ZPRÁVA O SITUACI NA TRHU PRÁCE V ROCE 2004

ÚŘAD PRÁCE V KARVINÉ Odbor trhu práce Oddělení analýz a prognóz TP

ZPRÁVA O SITUACI NA TRHU PRÁCE V ROCE 2004

Únor 2005

Úřad práce v Karviné

Analýza trhu práce za rok 2004

OSNOVA ZPRÁVY O STAVU A VÝVOJI NA TRHU PRÁCE Oddíl Část

Pří.

Oblast

Strana

OSNOVA ZÁKLADNÍ ZPRÁVY

A.

CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA OKRESU

4

Vývoj počtu obyvatelstva a jeho věková struktura

5

VÝVOJ A STRUKTURA ZAMĚSTNANOSTI A VOLNÝCH PRACOVNÍCH MÍST

7

Zaměstnavatelé v okrese k datu 31. 12. 2004

7

1

Zaměstnavatelé podle mikroregionů, sektorů a velikosti

X

2

Zaměstnavatelé podle sektorů a podílu mikroregionů

X

Vývoj zaměstnanosti k 31. 12. 2004

7

3

Zaměstnanost odvětvově ve státní sektoru a souhrnně v soukromém k 31. 12. 2004

X

4

Zaměstnanost podle oblastí a sektorů NH od roku 1991

X

5

Zaměstnanost podle odvětví a sektorů NH v dlouhodobé časové řadě od r. 1991

X

6

Vývoj zaměstnanosti podle odvětví a oblastí u subjektů s 20 zaměstnanci

X

7

Vývoj zaměstnanosti podle odvětví a oblastí u subjektů s 25 zaměstnanci

X

Informace z monitoringu

16

Přehled o počtu provedených šetření (výběrová a běžná šetřen )

X

Hromadné propouštění zaměstnanců z důvodu organizačních změn

17

Chronologický přehled o hlášeném hromadném propouštění zaměstnanců - nezveřejněno

X

Vývoj volných pracovních míst

18

10

Počty a struktura volných pracovních míst

X

11

Kvalifikační struktura volných pracovních míst

X

Dlouhodobě evidovaná volná pracovní místa

22

NEZAMĚSTNANOST – POHYB, STRUKTURA A VÝVOJ

24

Míra nezaměstnanosti

24

12

Měsíční vývoj míry nezaměstnanosti ve srovnání s republikovým průměrem

X

13

Čtvrtletní vývoj míry nezaměstnanosti podle mikroregionů

X

Pohyb uchazečů o zaměstnání za období roku 2004

26

14

Měsíční pohyb uchazečů ve srovnání s předchozím rokem

X

15

Počty nově evidovaných uchazečů – první evidence

X

16

Počty vyřazených uchazečů podle jednotlivých forem

X

17

Počty uchazečů vyřazených umístěním podle oblastí

X

18

Podíl poboček na jednotlivých formách vyřazení a forem vyřazení u jednotlivých pob.

X

I.

II. 1.

2.

3. 8

4. 9

5.

III. 1.

2.

2


Oddíl Část


Příl.

OBLAST

Strana

Vývoj koncových stavů uchazečů o zaměstnání k 31. 12. 2004

32

19

Vybrané skupiny uchazečů vývojově

X

20

Uchazeči podle skupin a obcí

X

21

Kvalifikační struktura uchazečů vývojově

X

22

Kvalifikační struktura uchazečů podle oblastí k datu

X

23 Pr

Věková struktura uchazečů vývojově

X

24

Věková struktura uchazečů podle oblastí k datu

X

25

Délka evidence uchazečů vývojově

X

26

Délka evidence uchazečů podle oblastí k datu

X

27

Průměrná délka evidence uchazečů podle oblastí

X

IV.

CIZINCI NA TRHU PRÁCE A NAŠI OBČANÉ V CIZINĚ

41

V.

KONTROLNÍ ČINNOST

45

Počet kontrol provedených kontrolním oddělení od roku 1992

X

Insolvence

46

Povolování výkonu činnosti dítěte

46

AKTIVNÍ POLITIKA ZAM ĚSTNANOSTI

47

29

Souhrnný přehled

X

30

Veřejně prospěšné práce

X

31

SÚPM – rozděleno na SÚPM a SVČ

X

32

SÚPM celkem

X

Chráněné dílny a pracoviště

51

Rekvalifikace

55

STRUČNÁ ANALÝZA PROBLÉMOVÝCH SKUPIN

60

34

Osoby se zdravotním postižením - stav a podíl

X

35

Osoby se zdravotním postižením - pohyb (noví, vyřazení)

X

36

Absolventi škol a mladiství po základní škole

X

SHRNUTÍ

64

OČEKÁVANÝ VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI A NEZAMĚSTNANOSTI V 1. POLOLETÍ 2005

66

3.

28

VI.

VII.

VIII. IX.

TÉMATICKÝ ROZBOR PRO MPSV

B.

C.

69

I.

Situace v jednotlivých mikroregionech

69

II.

Vývoj zaměstnanosti u rozhodujících zaměstnavatelů

72

III.

Faktory příznivě ovlivňující nezaměstnanosti

72

37

MAPKA OKRESU S MÍROU NEZAMĚSTNANOSTI 3

74



I. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA OKRESU o

Okres Karviná vznikl v roce 1960. Po obvodu měří 136,6 km a tvoří jej na severu 71,6 km dlouhá státní hranice s Polskem a 65 km hranic okresních, a to s Ostravou, Frýdkem Místkem a Opavou. Celkem zaujímá rozlohu 347,3 Km2. 60 % hranic tvoří vodní plochy. Zemědělská půda tvoří 51,1 % celkové rozlohy okresu.

o

Okres Karviná je charakteristický malou rozlohou ale vysokou hustotou obyvatel na 1 km2, která představuje 796 osob, čímţ se řadí po městech s tzv. krajskou působností (Praha, Brno, Ostrava a Plzeň) na 5. místo v republice.

o

Obyvatelstvo je soustředěno v 16 obcích, přičemţ statut města má 7 obcí okresu. Města Karviná a Havířov jsou statutárními městy.

o

276.323 obyvatel okresu se na celkovém počtu obyvatel ČR k 31. 12. 2003 podílelo 2.72 % a v rámci ČR se okres řadí na 5. místo po Praze, Brně, Ostravě a Plzni.

o

Průměrný věk obyvatelstva v roce 2003 činil 38,8 let, přičemţ u ţen byl o 1.5 roku vyšší a představoval 40,3 let. Muţi dosáhli průměrného věku 37,2 let.

o

V uplynulých 200 letech se na rozvoji okresu podílel především těţební průmysl. Ještě počátkem 90. let se těţilo více neţ 15 milionů tun uhlí pouze v okrese Karviná. V současné době dosahuje těţba uhlí v rámci celého OKD 11 milionů tun. Na dolech OKD, ČMD a u a.s. VOKD bylo k 31. 12. 2004 zaměstnáno 15.298 zaměstnanců, coţ je ve srovnání s rokem 1991 o 22.497 zaměstnanců méně. Dalších cca 1,5 tisíce osob, převáţně zahraničních zaměstnanců, pracuje pro OKD v rámci dodavatelských firem.

o

I přes více neţ 10 % pokles podílu zaměstnanosti důlních závodů na celkové zaměstnanosti okresu v průběhu posledních 10 let, představuje těţební průmysl v okrese nadále 1/5 celkové zaměstnanosti okresu.

o

Dalšími odvětvími s nejvyšší zaměstnaností jsou odvětví výroby základních kovů a hutních a kovodělných výrobků, vzdělávání, odvětví dopravy, skladování a spojů a odvětví zdravotnictví, sociálních věcí a veterinární činnosti.

o

Vlastní zaměstnanost okresu neposkytuje s ohledem na vysoký počet osob v produktivním věku dostatečný zdroj pro uplatnění těchto občanů. Proto mnoho občanů vyjíţdí z okresu za prací. Nejčetnější vyjíţďka je za prací do Ostravy. K zaměstnavatelům s 26 a více zaměstnanci takto v 1. pololetí 2004 vyjíţdělo z našeho okresu 8.725 osob, coţ bylo 9 % z celkové zaměstnanosti těchto ostravských firem. Absolutní nejvyšší vyjíţďka do ostravských firem se týkala odvětví výroby základních kovů, hutních a kovodělných výrobků, a to 2.640 osob, tj. 30,3 % všech vyjíţdějících do Ostravy. Druhý nejvyšší počet 1.196 obyvatel okresu, tj. 13,7 %, vyjíţděl do organizací zabývajících se dopravou, skladováním a spoji. Na třetím místě byli naši občané, kteří vyjíţděli za prací k zaměstnavatelům veřejné správy a obrany (644, tj. 7,4 %). Více neţ 500 osob vyjíţdělo za prací také do organizací odvětví zdravotní a sociální péče a veterinární činnosti. Jednalo se o 538 osob, tj. 6,2 %. Naši občané, kteří vyjíţděli k zaměstnavatelům do Ostravy, dosahovali nejvyššího podílu na zaměstnanosti firem u odvětví těţby nerostných surovin (32,3 %), u odvětví výroby a oprav strojů a zařízení (16,1 %) a u odvětví výroby elektrických a optických přístrojů a zařízení (12,8 %). Ve srovnání s předchozími léty se vyjíţďka do Ostravy mírně sniţuje. Od roku 1998 dosáhl pokles celkem1.467 osob, tj. 14,4 %. Občané našeho okresu pracovali ve 455 subjektech sídlících v Ostravě. 100 a více těchto občanů bylo u 14 zaměstnavatelů, přičemţ nejvíce u a.s. Ispat Nová Huť Ostrava, a to 1.771 osob. Od 204 do 385 našich občanů pracovalo ve firmách OKD Bastro, OKD Doprava, ČD Depo kolejových vozidel a VOKD. Pokud hodnotíme podíl našich občanů na celkové zaměstnanosti ostravských firem, pak nejvyšší podíl byl zaznamenán ve firmách S.T.A., spol. s r.o., OKD Rekultivace, a.s., KARBON INVEST, a.s., MÍRODĚV OVD, SANRE, s.r.o. a 4



Zásobování, o.z., a to nad 50 %. Ve všech případech se však jednalo o zaměstnavatele s počtem zaměstnanců do 100 osob. Následuje přehled o věkové struktuře obyvatelstva: 31.12.2001 Ukazatel celkem

31.12.2002

Ţeny

celkem

31.12.2003

ţeny

ţeny

celkem

Obyvatelstvo celkem

278197

141613

277244

140951

276323

140377

Z toho věk 15-59 let Z toho věk 15-64 let Obyvatelstvo ve věku 0-14 let

* 198158 46488

* 98237 22722

182857 198446 44951

89882 98298 21943

182237 198700 434344

89357 98311 21143

38,1

*

38,4

39,9

38,8

40,3

Průměrný věk obyvatelstva

* informace v této struktuře nebyly ČSÚ zveřejněny

Podíl obyvatelstva ve věku od do 14 let dosahoval v roce 2004 v okrese hodnoty o 0,47 % vyšší neţ republikový průměr. Ve srovnání s podílem MSK je o 0,17 % niţší. Naopak ve věkové skupině 15-64 let dosahuje podíl v okrese hodnoty nejvyšší. Oproti republikovému podílu je vyšší o 1,07 % a oproti kraji o 0,46 %. Podíl obyvatelstva ve věku 65 a více let dosahoval naopak nejniţších hodnot. Ve srovnání s ČR byl niţší o 1,54 % a ve srovnání s krajem o 0,29 %. Přehled o počtu obyvatelstva k 31. 12. 2003 z pohledu věkové struktury a podílu na obyvatelstvu MSK a ČR zachycuje následující tabulka:

NÁZEV OKRESU ČR

OBYVATELSTVO muţi

ţeny

celkem

0 – 14 let celkem

Produktivní věková skupina Poproduktivní věková skupina 15-64 let 65+ let muţi ţeny celkem muţi ţeny celkem

4974740 5236715 10211455 1554475 3625092 3608696 7233788

551801

871391

1423192

MSK

615496

644781

1260277

199922

452097

448346

900443

61259

98653

159912

Okr. Karviná

135946

140377

276323

43344

100389

98311

198700

13356

20923

34279

Podíl skupin

49,20

50,80

100,00

15,69

73,84

70,03

71,91

9,82

14,90

12,40

Podíl sk. ČR

48,72

51,28

100,00

15,22

72,87

68,91

70,84

11,09

16,64

13,94

Podíl sk. MSK

48,84

51,16

100,00

15,86

73,45

69,53

71,45

9,95

15,30

12,69

Podíl okr. k ČR

2,73

2,68

2,71

2,79

2,77

2,72

2,75

2,42

2,40

2,41

Podíl okr. k MSK

22,09

21,77

21,93

21,68

22,21

21,93

22,07

21,80

21,21

21,44

Mezi silné stránky okresu patří: komunikace - široká síť, sousedství s okresy Frýdek-Místek, Ostrava, Opava poloha - hranice s Polskem, potencionální trh turistika - blízkost pohoří Beskyd, Těrlická přehrada, Lázně Darkov pracovní síla - dostupná a kvalifikovaná - vysoký podíl vyučených uchazečů, vysoká produktivita v těţkém průmyslu, příznivá věková struktura, vysoký podíl osob v produktivním věku mimo těţký průmysl (doly, hutě), niţší průměrné výdělky, široká síť vzdělávacích zařízení od U po VŠ  energie - místní dostupné zdroje (elektrická energie, uhlí, teplo)  spolupráce - fungující komunikace a spolupráce orgánů a institucí v rámci okresu s konkrétními výstupy a výsledky   průmyslové zóny – jiţ fungující větší část průmyslové zóny v Karviné na Novém poli, rozjíţdějící se průmyslová zóna v Českém Těšíně a perspektivní průmyslová zóna v Dolní Lutyni, jejíţ realizace je vzhledem k dalším iniciativám ochránců přírody opět odsunuta.    

5



Mezi slabé stránky okresu patří:  ţivotní prostředí - plochy zdevastované poddolováním, znečištěné ovzduší a voda, zanedbané oblasti, kontaminovaná půda  zdravotní stav - vysoká úmrtnost, jedna z nejvyšší nemocnosti a úrazovosti v republice  infrastruktura - nedokončená plynofikační síť, místy nedostačující kapacity ČOV a rozvodů elektrické energie, schází napojení na dálniční síť ČR a jiných hraničních zemí  obyvatelstvo, pracovní síla – niţší zájem o málo placenou práci především u zaměstnanců dříve zaměstnaných v těţkém průmyslu, niţší podíl absolventů vysokých škol, vysoká kriminalita, soustředění obyvatelstva na malých plochách (sídliště) bez dostatečné infrastruktury  průmysl - i přes značné změny ve struktuře okresu je zaměstnanost nadále ovlivňována těţkým průmyslem (především těţebním), na němţ závisí vysoký počet obyvatel okresu i podnikatelských subjektů malého a středního charakteru, které důlním závodům zabezpečují „neproduktivní“ činnosti převáţně na povrchových pracovištích. Restrukturalizace a zájem o zlepšení ekonomických výsledků se odráţí v poklesu pracovních míst v okrese a mnohdy v likvidaci firem. Úbytek míst v těţkém průmyslu nebyl dosud adekvátně pokryt novými pracovními místy v lehkém průmyslu, sluţbách a obchodu, coţ se projevují zvyšováním evidované nezaměstnanosti v okrese  podnikání - nedostatek investičního kapitálu, niţší úroveň platební disciplíny v dodavatelských a odběratelských vztazích, nepříznivá ekonomická situace

6



II. VÝVOJ A STRUKTURA ZAMĚSTNANOSTI 1. Zaměstnavatelé v okrese k 31. 12. 2004 Ke dni 31. 12. 2004 byla zjišťována v rámci našeho okresu zaměstnanost u 4.385 zaměstnavatelů. Ve srovnání s předchozím rokem 2003 se počet zaměstnavatelů nepatrně sníţil, a to o 37, tj. 0,8 %. Pokles zaznamenali jak zaměstnavatelé veřejného a druţstevního sektoru (-6), tak také soukromého sektoru (-31). Projevil se v mikroregionech Havířovsko (-57), Bohumínsko (-9) a Českotěšínsko (-18). Nárůst zaznamenaly oblasti Karvinsko o 4 zaměstnavatele, Orlovsko o 11 a mimookresní oblast o 32 subjektů. Pohyb v oblastech není vţdy ovlivňován úbytkem nebo přírůstkem subjektů, ale často přechodem zaměstnavatelů mezi oblastmi z důvodu změny sídla zaměstnavatele nebo jednotek vykazujících zaměstnanost. Následující přehled zachycuje vývoj počtu zaměstnavatelů podle počtu zaměstnanců, který je v podrobnějším členění a také z hlediska mikroregionů součástí tabulkových příloh. Tabulka č. II/1 Vývoj počtu zaměstnavatelů Rozdíl 12 2004/2003

Stav k datu

Ukazatel

31.12.2003

30.6.2004

31.12.2004

absolutně

V%

Zaměstnavatelé s 25 a více zaměstnanci

411

426

415

4

0,96

Zaměstnavatelé s 1 – 24 zaměstnanci

4011

3977

3970

-41

-1,02

Celkový počet zaměstnavatelů

4422

4403

4385

-37

-0,84

Z přehledu vyplývá, ţe 9,5 % všech zaměstnavatelů zaměstnává 25 a více zaměstnanců a zbývajících 90,5 % méně neţ 25 zaměstnanců. Ve srovnání s předchozím rokem 2003 se mírně o 0,2 % zvýšil podíl zaměstnavatelů s 25 a více zaměstnanci. Loňský meziroční úbytek zaměstnavatelů se oproti roku 2003 zvýšil o 8 subjektů. Následující tabulka zachycuje počty zaměstnavatelů podle počtu zaměstnanců ve členění podle 3 základních skupin. Tabulka II/2 Počty zaměstnavatelů podle velikostních skupin k 31.12.2003

Velikostní skupina

K 30.6.2004

K 31.12.2004

Absolutně

v%

Absolutně

v%

Absolutně

v%

1.

1 – 49

4184

94,62

4162

94,53

4148

94,59

2.

50 - 249

193

4,36

196

4,45

192

4,38

3.

250 a více

45

1,02

45

1,02

45

1,03

Celkem

4422

100,00

4403

100,00

4385

100,00

z řádku 3: 250-499

24

0,54

25

0,57

25

0,57

z řádku 3: 500-999

12

0,27

12

0,27

13

0,30

z řádku 3: 1000-4999

9

0,21

8

0,18

7

0,16

z řádku 3: 5000-více

0

0,00

0

0,00

0

0,00

Meziročně se výrazněji sníţil počet zaměstnavatelů s 1-49 zaměstnanci, a to o 36 subjektů, coţ představovalo pokles o 0,9 %. V ostatních skupinách byl pohyb zanedbatelný. Obdobná situace byla také u skupiny zaměstnavatelů s více neţ 250 zaměstnanci, u níţ byly meziroční výkyvy v maximálním rozsahu 1 – 2 subjektů.

2. Zaměstnanost v okrese k 31. 12. 2004 Z následujícího přehledu vyplývá, ţe zaměstnanost u zaměstnavatelů dosáhla na konci roku 2004 výše 79.046 zaměstnanců. 22,2 % této zaměstnanosti bylo u malých subjektů s počtem zaměstnanců do 24 osob a zbývajících 77,8 % u subjektů s 25 a více zaměstnanci. Meziročně se zaměstnanost u zaměstnavatelů sníţila o 2.092 osob, coţ představovalo pokles o 2,6 %. Větší pokles nastal u subjektů s 25 a více zaměstnanci, u nichţ představoval 2,8 %. Zaměstnanost u malých subjektů s počtem niţším neţ 25 osob klesla o 1,9 %. 7



Vývoj počtu zaměstnanců a OSVČ Rozdíl 12 2004/2003

Stav k datu

Ukazatel

31.12.2003 63220 17918

30.6.2004 63325 17719

31.12.2004 61464 17582

Celková zaměstnanost u firem

81138

81044

Osoby vykonávajících SVČ – registrovaní - Ova

14688 9706

Zaměstnanci u firem se stavem 25 a více os. Zaměstnanci u firem se stavem do 24 osob

Osoby vykonávajících SVČ – hradící DP - Kar

-1756 -336

V% -2,78 -1,88

79046

-2092

-2,58

14115

13818

-870

-5,92

9784

9685

-21

-0,22

Absolutně

Pokles zaznamenaly i osoby vykonávající SVČ. U obecně registrovaných OSVČ klesl jejich počet o 870 osob, tj. 5,9 %. U osob vykonávajících hlavní činnost s povinností platit zálohy důchodového pojištění z výkonu této činnosti, který pouţíváme k dopočtu zaměstnanosti v okrese, je pokles o 21 osob minimální. Zaměstnanost u zaměstnavatelů spolu s osobami vykonávajícími hlavní činnost v rámci samostatně výdělečné činnosti s povinností platit zálohy důchodového pojištění z výkonu hlavní činnosti, dosáhla celková zaměstnanost výše 88.731 osob. Ve srovnání s rokem 2003 se sníţila o 2.113 osob, tj. 2,3 %. Pokud tento úbytek porovnáme s meziročním úbytkem z roku 2003, je loňský o 1.054 osob niţší. I přes pokles zaměstnanosti ve výši 1.265 osob, tj. 4 %, dosahovala nejvyššího počtu zaměstnanců nadále oblast Karvinska. Pokles zaznamenaly také oblasti Havířovska (-892), Orlovska (-701) a Českotěšínska (-104), přičemţ procentní pokles byl nejvyšší u oblasti Orlová, kde se zaměstnanost meziročně sníţila o 5,3 %. Meziročně se zvýšila zaměstnanost u oblasti Bohumínsko a mimookresní. Nárůst u mimookresní oblasti o 709 osob byl ovlivněn příchodem nových subjektů zajišťujících na celém území okresu jiným zaměstnavatelům nerůznější sluţby, např. úklidové, hlídací a ochranné, stravovací apod., které si dříve zajišťovaly tyto subjekty samy. U bohumínské oblasti se zvýšila zaměstnanost o 140 osob, tj. 1,2 %. Na celkové zaměstnanosti okresu se podílel 21.265 zaměstnanci, tj. 24 %, veřejný a druţstevní sektor, dále 57.781 zaměstnancem, tj. 65,1 %, soukromý sektor a 10,9 % zbývajících 9.685 osob samostatně výdělečně činných. V průměru zaměstnával jeden zaměstnavatel 18 zaměstnanců. Ve srovnání s rokem 2003 se tento počet sníţil o 0,3 zaměstnance. Následující přehled zachycuje zaměstnanost u zaměstnavatelů z pohledu 3 velikostních skupin s dalším členěním u zaměstnanosti nad 250 osob. Zaměstnanost podle velikostních skupin k 31.12.2003

Velikostní skupina

K 30.6.2004

K 31.12.2004

Absolutně

v%

Absolutně

v%

Absolutně

v%

1.

1 – 49

24101

29,70

24219

29,59

23929

30,27

2.

50 – 249

19923

24,56

20207

24,93

19827

25,08

250 a více

3.

37114

45,74

36618

45,18

35290

44,65

Celkem

81138

100,00

81044

100,00

79046

100,00

z řádku 3: 250-499

8285

10,21

8816

10,88

8667

10,97

z řádku 3: 500-999

8488

10,46

8843

10,91

9170

11,60

z řádku 3: 1000-4999

20341

25,07

18959

23,39

17453

22,08

z řádku 3: 5000-více

0

0,00

0

0,00

0

0,00

Nejvyšší meziroční pokles zaměstnanosti se projevil u skupiny zaměstnavatelů s 250 a více zaměstnanci, u nichţ pokles o 1.824 osob představuje meziroční sníţení o 4,9 % zaměstnaných. Na tomto poklesu se podíleli pouze zaměstnavatelé s počtem zaměstnanců vyšším neţ 1 tisíc osob. U této skupiny pokles o 2.888 zaměstnanců představoval meziroční úbytek ve výši 14,2 %. Od konce roku 2002 jiţ v okrese neexistuje zaměstnavatel s 5 tisícovým a vyšším stavem zaměstnanců. Zaměstnanost u zbývajících dvou skupin zaměstnavatelů s počtem 250 – 999 zaměstnanců se zvýšila o 1.064 osob, coţ představovalo meziroční nárůst o 12,6 %. U posledních dvou skupin 8



s počtem niţším neţ 250 zaměstnanců došlo rovněţ k poklesu, který však dosahoval v souhrnu výše 1,2 %. Následuje podíl jednotlivých mikroregionů na celkové zaměstnanosti v okrese: Ukazatel

Podíl mikroregionů na celkové zaměstnanosti okresu k 31. 12. let 2000 2001 2002 2003 2004

KARVINSKO

38,2

37,6

36,8

35,1

34,5

HAVÍŘOVSKO

22,0

21,9

22,8

22,8

22,4

ORLOVSKO

13,6

14,2

14,2

14,6

14,2

BOHUMÍNSKO

12,4

12,6

12,4

13,2

13,7

ČESKOTĚŠÍNSKO

8,7

8,6

8,7

8,7

8,8

MIMOOKRESNÍ OBLAST

5,1

5,1

5,1

5,5

6,4

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

OKRES ÚHRN

I přes postupný meziroční pokles si nadále udrţuje nejvyšší podíl oblast Karvinsko. Nejniţší podíl zaměstnanosti je v oblasti mimookresní, i kdyţ zaznamenala nejvyšší nárůst. Ve srovnání s rokem 2003 se sníţil podíl zaměstnanosti u oblastí Karvinsko o 0,6 % a Havířovsko a Orlovsko shodně o 0,4 %. U ostatních oblastí se podíl zaměstnanosti zvýšil, přičemţ nejvyšší nárůst o 0,9 % zaznamenala jiţ zmíněná oblast mimookresní. Přírůstek zaznamenaly také oblasti Bohumínsko o 0,5 % a Českotěšínsko o 0,1 %. Podíl mikroregionů na zaměstnanosti veřejného a druţstevního sektoru je následující: Ukazatel

Podíl mikroregionů na zaměstnanosti veřejného a druţstevního sektoru okresu let 2000 2001 2002 2003 2004

KARVINSKO

42,9

41,3

39,6

29,0

29,0

HAVÍŘOVSKO

19,4

19,9

21,9

23,4

22,9

ORLOVSKO

8,4

8,6

9,1

11,2

11,2

BOHUMÍNSKO

11,0

11,7

12,3

13,6

14,0

ČESKOTĚŠÍNSKO

11,3

11,7

10,5

11,5

11,2

MIMOOKRESNÍ OBLAST

7,0

6,8

6,6

11,2

11,7

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

OKRES ÚHRN

Také u tohoto sektoru dosahuje nejvyššího podílu oblast Karvinsko. Nejniţší je však v oblasti Českotěšínska. Meziročně byl zaznamenán pokles podílu zaměstnanosti oblasti Havířovsko o 0,5 % a pokles u Českotěšínska o 0,3 %. U zbývajících oblastí se podíl zvýšil, přičemţ nejvyšší přírůstek zaznamenala oblast mimookresní s 0,5 % a Bohumínsko s 0,4 %. Nezměněn zůstal podíl u Karvinska a Orlovska. Následuje podíl mikroregionů na zaměstnanosti soukromého sektoru, včetně OSVČ: Ukazatel

Podíl mikroregionů na zaměstnanosti soukromého sektoru k 31. 12. let 2000 2001 2002 2003 2004

KARVINSKO

38,7

38,4

37,8

37,1

38,2

HAVÍŘOVSKO

20,2

20,1

20,5

22,6

19,6

ORLOVSKO

15,5

16,2

16,3

15,7

15,1

BOHUMÍNSKO

13,2

13,1

12,5

13,1

13,9

ČESKOTĚŠÍNSKO

7,2

6,9

7,4

7,8

7,7

MIMOOKRESNÍ OBLAST

5,2

5,3

5,5

3,6

5,5

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

OKRES ÚHRN

9



Pořadí mikroregionů podle jejich podílu v rámci soukromého sektoru je stejné jako u celkové zaměstnanosti. Meziročně se zvýšila zaměstnanost v tomto sektoru u oblastí Karvinsko, Bohumínsko a mimookresní oblasti. U zbývajících byl zaznamenán pokles. Na zaměstnanosti soukromého sektoru se podílelo také 9.685 osob samostatně výdělečně činných, které tuto činnost vykonávaly jako hlavní s povinnou zálohou DP z této činnosti. Jejich podíl představoval 14,4 % celkové zaměstnanosti soukromého sektoru a meziročně vzrostl o 0,2 %. Jejich podíl na celkové zaměstnanosti činil 1,1 %. Následující tabulka zachycuje počty OSVČ podle jednotlivých mikroregionů: 31.12.2002* celkem ţeny

Ukazatel

31.12.2003* celkem ţeny

31.12.2004* celkem ţeny

KARVINSKO

2826

1065

2470

991

2401

916

HAVÍŘOVSKO

4085

1703

3607

1480

3677

1471

ORLOVSKO

1504

659

1485

578

1486

563

BOHUMÍNSKO

1262

497

1138

449

1125

444

ČESKOTĚŠÍNSKO

1302

509

1006

416

996

419

OKRES ÚHRN

10979

4433

9706

3914

9685

3813



OSVČ, kteří si hradí pojištění – údaje pouţívané k zaměstnanosti v okrese

Ve srovnání s předchozím rokem 2003 se počet OSVČ mírně sníţil o 21 osob. Větší úbytek o 101 však zaznamenaly ţeny podnikatelky. Následující přehled zachycuje podíl mikroregionů na počtu OSVČ od roku 2000: Ukazatel

2000

Podíl mikroregionů na zaměstnanosti OSVČ k 31. 12. let 2001 2002 2003 2004

KARVINSKO

24,8

25,1

25,7

25,4

24,8

HAVÍŘOVSKO

37,9

36,8

37,2

37,2

38,0

ORLOVSKO

14,9

15,2

13,7

15,3

15,3

BOHUMÍNSKO

11,0

11,3

11,5

11,7

11,6

ČESKOTĚŠÍNSKO

11,5

11,6

11,9

10,4

10,3

OKRES ÚHRN

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

Z uvedeného přehledu vyplývá, ţe nejvíce podnikatelů je v oblasti Havířovsko, a to 38 % všech OSVČ, které tuto činnost vykonávají jako hlavní. Nejméně je osob v oblasti Českotěšínska. Meziročně se podíl těchto OSVČ zvýšil pouze u oblastí Havířovsko (o 0,8 %). U oblasti Orlovsko se nezměnil, pokles o 0,1 % zaznamenaly mikroregiony Bohumínsko a Českotěšínsko a o 0,6 % oblast Karvinska. Podíl obyvatel připadajících na 1 pracovní místo v oblastech Ukazatel

Podíl obyvatel připadajících na 1 pracovní místo v oblastech k 31. 12. let 2000 2001 2002 2003 2004

KARVINSKO

2,08

2,10

2,16

2,33

2,42

HAVÍŘOVSKO

4,77

4,77

4,57

4,71

4,92

ORLOVSKO

3,81

3,64

3,60

3,60

3,78

BOHUMÍNSKO

2,59

2,56

2,58

2,49

2,45

ČESKOTĚŠÍNSKO

3,36

3,43

3,36

3,44

3,48

OKRES ÚHRN

3,00

2,97

2,96

3,05

3,11

S poklesem zaměstnanosti dochází k nárůstu počtu obyvatel, který připadá na 1 pracovní místo v dané oblasti za předpokladu, ţe nedochází současně k poklesu počtu obyvatel. Z přehledu 10



vyplývá, ţe nejhorší stav je nadále v oblasti Havířovsko, Orlovsko a Českotěšínsko, které překračují okresní průměr, jenţ činí 3,11 obyvatel na 1 pracovní místo. Meziročně se zhoršil tento stav u všech oblastí mimo oblast Bohumínska, kde se díky konjunktuře hutní a strojírenské výroby opět zvýšila zaměstnanost. Z hodnocení počtu ekonomicky aktivních obyvatel připadajících na 1 pracovní místo vyplývá, ţe okresní průměr ve výši 1,54 EAO, který se meziročně zvýšil o 0,04, nepřekračují pobočky Karviná s 1,20 EAO a Bohumín s 1,24 EAO. Nejvíce těchto osob připadá tradičně na 1 místo v oblasti Havířovsko, a to 2,37, a Orlovsko s 1,89 EAO. Meziročně vzrostl jejich počet u všech oblastí mimo Bohumínsko, kde zůstal na úrovni roku 2003. Následující tabulka zachycuje podíl jednotlivých sektorů na zaměstnanosti v mikroregionech k 31. 12. 2004: Sektor NH

Karvinsko

Havířovsko

Orlovsko

Bohumínsko

Českotěšínsko

Mimo okres

Veřejný a druţstevní

20,11

24,50

18,97

24,50

30,42

43,91

Soukromý

72,06

56,97

69,21

66,25

56,85

56,09

OSVČ

7,83

18,53

11,82

9,25

12,73

0,00

100,00

100,00

100,00

100,00

100,00

100,00

Celkem

Veřejný a druţstevní sektor dosahuje mimo atypickou mimookresní oblast nejvyššího podílu na celkové zaměstnanosti v oblasti Českotěšínska a naopak nejniţší v orlovské oblasti. Soukromý sektor naopak představuje nejvyšší podíl u karvinské oblasti a nejniţší u těšínské oblasti. OSVČ představují nejvyšší podíl na zaměstnanosti v oblasti Havířovska a nejniţší v oblasti Karvinska. V okrese působí celkem 108 zaměstnavatelů se zahraniční a mezinárodní účastí. Ze 77 firem se zahraniční účastí bylo 30 firem, které zaměstnávaly 20 a více zaměstnanců. Jejich celková zaměstnanost činila k 31. 12. 2004 5.046 osob. Ze 31 zaměstnavatelů s mezinárodní účastí bylo 11 firem s 20 a více zaměstnanci, jejichţ zaměstnanost činila 1.661 osob. To znamená, ţe firmy se zahraniční a mezinárodní účastí zaměstnávající 20 a více zaměstnanců zaměstnávaly celkem 6.707 osob a na celkové zaměstnanosti subjektů s tímto počtem zaměstnanců se podílely 10,6 %. 2.1. Zaměstnavatelé s 20 a více zaměstnanci a jejich zaměstnanost 20 a více zaměstnanců mělo k 31. 12. 2004 celkem 498 zaměstnavatelů. Tito zaměstnavatelé v průměru zaměstnávali 127 osob.

UKAZATEL

Zaměstnanost celkem

Z toho 20 a více zaměstnanců (do roku 1999 21 a více zaměstnanci) Podíl firem s 20 a více zaměstnanci k zaměstnanosti (do r. 1999 s 21 a více zaměst.)

K 31.12. let

Mikroregiony okresu Karvinsko

Havířovsko

Orlovsko

Bohumínsko

Českotěšínsko

Mimo okres

Úhrnem

2000

36 422

20 926

12 965

11 785

8 317

4 833

95 248

2001

35 699

20 791

13 495

11 916

8 134

4 792

94 827

2002

34 616

21 433

13 374

11 620

8 145

4 823

94 011

2003

31 907

20 734

13 277

12 023

7 925

4 978

90 844

2004

30 642

19 842

12 576

12 163

7 821

5 687

88 731

2000

29 584

11 442

9 186

8 893

4 930

4 649

68 684

2001

28 792

11 561

9 644

9 074

4 855

4 527

68 453

2002

27 502

11 950

9 480

8 715

4 705

4 464

66 816

2003

25 490

11 998

9 437

9 120

4 698

4 564

65 307

2004

24 168

11 105

8 711

9 439

4 710

5 168

63 301

2000

81,2

54,7

70,9

75,5

59,3

96,2

72,1

2001

80,7

55,6

71,5

76,1

59,7

94,5

72,2

2002

79,4

55,8

70,9

75,0

57,8

92,6

71,1

2003

79,9

57,9

71,1

75,9

59,3

91,7

71,9

2004

78,9

56,0

69,3

77,6

60,2

90,9

71,3

11



Počet zaměstnanců u těchto subjektů se meziročně sníţil o 2.006 osob, tj. 3,1 %. Na celkové zaměstnanosti se podíleli zaměstnavatelé s 20 a více zaměstnanci 71,3 %. Ve srovnání s předchozím rokem 2003 se jejich podíl sníţil o 0,6 %. Nejvyšší podíl na celkové zaměstnanosti v oblasti (mimo specifickou oblast mimookresní) zaznamenala tato skupina zaměstnavatelů u oblasti Karvinsko, kde tyto subjekty dosahovaly 78,9 % a Bohumínsko s 77,6 %. Pouze u těchto dvou oblastí byl tento okresní průměr překročen. Nejniţší podíl těchto subjektů byl v havířovské oblasti, kde dosahoval 56 % celkové zaměstnanosti. Podíl těchto subjektů se meziročně sníţil u všech oblastí mimo Bohumínsko a Českotěšínsko, kde se navýšil o 1,7 % a 0,9 %. 484 subjekty s 20 a více zaměstnanci předpokládaly na konci roku 2004 zaměstnanost ve výši 63.742 osob. Ve skutečnosti byla dosaţena zaměstnanost 20 a více osob u 498 subjektů ve výši 63.301 osob. To znamená, ţe se sice zvýšil o 14 počet subjektů, které této zaměstnanosti dosáhly, ale jejich zaměstnanost se oproti prognózovanému stavu sníţila ještě o dalších 441 osob. Následující přehled zachycuje vývoj zaměstnanosti v posledních dvou letech: Odvětví Zemědělství, myslivost, lesnictví Rybolov a chov ryb Těţba nerostných surovin Výroba základních kovů, hutních a kovod. výrobků Výroba strojů a zařízení pro další výrobu Výroba elektrických a optických přístrojů Spotřební průmysl Chemický průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Stavebnictví Obchod, opravy motorových vozidel a výroba pro … Ubytování a stravování Doprava, skladování a spoje Finanční zprostředkování Činnost v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnik. čin. Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení Vzdělávání Zdravotnictví a sociální činnosti, veterin. Činnosti Ostatní veřejné, sociální a osobní sluţby Celková zaměstnanost

31.12.2003

31.12.2004

Rozdíl 2004/2003

Rozdíl v počtu subj.

167 0 18668 5677 2460 901 3513 733 1614 2242 3845 257 6002 379 2308 3525 5976 5213 1827 65307

102 0 16803 6054 2752 886 3091 732 1568 2487 3764 430 5690 318 2528 3311 5874 5045 1866 63301

-65 0 -1865 377 292 -15 -422 -1 -46 245 -81 173 -312 -61 220 -214 -102 -168 39 -2006

-2 0 0 3 0 0 -5 0 0 0 -1 0 -5 0 6 0 -4 -1 1 -8

Zaměstnanost u této skupiny zaměstnavatelů meziročně poklesla o 2.006 osob. Na tomto úbytku se největší měrou podílelo odvětví těţby nerostných surovin, kde ubylo 1.865 zaměstnanců, coţ představuje pokles o 10 %. Druhý nejvyšší úbytek o 422 osob zaznamenalo odvětví spotřebního průmyslu, coţ bylo ovlivněno především ukončením nebo omezením výroby některých zaměstnavatelů nebo z důvodu konkurzu. U 7 odvětví pak byl zaznamenán nárůst, přičemţ nejvyšší byl v rozsahu 377 osob v odvětví výroby základních kovů, hutních a kovodělných výrobků. Příznivý vývoj zaměstnanosti byl zaznamenán u subjektů odvětví výroby strojů a zařízení pro další výrobu (292) a v odvětví stavebnictví (245). 498 subjektů stanovilo do 30. 6. 2005 prognózu dalšího vývoje zaměstnanosti u subjektů s 20 a více zaměstnanci tak, ţe uvedeného stavu dosáhne 495 z nich, přičemţ ve srovnání s koncem roku 2004 tyto subjekty očekávají pokles o 754 osob, tj. o 1,2 %. Nejvyšší úbytek se předpokládá opět u odvětví těţby nerostných surovin:

12


Analýza trhu práce za rok 2004 Odvětví

Skutečnost 12/2004

Prognóza 6/2005

Rozdíl 2005/2004

Rozdíl v počtu subj.

Zemědělství, myslivost, lesnictví Rybolov a chov ryb Těţba nerostných surovin Výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků Výroba strojů a zařízení pro další výrobu Výroba elektrických a optických přístrojů Spotřební průmysl Chemický průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Stavebnictví Obchod, opravy motor. vozidel a výroba pro osobní potřebu Ubytování a stravování Doprava, skladování a spoje Finanční zprostředkování Činnost v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské čin. Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení Vzdělávání Zdravotnictví a sociální činnosti, veterinární činnosti Ostatní veřejné, sociální a osobní sluţby

102 0 16803 6054 2752 886 3091 732 1568 2487 3764 430 5690 318 2528 3311 5874 5045 1866

127 0 16548 6070 2704 709 2894 776 1541 2478 3690 430 5637 313 2536 3338 5824 5030 1902

25 0 -255 16 -48 -177 -197 44 -27 -9 -74 0 -53 -5 8 27 -50 -15 36

1 0 0 0 -1 -1 -5 2 0 1 -1 0 -1 0 2 1 0 -1 0

Celková zaměstnanost

63301

62547

-754

-3

Pokud hodnotíme očekávaný přírůstek nebo úbytek z hlediska podílu na skutečné zaměstnanosti na konci roku 2004, dosahuje nejvyššího úbytku zaměstnanosti v okrese ve výši 20 % odvětví výroby elektrických a optických přístrojů, a to v souvislosti s ukončením výroby a.s. Graddo Praha v průmyslové zóně Nové pole v Karviné-Starém Městě. Druhé v pořadí se umístilo odvětví spotřebního průmyslu, u něhoţ by měla klesnout zaměstnanost o 6,4 %, a to v souvislosti s ukončením nebo omezením výroby u některých subjektů. Nejvyšší přírůstek podílu zaměstnanosti ve výši 24,5 % očekávají subjekty odvětví zemědělství, myslivosti a lesnictví, ve výši 6 % z chemického průmyslu a 1,9 % v odvětví ostatních veřejných, sociálních a osobních sluţeb. 2.2. Zaměstnavatelé s 25 a více zaměstnanci a jejich zaměstnanost Zaměstnanosti ve výši 25 a více zaměstnanců dosáhlo k 31. 12. 2004 celkem 415 zaměstnavatelů. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2003 se jejich počet zvýšil o 4, ale ve srovnání s koncem 1. pololetí 2004 klesl o 10 subjektů. Zaměstnanost byla zjišťována za 29 odvětví činnosti, z nichţ dvě odvětví (výroba koksu, jaderných paliv a rafinérské zpracování ropy a dále rybolov a chov ryb) nebyla těmito zaměstnavateli zastoupena. Meziroční pokles počtu zaměstnavatelů zaznamenalo 10 subjektů, z nichţ nejvyšší v počtu 5 je u odvětví textilií, textilních a oděvních výrobků a v počtu 4 u odvětví dopravy, skladování a spojů. Meziročně se zvýšil počet zaměstnavatelů s tímto počtem zaměstnanců také u 10 odvětví, přičemţ nejvyšší přírůstek zaznamenalo odvětví činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu a podnikatelských sluţeb (6) a odvětví ostatních veřejných, sociálních a osobních sluţeb (4). Zaměstnanost u této skupiny zaměstnavatelů dosáhla za rok 2004 výše 61.464 zaměstnanců a podílela se na celkové zaměstnanosti okresu 69,3 %. Ve srovnání se subjekty s 20 a více zaměstnanci byla tato skupina o 83 zaměstnavatelů a 1.837 zaměstnaných niţší. Meziročně došlo u této skupiny k poklesu zaměstnanosti o 1.756 osob, tj. o 2,8 %. Tento pokles zaznamenali zaměstnavatelé 14 odvětví, přičemţ pokles vyšší neţ 100 osob byl zaznamenán u 7 odvětví. Nejvyšší meziroční pokles ve výši 1.889 osob, tj. o 10,1 %, byl zaznamenán u zaměstnavatelů odvětví těţby nerosných surovin. Podíl tohoto odvětví se na celkové zaměstnanosti této skupiny během roku 2004 sníţil o 2,2 % na 27,3 %, přesto však stále dosahuje nejvyšší hodnoty. Druhý nejvyšší pokles ve výši 286 osob, tj. o 4,9 %, byl zjištěn u odvětví dopravy, skladování a spojů. Na tomto úbytku se ze 43,4 % podílel pokles zaměstnanosti u českých drah. O 217 zaměstnanců se sníţila zaměstnanost také v odvětví výroby textilií, textilních a oděvních výrobků, a o 196 osob se také sníţila zaměstnanost v odvětví veřejné správy a obrany a povinného 13



sociálního zabezpečení, coţ ovlivnily především celní instituce, u nichţ došlo v souvislosti se vstupem ČR do EU k výrazným změnám. O 170 zaměstnanců se sníţila zaměstnanost v odvětví výroby usní a výrobků z usní, coţ ovlivnila zlínská společnost, na niţ byl v roce 2004 prohlášen konkurz a která do konce 1. pololetí 2005 v okrese ukončí výrobu. Pokles zaměstnanosti o 144 osob zaznamenalo také odvětví zdravotnictví, sociální a veterinární činnosti a o 130 osob se sníţila zaměstnanost v odvětví obchodu. Na meziročním přírůstku zaměstnanosti se podílelo celkem 13 odvětví, přičemţ vyšší neţ 100 osob byl zjištěn u 5 odvětví. Nejvíce se zaměstnanost zvýšila v odvětví výroby motorových vozidel, přívěsů, návěsů, a to o 281 osob. Druhý nejvyšší přírůstek zaznamenalo odvětví činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu a podnikatelské činnosti. Zde byl zaznamenán příznivý vývoj u firem zajišťujících pátrací a ochranné sluţby a úklidové sluţby. O 218 osob se zvýšila zaměstnanost u odvětví ubytování a stravování a o 110 osob subjekty ostatních veřejných, sociálních a osobních sluţeb. Následuje souhrnný přehled meziročních přírůstků a úbytků zaměstnanosti podle jednotlivých odvětví k 31. 12. 2004. Odvětví Zemědělství, myslivost, lesnictví Rybolov a chov ryb

Skutečnost 12/2003

Skutečnost 12/2004

Rozdíl 2004/2003

143

78

-65

0

0

0

Těţba nerostných surovin

18668

16779

-1889

- výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabák. výrobků

1375

1309

-66

- výroba textilií, textilních a oděvních výrobků

575

358

-217

- výroba usní a výrobků z usní

206

36

-170

- zpracování dřeva, výroba dřevěných výrobků kromě nábytku

26

30

4

- výroba vlákniny, papírů a výrobků z papíru

707

753

46

0

0

0

- výroba ostatních nekovových minerálních výroků

322

328

6

- výroba nábytku, zpracovatelský průmysl jinde nezařazený

90

38

-52

- výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy

- recyklace druhotných surovin

36

39

3

- výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken

405

409

4

- výroba pryţových a plastových výrobků

262

302

40

Výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků

5564

5964

400

- výroba a opravy strojů a zařízení jinde nezařazených

675

657

-18

- výroba motorových vozíků, přívěsů, návěsů kromě motocyklů. a ost. dopr. pr.

1720

2001

281

Výroba elektrických a optických přístrojů

878

886

8

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

1591

1568

-23

Stavebnictví

2001

2263

262

Obchod, opravy motorových vozidel a výroba pro osobní potřebu ..

3471

3341

-130

Ubytování a stravování

169

387

218

Doprava, skladování a spoje

5848

5562

-286

Finanční zprostředkování

379

294

-85

Činnost v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti

2135

2362

227

Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení

3440

3244

-196

Vzdělávání

5721

5697

-24

Zdravotnictví a sociální činnosti, veterinární činnosti

5102

4958

-144

Ostatní veřejné, sociální a osobní sluţby

1711

1821

110

CELKEM 63220 61464 -1756 * odráţka u odvětví znamená, ţe se jedná o bliţší zaměření činnosti v rámci zpracovatelského průmyslu

2.3. Prognóza stavu zaměstnanosti subjektů s 25 a více zaměstnanci do 30. 6. 2005 415 zaměstnavatelů, kteří k 31. 12. 2004 dosáhli stavu 25 a více zaměstnanců, prognózovalo do konce 1. pololetí 2005 pokles zaměstnanosti o 484 osob, tj. na celkový počet 60.980 14



zaměstnanců. Tento úbytek představuje pokles zaměstnanosti o 0,8 %. Počet subjektů, které dosáhnout zaměstnanosti 25 a více osob by se měl zvýšit o 9, tj. na celkový stav 424 zaměstnavatelů. Prognózovaný počet zaměstnavatelů by měl klesnout v maximálním počtu 2 subjektů pouze u 3 odvětví. U 9 odvětví se má naopak jejich počet zvýšit, přičemţ maximální nárůst ve výši 3 subjektů by se měl vyskytnout pouze u odvětví stavebnictví. Úbytek zaměstnanosti do konce 1. pololetí 2005 očekává 14 odvětví, přičemţ nejvyšší v počtu 231 osob, tj. 1,4 %, je opět prognózován subjekty odvětví těţby nerostných surovin. Na tomto úbytku se budou nejvíce podílet především důlní závody v okrese. Z uvedeného vyplývá, ţe jiţ dříve naznačené tendence OKD sniţovat zdroj vlastních zaměstnanců a zvyšovat podíl těţby zabezpečované dodavatelským způsobem, se postupně realizují. Ze strany OKD nejsou podnikány ţádné zásadní kroky k zajištění vlastní kvalifikované pracovní síly. Rekvalifikace zaměstnanců ve spolupráci s ÚP, která je však v rámci tohoto odvětví zanedbatelná, stav na trhu práce neovlivní. Je předpoklad, ţe časem dojde také k vyčerpání kvalifikovaného, věkově přijatelného a uplatnitelného zdroje polských pracovníků. Ti mohou brzy po zpřístupnění trhů práce v ostatních zemích EU projevit zájem o práci v jiných státech. Jelikoţ po 15 letech, ve kterých se nepřipravovala nová pracovní síla pro důlní činnosti, je jiţ vyčerpán kvalifikovaný a uplatnitelný zdroj našich občanů, mohou se tyto důlní závody začít potýkat se skutečným nedostatkem kvalifikované pracovní síly pro další těţební činnost. Úbytek nad 100 osob je rovněţ očekáván v odvětvích výroby elektrických a optických přístrojů, a to o 177 osob, coţ tvoří celou jednu pětinu stavu zaměstnanců na konci roku 2004. Na tomto úbytku nese hlavní podíl a.s. Graddo Zlín, která ke konci roku 2004 ukončila svou činnost v okrese. Na očekávaném poklesu zaměstnanosti v odvětví výroby potravinářských výrobků, nápojů a tabákových výrobků o 118 osob se bude podílet především a.s. Walmark, která koncem roku ohlásila ukončení výroby v těšínském závodě a hromadné propouštění zaměstnanců, které probíhá také ještě v tomto pololetí. U zbývajících 11 odvětví se pohybovaly očekávané úbytky v rozsahu od 1 do 72 osob. Očekávané přírůstky zaměstnanosti do 30. 6. 2005 předpokládá 9 odvětví, přičemţ nejvyšší nárůst ve výši 54 osob předpokládá odvětví veřejné správy, obrany a povinného sociálního zabezpečení. O 45 osob by měla vzrůst zaměstnanost také v odvětví výroby pryţovaných a plastových výrobků. O 40 zaměstnanců by se měla zvýšit také zaměstnanost v odvětví výroby základních kovů, hutních a kovodělných výrobků. V 6 odvětvích se zaměstnanost zvýší v rozsahu od 2 do 37 osob a u 6 odvětví se neočekávají oproti konci roku 2004 ţádné změny. Následující tabulka uvádí údaje o očekávaném vývoji zaměstnanosti v 1. pololetí 2005 z odvětvového hlediska ve srovnání se skutečně dosaţeným stavem zaměstnanců k 31. 12. 2004: Odvětví

Skutečnost 12/2004

Zemědělství, myslivost, lesnictví Rybolov a chov ryb Těţba nerostných surovin - výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabák. výrobků - výroba textilií, textilních a oděvních výrobků - výroba usní a výrobků z usní - zpracování dřeva, výroba dřevěných výrobků kromě nábytku -výroba vlákniny, papírů a výrobků z papíru - výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy - výroba ostatních nekovových minerálních výroků - výroba nábytku, zpracovatelský průmysl jinde nezařazený - recyklace druhotných surovin - výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken - výroba pryţových a plastových výrobků Výroba zákl. kovů, hutních a kovodělných výrobků - výroba a opravy strojů a zařízení jinde nezařazených - výroba motorových vozidel, přívěsů, návěsů kromě motocyk. .. Výroba elektrických a optických přístrojů

15

78 0 16779 1309 358 36 30 753 0 328 38 39 409 302 5964 657 2001 886

Zaměstnanost Prognóza 6/2005

103 0 16548 1191 380 33 30 743 0 330 37 39 409 347 6004 641 1992 709

rozdíl

Rozdíl u počtu subjektů

25 0 -231 -118 22 -3 0 -10 0 2 -1 0 0 45 40 -16 -9 -177

1 0 1 -2 1 0 0 0 0 0 0 0 0 2 1 0 0 -1



Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Stavebnictví Obchod, opravy motor.voz.a výroba pro osobní potřebu a přev. pro dom. Ubytování a stravování Doprava, skladování a spoje Finanční zprostředkování Činnost v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení Vzdělávání Zdravotnictví a sociální činnosti, veterinární činnosti Ostatní veřejné, sociální a osobní sluţby CELKEM * odráţka u odvětví znamená, ţe se jedná o bliţší zaměření činnosti v

1568 1541 -27 2263 2300 37 3341 3314 -27 387 387 0 5562 5551 -11 294 289 -5 2362 2324 -38 3244 3298 54 5697 5625 -72 4958 4960 2 1821 1855 34 61464 60980 -484 rámci zpracovatelského průmyslu

0 3 1 0 1 0 0 2 -1 0 0 9

Na konci 1. pololetí 2005 předpokládáme ţe celková zaměstnanost v okrese, tj. včetně OSVČ a malých firem s počtem do 24 zaměstnavatelů, se jiţ nebude výrazněji sniţovat. Spíše očekáváme mírné oţivení trhu a tím i její mírný nárůst těsně pod hranicí 90 tisíc osob, tj. na cca 89.500 osob. To však za předpokladu, ţe nedojde k tak neočekávaným změnám u zaměstnavatelů jako ve druhé polovině loňského roku.

3. Monitoring zaměstnavatelů v průběhu roku 2004 Informace o skutečném vývoji zaměstnanosti a její struktuře a očekávaném vývoji v období dalších 6 měsíců jsou zajišťovány prostřednictvím pracovníků monitoringu zaměstnavatelů u poboček a pracovníky analýz trhu práce. Tato monitorovací činnost probíhá jak osobními návštěvami zaměstnavatelů pracovníky monitoringu ve svěřené oblasti, tak pracovníky analýz při sběru hlášení o zaměstnání v pololetí a na konci roku. V rámci monitorovací činnosti jsou uskutečňována šetření u těch zaměstnavatelů, kteří začínají na trhu práce v našem okrese působit. Mimo běţného servisu, jakým jsou informace o jejich právech i povinnostech při zaměstnávání pracovníků, jsou jim poskytovány také informace o moţnosti jejich dalšího rozvoje podpořeného finančními příspěvky v rámci APZ v případě tvorby nových pracovních příleţitostí pro uchazeče o zaměstnání a při další spolupráci s ÚP, např. v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postiţením a dalších osob, jimţ úřad práce věnuje zvýšenou pozornost. Dále jsou návštěvy zaměřeny také na ty subjekty, u nichţ probíhají nejrůznější změny, např. je na ně podán návrh na prohlášení konkurzu, mění právní formu své organizace, vyhlašují hromadné propouštění zaměstnanců, plánují rozšíření činnosti a zvýšení zaměstnanosti nebo si návštěvu pracovníka monitoringu vyţádají. V loňském roce bylo provedeno ÚP celkem 397 těchto šetření. Ve srovnání s rokem 2003 se jejich počet sice sníţil o 39 šetření, ale pracovníci monitoringu byli pověřováni dalšími úkoly v souvislosti s aktivní politikou zaměstnanosti a kontrolou totoţnosti osob na pracovištích zaměstnavatelů. Např. za rok 2004 provedli celkem 825 kontrol na pracovištích zaměstnavatelů. Kontrolami bylo prověřeno celkem 2.020 zaměstnanců, při čemţ bylo nalezeno 177 uchazečů o zaměstnání, 65 osob samostatně výdělečně činných, 16 cizinců a dalších 77 občanů, kteří neměli sjednanou pracovní smlouvu. Nejvíce kontrol proběhlo v součinností s cizineckou policií, a to 45. 22 jich bylo uskutečněno s městskou policií a 20 s celní správou. 10 kontrol bylo provedeno s Policií ČR, v šesti případech se jí zúčastnili pracovníci ţivnostenských úřadů a ve čtyřech případech proběhla v součinnosti s finančními úřady. Počet všech šetření v letech 2000

Karvinsko

Havířovsko

Orlovsko

Bohumínsko

Českotěšínsko

ÚHRNEM

171

149

174

71

106

671

2001

186

147

161

59

180

733

002

154

111

123

83

155

626

2003

103

60

105

51

117

436

2004

109

57

60

75

97

397

16



4. Hromadné propouštění zaměstnanců z důvodu organizačních změn Hromadné propouštění v průběhu celého roku 2004 nahlásilo celkem 10 subjektů, z toho ve třech případech se jednalo o zaměstnavatele, kteří mají sídlo na území okresu. Ve zbývajících 7 případech se jednalo o hlášení, která podaly firmy se sídlem mimo okres, přičemţ pouze 2 z nich měly pracoviště na území našeho okresu. Z toho vyplývá, ţe u 5 zaměstnavatelů se jednalo o hlášení o propouštění občanů našeho okresu, kteří v těchto mimookresních firmách pracovali. Celkový počet zaměstnanců, u nichţ mělo v roce 2004 proběhnout hromadné propouštění, činil 885 osob. Z tohoto počtu jich 158 pracovalo na pracovištích našeho okresu a zbývajících 727 bylo zaměstnanci subjektů sídlících mimo náš okres. Z nich bylo 22 našich občanů. Ve skutečnosti bylo v roce 2004 realizováno v rámci hromadného propouštění celkem 608 odchodů z těchto firem, přičemţ v 72 případech se jednalo o zaměstnance z našich firem a ve 37 případech o naše občany zaměstnané v mimookresních firmách. Mimo tato realizovaná opatření proběhla v ostravské firmě ISPAT NOVÁ HUŤ a.s. organizační změna, která měla za následek uvolnění 1.730 zaměstnanců, z toho 272 z našeho okresu. I kdyţ byl takto hromadně propuštěn velký počet zaměstnanců, nejednalo se o hromadné propouštění ve smyslu § 52 ZP, neboť zaměstnanci ukončili dobrovolně pracovní poměr dohodou z důvodu obdrţení nadstandardního odstupného. Mimo formu hromadného propouštění nám v průběhu roku 2004 bez oficiálně stanovené povinnosti nahlásilo celkem 18 zaměstnavatelů našeho okresu probíhající organizační změny, při nichţ bylo propuštěno celkem 207 zaměstnanců. Nejvíce osob bylo z tohoto důvodu propuštěno zaměstnavateli odvětví dobývání nerostných surovin (68), výroby kovů a kovodělných výrobků (48), odvětví dopravy, skladování, pošt a telekomunikací (38) a odvětví vzdělávání (31). Počty v dalších 5 odvětvích byly minimální a nepřekročily 10 osob. Hlášení od zaměstnavatelů z 10 odvětví nebyla zasílána. Ve srovnání s předchozím rokem 2003 se počet subjektů, které nahlásily hromadné propouštění, sníţil o 12. Počet zaměstnanců, jichţ se mělo hromadné propouštění dotýkat, se sníţil téměř o polovinu, tj. o 805 osob. Počet zaměstnavatelů, kteří nahlásili organizační změny mimo HP se sníţil o jednoho, ale počet propuštěných z těchto důvodů klesl o 108 osob. Z uvedeného i dalších rozborů vyplývá, ţe počty osob uvolňovaných v rámci hromadného propouštění a organizačních změn obecně se postupně sniţují. Důvody jsou především ekonomické, neboť zaměstnavatelé „šetří“ na odstupném náleţícím při uplatnění výpovědi nebo dohody o ukončení pracovního poměru z důvodu organizačních změn. Této povinnosti se obecně předchází tím, ţe jsou zpravidla uzavírány pracovní poměry na dobu určitou a se zkušební dobou nebo je propouštění rozmělněno do delšího časového období.

17



5. Volná pracovní místa – vývoj a struktura Ke dni 31. 12. 2004 evidoval ÚP celkem 230 volných pracovních míst. Po listopadu 2004 se jedná o druhý nejniţší počet VPM ve srovnání s jednotlivými měsíci v průběhu 7 posledních let, tj. od roku 1998. Další pokles počtu VPM v letošním roce byl z větší části ovlivněn poklesem poptávky zaměstnavatelů zabývajících se těţební činností v souvislosti se vstupem ČR do EU a změnou podmínek souvisejících se zaměstnáváním cizinců a nyní občanů EU a EHP, coţ bude dokladováno dále u toku poptávky a její struktury. Počet VPM na konci roku se podílel na celkovém počtu VPM v MSK 8,6 % a na celkovém počtu VPM v ČR 0,4 %. To znamená, ţe kaţdé cca 12. VPM hlášené v kraji a co 230. místo hlášené v rámci celé ČR je místem hlášeným pro náš okres. Následující přehled zachycuje počty VPM hlášených k 31. 12. 2004 podle poţadovaného stupně vzdělání ve srovnání s počty uchazečů s daným stupněm dosaţené kvalifikace ve srovnání s vývojem na konci roku 2003 a v 1. pololetí 2004. Stupeň vzdělání (dle ISCED97)

31. 12. 2003

Střední odborné (OU+OŠ)

31. 12. 2004

30

0

100

0

UoZ/ 1 VPM X

157

0

UoZ/ 1 VPM 0,0

9277

21

441,8

9261

60

154,4

9040

16

565,0

UoZ

Bez vzdělání Základní vzdělání

30.6.2004 UoZ/ 1 VPM x

VPM

UoZ

VPM

UoZ

VPM

12538

304

41,2

12852

194

66,2

13190

139

94,9

SOŠ a SOU s maturitou

3926

28

140,2

3993

26

153,6

4107

44

93,3

z toho: USO (SOU s matur.)

1351

3

450,3

1379

3

459,7

1374

8

171,8

z toho: USO (SOŠ s matur.)

2519

25

100,8

2556

20

127,8

2660

35

76,0

56

0

x

58

3

19,3

73

1

73,0

z toho: VOV (VOŠ) ÚSV (gymnázia)

784

0

x

869

2

434,5

819

2

409,5

Vysokoškolské

503

21

24,0

480

40

12,0

494

29

17,0

27058

374

72,3

27555

322

85,6

27807

230

120,9

Celkem

Z tohoto přehledu vyplývá, ţe nadále a tradičně je nejvíce VPM s poţadovaným vyučením v oboru, a to především v klasických učebních oborech bez maturity (60,4 %). Poté následovala volná pracovní místa pro osoby s ÚSO vzděláním, tj. ze středních odborných škol (15,2 %) a s vysokoškolským vzděláním (12,6 %). Minimální zájem byl o gymnazisty, absolventy VOŠ a vyučence s maturitou (0,4 % do 3,5 %). U 7 % VPM se předpokládalo základní vzdělání. Z dlouhodobějšího hlediska je zřejmý zájem o kvalifikovanou pracovní sílu ať jiţ dělnickou nebo s vyšším vzděláním. Pro dokreslení vývoje počtu hlášených VPM doplňujeme průměrné měsíční stavy volných pracovních míst hlášených v průběhu let 2000 – 2004. Průměrné měsíční koncové stavy volných pracovních míst Rok

CELKEM

DĚLNÍCI

OSOBY SE ZP

TZ zaměstnanci

Počet

%

Počet

%

Počet

%

Počet

%

2000

495

100

27

5,5

404

81,6

91

18,4

2001

544

100

34

6,3

446

82,0

98

18,0

2002

540

100

21

3,9

433

80,2

107

19,8

2003

529

100

7

1,3

452

85,4

77

14,6

2004

326

100

2

0,6

259

79,4

67

20,6

+ - 04/03

-203

0,0

-5

-0,7

-193

-6,0

-10

6,0

Letošní rok patří v tomto ohledu za nejméně příznivý, neboť průměrné měsíční stavy VPM se ve srovnání s předchozím rokem sníţily o více neţ 38 %, coţ představovalo v průměru sníţení měsíčního stavu VPM o 203 VPM. Jedná se dosud o nejniţší průměrný měsíční stav VPM v historii ÚP. 79,4 % těchto míst bylo určeno pro dělnické kategorie a 20,6 % VPM pro TH a administrativní 18



funkce. Ve srovnání s předchozím rokem mírně klesl podíl VPM pro dělnické profese ve prospěch administrativních VPM. Následující přehled zachycuje počty volných pracovních míst k 31. 12. a jejich podíly na celkovém počtu u jednotlivých oblastí. Počty volných pracovních míst k 31. 12. a podíly jednotlivých oblastí na jejich celkovém počtu Rok

Havířovsko

Karvinsko

Bohumínsko

Orlovsko

Českotěšínsko

ÚHRNEM

2000

214

114

44

26

47

445

2001

223

191

51

20

30

515

2002

72

108

27

27

14

248

2003

208

25

57

50

34

374

2004

104

37

49

23

17

230

Z toho důlní

54

0

20

0

0

74

2000

48,09

25,62

9,89

5,84

10,56

100,00

2001

43,30

37,09

9,90

3,88

5,83

100,00

2002

29,03

43,55

10,99

10,89

5,64

100,00

2003

55,61

6,69

15,24

13,37

9,09

100,00

2004

45,22

16,09

21,30

10,00

7,39

100,00

Nejvíce VPM bylo hlášeno tradičně v oblasti Karvinska. I na konci roku 2004 tomu nebylo jinak. Počty se však postupně i u této oblasti sniţují. Meziroční nárůst počtu VPM zaznamenala pouze oblast Havířovska. VPM pro důlní profese jsou od poloviny roku hlášeny v minimálním počtu a pouze pro oblasti Karvinska a Orlovska. Z následujícího přehledu, který zachycuje údaje o struktuře odvětví, u nichţ byla k 31. 12. let 2000 – 2004 hlášena VPM. Nejvíce VPM, i přes jejich značný pokles, je nadále evidováno od subjektů z odvětví těţby nerostných surovin. Odvětví

Kód OKEČ

A Zemědělství, myslivost, lesnictví B Rybolov a chov ryb C Těţby nerostných surovin D Zpracovatelský průmysl - z toho

01, 02 05 10-14 15-37

D1 – DJ výroba zákl. kovů, hutních a kovověl. výrobků

27, 28,

D2 – DK, DM výroba strojů a zařízení pro další výrobu

29,34,35

D3 – DL výroba elektrických a optických zařízení D4 – D A-F, DH, DI, DN spotřební průmysl

30 - 33 15-23, 26,36,37

D5 – DG chemický průmysl

24-25

E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

40-41

C+D+E PRŮMYSL

F Stavebnictví G Obchod, opravy motor. vozidel a spotřeb. zboţí H Ubytování a stravování I Doprava, skladování, spoje J Finanční zprostředkování K Činnost v oblasti nemovitostí a pronájmu L Veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení M Vzdělávání N Zdravotnictví a sociální činnosti, veterin. činnosti O Ostatní veřejné, sociální a osobní sluţby

45 50-52 55 60-64 65-67 70-74 75 80 85 90-93 /95, 99

Úhrnem

19

Počet VPM hlášených k 31. 12. 2000 2001 2002 2003 2004 2 2 0 2 0 0 0 0 0 0 127 70 30 194 78 141 188 114 80 1 17 1 5

32 3 6

10 6 8

53 0 0

5 4 12

117

147

90

27

7

0 1

0 1

0 0

0 0

0 1

270

261

144

276

29

13 45 32 10 0 20 3 12 30 10

29 49 20 73 0 15 7 5 51 5

14 23 10 15 4 5 8 6 15 3

27 26 12 8 1 5 7 5 6 1

17 47 9 9 3 3 1 8 19 6

445

515

248

374

230



Nejvíce VPM k 31. 12. let 2000 – 2004 bylo hlášeno v 7. třídě KZAM. Poté následovaly se stejným podílem 5. a 2. třída KZAM. VPM zařazené v 7. třídě KZAM si udrţují prvenství jiţ od roku 2000. Podíl hlášených volných pracovních míst dle jednotlivých tříd KZAM

K datu 31. 12.

tř. 1

tř. 2

Tř. 3

tř. 4

tř. 5

tř. 6

tř. 7

tř. 8

tř. 9

tř. 0

2000

0,7

6,1

11,0

0,4

15,3

0,0

54,8

10,6

1,1

0,0

2001

1,7

6,4

15,5

10,7

6,4

0,2

37,7

20,4

1,0

0,0

2002

0,8

11,3

14,9

2,8

9,3

0,0

28,2

27,0

5,7

0,0

2003

0,8

5,6

5,9

0,8

4,8

0,5

74,3

6,2

1,1

0,0

2004

2,2

15,2

14,3

2,2

15,2

0,0

45,7

3,5

1,7

0,0

Zaměstnavateli bylo v průběhu roku 2004 nahlášeno celkem 2.873 volných pracovních míst ve 218 profesích vyjádřených 4 místným kódem KZAM. Za stejné období pak bylo 3.103 VPM v ve 235 profesích zrušeno. Ve srovnání s předchozím rokem 2003 se sníţil počet nově hlášených VPM o 4.360 VPM, tj. 60,3 %. Počet zrušených VPM klesl o 3.433 míst, tj. 52,5 % stavu z roku 2003. Profesní struktura VPM nejčetněji nahlášených v roce 2004 je následující: KZAM 7111 7122 5211 5123 7436 4115 8324 5122 3117 3433 3415 7222 8171 3119 7136 7124 3421 5141 8266

NÁZEV PROFESE Horníci, lamači pro uhelné doly Zedníci, kameníci, omítkáři Prodavači v obchodech Číšníci, servírky Švadleny, vyšívači Sekretářky, sekretáři Řidiči nákladních automobilů a tahačů Kuchaři Důlní a hutní technici Pracovníci v oblasti účetnictví Obchodní cestující, obchodní zástupci Nástrojaři, kovomodeláři, kovodělníci, zámečníci Obsluha automatických, poloautomatických montáţních linek Ostatní techničtí pracovníci Instalatéři, potrubáři, stavební zámečníci, klempíři Tesaři a truhláři Obchodní agenti Kadeřníci a holiči Obsluha strojů na výrobu a úpravy obuvi

POČET VPM 600 163 140 120 102 72 69 68 52 51 49 49 42 40 37 35 34 30 30

Z rozboru meziročního pohybu poptávky po pracovní síle vyplynulo, ţe nárůst o více neţ 20 hlášených VPM v průběhu roku 2004 zaznamenaly pouze tři profese, a to:

KZAM

NÁZEV PROFESE

POČET VPM

341

Odborní pracovníci - zprostředkovatelé obchodních a finančních transakcí

54

514

Pracovníci zajišťující ostatní osobní sluţby

27

828

Montáţní dělníci /práce na montáţních linkách/

22

Naopak pokles poptávky o více neţ 20 VPM zaznamenalo celkem 13 profesí, přičemţ nejmarkantnější byl u 6 následujících profesí, jejichţ počet klesl o více neţ 50 míst.

20


Analýza trhu práce za rok 2004 NÁZEV PROFESE

KZAM

POČET VPM

711

Horníci při dobývání surovin, dělníci pro práci s výbušninami a kameníci

-3419

311

Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech

-290

521

Prodavači v obchodech a předváděči zboţí

-147

512

Provozní pracovníci stravování a pracovníci v příbuzných oborech

-112

722

Kováři, nástrojaři, zámečníci a pracovníci v příbuzných oborech

-100

932

Pomocní a nekvalifikovaní dělníci v průmyslu /ve výrobě/

-52

Tyto údaje potvrzují jiţ dříve komentovaný vývoj, který byl v předchozím roce ovlivněn především vstupem ČR a dalších evropských států do EU a s tím související změnou v oblasti povolování práce cizincům. Jelikoţ došlo ke zrušení povinnosti ţádat o povolení k zaměstnávání pracovníků z EU a EHP, které bylo dříve podmíněno nahlášením volných pracovních míst, klesl nejvíce počet hlášených VPM u horníků, a to o 3.419 míst. Jedná se o polské pracovníky, kteří mohli u nás od 1. 5. 2004 pracovat pouze na základě poskytnuté informace a od 1. 10. 2004 pak na základě vyplněné informační karty. Druhou profesí, jejíţ meziroční pokles představoval 290 míst byla profese techniků, coţ opět souvisí s důlními činnostmi, protoţe tento propad se týká především důlních techniků. Meziroční pokles pak zaznamenala také profese prodavačů, coţ bylo ovlivněno tím, ţe v uplynulém roce nezahájil provoz ţádný nový obchodní řetězec, přičemţ spíše docházelo k redukci stavu zaměstnanců ve stávajících obchodních organizacích. V letošním roce očekáváme ještě větší propad u profesí horníků, neboť zahraniční a mezinárodní firmy zajišťující těţbu a příbuzné důlní práce pro důlní závody mají dostatečný zdroj polských pracovníků, kteří mohou na tato místa nastoupit. Nová pracovní místa by měla vzniknout v odvětví obchodu, neboť v letošním roce zahájí činnost nový HPM Hypernova v Orlové, jehoţ součástí budou rovněţ další menší obchodní jednotky. Následující přehled zachycuje profese nahlášených VPM, které byly v roce 2004 nejčastěji obsazovány, případně rušeny. KZAM

NÁZEV NEJČASTĚJI OBSAZOVANÉ NEBO ZRUŠENÉ PROFESE

POČET VPM

711


685

712

Stavební dělníci hlavní stavební výroby a pracovníci v příbuzných oborech

245

512

Provozní pracovníci stravování a pracovníci v příbuzných oborech

200

521

Prodavači v obchodech a předváděči zboţí

144

311


129

722


112

743

Kvalifikovaní výrobci textilií, oděvů a výrobků z kůţí, koţešin a v příbuzných oborech

100

341

Odborní pracovníci - zprostředkovatelé obchodních a finančních transakcí

99

832

Řidiči motorových vozidel

89

713

Kvalifikovaní dělníci zajišťující dokončovací stavební práce

82

411

Kancelářští a manipulační pracovníci, sekretářky, písařky

82

343

Odborní administrativní pracovníci

53

Na prvních pěti pozicích tohoto přehledu se objevují shodně profese horníků, zedníků, prodavačů, číšníků a servírek a švadlen jako u nejčastěji hlášených VPM. Na dalších pozicích zhruba do 30. místa je obdobná situace s menšími výkyvy v pořadí. To potvrzuje, ţe nabídka pracovní síly v okrese je tak různorodá, ţe lze s ní pokrýt většinu hlášených VPM. Existují však výjimky, kdy sice dostatek uchazečů se zájmem o určitý druh práce máme, ale nesplňují poţadavky na výkon dané profese (horníci, svářeči apod.) I kdyţ ojediněle, tak se přesto vyskytují také VPM, o něţ neprojevil zájem ani jeden uchazeč. Jedná se o počet 11 profesí s celkovým počtem 44 VPM. Převáţně jde o vysoce kvalifikované profese, které si ţádný z uchazečů evidovaných k 31. 12. 2004 nezadal jako poţadovanou profesi. To však neznamená, ţe uvedené profese by nemohli evidovaní uchazeči 21



vykonávat. Ve srovnání s rokem 2003, kdy bylo evidováno 57 těchto míst, se jejich letošní počet sníţil o 13. Následuje jejich přehled: NÁZEV PROFESE

KZAM 1150 1229 1313 1317 2129 2311 3490 7431 8284 8326 9153

POČET VPM

Přednostové, vedoucí okresních a obecních úřadů Vedoucí pracovních dílčích celků Vedoucí, ředitelé ve stavebnictví a zeměměřictví Vedoucí, ředitelé v podnicích poskytujících obchodní sluţby Vědci a odborníci v příbuzných oborech Vědeckopedagogičtí pracovníci Nevysvěcení pracovníci náboţenských společností Kvalifikovaní dělníci připravující přírodní vlákno Montáţní dělníci montující výrobky z kovů, plastů Řidiči speciálních vozidel Výběrčí peněz z prodejních automatů

6 5 1 2 1 10 3 1 10 4 1

V průběhu roku 2004 naopak nebylo nahlášeno ţádné pracovní místo v profesi, kterou si jako poţadovanou uvedlo 1.169 uchazečů evidovaných k 31. 12. 2004. Během 2. pololetí 2004 se počet těchto uchazečů sníţil o 1.390, přičemţ počet profesí klesl o 89 na 175. Přehled o struktuře uchazečů, pro které nebylo v průběhu roku 2004 nahlášeno ţádné VPM, které by odpovídalo jejich poţadované profesi, je zachycen v části Evidované nezaměstnanosti stejně jako o uplatnitelnosti uchazečů na místech hlášených v průběhu roku 2004.

Dlouhodobě evidovaná volná pracovní místa (DE VPM) K 31. 12. 2004 bylo evidováno celkem 43 VPM, která se nepodařilo obsadit déle neţ 3 měsíce. Ve srovnání s předchozím rokem 2003 se jejich počet však znatelně sníţil, a to o 172, tj. o celých 80 %. 67,4 % z těchto míst, tj. 29 VPM, je evidováno se stupněm vzdělání vyučen v oboru bez maturity. 10 těchto VPM má poţadované vysokoškolské vzdělání, 4 úplné střední odborné a 1 VPM vyšší odborné vzdělání. Jejich struktura a podíl na celkovém počtu míst v daném stupni vzdělání zachycuje následující přehled. Stupeň vzdělání (dle ISCED97) Bez vzdělání Základní vzdělání

31. 12. 2003 DE Podíl DE k cel. VPM 0 0 0,0

30.6.2004 DE Podíl DE k cel. VPM 0 0 0,0

VPM celkem

VPM celkem

31. 12. 2004 DE Podíl DE k cel. VPM 0 0 0,0

VPM celkem

21

3

14,3

60

34

56,7

16

0

0,0

304

200

65,8

194

90

46,4

139

29

20,9

28

4

14,3

26

6

23,1

44

4

9,1


3

1

33,3

3

0

0,0

8

0

0,0


25

3

12,0

20

6

30,0

35

3

8,6

z toho: VOV (VOŠ)

0

0

0,0

3

0

0,0

1

1

100,0

ÚSV (gymnázia)

0

0

0,0

2

2

100,0

2

0

0,0

Vysokoškolské

21

8

38,1

40

13

32,5

29

10

34,5

374

215

57,5

322

145

45,0

230

43

17,2

Střední odborné (OU+OŠ) SOŠ a SOU s maturitou

Celkem

Další přehled zachycuje podíl těchto DE míst na jejich celkovém počtu podle jednotlivých tříd KZAM:

22



Stupeň vzdělání (dle ISCED97) Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci

31. 12. 2003 VPM celkem

DE VPM

30.6.2004 Podíl DE

VPM celkem

DE VPM

31. 12. 2004 Podíl DE

VPM celkem

Podíl DE

DE VPM

3

0

0

9

4

44,4

5

0

0

Vědečtí a odborní duševní pracovníci

21

8

3801

30

11

36,7

35

10

28,6

Techničtí, zdravotničtí pedagog. pracov.

22

3

13,6

56

16

28,6

33

4

12,1

3

0

0

2

0

0,0

5

0

0

18

0

0

26

2

7,7

35

4

11,4

Niţší administrativní pracovníci Provozní prac. ve sluţbách a obchodě Kvalifikovaní dělníci v zeměd. a lesnictví

2

0

0

0

0

0,0

0

0

0

Řemeslníci a kvalif. výrobci, zpr.., oprav.

278

200

71,9

154

105

68,2

105

25

23,8

23

4

17,4

40

7

17,5

8

0

0

4

0

0

5

0

0,0

4

0

0

374

215

57,5

322

145

45,0

230

43

18,7

Obsluha strojů a zařízení Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci

Celkem

Nejvíce dlouhodobě evidovaných VPM je zařazeno v 7. třídě KZAM (58,1 %) a ve 2. třídě KZAM (23,3 %). Meziročně se projevil nejvyšší pokles počtu DE VPM v 7. třídě KZAM, a to z důvodu poklesu počtu VPM pro horníky hlášené důlními závody v okrese, která i dříve zpravidla patřila mezi dlouhodobě evidované. Přesto se v evidenci nacházelo nadále 25 VPM pro horníky. Na druhém místě se pak řadila stejným počtem 3 DE VPM v profesi KZAM 2224 magistr v lékárně, KZAM 2354 učitel jazyků, KZAM 5123 číšník a servírka. Zbývající DE VPM se vyskytovala v počtu 1 nebo 2 míst. S počtem 4 a více DE VPM na konci roku 2004 byla pouze jediná profese horník, coţ dokládá přiloţená tabulka. Stupeň vzdělání

bez vzdělání + základní vzdělání Střední odborné (SOU+OU+OŠ)

stav k

KZAM – název

31.12.2003

7111 – horníci, lamači pro uhelné doly 7111 – horníci, lamači pro uhelné doly 3411 – zprostředkovatelé finanč. transakcí

30.6.2004

31.12.2004

30 193

74 10

25

Střední odborné s mat. (SOU+SOŠ) Střední všeobecné Vysokoškolské

Nejvíce dlouhodobě evidovaných VPM bylo v oblasti Karvinsko (65,1 %), kde převládala VPM pro horníky a ta tvořila z uvedeného podílu 58,1 %. 5 DE VPM, tj. 11,6 %, bylo v oblasti Českotěšínsko a 4, tj. 9,3 %, v oblasti Bohumínsko. Shodný počet 3 míst, tj. 7 %, pak zaznamenaly oblasti Havířovsko a Orlovsko. Průměrná délka evidence DE VPM v jednotlivých profesích dosahovala nejvyššího počtu dnů u KZAM 2354 učitel jazykové školy. Jednalo se o 805 dnů. Ve srovnání s předchozím rokem 2003 dosahovala letos ještě o 14 dnů více. Na druhém místě je profese KZAM 3228 farmaceutický laborant s 507 dny, dále KZAM 22242 magistr v lékárně se 445 dny, KZAM 2142 stavební inţenýr technolog se 401 dnem, a KZAM 3226 rehabilitační a fyzioterapeutických pracovník s 319 dny. U ostatních DE VPM se pohybovala délka evidence od 100 do 216 dnů. Nejčastějšími důvody neobsazení těchto VPM je buď nedostatek uchazečů s poţadovanou kvalifikací nebo uchazeči, kteří nesplňují další podmínky podstatné pro přijetí do pracovního poměru, mezi něţ obvykle patří, např. atestace u lékařů, aprobace u učitelů, délka praxe, jazykové znalosti, znalost práce s PC apod. Ne zřídka se rovněţ projevují nadměrné poţadavky zaměstnavatele na zaměstnance bez adekvátních platových, pracovních a dalších podmínek.

23



III. NEZAMĚSTNANOST – POHYB, STRUKTURA A VÝVOJ Ke dni 31. 12. 2004 bylo evidováno celkem 27.807 uchazečů o zaměstnání. Z uvedeného počtu bylo 13.547 ţen, tj. 48,7 %. 3.317 osob se zdravotním postiţením se podílelo na celkovém počtu uchazečů 11,9 %. 2.245 absolventů škol a mladistvých po ZŠ představovalo 8,1 %. Z celkového počtu uchazečů bylo k uvedeném datu 26.625 uchazečů, tj. 95,7 %, dosaţitelných pro okamţité zprostředkování zaměstnání. Nárok na podporu mělo 4.099 osob, tj. 14,7 % z evidovaných uchazečů. Vzhledem k tomu, ţe bylo k dispozici pouze 230 volných pracovních míst, připadlo na 1 toto místo cca 121 uchazečů o zaměstnání. Statistický přehled se srovnáním s loňským rokem zachycuje následující tabulka. Ukazatel

Rozdíl 12 2004/2003

Stav k datu 31.12.2003

30.6.2004

31.12.2004

Evidovaní uchazeči o zaměstnání

27058

27555

27807

Z toho ţeny

12974

13547

13828

2471

1911

2245

Z toho absolventi škol, učilišť a mladiství Z toho občasné se zdravotním postiţením Z toho uchazeči dosaţitelní Uchazeči s nárokem na podporu

absolutně

749 854 -226 181

V%

2,8 6,6 -9,1 5,8

3136

3241

3317

26 589

25930

26625

36

0,1

5461

5618

4099

-1362 -144 48,6 0,53 x

-24,9 -38,5 67,2 2,6 x

Volná pracovní místa

374

322

230

Uchazeči připadající na 1 VPM

72,3

85,6

120,9

Míra nezaměstnanosti - starý výpočet

20,4

20,96

20,93

Míra nezaměstnanosti – nový výpočet*

x 19,16 19,59 * oficiální pouţívání od 1. 7. 2004 –pro srovnání pouţit dodatečný propočet MPSV

Nadprůměrnou nezaměstnanost našeho okresu lze doloţit tím, ţe evidovaní uchazeči o zaměstnání našeho okresu se podíleli na celkovém počtu uchazečů Moravskoslezského kraje celkem 26,4 % a na nepublikovaném počtu 5,1 %, přičemţ rovné podílové zastoupení jednoho okresu v rámci kraje odpovídá 16,7 % a v rámci republiky 1,3 %. Z těchto údajů vyplývá, ţe kaţdý čtvrtý uchazeč MSK a kaţdý 19. uchazeč ČR je občanem našeho okresu.

1. Míra nezaměstnanosti Od 1. 7. 2004 došlo ke změně výpočtu míry nezaměstnanosti, která spočívala především v pouţití zdroje uchazečů, kteří jsou dosaţitelní pro zprostředkování a dále rozšíření zdroje pracovní síly, ke které se výpočet provádí, o cizince. Průběţně s tímto novým výpočtem byla však zjišťována míra nezaměstnanosti také podle původního výpočtu. Pro srovnatelnost uvádíme časovou řadu údajů vypočtených původním způsobem, která je doplněna z důvodu regionálního sledování také výpočtem z ekonomicky aktivního obyvatelstva. Měsíční vývoj MN podle nového výpočtu z uchazečů dosaţitelných je součástí tabulkových příloh, ve kterých je doplněn dodatečný výpočet této míry od ledna 2004. Míra nezaměstnanosti podle původního výpočtu dosáhla na konci roku 2004 výše 20,93 %. Z vývoje posledních 9 let vyplývá, ţe meziročně se sice hodnota míry nezaměstnanosti nesníţila jako v letech 2000 a 2001, ale její nárůst ve výši 0,53 % patřil ve srovnání s ostatními léty mezi dosud nejniţší. Z měsíčního vývoje vyplývá, ţe po prvních 4 měsících roku, kdy se její hodnoty přehouply přes 21 %, došlo v měsících květen a červen opět k jejímu poklesu pod tuto hodnotu, která byla opět překročena aţ v měsících červenci aţ září. Poté se situace zopakovala a její výše klesla pod 21 %. Obdobný měsíční vývoj zaznamenávala také republiková míra nezaměstnanosti, která se však pohybovala na úrovni o cca 10 % niţší. V uvedených měsících také zaznamenávala pokles pod hranici 10 %, pouze v měsíci prosinci 2004 zůstala na výši 10,33 %. Rozdíl mezi republikovou a okresní mírou nezaměstnanosti dosáhl na konci roku 10,56 %. Ve srovnání s mírou nezaměstnanosti v okrese Most, který se dlouhodobě umísťuje před našim ÚP na prvním místě v ČR, dosahovala naše MN hodnoty o 3,07 % niţší.

24



Graf vývoje míry nezaměstnanosti v okrese a ČR:

Z pohledu jednotlivých mikroregionů, na něţ byl proveden propočet pracovní síly z VŠPS pro okres, dosahuje MN nejvyšších hodnot uţ po dva roky u pobočky Karviná. Na konci roku dosahovala její výše 22,24 %, coţ bylo o 0,37 % více neţ u pobočky Orlová, která se s hodnotou 21,87 % umístila na druhém místě. Tato pobočka však dosahovala nejvyšších hodnot MN celkem 5 x v posledních 9 letech. Nejniţší podíl MN dlouhodobě dosahuje pobočka Bohumín, a to 17,67 %. Vývoj míry nezaměstnanosti dle VŠPS a EAO podle mikroregionů k 31. 12 let 1996-2004 zachycuje následující tabulka: Pobočka mikroregion

Vývoj míry nezaměstnanosti k 31. 12. let ZDROJ 1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

VŠPS

9,32

11,54

15,17

19,45

18,76

19,42

20,87

21,65

22,24

EAO

9,02

10,82

14,56

18,25

18,49

20,75

21,66

21,41

22,02

VŠPS

6,02

8,51

11,92

16,68

17,03

17,19

18,28

19,79

20,73

EAO

5,62

7,70

11,07

15,15

16,39

17,95

18,41

19,01

20,06

VŠPS

8,92

11,69

15,23

20,63

19,90

18,88

21,05

21,30

21,87

EAO

8,59

10,96

14,66

19,46

19,92

20,18

21,77

21,06

21,60

VŠPS

7,49

10,06

12,17

15,83

16,86

15,88

18,35

18,30

17,67

EAO

7,11

9,26

11,50

14,42

16,17

16,43

18,27

17,46

16,73

VŠPS

7,54

11,83

15,35

18,35

17,50

17,84

19,21

19,70

19,87

EAO

7,15

10,95

14,76

17,20

17,06

18,63

19,45

19,06

19,18

VŠPS

7,75

10,39

13,76

18,21

18,04

18,02

19,58

20,40

20,93

EAO

7,37

9,60

13,04

16,85

17,61

18,99

19,96

19,85

20,40

KARVINSKO

HAVÍŘOVSKO

ORLOVSKO

BOHUMÍNSKO ČESKOTĚŠÍNSKO CELKEM OKRES

25



Podle nového výpočtu dosahovala MN v okrese hodnoty 19,59 %, coţ bylo ve srovnání s republikovým průměrem o 10,12 % více. Ve srovnání s okresem Most, který zaujímá s 22,7 % prvenství, byla naše MN o 3,11 % niţší. Pro srovnatelnost s vývojem v letošním roce provedlo MPSV přepočet míry nezaměstnanosti z dosaţitelných uchazečů také na období leden – červen 2004, který je součástí tabulkových příloh. Míra nezaměstnanosti vypočtená z EAO dosahovala v okrese hodnoty 20,40 %, coţ bylo o 0,53 % méně neţ u původního výpočtu z VŠPS. Pořadí poboček u tohoto výpočtu se neliší od původního hodnocení. Souhrnný přehled o vývoji hodnot MN v letech 1996 – 2004 s výpočty ze zdroje VŠPS a EAO zachycuje následující přehled:

2. Pohyb uchazečů o zaměstnání za období roku 2004 V průběhu roku 2004 se nově zaevidovalo celkem 20.651 uchazečů o zaměstnání a 19.902 uchazečů bylo z evidence vyřazeno. To znamená, ţe meziročně došlo k nárůstu stavu uchazečů o 749 osob. Následující přehled zachycuje tok uchazečů o zaměstnání v jednotlivých měsících let 2002 aţ 2004: Období

Uchazeči celkem

Nově evidovaní UoZ

Vyřazení UoZ

Umístění UoZ

2002

2003

2004

2002

2003

2004

2002

2003

2004

2002

2003

2004

Leden

25733

27385

27861

2165

2357

2261

1657

1479

1458

1095

1049

1015

Únor

25649

27393

28100

1375

1395

1575

1459

1387

1336

1084

1001

931

Březen

25499

27431

28051

1363

1475

1558

1513

1437

1607

1090

1051

1154

Celkem 1. čtvrtletí

x

x

x

4903

5227

5394

4629

4303

4401

3269

3101

3100

Průměr 1. čtvrtletí

25627

27403

28004

1634

1742

1798

1543

1434

1467

1090

1034

1033

Duben

25223

27060

27779

1607

1415

1458

1883

1786

1730

1372

1360

1299

Květen

24759

26730

27556

1285

1271

1517

1749

1601

1740

1290

1171

1223

Červen

25264

27106

27555

1919

1928

1718

1414

1552

1719

975

1097

1158

Celkem 1. pololetí

x

x

X

9714

9841

10087

9675

9242

9590

6906

6729

6780

Průměr 1. pololetí

25355

27184

27817

1619

1640

1681

1613

1540

1598

1151

1122

1130

Červenec

25897

27245

28056

2288

1866

1963

1655

1727

1462

1240

1194

1000

Srpen

26123

27140

28179

1643

1549

1761

1417

1654

1638

998

1239

1077

Září

26292

27113

27932

2172

2253

2115

2003

2280

2362

1367

1493

1526

Celkem 1.-3. čtvrtl.

x

X

X

15817

15509

15926

14750

14903

15052

10511

10655

10383

Průměr 1.-3. čtvrtl.

25604

27178

27897

1757

1723

1770

1639

1656

1672

1168

1184

1154

Říjen

26033

26821

27345

1481

1645

1396

1740

1937

1983

1279

1448

1265

Listopad

26047

26774

27353

1413

1397

1638

1399

1444

1630

986

1066

1031

Prosinec

26507

27058

27807

1371

1498

1691

911

1214

1237

623

781

699

Celkem rok

X

X

X

20082

20049

20651

18800

19498

19902

13399

13950

13378

Průměr za rok

25752

27105

27798

1674

1671

1721

1567

1625

1659

1117

1163

1115

2.1. Uchazeči o zaměstnání nově evidovaní v roce 2004 Celkový počet 20.651 nově evidovaných uchazečů představoval v průměru měsíční přírůstek 1.721 uchazečů o zaměstnání. Ve srovnání s předchozím rokem 2003 se jejich celkový počet zvýšil o 602 osob, coţ představovalo v průměru měsíční nárůst o cca 50 osob. Následující přehled zachycuje počty nově evidovaných z pohledu mikroregionů. Nejvíce uchazečů se zaevidovalo opět u pobočky Havířov, a to celých 34,5 % jejich okresního počtu. Nejniţší podíl ve výši 9,8 % zaznamenala pobočka Bohumín, u níţ jako jediné počet nově evidovaných i jejich podíl meziročně klesl a patří v posledních 5 letech mezi nejniţší. U pobočky Český Těšín byl naopak počet nově zaevidovaných v posledních 5 letech nejvyšší.

26

Úřad práce v Karviné Nově evidovaní uchazeči

CELKEM

Podíl nově evidovaných u poboček k celk. počtu nově evidovaných

Podíl uchazečů pobočky k celkovému počtu evidovaných ÚP

Počet uchazečů nově evidovaných po organizačních změnách

Analýza trhu práce za rok 2004 P O B O Č K Y: Za rok

Karviná

Havířov

Orlová

Bohumín

Č.Těšín

CELKEM

2000 2001 2002 2003 2004 2000 2001 2002 2003 2004 2000 2001 2002 2003 2004 2000 2001 2002 2003 2004

5 436 5 320 6 232 5 326 5 613 25,42 26,15 26,05 26,56 27,18 29,02 29,32 29,12 29,09 29,10 396 234 258 259 204

7 667 7 070 6 878 6 876 7 129 35,85 34,75 34,25 34,30 34,52 32,55 32,73 31,94 33,06 33,94 616 232 208 259 180

3 833 3 662 3 630 3 566 3 702 17,93 18,00 18,08 17,79 17,93 19,03 18,60 19,09 18,52 18,48 230 114 131 112 114

2 282 2 174 2 244 2 135 2 025 10,67 10,69 11,17 10,65 9,80 9,99 9,51 10,07 9,69 9,04 300 75 110 106 69

2 167 2 118 2 098 2 146 2 182 10,13 10,41 10,45 10,70 10,57 9,41 9,84 9,78 9,64 9,44 99 62 66 72 54

21 385 20 344 20 082 20 049 20 651 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 1 641 717 773 808 621

Evidenci 8.177 uchazečů o zaměstnání, tj. 39,6 % všech, kteří se zaevidovali v průběhu roku 2004, předcházelo zaměstnání nebo obdobná činnost. Ve srovnání s předchozím rokem 2003 se počet uchazečů, kteří se zaevidovali bezprostředně po ukončení zaměstnání, sníţil o 831 a jejích podíl klesl o 5,3 %. Druhým nejčetnějším důvodem, který předcházel evidenci, byla neevidovaná nezaměstnanost, kterou potvrdilo 6.101 uchazečů, tj. 29,5 %. Poté následovalo s 2.510 případy, tj. 12,2 %, studium a příprava na povolání a s 1.469 případy, tj. 7,1 %, nemoc a léčení. Ukončení samostatné výdělečné činnosti uvedlo 719 nově evidovaných uchazečů, tj. 3,5 % jejich celkového počtu. Ve srovnání s rokem 2003 se pořadí posledních činností před zaevidováním nezměnilo. Vzrostl však podíl u všech těchto skupin mimo uchazeče po ukončení studia, kde klesl o 0,1 %. Počet OSVČ se meziročně zvýšil o 219 osob, přičemţ jejich podíl na celkovém počtu nově evidovaných vzrostl o 1 %. Nejčastějším důvodem ukončení předchozího zaměstnání nebo obdobné činnosti byla jako tradičně dohoda o ukončení pracovního poměru, a to i přes její opětovný meziroční pokles o 150 případů na 2.972 osob. Tímto způsobem ukončilo pracovní poměr 36,3 % uchazečů, jejichţ poslední činností bylo zaměstnání nebo obdobný vztah, coţ bylo o 1,6 % méně neţ před rokem. Druhým nejčetnějším případem bylo ukončení pracovního poměru sjednaného na dobu určitou, které se vyskytlo v 1.935 případech, tj. u 23,7 % dříve zaměstnaných uchazečů. Podíl této skupiny se meziročně sníţil o 4,1 %. Pokles o 1,6 % na 12,8 % zaznamenala také skupina nově evidovaných uchazečů, jejichţ předchozí pracovní poměr skončil ve zkušební době. Na tomto způsobu ukončení pracovního poměru se podíleli především zaměstnavatelé. Občané jej vyuţili ve 259 případech, tj. 3,2 %. Odchod na základě organizačních změn potvrdilo 621 osob, tj. 7,6 % dříve zaměstnaných, coţ bylo ve srovnání s rokem 2003 o 187 osob a 1,4 % méně. Okamţité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance vyuţilo 56 nově evidovaných uchazečů, coţ bylo o 11 více neţ před rokem. V průběhu roku 2004 přišlo do evidence nejvíce uchazečů z odvětví obchodu, a to 1.903 osob, coţ představovalo 23,3 % všech nově evidovaných uchazečů, jejichţ poslední činností před zaevidováním bylo zaměstnání nebo obdobná činnost. Na dalších místech se umístila tato odvětví: Odvětví - kód a název G K D4 F D1

Obchod, opravy motor.vozidel a výroba pro os.potřebu a převáţně pro domácnost Činnost v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti Spotřební průmysl Stavebnictví Výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků

27

Počet nově evidovaných 1903 1118 998 981 821


Analýza trhu práce za rok 2004 Odvětví - kód a název

H C I O M L D3 N D2 D5

Ubytování a stravování Těţba nerostných surovin Doprava, skladování a spoje Ostatní veřejné, sociální a osobní sluţby Vzdělávání Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení Výroba elektrických a optických přístrojů Zdravotnictví a sociální činnosti, veterinární činnosti Výroba strojů a zařízení pro další výrobu Chemický průmysl

Počet nově evidovaných 758 753 573 421 352 302 249 242 193 170

Ve srovnání s předchozím rokem 2003 zůstala stejná pouze pozice odvětví obchodu. Pořadí na ostatních místech se změnilo. Před spotřební průmysl se v roce 2004 dostali uchazeči zaměstnavatelů z odvětví činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu a podnikatelských sluţeb a před odvětví těţby nerostných surovin bývalí zaměstnanci z odvětví stavebnictví, výroby základních kovů, hutních a kovodělných výrobků a odvětví ubytování a stravování. Nejvíce vzrostl počet uchazečů, kteří přišli od zaměstnavatelů z odvětví činnosti v oblasti nemovitostí, pronájmu a podnikatelské činnosti, a to o 408 osob. Poté následovalo odvětví výroby kovů a kovodělných výrobků s přírůstkem 321 osob, stavebnictví s 256 osobami a odvětví obchodu s přírůstkem 240 osob. V ostatních odvětvích byl přírůstek niţší neţ 200 osob. K úbytku počtu nově evidovaných došlo pouze u zaměstnavatelů 4 odvětví, přičemţ nejvyšší byl u odvětví těţby nerostných surovin o 196 osob, výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody o 46 osob a odvětví spotřebního průmyslu o 29 osob. Následující přehled zachycuje přehled zaměstnavatelů, kteří v roce 2004 nejvíce sytili registr uchazečů o zaměstnání (50 a více bývalých zaměstnanců). odvětví C C C D1 C K G D1 D1 D4 L D3 I I L D5 D2 G G

Název zaměstnavatle OKD, Důl Lazy OKD, Důl ČSA OKD, Důl Darkov ISPAT NOVÁ HUŤ, a.s. ČMD, Důl ČSM Ostrapack, s.r.o. Tesco Stores ČR, a.s. ŢDB, a.s. JÄKL Karviná, a.s. BB-CZ, s.r.o. Statutární město Havířov GRADDO, a.s. České dráhy, a.s. Česká pošta, s.p. Generální ředitelství cel Start - spol. s r.o. Shimano Czech Republic, s.r.o. Kaufland Česká republika, v.o.s. AHOLD Czech Republic, a.s.

Počet zaevidovaných bývalých zaměstnanců 193 157 151 148 120 111 106 101 99 90 90 87 85 79 76 69 64 63 60

Nejvíce nově evidovaných uchazečů vykonávalo u předchozího zaměstnavatele následující profese:

28


Analýza trhu práce za rok 2004 POČET UCHAZ. 1299

NÁZEV PROFESE

KZAM 5211

Prodavači v obchodech

9321

Pomocní a nekvalifikovaní montáţní a manipulační dělníci

1208

5123

Číšníci, servírky

567

7111

Horníci, lamači pro uhelné doly

498

9132

Pomocníci a uklízeči v kancelářích, hotelích, nemocnicích a jiných zařízeních

440

4115

Sekretářky, sekretáři

409

7222

Nástrojaři, kovomodeláři, kovodělníci, zámečníci

403

7122

Zedníci, kameníci, omítkáři

337

5122

Kuchaři

289

3419

Ostatní pracovníci - obchodní zprostředkovatelé jinde neuvedení

260

3421

Obchodní agenti

184

8321

Řidiči osobních a malých dodávkových automobilů, taxikáři

184

9339

Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v dopravě, ve skladech, v telekomunikacích, na poštách

179

8324

Řidiči nákladních automobilů a tahačů

178

3119

Ostatní techničtí pracovníci jinde neuvedení

172

9161

Sběrači odpadků, popeláři

171

9152

Vrátní, hlídači, uvaděči a šatnářky

169

9323

Dělníci nádvorní skupiny

143

3415

Obchodní cestující, profesionální poradci v obchodě, obchodní zástupci

139

7436

Švadleny, vyšívači a pracovníci v příbuzných oborech

131

3441

Celní pracovníci

122

5169

Ostatní pracovníci ochrany a ostrahy jinde neuvedení

117

3433

Pracovníci v oblasti účetnictví, fakturace, rozpočetnictví, kalkulace

115

7136

Instalatéři, potrubáři, stavební zámečníci, klempíři

114

4131

Úředníci ve skladech /vč. váţních/

107

7412

Zpracovatelé pekárenských a cukrářských výrob. /např. pekař, moučníkář, cukrář, cukrovinkář/

102

Ve srovnání s předchozím rokem 2003 se aţ do třetího pořadí při hodnocení 3 místné KZAM profese nelišily. Na čtvrté pozici se umístila v roce 2004 profese odborného pracovníka zprostředkovatelé obchodních a finančních transakcí před horníkem, který tam byl v roce 2003. Poté se jiţ pořadí mírně obměňovalo. Z celkového počtu nově evidovaných uchazečů se jednalo u 5.652 osob, tj. 27,4 %, o první evidenci, z čehoţ vyplývá, ţe u 14.999 osob, tj. 72,6 % všech ostatních, se jedná jiţ o opakované evidence. Ve srovnání s rokem 2003 se počet i podíl poprvé evidovaných opět sníţil, a to o 84 osob a 1,2 %. Následující přehled zachycuje vývoj počtu opakovaně evidovaných uchazečů od roku 2002 s uvedením doby, do které se poslední opakovaná evidence uskutečnila. Rok Rok 2002 Rok 2003 ROK 2004 Rozdíl 2004/2003

Opakovaně evidovaní uchazeči 14 079 100,00 14 304 100,00 14 999 100,00

do 1 měsíce 771 5,48 814 5,69 504 3,36

Po 1 – 3 měs. 1 741 12,37 1 753 12,26 1 514 10,09

Po 3 – 6 měs. 2 365 16,80 2 213 15,47 2 567 17,12

Po 6 – 12 měs. 2 723 19,34 2 584 18,06 2 959 19,73

Po 12 – 24 měs. 2 519 17,89 2 381 16,65 2 333 15,55

Po 24 a více měs. 3 960 28,13 4 559 31,87 5 122 34,15

695

-310

-239

354

375

-48

563

0,00

-2,33

-2,17

1,65

1,67

-1,10

2,28

Počet opakovaných evidencí u nově evidovaných uchazečů se meziročně zvýšil o 695 osob, tj. 4,9 %. Přesto došlo k poklesu o 310 uchazečů, kteří se zaevidovali do 1 měsíce po předchozí evidenci, po 1 do 3 měsících klesl počet o 239 osob a po 12-24 měsíců o 48 osob. Nejvyšší nárůst zaznamenali opakovaně se evidující po více neţ 2 letech, a to o 563 osob. 29



U nově evidovaných osob se zdravotním postiţením činil podíl poprvé evidovaných pouze 26,3 %, coţ bylo o 1,1 % méně, neţ činil okresní průměr. U nově evidovaných absolventů škol a mladistvých dosahovala první evidence 65,3 %. Ve srovnání s rokem 2003 se však i tento podíl sníţil o 1,7 %. Opakovaná evidence se projevila u 73,7 % nově evidovaných osob se zdravotním postiţením. Meziročně se její podíl zvýšil o 0,5 %. Nejvíce těchto osob se vracelo do evidence po 2 létech (32,5 %) a dále po 12-24 měsících (13,7 %). Sniţováním doby, která uplynula od poslední evidence, se rovněţ sniţoval podíl těchto opakovaných evidencí u osob se ZP. Ve srovnání s rokem 2003 poklesl podíl osob opakovaně evidovaných do 3 měsíců a od 6-12 měsíců souhrnně o 3,1 %. U nově evidovaných absolventů škol a mladistvých se opakovaná evidence meziročně zvýšila o 1,7 %. Nejvíce absolventů škol a mladistvých se od poslední evidence nově zaevidovalo po 3-6 měsících (9,2 %), poté po 6-12 měsících (7,7 %) a po 1-3 měsících (7,4 %). Meziročně nejvíce vzrostl počet nově evidovaných v této skupině po 3-6 měsících, a to o 1,9 %, a o 1,3 % po více neţ 2 létech. Nejvyšší pokles zaznamenaly nově opakované evidence do jednoho měsíce, a to o 1,8 %. Nejvyšší podíl opakovaných evidencí zaznamenaly u této skupiny absolventi VOŠ, u nichţ opakovaná evidence dosahovala 46,8 %, a dále vysokoškoláci s 43,3 %. U vyučenců se opakovaná evidence vyskytovala ve 37,2 %. Nejniţší podíl opakované evidence zaznamenali evidovaní absolventi gymnázií, a to pouze v 19,3 %. Z rozboru doby uplynulé od poslední evidence vyplývá, ţe u vyučenců převládá evidence po 3-6 měsících a poté po 1-3 měsících. U mladistvých po ZŠ pak převládá opakovaná evidence po 3-6 a 6-12 měsících. U absolventů SOŠ převládal počet evidovaných opakovaně po 6-12 a poté shodně po 1-3 a 3-6 měsících. U absolventů VOŠ převládala opakovaná evidence po více neţ 2 letech stejně jako u vysokoškoláků. U gymnazistů se opakovaná evidence vyskytovala nejčastěji po 3-6 a 1-3 měsících. Meziročně zaznamenali nejvyšší pokles opakované evidence absolventi VOŠ (o 15,6 %) a absolventi gymnázií (o 10,7 %). Naopak nejvyšší meziroční nárůst zaznamenali vyučenci, u nichţ podíl opakované evidence vzrostl o 13,5 %. Z regionálního pohledu se nejvyšší podíl uchazečů s opakovanými evidencemi ve výši 34,7 % vyskytuje u pobočky Havířov a nejniţší podíl ve výši 9,9 % u pobočky Bohumín, coţ odpovídá poměru počtu uchazečů evidovaných u poboček. Pokud hodnotíme podíl opakovaných evidencí k počtu nově evidovaných u jednotlivých poboček, okresní průměr ve výši 72,6 % překračují pobočky Český Těšín s 73,3 %, Bohumín s 73,2 % a Havířov s 72,9 %. Pod tímto průměrem byly pobočky Orlová s 72,1 % a Karviná s 72,2 %. Nejvíce se vyskytují 2 evidence, a to ve 31,2 %, coţ představuje 4.686 z nově evidovaných s opakovanou evidencí. Se vzrůstajícím počtem evidencí se jejich počet i podíl sniţuje. Celkem 2 aţ 4 evidence mělo 10.678 nově evidovaných, tj. 71,2 % osob s opakovanou evidencí. Nad tímto průměrem se vyskytovala pobočka Havířov se 72,1 % a Orlová se 71,7 %. Nejniţší podíl ve výši 69,4 % u této skupiny byl u pobočky Český Těšín. 5 a více evidencí mělo 4.321, tj. 28,8 %, z nově evidovaných s opakovanou evidencí. Nejvyšší podíl těchto nově evidovaných byl u poboček Český Těšín (30,6 %) a Bohumín (30,5 %). Nejniţší podíl pak zaznamenala pobočka Havířov s 27,9 %. Nejvyšší podíl nově evidovaných se 7 a více evidencemi zaznamenala pobočka Bohumín, kde tyto osoby představovaly 12,9 % všech nově evidovaných s opakovanou evidencí u této pobočky. Nejniţší podíl těchto osob ve výši 9,7 % byl u pobočky Havířov. Za celou dobu existence ÚP proběhlo celkem 267.236 evidencí občanů našeho okresu. Z tohoto počtu se pouze jednou zaevidovalo celkem 117.657 občanů, tj. coţ představovalo 44 % z proběhlých evidencí. Z toho vyplývá, ţe 149.579 evidencí, tj. 66 %, jiţ bylo opakovaných. Kaţdý občan tak absolvoval v průměru 2,27 evidence. Ve srovnání s předchozím rokem se tento průměr zvýšil o 0,08 evidence. Ve srovnání s rokem 2003 se loni zvýšil počet poprvé evidovaných o 5.169, tj. o 4,6 %. Jejich podíl na celkovém počtu nově evidovaných však meziročně klesl o 1,6 %. Občané, kteří prošli evidencí, představují 86,3 % ekonomicky aktivního obyvatelstva a 63,8 % obyvatel v produktivním věku (sčítání lidu, bytů a domů 2001 – 184.291). Ve srovnání s rokem 2003 došlo k nárůstu podílu jednou evidovaných občanů k EAO o 3,8 % a k obyvatelstvu v produktivním věku o 2,8 %.

30



2.2. Uchazeči o zaměstnání vyřazení z evidence v roce 2004 V průběhu roku 2004 bylo vyřazeno z evidence ÚP celkem 19.902 uchazečů o zaměstnání. Ve srovnání s předchozím rokem se jejich počet zvýšil o 404 osob. Nejvíce z těchto osob bylo vyřazeno z toho důvodu, ţe si našli zaměstnání. Jednalo se o 9.309 osob, tj. 46,8 % všech vyřazených. 4.268 uchazečů, tj. 21 % bylo vyřazeno z ostatních důvodů a 4.069, tj. 20,4 %, z důvodu umístění do zaměstnání prostřednictvím úřadu práce. Nesoučinnost s ÚP byla důvodem ukončení evidence u 2.347 uchazečů, tj. 11,8 %. Úřadem práce bylo v rámci aktivní formy vyřazení umístěno do zaměstnání v roce 2004 celkem 4.069 uchazečů. Ve srovnání s předchozím rokem se tento počet sníţil o 697 uchazečů, tj. 14,6 %. Následující přehled zachycuje jednotlivé formy umístění v podílovém vyjádření a časové řadě od roku 2000. Vyplývá z něho, ţe nadále převládá umístění na hlášená volná pracovní místa. Po poklesu podílu takto umístěných osob v roce 2003 se v roce 2004 tento podíl opět zvýšil o 1,58 % na 63,92 %. Druhou nejčastější formou, která přispěla k umístění uchazečů, bylo umístění na SÚPM. Takto bylo umístěno 17,2 % uchazečů z celkového počtu umístěných ÚP, coţ představovalo meziroční nárůst o 3,61 %. Na odbornou praxi absolventů škol odešlo 10,67 % všech umístěných, přičemţ tento podíl meziročně rovněţ vzrostl o 1,18 % i přesto, ţe uvedený nástroj APZ měl v souvislosti se změnou zákona o zaměstnanosti platnost do 30. 9. 2004. Poté se uplatňování absolventů realizovalo v rámci nástroje SÚPM. O 0,2 % se meziročně zvýšil podíl umístěných do chráněných dílen a pracovišť. Jediným nástrojem, jehoţ podíl meziročně klesl o 6,62 % na 8,01 %, bylo umístění uchazečů na veřejně prospěšné práce, coţ je od roku 2000 dosud nejniţší podíl. Jednotlivé formy aktivní politiky zaměstnanosti

Podíly vyřazených uchazečů v průběhu let v rámci jednotlivých forem APZ 2000

2001

2002

2003

2004

Umístěn na VPM

65,23

63,75

66,15

62,34

63,92

Umístěn v rámci VPP

9,96

9,71

11,42

14,63

8,01

Umístěn v rámci SÚPM

19,19

20,31

16,81

13,59

17,20

Umístěn na odbornou praxi*

5,62

5,78

5,62

9,49

10,67

Umístěn do chráněné dílny

0,00

0,45

0,00

0,00

0,20

* počet sledován do 30. 9. 2004 - od 1. 10. 2004 byl tento nástroj zahrnut pod SÚPM (ZoZ)

V průběhu roku 2004 bylo celkem umístěno do zaměstnání 13.378 uchazečů, tj. včetně těch, kteří si našli zaměstnání sami. Jejich počet se meziročně sníţil o 572 osob. Na celkovém počtu vyřazených uchazečů se tito umístění podíleli 67,2 %. Okresní průměr překračovaly pobočky Havířov s 68,3 % a Český Těšín s 67,7 %. Podíl jednotlivých poboček na počtu všech umístěných uchazečů bez ohledu na aktivní nebo pasivní formu tohoto umístění zachycuje následující přehled: Pobočka

Podíly poboček na počtu umístěných uchazečů (aktivní + pasivní forma) v průběhu let

2000

2001

2002

2003

2004

KARVINÁ

26,6

26,4

26,3

26,8

26,9

HAVÍŘOV

34,6

35,1

36,2

33,5

33,9

ORLOVÁ

18,7

17,7

17,5

18,2

17,6

BOHUMÍN

9,7

11,0

10,2

10,9

10,6

ČESKÝ TĚŠÍN

10,4

9,8

9,8

10,6

11,0

Nejvíce uchazečů bylo umístěno u pobočky Havířov a nejméně u pobočky Bohumín. Meziročně se podíl umístěných sníţil u poboček Orlová a Bohumín. U zbývajících poboček podíl vzrostl. Nejvyšší meziroční pokles počtu umístěných uchazečů v roce 2004 zaznamenaly pobočky Orlová (o 7,4 %) a Bohumín (o 6,6 %). Nejniţší pokles o 0,4 % byl zaznamenán u pobočky Český Těšín a o 2,9 % u pobočky Havířov. Aktivní forma dosahovala na počtu všech umístěných nejvyššího podílu u pobočky Český Těšín (52,1 %) a nejméně u pobočky Bohumín (23,5 %). 31



Z rozboru podílu jednotlivých forem vyřazení u poboček vyplývá, ţe aktivní forma dosahovala nejvyšší hodnoty pouze u pobočky Český Těšín. U všech zbývajících poboček se řadila aţ na třetí místo za pasivní formu, která u těchto zbývajících poboček naopak dosahovala nejvyšších hodnot. U pobočky Český Těšín byla pasivní forma druhou nejvyšší před ostatními důvody, které pak u zbývajících poboček dosahovaly druhého nejvyššího podílu. Z celkového počtu vyřazených uchazečů bylo 7.022 uchazečů, tj. 35,3 %, dlouhodobě evidovaných. Ve srovnání s rokem 2003 se jejich počet zvýšil o 829 osob a podíl vzrostl o 3,5 %. Aktivní formou prostřednictvím ÚP bylo umístěno celkem 1.435 uchazečů dlouhodobě evidovaných, coţ představovalo 35,3 % vyřazených aktivní formou. Ve srovnání s rokem 2003 se sice sníţil počet vyřazených DE uchazečů o 209 osob, ale jejich podíl na počtu vyřazených aktivní formou se zvýšil o 0,8 %. Za celou dobu existence ÚP došlo k 239.429 vyřazení z evidence uchazečů, coţ představovalo 89,6 % z proběhlých evidencí. Ve srovnání s předchozím rokem se tento podíl zvýšil o 0,6 %. Z uvedeného počtu vyřazených bylo umístěno do práce nebo začalo podnikat celkem 157.388 osob, tj. 65,7 % vyřazených a 58,9 % všech evidovaných osob. Ve srovnání s rokem 2003 se podíl z vyřazených zvýšil o 0,1 % a podíl vyřazených uchazečů z nově evidovaných o 0,5 %.

3. Vývoj koncových stavů uchazečů o zaměstnání k 31. 12. 2004 a jejich struktura 3.1. Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání Ke dni 31. 12. 2004 bylo evidováno celkem 27.807 uchazečů o zaměstnání. Jejich počet meziročně vzrostl o 749 osob. 4.099 uchazečů, tj. 14,7 %, mělo k uvedenému datu nárok na podporu v nezaměstnanosti. Na meziroční pokles počtu osob s nárokem na podporu ve výši 1.362 osob, tj. 25 %, měly vliv především říjnové změny zákona o zaměstnanosti. Ten zrušil dřívější náhradní dobu zaměstnání pro účel nároku na podporu u skupiny absolventů škol, kteří nyní musí splnit základní podmínku nároku jako ostatní uchazeči, a to jeden odpracovaný rok v posledních třech letech. Ţeny se podílely na celkovém stavu uchazečů 49,7 % a muţi 50,3 %. Počet 3.317 osob se zdravotním postiţením představoval 11,9 % všech uchazečů o zaměstnání. Jejich počet meziročně vzrostl o 181 osob a podíl se zvýšil o 0,3 %. Skupina 2.245 absolventů škol a mladistvých se podílela na celkovém počtu uchazečů 8,1 %. Meziročně její počet klesl o 226 osob a podíl se sníţil o 1 %. Podíl absolventů všech typů škol se meziročně sníţil, mimo absolventy VOŠ, u nichţ došlo k mírnému nárůstu o 0,11 %. 3.2. Kvalifikační a profesní struktura uchazečů o zaměstnání Následující tabulka zachycuje vývoj kvalifikační struktury uchazečů podle jednotlivých stupňů vzdělání od konce roku 2003 do konce roku 2004. Stupeň vzdělání (dle ISCED97) Bez vzdělání Základní vzdělání

31. 12. 2003 Absolutně

30.6.2004 Absolutně

v%

30

0,11

31. 12. 2004 v%

100

0,36

Absolutně

v%

157

0,56

9277

34,28

9261

33,61

9040

32,51

12538

46,34

12852

46,64

13190

47,43


3926

14,51 4,99

14,49 5,00

14,77

1351

3993 1379

4107


1374

4,94


2519

9,31

2556

9,28

2660

9,57

Střední odborné (OU+OŠ)

z toho: VOV (VOŠ)

56

0,21

58

0,21

73

0,26

ÚSV (gymnázia)

784

2,90

869

3,16

819

2,95

Vysokoškolské

503

1,86

480

1,74

494

1,78

27058

100,00

27555

100,00

27807

100,00

Celkem

Meziroční výkyvy v počtu a podílu uchazečů dle jednotlivých stupňů vzdělání jsou úměrné nárůstu počtu uchazečů. Mírný pokles byl přesto zaznamenán u tří stupňů. Poprvé je to u základního 32



vzdělání, kde se počet uchazečů sníţil o 237 osob. Ve skutečnosti se však jednalo o pokles niţší (110), neboť v průběhu roku došlo v rámci kontroly správnosti zařazení uchazečů do stanovených stupňů vzdělání k jejich přesunu ze základního do skupiny bez vzdělání. Souhrnně se podíl obou těchto skupin meziročně sníţil o 1,32 %. Nepatrný pokles podílu o 0,05 % zaznamenali vyučenci s maturitou, u nichţ však jejich absolutní počet vzrostl o 23 uchazečů. Podobná situace byla také u vysokoškoláků, jejichţ podíl klesl o 0,08 % při poklesu počtu uchazečů o 9 osob. U zbývajících stupňů vzdělání se počty i podíly uchazečů mírně zvyšovaly. Následující tabulka zachycuje podíly jednotlivých stupňů vzdělání k 31. 12. v časové řadě od roku 2000. Z ní vyplývá, ţe se v roce 2004 opět sníţil podíl nekvalifikovaných uchazečů o zaměstnání, a to o 1,3 %. Mírný pokles o 0,1 % zaznamenali také uchazeči se vzděláním získaným na gymnáziích a vysokých školách. U zbývajících skupin byl zaznamenán nárůst, přičemţ nejvyšší byl u vyučenců (vč. vyučení s maturitou), a to o 1,1 %. Podíly uchazečů podle stupňů vzdělání získaných na jednotlivých typech škol k 31. 12.

Typ školy

2000

2001

2002

2003

2004

ZŠ, ZvŠ

34,4

34,9

34,4

34,4

33,1

SOU, ISŠ, vyučen vč. mat.

51,7

50,8

51,2

51,3

52,4

Gymnázium

3,3

3,2

3,0

2,9

2,8

Střední odborná škola

8,9

9,2

9,2

9,3

9,6

Vyšší odborná škola

0,2

0,2

0,3

0,2

0,3

Vysoká škola

1,5

1,7

1,9

1,9

1,8

Následující přehled pak srovnává počty a podíly uchazečů evidovaných od roku 2000 podle jednotlivých skupin vzdělání s počty a podíly VPM hlášených k 31. 12. v těchto letech. Stupeň vzdělání

2000

Uchazeči evidovaní k 31. 12. 2001 2002 2003 2004

2000

VPM hlášená k 31. 12. 2001 2002 2003 2004

Nedokončení a základní vzdělání na ZŠ,vč. ZvŠ

Počet

8 675

8 799

9 127

9307

9 197

61

80

25

21

16

Podíl

34,4

34,9

34,4

34,4

33,1

13,7

15,5

10,1

5,6

7,0

Vyučení v oboru, vč. maturitního na SOU, SO

Počet

13 008

12 822

13 558

13 889

14 564

311

323

148

307

147

Podíl

51,7

50,8

51,2

51,3

52,37

69,9

62,7

59,7

82,1

63,9

ÚSO, ÚSV s maturitou na SOŠ a gymnáziu

Počet

3 059

3 120

3 244

3 303

3 479

41

71

48

25

37

Podíl

51,7

50,8

51,2

51,3

12,5

69,9

62,7

59,7

82,1

16,1

Vyšší odborné na VOŠ

Počet

59

55

74

56

73

2

1

2

0

1

Podíl

0,2

0,2

0,3

0,2

0,3

0,5

0,2

0,8

0,0

0,4

Počet

377

429

503

503

494

30

40

25

21

29

Podíl

1,5

1,7

1,9

1,9

1,8

6,7

7,8

10,1

5,6

12,6

Počet

25 183

25 225

26 507

27 058

27 804

445

515

248

374

230

Vysokoškolské na VŠ Úhrnem

Příznivý vývoj podílu VPM a podílu uchazečů o zaměstnání v těchto skupinách podle stupňů vzdělání zaznamenávají všechny skupiny mimo nedokončené a základní vzdělání. Rozdíl u těchto dvou skupin dosahuje výše 26,1 % v neprospěch uchazečů. To znamená, ţe ani v případě dostatečného počtu VPM nebude počet VPM bez poţadované kvalifikace stačit k uspokojení nabídky ze strany uchazečů o zaměstnání. U ostatních stupňů naopak podíl VPM překračuje hodnoty podílu uchazečů. Relativně nejpříznivější je situace u vysokoškolského studia, kdy dosaţený podíl poptávky po pracovní síle v této skupině je o 10,8 % vyšší neţ podíl u uchazečů o zaměstnání. Následující přehled zachycuje počet uchazečů o zaměstnání připadajících na 1 VPM při oboustranném dodrţení kvalifikačních stupňů k 31. 12. 2004. Nekritičtější situace je nadále u jiţ zmíněného základního a nedokončeného vzdělání, kdy na 1 VPM připadlo 575 uchazečů. Ke zhoršení došlo také u vyučenců, jejichţ počet na 1 VPM se meziročně zvýšil o 54 osob, tj. na 99 33



uchazečů. Zlepšení stavu bylo zaznamenáno naopak u vysokoškoláků, kdy na 1 VPM připadlo 17 osob, coţ bylo o 7 méně neţ před rokem. O 38 osob se sníţil počet uchazečů připadajících na 1 VPM s poţadovaným úplným středním vzděláním. Jelikoţ v roce 2003 nebyla v tomto období hlášena VPM s poţadovaným vyšším odborným vzděláním, dosahuje letošní počet nárůst o 73 osob. Bez ohledu na stupně poţadovaného nebo dosaţeného vzdělání, připadlo v okrese na 1 VPM 120,9 uchazečů, coţ bylo o 48,6 osob více neţ v roce 2003.

Základní vzdělání,vč. nedok.

Počet uchazečů podle stupňů vzdělání připadajících na 1 VPM k 31. 12. 2000 2001 2002 2003 2004 142,2 110,0 365,1 443,2 574,8

Vyučení v oboru, vč. matur.

41,8

39,7

91,6

45,2

99,1

ÚSO a ÚSV

74,6

43,9

67,6

132,1

94,0

Vyšší odborné

29,5

55,0

37,0

x

73,0

Vysokoškolské

12,6

10,7

20,1

24,0

17,0

Celkem

56,6

49,0

106,9

72,3

120,9

Stupeň vzdělání

Nejčetnější výskyt profesí (v počtu nad 100 osob) vykonávaných uchazeči evidovanými ke dni 31. 12. 2004 v posledním zaměstnání a poţadovanými těmito uchazeči je u těchto profesí: KZAM

Název vykonávané profese

9321 5211 7111 9132 9339 7222 5123 4115 5122 7122 9152 9161 3419 8321 9323 5169 7436 3119 3421 4131 7412

Pom.a nekvalif.montáţní a manipul. děl. Prodavači v obchodech Horníci,lamači pro uhelné doly Pomocníci a uklízeči v kancelářích. .. Pom.a nekval.prac.v dopr.,skladech, … Nástrojáři,kovomod.,kovodělníci,zámečn. Číšníci,servírky Sekretářky,sekretáři Kuchaři Zedníci,kameníci,omítkáři Vrátní,hlídači,uvaděči a šatnářky Sběrači odpadků, popeláři Ostatní prac.-obchodní zprostředkov. Řidiči osob.a malých dodáv. aut., taxikáři Dělníci nádvorní skupiny Ost. pracovníci ochrany a ostrahy Švadleny,vyšívači a prac.i v příb.oborech Ostatní techničtí pracovníci Obchodní agenti Úředníci ve skladech(vč.váţních) Zpracovatelé pekár. A cukrář. výrobků

Počet UoZ 1202 1173 998 875 483 360 317 251 217 203 202 200 161 157 146 144 140 117 116 109 109

KZAM

Název poţadované profese

9321 5211 9132 4115 9339 5122 9152 7222 5123 8321 7122 9323 7129 7231 7136 7241 7141 3119 3415 8324 7124 7111

Pom.a nekvalif.montáţní a manipul. děl. Prodavači v obchodech Pomocníci a uklízeči v kancelář., nemoc. Sekretářky,sekretáři Pom.a nekval.prac.v dopr.,skladech, … Kuchaři Vrátní,hlídači,uvaděči a šatnářky Nástrojáři,kovomodel.,kovověl.,zámečníci Číšníci,servírky Řidiči osob.a malých dodáv. aut., taxikáři Zedníci,kameníci,omítkáři Dělníci nádvorní skupiny Ost.stavební dělníci hlavní stavební výr. Mechanici a opraváři motorových vozid. Instalatéři,potrub.,stav. zámečníci, klemp. Elektromech.,opraváři a seřizovači Malíři a tapetáři Ostatní techničtí pracovníci Obch. cestuj., prof. poradci, obch. zást. Řidiči nákl.automobilů a tahačů Tesaři a truhláři Horníci,lamači pro uhelné doly

Počet UoZ 3 819 2 884 2 069 1 553 1 533 1 179 1 062 1 009 791 736 615 557 460 337 316 283 251 221 220 208 207 204

27.807 uchazečů o zaměstnání evidovaných k 31. 12. 2004 poţadovalo zprostředkování zaměstnání v některé z 388 profesí stanovené 4 místným kódem KZAM. Pro 175 z těchto profesí nebylo v průběhu celého roku nahlášeno ţádné VPM, přičemţ počet uchazečů se pohyboval u některých těchto profesí v řádu několika desítek. Např. více neţ 30 uchazečů mělo zájem o 8 profesí, o něţ však v průběhu roku 2004 neprojevil zájem ţádný zaměstnavatel. Jedná se o: KZAM 7121 4223 3111 9131 7244 5139 7247 9161

NÁZEV PROFESE Zedníci pracující s tradičními materiály (bambus, hlína atd.) Telefonisté Technici ve fyzikálních a příbuzných oborech Pomocníci a uklízeči v domácnostech Telefonní a telegrafní mechanici, montéři a opraváři Ostatní pečovatelé a pomocní ošetřovatelé jinde neuvedení Montéři a opraváři slaboproudých elektrických vedení Sběrači odpadků, popeláři

34

Počet UoZ 60 54 49 46 38 37 34 32



U 27 profesí poţadovaných uchazeči převyšovala poptávka zaměstnavatelů tuto nabídku. Jednalo se např. o profese inţenýry chemie, zprostředkovatele finančních transakcí, pojišťovací agenty, obsluhu automatických a poloautomatických knihvazačských strojů, obsluhu automatických nebo poloautomatických montáţních linek, vedoucí pracovníky organizací, ředitele v průmyslu a ve výrobě, učitele jazykových škol a učitele jazyků, ostatní odborné pedagogické pracovníky, horníky, důlní a hutní techniky, detektivy a kriminalisty, obsluhu strojů na výrobu a dokončovací úpravy obuvi, ostatní učitele na vysokých školách, učitele praktického vyučování na speciálních školách atd. U 10 profesí odpovídal počet nahlášených volných pracovních míst počtu uchazečů evidovaných s touto poţadovanou profesí, z toho se v sedmi případech se jednalo o funkce vedoucích pracovníků zařazené v 1. - 2. třídě KZAM a ve 3 případech o jinak specializované profese zařazené v dalších třídách. U zbývajících 176 profesí poţadovaných uchazeči evidovanými k 31. 12. 2004 byl jejich počet vyšší neţ počet VPM nahlášených za celý rok 2004. Z tohoto počtu profesí se uplatnitelnost uchazečů vyjádřená více neţ 10 uchazeči připadajícími na 1 VPM vyskytla u 67 profesí, z toho vyšší neţ 50 osob byla u následujících 11 profesí: KZAM

NÁZEV PROFESE

UoZ

VPM

UoZ na 1 VPM

9152 9321 9323 7433 9339 9141 7241 3113 9132 7129 3471

Vrátní, hlídači, uvaděči a šatnářky Pomocní a nekvalifikovaní montáţní a manipulační dělníci Dělníci nádvorní skupiny Dámští a pánští krejčí a kloboučníci /vč. Opravářů oděvů Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v dopravě, ve skladech, v telek., na poštách Domovníci, správci domu Elektromechanici, opraváři a seřizovači různých typů elektrických zařízení, přístrojů Elektrotechnici Pomocníci a uklízeči v kancelářích, hotelích, nemocnicích apod. Ostatní stavební dělníci HSV a pracovníci v příbuzných oborech jinde neuvedení Aranţéři, průmysloví a komerční návrháři, bytoví architekti

1062 3826 557 119 1533 98 284 90 2070 460 57

6 24 4 1 15 1 3 1 27 7 1

177,0 159,4 139,3 119,0 102,2 98,0 94,7 90,0 76,7 65,7 57,0

Z pohledu kvalifikační struktury uchazečů podle nejvyššího dosaţeného vzdělání vyplývá, ţe nejvíce uchazečů má kvalifikaci ve strojírenských oborech (20,2 % kvalifikovaných uchazečů) a oborech obchodu (11,9 %). Pokud hodnotíme nejčetnější výskyt oborů vzdělání podle jednotlivých stupňů vzdělání, je stav z dlouhodobějšího hlediska poměrně stabilizovaný. U vyučenců, vč. maturitních oborů, nadále převládají tyto obory vzdělání (v počtu 200 a více) : KKOV 6651 2351 6551 3667 2151 2368 2356 3356 2366 3158 2652 3652 2651 6641 6552 3657 3159 3257

Název oboru vzdělání Prodavač, obchodní provoz Zámečník, zámečnické práce Kuchař-číšník Zedník, zednické práce Horník, hornické práce Automechanik, technické práce v autoservise Obráběč kovů Truhlář, truhlářské práce Mechanik opravář, opravárenské práce Krejčí, krejčovské práce Mechanik elektrotechnických zařízení Instalatér, instalatérské práce Elektrikář, elektrotechnické práce Provoz obchodu, obchodník Kuchař, kuchařské práce Malíř – natěrač Švadlena, šití oděvů Svrškař, svrškařské práce

Počet uchazečů 1 858 1 503 870 700 598 432 351 351 345 334 306 303 296 291 276 268 265 216

35



U uchazečů s úplným středním vzděláním převládaly tyto obory vzdělání (v počtu 50 a více): Název oboru vzdělání

KKOV

Počet uchazečů

7941

Gymnázium

819

6341

Ekonomika a podnikání

708

2341

Strojírenství

310

6542

Hotelnictví a turismus

185

6442

Organizace a management v odvětví

117

5341

Ošetřovatelství

99

3647

Stavebnictví

80

4141

Obecné zemědělství

80

2141

Uţitá geologie

70

7531

Předškolní a mimoškolní pedagogika

68

7541

Sociální činnost

68

2641

Elektrotechnika

67

2647

Výpočetní technika

59

6842

Bezpečnostně právní činnost

57

7841

Rodinná příprava

51

U uchazečů s vyšším odborným vzděláním převládaly tyto obory vzdělání (v počtu 5 a více) Název oboru vzdělání

KKOV

Počet uchazečů

7541

Sociální činnost

15

6541

Gastronomie

10

6341

Ekonomika a podnikání

9

6542

Hotelnictví a turismus

7

6843

Veřejnosprávní činnost

7

6343

Finančnictví a bankovnictví

6

U uchazečů s vysokoškolským vzděláním převládaly tyto obory vzdělání (v počtu 10 a více): KKOV 6208 2301 2303 2101 6202 7503 2109 6805 2612 7501

Název oboru vzdělání

Počet uchazečů 81 32 32 30 23 17 16 13 11 11

Ekonomika a management Strojní inţenýrství Strojírenská technologie Hornictví Hospodářská politika a státní správa Učitelství pro základní školy Metalurgická technologie-inţenýrství Právo a právní věda Elektrotechnika a informatika Pedagogika

3.3. Věková struktura uchazečů o zaměstnání Průměrný věk uchazeče činil k 31. 12. 2004 celkem 37 let a u ţen 38 let. Ve srovnání s rokem 2003 nedošlo ke změně u průměrného věku celkového počtu uchazečů, ale u skupiny ţen se zvýšil o 1 rok. Vývoj věkové struktury uchazečů o zaměstnání v průběhu posledního roku zachycuje následující tabulka:

36

Úřad práce v Karviné Stupeň vzdělání (dle ISCED97)

Analýza trhu práce za rok 2004 31. 12. 2003 Absolutně

30.6.2004 Absolutně

v%

31. 12. 2004 v%

Absolutně

v%

do 19 let

1944

7,19

1773

6,43

1801

6,5

20-24 let

4303

15,90

4244

15,40

4076

14,7

25-29 let

3259

12,04

3246

11,78

3249

11,7

30-34 let

2933

10,84

3122

11,33

3134

11,3

35-39 let

3193

11,80

3217

11,68

3229

11,6

40-44 let

2984

11,03

3136

11,38

3308

11,9

45-49 let

3233

11,95

3352

12,17

3387

12,2

50-54 let

3228

11,93

3353

12,17

3401

12,2

55-59 let

1685

6,23

1750

6,35

1838

6,6

nad 60 let

296

1,09

362

1,31

384

1,4

27058

100,00

27555

100,00

27807

100,0

Celkem

Věková struktura uchazečů se výrazně nemění. Z dlouhodobějšího hlediska je však zřejmý posun a nárůst u skupin uchazečů ve vyšším věku. Patrný je však také vliv nového zákona o zaměstnanosti, který zrušil nárok na podporu v nezaměstnanosti u skupiny absolventů škol v případě, ţe neměli v posledních 3 letech 1 rok odpracovaný. To se odrazilo v jejich niţším počtu ve věkových skupinách do 19 a od 20 – 24 let, neboť absolventi bez praxe, kteří ukončili studium dříve neţ v roce 2004, představovali v průměru 85 % všech absolventů škol. U skupiny do 19 let patří tento počet ve srovnání se stejným obdobím od roku 1999 mezi nejniţší. U skupiny 20-24 letých je tento počet dokonce nejniţší od roku 1998. Meziroční pokles počtu uchazečů zaznamenala také následující skupina ve věku 25-29 let. U ţádné z ostatních skupin se jiţ počty meziročně nesníţily. Podíl skupiny však ještě klesl u uchazečů ve věku 35-39 let. U všech zbývajících skupin byl zaznamenán meziroční nárůst jak u počtu, tak i podílu v daných skupinách. Zřetelný nárůst se projevuje u uchazečů ve věku nad 50 let. Jejich počet meziročně vzrostl o 414 osob, tj. 8 %. Ve srovnání s prosincem roku 1998 dosahuje jiţ jejich loňský počet nárůst o více neţ 155 %, tj. 3.420 osob. Počet uchazečů ve skupině 50-54 let vzrostl za těchto posledních 8 let více neţ 2 x, počet ve skupině 55-60 let skoro 4 x a počet 60 letých a starších více neţ 7 x. obecně však lze hodnotit vývoj věkové struktury za stabilizovaný s menšími výkyvy, které se dříve vyskytovaly převáţně ve 3. čtvrtletí, a to v souvislosti s přílivem nových absolventů škol na trh práce. 3.4. Struktura uchazečů o zaměstnání podle délky evidence Meziročně se zvýšily počty i podíly uchazečů evidovaných do 3 měsíců, 3-6 měsíců a nad 24 měsíců. Pouze počet se zvýšil také u skupiny uchazečů evidovaných 6-9 měsíců. Ve všech ostatních případech došlo jak k poklesu počtu, tak i podílu uchazečů v daných skupinách. Nejvyšší meziroční přírůstek zaznamenali uchazeči ve skupině evidovaných do 3 měsíců, a to 658 osob, coţ představovalo nárůst jejich podílu o 2 %. Naopak nejvyšší úbytek o 300 osob zaznamenali uchazeči evidovaní 12-24 měsíců, coţ znamenalo pokles jejich podílu o 1,59 %. Přehled o vývoji jednotlivých skupin tabulka: Ukazatel do 3 měsíců

v průběhu posledního roku zachycuje následující

31.12.2003 Absolutně v% 3699 13,67

30.6.2004 Absolutně v% 4216 15,30

31.12.2004 Absolutně v% 4357 15,67

3 – 6 měsíců

3583

13,24

3530

12,81

3727

13,40

6 – 9 měsíců

2329

8,61

2365

8,58

2364

8,50

9 – 12 měsíců

2218

8,20

2210

8,02

2081

7,48

12 – 24 měsíců

5120

18,92

4927

17,88

4820

17,34

nad 24 měsíců

10109

37,36

10307

37,41

10458

37,61

Celkem

27058

100,00

27555

100,00

27807

100,00

37



V následujícím přehledu je od roku 1998 zachycen vývoj skupiny uchazečů evidovaných k datu 31. 12. po dobu delší neţ 1 rok. Uchazeči evidovaní 12 a více měs.

1999

2000

2001

Počet celkem

9771

12959

13529

14239

15229

15278

49

Z toho ţeny

4976

6415

6627

6805

7302

7723

421

Meziroční nárůst celkem

3634

3188

570

710

990

49

x

Podíl DE celkem v %

40,54

51,46

53,63

53,72

56,28

54,94

-1,34

Podíl DE ţen v %

42,18

51,73

53,76

53,78

56,28

55,85

-0,43

Stav k 31. 12. let 2002 2003

2004

+ - 04/03

Na konci roku bylo déle neţ 12 měsíců evidováno celkem 15.278 uchazečů, z toho 7.723 ţen. Tento počet představoval 54,94 % všech evidovaných uchazečů a u skupiny ţen dosahoval podíl 55,85 %. Meziročně se počet dlouhodobě evidovaných zvýšil pouze nepatrně o 49 osob, u ţen pak nárůst představoval 421 osob. Loňský meziroční přírůstek ve výši 49 osob se ve srovnání s přírůstkem roku 2003 sníţil o 941 osob. Na dlouhodobé evidenci má vyšší podíl skupina ţen, jak jiţ bylo výše uvedeno, ale meziročně se její podíl sníţil mírně o 0,43 %. Podíl celkového počtu DE uchazečů však klesl výrazněji o 1,34 %. Uchazeči evidovaní 12 - 24 měsíců představovali 31,5 % všech dlouhodobě evidovaných, coţ znamená, ţe evidovaní déle neţ 2 roky představovali 68,5 % jejich celkového počtu. Okresní průměr uchazečů o zaměstnání evidovaných déle neţ 12 měsíců ve výši 54,94 % překročily pobočky Karviná s 57,78 % a Orlová s 55,97 %. Nejniţší podíl těchto osob je zaznamenán u poboček Český Těšín a Havířov, kde tyto osoby tvoří 51,22 % a 52,99 %. Meziročně se sníţil podíl DE uchazečů u všech poboček mimo pobočku Bohumín, která aţ do roku 2002 měla tento podíl jako jediná pod hranicí 50 %. V loňském roce byl u ní jako u jediné zaznamenán nárůst podílu o 1,5 % na 54,91 %, coţ však bylo stále nepatrně pod okresním průměrem. Přehled o vývoji počtu DE uchazečů u jednotlivých poboček zachycuje následující tabulka. UKAZATEL

ROK 2000

Přehled o počtu DE uchazečů k 31. 12. u jednotlivých poboček Karviná Havířov Orlová Bohumín Č.Těšín CELKEM 31,83 29,58 20,08 9,35 9,16 100,00

Podíl počtu DE uchazečů poboček na celkovém počtu DE uchazečů v okrese

2001

31,59

31,30

19,19

8,86

9,06

100,00

2002

31,53

30,42

19,88

9,04

9,13

100,00

2003

30,86

31,97

18,95

9,20

9,02

100,00

2004

30,61

32,73

18,83

9,03

8,80

100,00

Meziroční rozdíl

04/03

-0,25

0,76

-0,12

-0,17

-0,22

0,00

2000

56,45

46,76

54,29

48,17

50,08

51,46

2001

57,80

51,30

55,33

49,92

49,38

53,63

2002 2004

58,16 59,71 57,78

51,16 54,44 52,99

55,94 57,58 55,97

48,26 53,41 54,91

50,13 52,65 51,22

53,72 56,28 54,94

04/03

-1,93

-1,45

-1,61

1,50

-1,43

-1,34

Podíl DE uchazečů poboček na celkovém počtu uchazečů poboček Meziroční rozdíl

2003

Z kvalifikační struktury uchazečů o zaměstnání evidovaných déle neţ 12 měsíců vyplývá, ţe 7.718 osob, tj. 50,52 % všech DE uchazečů, je vyučeno v oboru. Jejich počet i podíl meziročně vzrostl o 269 osob a 1,6 %. Ve všech zbývajících skupinách, z nichţ druhý nejvyšší podíl zaujímají uchazeči se základním nebo nedokončeným vzděláním (5.918, tj. 38,74 %), došlo meziročně k poklesu jak počtu, tak i podílu. Právě u nekvalifikovaných DE uchazečů klesl jejich počet nejvíce, a to o 142 osob. Jejich podíl pak klesl o 1,06 %. Z pohledu jednotlivých mikroregionů vyplývá, ţe nejvyšší podíl DE uchazečů se základním vzděláním je u pobočky Bohumín (48,5 %) a nejniţší u pobočky Havířov (32 %). Pobočka Havířov má naopak nejvyšší podíl DE uchazečů s vyučením, a to 55,9 %. Nejniţší podíl zaznamenala pobočka Bohumín s 42,5 %. Pobočka Český Těšín má nejvyšší podíl těchto osob se střední odbornou školou, a to 9,4 %, s gymnáziem (3,1 % ), a s vysokou školou 38



(1,8 %). Nejniţší podíl DE se SOŠ má opět pobočka Bohumín s 5,2 %., s gymnáziem a vysokou školou pobočka Karviná s 2,1 % a 0,6 %. U pobočky Český Těšín nebyl ani jeden DE uchazeč s VOŠ. Z věkové struktury DE uchazečů vyplývá, ţe nadále je nejvíce těchto osob ve věku 40-49 let. Jedná se o 4.192 osob, tj. 27,44 %. Nejvyšší meziroční přírůstek ale zaznamenala skupina DE uchazečů ve věku nad 50 let, a to o 278 osob, přičemţ podíl vzrostl o 1,74 % na 25,45 %. Nejvyšší meziroční pokles o 259 osob a 2,42 % zaznamenali DE uchazeči ve věku 20-29 let. Z pohledu jednotlivých mikroregionů dosahovala nejvyššího podílu DE uchazečů ve věku do 19 let a 20 – 29 let pobočka Bohumín, u níţ tyto osoby dosahovaly 4,2 % a 22,6 %. Nejvyšší podíl ve výši 25,4 % dosahovala u skupiny 30-39 letých pobočka Orlová, u 40-49 letých s 29,84 % pobočka Český Těšín a u uchazečů nad 50 let pobočka Havířov s 27 %. Naopak nejniţší podíl ve skupině do 19 let dosahovala pobočka Havířov s 2,3 %, u skupiny 20-29 let pobočka Orlová s 19,4 %, u skupiny 30-39 let pobočka Český Těšín s 22 %, ve věku 40-49 let pobočka Bohumín s 24,2 % a nad 50 let pobočka Český Těšín s 23,1 %. Z pohledu délky evidence bylo nejvíce DE uchazečů ve skupině evidovaných po dobu 12 aţ 24 měsíců. Jednalo se o 4.869 osob, které představovaly 31,87 % všech DE uchazečů. Nejvyšší meziroční přírůstek o 767 osob však zaznamenala skupina evidovaných déle neţ 5 let, jejíţ počet vzrostl na 4.042 osob. Meziročně tím vzrost podíl této skupiny o 4,95 %, tj. na 26,46 %. Naopak nejvyšší pokles o 491 osob zaznamenala skupina DE uchazečů evidovaných 36-60 měsíců, jejíţ podíl klesl o 3,30 % na 22,71 %. Nejvyšší podíl DE uchazečů z pohledu délky evidence 12 – 24 měsíců byl u pobočky Český Těšín, a to 34,9 %, a s délkou evidence 24-36 měsíců u pobočky Bohumín, a to 21,6 %. Uchazeči s délkou evidence 36-60 měsíců dosahovali nejvyššího podílu u pobočky Orlová (23,5 %) a 60 a více měsíců u pobočky Karviná (30,6 %). Ta měla současně nejniţší počet DE uchazečů s délkou evidence 12 – 24 měsíců (29 %) a 24-36 měsíců (18 %). Nejméně osob s evidencí 36-60 měsíců pak měla pobočka Český Těšín s 21,5 % a nad 5 let pobočka Bohumín s 20,3 %. Do dlouhodobé evidence nad 12 měsíců přešlo v průběhu roku 2004 celkem 8.207 osob dříve evidovaných s evidencí do 12 měsíců. Ve stejném období bylo z evidence uchazečů vyřazeno 7.022 uchazečů s evidencí delší neţ 1 rok. Tento počet byl o 825 osob, tj. 13,3 %, vyšší neţ v předchozím roce 2003. Ve všech skupinách zachycujících předchozí délku evidence vyřazených uchazečů se jejich počet zvýšil. V podílovém vyjádření však došlo k poklesu u dvou skupin, a to u evidovaných 12 – 24 měsíců o 2,8 % a 36 – 60 měsíců o 1,4 %. U těchto dvou skupin však počet vyřazených vzrostl ve srovnání s rokem 2003 o 248 a 49 osob. V absolutním počtu se nejvíce meziročně zvýšil počet vyřazených s evidencí nad 5 let, a to o 297 osob při nárůstu podílu o 3,3 %. O 231 osob se rovněţ meziročně zvýšil také počet vyřazených s evidencí 2 – 3 roky, při nárůstu podílu vyřazených v této skupině o 1 %. Z celkového počtu 7.022 vyřazených dlouhodobě evidovaných uchazečů bylo 1.435, tj. 20,4 %, vyřazeno formou aktivní politiky zaměstnanosti. Přehled o vyřazování dlouhodobě evidovaných uchazečů od roku 1999 zachycuje následující tabulka. Z ní vyplývá, ţe se průběţně zvyšuje počet vyřazených uchazečů s evidencí nad 12 měsíců, avšak podíl aktivní politiky zaměstnanosti na jejich vyřazení od roku 2002 klesá. Počet vyřazených dlouhodobě evidovaných uchazečů v létech: Ukazatel

1999

2000

2001

2002

2003

2004

rozdíl 04/03

Vyřazeni celkem

2 318

3 874

6 231

5 807

6193

7022

829

z toho prostřed. APZ bez rekvalifikací

619

1 215

2 045

1 769

1644

1435

-209

podíl APZ na celkem

26,70

31,36

32,82

30,46

26,55

20,44

-6,11

Pasivní forma + ostatní důvody vyřazení

1699

2 659

4186

4038

4549

5587

1038

Z přehledu vyplývá, ţe se meziročně zvyšuje celkový počet vyřazených dlouhodobě evidovaných uchazečů. Pokud srovnáme podíl aktivní politiky zaměstnanosti na jejich vyřazování, dochází od roku 2002 k jeho poklesu. Poslední meziroční pokles podílu vyřazených APZ dosahoval 39



6.11 %. Na celkovém počtu 4.069 uchazečů vyřazených aktivní politikou zaměstnanosti se vyřazení dlouhodobě evidovaní uchazeči podíleli 35,3 %. Z hlediska jednotlivých poboček podílejících se na vyřazování dlouhodobě evidovaných uchazečů bylo nejvíce osob vyřazeno u pobočky Havířov, a to 33,7 %. Nejniţší podíl ve výši 10,3 % byl u pobočky Český Těšín. Pokud hodnotíme podíl dlouhodobě vyřazených u jednotlivých poboček k jejich celkovému počtu vyřazených, pak nejvyšší podíl těchto osob vyřadila pobočka Karviná s 36,2 % a pobočka Havířov s 35,6 %. Nejniţší podíl zaznamenala pobočka Český Těšín s 33,6 %. U zbývajících poboček Orlová a Bohumín dosáhl podíl vyřazených DE uchazečů přibliţně stejné hodnoty pohybující se ve výši 34,7 % a 34,6 %. Z hodnocení podílu DE uchazečů vyřazených formou aktivní politiky zaměstnanosti k celkovému počtu vyřazených uchazečů prostřednictvím aktivní politiky, dosáhla nejvyššího podílu pobočka Český Těšín s 34,1 % a Orlová s 21,5 %. Nejniţší podíl byl zaznamenán u pobočky Karviná, kde dosáhl výše 16,2 %. U poboček Havířov dosáhl 19,9 % a Bohumín 18,1 %. Průměrná délka evidence uchazeče evidovaného k 31. 12. 2004 dosáhla v rámci okresu 823 dnů, přičemţ u ţen činila 819 dnů. Meziročně se zvýšila o 37 dnů u uchazeče celkem i u ţen. Nejvyšší průměrná délka evidence uchazeče byla zjištěna u pobočky Karviná, kde činila 941 dnů, přičemţ její meziroční nárůst představoval v průměru 56 dnů na jednoho uchazeče. Nejkratší průměrná délka evidence byla u pobočky Český Těšín, kde dosahovala 737 dnů, coţ bylo o 204 dnů na 1 uchazeče méně neţ u karvinské pobočky. U skupiny evidovaných ţen byla nejvyšší průměrná délka zjištěna u pobočky Orlová, kde činila 877 dnů a ve srovnání s koncem roku 2003 se zvýšila o 26 dnů. Nejniţší průměrná délka evidence u uchazeček byla u pobočky Havířov, a to 756 dnů. Průměrná délka evidence všech uchazečů o zaměstnání, kteří prošli v průběhu roku 2004 evidencí, činila 694 dnů a meziročně se zvýšila o 49 dnů. U skupiny ţen pak dosahovala 690 dnů a meziročně vzrostla o 43 dnů. Pořadí jednotlivých poboček s ohledem na nejvyšší a nejniţší průměrnou délku odpovídá pořadí u předchozího stavového ukazatele. Průměrná délka uchazečů vyřazených v posledním čtvrtletí roku 2004 dosáhla 466 dnů a u ţen 429 dnů. 3.5. Struktura uchazečů o zaměstnání podle výše nároku na podporu v nezaměstnanosti (do 10/2004 na hmotné zabezpečení uchazečů) Podpora v nezaměstnanosti dosahovala ve 4. čtvrtletí 2004 průměrné výše 3.922 Kč. Ve srovnání s rokem 2003 vzrostla o 939 Kč. Ve srovnání se 3. čtvrtletním 2004 pak činil nárůst 865 Kč. Ten byl pravděpodobně ovlivněn změnou ZoZ, který z nároku na podporu vyčlenil absolventy škol, jenţ měli dříve nárok na HZ stanovené na úrovni ţivotního minima a kteří s ohledem na vyšší počty sniţovali průměrnou výši nároku všech ostatních uchazečů v daném čtvrtletí. Rok

Průměrná výše nároku na podporu (dříve HZ) v jednotlivých čtvrtletích let I.

II.

III-

IV.

2000

2803

2625

2535

2639

2001

2836

2711

2606

2674

2002

2949

2869

2800

2800

2003

3132

2957

2891

2983

2004

3250

3197

3067

3922

Rozdíl 2004/2003

118

240

176

939

Následující přehled zachycuje podíl uchazečů s nárokem na podporu v nezaměstnanosti v rozčlenění do skupin podle její výše. Meziročně se zvýšil podíl uchazečů s nárokem na podporu u 6 skupin rozdělených podle výše nároku od 2.501 Kč. Pokles podílu uchazečů zaznamenaly první dvě skupiny, a to evidovaní s podporou ve výši do 1.500 Kč a s podporou ve výši 1.501 – 2.500 Kč. Důvodem u první skupiny je zvyšující se minimální mzda, takţe u většiny profesí dosahuje i při polovičním pracovním úvazku nárok na podporu zpravidla hodnoty vyšší neţ 1.500 Kč. U druhé skupiny je velmi zřetelný vliv vyčlenění absolventů škol z nároku na podporu v nezaměstnanosti v případech, ţe nesplňují podmínku odpracovaného 1 roku v posledních 3 letech od zaevidování. Jelikoţ jejich dřívější nárok 40



dosahoval 50 % ţivotního minima, byly tyto osoby v minulosti zařazovány především v této kategorii od 1.501 do 2.500 Kč. V absolutním vyjádření to představuje meziročně pokles o 1.568 osob (z 2.503 na 935 osob), tj. o 62,6 %.

Skupiny UoZ podle výše podpory (dříve HZ)

Podíl uchazečů podle výše nároku na podporu k datu 31. 12. let 2001

2002

2003

2004

Rozdíl 04/03

1.500 Kč

10,8

7,7

8,0

6,6

-1,4

1.501 – 2.500 Kč

52,3

52,9

45,8

22,8

-23,0

2.501 – 3.500 Kč

14,4

14,4

18,6

26,3

7,7

3.501 – 4.500 Kč

8,3

9,9

9,7

13,6

3,9

4.501 – 5.500 Kč

5,6

6,2

6,3

9,8

3,5

5.501 – 6.500 Kč

3,5

3,8

4,2

6,5

2,3

6.501 – 7.500 Kč

2,0

2,2

2,8

4,7

1,9

8.501 a více Kč

3,1

2,9

4,6

9,7

5,1

do

Jelikoţ došlo od 1. pololetí 2004 k rozšíření stupnice podle výše podpory o další tři poloţky, které se dříve nesledovaly, je podíl uchazečů za rok 2004 uváděn s poslední výší 8.501 a více bez rozčlenění. Z 9.7 % uchazečů, kteří měli nárok na tuto podporu, jich 6 % mělo nárok na podporu ve výši nad 9500 Kč.

IV. CIZINCI NA TRHU PRÁCE A NAŠI OBČANÉ V CIZINĚ K 31. 12. 2004 bylo v okrese evidováno celkem 3.840 platných povolení vydaných cizincům a informačních karet občanům EU, EHP a Švýcarska. Z tohoto celkového počtu bylo vydáno pouze 36 povolení, tj. 0,9 %, v rámci kontraktů. V ostatních případech se jednalo o individuální případy. Na celkovém počtu cizinců a občanů EU, EHP se nejvyšší měrou podílelo 2.296 Poláků, kteří představovali 59,8 % jejich celkového počtu, a 1.508 občanů Slovenské republiky, kteří představovali 39,3 %. Zbývajících 36 osob bylo jinými státními příslušníky, z toho 7 v rámci EU a EHS a 29 mimo Evropu. Následující přehled zachycuje celkový počet cizinců a občanů EU, EHP a Švýcarska, kteří k 31. 12. 2004 mohli pracovat buď na základě povolení k zaměstnání nebo na základě registrované informační karty. Ukazatel

Rozdíl 12 2004/2003


30.6.2004

31.12.2004

absolutně

v%

Počet platných povolení vč. informačních karet+RK

3847

3659

3840

-7

-0,2

z toho individuální

3812

3621

3804

-8

-0,2

35

38

36

1

2,9

z toho občané Polska

2237

2096

2296

59

2,6

z toho občané Slovenska

1561

1524

1508

-53

-3,4

z toho kontrakty

Nejvyšší počty občanů EU a EHP a ostatních cizinců (nad 10 osob) byly u zaměstnavatelů v následujících odvětvích dle OKEČ: Odvětví činnosti OKEČ

Kód

Občané EU,EHP

Ostatní cizinci

Celkem

C – Těţba nerostných surovin

10-14

2981

12

2993

DJ - výroba kovů a kovodělných výrobků

27,28

98

0

98

G - Obchod,opravy motor.vozidel a spotřebního zboţí

50-52

79

4

83

85

64

2

66

60-64

27

0

27

N - Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti I - Doprava, skladování, spoje

41



Odvětví činnosti OKEČ

Kód

Občané EU,EHP

Ostatní cizinci

Celkem

90-93

24

1

25

29

21

0

21

K - Činnosti v oblasti nemovitostí, podnikat.činnosti

70-74

19

0

19

DL - výroba elektrických a optických přístrojů

30-33

15

0

15

DM - výroba dopravních prostředků

34,35

8

6

14

O - Ostatní veřejné, sociální a osobní sluţby DK - výroba strojů a zařízení

Nejvíce cizinců a občanů EU a EHP (v počtu nad 10 osob) bylo zaměstnáváno na našem území k 31. 12. 2004 v profesích uvedených v následující tabulce. Pro názornost uvádíme rovněţ počet uchazečů, kteří o uvedenou profesi mají zájem. Úřad práce nemůţe ovlivnit přednostní přijímání našich uchazečů o zaměstnání na místech obsazovaných občany EU a EHP. Z rozboru vyplývá, ţe např. počet občanů EU a EHP dosahuje, např. u profese horníků, více neţ 13 násobku počtu uchazečů, u profese obsluhy strojů a práce na ţelezničním svršku více neţ 11 násobku, u profesí ředitelů podniků a lékařů 4 násobku a u učitelů vysokých škol a obsluţných prací na důlním zařízení více neţ 2 násobku. KZAM

Název profese

UoZ

EU,EHP

cizinci

Úhrnem

711 712 311 722 222 818 713 811 724 721 832 812 913 245 831

Horníci při dobývání surovin, dělníci pro práci s výbušn. a kameníci Stavební dělníci hlavní stavební výroby a pracovníci v příb. oborech Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech Kováři, nástrojaři, zámečníci a pracovníci v příbuzných oborech Odborní zdravotničtí a veterinární pracovníci Obsluha strojů a zařízení pro práce na ţelezničním svršku Kvalifikovaní dělníci zajišťující dokončovací stavební práce a pracov. Obsluha důlního zařízení, razicích štítů a zařízení na zprac. nerostů Mechanici, seřizovači, opraváři elektrických a elektronických zařízení Formíři, svářeči, výrobci a opraváři výrobků z plechů, potápěčské čety . Řidiči motorových vozidel Obsluha zařízení na zpracování kovů Pomocníci, uklízeči a pradláci Umělečtí pracovníci, novináři a redaktoři Řidiči ţelezničních kolejových vozidel a dělníci v příbuzných oborech

218 1408 629 1117 12 3 610 13 531 196 979 65 2120 53 28

2858 300 186 62 48 34 32 29 27 24 17 16 15 11 10

13 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0

2871 300 186 62 48 34 33 29 27 24 17 16 15 11 10

1.

Cizinci

K 31. 12. 2004 bylo nadále evidováno 414 platných povolení k zaměstnání. Z tohoto počtu bylo 385 povolení vydáno občanům z EU, EHP (Polsko 382 , Nizozemí 2 , Finsko 1). Zbývajících 29 povolení bylo vydáno ostatním cizincům mimo EU, EHP a Švýcarsko. Následující přehled zachycuje platná povolení vydaná cizincům k 31. 12. 2003 – 2004 (mimo státy EU,EHP a Švýcarska). Ukazatel

Rozdíl 12 2004/2003


30.6.2004

31.12.2004

absolutně

V%

Platná povolení pro cizince (mimo EU,EHP)

37

32

29

-8

-21,6

z toho individuální

37

32

29

-8

-21,6

0

0

0

0

0,0

z toho na základě kontraktů

Následující tabulka zachycuje strukturu cizinců podle státní příslušnosti. V uvedeném přehledu schází ještě 2 Nizozemci, 1 Fin a 382 Poláků, kteří měli k 31. 12. 2004 nadále platná původně vydaná povolení k zaměstnání cizince. Jelikoţ se jedná o občany EU a EHP, nejsou v tomto přehledu zahrnuti. 42

Úřad práce v Karviné Ukazatel

Analýza trhu práce za rok 2004 Rozdíl 12 2004/2003


30.6.2004

31.12.2004

absolutně

V%

Argentina

1

1

1

0

0,0

Austrálie

0

1

0

0

X

Bulharsko

11

10

12

1

9,1

Indie

3

3

3

0

0,0

Japonsko

7

7

4

-3

-42,9

Kanada

1

2

2

1

100,0

Makedonie

4

0

1

-3

-75,0

Mexiko

1

1

1

0

0,0

Rusko

2

1

1

-1

-50,0

Singapur

4

3

2

-2

-50,0

Ukrajina

1

1

1

0

0,0

USA

2

2

1

-1

-50,0

Celkem

37

32

29

-8

-21,6

Z tabulky vyplývá, ţe meziročně se počet cizinců s vydaným povolením k 31. 12. 2004 v porovnání s počty povolení u stejných státních příslušností sníţil o 8 osob. Nejvíce povolení k zaměstnávání bylo vydáno Bulharům pro výkon profese horník (41,4 %), a poté pro výkon vedoucích funkcí ředitelů a prezidentů velkých organizací Japoncům (13,8 %). Nejvíce povolení bylo vydáno pro odvětví těţby nerostných surovin (12), dále pro odvětví výroby dopravních prostředků (6), obchod (4) a odvětví vzdělávání (3). U ostatních 4 odvětví se počty vydaných povolení pohybovaly v rozsahu 1 – 2. Mimo tyto osoby byly v rámci § 98, písm. a-e, j a k ZoZ zaevidovány další tři osoby z Rumunska, Ukrajiny a USA. 2. Občané Evropské unie, EHP a Švýcarska Občané EU a EHP působili k 31. 12. 2004 na našem území v počtu 3.808 osob. Z uvedeného počtu mělo 385 z nich ještě platná povolení k zaměstnání a zbývajících 3.423 osob bylo evidováno na základě informačních karet. Nejvíce občanů z EU a EHP, tj. 2.296 osob, bylo z Polska. Ti tvořili 60,3 % všech občanů EU a EHP. 1.508 osob, tj. 39,6 %, bylo ze Slovenska. Spolu tyto dvě skupiny tvořily 99,9 % všech občanů EU a EHP registrovaných na informačních kartách. Zbývající 0,1 % tvořili 2 občané Finska a 2 občané Nizozemí. Meziročně vzrostl na našem území počet Poláků o 59 osob a počet Slováků klesl o 53 osob. Následující přehled zachycuje strukturu občanů EU a EHP podle státní příslušnosti v průběhu posledního roku bez ohledu na to, zda tyto osoby pracovaly na základě povolení nebo dříve RK a nyní informační karty. Ukazatel

Rozdíl 12 2004/2003


30.6.2004

31.12.2004

absolutně

v%

Belgie

1

1

0

-1

-100,0

Dánsko

1

0

0

-1

-100,0

Finsko

1

2

2

1

100,0

Itálie

2

0

0

-2

-100,0

Nizozemí

4

2

2

-2

-50,0

Polsko

2237

2096*

2296**

59

2,6

Slovinsko

1

0

0

-1

-100,0

Slovensko

1561

1524

1508

-53

-3,4

Velká Británie

2

2

0

-2

-100,0

Státy EU, EHP 3810 3627 3808 -2 -0,05 *) z toho 1978 povolení, 38 kontrakty a 80 registrač. karet **) z toho 346 povolení, 36 kontrakty a 1914 informačních karet

Z profesní struktury občanů EU, EHP vyplývá, ţe 75,1 % z nich bylo registrováno pro výkon profese horník. Jednalo s o 2.858 osob. V následujícím přehledu jsou zachyceny profese nejčastěji vykonávané občany EU a EHP (v počtu 10 více): 43


Analýza trhu práce za rok 2004 Počet obč. EU,EHP na informačních kartách

Název profese

KZAM 711


712

Stavební dělníci hlavní stavební výroby a pracovníci v příbuzných oborech

311


722


222

Odborní zdravotničtí a veterinární pracovníci

818

Obsluha strojů a zařízení pro práce na ţelezničním svršku

713

Kvalifikovaní dělníci zajišťující dokončovací stavební práce a pracovníci..

811

Obsluha důlního zařízení, razicích štítů a zařízení na zpracování nerostů

724

Mechanici, seřizovači, opraváři elektrických a elektronických zařízení a přístrojů

721

Formíři, svářeči, výrobci a opraváři výrobků z plechů, potápěčské čety ..

832

Řidiči motorových vozidel

812

Obsluha zařízení na zpracování kovů

913

Pomocníci, uklízeči a pradláci

245

Umělečtí pracovníci, novináři a redaktoři

831

Řidiči ţelezničních kolejových vozidel a dělníci v příbuzných oborech

2858 300 186 62 48 34 32 29 27 24 17 16 15 11 10

Přehled o podílu zahraniční zaměstnanosti na zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích (subjekty s 25 a více zaměstnanci) přináší následující tabulka: Zaměstnanost Státy EU,EHP a k 31. 12. 2004 Švýcarsko

Odvětví činnosti F – Stavebnictví

Ostatní cizinci

Souhrn

Podíl cizinců v%

441 2981 3 21 79 15 98 24 1 5 64 3 19 5 2 2 8 27 4 1 4 1 0 0 0 0 0 0 0 0

2 12 0 0 2 6 4 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 1 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0

Q - Exteritoriální organizace a spolky

2263 16779 78 657 3341 886 5964 1821 77 387 4958 294 2362 753 302 328 2001 5562 1309 358 5697 1568 36 30 409 3244 0 0 0 0

443 2993 3 21 81 21 102 24 1 5 64 3 19 5 2 2 11 28 4 1 6 1 0 0 0 0 0 0 0 0

19,58 17,84 3,85 3,20 2,42 2,37 1,71 1,32 1,30 1,29 1,29 1,02 0,80 0,66 0,66 0,61 0,55 0,50 0,31 0,28 0,11 0,06 0,00 0,00 0,00 0,00 x x x x

Celkem

61464

3808

32

3840

6,25

C – Těţba nerostných surovin A - Zemědělství a myslivost, lesnictví DK - výroba a opravy strojů a zařízení G - Obchod, opravy motorových vozidel a výroba pro os. spot. DL - výroba elektrických a optických přístrojů DJ – výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků O - Ostatní veřejné, sociální a osobní sluţby DN - zpracovatelský průmysl jinde neuvedený H – Ubytování a stravování N – Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti J - Finanční zprostředkování K - Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu a podnikatelské čin. DE – výroba vlákniny, papírů a výrobků z papíru DH – výroba pryţových a plastových výrobků DI - výroba ostatních nekovových minerálních výrobků DM - výroba motorových vozíků, přívěsů, návěsů I - Doprava, skladování, spoje DA – výroba potravinářských výrobků, nápojů, tab. výr. DB – výroba textilií, textilních a oděvních výrobků M – Vzdělávání E - Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody DC – výroba usní a výrobků z usní DD – zpracování dřeva, výroba dřevěných výrobků, kr. nábytku DG – výroba chemických látek, přípravků, léčiv, chem. vl. L - Veřejná správa; obrana; sociální zabezpečení B - Rybolov, chov ryb DF – výroba koksu, jadrných paliv, rafinérské zpracování ropy P - Domácnosti zaměstnávající personál

Z uvedených informací vyplývá, ţe převáţná většina zahraničních zaměstnanců (občané EU, EHP a ostatních cizinců) je zaměstnána v těţebním průmyslu v profesi důlních dělníků nebo důlních 44



techniků. K 31. 12. 2004 bylo nejvíce těchto osob zaměstnáno v důlních závodech okresu prostřednictvím dodavatelských firem, které doplnily zaměstnanost 2.408 občany EU a EHP. Ti představovali 80,5 % všech zahraničních zaměstnanců pracujících v odvětví těţby nerostných surovin. Důlní závody se svou zahraniční zaměstnaností podílely na počtu zahraničních pracovníků odvětví těţby nerostných surovin 19,5 %. Pokud hodnotíme počty registrovaných občanů EU, EHP, cizinců na povolení i registrace, dosahuje tato skupina zahraničních zaměstnanců nejvyššího podílu na zaměstnanosti v odvětví stavebnictví, a to 19,6 %. Aţ poté se zařadilo odvětví těţby nerostných surovin se 17,8 %. Podíl těchto zahraničních zaměstnanců na zaměstnanosti ostatních odvětví je nízký a nedosahuje ani 4 %. Ve srovnání s předchozím rokem 2003 se počet povolení a registrací zahraničních zaměstnanců, kteří pracovali v důlních závodech našeho okresu, zvýšil nepatrně, a to o 60 osob, coţ představovalo nárůst o 2 %. Nepatrný pohyb byl zaznamenán u důlních závodů, u nichţ počet zahraničních zaměstnanců vzrostl pouze o 7 osob. O 51 osob se zvýšil počet u dodavatelských firem. V průběhu roku 2005 začalo podnikat na našem území 5 nových subjektů, které registrovaly prostřednictvím informačních karet zaměstnané občany EU a EHP. Naši občané v cizině V průběhu roku 2004 bylo posouzeno celkem 163 ţádostí občanů (z toho 105 ţen), kteří měli zájem pracovat v zahraničí. Na MPSV bylo pak odesláno celkem 7 ţádostí, z toho pro 5 ţen, o práci v SRN a Švýcarsku. Ve všech případech se jednalo o práci na 18 měsíců. 7 osob, z toho 4 ţeny, obdrţely předběţnou pracovní smlouvu a 1 muţ dosud příslib nedostal. Mimo tento počet byly v roce 2004 uspokojeny další 2 ţádosti ţen, které si podaly ţádost ještě v roce 2003. Celkem obdrţelo předběţnou pracovní smlouvu 9 občanů, z toho 6 ţen. V 8 případech, z toho u 5 ţen, se jedná o práce v oboru gastronomie a v 1 případě u ţeny o administrativní práce. Mimo tento počet došlo na základě vlastní aktivity občanů dalších 60 předběţných příslibů, z toho 28 pro ţeny. Větší část opět bude směřovat do gastronomie (44/25) a zemědělství (10/2). 6 osob, z toho 1 ţena, má moţnost výkonu pomocných prací. 3 ţádosti byly v tomto období občany odmítnuty pro nezájem. Ve srovnání s rokem 2003 se sníţil počet ţadatelů o informace o 32 osob. O 3 se sníţil rovněţ počet podaných ţádostí o práci v zahraničí. Počet všech uspokojených ţadatelů se nezměnil a byl v obou létech stejný. O 5 případů se sníţil počet předběţných pracovních smluv, které si zájemci vyřizovali sami z vlastní iniciativy.

V. KONTROLNÍ ČINNOST Pracovníky kontrolního oddělení bylo v roce 2004 provedeno celkem 122 vnějších kontrol, z toho 120 v soukromém sektoru a 2 ve veřejném sektoru. U zaměstnavatelů veřejného sektoru bylo zjištěno v 8 případech porušení zákoníku práce, předpisů o zaměstnanosti a mzdě. V soukromém sektoru bylo zjištěno porušení uvedených předpisů ve 475 případech. Za porušení pracovně právních předpisů bylo uloţeno 108 sankcí v celkové výši 718 600 Kč a 8 sankcí pořádkových v celkové výši 40 tisíc Kč. Statistický přehled o počtu kontrol a uloţených sankcí v průběhu posledního roku zachycuje následující tabulka. Dlouhodobý přehled o počtu kontrol a sankcí hmotně právních od roku 1992 je pak součástí tabulkových příloh. *v tisících Kč Počet kontrol a výše uloţených pokut 31.12.2003

30.6.2004

31.12.2004

Rozdíl 12 2004/2003

Počet vnějších kontrol

78

52

122

44

Počet uloţených pokut hmotněprávních

39

34

108

69

291,8

216,4

718,6

426,8

67

4

8

-59

430,0

20,0

40,0

-390,0

Ukazatel

Výše pokut hmotněprávních* Počet uloţených pořádkových pokut Výše pokud pořádkových*

Mezi nejčastější porušení zákoníku práce a jeho prováděcích předpisů patřilo porušení ustanovení § 32, odst. 3, § 36, odst. 1, § 60, odst. 2, § 94 a § 236. U kontrol zákona o zaměstnanosti 45



se nejčetněji vyskytovalo porušení ustanovení § 1, odst. 6 a § 19. V oblasti mzdových předpisů docházelo nejčastěji k porušování ustanovení § 4, odst. 1 a 4, § 6, § 7 a § 14 zákona o mzdě a § 2, odst. 1 a § 17 nařízení vlády č. 333/1993 Sb. Ve srovnání s předchozím rokem se počet kontrol v roce 2004 zvýšil o 44. Počet uloţených hmotně právních sankcí meziročně vzrostl o 69, přičemţ výše sankcí hmotně právních se zvýšila o 426,8 tisíc Kč. U pořádkových pokut došlo meziročně k poklesu jejich počtu o 59 a jejich výše o 390 tisíc Kč, a to v souvislosti s doporučením MPSV s ohledem na krátké odvolací lhůty.

INSOLVENCE ZAMĚSTNAVATELŮ V ROCE 2004 Za celou dobu platnosti zákona č. 118/2000 Sb. bylo zveřejněno u zdejšího ÚP celkem 294 návrhů na podání konkurzu. V průběhu roku 2004 se jednalo o 68 návrhů, z nichţ bylo jiţ 34 odvoláno nebo zamítnuto. V průběhu roku 2004 bylo podáno občany celkem 170 ţádostí k uspokojení mzdových nároků svých nesolventních zaměstnavatelů. Meziročně se počet těchto ţádostí zvýšil o 65 ţádostí, coţ představovalo nárůst o cca 62 %. Tyto ţádosti se vztahovaly k 12 zaměstnavatelům, jejichţ počet se však zvýšil ve srovnání s rokem 2003 pouze o 1. S nárůstem ţádostí souvisí také meziroční nárůst kladně vyřízených ţádostí, jejichţ počet vzrostl o 71, tj. na 160. Současně vzrostla také finanční částka, která byla vyplacena na úhradu neuspokojených mzdových nároků, a to o cca 1,465 mil. Kč. Rok 2003

1.pololetí 2004

Rok 2004

Počet podaných ţádostí

105

107

170

Počet firem, kterých se týkaly podané ţádosti

11

7

12

Počet kladně vyřízených ţádostí

89

103

160

1,923.182

2,129.067

3,388.045

Ukazatel

Celková částka vyplacená ÚP v Kč

Nadprůměrný nárůst byl zaznamenán jiţ v průběhu 1. pololetí 2004, kdy bylo podáno 63 % všech ţádostí za celý rok. Tento stav ovlivnila především insolvence zaměstnavatele odvětví výroby oděvů, která se týkala uspokojení nároků cca 100 osob.

POVOLOVÁNÍ VÝKONU ČINNOSTi DÍTĚTE Ustanovení § 121 nového zákonu o zaměstnanosti bylo realizována hned v prvním měsíci říjnu 2004. Do konce roku bylo poţádáno o vydání povolení výkonu umělecké činnosti pro 42 dětí a pro reklamní činnost 2 dětí. Ve všech případech bylo ţádostem vyhověno.

46



VI. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Na politiku zaměstnanosti bylo v roce 2004 vynaloţeno více neţ 312,437 milionů Kč. Ve srovnání s předchozím rokem 2003 se tyto náklady zvýšily o 5,53 %, přičemţ na nárůstu se z 95 % podílely náklady vynaloţené na pasivní politiku, tj. podpory v nezaměstnanosti, dříve hmotné zabezpečení uchazeče. Tato částka vynaloţená na podpory se meziročně zvýšila o 7,9 %. Nárůst výdajů poskytnutých na aktivní politiku zaměstnanosti se meziročně zvýšil o 0,81 %. Jejich podíl na celkových výdajích politiky zaměstnanosti dosahoval za uplynulý rok 31,9 %, coţ bylo o 1,5 % méně neţ v roce 2003. Přehled o výši výdajů na politiku zaměstnanosti zachycuje následující tabulka. Výdaje na politiku zaměstnanost (PZ) Ukazatel Výdaje na politiku zaměstnanosti celkem (PZ)

(v tis. Kč) Rozdíl 12 04/03


30.6.2004

31.12.2004

absolutně

v%

296 071,647

145 992,597

312 437,079

16 365,432

5,53

V tom na aktivní politiku (APZ)

98 999,000

39 231,982

99 799,676

800,676

0,81

V tom na pasivní politiku (PPZ)

197 072,647

106 760,615

212 637,403

15 564,756

7,90

33,4

26,9

31,94

-1,46

Podíl výdajů APZ na celkových výdajích PZ

Pouţití nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti bylo v roce 2004 ovlivněno změnou zákona o zaměstnanosti, který zrušil některé původní nástroje APZ a schválil nástroje nové. Zásadní změnou je zrušení samostatného nástroje APZ odborná praxe absolventů škol. Absolventy škol lze od 1. 10. 2004 uplatňovat na trhu práce v rámci nástroje SÚPM, tzv. vyhrazených míst. Rovněţ došlo k ukončení dříve uplatňovaného nástroje SÚPM pojmenovaného ROPO, v rámci něhoţ byla umoţněna absolventům škol praxe u organizačních sloţek státu (dříve rozpočtových organizací) a příspěvkových organizací. U nástroje SÚPM došlo k oddělení míst vyhrazených a zřízených. K jiţ stávajícím nástrojům pak přibyly nástroje překlenovací příspěvek, příspěvek na zapracování, příspěvek na dopravu a příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program. Z uvedeného důvodu jsou této kapitole některé údaje zařazeny ještě do poloţek, které v současnosti jiţ neexistují a spadají pod jiný nástroj. V průběhu roku 2004 bylo podáno celkem 1.486 projektů k vytvoření nových pracovních příleţitostí pro uchazeče o zaměstnání. Z uvedeného počtu bylo předkladatelem stornováno celkem 132 projektů, z toho nejvíce v rámci odborné praxe absolventů (62) a SÚPM na mzdy (53). Zamítnuto bylo celkem 188 projektů, z toho nejvíce opět nejvíce v rámci SÚPM na mzdy (83) a odborné praxe (71). Počet podaných projektů meziročně klesl o 9. Přijato a schváleno bylo 1.166 projektů na vytvoření pracovních příleţitostí v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, coţ bylo o 55 projektů více neţ v roce 2003. Z uvedeného počtu bylo 43 projektů v rámci VPP, 676 projektů v rámci SÚPM, z toho 53 na investice, 562 na mzdy a 51 v rámci SVČ, a dále 447 projektů k zajištění odborné praxe absolventů škol. Nejvíce projektů bylo schváleno v oblasti Karvinska (283 a Havířovska (235). Nejniţší počet byl v oblasti Orlovsko (64) a Bohumínsko (67). Následující přehled zachycuje počty pracovních příleţitostí vytvořených v rámci jednotlivých nástrojů APZ ve srovnání s rokem 2003. Ukazatel

Rozdíl 12 2004/2003


30.6.2004

31.12.2004

SÚPM u zaměstnavatelů - zřízení

139

54

110

-29

-20,9

SÚPM u zaměstnavatelů – na mzdy vyhraz.

242

127

424

182

75,2

SÚPM u zaměstnavatelů - ROPO

129

52

138

9

7,0

SÚPM – SVČ

71

23

51

-20

-28,2

Odborná praxe*

562

208

447

-115

-20,5

VPP

339

182

278

-61

-18,0

1

3

7

6

600,0

1483

649

1455

-28

-1,9

Chráněné dílny a pracoviště - zřízení Úhrnem

absolutně

* odborná praxe probíhala do 30. 9. 2004. Od 1. 10. 2004 v rámci nástroje SÚPM.

47

V%



V rámci nástrojů APZ bylo v roce 2004 vytvořeno celkem 1.455 pracovních příleţitostí pro uchazeče o zaměstnání. Meziročně se jejich počet sníţil o 28 míst. Pokles byl zaznamenán u většiny nástrojů APZ mimo SÚPM vyhrazených na mzdy, kam se přesunula od 1. 10. 2004 nově vytvořená místa pro absolventy škol z původního nástroje odborná praxe. K mírnému nárůstu došlo také u pracovních příleţitostí vytvořených v rámci dřívějšího nástroje SÚPM – ROPO a rovněţ u míst vytvořených v rámci chráněných dílen a pracovišť. U zbývajících nástrojů byl zaznamenán pokles počtu pracovních míst, přičemţ nejvyšší, mimo jiţ zmíněný nástroj OP, byl zaznamenán u nástroje VPP, kde meziročně klesl o 61 míst, dále pak u SÚPM na investice o 29 míst a u SÚPM – SVČ o 20 míst. Z celkového počtu vytvořených pracovních příleţitostí bylo nejvíce určeno pro skupinu absolventů škol, a to 585 míst, tj. 40,2 %. 731 osob, tj. 52,3 %, které na tato místa nastoupily, bylo ve věku do 25 let a 80 osob, tj. 5,7 %, ve věku nad 50 let. 73 osob, tj. 5,2 % uplatněných v rámci APZ, bylo osobami se zdravotním postiţením. Kvalifikační struktura všech pracovních míst vytvořených za rok 2004 byla následující: Stupeň vzdělání 2001

Struktura všech míst vytvořených v rámci APZ podle kvalifikace Počet Podíl 2002 2003 2004 2001 2002 2003

2004

Základní vzdělání

325

232

323

276

17,1

14,5

21,8

19,0

Vyučen v oboru

678

452

338

355

35,6

28,1

22,8

24,4

Úplné střední

819

811

730

699

43,1

50,5

49,2

48,0

Vysokoškolské

80

111

92

125

4,2

6,9

6,2

8,6

Celkem

1 902

1 609

1 483

1455

100,0

100,0

100,0

100,0

Meziročně se zvýšil počet pracovních míst, která byla určena pro uchazeče vyučené a vysokoškoláky. Pokles naopak zaznamenal počet pracovních míst vytvořených pro uchazeče se základním vzděláním. 1. Veřejně prospěšné práce (VPP) V roce 2004 bylo podáno celkem 44 projektů k vytvoření pracovních míst v rámci veřejně prospěšných prací. Jeden projekt byl zamítnut. V rámci 43 schválených projektů bylo vytvořeno celkem 278 pracovních míst. Většina, tj. 73 % těchto míst, vznikla pro uchazeče se základním vzděláním, 22,3 % pro uchazeče s vyučením v oboru a zbývajících 4,7 % pro uchazeče s úplným středním a vysokoškolským vzděláním. Nejvíce těchto míst bylo vytvořeno zaměstnavateli odvětví veřejné správy, sociálního zabezpečení a obrany, tj. u měst a obcí. Jednalo se o 40,3 % všech těchto míst. Zbývající místa vznikla v průmyslu (11,2 %), stavebnictví (5,4 %), obchodu a sluţbách (2,9 %) a školství (2,2 %). Nejvíce těchto míst vzniklo v mikroregionu Havířovsko, a to 133, tj. 47,8 %. 18,7 % těchto míst vzniklo v oblasti Bohumínsko a 13,7 % v oblasti Orlovsko. Nejméně těchto míst vzniklo v oblasti Českotěšínsko (9,4 % %) a Karvinsko (10,4 %). Na tato vytvořená místa v rámci VPP nastoupilo celkem 324 osob, z toho bylo 61,1 % se základním nebo nedokončeným vzděláním, 30,9 % s vyučením v oboru bez maturity, 7,4 % se středoškolským s maturitou a vysokoškolským vzděláním. Z uvedeného počtu uchazečů bylo 140 evidováno déle neţ 2 roky, 161 osob 12-24 měsíců a pouze 14 do jednoho roku. Z toho vyplývá, ţe cca 93 % takto umístěných osob patřilo mezi evidované déle neţ 1 rok. Zpět do evidence bylo zařazeno 158 z těchto umístěných, tj. 48,8 % jejich celkového počtu. Z celkového počtu bylo 22 osob se ZP, 85 ţen, 52 osob ve věku do 25 let a 46 osob ve věku nad 50 let. Průměrná výše sjednané finanční podpory činila 68.708 Kč. Průměrná doba trvání obsazení 1 místa činila 7 měsíců. Průměrná délka obsazení 1 místa 1 uchazečem trvala 9 měsíců. Ve srovnání s předchozím rokem 2003 se sníţil počet schválených projektů o 2, počet vytvořených míst o 61 a počet umístěných o 58 uchazečů o zaměstnání. 48



Nejvíce pracovních příleţitostí bylo v rámci tohoto nástroje vytvořeno v těchto profesích: KZAM 9161 3119 3460

Název profese

Sběrači odpadků, popeláři – dělník pro čištění města Ostatní techničtí pracovníci jinde neuvedení - mistři

Sociální pracovníci

Počet vytvořených míst 255 9 6

K 31. 12. 2004 bylo nadále evidováno celkem 207 aktuálních míst v rámci VPP, na nichţ bylo umístěno 184 uchazečů o zaměstnání, z toho 14 osob se zdravotním postiţením. 2. Společensky účelná pracovní místa (SÚPM vyhrazená a zřízená) Za účelem získání příspěvku v rámci SÚPM bylo podáno v roce 2004 celkem 862 projektů. Z uvedeného počtu bylo 116 projektů zamítnuto a 70 projektů bylo stornováno předkladateli. Celkem tedy bylo schváleno 676 projektů k vytvoření 723 pracovních příleţitostí pro uchazeče o zaměstnání. V rámci nástroje SÚPM byly do 30. 9. 2004 poskytovány příspěvky na investice, na mzdy, na SVČ a v rámci tzv. ROPO, tj. absolventi v organizačních sloţkách státu (dříve rozpočtové organizace) a v příspěvkových organizacích. Od 1. 10. 2004 došlo v souvislosti se změnou ZoZ k některým změnám, a to např. v charakteristice míst na vyhrazená (dříve mzdy), zřízená a za účelem SVČ. Došlo ke zrušení dřívějšího ROPO a v rámci vyhrazených pracovních míst se začalo řešit uplatňování absolventů škol na trhu práce, kteří do 30. 9. 2004 získávali pracovní zkušenosti v rámci jiţ nyní zrušeného nástroje odborná praxe. V rámci nástroje SÚPM (mzdy-vyhrazená místa) bylo vytvořeno celkem 562 pracovních příleţitostí pro uchazeče o zaměstnání, z toho pro 138 absolventů škol v rámci tzv. ROPO do 30. 9. 2004. Dalších 110 pracovních míst bylo zřízeno s příspěvkem na investice a 51 míst vzniklo v rámci samostatně výdělečné činnosti uchazečů o zaměstnání. Nejvíce míst (v rámci SÚPM bez SVČ) vzniklo pro uchazeče s úplným středoškolským vzděláním, a to 45,2 %. Druhý nejvyšší podíl zaznamenala s 39,8 % místa pro vyučence a 9,5 % místa pro osoby se základním vzděláním. 5,4 % tvořila místa určená pro vysokoškoláky. Nejvíce míst v rámci SÚPM vzniklo v oblasti Karvinska (41 %), a Havířovska (30,8 %). Shodný podíl ve výši 9,7 % zaznamenaly oblasti Orlovsko a Bohumínsko a 8,7 % oblast Českotěšínska. Nejvíce míst, tj. 361, 53,7 %, vzniklo v rámci SÚPM u zaměstnavatelů v odvětví sluţeb a obchodu. 12,8 % těchto míst vzniklo v průmyslu a 5,7 % v odvětví stavebnictví. V ostatních odvětvích byl jejich podíl niţší neţ 5 %. Na uvedená SÚPM nastoupilo celkem 591 uchazečů o zaměstnání. Z uvedeného počtu bylo 43 osob se ZP, 330 ţen, 286 osob ve věku do 25 let a 34 osob ve věku nad 50 let. Nejvíce osob, které na tato místa nastoupily, mělo středoškolské vzdělání s maturitou (43,1 %) a vyučení v oboru (40,6 %). Základní vzdělání mělo 10,8 % a vysokoškolské 5,4 % uchazečů na těchto místech. Nejvíce z těchto nastoupených uchazečů bylo evidováno déle neţ 2 roky, a to 150 osob, tj. 25,4 %. 141 uchazečů bylo evidováno 12-24 měsíců a 112 uchazečů do 3 měsíců. S evidencí od tří do 12 měsíců bylo souhrnně 181 uchazečů o zaměstnání umístěných v rámci tohoto nástroje. Průměrná výše sjednané finanční podpory dosahovala u SÚPM výše 40.869 Kč. Ve srovnání s předchozím rokem 2003 se zvýšil počet schválených projektů o 192, Počet míst v rámci SÚPM (vyhrazených a zřízených) vzrostl o 162. Počet umístěných uchazečů vzrostl o 122 uchazečů o zaměstnání. Nejvíce pracovních příleţitostí bylo v rámci tohoto nástroje vytvořeno v těchto profesích:

49

Úřad práce v Karviné KZAM 3439 5211 4115 5123 7222 9132 5139 9339 4121 3433 5121 8149 8324 5122 8277 9321

Analýza trhu práce za rok 2004 Název profese

Počet míst

Ostatní odborní pracovníci jinde neuvedení Prodavači v obchodech Sekretářky,sekretáři Číšníci,servírky Nástrojáři,kovomodeláři,kovodělníci,zámečníci Pomocníci a uklízeči v kancelářích,hotelích,nemocnicích Ostatní pečovatelé a pomocní ošetřovatelé Pom.a nekval.pracovníci v dopravě,ve skladech, v telekomun., ,na poštách Niţší účetní Pracovníci v oblasti .účetnictví,fakturace,rozpočet.,kalkulace Pracovníci dohlíţející na obsluhující personál Obsluha ostatní zařízení na zpracování dřeva.. Řidiči nákladních automobilů a tahačů Kuchaři Obsluha strojů na zpracování kakaa, čaje, kávy Pomocní a nekvalifikovaní montáţní a manipulační dělníci

85 45 36 30 24 20 18 18 15 14 14 13 12 11 10 10

K 31. 12. 2004 bylo nadále platných 767 SÚPM, na nichţ bylo zaměstnáno 692 uchazečů o zaměstnání. 3. Společensky účelná pracovní místa (SVČ) Samostatnou výdělečnou činnost zahájilo s příspěvkem ÚP celkem 51 uchazečů o zaměstnání. Projekty podalo 70 uchazečů, přičemţ v 11 případech došlo k jeho zamítnutí a v 8 případech byl projekt stornován předkladatelem. 84,3 % těchto míst vzniklo v oblasti sluţeb, 9,8 % v oblasti obchodu a ve 3 případech v oblasti elektrotechnického průmyslu a stavebnictví. Ve 31 případech byl příspěvek poskytnut jako návratná finanční výpomoc a ve 20 případech jako jiná účelová dotace. Nejvíce míst v rámci SVČ vzniklo v oblasti Havířovska, a to 52,9 %. V oblasti Karvinsko pak vzniklo 17,6 % z těchto míst a nejméně, tj. 7,8 %, vzniklo v oblasti Českotěšínska. Průměrná výše sjednané finanční podpory činila 44.694 Kč. Meziročně se počet uchazečů, kteří zahájili SVČ, sníţil o 20 osob. K 31. 12. 2004 podnikalo v rámci SVČ nadále 112 osob. Nejvíce pracovních příleţitostí bylo v rámci tohoto nástroje vytvořeno v těchto činnostech: Název činnosti

Počet míst

specializovaný maloobchod a maloobchod se smíšeným zboţím pedikúra, manikúra oprava motorových vozidel výroba oděvů a oděvních doplňků (kromě koţešinových) činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence

9 7 6 5 4 4

4. Odborná praxe absolventů škol (realizovaná do 30. 9. 2004) Do 30. 9. 2004 bylo podáno celkem 580 projektů na zajištění odborné praxe absolventů škol. Z uvedeného počtu bylo 71 projektů zamítnuto a v 62 případech byly projekty stornovány předkladateli. 447 projektů, coţ představuje také shodný počet pracovních příleţitostí, bylo schváleno. Nejvíce projektů bylo schváleno pro zaměstnavatele z odvětví obchodu a sluţeb (47 %). Další pořadí zaujímalo s 9,8 % odvětví průmyslu a s 9,6 % odvětví stavebnictví. Přibliţně stejný podíl ve výši 6,5 a 6,3 % zaujímala odvětví veřejné správy, sociálního zabezpečení a obrany a odvětví 50



zdravotnictví. Ostatní odvětví dosahovala podílu niţšího neţ 5 %. U odborné praxe ze 75,7 % převládala moţnost uplatnění pro absolventy s úplným středním vzděláním a ze 17,6 % pro vysokoškoláky. Na odbornou praxi nastoupilo celkem 426 absolventů škol, přičemţ 44,8 % z nich mělo středoškolské vzděláním ukončené maturitou, poté následovali s 35,9 % vyučenci bez maturit a s 18,8 % vysokoškoláci. Z uvedeného počtu byla 1 osoba zdravotně postiţená, 238 ţen a 393 osob ve věku do 25 let. U absolventů škol převaţovala délka evidence do 3 měsíců, po kterou bylo evidováno 49,5 % takto umístěných absolventů škol. Poté následovalo 39 % absolventů s délkou evidence do 12 měsíců. S 12-24 měsíční evidencí bylo pouze 11 % absolventů na odborné praxi, coţ představovalo 47 osob. Nejvíce pracovních příleţitostí v rámci odborné praxe měla oblast Havířovska (33,1 %) a Karvinsko 28,2 %). Nejméně odborných praxí bylo v oblasti Bohumínska, a to 8,5 % z celkového počtu. Průměrná výše sjednané finanční podpory dosahovala 40.775 Kč. Ve srovnání s rokem 2003 došlo k poklesu počtu schválených projektů a zajištěných odborných praxí o 115 a počtu umístěných o 136 absolventů. Tento pokles byl ovlivněn především zrušením tohoto nástroje k 1. 10. 2004 a umísťováním těchto absolventů v rámci nástroje SÚPM, který zaznamenal meziročně naopak nárůst. K 31. 12. 2004 ještě dobíhá odborná praxe u 506 absolventů škol, z toho 414 středoškoláků, 91 vysokoškoláků a 1 mladistvého. Nejvíce pracovních příleţitostí bylo v rámci tohoto nástroje vytvořeno v těchto profesích: Název profese

KZAM

Počet míst

Sekretářky, sekretáři Prodavači v obchodech Ošetřovatelé, všeobecné zdravotní sestry Kuchaři Odborní administrativní pracovníci jinde neuvedení Číšníci, servírky Pracovníci v oblasti účetnictví, fakturace, rozpočetnictví, kalkulace Zpracovatelé pekárenských a cukrářských výrobků, pekaři, cukráři Prodavači v obchodech Nástrojaři, kovomodeláři, kovodělníci, zámečníci Obchodní agenti Zedníci, kameníci, omítkáři Instalatéři, potrubáři, stavební zámečníci, klempíři Kuchaři Právní asistenti, praktikanti a koncipienti

4115 5211 3231 5122 2470 5123 3433 7412 5211 7222 3421 7122 7136 5122 2426

51 32 29 28 25 22 18 18 17 17 16 16 15 11 10

5. Vznik chráněných dílen a chráněných pracovišť pro osoby se zdravotním postiţením V průběhu roku 2004 bylo v rámci chráněných dílen a pracovišť vytvořeno celkem 7 pracovních míst pro osoby se zdravotním postiţením, z toho pro 4 ţeny. Tato místa byla vytvořena 2 zaměstnavateli. Na vytvoření těchto chráněných pracovních míst bylo vynaloţeno 822 000 Kč. Nově vytvořená místa pro osoby se ZP v CHPD a na CHPM byla v těchto profesích Název profese

KZAM

Počet míst

72418

Dělník v elektrotechnice

3

82819

Montáţní dělník jinde neuvedený

4

51



Provoz chráněných dílen a chráněných pracovišť Na částečnou úhradu provozních nákladů 5 chráněných pracovních dílen, které zaměstnávaly celkem 136 osob se zdravotním postiţením, poskytl úřad práce příspěvek v celkové výši 3,522.988,50 Kč. Příspěvek pro zaměstnavatele zaměstnávající více neţ 50% zaměstnanců se ZP 10 zaměstnavatelům, kteří zaměstnávali v roce 2004 v celkovém přepočteném počtu 78,49 osob se ZP (68,22 osob se zdravotním postiţením a 10,27 osob s těţším zdravotním postiţením), byl vyplacen příspěvek na podporu zaměstnávání OZP ve výši 4,800.600,- Kč. Ve srovnání s rokem 2003 se o 12 osob se ZP zvýšil počet zaměstnávaných v rámci chráněných dílen, na jejichţ provoz přispíval ÚP. Zhruba o 29 osob se zvýšil přepočtený stav OZP u zaměstnavatelů, kteří získali příspěvek zaměstnavatele zaměstnávajícího více neţ 50 % osob se ZP. Počet zaměstnavatelů se rovněţ meziročně zvýšil o 5 subjektů. 6. Příspěvky poskytované v rámci APZ, které vstoupily v platnost od 1.10.2004 v souvislosti s přijetím zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti: Překlenovací příspěvek Uplatňování tohoto nového nástroj APZ bylo zahájeno dnem 1. 10. 2004. Do konce roku 2004 byl tento příspěvek poskytnut v 5 případech. Ostatní nástroje APZ nebyly realizovány. Nové nástroje APZ - Ukazatel (celkový počet)

od 1.10.2004 do 31.12.2004

OSOBY S PŘÍSPĚVKEM Překlenovací příspěvek

5

Příspěvek na zapracování

0

Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program

0

Osoby s příspěvkem celkem

5

ZAMĚSTNAVATELÉ S PŘÍSPĚVKEM Příspěvek na dopravu zaměstnanců

0

7. Kontrolní činnost na úseku APZ V roce 2004 proběhlo celkem 205 kontrol v rámci jednotlivých nástrojů APZ. Nejvíce kontrol proběhlo u osob SVČ a v rámci nástroje SÚPM. Kontroly neprobíhaly u nástroje veřejně prospěšných prací. Ve srovnání s předchozím rokem 2003 se jejich počet sníţil o 3. Neplnění podmínek uzavřených dohody bylo zjištěno ve 4 případech, a to v jednom případě u nástroje SÚPM a ve třech případech u OSVČ. Přehled o počtu provedených kontrol v rámci jednotlivých nástrojů APZ Rok 1999 2000 2001 2002 2003 2004

Celkem

SÚPM

SVČ

VPP

OP

CHD

742 937 575 336 208 205

353 491 342 202 96 97

97 136 189 123 101 103

56 58 2 0 0 0

236 252 42 11 10 3

X X X X 1 2

52

Podmínky dohod plní 727 883 480 259 204 201



8. Vývoj a realizace nástrojů APZ v roce 2004 8.1.

Podmínky pro poskytování příspěvků pro rok 2004

Ke změně podmínek pro poskytování příspěvků APZ v roce 2004 došlo změnou směrnice, jejíţ účinnost nastala k 1. 1. 2004. Touto změnou se navýšil příspěvek u absolventské praxe na 7.000 Kč a u mladistvých na 6.700 Kč. U dotace na mzdu se za celé první pololetí podmínky nezměnily. U nástroje VPP se změnila částka na 6.700 Kč + pojištění v odpovídající výši 2 345 Kč a také délka evidence uchazečů, kteří mohli být doporučováni na VPP, vzrostla na 12 měsíců. Nástroj SÚPM - investice zůstal stejný jako v roce 2003. U nástroje pro absolventy škol, kteří se uplatňovali podle metodického pokynu č.4/2000 (tzv. ROPO), došlo od začátku roku 2004 k rozčlenění podle stupně vzdělání a ke kaţdému stupni vzdělání byla přiřazena výška příspěvku na mzdu, vč. příslušného pojištění. absolventi VŠ absolventi SŠ, VOŠ, vyuč. s mat. vyučenci základní vzdělání 8.2.

8.000 + 2.800 Kč, adm. příspěvek 7.500 + 2.625 Kč, adm. příspěvek 6.900 + 2.415 Kč, adm. příspěvek 6.700 + 2.345 Kč, adm. příspěvek

300 Kč 450 Kč 450 Kč 450 Kč

Mimořádné akce

V březnu 2004 byla vyhlášena první mimořádná akce pro obce a města, která zabezpečí získání odborné praxe absolventů škol s moţností uzavřít pracovní poměr na dobu určitou a dále na vytvoření VPP s navýšením částky dotace u profese mistr, který bude přijat v případě vytvoření minimálně 4 míst pro dělníky. Výše dotace pro mistra činila 8.000 Kč na mzdu a 2.800 Kč na pojistné. V rámci této mimořádné akce bylo vytvořeno celkem 75 míst na VPP a 14 míst pro absolventy škol. Na přelomu měsíce března a dubna 2004 byla vyhlášena druhá mimořádná příleţitost pro zaměstnavatele, kteří vytvoří nová pracovní místa pro uchazeče o zaměstnání se ZPS s délkou evidence nad 2 měsíce. Nabídka se týkala dotace na mzdy s max. příspěvkem ve výši 75% hrubé mzdy, s max. částkou na mzdu 7.500 Kč + pojištění 2 625 Kč, nebo forma investic ve výši 100% opodstatněných nákladů do max. výše 80.000 Kč. V rámci této příleţitosti byla vyuţita forma dotace na mzdu, bylo vytvořeno celkem 5 míst v profesi vrátný a 2 místa v profesi administrativní pracovník. V dubnu 2004 byla pro měsíce duben a květen vyhlášena třetí mimořádná akce pro umístění absolventů škol, jejichţ četnost v evidenci byla nejvyšší. Za tím účelem mohl být vyuţít nástroj OP, a to navýšení částky 100% hrubé mzdy, max. 8.000 Kč po dobu 12 měsíců – nebo nástroj SÚPM mzdy –s poskytnutím částky ve výši 75% hrubé mzdy, max. 6.000 Kč na mzdu + 2.100 Kč pojištění. V rámci této akce se podařilo umístit 25 absolventů. V červnu byla vyhlášena čtvrtá akce pro obce a města k zabezpečení odborné praxe absolventů škol s moţností uzavření doby určité, minimálně však na období 13 měsíců. Výběry probíhaly do 27. 8. 2004. Podařilo se vytvořit celkem 13 pracovních míst převáţně v profesích administrativní pracovník (9), v profesi stavební dělník (3) a 1 pracovní místo v profesi statistik analytik. 8.3. Změny, které přinesl zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. K 1.10.2004 vstoupil v platnost nový zákon o zaměstnanosti, který změnil strukturu dosud pouţívaných nástrojů APZ. Beze změn zůstal nástroj VPP. U nástroje SÚPM došlo k jejich kategorizaci na vyhrazení a zřízení a místa za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Změnou došlo k ukončení platnosti nástroje odborná praxe a uplatňování absolventů škol u organizačních sloţek státu (dříve rozpočtové organizace) a příspěvkových organizací. Nově byly zřízeny tyto příspěvky: Překlenovací příspěvek - pro SVČ, který se poskytuje k zahájení podnikání Příspěvek na zapracování – poskytuje se zaměstnanci zaměstnavatele, který přijme do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, jemuţ je úřadem práce věnována zvýšená péče (§33) Příspěvek na dopravu zaměstnanců Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program 53



Aktuální podmínky pro uplatňování nástrojů APZ: Vyhrazená SÚPM – příspěvek je poskytnout max. do výše 75% vyplacených mzdových nákladů max. do výše:      

U uchazečů do 25 let věku bez praxe ve výši 6.000 Kč + 2.100 Kč po dobu 12 měsíců U absolventů VŠ po dobu 2 let po úspěšném ukončení studia do 30 let věku ve výši 6.000 Kč + 2.100 Kč po dobu 12 měsíců U uchazečů starších 50 let ve výši 5.000 Kč + 1.750 Kč po dobu 9 měsíců U osoby se zdravotním postiţením ve výši 5.000 Kč + 1.750 Kč po dobu 9 měsíců U uchazečů nad 10 měsíců v evidenci ve výši 4.000 Kč + 1.400 Kč po dobu 6 měsíců U uchazečů nad 18 měsíců v evidenci ve výši 5.000 Kč + 1.750 Kč po dobu 9 měsíců SÚPM – příspěvek se poskytuje formou návratného příspěvku nebo jiného účelově určeného příspěvku zaměstnavatelům aţ do výše 75% schválených nákladů potřebných ke zřízení pracovního místa, max. do výše 95 tisíc. V případě zřízení více neţ 10 PM se můţe částka na jedno PM navýšit aţ na 105.000 Kč. Zaměstnavatel se zavazuje zřídit a udrţovat pracovní místo po dobu 2 let. SVČ – příspěvek se můţe poskytnout formou návratného příspěvku, příspěvku na úhradu úroků z úvěru nebo formou jiného účelově určeného příspěvku aţ do výše 75% schválených nákladů potřebných ke zřízení nového pracovního místa pro SVČ, max. do výše 95.000 Kč. Uchazeč se zaváţe zřízené pracovní místo udrţovat po dobu 1 roku. Překlenovací příspěvek – můţe se poskytnout na dobu max. 3 měsíců ve výši 2.050 Kč měsíčně, max. celkem 6.150 Kč. VPP – příspěvek se můţe poskytnout aţ do výše skutečně vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance umístěného na tyto práce, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance. Příspěvek je stanoven do max. výše 6.900 + 2.415 Kč a doba jeho poskytování 9 měsíců. Příspěvek na zapracování – příspěvek je poskytován po dobu max. 3 měsíců, částkou 1.000 při přijetí 1 uchazeče o zaměstnání, v případě přijetí 2 uchazečů o zaměstnání částkou 2.000 Kč a při přijetí 3 uchazečů o zaměstnání částkou 3.000 Kč. Jelikoţ od 1.1.2005 došlo ke změně poskytovaných částek z důvodu změny výše ţivotního minima a změny výše minimální mzdy, došlo ke změnám částek poskytovaných v rámci jednotlivých nástrojů APZ, a to následovně. - U investic (SÚPM, SVČ) – max. částka 100.000 Kč, při zřízení více neţ 10 PM 135.000 Kč. - U SÚPM – vyhrazená místa – zůstaly částky stejné. - U VPP došlo k navýšení na 7.200 + 2.520 Kč.. - U překlenovacího příspěvku se částka navýšila na 2.150,- měsíčně, celkem max. na 6.450 Kč. 9. Finanční prostředky poskytované v rámci jednotlivých nástrojů APZ Na aktivní politiku zaměstnanosti bylo v roce 2004 vynaloţeno 99,799.675,80 Kč. Ve srovnání s předchozím rokem 2003 se tato částka zvýšila o 800.675,8 Kč, tj. 0,8 %. Na této částce se podílela 14,4 % rekvalifikace uchazečů a 85,6 % tvorba nových pracovních příleţitostí vč. překlenovacího příspěvku. Vynaloţení finančních prostředků na tvorbu nových pracovních příleţitostí pro uchazeče o zaměstnání přináší následující přehled.

(v tis. Kč) 54


Analýza trhu práce za rok 2004 Rozdíl 12 2004/2003

Stav k datu

Ukazatel

31.12.2003

SÚPM u zaměstnavatelů – zřízení

30.6.2004

31.12.2004

absolutně

V%

9427,629

3429,944

8014,616

-1413,013

-14,99

9215,439

2391,762

7632,953

-1582,486

-17,17

9812,373

5114,033

11890,002

2077,629

21,17

4165,231

1370,509

3274,054

-891,177

-21,40

31920,605

13829,609

30019,568

-1901,037

-5,96

17655,044

5180,890

15154,414

-2500,630

-14,16

Chráněná pracoviště a dílny – zřízení

100,000

300,000

822,000

722,000

722,00

Chráněná pracoviště a dílny – provoz

2236,504

993,033

3522,988

1286,484

57,52

84532,825

32609,780

80330,595

-4202,230

-4,97

X

x

30,750

30,750

100,00

14046,546

6602,922

14389,871

343,325

2,44

360,830

0,000

4981,579

4620,749

1280,59

58,800

19,280

66,880

8,080

13,74

98999,000

39231,982

99799,675

800,675

0,81

SÚPM u zaměstnavatelů – mzdy (vyhrazení) SÚPM u zaměstnavatelů – absolventi (ROPO) SÚPM – SVČ Odborná praxe absolventů škol

3)

VPP

Celkem tvorba pracovních příleţitostí

1) 2)

Překlenovací příspěvek Rekvalifikace Převody do fondů OSS Ostatní (semináře, expertízy, trhy práce) Úhrnem

1) od 1. 10. 2004 v této poloţce místa vyhrazená – přechod původní odborné praxe 2) do 30. 9. 2004 – absolventi v organizačních sloţkách státu a příspěvkových organizacích 3) odborná praxe do 30. 9. 2004. Od 1. 10. 2004 v rámci nástroje SÚPM.

Na přímou tvorbu pracovních příleţitostí bylo vynaloţeno cca 80,331 milionů Kč, coţ představuje 80,5 % nákladů vynaloţených na APZ a 25,7 % na celkovou politiku zaměstnanosti. Meziročně došlo k jejímu poklesu o více neţ 4,2 milionu Kč, tj. o 5 %. Nejvyšší částka byla vynaloţena na odbornou praxi absolventů škol a dosahovala 30 % celkové částky vynaloţené na tvorbu nových pracovních míst. Druhá nejvyšší částka pak byla poskytnuta na veřejně prospěšné práce, která představovala 15,2 %. 11,9 % tvořila částka vynaloţená na uplatnění absolventů škol u organizačních sloţek státu nebo příspěvkových organizací (dříve ROPO). U ostatních nástrojů byla částka vynaloţená na vznik nových pracovních příleţitostí niţší neţ 10 milionů Kč. Na absolventy škol byla souhrnně poskytnuta částka vyšší neţ 45 milionů a tyto prostředky představovaly 45,3 % všech prostředků poskytnutých na tvorbu nových pracovních příleţitostí v roce 2004. Meziročně nejvíce vzrostly finanční prostředky vynaloţené na absolventy v rámci nástroje SÚPM – dříve ROPO, a to o cca 2,078 milionu Kč. Tento přírůstek představoval 21,2 % loňské částky. Meziroční nárůst o 57,5 %, coţ představovalo necelých 1,3 milionu Kč, zaznamenaly finanční prostředky vydané na provoz chráněných dílen. O 722 tisíc Kč se zvýšily finanční prostředky poskytnuté na zřízení 7 nových pracovních míst v rámci chráněných dílen a pracovišť, a tento přírůstek představoval více neţ 7 násobek částky z roku 2003. U ostatních nástrojů APZ byl v roce 2004 zaznamenán meziroční pokles, přičemţ absolutně nejvyšší byl u veřejně prospěšných prací, kde zaznamenal pokles o více neţ 2,5 milionu Kč. Dále pak u odborné praxe absolventů škol, kde dosahoval 1,9 milionu Kč, coţ však bylo částečně ovlivněno zrušením tohoto nástroje k 1. 10. 2004. Pokud pokles hodnotíme z hlediska podílu, dosahoval nejvyšší hodnoty nástroj SÚPM – SVČ, u něhoţ se vynaloţená částka sníţila o 21,4 %. O 15 % klesla rovněţ částka vynaloţená na zřízení SÚPM. U ostatních poloţek, které jsou součástí aktivní politiky zaměstnanosti, byl ve všech případech zaznamenán nárůst. 10.

Rekvalifikace uchazečů a zaměstnanců

V průběhu roku 2004 bylo na základě 297 projektů v rámci 160 rekvalifikační kurzů zařazeno do rekvalifikačních kurzů celkem 1.844 uchazečů o zaměstnání. Tématicky se jednalo o 45 oblastí.

55



Z celkového počtu 1.844 uchazečů o zaměstnání, kteří nastoupili v roce 2004 do rekvalifikačního kurzu, bylo 1.121 ţen, tj. 60,8 %. Absolventi škol se na tomto počtu podíleli 9,1 %, 35,3 % ţeny pečující o dítě do 15 let věku nebo s mimořádnou péčí o blízké osoby a 5,9 % osoby se zdravotním postiţením. Nejvíce uchazečů, a to 729 osob, tj. 39,5 % jejich celkového počtu, se rekvalifikovalo pro práci s PC. Druhý nejvyšší počet uchazečů prošel tzv. motivačními kurzy. Počty nejčastěji rekvalifikovaných uchazečů pro výkon konkrétních profesí nebo s určitým zaměřením zachycuje následující přehled. Název kurzu – profese - zaměření Obsluha osobního počítače ( základní, rozšířené kurzy) Motivační kurzy Nespecifické kurzy Pracovník zahraniční firmy Základní kurz svařování Základy podnikání Ekonom Kuchařské a číšnické práce Administrativní pracovník Obchodní zástupce Řidičské průkazy Vyhláška 50/1978 Sb. Správce počítačové sítě Zednické a obklad.práce Instalatérské práce Zámečnické práce Pracovník obchod.oddělení Šička Ošetřovatelka Prodavač Pracovník hypermarketu Kurz svařování podle ČSN EN 287-1 Stáţ absolventů škol Strojírenská výroba Strojník hutní druhovýroby kovů Sanitář/ka

Počet zařazených do kurzů 729 238 92 73 73 67 58 55 48 48 41 30 29 23 22 22 18 16 15 15 13 12 12 12 12 10

V rámci ostatních 19 zaměření bylo zařazeno celkem 61 uchazečů o zaměstnání, jejichţ počet v jednotlivých okruzích byl niţší neţ 10 osob. Z věkové struktury těchto 1.844 osob vyplývá, ţe průměrný věk rekvalifikovaných uchazečů 34 let byl o 3 léta niţší neţ u struktury všech evidovaných uchazečů. Nejvyššího podílu dosahovali rekvalifikovaní uchazeči ve věku 20-24 let (17,1 %), 30-34 let (16,6 %), 34-39 let (14,6 %). 11,2 % a 10,9 % tvořili rekvalifikovaní ve věku 40-44 a 45-49 let. V ostatních skupinách dosahoval podíl méně neţ 10 %. Z hlediska vzdělanostní struktury uchazečů vyplývá, ţe nejvíce rekvalifikovaných uchazečů bylo vyučeno v oboru (37,1 %), bylo absolventy středních odborných škol s USO vzděláním (22,8 %) a se základním a neúplným vzděláním (16,4 %). Nejvíce osob prošlo typem specifických rekvalifikací pro dělnické a technické kategorie. Jednalo se o 54,3 % všech rekvalifikovaných. 10 % uchazečů absolvovalo tzv. motivační kurz a 21 % doplňkovou rekvalifikaci. Nespecifickou rekvalifikací prošlo 5 % rekvalifikovaných. Nejvíce rekvalifikovaných uchazečů bylo evidováno u ÚP s délkou evidence od 3 – 6 měsíců, a to 22,6 %. Od 6 – 9 měsíců bylo evidováno 20,4 % uchazečů, 19 % s evidencí nad 2 roky a 18,7 % s evidencí 12-24 měsíců.S evidencí do 3 měsíců bylo rekvalifikováno 8,2 % těchto osob. U 39,4 % rekvalifikovaných dosahovala délka rekvalifikace 1 týdne aţ 1 měsíce. U 34,2 % 1 – 3 měsíců a u 14,8 % 3 - 6 měsíců. Rekvalifikaci delší neţ 1 rok absolvoval pouze 1 uchazeč. 56



Mimo tento počet pokračovalo z minulého roku v rekvalifikacích dalších 230 osob. Celkem se tedy v průběhu roku 2004 rekvalifikovalo 2074 uchazečů o zaměstnání. Z tohoto celkového počtu ukončilo rekvalifikace celkem 1.843 uchazečů, tj. 88,9 % všech rekvalifikovaných. Z nich pak 1.668 osob, tj. 90,5 %, ukončilo rekvalifikace úspěšně. Neúspěšné ukončení bylo u 44 uchazečů, předčasné ukončení bez váţných důvodů ve 29 případech, ukončení nástupem do zaměstnání v průběhu rekvalifikace v 50 případech a ukončení z ostatních váţných důvodů v 52 případech. Mezi tyto váţné důvody patřily u 41 osob, z toho 23 ţen, zdravotní důvody, u 10 osob, z toho 4 ţen, osobní důvody a u jednoho muţe rodinné důvody. V rekvalifikaci pokračovalo v lednu 2005 celkem 231 uchazečů o zaměstnání, z toho 136 ţen. Úspěšně ukončenou rekvalifikaci mělo v roce 2004 celkem 2.662 uchazečů o zaměstnání, z nichţ 1.679 uchazečů, tj. 63,1 %, ji ukončilo v roce 2004 a 983 uchazečů, tj. 36,9 %, ji ukončilo v předchozím období. Z celkového počtu uchazečů s úspěšně ukončenou rekvalifikací bylo do 12 měsíců po jejím ukončení v průběhu roku 2004 vyřazeno 961 uchazečů, tj. 36,1 %. Z tohoto počtu bylo 540 uchazečů po rekvalifikaci ukončené v roce 2004 umístěno. Ti představují 32,2 % uchazečů, kteří v roce 2004 úspěšně ukončili rekvalifikace. 62,9 % z nich bylo umístěno do zaměstnání do 3 měsíců od ukončení rekvalifikace a 19,7 % od 3 do 6 měsíců po ukončení rekvalifikace. Z evidence bylo dále vyřazeno 69 uchazečů na vlastní ţádost a 33 uchazečů z ostatních důvodů. V evidenci ÚP zůstalo na konci roku 1.030 uchazečů, kteří úspěšně ukončili rekvalifikace, z nichţ u 675 přesáhla evidence 12 měsíců. Z 1.030 uchazečů, kteří úspěšně ukončili rekvalifikaci a zůstávají nadále v evidenci, je 67,6 % ţen, 39,2 % osob pečujících o dítě do 15 let, 6,5 % osob se zdravotním postiţením a 6,3 % absolventů škol. Nejvíce těchto uchazečů je ve věku 30-34 let (18,1 %) a 35-39 let (16,4 %). Jejich průměrný věk činí 35 let a je o 1 rok vyšší neţ u nově rekvalifikovaných uchazečů. Délka jejich rekvalifikace se pohybovala u 47,2 % od 1 týdne do 1 měsíce a u 34,8 % od jednoho do tří měsíců. 39,8 % z těchto uchazečů je vyučeno v oboru a 21,6 % má úplné střední odborné vzdělání. Je mezi nimi také 3,1 % vysokoškoláků. Nejvíce z nich absolvovalo dělnickou specifickou rekvalifikaci (28,2 %), doplňkovou rekvalifikaci (25,6 %) a specifickou rekvalifikaci pro technická a administrativní povolání (22,8 %). Nejvíce z nich bylo před rekvalifikací déle neţ 2 roky v evidenci (24,9 %) nebo 3 aţ 6 měsíců (20,6 %). Následující přehled zachycuje počty rekvalifikovaných uchazečů, zájemců o rekvalifikaci a zaměstnanců ve srovnání s rokem 2003. Rozdíl 12 2004/2003

Stav k datu

Ukazatel

31.12.2003

30.6.2004

31.12.2004

absolutně

V%

UCHAZEČI O ZAMĚSTNÁNÍ Zahájené rekvalifikační kurzy

230

77

160

-70

-30,43

Uchazeči zařazení do rekvalifikací

1978

998

1844

-134

-6,77

Z toho: ţeny

1178

579

1121

-57

-4,84

Z toho: absolventi škol a mladiství

180

105

189

9

5,00

Z toho: osoby se ZP

115

54

108

-7

-6,09

1

5

12

11

1100,00

Uchazeči, kteří ukončili rekvalifikace

1915

1059

1843

-72

-3,76

Z toho úspěšně *)

1732

959

1668

-64

-3,70

Uchazeči umístění po rekvalifikaci *)

650

246

540

-110

-16,92

Z toho do stáţí

REKVALIFIKACE ZÁJEMCŮ O ZAMĚSTNÁNÍ OD 1. 10. 2004 Zahájené rekvalifikační kurzy

0

0

0

0

0

Zájemci zařazení do rekvalifikací

0

0

0

0

0

Zájemci, kteří ukončili rekvalifikace

0

0

0

0

0

Z toho úspěšně *)

0

0

0

0

0

Zájemci umístění po rekvalifikaci *)

0

0

0

0

0

57



REKVALIFIKACE ZAMĚSTNANCŮ Počet zaměstnavatelů

7

6

6

-1

-14,29

119

16

30

-89

-74,79

Zaměstnanci, kteří ukončili rekvalifikace

x

X

29

X

x

Z toho úspěšně

x

x

22

x

X

Zaměstnanci zařazení do rekvalifikací

*) do 12 měsíců po ukončení rekvalifikace

x) nebylo dříve zjišťováno, výkaz OKpráce neodpovídá skutečnosti

Ve srovnání s rokem 2003 se počet uchazečů zařazených do rekvalifikací v roce 2004 sníţil o 134 osob, coţ představuje meziroční pokles o 6,8 %. O necelých 5 % klesl také počet rekvalifikovaných ţen a o více neţ 6 % rekvalifikovaných osob se zdravotním postiţením. O 5 % se meziročně zvýšil počet rekvalifikovaných absolventů škol a mladistvých. Počet uchazečů, kteří ukončili v roce 2004 rekvalifikační kurz, klesl o 72, přičemţ počet uchazečů s úspěšně ukončeným kurzem klesl o 64 osob. Počet osob, které byly po ukončení rekvalifikace umístěny do zaměstnání, se pak sníţil o 110 osob, coţ představovalo 16,9 %. Zaměstnanecké rekvalifikace V roce 2004 uzavřelo 6 zaměstnavatelů s ÚP dohodu o úhradě nákladů na rekvalifikaci zaměstnanců v zájmu jejich dalšího pracovního uplatnění. Zaměstnaneckou rekvalifikací v roce 2004 zahájilo 30 zaměstnanců a dalších 62 zaměstnanců pokračovalo v rekvalifikaci, která byla zahájena jiţ v roce 2003. V roce 2003 poprvé zahájil úřad práce rekvalifikaci uchazečů formou stáţe 1 absolventa školy. V roce 2004 se této formy rekvalifikace zúčastnilo jiţ 12 uchazečů o zaměstnání z řad absolventů škol, kterým chyběla pro uplatnění na trhu páce praxe. Z tohoto počtu 4 osoby ukončily šestiměsíční rekvalifikaci úspěšně, 3 ji ukončili předčasně z důvodu nástupu do pracovního poměru a 5 uchazečů v této stáţi pokračuje. Dále byly pro absolventy škol zajištěny tzv. nespecifické rekvalifikace, jichţ se zúčastnilo 60 absolventů SOU a 32 absolventů středních odborných a vysokých škol. Z prostředků v rámci projektů EQUEL nebo jiných externích zdrojů byly financovány následující rekvalifikace: 1. Motivační program pro začínající podnikatele Rekvalifikační zařízení: RPIC – ViP s.r.o., Ostrava Náklady na rekvalifikační kurz byly hrazeny z prostředků projektu EQUAL SBC. Jednalo se o šestidenní rekvalifikační kurz zaměřený na uchazeče, kteří mají problém se uplatnit na trhu práce. Uchazeči byli motivováni k zahájení samostatné výdělečné činnosti. Celkem byly realizovány 4 kurzy pro 37 uchazečů, z toho 17 ţen. Rekvalifikaci úspěšně ukončili všichni uchazeči. 2. Evropský svářeč Rekvalifikační zařízení: RIVS s.r.o., Ostrava Náklady na rekvalifikační kurz byly hrazeny z prostředků projektu EQUAL RESTART a z prostředků EQUAL RESTART AKCE 3. Jednalo se o rekvalifikační kurzy v rozsahu 134 aţ 172 hodin, kdy úspěšným uchazečům bylo vydáno příslušné oprávnění dané technickými pravidly (TP A 010-013). Absolvent kurzu je schopen zvládat stehování svářenců, provádění koutových svarů dle příslušné metody, základní čtení technickým výkresů, ovládat pouţívanou terminologii v ČJ, v JA nebo JN. Absolventi obdrţeli osvědčení Evropský svářeč EW koutových svarů MMA nebo Evropský svářeč koutových svarů MIG/MAG. Celkem bylo v rámci projektu rekvalifikováno 8 uchazečů, z toho 0 ţen. Rekvalifikaci úspěšně ukončilo 6 uchazečů, 1 neuspěl u závěrečných zkoušek a 1 předčasně ukončil ze zdravotních důvodů. 58



3. Motivační kurz s následnou rekvalifikací Rekvalifikační zařízení: POE EDUCO, s.r.o., Ostrava Náklady na rekvalifikační kurz byly hrazeny z prostředků projektu EQUAL KOMPAS. Jednalo se o 10 denní rekvalifikační kurz, který měl motivovat zejména mladistvé uchazeče a uchazeče nevyučené k následné rekvalifikaci v oboru Strojírenská výroba nebo Stavební výroba. Celkem bylo realizováno 5 kurzů pro 68 uchazečů, z toho 22 ţen. Rekvalifikaci úspěšně ukončilo 54 uchazečů, 7 neuspělo u závěrečných zkoušek a 7 předčasně ukončilo bez váţných důvodů. 4. Manaţer výrobně obchodní činnosti Rekvalifikační zařízení: ICV Havířov Náklady na rekvalifikační kurz byly hrazeny z prostředků projektu EQUAL RESTART AKCE 3. Jedná se o rekvalifikační kurz pro pracovníky THP v rozsahu 582 hodin teorie ( součástí je i výuka anglického jazyka ) a 160 hodin praxe ve firmě se zahraniční účastí. Celkem byl realizován 1 kurz pro 9 uchazečů, z toho 8 ţen. Uchazeči nadále úspěšně pokračují v rekvalifikaci. 5. Účetní-ekonom Rekvalifikační zařízení: Třinecké vzdělávání, s.r.o., Třinec Náklady na rekvalifikační kurz byly hrazeny z prostředků projektu EQUAL RESTART AKCE 3. Jednalo se o dvouměsíční rekvalifikační kurz. Absolventi kurzu se připravovali na pracovní činnost účetní nebo ekonom s vyuţitím v příspěvkových organizacích a podnikatelské sféře. Součástí výuky byla i praxe ve firmě. Celkem se jednalo o jeden rekvalifikační kurz, kterého ze zúčastnili 2 uchazeči, z toho 2 ţeny. Obě úspěšně ukončily rekvalifikaci. 6. Pracovník sociální péče se zaměřením na seniory Rekvalifikační zařízení: Dům techniky s.r.o. ,Ostrava Náklady na rekvalifikační kurz byly hrazeny z prostředků projektu EQUAL-RESTART-AKCE 3. Jedná se o rekvalifikační kurz směřující k obtíţně uplatnitelným uchazečům do rozvíjející se terciální sféry s akcentem na zdravotní a sociální oblast. Celkem se jednalo o jeden rekvalifikační kurz, kterého ze zúčastnili 2 uchazeči, z toho 2 ţeny. Obě úspěšně pokračují v rekvalifikaci. 7. Strojní výroba Rekvalifikační zařízení: SOŠ a SOU Bohumín Náklady na rekvalifikační kurz budou částečně hrazeny z prostředků EQUAL KOMPAS II a částečně úřadem práce ( předpokládaná výše nákladů ÚP - 158.400,-Kč). Jedná se o rekvalifikační kurz určený zejména mladistvým uchazečům a uchazečům bez vyučení. Úspěšní uchazeči obdrţí osvědčení o absolvování kurzu a je jim nadále umoţněno pokračovat ve studiu učebního oboru Strojní výroba po jehoţ ukončení získají výuční list. Jedná se o jeden rekvalifikační kurz, kterého se účastní 12 uchazečů - muţů. 9 uchazečů úspěšně pokračuje v rekvalifikaci, 1 předčasně ukončil rekvalifikaci ze zdravotních důvodů a 1 předčasně ukončil rekvalifikaci bez váţných důvodů. V rámci kontrolní a dohlíţecí činnosti provedlo oddělení poradenství v roce 2004 celkem 36 kontrol u rekvalifikačních zařízení podloţených písemným zápisem. V roce 2004 bylo celkově vynaloţeno na rekvalifikaci uchazečů 14.389.871 Kč. Meziročně se tyto výdaje zvýšily o 343.325 Kč, coţ představovalo nárůst o 2,44 %. Výdaje na rekvalifikaci se podílely na celkových výdajích na politiku zaměstnanosti 4,6 % a 14,4 % na výdaje na APZ. Meziročně se jejich podíl na celkové politice zaměstnanosti zvýšil o 0,1 % a na výdajích na APZ o 0,2 %. V rámci poradenské činnosti v oblasti osob se zdravotním postiţením provedl ÚP v roce 2004 celkem 345 poradenských pohovorů, z tohoto počtu bylo 45 s uchazeči dlouhodobě evidovanými. U zaměstnavatelů bylo provedeno 123 metodických dohlídek se záznamem z jednání a 5 kontrol, které byly uzavřeny protokolem. 59



Ve stejném období byly rovněţ provedeny Informačním a poradenským střediskem pro 113 tříd základních a středních škol akce zaměřené k volbě povolání a uplatnitelnosti uchazečů na trhu práce. Těchto akcí se zúčastnilo celkem 2.527 ţáků škol. V listopadu 2004 proběhly pro všechny vycházející ţáky ZŠ a ZVŠ a jejich rodiče ve 4 městech okresu akce "Volíme povolání".

VII. STRUČNÁ ANALÝZA PROBLÉMOVÝCH SKUPIN UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ 1. Osoby se zdravotním postiţením Rozdíl 12 2004/2003

Stav k datu

Ukazatel

31.12.2003

Celkový počet osob se ZPS Podíl na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání

Z toho plný invalidní důchodce Z toho částečný invalidní důchodce Z toho osoba zdravotně znevýhodněná

30.6.2004

31.12.2004

absolutně

V%

3136

3241

3317

181

5,77

11,59

11,76

11,93

0,34

2,93

x

x

18

x

x

2386

2447

2545

159

6,66

x

x

754

x

x

x) dříve sledovány pouze osoby s ČID

1.1. Stav a podíl osob se zdravotním postiţením Počet zdravotně postiţených osob (do 30. 9. 2004 byl pouţíván termín „osoby se změněnou pracovní schopností“) se oproti stavu na konci roku 2003 zvýšil k 31. 12. 2004 o 181 osob, coţ představuje nárůst o 5,77 %. Osoby se zdravotním postiţením se podílely na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání v okrese 11,9 %. Nejvíce uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením vykazuje stejně jako v předchozím roce pobočka Havířov (1.093 osob) a nejméně pobočka v Českém Těšíně (212 osob). Nejvyšší podíl těchto osob k celkovému počtu uchazečů pobočky ve výši 15 % zaznamenala jako v předchozích letech pobočka Bohumín, nejniţší podíl ve výši 8,1 % opět pobočka v Českém Těšíně . Z celkového počtu osob se zdravotním postiţením pobíralo částečný invalidní důchod 2.545 uchazečů, coţ představuje 76,7 %. Takovýchto osob bylo v roce 2004 o 159 více neţ v předchozím roce. Osoby pobírající částečný invalidní důchod dosáhly nejvyššího podílu na celkovém počtu zaevidovaných osob se zdravotním postiţením u havířovské pobočky (79,8 %) a nejniţšího u pobočky Český Těšín (70,8 %). Kromě těchto částečně invalidních uchazečů o zaměstnání bylo evidováno také 18 plně invalidních důchodců, kteří představovali 0,5 % této skupiny. Osoby zdravotně znevýhodněné v počtu 754 uchazečů se podílely na celkovém počtu OZP 22,7 %. 1.2. Pohyb osob se zdravotním postiţením Během roku 2004 bylo nově zaevidováno celkem 958 osob se zdravotním postiţením, coţ představovalo 4,6 % všech nově zaevidovaných uchazečů. U 424, tj. 44,26 % z nich, předcházelo evidenci zaměstnání nebo výkon SVČ. Druhou nejpočetnější poslední činností před zaevidováním byla nezaměstnanost (230 osob, tj. 24,01 %), přičemţ nejčastějším důvodem ukončení pracovního poměru osob se zdravotním postiţením bylo uzavření dohody o ukončení pracovního poměru (165 osob, tj. 38,92 %), dále pak ukončení zaměstnání uplynutím sjednané doby (83 osob, tj. 19,58 %), ukončení pracovního poměru dohodou na základě organizačních změn (29 osob, tj. 6,84 %) a ukončení SVČ (28 osob, tj. 6,6 %). Nejvyšší podíl nově evidovaných osob se zdravotním postiţením zaznamenala pobočka Bohumín (5,8 %) a nejniţší podíl pobočka v Českém Těšíně (3,1 %). V průběhu roku 2004 bylo vyřazeno z evidence celkem 1.142 osob se zdravotním postiţením, coţ představuje 5,7 % všech vyřazených uchazečů o zaměstnání. Nejvyšší podíl vyřazených osob se 60



zdravotním postiţením zaznamenala pobočka v Bohumíně (9,1 %) a nejniţší podíl pobočka v Českém Těšíně (4,8 %). Podíl vyřazených osob se zdravotním postiţením formou aktivní politiky ÚP dosahoval v rámci okresu 15,1 %, coţ bylo ve srovnání s rokem 2003 o necelé jedno procento méně. 33,6 % vyřazených OZP si našlo zaměstnání samo a ostatní důvody tvořily 51,3 %, přičemţ z důvodu neplnění součinnosti s ÚP bylo sankčně vyřazeno 8,6 % těchto osob. Nejvyšší podíl těchto osob vyřazených aktivní formou byl zaznamenán u českotěšínské pobočky (30,48 %), nejniţší pak u karvinské pobočky (7,37 %). U pasivní formy vyřazování dosáhla nejvyššího podílu pobočka v Bohumíně (40,72 %) a nejniţšího naopak těšínská pobočka (20,0%). Ostatní důvody vyřazení dosáhly nejvyššího podílu 54,5 % u pobočky Karviná a nejniţšího ve výši 45,7 % u pobočky Orlová.

2. Absolventi škol a mladiství Následující tabulka zachycuje počty a podíly absolventů škol a mladistvých do 18 let věku podle jednotlivých stupňů vzdělání v období posledního roku ze statistických zjišťování k datu 30. 4. a 30. 9. : Stupeň vzdělání dle ISCED97

K 30.9.2003 celkem dívky

Bez vzdělání

%

celkem

k 30.4.2004 dívky

%

K 30.9.2004 celkem dívky

%

12

4

0,43

22

8

0,93

60

26

2,38

288

151

10,33

329

162

13,91

234

116

9,28

1 229

433

44,08

1 083

386

45,79

1 145

473

45,42


945

479

33,90

760

333

32,14

799

419

31,69

z toho : ÚSO (SOU s maturitou)

337

119

12,09

270

77

11,42

275

96

10,91

z toho: ÚSO (SOŠ s maturitou)

608

360

21,81

466

248

19,70

524

323

20,79

41

26

1,47

24

8

1,01

36

18

1,43

Základní vzdělání Střední odborné (OU+OŠ)

VOV (VOŠ) ÚSV (gymnázium)

63

38

2,26

84

37

3,55

62

45

2,46

210

93

7,53

87

29

3,68

185

99

7,34

2 788

1 224

100,00

2 365

955

100,00

2 521

1 196

100,00

Vysokoškolské celkem

Meziročně se stav absolventů evidovaných k 30. 9. oproti roku 2003 sníţil o 267 osob. Pokles byl zaznamenán u všech stupňů vzdělání kromě uchazečů bez vzdělání, kde došlo v roce 2004 k nárůstu o 48 osob. Důvodem poklesu počtu absolventů škol je skutečnost, ţe od 1. 10. 2004 tato skupina uchazečů ztratila nárok na podporu v nezaměstnanosti, na který dříve měla z toho titulu, ţe předchozí studium patřilo do 30. 9. 2004 mezi náhradní doby zaměstnání. Následující přehled zachycuje stav a strukturu absolventů škol a mladistvých podle jednotlivých typů škol k 31. 12. let 2000 aţ 2004. ROK

Počet absolventů škol a mladistvých ze ZŠ evidovaných k datu 31. 12. VŠ

VOŠ

SOŠ

Gymnázium

SOU,ISŠ

Celkem

Mlad. ZŠ

ÚHRNEM

2000

94

49

668

236

2 806

3 853

285

4 138

2001

147

44

803

230

2 635

3 859

278

4 137

2002

211

64

899

218

3 066

4 458

311

4 769

2003*

27 34

515 487

60 60

1 415 1 254

2 154 1 956

317 289

2 471

2004*

137 121

Podíl v %

-16

7

-28

0

-161

-198

-28

-226

2 245

Stav absolventů k 31. 12. 2004 se meziročně rovněţ sníţil, a to o 9,1 %. Největší absolutní úbytek byl zaznamenán u vyučenců. Z podílového hlediska se však nejvíce meziročně sníţil stav u skupiny absolventů vysokých škol (-11,9 %) a teprve poté vyučenců (-11,4 %). Meziroční přírůstek zaznamenala jako jediná skupina absolventů VOŠ, a to ve výši 25,9 %. Tento vysoký přírůstek je ovlivněn celkově niţším počtem těchto absolventů, u nichţ pak výkyvy v řádu jednotek dosahují vysokého podílu. 61



Následující přehled v průběhu let 2000 – 2004.

zachycuje počty absolventů škol a mladistvých, kteří se zaevidovali

Počet absolventů škol a mladistvých ze ZŠ, kteří se zaevidovali v letech

ROK

VŠ

VOŠ

SOŠ

Gymnázium

SOU,ISŠ

Celkem

Mlad. ZŠ

ÚHRNEM

2000

376

2001

419

118

924

338

3 051

4 807

348

5 155

118

1 254

356

2 864

5 011

359

5 370

2002

409

115

1 286

351

3 037

5 198

387

5 585

2003*

358

76

992

113

1 879

3 418

402

3 820

2004*

402 44

77 1

966 -26

248 135

1 961 82

3 654

216 -186

3 870 50

Podíl v % 

236

od roku 2003 změna v metodice – absolvent do 2 let po úspěšném ukončení studia – do roku 2003 do 2 let praxe

V roce 2004 se zaevidovalo celkem 3.654 absolventů škol a 216 mladistvých po základní škole, tj. celkem 3.870 absolventů škol a mladistvých. Nejvyšší podíl na celkovém počtu zaevidovaných absolventů zaznamenali tradičně vyučenci (50,7 %) a dále absolventi středních odborných škol (25 %). Nejniţší podíl ve výši 2 % jiţ pak vykazují absolventi vyšších odborných škol, vysokoškoláci představovali 10,4 %, gymnazisté 6,4 % a mladiství po ZŠ 5,6 % všech zaevidovaných z této skupiny. Ve srovnání s rokem 2003 se počet absolventů škol a mladistvých zvýšil o 50 osob, tj. 1,3 %. Nejvyšší meziroční přírůstek zaznamenali gymnazisté a vyučenci, úbytek absolventi středních odborných škol a mladiství po ZŠ. Z podílového hlediska se projevil nejvyšším meziroční nárůst u gymnazistů, a to o 119,5 %, a vysokoškoláků o 12,3 %. Meziroční úbytek dosahoval nejvyššího podílu u mladistvých po ZŠ, a to 46 %. Nejvíce absolventů škol se zaevidovalo v oblasti Havířovska (32,2 %) a Karvinska (26,5 %), nejméně pak v oblasti Bohumínska (9,7 %) a u pobočky v Českém Těšíně (10,4 %). Absolventi evidovaní u pobočky v Orlové se na celkovém počtu nově zaevidovaných podíleli 21,2 %. Následující přehled zachycuje nejvíce zastoupené obory podle jednotlivých stupňů vzdělání: 1. Absolventi škol – vyučenci bez maturity – stupeň vzdělání E, H KKOV 6551E,H 6651E,H 2368E,H 3356H 2651E,H 6552E 2954H 3652H 2351E,H 6951H 3158H 2355H 3657E,H 2657H 2657H 3667E,H 3159E

Název oboru Kuchař-číšník, práce ve společném stravování Prodavač, obchodník, obchodní provoz Automechanik, technické práce v autoservisu Truhlář, truhlářské práce Elektrikář, elektrotechnické práce Kuchař, kuchařské práce Cukrář, cukrovinkář, cukrářské práce Instalatér, instalatérské práce Zámečník, zámečnické práce a údrţba Kadeřník Krejčí, krejčovské práce Klempíř, klempířské práce ve strojírenství Malíř-natěrač, malířské a natěračské práce Autoelektrikář Autoelektrikář Zedník, kamnář, zednické práce, stavební práce Švadlena, šití oděvů, prádla a rukavic

Počet absolventů 150 113 82 79 78 55 49 49 42 30 29 27 25 24 24 24 20

Ve srovnání s rokem 2003 se sníţil počet absolventů – vyučenců s počtem nad 50 osob z 9 na 6 oborů. U těchto šesti oborů se zachovalo rovněţ jejich pořadí. Od sedmého pořadí se však jiţ počty absolventů škol mění. V letošním roce se před zámečníky, zedníky a instalatéry dostali cukráři. Nepříznivý vývoj se projevuje u zedníků, na coţ je pravidelně upozorňováno v analýze ţáků připravujících se na budoucí povolání, jejichţ počet neustále klesá. Meziročně se projevil jejich pokles o 29, tj. o 54,7 %. 62



U skupiny vyučenců s maturitou se počet 4 oborů s 20 a více absolventy meziročně rovněţ sníţil o 1. Změnilo se rovněţ pořadí podle počtu absolventů. Z letošního přehledu vypadly obory Gastronomie, Montáţ strojů a zařízení, u nichţ počet absolventů klesl pod 20 osob. Do této skupiny naopak přibyl obor Elektrotechnika s 22 absolventy. 2. Absolventi škol – vyučenci s maturitou – stupeň vzdělání L Název oboru

KKOV 2643L 6641L 6441L 2641L 6541L 2344L

Počet absolventů 56 35 29 22 18 17

Elektronika Provoz obchodu Podnikání v oborech Elektrotechnika Gastronomie Montáţ strojů a zařízení

3. Absolventi středních odborných škol a gymnázií – stupeň vzdělání M, K U skupiny absolventů škol s ÚS všeobecným a odborným vzděláním se pořadí jednotlivých oborů oproti loňskému roku změnilo. Nejvíce, tj. 108 absolventů škol s tímto stupněm vzdělání, absolvovalo obor hotelnictví a turismus. Meziročně se počet těchto absolventů zvýšil o 29 osob, tj. 36,7 %. Rovněţ další pořadí oborů se obměnilo, přičemţ také u této skupiny ve srovnání s loňským rokem klesl počet oborů zastoupených 20 a více absolventy o 2 obory. Následuje přehled oborů s nejvyššími počty absolventů. Název oboru

KKOV 6542M 6341M 7941K 7541M 2647M 2345M 3647M 6842M 3645M 6843M

Hotelnictví a turismus Ekonomika a podnikání Gymnázium Sociální činnost Výpočetní technika Servis a opravy strojů a zařízení Stavebnictví Bezpečnostně právní činnost Technická zařízení budov Veřejnosprávní činnost

Počet absolventů 108 78 60 35 28 26 24 22 20 20

4. Absolventi vyšších odborných škol – stupeň vzdělání N Název oboru

KKOV 6541N 6341N 7541N 6843N

Počet absolventů 7 5 5 4

Gastronomie Ekonomika a podnikání Sociální činnost Veřejnosprávní činnost

U skupiny absolventů vyšších odborných škol se zvýšil o 1 obor počet oborů se 4 a více absolventy škol. Ve srovnání s rokem 2003 přibyly letos obory Sociální činnost, Veřejnosprávní činnost a Ekonomika a podnikání, přičemţ v letošním roce klesl počet absolventů v rámci oboru Hotelnictví a turismus. Počty absolventů vyšších odborných škol jsou z dlouhodobého hlediska zanedbatelné. 5. Absolventi vysokých škol – stupeň vzdělání R, T U skupiny absolventů vysokých škol se v počtu 5 a více absolventů vyskytovalo pouze ve 5 oborech, coţ bylo o 5 méně neţ v roce 2003. 63

Úřad práce v Karviné Název oboru

KKOV 6208R,T 6202T 6805T 3607T 2101R,T 2109T 2612T 5345R,T

Analýza trhu práce za rok 2004 Počet absolventů 24 12 7 6 5 4 4 4

Ekonomika a management Hospodářská politika a správa Právo a právní věda Stavební inţenýrství Hornictví a geologie Metalurgické inţenýrství Elektrotechnika a informatika Specializace ve zdravotnictví

Ve srovnání s rokem 2003 se stejné pořadí udrţelo pouze druhém místě, a to u oboru Hospodářská politika a správa, u něhoţ byl zaznamenán pokles počtu absolventů o 3. Loni se na prvním místě umístil obor Ekonomika a management, který se řadil v roce 2003 aţ na 8. pozici. Počet absolventů tohoto oboru se meziročně zvýšil z 6 na 24, tj. 4 x. Naopak obor Elektrotechnika a informatika, který byl na první pozici s 22 absolventy v roce 2003, se dostal na 7. pořadí se 4 absolventy. Z uvedených údajů vyplývá, ţe změny, které se v posledních letech projevily u této skupiny uchazečů, ovlivnily stav i strukturu evidovaných absolventů škol. Ať jiţ se jednalo o charakteristiku této skupiny, tj. sledování pouze absolventů, od jejichţ úspěšného ukončení studia neuplynula delší doba neţ 2 roky nebo zrušení náhradní doby zaměstnání pro nárok na podporu v nezaměstnanosti, coţ se projevilo větším pohybem především u středoškoláků a vysokoškoláků. V roce 2004 bylo nalezeno v rámci APZ pracovní uplatnění pro 731 osob ve věku do 25 let, z čehoţ bylo 585 absolventů škol v rámci nástroje OP a dřívějšího ROPO. Menší změny zaznamenává skupina absolventů vyučenců, jejich počty jsou vysoké, oborová struktura nově evidujících se absolventů se zásadněji nemění a proto nemá také výraznější vliv na četnost uchazečů jednotlivých oborů v delším časovém horizontu. Informace k počtu ţáků připravujících se na budoucí povolání ve školských zařízeních našeho okresu a jejich vlivu na další vývoj trhu práce, které se obvykle nacházejí v této části kapitoly o absolventech škol, nemáme opět k dispozici. Ani přes několikeré urgence školského odboru Krajského úřadu jsme aţ do dnešního dne neobdrţeli potřebné podklady, které jsou základem pro tuto zprávu.

VIII. SHRNUTÍ V roce 2004 dosahoval průměrný měsíční počet uchazečů 27.798 uchazečů. V porovnání se skutečným stavem uchazečů v jednotlivých měsících se od dolních a horních nejvyšších hodnot lišil o 453 a 381 osob, tj. v průměru kolem 1,5 %. I přesto, ţe rozdíl mezi nejvyšším a nejniţším měsíčním počtem evidovaných uchazečů ve výši 834 osob byl ve srovnání s předchozím rokem 2003 o 133 osob vyšší, lze měsíční stavy uchazečů v průběhu roku 2004 hodnotit jako stabilizované bez větších výkyvů. I přes tuto určitou stabilitu se jedná nadále o velmi váţnou situaci, neboť bez práce bylo v roce 2004 více neţ 20 % práce schopného obyvatelstva. Následující tabulka zachycuje průměrné měsíční hodnoty základních ukazatelů trhu práce: Průměrný měsíční počet

Přehled průměrných měsíčních hodnot ukazatele pohybu a stavu uchazečů a VPM v letech 2000 2001 2002 2003 2004

koncového stavu uchazečů

25101

25037

25752

27105

27798

nově evidovaných uchazečů

1782

1695

1674

1671

1721

vyřazených uchazeči o zaměstnání

1692

1692

1567

1625

1659

z toho umístěním

1108

1191

1117

1163

1115

hlášených volných pracovních míst

495

544

540

529

326

počet UoZ připadajících na 1 VPM

50,7

46,0

47,7

51,2

85,3

64



Meziročně vzrostly všechny průměrné měsíční hodnoty těchto ukazatelů mimo umístěné uchazeče, u nichţ se průměrný měsíční počet sníţil o 48 osob a počet hlášených VPM, který byl v průměru měsíčně o 203 VPM niţší neţ v roce 2003. Pokud srovnáme meziroční přírůstky a úbytky s rokem 2003, došlo ke sníţení loňského průměrného měsíčního stavu uchazečů o 660 osob, tj. skoro na polovinu (48,8 %). U ostatních ukazatelů bylo však zaznamenáno spíše v této oblasti zhoršení. Míra nezaměstnanosti podle původního výpočtu z VŠPS se v průběhu celého období pohybovala v rozmezí od 20,58 % do 21,37 %, tj. s odchylkou ve výši 0,79 %. V 5 měsících roku 2004 dosahovaly její hodnoty méně neţ 20 %. MN získaná z výpočtu k EAO se pohybovala v průběhu roku mezi 20,06 % aţ 20,67 %, tj. s odchylkou ve výši 0,61 %. Míra nezaměstnanosti vypočítávána novým způsobem z uchazečů dosaţitelných dosáhla na konci roku výše 19,59 %, coţ bylo o 0,10 % více neţ činil její roční průměr. Ve srovnání s ročním průměrem za ČR byla více neţ 2krát vyšší. Vliv na vývoj na trhu práce měl nový zákon o zaměstnanosti, i kdyţ jeho realizace nastala aţ v posledním čtvrtletí 2004. Změny, které tento zákon přinesl, se odrazily ve většině oblastí, nejmarkantněji však mají vliv na evidenci uchazečů a jejich strukturu a rovněţ uplatňování aktivní politiky zaměstnanosti jak v oblasti tvorby nových pracovních příleţitostí, tak také v oblasti rekvalifikací a uplatňování osob se zdravotním postiţením. Na jednu stranu došlo ke zpřísnění podmínek pro vedení v evidenci, podmínek pro splnění nároku na výplatu podpor v nezaměstnanosti, na druhé straně byla jasněji formulována ochrana osob, jimţ je věnována ze strany ÚP zvýšená péče. Za určitých podmínek byla povolena práce uchazečů o zaměstnání. Do konce roku se vliv zákona projevil v nárůstu počtu vyřazených uchazečů, dále ve stavu absolventů škol, jejichţ počty se během 4. čtvrtletí 2004 zredukovaly o 276 osob, tj. 10,9 % oproti konci září 2004, a to i přesto, ţe se celkový počet evidovaných absolventů škol v roce 2004 obecně zvýšil. Ztráta nároku na podporu v nezaměstnanosti u většiny absolventů škol bez jednoleté praxe se odrazila v poklesu počtu osob s nárokem na podporu. Pouze během října 2004 se jejich počet sníţil o 2.373 osob, přičemţ meziročně jejich počet klesl o 2.122 osob. Tato skutečnost se rovněţ odrazila v průměrné výši nároku na podporu v nezaměstnanosti. Pohyb u skupiny absolventů škol, převáţně středoškoláků ze SOŠ a vysokoškoláků, měl vliv také na jejich oborovou strukturu, která zaznamenala oproti dřívějšímu vývoji změny. I kdyţ se opět zvýšil počet nově evidovaných uchazečů s opakovanou evidencí, sníţil se v roce 2004 podíl těch, kteří přicházejí do 3 měsíců od poslední evidence. Jejich podíl se meziročně sníţil o 3 % ve prospěch nárůstu těch, kteří se vrátili do evidenci po 24 a více měsících. Jejich podíl pak vzrostl o 2 %. O 1,4 % se zvýšil také počet těch, kteří se vrátili do evidence po 3-6 a 6-12 měsících od poslední evidence. Na tento vývoj má příznivý vliv uplatňování uchazečů v rámci APZ, u nichţ se pak délka zpětného návratu do evidence prodluţuje. Je však nutné také říci, ţe o 503 osob se meziročně zvýšil počet 4.321 uchazečů, kteří přišli do evidence, přičemţ se jednalo o jejich 5. a další evidenci. Relativně příznivě se vyvíjel také počet uchazečů evidovaných déle neţ 1 rok. Meziroční nárůst o 49 těchto osob byl ve srovnání s předchozími léty minimální. Ve srovnání s rokem 2003 klesla výše přírůstku o více neţ 96 %. Podařilo se sníţil podíl DE uchazečů ve všech stupních vzdělání, nejvíce však u uchazečů se základním vzděláním, ale také s SOŠ a VŠ. Nejvyšší pokles zaznamenali DE uchazeči ve věku 20-29 let. Nepodařilo se však sníţit podíl těchto osob především ve věku nad 50 let, u nichţ byl naopak zaznamenán přírůstek. Příznivě se projevil pokles DE osob evidovaných 1-2 roky, 2-3 roky a 3-5 let, na coţ měly dobrý vliv podmínky stanovené k provádění APZ. Pouze u poslední skupiny evidovaných déle neţ 5 let byl naopak zaznamenán jejich výraznější nárůst, a to o 767 osob. Velmi příznivě také hodnotíme fakt, ţe v roce 2004 se zvýšil o 825 osob počet vyřazených DE uchazečů, z nichţ nejvíce (297, tj. 36 %) bylo s evidencí delší neţ 5 let. Aktivní politika zaměstnanosti se však na počtu vyřazených DE uchazečů podílela 20,4 %, coţ je o 6,1 % méně neţ v roce 2003. Významný vliv na vývoj trhu práce v roce 2004 měla především zaměstnanost a s ní související poptávka zaměstnavatelů po pracovní síle. Jak zaměstnanost, tak také poptávka po 65



pracovní síle ve srovnání s předchozími léty výrazně klesla, coţ ovlivnily především důlní a jejich dodavatelské organizace, které uspokojovaly svou potřebu pracovní síly převáţně zahraničními zaměstnanci. O tu však museli do 30. 4. 2004 ţádat, coţ představovalo také hlášení těchto VPM. Vstupem ČR do EU dnem 1. 5. 2004 tato povinnost zanikla a tito zahraniční pracovníci, především občané Polska jako členové EU a EHP, mohou být přijati pouze na základě splnění informační povinnosti zaměstnavatele o jejich nástupu, tj. bez hlášení VPM. Zlepšení poptávky po ostatní pracovní síle se neprojevilo, coţ se odrazilo také v poklesu uchazečů umístěných ÚP. V průběhu roku se celková zaměstnanost v okrese sníţila o dalších 2.113 osob. Poprvé v historii ÚP klesla pod 90 tisíc osob. Na jejím poklesu se podílely především změny ohlášené ve druhé polovině roku, a to ukončení nebo výrazné omezení výroby některými zaměstnavateli. Přesto byl meziroční pokles o více neţ 1 tisíc osob niţší neţ v předchozím roce 2003. Pokles zaznamenaly všechny sektory hospodářství a především subjekty s 25 a více zaměstnanci. U OSVČ se projevil pouze nepatrně. Kromě oblasti mimookresní a Bohumínska klesla zaměstnanost ve všech zbývajících mikroregionech, přičemţ pokles nejhůře zasáhl orlovský mikroregion (-5,3 %), který se dlouhodobě potýká s nízkým počtem pracovních příleţitostí a jejich nepříznivou a jednostranně zaměřenou skladbou s ohledem na počet a strukturu obyvatelstva. Původní prognózovaný stav ke konci roku 2004 byl podceněn především subjekty z odvětví těţby nerostných surovin, u nichţ se očekávaný úbytek zaměstnanců ve výši 584 zaměstnanců zvýšil o dalších 756 osob a během 2. pololetí 2004 se tak zaměstnanost sníţila o 1.340 osob. Také v letošním roce očekává 495 subjektů s 20 a více zaměstnanci pokles zaměstnanosti o 754 osob, přičemţ tento úbytek by měl být 68,8 % pokrýt poklesem zaměstnanosti v karvinské oblasti a cca shodně 19,5 % v oblastech Orlovsko a Havířovsko. Přírůstek je očekáván opět v oblasti Bohumínska a mimookresní oblasti. Ze 33,8 % bude pokles zaměstnanosti pokrývat opět odvětví těţby nerostných surovin a ze 26,1 % spotřební průmysl. I přes tuto nepříznivou prognózu očekává 6 odvětví naopak mírné zvýšení zaměstnanosti.

IX. OČEKÁVANÝ VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI A NEZAMĚSTNANOSTI V 1. POLOLETÍ 2005

1. Očekávaný vývoj zaměstnanosti Tak jak bylo jiţ uvedeno v předchozí shrnovací kapitole, předpokládají subjekty s 20 více zaměstnanci další pokles zaměstnanosti o 754 osob. Obecně lze říci, ţe u subjektů 11 odvětví dojde k úbytku o 910 osob a u subjektů 6 odvětví k přírůstku o 156 osob. V jednom odvětví se subjekt s 20 a více zaměstnanci nevyskytoval a v jednom odvětví se neočekávají ţádné změny. Zaměstnanost pravděpodobně nejvíce klesne v odvětvích těţby nerostných surovin, spotřebního průmyslu a odvětví výroby elektrických a optických přístrojů. O 519 osob by se měla sníţit v karvinské oblasti, o 147 osob v orlovské a o 146 havířovské oblasti. U českotěšínské oblasti se přepokládá pokles o 64 osoby. Nejvyšší nárůst ve výši 113 osob se očekává v bohumínské oblasti a o 9 osob v mimookresní oblasti. Vliv na pokles zaměstnanosti v tomto pololetí budou mít i firmy, které ve druhé polovině roku 2004 ohlásily ukončení výroby nebo její podstatné omezení a ještě v letošním roce dochází k většímu odchodu jejich zaměstnanců. Jedná se o a.s. Graddo v Karviné, a.s. Walmark z Českého Těšína a s.r.o. BB-CZ, v konkurzu, Zlín. Tento úbytek zaměstnanosti budou příznivě redukovat rozšiřováním výroby a sluţeb, ať jiţ z pohledu sezónnosti nebo získaných zakázek, zaměstnavatelé z odvětví zemědělství, myslivosti a lesnictví, výroby základních kovů, hutních a kovodělných výrobků, chemického průmyslu, veřejné správy a obrany a ostatních veřejných, sociálních a osobních sluţeb. V letošním roce zahájí výrobu nová společnost, která převzala výrobní halu po odcházející a.s. Graddo. V tomto pololetí dojde rovněţ k zahájení provozu v novém HPM Hypernova společnosti AHOLD v Orlové. Tato společnost, i přes uvedenou skutečnost, neplánovala nárůst zaměstnanosti, i kdyţ pro orlovskou oblast bude přínosem minimální přírůstek cca 100 nových pracovních míst v rámci obchodní činnosti. Příznivě se rovněţ vyvíjí stav u dalších subjektů v oblasti průmyslové zóny Nové Pole v Karviné-Starém Městě a v Českém Těšíně. Následují základní informace o subjektech působících v průmyslových zónách: 66



Název zaměstnavatele

Sídlo

Převaţující činnost

Stát

Graddo a.s. Praha

Dětmarovická č.p. 380, Karviná – Staré Město

OKEČ 316 – výroba kabel. Svazků pro automobily

Shimano Czech Republic, s.r.o.

Dětmarovická č.p. 107/1, Karviná-St.Město

OKEČ 354 – výroba jízdních kol

Singapur

Mölnlycke Health Care Klinipro s.r.o.

Na Novém Poli č. 382/1, Karviná – Staré Město

OKEČ 331 – výroba zdravot. a chir.přístrojů a zařízení

Švédsko, USA,ČR

Dexon Czech s.r.o.

Na Novém poli č. 381, Karviná – Staré Město

OKEČ 323 - výroba repro soustav včetně ozvučování prostor

Stant Mananufacturing**

Na Novém poli č. 379/2, Karviná-Staré Město

OKEČ 252-výroba výrobků z plastu-uzávěry do paliv.nádrţí

Průmyslová zóna Nové pole Karviná-Staré Město Kovona Systém a.s. *

Závodní 540, Karviná – Nové Město

OKEČ 287 - Výroba kovového zboţí

ČR

ČR VB a Sev. Irsko

5 ČR

Průmyslová zóna Český Těšín

1

Průmyslové zóny souhrnně

6

* provoz zahájen v červenci 2004

**) provoz bude zahájen v roce 2005

Průmyslová zóna Karviná - Nové Pole v Karviné-Starém Městě leţí na 45 hektarech infrastrukturou plně vybaveného pozemku, který poskytuje dostatek místa pro prostorové řešení výrobních hal a plánování rozšíření v budoucnosti. Připravováno je další rozšíření zóny o 15 hektarů. Celý pozemek je ve vlastnictví města Karviná, coţ umoţňuje rychle řešit poţadavky investorů. Nejvýznamnějším investorem v této zóně je v současné době japonská společnost Shimano Czech Republic s výrobou jízdních kol, invalidních vozíků atd. Zaměstnanost v této zóně dosáhla výše 974 osob. Meziročně se zvýšila o 239 osob, tj. o 32,5 %. Očekávaný stav měl však na konci roku 2004 dosáhnout výše 1.055 osob. Původní prognóza se neuskutečnila, neboť ve 2. pololetí 2004 se náhle a neočekávaně rozhodla a.s. Graddo Praha ukončit výrobu a opustit území okresu Karviná. Toto rozhodnutí, které padlo na konci září 2004, zapříčinilo do konce roku pokles zaměstnanosti o více neţ 100 osob. Od ledna 2005 jiţ výroba v tomto závodě neběţí, přesto ještě části zaměstnanců dobíhají do konce února pracovní poměry sjednané na dobu určitou. Pokud by k odchodu této firmy nedošlo, dosahovala by zaměstnanost na konci roku uţ zhruba 1,1 tisíce osob. Pokles zaměstnanosti způsobený a.s. Graddo byl částečně redukován díky rozvíjející se výrobě a nárůstu počtu zaměstnanců především u společností Shimano Czech Republik a Mölnlycke Health Care Klinipro, s.r.o. Přes tuto nepříznivou skutečnost dosáhla zaměstnanost na konci roku 2004 v historii této zóny dosud nejvyššího počtu. Pokud srovnáme očekávanou zaměstnanost na konci 1. pololetí 2005 s uplynulými léty, přiblíţí se nejvíce konci roku 2003, kdy bude zhruba o 50 osob nad její skutečnou výší. Na konci roku 2005 by se pak měla situace opět mírně zlepšit a dosáhnout stavu o 13 osob niţšího neţ byl zjištěn k 30. 6. 2004. Do konce 1. pololetí 2005 by mělo dojít v důsledku skončení pracovního poměru zbývajících zaměstnanců firmy Graddo k poklesu zaměstnanosti u této zóny o 188 osob. Tento úbytek se částečně zredukuje na konci roku 2005, kdy by se měl sníţit na cca 120 osob. Průmyslová zóna Český Těšín - Pod Zelenou je lokalizována blízko nejfrekventovanějšího česko-polského hraničního přechodu na ploše 12 hektarů. Pro nové projekty je zde stále 7 hektarů připravené plochy. Prvním investorem se stala akciová společnost Kovona Systém se sídlem v Karviné-Novém Městě. Tato společnost se zabývá výrobou kovových výrobků a v rámci těšínské průmyslové zóny se zaměřuje na výrobu ţidlí pro obchodní řetězec společnosti IKEA. Společnost zahájila výrobu ve 67



2. pololetí 2004 a v současné době je zde zajištěn třísměnný provoz. O vstup do této zóny má zájem další těšínská společnost Garsys zabývající se výrobou bazénů a různých nádrţí a výrobou akumulátorů a baterií. Celková kapacita této zóny by měla čítat 1.200 pracovních míst a ze strany městského úřadu je zájem o její obsazení do konce roku 2007. V této oblasti, která je povaţována na tranzitní město, se s ohledem na zlepšení dopravní situace dobudováním rychlostních komunikací pravděpodobně zvýší také zájem nových investorů o podnikání. Jiné průmyslové zóny nebyly oficiálně v okrese vyhlášeny. V některých městech a obcích okresu však nadále probíhají jednání o vytvoření těchto zón, případně vhodných území určených pro nové investory. Mezi takové patří např.: Obec Horní Suchá Oficiálně tato zóna neexistuje. Jedná se však o území, které leţí v lokalitě a okolí bývalého Dolu František, které bylo aţ do závěru roku 2004 majetkem s.p. Diamo, dříve OKD. V měsíci listopadu byla tato lokalita bezúplatně převedena do vlastnictví obce Horní Suchá. Dle sdělení starosty obce nebyly tyto pozemky dosud zapsány do katastru nemovitostí. V této oblasti jiţ nyní působí někteří zahraniční investoři, např. Bebro Electronic Bengel und Bross a Lichtgitter z Německa. Obec Dolní Lutyně Jedná se o pravděpodobně nejproblematičtější lokalitu, která také nebyla dosud oficiálně vyhlášena průmyslovou zónou. Krajskými i obecními představiteli je však povaţována za součást strategických rozvojových zón kraje. Jedná se o dvousethektarové území, kde by v budoucnu mohlo vzniknout několik tisíc pracovních míst. Vybudování průmyslové zóny v Dolní Lutyni je podporováno vládní agenturou CzechInvest, odmítáno je nadále ekologickými iniciativami. Dle sdělení starosty Dolní Lutyně se v rámci územního řízení pracuje na změně územního plánu, coţ předpokládá cca 1,5 roku. Dle názoru starosty Bohumína ohrozí lokalitu spíše dálnice, která dotčeným územím povede. Město Orlová Vybudování průmyslové a podnikatelské zóny v Orlové je závislé na úspěšnosti bezúplatného převodu majetku státu v lokalitě po bývalém Dole Fučík 5. Převod by měl být podle nejnovějších informací schválen a realizován do 1. poloviny roku 2005. Bezprostředně poté by mělo být zahájeno schvalování výběru a umístění jednotlivých podnikatelských subjektů a aktivit. Město Bohumín V rámci územního plánu města jsou nadále blokovány pozemky v oblasti „Na panském“, kde měla v roce 2006 vyrůst průmyslová zóna s předpokládaným vznikem cca 500-600 pracovních míst. Termín byl nyní upřesněn aţ na léta 2008 aţ 2009. Pro strategickou průmyslovou zónu, která by měla vyrůst na katastrálním území obce Dolní Lutyně – Věřňovice a která bezprostředně navazuje na území města Bohumína, však jiţ bylo zastupitelstvem města Bohumín schváleno kompletní napojení na infrastrukturu tohoto města, tj. zejména na silniční napojení, na přivaděč plynu, elektřiny a vody a rovněţ i na čističku odpadních vod. To vše za předpokladu konečného schválení této zóny.

2. Očekávaný vývoj nezaměstnanosti Na základě současného vývoje na trhu práce a očekávaného poklesu zaměstnanosti u subjektů s 20 a více zaměstnanci předpokládáme v nastávajícím období následující vývoj počtu uchazečů o zaměstnání a míry nezaměstnanosti.

68


Očekávaný stav k:

30.6.2005

31.12.2005


Počet evidovaných uchazečů

Příznivější vývoj Míra nezaměstnanosti v % Nová Stará metodika metodika

Počet evidovaných uchazečů

Horší vývoj Míra nezaměstnanosti v % Nová Stará metodika metodika

Celkem*

27500

X

20,56

28500

x

21,31

Dosaţitelní**

26700

19,58

X

27000

19,80

X

Celkem*

28500

X

21,31

29000

x

21,68

Dosaţitelní **

27300

20,02

X

27700

20,31

x

*výpočet dle staré metodiky pro rok 2005 ze zdroje platného pro 1. čtvrtletí 2005 (133754 osoby) ** odhad dosaţitelných uchazečů a výpočet MN dle nové metodiky ze zdroje pro 1.čtvrtletí 2005 (136392 osoby).

B. TÉMATICKÝ ROZBOR PRO MPSV Situace v jednotlivých mikroregionech

I.

Přehled o vývoji pěti základních ukazatelů trhu práce v období let 2000 aţ 2004 zachycuje následující tabulka: Ukazatel

Počet uchazečů o zaměstnání

Míra nezaměstnanosti v%

Zaměstnanost

Počet volných pracovních míst

Počet uchazečů připadajících na 1 VPM

rok 2000 2001 2002 2003 2004 2000 2001 2002 2003 2004 2000 2001 2002 2003 2004 2000 2001 2002 2003 2004 2000 2001 2002 2003 2004

KARVINSKO 7307 7395 7719 7871 8093 18,76 19,42 20,87 21,65 22,24 36422 35699 34616 31907 30642 214 223 72 208 104 34,1 33,2 107,2 37,8 77,8

Mikroregiony k 31. 12. let HAVÍŘOVSKO ORLOVSKO BOHUMÍNSKO 8197 4793 2516 8255 4692 2400 8465 5061 2669 8944 5012 2623 9437 5140 2513 17,03 19,90 16,86 17,19 18,88 15,88 18,28 21,05 18,35 19,79 21,30 18,30 20,73 21,87 17,67 20926 12965 11785 20791 13495 11916 21433 13374 11620 20734 13277 12023 19842 12576 12163 114 44 26 191 51 20 108 27 27 25 57 50 37 49 23 71,9 108,9 96,8 43,2 92,0 120,0 78,4 187,4 98,9 357,8 87,9 52,5 255,1 104,9 109,3

ČESKOTĚŠÍNSKO

2370 2483 2593 2608 2634 17,50 17,84 19,21 19,70 19,87 8317 8134 8145 7925 7821 47 30 14 34 17 50,4 82,8 185,2 74,5 154,4

Během posledního roku se zvýšil počet uchazečů o zaměstnání evidovaných k 31. 12. u všech poboček mimo Bohumín, který dosáhl současně nejniţšího počtu. Stejná situace je také u výše míry nezaměstnanosti vypočítané původním způsobem, která klesla pouze u pobočky Bohumín a dosáhla nejniţší hodnoty. Ne jinak tomu bylo také u zaměstnanosti, která se pouze u této oblasti zvýšila a v posledních 5 letech patřila mezi nejvyšší. Výjimku tvoří hlášená VPM, jejichţ počet meziročně vzrostl pouze u havířovského mikroregionu, avšak nejvíce VPM bylo hlášeno v karvinské oblasti. Počet uchazečů připadajících na 1 VPM dosáhl nejvyšší hodnoty u oblasti Havířovsko i přesto, ţe se jednalo o jedinou oblast, u níţ byl zaznamenán meziroční pokles tohoto počtu. Vývoj na trhu práce je z hlediska jednotlivých mikroregionů průběţně hodnocen v rámci celé této zprávy. Většina ze sledovaných ukazatelů je hodnocena také z pohledu vlivu těchto oblastí na 69



celkový vývoj v okrese. Proto se podrobnější rozbor zabývá hodnocením vývoje zaměstnanosti z regionálního hlediska. Mikroregion Karvinsko dosahuje s 30.642 zaměstnanými, i přes dlouhodobý pokles, nadále nejvyšší zaměstnanosti. Na celkové zaměstnanosti se podílí 34,6 %. Meziročně zde zaměstnanost klesla o 1.265 osob, coţ představovalo pokles o 4 %. Tento pokles tvořil 59,9 % okresního úbytku zaměstnanosti. Během posledních 10 let se zaměstnanost v této oblasti sníţila o 15.621 osob, coţ je více neţ třetina zaměstnanosti roku 1994. Přesto tato oblast nadále poskytuje pracovní příleţitosti také ostatním oblastem s niţší zaměstnaností. Na celkové zaměstnanosti oblasti se nejvíce podílí soukromý sektor s 72,1 %. 20,1 % představovala zaměstnanost ve veřejném a druţstevním sektoru a OSVČ zde dosahují nejniţšího podílu, a to 7,8 %. Zaměstnavatelé s 20 a více zaměstnanci se podíleli na celkové zaměstnanosti Karvinska 78,4 %, coţ bylo ve srovnání se stejným obdobím roku 2003 o 171 osob a 1 % méně. Přesto se jedná v rámci okresu o nejvyšší dosaţený podíl. V této oblasti má stále největší zastoupení těţký průmysl, především těţba nerostných surovin. Její podíl na celkové zaměstnanosti těchto subjektů dosahuje 44 %, coţ představovalo 10.636 osob. Na celkové zaměstnanosti tohoto odvětví se Karvinsko podílelo 63,3 %. Další nejvyšší podíl v rámci této oblasti zaznamenalo odvětví zdravotnictví s 9,5 %, odvětví veřejné správy se 7 % a odvětví vzdělávání s 6,7 %. Nejvyšší podíl odvětví na celkové zaměstnanosti odvětví byl dosaţen mimo jiţ zmíněné odvětví těţby nerostných surovin také u výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody (67,2 %), finančního zprostředkování (67 %) a výroby elektrických a optických přístrojů (52,9 %). Do konce 1. pololetí 2005 by měla zaměstnanost u subjektů s 20 a více zaměstnanci dosáhnout výše 23.649 osob, coţ znamená další pokles o 519 osob, tj. 2,1 %, na němţ se nejvíce budou podílet opět subjekty v odvětví těţby nerostných surovin (-172) a výroby elektrických a optických přístrojů (-182). V oblasti Havířovsko činila zaměstnanost 19.842 osob, coţ je 22,4 % celkové zaměstnanosti okresu. Meziročně se sníţila o 892 osob, tj. 4,4 %. Během posledních 10 let se sníţila zaměstnanost v této oblasti o 3.486 osob, tj. pokles o 14,9 %. Soukromý sektor představoval v této oblasti 57 % její celkové zaměstnanosti. Veřejný a druţstevní se na ní podílel 24,5 % a OSVČ představovali zbývajících 18,5 %, coţ patřilo v rámci okresu mezi nejvyšší dosaţený podíl OSVČ. Subjekty s 20 a více zaměstnanci se podílely na celkové zaměstnanosti oblasti pouhými 56 %. Tento podíl pařil mezi nejniţší a do okresního průměru mu scházelo 15,3 %. Meziročně se zaměstnanost těchto firem sníţila o 893 osob, tj. o 7,4 %. V této oblasti zaznamenává nejvyšší zaměstnanost odvětví vzdělávání s 18,5 %, odvětví těţby nerostných surovin se 17,9 % a odvětví zdravotnictví s 10,8 %. Na celkové zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích se nejvyšší měrou podílela výroba elektrických a optických přístrojů s 44,2 %, vzdělávání s 34,9 % a odvětví stavebnictví s 27,5 %. Jedná se o oblast, která je typická vysokým počtem obyvatel a nedostatkem vlastních pracovních míst, který je řešen zvýšenou vyjíţďkou za prací. Do konce 1. pololetí 2005 by měla zaměstnanost u subjektů s 20 a více zaměstnanci dosáhnout výše 10.959 osob, coţ znamená úbytek o 146 osob, tj. 1,3 %. Nejvyšší pokles zaznamenají subjekty v odvětví spotřebního průmyslu (-59) a chemického průmyslu (-33). V oblasti Orlovsko dosáhla zaměstnanost výše 12.576 osob, coţ představovalo 14,2 % okresní zaměstnanosti. Jedná se o oblast s jednostrannou strukturou průmyslu, a to především těţbou uhlí. S ohledem na počet obyvatel je zde poměrně nízká zaměstnanost v ostatních odvětvích. Meziročně se zaměstnanost v této oblasti sníţila o 701 osob a během posledních 10 let klesla o 2.855 osob, tj. 18,5 %. Na zaměstnanosti oblasti se podílí veřejný a druţstevní sektor 19 %, soukromý sektor 69,2 % a OSVČ 11,8 %. Zaměstnavatelé s 20 a více zaměstnanci se podíleli na zaměstnanosti oblasti 69,3 %. Meziročně tato zaměstnanost klesla o 726 osob, tj. o 7,7 %. Její podíl se meziročně sníţil o 1,8 %. Na zaměstnanosti oblasti se nejvyšší měrou podílelo 3.723 zaměstnanců odvětví těţby nerostných surovin, kteří představovali 42,7%. Poté se řadilo odvětví vzdělávání s 9 % a zdravotnictví s 8,6 %. Nejvyšší podíl na zaměstnanosti odvětví mělo v této oblasti odvětví zemědělství s 75,5 %, stavebnictví s 23 % a těţby nerostných surovin s 22,2 %. Do konce 1. pololetí 2005 by měla zaměstnanost u subjektů s 20 a více zaměstnanci dosáhnout 8.564 osob, coţ představuje úbytek o 147 osob, tj. 1,7 %. Nejvyšší pokles zaznamenají subjekty v odvětví těţby nerostných surovin (-83) a spotřebního průmyslu (-28). 70



V oblasti Bohumínsko dosahovala zaměstnanost výše 12.163 osob, tj. 13,7 % celkové zaměstnanosti okresu. Meziročně se zvýšil stav zaměstnanců o 140 osob, tj. o 1,2 %. Během posledních 10 let se zaměstnanost v této oblasti sníţila o 1.209 osob, tj. 9 %. Na celkové zaměstnanosti oblasti se podílel veřejný a druţstevní sektor 24,5 %, soukromý sektor 66,3 % a OSVČ dosahovaly 9,2 %. Zaměstnavatelé s 20 a více zaměstnanci zaměstnávali 9.439 osob, tj. 77,6 % celkové zaměstnanosti oblasti. Meziročně tato zaměstnanost vzrostla o 319 osob, tj. o 3,5 %. Nejvyšší podíl na zaměstnanosti v této oblasti mělo odvětví výroby základních kovů a kovodělných výrobků s 3.918 zaměstnanci, coţ činilo 41,5 % celkové zaměstnanosti oblasti. Druhým odvětvím s vysokým podílem zaměstnanosti je odvětví výroby strojů a zařízení pro další výrobu s 16,4 % a odvětví dopravy, skladování a spojů s 15,6 %. Z hlediska podílu odvětví oblasti na celkové zaměstnanosti jednotlivých odvětví v okrese dosáhla nejvyšších hodnot zaměstnanost u výroby základních kovů a kovodělných výrobků (64,7 %), odvětví výroby strojů a zařízení pro další výrobu (56,1 %) a chemického průmyslu (59,6 %). Do konce 1. pololetí 2005 by měla zaměstnanost u subjektů s 20 a více zaměstnanci dosáhnout 9.552 osob, coţ znamená další přírůstek o 113 osob, tj. 1,2 %. Nejvyšší pokles zaznamenají subjekty v dopravy, skladování a spojů (-21) a vzdělávání (-12). Zaměstnanost oblasti Českotěšínsko ve výši 7.821 osob dosahovala 8,8 % celkové zaměstnanosti okresu. Meziročně se sníţila o 104 osob, tj. o 1,3 %. Během posledních 10 let klesla zaměstnanost v této oblasti o 1.546 osob, tj. 16,5 %. Na zaměstnanosti této oblasti se podílel veřejný a druţstevní sektor 30,4 %, soukromý sektor představoval 56,9 % a OSVČ 12,7 %. Zaměstnavatelé s 20 a více zaměstnanci dosáhli zaměstnanosti ve výši 4.710 osob, tj. 60,2 % celkové zaměstnanosti oblasti. Meziročně se jejich počet zvýšil o 12 osob, tj. 0,3 %. Nejvyšší podíl zaměstnaných v oblasti mělo odvětví spotřebního průmyslu (24,3 %), odvětví vzdělávání (17,5 %) a obchodu (14,1 %). Na zaměstnanosti jednotlivých odvětví se nejvyšší měrou podílelo v rámci této oblasti odvětví spotřebního průmyslu (37,1 %), ostatních veřejných a sociálních sluţeb (30,1 %) a obchodu (17,7 %). Do konce 1. pololetí 2005 by měla zaměstnanost u subjektů s 20 a více zaměstnanci dosáhnout výše 4.646 osob, coţ znamená pokles o 64 osob, tj. 1,4 %. Nejvyšší pokles zaznamenají pravděpodobně subjekty spotřebního průmyslu (-98) a ostatních veřejných, sociálních a osobních sluţeb (-27). U tzv. mimookresní oblasti, do které je zahrnována zaměstnanost subjektů sídlících mimo náš okres, které mají pracoviště ve více mikroregionech, za něţ poskytují zaměstnanost souhrnně (např. Česká pošta, ČESKÝ TELECOM, Mediaservis, obchodní organizace, stavební organizace apod.), činila zaměstnanost 5.687 osob a na celkové zaměstnanosti okresu se podílela 6,4 %. Meziročně se její počet zvýšil o 709 osob, tj. 14,2 %. Během posledních 10 let se zaměstnanost v této oblasti zvýšila o 1.754 osob, tj. 44,6 %. V této oblasti představovala zaměstnanost v rámci veřejného a druţstevního sektoru 43,9 %, coţ patřilo v rámci okresu mezi nejvyšší podíl. Soukromý sektor pak představoval 46,1 %. OSVČ u této oblasti nepřipadají v úvahu, neboť jsou evidovány v rámci svého bydliště. Subjekty s 20 a více zaměstnanci zaměstnávaly 5.168 osob, coţ představovalo 90,9 % zaměstnanosti této netypické oblasti. Meziročně se jejich počet zvýšil o 604 osob, tj. o 13,2 %. Na zaměstnanosti této oblasti se nejvíce podílely subjekty odvětví dopravy, skladování a spojů (40,3 %), obchodu (16,5 %) a činnosti v oblasti nemovitostí, pronájmu a podnikatelské činnosti (13,5 %). Na zaměstnanosti odvětví se podílela nejvyšší měrou zaměstnanost této oblasti v odvětvích ubytování a stravování (46,3 %), dopravy, skladování a spojů (36,6 %) a činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu (27,6 %). Do konce 1. pololetí 2005 by měla zaměstnanost u subjektů s 20 a více zaměstnanci činit 5.177 osob, coţ znamená přírůstek o 9 osob, tj. 0,2 %. Nejvyšší pokles zaznamenají subjekty odvětví činnosti v oblasti nemovitostí, pronájmu a podnikatelské činnosti (-15) a odvětví stavebnictví (-13).

71



II. Vývoj zaměstnanosti u rozhodujících zaměstnavatelů s uvedením oblasti a činnosti Stav zaměstnanců ve výši 1000 a více osob mělo těchto 7 zaměstnavatelů: Důl Darkov Karviná-Darkov – těţba nerostných surovin Důl Lazy, lokalita Orlová-Lazy - těţba nerostných surovin Důl Lazy, lokalita Dukla Havířov - těţba nerostných surovin Důl ČSM Stonava - těţba nerostných surovin Důl ČSA Karviná, lokalita ČSA Karviná - těţba nerostných surovin Důl ČSA Karviná, lokalita Doubrava - těţba nerostných surovin ŢDB a.s. Bohumín – výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků

Stav zaměstnanců v rozmezí 500 – 999 osob mělo těchto 13 subjektů: Česká pošta, s.p. OZ Severní Morava – doprava, skladování a spoje Jåkl Karviná, a.s. – výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků Nemocnice s poliklinikou Havířov - zdravotnictví Nemocnice s poliklinikou Karviná – pracoviště Karviná - zdravotnictví Nemocnice s poliklinikou Karviná – pracoviště Orlová - zdravotnictví Lázně Darkov a.s. Karviná - zdravotnictví ČSAD a.s. Havířov – doprava, skladování, spoje ČD, s.o., uzlová ţelezniční stanice – část Bohumín – doprava, skladování, spoje ČD, s.o., Depo kolejových vozidel Ostrava, prac. Bohumín – doprava, skladování, spoje Bonatrans a.s. Bohumín – výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků OKD, a.s. Doprava Ostrava – doprava, skladování, spoje Autopal s.r.o. závod Rychvald – výroba kovů a kovodělných výrobků Shimano Czech Republic, s.r.o. – výroba strojů a zařízení pro další výrobu

III. Faktory příznivě ovlivňující nezaměstnanost Vývoj na trhu práce v loňském roce, a to především v první polovině roku 2004, byl příznivě ovlivněn tím, ţe nedošlo k realizaci předpokládaného poklesu zaměstnanosti o 1,1 tisíc pracovních míst. Zaměstnanost klesla pouze nepatrně o 16 osob. Vykrývání nesouladu mezi nabídkou pracovní síly a poptávkou zaměstnavatelů a řešení problémů uplatnitelnosti některých skupin osob z regionálního pohledu byly řešeny prostřednictvím aktivní politiky zaměstnanosti. Jejím prostřednictvím se dařilo umisťovat především osoby těţce uplatnitelné na trhu práce, mezi něţ patří především absolventi škol a osoby dlouhodobě evidované. Nejvýraznější je v okrese podpora absolventů škol a mladistvých, na něţ šlo v roce 2004 více neţ 45 % veškerých prostředků vynaloţených na tvorbu nových pracovních příleţitostí. Nejlépe je v rámci ÚP hodnocen právě příznivý vliv dřívějších nástrojů odborné praxe a SÚPM ROPO na uplatnění této skupiny uchazečů. I přes tyto kladné výsledky nástroje APZ zatím pouze tlumí další zvyšování nezaměstnanosti a nezaměstnanost stabilizují. Na pokles nezaměstnanosti však nemají větší vliv. K tomu by mělo přispět výraznější oţivení podnikatelské činnosti a zájem podnikatelů o další rozšiřování výroby a sluţeb, které by přineslo mnohem více nových pracovních příleţitosti i bez finančních příspěvků ÚP. Mezi faktory, které příznivě ovlivňují vývoj na trhu práce, patří také investiční pobídky státu, které se podílejí na tvorbě nových pracovních míst i patřičné kvalifikaci zaměstnanců. Zřetelným přínosem je v poslední době, např. podpora vzniku nových pracovních míst a rekvalifikace zaměstnanců u a.s. Kovona Systém, která zahájila výrobu v průmyslové zóně Český Těšín. Příznivý vývoj zaměstnanosti byl očekáván také v rámci průmyslové zóny Karviná-Nové Pole, který však byl neočekávaně narušen ve druhé polovině roku 2004 rozhodnutím a.s. Graddo o ukončení své činnosti. Pokud by toto rozhodnutí nepadlo, zaměstnanost v této zóně by se jiţ blíţila 1,1 tisíci osob a podíl na celkové zaměstnanosti by ve srovnání s rokem 2003, kdy činil 0,8 %, vzrostl o 0,4 %. V roce 2005 se tak opět dostává na úroveň roku 2003. Do konce roku 2005 by se však měl stav opět mírně zlepšit. Z dění v okrese je zřejmé, ţe v současné době věnuje pozornost problematice nezaměstnanosti a s tím spojených negativních jevů většina představitelů měst a obcí. Města a obce se zapojují do řešení této problematiky, mají zájem o lokality, které patřily státu a na jejichţ území by 72



mohly vznikat nové prostory pro podnikání. V loňském roce se jiţ obci Horní Suchá podařilo získat bezúplatný převod majetku státu (lokalita bývalého Dolu František) a je předpoklad, ţe tohoto převodu dosáhne také Město Orlová (lokalita části bývalého Dolu Fučík). Velkou perspektivu by mělo vytvoření průmyslové zóny v Dolní Lutyni, která by poskytla pracovní místa jak karvinské tak i ostravské části regionu. Zpřísnění podmínek pro evidenci a poskytování podpory v nezaměstnanosti, které přinesl nový zákon o zaměstnanosti, můţe mít spolu s chystanými změnami v oblasti poskytování sociálních dávek vliv na další vývoj nezaměstnanosti. Situace se můţe změnit především u osob, které ve skutečnosti neměly zájem o zaměstnání a sociální dávky četnějších rodin dokázaly plně pokrýt jejich potřeby. Odmítnutí vhodného zaměstnání je jiţ porušením zákona a ztráty nároku na zpětné zařazení do evidence a výplatu sociálních dávek. Ztráta nároku na podporu v nezaměstnanosti u skupiny absolventů škol z důvodu nesplnění základní podmínky jednoho odpracovaného roku se projevila jejich dalším poklesem, i kdyţ se jednalo o období, ve kterém je kumulace absolventů vyšší.

73



74

ZPRÁVA O SITUACI NA TRHU PRÁCE V ROCE 2004

Recommend Documents