ZPRÁVA
o situaci na trhu práce v okrese Klatovy v 1.pololetí roku 2004
INFORMACE
Srpen 2004
Obsah:
A.
ZÁKLADNÍ ZPRÁVA ................................................................................................................................. 2 1.
CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA OKRESU .............................................................................................................3
2.
ZAM
3.
NEZAM
4.
CIZINCI NA TRHU PRÁCE ................................................................................................................................22
5.
AKTIVNÍ POLITIKA ZAM
6.
STRU
7.
SHRNUTÍ ........................................................................................................................................................34
8.
O
B.
STNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA ....................................................................................................6 STNANOST ........................................................................................................................................15
STNANOSTI ..............................................................................................................25
NÁ ANALÝZA PROBLÉMOVÝCH SKUPIN A OBLASTÍ
..............................................................................32
EKÁVANÝ VÝVOJ ZAM STNANOSTI A NEZAM STNANOSTI VE 2.POLOLETÍ 2004 ......................................35
TÉMATICKÝ ROZBOR........................................................................................................................... 36 I.
SITUACE V JEDNOTLIVÝCH MIKROREGIONECH ...............................................................................................37
II. PROBLÉMY MLADISTVÝCH A ABSOLVENT III. FAKTORY P C.
ŠKOL NA TRHU PRÁCE .................................................................38
ÍZNIV OVLIV UJÍCÍ NEZAM STNANOST.....................................................................................41
P ÍLOHA ................................................................................................................................................... 42 I.
MAPA OKRESU S UVEDENÍM MÍRY NEZAM
STNANOSTI ..................................................................................43
II. TABULKY A GRAFY ........................................................................................................................................44
- 1 -
A. Základní zpráva
- 2 -
1. Celková charakteristika okresu Okres Klatovy leží na hranicích se sousedním Bavorskem v SRN, má rozlohu 1.939,66 km2, což jej adí na 2.místo v R. Po tem obyvatel – 88.209 – je však až na 52.míst . Z uvedeného vyplývá nesoulad mezi rozlohou a po tem obyvatel. Tato disproporce sociáln ekonomického vývoje v p íhrani ní oblasti Šumavy byla výrazn ovlivn na dopady desítky let trvající izolace, existencí železné opony a celkov nep íznivými d sledky vyplývajícími z této okrajové polohy. D sledkem uzav ené hranice byl na obou stranách stagnující hospodá ský vývoj, vylid ování p íhrani ního prostoru, tém neexistující p eshrani ní interakce. Dynamické procesy, které nastaly v zemi po roce 1990, zm nily postupn i spole enskou a ekonomickou situaci v regionu. Transformace a restrukturalizace zásadn ovlivnily podobu regionální ekonomiky, rozvoj malých a st edních podnik , strukturu zam stnanosti, rozsah zahrani ních investic. Další pozitivní vliv lze spat ovat zejména v p ínosech a pozitivních zm nách v oblasti cestovního ruchu, ve zlepšování kvality životního prost edí, v nár stu investic do ve ejné technické a dopravní infrastruktury, v rozvoji institucionálních struktur, v nebývalém rozmachu p eshrani ní spolupráce. Vedle pozitivních zm n však okres postihly i n které negativní dopady související zejména s restrukturalizací zem d lství a dramatickým poklesem jeho ekonomického významu a se zhoršením dopravní obslužnosti ve všech ástech okresu. V sou asné dob se zam stnavatelské subjekty potýkají s dopady recese v EU, která znamenala výrazné snížení zakázek a tím i výroby. V kone ném d sledku pak snižování až rušení výrob orientovaných na západní trhy. Dále v zem d lství hraje významnou roli i špatné po así v minulých letech, které znamenalo kumulaci ztrát. V d sledku toho ada zem d lských výrobc není schopna i p es masivní státní dotace se udržet a kon í. Problémem je i snižující se industrializace. V sou asné dob je zde trend otevírat provozovny ze sektoru služeb, p evážn velkoobchody - p íští rok jich bude jen v Klatovech 5 – to ovšem rozvoji regionu nep ispívá. K tomu p istupuje i názor zastupitelstev obcí - soust edit se jen na turistický ruch. Za posledních 15 let zde byla postavena jen továrna firmy Rodenstock v roce 1995. Na investi ní pobídky okres nedosáhne – míra nezam stnanosti je ješt pod celostátním pr m rem a tak i firmy, které m ly zájem se zde rozší it, nap . GRAMMER, odešly za možností získat finance na Mostecko. Vývoj obyvatelstva vykazuje od roku 1947 klesající tendenci. Tehdy p es 120.000 obyvatel, nyní 88.000, hustota osídlení je 3x menší než je celorepublikový pr m r. Tato skute nost souvisí p edevším s d sledky vývoje Šumavy v povále ném období, s ídkou strukturou a charakterem osídlení. Tato situace pak má nep íznivý vliv jak uvedeno na dopravní obslužnost území a na výši a strukturu náklad v místní ekonomice. Vzd lanostní struktura je v porovnání s pr m ry R i s krajskými pr m ry nižší, a to zejména ve skupin obyvatel s dokon eným vysokoškolským vzd láním. Ekonomika okresu doznala v posledním desetiletí výrazných strukturálních zm n. Otev ení hranic p ineslo zpo átku i nabídku pracovních míst v ur itých sektorech pro místní obyvatele v sousedním Bavorsku. Tato skute nost umožnila vyšší úspory a akumulaci základního kapitálu pro rozjezd živností a menších rodinných podnik . Sou asn s tím zaznamenal okres i p íliv zahrani ního kapitálu ze sousedních zemí, který pomohl vytvo it novou základnu malých a st edních podnik a tím p isp l k žádoucí diverzifikaci místní ekonomiky. Navzdory výraznému propadu zem d lství v okrese hraje zem d lství stále významnou roli v místní ekonomice, v pr m ru zam stnává ješt okolo 10% ekonomicky inného obyvatelstva (na konci 80.let to bylo ješt plných 25%). Významné postavení cestovního ruchu v okresu se promítá do ukazatele podílu zam stnanosti ve službách (v samotném ubytování a pohostinství je v p epo tu zam stnáno 6 – 8 % ekonomicky inných obyvatel, což p edstavuje dvoj – t ínásobek pr m ru v R). Okres charakterizuje pom rn - 3 -
dobrá dopravní infrastruktura: hustá silni ní sí , dobré silni ní a železni ní spojení s hlavními centry ve vnitrozemí i propojení s Bavorskem a Horním Rakouskem, díky síti hrani ních p echod . Mezi slabé stránky však pat í zanedbaný stav n kterých komunikací a železni ní infrastruktury a obslužné vybavenosti všeobecn . Více než l/3 obyvatel je soust ed na v 7 m stech okresu, z toho jen v Klatovech žije l/4 obyvatel. Hustota obyvatel je 46 osob/km2. Vzhledem k nerovnom rnému rozložení není ve skute nosti ani tvrtinová na v tšin okresu. Proto jsou velké problémy s dopravou do zam stnání. Nejen to, omezováním dopravy vzniká problém propojenosti okresu a tím dochází k dalšímu zhoršení situace v nejmenších obcích, které k zachování existence pot ebují obchod, služby, pracovní p íležitosti. Dosud jim toto umož ovalo dopravní propojení s m sty. V t chto oblastech bude tak dále docházet k úbytku obyvatelstva. V hodnoceném období p ispívá silné posílení koruny zvlášt k dolaru ke zvýšení cen eských výrobk na zahrani ních trzích. Tím rapidn poklesla jejich prodejnost. Nejd íve toto pocítilo odv tví vyráb jící textilní výrobky, poté následovaly ostatní výrobky, hlavn záme nická výroba. A tak výhoda, kterou d íve p edstavovalo napojení na západní trhy ve form okamžitých a tudíž maloobjemových (krátkodobých) zakázek, se nyní vrací mnohdy i s „úroky“. U n kterých firem ve 100% n meckém vlastnictví se uvažovalo a mnohdy i stále uvažuje o zastavení práce a p emíst ní výroby do míst, kde jsou výhodn jší ekonomické podmínky, nap . ína. Proto nyní n které firmy p estávají mít zájem o zahrani ní pracovníky a uvažují i o propušt ní do p ed asného d chodu u pracujících, kterým již vznikl nárok. N které za aly i zam stnance propoušt t. Jedna firma snížila po et pracovník za pololetí o 10%. P esto se dosud míra nezam stnanosti udržuje v oblasti celostátního podpr m ru za poslední t i roky, pr m r 9,8% , okres Klatovy 7,10 %. V zem d lství došlo za átkem roku op t ke snížení výkupních cen, nap . u vep ového masa byla cena cca 26 K /kg živé váhy, aby v pololetí vysko ila na 29,- K /kg. Uvád ná výrobní cena u vep ového je p itom až okolo 30,- K /kg. V sou asné dob se ceny vep ového zvedly vlivem odbytového družstva Agropork na 33,- K /kg Tím cena vep ového áste n kryje ztrátu na cen hov zího. Výkupní ceny mléka se zvedly ze 7,60 K /l na 7,80,-K /l, p i emž zem d lci uvád jí náklady na 1 l: 8 - 8,20 K . Výkupní ceny za obilí jsou nejnižší za poslední desetiletí. Zem d lci proto prakticky neinvestují do rozvoje a údržby hospodá ských objekt . I zem d lské stroje udržují „ silou v le“. Vlivem dalšího zdražení hnojiv o 20% se snižují dávky hnojiv na pole a tím dochází i ke snížení výnos . Dota ní politika státu se v našich podmínkách – poho í a podh í Šumavy, podle mín ní zem d lc jeví jako nedostate ná – pro n nespravedlivá. Zem d lci tak dotují nízké ceny potravin. Více si nyní slibují od možností dotací z EU. P etrvávají ztížené podmínky ve stavebnictví, kde vlivem recese ve státech EU se snižuje i expanze do našich zemí a vlivem nízké míry nezam stnanosti v našem okrese, nedosáhneme na finan ní pobídky a tím zahrani ní kapitál odchází jinam. Místní firmy nemají finance na další rozjezd a tak stavební výroba v okrese Klatovy stagnuje, st ží sta í naplnit výrobu na 10 m síc a firmy hledají zakázky v jiných okresech. 30. ervna 2001 bylo 792 VM p i 2384 uchaze ích a mí e nezam stnanosti 5,11%. V roce 2002 ve stejném období bylo evidováno 639 volných míst, 2568 uchaze o práci p i mí e nezam stnanosti 5,69%. 30.6.2003 bylo v evidenci 3090 uchaze , 574 volných míst a míra nezam stnanosti 6,94%. Ke 30.6.2004 bylo v evidenci 3416 uchaze a 502 VM, MN byla 7,90. Z p ehledu je patrné, že situace na trhu práce se za poslední 4 roky zhoršila. Nyní obtížn nacházejí práci nejen absolventi a lidé bez odpovídající praxe nebo starší 50-ti let, ale i uchaze i propušt ní p i hromadném propoušt ní. V délce nezam stnanosti se po et uchaze v trvání nad 12 m síc nepoda ilo snížit –nyní 32,7%, tj. nár st o cca 2%. I p esto, že jsme - 4 -
umístili cca 25 uchaze na VPP vedených evidenci déle než 6 m síc . I když se ob ané po jejich skon ení vracejí do naší evidence, je nutné si uv domit, že se jedná o lidi, kte í již nejeví mnoho chuti pracovat. ím je doba nezam stnanosti delší, tím se i zhoršuje "kvalita" lidí. V tomto p ípad se jedná o tzv. t žko umístitelné osoby, které o získání práce absolutn nejeví zájem. Nez ídka z organizace p ijdou zprávy, že práci hledající lov k již od dve í se hlásí o "razítko", že nem že být p ijat. V tšina zam stnavatel jim razítko dá. A tak jich mnoho p etrvává v evidenci dlouhé m síce. Této skupin bude i nadále v nována zvýšená pozornost a také i nadále p edpokládáme spolupráci s obecními ú ady. Dlouhodob neobsazená místa jsou p edevším profese, které stále nalézají uplatn ní v sousední SRN, jako je zedník, íšník a kucha , nebo jsou to místa, kde jsou nízké mzdy a špatné pracovní podmínky v etn sociálního vybavení pracovišt . V sou asné dob dochází na druhé stran hranic v SRN ke zvýšenému zájmu o naše zdravotní sestry a i jen o pracovníky, kte í by opatrovali staré lidi. Tyto profese mají nyní zelenou a nejsou již omezování ani v kem (40 let). Ve volných místech nyní klesá poptávka po ši kách a svá e ích i nadále p etrvává po pomocných d lnících, kterou zam stnavatelé eší náborem cizinc , zejména z Ukrajiny. P es relativn (v podmínkách našeho okresu ) vysoké íslo nezam stnaných (3416 k 30.6.04) se neda í umístit naše uchaze e na n která pracovní místa jak uvedeno výše a pak nezbývá než povolit práci cizím státním p íslušník m. I když i zde již došlo k nepatrnému snížení po tu cizinc legáln zde pracujících – 151 + 172 Slovák a ob an z EU k 30.6.2004. Ve v tšin se jedná o práce v zem d lství 36, krupiéry 36, v šití textilu 15 a odborné pracovní síly 62 – zde se jedná o pracovníky p evážn ze zemí EU. Podle sou asné situace vývoje po tu uchaze o zam stnání a vývoje v posledních letech s p ihlédnutím k vývoji po tu volných míst p edpokládáme, že se situace na trhu práce v okrese Klatovy p íliš nezm ní.
- 5 -
2. Zam stnanost a volná pracovní místa
Vývoj zam stnanosti 31.12.01 30.06.02 31.12.02 30.06.03 31.12.03 30.06.04 osob celkem
44 311
44 107
42 773
42 123
41 423
41 423
z toho v pr myslu
13 827
13 779
13 779
13 779
13 779
13 779
v zem d lství
4 430
4 417
4 417
4 417
4 417
4 417
ve stavebnictví
3 696
3 684
3 684
3 684
3 684
3 684
ve službách
13 893
11 178
11 175
11 175
11 175
11 175
6 761
6 735
6 735
6 735
6 735
ve ve ejné správ , zdrav.
Poslední údaj o zam stnanosti, který jsme zjistili od Statistického ú adu obdržet vychází ze s ítání lidu v p edminulém roce. Z tohoto d vodu dochází k rozdíl m ve vývoji zam stnanosti. Pro získání p ibližné orientace vývoje posta í. Problematickým se stává další sledování, kdy prakticky místní st ediska statistiky skon ila a tudíž se detailní stav v okrese p estává sledovat a tím i mapovat. Celková zam stnanost z stává prakticky stejná. Zm ny, které nastaly v minulém roce a stále pokra ují, však mají podstatný význam na trh s pracovními silami. Problematickou se stává velká skupina zam stnavatel , kte í se orientovali na západní trhy, p evážn SRN. Zde vlivem razantního posilování koruny došlo ke ztrát zájmu západních podnikatel o dodávky zboží z R – dále na východ jsou výrobní náklady nižší. První vlaštovky od eských podnikatel jsou již zde. Firma JOKA s.r.o.Klatovy si již nyní nechává šít košile v Rumunsku, když p ed tím ( od roku 2002) propustila cca ½ zam stnanc .
Po ty pracovník u vybraných nejv tších zam stnavatel Jak vyplývá z p ehledu, úbytek pracovních sil se pohybuje okolo 5 %, n kde došlo naopak k mírnému zvýšení zam stnanosti ádov op t o procenta. Stabilizace, která za ala v roce 1997, pokra ovala s mírnými výkyvy až do letošního roku. Zvýšení o cca 3% oproti minulým lét m zaznamenal Optiplast a.s. Nýrsko. Ur ité problémy dané poklesem kurzu p etrvávají i u firmy Rodenstock R s.r.o., kde došlo ze rok ke snížení o 10% pracovník a nyní op t dochází k nár stu. Podobn je na tom i stavebnictví, kde došlo u všech firem s výjimkou ZETES s.r.o. Klatovy (zvýšení o 8 zam stnanc ) k poklesu. K dalšímu nár stu zam stnanosti dochází u služeb, kde lze odhadnout zvýšení cca o 5%. Toto zvýšení skoro sta í nahradit snížení u výrobních firem. - 6 -
Po et volných pracovních míst se snížil ze 792 v ervnu 2001 na 639 v ervnu 2002 a 574 v ervnu 2003 a 502 v ervnu 2004 P i tom se zvedl po et uchaze o práci z 2384 na 3416 za stejné asové období. Mírn poklesl tlak na zam stnávání cizích státních p íslušník . Zde dochází spíše k tomu, že se zam stnavatelé snaží udržet solidní pracovníky ze zahrani í. Další ekají až se zlepší situace – sníží se hodnota K – a pak cht jí obnovit výrobu v p vodním rozsahu. Z tabulky vybraného vzorku zam stnavatel okresu Klatovy vyplývá, že za poslední sledovaný rok došlo prakticky k dalšímu mírnému snížení po tu zam stnanc ve výrobních organizacích. Toto spolu s p edpokládaným nár stem po tu absolvent k zá í v evidenci (197 2001, 285 – 2003, 199-2004) a poklesem po tu volných míst na 502 povede k dalšímu zvýšení nezam stnanosti ( v lednu 8,99% - v ervnu 7,90%).
30.06.02 31.12.02 30.06.03 31.12.03 30.06.04 Pr mysl
Sušický holding a.s. Sušice
254
282
272
213
176
Škoda s.r.o. Klatovy
349
321
277
282
282
Mlékárna a.s. Klatovy
283
272
258
257
221
Joka s.r.o. Klatovy
440
376
334
255
241
Optiplast a.s. Nýrsko
412
413
427
378
377
Jitex a.s. Horaž ovice
204
197
180
159
-
Kozak Trading a.s. Klatovy
18
18
18
14
-
Rodenstock R s.r.o.
557
553
541
504
468
Agrospol a.s. Malý Bor
87
87
87
76
75
VOD Velký Bor
113
117
114
108
92
Agromachine s.r.o. Švihov Lesní spol. Železná Ruda a.s
127
118
128
94
99
92
92
101
96
100
Šumavská lesní a.s. Sušice Stavební podnik a.s. Stavebnictví Klatovy Pozemní stavby a.s. Klatovy Zetes a.s. Klatovy
96
78
79
76
76
366
341
336
341
363
120
115
100
94
-
54
49
58
51
51
312
316
317
309
311
640
662
673
713
748
Zem d lství
Spoje Obchod a služby
eská pošta s.p. Klatovy Zp . konzumní družstvo Sušice
- 7 -
Stav a vývoj volných pracovních míst Nabídka volných pracovních míst (dále jen VM) ve sledovaném období je stále mírn klesající. V lednu bylo evidováno 425 volných míst, v únoru 527, v b eznu 495, v dubnu 515, v kv tnu 506, v ervnu 502. Porovnáním VM v lednu 1997 – 1024,v lednu 1998 – 868, v lednu 1999 – 586, v lednu 2000 – 535, v lednu 2001 – 648, v lednu 2002 – 716, v lednu 2003 – 570, v lednu 2004 - 425 vidíme propad a neustále se snižující po et, který na as zastaví jen nár st sezónních prací. Zde je vid t vy erpání ekonomického potenciálu zam stnavatel v okrese Klatovy. To p ímo souvisí s vývojem hospodá ské situace okresu i celé R. Volná místa podle m síc v 1. pololetí roku 2004 Leden
425
Únor
527
B ezen
495
Duben
515
Kv ten
506
erven
502
Tok volných míst Volná místa podle sektor – 1. pololetí 2004 a.s.
s.r.o.
s.p.
družstevní
soukromé
rozpo tové a p ísp vkové
Rok 2000
237
489
5
39
291
85
9
1 155
Rok 2001
325
503
3
44
299
107
7
1 288
Rok 2002
317
320
2
25
249
60
-
973
Rok 2003
204
218
3
26
268
59
-
778
Rok 2004
236
293
1
16
217
26
-
789
ostatní celkem
Nejv tší nabídku volných míst nyní poskytují s.r.o. – 293, pak akciové spol. 236 a d íve první soukromí zam stnavatelé - 217, další místa podle sektoru již nemají takovou váhu. Pak již následuje velký odstup. Rozpo tové a p ísp vkové organizace požadovaly obsadit 26 míst, družstevní 16 a státní sektor 1 místo. Uvedené po ty odpovídají vývoji. Státní sektor se omezuje a družstevní (p evážn zem d lský) je v útlumu, který vzhledem k vývoji zem d lství bude pokra ovat. - 8 -
Volná místa podle region : Horaž ovice 47, Kašperské Hory 15, Klatovy 283, Nýrsko 63, Plánice 8, Sušice 86. Volná místa podle kvalifikace (vzd lání)
00
bez vzd lání
1
01
Základní vzd lání
264
02
Vyu ení
391
03
St ední bez maturity
3
04
SOU vyu ení s maturitou
11
05
ÚSV – gymnázium
2
06
ÚSO – SOŠ s maturitou
07
Vyšší vzd lání
08
Vysokoškolské
09
V decká výchova
105 17 -
Z p ehledu je patrné, že pomalu se nejv tší zájem p esouvá z nekvalifikované pracovní síly v d lnických profesích se základním vzd láním na pracovníky vyu ené - 391 volných míst pro vyu ené proti 264 volných míst se základním vzd láním. Stále se udržuje rozdíl v zájmu o pracovníky, kte í mají maturitu na odborných školách a mezi pracovníky s maturitou na všeobecných školách - 8x je v tší po et míst pro osoby se st edním odborným vzd láním než pro osoby se st edním vzd láním všeobecným, viz tabulka. Pom rn malý z stává zájem o zam stnance s vysokoškolským vzd láním, protože si organizace tato místa obvykle obsadí snadno sama. Volná místa podle KZAM 0
P íslušníci armády
0
1
Vedoucí a ídící pracovníci
13
2
V de tí a odborní duševní pracovníci
21
3
Techni tí, zdravotni tí, pedagogi tí pracovníci
74
4
Nižší administrativní pracovníci
88
5
Provozní pracovníci ve službách a obchod
129
6
Kvalifikovaní d lníci v zem d lství a lesnictví
20
7
emeslníci a výrobci, zpracovatelé a opravá i
227
8
Obsluha stroj a za ízení
78
9
Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci
391
- 9 -
Volná místa podle vybraných profesí V nabídce volných míst p evažují VM pro vyu ené a se základním vzd láním, kterých bylo evidováno 655 proti 138 VM pro st edoškoláky a vysokoškoláky. V minulém období to bylo 654 VM proti 125. Je vid t, že zatímco po et VM pro uchaze e se základním vzd láním a vyu ené z stává stejný, po et VM pro st edoškoláky a VŠ se mírn zmenšil. Je to z ejm d sledkem stavu, kdy do u ení odchází stále mén žák , zatímco na st ední školy p edevším humanitního sm ru zájem p esahuje možnosti škol. Pro ob any se základním vzd láním a bez vzd lání bylo k dispozici 265 z 502 VM, po ítaje v to i idi e, pr vod í apod.. Stále je zájem o profese, které nacházejí uplatn ní v sousední SRN. Jsou to zejména profese zedník, kucha , íšník, záme ník a uklíze ka. V poslední dob vzr stá zájem o profesi krupiéra. Firmy ve snaze snížit mzdové náklady propoušt jí vlastní uklíze ky a najímají na tyto práce specializované firmy na úklid. Tím op t stoupají požadavky na povolení práce zahrani ních pracovník , nebo místní lidé necht jí jezdit pracovat-uklízet po r zných místech okresu. V d evozpracujícím pr myslu se jedná op t o práci v lese, p ípadn na pile p evážn na r zných místech okresu. Zde je otázka, zda o n organizace opravdu má zájem, nebo slouží pouze jako záminka k získání Ukrajinc na tyto práce, i jiných zahrani ních pracovník , op t za ú elem snížení provozních náklad a možná i odvod do státního rozpo tu. Vedoucí Technik – konstruktér Prodava i Administrativní pracovník Zdravotní sestra Ú etní Pokojská Kucha íšník, servírka Krupiér D lník lesní D lník zem d lský D lník stavební Zedník Tesa , truhlá Záme ník, svá e Obráb kov Automechanik D lník d evozpracující D lník potraviná ství Švadleny, ši ky D lníci pomocní a nekvalifikovaní idi i D lník v kamenolomu Léka U itel - 10 -
13 36 52 51 5 8 66 34 59 40 6 21 14 47 8 52 21 12 8 43 34 91 29 13 5 5
Volná místa podle p evažující innosti organizace Tabulka volná místa podle p evažující innosti jasn vypovídá o ješt se stále rozvíjejícím sektoru služeb, který s 398 VM má zdaleka nejvyšší nabídku, v ostatních sektorech po ty nedosahují ani stovky. To koresponduje i s tabulkou vývoje nezam stnanosti v okrese, kde se po ty pracovník v jiných sektorech neustále by minimáln snižují, zde po et neustále stoupá. V roce 1997 k 30.6. bylo ve službách 7.652 pracovník a k 31.12.1999 jich bylo již 9.534. K 30.6.2003 se odhaduje po et pracovník na 11.175 a nyní cca 12.000. Chemický a farmaceutický pr mysl innosti v oblasti nemovitostí, pronájem nemovitostí Dobývání ostatních nerostných surovin Doprava, skladování, pošty a telekomunikace D evozpracující pr mysl Gumárenský a plastiká ský pr mysl Obchod, opravy motorových vozidel a spot ebního zboží Ostatní ve ejné, sociální a osobní služby Papírenský a polygrafický pr mysl, vydavatelská innost Pen žnictví a pojiš ovnictví Pohostinství a ubytování Pr mysl potravin a pochutin Stavebnictví Školství Textilní a od vní pr mysl Ve ejná správa, obrana, sociální zabezpe ení Výroba dopravních prost edk Výroba elektrických a optických p ístroj Výroba kov a kovových výrobk Výroba stroj a za ízení pro další výrobu Zdravotnictví, veterinární a sociální innosti Zem d lství, myslivost, lesní hospodá ství Zpracovatelský pr mysl jinde neuvedený
1 37 2 9 18 10 193 53 3 7 98 46 63 7 16 5 3 6 31 3 12 22 1
Volná místa podle odv tví Služby a obchod V sou asné dob dochází, jak výše uvedeno, ke snížení nabídky volných míst i ve službách a obchodu. Bou livý vývoj má tento sektor již z ejm za sebou, ale vlivem nedostupnosti investic se nachází ešení v udržování staré techniky a udržování pracovních míst, tím pádem ani není pot eba vytvá et nová pracovní místa. Pokud ale porovnáme po ty - 11 -
pracovník ve službách, vidíme, že zde došlo k nár stu. Tomu odpovídá i po et VM 398 oproti 444 VM p ed rokem. Dále se zájem rovnom rn rozložil mezi r zné druhy služeb. N které organizace eší své problémy v mzdové oblasti (nap . nemocnice), sjednáním úklid cizími firmami šet í své mzdové náklady a tak mohou p idat svým kmenovým zam stnanc m. Na druhé stran to p ináší zvýšený tlak na povolení zam stnávat zahrani ní pracovníky, kterým nevadí, že musí jezdit pracovat do r zných míst okresu. Mezery v nabídce levného zboží a z ejm i neprocleného a nezdan ného stále využívají ob ané z Vietnamu. Vytvá ejí stánkové kolonie, které jsou na obtíž v mnoha m stech, nap . v Železné Rud . Zde si ale pronajali i obchodní d m. A tak p echází na vyšší formu prodeje. V Klatovech mají pronajata nejlepší prodejní místa p edevším na nám stí a v jeho okolí již v kamenných obchodech. V sou asné dob v Klatovech jsou již 2 ínské restaurace a 2 vietnamská ob erstvení. Aby vylou ili kontrolu ú adu práce, podnikají n kte í cizinci na živnostenský list nebo zakládají ve ejné obchodní spole nosti. Dalšímu rozvoji investi ní výstavby a služeb mimo jiné brání i vysoké úrokové sazby, které jsou pro v tšinu malých a st edních podnikatel neúnosné. Mnohdy nejsou platné ani programy podpory rozvoje malého a st edního podnikání, kterými podporuje vláda rozvoj podnikání p es eskomoravskou záru ní a rozvojovou banku. P estože podnikatelé napl ují podmínky programu, pen žní ústavy jim úv r nedají, protože pro n nejsou lukrativní a hlavn , v mnoha p ípadech nemají zástavu. Podle informací z Komer ní banky tato strategie by se m la zm nit a v budoucnu tak KB má up ednostnit malé podnikatele. Nejv tší podnikatel v okrese v oboru služeb je Západo eské konzumní družstvo v Sušici. Podniká nyní jen ve velkoobchod , doprav a vlastní obchodní sí po celém okrese a nyní i v okrese Sokolov. Ve velkoobchodu získalo zásobování Jednoty celého okresu Plze -jih, Tachova a Horšovského Týna – okres Domažlice. A tuto pozici se snaží udržet. Pro informaci – v sou asné dob není v Klatovech vydáno jediné pracovní povolení pro ob ana z Vietnamu, ale je vydáno 382 živnostenských list pro Vietnamce pro obchodní innost a zprost edkování obchodu a služeb. Stavebnictví Problémem z stávají místa kvalifikovaných zam stnanc , nap .: zedník, truhlá , tesa . Zam stnanci t chto profesí stále odcházejí za daleko lépe placenou prací do SRN. K nim nyní za poslední 3 roky p istupuje profese - stavební záme ník. O tyto zam stnance mají zájem r zné s.r.o., které zavád jí výrobu lehkých sva ovaných konstrukcí pro odb ratele v SRN. V sou asné dob se zde za íná projevovat nedostatek investic. Podle vyjád ení vedoucích zam stnanc velkých stavebních podnik jsou potíže s napln ním zakázkové nápln na letošní i p íští rok, kdy po ítají s dalším omezením stavební výroby. N které subjekty mají zajišt nou zakázkovou nápl jen na ¾ letošního roku. Zde je nebezpe í dalšího zvýšení nezam stnanosti. Doposud n které firmy ešily problémy s výrobou tím, že se zam stnanci uzavíraly pracovní pom r do prosince a další až od b ezna nebo dubna. Tito pak byli v evidenci ÚP a pobírali hmotné zabezpe ení.V sou asné dob je vyhlášen konkurs na Pozemní stavby Klatovy a.s. Pr mysl V našem regionu je p evážn lehký pr mysl, který je zastoupen ve všech sektorech vlastnictví. V letošním roce op t bylo více volných míst v sektoru služeb než v pr myslu, kde jich bylo 105. Stav signalizuje stagnaci v rozvoji pr myslu. Problémy se zabezpe ením kontrakt na letošní rok i na p íští rok má v tšina organizací. Tak ŠKODA Klatovy s.r.o. eší - 12 -
v sou asné dob zakázkovou nápl z m síc na m síce. Zde se nepoda il p estup závodu pod závod ŠKODA jaderná energetika a tak došlo v minulém roce k velkému propoušt ní a projednávání prodeje zahrani nímu zájemci. Ten se nepoda il a tak ŠKODA Klatovy je stále v konkurzním ízení. Situace v Mlékárn Klatovy a.s. je napjatá, zjara byla provedena vým na p edstavenstva v etn editele. Vloni díky prodeji ásti ochranných známek a výroby tavených sýr skon ili se ziskem. Situace v Masokombinátu Klatovy a.s. se postupn stabilizovala, výroba jede a byl uskute n n odprodej strategickému partnerovi z Tábora. V Šumavském holdingu – bývalé SOLO se situace na as zklidnila – Sirkárna op t vyrábí pouze na 2 sm ny, nyní zakoupili nový stroj do linky a tak vytvo ili 9 nových pracovních míst. D eva ská výroba pot ebuje truhlá e, to zašti uje Holding, který má 6 lidí. Strojírenská výroba byla prodána a je samostatná, prozatím si vede dob e a da í se jí i vyvážet ást výrobk do SRN. Jednou ze sv tlých výjimek je Rodenstock R s.r.o., ve vlastnictví n mecké firmy. V minulých letech i je postihl pokles EURa a tím se zhoršil odbyt, který byl z ejm d vodem snížení stavu zam stnanc . Nyní se již situace stabilizovala. Další je LK D evotvar ve Strašín , kde je výroba d ev ných p edm t v halách pronajatých od p vodního ZD, z p vodních 10 pracovník je zde nár st na cca 120 zam stnanc . Tato firma je soukromá. I ona se nevyhnula uzavírání PP na dobu ur itou u ásti zam stnanc . Problémy pokra ují u výrobc kožené galanterie, kte í vznikli po pádu KOZAKu. Vlivem vysokých cen usn se kožené výrobky vyjma luxusního zboží stávají neprodejné. Zem d lství V tomto sektoru jsou stále volná místa ošet ovatel dobytka, o která není zájem, nebo se mnohdy jedná o stáje umíst né mimo osady. Nutností je proto zam stnání obou manžel a p est hování celé rodiny. Tím zase nastávají problémy s dojíž kou d tí do školy. Vzhledem k tomu, že zam stnavatelé ani ú ad práce nejsou schopni tato místa obsadit, dochází k jejich obsazování ob any z Ukrajiny i z jiných zemí bývalého východního bloku. Vlivem stoupajících cen vstup do výroby používaná mechanizace stárne. Nastává p itom doba nutných investic a tím i snaha o jejich zefektivn ní. Proto došlo v minulém roce k r stu výkupních cen jak rostlinné , tak i živo išné produkce. Výkupní cena vep ového masa tehdy stoupla na 39,-K /kg. U mléka se zvýšila na 7,80-K /l. V letošním roce vlivem dovoz klesla u vep ového na 24,K /kg živé váhy. Nyní se op t vlivem odbytového družstva AGROPORK zvyšuje na 27 – 28 K /kg. Toto je stále pro zem d lce ztrátové. Cena, kdy za ínají být zem d lci ziskoví za íná na 30,-K /kg. Také u zem d lských plodin došlo ke snížení výkupních cen, kde ceny jsou nejnižší za posledních 15 let. Dále dochází k již b žnému jevu, že zem d lci dostanou zaplaceno za dodávky v nejlepším p ípad za 2-3 m síce. Pro letošní rok jsou p edpoklady, aby výroba byla zisková. V etn o ekávaných dotací z EU. Pr m rná mzda je zde do 12.500,-K bez ohledu na odpracované hodiny. A tak se zem d lství ocitá v za arovaném kruhu, z n hož bude muset n kdo ven. V sou asné dob je již na t i družstva vyhlášen konkurz. Z toho vyplývá brzký konec n kterých hospodá sky slabších družstev.
- 13 -
Charakter a d vody volných prac. míst neobsazených déle než jeden m síc 1. kvalifikace Jedná se p evážn o profese stavebního charakteru a o pohostinství. Nap .: zedník, tesa , truhlá , pokrýva , záme ník, kucha , íšník. V tšina lidí t chto profesí jsou pendle i a o práci doma nemají zájem. Z ostatních profesí se jedná o švadleny a ši ky, kde vedle nízkého platového ohodnocení p istupuje i namáhavá práce a zdravotní d vody. "Nepopulární funkce" nap . mzdová ú etní nebo mistr na stavb , které se d íve obtížn obsazovaly, jsou nyní obsazeny b hem n kolika dní, v mnoha p ípadech se da í obsazovat i místa v zem d lství a ve stavebnictví. V n kterých p ípadech se jedná i o neznalost cizího jazyka, který je t eba p i práci používat, zde se ale jedná jen o d lnické profese. 2. sm nnost Velkým problémem je požadavek práce na sm ny, zejména pro ženy, které se starají o rodinu. Dále stoupá po et organizací - zejména nov založených - pracujících na dv sm ny, nebo je pot eba rychlé návratnosti vložených prost edk . Nejv tším problémem zde z stává doprava na a hlavn z druhé sm ny. 3. kvalita Jedná se p evážn o funkce THP - manaže i a ostatní ídící zam stnanci, kte í podléhají výb rovému ízení. Zde si firmy hledají pracovníky s pomocí specializovaných firem. 4. dojížd ní V sou asné dob je dojížd ní nejpal iv jším problémem. Odbouráváním slev se stalo pro velkou v tšinu zam stnanc ekonomicky neúnosné dojížd t za prací. V p ípad sm nných provoz pak doprava není zajišt na v bec. V tšina autobusových linek kon í okolo l8-té hodiny a tak není žádná možnost se dostat dom po skon ení 2. sm ny i na 3. sm nu. Ur ité možnosti jsou p i železnici, ale ty jsou omezené jen na sousedství zastávek. Vzhledem ke geografické poloze okresu a hustot obyvatel, není skoro žádná možnost dopravy na sm nné provozy a na l. sm nu velmi omezená. Tak jsou velmi poškozeny oblasti od Sušice, Horaž ovic a Nýrska na jih sm rem ke státní hranici. 5. ostatní Pat í sem subjektivní vlivy nap .: pé e o d ti - ne vždy se poda í zajistit mate skou školu, mzdové ohodnocení funkce, t žká práce, apod. V poslední dob se zde projevuje i nedostatek volných byt , který brání, aby se lidé mohli st hovat za prací. Jedná se zvlášt o regiony s vysokou nezam stnaností na severu republiky, kde jsou mnohdy nezam stnaní nap . záme níci, íšníci, kucha i, kte í by u nás snadno našli práci. Dalším problémem, v sou asné dob již rozší eným, je oficielní vyplácení ásti mzdy ve výši mírn nad stanovenou minimální mzdou a vedle toho neoficielní vyplácení druhé ásti mzdy, která je asto vyšší než oficielní. Jednozna né je to u terciální sféry, kde se jedná o firmy s malými po ty zam stnanc a s p ístupem k „volným“ pen z m. Tím se snižují mzdy a na takovou nabídku t žko n kdo reflektuje. Nap . idi takovéto firmy, který jezdí pravideln s náv sem do zahrani í má vykazovanou hrubou mzdu ve výši 7.500,-K za m síc. Ve skute nosti má 16 – 20000,-K .
- 14 -
3. Nezam stnanost Vývoj nezam stnanosti v prvním pololetí r. 2004 má obdobný pr b h jako v letech minulých, jen s tím rozdílem, že absolutní ísla jsou vyšší. Co to znamená konkrétn ? Ke 30.6.2002 bylo v evidenci 2 568 uchaze p i mí e nezam stnanosti 5,69 %. K 30.6.2003 bylo evidováno 3 090 uchaze s mírou nezam stnanosti 6, 94 %. Ke 30.6.2004, tj. ve sledovaném období, bylo evidováno 3 416 uchaze s mírou nezam stnanosti 7, 9 %. Proti srovnatelnému období lo ského roku to znamená nár st o 326 osob. Ješt na dopln ní výplata HZ: ke 30.6.2002 pobíralo HZ 1 040 uchaze , tj. 40,50 % z celkových 2 568. V ervnu 2003 bylo vypláceno HZ 1 317 uchaze m, tj. 42,62 % z celkového po tu 3 090. V ervnu 2004 bylo registrováno 1 473 uchaze s nárokem na HZ , tj. 43,12 % z celkového po tu 3 416.
Celková struktura uchaze
o zam stnání 30.6. 2003
30.6. 2004
osob
%
osob
%
Uchaze i celkem
3 090
100,00
3 416
100,00
Z toho ženy
1 629
52,72
1 876
54,92
363
11,75
412
12,06
2 346
75,92
2 600
76,11
THP a ostatní
744
24,08
816
23,89
Absolventi škol a mladiství
328
10,61
199
5,83
Ob ané se ZPS D lníci
Porovnáním absolutních ísel registrujeme nár st uchaze v podstat ve všech kategoriích. Je to d sledek m nící se ekonomické situace firem, kde se p ijímají opat ení vedoucí ke zvýšení produktivity práce (viz. nap íklad pen žnictví a administrativní obory) a n které firmy omezují svoji innost. Za pozornost stojí výrazný pokles po tu absolvent škol a mladistvých. Je p ekvapující hlavn z toho d vodu, že zde ve srovnání s 30. 6. 2003 m žeme zaregistrovat výrazný pokles o 129 uchaze . Ovšem je známo, že studenti si prodlužují prázdniny, nemají dosud jasno o vysokých školách, a tak se v pr b hu m síce zá í dá o ekávat podstatn vyšší po et žádostí o zprost edkování zam stnání. Ze složení absolvent se nám však neustále potvrzuje, že struktura st edního školství, zejména u iliš s maturitou je nevhodn nastavena. Je ale pochopitelné, že p i t i až ty letém cyklu negativa doznívají podstatn delší as.
- 15 -
Kvalifika ní struktura Kvalifika ní struktura se m ní v závislosti na požadavcích trhu práce. S nár stem absolutního ísla v po tu uchaze se úm rn tomu zvýšily ( krom jedné kategorie) i po ty uchaze v jednotlivých sledovaných kategoriích, a to jak uchaze se základním vzd láním a se vzd láním st edním (s maturitou i bez), tak roste i podíl vyu ených. St edoškolák p ibývá ve vyšších v kových kategoriích, souvisí to s pohybem ve firmách. Zde se jako jedna z možností nabízí dát v tší prostor rekvalifikacím - cíleným i necíleným. To ovšem p edpokládá i cílenou spoluú ast podnikatel a samoz ejm i zájem a spolupráci samotných uchaze . Pro rychlé a nutné úpravy v této oblasti hovo í ješt porovnání následujících ísel: 30.06.2002
2 568 uchaze
639 volných míst
30.06.2003
3 090 uchaze
574 volných míst
30.06.2004
3 416 uchaze
502 volných míst 30.6. 2003
30.6. 2004
STUPE VZD LÁNÍ
Osob
%
Osob
%
Uchaze i celkem
3 090
100,00
3 416
100,00
bez vzd lání
5
0,16
5
0,15
Neúplné základní vzd lání
1
0,03
1
0,03
948
30,68
1 008
29,51
nižší st ední vzd lání
2
0,06
2
0,06
nižší st ední odborné vzd lání
35
1,13
46
1,35
1 191
38,54
1 360
39,81
st ední nebo st ední odborné vzd lání bez maturity a bez vyu ení
44
1,42
35
1,02
ÚSV vzd lání
109
3,53
117
3,42
ÚSO vzd lání (vyu ení s maturitou)
112
3,62
118
3,45
ÚSO vzd lání s maturitou (bez vyu ení)
489
15,83
545
15,95
vyšší odborné vzd lání
27
0,87
33
0,97
Bakalá ské vzd lání
8
0,26
11
0,32
116
3,75
130
3,81
3
0,10
5
0,15
základní vzd lání + praktická škola
st ední odborné vzd lání (vyu en)
Vysokoškolské vzd lání Doktorské vzd lání (v decká výchova)
- 16 -
V ková struktura Procentním podílem z celku jsou všechny kategorie srovnatelné s pololetím roku 2003. V kategorii od 25 až do 54 let se procentní podíly pozvolna srovnávají, i když vyšší absolutní ísla ve starších ro nících budou v budoucnu problémem pro sociální pracovníky a zejména pro psychology. Sv d í o tom i mírn se zvyšující pr m rný v k uchaze . V tabulce vidíme, že lo ské nejvyšší procento – 17,12 % v kategorii uchaze od 19 do 24 let zaznamenalo celkem výrazný pokles o 2, 52 %. Naopak nár st o 1, 66 % lze vid t u kategorie uchaze od 40 do 44 let. 30.6. 2003
30.6. 2004
V K
Osob
%
Osob
%
Uchaze i celkem
3 090
100,00
3 416
100,00
do 19 let
177
5,73
184
5,39
od 19 do 24 let
529
17,12
499
14,60
od 25 do 29 let
396
12,82
443
12,97
od 30 do 34 let
370
11,97
397
11,62
od 35 do 39 let
322
10,42
365
10,69
od 40 do 44 let
279
9,03
365
10,69
od 45 do 49 let
359
11,62
414
12,12
od 50 do 54 let
432
13,98
508
14,87
od 55 do 59 let
211
6,83
219
6,41
od 60 let a více
15
0,49
22
0,64
Délka nezam stnanosti Vezmeme-li délku nezam stnanosti v absolutních íslech, tak nár st se nejvíce projevil v asovém úseku do 3 m síc délky evidence. Situace u uchaze , kte í jsou v evidenci do 12 m síc se stabilizovala, došlo i k mírnému poklesu ve dvou úsecích: od 6 do 9 m síc o 22 osob a od 9 do 12 m síc – zde registrujeme o 83 uchaze mén než v lo ském ervnu. Znamená to, že se da í tyto lidi umis ovat ješt p ed tím, než podlehnou ur ité rezignaci a ztratí pracovní návyky a motivaci k nalezení práce.Velice kladnou roli zde hraje práce odd lení poradenství a rekvalifikací, kde hlavn motiva ní kursy a cílené rekvalifikace (rekvalifikace v oborech z oblasti služeb a také získání svá e ského oprávn ní) pomohly mnoha uchaze m k návratu na pracovní trh. Uchaze i v asovém úseku nad 12 m síc a více se již vícemén adaptovali na vzniklou situaci, nau ili se žít a p ežívat v systému sociálních dávek, který jen velmi málo motivuje k hledání práce. - 17 -
30.6. 2003
30.6. 2004
DÉLKA NEZAM STNANOSTI
osob
%
osob
%
Uchaze i celkem
3 090
100,00
3 416
100,00
do 3 m síc
751
24,30
1 076
31,50
od 3 do 6 m síc
571
18,48
592
17,33
od 6 do 9 m síc
360
11,65
338
9,89
od 9 do 12 m síc
378
12,23
295
8,64
od 12 do 24 m síc
433
14,01
480
14,05
od 24 m síc a déle
597
19,32
635
18,59
V této souvislosti ješt srovnání jednoho íselného údaje u vy azovaných uchaze , a to jejich pr m rná délka evidence ve dnech. Zatímco v roce 2001 to bylo 206 dn , v roce 2002 200 dn , v polovin letošního roku to je 221 dn . Tato ísla dokládají, že i p i nár stu po tu uchaze a úbytku volných míst se pr m rná délka evidence da í udržet p ibližn na stejné hodnot . Na zvýšení letošního pr m ru má z ejm vliv mj. pozd jší nástup uchaze na sezónní práce vzhledem k dlouhému zimnímu období.
D vody obtížné umístitelnosti 30.6.2003
30.6.2004
Uchaze i celkem ( etnost v %)
100,00
100,00
Zdravotní
29,00
29
Obtížn umístitelní
22,00
23
Pé e o d ti
12,00
13
Nevyhovující doprava
18,00
17
V k
11,00
11
Nevyhovující vzd lání
8,00
7
Uvád né d vody se speciáln nesledují, jde v tomto p ípad o kvalifikovaný odhad hlavního d vodu, pro který nebylo možno zprost edkovat zam stnání uchaze m, kte í jsou v evidenci déle než 6 m síc . U mnoha z nich jde p evážn o kombinaci více uvedených d vod . Za úvahu stojí stále se zvyšující podíl uchaze , kte í jako d vod p ekážející v nastoupení do práce uvád jí nevyhovující dopravní spojení. Nejenom, že zastupitelské orgány samosprávy a státní správy ve spolupráci se zam stnavateli by m li tuto situaci ešit, ale „dohadování“ s uchaze i je stále d sledkem zako en né p edstavy, že stát by se m l postarat o dopravu do zam stnání a t žko se vy azuje pro odmítnutí vhodného zam stnání. Samoz ejm , že uchaze e neposíláme na druhý konec okresu, ale vzdálenosti do cca 10-ti km jsou pro mnohé „nep ekonatelnou dálkou “. - 18 -
Regionální problémy nezam stnanosti po adí v roce
30.6. 2003
30.6. 2004
OBVOD M Ú
2003
2004
Osob
%
Osob
%
Uchaze i celkem
XX
XX
3 090
6,94
3 416
7,90
Klatovy
6
6
1 168
5,80
1 351
6,71
Sušice
2
2
1 046
9,49
1 043
9,46
Horaž ovice
5
3
361
5,99
495
8,21
Nýrsko
4
5
289
6,52
299
6,74
Plánice
3
4
100
7,66
104
7,96
Kašperské Hory
1
1
126
10,67
124
10,50
!"
"# % &%
- 19 -
$
Se zm nou územn -správního uspo ádání platnou od 1.1.2003 spadá obec Železná Ruda do správního obvodu Nýrska, což je obec s rozší enou pravomocí, stanovená vyhláškou Ministerstva vnitra .388/2002, a tím zaniká region Železnorudska, uvád ný ve všech p ehledech za p edchozí asová období. Po adí jednotlivých obvod M Ú se tém nezm nilo, zejména na prvních dvou místech z stávají tradi ní regiony. Na t etí místo se dostaly Horaž ovice, jelikož podnik Jitex Písek zde zrušil provozovnu a propustil všechny zam stnance. Nár st, který se v ervnu op t zvýšil, za íná být varující, protože bez impuls v podpo e podnikatelské sféry a zejména jejích strukturálních zm n se situace k lepšímu bude m nit jen velice zt žka. Pomyslné n žky mezi prvním a posledním se op t více rozev ely. ty i obvody jsou nad okresní mírou nezam stnanosti a dva pod hranicí, pr m r "sráží" zejména Klatovy, a to díky vyššímu podílu práceschopného obyvatelstva z celookresního ísla. Zajímavý pohled je i na následující tabulku, která uvádí:
Obce s mírou nezam stnanosti nad 12,5 % 30.6. 2003 OBCE
30.6. 2004
Osob
%
Osob
%
Ma ovice
2
11,11
4
22,22
Kov ín
5
17,24
5
17,24
Nezamyslice
16
15,24
18
17,14
Bukovník
5
16,13
5
16,13
B ha ov
2
3,13
10
15,63
B ežany
4
5,13
12
15,38
Podmokly
16
17,58
14
15,38
Hartmanice
88
15,09
88
15,09
Rejštejn
24
20,87
16
13,91
Dlouhá Ves
55
14,14
53
13,62
Chudenín
46
15,08
41
13,44
Žihobce
32
10,88
39
13,27
Svéradice
19
10,56
23
12,78
Obce, které se pohybují na pomyslné špi ce mají jako p í inu tohoto umíst ní n kolik spole ných jmenovatel : -
špatná dopravní obslužnost mizivý po et pracovních p íležitostí v míst (zem d lství, lesy - to jen sezónn ). zvyšující se pr m rný v k uchaze z malých, zejména okrajových obcí okresu - 20 -
Chudenín ješt navíc má nejen excentrické umíst ní, ale hlavn se skládá z osmi malých ástí bez celoro ního spojení ve ejnými dopravními prost edky a situaci zde komplikuje rovn ž velmi po etná skupina obtížn umístitelných uchaze . Mimo jiné zde jsou uchaze i s nejdelší evidencí za dobu trvání ÚP. Vzestup u obcí v oblasti Šumavy souvisí jednak s dopravní obslužností a hlavn se zm nami u lesních a zem d lských organizací. I když i zde m že dojít k poklesu po tu uchaze jako nap . u obce Rejštejn, kde dobrou spoluprácí ú adu práce a obce se da í alespo sezónn umis ovat uchaze e o zam stnání na VPP.
Tok nezam stnanosti Uplynulé pololetí roku 2004 bylo pro 2 764 (loni 2 427) osob obdobím, kdy vstoupily do kontaktu s ÚP, pr m rn se zaevidovalo 461 lidí m sí n . Jako v letech p edcházejících i tentokrát jich nejvíce p išlo v lednu - 643 , naopak nejmén v m síci b eznu – 392. P ijetí má i druhou stránku, tzn. vy azení, zde statistika zaznamenala íslo 3 041 , v pololetí 2003 bylo toto íslo 2 644. M sí ní pr m r je 507. Duben byl v letošním roce m sícem zahájení sezónních prací a ÚP zaznamenal odchod z evidence 637 osob, což bylo nejvyšší íslo za 1. pololetí. Nejmén vy azených bylo v únoru - 396 lidí. Z vy azených bylo:
-
928 umíst no ÚP - z toho na APZ: 130
- 1 590 umíst no jinak -
86 vy azeno pro ma ení spolupráce 437 vy azeno z jiných d vod
Na kategorii "umíst no jinak" je nutné pohlížet v podstat jako na umíst ní s pomocí ÚP, protože ob ané využívají servisu ÚP, aniž do firmy s inzerovaným volným místem p ijdou s doporu enkou vydanou ú adem práce. Proti lo sku se zvýšilo íslo u osob umíst ných ÚP – v ervnu 2003 to bylo 769 uchaze , jedná se tedy o nár st o 159 vy azených uchaze . Stále je zde také skupina uchaze , která s ú adem práce nespolupracuje, letos je to o 10 uchaze více. M kká sociální sí a tém legislativn nepostižitelné zam stnávání „na erno“ nikterak u této skupiny lidí nevyvolává znepokojení z toho, že jsou vy azeni z evidence ÚP.
- 21 -
4. Cizinci na trhu práce V prvním pololetí roku 2004 bylo podáno 23 žádostí o povolení získávat na volná místa cizince, povoleno bylo 18, z toho vydáno bylo 17 + 4 (z r. 2003). Za vydání rozhodnutí zaplatili zam stnavatelé v kolcích celkem 42.000,-K , ( 21x2000). Žádostí o povolení k zam stnání pro cizince bylo podáno k 30.6.2004 - 84. Z toho bylo 61 žádostí opakovaných. Povoleno bylo 71, vydáno 70 + 2 z roku 2003. Zaplaceno bylo 72 x 500,- K = 36.000,-K . Žádné povolení k zam stnání nebylo od ato. Ke konci m síce ervna 2004 je vydáno celkem 151 platných povolení k individuálnímu zam stnávání, z toho pro 84 muž a 67 žen, v d lnické profesi – 139, SŠ – 9 a VŠ – 3. P ed asn ukon ilo pracovní pom r 13 cizích státních p íslušník dohodou, podáním výpov di nebo obdržením výpov di od zam stnavatele. V p ípad výpov di zam stnavatelem se jedná obvykle o p ípady, kdy se již cizinci nevrátí z dovolené nebo si najdou jiného zam stnavatele a do práce p estanou chodit. V n kterých p ípadech chybí zru nost nebo pracovní výkon.
Individuální povolení zem
profese
po et osob
Belgie
odborná síla
1
B lorusko Bosna a Hercegovina
uklíze d lník p i t žb d eva obsluha stroj na d evo záme ník
1 7 1 1
Brazílie
vedoucí provozu exportu
1
Chorvatsko
odborná síla
1
Itálie
vedoucí pracovník obchodní zástupce
1 1
Mongolsko
odborná síla krupié i
2 33
N mecko
odborná síla
10
Polsko
duchovní peka chovatel koní hospodyn - mimo domácnosti
1 1 1 1
- 22 -
Rumunsko
d lník v zem d lství odborná síla d lník v potraviná ském pr myslu uklíze d lník – truhlá krupiér
8 1 3 1 1 3
Velká Británie
odborná síla
1
Ukrajina
zedník pomocný kucha svá e podlahá idi švadlena,ši ka st iha v konfekci obsluha stoj na výrobu stavebních hmot uklíze ka, pomocná síla d lník p i zpracování d eva d lník v zem d lství d lník stavební d lník potraviná ské výroby domovník, údržbá
5 1 1 1 1 2 1 3 8 11 26 2 6 1
Celkem
151
Zájem cizinc o zam stnání u nás i v prvním pololetí roku 2004 p etrvává. P evážn se jedná o ob any Ukrajiny. D íve se uplat ovali prakticky jen ve stavebnictví. Nyní je jich zam stnán nejv tší po et v zem d lství – 26, d lník p i výrob d eva – 11 a v dalších odv tvích, kde je trvale neuspokojená poptávka po pracovní síle, nap . pomocné síly p i úklidu, jako levná pracovní síla ochotná pracovat za nižší plat i o sobotách, ned lích nebo p es as. Pokud Ukrajinci nahrazují chyb jící zam stnance nep sobí na trhu práce vážn jší problémy a v n kterých p ípadech má jejich p ítomnost p íznivý vliv na motivaci eských ob an . Vznikají však zam stnavatelé, kte í se orientují výhradn na Ukrajince. Uzavírají obchodní smlouvy, ale dodávají pouze a jenom pracovní sílu. Snaží se tak obcházet nepovolené zprost edkování zam stnání. Nejv tší problém vidíme v tom, že i když takový zam stnavatel má hlášena volná pracovní místa, nelze je obsadit uchaze i o zam stnání, protože žádný náš ob an k takovému zam stnavateli nep jde pracovat a není jej k tomu možno ani nutit. P estože obstarávání p edevším nekvalifikované pracovní síly formou obchodních smluv p ipadá n kterým našim zam stnavatel m výhodné, je nebezpe í, že Ukrajinci budou pracovat na místech, pro které by byl dostatek našich ob an , ale zam stnavatelé o n nebudou mít zájem. Nebezpe í vidíme zatím hlavn u firem v jiných krajích, které uzavírají smlouvy s firmami v klatovském okrese. elit tomu lze jedin zm nou zákona o zam stnanosti - stanovením maximálního podílu zam stnanc ze zahrani í na celkovém po tu zam stnanc zam stnavatele. V sou asné dob za ínají podnikat cizinci na základ živnostenského listu nebo zakládají ve ejné obchodní spole nosti. Tento druh podnikání nemá ú ad práce žádnou možnost omezit. - 23 -
Nap . v okrese Klatovy podnikalo na živnostenský list v r. 2001 258 ob an z Vietnamu, 152 z Ukrajiny, 36 ze Slovenska, 38 z SRN a 10 z B loruska. Dohromady má v okrese Klatovy nyní povoleno podnikání na ŽL okolo 560 zahrani ních osob. Proti 326 zahrani ním osobám (v etn Slovák ), které v okrese mají vydáno pracovní povolení. Jen Vietnamci mají ale vydáno 258 ŽL. Platnost zákona, který má omezit p íliv ob an z východních zemí se prozatím u nás výrazn neprojevila, spíše došlo ke zvýšení u soukromého podnikání na ŽL. V podobných profesích jako u Ukrajinc se na našem trhu pracovní síly za ínají objevovat ob ané z B loruska, a zejména Rumunska, v poslední dob i Mongolska. Domníváme se, že i zde bude vhodné vytvo it obdobná nebo ješt lépe p ísn jší pravidla, jako je tomu u Ukrajinc . Stoupající po et je zaznamenán u ob an ze západních zemí, zejména ze SRN, zde je to žádoucí, nebo k nám p icházejí jako odborné síly pro „poradenství“ – zau ují naše zam stnance apod., se izova i stroj , v poslední dob i do kasin. Máme n kdy evidována volná místa pro hostesky, p ípadn barmanky, nebo i uklíze ky, která nejsme schopni obsadit, nebo se tém vždy jedná o hostesky a tak potom z ejm budeme muset vydat pracovní povolení pro cizinky. Zde by bylo vhodné p esn definovat výraz hosteska.
Vývoj po tu cizinc pracujících v okrese ke konci 1.pololetí: rok
cizinci celkem
1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004
56 187 176 506 825 793 637 427 384 414 359 340 326
z toho ob ané Slovenské republiky --28 67 248 347 445 216 102 126 174 129 134 175
ostatní 56 159 109 258 478 348 421 325 258 240 230 206 151
V sloupci Slováci jsou zahrnuti nyní i ostatní cizinci, kte í jsou evidování na registra ních kartách, tedy i ob ané EU.
- 24 -
5. Aktivní politika zam stnanosti Situace na trhu práce v regionu má stejný vývoj jako v celé R, tzn. že stoupá. K jejímu alespo áste nému pozastavení je nutno využít všechny dostupné nástroje APZ. Rozpo et aktivní politiky pro rok 2204 je po navýšení 13,7, milionu K . Poda ilo se umístit na VPP uchaze e, kte í byli v evidenci i n kolik let. Rovn ž se da í umis ovat absolventy, o které bez finan ního p ísp vku není na trhu práce zájem. Neda í se nám ale se spolupodílet na vytvá ení SÚPM a SV míst, která ba m la p evážn výrobní charakter. Nov vznikající místa jsou obvykle do služeb jako je kade nictví, pedikúra apod. Tedy místa, kde se nevytvá í nové hodnoty, pouze se spot ebovávají peníze. Toto je stinná stránka APZ . Podle našich zkušeností tato místa do 3 let obvykle zanikají. Další kapitolou zde jsou podnikatelé, kte í se myslí, že pro n vyhláška neplatí a domáhají se finan ní podpory i na místa, kterých je v regionu dostatek, nap . prodava ky, íšníci apod. Stejn jako vloni jsme museli omezit výši poskytovaných dotací ze 6 tisíc u vysokoškolák , SÚPM a VPP na 5 tisíc a nyní po navýšení rozpo tu se vracíme na p vodní výši, tzn. 6.000,-K . To zaru í op t zájem o poskytování dotací. Vedle toho poskytujeme finance na z ízení a provoz ChD a CHP. Na z ízení provozu CHD v Malém Boru jsme poskytli dotaci ve výši 400.000,-K na vytvo ení 8 nových pracovních míst.
Vytvá ení spole ensky ú elných pracovních míst Za období od 1.1.2004 do 30.6.2004 bylo uzav eno 53 (49 v 2003) dohod o vytvo ení spole ensky ú elných pracovních míst. Vytvo eno bylo 53 nových pracovních míst. Dohody byly uzav eny na:
dotace mzdových náklad
52
SV
1
52 dohod bylo uzav eno jako áste ná dotace mzdových náklad , v 1 p ípad s m sí ní dotací 4.000,-K , v 1 p ípad s m sí ní dotací 5.000,-K . V ostatních p ípadech inila dotace 6.000,-K . Délka trvání dotace byla stanovena na 12 – 24 m síc . Snížená dotace byla z d vodu kratší prac. doby u osob se ZPS. Petr ácha, soukromý podnikatel v Sušici, zam stnal jako mechanika- opravá e jízdních kol uchaze e o zam stnání s plným invalidním d chodem ( ochrnutí na spodní polovinu t la), v tomto p ípad byla práv poskytnuta dotace na dobu 24 m síc . Správa a údržba silnic Klatovy zam stnala jako elektriká e uchaze e o zam stnání s t žkým zdravotním postižením (tém ztráta sluchu) navíc se jednalo o absolventa pr myslové školy elektro z osady Lazna, kde není ani ádné autobusové spojení, i zde byla poskytnuta dotace ve výši 6.000,-K po dobu 24 m síc . U dohod uzav ených na dotaci na mzdu se poda ilo umístit uchaze e o zam stnání z obcí s vysokou nezam stnaností: v 23 p ípadech v Sušici, 3 místa byla vytvo ena v Žichovicích, 3 dohody v Kašperských Horách a okolí. 29 dohod bylo uzav eno na d lnické profese.
- 25 -
Ve 4 p ípadech zam stnavatelé od podané žádosti ustoupili, v 7 p ípadech byla žádost ú adem práce po posouzení situace na trhu práce v regionu zamítnuta. Dohoda na SV byla poskytnuta uchaze ce ze Sušice v dlouhodobé evidenci na ÚP v Sušici. Poskytnutá ástka ve form nenávratné dotace byla ve výši 50.000,-K . Za 1. pololetí roku 2004 bylo vyplaceno na SÚPM celkem 1.748.880,-K . dotace mezd SV
…….……………
1.698.880,-K
…………………………...
50.000,-K
Ve ejn prosp šné práce V období od 1.1.2004 do 30.6.2004 bylo uzav eno celkem 31 dohod na 67 nových pracovních míst. Na t chto dohodách se umístilo celkem 70 uchaze o zam stnání., z nichž v tšina pat ila do tzv. kategorie obtížn umístitelných ( pozn. n kte í i do více kategorií najednou).Všichni uchaze i, kte í byli zam stnáni na ve ejn prosp šné práce, byli umíst ní až po p edešlých marných pokusech umístit je jiným zp sobem. Složení umíst ných uchaze : 2x - ZPS 2x - zdravotní omezení 42x - s evidencí delší než 6 m síc 2x - propušt ní z organiza ních d vod 12x - pé e o dít mladší 15-ti let 12x - osoby starší 50 let 5x - absolventi 36x - opakovaná evidence Dále p echázelo z lo ského roku 12 dohod, na kterých bylo umíst no 12 uchaze . Stejn jako v minulých letech i letos jsme uzavírali dohody nejen s m stskými a obecními ú ady, ale také s charitami. Tyto neziskové organizace provozují hlavn pe ovatelské služby pro staré a nemocné ob any. Zde jsou hlavní pracovní náplní uchaze o zam stnání pomocné pe ovatelské práce. V ostatních p ípadech innosti vykonávané na VPP u m st a obcí neliší od p edchozích let. Stále se jedná p evážn o pomocné práce p i úklidu m st a obcí, údržbu ve ejných prostranství, p ípadn pomocné práce v obecních lesích. Stále se potýkáme se stejnými problémy spojenými jak s pracovní morálkou uchaze nastupujících na VPP, tak i s malým zájmem m stských a obecních ú ad , tato místa vytvá et. Vedle VPP zde ješt p sobí institut obecn prosp šných prací, kde odsouzení ob ané místo nástupu trestu vykonávají bez nároku na mzdu innosti, jež mají obdobný charakter jako VPP, což ubírá pracovní p íležitosti nezam stnaným. Obce mají povinnost vy lenit vhodnou práci v prvé ad pro tyto odsouzené ob any. Nehled na to, že v našem okrese p evládají malé obce s neuvoln nými starosty, je zde i menší zájem od t chto obcí vytvá et VPP z d vodu nár stu objemu prací, spojených hlavn s administrativou VPP pro tyto obce. P es malý zájem obcí se stále snažíme umístit co nejvíce uchaze z ad obtížn umístitelných na takto vytvo ená pracovní místa. VPP plní dv hlavní v ci. V 1. ad pro místní uchaze e p edstavují alespo krátkodobé pracovní umíst ní, což pomáhá udržet u t chto lidí pracovní návyky a za 2. zajiš ují po ádek a istotu v obcích. Nezanedbatelný je i fakt, že ostatní - 26 -
ob ané vidí, že se stát snaží umis ovat uchaze e a že ti nez stávají ne inn v evidenci, jak je v obecném pov domí. V 1. pololetí jsme propláceli dotaci na mzdové náklady ve výši 6.000,-K m sí n + pojistné. Ve výjime ných p ípadech jsme propláceli 100% mzdových náhrad. Jednalo se o p ípady, kdy jsme umis ovali na VPP uchaze e, kte í byli jinak neumístitelní (nap . i 5 let v evidenci). Celkem se v 1. pololetí 2004 vynaložilo na VPP 1.313.513,-K .
Zabezpe ení odborné praxe absolvent a mladistvých V období od 1.1.2004 do 30.6.2004 bylo podáno 28 žádostí o dotaci na absolventskou praxi ( v roce 2003 – 16), z toho 2 žádosti jsou ve stavu rozpracování, t em žádostem nebylo vyhov no z d vodu nespln ní podmínek pro absolventskou praxi. Celkov bylo v 1. pololetí uzav eno 23 dohod na absolventskou praxi s nástupem do zam stnání. Ve 2 p ípadech se jednalo o absolventy vysokých škol a v 21 p ípadech o absolventy st edních odborných u iliš a st edních nebo vyšších odborných škol. Ke konci sledovaného období bylo na absolventské praxi umíst no celkem 44 absolvent ( z minulého roku 22 absolvent ), z toho 35 st edoškolák a 9 vysokoškolák . Výše dotace v letošním roce iní u absolvent st edních škol a vyu enc 5.000,K /m síc a u absolvent vysokých škol je to 6.000,-K . Dotace jsou poskytovány po dobu 12 m síc . I v letoším roce je menší po et žádostí p es zintezivn ní nabízení možnosti absolventské praxe pro podnikatelské subjekty p i každém hlášení volného místa, tento pokles trvá již od roku 2002 a je p í inou nyní probíhající restrukturalizace pr myslu v našem okrese. Jako každoro n se v tší po et žádostí zvýší po átkem zá í a to z d vodu, že absolventi, kte í nebyli p ijati na vysokou školu nebo nenašli trvalé zam stnání, se nechali za adit do evidence uchaze o zam stnání a tak zam stnavatelé m li v této dob výb r z v tšího po tu absolvent i studijních obor . Po et uzav ených dohod o zabezpe ení odborné praxe ………………….. 23 dohod z toho: právnické osoby …………………………………………….. 12 dohod fyzické osoby ……………………………………………….. 9 dohod sdružení ……………………………………………………… 1 dohoda m sta a obce ………………………………………………… 1 dohoda Na konci sledovaného období, tj. k 30.6.2004 bylo v evidenci 199 (285 absolvent minulý rok), tj. 5,83% z celkového po tu nezam stnaných. K 1.1.2004 bylo v evidenci 351 absolvent , to bylo 8,97% z celkového po tu nezam stnaných. Nejv tší nár st evidovaných absolvent o ekáváme koncem srpna a za átkem zá í, kdy absolvent m kon í hrazení pojistných dávek státem. V tšina absolvent p es prázdniny bu získá pracovní pom r formou lépe placené brigády nebo využívá možnosti prázdnin k odpo inku, kdy jsou vedeni ješt jako studenti.
- 27 -
Po et evidovaných mladistvých do 19 let byl ke sledovanému období 184 uchaze z toho 50 mladistvých, kte í ukon ili pouze ZŠ, ZvŠ nebo nedokon ili SOU. Ze strany zam stnavatel je o tuto skupinu uchaze malý zájem protože nemohou samostatn vykonávat všechny druhy prací. Z tohoto d vodu se ú ad práce snaží s t mito uchaze i pracovat a to jak formou Klubu pro mladistvé, který je veden odd lením poradenství, tak i formou motiva ních kurz s následnou rekvalifikací, kdy ást kurzu tvo í teoretická p íprava a ást praktická. P evážn v oborech íšník, d lník d eva ské výroby, pomocný zdravotnický personál a prodava . Kurz probíhá od dubna do srpna. Více je uvedeno v pasáži Rekvalifika ní programy. Ke konci sledovaného období to je k 30.6.2003 bylo vyplaceno na dotace na absolventskou praxi 1.169.348,-K .
Rekvalifika ní programy V období od 1.1.2004 do 30.6.2004 ú ad práce uzav el celkem 88 dohod o rekvalifikaci. Realizovaly se kurzy cílené, necílené a motiva ní s následnou rekvalifikací. Dále bylo za azeno 20 uchaze do nového nástroje aktivní politiky, a to do rekvalifikace – stáže. Uchaze i m li zájem o obory vedoucí ke zvládnutí práce na po íta i a také o obory, se kterými se uplatní v oblasti služeb. Podmínkou u cílených kurz je p íslib zam stnání od budoucího zam stnavatele nebo po ukon ení rekvalifika ního kurzu zahájení samostatné výd le né innosti. Ú ad práce nevyžadoval p íslib budoucího zam stnání u absolvent škol, mladistvých uchaze , u zájemc o základy práce na po íta i a u zájemc o motiva ní kurz. V oboru sva ování získalo svá e ský pr kaz 8 uchaze , kte í se bez problém uplatnili na trhu práce.V t chto kurzech se bude nadále pokra ovat práv z d vod dobré uplatnitelnosti absolvent kurz ve strojírenské sfé e. V oboru strojník zemních a stavebních stroj se rekvalifikovali 4 uchaze i. Kurz obsluhy motorové pily byl zprost edkován pro 4 uchaze e, kte í následn za ali podnikat na živnostenský list. V oblasti služeb byl nejv tší zájem o masérský kurz ( 3 uchaze i) a o kurzy manikúry, pedikúry a kosmetických služeb, každý z t chto kurz absolvovala jedna uchaze ka. V oblasti ú etnictví se v tomto pololetí uskute nily kurzy pro 3 uchaze ky. Kurzy základ obsluhy po íta e absolvovalo 31 uchaze . Tento kurz byl nabízen p edevším uchaze m, kte í dosud žádné zkušenosti s prací na PC nem li. Na základ rozhovor s absolventy kurzu lze konstatovat, že velmi kladn hodnotí snahu ú adu práce v oblasti zprost edkování rekvalifikací na práci s PC. Tím i samoz ejm následné lepší uplatn ní na trhu práce, o emž sv d í fakt, že k 30. 6. 2004 bylo umíst no 26% absolvent tohoto kurzu z letošního pololetí. Pro velký zájem se pokra ovalo v realizaci kurzu základy podnikání, kterým úsp šn prošlo 5 uchaze . Nov byly zahájeny kurzy tkalcovská výroba, personalistika, technik m ení emisí, prokurista firmy a strážník obecní a m stské policie. Každý z t chto kurz absolvoval jeden uchaze , kte í se ihned uplatnili v nových zam stnáních. Dále ú ad práce realizoval motiva ní kurzy s následnou rekvalifikací pro cílové skupiny dlouhodob evidovaných uchaze se základním vzd láním a pro uchaze e problémov - 28 -
umístitelné ve spolupráci se vzd lávacím za ízením bfz Cheb. V Klatovech byl kurz zahájen 7.4.2004, trvá 4 m síce. Ze 12 uchaze jich 11 stále pokra uje,jedna uchaze ka se nechala vy adit z d vodu nástupu do zam stnání.Velkým problémem u lidí za azených do tohoto kurzu bývá vysoká míra pracovních neschopností. Kladem naopak je, že se setkají s lidmi se stejnými problémy, za lení se do pracovního procesu formou praktické výuky, získají spoustu nových znalostí a informací z r zných oblastí spole enského života. V motiva ním kurzu na Sušicku, který p echázel z roku 2003 a kon il 19. b ezna 2004, se umístilo 79 % uchaze . Osv d ila se spolupráce se vzd lávacím za ízením IVRO v.o.s. Písek, který p ipravil motiva ní kurz s následnou rekvalifikací pro uchaze e do 25 let. Kurz probíhal v Sušici, z 10 uchaze úsp šn obhájilo záv re nou práci 9, 1 uchaze ka kurz p ed asn ukon ila z d vodu nástupu do zam stnání. V tabulce jsou uvedeny druhy a ceny rekvalifika ních kurz v 1.pololetí roku 2004: Druh kurzu
Po et Vzd lávací za ízení
Cena kurz
Rekvalifikace - stáž
23
0,- K
Sva ování
8
Project Welding Klatovy, SOŠ a SOU Sušice
82 160,- K
Základy podnikání
5
NARP Praha
62 500,- K
Základy obsluhy osobního po íta e
31
VOŠ a OA Klatovy, D m technik Plze , DEKON HS Plze
87 860,- K
Masér
3
SVZ Marie Brejchová, Plze
19 500,- K
Podvojné ú etnictví
3
TRIGON Plze
27 850,- K
Personalistika
1
DVD Plze
7 950,- K
Technik m ení emisí
1
D m techniky Pardubice
8 400,- K
Kosmetické služby
1
RCPV Plze
Strojník zemních a stavebních stroj
4
Motiva ní kurz
22
Prokurista firmy
1
AJAK Plze
D evorubec - t ža
4
Ag. Kontakt Klatovy
Strážník obecní a m stské policie
1
JUDr.O.Skarka-POLIS
8 770,- K
Manikúra, nehtová modeláž
1
Ing.K.Nevosadová, ARTIRIS Praha
6 700,- K
Pedikúra
1
HAPPY NAILS Praha
7 600,-K
Tkalcovská výroba
1
Pobytové rehabilita ní a rekvalifik. st edisko pro nevidomé D dina, Praha
Ag.KONTAKT Klatovy, H.Šotová-Školící st edisko Sušice Bfz Cheb, IVRO Písek
- 29 -
18 000,- K 23 950,- K 370 036,K 7 624,- K 28 560,- K
27 595,-K
V letošním prvním pololetí ú ad práce za adil 23 uchaze – absolvent do rekvalifikací – stáží. Tato nová forma aktivní politiky zam stnanosti oslovila zam stnavatele v t chto oblastech: Zem d lská agentura MZe R v Klatovech, Finan ní ú ad v Klatovech, v Sušici a v Horaž ovicích, M sto Klatovy, M sto Sušice, M sto Horaž ovice, OSSZ Klatovy, OHK Klatovy, Policie R – Cizinecká policie, Policie R Klatovy, Horaž ovice, MZe Pozemkový ú ad v Klatovech, Celní ú ad v Klatovech, M stská knihovna Horaž ovice, Sušické technické služby, Informa ní Horaž ovice, Gymnázium Klatovy, MŠ Horaž ovice, DDM Sušice, Okresní soud Klatovy, Vlastiv dné muzeum Klatovy. O tuto formu je mezi absolventy zájem, hlavn z d vodu získání praxe, vyššího hmotného zabezpe ení a možnosti hledat si p itom dále vhodné pracovní místo. Ú ad práce vychází p i realizaci rekvalifika ních program p edevším z aktuální situace a pot eb na trhu práce. Pro realizaci rekvalifika ních kurz ú ad práce využívá nabídky kurz vzd lávacích za ízení v Plzni, Klatovech, Praze, Sušici, Chebu, Pardubicích, Písku.
výchovn
Podpora vytvá ení pracovních míst pro ob any se ZPS V I.pololetí roku 2004 ú ad práce pokra oval v pln ní uzav ených smluv na áste né hrazení provozních náklad u VDI OBZOR Plze , provozovna v Sušici, 1 pracovišt ve Svazu t lesn postižených ob an Klatovy – Šumava. Dále hradil náklady na domácká pracovišt u 6ti ob an se ZPS a ZPS s TZP, kte í pracují pod VDI OBZOR Plze . Nov se poda ilo z ídit chrán nou dílnu v Malém Boru pro 8 osob se ZPS a ZPS s TZP. Dílna byla z ízena u firmy JIVA KOMPLET s.r.o.. Žádost byla projednána a schválena v Poradním sboru po p edchozím vypracování expertního posudku. Zde bylo vyhov no žádosti o poskytnut p ísp vek na vytvo ení 1 prac. místa ve výši 50.000,-K . Celkem 400.000,-K . S obsazováním míst pro ZPS jsou problémy. Nap . v provozovn OBZOR v Sušici se stále neda í naplnit stav dohodnutý dohodou. Plánováno je 25 míst, ale stav v pololetí je 18 osob. Došlo k dalšímu úbytku o 1 osobu – odchodem do starobního d chodu. Na domáckých pracovištích m že nastoupit podle dohody 12 pracovník – jsou ale obsazeny jen nap l, 6 –ti. Opat ení, kterým je uloženo zam stnavatel m s více než 25-ti zam stnanci zam stnávat stanovený podíl ob an se ZPS není podle našich zkušeností dostate n ú inné, protože nemotivuje zam stnavatele k vytvá ení vhodných pracovních p íležitostí pro zdravotn postižené. V sou asné dob mnohé podnikatelské subjekty rad ji odvedou stanovenou finan ní ástku, než aby p ijaly osoby se ZPS. Na dotaci podle § 24a v klatovském okrese nem l žádný podnikatelský subjekt nárok – není zde sídlo takovéto firmy. V úvahu nyní p ipadá již výše zmín ná JIVA KOMPLET s.r.o.. V 1. pololetí bylo vyplaceno na Chrán né dílny a pracovišt 724.637,-K .
- 30 -
Program podpory drobného podnikání Drobné podnikání ú ad práce podporuje hlavn uzavíráním smluv na spole ensky ú elná pracovní místa – p ípadn p ísp vky na vytvo ení nového pracovního místa u uchaze o zam stnání ( SV ). Dále za ínající podnikatele informuje o možnosti použití prost edk z fondu PHARE, dnes již i ESF. V okrese p sobí hospodá ská komora, jejíchž služeb využívají podnikatelé zejména p i obchodování se zahrani ím. Odborné služby v oblasti zem d lství poskytuje Agrární komora. Pro podnikatele okres Klatovy, Domažlice nyní slouží Regionální poradenské a informa ní centrum v Klatovech, které bylo z ízeno p i Okresní hospodá ské komo e v Klatovech. Tam jsou sm rováni za ínající podnikatelé se svými podnikatelskými plány. První 3 hodiny konzultací jsou zdarma. Ú ad práce p edpokládá, že asem bude možno i zadat vyhotovení expertních posudk na žádosti o SÚPM. Ú ad práce m že pomoci v drobném podnikání hlavn , jak již uvedeno p i vytvá ení omezeného po tu míst, cca do 5-ti až 10-ti. P es výzvu programu PHARE a ESF nikdo z okresu žádost dosud nepodal, i když práv zde je možnost pro podnikatele jak „levn “ získat kapitál pro rozší ení i zahájení výroby. Mnohé odradí podmínka vzniku minimáln 15-ti nových pracovních míst. Rovn ž i p es SAPARD je pomoc pro za ínající podnikatele diskutabilní. I když bude schválen grant hradí se 67,3% a to ve v tší mí e až po prob hnutí akce. Tudíž v dob , kdy je nejv tší pot eba finan ních prost edk nejsou pro podnikatele k dispozici. Rovn ž tzv. investi ních pobídek nelze v našich pobídek využít vzhledem k tomu, že tyto se poskytují jen v regionech, kde je nadpr m rná míra nezam stnanosti.
- 31 -
6. Stru ná analýza problémových skupin a oblastí
Z hlediska možnosti zam stnání jsou nejproblémov jší skupinou ob ané se zm n nou pracovní schopností. Jejich po et se udržuje kolem ísla 420 a sou asná situace na trhu práce jim dává malou šanci na uplatn ní. Nov p ijatá právní úprava jejich zam stnávání snad zlepší situaci a zm ní i postoj zam stnavatel k této kategorii. Signály již jsou a zam stnavatelé se informují i na možnosti tzv. náhradního pln ní, což zase dává šanci zam stnávat osoby se ZPS ve výrobních družstvech invalid , apod. Ke 30.6.2004 je v evidenci celkem 412 ob an , kte í mají ZPS (tj. 12,06 % z celkového po tu uchaze ). Proti srovnatelnému období lo ského roku se jejich po et zvýšil o 49. Velký podíl na stále rostoucím po tu t chto osob v evidenci má celkov se zhoršující zdravotní stav populace. Ob ané mají na trhu práce velké problémy se svým uplatn ním, protože firmy nemají vytvo eny vhodné pracovní p íležitosti a tito lidé sami velmi asto p íliš velký zájem o práci nemají. V tšinou zdravotní omezení jsou tak rozsáhlá, že v mnoha p ípadech považujeme možnost pracovat za pouze teoretickou – a to nejen kv li zdravotnímu stavu, ale zejména proto, že vhodná místa na trhu práce prakticky nejsou. Další skupinou jsou dlouhodob nezam stnaní uchaze i. Nejpo etn ji mezi nimi zastoupeni jsou op t ob ané se ZPS, dále pak obtížn umístitelní spoluob ané a uchaze i se základním a neukon eným vzd láním. Uchaze , kte í jsou v evidenci déle než jeden rok je k 30.6.2004 celkem 1 115 ( ke 30.6.2003 celkem 1 030), z toho ob an se ZPS je cca 20 – 22 %, ostatní mají jen základní nebo neukon ené vzd lání, vyu ených nebo s vyšším vzd láním je minimum a zhruba 20-25 % je tzv. obtížn umístitelných. Nár st v absolutním ísle proti srovnatelnému období lo ského roku je 85 osob. Snad s n kolika výjimkami, kterých však není více jak 10 %, tém všichni z výše uvád ných po t jsou takoví uchaze i, kte í svoji energii v nují ne na zajišt ní zam stnání, ale na p esv d ování ÚP, zam stnavatel , léka , že nabízenou práci vykonávat nemohou. Sou asný systém výplat dávek HZ a následného sociálního zabezpe ení však vytvá í pouze minimální tlak na tyto ob any a umož uje jim relativn poklidné p ežívání. Jako problémovou skupinu lze stále ozna ovat ženy s malými d tmi. Snižuje se po et míst v p edškolních za ízeních, zhoršují se možnosti dojížd ní za prací ve ejnými dopravními prost edky a v neposlední ad maminky naráží i na problém s pracovní dobou. Pro dlouhodob nezam stnané a pro uchaze e z problémových skupin se již pot etí realizovala nabídka služeb bilan ní diagnostiky. Tato nová metoda práce s uchaze i se uskute nila v kv tnu na Dip v Sušici ve spolupráci se soukromým psychologickým za ízením akreditovaným MPSV. Za azeno bylo 9 uchaze . Pro uchaze e z Klatovska a okolí se BD bohužel neuskute nila ze zdravotních d vod pracovnice psych. pracovišt . P edpokládáme její uskute n ní na podzim. Další problémovou oblastí je dopravní obslužnost v okrese, jejíž úrove odpovídá sou asným možnostem spole nosti. Finan ní zatížení leží na obcích, které se musí na finan ních výdajích podílet. Krajské ú ady sice deklarují snahu dojížd ní za prací vylepšit, zatím z stává jen u deklarací. Osobní doprava v okrese je zabezpe ena na ranní sm nu, stejn jako doprava z I. sm ny dom . Pokud se jedná o dopravu na t etí sm nu a dopravu ráno dom , - 32 -
tak toto nep ipadá z 99 % v úvahu a ani u dopravy z druhé sm ny to není lepší. Poslední spoje autobus vyjížd jí nejpozd ji v 17. hod., výjimkou je spoj z Klatov do Sušice, který vyjíždí v 18,25 hod. SAD se nebrání zavést jakýkoliv spoj. Ovšem musí mít záruku, že tento nebude pro n j ztrátový. Zde jsme u jádra problému, zatímco na ranní sm nu jezdí autobusy pln vytížené, tak mnohdy u školních autobus i u autobus , které jsou ur eny k doprav ob an k léka i nebo na ú ady se již mnohdy o vytíženosti nedá hovo it. Jsou tedy ztrátové. Tím pak už nezbývá na další spoje, které by jezdily na jiné sm ny a nebyly by vytížené. Zvlášt tíživá je situace v regionu Sušice, Kašperské Hory, Horaž ovice a sm rem k státním hranicím od Nýrska. Zde je minimální hustota obyvatelstva daná polohou u západní hranice, kde se systematicky snižoval po et obyvatel a nebyl zájem, aby lidé zde migrovali. To je i jeden z d vod , pro byl okres Klatovy vybrán v sou asné dob jako jeden z 10 okres , které jsou hospodá sky nejslabší. Jak uvedeno v úvodu, rozlohou je okres na druhém míst , ale po tem obyvatel až na 52. míst mezi okresy R. V takovýchto podmínkách lze t žko vytvo it dopravní sí , aby vyhovovala požadavk m ob an a sou asn nebyla ztrátová. N které obce nap . Kašperské Hory a Chanovice eší problém zavád ním vlastní dopravy pomocí mikrobus , zvlášt pro dopravu ob an na ú ady a k léka i, kdy spoje autobusy SAD nejsou využity. Prozatím se tento druh dopravy ukazuje jako perspektivní, obzvlášt vhodný do podmínek p íhrani í. Vlaková doprava je sice stále omezována, ale da í se jí udržet v rozumných mezích, kdy zaru uje dopravu stejn jako autobusy na ranní a mnohde i odpolední sm nu. Záv rem je nutné konstatovat, že p i neustálém zdražování dopravy se vyplácí mnoha lidem se sdružit a jezdit do práce osobním autem jednoho z nich. Na tuto filozofii již za ínají „slyšet“ i n kte í zam stnavatelé a v tomto sm ru hmotn zainteresovávají své zam stnance, aby je udrželi, máme zde na mysli zejména obchodní velkoprodejny typu Hypernova nebo Diskont. Není také již ojedin lé, že rodi e, kte í jezdí za prací do Sušice nebo Klatov berou svoje d ti s sebou do školy. Zde mohou d ti sou asn chodit nap . do hudební školy nebo na výuku jazyk . Na druhé stran je pak málo d tí ve škole na vesnici a ta pak bojuje o p ežití. Mnoha menším školám v regiony kon í platnost výjimek, kdy se škola nemusela zav ít, nap . v Žihobcích, ale jejich obnovení není státní správa p íliš naklon na a tak na venkov se po et škol op t sníží. A u itelé v mnoha p ípadech nenajdou uplatn ní na škole jiné a tak povede jejich cesta na ú ad práce.
- 33 -
7. Shrnutí Situace ve vývoji hospodá ské recese v EU zasáhla i eskou republiku. Nejv tší dopad má pak v západní ásti republiky a v ástech sousedících se zem mi EU. Tyto pohrani ní regiony se orientovaly na výrobky jejichž výroba byla v zemích EU nerentabilní, p evažovala zde složka nekvalifikované rutinní ru ní práce, kterou nelze v t chto zemích zaplatit. V sou asné dob již i u nás se stoupajícími nároky na mzdu se stala tato výroba skoro nerentabilní. Proto západní výrobci se nyní orientují na levn jší pracovní sílu na Východ . Tím dochází k velkému nár stu nezam stnanosti i v okrese Klatovy. V 1. pololetí roku byl vyhlášen konkurs na 9 firem, z toho je jedna zem d lská spole nost- ZEMPRO Zbyslav s.s r.o., a jedna stavební – Pozemní stavby Klatovy a.s.. Vedle uvedených zahrani ních vliv , vlivem po así a horších p stebních podmínek se v tšina zem d lských prvovýrobc dostává nebo už dostala na hranice krachu – mnoho zde nepomáhají ani státní dotace. Situace je o to horší, že v našem okrese je v zem d lství zam stnáno 12% obyvatelstva, zatímco jinde okolo 4%. Vyhlášené konkurzy: jsou to nap . bývalá Zem d lská obchodní spole nost Plánice, ZD B šiny, ZD Dlažov, ZOD Hrádek, OZD Ježovy. Masokombinát Klatovy a.s. byl již prodán obchodnímu družstvu do Tábora a tak v íme, že se zde již situace stabilizovala a nebude docházet k omezování výroby a tím k propoušt ní. ísla, které máme k dispozici hovo í v sou asné dob cca o 250 zam stnancích, kte í jsou propoušt ni – p es 7% evidovaných uchaze o práci. Díváme-li se na zam stnanost v okrese Klatovy a vezmeme-li v úvahu výše uvedené, lze íci, že situace se zhoršila a ani výhled není r žový. Nezam stnanost je nejvyšší za dobu existence ÚP, i když je stále pod celostátním pr m rem není výhled ji snížit. V ervnu zastavil provoz závod JITEX Písek a.s., provoz Horaž ovice, kde p išlo o práci cca 150 pracovnic. S prost edky a pravomocemi, které má ÚP k dispozici, není v jeho silách tuto nezam stnanost ovlivnit. M že se snažit, a to také iní, udržet ji v p ijatelných mezích. V únoru 2004 byla nejvyšší nezam stnanost 9,03% p i 3928 uchaze ích pak z ejm vlivem sezónních prací klesala v kv tnu na 7,77% p i 3361 uchaze ích. Volná místa se pohybují okolo 500. V ervnu p ipadalo 6,80 uchaze e na jedno volné místo. Trvalým problémem z stává skladba VM, která neodpovídá kvalifikaci uchaze . V regionech okresu z stávají pom ry nár stu zachovány s výjimkou region Kašperské Hory a Plánice. V Plánici došlo vlivem skon ení Zem d lské obchodní spole nosti, Elegy a omezením provozu Plametu k nár stu nezam stnanosti. Nejv tší po et uchaze na 1 VM je nyní v Plánici 13,0 pak v Sušici 12,1 a Horaž ovicích 10,5, pak následují K Hory 8,3. Ve vývoji po tu uchaze došlo k nár stu, kde se pohybuje MN pod 1%. U osob do 25 let je to20%, nad 50 let 21,3%. V délce evidence mají nejv tší zastoupení uchaze i evidovaní do 3 m síc – 31,5%, od 3-6 m síc 17,3% a další velké skupiny jsou 12-24 m síc 14,1% a více jak 24 m síc 18,6%. U absolvent došlo k poklesu nyní 5,83% (199). Uchaze i se ZPS 12,1% (412), zde došlo k nár stu proti minulému roku 11,7% (363). Cizinci na trhu práce v okrese Klatovy p edstavují co do po tu cca 8% uchaze o práci. Vzhledem k tomu, že pracují jen v oblastech, které obvykle nejdou obsadit našimi uchaze i, nep edstavují n jaké omezení na trhu práce. Naopak cizinci z EU jsou obvykle p ínosem. Slováci p edstavují pro naše podnikatele vždy snadno dostupnou a ochotnou pracovní sílu,
- 34 -
kterou p ijímají vždy jen na dobu nezbytnou ke zhotovení zakázky. Je vydáno 151 povolení k práci a po et evidovaných Slovák a ob an z EU je 175. V oblasti aktivní politiky je stále v tší d raz kladený na umis ování obtížn umístitelných osob, hlavn dlouhodob nezam stnaných, osob se ZPS, mladistvých a absolvent a osob starších 50 let. Za cenu placení 100% náhrad se nám poda ilo umístit i uchaze e, kte í byli déle než 2 roky v evidenci, v jednom p ípad byla evidence p es 5 let. Neda í se vytvá et nové chrán né dílny a pracovišt tak jak by bylo t eba. Nyní vzniklo CHD pro 8 osob se ZPS a ZPS s TZP. N kte í uchaze i se ZPS ovšem nemají pražádný zájem o pracovní pom r. Máme vytvo eno ješt 10 míst, které ale nem žeme obsadit práv pro nezájem osob se ZPS. Úsp šn se rozvíjí bilan ní diagnostika a rekvalifikace – stáže, které p edstavují nový sm r v oblasti rekvalifikace – cílené umíst ní rekvalifikanta – a i v celé APZ. Na rekvalifikace se umístilo 168 uchaze p i celkových nákladech 814 tisíc K . P es snahu ÚP nejsou stávající podmínky aktivní politiky zam stnanosti pro zam stnavatele již atraktivní a tak se možnosti v umíst ní uchaze ÚP snižují. Dalšímu rozvoji APZ by z ejm prosp lo podstatné zjednodušení celého procesu projednávání žádostí v etn finan ních kontrol.
8. O ekávaný vývoj zam stnanosti a nezam stnanosti ve 2.pololetí 2004 Jestliže srovnáme pololetí 2003 a letošek zjistíme, že po et uchaze stoupl o 320 osob (z 3090 k 30.6.2003 na 3416 ve sledovaném období), míra nezam stnanosti z 6,94 na 7,90%. Vezmeme-li toto v úvahu a p idáme p edpoklad p íchodu dalších absolvent do evidence a zkušenost z minulých let, kdy druhé pololetí je vždy provázeno nár stem po tu uchaze , p edevším z d vod ukon ení sezónních prací, lze p edpokládat, že ke konci roku 2004 se budeme mírn pohybovat nad hranicí dosaženou p ed rokem, kolem 4000 uchaze a to znamená míru nezam stnanosti p es cca 9,2 %. Naprosto spolehliv se dá íci, že op t nejhorším m sícem bude leden až únor 2005 a že hranice 4000 uchaze bude p ekro ena. Jen pro srovnání: prosinec 2002 jsme evidovali na ÚP 3137 uchaze - 6,83 %, leden 2003 to bylo 3567 uchaze a míra nezam stnanosti 8,06 %. Prosinec 2003 – 3697 uchaze a MN 8,42%, leden 2004 – 3912 uchaze a MN 8,99%. Toto je za p edpokladu, že nedojde k žádnému v tšímu propoušt ní. Od žádného z rozhodujících zam stnavatel zatím není signál o dalším propušt ní. Ur itý nár st zam stnanosti znamená uvedení do provozu pily v Dlouhé Vsi, postupné p ibírání zam stnanc do Rodenstocku. Jedná se ale ádov o desítky až stovku nových míst. Ur itou neznámou pro nás p edstavuje nový zákon o zam stnanosti, který má za ít platit v pr b hu 4. tvrtletí ( íjnu). I když jsme absolvovali školení po ádané MPSV, domníváme se, že skute nou podobu provád ní zákona p inesou až provád cí vyhlášky a k tomu metodické pokyny v zájmu sjednocení postupu ÚP v celé R. A samoz ejm i jeho vlastní realizace. - 35 -
B. Tématický rozbor
- 36 -
I.
Situace v jednotlivých mikroregionech
Klatovy Mikroregion s nejv tším po tem obyvatel i s relativn nejvyšší nabídkou pracovních p íležitostí, kterých je ale jen 283. Míra nezam stnanosti 6,71% je nejnižší v rámci okresu, po et uchaze je také první v po adí, ale na opa ném konci a je to 1 351 osob. Toto íslo samoz ejm p evyšuje nabídku volných míst (na jedno volné místo je 4,8 uchaze ), p esto se projevuje nedostatek zam stnanc v textilním pr myslu (ši ky, švadleny), ve stavebnictví (zedník, pomocný d lník) a ve službách (nap . kucha , íšník, prodava ). Sušice V po tu obyvatel druhé místo, páté místo v mí e nezam stnanosti – 9,46% (v lo ském období 9,49%) a druhé místo v absolutním po tu uchaze o zam stnání – 1 043 . Proti údaji z minulého pololetí - 1 046 uchaze je to pokles jen o 3 osoby. Rozsah pracovních p íležitostí se siln zredukoval - mikroregion jich nabízí jen 86 a jejich po et v pr b hu období kolísá a je ovliv ován i sezónou - cestovní ruch, lesnictví, zem d lství (v pr m ru vychází 12,1 uchaze na 1 VM). Stále v tším problémem (a nejen zde !) je zhoršující se dopravní spojení, kdy na sm nné provozy a provozy s atypickou pracovní dobou (služby, apod.) se nelze dostat v bec. Horaž ovice T etí mikroregion co do po tu obyvatel. Podle po tu nezam stnaných - 495 osob, (vloni 361), je to místo t etí. Procentní hodnota 8,21% p ekro ila okresní pr m r. Pracovní p íležitosti poskytuje v textilním pr myslu již pouze firma Grammer s.r.o., jelikož k 31.5.2004 ukon ila svoji innost firma Jitex Písek ve své provozovn v Horaž ovicích. Práv z tohoto d vodu došlo ke zvýšení míry nezam stnanosti oproti lo skému období o 2,22%. V zem d lství a lesním hospodá ství se p íležitosti snižují nejen vlivem ekonomických problém , ale i vlivem zhoršující se dopravní obslužnosti. Nabízí se zde 47 volných míst a je na jedno místo tedy 10,5 uchaze e. Rovn ž po etná skupina t žko umístitelných uchaze zde hraje svoji roli. Nýrsko tvrté po adí podle po tu obyvatel, stejn tak i v pomyslném žeb í ku míry nezam stnanosti. V íselném po tu vyjád ení nezam stnaných se jedná také o tvrté místo 299 uchaze s mírou 6,74%. M sto poskytuje pracovní p íležitosti ve zpracovatelském pr myslu, v obcích pak v sezón zem d lství a lesy (63 volných míst, tj. 4,7 uchaze e na 1 VM). Z p íhrani ních obcí v podstat neexistuje dopravní spojení, a tak v této ásti mikroregionu je nejv tší celoro ní nezam stnanost obtížn umístitelných osob. Je patrná ur itá stabilizace místních firem a mírn se zvyšující možnosti ve službách, respektive v polehou ku se rozvíjejícím cestovním ruchu. Zna ný po et lidí stále nachází pracovní p íležitosti v sousední SRN.
- 37 -
Plánice Plánicko je na šestém míst v po tu obyvatel, má po et nezam stnaných 104, s mírou nezam stnanosti 7,96%. V tomto mikroregionu nedošlo v letošním pololetí k výrazn jším zm nám v nár stu míry nezam stnanosti. Hlášených volných míst je registrováno pouze 8, což je 13 zájemc na 1 VM, a toto p edstavuje nejhorší pom r v rámci okresu. Stejn jako jinde je i zde velmi ídká dopravní sí - navíc pouze autobusová, p esto migrace za prací, a už do Klatov nebo do okresu Plze -jih nebo do samotné Plzn , je pom rn výrazná. Kašperské Hory Na po et obyvatel je zde vysoké íslo nezam stnaných - 124 (loni 126 osob) a z toho vyplývá nejvyšší míra nezam stnanosti v rámci okresu – 10,50% . Je to o 0,17% mén proti lo skému srovnatelnému období, kdy míra nezam stnanosti byla 10,67%. Od roku 1997 jde v podstat o nep etržitý nár st (54 osob v roce 1997 a 4,79%). A tento nár st bude minimáln v dalším pololetí pokra ovat. Malý po et pracovních míst je v textilním pr myslu, službách, lesy jsou ovlivn ny sezónností. Zam stnavatelské subjekty v mikroregionu nabízejí 15 volných pracovních míst, na jedno volné místo p ipadá 8,3 uchaze e. Jiné zam stnání, resp. pohyb pracovní síly kv li chyb jící ve ejné doprav je minimální, velice negativn se zde projevují problémy v sušických firmách. Oblast cestovního ruchu a služeb stále nem že nabrat správné tempo, jist by zde mnoho lidí našlo uplatn ní.
II. Problémy mladistvých a absolvent škol na trhu práce
Mladiství Ú ad práce nabízí pro tuto problematickou skupinu uchaze o zam stnání možnost navšt vovat "Job klub". V 1. pololetí roku 2004 byl tento klub v rámci skupinového poradenství uskute n n pro 14 uchaze o zam stnání. Cílové skupin mladistvých se v nují pracovnice poradenství. Obsahov je nápl klubu mladých zam ena na získávání základních praktických a sociálních dovedností. Mezi hlavní témata klubu mladých lze za adit psaní životopisu, koncipování žádosti o zam stnání, písemná i telefonická odpov na nabídky volných míst, práce s tiskem, vyhledávání inzerát s volnými místy a reakce na n . Hraním rolí lze získávat základy komunikativních dovedností a p i sociáln psychologických hrách navazovat kontakty s vrstevníky. Sou ástí jsou i besedy s vybranými lektory na aktuální témata související se zam stnaností. - 38 -
Ovšem základ klubu mladých tvo í motivace k získávání dalšího vzd lávání, ú asti v rekvalifika ních kurzech i k op tovnému za azení do SOU nebo OU. P i vstupu na trh práce u této skupiny mladistvých sehrává zásadní roli vliv rodinného prost edí. P i sestavování nápln klubu mladých je nezbytnou sou ástí programu práce s materiály, které jsou nabízeny Informa ním a poradenským st ediskem. Služeb tohoto IPS využívají jak uchaze i o zam stnání, tak i žáci základních, st edních i vysokých škol. O služby IPS je veliký zájem, o emž sv d í zvýšená návšt vnost zájemc . Služby IPS kladn hodnotí jednak sami žáci a rodi e, ale také výchovní poradci ze škol základních a st edních. V tomto sm ru má ú ad práce dobrou spolupráci se školskými za ízeními v okrese. Poradenské st edisko navšt vují žáci jako jednotlivci, vesm s se svými rodi i a také v rámci skupinových návšt v organizovaných ÚP a školou. V lo ském roce se poda ilo otev ít na detašovaném pracovišti v Sušici Informa ní a poradenské st edisko pro spádovou oblast Horaž ovicka a Sušicka. Z d vodu rozlehlosti klatovského okresu se tak ÚP více p iblížil svými službami žák m ze vzdálen jších oblastí. Za pom rn krátkou dobu fungování IPS v Sušici si sem již zájemci našli cestu, ve velké mí e se jednalo o skupinové návšt vy. Každé pond lí je v prostorách IPS umožn na innost Rekruta ního st ediska Armády R, kdy pracovnice A R nabízí možnosti vojenského studia, ale také možnosti zam stnání jak v R, tak v zahrani í. IPS také slouží jako prostor pro výb rová ízení zam stnavatel m. Krom stabilní nabídky služeb IPS v prostorách ú adu práce se také snažíme p ibližovat ve ejnosti p i r zných okresních kulturních akcích. Na p íklad na podzim to bývala prezentace ÚP a IPS na akci Podnikatelský karafiát i pozd ji Akademie emesel. Na podzim letošního roku se p ipravuje, stejn jako v roce lo ském, ve spolupráci s Okresní hospodá skou komorou v Klatovech p ehlídka SOU a u ebních obor s názvem Akademie emesel aneb aby nám emesla nezanikla. P ehlídky v KD Družba v Klatovech se v roce 2003 aktivn zú astnily SOU z oblasti Plze ska, Domažlicka a Klatovska. Hlavní prioritou této akce bylo podchytit zájem uchaze o u ební obory, které se zde prezentovaly. P i p íprav této akce hraje významnou roli úzká spolupráce ú adu práce s výchovnými poradci základních škol, zam stnavateli, zástupci SOU a zástupci Plze ského kraje pro oblast vzd lávání, školství a mládeže. Ú ast na této p ehlídce byla doporu ována také uchaze m o zam stnání z ad mladistvých, kte í se zde m li možnost seznámit s nabídkou u ebních obor . Velkým p ínosem akce byla ú ast u , kte í aktivn a názorn p edvád li obsah svých u ebních obor , což m lo mezi návšt vníky velmi kladnou odezvu. V této spolupráci bude ÚP pokra ovat. Mladistým uchaze m je v nována zvýšená pé e a v tomto pololetí jim byla nabízena možnost za adit se do motiva ního kurzu s následnou rekvalifikací. Tuto nabídku bohužel nikdo z nich nevyužil.
Absolventi V okrese Klatovy je 6 st edních škol, z toho dv jsou gymnázia. Vyšší odborná škola je zde jedna a tvo í jednotný subjekt s Obchodní akademií a Státní jazykovou školou. Dále je zde jedna Integrovaná st ední škola, dv bývalá zem d lská u ilišt (Sušice, Horaž ovice), SOU
- 39 -
potraviná ské a služeb v Klatovech, SOU a OU v Sušici. Od zá í r. 2004 dojde ke slou ení dvou SOU v Sušici v jedno. Na sch zkách s výchovnými poradci ÚP informuje o po tech nezam stnaných absolvent SOU a SŠ. Tradi n nejnižší po et nezam stnaných byl u absolventek St ední zdravotnické školy v Klatovech a u gymnazist . Také u Vyšší odborné školy v Klatovech zaznamenáváme pouze 3 absolventy. U ostatních st edních škol se po ty nezam stnaných pohybovaly v rozmezí 6 - 35 uchaze o zam stnání. V pr b hu první poloviny roku 2004 trh práce postupn za le oval do pracovního procesu absolventy z naší evidence, i když mnoho z nich bylo svým prvním pracovním umíst ním asi hodn zklamáno. Pro mnohé typy studijních obor chybí ze strany zam stnavatel nabídka, navíc se p ipojují již mnohokráte vzpomínané problémy s dojížd ním. Zde už za íná pomalu hrát svoji roli Krajský ú ad, pod který p ešla z izovatelská funkce ke st edním školám a u ilištím a ve spolupráci toho ú adu, ú ad práce, škol, u iliš , ale i zam stnavatel a hospodá ských komor je ta správná cesta, aby se struktura u ebních obor i obor studijních p izp sobila pot ebám zam stnavatel a v bec pracovního trhu a tím se zlepšilo i postavení této kategorie uchaze o zam stnání. Signály z lo ského roku totiž ukazují, že op t mnoho absolvent kon ících svá studia ve školním roce 2003/4 bude mít s uplatn ním veliké problémy. Samoz ejm , že ást „pohltí“ vysoké školy, ale pro ty zbývající je nabídka ú ad práce všeobecn velice špatná. Vždy nap . naše statistika vykazuje ke 30. 6. 2004 jen 9 míst, která jsou otev en deklarována pro absolventy škol. Z celkového po tu VM je nabízeno 77 % pro d lnické profese a 23 % pro THP a ostatní. Oproti lo skému pololetí se po et evidovaných absolvent snížil o 86, tato jediná kategorie zaznamenala tak výrazný pokles z 285 uchaze na 199. Velmi dob e se osv d ily v rámci nové formy aktivní politiky zam stnanosti rekvalifikace – stáže, které ÚP nabízel absolvent m škol st edních a vyšších odborných. Zájem o tuto formu spolupráce projevily: Finan ní ú ad v Klatovech a v Sušici, Zem d lská agentura MZe R v Klatovech, Policie R, Okresní správa sociálního zabezpe ení, M sto Horaž ovice a M sto Klatovy, Okresní soud, Vlastiv dné muzeum, Okresní hospodá ská komora aj. Celkem bylo do rekvalifikací – stáží nov za azeno 20 absolvent , vloni jich bylo 25. Z lo ského do letošního roku p echázelo dalších 28 stážist . V rámci innosti IPS prob hlo 12 besed na st edních školách a SOU k problematice uplat ování absolvent na trhu práce a ucházení se o své první zam stnání. Jednalo se o ISŠ v Klatovech, SOU potraviná ské a služeb, SPŠ strojní, VOŠ a OA, Gymnázium v Sušici. Bylo to o 5 besed více než v lo ském roce. St ední odborná u ilišt se svými obory jsou v našem okrese pom rn rozmanit zam ena, ale zejména tzv. u ební obory s maturitou by m ly p ehodnotit své zam ení. Vždy takový obor „podnikání v oboru“ ne eší absolutn nic. V potraviná ských oborech (kucha , íšník) byla a je stále vysoká poptávka po absolventech, p estože se obor vyu uje na ty ech SOU .
- 40 -
III. Faktory p ízniv ovliv ující nezam stnanost
1) Poloha okresu na hranicích se SRN. Velkou výhodou klatovského okresu (i ostatních v západním pohrani í) je jeho sousedství se Spolkovou republikou N mecko, kam odchází stále mnoho lidí z p íhrani ních okres za daleko lépe placenou prací - by je to mnohdy práce, kterou v N mecku nechce nikdo d lat. Jedná se nap . o kucha e, íšníky, servírky, pokojské, uklize ky všeho druhu, pomocníky na stavbách, v pr myslu i v zem d lství. Takto se od erpá hrubým odhadem minimáln 1000 osob z potenciálních nezam stnaných. 2) V okrese není t žký pr mysl. Dalším p íznivým faktorem je, že v západních p íhrani ních okresech se za minulého režimu nesm l budovat t žký pr mysl, který je v sou asné dob nejvíce postižen. V celém okrese je jen jeden závod – ŠKODA Klatovy s.r.o., který v sou asné dob má p ibližn t etinový stav zam stnanc oproti roku 1993 – 277. V sou asné dob je v konkurzu. Tím nebyl okres postižen restrukturalizací t žkého pr myslu. 3) Rozvinutý lehký pr mysl – zvlášt textilní a potraviná ský. Z lehkého pr myslu má nejv tší zastoupení textilní pr mysl, který ale v sou asnosti vlivem vzestupu hodnoty koruny se ocitá v krizi. P edpokládáme, že do asn . Pr m rný plat je zde okolo 8500,-K . Další je rozvinutý potraviná ský pr mysl, kde i p es díl í snižování nebyl pokles zam stnanc v tší než 30%. 4) Rozvinuté zem d lství. Rozvinuté bylo zem d lství, které ješt dnes zam stnává cca 12% práceschopného obyvatelstva. Pokud jsou ob ané sdružení v ZD nebo VOS je problematické jejich propoušt ní, když vstupem do spole nosti sem zárove vložili i p du. Z toho plyne i pr m rná mzda v zem d lství, která je okolo 13.000,-K . Vlivem po así se dostali zem d lci minulý rok do potíží a skon ili ve ztrát . Vzhledem k tomu, že ztráta je kumulovaná, ani letošní pom rn dobrý rok na po así v etn státních dotací jim nepom že. Takže se dá íct, že p vodní výhoda se za íná m nit v nevýhodu. O ekává se vyhlášení dalších konkurz a n kte í zam stnavatelé již podali výpov di cca 10% zam stnanc , kte í skon í po sezón (v listopadu). 5) Velikost závod . Posledním d ležitým faktorem je velikost závod . Žádný nem l více než 1000 zam stnanc a v sou asné dob mají mén n ž 300 zam stnanc . Nejv tší je Západo eské konzumní družstvo v Sušici, která zam stnává p es 748 osob. Kolapsem i nejv tších podnik , pokud nebudou následovat t sn za sebou, nestoupne nezam stnanost nap . na dvojnásobek. Proto i s bankroty SOLA a KOZAKU, v sou asné dob pak Pozemních staveb a.s. Klatovy, nestoupla „výrazn nezam stnanost“.
- 41 -
C. P ÍLOHA
- 42 -
I.
Mapa okresu s uvedením míry nezam stnanosti
*
" +
% # & %
! "
Janovice nad Úhlavou Týnec
"
# "
, (
!
# )$
- )
! -, !
+& $
% &
'
$
,
% $
& "
& (
$
#
!" $
, %
-
#
+&
-, &
"#
&
$
.&, .
'
-
() $
"
- 43 -
#
* (+ 20 až 15 až 10 až 5 až 0 až
100 (1) 20 (7) 15 (17) 10 (49) 5 (21)
II. Tabulky a grafy
Vývoj po tu uchaze
4500
o zam stnání
4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 12/1991 12/1992 12/1993 12/1994 12/1995 12/1996 12/1997 12/1998 12/1999 12/2000 12/2001 12/2002 12/2003 12/2004
Vývoj míry nezam stnanosti 10 8,99 9,03
9
8,42 8,06 8,02
8
7,41
7 6,16 6,27
[%]
6
6,56 6,54
7,65 7,27
6,78
7,40
7,65
8,58 8,17
7,85 7,81 7,78
7,77 7,90
7,04 6,94
5,69
5 4 3 2 1 0 6/2002
9/2002
12/2002
3/2003
6/2003
- 44 -
9/2003
12/2003
3/2004
6/2004
Vývoj míry nezam stnanosti v roce 2004 10 9
8,99
9,03 8,58
8,42
8,17
8
7,77
7,90
7
[%]
6 5 4 3 2 1 0 12/2003
2/2004
4/2004
Vývoj po tu uchaze
6/2004
8/2004
10/2004
12/2004
o zam stnání v letech 2002 až 2004
4250 4000
2004
3750
2003
3500 3250 3000
2002
2750 2500 2250 2000 12
1
2
3
4
5
6 M síc
- 45 -
7
8
9
10
11
12
Vývoj volných pracovních míst M síc
Celkem
z toho
prac. míst
pro d lníky
THP a ostatní
pro ZPS
Leden 2002
716
557
159
16
Únor
700
537
163
14
B ezen
672
515
157
15
Duben
677
548
129
18
Kv ten
676
540
136
5
erven
639
502
137
5
ervenec
724
602
122
6
Srpen
645
546
99
6
Zá í
639
544
95
6
618
543
75
6
Listopad
533
466
67
6
Prosinec
499
416
83
4
Leden 2003
570
448
122
5
Únor
533
416
117
2
B ezen
516
441
75
5
Duben
551
465
86
2
Kv ten
577
477
100
1
erven
574
482
92
3
ervenec
528
432
96
2
Srpen
527
447
80
7
Zá í
549
462
87
8
463
379
84
7
Listopad
473
401
72
6
Prosinec
458
388
70
2
Leden 2004
425
352
73
3
Únor
527
436
91
3
B ezen
495
411
84
1
Duben
515
433
82
1
Kv ten
506
420
86
2
erven
502
387
115
1
íjen
íjen
- 46 -
Vývoj po tu volných míst v letech 2002 až 2004 800 700
2002
600
2003
500
2004 400 300 200 100 0 12
1
2
3
4
5
6 M síc
- 47 -
7
8
9
10
11
12
Vývoj po tu uchaze M síc
Po et uchaze celkem
o zam stnání a volných pracovních míst Míra nezam stnanosti [%]
Volná místa
Po et uchaze na jedno volné místo
erven 2001
2384
5,11
792
3,01
ervenec
2485
5,35
829
3,00
Srpen
2549
5,49
871
2,93
Zá í
2564
5,52
865
2,96
2540
5,50
832
3,05
Listopad Prosinec
2669 2957
5,78 6,41
788 718
3,39 4,12
Leden 2002
3137
6,83
716
4,38
Únor
3037
6,61
700
4,34
B ezen
2856
6,22
672
4,25
Duben
2696
5,97
677
3,98
Kv ten
2575
5,70
676
3,81
erven
2568
5,69
639
4,02
ervenec
2768
6,16
724
3,82
Srpen
2813
6,27
645
4,36
Zá í
2944
6,56
639
4,61
2919
6,54
618
4,72
Listopad Prosinec
3026 3307
6,78 7,41
533 499
5,68 6,63
Leden 2003
3567
8,06
570
6,26
Únor
3548
8,02
533
6,66
B ezen
3386
7,65
516
6,56
Duben
3234
7,27
551
5,87
Kv ten
3137
7,04
577
5,44
erven
3090
6,94
574
5,38
ervenec
3265
7,40
528
6,18
Srpen
3377
7,65
527
6,41
Zá í
3466
7,85
549
6,31
3431
7,81
463
7,41
Listopad Prosinec
3419 3697
7,78 8,42
473 458
7,23 8,07
Leden 2004
3912
8,99
425
9,20
Únor
3928
9,03
527
7,45
B ezen
3734
8,58
495
7,54
Duben
3534
8,17
515
6,86
Kv ten erven
3361 3416
7,77 7,90
506 502
6,64 6,80
íjen
íjen
íjen
- 48 -
Vývoj po tu uchaze
a volných míst
4500 4000
Uchaze i
3500 3000 2500 2000 1500 1000
Volná místa
500 0 6/2002
9/2002
12/2002
3/2003
6/2003
- 49 -
9/2003
12/2003
3/2004
6/2004
Vývoj po tu uchaze M síc
pobírajících HZ
Míra nezam stnanosti [%]
osob
% z celk. po tu
2 485
5,35
1 006
40,48
Srpen
2 549
5,49
1 052
41,27
Zá í
2 564
5,52
1 105
43,10
2 540
5,50
1 080
42,52
Listopad Prosinec
2 669 2 957
5,78 6,41
1 207 1 410
45,22 47,68
Leden 2002
3 137
6,83
1 577
50,27
Únor
3 037
6,61
1 471
48,44
B ezen
2 856
6,22
1 268
44,40
Duben
2 696
5,97
1 170
43,40
Kv ten
2 575
5,70
1 034
40,16
erven
2 568
5,69
1 040
40,50
ervenec
2 768
6,16
1 222
44,15
Srpen
2 813
6,27
1 277
45,40
Zá í
2 944
6,56
1 409
47,86
2 919
6,54
1 392
47,69
Listopad Prosinec
3 026 3 307
6,78 7,41
1 440 1 655
47,59 50,05
Leden 2003
3 567
8,06
1 860
52,14
Únor
3 548
8,02
1 833
51,66
B ezen
3 386
7,65
1 599
47,22
Duben
3 234
7,27
1 438
44,47
Kv ten
3 137
7,04
1 362
43,42
erven
3 090
6,94
1 317
42,62
ervenec
3 265
7,40
1 456
44,59
Srpen
3 377
7,65
1 554
46,02
Zá í
3 466
7,85
1 665
48,04
3 431
7,81
1 629
47,48
Listopad Prosinec
3 419 3 697
7,78 8,42
1 565 1 788
45,77 48,36
Leden 2004
3 912
8,99
1 928
49,28
Únor
3 928
9,03
1 876
47,76
B ezen
3 734
8,58
1 662
44,51
Duben
3 534
8,17
1 532
43,35
Kv ten erven
3 361 3 416
7,77 7,90
1 387 1 473
41,27 43,12
ervenec 2001
íjen
íjen
íjen
Po et uchaze celkem
o zam stnání a uchaze
- 50 -
Uchaze i pobírající p ísp vek
Vývoj po tu uchaze
o zam stnání a po tu uchaze HZ
pobírajících
4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 6/2003 7/2003 8/2003 9/2003 10/2003
11/2003
12/2003
1/2004
- 51 -
2/2004
3/2004
4/2004
Uchaze i s HZ Uchaze i 5/2004
6/2004
Vývoj po tu uchaze M síc
Míra nezam stnanosti [%]
po et
% z celk. po tu
2485
5,35
281
11,31
Srpen
2549
5,49
322
12,63
Zá í
2564
5,52
385
15,02
2540
5,50
344
13,54
Listopad Prosinec
2669 2957
5,78 6,41
327 313
12,25 10,59
Leden 2002
3137
6,83
298
9,50
Únor
3037
6,61
235
7,74
B ezen
2856
6,22
213
7,46
Duben
2696
5,97
237
8,79
Kv ten
2575
5,70
214
8,31
erven
2568
5,69
217
8,45
ervenec
2768
6,16
246
8,89
Srpen
2813
6,27
313
11,13
Zá í
2944
6,56
459
15,59
2919
6,54
389
13,33
Listopad Prosinec
3026 3307
6,78 7,41
344 331
11,37 10,01
Leden 2003
3567
8,06
316
8,86
Únor
3548
8,02
300
8,46
B ezen
3386
7,65
280
8,27
Duben
3234
7,27
318
9,83
Kv ten
3137
7,04
291
9,28
erven
3090
6,94
285
9,22
ervenec
3265
7,40
358
10,96
Srpen
3377
7,65
392
11,61
Zá í
3466
7,85
503
14,51
3431
7,81
435
12,68
Listopad Prosinec
3419 3697
7,78 8,42
376 363
11,00 9,82
Leden 2004
3912
8,99
351
8,97
Únor
3928
9,03
350
8,91
B ezen
3734
8,58
336
9,00
Duben
3534
8,17
294
8,32
Kv ten erven
3361 3416
7,77 7,90
231 199
6,87 5,83
ervenec 2001
íjen
íjen
íjen
Po et uchaze celkem
o zam stnání a absolvent
- 52 -
Absolventi
Vývoj po tu absolvent v evidenci ÚP v Klatovech 600
500
2003 400
2004
2002
300
200
100
0 12
12
1
2
3
4
5
6 M síc
7
8
9
10
11
12
Vývoj míry nezam stnanosti
11
R
10
[%]
9
okres Klatovy 8
7
Plze ský kraj
6
5
4 12/2001
3/2002
6/2002
9/2002
12/2002 R
3/2003
Plze ský kraj
- 53 -
6/2003 okres Klatovy
9/2003
12/2003
3/2004
6/2004
Vývoj míry nezam stnanosti v letech 2000-2004 10
2004
9
2003
[%]
8
7
2002
6
2000
2001
5
4 12
1
2
3
4
5
6 m síc
- 54 -
7
8
9
10
11
12
