ZPRÁVA
o situaci na trhu práce v okrese Klatovy v roce 2002
INFORMACE
Únor 2003
Obsah:
A.
ZÁKLADNÍ ZPRÁVA.................................................................................................................................. 3 1. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA OKRESU .............................................................................................................4 2. ZAM
STNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA ....................................................................................................6
3. NEZAM
STNANOST ........................................................................................................................................17
4. CIZINCI NA TRHU PRÁCE ................................................................................................................................24 5. AKTIVNÍ POLITIKA ZAM 6. STRU
STNANOSTI ..............................................................................................................27
NÁ ANALÝZA PROBLÉMOVÝCH SKUPIN (OBLASTÍ) ...............................................................................31
7. SHRNUTÍ ........................................................................................................................................................34 8. O B.
EKÁVANÝ VÝVOJ ZAM STNANOSTI A NEZAM STNANOSTI V
1.POLOLETÍ 2003........................................35
TÉMATICKÝ ROZBOR ........................................................................................................................... 36 I. SITUACE V JEDNOTLIVÝCH MIKROREGIONECH ...............................................................................................37 II. PROBLÉMY MLADISTVÝCH A ABSOLVENT III. FAKTORY P
ÍZNIV OVLIV UJÍCÍ NEZAM STNANOST.....................................................................................41
IV. PROFESE, O KTERÉ JE ZE STRANY ZAM C.
ŠKOL NA TRHU PRÁCE .................................................................39
STNAVATEL NEJV TŠÍ ZÁJEM ..........................................................42
P ÍLOHA .................................................................................................................................................... 43 I. MAPA OKRESU S UVEDENÍM MÍRY NEZAM
STNANOSTI ..................................................................................44
II. TABULKY A GRAFY ........................................................................................................................................46
- 2 -
A. Základní zpráva
- 3 -
1. Celková charakteristika okresu
Okres Klatovy leží na hranicích se sousedním Bavorskem v SRN, má rozlohu 1.939,66 km , což jej adí na 2. místo v R. Po tem obyvatel – 87.659 – je však až na 52. míst . Z uvedeného vyplývá nesoulad mezi rozlohou a po tem obyvatel. Tato disproporce sociáln ekonomického vývoje v p íhrani ní oblasti Šumavy byla výrazn ovlivn na dopady desítky let trvající izolace, existencí železné opony a celkov nep íznivými d sledky vyplývajícími z této okrajové polohy. D sledkem uzav ené hranice byl na obou stranách stagnující hospodá ský vývoj, vylid ování p íhrani ního prostoru, tém neexistující p eshrani ní spolupráce. Dynamické procesy, které nastaly v zemi po roce 1989, zm nily postupn i spole enskou a ekonomickou situaci v regionu. Transformace a restrukturalizace zásadn ovlivnily podobu regionální ekonomiky, rozvoj malých a st edních podnik , strukturu zam stnanosti, rozsah zahrani ních investic. Další pozitivní vliv lze spat ovat zejména v p ínosech a pozitivních zm nách v oblasti cestovního ruchu, ve zlepšování kvality životního prost edí, v nár stu investic do ve ejné technické a dopravní infrastruktury, v rozvoji institucionálních struktur, v nebývalém rozmachu p eshrani ní spolupráce. Vedle pozitivních zm n však okres postihly i n které negativní dopady související zejména s restrukturalizací zem d lství a dramatickým poklesem jeho ekonomického významu a se zhoršením dopravní obslužnosti ve všech ástech okresu. Vývoj obyvatelstva vykazuje od roku 1947 klesající tendenci. Tehdy p es 120 000 obyvatel, nyní 88.000, hustota osídlení je 3x menší, než je celorepublikový pr m r. Tato skute nost souvisí p edevším s d sledky vývoje Šumavy v povále ném období, s ídkou strukturou a charakterem osídlení. Vzniklá situace pak má nep íznivý vliv, jak uvedeno, na dopravní obslužnost území a na výši a strukturu náklad v místní ekonomice. Vzd lanostní struktura je v porovnání s pr m ry R i s krajskými pr m ry nižší, a to zejména ve skupin obyvatel s dokon eným vysokoškolským vzd láním. Ekonomika okresu doznala v posledním desetiletí výrazných strukturálních zm n. Otev ení hranic p ineslo zpo átku i nabídku pracovních míst v ur itých sektorech pro naše obyvatele, v sousedním Bavorsku. Tato skute nost umožnila vyšší úspory a akumulaci základního kapitálu pro rozjezd živností a menších rodinných podnik . Sou asn s tím zaznamenal okres i p íliv zahrani ního kapitálu ze sousedních zemí, který pomohl vytvo it novou základnu malých a st edních podnik a tím p isp l k žádoucí diverzifikaci místní ekonomiky. Navzdory výraznému propadu zem d lství v okrese hraje zem d lství stále významnou roli v místní ekonomice, v pr m ru zam stnává ješt okolo 12% ekonomicky inného obyvatelstva ( na konci 80. let to bylo ješt plných 25%). Významné postavení cestovního ruchu v okrese se promítá do ukazatele podílu zam stnanosti ve službách (v samotném ubytování a pohostinství je v p epo tu zam stnáno 6 – 8% ekonomicky inných obyvatel, což p edstavuje dvoj – t ínásobek pr m ru v R). Okres charakterizuje pom rn dobrá dopravní infrastruktura: hustá silni ní sí , dobré silni ní a železni ní spojení s hlavními centry ve vnitrozemí a propojení s Bavorskem a Horním Rakouskem, díky síti hrani ních p echod . Mezi slabé stránky však pat í zanedbaný stav n kterých komunikací a železni ní infrastruktury a obslužné vybavenosti všeobecn . Více než 1/3 obyvatel je soust ed na v 7 m stech okresu, z toho jen v Klatovech žije 1/4 obyvatel. Hustota obyvatel je 42/km2. Vzhledem k nerovnom rnému rozložení není ve skute nosti ani tvrtinová na v tšin okresu. Proto jsou velké problémy s dopravou do zam stnání. Nejen to, omezováním dopravy vzniká problém propojenosti okresu a tím dochází k dalšímu zhoršení situace v nejmenších obcích, které k zachování existence pot ebují obchod, 2
- 4 -
služby, pracovní p íležitosti. Dosud jim toto umož ovalo dopravní propojení s m sty. V t chto oblastech bude tak dále docházet k úbytku obyvatelstva. V hodnoceném období došlo na trhu práce ke zvýšení míry nezam stnanosti o celé1% (6,41% - 7,41%), což nemá v krátké historii nezam stnanosti obdoby. P edstavuje to nyní 3.307 uchaze o práci v evidenci ÚP. P i sou asné situaci, kdy došlo k recesi v zemích EU a pr mysl v p íhrani ních okresech byl orientován práv na dodávky nízko ohodnocených prací p evážn do SRN dochází ke zp tnému efektu, prudce klesá zájem o naše dodávky, tím podniky nemají výrobu – odbyt, což vede až k vyhlášení konkurzu. Tak dochází k prudkému zvýšení nezam stnanosti, která snižuje kupní sílu obyvatelstva a to m že skon it až et zovou reakcí dalších konkurz . Zem d lství, které je rozprost eno prakticky v celém okrese, se vlivem propadu výkupních cen masa a zem d lských plodin, dále zvýšením cen hnojiv a paliv a v neposlední ad i p etrvávajícími nevhodnými klimatickými podmínkami ( trvalé dešt , záplavy) dostalo až na dno. Sami zem d lci uvádí, že není zem d lce, který by nem l ztrátu i po dotacích zem d lského fondu. Proto uvádí, že rok 2003 je pro n klí ový. Bude-li, po así snad p ežijí. Jejich slova potvrzují již 2 bankroty vyhlášené na za átku roku 2003 a 2 v roce 2002. Minimáln další 2 zem d lské spole nosti o tom uvažují vzhledem ke kone né ztrát , p evyšující 10 milion za poslední rok. Ke snížení zam stnanosti došlo prakticky ve všech výrobních subjektech. Nap . JOKA snížila po et zam stnanc o všechny pracovnice z jiných zemí. K dalšímu snížení tentokrát eských pracovnic ješt dojde. Další mén významné subjekty kon í svoji innost. Tyto ale neovlivní podstatn zam stnanost. Horší je to v p ípad IM Iternatoinal machinery, s.r.o., kde se jedná o svá e e a v p ípad ŠKODA KLATOVY s.r.o., kde vyhlášení konkurzu znamená, pokud se nenajde urychlen nový vlastník, již velký výkyv trhu práce. Zde by se jednalo min. o 320 zam stnanc a to znamená nár st MN o 1%, což bylo v roce 2002 za celý rok. Sou asn to znamená za azení okresu do skupiny s nadpr m rnou zam stnaností. Na zastavení tohoto vývoje již ú ad práce nemá prost edky. Proto je nutné apelovat na Plze ský kraj, vládu a parlament R, aby soust edily svoji pozornost na p íhrani ní oblasti, kde dojde-li k velkému nár stu nezam stnanosti, bude se jednat o nezvratný proces, který ovlivní na desítky let život v t chto místech.
- 5 -
2. Zam stnanost a volná pracovní místa
Vývoj zam stnanosti Celková zam stnanost podle našich zkušeností z stává prakticky stejná – míra nezam stnanosti stoupá, což je ale odrazem propadu Eura a tím recese v západní Evrop . Toto postihuje všechny oblasti eské republiky. Velké zm ny v po tu osob jsou zp sobeny s ítáním lidu v roce 2001. Nyní je možné brát poslední uvedené údaje za základ, který se ale bude po dobu 10-ti let postupn m nit pouze podle koeficient statistiky. Vývoj nezam stnanosti má sinusový pr b h. Z 6,83% v lednu, kdy dosahuje nezam stnanost pravideln vrcholu, dochází k sestupu až na 5,69% v ervnu. Pak nastává op t mírné zvedání do konce roku, kdy byla MN 7,41%. Tento pr b h byl prakticky stejný až na to, že je zvýšená nezam stnanost a to za rok 2002 o 1%. Pro srovnání MN v roce 1998 v prosinci byla 5,93%. Ke snižování dochází po lednu pravideln díky pozvolnému nástupu sezónních prací. Dále dochází ke zvyšování postupným nástupem do evidence absolvent st edních škol a vyu enc . Proto vždy docházelo k mírnému vrcholu v zá í, kdy absolvent m kon í statut studenta. V minulém období již tento jev nebyl zaznamenán a k ivka stoupala dál.Tento ro ní vývoj se dá ozna it za trvalý a pokud nedojde na trhu práce k n jakým ot es m ( nap . bankrot n kolika velkých zam stnavatel ), nebude se m nit.
30.06.99 31.12.99 31.12.00 31.12.01 30.06.02 31.12.02 osob celkem
39 122
38 435
37 020
44 311
44 107
42 773
z toho v pr myslu
10 403
9 883
9 970
13 827
13 779
13 779
v zem d lství
3 378
3 583
3 291
4 430
4 417
4 417
ve stavebnictví
1 747
1 895
1 393
3 696
3 684
3 684
ve službách
8 123
9 534
10 296
13 893
11 178
11 175
6 761
6 735
ve ve ejné správ , zdrav.
Po ty pracovník u vybraných nejv tších zam stnavatel Jak vyplývá z p ehledu, úbytek pracovních sil se v celku skoro zastavil. Stabilizace, která za ala v roce l994, pokra ovala s mírnými výkyvy až do minulého roku. V sou asné dob dochází ke stálému úbytku pracovních míst v podnikatelských subjektech ( za poslední rok o cca 20%). Snižování stavu pracovník i volných míst je zp sobeno ve v tšin p ípad snahou o - 6 -
zvýšení produktivity a tím o udržení místa na trhu a v neposlední ad u výrobc , kte í se orientovali na západní trhy pak snížením zakázek. Stávající problémy v investi ní výstavb a tím i ve stavebnictví jsou charakterizovány razantním snížením zam stnanc nap . v ZETES KT, spol. s r.o. Klatovy – ze 176 k 31.12.1998 na 110 k 30.6.1999, na 86 k 31.12.1999 a na 52 k 31.12.2001 a 49 k 31.12.2002. Místo, aby jak je obvyklé, se po zim po ty zvedly v d sledku rozvíjejících se prací, je možné další snížení. Mnohé stavební podniky mají napln nou zakázkovou innost jen do konce kv tna až ervna. K trvalému úbytku pracovních sil dochází i u malých zam stnavatel , kde se jedná vždy jen o jednotlivé pracovníky. P es zvyšující se nezam stnanost z stává tlak zam stnavatel na zam stnávání cizinc , od nichž si slibují zvýšené pracovní úsilí p i vyplácení nízké mzdy oproti eským pracovník m, p i mnohdy špatném sociálním vybavení a tím i další úsporu náklad . N které subjekty mají problémy se získáváním provozního úv ru a tak snižují i stavy zam stnanc pod 200, kdy je získání úv ru snazší. Naopak JOKA Klatovy, s.r.o., která byla orientována na západní trhy musela snížit stavy zam stnanc a tak k 30.9.2002 nežádala již o povolení k zam stnání cizinek.
31.12.00 30.06.01 31.12.01 30.06.02 31.12.02 Pr mysl
SOLO a.s.
262
251
227
254
282
ŠKODA KLATOVY s.r.o.
347
351
350
349
321
Mlékárna Klatovy s.r.o.
317
307
287
283
272
JOKA Klatovy, s.r.o.
414
426
442
440
376
OPTIPLAST spol. s.r.o.
485
501
459
412
413
JITEX Písek a.s.
220
220
213
204
197
26
25
19
18
18
629
629
608
557
553
91
92
88
87
87
98
98
114
113
117
144
156
136
127
118
103
101
100
92
92
139
141
46
96
78
404
393
381
366
341
146
132
130
120
115
51
53
52
54
49
309
312
309
312
316
661
625
674
640
662
Kozak Klatovy a.s. Rodenstock R s.r.o. Zem d lství
AGROSPOL, Malý Bor a.s. Výrobn -obchodní družstvo VELKÝ BOR AGROMACHINE, s.r.o. Lesní spole nost Železná Ruda, a.s LESS a.s.
Stavebnictví
Spoje Obchod a služby
Stavební podnik Klatovy a.s. Pozemní stavby Klatovy, a.s. ZETES KT, spol. s.r.o. eská pošta, s.p. Západo eské konzumní družstvo Sušice
- 7 -
Stav a vývoj volných pracovních míst Nabídka volných pracovních míst ve sledovaném období byla vlivem zhoršení odbytové situace nejnižší za poslední léta. V lednu bylo evidováno 716 volných míst, v únoru 700, v b eznu 672, v dubnu 677, v kv tnu 676, v ervnu 639. Nabídka dosáhla v ervenci vlivem sezónních prací vrcholu – 724 míst. Od tohoto bodu pak byl již jen pokles srpen - 645, zá í – 639, íjnu – 618, listopadu – 533 a prosinci – 499 míst. Porovnáním VM v lednu 1997 – 1024, v lednu 1998 – 868, v lednu 1999 – 586, v lednu 2000 – 535, v lednu 2001 – 648 a v prosinci 2001 – 718 VM, názorn vidíme, že sestupný trend vývoje volných míst v minulých letech se poda ilo zastavit, dokonce došlo k mírnému vzestupu, což odpovídalo pozitivnímu ekonomickému vývoji v celé eské republice. Letošní rok ale zaznamenal v bec nejvyšší pokles VM. S tím souvisí i vývoj hospodá ské situace okresu, bylo vyhlášeno n kolik bankrot a firmy se snaží najít náhradu za ztracený odbyt. S tím souvisí i stoupající nezam stnanost, která op t dosáhla nejvyšší hodnoty v historii. Ucelený p ehled a vývoj VM v roce 2002 podává níže uvedená tabulka. Volná místa podle m síc v roce 2002
Leden
716
Únor
700
B ezen
672
Duben
677
Kv ten
676
erven
639
ervenec
724
Srpen
645
Zá í
639
íjen
Volná místa podle region
618
Listopad
533
Prosinec
499
k 31.12.2002
V nov za azeném p ehledu je názorn vid t nerovnom rné rozložení volných míst a po tu uchaze o práci. Nejhorší situace je stále na Sušicku, kde na 134 míst p ipadá 1224 uchaze , s ním související Kašperskohorsku, kde na 9 VM p ipadá 184 uchaze . Zde je i nejvyšší míra nezam stnanosti 16,04 %. Situace v Kašperských Horách se zhoršila zrušením pily podniku D evo echy v Dlouhé Vsi. Situace v Sušici vznikla z d vodu zrušení vojenské divize – jejím p emíst ním do Písku a nyní propušt ním p íslušník Armády R , kte í pracovali v Písku, kam je denn dováželi. Další „zásluhu“ má špatn provedená privatizace SOLA Sušice, kdy za ú elem okamžitého zisku se SOLO rozd lilo na 4 samostatné subjekty, ty investovaly do nových výrob, které se nezda ily a p i tom se ztratila odbytišt na tradi ní - 8 -
výrobky. Obdobná situace je i v GIO’STYLE PAP a.s. Sušice, kde je nyní nový majoritní vlastník z Itálie, ten m l p edevším zajistit trvalý odbyt výrobk . Místo toho jsou n kte í zam stnanci propoušt ni a zam stnáváni jen ob as na dobu ur itou, když jsou zakázky. Potíže jsou v této oblasti s dopravou a tak, i když nyní Sirkárna SOLA op t má výrobu na t i sm ny, nem že t etí sm nu pln obsadit. Pokud jsou i zájemci, nemohou se do Sušice dopravit. Poslední autobusový spoj odjíždí ze Sušice v 17 hodin. Nejhorší situace se vyvíjí u zem d lc , kde jsou v konkursu Zem d lské družstvo B šiny, Zem d lské obchodní družstvo Dlažov, Ing. Josef Plas z Nalžovských Hor a Zem d lská obchodní spole nost Plánice. Na p elomu roku uvažují i v AGROMACHINE, s.r.o. Švihov o vyhlášení konkurzu. Konkurz byl vyhlášen i na ŠKODU KLATOVY s.r.o., kde se již delší dobu nevyplácejí mzdy – jen zálohy - a uvažují o postupném snižování pracovník v b eznu 2003 cca o 30. Celkem bylo vyhlášeno 16 konkurz v minulém roce v okrese Klatovy.
Region
Volná místa
Po et uchaze
Míra nezam stnanosti
Horaž ovice
89
344
6,18
Kašperské Hory
11
184
16,04
Klatovy
208
1142
5,72
Nýrsko
25
268
8,20
Plánice
6
97
7,67
Sušice
138
1224
11,48
Železná Ruda
22
48
4,34
Tok volných míst Volná místa podle sektor – srovnání rok
2000– 2002
Nejv tší nabídku volných míst poskytují spole nosti s.r.o. - 555, následují akciové spole nosti s 488 místy a pak soukromí podnikatelé s 416 místy. Dále již následuje velký odstup. Rozpo tové a p ísp vkové organizace požadovaly obsadit 121 místo, družstevní 59 a státní sektor 4 místa. Uvedené po ty odpovídají vývoji, jak je již výše uvedeno, na trhu práce v okrese Klatovy. Srovnání s rokem 2000 a 2001 pak ukazuje, že došlo k rapidnímu úbytku volných pracovních míst ve všech sektorech hospodá ství. P ír stek nezaznamenal ani jeden sektor. To spolu s vysokým nár stem nezam stnanosti signalizuje zvýšené nebezpe í možnosti nár stu hromadné nezam stnanosti. Zvlášt v podmínkách pohrani í, kde je velmi nízká hustota obyvatel a prakticky neexistuje strojírenský pr mysl, který umož uje v krátké dob - 9 -
zam stnat velké procento uchaze . Zem d lství bez výrazných dotací v podhorských podmínkách hyne. Rozpo tové a p ísp vkové
a.s.
s.r.o.
s.p. Družstevní Soukromé
Rok 2002
488
555
4
59
416
121
2
1645
Rok 2001
578
910
9
67
578
196
19
2357
Rok 2000
431
989
18
61
538
167
52
2256
Ostatní
Celkem
Volná místa podle p evažující innosti organizace Chemický a farmaceutický pr mysl innosti v oblasti nemovitostí, pronájem nemovitostí Dobývání ostatních nerostných surovin
7 29 1
Doprava, skladování, pošty a telekomunikace
33
D evozpracující pr mysl
65
Gumárenský a plastiká ský pr mysl
26
Obchod, opravy motorových vozidel a spot ebního zboží
456
Ostatní ve ejné, sociální a osobní služby
101
Papírenský a polygrafický pr mysl, vydavatelská innost Pen žnictví a pojiš ovnictví
5 12
Pohostinství a ubytování
161
Pr mysl potravin a pochutin
134
Stavebnictví
194
Školství
11
Textilní a od vní pr mysl
35
Ve ejná správa, obrana, sociální zabezpe ení
22
Výroba elektrických a optických p ístroj Výroba kov a kovových výrobk Výroba stroj a za ízení pro další výrobu
2 30 6
Zdravotnictví, veterinární a sociální innosti
52
Zem d lství, myslivost, lesní hospodá ství
62
Zpracovatelský pr mysl jinde neuvedený
7
Zde lze nejlépe dokumentovat rozd lení výroby a obchodu v okrese Klatovy. Obchod a služby mají 877 volných míst p i celkovém po tu 1645. Zbytek pak jsou místa ve výrobní sfé e. Plných 456 míst je vedeno v obchod a opravnách motorových vozidel a spot ebního zboží. 101 - 10 -
míst ve ve ejných a sociálních službách. I zde je vid t nerovnováha mezi pot ebou okresu k jeho dalšímu rozvoji a skute ným stavem, který naopak znamená útlum rozvoje.
Volná místa podle rozd lení na d lnické a THP + ZPS. Celkový po et: 1645, z toho d lníci 1315, THP a ostatní 319 a ZPS 11. Stále p evažuje poptávka po práci bez kvalifikace. Jedná se o práce, které jsou nevýhodné v SRN, a proto se p esouvají k nám, kde nejsou tak vysoké mzdové nároky.
Volná místa podle vybraných profesí Vedoucí Technik – konstruktér ,mistr Pojiš ovací agent Administrativní pracovník Ú etní Pokojská, uklize v kancelá ích Kucha íšník, servírka Prodava , prodava ka D lník lesní D lník zem d lský D lník stavební + kamenolom Zedník Tesa , truhlá Lakýrník + malí Záme ník, svá e Obráb kov Elektriká D lník d evozpracující Švadleny, ši ky D lníci – potraviná i idi i + obsluha zem. stroj Uklíze ky U itelé v etn vychovatel Programáto i Léka i Zdravotní sestry Automechanik, opravá Kade ník + pedikúra Pracovníci ochrany a ostrahy
- 11 -
19 65 10 85 41 46 65 74 104 3 72 30 64 16 7 47 22 17 67 56 64 68 52 5 2 13 27 23 3 12
V nabídce volných míst p evažují VM pro uchaze e se základním vzd láním – 738, což je skoro polovina evidovaných volných míst (1645). 287 bylo evidováno VM pro st edoškoláky a vysokoškoláky, zbytek 218 VM byl pro vyu ené. Stále je zájem o profese, které nacházejí uplatn ní v sousední SRN. Jsou to zejména profese zedník, kucha , íšník, záme ník a uklíze ka, nyní stoupá i zájem o ošet ovatelky. Stále trvá zájem o profesi uklíze ka a pokojská – 98VM. Firmy ve snaze snížit mzdové náklady propoušt jí vlastní uklíze ky a najímají na tyto práce specializované firmy na úklid. Tím op t stoupají požadavky na povolení práce zahrani ních pracovník , nebo místní lidé necht jí jezdit pracovat-uklízet po r zných místech okresu. Znateln poklesl zájem o profesi ši ky, kde d íve bylo i 160 VM, dnes je pouze 56VM.V d evozpracujícím pr myslu se jedná op t i o práci v lese, p evážn na r zných místech okresu. Zde je otázka, zda o naše pracovníky organizace opravdu mají zájem nebo volná místa slouží pouze jako záminka k získání Ukrajinc i jiných zahrani ních pracovník . Op t za ú elem snížení provozních náklad a pohodlné manipulace s pracovní silou.
Volná místa podle KZAM 0
P íslušníci armády
nábor
1
Vedoucí a ídící pracovníci
19
2
V de tí a odborní duševní pracovníci
58
3
Techni tí, zdravotni tí, pedagogi tí pracovníci
160
4
Nižší administrativní pracovníci
140
5
Provozní pracovníci ve službách a obchod
260
6
Kvalifikovaní d lníci v zem d lství a lesnictví
50
7
emeslníci a výrobci, zpracovatelé a opravá i
426
8
Obsluha stroj a za ízení
201
9
Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci
331
Volná místa podle kvalifikace Z p ehledu je patrné, že nejv tší zájem je o nekvalifikované pracovní síly v d lnických profesích se základním vzd láním a o zam stnance, kte í jsou vyu ení (555 a 781 VM). Na maximu se udržuje rozdíl v zájmu o pracovníky, kte í mají maturitu na odborných školách a mezi pracovníky s maturitou na všeobecných školách. Nyní podle statistiky bylo VM s maturitou na SOŠ 244, volných míst pro ÚSV - gymnázia 10. Pom rn nízký z stává zájem o zam stnance s vysokoškolským vzd láním, protože si organizace tato místa obvykle obsadí snadno sama. Po et t chto míst je stále okolo 25 – 27.
- 12 -
00 Bez vzd lání
4
01 Neúplné základní vzd lání
6
02 Základní vzd lání + praktická škola
555
03 Nižší st ední vzd lání
8
04 Nižší st ední odborné vzd lání
3
05 St ední odborné vzd lání (vyu en)
781
06 St ední odborné vzd lání bez maturity
7
07 ÚSV vzd lání
10
08 ÚSO vzd lání (vyu eni s maturitou)
21
09 ÚSO vzd lání s maturitou (bez vyu ení)
221
10 Vyšší odborné vzd lání
2
11 Bakalá ské vzd lání
0
12 Vysokoškolské vzd lání
25
13 Doktorské vzd lání (v decká výchova)
2
Volná místa podle odv tví Služby a obchod V sou asné dob je to jediné odv tví, které je stabilizováno. Zde se dá p edpokládat, že výhledov již nebudou žádné mimo ádné výkyvy. Po et VM je 877 oproti 1180 v minulém roce. Nyní se nejv tší zájem p esunul na uklíze ky a d lníky v potraviná ství. Tím eší n které organizace své problémy v mzdové oblasti, nap . nemocnice, kde tak snižují mzdové náklady a mohou p idat svým kmenovým zam stnanc m. Na druhé stran to p ináší zvýšený tlak na povolení zam stnávat zahrani ní pracovníky, kterým nevadí, že musí jezdit pracovat do r zných míst okresu. Mezery v nabídce levného zboží a z ejm i neprocleného a nezdan ného, stále využívají ob ané z Vietnamu. Vytvá ejí stánkové kolonie, které jsou na obtíž v mnoha m stech, nap . v Železné Rud . Zde si ale pronajali i obchodní d m. A tak p echází na vyšší formu prodeje. V Klatovech si nyní najímají nejlepší prodejní místa p edevším na nám stí a v jeho okolí. V Klatovech otev eli í ané jednu ínskou restauraci a Vietnamci také jednu a dva bufety. Aby vylou ili povolení ú adu práce, za ínají cizinci podnikat na živnostenský list nebo zakládají ve ejn obchodní spole nosti. Dalšímu rozvoji investi ní výstavby a služeb mimo jiné brání i vysoké úrokové sazby, které jsou pro v tšinu malých a st edních podnikatel nep ijatelné. Silné omezení m že p edstavovat snížená poptávka po našich výrobcích z EU vlivem oslabení Eura. Nejv tší podnikatel v okrese v oboru služeb je Západo eské konzumní družstvo v Sušici. Podniká nyní jen ve velkoobchod , doprav a vlastní obchodní sí po celém okrese. Ve velkoobchodu získalo zásobování Jednoty celého okresu Plze -jih, Tachova a Domažlic.
- 13 -
Stavebnictví Problémem z stávají místa kvalifikovaných zam stnanc nap .: zedník, truhlá , tesa . Zam stnanci t chto profesí stále odcházejí za daleko lépe placenou prací do SRN. K nim nyní za poslední 2 roky p istupují profese - stavební záme ník a svá e . O tyto zam stnance m ly zájem i r zná s.r.o., která provádí výrobu lehkých sva ovaných konstrukcí pro odb ratele v SRN. Nyní zájem z SRN opadl, a tím i o naše uchaze e uvedené profese.V sou asné dob se zde projevuje citeln nedostatek investic. Podle vyjád ení vedoucích zam stnanc velkých stavebních podnik byly potíže s napln ním zakázkové nápln na minulý i letošní rok, kdy se po ítá s podstatným omezením stavební výroby. N které subjekty mají zajišt nou zakázkovou nápl jen na 1/4 až 1/2 letošního roku. Zde je nebezpe í dalšího stoupání nezam stnanosti. Doposud n které firmy eší problémy s výrobou tím, že se zam stnanci uzavírají pracovní pom r do prosince a další až od b ezna nebo dubna. Tito pak jsou v evidenci ÚP s nárokem na hmotné zabezpe ení. Na to doplatili v p edminulém roce zam stnanci Zetesu, kdy se nepoda ilo zajistit zakázkovou nápl a tak došlo k radikálnímu snížení na 52 zam stnanc . Špatná situace ve stavebnictví ovlivní letošní rok i snížení po tu míst na sezónních pracích, který každý rok podstatn kladn ovliv oval nezam stnanost. Pr mysl V našem regionu je p evážn lehký pr mysl, který je zastoupen ve všech sektorech vlastnictví. V letošním roce op t bylo více volných míst v sektoru služeb než v pr myslu, kde jich bylo 511. Stav signalizuje trvalou stagnaci v rozvoji pr myslu. V sou asné dob stále není dobrá situace v Masokombinátu Klatovy a.s., kde nyní ídí Masokombinát správce konkursní podstaty i vedení Masokombinátu. Situace je zna n nep ehledná, výroba ale jede. Nyní se p ipravuje jeho prodej. Problémy se zabezpe ením kontrakt v minulém roce i na letošní rok má v tšina organizací. Na ŠKODU KLATOVY s.r.o. je vyhlášen konkurz, i když výroba ješt áste n b ží. D eva ská výroba SOLA Sušice rovn ž nem že nabrat dech a tak hledá nové výrobky a partnery. Jednou ze sv tlých výjimek byla firma Rodenstock R s.r.o. v Klatovech, d íve O NÍ OPTIKA Klatovy s.r.o. ve vlastnictví n mecké firmy, ale ani ta se neubránila áste nému snížení pracovník . V sou asné dob ale již op t získala zakázky a tak se bude op t rozši ovat na p vodní úrove . Situace se ustálila ve firm PARAT zabývající se koženými výrobky. Zde recese dopadla plnou vahou a firm se poda ilo v poslední chvíli zajistit výrobu. V opa ném p ípad by to za sou asného vývoje situace v EU byl její konec. Obdobná situace je nyní ve firm Eva Proroková Klatovy a Elega v Plánici. Ob vyráb jí drobné kožené výrobky, zatímco firma Elega v Plánici skon ila (cca 25 zam stnanc ), firma Eva Proroková z stává, i když v prosinci byla nucena omezit výrobu. Zem d lství V tomto sektoru vlivem dlouhodob nep íznivých klimatických podmínek a vlivem snížení hodnoty Eura a nižším výkupním cenám dochází v okrese k nep íznivému vývoji. V sou asné dob jsou v konkurzu již 4 zem d lské firmy: Ing. Josef Plas z Nalžovských Hor, Zem d lské družstvo B šiny, Výrobn obchodní spole nost Dlažov a Zem d lská obchodní spole nost v Plánici. Ve všech p ípadech se jedná o silná uskupení, která nep ízniv ovlivní vývoj zam stnanosti na Klatovsku. V nejbližší dob se dá o ekávat vyhlášení konkurzu v AGROMACHINE, s.r.o. Švihov, která jen za poslední rok výše uvedenými vlivy utrp la ztrátu 11 milion korun. Ostatní družstva se pohybují na hran mezi ztrátovostí a nulou. - 14 -
V tomto roce došlo k propadu cen u obilí – pšenice z 330 na 230 K /q, z 35 na 25 K /kg u prasat, u epky o 15% p i stoupnutí náklad na hnojení. P ívalové dešt zp sobily ztrátu na cca 70% oseté p dy. I po zásazích státu – áste né krytí ztrát – má každé družstvo ztrátu podle velikosti od 2 milion až do 11 milion . V tšina zem d lc má pojišt nou jen ást produkce a tak je to op t citeln zasáhne. P itom v tšina hospoda ila se ztrátou již v minulých letech Vlivem po así nedošlo mnohde k zorání p dy a když, tak se zase nesta ilo osít (o 20% mén oseto ) a tak jsou již p edem ur eny ztráty v letošním roce. Vzhledem k tomu, že na v tšin území okresu Klatovy p evažuje zem d lská innost, není výhled v zam stnanosti dobrý. Pokud ješt jsou volná místa, tak ošet ovatel dobytka, o která není zájem, nebo se mnohdy jedná o stáje umíst né mimo osady. Nutností je proto zam stnání obou manžel a p est hování celé rodiny. Tím zase nastávají problémy s dojíž kou d tí do školy. Vzhledem k tomu, že zam stnavatelé ani ú ad práce nejsou schopni tato místa obsadit, dochází k jejich obsazování ob any z Ukrajiny i z jiných zemí bývalého východního bloku. Pr m rná mzda se zde pohybuje okolo 11.000,-K za práci v etn sobot a ned lí. Vlivem p írodních podmínek, které jsou horší - zna ná svahovitost (Šumava) asté dešt a krupobití, je zde zem d lská výroba handicapována oproti jiným úrodným oblastem, nebo podle údaj zem d lc jsou státní dotace p ibližn stejné. A tak je naše zem d lství v za arovaném kruhu, do kterého m že vtáhnout ekonomiku celého okresu.
Charakter a d vody volných pracovních míst neobsazených déle než 1 m síc 1. kvalifikace Jedná se p evážn o profese stavebního charakteru a o pohostinství. Nap .: zedník, tesa , truhlá , pokrýva , záme ník, kucha , íšník. V tšina lidí t chto profesí jsou pendle i a o práci doma nemají zájem. Z ostatních profesí se jedná o švadleny a ši ky, kde vedle nízkého platového ohodnocení p istupuje i namáhavá práce se zdravotními d sledky. "Nepopulární funkce" nap . mzdová ú etní nebo mistr na stavb , které se d íve obtížn obsazovaly, jsou nyní obsazeny b hem n kolika dní, v mnoha p ípadech se da í obsazovat i místa v zem d lství a ve stavebnictví. 2. sm nnost Velkým problémem je požadavek práce na sm ny, zejména pro ženy, které se starají o rodinu. Dále stoupá po et organizací - zejména nov založených - pracujících na dv sm ny, nebo je pot eba rychlé návratnosti vložených prost edk . 3. kvalita Jedná se p evážn o funkce THP - manaže i a ostatní ídící zam stnanci, kte í podléhají výb rovému ízení. Zde si firmy hledají pracovníky s pomocí specializovaných firem.
- 15 -
4. dojížd ní V sou asné dob je dojížd ní nejpal iv jším problémem. Odbouráváním slev se stalo pro velkou v tšinu zam stnanc ekonomicky neúnosné dojížd t za prací. V p ípad sm nných provoz pak doprava není zajišt na v bec. V tšina autobusových linek kon í okolo l8-té hodiny a tak není žádná možnost se dostat dom po skon ení 2. sm ny i na 3. sm nu. Ur ité možnosti jsou p i železnici, ale ty jsou omezené jen na sousedství zastávek. Vzhledem ke geografické poloze okresu a hustot obyvatel, není skoro žádná možnost dopravy na sm nné provozy a na l. sm nu velmi omezená. Tak jsou velmi poškozeny oblasti od Sušice, Horaž ovic a Nýrska na jih sm rem ke státní hranici. 5. ostatní Pat í sem subjektivní vlivy nap .: pé e o d ti - ne vždy se poda í zajistit mate skou školu, mzdové ohodnocení funkce, t žká práce a nyní i spole enské postavení dané vykonávanou prací apod. V poslední dob se zde projevuje i nedostatek volných byt , který brání, aby se lidé mohli st hovat za prací. Jedná se zvlášt o regiony s vysokou nezam stnaností na severu republiky, kde jsou mnohdy nezam stnaní nap . záme níci, pracovníci pohostinství apod., kte í by u nás snadno našli práci. V neposlední ad sem pat í i zdravotní stav uchaze o práci, kdy v tšina ši ek po 25-ti letech práce u šicího stroje má potíže s páte í. Výrazný vliv má i názor okolí na zam stnavatele nebo na danou práci.
- 16 -
3. Nezam stnanost
Vývoj nezam stnanosti v pr b hu roku 2002 odpovídá našemu p edpokladu, který jsme uvád li v ro ním rozboru za r. 2001: nep edpokládali jsme d ív jší "tradi ní" pokles sm rem k ervnu 2001, ale spíše stagnaci na úrovni ledna, p edpokládané zvyšování až tém k 7,5 – 8 % ke konci roku se naplnilo a rok 2002 skon il na mí e nezam stnanosti 7, 41 %. Jaká je tedy konkrétní situace? Tabulka má dostate nou vypovídací schopnost, jen na dopln ní po ty uchaze , kte í pobírají hmotné zabezpe ení: ke 31.12. 2001 to bylo 1410 uchaze (tj. 47,7 % z celkového po tu 2 957 uchaze ) a k 31.12.2002 pobíralo p ísp vek 1655 osob ( tj. 50,05 % z celkového po tu 3 307 uchaze ).
Celková struktura uchaze
o zam stnání
Porovnáním absolutních ísel registrujeme také pohyb v jednotlivých kategoriích uchaze . Je to d sledek m nící se ekonomické situace firem, kde se p ijímají opat ení vedoucí ke zvýšení produktivity práce a n které firmy i kon í svoji innost nebo velice siln redukují po ty svých zam stnanc .
31.12. 2001
31.12. 2002
Osob
%
Osob
%
2 957
100,00
3 307
100,00
1 427
48,26
1 641
49,62
291
9,84
333
10,07
1 990
67,30
2 236
67,61
THP a ostatní
654
22,11
740
22,38
absolventi škol a mladiství
313
10,57
370
11,19
Uchaze i celkem z toho ženy ob ané se ZPS d lníci
- 17 -
Kvalifika ní struktura Podíl jednotlivých kategorií se m ní s celkovou mírou nezam stnanosti. Jak jsme už psali v p edcházejících rozborech – možnosti pro aktivní politiku a v tší prostor rekvalifikacím – to vše jsou impulsy, které úsp šn snižují nejen po et uchaze o zam stnání, ale mají vliv také na nová pracovní místa, která u zam stnavatel vznikají. Níže uvedená ísla ukazují na skute nost, že porovnání pouhých dvou ro ních ukazatel nelze vzít za rozhodující, jelikož ve t etím ukazateli je možné vid t rapidní zm ny v úbytku volných míst. Vývoj v dalších obdobích prokáže, zda nastane obrat k lepšímu. 31.12.2000
2 847 uchaze
695 volných míst.
31.12.2001
2 957 uchaze
718 volných míst
31.12.2002
3 307 uchaze
499 volných míst
Vzd lanostní struktura 31.12. 2001
31.12. 2002
STUPE VZD LÁNÍ
Osob
%
Osob
%
Uchaze i celkem
2 957
100,00
3 307
100,00
bez vzd lání
4
0,14
4
0,12
neúplné základní vzd lání
0
0
1
0,03
901
30,47
954
28,85
nižší st ední vzd lání
3
0,10
2
0,06
nižší st ední odborné vzd lání
42
1,42
49
1,48
1 211
40,95
1 366
41,31
st ední nebo st ední odborné vzd lání bez maturity a bez vyu ení
34
1,15
43
1,30
ÚSV vzd lání
84
2,84
98
2,96
ÚSO vzd lání (vyu ení s maturitou)
110
3,72
134
4,05
ÚSO vzd lání s maturitou (bez vyu ení)
428
14,47
505
15,27
vyšší odborné vzd lání
25
0,85
32
0,97
bakalá ské vzd lání
16
0,54
11
0,33
vysokoškolské vzd lání
96
3,25
106
3,21
doktorské vzd lání (v decká výchova)
3
0,10
2
0,06
základní vzd lání + praktická škola
st ední odborné vzd lání (vyu en)
- 18 -
V ková struktura Procentním podílem z celku jsou všechny kategorie srovnatelné s pr b hem roku 2001. Výjimku tvo í dv kategorie nejnižší, kde absolutní ísla i procentní pom ry vykazují výkyv oproti roku 2001. Krom vlastní nabídky trhu práce roli hraje nap . i ta skute nost, že na konci roku se v evidenci objevují uchaze i, kterým skon ila ZVS a ješt jsou v ní ti, kte í ZVS nastupují v lednovém termínu. V kategorii od 25 až do 54 let se procentní podíly pozvolna srovnávají, i když vyšší absolutní ísla ve starších kategoriích budou asi v budoucnu problémem pro sociální pracovníky a zejména pro psychology. ísla vypovídají také o tom, že nár sty ve vyšších v kových kategoriích hrozí stup ováním sociálního nap tí. I sem by m la sm ovat opat ení státní sociální politiky – jak rekvalifikacemi, tak spoluprací se zam stnavateli ( a to nejen s prosperujícími, ale i s t mi, kterým hrozí problémy). 31.12. 2001
31.12. 2002
V K
Osob
%
Osob
%
Uchaze i celkem
2 957
100,00
3 307
100,00
do 19 let
232
7,85
242
7,32
od 19 do 24 let
495
16,74
563
17,02
od 25 do 29 let
385
13,02
414
12,52
od 30 do 34 let
355
12,01
377
11,40
od 35 do 39 let
323
10,92
351
10,61
od 40 do 44 let
305
10,31
297
8,98
od 45 do 49 let
364
12,31
387
11,70
od 50 do 54 let
341
11,53
450
13,61
od 55 do 59 let
147
4,97
214
6,47
od 60 let a více
10
0,34
12
0,36
Délka nezam stnanosti Vezmeme-li délku nezam stnanosti v absolutních íslech, tak nár st se nejvíce projevil v asovém úseku od 3 do 6 m síc s p ír stkem 190 osob. Bylo to z ejm ovlivn no organiza ními zm nami ve firmách a zm nami v Armád R. Stojí za zamyšlení po et osob, které jsou evidovány déle než 6 m síc . Srovnání v absolutních íslech je výmluvné (z matematického hlediska p itom velice zajímavé – je nutné si všimnout pohybu uvnit zmi ované kategorie): v roce 2001 v tomto asovém úseku bylo v evidenci celkem 1 379 uchaze , v roce 2002 je stav k 31.12. 1 518 uchaze . Potvrzuje se, - 19 -
že uchaze i, kte í nenajdou práci do 3 m síc , se t žce umis ují, nebo ztrácejí pracovní návyky. Ur itou pomocí jsou rekvalifikace, vytvá ení nových pracovních míst a bude kladen d raz na umis ování i opakované - na VPP.
31.12. 2001
31.12. 2002
DÉLKA NEZAM STNANOSTI
Osob
%
Osob
%
Uchaze i celkem
2 957
100,00
3 307
100,00
do 3 m síc
1 060
35,84
1 081
32,69
od 3 do 6 m síc
518
17,52
708
21,41
od 6 do 9 m síc
224
7,58
302
9,13
od 9 do 12 m síc
186
6,29
200
6,05
od 12 do 24 m síc
421
14,24
423
12,79
od 24 m síc a déle
548
18,53
593
17,93
D vody obtížné umístitelnosti D VOD / etnost v %
31.12.2001
31.12.2002
Uchaze i celkem
100,00
100,00
Zdravotní
32,00
32,50
Obtížn umístitelní
19,00
19,50
Pé e o d ti
8,50
7,00
Nevyhovující doprava
16,50
17,00
V k
14,50
14,00
Nevyhovující vzd lání
9,50
10,00
Uvád né d vody se specieln nesledují, jde v tomto p ípad o kvalifikovaný odhad hlavního d vodu, pro který nebylo možno zprost edkovat zam stnání uchaze m, kte í jsou v evidenci déle než 6 m síc . U mnoha z nich jde p evážn o kombinaci více uvedených d vod .
- 20 -
Regionální problémy nezam stnanosti
po adí v roce
31.12. 2001
31.12. 2002
OBVOD M Ú
2001
2002
Osob
%
Osob
%
okres Klatovy celkem
XX
XX
2 957
6,41
3 307
7,41
Klatovy
6
6
908
4,54
1142
5,72
Sušice
2
2
1 175
11,02
1 224
11,48
Horaž ovice
4
5
357
6,41
344
6,18
Plánice
5
4
79
6,25
97
7,67
Kašperské Hory
1
1
189
16,48
184
16,04
Nýrsko
3
3
213
6,52
268
8,20
Železná Ruda
7
7
36
3,25
48
4,34
Po adí jednotlivých obvod m stských ú ad se tém nezm nilo, zejména na prvních t ech místech z stávají tradi ní oblasti a míra nezam stnanosti v mikroregionech Sušice a Kašperské Hory je varující. V porovnání s rokem p edchozím je patrný pouze mírný procentuelní pokles v Kašperských Horách. Na t etím míst je obvod Nýrsko, kde zaznamenáváme zvýšení míry nezam stnanosti o 1,68 %. Bez strukturálních zm n podnikatelské sféry se situace k lepšímu bude m nit jen velice zt žka. Pomyslné n žky mezi prvním a posledním jsou stále velice rozev ené. T i obvody jsou nad okresní mírou nezam stnanosti: Klatovsko, kde ale stoupla míra nezam stnanosti o 1, 18%, Horaž ovicko s 6, 18 %, a Železnorudsko s 4, 34 %. Zajímavý je pohled i na následující tabulku, která uvádí:
Obce s mírou nezam stnanosti nad 15 % Obce, které se pohybují na pomyslné špi ce mají jako p í inu tohoto umíst ní n kolik spole ných jmenovatel : - špatná dopravní obslužnost - mizivý po et pracovních p íležitostí v míst (zem d lství, lesy, a to jen sezónn ). Chudenín ješt navíc má nejen excentrické umíst ní, ale hlavn se skládá z osmi malých ástí bez celoro ního spojení ve ejnými dopravními prost edky a mimo jiné zde jsou uchaze i s nejdelší evidencí za dobu trvání ÚP. ísla z Prášil, Rejštejna, Ma ovic, Hartmanic, apod. jsou jen d sledkem celkové tíživé situace na Sušicku, kde zejména špatná dopravní obslužnost a malé množství pracovních p íležitostí stanovují statistická ísla taková jaká jsou.
- 21 -
31.12. 2001 OBCE
31.12. 2002
Osob
%
Osob
%
Rejštejn
30
26,55
33
29,20
Prášily
18
27,27
18
27,27
Modrava
5
20,83
6
25,00
Ma ovice
4
22,22
4
22,22
111
20,15
105
19,06
Tužice
7
16,67
8
19,05
Nehodiv
3
9,38
6
18,75
Dlouhá Ves
61
16,05
67
17,63
Podmokly
14
14,14
16
16,16
Nezamyslice
20
19,61
16
15,69
Chudenín
46
15,97
45
15,63
Petrovice u Sušice
28
11,52
37
15,23
Kašperské Hory
127
15,89
121
15,14
Hartmanice
Tok nezam stnanosti Uplynulý rok 2002 byl pro 4 987 osob obdobím, kdy vstoupily do kontaktu s ú adem práce, pr m rn se zaevidovalo 415 lidí m sí n . Rozebereme-li podrobn ji celkové íslo, zjistíme, že do evidence p išlo 2 422 žen, 2 767 osob bylo z d lnické kategorie, 1 476 z THP a ostatních a 744 absolvent . P ijetí má i druhou polohu, tzn. vy azení, zde statistika zaznamenala íslo 4 637. M sí ní pr m r je 386. P i podrobném pohledu na celkové íslo vy azených vidíme, že to bylo 2 208 žen, 2 517 z kategorie d lnické , 1 394 z kategorie THP a ostatních a nakonec – 726 absolvent . Z vy azených bylo celkem 1 539 osob umíst no ú adem práce, 1 997 bylo umíst no jinak, dále bylo 176 lidí vy azeno pro ma ení spolupráce s ÚP a 925 uchaze bylo vy azení tzv. „ostatní“. Na kategorii "umíst no jinak" je nutné pohlížet z ásti jako na umíst ní s pomocí ÚP, protože ob ané využívají servisu ÚP (na nabízená volná místa ze sestav vedených na ÚP uchaze i reagují z vlastní iniciativy), aniž do firmy s inzerovaným volným místem p ijdou s doporu enkou vydanou ú adem práce. Dále je možné pod toto kriterium za adit i provád né profesní výb ry podle zadání firem, kdy se de facto ÚP stává servisní organizací pro firmy, protože uchaze e vybírá z databáze, obesílá, poskytuje prostory, apod. Podle informací, které máme k dispozici jak od uchaze , tak od podnikatelské sféry, je tato vst ícnost ÚP velice dob e hodnocena. Je možno konstatovat, že s pomocí ú adu práce bylo v pr b hu roku
- 22 -
umíst no více jak t i tisíce lidí. Vy azení „ostatní“ znamená, že uchaze i opustili ú ad práce proto, že nap . odcházejí do d chodu, za prací do ciziny, st hují se apod.
Charakteristika problémových skupin Z hlediska možnosti zam stnání jsou nejproblémov jší skupinou ob ané se zm n nou pracovní schopností. Jejich po et k 31.12.2002 je 333, je to 10,1% z celkového po tu uchaze a proti roku 2001 se jedná o nár st 42 osob. Ob ané se ZPS mají na trhu práce velké problémy se svým uplatn ním, protože firmy nemají vytvo eny vhodné pracovní p íležitosti, nemají pracovní program a v neposlední ad ekonomický p ínos hraje velkou roli p i rozhodování zam stnavatele. Nelze pominout ani zdravotní omezení uchaze , v tšinou jsou velmi rozsáhlá a v mnoha p ípadech považujeme u t chto lidí možnost pracovat za pouze teoretickou – zde je na míst p ipomenout ješt jedno íslo, a to je po et volných míst inzerovaných ze strany zam stnavatel pro tuto kategorii uchaze : k 31.12 2002 – 4 volná místa ! Další skupinou jsou dlouhodob nezam stnaní uchaze i. Nejpo etn jší jsou mezi nimi zastoupeni op t ob ané se ZPS, dále pak obtížn umístitelní spoluob ané a uchaze i se základním a neukon eným vzd láním. Uchaze , kte í jsou v evidenci déle než jeden rok je k 31. 12. 2002 celkem 1 016, z toho více jak 24 m síc je 593 osob. Oproti srovnatelnému období lo ského roku jde o absolutní nár st o 47 uchaze a lze s ur itostí tvrdit, že tento vývoj bude pokra ovat. On totiž sou asný systém výplaty dávek HZ a sociálního zabezpe ení nevytvá í tém žádný tlak na tyto ob any a umož uje jim relativn poklidné p ežívání. Jako problémovou skupinu lze stále ozna ovat ženy s malými d tmi. Snižuje se po et míst v p edškolních za ízeních, zhoršují se možnosti dojížd ní za prací ve ejnými dopravními prost edky a v neposlední ad maminky naráží i na problém s pracovní dobou. Za problémovou skupinu obyvatel se dají nazvat v podstat všichni obyvatelé okresu, kte í jsou odkázáni na dojížd ní za prací. Osobní doprava je v okrese zabezpe ena na ranní sm nu a zp t. Pokud se jedná o dopravu na a ze 3. sm ny – pak toto nep ichází ve ejnou dopravou v bec v úvahu, stejn tak jako doprava ze druhé sm ny dom . Potíže jsou i p i zam stnávání prodava ek, zejména u supermarket . Zvlášt tíživá je situace v regionu Sušice, Kašperské Hory, Horaž ovice a sm rem ke státním hranicím u Nýrska. Zde je minimální hustota obyvatelstva daná polohou jednotlivých sídliš . Velice t žko se potom vytvá í taková dopravní sí , která by vyhovovala ob an m a sou asn nebyla ztrátová. Od b ezna do ervna 2002 se uskute nil v prostorách ú adu práce job klub pro dlouhodob evidované uchaze e starší 50 let. Pracovníci odd lení poradenství takto v novali zvýšenou pozornost 21 klient m a jednalo se o ty i skupinová setkání.
- 23 -
4. Cizinci na trhu práce
V roce 2002 bylo podáno 59 žádostí o povolení získávat na volná místa cizince, povoleno bylo 52, z toho bylo vydáno 52 + 5( z r.2001) povolení. Za vydání rozhodnutí zaplatily zam stnavatelé celkem 114.000,-K , z toho 110.000,- v kolcích. Žádostí o povolení k zam stnání pro cizince bylo podáno 227. Povoleno bylo 224, vydáno 222 + 1 (z roku 2001). Zaplaceno bylo 223x 500K = 111.500,-K . P ipraveno 2, nevy ízeno 2 a zastavena byla 1 žádost. Žádné povolení k zam stnání nebylo od ato. Ke konci roku bylo celkem 237 platných povolení k individuálnímu zam stnávání, z toho pro 139 muž a 98 žen. V d lnické profesi – 173, SŠ – 45 a VŠ – 19. Nov bylo podáno 84 a opakovan 153 žádostí. P ed asn ukon ilo pracovní pom r 30 cizích státních p íslušník dohodou, podáním výpov di nebo obdržením výpov di od zam stnavatele. V p ípad výpov di zam stnavatelem se jedná o p ípady, kdy se již cizinci nevrátí z dovolené nebo si najdou jiného zam stnavatele a do práce p estanou chodit. V n kterých p ípadech chybí zru nost nebo pracovní výkon.
Individuální povolení zem
profese
Belgie
Odborná síla
1
2
B lorusko
Švadlena, ši ka D lník v lesnictví Obsluha stroj
3 8 3
3
Bulharsko
zem d lský d lník
1
4
Brazílie
Vedoucí provozu exportu
1
5
Chorvatsko
Odborná síla
1
6
Itálie
Vedoucí pracovník Obchodní zástupce
1 1
7
Jemen
Léka
1
8
Moldavsko
D lník ve výrob
5
9
Mongolsko
Krupié i Odborná síla
37 3
Odborná síla
17
1
10 N mecko
Po et osob
- 24 -
zem
profese
Po et osob
Duchovní peka D lník v zem d lství Záme ník stavební D lník v potraviná ském pr myslu Odborná síla D lník v pr myslu Svá e Lakýrník kov Ši ka, švadlena Zedník Truhlá Tesa Pomocný kucha Svá e Podlahá idi Švadlena, ši ka St iha v konfekci Obsluha stroj na výrobu stavebních hmot Obsluha stroj a za ízení Uklíze ka, pomocná síla D lník v zem d lství D lník stavební D lník potraviná ské výroby
4 1 14 6 5 2 7 2 1 1 8 5 3 1 2 2 1 16 2 2 17 10 35 1 4
14 Velká Británie
Odborná síla
1
15 Vietnam
Kucha
1
11 Polsko
12 Rumunsko
13 Ukrajina
celkem
237
Zájem cizinc o zam stnání u nás i v roce 2002 trval. P evážn se jedná o ob any Ukrajiny, kterým bylo vydáno 109 povolení ( v roce 2000 – 142 povolení, 2001 – 117 povolení) a tvo í tak skoro polovinu všech cizinc pracujících u nás. Celkov došlo k poklesu–v roce 1999 – 288 povolení, v roce 2000 – 264 povolení a v roce 2001 - 252 povolení. D íve se cizinci uplat ovali prakticky jen ve stavebnictví. Nyní je jich zam stnán v tší po et v dalších odv tvích, kde je trvale neuspokojená poptávka po pracovní síle, nap . v zem d lství, v pr myslu a ve službách - pomocné síly p i úklidu. Prezentují se jako levná a vždy ochotná pracovní síla, pracují za nižší plat i o sobotách, ned lích nebo p es as. Pokud jsou Ukrajinci zam stnáni na dopln ní chyb jících zam stnanc , nep sobí na trhu práce vážn jší problémy a v n kterých p ípadech má jejich p ítomnost p íznivý vliv na motivaci eských ob an . Vznikají však zam stnavatelé, kte í se orientují výhradn na Ukrajince. Uzavírají obchodní smlouvy, ale dodávají pouze a jenom pracovní sílu. Snaží se tak obcházet nepovolené zprost edkování zam stnání. Nejv tší problém vidíme v tom, že i když takový zam stnavatel má hlášena volná pracovní místa, nelze je obsadit uchaze i o zam stnání, - 25 -
protože žádný náš ob an k takovému zam stnavateli nep jde pracovat a není jej k tomu možno ani nutit. P estože obstarávání p edevším nekvalifikované pracovní síly formou obchodních smluv p ipadá n kterým našim zam stnavatel m výhodné, je nebezpe í, že Ukrajinci budou pracovat na místech, pro které by byl dostatek našich ob an , ale zam stnavatelé o n nebudou mít zájem. Nebezpe í vidíme zatím hlavn v pr myslové výrob . elit tomu lze jedin zm nou zákona o zam stnanosti - stanovením maximálního podílu zam stnanc ze zahrani í na celkovém po tu zam stnanc zam stnavatele. V sou asné dob podnikají cizinci i na základ živnostenského listu nebo zakládají ve ejné obchodní spole nosti. V sou asné dob je v Klatovském okrese vydáno skoro 300 živnostenských list pro ob any z Vietnamu, ale jen jedno pracovní povolení – pro kucha e asijské kuchyn . Tomuto druhu podnikání nemá ú ad práce žádnou možnost zamezit. V podobných profesích jako u Ukrajinc a ve stále stoupajícím po tu se na našem trhu pracovní síly za ínají objevovat ob ané z B loruska a zejména Rumunska, v poslední dob i Mongolska. Domníváme se, že i zde bude vhodné vytvo it obdobná nebo ješt lépe p ísn jší pravidla, jako je tomu u Ukrajinc . Stoupající po et je zaznamenán i u ob an ze SRN, kte í k nám p ichází jako odborné síly pro poradenství, se izování stroj apod., v poslední dob pak i do kasin.
Po et cizinc pracujících v okrese k 31.12.2002:
Rok
Cizinci celkem
Z toho ob ané Slovenské republiky
Ostatní
1992
56
0
56
1993
187
28
159
1994
176
67
109
1995
506
248
258
1996
825
347
478
1997
793
445
348
1998
637
216
421
1999
370
82
288
2000
366
102
264
2001
369
117
252
2002
364
127
237
- 26 -
5. Aktivní politika zam stnanosti
Zhoršení situace na trhu práce dané mj. i vn jšími vlivy (recese zemí EU) se projevuje i zvýšenými nároky na aktivní politiku zam stnanosti. Cílem je udržet nezam stnanost v p ijatelných mezích. Vlivem celostátn stoupající nezam stnanosti byl ú adu práce snížen objem finan ních prost edk z 13.000.000,-K v roce 2001 na 9.900.000,-K . Proto musel ú ad práce p istoupit k opat ením, které znamenalo zkrácení doby na poskytování p ísp vk a i snížením výše p ísp vk . Toto bylo projednáno a schváleno v Poradním sboru Ú adu práce v Klatovech. Sou asn to znamenalo i zvýšené pracovní úsilí a tím i množství práce od zam stnanc odd lení trhu práce p i práci se zam stnavatelskými subjekty.
Vytvá ení spole ensky ú elných pracovních míst Za období od 1.1.2002 do 31.12.2002 bylo uzav eno 32 dohod o vytvo ení spole ensky ú elných pracovních míst, 81 dohod p echázelo z roku 2001.V dalších 9 p ípadech byla žádost o vytvo ení nového spole ensky ú elného pracovního místa po posouzení situace na trhu práce komisí ÚP zamítnuta. Dv schválené dohody na samostatn výd le nou innost nebyly pro nezájem uchaze uzav eny. Jednalo se o snahu získat z ÚP maximální výšku p ísp vku. 31 dohod bylo uzav eno na áste nou úhradu mzdových náklad , 1 dohoda na návratnou finan ní výpomoc p i z ízení nového pracovního místa. Bylo umíst no 32 uchaze o zam stnání. Dv t etiny SÚPM byly sm rovány a uzav eny v regionu s trvale nejvyšší mírou nezam stnanosti a to do Sušice – 20 nových pracovních míst. Celkem se vynaložilo 2.004.615,-K . P ednost v druhé polovin roku dostaly VPP. Ale i tak vzhledem ke snížení p ísp vku a doby jeho poskytování zájem o SÚPM zna n ochabl. Viz odmítnutí uzav ení dohod, když nebyla poskytnuta maximální ástka. Obecn se zájem o vytvá ení SÚPM až do roku 2002 neustále zvyšoval. Pro srovnání uvádíme n které hodnoty z minulých let. 1998 - uzav eno 5 dohod na 5 nových pracovních míst a vynaložilo se 194.423,- K . 1999 - uzav eno 32 dohod na 39 nových pracovních míst a vynaložilo se 1.513.949,- K . 2000 - uzav eno 124 dohod na 129 nových pracovních míst a vynaložilo se 2.419.886,40 K . 2001 – uzav eno 83 dohod na 87 nových pracovních míst a vynaložilo se 4.717.235,-K Tento vzr stající trend vznikl hlavn z d vodu v tší informovanosti podnikatel . Nadále však platí i to, že pro n které organizace není naše finan ní výpomoc p íliš lukrativní, což se pln potvrdilo v tomto roce, kdy po snížení finan ních ástek zájem výrazn opadl.
- 27 -
Ve ejn prosp šné práce Za rok 2002 bylo uzav eno celkem 55 dohod o vytvo ení VPP na 129 pracovních míst. Což je o 56 více než v roce 2001. Na t chto dohodách se umístilo celkem 146 uchaze o zam stnání, z nichž v tšina pat ila do tzv. kategorie obtížn umístitelných ( n kte í i do více kategorií sou asn ), nap .: 7x ob ané se ZPS 38x starší 50-ti let 17x absolventi 8x propušt n z organiza ních d vod 24x pé e o dít mladší 15-ti let Dále bylo v platnosti 14 dohod z lo ského roku, na kterých bylo umíst no 15 uchaze . Z výše uvedeného je patrné, že se neustále snažíme p ednostn umis ovat uchaze e, kte í jsou obtížn umístitelní a není o n zájem v normálním pracovním procesu, práv tímto nástrojem aktivní politiky. Stejn jako v minulých letech i letos jsme uzavírali dohody nejen s m stskými a obecními ú ady, ale i s charitami. Tyto neziskové organizace provozují hlav pe ovatelské služby pro staré a nemocné ob any. Zde jsou hlavní pracovní náplní uchaze o zam stnání pomocné pe ovatelské práce. V ostatních p ípadech se innosti vykonávané na VPP u m st a obcí neliší od p edchozích let. Stále se jedná p evážn o pomocné nárazové práce p i úklidu m st a obcí, údržbu ve ejných prostranství, p ípadn pomocné práce v obecních lesích. V tomto roce jsme nástroj VPP využili také na odstra ování škod po povodních. Vytvo ili jsme tak 59 pracovních míst, kde jsme umístili celkem 79 uchaze o zam stnání. Abychom maximáln pomohli postiženým obcím, poskytovali jsme na takto z ízená místa 100% náhradu mzdových náklad v etn odvod v prvním m síci. Další m síce jsme pak p ispívali zvýšenou dotací na mzdy. Stálým problémem z stává pracovní morálka n kterých uchaze nastupujících na ve ejn prosp šné práce. To pak má vliv na malý zájem m stských a obecních ú ad vytvá et tato místa. Vedle toho zde ješt p sobí institut obecn prosp šných prací, kde odsouzení ob ané místo nástupu trestu bez nároku na mzdu (alternativní trest) vykonávají innosti, které mají obdobný charakter jako VPP. Obce mají povinnost vy lenit vhodnou práci v prvé ad pro tyto odsouzené ob any. Také naše finan ní výpomoc není p íliš motivující, jelikož jsme proti minulému roku byli nuceni, vzhledem k menšímu rozpo tu snížit dotace na mzdové náklady z 5.000,-K na 4.000,- K refundace mzdy + tomu odpovídající pojistné p i odpracování plného po tu hodin v m síci. Nezanedbatelná je skute nost, že v našem okrese p evládají malé obce s neuvoln nými starosty, je tedy menší zájem od t chto obcí vytvá et VPP z d vodu nár stu objemu prací spojených hlavn s administrativou a dozorem p i VPP . P es nep íliš velký zájem obcí, z výše uvedených d vod , se stále snažíme umístit co nejvíce uchaze z ad obtížn umístitelných na takto vytvo ená místa. Ve ejn prosp šné práce plní hlavn 2 funkce, v 1. ad pro uchaze e v odlou ených obcích p edstavují alespo krátkodobé pracovní uplatn ní, to znamená udržení pracovních návyk a i možnost nebýt závislý na sociálních dávkách a v 2. ad zajiš ují po ádek a istotu v obcích. Byly to práv VPP, které postižení ob ané hodnotili jako nejú inn jší prvotní pomoc od státu po a v dob záplav. Celkové náklady v roce 2002 na VPP byly: 3.687.679,-K .
- 28 -
Zabezpe ení odborné praxe absolvent a mladistvých V období od 1.1.2002 do 31.12.2002 bylo uzav eno 48 dohod, z tohoto po tu se jednalo ve 42 p ípadech o absolventy SŠ a v 6 o absolventy VŠ. V sou asné dob je umíst no na absolventské praxi 26 absolvent . Jako každoro n byl v tší po et absolvent umíst n na absolventskou praxi ve 2. pololetí roku a to z d vodu, že po skon ení prázdnin p ijdou do evidence absolventi, kte í nebyli p ijati na vysoké školy a nebo pracovní uplatn ní ešili formou brigád. V prvním pololetí bylo podáno 23 žádostí na AP a ve druhém to bylo 28 žádostí, z toho 3 nespl ovaly podmínky AP a tak byly zamítnuty. V porovnání s rokem 2001 došlo k poklesu podaných žádostí. Tato skute nost souvisí s poklesem nabídky volných míst a se snížením finan ních dotací. Bylo uzav eno 48 dohod, z toho 29 s právnickými osobami a 19 dohod s fyzickými osobami. Na konci roku 2001 bylo v evidenci 267 absolvent škol a v pr b hu celého roku 2002 jich bylo do evidence p ijato 756 a 692 vy azeno. Stav k 31.12.2002 byl 331 absolvent v evidenci ÚP. P i srovnání konce roku 2001 a 2002 je patrný vyšší po et absolvent a to o 64. D vody vy azení absolvent z evidence jsou i nástupy do zam stnání, které není vždy v oboru, který studovali, ale i op tovné tentokrát úsp šné absolvování zkoušek a p ijetí na vysokou školu. Problematickou skupinu nadále tvo í mladiství do 18 let. Po et evidovaných uchaze ve v ku do 18 let ke konci roku 2001 byl 46 a v pr b hu roku 2002 jich p išlo do evidence 55. Vy azeno jich bylo 61. Po et mladistvých uchaze k 31.12.2002 byl 40. Je to o 6 mladistvých mén než ve stejném období minulého roku. Jedná se p edevším o absolventy, kte í ukon ili pouze ZŠ, Zvl.Š, p ípadn nedokon ili SOU. Ze strany zam stnavatel je o tuto skupinu pochopiteln minimální zájem, a proto ÚP se snaží s t mito uchaze i pravideln pracovat a od prosince 2002 probíhá „Klub pro mladistvé“ vedený pracovnicemi poradenství a v Sušici probíhá motiva ní kurz pro mladistvé s následnou rekvalifikací. V roce 2002 bylo vyplaceno celkem 1.840.157,-K na p ísp vky na absolventskou praxi. Pro porovnání uvádíme hodnotu za rok 2001 – 2.449.642,-K . Tento rozdíl je zp sobený jednak tím, že z roku 2001 p echázelo 60 dohod a o rok pozd ji, tj. do roku 2002 pouze 37 dohod a jednak snížením délky poskytování AP cca na ½ a snížením finan ní ástky na dohodu.
Rekvalifika ní programy Celkem bylo do rekvalifika ních program za azeno 139 uchaze
o zam stnání.
Ú ad práce v roce 2002 realizoval cílené, necílené, motiva ní rekvalifika ní programy a pro absolventy škol rekvalifikace – stáže. Uchaze i m li zájem jednak o obory výu ní, jednak o zvládnutí základ práce na po íta i, o sva ování a také o obory, se kterými se uplatní v oblasti služeb. Podmínkou zde je p íslib zam stnání od budoucího zam stnavatele nebo po ukon ení rekvalifika ního kurzu zahájení samostatné výd le né innosti. Rekvalifikace – stáž byla zprost edkována pro 17 absolvent a jedna dohoda p echázela z roku 2001. Ú ad práce pokra oval v realizaci motiva ních kurz s následnou rekvalifikací, které zprost edkoval pro mladistvé i dosp lé uchaze e, absolventy základních nebo zvláštních škol, kte í dosud nezískali žádnou praxi v zam stnání nebo byli dlouhodob nezam stnanými uchaze i. - 29 -
Cílem kurzu bylo motivovat uchaze e pro získání následného zam stnání, získat d ležité pracovní návyky, orientovat se v pracovním prost edí, nau it se pravidl m spole enského chování, nau it se zvládat základy komunikace p i jednání se zam stnavateli atd. Projekt byl p ipravován ve spolupráci se vzd lávací agenturou Bfz, organiza ní složka, Cheb. Kurzy probíhaly dva, první pro oblast Klatovska a druhý pro oblast Sušicka a Horaž ovicka. Celkem bylo do tohoto druhu kurzu za azeno ú adem práce v pr b hu roku 25 uchaze . Celkov tuto formu motiva ního kurzu hodnotí ú ad práce jako velmi úsp šnou a hodlá v t chto projektech pokra ovat i v p íštím roce. Od ledna do prosince 2002 zabezpe il ú ad práce rekvalifikaci pro 139 uchaze o zam stnání. Toto íslo dokladuje neustále se zvyšující zájem uchaze o rekvalifika ní kurzy. V oboru sva ování získalo svá e ský pr kaz 14 uchaze . Sva ování bylo v tomto roce žádaným rekvalifika ním kurzem a také se uchaze i bez problém uplatnili na trhu práce. V t chto kurzech se bude nadále pokra ovat práv z d vod dobré uplatnitelnosti rekvalifikant ve strojírenské sfé e. Jeden uchaze absolvoval kurz pro strojníky zemních a stavebních stroj , t i na obor hostinská innost a další kurzy byly individuálního charakteru. V oblasti ekonomie bylo v roce 2002 rekvalifikováno 12 uchaze na ú etnictví. Kurzy základ obsluhy výpo etní techniky absolvovalo 56 uchaze , proti roku 2001 lze hovo it o op t v tší zájmu, nebo tehdy absolvovalo 50 klient . Ú ad práce vychází p i realizaci rekvalifika ních program p edevším z aktuální situace a pot eb na trhu práce. Pro realizaci rekvalifika ních kurz ú ad práce spolupracoval s výchovn vzd lávacími za ízeními v Klatovech, v Plzni, v Praze, v Sušici a pro realizaci motiva ního kurzu s následnou rekvalifikací se vzd lávací agenturou Bfz, org. složka Cheb. V tabulce jsou uvedeny druhy a ceny rekvalifika ních kurz v roce 2002: Druh kurzu
Po et Rekvalifika ní st edisko
cena kurzu
Sva ování
14
Project Welding Klatovy,
Strojník zemních a staveb. stroj
1
Sušice
4 600,- K
Obsluha JMP
1
Klatovy
6 800,- K
Hostinská innost
5
IVEX Praha
Bezpe nostní technik
1
Plze
Holi ské a kade nické práce
1
Plze ,
Aranžérka
1
Obsluha PC
56
Plze VOŠ a OA KT, Dekon Plze , Trigon Plze
Motiva ní kurz s následnou rekvalifikací Ú etnictví na PC
185 913,- K
46 000,- K 7 500,- K 15 000,- K 7 400,- K 134 910,- K
24
Bfz,org.složka Cheb
462 819,-K
12
Plze , Klatovy
99 080,- K
Masér
2
Plze
11 000 ,-K
Kosmetické služby
1
Plze
15 000,- K
Pedikúra
2
Plze
15 000,- K
Rekvalifikace – stáž
18
Klatovy, Sušice
- 30 -
0,- K
Podpora vytvá ení pracovních míst pro ob any se ZPS P i uplat ování aktivní politiky zam stnanosti je brán z etel na prioritní uplat ování osob se ZPS a se ZPS s TZP. Tak byla nap . opakovan umíst na na ve ejn prosp šné práce 1 osoba se ZPS a sice v Rabí, pro niž je to jediná možnost být v pracovním pom ru. S obsazováním míst pro ZPS jsou problémy. V chrán né díln VDI OBZOR v Sušici není obsazeno ani 25 míst, které jsou stanoveny v dohod , p i emž ÚP je p ipraven kdykoliv rozší it dohodu na jakýkoliv po et míst. P esto je v Sušici evidováno na 80 uchaze o práci se ZPS a ZPS s TZP a ÚP je nem že umístit, i když VDI OBZOR by je vzal. Zde nastupuje ur itá nechu k práci a snad i možnost si p ivyd lat „na erno“ a tak si tito uchaze i p inesou r zná potvrzení o dalším omezení vzhledem ke zdravotnímu stavu apod.. Ú ad práce p ispívá na provoz chrán ných dílen p i Svazu t lesn postižených v Klatovech / 2 ženy / a na áste nou úhradu náklad p i provozu domáckých chrán ných pracoviš VDI Obzor Plze pro 6 osob se ZPS a ZPS s TZP. Jak výše uvedeno i na chrán nou dílnu VDI OBZOR Plze v Sušici, kde po et zam stnaných osob se ZPS a ZPS s TZP se pohybuje pr m rn okolo 19 – 20 osob v roce. Opat ení, kterým je uloženo zam stnavatel m s více než 25-ti zam stnanci zam stnávat stanovený podíl ob an se ZPS není podle našich zkušeností dostate n ú inné, protože nemotivuje zam stnavatele k vytvá ení vhodných pracovních p íležitostí pro zdravotn postižené. Po poslední zákonné úprav se zvýšila poptávka zam stnavatel po možnosti náhradního pln ní – odebírání výrobk od zam stnavatel zam stnávajících více než 50% zam stnanc se zm n nou pracovní schopností. I to je mírný signál ke zlepšení v oblasti zam stnávání osob se ZPS, ovšem jen u omezeného po tu zam stnavatel s p íslušným výrobním programem. ada zam stnavatel povinný podíl eší odvodem do státního rozpo tu i p esto, že výše tohoto odvodu byla zvýšena.
6. Stru ná analýza problémových skupin (oblastí)
Ob ané se zm n nou pracovní schopností jsou z hlediska možností zam stnání nejproblémov jší skupinou. Jejich po et se udržuje kolem ísla 300 a sou asná situace na trhu práce jim dává malou šanci na uplatn ní. Nov p ijatá právní úprava jejich zam stnávání snad zlepší situaci a zm ní i postoj zam stnavatel k této kategorii. První signály již jsou a zam stnavatelé se informují i na možnosti tzv. náhradního pln ní, což zase dává šanci zam stnávat osoby se ZPS ve výrobních družstvech invalid , apod.. Na druhé stran ani možnost pobírat za zam stnance se ZPS m sí n 0,35 násobku pr m rné mzdy, pokud se jedná o provoz, kde je zam stnáno více než 50% zam stnanc se ZPS, nevede zam stnavatele k jejímu využití. - 31 -
K 31.12.2002 je v evidenci celkem 333 ob an , kte í mají ZPS (tj. 10,1% z celkového po tu uchaze ) a proti srovnatelnému období lo ského roku se jejich po et zvýšil o 42. Velký podíl na stále rostoucím po tu t chto osob v evidenci má celkov se zhoršující zdravotní stav populace. Ob ané mají na trhu práce velké problémy se svým uplatn ním, protože firmy nemají vytvo eny vhodné pracovní p íležitosti a tito lidé sami velmi asto p íliš velký zájem o práci nemají. V tšinou zdravotní omezení jsou tak rozsáhlá, že v mnoha p ípadech považujeme u t chto lidí možnost pracovat za pouze teoretickou – a to nejen kv li zdravotnímu stavu, ale zejména proto, že vhodná místa na trhu práce prakticky nejsou (ke 31.12.2002 pouze 4 z inzerovaných volných míst a ke 30.6.2002 pouhopouhých 5 volných míst z celkového po tu 639, v procentním vyjád ení to není ani celé procento, p esn 0,78 %). Dlouhodob nezam stnaní uchaze i jsou nejv tší skupinou. Nejpo etn ji mezi nimi zastoupeni jsou op t ob ané se ZPS, dále pak obtížn umístitelní spoluob ané a uchaze i se základním a neukon eným vzd láním. Uchaze , kte í jsou v evidenci déle než jeden rok je k 31.12.2002 celkem 1016 ( ke 31.12.2001 celkem 969), z toho ob an se ZPS je stále cca 20 až 22 %, ostatní mají jen základní nebo neukon ené vzd lání, vyu ených nebo s vyšším vzd láním je minimum a zhruba 20-25 % je tzv. obtížn umístitelných. Nár st v absolutním ísle proti srovnatelnému období lo ského roku je 47 osob. Snad s n kolika výjimkami, kterých však není více jak 10 %, tém všichni z výše uvád ných po t jsou takoví uchaze i, kte í svoji energii v nují ne na zajišt ní zam stnání, ale na p esv d ování ÚP, zam stnavatel a léka , že nabízenou práci vykonávat nemohou. Sou asný systém výplat dávek HZ a následného sociálního zabezpe ení však nevytvá í tém žádný tlak na tyto ob any a umož uje jim relativn poklidné p ežívání. Ženy s malými d tmi jsou další problémová skupina. Snižuje se po et míst v p edškolních za ízeních, i školních družinách, zhoršují se možnosti dojížd ní za prací ve ejnými dopravními prost edky a v neposlední ad maminky naráží i na problém s pracovní dobou, nemají možnost v as vyzvednout d ti ze školy. Dopravní obslužnost v okrese je problémovou oblastí, jejíž úrove odpovídá sou asným možnostem spole nosti. To znamená, že stát prost ednictvím okresního ú adu se snažil zabezpe it dopravní spojení na ranní sm nu, do školy, k léka i a k návšt v ú ad . Samoz ejm další finan ní zatížení leží na obcích, které se musí na finan ních výdajích podílet, p itom ne všechny obce, pokud nemají alespo obecní lesy, jsou na tom finan n dob e. V souvislosti se zrušením okresních ú ad a p erozd lením pravomocí mezi kraje a obce nižšího typu lze o ekávat i v této oblasti další problémy, které mohou dopravní obslužnost ješt více zhoršit. Krajské ú ady sice deklarují snahu dojížd ní za prací vylepšit, zatím z stává jen u deklarací. Osobní doprava v okrese je zabezpe ena na ranní sm nu, stejn jako doprava z I. sm ny dom . Pokud se jedná o dopravu na t etí sm nu a dopravu ráno dom , tak toto nep ipadá z 99 % v úvahu a ani u dopravy z druhé sm ny to není lepší. Poslední spoje autobus vyjížd jí nejpozd ji v 17 hod., výjimkou je spoj z Klatov do Sušice, který vyjíždí v 18,25 hod. SAD se nebrání zavést jakýkoliv spoj. Ovšem musí mít záruku, že tento nebude pro n j ztrátový. Zde jsme u jádra problému, zatímco na ranní sm nu jezdí autobusy pln vytížené, tak mnohdy u školních autobus i u autobus , které jsou ur eny k doprav ob an k léka i nebo na ú ady, se již mnohdy o vytíženosti nedá hovo it. Jsou tedy ztrátové a rozdíl hradí stát. Tím pak už nezbývá na další spoje, které by jezdily na jiné sm ny a nebyly by vytížené. Zvlášt tíživá je situace v regionu Sušice, Kašperské Hory, Horaž ovice a sm rem k státním hranicím od Nýrska. Zde je minimální hustota obyvatelstva daná polohou u západní - 32 -
hranice, kde se systematicky snižoval po et obyvatel a nebyl zájem, aby lidé zde migrovali. Jak uvedeno v úvodu, rozlohou je okres na druhém míst , ale po tem obyvatel až na 52. míst mezi okresy R. V takovýchto podmínkách lze t žko vytvo it dopravní sí , aby vyhovovala požadavk m ob an a sou asn nebyla ztrátová. N které obce nap . Kašperské Hory a Chanovice eší problém zavád ním vlastní dopravy pomocí mikrobus , zvlášt pro dopravu ob an na ú ady a k léka i, kdy spoje autobusy SAD nejsou využity. Prozatím se tento druh dopravy ukazuje jako perspektivní, obzvlášt vhodný do podmínek p íhrani í. Vlaková doprava je sice stále omezována, ale da í se jí udržet v rozumných mezích, kdy zaru uje dopravu stejn jako autobusy na ranní a mnohde i odpolední sm nu. Záv rem je nutné konstatovat, že p i neustálém zdražování dopravy se vyplácí mnoha lidem se sdružit a jezdit do práce osobním autem jednoho z nich. Na tuto filozofii již za ínají „slyšet“ i n kte í zam stnavatelé a v tomto sm ru hmotn zainteresovávají své zam stnance, aby je udrželi, nap . obchodní velkoprodejny typu Hypernova nebo Diskont, v dob p ed vyhlášením konkurzu i ŠKODA KLATOVY s.r.o.. Není také již ojedin lé, že rodi e, kte í jezdí za prací do Sušice nebo Klatov berou svoje d ti s sebou do školy. Zde mohou d ti sou asn chodit nap . do hudební školy nebo na výuku jazyk . Na druhé stran je pak málo d tí ve škole na vesnici a ta pak bojuje o p ežití. Mnoha menším školám v regionu kon í platnost výjimek, kdy se škola nemusela zav ít, nap . v Žihobcích, Strašín , ale jejich obnovení není státní správa p íliš naklon na a tak na venkov se po et škol op t sníží. A u itelé v mnoha p ípadech nenajdou uplatn ní na škole jiné a tak vede jejich cesta na ú ad práce.
- 33 -
7. Shrnutí
S ohledem na rozkolísanost trhu danou poklesem EURA dochází ke snížení objemu zakázek pro n mecké odb ratele a tím ke snižování výroby, což vede k propoušt ní zam stnanc a tím k nár stu nezam stnanosti. - projevuje se velká ekonomická závislost na odb ratelích z EU hlavn ze SRN, to vede ke ztrát odbytu-snížení výroby- snížení zam stnanosti - okres postihly v srpnu záplavy a nep íznivé po así trvalo stále a tak se ada zem d lských firem dostala do konkurzu nebo je v kritické situaci - legislativní opat ení p i zam stnávání osob se ZPS z ejm p inesou ur ité oživení do této kategorie, zatím se ale výrazn ji neprojevilo - pozornost bude nutné v novat absolvent m, stav na konci tohoto období je o 64 uchaze vyšší než v roce lo ském, nabídka volných míst velice malá (10). Nevyrovnanost v zam stnanosti v jednotlivých mikroregionech se zv tšuje, v p íhrani ních oblastech se neda í iniciovat vznik nových pracovních p íležitostí vlivem nízké hustoty obyvatelstva a neexistencí ádného dopravního spojení, projevují se i opat ení z n mecké strany hranice, kdy získání nového pracovního povolení v N mecku je více než obtížné s výjimkou práce zdravotních sester p evážn v penzionech pro d chodce. Tlak na zam stnávání cizinc , který za al na okrese vzr stat na p elomu let 1994-1995 trvá, v hodnoceném období lze hovo it o ur ité stagnaci - podrobn ji je situace popsána v p íslušné kapitole. Je zde možné op t jen apelovat na pat i né odbory našeho ministerstva, aby byl vyvíjen tlak v legislativní oblasti a byly upraveny podmínky p i povolování pracovní innosti cizinc - zejména vydávání živnostenských oprávn ní a registrací u obchodních soud . Rovn ž opat ení v obchodním zákoníku u smluv o dílo by velice pomohla pr hledn jší innosti, jak orgán m policie, tak orgán m ú ad práce. P ijatá legislativní opat ení snad rovn ž i tady pomohou ešit situaci, i když s p ipravovaným vstupem do EU dojde jist k další úprav . V oblasti aktivní politiky byl kladen d raz na skupiny obtížn umístitelných osob, p edevším osob se ZPS a osob, které se poprvé objevily na trhu práce. P es snahu ÚP stávající podmínky – p edevším finan ní- aktivní politiky sm rem k zam stnavatel m již nejsou p íliš atraktivní a tak se tzv. manipula ní prostor ÚP zužuje. Z výše uvedeného vyplývá nutnost zm nit p ístup k otázkám a ešením zam stnanosti jako celku. V sou asné dob roste nezam stnanost v p íhrani ních okresech se SRN velmi rychle. Nástroje APZ, které má ú ad práce k dispozici nejsou ur eny pro masivní vzr st nezam stnanosti, proto ani nemohou významn nezam stnanost ovlivnit. Pokud bude vývoj pokra ovat tímto sm rem dále, lze o ekávat, že do 1 roku zde bude nadpr m rná nezam stnanost. Pak sice již regiony dosáhnou na možnost finan ních pobídek, ale nebude, kde je využít vzhledem ke specifice okresu, kde p evládá zem d lství a hrozí zánik pr myslových subjekt , kterých je i tak velmi málo.
- 34 -
8. O ekávaný vývoj zam stnanosti a nezam stnanosti v 1.pololetí 2003 Po et nezam stnaných proti roku 2001 stoupl na 3 307 (v celých íslech je to + 350 osob) a míra nezam stnanosti je 7,41 %. Ne zcela se naplnil náš p edpoklad z p edcházejících rozbor , že míra nezam stnanosti v roce 2002 m že v našem okrese dosáhnout až 8 %. P esto podstatný nár st je v celém okrese. V naší "tradi ní" oblasti na Kašperskohorsku - kde hlavn útlum pr myslu na Sušicku, celkov v zem d lství a zhoršená dopravní obslužnost hrál svoji roli - však došlo ke stagnaci. Rok 2001 – 16,48% proti roku 2002 – 16,04%. Ekonomická situace mnoha firem, vlivem recese v EU je povážlivá. Rovn ž zem d lství vlivem poklesu výkupních cen dobytka i plodin rostlinné výroby hluboko pod výrobní náklady a ješt vlivem nep ízn po así prožívá nejhorší rok od roku 1990. P íští rok bude pro zem d lství rozhodující. Vlivem výše uvedených faktor lze oprávn n p edpokládat, že nezam stnanost v regionu Ú adu práce v Klatovech m že dosáhnout v roce 2003 hranici pr m rné míry nezam stnanosti v eské republice. V I. polovin roku o ekáváme prudký nár st v lednu a poté mírné snížení nebo stagnaci jako tradi n až do ervna, kdy dochází ve zvýšení nezam stnanosti a mohla by dosahovat lednové úrovn nad hranicí 8 %. To vše jsou p edpoklady za standardních podmínek, pokud nedojde k hromadnému propoušt ní u n kterého v tšího zam stnavatele (nap . ŠKODA KLATOVY s.r.o.). Po dosažení pr m rné míry nezam stnanosti již sice dosáhnou podnikatelské subjekty na finan ní pobídky, ale nebude, kde je využít. Klatovský okres má specifické podmínky, které jsou obdobné t m na severu ech. Skoro žádný pr mysl, velmi malá hustota obyvatel a špatná sí hromadné ve ejné dopravy, orientace na požadavky zákazník z SRN – pomocné nízko ohodnocené práce, které není možné v SRN beze ztrát vykonávat. Když i tyto zakázky padají dochází ke konkurz m. V roce 2002 jich bylo vyhlášeno 18. V silách Ú adu práce v Klatovech již není vzniklou situaci výrazn ovlivnit jeho prost edky APZ.
- 35 -
B. TÉMATICKÝ ROZBOR
- 36 -
I.
Situace v jednotlivých mikroregionech
Klatovy Mikroregion s nejv tším po tem obyvatel i s relativn nejvyšší nabídkou pracovních p íležitostí – je zde soust ed na podstatná ást pr myslového potenciálu okresu, sídlo zde mají i rozhodující stavební firmy. Míra nezam stnanosti 5, 72 % je druhá nejnižší v rámci okresu, po et uchaze je také druhý v po adí, ale na opa ném konci a je to 1 142 osob. Toto íslo p evyšuje nabídku volných míst - po et uchaze na jedno volné místo je 5, 49, p esto se projevuje nedostatek zam stnanc v textilním pr myslu (ši ky, švadleny) a ve stavebnictví (zedník), dále v r zných pomocných profesích. Sušice V po tu obyvatel druhé místo, druhé místo i v mí e nezam stnanosti ( 11, 48 %), ale první místo v absolutním po tu uchaze o zam stnání – 1 224. Rozsah pracovních p íležitostí se siln redukoval (armáda, zm ny v pr mysl. podnicích – SOLO, PAP, D evo echy Dlouhá Ves). Po et uchaze v pr b hu období kolísá a je ovliv ován i sezónou - cestovní ruch, lesnictví, zem d lství. Stále v tším problémem (a nejen zde !) je zhoršující se dopravní spojení, kdy na sm nné provozy a provozy s atypickou pracovní dobou (služby, apod.) se nelze dostat v bec. I z t chto d vod na jedno volné pracovní místo p ipadá 8, 87 uchaze . Horaž ovice T etí mikroregion co do po tu obyvatel a t etí i v po tu nezam stnaných (344). Procentní hodnota 6,18 je mírn pod hranicí okresního pr m ru. Pracovní p íležitosti poskytuje textilní pr mysl (JITEX), v zem d lství a lesním hospodá ství se snižují nejen vlivem ekonomických problém , ale i vlivem zhoršující se dopravní obslužnosti. Rovn ž po etná skupina t žko umístitelných, resp. dlouhodob se evidujících, zde hraje svoji roli. 89 volných míst, na jedno místo p ipadá 3, 87 uchaze e. Nýrsko tvrté po adí podle po tu obyvatel, ale t etí v mí e nezam stnanosti 8, 20% (268 osob). M sto poskytuje pracovní p íležitosti ve zpracovatelském pr myslu, v obcích pak v sezón zem d lství a lesy. Z p íhrani ních obcí v podstat neexistuje dopravní spojení, a tak v této ásti mikroregionu je nejv tší celoro ní nezam stnanost obtížn umístitelných osob. Proti srovnatelnému období lo ského roku míra nezam stnanosti mírn vzrostla a s ohledem na zám ry místních firem snad dojde k jejímu snížení. Volných míst bylo ke konci roku 25, to znamená, že na jedno p ipadalo 10, 72 uchaze e. Plánice Plánicko je na pátém míst v po tu obyvatel a má míru nezam stnanosti již mírn nad okresním pr m rem. V absolutních íslech: 97, v procentech: 7, 67. Zem d lství si udržuje pom rn stabilní úrove a pracovní p íležitosti jsou i v n kterých malých provozech (textilní, elektrotechnika, nábytek). Stejn jako jinde je i zde velmi ídká dopravní sí - navíc pouze - 37 -
autobusová. S ohledem na charakter regionu (zem d lství, jednoduchá malovýroba, spíše dojížd ní do v tších center) je zde velmi malá nabídka volných míst – pouhých 6, a tak po et uchaze na jedno volné místo je vysoký – 16, 17. Kašperské Hory Na po et obyvatel je zde vysoké íslo nezam stnaných (184 osob) a z toho vyplývá nejvyšší míra nezam stnanosti v rámci okresu – 16, 04 %. Jde o mikroregion, kde oproti srovnatelnému období lo ského roku došlo k relativn nejv tšímu pohybu u míry nezam stnanosti, bohužel sm rem vzh ru. Malý po et pracovních míst je v textilním pr myslu, službách, lesy jsou ovlivn ny sezónností. Jiné zam stnání, resp. pohyb pracovní síly kv li chyb jící ve ejné doprav je minimální, velice negativn se zde projevují jakékoliv problémy v sušických firmách. Vlastní nabídka volných míst je zanedbatelná - 11 a to znamená, že na zam stnání p ímo v oblasti Kašperských Hor eká 16, 73 uchaze na jedno inzerované volné místo. Železná Ruda Podle po tu obyvatel nejmenší mikroregion, podle nezam stnaných (48 osob) i míry nezam stnanosti poslední místo – 4, 34 %. Jde o oblast, kde nabídka pracovních míst je p evážn ve službách turistickému ruchu a dokonce v t chto službách celoro n p etrvává i jejich nabídka. V sou asné dob místní zam stnavatelé nabízejí 22 volných míst, a tak zde jako v jediném mikroregionu je nabídka na jedno volné místo 2,18 uchaze e. Protože však tyto profese vyžadují ur ité kvalifika ní p edpoklady, nelze požadavky zam stnavatel pokrýt z místních zdroj .
- 38 -
II. Problémy mladistvých a absolvent škol na trhu práce
Mladiství uchaze i Ú ad práce nabízí pro tuto problémovou skupinu uchaze o zam stnání možnost navšt vovat „Job klub - klub mladých“. V roce 2002 sem bylo za azeno 13 uchaze a bylo naplánováno 6 skupinových setkání. Obsahov je nápl kurzu zam ena na získávání základních praktických, sociálních a komunika ních dovedností, které jsou nepostradatelné pro orientaci na trhu práce. Sou ástí Job klubu jsou besedy s odborníky, nap . na téma pracovn právní p edpisy, prevence v oblasti drog a závislostí apod. Velký d raz je v nován p íprav na další povolání a získání mladistvých uchaze pro další vzd lávání na SOU. Práv z pohledu d ležitosti získávání t chto dovedností ú ad práce zprost edkoval motiva ní kurzy s následnou rekvalifikací pro mladistvé ve spolupráci se vzd lávací akademií Bfz., org. složka Cheb. Osv d ilo se nám za azovat do t chto kurz r zné v kové skupiny uchaze , nebo práv p sobení lidí r zných v kových kategorií má i na mladistvé sv j významný výchovný ú inek. Mnohdy ve skupinách dochází k výchovnému p sobení mezi uchaze i, které napomáhá k integraci mladistvých do spole nosti. Do t chto kurz bylo celkem v pr b hu roku za azeno 25 ú astník . Uchaze i, kte í jsou za azovaní do motiva ních kurz , jsou asto poznamenáni nevhodným p sobením rodinného prost edí. asto jsou to práv rodi e, kte í mladistvému nástup do motiva ního kurzu nedoporu ují. Zde nastupuje mnohdy velmi náro ná práce poradc pro volbu povolání, kte í musejí pak pracovat individuáln s mladistvým, jeho rodinou a motivovat je pro ú ast v tomto kurzu. Pokud se cíl poda í a uchaze absolvuje kurz získáním osv d ení, kdy je zau en pro ur itou profesi, pak lze hovo it o velkém úsp chu poradenské práce. Informa ní a poradenské st edisko pro volbu a zm nu povolání nabízí služby p edevším žák m základních škol, kte í se rozhodují pro svoje profesní zam ení, ale též dalším zájemc m z ad uchaze o zam stnání a ve ejnosti. Prostor IPS využívají každé pond lí pracovníci Rekruta ního st ediska Armády eské republiky od 10,00 – 16,30 hod. V rámci spolupráce ÚP s ostatními subjekty na trhu práce a ve školství se 16. 5. 2002 uskute nila v KD Družba prezenta ní akce Akademie emesel pod názvem „Pot eba emesel aneb aby nám emesla nezanikla“. Ú ad práce a Okresní hospodá ská komora byly hlavními organizátory projektu. V pr b hu akademie se konal též workshop na téma financování škol v kraji, propojení škol, celoživotní vzd lávání atd., kde byl hostem 1. zástupce hejtmana pro oblast vzd lávání, školství a mládeže KÚ Plze ského kraje MVDr. Václav ervený. Akademie m la mezi návšt vníky kladný ohlas a v roce 2003 se op t uskute ní. V íjnu 2002 se již tradi n IPS prezentovalo se svojí nabídkou na regionální výstavní akci „Podnikatelský karafiát 2002“ , kam p icházejí nejen žáci, rodi e, školy, ale i zam stnavatelé a podnikatelské subjekty. Tato akce je p ipravována ve spolupráci s Okresní - 39 -
hospodá skou komorou v Klatovech, st edními odbornými u ilišti v okrese Klatovy, n meckými p íhrani ními ú ady práce aj. Tato okresní dvoudenní akce je pro všechny zú astn né viditelnou formou konkrétní ú inné spolupráce. Služby IPS velmi dob e hodnotí jednak sami žáci a rodi e, ale také výchovní poradci ze základních i st edních škol. V tomto sm ru má ú ad práce dobrou spolupráci se školskými za ízeními v okrese. Poradenské st edisko za celý rok navštívilo celkem 130 žák jako jednotlivci a 465 žák p i skupinových návšt vách organizovaných ú adem práce a školami. Odd lení poradenství zorganizovalo ve spolupráci s referátem školství dne 2. 5. 2002 seminá výchovných poradc základních škol okresu Klatovy, kdy se zú astnilo 28 zástupc ZŠ.
Absolventi V okrese Klatovy je 6 st edních škol: pr myslová, zem d lská, zdravotnická, dv gymnázia a obchodní akademie, která tvo í jednotný celek s vyšší odbornou školou a státní jazykovou školou. Dále je zde integrovaná st ední škola, zem d lské u ilišt v Sušici, SOU a OU v Sušici, SOU potraviná ské a služeb v Klatovech a SOU, OU a U v Horaž ovicích. Na sch zkách s výchovnými poradci ú ad práce informuje o po tech nezam stnaných absolvent SŠ a SOU. K poslednímu prosinci 2002 byl tradi n nejnižší po et nezam stnaných absolvent ze St ední zdravotnické školy v Klatovech : 5, z Gymnázia v Klatovech :1, z Gymnázia v Sušici : 4, z VOŠ a Obchodní akademie v Klatovech: 16. Dále pak ze St ední pr myslové školy v Klatovech žádalo o pomoc p i zprost edkování zam stnání 14 uchaze , ze St ední zem d lské školy v Klatovech 29, z Integrované SŠ v Klatovech 38. Ze st edních odborných u iliš bylo zaevidováno k 31. 12. 2002 nejvíce absolvent SOU zem d lského ze Sušice: 63, SOU a OU v Sušici:18 a ze SOU, OU a U v Horaž ovicích: 23. V rámci innosti informa ního a poradenského st ediska prob hly besedy na st edních školách na téma zam stnanost, ucházení se o své první zam stnání a innost ú adu práce. O tyto besedy je zájem p edevším u vycházejících ro ník , nebo jim pomáhají p i jejich první orientaci na trhu práce a jsou editelstvím škol velmi dob e hodnoceny. Absolvent m škol byla stejn jako v minulém roce nabízena nová forma aktivní politiky rekvalifikace – stáž. Na tuto stáž nastoupilo celkem 17 absolvent škol a jedna dohoda p echázela z roku 2001. Zájem zam stnavatel se neustále zvyšuje a možnost získání praxe je i ze strany absolvent využívána. Stáže probíhaly u t chto zam stnavatel : Zem d lská agentura MZe R v Klatovech, Finan ní ú ad v Klatovech, Okresní muzeum, Celní ú ad v Klatovech, Okresní správa sociálního zabezpe ení v Klatovech a v Sušici, M sto Sušice.
- 40 -
III. Faktory p ízniv ovliv ující nezam stnanost Dnes se tyto výhody p em nily v nevýhody a naopak tla í nezam stnanost celostátnímu pr m ru a za rok již možná i k nadpr m rným hodnotám míry nezam stnanosti 1.) Poloha okresu na hranicích se SRN. Velkou výhodou okresu Klatovy ( i ostatních v západním pohrani í) je jeho sousedství se Spolkovou republikou N mecko, kam odchází sice již mén , ale ješt stále mnoho lidí z p íhrani ních okres za daleko lépe placenou prací - by je to mnohdy práce, kterou v N mecku nechce nikdo d lat. Jedná se nap . o kucha e, íšníky, servírky, pokojské, uklize ky všeho druhu, pomocníky na stavbách, v pr myslu i v zem d lství. Takto se od erpá hrubým odhadem minimáln 600 osob z potenciálních nezam stnaných. 2.) V okrese není t žký pr mysl. Dalším p íznivým faktorem byl stav, kdy se v západních p íhrani ních okresech za minulého režimu nesm l budovat t žký pr mysl, který byl v devadesátých letech nejvíce postižen. V celém okrese je jen jeden závod – ŠKODA KLATOVY s.r.o., který v sou asné dob má p ibližn polovi ní stav zam stnanc oproti roku 1993 – 300 a nyní doplatil na hospodá skou recesi v EU a je v konkurzu. Nebo-li co d íve byla výhoda, je dnes t žký handicap. 3.) Rozvinutý lehký pr mysl – zvlášt textilní a potraviná ský. Z lehkého pr myslu má nejv tší zastoupení textilní pr mysl, kde naopak vlivem zakázek ze zahrani í je nedostatek ši ek, který se eší prací cizinc . Dostatek zakázek je zp soben mj. nízkými mzdami – pr m rný plat je zde okolo 10.000,-K . Další je rozvinutý potraviná ský pr mysl, kde i p es díl í snižování nebyl pokles zam stnanc v tší než 20%. Rovn ž i zde nyní došlo k propadu a ke snižování stavu zam stnanc . 4.) Rozvinuté zem d lství. Rozvinuté bylo zem d lství, které ješt dnes zam stnává cca 20% práce schopného obyvatelstva. Pokud jsou ob ané sdružení v ZD nebo VOS je problematické jejich propoušt ní, když vstupem do spole nosti sem zárove vložili i p du. Z toho plyne i pr m rná mzda v zem d lství, která je 11.000,-K p i celkové pr m rné mzd v kraji 15.992,-K . Vlivem propadu výkupních cen, kdy se vyrábí vep ové za 35,-K /kg a prodává se 25,-K /kg, výkupní cena potraviná ské pšenice klesla z 3.600K /t na 2.000-2.200K /t a dále vlivem nep íznivého po así, stojí dnes v tšina zem. podnikatelských subjekt p ed zánikem. 5.) Velikost závod . Posledním d ležitým faktorem je velikost závod . Žádný nem l více než 1000 zam stnanc a v sou asné dob mají okolo 400 zam stnanc . Nejv tší je Západo eské konzumní družstvo v Sušici, která zam stnává p es 661 osob. Kolapsem i nejv tších podnik , pokud nebudou následovat za sebou, nestoupne nezam stnanost nap . na dvojnásobek. Proto i bankroty SOLOLITU a KOZAKU neovlivnily výrazn nezam stnanost. Vlivem recese v západní Evrop se dostalo v tšina podnik do potíží s odbytem a tak je zde v tší reálné nebezpe í propadu nezam stnanosti. Na p ípadnou restrukturalizaci výroby ale již nemají as. - 41 -
IV. Profese, o které je ze strany zam stnavatel nejv tší zájem
Tabulka:
Po et hlášených VPM a dlouhodob neobsazených VPM podle KZAM a požadavk na vzd lání
Stav k 31.12.2002 KZAM * (trojmístný kód
ISCED 97 Vzd lání
profese
skupiny) 213 222 321 322 411 512 711 713 714 712 721 721 722 722 743 743 826 832
z toho VPM Dlouhodob Neobsazená
VPM celkem
(kódy) Programátor Léka i Zootechnik Rehabilita .pra c. Adm. prac. Kucha Kamenolom. D . Zedník Instalatér Kominík Tesa Svá e Záme ník Fréza Truhlá Ši ka Vyšívání idi autobusu
(nad 3 m síce)
T T M
3 12 3
3 12 1
M M H
3 22 151
1 5 2
A,B,C H H C,H H H H H H A.B.C,H A,B,C,H H
20 73 16 3 7 44 16 9 24 58 6 7
10 17 1 1 8 6 7 4 10 41 4 2
* po et uvedených KZAM není ur en, závisí na konkrétní situaci v okrese
- 42 -
C. P ÍLOHA
- 43 -
I. Mapa okresu s uvedením míry nezam stnanosti
- 44 -
Obce okresu Klatovy podle míry nezam stnanosti
K enice Švihov
Chudenice
M
Dolany
Pole
ín
P edslav
Klatovy Dlažov
Plánice Týnec
Myslív Chanovice
Pa ejov
Mochtín
Nalžovské Hory Chudenín
Nýrsko
Strážov
B šiny
Hradešice
Kolinec
Horaž ovice
Malý Bor
Dešenice Velhartice
Hrádek
Bud tice Rabí
Hamry achrov
Hlav ovice Sušice Hartmanice
Železná Ruda
Žihobce Dlouhá Ves
Sob šice
Kašperské Hory Prášily
Rejštejn
Srní Horská Kvilda
Modrava
- 45 -
Obce okresu Klatovy ke 31.12.2002 25 až 20 až 15 až 10 až 5 až 0 až
100 (3) 25 (1) 20 (9) 15 (20) 10 (40) 5 (22)
II. Tabulky a grafy
Vývoj po tu uchaze
3500
o zam stnání
3000
2500
2000
1500
1000
500
0 12/1991
12/1992
12/1993
12/1994
12/1995
12/1996
12/1997
12/1998
12/1999
12/2000
12/2001
12/2002
Vývoj míry nezam stnanosti 8 7,41 6,83
7 6,44 6,17
6
6,41
6,27 5,95 5,50
5,28
5,11
5,35
5,49 5,52 5,50
6,61
6,56 6,54 6,22
5,78
6,16
5,97
6,78
6,27
5,70 5,69
[%]
5
4
3
2
1
0 12/2000
3/2001
6/2001
9/2001
12/2001
- 46 -
3/2002
6/2002
9/2002
12/2002
Vývoj míry nezam stnanosti v roce 2002
8 7
7,41 6,83 6,41
6,61 6,22
6
5,97
6,16 5,70
6,27
6,56
6,54
6,78
5,69
[%]
5 4 3 2 1 0 12/2001
2/2002
4/2002
Vývoj po tu uchaze
3500
6/2002
8/2002
10/2002
12/2002
o zam stnání v letech 2000 až 2002
3250
2002
3000
2000
2750
2500
2001
2250
2000 12
1
2
3
4
5
6 M síc
- 47 -
7
8
9
10
11
12
Vývoj volných pracovních míst M síc
Celkem
z toho
prac. míst
pro d lníky
THP a ostatní
pro ZPS
Prosinec 2000
695
579
116
19
Leden 2001
648
526
122
16
Únor
724
604
120
13
B ezen
703
573
130
22
Duben
706
584
122
15
Kv ten
838
707
131
12
erven
792
667
125
11
ervenec
829
716
113
11
Srpen
871
772
99
12
Zá í
865
746
119
13
832
704
128
12
Listopad
788
664
124
12
Prosinec
718
591
127
12
Leden 2002
716
557
159
16
Únor
700
537
163
14
B ezen
672
515
157
15
Duben
677
548
129
18
Kv ten
676
540
136
5
erven
639
502
137
5
ervenec
724
602
122
6
Srpen
645
546
99
6
Zá í
639
544
95
6
618
543
75
6
Listopad
533
466
67
6
Prosinec
499
416
83
4
íjen
íjen
- 48 -
Vývoj po tu volných míst v letech 2000 až 2002 1000 900
2001
800 700 600
2002
2000 500 400 300 200 100 0 12
1
2
3
4
5
6 M síc
- 49 -
7
8
9
10
11
12
Vývoj po tu uchaze M síc
Po et uchaze celkem
o zam stnání a volných pracovních míst Míra nezam stnanosti [%]
Volná místa
Po et uchaze na jedno volné místo
Leden 2000
3 119
6,97
535
5,83
Únor
3 049
6,81
564
5,41
B ezen
2 860
6,39
589
4,86
Duben
2 679
5,98
619
4,33
Kv ten
2 562
5,72
619
4,14
erven
2 566
5,73
644
3,98
ervenec
2 710
5,98
608
4,46
Srpen
2 791
6,15
762
3,66
Zá í
2 784
6,14
760
3,66
2 657
5,76
660
4,03
Listopad Prosinec
2 685 2 847
5,82 6,17
637 695
4,22 4,10
Leden 2001
2 988
6,44
648
4,61
Únor
2 910
6,27
724
4,02
B ezen
2 762
5,95
703
3,93
Duben
2 566
5,50
706
3,63
Kv ten
2 467
5,28
838
2,94
erven
2 384
5,11
792
3,01
ervenec
2 485
5,35
829
3,00
Srpen
2 549
5,49
871
2,93
Zá í
2 564
5,52
865
2,96
2 540
5,50
832
3,05
Listopad Prosinec
2 669 2 957
5,78 6,41
788 718
3,39 4,12
Leden 2002
3 137
6,83
716
4,38
Únor
3 037
6,61
700
4,34
B ezen
2 856
6,22
672
4,25
Duben
2 696
5,97
677
3,98
Kv ten
2 575
5,70
676
3,81
erven
2 568
5,69
639
4,02
ervenec
2 768
6,16
724
3,82
Srpen
2 813
6,27
645
4,36
Zá í
2 944
6,56
639
4,61
2 919
6,54
618
4,72
3 026 3 307
6,78 7,41
533 499
5,68 6,63
íjen
íjen
íjen Listopad Prosinec
- 50 -
Vývoj po tu uchaze
a volných míst
3500
Uchaze i
3000
2500
2000
1500
1000
Volná místa
500
0 12/2000
3/2001
6/2001
9/2001
12/2001
- 51 -
3/2002
6/2002
9/2002
12/2002
Vývoj po tu uchaze M síc
Po et uchaze celkem
o zam stnání a uchaze
pobírajících HZ
Míra nezam stnanosti [%]
Uchaze i pobírající p ísp vek osob
% z celk. po tu
Leden 2000
3119
6,97
1610
51,62
Únor
3049
6,81
1541
50,54
B ezen
2860
6,39
1305
45,63
Duben
2679
5,98
1129
42,14
Kv ten
2562
5,72
1053
41,10
erven
2566
5,73
1075
41,89
ervenec
2710
5,98
1189
43,87
Srpen
2791
6,15
1248
44,72
Zá í
2784
6,14
1277
45,87
2657
5,76
1176
44,26
Listopad Prosinec
2685 2847
5,82 6,17
1184 1318
44,10 46,29
Leden 2001
2988
6,44
1415
47,36
Únor
2910
6,27
1348
46,32
B ezen
2762
5,95
1192
43,16
Duben
2566
5,50
1031
40,18
Kv ten
2467
5,28
974
39,48
erven
2384
5,11
927
38,88
ervenec
2485
5,35
1006
40,48
Srpen
2549
5,49
1052
41,27
Zá í
2564
5,52
1105
43,10
2540
5,50
1080
42,52
Listopad Prosinec
2669 2957
5,78 6,41
1207 1410
45,22 47,68
Leden 2002
3137
6,83
1577
50,27
Únor
3037
6,61
1471
48,44
B ezen
2856
6,22
1268
44,40
Duben
2696
5,97
1170
43,40
Kv ten
2575
5,70
1034
40,16
erven
2568
5,69
1040
40,50
ervenec
2768
6,16
1222
44,15
Srpen
2813
6,27
1277
45,40
Zá í
2944
6,56
1409
47,86
2919
6,54
1392
47,69
3026 3307
6,78 7,41
1440 1655
47,59 50,05
íjen
íjen
íjen Listopad Prosinec
- 52 -
Vývoj po tu uchaze o zam stnání a po tu uchaze pobírajících HZ 3500
3000
2500
2000
1500
1000
500
0 12/2001 1/2002 2/2002 3/2002 4/2002
5/2002
6/2002
7/2002
- 53 -
8/2002
9/2002
10/2002
Uchaze i s HZ Uchaze i 11/2002
12/2002
Vývoj po tu uchaze M síc
Po et uchaze celkem
o zam stnání a absolvent Míra nezam stnanosti [%]
Absolventi po et
% z celk. po tu
Leden 2000
3 119
6,97
345
11,06
Únor
3 049
6,81
328
10,76
B ezen
2 860
6,39
293
10,24
Duben
2 679
5,98
272
10,15
Kv ten
2 562
5,72
244
9,52
erven
2 566
5,73
242
9,43
ervenec
2 710
5,98
301
11,11
Srpen
2 791
6,15
313
11,21
Zá í
2 784
6,14
346
12,43
2 657
5,76
311
11,70
Listopad Prosinec
2 685 2 847
5,82 6,17
286 270
10,65 9,48
Leden 2001
2 988
6,44
243
8,13
Únor
2 910
6,27
224
7,70
B ezen
2 762
5,95
221
8,00
Duben
2 566
5,50
204
7,95
Kv ten
2 467
5,28
196
7,94
erven
2 384
5,11
197
8,26
ervenec
2 485
5,35
281
11,31
Srpen
2 549
5,49
322
12,63
Zá í
2 564
5,52
385
15,02
2 540
5,50
344
13,54
Listopad Prosinec
2 669 2 957
5,78 6,41
327 313
12,25 10,59
Leden 2002
3 137
6,83
298
9,50
Únor
3 037
6,61
235
7,74
B ezen
2 856
6,22
213
7,46
Duben
2 696
5,97
237
8,79
Kv ten
2 575
5,70
214
8,31
erven
2 568
5,69
217
8,45
ervenec
2 768
6,16
246
8,89
Srpen
2 813
6,27
313
11,13
Zá í
2 944
6,56
459
15,59
2 919
6,54
389
13,33
3 026 3 307
6,78 7,41
344 331
11,37 10,01
íjen
íjen
íjen Listopad Prosinec
- 54 -
Vývoj po tu absolvent v evidenci ÚP v Klatovech 500 450
2002
400 350 300
2000
2002 2000 2001
250 200
2001
150 100 50 0 12
1
2
3
4
5
6 M síc
- 55 -
7
8
9
10
11
12
