáno 21 žádostí o povolení získávat na volná místa cizince, povoleno bylo 16, z toho vydáno bylo 16 +5 (z r. 2001). Za vydání rozhodnutí zaplatili zam stnavatelé v kolcích celkem 42.000,-K , ( 21x2000). Žádostí o povolení k zam stnání pro cizince bylo podáno 86. Povoleno bylo 86, vydáno 86+ 1 z roku 2001. Zaplaceno bylo 87x500,- K = 43.500,-K . Žádné povolení k zam stnání nebylo od ato. Ke konci m síce ervna 2002 je vydáno celkem 230 platných povolení k individuálnímu zam stnávání, z toho pro 116 muž a 114 žen. V d lnické profesi – 167, SŠ – 28 a VŠ – 35. Nov podáno bylo 83 a opakovan 147. P ed asn ukon ilo pracovní pom r 23 cizích státních p íslušník dohodou, podáním výpov di nebo obdržením výpov di od zam stnavatele. V p ípad výpov di zam stnavatelem se jedná obvykle o p ípady, kdy se již cizinci nevrátí z dovolené nebo si najdou jiného zam stnavatele a do práce p estanou chodit. V n kterých p ípadech chybí zru nost nebo pracovní výkon.
Individuální povolení Zem
profese
po et osob
Belgie
odborná síla
1
B lorusko
švadlena, ši ka d lník p i t žb d eva
13 12
Chorvatsko
odborná síla
1
Moldavsko
pomocný d lník v pr myslu
1
- 21 -
Mongolsko
švadlena ši ka odborná síla krupie i
16 18 24
N mecko
odborná síla
12
Polsko
duchovní peka
7 1
Rumunsko
d lník v zem d lství odborná síla d lník v potraviná ském pr myslu d lník pomocný ve výrob záme ník stavební svá e lakýrník kov ši ka, švadlena
13 2 3 5 8 5 1 1
Velká Británie
odborná síla
1
Ukrajina
zedník truhlá pomocný kucha svá e d lník od vní výroby podlahá idi švadlena,ši ka st iha v konfekci obsluha stoj na výrobu stavebních hmot uklíze ka, pomocná síla sanitá ka d lník p i výrob d eva d lník. v zem d lství d lník stavební d lník potraviná ské výroby kucha
2 1 1 1 7 1 2 11 1 3 6 1 9 35 1 2 1
Vietnam Celkem
230
Zájem cizinc o zam stnání u nás i v prvním pololetí roku 2002 p etrvává. P evážn se jedná o ob any Ukrajiny. D íve se uplat ovali prakticky jen ve stavebnictví. Nyní je jich zam stnán nejv tší po et v zem d lství – 35, ši ky – 11, d lník p i výrob d eva – 9 a v dalších odv tvích, kde je trvale neuspokojená poptávka po pracovní síle, nap . pomocné síly p i úklidu, jako vždy levná a ochotná pracovní síla pracovat za nižší plat i o sobotách, ned lích nebo p es as. Pokud Ukrajinci nahrazují chyb jící zam stnance nep sobí na trhu práce vážn jší problémy a v n kterých p ípadech má jejich p ítomnost p íznivý vliv na motivaci eských ob an . Vznikají však zam stnavatelé, kte í se orientují výhradn na Ukrajince. Uzavírají - 22 -
obchodní smlouvy, ale dodávají pouze a jenom pracovní sílu. Snaží se tak obcházet nepovolené zprost edkování zam stnání. Nejv tší problém vidíme v tom, že i když takový zam stnavatel má hlášena volná pracovní místa, nelze je obsadit uchaze i o zam stnání, protože žádný náš ob an k takovému zam stnavateli nep jde pracovat a není jej k tomu možno ani nutit. P estože obstarávání p edevším nekvalifikované pracovní síly formou obchodních smluv p ipadá n kterým našim zam stnavatel m výhodné, je nebezpe í, že Ukrajinci budou pracovat na místech, pro které by byl dostatek našich ob an , ale zam stnavatelé o n nebudou mít zájem. Nebezpe í vidíme zatím hlavn u firem v jiných krajích, které uzavírají smlouvy s firmami v klatovském okrese. elit tomu lze jedin zm nou zákona o zam stnanosti - stanovením maximálního podílu zam stnanc ze zahrani í na celkovém po tu zam stnanc zam stnavatele. V sou asné dob za ínají podnikat cizinci na základ živnostenského listu nebo zakládají ve ejné obchodní spole nosti. Tento druh podnikání nemá ú ad práce žádnou možnost omezit. Nap . v okrese Klatovy podnikalo na živnostenský list v r. 2001 258 ob an z Vietnamu,152 z Ukrajiny, 36 ze Slovenska, 38 z SRN a 10 z B loruska. Dohromady má v okrese Klatovy povoleno podnikání na ŽL 542 zahrani ních osob. Proti 352 zahrani ním osobám (v etn Slovák ), které v okrese mají vydáno pracovní povolení . Pracovní povolení má jeden Vietnamec, ale vydáno m li 258 ŽL. Platnost zákona, který má omezit p íliv ob an z východních zemí se prozatím u nás výrazn neprojevila, spíše došlo ke zvýšení u soukromého podnikání na ŽL. V podobných profesích jako u Ukrajinc se na našem trhu pracovní síly za ínají objevovat ob ané z B loruska, Bulharska a zejména Rumunska, v poslední dob i Mongolska. Domníváme se, že i zde bude vhodné vytvo it obdobná nebo ješt lépe p ísn jší pravidla, jako je tomu u Ukrajinc . Stoupající po et je zaznamenán u ob an ze západních zemí, zejména ze SRN, zde je to žádoucí, nebo k nám p icházejí jako odborné síly pro poradenství, se izova i stroj , v poslední dob i do kasin. Nyní se u nás za ínají rozvíjet i no ní kluby. Máme n kdy evidována volná místa pro hostesky, p ípadn barmanky, nebo i uklíze ky, která nejsme schopni obsadit, nebo se tém vždy jedná o hostesky a tak potom z ejm budeme muset vydat pracovní povolení pro cizinky. Zde by bylo vhodné p esn definovat výraz hosteska.
Po et cizinc pracujících v okrese k 30.6.2002: rok
cizinci celkem
1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002
56 187 176 506 825 793 637 427 384 414 359
z toho ob ané Slovenské republiky --28 67 248 347 445 216 102 126 174 129 - 23 -
ostatní 56 159 109 258 478 348 421 325 258 240 230
5. Aktivní politika zam stnanosti
Situace na trhu práce v regionu má stejný vývoj jako v celé R, tzn. že stoupá. K jejímu alespo áste nému pozastavení je nutno využít všechny dostupné nástroje APZ. Proti tomu, ale p sobí snížení rozpo tu na APZ v roce 2002 oproti roku 2001 o1/4, z 13 ti milion na 9 mil. 900 tisíc korun. Proto byl ÚP v Klatovech nucen p ijmout opat ení k maximálnímu využití poskytnutých finan ních prost edk . To na druhou stranu znamená i podstatné snížení nov vytvo ených míst s pomocí APZ. Na druhou stranu to i znamená, by paradoxn , zvýšené pracovní úsilí zam stnanc ÚP, kdy musí daleko odpov dn ji zvažovat poskytnutí p ísp vku a na druhou stranu obtížn vysv tlovat uchaze m o SV , p ípadn podnikatel m, že na p ísp vek není právní nárok, a už v bec ne v plné výši. Po projednání v poradním sboru p istoupil ÚP ke snížení p ísp vk (i p j ek) v pr m ru o 1/3 a zkrácení doby jeho poskytování na cca 1/2. Takto se poda ilo vytvo it si podmínky pro poskytování p ísp vk až do konce roku a záruku, že je dostanou ti nejpot ebn jší, u kterých je záruka jejich plného zhodnocení. Neznamená to ovšem, že i tak m že n kdy dojít k p ed asnému ukon ení dohody a k vrácení poskytnuté finan ní ástky.
Vytvá ení spole ensky ú elných pracovních míst Za období od 1.1.2002 do 30.6.2002 bylo uzav eno 17 dohod o vytvo ení spole ensky ú elných pracovních míst. V dalších 9 p ípadech byla žádost o vytvo ení nového spole enského pracovního místa komisí ÚP po posouzení situace na trhu práce v regionu zamítnuta.Vliv na to má i snížení rozpo tu na SÚPM v tomto roce. Všechna dohody byly uzav eny na áste nou úhradu mzdových náklad . Bylo umíst no 17 uchaze o práci. Ve dvou t etinách byla místa vytvo ena v regionu s trvale nejvyšší nezam stnaností v Sušici ( 10 míst). Z toho v devíti p ípadech v d lnické profesi a v 1 p ípad se jednalo o uchaze ku starší 50 let, která byla umíst na v informa ním st edisku v Sušici. Délka poskytované dotace je ur ena podle obtížnosti umíst ní uchaze e, a to od šesti m síc do 12 m síc . Ve firm KLIMO Klatovy byli umíst ni t i uchaze i, kte í byli v evidenci od 20 do 40 m síc . Vzhledem k tomu, že se jednalo o uchaze e dlouhodob evidované, byly dohody uzav eny od b ezna do konce roku 2002. M sí ní dotace áste ného hrazení mzdových náklad je ve výši 5000,-K . Jedna dohoda byla uzav ena na místo: zem d lský technik ve firm AGRO Pole zem d lský d lník- O. Šmrhová B ežany pekárenský d lník - P. Fiala Klatovy-Luby d lník na pile - Ing. Rože , Janovice/Úhlavou Vzhledem k tomu, že se jednalo o uchaze e dlouhodob evidované, byly dohody uzav eny na dobu od b ezna do konce roku s áste nou úhradou mzdových náklad ve výši 5000,-K . Všichni jsou stále v pracovním pom ru . Dosud jsme vyplatily na SÚPM v roce 2002 1.278.000,-K . - 24 -
Ve ejn prosp šné práce V období od 1.1.2002 do 30.6.2002 bylo uzav eno celkem 34 dohod, na 58 nových pracovních míst. Všichni uchaze i, kte í byli zam stnáni na ve ejn prosp šné práce, byli umíst ní až po p edešlých marných pokusech umístit je jiným zp sobem. Prakticky všichni pat í do tzv. kategorie dlouhodob neumístitelných. Složení umíst ných uchaze : 3x - ID 3x - zdravotní omezení 18x - s evidencí delší než 6 m síc 1x - propušt ní z organiza ních d vod 15x - pé e o dít mladší 15-ti let 17x - osoby starší 50 let 3x - absolventi Dále p echázelo z lo ského roku 14 dohod, na kterých bylo umíst no 14 uchaze . Srovnáme-li stejná období minulých let, je zde patrné, že se neustále snažíme zvyšovat po et umíst ných uchaze o zam stnání práv tímto nástrojem aktivní politiky, protože jak výše uvedeno, lze práv zde alespo na as umístit dlouhodob neumístitelné uchaze e. 1.pololetí roku 1997 1998 1999 2000 2001 2002
po et dohod
po et míst
13 12 24 33 42 34
29 15 38 42 60 58
vyplaceno 110.659,- K 121.539,- K 395.191,- K 372.993,- K 1.061.455,- K 1.169.000,- K
Mírný pokles oproti minulému roku byl zap í in n p edevším: 1. Jak uvedeno v úvod byl snížen rozpo et, takže se vyplácí jen 4000,-K /m síc + pom rná ást odvod a zkrátila se doba trvání VPP: 2. Stále nar stá po et obecn prosp šných prací ( pro odsouzené). Obce mají povinnost umístit p edevším tyto ob any. 3. Mnohdy špatná pracovní morálka n kterých uchaze nastupujících na VPP, což zp sobuje nep íliš velký zájem ze strany M Ú a OÚ vytvá et tato místa. Protože v našem okrese p evládají malé obce s neuvoln nými starosty, je zde i menší zájem od t chto obcí o vytvo ení VPP z d vodu nár stu objemu prací, spojených hlavn s administrativou VPP a provád ním dozoru. P es nep íliš velký zájem obcí se stále snažíme umístit co nejvíce uchaze z ad dlouhodob neumístitelných na takto vytvo ená pracovní místa. Ve ejn prosp šné práce plní dva hlavní úkoly – pro místní uchaze e p edstavují alespo krátkodobé pracovní uplatn ní, které jim umož uje zachovat pracovní návyky a zajiš uje po ádek a istotu v obcích . Nezanedbatelný není také morální dopad na ostatní ob any, kte í vidí, že stát „ n co pro n d lá“ a nenechá uchaze e doma se „ válet“.
- 25 -
Stejn jako v minulých letech i letos jsme uzavírali dohody nejen s M Ú a OÚ, ale také s charitami. Tyto neziskové organizace provozují hlavn pe ovatelské služby pro staré a nemocné ob any. Zde hlavní inností uchaze o zam stnání byly pomocné pe ovatelské práce. V ostatních p ípadech se innosti vykonávané na VPP u m st a obcí nelišily od minulých let.. Stále se p evážn jedná o pomocné práce p i úklidu m st a obcí, údržbu ve ejných prostranství, p ípadn pomocné práce v obecních lesích. Celkem se v 1. pololetí roku 2002 vynaložilo na VPP 1.168.741,-K .
Zabezpe ení odborné praxe absolvent a mladistvých V období od 1.1.2002 do 30.6.2002 bylo nov uzav eno 20 dohod a 39 dohod p echázelo z roku 2001. B hem pololetí bylo ukon eno 23 dohod, takže v sou asné dob je zam stnáno na odborné praxi 36 absolvent . Dohody byly ukon eny uplynutím sjednané doby nebo na základ vzájemné dohody o ukon ení pracovního pom ru na návrh absolvent . Dohody byly uzavírány s fyzickými i právnickými osobami. K 30.6.2002 bylo na odborné absolventské praxi 31 absolvent st edních škol a 5 absolvent vysokých škol. Po et uzav ených dohod o zabezpe ení odborné praxe ……………..
20 dohod
Z toho: právnické osoby …………………… fyzické osoby ……………………..
13 dohod 7 dohod
Celkový po et p ijatých absolvent v I.pololetí roku 2002 byl 202, z toho jich bylo 117 umíst no. Pro srovnání se stejným obdobím roku 2001 bylo p ijato do evidence 91 absolvent , z toho jich bylo umíst no 30. Z tohoto srovnání vyplývá, že zatímco letos jich bylo umíst no více než ½, v roce 2001 to byla pouze 1/3 umíst ných. Uchaze i nacházejí uplatn ní i v jiných oborech, než na které se p ipravovali. Po et evidovaných absolvent k 30.6.2002 byl 217 a 39 mladistvých. Dohromady tvo ila tato skupina z celkového po tu 9,89% nezam stnaných. P estože bylo ke stejnému období roku 2002 uzav eno o 5 dohod více než minulý rok, zájem zam stnavatel o využití možností dotací p i zabezpe ení odborné praxe od ÚP nar stá obvykle až na konci letních prázdnin, kdy p ichází do evidence ada student , kte í nebyli p ijati na vysoké školy nebo po dobu letních prázdnin ešili pracovní uplatn ní formou brigád. Problematickou skupinu nadále tvo í mladiství do 18 let. Po et uchaze ve v ku do 18 let evidovaných na ÚP k 30.6. je 39 osob. Nelze jednozna n íci, že po ty mladistvých rostou úm rn s po ty ostatních skupin nezam stnaných. Jde p edevším o absolventy, kte í ukon ili pouze ZŠ, ZvŠ, p ípadn nedokon ili SOU. Ze strany zam stnavatel je o tuto skupinu pochopiteln minimální zájem, a proto ú ad práce se snaží s t mito uchaze i pravideln pracovat a osv d il se „ Klub pro mladistvé“ vedený pracovnicemi poradenství, který bude zase pravideln fungovat od letošního podzimu. V sou asné dob probíhá motiva ní kurz s p ípadnou následující rekvalifikací, kde jsou za azeni 2 mladiství uchaze i. V roce 2002 – 1. pololetí – bylo vyplaceno celkem 1.059.716,-K na p ísp vky na absolventskou praxi. Pro porovnání uvádíme hodnotu za stejné období minulého roku 1.285.456,-K . K mírnému poklesu vyplacené ástky dochází z d vodu, že do roku 2001 p echázelo o 1 dohod více než do letošního roku. Dále došlo ke snížení rozpo tu APZ na rok - 26 -
2002, proto byly p i uzavírání dohod sníženy m sí ní ástky dotací na mzdové náklady a sou asn se zkrátila doba poskytování dotací.
Rekvalifika ní programy V období od 1. 1. 2002 do 30. 6. 2002 ú ad práce uzav el celkem 78 dohod o rekvalifikaci. Realizovaly se kurzy cílené, necílené a motiva ní s následnou rekvalifikací. Dále bylo za azeno 10 uchaze do nového nástroje aktivní politiky, a to do rekvalifikace – stáže. Uchaze i m li zájem o obory vedoucí ke zvládnutí práce na po íta i a také o obory, se kterými se uplatní v oblasti služeb. Podmínkou u cílených kurz je p íslib zam stnání od budoucího zam stnavatele nebo po ukon ení rekvalifika ního kurzu zahájení samostatné výd le né innosti. Ú ad práce nevyžadoval p íslib budoucího zam stnání u absolvent škol, mladistvých uchaze , u zájemc o základy práce na po íta i a u zájemc o motiva ní kurz. V oboru sva ování získalo svá e ský pr kaz 7 uchaze , kte í se bez problém uplatnili na trhu práce. V t chto kurzech se bude nadále pokra ovat práv z d vod dobré uplatnitelnosti absolvent kurz ve strojírenské sfé e. V oboru strojník zemních a stavebních stroj byl rekvalifikován 1 uchaze . Kurz obsluhy motorové pily byl zprost edkován pro 2 uchaze e, kte í následn za ali podnikat na živnostenský list. Jedna uchaze ka absolvovala kurz kosmetické služby, kde našla zam stnání. Jednu uchaze ku rekvalifikoval ú ad práce na obor aranžérka , která již v pr b hu kurzu nastoupila do zam stnání. Kurz pedikúry úsp šn absolvovaly 2 uchaze ky. Kurz pro uplatn ní v hostinské innosti byl úsp šn zakon en 3 uchaze i, kte í ihned po ukon ení nastoupili na p islíbená pracovní místa. Rekvalifikaci na sportovní a rekondi ní masáže absolvovala 1 uchaze ka. V oblasti ú etnictví se v tomto pololetí uskute nily kurzy pro 5 uchaze . Kurzy základ obsluhy po íta e absolvovalo 34 uchaze , což bylo o 8 více než ve stejném období lo ského roku. Tento kurz byl nabízen p edevším uchaze m, kte í dosud žádné zkušenosti s prací na PC nem li. Na základ rozhovor s absolventy kurzu lze konstatovat, že velmi kladn hodnotí snahu ú adu práce v oblasti zprost edkování rekvalifikací na práci s PC. Tím i samoz ejm následné lepší uplatn ní na trhu práce, o emž sv d í fakt, že k 30. 6. 2002 bylo umíst no 50% absolvent kurz tohoto zam ení z letošního pololetí. Dále ú ad práce realizoval motiva ní kurzy s následnou rekvalifikací pro cílové skupiny dlouhodob evidovaných uchaze se základním vzd láním a pro uchaze e problémov umístitelné ve spolupráci se vzd lávacím za ízením Bfz Cheb. Kurz za al od 3. 4. 2002 v Klatovech, probíhá ty i m síce, za alo 12 uchaze a jedenáct jich stále pokra uje. Jeden uchaze se nechal vy adit z d vodu nástupu do zam stnání. Velkým problémem u lidí za azených do tohoto kurzu je velká míra pracovních neschopností. Kladem naopak je, že se setkají s lidmi se stejnými problémy, za lení se do pracovního procesu formou praktické výuky, získají spoustu nových znalostí a informací z r zných oblastí spole enského života. V motiva ním kurzu na Sušicku, který p echázel z roku 2001 do 25. ledna 2002, se umístilo 31, 25 % uchaze .
- 27 -
V letošním prvním pololetí ú ad práce za adil deset uchaze – absolvent do rekvalifikací – stáží. Tato nová forma aktivní politiky zam stnanosti oslovila zam stnavatele v t chto oblastech: Zem d lská agentura MZe R v Klatovech, Finan ní ú ad v Klatovech a v Sušici, Okresní muzeum v Klatovech. O tuto formu je mezi absolventy zájem, hlavn z d vodu získání praxe, vyššího hmotného zabezpe ení a možnosti hledat si p itom dále vhodné pracovní místo. Jedna uchaze ka nastoupila do stáže i p esto, že již m la na ÚP vy erpanou podp r í dobu. Ú ad práce vychází p i realizaci rekvalifika ních program p edevším z aktuální situace a pot eb na trhu práce. Pro realizaci rekvalifika ních kurz ú ad práce využívá výchovn vzd lávací za ízení v Plzni, Klatovech, Praze, Sušici a v Chebu. V tabulce jsou uvedeny druhy a ceny rekvalifika ních kurz : 1.pololetí roku 2002 Druh kurzu Sva ování Masér Podvojné ú etnictví Aranžérka Obsluha PC Kosmetické služby Strojník zem. a staveb. stroj Motiva ní kurz Obsluha JMP Pedikúra Hostinská innost Rekvalifikace – stáž
Po et 7 1 5 1 34 1 1 11 2 2 3 10
Vzd lávací za ízení Project Welding Klatovy MAVO Praha DVD Plze , Trigon Plze RCPV Plze VOŠ a OA Klatovy, Dekon RCPV Plze BOS Klatovy Bfz Cheb Ag. Kontakt Klatovy RCPV Plze IVEX Plze
Cena kurz 90 279,-K 4 500,- K 44 780,-K 7 400,-K 84 560,- K 15 000,-K 4 600,-K 222 915,- K 13 600,- K 15 000,- K 26 400,- K 0,- K
Podpora vytvá ení pracovních míst pro ob any se ZPS V I.pololetí roku 2002 ú ad práce pokra oval v pln ní uzav ených smluv na áste né hrazení provozních náklad u VDI OBZOR Plze , provozovna v Sušici, 1 pracovišt ve Svazu t lesn postižených ob an Klatovy – Šumava. Dále hradil náklady na domácká pracovišt u 6ti ob an se ZPS a ZPS s TZP, kte í pracují pod VDI OBZOR Plze . S obsazováním míst pro ZPS jsou problémy. Nap . v provozovn OBZOR v Sušici se stále neda í naplnit stav dohodnutý dohodou. Plánováno je 25 míst, ale stav v pololetí je 21 osob. Došlo k dalšímu úbytku o 2 osoby – 1 zem ela a druhá odešla do starobního d chodu. Opat ení, kterým je uloženo zam stnavatel m s více než 2O-ti zam stnanci zam stnávat stanovený podíl ob an se ZPS není podle našich zkušeností dostate n ú inné, protože - 28 -
nemotivuje zam stnavatele k vytvá ení vhodných pracovních p íležitostí pro zdravotn postižené. V sou asné dob se mnohé podnikatelské subjekty rad ji odvedou stanovenou finan ní ástku, než aby p ijaly osoby se ZPS. Na dotaci podle § 24a v klatovském okrese nemá žádný podnikatelský subjekt nárok – není zde sídlo takovéto firmy.
Program podpory drobného podnikání Drobné podnikání ú ad práce podporuje hlavn uzavíráním smluv na spole ensky ú elná pracovní místa. Dále za ínající podnikatele informuje o možnosti použití prost edk z fondu PHARE. V okrese p sobí hospodá ská komora, jejíchž služeb využívají podnikatelé zejména p i obchodování se zahrani ím. Odborné služby v oblasti zem d lství poskytuje Agrární komora. Pro podnikatele okres Klatovy, Domažlice nyní bude sloužit Regionální poradenské a informa ní centrum v Klatovech, které bylo z ízeno p i Okresní hospodá ské komo e v Klatovech. Sem budou sm rováni za ínající podnikatelé se svými podnikatelskými plány. První 3 hodiny konzultací jsou zde zdarma. Ú ad práce p edpokládá, že asem bude možno i zadat vyhotovení expertních posudk na žádosti o SÚPM. Ú ad práce m že pomoci v drobném podnikání hlavn , jak již uvedeno p i vytvá ení omezeného po tu míst, cca do 5-ti až 10-ti. P es výzvu programu PALMIF nikdo z okresu žádost nepodal, i když práv zde je možnost pro podnikatele jak „levn “ získat kapitál pro rozší ení i zahájení výroby. Mnohé odradí podmínka vzniku minimáln 15-ti nových pracovních míst. Rovn ž i p es SAPARD je pomoc pro za ínající podnikatele diskutabilní. I když bude schválen grant hradí se 67,3% a to ve v tší mí e až po prob hnutí akce. Tudíž v dob , kdy je nejv tší pot eba finan ních prost edk nejsou pro podnikatele k dispozici. Rovn ž tzv. investi ních pobídek nelze v našich pobídek využít vzhledem k tomu, že tyto se poskytují jen v regionech, kde je nadpr m rná míra nezam stnanosti.
Zavád ní zkrácené pracovní doby V pr b hu I.pololetí roku 2002 neuzav el ú ad práce žádnou dohodu na finan ní podporu podnikatel v souvislosti se zkrácením pracovní doby.
- 29 -
6. Stru ná analýza problémových skupin a oblastí
Z hlediska možnosti zam stnání jsou nejproblémov jší skupinou ob ané se zm n nou pracovní schopností. Jejich po et se udržuje kolem ísla 300 a sou asná situace na trhu práce jim dává malou šanci na uplatn ní. Nov p ijatá právní úprava jejich zam stnávání snad zlepší situaci a zm ní i postoj zam stnavatel k této kategorii. První signály již jsou a zam stnavatelé se informují i na možnosti tzv. náhradního pln ní, což zase dává šanci zam stnávat osoby se ZPS ve výrobních družstvech invalid , apod. Ke 30.6.2002 je v evidenci celkem 316 ob an , kte í mají ZPS (tj. 12,3 % z celkového po tu uchaze ) a proti srovnatelnému období lo ského roku se jejich po et zvýšil o 45. Velký podíl na stále rostoucím po tu t chto osob v evidenci má celkov se zhoršující zdravotní stav populace. Ob ané mají na trhu práce velké problémy se svým uplatn ním, protože firmy nemají vytvo eny vhodné pracovní p íležitosti a tito lidé sami velmi asto p íliš velký zájem o práci nemají. V tšinou zdravotní omezení jsou tak rozsáhlá, že v mnoha p ípadech považujeme u t chto lidí možnost pracovat za pouze teoretickou – a to nejen kv li zdravotnímu stavu, ale zejména proto, že vhodná místa na trhu práce prakticky nejsou (ke 30.6.2001 pouze 11 inzerovaných volných míst a ke 30.6.2002 pouhopouhých 5 volných míst z celkového po tu 639, v procentním vyjád ení to není ani celé procento, p esn 0,78 %). Další skupinou jsou dlouhodob nezam stnaní uchaze i. Nejpo etn ji mezi nimi zastoupeni jsou op t ob ané se ZPS, dále pak obtížn umístitelní spoluob ané a uchaze i se základním a neukon eným vzd láním. Uchaze , kte í jsou v evidenci déle než jeden rok je k 30.6.2002 celkem 956 ( ke30.6.2001 celkem 860), z toho ob an se ZPS je cca 20 – 22 %, ostatní mají jen základní nebo neukon ené vzd lání, vyu ených nebo s vyšším vzd láním je minimum a zhruba 20-25 % je tzv. obtížn umístitelných. Nár st v absolutním ísle proti srovnatelnému období lo ského roku je 96 osob. Snad s n kolika výjimkami, kterých však není více jak 10 %, tém všichni z výše uvád ných po t jsou takoví uchaze i, kte í svoji energii v nují ne na zajišt ní zam stnání, ale na p esv d ování ÚP, zam stnavatel , léka , že nabízenou práci vykonávat nemohou. Sou asný systém výplat dávek HZ a následného sociálního zabezpe ení však nevytvá í tém žádný tlak na tyto ob any a umož uje jim relativn poklidné p ežívání. Jako problémovou skupinu lze stále ozna ovat ženy s malými d tmi. Snižuje se po et míst v p edškolních za ízeních, zhoršují se možnosti dojížd ní za prací ve ejnými dopravními prost edky a v neposlední ad maminky naráží i na problém s pracovní dobou. Další problémovou oblastí je dopravní obslužnost v okrese, jejíž úrove odpovídá sou asným možnostem spole nosti. To znamená, že stát prost ednictvím okresního ú adu se snaží zabezpe it dopravní spojení na ranní sm nu, do školy, k léka i a k návšt v ú ad . Samoz ejm další finan ní zatížení leží na obcích, které se musí na finan ních výdajích podílet, p itom ne všechny obce, pokud nemají alespo obecní lesy, jsou na tom finan n dob e. V souvislosti se zrušením okresních ú ad a p erozd lením pravomocí mezi kraje a obce nižšího typu lze o ekávat i v této oblasti další problémy, které mohou dopravní obslužnost ješt více zhoršit. Krajské ú ady sice deklarují snahu dojížd ní za prací vylepšit, zatím z stává jen u deklarací.
- 30 -
Osobní doprava v okrese je zabezpe ena na ranní sm nu, stejn jako doprava z I. sm ny dom . Pokud se jedná o dopravu na t etí sm nu a dopravu ráno dom , tak toto nep ipadá z 99 % v úvahu a ani u dopravy z druhé sm ny to není lepší. Poslední spoje autobus vyjížd jí nejpozd ji v 17hod., výjimkou je spoj z Klatov do Sušice, který vyjíždí v 18,25 hod. SAD se nebrání zavést jakýkoliv spoj. Ovšem musí mít záruku, že tento nebude pro n j ztrátový. Rozdíl mezi vybraným jízdným a náklady musí zaplatit bu okresní ú ad nebo obce. Zde jsme u jádra problému, zatímco na ranní sm nu jezdí autobusy pln vytížené, tak mnohdy u školních autobus i u autobus , které jsou ur eny k doprav ob an k léka i nebo na ú ady se již mnohdy o vytíženosti nedá hovo it. Jsou tedy ztrátové a rozdíl hradí stát. Tím pak už nezbývá na další spoje, které by jezdily na jiné sm ny a nebyly by vytížené. Zvlášt tíživá je situace v regionu Sušice, Kašperské Hory, Horaž ovice a sm rem k státním hranicím od Nýrska. Zde je minimální hustota obyvatelstva daná polohou u západní hranice, kde se systematicky snižoval po et obyvatel a nebyl zájem, aby lidé zde migrovali. To je i jeden z d vod , pro byl okres Klatovy vybrán v sou asné dob jako jeden z 10 okres , které jsou hospodá sky nejslabší. Jak uvedeno v úvodu, rozlohou je okres na druhém míst , ale po tem obyvatel až na 52. míst mezi okresy R. V takovýchto podmínkách lze t žko vytvo it dopravní sí , aby vyhovovala požadavk m ob an a sou asn nebyla ztrátová. N které obce nap . Kašperské Hory a Chanovice eší problém zavád ním vlastní dopravy pomocí mikrobus , zvlášt pro dopravu ob an na ú ady a k léka i, kdy spoje autobusy SAD nejsou využity. Prozatím se tento druh dopravy ukazuje jako perspektivní, obzvlášt vhodný do podmínek p íhrani í. Vlaková doprava je sice stále omezována, ale da í se jí udržet v rozumných mezích, kdy zaru uje dopravu stejn jako autobusy na ranní a mnohde i odpolední sm nu. Záv rem je nutné konstatovat, že p i neustálém zdražování dopravy se vyplácí mnoha lidem se sdružit a jezdit do práce osobním autem jednoho z nich. Na tuto filozofii již za ínají „slyšet“ i n kte í zam stnavatelé a v tomto sm ru hmotn zainteresovávají své zam stnance, aby je udrželi, mám zde na mysli zejména obchodní velkoprodejny typu Hypernova nebo Diskont. Není také již ojedin lé, že rodi e, kte í jezdí za prací do Sušice nebo Klatov berou svoje d ti s sebou do školy. Zde mohou d ti sou asn chodit nap . do hudební školy nebo na výuku jazyk . Na druhé stran je pak málo d tí ve škole na vesnici a ta pak bojuje o p ežití. Mnoha menším školám v regiony kon í platnost výjimek, kdy se škola nemusela zav ít, nap . v Žihobcích, ale jejich obnovení není státní správa p íliš naklon na a tak na venkov se po et škol op t sníží. A u itelé v mnoha p ípadech nenajdou uplatn ní na škole jiné a tak povede jejich cesta na ú ad práce.
- 31 -
7. Shrnutí V pololetí 1999 jsme psali, že „s ohledem na pom rnou stabilizaci ve v tších podnicích nedochází k rozkolísanosti trhu práce, ale signály ukazují, že následující období nebude až tak klidné …“. Po roce, tzn. v pololetí r. 2000 : -
došlo k absolutnímu nár stu uchaze
+ 192 osob
-
firma KOZAK Klatovy a spolu s ní i pracovní p íležitosti mizí z trhu práce
-
propoušt ní (zejména v kategorii THP a starších osob) se nevyhnulo klatovskému závodu ŠKODA
-
se stabilizací firmy se potýká Masokombinát Klatovy
Pokud se podíváme na situaci v pololetí 2001 pod tímto úhlem, pak lze íci, že situace na trhu práce se relativn stabilizovala, v absolutních íslech došlo k poklesu po tu nezam stnaných o 182 osob, vyhlašované konkursy na n které firmy se našeho okresu p íliš nedotýkaly, spíše jen okrajov dojížd jícími pracovníky do jiných okres . Jestliže proti výše popsanému postavíme skute nost pololetí roku 2002 pak musíme konstatovat, že došlo k nár stu po tu nezam stnaných o 184 osob proti 2001, strukturu uchaze ovliv uje mj. propoušt ní mezi TPH kategoriemi, nap . pen žnictví, plynárenství, s výkyvy trhu se mnohdy s obtížemi vyrovnávají firmy, které jsou svoji produkcí orientovaní na vývoz a na tzv. práci ve mzd . Tomuto odpovídá i nabídka volných pracovních míst, která proti lo sku poklesla o 153 míst a nyní trh práce nabízí 639 volných pracovních pozic. Z tohoto po tu je 502 pro d lnické kategorie, 5 pro ZPS, pouhých 12 volných míst trh nabízí pro absolventy a mladistvé, zbytek je pro THP . Mírná nevyrovnanost je v zam stnanosti v jednotlivých mikroregionech, kde v p íhrani ních oblastech se prozatím neda í iniciovat vznik nových pracovních p íležitostí a zplna se projevují i opat ení z n mecké strany hranice a získání nového pracovního povolení v N mecku je více než obtížné. Tlak na zam stnávání cizinc , který za al na okrese vzr stat na p elomu let 1994-1995, pon kud ustal. Po et cizinc pracujících na základ pracovního povolení se stabilizoval, dokonce by se dalo mluvit i o snižujícím se po tu vydaných povolení. V oblasti aktivní politiky byl kladen d raz na skupiny obtížn umístitelných osob – tj. hlavn dlouhodob nezam stnaných, dále osob se ZPS a osob, které se poprvé objevily na trhu práce, tzn. absolventi a mladiství. P es snahu ú adu stávající podmínky aktivní politiky sm rem k zam stnavatel m nejsou p íliš atraktivní a tak se tzv. manipula ní prostor ÚP zužuje.
- 32 -
8. O ekávaný vývoj zam stnanosti a nezam stnanosti ve 2.pololetí 2002 Jestliže srovnáme pololetí 2001 a letošek zjistíme, že po et uchaze stoupl o 184 osob (ze 2 384 ke 30.6.2001 na 2 568 ve sledovaném období) a míra nezam stnanosti je 5,69 %. Vezmeme-li toto v úvahu a p idáme p edpoklad p íchodu dalších absolvent do evidence a zkušenost z minulých let, kdy druhé pololetí je vždy provázeno nár stem po tu uchaze , p edevším z d vod ukon ení sezónních prací, lze p edpokládat, že ke konci roku 2002 se budeme blížit k hranici kolem 3 000 uchaze a to znamená míru nezam stnanosti p es 6,5 %. Naprosto spolehliv se dá íci, že op t nejsiln jším m sícem bude leden 2003 a že hranice 3000 uchaze bude p ekro ena. Jen pro srovnání: prosinec 2001 jsme evidovali na ÚP 2 957 uchaze - 6,41 %, leden 2002 to bylo 3 137 uchaze a míra nezam stnanosti 6,83 %. U žádného z rozhodujících zam stnavatel se nep edpokládá n jaké v tší propoušt ní.
- 33 -
B. Tématický rozbor
- 34 -
I.
Situace v jednotlivých mikroregionech
Klatovy Mikroregion s nejv tším po tem obyvatel i s relativn nejvyšší nabídkou pracovních p íležitostí, kterých je 377. Míra nezam stnanosti 4,57 % je t etí nejnižší v rámci okresu, po et uchaze je druhý v po adí, ale na opa ném konci a je to 914 osob. Toto íslo samoz ejm p evyšuje nabídku volných míst (na jedno volné místo je 2,42 uchaze ), p esto se projevuje nedostatek zam stnanc v textilním pr myslu (ši ky, švadleny), ve stavebnictví (zedník, pomocný d lník) a ve službách (nap . kucha , íšník, prodava ). Sušice V po tu obyvatel druhé místo, druhé místo i v mí e nezam stnanosti – 8,79 % (v lo ském období 7,41 %), ale první místo v absolutním po tu uchaze o zam stnání – 937. Proti údaji z minulého pololetí - 851 uchaze je to nár st o 86 osob. Rozsah pracovních p íležitostí se siln zredukoval - mikroregion jich nabízí 112 a jejich po et v pr b hu období kolísá a je ovliv ován i sezónou - cestovní ruch, lesnictví, zem d lství( v pr m ru vychází 8,37 uchaze na 1 VM). Stále v tším problémem (a nejen zde !) je zhoršující se dopravní spojení, kdy na sm nné provozy a provozy s atypickou pracovní dobou (služby, apod.) se nelze dostat v bec. Horaž ovice T etí mikroregion co do po tu obyvatel. Podle po tu nezam stnaných (301 osob) je to místo t etí. Procentní hodnota 5,41 osciluje po celé období kolem okresního pr m ru. Pracovní p íležitosti poskytuje textilní pr mysl (Jitex, Grammer), v zem d lství a lesním hospodá ství se p íležitosti snižují nejen vlivem ekonomických problém , ale i vlivem zhoršující se dopravní obslužnosti. Nabízí se zde 83 volných míst a je na jedno místo tedy 3,63 uchaze e. Rovn ž po etná skupina t žko umístitelných uchaze zde hraje svoji roli. Nýrsko tvrté po adí podle po tu obyvatel, ale t etí v pomyslném žeb í ku míry nezam stnanosti a tvrté v íselném po tu vyjád ení nezam stnaných - 195 uchaze s mírou 5,97 %. M sto poskytuje pracovní p íležitosti ve zpracovatelském pr myslu, v obcích pak v sezón zem d lství a lesy (pouhých 21 volných míst a to je 9,29 lidí na 1 VM). Z p íhrani ních obcí v podstat neexistuje dopravní spojení a tak v této ásti mikroregionu je nejv tší celoro ní nezam stnanost obtížn umístitelných osob. Mírné snížení nezam stnanosti ( 6,26 % v roce 2001) je dáno stabilizací místních firem a mírn se zvyšujícími možnostmi ve službách, respektive v polehou ku se rozvíjejícím cestovním ruchu.
- 35 -
Plánice Plánicko je sice na pátém míst v po tu obyvatel, ale má malý po et nezam stnaných jak v absolutních íslech - 56, tak v procentech – 4,43, což je druhá nejnižší míra nezam stnanosti mezi mikroregiony. Zem d lská výroba si udržuje pom rn stabilní úrove a ta nabídka pouhých 5ti pracovních p íležitostí je tém zanedbatelná a znamená že na 1 VM zde máme 11,20 uchaze e. Stejn jako jinde je i zde velmi ídká dopravní sí - navíc pouze autobusová, p esto migrace za prací – a už do Klatov nebo do okresu Plze -jih nebo do samotné Plzn je pom rn výrazná. Kašperské Hory Na po et obyvatel je zde vysoké íslo nezam stnaných (118 osob) a z toho vyplývá nejvyšší míra nezam stnanosti v rámci okresu – 10,29 %. Je to více jak jednobodový nár st proti srovnatelnému období vloni, kdy míra nezam stnanosti byla 9,22 %. Od roku 1997 jde v podstat o nep etržitý nár st (54 osob v roce 97 a 4,79 %). A tento nár st bude minimáln v dalším pololetí pokra ovat. Malý po et pracovních míst je v textilním pr myslu, službách, lesy jsou ovlivn ny sezónností. Zam stnavatelské subjekty v mikroregionu nabízí 10 volných pracovních míst a to znamená nejvyšší podíl uchaze na jedno volné místo z celého okresu – 11,80. Jiné zam stnání, resp. pohyb pracovní síly kv li chyb jící ve ejné doprav je minimální, velice negativn se zde projevují problémy v sušických firmách. Oblast cestovního ruchu a služeb stále nem že nabrat správné tempo, jist by zde mnoho lidí našlo uplatn ní. Železná Ruda Podle po tu obyvatel nejmenší mikroregion, podle míry nezam stnanosti – 4,25 % poslední místo mezi mikroregiony, v absolutních íslech je pochopiteln po et osob nejnižší – 47. Jde o st edisko cestovního ruchu, kde jsou pracovní p íležitosti p evážn v t chto službách a celoro n p etrvává i jejich nabídka. Protože však tyto profese vyžadují ur ité kvalifika ní p edpoklady, nelze požadavky zam stnavatel pokrýt z místních zdroj a tak jsou sem sm ování uchaze i i z jiných ástí okresu, protože se zde nabízí v omezené mí e i možnost ubytování. Železnorudsko nabízí v sou asné dob 31 volných pracovních míst a to znamená, na jedno toto místo zde evidujeme 1,52 uchaze e. Popsaná problematika v podstat odráží situaci v jednotlivých ástech okresu i v okrese jako celku. Svoji podstatnou roli zde hraje struktura podnikatelské sféry, tradice i p irozené možnosti (p írodní zdroje, klima, poloha, apod.) a samoz ejm i složení uchaze , kte í jsou u ú adu práce evidováni. Nelze p ehlédnout i stále p etrvávající nechu k „docházení“ za prací, v zájmu objektivního posouzení je nutné ale p ipomenout i možnosti pro zajišt ní p ípadného nového – i t eba do asného – bydlení a co je hlavní: mobilita pracovní síly. To je v c, která prochází jako ervená nit veškerými úvahami o tom, jak a co zlepšit ve sfé e nezam stnanosti.
- 36 -
II. Problémy mladistvých a absolvent škol na trhu práce
Mladiství Ú ad práce nabízí pro tuto problematickou skupinu uchaze o zam stnání možnost navšt vovat "Klub mladých". V 1. pololetí roku 2002 však tento klub byl otev en pro jinou cílenou skupinu uchaze o zam stnání. Vytypovaná skupina byla tvo ena uchaze i dlouhodob evidovanými a staršími 50 let. Cílové skupin mladistvých bude v nována práce JOB klubu ve druhém pololetí letošního roku. Obsahov je nápl klubu mladých zam ena na získávání základních praktických a sociálních dovedností. Mezi hlavní témata klubu mladých lze za adit psaní životopisu, koncipování žádosti o zam stnání, písemná i telefonická odpov na nabídky volných míst, práce s tiskem, vyhledávání inzerát s volnými místy a reakce na n . Hraním rolí lze získávat základy komunikativních dovedností a p i sociáln psychologických hrách navazovat kontakty s vrstevníky. Sou ástí jsou i besedy s vybranými lektory na aktuální témata související se zam stnaností. Ovšem základ klubu mladých tvo í motivace k získávání dalšího vzd lávání, ú asti v rekvalifika ních kurzech i k op tovnému za azení do SOU nebo OU. P i vstupu na trh práce u této skupiny mladistvých sehrává zásadní roli vliv rodinného prost edí. P i sestavování nápln klubu mladých je nezbytnou sou ástí programu práce s materiály, které jsou nabízeny Informa ním a poradenským st ediskem. Služeb tohoto IPS využívají jak uchaze i o zam stnání, tak i žáci základních, st edních i vysokých škol. O služby IPS je veliký zájem, o emž sv d í zvýšená návšt vnost zájemc . Služby IPS kladn hodnotí jednak sami žáci a rodi e, ale také výchovní poradci ze škol základních a st edních. V tomto sm ru má ú ad práce dobrou spolupráci se školskými za ízeními v okrese. Poradenské st edisko v prvním pololetí roku 2001 navštívilo celkem 75 žák jako jednotlivci, vesm s se svými rodi i a skupinových návšt v organizovaných ÚP a školou se zú astnilo 183 žák . V prvním pololetí se poda ilo otev ít na detašovaném pracovišti v Sušici informa ní a poradenské st edisko pro spádovou oblast Horaž ovicka a Sušicka. Z d vodu rozlehlosti klatovského okresu se tak ÚP více p iblížil svými službami žák m ze vzdálen jších oblastí. Za pom rn krátkou dobu fungování IPS v Sušici si sem našlo cestu p es 170 zájemc . Ve velké mí e se jednalo o skupinové návšt vy. Krom stabilní nabídky služeb IPS v prostorách ú adu práce se také snažíme p ibližovat ve ejnosti p i r zných okresních kulturních akcích. Na p íklad na podzim to bývá prezentace ÚP a IPS na akci Podnikatelský karafiát. Dne 16. 5. 2002 se ÚP podílel jako spolupo adatel s Okresní hospodá skou komorou v Klatovech na organizaci p ehlídky SOU a u ebních obor s názvem Akademie emesel aneb aby nám emesla nezanikla. P ehlídky v KD Družba v Klatovech se aktivn zú astnily SOU z oblasti Plze ska, Domažlicka a Klatovska. Hlavní prioritou této akce bylo podchytit zájem uchaze o u ební obory, které se zde prezentovaly. P i p íprav této akce hraje významnou roli úzká spolupráce ú adu práce s výchovnými poradci základních škol, zam stnavateli, zástupci SOU a zástupci Plze ského kraje pro oblast vzd lávání, školství a mládeže. Ú ast na této p ehlídce byla doporu ována také uchaze m o zam stnání z ad mladistvých, kte í se zde m li možnost seznámit s nabídkou u ebních obor . Velkým p ínosem akce byla ú ast u , kte í aktivn p edvád li obsah svých u ebních obor tzv. in natura, což m lo mezi návšt vníky velmi kladnou odezvu. Sou ástí Akademie emesel byl workshop na téma „Financování škol - 37 -
v kraji, propojení škol a celoživotního vzd lávání, kterého se mohli ú astnit zástupci všech typ škol, organizací, zam stnavatelé, pracovníci ú ad práce a další zájemci. Mladistým uchaze m je v nována zvýšená pé e a v tomto pololetí jim byla nabízena možnost za adit se do motiva ního kurzu s následnou rekvalifikací. Tuto nabídku využili dva uchaze i, z nich jeden se rekvalifikuje na pomocné kucha ské práce a jedna uchaze ka na pomocnou prodava ku. Viz Rekvalifika ní programy.
Absolventi: V okrese Klatovy je 6 st edních škol, z toho dv jsou gymnázia. Vyšší odborná škola je zde jedna a tvo í jednotný subjekt s Obchodní akademií a Státní jazykovou školou. Dále je zde jedna Integrovaná st ední škola, dv zem d lská u ilišt (Sušice, Horaž ovice), SOU potraviná ské a služeb v Klatovech, SOU a OU v Sušici. Na sch zkách s výchovnými poradci ÚP informuje o po tech nezam stnaných absolvent SOU a SŠ. Tradi n nejnižší po et nezam stnaných byl u absolventek St ední zdravotnické školy v Klatovech a u gymnazist . U ostatních st . škol se po ty nezam stnaných pohybovaly v rozmezí 6-20 uchaze o zam stnání. V pr b hu první poloviny roku 2002 trh práce postupn vst ebával do pracovního procesu absolventy z naší evidence, i když mnoho z nich bylo svým prvním pracovním umíst ním asi hodn zklamáno. Pro mnohé typy studijních obor chybí ze strany zam stnavatel nabídka, navíc se p ipojují již mnohokráte vzpomínané problémy s dojížd ním. Zde už za íná pomalu hrát svoji roli Krajský ú ad, pod který p ešla z izovatelská funkce ke st edním školám a u ilištím a ve spolupráci toho ú adu, ú ad práce, škol, u iliš , ale i zam stnavatel a hospodá ských komor je ta správná cesta, aby se struktura u ebních obor , i obor studijních p izp sobila pot ebám zam stnavatel a v bec pracovního trhu a tím se zlepšilo i postavení této kategorie uchaze o zam stnání. Signály z ervence 2002 totiž ukazují, že op t mnoho absolvent kon ících svá studia ve školním roce 01/02 bude mít s uplatn ním veliké problémy. Samoz ejm , že ást „pohltí“ vysoké školy, ale pro ty zbývající je nabídka ú ad práce všeobecn velice špatná. Vždy nap . naše statistika vykazuje ke 30.6.2002 jen 12 míst, která jsou otev en deklarována pro absolventy škol. Všeobecn z nabídky 639 volných míst je jich 502 pro d lnické profese, 125 pro THP a ostatní a 5 pro ob any se ZPS. Pokud tuto nabídku rozebereme ješt podrobn ji pak 226 míst je pro uchaze e se základním vzd láním, 304 je jich pro uchaze e s výu ním listem, 89 míst vyžaduje maturitu a 20 vysokoškolské vzd lání. Velmi dob e se osv d ily v rámci nové formy aktivní politiky zam stnanosti rekvalifikace – stáže, které ÚP nabízel absolvent m škol st edních a vyšších odborných. Zájem o tuto formu spolupráce projevily Finan ní ú ad v Klatovech a v Sušici, Okresní muzeum v Klatovech a Zem d lská agentury MZe R v Klatovech. Celkem se rekvalifikací – stáží zú astnilo 10 absolvent . V rámci innosti IPS prob hly besedy na st edních školách a SOU k problematice uplat ování absolvent na trhu práce a ucházení se o zam stnání. St ední odborná u ilišt se svými obory jsou v našem okrese pom rn rozmanit zam ena, ale zejména tzv. u ební obory s maturitou by m ly p ehodnotit své zam ení. Vždy takový obor „podnikání v oboru“ ne eší absolutn nic. V potraviná ských oborech (kucha , íšník) byla a je stále vysoká poptávka po absolventech, p estože se obor vyu uje na ty ech SOU . - 38 -
III. Faktory p ízniv ovliv ující nezam stnanost 1) Poloha okresu na hranicích se SRN. Velkou výhodou klatovského okresu ( i ostatních v západním pohrani í) je jeho sousedství se Spolkovou republikou N mecko, kam odchází stále mnoho lidí z p íhrani ních okres za daleko lépe placenou prací - by je to mnohdy práce, kterou v N mecku nechce nikdo d lat. Jedná se nap . o kucha e, íšníky, servírky, pokojské, uklize ky všeho druhu, pomocníky na stavbách, v pr myslu i v zem d lství. Takto se od erpá hrubým odhadem minimáln 1000 osob z potenciálních nezam stnaných. 2) V okrese není t žký pr mysl. Dalším p íznivým faktorem je, že v západních p íhrani ních okresech se za minulého režimu nesm l budovat t žký pr mysl, který je v sou asné dob nejvíce postižen. V celém okrese je jen jeden závod – ŠKODA Klatovy s.r.o., který v sou asné dob má p ibližn polovi ní stav zam stnanc oproti roku 1993 – 412 a snad si již našel svoje místo ve struktu e firmy ŠKODA. 3) Rozvinutý lehký pr mysl – zvlášt textilní a potraviná ský. Z lehkého pr myslu má nejv tší zastoupení textilní pr mysl, kde naopak vlivem zakázek ze zahrani í je nedostatek ši ek, který se eší prací cizinc . Dostatek zakázek je zp soben mj. nízkými mzdami – pr m rný plat je zde 8289,-K . Další je rozvinutý potraviná ský pr mysl, kde i p es díl í snižování nebyl pokles zam stnanc v tší než 20%. 4) Rozvinuté zem d lství. Rozvinuté bylo zem d lství, které ješt dnes zam stnává cca 20% práce schopného obyvatelstva. Pokud jsou ob ané sdružení v ZD nebo VOS je problematické jejich propoušt ní, když vstupem do spole nosti sem zárove vložili i p du. Z toho plyne i pr m rná mzda v zem d lství, která je 9135,-K p i celkové pr m rné mzd v kraji 11975,-K . 5) Velikost závod . Posledním d ležitým faktorem je velikost závod . Žádný nem l více než 1000 zam stnanc a v sou asné dob mají okolo 500 zam stnanc . Nejv tší je Západo eské konzumní družstvo v Sušici, která zam stnává p es 625 osob. Kolapsem i nejv tších podnik , pokud nebudou následovat t sn za sebou, nestoupne nezam stnanost nap . na dvojnásobek. Proto i bankroty SOLITU a KOZAKU nestoupla „výrazn nezam stnanost“.
- 39 -
C. P ÍLOHA
- 40 -
I.
Mapa okresu s uvedením míry nezam stnanosti
- 41 -
II. Tabulky a grafy
Vývoj míry nezam stnanosti 8 6,83
7 6
5,98
5,73
6,15
6,17
6,14 5,76
6,44
6,41
6,27 5,95
5,82
5,50
5,28
5,11
5,35
5,49
6,61 6,22
5,78
5,52
5,50
5,97
5,70
5,69
[%]
5 4 3 2 1 0 6/2000
9/2000
3/2001
6/2001
9/2001
12/2001
3/2002
6/2002
Vývoj míry nezam stnanosti v roce 2002
8 7
12/2000
6,83 6,41
6,61 6,22
6
5,97
5,70
5,69
[%]
5 4 3 2 1 0 12/2001
2/2002
4/2002
6/2002
- 42 -
8/2002
10/2002
12/2002
Vývoj po tu uchaze
3500
o zam stnání
3000
2500
2000
1500
1000
500
0 12/1991
12/1992
12/1993
12/1994
12/1995
Vývoj po tu uchaze
3250
12/1996
12/1997
12/1998
12/1999
12/2000
12/2001
12/2002
o zam stnání v letech 2000 až 2002
2002
3000
2000 2750
2500
2001
2250
2000 12
1
2
3
4
5
6 M síc
- 43 -
7
8
9
10
11
12
Vývoj volných pracovních míst M síc
Celkem
z toho
prac. míst
pro d lníky
THP a ostatní
pro ZPS
erven 2000
644
549
95
16
ervenec
608
517
91
17
Srpen
762
634
128
32
Zá í
760
640
120
27
660
551
109
26
Listopad
637
534
103
29
Prosinec
695
579
116
19
Leden 2001
648
526
122
16
Únor
724
604
120
13
B ezen
703
573
130
22
Duben
706
584
122
15
Kv ten
838
707
131
12
erven
792
667
125
11
ervenec
829
716
113
11
Srpen
871
772
99
12
Zá í
865
746
119
13
832
704
128
12
Listopad
788
664
124
12
Prosinec
718
591
127
12
Leden 2002
716
557
159
16
Únor
700
537
163
14
B ezen
672
515
157
15
Duben
677
548
129
18
Kv ten
676
540
136
5
erven
639
502
137
5
íjen
íjen
- 44 -
Vývoj po tu volných míst v letech 2000 až 2002 1000 900
2001
800
2002
700 600
2000 500 400 300 200 100 0 12
1
2
3
4
5
6 M síc
- 45 -
7
8
9
10
11
12
Vývoj po tu uchaze M síc
Po et uchaze celkem
o zam stnání a volných pracovních míst Míra nezam stnanosti [%]
Volná místa
Po et uchaze na jedno volné místo
erven 1999
2374
5,28
665
3,57
ervenec
2517
5,58
713
3,53
Srpen
2555
5,66
739
3,46
Zá í
2635
5,84
655
4,02
2609
5,83
680
3,84
Listopad Prosinec
2689 2922
6,01 6,53
637 556
4,22 5,26
Leden 2000
3119
6,97
535
5,83
Únor
3049
6,81
564
5,41
B ezen
2860
6,39
589
4,86
Duben
2679
5,98
619
4,33
Kv ten
2562
5,72
619
4,14
erven
2566
5,73
644
3,98
ervenec
2710
5,98
608
4,46
Srpen
2791
6,15
762
3,66
Zá í
2784
6,14
760
3,66
2657
5,76
660
4,03
Listopad Prosinec
2685 2847
5,82 6,17
637 695
4,22 4,10
Leden 2001
2988
6,44
648
4,61
Únor
2910
6,27
724
4,02
B ezen
2762
5,95
703
3,93
Duben
2566
5,50
706
3,63
Kv ten
2467
5,28
838
2,94
erven
2384
5,11
792
3,01
ervenec
2485
5,35
829
3,00
Srpen
2549
5,49
871
2,93
Zá í
2564
5,52
865
2,96
2540
5,50
832
3,05
Listopad Prosinec
2669 2957
5,78 6,41
788 718
3,39 4,12
Leden 2002
3137
6,83
716
4,38
Únor
3037
6,61
700
4,34
B ezen
2856
6,22
672
4,25
Duben
2696
5,97
677
3,98
Kv ten erven
2575 2568
5,70 5,69
676 639
3,81 4,02
íjen
íjen
íjen
- 46 -
Vývoj po tu uchaze
a volných míst
3500
Uchaze i
3000
2500
2000
1500
1000
Volná místa
500
0 6/2000
9/2000
12/2000
3/2001
6/2001
- 47 -
9/2001
12/2001
3/2002
6/2002
Vývoj po tu uchaze M síc
pobírajících HZ
Míra nezam stnanosti [%]
osob
% z celk. po tu
2517
5,58
1164
46,25
Srpen
2555
5,66
1200
46,97
Zá í
2635
5,84
1317
49,98
2609
5,83
1287
49,33
Listopad Prosinec
2689 2922
6,01 6,53
1300 1455
48,35 49,79
Leden 2000
3119
6,97
1610
51,62
Únor
3049
6,81
1541
50,54
B ezen
2860
6,39
1305
45,63
Duben
2679
5,98
1129
42,14
Kv ten
2562
5,72
1053
41,10
erven
2566
5,73
1075
41,89
ervenec
2710
5,98
1189
43,87
Srpen
2791
6,15
1248
44,72
Zá í
2784
6,14
1277
45,87
2657
5,76
1176
44,26
Listopad Prosinec
2685 2847
5,82 6,17
1184 1318
44,10 46,29
Leden 2001
2988
6,44
1415
47,36
Únor
2910
6,27
1348
46,32
B ezen
2762
5,95
1192
43,16
Duben
2566
5,50
1031
40,18
Kv ten
2467
5,28
974
39,48
erven
2384
5,11
927
38,88
ervenec
2485
5,35
1006
40,48
Srpen
2549
5,49
1052
41,27
Zá í
2564
5,52
1105
43,10
2540
5,50
1080
42,52
Listopad Prosinec
2669 2957
5,78 6,41
1207 1410
45,22 47,68
Leden 2002
3137
6,83
1577
50,27
Únor
3037
6,61
1471
48,44
B ezen
2856
6,22
1268
44,40
Duben
2696
5,97
1170
43,40
Kv ten erven
2575 2568
5,70 5,69
1034 1040
40,16 40,50
ervenec 1999
íjen
íjen
íjen
Po et uchaze celkem
o zam stnání a uchaze
- 48 -
Uchaze i pobírající p ísp vek
Vývoj po tu uchaze
o zam stnání a po tu uchaze HZ
pobírajících
3500
3000
2500
2000
1500
1000
500
0 6/2001 7/2001 8/2001 9/2001 10/2001
11/2001
12/2001
1/2002
- 49 -
2/2002
3/2002
4/2002
Uchaze i s HZ Uchaze i 5/2002
6/2002
Vývoj po tu uchaze M síc
Míra nezam stnanosti [%]
po et
% z celk. po tu
2517
5,58
296
11,76
Srpen
2555
5,66
332
12,99
Zá í
2635
5,84
413
15,67
2609
5,83
396
15,18
Listopad Prosinec
2689 2922
6,01 6,53
365 358
13,57 12,25
Leden 2000
3119
6,97
345
11,06
Únor
3049
6,81
328
10,76
B ezen
2860
6,39
293
10,24
Duben
2679
5,98
272
10,15
Kv ten
2562
5,72
244
9,52
erven
2566
5,73
242
9,43
ervenec
2710
5,98
301
11,11
Srpen
2791
6,15
313
11,21
Zá í
2784
6,14
346
12,43
2657
5,76
311
11,70
Listopad Prosinec
2685 2847
5,82 6,17
286 270
10,65 9,48
Leden 2001
2988
6,44
243
8,13
Únor
2910
6,27
224
7,70
B ezen
2762
5,95
221
8,00
Duben
2566
5,50
204
7,95
Kv ten
2467
5,28
196
7,94
erven
2384
5,11
197
8,26
ervenec
2485
5,35
281
11,31
Srpen
2549
5,49
322
12,63
Zá í
2564
5,52
385
15,02
2540
5,50
344
13,54
Listopad Prosinec
2669 2957
5,78 6,41
327 313
12,25 10,59
Leden 2002
3137
6,83
298
9,50
Únor
3037
6,61
235
7,74
B ezen
2856
6,22
213
7,46
Duben
2696
5,97
237
8,79
Kv ten erven
2575 2568
5,70 5,69
214 217
8,31 8,45
ervenec 1999
íjen
íjen
íjen
Po et uchaze celkem
o zam stnání a absolvent
- 50 -
Absolventi
Vývoj po tu absolvent v evidenci ÚP v Klatovech 450 400 350
2002
2000
300
2002 2000 2001
250 200
2001
150 100 50 0 12
1
2
3
4
5
6 M síc
- 51 -
7
8
9
10
11
12
