VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra Finance a řízení

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra Finance a řízení

Název bakalářské práce Uplatňování vězňů na trhu práce Bakalářská práce

Autor: Jolana Lovětínská Vedoucí: Ing. Arnošt Hamrle Jihlava 2012

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Také prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 1. 5. 2012 ...................................................... Podpis

Poděkování Děkuji vedoucímu práce Ing. Arnoštu Hamrlovi za odborné vedení při zpracování této bakalářské práce. Za cenné rady děkuji též nstrm. Michalu Simkovi, který mi poskytl potřebnou podporu, byl ke mně velmi trpělivý a tolerantní, stejně jako členové mojí rodiny, kteří mě rovněž maximálně podporovali po celou dobu mého studia na VŠPJ v Jihlavě.

Anotace Posláním Vězeňské služby ČR je zajišťovat výkon vazby, odnětí svobody, výkon trestu, bezpečnost a pořádek v soudních budovách. Vězeňská služba střeží věznice a detenční ústavy. Dále hlídá, eskortuje a předvádí vězněné osoby. Vězeňská služba rovněž vytváří podmínky pro zaměstnávání, vzdělávání a rekvalifikaci vězňů. Tato bakalářská práce by měla čtenáři přiblížit její vývoj, požadavky a převážně problematiku zaměstnávání odsouzených. V České republice na více než deset milionů obyvatel v roce 2010 připadalo přes 20.000 vězňů, z toho 2400 stíhaných ve vazbě. Rozmístěni jsou ve 36 věznicích, kde se o ně stará více než deset tisíc zaměstnanců. Vězeňská služba jako součást trestní justice respektuje právní řád České republiky, Listinu základních práv a svobod a Doporučení Rady Evropy. Klíčová slova Penologie, Věznice, Vězeňská služba, Zaměstnávání odsouzených, Vazební věznice. Annotation Das Ziel des Gefängnisdienstes der Tschechischen Republik ist es, die Vollstreckung einer Haft- oder Freiheitsstrafe und die Sicherheit und Ordnung in Gerichtsgebäuden zu gewährleisten. Der Gefängnisdienst bewacht Justizvollzugsanstalten (Gefängnisse) und Detentionsinstitute. Des Weiteren beaufsichtigt, eskortiert und führt er die Gefangenen vor. Der Gefängnisdienst schafft auch die Bedingungen für die Beschäftigung, Bildung und Requalifikation der Gefangenen. Diese Bachelorarbeit will dem Leser die Entwicklung des Gefängnisdienstes, dessen Anforderungen und die Probleme vor allem mit der Beschäftigung der Verurteilten nahebringen. In der Tschechischen Republik kamen im Jahre 2008 auf mehr als 10 Millionen Einwohner über 20 000 Gefangene, davon befanden sich 2 400 in U-Haft. Sie sind in 36 Justizvollzugsanstalten verteilt, wo sie von mehr als 10 000 Justizvollzugsbeamten betreut werden. Der Gefängnisdienst respektiert als Bestandteil der Vollzugsjustiz die Rechtsordnung der Tschechischen Republik, die Charta der Grundrechte und -freiheiten und die Empfehlungen des Europarates. Schlüsselwörter Pönologie, Justizvollzugsanstalt (Gefängnis), Gefängnisdienst, Beschäftigung der Verurteilten, U-Haftanstal 5

Obsah Úvod.................................................................................................................................. 7 1 Historie a současnost českého vězeňství .................................................................. 8 1.1 Historie českého vězeňství do listopadu 1989 ................................................... 8 1.2 České vězeňství po roce 1989 ............................................................................ 9 1.3 Současnost .......................................................................................................... 9 1.3.1 Úkoly vězeňské služby ............................................................................... 9 1.4 Základní informace .......................................................................................... 11 1.4.1 Typy věznic............................................................................................... 11 1.4.2 Věznice v České republice ........................................................................ 12 1.4.3 Výkon vazby ............................................................................................. 13 1.4.4 Výkon trestu odnětí svobody .................................................................... 14 2 Organizace a struktura vězeňské služby ................................................................. 16 2.1 Členění vězeňské služby .................................................................................. 16 3 Zaměstnávání odsouzených .................................................................................... 18 3.1 Právní úprava zaměstnávání ............................................................................. 18 3.2 Zařazování odsouzených do práce ................................................................... 20 3.3 Odměňování odsouzených ............................................................................... 21 3.4 Zaměstnanost vězněných osob ......................................................................... 22 4 Hospodaření vězeňské služby České republiky ...................................................... 23 4.1 Příjmy vězeňské služby .................................................................................... 23 4.2 Výdaje vězeňské služby ................................................................................... 24 4.3 Investiční a neinvestiční výdaje vězeňské služby ............................................ 26 5 Rozhovory............................................................................................................... 30 5.1 Rozhovor s odsouzeným .................................................................................. 30 5.2 Rozhovor s potencionálním zaměstnavatelem ................................................. 33 6 Návrh možného řešení ............................................................................................ 35 6.1 Veřejné zakázky ............................................................................................... 35 6.2 Alternativní tresty............................................................................................. 35 6.3 Snížení platby za pobyt vězňů.......................................................................... 36 6.4 Změna legislativy ............................................................................................. 38 6.4.1 Pohled ze strany vězně .............................................................................. 38 6.4.2 Pohled ze strany soukromého subjektu ..................................................... 39 6.4.3 Pohled ze strany věznice ........................................................................... 43 6.5 Interpretace mého řešení .................................................................................. 44 6.6 Shrnutí .............................................................................................................. 45 Závěr ............................................................................................................................... 47 Literatura a zdroje ........................................................................................................... 48 Přílohy............................................................................................................................. 51

6

Úvod Cílem vězeňské služby je především potřeba spravedlnosti, protože za trestným činem vždy následuje trest. Zároveň také uspokojuje potřebu ochrany občana a jeho majetku. Vězeňská služba je tedy středem mezi soudnictvím a policií. Posláním této složky je především izolace občanů, kteří se nějakým způsobem provinili proti řádu společnosti, a to za účelem ochrany ostatních občanů.1 Za tím vším je ovšem dlouhodobý vývoj vězeňské služby, překonávání těžkých začátků, silná vůle, odhodlání a nadšení spousty lidí, kteří byli a jsou ochotni darovat, bohužel však na úkor svého volného času, vězeňské službě mnohem víc, než jim určuje rámec jejich pracovních povinností. Bakalářská práce monitoruje vývoj vězeňské služby a její současný stav, který je momentálně žalostný. Cílem práce je seznámit čtenáře s problematikou této státní složky. Konkrétně se budu zabývat otázkou, jak uplatnit vězně na trhu práce, aniž bychom jejich pobyt ve věznicích platili my, daňoví poplatníci. A tímto způsobem bychom tak zamezili mrhání státních peněz.

1

REKTOŘÍK, Jaroslav, et al. Ekonomika a řízení: Odvětví veřejného sektoru. Vydání I. Praha 4 : Ekopress, s.r.o., 2002. 264 s. ISBN 80-86119-60-2.

7

1 Historie a současnost českého vězeňství Historie vězeňství v českých zemích se datuje již ke druhé polovině 19. století ve všech zemích habsburské monarchie. Po 17. listopadu 1989 se začala psát nová kapitola českého vězeňství. Nyní se vězeňská služba řídí Zákonem 555/1992 Sb. o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky a vyhláškou 109/1994 Sb.

1.1 Historie českého vězeňství do listopadu 1989 S rozvojem společenských věd dochází ke zkoumání kriminálního jednání lidí.2 V roce 1850 došlo na území výše uvedené habsburské monarchie, včetně Čech, Moravy a Slezska, k zestátnění soudnictví a vězeňství. Ve 2. polovině 19. století se rozvíjí vzdělávání vězňů, zejména mladistvých. Rozvinula se i sociální pomoc při propuštění, kterou poskytovaly dobrovolné spolky. Podle trestního zákona č.117/1852 ř.z.,o zločinech, přečinech a přestupcích, byl odstupňován trest odnětí svobody na těžký žalář, žalář, tuhé vězení a vězení. Rozdíl spočíval zejména v poutání, stravování, odívání a zařazování trestanců do pracovní činnosti. Vězni byli umisťováni po určitou dobu v samovazbě (na samostatné cele) a po zbytek trestu ve vazbě společné. Všichni vězni byli povinni vykonávat přidělenou práci, navštěvovat bohoslužby (katolické, evangelické nebo židovské) a nevzdělaní trestanci do 35 let věku byli povinni se zúčastňovat školního vyučování. Správu mužských i ženských trestanců spravovali ženské řeholní řády, z nichž v Čechách působila Kongregace milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Představená řádu rozhodovala spolu s inspektorem ústavu, který byl zodpovědný za službu dozorců.3 V roce 1850 došlo k nové organizaci, kdy byly zřízeny nové zásady, jako např.: jednotnost, všeobecnost, nezávislost soudců, princip žaloby v trestních věcech, účast soudců z lidu v tzv. porotách. V roce 1865 bylo vězeňství zcela podřízeno ministerstvu spravedlnosti. V tuto dobu byl jmenován generální inspektor věznic. V roce 1867 jeho povinnosti převzalo jedno z oddělení ministerstva vnitra. V roce 1918 vznikla Československá republika. V této době došlo ke sjednocení vězeňských předpisů po celé republice, a tudíž i k dílčím změnám v systému vězeňství. Např.: bylo zavedeno třídění vězňů podle spáchaného trestného 2

ČERNÍKOVÁ, Vratislava, SEDLÁČEK, Vojtěch. Základy penologie pro policisty. první vydání. Praha: Vydavatelství PAČR, 2002. ISBN 80-7251-104-1. 3 Historie vězeňství [online]. 2009 [cit. 2011-11-05]. Vězeňská služba České republiky. Dostupné z WWW: .

8

činu. V období nacistické okupace bylo vězeňství podřízeno německé státní správě a spadalo pod dozor Gestapa.

1.2 České vězeňství po roce 1989 Konečným cílem reformy bylo vytvoření moderního vězeňského systému bez zátěže metod, řízení, úkolů a dalších politických aktivit z předešlého období. V prvních dvou letech po roce 1989 musely být tlumeny hromadné nepokoje a vzpoury a postupně byla upevňována vnitřní a vnější bezpečnost ve věznicích. V této době se také přistupovalo k závažným změnám v zacházení s vězněnými osobami. Byla plně respektována občanská práva omezená ze zákona, důstojnost zaručená Listinou základních práv a svobod, aby došlo k profesionalizaci při zacházení s pachateli. Výrazem tohoto trendu bylo přijetí zákonů: o výkonu trestu odnětí svobody ze dne 21. 12. 1999, o Vězeňské službě a justiční stráži ČR a zákon o služebním poměru příslušníkům Policie České republiky.

1.3 Současnost V současné době se vězeňská služba řídí Vyhláškou 109/1994 Sb., a zákonem České národní rady č. 555/1992 Sb. o vězeňské službě a justiční stráži České republiky. Vězeňská služba České republiky je organizační složkou státu. Jejím zřizovatelem je Ministerstvo spravedlnosti.

1.3.1 Úkoly vězeňské služby Vězeňská služba zejména: 

Spravuje a střeží vazební věznice a věznice, odpovídá za dodržování zákonem stanovených podmínek výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody.



Střeží, předvádí a eskortuje osoby ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody.



Prostřednictvím programů zacházení soustavně působí na osoby ve výkonu trestu odnětí svobody s cílem vytvořit předpoklady pro jejich řádný způsob života po propuštění.



Provádí výzkum v oboru penologie a jeho výsledky využívá při své činnosti.



Zajišťuje pořádek a bezpečnost v budovách soudů, státních zastupitelství, Ministerstva spravedlnosti a v jiných místech jejich činnosti.



Vytváří podmínky pro pracovní a jinou účelnou činnost osob ve výkonu vazby 9

a ve výkonu trestu odnětí svobody, přičemž za účelem zaměstnávání těchto osob provozuje hospodářskou činnost. 

Prošetřuje trestnou činnost příslušníků Vězeňské služby a ve spolupráci s Policií České republiky se podílí na předcházení a odhalování trestné činnosti osob ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody.4 Vězeňská služba je financována prostřednictvím státního rozpočtu, jejímž správcem je Ministerstvo spravedlnosti. Oproti soudnictví a státnímu zastupitelství má vězeňství mnohem složitější podmínky pro stanovení všech položek rozpočtu. A to především mezd a platů, protože jde o instituci s nepřetržitou pracovní dobou, její výkon je prováděn ve ztíženém pracovním prostředí pracovníky ve služebním a v občanskoprávním poměru. Ke dni 4. 1. 2002 bylo ve věznicích celkem 19 154 vězněných osob. Počet vězňů se zvyšoval na přelomu let 1999 a 2000. V tuto dobu bylo ve věznicích více než 23 000 osob. V průběhu roku 2000 zaznamenala Vězeňská služba mírně klesající trend. V období od 1. 12. 2001 do 4. 1. 2002 poklesl počet osob ve výkonu vazby o 1181. Tento úbytek nemůže vězeňská služba jednoznačně definovat. Výše uvedený úbytek nepochybně souvisí se změnou Trestního řádu. Vězeňskou službu řídí ministr spravedlnosti prostřednictvím generálního ředitele. Generální ředitel odpovídá za činnost Vězeňské služby ministrovi. Příslušníci nejsou v pracovním poměru, ale ve služebním poměru. Věznice se odlišují nejenom tím, že jsou zřízeny pro vazbu nebo pro výkon trestu odnětí svobody, ale v některých existuje zdravotnické zařízení v podobě nemocnice např.: (Brno - Bohunice, Praha – Pankrác, ale také specializované zdravotnické zařízení Ostrov nad Ohří – oddělení pro nakažené tuberkulózou).5 K 26. 11. 2011 je ve věznicích 23 171 osob. Z čehož doživotně odsouzených je 40 osob (38 mužů, 2 ženy). Ubytovací kapacity jsou naplněny na 113,01 %.6

4

NAHODIL, František. Ekonomika veřejného sektoru. Druhé doplněné vydání. Praha: EUPRESS, 2006. ISBN 80-86754-05-7. 5 REKTOŘÍK, Jaroslav, et al. Ekonomika a řízení: Odvětví veřejného sektoru. Vydání I. Praha 4 : Ekopress, s.r.o., 2002. 264 s. ISBN 80-86119-60-2. 6 Stavy vězněných osob [online]. 2009 [cit. 2011-11-06]. Vězeňská služba České republiky. Dostupné z WWW: .

10

1.4 Základní informace Mezi základní informace se řadí především typy věznic, seznam věznic v České republice, informace o obviněných, odsouzených a převzetí do vazby.

1.4.1 Typy věznic V ČR rozlišujeme čtyři typy věznic. Věznice s dohledem: 

Zde jsou odsouzení za nedbalostní trestný čin, kteří dosud nebyli ve výkonu trestu odnětí svobody za čin, který spáchali úmyslně.



Odsouzení se ve věznici mohou pohybovat bez omezení, většinou pracují na pracovištích mimo věznici. Dohled nad nimi provádí vychovatel minimálně jednou týdně. Vyjma pracovních dnů jim ředitel může povolit volný pohyb mimo věznici na kulturní a sportovní akce nebo na bohoslužby. Věznice s dozorem:



Zde jsou odsouzení za nedbalostní trestný čin nebo ti, kteří byli ve výkonu trestu za úmyslný trestný čin a také ti, kteří byli odsouzení za úmyslný trestný čin do dvou let a kteří ještě nebyli ve výkonu trestu za úmyslný trestný čin.



Odsouzení se v prostorách věznice pohybují pod dohledem vězeňské služby. Ředitel může odsouzeným povolit volný pohyb uvnitř věznice, pokud lze předpokládat, že toho nezneužijí. Odsouzení pracují zpravidla na nestřežených pracovištích mimo věznici, kde nad nimi vykonává dohled zaměstnanec vězeňské služby minimálně dvakrát za hodinu. Při plnění pracovních úkolů může ředitel věznice povolit odsouzenému pohyb mimo věznici. Věznice s ostrahou:



Zde jsou odsouzení za úmyslný trestný čin a nejsou u nich splněny podmínky pro zařazení do jiného typu věznice.



V prostorách věznice se odsouzení pohybují pod dohledem zaměstnance vězeňské služby. Volný pohyb může ředitel povolit pouze výjimečně. Odsouzení pracují zpravidla na pracovištích uvnitř nebo na pracovištích mimo věznici, která jsou střežena zaměstnancem vězeňské služby.

11

Věznice se zvýšenou ostrahou: 

Zde jsou odsouzení na doživotí, zvlášť nebezpeční recidivisté, osoby, jimž byl uložen trest odnětí svobody na dobu nejméně 8 let, nebo odsouzení za úmyslný trestný čin, kteří v posledních pěti letech uprchli z výkonu trestu odnětí svobody nebo z vazby.



V prostorách věznice se odsouzení pohybují organizovaně pod dohledem příslušníka vězeňské služby. Volný pohyb po věznici se jim nepovoluje ani při plnění úkolů. Pracují na pracovištích uvnitř věznice nebo vykonávají vhodnou práci přímo ve svých celách. Dohled nad nimi se vykonává jednou za třicet minut.7 O tom, do kterého typu věznice bude odsouzený zařazen, rozhoduje soud při odsuzujícím rozsudku. Mladiství vykonávají trest odnětí svobody ve zvláštních věznicích nebo ve zvláštním oddělení věznice. Informace k 23. 3. 2012

Zdroj: http://www.vscr.cz/generalni-reditelstvi-19/informacni-servis/rychla-fakta/

1.4.2 Věznice v České republice V České republice je 36 věznic. V současné době se Vězeňská služba potýká s přeplněností kapacit. Celkový počet vězněných osob se pohybuje okolo 23 842 tis.8 Informace k 23. 3. 2012

Zdroj: http://www.vscr.cz/generalni-reditelstvi-19/informacni-servis/rychla-fakta

7

Trestní právo pro laiky [online]. 2006 [cit. 2011-11-15]. Typy věznic. Dostupné z WWW: . 8 Vězeňská služba České republiky. Www.vscr.cz [online]. 21.4.2010 [cit. 2012-02-12]. Dostupné z: http://www.vscr.cz/generalni-reditelstvi-19/informacni-servis/aktuality-220/pocet-veznenych-osobznovu-prekrocil-hranici-22-000

12

Přehled věznic k 31. 12. 2011

Zdroj: http://www.vscr.cz/generalni-reditelstvi-19/o-nas/zakladni-informace-4/mapa-veznicvazebnich-veznic-a-detencnich-ustavu-cr-5401

1.4.3 Výkon vazby Do výkonu vazby lze vzít pouze osoby, které splňují podmínky vzetí do vazby podle § 67 trestního řádu., který určuje tři důvody vazby: a) útěková vazba: je-li důvodné podezření, že se osoba pokusí uprchnout nebo se bude skrývat či se jinak vyhýbat trestnímu stíhání, b) koluzní vazba: je-li důvodné podezření, že osoba bude ovlivňovat nebo působit na dosud nevyslechnuté svědky nebo jinak mařit skutečnosti při objasňování soudního procesu, c) předstižná vazba: je-li důvodné podezření, že osoba bude opakovat trestnou činnost, za níž je stíhán nebo dokončí trestný čin, o který se pokusil nebo jím hrozil.

13

Výkon vazby si obvinění odpykávají výhradně ve vazebních věznicích, které jsou v systému zvýšené ostrahy. Výkon vazby se řídí podle zákona 293/1993 Sb. a podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 109/1994 Sb. 9 Obvinění U obviněných vždy a v jakékoliv situaci platí presumpce neviny, tzn., že pokud obviněný není právoplatně odsouzen, pohlíží se na něj jako na nevinného. Informace k 23. 3. 2012


1.4.4 Výkon trestu odnětí svobody Do výkonu trestu odnětí svobody se umisťují osoby, které byly pravomocně odsouzeny. Výkon trestu odnětí svobody se řídí zákonem 169/1999 Sb. a vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 345/1999 Sb. Odsouzení Odsouzení se podle závažnosti trestního činu umisťují do čtyř typů věznic: 

Dohled.



Dozor.



Ostraha.



Zvýšená ostraha. Pokud odsouzený trpí psychickou poruchou nebo je zbaven svéprávnosti, avšak i tak je nebezpečný pro společnost, je umístěn do jednoho z detenčních ústavů. Tyto ústavy jsou v naší republice celkem dva. Detenční ústav Brno – Bohunice, který je součástí vazební věznice. Detenční ústav v Opavě, který je součástí věznice pro výkon trestu odnětí svobody. Tyto ústavy jsou v naší republice novinkou, péči zde poskytuje speciálně vyškolený psychologický personál a bezpečnost zajišťuje vězeňská služba ČR.

9

KurzyCz. KurzyCz [online]. 1.1.2012 [cit. 2012-02-14]. Dostupné z: http://zakony.kurzy.cz/141-1961trestni-rad/paragraf-67/

14

Informace k 23. 3. 2012


Informace k 23. 3. 2012


15

2 Organizace a struktura vězeňské služby Organizačními jednotkami Vězeňské služby jsou: 

generální ředitelství,



vazební věznice,



věznice,



institut vzdělávání,



Ústav pro výkon zabezpečovací detence (ÚpVZD). Vězeňskou službu řídí generální ředitel. Ředitele jmenuje a odvolává ministr spravedlnosti, kterému zodpovídá za činnost Vězeňské služby. Generální ředitelství zabezpečuje plnění společných úkolů ostatních organizačních jednotek, které řídí, spravuje a kontroluje. V čele vazebních věznic, věznic, Institutu vzdělávání a ÚpVZD jsou ředitelé, jež jmenuje a odvolává generální ředitel.

2.1 Členění vězeňské služby 

Vězeňská stráž, která střeží, předvádí a eskortuje osoby ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody, střeží objekty Vězeňské služby, zajišťuje pořádek v těchto místech.



Justiční stráž, která zajišťuje pořádek a bezpečnost v budovách soudů, státních zastupitelství, Ministerstva spravedlnosti.



Správní služba, která rozhoduje ve správním řízení a zabezpečuje organizační, ekonomickou, speciální výchovnou, zdravotnickou a zásobovací činnost.



Pověřené orgány vězeňské služby, které mají postavení a plní úkoly policejního orgánu v řízení o trestných činech příslušníků Vězeňské služby. 10 Vězeňská a justiční stráž mají postavení ozbrojeného sboru.11

10

ČERNÍKOVÁ, Vratislava, SEDLÁČEK, Vojtěch. Základy penologie pro policisty. První vydání. Praha: Vydavatelství PAČR, 2002. ISBN 80-7251-104-1. 11 ČERNÍKOVÁ, Vratislava, SEDLÁČEK., Vojtěch. Základy penologie pro policisty. První vydání. Praha: Vydavatelství PAČR, 2002. ISBN 80-7251-104-1.

16

Organizační schéma Vězeňské služby v České republice k 31. 12. 2011

http://www.vscr.cz/generalni-reditelstvi-19/o-nas/organizacni-struktura-2/

17

3 Zaměstnávání odsouzených V současné době je zaměstnáno 52,2 % odsouzených. Do tohoto čísla se ale nezahrnují pouze odsouzení, kteří pracují, ale i odsouzení, kteří si dodělávají maturitu, zvyšují si kvalifikace, či se jinak vzdělávají.

3.1 Právní úprava zaměstnávání Zaměstnávání odsouzených upravuje zákon 169/1999 Sb. o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ze dne 30. června 1999 a dále vyhláška Ministerstva spravedlnosti 345/1999 Sb., ze dne 21. prosince 1999. Kdy: (1) „Odsouzený je zařazen do práce rozhodnutím ředitele věznice, a to zpravidla na základě doporučení odborných zaměstnanců (§ 8 odst. 1). (2) Povinnost pracovat se nevztahuje na odsouzeného a) staršího 65 let, b) plně invalidního, c) jehož zdravotní stav neumožňuje trvalé pracovní zařazení, d) dočasně práce neschopného, e) pokud z povahy překážky vyplývá, že je jeho pracovní povinnost vyloučena. (3) Odmítnutí práce odsouzeným, který byl zařazen do práce, je závažným porušením povinnosti odsouzeného, za něž se zpravidla odsouzenému uloží kázeňský trest. V případě odmítání práce se odsouzený zpravidla umístí v době, kdy by měl pracovat, odděleně od ostatních odsouzených, přičemž se mu neumožní zájmová činnost včetně sledování televizního a rozhlasového vysílání. (4) Ustanovení předchozího odstavce se netýká odsouzených, kteří vzali zpět svůj souhlas se zařazením do práce u cizích subjektů v §30 odst. 4 zákona. Ředitel věznice je oprávněn podle pracovněprávních předpisů rozvrhnout pracovní dobu odsouzených, popřípadě jim nařídit práci přesčas; je zejména oprávněn upravit pracovní dobu odsouzených tak, aby byla shodná s pracovní dobou pracovníků zaměstnavatele.

18

Při nařizování práce přesčas ředitel věznice přihlédne k délce trestu, který má odsouzený v kalendářním roce vykonat. (1) Odsouzení, kteří byli zařazeni do práce, se zpravidla rozdělují do pracovních skupin; vedoucí těchto skupin určuje ředitel věznice nebo jim pověřený zaměstnanec oddělení výkonu trestu (oddělení výkonu vazby a trestu). (2) Odsouzení se do pracovních skupin zařazují a přeřazují v souladu s účelem výkonu trestu. O přeřazení odsouzeného do jiné pracovní skupiny rozhoduje ředitel věznice. Vězněná osoba má před zařazením do pracovního poměru tyto práva: (1) Před zařazením do práce musí být odsouzený prokazatelně seznámen se svými právy a povinnostmi, jakož i s předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a protipožárními předpisy, které je povinen při práci dodržovat. (2) Odsouzený musí být zaškolen k výkonu prací, které mu byly přikázány, pokud to jejich povaha vyžaduje; délka a rozsah zaškolení jsou stejně jako u ostatních pracovníků zaměstnavatele. (3) Pro odsouzené, kteří k tomu mají schopnosti, se organizuje odborné školení zaměřené na zvyšování jejich kvalifikace. (4) Trvalý dohled nad pracovní činností odsouzených konanou na všech pracovištích uvnitř i mimo věznici vykonává určený zaměstnanec Vězeňské služby. (5) K řešení problematiky organizace práce a plnění pracovních úkolů se s pracovními skupinami odsouzených organizují zpravidla jednou měsíčně porady za účasti odpovědných pracovníků zaměstnavatele. Ředitel může ze své pravomoci u vězněných osob povolit tyto privilegia: (1) Odsouzené, u nichž lze předpokládat, že toho nezneužijí, lze zařadit do nestřežených pracovních skupin. (2) Odsouzeným vykonávajícím trest ve věznici s dohledem nebo věznici s dozorem může ředitel věznice povolit volný pohyb mimo věznici při plnění pracovních úkolů. K tomu

19

účelu se odsouzeným vydávají propustky s vyznačením prostoru, ve kterém se mohou ve stanové době pohybovat.“ 12

3.2 Zařazování odsouzených do práce Zařazování do práce upravuje zákon 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ze dne 30. června 1999. (1) „Věznice vytvářejí podmínky pro zaměstnávání odsouzených buď v rámci svého provozu, vlastní výroby nebo podnikatelské činnosti anebo smluvně u jiných subjektů. (2) Smlouva mezi věznicí a jiným subjektem, na jejímž základě se uskutečňuje zařazení odsouzených do práce, stanoví podrobnější podmínky, za nichž budou odsouzení pracovat, případně i postup při zaškolení odsouzených k výkonu určených prací a způsob zvyšování jejich pracovní kvalifikace. Při vytváření podmínek k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a dodržování protipožárních a hygienických předpisů má jiný subjekt stejné povinnosti, jak by měl podle zvláštních právních předpisů vůči svým zaměstnancům v pracovním poměru. (3) Jiné subjekty uvedené v odstavcích 1 a 2 poskytují věznicím za práci odsouzených dohodnuté plnění. (4) K zaměstnávání odsouzeného u jiného subjektu než věznice je třeba předchozího písemného souhlasu odsouzeného; to neplatí, pokud je odsouzený zaměstnáván Českou republikou, krajem, obcí, dobrovolným svazkem obcí nebo subjektem, který jimi byl zřízen či založen a v němž mají většinovou majetkovou účast, většinový podíl na hlasovacích právech anebo vykonávají rozhodující vliv na jeho řízení či provozování. (5) Odsouzený může souhlas zvedený v odstavci 4 odvolat prohlášením učiněným vůči Vězeňské službě. Pokud prohlášení nemá písemnou formu, zaměstnanec Vězeňské služby o prohlášení odsouzeného učiní bezodkladně zápis, který předloží odsouzenému k podpisu. Účinky odvolání souhlasu nastávají uplynutím posledního dne kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po měsíci, v němž odsouzený souhlas odvolala. Odvolání souhlasu odsouzeným se nepovažuje za odmítnutí práce.“13 12 13

Vyhláška Ministerstva spravedlnosti. In: 345/1999. Zákon o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů. In: 169/1999

20

3.3 Odměňování odsouzených Odměňování odsouzených upravuje zákon 169/1999 Sb. o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ze dne 30. června 1999. (1) „Odsouzeným přísluší odměna podle vykonané práce. Vláda stanoví nařízením výši této odměnu a podmínky pro její poskytování. (2) Pracovní odměna odsouzeného se pro účely srážek daní a pojistného a na sociální zabezpečení nebo zdravotní pojištění považuje za příjem ze závislé činnosti. Z této odměny se po srážce zálohy na daň a pojistného provedou i další srážky jednak k úhradě výživného pro děti, kterým je odsouzený povinen poskytovat výživu, včetně příspěvku na

úhradu

nákladů

při

péči

o

dítě

v ústavní

nebo

ochranné

výchově,

a jednak k úhradě nákladů výkonu trestu. Rozsah a pořadí dalších srážek z pracovní odměny odsouzeného stanoví Ministerstvo spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“) vyhláškou. Přitom přihlédne zejména zabezpečení výživy dětí

odsouzeného

a oprávněným nárokům poškozených trestným činem. (3) Je-li však soudem nařízen výkon rozhodnutí srážkami z pracovní odměny odsouzeného, postupuje se podle občanského soudního řádu a přepisů vydaných na jeho základě. Tento postup se uplatní i v případě exekuce nařízené správcem daně. (4) Část pracovní odměny odsouzeného, která zbývá po provedení srážek podle odstavce 2, případně podle odstavce 3, se rozdělí na kapesné a úložné. Odmítne-li odsouzený bez závažného důvodu pracovat, kapesné mu nenáleží. (5) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob rozdělení části pracovní odměny na kapesné a úložné podle odstavce 4 a stanoví rozsah a podmínky, za nichž odsouzený může úložné použít. Nevyčerpané úložné se odsouzenému vyplatí při propuštění z výkonu trestu, pokud se věznice s odsouzeným nedohodne jinak.“14 Výše odměny je ve třech skupinách podle odvedené práce, a to následovně: 

Práce, pro jejíž výkon není potřebná kvalifikace, je v I. skupině a činí 4500Kč.



Práce, pro jejíž výkon je potřebná kvalifikace, je ve II. skupině a činí 6750Kč.

14

Zákon o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů. In: 169/1999

21



Samostatný výkon zvláště náročných a specializovaných prací je ve III. skupině a činí 9000Kč.15 Za práci ve svátek nebo přesčas musí věznice odsouzenému přiznat příplatek ve stanovené výši.16

3.4 Zaměstnanost vězněných osob Tento graf znázorňuje vývoj zaměstnanosti odsouzených v roce 2011. Z grafu je patrné, že odsouzených, kteří jsou způsobilí k práci, je necelých 16 000 tisíc. A z tohoto počtu pracuje pouze 59,63 %, což je o 2,72 % méně než v roce 2010. Vývoj zaměstnanosti odsouzených v roce 2011

Zdroj: http://www.vscr.cz/generalni-reditelstvi-19/informacni-servis/statistiky-a-udaje103/statisticke-rocenky-1218

15

MOTEJL, Otakar , et al. Sborník stanovisek veřejného ochránce práv. Praha 3 : Wolters Kluwer ČR, a. s.,, 2010. 336 s. ISBN 978-80-7357-606-6. 16 MOTEJL, Otakar, VARVAŘOVSKÝ, Pavel, BLECHA, Marek. Sborník stanovisek veřejného ochránce práv: Sborník. Praha 3: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010. ISBN 978-80-7357-606-6.

22

4 Hospodaření vězeňské služby České republiky Hospodářskou činnost vězeňské služby upravuje zákon 555/1992 Sb. o hospodaření vězeňské služby. V průběhu roku 2011, na základě zákona č. 433/2010 Sb. o státním rozpočtu 2011, byl vězeňské službě schválen rozpočet, a to celkové příjmy ve výši 1 171 187 000 Kč a celkové výdaje ve výši 7 301 496 000 Kč. (1) „Vězeňská služba může provozovat hospodářskou činnost mimo svoji činnost hlavní, pro kterou byla zřízena, za předpokladu, že ve své hlavní činnosti plní úkoly stanovené tímto zákonem. (2) Zisk dosažený hospodářskou činností je mimorozpočtovým zdrojem, se kterým je možné nakládat způsobem uvedeným ve zvláštním právním předpise.6a) Finanční hospodaření této činnosti je vedeno odděleně od hospodaření s prostředky rozpočtu Vězeňské služby na zvláštním, k tomu účelu zřízeném, běžném účtu. Rozsah a podmínky hospodářské činnosti stanoví ministerstvo vyhláškou. (3) Výdaje na hospodářskou činnost musí být v plné výši pokryté příjmy z této činnosti. Na zahájení nové pracovní činnosti v rámci hospodářské činnosti bude za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem poskytnuta návratná finanční výpomoc z rozpočtu kapitoly ministerstva. Vězeňská služba je povinna návratnou finanční výpomoc vypořádat do konce kalendářního roku následujícího po roce, v němž byla poskytnuta. (4) Zisk dosažený hospodářskou činností se dále může použít na krytí potřeb investičního a neinvestičního charakteru v rámci hospodářské činnosti.“17

4.1 Příjmy vězeňské služby Vzhledem k tomu, že vězeňská služba je státní organizace, má jen velmi málo příjmových položek. Největší část těchto příjmů tvoří příjem z mezd vězněných pracujících osob. Z tohoto hlediska je tedy velmi důležité, aby se zvyšoval počet pracujících vězněných osob. Další méně důležitou částku tvoří daňové (prodej výrobků a služeb vězněných osob při plnění programu zacházení) a nedaňové příjmy (přijatá investiční dotace), státní dotace a příjmy ze státního rozpočtu. 17

Zákon o hospodářské činnosti Vězeňské služby. In: 555/1992 Sb. 1990.

23

Příjmy vězeňské služby k 31. 12. 2011

Zdroj: http://www.vscr.cz/generalni-reditelstvi-19/informacni-servis/statistiky-a-udaje103/statisticke-rocenky-1218/

4.2 Výdaje vězeňské služby Jedna z nejdůležitějších výdajových stránek vězeňské služby jsou výdaje na jednu vězněnou osobu na den. Ty se vyšplhaly v roce 2011 na 846 Kč/den. Tyto náklady jsou tvořeny z těchto položek: 

Mzdy příslušníků a občanských zaměstnanců.



Výdaje na běžný provoz věznice.



Výdaje na opravy – běžný provoz věznice.



Výdaje na energie – voda, plyn, elektřina.18

18

Vězeňská služba České republiky [online]. 2012 [cit. 2012-03-10]. Dostupné z: http://www.vscr.cz/generalni-reditelstvi-19/informacni-servis/statistiky-a-udaje-103/statisticke-rocenky1218/

24

Výdaje vězeňské služby k 31. 12. 2011 (v tis. Kč)


25

4.3 Investiční a neinvestiční výdaje vězeňské služby Přehled čerpání v jednotlivých čtvrtletích k 31. 12. 2011


Celkové čerpání v roce 2011 bylo tedy 96 mil. Kč, což představuje plnění k upravenému rozpočtu na 42,86 %. Z toho bylo čerpáno na investičních výdajích 86 mil. Kč a neinvestičních výdajích téměř 10 mil. Kč. Nejvýznamnějšími investičními stavebními akcemi, které byly zahájeny v roce 2011, byly zejména kvůli navyšování ubytovacích kapacit s celkovými náklady: -

Výstavba nové ubytovny ve věznici Rapotice s náklady ve výši 60 mil. Kč.

-

Rekonstrukce bývalého objektu Ministerstva vnitra pro účely Vězeňské služby v Přílepech s náklady ve výši 2 700 000 Kč.

-

Úprava půdní vestavby v Světlé nad Sázavou s náklady ve výši 23 mil. Kč.

-

Rekonstrukce zdravotního střediska ve věznici Příbram s náklady ve výši 3 600 000 Kč.

-

Rekonstrukce objektu ve věznici Praha Pankrác s náklady ve výši 24 900 000 Kč.

-

Rekonstrukce archivu ve vazební věznici Praha Ruzyně s náklady ve výši 29 900 000 Kč Z ekologických akcí byly v roce 2011 ukončeny:

-

Odvod odpadních vod ve věznici Heřmanice s náklady ve výši 1 700 000 Kč.

-

Likvidace odpadních vod s náklady ve výši 2 200 000 Kč.

-

Výstavba parkovací plochy ve věznici Rapotice s náklady ve výši 2 250 000 Kč. 26

Zároveň byla zahájena ekologická akce na čištění odpadních vod ve věznici Rapotice s náklady ve výši 5 400 000 Kč.19 Významné investiční výdaje byly také bezpečnostního charakteru, a to především ve věznici Plzeň, kde došlo k rekonstrukci operačního střediska s náklady ve výši 2 082 000 Kč. Dále to byly nákupy RTG zavazadel a detekčních rámů celkem s náklady ve výši 3 900 000 Kč. Důležité je také zmínit rekonstrukce stravovacích zařízení a lékařských zařízení s náklady celkem ve výši 25 200 mil. Kč. Jak vypovídá graf 3.4 s názvem Vývoj zaměstnanosti odsouzených v roce 2011, bylo ve výkonu trestu zaměstnáno 9 630 osob z celkového počtu 16 151 odsouzených osob, což je počet lidí, kteří jsou způsobilí k vykonávání práce. Ve srovnání s předchozím rokem se počet zaměstnaných lidí zvýšil o 213 osob. V roce 2010 byla zaměstnanost 62,35 %. V roce 2011 klesla zaměstnanost na 59,63 %, což je o 2,73 % méně. Pokles tohoto stavu byl zaznamenán v důsledku zvýšeného počtu odsouzených, kdy se tento stav zvýšil o 1 048 osob, a bylo tedy evidováno 16 151 osob způsobilých k práci. V roce 2010

bylo

evidováno

15 103

odsouzených,

kteří

byli

způsobilí

k práci.

Jako v předešlých letech byli odsouzení zaměstnáváni ve vnitřním provozu, vlastní výrobě, provozovnách Střediska hospodářské činnosti, u podnikatelských subjektů, nebo byli zaměstnáváni jiným způsobem (např. ve vzdělávacích a terapeutických programech a při pracích zajišťujících běžný provoz věznice. Zde například vzrostl počet zaměstnaných o 75 osob. V roce 2011 se realizovala hospodářská činnost u 16 organizačních jednotek Vězeňské služby. Celkový čistý zisk (po zdanění) dosáhl 14 300 000 Kč, což je o 9 100 000 Kč více než v roce 2010.20

19

Vězeňská služba České republiky [online]. 2012 [cit. 2012-03-10]. Dostupné z: http://www.vscr.cz/generalni-reditelstvi-19/informacni-servis/statistiky-a-udaje-103/statisticke-rocenky1218/ 20 Vězeňská služba České republiky [online]. 2002 [cit. 2012-04-03]. Dostupné z: http://www.vscr.cz/generalni-reditelstvi-19/informacni-servis/statistiky-a-udaje-103/statisticke-rocenky1218/

27

Graf: Zaměstnanosti odsouzených v roce 2010

37,65 Zaměstnaní odsouzení v% 62,35

Nezaměstnaní odsouzení v %

Zdroj: (autor)

Graf: Zaměstnanosti odsouzených v roce 2011

40,37

59,63

Zdroj:(autor)

28

Zaměstnaní odsouzení v % Nezaměstnaní odsouzení v%

Přehled zisku jednotlivých provozoven hospodářské činnosti za rok 2011


Vzhledem k tomu, že příjmy vězněných osob tvoří největší část příjmů do rozpočtu vězeňské služby, je největší prioritou zvýšit počet zaměstnávaných osob s cílem vytvořit nová pracovní místa při realizaci vlastní výrobní a hospodářské činnosti, a to hlavně ve spolupráci s podnikatelskými subjekty.

29

5 Rozhovory Abych získala objektivní informace, musela jsem zjistit názor na danou problematiku jak ze strany odsouzeného, tak ze strany potencionálního zaměstnavatele. Získat rozhovor s odsouzenou osobou přímo ve výkonu trestu je takřka nemožné, protože vězeňská služba těmto nedovoleným stykům ze zákona zamezuje. Zvolila jsem tedy jinou alternativu. Zkontaktovala jsem člověka, který ve výkonu trestu byl, a tudíž je pro moji bakalářskou práci vhodnou osobou k získání informací a názorů.

5.1 Rozhovor s odsouzeným Tento rozhovor mi poskytla osoba, která byla již v minulosti odsouzena za trestný čin zabití z nedbalosti. Dotyčná osoba si však nepřeje být žádným způsobem zveřejněna či jinak medializována. Otázky jsem vybrala dle svého uvážení. Jakého rázu byl Váš trestný čin? „Myslím, že se řadí mezi lehčí trestné činy. Byl jsem odsouzen za neúmyslné zabití. Řídil jsem auto, vyboural se a zemřel tam člověk. Bylo to na jaře, dostal jsem v zatáčce smyk a sjel jsem do příkopu. Auto se zastavilo o strom, bohužel ze strany spolujezdce, který následně na místě zemřel. Nenadýchal jsem alkohol a rychlost mimo město mi naměřili 62 km/h., takže ani tu jsem nepřekročil.“ V jaké věznici jste byl? „No, bylo to trochu složitější. Když proběhl soud, nastoupil jsem do věznice v Brně a po pár měsících mě převezli do věznice Rapotice, kde jsou lehké trestné činy.“ Jak dlouho jste byl ve výkonu trestu? „Odsouzen jsem byl na tři roky, ale po roce a půl mě propustili za dobré chování. To znamená, že jsem šel po půlce trestu domů, ale další dva roky jsem byl v podmínce.“ Bylo pro Vás těžké „zapadnout“ do kolektivu? „Rozhodně! Pokud jste člověk, který to má v hlavě v pořádku, je to šílené. Najednou se dostanete mezi lidi, co mají v hlavě pouze základní potřeby. A hlavně je zajímá jak sehnat cigarety, to je totiž největší platidlo mezi vězni. Navíc tam snad ani žádný kolektiv není. Každý tu „kope“ sám za sebe. A musíte si pořád dávat pozor, protože nemůžete nikomu věřit.“ 30

Jak se má člověk, který se dostane do věznice, chovat? Je něco, co byste doporučil? „Na to snad přijde každý sám. Nesmíte vyčnívat ani na jednu stranu to znamená ani mezi vězni, ani mezi „bachaři.“ Pak je všechno relativně v klidu. Taky je důležité naučit se vycházet sám se sebou, i když to možná zní vtipně. Ale tam uvnitř si přátele rozhodně nenajdete. Hlavně jsem se poučil v tom směru, že když jsem si chtěl popovídat, naučil jsem se radši držet pusu. Dost často jsem měl pocit, že se snad zblázním. Dny totiž vůbec neutíkaly a dost často jsem měl pocit, že se čas úplně zastavil. Pak jsem ale konečně dostal práci a všechno bylo veselejší. Jezdil jsem mimo věznici do jedné firmy, kde jsem pracoval jako obráběč kovů. Konečně jsem se dostal mezi lidi.“ Můžete mi zhruba přiblížit, jak vypadá den ve věznici? „Ve tři čtvrtě na šest je budíček, v šest hodin už musí být všichni nastoupení na sčíták. Ve čtvrt na sedm začínají výdeje snídaní. No a pak začínají rajony, což je úklid celého oddělení. To trvá do 10 hodin. Potom nemáte nic na práci a zrovna v tomhle okamžiku se zastaví čas. Ve dvanáct je oběd a po obědě máte zase fůru času. Občas, když se zadaří, vezmou vás vychovatelé zahrát si ping pong nebo fotbal. Ve čtyři hodiny začínají večeře a potom až do deseti hodit máte opět volno. V deset hodin je večerka. Kdežto člověk, který chodí do práce, vypadne ráno v šest a vrátí se zpět až v pět odpoledne. To vám ten trest potom jinak utíká. Tak takhle vypadá den v base.“ Říkáte tedy, že kdybyste nepracoval, zbláznil byste se. Je to jediný důvod, proč jste do té práce chodil? „Asi ano. Kdybych nechodil do práce, bylo by to všechno složitější. Někdo si říká, že by si třeba odpočinul. Ale tohle vydržíte maximálně týden. Samozřejmě to nebyl úplně jediný důvod. Chtěl jsem si vydělat také peníze na kantýnu. To znamená, že jsem si na konci měsíce mohl nakoupit cigarety, víc jídla a toaletní papír.“ Jak to chodí s penězi, které dostanete jako výplatu? „Bohužel z těchto peněz zaplatíte ubytovné cca 1 800 Kč za měsíc, dvě procenta z výplaty jdou do úložného, ty vám vyplatí po konci trestu. Pokud máte alimenty nebo jiné závazky, tak vám je strhnou. Část vám jde tady na zdravotní účet, ze kterého si pak můžete koupit léky a zaplatit případné ošetření. A když si spočítáte, že průměrná výplata je 4 500, je jasné, že vám toho moc nezbude, ale byl jsem rád i za to málo, co jsem měl.“

31

Je něco, co byste chtěl jednoznačně v českých věznicích změnit z pohledu trestaného člověka? „Vybavenost věznic, sociální zařízení a hlavně porce stravy. A dost vězňů by bylo rádo, kdyby se zvýšil počet pracovních míst. Vím z vlastní zkušenosti jaké to je, když chcete dělat, ale bohužel pro vás nemají místo.“ Domníváte se, že Vás výkon trestu nějakým způsobem napravil? „Vzhledem k tomu, že jsem seděl za neúmyslné zabití při dopravní nehodě, nechápu, jakým způsobem bych měl být napraven. Byl to spíš trest za moji neopatrnost. Nejsem přeci člověk, který vzal do ruky zbraň a někoho zabil. I když rodina zemřelého to tak brala. Jelikož jsem normální člověk a nikdy dřív jsem neměl problémy se zákonem, bylo pro mě už velkým trestem to, co se stalo. A na pobytu ve vězení pro mě bylo nejhorší, že jsem byl odtržen od civilizovaného světa a od rodiny. Na druhou stranu pro kriminální živly jako jsou zloději, násilníci, podvodníci a vrazi, je vězení místo, kde se naučí věci a praktiky, které ještě neznali a můžou je vesele použít, až se vrátí zpět do společnosti. A tyhle lidi systém věznění v naší republice v žádném případě nenapraví. A ještě jsou tady lidi, kteří české věznice využívají jako svůj náhradní domov. Většinou jsou to lidi, kteří venku nemají rodinu, majetek, práci ani peníze. Ve vězení mají střechu nad hlavou, teplo, 3x denně jídlo, oblečení, pravidelnou hygienu, LCD televizi, když na to přijde, můžou si jít zasportovat. Tak co jim tady schází? Navíc někteří jedinci jsou už tím kriminálem tak zpracovaní a mají tam i své postavení jako například nástěnkář, chodbař, úklidář nebo holič. Když tyhle lidi pustí, uvědomí si většinou, že tam venku vlastně nic neznamenají a chtějí se vrátit zpátky. Pak už je jen otázkou času, kdy a čím toho docílí.“ Jaký máte názor na alternativní tresty? „Já si myslím, že například v mém případě, by tohle bylo mnohem lepší a pro stát levnější řešení. Ale nedokážu si představit, že by se takhle trestali vrazi a sexuální devianti. Tito lidi podle mého názoru za mříže rozhodně patří. Tyto tresty bych navrhoval lidem třeba za neplacení alimentů, řízení bez řidičáku atd.“ Jaký by podle Vás měl být trest za Váš trestný čin? „Jak už jsem říkal, třeba alternativní trest.“

32

Napadá Vás způsob, jak motivovat odsouzené k tomu, aby chtěli pracovat? „Je pravda, že nad tímhle jsem často přemýšlel. Myslím si, že kdyby se snížil poplatek za ubytování, určitě by to spoustu lidí nadchlo. Další problém, který vidím já, je úložné. Dvě procenta, která Vám strhnou z výplaty a vyplatí Vám je při výstupu z věznice, je směšná částka, která Vám v životě opravdu moc nepomůže. V mém případě to dělalo zhruba 7 tis. Úložné bych nechal na dobrovolnosti. Pokud je člověk rozumný, tak si bude spořit sám od sebe. Když totiž vylezete ven, je stejně na rodině, jak Vás podrží. Člověk, který venku nikoho nemá, se stejně do půl roku vrátí do věznice zpátky, ale tohle už jsme řešili.“ Pozn.: vězněný souhlasil s úpravou odpovědí z mluvené do psané podoby.

Po odpoledni stráveném s bývalým vězněm jsem se rozhodla, že svou bakalářskou práci budu směrovat k vyřešení otázky, jak zvýšit zaměstnanost odsouzených v našich českých věznicích. A tímto způsobem chci docílit, aby osoby trestané za nenásilné trestné činy neztratily pracovní návyky a aby správným způsobem proběhla jejich reedukace, čili převýchova a aby se tyto osoby po skončení věznění dokázaly lépe zařadit do společnosti a díky tomu již dál nepáchaly jakoukoli trestnou činnost. Otázka zní, jak to dokázat?

5.2 Rozhovor s potencionálním zaměstnavatelem Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala firmu, která sídlí na Vysočině. Předmětem podnikání je strojírenství, vyrábí komponenty do automobilů, zemědělské techniky atd., na trhu je již 12 let. Otázky jsem vybírala dle svého uvážení a vzhledem k řešení dané problematiky. Rozhovor mi poskytla vedoucí personálního oddělení. Máte zkušenosti se zaměstnáváním odsouzených? „Na toto téma jsme ve firmě již několikrát mluvili, ale nikdy jsme v naší firmě vězně nezaměstnávali.“ Jaký byl hlavní důvod? „Hlavní důvody byly víceméně dva. První problém byl nebo je v tom, že odsouzené si podnikatel dopravuje na pracoviště a z pracoviště sám a na vlastní náklady. Takže, když si vezmete, že nejbližší věznice je Věznice Rapotice, vzdálená 70 km, naší firmě se tato alternativa nevyplatí. Další problém je, že odsouzený musí mít zvláštní pojištění

33

proti úrazu a trvalým následkům, které musí uzavřít podnikatel či firma s některou s komerčních pojišťoven.“ Informovali jste se, zda je složité zaměstnat vězně? „Ano. Každý podnikatel nebo firma, může oslovit příslušnou věznici, potom se obě strany dohodnou na podmínkách, které bývají standardní a nedají se měnit. Věznice pak schválí pracoviště a všechno probíhá normálním způsobem. Jediný rozdíl je v tom, že smlouva se nepodepisuje přímo s odsouzeným ale s příslušnou věznicí.“ Kdybyste jako firma měli možnost doporučit jiné firmě či podnikateli zaměstnávání odsouzených, udělali byste to? „Jak jsem již řekla, bohužel jsme neměli osobní zkušenost se zaměstnáváním odsouzených, ale z pohledu hledání „ideálního pracovníka“, ano. „ Domníváte se tedy, že je výhodné zaměstnávat vězně oproti ostatním lidem? „Rozhodně! Zaměstnat odsouzeného má spoustu výhod.“ Jaké máte na mysli? „Tak například na odsouzené se nevztahuje předpis o minimální mzdě, nemají nárok na dovolenou, nemají nárok na příplatky za práci o sobotách a nedělích. Navíc Vězeňská služba zajišťuje odsouzeným zdravotní péči, stravu a zajišťuje pořádek na pracovištích přítomností příslušníků vězeňské služby.“

34

6 Návrh možného řešení Návrhů, jak zlepšit zaměstnávání odsouzených a tím ulehčit státnímu rozpočtu, se nabízí hned několik. Důležité je, aby dané řešení bylo pro stát efektivní a zároveň aby nebyla ohrožena veřejnost, protože podle mého názoru zaměstnávat např. vrahy mimo areál věznice by sice ulehčilo státnímu rozpočtu, ale domnívám se, že veřejnost by byla tímto tahem vážně ohrožena.

6.1 Veřejné zakázky Jedním z možných řešení, jak šetřit peníze ze státní kasy, je zaměstnat vězně na státních zakázkách, jako jsou např.: práce na železnici, správa silnic a ostatní výkopové práce nebo také prořezávky prostorů v okolí tratí. V zimních měsících se tato práce může týkat odklízení sněhu. Nejenže by se zvedla zaměstnanost vězňů, ale také by se tímto způsobem výrazně zlevnily tyto výstavby či zakázky.21 Základní

právní

předpis,

který

upravuje

problematiku

veřejných

zakázek,

je zákon č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách. Tento zákon se snaží o zjednodušení a zprůhlednění systému při udělování veřejných zakázek, proto je častým předmětem legislativních změn. Na toto téma však není dostatek literatury ani objektivních názorů. Ucelený názor nemá vláda ani naše společnost jako celek. Je tedy zřejmé, že tato kapitola zůstává nadále otevřená.

6.2 Alternativní tresty Alternativní tresty jsou jinou možností potrestání pachatele, než je uložení trestu odnětí svobody. Jsou jedním z možných řešení vůči přeplněným věznicím, ve kterých je odsouzený izolován od společnosti, což s sebou samozřejmě nese množství negativních důsledků. Pachatel se stává pasivním členem společnosti, který nemusí pracovat, nemá možnost hledat si práci nebo organizovat svůj volný čas. Navíc mají zajištěno ubytování, stravu, zdravotní a sociální péči, a to vše na účet daňových poplatníků. I toto je jeden z hlavních důvodů, proč se někteří pachatelé do vězení vrací. 21

Idnes.cz. Idnes.cz/ekonomika [online]. 25.2.2011 [cit. 2012-03-28]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/stat-poprve-najal-vezne-k-praci-na-zeleznici-vic-jich-zatim-nechce-py7/ekonomika.aspx?c=A110224_1538053_ekonomika_spi

35

Pokud se jedná o krátkodobý trest odnětí svobody u méně závažných trestných činů, je jeho pobyt zbytečně nákladný a z hlediska prevence dalšího páchání trestné činnosti naprosto neúčinný. Cíl alternativních trestů je jednoduchý: „Ponechat odsouzené na svobodě a uložit jim takový druh povinnosti nebo omezení, který bude působit preventivně proti páchání další trestné činnosti, ochrání společnost, uspokojí zájmy obětí trestného činu a upevní v pachateli návyky a postoje potřebné k vedení řádného života.“ 22 Soudy přistupují k alternativním trestům pouze v případě, že se jedná o trestný čin, kdy zákon stanoví trest odnětí svobody do pěti let a osoba není pro veřejnost nebezpečná. Alternativní trest nezbavuje tedy danou osobu svobody, ale vyžaduje dodržování určitých pravidel a povinností. V průběhu trestu se odsouzený sleduje a kontroluje, zda určené podmínky dodržuje. Při neplnění udělených podmínek stát přistupuje k náhradnímu trestu, čímž většinou bývá trest odnětí svobody. Druhů alternativních trestů je hned několik a dělí se na alternativní tresty v užším a širším pojetí, např.: trest obecně prospěšných prací, peněžitý trest, trest zákazu činnosti, trest vyhoštění, nařízená léčba, trest zákazu pobytu, domácí vězení. Otázka domácího vězení zůstává otevřenou knihou. Jelikož by bylo zavedení tohoto alternativního trestu velice nákladné, neví ani naši politici, jak danou situaci vyřešit. V tuto chvíli je však jasné, že investice by byla tak obrovská, že by to danou situaci opět nijakým způsobem nevyřešilo. České soudy však alternativní tresty moc neukládají. Domnívají se totiž, že takovéto tresty nemohou ochránit veřejnost před zločinci. Bohužel soudy mnohokrát nemají jinou možnost a to v případě, že pachatel danou trestnou činnost opakuje. 23 Z těchto informací je zřejmé, že tento způsob danou situaci nijak výrazně nezlepší.

6.3 Snížení platby za pobyt vězňů Jedním z největších problémů, proč vězni nechtějí pracovat, je především fakt, že se jim pracovat nevyplatí. Z výše uvedeného rozhovoru plyne, že vězni se dělí na dva „tábory“. První chodí do práce převážně proto, že chtějí nějaké rozptýlení 22

Přehled alternativních trestů a postupů [online]. 2011 [cit. 2012-04-03]. Dostupné z: http://www.adiktologie.cz/cz/articles/detail/68/252/Prehled-alternativnich-trestu-a-postupu 23 Alternativní tresty [online]. 2010 [cit. 2012-03-29]. Dostupné z: http://www.spj.cz/opp/tresty/frm_tresty.html

36

a jsou si vědomi, že se provinili proti společnosti. Druzí do práce nechodí jednak z důvodu, že jim nebylo přiděleno pracovní místo, nebo především proto, že se jim to prostě nevyplatí. Navíc pokud mají finanční podporu své rodiny, není důvod pracovat. Jejich postoj je velice skeptický hlavně proto, že s veškerými svými penězi nemohou naložit dle vlastního uvážení. Pro člověka v takového situaci představuje pětistovka obrovskou sumu. Jedním z možných řešení by bylo např. snížit částku, kterou strhává Vězeňská služba z platu za ubytování. Každý vězeň, který pracuje, odvádí Vězeňské službě 1 800 Kč měsíčně. Vzhledem k tomu, že náklady na jednoho vězně jsou 500 Kč/ den, je tato částka pouze symbolická. Zkusme tedy předpokládat, že tuto částku snížíme na 1 500 Kč, bude pracovat o 20 % vězňů více. Kalkulace: 1. Řešení (v současné době je ve vězení 23 842 odsouzených, z toho 52,2 % pracuje a za ubytování platí 1800 Kč / měsíc) 100% ……………………….23 842 52,2%...................................x X= (23 842 * 52,2) / 100= 12 518 pracujících vězňů 1 800 Kč * 12518 = 22. 532 mil. Kč 2. Řešení (předpokládejme, že se zaměstnanost zvedne o 20% a částka za ubytování se sníží na 1500 Kč/ měsíc) 100%....................................23 842 72,2%....................................x X= (23 842 * 72,2)/100 = 17213 pracujících vězňů 1500 Kč *17213= 25. 819 mil. Kč Z kalkulace je zřejmé, že bohužel ani tento způsob nám situaci nijak zásadně nevyřeší. Bohužel ani vyhlídky do budoucnosti nejsou zrovna růžové. Vláda chce učinit úsporná opatření a momentálně uvažuje, že propustí 9 tis. policistů a až na 10 tis. vězňů. Otázkou však zůstává, zdali je navrhované řešení správné a pro naši společnost bezpečné. Konečné rozhodnutí je v rukou našich zákonodárců.

37

6.4 Změna legislativy K vyřešení stávající situace je dle mého názoru nutná změna legislativy takovým způsobem, aby byla výhodná pro všechny strany: z pohledu vězně, věznice a soukromého subjektu. Nyní provedu kalkulaci, jak by se této situace dalo dosáhnout. V první řadě je nutné motivovat vězně k práci, což není jednoduchý úkol. Musím nastavit podmínky, aby toto řešení bylo výhodné zároveň pro věznici a podnikatele, který bude vězně zaměstnávat.

6.4.1 Pohled ze strany vězně Pro vězně jsou největší motivací peníze, které mohou utratit pro svou potřebu. Budeme předpokládat situaci, která je v našich věznicích nejběžnější a to: vězeň pracuje mimo věznici u soukromého subjektu a pobírá mzdu 6 750 Kč, z čehož odvede sociální a zdravotní pojištění, úložné, zaplatí pobyt za své věznění a své závazky (výživné ve výši 1 000 Kč/ měsíc.) Výpočet měsíční mzdy odsouzeného Hrubá měsíční mzda 6750 Základ daně 9100 SP a ZP 742 Sleva na dani 1365 Čistá mzda 5839 Zdroj: (autor)

Čistá mzda, kterou odsouzený obdrží, je 5 839 Kč. Z této částky nyní následují povinné srážky: Výpočet disponibilní částky Čistá mzda 5839 Ubytovné 1800 Úložné 2% 117 Výživné 1000 Disponibilní částka 2925 Zdroj: (autor)

Z výše uvedených dvou kalkulací vyplývá, že pokud odsouzený pracuje u soukromého subjektu a je mu vyplácena zákonná mzda v uvedené výši, zbývá mu pro jeho vlastní útratu 2 925 Kč. Odsouzený může podle zákona provést týdenní nákup pro vlastní potřebu za 800 Kč. Předpokládejme, že měsíc má 4 týdny. Dle mého názoru by bylo pro 38

odsouzeného motivující, pokud by dosáhl částky 3 200 Kč/ měsíc. Návrhem řešení je změna legislativy, čili zvýšení mzdy odsouzeného na 7 500 Kč/ měsíc a též navýšení částky ubytovného a to z 1 800 Kč/ měsíc na 2 000 Kč/ měsíc. Návrh měsíční mzdy odsouzeného 7 500 Hrubá měsíční mzda Základ daně

10 100

SP a ZP

8 93

Sleva na dani

1 515

Čistá mzda

6 607

Zdroj: (autor)

Čistá mzda, která přijde odsouzenému , je 6 607 Kč. Z této částky jsou nyní následující, povinné srážky:

Návrh disponibilní částky Čistá mzda Ubytovné Úložné 2% Výživné Disponibilní částka

6 607 2 000 142 1 000 3 465

Zdroj: (autor)

Z těchto kalkulací je zřejmé, že jsme dosáhli požadované částky, která je vyšší než 3 200 Kč/ měsíčně, což odsouzenému umožní čerpat požadovaných 800 Kč týdně. A to je dle mého názoru pro odsouzeného dostačující motivační faktor. Na druhou stranu jsme odsouzenému zvýšili poplatek za ubytovné o 200 Kč/ měsíčně, což při současném počtu 14 215 pracujících vězňů přinese do rozpočtu Vězeňské služby ČR ročně 34 116 000 Kč.

6.4.2 Pohled ze strany soukromého subjektu Další problém, se kterým se Vězeňská služba potýká, je nedostatek pracovních míst pro odsouzené. Ve věznicích se nachází 11% odsouzených, kteří čekají na zařazení do práce. Je tedy jasné, že chybí i motivace na straně soukromého subjektu. Následující kalkulací nastíním, zda je pro soukromý subjekt výhodné odsouzeného opravdu zaměstnat či je výhodnější zaměstnat člověka, který bude pracovat za zaručenou mzdu. 39

Zaručená mzda „Samostatným nástrojem státní mzdové politiky je institut nejnižších úrovní zaručené mzdy. V podnikatelské sféře „nejnižší úrovně zaručené mzdy" nahradily „minimální mzdové tarify". Na základě vymezení v § 112 odst. 2 zákoníku práce se stanoví nejnižší úrovně zaručené mzdy pro 8 skupin prací, což zaručuje dostatečnou míru diferenciace prací odpovídající těmto skupinám. Nejnižší úrovně zaručené mzdy se stanoví nařízením vlády - aktuálně NV č. 567/2006 Sb. Osm skupin prací odpovídá charakteristice šestnácti platových tříd, která je uvedena v Příloze k zákonu č. 262/2006 Sb. A to tak že 1. skupina prací odpovídá charakteristice první a druhé platové třídy, 2. skupina prací odpovídá třetí a čtvrté platové třídě a tak dále. Pro každou skupinu prací je stanovena nejnižší možná úroveň zaručené mzdy. Pro nového zaměstnance by podle požadavků zaměstnavatele na náročnost práce za pomoci Přílohy č.1 k zákoníku práce měla být určena skupina prací, do které bude zařazen a této skupině odpovídá zaručená výše mzdy. Pokud zaměstnanec této zaručené výše mzdy nedosáhne, musí mu zaměstnavatel doplatit rozdíl mezi vypočtenou a zaručenou mzdou. Prakticky to znamená, že například projektant na něhož jsou kladeny požadavky odpovídající charakteristice prací vymezené pro třídu 10 nemůže podle stávající vyhlášky dosáhnout za svojí práci nižší mzdu, než kterou uvádí skupina prací 5 a to je 12.000.-Kč“24

Nejnižší úrovně zaručené mzdy „Nejnižší úrovně zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací, zařazených do 8 skupin, takto: 25

24

ACCONTES. [online]. 2007 [cit. 2012-05-05]. Dostupné z: http://www.accontes.cz/zarucena-mzda NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 567/2006 Sb. [online]. 2006 [cit. 2012-05-05]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/3276/NV_567_2006_UZ-1_1_10.pdf 25

40

Zdroj: http://www.mpsv.cz/files/clanky/3276/NV_567_2006_UZ-1_1_10.pdf

Pro svoji kalkulaci použiji 2. skupinu prací, čili plat 8 900 Kč/ měsíc, protože do této skupiny spadají řemesla, která odsouzení vykonávají nejčastěji, např.: truhlář, zahradník, údržbář, obráběč kovů. Z výše uvedené tabulky vyplývá, že pokud soukromý subjekt zaměstná osobu na hlavní pracovní poměr, musí mu zaplatit 8 900 Kč/ měsíc. Tato částka je uvedená jako hrubá měsíční mzda. Náklady zaměstnavatele na zaměstnance Hrubá měsíční mzda

8 900

Zdravotní pojištění

801

Sociální pojištění

2 225

Náklady na zaměst.

11 926

Zdroj: (autor)

Z této kalkulace vyplývá, že při zaručené mzdě, kterou si vydělá řádný zaměstnanec, vzniknou zaměstnavateli náklady 11 926 Kč/ měsíčně.

Stávající náklady zaměstnavatele na odsouzeného Hrubá měsíční mzda

6 750


608


1 688


9 046

Zdroj: (autor)

Z této kalkulace je jasné, že náklady na odsouzeného jsou o 2 880 Kč/ měsíčně menší. Pokud by se soukromý subjekt rozhodl zaměstnávat spíše odsouzené, ušetří tak 35 560 Kč/ ročně. 41

Zaměstnat vězně má však i další výhody:  Nemají nárok na příplatky o sobotách a nedělích.  Pokud onemocní, ihned ho vystřídá jiná pracovní síla.  Nemají nárok na placenou dovolenou. Jelikož odsouzený nemá nárok na dovolenou, ušetří daný subjekt ještě jednu výplatu, kterou by zaplatil v případě dovolené řádnému zaměstnanci. Tyto údaje jsou pro zaměstnavatele rovněž důležitým faktem. Pokud by však soukromý subjekt zaměstnal vězňů 10, úspora by byla 345 600 Kč/ročně. Včetně nákladů ušetřených za dovolenou při počtu deseti vězňů by tato částka činila 464 860 Kč/ročně.

Návrh zvýšení mzdy odsouzenému Navrhuji tedy řešení, viz. Odstavec 6.4.1., zvýšení mzdy odsouzenému na 7 500 Kč/ měsíčně.

Náklady zaměstnavatele na odsouzeného Hrubá měsíční mzda

7 500


675


1 875


10 050

Zdroj: (autor)

Z této kalkulace je jasné, že náklady na odsouzeného jsou o 1 876 Kč/ měsíčně menší. Roční srovnání Měsíční náklady na zaměstnance Roční náklady na zaměstnance

11 926 143 112

Měsíční náklady na odsouzeného Roční náklady na odsouzeného

10 050 120 600

Rozdíl ve prospěch odsouzeného

22 512

Zdroj: (autor)

Pokud by se soukromý subjekt rozhodl zaměstnávat spíše odsouzené, ušetří tak 22 512 Kč/ ročně. 42

Vezmeme-li v úvahu, že odsouzený nemá nárok na dovolenou, ušetří daný subjekt ještě jednu výplatu, kterou by zaplatil v případě dovolené zaměstnanci. Tyto údaje jsou pro zaměstnavatele rovněž důležitým faktem. Pokud by však soukromý subjekt zaměstnal vězňů 10, úspora by byla 225 120 Kč/ročně. Včetně nákladů ušetřených za dovolenou při počtu deseti vězňů by tato částka činila 368 232 Kč/ročně. Úspora je tedy menší než při stávajících platových podmínkách odsouzeného, kdy by subjekt ušetřil 464 860 Kč/ ročně. Avšak jako kompenzaci bych soukromému subjektu nabídla 1 % úspory na dani. Domnívám se, že v této situaci by bylo zaměstnání odsouzených ze strany soukromého subjektu motivující.

6.4.3 Pohled ze strany věznice Nejdůležitější však je, aby se úspora projevila na straně věznice. Pokud by stát přistoupil k řešení, viz. Odstavec 6.4.1., kdy bychom zvýšili odsouzenému měsíční mzdu a zároveň zvedli poplatek za ubytovné o 200 Kč/ měsíčně, činila by úspora při stávajícím počtu zaměstnaných 34 116 000 Kč/ ročně. Dalším návrhem řešení by bylo zrušit mzdy odsouzeným, kteří pracují v areálu věznice. Odsouzený ze zákona nesmí odmítnout práci pro Vězeňskou službu v areálu věznice. Měsíční hrubá mzda odsouzeného, který pracuje v areálu věznice, činí 4 500 Kč/ měsíčně. V následující kalkulaci zjistíme, kolik by Vězeňská služba, potažmo stát uspořili. Stávající náklady Vězeňské služby na odsouzeného Hrubá měsíční mzda

4 500


405


1 125


6 030

Zdroj: (autor)

Vezmeme-li v potaz, že v areálu věznice pracuje 8,5% odsouzených, bude úspora činit:

43

Roční srovnání úspory státu Počet odsouzených pracujících v areálu věznice

2 027

Měsíční náklady na odsouzeného Roční náklady na odsouzeného

6 030 72 360

Úspora

146 673 720

Zdroj: (autor)

Konečná suma se vyšplhala na neuvěřitelných 146 mil. Kč. Vzhledem k situaci Vězeňské služby by byla tato částka zásadní. Při aplikaci obou úsporných opatření by Vězeňská služba, čili stát, ušetřili 180 789 720 Kč/ ročně. Pokud by odsouzený za vykonanou práci nedostal odměnu, soudím, že by pro něj bylo motivující dostat se do zaměstnání mimo areál věznice, čili k soukromému subjektu. Tímto způsobem by se opět zvýšila zaměstnanost a úspora by byla efektivnější.

6.5 Interpretace mého řešení Situace finanční i morální hledisko vůči odsouzeným, ve které se Vězeňská služba jako celek nachází, závisí dle mého názoru na těchto faktorech. Politici Politici mohou změnit zákon a tímto způsobem i celý systém věznění ovlivňovat přímo. Novináři Společnost jako celek reaguje velmi intenzivně na informace z médií. Proto mají novináři asi největší odpovědnost za informace, které se naše společnost dozví či nedozví. Pokud budou novináři pravidelně informovat o situaci ve věznicích, bude to velmi dobrý předpoklad k tomu, aby se něco zásadního změnilo. Bez vlivu médií se bohužel ve vězeňství nic nezmění.

44

Občanská veřejnost Učitelé a posluchači oborů psychologie, sociologie, teologie a mnoha jiných oborů mohou mít svými nápady zásadní vliv na nutnou změnu. Zvláště pokud jim k tomu média poskytnou odpovídající prostor. Občanská společnost Všichni rodiče svým dětem zcela jistě přejí šťastnou a bezpečnou budoucnost. Ale bohužel vlivem dnešní uspěchané doby nemají na své děti čas a někdy ani neví, co vše se v jejich životě momentálně odehrává. Není proto divu, že z některých takto neúmyslně opomíjených dětí vyrůstají kriminální živly. Jakmile si veřejnost uvědomí souvislost mezi časem věnovaným dětem a delikventy, určitě bude možné nalézt mnoho dodnes opomíjených řešení. Ekonomové „Vypracováním odborných studií lze ověřit, že peníze investované do nápravného systému se celé společnosti vrátí s velkou efektivitou. Různé krádeže a násilné činy mají vždy mnohonásobně vyšší ekonomické ztráty, než jaký činí "zisk" pro delikventa. Autorádio v ceně 500 Kč znamená často zničené auto za 5000 Kč a navíc mnoho ztraceného času - majitele auta, policie, pojišťovny. Pokud tedy nepočítáme čas autoopravny - výše uvedených 5000 Kč“26

6.6 Shrnutí Jelikož se náš stát nachází v žalostné situaci, doporučuji u nenásilných trestných činů aplikaci alternativních trestů formou domácího vězení, popř. veřejně prospěšných prací či finančního postihu. Z výše uvedeného rozhovoru s potencionálním zaměstnavatelem je

zřejmé,

že

zaměstnávat

odsouzené

v soukromém

sektoru

je

výhodné

pro zaměstnavatele samotné, pro osobu ve výkonu trestu i stát. Odsouzenému vzniká velmi podstatná výhoda, že neztratí pracovní návyky, není socializovaný, vydělá si finanční prostředky potřebné pro splacení závazků či pro vlastní potřebu. Zaměstnavatel zaměstnává člověka, který mu za minimální náklady odvede práci na stejné úrovni jako řádný zaměstnanec. V neposlední řadě tímto způsobem může splatit dluh za své věznění a tím přispět do státního rozpočtu. 26

Vyspělost společnosti > úroveň vězeňství ? [online]. 2000 [cit. 2012-04-08]. Dostupné z: http://casodej.cz/np.htm

45

U násilných trestních činů je tato varianta nepřípustná. Odsouzení mají možnost pracovat pouze pod dohledem v areálu věznice. Jsou vytíženi běžnými pracovními úkony, jako jsou např.: úklid věznice a přilehlých administrativních budov, praní prádla, péče o zeleň v areálu věznice, atd. Mzdy za tuto práci jsou vypláceny vězeňskou službou, a tudíž čerpány ze státního rozpočtu. Dle mého názoru stávající řešení není efektivní. Když nemohou být odsouzení jinak prospěšní pro společnost, ať si svůj pobyt ve věznici odpracují, ale bez nároku na mzdu.

46

Závěr Z bakalářské práce je zřejmé, že problémy s vězněním odsouzených osob, se kterými se Vězeňská služba a náš stát potýká, vycházejí především z nedostatků finančních prostředků. Je jasné, že Vězeňská služba je jedna z nejprodělečnějších státních institucí. Vzhledem k ekonomické situaci v našem státě by bylo dle mého názoru vhodné najít řešení v nejbližší době a tím ulevit státnímu rozpočtu. Z finančního hlediska je více než jasné, že výdaje hrubě převyšují příjmy a naše věznice „praskají ve švech“. Největší problém je, že trestných činů neustále přibývá a dá se předpokládat, že v příštích letech tomu nebude jinak. Státní rozpočet bohužel do vězeňství dodává stále více a více finančních prostředků, které už v současné době není odkud vzít. Stát tyto prostředky samozřejmě získává od daňových poplatníků, kteří jsou nuceni stále více a více takzvaně „utahovat opasky“, které jsou, dle mého názoru, již „utažené na poslední dírce“ a je jen otázkou času, kdy celé společnosti dojde trpělivost. Domnívám se tedy, že nalezení nového způsobu řešení je více než nutné.

47

Literatura a zdroje 1. ČERNÍKOVÁ, Vratislava, SEDLÁČEK, Vojtěch. Základy penologie pro policisty. První vydání. Praha: Vydavatelství PAČR, 2002. ISBN 80-7251-104-1. 2. MOTEJL, Otakar, VARVAŘOVSKÝ, Pavel, BLECHA, Marek Sborník stanovisek veřejného ochránce práv: Sborník. Praha 3: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010. ISBN 97880-7357-606-6. 3. MOTEJL, Otakar , et al.Sborník stanovisek veřejného ochránce práv. Praha 3 : Wolters Kluwer ČR, a. s.,, 2010. 336 s. ISBN 978-80-7357-606-6. 4. NAHODIL, František. Ekonomika veřejného sektoru. Druhé doplněné vydání. Praha: EUPRESS, 2006. ISBN 80-86754-05-7 5. REKTOŘÍK, Jaroslav, et al. Ekonomika a řízení Odvětví veřejného sektoru. Vydání I. Praha 4 : Ekopress, s.r.o., 2002. 264 s. ISBN 80-86119-60-2. 6. Vyhláška Ministerstva spravedlnosti. In: 345/1999. 7. Zákon o výkonu trest u odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů. In: 169/1999

8. ACCONTES.

[online].

2007

[cit.

2012-05-05].

Dostupné

z:

http://www.accontes.cz/zarucena-mzda 9. Alternativní

tresty

[online].

2010

[cit.

2012-03-29].

Dostupné

z:

http://www.spj.cz/opp/tresty/frm_tresty.html 10. Historie vězeňství [online]. 2009 [cit. 2011-11-05]. Vězeňská služba České republiky. Dostupné z WWW: .

48

11. Idnes.cz. Idnes.cz/ekonomika [online]. 25.2.2011 [cit. 2012-03-28]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/stat-poprve-najal-vezne-k-praci-na-zeleznici-vic-jich-zatimnechce-py7-/ekonomika.aspx?c=A110224_1538053_ekonomika_spi 12. KurzyCz.

KurzyCz

[online].1.1.2012

[cit.

2012-02-14].

Dostupné

z:

http://zakony.kurzy.cz/141-1961-trestni-rad/paragraf-67/ 13. NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 567/2006 Sb. [online]. 2006 [cit. 2012-05-05]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/3276/NV_567_2006_UZ-1_1_10.pdf 14. Přehled alternativních trestů a postupů [online]. 2011 [cit. 2012-04-03]. Dostupné z: http://www.adiktologie.cz/cz/articles/detail/68/252/Prehled-alternativnich-trestu-apostupu 15. Stavy vězněných osob [online]. 2009 [cit. 2011-11-06]. Vězeňská služba České republiky. Dostupné z WWW: . 16. Trestní právo pro laiky [online]. 2006 [cit. 2011-11-15]. Typy věznic. Dostupné z WWW: . 17. Vězeňská služba České republiky [online]. 2012 [cit. 2012-04-03]. Dostupné z: http://www.vscr.cz/generalni-reditelstvi-19/o-nas/zakladni-informace-4/cile-a-poslanivs-cr-6124 18. Vězeňská služba České republiky [online]. 21.4.2010 [cit. 2012-02-12]. Dostupné z: http://www.vscr.cz/generalni-reditelstvi-19/informacni-servis/aktuality-220/pocetveznenych-osob-znovu-prekrocil-hranici-22-000 19. Vězeňská služba České republiky [online]. 2002 [cit. 2012-04-03]. Dostupné z: http://www.vscr.cz/generalni-reditelstvi-19/informacni-servis/statistiky-a-udaje103/statisticke-rocenky-1218/

49

20. Vězeňská služba České republiky [online]. 2012 [cit. 2012-03-10]. Dostupné z: http://www.vscr.cz/generalni-reditelstvi-19/informacni-servis/statistiky-a-udaje103/statisticke-rocenky-1218/ 21. Vězeňská služba České republiky [online]. 2012 [cit. 2012-03-10]. Dostupné z: http://www.vscr.cz/generalni-reditelstvi-19/informacni-servis/statistiky-a-udaje103/statisticke-rocenky-1218/ 22. Vyspělost společnosti > úroveň vězeňství ? [online]. 2000 [cit. 2012-04-08]. Dostupné z: http://casodej.cz/np.htm

50

Přílohy Příloha č. 1

Věznice Rapotice

Zdroj: http://www.vscr.cz/veznice-rapotice-52/

Příloha č. 2

Výstavba nové věznice v Rapoticích

Zdroj: http://www.vscr.cz/veznice-rapotice-52/informacni-servis-1622/aktuality-675/vystavba-noveubytovny-zahajena

51

Příloha č. 3

Návštěva senátorů 27.2.2012

Zdroj: http://www.vscr.cz/veznice-rapotice-52/informacni-servis-1622/aktuality-675/senatori-vrapoticke-veznici

Příloha č.4

Cvičení zásahové jednotky

Zdroj: http://www.vscr.cz/veznice-rapotice-52/informacni-servis-1622/aktuality-675/senatori-vrapoticke-veznici

52

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra Finance a řízení

Recommend Documents