VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Obor Finance a řízení. Daňové zatížení vybrané firmy

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení

Daňové zatížení vybrané firmy Bakalářská práce

Autor: Libuše Římáková Vedoucí práce: Ing. Irena Fatrová Jihlava 2013

Anotace Tématem práce je zobrazení vývoje daňového zatížení vybrané firmy. Teoretická část je zaměřena na vysvětlení některých daňových pojmů a na podrobnější charakteristiku vybraných daní. V praktické části jsou popsány jednotlivé daně z hlediska činnosti firmy, jejich zaplacené výše a podíl na celkovém daňovém zatížení za rok 2010, 2011 a 2012. V závěru je nastíněn předpokládaný vývoj pro další rok.

Klíčová slova Daňový systém, charakteristika daní a pojistného, poplatník daně, daňové zatížení, předmět daně, základ daně, sazba daně

Annotation The topic of this thesis is a depiction of tax burden progress of a chosen company. The theoretical part concentrates on explanation of tax terminology and on detailed characteristics of selected taxes. In the practical part individual taxes in terms of company aktivity are being analyzed, also the extent to which they have been paid and participation on the whole tax burden in 2010, 2011 and 2012. Followed by an assumption of a development for the next year.

Key words Tax system, characteristics of taxes and insurance, tax payer, tax burden, tax object, tax base, tax rate

Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí bakalářské práce Ing. Ireně Fatrové za odborné vedení práce a za podporu a trpělivost při jejím vytváření. Děkuji také jednateli firmy za poskytnutí zapůjčené literatury a dalších materiálů vztahujících se k tomuto tématu, možnost konzultací a osobních setkání za účelem diskuse o řešeném problému. Ráda bych poděkovala také své rodině, všem blízkým a přátelům, kteří mě podpořili nejen při vytváření mé práce, ale po celou dobu studia.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Telči dne 15. 4. 2013

……………………………………. Libuše Římáková

Obsah 1 Úvod .........................................................................................................................................8 2 Daně – teoretická část ...............................................................................................................9 2.1 Daně ...................................................................................................................................9 2.1.1 Vlastnosti daní .............................................................................................................9 2.1.2 Konstrukční prvky daně ............................................................................................10 2.1.2.1 Daňový subjekt .......................................................................................................10 2.1.2.2 Předmět daně ..........................................................................................................11 2.1.2.3 Základ daně ............................................................................................................12 2.1.2.4 Zdaňovací období ...................................................................................................12 2.1.2.5 Odpočty od základu daně .......................................................................................12 2.1.2.6 Sazba daně ..............................................................................................................13 2.1.2.7 Slevy na dani ..........................................................................................................14 2.1.3 Funkce daní ...............................................................................................................14 2.1.4 Třídění daní ...............................................................................................................15 2.1.4.1 Třídění daní podle způsobu uložení ........................................................................15 2.1.4.2 Třídění daní podle objektu ......................................................................................15 2.1.4.3 Třídění daní podle adresnosti..................................................................................15 2.1.4.4 Třídění daní podle dopadu (progrese) .....................................................................16 2.1.4.5 Třídění daní podle vztahu sazby k základu .............................................................16 2.1.4.6 Třídění daní podle daňového určení .......................................................................17 2.1.5 Způsob výběru daní ...................................................................................................17 2.1.5.1 Záloha na daň .........................................................................................................17 2.1.5.2 Splátka daně ...........................................................................................................18 2.1.5.3 Srážka daně ............................................................................................................18 2.2 Daňový systém v České republice ....................................................................................18 2.3 Charakteristika daní..........................................................................................................20 2.3.1 Využití daní ...............................................................................................................20 2.3.2 Daň z příjmů právnických osob .................................................................................21 2.3.3 Daň z přidané hodnoty...............................................................................................26 2.3.4 Silniční daň................................................................................................................29 2.3.5 Daň z nemovitostí ......................................................................................................30 2.3.5.1 Daň z pozemků .......................................................................................................31 2.3.5.2 Daň ze staveb .........................................................................................................32

2.3.6 Pojistné sociálního pojištění ......................................................................................33 2.3.7 Pojistné zdravotního pojištění ...................................................................................34 2.3.8 Daňová kvóta ............................................................................................................34 2.3.9 Daňové plánování ......................................................................................................34 3 Daně – praktická část ..............................................................................................................36 3.1 Představení organizace .....................................................................................................36 3.2 Daň z příjmů právnických osob ........................................................................................37 3.3 Daň z přidané hodnoty .....................................................................................................42 3.4 Silniční daň ......................................................................................................................48 3.5 Daň z nemovitostí ............................................................................................................48 3.6 Pojistné sociálního pojištění .............................................................................................49 3.7 Pojistné zdravotního pojištění ..........................................................................................52 3.8 Daňové zatížení ................................................................................................................55 3.9 Výhled na rok 2013 a následující období .........................................................................60 3.10 Osobní návrh a doporučení .............................................................................................61 4 Závěr .......................................................................................................................................63 5 Seznam použité literatury ........................................................................................................65 5.1 Internetové zdroje .............................................................................................................65 5.2 Seznam tabulek ................................................................................................................66 5.3 Seznam obrázků ...............................................................................................................67 5.4 Seznam grafů....................................................................................................................67

1 Úvod Pro svoji bakalářskou práci jsem si vybrala téma Daňové zatížení vybrané firmy. Společnost s ručením omezeným, která si nepřeje být jmenována, se zabývá kontrolní, měřící a třídící činností. Nic nevyrábí, poskytuje pouze služby. Její doplňkovou činností je poskytování software a poradenství v oblasti hardware a software. Firma doposud nemá zpracované podrobnější statistiky ani celkové přehledy o platbách, které odvede finančnímu úřadu a institucím. Ráda bych tento přehled vypracovala zpětně od roku 2010 až do roku 2012. V teoretické části práce bych chtěla popsat daně z hlediska jejich vlastností a funkcí a celkový daňový systém v České republice. Dále bych chtěla charakterizovat některé druhy daní, které odvádí právě tato firma. Na závěr bych se ráda zmínila o termínu daňová kvóta a daňové plánování, které může být pro firmu velmi zajímavé. V praktické části se budu zabývat rozborem jednotlivých daní, které jsou uvedené v teoretické části. Výše odvedených daní je uspořádána do přehledných tabulek za jednotlivé roky a zároveň pro srovnání znázorněná v grafech za celé sledované období. V závěru práce je vyčíslené celkové daňové zatížení firmy za jednotlivé roky i celkově za celé sledované období, tj. za rok 2010, 2011 a 2012 a předpokládaný vývoj situace pro další rok.

8

2 Daně – teoretická část 2.1 Daně Zmíníme-li se o „dani“, ani žáci ze základní školy nebudou tvrdit, že to slovo ještě nikdy neslyšeli. Daně jsou častým námětem hovoru jak ekonomů a právníků, tak i obyčejných lidí. Daně, sice v jiné podobě, mají historii stejně dlouhou jako stát. Stát, ať už byl představován kýmkoli, se snažil hradit určité potřeby, např. obranu země nebo válečné výpravy, které slibovaly nejen dobytí nových území, ale také bohatou kořist. Dále byla také pociťována potřeba vytvářet rezervy pro horší časy. Tak vznikly dávky z obilí. Takovéto potřeby nebylo možné kvalitně uspokojovat bez vymezení toho, kdo, kdy a v jaké výši má přispívat do společné pokladny. Státní moc začala jednotlivce zavazovat k převzetí vymezeného podílu na úhradě společných potřeb. Stát začal výběr daní, většinou krvavě, vynucovat. (Vančurová, 2010)

2.1.1 Vlastnosti daní Daně slouží k naplňování příjmové stránky veřejných rozpočtů. Jejich existence je nutná v ekonomice a jejím zajišťováním školství, zdravotnictví, obrany, sociálních potřeb a dalších nezbytných oblastí. Daň je povinná a zákonem uložená platba, plynoucí do veřejného rozpočtu. Je neekvivalentní, nenávratná a zpravidla neúčelová. (Vančurová, Láchová, 2010) Veřejně poskytované statky, financující se především z daní, mají tuto zvláštní vlastnost. Je nemožné, nebo alespoň velmi náročné, někomu zabránit, aby je spotřebovával. Například pokud stát investuje do zabezpečení vzdušné obrany, užitek z obrany území mají všichni, kdo se na něm zdržují. Proto by nebylo správné, aby se kdokoli vyhnul příspěvku na ni. Mnozí jsou ale lehkomyslní a v době míru na obranu nemyslí, tedy ani nejsou ochotni na její budování přispět. Proto musí být platba daně povinná, aby část z nás nebyla „černými pasažéry“, kteří, aniž by do společné pokladny přispívali, využívali jejich výhod. Jako povinná platba se daň odlišuje od příspěvku, který například poskytujeme dobrovolně na určitý účel.

9

Daně jsou určeny ke hrazení potřeb. Jsou společné a plynou do veřejného rozpočtu, ze kterého se tyto potřeby hradí, ať už se jedná o rozpočet státu či obce, kraje nebo státního fondu. Daně mohou plynout i do nadnárodního rozpočtu, například část daní vybraných v České republice skončí v rozpočtu Evropské unie. Nenávratnost odlišuje daň především od půjčky, kdy se majetek po určité době vrací zpět. Současně platí, že zaplacením daně nevzniká subjektu žádný konkrétní nárok. Ten, kdo je uhradil v zákonem stanovené výši, nemá možnost požadovat jejich vrácení. Daň je vlastně „cena“, kterou subjekt platí za to, že spotřebovává veřejně poskytované služby, resp. statky. Její charakteristickou vlastností je ale neekvivalentnost v tom slova smyslu, že díl, jakým se jednotlivec podílí na společných příjmech, nemá téměř žádný vztah k tomu, v jaké výši se bude podílet na výdajích veřejných rozpočtů nebo spotřebovávat veřejně poskytované statky. (Vančurová, Láchová, 2010)

2.1.2 Konstrukční prvky daně Není důležité pouze to, kolik prostředků stát prostřednictvím daní vybere, ale také způsob, jakým se daně vybírají a jak daně působí na ekonomické subjekty a domácnosti, kdy se vyberou, od koho a jak moc bude odvod daní zatěžující pro ekonomické subjekty. V jaké míře budou na jednotlivé subjekty daně dopadat, rozhodují tyto základní konstrukční prvky:  daňový subjekt  předmět daně  osvobození od daně  zdaňovací období  odpočty od základu daně  sazba daně  slevy na dani 2.1.2.1 Daňový subjekt K charakteristikám států vždy patřilo i to, kdo byl povinen platit daně a odvádět je. Za feudalismu stavové, tj. šlechta a církev daně například neplatili, moderní daňové

10

systémy se naopak vyznačují všeobecnou daňovou povinností. (Vančurová, Láchová, 2010) Daň je již vypočítaná částka, kterou plátce odvede státu. Plátce je fyzická či právnická osoba, která má ze zákona povinnost peníze odvést státu. Poplatník je fyzická či právnická osoba, z jejíchž peněz je daň placena. Plátce a poplatník jsou někdy jedna osoba (majitel chaty a daň z nemovitosti), ale někdy může být plátce jiná osoba než poplatník (daň z přidané hodnoty: nakupující nakoupí zboží a zaplatí prodávajícímu cenu včetně DPH – poplatníkem je v tomto případě nakupující). Sazba daně je procentem vyjádřený poměr daně k základu daně. 2.1.2.2 Předmět daně Předmět daně je to, z čeho se daň vybírá. Většinou je to již obsaženo v názvu (např. daň z příjmů, daň z nemovitostí apod.). Předměty daně dělíme do čtyř skupin:  daně z hlavy (někdy nazývaná paušální daň) – předmětem plnění je osoba. V současných daňových systémech se téměř nepoužívá. Nevýhodou této daně je její dopad na některé poplatníky, který může být neúnosný. Nemůže optimálně plnit redistribuční či stabilizační funkci.  majetkové daně – v současných daňových systémech se používají pouze doplňkově. Bývá vybírána prostřednictvím poplatníka. Objektem zdanění jsou především nemovitosti, které jsou viditelné a těžko zatajitelné.  daně ze spotřeby – zahrnující se do ceny zboží nebo služeb a vybírají se prostřednictvím plátce. Zdanění spotřeby je považováno za méně viditelné, tudíž lépe snášené. K daním ze spotřeby se přidává ekologická daň. Je to daň k ochraně životního prostředí, nazývaná také zelená daň. Jejím cílem je znevýhodnit spotřebu výrobků, zatěžující životní prostředí. Podobnou daní je daň z užívání, kterou je například silniční daň, ta zatěžuje uživatele silnic a dálnic, kteří provozují motorová vozidla.  daně z příjmů – důchodové daně, které jsou nejintenzivněji využívány jako ekonomický nástroj, které plní stimulační funkci. Podíl těchto daní na daňových příjmech v posledních desetiletích klesá. Vysoké daně z příjmů mohou omezovat iniciativu v ekonomické aktivitě nebo dokonce poplatníky vyhánět do zahraničí.

11

Pro efektivní vybrání daně je potřeba co nejpřesněji definovat předmět daně. Hranice daně vymezuje vynětí z předmětu daně. Používá se v případech, kdy je třeba rozlišit předměty několika daní, aby se předešlo vícenásobnému daňovému zatížení. Například dary jsou vyňaty z předmětu daně z příjmů právnických osob, protože podléhají dani darovací, jejímž předmětem je bezúplatné nabytí majetku. Pokud by byla darovací daň zrušena, pak by příjmy z bezúplatného nabytí majetku zůstaly v předmětu daně z příjmů právnických osob. (Vančurová, Láchová, 2010) Část předmětu, ze které se daň nevybírá (daňový subjekt není povinen, ani zpravidla oprávněn, ji zahrnout do základu daně), definuje osvobození od daně. Osvobození od daně má různé formy, např.:  úplné osvobození  částečné osvobození 2.1.2.3 Základ daně Základ daně je rozdíl, o který příjmy převyšují výdaje při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období. Pro zjištění základu daně se vychází z výsledku hospodaření u poplatníků, kteří vedou účetnictví a z rozdílu mezi příjmy a výdaji u poplatníků, kteří vedou daňovou evidenci. Daňový základ je částka, která se násobí daňovou sazbou za účelem zjištění daňové povinnosti. Základ daně musí být vyjádřen v měřitelných jednotkách, fyzikálních jednotkách nebo v korunách. 2.1.2.4 Zdaňovací období Daně můžeme rozlišovat podle délky zdaňovacího období. Základním zdaňovacím období je 12 měsíců, většinou kalendářní rok, který se používá u všech přímých daní. Dalšími variantami zdaňovacího období je hospodářský rok a účetní období, pokud je toto účetní období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců. U daně z přidané hodnoty je zdaňovací období kalendářní měsíc nebo čtvrtletí, podle obratu plátce daně. 2.1.2.5 Odpočty od základu daně Od základu daně lze odečíst následující nezdanitelné položky, které základ daně snižují:

12

 hodnota darů  úroky z úvěrů  příspěvky na penzijní připojištění  pojistné na soukromé životní pojištění  členské příspěvky člena odborové organizace  úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání 2.1.2.6 Sazba daně Sazba daně je procentem vyjádřený poměr daně k základu daně, která je vždy upravena příslušným daňovým zákonem. Sazby daně dělíme podle dvou nezávislých kritérií, která vymezují typ sazby. Sazba daně:  podle druhu předmětu daně nebo poplatníka  podle typu základu daně

Obrázek 1: Druhy sazeb daně Zdroj: Kubátová, 2010

Obrázek č. 1 ukazuje dělení sazeb daně dle druhu předmětu daně nebo poplatníka, které se dále dělí na jednotnou a diferencovanou a dle typu základu daně, která se dělí na proporcionální a progresivní.

13

2.1.2.7 Slevy na dani Slevy na dani za stanovených podmínek snižují základní částku daně, tj. odečítají se od vypočtené daně. Poplatník si může uplatnit tyto slevy na dani:  na poplatníka  na manželku  na invaliditu prvního nebo druhého stupně  na invaliditu třetího stupně  pokud je poplatník držitelem průkazu ZTP/P  pokud se poplatník soustavně připravuje na budoucí povolání

2.1.3 Funkce daní Daně jsou nástrojem hospodářské politiky státu, od kterých se požaduje mnohem víc, než jen naplnit veřejné rozpočty. Mezi nejdůležitější funkce daní patří:  fiskální - schopnost naplnit veřejný rozpočet.  alokační - na některých trzích efektivnost tržních mechanizmů selhává. Příkladem může být očkování, kdy se užitek jedince násobí počtem osob, které jsou proti onemocnění imunní. Čím více lidí kolem bude očkováno, tím je menší pravděpodobnost, že se s nákazou setkáme. Stát si může vybrat: buď bude očkování přímo financovat, nebo těm, kteří si zaplatí očkování, umožní snížit si svoji daňovou povinnost.  redistribuční

-

vychází

z rozdělení

důchodů

ve

společnosti

na základě tržních mechanizmů, které může být pro společnost nepřijatelné. Daně jsou vhodným nástrojem pro zmírnění rozdílů v důchodech například tím, že se ve větší míře vybírají od bohatších, což umožňuje státu zvyšovat příjmy chudším prostřednictvím transferů.  stimulační - využívá toho, že daně jsou subjekty vnímány zpravidla jako újma, a tak jsou ochotny udělat hodně proto, aby svou daňovou povinnost omezily. Proto stát subjektům poskytuje různé formy daňových úspor anebo naopak je vystavuje vyššímu zdanění, jestliže se například chovají nezodpovědně. (Kubátová, 2010)  stabilizační - zmírnění výkyvů ekonomického cyklu. V období konjunktury, kdy důchody i spotřeba rychle rostou, daně odčerpávají 14

do veřejných rozpočtů vyšší díl, a tím pomáhají předcházet přehřátí ekonomiky a zároveň vytvářet rezervu pro „horší časy“. (Kubátová, 2010)

2.1.4 Třídění daní Daně můžeme třídit podle různých kritérií. Základním tříděním daní je třídění podle vazby na vlastní důchod (příjem) daňového subjektu. 2.1.4.1 Třídění daní podle způsobu uložení Podle způsobu uložení třídíme daně na:  přímé – platí poplatník na úkor svého důchodu a předpokládá se, že ji nemůže přenést na jiný subjekt. Jde o daně z příjmů a daně majetkové.  nepřímé – subjekt, který daň neodvádí, neplatí z vlastního důchodu, ale přenáší ji na jiný subjekt. Daň je přenesena prostřednictvím zvýšení ceny. Mezi daně nepřímé řadíme daně ze spotřeby a obratů, daň z přidané hodnoty a cla. 2.1.4.2 Třídění daní podle objektu Další třídění rozlišuje daně podle objektu, k němuž se vztahují:  z důchodů (příjmů)  ze spotřeby  z majetku Podle objektu se daně nazývají i v daňových zákonech (viz např. zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů fyzických a právnických osob). (Kubátová, 2010) 2.1.4.3 Třídění daní podle adresnosti Podle vztahu k platební schopnosti poplatníka třídíme daně na:  osobní – jsou adresné a mají vztah ke konkrétnímu poplatníkovi tím, že zohledňují jeho platební schopnost.  in rem („na věc“) – platí se bez ohledu na platební schopnost poplatníka. Proto daně spotřební, z přidané hodnoty, výnosové, ale také důchodové, placené

15

společnostmi a majetkové, nezohledňují platební schopnosti poplatníků, jsou daněmi in rem. (Kubátová, 2010) 2.1.4.4 Třídění daní podle dopadu (progrese) Toto třídění je zvláště důležité v souvislosti s požadavkem spravedlnosti. Pro posouzení spravedlnosti zdanění je užitečné vědět, zda relativně větší daň platí bohatí, nebo chudí. Proto nás zajímá, jak na občany daně dopadají, neboli jak se mění daňové zatížení s růstem důchodu poplatníka. Rozlišujeme daně:  proporcionální – s růstem důchodu poplatníka se míra jeho zdanění nemění. Poplatník platí jako daň stejné procento svého důchodu bez ohledu na výši důchodu  progresivní – s růstem důchodu míra zdanění roste. Poplatník platí jako daň tím větší část svého důchodu, čím je důchod vyšší.  regresivní – s růstem důchodu míra zdanění klesá. (Kubátová, 2010) 2.1.4.5 Třídění daní podle vztahu sazby k základu Podle vztahu mezi velikostí daně a velikostí daňového základu rozlišujeme daně:  specifické neboli jednotkové – jsou stanoveny podle množství jednotek daňového základu nebo množství jednotek užitečné vlastnosti v daňovém základu (např. počet litrů čistého alkoholu). Patří se daně spotřební, pozemková a domovní, stanovené na základě rozlohy pozemku nebo velikosti užívané plochy. Protože ale cena výrobků nebo pozemků roste, podíl daně se tak zmenšuje. Proto vláda tyto daně opakovaně zvyšuje.  Ad valorem („k hodnotě“) – určují se podle ceny zdaňovaného základu. Řadíme mezi ně daň z přidané hodnoty i daň důchodovou nebo výnosovou, neboť i u nich se jejich výše určuje jako procento ze základu daně v peněžních jednotkách.  stanovené bez vztahu ke zdaňovanému základu – daně paušální a z hlavy. Všechny subjekty platí daň jenom proto, že existují. Poplatník nemůže ovlivnit výši daně z hlavy ani daně paušální. (Kubátová, 2010)

16

2.1.4.6 Třídění daní podle daňového určení Podle daňového určení, tj. podle rozpočtu, do kterého plynou, klasifikujeme daně takto:  nadstátní – placené do rozpočtu Evropské unie  státní  vyšších územněsprávních celků – daně krajů  municipální – daň z nemovitostí Zvláštní postavení mají svěřené daně – celostátně platné daně, plynoucí do rozpočtů nižších úrovní. U nás se takto rozdělují daně z příjmů, daň z přidané hodnoty a další mezi kraje či obce. Kam se která daň platí, je u nás stanoveno ve zvláštním zákoně o daňovém určení. (Kubátová, 2010)

2.1.5 Způsob výběru daní Pravidla pro výběr daní jsou velmi citlivé. Na jedné straně musí zabezpečit dostatečně plynulý tok veřejných příjmů, na straně druhé by měla co nejméně omezit daňové subjekty, tzn. vybírat daně v době, kdy je to pro daňový subjekt nejpohodlnější a ve formě, která ho co nejméně omezí. Dále bude spojena s co nejmenšími administrativními náklady a bude pohodlná. (Vančurová a Láchová, 2010) O výši daně rozhoduje stát na základě stanovených pravidel. Snaží se svoje administrativní náklady minimalizovat, a proto se výběr daně provádí prostřednictvím zákonem určené povinnosti daňového subjektu vypočítat si výši daně. Výši daně sdělí správci daně prostřednictvím formulářů – daňových přiznání ve stanoveném termínu, který je daný zákonem. Také daň musí odvést na účet finančního úřadu v termínu stanoveném daňovým zákonem. 2.1.5.1 Záloha na daň Především u daní z příjmů se obvykle daňovým subjektům určí povinnost již v průběhu zdaňovacího období odvádět zálohy na daň. Je to platba, kterou je daňový subjekt povinen odvádět před vyměřením daňové povinnosti za určité zdaňovací období. Po stanovení výše daně budou zálohy na její úhradu započítány. Zálohy na daň se zpravidla odvozují od výše daně v přechozím zdaňovacím období nebo od předpokládané výše ve zdaňovacím období. (Vančurová a Láchová, 2010) 17

2.1.5.2 Splátka daně Splátka daně je určitý díl celkové daně, jejíž výše je již známa. To je případ daní z nemovitostí nebo silniční daně, které se stanovují podle stavu majetku k 1. lednu a během roku se tyto daně splácejí. Vyúčtování na konci roku pak nemá smysl. (Kubátová, 2010) 2.1.5.3 Srážka daně Srážka daně u zdroje příjmu je zvláštní způsob, kdy subjekt, který vyplácí poplatníkovi příjem – plátce daně, současně z příjmu srazí příslušné procento daně. Odpovědnost za srážku má plátce a ten také daň odevzdá svému finančnímu úřadu. Příjem, jenž podlehl srážkové dani, se již do přiznání nezapočítává, ačkoliv u nás existují určité výjimky, kdy se zpětně započítá a sražená daň se považuje za zálohu na celkovou daňovou povinnost (srážková daň z dividend). (Kubátová, 2010)

2.2 Daňový systém v České republice Daňový systém České republiky je ve svých hlavních znacích podobný systémům většiny vyspělých zemí, zejména evropských. Daňový systém zahrnuje všechny daně, které se na daném území vybírají. Daňový systém musíme vidět ve dvou rovinách:  makroekonomická úroveň (daně jako nástroj přerozdělování, příjem státního rozpočtu a zdroj financování společenských potřeb)  mikroekonomická úroveň (konkrétní dopady daňové

zátěže na firmy

a na občany, sociální únosnost zdanění). Daňová soustava určitého státu vždy odráží konkrétní ekonomické podmínky. Daňové zákony ve všech zemích světa patří mezi zákony, které jsou nejčastěji novelizované. Stát potřebuje vybrat co nejvíce peněz, aby mohl rozvíjet své aktivity. Občané a firmy naopak chtějí odvádět co nejméně daní, aby jim zůstalo co nejvíce pro vlastní potřeby. Řada daní je svázána s mezinárodním obchodem a pohybem kapitálu a na státu je, aby sjednotil své daně s ostatními zeměmi a podepsal s nimi dohody o zamezení dvojího zdanění. Stát také musí respektovat sociální únosnost daní. Při konstrukci daňového systému musí stát zohledňovat i technická a ekonomická kritéria vybíratelnosti a vymahatelnosti daní. Čím složitější systém s větším počtem výjimek, tím 18

se administrativní náročnost výběru daní zvyšuje a samozřejmě i prodražuje – stát potřebuje více a kvalifikovanějších úředníků, narůstají mzdové náklady, náklady na prostory, vybavení, techniku. Stát sice vybere více daní, ale také více peněz neproduktivně utratí. (Švarcová, 2009) Daňová soustava má v České republice tuto strukturu: 1. Přímé daně jsou bezprostředně vyměřeny poplatníkovi na základě jeho důchodu nebo majetku. Jejich výše jde na úkor konkrétnímu poplatníkovi, který se jim nemůže vyhnout a nemůže je přenést na nikoho jiného. Daně jsou adresné a přihlížejí k majetkové či důchodové situaci osoby, která si jejich výši mnohdy vypočítává sama a sama si je i odvádí. Přímými daněmi jsou:  daň z příjmů fyzických osob  daň z příjmů právnických osob  daň z nemovitostí  daň silniční  daň dědická  daň darovací  daň z převodu nemovitostí 2. Nepřímé daně jsou placeny a vybírány v cenách zboží, služeb, převodů a pronájmů. Tyto daně nerespektují majetkovou ani důchodovou situaci osoby, protože jsou vyměřeny ve stejné výši pro osoby s vysokými i nízkými příjmy či bohatstvím. Nepřímé daně jsou neadresné, a tak si jejich výši mnohdy ani běžný občan neuvědomí. Neplatí je však přímo státním institucím, ale celou cenu (včetně daně) uhradí prodávajícímu, který má povinnost tuto daň státu odvést. Subjekt placení daní může přenést na někoho jiného. Nepřímými daněmi jsou:  daň ze spotřeby a obratů  daň z přidané hodnoty  cla  daně energetické

19

Další platby mající charakter daní:  pojistné na sociální zabezpečení  pojistné na důchodové pojištění  pojistné na nemocenské pojištění  příspěvek na státní politiku zaměstnanosti  pojistné na všeobecné zdravotní pojištění  místní poplatky ukládané na úrovni měst a obcí mající charakter daní (poplatek ze psů, z provozování výherních hracích automatů, za užívání veřejného prostranství, za lázeňský nebo rekreační pobyt atd.)

2.3 Charakteristika daní Daně jsou obvykle placeny v penězích. Z historického hlediska byly daně placeny v naturáliích, prací či vojenskými službami. Daň je jednostrannou povinností bez jakéhokoliv nároku plátce na plnění ze strany států. Daně se vybírají na základě několika podnětů. Vymezení daní:  časové – jsou jasně dané intervaly placení (daň z příjmu, daň z přidané hodnoty, daň silniční  okolnostní – dle předem stanovených okolností (daň darovací, daň dědická)

2.3.1 Využití daní Je nutné získat z daní prostředky na financování veřejného sektoru, tedy financování funkcí státu a veřejné správy. Jde především o financování armády, složek státu, které dbají na udržování pořádku, dodržování zákonů a ochrany práva a majetku, dále na tvorbu a údržbu infrastruktury, náklady související s veřejnou správou a samozřejmě přerozdělování, které souvisí s transferovými platbami plynoucími sociálně potřebným skupinám. V praxi se pak z daní financují potřeby, jako jsou důchody, zdravotní péče, vzdělávání, sociální faktory, podpora v nezaměstnanosti, veřejné statky a ekologie. Některé z těchto položek jsou daněmi financovány přímo a kompletně, jiné nepřímo či jako doplňkové.

20

2.3.2 Daň z příjmů právnických osob Daň z příjmů právnických osob je univerzální důchodovou daní, které podléhají všechny právnické osoby. Jsou to obchodní společnosti a družstva, rozpočtové a příspěvkové organizace a další neziskové právnické osoby. Podnikatelský subjekt je ten, který byl založen za účelem podnikání. Za podnikatelskou právnickou osobu se považuje každá obchodní společnost, i když není založena za účelem podnikání. Nepodnikatelský subjekt je ten, který byl založen nebo zřízen za účelem dosažení zisku. Základ daně se stanoví za zdaňovací období, kterým je u daně z příjmů právnických osob většinou kalendářní rok. Ale například při vstupu do likvidace je právnická osoba povinna podat daňové přiznání a vypočítat i zaplatit daň za kratší období. Poplatníci daně (§ 16) U daní z příjmů právnických osob je důležité dělení poplatníků na:  daňové rezidenty – právnické osoby, které mají na území České republiky sídlo nebo místo vedení. Daňový rezident má neomezenou daňovou povinnosti, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdroje na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí  daňové nerezidenty – právnické osoby se sídlem v zahraničí, které tu nemají místo vedení. Daňový nerezident má daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy ze zdrojů na území České republiky Předmět daně (§ 18) Předmětem daně z příjmů právnických osob (se zaměřením na s.r.o.) jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s majetkem, není-li v zákoně stanoveno jinak. Předmětem daně nejsou příjmy získané nabytím akcií dle zvláštního zákona (92/1991 Sb.), zděděním nebo darováním. Kompletní výčet příjmů, které jsou osvobozeny od daně z příjmů právnických osob, jsou uvedeny v § 19 zákona o daních z příjmů.

21

Základ daně (§ 23) Základ daně tvoří příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmů osvobozených od daně, snížené o výdaje (náklady) prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období. Vychází se ze zisku nebo ztráty. Výsledek hospodaření před zdaněním se pak upravuje o částky upravující základ daně. Tabulka 1: Základ daně z příjmů právnických osob

VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ před zdaněním ─ příjmy vyňaté z předmětu daně ─ osvobozené příjmy ─ příjmy nezahrnované do základu daně (včetně samostatných základů daně) ─ očištění o rezervy a opravné položky, které nejsou uznány jako daňové + ─ účetní náklady které nejsou uznanými daňovými náklady + ─ vyloučení položek, které se v základu daně uznávají, jen jsou-li zaplaceny = ZÁKLAD DANĚ Zdroj: Vančurová, Láchová 2010

Tabulka č. 1 ukazuje postup výpočtu základu daně. Z výsledku hospodaření před zdaněním postupně odečítáme nebo přičítáme položky, které ovlivní výši základu daně za určité zdaňovací období. Podkladem pro výpočet daňového základku je hospodářský výsledek, který se následně upravuje na daňový základ. Účetní hledisko (účetní hospodářský výsledek) je pro firmu totiž důležitější než přímo daňový základ (tj. základ, ze kterého se bude počítat daň z příjmů). Pro podnik je důležité, aby byly proúčtovány veškeré náklady a výnosy tak, jak je vnímá účetní jednotka. Sazba daně (§ 21) Prostřednictvím sazby daně z příjmů právnických osob se vypočítá daň, která pro rok 2012 činila 19% (s výjimkou investičního fondu, podílového fondu, zahraničního fondu kolektivního investování a penzijního fondu, pro které platí 5 %. U příjmů zahrnutých do samostatného základu daně podle § 20b činí sazba daně 15 %). Tato sazba daně 22

se vztahuje na základ daně snížený o položky podle §34 a §20 odst. 7 a 8, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů. Česká republika se zaměřila na snižování sazby daně z příjmů právnických osob. Následující graf ukazuje vývoj sazby daně z příjmů právnických osob od roku 2000.

Výše sazby daně 35%

31% 31% 31% 31% 28%

Výše sazby daně

30% 25%

26%

24% 24%

21% 20% 19% 19% 19%

20% 15% 10% 5% 0%

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Sledované období

Graf 1: Sazba daně z příjmů právnických osob v letech 2000 - 2012 Zdroj: Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění platném pro příslušné kalendářní roky

Graf 1 ukazuje vývoj výše sazby daně od roku 2000 do roku 2012. Z grafu je zřejmé, že výše sazby daně se postupně snižuje. Sleva na dani (§ 35) Podle § 35, zákona, je možné odečíst od základu daně z příjmů následující částky (nebo jejich poměrnou část):  18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením (s výjimkou zaměstnance s těžším zdravotním postižením)  60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením  ½ daně u právnických osob, které zaměstnávají nejméně 25 zaměstnanců, u nichž podíl zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, činí více než 50% průměrného ročního přepočteného počtu všech jejich zaměstnanců Výjimky, kdy se slevy na dani nemohou uplatnit, jsou uvedeny v zákoně o daních z příjmů. (Nečadová, 2010) 23

Zálohy na daň Daň z příjmů se neobejde bez povinnosti platit zálohy na daň. Od poslední známé daňové povinnosti se odvozuje četnost a výše daně. Poslední známou daňovou povinností není jen pravomocně vyměřená daň, ale také částka daně uvedená v daňovém přiznání, a to včetně dodatečného daňového přiznání. Zálohy se hradí vždy podle výše poslední známé daňové povinnosti za poslední zdaňovací období, za které byla daň už vyměřena. Důležité je stanovit zálohové období. (Vančurová, Láchová, 2010) Výpočet daně Základ daně z příjmů právnických osob se snižuje o odpočty, které se nazývají odčitatelné položky. Pokud je výsledek hospodaření před zdaněním záporné číslo, pak se jedná o daňovou ztrátu. Znamená to, že uznatelné daňové náklady převyšují zdanitelné příjmy za zdaňovací období. Uplatnění daňové ztráty závisí na vůli poplatníka, tzn., že pouze poplatník sám je oprávněn rozhodnout o tom, zda daňovou ztrátu uplatní jako položku odčitatelnou od základu daně. Stát se prostřednictvím daní snaží motivovat daňové subjekty, aby se podílely na financování neziskového sektoru. Dary na vymezené účely lze podle stanovených pravidel odečíst od základu daně z příjmů. Dary se mohou poskytovat právnickým osobám, obcím, krajům a několika případech i fyzickým osobám. Za dary na veřejně prospěšné účely se považují i dary na financování následků živelních pohrom v České republice nebo v jiném členském státu Evropské unie.

24

Tabulka 2: Úprava účetního výsledku hospodaření na základ daně a výpočet daně z příjmů Účetní HV + nedaňové náklady - výnosy nezahrnované do ZD + - rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy (účetní - daňové Základ daně - odčitatelné položky (§ 34 ZDP např. ztráta minulých let) Základ daně snížený o odčitatelné položky dle § 34 ZDP - položky (§ 20/8 ZDP dary) Základ daně snížený o odčitatelné položky Základ daně zaokrouhlený na 1 000 Kč dolů Daň z příjmů PO splatná (§ 21/1 ZDP, rok 2012 sazba 19%) - slevy na dani (§ 35 ZDP např. zaměstnanci se ZPS) Daň z příjmů splatná po slevách - zálohy Nedoplatek (resp. přeplatek) na dani z příjmů Zdroj: Vachtová, 2012

V tabulce č. 2 je znázorněna úprava účetního výsledku hospodaření. Hospodářský výsledek se upravuje o položky, které buď snižují, nebo zvyšují základ daně. Z vypočteného základu daně vypočítáme daň z příjmů dle sazby, ze které pak odečteme slevy na dani a již zaplacené zálohy na daň. Vyjde nám přeplatek nebo nedoplatek daně z příjmů, který uvádíme v daňovém přiznání. Daňové přiznání Poplatník je povinen po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části, anebo období, za které se podává daňové přiznání a vyměřuje se daň, podat daňové přiznání, a to i v případě, že vykáže základ daně ve výši nula nebo vykáže daňovou ztrátu. Daňové přiznání se podává nejpozději do 1. 4. nebo 1. 7. po uplynutí zdaňovacího období. Jde-li o poplatníka, který má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem nebo jehož daňové přiznání zpracovává a podává poradce, podává se daňové přiznání nejpozději do šesti měsíců po uplynutí zdaňovacího období. (Pokyny k vyplnění přiznání k dani z příjmů právnických osob, 2012) 25

Daňové přiznání lze podat prostřednictvím vyplněného formuláře nebo v podobě elektronického podání daňového přiznání.

2.3.3 Daň z přidané hodnoty Daň z přidané hodnoty upravuje zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Daň z přidané hodnoty (DPH) je nepřímou univerzální daní, která tvoří jeden z nejdůležitějších příjmů do státního rozpočtu. Je zahrnuta v ceně zboží, služeb, převodu nemovitostí a je placená vždy zákazníkem při nákupu zboží. Daň na vstupu je DPH, kterou účtují dodavatelé. Plátce DPH si o tuto částku sníží odvod do státního rozpočtu (finančnímu úřadu). Daň na výstupu je daň, kterou účtujeme odběratelům k poskytnutému plnění a kterou odvedeme do státního rozpočtu. Pokud je daň na výstupu vyšší než daň na vstupu, jedná se o daňovou povinnost, tato částka musí být odvedena státu. Pokud je daň na výstupu nižší než na vstupu, jedná se o nadměrný odpočet a tuto částku stát vrátí. Plátce daně (§ 5) Daň z přidané hodnoty odvádí daňové subjekty, které jsou registrování jako plátci na finančním úřadu. Plátcem DPH se lze stát dobrovolně nebo povinně. A to překročením stanoveného obratu 1 milion Kč za předchozích 12 kalendářních měsíců, členstvím ve sdružení, kde je některý z členů plátcem DPH nebo například zakoupením zboží určité hodnoty. Další možností je přijetí i poskytnutí služby do jiného členského státu. Plátce DPH musí vést evidenci k DPH, a to v takovém členění, aby byl schopen kdykoliv svůj nárok nebo naopak povinnost odvodu DPH prokázat. Registrace k DPH je nejvíce výhodná pro podnikatele, kteří nakupují zboží nebo služby rovněž od plátců DPH, protože si mohou odečíst daň na vstupu. Poplatníkem daně z přidané hodnoty je konečný spotřebitel, na kterého daň doléhá.

26

Předmět daně (§ 2) Předmětem daně je především:  dodání zboží nebo poskytnutí služeb s místem plnění v tuzemsku  pořízení zboží z jiného členského státu Evropské unie  pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu  dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku Základ daně (§ 36) Základem daně je vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno. Základ daně také například zahrnuje clo, spotřební daň, vedlejší výdaje spojené s uskutečněním plnění, za které se považují zejména náklady na balení, přepravu, pojištění a provize. Sazba daně (§ 47) Sazba daně z přidané hodnoty je lineární a diferencovaná. Má dvě úrovně a obě se od roku 2013 zvýšily – základní sazba je 21 % a snížená 15 %. Vývoj sazeb daně ukazuje následující tabulka. Tabulka 3: Vývoj sazeb daně Datum platnosti 01. 01. 1993 - 31. 12. 1994 01. 01. 1995 - 30. 04. 2004 01. 01. 2004 - 31. 12. 2007 01. 01. 2008 - 31. 12. 2009 01. 01. 2010 - 31. 12. 2011 01. 01. 2012 - 31. 12. 2012

Základní sazba DPH

Snížená sazba DPH

23 %

5%

22 %

5%

19 %

5%

19 %

9%

20 %

10 %

20 %

14 %

Zdroj: www.danarionline.cz

27

Podle novely zákona o dani z přidané hodnoty mělo v roce 2013 dojít ke sjednocení sazeb DPH na 17,5 %, nakonec se toto sjednocení odsunulo na rok 2016. Do té doby budeme platit DPH nadále ve dvou sazbách. Osvobození od daně DPH je svým principem daň univerzální, proto je výjimek osvobozených od této daně opravdu málo a vymezuje je § 51 a § 63 zákona o DPH. Jsou to například poštovní služby, rozhlasové a televizní vysílání, finanční a pojišťovací činnosti, výchova a vzdělávání, zdravotnické služby atd. Zdaňovací období Pokud plátce za předcházející kalendářní rok nedosáhl obratu 2 milionů Kč, má zdaňovací období čtvrtletní. Měl-li obrat od 2 milionů Kč do 10 milionů Kč, může se zvolit zdaňovací období měsíční nebo čtvrtletní. Pokud přesáhl obratem 10 milionů Kč má zdaňovací období měsíční. (Švarcová, 2009) Výpočet daně (§ 37) K tomu, abychom vypočítali daň ze zdanitelného plnění, potřebujeme znát základ daně a sazbu. Je to součin základu daně a koeficientu. Koeficient pro základní sazbu 21 % je 0,1736 a koeficient pro sníženou sazbu 15 % je 0,1304. Režim přenesení daňové povinnosti (§ 92) Režim přenesení daňové povinnosti se týká stavebních nebo montážních prací. V tomto režimu plátce DPH fakturuje jinému plátci vždy bez DPH, odběratel si DPH sám spočítá, přizná ve svém přiznání k DPH a současně uplatní nárok na odpočet, který odpovídá podílu jeho využití pro ekonomickou činnost. Uskutečněná plnění podléhají režimu přenesení daňové povinnosti dle § 92e, výši daně je povinen doplatit a přiznat plátce, pro kterého je plnění uskutečněno. Daňové přiznání Daňové přiznání pro daň z přidané hodnoty se odevzdává na příslušný finanční úřad do 25. dne měsíce následujícího po skončení zdaňovacího období. Společně s ním 28

poplatník odevzdává potvrzení o souhrnném hlášení, pokud fakturuje zboží nebo služby do zemí Evropské unie, nebo potvrzení o přenesení daňové povinnosti, pokud fakturoval v tomto režimu.

2.3.4 Silniční daň Silniční daň je v České republice zaměřena na osoby, které při používání silnic a dálnic využívají motorová vozidla k podnikání. Cílem je získat prostředky na údržbu, opravy, rekonstrukce a výstavbu silniční sítě. Poplatníci daně Poplatníkem daně je fyzická nebo právnická osoba, která je podle technického průkazu majitelem vozidla. Poplatníkem je také zaměstnavatel, který vyplácí svému zaměstnanci cestovní náhrady za použití osobního automobilu (pokud již daňová povinnost nevznikla provozovateli vozidla). Předmět daně Předmětem daně jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla používaná k podnikání a registrovaná a provozovaná v České republice. Výjimkou jsou zemědělské a lesnické traktory a pracovní stroje, které se pohybují po pozemních komunikacích jen minimálně. Daňová povinnost u silniční daně vzniká v kalendářním měsíci, kdy je vozidlo poprvé použito pro podnikání. Základ daně Základem daně je:  zdvihový objem motoru v cm3 u osobních automobilů  součet největších povolených hmotností na nápravy v tunách a počet náprav u návěsů  nejvyšší povolená hmotnost v tunách a počet náprav u ostatních vozidel Potřebné údaje poplatník zjistí v technickém průkazu vozidla.

29

Sazba daně Sazba daně závisí u osobních automobilů na objemu válců v motoru. U nákladních automobilů závisí na hmotnosti vozidla a počtu náprav. Sazba daně se snižuje také v závislosti na stáří vozidla:  o 48 % po dobu následujících 36 měsíců od data první registrace vozidla  o 40 % po dobu dalších 36 měsíců  o 25 % po dobu následujících dalších 36 měsíců Zálohy na daň Daň se platí předem během zdaňovacího období. Platí se ve čtyřech zálohách (do 15. 4., 15. 7., 15. 10., 15. 12. běžného zdaňovacího období). Zálohy se vypočítají ve výši 1/12 odpovídající daňové sazby za každý měsíc trvání, vzniku a zániku daňové povinnosti. Daňové přiznání Daňové přiznání k silniční dani je poplatník povinen podat do 31. ledna za předcházející rok. V daňovém přiznání se uvede skutečná doba trvání daňové povinnosti a skutečná doba nároku na osvobození nebo slevu na silniční dani. Poplatník pak silniční daň doplatí nebo vyrovná se správcem daně.

2.3.5 Daň z nemovitostí Problematika daní z nemovitostí je upravena zákonem č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí. Daň z nemovitostí tvoří dvě dílčí daně – daň ze staveb a daň z pozemku. Obě daně mají odlišný způsob zdanění. Povinnost platit tyto daně vzniká na základě vlastnického nebo uživatelského vztahu k majetku a jejich úhrada je vyžadována bez ohledu na příjmy vlastníka. Předmětem daně jsou pozemky a stavby. Vyměřuje se na zdaňovací období podle stavu k 1. lednu roku, na který je daň vyměřována. Pokud roční daň z nemovitostí nepřesáhne částku 5000 Kč, je splatná najednou, a to do 31. května běžného zdaňovacího období. V případě vyšší částky se daň může platit ve dvou stejných splátkách nejpozději do 31. května a 30. listopadu běžného zdaňovacího období. 30

2.3.5.1 Daň z pozemků Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok a daňové přiznání se podává do 31. ledna tohoto období. Od této daně jsou osvobozeny pozemky ve vlastnictví státu, obce, na jejímž katastrálním území se nacházejí, pozemky užívané diplomatickými zástupci pověřenými v České republice. Poplatníci daně (§ 3) Poplatníkem daně z pozemku je vlastník pozemku, u pronajatých pozemků je to nájemce. Pokud není znám vlastník pozemku, stává se poplatníkem uživatel. Má-li povinnost platit daň z pozemku více poplatníků, platí daň společně a nerozdílně. Předmět daně (§ 2) Předmětem daně z pozemků jsou pozemky na území České republiky vedené v katastru nemovitostí. Předmětem daně nejsou v rozsahu půdorysu stavby pozemky zastavěné stavbami, lesní pozemky, vodní plochy (s výjimkou rybníků sloužících k intenzivnímu a průmyslovému chovu ryb) a pozemky určené pro obranu státu. Základ daně (§ 5) Základem daně u pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů je cena půdy zjištěná násobením skutečné výměry pozemku průměrnou cenou půdy stanovenou na 1 m2 ve vyhlášce. Základem daně u pozemků hospodářských lesů a rybníků s chovem ryb je cena pozemku zjištěná podle platných cenových předpisů k 1. lednu zdaňovacího období nebo součin skutečné výměry pozemku v m2 a částky 3,80 Kč. Základem daně u ostatních pozemků je skutečná výměra pozemku v m2 zjištěná k 1. lednu zdaňovacího období. Sazba daně (§ 6) Sazba daně pro jednotlivé předměty daně činí:  orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad 0,75 %  trvalý travní porost 0,25 %  hospodářský les 0,25 %

31

 rybník s intenzivním a průmyslovým chovem ryb 0,25 % Základní sazba daně u stavebních pozemků činí 2 Kč a násobí se koeficientem, který je přiřazen obcím dle počtu obyvatel podle posledního sčítání lidu. 2.3.5.2 Daň ze staveb Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Daňové přiznání je poplatník povinen podat příslušnému správci daně do 31. ledna zdaňovacího období. Daňové přiznání se nepodává, pokud ho poplatník podal již v předchozím zdaňovacím období, v tomto období byla daň již vyměřena. Poplatníci daně (§ 8) Poplatníkem daně je vlastník stavby, bytu nebo samostatného nebytového prostoru. Jde-li o stavbu, byt nebo samostatný nebytový prostor spravované Pozemkovým fondem, poplatníkem daně je nájemce. Má-li ke stavbě, bytu nebo samostatnému nebytovému prostoru vlastnické právo více osob, jsou povinni platit daň všichni společně a nerozdílně. Předmět daně (§ 7) Předmětem daně ze staveb na území České republiky jsou stavby, pro které byl vydán kolaudační souhlas nebo kolaudační rozhodnutí a jsou způsobilé k užívání. Předmětem daně nejsou stavby silnic, dálnic, místních komunikací a drah, stavby přehrad, úpravny vody, stavby rozvodů energií. Základ daně (§ 10) Základem daně je výměra zastavěné plochy staveb, tj. výměra půdorysu nadzemní části stavby nebo výměra upravené podlahové plochy jednotky. Upravená podlahová plocha je součin výměry podlahové plochy jednotky v m2 a koeficientu 1,20. Sazba daně Sazba daně je různá a pohybuje se od 2 do 10 Kč za m 2. Sazba daně u obytného domu, stavby tvořící příslušenství k obytnému domu či bytu činí 2 Kč/m2. Sazba daně

32

za samostatný nebytový prostor užívaný jako garáž či garáž vystavěná odděleně od obytného domu činí 8 Kč/m2. U některých typů staveb (např. obytný dům, oddělené garáže, staveb pro zemědělskou prvovýrobu, lesní a vodní hospodářství, atd.) se ještě přičítá 0,75 Kč/m2 za každé nadzemní podlaží, které přesahuje dvě třetiny zastavené plochy stavby. V případě, že se daň platí za obytný dům, navyšuje se daň o 2 koruny za každý metr čtvereční, který je využívaný k podnikatelské činnosti.

2.3.6 Pojistné sociálního pojištění Pojistné na sociální zabezpečení upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů a je určeno k úhradě výdajů státního rozpočtu. U zaměstnanců hradí větší část ze sociálního zabezpečení zaměstnavatelé. Sociální pojištění se člení na tři části:  nemocenské pojištění – jsou z něj hrazeny nemocenské dávky, ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, peněžitá pomoc v mateřství  důchodové pojištění – jsou z něj vypláceny důchody starobní, vdovské, vdovecké, sirotčí, plný a částečný invalidní důchod  příspěvek na státní politiku zaměstnanosti – jsou z něj vypláceny podpory v nezaměstnanosti, kterou dostávají uchazeči o zaměstnání, rekvalifikace, finanční podpory vytváření nových pracovních míst apod. Všichni zaměstnanci jsou povinně účastni všech tří částí sociální pojištění, ale sami si platí jen důchodové pojištění, ostatní za ně platí zaměstnavatel. Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mohou být dobrovolně účastny nemocenského pojištění, ostatní dvě části jsou opět povinné. Pro rok 2013 platí OSVČ pojistné v minimální výši 1890 Kč měsíčně a pojistné za kalendářní měsíc musí být zaplacené od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Sazby z vyměřovacího základu pro sociální pojištění  zaměstnanci – 6,5 % (pokud je zaměstnanec účasten II. pilíře důchodové reformy, je to 8,5 %)  zaměstnavatelé – 25 %

33

2.3.7 Pojistné zdravotního pojištění Zdravotní pojištění je povinné pro každého občana České republiky. Buď si ho hradí sám, nebo je za něj placeno státem (děti, studenti, důchodci, apod.). Každý pojištěný má nárok na bezplatnou základní zdravotní péči. Zdravotní pojištění je určené k úhradě nákladů zdravotní péče. Plně jsou hrazeny nezbytné lékařské úkony, léky a zdravotnický materiál. Na některé léky a zákroky pacient připlácí, některé hradí zcela. Pro rok 2013 platí OSVČ pojistné v minimální výši 1748 Kč měsíčně. Sazby z vyměřovacího základu pro sociální pojištění  zaměstnanci – 4,5 % z vyměřovacího základu  zaměstnavatelé – 9 % z vyměřovacího základu

2.3.8 Daňová kvóta Daňové zatížení poplatníků se vyjadřuje pojmem daňová kvóta. Daňová kvóta představuje mezinárodní srovnávací ukazatel pro podíl vybraných daní v daném státě na hrubém domácím produktu. Daňová kvóta je poměr výnosu daní a cel k hrubému domácímu produktu v běžných cenách. Běžně se můžeme setkat se dvojím vyjádřením daňové kvóty:  daňová kvóta zjednodušená – vyjadřuje poměr všech daní vybraných ve státě k hrubému domácímu produktu  daňová kvóta složená – vyjadřuje poměr všech daní vybraných ve státě a pojistného na sociální a zdravotní pojištění k hrubému domácímu produktu

2.3.9 Daňové plánování Daňové plánování je postup daňového subjektu, kdy analyzuje a zjišťuje všechny legální možnosti, jak snížit daňovou povinnost. Cílem daňového plánování je tedy minimalizace (optimalizace) daní. Daň, jako povinná platba do státního rozpočtu je chápána jako náklad, který je potřeba snížit.

34

Daňové plánování můžeme z časového hlediska rozdělit na:  strategické – strategické rozhodnutí podniku, které mají daňové dopady, např. forma podnikání, systém financování investic  operativní (běžné) – běžná rozhodnutí v rámci jednoho roku, která mají dopady do jednoho daňového přiznání V rámci domácí legislativy jsou nejznámější metody k optimalizaci daní např. zvolení vhodné formy podnikání, uzavření vhodné smlouvy, rozhodnutí o formě příjmů společníků, využití odčitatelných položek, investování do cenných papírů, u fyzické osoby rozhodnutí o uplatnění výdajů paušálem nebo paušální daně, dobrovolná registrace jako plátce DPH.

35

3 Daně – praktická část 3.1 Představení organizace Společnost, u které budu zjišťovat daňové zatížení, si nepřeje být jmenovaná. Právní formou je společnost s ručením omezeným. Statutárním orgánem společnosti je jednatel, který rozhoduje samostatně. Základní kapitál činil 200 000 Kč, který již byl splacen. Pracovní aktivity firmy sahají od roku 1996, kdy začala působit převážně jako dodavatel služeb pro TRW-DAS a.s., BOSCH DIESEL s.r.o., a Automotive Lighting, kteří vyrábí komponenty pro automobilový průmysl. Během osmi let činnosti se firma vypracovala na špičkovou úroveň v kvalitě a flexibilitě dodavatelských služeb. Firma začala svoji činnost jako subdodavatel služeb například pro TRW- DAS, a.s. Ta se potýkala s problémem vyřizování reklamací od zahraničních dodavatelů. Tento problém

pomohla

vyřešit

právě

tato

společnost

tím,

že

pomohla

firmě

TRW-DAS, a.s. a odstranila pro jejich dodavatele reklamované vady na dodaném zboží. Firma se vypracovala z malé firmičky s 9 zaměstnanci až na současnou firmu s 53 zaměstnanci a téměř 50 brigádníky. Chod firmy záleží na počtu zakázek, proto má společnost ve svých cílech získávat další tuzemské i zahraniční zákazníky. Společnost se zabývá kontrolou, tříděním, čištěním, přeměřováním a jednoduchými opravami (např. odstranění otřepů, zaleštění povrchu, ohraňování atd.) dílů zákazníka.  Kontrolní práce – kontrola jak vizuální tak měřením dle interních postupů zákazníka. Pracovníci provádějí 100% kontrolu všech dílů.  Třídění dílů a materiálů – třídění dílů nebo materiálu probíhá již při samotné kontrole, kdy jsou vadné díly nebo materiál separován dle interních postupů a označen jako vadný.  Čištění a jednoduché opravy dílů – např. odstranění otřepů, zaleštění povrchu, ohraňování, jednoduché opravy a čištění mohou být opět prováděny při samotné kontrole nebo mohou být prováděny samostatně dle potřeb zákazníka.  Montáž jednoduchých dílů – ruční, po dohodě i strojní. Montáž jednoduchých dílů je prováděna dle interních postupů či výkresové dokumentace zákazníka. Smontované díly procházejí při montáži 100% kontrolou pracovníků. 36

Firma je zaměřena nejen na tuzemský, ale i na zahraniční trh. Jejich služby využívají zákazníci ze států Evropské unie (např. Slovensko, Německo, Anglie, Španělsko, Francie), ale i ze států mimo Evropskou unii (např. Indie, Kanada). Společnost považuje kvalitu za samozřejmou charakteristiku služeb. Nutnou podmínkou vysoké kvality poskytovaných služeb je kvalita všech souvisejících procesů. Vedení společnosti si uvědomuje, že kvalita a chování každého pracovníka firmy významně ovlivňuje úspěch společnosti v náročném konkurenčním prostředí. Dle nařízení jednatele je nutné začít vyřizovat objednávku nejdéle do půl hodiny od jejího přijetí. Jedním z prvořadých cílů firmy je zlepšovat spokojenost zákazníků, díky vysoké kvalitě služeb. Dalším cílem je udržení hospodářské efektivity společnosti minimálně na úrovni loňského roku – rentabilita nákladů min 10%, udržení hodnocení zákazníků na stupni A rozšíření působnosti firmy o nové zahraniční i tuzemské zákazníky. V případě rentability založení nové pobočky. Pro zabezpečení cílů je ve firmě budován, udržován

a

neustále

zlepšován

efektivní

systém

kvality

podle

normy

ČSN EN ISO 9001. Kromě třídících, montážních a kontrolních činností firma také nabízí poskytování software a poradenství v oblasti hardware a software. V roce 2010 Ministerstvo práce a sociálních věcí udělilo této společnosti povolení ke

zprostředkování

zaměstnání

občanům

České

republiky.

Toto

povolení

ke zprostředkování zaměstnání se podle ust. § 62 odst. 3 zákona o zaměstnanosti uděluje na dobu 3 let. Firma vede účetnictví v souladu se zákonem o účetnictví č. 563/1991 Sb., který stanoví v souladu s právem Evropských společenství rozsah a způsob vedení účetnictví a požadavky na jeho průkaznost.

3.2 Daň z příjmů právnických osob Daň z příjmů je vypočtená z konkrétních příjmů nebo majetku poplatníka a odvádí se příslušnému finančnímu úřadu na základě daňového přiznání. Předmětem daně z příjmů právnických osob jsou příjmy plynoucí z veškeré činnosti a z nakládání s majetkem. Tato firma má výnosy z prodeje služeb, tržeb za prodané zboží, úroků,

37

kurzových zisků a ostatních provozních a mimořádných výnosů. Hlavní složkou výnosů jsou tržby. Firma k poslednímu dni kalendářního roku uzavře účetní knihy a sestaví účetní závěrku. Ta zahrnuje doúčtování všech účetních případů k poslednímu dni účetního období, výpočet

a

zaúčtování

daně

z příjmu

a

uzavření

účetních

knih.

Nakonec

je sestavena účetní závěrka. Účetní uzávěrka Účetní uzávěrkou firma v rámci přípravných prací kontroluje převod zůstatků a provede inventarizaci. Po zjištění skutečného stavu majetku a závazků se koncové stavy účtů upraví o zjištěné inventarizační rozdíly. Dále účetní ověří zůstatky účtů rezervy, opravné položky, časové rozlišení a dohadné položky. Následně doúčtuje kurzové rozdíly a zjistí hospodářský výsledek, vypočte daň a uzavře účetní knihy. Účetní závěrka Účetní závěrku upravují předpisy zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví a vyhláška č. 500/2002 Sb. Účetní závěrka obsahuje podle § 18 zákona o účetnictví sestavení rozvahy, výkazu zisků a ztrát a přílohy k účetní závěrce podle § 39 vyhl. č. 500/2002 Sb. Firma má povinnost zveřejnit účetní závěrku spolu s výroční zprávou, protože je zapsaná v obchodním rejstříku. Pokud to stanovuje zákon nebo případně se účetní jednotka sama rozhodne, probíhá ověření účetní závěrky auditorem. V následujících tabulkách je vyčíslen hospodářský výsledek upravený o neuznatelné výdaje, dary a slevy na dani a celková daň za jednotlivé roky sledovaného období. Všechny částky jsou uvedeny v korunách. Rok 2010 Sazba daně pro rok 2010 je 19 %. Tržby za prodané zboží a poskytnuté služby v roce 2010 činí 18 320 128 Kč.

38

Tabulka 4: Daň z příjmů 2010 Provozní HV

3 838 855

Finanční HV

-123 501

Mimořádný HV

-17 250 3 698 104

HV celkem Úprava HV: + Neuznatelné výdaje

64 212

- Dary Základ daně (zaokrouhlený na celé tisíce dolů)

54 800

Daň 19 %

3 707 000 704 330

Slevy na dani

0

Celková daň

704 330

Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů firmy

V tabulce 4 je vyčíslený celkový hospodářský výsledek, který se skládá z provozního, finančního a mimořádného hospodářského výsledku. Následně je upraven o neuznatelné výdaje a dary a z něj vypočítaná daň z příjmů. Pro rok 2010 daň z příjmů právnických osob činila 704 330 Kč. Rok 2011 Sazba daně pro rok 2011 je 19 %. Tržby za prodané zboží a poskytnuté služby v roce 2011 činí 20 949 914 Kč. Tabulka 5: Daň z příjmů 2011 Provozní HV

5 223 558

Finanční HV

168

Mimořádný HV HV celkem

0 5 223 726

Úprava HV: + Neuznatelné výdaje

413 051 63 000

- Dary Základ daně (zaokrouhlený na celé tisíce dolů)

5 573 000

Daň 19 %

1 058 870

Slevy na dani Celková daň

18 000 1 040 870

Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů firmy 39

Tabulka 5 uvádí celkovou daň z příjmů za rok 2011 po úpravě hospodářského výsledku. V tomto roce firma uplatnila 18 000 Kč slevy na dani, o tuto částku se ponížila vypočtená daň z příjmů. Ta v tomto roce činí celkem 1 040 870 Kč. Je to téměř o 337 000 Kč více než v roce 2010. Rok 2012 Sazba daně pro rok 2012 je 19 %. Tržby za prodané zboží a poskytnuté služby v roce 2012 činí 20 008 777 Kč. Tabulka 6: Daň z příjmů 2012 Provozní HV

4 862 595

Finanční HV

-63 540

Mimořádný HV HV celkem

0 4 799 055

Úprava HV: + Neuznatelné výdaje - Dary Základ daně (zaokrouhlený na celé tisíce dolů) Daň 19 %

1 379 29 700 4 770 000 906 300

Slevy na dani

0

Celková daň

906 300


Tato tabulka 6 nám ukazuje, kolik firma zaplatila na dani z příjmů za rok 2012. V tomto roce nemá žádné slevy na dani a celková odvedená daň z příjmů právnických osob je 906 300 Kč. Je to téměř o 135 000 Kč méně než v roce 2011, ale o více než 200 000 Kč více než v roce 2010. Následující graf 2 pro přehlednost znázorňuje výši daně z příjmů firmy za celé sledované období, tj. za rok 2010, 2011 a 2012. Nejvyšší daň firma odvedla finančnímu úřadu v roce 2011, naopak nejnižší zaplatila v roce 2010. Nedá se jednoznačně říci, čím je to způsobené. Každý rok je jiný než ten předcházející vzhledem k počtu získaných zakázek, uplatněných slev na dani, množství poskytnutých darů či neuznatelných výdajů. Všechny tyto položky ovlivňují výši daně.

40

Výše daně z příjmů 1200000 1 040 870

Výše daně z příjmů

1000000 800000

906 300 704 330

600000 400000

200000 0 2010

2011

2012

Sledované období

Graf 2: Přehled výše daně z příjmů za rok 2010, 2011 a 2012 Zdroj: Vlastní zpracování

Přehled tržeb v roce 2010, 2011 a 2012 v Kč 20 949 914

21 000 000 Výše tržeb

20 008 777 20 000 000 19 000 000

18 320 128

18 000 000 17 000 000 2010

2011

2012

Sledované období

Graf 3: Přehled výše tržeb za rok 2010, 2011 a 2012 Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů firmy

Graf 3 znázorňuje výši a přehled tržeb za rok 2010, 2011 a 2012. Nejvyšších tržeb ve sledovaném období firma dosáhla v roce 2011 ve výši téměř 21 milionů Kč. Nejnižších tržeb firma dosáhla v roce 2010 a to necelých 18,5 milionu Kč. V roce 2012 tržby v porovnání s rokem 2011 mírně klesly, o necelý 1 milion Kč. V celkovém

41

objemu tržeb to není příliš velký rozdíl. Tržby závisí na množství, objemu a rozsahu poskytnutých tržeb.

3.3 Daň z přidané hodnoty Firma je plátcem DPH s měsíčním zdaňovacím obdobím, proto musí do 25. dne v měsíci následujícího po skončení zdaňovacího období předložit přiznání k dani z přidané hodnoty a souhrnné hlášení, kde uvádí uskutečněná plnění a především DIČ (daňové identifikační číslo) firem, kterým se služba poskytuje v rámci EU. Rok 2010 Následující tabulky nám znázorňují přehled poskytnutých služeb s místem plnění v tuzemsku, v jiném členském státě Evropské unie a ostatní uskutečněná plnění mimo Evropskou unii v jednotlivých letech sledovaného období. Tabulka 7: Přehled plnění v roce 2010 Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Celkem

Tuzemské plnění 823 711 954 574 1 221 554 41 727 1 736 674 1 513 022 1 338 565 538 239 1 179 943 1 262 333 1 431 911 2 646 293 14 688 546

Plnění v EU 144 860 0 341 577 114 477 255 747 496 754 329 358 201 091 270 591 222 205 275 333 170 729 2 822 722

Plnění mimo EU 57 830 0 48 347 184 658 162 705 70 258 22 244 8 575 42 608 0 211 640 0 808 865


Z tabulky 7 je vidět, že v únoru firma poskytla služby pouze firmám v České republice. V měsíci říjnu a prosinci neposkytla služby zemím mimo Evropskou unii. V prosinci poskytla společnost služby v nejvyšší hodnotě a naopak nejméně služeb pro české firmy poskytla v dubnu. Nedá se jednoznačně říci, proč tomu tak je. Záleží to především na množství získaných zakázek. Druhé nejnižší poskytnutí služeb je v srpnu,

42

což je pravděpodobně způsobené celozávodní dovolenou firmy, které tato společnost poskytuje zapůjčení svých pracovníků. Rok 2011 Tabulka 8: Přehled plnění v roce 2011 Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Celkem

Tuzemské plnění 36 115 2 105 334 2 604 655 2 283 057 1 606 061 1 076 060 853 311 1 057 519 2 449 627 36 375 1 437 405 2 124 279 17 669 798

Plnění v EU 209 524 323 107 146 165 426 343 144 009 318 463 351 505 261 528 185 073 261 412 305 798 206 117 3 139 044

Plnění mimo EU 0 13 592 0 106 476 0 0 45 735 0 32 981 0 0 13 621 212 405


V tabulce 8 vidíme, že v roce 2011 firma neposkytla služby mimo Evropskou unii v měsíci lednu, březnu, květnu, červnu, srpnu, říjnu a listopadu. Nejvíce služeb v České republice poskytla firmám v březnu, nejméně pak v lednu a říjnu. Nelze jednoznačně stanovit příčinu toho, proč zrovna v říjnu je nejmenší tuzemské plnění, když o měsíc dříve, tj. v září je ve výši téměř 2,5 milionu Kč. Opět to závisí na množství získaných zakázek. Rok 2012 Z následující tabulky 9 je patrné, že firma poskytla služby zemím mimo Evropskou unii pouze v měsíci lednu, únoru, červnu a červenci. Nejvíce služeb firmám s místem plnění v Evropské unii poskytla v únoru a firmám v České republice poskytla nejvíce v listopadu. Naopak nejméně služeb českým firmám poskytla v dubnu a v lednu. Objem plnění je závislý na množství získaných zakázek na poskytnutí služeb, které firma nabízí. Vzhledem k tomu, že firma nenabízí sezónní služby, není možné předpovědět výši plnění za určité období. 43

Tabulka 9: Přehled plnění v roce 2012 Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Celkem

Tuzemské plnění 165 548 1 313 098 1 810 726 78 520 872 276 1 527 024 280 834 2 065 040 2 038 647 501 975 3 581 164 1 568 430 15 803 282

Plnění v EU 260 503 982 945 360 395 648 676 422 093 388 120 391 337 186 753 119 147 179 673 0 246 518 4 186 160

Plnění mimo EU 7 745 2 253 0 0 0 3 260 6 082 0 0 0 0 0 19 340


Uskutečněná plnění Výše plnění v Kč

20 000 000 15 000 000

Tuzemská plnění Plnění v EU

10 000 000 5 000 000

Plnění mimo EU

0 2010

2011

2012

Sledované období

Graf 4: Přehled uskutečněných plnění v roce 2010, 2011 a 2012 Zdroj: Vlastní zpracování

Graf 4 nám ukazuje přehled uskutečněných plnění v roce 2010, 2011 a 2012. Z grafu je patrné, že nejvíce poskytnutých služeb v tuzemsku bylo v roce 2011 téměř 18 milionů Kč, nejméně v roce 2010. Služby poskytnuté do zemí s místem plnění v Evropské unii jsou největší v roce 2012 více než 4 miliony Kč. Vidíme, že od roku 2010 se postupně zvyšují. Naopak služeb poskytnutých do zemí s místem plnění mimo unii je oproti roku 2010 v roce 2012 podstatně méně a to pouze 16 tisíc Kč.

44

V následujících třech tabulkách je vyčíslený přehled daně na vstupu, daně na výstupu, daňové povinnosti a nadměrného odpočtu daně z přidané hodnoty firmy za sledované období a výše zaplacené daně z přidané hodnoty finančnímu úřadu. Rok 2010 Tabulka 10: Přehled výše DPH za rok 2010 Měsíc

Daň na vstupu

Daň na výstupu

Daňová povinnost

Nadměrný odpočet

Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec

13 796 10 990 15 630 71 721 43 965 160 909 112 205 221 893 126 449 70 481 99 538 38 136

164 742 190 915 244 11 8 345 347 335 302 604 267 713 107 648 235 989 252 467 286 382 529 259

150 946 179 925 228 681 0 303 370 141695 155 508 0 109 540 181 986 186 844 491 123

0 0 0 63 376 0 0 0 114 245 0 0 0 0

Celkem

985 713

2 937 710

2 129 618

177621

Rekapitulace DPH za rok 2010 (daňová povinnost)

1 951 997


Tabulka 10 uvádí přehled daně na vstupu a na výstupu za jednotlivé měsíce roku 2010, dále pak výši daňové povinnosti nebo nadměrný odpočet. Dle tabulky měla firma v roce 2010 nadměrný odpočet daně z přidané hodnoty pouze v měsíci dubnu a srpnu. Ostatní měsíce měla firma daňovou povinnost v celkové výši 2 129 618 Kč, nejvíce v prosinci a to téměř 500 000 Kč. Celkem společnost v roce 2010 odvedla na dani z přidané hodnoty finančnímu úřadu částku 1 951 997 Kč. Rok 2011 Následující tabulka 11 ukazuje výši daně za jednotlivé měsíce roku 2011. Nadměrný odpočet firma uplatnila v měsíci lednu a říjnu. Ostatní měsíce jí vznikla daňová povinnost v celkové výši 3 242 871 Kč. V roce 2011 firma odvedla finančnímu úřadu částku 3 187 186 Kč na dani z přidané hodnoty. 45

Tabulka 11: Přehled výše DPH za rok 2011 Měsíc

Daň na vstupu

Daň na výstupu

Daňová povinnost

Nadměrný odpočet

Leden

21 803

7 223

0

14 580

Únor

26 897

421 067

394 170

0

Březen

32 770

520 931

488 161

0

Duben

30 120

456 611

426 491

0

Květen

30 971

321 212

290 241

0

Červen

33 726

215 212

181 486

0

Červenec

11 547

170 662

159 115

0

Srpen

18 492

211 504

193 012

0

Září

24 664

489 925

465 260

0

Říjen

48 380

7 275

0

41 105

Listopad

44 590

287 481

242 891

0

Prosinec

22 812

424 856

402 044

0

Celkem

346 772

3 533 959

3 242 871

55 685


3 187 186


Rok 2012 Tabulka 12 znázorňuje výši daně na vstupu, na výstupu, nadměrný odpočet a výši daňové povinnosti za rok 2012. V tomto roce si firma pouze v měsíci dubnu uplatnila odpočet daně z přidané hodnoty. V ostatních měsících jí vznikla daňová povinnost a to v celkové výši 2 873 411 Kč. Nejvyšší daň z přidané hodnoty v tomto roce připadá na měsíc listopad a to ve výši 668 215 Kč. Naopak nejnižší daňovou povinnost měla firma v lednu. V roce 2012 zaplatila firma celkem na dani z přidané hodnoty finančnímu úřadu částku 2 857 065 Kč.

46

Tabulka 12: Přehled výše DPH za rok 2012 Měsíc

Daň na vstupu

Daňová povinnost

Daň na výstupu

Nadměrný odpočet

Leden

26 057

33 110

7 053

0

Únor

21 029

262 620

241 591

0

Březen

41 355

362 145

320 790

0

Duben

32 050

15 704

0

16 346

Květen

16 393

174 455

158 062

0

Červen

13 194

305 405

292 211

0

Červenec

10 130

56 167

46 037

0

Srpen

20 105

413 008

392 903

0

Září

25 380

407 729

382 349

0

Říjen

20 353

100 395

80 042

0

Listopad

48 018

716 233

668 215

0

Prosinec

29 528

313 686

284 158

0

Celkem

303 592

3 160 657

2 873 411

16 346


2 857 065


Za sledované období, tj. za rok 2010, 2011 a 2012 celkem firma odvedla na účet finančního úřadu částku 7 996 248 Kč na dani z přidané hodnoty. Tato částka je poměrně vysoká, ale byla by ještě vyšší, kdyby služby, které poskytla do zemí s místem plnění v rámci Evropské unie a mimo Evropskou unii.

Výše tržeb a DPH Výše tržeb a DPH v Kč

25 000 000 20 000 000

20 949 914 18 320 128

20 008 777

15 000 000 Tržby 10 000 000 5 000 000

DPH 3 187 186 1 951 997

2 857 065

0 2010

2011

2012

Graf 5: Výše tržeb a DPH za rok 2010, 2011 a 2012 Zdroj: Vlastní zpracování

47

Srovnání výše DPH v poměru k tržbám ve všech třech sledovaných letech, tj. v roce 2010, 2011 a 2012 nám ukazuje graf č. 5. V roce 2011 bylo uskutečněno více plnění v rámci EU než v roce 2010 a 2011.

3.4 Silniční daň Firma ke svému podnikání používá nákladní automobil valníkový Ford Transit 350L a nákladní automobil skříňový Ford MAX. Auta používá výhradně jednatel firmy, žádní zaměstnanci služební automobily nepoužívají. Následující tabulky uvádí přehled výše silniční daně za jednotlivé roky sledovaného období. Daň je uvedena v korunách. Tabulka 13: Přehled výše silniční daně za rok 2010, 2011 a 2012 Registrační značka vozu 2J4 4730 2J9 9794

První registrace 12/2005 12/2008

nápravy/ tuny 2/3,5 2/3,5

Celkem daň

roční sazba 3 600 3 600

Daň po slevě 2010 2 160 1 872

2011 2 205 1 896

2012 2 160 2 700

4 032

4 101

4 860


Z uvedených přehledů vyplývá, že silniční daň se od roku 2010 nepatrně zvyšuje, přičemž nedochází k velkým výkyvům. Je to způsobené uplatněním menší slevy. Celkem firma za sledované období na silniční dani odvedla finančnímu úřadu 12 993 Kč.

3.5 Daň z nemovitostí Firma ve svém městě zakoupila pozemek s nemovitostí, který byl zapsán v katastru nemovitostí, opravován a následně zkolaudován dne 21. 5. 2012. Za tento rok firma musí zaplatit daň z nemovitostí jak z pozemku, tak ze stavby. Firma koupila tuto nemovitost za účelem provozování své podnikatelské činnosti ve svých vlastních prostorách, kde zatím pracuje 10 pracovníků. Do této doby pouze poskytovala svému největšímu odběrateli pracovníky k vykonávání měřících, třídících a montážních činností.

48

Tabulka 14: Přehled daně z nemovitostí za rok 2012

Druh daně

Popis

Daň z pozemku

zastavěná plocha a nádvoří 3680 m2 prostory pro podnikatelskou činnost 481 m2

Daň ze staveb

Výměra

Sazba

Vypočtená daň

0,20 Kč/m2

4 806 Kč

10 Kč/m2

4 810 Kč

Celkem

5 546 Kč Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů firmy

Tabulka 14 ukazuje přehled daně z pozemků a daně ze staveb za rok 2012. Vzhledem k tomu, že částka je vyšší než 5 000 Kč, firma tuto částku zaplatila ve dvou splátkách. V předcházejícím období firmě nebyla žádná daň z nemovitostí vyměřena.

3.6 Pojistné sociálního pojištění Sociální pojištění sice není daň, ale odvod pojistného finančně firmu podstatnou částí také zatěžuje. Sociální pojištění má charakter daně, firma odvádí pojistné, které plyne do státního rozpočtu. Pojistné odvádí zaměstnavatel za své zaměstnance a část své mzdy odvádí na tento účel i zaměstnanec. Pojistné se vypočítává z vyměřovacího základu. U této firmy se úhrn hrubých mezd neshoduje s vyměřovacím základem, protože zde pracují i brigádníci na základě dohody o provedení práce a za tyto pracovníky se sociální pojištění neodvádí. Průměrný počet zaměstnanců s pracovní smlouvou je ve sledovaném období 54, průměrný počet brigádníků ve stejném období je 50. Počet brigádníků ovšem závisí na množství zakázek a na termínu jejich dokončení. Pro názornost je v následujících tabulkách za jednotlivé roky uvedeno odvedené pojistné za zaměstnance a za zaměstnavatele. Sazby pojistného za rok 2010, 2011 a 2012 jsou stejné a to ve výši 6,5 % za zaměstnance a 25 % za zaměstnavatele z vyměřovacího základu. Částky jsou uvedené v korunách. Rok 2010 Tabulka 15 uvádí výši pojistného na sociálním pojištění odvedeného za zaměstnance a za zaměstnavatele za jednotlivé měsíce i za celý rok 2010. Celkem firma, jako zaměstnavatel, odvedla na pojistném 1 824 759 Kč. Nejvíce firma jako zaměstnavatel odvedla v červenci a to 187 093 Kč, naopak nejméně v lednu 95 004 Kč. Rozdíl mezi měsíci je 92 089 Kč. 49

Tabulka 15: Přehled odvedeného pojistného za rok 2010 - OSSZ Hrubá mzda

Vyměřovací základ

Pojistné za zaměstnance

Pojistné za zaměstnavatele

Leden

409 425

380 015

24 713

95 004

Únor

421 507

388 152

25 244

97 038

Březen

535 315

490 340

31 888

122 585

Duben

557 597

517 662

33 666

129 416

Květen

775 776

733 846

47 723

183 462

Červen

721 835

693 310

45 087

173 328

Červenec

807 330

748 370

48 670

187 093

Srpen

648 880

535 260

34 810

133 815

Září

802 413

725 748

47 206

181 437

Říjen

736 844

679 099

44 169

169 775

Listopad

819 031

716 391

46 585

179 098

Prosinec

820 014

690 829

44 928

172 708

8 055 967

7 299 022

474 689

1 824 759

Období

Celkem


Rok 2011 Tabulka 16: Přehled odvedeného pojistného za rok 2011 - OSSZ

Hrubá mzda


Leden

857 477

639 357

41 579

159 840

Únor

907 593

675 263

43 916

168 816

Březen

1 250 451

1 040 381

67 662

260 096

Duben

1 043 138

993 298

64 602

248 325

Květen

800 029

755 684

49 149

188 921

Červen

597 966

545 011

35 444

136 253

Červenec

643 005

538 525

35 021

134 632

Srpen

771 272

622 447

40 482

155 612

Září

785 289

707 378

46 004

176 845

Říjen

769 016

744 096

48 393

186 024

Listopad

744 440

663 485

43 147

165 872

Prosinec

749 469

667 744

43 426

166 936

9 919 145

8 592 669

558 825

2 148 172

Období

Celkem

Pojistné za Pojistné za zaměstnance zaměstnavatele


50

V tabulce 16 je uveden přehled odvedeného pojistného na sociálním pojištění za rok 2011 za jednotlivé měsíce i za celý rok jak za zaměstnance, tak i za zaměstnavatele. Celkem firma odvedla na pojistném 2 148 172 Kč. Rok 2012 V následující tabulce 17 je uvedený přehled odvedeného pojistného na sociálním pojištění za rok 2012 za jednotlivé měsíce i za celý rok jak za zaměstnance, tak i za zaměstnavatele. Celkem firma odvedla na pojistném 2 301 259 Kč. Je to nejvíce za celé sledované období. Může to být způsobené tím, že firma získala více dlouhodobějších zakázek nebo více zakázek najednou a k jejich vyřízení bylo nutné přijmout několik nových pracovníků, kteří byli u firmy zaměstnáni na základě pracovní smlouvy. Tabulka 17: Přehled odvedeného pojistného za rok 2012 - OSSZ

Hrubá mzda


Leden

747 019

674 639

43 873

168 660

Únor

813 565

690 505

44 903

172 627

Březen

795 264

740 309

48 141

185 078

Duben

680 504

679 524

44 187

169 881

Květen

724 391

707 206

45 986

176 802

Červen

682 194

637 141

41 438

159 286

Červenec

805 863

702 362

45 676

175 591

Srpen

857 652

756 013

49 168

189 004

Září

1 176 371

985 529

64 093

246 383

Říjen

1 170 508

1 010 978

65 751

252 745

Listopad

931 191

793 361

51 599

198 341

Prosinec

966 532

827 442

53 808

206 861

10 351 054

9 205 009

598 623

2 301 259

Období

Celkem



Graf 6 Přehled odvedeného pojistného za sledované období ukazuje, že nejvyšší částka na pojistném za zaměstnavatele byla odvedena v roce 2012. Za sledované období se výše pojistného postupně zvyšuje. Celkem firma jako zaměstnavatel odvedla na sociálním pojištění za sledované období částku 6 274 190 Kč.

51

Přehled odvedeného pojistného 2 500 000

Výše pojistného

2 000 000

2 148 172

2 301 259

2011

2012

1 824 759

1 500 000 1 000 000 500 000 0 2010

Sledované období

Graf 6: Přehled odvedeného pojistného na OSSZ za rok 2010, 2011 a 2012 Zdroj: Vlastní zpracování

3.7 Pojistné zdravotního pojištění Vyměřovací základ pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění se neshoduje s úhrnem hrubých mezd, stejně jako u pojistného na sociální zabezpečení. Je to z důvodu zaměstnání také brigádníků na základě dohody o provedení práce, za které se zdravotní pojištění neodvádí. Sazby pojistného za rok 2010, 2011 a 2012 jsou stejné a to 4,5 % za zaměstnance a 9 % za zaměstnavatele z vyměřovacího základu. V následujících tabulkách je znázorněna výše pojistného na zdravotním pojištění za sledované období. Vzhledem k tomu, že ve firmě jsou zaměstnaní lidé, kteří mají různou zdravotní pojišťovnu, pro zjednodušení neuvádím jednotlivé zdravotní pojišťovny, ale pouze celkové pojistné odvedené na tyto instituce. Veškeré částky jsou uvedeny v korunách. Rok 2010 Tabulka č. 18 uvádí výši odvedeného pojistného na zdravotním pojištění za jednotlivé měsíce i za celý rok 2010. Firma zaplatila celkem v tomto roce 656 899 Kč. Pojistné závisí na počtu pracovníků, za které firma pojistné odvádí. Nejvyšší částku na zdravotním pojištění za zaměstnavatele firma zaplatila v měsíci červenci, naopak nejméně odvedla v lednu.

52

Tabulka 18: Přehled odvedeného pojistného za rok 2010 – ZP

Hrubá mzda


Leden

409 425

381 158

17 268

34 198

Únor

421 507

388 952

17 591

34 932

Březen

535 315

491 210

22 199

44 129

Duben

557 597

517 662

23 311

46 589

Květen

775 776

736 132

33 356

66 041

Červen

721 835

715 180

34 176

62 398

Červenec

807 330

754 047

34 467

67 353

Srpen

648 880

535 260

24 105

48 175

Září

802 413

727 065

32 867

65 316

Říjen

736 844

680 390

30 763

61 115

Listopad

819 031

716 587

32 283

64 479

Prosinec

820 014

694 701

31 631

62 174

8 055 967

7 338 344

334 017

656 899

Období

Celkem



Rok 2011 Tabulka 19: Přehled odvedeného pojistného za rok 2011 – ZP

Hrubá mzda


Leden

857 477

639 357

28 790

57 541

Únor

907 593

675 263

30 410

60 775

Březen

1 250 451

1 040 381

46 851

93 632

Duben

1 043 138

998 234

45 405

89 394

Květen

800 029

763 644

34 364

68 011

Červen

597 966

545 011

24 543

49 051

Červenec

643 005

538 525

24 252

48 467

Srpen

771 272

622 447

28 033

56 015

Září

785 289

707 378

31 857

63 666

Říjen

769 016

754 423

34 903

66 968

Listopad

744 440

663 752

29 915

59 712

Prosinec

749 469

674 839

31 029

60 096

9 919 145

8 623 254

390 352

773 328

Období

Celkem


Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů firmy.

53

V tabulce 19 je uvedená výše pojistného na zdravotním pojištění za jednotlivé měsíce a také za celý rok 2011. Firma odvedla celkem 773 328 Kč. V roce 2011 firma jako zaměstnavatel zaplatila na zdravotním pojištění nejvíce v březnu, nejméně pak v červenci. Po srovnání s rokem 2010, kdy právě v červenci bylo na pojistném zaplaceno nejvíce a v roce 2011 naopak nejméně můžeme konstatovat, že nelze předpovědět období, kdy je možné získat více zakázek. Rok 2012 V roce 2012 firma, jako zaměstnavatel, odvedla celkem na zdravotním pojištění 828 424 Kč. V tomto roce bylo nejvíce pojistného odvedeno v říjnu, a to 90 987 Kč. Nejméně bylo zaplaceno v měsíci lednu, únoru, dubnu květnu, červnu a červenci s menšími rozdíly ve výši odvedeného pojistného mezi těmito měsíci, což ukazuje následující tabulka 20. Tabulka 20: Přehled odvedeného pojistného za rok 2012 – ZP

Hrubá mzda


Leden

747 019

674 639

30 382

60 711

Únor

813 565

690 505

31 095

62 145

Březen

795 264

740 309

33 340

66 627

Duben

680 504

684 510

31 278

61 151

Květen

724 391

707 206

31 849

63 648

Červen

682 194

638 948

28 937

57 340

Červenec

805 863

703 395

31 768

63 214

Srpen

857 652

756 013

34 047

68 036

Září

1 176 371

986 529

44 533

88 699

Říjen

1 170 508

1 012 615

45 754

90 987

Listopad

931 191

792 560

35 623

71 401

Prosinec

966 532

828 474

37 402

74 465

10 351 054

9 215 703

416 008

828 424

Období

Celkem



Následující graf 7 ukazuje přehled výše zaplaceného pojistného zdravotním pojišťovnám za celé sledované období. Výše pojistného má vzestupnou tendenci.

54

Přehled odvedeného pojistného 900 000 800 000 Výše pojistného

700 000

773 328

828 424

2011

2012

656 899

600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 2010

Sledované období

Graf 7: Přehled odvedeného pojistného na ZP za rok 2010, 2011 a 2012 Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů firmy

Nejmenší pojistné na zdravotním pojištění firma odvedla v roce 2010. Naopak v roce 2012 odvedla nejvyšší částku na pojistném za zaměstnavatele. Důvody, proč tomu tak může být, jsou uvedené u tabulky č. 17 – Přehled odvedeného pojistného za rok 2012 – OSSZ. Celkem firma odvedla zdravotním pojišťovnám za sledované období 2 258 651 Kč.

3.8 Daňové zatížení Po zpracování výpočtů a přehledů jednotlivých daní, které firma odvádí, můžeme sečtením zjistit daňové zatížení v jednotlivých letech sledovaného období. Přehled a porovnání daňového zatížení uvádí následující tabulky, ve který je zároveň uvedena výše daňového zatížení v procentech. Rok 2010 Po sečtení všech zaplacených daní, které firma v roce 2010 odvedla finančnímu úřadu, české správě sociálního zabezpečení a zdravotním pojišťovnám nám vyjde celkové daňové zatížení za sledovaný rok. V tomto roce toto zatížení činí 5 142 016 Kč. Nejvíce firma zaplatila finančnímu úřadu na dani z přidané hodnoty a české správě sociálního

55

zabezpečení na pojistném za zaměstnavatele. V tomto roce firmě nevznikla povinnost platit daň z nemovitostí. Nejméně pak zaplatila na silniční dani. Tabulka 21: Daňové zatížení v roce 2010 Název daně

Kč

Výše % z tržeb

Daň z příjmů právnických osob Daň z přidané hodnoty Silniční daň Pojistné na sociální pojištění Pojistné na zdravotní pojištění

704 330 1 951 997 4 031 1 824 759 656 899

3,80 10,60 0,02 9,90 3,58

Celkem

5 142 016

27,90

Zdroj: Vlastní zpracování

Tabulka č. 21 nám ještě ukazuje procentní výši jednotlivých daní vypočtenou z tržeb a celkové daňové zatížení, které činí v roce 2010 celkem 27,9 % z celkových tržeb za toto období.

Rok 2011 Tabulka 22: Daňové zatížení v roce 2011 Název daně

Kč

Výše % z tržeb

Daň z příjmů právnických osob Daň z přidané hodnoty Silniční daň Pojistné na sociální pojištění Pojistné na zdravotní pojištění

1 040 870 3 187 186 4 101 2 148 172 773 328

4,96 15,20 0,01 10,20 3,69

Celkem

7 153 657

34,06


V tabulce daňového zatížení v roce 2011 vidíme, že firma opět nejvyšší částku zaplatila na dani z přidané hodnoty, která činí 15,2 %. Následně druhou nejvyšší částku zaplatila na sociálním pojištění za zaměstnavatele, ta tvoří 10,2 % z tržeb. V tomto roce daň z příjmů právnických osob přesáhla 1 milion Kč. Ani v roce 2011 firmě nevznikla povinnost platit daň z nemovitostí. Celkové zatížení v roce 2011 činí 34,6 % z tržeb.

56

Rok 2012 Tabulka 23: Daňové zatížení v roce 2012 Název daně

Kč

Výše % z tržeb

Daň z příjmů právnických osob Daň z přidané hodnoty Silniční daň Daň z nemovitostí Pojistné na sociální pojištění Pojistné na zdravotní pojištění

906 300 2 857 065 4 860 5546 2 301 259 828 424

4,50 14,28 0,02 0,02 11,50 4,14

Celkem

6 903 454

34,46


Firma, stejně jako v předchozích sledovaných letech, zaplatila nejvyšší částku na dani z přidané hodnoty a na sociálním zabezpečení za zaměstnavatele. V tomto roce firmě poprvé vznikla povinnost zaplatit i daň z nemovitostí. Celkové daňové zatížení v roce 2012 činí 34,46 % z celkových tržeb za toto období. Následující graf č. 8 ukazuje výši jednotlivých daní za sledované období. Pro srovnání jsou v grafu znázorněny všechny tři roky, abychom měli přehled o tom, jak se výše jednotlivých daní za sledované období zvýšila nebo snížila. Výše silniční daně a daně z nemovitostí je v porovnání s ostatními daněmi tak malá, že v grafu není téměř patrná. Jen pro upřesnění uvedu, že výše silniční daně se vždy pohybovala v intervalu 4 000 – 5 000 Kč, daň z nemovitostí firma zaplatila pouze v roce 2012 ve výši 5 546 Kč. V roce 2011 se podstatně zvýšila výše daně z přidané hodnoty. Je to způsobené tím, že firma v tomto roce získala větší počet zakázek od českých firem, ze kterých musí odvádět tuto daň. Odvod pojistného na českou správu sociální zabezpečení a odvod zdravotního pojištění se rok od roku zvyšuje díky tomu, že firma přijímá více zaměstnanců na základě pracovního poměru.

57

Výše daní a pojistného v Kč

Přehled daňového zatížení v roce 2010, 2011 a 2012 3 500 000 3 000 000 2 500 000

DPPO

2 000 000

DPH

1 500 000

Silniční daň

1 000 000

Daň z nem.

500 000

Sociání poj.

0 2010

2011

2012

Zdravotní poj.

Sledované období

Graf 8: Přehled daňového zatížení v roce 2010, 2011 a 2012

Výše tržeb a daňového zatížení v Kč


Přehled tržeb a daňového zatížení ve sledovaných letech 25 000 000

výše tržeb

20 000 000 15 000 000

výše daňového zatížení

10 000 000 5 000 000 0

2010

2011

2012

Sledované období

Graf 9: Přehled tržeb a daňového zatížení ve sledovaných letech Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů firmy

Pro srovnání je v grafu 10 znázorněné celkové daňové zatížení v jednotlivých letech v poměru k výši tržeb za prodané zboží a poskytnuté služby za jednotlivé roky. Pro přehlednost uvádím grafy s procentním vyjádřením výše odvodů a daní v poměru k tržbám v jednotlivých letech sledovaného období. 58

Rok 2010

Procentní vyjádření výše odvodů a daní v poměru k tržbám za rok 2010 28%

72%

Graf 10: Výše odvodů a daní v poměru k tržbám v % za rok 2010 Zdroj: Vlastní zpracování

Rok 2011

Procentní vyjádření výše odvodů a daní v poměru k tržbám za rok 2011

34% 66%


59

Rok 2012

Procentní vyjádření výše odvodů a daní v poměru k tržbám za rok 2012 34% 66%


Z předchozích grafů vyplývá, že firma v roce 2011 a 2012 na tom byla téměř stejně, co se týká procentního vyjádření výše odvodů a daní v poměru k tržbám. Znamená to, že v těchto letech daňové zatížení bylo v poměru k tržbám velmi podobné, což je vidět i v tabulce č. 22 a 23.

3.9 Výhled na rok 2013 a následující období Očekávané legislativní změny:  Pro následující rok 2013 se nepředpokládá zvýšení sazby daně z příjmů právnických osob, sazba 19 % nadále zůstává stejná.  Ani zákon o silniční dani nebyl k 1. 1. 2013 novelizován. Zde se ale bude výše silniční daně pravděpodobně zvyšovat vzhledem k menší výši slevy na dani za stáří vozidla. V případě, že by firma starší automobil prodala a zakoupila nový vůz, sleva na dani by byla větší a výše silniční daně by mohla být menší.  V oblasti daně z nemovitostí na rok 2013 se zvyšuje pouze daň z převodu nemovitosti z 3 % na 4 % s platností od 1. 1. 2013. Vzhledem k tomu, že firma teprve od roku 2012 vlastní nemovitost a chce ji používat k poskytování svých služeb, nepředpokládá, že by v roce 2013 tuto nemovitost převáděla.

60

 U daně z přidané hodnoty se od 1. 1. 2013 zvýšila snížená sazba daně ze 14 % na 15 % a základní sazba z 20 % na 21 %. Toto opatření je dočasné pro období 2013 až 2015 a odkládá na 1. 1. 2016 sjednocení sazeb na 17,5 %.  Předpokládá se snížení zdravotního pojištění z 9 % na 7 %. Protože se nejedná o změnu v roce 2013, nebudu řešit tento dopad na firmu, ale již teď je jisté, že by se snížilo pojistné na zdravotní pojištění.

3.10 Osobní návrh a doporučení Na závěr bych uvedla návrh na optimalizaci daňového zatížení firmy v roce 2013 a budu vycházet z objemu poskytnutých služeb z roku 2012. Jednatel firmy v současné době neuvažuje o obnově vozového parku. Vzhledem k výši silniční daně, jsou změny zanedbatelné. 1. Navrhuji jednateli zařazení nedokončené stavby do majetku firmy, kdy je možné po kolaudaci tuto budovu odepisovat. Budova má pořizovací cenu 3 912 580 Kč a spadá do odpisové skupiny 5. Po zvolení zrychlených odpisů nám vyjde odpis za rok 2013 celkem 130 420 Kč, za rok 2014 by odpis činil dokonce 252 144 Kč. Na dani z příjmů právnických osob by v roce 2013 ušetřil 24 870 Kč. 2. Dále bych jednateli navrhla využít možnosti přispívat svým zaměstnancům na životní pojištění nebo penzijní připojištění. Vzhledem k tomu, že může od roku 2013 každému zaměstnanci přispět až 30 000 Kč ročně, které jsou daňově uznatelné, znamená to měsíčně 2 500 Kč. Pokud například má zaměstnanec hrubou mzdu 15 000 Kč, zaměstnavatel mu ji sníží o 2 500 Kč, které odvede na penzijní připojištění nebo životní pojištění. Zaplatí sociální a zdravotní pojištění pouze z částky 12 500 Kč. Měsíčně ušetří na odvodech sociálního a zdravotního pojištění 850 Kč na jednoho zaměstnance, ročně to bude 10 200 Kč. Protože má firma celkem 53 zaměstnanců, ušetří za rok na odvodu sociálního a zdravotního pojištění celkem 540 600 Kč. Vzhledem k tomu, že se nemění základ daně pro výpočet DPPO, nepřinese toto opatření žádnou úsporu na dani z příjmů. 3. Jednateli navrhuji dávat zaměstnancům stravenky v hodnotě 100 Kč oproti současným 50 Kč. Nyní má firma v nákladech zahrnuto 234 090 Kč, protože firma zaměstnancům přispívá 54 %, tedy 27 Kč na stravenku.

61

Varianta A: zvýšení hodnoty stravenek za předpokladu, že hrubá mzda zůstane stejná. Zaměstnavatel bude přispívat 55 Kč na stravenku a sníží si základ daně o 242 760 Kč, to znamená, že ušetří na dani z příjmu právnických osob 46 124 Kč. Každý zaměstnanec dostane větší hodnotu stravenek o 700 Kč za každý měsíc. Varianta B: zvýšení hodnoty stravenek a snížení hrubé mzdy zaměstnanců o 380 Kč (242 760/12/53). Zvýšily by se náklady za stravenky a současně snížily mzdové náklady za zaměstnance. Firma by tak uspořila na sociálním a zdravotním pojištění 82 171 Kč, daň z příjmů by se ale zvýšila o 15 613 Kč. Celkově by firma ušetřila 66 558 Kč. Po projednání těchto variant s jednatelem firmy byla schválena varianta A, protože jednatel si nepřeje snižovat zaměstnancům hrubou mzdu. Tabulka 24: Předpokládané daňové zatížení v roce 2013 Název daně

Kč

Daň z příjmů právnických osob Daň z přidané hodnoty Silniční daň Daň z nemovitostí Pojistné na sociální pojištění Pojistné na zdravotní pojištění Celkem

906 300 2 857 065 4 860 5546 2 301 259 828 424 6 903 454

1. změna -24 780 x x x x x 6 878 674

Předpokládané daňové zatížení Celková úspora

2. změna x x x x -397 500 -143 100 6 338 074

3. změna -46 124 x x x x x 6 291 950 6 291 950 611 504

Zdroj: Vlastní zpracování V tabulce je znázorněno předpokládané daňové zatížení v roce 2013, pokud by se využily všechny tři návrhy k optimalizaci daní. Firma by ušetřila celkem 611 504 Kč a to činí 8,8 % celkového daňového zatížení.

62

4 Závěr Ve své bakalářské práci jsem se snažila popsat daňový systém v České republice, který je ve svých hlavních znacích podobný systémům většiny vyspělých zemí a zobrazit daňové zatížení vybrané firmy. V teoretické části jsem charakterizovala daně jako takové, jejich vlastnosti, funkce a třídění a vysvětlila hlavní pojmy, které se k daním vztahují. Tato část také obsahuje popis vybraných daní systému. V praktické části jsem se zabývala rozborem jednotlivých daní a daňovým zatížením vybrané firmy. Jsou zde popsány jednotlivé daně z hlediska činnosti firmy, jejich zaplacené výše a podílu na celkovém daňovém zatížení. Jednotlivé daně a zjištěná výše je uspořádána do tabulek. Porovnání výše daně za jednotlivé roky sledovaného období znázorňují přehledné grafy. Z přehledů daňového zatížení je zřejmé, že firma nejvíce zaplatila na dani z přidané hodnoty ve všech třech sledovaných letech. Druhou největší zátěžovou položkou je odvod pojistného na sociálním pojištění. Výše odvodu sociálního pojištění závisí na počtu zaměstnanců, které firma zaměstnává v pracovním poměru. Ten je závislý na počtu a rozsahu zakázek, které firma získá. Po zpracování přehledů jednotlivých daní a odvodů jsem zjistila, že daňové zatížení ve vztahu k tržbám v roce 2010 bylo 27,9 %, v roce 2011 činilo 34,06 % a v roce 2012 tvořilo celkové daňové zatížení 34,46 %. Největší podíl na daňovém zatížení tvoří daň z přidané hodnoty. Po prostudování konkrétní situace firmy navrhuji řešení popsané v předchozí kapitole, které uspoří firmě prostředky ve výši asi 611 504 Kč. Firma se se zabývá kontrolou, tříděním, čištěním, přeměřováním a jednoduchými opravami komponentů pro automobilový průmysl. Na jeho výrobky jsou kladeny vysoké nároky a požadavky z hlediska bezpečnosti i kvality. Vedení firmy se snaží zajistit bezchybné poskytování služeb. Vzhledem k nulovým reklamacím lze říci, že se jim tento cíl daří plnit. Proto předpokládám, že firma nebude mít v následujícím období problémy získat další zakázky.

63

Podle mého názoru není zpracování daní firmy jednoduché, složitost daňových zákonů se násobí jejich častými změnami. Přesto, že k určitému zjednodušování dochází, správa daňové agendy stojí firmy nemálo času i finančních nákladů. Firma, pokud bude mít zájem, může využít služeb daňového poradce nebo některé ze společností, které nabízejí poradenství v daňové oblasti. Cílem daňové optimalizace je s předstihem odhadnout výši daně a účelně provádět daňové plánování. Na závěr bych chtěla konstatovat, že všechny popisované daně v této práci nejsou pro firmu konečnou zátěží. Na společnost se vztahují další, ze zákona stanovené povinnosti, které sebou nesou řadu odvodů. Například školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, školení řidičů manipulačních vozíků, povinné lékařské prohlídky apod. Cílem mé bakalářské práce bylo zobrazit daňové zatížení ve vybrané firmě, rozbor podílu jednotlivých daní na celkovém zatížení firmy a předpokládaný vývoj situace pro následující rok v souvislosti s legislativními změnami. Dle mého názoru jsem svůj stanovený cíl splnila.

64

5 Seznam použité literatury FOJTÍKOVÁ, J.: Daňový systém – distanční studijní opora. Masarykova univerzita. ISBN 978-80-210-79-0 HAMERNÍKOVÁ, B., MAAYTOVÁ, A. A KOL.: Veřejné finance. ASPI 2007. ISBN 978-80-7357-301-0 HRUŠKA, J., Daňové teorie. Akademie Sting, Akademické nakladatelství CERM, s.r.o., Brno 2007, ISBN 978-80-86342-72-6 KUBÁTOVÁ, K., Daňová teorie a politika. 5. Aktualizované vydání Praha. Wolters Kluwer Česká republika 2010, ISBN 978-80-7357-5748 NEČADOVÁ, V., Veřejné finance. Studijní materiály pro kombinované studium. VŠPJ 2010 PEKOVÁ, J., Veřejné finance, úvod do problematiky. Praha: ASPI, a.s., 2008. ISBN 978-80-7357-3584 Pokyny k vyplnění přiznání k dani z nemovitostí od zdaňovacího období roku 2013

Pokyny k vyplnění přiznání k silniční dani za zdaňovací období roku 2012 Pokyny k vyplnění přiznání k dani z příjmů právnických osob, 2012 ŠVARCOVÁ, J., Ekonomie, stručný přehled. CEED, 2009. ISBN 978-80-903433-8-2 VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ, L., Daňový systém 2010. Desáté aktualizované vydání. 1. VOX a.s. ISBN 978-80-86324-86-9 Zákon o dani z nemovitostí č. 338/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, Poradce 2010, ISSN 1802-8268 Zákon o dani z přidané hodnoty č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, úplné znění s komentářem, Poradce 2010, ISSN 1211-2437 Zákon o dani z příjmů č. 586/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů, Poradce 2010, ISSN 18028268

5.1 Internetové zdroje Daň z přidané hodnoty. [online 2013-02-13]. [citace 2013-02-13]. Dostupné z: http://www.berne.cz/druhy-dani/dan-z-pridane-hodnoty/

Daň z přidané hodnoty. [online 2013-02-14]. [citace 2013-02-14]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/specialy/dph/platce-dph/

Daň silniční. [online 2013-02-18]. [citace 2013-02-18]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/dan-silnicni-3537.html#ds04 65

Daň z nemovitosti. [online 2013-03-02]. [citace 2013-03-02]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/dan-z-nemovitosti-7569.html#c4

Daňové plánování. [online 2013-02-27]. [citace 2013-02-27]. Dostupné z: http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d1557v1533-danove-planovani-1cast/?search_query=$issue=1I11&search_results_page=1

Daň z příjmů právnických osob. [online 2013-02-27]. [citace 2013-02-27]. Dostupné z: http://www.ipodnikatel.cz/Dane-v-podnikani/dan-z-prijmu-pravnickych-osob.html

Problematika DPH při vývozu. [online 2013-02-10]. [citace 2013-02-10]. Dostupné z: http://www.kdpcr.cz/article.asp?nArticleID=2224&nLanguageID=1 VACHTOVÁ, J., Úprava účetního výsledku hospodaření na základ daně a výpočet daně z příjmů.

[online 2013-04-22]. [citace 2013-04-22]. Dostupné z: http://www.vachtova.cz/images/articles/25/vypocet-dane-z-prijmu-pravnickych-osob-rozpisnakladu-a-vynosu.pdf

Zvýšení daní 2013. [online 2013-04-18]. [citace 2013-04-18]. Dostupné z: http://www.behounek.eu/news/zvyseni-dani-2013/

5.2 Seznam tabulek Tabulka 1: Základ daně z příjmů právnických osob ....................................................... 22 Tabulka 2: Úprava účetního výsledku hospodaření na základ daně a výpočet daně z příjmů .............................................................................................................................. 25 Tabulka 3: Vývoj sazeb daně .......................................................................................... 27 Tabulka 4: Daň z příjmů 2010 ........................................................................................ 39 Tabulka 5: Daň z příjmů 2011 ........................................................................................ 39 Tabulka 6: Daň z příjmů 2012 ........................................................................................ 40 Tabulka 7: Přehled plnění v roce 2010 ........................................................................... 42 Tabulka 8: Přehled plnění v roce 2011 .......................................................................... 43 Tabulka 9: Přehled plnění v roce 2012 ........................................................................... 44 Tabulka 10: Přehled výše DPH za rok 2010 ................................................................... 45 Tabulka 11: Přehled výše DPH za rok 2011 ................................................................... 46 Tabulka 12: Přehled výše DPH za rok 2012 ................................................................... 47 Tabulka 13: Přehled výše silniční daně za rok 2010, 2011 a 2012 ................................. 48 Tabulka 14: Přehled daně z nemovitostí za rok 2012 ..................................................... 49 Tabulka 15: Přehled odvedeného pojistného za rok 2010 - OSSZ ................................. 50 Tabulka 16: Přehled odvedeného pojistného za rok 2011 - OSSZ ................................. 50 Tabulka 17: Přehled odvedeného pojistného za rok 2012 - OSSZ ................................. 51 Tabulka 18: Přehled odvedeného pojistného za rok 2010 – ZP...................................... 53 Tabulka 19: Přehled odvedeného pojistného za rok 2011 – ZP...................................... 53 Tabulka 20: Přehled odvedeného pojistného za rok 2012 – ZP...................................... 54 Tabulka 21: Daňové zatížení v roce 2010 ...................................................................... 56

66

Tabulka 22: Daňové zatížení v roce 2011 ...................................................................... 56 Tabulka 23: Daňové zatížení v roce 2012 ...................................................................... 57 Tabulka 24: Předpokládané daňové zatížení v roce 2013............................................... 62

5.3 Seznam obrázků Obrázek 1: Druhy sazeb daně ......................................................................................... 13

5.4 Seznam grafů Graf 1: Sazba daně z příjmů právnických osob v letech 2000 - 2012 .........................................23 Graf 2: Přehled výše daně z příjmů za rok 2010, 2011 a 2012 ...................................................41 Graf 3: Přehled výše tržeb za rok 2010, 2011 a 2012 .................................................................41 Graf 4: Přehled uskutečněných plnění v roce 2010, 2011 a 2012 ...............................................44 Graf 5: Výše tržeb a DPH za rok 2010, 2011 a 2012 .................................................................47 Graf 6: Přehled odvedeného pojistného na OSSZ za rok 2010, 2011 a 2012 .............................52 Graf 7: Přehled odvedeného pojistného na ZP za rok 2010, 2011 a 2012 ..................................55 Graf 8: Přehled daňového zatížení v roce 2010, 2011 a 2012.....................................................58 Graf 9: Přehled tržeb a daňového zatížení ve sledovaných letech ..............................................58 Graf 10: Výše odvodů a daní v poměru k tržbám v % za rok 2010 ............................................59 Graf 11: Výše odvodů a daní v poměru k tržbám v % za rok 2011 ............................................59 Graf 12: Výše odvodů a daní v poměru k tržbám v % za rok 2012 ............................................60

67

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Obor Finance a řízení. Daňové zatížení vybrané firmy

Recommend Documents