ZPRÁVA O SITUACI NA TRHU PRÁCE V ROCE 2010

Úřad práce v Olomouci Vejdovského 4 779 00 Olomouc tel. 950 141 111 fax 950 141 302

ZPRÁVA O SITUACI NA TRHU PRÁCE V ROCE 2010

Zastupující ředitel ÚP: Ing. Jiří Šabata Zprávu připravili pracovníci oddělení analýz a prognóz s vyuţitím údajů ze všech odborů ÚP.

Únor 2010

VEŘ

OBSAH:

Strana

1.

Celková charakteristika okresu

4

1.1.

Základní informace

4

1.2.

Silné a slabé stránky okresu Olomouc

5

2.

Zaměstnanost

6

2.1.

Celkový vývoj zaměstnanosti

6

2.1.1.

Vývoj zaměstnanosti - shrnutí

6

2.1.2.

Zaměstnanost v rozhodujících odvětvích

7

2.1.3.

Zaměstnanost podle velikosti podniků

9

2.1.4.

Zaměstnanost u nejvýznamnějších zaměstnavatelů (odstraněno) 10

2.1.5.

Částečná nezaměstnanost

10

2.1.6.

Insolvence zaměstnavatelů

11

2.2.

Volná místa

12

2.2.1.

Vývoj počtu volných míst

12

2.2.2.

Nabídka a poptávka podle profesí

13

2.2.3.

Pracovní místa v zahraničí a EURES poradce

15

3.

Nezaměstnanost

17

3.1.

Celkový vývoj nezaměstnanosti

17

3.1.1.

Míra nezaměstnanosti

19

3.1.2.

Délka nezaměstnanosti

21

3.2.

Struktura uchazečů o zaměstnání

23

3.2.1.

Nezaměstnanost podle pohlaví

23

3.2.2.

Vzdělanostní struktura nezaměstnaných

24

3.2.3.

Uchazeči o zaměstnání podle věkových skupin

25

3.2.4.

Uchazeči o zaměstnání podle pracovních kategorií

25

3.2.5.

Nezaměstnaní absolventi škol

26

3.2.6.

Nezaměstnanost osob se zdravotním postiţením

28

3.2.7.

Nezaměstnanost v mikroregionech

29

4.

Cizinci na trhu práce

32

4.1.

Cizinci, informace podle § 98

32

4.2.

Občané EU, EHP a Švýcarska

32

2

5.

Kontrolní činnost

33

6.

Aktivní politika zaměstnanosti

36

6.1.

Strategie APZ

36

6.2.

Společensky účelná pracovní místa (SÚPM)

37

6.2.1.

Příspěvek na zřízení nebo vyhrazení SÚPM u zaměstnavatele (včetně OP LZZ – SÚPM)

37

6.2.2.

Příspěvek na zřízení SÚPM za účelem výkonu SVČ

38

6.3.

Příspěvek na zapracování

38

6.4.

Veřejně prospěšné práce (včetně vybraných projektů ESF)

39

6.5.

Příspěvek na zřízení a provoz CHPD a CHPM

39

6.6.

Příspěvek zaměstnavatelům s více neţ 50 % zaměstnanců se zdravotním postiţením (§ 78 zákona o zaměstnanosti)

39

6.7.

Kontrolní činnost v APZ

40

6.8.

Rekvalifikace a poradenské činnosti

40

6.8.1.

Rekvalifikace zaměstnanců

40

6.8.2.

Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání

41

6.8.3.

Poradenské činnosti

42

6.9.

Realizace APZ za rok 2010 – přehled

44

6.10.

Projekt ,,Vzdělávejte se !‘‘

45

6.11.

Implementace ESF

47

7.

Očekávaný vývoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti

54

Přílohy

55

Tabulky

55

Přehled zaměstnanosti, mapky, grafy

57

3

1. Celková charakteristika okresu 1.1. Základní informace Okres Olomouc vznikl v roce 1960. Leţí ve východní části republiky, v Olomouckém kraji. Sousedí s okresy Šumperk, Bruntál, Přerov, Svitavy, Prostějov, Nový Jičín a Opava. 2 Jeho rozloha je 1 620 km (v republikovém srovnání je 14. největší). Ačkoliv v souvislosti s reformou veřejné správy k 31. 12. 2002 zanikly okresní úřady a jejich kompetence přešly na pověřené obce a kraje, v působnosti úřadů práce nedošlo k ţádné změně a i nadále vykonávají svou činnost na území okresů. Od 1. 1. 2005 byly k okresu Olomouc přičleněny tři obce z Moravskoslezského kraje – Moravský Beroun, Norberčany, Huzová, které se staly součástí mikroregionu Šternbersko. Od 1. 1. 2007 došlo k další změně správního uspořádání okresu – do okresu Olomouc byla přeřazena obec Lipinka ze Šumperska s cca 215 obyvateli. Okres měl podle informací ČSÚ k 30. 9. 2010 celkem 232 069 obyvatel, z toho 119 497 ţen. Na jeho území se nachází 96 obcí, z toho 6 měst. Hustota osídlení 2 je 141 obyvatel/km (v tomto ukazateli je okres Olomouc v celostátním měřítku v první třetině). Nejhustěji osídlená je střední a západní část okresu, ve východní části se nachází jen několik obcí nebo jejich částí (a vojenský výcvikový prostor Libavá). V okrese Olomouc je vysoký podíl obyvatel zaměstnán v průmyslu – a to zejména ve strojírenství, elektrotechnice a potravinářství; v posledních letech výrazně poklesla zaměstnanost v textilním průmyslu. Silně zastoupeno je také stavebnictví. Zejména v krajském městě jsou dobré podmínky pro rozvoj nejrůznějších sluţeb, z nichţ některé (např. vzdělávací a zdravotnické) jsou poskytovány širšímu okruhu občanů, neţ jsou obyvatelé okresu. Většina výroby (a potaţmo sluţeb) je koncentrována na Olomoucku – v organizacích se sídlem v Olomouci a blízkém okolí pracuje okolo 70 % zaměstnanců větších organizací. Zemědělská výroba má v okrese dlouhou tradici a svými výsledky se řadí na přední místo v republice. Ekonomika okresu je tradičně diferencovaná a poskytuje pracovní příleţitosti pro osoby obou pohlaví a různých oborů vzdělání v průmyslu, v zemědělství i ve sluţbách. Ve srovnání s jinými regiony v ČR vykazuje okres Olomouc (a ještě více celý Olomoucký kraj) známky zaostávání, i kdyţ v posledních dvou letech se situace mírně zlepšila. V Olomouckém kraji připadá na jednoho obyvatele třetí nejmenší hrubý domácí produkt (hůře jsou na tom Karlovarský a Liberecký kraj). Také průměrná měsíční mzda je nízká (v 1. – 3. čtvrtletí 2010 činila 20 158 Kč) – na pomyslném ţebříčku mezd v sestupném řazení je Olomoucký kraj umístěn ve spodní třetině (niţší průměrnou mzdu vykazují pouze Pardubický, Zlínský a Karlovarský kraj). Ani v objemu investic se Olomoucký kraj neřadí na přední místa, i kdyţ se v minulých letech podařilo pro kraj i okres získat několik významných nových investorů. Nízká je i exportní aktivita firem z Olomouckého kraje – v roce 2009 činil vykázal Olomoucký kraj druhý nejniţší objem vývozu (niţší byl pouze v Karlovarském kraji). Okres, zejména krajské město, je centrem vzdělanosti. V Olomouci sídlí Univerzita Palackého s fakultou lékařskou, právnickou, Cyrilometodějskou teologickou, filozofickou, pedagogickou, přírodovědeckou, tělesné kultury a zdravotnických věd. V roce 2005 vznikla soukromá neuniverzitní Moravská vysoká škola Olomouc, která nabízí bakalářský studijní program v oblasti ekonomiky a managementu.

4

1.2. Silné a slabé stránky okresu Olomouc Mezi silné stránky (a příleţitosti) okresu patří - vysoký podíl kvalitní zemědělské půdy a příhodné klimatické podmínky pro zemědělskou výrobu, - proporcionalita ekonomiky (relativně vyrovnané zastoupení průmyslu, zemědělství i sluţeb), - diverzifikovaná a poměrně rozsáhlá průmyslová základna, - rozvíjející se střední a menší zaměstnavatelé (často jsou současně novými investory), působící hlavně v oblasti strojírenství, - všechna čtyři větší města okresu (Olomouc, Litovel, Šternberk a Uničov) získala nového investora nebo investory, - mladá a vzdělaná pracovní síla, která je na trhu práce k dispozici při relativně nízké úrovni poţadovaných mezd, - poměrně dobré dopravní moţnosti, zejména do čtyř měst okresu, - snadno dostupná široká institucionální základna pro zvyšování a změnu kvalifikace, - charakteristiky krajského města (vysoká koncentrace obyvatel, průmyslu a sluţeb; centrum turistického ruchu, historické památky; středisko vzdělanosti, ţelezniční křiţovatka, dobré dopravní spojení se 2/3 okresu, výhodná poloha mezi dvěma okresními městy - Prostějovem a Přerovem - vzdálenost 20 - 30 km), - niţší aţ střední úroveň znečištění ţivotního prostředí, - občanská vybavenost na relativně dobré úrovni; moţnosti dalšího rozvoje, - existence Univerzity Palackého jako základny pro vznik a rozvoj firem vyuţívajících špičkové technologie, - komunikace a spolupráce mezi různými institucemi okresu a kraje ústící do společných plánů a projektů, které přinášejí i pozitivní efekty pro trh práce. Mezi slabé stránky (a rizika) okresu patří - vyšší podíl strojírenských podniků v průmyslu i mezi největšími zaměstnavateli okresu, - vyšší zastoupení výrobních odvětví, které nabízejí nejniţší průměrné mzdy; i někteří noví investoři přinesli do okresu především jednoduché montáţní činnosti, - zatím nedostatečná podpora malého a středního podnikání, - ochrana zemědělského a půdního fondu, která omezuje moţnosti nabídky volných ploch pro investory, - nedostatečně rozvinutá technická infrastruktura v některých částech okresu, - existence lokalit s omezenými moţnostmi dojíţďky za prací a s limitovaným počtem pracovních příleţitostí v místě (zejména Město Libavá a obce na pomezí Senicka a Litovelska, dále některé obce severozápadně od Uničova a severně od Šternberka), - nevyrovnaná nabídka pracovních příleţitostí podle lokalit, - vysoká nabídka maturitního vzdělání (jiné neţ technické obory), která vede k nedostatku vyučenců na trhu práce a naopak k přebytku středoškoláků - maturantů zaměřených do ekonomiky, administrativy, řízení a sluţeb, tj. ke strukturální nezaměstnanosti, - přetrvává vysoký podíl dlouhodobé nezaměstnanosti, - hrozí ztráta šancí řešit strukturální nezaměstnanost kvůli podcenění systému celoţivotního vzdělávání (ne vţdy se rozvíjí s ohledem na potřeby trhu práce) a kvůli omezeným řešením, která jsou dosaţitelná prostřednictvím rekvalifikací uchazečů o zaměstnání.

5

2. Zaměstnanost 2.1. Celkový vývoj zaměstnanosti 2.1.1. Vývoj zaměstnanosti – shrnutí Začátkem roku 2010 se ještě znatelně projevovaly dozvuky světové finanční krize a pokračoval příliv nových uchazečů o zaměstnání do evidence ÚP. Od března naopak došlo k výraznému poklesu nezaměstnanosti, ale na konci roku jsme opět zaznamenali její nárůst. U některých organizací činil meziroční pokles zaměstnanosti i více neţ pět desítek zaměstnanců. Jednalo se zejména o stavební firmy (Skanska, IP systém), České dráhy a Správu ţelezničních dopravních cest, strojírenskou společnost UNEX a elektrotechnickou firmu SEV Litovel. Tento pokles byl téměř zanedbatelný ve srovnání s rokem 2009. Naopak řada organizací vykázala meziročně výrazný nárůst zaměstnanosti – o více neţ 100 pracovníků se personální stav zvýšil v elektrotechnické společnosti M.L.S. Holice, ve strojírenských firmách Honeywell Aerospace Olomouc a Třídič, v čokoládovně Nestlé Česko a ve Fakultní nemocnici. Sumarizace dat z firemních dotazníků ukázala, ţe v 1. pololetí 2011 by mělo u sledovaných subjektů dojít uţ ke stabilizaci zaměstnanosti – celkově dokonce firmy očekávají nárůst o více neţ 1 000 zaměstnanců. Větší nárůst zaměstnanosti (řádově desítky osob) očekává pouze několik organizací. Jedná se zejména o strojírenské společnosti Edwards, Třídič, Foundeik, Papcel a dále firmy z oblasti výroby a prodeje stavebních materiálů (IP systém, Stavebniny u Komína, Presbeton Nova). Zvýšení zaměstnanosti avizuje i Univerzita Palackého a elektrotechnické společnosti Invensys Appliance Controls a M.L.S. Holice. Metodika a zdroje informací: Při sledování zaměstnanosti v okrese vychází ÚP z vlastních zdrojů a z údajů ČSÚ (Českého statistického úřadu, Krajské správy v Olomouci). Tyto údaje jsou pak podkladem pro zpracování následujících kapitol o zaměstnanosti. ÚP realizuje pravidelná dotazníková šetření u zaměstnavatelů s 25 a více zaměstnanci (1x ročně) a provádí sledování bez kontaktů (analýza tisku; průběţně). Operativní osobní kontakty uskutečňujeme podle potřeby (zejména na základě signálů o plánovaném větším propouštění nebo naopak náboru zaměstnanců). V rámci dotazníkového šetření bylo začátkem ledna 2011 e-mailem rozesláno 571 dotazníků, jejichţ návratnost (po telefonických urgencích) činila 91 %. Do další analýzy zaměstnanosti bylo zahrnuto 462 organizací s minimálně 25 zaměstnanci. Poznámka: Průběh dotazníkového šetření byl poznamenán ještě napjatou ekonomickou situací podniků i předchozí redukcí zaměstnanosti (včetně zaměstnanců personálních a ekonomických útvarů) . V mnohem větší míře neţ obvykle bylo nutné organizace opakovaně kontaktovat, aby zaslaly vyplněné dotazníky.

6

2.1.2. Zaměstnanost v rozhodujících odvětvích Stav zaměstnanosti v organizacích s 25 a více zaměstnanci podle odvětví Zaměstnavatelů k 31. 12. 2010

Jednotlivá odvětví Zemědělství a lesnictví Průmysl celkem Z toho - potravinářství - strojírenství - elektrotechnika Stavebnictví Obchod Doprava a skladování Vzdělávání a zdravotn. Ostatní Celkem

Zaměstnanců k 31. 12. 2010

Předpokládaná změna stavu k 30. 6. 2011

abs. čísla

%

abs. čísla

%

abs. čísla

%

21 141 21 60 10 30 50 17 102 101

4,5 30,5 X X X 6,5 10,8 3,7 22,1 21,9

1 605 19 743 3 160 9 515 2 480 2 708 4 884 3 728 14 431 10 605

2,8 34,2 X X X 4,7 8,5 6,5 25,0 18,4

56 523 29 251 58 105 133 63 - 54 220

3,5 2,6 0,9 2,6 2,3 3,9 2,7 1,7 0,4 2,1

462

100

57 704

100

1 046

1,8

V tabulce jsou závěry z vyčerpávajícího zjišťování ÚP pomocí dotazníků; grafické znázornění předpokládaných změn je na konci podkapitoly 2.1.3.

Graf: Zaměstnanost v odvětvích 3% 6%

17%

18%

4%

25% 6%

8% 8% 5%

Zemědělství a lesnictví Strojírenství Ostatní průmysl Obchod Vzdělávání, zdravotn.

Potravinářství Elektrotechnika Stavebnictví Doprava, sklad. Ostatní odvětví

Graf názorně ukazuje rozloţení zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích – 35 % osob je zaměstnáno v průmyslových odvětvích, kde dominantní roli hraje strojírenství (ve strojírenských podnicích je zaměstnáno 48 % všech lidí z průmyslu). Dalším výrazně zastoupeným sektorem je vzdělávání a zdravotnictví – to je dáno zejména existencí Fakultní nemocnice Olomouc a Univerzity Palackého (kaţdá z těchto organizací zaměstnává přes 3 000 osob). V následujících odstavcích je srovnávána situace v jednotlivých odvětvích se stavem ve stejném období loňského roku.

7

V zemědělství a lesnictví se zaměstnanost sníţila o téměř 10 % – v celém odvětví je zaměstnáno o cca 170 osob méně. Sníţil se i počet sledovaných zemědělských podniků – u části z nich klesl počet zaměstnanců pod hranici 25 osob. S příchodem letní sezóny větší část zaměstnavatelů očekává nárůst počtu zaměstnanců, ale většinou pouze o několik málo jednotlivců – celkem za odvětví o necelých šest desítek osob. Potravinářský sektor nevykazuje v meziročním srovnání výraznější výkyv zaměstnanosti, ale na úrovni jednotlivých organizací jsme zaznamenali i viditelné změny. Nejvyšší počty zaměstnanců byly uvolněny z mlékárenské společnosti OLMA; naopak nejvyšší nárůst zaměstnanosti vykázala olomoucká čokoládovna Nestlé Česko a litovelská výrobna sýrů ORRERO. V následujícím pololetí se celkově počítá s téměř neznatelným nárůstem zaměstnanosti o necelé jedno procento. Ve strojírenství došlo po masovém propouštění v roce 2009 ke stabilizaci a v některých společnostech i k výraznému nárůstu zaměstnanosti. Celkově se zaměstnanost zvýšila o téměř 8 %. Největší zásluhu na tom mají zejména firmy se zahraniční účastí Honeywell Aerospace Olomouc, Koyo Bearings ČR, Edwards a další. Také v následujícím pololetí se celkově počítá spíše s nárůstem zaměstnanosti – a to o necelá tři procenta. Větší nábor dalších zaměstnanců avizují např. společnosti Edwards, TŘÍDIČ a PAPCEL. Také elektrotechnické odvětví prošlo v roce 2009 masovým propouštěním, které bylo v následujícím roce vystřídáno relativní stabilizací a u některých společností i výrazným nárůstem zaměstnanosti. V meziročním srovnání se počet zaměstnanců v tomto sektoru zvýšil o více neţ 350 osob, tj. o 17 %. Největší nárůst zaměstnanosti (řádově stovky osob) vykázala společnost M.L.S. Holice. Na příští pololetí mírný nárůst zaměstnanosti avizují dvě největší elektrotechnické společnosti M.L.S. Holice a Invensys Appliance Controls. Také v ostatních průmyslových odvětvích došlo v roce 2010 k mírnému nárůstu zaměstnanosti. O desítky osob se zvýšily personální stavy např. ve společnostech KimberlyClark a HTM Sport. V 1. pololetí 2011 předpokládají nábor nových zaměstnanců zejména firmy se stavební výrobou a HTM Sport. Ve stavebnictví došlo meziročně k poklesu zaměstnanosti o několik set osob – největší podíl připadá na společnost Skanska. U několika stavebních firem došlo k poklesu zaměstnanosti pod hranici 25 osob a byly vyřazeny z dotazníkového šetření. V následujícím období celkově firmy očekávají sezónní nárůst počtu zaměstnanců o téměř 4 %. V sektoru obchodu se meziročně zaměstnanost sníţila o 7 %. Toto sníţení bylo způsobeno mírným sníţením počtu pracovníků ve většině obchodních organizací. V následujícím pololetí většina obchodních řetězců nepočítá s výraznějším náborem nových zaměstnanců – vytváření nových pracovních míst plánují pouze některé specializované obchodní společnosti. Také odvětví dopravy a spojů vykázalo meziroční pokles zaměstnanosti o cca 360 osob – a to zejména z důvodu propouštění u ţelezničních společností. V následujícím pololetí předpokládají mírné navýšení zaměstnanosti pouze některé spediční firmy provozující kamionovou přepravu. Ve školství, zdravotnictví a sociálních sluţbách je zaměstnána čtvrtina všech zaměstnanců, která je koncentrována zejména v krajském městě (Fakultní nemocnice, Univerzita Palackého). Ve školství se zaměstnanost prakticky nezměnila – jedinou výjimkou je Univerzita Palackého, která zvýšila stav zaměstnanců o cca 100 osob. Na konci prvního pololetí 2011 předpokládá většina škol (kromě Univerzity Palackého) stejný nebo niţší počet zaměstnanců. Podobně ve zdravotnictví a sociálních sluţbách se zaměstnanost výrazněji nezměnila – pouze ve FN v Olomouci se zvýšil počet zaměstnanců o více neţ 100 osob; mírný nárůst zaznamenala i některá zařízení pečující o seniory. V následujícím pololetí předpokládá mírnou redukci zaměstnanosti pouze Fakultní nemocnice v Olomouci.

8

V ostatních odvětvích jako celku (jedná se o pohostinství a ubytování, hlídací sluţby, peněţnictví a pojišťovnictví, veřejnou správu atd.) se celková zaměstnanost meziročně zvýšila o 200 osob. V 1. pololetí většinou se předpokládá mírný nárůst zaměstnanosti o 2 % (jedná se většinou o úklidové společnosti a bezpečnostní agentury). Graf: Očekávaný personální vývoj k 30. 6. 2011

očekávaný personální vývoj v %

4%

Ostatní průmysl

Zemědělství a lesnictví Strojírenství

3%

Obchod Doprava, skladování

2%

Ostatní odvětví

1% 0% Potravinářství

Elektrotechnika

Stavebnictví Vzdělávání, zdravotnictví

-1%

2.1.3. Zaměstnanost podle velikosti podniků Stav zaměstnanosti u zaměstnavatelů okresu podle velikosti Velikostní kategorie (podle počtu zaměstnanců)

25 - 49 50 - 99 100 - 199 200 - 249 250 - 499 500 - 999 1000 a více Celkem

Počet zaměstnavatelů k 31. 12. 2009 k 31. 12. 2010 abs. poč. v % abs. poč. v % 170 151 83 19 24 13 2 462

36,8 32,7 18,0 4,1 5,2 2,8 0,4 100

171 147 84 17 30 8 5 462

37,0 31,8 18,2 3,7 6,5 1,7 1,1 100

Počet zaměstnanců k 31. 12. 2009 k 31. 12. 2010 abs. poč. v % abs. poč. v % 6 155 10 597 11 642 4 258 8 455 9 629 6 604 57 340

10,7 18,5 20,3 7,4 14,7 16,8 11,5 100

6 123 10 141 11 391 3 738 10 755 5 477 10 079 57 704

10,6 17,6 19,7 6,5 18,6 9,5 17,5 100

Ve výše uvedené tabulce vidíme, ţe meziročně došlo k výraznému nárůstu zaměstnanosti v nejvyšší velikostní kategorii. Bylo to způsobeno novým překonáním hranice 1 000 zaměstnanců hned u tří společností - M.L.S. Holice, Nestlé Česko a Honeywell Aerospace Olomouc. S tím potom souvisí výrazný pokles v druhé největší kategorii – ta byla „oslabena“ nejen přechodem výše zmíněných organizací do vyšší kategorie, ale i propadem dvou organizací do kategorie 250 – 499 zaměstnanců. Zatímco tedy zastoupení zaměstnanců z největších organizací se zvýšilo o 6 p.b., podíl zaměstnanců v kategorii 500 – 999 se sníţil o více neţ 7 p.b. Dále se o téměř 4 p.b. zvýšil podíl zaměstnanosti i v kategorii 250 – 499 osob.

9

2.1.4. Zaměstnanost u nejvýznamnějších zaměstnavatelů Tato kapitola obsahuje individuální data podniků určená pouze pro potřeby úřadu práce a MPSV. Z těchto důvodů je z veřejně přístupné verze vypuštěna. Děkujeme za pochopení.

2.1.5. Částečná nezaměstnanost Částečná nezaměstnanost je definována jako případ, kdy zaměstnavatel nemůţe přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných sluţbách (viz § 209 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů). V případech, kdy u zaměstnavatele nepůsobí odborová organizace, má zaměstnavatel právo podat návrh, aby úřad práce rozhodl o tom, zda jsou dány důvody pro poskytování náhrady mzdy v niţší částce neţ ve výši průměrného výdělku. O tom, zda jsou nebo nejsou dány důvody částečné nezaměstnanosti rozhoduje úřad práce ve správním řízení. Ve svém rozhodnutí pak uvádí i dobu, po kterou bude zaměstnanci příslušet náhrada mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku, nejdéle však po dobu 1 roku. První ţádosti zaměstnavatelů o moţnost vyplácení náhrady mzdy ve výši 60 % (od zavedení této moţnosti z novém zákoníku práce) začaly být podávány na ÚP v Olomouci od konce září 2008. S postupujícími dopady světové hospodářské krize se v následujících měsících počet ţádostí stále zvyšoval. Ţádosti zaměstnavatelů o částečnou nezaměstnanost Období podání ţádosti Počet ţádostí* Počet zaměstnanců (zaměstnavatelů) Rok 2008 8 1 026 Rok 2009 51 2 967 Rok 2010 20 1 004 *) Uveden počet ţádostí zaměstnavatelů, které byly v následném řízení úřadem práce schváleny

Výše uvedená tabulka ukazuje, ţe v roce 2009 bylo vyřízeno 6x více ţádostí neţ v předchozím roce a týkalo se téměř trojnásobného počtu zaměstnanců (vzhledem k tomu, ţe ÚP vydával povolení maximálně na 3 měsíce, některé firmy si podaly ţádost opakovaně – jsou tedy ve statistice započítány několikrát). I kdyţ v následujícím roce klesl počet ţádajících firem i zaměstnanců zhruba o dvě třetiny, stále se jedná o poměrně vysoké hodnoty. Výše uvedená data naznačují závaţnost ekonomických problémů, se kterými se musí firmy v olomouckém okrese potýkat.

10

2.1.6. Insolvence zaměstnavatelů Pokud se zaměstnavatel ocitne v platební neschopnosti, mohou jeho zaměstnanci za zákonem stanovených podmínek (viz zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů) poţádat úřad práce o uspokojení svých mzdových nároků. Mzdové nároky mohou zaměstnanci uplatnit, jak na základě pracovní smlouvy, tak na základě dohody o pracovní činnosti, a to ode dne, kdy je jejich zaměstnavatel v platební neschopnosti - coţ je den následující po dni, kdy bylo vyhlášeno moratorium, nebo kdy byl podán insolvenční návrh. Přehled vyřízených mzdových nároků Rok 2008 Rok 2009 10 16 Počet firem Počet uplatněných ţádostí 234 288 zaměstnanců Celkové vyplacené 5 409 831 Kč 14 979 450 Kč finanční prostředky

Rok 2010 25 380 13 116 547 Kč

V roce 2009 byly vyřízeny mzdové nároky 288 osob z 16 firem. Největší firmou v insolvenčním řízení byla Středomoravská metalurgická a strojírenská, a.s., kde bylo uspokojeno celkem 84 ţádostí (v roce 2009 bylo zveřejněno celkem 87 insolvenčních návrhů). O rok později byly vyřízeny nároky 380 osob z 25 firem (a bylo zveřejněno celkem 86 insolvenčních návrhů). Největší firmou byla společnost Apetit food a.s., kde bylo vyřízeno celkem 234 ţádostí. Počet firem v insolvenčním řízení se tedy v roce 2010 zvýšil oproti předchozímu roku o více neţ 50 %, narostl i počet ţadatelů o výplatu mzdových nároků (o téměř třetinu).

11

2.2. Volná místa 2.2.1. Vývoj počtu volných míst Graf: Vývoj počtu volných míst v posledních letech 2600 2400 2200 2000 počet VM

1800 1600 1400 1200 1000 800

2005

2006

2007

2008

2009

2010

600 400 200 březen

leden

květen

červenec měsíce

září

listopad

Rok 2009 patřil z hlediska vývoje počtu volných míst mezi nejtěţší za posledních 10 let. Počet volných míst strmě klesl - na konci kaţdého měsíce roku 2009 byl počet volných míst o cca 70 – 80 % niţší neţ ve stejném období předchozího roku. Teprve v březnu 2010 jsme zaznamenali skokové oţivení poptávky zaměstnavatelů po nových pracovnících, nicméně během roku došlo opět k poklesu zájmu a v říjnu se počet volných míst vrátil na úroveň roku 2009 (podrobněji viz. Tabulka č. 1 v příloze). Graf: Nově hlášená VM v měsíci 1 200 2009

2010

1 000

800

269

479

403

503

451

200

471

551

525

512

709

400

590

1 001

600

0 leden

březen

květen

červenec

12

září

listopad

Celkový počet nově hlášených volných míst v roce 2009 meziročně klesl o 55 % (během celého roku bylo nahlášeno pouze pět tisíc volných míst). V roce 2010 se počet nahlášených míst zvýšil na téměř 6,5 tisíce (tj. meziroční nárůst o 28 %), nicméně struktura volných míst nebyla příliš uspokojivá. U velké části volných míst se výrazně zkrátila doba registrace na ÚP. Nyní není výjimkou zrušení volného místa během několika málo dní, o jedno volné místo v krátké době projeví zájem i několik desítek uchazečů (jedná se zejména o pracovní místa v administrativě apod.). Z těchto důvodů mnozí zaměstnavatelé ani volná místa nezveřejňují a vybírají si přímo ze zájemců, kteří jim sami doručují své ţivotopisy. Tabulka č. 2 v příloze ukazuje, jak se změnila struktura hlášených volných míst podle vzdělání. Ještě na konci roku 2008 téměř polovina volných míst byla určena lidem se základním vzděláním, o rok později tento podíl klesl na 13,5 % a na stejné úrovni zůstal i v roce 2010. Největší podíl VM byl určen především pro vyučence a osoby se středoškolským vzděláním s maturitou. Nicméně s ohledem na nízký počet volných míst nutno podotknout, ţe tato podílová struktura VM podle vzdělání je poměrně dost proměnlivá – i několik málo nových míst ji můţe výrazně změnit. Vysoká nezaměstnanost a výrazný úbytek volných pracovních míst ovlivnily chování a motivaci uchazečů o zaměstnání - ti nyní stále častěji slevují ze svých původních nároků a mají zájem i o volná místa, která vyţadují niţší kvalifikaci. V roce 2009 se výrazně zvýšil počet uchazečů na jedno volné místo a na konci roku bylo dosaţeno rekordní hodnoty od vzniku ÚP – na 1 VM připadalo 52 uchazečů (pro srovnání – k 31.12.2008 to bylo 7 UoZ na 1 VM, tj. meziročně se tato hodnota zvýšila 7,5 násobně). O rok později uţ byl tento poměr přece jen příznivější – počet uchazečů na jedno volné místo klesl na 32 osob. Graf: Volná místa podle vzdělání (ke 31. 12. 2010)

10,1%

12,7%

30,4%

ZŠ a niţší 46,8%

střední odborné SŠ s mat. a VOŠ VŠ

2.2.2. Nabídka a poptávka podle profesí Následující tabulky podávají rámcový přehled o situaci na trhu práce – srovnávají nabídku a poptávku po jednotlivých profesích v roce 2010 (nabídka práce = počet uchazečů o zaměstnání, poptávka po práci = hlášená volná místa). V jednotlivých profesích je různá tzv. mrtvá váha, tedy počet uchazečů, kteří nechtějí nebo nemohou dané zaměstnání přijmout. Mrtvá váha je vyšší u profesí, v nichţ je obvyklé pracovat na směny nebo turnusově, např. prodavači, kuchaři, servírky (problém ţen s malými dětmi), a tam, kde se ke školnímu vzdělání poţadují další dovednosti - účetní (podvojné účetnictví), sekretářky (práce s PC, jazyky), zpracovatelé kovů (svářečský průkaz). Vliv mají také zdravotní stav, moţnosti dojíţdění apod.

13

Nabídka pracovní síly dle profesí Název profese

31. 12. 2009 31. 12. 2010

prodavači v obchodech a předváděči zboţí stavební dělníci stavební výroby a pracovníci v příbuz. oborech kancelářští a manipulační pracovníci, sekretářky, písařky řidiči motorových vozidel provozní pracovníci stravování a pracovníci v příbuz. oborech pomocníci, uklízeči a pradláci vrátní, nosiči, poslové a pracovníci v příbuzných oborech pomocní a nekvalifikovaní dělníci v průmyslu kováři, nástrojaři, zámečníci a pracovníci v příbuzných oborech pomocní a nekvalifikovaní dělníci v dopravě, ve skladě odborní administrativní pracovníci kvalifikovaní dělníci zajišťující dokončovací stavební práce technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech úředníci ve skladech, v dopravě a v přepravě odborní zprostředkovatelé obchodních a finančních transakcí odborní administrativní pracovníci jinde neuvedení zahradníci a pěstitelé montáţní dělníci pečovatelé a pomocní ošetřovatelé mechanici a opraváři strojů a zařízení obsluha zemědělských, lesních, zemních a podobných zařízení pracovníci ochrany a ostrahy formíři, svářeči, výrobci a opraváři výrobků z plechů pracovníci poskytující různé informace kvalifikovaní zpracovatelé, výrobci potravinářských výrobků

1 105 725 923 757 616 539 583 840 683 383 298 261 406 313 284 146 146 204 144 195 192 130 198 90 99

1 225 990 922 724 709 644 630 563 355 354 337 318 277 274 263 194 177 172 170 163 145 127 116 109 104

Poptávka po pracovní síle dle profesí Název profese 31. 12. 2009 31. 12. 2010 architekti, projektanti, konstruktéři, techničtí vědci a inţenýři 6 11 odborní administrativní pracovníci jinde neuvedení 6 10 technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech 21 36 techničtí pracovníci v oblasti výpočetní techniky 5 17 odborní zprostředkovatelé obchodních a finančních transakcí 10 23 zástupci - agenti - obchodní, přepravní, pracovníci úřadů 17 14 kancelářští a manipulační pracovníci, sekretářky, písařky 7 10 pracovníci poskytující různé informace 1 42 provozní pracovníci stravování a pracovníci v příbuz. oborech 17 16 prodavači v obchodech a předváděči zboţí 7 17 kováři, nástrojaři, zámečníci a pracovníci v příbuzných oborech 18 34 řidiči motorových vozidel 3 18 pomocníci, uklízeči a pradláci 3 16 pomocní a nekvalifikovaní dělníci v průmyslu 13 10 formíři, svářeči, výrobci a opraváři výrobků z plechů 13 4 zpracovatelé dřeva, truhláři a dělníci v příbuzných oborech 11 7 vedoucí pracovníci výrobních a provozních dílčích celků 10 5

14

2.2.3. Pracovní místa v zahraničí a EURES poradce Sluţba EURES poskytuje komplexní soubor informací, které ulehčují klientům odchod za prací do zahraničí i jejich návrat zpět na český pracovní trh. Zaměstnavatelům EURES poskytuje nejen poradenství, kde a jak hledat zahraniční zaměstnance do svých firem nebo za jakých legislativních podmínek cizince zaměstnávat, ale nabízí jim i aktivní pomoc – organizuje pro ně výběrová řízení, umoţňuje jim přímou účast na burzách práce nebo je na veletrzích práce zastupuje. Evropské sluţby zaměstnanosti zajišťují rozsáhlou databázi volných pracovních míst. EURES aktivně spolupracuje s dalšími institucemi podporovanými EU, jakou jsou Eurocentrum, EEN nebo Europass, dále s hospodářskými komorami, Europe Direct, se školami, univerzitami i s privátním sektorem. V roce 2010 se na evropském trhu práce stále projevovala hospodářská recese, a to především niţší nabídkou volných míst ve státech EU a menším zájmem zaměstnavatelů o spolupráci. Databáze volných míst z 31 států Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska nabízí zájemcům pracovní místa zadaná prostřednictvím národních sluţeb zaměstnanosti. Tyto nabídky jsou zveřejňovány na Evropském portálu pracovní mobility EURES. Zájemci o práci si také mohou na portál vloţit svůj profesní ţivotopis do databáze CV online. Ke konci roku 2010 zde bylo registrováno více neţ 500 000 ţivotopisů a přes 22 000 zaměstnavatelů ze všech členských zemí, kteří mají zájem o pracovníky z jiných států EU/EHP. Zatímco v průběhu roku 2009 bylo patrné výrazné sniţování nabídky pracovních příleţitostí, během roku 2010 se jejich počet zvolna zvyšoval nad 900 000 míst v závěru roku. Nabídku pracovních příleţitostí konkrétně určenou pro Českou republiku lze nalézt na národním portálu EURES. Jednalo řádově o stovky volných míst, u kterých si zahraniční zaměstnavatelé přáli nabírat nové pracovníky z ČR. Poradci se zúčastnili veletrhů práce v zahraničí, kde zastupovali české zaměstnavatele, kteří nejčastěji ţádají o šíření volných míst na Slovensko a do Polska, méně do Bulharska, Rumunska a Maďarska. Nejvíce volných pracovních míst pro zájemce z České republiky v roce 2010 pocházelo z Německa a Rakouska. Podobně jako v minulých letech šlo především o nabídku volných míst pro řemeslníky, technické pracovníky, pečovatelky. Stále více se projevovala poptávka po kvalifikované pracovní síle. Nabídky sezónních prací jsou zveřejňovány na celoevropských internetových vyhledávačích. Jejich ucelený přehled je uveden na národním portálu EURES. Mezi nejoblíbenější země, kam občané ČR jezdí za sezónními pracemi, patří Španělsko, Itálie, Velká Británie, Německo. Významně oproti předchozím rokům klesl zájem o sezónní práce v Řecku a na Kypru. Dlouhodobě největší zájem ze strany klientů je o práci ve Velké Británii a v sousedních státech – v Německu a Rakousku, které zůstávají posledními zeměmi EU, kde občané ČR stále potřebují pracovní povolení. Přechodná opatření, které dosud uplatňují také Lichtenštejnsko a Švýcarsko, skončí 30. 4. 2011. Nejvíce v roce 2010 poklesl zájem o práci v Irsku. Největší překáţkou pro zájemce o práci v zahraničí je jejich nedostatečná úroveň znalosti cizích jazyků a kvalifikace, přetrvávající vliv hospodářské recese a niţší počet volných míst na evropském trhu práce. Většina klientů poţaduje komplexní informace o podmínkách v zemi, kam chtějí za prací vycestovat, o nutných administrativních úkonech, o sociálním, zdravotním pojištění, daňových povinnostech a konkrétní nabídku pracovních míst. Další dotazy se týkají náborů organizovaných sítí EURES, uznávání kvalifikací, moţností studia a stáţí nebo činnosti českých a slovenských agentur práce. Klienti ţádají o pomoc při vystavování evropských formulářů nebo o asistenci při ţádostech o vracení přeplatků daně z příjmu ze zahraničí. Přibývá dotazů na studijní pobyty a pracovní stáţe v rámci evropských programů. Podobně

15

jako v roce 2009 se na poradce ve zvýšené míře obraceli klienti vracející se ze zemí EU natrvalo zpět do ČR. V roce 2010 kontaktovalo sluţbu EURES na Úřadu práce v Olomouci celkem 1 680 osob, z nichţ bylo 1 640 zájemců o práci v zahraničí a 40 zaměstnavatelů z ČR, Velké Británie a Maďarska. Kromě poradce v krajském městě je sluţba EURES klientům dostupná i v okresních městech, kde působí na úřadech práce kontaktní osoby EURES, které podávají základní informace o moţnostech zaměstnání v zahraničí. Vedle poradenských aktivit na úřadu práce se poradce EURES v roce 2010 zúčastnil sedmi mezinárodních veletrhů pracovních příleţitostí v zahraničí – v Polsku (6) a Maďarsku (1), kde nabízel 430 pracovních míst českých zaměstnavatelů a poskytl na 750 individuálních konzultací. Kromě zahraničních burz práce se poradce účastnil také tuzemských veletrhů práce – JobDays v Praze a virtuálního veletrhu práce ve spolupráci se společností Monster. V dubnu a v září 2010 poradce zastupoval EURES ČR na jednání pracovní skupiny Evropské komise v Bruselu zaměřené na potřeby absolventů, strategii a aktivity na podporu snazšího uplatnění absolventů na evropském trhu práce. V rámci sítě EURES ČR se poradce podílel na provádění marketingové a komunikační strategie, spolupráci s médii a na produkci informačních materiálů. Poradce EURES ve spolupráci s Europe Direct a Eurocentrem Olomouc v září a v listopadu pořádal akci s názvem Den mobility v rámci European Job Days vyhlášených Evropskou komisí. Poradce v roce 2010 absolvoval 12 přednášek a besed o práci, studiu a stáţích v zahraničí pro 740 studentů středních a vyšších odborných škol v regionu.

16

3. Nezaměstnanost 3.1. Celkový vývoj nezaměstnanosti Míra nezaměstnanosti v Olomouckém kraji dosáhla k 31. 12. 2010 hodnoty 12,5 % (byla o 0,3 p.b. vyšší neţ před rokem). Míra nezaměstnanosti v okrese Olomouc k 31. 12. 2010 činila 11,2 %, coţ je stejná hodnota jako ve stejném období loňského roku. Graf: Míry nezaměstnanosti v okresech OC kraje 25%

míra nezaměstnanosti

2009

2010

20% 15% 10% 5% 19,7%

11,2%

11,1%

13,0%

13,4%

0% Jeseník

Olomouc

Prostějov

Přerov

Šumperk

okresy

V rámci celé ČR byla MN ke 31. 12. 2010 v okrese Olomouc 28. nejvyšší ze 77 okresů (meziroční zlepšení o 2 příčky). Nicméně toto mírné zlepšení je zanedbatelné oproti propadu v roce 2009 (ve srovnání s rokem 2008 se okres Olomouc tehdy zhoršil o 20 příček). Průměrná MN dosáhla v okrese za rok 2010 hodnoty 10,5 %. Maximální míry nezaměstnanosti bylo dosaţeno v únoru – její hodnota činila 12,1 %, tj. 14 836 uchazečů o zaměstnání. Od července 2004 se k výpočtu míry nezaměstnanosti (MN) pouţívá nová metodika. Ve vzorci k výpočtu MN je v čitateli místo počtu všech uchazečů o zaměstnání pouţit počet dosaţitelných nezaměstnaných. (Jedná se o uchazeče o zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa - tj. nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. Za dosažitelné se nepovažují uchazeči o zaměstnání ve vazbě, ve výkonu trestu, uchazeči v pracovní neschopnosti, uchazeči, kteří jsou zařazeni na rekvalifikační kurzy nebo uchazeči, kteří vykonávají krátkodobé zaměstnání a dále uchazeči, kteří pobírají peněžitou pomoc v mateřství apod. Obdobným způsobem definuje nezaměstnané metodika ILO – Mezinárodní organizace práce, používaná v EU). Ke změně došlo i ve jmenovateli - pracovní síla je místo součtu klouzavých průměrů zaměstnaných a nezaměstnaných osob definována jako součet klouzavých průměrů zaměstnaných, dosaţitelných nezaměstnaných osob a zaměstnaných cizinců. Míra nezaměstnanosti u dat před 1. 7. 2004 je vţdy počítána dle původní metodiky. V pozdějším období uvádíme MN podle nové metodiky.

17

Období 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Vývoj průměrné míry nezaměstnanosti v okrese Olomouc Průměrná míra nezaměstnanosti (%) za celý rok za I. pololetí 3 nezjišťovalo se 2,9 nezjišťovalo se 2,9 nezjišťovalo se 3,8 nezjišťovalo se 3,9 3,9 4,1 4,1 5,9 5 8,3 7 11,2 11 11,7 12 10,9 11,2 11,1 11,2 11,6 11,7 11,4 11,8 9,5* 10,4* 8,3* 9,0* 6,2* 6,9* 5,2* 5,3* 9,4* 8,4* 10,5* 11,1*

* dle nové metodiky

Graf: Vývoj počtu uchazečů a volných míst 16000 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0

VM

18

uchazeči

Zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, byla uchazečům o zaměstnání nově dána moţnost přivydělat si při současné evidenci na úřadu práce – jednalo se o tzv. nekolidující zaměstnání. V krizovém roce 2009 docházelo ke zneuţití této moţnosti v masovém měřítku – řada firem propustila část svých zaměstnanců a vzápětí je zaměstnala v nekolidujícím zaměstnání (tímto způsobem bylo zaměstnáno aţ 15 % uchazečů). O rok později se počet uchazečů v nekolidujícím zaměstnání sníţil téměř o třetinu a jejich podíl klesl na 10 % z celkového počtu evidovaných uchazečů (viz tabulka níţe). Novelou zákona o zaměstnanosti byla moţnost nekolidujícího zaměstnání (pro uchazeče registrované po 31.12.2010) zrušena.

Stav ke 31. 12. 2007 31. 12. 2008 31. 12. 2009 31. 12. 2010

Počty uchazečů v nekolidujícím zaměstnání Počet UoZ Podíl nekolidujících Celkový počet UoZ v nekolid. zaměstnání zaměstnání (%) 6 999 547 7,8 7 359 572 7,8 13 876 2 101 15,1 13 676 1 428 10,4

3.1.1. Míra nezaměstnanosti Graf: Vývoj počtu uchazečů – rok 2010 10000 9000

8485

ţeny

8652

muţi

8073

8000 7000

6528 6152

6047

6000

5877

5856

5673

6005

5000 6326

6031

5971

6083

6118

6110

5839

5894

5979

6198

3000

6314

4000 6258

počet uchazečů

7350

7127

2000 1000 0 leden

březen

květen

červenec období

září

listopad

Průměrná míra nezaměstnanosti v roce 2010 meziročně vzrostla o 1,1 p.b. Nejvyšší hodnoty MN bylo dosaţeno v únoru (12,1 %), coţ v absolutních číslech činilo téměř 15 tisíc uchazečů o zaměstnání – jednalo se o vůbec nejvyšší počet nezaměstnaných od vzniku úřadu práce! Od března počet uchazečů začal výrazně klesat, ale koncem roku se tento pokles zastavil a byl vystřídán růstem na hodnoty roku 2009. Vývoj počtu uchazečů a MN v jednotlivých měsících roku 2010 podrobněji zachycuje Tabulka č. 3 v příloze.

19

Graf: Porovnání míry nezaměstnanosti v okrese Olomouc, Olomouckém kraji a ČR

míra nezaměstnanosti

14% 13%

Olomoucký kraj

12%

okres Olomouc Česká republika

11% 10% 9% 8% 7% 6% 5% 4%

I-06 V-06 IX-06 I-07 V-07 IX-07 I-08 V-08 IX-08 I-09 V-09 IX-09 I-10 V-10 IX-10

období Výše uvedený graf ukazuje, ţe nárůst MN v okrese Olomouc byl v letech 2009 – 2010 mnohem výraznější neţ v celé ČR – zatímco v okrese Olomouc se počet uchazečů o zaměstnání během dvou let zvýšil o 86 % a MN vzrostla o 5,3 p.b., v ČR tato navýšení činila „pouze“ 59 % a 3,6 p.b. Podobný vývoj jsme zaznamenali i v Olomouckém kraji – ten je s 80 % nárůstem počtu nezaměstnaných na 2. místě v republice (za hlavním městem Prahou) a v nárůstu míry nezaměstnanosti o 5,6 p.b. je dokonce na místě prvním. Graf: Vývoj nezaměstnanosti v okrese Olomouc v posledních letech 16000 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

15000 14000

počet uchazečů

13000 12000 11000

10000 9000 8000 7000 6000 1

2

3

4

5

6

20

7 měsíce

8

9

10

11

12

Graf: Nezaměstnanost – tok (rok 2010) 2600 noví

vyřazení

počet uchazečů

2100

1600

1100

600

100 leden

březen

květen

červenec

období

září

listopad

Výše uvedený graf ukazuje, ţe v roce 2010 převaţoval počet nově příchozích uchazečů v 5 měsících v roce (v roce 2009 naopak ve všech měsících – kromě října – byl počet nově registrovaných uchazečů výrazně vyšší neţ počet vyřazených). V posledních čtyřech letech výrazně kolísal rozdíl mezi nově registrovanými a vyřazenými uchazeči (viz následující shrnující tabulka). Zatímco ještě v roce 2007 výrazně převládal počet vyřazených, v roce 2008 (z důvodu velkého přílivu uchazečů ve 4. čtvrtletí) je jiţ vzájemná bilance mírně záporná. O další rok později pozorujeme dramatický obrat – počet nově registrovaných přesáhl hodnotu 22 tisíc a byl o 6,5 tisíce vyšší neţ počet vyřazených uchazečů o zaměstnání. V roce 2010 jiţ dochází ke stabilizaci nezaměstnanosti počet vyřazených je mírně vyšší (o 200 osob) neţ počet nově příchozích uchazečů. Počty nově registrovaných a vyřazených uchazečů Celkový počet za rok Ukazatel 2006 2007 2008 2009 Počet nově registrovaných 15 425 13 527 14 015 22 142 Počet vyřazených 17 244 16 218 13 655 15 625 Rozdíl (vyřazení – nově reg.) 1 819 2 691 -360 - 6 517

2010 17 663 17 863 200

3.1.2. Délka nezaměstnanosti Průměrná délka evidence (ve dnech) Hodnota za IV. čtvrtletí Ukazatel 2008 2009 2010 Průměrná délka evidence evidovaných uchazečů 357 285 350 Průměrná délka evidence vyřazených uchazečů 206 189 228 V roce 2010 se výrazně prodlouţila průměrná délka evidence uchazečů o zaměstnání (o 65 dní, tj. o 23 %) – čili vrátila se na hodnotu roku 2008. Výrazné zkrácení délky evidence v roce 2009 bylo způsobeno obrovským přílivem nových uchazečů. 21

Graf: Vývoj průměrné délky evidence

270

300

350

400

285

357

363

459

488

553

533

589

546

553

572 524

503

509

482 431

409

průměrná délka evidence

500

482

vyřazení uchazeči

600

539

evidovaní uchazeči

595

700

200

228

210

189

183

206

249

255

328

299

275

284

292

287

278

280

283

261

259

249

229

245

223

100

0

období

Ve srovnání se stavem na konci roku 2009 (viz Tabulka č. 4 v příloze) se téměř dvojnásobně zvýšil počet uchazečů evidovaných 12 – 24 měsíců a jejich podíl se zvýšil o 9,8 p.b. na 19,7 % (viz i graf níţe). Znatelně se zvýšil i počet (a podíl) uchazečů s délkou evidence nad 12 měsíců (podíl vzrostl o 4,2 p.b.) Naopak k největšímu meziročnímu poklesu došlo u uchazečů s délkou evidence 3 – 6 měsíců (jejich podíl se sníţil o 7,1 p.b.). Nárůst podílu dlouhodoběji registrovaných uchazečů jsme předpokládali – jedná se o zákonitý jev následující po masovém přílivu nezaměstnaných v roce 2009. Graf: Délka evidence 10,3% 35,2% do 3 měsíců 3 - 6 měsíců

19,7%

6 - 9 měsíců 9 - 12 měsíců 12 - 24 měsíců více neţ 24 měsíců

7,8%

17,9%

9,2%

22

3.2. Struktura uchazečů o zaměstnání 3.2.1. Nezaměstnanost podle pohlaví Graf: Podíl ţen na nezaměstnanosti 60%

2010

2009

2008

2007

2006

58% 56%

podíl ţen

54% 52% 50% 48% 46% 44% 42% 1

2

3

4

5

6

7

měsíce

8

9

10

11

12

Z ekonomicky aktivního obyvatelstva okresu tvoří ţeny 46 %. Podíl nezaměstnaných ţen v průběhu roku v minulosti kolísal – od března (s nástupem pracovních příleţitostí sezónního charakteru) se počet a podíl muţů v evidenci začal sniţovat a v srpnu dosahoval svého minima (a tudíţ podíl ţen dosahoval maxima). Zároveň se navíc podíl ţen v evidenci celkově zvyšoval. Od počátku roku 2008 ale došlo ke zvratu v dlouhodobém vývoji – podíl ţen v evidenci stagnoval na úrovni roku 2007 a od září začal prudce klesat. Tento jev byl způsoben strukturou ekonomiky v olomouckém okrese (tj. vysokým podílem průmyslových odvětví, zejména strojírenství a elektrotechniky, kde převaţuje zaměstnanost muţů), která se začala potýkat s důsledky světové finanční krize. Podíl muţů mezi nezaměstnanými se začátkem roku 2009 zvýšil aţ na 56 % a zatímco v předchozích letech se podíl muţů od března uţ výrazně sniţoval, v roce 2009 sezónní výkyv nebyl příliš zřetelný - viz výše uvedený komplementární graf nezaměstnanosti ţen. Podíl muţů mezi nezaměstnanými se začátkem roku 2010 dále zvýšil a v únoru dosáhl aţ na hodnotu 57,8 % - jedná se o nejvyšší hodnotu od roku 1991! Od března 2010 ale jiţ křivka podílu nezaměstnaných ţen vykazuje podobný sezónní průběh jako v minulosti a podíl muţů v evidenci výrazně klesá.

MN muţů (v %) MN ţen (v %)

Specifické míry nezaměstnanosti podle pohlaví Ke 31. 3. 2010 Ke 30. 6. 2010 Ke 30. 9. 2010 11,4 8,8 8,4 11,6 10,9 11,7

Ke 31. 12. 2010 10,5 12,1

Na konci 1. čtvrtletí 2010 byla míra nezaměstnanosti muţů nepatrně niţší neţ MN ţen (o 0,2 p.b.). Od během roku se vývoj otočil a rozdíl mezi MN ţen a muţů v období od srpna do října dosahoval aţ 3,3 p.b.

23

Graf: Průběh míry nezaměstnaností muţů a ţen 13,0% MN ţeny

12,0%

MN muţi

11,0% 10,0% 9,0% 8,0% 7,0% 6,0% 5,0% 4,0% 3,0% I-05

VII-05

I-06

VII-06

I-07

VII-07

I-08

VII-08

I-09

VII-09

I-10

VII-10

3.2.2. Vzdělanostní struktura nezaměstnaných Graf: Nezaměstnaní podle stupně vzdělání 50% 45% podíl na EA

40%

podíl uchazečů

35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% ZŠ a niţší

střední odborné

SŠ s mat. a VOŠ

VŠ

Výše uvedený graf vystihuje základní princip, podle něhoţ s klesající úrovní vzdělání riziko nezaměstnanosti roste. Zvlášť výrazné je to u uchazečů bez vzdělání a se základním vzděláním – zatímco mezi ekonomicky aktivními tvoří lidé se základním vzděláním pouze necelých 10 %, mezi uchazeči o zaměstnání zaujímají 23 %-ní podíl. Naopak u vysokoškoláků je situace opačná – mezi ekonomicky aktivními mají 14 %-ní zastoupení, ale mezi uchazeči tvoří pouze 6 % (viz Tabulka č. 5 v příloze). Meziročně nedošlo k výraznější změně v zastoupení jednotlivých vzdělanostních skupin – maximální změna podílu je pouze 1 p.b.

24

3.2.3. Uchazeči o zaměstnání podle věkových skupin Graf: Nezaměstnanost podle věku 30%

podíl na EA

podíl uchazečů

podíl na EA

25%

20% 15% 10% 5% 0% do 19 let

20 - 29 let 30 - 39 let 40 - 49 let 50 - 59 let 60 a víc let věk

Z výše uvedeného grafu je zřejmé, ţe nezaměstnanost se nejvíce dotýká věkové skupiny 50 – 59 let (viz. Tabulka č. 6). Podíl této kategorie uchazečů o zaměstnání se aţ do roku 2008 neustále zvyšoval (na konci 1. pololetí 2008 dosáhl výše 32,4 %). Od 4. čtvrtletí 2008 se ale začal zvyšovat příliv mladších věkových kategorií do evidence, takţe ve srovnání s koncem roku 2007 se podíl uchazečů ve věku nad 50 let sníţil o 6 p.b. Neznamená to však, ţe by polevila zvýšená pozornost, kterou ÚP této věkové kategorii věnuje – vţdyť v absolutních číslech se počet nezaměstnaných v této rizikové skupině zvýšil během 2 let o téměř 1 300 osob. Očekáváme také, ţe v době ekonomického oţivení najdou mladší věkové skupiny rychleji pracovní uplatnění neţ lidé nad 50 let (zvlášť pokud se bude jednat o málo kvalifikované dělníky nebo niţší administrativu).

3.2.4. Uchazeči o zaměstnání podle pracovních kategorií Struktura uchazečů o zaměstnání podle Klasifikace zaměstnání (KZAM) Stav k 31. 12. 2009 31. 12. 2010 Třída zaměstnání Abs. počet % Abs. počet % tř. 1 – Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 170 1,2 185 1,4 tř. 2 – Vědečtí a odborní duševní pracovníci 642 4,6 773 5,7 tř. 3 – Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí 1 445 10,4 1 325 9,7 pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech tř. 4 – Niţší administrativní pracovníci (úředníci) 1 562 11,3 1 541 11,3 tř. 5 – Provozní pracovníci ve sluţbách a obchodě 2 110 15,2 2 361 17,3 tř. 6 – Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví 232 1,7 296 2,2 a v příbuzných oborech tř. 7 – Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, 2 679 19,3 2 506 18,3 zpracovatelé, opraváři tř. 8 – Obsluha strojů a zařízení 1 493 10,8 1 240 9,1

25

Stav k Třída zaměstnání tř. 9 – Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci tř. 0 – Příslušníci armády + osoby bez pracovního zařazení Nezadáno Celkem

31. 12. 2009 Abs. počet % 3 359 24,2 4 180 13 876

31. 12. 2010 Abs. počet % 3 301 24,1

0

3

0

1,3 100

145 13 676

1,1 100

Třída 1 – 4 představuje THP; technicko hospodářské profese jsou v nepatrné míře zahrnuty i ve třídách 5 a 6, třídy 5 – 9 zahrnují především profese dělnické. Okolo 28 % uchazečů jsou tedy THP a jejich podíl se za posledních 10 let výrazněji nezměnil (kolísá v rozmezí 25 – 30 %). Meziročně nedošlo k výrazným změnám v podílu jednotlivých pracovních kategorií – mírně se zvýšil pouze podíl provozních pracovníků ve sluţbách a obchodě (KZAM 5) a to o 2 p.b.

3.2.5. Nezaměstnaní absolventi škol a mladiství Vývoj počtu evidovaných absolventů škol a mladistvých podle stupně vzdělání Stav k Stupeň vzdělání 30. 4. 2009 30. 9. 2009 30. 4. 2010 30. 9. 2010 bez vzdělání 0 1 1 1 základní vzdělání 90 60 73 64 střední odborné 229 340 310 303 střední všeobecné 36 34 64 29 střední odborné s maturitou 282 430 338 416 vyšší odborné 22 33 19 39 vysokoškolské 66 176 117 228 Celkem 635 1 074 922 1 080 Pro účely statistik rozumíme absolventy škol uchazeče, kteří ukončili studium nejvýše před dvěma lety.

Úřad práce věnuje nezaměstnaným absolventům škol zvýšenou pozornost, především s ohledem na jejich moţné ohroţení, spočívající v náchylnosti k zařazování do různých rizikových skupin, dále také vzhledem k potřebě vypěstovat u nich pracovní návyky. Z výše uvedené tabulky je zřejmé, ţe počet absolventů a mladistvých se meziročně mírně zvýšil o 7 %. Pozice absolventů na trhu práce se oproti předchozím letům zhoršila – absolventi se při hledání zaměstnání setkávají s mnohem vyšší konkurencí neţ v minulosti. Zaměstnavatelé, kteří si mohou vybírat z většího mnoţství nezaměstnaných, ve většině případů dávají přednost uchazečům s praxí v oboru, kteří potřebují pouze minimální čas na zaškolení. K 31. 12. 2010 ÚP registroval celkem 942 absolventů škol a mladistvých (ke konci roku 2009 to bylo 947 osob – čili meziročně se zastoupení absolventů prakticky nezměnilo).

26

Graf: Vývoj počtu absolventů 1200

2009

2010

1000

počet

800 600 400 200 0 leden

březen

květen

červenec

září

listopad

období

Z výše uvedeného grafu je patrné, ţe zatímco v 1. pololetí 2010 byl počet absolventů škol výrazně vyšší neţ před rokem, od srpna se situace vyrovnala s rokem 2009. Nutno ještě dodat, ţe pokles počtu nezaměstnaných absolventů nebývá způsoben pouze odchodem z evidence úřadu práce, ale i ztrátou absolventského statutu (uchazeč o zaměstnání je po ukončení studia déle neţ dva roky). Graf: Vývoj počtu mladistvých 120 2009

2010

100

počet

80 60 40 20 0 období

Největším problémem při zaměstnávání mladistvých je právě jejich věk. Podle Zákoníku práce nesmějí být pracovníci mladší 18 let zaměstnáváni na odpoledních a nočních směnách, nesmějí pracovat přesčas, nemohou mít hmotnou zodpovědnost. Protoţe u mladistvých se jedná o uchazeče se základním vzděláním, případně bez vzdělání, mohou být zaměstnáváni převáţně jen na pomocných pracích (dokud nezískají praxi).

27

3.2.6. Nezaměstnanost osob se zdravotním postiţením (ZP) Občané se zdravotním postiţením jsou jednou z nejohroţenějších skupin na trhu práce. Jde o skupinu, jejíţ podstatná část (záleţí na stupni a oboru vzdělání) má šanci získat zaměstnání jen na sekundárním trhu práce. Z toho vyplývá, ţe právě uchazeči o zaměstnání se ZP jsou nejvíce vystaveni riziku opakované nezaměstnanosti, která můţe přejít v rezignaci a vyústit v nezaměstnanost dlouhodobou.

Graf: Vývoj počtu a podílu uchazečů se ZP 2 200

24%

2 000

22% 20% 18%

1 600 16%

1 400

podíl

počet

1 800

14% počet

1 200

12%

podíl

1 000

10%

Počet nezaměstnaných se zdravotním postiţením (ZP) v registru úřadu práce neustále rostl aţ do roku 2005, kdy se přehoupl přes hranici 2 000 osob. S klesající nezaměstnaností se začal sniţovat i počet uchazečů se ZP – ale pomaleji; takţe v červnu 2007 podíl osob se ZP dosáhl rekordní výše 23 %. V následujícím období uţ podíl uchazečů se ZP stále klesal – bylo to způsobeno nejen jejich umísťováním na trh práce prostřednictvím nástrojů APZ či s pomocí projektů ESF, ale částečně i odebráním statutu osoby se ZP. (Podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, k 30. 9. 2007 skončila platnost všech původních rozhodnutí o přiznání ZPS a o dva roky později skončila platnost i novějších rozhodnutí o přiznání statutu osoby zdravotně znevýhodněné, které vydávaly okresní správy sociálního zabezpečení. Asi polovině občanů, kteří si podali ţádost o přiznání statutu osoby zdravotně znevýhodněné, nebylo po přezkoumání zdravotního stavu vyhověno. Nově se totiţ přihlíţí i k průběhu pracovní kariéry posuzovaných osob a k jejich moţnosti získat zaměstnání). Na konci roku 2009 vzrostl počet nezaměstnaných OZP na více neţ 1 500 osob, ale celkový růst nezaměstnanosti byl výraznější, takţe jejich podíl klesl k 11 %. V roce 2010 nedošlo k výraznější změně – počet i podíl OZP v evidenci zůstává na zhruba stejné úrovni jako na konci roku 2009.

28

Struktura evidovaných uchazečů se ZP dle stupně postiţení Z toho

Stav ke

Uchazeči se ZP celkem

OZZ*

Invalidita I. a II. stupně**

Invalid. III. stupně***

31. 12. 2006 31. 12. 2007 31. 12. 2008 31. 12. 2009 31. 12. 2010

1 749 1 519 1 263 1 540 1 532

387 252 200 261 236

1 352 1 260 1 060 1 277 1 293

10 7 3 2 3

Podíl invalidních z celk. počtu OZP

77,9 83,4 84,2 83,1 84,6

* Osoby zdravotně znevýhodněny **osoby invalidní v I. a II. stupni – dříve osoby částečně invalidní ***osoby invalidní ve třetím stupni – dříve osoby plně invalidní

Výše uvedená tabulka ukazuje, ţe více neţ čtyři pětiny zdravotně postiţených uchazečů o zaměstnání jsou osoby invalidní (ať uţ I., II. nebo III. stupně). Zdravotní stav části občanů se ZP je natolik omezující při hledání zaměstnání, ţe jim ÚP v podstatě nemůţe nabídnout ţádné běţné volné místo. Zvlášť vhodné by byly zejména jednoduché manuální práce v jednosměnném provozu, s úvazkem 4 – 6 hodin denně. Přestoţe úřad práce podporuje finančně v maximální moţné míře zaměstnavatele, kteří osoby se ZP zaměstnávají nebo přijímají do pracovního poměru, objem míst v chráněných pracovních dílnách je nedostačující, stejně jako počet nově vzniklých míst.

3.2.7. Nezaměstnanost v mikroregionech Od ledna 2010 začíná Úřad práce v Olomouci sledovat vývoj MN v nových mikroregionech. Původní rozdělení našeho okresu na 7 mikroregionů (tj. Olomoucko, Šternbersko, Libavou, Uničovsko, Bouzovsko, Litovelsko, Senicko) proběhlo v roce 1993 – braly se tehdy na zřetel zejména moţnosti dojíţdění, sídla velkých zaměstnavatelů i problematičnost jednotlivých oblastí (zviditelnění oblastí s vysokou nezaměstnaností). Od roku 2003 začaly fungovat tzv. pověřené obecní úřady (dále jen POÚ) - jedná se o obecní úřady, které v rámci přenesené působnosti vykonávají na přesně vymezeném území státní správu. Předpokládáme, ţe toto rozdělení obcí se jiţ ustálilo a nebude se v nejbliţších letech měnit. Rozhodli jsme se proto převzít členění našeho okresu podle pověřených obcí a zrušit dosavadní, námi zavedené mikroregiony. Na jedné straně jsme přestali publikovat vývoj nezaměstnanosti na Bouzovsku a Senicku, které se staly součástí POÚ v Litovli a Olomouci. Ze Šternberska jsme vyčlenili obce spadající pod POÚ v Moravském Berouně a z Olomoucka Hlubočky. Uničovsko a Libavá zůstaly v dosavadních hranicích. Míry nezaměstnanosti v POÚ okresu Olomouc se v posledních dvou letech navzájem odlišují více neţ MN v jednotlivých okresech Olomouckého kraje. Zatímco VÚ Libavá vykazoval k 31. 12. 2010 MN 1,9x vyšší neţ Hlubočky (POÚ s nejniţší MN), okres Jeseník (okres s nejvyšší MN) vykazuje MN 1,8x vyšší neţ okres Prostějov. V roce 2010 nejvyšší průměrnou míru nezaměstnanosti vykázal POÚ Moravský Beroun (18,6 %); za ním následuje Vojenský újezd Libavá (14,9 %), Uničovsko (14,1 %) a Šternbersko (12,1 %). Niţší neţ průměrnou míru nezaměstnanosti v okrese (tj. 10,5 %) měly pouze POÚ Litovel (10,4 %), Olomouc (9,7 %) a Hlubočky (9,7 %). V následujícím textu se věnujeme prvním čtyřem oblastem s nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti. Celosvětová finanční krize negativně ovlivnila vývoj nezaměstnanosti v celém okrese, ale v severní části byl její dopad drtivější. Zejména na Uničovsku a Moravskoberounsku jsou s extrémně vysokou nezaměstnaností pociťovány i sociální důsledky – růst kriminality, vandalismu a dalších patologických společenských jevů.

29

Nezaměstnanost v mikroregionech k 31. 12. 2010 Počet uchazečů Počet Název mikroregionu EAO obyvatel celkem dosaţitelní Olomouc 152 886 79 865 8 574 8 342 Šternberk 20 621 10 433 1 329 1 298 Uničov 23 096 11 668 1 683 1 640 Litovel 23 341 11 723 1 361 1 319 VÚ Libavá 1 257 659 121 120 Moravský Beroun 3 794 1 956 367 348 Hlubočky 4 574 2 464 241 233

MN v % 10,5 12,4 14,1 11,3 18,2 17,8 9,5

Od května 2005 se registrovaná míra nezaměstnanosti v mikroregionech a obcích počítá podle pokynu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR stejně jako za okres – tj. z počtu dosaţitelných uchazečů o zaměstnání.

V lednu 2005 byly přičleněny tři obce z Moravskoslezského kraje (Moravský Beroun, Norberčany, Huzová) k okresu Olomouc. První dvě z nich tvoří POÚ Moravský Beroun. Moravský Beroun je jediná větší obec, která po celý rok vykazuje výrazně nadprůměrnou míru nezaměstnanosti. Území dnešního POÚ bylo ještě začátkem 20. století obýváno téměř výhradně německým obyvatelstvem, jehoţ velká část bylo po 2. světové válce odsunuta. To se pak projevilo na jeho demografickém sloţení – ţije zde nadprůměrný podíl osob se základním vzděláním i poměrně početná rómská komunita. Největším zaměstnavatelem je Granitol a.s. s více neţ třemi sty pracovníky, jeden z největších producentů plastových fólií v ČR. Další pracovní příleţitosti jsou jen ojedinělé, vysoký podíl lidí dojíţdí za prací do Šternberka. Určitým sociálním stabilizačním faktorem jsou veřejně prospěšné práce. Nejvyšší MN bylo dosaţeno v březnu 2010 – 21 % (jedná se o vůbec nejvyšší hodnotu od roku 2005, kdy se začala pouţívat nová metodika výpočtu MN). Vojenský újezd Libavá se nachází v odlehlé části okresu, odkud jsou špatné moţnosti dojíţdění. Denní dojíţdění je s velkými obtíţemi moţné do Šternberka a do Olomouce nebo Opavy (autobus, přestup na vlak, doba jedné cesty je delší neţ 1 hodina) a to jen na jednu směnu. Město Libavá se nachází ve vojenském prostoru, veškerý majetek v prostoru patří armádě, a proto jsou podmínky pro soukromé podnikání nepříznivé. VÚ vykazoval aţ do roku 2006 nejvyšší MN. Potom začala postupně klesat, ale v posledních dvou letech opět výrazně vzrostla (výrazně byly redukovány stavy občanských zaměstnanců i příslušníků Armády ČR v tamních vojenských útvarech). Maximální hodnoty míry nezaměstnanosti bylo v této oblasti dosaţeno v prosinci 2010 – 18,2 % Na Uničovsku došlo k nebývalému nárůstu míry nezaměstnanosti zejména v krizovém roce 2009 (MN zde meziročně vzrostla o téměř 12 p.b.). Obrovský nárůst nezaměstnanosti byl způsoben zejména masovým propuštěním ve společnostech propojených s UNEXem Uničov. Také ostatní velké společností na Uničovsku vykázaly citelný pokles zaměstnanosti (řádově o desítky osob) – jednalo se např. o závod na výrobu kompresorů firmy Ingersoll-Rand CZ s.r.o., o výrobce domácích spotřebičů Miele technika s.r.o. a dále o firmy RODYCH s.r.o., CARMAN a.s. a Hexpol Compounding s.r.o. V roce 2010 došlo k meziročnímu výraznému poklesu MN o 6.6 p.b. V této oblasti není kromě Uničova ţádné větší centrum s nabídkou pracovních příleţitostí. Lidé dojíţdějí za prací do Litovle, Šternberka, Olomouce, příp. do Šumperka. Také POÚ Šternberk vykázal v roce 2009 značný růst MN – o 6 p.b. Růst pokračoval i začátkem roku 2010, kdy v únoru se MN vyšplhala aţ k hodnotě 14,5 %. Poté uţ MN postupně klesala a na konci roku byla o 0,9 p.b. niţší neţ v roce 2009. Největší pokles zaměstnanosti vykázaly v roce 2009 strojírenské podniky VOP – 026 Šternberk s.p. a Třídič s.r.o.; výrazný pokles poptávky zaznamenala i elektrotechnická firma Invensys

30

Appliance Controls s.r.o., která v minulých letech rozjela novou výrobu a přijímala desítky nových zaměstnanců. V roce 2010 uţ nedošlo v těchto podnicích k výraznějšímu propadu zaměstnanosti. Obce se zvýšenou mírou nezaměstnanosti podle mikroregionů Olomouc ( průměrná MN 9,7 %)

Šternberk ( průměrná MN 12,1 % )

Uničov (průměrná MN 14,1 %)

Litovel (průměrná MN 10,4 % ) VÚ Libavá (průměrná MN 14,9 % ) Moravský Beroun (průměrná MN 18,6 % )

Nezaměstnanost v obcích Průměrná míra Počet výskytů Obec nezaměstnanosti zvýšené míry (počet obyvatel) (v %) nezaměstnanosti Hlušovice (295) 16,9 6 Charváty (734) 12,8 1 Suchonice (151) 19,1 11 Svésedlice (464) 10,2 1 Tovéř(151) 14,9 5 Domašov nad Bystřicí (480) 17,6 10 Domašov u Štern. (280) 18,1 12 Hlásnice (145) 18,4 10 Hnojice (560) 14,6 4 Horní Loděnice (336) 19,2 12 Hraničné Petrovice (148) 14,8 4 Huzová (654) 21,4 12 Jívová (530) 15,2 5 Komárov (170) 15,8 6 Luţice (358) 14,3 1 Mladějovice (631) 15,4 7 Mutkov (38) 23,6 11 Řídeč 24,6 12 Strukov (157) 12,8 3 Dlouhá Loučka (1 876) 17,1 7 Lipinka (212) 21,4 12 Medlov (1 525) 13,9 2 Nová Hradečná (762) 14,7 3 Paseka (1 152) 13,6 3 Troubelice (1 799) 14,6 3 Újezd (1 334) 14,5 6 Ţelechovice (215) 12,7 1 Dubčany (207) 17,4 8 Cholina (646) 13,2 2 Loučka (219) 14,1 1 Olbramice (221) 18,0 10 Slavětín (194) 16,0 6 Libavá (1 257)

14,9

2

Moravský Beroun (3 431) Norberčany (363)

18,9 15,5

12 5

Pozn.: Tabulka (zejména její poslední sloupec) vychází z měr nezaměstnanosti ke konci kalendářních měsíců roku 2010. Za zvýšenou míru nezaměstnanosti povaţujeme míru nezaměstnanosti vyšší neţ 1,5 násobek míry nezaměstnanosti v okrese Olomouc za daný měsíc.

31

4. Cizinci na trhu práce 4.1. Cizinci, informace podle § 98 Na trhu práce v okrese Olomouc došlo v roce 2010 k mírnému zvýšení počtu pracujících cizinců. Na konci roku 2010 bylo v legálním pracovním poměru celkem 87 cizinců, z toho 13 ţen. Ve srovnání s rokem 2009 se počet vydaných pracovních povolení zvýšil o 13 (tj. o 18 %). Tento nárůst byl způsoben zejména příjezdem amerických odborníků, kteří pomáhali ve společnosti Honeywell Aerospace Olomouc zprovoznit technologie převezené z mateřského podniku v USA. Podle § 98 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, nepotřebují někteří cizinci pro výkon práce pracovní povolení, ale jejich zaměstnavatelé vyplňují pouze tzv. informační karty (jedná se o cizince s trvalým pobytem v ČR, azylanty, krátkodobé pracovníky, studenty apod.). Na konci roku 2010 jsme na ÚP v Olomouci evidovali celkem 209 těchto cizinců. V početním zastoupení jednotlivých států stále převaţují občané Ukrajiny a Vietnamu. Vykonávají převáţně zaměstnání, která jsou pro české občany málo atraktivní, případně nedostatková na trhu práce (zejména ve stavebnictví a pohostinství). Občané ostatních států tvoří marginální skupinu, v níţ jsou zastoupeny především profese technických a odborných pracovníků, specialistů a manaţerů firem a dále lektorů. Počty vydaných povolení podle státní příslušnosti a profese (včetně informace dle § 98) Stát Počet cizinců Profese Počet cizinců Ukrajina 112 technický pracovník 43 Vietnam 30 vedoucí pracovník 19 USA 28 učitel, lektor 16 Rusko 14 kuchař 29 Japonsko 13 tesař stavební 23

4.2. Občané EU, EHP a Švýcarska Pracujících občanů EU (tj. včetně Slováků), EHP, Švýcarska bylo k 31. 12. 2010 celkem evidováno v našem okrese 1 636 (z toho 366 ţen), coţ představuje meziroční nárůst o 21 %. Na konci roku 2010 bylo registrováno v našem okrese 1 295 zaměstnávaných Slováků (z toho 305 ţen), kteří tvoří téměř čtyři pětiny všech zaměstnávaných občanů EU. Druhou nejpočetnější skupinou byli občané Polska (134), s odstupem se dále na trhu práce v okrese Olomouc objevují i občané Bulharska (47) a Rumunska (47). Slovenští občané nachází uplatnění především u strojírenských firem (svářeči, zámečníci, pomocní dělníci), v zemědělství a stavebnictví; částečně také ve sluţbách, zdravotnictví, administrativě apod. Rozdělení zahraničních pracovníků podle způsobu evidence stav k Zaměstnaní cizinci 31. 12. 2009 31. 12. 2010 zaměstnaní s pracovním povolením 74 87 informace o zaměstnání podle § 98 písm. a) aţ e), j), k) 172 209 občané EU, Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska 1 349 1 636 celkem cizích státních příslušníků v postavení zaměstnanců 1 595 1 932 Meziročně se počet všech legálně pracujících cizích státních příslušníků (včetně zemí EU) v okrese Olomouc zvýšil o 21 %.

32

5. Kontrolní činnost Kontrolní činnost úřadu práce je zakotvena v části sedmé zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti“). Úřad práce kontroluje dodrţování pracovněprávních předpisů o zaměstnanosti a o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele (zákon č. 118/2000 Sb.). Úřad práce je rovněţ oprávněn kontrolovat výši průměrného měsíčního čistého výdělku pro stanovení výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci. Postup úřadu práce při výkonu kontrolní činnosti se řídí v prvé řadě ustanoveními §§ 125 aţ 141 zákona o zaměstnanosti a dále ustanoveními §§ 8 aţ 26 zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole. Oprávnění kontrolovat se vztahuje na všechny právnické a fyzické osoby, a to i v případě, ţe prohlašují, ţe nikoho nezaměstnávají. Kontrolní pravomoc platí stejnou měrou pro sféru podnikatelskou, rozpočtovou i příspěvkovou. Za zjištěné přestupky, resp. správní delikty mohly být ve sledovaném období uloţeny pokuty aţ do výše 5 milionů Kč, a to podle konkrétních zjištění. Za neposkytnutí součinnosti kontrolním pracovníkům můţe být uloţena pořádková pokuta do výše 50 tisíc Kč. V oblasti kontroly vyuţívání úřadem práce poskytnutých veřejných finančních prostředků, zejména v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti, postupuje úřad práce podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o finanční kontrole“). V oblasti kontroly správnosti a úplnosti podkladů potřebných k posuzování nároku na dávky státní sociální podpory při potvrzování výše příjmu osob, které jsou oprávněnými a společně posuzovanými osobami, postupuje úřad práce podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státní sociální podpoře“). Za zjištěné správní delikty mohly být ve sledovaném období uloţeny pokuty aţ do výše 250 tisíc Kč, a to podle konkrétních zjištění. Za neposkytnutí součinnosti kontrolním pracovníkům můţe být uloţena pořádková pokuta do výše 2 tisíce Kč. Kontrolní činnost úřadu práce v roce 2010 byla realizována na základě sestavovaného plánu kontrolní činnosti. Operativně byly do plánu kontrol zařazovány také kontroly prováděné na základě podnětů. Přednost byla vţdy dána tomu, kde problémy se jevily časově naléhavé a kde existovalo nebezpečí prohlubování (např. v případě podnětů na výkon nelegální práce). Oblasti činnosti kontrolního oddělení: 1. Pracovněprávní předpisy Ve sledovaném období bylo provedeno celkem 101 státních kontrol v 43 případech byla pravomocně uloţena pokuta za porušení pracovněprávních předpisů. Celková výše uloţených pokut za toto období činila 982 000 Kč. V dalších případech nebylo k 31. 12. 2010 správní řízení ukončeno vydáním pravomocného rozhodnutí a výše těchto pokut se promítne ve statistice následujícího období. Nejvíce porušení pracovněprávních předpisů bylo zjištěno v soukromém sektoru v malých firmách do 25 zaměstnanců - této kategorii zaměstnavatelů byl uloţen i nejvyšší objem pokut. Úřad práce kaţdoročně obdrţí řadu písemných podnětů ke kontrole týkajících se především nelegálního zaměstnávání občanů. K těmto písemným podnětům byla přijímána také telefonická anonymní sdělení upozorňující na nelegálně vykonávanou práci, zejména uchazeči o zaměstnání. Všechna tato sdělení, pokud byla dostatečně konkrétní, byla operativně řešena kontrolním šetřením na místě. V mnoha případech se potvrdil výkon práce občana bez uzavření pracovněprávní nebo jiné smlouvy. V těchto případech bylo se zaměstnavatelem zahájeno správní řízení a byla mu uloţena pokuta. V odůvodněných 33

případech je ukládána i pokuta za přestupek fyzické osobě konající nelegální práci. Mezi nejčastější kontrolní zjištění v oblasti předpisů o zaměstnanosti bylo ve sledovaném období porušení ustanovení:  § 5 písm. e) zákona o zaměstnanosti, kdy zaměstnavatel umoţnil fyzické osobě či cizinci výkon nelegální práce,  § 87 zákona o zaměstnanosti, kdy zaměstnavatel písemně neinformoval příslušný úřad práce o nástupu občana Evropské unie do zaměstnání,  § 88 zákona o zaměstnanosti, kdy zaměstnavatel písemně neinformoval příslušný úřad práce o nenastoupení cizince, kterému bylo vydáno povolení k zaměstnání, do práce,  § 81 odst. 1 zákona o zaměstnanosti, kdy zaměstnavatel nezaměstnával osoby se zdravotním postiţením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců stanoveném zákonem o zaměstnanosti,  § 66 zákona o zaměstnanosti, kdy agentura práce neuzavřela s uţivatelem dohodu o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce písemně, popř. ţe dohoda agentury práce s uţivatelem o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce nebyla uzavřena podle zvláštního právního předpisu,  § 4 odst. 2 zákona o zaměstnanosti, kdy zaměstnavatel při uplatňování práva na zaměstnání postupoval v rozporu se zákazem diskriminace. Základní údaje o kontrolách provedených v roce 2010 Z toho Celkem Veřejná správa

Firmy do 25 Firmy 26 - 250 Firmy nad 250 Státní zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců podnik

Počet kontrol Počet kontrol, kde nebyly zjištěny nedostatky Počet uloţených pokut

101

2

74

22

2

1

42

1

36

5

0

0

43

0

31

9

2

1

Celková výše pokut v Kč

982 000

0

834 000

139 000

4 000

5 000

Poznámka: při jednotlivých kontrolních akcích se jednotlivé aspekty kontrolní činnosti vzájemně prolínají, tzn. ţe v rámci jedné kontroly byly šetřeny různé oblasti komplexně

Nejzávaţnějším a nejčastějším porušením v této oblasti pak bylo nelegální zaměstnávání jednak tuzemských občanů (mezi nimi i uchazečů o zaměstnání) a jednak cizinců. Z celkového počtu 43 uloţených pokut byla v 14 případech uloţena zaměstnavateli pokuta právě za to, ţe fyzické osobě či cizinci byl umoţněn výkon nelegální práce. Zaměstnavatelům za porušení tohoto ustanovení zákona o zaměstnanosti byly uloţeny pokuty v celkové výši 710 000 Kč. Ve třech případech byla uloţena pokuta fyzické osobě za to, ţe nelegální práci vykonávala (dohromady ve výši 4 000 Kč). 2. Výkon následných veřejnosprávních finančních kontrol Tato kontrola vychází z ustanovení zákona o finanční kontrole. Úřad práce jako poskytovatel veřejné finanční podpory (dále jen „příspěvek“) následně zkoumá a vyhodnocuje, zda příjemce takového příspěvku splnil všechny stanovené povinnosti. Mimo to je předmětem těchto kontrol i poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postiţením dle ustanovení § 78 zákona o zaměstnanosti a kontrola příspěvku na úhradu provozních nákladů chráněné pracovní dílny. Ve sledovaném období bylo kontrolním oddělením provedeno celkem 21 následných veřejnosprávních finančních kontrol.

34

V pěti případech se jednalo o příjemce příspěvku, se kterými byly dohody uzavřeny na zřízení společensky účelného pracovního místa pro výkon samostatné výdělečné činnosti a kde byly příspěvky vyplaceny jednorázově „předem“. V 15 případech se jednalo o příjemce příspěvků, se kterými byly uzavřeny v roce 2009 dohody o vyhrazení společensky účelného pracovního místa a poskytnutí příspěvku, spolufinancovaného ze státního rozpočtu a Evropského sociálního fondu. Dále byla provedena jedna kontrola dohody o odborném rozvoji zaměstnanců a poskytnutí příspěvků v rámci projektu „Vzdělávejte se !“. Vedle těchto kontrol se úřad práce v roce 2010 zaměřil při veřejnosprávních finančních kontrolách i na kontrolu poskytnutých příspěvků dle ustanovení § 78 zákona o zaměstnanosti. O tento příspěvek mohou poţádat zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají více neţ 50 % osob se zdravotním postiţením z celkového počtu svých zaměstnanců. Příspěvek se poskytuje čtvrtletně zpětně na základě ţádosti zaměstnavatele. Ve sledovaném období byla provedena kontrola celkem 31 poskytnutých příspěvků, přičemţ v 12 případech bylo zjištěno, ţe zaměstnavateli byl vyplacen na základě nesprávných údajů příspěvek ve vyšší částce, neţ jaký mu náleţel. Zaměstnavatelům bylo vyplaceno více o 71 020 Kč. 3. Kontrola správnosti a úplnosti podkladů pro posuzování nároku na dávky státní sociální podpory Tato kontrola vychází z ustanovení zákona o státní sociální podpoře a je zaměřena na kontrolu správnosti a úplnosti podkladů potřebných k posuzování nároku na dávky sociální podpory při potvrzování výše příjmu osob, které jsou oprávněnými a společně posuzovanými osobami. Ve sledovaném období byly v této oblasti provedeny tři kontroly.

35

6. Aktivní politika zaměstnanosti 6.1. Strategie APZ Úřad práce v rámci aktivní politiky zaměstnanosti spolupracuje se zaměstnavateli, novými investory a řadou institucí, například Olomouckým krajem, Magistrátem města Olomouce, Regionální agenturou pro rozvoj Střední Moravy, odborovými organizacemi a dalšími. Pravidelně vydává měsíční zpravodaj o situaci na trhu práce a realizuje další aktivity, jimiţ se účastní dění v regionu, získává a poskytuje informace. Kromě udrţování zavedených kontaktů s významnými institucemi ovlivňujícími trh práce uspořádal v uplynulém roce Úřad práce v Olomouci přímo na půdě úřadu seminář s cílem posílit aktivní spolupráci se zaměstnavateli. Smyslem tohoto setkání bylo, aby zaměstnavatelé obdrţeli komplexní informační servis o všech dotačních moţnostech ze strany úřadu práce. Hovořilo se zde nejen o národní APZ, ale pozornost byla zaměřena i na nástroje spolufinancované z evropských strukturálních fondů, tj. na národní i regionální individuální projekty. Vzhledem k tomu, ţe cílová skupina zaměstnavatelů spadala do kategorie zaměstnávající více neţ 25 zaměstnanců, úřad práce vyuţil tohoto setkání i pro posílení povědomí o zaměstnávání zdravotně postiţených a s tím souvisejícím § 81 zákona o zaměstnanosti (povinnost zaměstnavatelů zaměstnávat 4 % osob se zdravotním postiţením). Seminář účastníkům poskytl aktuální informace o problematice zdravotně handicapovaných uchazečů o zaměstnání, kteří dlouhodobě patří k nejohroţenější skupině na trhu práce, včetně příkladů dobré praxe. Nedílnou součástí prezentace byla snaha dostat do povědomí zástupců zaměstnavatelů co moţná nejvíce informací o moţnostech Integrovaného portálu MPSV, jako vhodného pomocníka a prostředníka pro spolupráci s úřady práce. Úřad práce zpracovává a zveřejňuje vlastní Strategii aktivní politiky zaměstnanosti, která definuje APZ v uţším pojetí. Dokument slouţí nejen pro stanovení pravidel poskytování příspěvků z APZ pro úřad, ale otevírá prostor široké veřejnosti, aby si sama vytvořila jasnou představu o tom, jaké moţnosti úřad práce nabízí. Strategie Úřadu práce v Olomouci zrcadlila poţadavky MPSV na realizaci aktivní politiky zaměstnanosti v roce 2010 prostřednictvím úřadů práce, ale v obecných podmínkách při poskytování příspěvků vyjádřila také svůj postoj k zamýšlené výši nabízené mzdy a nekolidujícímu zaměstnání:  ÚP nepodpořil pracovní místa, na kterých zaměstnavatel podle informací poskytnutých ÚP hodlal vyplácet mzdu rovnající se minimální úrovni zaručené mzdy pro daný druh práce; takové ţádosti byly schváleny s podmínkou, ţe mzda bude nad minimální úroveň zaručené mzdy pro daný druh práce navýšena nejméně o 1000 Kč.  Úřad práce nevnímal jako svou prioritu podporu uchazečů o zaměstnání, kteří u ţadatele anebo ve firmách provázaných s tímto ţadatelem pracovali bezprostředně před evidencí anebo v průběhu evidence na úřadu práce (tzv. nekolidující zaměstnání). Pozornost olomouckého úřadu práce tak byla pro rok 2010 zaměřena zejména na uchazeče o zaměstnání nejvíce znevýhodněné na trhu práce a na zvyšování jejich zaměstnatelnosti, na sniţování dlouhodobé nezaměstnanosti a na sniţování regionálních rozdílů v nezaměstnanosti. ÚP odpovědně zvaţoval vhodnost pouţití jednotlivých nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, a to v závislosti na situaci na trhu práce v regionu tak, aby byly prostředky APZ vynakládány co nejefektivněji (za účelem minimalizace případů, kdy je podpořen uchazeč o zaměstnání, který by si pracovní uplatnění nalezl i bez pouţití nástrojů APZ).

36

Úřad práce fakticky podporoval nástroji APZ dlouhodobě nezaměstnané (nejméně 5 měsíců evidence) nebo ty, kteří stáli delší dobu mimo trh práce (např. osoby po rodičovské dovolené, uchazeče o zaměstnání, kteří nejsou dlouhodobě nezaměstnaní, protoţe přerušili evidenci na ÚP, aniţ se zaměstnali), uchazeče ve věku nad 50 let, se zdravotním postiţením. Podporu si zaslouţili zejména ti uchazeči, u kterých se na trhu práce kumulovalo více znevýhodnění (např. odlehlé místo bydliště se špatnou dopravní obsluţností, nízká nebo málo uplatnitelná kvalifikace, zdravotní omezení). Hlavním cílem bylo vyuţívat a kombinovat nástroje APZ tak, aby pomohly uchazečům o zaměstnání s největšími handicapy na trhu práce. Na „klasickou“ APZ (tj. financovanou pouze ze státního rozpočtu) bylo Úřadu práce v Olomouci na rok 2010 rozpočtováno celkem 36 milionů Kč (původní částka byla 28 milionů Kč, v průběhu roku došlo k navýšení rozpočtu o 8 milionů). V roce 2010 úřad práce přednostně realizoval vybrané nástroje APZ (vyhrazená společensky účelná pracovní místa, veřejně prospěšné práce, poradenské sluţby a rekvalifikace) prostřednictvím Evropského sociálního fondu. Z prostředků OP LZZ (Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost) se financovaly 3 NIPy (národní individuální projekty), které jsou vázány stejnou metodikou a pravidly jako nástroje APZ, a to NIP-VPP, NIP-SÚPM a NIP Poradenství a rekvalifikace. Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlásilo v roce 2009 první a druhou fázi projektu „Vzdělávejte se!“, jehoţ cílem je odzkoušení nástroje APZ s pracovním názvem „odborný rozvoj“. První fáze byla vyhlášena v březnu a probíhala v dubnu aţ červnu 2009. Byla financována z operačního programu Rozvoj lidských zdrojů. Druhá fáze byla vyhlášena zahájena v srpnu 2009 a byla naplánována aţ do konce roku 2010. Byla financována z operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost také formou tzv. národního individuálního projektu. Na řešení nezaměstnanosti v roce 2010 se tedy podílely příspěvky nejen v rámci „klasické“ APZ, ale také finanční prostředky poskytované z Evropského sociálního fondu. Je jisté, ţe bez finanční podpory z úřadu práce by značná část pracovních míst pro uchazeče o zaměstnání v situaci, kdy významný počet zaměstnavatelů řeší následky hospodářské krize, nevznikla.

6.2. Společensky účelná pracovní místa (SÚPM) 6.2.1. Příspěvek na SÚPM u zaměstnavatele (včetně OP LZZ – SÚPM) SÚPM + OP LZZ - SÚPM Rok Vytvořená místa Umístění uchazeči 379 + 268 384 + 268 2010 V průběhu roku 2010 bylo u zaměstnavatelů finančně podpořeno celkem 647 zřízených nebo vyhrazených společensky účelných pracovních míst. Z tohoto celkového počtu bylo 268 uchazečů o zaměstnání podpořeno z OP LZZ, projektu NIP - SÚPM, který byl spolufinancován ESF (popsáno v kapitole 6.1.), svým charakterem odpovídá vyhrazeným SÚPM. V 368 případech poskytl úřad práce příspěvek na úhradu mzdových nákladů a v 11 případech příspěvek na úhradu nákladů spojených se zřízením společensky účelného pracovního místa z „klasické APZ“.

37

V porovnání s rokem 2009 došlo v roce 2010 k nárůstu počtu podpořených pracovních míst vyhrazených SÚPM o 276, který lze vysvětlit kompenzací finančních problémů na straně zaměstnavatelů zaměstnáváním dotované pracovní síly z úřadu práce. I přes navýšení počtu poskytnutých příspěvků na podporu společensky účelných pracovních míst úřad práce důsledně sleduje, zda na trhu práce nejsou v poţadované profesi jiná volná pracovní místa, na které by bylo moţné umístit uchazeče bez poskytnutí dotace. Pečlivě se zkoumá, zda ţadatel o dotaci není dluţníkem státu, úřadu práce nebo zda u něj v poslední době nebylo zjištěno porušování zákona o zaměstnanosti a souvisejících předpisů. Příspěvky na vyhrazení nebo na zřízení nového SÚPM byly poskytnuty zaměstnavatelům, kteří výhradně zaměstnali nezaměstnané osoby znevýhodněné na trhu práce. Jednalo se zejména o osoby zdravotně postiţené, dlouhodobě nezaměstnané s délkou evidence přesahující 5 měsíců, absolventy škol, mladistvé se základním vzděláním a uchazeče o zaměstnání s problematickými dojezdovými moţnostmi z místa bydliště (často šlo o uchazeče z regionů postiţených vysokou mírou nezaměstnanosti). Dlouhodobě patří mezi nejvíce ohroţené uchazeče ty osoby, které nedisponují na trhu práce poţadovaným oborem kvalifikace a dále ty, které překročily věkovou hranici 50let.

6.2.2. Příspěvek na zřízení SÚPM za účelem výkonu SVČ Společensky účelné pracovní místo zřízené uchazečem o zaměstnání chápe úřad práce jako formu podpory vzniku nových pracovních příleţitostí s potenciálním multiplikačním efektem. Proto je před zahájením podnikání ochoten podpořit jednotlivé ţadatele i s moţností absolvovat rekvalifikační kurz, zaměřený na zakládání malých a středních podniků. V roce 2010 bylo kladně vyřízeno 119 ţádostí o zřízení SÚPM uchazečem o zaměstnání (meziroční nárůst o 102 %) včetně poskytnutí finančního příspěvku a to z celkového počtu 216 podaných ţádostí, kterými se úřad práce zabýval. Průměrná výše finančního příspěvku na zřízení SÚPM uchazečem o zaměstnání pro jednoho ţadatele činila 68 000 Kč. Společensky účelná pracovní místa při SVČ rok 2010 Předmět podnikání Muţi Ţeny Celkem obchodní činnost 2 8 10 sluţby 54 39 93 výroba 12 6 18 Celkem 68 53 119

rok 2009 Celkem 12 41 6 59

Úřad práce v Olomouci si klade jako prioritu podporovat pouze ty z předkládaných podnikatelských záměrů, které mají šanci v tvrdé konkurenci obstát. Finanční podpora záměrům výrazně nepřipraveným nebo riskantním nebyla schválena.

6.3. Příspěvek na zapracování V roce 2010 bylo schváleno 44 příspěvků v celkové částce 216 769 Kč. Jedná se o nástroj aktivní politiky zaměstnanosti, na základě kterého můţe být poskytnut příspěvek na jednu fyzickou osobu, která zapracovává nově přijatého zaměstnance. Příspěvek je poskytován nejen současně s příspěvkem na vyhrazení SÚPM, ale také samostatně.

38

Klienti, které jsme u ţádajícího zaměstnavatele zpravidla podporovali, byli především absolventi škol, kteří zároveň museli splňovat kritéria dle § 33 zákona o zaměstnanosti pro uchazeče, kterým se věnuje zvýšená péče.

6.4. Veřejně prospěšné práce (včetně vybraných projektů ESF) Rok 2010

VPP + OP LZZ - VPP Vytvořená místa Umístění uchazeči 52+313 52+313

VPP jsou krátkodobé pracovní příleţitosti, které zřizuje zaměstnavatel ve spolupráci s úřadem práce. Jsou určeny přednostně pro dlouhodobě nezaměstnané a pro ty uchazeče o zaměstnání, kteří ze zdravotních, sociálních a jiných důvodů obtíţně získávají odpovídající pracovní uplatnění. Tyto nekvalifikované práce spočívají v údrţbě veřejných prostranství, úklidu a údrţbě veřejných budov nejčastěji ve prospěch obcí. V roce 2010 umístil úřad práce celkem 365 uchazečů o zaměstnání formou veřejně prospěšných prací (VPP) z národní APZ a z OP LZZ prostřednictvím projektu NIP-VPP (viz kapitola 6.1.). Osoby, které byly úřadem práce v Olomouci umístěny na VPP, vykonávaly především pomocné práce při úklidu komunikací, veřejných prostranství a údrţby zeleně. Uchazeči mohou na VPP vykonávat i pomocné práce v oblasti sociální péče a prevence a dalších obecně prospěšné činnosti. Takové pracovní příleţitosti někteří ze ţadatelů kaţdoročně vytvářejí a dávají tak nezaměstnaným spoluobčanům prostor smysluplně pomáhat i v sociální sféře.

6.5. Příspěvek na zřízení a provoz CHPD a CHPM V roce 2010 byl schválen finanční příspěvek na provoz 50 jiţ zřízených nebo vyhrazených míst – ať jiţ samostatných chráněných pracovních míst, nebo míst vytvořených v rámci chráněných dílen. Příspěvek na provoz chráněných pracovních dílen a míst obdrţeli zaměstnavatelé v celkové výši 2 396 400 Kč. Příspěvek na zřízení CHPD, CHPM a CHPM – SVČ byl ţadatelům schválen v celkové výši 200 000 Kč. Počet míst zřízených formou chráněných dílen a pracovišť se řídí především poptávkou zaměstnavatelů. ÚP ovšem odmítá zřizovat taková místa, která nejsou s ohledem na charakter práce a pracovní podmínky pro osoby se zdravotním postiţením výslovně vhodná a to z toho důvodu, ţe v minulosti často docházelo ke komplikacím při znovuobsazování těchto míst dalšími uchazeči.

6.6. Příspěvek zaměstnavatelům s více neţ 50 % zaměstnanců se zdravotním postiţením (§ 78 zákona o zaměstnanosti) Příspěvkem poskytovaným podle § 78 zákona číslo 435/2004 Sb. o zaměstnanosti podpořil v roce 2010 úřad práce 42 zaměstnavatelů. Na tento příspěvek bylo pouţito celkem více neţ 170 milionů korun a bylo podpořeno celkem 2 118 míst.

39

V porovnání s rokem 2009 jsme v této poloţce zaznamenali navýšení nejen výdajů, ale i počtu podpořených zaměstnanců. Tento příspěvek není nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti a při splnění podmínek uvedených v zákoně o zaměstnanosti na něj zaměstnavateli vzniká právní nárok. To znamená, ţe úřad práce v podstatě nemůţe ovlivnit ani počet podpořených míst, ani objem vyplacených prostředků.

6.7. Kontrolní činnost v APZ Je samozřejmostí, ţe oddělení APZ ověřuje správnost a úplnost všech dokladů, které ţadatelé předkládají a posuzuje rizika plánované realizace aktivit, a to jak ve vztahu k ţadateli, tak i uchazeči o zaměstnání. V případě ţádostí o příspěvky na vytvoření nových SÚPM a u SÚPM – SVČ se předběţná kontrola provádí v místě budoucího podnikání či zamýšlené investice, jejímţ účelem je minimalizace rizika v souvislosti s poskytnutím finančních prostředků ze státního rozpočtu. Další kontrolní činnost je vykonávána v souladu s plánem kontrolní činnosti oddělení APZ, která zahrnuje provádění průběţných kontrol u příjemců dotací na vytvoření nových SÚPM a SÚPM – SVČ. V roce 2010 takto oddělení APZ realizovalo 128 kontrol. V rámci odboru Speciálního poradenství bylo v roce 2010 provedeno 22 průběţných kontrol u vzdělávacích zařízení, která pro úřad práce realizovala rekvalifikace (popř. poradenské činnosti) na základě pověření ke kontrole. Kontrolami nebylo zjištěno ţádné porušení. U zaměstnavatelů, kteří byli zařazeni do projektu „Vzdělávejte se!“, proběhlo 10 kontrol.

6.8. Rekvalifikace a poradenské činnosti Nejčastěji vyuţívanými nástroji APZ jsou poradenské činnosti, hned za nimi (i kdyţ s velkým odstupem) následují rekvalifikace. Rekvalifikace probíhají s cílem změnit nebo doplnit, případně rozšířit kvalifikaci nezaměstnaných (ale v určitých případech i zaměstnanců) tak, aby byla uplatnitelnější na trhu práce. Poradenské činnosti jsou zejména přípravou k hledání zaměstnání. Pomáhají určit, jakou práci by konkrétní osoba mohla reálně na trhu práce získat (a současně ji skutečně mohla zastat) a soustřeďují energii nezaměstnaných na efektivní hledání takového zaměstnání. Rekvalifikace a poradenské činnosti jsou dostupné především uchazečům, ale také zájemcům o zaměstnání. Rekvalifikace můţe být prováděna i u zaměstnavatele v zájmu dalšího pracovního uplatnění jeho zaměstnanců.

6.8.1. Rekvalifikace zaměstnanců V roce 2009 se realizovalo 14 zaměstnaneckých rekvalifikací pro 21 zaměstnanců, v roce 2010 jiţ bylo do 24 zaměstnaneckých rekvalifikací zapojeno 63 zaměstnanců (vůbec nejvyšší roční hodnota od vzniku úřadu práce). Ţádosti podalo pouze 11 zaměstnavatelů (tj. ţádali opakovaně, nebo současně o více různých rekvalifikací). Z rozpočtu aktivní politiky zaměstnanosti bylo čerpáno na zaměstnanecké rekvalifikace 459 217 Kč. Nárůst počtu zaměstnaneckých rekvalifikací je poměrně překvapivý s ohledem na fakt, ţe velká část poptávky zaměstnavatelů po vzdělávání zaměstnanců byla pokryta finančními prostředky z projektu Vzdělávejte se!, který nabízel výhodnější podmínky

40

(bylo moţné poskytnout nejen úhradu kurzovného, ale také přispět na související mzdové náklady a cestovní náhrady). Zaměstnavatelé poţadovali pro své zaměstnance rozšíření kvalifikace v oblastech: výroba, instalace a opravy elektrických strojů a přístrojů, svařování, řízení motorových vozidel, obsluha stavebních strojů a obsluha CNC strojů.

6.8.2. Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání V roce 2010 bylo zahájeno celkem 1 338 rekvalifikací uchazečů o zaměstnání, tzn. oproti roku 2009 se počet rekvalifikovaných uchazečů o zaměstnání více neţ zdvojnásobil. Tento vývoj byl logickou reakcí na situaci na trhu práce (růst míry nezaměstnanosti, podílu dlouhodobě nezaměstnaných a velmi nízký počet hlášených volných míst), která zaměstnavatelům umoţnila zvyšovat jejich poţadavky na zaměstnance. Drtivá většina rekvalifikací byla ukončena úspěšně, případně pokračovala i v roce 2011. Z předčasně ukončených rekvalifikací pouze 14 skončilo ze strany uchazeče o zaměstnání a současně bez váţných důvodů. V 41 případě byla rekvalifikace ukončena z váţných osobních důvodů (většinou zdravotních), ve 35 případech pak nástupem studia nebo zaměstnání. U závěrečných zkoušek neuspělo 27 účastníků rekvalifikací. Struktura zahájených rekvalifikací zůstává obdobná jako v předcházejících letech. Uchazeči o zaměstnání mají tradičně největší zájem o kurzy v oblasti obsluhy osobního počítače, účetnictví, obsluhy motorového vozíku, a o získání řidičských a svářečských průkazů. Uskutečněné rekvalifikační kurzy a počty účastníků Rekvalifikační kurz Obsluha PC – základ. a rozšířená, programátor, správce počítač. sítě Účetnictví, daňový specialista, mzdové účetnictví Řidič motorových vozíků Řidičský průkaz, vstupní školení k získání profesního průkazu Svářečský průkaz Pracovník pro sociální péči Administrativní práce, technicko-administrativní práce Operátor call centra Základy podnikání Projektový manager Všeobecný sanitář Elektrotechnické práce Manikúra, pedikúra Masér Skladový logistik Obsluha stavebních strojů Obsluha CNC strojů Kosmetické práce Hostinská činnost, kuchařské práce Prodavačské práce Pomocný stavební dělník Holičské práce Obsluha motorové pily a křovinořezu

41

Počet uchazečů 415 179 116 109 96 75 55 39 36 29 26 23 22 20 15 18 11 14 8 7 5 4 4

Rekvalifikační kurz

Počet uchazečů 4 1 1 1 1 1 1 1 1 1 338

Zednické práce Koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví Instruktor fitcentra Insolvenční správce Osoba odborně způsobilá na úseku poţární ochrany Florista (vazba květin) Správa majetku a provoz budov Kurz pro výkon obecných zemědělských činností Lektor CELKEM

Celkově bylo na rekvalifikace uchazečů o zaměstnání v roce 2010 vynaloţeno (tj. na sluţby rekvalifikačních zařízení, cestovné uchazečů o zaměstnání, jejich ubytovné, a na lékařská vyjádření ke vhodnosti zvolené rekvalifikace) 11 020 047 korun. Většina rekvalifikací byla hrazena z národního individuálního projektu Poradenství a rekvalifikace, z něhoţ bylo za tímto účelem čerpáno celkem 7 854 290 korun. Zbylých 2 706 540 korun bylo vynaloţeno z rozpočtu na tzv. aktivní politiku zaměstnanosti. Rekvalifikace uchazečů a zájemců o zaměstnání, rekvalifikace zaměstnanců Ukazatel rekvalifikace uchazečů o zaměstnání počet uchazečů zařazených do rekvalifikací rekvalifikaci ukončilo celkem z toho úspěšně počet uchazečů umístěných po rekvalifikaci1) rekvalifikace zájemců o zaměstnání počet zájemců zařazených do rekvalifikací rekvalifikaci ukončilo celkem z toho úspěšně počet zájemců umístěných po rekvalifikaci Rekvalifikace zaměstnanců počet zaměstnavatelů počet zaměstnanců zařazených do rekvalifikací rekvalifikaci ukončilo celkem z toho úspěšně 1)

2009

2010

648 612 533 264

1 338 905 836 526

0 0 0 0

2 2 2 2

14 21 21 21

11 63 63 63

tzn. do 12 měsíců po ukončení rekvalifikace

6.8.3. Poradenské činnosti (speciální poradenství) Poradenské činnosti zajišťuje úřad práce (s ohledem na svou kapacitu, která je variabilní podle situace na trhu práce) vlastními zaměstnanci a zčásti nákupem sluţeb. S ohledem na vývoj nezaměstnanosti v letech 2009 a 2010 (zejména na růst podílu dlouhodobé nezaměstnanosti) kladl ÚP důraz na zajištění poradenských činností dodavatelským způsobem. Usiloval o rozšíření spektra nabídky (zkoušel nové podoby

42

poradenských činností pro cílové skupiny, které jsou ohroţené na trhu práce) a pokrýval rostoucí zájem o speciální poradenství ze strany klientů. Poradenské činnosti Název poradenské činnosti Vstupní jednorázové poradenství pro nové uchazeče (E) Skupinové jednorázové poradenství ke způsobu hledání zaměstnání (2009) / Skupinové jednorázové poradenství k volbě poradenských činností z nabídky úřadu práce (2010) Psychologické poradenství při hledání zaměstnání Poradenství pro volbu povolání – pro skupiny (školní třídy) Poradenství pro volbu nebo změnu povolání Poradenství pro ohroţené dlouhodobou nezaměstnaností – příprava k sepsání individuálního akčního plánu (jednorázové poradenství) (E) Výcvik v základních dovednostech potřebných při hledání zaměstnání (E) Diagnostika COMDI (pro dělnická povolání) (E) Podporované zaměstnávání (pro zdravotně postiţené) (E) Job club – pomalu ale jistě (pro psychicky nemocné) (E) Profesní reorientace bývalých zaměstnanců Armády ČR (E) Individuální poradenství s prvky koučování (E) Job club (E) Motivační kurz (poradenství pro ohroţené skupiny) (E) Celkem *

Počet účastníků 2009 2010 6 043 7 279 85 96

576 67 tříd ZŠ 37 tříd SŠ 359 736

888 65 tříd ZŠ 35 tříd SŠ 799 2 630

50

108

38 10 0 0 0 0 15 7 912

122 8 5 13 33 97 65 12 143

* v tom nezapočítán počet tříd ZŠ a SŠ, které prošly poradenstvím k volbě povolání, zajišťovaným informačním a poradenským střediskem pro volbu povolání. (E) – poradenství je zajištěno ve spolupráci s externím dodavatelem

Většina poradenských sluţeb byla poskytována uchazečům o zaměstnání. Výjimkou jsou sluţby informačního a poradenského střediska pro volbu povolání, které jsou adresovány široké veřejnosti. Pro veřejnost bylo určeno i skupinové poradenství ke způsobu hledání zaměstnání, realizované v roce 2009 (v roce 2010 bylo, s ohledem na rostoucí míru nezaměstnanosti, nahrazeno jinou aktivitou, určenou uchazečům o zaměstnání). Krátkodobé poradenské činnosti mají převáţně informační charakter, tj. nabízejí uchazečům o zaměstnání, případně i zájemcům o zaměstnání a veřejnosti cesty, jak řešit vlastní nezaměstnanost (jak se zorientovat na trhu práce, jak posoudit, které místo je vhodné, jak hledat další moţnosti pracovního uplatnění, kdyţ se nedaří realizovat původní představu, jak vyhledávat volná místa, která nejsou zveřejňována, jak jednat se zaměstnavatelem). Opakovaná práce s uchazeči o zaměstnání v oblasti poradenství je zaměřena zejména na pomoc při novém posouzení vlastní situace na trhu práce a na podporu a zplnomocnění ke změně přístupu a k hledání konkrétního řešení vlastní nezaměstnanosti. Na realizaci poradenských činností nakupovaných od externích dodavatelů bylo v roce 2010 vynaloţeno celkem 2 610 520 korun (náklady odborných zařízení a cestovné uchazečů o zaměstnání do poradenských činností). Z NIP-u Poradenství a rekvalifikace bylo za tímto účelem čerpáno 1 098 172 korun, z rozpočtu na tzv. APZ pak 1 512 348 korun. Poznámka: tato kapitola nezohledňovala poradenství, které je běţně poskytováno všem uchazečům a zájemcům o zaměstnání jako součást zprostředkování zaměstnání.

43

6.9. Realizace APZ za rok 2010 – přehled Nástroj APZ

VPP

VPP - OP LZZ

Příspěvek na zapracování

Celkem UoZ

52

313

44

z toho: Ţeny UoZ nad 5 měsíců UoZ do 20 let UoZ nad 50 let Péče o dítě do 15 l. Nástroj APZ

Celkem UoZ z toho: Ţeny UoZ nad 5 měsíců UoZ do 20 let UoZ nad 50 let Péče o dítě do 15 l.

Počet 21 47 0 21 3

% 40,4 90,4 0 40,4 5,8

121 269 5 118 ***

Počet 17 31 12 0 0

38,7 86,0 1,6 37,7 -

% 38,6 70,5 27,3 0 0

SÚPM

SÚPM - OP LZZ

SÚPM zřízená

SÚPM - SVČ

368

268

16

119

Počet 198 298 12 60 20

% 53,8 81,0 3,3 16,3 5,4

Počet 157 210 12 52 ***

% 58,6 78,4 4,5 19,4 -

Počet 8 13 3 1 0

% 50,0 81,3 18,8 6,3 0

Počet 52 103 5 11 30

% 43,7 86,6 4,2 9,2 25,2

Nástroj APZ

Rekvalifikace*

Poradenství*

CHPD a CHPM zřízení**

CHPD a CHPM provozní náklady

Celkem UoZ

1 338

11 518

6

0

z toho: Ţeny UoZ nad 5 měsíců UoZ do 20 let UoZ nad 50 let Péče o dítě do 15l.

Počet 712 1 026 38 228 82

% 53,2 76,7 2,8 17,0 6,1

Počet 5 540 969 678 2 249 518

% 48,1 8,4 5,9 19,5 4,5

Počet 2 2 0 1 0

% 33,3 33,3 0 16,7 0

Počet 0 0 0 0 0

% 0 0 0 0 0

* bez rekvalifikací a poradenských činností financovaných z ESF ** včetně SVČ *** nelze zjistit

Podle Normativní instrukce č. 36/2009 vydané MPSV (Realizace aktivní politiky zaměstnanosti v roce 2010) vyuţíval úřad práce rekvalifikace především k pomoci uchazečům o zaměstnání znevýhodněným na trhu práce. Poradenské činnosti mj. zaměřil na pomoc při adekvátním posouzení jejich moţností na trhu práce a jejich strategií hledání práce. Tam, kde to bylo moţné, preferoval umístění se stávající kvalifikací nebo umístění po rozšíření / prohloubení stávající kvalifikace před úplnou změnou kvalifikace. Výjimkou byly poţadavky některých zaměstnavatelů na obsazení konkrétních pracovních míst s podmínkou rekvalifikace (v roce 2010 šlo především o místa operátorů call centra). V těchto případech úřad práce zjišťoval poţadavky zaměstnavatelů a rekvalifikace následně nabízel vhodným uchazečům o zaměstnání. U nástrojů určených k umístění uchazečů o zaměstnání úřad práce zaměřil svou pozornost na klienty nejvíce znevýhodněné na trhu práce; tzn., ţe nástroji a opatřeními APZ úřad práce podporoval ty uchazeče o zaměstnání, kteří pro své individuální charakteristiky nemohli bez pouţití nástroje APZ nalézt vhodné zaměstnání. Jednalo se především o tyto kategorie uchazečů: - uchazeče o zaměstnání, kteří jsou evidováni úřadem práce déle neţ 5 měsíců, - uchazeče o zaměstnání v případech, kdy ÚP usoudí, ţe bez pouţití nástroje APZ by uchazeč pětiměsíční délky evidence dosáhl – v těchto případech ÚP kladl důraz především

44

na podporu uchazečů o zaměstnání spadajících do některé z kategorií uvedené v § 33 zákona o zaměstnanosti tj.: 1) uchazeče o zaměstnání ve věku do 20 let, 2) uchazeče o zaměstnání ve věku nad 50 let, 3) ţeny, 4) dlouhodobě nezaměstnané (tj. v evidenci ÚP déle neţ 5 měsíců), 5) fyzické osoby pečující o dítě do 15 let věku, 6) osoby dotčené současnou hospodářskou recesí. S ohledem na tento pokyn a strategii APZ byla podpora z prostředků APZ zacílena na výše uvedené skupiny se zohledněním situace na trhu práce (vysoká nezaměstnanost a pokles pracovních míst). V podmínkách, kdy nabídka na trhu práce mnohonásobně převyšuje poptávku, se výborně osvědčuje tvorba VPP. Na vytvoření pracovních příleţitostí v rámci veřejně prospěšných prací se podařilo umístit výhradně osoby dlouhodobě nezaměstnané a s kumulací handicapů. SÚPM (zejména vyhrazená SÚPM), byla v roce 2010 nejvyuţívanějším nástrojem. Motivační výše příspěvku a minimální administrativní náročnost spojená s jeho pouţitím vytvářejí pro zaměstnavatele podmínky, za kterých jsou ochotni přijmout i uchazeče o zaměstnání výrazně znevýhodněné na trhu práce. Poměrně často se daří na tento nástroj umístit i osoby se zdravotním postiţením, coţ úřad povaţuje za úspěch, protoţe míst, která jsou skutečně přizpůsobena potřebám těchto osob, je v databázi úřadu práce absolutní nedostatek. Oproti roku 2009 podstatně vzrostl zájem ze strany uchazečů o zaměstnání o příspěvek na zřízení SÚPM za účelem výkonu SVČ a to o 60 UoZ. Je zřejmé, ţe prostřednictvím APZ byly zmírněny následky finanční krize, kterou pocítila a bohuţel neustále zaţívá většina zaměstnavatelů. Bez finanční výpomoci ze strany úřadu práce by pravděpodobně značná část pracovních míst vůbec nevznikla. Zvláštní postavení v rámci APZ má pilotní nástroj APZ Odborný rozvoj, realizovaný v rámci projektu „Vzdělávejte se!“, zaměřený na prevenci nezaměstnanosti, který v době zasaţení ekonomiky důsledky světové finanční krize sniţoval náklady zaměstnavatelů na pracovní sílu a současně zvyšoval kvalifikaci pracovní síly a tím i její uplatnitelnost na trhu práce (podrobněji viz následující kapitola).

6.10. Projekt „Vzdělávejte se!“ – 2. fáze Projekt Vzdělávejte se!, jehoţ druhá fáze byla fakticky ukončena ke 31. 12. 2010, ale jehoţ administrace pokračuje aţ do 28. 2. 2011, byl určen firmám zasaţeným ekonomickou krizí a jeho cílem byla substituce části nezaměstnanosti dotovanou zaměstnaností spojenou se školením zaměstnanců podle aktuálních a prognózovaných potřeb zaměstnavatelů. Umoţňoval zaměstnavatelům získat pro své zaměstnance finanční prostředky na realizaci vzdělávacích aktivit a zároveň finanční prostředky na úhradu mzdových nákladů za dobu, kdy vzdělávací aktivita probíhala, a cestovních náhrad, které byly nezbytné pro účast ve vzdělávacích aktivitách. Projekt proběhl ve dvou fázích – v roce 2009 probíhaly 1. a 2. fáze, které fakticky pokryly 7 měsíců kalendářního roku, v roce 2010 probíhala pouze 2. fáze, která však trvala celý rok. Zájem podnikatelského sektoru o projekt souvisel s mírou zasaţení firem okresu ekonomickou krizí, tj. byl největší v roce 2009 a cca od 2. čtvrtletí roku 2010 pomalu a nestejnoměrně klesal. Do obou fází projektu se v roce 2009 zapojilo celkem 3 403 zaměstnanců, do 2. fáze projektu v roce 2010 pak nově vstoupilo dalších 1202 zaměstnanců 45

(skutečný počet zapojených osob je niţší, protoţe někteří zaměstnanci se zúčastnili dvou nebo více kurzů). Výstupy projektu Vzdělávejte se! – 2. fáze, jsou následující: Podaných ţádostí: 355 Schválených ţádostí: 288 (zamítáno bylo v případě, kdy ţadatel nesplnil všechny podmínky projektu, nebo nebylo jasné, jak školení zvýší konkurenceschopnost zaměstnance na trhu práce nebo konkurenceschopnost zaměstnavatele na trzích zboţí a sluţeb) Zapojených zaměstnavatelů: 74 (téměř všichni opakovaně – na kaţdý typ školení bylo nutné podat novou ţádost) Zapojených zaměstnanců: 3504 (část z nich opakovaně) Odhad vyplacených finančních prostředků: 30,6 milionů korun (administrace projektu není ukončena).

-

-

-

-

-

Zkušenosti z realizace projektu: Většina zaměstnavatelů projekt oceňuje, někteří o něm mluví jako o nejlepším projektu, s jakým se zatím setkali (rychlá pomoc, moţnost čerpat i vyšší finanční částky, viditelný efekt – zaměstnavatel nemusel propouštět a současně se zlepšila kvalifikační struktura jeho zaměstnanců). Zpočátku se do projektu zapojovaly především výrobní firmy (v celém kraji nejvíce strojírenství + další obory podle místní struktury ekonomiky – elektrotechnika, zpracování dřeva, potravinářství apod.), později i zaměstnavatelé z oblasti sluţeb. Zpočátku se objevovaly i plošné ţádosti o proškolení všech zaměstnanců firmy např. v oblasti tzv. štíhlé výroby, počítačových dovedností, sociálních a komunikačních dovedností. Po celou dobu však významnou část ţádostí tvořila nejrůznější školení vázaná na výkon konkrétní profese, od školení k získání či obnově svářečských průkazů, přes obsluhu CNC strojů, marketingové kurzy, aţ po odborné počítačové kurzy. Z dovedností přenosných mezi povoláními se školení nejčasněji orientovala na sociální a komunikační, jazykové, počítačové. Školení byla uţitečné v těch případech, kdy zaměstnavatel přikládal obdobnou váhu jak školení, tak získání mzdových prostředků za dobu strávenou na školení, a měl skutečně promyšleno, v jaké oblasti chce své zaměstnance rozvíjet. Jestliţe zaměstnavatel viděl účel své účasti v projektu pouze v získání mzdových prostředků (aby nemusel propouštět zaměstnance) a na školení nekladl ţádný důraz, mělo to s velkou pravděpodobností dopad na kvalitu školení (při průběţné kontrole projektu byly zjištěny některé případy, kdy školení neprobíhalo v dohodnutém rozsahu, kvalitě, nebo dokonce neprobíhalo vůbec – v těchto případech úřad práce nebo následně finanční úřad uplatnil vůči zaměstnavatelům finanční postihy). Většina zaměstnavatelů by ve shodě s úřady práce uvítala nějakou formu pokračování projektu, jiţ bez vazby na ekonomickou krizi, se vzděláváním cíleným na konkrétní potřeby perspektivních zaměstnavatelů.

Podle dat o poklesu trţeb, zakázek, objednávek apod., která zaměstnavatelé doloţili v rámci ţádostí, lze odůvodněně předpokládat, ţe bez projektu „Vzdělávejte se!“ by část z dotčených zaměstnanců byla v rámci úsporných opatření propuštěna. Z tohoto hlediska lze projekt „Vzdělávejte se!“ (1. i 2. fázi) povaţovat za velmi účinný.

46

6.11. Implementace ESF Úřady práce Olomouckého kraje mají moţnost čerpat finanční prostředky z Evropského sociálního fondu (dále ESF) v rámci programovacího období 2007 – 2013. Zdroje ESF jsou Úřady práce Olomouckého kraje vyuţívány na základě Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (dále OP LZZ). Čerpání finančních prostředků Úřady práce Olomouckého kraje je v souladu s těmito oblastmi politik ESF:  Rozvoj a podpora aktivní politiky na trhu práce za účelem sníţení a prevence nezaměstnanosti, prevence dlouhodobé nezaměstnanosti, usnadnění znovu začlenění dlouhodobě nezaměstnaných na trh práce a podpora pracovního začlenění mladých lidí a lidí vracejících se na trh práce po určité době;  Podpora rovných příleţitostí pro všechny v přístupu na trh práce se zvláštním důrazem na ty, kteří jsou ohroţeni sociálním vyloučením;  Podpora a zlepšování školení, vzdělávání a poradenství;  Podpora kvalifikované, vzdělané a přizpůsobivé pracovní síly, inovací a flexibilní organizace práce, rozvoje podnikání a podmínek vytváření nových pracovních příleţitostí, zlepšení dovedností a posilování lidského potenciálu ve výzkumu, vědě a technologii;  Konkrétní oblast podpory na zlepšení přístupu a zvýšení účasti ţen na trhu práce, včetně rozvoje jejich pracovní kariéry, přístupu k novým pracovním příleţitostem a k podnikání a sníţení vertikální a horizontální segregace na trhu práce z hlediska pohlaví. Veškeré potřebné informace související s ESF a s realizací projektů PÚP v Olomouci jsou k nalezení na Integrovaném portálu MPSV ČR, na adrese http://portal.mpsv.cz/sz/local/ol_info/esf . Na Úřadu práce v Olomouci pověřeného krajskou působností (dále PÚP) byl v roce 2003 zřízen odbor implementace ESF. Ten se zabývá organizováním a řízením implementace ESF v součinnosti s ostatními úřady práce Olomouckého kraje. ÚP Olomouckého kraje se zapojily do realizace projektů v rámci Prioritní osy 2, oblast podpory 2.1. Posílení aktivních politik zaměstnanosti a Prioritní osy 1, oblast podpory 1.2. Zvýšení adaptability zaměstnanců restrukturalizovaných podniků a to formou realizace tzv. Regionálních individuálních projektů (dále jen RIP). Tyto RIPy jsou zaměřeny na zvýšení zaměstnatelnosti nezaměstnaných osob z cílových skupin prostřednictvím efektivního vyuţití nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti s moţností zařazení inovativních a doplňkových aktivit pro účastníky projektu. Dále jsou projekty zaměřeny na zaměstnance podniků působících v oborech a odvětvích, které procházejí strukturálními změnami a jejichţ zaměstnanci jsou ohroţeni nezaměstnaností. Celkové finanční prostředky určené pro realizaci projektů RIP, které mají Úřady práce v Olomouckém kraji k dispozici, jsou alokovány ve výši 229,4 milionů korun v rámci oblasti podpory 2.1 a 4,3 miliony korun v oblasti podpory 1.2. Regionální individuální projekty - PÚP v Olomouci realizuje v současné době 7 RIP, další jeden RIP je ve schvalovacím řízení na MPSV:

47

1. Zkušenost plus Registrační číslo projektu: CZ.1.04/2.1.00/13.00045 Období realizace: 1. 3. 2009 – 29.2.2012, Rozpočet projektu: 26 232 586 Kč Cílová skupina: uchazeči o zaměstnání - osoby s věkovou hranicí nad 50 let s trvalým bydlištěm v Olomouckém kraji, které jsou v evidenci úřadů práce Olomouckého kraje. Průběh realizace projektu: Projektová ţádost podána na MPSV ČR: Rozhodnutí o schválení ţádosti MPSV ČR: Vyhlášení veřejné zakázky na dodavatele: Uzavření smlouvy s dodavatelem

23. 9. 2008 20. 3. 2009 27. 6. 2009 9. 11. 2009

Pro účely projektu bylo v jednotlivých regionech Olomouckého kraje vytvořeno 5 středisek (Olomouc, Přerov, Prostějov, Jeseník, Šumperk). V projektu jsou realizovány aktivity: Vstupní modul, Odborná výuka – rekvalifikace (účastníci mohou absolvovat aţ 2 rekvalifikace, uskutečněny byly např. kurzy Obsluha osobního počítače, Kuchařské práce, Prodavačské práce, Zámečnické práce), Individuální poradenství, Podpořená pracovní místa. Realizace jednotlivých aktivit probíhá podle harmonogramu. Projekt Zkušenost plus jiţ vstoupil do třetího, posledního běhu své realizace. Plánované aktivity projektu a hodnoty výstupů Aktivita Plánovaná hodnota Dosaţená hodnota Vstupní modul 320 426 Odborná výuka – rekvalifikace: 270 290 - vstupů do rekvalifikace 246 290 - úspěšných absolventů Individuální poradenství cca 320 98 Pracovní místa 40 33 2. Dítě není překáţkou Registrační číslo projektu: CZ.1.04/2.1.00/13.00046 Období realizace: 1. 3. 2009 – 29. 2. 2012, Rozpočet projektu: 31 384 900 Kč Cílová skupina: uchazeči o zaměstnání - osoby pečující o dítě (děti) do 15 let věku s trvalým bydlištěm v Olomouckém kraji, které jsou v evidenci úřadů práce Olomouckého kraje. Průběh realizace projektu: Projektová ţádost podána na MPSV ČR: Rozhodnutí o schválení ţádosti MPSV ČR: Vyhlášení veřejné zakázky na dodavatele: Uzavření smlouvy s dodavatelem

23. 9. 2008 23. 3. 2009 27. 6. 2009 9. 11. 2009

48

Pro účely projektu bylo v jednotlivých regionech Olomouckého kraje vytvořeno 5 středisek (Olomouc, Přerov, Prostějov, Jeseník, Šumperk). V projektu jsou realizovány aktivity: Vstupní modul, Odborná výuka – rekvalifikace (účastníci mohou absolvovat aţ 2 rekvalifikace), Skupinové a individuální poradenství, Podpořená pracovní místa. Realizace jednotlivých aktivit probíhá podle harmonogramu. V současné době probíhá třetí, poslední běh a účastníci absolvují poslední rekvalifikační kurzy (např. Pečovatel/ka pro děti od tří let v Přerově, Technickoadministrativní pracovník v Olomouci, Pracovník v sociálních sluţbách v Prostějově). Účastníci také získali moţnost dotovaného pracovního zaměstnání, které umoţnilo jiţ 45 z nich najít nového zaměstnavatele. Plánované aktivity projektu a hodnoty výstupů Aktivita Plánovaná hodnota Dosaţená hodnota Vstupní modul 300 322 Odborná výuka – rekvalifikace: - vstupů do rekvalifikace 290 231 290 - úspěšných absolventů Individuální poradenství 300 78 Skupinové poradenství 100 11 Pracovní diagnostika 50 0 Pracovní místa 60 45 3. Neseďte doma! Registrační číslo projektu: CZ.1.04/2.1.00/13.00059 Období realizace: 1. 7. 2009 – 30. 6. 2012, Rozpočet projektu: 35 070 260 Kč Cílová skupina: uchazeči o zaměstnání - dlouhodobě nezaměstnaní (nad 6 měsíců) s trvalým bydlištěm v Olomouckém kraji, které jsou v evidenci úřadů práce OC kraje. Průběh realizace projektu: Projektová ţádost podána na MPSV ČR: Rozhodnutí o schválení ţádosti MPSV ČR: Vyhlášení veřejné zakázky na dodavatele:

26. 1. 2009 2. 6. 2009 18. 9. 2009

Pro účely projektu bylo v jednotlivých regionech Olomouckého kraje vytvořeno 5 středisek (Olomouc, Přerov, Prostějov, Jeseník, Šumperk). V projektu jsou realizovány aktivity Vstupní modul, Skupinové a Individuální poradenství, Odborná výuka – rekvalifikace (účastníci mohou absolvovat aţ 2 rekvalifikace, uskutečněny byly např. kurzy Obsluha osobního počítače, Kuchařské práce, Prodavačské práce nebo Svářečský průkaz ZK 135 1.1), Pracovní diagnostika, Podpořená pracovní místa. Realizace jednotlivých aktivit probíhá podle harmonogramu. Projekt „Neseďte doma!“ vstoupil do druhého, předposledního běhu své realizace.

49

Plánované aktivity projektu a hodnoty výstupů Aktivita Plánovaná hodnota Dosaţená hodnota Vstupní modul 350 160 Skupinové poradenství 350 120 Individuální poradenství cca 350 117 Odborná výuka – rekvalifikace: 86 - vstupů do rekvalifikace 270 81 150 - úspěšných absolventů Pracovní diagnostika cca 350 136 Bilanční diagnostika cca 10-15 0 Pracovní místa 40 3 4. Na svém základu můţete stavět Registrační číslo projektu: CZ.1.04/2.1.00/13.00061 Období realizace: 1. 7. 2009 – 30. 6. 2012 Rozpočet projektu: 24 480 332 Kč Cílová skupina: uchazeči o zaměstnání - osoby se základním vzděláním s trvalým bydlištěm v Olomouckém kraji, které jsou v evidenci úřadů práce Olomouckého kraje. Průběh realizace projektu: Projektová ţádost podána na MPSV ČR: Rozhodnutí o schválení ţádosti MPSV ČR: Vyhlášení veřejné zakázky na dodavatele:

26. 1. 2009 3. 6. 2009 18. 9. 2009

Pro účely projektu bylo v jednotlivých regionech Olomouckého kraje vytvořeno 5 středisek (Olomouc, Přerov, Prostějov, Jeseník, Šumperk). V projektu jsou realizovány aktivity Vstupní modul, Skupinové a Individuální poradenství, Odborná výuka – rekvalifikace (účastníci mohou absolvovat aţ 2 rekvalifikace, uskutečněny byly např. kurzy Pokročilá obsluha PC, Všeobecný sanitář, Skladník nebo Pracovník pro sociální péči), Pracovní a bilanční diagnostika, Podpořená pracovní místa. Realizace jednotlivých aktivit probíhá podle harmonogramu. Projekt „Na svém základu můţete stavět“ vstoupil do druhého, předposledního běhu své realizace. Plánované aktivity projektu a hodnoty výstupů Aktivita Plánovaná hodnota Dosaţená hodnota Vstupní modul 270 124 Odborná výuka – rekvalifikace: 44 - vstupů do rekvalifikace 200 41 135 - úspěšných absolventů Individuální poradenství 270 110 Skupinové poradenství 270 116 Pracovní diagnostika 54 0 Bilanční diagnostika 20 0 Pracovní místa 40 0

50

5. Šance pro středoškoláky Registrační číslo projektu: CZ.1.04/2.1.00/13.00071 Období realizace: 1. 3. 2010 – 28. 2. 2013, Rozpočet projektu: 43 924 542 Kč Cílová skupina: středoškolsky vzdělaní uchazeči o zaměstnání s maturitou a s trvalým bydlištěm v Olomouckém kraji, které jsou v evidenci úřadů práce Olomouckého kraje. Průběh realizace projektu: Projektová ţádost podána na MPSV ČR: Rozhodnutí o schválení ţádosti MPSV ČR: Vyhlášení veřejné zakázky na dodavatele: Uzavření smlouvy s dodavatelem

4. 9. 2009 14. 1. 2010 21. 5. 2010 6. 10. 2010

Byla vytvořena střediska ve všech okresech Olomouckého kraje a začaly první informační schůzky. V projektu jsou realizovány aktivity: Vstupní modul, Skupinové a Individuální poradenství, Pracovní diagnostika, Odborná výuka – rekvalifikace, Podpořená pracovní místa. Realizace jednotlivých aktivit probíhá podle harmonogramu. V prosinci roku 2010 proběhly výběry do první běhu rekvalifikačních kurzů – např. Administrativní pracovník v Olomouci, Šumperku a Jeseníku, Obchodní zástupce v Přerově. Plánované aktivity projektu a hodnoty výstupů Aktivita Plánovaná hodnota Dosaţená hodnota Vstupní modul 620 119 Skupinové poradenství 620 89 Individuální poradenství cca 413 59 Odborná výuka – rekvalifikace: 0 - vstupů do rekvalifikace 620 0 400 - úspěšných absolventů Pracovní diagnostika cca 413 0 Pracovní místa 76 0 6. Na skok! Registrační číslo projektu: CZ.1.04/2.1.00/13.00074 Období realizace: 1. 3. 2010 – 28. 2. 2013, Rozpočet projektu: 51 032 141 Kč Cílová skupina: uchazeči o zaměstnání s trvalým bydlištěm v Olomouckém kraji, u nichţ je doba evidence na některém z úřadů práce Olomouckého kraje v trvání do 5-ti měsíců. Průběh realizace projektu: Projektová ţádost podána na MPSV ČR: Rozhodnutí o schválení ţádosti MPSV ČR: Vyhlášení veřejné zakázky na dodavatele: Uzavření smlouvy s dodavatelem:

11. 9. 2009 28. 12. 2009 21. 5. 2010 19. 10. 2010

51

Projekt Na skok! je realizován od 1. 3. 2010, v roce 2010 bylo pro účely projektu v jednotlivých regionech Olomouckého kraje vytvořeno 5 středisek (Olomouc, Přerov, Prostějov, Jeseník, Šumperk). V projektu budou realizovány aktivity Vstupní modul, Skupinové poradenství a individuální poradenství, Odborná výuka – rekvalifikace, Pracovní diagnostika, Podpořená pracovní místa. Výběr prvních účastníků projektu je plánován na začátek roku 2011. Plánované aktivity projektu a hodnoty výstupů Aktivita Plánovaná hodnota Dosaţená hodnota Vstupní modul 830 0 Skupinové poradenství 830 0 Individuální poradenství max. 830 0 Odborná výuka – rekvalifikace: 0 - vstupů do rekvalifikace 830 0 500 - úspěšných absolventů Pracovní diagnostika max. 830 0 Pracovní místa 0 - místa celkem 100 0 30 - místa ţeny

7. Absolvent Registrační číslo projektu: CZ.1.04/2.1.00/13.00091 Období realizace: 1.3.2011 – 30.6.2013, Rozpočet projektu: 33 842 358 Kč Cílová skupina: uchazeči o zaměstnání, kteří splňují podmínku max. 2 let po ukončení studia, ţádné nebo minimální praxe (max. 6 měsíců), minimálně středoškolského vzdělání a kteří mají trvalé bydliště na území Olomouckého kraje. Projektová ţádost podána na MPSV ČR:

8. 9. 2010

V projektu budou realizovány aktivity Vstupní modul, teoretický balíček „Jak na trh práce“, Rekvalifikace – zvýšení znalostí v oblasti IT a administrativy (Administrativní pracovník a Obsluha PC dle osnov ECDL), Odborná stáţ u zaměstnavatele a Podpořená pracovní místa. Realizace jednotlivých aktivit bude probíhat podle harmonogramu.

8. Restart Registrační číslo projektu: CZ.1.04/1.2.00/37.00006 Období realizace: 1. 10. 2010 – 30.6.2012, Rozpočet projektu: 4 299 222 Kč Cílová skupina: zaměstnanci ve výpovědní lhůtě Jedná se o tyto skupiny zaměstnanců:

52

1) zaměstnanci, se kterými je rozvázán pracovní poměr ze strany zaměstnavatele v souvislosti s organizačními změnami na základě § 52 odst. a), b), c) zákona č. 262/2006 Sb. Zákoníku práce, 2) zaměstnanci propouštění na základě § 62 zákona č. 262/2006 Sb. Zákoníku práce – hromadné propouštění. Projektová ţádost podána na MPSV ČR: Rozhodnutí o schválení ţádosti MPSV ČR: Vyhlášení veřejné zakázky na dodavatele:

6. 11. 2009 24. 9. 2010 31. 1. 2011

Účastníci budou mít moţnost absolvovat vstupní školení zaměstnanců, školení v oblasti pracovního práva a finanční gramotnosti. Všichni účastníci mohou vyuţít jednu rekvalifikaci na PC, 2 x 60 minut psychologického poradenství, 1 x 60 minut poradenství pro zprostředkování zaměstnání a doprovodná opatření.

53

7.

Očekávaný vývoj nezaměstnanosti v roce 2011

V současné době je poměrně dost obtíţné přesněji určit, jak vysoká bude míra nezaměstnanosti na konci června (prosince) 2011. Prudký nárůst nezaměstnanosti (doprovázený strmým poklesem počtu volných míst) v roce 2009 neměl od vzniku ÚP obdobu a nelze tedy pro prognózování budoucího vývoje vyuţít analogie s historickými daty. Nárůst nezaměstnanosti vyvrcholil v únoru 2010 a poté od března do června nezaměstnanost výrazně klesala. V období červenec – říjen byl průběh nezaměstnanosti podobný jako v minulosti – míra nezaměstnanosti v červenci mírně vzrostla a poté mírně klesala. K určitému zlomu došlo v listopadu – nezaměstnanost neočekávaně výrazně vzrostla a o měsíc později jsme zaznamenali rekordně vysoký příliv nových uchazečů o zaměstnání (byl částečně způsoben přijetím novely zákona o zaměstnanosti, kterou se od 1. ledna 2011 změnily podmínky pro vedení uchazečů v evidenci ÚP). Další vývoj nezaměstnanosti je přímo závislý na ekonomické situaci podniků, na jejich zakázkové náplni a schopnosti financovat výrobu, na případných vládních opatřeních (změna DPH, rozpočtové škrty a propouštění ve státní sféře) apod. Vývoj by mohl být ovlivněn i dalšími makroekonomickými vlivy (růst cen ropy). Předpokládáme, ţe v roce 2011 převládnou spíše pozitivní vlivy a dojde k dalšímu oţivení výroby a sluţeb. Určitým signálem je i skutečnost, ţe v dotazníkovém šetření úřadu práce organizace s více neţ 25 zaměstnanci celkově předpokládají spíše mírný nárůst zaměstnanosti. Stabilizujícím faktorem bude i realizace regionálních individuálních projektů. Průběh nezaměstnanosti bude mít podobný průběh jako v roce 2010, přičemţ na konci roku neočekáváme jiţ takový nárůst. V polovině roku 2011 by v optimistické variantě mohl počet uchazečů klesnout aţ k hodnotě 11 000 osob (v pesimističtější variantě by došlo pouze k pozvolnému poklesu na cca 12 200). Na konci roku by se mohl počet uchazečů v lepším případě pohybovat okolo hodnoty 10 800 osob, v horším případě okolo 12 000 osob.

Stav k datu 31. 12. 2010 30. 6. 2011 - odhad 31.12. 2011 - odhad

Předpokládaný vývoj nezaměstnanosti Počet uchazečů Míra nezaměstnanosti v% celkem dosaţitelných 13 676 11 000 – 12 200 10 800 – 12 000

13 300 10 800 – 12 000 10 600 – 11 800

54

11,2 9,1 – 10,2 9,0 – 10,0

Přílohy Tabulky Tabulka 1. – Volná místa Volná místa

Celkem VM 2009 Celkem VM 2010 počet uchazečů na 1 volné místo (2010) nově evidovaná místa (tokový pohled 2010)

1 556

2 581

Stavy ke konci měsíců (průřezové údaje) 3 4 5 6 7 8 9 10 654 382 430 318 309 338 361 439

376

432

813

793

584

568

580

566

481

417

11 404

12 267

492

425

39,2 34,6 17,6 16,5 21,3 21,1 21,0 21,2 24,8 27,9 24,5 32,2 512 525 1001 709 590 551 471 451 503 403 479 269

Tabulka 2. – Volná místa podle vzdělání Stupeň vzdělání

základní vzdělání a niţší střední odborné střední odborné s maturitou vyšší odborné vysokoškolské Celkem

31. 12. 2009 Volná místa Uchazečů / 1 místo % Počet

36 91 94 6 40 267

13,5 34,1 35,2 2,2 15,0 100

86,5 70,9 37,1 15 18,2 52

31. 12. 2010 Volná místa Uchazečů / 1 místo % Počet

54 199 126 3 43 425

12,7 46,8 29,6 1 10,1 100

Tabulka 3. – Míra nezaměstnanosti Míra Stavy ke konci měsíců (průřezové údaje) nezaměstna1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 nosti 9,8 9,5 celkem (%) 11,9 12,1 11,5 10,6 10,0 9,7 10,0 9,9 Nezaměstnaní 14 743 14 966 14 271 13 106 12 422 11 991 12 157 11 995 11 939 11 644 (počet) z toho ţen 6 258 6 314 6 198 5 979 5 894 5 839 6 110 6 118 6 083 5 971 (počet) Dosaţitelní 14 600 14 836 14 093 12 888 12 208 11 816 12 013 11 867 11 792 11 332 (počet)

55

58,6 31,2 26,5 29,3 20,5 32,2

11

12

9,8

11,2

12 036 13 676 6 031

6 326

11 645 13 300

Tabulka 4. – Délka evidence Stav k Období do 3 měsíců 3 – 6 měsíců 6 – 9 měsíců 9 – 12 měsíců 12 – 24 měsíců nad 24 měsíců Celkem

31. 12. 2009 Absolutní % počet 4 677 33,7 3 472 25,0 2 010 14,5 1 499 10,8 1 368 9,9 850 6,1 13 876 100

31. 12. 2010 Absolutní % počet 4 817 35,2 2 442 17,9 1 255 9,2 1 067 7,8 2 691 19,7 1 404 10,3 13 676 100

Tabulka 5. – Nezaměstnaní podle stupně vzdělání Stav k Podíl na souboru Stupeň vzdělání ekonomicky 31. 12. 2009 31. 12. 2010 aktivních Abs. počet % Abs. počet % bez vzdělání 0,4 2 0 1 0 ZŠ 9,5 3 111 22,4 3 161 23,1 střední odborné 42,1 6 451 46,5 6 210 45,4 SŠ s maturitou 33,1 3 494 25,2 3 334 24,4 VOŠ 1,1 90 0,7 88 0,6 VŠ 13,8 728 5,2 882 6,4 Celkem 100 13 876 100 13 676 100 Tabulka 6. – Nezaměstnaní podle věku Stav k Podíl na souboru 31. 12. 2009 31. 12. 2010 Věk ekonomicky Absolutní Absolutní % % aktivních počet počet do 19 let 1,7 519 3,7 500 3,7 20-24 let 12,2 1 937 14,0 1672 12,2 25-29 let 14,2 1 577 11,4 1594 11,7 30-34 let 11,6 1 728 12,4 1642 12,0 35-39 let 12,2 1 577 11,4 1678 12,3 40-44 let 12,4 1 444 10,4 1384 10,1 45-49 let 14 1 425 10,3 1430 10,5 50-54 let 13,1 1 685 12,1 1616 11,8 55-59 let 6,1 1 670 12,0 1810 13,2 nad 60 let 2,5 314 2,3 350 2,6 Celkem 100 13 876 100 13 676 100

56

Přehled zaměstnanosti, mapky, grafy Zaměstnanost u ekonomických subjektů nad 25 zaměstnanců podle odvětví (z průzkumu zaměstnanosti k 31. 12. 2010)

Kat. A B CA CB CC CE CG CI CJ CK CL CM D E F G H CH I J K L M N O P Q R S

Prognóza Zaměstna Počet Ţeny THP Dělníci k 30.6.11 vatelé pracovníků 569 1256 349 21 1605 1661 Zemědělství a lesnictví 6 30 6 1 36 35 Těţba a dobývání 1659 2538 622 21 3160 3189 Výr. potravinářských výr. a nápojů 80 128 23 2 151 151 Výroba textilu, oděvů, usní 579 935 308 14 1243 1236 Zprac. dřeva, výroba papír. výr. 199 351 135 4 486 493 Výr. chemických látek a přípravků 215 630 272 8 902 1040 Výr. pryţových a plast.výrobků 159 185 59 2 244 245 Výr. elektrických a opt. přístrojů 1215 2374 477 9 2851 2903 Výroba elektrických zařízení 692 1353 1560 23 3214 3320 Výr. strojů a zařízení 184 937 429 7 1366 1416 Výr. dopravních prostředků a zař. 199 319 46 4 365 387 Výr. nábytku, ostat. zprac. průmysl 64 243 190 6 433 433 Výr. a rozvod elektř., plynu a tepla 204 699 273 11 972 998 Zásobování vodou, čin. odp. vody 333 1835 873 30 2708 2813 Stavebnictví 2648 3591 1232 50 4884 5017 Velko a maloobchod, opr. mot. voz. 1140 1887 1841 18 3728 3791 Doprava a skladování 878 3100 1220 31 4320 4420 Výr. zákl., hutní zpracování kovů 130 149 35 4 184 183 Ubytování, stravování, pohostinství 183 325 513 11 838 836 Informační a komunik. činnosti 740 0 1052 8 1052 1090 Peněţnictví, pojišťovnictví 99 52 91 3 143 145 Činnosti v oblasti nemovitostí 317 239 787 18 1073 1097 Prof., vědecká, technická činnost 1464 2087 417 21 2504 2615 Administrativní podp. činnosti 2015 262 3238 19 3500 3500 Veř. správa,obrana, soc. zabezp. 4698 1147 5952 74 7099 7151 Vzdělávání 5813 1241 6091 28 7332 7226 Zdravotní, sociální péče 525 249 700 10 949 960 Kulturní, zábav., rekreační čin. 297 137 225 7 362 399 Ostatní činnosti Celkem 465 57 704 27 304 28279 29016 58 750 Odvětví

57

58

Obce s MN lepší neţ okres Olomouc Okres celkem

11,2

Věrovany

11,0

Lipina

10,9

Velký Újezd

10,9

Měrotín

10,9

Dolany

10,6

Hlubočky

10,6

Bohuňovice

10,4

Křelov-Břuchotín

10,2

Tršice

10,1

Přáslavice

10,0

Litovel

9,8

Lutín

9,5

Ţerotín

9,4

Příkazy

9,4

Velká Bystřice

9,4

Loučany

9,4

Majetín

9,4

Olomouc

9,1

Bystročice

9,1

Samotišky

9,0

Bílsko

8,9

Mrsklesy

8,9

Náměšť na Hané

8,9

Doloplazy

8,5

Vilémov

8,4

Bystrovany

8,4

Senička

8,3

Liboš

8,2

Štarnov

8,2

Grygov

8,1

Slatinice

7,5

Blatec

7,2

Koţušany-Táţaly

6,9 0,0

10,0

20,0

Obce s MN horší neţ okres Olomouc Lipinka Dlouhá Loučka Slavětín Huzová Řídeč Mutkov Dubčany Troubelice Uničov Nová Hradečná Jívová Šumvald Olbramice Újezd Paseka Mladějovice Loučka Suchonice Domašov nad Bystřicí Medlov Hlásnice Moravský Beroun Strukov Horní Loděnice Hraničné Petrovice Hnojice Norberčany Libavá Mladeč Domašov u Ţelechovice Luţice Charváty Babice Bukovany Tovéř Bouzov Hlušovice Svésedlice Cholina Luká Ústín Drahanovice Bílá Lhota Náklo Dub nad Moravou Senice na Hané Komárov Daskabát Horka nad Moravou Střeň Hněvotín Šternberk Těšetice Bělkovice-Lašťany Velký Týnec Krčmaň Pňovice Luběnice Haňovice Štěpánov Skrbeň Červenka Okres celkem

27,8 26,6 23,5 23,5 23,4 22,2 22,1 20,8 20,6 20,2 19,7 19,5 19,4 19,2 19,2 19,1 18,8 18,8 18,4 18,4 18,2 17,9 17,1 17,1 16,7 16,4 16,4 15,6 15,5 15,3 15,2 14,9 14,9 14,8 14,7 14,4 14,2 14,2 14,1 13,6 13,5 13,2 13,2 13,0 12,9 12,7 12,7 12,6 12,2 12,04 12 11,99 11,96 11,82 11,77 11,74 11,56 11,49 11,44 11,37 11,34 11,3 11,27 11,2 0,0

60 5,0

10,0

15,0

20,0

25,0

30,0

35,0

40,0